VY_32_INOVACE_INF.15
Dějiny počítačů II.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011
DĚJINY POČÍTAČŮ II. První programovatelné stroje
V roce 1833 Charles Babbage pokročil od vývoje svého „Difference engine“ k lepšímu návrhu „Analytical engine“, který se stal prvním univerzálním počítačem. Uvažovaný pohon měl obstarat parní stroj. Pokus o sestavení stroje skončil neúspěšně kvůli nedostatečnému financování. Babbage zjistil, že pro svůj stroj bude potřebovat programátora. Najal tedy mladou ženu se jménem Ada Lovelace, která se tak stala prvním programátorem na světě (jako nadaná matematička se aktivně na vývoji stroje a teorie programování podílela) a na její počest byl nazván programovací jazyk Ada.
Část Babbageova diferenčního stroje, který, za použití součástek nalezených v dílně, sestavil jeho syn
DĚJINY POČÍTAČŮ II. Nultá generace
Za počítače nulté generace jsou považovány elektromechanické počítače využívající většinou relé. Pracovaly většinou na kmitočtu okolo 100 Hz. Hybnou silou vývoje nulté generace se stala druhá světová válka, kdy došlo paralelně k velkému pokroku v různých částech světa. Z1 První, komu se podařilo sestrojit fungující počítací stroj, byl německý inženýr Konrad Zuse. Roku 1938 spatřil světlo světa první počítač nazvaný Z1. Byl ještě elektromechanický s kolíčkovou pamětí na 16 čísel a byl velmi poruchový, pro praktické použití nevhodný.
Následovali počítače Z2 a v roce 1941 pak Z3. Tento první prakticky použitelný počítač na světě obsahoval 2600 elektromagnetických relé a byl užíván též k výpočtům charakteristik balistických raket V2. Pracoval ve dvojkové soustavě a prováděl až 50 aritmetických operací s čísly v pohyblivé řádové čárce za minutu. Počítač byl v roce 1944 zničen při náletu. [
DĚJINY POČÍTAČŮ II.
Reprodukce počítače Z1
DĚJINY POČÍTAČŮ II. Colossus Roku 1943 zkonstruoval v Bletchley Park anglický inženýr Tomáš H. Flowers (1905–1998) prototyp počítače určeného k lámání německých šifer, vytvářených šifrovacími stroji Enigma a armádními dálnopisy, který se nazýval Colossus Mark I. Používal vakuové elektronky a v následujícím roce byl zprovozněn vylepšený Colossus Mark II. ABC V říjnu 1944 sestavil americký profesor John V. Atanasoff elektronický počítač ABC, který sloužil k řešení lineárních rovnic v oblasti fyziky.
DĚJINY POČÍTAČŮ II. Počítač Colossus Mark II.
Počítač ABC
DĚJINY POČÍTAČŮ II. SAPO Prvním počítačem vyrobeným v Československu byl SAPO (SAmočinný POčítač), který byl uveden do provozu v roce 1957. Obsahoval 7000 relé a 400 elektronek. Obsahoval 7000 relé a 400 elektronek. Mělmagnetickou bubnovou paměť o kapacitě 1024 dvaatřicetibitových slov. Pracoval ve dvojkové soustavě s pohyblivou řádovou čárkou Počítač SAPO byl zkonstruován prof. A. Svobodou, Dr. Oblonským a jejich spolupracovníky v Ústavu matematických strojů. Tři roky po jeho spuštění, v roce 1960, počítač SAPO shořel.
DĚJINY POČÍTAČŮ II.
Počítač SAPO
DĚJINY POČÍTAČŮ II. První generace (1945 až 1951)
První generace je charakteristická použitím elektronek a v menší míře též ještě relé. Počítače byly poměrně neefektivní, velmi drahé, měly vysoký příkon, velkou poruchovost a velmi nízkou výpočetní rychlost. Zpočátku byl program vytvářen na propojovacích deskách, později byly využity děrné štítky a děrné pásky, které též sloužily spolu s řádkovými tiskárnami k uchování výsledků ENIAC a MANIAC V roce 1944 byl na univerzitě v Pensylvánii uveden do provozu elektronkový počítač ENIAC, který byl prvním počítačem, který pracoval podobně jako dnešní počítače. Prováděl až 5000 součtů za sekundu, ale byl energeticky velmi náročný, poruchový a jeho provoz byl drahý. Jeho provoz byl ukončen v roce 1955. ENIAC byl přímou inspirací pro počítač MANIAC, který byl sestaven roku 1945 a uveden do provozu. V laboratořích Los Alamos National Laboratory byl použit k matematickým výpočtům popisujícím fyzikální děje a byl využit i k vývoji jaderné bomby.
DĚJINY POČÍTAČŮ II. ENIAC
MANIAC
DĚJINY POČÍTAČŮ II. Druhá generace (1951 až 1965)
Počítače druhé generace charakterizuje použití tranzistorů, které dovolily zlepšit všechny parametry počítačů (zmenšení rozměrů, zvýšení rychlosti a spolehlivosti, snížení energetických nároků). Počátek využívání operačních systémů, první programovací jazyky (COBOL, FORTRAN, ALGOL). UNIVAC V roce 1951 byl prvním sériově vyráběným komerčním počítačem a byl zkonstruován tvůrci počítače ENIAC. Pátý vyrobený kus v roce 1952 úspěšně předpověděl volební vítězství prezidenta Dwight D. Eisenhowera. EPOS Roku 1960 byl ve Výzkumném ústavu matematických strojů spuštěn elektronický počítač EPOS 1, zkonstruovaný prof. A. Svobodou, v roce 1962 pak typ EPOS 2, osazený tranzistory. Vykonával přes 30 tisíc operací za sec. a měl feritovou paměť s kapacitou 40 tisíc slov. V 60. a 70. letech se vyráběl jako ZPA 600 a ZPA 601 i v mobilní verzi a byl vybaven poměrně bohatým software (operační systém, assembler, překladače).
DĚJINY POČÍTAČŮ II. EPOS
ZPA 600
DĚJINY POČÍTAČŮ II. Použité prameny: http://cs.wikipedia.org/wiki/
VY_32_INOVACE_INF.15
Dějiny počítačů II.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011
