Vydavatelské a mediální činnosti

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

ODVĚTVOVÁ STUDIE

Vydavatelské a mediální činnosti

Praha, 2015

Obsah

1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY ............................................................. 3 2. EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ ............................................... 5 2.1.

PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ................................................................................................ 5

2.2.

PRODUKTIVITA PRÁCE .............................................................................................................. 7

2.3.

PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI ....................................................................................... 8

2.4.

PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE ................................................................................................. 9

2.5.

TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE................................................................. 11

2.6.

TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ .............................................................................................. 12

2.7.

KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ....................................................................... 14

2.8.

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ................................................ 17

2.9.

PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ........................................ 18

2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ...................................................................... 23

3. PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY ........................................................................................27 3.1.

VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ................................................................................................ 27

3.2.

PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ......................................................................... 28

3.3.

VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ.............................................. 30

3.4.

VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ........................................................ 32

3.5.

ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ............................................. 33

3.6.

VÝVOJ DEMOGR. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU..... 37

4. KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ .............................41 4.1.

SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ............................................................................. 41

4.2.

POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ................................................................................. 42

4.3.

VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI .................................................................................................. 43

4.4.

ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY .............................. 43

4.5.

ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ............. 44

4.6.

PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ............................................................................................ 45

4.7.

POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .................................. 47

5. SHRNUTÍ..................................................................................................49

2

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.

1.

Vymezení odvětvové skupiny

Odvětvová skupina je vymezena jako CZ-NACE oddíl 58 – Vydavatelské činnosti, CZ-NACE oddíl 59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti a CZ-NACE oddíl 60 - Tvorba programů a vysílání.

Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

58

Vydavatelské činnosti

47,0%

60

Tvorba programů a vysílání 29,1% Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových 23,9% nahrávek a hudební vydavatelské činnosti

59

Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil

Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

58

Vydavatelské činnosti

44,2%

60

Tvorba programů a vysílání 34,6% Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových 21,2% nahrávek a hudební vydavatelské činnosti

59

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů

Vymezení tří hlavních oddílů: CZ-NACE oddíl 58 – Vydavatelské činnosti Tento oddíl zahrnuje vydávání knih, brožur, letáků a podobných tiskařských výrobků, slovníků a encyklopedií, atlasů, map a jiných kartografických výrobků, novin a časopisů, adresářů a jiných seznamů a vydávání softwaru. Do tohoto oddílu nepatří vydávání filmů (na páscích, videokazetách, DVD a podobných nosičích) a výrobu originálů zvukových nahrávek (oddíl 59). Oddíl dále nezahrnuje tisk (18.11, 18.12) a rozmnožování nahraných nosičů zvuku, obrazu či dat (18.20). CZ-NACE oddíl 59 - Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti Tento oddíl zahrnuje výrobu hraných a jiných filmů, ať již na páscích, videokazetách nebo discích, pro přímé promítání v biografech nebo pro televizní vysílání; vedlejší činnosti jako filmovou montáž, filmový střih, dabing atd.; poskytování filmů jiným průmyslovým odvětvím; promítání filmů. Patří sem rovněž nákup a prodej filmových práv.

3

Tento oddíl zahrnuje také činnosti zvukových studií, tzn. výrobu originálních (masterových) zvukových záznamů, jejich zveřejňování, propagaci a distribuci, vydávání hudby a činnosti související se zaznamenáváním zvuku ve studiích či kdekoliv jinde.

CZ-NACE oddíl 60 - Tvorba programů a vysílání Tento oddíl zahrnuje vytváření obsahů a nabývání práv k jejich šíření a následně vlastní vysílání těchto obsahů, např. rozhlasových, televizních a datových programů z oblasti zábavy, zpravodajství, diskusních pořadů atd. Patří sem také přenos dat, která jsou typicky součástí rozhlasového nebo televizního vysílání. Přenos lze provádět nejrůznějšími technologiemi: vzduchem, přes satelit, kabelovou sítí nebo prostřednictvím internetu. Tento oddíl zahrnuje také tvorbu programů zaměřených na určitou omezenou skupinu posluchačů či diváků, určitou oblast zájmu (např. zprávy, sport, vzdělávání, vysílání pro mládež) na základě předplatného nebo za poplatek, které jsou následně veřejně vysílány třetími osobami. Tento oddíl nezahrnuje přenos kabelových a jiných předplatitelských programů (oddíl 61).

4

2.

Ekonomika a zaměstnanost odvětví

2.1. Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 74 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví mezi lety 2008 až 2013 postupně klesala. Oproti roku 2005 nicméně došlo v tomto odvětví k 3% nárůstu.

Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) 80

75

70

2005 2008

65

2011 60

2013

55

50 18 Vydavatelské a mediální činnosti (NACE 58-60)

Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se mezi lety 2008 až 2013 postupně mírně snižovala. V roce 2013 se hrubá přidaná hodnota odvětví v ČR nacházela na úrovni 1,08 mld. EUR. Podobné hodnoty jako ČR dosahuje Maďarsko. O něco vyšších hodnot dosahují Rakousko a Polsko. Hodnoty Německa jsou oproti ČR několikanásobné. Naopak nižších hodnot dosahuje Slovensko a Slovinsko.

5

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) 30

2005 25

2008 2011

20

2013

15

10

5

0 Česká republika

Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

Zdroj: Eurostat – National Accounts

Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR jedním procentem - měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice mezi lety 2005 až 2011 klesala, v roce 2013 však naopak vzrostla. Celkově je váha odvětví v ekonomice srovnatelná s průměrem zemí EU 21 (v roce 2013 činila také 1,0 %). Vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Maďarsku, naopak nižší váhu má v Rakousku, na Slovensku a Slovinsku.

Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 1,6% 1,4% 1,2% 1,0%

2005

0,8%

2008

0,6%

2011 0,4%

2013

0,2% 0,0% Česká republika Německo

Maďarsko

Rakousko

Polsko

Slovinsko

Slovensko

EU21

EU21 bez Chorvatska, Spojeného království, Portugalska, Německa, Polska, Lotyšska a Švédska. Zdroj: Eurostat – National Accounts

6

2.2. Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) bez mála 40 tisíc EUR. Nižší než v ČR byla produktivita práce v Maďarsku (33 tisíc EUR) a na Slovensku (25 tisíc EUR) a naopak výrazně vyšší byla v Německu (59 tisíc EUR) na Slovensku (63 tisíc EUR) a v Rakousku (67 tisíc EUR).

Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) 66 640

70 000

62 507 58 609

60 000 50 000 40 000

39 591 33 045

30 000

25 163

20 000 10 000 0 ČR

Německo

Madarsko

Rakousko

Slovinsko

Slovensko

Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Údaje pro Německo jsou za rok 2011. Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Vývoj v čase ukazuje, že mezi lety 2009 až 2012 produktivita práce v tomto odvětví postupně rostla až k 37 tisícům EUR (stálé ceny). Mezi lety 2012 a 2013 pak došlo k 19% poklesu až na hodnotu přibližně 30 tisíc EUR.

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) 40 000 35 000

36 964 32 911

30 000

29 079

29 404

2009

2010

31 256

29 873

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2008

2011

2012

2013


7

2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl, Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a z přibližně čtvrtiny ostatní odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 36,5 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 19 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 23 %. To znamená, že se u nás mnohem více odvětvové produkce vyrobí, než doveze.

Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)

Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Ostatní odvětví

Zdroje odvětví 36,5%

Celkem (v miliardách Kč)

98,4

23,2%

Vstupy z odvětví

47,2%

9,3%

Přidaná hodnota odvětví

33,9%

8,1%

Dovoz do odvětví

19,0%

22,9%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

Produkce analyzovaného odvětví slouží z 33 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Vzdělávání a z přibližně čtvrtiny ostatní odvětví. Čtvrtina produkce je spotřebována domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Téměř 33 % produkce je vyvezeno do zahraničí a zhruba 9 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že se více produkce upotřebí na domácím trhu, než vyveze.

Užití odvětví a mezispotřeba (2010)

Užití odvětví

Mezispotřeba

Mezispotřeba všech odvětví

33,4%

Spotřeba domácností

24,6%

Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob Vývoz z odvětví

Vlastní odvětví Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

50,6%

9,1%

Vzdělávání

3,3%

32,6%

Ostatní odvětví

23,2%

0,3%

15,6% 7,3%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

8

2.4. Přeshraniční toky produkce Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (87 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je Ruská federace (6 %), ostatní Evropa (necelá 4 %) a ostatní Asie (1%). Na celkovém vývozu ČR se analyzované odvětví podílí jen 1,1 % (2014).

Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země

Podíl na vývozu

EU 28

87,3%

Ruská federace

6,2%

Ostatní Evropa

3,8%

Ostatní Asie

1,3%

USA a Kanada

0,7%

Afrika

0,2%

NIZ JV Asie

0,1%

Ostatní země

0,1%

Latinská Amerika

0,1%

Japonsko

0,0%

Čína

0,0%

Indie

0,0%

NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvním místě je Německo, které představuje 39 % vývozu. Za ním následuje Francie, Spojené království a Slovensko.

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Německo

Objem (mil. Kč) 15 010

Podíl 39,2%

Francie

3 388

8,8%

Spojené království

2 841

7,4%

Slovensko

2 549

6,7%

Rakousko

2 495

6,5%

Ruská federace

2 374

6,2%

Polsko

1 376

3,6%

Švýcarsko

1 095

2,9%

Nizozemsko

1 002

2,6%

885

2,3%

Itálie Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti srovnávaným evropským zemím. Většina destinací exportu ČR je ve srovnání konkurenceschopnosti exportu až za ČR.

9

Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20%

Norsko

Španělsko

Portugalsko

Kypr

Maďarsko

Itálie

Polsko

Irsko

Bulharsko

Finsko

Rumunsko

Francie

Slovensko

Dánsko

Belgie

Řecko

Slovinsko

Německo

Nizozemsko

Švédsko

Estonsko

Litva

Velká Británie

ČR

Lotyšsko

Rakousko

Malta

Lucembursko

0%

Všechny…

10%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Na straně dovozu si hlavní podíl zachovává teritorium zemí EU 28 (83 %, 2014). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí také z Číny (7 %) a USA a Kanady (necelých 5 %).

Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země

Podíl na dovozu

EU 28

83,1%

Čína

7,2%

USA a Kanada

4,7%

NIZ JV Asie

2,2%

Japonsko

1,1%

Ostatní Evropa

0,8%

Ruská federace

0,4%

Ostatní Asie

0,3%

Latinská Amerika

0,1%

Pozn. NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.


Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech jsou převážně evropské země v čele s Německem (38 %) a Polskem (9 %), za kterým následuje Čína (7 %), další evropské země a USA (necelých 5 %).

10

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Německo

Objem (mil. Kč) 6 723

Podíl 37,7%

Polsko

1 624

9,1%

Čína

1 290

7,2%

Slovensko

1 212

6,8%

Rakousko

962

5,4%

Irsko

939

5,3%

Nizozemsko

886

5,0%

Spojené státy

822

4,6%

Spojené království

816

4,6%

Francie

446

2,5%


2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Odvětví Vydavatelské a mediální činnosti v ČR mírně podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím. Z významných obchodních partnerů za námi zaostává například Německo, Polsko a Slovensko.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Lotyšsko

Řecko

Litva

Polsko

Bulharsko

Nizozemsko

Itálie

Španělsko

Kypr

Německo

Velká Británie

Belgie

Slovinsko

Maďarsko

ČR

Rakousko

Všechny země

Finsko

Rumunsko

Portugalsko

Malta

Francie

Dánsko

Norsko

Irsko

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech

11

zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi horší pozici. Nachází se na 24. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %) 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Itálie

Řecko

ČR

Slovensko

Rakousko

Španělsko

Portugalsko

Malta

Bulharsko

Maďarsko

Velká Británie

Nizozemsko

Polsko

Dánsko

Rumunsko

Lucembursko

Slovinsko

Irsko

Všechny země

Lotyšsko

Německo

Švédsko

Kypr

Litva

Finsko

Francie

Belgie

Norsko

Estonsko

0%

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

2.6. Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Vydavatelské a mediální činnosti je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) se středně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví jsou mezinárodně obchodovatelné komerční služby. Otevřenost odvětví (podíl produkce na vývozu) je vysoká a mezinárodní konkurenceschopnost v porovnání s evropskými zeměmi je průměrná.

12

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví

Převládající povaha produkce

Velikost odvětví v rámci ČR

Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví

Mezinárodní konkurenceschopnost

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Komerční zboží

Malá

Nízká

Nízká

Nadprůměrná

Těžební průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Nízká

Podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Komerční zboží

Malá

Nízká

Vysoká

Průměrná

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

Komerční zboží

Středně velká

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba strojů a zařízení

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba dopravních prostředků

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Průměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Nízká

Průměrná

Stavebnictví

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

Komerční služby

Velká

Středně vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Doprava, skladování a poštovní činnosti

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Vysoká

Průměrná

Ubytování, stravování a pohostinství

Komerční služby

Malá

Nízká

Vysoká

Podprůměrná


Komerční služby

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Průměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

Komerční služby

Velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Veřejná správa a obrana

Veřejné služby

Středně velká

Středně vysoká

Není/ velmi nízká

Není relevantní

Vzdělávání

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Zdravotní a sociální péče

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 13

2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.7.1. Legislativní rámec Základním právním předpisem, který v České republice přímým způsobem upravuje vydavatelskou činnost (na tu se v této kapitole omezujeme), je zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, a vyhláška č. 252/1995 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. Vedle toho existují i další předpisy, které tuto činnost rovněž upravují, aniž by byla v jejich textu přímá zmínka o vydavatelské činnosti. Takovým předpisem je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve smyslu jeho novely č. 356/1999 Sb., zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) a dále předpisy obecné, jako je především občanský zákoník, obchodní zákoník, zákon o dani z přidané hodnoty, celní zákon. Zákon o neperiodických publikacích upravuje především, co se rozumí neperiodickou publikací, a ukládá vydavatelům určité základní povinnosti, jako je povinnost zajistit, aby neperiodická publikace obsahovala určité základní údaje, tzv. tiráž, bez níž nesmí být veřejně šířena, a dále upravuje povinnost vydavatelů odevzdávat určitý počet povinných výtisků vybraným knihovnám. Zavádí také pojem regionální povinný výtisk, který má být odevzdáván místně příslušné státní vědecké knihovně, kterou určí prováděcí vyhláška, a dále tzv. nabídkovou povinnost k odkoupení neperiodických publikací vybranými knihovnami (vyhláška č. 252/1995 Sb.). Stanoví rovněž sankce za neplnění povinností podle tohoto zákona. Ukládané pokuty jsou příjmem orgánu, který je uložil, tj. okresního úřadu. Obecné zásady podnikání jsou v České republice upraveny zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku (přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.). Vydavatelská činnost patří mezi živnosti volné. Regulaci pracovního trhu upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon také upravuje v páté části bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství, tedy směrnici Rady 89/391/EHS, o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Další právní normou, kromě obchodního zákoníku, která ovlivňuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je zákon č.143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle obchodního zákoníku) pokrývá zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, který od 1. ledna 2008 nahrazuje dřívější zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. Regulace pro odvětví NACE 58 Vydavatelská činnost prakticky neexistuje. Platí pouze zákaz reklamy/inzerce pro některé komodity (např. cigarety) a samozřejmě i zákaz inzerce, která by byla v rozporu se zákony, vyhláškami, dobrými mravy a zvyklostmi (to platí zejména pro inzerci týkající se drog, pornografie, rasové nesnášenlivosti, organizovaného násilí apod.). V posledních pěti letech nedošlo k zásadnějším změnám legislativního rámce s výjimkou zvyšování DPH na prodejní cenu periodických i neperiodických publikací. V roce 2014 došlo ke snížení DPH z 15 % na 10 % u neperiodických publikací a tímto krokem se tento trh alespoň částečně podařilo rozhýbat a uvolnit. Pokud by došlo k obdobnému kroku i v oblasti periodických publikací, tak se dá očekávat stejný vývoj, a to včetně nárůstu poptávky po pracovní síle v odvětví NACE 58 Vydavatelská činnost. 2.7.2. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Pronikání informačních a komunikačních technologií: rozšiřování výpočetní techniky již v osmdesátých letech minulého století způsobilo přesouvání části pracovníků z oblasti polygrafické výroby (tiskárny,

14

reprodukční studia, sazeči, grafici, metéři, korektoři atd.) do vydavatelských společností. Zajišťují zde prakticky stejnou činnost, ale již jako zaměstnanci jednotlivých vydavatelských domů a společností. Tento trend stále pokračuje a v blízké době dospěje do konečného stavu – vydavatelství budou do tiskáren a celého polygrafického průmyslu dodávat kompletní (graficky upravené, zkorigované a odsouhlasené) podklady pro tisk a daná tiskárna již pouze vytiskne požadovaný časopis, publikaci, výrobek, produkt. Důsledkem je stálé snižování počtů technických zaměstnanců v tiskárnách. Snižuje se počet vlastních reprodukčních studií a vlastně i všech společností, které se přípravou dat pro tisk zabývaly. Kvalifikace pracovní síly odvětví Vydavatelská činnost se jednoznačně posouvá k vyššímu stupni vzdělání. U pracovníků vydavatelství (redaktoři, grafici, korektoři atd.) se postupně zvyšuje počet magistrů popř. bakalářů a u všech je vedle perfektní znalosti českého jazyka základním předpokladem i perfektní znalost a práce s výpočetní technikou (zpracování textů, jejich grafické úpravy v daných editovacích i grafických programech, práce s fotografiemi, vyhledávání informací, jejich archivace, elektronické publikování atd.). Samozřejmostí se také stává znalost cizího jazyka. Kupní síla a chování čtenářů: stále významnější část vydavatelské činnosti se s rozvojem výpočetní techniky a změnou chování čtenářů (rozvoj a zpřístupnění internetu, mobilních chytrých telefonů, tabletů, počítačů atd.) přesouvá do elektronické oblast (jinými slovy k zákazníkům) a tištěné (papírové) náklady a prodeje periodických i neperiodických publikací se postupně snižují. Tento trend je velmi dobře viditelný a dokladovatelný na vývoji prodaných nákladů celostátních deníků v ČR (zdroj: ABC, ČR, červenec 2015):

Průměrný prodaný náklad deníků (ks), květen 2015

Vydavatelskou činnost velmi výrazně ovlivňuje ekonomický faktor. Nepříliš silná kupní síla české populace neumožňuje jednotlivým vydavatelům zvyšovat prodejní cenu periodických i neperiodických publikací, a to jak s ohledem na přímou konkurenci ostatních vydavatelů popř. nepřímou konkurenci „bezplatného“ internetu. Centralizace vydavatelské činnosti: v odvětví Vydavatelská činnost hrají velkou roli i centralistické faktory a vlastní centralizace vydavatelské činnosti (posilování jednotlivých vydavatelských domů). Po roce 1989 ovládli prakticky všechny významnější vydavatelské společnosti zahraniční investoři (převážně z Německa). Investoři přinesli do českých vydavatelství nejen potřebné finanční prostředky pro další rozvoj, ale hlavně i vydavatelskou kulturu, znalosti a zkušenosti. V současné době dochází k postupnému odchodu zahraničních investorů/vydavatelských společností a ti jsou nahrazování českými popř. slovenskými vydavateli/majiteli (Economia, a.s., Mafra, a.s., CNC, a.s.), kteří však získali finanční prostředky z jiných forem podnikání, a tak je další rozvoj jednotlivých vydavatelských domů částečně ohrožen či minimálně v nejistotě. Kumulace médií do rukou několika finančníků je považováno za faktor ovlivňující objektivitu, nestrannost jimi vydávaných médií a tento vývoj také neustále zvyšuje tlak na menší a nezávislé vydavatele. Pokud se těmto velkým vydavatelským domům podaří ovládnout i distribuční sít, tak se zvýší ohrožení zániku ostatních vydavatelů s dalšími důsledky v oblasti oslabení objektivity.

15

Ekonomické prostředí: velice negativně se v celém odvětví NACE 58 Vydavatelská činnost promítlo znehodnocení české koruny (intervence ČNB) ve vztahu k euru. Tímto krokem došlo k dalšímu zvýšení nákladů jednotlivých vydavatelským domů, protože dražší papír a barvy (prakticky vše) je dovoz z EU. Cena papíru představuje v ceně za tiskárenskou práci více než 50 % z celkových nákladů na výrobu publikací. Na druhé straně tento krok způsobil tlak majitelů/vydavatelů na maximální úspory, a to včetně zaměstnanců. Dalším významným negativním ekonomickým faktorem je zatížení periodických publikací jednou z nejvyšších DPH v celé Evropě, tj. 15 % (v zahraničí např. DPH pro noviny: Anglie 0 %, Francie 2,1 %, Belgie 6 %, Německo 7 %, Polsko 8 %, Rakousko 10 %). Dalším faktorem je úbytek inzerce popř. její přesun do elektronických médií a televizí. Inzertní příjmy jsou pro periodické publikace klíčovým ekonomickým faktorem pro další rozvoj a rozšiřování vydavatelských aktivit a působnosti jednotlivých vydavatelským domů. Na základě těchto negativních ekonomických důvodů postupně dochází ještě k hlubší/další centralizaci vydavatelských společností a tlaku na menší/malé vydavatele. Tito jsou postupně začleňováni (kupováni) do dominantních vydavatelských společností, a to ve všech oblastech. 2.7.3. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky  Geografická poloha České republiky ve středu Evropy  Ekonomicky silní vlastníci/majitelé/vydavatelé velkých vydavatelských domů z hlediska stability nabízející zaměstnancům  Celkový vysoký stupeň vzdělanosti celé populace  Vysoký podíl lidí, kteří rádi čtou a vzdělávají se  Bezproblémově zajištěná/fungující distribuce včetně velkého počtu prodejních míst  Znalosti, zkušenosti a vzdělanost pracovníků ve vydavatelstvích Slabé stránky  Z globálního pohledu je Česká republika poměrně malá/nezajímavá  Nižší kupní síla české populace  Žádná státní podpora vydavatelské činnosti  Klesající množství a zdroje finančních prostředků (klesající prodeje, nižší objem inzerce, rostoucí náklady na výrobu a zaměstnance)  Podhodnocená koruna ve vztahu k euru Příležitosti  Možnost získání zahraničního kapitálu/spolupráce při realizaci/zájmu přechodu zahraničních vydavatelů na „východní“ trhy  Snížení DPH i u periodických publikací  Ukončení intervencí proti koruně  Nějaká efektivní forma zpoplatnění informací na internetu Hrozby  Kumulace vydavatelských společností v rukách 3-5 vlastníků  Centralizace majitelů distribučních společností  Další zvýšení DPH  Pokračování intervencí/oslabování koruny  Další pokles/propad objemu inzerce

16

2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných osob v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti od roku 2002, kdy v tomto odvětví pracovalo 37 tisíc zaměstnaných osob do roku 2009, kdy zaměstnanost dosáhla svého maxima na 52 tisících, stabilně rostl. Zaměstnanost v odvětví značně silně zareagovala na ekonomickou recesi a v roce 2010 započal značný pokles počtu pracovníků v odvětví. V roce 2013 pak počet pracujících v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti znovu vzrostl a rostl dál i v roce 2014, kdy bylo v tomto odvětví zaměstnáno 41 tisíc zaměstnanců. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v tomto odvětví bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni okolo 41 tisíc pracovníků. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude v budoucích pěti letech stagnovat.

Počet zaměstnaných (v tisících)

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti v České republice 60 50 40 30 20 10 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2020

Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

V roce 2000 byl podíl, který odvětví Vydavatelské a mediální činnosti zaujímalo na celkové zaměstnanosti v České republice 0,6 %, což z tohoto odvětví činilo nejmenší z celkem 26 vymezených odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 0,8 % celkové zaměstnanosti a odvětví Vydavatelské a mediální činnosti se posunulo o jednu příčku na pozici druhého nejmenšího odvětví.

Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v zemi 1,8% 1,6%

2000

2014

1,4% 1,2% 1,0% 0,8% 0,6% 0,4%

Litva

Slovensko

Polsko

Rumunsko

Kypr

Portugalsko

Itálie

Řecko

Lotyšsko

Nizozemí

Španělsko

Irsko

Bulharsko

Belgie

Maďarsko

Estonsko

Rakousko

Malta

Česká republika

EU28

Francie

Slovinsko

Chorvatsko

Finsko

Dánsko

Švédsko

Německo

Lucembursko

0,0%

Spojené…

0,2%


17

V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Vydavatelské a mediální činnosti 0,9 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v tomto roce v České republice podíl odvětví Vydavatelské a mediální činnosti na celkové zaměstnanosti mírně podprůměrný. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Vydavatelské a mediální činnosti největší význam v Německu (v roce 2014 zaujímalo 1,3 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak na Slovensku (0,3 % v tomtéž roce). Mezi lety 2000 a 2013 podíl odvětví na zaměstnanosti na celoevropské úrovni vzrostl o jednu desetinu procentního bodu. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 2,4 %. Tato úroveň je výrazně nižší než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval ve Vydavatelské a mediální činnosti 39,7 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný, a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v tomto odvětví, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky.

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014 Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Vzdělávání 0%

2%

4%

6%

8%

10%

12%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 13 767 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace

18

ekonomických činností odvětví NACE 58–60. Nejvíce z nich, více než 65 %, patří do odvětví Vydavatelské činnosti (NACE 58), dalších více než 33 %, patří do odvětví Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (NACE 59) a třetí největší odvětví je z pohledu podílu aktivních firem s podílem téměř 2 % odvětví Tvorba programů a vysílání (NACE 60). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze, kde bylo evidováno 45,4 % ze všech podniků. Největší z nich jsou Česká televize, ČESKÝ ROZHLAS, MAFRA, a.s., Mladá fronta a.s., CET 21 spol. s r.o., RFE/RL, Inc., organizační složka, CineStar s.r.o., BORGIS a.s., Economia, a.s., Cinema City Czech s.r.o. Druhý největší podíl (9,9 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. BOHEMIA INTERACTIVE a.s., J.K.R. spol. s r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihomoravském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 9,8 %. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 6,7 %. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Libereckém kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji. 2.9.1. Nejvýznamnější zaměstnavatelé

Název

Logo

Sídlo

Česká televize Provozovny v krajích Profil společnosti

Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony

Kavčí hory 140 70 Praha 4 Organizační části ČT v Praze, Televizní studio Brno a Ostrava  Hlavním úkolem ČT je tvorba a šíření televizních programů, popřípadě dalšího multimediálního obsahu a doplňkových služeb na celém území České republiky prostřednictvím zemských vysílacích zařízení a jiných technických prostředků.  Česká televize je provozovatelem celoplošného televizního vysílání těchto programů: ČT1 a ČT2, ČT24, ČT sport, ČT :D a ČT art Poskytovatel veřejné služby v oblasti televizního vysílání

Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

Název

2005 2511 -

Logo

Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

2013 2926 580

Sídlo

ČESKÝ ROZHLAS Provozovny v krajích

2010 2800 6679

Vinohradská 12, 120 99 Praha 2

Regionální stanice: České Budějovice, Hradec Králové, Karlovy Vary, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Regina, Region - střední Čechy, RegionVysočina, Sever, Sever-Liberec, Zlín Český rozhlas je národní kulturní institucí, jejímž posláním je služba veřejnosti, je to závazek, který Český rozhlas odlišuje od konkurence a přináší s sebou specifické cíle a požadavky Český rozhlas provozuje čtyři celoplošné stanice, ve všech krajích také regionální vysílání, digitální stanice a internetové streamy

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 1395 0

2010 1448 0

2014 1484 2098*

*2012

19

Název

Logo

Sídlo

MAFRA, a.s. Provozovny v krajích

Profil společnosti


Karla Engliše 519/11, 15000 Praha, Smíchov Regionální zastoupení: Praha a Střední Čechy, Severní Čechy, Liberecký kraj, Hradecký kraj, Pardubický kraj, Jižní Čechy, Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Jižní Morava, Zlínský kraj a Vysočinahttp://www.mafra.cz/cs/default.asp?y=mafra_all\cs_kontakty_regionalnizastoupeni.htm&menu=  Mediální skupina MAFRA. Tradiční tituly i nová progresivní média. Papírová periodika, multimédia, internet i tiskárny.  MAFRA přináší dennodenně nejnovější informace svým čtenářům, divákům a posluchačům, obchodní příležitosti svým klientům a inzerentům a dobrou práci i perspektivu svým zaměstnancům.  Tiskoviny: MF DNES, Lidové noviny, Téma, Deník Metro, 5plus2, Edice Dnes  Tiskárna Mafra Print  Webové portály: iDNES, Lidovky.cz, TOPkontakt.cz, JobDNES.cz, Reality.iDNES.cz, AAAPoptávka.cz, Akcni.Ceny.cz, Portmonka, VratnéPeníze.cz, MOBIL.cz  hudební televize Óčko


2005 1007 2799

2010 1160 2860

2014 1027* 2470

*2013

Název

VLTAVA-LABEPRESS, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti


Logo

Sídlo Přátelství 986 104 00 - Praha - Uhříněves

VLTAVA-LABE-PRESS, a. s., (VLP) vydává v České republice 94 regionálních titulů, z toho 71 regionálních deníků a 23 týdeníků.  Regionální deníky jsou nejvýznamnější regionální noviny u nás. Mají dominantní postavení ve svých regionech, kde jsou obvykle nejčtenější ze všech seriózních zpravodajských titulů.  Průměrný denní prodaný náklad regionálních Deníků činí 150 tisíc výtisků, každý den si je přečte 655 tisíc čtenářů. To představuje 38 % trhu se zpravodajskými deníky.  Vydavatelství patří koncernu Verlagsgruppe Passau, který v Německu vydává například regionální noviny Passauer Neue Presse.  ČESKÝ DENÍK  Deník střední Čechy - 11 deníků a 1 týdeník - Středočeský kraj a Praha  Deník jižní Čechy - 7 deníků - Jihočeský kraj  Deník západní Čechy - 8 deníků a 3 týdeníky - Plzeňský a Karlovarský kraj  Deník severní Čechy - 10 deníků - Ústecký a Liberecký kraj  Deník východní Čechy - 9 deníků - Královéhradecký a Pardubický kraj  MORAVSKÝ DENÍK  Deník Vysočina - 5 deníků a 1 týdeník - kraj Vysočina  Deník jižní Morava - 6 deníků a 5 týdeníků - Jihomoravský kraj  Deník střední Morava - 8 deníků a 6 týdeníků - Olomoucký a Zlínský kraj  Deník severní Morava -7 deníků a 7 týdeníků - Moravskoslezský kraj

20


2005 1553 2012

2010 1034 1233

2013 907 947

2.9.2. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.

BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek

Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: BISNODE

V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti tvoří největší část (více než 48 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů podprůměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 48,5 %, což je o 9,1 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 41,6 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 0,9 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 8,3 procentních bodů méně než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,0 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.

21

Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25%


ČR

20%

15%

10%

5%

0% AAA Zdroj: BISNODE

AA

A

BBB

BB

B

CCC

CC

C

D

2.9.3. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Vydavatelské a mediální činnosti byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,45 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,49 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 0,17 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Praze, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví ve Zlínském kraji. Následují Jihomoravský kraj a Středočeský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Ústeckém kraji a na Vysočině.

Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 2,5‰

2009 2,0‰

2014

1,5‰

1,0‰

0,5‰

Vysočina

Ústecký kraj

Olomoucký kraj

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

Královéhradecký kraj

Liberecký kraj

Moravskoslezský kraj

Pardubický kraj

Karlovarský kraj

Praha

Středočeský kraj

Jihomoravský kraj

Zlínský kraj

Celé odvětví

Celá ČR

0,0‰

Zdroj: BISNODE

22

Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 1,8 %. To je o 0,4 procentních bodů pod průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti pro nové subjekty nejatraktivnější Jihomoravský kraj před Libereckým krajem, Moravskoslezským krajem a Královéhradeckým krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Olomoucký kraj, Středočeský kraj a především Karlovarský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními průměrně atraktivní.

2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Vydavatelské a mediální činnosti pracuje v Praze, jedná se o více než 68 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 8 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 6 % ve Středočeském kraji, více než 3 % v Moravskoslezském a také ve Zlínském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 1 a 2 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR velmi vysoká.

Rozložení zaměstnaných z odvětví Vydavatelské a mediální činnosti do krajů Kralovehradecký; 1,4% Liberecký; 1,5% Olomoucký; 1,7%

Ústecky; 0,7% Karlovarský; 0,4% Pardubický; 0,3%

Vysočina; 1,8% Plzeňský; 2,1% Jihočeský; 2,2% Zlinský; 2,6% Moravskoslezský; 3,3% Stredočeský; 5,6%

Praha; 68,1% Jihomoravský; 8,4%

Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Vydavatelské a mediální činnosti do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

23

Vysoká míra geografické koncentrace je patrná z relace struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem právě Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohot odvětví zaměstnáno 5,6 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy velmi nízký (a tedy červená barva v mapě).

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Zatímco geografická koncentrace je velmi vysoká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky naopak jen velmi nízká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou průměrné. Velký rozdíl je v tomto odvětví mezi Prahou a ostatními kraji. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Praze, kde se lidé z odvětví Vydavatelské a mediální činnosti podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 3,2 %, dále v Jihomoravském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 0,6 %) a ve Středočeském kraji (0,4 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Ústeckém a v Pardubickém kraji. Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích ukazuje tabulka.

24

Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Praha Průměr ČR

Podíl zaměstnaných

Kraj

Podíl zaměstnaných

3,2%

Plzeňský

0,3%

0,7%

Moravskoslezský

0,2%

Jihomoravský

0,6%

Olomoucký

0,2%

Středočeský

0,4%

Královéhradecký

0,2%

Zlínský

0,3%

Karlovarský

0,1%

Vysočina

0,3%

Ústecký

0,1%

Liberecký

0,3%

Pardubický

0,0%

Jihočeský

0,3%


Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).

Podíl zaměstnaných v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje podíl odvětví Vydavatelské a mediální činnosti na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti velmi nízká, dokonce nejnižší ze všech odvětví, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví.

25

Index geografické exkluzivity odvětví

EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových…

velmi vysoká

Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana

vysoká

Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti…

nadprůměrná

Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

průměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních… Opravy a instalace strojů a zařízení a… Výroba strojů a zařízení

podprůměrná

Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

nízká

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a… Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl

velmi nízká

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti 0,00

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Vydavatelské a mediální činnosti ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti pracuje v jiném kraji než bydlí 12,5 % osob, což je o 6,6 procentních bodů více, než je průměr v celé ČR.

26

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1. Vývoj a struktura povolání Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti jsou Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní (ISCO 26), kteří v roce 2014 tvořili 28 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 12 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti jsou Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 35; 20 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 8,3 tisíc pracovníků), Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (ISCO 33;10 %, 4,2 tisíc pracovníků) a Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 25; 8 %, 3,3 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v tomto odvětví v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura povolání v České republice je méně různorodá. V porovnání s Evropskou unií v České republice pracuje v tomto odvětví více než dvakrát více techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100%

Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní

90%

28,3%

28,8%

80%

Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií

70% 8,3% 60%

20,3%

6,3% 8,9%

50% 10,2%

2,7%

40% 8,2% 30%

Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě

Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií

4,9% 45,0%

20%

Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie

28,2% 10%

Ostatní

0% ČR 2014

EU 28 2013


27

Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti jsou Technici v oblasti vysílání a audiovizuálních záznamů (ISCO 3521). V roce 2014 jich bylo v tomto odvětví zaměstnáno 6,6 tisíc. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví jsou Redaktoři, novináři a příbuzní pracovníci (ISCO 2642), Režiséři, dramaturgové, produkční a příbuzní specialisté (ISCO 2654), Vývojáři softwaru (ISCO 2512) Grafici a výtvarníci v multimédiích (ISCO 2166).

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj Podíl na odvětví Vývoj od 20112011 2014 15,0% ↓

CZ-ISCO

Počet 2014 (tisíc)

Redaktoři, novináři a příbuzní pracovníci

2642

5,5

Technici v oblasti vysílání a audiovizuálních záznamů

3521

6,6

12,2%

↑

Režiséři, dramaturgové, produkční a příbuzní specialisté

2654

4,3

8,2%

↑

Vývojáři softwaru

2512

-

6,3%

↑

Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.2. Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Vydavatelské a mediální činnosti je odvětví s nadprůměrnou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o desáté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví dosáhl hodnoty 0,147, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii jsou Vydavatelské a mediální činnosti odvětvím s desátou nejvyšší profesní koncentrací, nadprůměrných hodnot profesní koncentrace dosahuje tedy i v celoevropském měřítku.

Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň koncentrace

Vzdělávání

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká

Stavebnictví

9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Těžební průmysl

11

nadprůměrná


12

průměrná


13

průměrná


14

průměrná


15

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.

16

podprůměrná

28


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků

20

podprůměrná


21

nízká


22

nízká


23

nízká


24

nízká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Vydavatelské a mediální činnosti je odvětví s velmi nízkou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se toto odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo dvacáté třetí v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,035, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie dosáhlo odvětví rovněž velmi nízkých hodnot profesní exkluzivity.

Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Zdravotní a sociální péče Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Veřejná správa a obrana Stavebnictví Vzdělávání Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti Telekomunikační a informační technologie a činnosti Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Ubytování, stravování a pohostinství Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků Výroba elektrických a optických přístrojů Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. Potravinářský a tabákový průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Vydavatelské a mediální činnosti Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Těžební průmysl

Pořadí

Úroveň profesní exkluzivity

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

velmi vysoká velmi vysoká velmi vysoká velmi vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká nadprůměrná nadprůměrná průměrná průměrná průměrná podprůměrná podprůměrná podprůměrná podprůměrná podprůměrná nízká nízká nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká

29

Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.3. Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti nejčastěji pracují vysokoškolsky vzdělaní lidé, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání více než polovina všech pracovníků v odvětví. 41 % pracovníků v odvětví dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 5 % pracovníků má středoškolské vzdělání bez maturity a 3 % dosáhla maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Vydavatelských a mediálních činností je značně vyšší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví v posledních letech roste, mezi lety 2010 a 2014 zde vzrostl podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků o více než 7 procentních bodů.

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti a v celé ekonomice 100% 18,0%

90% 80%

43,8%

23,0%

vyšší odborné a vysokoškolské

51,4%

70% 38,1%

60%

37,5%

středoškolské s maturitou

50% 40% 30%

středoškolské bez maturity

48,6%

41,0%

38,6%

20%

35,3%

základní

10% 0%

7,4%

5,1%

Vydavatelské a mediální činnosti 2010

4,9%

4,1%


ČR celkem

ČR celkem

2014

2010

2014


Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti se nad průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků ve Vydavatelské a mediální činnosti hodnoty 108,7 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v tomto odvětví oproti průměru spíše nižší, než je v evropských zemích obvyklé.

30

Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013 140% 120% 100% 80% 60% 40%

Lotyšsko

Finsko

Dánsko

Německo

Slovinsko

Rakousko

Švédsko

Česká republika

Nizozemí

Chorvatsko

Spojené…

Irsko

EU28

Slovensko

Řecko

Maďarsko

Malta

Francie

Litva

Lucembursko

Polsko

Bulharsko

Kypr

Itálie

Belgie

Španělsko

Rumunsko

Portugalsko

0%

Estonsko

20%

Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků ve Vydavatelské a mediální činnosti je obor Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce, který absolvovalo 14 % všech pracovníků v odvětví. S 11 % následuje Obecné vzdělání, které převažuje zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků s maturitou. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v odvětví jsou obory Elektrotechnika a energetika, Žurnalistika, knihovnictví a informace a Ekonomie.

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80%

7,9%

7,3%

8,9%

7,8%

9,7%

15,8%

Elektronika a automatizace

70% 17,1% 60% 50%

15,0%

Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Elektrotechnika a energetika

20,2%

Počítačové vědy

40% 30% 20%

Žurnalistika

54,0% 36,2%

Ekonomie Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce

10%

Obecné vzdělání

0% SŠ s maturitou

VŠ Magisterské


31

3.4. Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Vydavatelské a mediální činnosti se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístily jako dvacáté třetí v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v tomto odvětví lze tedy hodnotit jako velmi nízkou a vzdělání pracovníků v tomto odvětví je tedy značně různorodé.

Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Pořadí

Vzdělanostní koncentrace odvětví

Stavebnictví

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká


4

velmi vysoká


5

vysoká


6

vysoká

Těžební průmysl

7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Vzdělávání

11

nadprůměrná


12

nadprůměrná


13

průměrná


14

průměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků

15

průměrná


16

průměrná


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná


20

nízká


21

nízká


22

nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Odvětví

Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Vydavatelské a mediální činnosti jsou odvětvím s podprůměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění polovina (49,7 %) zaměstnaných, kteří mají magisterské vzdělání v oboru Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce a 35,1 % s bakalářským vzděláním v oboru Žurnalistika, knihovnictví a informace.

32

Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň vzdělanostní exkluzivity


1

velmi vysoká

Vzdělávání

2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

nadprůměrná


8

nadprůměrná


9

nadprůměrná

Stavebnictví

10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

podprůměrná

Těžební průmysl

14

podprůměrná


15

podprůměrná


16

podprůměrná


17

podprůměrná


18

nízká


19

nízká


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.5. Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání.

33

V odvětvové skupině Vydavatelské a mediální činnosti je indikátor flexibility o výrazně vyšší než 1, což znamená, že vyšší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik jich přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k nadprůměrně flexibilním.

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský… Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti… Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových… Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a… Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti jen 7 % těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti. Tento podíl je mezi odvětvovými skupinami nejnižší.

34

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti

50,0%


43,2%


39,3%

Vzdělávání

38,9%

Stavebnictví

35,8%


34,9%

Těžební průmysl

33,3%


27,8%


25,6%

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

25,2%


24,6%


23,4%


22,0%


21,1%


20,3%


19,2%

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků

18,7%


17,7%


17,2%


16,4%


14,8%


13,6%


13,0%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti

11,9%


9,3%


7,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP

Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (28 %), což je mezi odvětvími výrazně podprůměrný podíl. I další tři skupiny (s výjimkou těch, kteří zůstali po změně zaměstnání v této odvětvové skupině) jsou podobné: příchody ze vzdělávání tvoří 25 % osob (podíl je mezi odvětvovými skupinami největší), příchody z jiné skupiny odvětví představují 22 %, stejně jako příchody z jiné neaktivity než vzdělávání.

35

Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví

10%

14%

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské,… 3% Veřejná správa a obrana

6%

Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti

11%


4%

Těžební průmysl

5%

16%

27%

Celkem Výroba kovů a kovodělných výrobků

8%


8%

Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

18%

Telekomunikační a informační… Vzdělávání

8%

Vydavatelské a mediální činnosti 3% Profesní, vědecké a technické činnosti… Zdravotní a sociální péče

39%

12%

39% 37% 8%

36% 10%

15%

10%

28% 22%

16% 14%

28%

20%

27%

31%

46% 20%

29%

36%

28%

Opravy a instalace strojů a zařízení a… 5%

31% 13%

25% 16%

33%

24%

25%

8%

36%

24% 10%

12%

22% 11%

0%

8%

17%

11%

10%

28%

40%

18%

43% 17%

41%

13%

10%

23%

Umělecké, sportovní, zábavní a další… 5%

41%

13%

40%

9%

42%

18%

31% 19%

43%

15%

9%

31%

4%

44% 8%

19%

11%

5%


44%

15%

33%

5%


45%

17%

12%

22%

Chemický, farmaceutický a rafinérský… 5%

15%

6%

16%

8%

45%

8%

30%

12%

45%

14%

10% 35%

Dřevozpracující, papírenský a… 6% Velkoobchod, maloobchod a opravy…

9%

14%

46%

16% 7%

26%

9%

46%

21% 11%

22%

Výroba pryžových, plastových a… 6%

52%

25%

22%

11%


63% 17%

6%

18%

6%

6%

7%

17%

4%


6%

20%

11% 40%

60%

27% 14%

24% 80%

100%

změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP

Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, ale podobný je i podíl příchodů ze vzdělávání, z jiného odvětví nebo z jiné neaktivity než vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů, Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech 3 %. V odchodech z odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti je u této odvětvové skupiny největší skupina těch, kteří z této odvětvové skupiny odešli do jiné odvětvové skupiny (34 %), dále je skupina těch, kteří odešli do jiné neaktivity než vzdělávání (29 %). Další skupinou jsou ti, kteří odešli do nezaměstnanosti (24 %): tento poměr se příliš neodlišuje oproti průměru za všechny odvětvové skupiny (průměr všech odvětvových skupin je 23 %). Naopak odchody do nezaměstnanosti jsou podprůměrné (průměr za všechna odvětví činí 30,5 %) a odchody do jiné neaktivity než vzdělávání patří mezi mírně podprůměrné (průměr za všechna odvětví: 33 %) a také podíl odchodů do důchodů patří k podprůměrným. Nejčastěji

36

pracující z této odvětvové skupiny odcházejí do odvětvové skupiny Telekomunikační a informační technologie a činnosti, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Veřejná správa a obrana.

Odvětví Vydavatelské a mediální činnosti: Příchody a odchody

přišli do odvětví

odešli z odvětví

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

(příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví)

6,6%

6,9%

z toho:

z toho:

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 2,8%

změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 2,6%

přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví 22,2% 09 Výroba elektrických a optických 5,6% přístrojů

odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 34,2% 19 Telekomunikační a informační 10,5% technologie a činnosti

21 Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

5,6%

15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

5,3%

05 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

2,8%

23 Veřejná správa a obrana

5,3%

12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

2,8%

26 Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

5,3%

17 Ubytování, stravování a pohostinství

2,8%

12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

2,6%

přišli ze vzdělávání (ze školy) 25,0%

odešli do vzdělávání (do školy) 10,5%

přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 22,2%

odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 28,9%

přišli z nezaměstnanosti

z toho odešli do důchodu

27,8%

15,8% odešli mezi nezaměstnané 23,7%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

3.6. Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla

37

stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Vydavatelské a mediální činnosti je s průměrným věkem 40,6 let pátou nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 1,9 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví snížil (snížení nastalo v ČR jen u tří odvětví) o 0,2 let, zatímco mezi všemi zaměstnanými v ČR vzrostl o 3,1 let.

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích


Snížení průměrného věku zaměstnaných v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti způsobil především pokles podílu osob ve věku 50-60 let. Zatímco v roce 2000 tvořily 21,8 % zaměstnaných v odvětví, jejich podíl do roku 2014 poklesl na 17,8 %. Stejně jako v ostatních odvětvích, i v tomto, došlo v posledních letech ke snížení podílu nejmladších osob, tedy těch mladších 30 let. Tento pokles byl však kompenzován vysokým nárůstem podílu osob ve věku 30-39 let. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 16 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o šest procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy vysoká. V odvětví Vydavatelské a mediální činnosti převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 64 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 8 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

38

3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak narůstá podíl osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním na úkor osob s magisterským vzděláním.

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Absolventi z posledních 5 let

Osoby 55+

Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)

ZŠ a nižší

1,9%

1,9%

0,0

SŠ bez MZ

0,7%

6,9%

-6,3

SŠ s MZ

43,1%

30,0%

13,1

VOŠ a konzervatoř

1,2%

0,4%

0,8

Bakalářské

23,0%

9,3%

13,7

Magisterské

30,2%

51,4%

-21,2

Doktorandské

0,0%

0,0%

0,0


Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Vydavatelské a mediální činnosti je nejmenší (téměř nulový) rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy u oboru Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce, který absolvovalo 12,3 % nedávných absolventů i osob ze skupiny starších 55 let. Nízký rozdíl byl také u oboru Elektrotechnika a energetika (13,0 % u nedávných absolventů a 11,8 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Elektronika a automatizace z 12,6 % u skupiny starších na 2,1 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Obecné vzdělání: z 2,0 % u starších 55 let na 17,8 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů nejvyšší oborové zastoupení. Druhé nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Elektrotechnika a energetika. Mezi pracovníky staršími 55 let je však nejčastěji zastoupen obor Elektronika a automatizace, který je mezi nedávnými absolventy až 13. největší.

39

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Tabulka obsahuje 98 % všech zaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

40

4.

Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví

Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladeným na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.

4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Vydavatelské a mediální činnosti skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce lidí s terciárním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví více než 48 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je téměř 44 %. Osob se středoškolským nematuritním vzděláním je v tomto odvětví téměř 7 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (74 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 19 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je vyšší požadavek terciárního vzdělání. To je požadováno u 52 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 4 procentní body.

Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň

1,6% Skutečné vzdělání

3,0%

6,5%

43,6%

36,1% 9,2% 4,6%

0,8% Požadované vzdělání 3,1%

44,2%

33,8% 13,5%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Terciární – vyšší odborné (ISCED 5B) Terciární – bakalářské (ISCED 5A) Terciární – magisterské/doktorské (ISCED 5A/6) Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

41

Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Vydavatelské a mediální činnosti činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 15,3 roku, což je nad průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o 1,9 roku. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také nad průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU vyšší přibližně o 1,2 roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 14,9 roku, což je o dva roky více, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,4 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Vydavatelské a mediální činnosti třetí nejvyšší úroveň skutečného i požadovaného vzdělání.

4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Vydavatelské a mediální činnosti 3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Míra ovlivňování ostatních

Míra plánování

Míra nezávislosti

Schopnost dalšího učení

ČR Vydavatelské a mediální činnosti ČR všechna odvětví EU Vydavatelské a mediální činnosti EU všechna odvětví Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Vydavatelské a mediální činnosti ve srovnání odvětví mezi nadprůměrné. Je tomu tak u všech sledovaných kategorií. Nejvyšší hodnota je u míry nezávislosti. Nadprůměrné jsou požadavky v této odvětvové skupině také v případě průměru EU. Ve vztahu k EU je úroveň požadavků v české skupině odvětví Vydavatelské a mediální činnosti vyšší s výjimkou kategorie „míra ovlivňování ostatních“, kde jsou úrovně u nás a v průměru za EU obdobné.

42

4.3. Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnosti pracovních míst je také to, jaká je náplň práce a jak často je třeba určité dovednosti využívat. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti vyšší. Nejvyšší hodnota je u četnosti čtení a používání informačních technologií, s malým odstupem následuje četnost psaní a rovněž četnost počítání není výrazně nižší. Obdobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU, kde ačkoli míry četnosti jsou posazeny oproti ČR níže: to platí pro všechny sledované charakteristiky.

Využití dovedností v práci: Vydavatelské a mediální činnosti 3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 Četnost čtení

Četnost psaní

Četnost počítání

ČR Vydavatelské a mediální činnosti

ČR všechna odvětví

EU Vydavatelské a mediální činnosti

EU všechna odvětví

Používání informačních technologií

Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší. Úroveň dovedností zaměstnaných v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti vůči průměru za všechna odvětví je nadprůměrná ve všech třech sledovaných dovednostech. U zaměstnaných této odvětvové skupiny v ČR je odstup od průměru za všechna odvětví vyšší, než je tomu v průměru za celé EU, a u všech skupin dovedností je úroveň u nás vyšší, než jaký je průměr za EU. U nás i EU jsou úrovně kompetencí nejvyšší u dovednosti řešit problémy, s malým odstupem následuje úroveň numerické dovednosti. Čtenářská dovednost je o poznání nižší, ačkoli stále výrazně nad průměrem za všechny odvětvové skupiny.

43

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Vydavatelské a mediální činnosti 305 300 295 290 285 280 275 270 265 260 Čtenářská dovednost

Numerická dovednost

Dovednost řešit problémy

ČR Vydavatelské a mediální činnosti ČR všechna odvětví EU Vydavatelské a mediální činnosti EU všechna odvětví Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u všech skupin kompetencí: osobnostních, sociálních i metodologických, u znalostí je nadprůměrná úroveň i náročnost u oblastí Podnikání, administrativa a řízení, Služby a Společenské obory, obchod a právo. Z dovedností jsou pak nadprůměrné jak úrovní, tak náročností komunikace v mateřském jazyce a dovednosti kognitivní, úroveň je však nadprůměrná u všech skupin dovedností.

44

Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Vydavatelské a mediální činnosti 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10%

Kompetence

Znalosti

důležitost: odvětví

úroveň: odvětví

důležitost: ČR

úroveň: ČR

Schopnost se dále učit

Numerické dovednosti a základy STEM

Komunikace v mateřském jazyce

Praktické dovednosti

Kognitivní dovednosti

Podnikání, administrativa a řízení

Služby

Zdravotnictví a sociální péče

Technické obory, výroba a stavebnictví

Přírodovědné ob., matem., inform.

Společenské obory, obchod a právo

Humanitní obory a umění

Vzdělání a výchova

Metodologické schopnosti

Sociální schopnosti

Osobnostní schopnosti

0%

Dovednosti

Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET

4.6. Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická nadprůměrná úroveň u většiny aspektů. Pouze „podpora“ je na mírně podprůměrné úrovni a „vztahy“ jsou jen mírně nadprůměrné. Ostatní aspekty jsou výrazně nadprůměrné. Především aspekty „úspěch“, „nezávislost“ a „uznání“ jsou hodnoceny mezi odvětvími na jedné z nejvyšších úrovní.

45

Pracovní hodnoty Úspěch

80% 60% Pracovní podmínky

Nezávislost

40% 20%


0%

Průměr za všechna odvětví Podpora

Uznání

Vztahy

Zdroj: O-NET

V charakteristikách pracovní orientace je u odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti výrazně podprůměrná pouze hodnota u jediné položky: realističnost. Průměrná je konvenčnost a mírně nadprůměrná Nadprůměrné jsou všechny ostatní, nejvíce kreaktivita a investigativnost. Kreaktivita je mezi odvětvovými skupinami druhá nejvyšší a investigativnost třetí nejvyšší.

Pracovní orientace Kreativita

80% 60% Sociálnost

Konvenčnost

40% 20%


0% Průměr za všechna odvětví

Realističnost

Podnikavost

Investigativ nost

Zdroj: O-NET

46

4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Vydavatelské a mediální činnosti. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to zřejmé z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti, kterou je skupina povolání Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní, je vyžadováno z téměř 80 % terciární vzdělání a u asi 20 % dostačuje středoškolské vzdělání s maturitou. U průměru za EU jsou poměry velmi podobné, jen ve struktuře terciárně vzdělaných je o něco vyšší podíl bakalářů než u nás. Druhou nejčetnější skupinou povolání jsou u nás Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií, kde dostačuje středoškolské vzdělání s maturitou 60 % zaměstnaných. Největší podíl terciárně vzdělaných je vyžadován ve skupině povolání Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií – u nás je podíl dokonce vyšší (89 %) než v průměru za EU (84 %).

47

Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Vydavatelské a mediální činnosti Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní

podíl skupiny povolání v odvětví

17% 28,3%

ČR 2%

20% 62%

28,8%

EU

6%

13%

29% 53%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií

20,3%

ČR

8,3%

EU

61%

9% 0%

27%

35% 10%

20%

12%

45%

30%

40%

50%

60%

11%

70%

80%

90%

100%

Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě 18%

10,2%

ČR 2%

65% 15%

6,3%

EU

9%

39%

34%

18% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií 26% 8,2%

ČR

11% 63%

8,9%

EU 3%

13% 37%

0%

10%

20%

30%

47% 40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Pracovníci v oblasti uměleckých a tradičních řemesel a polygrafie

4,9%

ČR

2,7%

EU

35%

65%

32%

58%

8% 2%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Zdroj: VŠPS, ELFS, výpočty SVP

48

5.

Shrnutí

Odvětví Vydavatelské a mediální činnosti je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) se středně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví jsou mezinárodně obchodovatelné komerční služby. Otevřenost odvětví (podíl produkce na vývozu) je vysoká a mezinárodní konkurenceschopnost v porovnání s evropskými zeměmi je průměrná. Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR jedním procentem (měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě). Váha odvětví v ekonomice mezi lety 2005 až 2011 klesala, v roce 2013 však naopak vzrostla. Celkově je váha odvětví v ekonomice srovnatelná s průměrem zemí EU 21 (v roce 2013 činila také 1,0 %). Počet zaměstnaných osob v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti od roku 2002, kdy v tomto odvětví pracovalo 37 tisíc zaměstnaných osob do roku 2009, kdy zaměstnanost dosáhla svého maxima na 52 tisících, stabilně rostl. Zaměstnanost v odvětví značně silně zareagovala na ekonomickou recesi a v roce 2010 započal značný pokles počtu pracovníků v odvětví. V roce 2013 pak počet pracujících v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti znovu vzrostl a rostl dál i v roce 2014, kdy bylo v tomto odvětví zaměstnáno 41 tisíc zaměstnanců. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v tomto odvětví bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni okolo 41 tisíc pracovníků a předpokládá se tedy, že zaměstnanost v odvětví bude v budoucích pěti letech stagnovat. V roce 2000 byl podíl, který odvětví Vydavatelské a mediální činnosti zaujímalo na celkové zaměstnanosti v České republice 0,6 %, což z tohoto odvětví činilo nejmenší z celkem 26 vymezených odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 0,8 % celkové zaměstnanosti a odvětví Vydavatelské a mediální činnosti se posunulo o jednu příčku na pozici druhého nejmenšího odvětví. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 2,4 %. Tato úroveň je výrazně nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval ve Vydavatelské a mediální činnosti 39,7 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky podprůměrný, a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v tomto odvětví, mají menší problém s nalezením nového zaměstnání než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Pokud zaměstnaní odcházejí ze svého zaměstnání v této odvětvové skupině, odcházejí nejčastěji do odvětvové skupiny Telekomunikační a informační technologie a činnosti, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Veřejná správa a obrana a nejčastěji přicházejí z odvětvové skupiny Výroba elektrických a optických přístrojů, Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí a Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl. Z hlediska stability odvětví a jeho rizikovosti s uvážením chování subjektů, které v odvětví působí, patří odvětví mezi mírně nadprůměrné: riziko nesplácení úvěrů je podprůměrné a rovněž riziko prohlášení konkurzu na subjekt z této odvětvové skupiny je pod průměrem mezi odvětvími. Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti jsou Specialisté v oblasti právní, sociální a kulturní (ISCO 26), kteří v roce 2014 tvořili 28 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v tomto odvětví zaměstnáno 12 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti jsou Technici v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 35; 20 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 8,3 tisíc pracovníků), Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě (ISCO 33; 10 %, 4,2 tisíc pracovníků) a Specialisté v oblasti informačních a komunikačních technologií (ISCO 25; 8 %, 3,3 tisíc pracovníků). V porovnání s Evropskou unií v České republice pracuje v tomto odvětví více než dvakrát více techniků v oblasti informačních a komunikačních technologií.

49

Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce osob s terciárním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými osobami z odvětví více než 48 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je téměř 44 % a osob se středoškolským nematuritním vzděláním je téměř 7 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (74 %) osoby s magisterským vzděláním a dalších 19 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je vyšší požadavek terciárního vzdělání. To je požadováno u 52 % pracovních míst, což představuje oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob rozdíl o 4 procentní body. Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků ve Vydavatelské a mediální činnosti je obor Audiovizuální technika a mediální výroba a produkce, který absolvovalo 14 % všech pracovníků v odvětví. S 11 % následuje Obecné vzdělání, které převažuje zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků s maturitou. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v odvětví jsou obory Elektrotechnika a energetika, Žurnalistika, knihovnictví a informace a Ekonomie. Odvětvová skupina Vydavatelské a mediální činnosti je s průměrným věkem 40,6 let pátou nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 1,9 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví snížil (snížení nastalo v ČR jen u tří odvětví) o 0,2 let, zatímco všemi zaměstnanými v ČR vzrostl o 3,1 let. Kvalifikační profil odvětví je dán nejen vzděláním, ale také dalšími požadavky na pracovních místech. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti vyšší. Nejvyšší hodnota je u četnosti čtení a používání informačních technologií, s malým odstupem následuje četnost psaní a rovněž četnost počítání není výrazně nižší. Obdobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU, ačkoli míry četnosti jsou posazeny oproti ČR níže, což platí pro všechny sledované charakteristiky. Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Vydavatelské a mediální činnosti je charakteristická nadprůměrná náročnost a úroveň u všech skupin kompetencí: osobnostních, sociálních i metodologických, u znalostí je nadprůměrná úroveň i náročnost u oblastí Podnikání, administrativa a řízení, Služby a Společenské obory, obchod a právo. Z dovedností jsou pak nadprůměrné jak úrovní, tak náročností komunikace v mateřském jazyce a dovednosti kognitivní, úroveň je však nadprůměrná u všech skupin dovedností. Významné trendy rozvoje Vydavatelských činností se odvíjejí především z hluboké proměny celého pole zdrojů informací. Tištěné publikace periodické a neperiodické byly před elektronizací téměř výhradním zdrojem sdílených informací. Tuto pozici však ztratily a rovněž podíl tištěných médií klesá na úkor jejich elektronických podob. Zásadními prvky jsou rozvoj a zpřístupnění internetu, mobilních chytrých telefonů, tabletů, počítačů atd. Elektronizace se nepromítá pouze do chování spotřebitelů, ale také do samotné struktury činností v rámci tohoto odvětví. Část pracovníků z oblasti polygrafické výroby (tiskárny, reprodukční studia, sazeči, grafici, metéři, korektoři atd.) se přesouvají do vydavatelských společností. Zajišťují zde prakticky stejné činnosti, ale již jako zaměstnanci jednotlivých vydavatelských domů a společností. Tento trend stále pokračuje a v blízké době dospěje do konečného stavu – vydavatelství budou do tiskáren a celého polygrafického průmyslu dodávat kompletní (graficky upravené, zkorigované a odsouhlasené) podklady pro tisk a daná tiskárna již pouze vytiskne požadovaný časopis, publikaci, produkt. Důsledkem je stálé snižování počtů technických zaměstnanců v tiskárnách. Snižuje se počet vlastních reprodukčních studií a v podstatě všech společností, které se přípravou dat pro tisk zabývaly. Vydavatelský průmysl v České republice je ovlivněn kupní silou obyvatel, která je v porovnání s vyspělými zeměmi nižší, což je dalším faktorem motivující minimálně část obyvatel využívat volných informací šířených prostřednictvím internetu. Ekonomické faktory, které nepodporují rozvoj tohoto odvětví, zahrnují také výrazně vyšší DPH pro periodické publikace, která je jednou z nejvyšších DPH v celé Evropě, tj. 15 % (v zahraničí např. DPH pro noviny: Anglie 0 %, Francie 2,1 %, Belgie 6 %, Německo 7 %, Polsko 8 %, Rakousko 10 %). Významným činitelem vývoje je také pokračující centralizace vydavatelských činností. Po roce 1989 ovládli prakticky všechny významnější vydavatelské společnosti zahraniční investoři (převážně z Německa). Investoři přinesli do českých vydavatelství nejen potřebné finanční prostředky pro další

50

rozvoj, ale hlavně také vydavatelskou kulturu, znalosti a zkušenosti. V současné době dochází k postupnému odchodu zahraničních investorů/vydavatelských společností. Jsou nahrazování českými popř. slovenskými vydavateli/majiteli (Economia, a.s., Mafra, a.s., CNC, a.s.), kteří však získali finanční prostředky z jiných forem podnikání, a tak je další rozvoj jednotlivých vydavatelských domů částečně ohrožen či minimálně v nejistotě. Kumulace médií do rukou několika finančníků je považováno za faktor ovlivňující objektivitu, nestrannost jimi vydávaných médií a neustále zvyšuje tlak na menší a nezávislé vydavatele. Pokud se těmto velkým vydavatelským domům podaří ovládnout i distribuční sít, tak se zvýší ohrožení zániku ostatních vydavatelů s dalšími důsledky v oblasti dalšího oslabení objektivity.

51

Vydavatelské a mediální činnosti

Recommend Documents