Výběr vhodného ekonomického informačního systému pro vybranou účetní jednotku

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Výběr vhodného ekonomického informačního systému pro vybranou účetní jednotku

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Patrik Svoboda, Ph.D.

Zuzana Kočvarová

Brno 2008

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím zdrojů, které uvádím v seznamu použité literatury.

V Brně dne 26. května 2008

……………………………..

Poděkování Úvodem bych chtěla poděkovat prof. ing. Patriku Svobodovi, Ph.D., vedoucímu bakalářské práce, za čas, který mi věnoval a za poskytnutí cenných rad a připomínek. Dále děkuji panu ing. Havelkovi za ochotu, čas a odbornou pomoc při psaní této práce.

Abstrakt

Kočvarová, Z. Výběr vhodného ekonomického informačního systému pro vybranou účetní jednotku. Bakalářská práce. Brno, 2008.

Práce se zabývá výběrem vhodného účetního software na přelomu let 1999/2000 a jeho využitím ve firmě. To znamená, zda vybraný informační a ekonomický systém splňuje nejdůležitější požadavky firmy, např. obsahuje funkce nezbytné pro činnost podniku nebo má jednoduché, uživatelsky příjemné ovládání. Dále se práce zaměřuje na výhody a nevýhody, které program má v porovnání s konkurenčními softwary. Pomocí všech zjištěných informací hodnotí jeho vlastnosti a situaci na trhu.

Abstract

Kočvarová, Z. The choice of convenient information system for selected accounting subject. Bachelor thesis. Brno, 2008.

This work is intented on choosing of suitable accounting information system and its exploitation in PKI-Teplotechna Brno Ltd. That means whether this system mentioned above covers the most important firm requirements including all functions necessary for firm management, simple and pleasant managing etc. Further is the thesis focused on software advantages and disadvantages compared with other competition softwares. In accordance of all using informations this work try to rate its qualities and market position.

Obsah 1

ÚVOD.............................................................................................................................7

2

CÍL PRÁCE A METODIKA .......................................................................................8

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE...............................................................................................9

3.1

Účetnictví jako ekonomická kategorie a jeho postavení v hospodaření obchodní společnosti .....................................................................................................9

3.2

Funkce účetnictví ........................................................................................................10

3.3

Zásady pro vedení účetnictví .....................................................................................11

3.4

Dopady využívání informačních technologií na účetnictví .....................................13

3.5

Právní předpisy ČR na účetnictví vedené na počítači .............................................14

3.6

Hodnocení a výběr programů pro vedení účetnictví ...............................................16

3.7

Rizika pro vedení účetnictví na počítači ...................................................................23

4

VLASTNÍ PRÁCE ......................................................................................................24

4.1

Charakteristika firmy.................................................................................................24

4.2

Organizační struktura a charakter produkce firmy PKI - Teplotechna Brno spol. s r.o. ...........................................................................25

4.3

Historie účetnictví a výpočetní techniky ve firmě....................................................27

4.4

Informační systém FEIS.............................................................................................29

4.5

Firma ARBES poskytuje tyto služby:.......................................................................30

4.6

Hlavní rysy systému....................................................................................................32

4.7

Firma používá tyto moduly........................................................................................37

4.8

Číselníky ......................................................................................................................38

4.9

Licence FEIS ve firmě ................................................................................................39

4.10

Výsledná kalkulace zakázek ......................................................................................41

4.11

Výhody a nevýhody systému......................................................................................43

4.12

Konkurence .................................................................................................................44

4.13

Rozhodovací analýza ..................................................................................................45 A.

Výběr vhodného účetního programu na přelomu let 1999/2000....................45

B.

Výběr vhodného účetního programu v roce 2008...........................................49

4.14

Nejznámější uživatelé FEIS .......................................................................................54

5

DISKUSE A ZÁVĚR ..................................................................................................55

6

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.......................................................................57

7

PŘÍLOHY....................................................................................................................59

1 ÚVOD

1 ÚVOD Použití účetního software je v historii vývoje forem a technik vedení účetnictví významným fenoménem, protože do doby použití ekonomických a informačních systémů byly způsob vedení účetnictví a jednotlivé dílčí postupy při jeho vedení plně dány účetní jednotkou, a to jak z hlediska stanovení jejich pravidel a algoritmů, tak i z hlediska jejich provádění. Účetní určoval způsob vyhotovování dokladů, jejich zapisování do účetních knih a následné vyhotovování výstupních informací z účetnictví. S nástupem výpočetní techniky určuje a přebírá řízení podstatné části těchto úkonů programové vybavení počítače. Postup vedení účetnictví v konkrétní firmě je tedy z podstatné části určen algoritmem programu, který je pro vedení účetnictví používán a kvalitou nastavení jeho parametrů, které bylo provedeno v průběhu jeho implementace. Jediná cesta, jak může účetní jednotka ovlivnit kvalitu vedení svého účetnictví je tedy výběr správného programu a jeho kvalitní implementace. Chybně vybraný software nebo jeho špatná implementace může způsobit tak závažné problémy, že jejich ekonomické důsledky budou s vysokou pravděpodobností přesahovat pořizovací náklady vybraného systému. Výběr vhodného programu je multikriteriální záležitostí vyžadující vyvážené odborné posouzení mnoha kritérií v několika samostatných oblastech. [6] Vedení účetnictví na počítači přináší nesčetně výhod. Na druhé straně využití počítačů vnáší do procesu vedení účetnictví nová rizika, která tradiční vedení účetnictví neznalo a jejichž vznik a dopady je nutno minimalizovat odpovídajícími postupy a opatřeními. Stejně jako u tradičně vedeného účetnictví musí účetní jednotka dodržovat právní předpisy, které jsou v celé řadě případů založeny na tradičním pojetí vedení účetnictví, a to je pro současné informační a komunikační technologie neadekvátní. Požadavky právních předpisů na využití počítačů při vedení účetnictví se v ČR vyvíjely vždy s větším nebo menším

zpožděním

vzhledem

k rozvoji technologických

možností

informačních

a komunikačních technologii a způsobu jejich využívání.

7

2 CÍL PRÁCE A METODIKA

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Téma mé práce jsem si zvolila z několika důvodů. Domnívám se, že prostřednictvím tohoto tématu mohu nejlépe prohloubit a doplnit znalosti získané během studia. Jsem si vědoma toho, že v oblasti účetnictví jako ekonomické kategorie není velký prostor pro nějaké inovace, nicméně způsoby účtování, pořizování dat, evidence účetních dokladů, jejich oběh, nařizování a schvalování hospodářských operací apod. mohou významným způsobem přispět k poznání reality při zajišťování výrobní činnosti konkrétní obchodní společnosti v praxi. Neméně důležité jsou i výstupy výpočetní techniky jak pro účely vnitropodnikového řízení firmy, tak i navenek např. ve vztahu ke správním orgánům, auditorské společnosti, bankám apod.

Pro teoretickou část jsou mi hlavním zdrojem odborné knihy. Pro praktickou část jsem si vybrala firmu, ve které jsem měla možnost vyzkoušet si tamní účetní software. V literárním přehledu bych ráda vysvětlila základní pojmy z oblasti účetnictví a ekonomických informačních systémů, které mi pomohly objasnit problematiku. Popisuji zde také kritéria pro výběr správného účetního programu a rizika při účtování na počítači. Stěžejní částí je praktická stránka práce. Zabývám se zde charakteristikou společnosti PKI – Teplotechna Brno spol. s r.o., včetně historie, organizačního uspořádání atd. s následným popsáním účetního software FEIS. Zjistím, zda splňuje nejdůležitější požadavky firmy, např. obsahuje funkce nezbytné pro činnost podniku, má jednoduché, uživatelsky příjemné ovládání a zaměřím se na výhody a nevýhody, které program má v porovnání s konkurenčními softwary. Pomocí všech zjištěných informací zhodnotím jeho vlastnosti a situaci na trhu (jeho nejvýznamnější uživatelé). Systém FEIS nabízí mnoho specifických modulů, které lze zakoupit samostatně a kombinovat podle potřeby, proto se soustředím pouze na ty, které podnik využívá. V závěru zhodnocuji celou problematiku, zda je firma spokojena s výběrem ekonomického informačního systému FEIS a jaký je přínos mé bakalářské práce. 8

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3.1 Účetnictví jako ekonomická kategorie a jeho postavení v hospodaření obchodní společnosti Předmětem účetnictví jsou, stručně řečeno, skutečnosti týkající se stavu a pohybu majetku, závazků, vlastního kapitálu, nákladů, výnosů a hospodářského výsledku účetní jednotky. Lze tedy konstatovat, že účetnictví je ucelenou soustavou informací o stavu, struktuře a pohybu majetku a zdrojích jeho krytí k určitému časovému období na straně jedné a současně poskytuje informace o nákladech, výnosech a hospodářském výsledku účetní jednotky za určité časové období na straně druhé. [3] Je založeno především na získávání informací za účetní jednotku jako celek ve vztahu k vnějšímu okolí. Poskytuje informace nezbytné jednak pro vedení a vlastníky v souvislosti s dalšími podnikatelskými záměry ale také, což je neméně důležité pro své ekonomické okolí jako obchodní partnery, finanční orgány, banky, potenciální investory apod. I když je účetnictví v podstatě soustavou historických informací, je přesto nejvýznamnějším východiskem jak pro operativní řízení, tak i pro rozhodování o budoucí strategii firmy. V neposlední řadě podává též obraz o efektivitě využití vložených prostředků do podnikání a o finanční situaci firmy. Finanční a majetkovou situaci firmy je třeba nejen popsat a zobrazit, ale současně provést její analýzu, předpovědět další vývoj a v souvislosti s tím přijmout nejvhodnější rozhodnutí. Ve zdravém tržním prostředí nelze bez účetních informací řídit, lze říci, že bez základních účetních znalostí se může obejít dnes málokdo. V podstatě sama reforma daňové soustavy v roce 1994 vtáhla nejširší veřejnost do problematiky účetnictví, např. uloženou povinností předkládat přiznání k dani z příjmů. Pro pochopení účetnictví nejde pouze o zvládnutí odborné problematiky, účetnictví představuje rovněž proces zpracování účetních dat, organizování toku informací a využívání výpočetní techniky. [3]

9


3.2 Funkce účetnictví Jak vyplývá z předchozího, základní funkcí účetnictví je poskytování informací různým „zájemcům“, kteří se o firmu zajímají z nejrůznějších důvodů. V zásadě se jedná o tyto kategorie zájemců: 1) Fyzické a právnické osoby, které se na financování podniku podílejí přímo, např. akcionáři, společníci, dále úvěrující peněžní ústavy, dodavatelé výrobků a služeb a další. 2) Subjekty, které jsou na výsledcích podniku nějakým způsobem zainteresovány, popřípadě jsou výsledky podniku jimi dále zpracovávány. Do této kategorie patří např. vlastní zaměstnanci, daňové a další správní orgány, konkurenční podniky, potenciální investoři a v neposlední řadě i ostatní veřejnost. [3]

Uživatelům všech těchto kategorií se informace o finanční situaci podniku předkládají formou účetních výkazů, přičemž je nutno zajistit, aby informace v nich uvedené byly hodnověrné a aby byly srozumitelné a srovnatelné jak v rámci České republiky, tak i mimo ni. Zájem o informace u jednotlivých kategorií uživatelů může být různorodý. Vlastníky, kteří do podnikání vložili své vlastní prostředky, bude asi nejvíce zajímat výnosnost těchto vložených prostředků, zaměstnance na druhé straně zase bude zajímat hospodářská a finanční stabilita podniku a jeho schopnost uspokojovat především jejich mzdové a ostatní nároky. Obchodní dodavatele bude asi nejvíce zajímat, zda jim podnik bude schopen platit za jejich dodávky v dohodnutých termínech, stejně jako ostatní věřitele, zda je podnik schopen uspokojovat jejich finanční nároky, např. splácet ve stanovených termínech poskytnuté úvěry, půjčky včetně dohodnutých úroků. Potencionální investoři potřebují informace pro rozhodnutí, zda mají do podniku vložit prostředky, jaká by mohla být míra výnosnosti z jimi vložených prostředků a jaká rizika by mohla být s uvažovanou investicí spojena. Zákazníci, zejména ti, kteří mají s podnikem dlouhodobé obchodní svazky a jsou na něm do jisté míry závislí se budou zaměřovat na dlouhodobou prosperitu podniku. Také veřejnost může mít zájem o prosperitu podniku,

10


jeho záměrech a vývojových trendech, protože podnik pro ni představuje pracovní příležitosti, rozvoj místní ekonomiky i potenciální možnost investování. Kromě své informační funkce plní účetnictví řadu dalších funkcí. Vedením soustavných zápisů o podnikových jevech plní funkci registrační, je důležitým důkazním prostředkem při vedení sporů, zejména při ochraně a uznání práv vyplývajících ze vztahů mezi věřitelem a dlužníkem, je základem pro vyměření daňových povinností a jiných odvodů, pro řízení finanční a daňové politiky státu, pro výpočty ukazatelů státní statistiky apod. V neposlední řadě je také prostředkem, jímž profesionální manažeři „skládají účty“ vlastníkům podniku, to znamená, jak je spravován a ochraňován jim svěřený majetek a jak úspěšně je s tímto majetkem nakládáno. Široký rozsah požadavků kladených na účetnictví vyplývá ze skutečnosti, že účetnictví je systémem založeným na rigorózních metodických principech a obecně uznávaných zásadách, směřujících k tomu, aby podávalo věrný obraz skutečnosti a aby jeho informace byly průkazné, úplné, spolehlivé a co nejobjektivnější. [3]

3.3 Zásady pro vedení účetnictví Účetní zásady vycházejí z předpokladu -

nepřetržitosti provozu účetní jednotky v obdobích po sobě následujících,

-

nezávislost jednotlivých účetních období, založené na postupech umožňujících vyjádřit veškeré skutečnosti související s daným účetním obdobím,

-

definování účetního období (kalendářní rok). [3]

Základní zásady: -

Zásada reálného zobrazení (věrného obrazu) majetku, závazků, hospodářského výsledku, hospodářské a finanční situace. Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví a finanční situaci účetní jednotky.

11


-

Zásada opatrnosti je založena na reálném odhadu hospodářské situace účetní jednotky v tom smyslu, aby se rizika ztrát včetně snížení ceny majetku nepřenášela do následujících období. Znamená to, že: • aktiva a výnosy by neměly být nadhodnoceny, • závazky a náklady by naopak neměly být vykázány nižší. Tato zásada se realizuje především tvorbou rezerv, opravných položek a zvolenými principy oceňování.

-

Bilanční kontinuita, tj. návaznost zůstatků rozvahových účtů v následujícím účetním období na zůstatky rozvahových účtů v běžném účetním období.

-

Stálost metod v běžně vedeném účetnictví především ve vztahu ke způsobům oceňování,

způsobům

odepisování

a

postupům

účtování.

Provázanost

a srovnatelnost účetních informací v čase vyžaduje stálost při uplatňování pravidel a postupů pro oceňování majetku a pro předkládání účetní závěrky. -

Zákaz kompenzace majetku a závazků, nákladů a výnosů. [3]

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví: Správné – účetnictví je správné, pokud je vedeno v souladu se zákonem o účetnictví a s vyhláškami k zákonu o účetnictví, Českými účetními standardy a dalšími předpisy, které upravují účetnictví buď přímo či nepřímo. Úplné – účetnictví je úplné, pokud účetní jednotka zaúčtovala v účetním období v účetních knihách všechny případy týkající se předmětu účetnictví, sestavila účetní závěrku, vyhotovila výroční zprávu a zveřejnila informace podle § 21a a je schopna tyto skutečnosti doložit na základě účetních záznamů (dokladů). Průkazné – účetnictví je průkazné, pokud účetní jednotka provedla inventarizaci ve smyslu zákona o účetnictví a účtování o předmětu účetnictví je doloženo průkaznými účetními záznamy. Srozumitelné – účetnictví je srozumitelné, pokud umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních případů a obsah účetních záznamů. 12


Přehledné Trvalé – účetní jednotka zajistí trvalost účetnictví, pokud jsou uloženy a archivovány účetní záznamy v předepsaných lhůtách a účetní jednotka je schopna tuto povinnost splnit i do budoucna. U účetních záznamů v technické formě je účetní jednotka povinna zajistit i nástroje pro převod z technické formy účetního záznamu do čitelné podoby pro uživatele. [2]

3.4 Dopady využívání informačních technologií na účetnictví V tradičním pojetí vedení účetnictví je povinnost vést účetnictví splněna okamžikem vyhotovení účetních knih a na ně navazujících výstupů. Součástí tohoto pojetí je i značně problematické stanovisko, které bylo až do roku 1992 zakotveno i v naší právní úpravě, že za účetnictví jsou považovány pouze účetní knihy v tištěné podobě bez ohledu na to, jakým způsobem byly vyhotoveny. V případě vedení účetnictví v počítači lze z toho dovodit skutečnost, že povinnost vést účetnictví není splněna do té doby, dokud nejsou na tiskárně z počítače vytištěny účetní knihy a ostatní požadované výstupy tvořící účetnictví. Tento požadavek byl mnohdy pouze formálně-právní a tisky účetních knih byly nuceně prováděny přesto, že nebyly nadále efektivně používány a byly pouze archivovány za účelem prokázání splnění povinnosti vést účetnictví. [6]

Průlomem do této konstrukce byl zákon o účetnictví z roku 1992, který poprvé umožnil přímé vedení účetnictví v „počítači“ s tím, že výstupy nemusí být tištěny, ale systém je musí být schopen vytisknout „na požádání“. Těžištěm současné práce účetního je součinnost při definici algoritmů určujících zpracování účetnictví a následné nastavování parametrů tohoto zpracování, dále příprava a vstup údajů z účetních dokladů a na závěr využití údajů poskytovaných účetnictvím. Z těchto důvodů se požadují podstatně vyšší nároky na jeho kvalifikaci. Informační systémy na mezipodnikové úrovni umožňují zejména vyhotovování průkazných účetních dokladů v elektronické podobě na straně tvůrce dokladu, jejich

13


elektronickou komunikaci a následné zpracování počítačem na straně jeho příjemce bez účasti účetního. Účetní knihy mění svoji podobu. Nejenže nemusí mít podobu vázaných knih, či volných listů, nemusí být ani v tištěné podobě, ale například mohou mít podobu záznamu na magnetických nosičích dat, či přímo v paměti počítače. Ještě významnější než změna formy účetních knih je změna jejich tradičních funkcí. Jako typický problém je možné uvést záměnu deníku, hlavní knihy a obratové předvahy. Všechny tyto výstupy z účetnictví vedeného na počítači se provádějí vždy ze stejného zdroje dat a liší se pouze mírou agregace a třídícím hlediskem. Deník setříděný podle počtů je hlavní knihou. Obratová předvaha v položkovém členění a setříděná podle data operace je deníkem. Hlavní kniha tříděná podle účtů, ale agregovaná vždy součtem za účet, je vlastně obratovou předvahou atd. Dochází tak k popření tradičního pojetí vztahu mezi časovými a věcnými zápisy v účetnictví. Účetní knihy tedy nepředstavují fyzicky jiné účetní zápisy, ale pouze jiný pohled na stále stejná účetní data. [6]

Účetní legislativa ČR prostřednictvím zákona o účetnictví nadále specifikuje jako povinné knihy podvojného účetnictví deník, hlavní knihu, knihy analytické evidence a nově také knihy podrozvahové evidence, a to prakticky bez jakékoliv další specifikace.

3.5 Právní předpisy ČR na účetnictví vedené na počítači Příprava novely zákona o účetnictví platná od 1.1.2002 byl několikaletý proces, který prošel několika zásadně odlišnými fázemi co do formy i obsahu. Projednávání zákona v poslanecké sněmovně rovněž neprobíhalo hladce. [6]

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví jako soustavu účetních záznamů, přitom mohou použít technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení. Účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví. Každou skutečnost týkající se vedení účetnictví jsou účetní jednotky povinny zaznamenávat výhradně účetními záznamy. Informace obsažená v účetním 14


záznamu se označuje jako obsah účetního záznamu; konkrétní způsob zaznamenávání této informace se označuje jako forma účetního záznamu. [8]

Účetní záznam Účetní záznam může mít: -

písemnou formu

-

technickou formu

Písemnou formou je provedený účetní záznam rukopisem, psacím strojem, tiskařskými technikami anebo tiskovým výstupním zařízením výpočetní techniky, jehož obsah je pro fyzickou osobu čitelný. Technickou formou je účetní záznam provedený elektronickým, optickým nebo jiným způsobem, který umožňuje jeho převedení do formy, v níž je jeho obsah pro fyzickou osobu čitelný, tj. převod do písemné formy. [6] Účetní jednotka může provést převod účetního záznamu z jedné formy do druhé. V tomto případě je povinna zajistit, že obsah účetního záznamu v nové formě je shodný s obsahem účetního záznamu v původní formě. [2] Účetní jednotky jsou povinny zajistit ochranu účetních záznamů a jejich obsahu, použitých technických prostředků, nosičů informací a programového vybavení před jejich zneužitím, poškozením, zničením, neoprávněnou změnou či přístupem k nim, ztrátou nebo odcizením.

Průkaznost účetních záznamů Za průkazný účetní záznam se považuje záznam, jehož obsah je prokázán přímo porovnáním se skutečností, kterou tento záznam prokazuje. Podpisovým záznamem se rozumí účetní záznam, jehož obsahem je vlastnoruční nebo elektronický podpis podle zvláštního právního předpisu anebo obdobný průkazný účetní záznam v technické formě. Oba tyto podpisy jsou si z hlediska průkaznosti rovny. [9]

15


Průkaznost účetnictví Průkaznost účetnictví již nemůže beze zbytku stát pouze na existenci účetního dokladu a jeho náležitostech. Významná část zabezpečení průkaznosti účetnictví se přesouvá do oblasti správnosti a spolehlivosti algoritmů zpracování účetnictví. V případě snímání údajů o transakcích prostřednictvím technického zařízení (čtečka čárového kódu, automatické váhy, fotobuňky apod.) nebo v případech, kdy je účetní zápis generován programem pro vedení účetnictví automaticky, nemusí vůbec účetní doklad vzniknout nebo vzniká až následně po zaúčtování jako opis dat, které již byly zaúčtovány. Průkaznost takto provedených účetních zápisu tedy již není dána účetním dokladem, ale kvalitou algoritmu, který takové zápisy zajišťuje. [6]

Opravy účetních záznamů Opravy v účetních záznamech nesmějí vést k neúplnosti, neprůkaznosti, nesprávnosti, nesrozumitelnosti nebo nepřehlednosti účetnictví. Opravy se musí provádět tak, aby bylo možno určit osobu odpovědnou za provedení každé opravy, okamžik jejího provedení a zjistit jak obsah opravovaného záznamu před opravou, tak jeho obsah po opravě. [2]

3.6 Hodnocení a výběr programů pro vedení účetnictví Jediná cesta, jak může účetní jednotka ovlivnit kvalitu vedení svého účetnictví je výběr správného programu a jeho kvalitní implementace. Chybně vybraný program pro vedení účetnictví může způsobit tak závažné problémy, že jejich ekonomické důsledky budou s vysokou pravděpodobností přesahovat pořizovací náklady vybraného systému. Nejtypičtější podobou současného způsobu zpracování účetnictví a na něj navazujících operativních evidencí je použití některého ze standardních programových produktů, které jsou na našem trhu k dispozici. [6]

16


Hlediska výběru vhodného programu pro vedení účetnictví:

3.6.1

Obsahová kritéria

Jsou rozhodující pro schopnost programu plnit funkce potřebné pro danou účetní jednotku s ohledem na její velikost, organizační strukturu, předmět činnosti a požadavky zpracování dat. Jejich hodnocením by se měli zabývat pracovníci odborných útvarů kupujícího. [6]

Vhodnost programu pro předpokládané použití Důležitá je schopnost programu plnit požadavky na funkce, které předpokládáme, že bude řešit s ohledem na předmět činnosti, organizační strukturu a organizaci našeho informačního systému. Důležitým parametrem je rovněž velikost firmy měřená počtem účetních operací za účetní období.

Modularita a otevřenost Pokud je systém konstruován modulárně, je možno jej budovat postupně, případně zakoupit pouze ty moduly, které jsou v daném okamžiku nezbytné a dokupovat další teprve v okamžiku, kdy jejich potřeba nastane. Nový modul by se měl po instalaci automaticky napojit na stávající části programového produktu. Modulární otevřenost programů je výhodná nejen směrem k produktům stejného výrobce, ale i k modulům jiných dodavatelů.

Míra a způsob integrace subsystémů Jedná se o schopnost programu předávat data zpracované jedním modulem do modulů navazujících. Důležité je rovněž to, zda toto propojení je přímé a probíhá bezprostředně po zpracování dat v daném modulu, či je realizováno dávkově prostřednictvím exportu resp. importu do navazujícího modulu. Výhodnost daného řešení závisí také na způsobu, jakým bude program používán, zda budou moduly zpracovávány na samostatných nepropojených počítačích nebo v rámci počítačové sítě.

17


Dokumentace a nápověda (HELP) Významným faktorem výběru vhodného programu je kvalita, rozsah a forma jeho dokumentace. Z hlediska uživatele je důležité, jak usnadňuje jeho ovládání, využití všech funkcí, zda dává odpověď na nejčastější a nejdůležitější problémy v průběhu práce s ním, jak je uspořádána a zda se v ní dobře orientuje a vyhledává potřebná informace. Druhým hlediskem je míra splnění dokumentačních funkcí, které popisují způsob fungování programu, jeho instalaci, údržbu, ochranu dat atd. Prakticky každý program nabízí uživateli kromě dokumentace i uživatelskou nápovědu přístupnou přímo při práci s programem (HELP). Vyvolává se zpravidla klávesou F1 nebo odpovídající volbou z menu programu.

Uživatelské rozhraní Způsob ovládání programu, rozvržení vstupních a výstupních obrazovek je faktorem, který ovlivňuje rychlost a přesnost jeho ovládání a nároky na zaškolení obsluhy. Z tohoto hlediska je důležité, aby bylo ovládání programu navrženo ergonomicky, obrazovky byly přehledné, ovládání by mělo být intuitivní a ve všech částech programu jednotné.

Míra přizpůsobitelnosti (parametrizace) Fungování prakticky každého programu lze přizpůsobit nastavením odpovídajících parametrů dle individuálních potřeb konkrétního uživatele. Jedná se jak o parametry, které určují funkce programu, tak i parametry určující způsoby zpracování dat, obsah a formu vstupů a výstupů. Čím je míra parametrizace programu větší, tím více je možné přizpůsobit funkce programu konkrétnímu způsobu jeho použití, a to i individuálně pro jednotlivé uživatele.

Naplnění legislativních požadavků Přesto, že základní požadavky na vedení účetnictví by měl splňovat každý program nabízený na našem trhu, je vhodné zkoumat, zda respektuje aktuální stav české legislativy. Zejména se jedná o funkce, které mají přímou vazbu na právní předpisy. [6]

18


3.6.2

Systémová kritéria

Technické nároky vybíraných programů je nutné posoudit ve vztahu k vybavení, na němž je hodláme provozovat, případně si ujasnit, jak je bude nutno inovovat. Důležitým parametrem je rovněž kvalita funkcí zabezpečujících ochranu a bezpečnost dat a údržbu programu jako celku. [6]

Požadavky na technické vybavení Každý program klade určité nároky na technické vybavení počítače a rovněž na systémové programové vybavení, který daný počítač používá. Jsou zpravidla shrnuty dodavatelem do přehledu minimální a doporučené konfigurace. Po technické stránce je zejména důležitý typ procesoru, velikost operační paměti, pevného disku, rozlišení obrazovky a požadavky na periferní zařízení, zejména tiskárnu atd. Z hlediska operačního systému je nezbytné odlišit programy pro jednotlivé verze DOSu, MS-Windows, případně pro jiné operační systémy.

Podpora práce v počítačové sítí Tato schopnost programu dává možnost sdílet data více uživateli v lokální počítačové síti a pracovat tedy současně na více pracovních stanicích. Při výběru vhodného programu tak musíme hlavně zkoumat, zda podporuje náš konkrétní typ síťového operačního systému.

Ochrana a bezpečnost dat Významným kritériem je otázka bezpečnosti programu z hlediska udržení vnitřních vazeb mezi jednotlivými datovými soubory, např. vazby mezi účetním deníkem a hlavní knihou, dodržení podvojnosti, vazby mezi operativní evidencí a odpovídající stavy na účtech v účetnictví. Druhou oblastí ochrany dat je jejich zabezpečení proti neautorizovanému přístupu osobami, které k tomu nemají oprávnění. Je řešena zpravidla kontrolou prostřednictvím zadávání uživatelského jména a hesla při spuštění programu. Vstupní heslo chrání použití programu, avšak ne zpracovávaná data.

19


Zálohování dat S ohledem na skutečnost, že data zpracovávaná programy pro vedení účetnictví mají klíčový význam pro firmu jako celek, je jejich hodnota obtížně vyčíslitelná a ztráta nebo poškození může způsobit velmi vážné a obtížně řešitelné problémy vyvolávající vysoké dodatečné náklady, případně ohrožující existenci účetní jednotky. Z tohoto důvodu je významným parametrem kvalita funkcí programu pro tvorbu záložních kopií datových souborů a jejich obnovu.

Údržba a správa systému Významným parametrem je vybavení programu funkcemi pro jeho správu a údržbu. Zejména se to týká síťových instalací rozsáhlejších aplikací pro více uživatelů, jejichž parametry je nutno individuálně nastavovat. [6]

3.6.3

Obchodní kritéria

Splnění těchto kritérií ovlivňuje zejména efektivnost prostředků vynaložených do nákupu programového vybavení, bezpečnost této investice do budoucnosti, úroveň poskytovaných záruk atd. Nově se rozvíjí oblast pronájmu programového vybavení. [6]

Licenční podmínky Programové vybavení je autorským dílem požívajícím ochrany duševního vlastnictví prostřednictvím autorského zákona. Uživatel nekupuje v pravém slova smyslu program, ale pouze právo jeho užívání. Z tohoto hlediska je tedy nehmotným majetkem, který musí být zařazen do nehmotného majetku účetní jednotky a odepisován. Licenční smlouva by měla stanovit podmínky, za jakých je možno program používat, instalovat, kopírovat, případně pro kolik uživatelů je užívací právo poskytováno, na kolika počítačích může být program instalován, co vše je předmětem dodávky, jak a kdy vstupuje licenční smlouva v platnost a za jakých podmínek užívací právo zaniká. Zároveň upravuje záruky vlastníka programu v případě závad v jeho fungování.

20


Instalace Instalace programu na výpočetní technice uživatele nemusí být u rozsáhlejších aplikací jednoduchou záležitostí. Často je spojena s nastavením parametrů nejen vlastního programu, ale i některých systémových nastavení počítače nebo počítačové sítě. Správnost instalace může mít vliv na správnost fungování programu v budoucnosti, je tedy vhodné, aby ji provedl nejlépe přímo dodavatel.

Zaškolení Při hodnocení programu je účelné vzít v úvahu, zda dodavatel nabízí možnost zaškolení, zda je v ceně či zda probíhá v jeho školících střediscích nebo přímo u uživatele.

Podpora uživateli Při používání programu může dojít k situacím, kdy je potřeba rady nebo pomoci dodavatele. Může se jednat o problémy spojené s fungováním programu, ale také o pomoc při řešení obsahových potíží účetní jednotky. Pro tyto případy nabízí většina dodavatelů programu některou z forem podpory prostřednictvím telefonické linky (hot-line), svých zástupců, WWW stránek nebo formou firemních materiálů zasílaných uživatelům (firemní časopisy, ve kterých jsou rady nebo odpovědi na nejčastější otázky). Tyto formy podpory mohou být bezplatné nebo jsou fakturovány samostatně.

Upgrade (vývoj) Každý program se průběžně vyvíjí tak, jak jsou do něj zahrnovány požadavky uživatelů na nové funkce, jak se mění například vývojové prostředí, po případě technické a programové prostředky na kterých je provozován, a rovněž v souladu se změnami účetní legislativy. Také jsou v nových verzích opravovány chyby. S ohledem na tento vývoj nabízí dodavatelé stávajícím uživatelům novou verzi programu, a to většinou za zvýhodněných podmínek. [6]

21


Cena Zdaleka by neměla patřit k nejdůležitějším parametrům a je nutno ji posuzovat ve vztahu ke kvalitě hodnoceného programu. Špatný nebo nevhodný program může následně vyvolat takové problémy, že jejich důsledky mnohonásobně převýší jeho pořizovací cenu. Cena dodavatele může být složena z cen jednotlivých dílčích modulů nebo za ucelený systém jako celek. Rovněž se může odvozovat od velikosti účetní jednotky, počtu uživatelů nebo počtu účetnictví samostatných účetních jednotek.

Pověst dodavatelské firmy Je nepochybně velmi závažným hlediskem, které se však obtížně hodnotí. Vodítkem může být například počet instalací programu, velikost dodavatelské firmy, počet jejích zaměstnanců, obrat z prodeje daného programu, tradice firmy a délka vývoje zvažované aplikace. Významným faktorem je také rozsah a kvalita poboček firmy, případně partnerských organizací, účast na odborných výstavách a veletrzích. Kvalita a zázemí dodavatele je důležitá z hlediska záruk dalšího vývoje programu v budoucnosti a celkové úrovně podpory ve fázi jeho implementace i používání.

Audit (recenze, posudky) Na našem trhu programů pro vedení účetnictví se značně rozšířil zvyk, že dodavatel programu nechává vypracovat jeho auditorský posudek. Skutečnost, že určitý program byl hodnocen auditorem, může být nepochybně příznivým signálem o tom, že byla posouzena jeho schopnost vyhovět základním požadavkům české účetní legislativy, avšak v žádném případě nelze z této skutečnosti usuzovat na vhodnost daného programu pro jeho použití v konkrétních podmínkách účetní jednotky a už vůbec tento posudek negarantuje, že účetnictví jím vedené bude správné.

Multikriteriální výběr Po zvážení a výběru kritérií, která považujeme s ohledem na naše konkrétní požadavky a situaci za nejdůležitější, je vhodné si je upravit do přehledné tabulky a přiřadit každému

22


kritériu určitou procentuální váhu. Jestliže pak míru splnění daného kritéria ohodnotíme známkou, vyjde nám celkové hodnocení daného programu. Má-li být hodnocení co nejobjektivnější, je vhodné, aby jej provedlo nezávisle více osob; minimálně pro každou ze tří hlavních skupin kritérii. [6]

3.7 Rizika pro vedení účetnictví na počítači Ztráta přístupu k datům Ztráta dat způsobená například zničením dat požárem, povodní, či jinou živelnou katastrofou nebo prostým odcizením dat, ale také případ, kdy data nejsou s jistotou ztracena či odcizena, účetní jednotka k nim však nemá dočasně přístup – např. dočasný výpadek elektrické sítě. [6] Nejjednodušším řešením ochrany dat před důsledky jejich ztráty nebo zničení je jejich zálohování. V případě vysokých nároků na nepřetržitou funkčnost počítačových systémů a přístup k jejich datům není prosté zálohování dat postačujícím řešením a používají se různé úrovně zdvojování prvků počítačových systémů. V případě výpadku jednoho systému pokračuje v práci druhý systém tak, že to nemusí být pro uživatele systému bezprostředně vůbec patrné a oprava chybné části systému může být provedena bez přerušení provozu.

Neautorizovaný přístup k datům Přístup

k datům

neautorizovaného

prováděný přístupu

osobou,

k účetním

která datům

k tomu v případě

nemá

oprávnění.

počítačového

Riziko

zpracování

ve srovnání s ručně vedeným účetnictvím je vyšší: pachatel přistupující k datům počítačového systému nemusí být takovému činu fyzicky přítomen, prostřednictvím počítače lze nedovoleně přistupovat ve velmi krátkém čase k velkým objemům dat a provedení změn v počítačových souborech může být bez jakýchkoliv stop. [6]

23

4 VLASTNÍ PRÁCE

4 VLASTNÍ PRÁCE 4.1 Charakteristika firmy PKI - Teplotechna Brno spol. s r.o. byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně dne 4. srpna 1992. Sídlí v ulici Anenská 4 v Brně. Zkratka PKI znamená složení tří slov, které vyjadřují stavební zaměření společnosti: P=pece, K=komíny, I=ingeneering. Základní kapitál společnosti je v současné době 10 000 000 Kč. Fima má dva společníky, kteří jsou oprávněni jednat jménem společnosti a podepisovat se za ni tak, že k názvu společnosti připojí svůj podpis. Společnost také drží 70% podíl ve spol. PKI Sklopece Olomouc a dále oba jednatelé 80% podíl ve spol. PKI Teplotechna Bratislava. Nejedná se tedy o dceru mateřské společnosti, ale o personální propojení vlastníků.

Předmět podnikání firmy, výrobní sortiment a sortiment služeb Předmět podnikání: •

obchodní živnost – koupě zboží za účelem jejího dalšího prodeje a prodej

•

provádění staveb, jejich změn a odstraňování

•

projektová činnost ve výstavbě

K zajištění předmětu podnikání slouží společnosti tři areály, jež tvoří pozemky a nemovitosti. Výroba je zajištěna v provozech v Horních Heršpicích. Areál v Chrlicích je využíván jako sklad zásob a mechanizace. Budova na ulici Anenská slouží jako administrativní centrum. Realizace zakázky probíhá většinou přímo u zákazníků. Proto společnost nemá velké zásoby materiálu.

24

4 VLASTNÍ PRÁCE

Výrobní sortiment a sortiment služeb: Společnost se pohybuje na trhu stavebních firem, speciálně žárotechnických prací. Je v podstatě speciální stavební firmou. Její sortiment je zaměřen na dodávky a montáže technologických zařízení, které lze rozčlenit na 8 částí:

1. pece pro výrobu stavebních hmot 2. pece pro sklářský průmysl 3. pece pro výpal jemné a hrubé keramiky 4. fluidní kotle, průmyslové a spalovací kotle 5. pece pro chemický průmysl 6. metalurgické pece 7. strojírenské pece 8. krematoria – kremační pece

Obchodní situace firmy Společnost operuje jak na domácích, tak na zahraničních trzích. Z hlediska dosažení určitého stupně tržeb a zisku je její účast na náročných zahraničních trzích nutností. V ČR by totiž nesehnala dostatek zakázek. Zaměřuje se tedy více na získávání kontraktů v zahraničí. Odtud pramení i její odbytová politika. Soustředí se především na trhy západní Evropy. Mezi nejvýznamnější patří Slovensko, Rakousko, Německo, Švédsko, Itálie, Španělsko, ale i Rusko, Izrael nebo jižní Korea.

4.2 Organizační struktura a charakter produkce firmy PKI - Teplotechna Brno spol. s r.o. Jak již bylo uvedeno dříve, společnost PKI - Teplotechna Brno podniká v oblasti dodávek a montáží prakticky všech druhů průmyslových pecí – sklářských, cihlářských, strojírenských, metalurgických, spalovacích včetně kremačních a průmyslových kotlů. Její činnost zahrnuje jak realizaci nových agregátů, tak i provádění jejich oprav a vypracování projektů. 25

4 VLASTNÍ PRÁCE

Organizační struktura při zajišťování této činnosti se za posledních 25 let téměř nezměnila, výrobní činnost je prováděna dvěma realizačními středisky a to střediskem hlavní stavební výroby (dále jen středisko HSV) a střediskem průmyslové výroby (dále jen středisko PV). Zbývající střediska mají obslužný a doplňující charakter a jsou to: středisko mechanizační, zásobovací středisko, středisko nákladní dopravy a správní středisko. Donedávna fungující středisko osobní dopravy je od roku 2004 zrušeno a sledování nákladů na jednotlivé osobní vozy je vedeno na příslušných střediscích podle zaměstnance, kterému je služební vozidlo přiděleno.

K nejvýznamnějším změnám za uplynulých 25 let došlo v oblasti výrobní činnosti firmy a to jak po stránce kvantitativní tak i kvalitativní. Tyto změny neprobíhaly jednorázově, ale v dlouhém časovém úseku, jehož počátek spadá do konce osmdesátých let a probíhají i v současné době. Základem všech těchto změn je skutečnost, že až do poloviny osmdesátých let byla prakticky celá produkce firmy zajišťována pouze vlastními zaměstnanci. Firma podle zaměření své činnosti patřila do tehdejšího resortu stavebnictví obor průmyslové stavitelství. Práce a dodávky v tehdejší době měly ve své podstatě charakter stavebních prací, převážně se jednalo o provádění žáruvzdorných vyzdívek a podpůrných ocelových konstrukcí na výše zmíněných průmyslových pecích. S postupem doby, především počátkem devadesátých let, s nástupem privatizace, v souvislosti se snahou firmy udržet si svoji existenci a postavení na trhu v souvislosti s rostoucími požadavky odběratelů, se mění i kvalitativní stránka obsahu produkce. Zjednodušeně řečeno, firma již nezajišťuje pouze dodávky a vyzdívání pecí a jejich opravy, ale začíná nabízet svým obchodním partnerům dodávky a montáže těchto agregátů v celé jejich komplexnosti. Typickým příkladem takové komplexní dodávky (i když nejsou dosud z různých důvodů převažující) je např. zhotovení projektu cihlářské pece, její realizaci, oživení (uvedení do provozu) a předání zákazníkovi na klíč. V souvislosti s tím probíhaly ve firmě i změny v evidenci a vyhodnocování a použití informací

týkajících

se

sledování

nákladů.

Evidence

a

sledování

nákladů

u podnikatelských subjektů je v nejobecnějším pojetí možno chápat jednak jako zákonnou 26

4 VLASTNÍ PRÁCE

povinnost (např. pro účely daňové správy, statistiky, vedení účetnictví), a dále samozřejmě i pro potřebu každého podnikatelského subjektu především v oblastech cenové politiky, rozpočetnictví a hmotné zainteresovanosti.

4.3 Historie účetnictví a výpočetní techniky ve firmě Vedení účetnictví za pomoci výpočetní techniky souviselo a souvisí i s organizační strukturou výrobní jednotky. Zde je nutné v celé historii současné firmy oddělit v zásadě dvě období, a to na období, kdy firma byla pouze organizační jednotkou většího celku, tj. národního či později státního podniku a na období, kdy se sama o sobě stala účetní jednotkou tedy samostatným daňovým subjektem. V době, kdy nynější firma PKI-Teplotechna Brno byla pouze součástí národního či státního podniku a byla pouze závodem, bylo vedení účetnictví tohoto závodu značně omezené. V podstatě bylo u této výrobní jednotky účtováno pouze o přijatých a vydaných fakturách, to znamená o nákladech a výnosech, zásobách a mzdách, pokladních dokladech a dotacích na podúčtu v bance a to většinou za použití spojovacích účtů. Nebylo vůbec účtováno o dlouhodobém hmotném majetku, závazcích, pohledávkách a tomu také odpovídaly příslušné rekapitulace a sestavy. Při pořizování dat bylo používáno děrovacích strojů a prostřednictvím děrné pásky se přes dálnopis posílala data na nadřízený orgán, tj. na podnikové ředitelství, později byla data pořizována na zařízení VIDEOTON a zasílána přes telefonní linku a nakonec na PC a data byla posílána na disketách. K zásadní změně ve vedení účetnictví došlo v souvislosti s delimitací tehdejšího státního podniku, kdy brněnský závod změnil svoji právní formu na státní podnik. Od 1.5.1990 se stal samostatnou účetní jednotkou se všemi legislativními povinnostmi. Softwarové služby byly státnímu podniku poskytovány až do jeho privatizace za úplatu bývalým generálním ředitelstvím delimitovaného podniku. Po privatizaci, tj. od 1.9.1994 byly softwarové služby poskytovány již prostřednictvím soukromých firem, vzniklých vesměs privatizací bývalého generálního ředitelství. Jednalo se o jednu právnickou osobu a několik fyzických osob, z nichž každá zajišťovala vedení jednotlivých agend firmy. Koordinace mezi jednotlivými poskytovateli a nejistota v poskytování těchto služeb fyzickými osobami v budoucnu vedly k tomu, že počátkem 27

4 VLASTNÍ PRÁCE

roku 1999 bylo rozhodnuto o pořízení komplexního ekonomického software od jedné firmy. Po několika měsících byl z nabídek vybrán program firmy Merlin spol. s r.o., protože nejvíce vyhovoval některým specifickým požadavkům firmy jak z hlediska organizačního, tak i věcné potřeby vedení evidence jednotlivých agend. Např. struktura výrobní náplně firmy je výhradně založena na individuálních zakázkách a k jejich sledování a evidenci byl nutný alespoň sedmimístný kód, u některých nabídek byl požadavek firmy na úpravu neřešitelný.

Další velkou překážkou pro některé dodavatele software bylo to, že v souvislosti s individuální zakázkovou náplní nebyli schopni zajistit požadavek, aby ve skladové evidenci byla zachována historie všech realizovaných zakázek. Kromě několika stálých skladů používá firma každou zakázku i jako sklad a tím vlastně s realizací jednotlivých zákazech během roku vznikají a současně zanikají tyto jednotlivé sklady. V kombinaci s počtem zakázek (více než 100 ročně) a požadavkem na jejich číslování bylo zachování historie těchto „skladů“ pro některé dodavatele též neřešitelné. Některé firmy nabízely v té době i software kombinovaný pod dvěma operačními systémy. Pořizování dokladů pod v tehdejší době ještě velmi rozšířeným MS DOS bylo jednodušší a ostatní zpracovatelské operace byly nabízeny pod systémem WINDOWS. Významným faktorem v procesu výběru nejvhodnějšího dodavatele software byly i jejich reference, tj. kde a v jakých typech firem se jejich produkt využívá. Před rozhodnutím o pořízení FEIS proběhlo několik konzultací odborných pracovníků PKI-Teplotechna Brno spol. s r.o. ve firmách, kde byl tento účetní software již delší dobu užíván. Nemalou roli při výběru měla i podpora a údržba informačního systému. Firma ARBES poskytuje tyto služby ve dvou základních úrovních. První z nich je základní podpora a údržba systému – tzv. standardní služby, která spočívá v poskytování nových verzí = upgrade, to je následná verze programového vybavení uvolněná zhotovitelem do distribuce, dále poradenství, řešení vad a servisní pohotovost. Druhou jsou tzv. nadstandardní služby, což jsou obecně veškeré ostatní služby spočívající v konzultacích k užití systému, školení uživatelů (obsluhy) systému, dohled pracovníků zhotovitele při 28

4 VLASTNÍ PRÁCE

provozu systému, zakázkové práce (např. tiskové sestavy, grafické výstupy) pravidelná revizní kontrola systému a další. V neposlední řadě byl brán zřetel i na cenu produktu a rychlost při servisním zabezpečení v případech kolapsu či jiných poruch při běžném provozu systému. Dostupnosti servisní pomoci napomohla v tomto případě i skutečnost, že firma ARBES měla v Brně zřízenou pobočku. V této souvislosti je zajímavé, že z tohoto „výběrového řízení“ bylo rozhodnuto o pořízení software výše uvedené firmy přesto, že v tehdejší době byl tento program využíván převážně nevýrobními firmami a státními institucemi.

4.4 Informační systém FEIS Firma používá od konce roku 1999 Finanční a Ekonomický Informační Systém (FEIS), který umožňuje přehledné, uživatelsky příjemné zpracování veškeré finanční a ekonomické agendy. Je založen na databázové architektuře klient-server, což zajišťuje vysoký výkon správy databáze a umožňuje optimální konfiguraci systému pro danou organizaci. Základním modulem FEIS je Účetnictví, jež nabízí řešení běžné agendy účetnictví založené na střediskovém principu účtování spolu s širokou řadou hotových typů sumárních sestav podle individuálních požadavků. Kromě účetní agendy zahrnuje i agendu fakturační, vedení pokladen, údržbu informací o pohybech na běžných účtech, okamžité přehledy stavu pohledávek a závazků a detailní zpracování podkladů k DPH. .

ARBES Finanční a Ekonomický Informační Systém (FEIS) byl vytvořen společností ARBES. Společnost ARBES, tvůrce a dodavatel softwarových systémů, byla založena v roce 1991. Do roku 2005 působila na českém trhu pod názvem Merlin. ARBES vyvinul a dodává celou řadu komplexních a flexibilních softwarových řešení pro bankovnictví a finančnictví i pro finanční a ekonomické řízení. V průběhu své mnohaleté působnosti získal ARBES bohaté zkušenosti v oblasti tvorby, vývoje a podpory softwarových řešení. [10] 29

4 VLASTNÍ PRÁCE

Skupina ARBES působí mezinárodně v několika evropských zemích. Vlastní marketingový a obchodní tým působící z Londýna spolu se silnou vývojovou základnou v Praze zajišťují mezinárodní klientele profesionální obchodní komunikaci a velmi snadnou dostupnost projektových i vývojových týmů.

4.5 Firma ARBES poskytuje tyto služby: Implementace Společnost věnuje velkou péči přípravě implementace a následně všem jejím krokům. Vedoucí projektu konzultují jednotlivé fáze s klienty, monitorují průběh projektu a kontrolují dodržování harmonogramu. ARBES zajišťuje snadný přechod přes jednotlivé části implementace od vstupní analýzy přes instalaci a parametrizaci systému až po pilotní provoz a stará se o to, aby celý proces nasazení hladce dospěl k úspěšnému výsledku.

Vstupní analýza Analýza probíhá ve dvou úrovních: •

globální analýza konceptu

•

detailní analýza funkčnosti

Výsledkem je specifikace požadavků a návrh řešení. Analýza se po schválení stává podkladem pro další postup – plán projektu. [10]

Instalace a parametrizace systému V této etapě je systém instalován na pracovní stanice a následně nastaven podle potřeb klienta. Součástí nasazení je i školení pracovníků klienta.

30

4 VLASTNÍ PRÁCE

Konverze dat Při přechodu na nový informační systém je nutno zajistit i dostupnost dat z původního systému. Společnost ARBES tato data bez problémů převádí do všech svých systémů zaváděných u zákazníků.

Školení Znalost systémů a jejich maximální využití je tou nejlepší cestou k zefektivnění práce a zvýšení optimální účinnosti systému. Pro klienty připravuje školení zajišťující podrobné seznámení se systémy společnosti, a výsledkem je rychlejší zavedení do ostrého provozu a minimální výskyt problémů. K jednotlivým systémům a jejich modulům se připravují pravidelná školení, pro začátečníky i pro pokročilé uživatele, většinou nepřesahující dva dny.

ARBES v současné době disponuje třemi školicími středisky, a to v centrále v Praze a ve dvou pobočkách v Havlíčkově Brodě a v Brně. Školicí střediska jsou vybavena výkonnou výpočetní technikou a kvalitními didaktickými pomůckami. [10]

Hotline Tato služba umožňuje zákazníkům získat potřebné informace a technické rady týkající se systémů v průběhu pracovní doby a to prostřednictvím telefonu.

Upgrade Důležité je i poskytování nejnovějších verzí softwaru. Upgrade zahrnuje instalaci u objednavatele a zprovoznění a seznámení s novou funkčností.

Kontrola a optimalizace databáze Oracle Další službou, poskytovanou společností ARBES v průběhu celého roku, je kontrola databáze Oracle a její následná optimalizace. [10]

31

4 VLASTNÍ PRÁCE

4.6 Hlavní rysy systému 4.6.1 Modularita FEIS je ekonomický systém s modulární strukturou, založený na databázové technologii společnosti ORACLE. Uložení dat v systému je centralizované, kdy všechny aplikace využívají jediný zdroj dat a mohou tak vzájemně spolupracovat. Všechny změny provedené v jednom modulu se on-line promítnou do dat zobrazovaných v modulu jiném. Jednotlivé moduly systému jsou specializované na konkrétní oblast ekonomiky podniku. Každý modul lze využívat zvlášť, moduly lze dle potřeby navzájem kombinovat. [5] Obr. 1: Ikony základních modulů FEIS

Zdroj: Finanční a ekonomický informační systém FEIS 4.6.2 Bezpečnost dat Všechny moduly systému FEIS podporují víceuživatelské použití. Každý uživatel se po spuštění příslušného modulu musí přihlásit pod svým jménem a heslem a pracuje tak na svůj účet.

32

4 VLASTNÍ PRÁCE

Systémový administrátor zadává do systému jednotlivé uživatele a podle jejich pracovního zařazení jim přiděluje přístup ke konkrétním agendám a operacím s nimi. Definuje i práva pro práci s jednotlivými číselníky a dokladovými řadami (sborníky dokladů). Zde může využít několika úrovní oprávnění – od nejnižšího, kdy uživatel nemá k příslušné řadě nebo číselníku přístup, přes možnost prohlížení až po editaci. Využitím kombinací těchto úrovní přístupových práv lze nastavit individuální přístup pro každého uživatele s přihlédnutím na jejich potřeby v rámci práce se systémem a zároveň s ohledem na bezpečnost dat. Systémového administrátora v případě využívání programu FEIS na firmě fakticky vykonává hlavní účetní. Nedílnou součástí bezpečnosti dat je jejich zálohování. Veškeré ekonomické údaje se zálohují s maximálně nejdelší jednoměsíční periodicitou s tím, že zálohovaný soubor je ukládán v jiném objektu firmy, čímž je pravděpodobnost ztráty dat minimalizována. [5]

Obr. 2: Zadání nového operátora

Zdroj: Finanční a ekonomický informační systém FEIS 33

4 VLASTNÍ PRÁCE

4.6.3 Uživatelská a zakázková rozšíření Standardní instalaci je možné upravit a přizpůsobit ji tak konkrétním potřebám uživatele. Základním způsobem přizpůsobení systému je rozšíření existující struktury jednotlivých dokladů a parametrů o další údaje, které mají být v dané agendě sledovány. K tomu slouží uživatelsky definovatelné atributy. Ty se následně stávají automaticky součástí příslušných přehledů agend a je možné jich využít jako vyhledávacích a třídících kritérií. Rozšíření systému o nové funkčnosti je možné prostřednictvím zakázkově vytvářených doplňkových modulů. Ty jsou následně prostřednictvím speciální nabídky v menu systému přiřazeny ke stávajícím modulům.

4.6.4 Střediskové zpracování a konsolidace Účetní evidence v systému FEIS je orientovaná střediskově. Ke středisku – účetní jednotce či její nižší organizační části – jsou vztaženy jednotlivé dokladové řady a také všechny informace o stavech a pohybech účetních knih a účetních výkazů jsou vytvářeny za konkrétní středisko resp. jejich vybranou množinu. V tomto ohledu pracuje systém jako multistřediskový. Umožňuje zpracovávání účetní agendy libovolného počtu účetních jednotek. [5] Pro sledování vnitropodnikových procesů v rámci účetní agendy je možné definovat hierarchickou strukturu účetních středisek odpovídající organizačnímu členění daného subjektu. Nejvýše postavené středisko v sobě sdružuje agendu všech středisek podřízených. Hierarchické členění středisek má význam také v okamžiku provádění účetních uzávěrek, kdy uzavřením střediska vyšší úrovně jsou automaticky uzavřena všechna střediska podřízená.

4.6.5 Dva účetní okruhy Systém FEIS podporuje souběžné účtování ve dvou různých účetních okruzích tzn. dle české legislativy a dle mezinárodních standardů. Účtování je možné provádět souběžně bez nutnosti vystavovat stejný doklad dvakrát. Toto účtování může být nezávislé, oba účetní 34

4 VLASTNÍ PRÁCE

okruhy se účtují samostatně, nebo závislé, tedy s vazbami mezi nimi. Při závislém účtování do dvou účetních knih lze nastavit automatické vazby mezi jednotlivými účty účtových rozvrhů těchto knih. Toto je využíváno firmami, které jsou součástí mezinárodních holdingových uskupení. PKI – Teplotechna Brno účtuje pouze podle české legislativy.

Obr. 3: Účetní doklad pro účtování do dvou knih se zapnutou korekcí mezi účty

Zdroj: Finanční a ekonomický informační systém FEIS 4.6.6 Dvě úrovně dokladů Systém umožňuje evidovat agendy ve dvou úrovních. Základ tvoří záznamy tzv. primární úrovně (doklady, karty, apod.) sdružované v libovolném počtu definovaných dokladových řad. Jejich obraz na účetních knihách je zachycen na účetní úrovni. Primární doklady mohou mít podle složitosti zjednodušenou textovou či složitější tabulkovou podobu s možností účetní předkontace pro automatické zaúčtování. 35

4 VLASTNÍ PRÁCE

Sledovat jednotlivé doklady z hlediska jejich pohybu v rámci vnitrofiremních procesů lze pomocí přiřazených stavů zpracování.

4.6.7 Vyhledávání a třídění Z hlediska práce s daty v rámci systému FEIS hrají velice důležitou roli filtry záznamů. S jejich pomocí je možné vytvářet přehledy údajů přesně odpovídajících požadavkům uživatele. Všechny přehledy a číselníky jsou vybaveny filtračním formulářem umožňujícím zadat vyhledávací a třídící kritéria s použitím všech údajů, které se v dané agendě vyskytují. Výsledný přehled pak obsahuje pouze údaje splňující všechna zadaná kritéria. Vyhledávací kritéria lze zadávat jako výčet požadovaných hodnot, interval těchto hodnot, případně určit, že data obsahující určité hodnoty nebo interval hodnot budou vynechány. Nastavení filtrů jsou uživatelsky uchovatelná (popř. si systém pamatuje poslední použité nastavení) a při příštím zobrazení přehledu jej může znovu použít. Filtry lze ukládat jako individuální nebo veřejné, tedy přístupné všem operátorům. [5]

4.6.8 Hromadné operace Systém kromě práce s detailním formulářem výrazně podporuje hromadné operace s vybranou množinou dokladů z jejich přehledů. Předností hromadného zpracování je umožnit uživateli zpracovávat doklady dávkově ve vhodném čase. Hromadná zpracování bývají i vícestupňová s možností v jedné dávce zpracovat více operací současně i s volbou tiskových výstupů pro výsledek každé operace zvlášť. [5]

36

4 VLASTNÍ PRÁCE

Standardní instalace systému obsahuje následující moduly: •

Účetnictví

•

Majetek

•

CashFlow Manager

•

Rozpočet

•

Kurzovní lístek

•

Kurzové rozdíly

•

Kurzové rozdíly pohledávek a Univerzální importér

•

Sestavy a Grafy

•

Obchodní případ

•

Sklad

•

Ceník

•

Kompletace

•

Banka

•

Deník aktivit

•

Administrátor PTC

4.7 Firma používá tyto moduly Účetnictví – tvoří jádro systému FEIS a pokrývá všechny běžné účetní operace. Spravuje standardní agendy spojené s evidencí pohledávek a závazků (faktury, vzájemné zápočty, vnitřní doklady), pohybem peněžních prostředků (platební příkazy, pokladny, banky), správou DPH, včetně jejich obrazu na účetních knihách v aktivních přehledech.

Majetek – modul slouží ke správě drobného, hmotného i nehmotného majetku (souborového i nesouborového) a nedokončených investic. Automaticky zpracovává odpisy majetku pro účetní, daňové i individuální účely. Usnadňuje provádění inventarizace. Podporuje využití čárového kódu při evidenci majetku.

37

4 VLASTNÍ PRÁCE

Banka – moduly slouží k exportu platebních příkazů a importu bankovních výpisů pro bankovní domy podporující elektronický styk. V současné době firma vede svoje účty u tří bank, a to Komerční banky, UniCredit Bank Czech Republic a Československé obchodní banky. To znamená, že na vybraných dvou počítačích je nainstalován bankovní software výše uvedených bank a současně musí být zajištěna kompatibilita mezi systémem FEIS a bankovními software pro vygenerovaní bankovních příkazů a jejich export do bank a naopak pro naimportovaná data z bank zase zabezpečen vstup do systému FEIS.

Sklad – modul poskytuje přehled o počtu, cenách, záručních lhůtách a době rezervace veškerého zboží, které je umístěno na skladě. Automaticky zachycuje změny zásob, zaznamená informace o dodavatelích a odběratelích a umožňuje sledovat skladové pohyby a jejich fakturaci.

Sestavy a Grafy – modul využívá data z ostatních aplikací pro např. hloubkový rozbor činnosti společnosti. Je nástrojem pro tvorbu grafů, statistických diagramů, tabulek nebo trojrozměrných zobrazení znázorňujících trendy vybraných finančních ukazatelů. [5]

Kurzové rozdíly – modul umožňuje hromadně generovat kurzové rozdíly nad rámec modulu Účetnictví odlišnými metodikami při volitelném rozlišení dalších atributů účetních záznamů. [5]

4.8 Číselníky Číselníky jsou jeden ze základních a stěžejních prvků práce s aplikací Účetnictví z pohledu fungování

systému

v daných

podmínkách

firmy.

Číselníky umožňují

zadávání

předdefinovaných dat pouze pomocí jejich identifikátorů, což zajišťuje zrychlení práce při pořizování dat a především automatickou kontrolu zadávaných dat právě ve vazbě na nadefinované číselníky. [5]

38

4 VLASTNÍ PRÁCE

Používané číselníky jsou podle typů rozděleny do několika kategorií: -

standardní číselníky – umožňují definici jednotlivých specifikací firmy jako střediska, dodavatelé, odběratelé, zakázky, kategorie faktur, bankovních účtů apod.

-

všeobecné číselníky – jsou nezávislé na firmě, obsahují data s všeobecnou platností jako např. kursovní lístek, měny, banky, platební tituly, konstantní symboly

-

dokladové číselníky – ty jsou určeny pro práci s jednotlivými účetními doklady, zde se definují jednotlivé dokladové řady, druhy dokladů, formy jejich úhrady jako faktury přijaté, faktury vydané, bankovní účty, pokladny zápočty, vnitřní doklady, stavy faktur.

Některé číselníky, zejména takové jež mají obecnou či zákonem předepsanou platnost, byly dodány již naplněné příslušnými daty, např. číselníky s kódy jednotlivých bank, měn či konstantních symbolů ale také některé účetní číselníky. Většinu číselníků bylo však třeba naplnit daty, které odpovídaly specifickým podmínkám firmy. Velkou výhodou tohoto uživatelského software je jeho flexibilita, nastavitelnost na konkrétní potřeby firmy, čímž se práce pro jednotlivé uživatele stává příjemnější a srozumitelnější. [5]

4.9 Licence FEIS ve firmě Firma koncem roku 1999 zakoupila a bylo nainstalováno celkem 7 licencí, tj. sedm uživatelů programu FEIS. Jedna licence je užívána vedením firmy pouze pro účely operativního řízení a poskytování informací v reálném čase. Na zbývajících šesti uživatelích je prakticky zajišťována celá účetní, a nejenom účetní, agenda firmy. Na úseku materiálu jsou pořizovány přijaté faktury za materiál, zajišťováno jejich zaúčtování, generování příjemek a jejich zaúčtování, vyhotovování výdejek do spotřeby a převodek také včetně zaúčtování. Pro hrubou představu, pokud se jedná o kvantitu zpracovávaných dokladů, jde řádově o desetitisíce položek ročně. Na úseku finanční a výrobní účtárny jsou zpracovávány prakticky všechny ostatní externí doklady, jako přijaté faktury za služby, subdodavatelské faktury, doklady o nákupu dlouhodobého hmotného majetku, likvidace cestovních příkazů, dokladů o drobném nákupu, vystavování odběratelských faktur včetně 39

4 VLASTNÍ PRÁCE

jejich zaúčtování. Zde tvoří největší kvantum zpracovávaných dokladů pokladní doklady – paragony za drobné nákupy spotřebního materiálu a služeb. Zatímco dodavatelských faktur bývá v rámci jednoho roku cca 3 - 5 tisíc, pokladních dokladů – paragonů je nutno za rok zpracovat v počtu 10 – 15 tisíc. Na rozdíl od účtování materiálových dokladů, kde je prakticky

u

všech

operací

nastaveno

automatické

oboustranné

zaúčtování,

u nemateriálových faktur, pokladních dokladů, cestovních účtů je nezbytné provádět účtování individuelně, což je časově mnohem náročnější zvláště se zřetelem ke skutečnosti, že ne všechny prvotní doklady se vždy vztahují k jedné zakázce. V souvislosti s výše uvedeným je důležité zdůraznit, že podle charakteru zpracovávaných dokladů a pracovní náplně a tím i pověření k provádění určitých účetních operací je systém nastaven tak, že konkrétní pracovník je oprávněn k provádění pouze povolených operací, u ostatního má oprávnění pouze prohlížet. Oprávnění „pouze prohlížet“ má jenom jedno pracoviště a to vedení firmy, tam není povolena žádná editace. Nastavení parametrů, předkontací i oprávnění provádí na firmě hlavní účetní, která současně, kromě neomezených dispozic stanovuje účtový rozvrh, zajišťuje veškeré účetní náležitosti v souvislosti s orgány státní správy (finanční úřady, správou sociálního zabezpečení, zdravotními pojišťovnami, statistickým úřadem a.j.), bankovními institucemi, auditorskou firmou. Stejná oprávnění jako hlavní účetní má i finanční ředitel firmy.

4.9.1 Mzdy Významnou částí, týkající se účtování o nákladech, je mzdová agenda. Jak vyplývá z předchozího, mzdová a ani s tím související personální agenda není a nebyla součástí dodávaných modulů firmy ARBES. Shodou okolností, což též mělo svým způsobem vliv na rozhodování o pořízení nového ekonomického software, existovala úzká spolupráce mezi firmou ARBES a firmou, jejímž produktem byla do té doby zpracovávána mzdová agenda v PKI-Teplotechna Brno. Mzdová a personální agenda je zajišťována na firmě prostřednictvím tří zakoupených licencí firmy A.S.E.I., spol. s r.o., to znamená konkrétně pořízení dat, jejich zpracování, následný import do systému FEIS a konečné proúčtování.

40

4 VLASTNÍ PRÁCE

Opět tedy, podobně jako v bankovním zúčtovacím styku, bylo nezbytné zajištění kompatibility produktů firmy ARBES a firmy A.S.E.I.

4.10 Výsledná kalkulace zakázek Jak bylo zmíněno v této práci dříve, charakteristickým rysem výrobního programu PKI-Teplotechna Brno je kusová – zakázková výroba. Každá zakázka, ať je to dodávka s montáží určitého technologického zařízení nebo jeho běžná či generální oprava se vyznačuje tím, že stejné zařízení nebo jeho oprava se v příštích obdobích již neopakuje, a proto je postup při přípravě a realizaci každé nové zakázky individuální. V praxi to znamená, především při sestavování návrhu smlouvy, kromě jiného, sestavení individuální kalkulace jednotlivých nákladových položek, rozvržení podílu režijních nákladů a stanovení marže. V této souvislosti je využití produktu používaného software velkým přínosem pro společnost. Každá zakázka výše uvedeného typu se do určité míry vyznačuje shodnými nákladovými položkami především pokud se jedná o dodávky a montáže nebo opravy technologických zařízení stejného druhu, jak bylo uvedeno dříve – sklářské agregáty, kotle, spalovací pece apod. Uživatelský software umožňuje využití údajů z dříve realizovaných zakázek v několika rovinách. Za prvé lze při kalkulaci ceny nové zakázky využít toho, že nebude opominuta některá významná nákladová položka specifická pro práce a dodávky technologických zařízení podle jejich účelu, např. sklářských, keramických, cihlářských, spalovacích a jiných druhů průmyslových pecí. Současně nebudou opominuty nákladové položky vztahující se k sídlu zákazníka (tuzemsko nebo zahraničí – víza, pracovní povolení apod.) popř. místní podmínky (např. zajišťování pitné vody, mobilních toalet, místní přeprava na pracoviště apod.). Dále je možné z údajů dříve realizovaných zakázek využít informací o jednotlivých subdodavatelích, se kterými firma spolupracovala při realizaci té které zakázky a v určitém regionu, a tím usnadnit a urychlit často navazování kontaktů při přípravě nových zakázek. V neposlední řadě je po skončení zakázky možno přesně, podle zúčtovaných skutečných nákladů, porovnat tyto údaje s předběžnou kalkulací a zdůvodnit úspory či překročení jednotlivých nákladových položek. Využití těchto údajů 41

4 VLASTNÍ PRÁCE

předpokládá samozřejmě správné nasměrování jednotlivých nákladových položek na příslušnou zakázku, správné zadání údajů např. do číselníku dodavatelů a bezchybné účtování. Významnou roli má porovnání a kontrola skutečně zúčtovaných nákladů vůči kalkulovaným u zakázek, které přechází z roku na rok a není prováděna fakturace ale financování probíhá formou záloh a konečná faktura se vystavuje až po předání a převzetí díla. Skutečně zúčtované náklady ke konci roku jsou důležitou výchozí veličinou pro stanovení hodnoty nedokončené výroby, což má velký význam pro stanovení daňové povinnosti firmy za příslušný kalendářní rok. Zde se může při chybném zúčtování stát, že by při nedostatečné kontrole zúčtovaných nákladů mohlo dojít k chybnému stanovení daňového základu. Pro ilustraci výše uvedeného jsem vybrala část dokumentů z jedné firmou realizované zakázky s kmenovým číslem 5030. Kompletní číslo zakázky je celkem sedmimístné, kde další trojice čísel určuje středisko a osobu odpovědnou za realizaci zakázky v rámci střediska. Jedná se o zakázku jednoduchou z hlediska jednotlivých nákladových druhů, realizovanou celou v jednom kalendářním roce. V příloze č. 1 je uvedena skutečnost zúčtovaných nákladů a výnosů za celou zakázku podle jednotlivých druhů nákladů dle účtového rozvrhu firmy. Jak je výše popsáno, lze hodnoty jednotlivých analytických účtů rozkliknout a setřídit podle mnoha hledisek, v našem případě je v příloze č. 2 - rozklad analytického účtu 518050 – přímé práce na zakázce, setříděný podle jednotlivých dodavatelů, fyzických či právnických osob. Podle charakteru dokladu lze určit i odkud (z jakých prvotních dokladů) jsou zúčtovány, našem případě byly zdrojem dodavatelské faktury a pokladní doklady – nákup za hotové zúčtovaný za zakázku přímo z pokladních paragonů. Z časových důvodů se u těchto drobných nákupů za hotové v různých prodejnách nezadávají tyto do číselníku dodavatelů. A nakonec lze přes otevření každé položky u dodavatele dosáhnout až na prvotní doklad, v našem případě na dodavatelskou fakturu – viz. příloha č.3. Není tedy někdy třeba zdlouhavého vyhledávání

prvotních

daňových

dokladů

(faktur)

v archivu,

neboť

pořízenou

dodavatelskou fakturu je možno prohlédnout v systému. Většinou se na realizaci zakázky podílí více středisek firmy, v tom případě se nepoužije hvězdičkové konvence a náklady 42

4 VLASTNÍ PRÁCE

popř. výnosy je možné „rozdělit“ zadáním celého sedmimístného čísla. Stejným způsobem lze v modulu účetnictví postupovat i u ostatních analytických účtů, takže jsou okamžitě k dispozici detailní údaje o jakékoli zakázce realizované za celou dobu od pořízení tohoto ekonomického software. Nelze říci, samozřejmě, že to byl jediný důvod, ale v každém případě jeden z hlavních při rozhodování o jeho pořízení.

4.11 Výhody a nevýhody systému 4.11.1 Výhody: •

Snižuje náklady na řízení společnosti, administrativu, zaměstnance a provoz.

•

Omezuje riziko vzniku chyb, protože všechna data se zadávají pouze jednou.

•

Zlepšuje výkonnost obchodu – všechny zdroje jsou využity na maximum.

•

Přispívá k lepšímu rozhodování, založenému na úplných informacích.

•

Zlepšuje jak vnitropodnikovou komunikaci, tak spojení s dodavateli a bankou.

4.11.2 Nevýhody: Určitou nevýhodou, která však není vážnou překážkou při využívání programu FEIS je tzv. průměrování cen pořízených materiálových položek. Požadavek na systém spočíval v tom, že v jakémkoliv momentu pořízení jakékoliv materiálové položky na libovolný sklad – zakázku, bude proveden, pokud již na tomto skladu tato položka existuje, přepočet jednotkové ceny na nový stávající stav. Tímto způsobem by bylo zajištěno, aby v případě spotřeby této materiálové položky bylo do nákladů zúčtováno množství v jednotkové ceně, která odpovídá průměrné ceně jeho pořízení. I když oceňovací jednotkou je v tomto konkrétním případě jednotlivý sklad-zakázka, program nedokázal okamžitě toto zprůměrování na konkrétním skladu-zakázce provést. Příčinou této skutečnosti jsou tzv. „meziskladové“ převody materiálových položek, tzv. účtování převodek mezi jednotlivými sklady. Pokud bylo nutné zjistit průměrnou cenu libovolné materiálové položky na konkrétním skladu, bylo nutné provést toto „zprůměrňování“ na veškerých skladech firmy. Takže, aby byla materiálová spotřeba zúčtována ve správné výši, je možné provést ocenění na aktuální průměrnou cenu a účtovat o spotřebě materiálu až v momentu, kdy 43

4 VLASTNÍ PRÁCE

jsou zúčtovány veškeré příjemky a převodky za příslušný kalendářní měsíc. Převodka je v tomto případě určitá modifikace příjemky, neboť se vlastně jedná o příjem materiálu na jeden sklad a současně na druhém skladu o jeho úbytek, často v rozdílných cenách. Kdyby se nevyskytly za dané účetní období jiné meziskladové převody, ocenění na aktuální průměrné ceny by bylo nutné provést na těchto dvou skladech, na jednom dochází ke změně množství a průměrné ceny a na druhém ke změně množství. Protože k meziskladovým převodům dochází u firmy často (většinou jde o doplnění materiálu ze stálého skladu, popř. i z jiných zakázek), firma provádí oceňování na aktuální ceny na všech skladech (zakázkách) po zaúčtování všech dokladů za dané účetní období a následně je pak za toto účetní období účtováno o výdeji do spotřeby.

4.12 Konkurence Firma Arbes vidí největšího konkurenta v systému Navision od Microsoftu. Hlavním důvodem, proč se firma Arbes může obávat Microsoft Dynamics NAV je, že se dokáže přizpůsobit přesně odpovídajícímu způsobu, jakým uživatel podniká. Během několika minut firma může přizpůsobit design změnou vzhledu formulářů, přidáním dalších polí a tabulek a vytvořením uživatelských nabídek. Pokud je v organizaci potřebná změna, usnadní přechod. Může automatizovat řadu finančních postupů a procedur, přijímat a odesílat platby v jakékoliv měně. Další výhody, které má Microsoft oproti firmě Arbes, jsou ve velikosti a dobrému jménu společnosti. Microsoft Dynamics NAV je produktem největší softwarové firmy na světě (136 000 instalací v 132 zemích světa). Díky této skutečnosti jsou v Microsoft Dynamics NAV řešeny, odzkoušeny a vyladěny skutečné maličkosti. Firma Microsoft investuje každý rok několik miliónů do rozvoje produktu, tím je zajištěna garance budoucího vývoje. Řešení je postaveno na nejužívanější databázi na světě (MS SQL server). Systém Navision je nejrozšířenější ERP1 systém v ČR Proto také toto řešení pravidelně každý rok získává audit pro českou legislativu od některé z předních auditorských 1

Enterprise Ressource Planning – účinný nástroj plánování a řízení klíčových interních podnikových procesů, který využívá jednotnou datovou základnu a umožňuje přístup k jeho funkcím v reálném čase.

44

4 VLASTNÍ PRÁCE

společností. MS Dynamics NAV je vysoce bezpečný systém. Je propojen na další MS technologie je integrováno v systému (Word, Excel, Outlook, ale i XML integrace na jiné systémy pomocí Web Services nebo MSMQ). [18]

Další důležitou věcí, která se bere v potaz, je počet konzultantů produktu v ČR. Abychom zajistili bezchybný chod software ve firmě, chceme mít nablízku někoho, kdo nám rychle poradí při potížích. Firma Microsoft má v ČR 500 konzultantů, což je patnáctinásobek počtu firmy Arbes. Na druhou stranu musím říct, že pokud program funguje, tak jak má a firma nepotřebuje žádnou odbornou pomoc v případě nějakých nejasností nebo postačí rada na telefonu, nemusí se na tento požadavek brát až tak velký zřetel. Počet zákazníků, které obě firmy mají v České republice, je vysoký. I když firma Microsoft se svými 680 zákazníky převyšuje počet instalací produktu ve firmě Arbes o 400. Průměrnou dobu implementace má firma Arbes kratší asi o jeden měsíc, ale záleží na velikosti firmy a počtu instalací. Systém Navision byl instalován nejméně jednomu uživateli ve firmě a maximálně 500 uživatelům. Tento počet je 5krát vyšší než u programu FEIS, což neznamená, že kdyby firma Arbes dostala tak velkou nabídku od zákazníka, že by neobstála. Oba produkty jsou vhodné pro firmy všech velikostí. Reference mají obě firmy ze všech odvětví, proto mohu říci, že jsou oba dodavatelé velmi přizpůsobiví požadavkům zákazníka.

4.13

Rozhodovací analýza

A. Výběr vhodného účetního programu na přelomu let 1999/2000 4.13.1 Identifikace problému Firma PKI Teplotechna spol. s r.o. měla v plánu zakoupit ekonomický informační systém, který by ulehčil práci všem zaměstnancům, snížil náklady na řízení společnosti, administrativu a provoz, a zamezil vzniku chyb oproti tradičnímu účtování. Účtování na počítači by mělo být přehledné, správné, úplné, průkazné, srozumitelné a trvalé. Byl sestaven tým, který dostal za úkol vybrat jeden, jenž by splňoval požadavky firmy 45

4 VLASTNÍ PRÁCE

v návaznosti na platnou legislaci a její změny. Velkou nevýhodou pro firmu v průběhu rozhodovacího proces bylo, že v tehdejší době nebyla na firmě zřízena funkce systémového

administrátora,

kterého

střídavě

nahrazovali

dosavadní

dodavatelé

jednotlivých modulů. Firma chtěla vyřešit tento problém co nejrychleji, ale na druhé straně chtěla vybrat systém, který nejvíce bude vyhovovat stanoveným kriteriím. Měla k dispozici nabídky několika softwarů a cílem této analýzy bylo vybrat nejlepší z nich. Firma vybírala z okruhu softwarů pro středně velké a velké firmy zaměřené na zakázkovou činnost. Pro porovnání jsem vybrala tři software uvedené v tabulce č.1, které byly uvažovány v roce 1999 a to FEIS od firmy Arbes, BYZNYS Win od J.K.R., spol. s r. o. a HELIOS od společnosti LCS International, a. s.

4.13.2 Stanovení kritérií rozhodování Ačkoliv tým, který byl sestaven pro výběr ekonomického software neměl žádné praktické zkušenosti s výjimkou používání dílčích ekonomických „modulů“ od jednotlivých dosavadních dodavatelů, byl nucen sestavit základní kriteria pro tento výběr. Současně byl také přitom limitován i finanční částkou, kterou vedení společnosti schválilo na pořízení tohoto software. Ceny programů od oslovených dodavatelů software se v té době pohybovaly od několika desítek tisíc až řádově po deset a více milionů Kč. Na základě cenových relací a v tehdejší době i schopnosti dodavatelů dodávat své produkty i pro síťovou verzi, byl po několika měsících zúžen jejich výběr na tři dodavatele. Pro výběr konečného dodavatele použila firma hodnocení dle jednotlivých kriterií, jak je uvedeno v následující tabulce.

4.13.3 Stanovení vah kritérií Pomocí vah, které si firma stanovila k jednotlivým parametrům, odlišíme jejich významnost. Váhy mají hodnoty 1 – 10. Nejnižší hodnota znamená, že na splnění daného kritéria firma důrazně netrvá. A naopak čím vyšší hodnota vah tím firma požaduje, aby toto kritérium bylo bráno jako velmi důležité. Proto požadované parametry dostaly hodnotu váhy 10. Parametru konverze dat byla přiřazena pouze hodnota 2, protože firma 46

4 VLASTNÍ PRÁCE

přecházela z tradičního účtování na vedení účetnictví na počítači. Tím také byl kladen důraz na jednoduchost ovládání, aby se snížila pracnost a čas při zadávání účetních dat za několik minulých let do počítače. Upgrade a zakázková rozšíření také neměly vysokou hodnotu, protože nebyly zatím tak potřebné.

Tab. 1: Výběr vhodného ekonomického a informačního systému

Předmět rozhodování: Výběr vhodného ekonomického a informačního systému na přelomu let 1999/2000 ALTERNATIVY KRITÉRIA

BYZNYS HELIOS Win VÁHY BODY B*V BODY B*V BODY B*V FEIS

1. Požadované parametry

10

10

100

7

70

5

50

2. Doporučení jiných uživatelů

9

10

90

8

72

6

54

3. Servis (pobočka v Brně)

9

8

72

6

54

6

54

4. Stabilita dodavatelské firmy

8

8

64

8

64

7

56

5. Modularita

8

7

56

8

64

6

48

6. Bezpečnost dat

7

9

63

7

49

8

56

7. Požadavky na tech.vybavení

7

10

70

4

28

6

42

8. Školení zaměstnanců

7

9

63

7

49

4

28

9. Instalace

6

7

42

7

42

7

42

10. Hotline

6

8

48

8

48

7

42

11. Sdílení dat více uživateli

5

7

35

6

30

8

40

12. Zakázková rozšíření

3

9

27

8

24

9

27

13. Upgrade

3

8

24

10

30

8

24

14. Konverze dat HODNOCENÍ CELKEM POŘADÍ

2

7

14

7

14

7

14

x x

x x

668 1.

x x

568 2.

x x

527 3.

Zdroj: Zpracováno autorem dle interních informací firmy

47

4 VLASTNÍ PRÁCE

Podle zjištěných informací o každém z účetních systémů jsem každému programu přiřadila body. Každému programu mohlo být v rámci daného kriteria přiděleno maximálně 10 bodů. Například u požadovaných kritérií se počet bodů odvíjel nejen od toho jestli má program sedmimístný kód pro sledování a evidenci zakázek. U servisu podle toho, jestli měla dodavatelská firma pobočku v Brně, jelikož to byl první účetní program firmy, bylo potřeba, aby při potížích byly závady rychle odstraněny. Doporučení jiných uživatelů také velmi ovlivnilo rozhodování firmy, která navštívila několik společností, u kterých měla možnost si jejich program vyzkoušet a zeptat se na nedostatky systému nebo jestli jsou s programem plně spokojeni. Požadavek na technické vybavení měla firma, aby zpracovatelské operace byly prováděny pod systémem WINDOWS. Školení zaměstnanců je také hodnoceno tím, jestli je zahrnuto v ceně softwaru nebo se platí zvlášť a jestli školení probíhá v odběratelské firmě nebo na jiném místě atd.

4.13.4 Vypracování návrhů alternativ rozhodování Po vyhodnocení celkových bodů jsem stanovila pořadí jednotlivých programů. Ty, které se umístily na prvních třech místech jsem navrhla jako možné alternativy řešení. Tyto alternativy jsem zhodnotila a vybrala jeden program, který by nejvíce vyhovoval požadavkům firmy a který by přinesl firmě největší užitek a nejmenší riziko.

4.13.5 Zhodnocení a výběr nejvhodnější alternativy Firma vybírala účetní program téměř před deseti lety, kdy splnění všech požadavků bylo pro dodavatelské firmy velmi obtížné. Podle rozhodovací tabulky vychází nejlépe ekonomický a informační systém FEIS. Optimální variantou je pro firmu výběr finančního ekonomického a informačního systému FEIS, protože nejvíce vyhovovala požadavkům firmy v té době. I když cena tohoto software byla oproti ostatním programům v roce 1999 nejvyšší, bylo přesto rozhodnuto o pořízení tohoto software.

48

4 VLASTNÍ PRÁCE

4.13.6 Implementace a zhodnocení rozhodnutí Firma PKI Teplotechna spol. s r.o. zakoupila ekonomický systém FEIS a používá ho téměř 10 let. Je s ním velmi spokojená, takže by neměnila s žádným jiným programem. V dnešní době existuje spousta programů, které by účetní jednotce vyhovovaly a jelikož už jdou odstranit téměř všechny nedostatky účetních programů pomocí zakázkového rozšíření, není problém zakoupit vhodný software pro účetní jednotku a případné vady upravit.

B. Výběr vhodného účetního programu v roce 2008 Při výběru nového systému je potřeba si uvědomit, že jedním z nejdůležitějších parametrů je, aby se jednalo o takový systém, který budou zaměstnanci skutečně používat a který bude pro jejich práci nikoli překážkou, ale usnadněním. Aby tomu tak bylo, měl by informační systém splňovat následující kritéria: měl by podpořit zaměstnance v jejich práci, umožnit získání relevantních a konsekvenčních informací napříč celým podnikem, přizpůsobit se firemním procesům a rolím uživatelů ve firmě a být otevřený z hlediska možné integrace k ostatním systémům. [15] Pro srovnání jsem vytvořila rozhodovací tabulku s požadavky, které má firma na ekonomický systém v současné době a znázornila, jak se změnilo bodové ohodnocení parametrů účetních softwarů za deset let. Požadavky se moc nezměnily, protože firma podniká ve stejném oboru a nároky na systém jsou téměř stejné. Pokud by firma chtěla nahradit současný software FEIS, vybírala by program, který by měl bezproblémovou a rychlou konverzi dat. Pokud si firma nebude vědět rady s výběrem vhodného programu, může využít předprodejní službu od dodavatelské firmy. Běžnou předprodejní službou je zpracování tzv. předimplementační analýzy či studie. Tato studie obsahuje hlubší rozbor činností a procesů podniku a slouží jako hlavní podklad pro výběr ERP systému. Je možno ji zpracovat obecně bez návaznosti na konkrétní softwarové řešení nebo s ohledem na již zvolený produkt. Systém Navision od Microsoftu jsem zařadila do výběru, protože je to jeden z hlavních konkurentů firmy Arbes a KARAT, protože ho v dnešní době využívá 90% výrobních 49

4 VLASTNÍ PRÁCE Tab. 2: Výběr vhodného ekonomického a informačního systému

Předmět rozhodování: Výběr vhodného ekonomického a informačního systému v roce 2008 ALTERNATIVY KRITÉRIA

BYZNYS Win

FEIS VÁHY

HELIOS

KARAT

NAVISION

BODY B*V BODY B*V BODY B*V BODY B*V BODY B*V

1. Požadované parametry

10

10

100

9

90

8

80

10

100

9

90

2. Doporučení jiných uživatelů

7

6

42

8

56

9

63

9

63

7

49

3. Servis + údržba

7

10

70

10

70

8

56

10

70

10

70

4. Stabilita dodavatelské firmy

7

8

56

8

56

9

63

10

70

10

70

5. Modularita

9

7

63

8

72

8

72

10

90

9

81

6. Bezpečnost dat

8

9

72

8

64

72

8

64

8

64

7. Požadavky na tech.vybavení

7

10

70

9

63

9 9

63

9

63

10

70

8. Školení zaměstnanců

5

9

45

7

35

5

25

7

35

9

45

9. Instalace

8

7

56

7

56

7

56

10

80

8

64

10. Hotline

7

8

56

8

56

7

49

8

56

7

49

11. Sdílení dat více uživateli

5

9

45

8

40

8

40

7

35

8

40

12. Zakázková rozšíření

4

9

36

9

36

9

36

8

32

9

36

13. Upgrade

6

8

48

10

60

8

48

9

54

9

54

14. Konverze dat

9

9

81

8

72

9

81

10

90

10

HODNOCENÍ CELKEM

x

x

740

x

736

x

724

x

802

x

782

POŘADÍ

x

x

3.

x

4.

x

5.

x

1.

x

2.

Zdroj: Zpracováno autorem dle interních informací firmy

50

90

4 VLASTNÍ PRÁCE

podniků se zakázkovou výrobou. Software Navision a Karat sice jsou velmi dobře vyvinutými systémy, ale v současné době převyšují pořizovací náklady na software několika stovkami tisíc. Rozhodujícím kritériem pro výběr je však splnění požadovaných parametrů. Všechny systémy uvedené v tabulce č. 2 by firmě vyhovovaly, i když na každém by se našla malá nedokonalost, která by se dala časem vyladit. Většina dodavatelských firem dává ročně na rozvoj svého software několik miliónů korun, aby uspokojili co nejvíce potenciálních zákazníků. Avšak každý obor podnikání je jedinečný a vyžaduje specifické funkce systému. Proto je těžké, aby nějaký systém vyhovoval uživateli na 100%. Ze začátku podnikání je vhodné provést rozhodovací analýzu, aby si firma vybrala program, který bude splňovat její hlavní požadavky a potom nedostatky zjištěné během účetního roku konzultovat s dodavatelskou firmou. Standardní službou nabízenou všemi dodavateli jsou dodatečné úpravy systému v průběhu provozu. S tím úzce souvisí otázka zpřístupnění programového kódu produktů zákazníkům. To může být ale nebezpečné, proto je lepší, aby úpravy provedla dodavatelská firma. K produktu Byznys WIN se vztahuje jednoletá záruční doba daná ve Smlouvě o dílo, a to ode dne uvedení do rutinního režimu - v záruce je definována kompletní podpora uživatele neboli maintenance obsahující nároky na veškeré legislativní upgrady systému, vývojové upgrady a odstraňování problémů. U systému HELIOS je k těmto službám navíc potřeba podepsat smlouvu o systémové podpoře, která je podmíněna její platbou. Problémy zákazníků jsou zaznamenávány v centrální evidenci informačního systému Helios. Jsou řešeny standardními metodami – telefon, vzdálené připojení, výjezd, předání databáze, připojení přes FTP2. [14] Servisní služby nabývají na větší důležitosti a představují významnou konkurenční výhodu pro dodavatele i zajímavý přínos pro zákazníka. Oblast prodejního a poprodejního servisu jednoznačně směřuje k preferenci uzavírání dlouhodobých partnerství se seriózními systémovými integrátory. Investovat do pečlivého výběru dodavatele a jeho služeb se proto skutečně vyplatí. 2

file transfer protocol (protokol pro přenos souborů).

51

4 VLASTNÍ PRÁCE

Zjistila jsem, že rozvoj ekonomických informačních systémů se rapidně zrychlil a za těch deset let už většina programů umí splnit všechny požadavky. Každý z nich má nějaké slabé stránky, které se dají doladit na žádost uživatele, ale ne vždy a u všech programů. V grafu č. 1 jsem chtěla ukázat, kolik firem v České republice nabízí dodatečné servisní služby a jaké.

Graf 1: Dodatečné servisní služby

Také je dobré položit si otázku, zda je rozdíl mezi dvěma software v jejich parametrech nebo jejich ceně. Vysoká cena by neměla vyvolat představu o kvalitním systému. Firmě může vyhovovat levný program, u kterého si může vybrat pár základních modulů, a ten

52

4 VLASTNÍ PRÁCE

drahý s velkým množstvím parametrů je pro ni moc složitý a obsahuje funkce, které nepotřebuje. Celkové ohodnocení jednotlivých softwarů bylo těsné, takže nemohu říci, že by některý byl lepší nebo horší. Většina z uvedených dodavatelských firem se snaží co nejlépe přizpůsobit potřebám jednotlivých zákazníků. Vývojoví partneři firem pronikají do mnoha odvětví, shromažďují poznatky z praxe, sledují současné trendy a vytvářejí vysoce specializované moduly. U programů HELIOS a BYZNYS Win se jejich parametry natolik zlepšily za posledních deset let, že dosahují poměrně stejné úrovně jako ostatní software. Ale jak už jsem řekla, PKI–Teplotechna spol. s r.o. je se svým systémem nadmíru spokojena a hodlá si software ponechat. Hlavním důvodem je, že systém ARBES FEIS je po léta úspěšně rozvíjen a implementován díky mnohaletým zkušenostem, odborným znalostem a zejména vztahovou korektností k zákazníkovi celého týmu analytiků, programátorů i konzultantů systému. Dalším důvodem, proč by firma nesouhlasila s výměnou stávajícího systému, jsou vysoké náklady na pořízení nového software a složitá instalace s pracným převodem dat.

Podle Mejzlíka [6] není možné naznačený multikriteriální výběr pojmout tak, že program, který obdrží nejvíce bodů je nejlepší a je možno bez dalšího započít s jeho koupí a implementací. Vhodnější je chápat tento postup ne jako výběr nejlepšího, ale spíše jako eliminaci nevhodných programů a první tři programy podrobit dalšímu testování.

Moderní ERP systém by měl především pomáhat lidem při jejich práci a poskytovat relevantní podklady při jejich každodenním rozhodování. Toho lze nejlépe dosáhnout s ERP systémy, které jsou integrované s celou řadou dalších aplikací od počátku podnikových procesů po jejich závěrečné vyhodnocení. Takové systémy zaměstnanci skutečně používají, vkládají do nich pravdivé údaje a firmám se tak vrací prostředky do nich vložené. [15]

53

4 VLASTNÍ PRÁCE

4.14 Nejznámější uživatelé FEIS Informační a ekonomický systém FEIS používá po celé Evropě přes 130 firem. Převážná část je v Praze a Bratislavě, ale také v Lisabonu a Budapešti. Nejvíce vyhovuje systém zdravotním, bankovním, penzijním a finančním institucím, mezi které patří známé firmy jako Fakultní nemocnice u sv. Anny, Masarykům onkologický ústav Brně, ING Penzijní fond, a.s., Volksbank CZ, a.s., eBanka, a.s., GE Money Bank, a.s. a mnoho dalších. Ale tento účetní software mohou používat i jinak zaměřené podniky, kterým vyhovují jeho parametry. Vybrala jsem několik příkladů, abych ukázala různorodost uživatelů: AC Sparta Prague fotbal, a.s., Lidové noviny, a.s., Povodí Moravy, s.p., ROSS Holding s.r.o.

54

5 DISKUSE A ZÁVĚR

5 DISKUSE A ZÁVĚR V současné době využívají více či méně výpočetní techniku a různé druhy software prakticky všechny druhy podnikatelských subjektů od jednotlivců – fyzických osob až po mezinárodní konglomeráty. Koupě programu pro vedení účetnictví je relativně dlouhodobou investicí. Způsob fungování programu výrazně ovlivňuje způsob vedení účetnictví ve firmě a může nepřímo ovlivnit i její výkonnost, flexibilitu a schopnost poskytovat včasné a spolehlivé informace všem zainteresovaným stranám. Problémy způsobené neuspokojivým fungováním programového vybavení mohou způsobit vážné potíže a časté změny programového vybavení rovněž kladou zvýšené nároky na zaměstnance a v konečném důsledku představují výdaje řádově přesahující vlastní cenu programu. Z uvedených důvodů je vhodné brát v úvahu již při výběru programu i předpokládaný vývoj v oblasti programového vybavení pro vedení účetnictví a podnikových informačních systémů obecně. Nabídka ekonomických a informačních systémů prošla v minulých deseti letech prudkým vývojem, v jehož průběhu vznikala a zanikala celá řada produktů a jejich dodavatelů. Vývoj účetních softwarů stále pokračuje a dochází k jejich další restrukturalizaci. Požadavky na hardware a software jsou dány mnoha faktory, od velikosti firem, jejich organizační struktury, podnikatelského, či jiného zaměření, požadavky legislativy příslušného státu apod. Také PKI-Teplotechna Brno spol. s r.o. využívá při své hospodářské

činnosti

prostředky

výpočetní

techniky

a

účetní

software

a podle mého názoru po jeho osmiletém užívání firmě zcela vyhovuje. Cílem této práce nebylo samozřejmě popisování funkčnosti jednotlivých používaných modulů, a proto jsem použila k ilustraci tzv. výsledné kalkulace, protože jsou výsledkem zpracování největšího počtu druhů nebo typů účetních dokladů a také proto, že v rozhodovacím procesu o pořízení ekonomického software měly významnou roli. Firma PKI-Teplotechna Brno spol. s r.o. má svým charakterem výrobní činnosti výrazně specifický charakter. Jak bylo dříve zmíněno, hlavní výrobní náplň tvoří dodávky a montáže prakticky všech druhů průmyslových a spalovacích pecí, což z hlediska jednotlivých dodávaných komponent patří do oblasti strojírenské výroby. Na druhé straně, 55

5 DISKUSE A ZÁVĚR

u některých druhů průmyslových pecí (např. cihlářských), jsou významným dodávaným komponentem žáruvzdorné materiály pro vyzdívky těchto technologických zařízení a lze v tomto případě hovořit o stavební výrobě. Z výše uvedeného vyplývá, že se neustále mění místa plnění poskytovaných dodávek a montáží, což klade zvýšené nároky na organizaci a koordinaci výrobní činnosti firmy. Zmiňuji se o tomto proto, že bez použití výpočetní techniky a v tomto případě i ekonomického software FEIS by operativní řízení výroby od vystavování objednávek, nařizování a schvalování hospodářských operací, až po konečné vyhodnocování jednotlivých obchodních případů bylo za současného konkurenčního prostředí nemyslitelné. Praktickým přínosem pro mne i pro moji práci bylo v neposlední řadě i to, že jsem měla možnost poznat realitu hospodářské činnosti firmy v jeho jednotlivých fázích, počínaje přijetím

poptávky,

vypracováním

nabídky,

uzavřením

smluvního

vztahu

a vlastním postupem při realizaci zakázky na straně jedné a její evidencí kontrolou a vyhodnocováním na straně druhé. S tím souvisí i seznámení se s různými formami dokumentů, dokladů a jiných písemností používaných v běžné agendě výrobní firmy při realizaci její hospodářské činnosti.

56

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] CONSOFT, Průvodce účetním softwarem. 1. vyd. Brno: Consoft, 1994. 232 s. [2] DANĚ 2007. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. 5. vyd. Ostrava: Anag, 2007. 912 s. ISBN 978-80-7263-367-8. [3] FIŠEROVÁ, E. FIŠER, J. Podvojné účetnictví a účetní uzávěrka pro podnikatele. 1. vyd. Praha: REFIS Agr, 1997. 320 s. ISBN 80-901649-7-8. [4] KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. 8. vyd. Praha: Polygon, 2003. 340 s. ISBN 80-7273-084-3. [5] MANUÁL, Finanční a Ekonomický Informační Systém FEIS. 614 s. [6] MEJZLÍK, L. Účetní informační systémy: Využití informačních a komunikačních technologií v účetnictví. 1. vyd. Praha: Oeconomica, VŠE v Praze, 2003. 173 s. ISBN 80-245-1136-3. [7] MOLNÁR, Z. Moderní metody řízení informačních systémů. 1. vyd. Praha: Grada, 1992. 352 s. ISBN 80-85623-07-2. [8] RYNEŠ, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka pro podnikatele. 5. vyd. Ostrava:Anag, 2005. 848 s. ISBN 80-7263-251-5. [9] ÚPLNÉ ZNĚNÍ, Účetnictví podnikatelů. Ostrava: Sagit, 2007, 160 s. ISBN 80-7208-430-5.

Internetové zdroje: [10] Arbes – accomplished solutions [online]. [cit. 2008-01-07]. Dostupné z: .

[11] Helios. [online]. [cit. 2008-05-18]. Dostupné z: . [12] Informační systém KARAT. [online]. [cit. 2008-05-18]. Dostupné z: .

57

6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

[13] IT zpravodajství. Zpravodajský portál časopisu IT systems [online].[cit. 2008-03-19]. Dostupné z: . [14] IT zpravodajství. Zpravodajský portál časopisu IT systems [online].[cit. 2008-05-16]. Dostupné z: . [15] IT zpravodajství. Zpravodajský portál časopisu IT systems [online].[cit. 2008-04-02]. Dostupné z: . [16] J.K.R spol. s r.o. [online]. [cit. 2008-05-16]. Dostupné z: . [17] Linux expres. [online]. [cit. 2008-02-17]. Dostupné z: .

[18] Microsoft Dynamics NAV. [online]. [cit. 2008-04-08]. Dostupné z: . [19] Shop Centrik. Účetnictví a účetní systém [online]. [cit. 2008-03-29]. Dostupné z: . [20] Účetní svět. Ekonomické zpravodajství [online]. [cit. 2008-03-22]. Dostupné z: .

[21] Zákony. [online]. [cit. 2008-01-23]. Dostupné z: .

58

7 PŘÍLOHY

7 PŘÍLOHY 1. Obraty výsledkových účtů, 2. Doklady účet 518050 – Přímé práce na zakázce, 3. Běžný daňový doklad (Faktura).

59

Výběr vhodného ekonomického informačního systému pro vybranou účetní jednotku

Recommend Documents