Zpravodaj pěstitelů lilií SZO ČZS MARTAGON. www. martagon.cz

Zpravodaj pěstitelů lilií SZO ČZS MARTAGON

Jubilant Karel Vereš

foto Květa Stolaříková

www. martagon.cz

L i l i ář

- informativní zájmový zpravodaj pěstitelů lilií specializované základní organizace Českého zahrádkářského svazu MARTAGON Praha – číslo 3/2008 (pořadové číslo 168 - vydáno v září v roce 2008, ročník 42).

Složení výboru SZO ČZS MARTAGON Předseda: Vratislav N o v á k , Hrdinova 2750, 196 00 Praha 9 – Čakovice Telefon 266 312 080 Místopředseda, matrikář: Ing. Jiří S v o b o d a , Evropská 92, 160 00 Praha 6 e-mail: [email protected] Jednatel: Jiří H l o u š e k , e-mail: [email protected] Hospodář, pokladník: Jindra H a l a š o v á Zapisovatel: RNDr. Tomáš S e h n o u t k a Členové výboru: RNDr. Karel V e r e š , e-mail: [email protected] Pavel P e t r l í k Klubové výstavy: Jiří H l o u š e k , Jiří K o v á ř Redaktor Liliáře, distribuce zpravodaje: (příspěvky k otištění zasílejte na adresu) Jiří K o v á ř , Na Vyhlídce 624, 387 01 Volyně e-mail: [email protected] www.martagon.cz Internetové stránky organizace připravuje: Ing. Václav V i n č á l e k e-mail: [email protected] Revizor: Ing. Roman K l í m a

Slovo matrikáře Jiří S v o b o d a Váţení přátelé, v současné době provádím kontrolu a aktualizaci našeho adresáře. Dosud jsem obdrţel zpět 109 vyplněných dotazníků s aktualizovanými adresami. Z celkového počtu oslovených 218 členů je to polovina. Pokud chce někdo dotazník ještě vyplnit, zveřejňujeme ho nyní znova v Liliáři. Téţ je uveřejněn na našem webu a můţete mi ho poslat vyplněný buď poštou, nebo na e-mail [email protected]. Předpokládám, ţe ti z Vás, kteří jej neodeslali, nemají připomínky a s uveřejněním své adresy v Liliáři pro vnitřní potřebu našich členů souhlasí. Děkuji za spolupráci a před koncem pěstitelské sezony Vám přeji dobré vyzrávání lilií v nadcházejícím podzimu.

1

Evidence členů Výbor SZO ČZS MARTAGON aktualizuje a doplňuje adresář svých členů a vyzývá všechny členy ke spolupráci. Prosíme Vás, vyplňte připojený formulář a odešlete ho na adresu místopředsedy a matrikáře: Ing. Jiří Svoboda Evropská 92 160 00 Praha 6 Vyplněný formulář odešlete co nejdříve (můţete ho také předat na členské schůzi). Kdo tak neučiní do konce listopadu 2008 a nemá zaplacené příspěvky pro tento rok, bude vyškrtnut z evidence a nebude jiţ dostávat členský zpravodaj Liliář. Prosíme pochopte, ţe pokud nedostaneme zpátky vyplněný formulář od neplatících členů, budeme muset předpokládat, ţe tito členové nemají jiţ zájem být členy MARTAGONU. Připravujeme rovněţ nové vydání adresáře, který usnadňuje členům SZO MARTAGON lepší vzájemný kontakt. Pokud si někdo nepřeje uveřejnit svoji adresu v připravovaném adresáři, nechť škrtne slovo „Souhlasím“. V tom případě zůstane jeho adresa uchována pouze v členské matrice.

Členství v SZO ČZS MARTAGON Titul

Jméno

Příjmení

Ulice

č.p.

Obec

PSČ

Den a měs. nar.

Rok nar.

Členem od r.

Kmenový člen*

Host (kmen. čl. jiné ZO)*

S uveřejněním adresy v adresáři SZO MARTAGON:

Souhlasím*

Podpis: * nehodící se škrtněte

Děkujeme za pochopení. Výbor SZO ČZS MARTAGON 2

Nové logo naší organizace MARTAGON Pavel P e t r l í k Váţení členové MARTAGONU, nové logo naší organizace se Vám nyní představuje na titulní straně našeho zpravodaje Liliář. Zřejmě se jiţ objevilo, nebo se co nejdříve objeví, také na úvodní straně našich internetových stránek. Návrhů na logo nepřišlo mnoho. Několik návrhů přišlo i po plánované uzávěrce soutěţe a jsme za ně rádi. Některých slíbených návrhů jsme se nedočkali vůbec. Co se týče výběru, dalo se předem očekávat, ţe nedojde ke shodě posuzovatelů. Návrh paní L e i š o v é , pro nějţ hlasovala většina členů výboru, byl nepřijatelný pro určenou tříčlennou komisi ve sloţení: Pavel P e t r l í k – vyhlašovatel soutěţe, Jiří K o v á ř – redaktor Liliáře, Ing. Václav V i n č á l e k – správce klubových internetových stránek. Tato komise vybrala a prosadila návrh loga pana Lukáše K l í m y . Pan Lukáš K l í m a není naším členem, bydlí v Praze a je mu 22 let. Absolvoval střední elektrotechnickou školu a nyní pracuje jako návrhář v designerské firmě. Domnívám se, ţe zvolené logo je moderní a důstojnou značkou – reklamním štítem naší organizace. Na výborové schůzi MARTAGONU bylo dohodnuto, ţe při korespondenci bude moci vedení organizace pouţívat také návrh paní Leony L e i š o v é jako hlavičku na dopisním papíru.

Pozvánka Podzimní členská schůze se koná v sobotu 18. října 2008 v 9 hod. v Krajinově posluchárně (2. patro) Přírodovědecké fakulty UK, Benátská ul. č. 2 v Praze. Doprava: Metro B, stanice Karlovo náměstí (výstup východem Na Moráni), dále pěšky cca 5 minut směr Nusle. Nebo moţno vyuţít tramvaje č. 18, 24 do stanice Botanická zahrada – Na Slupi. Program: Úvod, spolkové záleţitosti. Zprávy z výstav, jejich vyhodnocení a předání cen. Promítání obrázků lilií (ukázky z výstav apod.). Přestávka - tombola (nezapomeňte ji dotovat, ať nikdo neodchází s prázdnou). Beseda s promítáním CD „Červené trubky jiţ existují“ – Ing. P. Š r ů t k a , Ph.D. Jubilejní 20. podzimní aukce vzácnějších cibulí lilií. Různé, návrhy, diskuze, další promítání… Závěr.

3

Připravme se na jubilejní 20. podzimní aukci Jiří K o v á ř Ohlédnou-li se zkušenější liliáři a dlouholetí členové naší organizace do předrevolučního času v listopadu roku 1989, jistě si vzpomenou, ţe se v Praze konala první podzimní aukce vzácnějších cibulí lilií organizovaná naším MARTAGONEM. Jak ten čas letí, váţení přátelé! Velmi rychle se nyní přibliţujeme k aukci jubilejní – dvacáté. Uskuteční se při podzimní členské schůzi dne 18. října 2008. Kdyţ se tehdejší výbor rozhodl aukci poprvé uskutečnit a jeho záměr schválila i členská schůze, byl pověřen Ing. Václav V i n č á l e k zorganizováním celého projektu. Původně se uvaţovalo o jiném termínu konání. Měla jím být některá sobota v měsíci září 1989. V souvislosti s aukcí se na tentýţ den plánovalo také přátelské setkání liliářů. Na rozdíl od nynějších aukcí, které bývají součástí programů našich podzimních schůzí, byl pro úvodní aukci stanoven extra den. Zářijový termín se nakonec posunul aţ na den 4. listopadu 1989, kdy měla 1. československá aukce lilií svoji premiéru. Liliářský den tehdy začal dopolední prohlídkou skleníků Vysoké školy zemědělské (nyní Česká zemědělská univerzita) a odpoledne pokračoval zmíněnou aukcí v zasedací síni Ústavu makromolekulární chemie ČSAV, kde jsme se tenkrát stabilně scházívali. Jak vše na aukci proběhlo? Stručně řečeno – bylo to něco nového, zábavného, co členy zaujalo. V nabídce se objevilo 124 kusů draţených odrůd lilií od 11 pěstitelů. Během programu se vytvořila báječná atmosféra. Jako nejcennější se vydraţila odrůda 'Tetra Black Beauty', jejíţ vyvolávací cena se ze 100 (tehdy Kčs) zvýšila aţ na částku 720 Kčs za cibuli. Odrůda 'Flirt' se z 60 vyšplhala na 550 Kčs. Na bronzové příčce stanul hybrid z kříţení 'Tetra Journey's End' x 'Tetra Black Beauty' s navýšením 120/420 Kčs. Po pravdě řečeno, částky to byly dost vysoké, které se ani v současnosti nepřekonávají. Pokyny pro letošní aukci - počítáme, ţe jubilejní aukci poskytneme větší prostor. Dodavatelům proto nebudeme určovat ani omezovat celkový počet dodaných cibulí. Obvykle se nejvíce nabízejí tři cibule od jedné odrůdy. Přesto doporučujeme zváţit celkový počet dodaných kusů a zaměřit se jen na lilie vzácnějších odrůd či druhů nebo cibule výjimečné kvality. Cibule zabalte jednotlivě do průhledných plastikových sáčků, nejlépe s trochou hoblin, řádně je označte a připojte krátký popis, aby vyvolávající mohl sdělovat základní informace. Odevzdejte seznam nabízených cibulí s uvedením vyvolávací ceny. Draţené cibule budou vystaveny, tudíţ si je kupující předem prohlédnou. Aukce cibulí lilií bývá dobrou příleţitostí nejen k získání vzácnějších druhů a méně rozšířených odrůd, ale stále poskytuje dobrou zábavu. Těšíme se, ţe dvacátou aukci podpoříte kvalitním sadbovým materiálem v dostatečném mnoţství. Téţ kupující jistě nezůstanou pozadu. Připraví se finančně a kaţdý si nějakou lilii koupí, podle toho, co mu kapsa dovolí. Všechny členy srdečně zveme a těšíme se na hojnou účast! 4

Přítel docent Karel V e r e š slaví osmdesátku Vratislav N o v á k V letošním roce slaví mnoho našich členů svá kulatá ţivotní jubilea. Léta přibývají kaţdému a náš zpravodaj Liliář byl vţdy dobrou příleţitostí k tomu, abychom zde našim jubilantům poblahopřáli, tak jak tomu bylo i v minulém čísle. Přesto bych se rád vrátil k jednomu panu liliáři, a tím je přítel doc. RNDr. Karel V e r e š , CSc., který nedávno oslavil 80 narozeniny. Přítel V e r e š věnoval podstatnou část svého ţivota našim krásným květinám a velkou měrou se zaslouţil o rozvoj naší organizace a pěstování lilií u nás. Jistěţe máme více liliářů, kteří mají téţ velký podíl na popularizaci lilií. V tomto případě však nelze nevzpomenout na jeho dlouholetou práci redaktora Liliáře a připomenout, ţe byl i předsedou naší organizace. O tom jiţ bylo dříve mnohokrát psáno a já bych vše jen opakoval. Dovolte mi, abych příteli V e r e š o v i poděkoval za vše dobré, co pro organizaci MARTAGON vykonal, a jménem výboru a našich členů mu popřál hlavně to zdraví!

Jak pěstovat krásné lilie? Karel V e r e š Všechny botanické druhy lilií o počtu cca 100 se vyskytují pouze na severní zemské polokouli. Vzájemným kříţením vznikly hybridní odrůdy lilií. Jejich počet neustále roste, nyní je jich přibliţně 10 000. Převáţná většina botanických i hybridních lilií dobře snáší naše klimatické podmínky a dají se pěstovat ve volné půdě, s výjimkou některých východoasijských druhů a jejich hybridů. Půdní podmínky: Většině lilií vyhovuje dobrá zahradní půda s neutrální reakcí. Tzv. asijské hybridy vyţadují mírně kyselou půdu, orientální hybridy kyselou. Vyloţeně vápnomilná je lilie bělostná (L. candidum), vápník vyţaduje L. henryi a některé její odrůdy. Půdní reakci můţeme upravit přidáním rašeliny nebo v opačném případě vápence, dobré je zlehčit půdu pískem. Nikdy se nesnaţte ţiviny vylepšit čerstvým hnojem. Ale starý a vyzrálý kompost můţeme pouţít ve vrstvě cca 5 cm na zimní krytí. Výsadba: Cibule lilií můţeme sázet na jaře, ale mnohem výhodnější je aţ výsadba na podzim, před příchodem mrazů. Cibule pak lépe zakořeňují, prospěje jim rovněţ menší zimní kryt. Před výsadbou pečlivě cibule prohlédneme, zčernalé kořeny a šupiny odstraníme, případně ze šupin vyřízneme menší poškozená místa. Takto ošetřené cibule je vhodné ještě posypat nějakým fungicidem typu Fundazol. Protoţe cibule nemají přeschnout, nenechávejme je delší dobu bez zakrytí. 5

Hloubka sázení se řídí velikostí cibule, tj. nad špičkou cibule má být vrstva zeminy 2 – 3 krát vyšší neţ je výška cibule. Lilie můţeme sázet do skupin po 3 aţ 5 cibulích, mezi jiné trvalky, ozdobné keře apod. Při sázení do záhonu je vhodné zajistit liliím dostatek prostoru, tedy spon o rozměru 30 – 50 x 15 cm (podle odrůdy). Nejlepší prevencí před listovými plísněmi je vzdušný prostor, proto se lilie nemají sázet pod stromy. Na druhé straně martagony, které jsou hajní rostliny, můţeme umístit pod tzv. vysoký stín. Je-li půda vlhká, není nutné cibule zalévat. Naprostou výjimkou je opět lilie bělostná, která vyţaduje plné slunce, snáší i úpal, nad špičkou její cibule má být jen 1 – 2 cm vrstva zeminy. Lilie můţeme samozřejmě pěstovat i v květináčích. Pro niţší typy jako jsou některé asijské či LA-hybridy potřebujeme pro jednu cibuli nádobu cca 20 x 20 cm, pro skupinku vycházíme z počtu cibulí. Drenáţ je při výsadbě lilií nezbytná, půda můţe být vylepšena starým kompostem. V zahraničí jsou uţ k dostání i minitypy, s výškou rostliny okolo 30 cm. Jejich výhodou je moţnost pěstování bez zahrádky na terase, příp. moţnost přenášení do místnosti v době kvetení. Jen je třeba dbát na to, aby se nádoby na jiţním slunci nepřehřívaly, nezbytná je častá zálivka. Péče během vegetace: V růstovém období potřebují lilie dostatek vody i ţivin. Nejvhodnější umělá hnojiva jsou tzv. komplexní, typu Cererit nebo u menších výsadeb i Krystalon. První dávku provedeme koncem března, na urychlení růstu lze v dubnu pouţít i ledek amonný. Při roztroušené výsadbě lilií po zahradě mezi jinými rostlinami nelze mnoţství hnojiva přesně určit, ale zkušený zahrádkář odhadne, jak je třeba půdu hnojivem „pocukrovat“. Kapalná forma hnojiv je účinnější, maximální koncentrace by neměla být nad 0,3 %. Po odkvětu přihnojujeme jen draselnými nebo fosfátovými hnojivy. Nemoci a škůdci lilií: Ţravým škůdcem je brouk chřestovníček liliový. Jeho oranţově červená barva zjednodušuje sběr, a tudíţ není třeba pouţít chemický postřik. Výskyt chřestovníčků nebývá kalamitní, ale při větším výskytu dokáţí znehodnotit celou lodyhu. Postřiky je nutné pouţít proti mšicím, které rovněţ přenášejí virózy. Mnohem váţnější jsou plísňové choroby na listech. Při teplém deštivém počasí v červnu provádíme preventivní postřik proti botrytidě, a to běţnými fungicidními přípravky a podle počasí i opakovaně. Při tvorbě poupat napadá lilie malá muška vrtalka liliová, která naklade vajíčka na poupata a její housenky posléze zničí vnitřek poupat. Proti ní se osvědčuje přípravek Karate. Postřik je nutno provést opakovaně v asi pětidenních intervalech. Váţnou chorobou cibulí je fuzarióza. Její eliminace spočívá v prevenci zamořených cibulí, proto je dobré nesázet lilie po sobě na stejné místo. Jistě by bylo moţné provést i chemickou či tepelnou dezinfekci půdy, ale v zahrádkářských podmínkách je to obtíţné. 6

Množení lilií: Přirozený způsob, tj. výsev ze semen, je moţné uplatnit jen u botanických druhů, protoţe ze semen odrůd lilií uţ nezískáme identické lilie s rodičovskými páry. Vegetativní způsob mnoţení se uplatňuje u všech lilií. Nejpřirozenější je rozdělení cibule, rozsazení stonkových cibulí, jeţ vznikají v zemi nad cibulí. Některé lilie vytvářejí pacibulky, listové cibulky v paţdí listů, které můţeme po nasazení prvních kořínků vysadit do nádoby s dobrou zeminou. První zimu by měly být raději chráněny před promrznutím (ve sklepě, garáţi apod.). Sloţitější je mnoţení ze šupin, které můţeme opatrně odebrat koncem léta i od vysazené cibule, případně při přesazování. Odebíráme jen naprosto zdravé okrajové šupiny, které následně omyjeme pod tekoucí vodou a po zaschnutí ukládáme do rašeliny v plastových sáčcích. Obvykle jiţ o Vánocích jsou malé cibulky na širším konci šupin dostatečně velké, abychom je mohli uloţit na chladnější místo. Aţ do jarní výsadby je necháme v kontejneru. Doporučené lilie pro zahrádky: Sortiment dnes komerčně dostupných lilií je dost široký. Při výběru vycházejme ze zamýšleného pouţití. Pro řez jsou vhodné jak asijské hybridy, tak i tzv. LA-hybridy dorůstající max. 150 cm. Květy mají všechny barvy kromě modré a většinou nevoní. V zahradě se krásně vyjímají i aureliány a tzv. čínské hybridy s výškou aţ 200 cm. Jsou voňavé a dají se pouţít i do velkých váz. V poslední době jsou hitem tzv. orienpety, které byly nazvány sekvojemi mezi liliemi. Dorůstají do výše aţ 250 cm a mohou mít aţ 50 květů s různou kombinací barev a nevtíravou vůní. Tyto lilie se svou výškou i dobou kvetení výhodně uplatňují například mezi růţemi, protoţe je přečnívají a kvetou po jejich odkvětu ve druhé polovině července i později. Je téměř s podivem, ţe pěstování botanických druhů je obtíţnější neţ lilií hybridních. A to proto, ţe mají specifické nároky na půdu, klima atd. Výjimkou jsou „zdomácnělé“ druhy, např. jiţ zmíněná lilie bělostná, lilie královská nebo třeba mohutná L. henryi.

Zhodnocení burzy semen v roce 2008 Pavel P e t r l í k Letošní burza semen byla úspěšná. Čistý zisk 2 393,- Kč pro organizaci MARTAGON povaţuji za úspěch, o který se zaslouţilo 11 dodavatelů semen s celkovou nabídkou 136 kříţení lilií, a také 21 zájemců o nabízená semena. Všem účastníkům burzy děkuji. Přátelé, pokud budete mít přebytky semen z letošních kříţení lilií a také zájem zúčastnit se příští burzy, předejte mi, prosím, vyčištěná semena od plev, popsaná, o jaká kříţení se jedná, a naporcujte je po 25 aţ 30 kusech nejlépe do malých papírových sáčků. Takto připravená semena mi předejte na podzimní členské schůzi nebo zašlete na adresu: Pavel P e t r l í k , Vernéřov 205, 352 01 Aš

7

Obchodní finty a triky? Pavel P e t r l í k Jak vidno na první pohled, do nadpisu článku jsem vloţil otazník… Rád bych učinil dvě poznámky. První se týká nabídky liliových cibulí v jarní burze, která byla zveřejněna v letošním prvním čísle Liliáře a na internetových stránkách naší organizace. Naši členové tu nabídli své přebytky odrůd lilií a jejich nabídka byla skutečně bohatá. Neodolal jsem a podobně jako většina liliářů zatouţil po novinkách zvláště mezi orienpety. Má objednávka činila více odrůd, mezi nimiţ byly i odrůdy, novinky, které nemám. O něco později, teprve aţ po jejich zakoupení, jsem si při listování v katalogu firmy Lukon Bulbs všiml těchto poznámek. Název 'Beverly's Dream' je synonymem pro odrůdu 'Leslie's Favorite' a dále 'Miss Lilly' je obchodní název odrůdy 'Robert's Favorite'. Obě odrůdy jiţ několik let mám a dokonce našupinované. Kdybych to věděl dříve, samozřejmě bych si je jiţ nekupoval. Druhá má poznámka se týká jiné události, kterou mi předchozí příhoda připomněla. Před pár lety na jedné z výstav jeden z vystavovatelů přijímal objednávky na cibule vystavených lilií. Ve své expozici vystavoval jeden nádherný oranţový orienpet, tuším, ţe to byla divácky velmi atraktivní odrůda 'Eudoxia'. Na cedulce u exponátu však prezentoval zmíněnou odrůdu jako odrůdu 'Orania', která není ani zdaleka tak pěkná. Návštěvníci výstavy si samozřejmě objednali odrůdu 'Orania', a také potom zcela určitě skutečnou a pravou odrůdu 'Orania' obdrţeli. V objednávce jste chtěli odrůdu 'Orania', tudíţ v dodávce máte odrůdu 'Orania'! Po roce, aţ jim na zahrádce vykvete, jiţ nepoznají, ţe to není ta krásná lilie, na niţ se nechali na výstavě nalákat. Moţná jsem jen moc podezíravý a mýlím se, kdyţ se domnívám, ţe v nabídce šlo o úmyslné klamání…

Růstové vlastnosti rodu Lilium - pár úvah a experimentů Michael H a m m e r , Victoria, Austrálie Lilie je vytrvalá cibulovina. Její cibule představuje zásobní orgán ţivin, sloţený hlavně ze šupin spojených v bazální části, kde probíhají důleţité ţivotní pochody. Šupiny liliových cibulí se vytvořily přeměnou z řapíků listů. Lilie samozřejmě nejsou jedinými známými cibulovinami. Jako běţně známé lze jmenovat např. rody Narcissus, Hyacintus a Amaryllis. Avšak zkoumáme-li cibule těchto rostlin, zjišťujeme, ţe šupiny byly evolucí natolik modifikovány, ţe lze stěţí rozeznat jejich původ. Rozšířily se na úzké ploché útvary nebo toulce, které je jemně zaobalují a vytvářejí tak pevně uzavřenou strukturu. Výsledný vnější tvar je tudíţ hladký a neskýtá zářezy, kde by se

8

mohly snadno usadit patogenní organismy. Taktéţ se často vyskytuje vnější obal či slupka, která cibuli obklopuje a dále ji izoluje od vnějšího prostředí. Naopak, podíváme-li se na cibuli lilie, můţeme nepochybně pokládat kaţdý modifikovaný řapík za samostatnou šupinu. Šupiny se změnily překvapivě málo a s určitou dávkou fantazie je lze snadno povaţovat za deformované listové řapíky. Díváme-li se na růst mladého semenáčku lilie ještě předtím, neţ se plně rozvinou pochody na bazální části, nemůţe nám uniknout, jak se list vyvíjí z konce všech řapíků a šupin. Proto vypadá rostoucí semenáč jako shluk nebo soubor listů vynořující se přímo ze země. Dále se podívejme na dospělou cibuli a všimněme si, jak volně jsou šupiny sloţeny. Předpokládá se, ţe mnoţství vody uvnitř kaţdé šupiny se natolik zvětší, ţe se šupiny stlačí a uzavřou mezi sebou navzájem. Stačí však menší úbytek vody a šupiny se smrští, takţe po celé cibulce vznikají veliké otvory pro přístup vody i patogenů. Dokonce i normální suchem nestrádající cibulky mají zářezy a mezery, kde se můţe shromaţďovat voda a patogeny mohou případně pronikat aţ do nitra cibulky. Všimněte si rovněţ, ţe kolem liliové cibule není ţádná ochranná slupka, kryt nebo obal, která by cibuli izolovala a bránila ztrátě vody a vstupu patogenů. Nelze se proto divit, ţe je cibule lilie citlivá jak na vysychání, tak na hnilobu způsobenou houbami v mimořádně vlhkých podmínkách. Zajímavé je, jak málo se šupiny lilie evolučně modifikovaly. Evoluce zpravidla bývá výsledkem vnějšího tlaku prostředí. Avšak lilie rostou v podobné půdě jako jiné cibuloviny, takţe by se dalo logicky očekávat, ţe budou trpět týmiţ nepříznivými tlaky prostředí, jako např. suchem nebo naopak přemokřením v přímé závislosti na povětrnostních podmínkách, a dále i nemalým mnoţstvím různě agresivních patogenů. Proč se lilie nevyvíjely tak jako jiné cibuloviny, aby se chránily před tímto nebezpečím? A navíc – kdyţ víme, ţe se tak nestalo, tak proč a jak se jim daří z těchto nebezpečenství vyváznout a vůbec přeţít? Vytváření obranných struktur je jedním ze způsobů, jak přeţít v nepřátelském prostředí. Není to ovšem způsob jediný. Jiný adaptační mechanismus spočívá v preferenci příznivějšího prostředí. Všichni víme, ţe povrchová vrstva půdy můţe být v závislosti na počasí, buď velmi suchá nebo vlhká. Podobně bohatost a hojnost mikrobiálního ţivota vyplyne ihned rychle najevo, kdyţ prozkoumáme půdní vzorek. Jakmile se dostaneme několik centimetrů pod povrch, situace se docela změní. Podloţí je překvapivě stejnoměrně jednotné, co se týká rozsahu vlhkosti, a to v létě i zimě. Mnoţství patogenních organismů se s hloubkou podstatně zmenšuje. Pro cibule je tam mnohem příznivější prostředí. My víme, ţe mnohé druhy lilií ve volné přírodě normálně rostou s cibulí dvacet centimetrů i víc pod povrchem. Pravděpodobně lilie zareagovaly na tlak prostředí přesunem cibule z dosahu škodlivých vlivů, neţ aby si vytvořily obranné mechanismy proti nim. 9

Taková adaptace sice pomáhá řešit problém s patogeny, ale má své svízele. Za prvé - jak se podaří malé cibulce vzniklé ze semene na půdním povrchu dostat 20 centimetrů pod povrch? Na tento problém reagovaly lilie tak, ţe se u nich vyvinuly zatahovací kořeny, jeţ vyrůstají z bazální části cibulky a uchytí se v půdě. V průběhu vegetace se smršťují a stahují cibulku dolů. Za druhé - většinou je bohatství ţivin v půdě soustředěno v několika centimetrech pod povrchem. Kořeny umístěné 20 či více centimetrů pod povrchem by s sebou nesly velmi ochuzené zdroje ţivin. I na tuto nevýhodu si lilie našly odpověď. Vytvořily rozsáhlou síť kořenů z části lodyhy mezi cibulí a půdním povrchem, jimţ se zpravidla říká lodyţní kořeny. Tyto kořeny jsou s to zachytit a čerpat ţiviny z povrchové a podpovrchové půdy, zatímco ponechávají cibuli, zásobní orgán ţivin hlouběji na bezpečnějším místě. Toto poznání má značné důsledky pro pěstování lilií. V mnoha knihách o liliích se tvrdí, ţe cibuli prospěje, kdyţ se vysadí hlouběji. Proto se před výsadbou doporučuje hluboké obdělání a vyhnojení půdy, hodně pod zamýšleným umístěním cibulky. Jenţe takový postup vystavuje cibuli opět vysoce patogennímu prostředí, na které není vybavena, aby mu čelila. To moţná způsobuje častou hnilobu cibulí. Hluboká kultivace půdy má malou cenu, kdyţ hlavní vyţivovací kořeny pocházejí z lodyhy nad cibulí. Lepší strategií by mohlo být ponechání původního půdního profilu bez narušení podloţí, do kterého se cibule sází (po umístění cibule vţdy podloţí kolem ní stlačte), a nakypření a přihnojení půdy nad cibulí. Většinou se domníváme, kdyţ z cibuloviny vyrůstají hlavní vyţivovací kořeny u báze cibulky a rostou směrem dolů, ţe je třeba půda bohatá na ţiviny právě v prostoru pod cibulkou. Ale není tomu vţdycky tak. Jiný příklad u rostlin skýtá druh Arisaema, kdy výhonek stvolu i kořeny vyrůstají z vrcholku hlízy. Přirozeně ne všechny druhy lilií rostou s cibulí hluboko pod zemí. Především mnohé americké lilie a také druh L. candidum rostou s cibulí na povrchu nebo těsně pod ním a nevytvářejí lodyţní kořeny. Přitom se struktura jejich cibulí velice podobá těm zástupcům rodu Lilium, které rostou velice hluboko. Co se týče patogenů, podle všeho trpí stejnými problémy. Vztahuje se uvedená hypotéza na některé z těchto lilií? Já se domnívám, ţe ústřední hypotéza opravdu platí, třebaţe mechanismus je tu víceméně opačný. Nezapomínejme, ţe mělce rostoucí cibule amerických lilií jsou uzpůsobené růstu v baţinatém prostředí. Nemá proto valný smysl umísťovat cibulku hlouběji do baţiny, kde je půda trpí nedostatkem vzdušného kyslíku. Podobně platí, ţe rostliny L. candidum jsou přizpůsobeny růstu ve velice chudých a kamenitých půdách, kde kameny zabraňují zataţitelným kořenům, aby stahovaly cibulky do ţádoucí hloubky. Přesto se domnívám, ţe tyto lilie pouţívají stejnou strategii přesunu od prostředí bohatého na patogeny. Rozdíl spočívá v tom, ţe místo aby

10

putovaly dolů pod oblast hojnou na patogeny, pohybují se vzhůru, aţ na půdní povrch, aby se dostaly nad ni. Tuto hypotézu povaţuji za velice zajímavou, a tak jsem se rozhodl, ţe podniknu pár experimentů, abych ji ověřil. Zaměřil jsem se na dva hlavní směry: 1. Pěstování lilií tak, ţe cibule je zcela uzavřena do téměř sterilního média. 2. Pěstování lilií tak, ţe médium bohaté na ţiviny se omezí výlučně na oblast nad cibulí. Abych si podrţel kontrolu nad pokusy, naplánoval jsem si, ţe provedu experiment raději v polystyrénových nádobách (s hloubkou 230 mm), neţ v otevřené půdě. Sterilním médiem se stal jemný písek. Ten je levný a snadno dostupný, neobsahuje ţiviny a ví se o něm, ţe je to dobré filtrační médium, které se pouţívá v pískových filtrech na čištění vody. Dno nádoby bylo vysypáno tenkou vrstvou písku a potom byly cibule lilií umístěny tak, ţe se téměř dotýkaly dna nádoby (asi 1 cm od něj). Další písek byl přidán, aby obklopil a pokryl cibule aţ do výše 2-3 cm nad špičku cibulky. Pak byl písek stlačen pevným stiskem rukou. V tomto okamţiku představoval stlačený písek neporušenou povrchovou vrstvu, aniţ by cibule vůbec byly patrny. Zbylá vrstva v nádobě pak byla vyplněna běţnou směsí borové kůry, do níţ se přidalo pomalu působící hnojivo (devítiměsíční). Úmyslně byl vybrán jemný písek, nikoli hrubý, protoţe účelem bylo vytvořit kolem cibulky filtrační médium, nikoli zkvalitnit drenáţ. Vybraný písek byl třikrát proprán, aby se odstranily všechny částice zeminy. Velikost zrn byla změřena a činila 0,2 aţ 0,4 mm. Takový písek se běţně pouţívá na dětských pískovištích. Dobře se balí a co se týče struktury a působení, velice se podobá písku, který se pouţívá ve stavebnictví. Pro srovnání uveďme, ţe ostrý písek, pouţívaný na rozmnoţování rostlin nebo k vytvoření drenáţe, má zpravidla velikost částic asi 2-3 mm. Dodejme k tomu ještě jednu zajímavou poznámku. Lze se domnívat, ţe tento písek představuje čistě pasivní filtrační médium, které pouze zpomaluje rychlost pronikání patogenů. Ale studie o vyuţití písku jakoţto filtračního média prokázaly, ţe tomu tak není. Povrchové vrstvy písku bývají velmi rychle kolonizovány mikroorganismy, které se samy váţou na zrníčka písku. Tak vytvářejí filtrovací částice, které získávají ţiviny z vody proudící kolem. V tomto procesu se z proudu vody neustále odstraňují baktérie, houby a dokonce viry. Právě tento proces umoţňuje, aby písek působil tak účinně a po dlouhou dobu jakoţto filtrační médium. Také jsem byl několikrát upozorněn, ţe výsadbu cibulí tímto způsobem můţe zlepšit drenáţ, ať uţ záměrně nebo neúmyslně, coţ můţe být příčinou viditelného efektu. Tato moţnost byla ověřena následujícím experimentem. Z dvoulitrové průhledné plastové láhve na pití bylo odříznuto dno a láhev byla obrácena dnem vzhůru. Do vnitřku lahve ze strany hrdla jsem vloţil kousek látky. Dále se tam vsypal třikrát promytý písek asi do výšky 7 cm, jenţ byl sklepnut, aby se zhutnil. Zbylý prostor nad pískem jsem zaplnil půdním 11

substrátem. Po uzavření šroubovacím uzávěrem se na substrát nalévala voda, dokud nebyl veškerý volný prostor vyplněn vodou aţ po okraj. Nakonec byl uzávěr z hrdla odstraněn a vodě se tak umoţnilo, aby vytekla. Jakmile přestala vytékat, bylo moţno jasně sledovat vzdušné kapsy v substrátu aţ po jeho styčnou plochu s pískem, přičemţ samotný písek zůstal zcela vlhký. Ještě dva dny nato zůstával písek zcela zjevně úplně vlhký. Lze z toho odvodit, ţe drenáţ pískem v bezprostředním styku s cibulí situaci vůbec nezlepšuje - naopak je patrně horší, neţ kdyţ se cibulka jako obvykle vysadí do substrátu. Vysazeny byly jednoleté cibulky trubkovitých semenáčů lilií o průměru zhruba 10 mm. Kontrolní skupina cibulí semenáčů z téţe dávky semen byla vysazena obvyklým způsobem do téhoţ substrátu v podobné nádobě z polystyrenu. Jak testovací, tak kontrolní skupina byla pěstována v nevyhřívaném studeném skleníku. Z obou skupin vyrostly během roku lodyhy, avšak ţádná nevykvetla. Obsah obou nádob byl prohlédnut a zkoumán aţ v příštím květnu. Před vybráním obsahu jsem jednu stranu nádoby odříznul, aby mohly být pořízeny fotografie ukazující cibulky viditelné v růstovém stavu. V kontrolní skupině přeţilo asi 70 % původně vysazených cibulek, jeţ vyrostly zhruba do průměru 15-20 mm. Objevilo se i několik cibulek lodyţních, avšak jen relativně málo a byly velice malé. Pokud jde o cibulky zasazené do písku, nedošlo k ţádným ztrátám. Velikost cibulek byla 40 aţ 50 mm v průměru a nebyly nalezeny ţádné známky hniloby ani rozkladu na ţádných částech cibulek, dokonce ani na špičkách šupin. Substrát a vrstvy písku byly stále velmi dobře odděleny. Nebyl viditelný ţádný průnik substrátu do písku, z čehoţ lze odvodit, ţe písek opravdu působil jako filtrační médium, jak se očekávalo. Substrát nad cibulkami byl tak hustě prokořeněn, ţe ho bylo moţno vyjmout z nádrţe jako blok, aniţ by se riskovalo, ţe se kořínky polámou. Kdyţ byla tato kompaktní hmota přece jen násilím rozebrána, zjistil jsem, ţe je tam mnoho lodyţních cibulek o velikosti aţ 15 mm v průměru. Původní cibulky v písečné vrstvě měly četné, velké a silné bazální kořeny, které se v mnoha případech otočily vzhůru do vrstvy substrátu. Počet šupin na jednu cibulku byl poměrně malý, coţ je v souladu s tím, ţe se jednalo o velice mladé cibulky, ale kaţdá šupina byla značně veliká. Počet šupin, jak u pokusné skupiny, tak u kontrolní skupiny byl zhruba stejný, ale velikost těchto šupin se výrazně lišila. Popisovaný pokus byl ukončen v květnu roku 2003. Aby se na tento experiment navázalo, byly některé z lodyţních cibulek vzešlých z prvého experimentu opět zasazeny do písku v polystyrénové nádobě, a ta byla plně vystavena působení počasí bez jakékoli ochrany. V prvních pěti měsících, od června do října 2003 (zimní období, pozn. red.), jsme úhrnem zaznamenali 635 mm dešťových sráţek. Minimální teploty v zimě v této oblasti jen zřídkakdy klesají pod bod mrazu a vůbec nesněţí. 12

Moje zkušenosti říkají, ţe cibulky lilií vysazené běţným způsobem, jsouli vystaveny takovým podmínkám v zimě, jen málokdy přeţijí a na jaře zřídka vyraší. Avšak v tomto případě se zdá, ţe zimu přestály všechny cibulky a vykazují silný růst. Současně byl prováděn test s mnohem větším souborem lilií, které byly vysazeny do několika nádob podle popsané metody. Pěstování probíhalo ve skleníku a týkalo se asijských, trubkovitých a orientálních hybridů, orienpetů a martagonů. Všechny pěkně rostou a vykazují všechny známky ţivotaschopnosti. Podám další zprávu, jakmile bude moţno na konci vegetačního období cibulky vyhodnotit. Uvedená metoda se pochopitelně nevztahuje na mělce rostoucí lilie, které nevytvářejí lodyţní kořeny. Přesto se domnívám, ţe lze v opačné formě pouţít v podstatě stejný postup. Zčásti naplňte nějakou nádobu nebo květináč dobře vyhnojeným substrátem a na něj zasaďte cibuli zcela obklopenou pískem sahajícím aţ po vrchol kontejneru. Tato metoda byla vyzkoušena u L. canadense, avšak prozatím nemám k dispozici ţádné výsledky. Alternativou či opakem k běţnému pěstování v půdě by mohlo být obdělání a vyhnojení půdy pod povrchem, kdy se povrch této zeminy posype nepohnojenou vrstvou písku nebo vrstvou chudé půdy bez ţivin a teprve potom se cibulka sází do této povrchové vrstvy. Domnívám se, ţe výsledky experimentů dosud potvrzují původní hypotézu. Navíc by uvedená metoda mohla představovat bezpečnější způsob pěstování lilií v květináčích a stejně tak by poskytla určité předpoklady pro úspěšné pěstování lilií ve volné půdě. Mám proto v plánu danou myšlenku sledovat dál. O dalších výsledcích budu referovat. Velice by mě zajímaly názory a zkušenosti jiných, co se týče tohoto tématu. Jsem k dispozici na e-mailu: [email protected]. Z QB NALS 58, No. 1, 12 - 17, 2004 přeloţil Dr. Pavel V e r e š . Úprava redakce Liliáře.

U kapličky v Blatence roste lilie cibulkonosná Jiří K o v á ř Dnes je pátek 13. června 2008. Datum, jeţ by mohlo u některých pověrčivých vzbuzovat obavy… Zasedám k počítači a píšu… Krátce po poledni jsem vyjel svým autem z jihočeského městečka Blatná směrem k domovu do Volyně. Tuhle cestu z práce jsem absolvoval nesčíslněkrát. Mohu si vybrat ze dvou moţností kudy jet. Buď přes Sedlici, Radomyšl a Strakonice nebo jet druhým směrem přes Blatenku, Záboří a opět Strakonice a dále do Volyně. Zvolil jsem moţnost číslo dvě. V klidu jsem projel první vesničku Blatenku. Asi po padesáti metrech za vsí hned vlevo u silnice

13

stojí malá zděná kaplička. V mírném stoupání jsou zde dvě dost prudké zatáčky, a tak se člověk musí věnovat řízení, aby neskončil v protisměru. Asi jsem myslel úplně na něco jiného, protoţe aţ pár desítek metrů za kapličkou mi došlo „Vždyť tam kvetou lilie!“ Zářivá oranţově červená barva květů se nedala přehlédnout. Jezdím tudy tak často a nikdy jsem si jich nevšiml… Ihned při první příleţitosti jsem auto otočil a sjíţděl zpět ke kapličce podívat se na ně podrobněji. V duchu jsem si říkal, ţe to bude asi běţnější druh Lilium bulbiferum ssp. croceum, která není nijak vzácná, a hojně se vyskytuje na zahrádkách v jihočeském regionu. Říká se jí lilie šafránová. Byl bych však raději, kdybych tu našel „pravou“ lilii cibulkonosnou (Lilium bulbiferum L. subsp. bulbiferum), která štědře nasazuje pacibulky světlé barvy v paţdí listů. Auto jsem zaparkoval naproti v jakémsi vývozu cesty a spěchal ke kapličce. A skutečně - byla to Lilium bulbiferum L. subsp. bulbiferum mající lodyhu plnou pacibulek v tomto čase ještě nezralých. Kvetly zde krásně dvě lodyhy. První měla jiţ 2 plně otevřené květy a jedno poupě, druhá také 2 květy, ale bez poupěte. První lodyha mne příjemně překvapila nádhernou sytě zelenou barvou listů, coţ svědčilo o dostatku ţivin. Habitus rostliny vypadal velmi zdravě naprosto bez chyb. Druhá lodyha byla také pěkná, jen o něco slabší. Porovnámli tyto květy s jinými, které jsem měl moţnost vidět jinde na jiných stanovištích, musím konstatovat, ţe ty zdejší jsou jedny z nejkrásnějších. Barva je fascinující. Květ je jakoby dvojbarevný s ţlutě oranţovým středem, který od poloviny tepalů náhle přechází do tmavšího karmínově červeného odstínu. Tepaly mají spíše širší tvar, coţ podle mého soudu zvyšuje estetickou hodnotu květiny. Říkal jsem si, v jaké půdě tady okolo kapličky asi rostou, ţe tak dobře vypadají? Kaplička stojí pod stromy, jejichţ spadlé listí nepochybně za léta vytvořilo poměrně dobrou zem. Ze zvědavosti jsem tam proto „hrábl“ klacíkem a zjistil, ţe zemina je velmi tmavá humusovitá, avšak „prozkoumal“ jsem ji jen zběţně v povrchové vrstvě. Při okraji silnice byla vysečená tráva, jak to dnes silničáři se svými stroji dělají. Vysečeno bylo téměř aţ k liliím. Těţko říct, zda byly některé lodyhy s trávou posečeny, pokud rostly blíţe k silnici. Celkem jsem po obou stranách kapličky napočítal 25 kusů, bohuţel nekvetoucích lodyh. Rostly v trávě a jejich identifikace byla velmi snadná podle lodyh obsypaných pacibulkami. Ještě mne napadlo… Kde se tu tato lilie vzala? Je to její původní místo výskytu nebo ji sem někdo kdysi záměrně zasadil? Spíše bych se přikláněl k druhé alternativě. V tu chvíli jsem si vzpomněl na dobu asi před čtyřmi nebo pěti lety, kdy jsme spolu s přítelem Š r ů t k o u také našli u šumavské obce Arnoštka na Vimpersku na tamních loukách blízko silnice krásně kvetoucí exemplář lilie cibulkonosné. Podrobněji je o tom zmínka v Liliáři č. 2/2004 na straně 24. Přírodních lokalit s výskytem divoce rostoucích lilií cibulkonosných bychom jistě směrem k Šumavě našli více. Nicméně je třeba v dobrém slova smyslu varovat před jejich přesazováním do zahrádek, protoţe není snadné ji 14

„usadit“ na záhoně. Sice je pravda, ţe se v zahrádkách pěstovala hojněji uţ za časů našich babiček, kde upřednostňovala mírně vlhčí humózní stanoviště v polostínu. Tomu by odpovídalo i místo nálezu zde v Blatence. Dnes by měl kaţdý přihlédnout k tomu, ţe lilie cibulkonosná, někdy se téţ nověji uvádí lilie pacibulkatá, je v přírodě silně ohroţený druh chráněný zákonem. Její pěstování na zahrádkách se postupně dostávalo do ústupu. Najdeme ji tam uţ spíše sporadicky, protoţe je vytlačována novými hybridy lilií. Na závěr mne napadlo malé přirovnání – jakási paralela o tom, jak rychle mi článek vznikl. Malířské technice, kdy malíř namaluje obraz najednou bez dodatečných oprav se říká technika „ala prima“. Také já své povídání o neočekávaném nálezu lilie cibulkonosné v Blatence podávám tak, ţe vše vzniklo a seběhlo se velmi rychle, spontánně „ala prima“ včetně zaznamenání příspěvku, a rád s tím nyní seznamuji čtenáře Liliáře. Máte-li někdo podobné záţitky, prosím, napište nám o nich také do Liliáře.

Doplněk k článku o lilii cibulkonosné Jiří K o v á ř Po napsání předešlého článku jsem se zamyslel nad tím, jak by měly být správně psány názvy botanických lilií, v tomto konkrétním případě Lilium bulbiferum. Proto jsem v této věci poţádal o konzultaci dva zkušené liliáře a dlouholeté členy naší organizace Ing. Jiřího S v o b o d u a Ing. Petra Š r ů t k u , Ph.D., z jejichţ doporučení vycházím. Téţ odkazuji na literaturu uvedenou na konci článku, z níţ jsem čerpal, a je z ní zde citováno. Základem platného mezinárodního názvosloví je latinské pojmenování, za kterým je uvedena zkratka jména, nebo celé jméno badatele, který lilii první popsal, případně ještě název variety. Latinské názvy se píší kurzívou. Lilium bulbiferum L., subsp. bulbiferum (Lilie cibulkonosná, Linné, poddruh šafránová) L. = Linné, L. = Lilium (Carl von Linné, 1707-1778, švédský přírodovědec, lékař a botanik – jako první platně popisuje rod lilií, ale vnitřně jej nedělí, r. 1753). Poddruh (zkratka subsp. nebo ssp.) - systematická jednotka niţší neţ druh, zahrnuje jedince s určitou geografickou a ekologickou charakteristikou, s určitými společnými morfologickými znaky dědičně stálými, jimiţ není ostře ohraničen od poddruhů téhoţ druhu (existují přechody). Varieta (zkratka var.) - méně vyhraněná taxonomická jednotka neţ poddruh s ještě pozvolnějšími morfologickými přechody, i geografické a ekologické charakteristiky se někdy poněkud stírají.

15

Lilium bulbiferum Linne 1753 Rozšíření a stručný popis: střední Evropa; běţně se uvádí, ţe lodyha dorůstá do výšky 60 aţ 90 cm (na Internetu najdeme údaje i vyšší); listy má krátké, kopinaté, v jejichţ paţdí i mezi okvětními stopkami se tvoří kulaté zelené pacibulky; kvete v červnu aţ červenci; květy jsou zářivě červenooranţové, vzpřímené, miskovité, drobně hnědorudě tečkované; pyl je červenohnědý; cibule okrouhlá, středně velká; šupiny jsou široké, bílé, mnoţí se dělením, šupinami nebo pacibulkami. Lilium bulbiferum ssp. bulbiferum Charakteristickým rysem je tvorba pacibulek v paţdí listů. Rozšířena v Alpách, v ČR – Krkonoše (Rýchory), Jeseníky, Šumava (Javorník – Stachy, Úbislav) a v dalších lokalitách výskyt asi druhotný. Lilium bulbiferum ssp. croceum (syn. L. aurantiacum West.) Listy jsou bez pacibulek. Rozšířena v Alpách – Rakousko, Švýcarsko, Francie. Jedna z nejběţnějších lilií ve venkovských zahrádkách, kde přetrvávala často desítky let bez jakékoliv péče. Lilium bulbiferum var. giganteum Vzrůstná forma s výškou aţ 180 cm. Rozšířena v Itálii (Vesuv). Lilium bulbiferum var. chaixii Rostlina je niţší s lodyhou jen 30 cm vysokou. Vykvétá v květnu, často jako jedna z prvních lilií. Květy jsou oranţově ţluté s červenavými konci okvětních lístků. Pacibulky netvoří. Rozšířena ve Francii, kde roste divoce v přímořských Alpách. Pouţitá literatura: - Kolektiv autorů, Lilie. Stať II., Fišerová Daniela Lilie z botanického hlediska, vydavatel Praţská botanická zahrada, 17. účelová publikace, rok vydání 1987 - Grunert, Ch. Cibuľové a hľuznaté kvetiny. Z německého originálu vydala Príroda, vydavateľstvo kníh a časopisov Bratislava, r. 1980, č. publikace 4739 - Kolektiv autorů, Vaněk, V. Tulipány a ostatní cibulové květiny. Stať Chaloupecký Vladimír Lilie, vydání první, Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1967 - Kol. autorů, Ilustrovaný encyklopedický slovník, II. díl J – Pri, str.360. Vyd. ACADEMIA, nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1981 - Mičulka, B. Liliářský terminologický slovník. ČZS – ZO LILIUM Brno, 2001 - LILIUM Brno, zpravodaj ZO ČOZS Liliářské zprávy č. 44 – září 1977, Václav a Blanka Joštovi Botanické druhy lilií. Perokresba na zadní straně přebalu L. bulbiferum – detto (zmenšeno). Aktuální informace došlá po uzávěrce – podzimní burza cibulí lilií se bude opět konat. Nabídkový katalog s pravidly najdete na našich webových stránkách. Ti, kteří nemají přístup k internetu, si mohou napsat o katalog paní Věře Semerákové, Španielova 1279, 163 00 Praha 6 (do obálky vložte známky za 14 Kč na odpověď). 16

Lilie Jaroslav V r c h l i c k ý Přede mnou ve váze stojí bílá lilie, jako světla měsíčního v číš kdyţ nalije. Plaše zřím k ní časem, jak by mělo potichu nahé tělo tvé z jejího vstoupat kalichu.

Dodatek k publikovaným básním Jiří K o v á ř Básně, které občas zveřejňujeme v kulturní vloţce Liliáře, mají přispět nejen k propagaci lilií, ale i k určitému estetickému zpestření našeho zpravodaje. Pro vaši informaci mohu sdělit, ţe rovněţ další specializované zahrádkářské organizace v ČR zveřejňují ve svých zpravodajích poezii (nebo prozaické příspěvky), která je zaměřena tematicky k příslušné květině (Rosa klub, Hortiklub apod.) Obdobně tak činí i některé zahraniční liliářské společnosti ve svých bulletinech. V tvůrčím snaţení našich členů a dalších příznivců MARTAGONU rozhodně nebude redakce nikomu bránit, pokud má autor odvahu k zveřejnění svého dílka na stránkách Liliáře. Naopak, redakce vítá příspěvky a iniciativu! Jelikoţ je zde evidentně publikována taktéţ tvorba amatérů bez uměleckoprofesionálních ambic, prosím, berme to tolerantně tak, ţe kaţdý autor oslavuje a vlastně propaguje krásu lilií po svém – tak, jak to umí, tak, jak byl liliemi inspirován. Naproti tomu dnešní báseň má jistě i nepochybnou uměleckou hodnotu – zárukou toho je jméno českého národního básníka Jaroslava V r c h l i c k é h o .

Květinový horoskop v roce 2008 Jiří K o v á ř Někdo si rád horoskop přečte s očekáváním budoucího období nebo se aspoň pobaví, jiný horoskopům nevěří vůbec. Zahrádkáře a pěstitele květin by mohl zajímat tzv. „Květinový horoskop“, kde ke kaţdému z nás prý patří podle data narození jedna květina, která nás charakterizuje. Jaká je vaše květina, jakou má barvu a vůni? Není to prý náhoda a vězte, ţe pokud se umíte vyladit se svou květinou, máte také prý velkou naději na příjemnější ţivot.

17

Iris 1. 1. aţ 10. 1., Astra 11. 1. aţ 20. 1., Gerbera 21. 1. aţ 31. 1., Pampeliška 1. 2. aţ 10. 2., Sedmikráska 11. 2. aţ 19. 2., Tulipán 20. 2. aţ 29. 2., Mimóza 1. 3. aţ 10. 3., Fialka 11. 3. aţ 20. 3., Petrklíč 21. 3. aţ 31. 3., Hortenzie 1. 4. aţ 10. 4., Šeřík 11. 4. aţ 20. 4., Kamélie 21. 4. aţ 30. 4., Pivoňka 1. 5. aţ 10. 5., Konvalinka 11. 5. aţ 21. 5., Růže 22. 5. aţ 31. 5., Azalka 1. 6. aţ 10. 6. Lilie 11. 6. až 20. 6. Kdo by z členů MARTAGONU neznal lilii… Horoskop o ní mluví jako o čisté a vznešené květině a stejně tak působí i její zrozenci. Bývají prý často vznešení, chladní, odměření i odmítaví, ale ve svých citech jsou velmi stálí. Jako velcí snílkové se rádi vznášejí v oblacích, a tak mají blízko k romantikům, které moc nezajímá obyčejná pozemská realita všedního dne. Sní o čisté lásce jako z červené knihovny a očekávají prince na bílém koni. Kdo to s nimi umí a dokáţe si získat jejich přízeň a sympatie, má v nich potom věrného přítele na celý ţivot. Maceška 21. 6. aţ 30. 6., Jasmín 1. 7. aţ 10. 7., Kopretina 11. 7. aţ 20. 7., Karafiát 21. 7. aţ 31. 7., Slunečnice 1. 8. aţ 10. 8., Čekanka 11. 8. aţ 20. 8., Pomněnka 21. 8. aţ 31. 8., Leknín 1. 9. aţ 10. 9., Sněženka 11. 9. aţ 20. 9., Zvonek 21. 9. aţ 30. 9., Jiřina 1. 10. aţ 10. 10., Hyacint 11. 10. aţ 20. 10., Frézie 21. 10. aţ 30. 10., Chryzantéma 1. 11. aţ 10. 11., Narcis 11. 11. aţ 20. 11., Orchidej 21. 11. aţ 30. 11., Chrpa 1. 12. aţ 10. 12., Kalina 11. 12. aţ 20. 12., Jmelí 21. 12. aţ 31. 12.

Obsah Sloţení výboru SZO ČZS MARTAGON Slovo matrikáře (Jiří S v o b o d a ) Evidence členů – formulář Nové logo naší organizace MARTAGON (Pavel P e t r l í k ) Pozvánka na podzimní členskou schůzi 18. října 2008 Připravme se na jubilejní 20. podzimní aukci (Jiří K o v á ř ) Přítel docent Karel V e r e š slaví osmdesátku (Vratislav N o v á k ) Jak pěstovat krásné lilie? (Karel V e r e š ) Zhodnocení burzy semen v roce 2008 (Pavel P e t r l í k ) Obchodní finty a triky? (Pavel P e t r l í k ) Růstové vlastnosti rodu Lilium – pár úvah a experimentů (M. H a m m e r ) U kapličky v Blatence roste lilie cibulkonosná (Jiří K o v á ř ) Doplněk k článku o lilii cibulkonosné (Jiří K o v á ř ) Lilie – báseň (Jaroslav V r c h l i c k ý ) Dodatek k publikovaným básním (Jiří K o v á ř ) Květinový horoskop v roce 2008 (Jiří K o v á ř ) (Za obsahovou a věcnou správnost příspěvků odpovídají autoři).

18

1 1 2 3 3 4 5 5 7 8 9 13 15 17 17 17

Lilie ze šlechtění Karla Vereše (foto Vratislav Novák)

Bílá Růže

Ria II.

Zlatá Praha

Henryi hybrid

Návrh na logo Leony Leišové

Lilium bulbiferum