Jiho eská univerzita v eských Bud jovicích Teologická fakulta Katedra etiky, psychologie a charitativní práce
Bakalá ská práce
AKTIVIZACE SENIOR V DOMOV POKOJNÉHO STÁ Í NAŠÍ PANÍ OBLASTNÍ CHARITY V KLATOVECH
Vedoucí práce:
Mgr. Jana Šime ková
Autor práce: Studijní obor: Forma studia: Ro ník:
Jana Kadlecová Sociální a charitativní práce Kombinovaná etí
2014
Prohlášení Prohlašuji, že svoji bakalá skou práci jsem vypracovala samostatn pouze s použitím pramen a literatury uvedených v seznamu literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona . 111/1998 Sb. v platném zm ní, souhlasím se zve ejn ním své bakalá ské práce, a to v nezkrácené podob (v úprav vzniklé vypušt ním vyzna ených ástí archivovaných Teologickou fakultou) elektronickou cestou ve ve ejn p ístupné ásti databáze STAG provozované Jiho eskou univerzitou v eských Bud jovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifika ní práce. Souhlasím dále s tím, aby touto elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona . 111/1998 Sb. zve ejn ny posudky školitele a oponent práce i záznam o pr hu a výsledku obhajoby kvalifika ní práce. Rovn ž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifika ní práce s databází kvalifika ních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifika ních prací a systémem na odhalování plagiát .
Datum: 31. 3. 2014 ………………........... Jana Kadlecová
Pod kování kuji vedoucí mé bakalá ské práce, paní Mgr. Jan Šime kové, za ochotu, cenné rady, ipomínky a metodické vedení práce. Dále bych cht la pod kovat Bc. Marii Malkusové, editelce Oblastní charity v Klatovech, pí Lence Bauerové, vedoucí Domova pokojného stá í Naší Paní, a pí Miroslav Tomšíkové, arteterapeutce Domova pokojného stá í - za pomoc a poskytnutí dodate ných materiál , umožn ní mi docházet do za ízení za ú elem pozorování praktikování aktivizace a podílet se p ímo na aktivizaci vedením tvo ivých dílen a po ádáním koncert . V neposlední ad d kuji mé rodin a blízkým p átel m za podporu, trp livost a pr žné povzbuzování p i psaní této práce.
Obsah ÚVOD ......................................................................................................................... 6 1
ZÁKLADNÍ POJMY ........................................................................................ 7 1.1 Stárnutí .......................................................................................................... 7 1.2 Stá í ............................................................................................................... 8 1.3 Projevy stá í .................................................................................................. 9 1.4 Vliv ne innosti na stárnutí ............................................................................ 10
2
AKTIVIZA NÍ INNOSTI ........................................................................... 11 2.1 Sociální služby ............................................................................................. 11 2.2 Aktiviza ní innosti podle zákona o sociálních službách............................... 11 2.3 Pojem aktivizace .......................................................................................... 11 2.4 Podmínky aktivizace .................................................................................... 13 2.5 Formy aktivizace ......................................................................................... 14 2.6 Druhy aktivizace .......................................................................................... 17 2.6.1 Pohybová terapie ................................................................................ 18 2.6.2 Kognitivní aktivizace .......................................................................... 18 2.6.3 Smyslová aktivizace ........................................................................... 19 2.6.4 Ergoterapie ......................................................................................... 19 2.6.5 Arteterapie v širším slova smyslu…… ..................... …………………20 2.6.6 Animoterapie ...................................................................................... 22 2.6.7 Reminiscence...................................................................................... 22 2.6.8 Duchovní aktivizace ........................................................................... 23
3
DOMOV POKOJNÉHO STÁ Í NAŠÍ PANÍ OCH KLATOVY .................. 23 3.1 Charakteristika za ízení ............................................................................... 23 3.2 Poslání a cílová skupina (objekty aktivizace) ............................................... 24
4
AKTIVIZACE SENIOR V DOMOV POKOJNÉHO STÁ Í NAŠÍ PANÍ ........................................................................................................................... 25 4.1 P íprava a pr h šet ení .............................................................................. 25 4.2 Organizace aktivizace a aktiviza ní innosti senior v DPS ......................... 26 4.2.1 Subjekty a organizace aktivizace senior v DPS ................................ 26 4.2.2 Formy a základní druhy aktiviza ních inností ................................... 27 4.3 Aplikace jednotlivých druh aktivizace v DPS ............................................ 27 4.3.1 Pohybová terapie ................................................................................ 27 4.3.2 Kognitivní aktivizace .......................................................................... 28 4.3.3 Smyslová aktivizace ........................................................................... 29 4.3.4 Ergoterapie ......................................................................................... 29 4.3.5 Arteterapie v širším slova smyslu ........................................................ 30 4.3.6 Animoterapie ...................................................................................... 31 4
4.3.7 Reminiscence...................................................................................... 32 4.3.8 Duchovní aktivizace ........................................................................... 32 4.4 Ú ast na aktivizaci........................................................................................ 33 4.5 Pln ní cíl aktivizace .................................................................................... 33 ZÁV R ..................................................................................................................... 33 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJ
................................................. 36
SEZNAM P ÍLOH .................................................................................................. 41 ÍLOHY ................................................................................................................. 42 ABSTRAKT .............................................................................................................. 59
5
ÚVOD Je všeobecn známým faktem, že se ve vysp lých zemích, tzn. i v eské republice, prodlužuje délka lidského života1. Popisují to demografické ukazatele, nap . normální délka života, která se u nás za posledních padesát let prodloužila tém o 10 let, viz íloha I. Roste po et senior v populaci. Nap . v roce 1920 byl podíl osob ve stá í 60 a více let na celkovém po tu obyvatel 9,9 %, v roce 1950 se rovnal 12,6 %, 1980 - 16,9 % a v roce 2010 již inil 22,6 %. Podle demografických prognóz se v R podíl osob ve stá í 65 a více let na celkovém po tu obyvatel, v roce 2050, bude pohybovat mezi 30 a 33 %2 i podle jiných, nov jších zdroj , mezi 27 a 31 %3. Stá í p ináší do lidského života adu zm n, pozitivních i negativních. Ty pozitivní jsou nap íklad životní zkušenosti, trp livost, schopnost odstupu a reflexe, rozvážnost, nové p íležitosti apod. Ty negativní ovliv ují ú ast senior na spole enském život a mohou vést až k sociální exkluzi. Shrnuje to nap . p íru ka ke strategii pro demografické stárnutí: „Starší lidé jsou vystaveni jednomu z nejvyšších rizik chudoby mezi všemi v kovými skupinami a zažívají sociální vylou ení v d sledku ady faktor , jako jsou omezený spole enský kontakt, zdraví, nízký p íjem, nedostatek mobility a zneužívání jejich slabšího postavení.“4 Z uvedených hledisek se jeví jako pravd podobné, se sice bude prodlužovat i délka aktivního života senior , ale zárove poroste po et senior ohrožených sociální exkluzí, i p ímo vylu ovaných ze spole enského života. S rostoucím po tem senior proto poroste i poptávka po sociálních službách a jist i po aktiviza ních innostech. To je také d vod pro moji volbu tématu bakalá ské práce. Pro práci jsem si stanovila t i cíle: 1. Stru popsat proces stárnutí a jeho výsledek stá í, jako p irozenou sou ást ontogeneze lov ka. Na projevech stá í a ne innosti ukázat jejich potenciál snižovat sob sta nost senior a vytvá et tak podmínky pro sociální vylu ování. 2. Objasnit místo aktivizace v systému sociálních služeb a ut ídit a charakterizovat formy a druhy nej ast ji používaných aktiviza ních inností. 3. Charakterizovat aktiviza ní innosti provád né v konkrétním za ízení sociálních služeb – v Domov pokojného stá í Naší Paní Oblastní charity v Klatovech a posoudit, zda napl ují cíle stanovené Domovem. Stanoveným cíl m jsem p izp sobila strukturu práce. V první ásti objasním pojmy stárnutí a stá í. Protože jde o velmi obsáhlou oblast lidského poznání (teorií stárnutí existují p ibližn t i stovky) a stárnutí i stá í jsou významn individuální, shrnu zde jen ást poznatk , které považuji za dostate né k objasn ní p in snižování funk ních schopností a sob sta nosti senior . Vý tem hlavních projev stá í bych cht la ukázat 1
V k, ve kterém ve sledovaném období zem elo nejvíce osob, tj. modus v ku úmrtí i také modus délky života. 2 srov. Popula ní prognóza R do r. 2050 [online] 3 srov. BURCIN, Boris a Tomáš Ku era. Prognóza popula ního vývoje eské republiky na období 2008-2070 [online] 4 FERRY, Martin a Richard BAKER. Regionální strategie a demografické stárnutí. s. 11
6
na skute nosti snižující aktivitu senior a tím i na možné sm ry protip sobení, tzn. na možné cílení aktivizace. Ve druhé ásti práce se zam ím na objasn ní pojmu aktiviza ní innosti a jejich místo v systému sociálních služeb. Uvedu stru ný p ehled forem, základních i jednotlivých druh aktiviza ních inností. V novat se budu aktiviza ním innostem, které považuji pro práci se seniory, z hlediska sociální práce, za významné. A ve t etí ásti charakterizuji konkrétní za ízení sociálních služeb – v Domov pokojného stá í Naší Paní Oblastní charity v Klatovech, za lením ho do systému sociálních služeb a popíši provád ní aktiviza ních inností v n m tak, jak jsem je odpozorovala nebo získala informace z rozhovor s objekty i subjekty aktivizace. 1. Základní pojmy Stárnutí a stá í zkoumá ada v dních obor , od sociologie, p es antropologii, psychologii a další, až po medicínu. Pro úsp šnou sociální práci se seniory je nutné si uv domit specifika této cílové skupiny, pochopit termíny „stárnutí“ a „stá í“, co znamenají a jak se stárnutí, resp. stá í, projevují. 1.1 Stárnutí Definování stárnutí ovliv uje p edm t v dy, která tuto problematiku zkoumá, tzn. úhel pohledu (jak, i pro stárneme), a také „hloubka“ pohledu (p iny stárnutí na úrovni molekulární, bun né, orgánové) apod. V sou asnosti se v dci p ou nad tím, co je ina, a co projev stárnutí, a asto tyto jevy zam ují.5 Nejobecn ji se stárnutí chápe jako proces související se zm nami v pr hu asu6. Podrobn ji tento proces popisují teorie stárnutí, kterých je mnoho (Medved v jich shromáždil na t i stovky7). Nejrozší en jší jsou teorie replikativního stárnutí, p ných vazeb, volných radikál , ukládání lipofuscinu v bu kách, mutace bun k, autoimunitní reakce, teorie rychlosti života a další. Velké množství teorií stárnutí je jedním z d vod , pro neexistuje všeobecn p ijímaná definice pojmu stárnutí. Na stárnutí p sobí nejen vnit ní, ale i ada vliv vn jších, nap . stav životního prost edí, p ijímané potraviny, životní styl, ale i socializace osobnosti apod. Štilec shrnuje názory gerontolog , tak že „o délce života lov ka rozhodují ze 60-70 % genetické faktory a z 30-40 % vn jší podmínky“.8 Problém definování stárnutí je také jeho asynchronicita a interindividualita. Tzn., že soustavy a funkce organizmu stárnou nerovnom rn a stárnutí je velmi individuální, i u osob stejného v ku probíhá stárnutí odlišn . Shrneme-li uvedené teze, m žeme za stárnutí lov ka považovat p irozený proces, kdy b hem jeho života, za p sobení vnit ních i vn jších podmínek, dochází k odumírání 5
srov AUSTAD, Steven N. Pro stárneme. Prom ny lidského t la. s. 54-55 srov. HARTL Pavel a Helena HARTLOVÁ, Psychologický slovník, s. 561 7 srov AUSTAD, Steven N. Pro stárneme. Prom ny lidského t la. s. 53 (cit. MEDVEDEV, Zhores A. An Attempt at a Rational Classification of Theories of Ageing. Biological Reviews, ro . 65, . 3, s. 375–398.) 8 ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního životního stylu pro seniory. s. 14. 6
7
lesných bun k, pop . ke snižování jejich kvality a tím ke ztrátám schopností, výkonnosti a odolnosti organismu. T lesné i psychické projevy stárnutí jsou významn individuální. 1.2 Stá í S pojmem stá í je to obdobné jako s termínem stárnutí, tzn., že není obecná definice. Shoda panuje v tom, že stá í je výsledkem stárnutí9. Za d ležité pro sociální práci považuji fakt, že obdobn jako stárnutí, je i stá í významn individuální. Pro ur ení stá í se nej ast ji, by ne nejp esn ji, používá kalendá ní len ní, tj. podle kalendá ního v ku10 lov ka. Lidský život se d lí na periody. Stá í se zpravidla d lí na t i, dva nebo ty i úseky. ehled n kterých pohled na len ní stá í podle kalendá ního v ku je uveden v p íloze II. Periodizace podle kalendá ního v ku je jednoduchá, snadno využitelná, ale nezohleduje individualitu procesu stárnutí a projev stá í. Pro popis stá í se využívá také biologický v k, který „poukazuje na objektivní stav fyzického vývoje i degenerace“.11 Fiktivní biologický v k postihuje individualitu procesu stárnutí a projev stá í velmi dob e, ale vytvá í nové problémy, spojené nap . „s obtížností rozlišit zm ny vyplývající ze samotného stárnutí od zm n vzniklých nap íklad vlivem prost edí i vlivem nemocí“.12 Ur ování biologického stá í je odborná záležitost, sociální pracovník se s ním nebude setkávat. asto se objevuje i popis stá í z hlediska sociálního – sociální stá í, které je asto spojeno s r znými sociálními událostmi, nap . odchodem do d chodu. Ozna ení pro sociální stá í uvádí nap . Kalvach: „Sociální periodizace života asto užívá ozna ení …t etí v k (postproduktivní, stá í), p ípadn tvrtý v k (období závislosti).“13 V literatu e se vyskytuje i pojem subjektivní v k. Nap . Kozáková s Müllerem o n m íkají, že „znamená, jak se lov k sám cítí a jaké je jeho individuální sebev domí. Subjektivní v k se projevuje v názorech, postojích a inech. Nemusí být v souladu s objektivní situací a reálnými možnostmi lov ka seniorského v ku.“14 Pro pot eby sociální práce pokládám za dostate nou nap . definici Saka a Kolesárové: „Stá í je životní fáze lov ka ohrani ená dv ma asovými body. Horní v ková hranice stá í je ost e vymezena smrtí. Spodní v ková hranice je rozmazána tím, že jevy a procesy, které tvo í stá í, do života lov ka vstupují postupn . Teprve úhrn t chto proces tvo í stá í. Každý z jev a proces tvo ících stá í má sv j vlastní as a v k, v n mž za ne v život lov ka p sobit. Tato individuálnost je provázena a posilována jedine ností každého jedince.“15
9
srov. MALÍKOVÁ, Eva. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních. s. 15. používaná synonyma – chronologický v k, matri ní v k 11 STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. s. 22. 12 OUBAL, Stanislav. Biologický v k a jeho význam [online]. 13 KALVACH, Zden k. Gerontologie. s. 47. 14 KOZÁKOVÁ, Zde ka a Old ich MÜLLER. Aktiviza ní p ístupy k osobám seniorského v ku. s. 13. 15 SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Sociologie stá í a senior . s. 14. 10
8
1.3 Projevy stá í Stá í p ináší mnoho zm n, které p sobí proti aktivitám seniora, omezují je. Involu ní zm ny se dotýkají snad každého orgánu v t le. P ipome me si hlavní projevy: nosný aparát – kosti ídnou a k ehnou, snižuje se pohyblivost kloub , pohybový aparát – svalstvo ztrácí elasticitu, ubývá jich, ztráta síly, trávicí soustava – nižší vst ebatelnost živin, vylu ovací soustava – zpomalení innosti, snížení výkonosti p i vylu ování toxin a odpadních látek, objevuje se inkontinence, dýchací soustava – snížená výkonnost, menší p ívod kyslíku, dušnost, ob hová soustava – srdce ztrácí sílu a k rozvád ní krve pot ebuje více energie, zužování cév a snižování jejich pružnosti, nervová soustava – ztráta hmotnosti mozku, pokles metabolické aktivity mozku, zvyšování prahu bolesti, pohlavní soustava – vyhasínání pohlavní aktivity, lní pokryv – pokožka ztrácí elasticitu, další systémy a funkce – snižování schopnosti termoregula ního systému, endokrinní regulace. Smysly osob seniorského v ku postupn oslabují: zrak – zhoršuje se akomodace, rychlost p izp sobení zm nám sv telných podmínek, pomalejší zpracování zrakových podn , zmenšuje se zrakové pole, sluch – slábne, zhoršuje se vnímání zvuk o vysokých frekvencích, omezena selekce zvuk , zejména na hlu ném pozadí, objevuje se obtížné vnímání i, chu a ich – snížená citlivost, hmat – zvyšuje se práh citlivosti, tj. je nutná vyšší stimulace k že.16 Všechny skute nosti v biologickém, smyslovém i sociálním dopadu stá í se projevují v psychice senior : zpomaluje se reak ní doba, snižuje se schopnost p izp sobení, reakce na zm ny je obtížná, zhoršuje se pam , zejména krátkodobá, vštípivost se snižuje, klesá mentální výkonnost a koncentrace pozornosti, snižují se psychomotorické schopnosti, vyjad ování se stává obtížn jším (zapomínání slov, zám na významu slov), mohou se objevovat zmatenost a deprese, pocity osam losti apod., objevuje se egocentrismus, vyskytují se podezíravost a ned ra, nebo naopak až nepochopitelná naivita, snižuje se intenzita emocí a oslabuje odolnost stresu apod.17
16 17
srov. KALVACH, Zden k et al. Geriatrie a gerontologie. s. 517-816 srov. STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. s. 47-176
9
V sociální oblasti: které vlivy stárnutí (nap . zm ny zraku a sluchu, atrofie svalstva a zhoršování pohybových schopností) p ímo ovliv ují za azení senior do sociálních skupin – jedna z hlavních p in sociálního vy le ování, zpravidla umírá jeden z partner , ubývají p átelé, asto dochází ke zm domova (st hování do „menšího“, nástup do domova pro seniory) atd.18 I v duchovní oblasti m že mít stá í své dopady, Motlová s Opatrným je ozna ují jako „spirituální bolesti“ a jde zejména o: útrapy spojené s odcizením od svého nejhlubšího já, což se nejvíce projevuje jako pocit ztráty smyslu a strachu z neznáma (smrti), touha po konci života (pramenící práv ze ztráty smyslu života), ztráta osobních vztah , spirituální obtíže náboženského charakteru, nap . pocity viny z nábožensky nep ijatelného konání v minulosti. 19 1.4 Vliv ne innosti na stárnutí Ne innost má na lov ka špatný vliv. Nedostatek t lesné innosti zp sobuje oslabování až úbytek svalstva, v . snižování výkonnosti srde ního svalu, vede k dušnosti, snižuje pohyblivost kloub , zhoršuje metabolismus i funkci smyslových orgán , apod. Nedostatek duševní innosti ovliv uje ídnutí synaptické sít v mozku, chudnutí slovní zásoby, poruchy pam ti atd. Sociální pasivita m že vést k nejistot v nových sociálních situacích a až k izolaci20. Všimn me si, že nastín né dopady ne innosti se kryjí se zm nami, které zp sobuje stárnutí a považuje se za prokázané, že je urychlují. Langmeier s Krej ovou zd raz ují: „Negativní d sledky ne innosti nebo podn tové, ale i emo ní deprivace jsou itom ve starším v ku daleko závažn jší než d íve a vedou k urychlení p irozených involu ních zm n.“21 Obdobný záv r uvádí i Halásková „Ne innost m že v pokro ilejším v ku být po átkem nezadržitelného úpadku. Vede k depresím, k urychlení fyziologických proces stárnutí a k rozpadu osobnosti.“22 Kalvach s Otovou dokonce uvádí, že t lesná i duševní ne innost biologickou involuci výrazn zesiluje.23 Z uvedeného, zle dovodit záv r, že ne innost zvyšuje riziko závislosti a nesob sta nosti. Cesta k snížení tohoto rizika je innost, aktivita. Konstatuje to nap . Pichaud „Vhodná duševní a t lesná aktivita m že zpomalit nástup funk ních zm n a prodloužit aktivní v k“24, i Dvo ková „Aktivita je prevencí nesob sta nosti“.25 18
srov. PICHAUD, Clément, Isabelle THAREAUOVÁ. Soužití se staršími lidmi. s. 26-34 srov. OPATRNÝ, Michal a Lenka Motlová. Senio i. s. 96-97, 20 srov. KALVACH, Zden k a Berta OTOVÁ. Pozitivní ovlivnitelnost funk ního a zdravotního stavu ve stá í. s. 140. 21 LANGMEIER, Josef a Dana KREJ OVÁ. Vývojová psychologie. s. 213. 22 HALÁSKOVÁ, Kamila. Gerontopsychologie. s. 147. 23 srov. KALVACH, Zden k a Berta OTOVÁ. Pozitivní ovlivnitelnost funk ního a zdravotního stavu ve stá í. s. 140 24 PICHAUD, Clément, Isabelle THAREAUOVÁ. Soužití se staršími lidmi. s. 25. 25 DVO KOVÁ, Dagmar. Kvalita života senior v domovech pro seniory. s. 27. 19
10
2
AKTIVIZA NÍ INNOSTI
2.1
Sociální služby
sledky involuce, tj. „oslabení nebo ztráta schopností z d vodu v ku“26, které negativn ovliv uje ne innost, jsou považovány za nep íznivou sociální situaci, která že zp sobovat sociální vylu ování. Jedním z možných protiopat ení jsou sociální služby. Ty jsou, jako jedna z forem sociálního zabezpe ení27, usm ovány zákonem o sociálních službách. Zákon o sociálních službách je definuje jako innosti, které zajiš ují „pomoc a podporu osobám za ú elem sociálního za len ní nebo prevence sociálního vylou ení“.28 2.2
Aktiviza ní innosti podle zákona o sociálních službách
Významným prvkem Zákona o sociálních službách je, že ur uje základní innosti p i poskytování sociálních služeb, a které z nich a u jakých jednotlivých druh sociálních služeb musí být vždy zajišt ny. Jedním z druh základních inností p i poskytování sociálních služeb jsou aktiviza ní innosti. 29 Zákon o sociálních službách stanovuje povinnost zajistit aktiviza ní innosti u jednotlivých druh sociálních služeb, které uvádím v p íloze III. Rozsah úkon poskytovaných v rámci základních inností u jednotlivých druh sociálních služeb stanovuje Vyhláška, kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách. Srovnáním úkon poskytovaných v rámci základní innosti „aktiviza ní innosti“ lze dovodit, že zákonodárce zahrnuje pod aktiviza ní innosti zejména tyto úkony: nácvik a upev ování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, pomoc p i obnovení nebo upevn ní kontaktu s p irozeným sociálním prost edím, volno asové a zájmové aktivity. 30 2.3
Pojem aktivizace
Zákon o sociálních službách, ani jeho provád cí vyhláška, nedefinují pojem aktivizace a pro pojem aktiviza ní innosti uvádí pouze vý et úkon . Z tohoto d vodu je nezbytné se u tohoto pojmu zastavit a zp esnit co si pod ním budeme p edstavovat. Akademický slovník cizích slov k pojmu aktivizace uvádí „uvedení do (intenzivn jší) innosti, rozvinutí (intenzivn jší) innosti, aktivity, aktivizování“, k pojmu aktivizovat „podn covat, podnítit k (intenzivn jší) innosti, (u) init aktivn jším“, a k pojmu aktivní „vykonávající (intenzivní) innost, inný; na innosti založený“.31 26
Zákon . 108/2006 Sb., § 3. srov. KREBS, Vojt ch a kol. Sociální politika. s. 163 28 Zákon . 108/2006 Sb., § 3. 29 srov. tamtéž, § 35 písmeno f) 30 srov. Vyhláška . 505/2006 Sb., §§ 5 až 35 31 Nový akademický slovník cizích slov. s. 35 27
11
Kozáková s Müllerem považují aktivizaci za proces, jehož výsledkem je aktivita senior , a za jeden z nástroj zvyšování kvality jejich života. P ináší v tší životní spokojenost protože: ispívá k udržování t lesné výkonnosti, podporuje duševní výkonnost, napomáhá smysluplnému zapojení do spole nosti, ináší kladné subjektivní prožitky.32 Podle Malíkové jsou aktiviza ní innosti používáním vhodných stimula ních a aktivizujících podn , které: pomohou seniorovi uv domit si sebe a své pot eby, podpo í mobilizaci jeho sil a iniciativní zapojení se do sebepé e, isp jí k zachování pocitu vlastní d stojnosti, radosti a uspokojení, zabra ují tak vzniku a rozvoji závislosti. 33 Jure ková chápe aktivizaci jako: prevenci patologického t lesného, psychického, sociálního i duchovního chátrání, cestu k uspokojování t lesných, psychických, sociálních i duchovních pot eb, innost p inášející radost ze života, poskytující motivaci k životu a dávající mu smysl a hodnotu, možnost bavit se, mít se z eho a na co t šit.34 Z toho vyvozuje definici aktivizace „je (to) specifický zp sob intervence do života lov ka s cílem uspokojení jeho fyzických, duševních, spole enských a duchovních pot eb a rozvoje i udržení jeho schopností a dovedností v rámci jeho stávajících možností.“35 kte í považují termín aktivizace senior za p ekonaný, protože vyvolává edstavu pasivního, manipulovaného konzumenta. Tyto p edstavy a zkušenosti s nedobrovolnou ú astí, a n kdy až se šikanováním senior , vedly ke kompromitaci pojmu „aktivizace“, a proto up ednost ují používání ozna ení „programování aktivit“. Cílem je vytvá ení prost edí podporujícího aktivitu senior a p ináší jim pocit smysluplné existence a sebeúcty. 36 Aktivizace je multidisciplinární proces, na kterém se podílí vedle sociálních pracovník a pracovník v sociálních službách zejména zdravotníci, i ada dalších odborností jako nap íklad fyzioterapeuti, pedagogové, duchovní, ergoterapeuti atd. Výhodné je využití odborník z ad dobrovolník .37
32
srov. KOZÁKOVÁ, Zde ka a Old ich MÜLLER. Aktiviza ní p ístupy k osobám seniorského v ku. s. 36-37. srov. MALÍKOVÁ, Eva. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních. s. 122. 34 srov. JURE KOVÁ, Petra. Aktivizace senior . s. 144. 35 tamtéž s. 144. 36 srov. JANE KOVÁ, Hana a Zden k KALVACH a Iva HOLMEROVÁ. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace. s. 436-437. 37 srov. DVO KOVÁ, Dagmar. Kvalita života senior v domovech pro seniory. s. 15. 33
12
2.4
Podmínky aktivizace
Aktivizace, aby byla ú inná, musí splnit ur ité obecné podmínky. Za d ležité se považují p edevším principy zachování autonomie a d stojnosti. Požadavky na aktivizaci v jednotlivých oblastech nap íklad jsou: Odbornost: aktivizující pracovník by m l být pro oblast aktiviza ních inností odborn vyškolen, jen kvalitní program m že mít preventivní i nápravný ú inek, odbornost se musí projevovat i v osobnostním vybavení, d ležité je sebeovládání, lidský p ístup, schopnost empatie, pozitivismus, respekt k osobnosti aktivizovaného, ale také schopnost sebereflexe a ur itého nadhledu apod. Individuální p ístup: edstavuje zejména znalost individuálních možností klienta a jeho pot eb nutná je i participace klienta p i tvorb program , i plánování aktiviza ních program musí sociální pracovnice vycházet ze znalosti klienta, jaký je jeho aktuální úbytek výkonnosti a schopností (je-li), jaký je jeho fyzický a duševní stav, úrove vzd lání, ale i návyky a dovednosti, silné a slabé stránky, také jaké užívá léky, používá kompenza ní pom cky apod., aktivizace musí vycházet z pot eb klienta, ne z pot eb pe ující profese, je nutné hledat cesty k uspokojování t chto pot eb, musí respektovat požadavky klienta, tzn. spole hledat programy, které ho zajímají a budou mu p íjemné, motivující a budou jeho životu dávat smysl, užite ná je znalost koní klienta. Vhodnost prost edí: podobné požadavky použít i na prost edí, kde aktivizace bude probíhat, lo by být co nejp irozen jší, p íjemné, klienta motivující, samoz ejm bezpe né. Smysluplnost aktivizace: aktivizace by m la být pestrá a klientovi p inést souhrn zábavy i terapie, kdy se klient dokáže uplatnit, využít své schopnosti a dovednosti; d ležité je inášet do již zažitých program nové stimula ní prvky, aby se aktivita nestala stereotypem a neztrácela tak na ú innosti, innosti by m ly klienta uspokojovat, aktivizace musí skute klientovi p inášet n jaký benefit v podob zlepšení funkcí a schopností, i minimáln udržení jejich dosavadní úrovn , ly by mu p inášet v tší sebed ru a upev ovat jeho sebeúctu, p inášet i ocen ní druhých a podporovat vzájemné sbližování, 13
aktivizace by m la být oprošt na od manipulace, tj. rozhodování, postupy a ešení inností a situací by m ly vycházet z aktivizované osoby, aktivizující by nem l vnucovat sv j zp sob rozhodování, svoje postupy a svá ešení. im enost: aktivizace by nem la vzbuzovat p ehnaná o ekávání, tzn., že by m la existovat rovnováha mezi o ekáváními a reálnými p ínosy, aktivity by nem ly být ani moc snadné, ani nadmíru obtížné; jednoduchost že vyvolávat pocit ponížení, p ílišná aktivizace m že zp sobit více škody, než užitku, od fyzického poškození po frustraci a ztrátu sebed ry, aktivizace nesmí vzbuzovat bolest, ani fyzickou, ani psychickou, vhodn st ídat aktiviza ní innosti s obvyklými denními aktivitami a odpoinkem. Pravidelnost: významným požadavkem je pravidelnost aktiviza ní innosti. Svobodná v le: vychází se z požadavku zachování autonomie seniora – o své aktivizaci si rozhoduje klient sám, sociální pracovníci mu musí poskytnout informace pot ebné pro rozhodování, klient nesmí být do aktivity tla en, musí se sám a dobrovoln zapojit. Vyhodnocování: po aktivizaci by m la být innost všestrann vyhodnocena, d ležité je zhodnotit zejména p ínosy pro klienta a jeho spokojenost s aktivitou. Aktivity bez ú inku a neoblíbené klienty by nem ly být plánovány. Toto pravidlo je d ležité i pro delší dobu používané programy, protože po ase mohou za ít nudit. 2.5
Formy aktivizace
Aktivizaci lze podle formy rozt ídit dle r zných hledisek. Uvedeme zde t i pohledy. Formy aktivizace nemají ostré hranice a navzájem se velmi asto prolínají. asté je t íd ní podle stupn rozvoje involu ních zm n38 (obr. 1). Preventivní aktivizace (primární prevence) se zam uje na zdravou stárnoucí a seniorskou populaci. Pokouší se p edcházet i zeslabovat vliv involu ních zm n a oddalovat tak ztráty schopností, výkonnosti a odolnosti organismu senior . Zabezpe ují ji sociální pracovníci a pracovních dalších odborností. Lé ebná aktivizace se zabývá seniory, kterým již involu ní zm ny p inesly ur itá omezení, p ípadn nemocnými seniory. Sekundární prevence pomáhá zlepšovat kvalitu života senior m, kterým již v d sledku involu ních zm n poklesla výkonnost, p ípadn se projevují asná stádia r zných nemocí (nap . po ínající demence). Provád na je 38
srov. nap . LANGMEIER, Josef a Dana KREJ
OVÁ. Vývojová psychologie. s. 213
14
zdravotními pracovníky asto s ú astí sociálních pracovník i pracovník dalších odborností s cílem zpomalovat postup degenerace a chorob. Vlastní terapie se zam uje na nemocné seniory a jejím cílem je lé it konkrétní onemocn ní, p ípadn postižení z nemoci vzniklých (nap . kognitivní rehabilitace po cévní mozkové p íhod apod.), ev. edcházet recidivám nemoci. Tato forma aktivizace spadá do p sobnosti léka .
Obr. 1 T íd ní aktivizace dle rozvoje involuce
íd ní, podle po tu zapojených osob, uvádí nap . Jane ková39, aktivizaci individuální, párovou a kolektivní (obr. 2).
Obr. 2 T íd ní aktivizace dle po tu zapojených osob
Individuální aktivity jsou provád ny samostatn , bez spolupráce druhé osoby, ípadn pouze s její podporou (nap . etba, psaní dopis , poslech hudby, audioknih, rozhlasových her, pé e o vlastní t lo, vlastní prost edí). Podporuje vnit ní prožitek, tvo ivost a koncentraci.
39
srov. JANE KOVÁ, Hana, KALVACH, Zden k a Iva HOLMEROVÁ. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace. s. 441.
15
Párová aktivizace je provád na s jedním partnerem (životní partner, p ítel, rodinný íslušník, sociální pracovník apod.; nap . procházky, spole ná práce, návšt va kulturních akcí, t lesná cvi ení atd.). Pomáhá v komunikaci, v intimních mezilidských vztazích a ve sdílení prožitk . Skupinové aktivizace jsou provád ny v malých skupinách, zpravidla cílen vytvo ených pro ur itou innost nebo pro osoby, na které v tší množství lidí nep sobí pozitivn (nap . zájmové aktivity, spole ná etba, výtvarná innost, vzd lávání apod.). ispívá k sociálnímu za le ování a sou asn k zachování identity jedince, k vzájemné podpo e a porozum ní. Komunitní aktivity se provádí ve velkých skupinách, zpravidla p irozen existujících v ur itém ohrani eném prostoru. Jde asto o kulturní i sportovní akce, spole ný zp v atd. P ináší prožitek spole enství. Poslední pohled na t íd ní aktivizace pozoruje její programovost. Podle toho žeme hovo it o aktivizaci každodenní nebo programové (obr. 3).
Obr. 3 T íd ní aktivizace dle programovosti
Podstatná pro programovou aktivizaci je plánovitost, tzn. lze rozeznat fáze p ípravy s analýzou dat, plánování innosti, zajišt ní jejího pr hu a vyhodnocení. V programové aktivizaci m žeme spat it složku specializovanou, ve které se používají decky a zkušeností ov ené zásady formulované v postupech jednotlivých disciplín, nap . ergoterapie, arteterapie, animoterapie atd. A složku obecnou, která spo ívá spíše ve vytvá ení prost edí podporujícího rozhodování osob o mí e vlastní aktivity. Obecná složka programové aktivizace pro seniory pak zahrnuje podle Jane kové podporu vzd lávání, zájmových a pohybových aktivit, kulturních a poznávacích program a komunikace.40 Rheinwaldová shrnuje tyto programy do kategorií: „- rukod lné práce, tvo ivé innosti, - spole enské programy, diskuse, hry, hudba, tanec, 40
srov. JANE KOVÁ, Hana, KALVACH, Zden k a Iva HOLMEROVÁ. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace. s. 440.
16
- cvi ení, sporty, sportovní hry, - innosti venku v p írod , - náboženské programy, - vzd lávací innost.41“ Každodenní aktivizace zahrnuje podstatné ve svém ozna ení. Prolíná se zcela žnými denními innostmi a astokrát si její p sobení lov k ani neuv domuje. Její podstatu popisuje Pichaud: „ emíra pé e demotivuje, dává zaniknout sebeobslužným návyk m a u t lesn postižených návyk m rehabilita ním. Z tohoto hlediska by zájem o autonomii klient a jejich motivaci m l vlastn vést k pokus m o poskytování pé e vždy o n co „nižší“ než je pé e „pot ebná“. Nebezpe ím pro autonomii starých lidí v domovech chodc m že být i v dobré ví e plošn poskytovaná ošet ovatelské pé e, která se navíc že dostat do rozporu se snahami ergoterapeut a rehabilita ních pracovník o t lesnou a duševní aktivizaci obyvatel. V sociální pé i víc než kde jinde platí, že „nikomu nepom žeš, budeš-li za n ho d lat to, co m že ud lat sám“ – Abraham Lincoln.“42 2.6
Druhy aktivizace
Základní druhy aktivizace lze d lit podle hlavního zam ení aktiviza ní innosti (nap . Jure ková43). Toto d lení je blízké pojetí zákona o sociálních službách. Jde o aktivizaci fyzickou, psychickou, sociální a duchovní (obr. 4).
Obr. 4 Druhy aktivizace
Fyzická aktivizace je zam ena zejména na nácvik a upev ování pohybových a smyslových schopností a dovedností (nap . pohybová cvi ení, ch ze, práce [r zného
41
RHEINWALDOVÁ, Eva. Novodobá pé e o seniory. s. 23. PICHAUD, Clément a Isabelle THAREAUOVÁ. Soužití se staršími lidmi. s. 42. 43 srov. JURE KOVÁ, Petra. Aktivizace senior . s. 150. 42
17
druhu – údržba prost edí, va ení, ru ní práce, výtvarné aktivity], aktivní hudební aktivity [podporující sluch a dýchání] apod.). Psychická aktivizace se soust edí na nácvik a upev ování psychických schopností a dovedností (nap . vzd lávací innosti, cvi ení pam ti, rozvoj, um ní relaxace, aktivity upev ující sebeúctu, koncentraci, zodpov dnost apod.). Sociální aktivizace ovliv uje upev ování sociálních schopnosti a dovednosti (kontakty s jinými lidmi na spole ných aktivitách, schopnost spolupráce s nimi, pocity uznání a užite nosti od a pro ostatní atd.). Duchovní aktivizace podporuje sebev domí, pomáhá nalézat smysl života, dosažení integrity a uspokojuje pot eby v otázkách víry. inností, jejichž cílem je aktivizace, je mnoho druh . Aktiviza ní innosti lze podle evahy používaných prost edk rozt ídit do skupin. Tyto skupiny budu pro pot eby práce nazývat aktivizacemi. Jednotlivé druhy aktiviza ních inností se, podobn jako jejich formy, asto prolínají. Používají stejné i podobné prost edky, nap . ergoterapie se m že v oblasti drobných ru ních prací prolínat s arteterapií v užším slova smyslu, ve volno asových aktivitách s muzikoterapií apod. 2.6.1 Pohybová terapie Pohybová terapie využívá pravidelného pohybového cvi ení k udržování kondice, svalového nap tí i rozsahu pohyblivosti kloub . Pohybem lze ovlivnit bolesti pohybové soustavy, sob sta nost, myšlenkové pochody a pocit pohody44. Pohybová cvi ení senior se zam ují vedle udržování a zlepšování kondice i na podporu pohybové koordinace, tzn. obratnosti, rovnováhy, stability t la, a v neposlední ad i na správné dýchání45. V pohybové terapii se nap . využívá jak vlastního cvi ení v cvi ebních jednotkách, tak pohybových her (nap . házení na cíl, házení mí em, kuželky, u muž oblíbený pétanque apod.), masáží, v etn automasáží, a p irozené ch ze ve form procházek. 2.6.2 Kognitivní aktivizace Kognitivní aktivizace vychází z p edpokladu, že se mozek chová jako sval. Sval, pokud není zat žován, ztrácí svoji funk nost, atrofuje a naopak. U mozku je tomu podobn , jen stimulace mozkové innosti vede k obnov , rozvoji pop ípad k udržování základních funkcí mozku. Mezi tyto funkce adíme i funkce kognitivní, tzn. pozornost, pam , rychlost zpracování informací, myšlení, , orientace v prostoru atd. V kognitivní aktivizaci lze rozlišit kognitivní trénink, kterým se procvi ují kognitivní funkce zdravých osob a kognitivní rehabilitaci, která se snaží poškozené kognitivní funkce napravit.
44 45
srov. KLEVETOVÁ, Dana a Irena DLABALOVÁ. Motiva ní prvky p i práci se seniory. s. 125. srov. ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního životního stylu pro seniory. s. 39-54.
18
Kalvach46 uvádí p íklady kognitivní aktivizace: ešení k ížovek, rébus , kvíz , hádanek, p esmy ek, matematických úloh apod., zné hry, nap . šachy, bridž, scrabble, pexeso, ale i hry se slovy atd., vzd lávání, samostudium, poznávací zájezdy, také p ší turistika je-li možná apod., trénink pam ti (i sluchové a zrakové) a pozornosti atd. 2.6.3 Smyslová aktivizace Smyslová aktivizace aktivizuje jedince, p edevším postižené demencí, zapojováním smysl s cílem motorické, kognitivní a verbální inorodosti. U senior smyslová aktivizace posiluje funkce involucí nepostižené, podn cuje innost smysl , trénuje pam , vylepšuje komunikaci, dává pohodu, radost prožívání a životu smysl47. Tato aktivizace vychází z toho, že senior, zejména v domovech pro seniory i lé ebn , nebo postižený demencí, již jen vzácn cítí, ochutnává, vidí nebo se dotýká cí, které ho provázely doma, v rodin , v zam stnání a t eba i p i nákupech. Smysly, které nejsou používány, mají pak tendenci slábnout a mizet. Proto má význam povzbuzování aktivity smysl . Aktivizací smysl se vyvolávají vzpomínky, povzbuzuje se komunikace, a tím se oživují sociální kontakty48. Z tohoto hlediska je smyslová aktivizace velmi blízká reminiscenci. Smyslová aktivizace pracuje se smysly, hlavn s hmatem, polohocitem a rovnováhou a podp rn využívá ostatní smysly ich, chu , sluch a zrak a jejich kombinace. D raz je kladen i na komunikaci, kladení otázek. 2.6.4 Ergoterapie Ergoterapie využívá k aktivizaci fyzickou nebo duševní práci. Podle Moty kové „je založena na p edpokladu, že smysluplná innost m že být použita k prevenci zhoršení, k ovliv ování dysfunkce a k dosažení maximálního p izp sobení klienta“.49 Díky ergoterapii m že lov k zlepšit své zdraví a kvalitu života tak, že aktivn vykonává innosti, které jsou pro n j významné a smysluplné, jsou sou ástí jeho identity. Aktivita a zam stnávání jsou pro ergoterapii prost edkem i cílem zárove . Cílem pro ergoterapii senior je pomoci jim k co nejv tší sob sta nosti a nezávislosti v b žných denních innostech, p ípadn napomoci s výb rem kompenza ních pom cek.50 Podle Krivošíkové ergoterapeutické zam stnávání zahrnuje, vedle uvedených žných denních inností, také produktivní innosti a volno asové aktivity. 51
46
srov. JANE KOVÁ, Hana, KALVACH, Zden k a Iva HOLMEROVÁ. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace. s. 443. 47 srov. WEHNER, Lore a Ylva SCHWINGHAMMER. Smyslová aktivizace v pé i o seniory a klienty s demencí. s. 11-12. 48 srov. tamtéž. s. 32. 49 MOTY KOVÁ, Zita. Lé ba prací aneb úvod do ergoterapie 50 srov. JELÍNKOVÁ, Jana a Mária KRIVOŠÍKOVÁ. Koncepce oboru ergoterapie. s. 4-6. 51 srov. KROVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. s. 13.
19
Ergoterapii lze roz lenit na ergoterapeutické poradenství, ergodiagnostiku, kondi ní ergoterapii, funk ní ergoterapii, a ergoterapii zam enou na nácvik b žných denních inností. V sociální práci se seniory se nejvíce uplat uje kondi ní ergoterapie, která má snižovat jejich úzkost, p ekonávat pesimistické a depresivní nálady a existen ní obavy. Cílem je odpoutat pozornost klienta od involu ních dopad a udržet jeho dobrou fyzickou a psychickou kondici. Využívají se hlavn drobné ru ní práce (vyšívání, pletení, há kování, práce se d evem, papírem, slámou a dalšími p írodninami apod.), spole enské hry (dáma, šachy, karty atd.), pohybové aktivity, ale také sledování televize, poslech hudby, tení. 52 2.6.5 Arteterapie v širším slova smyslu Arteterapie v širším slova smyslu zahrnuje p sobení na lov ka um leckými prost edky (výtvarné um ní, hudba, próza, poezie, divadlo, tanec).53 Podle toho se objevuje arteterapie v užším slova smyslu, muzikoterapie, biblioterapie, dramaterapie a choreoterapie. Arteterapie v užším slova smyslu využívá p sobení výtvarného um ní na lov ka. ináší zlepšení kognitivních i psychomotorických funkcí, psychické uvoln ní, usnadn ní komunikace, utužení sociálních vztah , zvýšení sebev domí a samoz ejm i smysluplné napln ní asu. Receptivní arteterapie je založena na vnímání výtvarného díla, kdy se pozorovatel (klient) p i vnímání výtvarného díla do n j vci uje, promítá do n j své vlastní emoce. Realizuje se projekcí (diapozitivy, video) výtvarných d l, návšt vou výstav a galerií, a diskusí nad díly. Produktivní arteterapie využívá vlastní tv í innost, p emž jde hlavn o tv í proces, nikoli o výsledné dílo, jeho kvalitu, esteti nost apod. Pro sociální práci se seniory je významná produktivní zájmová (relaxa ní) arteterapie. Používá se „ i cvi ení krátkodobé pam ti, pro posílení v domí vlastní hodnoty, jako pom cka rehabilitace jemné motoriky“. Snaží se „aktivizovat zbytky jejich vitality, flexibility, stimulovat jejich kreativitu“. 54 i arteterapii se využívají klasické výtvarné techniky nap . kresba, malba, koláž, tisk i modelování, ale také práce s p írodními materiály, aranžování, drobné ru ní práce apod. Muzikoterapie využívá p sobení zvuk a hudby (melodie, harmonie, rytmus, tempo atd.) na lidský organismus. Ovliv uje emocionální, mentální, kognitivní, sociální, ale i fyzické stránky života lov ka.
52
srov. KROVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. s. 23-29. srov. ŠICKOVÁ-FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie. s. 30. 54 tamtéž s. 65-67. 53
20
Podle He mánkové „hudba prost ednictvím muzikoterapie rozvíjí jednotlivé složky psychiky (pam , pozornost, vnímání…), prodlužuje soust ed nost, zlepšuje koordinaci pohyb , zlepšuje motoriku, cvi í smysl pro rytmus, který je d ležitý pro logopedii, u í ekonomice dechu, rozvíjí komunikaci, zkvalit uje estetiku vnímání atd.“55 Aktivní muzikoterapie využívá aktivního vytvá ení zvuk a hudby formou improvizace, hudební interpretace (vy ukávání rytmu, hra na t lo nebo na hudební nástroj), nebo zp vu, p ípadn psaní písní a kompozice hudby. Pro práci se seniory je doporu ován zp v, který p ináší radost a pohodu, pocity sdílení a zpev uje sociální vztahy, a také je seniory velmi dob e akceptován. 56 Pro seniory je velmi asto využívaná receptivní muzikoterapie, která se zam uje na poslech hudby, zpravidla pro pot šení a vyvolání p íjemných vzpomínek. Poslech hudby také p ináší sdílení prožitk , podporuje p edstavivost, zlepšuje náladu, p ispívá k fyzickému, svalovému i psychickému uvoln ní57. Ambientní muzikoterapie využívá hudbu jako kulisu pro mimovolní poslech p i jiných aktivitách, nap . arteterapii, ergoterapii a pod.58 Biblioterapie využívá informa ní, výchovné, konfronta ní, estetické, katarzní, identifika ní, relaxa ní a prestižní funkce literatury. 59 Zam uje se na rozumové a citové vnímání literárního díla. tením tená rozvíjí svoji fantazii, tvo ivost, kritické myšlení, empatie, komunika ní schopnosti, uvol uje se psychické nap tí, obnovuje se radost ze života, osobní spokojenost apod.60 Biblioterapie m že být aktivní nebo pasivní. P i pasivní biblioterapii dochází k vlastnímu tení (poslouchání p ednášeného) literárního díla, p i aktivní biblioterapii je aktivn literární dílo dokon ováno, nebo p ímo vytvá eno. Dramaterapie používá ke zmírn ní psychických a sociálních problém jednotlivc divadelní metody s d razem na sám proces dramatické tvorby. Britská asociace dramaterapeut ji ve svém kodexu definuje jako sou ást psychoterapie, která zám rn používá prvky dramatu, divadla, hraní a vypráv ní k podpo e kreativity, p edstavivosti, sebe porozum ní, schopnosti u it se, a k osobnímu r stu.61 Cíle dramaterapie ur uje klient. Pro seniory m že být vyt ený cíl cvi ení pam ti, úprava involucí nejvíce postižených psychosociálních funkcí, posílení integrity klienta, schopnosti uv dom ní si toho, co v život dokázal, vyrovnání se s vlastní minulostí, nalézání smyslu dalšího života a samoz ejm smyslupln využitý as.62
55
HE MÁNKOVÁ, Irena. Hudba v muzikoterapii. srov. KANTOR, Ji í. Muzikoterapie - popis n kterých muzikoterapeutických technik [online]. 57 srov. HE MÁNKOVÁ, Irena. Hudba v muzikoterapii. 58 srov.tamtéž. 59 srov. KOZÁKOVÁ, Zde ka a Old ich MÜLLER. Aktiviza ní p ístupy k osobám seniorského v ku. s. 49. 60 srov. Biblioterapie [online]. 61 srov. Code of Practice[online]. 62 srov. VALENTA, Milan. Dramaterapie. s. 38 a 240. 56
21
Velmi blízká dramaterapii je teatroterapie, u které je kladen d raz na završení procesu dramatické tvorby, na vlastní divadelní p edstavení p ed publikem. Choreoterapie, také tane ní i tane -pohybová terapie, používá tance a pohybu k posilování emocí, fyzických a kognitivních funkci a sociální integrace klienta. P itom je nepodstatné zda má n jaké tane ní zkušenosti, zda umí tan it. 2.6.6 Animoterapie Animoterapie (také zooterapie, pet-terapie) p sobí na lov ka prost ednictvím živého zví ete. Zví e je spole níkem, „zdrojem mazlení a projev oddanosti, d vodem radosti, tématem rozhovoru a p íležitostí k pohybu a hrám“.63 Použití animoterapie zvyšuje kvalitu života klienta, protože mu p ináší fyzickou, psychickou i sociální pohodu. Využívají se pasivní a interaktivní formy. P i pasivní form jde hlavn o p ítomnost zví ete, nap . zakomponování akvária, klece s papouškem apod. do obydlí i spole enské místnosti. V interaktivní form jde již o vzájemný kontakt lov ka a zví ete. V pobytových za ízeních lze využívat rezidentní formu, kdy je zví e v za ízení trvale, a personál s klienty o n j pe ují, nebo návšt vní formu, kdy zví e s majitelem (cvi itelem, terapeutem) do za ízení pravideln dochází64. Pro animoterapii je velmi d ležité používat zdravá a dob e socializovaná zví ata. ležitá je znalost p ípadných alergií klient na zví ecí srst apod. Podle druhu používaného zví ete jsou ozna ovány druhy animoterapie. Nejznám jší jsou canisterapie, využívající psi; felinoterapie, kde pomáhají ko ky; a hipoterapie, využívající kon . Používají se i další zví ata jako jsou zakrslá plemena králíka domácího, drobní hlodavci, dokonce i hmyz. 2.6.7 Reminiscence Reminiscence využívá vyvolávání vzpomínek z dlouhodobé pam ti na p íjemné minulé události. Vyvolávání vzpomínek stimulují r zné prost edky, nap . staré fotografie, filmy pro pam tníky, hudební nahrávky, dobové reálie, ale i innosti jako va ení, výlety do známých míst apod. Senio i jsou podporováni ke konverzaci o t chto stimulech. Reminiscence se potom stává základem spole enské aktivity a sociální interakce, senior m p ináší dobrý pocit, radost a sebeuspokojení. 65 Podle Matouška lze reminiscenci úsp šn využívat také p i b žné denní innosti, i níž sociální pracovník „klienta vede otázkami, které mají jak vztah k aktuální innosti, tak p esah do minulosti“. Seniorovi p ináší radost vzpomínání a sd lování svého p íb hu druhým, a nezanedbatelný benefit je i prohlubování informovanosti pracovník o klientech a vztah pracovník-klient.66
63
VOTAVA, Ji í a kol. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. s. 161. srov. ŠT PA OVÁ, Lenka. Kouzlo zooterapie[online]. 65 srov. ŠPATENKOVÁ, Nad žda a Barbora BOLOMSKÁ. Reminiscen ní terapie. s. 21-24. 66 srov. MATOUŠEK, Old ich. Slovník sociální práce. s. 173. 64
22
Reminiscence využívá verbální a individuální metody a kreativní techniky. P i verbálních metodách jsou využívána vypráv ní senior , psané životopisy a skupinové vzpomínání. Individuální metody jsou založeny na rozhovoru pracovníka s klientem o p edm tech, které klienta provázely životem, a které samovoln vyvolávají vzpomínky. Kreativní techniky využívají schopnosti r zných pracovních aktivit (va ení, šití, hrabání listí atd.), her, oslav, sportovních zápas , sledování starých film apod. vyvolávat vzpomínky67. 2.6.8 Duchovní aktivizace Vychází z toho, že senior m je vlastní „ íklon k duchovnímu životu všeho druhu“.68 Pro v ící to znamená možnost zachování náboženského života, protože je známo, že víra dokáže dát smysl životu i smrti, p ipravuje seniory na zvládnutí záv re né dráhy života a umož uje mu obracet se k Bohu s prosbou o pomoc.69 Napl ování duchovních pot eb, a tím i duchovní aktivizace, nemusí být nutn spojeno jen s otázkami víry. Za duchovní aktivizaci lze proto považovat všechny innosti, které senior m pomáhají hledat smysl života. Urban mezi tyto innosti za azuje: pastora ní práci se seniory, duchovní rozhovory a sdílení, bilancování vlastního života, napl ování pot eby být užite ný, sociální kontakt, napln ní pot eby blízkosti (v etn blízkosti Boha), smí ení, p ijetí svátosti, spole né modlitby. 70 Z p ehledu t chto inností je z ejmé, že se i duchovní aktivizace bude prolínat se všemi, v p edcházejících odstavcích uvedenými, druhy aktivizací. 3
DOMOV POKOJNÉHO STÁ Í NAŠÍ PANÍ OCH KLATOVY
3.1
Charakteristika za ízení
Budeme-li chtít charakterizovat Domov pokojného stá í Naší Paní (DPS) podle Zákona o sociálních službách, tzn. ur it jeho místo v systému sociálních služeb, m žeme konstatovat, že jde o za ízení sociální pé e – domov pro seniory. Poskytuje sociální služby formou pobytové služby osobám, které mají sníženou sob sta nost z d vodu ku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Jako v bec první v Klatovech nabízí svým uživatel m hospicovou pé i. Jeho z izovatelem je Oblastní charita Klatovy ve spolupráci s Biskupstvím plze ským, nachází se ve Václavské ulici v historickém centru m sta. Celková kapacita za ízení je 27 l žek. M že tak nabízet tém rodinné prost edí. 67
srov. TURKOVÁ, Petra. Co znamená, když se ekne reminiscen ní terapie. HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stá í. s. 110. 69 srov. SEMEŠIOVÁ, Martina. Hodnotový systém starších udí. s. 104. 70 srov. URBAN, David. Charitativní práce se seniory. s.4768
23
Objekt byl p vodn postaven jako m anská zástavba p i Arcid kanském kostelu. V 19. století ho odkoupila od m sta místní fara a roku 1887 jej darovala Kongregaci školských sester de Notre Dame, které objekt okamžit prom nily v klášterní rodinnou školu pro dívky. V budov se pak vyst ídal i sirot inec s mate skou školou s jídelnou. ádové sestry zde stále zachovávaly centrum vzd lávání, zam ené zejména na hudební nauku a cizí jazyky. Nástupem komunist k moci, roku 1948, však byly ádové sestry nuceny opustit prostory kláštera. Následující léta budova pustla, nikdo se o ni nestaral. Až v 80. letech 20. století zde byla, na krátkou chvíli, znovu otev ena školka, ale pro nevyhovující prost edí byla za nedlouho op t uzav ena. Roku 2002 si objekt pronajala Oblastní charita Klatovy pro ú ely z ízení domova pro seniory. Celý klášter prošel rozsáhlou rekonstrukcí v hodnot p es 30 milion korun, a v únoru 2005 byl DPS slavnostn otev en. DPS zam stnává 17 osob, z toho je 1 sociální pracovník, 6 pracovník v sociálních službách, 1 vrchní sestra, 3 zdravotní sestry a arteterapeutka. Ostatní zajiš ují provoz za ízení. Za dosavadní fungování se DPS stal domovem mnoha senior , kterým pomohl udržet dobrou kvalitu života v pokro ilém v ku a d stojn odejít z tohoto sv ta. Zájem o umíst ní do DPS je vysoký. DPS se také stal druhým domovem ady dobrovolník , kte í sem pravideln docházejí d lat klient m spole nost a vypomáhat p i r zných innostech. Díky úzké spolupráci s ímskokatolickou farností Klatovy, sídlící v sousedství, se na dvo e DPS, za hezkého po así a v letních m sících, konají r zná setkání a akce a celoro pak pravidelné bohoslužby, vše otev ené i pro ve ejnost. 3.2
Poslání a cílová skupina (objekty aktivizace)
Oblastní charita Klatovy je ve ejnou církevn právnickou osobou poskytující podle místních pot eb pomoc a podporu osobám v nep íznivé sociální situaci prost ednictvím kterých sociálních služeb, zejména terénních. Provozuje ale i p t za ízení sociálních služeb, p emž dv z nich jsou pobytového charakteru. Jedním z pobytových za ízení je Domov pokojného stá í Naší Paní, jehož posláním " je poskytnout pot ebnou pé i, ubytování a umožnit senior m, kte í nemohou nadále stávat ve svém domácím prost edí, plnohodnotný, d stojný a aktivní život v etn stojného záv ru života v prost edí co nejvíce p ipomínajícím jejich domov bez nutnosti se st hovat v p ípad ztráty sebeobsluhy“.71 Domov si stanovil pro aktivizaci klient následující cíle: kvalitní nabídka aktivního využití volného asu, uspokojení duchovních pot eb v ících uživatel , zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím, zabránit odtržení uživatel od spole enského života, individuální p ístup. 71
Oblastní charita Klatovy [online]
24
Cílovou skupinu DPS jsou senio i starší 60 let se sníženou sob sta ností, kte í pot ebují komplexní pé i. K 31. 12. 2013 bylo v DPS 27 senior , v pr hu šet ení se jich v DPS prost ídalo celkem 33, v d sledku p emíst ní do zdravotnického za ízení, úmrtí a nových nástup . Pr rný stav v pr hu roku 2013 byl 26,2 osoby. V kové rozp tí senior je od 65 let do 97 rok . Pr rné stá í této skupiny je 85 let a délka pobytu v DPS 3,8 roku. Z 33 klient DPS (91 % žen) bylo, i je 27 % imobilních, ipoutaných na l žko. Ve zbývající ásti skupiny jsou jen výjimkou žádná, i malá pohybová omezení. V tšina z nich omezení má a k pohybu využívá kompenza ní pom cky, zejména berle a hole, pevná i pojízdná chodítka, a vozíky. Ve skupin jsou, mimo pohybová omezení, jinak zdraví senio i, ale i senio i nemocní. Portfolio chorob je pom rn široké; od b žných, mén závažných onemocn ní doprovázejících stá í, po žká onemocn ní, nap . Alzheimerova choroba ve stadiu st ední demence, i onkologické onemocn ní. 4
AKTIVIZACE SENIOR V DOMOV POKOJNÉHO STÁ Í NAŠÍ PANÍ
4.1
P íprava a pr
h šet ení
Šet ením v DPS jsem cht la získat materiál pro orientaci v problematice aktivizace senior v DPS, kdo ji provádí, jaké formy a metody aktiviza ních inností jsou používány a jak se podílejí na napl ování cíl aktivizace stanovených DPS, jako dopln k jsem cht la zjistit i postoj senior k provád ným aktivizacím. K tomu jsem si stanovila cíl šet ení – získat informace pro vyhodnocení zda jsou napl ovány cíle DPS. V p edcházející innosti v DPS jsem vid la pozitivní p ístup zam stnanc ke klient m a skute lidský a laskavý p ístup k nim. Proto jsem stanovila hypotézu: cíle DPS pro aktivizaci senior jsou pln ny, kterou jsem v šet ení ov ovala. V p íprav na šet ení jsem se cht la seznámit s výsledky p edcházejících šet ení, ale zjistila jsem, že samostatné celostátní výzkumy, zam ené na aktivizaci senior , nebyly dosud provád ny. Aktivizace se objevuje ve výzkumech zam ených na kvalitu života senior . V letech 2001-2004 provád lo Psychiatrické centrum Praha výzkum „M ení kvality života senior a její vztah k zdravému stárnutí72. Z hlediska aktivizace senior inesla analýza záv r: s v kem a úbytkem zdraví klesá hodnocení kvality života; pro všechny seniorské v kové skupiny byly velmi d ležité pozitivní prožitky a smysluplné sociální aktivity. Pr zkum zam ený na stárnutí a stá í pohledem osob seniorského v ku probíhal dotazníkovým šet ením v r. 2006 v Olomouckém a Pardubickém kraji. Pro oblast aktivizace senior je významný záv r šet ení: „jednozna ná d ležitost podporovat
72
srov. DRAGOMIRECKÁ, Eva a Pavla ŠEPELOVÁ. Kvalita života u senior - mezinárodní výzkum. s. 91-101.
25
duševní a t lesné schopnosti lov ka a i v období stá í v lov ku probouzet stále další nové zájmy.“73 Záv ry t chto výzkum potvrzují teoretické poznatky ut íd né 1. a 2. ásti této práce. Šet ení jsem provád la p ímo v míst , tj. v DPS, v období od listopadu 2012 do ezna 2014, s t žišt m v celém r. 2013 (v pr hu studijní praxe a následn p i innosti dobrovolnice). Využívala jsem všechny prostory DPS, zejména spole enskou místnost, kapli, knihovnu, kancelá e personálu i pokoje klient . Jako základní techniku získání informací jsem zvolila p ímé, zjevné, zú astn né pozorování a áste i nep ímé pozorování p i studiu dokumentace.74 Jako dopl kovou techniku jsem zvolila rozhovor nestandardizovaný se zam stnanci, a volný rozhovor75 se seniory. i pozorování jsem se zam ila na: plánování aktivizací, jaký druh aktivizace je provád n, kým, v jakém prost edí, ú ast senior , zda je aktivizace baví a jak dlouho vydrží jejich pozornost. V rozhovorech jsem se zam ovala na: hodnocení aktivizací z pozice zam stnanc , spokojenost senior s aktivizacemi. Pro rozhovory se zam stnanci jsem m la p ipraveny základní otázky: Jak se aktivizace v DPS plánuje? Na jakých druzích aktivizace se podílíte? Kde tyto akce probíhají? Jak, podle Vás, aktivity vnímají senio i? Pro rozhovory se seniory jsem m la p ipravena pouze témata rozhovoru: nápl volného asu a spokojenost s ní, p ípadná nuda v DPS a p i jaké innosti se cítí dob e. 4.2
Organizace aktivizace a aktiviza ních inností senior v DPS
4.2.1 Subjekty a organizace aktivizace senior v DPS Aktivizaci v DPS plánuje, organizuje, koordinuje a podílí se na provád ní zam stnankyn DPS – arteterapeutka, p itom vychází zejména z individuálních plán a požadavk klient . Je osobou odborn zp sobilou, která absolvovala výtvarnou školu a odborné kurzy pro provád ní arteterapie a muzikoterapie. Aktivizaci senior v DPS dále uskute ují: odborn zp sobilá osoba – externí fyzioterapeutka, která periodicky aktivizuje klienty trvale upoutané na l žko, odborn zp sobilá osoba – externí canisterapeutka, p i návšt vách za ízení, externí odborn zp sobilé osoby – fará a kaplan ímskokatolické farnosti Klatovy, zam stnanci DPS – v b žné denní innosti i p i asistenci aktiviza ních inností provád ných odborn zp sobilými osobami a dobrovolníky, dobrovolníci, kte í se podílejí p edevším na volno asových aktivitách; dobrovolníci jsou bu studující v oboru sociální práce/pé e, podle zájmu 73
KOZÁKOVÁ, Zde ka a Old ich MÜLLER. Aktiviza ní p ístupy k osobám seniorského v ku. s. 27-35 srov. ZICH, František. Úvod do sociologického pr zkumu. s. 36-37. 75 srov. tamtéž s. 39.
74
26
astníci kurz , školení a seminá v oboru sociální pé e i p ímo aktiviza ních inností, nebo se v oboru nevzd lávají a ú astní se aktivit DPS jen jako výpomoc (pomoc, dohled, dozor). Pe ujících zam stnanc DPS je celkem 10 (90 % žen), v kové rozp tí 31-57 let, pr rný v k 45 let. Individuální plány se zhotovují již p i nástupu klienta do DPS, p itom se d sledn dbá na dodržování jeho autonomie, tzn., že sám klient si ur uje obsah i zp sob realizace individuálního plánu. Klí ový pracovník (pe ující zam stnanec DPS, zpravidla jeden na i klienty, vnit ním pravidlo DPS stanovuje maximáln ty i klienty na jednoho zam stnance), p ipravující individuální plán, na základ znalosti klienta, je p ipraven podpo it klientovo rozhodování, poradit mu, ukázat možnosti, které DPS nabízí. Na základ toho se stanovuje osobní a díl í cíle. Individuální plány se minimáln tvrtletn , a nejsou-li pln ny stanovené cíle i za kratší období, vyhodnocují, cíle se modifikují nebo se stanovují nové. Individuální plány jsou klient m kdykoli p ístupné. K individuálnímu plánu jsou p ikládány záznamy o pln ní díl ích cíl plánu a o pr hu aktiviza ních inností. Aktivizace senior vychází z individuálních plán . Arteterapeutka zpracovává plán aktiviza ních inností na m síc a pr žn ho zp es uje. Vnit ním plánem DPS je stanoveno, jako minimum, uspo ádání t í organizovaných aktivit týdn (v r. 2013 bylo uspo ádáno 4,6 akce na týden). Aktiviza ní innosti probíhají ve všech prostorách DPS. Skupinové innosti edevším ve spole enské místnosti, místní kapli a zahrad . Individuální v pokojích, ítárn i ve spole enské místnosti. 4.2.2 Formy a základní druhy aktiviza ních inností V DPS se z pohled uvád ných v ásti 2.5 této práce využívají aktivizace v rámci primární i sekundární prevence, individuální a kolektivní-skupinová, každodenní i programová aktivizace. Z hlediska základních druh aktivizace jsou využívány v podstat všechny, tzn. fyzická, psychická, sociální i duchovní aktivizace. Vzhledem k charakteristice DPS a vlastnostem cílové skupiny je t žišt aktivizace položeno do každodenní aktivizace p i b žných innostech, smysluplného napln ní volného asu klient a duchovní aktivizace. 4.3
Aplikace jednotlivých druh aktivizace v DPS
Následující ást vychází z pozorování a rozhovor s klienty i zam stnanci DPS, kdy jsem se nejvíce zajímala o druhy používaných aktivizací, jejich pr h a jak jsou klienty vnímány. 4.3.1 Pohybová terapie Systematická pohybová terapie je v DPS provád na fyzioterapeutkou se seniory trvale upoutanými na l žko a s v tším pohybovým omezením. Zam uje se na procvi ování 27
zbytk hybnosti, pohyblivosti kloub , v etn trénink ch ze s využitím bradel tam, kde je to fyzicky možné. Dopl kov fyzioterapeutka masíruje klienty technikou mí kové facilitace. Ta nejen protahuje n které svalové skupiny, nap . pánve, b icha, hrudníku a páte e, ale zvyšuje i vitální kapacitu plic a prohlubuje dýchání. Seniory je mí kování oblíbené, protože není náro né a je jim p íjemné. U ostatních senior nejsou provád ny ízené pohybové aktivity. V minulosti byly pravideln provád ny; s postupnou obm nou klient a rostoucím pr rným v kem této skupiny postupn došlo ke ztrát zájmu senior o pohybová cvi ení. Podle vyjád ení klient p evažovaly vlivy zdravotního stavu a pocity, že se na cvi ení „již necítí“. Pod skupinu pohybové terapie bych za adila i organizované výlety, protože jsou spojeny s aktivním pohybem, jen nesmí být cíl výletu p íliš vzdálen, aby výlet nebyl nad míru únavný. A také návšt vy r zných výstav po ádaných v klatovském kulturním dom (v r. 2013 nap . výstava ovoce a zeleniny, výstava hub, i výstava perníkových betlém ). Tyto akce jsou oblíbené jen u ásti klient a p ináší vedle pohybu i kognitivní a sociální aktivizaci, a reminiscence. Na výletech a výstavách se podílí jak personál DPS, tak dobrovolníci jako doprovod a dohled. Zachovány z staly ne ízené aktivity, na kterých se podílí jak pracovníci v sociálních službách, tak dobrovolníci. Jde zejména o procházky v klášterní zahrad , dovolí-li to po así, nebo alespo o ch zi po chodbách s rozpravami o život , kdy se pohybová aktivita spojuje se vzpomínáním. Udržuje se tak pohybová schopnost, ale také se posiluje sebeúcta seniora, a zlepšuje se jeho psychická pohoda. 4.3.2 Kognitivní aktivizace Kognitivní aktivizace je nejmén klienty vyhledávanou aktivizující inností v DPS. Kognitivní aktivizace je zde zam ena na kognitivní trénink jako prevenci kognitivních poruch a áste i kognitivní rehabilitaci k udržování, p ípadn k posilování oslabených funkcí. Kognitivní aktivizací se zabývají všichni zam stnanci DPS, nejvíce arteterapeutka DPS, a podílí se na ní i dobrovolníci. Nejvíce využívána je forma hry. Provádí se mozkový trénink, asto spojený s procvi ováním slovní zásoby nap . procvi ování abecedy, jednoduchých po etních úkon , ešení jednoduchých hádanek a ížovek, slovních h ek, hledání protiklad apod. Do tohoto druhu aktivizace bych za adila hry používané ve smyslové aktivizaci „Hmataná“, „Rýmovaná“ a „Pexeso“. Hry seniory, kte í se ú astní, v tšinou baví, avšak procvi ování matematických úkon se jim nezdá p íliš zábavné. Jako trénink pam ti a pozornosti jsou za azovány diskuse po návratu z výlet a z návšt v výstav, kdy se také zapojují reminiscence senior na dobu jejich mládí a aktivního života. i tréninku pozornosti, myšlení, p edstavivosti a vnímání celku a ástí celku se nap . používá skládání jednoduchých puzzle, zpravidla vytvo ených rozst íháním
28
fotografií známé reálie (nap . zví e, nástroj apod.) na n kolik díl – ty i, šest, více ne – anebo jejich modifikací, jako jsou r zné tvarové skláda ky. Soust ed nost a zrakové vnímání se cvi í nap . hledáním rozdíl v jinak stejných obrázcích, dokon ování nedokon ených obrázk a vybarvování omalovánek. Vzd lávání senior umož ují p ednášky po ádané dobrovolníky, z posledních nap . o Praze a o Šumav . Do provád né, avšak ne ízené kognitivní aktivizace bych za adila i sledování zpravodajských po ad a dokumentárních film v televizi, o kterých pak senio i diskutují. Po ady však nesmí být dlouhé nebo moc náro né, klienti pak ztrácení soust ed nost, aktivita je p estává bavit, nudí. 4.3.3 Smyslová aktivizace Jako taková se v DPS využívá málo. Seniory pom rn bavila hra „Hmataná“, kdy hádali jaký p edm t je v uzav eném pytlíku jen za pomocí hmatu. Tato hra udržuje hmatové vnímání a jemnou motoriku. Zajímavá byla hra „Rýmovaná“ pro procvi ování sluchového vnímání, kdy senio i hledali k ur enému slovu rýmy. Senio i se také pobavili p i h e procvi ující zrakové vnímání, známém pexesu. Na druhou stranu byly i innosti, které se neujaly, nap . nebylo seniory p ijato hádání podle v , o jaké jde ko ení. K procvi ování smysl jsou využívány i ostatní druhy aktiviza ních inností. Nap . vnímání gravita ního pole (rovnovážné ústrojí) p i pohybových innostech, zapojení taktilních receptor p i muzikoterapii (vnímání vibrací vytvá ených hudebními nástroji), vnímání chutí p i ergoterapii (pe ení cukroví), pop . p i posezení s pohošt ním p i reminiscen ní terapii atp. 4.3.4 Ergoterapie V DPS se provádí v omezeném rozsahu, není zde provád na funk ní ergoterapie, ergodiagnostika ani ergoterapeutické poradenství. Podíl na tom má i to, že DPS nemá mezi zam stnanci odborn zp sobilou osobu, ergoterapeuta, a není ani mezi dobrovolníky. Také to, že u klient není zájem o práci. P ed n kolika lety, v jiném kovém i osobnostním složení klient , se senio i rádi starali o zahradu, kv tinové záhony; muži sekali d íví apod. Ze sou asné sestavy senior o podobné innosti mají zájem jen jeden, dva – zalévání kv tinového záhonku v letním období. P inu nezájmu se mi nepoda ilo zjistit, odpov di byly spíš vyhýbavé a typu „Já už jsem se nad lala dost“. Ergoterapie však nevyužívá práci jako ekonomickou kategorii i práci k zajišt ní chodu domácnosti apod., ale i jakékoli jiné smysluplné zájmové innost, pokud vedou k podpo e sob sta nosti a nezávislosti svého objektu. Proto jak íká sociální pracovnice DPS, „nakonec pracují, i když si myslí, že nepracují, a to je dob e“. které innosti v DPS bychom mohli za adit pod aktivizaci kondi ní ergoterapií, velmi oblíbené je nap . pe ení cukroví. P i kterém je jednak procvi ována jemná motorika, koordinace pohyb a pam , chu ové vnímání, ale jsou také zapojovány reminiscence, senio i se výborn pobaví a zlepšuje se jejich psychická pohoda. 29
U kondi ní ergoterapie také vidím veliký p esah do arteterapie v širším i užším slova smyslu zejména p i smysluplném napl ování volného asu, ale i do pohybové a kognitivní aktivizace. Na základ pozorování se domnívám, že t žišt ergoterapeutického p sobení je v DPS položeno do nácviku b žných denních inností (hygiena, oblékání, stravování, esuny apod.) a podle pot eby i na nácvik používání kompenza ních pom cek. To s klienty provádí zdravotnický personál, pracovníci v sociálních službách, podílí se i dobrovolníci. 4.3.5 Arteterapie v širším slova smyslu Arteterapie v širším slova smyslu je v innostech DPS zastoupena hojn , zejména arteterapie v užším slova smyslu a muzikoterapie. Arteterapie v užším slova smyslu je v DPS provád na jako produktivní, relaxa ní, ve skupin pod vedením arteterapeutky, samoz ejmá je dobrovolnost ú asti klient DPS. i arteterapii také pomáhají dobrovolníci. Výtvarná innost pomáhá fyzicky, zvyšuje rozsah kloubní pohyblivosti, zlepšuje jemnou motoriku a zlepšuje zrakové vnímání. Pomáhá také psychicky i sociáln . Trénuje krátkodobou pam , pozornost i myšlení. Tvorba pomáhá odreagovat emoce, usnad uje komunikaci a zvyšuje sebev domí. Pocit uznání a v domí vlastní d stojnosti ináší výstavky výrobk . Ve skupin se hojn využívá reminiscence, senio i p i tvorb vzpomínají a vypráví o b hu svého života. Senio i se pobaví a zlepšují se jejich vztahy. Je pravda, že je mezi klienty n kolik v a se vším nespokojených jednotlivc , kte í se skupinové aktivizace nemohou ú astnit, protože vyrušují p i práci ostatní a snižují tak jejich pozornost a v dopadu poškozují výsledky sezení. S t mito klienty, se snaží arteterapeutka pracovat individuáln . V DPS jsou p i arteterapii používány techniky malby na papír i jiné povrchy, nap . na porcelánové hrní ky, vyst ihovánky a r zné obrazové koláže, papírové plastiky, koláže z p írodních materiál (sláma, kaštany, listy apod.), ada z t chto prací m že být zárove i ergoterapií. Muzikoterapie tvo í významnou ást aktiviza ních v DPS a pat í mezi seniory k nejoblíben jším. Albert Einstein se vyjád il slovy: „Konec sv ta bude, až p estanou lidé zpívat.“ Podobné motto má i DPS. Muzikoterapii se v nuje odborn zp sobilá osoba – arteterapeutka DPS, a veliká ada dobrovolník , na aktivní muzikoterapii se významn podílí také duchovní ímskokatolické farnosti Klatovy. Využívají se všechny formy muzikoterapie, tzn. jak aktivní, tak receptivní i ambientní muzikoterapie. Aktivní muzikoterapie se soust edí na zp v, který mají senio i nejrad ji. Vedle tréninku dýchání p ináší i procvi ování pam ti a zlepšuje sociální vztahy. Pravideln se zpívá p ibližn dvacet minut po mši svaté. P i tzv. „p vecké chvilce“ se v úvodu i lehce cvi í, tzn. je provád na i pohybová aktivizace, zejména na procvi ení kloubní 30
pohyblivosti. B hem úvodní „rozpohybované“ písn si ú astníci asto vymýšlí nové sloky písn , tím se procvi ují kognitivní schopnosti pam , imaginace, slovní zásoba a také je u toho hodn legrace. Pak se zpívá podle sborníku lidových písní, který si farnost nechala vytisknout. Písn vybírají sami klienti, tak jak na n p ijde ada. Senio i zpravidla zmi ují své oblíbené písn z mládí, p emž není podmínkou, že musí nutn pocházet z farního zp vníku. Volba je proto ist na nich; zp vník slouží pouze jako nápov da v p ípad , že je žádná píse v daný moment nenapadá. Samotná „ vecká chvilka“ definitivn kon í až hesly, která nau il místní klienty pan fará . Tato hesla se praktikují tak, že první ást zak í, a to doslova z plna hrdla, pan fará a klienti zak í, také z plna hrdla, odpov . ím hlasit jší je odpov , tím lépe; pan fará k hlasité odpov di p ímo vyzývá. První používané heslo: „Pán vstal z mrtvých.“ s odpov dí: „Aleluja!“ Druhé heslo: „AHOJ!“ ze strany pana fará e, a od klient „ ho í ohe Ježíš v!“76 O „p vecké chvilce“ hovo í senio i tém s nadšením a vždy se na ni t ší. Receptivní muzikoterapie je zam uje na poslech hudby. P ímo v DPS jsou velmi asto organizovány koncerty r zných žánr . Vystupují zde hudební uskupení a sbory klatovských mate ských, základních i st edních škol, sbor klubu senior , studenti základní um lecké školy a mnoho dobrovolník , zejména hrá na heligonky, piano a kytary. Senior m se nejvíce líbí vystoupení s lidovými písn mi i písn mi z Klatovska a Šumavy. P i nich se spontánn p idávají a aktivn si zazpívají. Receptivní, ale i aktivní muzikoterapie p ináší senior m radost, sdílení zážitk , p íjemné reminiscence, odvrací pozornost od jejich b žných strastí (bolesti, nemoci, pocity osamocení atp.) a výrazn jim zlepšuje náladu. P ispívá tak k jejich psychické pohod i sociálnímu za le ování. tšina z nich se na muzikoterapeutické chvilky t ší. Podle vyjád ení arteterapeutky se muzikoterapie ú astní i senio i, kte í se necht jí ú astnit jiných skupinových aktivit. Ambientní muzikoterapie je využívána jako dopln k, zvuková kulisa p i jiných aktivitách, zejména p i arteterapii a spole enských akcích. Biblioterapie v DPS je využívána jako individuální pasivní vypln ní volného asu. Klienti si mohou p inášet své knihy, adu knih v novali dobrovolníci. V DPS je z ízena knihovna a od roku 2010 i ítárna. Zdraví klienti si tou však velmi málo. Hlavní vody: tení je nebaví, špatn vidí, na konci stránky neví, co se psalo na za átku stránky. Nov od konce roku 2013 je organizováno skupinové p ed ítání panem dobrovolníkem. K této form mají senio i pozitivn jší vztah než k individuálnímu tení. Dobrovolníci také p ichází p ed ítat z knih klient m upoutaným na l žko. Nejvíce se tou kratší p íb hy, p íb hy z Klatovska a Šumavy, životopisy známých osobností apod.
76
Slovo ,,Ahoj“ je ve sv tové populaci zažitý pozdrav, p vodn námo nický (z angli tiny „Ahoy“ – „a Hoy“); v k es anské komunit je používán také asto, a to jako zkratka z latinského „ad honorem Jesu“ (k poct Ježíšovi), v citované souvislosti je akronymem ze sousloví „A ho í ohe Ježíš v“.
31
Dramaterapie a choreoterapie se v DPS v sou asnosti neprovádí, mezi zam stnanci DPS ani dobrovolníky není v této disciplín osoba odborn zp sobilá. 4.3.6 Animoterapie Aktivní animoterapie je v DPS provád na pouze ve form návšt vní canisterapie. Tu zabezpe uje dobrovolnice – osoba odborn zp sobilá se svými t emi psi, dv ma bernskými salašnickými psi a fenkou shi-tzu. Canisterapie je u senior nejvíce oblíbená. Podle canisterapeutky je pes výborný spole ník, pomáhá v udržování jemné i hrubé motoriky, podn cuje komunikaci a zlepšuje orientaci v prostoru. U senior je významné, že styk se psem zvyšuje sebev domí, uvol uje nap tí a stimuluje emo ní prožívání. P ítomnost psa a mazlení se s ním vyvolává u senior reminiscence na zví ata, která kdy m li a podn cuje je k vypráv ní o nich. Animoterapie je v DPS p ítomna i ve své pasivní form . Na chodb je klec s andulkou, se kterou si mohou senio i popovídat. Bylo zde i akvárium s rybi kami, ale ty nep ežily nadmíru pé e ze strany klient . 4.3.7 Reminiscence Reminiscence sice není v DPS v tšinou cílen využívána, ale její p ístupy se prolínají do všech aktiviza ních inností a v souhrnu pak pat í k nejoblíben jším. Nej ast jší je narativní nehodnotící p ístup, kdy senio i voln vzpomínají a vypráví o svém život . To nejen podporuje sebeúctu, ale také pomáhá zlepšovat vztahy mezi klienty a mezi klienty a personálem DPS, p ináší to uspokojení, s dobrými vyprav i zábavu, a tak celkov zlepšuje psychickou pohodu. Nezanedbatelný je i informa ní p ínos pro personál o jednotlivých klientech. K vyvolávání vzpomínek se v DPS používají všechny již zmi ované druhy aktiviza ních inností (výlety a návšt vy výstav a diskuse po nich, smyslové a kognitivní hry, p i provád ní arteterapie v širším slova smyslu, canisterapie). Používají se i další metody, zejména spole né oslavy jmenin a narozenin, posezení s pohošt ním p i r zných p íležitostech (setkání se seniory z jiných domov pro seniory v Klatovech, návšt vy r zných osobností, i jen tak p i tzv. kavárnách), promítání film pro pam tníky, tzv. filmový klub (v tšinou osv ené komedie s V. Burianem, O. Novým apod.). Zcela obvyklý je individuální reminiscen ní p ístup p i b žných denních innostech, který používá zdravotnický personál, pracovníci v sociálních službách i dobrovolníci. Rozhovor m o obsahu vzpomínek a p edcházejícím život je t mito pracovníky a dobrovolníky v nován veliký prostor. Senior m rozhovory p ináší pocit sebeúcty, posilují jejich identitu a trénují dlouhodobou pam . 4.3.8 Duchovní aktivizace Na duchovní aktivizaci se v DPS podílí všichni zam stnanci a dobrovolníci p i b žné innosti a p i jiných druzích aktivizací, nejvíce však odborn zp sobilé osoby – duchovní (fará a kaplan) ímskokatolické farnosti se sídlem v Klatovech. Duchovní 32
aktivizace je v DPS hojn využívaná, což považuji za logické v souvislosti s tím, že izovatelem DPS je ve ejná církevn právnická osoba. Pravideln každý tvrtek jsou po ádány mše svaté p ímo v kapli DPS, které jsou ístupny i v ící ve ejnosti. Po nich duchovní organizují „p veckou chvilku“. V této dob se dobrovolníci v nují klient m upoutaným na l žku, kte í se nemohou ú astnit aktivit v kapli. V tšinou jim p ed ítají nebo si s nimi povídají. Seniory oblíbené jsou i okamžiky posezení a rozhovor s osobami víry. Jsou to již zmi ovaní duchovní ímskokatolické farnosti se sídlem v Klatovech, v nedávné minulosti ádové sestry Kongregace školských sester de Notre Dame, které pat í objekt DPS, ale t eba i studenti Teologického konviktu v Olomouci, kte í se p ipravují pro vstup do kn žského seminá e. Skv lou náladu a dlouhodobý zážitek p inesla návšt va biskupa plze ského Mons. Františka Radkovského. Naprostou samoz ejmostí je poskytování asu a klidu pro osobní rozjímání senior . 4.4 Ú ast na aktivizaci ast na aktivizaci jsem vyhodnocovala ze záznam o p ítomnosti. V pr hu celého šet ení jsem se nesetkala s tím, že by ú ast na jednotlivých aktivitách byla povinná. Senio i se ú astnili zcela ze své v le. V r. 2013 organizoval DPS celkem 241 aktivit, což je pr rn 4,6 akce týdn . Celkov byla dosažena 40% ú ast senior na t chto aktivitách, což považuji za velmi úsp šný výsledek. 4.5 Pln ní cíl aktivizace Posouzení základních cíl aktivizace: kvalitní nabídka aktivního využití volného asu – z vlastního pozorování, po tu organizovaných aktivit, celkové ú asti senior i pestrosti nabídky usuzuji, že cíl je pln n. uspokojení duchovních pot eb v ících uživatel , – duchovní aktivizace je provád na (74 aktivit za rok 2013, tj. 31 % ze všech organizovaných aktivit), má mírn nadpr rnou ú ast, v ícím osobám nabízí uspokojení duchovních pot eb. zprost edkování kontaktu se spole enským prost edím a zabránit odtržení uživatel od spole enského života – aktivizace nabízí adu inností pro udržení kontakt v místním spole enském prost ení, tzn. p ímo v DPS i mnoho aktivit rozvíjejících spole enský život mimo DPS. Spole enské akce v prost edí DPS i v samotném M st Klatovy brání odtržení senior od spole enského života. individuální p ístup – individuální p ístup je považován za jeden ze základních princip práce zam stnanc DPS a promítá se i do aktiviza ních inností. Záv r V bakalá ské práci na téma „Aktivizace senior v Domov pokojného stá í Naší Paní Oblastní charity v Klatovech“ jsem reagovala na základní myšlenku a logický záv r: 33
„Protože se prodlužuje délka lidského života a roste po et senior v populaci, poroste i poptávka po sociálních službách“. V práci jsme si ukázali, že stárnutí a jeho výsledek stá í nep ináší jen pozitiva v podob v tších životní zkušeností, trp livosti, schopnosti odstupu a reflexe, rozvážnosti apod., ale má také opa né vlivy. P ináší adu involu ních zm n, pokles funk ních schopností a sob sta nosti, které jsou schopny omezovat innost senior a v d sledku zasáhnout jejich d stojnost, sebeúctu a napomáhat jejich sociálnímu vylu ování. Ne innost pak tyto negativní dopady umoc uje. Proti sociálnímu vylu ování, má-li o to spole nost zájem, lze bojovat adou zp sob , z nichž jedním jsou sociální služby. Pokles funk ních schopností a sob sta nosti lze zpomalit n kdy i zastavit, dokonce n které snížené funkce op t vylepšit. Jedním z nástroj , který m žeme využít proti p sobení involuce je aktivita. Aktivita je výsledkem aktivizace a aktivizace – aktiviza ní innosti jsou ze zákona povinnou sou ástí n kterých druh sociálních služeb. Z toho plyne druhý logický záv r: „Poroste-li poptávka po sociálních službách v d sledku stárnutí populace, musí nutn st i význam aktiviza ních inností“. Na základ uvedeného záv ru se domnívám, že by sociální pracovníci, pro práci se seniory, m li znát involu ní dopady a jaké formy a druhy aktiviza ních inností je vhodné proti nim používat. Proto byly nejrozší en jší aktivizace v práci uvedeny a stru popsány, pozornost byla v nována i požadavk m na ú innou aktivizaci. Tím byla vytvo ena základna, která byla využita pro pozorování a hodnocení pln ní cíl aktiviza ních inností v konkrétním za ízení sociálních služeb – v Domov pokojného stá í Naší Paní Oblastní charity v Klatovech. V DPS je používána pestrá škála aktiviza ních inností, které provádí osoby odborn zp sobilé – zam stnanci DPS, externisté i dobrovolníci, a kde není požadavek odborné zp sobilosti i další zam stnanci DPS a dobrovolníci. Výhodou DPS je tém rodinné prost edí, velmi dobrá vzájemná znalost zam stnanc a klient , od které se aktiviza ní innosti odvíjely. Senio i se k n kterým aktivitám stav jí rezervovan , jiné mají celkem rádi a n které p ijímají velmi dob e. Rozhovory s nimi potvrdily, že nejlépe p ijímají takové aktivity, kde je zábava, humor, kde si mohou zavzpomínat a hovo it o svém minulém život . Nejlépe p ijímané jsou canisterapie, muzikoterapie a reminiscence. Potvrdilo se, že velmi dob e akceptují takové aktivity, kde mají pocit, že se o n n kdo zajímá, kde mohou druhým n co sd lovat, být užite ní. To znamená, že moje zjišt ní jsou ve shod s autory citovanými v teoretické ásti práce. Z poznatk daných pozorováním a rozhovory usuzuji, že cíle DPS stanovené pro aktivizaci jsou pln ny. Bude-li záv r o r stu významu aktiviza ních inností se seniory v budoucnu obecn ijat, m lo by se to projevit i v rostoucí podpo e zabezpe ení t chto inností. Hlavn by se to m lo projevit v práci s lidskými zdroji, nejen v zajiš ování vzd lávání a odborného r stu zam stnanc poskytovatel sociálních služeb, ale také v jejich 34
odm ování. Rovn ž vidím další možnosti v rozvoji metodické podpory poskytovatel m sociálních služeb ze strany profesních organizací, nap . Asociace poskytovatel sociálních služeb eské republiky, eská asociace sester apod.
35
Seznam použitých zdroj ALAN, Josef. Etapy života o ima sociologie. Praha: Panorama, 1989. ISBN 80-7038044-6 AUSTAD, Steven N. Pro stárneme. Prom ny lidského t la. Praha: Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0804-5 BURNSIDE, Irene Mortenson, a EBERSOLE, Priscilla a Helen Elena Monea. Psychological Caring Throughout the Lifespan. New York: McGraw-Hill, 1979. ISBN: 0-07-009213-3. DESSAINTOVÁ, Marie-Paule. Neza ínejte stárnout. Praha: Portál, 1999. ISBN 807178-255-6 DRAGOMIRECKÁ, Eva a Pavla ŠEPELOVÁ. Kvalita života u senior - mezinárodní výzkum. In Kvalita života. Sborník p ísp vk z konference, konané dne 25.10. 2004 v T eboni. Kongresový sál hotelu Aurora. Kostelec nad ernými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004. ISBN: 80-86625-20-6. s. 91-101. DVO KOVÁ, Dagmar. Kvalita života senior v domovech pro seniory. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4138-3. HALÁSKOVÁ, Kamila. Gerontopsychologie. In: ŠIMÍ KOVÁ ÍŽKOVÁ, Jitka a kol. ehled vývojové psychologie. 2. nezm. vydání (dotisk). Olomouc: Univerzita Palackého, 2005. ISBN 80-244-0629-2 HARTL, Pavel a Helena HARTLOVÁ, Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X s. 561 HAŠKOVCOVÁ, Helena. Fenomén stá í. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-158-2 HE MÁNKOVÁ, Irena. Hudba v muzikoterapii. Sociální služby. 2009, ro . XI., . 1. ISSN 1802-0046. s. 16-17. JANE KOVÁ, Hana, KALVACH, Zden k a Iva HOLMEROVÁ. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace. In: KALVACH, Zden k et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0548-6 JELÍNKOVÁ, Jana a Mária KRIVOŠÍKOVÁ. Koncepce oboru ergoterapie. Praha: eská asociace ergoterapeut , 2008. Bez ISBN. 36
JURE KOVÁ, Petra. Aktivizace senior . Sociální práce/Sociálna práca. Brno: Asociace vzd lavatel v sociální práci, ro . 2006, . 2, s. 140-152. ISSN: 1213-6204 KALVACH, Zden k. Gerontologie. In: KALVACH, Zden k et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0548-6 KALVACH, Zden k a Berta OTOVÁ. Pozitivní ovlivnitelnost funk ního a zdravotního stavu ve stá í. In: KALVACH, Zden k et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0548-6 KLEVETOVÁ, Dana a Irena DLABALOVÁ. Motiva ní prvky p i práci se seniory. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-6642-3. KOUDELKOVÁ, I a P KOLÁ . Geriatrická lé ebná rehabilitace. In: KALVACH Zden k et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0548-6 KOZÁKOVÁ, Zde ka a Old ich MÜLLER. Aktiviza ní p ístupy k osobám seniorského ku. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1552-6 KROVOŠÍKOVÁ, Mária. Úvod do ergoterapie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-2472699-1 LANGMEIER, Josef a Dana KREJ OVÁ. Vývojová psychologie. 2. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2006, (dotisk 1. 2007). ISBN 80-247-1284-9. MALÍKOVÁ, Eva. Pé e o seniory v pobytových sociálních za ízeních. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3148-3 MATOUŠEK, Old ich. Slovník sociální práce. Praha: Portál, 2008. 2. p eprac. vydání. ISBN 978-80-7367-368-0. MOTY KOVÁ, Zita. Lé ba prací aneb úvod do ergoterapie. Sociální služby. 2009, ro . XI., . 4. ISSN 1802-0046. s. 19 Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2005 (dotisk 2007). ISBN 97880-200-1351-4. OPATRNÝ, Michal a Lenka Motlová. Senio i. In Martínek, Michael a kol. Praktická teologie pro sociální pracovníky. Praha: JABOK, 2008. ISBN 978-80-904137-2-6
37
ORT, Ji í. Kapitoly ze sociologie stá í. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyn , 2004. ISBN 80-7044-636-6 OTOVÁ, Berta a Zden k KALVACH. Involuce. In: KALVACH, Zden k et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0548-6 PICHAUD, Clément a Isabelle THAREAUOVÁ. Soužití se staršími lidmi. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-184-3 RHEINWALDOVÁ, Eva. Novodobá pé e o seniory. Praha: Grada, 1999. ISBN 807169-828-8 SAK, Petr a Karolína KOLESÁROVÁ. Sociologie stá í a senior . Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3850-5 SEMEŠIOVÁ, Martina. Hodnotový systém starších udí. Sociální práce/Sociálna práca. Brno: Asociace vzd lavatel v sociální práci, ro . 2003, . 3, s. 98-105. ISSN: 1213-624 STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178274-2 ŠICKOVÁ-FABRICI, Jaroslava. Základy arteterapie. Praha: Portál, 2002. ISBN: 807178-616-0. ŠPATENKOVÁ, Nad žda a Barbora BOLOMSKÁ. Reminiscen ní terapie. Praha: Galén, 2011. ISBN 978-80-72-62-711-0 ŠTILEC, Miroslav. Program aktivního životního stylu pro seniory. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-920-8 UHLÍ , Petr. Pohybová cvi ení senior . Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. ISBN 978-80-244-1902-2. URBAN, David. Charitativní práce se seniory. In OPATRNÝ, Michal, LEHNER, Markus a kol. Teorie a praxe charitativní práce. eské Bud jovice: Teologická fakulta U, 2010. ISBN 978-80-7394-214-4. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 97880-246-1318-5
38
VALENTA, Milan. Dramaterapie. Praha: Grada, 2011. 4. aktualizované a rozší ené vydání. ISBN 978-80-247-7520-3. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-311-3 VOTAVA, Ji í a kol. Ucelená rehabilitace osob se zdravotním postižením. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0708-5 WEBER, Pavel a kol. Minimum z klinické gerontologie: pro léka e a sestru v ambulanci. Brno: Institut pro další vzd lávání pracovník ve zdravotnictví, 2000. ISBN 80-7013-314-7 WEHNER, Lore a Ylva SCHWINGHAMMER. Smyslová aktivizace v pé i o seniory a klienty s demencí. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-40-247-4423-0 ZICH, František. Úvod do sociologického pr zkumu. Praha: EU Press, 2009. ISBN 8086754-19-7 Zákon . 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve zn ní platném k 1. 1. 2014 Vyhláška . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách, ve zn ní platném k 1. 1. 2014
Internetové zdroje: Biblioterapie [online]. Brno: Masarykova univerzita Filosofická fakulta, posl. úpravy 20.3.2011 [cit. 12.2.2014] . WEB pro podporu Kabinetu informa ních studií a knihovnictví. Dostupné na WWW:
BURCIN, Boris a Tomáš Ku era. Prognóza popula ního vývoje eské republiky na období 2008-2070. In: Ministerstvo práce a sociálních v cí [online]. Praha: írodov decká fakulta UK Praha, 2010, [cit 16. 12. 2013]. Dostupné na WWW: <www.mpsv.cz/files/clanky/8842/Prognoza_2010.pdf> Code of Practice[online]. Cheltenham: The British Association of Dramatherapists, 2005 [cit. 16.2.2014]. Dostupné na WWW: . FERRY, Martin a Richard BAKER. Regionální strategie a demografické stárnutí. íru ka ke strategii pro demografické stárnutí. In: Ministerstvo práce a sociálních v cí 39
[online]. Vydavatel neuveden, pravd podobn London: Age Concern England, 2006, [cit. 17.12.2013]. Dostupné na WWW: Demografické ro enky (pramenná díla) 1950-5011 [online]. Praha: eský statistický ad. Posl. úpravy 4. 12. 2013 [cit. 12. 12. 2013]. Dostupné na WWW: < www.czso.cz/ csu/redakce.nsf/i/casova_rada_demografie> OUBAL, Stanislav. Biologický v k a jeho význam. In: webGerontologie [online]. Hradec Králové: Farmaceutická fakulta UK Praha, 2000, [cit. 5. 12. 2013]. Dostupné na WWW: KANTOR, Ji í. Muzikoterapie - popis n kterých muzikoterapeutických technik [online]. [cit. 12.2.2014]. Dostupné na WWW:. Oblastní charita Klatovy [online]. Klatovy: Oblastní charita Klatovy, ©2014 [cit. 17.1.2014]. Dostupné na WWW: Popula ní prognóza R do r. 2050[online]. Praha: eský statistický ú ad, 2004 [cit. 16. 12. 2013]. Dostupné na WWW: www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/ B0001D6145/$File/4025rra.pdf > ŠT PA OVÁ, Lenka. Kouzlo zooterapie. In Internetový portál Bioklub.cz [online]. Praha: Net Boom s.r.o., zve ejn no 7.1.2013 [cit. 19.2.2014]. Dostupné na WWW: TURKOVÁ, Petra. Co znamená, když se ekne reminiscen ní terapie. Náš m sí ník [online]. Písek: Alzheimercentrum Písek, 2011, únor. [cit. 18.2.2014]. Dostupné na WWW:< http://www.alzheimercentrum.cz/system/files/Mesicnik%20Pisek%20%20022011.pdf>
40
Seznam p íloh íloha I. íloha II. íloha III. íloha IV. íloha V. íloha VI. íloha VII.
Vývoj normální délky života v R v asové ad od roku 1950 Periodizace stá í podle kalendá ního v ku Sociální služby povinn zajiš ující aktiviza ní innosti P ehled klient DPS Využívané aktiviza ní innosti Ú ast senior na aktivizaci Fotodokumentace
41
íloha I.
Vývoj normální délky života v R v asové ad od roku 1950 Vývoj normální délky života v R 90
Normální délka života
85 80 75 70 Ženy
Úhrn
Muži
65
2010
2005
2000
1995
1990
1985
1980
1975
1970
1965
1960
1955
1950
60
Graf. . 1 Vývoj normální délky života v R od roku 1950
Vývoj normální délky života v R klouzavý pr
r p tiletých období
Normální délka života
85
80
75
Graf . 2 Vývoj normální délky života v R od roku 1950, klouzavý pr období 42
r p tiletých
2010
2000
1990
1980
1970
1960
1950
70
Normální délka života je demografický ukazatel, kterým se vyjad uje v k, ve kterém umírá nejvíce osob. Ze statistického hlediska jde o modus délky života. Pro pot eby práce jsem vycházela nikoli z úmrtnostních tabulek, kde jsou údaje hypotetické, ale ímo z pramenných dat, která vystihují faktický stav p esn ji, by jsou rozkolísan jší vlivem velikosti populace. Zdroj: Demografické ro enky (pramenná díla) 1950-5011 [online]. Praha: eský statistický ú ad. Posl. úpravy 4. 12. 2013 [cit. 12. 12. 2013]. Dostupné na WWW: < http://www.czso.cz/ csu/redakce.nsf/i/casova_rada_demografie>
43
44
stá í
zralé stá í
senio i
75
85
pokro ilé stá í
dlouhov kost
dlouhov kost
95 a více
dlouhov kost
velmi pokro ilé stá í
velmi sta í lidé
pravé stá í
90
velmi sta í senio i
pokro ilé stá í
sta ecký v k
sta í senio i
stá í (kmetství)
sta ecký v k
80
na demografické zm ny“. Brusel: Evropská komise, 2005
Burnside - BURNSIDE, Irene Mortenson a Priscilla Ebersole, Helen Elena Monea. Psychological Caring Throughout the Lifespan. New York : McGraw-Hill, 1979. ISBN: 0-07-009213-3
Evropská komise – Zelená kniha „Nová mezigenera ní solidarita jako odpov
Vágnerová - VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie II. Praha: Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1318-5.
Stuart-Hamilton - STUART-HAMILTON, Ian. Psychologie stárnutí. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-274-2.
Alan - ALAN, Josef. Etapy života o ima sociologie. Praha: Panorama, 1989. ISBN 80-7038-044-6.
Kalvach - KALVACH, Zden k. Gerontologie. In KALVACH, Zden k et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0548-6.
P íhoda - cit. dle KOZÁKOVÁ, Zde ka a Old ich MÜLLER. Aktiviza ní p ístupy k osobám seniorského v ku. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1552-6
Sv tová zdravotnická organizace - cit. dle KOZÁKOVÁ, Zde ka a Old ich MÜLLER. Aktiviza ní p ístupy k osobám seniorského v ku. Olomouc: Univerzita Palackého, 2006. ISBN 80-244-1552-6
Burnside
mladé stá í
rané stá í
Vágnerová
Evropská komise
mladší stá í
Stuart-Hamilton
Alan
70
mladí senio i
asné stá í
P íhoda
Kalvach
rané stá í
65
Sv tová zdravotnická organizace
60
PERIODIZACE STÁ Í PODLE KALENDÁ NÍHO V KU
íloha II.
Tabulka si ne iní nárok na úplný p ehled periodizace stá í. Nasti uje jen n které pohledy na tuto problematiku. V periodizaci stá í podle kalendá ního v ku se stá í nej ast ji d lí na t i období. Objevuje se však také d lení na dv i ty i periody. které periody jsou co do okrajových bod stejné, m ní se pouze název období. Zde se hovo í o zam nitelných ozna eních; nap . Sv tová zdravotnická organizace a Václav P íhoda, nebo Ian Stuart-Hamilton a Marie Vágnerová. Z p ehledu je z ejmé, že za za átek stá í se považuje v k od 60 do cca 65 let ku. Lze o ekávat, že v souvislosti se stárnutím populace a prodlužováním aktivního života lov ka, se bude tato hranice posouvat k vyššímu v ku. Nakonec již dnes Kalvach i Evropská komise hovo í o po átku stá í od 65 let. Z p ehledu je rovn ž ejmá významná hranice 75 let, o které Kalvach hovo í jako o uzlovém ontogenetickém bodu, kdy za íná vlastní stá í77.
77
srov. KALVACH, Zden k. Gerontologie. s. 47.
45
íloha III.
Sociální služby povinn zajiš ující aktiviza ní innosti
sociální pé e
ZDSS
Formy a jednotlivé druhy sociálních služeb pobytové služby
ambulantní služby
terénní služby
týdenní stacioná e (§47/§13)
centra denních služeb (§45/§11)
osobní asistence (§39/§5)
domovy pro osoby se zdravotním postižením (§48/§14)
denní stacioná e (§46/§12)
podpora samostatného bydlení (§43/§9)
domovy pro seniory (§49/§15) domovy se zvláštním režimem (§50/§16) chrán né obydlí (§51/§17) zdravotnické za ízení l žkové pé e (§52/§18)
prevence
sociální
odleh ovací služby (§44/§10) sociální rehabilitace (§70/§35) raná pé e (§54/§19) sociáln aktiviza ní služby pro rodiny s d tmi (§65/§30)
ZDSS – základní druhy sociálních služeb Odkazy na právní normu (§ZZ/§VV) – ZZ = ustanovení Zákona . 108/2006 Sb., o sociálních službách, VV = ustanovení Vyhlášky . 505/2006 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona o sociálních službách (v obou p ípadech ve zn ní platném 1. 1. 2014)
Zákon o sociálních službách ur uje základní druhy sociálních služeb a formy, jakými jsou provád ny. Vyjmenovává jednotlivé druhy sociálních služeb a každému jednotlivému druhu stanovuje povinn zajiš ované základní innosti. V tabulce jsou uvedeny jednotlivé sociální služby, u kterých musí být zajišt ny aktiviza ní innosti.
46
íloha IV.
ehled klient DPS Klient 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
k Pohlaví Vzd lání Pobyt 65 Ž U 1,8 75 Ž SŠ 2,0 77 Ž SŠ 1,3 77 Ž VŠ 3,8 79 Ž SŠ 1,3 81 M U? 4,3 81 Ž U 2,5 82 Ž Z 0,4 82 M U 3,2 83 Ž U? 6,8 83 Ž Z 7,2 84 Ž U 3,9 85 Ž SŠ 3,0 85 Ž SŠ 7,8 85 M U 3,3 86 Ž U 7,3 86 Ž Z 3,5 86 Ž U 2,8 86 Ž U 0,4 87 Ž Z 1,8 87 Ž SŠ 2,1 87 Ž U? 6,3 88 Ž SŠ 3,3 88 Ž U 1,9 89 Ž SŠ 6,5 89 Ž U 2,1 90 Ž U 2,8 90 Ž Z 5,6 90 Ž Z 1,2 91 Ž SŠ 5,7 91 Ž Z 5,4 96 Ž Z 4,1 97 Ž Z 8,8
Legenda vzd lání: Z – základní U – vyu en(a) SŠ – st edoškolské VŠ – vysokoškolské ? – neov ený údaj (tzv. z druhé ruky) Pobyt: Délka pobytu v DPS v letech 2013: Délka pobytu v r. 2013 47
2013 0,8 1,0 0,3 1,0 0,3 0,1 1,0 0,4 1,0 0,1 1,0 0,2 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 1,0 0,4 0,8 1,0 0,1 0,9 0,9 1,0 1,0 1,0 1,0 0,8 1,0 1,0 1,0 1,0
íloha V.
Využívané aktiviza ní innosti
reminiscence
duchovní x
X x
X
x
x
F
FPS
x
x
x
X x X X
X x
X
x x
X x x x x
x
x
X X
x
x x
x x x
x
x
x
X
x
x
x
x
x
X
x
x
x
x x x
x x x
X
x
x
X
X
x
x
X
x
x
X x
x x
x x
x x
X
x
X
48
biblioterapie
PS
muzikoterapie
FPS
arteterapie
ergoterapie
x
smyslová
PSD
kognitivní
aktivní muzikoterapie - hlavn akce se zp vem, p vecká chvilka po mši svaté, hra na hudební nástroje žná každodenní innost canisterapie cvi ení pohybová cvi ný nácvik evakuace DPS tení, p ed ítání drobné práce – nap . výroba masek na masopust, ráme k obrázk m, bambulí, koší , svícn drobné práce - výzdoba, úklid filmový klub - promítání film kulturní akce na nám stí Míru maškarní ples, Masopust, Májová veselice, Mikuláš mozkový trénink, trénink pam ti, trénink pozornosti mše svatá muzikoterapie receptivní - koncerty a hudební vystoupení (mate ské, základní i st ední školy, harmoniká i, hudebníci Základní um lecké školy, Domu d tí a mládeže, sbory, Klub senior atd.) návšt vy výstav oslavy výro í – jmeniny, narozeniny apod. pe ení posezení – kavárny, cukrárny posezení s ádovou sestrou, osobami víry pravidelné návšt vy St ední zem lské školy zné hry – nap . hmataná, rýmovaná, pexeso, hledání rozdíl zné hry – nap . domino, bingo, karty, lov e nezlob se sportovní den stav ní Betlému
PSD
pohybová
Stru ná charakteristika aktiviza ní innosti
arteterapie v širš. smyslu
animoterapie
Aktivizace
FPS FPSD FPSD FPS X
X
X X
x
x
X
X x
x x
x
X
x
X
X
x
x
X
X
x
X
x
x X x
x
x x
X
x
X
x
x
x
X
X
X
duchovní
X
FPS FPSD FPSD FPS
reminiscence
FPS
animoterapie
F
biblioterapie
PS
muzikoterapie
ergoterapie
FPS
arteterapie v širš. smyslu
arteterapie
smyslová
výlety - Zelená Lhota, skanzen Chanovice, zámek Nebílovy, d tský tábor Orlovice výtvarná innost – vyst ihování, koláže, malování (nap . výroba papírových sn hulák , dekorací, brou a berušek, kraslice, kv tiny, abeceda vzd lávání
kognitivní
Stru ná charakteristika aktiviza ní innosti
pohybová
Aktivizace
PSD
PSD
x
X
X
x
x
F – fyzická aktivizace P – psychická aktivizace S – sociální aktivizace D – duchovní aktivizace X – hlavní aktivizace x – dopl ková aktivizace V tabulce uvádím aktiviza ní innosti provád né v DPS v abecedním po adí, jejich za len ní pod základní (FPSD) a jednotlivé druhy aktivizací (pohybová, kognitivní atd.). Aktivizace se zna prolínají, proto používám „X“ jako ozna ení toho jednotlivého druhu aktivizace, jehož prost edky aktiviza ní innost nejvíce používá, a „x“ u ostatních základních druh aktivizací, do nichž innost rovn ž zasahuje.
49
íloha VI.
ast senior na aktivizaci Ur itým m ítkem zájmu senior o aktiviza ní innosti by mohl být údaj o pom rné asti senior na aktiviza ních innostech. K organizovaným aktivizacím se v DPS vede p ehled ú asti, ze kterého pom rem, mezi po tem ú astník a po tem v DPS práv ítomných senior , lze vypo ítat procentní ú ast. Z téhož materiálu lze, obdobným zp sobem, vypo ítat procentní ú ast jednotlivých osob i skupin osob, nap . v kových. Výsledky jsou uvedeny v následujících grafech. Pro dopln ní je graficky znázorn n po et senior v jednotlivých skupinách, periodizaci jsem zvolila podle Burnsideové.
ast senior i aktiviza ních innostech
Periodizace stá í
velmi pokro ilé (91 a více)
33,4
pokro ilé (81-90)
41,0
zralé (71-80)
52,0
mladé (61-70)
91,7 0
20
40 60 80 ast senior v procentech
100
Po et senior podle skupin periodizace stá í
Periodizace stá í
velmi pokro ilé (91 a více)
4,0
pokro ilé (81-90)
18,7
zralé (71-80)
2,6
mladé (61-70)
0,8 0
5 Pr
50
10 15 rný po et senior ve skupin
20
Z p edcházejících graf vyplývá n kolik zajímavých informací. 1. V r. 2013 bylo v DPS nejvíce klient ve v kové skupin 81-90 let. 2. S p ibývajícím stá ím klesá zájem o ú ast na aktiviza ních innostech. A to, i když vy adíme skupinu mladého stá í, ve které byla pouze jedna osoba a ješt ne po celý rok.
ast senior na jednotlivých druzích aktiviza ních inností
Druh aktiviza ní innosti
Kognitivní
33,7
Pohybová
35,4
Arteterapie
38,5
Duchovní
40,3
Ergoterapie
40,5
Reminiscence
43,5
Muzikoterapie
45,5
Canisterapie
45,8 32
34
36
38 40 42 ast senior v procentech
44
46
Podle ú asti senior na akcích jednotlivých druh aktivizací lze celkem spolehliv , protože bylo hodnoceno celkem 241 akcí, ozna it po adí podle oblíbenosti. Hledání vod , pro tomu tak je, by mohlo být nám tem pro další, následn provád né šet ení.
51
íloha VII.
Fotodokumentace (uvedeno s laskavým svolením DPS a jeho klient )
Domov pokojného stá í Naší Paní Oblastní charity Klatovy 52
Domov pokojného stá í Naší Paní Oblastní charity Klatovy ubytování
53
Sportovní den, návšt va výstavy, tvarové skládání 54
Arteterapie, vystoupení Klubu senior Klatovy
55
Vystoupení mate ské školky, zpívání s harmonikou, p vecká chvilka 56
Canisterapie
57
Návšt va Mons. Františka Radkovského – biskupa plze ského, mše svatá
58
ABSTRAKT KADLECOVÁ, Jana. Aktivizace senior v Domov pokojného stá í Naší Paní Oblastní charity v Klatovech. eské Bud jovice: 2014, Bakalá ská práce. Jiho eská univerzita
v eských Bud jovicích. Teologická fakulta. Katedra etiky, psychologie a charitativní práce. Vedoucí práce Jana Šime ková. Klí ová slova: aktivita, aktivizace, aktiviza ní innosti, stá í, involuce, senior, sociální služby, služby sociální pé e, pobytové služby Bakalá ská práce se zabývá aktivizací senior . Teoretická ást popisuje stárnutí, stá í a jejich dopady na aktivity senior . Charakterizuje formy a druhy aktiviza ních inností, kterými lze proti t mto dopad m p sobit. Uvádí základní podmínky pro úsp šnost aktiviza ních inností Praktická ást charakterizuje pobytové za ízení sociálních služeb, domov pro seniory – Domov pokojného stá í Naší Paní Oblastní charity v Klatovech, a popisuje používání aktiviza ních inností v n m.
ABSTRACT Klí ová slova v angli tin : activity, activization, activization programmes, old age, involution, senior, social services, social care services, residential services
This bachelor's thesis deals with the activation of seniors. The theoretical part describes an aging, old age and its effects on the seniors´ activities. It characterizes the forms and kinds of activization programmes, by which we can act against these impacts. It provides the basic conditions for the success of activization programmes. The practical part characterizes the residential facilities of social services, the Home for the Elderly - The Our Lady´s Home of peaceful old age of the Regional charity in Klatovy, and the using of activization programmes there.
59
