OBSAH
Preambule Historie Pardubického kraje Článek I – Symboly Pardubického kraje I. 1 Obecné užití symbolů I. 2 Znak Barevné provedení znaku Používání znaku Umístění znaku na budovách I. 3 Prapor I.3.1 Používání praporu I. 4 Logo I.4.1 Používání loga I. 5 Pečeť I.5.1 Používání pečeti I. 6 Znělka l.6.1 Používání znělky I. 7 Motto I. 8 Barvy l.8.1 Používání barev
2 3 4 5 6 7 8 9 10 10 11 11 12 12 13 13 14
Článek II – Prezentace a propagace Pardubického kraje II. 1 Propagační předměty 14 II. 2 Nejvýznamnější události 15 II. 3 Další významné události 15 II. 4 Nejslavnější rodáci a osobnosti 16 II. 5 Další slavní rodáci a osobnosti 18 II. 6 Významná místa 20 Článek III – Tiskoviny a dokumentace III. 1 Magazín III. 2 Zpravodaj III. 3 Pamětní kniha III. 4 Fotografická a filmová dokumentace 1
20 20 21 21
PREAMBULE
PREAMBULE My, členové samosprávy Pardubického kraje, stanovujeme tímto dokumentem symboly Pardubického kraje a obecná pravidla jejich užívání a základní zásady prezentace a propagace jednotné identity veřejné správy v našem kraji. Dokument „Tvář Pardubického kraje“ je závazný pro členy samosprávy a zaměstnance Pardubického kraje, organizační složky a právnické osoby zřízené Pardubickým krajem. HISTORIE PARDUBICKÉHO KRAJE Pardubický kraj už v minulosti existoval. Navazuje na pětisetletou historii kraje Chrudimského a objevuje se v dějinách již potřetí. Poprvé v polovině 19. století, kdy bylo Království české rozděleno na sedm krajů, podruhé v roce 1949. Dnešní Pardubický kraj vznikl ústavním zákonem 1. 1. 2000 a zahrnuje území okresů Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy. Spolu s Královéhradeckým a Libereckým krajem tvoří tzv. NUTS II Severovýchod. Jako vyšší územní správní celek má svoje symboly: znak, prapor, logo, pečeť, znělku a motto. Je velmi bohatý na významné architektonické památky, zrcadlí se v něm pestrá tvářnost české krajiny, patří mezi nejrozvinutější části České republiky a přesto si dokázal uchovat svou přírodní krásu a bohatství. Je to kraj vrcholového sportu, bohaté kultury a kvalitního vzdělání. Má atraktivní logistickou polohu, leží v centrální části Čech, 100 km od hlavního města Prahy. Je protkán všemi hlavními dopravními komunikacemi: evropským železničním koridorem, mezinárodním letištěm, dálniční sítí České republiky a v budoucnu i splavnou řekou Labe s přístavem. Za dobu své existence si vybudoval vlastní identitu, zajistil vznik krajských institucí jako jsou Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje, vojenské velitelství, zastoupení Českého statistického úřadu, pobočka krajského soudu, nemocnice. Navázal partnerské vztahy se zahraničními regiony v Německu, Polsku, Francii, Itálii a Slovensku, čímž se připojuje k evropské integraci. Otevřel své zastoupení v centru Evropské unie – Bruselu. 2
ZNAK
Článek I – Symboly Pardubického kraje Symboly Pardubického kraje (dále jen Pk) jsou znak, prapor, logo, pečeť, znělka a motto. I .1 O B E C N É U Ž I T Í S Y M B O L Ů
Symboly Pk se užívají při oficiálních, reprezentačních, slavnostních, kulturních, sportovních a jiných významných příležitostech. Všichni uživatelé symbolů Pk jsou povinni dbát, aby symboly Pk byly užívány důstojným způsobem a aby nedocházelo k jejich poškození, zneuctění a znevážení. Závazná pravidla k užívání symbolů Pk stanovuje Mediální manuál. Jeho používání se řídí „Opatřením ředitele KrÚ Pk č.3“ ze dne 7. dubna 2003.
Popis: Znak Pk tvoří červeno-modrý čtvrcený štít. V prvním poli je český lev, ve druhém poli moravská orlice, ve třetím poli stříbrná kvádrovaná hradební zeď. V její prolomené bráně je zlatý glóbus. Portál brány uzavírá klenák, ve kterém je černá lyra. Ve čtvrtém poli je polovina stříbrného koně ve skoku se zlatou zbrojí a uzděním.
3
S Y M B O LY PA R D U B I C K É H O K R A J E
I.2 ZNAK
Znak byl udělen Pk předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 14. 8. 2001. Autorem garfického návrhu je doc. PhDr. Petr Vorel, CSc., historik Východočeského muzea v Pardubicích. Výtvarně znak zpracoval pan Stanislav Valášek, grafik a výtvarník z Heřmanova Městce. Podoba znaku byla schválena usnesením Zastupitelstva Pardubického kraje (dále jen ZPk) Z/14/01 „Symboly – znak a prapor kraje“ ze dne 26. 4. 2001 a usnesením Rady Pardubického kraje (dále jen RPk) R/219/01 „Znak Pardubického kraje – technické a grafické řešení“ ze dne 18. 10. 2001.
Symbolizace: První dvě pole znaku zaujímají historické znaky Čech a Moravy. Třetí pole symbolizuje celý kraj. Otevřená stříbrná brána se zlatým glóbem představuje vstřícnost kraje vůči vnějšímu světu. Portál brány uzavírá stříbrný klenák s černou lyrou. Připomíná Mistry hudby, kteří žili v Pk. Modrá barva v poli štítu je symbolem množství řek, jezer a vodních ploch, jež se v kraji nalézají. Stříbrná barva hradební zdi symbolizuje pás hor, který obepíná kraj širokým obloukem. Čtvrté pole tvoří znak statutárního města Pardubic, v němž je sídlo Pk.
4
PROVEDENÍ ZNAKU
I . 2 .1 B A R E V N É P R OV E D E N Í Z N A K U
Stanovené odstíny barev - pro oblast tisku1. Modrá: Pantone 293; C 100%, M 56%, Y 0%, K 0%. Černá: Pantone extra black; C 0%, M 0%, Y 0%, K 100 %. Červená: Pantone 485; C 0%, M 100%, Y 91%, K 0%. Zlatá nebo žlutá: zlatá Pantone P872; žlutá Pantone P109; C 0%, M 9%, Y 94%, K 0%. Stříbrná nebo bílá: stříbrná (bílá) Pantone 877; C 0%, M 0%, Y 0%, K 0%. Pro výrobu a použití znaku Pk v černo-bílé verzi musí být použito heraldické provedení:
modrá
: vodorovné šrafování
červená : svislé šrafování zlatá
: tečkování
stříbrná : bílá černá
1
5
: černá (tečkování)
C (Cyan) – azurová, M (Magenta) – purpurová, Y (Yellow) – žlutá, K (blacK) – černá
POUŽÍVÁNÍ ZNAKU
Znak může být použit také obrysově nebo plastotypově. I.2.2 POUŽÍVÁNÍ ZNAKU
Dle zákona 129/2000 Sb., o krajích (§ 5), může Pk mít znak a prapor. Pk stanovuje povinnost označit znakem Pk: • úřední desku Krajského úřadu Pardubického kraje (dále jen KrÚ Pk), • zasedací sál ZPk a jednací sál RPk, • pracovnu hejtmana, pracovny členů RPk a ředitele KrÚ Pk, • jednotlivá usnesení ZPk a RPk, • pracovní smlouvy, jmenovací a odvolací dekrety zaměstnanců, uvolněných členů ZPk, ředitelů zřizovaných organizací apod., • průkazy a identifikační karty vydávané Pk,
6
UMÍSTĚNÍ ZNAKU
• vizitky uvolněných členů ZPk a zaměstnanců KrÚ Pk, • korespondenci hejtmana a členů RPk, • internetové stránky Pk, Věstník Pk, Magazín Pk a personální
inzerci v tisku, • parkovací karty Pk, • razítka pro úkony v samostatné působnosti Pk.
Organizace, jejichž zřizovatelem je Pk, se při používání znaku Pk řídí „Opatřením ředitele KrÚ Pk č. 2/2002 ze dne 1. 2. 2002“. I.2.3 UMÍSTĚNÍ ZNAKU NA BUDOVÁCH
Netvoří-li znak Pk součást architektonické výzdoby budovy, použije se k označení budov barevné provedení znaku Pk ze smaltovaného plechu ve tvaru obdélníku nebo bombírované (vypouklé) elipsy. K reprezentativnímu označení sídel Pk na
7
PRAPOR
plášti budovy bude použit bronz nebo jiný vhodný materiál (kámen, kov, dřevo, sklo apod.). Přestane-li budova sloužit jako sídlo Pk, znak Pk se z budovy neprodleně odstraní. Na objektech, které jsou kulturními památkami, je možno znak Pk umístit v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. I.3 PRAPOR
Prapor byl udělen Pk předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR dne 14. 8. 2001. Podoba praporu byla schválena usnesením ZPk Z/14/01 „Symboly – znak a prapor kraje“. Výtvarně prapor zpracoval pan Stanislav Valášek, grafik a výtvarník z Heřmanova Městce.
Popis: Červeno-modře čtvrcený list, v horním žerďovém poli je český lev, v dolním žerďovém poli bílá kvádrovaná hradební zeď se čtyřmi stínkami (zuby cimbuří) a pěti mezerami. V prolomené bráně s černou lyrou v klenáku je žlutý glóbus, v horním vlajícím poli moravská orlice, v dolním vlajícím poli je polovina bílého koně ve skoku se zlatou zbrojí a uzděním. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
8
PRAPOR/LOGO
I . 3 .1 P O U Ž Í VÁ N Í P R A P O R U
Pk stanovuje povinnost označit praporem Pk: • sídlo Pk, před budovou na osvětleném stožáru, • jednací sál RPk, • pracovnu hejtmana Pk, • po dohodě, sídla samospráv pověřených obcí III. stupně v Pk, • společenské, kulturní a sportovní akce pořádané nebo podporované Pk. Organizace, jejichž zřizovatelem je Pk, se při používání praporu Pk řídí „Opatřením ředitele KrÚ Pk č. 2/2002 ze dne 1. 2. 2002“. Na objektech, které jsou kulturními památkami, je možno prapor Pk umístit v souladu se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. K užívání praporu není potřebný souhlas Pk.
9
LOGO
I.4 LOGO
Logo je grafické zpracování názvu Pk. Jeho autorem je pan Lubomír Novotný z Přelouče. Logo Pk je od 26. května 2003 zapsáno v Úřadu pro průmyslové vlastnictví v Praze pod číslem 254710 jako ochranná známka Pk. I . 4 .1 P O U Ž Í VÁ N Í L O G A
Logo Pk se používá při prezentaci kraje na propagačních předmětech, letácích, informačních brožurách a všude tam, kde není vhodné použít znak Pk, především však při prezentaci a propagaci v oblastech cestovního ruchu a rozvoje kraje. Pravidla používání loga jsou závazná pro Pk jako veřejnoprávní korporaci a řídí se „Mediálním manuálem Pk“ („Opatření ředitele KrÚ Pk č. 3/2003 ze dne 7. 4. 2003“). Logo Pk není určeno pro prezentaci organizačních složek a právnických osob zřízených Pk. K používání loga je potřebný souhlas Pk.
Popis: Logo Pk se skládá z motivu hradu Kunětická hora a glóbu. Hrad je významnou dominantou Pardubicka, glóbus, motiv ze znaku Pk, značí otevřenost vůči vnějšímu světu.
10
PEČEŤ
I.5 PEČEŤ
Pečeť (otisk pečetidla) potvrzuje historickou významnost dokumentů vydaných hejtmanem Pk (např. mezinárodní dohody, pověřovací listiny, pamětní listy apod.). Pečetidlo uchovává hejtman a jeho správcem je vedoucí kanceláře hejtmana. Graficky a výtvarně zpracoval pečetidlo Josef Brychnáč, umělecký kovář z Pardubic. I . 5 .1 P O U Ž Í VÁ N Í P E Č E T I
Pečeť smí užívat pouze hejtman Pk. V ojedinělých případech, na základě zmocnění hejtmanem, i náměstci hejtmana Pk.
Otisk pečetidla v měřítku 1:2.
11
PEČEŤ/ZNĚLKA
I.6 ZNĚLKA
Znělkou Pk se rozumí upravené hlavní téma z cyklu symfonických básní „Má vlast“ – část IV „Z českých luhů a hájů“ od Bedřicha Smetany o délce 32 sekund. Znělku kraje zpracovala a Pk darovala Konzervatoř Pardubice. I . 6 .1 P O U Ž Í VÁ N Í Z N Ě L K Y
Znělka Pk může být použita při slavnostních a reprezentativních příležitostech za účasti alespoň jednoho člena RPk.
Popis: Pečetidlo o průměru 60 mm je vyrobeno z bronzu a je tvořeno spojením čtyř kruhových polí. V každém z kruhových polí je umístěna jedna ze čtyř částí znaku Pk. Jeho opis tvoří nápis „*Pardubický kraj*Pagus Pardubicensis*“. Rukověť pečetidla, přední polovina koně se zlatou ohlávkou a uzdou, je zhotovena z brazilského mahagonu. 12
MOTO/BARVY
I.7 MOTTO
Motto je základní sousloví, které se používá jako uvozovací a spojovací věta v tiskovinách Pk. Je možné ho použít samostatně ve spojení se znakem Pk nebo logem Pk, případně s ostatními symboly. • „základní sousloví“ se většinou používá v publikacích o Pk, • „krátká verze“ se většinou používá ve spojení se znakem Pk.
Základní sousloví: Pardubický kraj je území, kde se snoubí nádherná příroda, velkolepá historie, lidský um, úchvatnost hudby a sport snad ve všech podobách. Krátká verze: Pardubický kraj – dynamický a rozvážný I.8 BARVY
Pk používá pro svoji prezentaci a propagaci kombinaci barev modrá – zlatá, respektive modrá – žlutá. Symbolizace: Modrá barva symbolizuje množství řek a vodních ploch, které jsou v Pk. Zlatá (žlutá) barva spojuje všechny čtyři pole znaku Pk.
Stanovené odstíny barev – pro oblast tisku. Modrá – Pantone 293; C 100%, M 56%, Y 0%, K 0%. Zlatá nebo žlutá zlatá – Pantone P872, žlutá Pantone P109; C 0%, M 9%,Y 94%, K 0%. 13
P R E Z E N TA C E A P R O PA G A C E P K
I . 8 .1 P O U Ž Í VÁ N Í B A R E V
Barvy Pk se používají při zhotovování prezentačních a propagačních předmětů a tiskovin a všude, kde je to esteticky vhodné. Povinností uživatele barev Pk je dodržení stanovených odstínů. Vyžaduje-li to výtvarné řešení, je možné použít nejbližší odstín stanovených barev. Barvy Pk jsou nedílnou součástí vizuální kompletnosti propagace kraje.
Článek II – Prezentace a propagace Pardubického kraje Prezentací a propagací se rozumí zviditelnění Pk veřejnosti, zejména internetovými stránkami, poskytováním informací médiím o činnosti Pk, vydáváním tiskovin, výrobou prezentačních a propagačních předmětů, navázáním kontaktů a spolupráce s ostatními kraji České republiky i regiony v zahraničí, účastí zástupců Pk na kulturních, společenských a sportovních akcích apod. I I .1 P R O PA G A Č N Í P Ř E D M Ě T Y
Propagační předměty jsou určeny pro prezentaci Pk (výstavy, veletrhy v ČR i v zahraničí, přijetí oficiálních návštěv, kulturní a sportovní akce podporované Pk apod.). Kategorie propagačních předmětů: Základní – veřejné akce – výstavy, veletrhy, tiskové konference, akce Pk apod. Příležitostné – běžné použití – pracovní návštěvy apod. V.I.P. – reprezentace Pk, významné tuzemské i zahraniční návštěvy apod. 14
NEJVYZNAMNĚJŠÍ UDÁLOSTI
II.2 NEJVYZNAMNĚJŠÍ UDÁLOSTI
Pk přijímá a vyhlašuje níže uvedené akce za „krajské“ a při jejich konání je bude finančně, případně organizačně podporovat. Czech Open – mezinárodní festival šachu, bridže a her, Pardubice Kociánova houslová soutěž – soutěž mladých houslistů, Ústí nad Orlicí Pietní akt v Ležákách – připomenutí vypálení obce Ležáky na Chrudimsku během 2. světové války, Ležáky Loutkářská Chrudim – celostátní soutěž loutkových souborů, Chrudim Pardubická juniorka – mistrovství ČR jednotlivců v tenise staršího dorostu, Pardubice Polička 555 – hudební festival, Polička Smetanova Litomyšl – operní festival, Litomyšl Velká pardubická steeplechase – překážkové dostihy, Pardubice Zlatá přilba – motocyklový závod na ploché dráze, Pardubice II.3 DALŠÍ VYZNAMNÉ UDÁLOSTI
Aviatická pouť – přehlídka domácího i zahraničního letectví, Pardubice Cena Františka Filipovského – udílení cen za herecké výkony v dabingu, Přelouč Dny slovenské kultury – festival slovenské kultury, Moravská Třebová Festival smíchu – soutěžní přehlídka regionálních divadel v komediálním žánru, Pardubice IFAS – pěvecká soutěž akademický sborů, Pardubice 15
NEJSLAVNĚJŠÍ RODÁCI A OSOBNOSTI
Mezinárodní festival a soutěž pěveckých sborů Bohuslava Martinů – soutěžní festival Mobilizace Cihelna – vojensko-historická ukázka bojové akce, Králíky Trienále českého Ex Libris – výstava výtvarného umění, Chrudim Výtvarné Hlinecko – výstava děl českých výtvarníků, Hlinsko Pk podporuje i další akce konané v Pk, a to především s atributem „světový“ „evropský“ nebo „republikový“. II.4 NEJSLAVNĚJŠÍ RODÁCI A OSOBNOSTI
Seznam nejslavnějších rodáků a osobností, které výrazně působily na území Pk. Antonín Chittussi
Antonín Slavíček
Arnošt z Pardubic
Bedřich Smetana
1847–1891, malíř, studoval na pražské Akademii, maloval především českou krajinu jihočeských rybníků a Českomoravskou vysočinu 1870–1910, malíř, 1903–1905 vedl vlastní uměleckou školu, byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes 1297–1364, politik a církevní hodnostář, 1344–1364 první arcibiskup pražský, přítel a rádce Karla IV., první rektor Univerzity Karlovy v Praze 1824–1884, hudební skladatel, zakladatel české národní hudby, dirigent, klavírista a pedagog, sbormistr a hudební kritik 16
NEJSLAVNĚJŠÍ RODÁCI A OSOBNOSTI
Bohuslav Martinů Bratranci Veverkovi
1890–1959, hudební skladatel František 1799–1849 a Václav 1790–1849, vynálezci a konstruktéři ruchadla a fukaru Jan Amos Komenský 1592–1670, pedagog, teolog, filosof, sociální a náboženský myslitel a spisovatel, kněz a biskup jednoty bratrské Jan Marek Marci 1595–1667, přírodovědec a filosof, profesor medicíny na univerzitě v Praze Jan Kašpar 1883–1927, první český pilot, 13. 5. 1911 podnikl památný let z Pardubic do Prahy v letadle vlastní konstrukce Jan Perner 1815–1845, technik, stavitel železniční dráhy na trase Praha – Vídeň Josef Gočár 1880–1945, architekt, urbanista, profesor a rektor Akademie výtvarných umění v Praze, patřil mezi nejvýznamnější architekty meziválečného období Josef Ressel 1793–1857, vynálezce lodního šroubu, lisu na víno a olej, lisu na kovové předměty, optického telegrafu Julius Mařák 1832–1899, malíř a grafik, představitel romantické krajinomalby Viktor Kornel 1460–1520, univerzitní mistr, právník, ze Všehrd byl autorem publikací s českou právní terminologií 17
RODÁCI A OSOBNOSTI
Vilém z Pernštejna
Asi 1435–1521, šlechtic, který přivedl Pernštejny do Pardubic a na Kunětickou horu, 1488–1514 nejvyšší hofmistr Českého království Václav Jan Tomášek 1774–1850, významný hudební skladatel a pedagog, autor klavírních skladeb a písní na texty J. W. Goetha II.5 DALŠÍ SLAVNÍ RODÁCI A OSOBNOSTI
Emil Holub
1847–1902, lékař a cestovatel, podnikl výpravu do Afriky, do vlasti přivezl bohaté sbírky přírodnin a etnografického materiálu František Bílek 1885–1972, lékař, zakladatel zootechnické školy, zasloužil se o zachování českých původních plemen starokladrubského koně a koně Převalského František Filipovský 1907–1993, herec, člen Národního divadla v Praze, představitel především komických rolí František Schmoranz architekt působící v 1. polovině 20. stol. Franz Spina 1863 – 1938, občan německé národnosti, který se zasloužil o budování Československa, člen československé vlády v letech 1926 – 1938 Christian Polykarp 1769–1831, zakladatel jednoho Erxleben z nejproslulejších lanškrounských rodů, chemik, farmaceut a botanik, založil roku 1794 první lanškrounskou lékárnu 18
RODÁCI A OSOBNOSTI
Jaroslav Kocián
1883–1950, houslista, pedagog a skladatel, v letech 1939–1943 byl profesorem a rektorem konzervatoře v Praze Jindřich Praveček 1909–2000, významný skladatel a dirigent Jiří František Pacák 1664–1742, sochař, spolupracoval na výzdobě piaristického kostela v Litomyšli Karel st. ze Žerotína 1564–1636, šlechtic a politik, v letech 1608–1615 byl moravským zemským hejtmanem Karel Václav Rais 1859–1926, prozaik a publicista, autor mnoha knih pro mládež Max Švabinský 1873–1962, malíř a grafik, 1924 až 1926 byl rektorem Akademie výtvarných umění v Praze, autor poštovních známek a bankovek Oskar Schindler 1908–1974, kontroverzní německý obchodník, v průběhu 2. světové války zachránil život více než 1100 Židům, již za života se mu dostalo řady významných ocenění, v roce 1963 byl v Izraeli prohlášen „Spravedlivým mezi národy“ Prokop Diviš 1696–1765, přírodovědec, katolický kněz a vynálezce, postavil v českých zemích první hromosvod 19
V Y Z N A M N Á M Í S TA / T I S K O V I N Y
Tereza Nováková
Vítězslav Novák
1853–1912, prozaička, těžištěm jejího díla byly romány zachycující duchovní vývoj východočeského venkova 1870–1949, hudební skladatel, žák Antonína Dvořáka, v r. 1909 byl jmenován profesorem skladby na pražské konzervatoři
I I .6 V Y Z N A M N Á M Í S TA :
Zámeček Pardubice – památník českým obyvatelům, kteří zde byli v době od 3. 6. do 9. 7. 1942 popraveni nacisty Ležáky – památník vyhlazení obce Ležáky nacisty v červnu 1942 Růžový palouček – památné místo u Litomyšle, kde se v roce 1547 loučili s vlastí členové Jednoty bratrské před odchodem do exilu
Článek III – Tiskoviny a dokumentace III.1 MAGAZÍN Magazín „Pardubický kraj“ vydává Pk jako informační materiál pro obyvatele Pk. Obsah magazínu je před tiskem redigován redakční radou. III.2 ZPRAVODAJ Zpravodaj Pk vydává Pk jako informační materiál pro obce a jím zřizované organizace. Obsah zpravodaje je před tiskem redigován redakční radou. 20
TISKOVINY
III.3 PAMĚTNÍ KNIHA Pamětní kniha slouží k chronologickým zápisům nejdůležitějších událostí Pk. Správcem knihy je tiskové oddělení Kanceláře hejtmana. Pamětní kniha je majetkem Pk. Popis: Vazba pamětní knihy je celokožená, vrchní deska je označena znakem Pk a nápisem „Pardubický kraj“. Hřbet knihy je označen nápisem „Pamětní kniha“. Do Pamětní knihy se zapisují významní hosté a návštěvy v Pk, ručně je tiskovým oddělením Kanceláře hejtmana dopisována stručná charakteristika akce.
III.4 FOTOGRAFICKÁ A FILMOVÁ DOKUMENTACE Fotografická a filmová dokumentace slouží především k zaznamenání účasti členů ZPk na reprezentačních, kulturních, sportovních a jiných akcích. Za zpracování a archivaci zodpovídá vedoucí kanceláře hejtmana. Za fotografickou dokumentaci jsou považovány: • fotografie pořízené zaměstnanci KrÚ Pk, zejména zaměstnanci tiskového oddělení kanceláře hejtmana, • fotografie pořízené externími médii (nákup služeb od profesionálních fotografů, novinářů apod.). Za videodokumentaci je považováno: • videodokumentace pořízená zejména zaměstnanci tiskového oddělení kanceláře hejtmana, • videodokumentace pořízená nákupem od externích dodavatelů. 21
PA R D U B I C K Y K R A J
Pardubický kraj Obce s rozšířenou působností
Tvář Pardubického kraje byla vydána jako interní tiskovina Pardubického kraje v intencích usnesení Zastupitelstva Pardubického kraje Z/55/01 ze dne 13. 12. 2001 a aktualizována usneseními Zastupitelstva Pardubického kraje Z/222/03 ze dne 18.12.2003, Z/302/07 ze dne 18.12.2007 a Z/26/08 ze dne 18.12.2008, a v souladu se zákonem č. 129/2000 Sb. o krajích, ve znění pozdějších předpisů. 22
