LiIiá r
- infonnativnízájmovýzpravodaj specializované základní organizace pestitelu lililza CZS MARTAGON - c. 3/2002
Výbor ZO CZS MARTAGON: Ing. Stanislav Ševcík Ing. Jaroslav Simandl Ing. Petr Šrutka Milan Michal Jirí Hloušek Jirí Kovár, Ing. Jirí Svoboda Dr. Karel Vereš Ing. Petr Šrutka Katedra ochrany lesu Kamýcká 129 165 216 Praha 6, Suchodol Dr. Karel Vereš Mochovská 33 19800 Praha 9, Hloubetín
predseda: místopredseda: jednatel: hospodár: výstavy: clenové výboru: redaktor liliáre: korespondenci zasílejte:
príspevky do liliáre, reklamace zpravodaje:
Obsah: Úvodník (Karel Vereš) Cestování za martagonyII. (Jirí Kovár) Názvy lilií(Karel Vereš) Liliwn henryi:Favorittrí špickových šlechtitelu Chvála L. henryi (Ed Soboczenski) Úvahy o L. henryi (Charles Kroell) Liliumhenryi:druhovýdravec (Warren Sumers) Honba za zmízeloukráskou (EugeneFox) Šlechtení doma
- od zábavy k uspokojení
(Arthur Evans)
K recenzi dr. Karla Vereše, CSc., o knížce Pestujeme lilie
43 44 46 49 49 51 53 54 57 60
,
POZVANKA Podzimní clenská schuze se koná v sobotu 12. ríina 2002.9.00 hod. Katedra botaniky PFKU, Benátská c.2 II. patro, Krajinova posluchárna. Doprava: Metro B, st. Karlovo nám., smer Nusle pešky 54 min., nebo jedna stanice tramvají stejným smerem. Program: Spolkové záležitosti, Zpráva o výstavách, predání cen, fotodokumentace výstav (kamera, dia) Aukce liliových cibulí Prodej pestitelského materiálu, tombola. Pokvnv pro aukcní prodejce: Do aukce budou prevzaty pouze cibule komercne málo dostupných odrud, nebo cibule mímorádných kvalit, ma.x.tri cibule od jedné odrudy. Cibule balte do plastikových sácku nejlépe do hoblin, aby jejich kvalita byla zretelná, každý sácek oznacte zvlášt. Pred zahájením schuze predejte organizátorum aukce seznam nabízených odrud s uvedením vyvolávací ceny. Poradí nabídek jednotlivých prodejcú bude urceno losem pred zahájením aukce. Prosíme prodejce. aby se na schúzi dostavili v dostatecném casovém predstihu, aby se mohli zúcastnit hlasování o poradí. Z prodejní ceny výbor sráží 10% na organizacní náklady. Jako obvykle prosíme pestitele, aby nezapomnelí dotovat tombolu, aby žádný úcastník schuze neodešel s prázdnou. Výbor organízace verí, že i letošní podzimní schuze bude zdariláa pripomíná,že s seboumúžetevzít i své práteledosudnecleny. Výbor za CZS Martagon
42
Vážení prátelé! Liliáfská sezóna ješte není u konce, semena jsme ješte nesklidili, ale urcitou bilanci už mužeme delat. Nástup jara byl až prekotný, lilie rychle vyrašily a nekteré z nich to bohužel i
odnesly. U mne to byla L. hansoni, která
vždy
pospíchá ze zeme první, ale také
tsíngtauense, která je u mne ke všemu každým rokem menší, í když viróza na ní patrná není. Takže je možné, že jsem na ní videl poslední poupata, která namrzla naposledy. (Za cibuli L. tsingatuense dám výmenou treba i orienpet). Jako obvykle namrzly i nekteré trubky a poprvé u mne i vršek jedné Black Beauty, která pak prestala rust ve výši cca 30cm, ale vytvorila primo kerovité olistení. Doufám, že pod ní bude mohutná cibule. Celkove ale mrazové škody nebyly veliké. I každý laik si musel povšimnout, že vývoj vegetace byl urychlen minimálne o deset dní a že je to patrné na všem co má listy. Vydatné dešte - aspon v okolí Prahy - a vysoké teploty prispely k dobrému rustu lilií, zejména to svedcilo cínským hybridum a orienpetum, které mají beztak vesmes mohutný rust. Výsledkem byly pak dvoumetrové i vyšší ,,klacky", jaké jsem ješte nevidel. Rekordní u mne byla Leslie Woodriff s 255cm a s 36 kvety a poupaty, z nichž nekterá byla dokonce kvartémí. (Asi jsem zavedl nový tennín, ale co prijde po terciámím?) Poté, co jsem o tom mluvil i v rozhlasovém poradu, rada návštevníku výstavy v Lysé mi v poradne tvrdila, že prišli hlavne proto, aby tu 1i1iivideli. Doufejme, že stejne úspešná budou i kríženi, kterým jsou vysoké teploty i vysoká vzdušná vlhkost nápomocné. Pres tyto klimatické pomery jsem nemel problémy s botrytidou, zato s rhizoktomií ano. Pokud to neznáte, budte rádi. Zacíná to hnedými skvrnami na poupatech, listy zacínají charakteristicky hnednout shora dolu po jedné strane (americký výraz "top-down bothrytis") a to už jsou nahnedlé i šupiny a celou rostlinu mužete vyhodit. Je poucné, že tato plísen napadá predevším asijské a LA-hybridy, celkem jsem jich vyhodil pres tricet a to i ze záhonu, kde lilie nikdy pestovány nebyly. Je rovnež poucné, že tato plísen nenapadá cínské hybridy ani orienpety, nepozoroval jsem to letos ani jednou a ani v drívejších letech. Ochranu proti ní neznám ani z literatury, nezbývá než napadané rostliny odstranovat ze zahrady. Bude-li se tato kalamita opakovat budeme muset sledovat i eventuelní odrudovou vnímavost, existuje-li. Zatím jsem žádnou nezjistil. Zprávy o výstavách budou v dalším císle zpravodaje, a tak se zmíním o jiné zdarilé akci naší organizace. Nemohu nepochválit i letošní exkurzi do Pražské botanické zahrady, které se zúcastnuje cím dál více našich clenu i prizvanými práteli a rodinnými prislušníky.
Exkurzeprobíhá v príjemnéspolecenskéatmosfére,výklad pana doktora Humlaje
vždy
velmi zasvecený a vidíme partíe i rostliny, které jsou bežným návštevníkum nedostupné. Už jen pár slov k tomuto císlu. Podarilo se dát dohromady takový ,,malý blok" o L. henryi, který podá ucelený pohled na tuto jednu z nejlepších prírodních lilií vubec. Preji tedy hezké ctení a teším se nashledanou na ríjnové schuzi. Karel Vereš
Cestování za martagony II. Jirí Kovár. Volync
Tento príspevek svým námetem volne navazuje na muj predchozí clánek s názvem "Cestováníza martagony"uverejnenýv jubilejním výtisku Liliáre 4/200I. Príspevky tohoto druhu nejsou naplnenéodbornou líIíárskou tenninologíí, ale mohou mít své místo na stránkách zájmového zpravodaje. Já si však pripadám, jako bych psal školní slohové cvicení. Podle sdelenínekterýchprátel - liliáru z našíorganizacevšakvím o kladnéodezve a zájmu o takovétopríspevky"pro odlehcení". Obdobnejako loni byla základemcelé výpravy, uskutecnenéve dnech 21. - 23. cerven2002, domluva s liliárem íng. PetremŠrutkou,který príjel k nám domu do Volyne. Úvodní den probehl ve znameníhledánímartagonuv jíhoceskémPošumaví.Po rocejsme zasenavštívili puvodní strakonickoulokalitu ,.RŠ", kde se hojne vyskytují. Nejvíc nástu však zaujaly porosty kruštíku cervenýchvetšinouv plném kvetu. Letos sejim darilo, což nelze ríct o L. martagonpro jiste vetší napadeníškudci než loni, a to jak vrtalkou, tak i chrestovníckem.Prestojsme našli dostrostlin s otevrenýmí kvety. Od prítele VáclavaHejdy - novéhoclenanašíSZO CZS Martagon- jsem dostaltip k návšteve hory "SH" s výskytem martagonu.Nachází se nedaleko Vodnan, což je ze Strakoniccca 30 km. Vyjeli jsme tam podleplánuv pozdnímodpolednia zámernezvolili o neco delší cestu okresními silnicemi pres vesnicky, abychommohli pozorovatz oken auta venkovskézahrádky. Skutecnenám štesti prálo, obcas jsme v nekterýchpredzahrádkách mohli zahlédnout nakvetlé trsy martagonu. Kdyžjsme projíždclivesnickys nádhernýmiceskýmí názvy BavorovskéSvobodné Hory, Libejovieké Svobodné Hory ci Vodnanské Svobodné Hory, všiml si pr. Šrutka prímo uprostred návsi za plotemjedné zahrádkyhustého porostu kvetoucíchmartagonu,prý se svetlými kvety. Po rychlémrozhodnutízastavita zacouváníasi dvaceti metru zpet jsme zacali nesmele "pokukovat" tímto smerem. Události však najednou dostaly neobvyklý spád. Zatimco my jsme z oken auta dlouze okukovali kvety martagonu, nás zase tiše pozorovala majitelka domu schovaná za olistenými rostlinami v zahrádce. Když se po chvíli naše pohledy setkaly, udelala na nás spontánne "baf". Po úvodních zdvorilostech a vysvetlení našeho pocínání, co že to tam hledáme, došlo velmi rychle na pozvání k prohlídce. Zrejme jsme museli vstoupit tou správnou nohou... Paní Kucerová - majitelka usedlosti - nás rovnou zavedla k záhonum s trsy bohate nakvetlých zlatohlávku. Naše fotoaparáty nezahálely... Tady se skutecne bylo na co dívat. Jen težko se vše popisuje, to se musí videt... Absolutním vrcholem všeho byl úchvatný úchvatný pohled na dve lodyhy s bilými kvety ozdobené kannínove-ružovým teckováním s vysokou okrasnou hodnotou. Okamžite nám došlo, že jde o L. martagon var. albiflorum, jež naprosto bez problému vegetovala po okraji celého trsu na záhone. Naše pozornostse soustredilatímto smerem, což zjevne neuniklo naší hostitelce. Neskrývané nadšení nad unikátním objevem bylo korunované jejím bleskurychlým rozhodnutím. Zavolala na manžela: ,,Prines rýc!" a než jsme se nadáli,. cibule "albiflorek" vyrýpli i s celým balem a obema kvetoucími lodyhamí. Se slovy: "To máte od nás darem, když se vám to tak líbí" nám tento poklad zabalili do novin a plastikového sácku, aby nevyschl. My ho opatrne uložilina zadnísedadlav aute.
44
Odjíždeli jsme se slovy: Paní Kucerová, ani nevíte, co jste nám dala..." Též jsme neopomenuli pozvat rodinu Kuceru na srpnovou výstavu ,,Kvety - Volyne 2002", organizovanou naším Martagonem o volynské pouti. Do Volyne to mohou mít odhadem asi 25 km. Ješte týž vecer - kolem pul desáté - už za soumraku,když jsme se vrátili zpet do Volyne, zasadil pr. Šrutka na mé zahrádce dovezený skvost. Rostlinu tvorila dvojitá cibule, z níž si pro sebe odlomil nekolik šupin a navíc se u báze našla ješte menší cibulka, kterou hodláme podarovat prítele Petrlíka. To jsem však trochu casove predbehl události prvého dne, jež nás ješte cekaly. Vrátím se zpet ke Kucerum na zahrádku. Záhony s trsy martagonu se tu vyznacovaly lodyhami až 170 cm vysokými, mely velké kvety prevážne svetlejších odstínu. Paní Kucerová používala ,,neliliárský" postup hnojení, který však radeji našim pestitelum nedoporucujeme, byt rostliny byly fantastické. Kupodivu je totiž udržovala ve vegetacní síle nastýláním posekané trávy v kombinaci se zálivkou z rozpušteného slepicince. To vše nekolikrát za sezónu. Navíc povrch pudy doplnkove prihnojovala králicím prípadne chlévským hnojem. Na naši námitku, že pro trvalou prosperitu není uvedený postup príliš vhodný, odpovedela, že je zde takovéto hnojení aplikováno po nekolik desítek let a porád dobre rostou. Je pravdou, že vlastní cibule lilií, jež se podle jejích slov zatahovaly hloubeji a hloubeji do zeme, už nemely prímý kontakt s tímto organickým materiálem dodávaným na povrch záhonu. Na naši další otázku, zda nemá puvod svých cíbulí liIií, odpovedela, že je tu už odedávna pestovalí její predkové a za ta léta se namnožily do takto bohatých trsu. ,,Prinesli si je z tamté protejší stráne,z tamté protejší stráne" a ukázala na kopec s hájeckem listnatých stromu za vsi pouhých dve ste metru daleko. ,,Dodnes tam prý rostou. Máte-Ii zájem, dojdete se tam podívat, možná najdete ješte nejakou další bílou... Je to pastvina, kam se porád vyhání pást domácí zvírata." Též dodala, že nikde jinde tady v blízkém okolí martagony nerostou, jen na té stráni. Nakonec s jadrnou jihoceskou výmluvností nekompromisne argumentovala otázkou. ,,Mají to tam snad sežrat krávy? To at si to radši lidé vezmou a urvou to tak tem kravám od držky..." Už bez dalšího komentáre jsme více nelenili a šli strán prozkoumat. Lokalita se jevila jako malá, ale plná martagonu. Velká cást v dobe naší návštevy tu ješte nekvetla, poupat však bylo dostatek. Rozkvetlé kusy s velmi svetlými odstíny prozrazovaly docela dobrý zdravotní stav, bílou varietu jsme však už nenašli. Po tomto necekaném zážitku u Kuceru prišel na radu pruzkum nedaleké lokality "SH" doporucený prítelem Hejdou, od nehož jsme meli presný plánek cesty. Pomalu se blížil vecer a pri peším stoupání lesní cestou, vlastne až k vrcholové kóte 640 m n m., jsme nacházeli kolem dokola kvetoucí martagony. Kyselé podloží s kamenitou rulou ovlivnilo i trochu jiné bylinné patro bežne vídané na predchozích lokalitách s porosty zlatohlávku. Nachází se zde napr. starcek hajní, trtina rákosovitá hasivka orlicí a místy dokonce i boruvka. Vecer po návratu do Volyne, pred výsadbou vzácného daru, jsme odstrihli kvetenství darovaného martagonu a vložili do vázy. Odér byl intenzivní... Druhý den dopoledne zacala naše další cesta na domluvené setkání s liIiárem Pavlem Petrlíkem, kterého martagony viditelne nadchly. Zámer, že navštívíme nové dosud neprozkoumane lokality v západních Cechách, jsme mohli realizovat. Predem neohlášeni jsme "vytáhli" i MVDr. Petra Hoška na spolecný odpolední výlet. Pri ukázce obou
..alhil1orek" našim kolegum nás neprekvapilo. že se také u nich setkaly s nadšeným obdivem. O týden pozdeji skoncily na naší rakovnické výstave lilií. bohužel však už jako dokvétající ukázka jen s nekolika kvítky. Výšlap na známou lokalitu "VH" za úcelem fotografování rozkvetlých porostu se mimorádní. vznikla pckná fotodokumcntace. V podvecer prišla na radu další výprava a pruzkum lokality "OH" nedaleko Konstantinových Lázni. Trochu nás zacal tlacit cas pred bližícím se vecerem. Na lokalite "OH" jsme našli pouze jedno místo s výskytem asi ctyriceti kvetoucích kusu. i když nemužeme vyloucit. že rostou i jinde. Kvetly pod vysokým košatým dubem, který úspešne utlacoval agresivní druhy plevelných travin. Tím vznikalo príznivé prostredí pro klícení semen martagonu. Na živných podkladech ve zbytcích puvodního listnatého lesa (buk, dub ) tu vegetují typické pasecné rostliny jako kopretina. metlicka. bažanka a zvonek. Pomerne dost byl zastoupen i rulik zlomocný. Po prenocování v jednou hotelu zapocal tretí záverecný den výpravy. Presunutí k lokalite "CHL" netrvalo až tak dlouho. Podle mapy šlo o prírodní rezervaci. tzv. stolovou horu s vrcholovou plošinou zalesnenou dubohabrovým stromovím a porostlou bohatou bylinnou flórou vcetne L. martagon. Pro peší a neznalé je to území dost rozsáhlé. Dlouhou cestu po hrebenu ztežovalo velké horko. V míste zvaném .,Rozhledna" jsme sice nalezli menší lokalitku martagonu. ale stále to nebylo ono. Až skoro po dvou hodinách úmorné cesty po hrebenu našel pr. Petrlík první pekný zlatohlávek srovnatelný s nejlepšími lodyhami, jež jsme znali z predešlých lokalit. Rostl uprostred nedávno vykácené smrkové paseky a byl predzvestí, že se pomalu bližíme k místu hlavního výskytu hledaných li1ii. Radost nám z této osamocené solitéry nám umocnil pr. Šrutka se svou domnenkou, že tato lilie musela "prežívat"
alespon 80
-
100 let ve vzrostlém smrkovém lese. Teprve po jeho
vykácení za dostatku svetla dorostla do dnešního kvetoucího stavu. Uprostred hrebenu sc nachází menší chránené území. kde lze objevít slušný výskyt vegetujících zlatohlávku. at už jednotlivých ncbo rostoucích v hustcjších skupinách. Když jsme
se tam
konecne
úspešne
dostali
(mimochodem
-
napoprvé
nebyl
zvolen
ten
nejjednodušší prístup). došlo k diskusi na porovnávání okrasné hodnoty zdejších exempláru s jinými lokalitami. Bez nadsázky mužeme ríci, že cedicová lokalita "CHL" patrí u nás mezi nejlepší a má velmi velkou variabilitu barev kvetu od svetlých až po tmavé odstíny. Z dalších kvetin zde rostoucích mohu jmenovat napr. diviznu malokvetou, dokonce i v bíle forme, jetel kocicí, cicorku pestrou, prvosenku jarní - samozrejme už po odkvetu. Na nejteplejších stepních místech tu roste dobromysl, materídouška. kakost. atd. Podobne jako vloni i toto naše letošní cestování za martagony melo svuj význam a skoncilo peknými zážitky. Pro záverecný epilog použiji parafi'ázi jednoho zlatokopeckého úsloví, které "ad hoc" upravil prítel Šrutka. ,,zlato je tam, kde si ho najdeš." ,,Martagony jsou tam. kde si je najdeš."
Názvy lilií Karel Vereš Zimní období poskytne príležitost zabývat se vecmi, na které jindy není cas a tak jsem jednoho lednového odpoledne jen tak listoval ve stránkách Mezinárodního registru. (1'vIRje veden Královskou botanickou spolecností v Anglií, v soucasné dobe je registrováno
46
hrubým odhadem 7-9.000 liIií.) Po chvili jsem si zacal všímat nikoli popisu jednotlivých odnid, ale pouze jejich pojmenování a verte mi, je to docela zajímavá cetba, protože i zde se dokazuje, že fantazii se meze nekladou. Navíc, a v dalším to uvidíte, i v této oblasti se projeví urcité národní rysy. Je zcela logické, že v registru prevládají názvy anglické, konec koncu co do pestování lilií anglosaské zeme zcela dominují, nehodnotím zde oblast šlechtení. Obtížnejší úkol jsem si dal, když jsem se snažil tu obrovskou niznorodost nejak utridit a charakterizovat. Nakonec mi z toho vyšlo nekolik skupin ci kategorií, které se dají vydelit na základe nejakého spolecného znaku. Samozrejme nebudu zde registr opisovat, budu uvádet pouze príklady bez nároku na jakoukoli úplnost. Je také logické, že nejsnazší je pojmenovat kvetinu podle barvy, je ale prekvapivé, kolik máme lilii cerných ,,Black" a to nejen cernou krásku, nám dobre známou ,,Black Beauty", nýbrž i treba medveda, labut, draka, prince, královnu atd., pro strucnost uvádím rovnou ceský preklad, celkem je jich více než 20. Abecedne je nejblíž anglické "Gold", nebo "Golden" a s temi se tedy roztrhl pytel, ale to nás asi tolik neprekvapí. Nám je dobre známá a oblíbená odnidová stálice "Gold Eagle", Zlatý orel podle státního znaku USA, z ostatních namátkou Emperor vládce, Lady, Nugget, Star, Tiger atd., atd., celkem asi 150 a mužeme koncit s "Golden Wedding" Zlatá svatba. Barva zelená - green patri vice olistení, presto máme í takto pojmenované i lilie, napr. i u nás známou "Green Magic" magie, magická, nebo "Green Giant" Zelený obr. Frekvence této barvy se rovná zhruba výskytu ,,Black". Nikoho asi neprekvapí, že mnoho lilií bude nazváno podle své oranžové barvy, skutecne je jich více než padesát. Takový oranžový plamen (O. Flame), král (King) ci královna (Queen) jsou snadno predstavitelné, dokonce i hor (Mountain), jen nevím jak vypadá oranžová melodie (O. Melody). Kolik odstínu má ružová, známe z praxe, anglicky to vše je pink a tak se nedivme, že takových "pinkových" lilií je aspon ISO. Nám dobre známá je ,,Pink Perfection" ružová dokonalost, stejne pekný název je i ,,P. Attraction" (atrakce), ,,P. Beauty" (R. krása), dále už jen ceské preklady: r. šaty, stuha, rapsodie, nebe, královna, kavalír atd. ,,Pink Champagne" je jiste sympatické oznacení, rozpaky vzbuzuje tak trochu ,,Pink Podium", asi to má být nejaké panovnické kreslo. Zhruba stejný pocet odnid lilií ponese prídavné jméno red, tím spíše, že anglictina nerozlišuje mezi cervenou a rudou, a tak si mužeme vybrat zda ,,Red Admiral" je cervený ci rudý, podobne i ,,R. Commandet', Baron, David, King atd. Osobne mám nejradeji LA hybrid ,,Red Ace" eso, k mé lítosti ji prejmenovali na "Coral Ace" (Korálové eso). Lilie je kvetina královská, však máme i L. regale, a také jsem napocítal asi 30 názvu zacínajících na ,,Royal" (královský), z nichž nekteré jsou skutecne honosné: ,,R. Discovery Královský objev, ,,R. Fantasy" - fantazie, ,,R. Highness" - K.výsost, ,,R. Majesty" - K. majestát, atd. Jen jsem trochu na rozpacích s príkladem ,,Royal Queen" Královská královna? Oblíbenost cervené, resp. rudé barvy se objevuje i v nemcine: ,,Roter Bernstein" Gantar), Cardinal", Prinz", Sarafan". Poslední z barevných skupin budou White bílé a bude jich také dost a nekteré pekné: "W. Horse" - B. kun, "W. Lace" - B. krajka, "W. Lady" - B. paní, "W. Queen" - B. královna, mírné rozpaky vzbuzují "W. Friendship" - B. prátelství ci "W. Paradise" - B. ráj.
-
-
-
-
-
-
-
-
-
47
Lilie je kvctina nejen králuvská. ale a také J.ensky krásní, a je i zajímavé. že ženská jména naprosto dominují u ceských odrud. Budu 10demunstroval na ceské abeeedc: Alena. Bela. Carodejka. Dagmar, Evina, Fatima. Hanka, Charlotta. Irena. Jarka. Kát'a. Lenka. Márinka, Olga. Panna, Radka, Stána,Vendulka, Zlatice. (To jsem bral jen príklady, ve skutecnosti je tcch ceských J.cnských jmen nekolikanásobne více). Žcnská jména mezi anglickými názvy se vyskytují spíš výjimecne, nekdy to jsou také jména mytologických postav jako ,,Eureka", "Iphigenia", na druhé strane ale nacházíme i jména mužských velikánu jako ,,Raphael", ,,Rembrandt", ,,Napoleon", to u nás nikdy. Zato máme Josefa Matáska. Priznám se, že se mi nejvíce líbí název evokující nejaký vjem, pocit, predstavu neceho pekného ci výjimecného. Svetove proslulou se svého casu stala nejen kvuli své kráse, ale možná i pojmenováním jedna z nejlepších lilíí Jana de GraatTa ,,Enchantment" Okouzlení, která svého casu okouzlila milíony milovníku okrasných rostlin. Samozrejme, proti gustu žádný disputát, ale mne se líbí napríklad tyto: ,,Achievement" úspech, ,,Apassionata", ,,Autumn Prelude" podzimní predehra, "Chimera", ,,Dawn Star" jitrní hvezda, ,,Fantasia", ,,Happy Times" štastné casy, ,,My Fair Lady", ,,Princ Bajaja", "Sneguroška", "Troubadour", "Utopia", "Vesna", k zahození není ani ,,Kiss Me Kate" ,,Dej mi pusu Kát'o" to by ovšem ceská komise zamítla. Šlechtitelé si s oblibou volí nejen jména historických postav jako napr. AchilIes, Attila, Caesar, Cleopatra, Erasmus, Don Juan, Jánošík, King Midas, Mona Lisa, Salome, ale i osobností naší soucasnosti: Brigitte Bardot, Greta Garbo, Maria Callas, Marilyn Monroe, Margaret Fletcher, Zsa Zsa. Nás budou také zajímat odrudová jména nazvaná po slavných liliárich: Harald Andel, Backhouse hybrids, H. R. Cocker, LeVern Freiman, Isabella Preston, Claude Shride a samozrejme Leslie Woodriff. Pana Prof. Mynetta z Polska jiste potešilo, že známá firma v USA Columbia Platte Lilies pod jeho jménem uvedla oranžovou la. Jména mohou být ovšem i laškovná. jako napr. Gigi. Diblík. Pepita ci Primadonna a takový ,.Lhotecký Pirát" taky není k zahození. Predstavte si ale lilii ,,Nobody" -Nikdo. Pokud šlechtitel mel vyhranený zámer a dokázal jej i realizovat, mohl predem naplánovat treba i seriál a tak vznikly skupinové názvy. Nejspíš první byl ,,Mid-Century Hybrids" - Hybridy z poloviny století, registrované r. 1949 Janem de GraatTem, ze kterých byla pak vyselektována rada znamenitých asijských hybridu, registrovaných jednotlive v 50-tých letech 20.století. V dalším desetiletí slavili své úspechy pánové D. M. Stone a F. H. Payne svými Connecticut hybridy, jichž je 18. Jeden z nejlepších asijských hybridu vubec je "Connecticut King" - ,,Král z Connecticutu", oblíbené i u nás jsou "Conn. Bronze, Conn. Dream (sen), Queen (královna), Red (rudá), Star (hvezda) i Yankee. O další desetiletí pozdeji registroval nemecký šlechtitel V. Strasser své Noris hybridy, které pohríchu jsou u nás méne známé. Jsou to výrazné asijské hybridy, nekteré polyploidní, žluté nebo cervené barvy. Tak jsme se dostali k používání zkratek obecne. Snad nejznámejší skupinou tohoto druhu jsou marhany - název vznikl z názvu botanických lilií martagon x hansoni. První krížení bylo provedeno již koncem 19.stol. van Tubergenem a od té doby byla vyselektována rada vynikajících hybridu tohoto typu, napr. ,,.Jupiter". Podobného typu jsou také tzv. dalhansoni - L. dalmaticum x hansoni kdežto ,,Backhouse" hybridy pocházejí z krížení L. hansoni x martagon. Do této skupiny patrí i martsingy - martagonx tsingtauense.
-
-
-
-
-
-
Zkratkou se nekdy oznacují i jednotlivé hybridy, napr. ,,Puchanta" (van Tuyl) je
48
(Enchantment x (Enchantment x pumilum». moje .,Horta" pochází z krížení .,House of Orange" x ..Tarheel". Ostatne moje .,RlA" je také zkratkou i když to zní jako dívcí jméno. Velký seznam bychom mohli porídit ze zemepisných názvu. jen tak na ukázku: Alexandria, Antarctica, Bethlehem. Bohemia, Cairo. Debrezin. EI Paso. Frankonia, Gibraltar. Himalaya, atd. Ceští šlechtitelé se až na jednu výjimku (Jáva Miculka) svetové geografii vyhýbají a zustávají vlastenci: Bítina, Bohemia, Brno. Cidlina, Jizera, Morava, Orlík, Pálava, Roudnice. Sázava, Velehrad. Zlatá Praha. Pravé vlastenectví ovšem nacházíme. jak jinak, u sovetských šlechtitelu: akademici 3x. kosmonauti 3x, Perestrojka. Pamjati Matrosova, Pamjati Micurina. Sovetskaja. Vostok2. Puvodne jsem to chtel nechat bez komentáre. ale pak jsem si všiml. že jedním akademikem je N. J. Vavílov. jeden z nejlepších geobotaniku a jeden z milionu obetí stalinského teroru. Nerad bych tento clánek ukoncil takovouto smutnou vetou a spíše proto opakuji. že mým úmyslem bylo ukázat na nekteré zvláštnosti, resp. i odlišnosti pri volbe názvu nové odrudy, jinými slovy, jakými motivy je veden šlechtitel poté, co má po mnoha letech plod své práce nejak nazvat a pokud nekteré z tech vyjmenovaných odrud znáte, máte možnost i posoudit, jak se mu to podarilo.
-
Lilium henryi: favorit trí špickových šlechtitelu Chvála L. henryi Ed Soboczenski. Lewes, Deleware, USA Pokud požádáme milovníky lilií, aby usporádali 100 botanických druhu lilií podle jejich krásy nebo atraktivíty, malý pocet z nich nepochybne vybere L. hemyi jako nejkrásnejší, ale prevažující vetšina zvolí jiný druh. Muj prítel trvá na tom, že L. speciosum var. rubrum je ze všech nejkrásnejší, zatímco ostatní budou výmluvne argumentovat pro líbeznejší druhy, jako je L. canadense a L. superbum. Já bych si vybral L. auratum, protože mám rád její velikost, drama, vuni a substanci petalu. Pokud by byli požádáni aby vybrali nejduležitejší liIii z hlediska vytvorení nových, vytrvalých, k nemocem odolných krásných hybridu. které budou prospívat kdekoliv komukoliv, verím, že vetšina šlechtitelu by si vybrala jako nejduležitejší lilii L. hemyi. Ti, kterí pred léty zkoušeli zaradit lilie do skupin pro usnadnení jejich porozumení. meli minimální problémy seskupit asijské, trubkové a orientální hybridy. Kam ale patrí L. hemyi? Zdá se, že to je osamelý typ lilie, která nechce tvorit hybridy se žádnou ze známých botanických lilií. Trvalo to do pocátku dvacátých let, kdy Debras získal dve semínka z krížení s L. sargentiae, a tak se klasifikace stala možnou. Získaný semenác, který prežil, nazval Debras L. aurelianense po Orleans ve Francii, priradil L. hemyi k trubkovítým liliím a své názory publikoval. Krížení, které provedl údajne dríve uskutecnil jistý nemecký liliár.který však své výsledky nepublikoval a proto zustaly (ty výsledky) neznámé. Následná krížení tohoto typu nám poskytla mimorádný pocet výjimecne krásných hybridu ze kterých je dodnes mnoho známých a stále se ve velkých množstvích prodávají. ..White Hemyi",
CI
..
I
druhá lilic nominovaná do I.iliovc síne slávy. ncdávno vyznamcnaná ..Gold Eaglc" a nedávno nahoru otocený aurelián potvrzují hodnotu prvního úspešného krížence. L. henryi by kvuli aureliánum byla slavná, i kdyby nebylo dalších objevu s ní spojených. Leslie Woodriff trval na tom. že uskutecní križení na L. speciosum var. rubrum. údajne apomiktickou lilii. Výsledný orienpet. .,Black Reauty" a její konverze na tetraploid provedená Robertem Griesbachem a ostatními, vedla k velké a stále rostoucí rodine Orienpetu a Tetraorienpetu. které, jako aureliány. výrazne rozšírili oblast a snadnost pestování mimorádné krásné a odolné skupiny liIii. Nebyl jsem schopen najít clánek. který jsme poprvé videl pred mnoha roky a který se poprvé zminoval a prinesl obrázky krížencu mezi nekolika druhy, mezi jinými L. henryi x L. auratum. Nekteré kvety byly absolutne bizarní. ale náznak krásy a odolnosti k chorobám, které naznacovaly, byl nepochybný. Pokracování této práce je možné najít v Rocence NALS z roku 1982 (str. 61), kde jsou obrázky L. nobilissimum x L. henryi a (L. auratum var. platyphyllum x L. speciosum) x L. henryi je mimorádne vytrvalá a krásná liIie. Obrázek L. henryi x L. candidum a velmi krásný triploid ,,Dominique" x (L. auratum x L. henryi) je možno nalézt v Rocence NALS z roku 1990 na strane 16. V Rocence NALS z roku 1986 je otišten clánek Dr. R. Lightyho. Je doprovázen cernobílou fotografií lilie ,,Eureka". L henryi x asijský kríženec, vyšlechtená Dr. C. Northem ve skotském Invergowrie. Mezinárodní registr RHS z roku 1982 ji popisuje jako teckovanou oranžovou lili. Velmi se podobá tvarem a teckováním lilii ,,Henry's Surprise", teckované žluté lilii vyšlechtené v dnes již neexistující firme Cebeco a prodávanou firmou B&D Lilies. Další takové hybridy nabízela liliárská firma The Lily Nook v sérii nazvané ,,Ivory", "Silky", "Fiery", "Creamy" a ,,Blushing Belles". Minulý podzim jsem zasadil ,.Ivory Bells", rostly dobre, kvetly v polovine cervna. šest velkých svetle žlutých, miskovitých kvctu s tmavou spodní stranou petalu. Velmi krásná liIie. ale žádný z pcti semeníku (kvety byly opyleny výberem pylu) neposkytl semena. Olistení je tmavé. zdrave zelené.Vezmeme-1i v úvahu, že nyní víme. že L. henryi se kríží se širokou skupinou druhu, mužeme ji stále radit mezi trubkovité? L. henryi byla první liIií, která mi kdy kvetla na zahrade. Muj známý tenkrát na jare zcela renovoval bohatou, rozsáhlou zahradu a vetšinu z rostlin. které tam mel, prodával. Zatímco jsem vyrýval nekteré rostliny, prišel jsem na vyrustající lodyhu neceho, co jsem považoval za lilii. Líbily se mi Easter lilie, jedny ze severoamerických odrud, které byly jediné liIie, které jsem tehdy byl schopen rozeznat. Když se dnes ohlédnu na tu dobu, byl to hrozný cas na presazování Imí. ale ta lilie rostla dobre na novém míste a v pozdním léte kvetla. Nikdy pred tím jsem nevidel takto špinavou oranžovou barvu, extrémne zpet ohnuté petaly, kvety na koncí dlouhé, šikmé lodyhy, ohýbající se témer k zemi. Popravde, byl jsem znechucen tím, co jsem koupil. V následujících létech jsem získal mnoho jiných lilíí, hlavne od de Graaffa a tešil jsem se z krásy takových lilií jako je ,,Imperial Gold", ,,Black Dragon", a nových introdukci. Postupne, behem let, první L. henryi byla zastínena a prerostlá kvetoucímí keri, až zmízela. Nekolik následujících roku jsem nemel jinou L. henryi, až okolo roku 1970 jsem znacne zvetšil plochu venovanou liliím a pridal jsem opet L. henryi. Ta se hodne množila a pretrvává v mé zahrade, poskytuje mi potešení a zajímavá semena pro me, mé prátele a pro burzy semen. Nekdy v záveru 70. let jsem se dozvedel, že existuje L. henryi var. citrinum. žlutá verze tohoto druhu. Nebylo snadné tuto liIii objevit, ale dozvedel jsem se, že Blue Belle Lilies, malá firma založená a provozovaná Marvinem Thompsonem v jihovýchodní
50
Pennsylvanii tuto lilii nabízí. Mela žlutý kvet, jak je popisována, ale rostlina je mnohem méne životaschopná a byla by brzo ztracena, kdybych ji nerozmazloval, jak zrejme vyžaduje, abych ji udržel dobre rostoucí. Až.minulý rok jsem získal L. hernyi var. citrinum "Ypsilanti" od Charlese Kroella, kterou pred nejakým casem vyselektoval a pojmenoval op meste v Michiganu. Zdá se, že si vede dobre, vysazena v zastíneném míste v mé zahrade. Jedna z nejprekvapivejších selekcí L. hernyi byla bílá verze pestovaná Josephinou Herny ze semen L. hernyi var. citrinum získaných z NALS burzy semen a popsaná v Rocence NALS zroku 1988, str. 25. Barevná fotografie ukazuje podle L. herny i tvarovaný kvet, bílý s velkými zelenými nektarii, s dramatickými, dlouhými papilami a cerveno-hnedými teckami podél hran každého petalu. Je pojmenována L. hernyi ,.Josephine", ale tragicky se ztratila brzy poté, co byla popsána. Jsem si jist, že jsou to jen povrchní poznámky o L. herny i a od ní získaných odolných a krásných hybridech. Mnohem více neobycejne zajímavých infonnací je možno nalézt, budeme-Ii hledat dále. Avšak to, co jsem napsal je zajisté dostatecné k potvnení mého postoje, že L. hernyi je mimorádne duležitá lilie. Pokud ji nepestujete, proc si nekoupíte cibuli nebo dve tohoto obra liliového sveta, abyste se s ní seznámili? A pokud si koupíte nejakou, mužete se spolehnout, že bude prežívat a zkrášlovat vaši zahradu po radu dalších roku. Pretdad Dr. 1. 1. Cemohorský
Úvahy o L. henryi Charles Kroell, Troy, Michigan, USA Bez jakýchkoli pochybností se dá ríci, že L. henryi je jednou z nejuležitejších vlivných clenek rodu. Nádherná liIie, která spojením s cínskými trubkami v období 1920 1940 dala vznik skupine aureliánu a v posledním období poskytla prevažující genetickou základnu pro orienpety. Pokud prectete tento clánek, je dobrá šance, že historie L. henryi, její objev, uvedení do západních zahrad a neocenitelné prínosy ke šlechtení liliových hybridu, je Vám již známa, presto zde uvedu strucný prehled. Druh byl objeven v roce 1988 Augustinem Herny, Irem, puvodne profesorem a lékarem, posléze pracujícím jako lékar-rada v ,,British Chinese Custom Service" (zhruba Britsko-cínská celní služba). Tato tak zvaná "oranžová speciosum" byla nalezena rostoucí na vápencových skalách, zrejme v kapsách na humus bohaté zeminy, v údolích horní cásti reky Jang-tse poblíž lchangu, kde Henry, také amatérský bonatik a sberatel rostlin, pusobil. Herbárové vzorky a cibule poslal do Kew (Anglie). O dva roky pozdeji E. H. Wilson nalezl L. herny i rostoucí v dalších dvou lokalitách asi 50 mil od puvodního Hernyho místa v provincii Hubei. Wilson poslal liIie jak do Británie, tak do USA a, podle Woodcocka a Sterna (Woodcock H. D. a Stem W. T.; Lilies ofthe World, New York 1950), vetšina tehdy pestovaných L. hernyi mela puvod v této dodávce. Fox naznacuje, že výskyt L. hernyi muže být omezen na puvodní místo a musí to být lilie v prírode vzácná. Haw na druhé strane umístuje prírodní rozšírení do provincií Jiangxi a Guizhou, práve tak jako Hubei, ale neuvádí další detaily. Nejstarší popsané úspešné krížení zahrnující L. henryi a trubkový druh je L. leucanthum var. chloraster x L. hernyi, provedené v Kew v roce 1889. Semenác, nazvaný L.
~I
x kewense, kvetl v roce 1900 ale ukázal se být slabým a posléze zanikl. Zdá se, že tento semenác nebyl užit v dalším krížení, ale posloužil jako inspirace pro E. Debrase z Orleans v severní cásti Provence ve Francii. Ziskal dve ,,živá" semena (1925) a jeden semenác, který prežil (1928), L. sargentiae x L. henryi. Semenác nazval L. x aurelianense, podle latinského názvu (z 5. století) pro Orleans. Celá klonální populace byla pozdeji samotným Debrasem znicena, protože byla promorena virem. Predtím však tuto lilii použil jako výchozí materiál pro radu semenácu (selfing opylení vlastním pylem a pro zpetné krížení na oba rodice). Z další práce vykonané v USA následovaly kultivary "T. A. Havemeyet', uvádí se, že jde o krížení L. sulphureum x L. henryi (1933 T. Barry). Záplava aurelián hybridu vzešla jak z práce C. Yerexe a Oregon Bulb Farm od poloviny do konce tricátých let, a velmi milovaný, otužilý "White Henryi" od Leslie WoodritTa z L. .henryi x L. leucanthum var. centifolium nekdy kolem 1945. WoodritTuv ješte známejší kríženec zahrnující L. henryi a jasne jeho velký "opus" ,,Black Beauty" (L. speciosum (ne var. punctatum) x L. henryi) at již technicky orienpet nebo ne, byl základním kamenem pro tuto nejnovejší ,,rasu" liliových hybridu. Velká žívotaschopnost, odolnost k chorobám a krása jsou vrozené a byly zrejme predány lilií L. henryi. Typ, nám všem tak blízký, s velkým estetickým nábojem, alespon pokud mne se týká. Ackoliv je barevne oranžová tak bežná barva u lilií - nádech však mut.e být tmavší sytý. Plne se stácející tepaly vedou ke kulovitému kvetu. z jehož centra vycházejí dlouhé, ladne se prohýbající nitky nesoucí tmave oranžové prašníky plné pylu. Cnelka je štíhlá a blizna výrazne malá. Krása této architektury kvetu je posílena výraznými papilami v hrdle kvetu. Ty jsou složeny jak z vystupujících plošek, tak z korýtek, nekteré z nich nesou tmavé tecky. Nektaria jsou tmave zelená. Verím, že cas od casu jsem zaznamenal slabou, jemnou vuni. Jedna výrazná vlastnost L. henryi, predaná mnoha hybridum, je tak zvané dimorfické olistení, dlouhé, kopinaté na vetšine lodyhy, prechází ve vejcité a témer kruhové u báze kvetenství. Mužeme také ríci, že naneštestí slabá lodyha je casto dedicná po L. henryi. Na druhou stranu, zakrivení lukovité lodyhy muže být považováno za znak poskytující graciéznost a šarm rostline jako celku. Pokud je L. henryi opravdu tak omezene rozšírena v prírode, fakt, že se ukázala být tak mimorádne prizpusobivou lilii pro pestování, je jiste zajímavý. Ackoliv je popisována jako omezená ve výšce a poctu kvetu v prírodním prostredi, v zahradách je známa velkou životností. Nejlepším príkladem je získání ceny IsabeUy Prestonové za lodyhu L. henryi, kterou na NALS výstave ve Springfieldu vystavil v roce 1991 Calvin Helsley. Jak velká muže být vnitrní diverzita L. henryi musíme teprve objevit. Známe žlutou varietu citrinum, její puvod a historie je zamlžena, a která, podle mých vedomostí, ješte nebyla v prírode nalezena. Letos v léte (1998) v této zemi poprvé kvetla L. henryi z cibulí dovezených z Cíny od firmy Kaichen Nursery v Pekingu. Tyto cibule byly údajne nasbírány v prírode (kde?) a David Sims, který je objednal, se s námi podelil. Kvetly mi ctyri rostliny a vykázaly významné odlišnosti. U dvou byly petaly u báze široké, zcela prekrývaly sepaly a nechaly vyniknout jen tri žlábky nektarií. U další se okvetní plátky neprekrývaly a videt bylo všech šest výrazných nektarií. Všechny kvety byly syte barevné a mely skvelou substanci. Je možné, že další cibule z Kaichen ukáží další variace. Velkou cenu budou mít informace o lokalite nebo lokalitách, kde byly cibule sbírány a zda zde byla nalezena žlutá varieta.
-
-
Preklad Dr. I. J. Cernohorský
52
Lilium henryi: druhový ..dravec" Warren Summers. Tolland. Connecticut. USA L. henryi byla jedna z prvnich lilii. kterou jsem jako liliáfský zacátecník získal koupí na podzimním trhu Imí u príležitosti New England Lily Group v roce 1974. Li1iise skvele darilo a množila se v zahrade za ruzných pudních a svetelných podminek. bez jakékoliv péce. Je to nejdéle žijící 1i1iena mé zahrade. Jak šel cas. zacal jsem ocenovat jemnosti její krásy a trvanlivosti. L. henryi má mahagonove cervenou cibuli. kterou hlodavci nemilují a tak ji nechávají na pokoji. Je odolná vetšine chorob. které jinak vedou Ime na hrbitov. vcetne vini a hniloby cibule i korenu. Další jedinecné znaky jsou vystouplé. m~ité papily. dlouhé nitky a cnelka. krásné stácející se turbánkovité kvety. oranžové prašníky a promenující zelená hvezdicovitá nektaria. L. henryi je skutecne opravdovým zahradním ..dravcem" pro svoji krásu a vytrvalost. Augustin Henry. sberatel rostlin z Irska, objevil tuto lili v roce 1888 rostoucí na vápencových skalách v údolí Ichang na rece Jangtse v cínské provincii Hubei. Suché vzorky byly zaslány do Kew a uvedeny v katalogu Bakerem. V roce 1900 došla do USA a Anglie velká zásilka cibulí a lilie tak byla uvedena do zahrad. V té dobe E. H. Wilson zkontroloval puvodní lokalitu v údolí Ichang a shledal. že liIie díky sbenim zcela vymizela. Naštestí objevil další lokalitu asi 50 mil severozápadne od Ichangu. Deštové srážky v tom míste dosahovaly v pnimeru 78 cm behem léta. Podzim je v té lokalite suchý a zimy docela tvrdé. V prírode L. henryi roste v kapsách rozkládajíci se organické hmoty prekryté rozloženou listovkou. L. henryi má výrazné lody1J1íkoreny a slabou. prohýbající se lodyhu. Mužeme si jen predstavovat tuto vznosnou liIii prohnutou nad prírodním habitatem. V roce 1940 Breekuv katalog popisuje L. henryi takto: .Je to žluté speciosum, skvelá liIie. která silne pripominá variety speciosum formou, roste do výšky 4 8 stop a v srpnu nese 5 20 kvetu svetle oranžovo-žlutých. lehce teckovaných hnedou, se zeleným proužkem na bázi každého okvetního plátku." Odkazem L. henryi je její výkonnost v zahradách. Edouard Debras zkrížil L. henryi s L. sargentiae a získal tak famózní L. x aurelianense. zacal tak linii trubkových lilií nazývaných ,,aureliány". Leslie Woodriffzkrížil L. henryi s L. leucanthum var. centifolium, tak získal ..White Henryi" a krížením L. henryi s L. speciosum opet famózní ,.Black Beauty". L. auratum var. platyphyllum byla v Japonsku zkrížena s L. henryi a oznacena ..82-111". ,.Black Beauty" a ..White Henryi" byly prevedeny na tetraploidy pro zvýšení fertility a spolu s ,.82-111" vytvorily genetický základ nyní ocenovaných orienpet hybridu. Fertmta L. henryi byla užita k premostení genetické mezery v této nové skupine lilií s orientálními liliemi. L. henryi je neocenovaný dar svetu Imí, je to liIie skutecné vznešenosti a mystérie. Mé tvrzení sedí a není prekvapenim, že L. henryi vystavena Calvinem Helsleyem vyhrála cenu ,,nejlepší na výstave" na nedávné NALS výstave v Missouri.
-
-
Tyto tri clánky byly do QB NALS 54, No. 2, str 5 - 12, 2000 prevzaty z ctvrtletníku Tbe Species Lily vydávaným Species Lily Preservation Group. V této zájmové skupine hraje významnou roli Ed McRae. Preklad Dr. I. J. Cemohorský
53
I
Honba za zmizelou kráskou Eugene Fox, MilIet, Alberta, Kanada Zustal jem pred ní stát se zatajeným dechem a témer jsem neveril svým ocím. Byla to vysoká lilie s velkými bílými do stran obrácenými kvety. Ve stredu každého kvetu bylo vyzarující paprskovité halo ve fantastické fialovocervené barve. Tvar kvetenství pripomínal ten nejdokonalejší vánocní stromek, nebo ideální predstavu o hroznovitém kvetenství. Bylo v nem 26 kvetu a poupat. Byl to triumfmé šlechtitelské práce. Kvety byly jakoby z pevného alabastru, se sveží texturou petalu. Každý kvet byl obrácen do strany, takže zárivé fialovocervené halo, usazené v hrdlech kvetu, nápadne vynikalo. Nechtel jsem pri prvním kvetení lilii príliš zatežovat, takže jsem opyliljen ctyri kvety. Ze všech jsem ale sebral pyl, a uložil jsem jej po usušení v mrazáku pod prezdívkou ci pracovním jménem ,,Magenta Halo". Jednoho dne, zrovna když ,,Magenta Halo" byla v plném kvetu, navštívil me Dan Dale, muj dobrý prítel a kolega v pestování lilií. Chodili jme po zahrade již dobrou hodinu. Jako poslední zastávku naší túry jsem si ovšem nechal záhonek s nejnovejšími semenácky. Dan se náhle v chuzi zastavil a zmlkl. Bez dechu ukazoval pred sebe. "To je muj semenác" rekl jsem mu. ,,Potrebuji tu lilii" odvetil on. ,,Kolik za ní budeš chtít?" ,,Není na prodej", odpovedel jsem na to. ,,Dám sto dolaru" rekl. Myslel si patrne, že jako žoldák skocím po hotových penezích. ,,Není na prodej" zopakoval jsem. ,,Mohl bych tedy dostat cibuli, jakmile se rozdelí? Bud ji od tebe koupim, nebo za nejakou jinou vymením" nabízel Dan a touha po této lilii vyzarovala z jeho slov. Oba jsme se zasmáli, jelikož tak jedine jsme mohli dojít k rešení. Vedel jsem ale, že je to budoucí vítez výstav již predtím, než se do ní Dan zamiloval. Vyfotografoval jem si ji na diapozitivy, jak vcelku, tak i jednotlivé kvety zblízka a každý den jsem je obdivoval. Když se približoval podzim, musel jsem ješte pred zámrazem ucinit duležité rozhodnutí. Mám cibuli vykopat a rozšupinovat anebo jí poskytnout ješte jeden rok nerušeného rustu na míste, kde již trí léta vyrustala od malého semenácku do vysoké lákavé krásky? Myslel jsem si, že se do príštího podzimu na tomto míste stejne rozdelí na dve cibule. Potom budu mít dve velké puvodní cibule a jiste i nejaké malé lodyžní cibulky okolo. Pokud budu ale šupinovat a presazovat, bude to trvat další dva roky, než se vrátí ke své letošní kráse. Nechal jsem ji tedy na míste. Príští jaro ale nerašila a nerašila. Zakopal jsem tedy na tom míste. Nic! Kopal jsem všude okolo. Nic! Kdo me to okradl? Posedla me paranoia, a teprve když trochu povolila, jsem si uvedomil, že ji neukradl nikdo. Bud zmnla v zime a pak shnila anebo ji sežral nejaký hmyz anebo myš. Jak bylo celé okoli prokopáno, uvedomil jsem si, že navrchu je plno jílu a že jsem již pred deseti lety zrovna na tomto míste instaloval zálivkovou hadici. Cenná cibule byla nenávratne ztracena a možná že jíl promíšený s vrchní zemí zadržoval mnoho vody a proto shnila. Byl jsem tím znicen. Moje první lilie, která za neco stála, a je pryc. Pryc!
Alc jllk IIodkud jscm vluslnc k ..Mugcllla Ilalo" pfiscl'! Rychle jsem zupálral ve svých pucelných kaJ.dorocníchzáznumech u ktíkní asíjských hybridit. ze kterých materských klonu mohla tato lilie pocházet. Práve pri pohledu na ..Magenta Halo" jsem si uvedomil. že se mi líbí vysoký pocet poupat a perfektní tvar kvetenství. Také jsem již vedel. že lilie s mnoha poupaty a perfektním kvetenstvím vyhrávají naše regionální souteže a jim podobné vítezí na každé mezinárodní výstave. porádané NALS. prinejmenším to tak bylo na všech tech. které jsem mohl navštívit. A práve na jedné z techto výstav poskytovala Judith Freemanová školení na tkánové kultury a techniky záchrany a kultivace embryí. Bylo to pri výstave v Portlandu tak nekdy okolo roku 1980. Predvádela jak se používá prenosný box a jak založit tkánové a embryové kultury. Také jsme dostali písemné návody s údaji. kde nakoupit potrebné chemikálie. Byl jsem naštestí mezi tremi osobami. které se tohoto školení zúcastnili. totiž Charlie Kroell. Bili Craig a já. Pozoroval jsem Judith Freemanovou !i tyto dva již zkušené šlechtitele. nežli na me prišla rada u prenosného ockovacího boxu. Takže když jsem si k nemu sedl. mel jsem to všechno už od nich odkoukané. Behem následující zimy jsem sehnal všechen potrebný materiál a postavil si prenosný box. Už predtím na podzim jsem vykopal nejaké cibule. které jsem chtel použít na jare k rychlení ve skleníku a uskladnil je v chladnicce. Zamýšlel jsem zkusit nekolik mezidruhových krížení. V únoru jsem zasadil nekolik cibulí do vytápeného skleníku. Na velikonoce jsem si koupil dve cibule Lmum longiflorum v našem obchode se smíšeným zbožím. Opylil jsem tyto velikonocní lilie skladovaným pylem asijských hybridu a také opacne. Po velikonocích šly zbývající lilie v obchode s cenou dolu. Bylo to jako s vánocními stromky po vánocích. Skoro zadarmo jsem dostal dalších deset kvetinácu s L. longiflorum. Peclive jsem na nich opylil všechny zbývající kvety. Po nejaké dobe ve skleníku se tyto lilie zbarvily tmavší zelení a na nekolika z nich se zacaly nalévat semeníky. Vedel jsem již z prostudované literatury. že semeníky je nutné odebrat sice potom. co se zacne tvorit semeno. ale ješte dlouho predtím. nežli by semeník prirozene dozrál. Tak jsem tedy hlídal a cekal. až se mi semeníky zdály už dost narostlé. Odnesl jsem je do mého ..laboratorního pokoje" (ve skutecnosti je to pokoj po mé dceri. nežli odešla z domova na universitu). Když jem ..operoval" semeníky. nalezl jsem jen ve dvou z nich po jednom semeni s životaschopným embryem. Z tech se mi podarilo vyoperovat jen jedno. pokroucené a zakrslé. Pustil jsem je pinzetou do zkumavky na pripravenou umelou pudu. Po nekolik dní jsem opakoval pátrání po embryích i v ostatních semenících. ale vždy už s menším úspechem než poprvé. Nakonec byla všechna malá embrya, pripomínající perlicky anebo zrnka rýže ze semeníku presazena do zkumavek. Pozdeji. když jsem presazoval malé cibulky se zelenými špickami do speciální smesi bez pudy. mel jsem jen devet semenácku. Z tech devíti sedm zašlo na padání semenácku behem nekolika dnu po presazení do bezpudního média. Možná je pomohla zahubit moje nezkušenost anebo i chybný postup. Koncem cervna jsem presadil zbývající dva na záhon mezi ostatní semenácky. Oba pocházely z krížení L. longiflorum x ,Jmpala". Do príštího jara z nich prežil jen jeden. Když kvetl. byly jeho kvety znetvorené, s krátkým a zavalitým pestíkem, cnelka byla rozštepena na tri dily a ty nesly na koncích tri oddelené kousky blizny. Mela jen tri prašníky a jen dva z nich mely malé množství pylu. Opyloval jsem kvet s onou znetvorenou bliznou bilým asijským hybridem. který míval 40 kvetu a použil jsem i to malé množství .,mezidruhového" pylu na nekolik jiných asijských hybridu.
55
Posbíral jsem semena z mého mezidruhového hybridu (z toho, co mel deformované cnelky) a vysel jsem je bežným zpusobem. Z nich prežilo 21 semenácku. Všechny mely kvety bud vybocené do stran, nebo ponekud stocené dolu. Všechny navíc natolik krehké kvety a zvlášte jejich stopky, že když jste pozvedli kvet abyste se mohli podívat dovnitr, zpravidla vám zustal v ruce. Témer žádný z nich nemel normální prašníky, nebo dokonce nemely žádný pyl. Ale všechny byly bílé. Jeden ze semenácu, s kvety obrácenými dolu, vypadal jako neco mezi asijskými liliemi a trubkami, pricemž kvety nebyly tolik krehké. Petaly byly krátké a vypadaly jako obrácený kužel nebo snehová cepice na vrcholku hory. Tento semenác poskytoval hojné množství životaschopného pylu. Opylil jsem jím mnoho asijských hybridu. Bežným zpusobem jsem jím opylil také semenác z krížení ,,Longístar" x ,,Mont Blanc". A práve jeden z výsledných semenácu byl ,,Magenta Halo". Takže tato liIie dostala krev L. longiflorum i asijského hybridu z obou stran. ,,Bude vzrušujicí se pokusit stvorit ji znova" pomyslel jsem si. Mám stále ješte oba rodice a navíc skladuji v mrazáku hromadu pylu z ,,Magenta ~alo". Udelal jsem asi 40 krížení zamerených na rodice ,,Magenta Halo". Také jsem použil samotný pyl z ,,Magenta Halo" na všechno, co mohlo slibovat nejaký výsledek. Až za nekolik let dosáhnou semenáce plného kvetu, jiste budu mít lilii podobnou ,,Magenta Halo". Skutecnost ale byla jiná: Témer každý ze semenácu mel kvety otocené do stran nebo dolu, anebo neco mezi tím. Všechny byly bílé a všechny byly krehké. Všechny mely odlišne zbarvená hrdla ve fialovocervené, oranžové nebo žluté barve. Vynikající bylo také to, že deset z nich melo velmi výraznou vuni. Nicméne žádná z nich nebyla skutecne již ,,hotová lilie", ale lidem se líbila jejich vune. Zkrížil jsem ty nejlepší mezi sebou a taky jsem je zpetne opylil pylem z ,,Magenta Halo". Predtím, než me ctenári lyncují, musím priznat, že ve výsledných semenácích i z této tretí generace nebyl žádný, který by se mohl ,,Magenta Halo" vyrovnat. Dostal jsem sice více než dva tisíce semenácu s temi samými rodici nebo velmi blízko k puvodním rodicum, ale nic z nich se této lili nevyrovnalo. Co jsem však získal, když semenáce dospely, bylo velké množství vonných krížencu L. longiflorum s asijskými hybridy neboli LA hybridu. Uvedl jsem je ve svém katalogu jako Foxovy LA semenáce již v roce 1989, tedy ješte predtím, nežli reka moderních LA hybridu z Holandska zaplavila trh. Moje LA hybridy se prodávaly dobre do té doby, než ty lepší z nich nebyly vyprodány. Nekolik vybraných jsem si nechal a zbytek jsem dal v roce 1996 do kompostu. Stále ješte tu a tam udelám nejaké krížení v nadeji, že z nich konecne dostanu lilii tak krásnou, jako je moje vzpomínka na ,,Magenta Halo". Vždyt to bylo teprve jen 17 let úsilí a nekolik tisíc semenácu, takže kdoví co prinesou další? Samozrejme, mnohokrát jsem proklel svoje rozhodnutí nevykopat pro šupinování cibuli ,,Magenta Halo", které jsem toho podzimu ucinil. Ale ano, nekolik krásných lilií s velmi dlouhou dobou kvetení se objevílo mezi potomstvem z techto puvodních krížení. Tito pribuzní ,,Magenta Halo" pravidelne otevírají svoje úchvatné kvety po dlouhých sedm až devet týdnu. Prece jen jsem neztratil všechno. Ze ctvrtletního bulletinu NALS, Vol 56, No. I, brezen 2002, preložil Petr Šrutka
Šlechtení doma - od zábavy k uspokojení dr. Arthur Evans. Gravette. Arkansas
Nekdy cloveku samotné sbírání, pestování a ukazování lilií nestací. Muže nastat den. kdy už vaše zahrádka nemá dostatek prostoru pro jedinou další lilii, ale presto vás neustále pudí tvurcí touha, a tak si reknete: "Chtel bych lilie, které jsou novejší než nové. Chci vytvorít své vlastní originální rostliny. jež vyhovují mému vkusu". Když jsem dospel až do tohoto stadia, v mé ponekud malé, neuhlazené, venkovské zahrádce se mi otevrel úplne nový svet zábavy a pocitu uspokojení. Naštestí mi pomohlo mnoho prívetivých a šikovných profesionálních pracovníku a pokrocilých amatéru, abych dospel na vyšší úroven a vystrihal se obcas omylu. Zde predkládám nekolik poznatku, jichž jsem nabyl od techto vzácných lidí, z nichž nekterí dosud žijí, ale jiní už bohužel zemreli, z druhé strany plotu mé zahrádky i pres internet. Tato soucinnost zplodila skutecné požehnání. "Všichni moji šlechtitelšti hrdinové by se. shodli v tom, že ve snaze uspet se musíte zamerit co nejvíc na to, ~eho chcete dosáhnout, a nenechat se odradit od své mety"
.
Všíehni moji šlechtitelští hrdinové by se shodli v tom, že ve snaze uspet se musíte zamerit co nejvíc na to, ceho chcete dosáhnout, a nenechat se odradit od své mety. Tolik bych rád mel ode všeho aspon neco, jenže na tom nemám ani místo, ani cas, ani sílu. Zdejší místo by potrebovalo ,,kožich z opossuma" z oblasti kde se liliím darí. Jde o zónu 6 na západním okraji pahorkaté oblasti Ozark. Pokud tam ješte zbyl nejaký pudní pokryv, vyžaduje spoustu zásahu a také má sklony k tvorbe pudních chorob. Pozdní mrazíky pusobí nesmírne nicive, což poškozenou rostlinu vystavuje botrytide v našem vlhkém jarním pocasí. V cervnu dešte ustávají a sám dábel je pripraven zasáhnout behem našeho nesmírne horkého, suchého,lec vlhkého léta. Já tomu tady ríkám peklo liIií.
I. díl Nejdríve jsem se zameroval na pestování liIií, kterým by se dobre darilo na jíhu. Zprvu jsem to zkusil skoro se všemi, jež byly komercne k díspozici, a tak ty, které pretrvaly, mi naznacily, jak zacít. Bohužel mezi temi, jež pretrvaly, bylo jen málo mých oblíbených orientálních lilií. Naopak aureliány v peklu liIií celkem prospívají. Návšteva u LeVerna Freimanna roku 1987 mne presvedcila, že správnou cestou jsou nové hybridy, orientpety. Sloucením kvality kvetu u orientálních lilií s odolností k horku a chorobám u aureliánu bych mohl dosáhnout nejlepších vlastností obou. LeVern se vydal tímto smerem ze základu "Tetra Black Beauty" a "Tetra Journey's End", prícemž obe tetra formy získal použitím rozdrcené dužiny cibulek ocúnu. Z tohoto krížení pocházela jeho "Scarlet Delight". Týmž krížením dospel Peter Schenk k ,,Arabesque". Já jsem se rozhodl využít možností, které mi oni nastínili. L. speciosum je jediný zdroj odolnosti k horku a virum mezi orientálními druhy, a tak neudivuje, že dva z jeho starších hybridu, ,)ourney's End" a ,,Allegra", patrí k nekolika málo orientálním hybridum, které tu vydrží. Naštestí i nový bílý orientální hybrid ,,Alma Ata", zavedený Johanem Makem, se vyznacuje obstojnou odolností k horku. Jelikož tyto
57
klony potrebuji pri šlechtení jako genové zásoby tetraploidních orienpetu, poslal jsem je k nizozemské finny lribov. která se specializuje na tkánovou kulturu a konverzi diploidních liIií na tetraploidy. Za soucasnou cenu asi 300 dolaru za klon je konvertují na tetraploid a konverzi provádejí až u 50 cibulek. Urcité konverze delávám sám oryzalinem, ale je to pomalý a nejistý postup, vyžadující spoustu šupin. Pokud chcete konvertovat neco vzácného ci drahého, potrebujete rychlé, ale zarucené výsledky. "NALS má mnoho zkušených šlechtitelu, které primejete snáz k tomu, aby zacali mluvit, než aby prestali". II. díl Jakmile si stanovíte cíl, venujte urcitý cas premýšlení pred rozhodnutím, který šlechtitelský materiál pošle váš program na správnou kolej. Tady vám pomuže cetba. ale zároven platí, že mezi nejzajímavejší prožitky patrí ucení všeho, co je dostupné, od tech, kdo toho ví víc. Máte-Ii štestí, tato fáze muže trvat po celý zbytek vašeho života. NALS má mnoho zkušených šlechtitelu, které primejete snáz k tomu, aby zacali mluvit, než aby prestali. Neostýchejte se. Je to, jako když vložíte pásku a pak už jenom nahráváte. Urcite aní nestihnete všecko zaznamenat. III. di! Až budete shánet budoucí šlechtitelský materiál. neškudlete a neberte jen jedinou cibulku od každého klonu. Pokud se vyskytne neco nového a drahého. opatrete si aspon tti nebo víc od každého klonu a prinejmenším tucet u urcitého druhu ci kmene. Pokud máte jenom jednu cibulku u exempláre, který je duležitý pro váš plán a sežere ji nejaký sysel, ztratíte rok, možná i více snahou nahradit ji a podniknout klícové krížení. Cert nikdy nespí, a tak budte pripraveni na nejhorší. Pokud získáte víc semen, než potrebujete, výmenná služba semen NALS bude ráda, když se o ne podelite s dalšími cleny. Pokud si je budete chtít radši nechat, zmrazte je v malých vzduchotesných nádobách. Ovšem nejdrív je rádne vysušte. Totéž platí o pylu. Já zmrazuji pyl pozdních kvetoucích klonu, abych je mohl použít na raných kvetoucích exemplárích následující jaro. Když onen kultivar znovu vykvete, zahodím starý pyl a nahradím ho cerstvým. Ujistete se nejprve, zda je pyl dobre usušen než ho zmrazíte. U vetšiny druhu stací dva nebo tri dny v místnosti s klimatizací, zatímco pro velké tetraploidní prašníky o den ci dva více. Prašníky sbírám, než se otevrou, abych si byl jist, že nebyly nejakou zlou náhodou kontaminovány jiným pylem. Také se tak uchrání vzácnejší pyJ. "Držím se pravidla VVP: Vždycky vysej i plevy. Budete prekvapeni, kolik bezcenne vyhližejících semen ve skutecnosti vyklící, pokud jim dáte tu možnost". Držím se pravidla VVP: Vždycky vyseji plevy. Budete prekvapeni, kolik bezcenne vyhlížejících semen ve skutecnosti vyklící, pokud jim dáte tu možnost. Opravdu ptekvapí, že tyto semenáce se casto vyvinou témer v stejné síle jako semenáce ze životaschopnejších semen s viditelnými zárodky. Mnohé clánky obsahující poznámky o tomto podivuhodném jevu se objevily v posledním desetiletí v Quarterly Bulletinu. Profesionální šlechtitelé mají urcité velké výhody, které jejich pokrok urychlují. Od Eda McRaejsem se dovedel, že jedna
výhoda spocívá v tom. že mohl vypcstovat ..7Jtacnoupopulaci scmcnácu" z každého daného krížení. Pokud máte pti krížení alespon sto semenácu na výber. mužete si docela dobre predstavit. co muže z tohoto ktižení vzejít, pokud jde o kvalitu a promenlivost. Pokud získáte z ktižení pouze pet semenácu, opravdu jste vypestoval z vašeho krížení ty nejlepší? Možná ano, ale spíš ne. Neztrácejte tri až ctytiroky na opakování krížení jen proto, že vám nevykvetl dostatek semenácu už z prvního ktižení. "Své semenáee probírejte nemilosrdne! Hanba každému, kdo schovává a dále Jlechtí semenáee, které sice nádherne kvetou, ale mají chabou životaschopnost a nízkou odolnost k beŽDýmchorobám liIií". IV. díl Své semenáce probírejte nemilosrdne! Hanba každému, kdo schovává a dále šlechtí semenáce, které sice nádherne kvetou, ale maji cl)abou životaschopnost a nízkou odolnost k bežným chorobám lilií. Jak svému projektu, také své povestí nesmírne pomužete, pokud odoláte pokušení šlechtít pekný semenác už v první sezóne kvetení. Nechte ho porádne vyrust, at ukáže své obdivuhodné vlastnosti spolu s osobitým kvetenstvím. než venujete zbytek své zahrádky jeho semenácum. Až príliš casto nedockavý zacátecník sklízí špatné výsledky v druhém, tretím ci ctvrtém roce. Probírka je rychlejší, když nebudete své semenáce ošetrovat chemicky. Matka príroda a mšice vám náramne rychle ukážou, které rostliny jsou náchylné k poškození pozdními mrazy, botrytidou, fusariem a viry. Nekdy nemáme dostatek rostlin na výber ani u zdravých, životaschopných exempláru. Já jsem použil Asano's 82-111 (Auratum x L. henryi), jež bylo potenciálne hodnotné jako "predstupen" hybridu ve skupine orienpctu, ale ono je známé tím, že vetšine semenácu predává náchylnost k virum. Pokusil jsem se ho použít se semenodárnými rodici tolerujícími viry jako napr. Joumey's End a s odolnými semenáci z mých hybridu Tetra Black Beauty. Presto se však na vetšine semenácu ukázaly priíznaky viru už za tri roky, Nehlede na to, jak muže být kvet krásný, když rostlina sama zacne mít skvrníté, proužkované a bledé listy, príznacné pro virovou infekci, je po semenáci veta.
V. díl Pokud se vám zdá, že jste dosáhli uspechu, podelte se o cibulky i se vzdálenejšími známýmí, kterí vám povedí pravdu o tom, jak se takovým semenácum darí v jiných podmínkách. My Jižané máme usloví: ,,Každá vrána si mysli, že její mladé jsou nejcernejší". I já posílám semenáce prátelum na obou pobrežích a také na Horní severozápad a do Kanady. Naštestí se liliím casto darívá lépe v Liliovém ráji (u hory Hood) než tady v Dáblove kuchyni. Presto vyhledávám semenáce, které prospívají stejne tak v kraji ibišku a šterku jako v kraji težké hlíny. Ješte musim vyrešit problém s tím, jak dostat prokazatelne úspešný semenác z pokusné zahrádky až na komercní trh. Pokud chcete konkurovat na bežném zahrádkárském trhu, potrebujete komercního pestítele a prodejce na reklamu a distribuci. Obvykle skonci amatérský šlechtitel ve snaze prodat své semenáce nejaké velké firme s cibulemi za velice málo penez v nadeji, že ten jeho malický milácek rozjasní zahrádky nescíslných dalších zahrádkáru. To se zpravidla nestane. Casto slyšíme, že ze zahradních
S9
lilií nebývá veliký zisk, a tak se vetšina velikých firem o naši cinnost príliš nezajimá. Tyto podniky radši prodávají své prebytecné skleníkové lilie a tvrdi, že jsou vhodné pro zahrádky po celé Severní Americe. My se neustále necháváme napálit a pak svalujeme vinu na sebe, když se jim dobre nedarí. Co tu nehraje? "V koutku zahrádek zahradních liIií".
amatérských šlechtitelu je spousta vynikajících nových
Severoamerictí zahrádkári objevili lilie a za jejich kvalitu i ruznorodost budou platit vysokou cenu. Stávají se však stále nárocnejší a dychtí po spolehlivých, otužilých trvalkách namísto drahých jednoletých rostlin. V koutku zahrádek amatérských šlechtitelu je spousta vynikajících nových zahradních lili. Kdopak se ujme této príležitosti se malostmi a financní podporou, aby severoamerickým zahrádkárum prínesl vskutku hodnotné lilie vhodné pro zahrádky na odbytištích masového trhu, kde už si mohou koupit jiné rostliny a náležité prostredky za miliardy dolaru? "Kdopak se ujme této príležitosti se malostmi a financní podporou, aby severoamerickým zahrádkárum prinesl vskutku hodnotné lilie vhodné pro zahrádky na odbytištfch masového trhu, kde ul si mohou koupit jin~ rostliny a naležité prostredky za miliardy dolaru?" Každé ráno v cervnu a cervenci, když kvetou první semenáce, vyskocím z postele jako pero z gauce. Jaká to radost setkávat se s novými tváremi a vedet, že mohou vyvolat nové potešení u mnoha prátel zahrádkáru, u nichž v minulosti bývalo podnebí príliš drsné na pestování lilií. Mohu-Ii vyslovit do Nového roku nejaké prání, potom mí tak, že vám všem preji tytéž pocity uspokojení pri príprave vašich vlastních križení a pri kvetu vašich semenácu.
The Lily YearBookofNALS No. 43, str. 26 - 29 (2000) PreložilDr. P. Vereš
K recenzi dr. Karla Vereše, CSc., o knížce Pestujeme lilie Konecne jsem se dostal k tomu, abych krátce reagoval na kritiku dr. Vereše mé knížky Pestujeme lilie (Liliár 200 I :66) a osvetlil nekteré publikované názory považované recenzentem za chybné. - Pokud jde o dávky síry, je treba dodat k okyselení o 1 stupen pH podle nekterých údaju vetší dávku síry pri vetší výchozí kyselosti (napr. pH 6) než pri nižší (napr. pH 7). - Publikaci Lilie z PBZ napsal skutecne kolektiv autoru, což je vymaceno zkratkou aj., jak je predepsáno v norme o citacích. - Proc ne všechny botanické lilie? Protože názor jednotlivých autoru je velmi rozdílný. Záleží na autorovi, co považuje za správné a potrebné. Ceský název je uváden na prvém míste, protože v knížce je dávána prednost ceským názvum. Privlastnovací jména jako Sheriffina apod. jsou používána a považuji je za nejvhodnejší. Názvy druhu jako
I.U
medeolovitá nebo mozolnatá mají stejnou vypovidaci schopnost jako medeoloides nebo
callosuma není to mou vínou. Název lilie pacibulkatábyl zvolen z toho duvodu. protoJ.c nadzemní cibulky jsou v odporné literature nazývány pacibulkami. - Znovu treba zduraznit. že tridení lilií do 9 sekcí bylo prijato s ohledem na jejich rozdelování do skupin na výstavách. zejména v USA. Rotanické liIie se chovají zhruba obdobne jako z nich vzniklé krížence. Proto se dají pestovat i obdobne s prihlédnutím k ve~í choulostivosti nekterých botanických druhu. - Sekce VIII stejne jako oddíl 8: nejde vlastne o skutecnou sekci príbuzných druhu a navzájem se krížících lilií, což je zdurazneno. Z toho duvodu tam zmínka o lilii nepálské nemá smysl. - Belostné hybridy je vlastne ceský preklad v Rusku používaného názvu pro sekci Candidum hybridy (candidum mamená belostný nebo bílý apod.) Obdobne Dlouhokveté hybridy patrí Longiflorum hybridum (ne tedy LA-hybridum). Z toho je videt, jak je tento název nepresný. protože muže jít o vzájemné krížence L.longiflorum. brownii. formosanum a philippinense. kde kríženec nemusí mít vubec mezi rodici L. longiflorum, nebo o krížence L. longiflorum i s dalšími druhy nebo hybridy (s, asiatkami. orientálkami. cínankami aj.) Podrobnejší výklad je uveden také v LZ 2002:4. Pripomínám ješte, že v Rusku dobre pochopili, že latinské názvy ne tak dobre zapadají do ruského textu jako do anglického a dalších západních jazyku, a to platí také pro ceštinu. - 8. oddíl obsahuje mezisekcní a další nezarazené krížence vcetne zbývajících botanických druhu. Zkratky mezisekcních krížencu jsem volil systematicky podle názvu oddílu I 7, proto krížence asiatek (at probehlo krížení v jakémkoli smeru) zacínají písmenem A a orientálek písmenem O. Ocíslování techto krížencu je provedeno obdobne a platí v rámci oddílu 8. - vývoj skutecne speje ke zjednodušování. o což jsem se snažil. Je znám genetický puvod, je výhodné udržet v zásade systém 7 oddílu a v komplexní sekci 8 i pododdílu. - Pokud jde o výber odrud, volil jsem ty, které jsou tam uvedené (vcetne ve~ího podílu vlastních odrud, protože byly u nás dostupné), pricemž jsem zámerne vynechal strejnové odrudy málo geneticky vyrovnané (napr. Pink Perfection). - Starosti a obavy o registraci nejsou na míste, protože registrace našich odrud probíhájiž po dlouhou dobu bez problému a podle mého mínení docela úspešne.
-
Knížka jiste není dokonalá a není tam všechno podobne jako v žádné jiné a zejména rozsahem malé liIiárské knížce. Nekteré fotografie mely být prekresleny, což se neuskutecnilo, a nekteré menší nepresnosti byly prehlédnuty. K osobní invektivám se radeji nebudu vyjadrovat. Ing. Bretislav Miculka Odpoved B. Miculky došla do redakce s témer rocním odstupem od mé recenze a mám za to, že jen málokterý ctenár bude srovnávat oba texty. Navic záverecná nícím nepodložená veta o mých invektivách je velmi okatý zpusob jak spláchnout kritické pripomínky recenzenta. Z techto duvodu se nebudu celou záležitostí už zabývat.
61
Naši jubilanti ríjen
Vladimír Kmoch Václav Krechter Božena Nemcová
20.10.1942 20.10.1942 29.10.1932
60 let 60 let 70 let
listopad
Rudolf Herich
27.11.1927
75 let
prosinec
Jaromír Díte
8. 12. 1927
75 let
Koupím cibuli L.tsingtauense, prípadne vymením za jinou cennou odrudu, napr. orie.ntpet nebo tetra cínský hybrid. Karel Vereš, Mochovská 33 19800 Praha 9
Koupím podnože ruže šípkové Rosa canina "Pollmeriana" (Pávuv cervený šípek) nebo osivo. Prodám mladé rostliny okrasných stromu a keru. Zájemcum zašlu seznam. Václav Vincálek PoceJ1Ucká20 100 00 Praha 10
