Volnočasová aktivizace seniorů

Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS s.r.o.

Volnočasová aktivizace seniorů Obor: Sociální práce

Vedoucí práce:Jarmila Viplaková

Vypracovala: Eliška Štembergová

Čelákovice 2012

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění k absolventské práce k obhajobě.

Čelákovice, 15. května 2012

Podpis………………………………..

2

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat paní Jarmile Viplakové za odborné vedení, vstřícný přístup a cenné rady, které mi poskytla, jako vedoucí mé absolventské práce. Můj dík dále patří rodině za trpělivost a povzbuzování po celou dobu studia. V neposlední řadě bych ráda poděkovala všem dotazovaným respondentům za jejich odpovědi, které mi pomohly při vypracování praktické části. Děkuji.

3

Obsah Obsah ............................................................................................................................4 Úvod .............................................................................................................................6 1 Cíl absolventské práce ...........................................................................................7 1.1 Hlavní cíl:.........................................................................................................7 1.2 Dílčí cíle: ..........................................................................................................7 Teoretická část ..............................................................................................................8 2 Stárnutí a stáří .......................................................................................................8 2.1 Obecné dělení seniorského věku .....................................................................8 3 Změny ve stáří .....................................................................................................10 3.1 Fyzické změny ...............................................................................................10 3.1.1 Stárnutí kůže ..........................................................................................10 3.1.2 Vrásky ....................................................................................................10 3.1.3 Menopauza ............................................................................................11 3.1.4 Osteoporóza ..........................................................................................12 3.1.5 Diabetes mellitus typu 2 .........................................................................13 3.2 Psychické změny ...........................................................................................13 4 Instituce pečující o seniory...................................................................................15 4.1 Sociální služby ...............................................................................................15 4.1.1 Služby sociální péče ................................................................................16 4.1.2 Služby sociálního poradenství.................................................................16 4.1.3 Služby sociální prevence .........................................................................17 4.1.4 Sociální práce .........................................................................................17 4.2 Institucionální péče o seniory ........................................................................18 4.2.1 Domovy pro seniory ...............................................................................18 4.2.2 Domy s pečovatelskou službou ...............................................................19 5 Senioři a volný čas ...............................................................................................20 5.1 Co je to volný čas...........................................................................................20 5.2 Funkce volného času .....................................................................................20 5.3 Trávení volného času .....................................................................................20 Praktická část ..............................................................................................................23 6 Dům s pečovatelskou službou Brandýs nad Labem- Stará Boleslav.......................23 6.1 Volnočasové aktivity v DPS ............................................................................23 6.1.1 Kulturní akce ..........................................................................................24 6.1.2 Vzdělávání ..............................................................................................24 6.1.3 Ruční práce ............................................................................................25 7 Dotazník ..............................................................................................................26 7.1 Metodologická část .......................................................................................27 7.1.1 Obecné zdůvodnění ...............................................................................27 7.1.2 Vymezení základních pojmů ...................................................................27 7.1.2.1 Vzdělání ..............................................................................................27 7.1.2.2 Zájem .................................................................................................28 7.1.2.3 Dostupnost .........................................................................................28 7.1.3 Seznámení s problematikou ...................................................................28 7.1.4 Hlavní výzkumná otázka .........................................................................29 7.1.5 Typ plánovaného výzkumu .....................................................................29

4

7.1.6 Hypotézy ................................................................................................29 7.1.7 Cílová populace ......................................................................................29 7.2 Empirická zjištění a jejich interpretace ..........................................................30 7.2.1 Základní charakteristika výběrového souboru ........................................30 7.2.2 Výzkumné otázky dotazníku a jejich vyhodnocení ..................................30 7.2.3 Hypotézy a jejich výsledky ......................................................................42 8 Diskuze ................................................................................................................44 Závěr ...........................................................................................................................46 Summary .....................................................................................................................47 Bibliografie ..................................................................................................................48 Monografie .............................................................................................................48 Elektronické dokumenty ..........................................................................................49 Přílohy ...........................................................................................................................1

5

Úvod Volnočasová aktivizace seniorů je tématem, které je podle mého názoru v současné době velice aktuální a pro mě zároveň velmi zajímavé. V mé absolventské práci se zabývám trávením volného času seniorů. Zaměřuji se na domovy s pečovatelskou službou, domovy seniorů a domácnosti. Také se soustředím na život seniorů a hlavně na to, jak tráví svůj volný čas a jak dalece jsou informováni o možnostech volnočasových aktivit. Když se řekne senior, tak si většina lidí představí celý volný den a jeho trávení sledováním televize či pletením. V mé absolventské práci se zabývám pojmem volný čas a jeho kvalitní trávení. Hlavním cílem mé publikace je zjistit, jak dalece jsou senioři informováni o možnostech trávení svého času, jaké mají možnosti a jejich popis. Účast na tvořivých dílnách, kurzech počítačů, výuce angličtiny, kurzech celoživotního vzdělávání atd. je velkým přínosem pro psychickou stránku seniora, která má neopomenutelný vliv na jeho zdravotní stav. Je jisté, že senioři chtějí prožít svůj život kvalitně a trávit svůj čas aktivně. Zapojovat se do dění kolem a učit se novým věcem. Účastnit se vzdělávacích kurzů, kulturních akcí, být spokojen se svým životem a aktivním trávením volného času. Tato tématika mě velice zajímá, nejen z odborného hlediska, ale i z osobních důvodů. V mé blízkosti byli a jsou lidé v seniorském věku. Je pro mě velice důležité, zajímavé, ale i zábavné trávit čas s těmito lidmi. I když si to někteří z nás nepřipouští, tak se všichni do tohoto věku dostaneme a i nás se bude toto téma týkat.

6

1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl: Zjistit, jak senioři tráví svůj volný čas, jak jsou informováni o možnostech volnočasových aktivit a jaké aktivity jsou pro ně nejzajímavější.

1.2 Dílčí cíle: •

Zpracovat teoretické kapitoly týkající se stáří a volného času

•

Zjistit, zda mají senioři zájem o volnočasové aktivity

•

Zjistit, jaké volnočasové aktivity by byly pro seniory zajímavé

•

Zjistit, zda mají senioři zájem o celoživotní vzdělávání

•

Zjistit, zda senioři ovládají práci na PC

•

Zpracovat dotazník s názory seniorů

•

Vyhodnotit a zpracovat výsledky

7

Teoretická část

2 Stárnutí a stáří Existuje celá řada způsobů, jak definovat stárnutí. Je možné se například zaměřit na charakteristiky vypozorované u starého člověka. Ty můžeme dále dělit na vzdálené (distální) efekty stárnutí a časově blízké (proximální) efekty stárnutí. •

Distální efekty – např. ztráta pohyblivosti způsobená obrnou v dětství

•

Proximální efekty – např. ztráta pohyblivosti způsobená zlomenou nohou

Tyto charakteristiky lze také sledovat z hlediska pravděpodobnosti, že je sdílejí ostatní staří lidé. Universální znaky stárnutí, které sdílejí všichni staří lidé a probabilistické znaky stárnutí, které jsou pravděpodobné nikoli univerzální. •

Universální znaky – např. vrásčitá kůže

•

Probabilistické znaky – např. artróza

Tyto termíny lze porovnat s podobnými pojmy jako je primární stárnutí, sekundární stárnutí a někteří badatelé přidávají třetí pojem terciární stárnutí. •

Primární stárnutí – tělesné změny stárnoucího organismu

•

Sekundární stárnutí – změny, které se ve stáří objevují častěji, nejsou však jeho nutným doprovodným jevem

•

Terciární stárnutí – vyjádření prudkého a tělesného úpadku bezprostředně předcházejícímu smrti [STUART-HAMILTON, 1999]

2.1

Obecné dělení seniorského věku •

Rané stáří (60 – 74 let, mladí senioři)

•

Vlastní stáří (75 – 89 let, staří senioři)

•

Dlouhověkost (90 a více let, velmi staří senioři) [ŠERÁK, 2009] 8

Většina gerontologů (badatelů studujících stárnutí) pro označení stáři neboli mezního věku, volí hodnoty mezi šedesáti a šedesáti pěti lety a to protože v období mezního věku dochází k evidentním fyzickým a psychickým změnám. Někteří badatelé dále dělí stáří: •

Mladší stáří (65 – 75 let)

•

Pokročilé stáří (75 let a více)

Ačkoli řada gerontologů se v konkrétních mezních letech poněkud liší – někteří jsou například přesvědčeni o tom, že pokročilé stáří začíná až osmdesátým rokem. Například Burnsidova kategorizace navrhuje: •

Mladé stáří (60 – 69 let)

•

Zralé stáří (70 – 79 let)

•

Pokročilé stáří (80 – 89 let)

•

Velmi pokročilé stáří (90 – 99 let)

Zdá se však, že zavádí pouze nová a nepotřebná synonyma pro „šedesátníky“, „sedmdesátníky“, „osmdesátníky“ a „devadesátníky“. Další varianta rozděluje lidi starší 65 let na kategorie třetího věku a čtvrtého věku. •

Třetí věk – aktivní a nezávislý život ve stáří

•

Čtvrtý věk – období, kdy je člověk při zajišťování základních potřeb odkázán na druhé

Bez ohledu na to, jakým způsobem o nich hovoříme, mohou být známky stárnutí jak tělesné, tak duševní. [STUART-HAMILTON, 1999]

9

3 Změny ve stáří 3.1 Fyzické změny 3.1.1 Stárnutí kůže

Kůže s přibývajícím věkem prodělává poněkud smutný vývoj, který je ale normální a fyziologický. Bohužel, pro většinu z nás, ať jsme jakéhokoli pohlaví, se zdá být stárnutí kůže zapsáno v jakémsi kalendáři, na jehož stránkách jsou zaznamenány stále hlubší a nesmazatelnější příznaky. Zejména v obličeji se projevuje různě rychlý vývoj ke stařecké sešlosti, ostatní části těla jsou však stejně postiženy. V některých anatomických oblastech jsou kožní změny mírnější, ale jsou to oblasti, které jsou naopak postiženy velmi brzy. To je příklad rukou, které většinou projevují brzké známky stárnutí: svrašťují se a objevují se na nich stařecké skvrny. Barva lidské kůže se mění. Pigmentace je méně výrazná, více vybledlá a méně homogenní. Výsledkem jsou podle věku různé varianty intenzity zbarvení a různá tloušťka kožních vrstev. Kůže na dotek ztrácí svoji pružnost, pevnost a hebkost.

3.1.2 Vrásky

V podmínkách našeho současného života dochází působením mnoha vlivů – znečištěním, dietními chybami, kouřením a především neznalostí, že při špatném způsobu opalování má sluneční záření nepříznivé účinky – k tomu, že se vrásky objevují na obličeji stále mladších lidí. S postupem věku a se ztrátou elasticity kožního pokryvu se vrásky zvýrazňují a prohlubují. Na tváři jsou způsobovány mimikou. Záhyby kůže vykreslené vráskami jsou obvykle kolmé ke směru svalu podkladu.

[MOATTI; MUSARELLA, 1994, s. 321-323]

10

3.1.3 Menopauza

Menopauza znamená poslední menstruaci v životě ženy a ukončení reprodukčního procesu. Tělo radikálně sníží produkci hormonů estrogenu a progesteronu, vajíčka přestanou dozrávat a tím pádem žena přestane i menstruovat. Menopauza nenastává náhle, ale celý proces ukončení produkce pohlavních hormonů trvá několik let. Tento proces se souhrnně nazývá klimakterium. Menopauza začíná tzv. premenopauzou. Ta nastupuje několik let před samotnou menopauzou, trvá až do nástupu menopauzy a je doprovázena těmito příznaky: •

zkrácení ovulačního cyklu – cykly jsou navíc často nepravidelné

•

bolesti podbřišku

•

návaly horka a pocení

•

časté zarudnutí kůže

•

podrážděnost, nervozita

•

nespavost

•

bolesti hlavy

•

únava

•

bolesti kloubů a svalů

•

potíže s trávením

•

deprese

•

přecitlivělost

•

zapomnětlivost, potíže se soustředěním

Po skončení premenopauzy dochází k samotné menopauze a poté postmenopauze. Toto období je doprovázeno jinými příznaky. Mezi ně patří: •

ztráta chuti na sex – často je dána tím, že poševní sliznice více vysychá a pohlavní styk je tak dost bolestivý.

•

váhový přírůstek

•

potíže s močením – velmi častá je inkontinence, bolestivé močení, záněty močových cest a močového měchýře, časté nutkání na močení

•

zhoršení elasticity a prokrvení pokožky

11

•

osteoporóza

•

zvýšené riziko vzniku srdečních a cévních chorob

•

zvýšené riziko mrtvice [WWW.VYLECIT.CZ]

3.1.4 Osteoporóza

Osteoporóza je onemocnění kostní tkáně, které vede ke zvýšené křehkosti kostí. V důsledku tohoto jevu dochází u lidí trpících tímto onemocněním k četnějším zlomeninám. Slovníky a lexikony uvádějí osteoporózu jako takzvané "řídnutí kostí". Nemoc se častěji vyskytuje u žen ve vyšším věku. Název vychází ze dvou řeckých slov (osteo – kost, poros – otvor). Stav je nejčastěji způsoben nedostatkem vápníku v těle a zvýšeným odbouráváním kostní tkáně při nedostatku fyzické zátěže. Mikroskopický obraz osteoporotické ("prořídlé") kosti se dá připodobnit jeskynnímu systému s rozsáhlejšími dutinami a méně stabilními vnitřními opěrnými strukturami, které si můžeme představit jako krápníky). Se slábnoucími "krápníky" a zvětšujícími se dutinami se zvyšuje riziko vzniku zlomenin. Rizikové faktory: •

zlomeniny kosti stehenní v krčku;

•

již prodělané zlomeniny, pokud síla způsobující úraz byla malé či zanedbatelné velikosti;

•

nedostatek pohybové aktivity třeba i při jiných závažných onemocněních;

•

snížení tělesné výšky o více než 3 centimetry;

•

nadměrné kouření cigaret a pití alkoholu

•

léčba kortikoidy (prednison, apod.);

•

u

žen

pak

časný

přechod

(menopauza,

klimakterium)

tedy

konec

reproduktivního věku před 45. rokem. [WWW.OSTEOPOROZA.CZ]

12

3.1.5 Diabetes mellitus typu 2 Tímto typem diabetu trpí naprostá většina diabetiků (asi 85%). Vyvíjí a projevuje se v průběhu středního až vyššího věku a je spojen s inzulínovou rezistencí. Hladiny inzulínu bývají snížené, ale mohou být i normální, avšak tělo nedokáže inzulín využívat. Častější výskyt diabetes je u lidí obézních a lidí se sníženou tělesnou aktivitou. U většiny diabetiků typu 2 je onemocnění vzhledem k nenápadnému plíživému nástupu rozpoznáno, až když jsou přítomny příznaky pozdních komplikací: únava/malátnost, rozmazané vidění, suchá a svědivá kůže, drobné a opakované insekty na kůži (hnisání, kvasinky) - špatné hojení ran, ztráta citlivosti v rukou či nohou, časté infekce močového traktu, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, různé další cévní potíže (dolních končetin, srdeční, mozkové či sexuální). Léčba tohoto typu diabetu je různá - vždy však obnáší úpravu životního stylu (ukončení kouření, zařazení více pohybových aktivit,…), snížení tělesné hmotnosti, vždy je zahájena úpravou výživy a selfmonitoringem. Pokud úprava stravování nestačí, lékař navíc zahájí léčbu perorálními antidiabetiky - tabletkami nebo dodáváním inzulínu. Vždy je nutné současně předcházet komplikacím, popř. je včas odhalit a léčit (měřit krevní tlak, vážit se, kontrolovat hladinu tuků v krvi,…) [WWW.MTE.CZ]

3.2

Psychické změny V průběhu stáří se mění i různé psychické funkce. Některé z těchto změn jsou

podmíněny biologicky, jiné jsou důsledkem psychosociálních jevů, mnohdy jde o výsledek jejich interakce. Doba, kdy se změny dané stárnutím začnou projevovat a jejich způsob, jakým na ně starší lidé reagují, jsou individuálně rozdílné. Ve stáří dochází k nerovnoměrné proměně dílčích schopností a celkové struktury poznávacích procesů. Změny dané stárnutím se zpravidla projevují především ve funkcích, které slouží k ukládání, zaznamenávání a využívání informací. Závažnější pokles účinnosti a přesnosti těchto funkcí, může mít výrazný dopad na kvalitu života seniora, zejména pokud by omezoval schopnost žít nezávisle a bez cizí pomoci. K takovým důsledkům

13

může vést např. významné zhoršení zraku či sluchu, paměti i uvažování. K podstatné ztrátě uvedených funkcí dochází jen pod vlivem chorobných procesů, jejichž četnost s přibývajícím věkem narůstá. Pouhý proces stárnutí je v období raného stáří způsobit nemůže. S věkem také klesá celková vitalita a energie, kdy se chůze zvolňuje, gesta se zmenšují a řeč bývá pomalejší. Významnou změnou je celkové zpomalení poznávacích procesů a prodloužení reakčních časů. Veškerá činnost trvá starému člověku déle. Celkové zpomalení má za následek až dvojnásobné prodloužení časového limitu potřebného ke zvládání určitého úkolu. Ke zpomalení, ale i k nárůstu chyb může přispět také větší unavitelnost seniorů a jejich citlivost ke stresu. Pomalost seniorů může mít i své pozitivní stránky, jako je rozvážnost, trpělivost a vytrvalost. Zhoršením zrakových a sluchových funkcí bývá zhoršen příjem podnětů, které jsou nezbytné pro orientaci v prostředí. Starší člověk se musí mnohem více soustředit, aby dobře viděl a slyšel všechno, co potřebuje. Mnozí starší lidé, kteří špatně slyší a vidí, se raději stahují do soukromí a na mnohé činnosti, které jsou pro ně obtížnější, než byly dříve, rezignují. V důsledku toho mohou tito lidé podmětově strádat a jejich kompetence se mohou zhoršovat v daleko větší míře. [VÁGNEROVÁ, 2007]

14

4 Instituce pečující o seniory V minulosti nebylo v populaci tak velké procento seniorů jako dnes a to i proto, že věk, kterého se lidé dožívali, byl sotva 50 let. O staré lidi se s velkou úctou starala jejich rodina, která upokojovala jejich potřeby. S postupem času se procento seniorů v populaci zvyšovalo a tím pádem docházelo i k tomu, že se o ně rodina nemohla postarat, a tím pádem hladověli a strádali. Proto se začala zakládat různé institucionální zařízení, která zajišťovala stárnoucím určité zázemí. [HAŠKOVCOVÁ, 1990] Díky tomu se začal klást větší důraz na sociální služby a sociální práci celkově. Je povinností každé společnosti postarat se o stárnoucí členy, nenechat je bez pomoci a prokazovat jim náležitou úctu. [SMUTEK; KAPPAL,2006]

4.1 Sociální služby Sociální služby v České republice jsou legislativně zařazeny do oblasti sociální pomoci, zahrnující sociální služby, finanční a věcné dávky, poskytované lidem v hmotné nouzi. Sociální služby upravuje zákon č. 108/2006 sb. O sociálních službách, a dělí se na soc. poradenství, služby soc. péče a služby soc. prevence. V § 33 definuje tento zákon formy, ve kterých lze také tyto služby poskytovat, jsou to formy pobytové, ambulantní a terénní. [MATOUŠEK, 2007]

15

4.1.1 Služby sociální péče

Služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti, a v případech, kdy to vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. [z. č. 108/2006 Sb. O sociálních službách, § 38 v platném znění] Služby sociální péče tvoří: •

Osobní asistence

•

Pečovatelská služba

•

Tísňová péče

•

Průvodcovské a předčitatelské služby

•

Podpora samostatného bydlení

•

Odlehčovací služby

•

Centra denních služeb

•

Denní a týdenní stacionáře

•

Domovy se zvláštním režimem, pro osoby se zdravotním postižením, pro seniory

•

Chráněná bydlení

•

Sociální služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče [z. č. 108/2006 Sb. O sociálních službách, § 37 v platném znění]

4.1.2 Služby sociálního poradenství

Poradenství je nejzákladnější činností poskytovaná u všech druhů sociálních služeb. Sociální poradenství můžeme dělit na poradenství základní a poradenství odborné. V § 37 zákona o sociálních službách jsou uvedeny rozdíly mezi tipy poradenství. Poradenství základní poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace.

16

Poradenství odborné je poskytováno se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob. Odborné poradenství může být poskytováno v nejrůznějších poradnách, jako jsou manželské, rodinné či občanské poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí, poradny pro osoby se zdravotním postižením, poradny pro seniory a jiné. Odborné poradenství také zahrnuje péči o osoby, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností a jeho součástí je i půjčování kompenzačních pomůcek. [z. č. 108/2006 Sb. O sociálních službách, § 37 v platném znění] 4.1.3 Služby sociální prevence

Služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, pro sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šíření nežádoucích společenských jevů. [z. č. 108/2006 Sb. O sociálních službách, § 53 v platném znění] 4.1.4 Sociální práce

Sociální práce je pedagogickým slovníkem definována jako „ společenskovědní disciplína, studijní obor i oblast praktické činnosti, jejímž cílem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů (např. choroby, zanedbávání výchovy dětí, diskriminace určitých skupin, delikvence mládeže, nezaměstnanosti.) [PRŮCHA; WALTEROVÁ; MAREŠ, 2009] Sociální práce je v souvislosti se seniory zaměřena na ty, u kterých se zhoršil zdravotní stav, poklesly funkční schopnosti a kleslá míra soběstačnosti. To způsobuje, že již nejsou schopni uspokojovat své každodenní potřeby v takové míře a na takové úrovni, jak byli zvyklí. [MATOUŠEK, 2005]

17

4.2 Institucionální péče o seniory

Postupem času rodina ztrácí pečovatelskou funkci, a tuto funkci pomalu přebírají specializované instituce, což souvisí hlavně s péčí o seniory. Počet osob umísťovaných do „ústavů“, kde je o ně komplexně postaráno, přibývá. Rodině i přes to stále náleží velmi důležitá role v životě lidí v těchto institucích a v nejbližší době tomu zřejmě nebude jinak. V rozporu s nárůstem institucionální péče o seniory je fakt, že se tento typ řešení nejeví, jako nejlepší řešení situace seniorů. Přestěhování do takového zařízení je spojené s mnoha změnami a adaptace na ně může starému člověku mnohdy přivodit vážné fyzické i psychické potíže. [GOLDMANN, 2007]

4.2.1 Domovy pro seniory

Domovy pro seniory jsou někdy posledním východiskem pro ty, kteří jsou sami, nebo o ně jejich rodina nemůže pečovat. Do domova většinou senior odchází až tehdy, není-li možné jiné řešení, a již není schopen se o sebe dál sám starat. Protože ví, že už se z tohoto prostředí nevrátí, může mít pocit „odsouzení na doživotí“, a tak ke stěhování a adaptaci na nové prostředí přistupuje. [MATOUŠEK, 1999] Není tomu tak, ale vždy někteří lidé odchází do domova rádi. Jsou spokojeni, že mohou navazovat nové kontakty s lidmi stejného věku, se kterými mohou sdílet své zážitky. [HAŠKOVCOVÁ, 1990]

18

4.2.2 Domy s pečovatelskou službou

V domech s pečovatelskou službou jsou byty se zvláštním určením. Obec zde zajišťuje základní pečovatelskou službu a zdravotní úkony. Pečovatelská služba zde například pomáhá klientům s vedením jejich domácnosti, pomoc s hygienou, dopravou atd. Z toho vyplývá, že v domovech s pečovatelskou službou mohou být umístěni pouze takoví klienti, kteří jsou schopni za určitých podmínek samostatně vést poměrně plnohodnotný život, i když vlivem snížené soběstačnosti mají zvláštní potřeby. Problémem může být dlouhodobá nemoc, důsledkem níž klient potřebuje plnou péči, z toho vyplývá potřeba režimu podobnému domovu pro seniory. Naše instituce ale nejsou tak pružné, aby se dokázaly přizpůsobovat potřebám klienta, i když je zřejmé, že takové změny bude zapotřebí. [MATOUŠEK, 1999]

19

5 Senioři a volný čas

5.1 Co je to volný čas Volný čas je čas, se kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Volný čas je doba, která zůstane z dvaceti čtyř hodin běžného času po odečtení času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, péci o vlastní fyzické potřeby (včetně spánku). [PRŮCHA; WALTEROVÁ; MAREŠ, 2009]

5.2 Funkce volného času Funkce volného času se liší podle autorů, nejčastěji je uváděno dělní funkcí na odpočinek, zábavu a rozvoj osobnosti. •

Odpočinek – slouží k regeneraci pracovních sil

•

Zábava – napomáhá k regeneraci duševních sil

•

Rozvoj osobnosti – spoluúčastní se na vytváření kultury

Jsou uváděna i další dělení funkcí jako rekreace, kompenzace, edukace, kompletace, participace, integrace, a enkulturace. [HOFBAUER, 2004]

5.3 Trávení volného času

Senior a volný čas - okamžitě se nabízí tato odpověď – HODNĚ. Jak, ale tato věková kategorie se svým volným časem nakládá. Trávení volného času u seniorů ovlivňuje v první řadě zdravotní stav, fyzická a duševní kondice, prostředí, ve kterém žijí a v neposlední řadě i finanční zázemí. Pokud je senior mobilní, relativně zdráv, pak asi nejvíce záleží na prostředí, ve kterém žije a je-li sám nebo s partnerem či obklopen rodinou.

20

Často se aktivně podílí na výchově malých vnoučat. Určitě takto využitý volný čas je přínosem jak pro rodinu, tak pro seniora samotného, kdy se cítí potřebným a užitečným, cítí se být součástí rodiny a je nucen být aktivní, jak fyzicky, tak duševně. S trpělivostí a moudrostí předávaná obrovská životní zkušenost pak ovlivňuje mladé jedince po zbytek života. Toto je asi nejčastější a nejpřirozenější způsob trávení volného času seniorů. V některých zemích mají zkušenosti se zřizováním mateřských škol při domovech seniorů, kde tato nejpřirozenější aktivita bývá využívána, byť ne v prostředí vlastní rodiny. Věnujme se nyní možnostem a rozdílům volnočasových aktivit seniorů v závislosti na tom, zda žijí ve městě či na venkově. Odlišnost způsobu života v těchto dvou prostředích přináší i rozdíly v trávení času vůbec. Senior žijící na vesnici bude žít spíše v přesvědčení, že se mu volného času nedostává. Většinou tito lidé žijí v rodinném domku se zahradou. Péče, údržba domu a zvelebování domova jim zabírá čas. Rozhodně nemusí řešit otázku, jak naložit s volným časem, ale především, kde najít čas a sílu na to, aby vše zvládli. Kolorit života na vesnici s sebou přináší i větší informovanost o dění ve vsi i jejím blízkém okolí. Lidé se daleko lépe znají, více se navštěvují, uchováváním tradic a obyčejů se daleko více scházejí. V prostředí venkova bývají senioři častěji obklopeni i drobným zvířectvem, k domku patří pes, kočka,… mají se tedy o co starat a necítí se opuštěni. Myslím, že seniorům žijícím na venkově po ukončení své výdělečné činnosti a po nástupu na zasloužený odpočinek řeší způsob trávení volného času právě prostředí venkova. Zvláštní skupinou seniorů jsou ti, kteří žijí ve městech, ale vlastní chaty či chalupy, na které se od jara do podzimu čili na polovinu roku uchylují. Žijí tedy polovinu roku život seniora „městského“ a polovinu roku život seniora „venkovského“. V zimních měsících využívají pohodlnějšího (díky dopravě, dosažitelnosti obchodů, lékaře, kultury, vzdělání) života městského a v letních měsících zdravějšího (díky přírodě, ovzduší, aktivitě) života venkovského. Senior žijící ve městě po ukončení aktivní pracovní činnosti musí daleko více sám řešit, jak naloží s časem, který dříve trávil v zaměstnání. Větší anonymita jedince žijícího ve městě častěji u seniora vyvolává pocit opuštěnosti a samoty. 21

Město naopak poskytuje více možností volnočasových aktivit. Ve městech jsou kina, divadla, soustřeďují se zde různé kulturní a sportovní akce, které mohou senioři navštěvovat. Většina městských částí se dnes snaží pořádat i akce přímo určené pro seniory. Domy s pečovatelskou službou, které se většinou nachází ve městech nebo příměstských částí pořádají různé akce, výlety, kroužky a vzdělávací kurzy, kterých se mohou zúčastnit i senioři nebydlící přímo v tomto zařízení. Senioři mohou navštěvovat univerzitu třetího věku a vzdělávat se v oborech, které je zajímají. Ve městech se nově zřizují sportovní parky zaměřené na seniory. Ty by měly udržovat a zlepšovat fyzickou kondici starších lidí, kteří ve městech nemají tolik přirozeného pohybu, jako lidé žijící na venkově a zároveň by měly být i místem, kde se potkávají lidé stejné věkové kategorie a podobných zájmů. Dalším vlivem na trávení volného času je již výše zmíněná finanční situace seniora. I přes to, že je brán zřetel na nižší příjem (kulturní akce, jízdné, ale i cestovní kanceláře - cenově

zvýhodňují

seniory), jsou tyto aktivity pro některé nedostupné. Mnoho seniorů věnuje volný čas svým letitým zájmům a koníčkům, na které jim v době, kdy chodili do zaměstnání, nezbývalo moc času, ať už jsou to ruční práce, četba, sport i když v tomto věku spíše pasivně než aktivně…. Ze své praxe vím, že nabídek a možností pro aktivní trávení volného času je mnoho a rozmanitost nabídek je také velmi široká. Záleží skutečně na každém jednotlivém seniorovi, jaká je jeho chuť a samozřejmě, jaké jsou jeho možnosti těchto aktivit využít. V praktické části jsem se snažila touto problematikou zabývat podrobněji.

22

Praktická část V praktické části bych ráda zpracovala dílčí cíle, které jsem si na začátku absolventské práce zadala. Dále se v této části chci věnovat Domu s pečovatelskou službou ve Staré Boleslavi, kde jsem vykonávala svou praxi.

6 Dům s pečovatelskou službou Brandýs nad Labem- Stará Boleslav Svou dlouhodobou praxi jsem vykonávala v Domě s pečovatelskou službou Brandýs nad Labem – Stará Boleslav (dále jen DPS). Toto zařízení se nachází na okraji Staré Boleslavi v ulici 17. listopadu. Kapacita domova je 35 bytů pro jednotlivce a 15 bytů pro manželské dvojice. Jednotlivé byty jsou vybaveny samostatnou koupelnou, toaletou a dále si byt klient vybavuje sám, dle svého vkusu a potřeb. U budovy je velká zahrada s altánem pro úschovu kol, zahradním grilem, a velkou travnatou plochou, která umožňuje seniorům při různých sportovních aktivitách, jako například ruské kuželky, petangue, kroket…. DPS umožňuje seniorům navštěvovat lékaře přímo v objektu. Pokud má klient zájem o stravování, může během týdne využít nabídky pečovatelské služby. V budově se nachází i velká společenská místnost, kde se senioři mohou scházet, ale zároveň slouží k aktivnímu trávení volného času.

6.1 Volnočasové aktivity v DPS Toto zařízení by mohlo jít v aktivizaci seniorů příkladem. Jsou zde totiž pořádány jak volnočasové aktivity, tak vzdělávací kurzy nejen pro obyvatele, ale i pro seniory z okolí.

23

6.1.1 Kulturní akce

V DPS je pořádáno velké množství kulturních akcí, kterých se mohou účastnit nejen obyvatelé DPS, ale i lidé z blízkého okolí. Mezi tyto akce patří: •

Přednášky

•

Koncerty

•

Workshopy

•

Výlety

•

Divadelní představení

Některé z výše uvedených kulturních akcí se pořádají přímo v DPS, u některých akcí jako např. divadelní vystoupení jsou v DPS k zakoupení vstupenky a je zajištěna doprava. 6.1.2 Vzdělávání Ve Staré Boleslavi senior může navštěvovat kurzy cizích jazyků, jako je angličtina či německá konverzace. Dále je zde možnost zúčastnit se programu celoživotního vzdělávání „ Nestárneme, zrajeme k moudrosti“, a v neposlední řadě v DPS probíhá výuka počítačů. Výuka PC Výuka počítačů v DPS probíhá pravidelně jednou až dvakrát týdně podle počtu zájemců. V DPS jsou dva počítače s přístupem na internet. Klienti dochází na výuku jednotlivě. Individuální výuka má mnoho výhod. Senior určí sám, co vlastně od kurzu čeká a lektor mu nastaví individuální plán. Každý jedinec má jiné znalosti. Někdo s počítačem už dříve pracoval a od kurzu čeká pouze rozšíření svých vědomostí například o práci s internetem nebo používání nějakého programu. Za to jiný senior pracuje s počítačem na kurzu poprvé. Další výhodou je, že kurz nemá daný počet lekcí, které by senior mohl navštěvovat. Na lekce zájemce dochází tak dlouho, dokud si sám není jistý, že umí pracovat s počítačem, tak jak chtěl. Veliké plus tohoto kurzu je, že je bezplatný.

24

6.1.3 Ruční práce

Velice oblíbenou aktivitou jsou ruční práce. Pro příklad uvádím keramiku a jiné ruční práce jako je například pletení z pedigu, tiffany technika, decoupage a mnoho dalších.

Tiffany technika Technika tiffany je poměrně mladá, přestože klasické vitráže v kostelech nebo zámcích jsou staré několik set let. Sklenář Louis Comfort Tiffany však počátkem minulého století nahradil olověný profil, který skla spojuje, měděným páskem a cínem, což mu umožnilo tvořit úplně nové věci. Jde o skládání a spojování kousků barevného skla tak, že se vytvoří zcela nový motiv. Kousky skla se nejprve vyříznou podle šablony, následně se zabrousí hrany, aby nebyly ostré. Pak se skla olepí měděnou samolepící páskou, která se musí dobře uhladit, aby nikde nebyly bublinky. Dále se kousky spojí na podložce do požadovaného tvaru. Velmi pečlivě se upevní a spojí se cínovou pájkou. Stříbrná barva cínu se ještě může opatřit patinou a získat měděný nebo černý tón. V přílohách přikládám fotografie této techniky. [www.doma.cz] Decoupage Decoupage je francouzské slovo, které lze přeložit, jako vystřihování, což je podstata této metody, díky které i ten, kdo neumí malovat, zvládne ozdobit nejrůznější předměty tak, že vypadají jako vymalované. Základním materiálem pro tuto techniku jsou třívrstvé papírové ubrousky, odtud dostala tato technika české pojmenování - ubrousková metoda. Můžete samozřejmě použít i jiný materiál, jako jsou obrázky na průhledných papírech, ale ubrousky jsou ideální díky tomu, že se dají rozložit na jednotlivé vrstvy, kdy poslední potištěná je tak slabá, že po nalepení skoro vůbec není znát hrana obrázku, který tak dokonale splyne s okolním materiálem a na první dojem působí jako malba.

25

7 Dotazník Jako hlavní výzkumný nástroj jsme si vybrala dotazníkové šetření. Dotazník je vlastně způsob psaného řízeného rozhovoru. Na dotazy, které jsou na rozdíl od rozhovoru psané, se vyžadují písemné odpovědi. Dotazník je méně časově náročný než rozhovor. Při sestavování dotazníků je třeba promyslet a přesně určit hlavní cíl dotazníkového průzkumu, logicky a stylisticky správně připravit konkrétní otázky. Otázky by měly být anonymní. Tím lze zvýšit upřímnost odpovědí. Dotazník umožňuje zkoumat i velký počet osob současně, takže v krátké době je možno získat velké množství výpovědí. Zkoumané osoby mohou při vyplňování dotazníku více zvažovat své odpovědi; nejsou pod tlakem nutnosti okamžité odpovědi, jako je tomu při aplikaci metody rozhovoru. Dotazovaní jsou vybíráni buď na základě teorie pravděpodobnosti (např. náhodně počítačem z evidence trvale hlášených osob) nebo tzv. kvótním výběrem, přičemž tazatelé vyhledávají určité typy osob tak, aby všichni dotazovaní dohromady představovali co nejdokonalejší vzorek celé populace.

Nevýhody: •

Malá návratnost (při rozesílání)

•

Nevíme, kdo dotazník vyplňoval (při rozesílání)

•

Odpovědi mohou být zkreslené (respondent chce odpovídat „dobře“ nikoli pravdivě)

•

Otázky mohou být špatně formulovány a tím pádem i odpovědi jsou zkreslené

[WWW.SSVP.WZ.CZ]

26

7.1 Metodologická část

7.1.1 Obecné zdůvodnění Tento výzkum jsem si vybrala hned z několika důvodů. Dostupnost informací je v dnešní době vysoká, zvláště když se jedná o seniory a vzdělávání. Mám praxi v domově se seniory, kde mi vyjde vstříc personál, který mě již zná, tak i lidé (senioři), kteří si moji tvář budou jistě pamatovat. Dále bych zmínila zájem o moderní vzdělávání. V dnešní době má většinou každý zájem o moderní techniku a já doufám, že se dozvím o zájmech seniorů co nejvíce. Zároveň doufám, že se dozvím o jaké aktivity či vzdělávací obory mají senioři největší zájem. V neposlední řadě bych chtěla, aby moje práce byla přínosem pro všechny, kteří mají zájem o práci se seniory a byla nápomocná s výběrem aktivit, o které by byl zájem.

7.1.2 Vymezení základních pojmů

7.1.2.1 Vzdělání Podle dostupnosti: - zda respondentovi umožňuje jeho zdravotní stav vzdělávat se - do jaké vzdálenosti by byl ochoten docházet nebo dojíždět za vzděláním - zda je v jeho okolí nějaká přijatelná nabídka kurzů, vyhovující forma vzdělávacích institucí - zda bude mít podporu své rodiny a nejbližších přátel při vzdělávání - zjištění, zda by respondenta zajímalo vzdělání, které již vykonával dříve

Formy vzdělávání: -odborné knihy, články, internetové odkazy -různé odborné časopisy o problematice, která by respondenta zajímala -různé instituce nebo kurzy

27

7.1.2.2 Zájem Díky zájmu se mohou organizovat činnosti, které zvyšují respondentovu kvalifikaci nebo prohlubují znalosti a zvyšuje se zájem o informace dostupných kurzů. Díky dotazníkovému šetření budu sledovat, zda respondenti mají zájem o nabízené kurzy ve svém okolí a o jaké kurzy by se jednalo. Zjištění, co každého respondenta zajímá nebo baví, případná motivace na jiné, další činnosti. Například otázky - „Jaké vzdělávací kurzy byste chtěl/a navštěvovat“, „Co by bylo pro Vás motivací, abyste se zúčastnil/a na volnočasové aktivitě“? Touto cestou můžu případně doporučit nebo motivovat respondenty (seniory) k nějaké činnosti nebo k vzdělávacímu kurzu.

7.1.2.3 Dostupnost Do jaké míry jsou dostupné zdroje, jako například časopisy či odborné knihy pro seniory, tak dostupnost seniorů. Institucionální dostupnost - různé instituce či organizace. Dostupností seniora mám na mysli vztah ke vzdělání, jeho zdravotní stav a zájem o volnočasové aktivity, vzdělávací kurzy a práci na PC.

7.1.3 Seznámení s problematikou Tímto výzkumem bych chtěla zjistit především zájem a možnosti. Zhodnotit výhody a nevýhody seniorů v domácnosti a v domově seniorů – na to navazující dostupnost informací o vzdělávání, či zdrojů, jak se ke vzdělávacím prostředkům dostat. Výhody a nevýhody seniorů s vnoučaty a bez vnoučat – zda se potvrdí moje hypotéza, že senioři s vnoučaty mají větší možnosti ve vzdělávání a seznamování s počítačem. Zhodnotit i rozdíly seniorů žijících ve větších a menších městech – v menších městech nemusí být až taková dostupnost, ale to je také pouze hypotéza.

28

7.1.4 Hlavní výzkumná otázka Mají senioři možnost a zájem o volnočasové aktivity, Vzdělávací kurzy? 7.1.5 Typ plánovaného výzkumu Explorační (orientační) 7.1.6 Hypotézy Hypotéza č. 1: Senioři s vnoučaty budou mít větší zájem o práci na PC než senioři bez vnoučat.

Hypotéza č. 2: Senioři žijící na vesnici budou mít menší informovanost o vzdělávacích kurzech než senioři žijící ve městě.

Hypotéza č. 3: Senioři z vesnic nebudou mít takový zájem o volnočasové aktivity jako senioři z města.

7.1.7 Cílová populace Mojí cílovou skupinou populace jsou senioři od 60 roku svého života, kteří žijí buď v domově seniorů nebo v domácnosti, ať už sami nebo se svými dětmi. Dotazníky

jsem rozdala

respondentům

v Domově

seniorů, v Domově

s pečovatelskou službou a respondentům žijící v domácnosti. Jednotlivé dotazníky jsme buď vyplňovali společně s respondentem, nebo je respondenti vyplňovali sami.

Respondenti, kteří odpovídali na dotazník, jsou z okolí Brandýsa nad Labem.

29

7.2 Empirická zjištění a jejich interpretace 7.2.1 Základní charakteristika výběrového souboru Z celkového počtů respondentů (N=100) bylo 37 mužů což je 37% a 63 žen což je 63%. Nejvíce respondentů bylo ve věkové skupině 60-64 let (24 což je 24%).

Tabulka č. 1 Věk

60-64

65-69

70-74

75-79

80-84

85 a více

Muž

9%

12%

3%

6%

5%

2%

Žena

15%

7%

17%

12%

11%

1%

7.2.2 Výzkumné otázky dotazníku a jejich vyhodnocení V této části z důvodu přehlednosti použiji u některých otázek výsledkové tabulky a u jiných výsledky vyhodnotím pomocí grafu.

Q1: Jakého jste pohlaví? (N=100) Tabulka č. 2 Pohlaví

Hodnoty

Žena

63%

Muž

37%

Z tabulky č. 2 lze vyčíst, že ze sta dotazovaných respondentů bylo 63% žen a 37% mužů.

30

Q2: Kolik je Vám let? (N=100) Tabulka č. 3 Věk

Hodnoty

60 – 64 let

24%

65 – 69 let

19%

70 – 74 let

20%

75 – 79 let

18%

80 – 85 let

16%

85 let a více

3%

Z tabulky č. 3 se dozvíme, že nejvíce respondentů bylo ve věkové skupině 60 – 64 let (24%). Věk respondentů, který se v dotazníku vyskytuje nejméně, je 85 let a více (3%). Věk ostatních respondentům se pohybuje kolem 65 – 69 let (19%), 70 – 74 let (20%), 75 – 79 let (18%) a 80 – 85 let (16%)

Q3: Kolik obyvatel má místo, ve kterém žijete? (N=100) Tabulka č. 4 Počet obyvatel

Hodnoty

1 – 1 000

4%

1 001 – 5 000

39%

5 001 – 10 000

6%

10 001 – 20 000

28%

20 001 – 30 000

10%

30 001 – 40 000

2%

40 001 – 50 000

7%

Více než 50 000

4%

V tabulce č. 4 lze vyčíst, že 43% respondentů žije na vesnici (Od 5 001 obyvatel, považuji místo za malé město) a 57% respondentů žije ve městě. Nejvíce seniorů bydlí ve vesnici s 1 001 - 5 000 obyvateli (39%) a nejméně dotazovaných žije ve městě s 30 001 – 40 000 obyvateli (2%). Data v této tabulce mohou být zkreslena z důvodu, že

31

senior si není přesně jistý počtem obyvatel v místě svého bydliště, a proto velikost pouze tipuje.

Q4: Bydlíte v: (N=100) Tabulka č. 5 Bydliště

Hodnoty

Domácnost

65%

Domov seniorů

20%

DPS

15%

Z tabulky číslo 5. vyplývá, že ze 100 dotazovaných respondentů 65% žije v domácnosti, 20% v domově seniorů a 15 % v domě s pečovatelskou službou.

Q5: Víte, zda jsou ve Vašem okolí bydliště organizovány nějaké vzdělávací kurzy? (N=100) Tabulka č. 6 Možnost

Hodnoty

Ano, vím

32%

Nejsem si jistá/ý

27%

Slyšel/a jsem o nich, ale nezajímám se

8%

Ne, nevím

33%

Na otázku Q5 odpovědělo 100 respondentů. Ano vím, odpovědělo 32%, nejsem si jistý/á 27%, slyšel/a ale nezajímám se 8% a ne, nevím 33%. Z toho vyplývá, že o vzdělávacích kurzech ví, i když se o ně třeba nezajímá 40% a neví (nejsem si jistý, považuji za negativní odpověď) 60%.

32

Q8: Docházíte aktuálně do nějakého vzdělávacího kurzu? (N=100) Tabulka č. 7 Návštěvnost kurzů

Hodnoty

Ano, docházím

18%

Ne, nedocházím

76%

Nemám o ně vůbec zájem

6%

Z tabulky č. 7 je zřejmé, že 76% respondentů aktuálně nenavštěvuje žádné vzdělávací kurzy, 18 % do kurzů dochází a 6% z dotazovaných a kurzy vůbec nemá zájem.

Q9: Už jste někdy navštěvoval/a nějaké vzdělávací kurzy? (N=100) Tabulka č. 8 Návštěvnost kurzů

Hodnoty

Ano, navštěvoval/a

34%

Ne, nenavštěvoval/a

66%

Tabulka č. 8 vypovídá o tom že nadpoloviční většina což je 66% z dotazovaných respondentů nikdy nenavštěvovala žádné vzdělávací kurzy a pouze 34% ano.

Q10: Jaké vzdělávací kurzy jste navštěvoval/a? (N=100) Tabulka č. 9 Kurzy

Hodnoty

Výuka cizího jazyka

17%

Ruční práce

15%

Práce na PC

6%

Literární kroužky

4%

Bez odpovědi (nenavštěvovali)

66%

V této otázce mohli respondenti zaškrtat i více odpovědí. Ze sta respondentů 17% navštěvovalo výuku cizího jazyka, 15% ruční práce, 6% lekce práce na PC, 4% literární kroužky a 66% ze 100 respondentů na tuto otázku neodpověděli.

33

Q11: Jaké vzdělávací kurzy byste chtěl/a navštěvovat? (N=100) Graf č. 1 Jaké vzdělávací kurzy byste chtěl/a navštěvovat (N=100)

44%

50% 40% 30% 20% 10% 0%

25% 13%

Výuka cizího jazyka

10%

Práce na PC

Literární kroužky

15% 4% Ruční práce

Jiné

Bez odpovědi

U této otázky mohli senioři zaškrtnout i více odpovědí. Podle grafu č. 1 by 25% ze sta respondentů rádo navštěvovalo kurzy práce na PC, 15% ruční práce, 13% výuku jazyků, 10% literární kroužky, 4% jiné (neupřesněné) kurzy a 44% respondentů ze sta na otázku neopovědělo.

Q12: Víte ve Vašem okolí o nějaké volnočasové aktivitě? (N=100) Tabulka č. 11 Volnočasové aktivity

Hodnoty

Ano, vím

75%

Ne, nevím

25%

Na otázku, zda senioři vědí ve svém okolí o nějaké volnočasové aktivitě, jich odpovědělo o 50% více kladně. Ano vím, tedy opovědělo 75% dotazovaných a ne nevím pouze 25%.

34

Q13: Už jste někdy navštěvoval/a nějakou volnočasovou aktivitu? (N=100) Tabulka č. 12 Návštěvnost aktivit

Hodnoty

Ano, navštěvoval/a

53%

Ne, nenavštěvoval/a

47%

Z tabulky č. 12 vyplývá, že 53% respondentů již někdy navštěvovalo nějakou volnočasovou aktivitu a 47% nikoli.

Q14: Co by bylo pro Vás motivací, abyste se zúčastnil/a na volnočasové aktivitě, vzdělávacím kurzu? (N=100) Tabulka č. 13 Motivace

Hodnoty

Dobrý kolektiv

42%

Málo peněz

20%

Nové dovednosti

31%

Vyplnění času

33%

Jiné

2%

V této otázce měli senioři možnost zaškrtnout více odpovědí. Pro 42% respondentů ze sta by motivací pro účast na volnočasové aktivitě byl dobrý kolektiv, pro 33% vyplnění času, pro 31% naučení se nových dovedností, 20% by motivovaly nízké náklady spojené s aktivitou a 2% respondentů by motivovalo něco jiného (neupřesněno).

35

Q15: Jaká volnočasová aktivita by Vás nejvíce zajímala? (N=100) Graf č. 2

Jaká volnočasová aktivita by vás nejvíce zajímala (N=100) 35%

32%

30% 25%

27% 22%

20% 15%

11% 10%

12% 9%

9%

7%

7%

5%

vě di

né od

po

Ji ez B

Če tb a

H áč ko vá ní K e A ra ra m nž ik ov a án ík K vě on tin di čn Po íc vi sl če ec ní ho vé po řa dy Zp ív án í

0%

V této otázce respondenti zaškrtávali i více odpovědí. Ze sta respondentů by 32% nejvíce zajímalo kondiční cvičení, 27% kondiční cvičení, 22% četba, 12% aranžování květin, 11% háčkování, shodně po 9% zpěv a keramika, 7% jiná (neupřesněná) aktivita a 7% respondentů na tuto otázku neodpovědělo.

36

Q16: Kolik byste byl/a ochotna dohromady investovat do vzdělávacích kurzů a volnočasových aktivit za měsíc? (N=100) Graf č. 3 Výše invesic do volnočas. aktivit a vzdělvacích kurzů Kč/měsíc (N=100)

12%

Nic

5%

1 – 100

45% 28%

101 – 499 500 – 799

11%

Bez odpovědi

Graf č. 3 zobrazuje, že 45% dotazovaných respondentů nejsou ochotni investovat žádné finance do volnočasových aktivit vzdělávacích kurzů 11% respondentů je měsíčně ochotno platit do 100Kč, 28% do 500 Kč 12% až 800 Kč a 5 % respondentů na tuto otázku neodpovědělo.

Q17: Do jaké vzdálenosti byste byla schopna / byl schopen docházet případně dojíždět na volnočasové aktivity nebo vzdělávací kurzy? (N=100) Graf č. 4 Vzdálenost do jáke by senioři docháze ly na volnočas. aktivity a vzdělávací kurzy v metrech N=(100)

20% 21%

4%

do 50 metrů

25%

od 50 do 100 15%

14%

od 100 do 500 od 501 do 999 od 1000 a více Bez odpovědi

37

Za volnočasovými aktivitami a vzdělávacími kurzy je 25% dotazovaných ochotno docházet maximálně 50 metrů, 15 % respondentů do 100 metů, 14 % do 500 metrů 21% do jednoho kilometru, 20% respondentů je ochotno docházet/dojíždět více jak 1 kilometr a 4% z dotazovaných na tuto otázku neodpovědělo.

18: Jste v pravidelném kontaktu (alespoň 1x za měsíc) se svými vnoučaty? (N=100) Tabulka č. 14 Kontakt s vnoučaty

Hodnoty

Ano, jsem

87%

Ne, nejsem

12%

V pravidelném kontaktu alespoň jednou za měsíc, je 83% seniorů 12% v pravidelném kontaktu není.

Q19: Kolik máte vnoučat? (N=100) Tabulka č. 15 Vnoučata

Hodnoty

Žádné

8%

Jedno

19%

Dvě

23%

Tři

16%

Více než tři

34%

Tabulka č. 14 uvádí, že 34% respondentů má více jak tři vnoučata, 23% má dvě vnoučata, 19% jedno vnouče, 16% tři vnoučata a 8% respondentů žádné vnouče nemá.

38

Q20: Ovládáte práci s PC? (N=100) Graf č. 5

Ovládáte práci na PC? (N=100) 20% 57%

Ano, ovládám 23%

Ano, jen částečně

Ne, neovládám

Práci na PC podle odpovědí neovládá 57% a ovládá 44% (z toho 23% respondentů odpovědělo, že ovládá pouze částečně). Q21: Kdybyste měl/a zájem naučit se pracovat na PC, pomohla by Vám vnoučata? (N=100) Tabulka č. 16 Pomoc

Hodnoty

Ano

33%

Nejspíš ano

36%

Nejspíš ne

5%

Ne

13%

Nevím

12%

Bez odpovědi

1%

Na otázku, zda by vnoučata seniorům pomohla naučit se naučit se pracovat na PC, 69% odpovědělo kladně (33% ano a 36% spíš ano) 18% odpovědělo záporně (5% spíš ne a 13% ne), 12% respondentů neví, zda by jim vnoučata pomohla a 1% respondentů neodpovědělo.

39

Q22: Co vše dokážete na PC udělat sami? (N=100) Graf č. 6 Co vše umíte sami na PC? (N=100) 45% 39%

34% 24%

ts lid H le m da i ti nf or m ac e B oh už el ,n ic

l m ai

ko va

te K

om un i

ap sa

29% 19%

l ce Ex

W

or d

21%

N

Za pn ou t/v

yp no ut

45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

Na tuto otázku odpovídalo sto respondentů a mohli zaškrtávat i více odpovědí. Na otázku, co respondent sám umí na PC, odpovědělo 45% bohužel nic. Toto číslo je podstatně nižší než v grafu č. 5, kde 57% respondentů odpovědělo, že neumí pracovat s PC. Takový rozdíl je dán hlavně sebepodceňováním seniorů, kdy prvotně odpoví, že pracovat na PC neumí a teprve když mají možnost výběru, odpovídají kladně. 39% respondentů umí počítač vypnout a zapnout (k tomu patří používání základních programů jako hry). 34% umí používat e-mail, 29% respondentů si na internetu vyhledá potřebné informace, 24% seniorů používá Excel, 21% Word, a 19 % ze sta respondentů komunikovat s lidmi pomocí programů jako Skype, Facebook a dalších.

40

Q27: O jaké předměty byste třeba měl/a zájem na univerzitě třetího věku? (N=100) Tabulka č. 17 Předmět Literatura Dějiny Zeměpis Přírodopis Historie Matematika Cizí jazyky Čeština Vaření Biologie Braillovo písmo Ekonomika Elektrotechnika Fyzika Péče o koně Politika Ruční práce Sadovnictví Bez odpovědi

Hodnoty 16% 10% 7% 4% 3% 3% 2% 2% 2% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 1% 42%

Pro zajímavost přikládám tabulku s hodnotami, o jaké předměty by měli senioři zájem na univerzitách třetího věku, dotazováno bylo sto respondentů a největší zájem 16% by mělo o výuku literatury.

41

7.2.3 Hypotézy a jejich výsledky Hypotéza č. 1: Senioři s vnoučaty budou mít větší zájem o práci na PC než senioři bez vnoučat.

Předpokládám, že senioři s vnoučaty budou mít větší zájem o práci na PC, z toho důvodu, že vnoučata budou nápomocná při učení počítačových dovedností a v dnešní době internetové komunikace bude počítač pro prarodiče jednodušší a i levnější způsob jak se spojit s rodinou nebo přáteli.

Tabulka č. 17 Zájem o práci na PC Respondenti

Senioři

ano, mám

ne, nemám

netuším,

neodpo-

zda mám

vězeno

zájem s vnoučaty

92

72%

16%

12%

0%

bez vnoučat

8

39%

39%

12%

11%

Hypotéza číslo 1 se u respondentů potvrdila. Podle šetření senioři s vnoučaty mají větší zájem o práci na PC. Rozdíl mezi posuzovanými, kteří mají zájem o práci na PC, je 33%. . Hypotéza č. 2: Senioři žijící na vesnici budou mít menší informovanost o vzdělávacích kurzech než senioři žijící ve městě.

Tabulka č. 18 Informovanost o kurzech Počet Bydliště respondentů

nejsem si

nezajímám

jistá/ý

se o ně

ne, nevím

ano, mám

vesnice

43

24%

23 %

9%

44%

město

57

38%

31%

7%

24%

42

Hypotéza číslo 2 se také potvrdila. Z celkového počtu respondentů 100 jsem zjistila, že 43% respondentů pochází z vesnice a 57% respondentů z města. Podle odpovědí od respondentů jsem zjistila, že respondenti z města větší informovanost o 14% než respondenti z vesnice.

Hypotéza č. 3: Senioři z vesnic nebudou mít takový zájem o volnočasové aktivity jako senioři z města. Tabulka č. 19 Celkem

Zájem o volnočasové aktivity

respondentů

ano, mám

ne, nemám

nezajímám se

vesnice

43

21%

70%

9%

město

57

16%

81%

3%

Bydliště

Hypotéza číslo 3 se nepotvrdila. Celkem odpovědělo 100 respondentů a z toho je 43% respondentů z vesnice a 57% respondentů z města. Podle odpovědí jsem zjistila, že respondenti z vesnice mají zhruba o 5% větší zájem o volnočasové aktivity než senioři z měst.

43

8 Diskuze Ve svém výzkumu jsme se snažila zjistit, zda mají senioři možnost a zájem o volnočasové aktivity a vzdělávací kurzy. Výzkumné šetření jsem prováděla se 100 respondenty. Většina dotazovaných (63%) byly ženy. Největší skupina dotazovaných se pohybuje ve věku mezi 60 -64 lety (24%). Z odpovědí vyplynulo, že 43% respondentů žije na vesnici a 65% z dotazovaných bydlí v domácnosti. Domov s pečovatelskou službou je ve výzkumu považován za pobytové zařízení i přes to, že v DPS má každý svojí domácnost. Jako zařízení je zařazeno z důvodu, protože nabízí možnosti a informace o kurzech a aktivitách pořádaných přímo v DPS. Otázkou, zda senioři vědí o nějakém vzdělávacím kurzu, jsem se dozvěděla, že 60% respondentů o žádném kurzu neví, tím pádem nemá možnost kurzy navštěvovat. Toto procento je celkem vysoké, a proto si myslím, že by bylo vhodné více propagovat vzdělávací kurzy. Vzhledem k vysoké nevědomosti o kurzech, je i procento respondentů, kteří nikdy žádný kurz nenavštěvovali vysoké (66%). Dle dotazníku by senioři měli největší zájem o kurzy práce na PC (25%), ruční práce (15%) a výuku jazyků (13%). V oblasti propagace by tedy dle mého názoru měly být právě tyto vzdělávací programy preferovány. U volnočasových aktivit je 75% respondentů o nějaké aktivitě informováno a 53% dotazovaných volnočasové aktivity už někdy navštěvovalo. Zde se potvrzuje to, že s rostoucí informovaností, roste i návštěvnost. I přes to, že o volnočasových aktivitách jsou senioři dobře informováni, je zájem o ně o 22% nižší než informovanost. Toto procento je dle mého názoru hodně ovlivněno tím, že 65% respondentů žije ve vlastním domě či bytě a 43% z dotazovaných je z vesnice, kde je senior nucen žít aktivním životem a na volnočasové aktivity mu nezbývá tolik času. Toto tvrzení jsem zkoumala hypotézou číslo 3 a bylo vyvráceno, jelikož se tato hypotéza nepotvrdila. Celkem ze 100 dotazovaných žije 53% ve městě a právě tito respondenti mají zhruba o 5 % menší zájem o volnočasové aktivity než senioři vesnice. Toto zjištění pro mě bylo zajímavé, a proto jsme se nad ním dále zamýšlela. Domnívám se, že větší zájem o volnočasové aktivity na vesnici je ovlivněn větší soudržností občanů. Ve vesnici je lepší informovanost právě díky této soudržnosti, místnímu rozhlasu a nástěnkám. Ve městě žijí jedinci ve větší intimitě a tím pádem se o volnočasových aktivitách tolik nedozví,

44

když se o ně sami aktivně nezajímají. Opačně je tomu s vzdělávacími kurzy, což jsem zjistila díky hypotéze číslo 2. Zde je o 14% vyšší informovanost respondentů žijících ve městech. Tento fakt ovlivňuje podle mého názoru to, že kurzy jsou nabízeny při školách, kterých je ve městech větší množství. Tím pádem se senioři mohou setkávat např. v metru s informacemi o VŠ, kde jsou nabízeny kromě vzdělávacích programů pro mládež právě i kurzy pro seniory. Hypotéza číslo 1 se týká seniorů a práce na PC. V této hypotéze jsme tvrdila, že senioři s vnoučaty budou mít větší zájem o práci na PC než senioři bez vnoučat. Toto tvrzení se potvrdilo a respondenti s vnoučaty mají o 33% vyšší zájem o práci na PC. Jak jsem již uváděla, tuto skutečnost předpokládám z důvodu, že vnoučata budou nápomocná při učení počítačových dovedností a v dnešní době internetové komunikace bude počítač pro prarodiče jednodušším a levnějším způsobem spojení s rodinou nebo přáteli než například dopisy nebo telefon. Zjistila jsem, že v dnešní době již 43% seniorů ovládá práci na PC. Toto procento je ještě zkresleno faktem sebepodceňování, jelikož v kontrolní otázce, co senioři umí na PC, již pouze 45% dotazovaných odpovědělo bohužel nic. I přes to, že tyto soubory nejsou reprezentativní, jde pouze o náhodně dotazovaný soubor seniorů z domácnosti a zařízení. Z hlediska rozsahu výzkumu nemůžu zobecnit svá zjištění na populaci všech seniorů. Mohu tvrdit, že jsem měla pestrý výběr, což statisticky dokládá to, že zhruba polovina respondentů byla z měst a polovina z vesnice. Veškeré mnou uváděné výsledky jsou statisticky průkazné.

45

Závěr Ve své absolventské práci se zabývám problematikou volnočasové aktivizace seniorů. Práci jsem rozdělila na dvě části - na část teoretickou a praktickou. V teoretické části se věnuji obecné definici stáří, změnami, kterými senioři procházejí, ať už z fyziologického nebo psychologického hlediska. Také se zaměřuji na instituce pečující o seniory, na volný čas seniorů a možnosti jeho trávení. V praktické části se snažím popsat zařízení pro seniory, ve kterém jsem vykonávala svojí dlouhodobou praxi a tím jsem měla možnost poznat, jak každodenní život seniorů, tak i jejich volnočasové aktivity, které DPS nabízí. Ve svém výzkumu jsem rovněž sledovala informovanost a zájem seniorů o volnočasové aktivity a vzdělávací kurzy. Oslovila jsme 100 respondentů, díky jejichž odpovědím jsem získala míru informovanosti i zájmu o volnočasové aktivity a vzdělávací kurzy. Tím se mi podařilo splnit hlavní cíl mé absolventské práce. Zpracováním všech kapitol teoretické části a vyhodnocením dotazníkového šetření si myslím, že se mi podařilo splnit veškeré dílčí cíle, které jsme si na začátku své AP stanovila. Vzhledem k tomu, že se chci seniorům v budoucnu věnovat i nadále, chtěla jsem svou AP zjistit, na co by bylo dobré se zaměřit v práci s nimi. Snažila bych se hlavně o to, jak jim aktivně vyplnit volný čas, aby byl pro ně potěšením a zároveň i přínosem. Díky této práci se mi podařilo zjistit, jakým směrem bych se v oblasti volnočasových aktivit pro seniory ubírat. Vím tedy, že nejdůležitější je propagace a nabídka vhodných aktivit a kurzů.

46

Summary Leisure Time Activation of Seniors In these days more than 50% of population is not at the productive age in the Czech Republic. The elderly represent the part of the population that cannot be overlooked. I chose the theme of my assignment because this problem cannot be overlooked. It has been very interesting for me for longer time. I think that the problem of ageing population will still grow. The aim of this assignment is to search the ways of spending free time by seniors and also to characterize the activities they are usually devoted to. My assignment consists of two parts - theoretical and practical part. The theoretical part of this assignment presents general definition of ageing and its stages from the view of biological, psychological and social changes. Then I deal with the differences in family life, life in domiciliary care and life in retirement house. Then I describe some leisure time activities and of their procedures. In the practical part I describe domiciliary house in Stará Boleslav, where I spent my continuous practical training. I describe survey in which I tried to find if they have the opportunity to be interested in leisure time activities. The result of the research is that 60% of respondents do not know about training courses and 66% of respondents never attended any course. 75% of respondents know about organizing leisure time activities and 53% respondents sometimes attended leisure time activities. I think that the percentage of seniors who don’t know about the activities is very high, and it is important to promote them better according to the questionnaire. The most popular activities for seniors are 32% fitness exercises 25% of respondents would be interested in working with PC, 15% craft, 13% of the teaching of foreign languages. Due to this assignment I found out what activities are the most interesting for them and on which of them I should focus my attention. I hope I successfully met the aims of my assignment.

Key words: senior, leisure time, activities, retirement house, respondent, population

47

Bibliografie Monografie

1. GOLDMANN, Radoslav et al. Vybrané kapitoly ze sociálních disciplín. Dotisk 3., přepracováno a doplněno vyd. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. 131 s. ISBN 80-244-1454-6.

2. HAŠKOVCOVÁ , Helena. Fenomén stáří. 1. vyd. Praha : Panorama, 1990. 407 s. ISBN 80-7038-158-2

3. HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládež a volný čas, 1. vyd. Praha : Portál, 2004. 173 s. ISBN 80-7178-927-5.

4. MATOUŠEK, Oldřich et al. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. 1. vyd. Praha : Portál, 2007. 183 s. ISBN 978-80-7367-310-9

5. MATOUŠEK, Oldřich, KODYMOVÁ, Pavla, KOLÁČKOVÁ, Jana (eds.). Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 1. vyd. Praha : Portál, 2005. 351 s. ISBN 80-7367-002-X.

6. MATOUŠEK, Oldřich. Ústavní péče. 2. rozš. a přeprac. vyd. Praha : Slon, 1999. 159 s. ISBN 80-85850-76-1.

7. MOATTI, Roger, MUSARELLA, Paul. Vitalita v každém věku. vyd. Brno: Svan spol. s.r.o., 1995. 433 s. ISBN 80-85956-03-0.

8. PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, Jiří. Pedagogický slovník. 6.,aktualizované a rozšířené vyd. Praha : Portál, 2009. 395 s. ISBN 978-80-7367647-6.

48

9. SMUTEK, Martin, KAPPL, Miroslav (eds.). Proměny klienta služby sociální práce. 1. vyd. Hradec Králové : Gaudeamus, 2006. 478 s. ISBN 80-7041-716-1.

10. STUART-HAMILTON, I. Psychologie stárnutí. Praha : Portál, 1999. ISBN 80-7178274-2.

11. ŠERÁK, M. Zájmové vzdělávání dospělých. Prah : Portál, 2009. 208 s. ISBN 978807367-551-6.

12. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II : dospělost a stáří. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2007. 461 s. ISBN 978-80-246-1318-5.

Elektronické dokumenty Menopauza [online]. [cit. 2012-01-25] Dostupné z : Osteoporóza [online]. [cit. 2012-01-26] Dostupné z : Diabetes [online]. [cit. 2012-01-26] Dostupné z : Dotazník [online]. [cit. 2012-04-17] Dostupné z : Tiffani [online]. [cit. 2012-04-17] Dostupné z :

49

Přílohy Seznam příloh: 1. příloha fotogalerie pletení z pedigu 2. příloha fotogalerie tiffany technika 3. příloha dotazník

Příloha č. 1

Foto č. 1 (autor Štembergová)

Foto č. 2 (autor Štembergová)

Foto č. 3 (autor Štembergová)

Foto č. 4 (autor Štembergová)

Foto č. 5 (autor Štembergová)

Foto č. 6 (autor Štembergová)

Příloha č. 2

Foto č. 7 (autor Štembergová)

Foto č. 8 (autor Štembergová)

Foto č. 9 (autor Štembergová)

Foto č. 10 (autor Štembergová)

Foto č. 11 (autor Štembergová)

Foto č.12 (autor Štembergová)

Foto č. 13 (autor Štembergová)

Foto č. 14 (autor Štembergová)

Příloha č. 3 DOTAZNÍK:

Dobrý den, jsme studentkou třetího ročníku oboru Sociální práce Vyšší odborné školy MILLS s.r.o. Tímto bych Vás ráda požádala o vyplnění krátkého dotazníku, který použiji pouze pro vypracování mé absolventské práce. Zabývá se tématikou volnočasové aktivizace seniorů. Data budou zpracována důvěrně. Předem Vám moc děkuji, Eliška Štembergová.

Q1: Jakého jste pohlaví? 1. muž 2. žena

Q2: Kolik je Vám let? 1. 60 – 64 let 2. 65 – 69 let 3. 70 – 74 let 4. 75 – 79 let 5. 80 – 84 let 6. 85 a více

Q3: Kolik obyvatel má místo, ve kterém žijete? 1. 1 - 1000 2. 1001 – 5000 3. 5001 – 10000 4. 10001 – 20000 5. 20001 – 30000 6. 30001 – 40000 7. 40001 – 50000 8. Více než 50000

Q4: Bydlíte v: 1. domácnosti 2. domově seniorů 3. domově pečovatelské služby

Q5: Víte, zda jsou ve Vašem okolí bydliště organizovány nějaké vzdělávací kurzy? (pro seniory v domác.) 1. ano, vím – Kde? __________________ 2. nejsem si jistá/ý 3. slyšela jsem o nich, ale nezajím se 4. ne, nevím

Q6: Máte ve Vašem domově seniorů nějaké vzdělávající kurzy? (pro seniory v DS) Vzdělávací kurzy – výuka cizího jazyka, ruční práce, práce s PC, literární kroužky a jiné) 1. ano, máme 2. ne, nemáme

Q7: Pokud jste v otázce S5 zodpověděl/a „ano, máme“ tak o jaké vzdělávací kurzy se jedná? ______________

Q8: Docházíte aktuálně do nějakého vzdělávacího kurzu? 1. ano, docházím 2. ne, nedocházím 3. nemám o ně vůbec zájem

Q9: Už jste někdy navštěvoval/a nějaké vzdělávací kurzy? Vzdělávací kurz – výuka cizího jazyka, ruční práce, práce s PC, literární kroužky a jiné. 1. ano, navštěvoval/a 2. ne, nenavštěvoval/a

Q10: Jaké vzdělávací kurzy jste navštěvoval/a? 1. výuka cizího jazyka 2. ruční práce 3. práce s PC 4. literární kroužky 5. jiné______________

Q11: Jaké vzdělávací kurzy byste chtěl/a navštěvovat? 1. výuka cizího jazyka 2. práce na PC 3. literární kroužky 4. ruční práce 5. jiné ______________

Q12: Víte ve Vašem okolí o nějaké volnočasové aktivitě? (volnočasová aktivita – kondiční cvičení, poslechové pořady, zpívání, duchovní péče, keramika, různé besídky a další) 1. ano, vím 2. ne, nevím

Q13 Už jste někdy navštěvoval/a nějaké volnočasové aktivity? 1. ano, navštěvoval/a 2. ne, nenavštěvoval/a

Q14:Co by bylo pro Vás motivací, abyste se zúčastnil/a na volnočasové aktivitě? 1. dobrý kolektiv 2. málo peněz za aktivity 3. naučení nových dovedností 4. vyplnění volného času 5. jiná motivace ______________

Q15: Jaká volnočasová aktivita by Vás nejvíce zajímala? 1. četba 2. háčkování 3. keramika 4. aranžování květin 5. kondiční cvičení 6. poslechové pořady 7. zpívání 8. jiné __________

Q16: Kolik byste byl/a ochotna dohromady investovat do vzdělávacích kurzů a volnočasových aktivit za (měsíc)? (sečtená částka za vzdělávací kurzy a volnočasové aktivity) 1. nic, využil/a bych pouze nabídky zadarmo 2. 1,- až 100,3. 101,- až 499,4. 500,- až 799,5. 800,- až 999,6. více jak 1000,-

Q17: Do jaké vzdálenosti byste byla schopna / byl schopen docházet případně dojíždět na vzdělávací kurzy? 1. do 50 metrů 2. od 51 metrů do 100 metrů 3. od 101 metrů do 500 metrů 4. od 501 metrů do 999 metrů 5. od 1 kilometrů a více

Q18: Jste v pravidelném kontaktu (alespoň 1x za měsíc) se svými vnoučaty? 1. ano, jsem 2. ne, nejsem

Q19: Kolik máte vnoučat? 1. žádné nemám 2. jedno 3. dvě 4. tři 5. více než tři

Q20: Ovládáte práci s PC? 1. ano, ovládám 2. ano, ovládám jen částečně 3. ne, neovládám

Q21: Kdybyste měl/a zájem naučit se pracovat na PC, pomohla by Vám vnoučata? 1. ano 2. nejspíš ano 3. nejspíš ne 4. ne 5. nevím

Q22: Co vše dokážete na PC udělat sami? (Možnost více odpovědí) 1. zapnout a vypnout PC 2. Word (napsat dopis, životopis) 3. Excel (vytvořit tabulku, graf) 4. napsat email 5. komunikovat s lidmi přes Internet ( Skype, ICQ, Facebook 6. hledat informace na internetu (Google, Seznam, Wikipedia) 7. bohužel, z nabídky nic nedokážu

Q23: Máte tušení, co je to univerzita třetího věku? 1. ano, mám tušení 2. ne, nemám tušení Q24: Máte tušení, kde má univerzita třetího věku zázemí? ___________

Q25: Navštěvujete univerzitu třetího věku? ano, navštěvuji ne, nenavštěvuji

Q26: Pokud jste v otázce S23 odpověděl/a „ano, navštěvuji“ jaké předměty navštěvujete? _______________ _______________ _______________

Q27: Pokud jste v otázce S23 odpověděl/a „ne, nenavštěvuji“ o jaké předměty byste třeba měl/a zájem? ________________ ________________ ________________