Vybraná poutní místa Jihočeského kraje a jejich propagace

Vybraná poutní místa Jihočeského kraje a jejich propagace

1

2

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. 4. 2016 Čápová Podpis

3

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, Mgr. Ivě Schlixbierové, Ph.D. za důležité rady a náměty související s mou prací. Dále bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za psychickou podporu v průběhu psaní bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat všem respondentům za jejich čas strávený nad vyplněním mého dotazníku.

4

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vybraná poutní místa Jihočeského kraje a jejich propagace Bakalářská práce

Autor: Aneta Čápová Vedoucí práce: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Jihlava, 2016

5

© Copyright, Aneta Čápová, 2016

6

Abstrakt Čápová, Aneta: Vybraná poutní místa Jihočeského kraje a jejich propagace. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 102 stran. Bakalářská práce Vybraná poutní místa Jihočeského kraje a jejich propagace představuje vybraná poutní místa Jihočeského kraje: Římov, Dobrou Vodu u Českých Budějovic, Zlatou Korunu, Lomec a Borovany. Teoretická část přibližuje čtenářům základní pojmy související s náboženským cestovním ruchem, poutní turistikou a poutnictvím. Dále přináší informace týkající se Jihočeského kraje a představuje organizace na podporu cestovního ruchu Jihočeského kraje. Tuto část uzavírají informace týkající se analytických metod využitých v práci. V následující praktické části se bakalářská práce zabývá hodnocením intenzity propagace a zkoumá povědomí veřejnosti o existenci náboženského cestovního ruchu. Na základě informací zjištěných z dotazníkového šetření předkládá zrealizovaný produkt na podporu rozvoje náboženského a poutního cestovního ruchu na území Jihočeského kraje. Klíčová slova: Jihočeský kraj, náboženský cestovní ruch, poutnictví, poutní místo, poutní turistika, pouť

7

Abstract Čápová, Aneta: Selected places of pilgrimage in the south Bohemian region and their promotion. Bachelor thesis. College of Polytechnic Jihlava. Department of tourism. Supervisor: Mgr. Iva Schlixbierová, Ph.D. Grade of qualification: bachelor. 102 pp., 2016. This bachelor thesis Selected places of pilgrimage of the South Bohemia Region and their propagation represents selected places of pilgrimage in Římov, Dobrá Voda, Zlatá Koruna, Lomec and Borovany. Theoretical part is focused on basic concepts related to religious tourism, pilgrimage tourism and pilgrimage. It also defines infomation about South Bohemian Region and introduces organisations that supports tourism in this area. This part is closed with information about analytical methodes used in the thesis. Practical part is focused on evaluation of propagation intensity and examines public awareness about existence of religious tourism. Based on gained infromation from questionnare survey it provides implemented product for development of religious and pilgrimage tourism in the South Bohemian Region. Key words: Place of pilgrimage, pilgrim, pilgrimage, pilgrimage tourism, religious tourism, south Bohemian Region

8

Předmluva Na území Jihočeského kraje se vyskytuje celá řada krásných poutních míst. Tento kraj jsem si vybrala proto, že zde bydlím a jeho krásy jsou mi velmi blízké. Význam těchto míst a jejich potenciál jsou dle mého názoru bohužel v mnoha případech nedoceněny. Poutní místa se vyznačují vysokou kulturní a historickou hodnotou a jsou součástí našich dějin, proto je důležité je nenechat upadnout v zapomnění. Tento fakt a můj vlastní zájem o poutní místa a sakrální architekturu mne vedly k výběru tématu mé bakalářské práce Vybraná poutní místa Jihočeského kraje a jejich propagace. Mým úmyslem bylo zjistit, zda jsou tyto památky také zajímavé i pro lidi ve věkové kategorii 19 až 35 let. Tato cílová skupina ráda cestuje za poznáním a získává nové zkušenosti, které pak může předávat dále, proto bych ji chtěla svou prací k návštěvě těchto míst motivovat. Lidé v současné době rádi utíkají od hektického dění ve městech např. za klidem na chatu, tak proč si nezkusit vychutnat klid poutních míst? Projekt „Na kole historií Jihočeského kraje“ provede účastníky známými i méně známými poutními místy Jihočeského kraje a seznámí je s jejich krásami a historií.

9

Obsah

Úvod ......................................................................................................................................... 15 I Teoretická část ....................................................................................................................... 17 1 Cestovní ruch......................................................................................................................... 17 1.1 Vymezení cestovního ruchu ........................................................................................... 17 1.2 Definování cestovního ruchu ......................................................................................... 18 1.3 Náboženství .................................................................................................................... 20 1.4 Náboženský cestovní ruch a jeho vymezení .................................................................. 22 1.4.1 Historie náboženského cestovního ruchu ................................................................ 23 1.4.2 Náboženský cestovní ruch v České republice ......................................................... 25 1.4.3 Specifické rysy náboženského cestovního ruchu .................................................... 26 1.4.4 Motivace k účasti na náboženském cestovním ruchu ............................................. 27 2 Poutní turistika ...................................................................................................................... 28 2.1 Definice základních pojmů spojených s poutní turistikou ............................................. 29 2.1.1 Pouť ......................................................................................................................... 29 2.1.2 Poutní místo............................................................................................................. 29 2.1.3 Poutní cesta ............................................................................................................. 31 2.1.4 Poutník .................................................................................................................... 32 2.2 Historie poutnictví .......................................................................................................... 32 2.3 Od poutníků k cestovatelům ........................................................................................... 34 2.4 Poutník versus turista ..................................................................................................... 35 3 Jihočeský kraj ........................................................................................................................ 36 3.1 Charakteristika Jihočeského kraje .................................................................................. 36 3.2 Atraktivity kraje ............................................................................................................. 37 3.2.1 Nejvýznamnější poutní místa Českobudějovické diecéze ...................................... 38

10

3.3 Cestovní ruch v kraji ...................................................................................................... 39 4 Propagace cestovního ruchu .................................................................................................. 40 4.1 Jihočeská centrála cestovního ruchu .............................................................................. 40 4.2 Podpora církevní turistiky .............................................................................................. 41 5 Analytické metody použité v práci........................................................................................ 42 5.1 Primární výzkum ............................................................................................................ 42 5.1.1 Dotazníkové šetření ................................................................................................. 42 5.1.2 Rozhovor ................................................................................................................. 43 II Praktická část ........................................................................................................................ 44 6 Dotazníkové šetření ............................................................................................................... 44 6.1 Vyhodnocení základních sociologických dat ................................................................. 45 6.2 Otázka 5 Z jakého pocházíte kraje? ............................................................................... 47 6.3 Otázka 6 Vyznáváte nějakou víru? ................................................................................. 48 6.4 Otázka 7 Setkali jste se někdy s názvem náboženský/církevní turismus? ..................... 48 6.5 Otázka 8 Co si pod názvem náboženský/církevní turismus představíte?....................... 48 6.6 Otázka 9 Navštívili jste někdy nějaké poutní místo či křížovou cestu? ......................... 49 6.7 Otázka 10 Zajímá Vás náboženská/církevní forma turismu? ......................................... 50 6.8 Otázka 11 Znáte nějaká poutní místa v Jihočeském kraji? ............................................ 50 6.9 Otázka 12 Poutní místa podle Vašeho názoru jsou? ...................................................... 51 6.10 Otázka 13 Zúčastnili jste se někdy zájezdu zaměřeného na poutní místa? .................. 52 6.11 Otázka 14 Pokud byste se rozhodli vydat na nějaké poutní místo, bylo by to? ........... 53 6.12 Otázka 15 – 16.............................................................................................................. 53 6.13 Otázka 17 Jakým způsobem nejraději vyhledáváte informace týkající se možností cestování a společenských akcí ve Vašem okolí? ................................................................ 54 7 Vyhodnocení propagace zájmových lokalit .......................................................................... 55 8 Produkt na podporu rozvoje náboženského cestovního ruchu se zaměřením na poutní místa Jihočeského kraje ..................................................................................................................... 62 8.1 Představení produktu ...................................................................................................... 62 11

8.2 Cíle realizovaného produktu .......................................................................................... 64 8.2.1 Naplnění cílů ........................................................................................................... 64 8.2.2 Propagace produktu ................................................................................................. 64 8.3 Konkrétní podoba realizovaného produktu .................................................................... 65 8.4 Rozšiřující informace využité na webové stránce .......................................................... 67 8.4.1 Cyklotrasa................................................................................................................ 67 8.4.2 Rozšiřující informace k místům vyznačeným na trase ............................................ 70 9 Shrnutí ................................................................................................................................... 84 10 Závěr.................................................................................................................................... 85 11 Soupis bibliografických citací ............................................................................................. 87 12 Přílohy ................................................................................................................................. 94

12

Seznam Ilustrací Seznam Obrázků Obrázek 1Typy účastníků v závislosti na statistické evidenci cestovního ruchu ..................... 19 Obrázek 2 Historický obraz poutníka....................................................................................... 33 Obrázek 3 Oficiální webová prezentace Dobré Vody u Českých Budějovic........................... 57 Obrázek 4 Oficiální webová prezentace kláštera Zlatá Koruna ............................................... 58 Obrázek 5 Oficiální webová prezentace mariánského poutního místa Lomec ........................ 58 Obrázek 6 Oficiální webová prezentace Římskokatolické farnosti Římov ............................. 60 Obrázek 7 Oficiální webová prezentace turistického portálu města Borovany ....................... 61 Obrázek 8 Cenová nabídka tisku propagačního letáku firmy VT Kozel ................................. 66 Obrázek 9 Cyklotrasa ............................................................................................................... 67 Obrázek 10 Výškové převýšení trasy ....................................................................................... 69 Obrázek 11 Historické centrum Český Krumlov ..................................................................... 70 Obrázek 12 Klášter Zlatá Koruna ............................................................................................. 72 Obrázek 13 Křížová cesta Římov............................................................................................. 76 Obrázek 14 Poutní kostel Jména Panny Marie na Lomci ........................................................ 78 Obrázek 15 Památník Jana Žižky ............................................................................................. 79 Obrázek 16 Nádvoří borovanského kláštera ............................................................................ 80 Obrázek 17 Farní kostel Panny Marie Bolestné ....................................................................... 81 Obrázek 18 Historické centrum České Budějovice .................................................................. 82

13

Seznam grafů Graf 1 Příjezdový cestovní ruch podle motivu účasti 2010 ..................................................... 24 Graf 2 Věk respondentů ........................................................................................................... 46 Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů ...................................................................... 46 Graf 4 Sociální status respondentů ........................................................................................... 47 Graf 5 Představa respondentů o pojmu náboženský/církevní turismus ................................... 49 Graf 6 Nejznámější poutní místa dle odpovědí veřejnosti ....................................................... 51 Graf 7 Mínění veřejnosti o poutních místech ........................................................................... 52 Graf 8 Přehled zájmu o způsob návštěvy poutních míst .......................................................... 53 Graf 9 Způsoby získávání informací respondenty ................................................................... 54

Seznam tabulek Tabulka 1 CK/CA zabývající se poutním cestováním na území České republiky................... 25 Tabulka 2 Nejvýznamnější poutní místa Českobudějovické diecéze ...................................... 38 Tabulka 3 Kraj .......................................................................................................................... 47 Tabulka 4 Hodnocení intenzity propagace vybraných poutních míst ...................................... 56

14

Úvod Cestovní ruch je v současné době považován za populární trend. Lidé cestují za účelem seberealizace, poznání, rekreace, obohacení svých vědomostí či získání nových přátel. Důvodů, které motivují lidi k účasti na cestovním ruchu, je mnoho. Tato bakalářská práce se zaměřuje na jednu z forem cestovního ruchu s důrazem na duševní rozvoj cestujících, a to na náboženský cestovní ruch se zaměřením na poutní místa. V současné době není tato forma cestovního ruchu pouze záležitostí věřících osob, ale představuje i významný ekonomický potenciál. Zaměřila jsem se proto na poutní místa Jihočeského kraje. V celosvětovém měřítku jsou náboženská poutní místa již dlouho atraktivními turistickými cíli,

v České

republice

však

představují

dosud

nevyužité

zdroje.

Navzdory

historicko–náboženskému kontextu vývoje jižních Čech zde panuje jistá míra ateismu. Potenciální klienti se zájmem o tuto formu cestovního ruchu se tudíž musí hledat v širším spektru populace. Nabídka se proto musí rozšířit či zatraktivnit o další zajímavé doplňkové produkty. Přes všechny problémy by se náboženský cestovní ruch neměl podceňovat, protože poskytuje celou řadu lukrativních příležitostí, které vytváří ekonomicky zajímavé oblasti jak z hlediska profitu, tak z hlediska příležitosti k vytvoření nových pracovních míst. Cílem bakalářské práce je představit vybraná poutní místa Jihočeského kraje a zhodnotit jejich propagaci. Na základě dotazníkového šetření bude vytvořen vlastní produkt dle aktuálních potřeb veřejnosti. Práce je zaměřena na věkovou kategorii mezi 19 – 35 lety. Toto věkové rozmezí jsem vybrala, protože patří mezi nejaktivnější období života, kdy lidé cestují za poznáním, ať už se jedná o skupiny mladých lidí či rodiny s dětmi. Obě tyto složky vybrané cílové skupiny mohou své poznatky a zkušenosti předávat dál a to je pro další generace přínosné. Problémem při propagaci této formy turismu bude s nejvyšší pravděpodobností řešení jeho zdánlivé nelukrativnosti a využití jeho skrytého potenciálu. Pro vypracování teoretické části jsou využity tyto základní zdroje: Indrová J. a kol.: Cestovní ruch základy, Goeldner Ch. R., Brent Ritchie J.R.: Cestovní ruch principy, příklady, trendy a Ohler N.: Náboženské poutě ve středověku a novověku. Praktická část vychází z: Černý J.: Poutní místa jižních Čech, Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti.

15

Jako hlavní metodický postup bude využito dotazníkové šetření, které obsahuje maximálně 15 – 20 otázek z důvodu menší časové zátěže respondenta. Dále je provedeno posouzení propagace poutních míst na webových stránkách dle vybraných kritérií a vytvořen produkt dle potřeb veřejnosti. Hlavními výstupy bakalářské práce budou a) vyhodnocení propagace poutních míst na webových stránkách, b) vyhodnocení dotazníkového šetření, c) navržení konkrétní podoby produktu včetně vyhodnocení finančních nákladů na realizaci propagačního materiálu.

16

I Teoretická část Bakalářská práce Vybraná poutní místa Jihočeského kraje a jejich propagace se v teoretické části věnuje především problematice náboženského cestovního ruchu se zaměřením na poutní místa. Jsou zde vymezeny základní pojmy týkající se nábožensky orientovaného cestovního ruchu a poutnictví. Definuje se zde termín pouť, poutník, poutní cesta a další. Teoretická část také přibližuje čtenářům historii poutnictví a rozdíl mezi poutníkem v pravém slova smyslu a turistou církevního turismu. Dále popisuje území Jihočeského kraje a představuje organizace zaměřené na podporu cestovního ruchu v tomto kraji.

1 Cestovní ruch 1.1 Vymezení cestovního ruchu Cestovní ruch neboli také turismus (anglicky tourism) je dnes neodmyslitelnou součástí společnosti. Můžeme ho chápat jako proces, ve kterém lidé cestují mimo své běžné prostředí, tedy mimo místo svého bydliště, zpravidla ve volném čase, na přechodnou dobu a za účelem uspokojení svých potřeb v oblasti rekreace, poznání, seberealizace a dalších (Indrová, 2009). V současné době je cestovní ruch považován za důležitý ekonomicko-sociální jev dnešní, moderní společnosti. Odvětví cestovního ruchu tvoří významnou část národního i světového hospodářství (Linderová, 2013). Vitáková (2007, s. 7) ve svém projektu „Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch“ uvádí, že můžeme cestovní ruch označovat přímo za samostatný celosvětový průmysl, který zahrnuje nepřeberné množství služeb, hospodářských a společenských aktivit. Dle Indrové (2009, s. 8) je nutné pohlížet na cestovní ruch ze dvou vzájemně se doplňujících hledisek: -

z hlediska oblasti spotřeby: cestovní ruch jako prostředek k uspokojování primárních potřeb,

-

z hlediska podnikatelských příležitostí v mnoha oborech lidské činnosti: např. ubytovací, pohostinské a dopravní služby jako nástroj k uspokojení sekundárních potřeb, které slouží k naplnění primárních potřeb.

17

1.2 Definování cestovního ruchu Vzhledem k náročnosti komplexního definování cestovního ruchu jak ze strany teorie, tak praxe existuje v současné době celá řada definic. V průběhu rozvoje cestovního ruchu se postoje a názory autorů k vymezení tohoto složitého jevu výrazně mění a přizpůsobují různým aktuálním stavům, potřebám a podmínkám (Indrová, 2009). Ve 40. letech 20. století švýcarští autoři W. Hunziker a K. Krapf ve své publikaci Grundriss der Allgemeinen Fremdenverkehrslehre (Základy všeobecné nauky o cestovním ruchu, 1942) předložili základ pro jednotnou teorii cestovního ruchu, která se považuje za významný mezník v definování tohoto jevu. Cestovní ruch je zde popisován jako: ,,Souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena žádná výdělečná činnost“ (Hunziker, Krapf, 1942 cit. dle Indrové, 2009, s. 9). Jako další významný zlom v definování cestovního ruchu můžeme považovat definici, která vychází od Světové organizace cestovního ruchu (World Tourism Organization – WTO). Vznikla v roce 1991 v Ottawě na mezinárodní konferenci o statistice v cestovním ruchu. Světová organizace obohatila definici cestovního ruchu o nový rozměr a vyvedla pojem ze zastaralé vize. Oficiálně přijatá definice zní: ,,Cestovní ruch zahrnuje aktivity osob cestujících do míst či přebývajících v místech, které se nacházejí mimo jejich obvyklé prostředí, a to ne déle než jeden rok, za účelem dovolené, pracovních závazků či z jiných důvodů“ (Goeldner a Ritchie, 2014, s. 6). V souladu s definováním konceptu cestovního ruchu bylo nutné také podrobně diferencovat různé typy účastníků. Prvním příkladem jsou cestující, kteří se na cestovním ruchu podílí přímo a jsou tak zahrnováni do statistické evidence na území domácího či mezinárodního cestovního ruchu. Tyto osoby označujeme za návštěvníky. V průběhu cestování uspokojují své požadavky spotřebou služeb v oblasti cestovního ruchu (Indrová, 2009). Za návštěvníka je označována každá osoba, která cestuje mimo své běžné prostředí na dobu kratší, než je 12 měsíců, za účelem jiným, než je výdělečná činnost v navštíveném místě. Návštěvníky můžeme podrobněji rozdělit do tří skupin: na stálé obyvatele, turisty a výletníky, které definujeme v závislosti, zda se pohybují v domácím či v mezinárodním cestovním ruchu. Rozdělení zahraničních návštěvníků je podle trvalého bydliště, nikoliv podle státního občanství (Linderová, 2013).

18

Do oblasti cestovního ruchu nespadají osoby, jejichž činnost nezasahuje do statistické evidence. Za tyto osoby můžeme označit diplomaty a konzulátní představitele či tranzitní cestující a pracovníky v pohraničí nebo také osoby, které cestují v rámci jedné komunity. Dále sem patří dočasní imigranti, kočovníci, uprchlíci, příslušníci armády v zahraničních posádkách a posádky dopravních prostředků. Nejvýznamnější podskupinu tvoří studenti a sezónní pracovníci, kteří cestují pouze dočasně za vzděláním a za účelem krátkodobého přivýdělku (Goeldner a Ritchie, 2014). Obrázek 1Typy účastníků v závislosti na statistické evidenci cestovního ruchu

Zdroj: CESTOVNÍ RUCH: Základy a právní úprava (Gúčik, 2001, cit. dle Linderová, 2013, s. 19)

19

1.3 Náboženství ,,Náboženství je soubor víry a praxe, často spojovaný s nadpřirozenou mocí, která formuje či řídí život a smrt člověka, nebo zaujetí pro myšlenky, které lidské existenci dodávají smysl“ (Wilkonson, 2001, s. 8). Náboženství je považováno za nejrozsáhlejší sociální jev společnosti. O prvních formách náboženství neexistují téměř žádné písemné doklady, a proto můžeme o tomto období pouze spekulovat. Oblast náboženství je komplikovaná a vzhledem ke složitosti tohoto jevu nebyla doposud vytvořena žádná jednotně platná definice. Na tento pojem je nahlíženo z více směrů, aniž by jeden vylučoval druhý [1]. Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila dle mého názoru nejvíce výstižnou definici od amerického antropologa Clifforda Geertze (1973, s. 4 cit. dle Bowie, 2008, s. 33): „náboženství je označováno za 1) soustavu symbolů, jež funguje tak, aby 2) založila silné, vše prostupující a trvalé postoje a motivace v lidech 3) formulováním představ o obecném řádu existence a 4) dodáním takové aury faktuálnosti těmto představám, že 5) postoje a motivace se zdají jedinečně realistické“. Řada lidí považuje náboženství a víru za totožný pojem. Pravdou ale je, že víra je v psychologii vymezena jako silné vyznání jistého přesvědčení, kterému jedinec přikládá značnou váhu a význam. Náboženství je spjato s jistými charakteristickými rysy, ve které lidé vkládají svoji důvěru [2]. Náboženství můžeme vymezit jako nauku o přijímání víry. Slovo víra vyvolává u každého člověka různé představy. Tyto představy mohou být formovány v jistá náboženství anebo také ne. Každý jedinec může věřit v určité skutečnosti po svém, aniž by byl součástí nějaké církve či sekty. Víra člověka je otázka přesvědčení, intuice a takzvaně vyššího já. V období životních krizí a nejistot se lidé často obrací na vyšší moc ve víře, že nadpřirozené síly jim toto životní úskalí pomohou překonat či vyřešit. I přesto, že v současné době se mnozí lidí nehlásí k žádné víře a vystupují jako ateisté, jsou značným způsobem náboženstvím ovlivněni. Ať už se jedná o samotnou architekturu, která na nás denně působí v prostředí, kde žijeme, či tradice a svátky, které dodržujeme (Bowie, 2008) a (Wilkonson, 2001). Mezi nejstarší náboženství, jejichž existence je spojena se začátkem lidských dějin, patří tzv. mytická náboženství, fetišové a totemové systémy, kult předků, animismus, dynamismus či magie. Tato náboženství se předávala na základě ústního projevu a jsou označována jako orální náboženství.

20

Se začátkem velkých, světových náboženství, jako jsou křesťanství, islám, hinduismus a buddhismus, přichází i první písemné doklady o vzniku existence, ze kterých můžeme čerpat [3]. Světová náboženství jsou rozdělena dle Wilkonsona do dvou systémů (2001, s. 8): Monoteistická náboženství – mezi monoteistické systémy spadá křesťanství a islám. Monoteistická náboženství uctívají pouze jednoho boha, všemocného stvořitele. Polyteistická náboženství – mezi polyteistická náboženství, která uctívají více bohů, patří hinduismus a buddhismus. Každý bůh je představitelem jisté síly a jiného aspektu. Například přírody, lidské činnosti atd. K významnému mezníku dochází v roce 1871, kdy Charles Darwin ve své publikaci The Descent of Man, and Selection in Relation to Sex (Původ člověka a pohlavní výběr) přichází s novou teorií o vzniku člověka. Myšlenka, že se člověk vyvinul z opice, církev pohoršila, protože do doby osvícenství nebyl přijímán jiný než biblický výklad. S rozvojem osvícenského myšlení si lidé začali uvědomovat svou závislost na získávání nových vědomostí. Na základě nových skutečností vzniká v 19. století věda zvaná religionistika, která se zabývá zkoumáním náboženství. Pojem religionistika pochází z latinského slova religi neboli náboženský, náboženství (Bowie, 2008).

21

1.4 Náboženský cestovní ruch a jeho vymezení Obecně známým faktem je, že náboženský cestovní ruch patří k nejstarším způsobům cestování v historii. V odborné literatuře se objevuje řada označení pro cestovní ruch s náboženskou orientací. Nejčastěji se setkáváme s označením náboženský, religiózní (anglicky religion tourism) cestovní ruch. Mnohdy dochází k zaměňování jistých pojmů týkajících se oblasti náboženského cestovního ruchu. Pro správnou orientaci v této problematice je nutné si vymezit náboženský, církevní, religiózní, sakrální a poutní cestovní ruch: -

Náboženský cestovní ruch: religiózní či církevní turismus můžeme považovat za synonymní označení pro cestovní ruch, který je typický účastí na poutních či jiných náboženských obřadech, jako jsou mše a další (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011).

-

Poutní cestovní ruch: je považován za součást náboženského cestovního ruchu, avšak vytváří jeho specifickou formu. Obvykle se jedná o putování věřících za posvátnými místy v době konání náboženských poutí [4].

-

Sakrální cestovní ruch: cestování za uměním sakrálních památek. Sakrální památkou jsou chápány posvátné stavby, jako je chrám, klášter, kostel či katedrála (Zelenka a Pásková, 2012).

Oblast náboženského cestovního ruchu je definována ve dvou rozličných rovinách. Jedna skupina autorů zastává názor, že náboženský cestovní ruch je výhradně otázkou pro osoby z řad věřících. Druhá část autorů zas ve svých publikacích zahrnuje do náboženského cestovního ruchu jak věřící, tak nevěřící účastníky a prohlašuje, že podstatou náboženského cestovního ruchu jsou místa spojená s náboženskou tematikou, za kterými se turisté vydávají. Tento dvojí způsob možného vnímání náboženského cestovního ruchu Pásková a Zelenka (2012, s. 488) ve své publikaci stanovují v užším slova smyslu jako: ,,cestování, jehož hlavním důvodem jsou náboženské obřady a poutě“. V širším slova smyslu pak jako: ,,cestování, jehož účastnící jsou motivováni návštěvami a prohlídkami religiózních památek, např. kostelů, katedrál, hřbitovů, poutních míst atd., je označení pro církevní turismus“. V současné době je církevní turistika označována jako trend budoucnosti. Poutní cesty začínají být v popředí zájmu i pro nevěřící, a jsou tak mnohem častěji vyhledávány a navštěvovány [5]. Účast na náboženském cestovním ruchu je podmíněna jakýmkoliv náboženským motivem s využitím církevních, kulturních a historických pamětihodností. 22

Jedná se především o účast na poutních a uctívaných či jinak duchovně významných místech. Dále jde o návštěvu sakrálních památek a různých společenských akcí s doprovodným programem umožňujícím návštěvníkům duchovní uspokojení či růst. Také tato forma cestovního ruchu je provázána s řadou aktivit, které jsou určené pro uspokojení specifických potřeb účastníků (Škodová - Parmová, Novotný, Moravec, Kesner, 2008).

1.4.1 Historie náboženského cestovního ruchu Kořeny náboženského cestovního ruchu jsou svázány se starověkým Egyptem, ale dle biblického výkladu je možné náboženské putování spojovat již se samotnou existencí lidstva. Náboženský motiv účasti na cestování je považován za jeden z nejstarších. V období Nové říše 1600 – 1200 př. n. l. se řady lidí vydávaly poznávat posvátná místa, jako byla např. Džoserova pyramida, Sfinga či velké pyramidy v Gíze nebo v Abúsíru. O dvě tisíciletí později, v období středověku, dosahovalo poutnictví obrovských rozměrů. Často je toto období označováno jako období poutnictví. K nejvyhledávanějším místům té doby patřil vedle Jeruzaléma Řím, Santiago de Compostela a Camino de Santiago neboli Svatojakubská cesta (Goeldner, Richie, 2014). K významnému mezníku v náboženském cestovním ruchu dochází v 19. století, kdy v roce 1861 Angličan Thomas Cook, významný průkopník cestovního ruchu a zakladatel první cestovní kanceláře v současné podobě, realizuje první skupinový zájezd pro věřící klientelu do svaté země Jeruzaléma. Od této doby je považován náboženský cestovní ruch za součást obchodního průmyslu [6]. Čísla ukazují, že náboženský turismus je překvapivě vysoce expanzivním segmentem, který má výrazný potenciál. Náboženské památky jsou už dlouho prioritou pro věřící jakékoliv víry. Ti nejvíce oddaní jsou připraveni cestovat tisíce kilometrů, aby vzdali hold místu, které je významné pro jejich víru. Náboženský cestovní ruch neustále přitahuje více a více turistů [7]. World Religious Travel Association (Světová asociace náboženské turistiky) ve své studii uvádí, že tato oblast cestovního ruchu ročně přiláká okolo 300 mil. zájemců. Statistické údaje uvádí, že v roce 2008 se celosvětově podílelo na náboženském cestovním ruchu dokonce až 330 mil. turistů, jejichž výdaje činily přibližně 18 mld. USD, což tvoří okolo 2 % veškerých příjmů cestovního ruchu [8]. Další zajímavou informaci, kterou přináší článek Církevní turistika – trend budoucnosti? je, že více než jedna třetina těchto cest byla zrealizována za pomoci cestovních kanceláří. Značnou výhodou náboženského cestovního ruchu také je, že je

23

reprezentován každou věkovou kategorií a lze jej uskutečnit v jakémkoli ročním období, což je značným přínosem pro snížení možné existence sezónnosti [5]. Příspěvek World Tourism Organization UNWTO uvádí, že v roce 2010 se podílelo 27 % mezinárodních turistů na cestách za rodinnými příslušníky, z náboženských důvodů a na cestách za zdravím (UNWTO Tourism Highlights, 2011). Graf 1 Příjezdový cestovní ruch podle motivu účasti 2010

Příjezdový cestovní ruch podle motivu účasti 2010

7%

Rekreační dovolená

15% 51% 27%

Cesty za přáteli, nábožentvím a zdravím Obchodní cesty Nespecifikováno

Zdroj: Zpracováno dle World Tourism Organization (UNWTO Tourism Highlights, 2011, s. 3) Existuje velké množství klíčových míst, která turisty přitahují nejvíce. Cestovní agentury či kanceláře se na tato místa zaměřily a dnes už nabízí kompletní balíčky, které se soustředí na všechny potenciální zákazníky. Tyto balíčky jsou určitou výzvou pro CK, zvážíme-li, kolik míst musí do svých zájezdů zahrnout. Buddhismus láká návštěvníky do mnoha asijských zemí od Nepálu a Indie až do Japonska. Křesťany naproti tomu láká Blízký východ, Evropa nebo Amerika. Za nejoblíbenější náboženské destinace jsou považovány biblické země nebo místa, která reprezentují historii křesťanství v Egyptě, Jordánsku, Izraeli a dalších zemích. Návštěvy Betléma, Jeruzaléma a Nazaretu jsou pouze samotným začátkem náboženských zájezdů. Město Lourdes ve Francii je zřejmě největší poutní místo, které každoročně přiláká milióny návštěvníků, převážně katolíků. Přesto Francie nabízí mnohem více míst, jako jsou např. 24

pařížské katedrály Chartres, Notre Dame apod. Latinská Amerika, stejně jako Spojené Státy, představuje velké množství stezek a ti, kteří mají v oblibě křesťanské kořeny, si užijí cestování po Řecku, Itálii, a dokonce i Skotsku a Irsku [7].

1.4.2 Náboženský cestovní ruch v České republice Na území České republiky neexistují žádné statistické údaje, které by vypovídaly o současném stavu náboženského cestovního ruchu. Na základě řízeného telefonického rozhovoru s kontaktními osobami níže uvedených vybraných cestovních kanceláří a agentur vyplývá, že vybrané CK a CA pozorují od roku 2000 značný nárůst zájmu o zahraniční poutní zájezdy, dokonce i ze strany ateistů. Česká republika zůstává v tomto směru stále neodhalenou destinací. Tabulka 1 CK/CA zabývající se poutním cestováním na území České republiky

Název CK/CA CA Awer Tour - Zábřeh CA PoutníZájezdy.cz - Týniště nad Orlicí CK Miklas tour - Prostějov CK Voma Třebíč - Třebíč CK Hladký - Brno CK Kučera Zlín- Zlín CK PALOMINO - Praha CA Vérité - Praha CK Veligrad tour - Uherské Hradiště CK Ave Tour - Dobruška CK Floria - Vodňany CK Křížek - Praha

Zahraniční zájezdy ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO

Tuzemské zájezdy NE NE NE NE ANO NE NE NE NE NE NE NE

Zdroj: Vlastní zpracování na základě telefonických rozhovorů Uvedené CK a CA se převážně specializují na poutní místa evropského charakteru, jako je například svatá země Jeruzalém, Řím, Fatima, Santiago de Compostela a Lourdes. Pouze jedna cestovní kancelář (CK Hladký, Brno) ze dvanácti kontaktovaných uvádí na svých webových stránkách nabídku zájezdů na poutní místa na území České republiky. Většina CK a CA uvedla, že realizují poutní zájezdy na našem území pouze v případě vyžádání. Obvyklým zájemcem o tuto formu cestovního ruchu jsou různé farnosti a církve. Vzhledem ke schopnosti farností realizovat si běžně tyto zájezdy či výlety samy, CK a CA tyto zájezdy organizují spíše sporadicky, jednou až dvakrát do roka. Klientela ze strany nevěřících nejeví o tyto zájezdy na našem území téměř žádný zájem i přesto, že Česká republika nabízí řadu 25

významných poutních míst. Otázkou je, zda jsou tato poutní místa u nás neobjevena anebo nevyhledávána. Faktem je, že věřící lidé o těchto významných místech vědí, znají je a pravidelně navštěvují. O svatých poutích jsou informováni ze strany farností, zatímco nevěřící se bez vlastního zájmu k těmto informacím nedostanou. Možným řešením pro získání většího zájmu o poutní místa by bylo vytvoření intenzivnější propagace jak ze strany různých asociací cestovního ruchu, tak ze strany samotné církve. Větší atraktivnost by přinesla jisté finanční prostředky, které by mohly být využity na podporu poutních míst.

1.4.3 Specifické rysy náboženského cestovního ruchu Náboženský cestovní ruch je specifikován jistými charakteristickými prvky. Účastníci tohoto turismu kladou řadu speciálních požadavků, na které by měl být kladen značný důraz, a proto je důležité, aby před realizací poutních zájezdů byla provedena pečlivá příprava a studie přesných potřeb účastníků skupiny. Ryglová, Burian, Vajčnerová (2011, s. 202 – 203) ve své knize uvádí, že mezi specifické rysy náboženského cestovního ruchu patří: -

nutnost dodržovat náboženské, společenské a kulturní zvyklosti účastníků,

-

nejpodstatnějším bodem je cíl cesty, nikoliv čas a způsob přepravy,

-

přizpůsobení denního programu věkové struktuře, zvyklostem a požadavkům,

-

zabezpečení speciálních stravovacích, ubytovacích, dopravních a dalších služeb na základě potřeb účastníků,

-

zajištění odborného průvodce (obvykle doprovází zájezd duchovní).

Drobná a Morávková (2010, s. 142 – 143) uvádí mezi další charakteristické rysy náboženského cestovního ruchu masový charakter vzhledem ke skutečnosti, že na světová poutní místa se vydává několik miliónů turistů ročně. Nesmíme ale opomenout, že řady cestujících se skládají jak z věřících, tak tzv. nevěřících jedinců, přičemž jejich požadavky jsou rozdílné, a proto je nutné na tento segment cestovního ruchu nahlížet ze dvou rozličných úhlů. Výše uvedené znaky se převážně týkají věřících účastníků cestovního ruchu, zatímco nevěřící tyto specifické požadavky nemají. V podstatě tedy v jejich případě nehovoříme o náboženském cestovním ruchu, ale o kulturně-poznávacím.

26

1.4.4 Motivace k účasti na náboženském cestovním ruchu S vývojem turismu se také začaly krystalizovat různé typy motivace účasti, tedy formy cestovního ruchu. Forma označuje primární motiv neboli hlavní účel cestování. V současné době existuje celá řada vymezených forem, které vytváří ucelený pohled pro snadnější orientaci v oblasti turismu (Indrová, 2009). Motivaci k účasti na náboženském cestovním ruchu můžeme vymezit dvojím způsobem. V odborné literatuře se obvykle náboženský cestovní ruch řadí mezi nedílné součásti kulturně-poznávacího turismu, jehož podstatou je cestování za účelem kulturního poznání, vzdělání a obohacení se poznáním jiných kultur či cizích zvyků a tradic (Vystoupil a Šauer, 2006). Vzhledem k jisté specifičnosti vyžadovaných potřeb a služeb je tato oblast některými autory vymezena jako samostatná část cestovního ruchu, zpravidla poté hovoříme o poutním cestovním ruchu.

27

2 Poutní turistika Odborná literatura pod pojmy poutní turistika, poutní cestovní ruch či církevní turismus vymezuje specifickou formu cestovního ruchu, v níž účastníci navštěvují tuzemská nebo zahraniční poutní místa a křížové cesty (Zelenka a Pásková, 2012). Věřící cestují ke svatým místům už po tisíce let. Například každý vyznavač islámské víry je povinen jednou za život vykonat poutní cestu do Mekky zvanou Hadždž. Přibližně dva miliony stoupenců islámské víry se každoročně vydávají na tuto významnou poutní cestu. Město Řím, centrum římskokatolické víry, vítá ročně miliony návštěvníků. Poslední sbohem papeži Janu Pavlu II. přišlo vyslovit do Vatikánu několik milionů lidí. V roce 1958 při oslavách stého jubilejního zjevení Panny Marie Bernadettě Soubirousové zavítalo do francouzských Lourdes přes pět milionů cestovatelů. Avšak nejpočetněji navštěvovaná poutní místa se nachází na území Indie. Oslava Kumbha Mela, která se odehrává každých dvanáct let, přitahuje přes deset milionů poutníků na svatý říční soutok v Allahábádu (Bowie, 2008). Síla posvátných míst dokáže hýbat ohromnými zástupy lidí po celém světě. Ovlivňuje politické, ekonomické, sociální i kulturní dění. Pro některá území představuje poutní turistika základní zdroj ekonomických příjmů a poutní místa jsou pro tyto oblasti hospodářsky zásadní [9]. Fakt, že se lidé vydávali na poutní místa už od samotného začátku lidské existence a poutnictví neboli poutní turistika patří k nejstarším způsobům cestování, upadl na určitou dobu do zapomnění. Pater Vladimír uvádí v rozhovoru na rádiu Radiožurnál, že v současné době se na poutní cestovní ruch opět nahlíží jako na nový pojem, kterému je přikládán značný význam. Znovuobjevení poutního cestovního ruchu s sebou nese i řadu změn. Především narůstá zájem i u části tzv. nevěřících obyvatel. Tuto změnu přinesl jiný pohled na věc. Poutní místa jsou věřícími vyhledávána vzhledem k jejich velkému duchovnímu rozměru, zatímco pro nevěřící představují místa s vysokou kulturní hodnotou, která jsou provázána se zajímavou přírodou, uměním a historií našeho území [4].

28

2.1 Definice základních pojmů spojených s poutní turistikou 2.1.1 Pouť Pojem pouť (anglicky pilgrimage) popisuje putování věřících za posvátnými místy po poutních cestách. Proces poutnictví je součástí každého vyššího náboženství, které není panteistické.1 Putování za posvátnými místy a zvyk navštěvovat místa milosti, ostatky svatých, zázračné milostné obrazy nebo léčivé prameny započal už v době antiky, kdy Řekové mířili do Delf, Židé do Jeruzaléma a muslimové do Mekky, aby vyjádřili svou úctu k božstvu (Jöckle, 1997).

2.1.2 Poutní místo V každém koutu světa nalezneme řadu posvátných míst ať už světově, či místně proslulých. Jiří Černý (2006, s. 11) ve své knize Poutní místa jižních Čech charakterizuje poutní místo v katolické tradici jako: „místo, kde věřící zbožně uctívají se zvláštní důvěrou a odevzdaností některá tajemství ze života Ježíše Krista nebo určitého světce, zvláště Panny Marie“. Zajímavou definici uvádí Jiří Šindar (Šindar, 2007, s. 7), který představuje význam poutních míst tímto způsobem: ,,posvátná místa pro věřící znamenají duchovní posilu vycházející z dané víry. Pro nevěřící představují zajímavou historii, umění, kulturu a skvostnou architekturu či krásu přírody. Pro všechny společně jsou tato místa důkazem vzácného kulturního dědictví“. Tato slova zazněla také jako úvodní řeč v pořadu České televize Poutní místa. Historie vzniku poutních míst Vznik poutních míst je spojován s místy, kde došlo k různým nadpřirozeným úkazům, jako je například zjevení světců, zotavení člověka, spása života či vývěr léčivého pramene. Za poutní místa jsou také označovány i některé kaple či kostely, které byly vybudovány za účelem vyjádření vděčnosti za návrat z války či za uzdravení v období vln epidemie aj. Mezi další důvody vzniku poutních míst patří působení světců či uložení jejich ostatků. Někdy dochází také k propojení více důvodů dohromady. Legendy a pověsti jsou významnou součástí vzniku poutních míst. Sláva poutních míst je udržována z generace na generaci bez ohledu na historická fakta a je obdivuhodné, kolik tradic se doposud zachovalo. Poutní místa bývají 1

Panteistické – ,,Víra, že Bůh je všechno a ve všech, a že všichni a všechno je Bůh.“ [10]

29

obvykle označena křížem, sochou, kaplí, kostelem či klášterem, kam se věřící lidé chodí modlit s vírou, že jejich modlitby budou vyslyšeny. V České republice se poměrně často vyskytují mariánská poutní místa spojená s milostnými obrazy a území, kde vyvěrá pramen léčivé vody (Černý, 2006). Poutní místa ve světě Mezi nejvýznamnější poutní místa světa patří především (viz Příloha 1 - Poutní trasy Evropy): Křesťanské poutní cesty: -

Lourdes ve Francii,

-

Fátima v Portugalsku,

-

Czestochowa v Polsku,

-

Mariazell v Rakousku,

-

Altötting v Německu,

-

Šaštín na Slovensku,

-

Řím, Vatikán v Itálii,

-

Santiago de Compostela ve Španělsku,

-

Jeruzalém v Izraeli.

Židovské poutní cesty: -

Jeruzalém v Izraeli.

Islámské poutní cesty: -

Mekka v Saudské Arábii,

-

Medina v Saudské Arábii.

Hinduistické poutní cesty: -

Váránasí v Indii,

-

Mathura v Indii.

Buddhistické poutní cesty: -

Lumbiní v Indii,

-

Bódhgaja v Indii,

-

Sárnáth v Indii, 30

-

Kušinagara v Indii.

Poutní místa v České republice Mezi nejvýznamnější místa České republiky především patří: -

Svatý Hostýn u Bystřice pod Hostýnem,

-

Svatá Hora u Příbrami,

-

Pražské Jezulátko,

-

Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře,

-

Svatý Kopeček u Olomouce,

-

Křtiny u Brna,

-

Hora Matky Boží Králíky,

-

Velehrad,

-

Římov u Českých Budějovic.

2.1.3 Poutní cesta Poutní cesta neboli poutní stezka je označení pro cestu, kterou poutníci míří za svými vytyčenými cíli, jimiž jsou obvykle posvátná místa. Poutní cesty jsou rozmístěny ve všech koutech světa a některé z nich se pyšní i staletou tradicí. V křesťanské tradici v průběhu putování dochází ke čtrnácti zastavením, na kterých probíhají společné modlitby a mše svaté. Vzhledem k vysoké náročnosti si v průběhu pěšího putování někteří jedinci sáhnou i na samotné dno svých sil, což jim napomáhá k přiblížení se k většímu duchovnímu prožitku a k lepšímu poznání sama sebe. Poutní cesty jsou provázány s krásnou přírodou, což poutníkům umožňuje intenzivnější uspokojení z putování [11].

31

2.1.4 Poutník Výraz poutník přichází z latinského slova peregrinus neboli cizinec. „Poutníkem je osoba, která putuje na posvátná či svatá místa“ (Zelenka a Pásková, 2012, s. 434). Vydává se na pouť, na cestu po stopách svatých za účelem duchovního růstu a přiblížení se k božstvu (Ohler, 2000). Řady poutníků se dříve skládaly především z mužů a žen. Vzhledem ke skutečnosti, že za normálních okolností byla žena velice vytížena výchovou dětí a péčí o domácnost, mohla se účastnit poutě jen ve zvláštních případech souvisejících s vážnými důvody, například s nemocí rodinných příslušníků atd. Odborná literatura uvádí, že účast žen na procesích se pohybovala mezi 35 % - 50 %. Výjimkou nebyly ani děti. Děti se vydávaly na dlouhé dětské poutě bez dozoru rodičů. Průběh těchto cest je dodnes nepochopitelný a nevysvětlitelný. Jako příklad významné dětské poutě můžeme uvést cestu k Mont Saint-Michel v Normandii, která se odehrála v roce 1455 a trvala po dobu dvou let (Ohler, 2000).

2.2 Historie poutnictví Od 3. století po Kristu se první poutníci vydávali napříč zeměmi k posvátným místům, která jsou spojena s životem, působením a umučením Ježíše Krista a apoštolů v Palestině a v Římě. Dalšími posvátnými cíli poutníků byly hroby mučedníků a světců či místa nebeských zjevení archanděla Michaela anebo Panny Marie. V 10. a 11. století se poutníci začali vydávat na poutě k tzv. významným relikviím, tedy k ostatkům světců či k věcem, které světci vlastnili v průběhu svého života. V období středověku se k tomu postupně přidávaly milostné obrazy, sochy a vyobrazení Panny Marie. Panovníci a představitelé těch nejzámožnějších a mocných rodů napomáhali při výstavbách velkolepých staveb, jako jsou kostely nebo chrámy, na území svatých míst už od nepaměti. Výzdoba interiéru těchto staveb je obvykle mistrovským dílem významných umělců a to je jeden z mnoha důvodů, proč dnes poutní místa nenavštěvují pouze zástupy věřících, ale také obdivovatelé umění a kultury národů (Jöckle, 1997). Vzhledem k délce a k náročnosti cest chodívali poutníci spoře oblečeni. S sebou nosili pouze to nejnutnější, což mnohdy bývala jen voda. Přebytečné věci by jim v průběhu putování překážely a komplikovaly cestu. Nezbytně nutný byl dlouhý plášť až pod kolena, který byl obvykle bez rukávů. Chránil poutníka před nepříznivými vlivy počasí a v noci ho pak poutník využil místo přikrývky. Nedílnou součástí vybavení byl také klobouk a hůl. Klobouk chránil poutníkovi obličej před sluncem či před deštěm, hůl mu sloužila k podpoře při chůzi, při 32

zdolávání náročného terénu a také v případě, když se setkal s nějakými dotěrnými zvířaty nebo loupežníky, kteří by ho rádi okradli. Ve druhé ruce držel poutník růženec. Poutnický odznak, obdržený po dosažení cíle, měli poutníci připevněn na kapse u pláště a později, od poloviny 14. století, na klobouku. Oblek a odznak měly udělovat zvláštní ochranu (Ohler, 2000). Obrázek 2 Historický obraz poutníka

Zdroj: (Ohler, 2000, s. 76) Vznik náboženských tradic na území Čech a Moravy je datován už do raného středověku. Poutníci podnikali cesty spojené s obchodem, studiem, válečnými výpravami nebo cesty, které směřovaly za posvátnými místy. Mezi tato významná místa patří Levý Hradec, Tetín a také Stará Boleslav. Jsou to místa spjatá především se životy a ostatky světců českého národa. Za vlády Karla IV. směřovaly řady poutníků do pražské kaple Božího těla na území dnešního Karlova náměstí. Mariánská poutní místa zažívala svůj rozkvět v období vrcholné gotiky. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyl vystavěn žádný hrob Panny Marie, kde by mohli lidé projevit svou náklonnost a důvěru, začaly se budovat různé svatyně na její počest. V těchto svatyních byla přítomna v podobě obrazu či sochy. Mezi významné obdivovatele Panny Marie patřil např. král Václav II. a Karel IV., z pražských arcibiskupů Arnošt z Pardubic a Jan z Jenštejna. Jenže uctívání obrazů bylo odvrhováno Husovými stoupenci, jelikož husité očekávali Kristův příchod a upřednostňovali poutě, které směřovaly do hor. Po husitské vládě zde zbyl rozdělený národ, který neprojevoval téměř žádnou náklonnost k uctívání svatých (Boháč, 1995). 33

V druhé polovině 16. století, po příchodu jezuitů, dochází k obnovení poutních tradic. Věřící se navrací zpět k poutnictví, a to především díky barokní kultuře, která vštípila jedinečný ráz českomoravské krajině. Tato unikátnost je označována jako ,,zahrada Mariina“, protkaná řadou poutních památek, jako jsou kostely, kaple, kapličky, ale též chráněné studánky a stromy s milostnými obrázky, jež jsou odrazem barokní kultury. Objevuje se zde určitá provázanost památek s přírodou, např. přístupové cesty k danému poutnímu místu jsou i dodnes lemovány stromořadím. Posvátná místa byla bohatě vyzdobena nejen uvnitř, ale i v blízkém okolí. Poutnictví v období baroka překračovalo hranice jednotlivých zemí. Lidé putovali do zahraniční, zatímco jiní poutníci přicházeli z cizích zemí k nám. Poutníci si z cest přiváželi různé suvenýry v podobě malovaných obrazů na skle, svatých obrázků, růženců či modlitebních knížek (Boháč, 1995). Ve 20. století mezi léty 1948 až 1989 bylo náboženství všeobecně potlačováno a využíváno především pro politické cíle tehdejšího nastoleného režimu. Vše vyvrcholilo tím, že byl dokonce prohlášen i zákaz poutnictví, jenž byl doprovázen různými donucovacími prostředky, majícími za následek zaniknutí některých poutních míst a přerušení tradic. Svůj nesouhlas s tímto zákonem projevili lidé v čele s papežem Janem Pavlem II. roku 1985 u příležitosti výročí 1100 let od smrti sv. Metoděje na cyrilometodějské pouti na Velehradě. Další významná osvobodná pouť se odehrála v klášteře v listopadu roku 1989, na ni byl napojen odpolední lidový protest na Letné (Boháč, 1995).

2.3 Od poutníků k cestovatelům Canterburské povídky potvrzují, že se náboženské poutě přeměňovaly se závěrem období středověku na cesty za poznáním, dobrodružstvím a zábavou. Cíle poutníků byly rozšířeny o nové rozměry. Mezi první představitele tohoto nového druhu putování patří Domenico Laffi z Vedegheta di Savigno, autor knihy Viaggi in Ponente a San Giacomo di Galizia e Finisterrae z roku 1673. Dalším představitelem je Nicola Albani z Melfi, autor publikace Viaggio da Napoli a San Giacomo di Galizia z roku 1742 (Scotti, 2015). Lidé se vydávali například na poetické a výzkumné cesty či na lázeňsko-ozdravné pobyty. Tyto výpravy byly skoro totožné s náboženskými poutěmi, jen samotná podstata, respektive cíl cesty byl odlišný. Lidé cestovali za účelem bádání, zkoumání a poznání významných antických památek, nezvyklých rostlin, zvířat či jiných kultur. Jak cestovatelé, tak poutníci se vydávali na dlouhé cesty za účelem dosažení co největšího prožitku a uspokojení z cest (Ohler, 2000).

34

2.4 Poutník versus turista Za poutními místy vyrážejí davy lidí, jež lze rozdělit do dvou skupin. První část je zastoupena poutníky v pravém slova smyslu a druhou část představují účastníci neboli turisté na poutním cestovním ruchu. Nejzásadnější rozdíl mezi prostým poutníkem a turistou je především v motivaci a v diferencované potřebě vyžadovaných služeb. Motivace turisty na poutním cestovním ruchu je založena na kulturním poznání a odpočinku od všedního hektického života a stereotypu. Obvykle jsou ze strany turistů také vyžadovány vyšší nároky na ubytovací, stravovací a doplňkové služby (Kupečková, 2008). Poutník si na rozdíl od turisty musí před vykonáním své poutě stanovit jasný a pevný duchovní motiv cesty. Poutníci se vydávají na cestu z různých důvodů, například za účelem získání hlubokých duchovních prožitků, pomoci ke správnému rozhodnutí či odpuštění za špatné činy (pokání), získání ochrany pro svou rodinu a děti, za víru jako poděkování a jiné. V průběhu putování na účel cesty poutník neustále myslí, modlí se za něj a věří v jeho vyplnění se. Poutník by se měl chovat prostě a ochotně k ostatním lidem. „Vychází na cestu naplněn v Boží důvěru a ochranu“ [12]. Na rozdíl od turisty se poutník spokojí s velmi sporým, ale zároveň s důstojným ubytováním. Vydal se na cestu boží, a ne za cestou luxusu a pohodlí. Ve většině případů poutníci volí ubytování nabízené v klášterech a na farách a stejně skromně přistupují i ke stravování (Růžičková, 2013). Z tohoto faktu vyplývá, že na poutním cestovním ruchu se podílí dvě rozličné skupiny osob, které se vyznačují rozdílnými potřebami. Je tedy komplikované vytvořit nabídku, která by dokázala uspokojit potřeby obou stran. Vhodnějším způsobem je se zaměřit na tyto segmenty jednotlivě a vytvořit jednotlivé nabídky jak pro poutníky, tak pro turisty poutního cestovního ruchu.

35

3 Jihočeský kraj 3.1 Charakteristika Jihočeského kraje Jihočeský kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000 s krajským městem České Budějovice. Hejtmanem tohoto územního celku je v současné době pan Mgr. Jiří Zimola [13]. Území je rozděleno do 7 územních okresů: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor [14]. Kraj z velké části leží na území jižních Čech a částečně zasahuje na území Moravy. Zaujímá rozlohu 10 056 km². Hranice kraje dělí Českou republiku na jihu od Rakouska a na jihozápadní straně od bavorské části Německa. Sousedícími kraji jsou Středočeský kraj na severu, Plzeňský kraj na severozápadě, kraj Vysočina na severovýchodě a Jihomoravský kraj na východě.2 Jihočeský kraj je kraj s nejnižší hustotou zalidnění v zemi, ke dni 31. 12. 2014 má 637 300 obyvatel [15], [16], [17]. Jihočeský kraj díky své geografické poloze a přírodním podmínkám patří k atraktivním a vyhledávaným destinacím. Hranice krajiny tvoří pohoří a vrchoviny. Jihozápad území tvoří druhé nejstarší české pohoří Šumava, na severozápadě se tyčí výběžky Brd, na severu se vyskytuje Středočeská žulová vrchovina, Českomoravská vrchovina na východě a jihovýchod území lemují Novohradské hory. Relativně geograficky ucelené území vyplňuje Jihočeská kotlina, v níž se rozprostírá Českobudějovická a Třeboňská pánev. Více než jednu třetinu kraje zaujímají lesy, a to především na území Šumavy a Novohradských hor. Území kraje se rozkládá v nadmořské výšce 400-600 m. Nejvyšším místem tohoto územního celku je vrchol hory Plechý (1 378 m) a nejnižším místem je hladina Orlické přehrady (350 m) [17], [18], [19]. Jihočeský kraj je také známý jako kraj rybníků. Na území se vyskytuje přes 7 000 rybníků s celkovou rozlohou více než 30 000 ha. Mezi tyto rybníky patří například rybník Rožmberk, který

je

se

svojí

rozlohou

490

ha

jak

největším

rybníkem

v

kraji,

tak

i v České republice. Dalšími významnými rybníky jsou Bezdrev, Horusický rybník či rybník Svět. Území se pyšní největší vodní nádrží v České republice Lipno s 4 870 ha. Krajinou protékají řeky Vltava (430,2 km), Malše (89,5 km), Lužnice (153 km) a další [16], [17], [18], [19]. 2

Územní vymezení Jihočeského kraje - viz Příloha 2

36

3.2 Atraktivity kraje Přírodní atraktivity: Přírodní zajímavosti – biosférická rezervace Šumava a Třeboň (UNESCO), rašeliniště Červené blato, Boubínský prales (zachovalý pralesovitý ráz), Národní park Šumava (jezera ledovcového původu – Černé, Čertovo, Laka, Prašilské a Plešné), Novohradské hory, Česká Kanada, pramen řeky Vltavy, Třeboňské rybníky a Chýnovské jeskyně (Vystoupil, Šauer, Trousil, 2015). Nejdelší řeky – Vltava, Lužnice, Otava, Blanice, Malše, Nežárka [19] Největší rybníky – Rožmberk, Horusický rybník, Bezdrev, Dvořiště, Velký Tisý, Záblatský rybník, Staňkovský rybník a Svět 201,5 ha (Vurm, 2004). Vodní nádrže – Lipno, Orlík, Hněvkovice, Římov, Husinec, Landštejn, Jordán, Soběnov, Humenice, Kořensko (Vurm, 2004) Památky a turistické atraktivity: Významná města a obce – Český Krumlov a Holašovice (památky UNESCO), České Budějovice, Tábor, Třeboň, Písek, Jindřichův Hradec, Prachatice, Kvilda, Modrava a Železná Ruda (Vystoupil, Šauer, Trousil, 2015). Hrady, zámky a zříceniny – hrad Rožmberk a Zvíkov, hrad a zámek Český Krumlov (památka UNESCO), zámek Třeboň, Červená Lhota a Hluboká nad Vltavou, vodní hrad Švihov, zámek Vimperk a zříceniny Choustník a Landštejn (Vystoupil, Šauer, Trousil, 2015). Církevní památky – Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Římov, Lomec, Borovany (Vystoupil, Šauer, Trousil, 2015). Technické památky – koněspřežné dráhy České Budějovice, Schwarzenberský plavební kanál, úzkokolejná trať Jindřichův Hradec, nejstarší kamenný most v ČR Písek, Kubova huť a sklárna v obci Dlouhá Ves (Vystoupil, Šauer, Trousil, 2015). Muzea – Husinec (rodný dům Jana Husa), Husitské muzeum v Táboře, Muzeum Jindřichův Hradec (největší mechanický betlém na světě), Muzeum krajky v Prachaticích (Vystoupil, Šauer, Trousil, 2015).

37

Regionální produkty – Třeboňský kapr, Šumavská zvěřina, Strašínské knedlíky a Vimperské pivo (Vystoupil, Šauer, Trousil, 2015). Kulturní akce – Slavnosti pětilisté růže Český Krumlov, Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, Folková růže Jindřichův Hradec, Dudácký festival ve Strakonicích, Mezinárodní folklórní festival Klatovy, Blata se baví v Soběslavi (Vystoupil, Šauer, Trousil, 2015). Sportovní a jiné atraktivity – nejrozsáhlejší síť cyklostezek v ČR, pěší a vodácká turistika, běžecké lyžování, rybolov, myslivost a golfová hřiště (Vystoupil, Šauer, Trousil, 2015).

3.2.1 Nejvýznamnější poutní místa Českobudějovické diecéze Jihočeský kraj spadá pod správu Českobudějovické diecéze. Tabulka 2 uvádí nejvýznamnější poutní místa na tomto území včetně informací týkajících se zasvěcení, vzniku poutního místa a termínu, kdy se konají hlavní poutě. Tabulka 2 Nejvýznamnější poutní místa Českobudějovické diecéze

Poutní místo

Zasvěcení

Počátky/Vznik

Termín poutí

Bechyně

Nanebevzetí Panny Marie

1274 založen klášter

28. září (sv. Václava) nebo následující neděle

Dobrá Voda u Českých Budějovic

Bolestné Panny Marie

1632 kaple

Pátek po 5. neděli postní

Dobrá Voda u Nových Hradů


1701 zjevení

Seslání Ducha svatého 15. srpna nebo následující neděle

Chlum u Třeboně


1737 (kostel 1745)

Neděle 15. srpna nebo následující neděle

Kájov


1263 první písemná zmínka o Kájovu

2. sobota v říjnu (Růžencová Panna Maria)

Kašperské hory

Panny Marie Sněžné

1815 kaple 1868 svěcen kostel


Klokoty


1220 první písemná zmínka o Klokotech


Křemešník

Nejsvětější Trojice

1555

Slavnost Nejsvětšjší Trojice

Zdroj: Poutní místa jižních Čech (Černý, 2006, s. 12 - 13 )

38

Poutní místo

Zasvěcení

Počátky/Vznik

Termín poutí

Lomec

Jména Panny Marie

1704 (posvěcen kostel)

Neděle 8. září nebo následující neděle

Maková Hora

Panny Marie Karmelské a sv. Jana Křtitele

1720 kostel (1723 svěcen)

16. července nebo následující neděle, 24. června (nar. sv. Jana Křt.) nebo následující neděle

Nepomuk

sv. Jana Nepomunského

Podsrp

Bolestné Panny Marie

Římov

Panny M Loretánské a Ducha svatého

1658 Loretánská kaple a počátky poutí

Neděle 14. září nebo následující neděle, další: poslední neděle v dubnu a první neděle v červenci

Sepekov

Jména Panny Marie

12. stol. legenda 1733 svěcen kostel


Skočice u Vodňan

Navštívení Panny Marie

1678 svěcena kaple

První neděle v červenci

Strašín

Narození Panny Marie

1383 první zmínka o kostele


Sušice

Andělé strážní

1683 kostel

První neděle v září

Svatý Kámen


1500 první zjevení 1631 druhé zjevení

Neděle 8. srpna nebo následující neděle, též 15. srpna (Nanebevzetí Panny Marie)

Vyšší Brod - Marie Rast


1887 postavena kaple

Neděle 2. července, 15. srpna, 8. září nebo následující neděle

1393 mučednická smrt sv. Jana Nep. 1729 svatořečení 1738 kosekrace kostela 1718 nalezena socha 1774 poutní kostel

Neděle 16. května nebo následující neděle Pátek před Květnou nedělí, první neděle v červenci, neděle 15. září nebo následující neděle

Zdroj: Poutní místa jižních Čech (Černý, 2006, s. 12 - 13 )

3.3 Cestovní ruch v kraji Cestovní ruch na úrovni kraje je spravován Krajským úřadem v Českých Budějovicích, odbor kanceláře hejtmana, oddělení marketingu a cestovního ruchu pod vedením vedoucího oddělení pana Mgr. Jiřího Gruntoráta a zástupce cestovního ruchu pana Petra Lebedy. Krajský úřad vykonává kontrolu vývoje cestovního ruchu na území kraje. Dále prezentuje Jihočeský kraj na mezinárodních výstavách cestovního ruchu. Také poskytuje informativní činnost pro profesionální či zájmová sdružení. Ve spolupráci s dalšími organizacemi cestovního ruchu vypracovává koncepci rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje a podílí se také na realizaci koncepce v celostátním měřítku. Spolupracuje s Ministerstvem pro místní rozvoj, s Českou centrálou cestovního ruchu a se zastupiteli [20]. V oblasti Jihočeského kraje se

39

rozkládají turistické oblasti: Jižní Čechy a Střední Povltaví, Šumava a Pošumaví, Lipno, Novohradské hory [16].3 Cestovní ruch na území Jihočeského kraje je považován za důležitý ekonomický vývojový faktor. Jihočeský kraj patří k nejnavštěvovanějším regionům v České republice. Pyšní se řadou kulturních, historických, církevních a přírodních památek, které ročně lákají řadu turistů. Díky své poloze disponuje vhodnými podmínkami především pro cykloturistiku, pěší a vodáckou turistiku nebo běžecké lyžování. Dále je vhodným místem pro realizaci rodinné dovolené, rybaření a myslivosti či golfových aktivit [21].

4 Propagace cestovního ruchu Oblast cestovního ruchu v Jihočeském kraji je zastoupena různými organizacemi či profesními nebo zájmovými spolky. Mezi nejvýznamnější patří Jihočeská centrála cestovního ruchu, která vytváří mediální profil Jihočeského kraje. Velkým přínosem je existence turistických internetových portálů, jako je například Jihočeský kalendář, Kudy z nudy, Jižní Čechy a Šumava, Školní výlety, Pro Šumavsko, Lipno baví či klub Českých turistů a samozřejmě také webové stránky Jihočeské centrály cestovního ruchu či jižních Čech a mnoho dalších. Na těchto stránkách mají zájemci možnost nalézt řadu důležitých informací, které by mohly usnadnit jejich rozhodování při výběru dovolené.

4.1 Jihočeská centrála cestovního ruchu Jihočeská centrála cestovního ruchu podporuje cestovní ruch na území Jihočeského kraje od roku 1994. V současné době působí jako příspěvková organizace, která byla ustavena zastupitelstvem kraje v roce 2009. Získané finanční příspěvky, které centrála cestovního ruchu neboli příspěvková organizace obdrží, dále užívá ve prospěch rozvoje a propagace cestovního ruchu na území Jihočeského kraje. Hlavním účelem organizace je: „Být jako servisní organizací Jihočeského kraje v rámci podpory domácího cestovního ruchu s cílem stát se dominantním destinačním managementem pro destinaci Jižní Čechy, který má za úkol vytvářet, koordinovat a rozvíjet atraktivní turistickou nabídku regionu a následně ji prezentovat především na domácím trhu“ [22].

3

Příloha 3 – Turistické oblasti České republiky

40

Mezi předměty její činnosti spadá řada aktivit. Především zajišťuje nezbytné informace k tvorbě produktů cestovního ruchu, strategických plánů a marketingových strategií. V současné době organizace vychází z připravené koncepce „Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje 2015-2020.“ Dále Jihočeská centrála vytváří různé propagační materiály (mapy, videa, programy kulturně-společenských a sportovních akcí, katalogy a informační materiály) týkající se aktuálně připravených produktů a nabízených služeb. Také spolupracuje s okolními kraji, městy, příhraničními partnery či s různými agenturami za účelem získání co nejatraktivnějšího a komplexního obrazu kraje. Jihočeská centrála cestovního ruchu spravuje Informační systém cestovního ruchu Jihočeského kraje na webové adrese jiznicechy.cz, kde mohou zájemci nalézt řadu důležitých informací a aktualit týkajících se veškerých možností cestování na území Jihočeského kraje [22].

4.2 Podpora církevní turistiky Církevní turistika – na základě velkého zájmu o akce s názvem Noc kostelů a Křesťanské Vánoce byl vytvořen navazující projekt církevní turistika, který představuje pro širokou veřejnost na internetovém portálu cirkevnituristika.cz seznam vybraných poutních míst a církevních památek na území České republiky. Dále inzeruje různé možnosti ubytování na farách nebo v penzionech a poskytuje jisté propagační materiály. V rámci projektu se také připravuje seznam poutních tras, kterých se lidé budou moci zúčastnit. Projekt je realizován na podporu farností a církví, které mohou v rámci akce ukázat své umění, tradice a dějiny veřejnosti [23]. Magni – Cesty s příběhem – v rámci agentury HelpTour, která vznikla v roce 1995 za účelem podpory rozvoje cestovního ruchu, byl vytvořen projet Magni - Cesty s příběhem. Tento projekt ve spolupráci s centrálou cestovního ruchu Czechtourism, regionální agenturou cestovního ruchu, Asociací průvodců a Asociací turistických míst realizoval strategický plán Prezentace a propagace církevních památek a kulturně historického dědictví křesťanství na území České republiky. Tento projekt byl realizován v období roku 2010 až 2012. Hlavním cílem tohoto projektu bylo zvýšit atraktivnost regionů na základě využití sakrálních památek a připravených poznávacích tras ve spojení se zajímavými církevními či poutními místy. V současné době je pojem Magni spojován s národní značkou „církevní turistika“ České republiky a připravuje pro zájemce řadu propagačních materiálů týkajících se pouťové tematiky [24].

41

5 Analytické metody použité v práci 5.1 Primární výzkum Podstatou primárního výzkumu je shromažďování primárních neboli vlastních dat za účelem získání potřebných informací pouze pro vlastní projekt či studii. Primární data nezahrnují informace, které byly již v minulosti publikovány někým jiným. Data se obvykle získávají na základě písemného, telefonického či osobního dotazníkového šetření. Za cenu finanční a časové náročnosti přináší primární výzkum aktuální data (Křesťan, 2008), [25]. Ve výzkumu k bakalářské práci byly využity metody dotazníkového šetření a rozhovor.

5.1.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření je jedním z nejvíce využívaných způsobů při tvorbě kvantitativního šetření. Výhodou je jeho účinný způsob při získávání dat, nízké finanční náklady a poměrně rychlé provedení. Podstatou dotazníkového šetření je dotazník neboli formulář, který slouží k zapisování exaktních dat. Při tvorbě dotazníku je nutné postupovat podle předem vytyčených cílů výzkumu. Můžeme ho provádět na základě standardizovaného dotazníku za pomoci písemného, osobního či telefonického dotazování, v podobě dvou možných šetření [25], (Křesťan, 2008): Vyčerpávající šetření – získávání informací od všech subjektů ve zkoumané oblasti. Výběrové šetření – zajišťuje informace na základě náhodného či záměrného výběru respondentů. K náhodnému šetření řadíme prostý, oblastní či skupinový výběr. Záměrný výběr se realizuje za pomoci ankety, řetězového, úsudkového či kvótního výběru nebo metodou základního masivu.

42

5.1.2 Rozhovor Rozhovor je založen na osobní komunikaci mezi tazatelem a dotazovaným. Tato forma dotazování je efektivní z hlediska možného pozorování a přímého kontaktu s respondenty. Osobní dotazování je vhodné i pro šetření komplikovaných témat. Rozhovor můžeme vést formou nestandardizovaného rozhovoru, kde tazatel podává respondentovi nezávislé otázky za účelem dosažení předem vytyčeného cíle, formou strukturovaného rozhovoru, který se vyvíjí podle předem připravených, předběžných bodů, či formou standardizovaného rozhovoru, kde tazatel podává respondentům otázky dle předem připraveného dotazníku a postupuje systematicky podle bodů. Dále je možné využít skupinový rozhovor, který se obvykle odehrává s 8 až 12 účastníky pod vedením školených specialistů a vychází ze shromáždění iniciativ skupiny při dotazování (Křesťan, 2008).

43

II Praktická část Praktická část bakalářské práce především sleduje přístup a zájem veřejnosti o poutní místa. Také se věnuje průzkumu týkajícímu se povědomí populace o existenci náboženského cestovního ruchu a jeho nabídce. Dochází zde k vyhodnocení dotazníkového šetření, které poskytuje důležitá data pro realizaci vhodného produktu dle aktuálních potřeb. Dále praktická část analyzuje intenzitu propagace vybraných poutních míst dle předem připravených kritérií a prezentuje vytvořený produkt na podporu rozvoje náboženského a poutního cestovního ruchu na území Jihočeského kraje, kde jsou vybraná poutní místa představena.

6 Dotazníkové šetření V bakalářské práci jsem využila metodu dotazníkového šetření, protože je to nejefektivnější způsob k získání potřebných dat o povědomí veřejnosti o poutních místech. Vytvořený dotazník (viz Příloha 4) jsem publikovala ve dvou formách. V tištěné a v online verzi. Výzkum probíhal v období od začátku února do konce března roku 2016. Online forma dotazníku -

vytvořena na webovém portálu Google,

-

zodpovězena 202 respondenty,

-

umístěna na sociální síti Facebook a na fanouškovském portálu církevní turistiky a portálu Církev bratrská – mládež – České Budějovice.

Tištěná forma dotazníku -

vyplněna 121 dotazovanými,

-

umístěna na místní faru a do domu s pečovatelskou službou, info-centra, střední ekologické školy a knihovny ve Veselí nad Lužnicí.

Na základě dotazníkového šetření bylo získáno celkem 323 odpovědí, z nichž byl vybrán dle kvótního výběru reprezentativní vzorek, který představoval 200 respondentů z různých částí České republiky. Kvótní výběr byl vytvořen dle věkového složení obyvatel v České republice uveřejněného Statistickým úřadem České republiky (viz Příloha 5 Věkové složení obyvatel k 31. 12. 2014). I přesto, že náboženská forma cestovního ruchu je zastoupena všemi věkovými kategoriemi, v rámci výzkumu jsem se především zaměřila na názory mladé, aktivní populace. 44

Dotazník byl uspořádán do 17 otázek. Otázky 1 – 4 se zaměřovaly na základní sociologická data, jako je zjištění pohlaví, věku, sociálního statusu a vzdělání respondentů. Následující část dotazníku byla orientována na formu náboženského cestovního ruchu za účelem zajištění potřebných dat k realizaci produktu. Cílem dotazníkového šetření bylo opatřit si informace týkající se povědomí obyvatel České republiky o existenci náboženského cestovního ruchu a nabídce poutních zájezdů realizovaných cestovními kancelářemi či agenturami. Dále jsem zhodnocovala atraktivnost poutních míst a intenzitu propagace, přístup respondentů k získávání informací a vytvářela přehled zájmu o způsob návštěvy poutních míst.

6.1 Vyhodnocení základních sociologických dat Otázky 1 – 4 byly zaměřeny na základní sociologická data. Z odpovědí na tyto otázky je zřejmé, že do výzkumu bylo zapojeno 46 % mužů a 54 % žen. Nejpočetněji reprezentovaná věková skupina byla v rozmezí 36 – 55 let, která představovala 32 %, a dále věková skupina v rozmezí 19 – 35 let se zastoupením 28 % ze všech dotazovaných respondentů. Největší zastoupení v otázce 3 Nejvyššího dosaženého vzdělání tvoří skupina dotazovaných se středoškolským vzděláním s maturitou se 46 % a také skupina se základním vzděláním (24 %) či skupina se středoškolským vzděláním s výučním listem (19 %). Téměř jedna polovina respondentů spadá v oblasti sociálního statusu do oblasti pracujících (44 %), dále 30 % představují studenti a 24 % jsou zastoupeni důchodci. Další informace týkající se sociologických dat jsou uvedeny v následujících grafech 2 - 4.

45

Graf 2 Věk respondentů

Věk respondentů

15%

11%

Do 18 let 19 - 35 let

28%

17%

36 - 55 let 56 - 70 let

32%

70 a více let

Zdroj: Vlastní zpracování

Graf 3 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů

Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů

24% 45%

2%

Středoškolské vzdělání s maturitou Středoškolské vzdělání s výučním listem Vysokoškolské vzdělání

10% Vyšší odborné vzdělání 19% Základní vzdělaní


46

Graf 4 Sociální status respondentů

Sociální status respondentů

25%

30%

Důchodce Nezaměstnaný/á 2%

44%

Pracující Student


6.2 Otázka 5 Z jakého pocházíte kraje? Otázka 5 zjišťovala, z jakého kraje pochází dotazovaní respondenti v oblasti výzkumu. Naprostá většina dotazovaných s 81% zastoupením pocházela z Jihočeského kraje. Tento fakt bych hodnotila jako jisté plus, vzhledem ke skutečnosti, že následný produkt bude realizován právě pro území Jihočeského kraje. Další kraje, jako například Jihomoravský, Plzeňský, Praha, Středočeský či Vysočina byly reprezentovány 4 až 14 dotazovanými, tedy v rozmezí mezi 2 % – 7 %. Oblast Karlovarského, Olomouckého, Pardubického a Zlínského kraje byla představena pouze 1 % a z tohoto důvodů jsem tyto kraje nezahrnula do následující tabulky 3. Tabulka 3 Kraj Kraj Jihočeský Jihomoravský Plzeňský Praha Středočeský Vysočina Celkový součet

Celkem 161 4 6 5 6 14 200

Procentuální vyjádření 81% 2% 3% 3% 3% 7% 100%


47

6.3 Otázka 6 Vyznáváte nějakou víru? Otázka 6 byla zaměřena na přístup dotazovaných k víře. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že 66 % respondentů se k této otázce vyjádřilo negativně, tedy jako nevěřící, a zbylých 34 % se projevilo jako věřící. Z tohoto výsledku je zjevné, že Česká republika je převážně ateistický stát, což potvrzují výsledky publikované Statistickým úřadem České republiky. Z důvodu početní převahy nad věřícími bude realizovaný produkt mířen na cílovou skupinu nevěřících.

6.4 Otázka 7 Setkali jste se někdy s názvem náboženský/církevní turismus? Od otázky 7 až do 17 byl výzkum zaměřován na problematiku náboženského neboli církevního cestovního ruchu. Cílem otázky 7 bylo zajistit informace týkající se povědomí o existenci církevního turismu. Z výsledku je zjevné, že více než polovina dotazovaných (61 %) se s pojmem církevní turistika setkala poprvé a 39 % oslovených bylo seznámeno s tímto výrazem již v minulosti. V souvislosti s vírou vyšlo najevo, že větší část nevěřících se s náboženským neboli církevním cestovním ruchem setkala poprvé. Pro věřící obyvatele České republiky není tato oblast až tak cizí. Ze zkoumání těchto výsledků vyplývá fakt, že tato forma cestovního ruchu je málo propagována. Na druhou stranu věřící lidé jsou o těchto možnostech cestování, nebo lépe řečeno putování, informováni prostřednictvím církve.

6.5 Otázka 8 Co si pod názvem náboženský/církevní turismus představíte? Zajímavou informaci přináší vyhodnocení otázky 8, která zkoumala konkrétní představu dotazovaných o náboženském cestovním ruchu. Z vyhodnocení této otázky vyplývá, že téměř polovina respondentů, tedy 44 %, označila náboženský neboli církevní turismus jako cestování po poutních místech. Tento fakt potvrzuje skutečnost, že následně realizovaný produkt by měl být dostatečně atraktivní i pro nevěřící část obyvatelstva, vzhledem ke skutečnosti, že téměř polovina dotazovaných si tuto činnost spojuje s cestováním, nikoliv s aktivitami věřících. Dalších 34 % respondentů si pod tímto pojmem představí putování pouze věřících osob za církevními památkami. Kdybychom postupovali dále ve vyhodnocování, zjistili bychom, že 22 % tázaných osob si tento pojem spojuje s kulturně– poznávacím cestovním ruchem se zaměřením na sakrální památky. Mezi další představy

48

dotazovaných o náboženském cestovním ruchu patří například, že jsou tyto akce pořádány výhradně jen církví a také že tyto cesty představují neokatechumenální cestu společenství. Graf 5 Představa respondentů o pojmu náboženský/církevní turismus

Představa respondentů o pojmu náboženský/církevní turismus Putování věřících za církevními památkami

1%

22% 34%

43%

Cestovaní po poutních místech Kulturně-poznávací cestovní ruch se zaměřením na sakrální památky Jiné


6.6 Otázka 9 Navštívili jste někdy nějaké poutní místo či křížovou cestu? Další část výzkumu byla zaměřena na zjištění atraktivnosti poutních míst pro veřejnost. Odpovědi respondentů na otázku 9 přinesly zajímavé informace týkající se návštěvnosti posvátných míst. Celkem 60 % dotazovaných uvedlo, že již v minulosti navštívili nějaké poutní místo či křížovou cestu, a to především ze zájmu k těmto místům či k možnosti získání nových kulturních a historických poznání. Jedna třetina respondentů uvedla, že byla k těmto místům vedena prarodiči či v rámci školního výletu nebo nějakého zájmového kroužku, a hodnotí tuto zkušenost jako přínosnou. Zbylých 40 % respondentů uvádí, že se doposud s těmito místy nesetkali, a to z důvodu, že je tato místa nelákají vzhledem ke skutečnosti, že nevyznávají žádnou víru či nebyla žádná příležitost, jak by mohli tato místa navštívit.

49

6.7 Otázka 10 Zajímá Vás náboženská/církevní forma turismu? Otázka 10 zkoumala všeobecný zájem o náboženskou formu cestovního ruchu. Tato část turismu je přitažlivá pro 30 % dotazovaných, a to z důvodu, že jim tato oblast přijde atraktivní především z důvodu jejich víry. Dalšími faktory náboženského cestovního ruchu, které přitahují zájemce, je historie a kultura církevních staveb či osobní poznání nebo odpoutání se od všedního hektického světa. Respondenti sem také řadili i pouhou zvědavost či motiv poznání. Další část dotazovaných, tedy 51 %, zastávala názor, že náboženský cestovní ruch je neatraktivní. Nezájem respondentů je zhruba z 80 % zapříčiněn negativním postojem k víře. Mezi další příčiny nezájmu respondenti uvedli, že tuto formu cestovního ruchu nevyhledávají a že jsou nedostatečně informováni o této možnosti cestování. Graf 6 Atraktivnost náboženského/církevního cestovního ruchu

Atraktivnost náboženského/církevního cestovního ruchu

Ano

19% 30%

Ne 51%

Nikdy jsem nad tím neuvažoval/a


6.8 Otázka 11 Znáte nějaká poutní místa v Jihočeském kraji? Dále byl výzkum zaměřen na povědomí veřejnosti o výskytu poutních míst na území Jihočeského kraje. V otázce 11 měli respondenti možnost uvést veškerá poutní místa, která znají. Z uvedených odpovědí vyplývá, že nejvyšší povědomí má veřejnost o poutních místech Římov (České Budějovice), Klokoty (Tábor) či Dobrá Voda u Českých Budějovic. Další posvátná místa, která byla dotazovanými uvedena v hojnějším počtu, zaznamenává Graf 7. Mezi méně známými byla uvedena poutní místa Drahov, Kostelní Vydří nebo Svatý Kámen. 50

Vzhledem ke komplikovanosti procentuálního vyjádření jsou tyto výsledky zaznamenány v počtu zmínění jednotlivých poutních míst. Graf 6 Nejznámější poutní místa dle odpovědí veřejnosti

Nejznámější poutní místa dle odpovědí veřejnosti 44 34 27 17 6 Římov Klokoty Dobrá Lomec Voda u ČB

Vyšší Brod

6

5

4

Zlatá Chlum u Bechyně Koruna Třeboně


6.9 Otázka 12 Poutní místa podle Vašeho názoru jsou? Postoj veřejnosti k poutním místům zkoumala otázka 12. Respondenti mohli uvést i více odpovědí. Jedna polovina dotazovaných (51 %) sdílí názor, že poutní místa se vyznačují vysokou kulturní a historickou hodnotou. Další část respondentů (11 %) považuje tyto památky za vhodné pouze pro věřící osoby. Zajímavým zjištěním plynoucím z odpovědí na otázku 12 je, že například využití cykloturistiky či pěší turistiky by zatraktivnilo poutní místa pro širší veřejnost. Mezi jinými možnostmi vnímání těchto míst bylo respondenty uvedeno, že považují poutní místa vhodná k návštěvě v rámci fitness zájezdu jako kulturní vložku či v kombinaci s wellness nebo lázeňskými pobyty ve spojení s nenáročnou procházkou například za účelem geocachingu. Další informace týkající se mínění respondentů o poutních místech nabízí Graf 8.

51

Graf 7 Mínění veřejnosti o poutních místech

Mínění veřejnosti o poutních místech 3% 1% Nezajímavá místa

11% 16%

Místa vhodná pouze pro věřící Místa s vysokou kulturní a historickou hodnotou

17% 52%

Místa vhodná k navštívení ve spojení s cykloturistikou Místa vhodná k navštívení ve spojení s pěší turistikou

Jiná


6.10 Otázka 13 Zúčastnili jste se někdy zájezdu zaměřeného na poutní místa? Fakt, že veřejnost se ve většině případů zajímá pouze o zahraniční, světová poutní místa, potvrzují i výsledky dotazníkového šetření. Téměř jedna pětina respondentů (19 %) uvádí, že se zúčastnili náboženského cestovního ruchu v rámci zájezdu do Říma, Jeruzaléma či poutní cesty do Santiaga de Compostela. Dále byla uvedena i poutní činnost na českých místech, jako jsou Sv. Kopeček a Dobrá Voda u Českých Budějovic, ale pouze v rámci výletů organizovaných církví. Z odpovědí dotazovaných (81 %) je zjevné, že nabídka poutních zájezdů je téměř nevyhledávána. S tímto faktem pravděpodobně souvisí i skutečnost, že většina lidí si v dnešní době organizuje své cesty samostatně bez využití cestovních kanceláří či agentur.

52

6.11 Otázka 14 Pokud byste se rozhodli vydat na nějaké poutní místo, bylo by to? Podle Grafu 9, zobrazujícího přehled zájmu o způsob návštěvy poutních míst, by se 44 % respondentů v současné době vydalo za poutními místy samostatně na vlastní pěst, 36 % se samostatně organizovanou skupinou lidí, nezávisle na cestovní kanceláři či agentuře a 18 % dotazovaných by k návštěvě poutních míst využilo nabídku touroperátora. Z tohoto průzkumu vyplývá, že většina tázaných osob by za poutními místy cestovala bez využití cizí pomoci. Graf 8 Přehled zájmu o způsob návštěvy poutních míst

Přehled zájmu o způsob návštěvy poutních míst 3% S cestovní kanceláří či agenturou 18%

Samostatně na vlastní pěst

36%

44%

Se samostatně organizovanou skupinou Jiná


6.12 Otázka 15 – 16 Vzhledem k úzké návaznosti otázek 15 Setkali jste se někdy s nabídkou nábožensky zaměřeného zájezdu u cestovní kanceláře a 16 Znáte nějaké cestovní kanceláře či agentury, které se zabývají církevním cestovním ruchem, dochází i k jejich společnému vyhodnocení. Zkušenost s nabídkou poutních zájezdů ve výzkumu potvrdilo 13 % respondentů. Ve většině předložených případů se jedná o zahraniční poutní zájezdy. Ostatních 87 % respondentů se shoduje v odpovědi, že se o tuto nabídku doposud nezajímali či jim tuto možnost nikdo nenabídl. Povědomí veřejnosti o existenci cestovních kanceláří či agentur, které působí v oblasti náboženského cestovního ruchu, je poměrně nízké. Z dotazníkového šetření vyplývá,

53

že 96 % respondentů není o této nabídce informováno. Mezi touroperátory uvedené respondenty patří CK Vérité, CK Kojan, CA Awer Tour a CK Voma Třebíč.

6.13 Otázka 17 Jakým způsobem nejraději vyhledáváte informace týkající se možností cestování a společenských akcí ve Vašem okolí? Nejčastěji uváděným způsobem získávání informací je internet. Pomocí internetu vyhledává téměř polovina (49 %) respondentů aktuality týkající se možností cestování či různých společenských akcí. Mezi další hojně uvedené zdroje patří informační centra a tabule (16 %) či místní noviny a časopisy (15 %). Mezi jinými způsoby vyhledávání informací uvádí respondenti především reference od známých či přátel. Další informace týkající se způsobu získávání informací jsou uvedeny v Grafu 10. Graf 9 Způsoby získávání informací respondenty

Způsoby získávání informací respondenty 3%

Internet Televize, rozhlas

10%

Místní noviny, časopis

16% 49%

Informační centra, tabule

15% 7%

Tyto informace nevyhledávám Jiná


54

7 Vyhodnocení propagace zájmových lokalit V rámci výzkumu týkajícího se hodnocení intenzity propagace byla hodnocena poutní místa dle stanovených kritérií. Vybraná poutní místa jsou vyobrazena pod znakem hvězdy od č. 1 - 5 na Mapě 1: 1. Zlatá Koruna 2. Římov 3. Lomec 4. Borovany 5. Dobrá Voda u Českých Budějovic Mapa 1 Vybraná poutní místa Jihočeského kraje

Zdroj: Zpracováno dle Mapy Google [26]

55

Výsledky hodnocení průzkumu byly zaznamenány do Tabulky 4 podle následujících kritérií: A – Existence vlastních webových stránek B – Propagace v cizím jazyce: sleduje, zda existují webové stránky v cizím jazyce C – Odkaz na stránkách obce: zjišťuje, zda stránky obce odkazují či uvádí informace o poutním místě D – Odkaz na stránkách církve: zjišťuje, zda stránky církve odkazují či uvádí informace o poutním místu E – Online průvodce a publikace: sleduje existenci online propagačních materiálů F – Podpora v rámci projektu: sleduje, zda jsou poutní místa propagována v rámci projektu Magni či Církevní turistika G – Organizace kulturních akcí: zjišťuje, zda jsou na vybraném místě organizovány kulturní akce H – Organizace církevních akcí: zjišťuje, zda jsou na vybraném místě organizovány církevní akce I - Video: zjišťuje, zda byl o vybraném poutním místu natočen nějaký dokumentární film či video Tabulka 4 Hodnocení intenzity propagace vybraných poutních míst Hodnocená kritéria

Vybraná poutní místa B X

C X

D X

E -

F -

G X

H

Zlatá Koruna

A X

X

I X

Římov

-

X

X

X

X

X

X

X

X

Lomec

X

X

-

X

-

-

X

X

X

Borovany

X

-

X

-

X

-

X

-

-

Dobrá Voda u ČB

-

X

X

-

X

X

X

X

X

Zdroj: Vlastní zpracování Legenda X existence neexistence

56

Průzkum intenzity propagace vybraných poutních míst probíhal na základě analýzy jednotlivých webových stránek podle již uvedených kritérií. Zkoumaná poutní místa byla vybrána na základě povědomí respondentů zjištěného v dotazníkovém šetření. Záměrně byla do výzkumu zahrnuta více i méně známá poutní místa, aby bylo zjištěno, zda aktuální stav webových stránek má vliv na atraktivnost poutních míst pro veřejnost. Dalším důvodem výběru těchto míst je skutečnost, že budou v následující kapitole zahrnuta do projektu na podporu rozvoje náboženského cestovního ruchu se zaměřením na poutní místa. Při tvorbě produktu je nutné znát současný stav nabídky a intenzity její propagace. Z výsledků intenzity propagačního šetření vyplynulo, že nejsilněji propagované poutní místo Jihočeského kraje je Římov, což koresponduje i s výsledky dotazníkového šetření, viz Graf 7 Nejznámější poutní místa dle odpovědí veřejnosti. Z tohoto faktu vyplývá, že existuje jistá spojitost mezi intenzitou propagace a povědomím veřejnosti. Toto poutní místo nemá vlastní webové stránky, což by si vzhledem k významnosti jistě zasloužilo a potenciální návštěvníci by je zaručeně přivítali. Další nejlépe propagovaná místa dle průzkumu jsou Dobrá Voda u Českých Budějovic (dále jen u ČB) a Zlatá Koruna. Webová prezentace obce poutního místa Dobrá Voda u ČB na rozdíl od Zlaté Koruny není příliš atraktivně graficky ztvárněna. Na první pohled působí fádním a nezajímavým dojmem. Stránky jsou nepřehledné, místy i špatně čitelné a úvodní fotografie nepůsobí atraktivně, viz Obrázek 3. Obrázek 3 Oficiální webová prezentace Dobré Vody u Českých Budějovic

Zdroj: Oficiální webové stránky Dobré Vody u ČB [27] Oficiální internetový portál Zlaté Koruny je dle mého názoru zpracován atraktivním způsobem. Stránky jsou přehledné, snadno dostupné a poskytují zájemcům řadu důležitých informací. Portál působí profesionálním dojmem a zvolená úvodní fotografie člověka motivuje k návštěvě tohoto místa, viz Obrázek 4. 57

Obrázek 4 Oficiální webová prezentace kláštera Zlatá Koruna

Zdroj: Oficiální webové stránky kláštera Zlatá Koruna [28] Lomec není prezentován v rámci žádného online propagačního materiálu či projektu na podporu rozvoje církevního turismu a tato skutečnost ho řadí mezi hůře propagovaná poutní místa. Je ale nutné podotknout, že internetové stránky tohoto místa jsou atraktivní. Poskytují stručné, ale přesto výstižné informace, které čtenáře obohatí o důležité poznatky. Součástí stránek jsou také informace týkající se fary a různých církevních akcí, které realizuje. Dle mého názoru je propojení stránek, kde je jako hlavní ikona použito poutní místo, viz Obrázek 5, a místní fary zajímavým způsobem, jak vzbudit zájem jak u věřící, tak nevěřící části populace. Obrázek 5 Oficiální webová prezentace mariánského poutního místa Lomec

Zdroj: Oficiální webové stránky poutního místa Lomec [29]

58

O současné době je známo, že lidé neradi čtou. Řada lidí raději stránku ihned zavře, než aby se prodírala dlouhými a informativně rozsáhlými texty. Z tohoto důvodu vidím jako jistou možnost využití mediální propagace. Tato forma propagace patří k těm finančně náročnějším. Existují ale i jiné možnosti. V rámci dokumentárního cyklu České televize Poutní místa bylo např. představeno 43 poutních míst České republiky, mezi která spadají tři poutní místa Jihočeského kraje: Římov, Lomec a Dobrá Voda u Českých Budějovic. Toto krátké, přibližně čtvrthodinové představení poutního místa je informativně a zajímavě ztvárněno. Na možnost zhlédnutí tohoto dokumentu odkazují webové stránky jednoho poutního místa, a sice Římova. Určitě by bylo vhodné umístit odkazy na tyto dokumenty na veškeré internetové stránky, které poskytují informace o těchto poutních místech. Mohla by se tím zvýšit motivace k účasti na náboženském cestovním ruchu. K mediální propagaci poutních míst dochází také na základě projektu České televize Toulavá kamera, Křížové cesty očekávání a Historické minipříběhy a kuriozity, dále na programu R1 Jih v pořadu Na Špacíru a na mnoha dalších místech. Zlatá Koruna Subjektivně bych zhodnotila oficiální webové stránky kláštera Zlatá Koruna pozitivně. Nacházejí se zde informace pro návštěvníky, které zahrnují nabídku prohlídkových okruhů včetně jejich vstupného a návštěvní doby. Dále internetový portál poskytuje informace týkající se historie kláštera a další. Bohužel v galerii nejsou uvedeny žádné fotografie. Obrázky jsou zahrnuty pouze v nabídce prohlídkových tras. Odkazuje také na možné tipy na výlet či na blížící se akce kláštera. Jsou zde uvedeny informace pro cyklisty, rodiny s dětmi, dále informace o možnostech parkování, bezbariérového přístupu a občerstvení. Zajímavé informace s odkazem na výše zmíněný oficiální internetový portál uvádí také stránka obce. Farnost má společný web s více farnostmi, a proto jsou zde uvedeny krátké základní informace.

59

Římov Vzhledem k významnosti Římova je škoda, že neexistuje žádný oficiální webový portál tohoto poutního místa. Propagaci zajišťují internetové stránky obce a farnosti, které jsou dle mého názoru obyčejné. Návštěvníka neodradí ani příliš neupoutají. Farnost poskytuje zajímavě zpracované informace týkající se poutního místa a křížové cesty. Uvádí dokonce i odkaz na mediální propagaci vytvořenou Českou televizí, což považuji za významné plus. Podle mého názoru ale člověk nevěřící jistě nezavítá na stránky římskokatolické farnosti pro získání informací. Tento fakt považuji za jisté znevýhodnění pro nevěřící zájemce, a proto bych opět navrhovala vytvořit vlastní oficiální webové stránky. Toto opatření by jistě zajistilo Římovu více zájemců. Obrázek 6 Oficiální webová prezentace Římskokatolické farnosti Římov

Zdroj: Oficiální webové stránky Římskokatolické farnosti Římov [30] Zajímavé virtuální zpracování je dostupné na webové stránce studiovision.cz, které poskytuje virtuální prohlídku křížové cesty v Římově. Tato aplikace by mohla být značným pozitivním přínosem i pro jiná poutní místa. Lomec Internetová stránka lomec.cz je zpracována zajímavým způsobem, viz Obrázek 5. Uvádí stručné, důležité informace o historii vzniku kostela a poutní osady, které návštěvníka webového portálu zaručeně zaujmou. Zájemci zde mají také možnost shlédnout zajímavou sbírku fotografií poutního místa či různých akcí, které jsou na Lomečku pořádány. Stránky obce žádným způsobem neodkazují na existenci poutního místa, ale např. obecní stránky 60

města Vodňany poskytují informace týkající se o možnosti dostupnosti poutního místa Lomec. Borovany Borovany jsou dle výzkumu nejhůře propagovaným poutním místem. Úpravu internetových stránek bych ale hodnotila jako nejzajímavější. Tento názor je pouze subjektivní. Stránky obce přímo poskytují odkaz na oficiální turistický portál města Borovan, viz Obrázek 7, kde jsou poskytnuty veškeré důležité informace týkající se historie města a kláštera. Pro zatraktivnění pobytu nabízí stránky zájemcům také možnosti ubytování a stravování. Dále prezentují různé tipy na výlet s nabídkou cyklotras a cyklopůjčoven nebo nabídku kulturních či sportovních akcí. Zajímavostí těchto stránek je videoprocházka Borovan, kde jsou natočena nejvýznamnější místa města. Obrázek 7 Oficiální webová prezentace turistického portálu města Borovany

Zdroj: Oficiální turistický portál města Borovany [31] Dobrá Voda u Českých Budějovic Dobrá Voda u ČB je prezentována v rámci průzkumu jako jedno z nejlepších míst. Dle mého názoru prezentace tohoto místa na internetových stránkách je ale nejméně atraktivní. Toto poutní místo nemá vlastní oficiální webové stránky, kde by bylo představeno, a proto je zastoupeno pouze stránkami obce, viz Obrázek 3. Vzhledem k aktuálnímu vzhledu těchto stránek by bylo vhodné je vylepšit či tomuto poutnímu místu internetové stránky vytvořit. Internetový portál fary odkazuje na církevní aktivity, nikoli na existenci poutního místa. 61

8 Produkt na podporu rozvoje náboženského cestovního ruchu se zaměřením na poutní místa Jihočeského kraje Tato část bakalářské práce je zaměřena na realizaci produktu, jehož hlavním cílem je podpora rozvoje náboženského a poutního cestovního ruchu na území Jihočeského kraje. Produkt je zaměřen na aktivní, mladou populaci ve věku 19 – 35 let, protože v tomto věku lidé cestují za poznáním, ať už se jedná o mladé skupiny lidí, či rodiny s dětmi. Obě části cílové skupiny své poznatky a zkušenosti budou moci jednou předávat dál a na navštívená místa se mohou vracet v pozdějším věku už sami coby rodiče. Právě rodiče jsou ti, kteří nám vštěpují vztah k tradičním hodnotám, a já bych ráda tento vztah posílila propagací poutních míst. Vytvoření takového produktu, který by zaujal širokou veřejnost, je komplikované, protože situace církevního turismu je v naší zemi začarovaným kruhem. Výsledky analytického výzkumu jasně ukazují na nízké povědomí veřejnosti o existenci náboženského cestovního ruchu. Tento jev je zapříčiněn dle mého názoru i malou propagací této formy cestování. Tento fakt dále roztáčí spirálu, která ovlivňuje nabídky poutních zájezdů u cestovních kanceláří či agentur. Touroperátoři tyto zájezdy na území České republiky nerealizují z důvodu, že o ně není patřičný zájem, a proto je tato oblast nelukrativní. Touto skutečností jsou výsledky výzkumu jistým způsobem zkresleny, protože řada lidí sice nemá pojem o existenci náboženského cestovního ruchu, přesto tato místa navštěvují a hodnotí je jako místa s vysokou kulturní hodnotou.

8.1 Představení produktu Cílem bakalářské práce bylo vytvoření takového produktu, který by přispěl k rozvoji náboženského cestovního ruchu na území Jihočeského kraje. Vzhledem k zjištěným potřebám veřejnosti získaným z dotazníkového šetření byl produkt realizován v podobě možné nabídky vybraných poutních míst. Návštěvnost poutních míst nemůžeme prakticky evidovat ani sledovat, protože většina poutních míst je veřejnosti přístupná zdarma, a proto nelze získat žádná přesná data. Na základě rozhovoru s P. Mr. Mgr. Tomasem van Zavrelem se podařilo získat informace z praxe, kdy se v Kašperských Horách podařilo rozšířit náboženskou pouť na tři dny.4 V roce 2013 se pouť pořádala poprvé a účastnilo se jí okolo 25 osob a trvala jeden den, 4

Katolický kněz P. Mr. mgr. Tomas van Zavrel působí jako farní vikář v Sušici.

62

tradice a propagace pouti pokračovala a v minulém roce se počet účastníků akce rozrostl až na 60 osob. To jasně potvrzuje fakt, že návštěvnost poutních míst roste, pokud se dostatečně věnujeme jejich propagaci, což je hlavním cílem mého produktu. Jako forma realizace produktu byl vytvořen propagační leták zaměřený na mladou, aktivní populaci, z důvodu dosažení pokračování a předávání tradic dalším generacím. Tato propagační forma byla zvolena s ohledem na výsledky získané z vlastního dotazníkového šetření, z kterého vyplynul fakt, že téměř více než polovina dotazovaných nemá zájem o organizované zájezdy a upřednostňuje cestování na vlastní pěst (viz Graf 9) v rámci pěší turistiky či cykloturistiky (viz Graf 8). Produkt je směřován k nevěřící části veřejnosti, protože věřící populace je o těchto místech dostatečně informována a pravidelně je navštěvuje díky církevním aktivitám. Pro zvýšení atraktivnosti projektu byla záměrně přidána i místa spojená s historií, např. Trocnov, a uvedeny další možné aktivity, které mohou být lákadlem i pro tu část veřejnosti, která by jinak poutní místa nenavštívila. Při tvorbě produktu je nutné znát aktuální stav síly propagace. Některá z těchto míst jsou veřejnosti více známá, některá méně, a proto bylo využito populárnějších poutních míst pro zvýšení atraktivnosti těch méně známých. Jako výchozí bod cyklotrasy byl zvolen Český Krumlov, a to z důvodu, že toto město je jedním z nejnavštěvovanějších měst Jihočeského kraje a má vybudované kvalitní turistické zázemí.

63

8.2 Cíle realizovaného produktu Cílem tohoto projektu je vytvoření propagačního materiálu, který bude skladný, lehce přenositelný a bude obsahovat základní informace týkající se vybraných poutních míst. Produkt bude realizován pod značkou Na kole historií Jihočeského kraje a klade si za cíl: - zvýšení povědomí veřejnosti o existenci náboženského cestovního ruchu, - zvýšení návštěvnosti vybraných poutních míst, - představení míst nejen z náboženského hlediska, ale i služeb a možností, které dané lokality nabízí, - zvýšení informovanosti a motivace veřejnosti k návštěvě dalších poutních míst.

8.2.1 Naplnění cílů Cíle budou splněny, pokud se podaří nalézt vhodné finanční zajištění pro tisk propagačního letáku. Ekonomické prostředky je možné získat na základě získání grantů, uveřejnění reklamy či loga propagovaných míst, lokalit, obcí či dalších atraktivit. V úvahu také připadá možné provázání s podnikatelskou sférou v oblasti cestovního ruchu či pohostinství.

8.2.2 Propagace produktu Základem propagace každého produktu je vytvoření silné propagační kampaně, která musí na potenciální účastníky působit intenzivně a pokud možno ze všech stran. Proto je důležité vybrat takovou formu propagace, která účastníka osloví, je mu blízká a snadno srozumitelná. Z tohoto důvodu byl jako propagační forma vybrán leták, který sám o sobě tvoří významnou část propagace. Lidé jsou na tuto formu propagace zvyklí a v informačních centrech je často využívají. Většina veřejnosti k získávání informací využívá mobilní aplikace či internetové zdroje, proto by mohl být součástí letáku QR kód5, po jehož načtení budou turistům poskytnuty rozšiřující informace o místech propagovaných v letáku (např. mapové podklady, odkazy na ubytování, apod.). Grafická forma propagačního letáku by mohla být zdarma nabídnuta profesním či zájmovým organizacím cestovního ruchu, např. Jihočeské centrále cestovního ruchu či obcím na trase. Vytištěný leták by mohl být dále poskytnut do

5

QR kód (rychlá odpověď) je mobilní aplikace, která umožňuje po načtení grafického kódu přístup na danou internetovou stránku bez dlouhého procesu vyhledávání.

64

ubytovacích, pohostinských a dalších rekreačních zařízení, např. půjčoven kol. Produkt by také mohl být využit v projektu Magni nebo různými cestovními kancelářemi či agenturami, které by jej mohly využít jako doplňkový produkt. Dále by tento produkt mohl být nabídnut základním a středním školám v okolí, které by jej mohly využít k inspiraci pro školní výlety. Jako další vhodné místo se nabízí železniční stanice Českého Krumlova jako výchozí bod trasy.

8.3 Konkrétní podoba realizovaného produktu Konkrétní podoba realizovaného produktu byla vytvořena v podobě propagačního letáku ve formátu A4, viz Příloha 6 Propagační materiál, z kterého byla následně vytvořena skládací brožura. Tento formát byl vybrán z důvodu praktičnosti a skladnosti pro potenciální účastníky. Reálná podoba propagačního letáku je umístěna na zadních deskách bakalářské práce. Grafická úprava celého propagačního materiálu byla designována tak, aby zaujala především cílovou skupinu mladých, aktivních lidí. Pro barevné ladění byly vybrány zelené a žluté barvy evokující přírodu, kterou trasa prochází. Celkový vzhled úvodní strany vytváří název projektu s tematickým obrázkem, který byl vybrán tak, aby zaujal předem vybraný segment. Pro možnost vytvoření si lepší představy je zde umístěn odkaz na webové stránky a vymezený prostor pro reklamu firem. Po rozevření propagačního letáku se zájemcům nabízí přehled atraktivit k navštívení se stručnými informacemi a možnými tipy na výlet v okolí či na možnosti ubytování. Pro lepší představu zde byly umístěny obrázky dotyčných míst. Poslední z trojstrany letáku uvádí také seznam kulturních akcí a nabídku cyklopůjčoven. Zadní strana propagačního letáku obsahuje základní informace o projektu a mapu s popisem trasy.

65

Kalkulace finančních nákladů na realizaci produktu Náklady spojené s realizací 1 ks barevného propagačního letáku ve formátu A4 (21 x 30 cm) činily 18 Kč u firmy VT Kozel ve Veselí nad Lužnicí. Pro začátek propagace projektu Na kole historií Jihočeského kraje bych doporučila vytvořit 1 000 ks letáků. Na základě poptávky firma VT Kozel Veselí nad Lužnicí vytvořila cenovou nabídku, viz Obrázek 8, která nabízí tisk 1 000 ks letáků za rámcovou cenu 5 445 Kč včetně DPH. Při této cenové nabídce by bylo také vhodné zvážit tisk 3 000 ks propagačních letáků za zvýhodněnou cenu 7 260 Kč včetně DPH. Obrázek 8 Cenová nabídka tisku propagačního letáku firmy VT Kozel

Zdroj: Zpracováno firmou VT Kozel Veselí nad Lužnicí

66

8.4 Rozšiřující informace využité na webové stránce V této části bakalářské práce jsou uvedeny veškeré rozšiřující informace týkající se produktu na podporu rozvoje náboženského cestovního ruchu se zaměřením na poutní místa. Tyto informace budou potenciálním účastníkům k dispozici na internetové stránce, na kterou bude odkazováno v letáku.

8.4.1 Cyklotrasa V propagačním letáku je k dispozici popis trasy s výchozím bodem v Českém Krumlově. Zájemci o tuto cyklistickou trasu mohou vyrazit z jakéhokoli místa na mapě či naopak od vyznačené trasy odbočit a navštívit jiné atraktivity. Pro snadnou orientaci účastníků je za výchozí bod označeno vlakové nádraží Českého Krumlova, kde mají zájemci možnost si v případě zájmu vypůjčit kola od společnosti ČSD. Obrázek 9 Cyklotrasa

Zdroj: Zpracováno dle Mapy.cz [32] 67

-

1 Český Krumlov – 2 Zlatá Koruna (8,6 km)

Od nádražní stanice Českého Krumlova se ulicí Nádražní napojíte na cyklistickou cestu Greenway Vltavská, značení 12, po které budete pokračovat až ke Kamennému Újezdu. Z Českého Krumlova trasa vede přes vesnici Nový Dvůr, kde se na křižovatce vydáte směrem na Srnín, a těsně před Zlatou Korunou budete projíždět obcí Nová Koruna. -

2 Zlatá Koruna – 3 Římov (17 km)

Ze Zlaté Koruny se vydáte směrem na Štěkře, odkud je možné využít stezku bez zpevněného terénu přímo do Radostic. Tato trasa není doporučena při deštivém počasí, a proto doporučujeme se vydat ze Štěkře na Záluží, Čertyně, kudy se i přes malou objížďku také dostanete do Radostic, z kterých cesta pokračuje vesnicí Opalice směrem na Kamenný Újezd. V tomto místě sjedete ze stezky 12 na trasu 1121. Cesta vás zavede přímo do centra města. Z Kamenného Újezdu se vydáte směrem k Plavnici, kde se na křižovatce vypravíte na trasu silničního značení č. 1198 přes obec Otmanka až do Římova. -

3 Římov – 4 Lomec (8,2 km)

Z Římova se vydáte směrem na České Budějovice po silnici II. třídy 155, z které následně odbočíte na stezku č. 1018. Pojedete skrze chatovou osadu a podél řeky Malše dorazíte do Dolní Stropnice, kde se na křižovatce vypravíte směrem k obci Střížkov. Odsud budete dále pokračovat po cestě č. 1121 na poutní místo Lomec, které je ukryto mezi lesy. -

4 Lomec – 5 Trocnov (4,5 km)

Od poutního místa Lomec sjedete zpět na hlavní trasu č. 1121, po které budete pokračovat přímo do následující vesnice Strážkovce a dále do Trocnova. K památníku se dostanete přes osadu Radostice. -

5 Trocnov – 6 Borovany (5,1 km)

Z Trocnova stále po trase č. 1121 přes obec Pikov a Radostice okolo Borůvkovan se dostanete přímo až do Borovan. -

6 Borovany – 7 Dobrá Voda (16,5 km)

Budete pokračovat zpět, po stejné příjezdové trase jako do Borovan, z které se poté vydáte na trasu č. 1050 směrem na Růžov. Stále pokračujte rovně po cestě ve směru na Ledenice,

68

neodbočujte k obci Růžov. Trasa vede přímo skrze centrum města Ledenice, kde zvolíte směr Zaliny a přes Kaliště se dostanete přímo do Dobré Vody u Českých Budějovic. -

7 Dobrá Voda – 8 České Budějovice (6,5 km)

Cesta z Dobré Vody do Českých Budějovic pokračuje stále po trase č. 1050 přes Suché Vrbné, kolem usazovací nádrže, kde se trasa mění na č. 1096. Dále projedete kolem hřbitova, pokračujete stále rovně přes Mladé až k řece Malši, podle které se dostanete do centra města České Budějovice. -

8 České Budějovice – 1 Český Krumlov (30 km)

V Českých Budějovicích se opět napojíte na cyklotrasu zvanou Greenway, která Vás provede podél řeky Vltavy přes Stecherův Mlýn, Planou k Boršovu nad Vltavou. V tomto případě slouží řeka jako GPS, když se budete držet řeky, zaručeně musíte dorazit. Na konci města Boršov nad Vltavou se na křižovatce vydáte směr Břeží. Přes Břeží se dostanete opět po trase Greenway č. 12 ke Kamennému Újezdu, kde se napojíte na výchozí cestu z Českého Krumlova. Tedy opět přes Zlatou Korunu, Novou Korunu, Srnín, Nový Dvůr do cílové stanice Český Krumlov. Celková délka této cyklotrasy je 95 km přibližně v 500 m n. m. s celkovým stoupáním 914 m a klesáním 969 m. Trasa s průměrným profilem náročnosti. Obrázek 10 Výškové převýšení trasy

Zdroj: Mapy.cz [32]

69

8.4.2 Rozšiřující informace k místům vyznačeným na trase Český Krumlov Toto sídlo rodu Rožmberků se pyšní jedinečným historickým jádrem, jež je od roku 1992 součástí světového dědictví UNESCO. Nad řekou Vltavou se rozkládá unikátní zámecký komplex, který je považován za druhý největší v České republice a zároveň patří k nejvýznamnějším památkám střední Evropy. Pro turisty je zde spousta lákavých a atraktivních míst: od návštěv zajímavých muzeí a galerií přes známé otáčivé hlediště až po hudební a divadelní festivaly či městské oslavy. Turisté zde mohou navštívit např. 7 muzeí a 4 galerie, zámecké budovy se zahradou, letohrádek Bellária, chrám sv. Víta či grafitový důl, dále četné obchůdky s uměleckými předměty a spoustu dalších míst. Dokonalou atmosféru pak dokreslují krumlovské stylové hospůdky nabízející tradiční jihočeské dobroty [33]. Možnost ubytování -

Pension Sebastian www.sebastianck.com

-

Hotel Bellevue www.bellevuehotelkrumlov.cz

Tipy na výlet – Rožmberk nad Vltavou, Vyšší Brod, Chvalšiny, Hořice na Šumavě, Lipenské jezero, Čertova stěna, zámek Kratochvíle a Žumberk a zábavní park Šumava Obrázek 11 Historické centrum Český Krumlov

Zdroj: České dědictví UNESCO [33]

70

Zlatá Koruna Zlatá Koruna se nachází na řece Vltavě přibližně 6 km severovýchodně od Českého Krumlova. Obec má 700 obyvatel a spadá pod Chráněnou krajinnou oblast Blanský les [34]. Turisté zde mají možnost vidět unikátní cisterciácký klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl založen roku 1263 českým králem Přemyslem Otakarem II. jako projev vděčnosti za výhru v boji u Kressenbrunnu nad uherským králem Belou IV. Ve skutečnosti však výstavba kláštera měla také souvislost i s politickými pohnutkami. Český král se snažil zabránit možné expanzi rodu Vítkovců, kteří tehdy obývali Český Krumlov [28]. Věhlas kláštera v období husitských útoků a třicetileté války upadl. Pod Žižkovým vedením v roce 1420 husité klášter zpustošili a byl tak zanechán až do konce 17. století. Své opětovné slávy se klášter dočkal až ve 2. polovině 18. století za opata Bohumíra Bylanského, která byla přerušena zrušovacím dekretem císaře Josefa II. v roce 1785. S tímto datem byl řeholnímu životu v klášteře konec. Poté se budovy ujali Schwarzenberkové, kteří využívali prostory pro průmyslové účely, což opět způsobilo jisté umělecké ztráty. V období 1909 – 1938 probíhaly rozsáhlé rekonstrukční úpravy, během nichž bych klášter obnoven do současné podoby [28]. Kolem kláštera Zlatá koruna byly vysázeny lípy, o kterých se traduje legenda spojená s osudným dnem 27. října 1420, kdy husité vnikli do kláštera a způsobili mnoho škod. O život přišlo i mnoho mnichů, které nechali oběsit na těchto stromech. Od té doby se říká, že listy stromů mají tvar kápí neboli mnišských kapucí, které symbolizují osudy těchto zavražděných. Ikonou kláštera se stal obraz Zlatokorunská madona, jehož originál je momentálně umístěn v klášteře ve Vyšším Brodě. V současné době Zlatá Koruna vlastní pouze kvalitní kopii tohoto díla. Interiér kláštera je zdoben v barokním stylu (Černý, 2013). Zlatá Koruna představuje vzácný architektonický skvost v gotickém stylu a je právem označována za národní kulturní památku. Původní název Svatá Trnová Koruna získala díky přítomnosti vzácné relikvie, trnu z Kristovy koruny, ukryté v křišťálové schránce ve zdech kláštera a později byla přejmenována na Zlatou Korunu, a to díky bohatství, jímž klášter disponoval (Černý, 2013). V současné době je klášter přístupen veřejnosti a realizuje několik zajímavých prohlídkových tras. Pro školáky je zde připravena speciální trasa, kde si studenti mohou vyzkoušet knihvazačství, napsat gotickou iniciálu husím brkem či výrobu pečetě [28].

71

Možnost ubytování -

Mlýn Zlatá Koruna - www.mlynzlatakoruna.cz/

-

Penzion a kemp U Kučerů - www.kempukuceru.cz

Tipy na výlet – CHKO Blanský les, zřícenina hradu Dívčí kámen, rozhledna a hvězdárna Kleť, zřícenina hradu a kláštera Kuklov, vesnice Holašovice, Kratochvíle Obrázek 12 Klášter Zlatá Koruna

Zdroj: Magistrát města České Budějovice [35]

72

Římov Římov je jihočeská vesnice, která se nachází mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Nádherná krajina kolem obce představuje dokonalé místo k duchovnímu zázemí (Royt, Hyhlík 1995), které vysvětluje existenci významné římovské křížové cesty a barokního poutního komplexu s kostelem sv. Ducha, který se zde nachází. Příroda provázaná těmito architektonickými skvosty zde vytváří neopakovatelnou atmosféru (Kovář, 1998), jež přispívá k zajímavé přírodní kompozici, která je označována za místo„kde, se chrámem stala sama příroda“ (Koktavá, 2013, s. 29). Římov se pyšní nejen náboženskou tradicí, ale také pestrou historií obce. První zmínky o osídlení území pochází z 8. století, a proto je místo považováno za nejstarší slovanské opevnění na území jižních Čech. Vesnice se zde začala formovat pravděpodobně ve 13. století a byla označována jako Hřimov. Podobu jména Římov získala obec až v 15. století (Kovář, 1998). Loreta a kalvárie Římovský poutní komplex je jedním z mnoha jezuitských mistrovských děl. První myšlenka spojená se vznikem kostela a křížové cesty s několika zastaveními se objevila již v 15. století. Loretu v Římově a 25 zastavení trpícího Spasitele vytvořil Jan Gurre, lékárník původem z Brna, který stavbu dokončil v roce 1640 a to staví římovskou kalvárii mezi nejstarší na území Čech. Cesta byla navržena tak, aby mezi jednotlivými zastaveními byla vzdálenost tolika mužských kroků, jako je počet stádií v Jeruzalémě (Royt, Hyhlík 1995). Proto je dnes toto místo označováno za Český Jeruzalém [36]. Římovské poutní místo je unikátní především skutečností, že není zasvěceno pouze jednomu světci či tajemství, jak bývá u jiných poutních míst zvykem. Můžeme si dovolit říci, že poutním místem v Římově prostupují celé dějiny spásy (Royt, 1995). Tři aspekty, které charakterizují toto poutní místo, jsou představeny: křížovou cestou, kostelem svatého Ducha a loretánskou kaplí (Pytel, 1991). Kostel sv. Ducha Kostelík sv. Ducha s interiérem osvětleným díky pěti segmentově zalomeným oknům a s výzdobou provedenou převážně v neobarokním stylu je součástí poutního komplexu. Kostel byl vysvěcen v roce 1697. V sakristii se nachází barokní zpovědnice zdobená kvalitně provedenými řezbami (Royt, Hyhlík 1995). 73

Křížová cesta – Pašije Poutní areál je doplněn o křížovou cestu zvanou Pašije, která je provázena 25 krásnými kaplemi. Stavba jednotlivých zastavení byla rozdělena na dvě etapy. Výstavba první části byla zahájena v roce 1658 a v roce 1670 již byla dokončena. Druhá etapa, samotná cesta jako celek, byla dokončena do 1. čtvrtiny 18. století. Putování po křížové cestě v Římově, mající délku 6 km, začíná kaplí Loučení Krista s Pannou Marií a končí Božím hrobem. Cesta s jednotlivými zastaveními je velice zdařile zakomponována do skvostné krajiny, která svým členitým terénem umožňuje jedinečné propojení jednotlivých zastavení a přírody (Royt, Hyhlík 1995). Mezi jednotlivá zastavení patří (Royt, 1995, s. 10 – 11, 14), (Pytel, 1995, s. 13, 15 – 16): 1 Loučení Krista s Pannou Marií – Název kaple je odvozen od jediného freskového obrazu, znázorňujícího loučení Panny Marie s Kristem. Pod obrazem se nachází zbytek barokního oltáře, který byl přenesen z kostela sv. Ducha. 2 Poslední večeře Páně – Skýtá se nám zde pohled na dřevěné sochy, které představují dvanáct apoštolů s Kristem sedících za stolem při poslední večeři. V této památce doznívá jihočeská pozdně gotická řezbářská tradice. Zloději zde za sebou zanechali ničivé následky. 3 Stádní brána – Průchozí stádní brána je otevřenou kaplí, arkádou. Uvnitř nalezneme obrazy znázorňující Krista kráčejícího s učedníky z města do Getsemanské zahrady. 4 Pustá ves – Kaple nesoucí název i Spící apoštolové či Dvůr Getsemanský je vyzdobena freskou Krista v Getsemanské zahradě. Nacházíme zde i čtyři dřevěné sochy Krista a apoštolů Petra, Jakuba a Jana a dále plastiky osmi spících apoštolů. 5 U Smutné duše – Je jednoduchou kapličkou s výklenkem, kde najdeme obraz Krista pravícího svým třem učedníkům: „Smutná je má duše až k smrti“. 6 Olivetská hora – neboli Modlitba Krista Pána v zahradě či U Anděla je kaplí s výklenkem a sochou anděla držícího kříž a kalich. Dále je vyzdobena kamennými sochami tří spících apoštolů nesoucích monogram I. G. a Kristem modlícím se pod skálou. 7 U Jidáše – název nese díky freskovému obrazu znázorňujícího Jidášův polibek. 8 Malá kaple – zastavení s obrazem scény, kdy je Kristus svázán a vyveden ze zahrady. 9 U Chromého Žida - památka velkého rázu se sousoším Krista spoutaného a vlečeného vojskem. 74

10 U Cedronu – kaple se třemi dřevěnými plastikami dvou vojáků vedoucích Krista přes potok Cedron a týrajících ho. 11 Kristus je tupen a kamenován - zde je znázorněno spoutání a hanění Krista. 12 Vodní brána – je otevřenou kaplí, jež obsahuje fresku Krista svázaného a vedeného do Jeruzaléma. 13 U Anáše – kaple znázorňující Kristův první výslech před Anášem. 14 U Kaifáše nebo U Děvečky – stavba se dvěma arkádami, kde můžeme na pravé straně vidět dřevěné sochy děvečky rozmlouvající se sv. Petrem, na levé pak Krista vyslýchaného Kaifášem sedícím na trůnu. 15 Malý Pilát – výklenková kaple s malovanou kulisou Pilátova domu a s plastikami Krista vedeného vojáky k prvnímu výslechu. 16 U Herodesa – kaple se třemi sochami: sochou Krista, který stojí se zkříženýma rukama před Herodem a žoldnéřem. 17 Velký Pilát – Kaple s bohatou výzdobou, kde se v levé části nachází plastiky vojáků bičujících Krista. Na pravé straně Kristu nasazují trnovou korunu. Dále jsou zde dvě sochy Piláta ukazujícího zbičovaného Krista se slovy „Ecce homo“, tedy „Ejhle člověk“. 18 Kristus nese svůj kříž – prostá kaple s obrazem, jak byl kříž vložen Kristu na bedra. 19 Kristus nesoucí kříž potkává Pannu Marii – kaple s trojsoším je jedinečným římovským dílem křížové cesty. 20 Svatá Veronika – obraz znázorňující scénu setkání Krista a sv. Veroniky s šátkem. 21 Popravní brána – kaple, kde jsou vyobrazeny plačící ženy, které vidí Krista nesoucího kříž z města. 22 U Šimona – Výklenková kaple s deskovým obrazem a plastikami Krista hroutícího se pod křížem a Šimona pomáhajícího nést mu kříž. 23 Hora Kalvárie nebo také U Tří křížků – na místě stojí tři kříže, na nichž jsou vyobrazeny tři postavy. Kristus a dva lotři. Pod kříži je skupina kamenných soch představujících Pannu Marii, sv. Jana Evangelistu a klečící sv. Maří Magdalenu.

75

24 U Bolestné Panny Marie či Krista Pána snímají z kříže – výklenková kaple, kde je umístěna pieta, nejkrásnější socha křížové cesty. 25 Boží hrob – jednoduchá stavba, která je patrně nejstarší kaplí z celé římovské pašije. V kapli můžeme vidět ležící dřevěnou plastiku představující tělo mrtvého Krista. Obrázek 13 Křížová cesta Římov

Zdroj: Kněžínek [37]

Mezi další zajímavá římovská místa patří nedaleký jezuitský barokní zámeček, muzeum Roubenka neboli římovské mašinky, vodní přehrada a řeka Malše nebo historická Gurreho lípa, která získala pro rok 2008 titul Strom roku [38].

76

Možnost ubytování – pouze do 5 km -

Hotel Klor (Doudleby) - www.hotelklor.com

-

Penzion Hastrman (Doudleby) – www.hastrman.net/

-

Penzion Štilec (Kamenný Újezd) - www.stilec.cz/

Tipy na výlet – Velešín, Kaplice, Doudleby, Novohradské Hory, Svatý Jan nad Malší, poutní kostel na Hojné Vodě, Horní stropnice, Holkov Lomec Mezi lesy ukryté mariánské poutní místo Lomec, nazývané také díky své oblíbenosti Lomeček, je jednou z nejvýznamnějších památek Jihočeského kraje. Toto skvostné místo je označováno jako tzv. farní osada a nachází se nedaleko od obce Libějovice, mezi Netolicemi a Vodňany. Součástí osady je malý, ale působivý poutní kostel Jména Panny Marie na Lomci [29]. Jde o vrcholně barokní stavbu, která je v rámci barokní architektury považována za vzácnou. Vznik Lomce se datuje k období, kdy vládl šlechtický rod Buquoyů, jemuž v letech 1621-1801 patřilo nedaleké panství v Libějovicích. Všemi návštěvníky tolik obdivovaný kostel původně vznikl pro malou sošku Panny Marie s Ježíškem. Tato soška má být údajnou nápodobou belgické milostné Panny Marie de Foy. Kníže Karel Filip Buquoy věřil, že právě tato soška ho na jeho cestách ochrání před zlem. Když se v roce 1685 dostal do nebezpečné situace v podobě mořské bouře, slíbil Bohu a Panně Marii, že pokud přežije, nechá na svém panství vystavět kostel a na oltář pak položí milostnou mariánskou sošku. Svého slibu však nestihl dostát, protože brzy zemřel. Základní kámen vrcholně barokní kaple položil v roce 1692 až jeho syn Filip Emanuel Buquoy. V roce 1704 byla stavba vysvěcena a kostel byl zasvěcen Jménu Panny Marie. Do dnešní doby nám však není známo jméno architekta této stavby. Mnozí se však domnívají, že navrhovatelem stavby mohl být sám Filip Emanuel Buquoy. Za klenot kostela je považován původní monumentální ciboriový oltář z doby vzniku kaple, který byl vyřezaný dle předlohy oltáře od L. Berniniho v bazilice sv. Petra v Římě (Černý, 2013).

77

Obrázek 14 Poutní kostel Jména Panny Marie na Lomci

Zdroj: Lomec.cz [29] V blízkosti kostela pak leží bývalý lovecký zámek, který byl vystaven v letech 1709 až 1710. Budova zámku má 2 patra, vysoký štít s buquoyským erbem a volutovými křídly. V současné době

je

tento

zámeček

využíván

pro

církevní

účely

a

je

zde

umístěna

fara [29]. Na popud biskupa Josefa Hloucha z Českých Budějovic se na tomto místě v roce 1971 usídlila Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka, která zde působí dodnes (Černý, 2013). Neodmyslitelnou součástí areálu je také několik domů, škola, zvonice se třemi zvony a klášter sester františkánek. Lomec je také obohacen venkovním oltářem, meditační zahradou Panny Marie a křížovou cestou, která zde byla vybudována v roce 2005 jako památka na zesnulého duchovního otce Františka Hobizala, který byl věrným obdivovatelem tohoto poutního místa. Křížová cesta byla vybudována v novodobém stylu [29]. Možnosti ubytování – pouze do 5 km -

Penzion Družba (Vodňany) – www.penzion-druzba-vodnany.az-ubytovani.net/

-

Hotel Rychta (Netolice) - www.hotelrychta.com/

Tipy na výlet – nedaleký hřbitov (součást křížové cesty), kaplička Nejsvětější Trojice u Krtel, Vodňany

78

Trocnov Obec Trocnov, rodiště husitského vojevůdce Jana Žižky, představuje zajímavý kus historie, jehož návštěva zabere přibližně 2 – 3 hodiny. Poměrně nově je zde zřízena vzdělávací stezka, která je dlouhá 4 km a účastníky obohatí o mnoho zajímavých informací týkajících se působení Jana Žižky. Trasa je celoročně zpřístupněna a zájemcům poskytuje možnost procházky krásnou přírodou, která jim nabízí k vidění základy Žižkova dvorce nebo také jedinečný třináctimetrový žulový pomník husitského vojevůdce, který zde byl postaven už v roce 1960 a v současné době je označován za národní kulturní památku. Dále je zde možnost spatřit tzv. Žižkův kámen, který zde byl uložen v roce 1908 na místě, kde dříve rostl dub, pod nímž se měl Jan Žižka kolem roku 1360 podle legendy narodit. Součástí areálu je také muzeum husitského revolučního hnutí, které představuje důležité mezníky husitské vlády [39]. Možnost ubytování – pouze do 6 km -

Pension Otěvěk – naleznete na www.booking.com

Tipy na výlet – Válečný bunkr Jedovary Obrázek 15 Památník Jana Žižky

Zdroj: Husité: Ktož jsú boží bojovníci [40]

79

Borovany Každoročně se v Borovanech odehrávají velké gastronomicko - kulturní slavnosti spjaté pouze s borůvkami. Díky této události je město považováno za borůvkový diamant Jihočeského kraje. Tato akce není jedinou atraktivitou, kterou mohou Borovany nabídnout [41]. Nachází se zde také historicky významný augustiniánský klášter, vystavěný v roce 1455 kupcem Petrem z Lindy. Součástí kláštera je poutní škapulířová kaple Panny Marie Karmelské, kterou nechal ke klášteru přistavět probošt Augustin Dubenský v roce 1746. Výzdoba interiéru a jeho ikonografické ztvárnění koresponduje s oslavou sv. Škapulíře (Černý, 2006). Součástí kláštera je také borůvková zahrada s čítárnou. V současné době je klášter přístupný veřejnosti a zájemci ho mohou navštívit v rámci prohlídkové trasy [31]. Možnost ubytování -

Borovanský mlýn - www.penzion-borovansky-mlyn-borovany.abc-ubytovani.com/

Tipy na výlet – ZOO Dvorec, naučná stezka Cesta kolem světa a Červené Blato, přírodní koupaliště Lazna, soukromý pohraniční skanzen, Trhové Sviny, Nové Hrady

Obrázek 16 Nádvoří borovanského kláštera

Zdroj: Oficiální turistický portál města Borovan [31]

80

Dobrá Voda u Českých Budějovic Čtyři kilometry od Českých Budějovic se nachází malé lázeňské městečko, kde nalezneme památky s duchovním aspektem. Již samotný název nasvědčuje tomu, že počátky poutního místa jsou spojeny s pramenem léčivé vody. Dobrá Voda u Českých Budějovic je především známá díky poutnímu areálu, jehož dominantou je poutní a farní kostel Panny Marie Bolestné s bohatou výzdobou, označovaný jako vrcholné barokní dílo Jihočeského kraje (Honys, 1996). Počátky tohoto poutního místa se pojí s budějovickým městským notářem a písařem Janem Karmenským, rodákem z Krakova. Historie mluví o jeho ženě Dorotě, které se ve snu zjevila Panna Maria a ukázala jí léčivý pramen, proto název Na Dobré Vodě. Podle jiného příběhu byla Dorota vyléčena koupelemi a pitím vody z pramene. Díky zázračnému uzdravení nechali oba manželé postavit na pahorku kostelík a před vchodem nechali vybudovat kapli s kopií obrazu Panny Marie z Maria Pócs na oltáři. Naproti této kapli byla později zřízena kaple sv. Lingarta, nejstarší dobrovodský kostelík. S původním kostelíkem byly spojeny obě dvě kaple (Honys, 1996), (Černý, 2006). V průběhu let docházelo k několika generálním rekonstrukcím kostela. Byly zde také vybudovány kapličky křížové cesty nacházející se v blízkém okolí kostela, které vedou ke kapli Božího hrobu. Jelikož původní obrazy v těchto kaplích byly zničeny, došlo později k jejich nahrazení novými (Honys, 1996). Možnost ubytování -

Hotel Zvonárna – www.zvonarna.cz

Tipy na výlet – Hlincová hora – Rudolfov Obrázek 17 Farní kostel Panny Marie Bolestné

Zdroj: Poutní místa v ČR [42] 81

České Budějovice Perlou krajského města Českých Budějovic je především historické centrum. Samotné jádro představuje náměstí Přemysla Otakara II., které bylo pojmenováno po zakladateli města. Je zde také Samsonova kašna z 18. století v barokním slohu a tzv. bludný kámen, ke kterému se váže mnoho pověstí. Především ale označuje místo, kde v minulosti stála šibenice. Náměstí se vyznačuje čtvercovým tvarem a svou rozlohou patří mezi největší v České republice. Jedinečnost tohoto historického jádra podtrhují barokní měšťanské domy s neporušeným podloubím. Dalšími významnými symboly historického centra jsou Černá věž, odkud se naskytuje jedinečný výhled na České Budějovice, a katedrála sv. Mikuláše. Historické, církevní, renesanční či barokní památky, které se vyskytují téměř na každém rohu, vdechují městu jistou jedinečnost. České Budějovice jsou i významnou kulturní metropolí. Každý budějovický návštěvník by měl zajisté navštívit jak Jihočeské muzeum, tak i Jihočeské divadlo, které také patří mezi symboly města. Jedinečnou podívanou můžou turisté zažít i při návštěvě některé z budějovických galerií, jako je např. Galerie současného umění a architektury či Alšova jihočeská galerie. Další kulturní památkou je budova Masných krámů, kde se dříve prodávalo maso a dnes tu stojí restaurace, která je pro svá chutná, tradiční jídla a výborné pivo vyhlášená široko daleko, a tak rozhodně stojí za navštívení [43]. Obrázek 18 Historické centrum České Budějovice

Zdroj: Kudy z nudy, CzechTourism [44]

82

Možnost ubytování -

Grandhotel Zvon - www.hotel-zvon.cz

-

Penzion Relax Martina - www.penzionrelaxmartina.cz/

Tipy na výlet – Českobudějovická hvězdárna, golfový klub, Vltava resort, zámek a ZOO Hluboká nad Vltavou, Třeboň, Chlum u Třeboně, Vysoký Hrádek, Červená Lhota, zámek Stráž nad Nežárkou, Jindřichův Hradec

Seznam vybraných kulturních akcí -

Římovské pašije – Římov (20. 3. 2016)

-

Trocnovská pouť – (15. 5. 2016)

-

Slavnosti pětilisté růže – Český Krumlov (17. -19. 6. 2016)

-

Borůvkobraní – Borovany (9. -10. 7. 2016)

-

XIV. mezinárodní festival pro děti a mládež „Svátek času“ – ČB (16. 8. 2016)

-

Dny evropského dědictví – Český Krumlov (3. – 11. 9. 2016)

-

Hlavní pouť Lomec – (11. 9. 2016)

-

Podzimní splutí Malše – (20. 9. 2016)

-

Svatováclavské slavnosti – Český Krumlov (23. - 28. 9. 2016)

Půjčovny kol -

Půjčovna kol BICICLETAS, České Budějovice - www.pujcovnakol.net

-

Vltava sport service - www.ckvltava.cz

-

Půjčovny kol ČD v Jihočeském kraji - www.cd.cz

83

9 Shrnutí Z analytické části bakalářské práce vyplývá, že nábožensky orientovaný cestovní ruch není veřejnosti příliš známá oblast turismu. Více než polovina dotazovaných se s tímto pojmem setkala až v rámci dotazníku. I přes jisté „nepovědomí“ značný počet respondentů označuje náboženský cestovní ruch jako cestování po poutních místech, nespojuje si ho pouze s aktivitou věřících osob. Vzhledem ke skutečnosti, že více než polovina dotazovaných ve svém životě někdy navštívila nějaké poutní místo, je zjevné, že jistý zájem u veřejnosti o poutní místa existuje. Problémem tedy je spíše nedostatečná propagace a informovanost o této možnosti cestování. Lidé jsou k těmto místům přitahováni různými faktory, jako jsou například víra, možnost získání nových kulturních a historických poznatků či osobní poznání. Poutní místa představují pro veřejnost místa, která mají vysokou kulturní a historickou hodnotu. Z dotazníkového šetření plyne zajímavé zjištění, že využití cykloturistiky, pěší turistiky či wellness zájezdu nebo umístění geocache by zatraktivnilo poutní místa pro širší veřejnost. Výsledky analýzy ukazují, že poutní cestovní ruch na území České republiky je převážně záležitostí věřících osob, které poutní místa navštěvují v rámci výletu či zájezdu organizovaného církví. Církev se pro cestovní kanceláře orientované na nabídku poutních zájezdů stala prvním, ale také jediným zákazníkem se zájmem o poutní zájezdy na území České republiky. V současné době je řada lidí schopna si zajistit dovolenou svépomocí, bez vyžití cestovních kanceláří či agentur. Tento fakt mohl jistým způsobem ovlivňovat výsledky dotazníkového šetření a povědomí veřejnosti o existenci náboženského cestovního ruchu. Informace získané z dotazníkového šetření sloužily jako vstupní informace k tvorbě produktu, který byl realizován na základě zjištěných aktuálních potřeb veřejnosti. V praktické části bakalářské práce byla dále zkoumána intenzita propagace vybraných poutních míst Zlatá Koruna, Římov, Lomec, Borovany a Dobrá Voda u ČB. Průzkum spočíval v analyzování webových stránek odkazujících na poutní místa. Stránky byly hodnoceny dle stanovených kritérií týkající se kvality a míry propagace. Z výzkumu je zjevné, že nejlépe propagovanými poutními místy jsou Římov, Zlatá Koruna a Dobrá Voda u ČB. Na základě subjektivního názoru byl posouzen také celkový dojem a schopnost stránek upoutat pozornost čtenáře daného internetového portálu. V celkovém hodnocení bylo přihlíženo ke grafické úpravě a přehlednosti stránek. Mezi nejvíce poutavé stránky dle mého názoru patří oficiální webový portál Zlatá Koruna a turistický portál města Borovan či Lomce. Jako hůře zpracovanou webovou stránku bych označila portál Dobré Vody u ČB. 84

10 Závěr Na základě výsledků zkoumané problematiky náboženského cestovního ruchu se zaměřením na poutní místa je zjevné, že tato část cestovního ruchu je na území České republiky komplikovaná. V současné době je složité najít takový produkt, který by byl vytvořen dle aktuálních potřeb veřejnosti a zároveň by fungoval jako profitabilní přínos pro cestovní kanceláře či agentury. Z toho vyplývá, že tato forma turismu je stavěna do těžké pozice. Aktuální stav této problematiky představuje začarovaný kruh. Na jeho začátku je malé povědomí veřejnosti o existenci této náboženské formy cestovního ruchu, zapříčiněné nízkou informovaností veřejnosti o příslušných památkách. Nepsané pravidlo uvádí, že neinformovaný jedinec je jedinec nemotivovaný a tato skutečnost přesně vystihuje současnou situaci této problematiky, kdy nabídka a propagace poutních zájezdů na území České republiky je téměř nulová. Veřejnost o této možnosti cestování není dostatečně informována a není tedy ani k návštěvě těchto poutních míst motivována. Na druhou stranu je přirozené, že cestovní kanceláře či agentury nerealizují takové produkty, po kterých není poptávka a nepřináší jim dostatečný zisk. Nicméně pokud se shromáždí dostatečné množství klientů (většinou ale z řad věřících), jsou schopny tento typ zájezdu zorganizovat. V tomto bodě se vracíme opět na pomyslný začátek začarovaného kruhu a dochází k jeho uzavření. Tato forma cestovního ruchu je pro obyvatelstvo České republiky nepřitažlivá, a proto je nutné nabídku něčím zatraktivnit, přinést něco nového, zajímavého a pro potenciální účastníky přitažlivého. V projektu Na kole historií Jihočeského kraje byla poutní místa záměrně propojena s jinými atraktivitami s cílem získání většího počtu návštěvníků. Projekt umožňuje účastníkům pohybovat se samostatně bez jakéhokoliv průvodce vlastním tempem a dle vlastního uvážení, navíc bez vynaložení finančních prostředků. V názvu produktu záměrně neuvádím žádnou spojitost s poutními místy ani náboženstvím, a sice z toho důvodu, že je produkt směřován k nevěřící části mladé populace a jakákoli spojitost s náboženskou tematikou by tuto část populace mohla odradit. Přesná data o návštěvnosti poutních míst neexistují, z mého dotazníkového šetření však vyplývá skutečnost, že poutní místa navštěvovaná jsou. Jako možné řešení na zvýšení návštěvnosti bych tedy zvýšila intenzitu propagace. Jednou z možností, jak zvýšit popularitu tohoto turismu, je zapojit další formy cestovního ruchu, například využití geocachingu. V současné době se geocaching stal populární a láká přes 300 000 zájemců, což není 85

zanedbatelné množství potenciálních návštěvníků. Umístění geocache na poutní místa by zvedlo návštěvnost těchto míst s nulovými propagačními náklady, což je zajímavé. S nárůstem počtu nových zájemců o tato místa by bylo také vhodné vytvořit informativní tabule, které by byly umístěny k těmto významným památkám. Návrh informačních tabulí, včetně textu, umístění a cenové kalkulace, může být námětem pro samostatnou bakalářskou práci. Informační tabule jsou však cenově náročné a sehnat finanční prostředky na jejich realizaci může být tvrdým oříškem. Další možný návrh na rozšíření produktu Na kole historií Jihočeského kraje je možnost přeložení již vytvořeného propagačního letáku do cizího jazyka, např. anglického či německého, a vytvoření vlastních webových stránek projektu s odkazy na již existující videa, která jsou v porovnání s realizací informativních tabulí úplně zdarma. Zvýšení cestovního ruchu a s ním spojený příliv finančních prostředků by mohl vést ke zlepšení ekonomické situace v regionu a následně i k investicím do rekonstrukce poutních míst. Poutní místa jsou v dnešní době z velké části zanedbávána, o čemž svědčí např. i stav křížové cesty v Římově. Pokud budou i nadále tato poutní místa ignorována, hrozí jim fatální následky, některým malým, ale přesto významným církevním památkám až úplné vymizení.

86

11 Soupis bibliografických citací Knihy 1. BOWIE, Fiona. Antropologie náboženství: Rituál, mytologie, šamanismus, poutnictví. 1. Praha: Portál, 2008, 336 s. ISBN 978-80-7367-378-9. 2. ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jižních Čech: Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. 1. České Budějovice: Bohumír Němec - Veduta, 2006, 313 s. ISBN 80-86829-19-7. 3. ČERNÝ, Jiří. Poutní místa: českobudějovické diecéze: Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. 1. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2013, 343 s. ISBN 978-807415-074-6. 4. DROBNÁ, Daniela a Eva MORÁVKOVÁ. Cestovní ruch: Pro střední školy a pro veřejnost. 2. Praha: Fortuna, 2010, 200 s. ISBN 978-80-7373-079-6. 5. GOELDNER, Charles R. a J. R. Brent RITCHIE. Cestovní ruch: Principy, příklady, trendy. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2014, 545 s. ISBN 978-80-251-2595-3. 6. HONYS, Vít. Dobrá Voda u Českých Budějovic: Kostel Panny Marie Bolestné. České Budějovice, 1996. 7. INDROVÁ, Jarmila a kol. Cestovní ruch: základy. 2. Vysoká škola ekonomická v Praze. Praha: Oeconomica, 2009, 199 s. ISBN 978-80-245-15-69-4. 8. JÖCKLE, Clemens. Slavná poutní místa: Sto nejslavnějších poutních míst v Evropě. 1. Grafoprint- Neubert. Praha, 1997, 191. ISBN 80-85785-47-1. 9. KESNER, Ladislav, Ivo MORAVEC, Radek NOVOTNÝ a Dagmar Škodová PARMOVÁ. Management kulturního cestovního ruchu. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Praha, 2008 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/efcd9671-4737-427b-bab5-1b6be507e800/GetFile10_1.pdf 10. KOKTAVÁ, Petra a Zdeňka PITRUNOVÁ. Poutní místa a duchovní památky. 1. Brno: CPress, 2013, 144 s., Kam v České republice (CPress). ISBN 978-80-264-0144-5. 11. KOVÁŘ, Daniel. Římov: Historie obce a poutního místa. 1. Římov: Obecní úřad Římov, 1998, 121 s. ISBN 80-238-2330-2. 12. KŘESŤAN, Vladimír. Marketing: Studijní text pro kombinovanou formu studia. 1. Jihlava, 2008, 149 s. Studijní text. Vysoká škola polytechnická Jihlava. 13. KUPEČKOVÁ, V. Postavení českých poutních míst v mezinárodním cestovním ruchu. Praha, 2008. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, Katedra cestovního ruchu. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jarmila Netková 87

14. LINDEROVÁ, Ivica. CESTOVNÍ RUCH: Základy a právní úprava. 1. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava, 2013, 265 s. ISBN 978-80-87035-82-5. 15. OHLER, Norbert. Náboženské poutě: ve středověku a novověku. 2. Praha: Vyšehrad, 2000, 232 s. ISBN 80-7021-510-0. 16. PYTEL, J., K. ŠMÁKAL, K. STACH, J. PEŠEK, V. KOUPAL a M. PETROVÁ. Poutní místo Římov. Římov, 1991, 24 s. 17. ROYT, Jan. Římov: Poutní areál s loretou. 1. Velehrad. Historická společnost Starý Velehrad, 1995, 23 s. ISBN 80-901836-6-2. 18. RŮŽIČKOVÁ, Lucie. Projekt na podporu rozvoje poutní turistiky v České republice: Miniveletrh poutních míst ve městě Kroměříži. Zlín, 2013. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Doc. Ing. Zuzana Tučková, Ph.D. 19. RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. Praha: Grada Publishing, 2011, 216 s. ISBN 978-80-247-4039-3. 20. SCOTTI, Alberto Douglas. Průvodce poutníka na cestě: do Santiaga de Compostela. 1. Praha: Slovart, 2015, 235 s. ISBN 978-80-7391-988-7. 21. ŠINDAR, Jiří. Putování po poutních místech Čech, Moravy a Slezska. 1. Kostelní Vydří: Karmelitánské, 2007, 207 s. ISBN 978-80-7195-102-5. 22. UNWTO Tourism Highlights. In: WORLD TOURISM ORGANIZATION UNWTO [online]. 2011, [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://mkt.unwto.org/sites/all/files/docpdf/unwtohighlights11enlr_1.pdf 23. VITÁKOVÁ, Marie. Využití kulturních a přírodních památek pro cestovní ruch. In: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Praha, 2007 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/473a8dbe-5c92-4eef-818e-0252a54c8200/GetFile2.pdf 24. VURM, Bohumil. Krásy a tajemství České republiky: Česká Republika - Křižovatka Evropy. Praha: BOHUMIL VURM, 2005, 127 s. ISBN 80-86767-01-9. 25. VYSTOUPIL, Jiří a Martin ŠAUER. Základy cestovního ruchu. 1. Brno: BonnyPress, 2006, 163 s. ISBN 80-210-4205-2. 26. VYSTOUPIL, Jiří, Martin ŠAUER a Michal TROUSIL. Geografie cestovního ruchu ČR. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 154 s. ISBN 978-80-7435-538-7. 27. WILKINSON, Philip. Ilustrovaný slovník náboženství: Rituály, představy a praxe z celého světa. 1. Banská Bystrica: Slovart, 2001, 128 s. ISBN 80-7209-269-3. 28. ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Cestovní ruch: Výkladový slovník. 2. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-80-7201-880-2. 88

Internetové zdroje [1] Náboženství. Základy marxistické filosofie [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://marxismus.cz/hismat/nabozen.htm [2] Teologické texty: Víra a náboženství v procesu sekularizace [online]. 2012, (2012/1) [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://www.teologicketexty.cz/casopis/2002-1/ViraNabozenstvi.html [3] KUBÁT, Jaroslav. Náboženství: jeho vznik dějiny. In: Kampomaturite.cz [online]. [cit. 2016-04-07]. Dostupné z: http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:CPOwBKrVzkAJ:www.kampomatur ite.cz/%255Cdata%255CUSR_047_DEFAULT%255CNabozenstvi_Jarda.doc+&cd=4&hl=cs &ct=clnk&gl=cz [4] Turismus církevní. Arts Lexikon.cz [online]. 2013 [cit. 2016-04-04]. Dostupné z: http://artslexikon.cz/index.php/Turismus_c%C3%ADrkevn%C3%AD [5] Církevní turistika – trend budoucnosti? COT business [online]. 2002 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.icot.cz/cirkevni-turistika-trend-budoucnosti/ [6] National Catholic Register. Pilgrims Prosper: Faith – Based Travel Proves Recession Resistant. NCregister.com [online]. 2013 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.ncregister.com/site/article/pilgrims_prosper [7] Faith Tourism: One of the Fastest Growing Industries. Tourism-review.com [online]. 2013 [cit. 2016-04-06]. Dostupné z: http://www.tourism-review.com/faith-tourism-one-of-themost-expansive-industries-news3083 [8] Náboženská turistika otočila přes 300 miliard korun. In: Idnes.cz/ [online]. 1999 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/nabozenska-turistika-otocila-pres-300miliard-korun-f8p-/ekonomika.aspx?c=A071122_083140_ekonomika_spi [9] COLLINS –KREINER, Noga a Nurit KLIOT. Pilgrimage tourism in the Holy Land: The behavi-oural characteristics of Christian pilgrims. Department of Geography and Environmental Studies, University of Haifa, Israel. [online]. 2000 [cit. 2016-0404].Dostupné z: http://www.academia.edu/259760/Pilgrimage_Tourism_In_the_Holy_Land_The_Behavioural _Characteristics_of_Christian_Pilgrims 89

[10] Co je panteismus? In: GotQuestions.org! [online]. 2002 [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: http://www.gotquestions.org/Cesky/panteismus.html [11]: Poutní cesta. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-04-11]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Poutn%C3%AD_cesta [12] Fatym. Poutě a jejich smysl [online]. Praha, 2006 [cit. 2016-03-23]. Dostupné z: http://www.fatym.com/bratrstvo/smysl.htm [13] Hejtman Jihočeského kraje. Jihočeský kraj [online]. 2014 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.kraj-jihocesky.cz/42/hejtman.htm [14] Kartogram - Statistické jednotky NUTS 3 - Česká republika - 14 krajů. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2012 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Uzemni-a-bytova-politika/Bytova-politika/StatistikyAnalyzy/Statistiky-z-oblasti-bytove-politiky/Vybrane-udaje-o-bydlen/Vybrane-udaje-obydleni-2004/9-Uzemni-cleneni-Ceske-republiky/Kartogram-Statisticke-jednotky-NUTS-3Ceska-re [15] Statistická ročenka Jihočeského kraje - 2015: Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku v Jihočeském kraji (stav k 31. 12.). In: Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/4-obyvatelstvo-v1mjlgdr41 [16] Základní údaje o Jihočeském kraji. In: Dobrynocleh [online]. 2006 [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://www.dobrynocleh.cz/clanky/kraje/425 [17] Charakteristika Jihočeského kraje. In: Businessinfo.cz [online]. 1997 [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/charakteristika-jihoceskeho-kraje1914.html [18] O kraji: Jižní Čechy. In: Navštivte jižní Čechy [online]. [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.cz/cs-CZ/jizni-cechy.html [19] Jihočeský kraj. In: Geografický web: Česká republika - Svět - Obecná geografie [online]. [cit. 2016-04-08]. Dostupné z: http://www.hajduch.net/cesko/jihocesky-kraj-0

90

[20] Náplň činnosti odboru v samostatné působnosti kraje: Oddělení marketingu a cestovního ruchu. Jihočeský kraj [online]. 2014 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.krajjihocesky.cz/206/napln_cinnosti_odboru_v_samostatne_pusobnosti_kraje.htm [21] Koncepce rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje 2015-2020. Jihočeský kraj [online]. 2014 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.krajjihocesky.cz/1541/koncepce_rozvoje_cestovniho_ruchu_jihoceskeho_kraje_20152020.htm [22] Činnost JCCR. Jihočeská centrála cestovního ruchu [online]. 2010 [cit. 2016-04-15]. Dostupné z: http://www.jccr.cz/?page_id=5 [23] Církevní turistika: Úvod [online]. 2014 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: https://www.cirkevnituristika.cz/uvod [24] O nás. Magni: Cesty s příběhem [online]. 2013 [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://www.magni.cz/o-nas.html [25] Primární a sekundární zdroje dat. Management, marketing - maturitní otázky a etc. [online]. [cit. 2016-04-16]. Dostupné z: http://managementmarketingu.blogspot.cz/2010/09/6-primarni-sekundarni-zdroje-dat.html [26] Mypy Google [online]. 2009 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: https://goo.gl/maps/qyE6xV5H5rP2 [27] Dobrá Voda u Českých Budějovic [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/dobra-voda-u-ceskych-budejovic/web_Cz/historie.html# [28] Zlatá Koruna: oficiální webová prezentace kláštera [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: https://www.klaster-zlatakoruna.eu/cs [29] Lomec [online]. 2016 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.lomec.cz/ [30] Římskokatolická farnost: Římov [online]. 2010 [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.rimov.eu/ [31] Borovansko: Oficiální turistický portál města Borovany [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.borovansko.cz/ [32] Mapy.cz [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: https://mapy.cz/s/BNbh

91

[33] Český Krumlov. České dědictví UNESCO [online]. [cit. 2016-04-24]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/cesky-krumlov/predstaveni/?photoID=14 [34] Současnost. Zlátá Koruna [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.zlatakoruna.cz/index.php?nid=1657&lid=cs&oid=176419 [35] Zlatá Koruna: cisterciácký klášter [online]. Statutární město České Budějovice, 2014 [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.inbudejovice.cz/13_3342_zlata-korunacisterciacky-klaster-cesky-krumlov/ [36] Kde najdete Jeruzalém v Česku. Cestovani.idnes.cz [online]. Praha: Mafra, 1999 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://cestovani.idnes.cz/kde-najdete-jeruzalem-v-cesku-dja-/tipyna-vylet.aspx?c=A080529_151417_igcechy_tom [37] Kněžínek [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.knezinek.cz/ [38] Římov - křížová cesta: Tipy na výlet, Jižní Čechy. Turistika.cz [online]. 2007 [cit. 201604-27]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/vylety/rimov-krizova-cesta [39] Památník Jana Žižky z Trocnova. Jihočeské muzeum: v Českých Budějovicích [online]. [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.muzeumcb.cz/navstivte-nas/pobocky/pamatnikjana-zizky-z-trocnova/ [40] Trocnov – památník Jana Žižky. Husité: Ktož jsú boží bojovníci [online]. 1998 [cit. 201604-27]. Dostupné z: http://husitstvi.cz/galerie/pamatky-a-mista/trocnov-pamatnik-jana-zizky/ [41] Borůvkobraní v Borovanech 2016. Kudy z nudy: CzechTourism [online]. 2015 [cit. 201604-27]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce/akce/boruvkobrani-vborovanech.aspx [42] Dobrá voda u Českých Budějovic. Poutní místa v ČR [online]. 2012 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.poutnimistacr.cz/poutni-mista/dobra-voda-u-ceskych-budejovic.html [43] České Budějovice [online]. 2014 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.inbudejovice.cz/ [44] České Budějovice. Kudy z nudy: CzechTourism [online]. 2015 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Kam-pojedete/Jizni-Cechy/Jizni-Cechy/CeskeBudejovice.aspx

92

[45] Cammini d' Europa [online]. [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://www.camminideuropa.eu/ [46] Mapy regionů a oblastí: Turistické regiony České republiky. Metodická podpora regionálního rozvoje [online]. [cit. 2016-04-25]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/mapy-kraju-a-oblasti.html [47] Věkové složení obyvatel k 31. 12. 2014. Český statistický úřad [online]. [cit. 2016-0425]. Dostupné z:https://www.czso.cz/documents/10180/20555901/1300641507.pdf/e478633c0e68-4590-99cc-e1d9da2ff980?version=1.3

93

12 Přílohy Seznam Příloh Příloha 1 Poutní trasy Evropy .................................................................................................. 95 Příloha 2 Územní vymezení Jihočeského kraje ........................................................................ 95 Příloha 3 Turistické oblasti České republiky ........................................................................... 95 Příloha 4 Dotazník .................................................................................................................... 95 Příloha 5 Věkové složení obyvatel k 31. 12. 2014 ................................................................... 95 Příloha 6 Propagační materiál .................................................................................................. 95

94

Příloha 1 Poutní trasy Evropy

Zdroj: Cammini d' Europa [45]

95

Příloha 2 Územní vymezení Jihočeského kraje

Zdroj: Dobrynocleh.cz [16]

96

Příloha 3 Turistické oblasti České republiky

Zdroj: Metodická podpora regionálního rozvoje [46] 97

Příloha 4 Dotazník

Vybraná poutní místa Jihočeského kraje a jejich propagace Dobrý den, jmenuji se Aneta Čápová a jsem studentkou bakalářského studia oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Tímto bych Vás ráda požádala o vyplnění krátkého dotazníku na téma Vybraná poutní místa Jihočeského kraje a jejich propagace. Vámi poskytnuté odpovědi budou využity pouze jako zdroj informací pro výzkum týkající se problematiky propagace poutních míst. Dotazník je anonymní a sdělené informace budou použity výhradně jen k výzkumu v mé bakalářské práci. Mnohokrát děkuji za Váš čas strávený nad vyplněním tohoto dotazníku.

1) Jakého jste pohlaví? a) Žena

b) Muž

2) Váš věk? a) b) c) d) e)

Do 18 let 19 – 35 let 36 – 55 let 56 – 70 let 70 a více let

3) Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) b) c) d) e)

Základní vzdělaní Středoškolské vzdělání s výučním listem Středoškolské vzdělání s maturitou Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské vzdělání

4) Jste? a) b) c) d)

Pracující Nezaměstnaný/á Student Důchodce

98

5) Z jakého pocházíte kraje? a) b) c) d) e) f) g)

Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký

h) i) j) k) l) m) n)

Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Moravskoslezský Zlínský

6) Vyznáváte nějakou víru? a) Ano

b) Ne

7) Setkali jste se někdy s názvem církevní turismus? a) Ano

b) Ne

8) Co si pod názvem náboženský/církevní turismus představíte? a) Putování věřících za církevními památkami b) Cestovaní po poutních místech c) Kulturně-poznávací cestovní ruch se zaměřením na sakrální památky d) Jiné,………………………………………………………….. 9) Navštívili jste někdy nějaké poutní místo či křížovou cestu? a) Ano, protože………………………………………………….. b) Ne, protože …………………………………………………… 10) Zajímá Vás tato forma turismu? a) Ano, protože………………………………………………… b) Ne, protože …………………………………………………. c) Nikdy jsem nad tím neuvažoval/a 11) Znáte nějaká poutní místa v Jihočeském kraji? a) Ano b) Ne c) Pokud ano, prosím uveďte jaká ……………………………….. 12) Poutní místa podle Vašeho názoru jsou (možnost zatrhnout více odpovědí)? a) b) c) d)

Nezajímavá místa Místa vhodná pouze pro věřící Místa s vysokou kulturní a historickou hodnotou Místa vhodná k navštívení

99

e) Místa vhodná k navštívení ve spojení s cykloturistikou f) Místa vhodná k navštívení ve spojení s pěší turistikou g) Místa vhodná k navštívení ve spojení s jinou činností, prosím uveďte jakou………………… h) Jiná,…………………………………………………………………….. Např. wellness, fitness, lázně, gastronomie, pivovarnictví, golf 13) Zúčastnili jste se někdy zájezdu zaměřeného na poutní místa? a) Ano, protože… ………………………………………………………… b) Ne, protože……………………………………………………………… 14) Pokud byste se rozhodli vydat na nějaké poutní místo, bylo by to? a) S cestovní kanceláří či agenturou b) Samostatně na vlastní pěst c) Součástí cyklovýletu d) Jiná, ……………………………………………………………………. 15) Setkali jste se někdy s nabídkou nábožensky zaměřeného zájezdu u cestovní kanceláře? a) Ano

b) Ne

16) Znáte nějaké cestovní kanceláře či agentury, které se zabývají církevním cestovním ruchem? a) Ano b) Ne c) Pokud ano, uveďte prosím jaké…………………………………………………………….. 17) Jakým způsobem nejraději vyhledáváte informace týkající se možností cestování a společenských akcí ve Vašem okolí? a) b) c) d) e)

Internet Televize, rozhlas Místní noviny, časopis Informační centrum, tabule Tyto informace nevyhledávám

Jiná,…………………………………………………………………………………………..

100

Příloha 5 Věkové složení obyvatel k 31. 12. 2014

Věkové složení obyvatel k 31. 12. 2014

10%

19%

20%

do 18 let 22%

19 - 35 let 36 - 55 let

29%

56 - 70 let 70 let a více

Zdroj: Vlastní zpracování dle Českého statistického úřadu [47]

101

Příloha 6 Propagační materiál

Reálná podoba propagačního letáku je přiložena na zadní straně desek. Přední strana

Zadní strana

102

103

104

Vybraná poutní místa Jihočeského kraje a jejich propagace

Recommend Documents