1
O o něco (Je to o cosi levňéjší.) velice do úmoru v době vyhánění dobytka na pastvu po chvíli o něco málo o překot v tuto dobu o tom není pochybností tak, takže nejenže, nejenomže, ledaže v tuto dobu smrtelně nebezpečné obalovat (vyslovovat ł jako u) vybádaný, zjištěný, prozkoumaný prozkoumat, obhlédnout obalit, omotat (se) vnější, opracovaná část "kadlubu" (též "boky, stěny") nezoraný proužek (-žky) země při nepečlivé orbě, nebo orbě starými nedokonalými pluhy oklamat, ošidit, obelstít obałamútiť obalena, -nka (B,R) vlasy omotané šňůrkou a obtočené kolem hlavy (nosívaly je vdané ženy), jinde "do vrkoča" copy ovinuté kolem hlavy obáłka viz "obałovať" obáłkovať vyslovovat tvrdé ł téměř jako u ("suza, uáska, myduo, kosteu" ap.); obałovať v minulosti bylo zvykem na Hovězí, Hodslavicích a v dědinách kolem Senice (po roce 1900 už tam tak "škaredě nemłúvili") zabalený v šatstvu obałúchaný nezorané, vynechané brázdy na poli obały, ovaoželet, oplakat obanovať zůstat naživu (po úrazu, přepadení ap.) obceliť obecní pole obcina, obeochomýtat se, okounět, obcházet kolem (Obcmŕdá tu, aby neco obcmŕdať (sa) dostáł.) obcházet, obskakovat (zvědavě) obcmrndovať sloužit, přisluhovat (v kostele) obcovať (M) obhlédnout, prohlédnout občihnúť obejmutím poměřit (strom) občíhnút (Z) obecní pole nebo les občina zvadnout, provětrat (o senu) občuchnuť (F) pracovat na poli obděłávať vymoci, vysoudit obdołať o cosi o dušu o dušu straťéní o hnaťú o chvílu o poznání o předbížky o temte časi o to nic o toléj o toléj že o včilšku o zabitú oba(ł)ukovať obádaný obadať obachtať (sa) obał obał, -ły
2
obec oběcať obecňák obecní obecní starší obečať obědovat (B) obědúvka [v/f] obéjdza obejíť nepokojem obéjíť sa obéknúť sa obéknút sa (Z) obekovať sa oběłať obełhať obemknúť (Vi) obemłúvať obepjať obepjatý oběrky oberva (F) obeschłý obeschnúť oběsiť oběsiť kyselicu obestat (Z) obešłý obezdušený (R) obeznatý obezříť sa obhazovať obhlédať obhlédať ohnišče obhlédať si obhodiť obhŕknúť obcházanica obchodiť obchodit sa (Z) obchodítý obida
obecní úřad (přenes.); 2. obecní majetek ("na obci" - na obecním, "do obce" - do obecní pokladny, "na obec" - na obecní útraty) darovat, určit na něco, slíbit obecní les patřící obci, společné (les, studna) obecní rada oplakat obědvat šátek, v němž se nosí jídlo lahůdka znepokojit se obejít se, nepotřebovat křiknout (na někoho), osopit se, odmlouvat hrubě; 2.neslušně odpovědět (Obék sa naň.) řvát, zařvat (na koho) osopovat se zbělet lhát hrubě (s úmyslem, aby lhaní nebylo odhaleno, jinak viz "ocigániť") obejmout zamlouvat (trapas) obepnout, obemknout hubený (Býł enem kožú obepjatý.) zboží zbylé, přebrané (např. hrnce na trhu; "oběrky" se pak prodávaly "na úkoły" za jednotnou cenu) otrhánek povadlý, proschlý (též "ovjanutý") uschnout, proschnout, povadnout pověsit (koho) konec velikonočního půstu (po vzkříš. na Bílou sobotu) obsáhnout něco zkušený, znalý omámený znalý, seznámený rozhlédnout se omítat obhlížet, vybírat obhlédnout se u nevěsty, nejisté námluvy vyhledávat, obhlížet omítnout obstoupit (Děti ho obhŕkły.) prejt jelitový (na nějž nezbylo střev) obcházet, chodit kolem; 2. zachvátit (Słabota mňa obchodiła.) vystačit, mít potřebu (Obchodím sa s máłem, jak možu.) ; 2.obchodovat s něčím (Obchodím sa s dobytkem.) takový, který se dá obejít ("obchodíté kamna") špatný čas, slota
3
obidvá obilé, -la obíraný obírať obírať húsenky obírať sa objať objaviť sa objediny (Z) objéza, -dza objezd objeziny objezný objícný objímání obkázanica obkmásať obkuska oblafnúť obłák obłak, -ček (F) obłáky obłapačka obleč oblehnúť oblechtať obłem obléť obléť oblévačka obleviť oblézať oblézłý oblíčiť, -čovať obličky obličovať oblíňať oblinec (F) oblisknúť sa obliskovať (sa) oblízať oblízať haňbu
oba dva žito - "réž" (Vymlátíł mu všecko - obilé, ječmeň aj žito.) ; obilí = "zboží" vybraný, vybíraný, schopný česat, trhat (ovoce); 2. vybírat sbírat housenky (z hlávek) čistit si peří zobákem (Husi sa obírajú.) obejmout (též "obňať") zjevit se viz "objeziny" lahůdka, dobrota objížďka zbytky píce roztroušené po zemi při krmení viz "objícný" nenasytný (též "objezný") měření objemu stromů "síhú" kaše jelitová zapečená se škvarky orvat, olámat fajfka složená z "hlavičky a odléváku" (druhy:"tenké, hładké, fázov., plné, hadovky" ap.) ošidit část rozřezaného kmene na menší díly, neštípané (též "kłát, kłátek, brveno, drvo") viz "oblinec" dříví z větví (neštípané) nástroj k uchopení hrnců se zúženým hrdlem při ukládání na otevřený oheň oblek ulehnout nemocen oškrabat, začistit, zaoblit ostré hrany kapesním nožem najednou, bez rozmyslu; 2. hltavě (Zed to všecko obłem.) oblít, polít oblít polévání vodou tát, oteplovat se (Bude vesno, už oblevuje.) obcházet, chodit kolem ošumělý; 2. holohlavý obílit vápnem (povrchně, jen tam, kde je potřeba) ledviny dotvořit zaoblení klenby bednářského výrobku jako celku a odstranit rozdíly v síle dušek olysat poleno oblé (dl. 1 loket) blýsknout se, zablesknout se lesknout se matně olízat mít ostudu
4
oblizhuba oblizmiska oblíznúť oblizovať sa oblúbený obłud obłúdiť obłúk obłúkovica obłúpený obłúpiť obłyskovať obmítka (M) obmłúviť obmyslený (B) obmyslný obňať, -jať obníček obnova obojek obojovať obolet (Z) oboň oboňa obracaný obracať sa obrajt obrániť (sa) obrať obrať obrať (M) obrať sa obrať sa ze vší obrať si obrátěný obrátiť sa obratlík obrazdek (R) obraženina obrazený obraziť (sa) obroda obrodiť obroďovať
viz "oblizmiska" mlsoun schytat některou (facku) líbat se (pejor.) oblíbený mámení omámit, obelhat základ lubové klenby "opáłky a užičníku"; 2. vyztužovací oblouk "łepáku"; 3. zatáčka pila oblouková oloupený oloupit, okrást blýskat se omítka vymluvit vymyšlený dvojsmyslný obejmout steh vrchní, jímž se obšívají pevné kraje pytlů sníh nově napadaný límeček u "košule" ("stojáček") - šířka na malíček; 2. límeček úzký na všedních "rukávcoch" zvítězit nad někým přestat bolet, přenést přes srdce dížka se dvěma dny se zátkou kameninová nádoba se zúženým hrdlem obrácený (vícekrát) obracet (se); 2. přičinit se (Musíte sa obracať, chcete-ji to doděłať.) financ, finanční strážník bránit (se), ubránit (se) obrat; 2. pomilovat obrat, okrást vybrat odvážit se; 2. zbavit se bídy odvšivit se obrat si, vybrat si obrácený, přestoupivší na jinou víru blížit se věkem (Na devátý rok sa jí obrátiło.) viz "obrtel" místo bolavé, zanícené (citlivé na dotek) rána po úderu, modřina uražený, "padlý na hlavu" (Já nejsu v hłavu obrazený.) urazit (se); 2. dotknout se bolestivě rány úroda dát velkou úrodu (Strom obrodíł.) rodit (o úrodě)
5
obrovnávka obršt (z n.) obrtel obrúbaný obruč, -ča obrúčka obrúčka (R) obrus
obrus (B) obrúsky obrví obrychtovaný obrychtovať obřemeniť sa (M) obřezek obřeznica obřezovať obřezovať kłady obřídiť obřidłý obřísło obsaž obsednúť obsíhnúť obsírať obskúňať obsłúžiť si obsmŕdač obsmŕdať (sa) obstanúť obstarať sa obstární obstarší obstáť obstaviť obstruhovať obsúdiť (keho) obšata obščibraný obščibrať
okraj fěrtochu s barevným vzorkem; 2. modrý pruh na bílé stěně zděné chalupy při zemi podél "náspy" plukovník obrtlík osekaný obruč bednářského výrobku (původně z houžve nebo lubu, později ze železa) obruč železná u bečvářských výrobků, dřevěná u výrobků bednářských (z javor. nebo smrkových větví) obroučka dřevěná k upevnění látky při cezení mléka ubrus (používal se k pokrytí stolu jen ve sváteční dny, ve všední pak "stołúvka"); 2. pokrývka z hrubšího lněného plátna jako svrchní ženské ošacení, předchůdce "vlňáka" bílá plachta proti nepohodě ubrousky zárubeň obratný, šikovný, zručný upravit zadlužit se viz "odkorek" stolice strouhací bednářská obřezávat; 2. ořezávat rovným pořízem na stolici (též "obřezovať na čisto") řezat krajiny klád pořídit, uspořádat, zorganizovat řídký povříslo obvod obejmutý rukama (Jedla tłustá na štyry obsaže.) pohasnout (dřevo nehoří, jen žhne) zastat (o práci), obsáhnout kálet kolem okounět, obcházet slídivě dát poslední poctu (členu cechu) lichotník, obejda nadbíhat, vlezle někomu lichotit; 2. dotěrně obcházet obstoupit postarat se o co obstarožní obstárlý vydržet obstavět; 2. dát do zástavy, vložit na hypotéku; 3. prozatím zadržet obřezávat (z kůry) vyhrát soudní při (na někom) oděv, šaty, ošacení; 2. lidový kroj okousaný (od housenek), ohlodaný okousat, ohlodat
6
obščuhrať obšírný obšít (z n.) obšmétať sa obšusta obšústnúť
okorat, oschnout na povrchu velký, mnohočlenný průkaz o propuštění z vojska ochomýtat se úlisný pochlebník
obtáhnúť obtáhnút (Z) obtěšovať (sa) obťúchnúť obtúlání obtúlať (sa) obtúliť (sa)
přebrousit; 2. pomilovat; 3. ovinout ošidit někoho utěšovat (se) obeschnout (Ešče błato neobťúchło.) líbání objímat, líbat (se) přivinout, obejmout (se), přitulit (se); 2. políbit (se), (též "bozať" pejor.) probuzený probudit (se), vzbudit (se) palice, kyj, klacek; 2. hřbet sekery obušek obušek, valaška, sekerka zdobená rytím (zbraň i hůl Valachů), s dlouhým okovaným topůrkem obdarovat nicotným, nevhodným darem ošidit (koho) obuv dospělý (obuti chodili v létě jen dospělí, děti chodily bosé, proto se při řeči, kterou neměly děti slyšet říkalo: Nejsme všeci obutí, sú tu nekeří aj bosky!) obuv obyčej, zvyk obyčejně, obvykle obyčejný ubytí ("enem tak na obyło") vydržet, ubýt (Nemože tam obyť.) bydlet zdržovat se, zůstávat (Nebudeš sa tam moc obývať?) daň podstřešek mezi trámy a okapem val. chalupy překážet, špehovat, obskakovat kolem koláč vánoční den před Štědrým dnem (půstem) chtít vše získat, ze všeho mít zisk, obsáhnout obhlížet živobytí; 2. žebrota (Chodí po obživě.) vylízat, být potrestán za nesplnění (Ty to obzobeš, dyš nenarúbeš drév.) ; 2. být potrestán za jiného dospělý chlapec
obuděný obudiť (sa) obuch obuščík obušek obušit (B) obut (Z) obutí obutý
obuva obyčaj ž obyčajně obyčajní obyło obyť obývať obývať sa obývka obzajt obzajtovať (F) obžerák obžerný deň obzinút (Z) obzírať obživa obzobať obzogáň
oblít, ocáknout, ošplíchnout, obchrstnout (Obšústła ho hnojúvkú.) ; 2. zastydět se, stržit ostudu (Že ťa haňba neobšústne.)
7
obzreť, oboocacmaný ocas ocasisko (Vi) ocasnál ocasné ocáť - pocáť océbený océbiť sa ocel pérová oceliť ocelka ocigániť ocknúť sa ocłoň ocmugłý ocmugnúť octnúť sa oč očabať očádať očadłý očadnúť (sa) očápať (sa) očehłať (sa) očénka očesať sa očihleďa očitě očivý očkávání očkávať očko očmáchať, -mňáočmachnúť očmudłý očmuchávať očný očubiť (J) očumovať očutý (M) od hybu od mała, -li od poły od prvšku
obhlédnout směšně oblečený ocas; 2. kroužek, "švořének" na konci "rozvory" vozu ohon, ocas; 2. adolescent ("vyzrálý puberťák") pulec, larva žáby odměna čeledi při prodeji zvířete odtud - potud uplakaný, ubrečený, plačtivý osopit se ocel z kočárových per pobýt (Doma ani chvílky neocelíł.) ocílka, ocel. tyčinka k broušení řeznických nožů obelhat, ošidit, oklamat (tak, že lež je předpokládána nebo prohlédnuta, jinak "obełhať") octnout se kolohnát osmahlý, začouzený, opálený opálit se (na slunci) octnout se o co otlouct (holí); 2. okopat brambory (pejor.) tmavnout, opalovat se opálený (sluncem), ztmavlý (kouřem), osmahlý ztmavnout (kouřem), opálit se na slunci omýt (se), ošplíchat (se) odřít (z chlupů) očička odřít si (rohy) očividně na vlastní oči ohleduplný očekávání čekat, očekávat, vyčkávat klíček (brambor) ošplíchat ošplíchnout, přeprat (prádlo) osmahlý, začouzený očichávat; 2. zvědavě nahlížet ("očmuchávať muškát" - zvědavě nahlížet do oken) příjemný, poutavý na pohled, pěkný, vkusný ošidit při hře obhlížet nezábavný najednou, naráz od dětství, od malička z poloviny (Dáł to odpoły zadarmo.) od dřívějška
8
od tak roku od téj od země odběhať (M) odběhnúť odběračka odbíhať odbíjač odbíračka odbírať odbiť odbit si odbítka odbolený odbŕknúť odbřinknút (B) odcłóniť odčesnúť (sa) oddałova oddalovať oddáłovitý oddałovy oddatý odděłať oddělovať oddenek oddílať oddrligať + ode odegdy odemknúť zem odemříť (R) odemříť díťa odepnúť, -pjať odepříť oderka oděřinka odespať odestať odeščený oďéť oďéť (keho) oďéť sa oďétí (R) odetkłý oďétý oděvačka
loni tomu bylo právě rok od té doby název val. tance oplodnit krávu (býkem) odběhnout; 2. opustit (někoho) viz "odbíračka" odběhnout, opustit; 2. odbočovat (od hovoru) vedoucí mlatec při mlácení cepem "na odbítku" zánět, zanícená, hnisavá rána, vřed odebírat (při žních); 2. hnisat, zanítit se, podbírat se odbít čas; 2. odvrátit, odehnat (Nedała sa od něho odbiť.) odrazit si podkovu, ztratit podkovu starý druh ručního mlácení cepy bolavý od ležení (Už má všecko odbolené.) odmlouvat; 2. ufrnknout odvětit příkře ustoupit ze světla, nezaclánět (Odcłoň!) odlomit se (v místě, kde větev vyrůstá) odklad odkládat plnění (slibu, povinnosti) odnožující odedávna, od věků odhodlaný odpracovat dávat jen po troškách spodní část kmene (též "odzemek") oddělovat zemřít, odejít na věčnost od odkdy zahájit jarní polní práce (na sv. Jiří) zemřít zemřít při porodu odepnout odmítnout; 2. odstrčit závoru, otevřít fajfka se svrškem z březového kořene věchýtek usnout (Nemohła dłúho odespať.) vrátit se, napravit se, změnit se obitý prkny udeřit (Nenasíraj, lebo ťa tým patykem oděju!) ošidit obléci se, přikrýt se; 2. pochovat dítě na rukou (v "oďévačce") oděv, ošacení odražený, urvaný oblečený široký pruh látky k nošení zavinutého dítěte
9
oděvadło oděvák oďévat sa odevzdaný odflágnúť odfrkovať odgébený odgebovať sa odháňka
odhazek odhoděný odhodiť odhoditý odhonek odhŕňať odhúkať (M) odhybu odhypcovať odchład, -dek odchod odchodiť krév (M) odchodný, -ně odchrániť odchŕknúť si odjagživa odjakdłúho odjať odjímať (M) odjímat sa (Z) odjížďať, -ždžať odjužiť sa (M) odkáď odkáďkolvěk odkapat (Z) odkáť odkáťsi odkázať odkel odkołek odkora (M) odkorek odkorniť odkotrlcovať sa odkotúlať (sa) odkřisovať
viz "vlňák" viz "vlňák" oblékat se smířený s osudem, odhodlaný odrazit, odtrhnout chrápat odchlíplý, odpáraný, odražený odchlipovat se (Odgebuje sa ně podešva.) příčná stružka na cestě k odvádění vody; 2. hráz, hať v řečišti neregulované řeky ke svodu vody zpět do hlavního koryta; 3. trámec okapový podpírající "námětky" (též "okapový prah") úlomek kamene při křesání odmrštěný (v péči) odhodit; 2. odmlouvat, odseknout (v řeči) rostlý na stranu ("hałuz odhoditá od pňa") políčko, malý záhonek (zbytek) odhrnovat oplodnit prasnici ("odhúkať sviňu") najednou, hned, ihned, okamžitě odskákat jarní mrazík, jarní ochlazení (Pankrác, Servác, Bonifác) strouha pro odpadní vodu z mlýna krvácet jiný, rozdílný, změněný, odlišný, -ě uklidit, odnést odchrchlat si od věků, jaktěživo, odjakživa od nepaměti, odedávna, už dávno odejmout brát, odebírat chytat se, lepit se na obuv (Błato sa odjímá.) odjíždět oteplit se odkud odkudkoli(v) odejít (pejor.) odkud odněkud, odkudsi vzkázat (Odkázała ně, že by ňa chtěła.) odkud patka chleba obřezek, krajina pilařská pilařská krajina (též "obřezek") zbavit kůry vysmeknout se, odkutálet se, odkotoulet se odkoulet (se) slibovat, přísahat, odpřisáhnout
10
odkúď odky odlehlisko odlehnúť odletěť odlévák odleženina odležeť odležeť sa odłomek odłožiť si odłúčaní ovec odlúpať sa odmáchnúť si odmachovať (M) odmali, -ła odměk odnášať sa odnechtěť sa odnekaváť odnésť si odnikel odór odpařenina odpas odpásať odpěk odpěrovať odpěstovať odpídiť odpiňkať odplekať odpluť (si) odplúvať odpočať odpoklúzať odpołedňa odpoły odporník (M) odporúčať odpovesť odprášať odprášiť odpraviť odpraviť sa
odkud odkud odlehlé místo ulevit se odpadnout část fajfky v níž se shromažďuje "močka" proleženina odstonat, vyležet nemoc proležet se (dlouhým ležením) odštěpek svléci si kabát a pověsit klobouk odluka ovec od mladých jehňat v květnu před výhonem ovcí na salaš (po sv. Duchu) odloupnout se pustit něco z hlavy, nestarat se máchat od dětství obleva, tání zvedat se odstředivou silou nechtít se, znechutit se, ztratit chuť odněkud odnést si; 2. být potrestán (Nezłob, lebo si to odneseš!) odnikud vůně (mdlá), odér odpařená kůže mezi prsty vypásání hranic pastviny stádem ovec pást stádo při hranici pastvy; 2. odepnout řemen (vyjmout z "lémca nohavic") odpočinek, úleva, pokoj (Nedała mu odpěku.) odporovat vychovat odměřit pídí dozpívat (o ptácích); 2. zemřít (pejor.) odkojit, odstavit od kojení odplivnout (si) plivat, vyplivovat odpočinout poklidit a ošetřit dobytek odpoledne zpola, napolo obžalovaný odkazovat dědictví; 2. doporučovat odpověď, zpráva, zvěst; 2. nutnost zodpovědět se (u soudu) odprošovat utéci popravit; 2. vypovědět službu, vyhnat; 3. rozestlat postel vypravit se (kam), odcházet domů odjinud
11
odpros odprovázka odprovazovať odprovodiť odprvšku odprýskłý odprýsknúť odpřihať odpřihnúť odpřisahaný odpúdiť odpuchnúť odpuščéní odpútiť (sa) odrabaný odrabať odračať odrachmel odrama odrať odraz odraziť odraziť sa odraziť si bot odrazu odredygať (sa) odrha odrchmelec odrobinka odrodák (J) odrostek odrúbať odrúčať odřezek odříť odřítý odsadiť od sałaša odsaváď (M) odsečky odsíkať odskok odsloniť (F) odsluň (F) odsłúžiť sa
odprošení vyprovázení odprovázet vyprovodit od počátku odštěpený, odlouplý odštěpit se, odloupnout se odpřahat, vypřahat odpřáhnout, vypřáhnout pod přísahou viz "otpútiť" splasknout svolení k vystěhování z panství odcizit se, odpudit se, odehnat (Pták sa odpútí od mładých, lebo od vajec, dyš sa mu nahlédá do hnízda.) odrbaný, ošumělý, ošuntělý, sešlý, odřený, orvaný, obnošený (kabát, dům) otlouci, odřít, odrat odrachotit (na věži o velikonocích) otužilý chlapec pobuda odrhnout, odrat housenka chlupatá odervat, oddělit (úderem) vypravit se (Odrazte sa k nám aspoň na deň.) odtrhnout si podešev najednou, náhle, naráz odstěhovat (se), odklidit se, odštrachat se (Odredygali sa do Uher.) pobuda cucek drobek, drobet, drobeček (též "omělinka") ten, kdo je z jiného rodu výrostek, chlapec odsekat odkazovat (dědictví) hrubiján, "chłap od pantoka" odřít, odrat odřený dát plemenné berany mimo stádo k zamezení oplodnění ovcí od nynějška žabí stehýnka séci rychleji než jiní (být vpředu) viz "ústupek" ustoupit (ze slunce) hromádka sena odvděčit se, odměnit se
12
odsmyčiť odstavča [v/f] odstaviť odstrájať sa odsýřiť odščiknúť odščipek odškeřovať sa odšklébený odšklébjať sa odšklh odšklhnúť odšťúřiť odšvářiť sa odtáď odtah odtahovať odtahovať sa odtěkať odtel odtel -potel odterygať (sa) odtrajdať Odtrhłá Strana + Odtrhlané + odtrnúť, otrodumříť odúřiť sa odušnět (Z) oduť sa odutý odúvať odvářať odvařený odvařiť odvažitý odvazknút (Z) odvděčná odvečeří odvedenec odvézť odvézť sa odvézť sa odvodiť odvrhnút sa (Z) odvrhovat sa (Z)
odtáhnout tele již odstavené odstavit; 2. ukončit kojení (natrvalo) odstrojovat se, vysvlékat se srazit mléko "glagem", obvykle při teplotě nadojení (26-32 st.C) odlomit, odštípnout (větvičku od kmínku) odštěpek vzniklý sekáním dřeva po létech odchlipovat se otevřený, rozevřený (dveře, huba) odchlipovat se odraz odrazit se (v malém úhlu) odmrštit, oddálit (při tanci) odejít odtud prodlení, váhání, odklad oddalovat, čekat na pozdější dobu stranit se, vyhýbat se, odkládat (Odtahováł sa od práce.) odtékat odtud odtud potud odstěhovat (se) odejít Malé Karlovice (nejstarší název) obyvatelé M. Karlovic ustat v bolesti uschnout; 2. zůstavit, zanechat po smrti (Rodiče ňa odumřeli małého.) odchlípnout se (Stěna sa odúřiła.) stát se dušným, dýchavičným nadmout se (o dobytku) nadmutý nadouvat vařit žinčici (též "zvářať") odbytý, odmrštěný (Už je odvařený!) odbýt (někoho) odvážný, smělý zvlhnout vděk, odměna předvečer odvedený branec svézt, odvézt (něco na voze) svézt se, povozit se; 2. postihnout si, pomstít se (na někom) postihnout si, pomstít se (na někom) odvádět zříci se (Tata sa ho odvrhnúł.) stavět se proti (Odvrhováł sa teho.)
13
odvšade odvtedy odzdaleky odzdoła odždúrnúť odzemek odžgan (F) odzhora odzíbjať odzíbnúť odzimek odžínať ofačovať oferovať oferta oficír ofíkať ofŕkaný ofŕlať ofŕňať (sa) ofúkať ofúknúť ogabat sa (B) ogar ogara (Z) ogarské hry
odevšad od té doby zdaleka zdola odstrčit, odmrštit kmen (přízemní část nad pněm, (též "oddenek, územek"); 2. tanec (druh) hůl velká, silná shora umrzat, omrzat omrznout, umrznout ("odzíbłé uši") ochlazení žít, žnout, kosit rychleji než ostatní (předbíhat) ovázat chodit mezi lidmi a dávat dary nabídka důstojník, panský správce ostříkat, ošplouchat ostřílený obskakovat, obíhat pohrdat, ohrnovat nos ofoukat ovanout, ofouknout; 2. též "uřknúť" upravit se, ustrojit se, dát se do pořádku chlapec do 12 let (též "ogárča, ogárek, ogara, ogarec, ogárek, ogařisko") chlapec obecně hry chlapců při pastvě dobytka ("na medvědě, krpcový, vołání huně, tłučení huně, stínať buky, kerý kerého, na zvon, řemeněm zvázaný, hodiny, na dudka, zanášať širáně, pletení okřínú, podlézať pod palicú, lízať špek, na žaby, dříť lišku, na bzukače, na cúry, na kopyto, na škarbała, kocúři na koňoch, hónění tchořa, točenica, tragače, že ňa neutáhneš, na dragúny, na počasí, łoziť do liščí ďúry, věšání zelnice" ap.)
ogarský ogařisko ogeba ogébenec ogébený, océogébiť sa ogébjať, -bovať sa oglvať ogňábený ogňábiť (sa) ogréniť sa
chlapecký neposlušný chlapec šereda plačtivé dítě otevřený, rozevřený ("ogébené dveři, huba ogébená k beču"); 2. uplakaný ušklíbnout se, osopit se osopovat se, vyšklebovat se ozobat, oklovat otlačený otlačit (v botech) otočit se
14
ogrmovat (B) ogrňovat sa (B) ogýňať sa oha! oháňať (sa) oharek ohava ohavný oházať oheň oheňpara ohłásiť sa ohłašovať ohłav ohłávka, -vek ohled ohledač ohlédať ohlédať sa ohledek ohleděný (M) ohledy ohłobeň (Vi) ohłubňa (Z) ohłúpiť ohłupnúť ohmatní kúň ohnál ohnáš ohnať (sa) ohňésť ohnica ohnipara ohnisko ohnišče ohnivá piła ohnivak (F) ohnivé znaméní ohnivo, -nívko ohrabať sa ohrabečňák ohrabečnica ohrabečný ohrabky mn.
??? otáčet se, ohlížet se ostýchat se, okounět nesměle pr! ohánět (se) okurek šereda šeredný zhruba opracovat na dřevařském soustruhu viz "oheňpara"; 2. požár v dědině naevus, kožní změna ozvat se mít ohlášky ohlávka, součást koňského postroje (součásti: "náhubek, náočník, zákłopka, řetázek, štrupla-podpínka pod bradu, krúžka") viz "hłávka" ohledy soudní ohledavač mrtvol ohledávat, prohlížet (Ohlédá kuru, má-ji vajco.) ohlížet se; 2. ostýchat se, mít ohledy zkouška (Idu k prťákovi na ohledek.) nezajímavý, nudný, jednotvárný, fádní prohlídka roubení, vyvýšený okraj studny srub nad studní zblbnout zbláznit se kůň připřažený před ojem vozu výrostek; 2. výhonek, šlahoun chlapec, chasník (14-20 let), výrostek (též "cogan, łamoš, kamas, łokmes") omést se, očistit se (Ohnała ho metłú.) otlačit hořčice polní, plevel ohnice strupy na hlavě; 2. neodbytný, vlezlý člověk viz "ohnišče" ohniště otevřené před pecí, na němž se vařilo pila parní světlonoš viz "oheňpara" článek řetězu učesat se (pejor.) koš na "ohrabky" (velký) řídké řešeto (na čištění obilí od "ohrabkú"); 2. síto na úhrabky z pece prosátý na "ohrabečnici" klasy shrabané při mlácení, úhrabky
15
ohrada ohrádečka ohraněłý ohráť (keho) ohŕňák ohŕňať ohrúziť ohrúziť sa ohřásnút sa (Z) ohřebéłko ohřebło ohříbat (Z) ohříť sa ohúkaný ohúkať ohýbák ohýbárňa ohýrałý ohýš! ohýšek ohyzda ochalebný ochechula ochknúť ochla ochładěj ochładek ochłádnúť ochlama ochlámať sa ochlamovať + ochlasta ochlebky ochlom ochlovať ochludiť ochłúňať sa ochłupiť sa ochmárať sa ochmúlený ochmúliť sa ochmulovať sa ochořeť ochrana ochrániť ochrániť sa
ohražená louka; 2. kruh kolem měsíce (před deštěm) obojek mužské košile ztrouchnivělý opomenout, pominout, opustit (někoho), nemít zájem (Ohráł bych ťa.) pluh na kopčení brambor vyhrnovat, kasat; 2. kopčit (brambory) omočit novorozeně ve studené vodě polekat se velice uleknout se kožený podpatek papuče pohrabáč k vyhrabávání uhlíků z pece; 2. žena stará, scvrklá ohryzávat (Zajíci všecko zelé ohříbali.) pobýt jen na chvíli (Ani na chvílu sa neohřeje.) otrlý, nebojácný, zkušený vycepovat nástroj užívaný při výrobě troubelí dýmek továrna na ohýbaný nábytek nedbalý jejda!, citoslovce podivení, úžasu ohýnek, ohníček šereda lichotný velká žena s dětinským chováním vzdychnout vochlice (též "hachla, drhleň") viz "vychładěj" ochlazení zchladnout opilec opít se objímat, líbat opilec housle primitivní, podomácku vydlabané pohlavek potírat len na "ochli" (též "pačískovať") oklamat, ošidit potulovat se oholit se dělat váhavě, s obavami zakaboněný, zamračený, smutný, zádumčivý, ostýchavý zakabonit se ostýchat se onemocnět, ochuravět (o dobytku i o lidech) očista, péče o tělo sklidit (Moc zemňáků ostało neochráněných.) očistit se, zbavit se (Ochránili ho z hydu.)
16
ochúňała ochúňať sa ochvat ochvatiť sa ochýňať ojániť ojať (keho) ojca oje okabátiť okačistý, okookaja okále okałek okaličiť okalitý okaňa okandobiť sa + okap okapaný okarýna okatiť sa okénco, -ce oképený oképiť sa okepovať sa okéško okład okładinka okłapa oklápať, -bať okłapený okłapěť oklepať oklepek oklepík (M) oklepina oklesek oklesniť oklešek, -šček oklísňať, -šňať okluk okĺzať
povaleč stydět se, upejpat se nemoc, kterou dostane člověk i dobytče, když se hltavě něčeho nají nebo napije chvatně něčeho požít a onemocnět vyrážkou viz "ochúňať" dát do oken lipové větvičky (na sv. Jana) udeřit, přetáhnout někoho (holí) hůlky "pohrabúvek" oj ošidit černý kolem očí (o ovcích) bílá ovce s černým okružím kolem očí oči dřevní odpad vzniklý při výrobě dušek zranit, zmrzačit, pohmoždit sražený ("okalitý chleba") okaté děvče upravit si oděv okraj střechy val. chalupy (zalomený) otrhaný, ošumělý, orvaný, špinavý, zanedbaný; 2. ospalý hudební nástroj vyvalovat oči (Co sa na mňa okatíš.) okénko (u nejstarších chalup malé, jednoduché, neotvíratelné, překryté "pucheřinú", později sklem) omámený, polomrtvý; 2. vystrkující spodní pysk osopit se (též "ogébiť sa") šklebit se, pošklebovat se (též "ogébjať sa") okénko okruží kola složené z loukotí střenka nože člověk neupravený, zanedbaný ("všechno na něm visí") posekat, pokosit ochablý, povislý zvadnout, ochabnout, bezvládně viset vyklepat, vytlouci zrno ze snopů před mlácením (vyklepané snopy jsou "oklepky nebo oklepiny") viz "oklepina" snop po vytlučení zrna (též "oklepina") otep slámy vymlácené cepy (opět svázaná do snopů, nepomuchlaná) viz "oklešček" oklestit, odsekat, zbavit větví odseknutá haluz zbavená větviček; 2. chrást (řepy) osekávat větve, klestit oklika, objížďka, obcházka, oblouk, zátočina (potoka) mokvat, pokrývat se kvasnou vrstvou, obalovat se slizem
17
oklzłý oklznúť okmásaný okmásať okmíniť okno
okno ve stodole oko okochaný okochať okołek okoličitý, -to okoličný, -ně okolitý, -tě okołkovať okołky okolnica okonať okonávať okopávať okopňať okoštování okoštovať okotění okotěška okotiť sa okoviny okrájať okrajek okrem okrocený okrojek okrom (B) okrotěný okrotiť okršek okŕšla okršliť (Vi) okrúcať sa okružák okrúžek okružka, -ška
kluzký, slizký, obalený slizem stát se kluzkým orvaný, otrhaný orvat, oškubat, otrhat ošidit, podvést, obelstít, napálit okno - u starých chalup jednoduché neodnímatelné, zasklené 4 tabulkami, později dvoudílné a otevíratelné (též "okénko, okýško, okénečko") otvor v pažení "přístodołku", jímž se prohazovalo uskladněné krmivo oko; 2. pramen vyskytující se jen na přechodnou dobu očištěný očistit okraj vdolku nebo koláče viz "okoličný" okolní, vše kolem dokola, v celém okolí okolní, vůkol, kol dokola upejpat se, nemluvit k věci cavyky okrajová část šátku udělat vše, vykonat, podělat, obdělat, obstarat vykonávat, plnit, obdělávat, obstarávat zkypřit půdu kolem zasazených rostlin a odstranit plevel zbavit se sněhu, oschnout, roztát ochutnání ochutnat okocení bylina ? vrhnout koťata okuje okrájet odstřižek, okraj leda, ledaže zkrocený slupka z ovoce kromě ochočený ochočit okolí seno shrabané nebo rozházené z "babinca" k novému sušení ve větší vrstvě; 2. políčko ručně zkopané nakreslit vykroucet se, zpěčovat se; 2. nemít chuť do práce tanec (druh) políčko na stráni; 2. zatáčka ve svahu; 2. nouzová, krátká pastva skotu na horách slupka z ovoce
18
okružłať okrúžłať okružovať okružovať (M) okrvaviť okřaky okřapa okřápať okřasta okřesávať okřesek okřesky (B) okřešek okřéška okřídlí okříkať okříły mu hnidy okřín, -nek okříť okřtiť okuliny okuřovač okuť okuť (M) okutí okutý okúvať okvákať okyď okyděný okýňať sa okysłý okýško ołatování ołefaný, -paný ołefat (Z) olej dřevní olej presovaný olejkář ołépaný ołépať, -fať oléť olipa
okrájet (jablko) okrouhat (jablko) okrajovat, loupat krouhat zelí zkrvavit, zranit do krve rostliny vodní na mokřinách a stojatých vodách sprosťák, zanedbaný člověk otlouci vysoký a neohrabaný chlap otesávat (strom), osekávat (mlýnský kámen) otesek, tříska velká, odseknutý kousek nohy (pejor.) hrubě otesaný polotovar výrobku ze dřeva viz "okřesek" část střechy přečnívající nad štítem ("łomenicú") okřikovat, napomínat uzdravil se, okřál dřevěná dlabaná mísa okrouhlého tvaru různé velikosti pro všestranné použití okřát, ulevit se (Okříły mu hnidy . - ulevilo se mu) pokřtít; 2. zředit vodou (kořalku) viz "okoviny" léčitel léčící okuřováním dýmem z bylin okovat nakovat (kosu) stažení prasklého dlabaného výrobku železnou sponkou; 2. stažení obručí okovaný stažení klenby bednářského výrobku železnou obručí opustit, vykašlat se, nemít zájem (Okvákáł bych ju, nájdu si lepší.) sníh (kusy sněhu) na stromech a větvích, silná jinovatka sněhem, jinovatkou pokrytý (mocně) okounět ospalý okénko (ve starých chalupách) přibití latí sloužících k upevnění šindelů ostříhaný (hrubě nebo dohola) ostříhat dohola terpentýn k ředění kolomazi (olej vzniklý při výrobě dřev. uhlí v milíři) olej lisovaný z bukvic na "présku" prodavač oleje ostříhaný (dohola) ostříhat hrubě (se zástřihy) oblít oplatek
19
olizovať olša, -ší ołupovať ołúvka [v/f] olúvko (B) ołúvko [v/f] ołyp ołyskovať omacať omakať omáliť omáliť (sa) omamy omasta omat omatem omazať omécť oměděná gořałka omehnúť (keho) omeldovať omělina omělinka oměřit (Z) omésť omeškať omeškať sa omeškávať omětať omětať sa ometło omigať (sa) ominúť ominúť sa omjaga omłád omłaď (R) omładek omładiť (R) omlhaný omlhať omnožiť sa omoček omočiť
olizovat, ošlehávat (větrem) olše, olšoví olamovat (listy) olověná výplň barevných oken tužka, zast. výraz pro "kamének" tužka oplatky plněné medem rolované (vánoční jídlo) vyřezat do kůry poraženého stromu plošky, byl li tento ponechán k "zavjadnutí" v kůře omakat osahat nechybět (De jaká pijatyka, nide neomálí.) omezit, uskrovnit (se) mámení, kouzla otruby a šrot, jimiž se řezanka ochucuje osahávání, ohmatávání (ve tmě) pohmatem, omakem nanést vrstvu "mazanice" oklamat bíłá gořałka s medem minout, nedopřát (komu) (Omehło ho - nedostalo se mu, čeho si přál.) objasnit, ozřejmit drobnost, maličkost drobek, troška, drobeček (též "odrobinka") změřit, poměřit ošidit zmeškat opozdit se, zdržet se meškat ometat překážet, motat se (v blízkosti něčeho) metla z chvojí k vymetávání popela z pece ostřihat (se) přejít, přestat, pominout, ztratit zájem, nezajímat se pominout, uběhnout (o čase) člověk neotesaný; 2. kotě omačkané stálým mazlením výhonek, mladá větev; 2. zákys na chlebové těsto ("nátěsta" s moukou a teplou vodou) děti a výrostci kvásek na bílé pečivo otelit odraný, vetchý, ošumělý viz "ołéfať" otelit se, okotit se (jen o zvířatech) hadr ševcovský namočený v "pernici" smočit, omočit
20
omotať omráďať sa + omravit sa omŕňať sa + omrvinka omrzať omŕzať omrzlina omydłek omygel (F) omýliť sa omžéní omžiť sa onačéjš onačejší onačí, -čéj onačiť onačiť sa onakvě onakvější onakvjéj onaký onde onehdajší onemocněť oneskořiť sa onuce onučka P. Maryje oňuchať oný, -á, -é opáčiť opadaný opadek, -dky opacha opakovať opakovať (keho) opał, -isko (F) opáłačky opáłať opałek opáliť (sa) opáłka opáłka strakatá
ovinout, omotat ošklíbat se mluvit slušně ošklíbat se drobeček mrznout na zemi (bláto, déšť) začínat mrzet déšť namrzající zbytek mýdla klacek krátký; 2. ocas krátký (kozí) zmýlit se okamžik; 2. stání, vytrvání (Nide nemjéł omžéní.) ukázat se (Ani sa tu neomží.) jinak lepší, cennější jiný, jinak; 2. lépe měnit; 2. kazit přetvařovat se mírně, slušně jiný, odlišný; 2. slušnější, lepší, cennější ("onakvý" se neužívá) (Už je to s ním onakvější.) lépe, slušněji, mírněji jiný tam někdejší onemocnět (jen o lidech) opozdit se hadry do bot k omotání nohou divizna velkokvětá očichat všelico, co kdo zrovna přesně říci nechce, nemůže nebo nesmí (Hen v oném. Šéł sem s onýma. ) sáhnout, omakávat, ohmatávat popukaný padané ovoce výlupek, nezbeda opakovat; 2. napomínat (opakovaně) připomínat někomu, napomínat někoho klacek, menší větev necičky dlabané dlouhé (asi 70 cm) vět "šroťanku" namletou na "žrnoch" na "opáłce" zbytek svíčky spálit se, ožehnout se; 2. zklamat (se) kruhovitý, nepříliš hluboký koš, pletený z lubů; 2. dřevěné dlabané necičky opálka zhotovená dvoubarevným výpletem (osnovní luby byly barveny "kuprvosrem"), (též "párovica")
21
opáłky opanky opanovať sa opantaná opantaný opantať (sa) opapúčať sa opářať opářať sa opařisko opařito opařitý opas, -sček opásání opásať opásať (sa) opasek opásť sa opašník
opatek opatera opatrnosť opatrovať světło opatřený opatřiť opécť opěka opékanec opelcovať sa openec opentlený opěrek operýrovaný opéřiť sa opěšałý opěšať opěšávať opíca opich opiłky mn. opisovať sa opitý
viz "opáłka" viz "ovłaky" zdržet se, odříci si těhotná ovinutý, omotaný v hadrech omotat (se), ovinout (se) nedbale obouvat se do papučí, obalovat nohy do hader slídit loudat se mokřina, bahnisko, které v zimě nezamrzá ("paří sa") dusno, parno parný (den, vzduch) pás bederní kožený vybíjený "gvomby" (chránil proti zranění a chladu; bylo v něm možno ukrýt cennosti i nůž) viz "opas" pást na okraji pole ovinout, omotat (se) řemen ke kalhotám mít z něčeho užitek, zisk samorostlý dřevěný hák, na vnitřní části opatřený pilovitým ostřím, zasazeným do drážky (na delším konci měl zářezy, jimiž se spojoval s nástavnou tyčí, která měla po délce pahýly, sloužící jako stupačky) podpatek péče, opatrování viz "opatera" čistit uhlík na louči vybavený vším potřebným vykonat vše potřebné v nouzi jiného, ochránit opéci viz "opatera" placek podobný "béleši" potloukat se, toulat se, loudat se, otírat se, zavazet, obcházet kolem (Neopelcuj sa około mňa.) bylina ? ověšený pentlemi a fábory viz "omydłek" operovaný mít nepřiměřený zisk, zbohatnout znavený, pomalu chodící, bez života unavit se, ustat ztrácet na síle, na kráse, ochabovat, chátrat opice tyčka na míchání při vaření na otevřeném ohni piliny jmenovat se (skutečně, ne přezdívkou) opilý
22
opłácať opłáchnúť (keho) opłáchnúť sa opłáknúť opłáknúť sa opłan oplancija oplancovať sa oplantať oplantať sa opłanutý opłata opłatiť opłatiť sa opłátka oplázganý oplecko opléčí, -čko opléčka oplégr (z n.) opléť sa opleta oplétačka opluskaný (Z) opluščiť sa opluť oplzłý opozdálky opozdiłka opozdítý oprášať oprašivěť oprata opraťák oprátka opratka (F) oprátky opraty oprava opravdický opravdu opraviť oprávjať
oplácet, vracet, opětovat oklamat utržit hanbu opláchnout; 2. napálit, doběhnout, ošidit, oklamat (koho) opláchnout se; 2. napálit se, zklamat se výrostek, který je sprostý; líný dareba lehká ženština ("co sa oplancuje") ochomýtat se kolem mužských omotat zavinout se dobře vypečený, připečený ("opłanutý chleba") platba, poplatek; 2. daně, dávky, pacht dát rovnocennou náhradu vyplatit se, být výhodné oplátka, vratka, náhrada tlustý, plný, zaoblený, kulatý (v těle) viz "opléčka" horní část ženské košile od pasu do poloviny prsů (nahoře byly přišity "trháčky", které se vpředu zavázaly) živůtek z pruhu jemnějšího lněného plátna (byl sešitý se suknicí a tvořil prsní část "rubáče") výhonek na rostlině, roub, řízek (též "révek") omotat se, přitisknout se, přitlačit se, dotírat; 2. zbavit se (čeho), vyrvat se opletačka, tahanice težkost, problém, nedorozumění zakulacený, plný ve tváři okotit se; 2. slehnout, porodit (pejorativně o nevdané) poplivat opelichaný zdáli, zpovzdáli opozdilá ovce opozdilý oprašovat onemocnět prašivinou, svrabem zvířat opratě, uzda; 2. nezvedenec opratní vůl nebo kůň (zapřažený před ojem vozu) les prodaný, vyměřený k vykácení provaz, jímž se nastavoval řetěz při svazování větví, nebo sloužil jako popruh k saním nebo káře viz "opraty" opratě ochucení jídla (omastek, sůl, koření) opravdový doopravdy opravit (něco); 2. ochutit jídlo dochucovat, přislazovat krupici
23
opravjať sa opravovať sa oprčiť (sa) opŕlený opŕliť (sa) oproti oprskłý opršeť oprubírovať (M) oprubovať oprýskaný oprýščiť sa opříť sa optať sa optúlať (sa) optúliť opucovať (sa) opučať opučitý opuchlina opukál opúłka opustit sa (Z) opustnúť opypłaný oracije orácina oračka, -y oráňať orancovat (B) orání oranina orať
ordekovať ordinace orkaf, -gaf orláb (z n.) orlovňa ornódła orný řad Orsáci ort + orúbať oruží (R, M)
přibývat na váze, brát na sebe, tučnět přibírat na váze, tučnět zůstat březí požahaný požahat (se), popálit se (kopřivami) proti drzý opadat, zvadnout viz "oprubovať" zkusit, vyzkoušet popukaný, odlouplý a opadaný odloupnout se vzepřít se zeptat se líbat (se), laskat (se) políbit očistit, utřít; 2. oholit (se) obrůst pupeny vykroucený, vrtulovitý, též "krutý" otok hůl zhotovená z "podlistku", listnatého stromku rostlého ve stínu płachta poloviční šířky s výšivkami na koncích spustit se (o dešti) zpustnout ulízaný, hladce učesaný cavyky, drahoty pole vyschlé, vhodné k orbě orba, orání očesat, otlouci tyčí (ovoce) očistit orba třetí orba pole před setím orat (na setí se oře třikrát: "podvrhuje sa", "přeorává sa" a "oře sa"); pole po prvním orání se nazývá "vržanina", po druhém "přeorávka" a po třetím "oranina, oračka" mlátit, bít někým o zem ustavení do funkce (evang. kněze) zboží, tovar, domácí výrobek (látka, sukno, střižné zboží); 2. materiál na vyplétání opálek vojenská dovolená orlovna, tělocvična vlásnička pluh s příslušenstvím rod Orsáků z Nového Hrozenkova 1/4 hodnoty ( skut. hodnoty mince, míry, závaží) osekat sekery, tesařské náčiní
24
oryngla ořech vłaský ořecháček ořeší (B) ořešky ořezovať osa osáčiť sa osadiť osákłý osápiť sa oscapek oscapky osécť oseł oseł osłovský oséłka oséłka oset oséť osetek osévat, osíosí osičník osídliť sa osidło osíkłý osíknúť osíknút (Z) osívaný osívať osívka oskeruša oskominy oskomízať sa oskoňúzať sa oskoruša oskoruška (Vi) osładěný osłáknúť oslizłý oslznúť osmahłý
náušnice; 2. viz též "ryngla" ořech vlašský ořešník (pták pěvec) hrachor hlíznatý vyšívané ozdoby na kožiše vzadu (též "lapky") opracovávat pořízem vosa zachytit se, zaklesnout se, zahákovat se o jiné stromy při kácení (nepadnout ihned na zem) usadit na místo obeschlý, vlhký (voda již vsákla do půdy) osopit se zbytek, kousek drahoty, upejpání (Neděłaj oscapky!) poséct osel; 2. hlupák blbec, idiot brousek kamenný k broušení kos a srpů (z pískovce, břidlice, mramoru) brousek kamenný pcháč osít pole nově oseté oddělovat mouku od otrub; 2. čistit obiloviny na sítu vosí kozák osikový oběsit se klička smutný, skleslý, sklíčený, zdrcený, zachmuřený zesmutnět; 2. vyschnout, vsáknout se do země zhubnout vybíraný, přesátý; 2. prohnaný, protřelý, mazaný (To je šelma osívaná.) osívat (mouku); 2. přetřásat (koho), pomlouvat setba, osívání; 2. sítko jeřabina (Sorbus domestica); 2 žena slabá, hubená laskominy váhat, stydět se; 2. přešlapovat; 3. upejpat se, dělat okolky, rozmýšlet se viz "oskomízať sa" kmen zaschlý; 2. mišpule; 3. nadávka jeřabina (Sorbus Domestica); 2. malá, hubená žena nebo dívka oslazený zhoršit se, povolit, zeslábnout kluzký zabýt líto, zaslzet; 2. stát se kluzkým (Cesta déščem oslzła.) opálený, opečený
25
osmek osmeknúť osměliť sa osmělovať (sa) osmerka ósmý osmýkať sa osnážiť osnova osnovy osobitě osoh, -ch osožiť osožný osraný osrať osť ostarek (Vi) ostárnúť ostařaný, -łý ostařať ostařávať ostať ostať (na kem) ostať při sobě ostatek ostatky ostávať ostaviť si (M) ostehnúť sa ostění ostí ostoléj ostrb ostré právo ostrévka [v/f] ostrokutý ostroška ostrúcný ostrúhať ostružanka (F) ostružek
cucek spadlý pod "potírku" při potírání lnu stáhnout z kůže; 2. ošidit osmělit se, odvážit se, nabýt smělosti pobízet, dodávat (si) odvahy st. rak. obj. míra = 2 čtvrti = asi 8 litrů osmý svléci se z kůže (Had sa cełý osmýkáł.) očistit, omýt nit osnovní ze škrobené bavlny luby pro výrobu opálek (3-4 cm široké, 2 mm silné, na koncích zašpičatělé) osobně užitek, zisk, prospěch prospívat, mít užitek prospěšný, užitečný kálením pošpiněný; 2. zaražený (Ostáł jak osraný.) kálením pošpinit; 2. nevšímat si, ztratit zájem (pejor.) osina výrostek; 2. svobodný muž kolem 30 let (kterého žádná žena nechce) zestárnout zestárlý zestárnout stárnout otěhotnět, zabřeznout zůstat jen na, být jen na (Neostało enem na vojákoch, přišła horší svízel, kolera.) neomdlít zbytek poslední týden před adventem ("ostatky" jsou na Val. "končiny") zůstávat odstavit si, nechat tele na chov octnout se (Jak sas tu moh ostehnúť?) ; 2. obdržet, dostat (Snaď aj mně sa neco ostehne .) dřevěné obložení, porkenná stěna tráva pichlavá, osiny o tolik viz "ostrévka" právo útrpné, výslech na mučidlech ostrev na sušení sena ("vršák" s dlouhými výčnělky); 2. seno uložené na "ostrévce" k sušení okovaný (na ostro) ženichova věc ? nabroušený, velmi ostrý oškrabat viz "ostruží" rohovina z kopyt
26
ostruží ostrý ostrý statek ostřapený ostřešnica ostří zmrskłé ostýchať sa osuhło osuhłý osúch osúch (R) osum osumasedumdesát osumnást osušek osúšek osušina osušovať sa osvíčať osvíčať sa osvítiť (sa) osyp osýpky ošała ošálený ošáliť ošamaj ošarpaný ošata oščada oščádať sa oščádať sa oščádavo oščádavý oščádka oščehłať oščepačka oščéřený oščibraný oščibrať oščigať, -kať oščípať oščŕknúť oščubłý oščúraný, -hraoščúřať sa
ostružiny (keř) přísný; příkrý (kopec) dobytek z Uher (kravám se říkalo "słovenky") otřepený deska na pažení "lomenice" (obvykle zdobená) ostří zkroucené při kalení obávat se sychravo, neútulně sychravý, nepříjemný, neútulný ("osuhłý čas, osuhłý člověk") placek pečený na plotně bez tuku (z mouky mleté na ručním "młýnci"), špatný koláč koláč z nekysaného těsta osm sedmdesát osm osmnáct pole vyvýšené, které voda nezaplavuje viz "osúch" místo suché, neúrodné sušit se svědčit, potvrzovat, osvědčovat omlouvat se ozářit (se) sypání obilí na obecní potřeby spalničky, neštovice podvodník (též "švindléř); 2. klam, čáry, kouzla zmámený oklamat záludný člověk ošumělý viz "obšata" skromnost ostýchat se, upejpat se; 2. uskromňovat se, skrblit upejpat se, ostýchat se ostýchavě upejpavý, ostýchavý ostych ("bez oščádky" - bez ostychu) odřít, odrbat sekera na osekávání kmenů před tesáním smějící se ("huba oščéřená" - k smíchu) ohlodaný, obežraný, oštípaný ohryzat okraj otrhat, olámat (Oščikáł hałúzky u samého pňa.) olámat, odsekat (přebytečný materiál) ostříknout štíhlý vyschlý ("oščúraný chleba") ošklíbat se
27
oščúřiť sa ošibániť ošidiť střevo ošipovať ošívať sa oškéřák, vyoškéřať sa oškéřať sa práci oškéřený oškeřhuba oškéřiť sa oškeřovať sa ošklébený ošklébjať sa ošklebovať sa ošklh, -lih ošklivina oškliviť si ošklubaný (F) oškňúřať sa oškňúřenec oškňúřený oškňúřiť sa oškolúdiť oškrábať oškrabek oškrabiny oškrabky oškrba (F) oškrobať oškrt oškubať oškvarek oškvarkový oškvařiť oškvŕkłý oškvŕknúť (sa) oškvrlený oškvrliť ošmátrať ošmátrávať ošmikovať ošnorovať ošopĺstaný ošopĺstať ošpatit (keho)
ošklíbnout se ošidit najíst se skromně otírat rukou (z hlíny, popela ap.) ostýchat se; 2. vrtět se posměváček ošklíbat se vysmívat se, vyhýbat se práci usměvavý, šklebící se smíšek ušklíbnout se smát se, vysmívat se ubrečený, šklebící se šklebit se šklebit se, plakat uklouznutí ošklivá věc, hnus protivit si oškubaný, otrhaný šklebit se, ošklíbat se nadávka zamračený, nazlobený, nevrlý, ubrečený ušklíbnout se (nechutně) ošidit oškrabat, odrhnout slupka (z brambor) viz "oškrabky" škrabky bramb.; 2. (viz též "přípečky") záchod oloupat syrové brambory sekáček na opracování kamenů do "młýncú a žrn" otrhat škvarek; 2. sešlý člověk škvarkový opálit, opéct ožehlý (ve vlasech) opálit (se), ožehnout (se) (Vłasy sa mu oškvŕkły.) ožehlý, opálený ožehnout, opálit, popálit (vlasy, chlupy) osahat, omakat, ohmatat (potmě) omakávat, osahávat ořezávat, obírat označit tloušťku trámu na kmeni před tesáním pomocí šňůry namočené v barvě odřený, ošoupaný ošoupat, odřít (látku) zostudit někoho
28
ošpatiť sa ošpatněť ošpica ošpicovať ošplh ošropovať oštara (Vi) oštaračka oštera ošteračiť sa ošterlejzovať ošterná práca ošterný ošterovať ošterovať sa oštrlejz ošúliť ošuntěłý ošusta ošústnúť (si) ošvácaný ošvácať ošvářiť otacmať + otáčať otáčky mn. otáď, -úď otáhať sa otáhavý otáhłý oťapa otasiť otázka (B) otčizeň otépka otépka šindeła otesek otesky otesnúť otesovať otesovať (M) otich otka otkáť, -kel, otky otknút sa (Z)
zostudit se špatně vypadat vřídek na jazyku, na rtu odstranit slupku na špicích zrn před mletím kluzké místo zhotovit hrubý tvar předmětu na soustruhu před jeho "hłaďéním" jemnějšími nástroji viz "oštera" tyč na otloukání ořechů obtíž, starost, překážka, trápení; 2. obtížný člověk viz "ošterovať sa" paběrkovat ovoce zbylé na stromě práce, která nebaví obtížný, neodbytný, vlezlý, nepříjemný, protivný (To je oštera chłap.) obtěžovat, dopalovat, otravovat, napalovat (též "dožírať") mít s něčím (s někým) nesnáze paběrky ovoce ošidit, podvést ošumělý otrhánek omést (si), otřít, setřít (si) ostřihaný (nahrubo) ledabyle ostříhat očistit, pečovat o někoho (mýt, prát, uklízet) omotat, obtočit otáčet; 2. úlisně mluvit smotaná "letina" na podpal; 2. sláma omotaná v zimě kolem bot přípona -odtud ("ztudy-, ztam-," ap.) váhat váhavý obtáhlý, úzký, přiléhavý, těsný nešika, hňup uhodit, přetáhnout odpověď otcovský podíl v dědictví otep, otýpka otýpka trhového šindele obsahující 100 ks odštěpek z "šindelca" při jeho opracovávání sekerou třísky otesat, přitesat otesávat otesávat bezvětří dláto s dlouhou násadou odkud zbýt, zůstat (Aj vám sa z teho neco otkne.)
29
otłuček otłúk otměť otmívať (sa) otočená otoléj, ozotpěk otpuščéní otrapa otrapný otrava otráviť otráviť chrobáka otravovať (sa) otŕčať (sa) otrčiť otrčiť hučky otrčiť paprče (koty) otŕkať sa otŕkať si rohy otŕňať otrnúť otrt otrúcený otrusina otrušík otrútiť otrž otřepať sa otřeščit (Z) otřípjať (sa) oťupaný otvčilšku [v/f] otvořiť (Vs) otvrdłý otytłať (R) ovajka ovalečka ovalit (B) ovarovica ovca [v/f]
ovcáłka ovčí másło [v/f] ovčí podmáslí [v/f]
klacek, kyj výrostek zdržet se do tmy, zatmět (Otměli v hoře.) stmívat se těhotná o tolik odpočinek, oddech, pokoj, klid povolení k odchodu z panství (nastálo) trhan, ničema otravný, vlezlý (též "ošterný") kořalka "napravjaná lulkem" otrávit napít se kořalky obtěžovat (se) ohrnovat nos, vzpouzet se vystrčit, vypnout (Řiť naň otrčiła.) natáhnout bačkory, zemřít násilím umřít (pejor.) pozbýt bujnosti a hrdosti viz "otŕkať sa" otrnout, přestávat trnout ulevit se, přestat bolet (Už mu otrnúło.) ??? omámený, otrávený, přiotrávený; 2. zmatený drobet z něčeho opadlý, otřený (Nemáme ani otrusinu sena.) arsenik otrávit, omámit, opojit, přiotrávit strž, tůň, sjetý svah vzpamatovat se, upokojit se oklamat, obelstít (též "obałamútiť") otřepávat (se), setřásat viz "pobúchaný" od nynějška otevřít otužilý, bezcitný, otlučený omazat, olíčit ovečka proutěná miska praštit (Ovalím ťa kameněm!) polévka ovarová ovce (též "ovečka, ovajka"), rozmnož.: "hóní sa, je nahóněná, skotná, okotí sa" (ovce měly svá jména, např. "bělica, kropiša, łataňa, murgaňa, vakeša, strakaňa, bažka, křapaňa, sirota ap.); 2. halena z bílé ovčí vlny viz "nicáłka" máslo vzniklé stloukáním "urdy" (je řídké a bílé) podmáslí z "urdy"
30
ovčírňa [v/f] ovena ověnúť oves ověsiť sa (J) ověsitý ovesnínka ovesnisko ovigłať ovinek ovisať ovisłý ovjanúť ovjanutý ovłaha ovłak ovoc ovocná ovoňať ovrubovať ovúcko ovula ovzácněť ož(h)rała ož(h)rałý ož(h)rať (sa) ozaist ozaj (B) ozajistný ozan (R) ožapłávať ožara oždáračka oždárák oždárať oždarovať ozdravěť ožebračiť (sa) Ozef ožeh ožehło ozembúch ožéniť (sa) ozera ožgrňa ožgřuňa, -ruňa
ovčín, ovčírna ovečka oschnout, ovanout oves (pěstoval se bílý a žlutý) oběsit se ovislý, zvadlý kůlna na uložení ovesné slámy pole z něhož je sklizen oves vyviklat obvaz ohýbat se pod tíhou ovoce svěšený ovát, ovanout povadlý, proschlý (též "oschłý") občerstvení pásek kožený k upevnění krpců (též "naovłaky") ovoce putna "nošáčka" obsah 1 měřice (4 "štvrti") přivonět, očichat, přičichnout obroubit ovoce (špatné) ovce (mazlivě) stát se vzácným, nabýt na vážnosti opilec opilý opít (se) jistě, skutečně, opravdu opravdu, doopravdy, skutečně skutečný ??? (lék) obrblávat záře, osvit tyč k upravování hořících polen tyč na srážení ovoce upravit oheň pomocí "oždáračky" srážet tyčí okřát, zotavit se, nabýt svěžesti zmrzačit (se), poranit (se), zranit (se) Josef (též Joža, Jožka) hůlka od "ohřebła" hák na vyhrabávání uhlí z pece malý zavalitý člověk, také "zembúch"; 2. nástroj hudební primitivní (tyč se zvonečky, strunami, činely a bubínkem) oženit (se) šereda lakomec opilec, pijan
31
ožhrała, -lec ožhrałý, -tý ožhraný ožhrať sa ozíbať ozíbnúť ožihať oziměť, -miť (sa) ozimina ozimý ožiť ozłomkrky ožmołek ožmolený označiť sa oznak oznať sa oznatý oznávať sa ozněť ozora ozorky oztoléj ozub ozubec ozuby ožudří ožuť ožúvať ožvachtať sa ožvantaný ožvantať sa
opilec opilý okousaný, žraním zbavený okrajových částí opít se promrzávat, tuhnout mrazem omrznout pálit (mrazem), ošlehávat (větrem) ochladit se ozim, obilí seté na podzim setý na podzim, podzimní okřát rychle, zbrkle, bezhlavě kus slaniny, jímž se mastí boty, žmolek ožmoulaný osvědčit, vyjádřit znamení, označení poznat se, seznámit se lépe navzájem (snoubenci po svatbě) seznámený, ochočený seznamovat se, zkoušet vzplanout, vzplát, vznítit se obluda, stvůra, šereda, žena nechutná tajná obhlídka, výzvědy taktak, že; o tolik, že součást pružinového soustruhu na dřevo tvar podobný zubu zadní zuby na podkově popředí, poprsí okousat, ožvýkat mluvit, hádat se, vyčítat; 2. přežvykovat opít se opilý opít se
