Vodní díla Praxe a výhled 2016

Vodní díla Praxe a výhled 2016

Váš partner v profesním rozvoji

Zdeněk Horáček Olomouc, Regionální centrum Olomouc 12. dubna 2016

Program semináře

Zdeněk Horáček • Základní vymezení vodních děl (vodním zákonem a občanským zákoníkem) • Soukromoprávní předpoklady povolování vodních děl (majetkoprávní vypořádání práv k pozemkům) • Územní a stavební řízení k vodním dílům

• Realizace vodních děl • Užívání vodních děl, práva a povinnosti vlastníků vodních děl • Náhrady za stará vodní díla na cizích pozemcích (§ 59a vodního zákona) • Vybraná vodní díla (vodovody a kanalizace, čistírny odpadních vod, rybníky) a problematické oblasti s nimi spojené

© 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář

Vodní díla – Praxe a výhled 2016

Základní vymezení vodních děl (vodním zákonem a občanským zákoníkem)



Vodní díla Základní veřejnoprávní vymezení • Vodní díla = stavby veřejného (stavebního) práva •

Vodní zákon

•

Zákon o vodovodech a kanalizacích (vodovody a kanalizace)

•

Zákon o rybářství (rybníky a zvláštní rybochovná zařízení)

•

Prováděcí právní předpisy (vyhláška o technických požadavcích pro vodní díla, atd.)

• Základní definice v § 55 odst. 1 vodního zákona •

Stavby, které slouží k účelům sledovaným vodním zákonem

• Demonstrativní výčet, co je a co není vodním dílem (§ 55 odst. 1 a 3 vodního zákona)

• Rozhodování v pochybnostech (§ 55 odst. 4 vodního zákona)



Vodní díla Demonstrativní výčet I/ • Vodními díly jsou zejména •

přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

•

stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,

•

stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,

•

stavby na ochranu před povodněmi,

•

stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,

•

stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,

•

stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,

•

stavby odkališť,

•

stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,

•

studny,

•

stavby k hrazení bystřin a strží, pokud lesní zákon nestanoví jinak, a

•

jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.



Vodní díla Demonstrativní výčet II/ • Vodními díly nejsou zejména •

jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod,

•

vodohospodářské úpravy,

•

bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí,

•

vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace,

•

vodovodní a kanalizační přípojky,

•

průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody,

•

další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací, a

•

vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.



Vodní díla Základní soukromoprávní vymezení I/ • Podle občanského zákoníku jsou stavby (obecně, tj. i VD) součástí pozemků, na nichž jsou umístěny (zásada „superficies solo cedit“) s výjimkou •

Podzemních staveb se samostatným účelovým určením

•

Staveb, o nichž to stanoví zvláštní právní předpis

•

Dočasných staveb

•

Inženýrských sítí včetně provozně souvisejících staveb a zařízení

•

Staveb, jež jsou předmětem práva stavby

•

Bytových a nebytových jednotek

•

Staveb, které se nestaly součástí pozemku po 1. lednu 2014 z důvodu rozdílnosti vlastnictví ke stavbě a pozemku

• Pro vodní díla platí obecná pravidla jako pro stavby (nemají žádnou zvláštní úpravu) •

Zvláštní režim pro vodovody a kanalizace jako inženýrské sítě

• Aby mohlo být vodní dílo samostatnou věcí (samost. předmětem právních vztahů), musí splňovat požadavky na stavbu v soukromoprávním smyslu → jinak vždy součástí pozemku © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Vodní díla Základní soukromoprávní vymezení II/ • Vodní dílo = stavba ve smyslu veřejnoprávním ≠ stavba ve smyslu soukromoprávním •

Rozlišení nezbytné z důvodu dispozice s vodním dílem

• Stavba není definována soukromým právem, ale judikaturou, zejm. NS 22 Cdo 1221/2002 •

Občanský zákoník […] stanoví, že stavba není součástí pozemku; nevymezuje však, co to stavba je. Pro oblast občanského práva nelze použít vymezení stavby provedené v […] stavebního zákona, podle kterého za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, a to nejen proto, že toto vymezení je dáno jen pro účely stavebněprávní […], ale též proto, že některé stavby, k jejichž provedení je třeba stavebního povolení, resp. ohlášení stavebnímu úřadu, netvoří věci v občanskoprávním smyslu.

•

Proto judikatura Nejvyššího soudu dospěla k závěru, že pokud občanskoprávní předpisy používají pojem „stavba“, nelze obsah tohoto pojmu vykládat jen podle stavebních předpisů. Stavební předpisy chápou pojem „stavba“ dynamicky, tedy jako činnost, popřípadě soubor činností, směřujících k uskutečnění díla (někdy ovšem i jako toto dílo samotné).

•

Naopak pro účely občanského práva je pojem „stavba“ nutno vykládat staticky, jako věc v právním smyslu, tedy jako výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů.

•

Stavba, která není věcí podle […], je součástí pozemku a vlastnictví k ní nabývá vlastník pozemku přírůstkem.



Vodní díla Základní soukromoprávní vymezení III/ • K soukromoprávnímu vymezení vodního díla •

O tom, zda hráz rybníka je samostatnou věcí v právním smyslu anebo zda jde o součást pozemku, na kterém stojí, nelze učinit obecný závěr bez posouzení konkrétní situace. Přitom bude třeba vyjít kromě stavebního provedení hráze též z toho, zda lze určit, kde končí pozemek a začíná samotná hráz, tedy zda lze vymezit a oddělit vlastnictví vlastníka pozemku a vlastníka hráze [NS 22 Cdo 1221/2002]

•

Rybník není ve smyslu občanskoprávním samostatnou věcí, se kterou by mohlo být nakládáno odděleně od pozemků tvořících jeho dno a břehy, proto nemůže být ani stavbou ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí [NS 22 Cdon 1192/97]

•

Související výklady KANCL k NOZ č. 1 a 13 dostupné na www.obcanskyzakonik.justice.cz



Vodní díla Novela VZ – vynětí vodních děl z pozemků • Novela vodního zákona – poslanecký přílepek k novele zákona o SPÚ (sněmovní tisk 575) • Pro všechna vodní díla navrhována výjimka ze zásady superficies solo cedit •

V § 55 VZ navrhován nový odstavec 2, podle něhož „Vodní dílo není součástí pozemku, na němž se toto vodní dílo nachází.“

•

Navrhované vynětí se nedotýká vodovodů a kanalizací, které již dnes nejsou součástí pozemku

•

Podřazení režimu podle § 50 písm. c) pod režim § 59a VZ

•

Úprava výše náhrady podle § 59a VZ

• Návrh Zemědělský výbor nedoporučil a byl zamítnut na jednání Poslanecké sněmovny (3. čtení) dne 23. 3. 2016 •

Hlasování pořadové číslo 393 z přítomných 156 pro 16, proti 96 → návrh nebyl přijat.



Vodní díla Součásti a příslušenství vodních děl • Součástí vodních děl rostliny na vodních dílech vzešlé (§ 507 ve spojení s § 3023 OZ) • Technologie ve vodních dílech jsou obvykle součástí vodních děl (turbíny v MVE, čistírenské technologie v ČOV, atd.) – lze je však vymezit jako tzv. „stroje“ a oddělit jejich vlastnictví (výhrada stroje zapsaná se souhlasem vlastníka do KN) • Některá VD součástí jiných staveb → ztráta charakteru vodního díla •

Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace. V ostatních případech je součástí pouze dešťová vpusť s šachtou a přípojkou do kanalizačního řádu [§ 12 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích]

• Vodní dílo – stavba na stavbě •

Jestliže je konstrukce vozovky uložena přímo na konstrukci jiné stavby (vodního díla, metra, haly, garáží), patří mezi součásti pouze tato vozovka [§ 12 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích]

• Vodní dílo jako příslušenství •

ČOV k rodinnému domu

•

Typicky příslušenstvím vodovodní a kanalizační přípojka (není VD)



Vodní díla Inženýrské sítě • Inženýrské sítě (§ 509 OZ) •

Vodovody, kanalizace a přípojky k nim nejsou součástí pozemku

•

Má se za to, že součástí inženýrských sítí jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí – provozní souvislost se dovozuje ve vztahu k přenosu média (pitné vody, odpadních vod)

→ Jedná se o přečerpávací stanice a další objekty na síti → Nejedná se o úpravny vody, čistírny odpadních vod, elektrárny, teplárny, plynárny atd. •

V případě části inženýrské sítě tvořené pozemkem (např. srážkové kanalizace, odvody vody z pozemků, atd.) – částí inženýrské sítě je potom pozemek

• Inženýrské sítě jsou soubory movitých a nemovitých věcí (důležité vymezení z daňového hlediska – daň z nabytí nemovité věci) • Inženýrskými sítěmi jsou i stavby k vodohospodářským melioracím pozemků → Meliorace nejsou součástí pozemku (s výjimkou částí tvořených pozemky)



Vodní díla Vlastnictví vodních děl a dispozice s nimi • Základní předpoklad vlastnictví vodního díla a dispozice s ním → Vodní dílo je samostatným předmětem právních vztahů (X nelze odděleně bez pozemku)

• Veřejnoprávní vlastnictví vodního díla dle § 126 odst. 1 •

Pokud se ve vodním zákoně užívá pojem „vlastník“ nebo „nabyvatel“, rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření.

•

Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.

→ Širší vymezení pojmu „vlastník“ pro účely vodního zákona než podle soukromého práva

•

Vodní dílo bez vlastníka = opuštěné vodní dílo •

V případě VD jako nemovité věci – vlastníkem stát / VD movitá věc – vlastníkem obec

• Vodní dílo z více objektů (věcí) v různém vlastnictví = podílové spoluvlastnictví •

Rybník v podílovém spoluvlastnictví [NS 22 Cdo 1121/2008]

• Vlastník VD = vlastník pozemku → VD se stává součástí pozemku (neplatí pro inž. sítě) (!) Jinak smluvně nevylučitelná předkupní práva vlastníků pozemku a VD © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Vodní díla Zápis vodních děl do katastru nemovitostí • V katastru nemovitostí (veřejném seznamu dle OZ) se evidují •

Přehrady, hráze, jezy, stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejích březích, stavby k využití vodní energie a stavby odkališť, pokud jsou spojené se zemí pevným základem • Vlastníci vodních děl zařazených z hlediska TBD do kategorie I až III – do 1. ledna 2011 • Vlastníci ostatních vodních děl – do 1. ledna 2021

•

V KN se vyznačují OPVD a OPVZ údaji o způsobu ochrany nemovitostí • VPÚ zašle KÚ údaje potřebné k evidenci ochrany území do 30 dnů

•

Podrobnosti vymezení vodních děl zapisovaných do katastru nemovitostí jsou stanoveny vyhláškou č. 23/2007 Sb., o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky

• Princip materiální publicity katastru nemovitostí • Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu mají vlastní evidenci •

Provozní a majetková evidence vodovodů a kanalizací

•

Nejedná se o veřejný seznam



Soukromoprávní předpoklady povolování vodních děl (majetkoprávní vypořádání práv k pozemkům)



Soukromoprávní předpoklady povolování VD Majetkoprávní vypořádání práv k pozemkům • K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí •

doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem [§ 86 odst. 2 písm. a) SZ]

• K ohlášení stavebník připojí •

doklad prokazující vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavební záměr anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku či stavbě, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem [§ 110 odst. 2 písm. a) SZ]

• K žádosti o stavební povolení stavebník připojí •

doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem [§ 110 odst. 2 písm. a) SZ]



Soukromoprávní předpoklady povolování VD Majetkoprávní vypořádání práv k pozemkům • Vodní díla •

Výkup pozemku

•

Právo stavby

•

Vyvlastnění

• Vodovody a kanalizace •

Výkup pozemku

•

Právo stavby

•

Služebnost, nájem pozemku, výpůjčka

•

Vyvlastnění

• Přípojky •

Výkup pozemku

•

Právo stavby

•

Služebnost inženýrské sítě, nájem pozemku, výpůjčka



Soukromoprávní předpoklady povolování VD Právní tituly pro stavbu na cizím pozemku • Pro územní řízení postačí •

Souhlas s provedením stavby (tzv. výprosa) Rizika: změna vlastníka pozemku, odvolání souhlasu v průběhu územního řízení

• Pro ohlášení a stavební řízení nutná •

Smlouva o právu provést stavbu

Rizika: změna vlastníka pozemku a nemusí opravňovat mít stavbu na cizím pozemku •

Smlouva o smlouvě budoucí Rizika: změna vlastníka pozemku a nemusí opravňovat mít stavbu na cizím pozemku

• Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného (§ 1 odst. 2 OZ)

• Soukromoprávní tituly k realizaci staveb na cizích pozemcích dostačující ke stavbě na cizím pozemku •

Obecně pro všechna vodní díla: právo stavby

•

Pro inženýrské sítě, dočasná vodní díla a podzemní vodní díla navíc: služebnost, nájem, výpůjčka



Soukromoprávní předpoklady povolování VD Právo stavby pro vodní dílo • Pouze pro vodní díla, která jsou způsobilá být stavbou v soukromoprávním slova smyslu • Nemovitost a věcné právo stavebníka mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu •

Může být zřízeno tak, že se vztahuje i na pozemek, kterého sice není pro stavbu zapotřebí, ale slouží k jejímu lepšímu užívání

•

Hranice práva stavby = hranice pozemku (nevýhoda u inženýrských sítí)

•

Svědčí ve prospěch stavebníka, lze použít i na stávající stavby, i na více staveb

•

Pokud je stavba realizována na základě práva stavby → je jeho součástí (zároveň ale i podléhá samostatně ustanovením o nemovitých věcech)

•

Co do stavby vyhovující právu stavby má stavebník stejná práva jako vlastník

•

Právo stavby lze převést i zatížit, přechází na dědice

• Na dobu určitou (max. 99 let) – zapisuje se do KN •

Stavebník má předkupní právo k pozemku a vlastník pozemku má předkupní právo k právu stavby (lze si ujednat něco jiného – nutný zápis do KN)

•

Pokud PS skončí – stavba přechází za polovinu hodnoty vlastníkovi pozemku



Soukromoprávní předpoklady povolování VD Vznik a zánik práva stavby pro vodní dílo • Vznik •

Smlouvou (zápisem do KN)

•

Vydržením

•

Rozhodnutím orgánu veřejné moci (zápis do KN)

• Na dobu omezenou – maximálně 99 let (vydržením na max. 40 let) •

Lze prodloužit jen se souhlasem dotčených osob

• Nelze omezit rozvazovací podmínkou • Za úplatu v opětujících se dávkách jako stavební plat → reálné břemeno -----------• Zánik •

Uplynutím doby

•

Zřeknutím se

•

Dohodou

•

Rozhodnutím orgánu veřejné moci



Soukromoprávní předpoklady povolování VD Služebnost, nájem, výpůjčka pro vodní dílo • Pouze pro vodní díla, která nejsou součástí pozemku – jinak vodní dílo přiroste k pozemku • Služebnost •

Osobní/věcná

•

Obsah smluvní (dispozitivní) – zákonná úprava je pouze vodítkem!

•

Vodohospodářské služebnosti v OZ: služebnost okapu, právo na svod dešťové vody, právo na vodu, služebnost rozlivu, služebnost inženýrské sítě

•

Pokud se váží k nemovitosti zapisované do KN – zapisují se k nemovitosti jako omezení

•

Ochrana práva ze služebnosti – obdobná jako ochrana vlastnického práva

•

Lze na dobu neurčitou (oproti právu stavby)

!

Vodovodní nebo kanalizační síť bude zřizována na základě služebnosti osobní, nikoliv služebnosti inženýrské sítě (služebnost inženýrské sítě je možné použít pro přípojky)

• Nájem a výpůjčka •

Úplatný (nájem) / bezúplatná (výpůjčka)

•

Obsah smluvní (dispozitivní)

•

Lze na dobu neurčitou (oproti právu stavby)



Soukromoprávní předpoklady povolování VD Vznik a zánik služebnosti pro vodní dílo • Vznik •

Smlouvou

•

Pořízením pro případ smrti

•

Vydržením

•

Ze zákona

•

Rozhodnutím orgánu veřejné moci

• Vždy nutný zápis do KN • Na dobu sjednanou (i neomezenou) -----------• Zánik •

Uplynutím doby

•

Zřeknutím se

•

Dohodou

•

Rozhodnutím orgánu veřejné moci (i hrubý nepoměr)



Soukromoprávní předpoklady povolování VD Vyvlastnění pro vodní dílo • Čl. 11 odst. 4 LZPS: Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. •

Zákon o vyvlastnění: nelze dohodou v 90 dnech či jiným způsobem a jen v takovém rozsahu, který je nezbytný k dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem

• Lze vyvlastnit pro • • •

Veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi Vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod Stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami

• V územním řízení netřeba pro VD, pro něž lze vyvlastnit, prokazovat práva k pozemkům • Za vyvlastnění náleží náhrada • •

Ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby včetně jejich příslušenství (skutečná cena dle „stavu“ nemovitosti ke dni podání žádosti) Ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu

• Odkladný účinek pouze žaloba proti vyvlastnění v s.ř.s. (nikoliv proti náhradě v o.s.ř.) • Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury •

Stavby vodních děl umisťované v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje nebo veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi.



Územní a stavební řízení k vodním dílům



Územní a stavební řízení k vodním dílům Základní východiska I/ • Vodní díla vyžadují územní rozhodnutí (regulační plán) a stavební povolení •

Výjimka: výrobkové ČOV do 50 EO: územní souhlas a ohlášení

• Územní rozhodnutí a ani stavební povolení nebo ohlášení nevyžadují •

Stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa a OBP

•

Udržovací práce s výjimkou těch, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit životní prostředí a stabilitu vodního díla a zdraví osob

• Územní rozhodnutí vydává v územním řízení obecný stavební úřad → stavební povolení a povolení k nakládání s vodami vydává ve vodoprávním řízení vodoprávní úřad •

Veřejnoprávní smlouva: VD nevyžadující nakládání s vodami

•

Ověření autorizovaným inspektorem: vodovodní řady, kanalizační stoky a kanalizační objekty, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami

• Společné územní a stavební řízení (obecní úřad obce s rozšířenou působností) • Princip dvojí prevence: společné řízení s řízením o vydání povolení k nakládání s vodami •

Výjimka: integrovaná povolení



Územní a stavební řízení k vodním dílům Základní východiska II/ • Vodní zákon → stavební zákon → správní řád • Povolení vodoprávního úřadu je třeba (§ 15 odst. 1 VZ) •

K provedení vodních děl,

•

K jejich změnám (změna VD – nástavba, přístavba a stavební úprava)

•

Změnám jejich užívání, jakož i k jejich

•

Zrušení a

•

Odstranění

• Dále je povolení vodoprávního úřadu třeba •

Zastavení prací nebo nařízení odstranění povodňového VD (§ 15 odst. 8 VZ)

•

Ke změně VD před jeho dokončením (§ 118 SZ)

• Vzory žádostí ve vyhlášce č. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Územní a stavební řízení k vodním dílům Územní řízení I/ • Územní rozhodnutí je vyžadováno pro všechna vodní díla s výjimkou ohlašovaných ČOV, kdy postačí územní souhlas • Vymezení vodního díla v územně plánovací dokumentaci, ale vodní díla lze umisťovat mimo zastavěné území, pokud to ÚPD výslovně nevylučuje • Územní řízení vede obecný stavební úřad •

Vodoprávní úřad je DOSS: souhlas (§ 17 VZ) nebo závazné stanovisko (§ 104 odst. 9 VZ)

•

V územním řízení je třeba vyřešit vliv stavby na okolí, včetně např. srážkových vod

• Principy hospodaření se srážkovými vodami 1.

Přednostně jejich vsakování

2.

Jejich zadržování a regulované odvádění srážkovou kanalizací

3.

Regulované vypouštění do jednotné kanalizace

• Doba platnosti ÚR standardně 2 roky lze prodloužit •

Lze změnit nebo zrušit



Územní a stavební řízení k vodním dílům Žádost o územní rozhodnutí • Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje

•

•

Obecné náležitosti podle správního řádu

•

Základní údaje o požadovaném záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům

K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí •

Doklady prokazující právo provést stavbu

•

Závazná stanoviska

•

Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

•

Smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury

•

Dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí

• Formulář: viz vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření, ve znění pozdějších předpisů © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Územní a stavební řízení k vodním dílům Územní řízení II/ • V územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s •

Vydanou územně plánovací dokumentací a cíli a úkoly územního plánování,

•

Požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území,

•

Požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu,

•

Požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení.

• Územní rozhodnutí/souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce (§ 79 odst. 6 SZ) •

Ale udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu (§ 15a odst. 3 VZ)

• Při změně vodního díla je ÚR třeba v případě změně vlivu užívání VD na okolí (§ 81 SZ) •

Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí nebo

•

Nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu



Územní a stavební řízení k vodním dílům Stavební řízení • Stavební řízení vede vodoprávní úřad jako speciální stavební úřad • Vodoprávní úřad zkoumá, zda stavbu lze podle nich provést, zejména •

Soulad projektová dokumentace s územním rozhodnutím a její úplnost

•

Příjezd ke stavbě, včasné vybudování vybavení potřebného k řádnému užívání VD

•

Vyhovění požadavkům uplatněným dotčenými orgány

•

Ověření rovněž účinky budoucího užívání stavby

• Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. • Vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v případech, •

Jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží,

•

Vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo

•

Kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.



Územní a stavební řízení k vodním dílům Žádost o stavební povolení • Žádost o stavební povolení obsahuje •

Identifikační údaje o stavebníkovi, o pozemku, základní údaje o požadovaném záměru, jeho rozsahu a účelu, způsobu a době provádění,

•

Údaj o tom, kdo bude stavební záměr provádět.

• K žádosti stavebník připojí •

Doklady prokazující právo provést stavbu

•

Projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem

•

Plán kontrolních prohlídek stavby

•

Závazná stanoviska

•

Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

• Formulář viz: vyhláška č. 432/2001 Sb.



Územní a stavební řízení k vodním dílům Ohlášení vodního díla I/ • Úprava ohlášení vodního díla v § 15a vodního zákona •

K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu

•

Minimální požadavky, včetně minimální přípustné účinnosti čištění v procentech, jsou uvedeny v nařízeních vlády

• Ohlášení ČOV obsahuje •

Náležitosti podle stavebního zákona (§ 105 odst. 1 SZ),

•

Kategorii výrobku označeného CE,

•

Projektovou dokumentaci zpracovanou oprávněnou osobou,

•

Způsob vypouštění odpadních vod,

•

Vyjádření příslušného správce vodního toku/vyjádření hydrogeologa,

•

Stanovisko správce povodí,

•

Provozní řád.



Územní a stavební řízení k vodním dílům Ohlášení vodního díla II/ • Ohlášení úplné a v souladu s požadavky •

Vodoprávní úřad vydá souhlas s provedením ČOV do 30 dnů ode dne podání ohlášení

• Ohlášení není úplné nebo v souladu s požadavky •

Vodoprávní úřad rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení

•

Usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat

•

Stavební řízení je zahájeno dnem podání ohlášení; podané ohlášení se považuje za žádost o stavební povolení

• Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i vypouštění odpadních vod •

Vlastník ohlášené ČOV je povinen provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené MŽP technické revize a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu.

•

Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.



Územní a stavební řízení k vodním dílům Společné územní a stavební řízení • Územní a stavební lze spojovat pouze v případech obecných staveb (§ 78 a § 94a SZ) a pokud je k umístění stavby příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností •

V dispozici žadatele o žádosti o společné rozhodnutí

•

V jednom řízení lze umístit vodní dílo, stavebně jej povolit a povolit nakládání s vodami (popř. i povolit další stavby, např. komunikace či provozní budovy)

•

K územnímu řízení musí být příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností

•

Dokumentace musí splňovat požadavky pro územní i stavební řízení

•

Vyloučeno, pokud to vylučuje povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu

•

Jeden spis

•

Lhůty se nesčítají (tzn. 90 dnů max.)

•

Podepisuje pověřená osoba dle organizačního řádu (nejčastěji tajemník/vedoucí odboru)

•

Formuláře kombinace vyhlášek č. 503/2006 Sb. a 432/2001 Sb.

•

Doručování vždy dle nejpřísnějšího požadavku

• Společný úz. souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 96a SZ) © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Územní a stavební řízení k vodním dílům Veřejnoprávní smlouva k VD • V územním řízení lze vždy, ve stavebním řízení pouze k VD nevyžadujícím nakládání s vodami •

Stavební/vodoprávní úřad návrh VPS přezkoumá a do 30 dnů ode dne předložení jej přijme, nebo odmítne a sdělí stavebníkovi důvody odmítnutí

•

Poplatek za VPS – polovina toho, co za rozhodnutí (dříve zadarmo)

•

Žadatel (stavebník) zajistí souhlasy osob, které by byly účastníky řízení a předloží VPS k vyznačení účinnosti → stavební/vodoprávní úřad úřad vyznačí účinnost smlouvy, ověří PD, vyhotovení PD spolu se štítkem doručí stavebníkovi, další ověřenou PD vlastníkovi stavby a místně příslušnému obecnímu úřadu – souhlasy nutné k účinnosti VPS

•

VPS lze změnit na základě dohody úřadu a žadatele, postup přiměřeně jako u uzavření

•

Účinky VPS zanikají uplynutím 2 let od účinnosti, nebyla-li stavba v této lhůtě zahájena. Stavebník může od VPS odstoupit na základě oznámení stavebnímu úřadu.

•

Účinky VPS lze prodloužit, postup přiměřeně podle uzavření VPS.

•

Zahájení přezk. řízení do 1 roku od účinnosti VPS, skončení do 15 měsíců



Územní a stavební řízení k vodním dílům Ověření VD autorizovaným inspektorem • Pouze pro stavby vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami (§ 15 odst. 9 VZ) • Postup upraven v § 117 stavebního zákona •

Nutno stavbu ověřenou autorizovaným inspektorem oznámit VPÚ → 30 dní na úřední desce pro námitky účastníků případného řízení a výhrady dotčených orgánů a rovněž vodoprávního (stavebního) úřadu → podání námitek odkladný účinek

•

Námitky a výhrady pouze ze zákonných důvodů - nutno vypořádat do 15 dnů nadř. org.

•

VPÚ přezkoumá oznámení a rozhodne → proti rozhodnutí se nelze odvolat

•

Právo provést vodní dílo vznikne • Marným uplynutím lhůty 30ti dnů od vyvěšení na úřední desce, nebo • Dnem následujícím po dni, kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí nadř. org. o zamítnutí námitek nebo výhrad

•

Zánik oprávnění – po 2 letech, nebyla-li stavba zahájena – lhůtu lze prodloužit

•

Lze ověřit i změnu stavby VD před jeho dokončením



Novela stavebního zákona Proces přijímání novely • Do vlády dne 25. ledna 2016 předložilo MMR společně s MŽP •

Po projednání v pracovních komisích LRV

•

Projednání na LRV ve čtvrtek 24. března 2016 – přerušeno k dopracování dle připomínek z pracovních komisí LRV

• Uplatněno celkem 2142 připomínek (z toho 1602 zásadních)

• Změna dalších 34 zákonů • Účinnost (původně) plánována od 1.1.2017


Novela stavebního zákona Hlavní cíle novely • Hlavním cílem novely stavebního zákona je zjednodušení územních a stavebně právních procesů, včetně integrace procesu EIA •

Koordinované řízení (dříve „JPŘ“) = v jednom řízení pro stavbu nebo soubor staveb • Umístění stavby • Povolení stavby • EIA • Případná další povolení ke stavbě (např. povolení k nakládání s vodami v případě vodního díla)

•

Koordinované řízení by měl vést stavební úřad příslušný k povolení stavby • V případě souboru staveb příslušný ke stavbě hlavní (soulad s ÚPD posuzuje úřad územního plánovaní nebo krajský úřad)


Novela stavebního zákona Hlavní změny na úseku územního plánování I/ 1. Zkrácení procesu pořizování změn a aktualizací územně plánovacích dokumentací v případech, kdy nebudou vyžadovány varianty řešení; v takových případech na rozhodnutí o pořízení aktualizace nebo změny bude navazovat přímo zpracování návrhu, v těchto případech se dále navrhuje sloučit společné jednání a veřejné projednání návrhu změny nebo aktualizace územně plánovací dokumentace 2. Cyklus úplných aktualizací územně analytických podkladů bude prodloužen z 2 na 4 roky, ustanovení o průběžných aktualizacích doplňujících databáze při vzniku nových skutečností se nemění 3. Bude umožněno využití údajů o území a územně analytických podkladů pro veškeré činnosti veřejné správy (dosud omezeno na územní plánování) 4. Ve vztahu k správnímu řádu a soudnímu řádu správnímu budou zkráceny lhůty pro podání návrhu na přezkum opatření obecné povahy na 1 rok ode dne nabytí jeho účinnosti, dosavadní 3 roky u územně plánovací dokumentace působí velkou nestabilitu a nejistotu v území a zejména komplikují přípravu území pro výstavbu


Novela stavebního zákona Hlavní změny na úseku územního plánování II/ 5. V navazujících řízeních, v rámci kterých budou posuzovány záměry na provedení změn v území, budou soulad s územně plánovací dokumentací a záměry územního plánování, stejně jako naplňování cílů a úkolů územního plánování a koordinace využití území zajišťovány formou závazných stanovisek úřadu územního plánování nebo krajského úřadu 6. Podmínkou účinnosti aktualizace a změny územně plánovací dokumentace bude zveřejnění právního stavu této dokumentace po aktualizaci nebo změně z důvodu odstranění pochybností o aktuálním znění platné územně plánovací dokumentace 7. Územní studii bude smět nechat zpracovat i žadatel/investor, a to z důvodu urychlení přípravy území pro realizaci záměru na provedení změny v území 8. Dokumenty územního plánování budou povinně zveřejňovány na internetu 9. Zrušení pražských stavebních předpisů


Novela stavebního zákona Hlavní změny na úseku stavebního řádu 10. Zavedení možnosti spojení územního a stavebního řízení do jednoho koordinovaného řízení s vydáváním jednoho koordinovaného povolení, a to jak u jednotlivé stavby, tak i u souboru staveb (vybraných staveb speciálních a jiných) s výjimkou vodních děl •

Příslušným k vedení koordinovaného řízení u obecných staveb bude obecný stavební úřad, u vybraných dopravních staveb speciální stavební úřad, u vodních děl příslušný vodoprávní úřad, u vybraných energetických staveb Ministerstvo průmyslu a obchodu

11. Integrace procesu posuzování vlivů na životní prostředí do koordinovaného řízení a do samostatného územního řízení 12. Navrácení kolaudačního řízení v případech, kdy nebude možné vydat kolaudační souhlas 13. Úprava povolení stavebního úřadu jako veřejnoprávního titulu, který opravňuje stavebníka provést stavební záměr podle předpisů veřejného práva; před zahájením provádění stavebního záměru je stavebník povinen zajistit si příslušné oprávnění


Novela stavebního zákona Hlavní rozpory k řešení ve vládě • Návrh zákona je vládě předkládán s rozpory, zejména 1. Možnost povolovat v koordinovaném řízení v rámci souboru staveb jako vedlejší stavby rovněž vodní díla vyžadující nakládání s vodami 2. V případě integrace procesu EIA do koordinovaného řízení možnost podání odvolání dotčenou veřejností i v případě, že nebyla účastníkem řízení v prvním stupni 3. Zachování kompetence pražských stavebních předpisů


Realizace vodních děl



Realizace vodních děl Základní požadavky • Provádět vodní dílo (stavbu) může jako zhotovitel jen stavební podnikatel (§ 160 SZ) • Zhotovitel je povinen •

Při realizaci zabezpečí odborné vedení provádění VD stavbyvedoucím

•

Zajistit výkon osobami, které jsou držiteli potřebných oprávnění

•

Provádět stavbu v souladu s stavebním povolením úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací

•

Dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a

•

Zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů

• Ohlašované ČOV je možné provádět svépomocí



Realizace vodních děl Smlouva o dílo • Dílo = zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále •

Údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem

• Základní atributy smlouvy o dílo •

Provedení díla = dokončení + předání

•

Převzetí s výhradami / bez výhrad (výhrada = vytknutí vady)

•

Nepřevzaté dílo může zhotovitel prodat

•

Objednatel nemůže odmítnout převzetí pro nepodstatné vady



Realizace vodních děl VD (stavba) jako předmět smlouvy o dílo • Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části • Zvláštní ustanovení o zhotovení stavby jako předmětu díla •

Stavba prováděná na pozemku je součástí tohoto pozemku

•

U staveb na objednávku platí, že nebezpečí škody na věci nese zhotovitel, a to až do předání, s výjimkou vis maior

•

Objednatel nemá právo odmítnout převzetí díla pro ojedinělé drobné vady, které nebrání užívání stavby nebo její užívání podstatně neomezují

•

Právo na náhradu za skryté vady díla je nutné uplatnit bez zbytečného odkladu (nejpozději v objektivní pětileté lhůtě)

• Solidární odpovědnost subdodavatelů •

Odpovědnost za vady nese společně a nerozdílně se zhotovitelem subdodavatel ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo osoby provádějící dozor, ten, kdo dodal stavební dokumentaci a osoba, která prováděla dozor



Realizace vodních děl Kolaudace vodního díla • Stavební (vodoprávní) úřad při uvádění stavby do užívání zkoumá (při závěrečné prohlídce) •

Zda stavba byla provedena v souladu se všemi předpoklady

•

Zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí

•

Zda nejsou závady bránící jejímu bezpečnému užívání

•

K ověření funkčnosti a vlastností provedené stavby lze povolit/stanovit zkušební provoz

→ Kolaudační souhlas (nepoužije se část druhá a třetí SŘ – jiný úkon)

• Závěrečná prohlídka stavby do 60 dnů ode dne doruč. žádosti o KS • Kolaudační souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení • Užívání ohlašovaných ČOV se oznamuje (na požádání stavebníka lze vyznačit vznik práva užívat stavbu na kopii oznámení) • Povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením: nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo ŽP © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Užívání vodních děl, práva a povinnosti vlastníků vodních děl



Užívání vodních děl Základní předpoklady • Vodní dílo lze užívat jen k účelu vymezenému v kolaudačním rozhodnutí •

Změna vodního díla nebo účelu užívání vodního díla předmětem povolení vodoprávního úřadu

• S užíváním vodního díla se pojí práva a povinnosti • Odpovědnost za škodu z provozní činnosti způsobenou užíváním vodního díla •

Užívání vodního díla je provozní činností

• Právo přístupu k vodnímu dílu •

Odpovědnost za škodu na nemovité věci

_____________ • Omezení užívání vodního díla •

Užívání vodních děl jinými osobami

•

Ve veřejném zájmu, pokud vlastník nekoná



Práva a povinnosti vlastníků vodních děl Základní práva a povinnosti • Primárně má práva a povinnosti k vodnímu dílu jeho vlastník – nikoliv oprávněný (§ 59 VZ) • Práva •

Vstupovat na cizí pozemky (povinnost nahradit způsobenou škodu)

•

Mít na cizím pozemku vlastní vodní dílo vybudované před 1.1.2002 (§ 59a vodního zákona)

• Povinnosti •

Udržovat vodní dílo v bezpečném a provozuschopném stavu, provádět TBD

•

Dodržovat manipulační a provozní řády

•

Plnit pokyny vodoprávního úřadu a správce vodního toku

_____________ • V případě opuštěného vodního díla či vodního díla, o které se nikdo nestará •

Vodoprávní úřad určí osobu, která se o vodní dílo postará

•

V případě vodovodů a kanalizací povinnost veřejné služby



Práva a povinnosti vlastníků vodních děl Manipulační a provozní řády • Vyhláška č. 216/2011 Sb., o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl • Manipulační řád •

Právo, nikoliv povinnost manipulovat na vodním díle (pokud není v PNV nebo MŘ) stanoveno jinak

•

Zpracování ukládá a schvaluje vodoprávní úřad

•

U vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál může vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k předložení návrhu MŘ

•

Manipulační řád schvaluje vodoprávní úřad na časově omezenou dobu

• Provozní řád •

Neschvaluje vodoprávní úřad



Práva a povinnosti vlastníků vodních děl TBD nad vodními díly • § 61-62 vodního zákona, vyhláška č. 471/2001 Sb., o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly • Zjišťování technického stavu vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody •

Odborně způsobilá osoba pověřená MZe (pověřená osoba)

• Vodní díla I. až IV. kategorie •

O kategorii a rozsahu výkonu TBD rozhodne vodoprávní úřad s přihlédnutím k posudku

• Zajišťuje na svůj náklad vlastník, případně stavebník vodního díla •

I. až III. kategorie – jen pověřená osoba

•

I. až II. kategorie – jiná osoba než vlastník

• Povinnosti a periodocita prohlídek dle kategorie vodního díla



Odstraňování a rušení vodních děl Základní předpoklady • Odstranění neoprávněného VD – dle OZ X odstranění nepovoleného VD – dle SZ • Vodní dílo (stavba) dle OZ primárně součástí pozemku • Pro odstranění a zrušení vodního díla nutné povolení VPÚ (§ 15 odst. 1 VZ) •

Rovněž nutné povolení VPÚ pro odstranění ohlášené ČOV

• Nařízení odstranění stavby z důvodu závadného stavu, rozporu s právními předpisy, v rozporu/bez stavebního povolení, apod. •

Nařídit odstranění stavby/VD lze i pro rozpor se souhlasem VPÚ [§ 129 odst. 1 písm. d) SZ] – souhlas lze dostat dodatečně (§ 129 odst. 4 SZ)

• Žádost o dodatečné povolení musí být podána do 30 dnů od zahájení řízení (§ 129 odst. 2) – stavební úřad vlastníka poučí •

Nebude-li v opakovaném stavebním řízení stavba povolena, stavební úřad bez předchozího řízení rozhodnutím nařídí odstranění stavby

•

Pokud stavba/VD není odstraněno – správní delikt

• Zrušení vodního díla – stavba ztrácí charakter vodního díla © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Náhrady za stará vodní díla na cizích pozemcích (§ 59a vodního zákona)



Náhrady za stará VD na cizích pozemcích Právní úprava • Realizace vodních děl na cizích pozemcích vyžadovala předchozí •

Majetkoprávní vypořádání práv k pozemkům nezbytných k realizaci rybníku a

•

Získání příslušného stavebního/vodoprávního povolení

• § 59a vodního zákona (novela zákonem č. 303/2013 Sb.) •

Vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před 1. lednem 2002 a jeho užívání.

• Čl. LV zákona č. 303/2013 Sb. •

Nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud.

• Legální věcné břemeno •

Strpění vodního díla a

•

Užívání vodního díla



Náhrady za stará VD na cizích pozemcích Právní předpoklady • Náhrada byla v minulosti vypořádána → nárok na náhradu podle § 59a VZ není •

Souhlas s (veřejnoprávním) povolením stavby není soukromoprávním vypořádáním

• Náhrada nebyla v minulosti vypořádána → vzniká nárok na náhradu podle § 59a VZ • Vymezení oprávněné a povinné osoby: k 1.1.2014 Zachování nároku na náhradu v případě změny vlastníků A. Přechod pozemku zachovává nárok na náhradu •

Dědění, rozdělení společnosti, ale rovněž restituce

B. Převod pozemku nárok na náhradu nezachovává •

Zatížení mělo být zohledněno v kupní ceně

•

Převodem rovněž privatizace

•

Zachováno pouze společně s převodem pohledávky (práva na náhradu)

C. Změna vlastníka vodního díla nemá na náhradu vliv © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Náhrady za stará VD na cizích pozemcích Charakter a výše náhrady • Jednorázová náhrada • Pouze za umístění, nikoliv za ochranné pásmo • Výše náhrady by měla odpovídat •

pětinásobku ročního užitku (obvyklého nájemného) z pozemku

•

Výše ročního užitku (obvyklého nájemného) činí přibližně 4 % až 7 % z ceny pozemku

→ Předpokládanou výši náhrady lze odhadnout na 20 % až 35 % z ceny pozemku.

• Připravuje se nové sdělení, které nahradí sdělení Ministerstva financí čj. 162/38 024/1999



Náhrady za stará VD na cizích pozemcích Soudním řízení a dokazování • Nebyla povinnost pokusit se o dohodu do 31. prosince 2015 → lze rovnou žalovat •

Důležité ale z hlediska soudních nákladů

• Žalobce (vlastník pozemku) prokazuje •

Vlastnické právo žalobce k pozemku k 1.1.2014

•

Vybudování vodního díla před 1.1.2002

•

Vlastnické právo žalovaného k vodnímu dílu

•

Výši náhrady (žalobní návrh)

• Žalovaný (vlastník vodního díla) prokazuje •

Vyplacení náhrady a její výši

•

Způsob nabytí pozemku žalobcem (a případné vyloučení nároku žalobce)



Vybraná vodní díla (vodovody a kanalizace, čistírny odpadních vod, rybníky) a problematické oblasti s nimi spojené © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Problematika vodovodů a kanalizací Základní vymezení a problémy • Regulovaný obor – služba obecného hospodářského zájmu •

Regulované dodavatelsko-odběratelské vztahy – dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod

• Zákon o vodovodech a kanalizacích •

Úprava právních vztahů vznikajících při provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu

• Vodovody a kanalizace vodní díla •

Inženýrské sítě (nejsou součástí pozemku)

•

Přípojky a vnitřní sítě jsou obecnými stavbami

• Zdanění nabytí nemovitých věcí – částí inženýrských sítí



Problematika vodovodů a kanalizací Čistírny odpadních vod • Samostatné věci – nejsou součástí inženýrských sítí • Vypouštění odpadních vod – odpovědnost za škodu z provozní činnosti (§ 2924 OZ) •

ať již byla způsobena vlastní provozní činností,

•

věcí při ní použitou nebo

•

vlivem činnosti na okolí.

• Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo • Není rozhodné, že společnost vypouštěla odpadní vody v souladu s podmínkami a limity vodoprávních předpisů a povolení a rovněž ani skutečnost, že za vypouštění odpadních vod platila řádně příslušné poplatky [NS 25 Cdo 769/2006]



Problematika vodovodů a kanalizací Areálové sítě • Inženýrské sítě v bývalých průmyslových areálech •

Nejsou vodními díly – obecné stavby

•

Jsou vodovodními a kanalizačními přípojkami a vnitřními vodovody a kanalizacemi

•

Uvnitř areálu neregulované vztahy

• Pokud má areálová síť charakter provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace →

Vlastník areálového vodovodu/kanalizace má povinnost požádat do konce roku 2017 vodoprávní úřad o „překvalifikaci“

→

Areálový vodovod/kanalizace se stane vodním dílem

→

Regulované vztahy uvnitř areálu



Rybníky Základní vymezení a problémy • § 2 písm. c) zákona o rybářství •

Rybníkem vodní dílo, které je vodní nádrží určenou především k chovu ryb, ve kterém lze regulovat vodní hladinu, včetně možnosti jeho vypouštění a slovení; rybník je tvořen hrází, nádrží a dalšími technickými zařízeními

• Sporná otázka vlastnictví rybníka ve vztahu k hrázi a pozemkům v zátopě – a potom rovněž nájmu pozemků a pachtu

•

Vztah s § 59a vodního zákona

• Odpovědnost za sedimenty v rybníce • Přikrmování ryb v rybníce na základě zákona

• Náhrada škody způsobené zvlášť chráněnými živočichy - kormorány



Vodní díla Exkurz: Vodohospodářské úpravy •

Vodohospodářské úpravy jsou (§ 55 odst. 2 vodního zákona) •

Zemní práce a změny terénu

•

V přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi,

•

Jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a

•

Které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků

• Obdoba terénních úprav podle vodního zákona •

Zjednodušený povolovací režim (územní souhlas a ohlášení)

• Ohlášení •

Lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že nemá námitek, 15 dnů: v této lhůtě může stavební úřad vodohospodářské úpravy zakázat

X Terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků • Bez územního rozhodnutí/souhlasu a bez stavebního povolení/ohlášení © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář


Děkuji za pozornost!

JUDr. Zdeněk Horáček, Ph.D. Tel: +420 246 042 812 E-mail: [email protected] © 2016 Ambruz & Dark Deloitte Legal s.r.o., advokátní kancelář

65

Mobilní aplikace Deloitte CZ

Zpravodaje l Studie l Semináře l Novinky l Videa

Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou („DTTL“), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako „Deloitte Global“) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 225 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. Společnost Deloitte ve střední Evropě je regionální organizací subjektů sdružených ve společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, která je členskou firmou sdružení Deloitte Touche Tohmatsu Limited ve střední Evropě. Odborné služby poskytují dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited, které jsou samostatnými a nezávislými právními subjekty. Dceřiné a přidružené podniky společnosti Deloitte Central Europe Holdings Limited patří ve středoevropském regionu k předním firmám poskytujícím služby prostřednictvím více než 5 000 zaměstnanců ze 41 pracovišť v 17 zemích.


Vodní díla Praxe a výhled 2016

Recommend Documents