Vytvoření trasy po méně známých místech v Podkrkonoší a jejich propagace

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Vytvoření trasy po méně známých místech v Podkrkonoší a jejich propagace bakalářská práce

Autor: Jiří Zeman Vedoucí práce: ak.mal. Vladimír Netolička Jihlava 2010

Abstrakt ZEMAN, Jiří: Vytvoření trasy po méně známých místech v Podkrkonoší a jejich propagace. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 71 stran.

Tato bakalářská práce je zaměřená na vytvoření zájezdu po zajímavých místech v Podkrkonoší. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zpracována na základě odborné literatury i mých vlastních zkušeností a záţitků. Popisuje Podkrkonoší a důleţitá města a místa. Praktická část obsahuje dotazníkový výzkum a dále také vytvoření a kalkulaci třídenního zájezdu.

Klíčová slova Podkrkonoší. Společenství obcí v Podkrkonoší. Trutnov. ZOO Dvůr Králové. Zájezd.

Abstract My bacholer work is aimed at a formation of a tour of interesting places in Podkrkonoší. The work consists od theoretical and practical part. The theoretical part is processed on the basic of specialized literature and my own experiences. Podkrkonoší and the important places and cities are described in this part. The practical part includes a guestionnaire survey and a creation and costing of three -day tour.

Keywords Podkrkonoší. Community of villages in Podkrkonoší. Trutnov. Zoological garden in Dvůr Králové. Tour

Rád bych poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce ak.mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení a podporu při jejím vytváření. Děkuji také paní Haně Volákové z CA Orchidea za poskytnutí potřebných informací a také cenných a praktických rad k řešení problémů.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. prosince 2009

...................................................... Podpis

Obsah

Seznam ilustrací ......................................................................................................................... 8 1 Úvod ...................................................................................................................................... 9 2 Podkrkonoší ......................................................................................................................... 11 2.1 Základní informace .................................................................................................. 11 2.2 Historie ..................................................................................................................... 12 2.3 Společenství obcí v Podkrkonoší ............................................................................. 13 2.4 Informační centra v Podkrkonoší ............................................................................. 14 2.5 Kulturní akce v Podkrkonoší .................................................................................... 15 2.5.1 Výstava betlémů ve Rtyni v Podkrkonoší ............................................................ 15 2.5.2 Rtyňské hudební jaro ............................................................................................ 15 2.5.3 Dittrichova lékárna a Lékárenská expozice na Kuksu ......................................... 15 2.6 Zajímavá místa a památky........................................................................................ 16 2.6.1 Muzeum Podkrkonoší v Trutnově ........................................................................ 16 2.6.2 Krkonošské muzeum ve Vrchlabí ........................................................................ 17 2.6.3 Hořice – město s kamenickou tradicí ................................................................... 18 2.6.4 Hospital Kuks – národní kulturní památka .......................................................... 18 2.6.5 Hrad Pecka ........................................................................................................... 19 2.6.6 Masarykova věţ samostatnosti ............................................................................. 20 2.6.7 Anenské slatinné lázně – Lázně Bělohrad ............................................................ 21 2.6.8 Galerie antického umění v Hostinném ................................................................. 21 2.6.9 Přehrada Les Království ....................................................................................... 23 2.6.10

ZOO Dvůr Králové nad Labem ........................................................................ 24

2.6.11

Trutnov – historické jádro města ...................................................................... 25

2.7 Důleţitá města .......................................................................................................... 26 2.7.1 Trutnov ................................................................................................................. 26 6

2.7.2 Dvůr Králové nad Labem ..................................................................................... 27 2.7.3 Hostinné ............................................................................................................... 28 2.7.4 Jilemnice............................................................................................................... 30 3 Vytvoření zájezdu po Podkrkonoší...................................................................................... 31 3.1 Program zájezdu ....................................................................................................... 32 3.2 Časový harmonogram zájezdu ................................................................................. 34 3.3 Kalkulace .................................................................................................................. 37 3.3.1 Nepřímé náklady .................................................................................................. 37 3.3.2 Přímé náklady ....................................................................................................... 39 3.3.3 Cena zájezdu ........................................................................................................ 40 4 Dotazníkový výzkum ........................................................................................................... 41 4.1

Shrnutí ................................................................................................................... 58

5 Závěr .................................................................................................................................... 59 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 62 Seznam příloh ........................................................................................................................... 65

7

Seznam ilustrací Obr. 1: Budova Augustiniánského kláštera s muzeem ............................................................. 17 Obr. 2: Letecký pohled na areál hospitalu Kuks ...................................................................... 19 Obr. 3: Masarykova věţ samostatnosti v Hořicích................................................................... 20 Obr. 4: Galerie antického umění v Hostinném ......................................................................... 22 Obr. 5: Přehrada Les Království na řece Labi .......................................................................... 23 Obr. 6: Náměstí v Trutnově s Krakonošovou kašnou .............................................................. 25 Obr. 7: Náměstí ve Dvoře Králové ........................................................................................... 28 Obr. 8: Náměstí s podloubím v Jilemnici ................................................................................. 30 Tab. 1: Časový harmonogram pro první den ............................................................................ 34 Tab. 2: Časový harmonogram pro druhý den ........................................................................... 35 Tab. 3: Časový harmonogram pro třetí den .............................................................................. 36 Tab. 4: Tabulkové vyhodnocení ............................................................................................... 57 Graf č. 1 – Odkud jste?............................................................................................................. 42 Graf č. 2 – Jaký je Váš celkový postoj k turistice? .................................................................. 43 Graf č. 3 – Navštívil(a) jste někdy Podkrkonoší? .................................................................... 44 Graf č. 4 – Jaká je vzdálenost z místa Vašeho bydliště do Podkrkonoší? ................................ 45 Graf č. 5 – Odkud jste se o Podkrkonoší dozvěděl(a)? ............................................................ 46 Graf č. 6 – Jaký typ zájezdu by jste upřednostnil(a)? .............................................................. 47 Graf č. 7 – Kolik byste byl(a) ochoten(a) zaplatit v průměru za jeden den dovolené strávené v Podkrkonoší? ................................................................................................................. 48 Graf č. 8 – Kdyţ se řekne Podkrkonoší, které město, dominanta, či místo se Vám vybaví? .. 49 Graf č. 9 – Do jaké věkové kategorie patříte? .......................................................................... 50 Graf č. 10 – Jaké je Vaše pohlaví? ........................................................................................... 51 Graf č. 11 – Z jakého důvodu jste do Podkrkonoší přicestoval(a)? ......................................... 52 Graf č. 12 – Co povaţujete na největší nedostatek Podkrkonoší?............................................ 53 Graf č. 13 – Zdají se Vám ceny v Podkrkonoší příliš vysoké? ................................................ 54 Graf č. 14 – Jaký dopravní prostředek jste vyuţili při návštěvě Podkrkonoší? ....................... 55 Graf č. 15 – Budete se chtít v budoucnu do Podkrkonoší vrátit? ............................................. 56

8

1

Úvod

Úvodem bych se chtěl zmínit, z jakého důvodu jsem se rozhodl k vytvoření této bakalářské práce. Při přemýšlení o tématu jsem neměl velkou práci. Jelikoţ jsem uţ dlouhou dobu zastáncem názoru, ţe oblast Podkrkonoší je neprávem velmi opomíjená u turistů. Jelikoţ veškerá většina lidí, kteří cestují do Východních Čech, tak jejich cesta vede hlavně do Krkonoš nebo do Českého ráje. Ale jen malá část navštíví Podkrkonoší. A to ještě mnoho lidí ani neví, ţe „nějaké“ Podkrkonoší vůbec existuje. A právě tato skutečnost, mě přiměla k určité propagaci a zviditelnění zdejší oblasti.

Také je pro mě důleţité, ţe v této oblasti jiţ 24 let ţiji a za tu dobu jsem si k Podkrkonoší vybudoval i citový vztah. Je to prostě můj domov. Narodil jsem se totiţ ve Vrchlabí, studoval jsem v Trutnově a bydlím v Hostinném. A uţ při studiu na střední škole, jsem absolvoval praxi v informačním centru v Hostinném.

Bylo mi 17 let a můţu říci, ţe právě tato zkušenost s cestovním ruchem byla moje první. Původně jsem si myslel, ţe poskytování informací turistům a vyhledávání různých věcí nebude pro mě to pravé, ale jak ukázal čas, tak opak byl pravdou. Čím více zajímavých informací ze současnosti i z minulosti jsem vyhledával, tím více mě to bavilo. A také jsem měl potřebu získávat těch informací stále více a více. Vlastně jsem u map, kníţek a internetu objevoval zajímavá místa ve zdejší oblasti. A tehdy jsem pochopil, ţe bych se mohl více zajímat to tuto oblast, protoţe nabízí opravdu mnoho krásných míst.

Tak právě tyto důvody mě vedly k vytvoření bakalářské práce na téma „Méně známá místa v Podkrkonoší“.

V první části mé bakalářské práce bych Vám chtěl poskytnout teoretické informace o Podkrkonoší. To znamená všechny důleţité informace o městech, památkách, zajímavých místech nebo kulturních akcí.

9

V praktické části této bakalářské práce Vás seznámím s dotazníkovým výzkumem, který se zabýval informovaností lidí o Podkrkonoší. Avšak nejdůleţitější částí mé práce je vytvoření zájezdu po Podkrkonoší.

Tento třídenní zájezd jsem vytvořil z důvodu, jelikoţ si myslím, ţe spousta turistů ani zdaleka neobjevila všechny krásná místa a kouzla této oblasti. Jak uţ jsem se pomocí dotazníku ujistil, tak opravdu mnoho lidí Podkrkonoší ještě ani nenavštívili a proto zde vidím celkem velký potenciál do budoucna. Je chybou, ţe spousta Čechů zná pomalu lépe Chorvatsko, neţ vlastí zemi. A to by se mělo do budoucna změnit. Proto jsem se rozhodl v mé práci propagovat Podkrkonoší, můj rodný kraj. Protoţe pokud cestovat po České republice, tak to není pouze Praha a ostatní velká města nebo naše známé hrady a zámky. Ale je potřeba turistům také nabídnout tyto méně známé oblasti, protoţe jsem si jistý, ţe si jejich přízeň rychle získají.

Nakonec bych Vás rád upozornil, ţe se v mé práci vyskytuje pojem ZOO. Tento pojem pouţívám jako zkratku pro zoologickou zahradu.

10

2

Podkrkonoší

2.1

Základní informace

Oblast Podkrkonoší, která se někdy také nazývá Podzvičinsko se nachází v sousedství Krkonoš a Českého ráje. Kdyţ si lidé vybaví zajímavá místa v České republice a hlavně potom v Královehradeckém kraji, většina lidí si vybaví Krkonoše. Někteří moţná právě Český ráj, ale opravdu jen malá většina si vzpomene na Podkrkonoší. A to je opravdu velká škoda, protoţe i oblast Podkrkonoší nabízí turistům mnoho krásných míst, které se opravdu vyplatí navštívit. Právě Krkonoše a nově i vyhlášený geopark Český ráj jsou jedny z nejvíce navštěvovaných míst v České republice.

Podkrkonošskou krajinu tvoří podhorská pahorkatina, severní část patří do Krkonošského podhůří a nejvyšším vrcholem je Zvičina (671 m.n.m.). Zvičina je dominantou celé oblasti, které také dala název. Z vrcholu Zvičiny se návštěvníkům naskýtá krásný výhled do krajiny. K tomu nejkrásnějšímu výhledu patří samozřejmě panorama Krkonoš. Jih Podkrkonoší tvoří Jičínská pahorkatina. Geologicky velmi rozmanité je okolí Lázní Bělohrad, kde se nachází loţiska rašeliny, které zde umoţnily vznik slatinných lázní. Nejvýznamnější a nejznámější jsou Anenské lázně v Lázních Bělohrad a Velichovky.

Oblast Podkrkonoší náleţí do povodí Labe. Labe protéká severovýchodní částí Podkrkonoší od Vrchlabí přes Hostinné, Dvůr Králové a okolí Kuksu. Na řece Labi je nedaleko od města Bílá Třemešná přehrada. Přehrada má název Les království a je architektonicky velmi působivou hrází ze začátku 20. století. V oblasti Podkrkonoší se také nachází velké mnoţství rybníků, jako jsou například Vřešťovský rybník, Dolce u Trutnova nebo rybník u letiště ve Vrchlabí. Původně se v oblasti Podkrkonoší vyskytovalo velké mnoţství podhorských pralesů, ale ty byly ve středověku vykáceny a nahrazeny ve velké míře smrkovými porosty. V této oblasti sice není ţádná velkoplošná chráněná oblast, ale nachází se zde opravdu velké mnoţství přírodních památek. (Staněk, 1975)

11

2.2

Historie

Historie podkrkonošské oblasti je opravdu velmi bohatá. Památky na nejstarší osídlení se nacházejí v jiţní části Podkrkonoší. Tato oblast byla osídlena jiţ v době kamenné. První Slovany zde připomínají četní hradiště. Jako první tu byl kmen Charvátů a rod Slavníkovců. Mezi nejznámější hradiště patří hradiště u Kalu a Ostroměře. Opravdu velká rarita se nachází v Hořicích. Návštěvníci zde mohou vidět vůbec první sochu Jana Ţiţky v Čechách, která připomíná dobu husitského povstání. Socha se nachází na vrchu Gothard. Podkrkonoší je také rodištěm jednoho z nejznámějších vojevůdců třicetileté války Albrechta z Valdštejna, který se narodil

na tvrzi

v Heřmanicích.

(Podkrkonoší,

kralovehradecky.cz)

12

2009,

dostupné

z WWW:

kr-

2.3

Společenství obcí v Podkrkonoší

V roce 2003 vznikla v oblasti Podkrkonoší dohoda o společenství obcí. Jedná se o sousedské seskupení 12 obcí, které se nachází mezi městy Hostinným, Trutnovem, Úpicí a Dvorem Králové. Toto společenství má jeden velký cíl. Společnými silami se snaţí tuto oblast opět vrátit mezi nejnavštěvovanější místa v České republice. Chtějí také tuto oblast více zviditelnit, aby se o ni více mluvilo a dostala do podvědomí lidí. Téměř před osmy lety bylo zakládajících obcí 8 a v dnešní době jiţ toto společenství tvoří 12 obcí. Patří sem Horní Olešnice, Dolní Olešnice, Čermná, Chotěvice, Vlčice, Pilníkov, Staré Buky, Vítězná, Kocbeře, Hajnice, Kohoutov a Vlčkovice v Podkrkonoší. Hlavním lákadlem všech obcí je krásná příroda a malebná lidová architektura. Velice příjemnou a mezi turisty oblíbenou atmosféru zde vytváří místní obyvatelé a chalupáři, kterých zde stále přibývá. Stále více a více jich objevilo krásu zdejší oblasti.

Tento spolek obcí se rozléhá na ploše 19 940 ha a ţije zde přes 7400 obyvatel. Hustota obyvatel zde tedy mírně přesahuje 37 obyvatel na km2. Předmětem činnosti Společenství je maximálně vyuţívat všech pozitivních faktorů k hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji venkovského prostoru, s ohledem na zachování kulturního a přírodního dědictví zájmového území Společenství. (Podkrkonoší, 2010, dostupné z WWW: podkrkonosi.info)

13

2.4

Informační centra v Podkrkonoší

Velice důleţitým místem pro všechny turisty, kteří se chystají navštívit Podkrkonoší, jsou samozřejmě informační centra. A společně s rozvojem cestovního ruchu v poslední době můţeme i zde v mnoha městech informační centra najít. Informační centra se pomalu stávají nezbytnou nutností měst, které chtějí přilákat turisty. Mnohdy jsou právě informační centra vůbec prvním místem, které turisty navštíví. Protoţe zde získají informace jak o příslušném městě, tak i okolí. Dále informační centra poskytují informace o dopravních spojích, přehled kulturních a společenských akcí v oblasti, informace o moţnostech stravování a ubytování nebo nám můţou zprostředkovat průvodcovskou činnost v oblasti Podkrkonoší. A také nabízí mnoho placených sluţeb. Mezi tyto sluţby patří například internet pro veřejnost, kopírovací, faxovací a skenovací sluţby. Dále zde zakoupíme informační a propagační materiály, mapy, upomínkové a dárkové předměty a pohlednice. Zkrátka, kde jinde začít návštěvu města, či nějaké památky. (Fajfr, 2010, dostupné z WWW: krnap.cz)

Městské informační centrum Hořice, Náměstí Jiřího z Poděbrad 3, 508 01 Hořice Městské informační centrum Trutnov, Krakonošovo nám. 72, 541 01 Trutnov Městské informační centrum Dvůr Králové n/L, nám. T.G.Masaryka 2, 544 01 Dvůr Král. n/L Městské informační centrum Vrchlabí, Krkonošská 8, 543 01 Vrchlabí Informační centrum města Hostinné, Náměstí 70, 543 71 Hostinné

14

2.5

Kulturní akce v Podkrkonoší

2.5.1 Výstava betlémů ve Rtyni v Podkrkonoší Tato akce je ve zdejším městě velmi oblíbená a má uţ několikaletou tradici. Výstavu betlémů organizuje místní dobrovolný spolek. Výstava se koná vţdy 2 týdny před Vánocemi. Vţdy o víkendu od pátku do neděle. Návštěvníci zde mohou vidět například ukázky betlémů, vánoční ozdoby a vánoční pečivo. Právě pro svoji rozmanitost a široké zaměření je tato výstava oblíbená mezi dospělými i dětmi.

2.5.2 Rtyňské hudební jaro Další kulturní akce, která je ve zdejším městě velmi oblíbená a navštěvovaná. V roce 2010 se bude konat jiţ 7. ročník této akce, která se kaţdým rokem stává oblíbenější. Jedná se o koncert hudebního sboru ZUŠ. Hrají zde ţáci v různých hudebních seskupeních a také několik ţáků, kteří získali prestiţní hudební ocenění na soutěţích komorní hry v Královehradeckém kraji. Návštěvníci zde mohou slyšet skladby z klasického repertoáru, tak melodie swingové a moderní.

2.5.3 Dittrichova lékárna a Lékárenská expozice na Kuksu V malé obci jménem Kuks se místo, které opravdu stojí za návštěvu. Nachází se zde České farmaceutické muzeum. Jedná se o mobiliář ve stylu na klasicismu a biedermeieru, který pořídil v roce 1821 lékárník Vincenc Dittrich. Toto muzeum se rozprostírá ve dvou patrech a v prvním patře můţeme vidět lékařskou expozici. Expozice je rozdělena do 3 místností. K vidění zde je velké mnoţství unikátních lékařských předmětů z českých i moravských lékáren.

15

2.6

Zajímavá místa a památky

2.6.1 Muzeum Podkrkonoší v Trutnově Muzeum Podkrkonoší se nachází v Trutnově a shromaţďuje a eviduje sbírky hmotných dokladů vývoje přírody, historie i prehistorie. Sbírky se zaměřují především na obory archeologie, historie a etnografie a jsou tvořeny na základě vlastní koncepce sbírkové tvorby a vědeckém poznání. Návštěvníci muzea mohou sbírky vidět formou stálých expozic nebo krátkodobých výstav.

Muzeum také plní formu propagační, kdy se snaţí návštěvníkům co nejvíce přiblíţit zajímavosti tohoto kraje. Přímo v muzeu je také moţnost zakoupit upomínkové předměty. Muzeum také vydává periodické i neperiodické publikace. Zajímavostí také je, ţe muzeum pořádá kulturní a vzdělávací programu, výstavy, odborné konference a semináře. Mezi nejznámější expozice patří „Bitva u Trutnova 27. 6. 1866“, která byla slavnostně otevřena v roce 1991. Tato expozice připomíná jednu z nejvýznamnějších historických události celého Trutnovska. O sedm let později v roce 1998 byla otevřena další významná expozice „Poklady minulosti“. Tato expozice se rozprostírá ve třech sálech a návštěvníci mohou vidět mnoho artefaktů z oborů lidské činnosti.

Muzeum Podkrkonoší sídlí ve Školní ulici nedaleko náměstí. Pro návštěvníky, kteří zde jsou autem, je přístupné parkoviště, které se nachází přímo u muzea. (Just a Hybner, 1991)

16

2.6.2 Krkonošské muzeum ve Vrchlabí Vrchlabí je město, které je povaţováno za hraniční mezi Krkonošemi a Podkrkonoším. A právě zde můţeme navštívit Krkonošské muzeum. Muzeum se nachází v Augustiniánském klášteře. Hlavním lákadlem je expozice nazvaná Kámen a ţivot, která je věnovaná přírodě Krkonoš. Expozice se nachází ve 14 místnostech a v kaţdé místnosti je určité téma. A jednotlivé místnosti na sebe logicky navazují. Návštěvníci se dozví vše od vysvětlení hlavních dějů v horské přírodě přes poučení o geologickém vývoji a sloţení Krkonoš, o vlivu horského klimatu, sněhu a lavin na ţivou přírodu, aţ k sérii význačných ukázek krkonošských ekosystémů. V muzea je také stálá výstava s názvem Člověk a hory. Tato část se zabývá osídlováním Krkonoš a sleduje nejzávaţnější sloţky působení člověka na horskou přírodu od počátku doby historické aţ do čtyřicátých let našeho století. (Fajfr, 2010, dostupné z WWW: krnap.cz)

Obr. 1: Budova Augustiniánského kláštera s muzeem

17

2.6.3 Hořice – město s kamenickou tradicí Jedná se o sbírky Galerie plastik. Mimořádné postavení tu má Jan Štursa, jehoţ plastiky dominují části expozice. Hořickou školou prošly mnohé zakladatelské osobnosti českého moderního sochařství, coţ se odrazilo ve výzdobě města. Známe jsou zejména plastiky z první čtvrtiny 20.století. U návštěvníků je nejoblíbenější stálá expozice nazvaná „České sochařství v 1. polovině 20. století“. Ve vstupní hale se nacházejí sbírky klasických hodnot od J. V. Myslbeka či V. Levého. Další sály jsou určeny sezónním výstavám. (Bukač, 2007)

2.6.4 Hospital Kuks – národní kulturní památka Hospital Kuks se nachází ve stejnojmenné obci, která se nachází asi 10 km od města Jaroměř. V malebném údolí Labe na začátku 18. století nechal postavit František Antonín Špork nejprve lázeňské budovy se zámkem a panským hostincem, a to díky léčivému pramenu, který zde vyvěral. Naproti přes údolí poté nechal postavit špitál pro místní chudé a vojenské veterány. Postaven byl také kostel Nejsvětější trojice a nedaleký Braunův betlém. Tento betlém slouţí jako příjemná procházková trasa, která vede z Kuksu do nedalekého lesa.

Hlavní prohlídkový okruh zavede návštěvníky do vnitřních prostor kukského špitálu, také do kostela Nejsvětější trojice s hraběcí hrobkou, sakristie nebo také do barokní lékárny. Na modelu kukského údolí poznáme historii tohoto unikátního barokního komplexu, obrazová výzdoba přibliţuje osobnost zakladatele Kuksu Františka Antonína Šporka a jeho rodiny či osudy pečovatelů kukského hospitalu - milosrdných bratří. V lapidáriu se seznámíme s originály alegorií Ctností a Neřestí od nejvýznamnějšího českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna. (Staněk, 1975)

18

Obr. 2: Letecký pohled na areál hospitalu Kuks

2.6.5 Hrad Pecka Hrad Pecka bývá někdy nazýván jako perlou Podkrkonoší. Nachází se v kopcovité, lesnaté krajině mezi Novou Pakou a Dvorem Králové. Mezi návštěvníky je velmi oblíbený zejména výhled na Sněţku. Hrad byl postaven pravděpodobně na přelomu 13. a 14. století a první písemná zmínka o hradu pochází z roku 1322. V průběhu 15. století byl hrad postupně rozšiřován. Na konci 16. století byl kompletně přestavěn na zámek. Mezi nejvýznamnější pány zdejšího hradu patřil Kryštof Harant z Polţic a Bezdruţic. Tento slavný renesanční cestovatel a spisovatel získal hrad v roce 1604 a pobýval zde aţ do své smrti.

Dalším významným majitelem hradu byl Albrecht z Valdštejna. V roce 1830 hrad do základů vyhořel a v dalších letech chátral. Jen díky přispění obyvatel zdejší vesnice nedošlo k úplnému zániku hradu. V roce 1921 hrad získala do svého vlastnictví obec a začala postupná rekonstrukce. Nyní se hrad skládá ze tří pater a k vidění zde je expozice věnovaná Kryštofu Harantovi z Polţic a Bezdruţic. Návštěvníci mohou také navštívit středověkou kuchyni, mučírnu a rozsáhlé sklepení. Pro veřejnost je hrad přístupný od dubna do října. (Staněk, 1975)

19

2.6.6 Masarykova věţ samostatnosti Masarykova věţ samostatnosti je dominantou východočeského města Hořice. Věţ se nachází na vrcholu Hořického chlumu v nadmořské výšce 408 metrů. Mezi návštěvníky je velmi oblíbená zejména za dobré viditelnosti. Je-li dobrá viditelnost, tak z vyhlídkového ochozu věţe je moţné spatřit cele panorama Krkonoš.

Za normálních podmínek je k vidění výhled na celé město Hořice. A právě tento pohled je mezi turisty velmi oblíbený. Rozhledna neplní jen tuto funkci, ale slouţí také jako pietní místo a památník obětem první a druhé světové války i protikomunistického odboje. Uvnitř rozhledny také najdeme malé muzeum a pietní síň se jmény obětí válek z Hořicka. Vrchol věţe tvoří hvězdářská kopule.

Obr. 3: Masarykova věţ samostatnosti v Hořicích

20

2.6.7 Anenské slatinné lázně – Lázně Bělohrad Anenské slatinné lázně, které mají jiţ 125-ti letou tradici, se nacházejí v malém podkrkonošském městečku Lázně Bělohrad. Pro tyto lázně je charakteristické, ţe se všem návštěvníkům po dobu jejich pobytu snaţí vytvářet domovské prostředí. To znamená, ţe ke kaţdému pacientovi zde mají individuální přístup. A to je jeden z hlavních důvodů proč se sem lidé rádi vrací. Léčebné pobyty pro rok 2010 jsou rozděleny do čtyř kategorií. Kategorie jsou Klasik, Natur, Relax a Special.

Pobyt Klasik trvá 3 týdny a obsahuje 60 procedur. Je zde individuální léčebný program, který se vţdy stanoví na základě zdravotního stavu pacienta.

Kategorie Natur trvá 8 dní a obsahuje 10 procedur. U tohoto pobytu se vyuţívá k léčbě přírodního léčivého zdroje peloidu.

Kategorie Relax je také na 8 dní a skládá se z 16 procedur. Tento program slouţí hlavně k celkovému uvolnění a osvěţení organismu.

A poslední kategorii tvoří pobyt Special. Tento program je finančně nejnákladnější. Program trvá 8 dní a skládá se z 34 procedur u muţů a z 33 procedur u ţen. (Lázně Bělohrad, 2009, dostupné z WWW: belohrad.cz)

2.6.8 Galerie antického umění v Hostinném Dalším místem v Podkrkonoší, které stojí za návštěvu je galerie antického umění, kterou mají všichni turisté moţnost navštívit v Hostinném. Galerie se nachází v bývalém františkánském kostele. Celá expozice představu průřez těmi nejdůleţitějšími epochami vývoje antického umění. Galerie se také můţe pochlubit světovými unikáty, mezi které patří zejména rekonstruované sochy a sousoší nebo zničené originály. Vystavené exempláře jsou součástí 21

významné sbírky Univerzity Karlovy, jejíţ počátek sahá aţ do 18. století. Individuální prohlídky jsou bez průvodce, skupinám nad 15 osob se jiţ průvodce přiděluje. Délka prohlídky expozice trvá přibliţně 45 minut. V galerii je také moţnost zakoupení knih, pohlednic a suvenýrů s antickou tématikou. (Staněk, 1975)

Obr. 4: Galerie antického umění v Hostinném

22

2.6.9 Přehrada Les Království Na řece Labi můţeme najít opravdu úchvatné dílo. Protoţe většina vodních nádrţí na řekách vypadá jen jako obrovská betonová monstra, můţe se zdát zařazení této přehrady mezi zajímavá místa jako chyba. Ale opak je opravdu pravdou. Protoţe tato přehrada je opravdový stavební skvost, který dokonale spojuje technické řešení a estetickou stránku stavby. Původní myšlenka přehrazení Labe nastala v roce 1897. Právě v tomto roce postihly území povodí Labe ničivé povodně, které doslova proměnily území od Vrchlabí aţ k Pardubicím na měsíční krajinu. A právě v tomto roce se rozhodlo, ţe se v nejrizikovější části toku vystaví dvě přehrady. Jedna na Labi pod Špindlerovým Mlýnem a druhá právě zde u Dvora Králové. Stavební práce zde začaly v roce 1910 a kvůli první světové válce se stavba protáhla aţ do roku 1920. Velice zajímavé jsou také technické údaje přehrady. V základu je hráz široká 37 metrů a v koruně 7,2 metrů, její délka je pak v koruně 218 metrů a maximální výška nad základovou spárou je 41 metrů. Právě díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou.

Obr. 5: Přehrada Les Království na řece Labi

23

2.6.10 ZOO Dvůr Králové nad Labem Zoologická zahrada ve Dvoře Králové je moţná nejzajímavějším místem na území Podkrkonoší. Jestli se nějaké místo opravdu vyplatí navštívit, tak je to právě zoologická zahrada. Zoologická zahrada má více neţ 60letou historii. V průběhu této doby se změnila z původně malého zookoutku v jednu z největších zoologických zahrad v České republice. A nejen to.

Zoologická

zahrada

má

také

mezinárodní

význam,

protoţe

se

stala

jedním

z nejvýznamnějších chovatelů afrických zvířat na světě. Zahrada byla slavnostně pro veřejnost otevřena 9. května 1946. Velice zajímavá je informace o původní rozloze, protoţe ta činila pouze 6,5 ha. V dalších letech přišlo výrazné rozšiřování rozlohy a v následujících 20 letech se rozloha dostala na čtyřnásobek. V roce 1960 rozloha činila uţ 28 ha. Asi nejdůleţitější byla pro zahradu 70. léta. Právě v této době zahrada zorganizovala osm expedic do různých částí Afriky. Z těchto expedic se dovezlo na 2000 ks zvířat.

V současnosti je ZOO Dvůr Králové největší zoologickou zahradou u nás, co se týče počtu drţených zvířat. Také dosahu světových úspěchů v chovu nosoroţců, ţiraf a antilop. Zároveň je největším chovatelem afrických zvířat v Evropě a patří mezi nejkrásnější zoo Evropy i světa. Jako jediná v Česku nabízí v létě (od května aţ do konce září) Africké safari, v němţ návštěvníci projíţdějí ve speciálně upravených safaribusech mezi volně vypuštěnými zvířaty – kopytníky a ptáky. Od roku 2003 jezdí po safari dvouposchoďové autobusy. (Dvůr Králové nad Labem, 2004, dostupné z WWW: mudk.cz)

24

2.6.11 Trutnov – historické jádro města Historické jádro Trutnova tvoří čtvercové náměstí, které bylo v minulosti obehnáno hradbami. Dále je to kostel, radnice a více neţ 150 městských domů. Trutnovské městské hradby byly uzavřeny třemi branami – Horní (Praţskou), Střední (Horskou) a Dolní (Slezskou). Toto území bylo roku 1990 prohlášeno za městskou památkovou zónu. Náměstí v Trutnově se jmenuje Krakonošovo náměstí a v minulosti se zde nejen obchodovalo, ale odehrával se zde veškerý městský ţivot. Ze všech stran je náměstí obehnáno domy, které si dodnes přes všechny přestavby, války a ţivelné pohromy uchovaly rysy baroka a klasicismu. Uprostřed náměstí se od roku 1892 nachází Krakonošova kašna s monumentální sochou vládce hor. (Just a Hybner, 1991)

Obr. 6: Náměstí v Trutnově s Krakonošovou kašnou

25

2.7

Důleţitá města

2.7.1 Trutnov Nejdůleţitějším městem ve všech směrech je Trutnov. Trutnov je ohledně rozlohy, počtu obyvatel největším městem v Podkrkonoší. Také je to nákupní a průmyslové středisko. Město se rozléhá v údolí řeky Úpy, která dala původně jméno zdejší osadě, která byla předchůdcem dnešního Trutnova.

Písemně doloţené zaloţení Trutnova se datuje roku 1260. Ovšem pověst o zaloţení Trutnova říká, ţe město vzniklo na počátku 11. století, kdy údajný zakladatel města rytíř Trut svedl vítězný boj s bájným drakem. V současnosti v Trutnově ţije 31 588 obyvatel a město se rozléhá na ploše 10 333 ha. Je tedy ve zdejší oblasti opravdu největší. Za Trutnovem následují města Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí, Hořice a Nová Paka. Hustota zalidnění je zde 308 obyvatel na km2, coţ je také poměrně vysoké číslo.

Trutnov je také pro zdejší oblast střediskem školství. V ţádném jiném městě v okolí nenajdete takový počet škol. Ať uţ mateřských škol, základních škol či středních škol a odborných učilišť. Najdeme zde 8 základních škol, 4 školky mateřské, 6 středních škol, gymnázium, 2 zvláštní školy a 2 jazykové školy. Základní školy jsou Základní škola kpt. Jaroše, Základní škola Komenského, Základní škola M. Frimla, Základní škola v domcích, Základní škola mládeţnická, Základní škola Trutnov 3, Základní škola pro ţáky se speciálními poruchami učení a Speciální základní škola Trutnov. Mezi střední školy patří Obchodní akademie Trutnov, Česká lesnická akademie Trutnov, Střední škola zdravotnická, Střední průmyslová škola, Střední odborná škola a střední odborné učiliště Trutnov. Dále je v Trutnově mnoho zájmových krouţků pro děti a mládeţ. Chtějí-li rodiče najít pro své děti nějaký sport, či zájmový krouţek pro volný čas není to v Trutnově ţádný problém.

Sport a aktivní vyuţití volného času také neodmyslitelně patří k tomuto podkrkonošskému městu. Není mnoho měst, které by se mohly pochlubit takovým mnoţstvím sportovní 26

nabídky. Samozřejmě velkou výhodou je blízká vzdálenost od Krkonoš. To je hlavně výhoda pro milovníky zimních sportů, hlavně lyţování. Ale poslední dobou získává stále větší oblibu také letní jízda na kole, či pěší turistika po Krkonoších a Podkrkonoší. Sportem číslo jedna je tady basketbal. A to zejména basketbal v podání ţen. Trutnovské ţeny hrají totiţ nejvyšší českou ligu a nevedou si vůbec špatně. Jiţ několik let patří k úplné špičce českého ţenského basketbalu. Velmi oblíbenými jsou zde také fotbal, hokej, atletika a tenis.

Všechny stadiony jak pro fotbal, hokej či atletiku spravuje tělovýchovná jednota Lokomotiva Trutnov. Také zde nalezneme krásné nové letní koupaliště, které se vybudovalo v roce 2008. Takţe je tu všechno opravdu nové a na vysoké úrovni. A na své si přijdou i příznivci adrenalinových sportů, protoţe v Trutnově je také moţnost například v poslední době moderního paintbollu, či jízda na motokárách. (Just a Hybner, 1991)

2.7.2 Dvůr Králové nad Labem Dalším velice důleţitým městem v Podkrkonoší je Dvůr Králové. Zajímavostí je, ţe první písemná zmínka o Dvoru je z roku 1260, to znamená ze stejného roku jako Trutnov. Roku 1392 se Dvůr Králové stal věnným městem královen. Právě v tomto roce ho král Václav IV. připsal své manţelce Ţofii Bavorské.

Město se výrazně zapsalo i do české historie. 16. září roku 1817 Václav Hanka objevil v kopce děkanského kostela tzv. Královédvorský rukopis. Tento rukopis měl být rukopisnou staročeskou básní ze 13. století. I kdyţ se později ukázal, ţe šlo o podvod a rukopis byl pouze podvod, i tak výrazně ovlivnil atmosféru národního obrození. Stejně jako většina měst v Čechách byl i Dvůr Králové během 1. světové války hodně postiţen.

O ţivot během této doby přišlo na 130 místních obyvatel. Po překonání 2. světové války dochází na území Dvora Králové k výraznému průmyslovému rozvoji. Mezi nejvýznamnější odvětví průmyslu patří textilní průmysl. K zajímavým místům patří městské opevnění, které

27

bylo vybudováno koncem 13. století. Hradby obepínaly město ve velkém oválu a na čtyřech místech byl zajištěn přístup do města.

Obr. 7: Náměstí ve Dvoře Králové

2.7.3 Hostinné Na řece Labi se nachází město Hostinné. Město leţí 18 km od Trutnova a jedním z nejstarších měst v okolí. První písemná zmínka však pochází jiţ z doby kolem roku 1270. Město bylo zaloţeno za vlády českého krále Přemysla Otakara II. v důsledku kolonizace horního toku řeky Labe. Tomu nasvědčuje i oválný městský obvod, ve kterém bylo vytyčeno pravidelné čtvercové náměstí.

Původně bylo město opevněno kamennými hradbami a vodním příkopem. V době husitských válek bylo město v drţení Krušinů z Lichtenburka, kteří stáli na straně císaře Zikmunda. Proto také husitský vojevůdce Jan Ţiţka z Trocnova na masopustní neděli roku 1424 město oblehl a dobýval. Město však po mnoha útocích nebylo dobyto a Ţiţka odtáhl s nepořízenou. V minulosti bylo Hostinné zasaţeno několika povodněmi a velkými poţáry. Město Hostinné je známé svojí dlouholetou tradicí výroby a zpracování papíru. První papírna zde byla zaloţena bratry Kieslingovými v roce 1835 v budově bývalého zámku.

28

V současnosti má Hostinné 5000 obyvatel. Mezi zajímavá místa ve městě patří náměstí s renesanční radnicí a podloubím. Uprostřed náměstí je morový sloup, který byl postaven v barokním stylu v roce 1678. A jeho původním významem bylo ochránit město před morovou nákazou. Dalším zajímavým místem je Františkánský kostel. Základní kámen k výstavbě kláštera byl poloţen v roce 1678 a stavba dokončena roku 1684. Postupem času klášterní kostel nestačil pojmout značné mnoţství poutníků a proto bylo rozhodnuto o jeho dalším rozšíření. V roce 1743 byla probourána severní stěna kostela a přistavěna druhá chrámová loď. (Šlisík, 1990)

29

2.7.4 Jilemnice Město leţí v kopcovité krajině v západním Podkrkonoší a v současné době zde ţije přibliţně 6000 obyvatel. Pro svoji výhodnou polohu je mezi turisty velmi oblíbené. Krkonoše má člověk jako na dlani a ubytování zde není zdaleka tak drahé jako přímo v Krkonoších. První písemné zprávy o Jilemnici pochází z konce 14. století, kdy bylo město vybudováno původně jako hospodářské centrum. Město bylo bohuţel ochuzeno o ty nejdůleţitější historické záznamy, jelikoţ velká většina shořela při poţáru.

V současné době jsou největším lákadlem pro turisty zdejší podkrkonošské chalupy. A výhodná poloha města přímo nutí turisty k výletům. V posledních letech jsou velmi oblíbené zejména výlety na kole. Z Jilemnice to je velmi blízko do Krkonoš a proto se mnoho turistů ubytuje právě zde a vyráţí na výlety do Krkonoš nebo i po zdejším okolí. (Luštinec, 2007)

Obr. 8: Náměstí s podloubím v Jilemnici

30

3

Vytvoření zájezdu po Podkrkonoší

A nyní se jiţ přesouváme do praktické části této bakalářské práce. Mým hlavním úkolem bylo sestavit zájezd, který by turistům co nejblíţe přiblíţil krásy Podkrkonoší. Poté jsem svůj návrh dal cestovní agentuře, která ho zhodnotila a vlastně rozhodla o jeho moţné realizaci. Také Vás v této části práce seznámím s dotazníkem, který jsem vytvořil na bázi odpovědí od respondentů.

Jelikoţ je tato část České republiky mým domovem a mám k tomuto regionu vztah, rozhodl jsem se vytvořit zájezd. Dlouho jsem se rozhodoval, na kolik dní vlastně bych měl zájezd vytvořit. A nebylo to opravdu lehké rozhodnutí, protoţe těch opravdu krásných míst, které se vyplatí navštívit, je tu hodně. Nakonec jsem se rozhodl pro vytvoření třídenního zájezdu, do kterého jsem se snaţil „dostat“ co nejvíce zajímavostí. Tomuto zájezdu jsem dal název „Poznejte s námi krásy Podkrkonoší“. Myslím, ţe by se podobný zájezd mohl dočkat pozitivního ohlasu, protoţe jsem se s podobným opravdu ještě nesetkal. A myslím, ţe podobné tipy zájezdů na našem trhu chybí. Občas mám i pocit, ţe čeští turisté uţ znají více zajímavých míst v Chorvatsku neţ u nás. A podle mého názoru je to velká škoda a je to špatně. Češi by měli poznat hlavně krásy naší země.

Důleţitou věcí bylo vytvořit zájezd, který by byl pro zákazníka atraktivní. To znamená, aby nabídl nejen ty známá místa, ale taky něco nového. A zde jsem jako známou atraktivitu pouţil zoologickou zahradu ve Dvoře Králové nad Labem. Tato ZOO má opravdu celorepublikový význam, kdyţ turista navštíví Podkrkonoší, tak zkrátka musí tuto ZOO navštívit. Dále jsem do zájezdu pouţil i méně známá místa, ale to neznamená, ţe jim chybí zajímavost. Právě naopak. Pro zákazníka je samozřejmě také důleţitá cena. Proto jsem se snaţil, aby cena byla co nejniţší. Ale pokud moţno, aby zákazník za tu nízkou cenu navštívil co nejvíce míst a měl co nejvíce záţitků.

31

3.1

Program zájezdu

1. den: 

příjezd do Trutnova



ubytování v hotelu Patria



návštěva informačního centra



prohlídka historického náměstí



oběd



návštěva Podkrkonošského muzea v Trutnově



exkurze do pivovaru Krakonoš



večeře v hotelu

2. den: 

snídaně v hotelu



návštěva zoologické zahrady ve Dvoře Králové



oběd



přejezd do Kuksu a návštěva zdejšího zámku



návrat do Trutnova



večeře v hotelu

32

3. den 

snídaně v hotelu



návštěva galerie antického umění v Hostinném



návštěva informačního centra v Hostinném



oběd



prohlídka náměstí a radnice



návrat do Trutnova



cesta zpět do Hradce Králové

33

3.2

Časový harmonogram zájezdu Tab. 1: Časový harmonogram pro první den

ČASOVÝ HARMONOGRAM – 1. DEN UDÁLOST

ČAS TRVÁNÍ

PRŮBĚŢNÝ ČAS

–

7:45

15 min

8:00

Příjezd do Trutnova

42 min (49,1km)

8:42

Ubytování v hotelu Patria***

40 min

9:22

Snídaně v hotelu

30 min

od 9:30 do 10:00

Cesta na náměstí

10 min

10:10

Prohlídka historického náměstí

45 min

10:45

Cesta k městským hradbám

5 min

10:50

Procházka po městských hradbách

30 min

11:20

Cesta zpět do hotelu

10 min

11:30

Oběd

60 min

12:30

Volno

30 min

13:00

15 min

13:15

60 min

14:15

Přesun na náměstí

5 min

14:20

Odpočinek + občerstvení

35 min

15:05

Volný program pro nákupy

90 min

16:35

Cesta k pivovaru

10 min

16:45

Návštěva pivovaru Krakonoš

80 min

18:05

Cesta zpět do hotelu

12 min

18:17

Večeře v hotelu

60min

Od 18:30 do 19:30

Setkání turistů v Hradci Králové Nástup turistů a odjezd z autobusového nádraţí

Cesta do Podkrkonošského muzea Návštěva Podkrkonošského muzea

34

Tab. 2: Časový harmonogram pro druhý den

ČASOVÝ HARMONOGRAM – 2. DEN UDÁLOST

ČAS TRVÁNÍ

PRŮBĚŢNÝ ČAS

Snídaně v hotelu

30 min

8:30 – 9:00

Nástup turistů a odjezd od hotelu

15 min

9:00 – 9:15

Příjezd do ZOO Dvůr Králové

20 min (19,5km)

9:35

Návštěva informačního turistického centra v ZOO

20 min

9:55

Prohlídka ZOO

150 min

12:25

Oběd

60 min

12:30 – 13:00

Volno – moţnost nakoupení suvenýrů a upomínkových předmětů

45 min

13:45

Sraz u autobusu

15 min

14:00

Odjezd turistů směr Kuks

9 min (8,1 km)

14:09

Příjezd do Kuksu a přesun k zámku

10 min

14:19

Prohlídka zámku

60 min

15:19

Přestávka na občerstvení

20 min

15:39

Přesun zpět k autobusu

10 min

15:49

Nástup do autobusu

10 min

15:59

Odjezd směr Trutnov

18 min (21,5)

16:17

Příjezd do Trutnova a přesun do hotelu

15 min

16:32

Volno

120 min

18:32

Večeře v hotelu

60 min

18:30 – 19:30

35

Tab. 3: Časový harmonogram pro třetí den

ČASOVÝ HARMONOGRAM – 3. DEN UDÁLOST

ČAS TRVÁNÍ

PRŮBĚŢNÝ ČAS

Snídaně v hotelu

30 min

8:30 – 9:00

Nástup turistů a odjezd od hotelu

15 min

9:00 – 9:15

Příjezd do Hostinného

22 min (23 km)

9:47

10 min

9:57

45 min

10:42

Přesun na náměstí

12 min

10:54

Prohlídka náměstí a radnice

30 min

11:26

Volno – nákupy suvenýrů

30 min

11:56

Návštěva informačního centra

20 min

12:14

Přesun k občerstvení

15 min

12:29

Oběd

60 min

12:30 – 13:00

Přesun zpět k autobusu

15 min

13:15

Nástup do autobusu

10 min

13:25

Odjezd směr Trutnov

22 min (23 km)

13:47

Příjezd do Trutnova a přesun do hotelu

10 min

13:57

Čas na vyklizení pokojů

60 min

14:57

Sraz před hotelem

15 min

15:12

Odjezd směr Hradec Králové

42 min (49,1 km)

cca 16:00

Přesun z parkoviště do galerie antického umění Návštěva galerie antického umění

36

3.3

Kalkulace

3.3.1 Nepřímé náklady U nepřímých nákladů musíme počítat s rizikem neobsazení (při tomto zájezdu 10%), přičemţ předpokládaný počet účastníků je 47 osob. Celkem tedy budeme počítat se 42 osobami.

A)

Kalkulace cen dopravy

Náhrada za ujeté kilometry: 193,3 (celkový počet ujetých hm) x 0,1 (objíţďky) 193,3 + 19,3 = 212,6 x 25 ( domluvená sazba s dopravcem za km) = 5315 Kč

Náhrada za čekání: 50 Kč za 15 minut = 200 Kč za hodinu celková doba čekání = 28 h a 45 minut = 28 h a 45 minut x 200 = 5750 Kč

Náklady na 2. řidiče: 2. řidič nebyl potřeba = 0 Kč

Stravné řidiče: Stravné je započítáno v sazbě za kilometr = 0 Kč

Ubytování řidiče: Řidič byl ubytován na 2 noci. Ubytování za 1 noc = 380 Kč = 380 x 2 = 760 Kč

37

Rozdíl v ceně nafty v ČR proti zahraničí: Neopustili jsme hranice ČR = 0 Kč

Ostatní náklady = 0 Kč

Silniční poplatky = 52 Kč

Poplatky za parkování: Parkoviště jsme vyuţili v Trutnově u hotelu, v Kuksu u zámku a v Hostinném u galerie antického umění. Parkování ve Dvoře Králové u zoologické zahrady je pro autobusy zdarma. Celkově = 680 Kč

B)

Náklady na průvodce:

Smluvená odměna: Společně s turisty jede jeden průvodce, který má na kaţdý den domluvenou odměnu 800 Kč. Celkově za 3 dny: 3 x 800 = 2400 Kč

Celková cena nepřímých nákladů je 15 717 Kč. Nepřímé náklady na jednoho účastníka jsou 374, 20 Kč

38

3.3.2 Přímé náklady A)

Ubytování a stravování

Účastníci jsou ubytování v hotelu Patria. Ubytování je včetně polopenze za cenu 660 Kč za den. V den příjezdu si účastníci musí připlatit ještě večeři, která je v ceně 75 Kč. Ubytování a stravování na jednoho účastníka = 660 x 2 + 75 = 1395 Kč

B)

Pojištění

Pojištění je zahrnuto v ceně zájezdu. = 0 Kč

C)

Kurzovní riziko

S kurzovním rizikem nemusíme počítat. = 0 Kč

D)

Akce za pevné ceny

30 Kč (návštěva Podkrkonošského muzea v Trutnově), 144 Kč (návštěva zoologické zahrady ve Dvoře Králové, po odečtení hromadné slevy 10 %), 50 Kč (návštěva galerie antického umění v Hostinném), 50 Kč (návštěva zámku v Kuksu). Celkem = 30 + 144 + 50 + 50 = 274 Kč

E)

Marţe cestovní kanceláře

Marţe CK je 20 % z celkových nákladů na 1 účastníka, tj. 374,20 + 1669 = 2043,20 x 0,2 = 408, 64 Kč

DPH z marţe CK = 19% z 408,64 = 77,64 Kč

39

3.3.3 Cena zájezdu Celkovou cenu zájezdu na jednoho účastníka spočítáme tak, ţe sečtěme nepřímé náklady na jednoho účastníka, přímé náklady na jednoho účastníka, marţi cestovní kanceláře a DPH z marţe cestovní kanceláře.

Cena zájezdu na 1 účastníka: 374,20 + 1669 + 408,64 + 77,64 = 2530 Kč

40

4

Dotazníkový výzkum

Hlavním cílem mého dotazníku bylo zjistit, jak samotní návštěvníci nahlíţejí na tuto krásnou část České republiky. A ze zpracovaných dat vyvodit samozřejmě nějaké výsledky a nejlépe nápady, jak tuto oblast ještě více zkvalitnit pro cestovní ruch. Zjistit, co návštěvníkům chybělo, co se jim nelíbilo. Ale také zjistit, která místa jsou naopak pro ně ta nejkrásnější a tato místa poté spojit s případnou propagací této oblasti.

Mým cílem tedy bylo zaměřit se na nedostatky, které „vadí“ návštěvníkům Podkrkonoší. Při sbírání dat jsem se snaţil, abych měl co nejširší zastoupení v oblasti věkové a také mít lidi z co nejvíce koutů naší republiky. To znamená, ţe jsem dotazník nedával pouze návštěvníkům nebo lidem, kteří ţijí přímo v této oblasti, ale sháněl jsem také názory lidí z jiţních Čech, z Vysočiny i Moravy. Podle mého názoru je velmi důleţité mít co nejširší skupinu lidí. Protoţe jinak na Podkrkonoší nahlíţejí místní obyvatelé a jinak například návštěvník z Moravy. Tento dotazník obsahoval 14 otázek, patnáctá informační otázka na konci dotazníku byla pouze zjišťovací, ve které dotyčný zaškrtl, zdali je muţ či ţena a do jakého věkového rozmezí patří.

Celý dotazník v originální verzi je uveden v Příloze. Zde vám přináším jeho výsledky:

Mého dotazníkového výzkumu se zúčastnilo celkem 100 osob. Výzkum jsem prováděl v měsíci březnu roku 2010. Nejčastější věková skupina byla ve věkovém rozmezí 16-25 let. A z pohledu pohlaví odpovídali muţi a ţeny takřka ve stejném počtu. Muţů bylo 56 a ţen 44.

41

1. otázka: Odkud jste? Jak jsem si jiţ zmiňoval dříve, snaţil jsem se mít co nejširší zastoupení respondentů. To znamená, abych získával data od lidí ze všech koutů naší republiky. 54 % dotázaných je z východních Čech, 15 % dotázaných je z jiţních Čech, 12 % dotázaných je z Vysočiny a zbylých 9 % dotázaných je z Moravy.

10% 13% Z východních Čech 60%

17%

Z jižních Čech Z Vysočiny Z Moravy

Graf č. 1 – Odkud jste?

42

2. otázka: Jaký je Váš celkový postoj k turistice? Z následujícího grafu vyplývá, ţe český národ je opravdu národ turistů a cestovatelů. Celých 76 % dotázaných má k turistice kladný vztah, coţ povaţuji za opravdu velmi vysoké číslo. Dalších 11 % dotázaných má k turistice postoj neutrální a pouze 13 % ze všech dotázaných má záporný vztah k turistice. Podle mého názoru jsou tato číslo pro budoucí rozvoj turismu v České republice velmi pozitivní. Pokud budeme schopni našim zákazníkům nabídnout kvalitu, tak potenciál tu opravdu je. Jen se musí správně vyuţít.

11% 13%

Kladný Záporný 76%

Graf č. 2 – Jaký je Váš celkový postoj k turistice?

43

Neutrální

3. otázka: Navštívil(a) jste někdy Podkrkonoší? Na třetí otázku, zda respondenti jiţ navštívili v minulosti Podkrkonoší, odpovědělo 62% dotázaných, ţe nikoliv a „jen“ 38 % dotázaných Podkrkonoší jiţ navštívilo. A tyto výsledky mě celkem zaskočily. Jelikoţ číslo, které vypovídá a počtu návštěvníků, je poměrně malé. Tak trochu se mi potvrdil můj názor, ţe Podkrkonoší je opravdu u lidí málo známé a málo navštěvované. Přesto, kdyby se člověk ptal na návštěvnost Krkonoš, číslo by bylo mnohem vyšší. A to je hlavní úkol do budoucna. Nalákat turisty z Krkonoš, aby taky navštívili Podkrkonoší.

38%

62%

Ano Ne

Graf č. 3 – Navštívil(a) jste někdy Podkrkonoší?

44

4. otázka: Jaká je vzdálenost z místa Vašeho bydliště do Podkrkonoší? Další otázka se zabývá vzdáleností respondentů od Podkrkonoší. Dotázaní měli na výběr 4 moţnosti odpovědi a výsledky jsou následující. Největší část dotázaných je ze vzdálenosti 2150 km a to celých 28 %. Dalších 26 % dotázaných je ze vzdálenosti do 20 km od Podkrkonoší. 18 % dotázaných odpovědělo, ţe jejich vzdálenost od Podkrkonoší je 51-100 km. 16 % dotázaných je ze vzdálenosti 101-150 km a nejmenší skupinu a to 12 % tvoří dotázaní, kteří mají bydliště vzdálené 151 km a více od Podkrkonoší.

12% 28% 16%

21 – 50 km Do 20 km 51 – 100 km

18% 26%

Graf č. 4 – Jaká je vzdálenost z místa Vašeho bydliště do Podkrkonoší?

45

101 – 150 km 151 a více

5. otázka: Odkud jste se o Podkrkonoší dozvěděl(a)? Nejvíce dotázaných se o Podkrkonoší dozvědělo od známých a to celkově 34 %. 25 % dotázaných se o Podkrkonoší dozvědělo z internetu a 19 % dotázaných se o Podkrkonoší dozvědělo prostřednictvím časopisů a novin. Z televize se o Podkrkonoší informovalo celých 12 % dotázaných. Zbylých 10 % dotázaných se o Podkrkonoší dozvědělo z jiných zdrojů. Myslím, ţe výsledky jsou pro mě očekávané. Ale podle mého názoru by mohlo být číslo u novin a časopisů vyšší. Právě tady by se mohlo na reklamě a propagaci více zapracovat. Nejvíce se lidé o Podkrkonoší dozvěděli od známých a to je podle mě v praxi běţné. Jedna rodina určité místo navštíví a pokud se jim tam líbilo, tak ho doporučí také svým známým.

10% 12%

34% Od přátel Z internetu

19%

Noviny a časopisy Z televize 25%

Jiné zdroje

Graf č. 5 – Odkud jste se o Podkrkonoší dozvěděl(a)?

46

6. otázka: Jaký typ zájezdu by jste upřednostnil(a)? U této otázky měli respondenti na výběr ze tří odpovědí. Jako nejvíce ţádanou moţností se ukázala varianta vyráţení na jednotlivé výlety z jednoho místa. Tuto moţnost chtělo 58 % dotázaných. 33 % dotázaných volilo druhou variantu a to přesunovat se podél předem určené trasy. A zbylých 9 % dotázaných chtělo kombinaci obou moţností. Z toho vyplývá, ţe mezi korespondenty je nejoblíbenější variantou pevné místo na bydlení a z tohoto místa postupně vyjíţdět do okolních zajímavých míst.

9% Vyrážet na jednotlivé výlety z jednoho místa

33% 58%

Přesouvat se po určité trase Kombinací obou variant

Graf č. 6 – Jaký typ zájezdu by jste upřednostnil(a)?

47

7. otázka: Kolik byste byl(a) ochoten(a) zaplatit v průměru za jeden den dovolené strávené v Podkrkonoší? Také u sedmé otázky měli dotázaní moţnost na výběr ze tří moţností. A nejvíce dotázaných se rozhodlo pro moţnost, ţe za jeden den dovolené v Podkrkonoší jsou ochotni zaplatit 500 – 999 Kč. Tuto moţnost vybralo celých 52 % dotázaných. Druhou nejčastější odpovědí bylo 1 – 499 Kč za den. Tuto moţnost vybralo 37 % dotázaných. A zbylých 11 % dotázaných by bylo ochotno za jeden den strávený v Podkrkonoších zaplatit více jak 1000 Kč. Tyto výsledky jsem opět očekával. Vţdy záleţí na finančních moţnostech lidí. Ale průměrný Čech je ochoten zaplatit odpovídající částku a to je pro cestovní ruch dobré znamení.

11%

52% 37%

500 – 999 Kč 1 – 499 Kč 1000 Kč a více

Graf č. 7 – Kolik byste byl(a) ochoten(a) zaplatit v průměru za jeden den dovolené strávené v Podkrkonoší?

48

8. otázka: Kdyţ se řekne Podkrkonoší, které město, dominanta, či místo se Vám vybaví? Tato otázka je tak trochu „záludná“, ale na odpovědi jsem byl velmi zvědavý. Opravdu mě zajímalo, které místa jsou pro respondenty nejvíce spjatá s Podkrkonoším. Na výběr bylo celkem šest moţností. Tři moţnosti byla města, dvě byla zajímavá místa a jedno „volné“ pro vlastní odpověď. A odpovědi byly celkem zajímavé. Nejvíce dotázaných „zaškrtlo“ moţnost Trutnov. Celých 26 % dotázaných spojuje Podkrkonoší s Trutnovem. 20 % dotázaných si vybavilo zoologickou zahradu ve Dvoře Králové. Třetí nejvíce zmiňovanou odpovědí byl hrad Pecka. Pro tuto moţnost se rozhodlo 17 % dotázaných. 15% dotázaných spojilo Podkrkonoší s hospitalem Kuks. 13 % dotázaných odpovědělo variantou Hořice v Podkrkonoší. A nejméně lidí se rozhodlo pro poslední moţnost. Jen 9 % dotázaných odpovědělo jinak. V odpovědích se objevovalo například město Hostinné, město Jilemnice či město Nová Paka.

9% 13%

26% Trutnov Zoo Dvůr Králové

15%

hrad Pecka 20%

hospital Kuks Hořice v Podkrkonoší

17%

Jiné

Graf č. 8 – Kdyţ se řekne Podkrkonoší, které město, dominanta, či místo se Vám vybaví?

49

9. otázka: Do jaké věkové kategorie patříte? Nejčastěji respondenti patří do věkové skupiny 19 – 26 let. Do této skupiny patří 39 % dotázaných. Druhou nejpočetnější skupinou jsou lidé ve věku do 27 - 60 let. Celkově 28 %. 20 % dotázaných patří do skupiny 10 – 18 let. A nejméně početnou skupinu v dotazníkovém výzkumu tvoří lidé starší 61 let. Do této skupiny patří zbylých 13 % dotázaných.

13% 39% 20%

19 – 26 let 27 - 60 let 10 – 18 let 61 a více 28%

Graf č. 9 – Do jaké věkové kategorie patříte?

50

10. otázka: Jaké je Vaše pohlaví? Jak jsem se jiţ zmiňoval na začátku dotazníkového výzkumu, snaţil jsem se, aby zde byla rovnoměrně zastoupena obě pohlaví. Nakonec si myslím, ţe se mi to celkem povedlo a dotazníkového výzkumu se zúčastnilo 56 % muţů a 44 % ţen.

44% 56%

Muž Žena

Graf č. 10 – Jaké je Vaše pohlaví?

51

11. otázka: Z jakého důvodu jste do Podkrkonoší přicestoval(a)? Na následujících 5 otázek odpovídali pouze respondenti, kteří jiţ Podkrkonoší navštívili. V první otázce mě zajímal důvod jejich návštěvy. Nejvíce lidí odpovědělo, ţe navštívilo Podkrkonoší z důvodů výletu. Bylo to 37 % dotázaných. 29 % dotázaných navštívilo tuto oblast z důvodu návštěvy známých nebo příbuzných. 23 % respondentů odpovědělo moţnost sluţební cesty. Zbylých 11 % dotázaných se rozhodlo pro jinou moţnost.

11% 37% 23%

Výlet Návštěva známých Služební cesta Jiné

29%

Graf č. 11 – Z jakého důvodu jste do Podkrkonoší přicestoval(a)?

52

12. otázka: Co povaţujete na největší nedostatek Podkrkonoší? Nejvíce dotázaných se u nedostatku Podkrkonoší zmiňuje o ubytování. Respektive malá nabídka ubytovacích kapacit. Malá nabídka ubytování se nelíbí 39 % dotázaných. 31 % dotázaných odpovědělo, ţe největším nedostatkem jsou vysoké ceny v této oblasti. Třetím největším problémem je podle dotázaných špatná dopravní dostupnost. Tuto moţnost zvolilo 24 % dotázaných. A jen 6 % dotázaných povaţuje za největší nedostatek malou nabídku atraktivních míst. To znamená, ţe podle lidí má tato oblast co nabídnout. Jsou tu pro lidi zajímavá místa, kvůli kterým jsou ochotni přijet. Jen je potřeba zvýšit počet ubytovacích míst. A myslím, ţe i vysoké místní ceny nebudou problém. Pokud je lidem nabídnuta kvalita, jsou ochotni za ni zaplatit odpovídající cenu.

6% 39%

31%

Nedostatek ubytování Špatná dopravní dostupnost Vysoké ceny Málo atraktivních míst

24%

Graf č. 12 – Co povaţujete na největší nedostatek Podkrkonoší?

53

13. otázka: Zdají se Vám ceny v Podkrkonoší příliš vysoké? Tato otázka se zabývá cenami v Podkrkonoší. Zajímalo mě, jestli si lidé myslí, ţe ceny odpovídají kvalitě zdejším produktům a sluţbám A výsledky jsou následující. Názor respondentů je takřka vyrovnaný, protoţe 53 % dotázaných si myslí, ţe ceny jsou odpovídající a 47 % dotázaných ceny povaţuje za vysoké a neodpovídající kvalitě. Myslím, ţe se z těchto výsledků těţko dělají určité závěry. Vţdy je to ovlivněno finančními moţnostmi dotázaných.

47% 53%

Ano Ne

Graf č. 13 – Zdají se Vám ceny v Podkrkonoší příliš vysoké?

54

14. otázka: Jaký dopravní prostředek jste vyuţili při návštěvě Podkrkonoší? V jedné z předchozích otázek se poměrně hodně lidí vyjádřilo, ţe problémem Podkrkonoší je dopravní dostupnost. A v této otázce jsem se chtěl dozvědět, jakého dopravního prostředku nejvíce při návštěvě vyuţívají. 63 % dotázaných při návštěvě Podkrkonoší vyuţilo osobní automobil. Druhý nejčastěji vyuţívaný prostředek byl vlak a to 13%. 10% dotázaných odpovědělo, ţe přijeli na kole a 8 % dotázaných autobusem. Nejméně dotázaných zvolilo variantu motocykl a to 6 %.

9% 10% Osobní automobil

14%

Vlak 67%

Kolo Autobus

Graf č. 14 – Jaký dopravní prostředek jste vyuţili při návštěvě Podkrkonoší?

55

15. otázka: Budete se chtít v budoucnu do Podkrkonoší vrátit? Na odpovědi k této otázce jsem byl velmi zvědavý. A mohu potvrdit, ţe se mi potvrdilo to, co jsem doufal. Téměř absolutní většina dotázaných se chce v budoucnu vrátit do Podkrkonoší. Pro návrat se rozhodlo celých 87 % dotázaných a pouze zbylých 13 % se vracet do Podkrkonoší nechce.

13%

Ano Ne 87%

Graf č. 15 – Budete se chtít v budoucnu do Podkrkonoší vrátit?

56

Tabulkové vyhodnocení počtu odpovědí:

Tab. 4: Tabulkové vyhodnocení

Číslo otázky

Počet odpovědí číslo 1

Počet odpovědí číslo 2

Počet odpovědí číslo 3

Počet odpovědí číslo 4

1)

54

15

9

12

2)

76

11

13

3)

38

62

4)

26

28

18

16

12

5)

34

25

19

12

10

6)

58

33

9

7)

37

52

11

8)

20

26

13

15

17

9)

20

39

28

13

10)

56

44

11)

23

18

14

7

12)

19

24

4

15

13)

33

29

14)

39

4

6

8

15)

54

8

57

Počet Počet odpovědí odpovědí číslo 5 číslo 6

5

9

4.1 Shrnutí Z dotazníkového výzkumu jsem zjistil, ţe oblast Podkrkonoší je u českých turistů zatím neobjevená. Jelikoţ je v přímém sousedství s Krkonošemi, které jsou velmi navštěvované, čekal jsem, ţe i návštěvnost v Podkrkonoší bude vyšší.

Pozitivním výsledkem bylo zjištění, ţe absolutní většina lidí, kteří jiţ tuto oblast navštívili, se chtějí v budoucnu vrátit. Jako největším nedostatkem Podkrkonoší lidé zvolili špatnou dopravní dostupnost a málo ubytovacích kapacit. Naopak moţnost „málo atraktivních míst“ se ve výsledcích objevila jen párkrát. Je tedy jasné, ţe oblast nabízí mnoho zajímavých míst a památek.

Největší část turistů přijela do Podkrkonoší osobním automobilem, coţ vyplývá i ze špatné dopravní dostupnosti. Protoţe cesta vlakem nebo autobusem je z větších vzdáleností hodně zdlouhavá. Častou odpovědí bylo také kolo. S tím souvisí i budování tras pro cyklisty. Lidé do Podkrkonoší nejčastěji jezdí z důvodu výletu. Ale často se také vyskytovala odpověď „návštěva známých“ nebo „sluţební cesta“.

Nakonec je potřeba si připomenout, ţe opravdu absolutní většina dotázaných se chce v budoucnu do této oblasti vrátit. Takřka všichni hodnotili tuto oblast pozitivně a toho je potřeba do budoucna vyuţít.

58

5

Závěr

Tak a máme tu závěr této bakalářské práce. Myslím, ţe všechny body, které jsem slíbil v úvodu, jsem splnil. Z tohoto důvodu mám opravdu velkou radost. V teoretické části práce jsem Vám popsal ty nejdůleţitější a nejhezčí místa v Podkrkonoší. Samozřejmě je to sloţitá práce, protoţe se člověk snaţí, aby na některá místa nebo památky nezapomněl, protoţe oblast Podkrkonoší je poměrně rozlehlá. Ale jsem přesvědčen, ţe všechna podstatná místa jsou v práci obsaţena. Je jasné, ţe některé památky nebo zajímavá místa dostaly více prostoru, ale je to podle mě logické. Jelikoţ například zoologická zahrada ve Dvoře Králové má celorepublikový význam. To samé se dá v podstatě říct o hospitalu Kuks, který se stal národní kulturní památkou. A právě na těchto důleţitých místech a památkách by se mělo začít u lákání turistů do této oblasti. Protoţe dnešní turisté jsou poměrně rozmazlení a pokud je chceme nalákat do našeho regionu, tak jim musíme nabídnout určitou kvalitu. Jsem přesvědčen, ţe mnoho míst a památek v Podkrkonoší tuto potřebnou kvalitu má. Dále jsem v teoretické části práce informoval i informačních centrech v Podkrkonoší, jelikoţ začátek cesty kaţdého turisty by měl začínat právě na těchto místech. Informačních center je zde hned několik a já se snaţil uvést ty, které se nacházejí ve velkých městech. Protoţe si myslím, ţe mnoho turistů cestuje právě do těchto velkých měst.

Tímto nám končí teoretická část práce a pomalu se přesouváme do části praktické. V této části práce jsem měl hned několik důleţitých úkolů. Hlavním úkolem bylo sestavení zájezdu po Podkrkonoší. Nakonec jsem se rozhodl, ţe sestavím zájezd na 3 dny. Dlouho jsem nad délkou tohoto zájezdu váhal, protoţe není jednoduché navštívit všechna místa. Ale člověk zase musí myslet trochu „ekonomicky“….nemohu přeci prodávat jeden zájezd, kde lidé uvidí všechno a uţ se mi nevrátí. Ale lepší je naplánovat více zájezdů do určitých oblasti Podkrkonoší. Tím se mi můţe vytvořit určitá stálá klientela, která pro mě bude znamenat případný důleţitý zisk. Tak to uţ jsem se zamyslel aţ příliš do budoucna, tak pojďme zpět k mojí práci. Jak jsem se jiţ zmiňoval, nakonec jsem se rozhodl pro zájezd na 3 dny. Jako hlavní a výchozí místo jsem vybral město Trutnov, kde budou turisté ubytovaní a z tohoto města budeme vyjíţdět k jednotlivým jednodenním výletům po známých místech. Pro tento typ zájezdu jsem se rozhodl také na základě dotazníkového výzkumu, kde se mi nadpoloviční většina dotázaných vyjádřila pro tento typ zájezdu. První den tohoto zájezdu se turisté ubytují v hotelu Patria 59

v Trutnově a ještě v ten den si prohlídnou historické náměstí a městské hradby. V odpoledních hodinách je v plánu návštěva Podkrkonošského muzea.

Další dny jiţ budou patřit jednodenním výletům. Turisté nejdříve navštíví zoologickou zahradu ve Dvoře Králové, poté národní kulturní památku hospital Kuks. A na poslední den je naplánovaná velice zajímavá návštěva galerie antického umění v Hostinném a následná prohlídka náměstí s radnicí. Více se toho bohuţel ve třech dnech stihnout nedá. Celková cena zájezdu pro jednu osobu činí 2530 Kč.

Dále jsem v praktické části udělal dotazníkový výzkum. Důleţitá data jsem sbíral od jednoho sta lidí. Ve svém výzkumu jsem se snaţil, abych měl co nejširší zastoupení u věkových kategorií, tak i ohledně místa bydliště. To znamená, ţe mě zajímal názor lidí z východních Čech, z Moravy i Vysočiny. Podle mého názoru právě co největší rozmanitost respondentů je velice důleţitá. Jelikoţ ne všichni dotázaní Podkrkonoší navštívili, musel jsem dotazník rozdělit na dvě části. V první části jsem zjišťoval určitý celkový pohled lidí na turistiku, zda tuto oblast jiţ navštívili, či jejich věkové rozmezí. Druhá část dotazníku zjišťuje informace od lidí, kteří jiţ oblast Podkrkonoší navštívili. A při zpracování odpovědí se mi dostalo zajímavých výsledků. Nejvíce mě zaskočila odpověď na třetí otázku. Týkala se počtu lidí, kteří jiţ Podkrkonoší navštívili. Ze sta dotázaných „pouze“ 38 lidí jiţ tuto oblast navštívilo. A podle mého názoru je to velmi malé číslo. Jelikoţ je tato oblast v „sousedství“ s Krkonošemi a právě Krkonoše patří mezi nejvíce navštěvovaná místa v České republice. A je podle mě obrovská škoda, ţe Podkrkonoší nevyuţije této moţnosti a nenaláká více turistů. Mnoho lidí navštíví Krkonoše, ale kdyby jenom „sjeli dolů z hor“ a poznala také krásy Podkrkonoší, bylo by to pro tuto oblast perfektní. Velká část lidí také zvolila jako největší nedostatek Podkrkonoší špatnou dopravní dostupnost. Podle mého názoru to pravda je i není. Je asi zbytečné psát tu o stavu českých silnic, ţe pokud lidé nevyuţijí přímo ty hlavní silniční tahy, jízda po „polních cestách“ je nepříjemná. Ale na druhou stranu, při vyuţití těch hlavních silnic, je cesta do Podkrkonoší celkem příjemná. A to jak z Prahy, tak i Brna.

Ale sloţitější to je například, kdyţ člověk cestuje vlakem. To mohu ze svých zkušeností potvrdit, protoţe jiţ více neţ 3 roky jezdím vlakem na trase Hostinné – Jihlava. A cesta to 60

opravdu příjemná není. Tato cesta zabere přes 6 hodin a pro porovnání autem to trvá 2 a půl hodiny. Takţe i to můţe být příčina toho, ţe lidé povaţují za velký nedostatek špatnou dopravní dostupnost. Na druhou stranu lidé potvrdili, ţe Podkrkonoší má hodně zajímavých míst, která stojí za návštěvu. A nakonec se 54 lidí z 62 vyjádřilo, ţe v budoucnu chtějí tuto oblast znovu navštívit a rádi se sem vrátí. Je vidět, ţe oblast Podkrkonoší má potenciál pro turismus, má tu potřebnou „kvalitu“. A teďka uţ bude jen na lidech, kteří pracují v cestovním ruchu, jak toho vyuţijí.

61

Seznam pouţité literatury STANĚK, J. Krkonoše a Podkrkonoší. Nakladatelství Olympia Praha, 1975.

KUBÁT, M. Semilsko. Nakladatelsví Kruh, 1984

ANDĚL, R. Hrady a zámky libereckého kraje. Krajské nakladatelství Liberec, 1957

SLAVÍK, J. Z Českého ráje a Podkrkonoší 6. Okresní archiv Semily, 1993

BARTÁK, J. Z Českého ráje a Podkrkonoší 19. Okresní archiv Semily, 2006. ISBN 80-86254-15-1

BUKAČ, V., a kol. Z Českého ráje a Podkrkonoší 20. Okresní archiv Semily, 2007. ISBN 978-80-86254-17-3

JUST, A.; HYBNER, K. Trutnov. Nakladatelství Archa 90 Rychnov nad Kněţnou, 1991. ISBN 80-901117-0-8

LUŠTINEC, J. Jilemnice. Nakladatelství Paseka v Praze, 2007. ISBN 978-80-7185-824-9

MICHALOVÁ, M. Města a obce Libereckého kraje. Vydavatelství Spacium, 2007

ŠLISÍK, Z. Hostinné a okolí. Vydavatelství Archa 90 Rychnov nad Kněţnou, 1990.

62

Správa Krkonošského národního parku [online]. 2010 [cit. 2010-04-7]. Dostupné z WWW: .

Kr-kralovehradecky.cz [online]. 2009 [cit. 2010-05-18]. Podkrkonoší. Dostupné z WWW: .

Podkrkonosi.info [online]. 2010 [cit. 2010-05-18]. Podkrkonoší. Dostupné z WWW: <podkrkonosi.info>.

Interregion.cz/turistika [online]. 2010 [cit. 2010-05-18]. Přehrada les království. Dostupné z WWW: .

Mudk.cz [online]. 2004 [cit. 2010-05-18]. Dvůr Králové nad Labem. Dostupné z WWW: <mudk.cz>.

Belohrad.cz [online]. 2009 [cit. 2010-05-18]. Lázně Bělohrad. Dostupné z WWW: .

63

Fotografie dostupné z: [1]: http://www.kudyznudy.cz/cs/aktivity/2009-02-18-2219-za-poznanim-pesi-turistika-vrchlabi.html

[2]: http://www.google.cz/images?hl=cs&q=kuks&um=1&ie=UTF8&source=univ&ei=O3 HyS6nED5TWmgPr1eCVDQ&sa=X&oi=image_result_group&ct=title&resnum=4&ved=0CDQQsAQwAw

[3]: http://www.google.cz/images?um=1&hl=cs&tbs=isch%3A1&sa=1&q=masarykova+v%C4%9B%C5%BE+ samostatnosti&aq=f&aqi=&aql=&oq=&gs_rfai=

[4]: http://hostinne.info/index.php?p=170

[5]:http://maps.google.cz/maps?f=q&source=s_q&gl=cz&hl=cs&g=Jilemnice&q=p%C5%99ehrada+les+kr%C3 %A1lovstv%C3%AD&btnG

[6]: http://www.google.cz/images?hl=cs&q=trutnov&um=1&ie=UTF-8&source=univ&ei=uWyS8HUCq WimwPs5q2SDQ&sa=X&oi=image_result_group&ct=title&resnum=4&ved=0CEAQsAQwAw

[7]: http://www.google.cz/images?um=1&hl=cs&tbs=isch%3A1&sa=1&q=Dv%C5%AFr+Kr%C3%A1lov%C3 %A9&aq=f&aqi=g2&aql=&oq=&gs_rfai=

[8]: http://maps.google.cz/maps/place?hl=cs&um=1&ie=UTF-8&q=Jilemnice&fb=1&gl=cz&ftid=0x470ebf 05e5828db3:0x400af0f66152a50&ei=C3DyS9HJJaXUmgOuntSHDQ&sa=X&oi=geocode_result&ct=title&resn um=1&ved=0CBkQ8gEwAA

64

Seznam příloh Příloha 1: Dotazníkový výzkum Příloha 2: Trasa Hradec Králové – Trutnov Příloha 3: Trasa Trutnov – Dvůr Králové Příloha 4: Trasa Trutnov – Hostinné Příloha 5: Propagační leták na navrţený zájezd

65

Příloha 1 1. otázka: Odkud jste? a) východní Čechy

b) jiţní Čechy

c) Morava

d) Vysočina

2. otázka: Jaký je Váš celkový postoj k turistice? a) kladný

b) neutrální

c) záporný

3. otázka: Navštívil(a) jste někdy Podkrkonoší? a) ano

b) ne

4. otázka: Jaká je vzdálenost z místa Vašeho bydliště do Podkrkonoší? a) do 20 km

b) 21 – 50 km

c) 51 – 100 km

d) 101 – 150 km

e) 151 a více

5. otázka: Odkud jste se o Podkrkonoší dozvěděl(a)? a) od přátel

b) z internetu

c) noviny a časopisy

d) jiný zdroj

6. otázka: Jaký typ zájezdu by jste upřednostnil(a)? a) vyráţet na jednotlivé výlety z jednoho místa

b) přesouvat se po určité trase

c) kombinací obou variant

7. otázka: Kolik byste byl(a) ochoten(a) zaplatit v průměru za jeden den dovolené strávené v Podkrkonoší? a) 1 – 499 Kč

b) 500 – 999 Kč

c) 1000 Kč a více

8. otázka: Kdyţ se řekne Podkrkonoší, které město, dominanta, či místo se Vám vybaví? a) ZOO Dvůr Králové

b) Trutnov

c) hospital Kuks

d) Hořice v Podkrkonoší

e) hrad Pecka

f) jiné………….

9. otázka: Do jaké věkové kategorie patříte? a) 10 – 18 let

b) 19 – 26 let

c) 27 – 60 let

d) 61 a více

10. otázka: Jaké je Vaše pohlaví? a) muţ

b) ţena

Na následující otázky odpovídají pouze ti, kteří jiţ Podkrkonoší navštívili. 11. otázka: Z jakého důvodu jste do Podkrkonoší přicestoval(a)? a) výlet

b) návštěva známých

c) sluţ. cesta

d) jiné

12. otázka: Co povaţujete na největší nedostatek Podkrkonoší? a) vysoké ceny

b) nedostatek ubytování

c) málo atraktivních míst

d) špatná dopravní dostupnost

13. otázka: Zdají se Vám ceny v Podkrkonoší příliš vysoké? a) ano

b) ne

14. otázka: Jaký dopravní prostředek jste vyuţili pro příjezd do Podkrkonoší? a) osobní automobil

b) motocykl

c) kolo

d) vlak

15.otázka: Budete se chtít v budoucnu do Podkrkonoší vrátit? a) ano

b) ne

e) autobus

Příloha 2 Trasa z Hradce Králové do Trutnova

Příloha 3 Trasa z Trutnova do Dvora Králové

Příloha 4 Trasa z Trutnova do Hostinného

Příloha 5

TERMÍN: 22.-24. července 2010 Odjezd z Hradce Králové (z autobusového nádraţí)

Cena zájezdu: 2530 Kč

Cena zahrnuje:     

Cesta moderním autobusem Ubytování v hotelu Polopenze Průvodce Vstupné