r * ^ > < v 7 N4- ^**w "2*v s -Stfvj? Y" ^ ,t*» t 1*^ á i st*

r * ^

"2*

>

<

v7

N4-

^**w

v s

-Stfvj?

•V Y"

^

^v ,t*»

*^

t1

st*

á

i

r

t

PUTOVANÍ PO SVATE ZEMI. ^©Q£T)c3*

Ví

ABRAHAMA NOHOVA, CÍS.

RUSK. TAJNÉHO

BADY,

l

f

PUTOVÁN PO

ROKU

1835.

PODLE DRUHÉHO VYDÁNI

ZEŠTNE

OD P.

FILIPA KLIMEŠE.

DIE. (S

8

I.

&

VYOBRAZENÍMI.)

MUSEJNÍCH SPISU ÍSLO XXXIX.

*""

-©CSDo^

V

PRAZE.

V KOMISÍ KNIHKUPECTVÍ VÁCLAVA

18

5

1.

IVNÁE.

\o0

JP

.,Zem, kterouž HospoBh tvj navštvuje

„Zemlja,

vždycky,

léta

priséšajet

vsegda,

oi Gospoda Boga

poátku

tvojego

na njej

do konce léta."

až

V.

„Pojme

léta

12.

11,

Mojžíš.

i

naala

ot

do konca léta."

Vtorozakonije

koit tvái

se

11,

tvá

Gospodnju,

Hospodina V.šedržitele;

p-

Gospoda Vsederžitelja

pijdou

lidé

i

i

mnozí

já.

a

i

I

jazykové

mnozí,

az.

zí

i

I

i

jazycy mnozí

na Všedržitele v Jerusale-

vo Jerusalimé,

m,

ce

dinovu." Zachariáš.

8,

21

—

22.

i

umoliti lí-

Zachárij.

8,

21

—

107

1257

velké Karlové

ulici,

idu

mno-

Gospodnje."

0CT2 31974 ^

Jana Spurného, ve

lice ;

vzyskati

vvBRARy

Rychloti.sk

lieu

Gospoda Vsederžitelja

lica

tvá Hospo-

vzyskati

priidut ljudije

aby hledali tváe Hospodi-

a uprosili

12.

„Grjadim pomolitisja

hledat

Hospodinov, jdu

Go-

na njuže tvoj

oi Hospodina Bo-

tvého na ni od

ha

Bog

spod

din

íslo

184 v

Praze.

22.

Pipomenutí od vydavatelstva.

Dílo

toto

naleží

popism

k nejvýtenejsím

má zajímavost, novjšího asu jediné.

stin, pro nás pak tím vtší

rách slovanských

A

ve dvou

cest po Pale-

že jest v literatu-

v sob ukonené sob vyšlé, nelze

v ruském však nikoli považovati za celek samostatný; ono jest spíše lánkem celé ady cestopisu Xorovových. Pokud známo, vyšly od téhož spisovatele krom díla tuto podaného ješt Cestopis po Itálii a Sicílii, Cestopis po Egypt a Ceoriginálu

a

vydáních

o

je

stopis k sedmi církvím,

z nichžto

první

popisuje

cesty

Svaté Zemi

jest

pokraováním cesty po Egypt. Z Palestiny vrátil cestovatel domu pes honí Athos, jejížto návštvu popisuje

spis

konané

již

r.

1812, kdežto

Putování

po

se slavný

svrchu posJéz jmenovaný. , opateno jest Ruské vydání ..Putování po Svaté Zemi pemnohými rytinami, z nichžto však jenom nkteré dležitjší podávají se eskému obecenstvu, kdežto by podání všechnch

spojeno bylo 8 nákladem píliš velikým bez patrného prospchu.

Sem tam sta skracena.

nkterá ponkud rozvláná mívsak vždy k tomu hledno, aby zají-

jsou v pekladu

pi

emž

mavost vypravování žádné ujmy netrpla. Prozatím podává se toliko první díl spisu; druhý spis

ukonen

bude, vyjde

svým asem

^5>Q22©^

touž cestou.

díl,

jímž

Pedmluva

spisovatelova. Nel mezzo del

Mi

ritrovai

Uhé

dintta

la

cammin

per una via

era

mená

sem pešel pl

cesty života,

tut

poznal

vita

oscura,

smaritta.

Dante.

Hdyž

nostra

di

selva

(tnf.

1

f.

sem

—

3.)

co zna-

chorým na duši. Zmítán jakýmsi vnitrním nepokojem jsem duševní záštitu, žíznil po utšení, ale nenacházel jich nikde byl jsem jako lovk, jenž ztratil cestu, bloud tápá v temnot les. At mne nekárá itatel z parafrase Toskánského Iloméra: slova jeho vryla se v mé srdce, vyznaujít úpln stav, v kterém já sebe cítil. Myšlénka putovati býti

hledal

;

i

i

i

:

Zem,

Svaté

do

žádostivosti

celovati

mn;

se ve

tajila

aniž

sem

byl prost

Východu; konen však pece mou odhodlanost utšení, že mošlapje Spasitele svta na samých tch místech,

spatiti blesknatost

jen Jerusalem

hu

dávno

sám

—

upevnil

kde On dokonal tajemství lidského vykoupení, povzbudilo mne, navzdor mnohé pekážce.

Pistoupiv k druhému vydání svého putování po Svaté Zesem se vypracovati svou knihu tak, aby hodná byla onoho lesklého pijeti, kterým byla nejprv poctna. Bylot mi mí, staral

píjemné vidti, že nejnovjší skoumání uených cestovatel Robinsona Smitha, *) jež úplné hodná jsou té pozornosti, ktei

rouž

obrátili

na

n Anglicko

i

Nmecko, práv mnou

vyhledávání Biblických míst potvrzují;

podniknutá

nemohl shodnouti se v jiných ohledech s pochybovaností tchto uených, vyvracejících nkterá vážná podání palestinská.

*) BiblicM

travels to

Researche.s in the

Biblical

year

in

Palestin,

1838

Geography.

h\

Loud.

E.

Mounl

Sinai

Robinson

1841. 3

ale já

and

Arabia

Pétrea.

E.

Smith,

undertafcen

.nul

Vol.

in

8.

A

Journal in

of

reference

VIII

Zembyl

i

místopis Palestiny u pirovnání

velmi málo

vysvtlen

v úmyslu,

usnadniti

ásti

Starého

oitých svdk a te Robinson

Já ml tedy z tení mnohých míst Reland, Rosenmúller, Raumer a z

od oitých

svdk.

Quaresmius, Maundiell. Rurkhard, Buckingham i

Smith proukázali

mn

strany tohoto

pedmtu nejvtší službu. Z ruských akoli men Daniel 2) nám poskytuje pramen pro pramen mnohem hojnjší

tento

krátkého vypravování

od

textu sv. písma

v tomto ohledu

Nového Zákona.

i

k

vážného

jediný toliko

vyhledávání;

Iguvšak

než by se oekávati dalo

jest,

Danielova;

mimo

to jest

i

pro svou

dávno vékost nádoby ejn vzácný. Já použil navedení cestopiscv toliko tam, kde sem na míže se jich udání s textem biblickým shoduje. shledal, st

—

nejvrnjší prvodí po Svaté Zemi, a já se pokládám za štastného, že jsem vtším dílem za asu svého cestojest

Biblí

vání

pi sob toliko biblí ml. Nezbývá mn, než abych

map

i

pipojil nkolik slov o rytinách, pdorysech, piložených k mé knize. Místa nejposvát-

Starého i Nového Zákona byla kreslena dle bedlivostí; nižádné malebné okrasy, nevšemožnou pírody, s nacházející se na míst, nebyly pipuštny do tchto rytin, z nichžto vtší ást od žádného z novjších cestovatel nebyla ješt podána. Ped svým odplutím do Palestiny nadál sem se, že najdu mapu syrskou od Arrowsmitha, kterážto byla dotud nejlepší, ale zmýlil sem se ve své nadji, i byl sem pinucen spokojiti se s jednou onch map, které zízeny byly za asu válené výpravy Napoleonovy. Za nejlepší mapu lze považo-

njších

událostí

vati

kterou vydal Robinson.

tu,

~^<§D-

*)

—

Igumen

stojenstvf,

psal

112")

bvj v

(v;") «7< , '°?)

než

naši

cestopis^

pedstavený

opatové kterj

neb vyšel

staroslovanském jazyku.

kláštera,

preláti,

na

jacíbj

svátlo

v

l<>lik

u

co

Rus

Petrohrade

pevor]

tedy

archiraandritj

1837,

již

nižšího

dú-

sluli.

Daniel

ped

ro^oro

Vysvtleni rytin

1) Jerusalem

(str.

74); rytina, kreslená shory Olivetské od bývalého cho-

vance Petrohradské hebrejský

a

akademie

cis.

Jefimova. Vidli tu nejblíže hbitov

p.

náhrobek Absalomúv v údolí Josafatov; dále vrcholy

Gelsemanské zahrady

oliv

stechu pohební jeskyn pesvaté Bohorodicky.

a

Ve zdech Jerusalémských vidti otevenou bránu Oví nebo Getseman skou,

prosted

zazdná zlatá vrata.

v levo od ní

a

msta

Omarova;

jest mešita

v

levo mešita El-Aksa, pilehající

ke zdem mstským; ješt dále až vzadu hora

stedu msta vidti

V

ku Davidovu.

n

na poledním

jest

právo od

bán

Vypínající se budova u

i

mešita Siónská; naproti

konci vže, jež pináležejí k zám-

Omarovy vidti

mešity

na konci msta, pináležející ke chrámu Hrobu

2) Hora

Olivetská

76, 77

(str.

nížto založen jest Jerusalem,

telná

vž

na

temen

Pední

150).

a

hory pináleží

bá-

rys pináleží výšin, na

odkud kreslena byla

a

dv

v dáli

Pán. tato

rytina.

k mešite, vystavné na

Vidi-

samém tom

míst, kde Kristus Pán, Spasitel náš, na nebesa vstoupil.

3) Jerusalem, konec

lema i

postranní

hory Siónské, za (s

od západu

rys

ním

mešitou El-Aksa. pak

dolina Gihonská.

V

dáli je

Olivetské, právo jest

Na

levo

od

hora Pohoršení.

osada Siloamská.

stává, vidti

Na

ní

té

Í60);

ti vrchy hory

Pán

jest

Po

str.

v

pedu

s

ástkou Jerusa-

jest jižní

mešitou Omarovou), nejnížeji propast

s

vidti

na nížto mešita Nanebevstoupení

(k

konec hory Morie

jižní

hora

stráni

samé

stojí,

muž této

stráni,

Olivetské.

Vršina,

zajímá vlastn sted

Galilejských,

poslední

hory a

na

hory rozpoložena

práv kde hora Moria pe-

náhrobek Zachariáše a sloupy okrášlenou jeskyni )(

sv.

Jakoba.

4) Betlehem nu

(údolí

podlé cesty

u prosted

Naproti

této

Betlehem.

Mapa 6

|

7

s

angele

této

doliny, jsouc

Osada

nacházející

se

pedu

narození zaftato

dosti

se

v

Dále vidti

pastým

zahrad vypíná

Betlehemským.

194);

str.

od rozvalin Tekoy.

místo, kdo

skou; jest

pastýv, ke

vidti spaditou kraji-

dolinu Betlehem-

Vykupitelovo

sadem

posázeno

i

znaná vysoina

u paty této

,

na

pináleží

hory,

zvstovali, zelinami. nížto stojí

pastým

Zadní výšiny patí k horám Judským.

sinaiského temena (na

str.

51).

Výkres plochoezby v Karnaku (na Výklenky hrobových skrýší na

hoe

str.

136).

Zlé rady u Jerusalema

8) Vyhloubený kámen, na cest Betlehemské nedaleko

^oQ£T)<^

Rámy

(na

str.

167).

(na

str.

196).

Olisali

Vysvtlení I.

III.

IV.

V. VI.

rytin

—

Jezero Menzale.

—

Suecké okídlí.

IX.

—

—

Šeich-zoail.

—

—

Sinai.

Askalon

XII. XIII.

V

.VII 1

7

18 Petra

—

.

Rafia.

—

.

—

.

.

.

.

Chan-junus.

Gáza

.

.30 50

.

...... ..........

55

.......

73

Akkaron.

—

— Ramla

Jamnia.

60 64 67

Jordán Jerusalem

80 99

Kížová Cesta

102

Chrám hrobu Pán

115

Veliký týden

XIV. Veliká

i

bílá

sobota.

—

Ranní

XV. Klášterové Jerusalémští XVI. Cesta k Siónu XVII. Židovská tvrt.

Mešita

velká

a

.

.

mše .

slavného Kristova vzkíšení .

.

— Žalá .

Omarova

:

Petra.

sv.

.

el-Sachara,

(Chrám Hromniní)

— Dm

Joachima

i

—

XX. Ohlídka okolo

Getsemane zdí

Anny.

—

8

Rybník

134

.

— (Chrám Salomonv.) — — Pohební jeskyn — — — — syn .

.

.

.

.

.

.

Jerusalémských.

XXI. Ohlídka okolo zdí Jerusalémských.

Mešita el-Aksa .

.

.

.

.

.

Údolí Josafatovo. Údolí

.

.139 Boho-

pesvaté

XIX. Ohlídka okolo zdí Jerusalémských.

rodiky

1

.122

.

.

1

127

Bethesda XVIII.

.

San neb Coan

X. Pohled na djepis Jerusalémský XI.

.

.

.

El-Ariš

Charuba.

—

Stránka

..... ....... .

.

.

Matarie.

Pokraování.

VII. Jerusalem VIII.

.

Suecké mezimoí neb okhdli

Azot.

I.

..........

Pedmluva

II.

(iiln

.

.152

Údolí královské

157

Bezetha

165

Ginomových.

XII Stránka

XXII. Ohlídka okolo zdí Jerusalémských. královské. XXIII.

—

—

Jeskyné Jeremiášovy

Hrobky soudc Israelských

Všeobecný pohled na Jerusalem

XXIV. Betlehem

XXV. Betlehem

i

zpátení cesta do Jerusalema

XXVI. Horní mésto Judovo. XXVII. Malcha.

—

Studánka

— sv.

Janova poušt Filipa.

—

Klášter

sv

I. Menzale.

Jezero

—

Mataria.

San ili

„Neostíhali smlouvy boží,

zákon

v

a

na divné

a

ped

inil

Egyptské

Žalm 7 7 (78), 10

sem

vypravil

se

kého mezimoi do Palestiny, kamž

pes mne

Zabyli

udesa,

i

javil

chodit

otrekliš je^o.

im,

kak on

ped udes

mi ich sotvoril

poli

zemlé Jegipetskoj

—

jezero

na

Coan." 13.

Psal. 77,

Menzale

v zá-

dla

jego

on

kotoryja

divy

na

Soan. "

£a Damiéty

—

skutky je-

jejich

otci

zemi

sochranili zavéta boi

kone

kteréž jim ukázal, ježto

ho,

v

žija,

Zapomenuli na run

choditi.

jeho

„Ne

jeho /.peovali se

Coan.

10

otcaa

v

pole

—

13.

Suec-

a pres poušt

mého táhla. Skrze rozkošné palmové háje, po lukách z jasná zelených, doslal sem se za hodinu, ped západem slunce k tiché jezerní vod. I odplouli sme na dvou džermách ), majíce za prvodce dva šejky ili starší beduiny, kteí od Dabyla dávno touha

srdce

,

1

mietského

Mamura

likánský zrst

2 )

mely rozkaz, aby

jakož za starodávna bývalo, tak

i

San

vždy test nyní

u prosted divokých plemen obyvatel

neb voda byla mlká. pení

v

mi obstarali

velbloudy. Ve-

mých prvodích obracel mimovoln naše mou pozornost; neb

Když

se

již

síla

poušt.

pirozená osobí

Naše plavba

smrkalo, plavili sme se

šla

sob

vládu

mdle,

dosti

>kize jislé sku-

ostrov, na nichž *e spatují starodávné zíceniny. Celé

to

prostranství

jezera

Menzale

bývalo

nkdy

za

as

biblickvch

msta: Panefísis ili Diospole, Tenezus, Tuna, Herakleopole menší, a jiná. Poz-latky msta Tenezus, nkdv úrodná rovina

3

),

kdežto kvetly

proslulého svými tkaninami, jsou nyní

tém

nevelký ostrvek prosted jezera, záležející

rémuž rybái pivazují

*)

ploskodnov_\cli

*)

námstka neb

3 )

Potopu

lodí.

jinu

v

krajiny

vykládali

tvoíce

ku kte-

mnozí rozlinými

bárkách neb lunech.

bezpenji obšírné

jediném lohko -loupu,

místodržicibo.

Toto jezero povstalo teprv za

skou v

této

docela pohlceny vlnami,

v

moe

slav

as

obrátili.

kižáckých,,

když Turkové,

chtíce

zemi Egypt-

nkteré hráze prokopali, a tak nejúrednéjáí (Forbin, Voyage dans le Levant.)

uvésti,

kra-

s

domnnkami, Ezechielova

„Toto, praví Adonai Hospodin: po-

hubím modly Memfisu,

i

odprázdním velmože

a

strašného proroctví

starosty

z

zem Egyptské,

Memfis;),

i

skija

Tanis, a

starjšiny

i

vykonám po-

Jam

1

!

strach v

pogublju zetulju Fa-

i

og

idám

thorskujo,

ut

žemli Jeyipet-

ot

ne budut k tomu

i

po-

:

veljmoži

ispražnju

i

žemli Jegipetstj,

i

dám ohe na

Adonai Gospod

glagolet

„Sija,

eublju kumit y

z

nebudou více! I dám strach na zemi Egyptskou, pohubím zemi Fathorskou, i

sob

mi se, nepipomenul

ale nikdo, zdá

:

na Tanisa,

>o-

i

zuivost

tvorju

olmšenije

svou naSain, pevnost Egyptskou, a po-

jarost

moju na Sain, krposi Jegipet-

mstu na Diospoli.

vyliji

I

hubím množství Memfisu;

i

dám ohe

skuju,

na Egypt a zbouením pobouí se šais, i

i

v

Diospoli bude rozsedlin

rozlijí se vody.

pole

do

pjdou;

zajetí

padnou,

i

4

ská."

r

i

azl

dy.

Junoši Ueliopolja

em

padut,

i

mjatežem voz-

u

ij

sja vo-

t

me-

Bnbasta

i

ženy v plen pojdut;

i

v

Tafnes pomraitsja den: jegda sokru-

když rozlámu tam žezla Egypt-

se den:

i

Diospol budet

v

i

—

raz seli na,

j

ženy

i

na Jegipla, Sais,

izliju

I

množesUro Memfy;

pogublju

i

ocfix

mjatetsja

pomraí

v Tafnesu

i

—

Mládenci Helio-

meem

Babustu

i

a,-

lam

i

Diospol.

v

šu tamo skipetry Jegpetskije."

)

I

V

tchto kormoutlivých ádcích zavírá

djepis pádu dolej-

v krátkosti

>,e

šího Egypta.

Za tmy plnoní

pedhoí

naproti

sme

dostali

do svítání a za své velké džerim

nímá místo, kde

vzati

vystaveného

pedho náležitých. Zde sme rstali sine dv lehké loky. Matarie za-

msto Diospol,

stálo

msteka Matarie,

do

se

na ostrvkách, k témuž

No

u prorokv:

neb

Xo-Ammon

5 ),

Egyplanu zasvceno bylo nejvyššímu bohu jejich Ammonu. nazvali Bekové vyložili jméno A m ni o n slovem Jupiter ili Dis (Dios), potom to msto Diospoli. Moe vervalo se do zem Egyptské proti Dios-

proto

od

že

i

jakož

poli,

pedpovdl

bvl

Tento proval nazván desu,

blíž

jezera

dalo

rybdri

-

Mataiia

j

Ezechiel \

Rfalarejskými

první

se

ae

však

bude

rozsedlina

podlé

jména msta Men-

roz-

i

30,

\

nm

13

— 18.

naléhati

máji

Nahum

Diospol

nazývala

B02. «05. 815.

každoron

po Egjut a Nubu

1.

>.tr.

dvoli

Mendesu

se

povodnmi

Msto Menzale

obyvatel,

lišíc

spatují

zanikají

a více

vít

Telul-ib ele.

má do

,

jež

kierí se jen ob-

lidnaté

msteko

než Menzale,

ale

dležitjší

sted osad) rybáské všelikých národ,

3,

8.

dolejšího

menši, Bochart.

Rozvaliny

leželo.

ži\i.

nco mén

hebrejském textu:

by

a

jezeru jménu,

jesl

než toto, piolo že

5

Diospoli

,,V

Mend eskym,

ústím

Diospoli

Toto místu nazývá se

Nilu.

i

nadeenému

chodem

*)

jesl

nco níže pod msta Men zal e;

ježto

ješt

Ezechiel:

—

vody."

se

lijí

druhá

Phaleg.

858

jerem. Egypta

pak edii

— 259.

45, s

r 'J

..

Diospoli

vélši t712,

Ezech.

Dí^ospolf. pag.

13.

hofejfího

5—*.,

—

14.

Nemela

(Thby);

Egypta

Strabo

Viz

jakož

ježto

i

\

Wll.

putováni

hovla

j;,ksi

dietní, a

i

kdvž se

a

banii

\

vládou rozdvojí,

e

pak

plavu Airaunském

pi

Moezskéi

a

nouzi

\

600 Ma-

okolo

loupežníky.

opatují

jež

lilo

že jich

zeleninami

neopustí;

dvou rozliných živlu

dva keéevni národové

lito

moskými

memmoí,

beduíny Suéckého

s

svém

držení

\

se

stávají

Vláda egyptská vždy

jsou.

Ifajít

každého a-u beapeérti,

jsou

,

pozdvihují se

rybá.

tchto

nezá\i>losti

ustaviné spojení

jíce

jezera rozlnuišeny

po bezích

velikém

v poctu

divokém zvuku lasturových

a

trtib,

tti

pr-

po

plení

i

Dchod vlády od úrodná pole Delh, nebo bohaté malebné setby Damielské. Obydlí rybá Matarianskych rybá Menzaleskvch jesl velmi znamenih.

mravm

docela se rovnají hrubým

ttinovými chati erni,

-

b«

nevvpálených cihel

Po zn

ani e

;

ikí n

píjemném Obzvláštní

živost

tém

poseto jest;

vidti

Mimo

byla

tu

hojnost,

Menzateškou

Matarii

14?4

za jeho

dv

zem,

hem

dítka jejího utíkajíc,

na

ono místo

Breydenbacha.

tak

noci

sme

-mé opt

BUisili

ani

kolcv

konen

až sine

pustá,

ty

moe

vody

z

njaké,

a

msto

rea.

tam, kde

nmž

sme

babám

.

.

.

roste.

sli I

byli

se studánka Marie panny

byli

povdém

hoslavená panna.

;

a

jakžbychom

Ježíš

kteráž

pramen

nyní

nebyli, milosti,

se

a

Nil. prisli.

nm

vidouce podlé sebe Josef,

vra-

se

ms

i

náležit popral.

ani

eho

n

po nepehledných

toliko písek,

kterém

v

6. íjna) vstávše

od

nhož

BDK

sme

takovým,

t.

vod,

Byly pak

cela Egyptská

k vesnici

tak

a

;

je^i

sme množství

-patili

ale

ohn

k rozdláni

zem

jménem Mata-

vsím pocestním nábytkem do toho domu,

balsámovou pi

i

ped

abychom

patra a jiného stromoví.

slov

lm vodám

sme uvedeni

prýšti a

na onen úzký

horám píseným pecházejícím,

oliv,

jí

stala se

sob" v noci stany rozbili

Pepravivše se pes

sine ledy k

,

starovkého cestopiace

zdvihli a putovali dále

plnou

spojena

jenžby

sme na planinu nesmírnou,

rozbiti,

abychom

proti

dvorcem bylo

mu.-ila,

píležitost,

Ráno na úsvit (dne

pijeli k

zemi peúrodnou.

vystouplé rajské reky 6iotfU,

své úrodnosti nabývá:

v

i

i

..pijeli

stan

opt

upevniti nemohli,

které vítr rozvíva a na místo jiné penáší.

jako

.se

pod šírým nebem nocovati.

pes oÉta poád

s

tato Matarie

neb

vody. le .samý drobounký

pustinách, nevidíce celý den ani kvítka, ani

-mé pro jeho sypkost

a

mstem

vypravování

pilností ohledal

s

pro násilný vítr ani

O pl

sme nemohli. ...

mstem

tém

majíc vyhlídku

.Stanovišt naše.

nam práv nejpohodlnjší

Matarie, vse

vy-

náležející k sídelnímu

po kterémž rodika boží kráeti

praví týž Rrevdenbach,

slov Choas, kde

Mezi

nalézá.

zhúru

jdouc

5 mil,

1

tak že Matarie

Poslechnémež tedy

postavili.

del-

ili

povodn výše

Až podnes není snad lovéka v Kaini

a

moe

se tlaí.

kterýžb] se o ní nezmínil;

moi,

poskytuje

pišed do

který-

,

behu

pfískávice

i

V ('as Nil-ké

kteráž odtud asi

zahradami,

s

moslemínúm.

i

dvma

„Od erveného moe," pustou, kteráž

na témž

míle výše

jenž leží mezi

asem

se

moská

a

nepanovala.

délce podle

cele

té

Matarie toto jest jaký- dvorec,

aniž snad cestopfece

pruh

v duchu

voda

je-t jestli jiná.

leží.

poítati se mohla.

kestanm

posvátnou jak

mezi nimiž

když

podobných statk

více

pedmstí

byl nenavštívil,

nalézti

veliká

jímž jezero v

,

z

zdravém povtí

ve

libují

nikdy rnorní nákaza

nich je-té

na/pt do sladkých vod jezerních

otvorj

Kairu, kteréž se

léta i

pi ptactvu

východním jeho behu

Nilu, na

mstu

zde

se

r\b

i

.

že u

,

zvlááté v prúvalech,

dávají,

tmi

stoupí, a

ješt

spatuje

pravíce

dom

šejchm. velmi -obé

Malarianští

Obyvatelé

í.

stídá

bláta

z

poet

spatuje se malý

jích

kleržto domy náležejí

vzduchu jezerním

fíni

obyvatel: nkolik chyži

jich

prosted

u

a

piklad

zahradu zvlažuje.

.

.

.

Tomu

studánku, z kteréžto sama bla-

váecb

ctnosti,

pili

1*

a též jako

my

umdlené údy své posilovali. Starodávné

otcv podání

totiž

rozkazu angelv z Israelské zemé s détátkem Ježíšem

k tomuto místu pišel,

kdoby byl jemu chtl vody

nalezl nikoho,

svého

sob

aby

sstoupila,

obéma

velikou mél nad

pak studánky

na

Když

.

pda

Druhý den ráno

.

.

žíze náramné

est nejblahoslavenéjší panny Marie

.

jí

.

potom sme

zapíjeli.

... Po nkolika hodinách pišel prvodí prosbami

odejdeme.

védíno,

ped

s

jíc,

vchodu spatili sme

blízko

dv

tou hoely

když

že

nemálo penzi k tornu pivedli,

Hned

.

.

.

tinu mél, a

a

synákem Ježíšem

a prolož

šního dne nejen kestané, nébrž

pr\

tyech

na

sme

naproti

11

s

místech

nesu,

ke

o s po

aby nás

nich

po boku

tul

!

Voda

nabyli.

.•síly

tam doprovodil

nás

do zahrady dovedl,

i

píin

pe

jehožto

,

toho

:

my

prvé než

velikou du-

nám odpo-

bylo

tázali,

svaté

tou vodou

žádného místa k odpoinutí nemanáhle rozevel,

obma

píhodné

a

strom u veliké vážnosti mají až do

i

se strany

jest

1

s

kv

m

jinak

,

>I e n

dne-

jest

bývalé ústí

verst

25

na

(asi

versi

písitou hrází,

prúvalové jsou plavní;

de

Arabové nazývají

Nejvtší délka jezera

muže na 90

moské úzkou

dva hlavní

s s

kv

m

nachází

,

Dibe;

ústím

jej

Tanisské,

se,

druhý

Jaunia-

nyní

méli za starodávna jméno ne-

pak dva prúvalové

ostatní

Tanisskéniu

ústí

mésta, aby

z

se strom

behu Bir-Deodar,

poítati se

naproti

tut

protržena jest;

prplavu Moezského,

l í

až

i

aj

moslemíné."

naproti Malarii;

pravili,

faradža nazvané; pravých ústí ).

ského

D

nazýváme

jejž

ní,

jakož

i

poala,

oslátka

s

podlé

pojedli a rozkošnou

i

starý fíkový strom

studánku

i

Menzale ohrazeno

Jezero kteráž

tuto

Když sme se po

lampy.

k stromu pisedla,

k odpoinutí;

poskytl místo

panna

Josef stoje

a

je trápiti

blahoslavená panna jakožto pocestná,

tu

unavená

jízdou

sme podlé studánky slavnouobét mše

však

jej

jsa

ne-

zvlažovaná balsám plodí, kterýž se nikde jinde

slavili

.

útku

prosil, že

na

vody

za nápoj

pramen, jímž se oberstvili a nové

výborná, že

této jest tak

domu chode

Konené

podati.

ale

nadeený

pesvaté panny vyprýštii se

od

když Josef dle

že

matkou jeho.

svým détátkem na zemi odpoinula;

se

útrpnost.

na vší zemi nenachází.

dm

celém tom statku

a v

vypravuje,

Marií,

s

i

B o gázu Damielnkdejšího Taf-

od

Menzale,

neb k rozvalinám

13 zempis,

mil),

(pllvrlé míle).

7

šíka,

nejvtší

a

Hlaubka jezera

)

as od 5 do 6 stup, vyjmouc la místa, "kudy šlo ústí M e n16 stop. desské, Tanisské a Peluzejské; lam hloubka dosahuje až Plavení po jezee za mlká vykonává se pomocí lýtek ili bidel. Vodou jezemí v as Nilské zátopy mohou se napájeti -latia; jinak ale jest nahoklá, chová v sob kostíkovou (fosforovou) vlastnost moské vodv. Dno jeho nanesen) z Nilu, jest jíl, sffliéenj s pískem. Domnnka, iebj se jeseni bývá v obvejny

i

i

i

Menzale, pocbvbv

starodávná rate na Nilská,

opravit-

skutek

ve

mu

uenkou, kin miz ho po

zdržovaly

asn

Ráno

Tato

Tanisské.

b

Wll.

)

Strabo

)

Podlé jiného

r

kou

\

lu

|.

Mehmet-Ali

uvésti. byli

Evropcané

vysušiti

obírá

vštípili;

se ale

mohla by

dalo,

také

opravdu

Besmtrná

s

práce

se bez

im-

toate a

výloh)

dobu ml skuteéaéno vyvedení.

sme

vjeli

jest

v

neveliká

—

prplavu Meezského,

ústi

hráz

proti

návalu jezernítli vod.

v

nkdejší

úslí

Velmi \v*oke

-01.

vymeni

lilium ulila

udává

na

-

3.72

1

nejvtší délka na

-jh.

43.U00 sáh;

a

oejmenái šíka

-

dél-

zastiuje

a husle

lití

chami.

Po

v tráv,

lovili

udicemi ryby;

—

kee

vysoké

menech

má

Ciany,

a

sedíce

jich

v

hledal

ve

ua vždy opustil Esypt, co zatím

že

pi utšených pra-

nacházejí

se

hojnosti 8

Siragosy.

blíž

Darmo sem

svou puvabnost.

zdá se,

ten,

vzárné rostliny

této

Aiwipisn

ste-

malebnými

jeho

bezpení pastýové

pozoroval sem, že za poptávek mají prázdnou

i

místa

tohoto

znamenitý papirus;

pod

srna

pluli

i

pásla se stáda buvolu;

stranách

Divokost

tykev. tti

Tanisské;

ú.stí

)

Za dv hodiny plavby, než sine do Saun pišli, odkryly se nám jeho ervené vysoiny. 8an, pobežní osada Beduínv, jesl onen znamenitý Coan 9

Hebrejuv, stolice ili sídlo dolejšího Egypta

nás sem pivedlo, nalezen byl

onen mládeneek, kterýž vyvedl Israelské

pe slávy, — ze boží, a

zem

zpovali

zákon

\

ped

zázraky, kteréž ukázal jim, když

na

zemi,

s

elem

žulové

lepé

vladasky rozmetány

obelisky,

pelomen

jest

jako

mu ervenavy

dávají

dalekém prostranství podlé

žensky

Olevme

me;

knihu prorokv

do

Egypta,

ped

rozsypu

svých

,

.

.

i

zlesou

i

tváí

.

ukrutných:

vyschne

:

zásoba vodní

8

)

9 )

10

)

i

.

Viz

:

i

putov.

Isaiáš

19,

eka

Žalm

77,

Tanis;"

ochu-

všeliké louži tli-

zelená

bylina

po

praví'

Egyptane

vyschne veškerá

i

.

ve

i

sítnaté,

.

radu

.

totot

vypijí

i

.

Egypt v ruku

vodu, ježto jest pi moi, a

naté

nich

z

zachovaný a

více

—

námstí

nádob,

hlinných

Pozííslalky

pi-

i

modly

budou model

tázali se

i

muž vlada

i

k

i

veliko-

žulových

Coanu rozházeny jsou

v

Taní>>kého. u prosted

sp

jeho

odevzdám

Hospodin zástup: dne

povaleny

žuly

bohv,

povalených

lmež

a

písmem obrazovým,

slova

nade

Isaiáše

:

Egyptské jejich

jeden

cihel,

pohled.

ústí

„Aj Hospodin sedí na oblaku, jde

erné

z

zde bývalo forum

kusy

zlomky tch obelisk, pokrytých tajemným

koucího

na

i

inil zázraky v zemi Esypt-ke,

mezi pahorky velikolepé zíceniny

velikán

na ríizno;

obehnané valem; rozmetané

kamen

Zapomenuli na iny jeho.

otci jejich

výrazu plným, u prosted sloup pekrásných; dále ti veliko-

nejohromnjší, lepé,

zaslíbené: ale oni ..neostíhali smlouvy jeho.

osadou spatuji se

za

také

leží

tu

potupy na neyvyšší stu-

propasti

z

)

Nkolik kroku Coanské;

které

I0

Coan."

poli

zem

do

otroctví

chodili

se

zjevoval slávu svou

ttinovém od dcery zdejšího Faraóna

houšti

v

bh

kde

),

V témž ramen Nilském,

ped hrdým Faraónem.

esobé Mojžíšov

v

Sicílii.

všecka,

„Se Gospod i

na oblace lege,

sedit

vo Jegipet,

priidel

potrjasutoja ru-

i

kolvorennaja Jegipetskaja •

.

•

sovt

ich razsyplju

Jego

predam Jegipet v ... elovkov vlastelej žestokieh: sija

gOV svoich ruce

ot lica

voprosjat bo-

i

i

Gospod Savaoth

glagolet

vodu,

giptjaue

oskudjei

i

sonm vodnyj

stnm

i

sitném,

i

:

.

.

i

ispijut

moi,

jaže pri

iz-chnet

:

.

i

a

izschnet

vo vsjakom luze i

zlak zelenyj veš,

Je-

reka veš troiže

II.

11. 11.

por.

dle

IV.

hebrejské'10

Mojž.

13,

textu;

23. Isaiáš

ale

19.

dle

šeptuaginty

11,

13.

a

Vulgáty:

,.,na

poli

!

(jest),

pi ece poschae

seté I

eky

okolo

která

rybáové*

zastenají

zastenají všickni i

metající nevody,

metající síle zaslzí.

i

rozesaný,

dlajících len

kment,

budou dlajíce

i

pojme

stud

I

dlajících

i

nemoci

v

jej

okrest rki,

\

zmaeno,

vétreia i

metajíci udici do reky,

všecko za-

i

rybarije,

i

cušii

i

vysson,

pipravující pivo zasmuti >e,

i

váicksi

i

onemocnjí dušemi

I

blázni

královi rádcové, rada jejich pohloupí.

Kterakž

královi:

rcele

rccle

jame,

tob

zvstují

eknou:

a

Tanisská (Coanská),

knížala si

Egypt

,

východu.

bude strana

,.T

Egýpianm hoto;

ale

dokazuje, že

\\ konali,

strach

piji

mnilo

vodu, jež jest

pi

od

v strach

naplnní proroctví Cesta,

pravdu.

klerouž

to-

sine

zemi, v niž Israel byl zajal;

ané

s

starodávních més! dolejšího Egypta,

jiných

zem

tvái

s

mnohá rahokými vlnami moskými: Egypmoi, a eka óchudla. lá) Všecko okolí

pohltilo

Nilská zmizela a jiná smísila se

i

setín

byl

nám dokonalé

mena (.unii

,

Jegiptjanom."

vnou

vysvduje

moe

Tane-

voznesošasja knjazi

i

budet strana Judejska

„I

'

djepis ukaznje

sania píroda

i

Savaolh

knjazi

od východu

j

netoliko

?

sut

Memfitstii."

na v

Kako

da voz\e>ljat tebe

Oskudša

sovy (Coanovy),

Jegipet

i

sovša dospod

clo

j

!" '*)

však

A

rekut:

na

)

Judska

:

i

jurodivi budul knja-

1

mudrii tvoi,

jenž tak dlouho utiskoval Israele

Všecky bídy pišly

bolzni

opealjatsja,

carju: synové smyslennycb my,

j

u

Memfisská."

se knížata

a

i

'

povzne-

i

nyn

i

co usoudil

dlajušich

synové cárej devních; gd

i

Hospodin zástupu na Egypt? Ochudéla

i

ja v

sovlnicy, sovt ich objurodjel.

!

i

at

len rascesanyj

sikeru

meš-

i

Tanesovy (Coanovy), mudrii carevy

zi

synové mou-

po-

stud priimet

I

hudut dlajušii

poboljat dušemi. :

synové král starožitných; kde jsou nyní moudí tvoji,

dmh

i

réc

vozstanjat

I

mešcušii nevody,

tvorjašii

vsi

i

budou

moudí

(Coanovi),

Taneso\i

knížata

i

vozrydajut.

seti

dlajušich

|

:

rastlnno.

vozstenjat vsi mešcušii udi-

i

cu v reku,

I

vse sjemoje pri

i

vtrom

sehnct

jakož dále uvidíme, pro-

uschla od sírných

solnatých á>lek moských, a pozstalá éasl zem obrátila se v zapáchající bláto. Potomkové vtipných umlcn, kteí lkávali pavuníkovy krep kment, o nichž Diodor mluví, vedou nyní obchod ve slaných rybách, smnujíce je za datle n obyse

v

neúrodnou pustinu;

tráva

i

i

vatel Salamie:

kment!" egyptskou,

men,

jejž

,,1

Zmizel

— b\l

i

pojme dlajících len

sám

papirus,

a poslední

rozžal

rozesaný, dlajících vku na vky penášel moudrost

stud

v

listy

kterýž

s

obétnik bohyn

Alexandrii Omar.

i

") ,v )

u)

Isaiáé

haiás Viz:

Coanská

knížata

1!», 1«».

1

Isis

a

boha Osiris

kteréžto

—

i

povznesla

12.

17.

Putováni po Egypte

II.

str.

388.

pobílil pla-

msto ješt

bylo stolcem dolejšího Egypta. „Synové

za [saíáše

ochudila

i

Vidli sine ze slov prorockých, že

Memfis potáhl na sebe veškerou slávu Coanu, miáše

i

se

knížala

za Jere-

kralú starožitných!

Memfis>ka."

Ze

všeho

.

.

konené

as

od

že rybáství

pozornjeni,

prmy-

biblických zstalo hlavním

slem zdejších obyvatel.

Coan praví

že

:

nemohl

ad

v

stojí

sedm

Kdyby

starší jsou

které

a

Coan

znamenají rozsáhlou místnost.

v

Memfis

Ze

mají.

to

pohanských Herodot.

z

by

lni

,

svaté knihy,

ty

k lomu pak sani Mojžíš

mluvily;

Žalmu 75,

též

božský

dle toho

;

msto Egypta: a pole

Coan, jakožto na hlavní

\\í\

pvec David

potom

i

nm

o

než Isaiaš, zajisté

zjevn ukazuje

knize své

IV.

v

Isaiaš,

Memfis býval za Mojžíše stolcem Egypla

byl

u)

jakož mnozí dotud za

zmiuje

svatých pisatel první se o Memfisu

Mojžíšov se

v IV. knize

;

než Hebron

pozdji

let

stolcem Egypta za Mojžíše,

byli

mst

nkdejších pozdjších

vystaveno bylo

kdež sama slova:

15.,

II. Nllrrki'

z

lil

mm

i

neb

i

„Když díttem miloval jsem

sem

povolal

Egypta

Syna

své-

.

Zde

poíná

se

XVté mravy

letech tytéž

S

posloupnosti.

obyeje,

a

11,

neuvidíme na nich nižádné

i

Jen malý poet pokolení beduinských,

pár

všecka

polí;

spolu se stády svých

Pokolení

ko,

i

osob,

mezi nimiž se

má Mehmed-Ali Beduinv

asi

potud, pokud se jim

aspo

to,

Dlové

»*)

Mojž.

po 1200 košelcích líbí,

a vzdají-li

ji

Egypt

13,

zem

2

)

potu jsou

Mehmel-Áli

V

mzdy.

ze své

platil

té

vlastní

9

Košelek

platí

také

již

a

na 40

tisíc jich

obsaženi

dotud každému

služb

zstávají

dobré vle,

jen

navracují

naped na

celý

na hranicích poušt, dílem proto,

aby

23.

Septuaginta:

50 pokolení,

vystupuje as

co vybrali na penzích, a pak co se jim platí vždy

') )

v

as

kolstník nachází; 10 pak

tisíc

ili Sdilliové.

Pasa daroval jim nkteré

rok.

7

ve své služb, v kterémžto však

Albánci ili Arnauti, a

ptistu

zajisté

pokolení Israel-

povtí, potulují se ovími stády od sucho-

s

jediném Egypt poítá se

mezi nimi 15 pastýských; takto poet Beduín tisíc

tisíci

svobodná jako

ostatní,

V

pastý

pltvrlu

nazvaných pastýi, zamstknává

velbloudu a buvol,

Palmiry až k Atlasu.

1

zmny, le pouhé

Beduiu nám pipomínají

pevraty pírody.

ska.

vzdláváním

iz

koovnické

živobytí

velikých královských

rukou poznáme po

v

biblí

Pasluší

as

od

již

toliko

se

i

mo-

11.

Osija

1

Beduínv.

království

vkoenilo se na pustinách Sueckých egyptských

Jesipta vozzvacb syna

)

Ozeás

.

Izrailj,

vozljubich jego,

az

i

l

ho;"

.

„Poneže mládenec

byl Israel, a z

jej,

Kridli.

o

„Syny jeho."

500 piastr neb 125 rubl 55 41

zl.

40

kr, st.

8 pohodlnji vyzvat! mohl, kdykoli toho teba; dílem ale, a nejspíše proto, zmírnil jich nevázané mravy. Mehmotabv je pivedl ke vzdláváni zem, a

jp

>\y. h

v záležitostech

dokázal

Ali

písným plnním svých

získal

Beduíny mnoho zkušenosti

s

slibu

též

a

pak nemli asu, abychom

my

-lada velbloudi rozptýlena byla po

sme

stili

až k Suezu.

sme

Jeli

neb

lepší vybrali,

si

dalekém prostranství

k Salachii ve 4 hodiny po polední.

se

jich

Mamura Damietského, pivedli nám

Beduíni, nedbajíce na písný rozkaz

velmi špatné velbloudy,

dvru

:

dvrou.

svou vlastni k nim

i

pu-

I

tu podlé

jezera,

potom mimo mnohé vodojemy a prtoky po pusté rovin, pokryté solními z lch smrdulých prtoku, ježto sme vidli, byl onen zna-

a

ástekami. Jeden menitý prplav,

nkdy

kterýž se

bylo

Macedonského

Alexandra

Pelusijské rameno:

jmenoval

menším lostvem svým od Gázy vniknul. Nyní Manadži. Poíná se pak nedaleko od místa, udoli

moe s zem

dávna vlastn jen proto zízen, aby chlebem, neb

kdežto

se uhýbá

g

Abul-

nazývají

odložen

dležitými

ano

místy,

Co

železo.

týe

se

k tomu

bv se

hoká

spojie jej

totiž

v ra-

Nil

již

užíti

práce

a proložby

žádného kamene

;

moe

mže

ježto

nesmírn

byla

vyvedeno

dotud

zachovalo,

mimo

to,

k obrubování prplavu: písené

spojeni takové

žeby

jej

dobe

lidnatosti

více

Egyptu,

napoád uvedlo

i

vc

nemožná.

wliod pinášelo Anglicku,

písitá,

na celém proslransvi není

by

zpousty

jej,

kdyby

se

jest,

za

Ano ke všemu tomu by

nežli

Evrop.

poddanost

v

Peluzij-

pda

jest

neustále neopravoval, v nkolika letech zase zasypaly; a loto všecko

nynjší skrovné

mu-

vedouc

a

jej

pro1

ramena

toliž

Sueckého mezimoí

obtížná;

býti.

Tanisského, nebo

až do ústí

tak nazvaná se

aby koupil

moem

Stedozemním

se

dvma

mezi tmato

prplavu Plolomejského, prodloužic

jezera (Jacus amari)

východu.

obilnici

do Anglian G all ovaj- B eje,

Ale v celém lom prostranství

ského.

byla

vystavli železnici

erveného

stop

za staro-

byl

Egypta mohly zásobovány

vidíme,

býti

lakové obrovské dílo jedva

ústím ramena,

s

z

poátek jeho uinn jest od prokopal prplav mezi Kairem a Suezeni,

hodlá

poslal

spojení

—

stedkem prplavu, skrze

aby se

Mehmet-Ali

ale

;

bibli

z

Ten prplav

Nilem. okolní

prospchem dokonán

s

Jinv návrh,

severu.

jakož

krajina,

tato

Týž prplav mohlbv

silo

rameno

i

Ptolomev, abv spojovalo ervené

byl

loto

táhne se mimo Heliopoli a Belbeis k poustevnickemu Tnmelat; tam pak nkdy vpadalo ve starodávný prplav Ncchad ili

meno Damietské,

bvti

as

za

neb Alexander byl tudy

ješt plavné,

loto

Egyptu

,

možné

a

Mehmet-Ali

tomu

jest,

velmi

rozumí.

Poznamenání.

Ponvadž

se

nedávno

i

naše Rakousko též o prokopání Suec-

kého mezimoí ucházelo, proež nebude nevhodné, položíme-li zde úsudek Tischendorfúv o

téhož

možnosti

svém

pisu

nejlepší

3

)

3 ),

,,

podniknutí.

dostala

se

„O

mné

povdomost; neb Mehmet-Ali

Reise

in

Sueckého

prokopání zpráva od

den Orient. Leipzig

I.

byl

S.

okídlí."

jemu

16"

tu

relou

Tiscbendorf v cesto-

dí

Lmanla de Bellefonds

,

záležitost

kterýž

má

té

vérj

výhradné svil,

a

skutené

ten také

mnohá

již

vyšetováním

léta

náhled nezdá

se,

Kdoby

tomu na Ptolomea odvolávati chtl,

se proti

neobyejných

píliš

dokázal

mla,

odložena lépe s

onen

Kohož

býti

pnjde

evropejskýcti již

budou se

tito

Jedním

Kairou

Kdyby

a

dokud

:

sob vším právem svédomo

mén

kvapiti

vsak

chopí toho,

ješt

v moci

neni

co

ím

bude,

dílo

se

jemu

obávati

jest

Krom

tyto

vlastn jsou

zemi

a

jak

mile

bude

velikou

nemén toho

má

v

píteli

zajisté

mnohem prospšnjší,

jeho

bylo

století

lakovou

s

aby

,

na

Anglian,

ale

protiviti j

vykoná,

se

vtší choutku k jeho zemi.

to

a

délati,

více

to

již

pio-

pomr

Zamotání

pak se ruka

Egypt

se

prokopaní nyní

to

samo sob

prospch

Sám pak Mehmet-Ali

inu.

velikého

jako v nepíteli nevzbudil nad

hrázemi Nilskými

prvním okamžení

v

tu

nemže

Anslicko se

tím

práce

ta

k tomu nám nej-

smuje?

anglické politiky

pravý tas,

v

slovem

nepatrné.

Suozem,

vycházející

zejmé

celá Evropa

ano spíše

dolýe.

žádných

dosti

prokopáni

v skutku

a

Žeby pak

podnikají,

de Bellefonds

lakového

nejvíce

toho

z

moským.

ohromné

vedly,

totiž

dovedl, upustil jen proto,

vždy nejvíce mezi všemi mocnái tomu prokopáni

Egypt se stane anglickým,

stavbou tím

mezi

tuto

kam oko

tajno,

zajisté jedenkráte

oko hledlo.

dávno

se

t<>

Ptolomeus

jiných.

nepikroilo,

takového prokopáni dliti.

o užitky

mz

na

se

tomu

pošta

mohlo Anglicko veškerý

kterakby

sobiti 7

k

zisku

chyboval; neb podniknutí

pítokem

z

Dle jeho

se obíral.

pekážek do sebe mla.

píin

z

Linant

již

ježtoby

které by

ješté

zídila

jehož

stát,

národem

žádným

dobu

tu

nedávno

se

že

jest,

odpoví

stalo,

tomu náklady,

však po

se

by

Nilské

obtí nevyhledávalo,

ani

zajisté

kdežto se stavby

neskoneným výhodám,

hy proti

byly

Pro

asech nynjších,

sil

hledíc k

a

;

vody

sladké

nepokazil

aby snad

se obával,

vyvedení takové vci v

tolik

hokým jezerm

od dalšího dláni prplavu, jejž byl až k že

moí

dle Breydenbac ha,

odloženo bylo,

jeho v dávnovékosti

pdy

studováním

a

obou

žeby nestejná vodorovnost

s

nežli

Sueckého mezimoií."

prokopáni

Rám

erveného moe výše Sfiezu mnívá se pi odlivu moském v nmž opl voda v ca> pílivu moského až á -3 stop vykuerveného Hladina moe jesi vyvýšenjší, než hladina Stedozemního puje. 18 celých Kdyby se tedy povedlo ob moe prplavem stop. moe, a to o spolu spojiti, musela by voda z erveného moe vytékati a Stedozemní ustapouhý brod, v

vin

naplovati

žeby zpátení voda

moská

Ovšem

mohla.

sobiti

ano naposled

tím by se ale spád Nilu zmenšil,

;

egyptské

leheji

vyvésti

to

s :

:*pu-

mnozí obávají, za

ca-ii

jíž

se

Rosetské

rameno

pak pamatovati jest

zemního

jest

sluší,

nemá rameno Damietské

že

ani

se

do Kaira

radostn sme

ohrazuje skrovné

než

nad

jiné

korábm

14

stop

po-

vody.

msteko

ale

jeho pístav jest

i

i

dojíti

Než sme se do Salachie poušti cestou,

více

nynjší

pravil,

mlký. Konen nebezpebárkám tu za severního vtru tém již parolod po žádném tom Nilském ramenu ze Stedohlubší,

sice

se plavili, a že

moe

sem

dal by

však ale prplav jeho sotva by mohl prchodu

nebo v dubnu

né

ale jak

Nkdejší úmysl Ptoíomev

nejsou.

skytovati,

tak zniil,

do Egyptu se vedrati, a nové jezem Menzale

žeby se taková potopa,

našich dokonalými hrázemi snadno odvrátiti dala; síly

i

nemže.

dostali, vjeli

zastihla nás

tmavá noc.

Utrmáceni po

pod krov hustého palmového lesu

Salachii;

ale

naši

prvodí

sešedše

s

,

kterýž

cesty po-

10 ali blouditi, a tak pouštjíce se v rozliné strany se svými nemotornými vel-

sme se více než dv hodiny v houští toho lesa; jeden z by pi tom bez mála zahynut, padnuv se svým ohromným ho-

bloudy, potulovali mýcli

byl

lidí

Konen

vadem do jámy.

dvr hlinnými

na

sme

od kavasa, jehož

ohn

se u

okolo plnoci

naped

byli

pvabn

podlé stanu

sme

pivádlo mi

Salachie

Tu

pamt

v

Nubii:

mé

mn

lovk, ke

správce Salachie, velmi mladý

sestává

ale

jakési

z

malých

na kávu, a velmi

nedostávalo se

obcí,

Druhého dne

mu

pítomnosti obyvatelé Salašští picházeli

Velbloudi byli pihnáni,

sme noc v

strávili

vyslechárnou kašefovou.

ili

roztroušených po dalekém prostranství palmového lesa.

boval, že v

kašefu,

do stavení ku

aby lepší velbloudy objednal, háli

poslali,

rozloženého.

koln, kterouž nazývali dívaném

Msteko

vjeli

náspy obehnaný. Arabové, majíce o našem píjezdu zprávu

mchu

pišel

v tom

si

li-

rukou.

líbat

na vodu.

vyjevil

I

sem kašefovi, že díve odtud nevyjedu, pokudž mi neopatí této nevyhnutelné poteby na poušt. Dlouho sme se o to hádali, mrhajíce daremn as. Salachie

Nco

na témž míst, kde

stojí

nkdy

ramena k

výše, podlé Peluzijského

ímská

stávala

jezeru Menzale,

Sela

pevnost

e.

msto

stávalo staré

egyptské Magdal.

Tuto pipomenouti

sluší,

msta

od

jevišt událostí

mezi

Mojžíšem

a

šov pro

dosti

podrobn

se

cesta

bh

bližší

pes

dále

stí

/.

buh

1

.,

:

(Palesti-

I

a

;

lid,

ervenému moi ozbrojili

skija

kdvž-

ibo

.""') .

Mojžíšovi,

ka:

.

.").

mluvil

I

synm

ftci

mezi M

moem

4 h 6

g

I

proti n y

a

)

Žalm

)

II.

7 7.

Moji.

)

—

)

Vulg.

7

a g d a

13, :

B

é

1

1

s e

f

o n u

p r— i

mez :

i

ped 7

)

17.

20. IV.

pulem,

naorju..."

„naproti

nému

vojska

iže

Dalje:

prjamo

k

ne

Filistimb

j

a š e

:

raska-

vozvra-

i

Bog

lju-

Cermnomu

„Voždvigšesja že

opo-

So^chotha,

ol

Olhom

[srailevym,

opolcatsja

rat,

obvede

1

v puslynju

k Mojseju

pi pustyni. glagolja: i

I

obrativšesja

pridvoriju,

reóe

Rcy syda

meždu more m

m e i ihi Magdo om prjamo Beeljsepfonu: pedními 1

33, 6. položíte

vidvše

jest,

totiž:

ljudi,

kogda

na

da

synové Izrailevy

nom

Faraón

z

jest

Mojží-

teme

Bog putem žemli jako bliž

vo Jegypet.

18-

—

otpusli

ljudije

12. 13,

zaslíbené;

tjalsja di

Coan

a v knize

);

jutsja

Gospod

a

4

Israelitu

že

píina vysvtlena

ece Bog:

Israelskym,

pi moi

rozbité

ich

išasja vo

m

e

cestu

(Palestina),

Hospodin k

obrátíce se, rozbijí stany proti

dvoí,

.

Olliome

v

se

povede

i

zem

„Jegda že

nebot

Zdvihli se pak synové Israel-

Sochblu, .

nimi

ano tam

vypisuje,

cestou, kteráž (ve-

lid

|>ou>Í k

pi poušti

at

b y

kdož

ti,

Faraónem egyptským

nevedl jich

lid,

Filistinske

aby snad nepykal

:

obvod

de)

se mýlí

Král David praví zjevn,

vidl válku, a nevrátil se do Egypta.

b\

A

zem

akoli

ny),

I

Farao

pustil

cestou

ekl

Memfisu.

Mojžíš nevedl Israoliluv pilinou cestou do

„K«l\ž

buh

tato

velmi

že

Egyptu poítají

nad morem.'

i

11 I

ekne Farao

svému

lidu

ísraelských: bloudí

sevela

8

poušt.

je

I

reet

Faraón Ijudem svoim o synech

Izrai-

levých

)

Ped

ekl

lim byl

bohu;

pomníli

že

míení

sluší,

práv

a

o

zem

do

Gesem

(ftošem), aby se

ásti

rodu.

K doplnní

které

patrn svdci,

všemi plemeny

kobylky

zemní a hnila

mu

ve ki,

vítr jižní

a

jilro

.... zem;"

Goanu

ky

vzja prugi

i

pikryly tvá

se

Mojžíš

do krajiny

k

hoe ná-

i

na jedno místo,

Pi osmé rán

zemnoje

[

moe

moe

byst

cil'

....

vsju

zem-

pokryša

i

lice

istl zemlja;"

i

:

zemnago)

erveného." 10 )

na

ja

„premni Gospo

(Ste-

vtr južny

i

navede

Jegipetskuju

lju

veliký a pojal kobyl-

do

a uvrhl je

že totiž

aby dal pikázaní

vypravili.

... „utro

|

na všecku

je

„promnil Hospodin od vítr

jest.

er-

ukážeme ješt

když pak modlitba Mojžíšova ránu tuto odvrátila

dozemního)

pes Suez

Israelskvmi vytáhnouti mohl

zjeviv se

k tomu

ukryl na-

na poušt k

pipomínám,

j

zemi Egyptskou

;

skrze Mojžíše na Epypt seslal,

uvedl

a

bulí,

se Israelité od

že

do Palestiny

laké

to

I

všeho loho, což uvedeno,

bíih

se

... „stalo pojal

Mojžíš.

ped Faraónem

Epyplské, kdež Israelské osady byly,

Horeb, kdežto naídil jemu

pokut, kterouž

Cdánu do Suezu

obcházkou

tou

s

po žemli, za-

sii

esly na pouší, aby

Ii dni

z

Memfisu

z

neshoduje

mluví

kleré

obrátil

té

Ale cesia

která se nikoli

venému moí,

tak daleko jest

Mojžíš tuto cesiu proto zvolil, aby

své do Palestiny.

pímá,

cesta

pjde

Mojžíš Faraónovi, že

—

zabluždajut

:

bo ich puslynja."

ívori

tam obtoval

moi.

jopoléišisja pri

o synech

po zemi, nebo

tilo

morja (Sredi-

ot

vtr velik vzja prugi v more ermnoje." i

vverže ich

Tylo dva výpisky shodují se docela pirozen

sCoanem,

ale k

i

Mem-

nemohou nikterak potahovány byli. Nyní již ovšem neví se o místech Othom; ale ješt dobe povdomo jest, kde se Magdal nacháS ochot fisu

i

silniní desky ímské ukazují urit, že toto msto na výše eeném míst leželo. Ano Bélsefon (Baál-Tsephone) dá se, jak se ku pravd podobá, považovali za Pil ho i Tithon, nejprvnjší z onch ty msl, kteráž od lsraelitu za asu jich otroctví vystavna byla, jakož povdíno v II. Mojžíšov v hlav J, 11 verši. V hlav totiž 14, 9. toto msto nazváno jest dvojnásobným jménem: Baal-Tithon, jakoby to spojená jména dvou

zelo; neb

i

8)

_

9

Viz

)

i

davše

zem

4)

i_3. po Egypt,

Putování

místnosti,

Gesem

a

ležela

krásnou krajinu.

známa pag.

nebyla.

246;

vedle

Bylo

Rosenmullerovým,

)

11.

s

2«18.

nimi

ped námi nkteí

Již

slova

biblická,

nynjšího jezera Menzale, velmi kniha

milé

pi

,

že

ježto

dvody mé

prvním vydání

Weilans

13— 15.

et

19.

i

spisovatelé,

ustanovili

se

srovnávají

mého

se

cestopisu Bibl.

175. §.

3,

Fuhrer

:

že

nkdy pes mínním

mn

Geogr.

III.

Ackermann's Bibel-Atlas. Weimar Nro. 4; knihu

Sal. descr. pag.

ohle-

na tom,

potápí tuto

Viz jeho Handbuch der bibl. Alterthumskunde.

tak též

Mojž. 10,

mi

jehožto

ného Hasia Regni Dav. 10

str.

I.

srovnavše

ješt Tq.

ue-

Itinerarium pag. 46.

12 model byla;

a v DanvilJe

pisec píše

totiž

Heroopolis

mlo

Tithona,

to

Avaris poznává,

na

nám

místo, ve kterém

.

.

zpytatelné

vysvtlení

at

.

zem-

jest

co Heroopolis,

Egyptan, nazývalo

Manethon

—

a

neb

Magdalem,

Tifonu)",

totéž

Tithon,

I4

„Rci

):

tená

Laskavý

nevyhnuteln potebné pro

bylyt

;

-

mezi Magdalen a mezi

úplná vysvtluje.

z

promine

msto

z iiplna

slova písma sv.

stany proti pídvoí,

podrobnosti

mstem

se

Baal

biblický

o

proto

dle svdectví Josefova

tak Heroopole

Suezem -

totéž,

vci.

té

Poznamenaní. musíme

býti

A

rozbijí

Bélsefonu (Baal

proti

tyto

pe-

textu

tento

msto Avai s,

že

souditi,

behu Bubastského prtoku,

východním

Heroopolis."

leží

ísraelským

moem

muže

se

dle svdectví Evsebia

práv položena mezi

synm

Z toho

Avaris, podlé nkdejšího bohorodí

kde

eckého

z

Pethom. Uený

jest:

,

Josef mluví,

msto

jsouc

že v koptské biblí,

následovn: „Z knih Štpána Bizantského vidíme, že msto píjmí Ji/io^ V) a to z té píiny že se zde prolila krev

Ti (honovým, a jest,

teme,

zabitého bleskem.

kterém že

")

msto Heroopolis'*) nazváno

ložené,

Neteba panu

za jeho pilné

zpytování,

aby

spisovateli,

ano

i

jiného

se omlouval

úsudek o

spisovatele

mu povdénj témž pedie-

spíše

;

pedmtu pipojíme, jsouce pevného pesvdení, že zpytatelm písma dosti zajímavý bude. Uený cestovatel Tischendorf, jemuž bez pochyby všeliká mínní o dotené zitém

vci známa sledovali se

vili

praví o ni asi v tento smysl: 15 )

jsou,

vypravování biblické, a

Raemses

z

Raemses?

leželo

Heliopoli

Sucho

th,

—

le )

osnovu od roku

ku

já

1810

.Pedevším poteba

zejm

takto

myslím, tam. kde víme

Heroopoli;

za

Aiméovu

Já

do

,

jest,

od výpravy až do pechodu. Synové

to

ujali.

v

že Heliopole

nedávno,

:

17

stojí

Mojž.

II.

tím jen vlastn

To však poraženo

)

vypra-

37. Nuže, kde

Nedávno chtli

ležela.

protože

12,

abychom vrné Israelští

zasluhuje.

býti

bráti

Du BoisMalikost

tomu postaí.

k

Pedn

Heroopole a Raemses jeV Mojž. 46. 28. totiž takto psáno jest: „Poslal pak Jakob Judu ped sebou k Josefovi, aby oznámil jemu, a on aby vyjel proti nmu do Gosen." Zde vykládá Septuaginta pivádjí

za

dvod

prpovdi, žeby

své

dnostejné

byly,

Gosen:

„do Heroopole v zemi Raemses."

„Zem

takové

Raemses". Hengstenberg

") Memoire I3

u ,5

Mojz.

)

I.

)

«í//a

13 )

II.

—

)

por.

,6

V. I7 )

pnr.

než

„Zem

I.

Gosen". To vysvítá

z

Ponvadž

v

klade.

nemže

toto

prý jméno mésta

nikoli

I.

I.

Mojž.

Mojž.

47,

znamenati

Raemses

již

1

1.,

46, 28.

„Raem-

zneobyej-

28.

14,

1—2.

H engs tenb erg.

—

že

svdí.

krev.

De Israolitarum per

Isr.

praví,

t.

toho

sur 1'Egypte.

46,

—

Mojž,

)

jiná

sám Raemses místo Gosen

„Heroopole v zemi Raemses", proež

stojí:

v zemi

ses

text

práv naopak

které

Raemses" není žádná

kdežto hebrejský

zejmé

místo,

II.

mae

rubním transitu. I.ipsiae 1*4?. Moses und Aegypten. p. 4*

Die BUcher

52.

Description

de

1'Egypte,

lome

VIII.

p.

111.

atd.

;

Ewald

G.

d.

la Tot zejmé vyvráceno

nélo. i

od eckých vykladatel

slovy

jest

Mojž.

II.

proto že se zde jméno

11.,

1,

Druhé, Heroopole nemohla býti nikterak Raemses,

výpravy

ské

odcliodu,

a

dobu dobe známo

nebylo jim teba jina

Od Heroopole

stili.

blízkost svou již

pro

beh

na východní

nepochopitelný,

byl

zcela

jest,

védéh nemžeme.

my te

Tolik zajisté víme,

do zemé Kanaan.

smyslnou cestu

Chtél-li

se

Ovšem

že Mojžíš

u Faraóna, chté

obétní

slavnosti

povdí,

na poušt pjdou.

Heroopole

aby

stíhali

stíhání

jistéji

moe

stranu

protož

a

vystéhovalce

že Mojžíš

se,

asi

bh

mnohem

zajisté

bližší

Mojž.

moe se

13,

erveného.'-

výprava stala

kterak

din

ti

Israelité

Du Bois-Aimé

údolí Sebabyar,

z

moe

erveného

moe erveného

do Gázy, bylo jim

hoe

moe," nébrž

lak jak já

horší

Sinai

že

noci

ji

cestou

sám

Belbeis

konal;

táhnouti,

Mojžíš

poítati

méli-li

Israelité

by v textu o

zajisté

báze ped

tou

t.

a

uvádí

k jezeru tu

cestou

pochopiti,

cesté

v textu

zemi

skrz

pouze na první ti dny.

smr

cesty.

Meiizale

by byli

možné

poslední ani

naproti

toliko

celé

podlé moe.'

poušt

toto

potahovali

ji

ukazuje

a

se

ležela, jest

Však

mohli.

jíti

k

podlé

jest

když se zato vezme, že

tenkráte,

-

—

Také není

Pímá

cesta

eeno

.-

do Kanaan

do Pelasium a zemí Filistinskou

nacházeli

vzdlávanou

pdu;

poušt podlé erveného moe,

výpravu tsraelit od Heroopole v tom

od Faraóna

k Faraónovi povolán

daleko

,,cestou

pes

obávali,

vvchodní

na

nejrychleji

Ostatn

nepi-

jakémuko-

zatím

ale

kudy cesta k

vedla.

Jiná nesnáz, vážiti,

poátku výpravy

od Heliopole

co

a

mohl.

práv Heroopole

Stedozemního; aniž teba

šla

Faraónovi samotnému,

míti stíhly

du Bois-Aiméovo

moe

byla by

zajisté

poušt, kteráž

Jenom

praví;

kdežto

podlé

na

navštívil,

od-

odvolání se

Filistinskou

stojí

tou

posádku vojenskou

totiž

podlé

Uvedené místo

snad ze strachu, námitka

ta

nebot

Cesta

„cestou podlé

pí-

západ

Filisthiany;

obsaženo neni. blíž

za

na

i

ped

po cesté

Israele

18.: ,,obvedl

jíti,

byla.

Jenom nco se ku pravd podobati zdá, II.

Si-

jina

toliko

tak

Mojžíš ale nemohl

egyptské

tom rovnž tak zmínka se dla, jakož o bázni posádkou

le

vykonati

pohraniní posádky

aby se

byl

bez prodlení

se byl

se

také

Egyptany

k navrácení.

je

východ

zamil

cestou

tudíž

a

že Israelité

vyvrátí

nikomu jinému,

v nkolika hodinách

což

horu

od Heroopole

chtél

jak na

tou

egyptské,

jimiž

a pinutili

než kdyžby

ujíti,

pustil,

píinu,

skuten

nebeské,

rány

to

pes

se

pranic

musil,

projíti

ubírati

pedstíral,

Ale poušt byla

pohraniní pevnost,

byla

Faraóna,

nežli

tyto,

padlo, liv

i

omámiti,

výpady pohraniní posádky

A mimo

musela. více

ped

že

kterýžto

záliv,

beze vší obcházkv

chobotu.

jej

od Rudomniského zálivu. A namítne-li

mél

tu

pu-

nesml nižádným zpsobem ne-

kdyby byl

bylo,

ale

behu Cervenomoského

kterýž

kterouž Mojžíš

mél rozkaz,

podlé toho zachovati,

Nesmyslné by

konati.

o cesté,

Mojžíš

že

než po východním

inou

mimo

tém

po

moe

se dostati.

Tuto se nám nesmí namítati, že

nai

než hned v levo

jíti,

israel-

položení

jejížto

kdyby se odtud byli pes

Heroopolský se nazýval, mohouce takto

i

poátkem

tudy nikterak

a

žeby útek jejich od Heroopole,

proto

Rae:

podržeio.

Septuaginté

v

od Coanu, akoliv

daleko

jest.

Coan

nebyl

,

protože

pi

že

záleží,

Heroopole však píliš daleko od Memfisu s

tžkém

za

-ídelní

msto

se

poslední ráne ješt

považovati

se

leží,

da.

musí po-

samé

té

ano

i

dost

il A konené by snad pi takové 14,

2.

Dle

mého

Mojž.

hlasí

neb

,

Tím

udává.

tin

zdání

vyšli

tedy

dále

se

Konené pak

dalo.

dmínce

naší

A pakby

nazval.

emses"

brával,

celý

rzné

Heliopole"

jestit

po

teprv

kladatel

co

On";

pldruhého

koptské jméno Raemses,

eckým A

kojm

protož já za to

pamti

O

mám,

se

udržeti,

cest

další

od jihozápadu

z

Heliopole."

jesti

vc,

lepší

„neb

:

potom:

a

..což

pe-

ecký

kdyby

nový dj

pipojiti

pro

veku

Vlho

On",

„a

známjším egyptským

hebrej-

k textu

On,

náležitým

spolu

i

Israelit

ukrátili

mn

Toto se zajisté

leží

ková úloha

vn

že

nepravé jest; a

jinde

pipuštno, uritý Dále

že

zvlášt

se

o

v

t

pes

Sicard

skrz

kdeby

Moe

rádo míti chtlo.

udati,

vrnji

i

zamil.

Rudé

jej

i

Ethem že moe udává

dnešní

tomto

na

jest

Mo-

jihu

na

Suchot h,

byl

témuž místu,

naproti

sna/.e

že táhli

pechod

a

ru-

jiného

jistotou

vtší

pouši byl

dokázati,

Gendeli

v

že

as

svých s

Hlavním

táhnul.

Bessatin za

muselo mnohem

i

pak v Thuaereku,

h

k libosti,

sob

cest) V

denní

7

že

má.

docela

zem

z

Heliopole

a

toho;

jen

Bessatinu ;

dvod

mnoho

cesta

Depravé

podání,

míst

nebo jemu

;

aby

nebol

cli

za ti dny

;

as

se

do

až

Bauerovi

zde

den

Bessatinu.

odpoinek

pi

jako

tak.

/..<

jest

ani dále

se

Karlovi

z

nepouštl, Bessatin

jéšté

cesta píliš dlouhá.

Raumeru

nerozumly.

rnu3ÍI

i

luto

tchto pochodech nedá sena

platiti.

céloi

jest

tedy

pišlo na

Toto však

c,

jistotné

nebot

To

ta-

se ješté

pidá-li

všude jinde rozumti musí;

obyejbý den.

cesíj

Raenwsein.

dvoumilionovému zástupu

ale

avšak

stranu,

Ressatin

snad dokonce k vykonání nemožná,

Mojžíšovu vypravování ani denní cest) ceslj

svou

na

cht sob tídenní

Sicard,

Gosen. A pak zstává pudr

mil urazil

franc.

obtížnjší; z

tato

Podotknu

výpravu

býti

pomezím

za

iéchto 2

prý

3e

i

Flavius

mohlt ovšem

mohlo

tot

pravé zdálo,

za

J.

kterouž Mojžíš

cesta,

snažil

upírati,

poíná

.

mnohem

hodin

nakolik

proti

však zdá

ovšem

Sicard

ovsem

více jich

ponkud

pebývali;

h a h

i

ml

msto

První

?

pes

Heliopole

z

široké.

se

Nédáí

mnohem

Israelský

severovýchod skoro

k

neb 6 hodin

koli

což

.

rukopis

podivná

ctitel

„Ra-

zstal u vykládání, kdežto postaviv naped

Ale zdaliž

nežli

snad Mojžíšovým studánkám

po2déji

lid

nebot zde Israelité lidské

bylo na rovin u Ramlie, P

mysl,

let

vrným

že

Josef Flavius.

jest

kattimského pohoí; jemu se

5

tisíce

proti

pouhého:

pouhou písuvku

arabští:

by

byla

On

a

za

Milánský

Místo

ukázati

dvod

obyejné

se

Faraó-

aspo

koptštiny

z

pi

výborné k sobe

Raemses na prosto

kterýž

,

sou-

pes Bessa-

Mojžíš

se

pekladu.

Raemses

pekladové

nápotom

pouhé neurité podání

nežli

než druhé, v

,,

Josef Flavius

i

v kteréž

ehož

z

HeliMpole"

vzácný

je

Ií.

Heliopole vysvtlil.

dvodem

toho

to,

:

jesti

A vru

skému, jinak ale docela svému zvyku cizí

textu

dva

zatím

pisouvají.

uplynutí

S tím

slovozpyt

eckém

11. v

klade

tedy

Pravdivéji

„a

nikoli:

a

práv

1.

naízení v

odtud jejich tažení

a

pekladatel Saadias

pídavek: „a On, což

ten

urení Raemsesu.

On"

Mojž.

II.

obyejném pekladním

v

stojí

Považuji

totiž

ono

Heliopole a Raemses

se

na Jablonského

i

prospívá

véci

naší

Konené

arabský

se

Heroopole

vzdálenosti dosáhne,

sídlil.

Toho dokazuje starovký

hodí.

z

Heliopole.

z

Israelité

pimené

i

novi zdržoval, jenž v Memfisu

Heliopolí

Israelit

hrubé možné nebylo.

ani

.

osadu israelskou do Heliopole klade,

on

i

výprav

—

se"

„uchýliti

totiž:

platí-li

jedifrt

budiž

na

jaký-

ani

as rozméovatl pozorujem,

že

Šíka

moe

>

neb

<>

hodin

obnášející,

k jejímužto

projiti

i-'<-

15

té

omylu

Na

udáním

Mojžíšovým

8

a-.u

eeném

na

A však

pešli.

udává,

jižnéji

dosvdovati

zakládá na podání, kteréžto se

míst

óímžby zázrak ovšem ješt slaynéji

raun,

v

zda.

pechod

které

eeného Hamán

nedaleko tak

totiž

Fa-

ve zkoušce historické toto by ni-

ale

vynikl,

jiné podání jest,

i

neobstálo.

koli

poušt'

kraji

1

moe

konci

k severnímu

Mojžíš

ním

v Elharn

Ostatné ani Šuchotb

tátili.

zetel

moského chobotu Etham Z Etham,

jakožto

e

o FaraonoM

pomysliti

na

mu

zefon

k

táhl

jakož

je.-t,

ního

se

se

Pravé

déje.

a

vbec

má,

to

za

žeb\

Migdol

chází

a

od sebe

mluví

žeby

skutené

hora

se

a

své

brody,

tomu se v

vcí

mnohem

neb

Pihahiroth

moem"

skutku

úplné

-hoduje se obzvlášt-

nic

shodují,

a

msto

nemohu, kterak se Qéngstenberg mohl domnívati,

uznati

blíže

kterážto

se

nijak

vcí

s

nehodí se

ležel,

nežli

nebyli

že

jediného

druhého

aneb

na-

msta,

tri

neb od-

ležení

Mimo

domnní,

k jeho

konené

stanovišt

za

Pelusium

dv

nesouvisí.

naší

nikoli

mohli

msta

blíž

ukazuje,

již

hranin meze

za

moe

dne

posledního

Baal-

Baalzefonu.

slov Suez.

Migdolem a

,,mezi proti

a

zamezil.

pidává.

to

Migdol

tento

tak

zem

nyní

Pouhý pohled na mapu

nedají

a

Israelite

to

v úzkosti

Mojžíš

more naproti

u

píslušnou

s

pevnost,

Stedozemního

u

Heroopoli,

na

západní slrané

to

protože

tetího

dne.

jakož

se

vypínala

>.e

zvoliti,

stalo.

Tuto Ataka.

zem

tu

pohraniní

vzdálená,

ho

si

Ataku,

se

pochopiti

ani tu

dne u Heroopole,

prvního tak

o

H.

p.

urení pole

urení ješt nad

Onen Migdpl

poinku.

snad

se i

ponvadž mu oba

projíti,

východ ze

se polem

místo, ježto

to

horu

za

moe

i

Migdol se jmenuje.

též

dni cesty

Hora

znamenal

bosenskou

naízení uchýliti,

podle

píinu mohl

moem

jediný

položil

Další

vezme

tomu vsak

by

tut

a

;

Israelite

poslední

tuto

sthovákm

v\

pro jistjší

Naproti

úrodnou zemí

poušt po východní

ped-

„na

se Israelite

octnuli

své ješt nelze

obezetný

že

pod ním, dobré známy byly, zatím pak Farao, co nejse vrnji

i

aby

pro

Pibahirothu,

nedá.

namítati

teprv

udati

jistotou

s

možné bylo Rudým

-nad

když se Migdpl

Baalzefon se

cesty

cesia

celá

tut

nazývá.

Hahiroth jest nynjší Adšerul. úplné,

zaátku

Etham

ani

se

Suezem

nadjíždl.

Mojžíš

zamíil. Druhého dne

Bessatin,

pipouštím,

takto

ale

druhého stanovišt, musili se

z

žeb^

to.

nacházející se nad

mohl,

Však

hodin.

mohl, že práv okolo Suezu veškerá

obrátiti

tu již

20

nebot na

;

pes

rovnou cestou a nikoli

Heliopole

neobnásí více než as

moi

k

z

Israelite

Jdou-li až

mnoho

píliš

si

nkolik dní cesty

o

jesté

Israelitú

moe

ervené

že Israelite

kdo

jest,

se

da.

sjednotiti

noci

osudné

ztžka

potebovali,

8 neb 9 hodin

sestupová

aliti

pak

Israelite

ped

nimi

nejhorším

v

hledime-li na

kterážto,

nechává;

skutené

ni

od Suezu, mezi sebou

bylo

more,

za

své

vlastní

zvtšovací sklo

nimi

pak

a

V

vzeli.

položení

v

a

levo

právo

moem podle

úzký pruh

sotva

nich

vojsko

Fa-

raonovo. 17-m,

ovšem tok

din

\

kleií

odtok

a

rádi

horlivosti

pro

moský.

-krze boha,

Ale

vjícím prudkým

*)

Hebr.

text;

.,1

však

te\! a

uinil

sám

s

nerozumem nás

k

—

u;i

bylobj

tomu palrné má.

zázraky

marné,

hledívají

,,0djal

horkým vtrem pfea celou noc-

Hospodin,

aby ustoupilo

moe

—

poukazovati

diuhdy na

pí-

more Hospo-

—

1S

).

Se-

vtrem východním prudkým

;

16 verovýchodní

podnes píinou

až

vítr

silnjších

jest

pipadává odtok pravé v nejrannjší hodiny

jakož

,

odtok,

a

sem

sám

to

k tomu ješté až dosavad byl

spatní

sám

i

toho

dvakráte použil.

moe má u V as odtoku

ervené druhý

jižní.

a

mluví,

tuto

e

ani

velmi podobno jest

delší

musela,

býti

žeby

tak

prudším vtrem vysušena vadž nám na

zdáti,

ná

tch,

úzkostlivost

jest

že

pechodišté

to

Nic však

Že

skvélosti.

Bylého

zdání

k

celé

a

i

události vysvítá

pírody,

sil

a

ve

i

dá.

ani

tak

nábožnosti, jako

z

kdo tak velebný

.

.

vékv".

potud

a

.

býti

vidí,

vody

zázraným

svatého chtl

vlastn

a

—

jest

vci?

aby

i

slovy

textu

neinil

,

jižní

mže.

nepochybné

své tot

odstoupiti

rozpustilosti

z

zveleben

inící divné

vrné

ve

zbyte-

a

nenalézají;

jen potebí,

pán

ruka

by

Kdo podobný tob mezi

Hospodin božího

kralovati

budou

nezmniteln pechod

bude

sil-

vky

na

dokavad

ve

obletovati."

Až

vždy,

Israelitv

to

Pro-

svévolnosti.

a

než

,

Tischendorf.

Podavše takto laskavým Odporné]

oekáváme konené

chvalitebnou

mtu

.

nevyhynou,

víra

divotvorná

chvalozpv ná vyvoleného sluhy

Tato slova

djepis

.

píliš

se

zázraku

zachovává.

chtíti

hojnosti

ano

ted jest,

pon-

,

cesta

jiná

:

zpsobu vždy pepodivném,

Kdoby však od textu

se

mnohem

absolutním

vcech

ovšem nebude

mo-

za

záslušno

podnes ješté se jim cos takového pihoditi

ež; „Zpívejme Hospodinu: nebo slavn

svt

se

bývalo, než

o

Protož pravím

takovému divu dostatené

rozsáhlejší

položili,

mén z bh užil

dotvrditi

mého

kteí

moe nkdy

zapomínajfi,

nými

—

chtl

prozetelnost ve

jejž

zpsob

na tento

Suezu

pak by ani nej-

a

zmíniti jest

nebol kdyby byl

;

behu

na

již

u

jen

víe

k

zdá.

byli

vykonati,

se tuto

nýbrž spíše zahynutí celého egyptského vojska zázranjší

brod za

dle

pes moe

Israelit

To vše

nebyli mohli

O vtru

nemohla.

u Suezu, nesouvisela by s obyejným poádkem,

Pechod

jitního

Raumer

což

a tím celá udá-

jest,

dn

za našich

bdni

nmž

o

tch brod,

pro nesíslný dav Israelit ješt

jisté

asu

v témž

jí

býti

nám

nebyl by se o východním vetru ani zmínil.

mluviti,

Mobotu,

obejití

vždyt

jest,

Du Bois-Ai-

mapy

jen

tenkráte

již

mezi zdmi vodními.

sám Mojžíš poukazuje

vítr

tedy

Okolo

prošli.

neb by cesta u Ajin Musy

;

snadném

o

Bylo-li

nabývá, nežli se

moe moe

v noci

Egyptané ale ješt u prosted žné pokládám

také

porovnejmež

;

Tenkráte

než nyní

rozsáhlejší,

délka jejich vtší býti musela, nežli nyní

i

neobyejnosti

štastné

Israelité

proež

:

nemže.

býti tut

:

mnohem vtší

lost

—

Labordeovy

Arab ku pechodu.

od

mnohem

známo, k severu

dva brody, jeden severní,

povédél,

obojího

pak dosahovalo bez mála až k údolí Sebabyar

m é ovy

byl

již

užívá se podnes

vbec

však bylo moe. jakož

sem

Suezu, jakož

o

od

tak

pedmtu

Tážném

uených zkoumatel,

zvdavostí, kterážby se tímto naším

propjiti chtéla.

Dapoiád

tenám

rozhodnutí

podotknutím

Prvé vsak, než se s výpravou

a

rozlouíme, popatme se spisovatelem naším na

Ej hic, jaký

lo

vznešený obraz israelského

smyšlení spokoj ujíce

i

strany

všelikou

ped-

k rozjímání o témž

odchodem Israelitv jich

se

se

tažení

z

Egypta

:

prvody! jaké

to

linutí

ne-

síslného dávil* jaké nadšení zástupu, an vyváznouti chce, a jaké pohnutí jeho, an Josefovy kosti nese

celen vei

ním

noc

—

ná silni

".

m

!

Stojit

Septuaginta

celou

noc

pak psáno

pak

vykládá:

:

,,

Ubral

Hospodin

moe vtrem

jihose-

17 Mojžíš kosti Josefovy

vzal

„I

písahou

noho

hnu; >\u\

ka:

[spaelské,

vštíví

vás Hospodin,

mé

sebou.

je

s

sloupu

v

zapísáhl

.

.

pak pedcházel

oblakovém

,

ukázal

vém, aby

svítil

jim.

I

vého

noci

v

ped

zaklja

kosti

moja

s

iznesele

i

sobeju.

im put;

.

.

1!)

ped vsmi

iju

)

i

svnv

vo-

že

oblaným

že stolpom

oskud

ne

I

pri-

otsjud.i

Bot;

.

nošiju

svtili im.

oblany] vo din

so-

s

Josif

prisšéenijem

:

Gospod,

vas

ognennym

sloupu ohni-

vším lidem."

glagolja

stil

pokazali

neubývalo sloupu ani

ho

ídaše ich v den ubo stolpom

jim cesiu; v noci pak v sloupu ohni-

oblakového ve dne

kljalvoju

:

Ezrailevy,

vynesete kosli

aby

Moisej kosli Josifovy

„I vzja

boju

Josef

navštívením nai

Bul)

.

se-

s

stolp

ognennyj noš-

stolp

Ijudmi."

Kliment Alexandrijský praví, že tento nedostupný sloup ohnivý byl vy-

podobnní svtla nebeského,

devo

do nebe skrze

umu

prohlednouti.

spisovatele,

8 ')

Nápodobn

píina, pro

že

hým obcházením,

osvcuje

které

a

obtéká zerni

navracuje

a

mužem svt hoejší oima pipomenem, odvolávajíce se na

(kíže), jehožto pomocí

skrze

i

kterou Mojžíš Israehty do zaslíbené

40

celých

pustiny,

strašlivé

zem

tom, aby v Israeli vykoenil památku modloslužebniclva egyptského,

velebné poustevní

Prchod toliko

dlou-

v

a

této

osamolnlosti mimovoln k poznání jediného boha pivedl.

ervené

skrze

žebniclva a jha

téhož

pozstává v

vodil,

let

se roz-

moe ml

egyptského.

je

Sám

obmyli a

duchovn

oistiti

od modloslu-

uení

Mojžíš dokazoval Israelitm, že jeho

pípravou bylo k budoucímu dokonalejšímu zjevení,

„neb on,

jakoby

vidl neviditelného, tak upevnn byl" vrou. jakoby vidl,

oe-

bratí tvých vzbudí

tob

„„neviditelného

kával;""

totiž,

Hospodin

z

bh

tvj; Toho poslouchej-

te!" •*)

jménem

)

k Žid.

**)

II.

V.

ot

tvojej

bratii

Gospod Bog

tvoj

:

"

vozs tavit

Togo

poslu-

!"

—

2 2. Mojž. 13, 19 Clemens Alexandr. Op. omn. Stromat.

21

vidja, terpjaše."

Jehovy.

)

)

„Proroka lehé šajte

zvstoval Israeli

19

„nevidimago ho jako

)

„Proroka

80

„


11..

Mojž.

27.

18,

15.

I.

1.

pag.

349. 347. Colon.

1088.

fol.

1=5

lir

—

Slécké okídli. „Abys

ne-)povznesl

srdcem svým,

a

z

Egyptské,

domu

služeb-

z

jenž

;

skrze

provedl

pouát velikou

šnou.

v

nebylo vody."

(V. Mojžíš. 8j

šnuju

14

ugryzajušija žda

v

;

i

že zmii

skorpii

ža-

i

v nej že ne bjaše vo-

;

(Vtorozakúnije 8, 14

15.)

stra-

i

dy."

—

skvo-

tja

v nej

onu,

tja

domu

iz

pustynju velikuju

teprv o desáté ranní hodin,

sme

Salaehii opustili

z

stra=

žíze

izvedšago

Ivojego,

raboty: provedšago

tebe i

zabudeši Gospoda

i

žemli Jegipetskija,

iz

hadové hry-

nížlo

zoucí a štírové a nížto

Boga

zem

tebe

nosti

tvoim,

svého,

jenž vyvedl

serdcem

..Voznesešisja

se

zapomenul

Hospodina boha

na

El-Aris.

—

1

5.)

sme pes bo-

a jeli

Mameluky setkali. Tuto se poínají rozlivy a zastihl nás Silný déšt, Máta. první od asu mého píští do Afriky, podlé písených chlum naproti rozvalinám Tafneským; pozstatky Ta fnesu,

jišt,

kdežto se Francouzové

s

—

—

kdežto ješt za

asu kižáckých Arabové

pískem pokr\t\.

nám

nepestávají

tam

potru

Egyptská,

žezla

když

se den., i

tam úkora pevnosti jeho, je

i

Hrozná

Ezechielova

slova

„í v

i

Tafnes pomraitsja den: jegda

zahyne

sokrušu tamo skipelry Jegipetskije,

pikry-

pogibnet tamo ukoiizna krposli jego,

oblak, a dcery jeho v zajetí ve-

je

deny budou"

byly skoro celé blátem a

')>

Safnas.

ukazovati cestu:

Tafnesu zatmí

v

„l

pevnost stávala

nazývají

je

i

oblak,

togo pokryjet

i

i

dšeri jego

v plnenije povedutsja."

•).

Nebe bylo mrané,

vítr

my marn

víil pískem, a

hledali záštitu v trno-

vvch kích. „I stalo se slovo

Hospodinovo k Je-

bysi

„I

v

b

meni

kamení

velikého

domu Faraónova

vrat)

muž

oima

Judských,

Takto praví Hospodin skj

:

aj

a

pošli

já

skryj

i

ped ped

je

v Tafnasu, i

menech tchto, zdvihne

'»

*)

si

Israel-

glagolet

skryl,

zhra svou na n,

Will.

Tyr.

Ezecb,

3

*

»

ni .

gesta

18.

Faraóna

v

bh

sil,

Dei

i

per

i

po-

vejde a

Franc,,

Az

i

ped vraty doped oima

Tafnas, i

reeši k nim

Tako

:

se Bog Izrailev pivedu Navuchodonosora

Gospod

poslju

voími sebe ka-

skryj ja

i

mužej Judinych

trn svj na ka-

ježto

veliki

k nim:

pivedu Nabucho-

postaví

i

mu

Gospodne ko Jeremii

<»

glagolja:

ekneš

douosora krále Babilonského služebníka Bvého,

-l"\

Tafnas,

remiáši v Taínasu, koucí: vezmi so-

sil,

:

Carja Vavilonska raba Mojego, stavil presto]

svoj na

ich že skryl jesi,

svoje na nja,

pag.

983.

i

i

i

kamenijach

vozdvignet

vnidet

i

porazit

posich,

oi užije

zem-

19 porazí zemi Egyptskou! ....

pikryje

i

3

>tý rouchem svým

Pette

na tomto chlume, ukrývajícím

synákem Vykupitelem

Alexandrie.

sám

praví, že

soud boží

jim

pes

Egypta

do

Pozstávat ješt

)

„Tehdáž

vlk bude

podaní

to

i

spolu s be-

žíti

kozlálkem,

tele

odkrmený

by lek

malé bude

i

—

i

do-

potomkv Antimonových

lidí,

dovdl

se jim

o

ukrutném osudu

),

Jere-

jeho

do

že následující proroctví Isaiášovo

:**)

skol ptkormlennyj

;

i

—

vmst;

i

dilja

maloje budet vodit ich,"

sou Židé, aby,

pišli

3

synákem

k ochran

chtíce

Ježíšem pu-

Faraóna

Egypt-

Coanu smlouvu zaveli; ale ta ochrana prorockých, ne v pomoc ani užitek, nébrž v stud

slov

dle

7

pesvatá panna

egyptskými posly

s

)

i

j

a dít

pustin, kudyž

v této

ského pispli, obrátila

mladý

lev

i

pospolu;

Do Tafnesu

tovala.

4

i

vodili,"

je

se vyplnilo

úža-

„Togda volk budet žit vmst a bars budet pokoitxja vmagneem st s kozlišem, telec lev molodoj

I

j

lu s

Tafne.su,

Faraónovi Xechaovi.

a cestu pesvaté Bohorodikv s samu poušt zvstoval. Týž sv.

tu

od prastarých

slyšel

pardal bude odpoívali spo-

i

kameny

proti

o tajemství jeho proroctví, hned že velel penésti ostatky

i

pa-

v

Ptolomeových: když Alexandr Veliký se

rankem

pokryjet zemlju

tináctém lél Josiášo\, svou krví slova Tafneané, podle svdectví sv. Epifania "'), ubili velikého

svá zde zapeetil.

miášovu

poslední

píse Jeremiášovu

proroka kamením, ponvadž

Epifanius také

i

poki yvajelsja

sluch rizoju svojeju."

Jeremiáš, byv povolán k proroctví

a

Jegipetskuju jakože

)."

velikolepou vojenskou

snou,

Jegipelskuju! ....

lju

zemi Epy pisknu, jakož pikrývá se pn-

z

9

hanobu.

)

Nepehledná step rozprostela se ped námi, pozstávajíc v pouhém písku, z nhož se zídka kde trní a bodláí prodíralo. Mlky pouštli sme se dál a dále. Když sme takto, kus cesty urazivše, od jezera se vzdálili, tut nenadále

dva

ozbrojenc svých ného

sme

jeti

3 )

a

)

6 )

In

46,

7 )

9 )

Jo.

_

in

}

6

fioe

Isaiás

30,

rics;

u

_

5.

proroka

na Pelu

si

j

sem jednomu

z

Kanatir nazvapedu písenou horu

vidti v

mní.

se

Jezero

bylo pokryto

labutí.

Moscus, IV.

in

Pralo

spiiit.

—

27.

Abulens

qiuie^t.

91.

in

cap.

Reg. 9,

III.

10.

8

—

1

velel

12.

ue Carlheg. Ilomil.

klade

i

poali od nás

velbloudy,

ode dvora

Odtud

k jezeru.

nesyt, pelikán

Je.

et

U

Nedaleko

za karavanou.

Jeremiae.

vita

Ibulem. Matth.

8)

— — —

své

prvodích,

bez

podoba každou vichicí

ili

43, 8

Jerem.

—

ostavivše

abych nezstal

piblížili

jejížto

množstvím ibis

•*)

se,

opt

se

Abu-Asab,

Beduín,

našich

z

Obávaje

ubíhali.

ská

ku proroku

V

hebrejském textu proroka Isaiáše jest Tafnes nazván

Tachpanes;

Jeremiáše (Ilerodot. Isaiá.ši

(Viz Putovaní po Egypte

II.

Nubii.

II.

eckým spisovatelm

Blahoslaveny

30).

Tafisan Nubijský i

ale

2

58

i

—

Jeroným

pijal

sluje;

ve

Ch aDaf-

svém vy-

Ethiopský místo Tafnesu Egyptského.

259.)

2*

ježekem el-Ballach

Kamilini vede mezi jezerem Menzale a

Ke dvoru

pkný kamenný

hráz a velmi

Toto místo bývalo

most.

pro veliké vystupo-

a pocestní nemohouce pímo jíti, pinuceni byli jezero vání vod nepístupné obcházeti. Hráz i most byly vystavny piinním zdejších pístavních i stano,

na poušti mezi Kairem a Gázou

ných stanovišt dozorce pi

zemského ízení.

nejvíce pro rychlíky

dvor,

višíníeh

Gázy do Kaira v 45 hodinách. Poítajít se ovšem 82 hodiny neu-

z

stálé jízdy

na velbloudu mezi tmito

dvojnásobní rvchlostí

oddechu svého

V zim

dvma msty

Vypravovali mi,

že

jiní

byl

i

dohoívá, svým pálením ze sna

v

as

nevystídaní rychlíkové v

když v

probudí.

je

bývá tato cesta za deštového poasí velbloudm

dromedárm

i

protož místo nich užívají koní. Pošta z Egypta do Sýrie chodí

velmi skluzká,

arabo-gedžinským

mezi

Rozdíl

jednou za týden.

obyejným velbloudem

a

gedžinský jest chodu volnjšího a bystejšího,

záleží v tom,

že

vyvvšenjši

že jest rychlý

,

povinen jest

ale rychlík

;

za naší pítomností pijel rychlík,

pivazují k noze zapálený doutnák (Sunt), kterýžto,

si

odmeném ase

Práv

jeti.

5 minutách vystídán.

mnoho nepotebuje

jako dromedár

ejný náklad bývá

1

a

,

má

má

šíji

mu

na týden

než

déle

7^0

do 18ti pudu ili

delší a

Velbloud

jen jeden hrb.

a jedinké napojení

libra jáhel

:

Gedžinský velbloud unese až

dostauje.

pak dvanáct vystave-

rychlících a šesti velbloudech gedžinských. Rychlické návští

šesti

dostává se

8

Jest

v každém nachází se jeden

;

liber

oby-

;

pudu.

1

el-Ballach je velmi mnoho divokých vepu; jeden z ale my po nm stíleti nemohli z opatrnosti, abyneranili. Dozorce Kanatirský nabídl se nám k všeliké svých chom velbloud zásobou svou nám sloužiti chtl, prav, že všecko s námi sdíleti služb mže, krom sladké vody, kteráž z daleka se piváží; zásoba naše byla však

V

okolí jezera

nich naši karavanu probhnul,

i

O

dostatená.

hodin

6té

veera sme tam

z

Vypravivše se na další cestu o

el-Ballachu, potom opt

zera

velká karavana,

pivítali

i

má

sice

Bylo

Pelusium.

ped

praví prorok u

Kopt,

dno

msto,

na

Sain,

10

i

Tzin

Tin

nejvíce

u

u

Arab,

známé

starého

—

30,

15,

si

*/•»

najé-

odpoinuli. Toto

Pímo

Egypta

i

považovalo se

Ezechiel je nazývá Tzin neb „I izliju jarost

Hebrej, Pel os

—

moju

Sain.

na Sain, kr-

Jegipelskuju,"

všecka

pod jménem

ti

lato

Heku,

Pere

ni n n

jména vyznaují

Pelusium,

tchto jazycích znamená podlé písemního pekladu:

>)

Okolo

obyeje.

tam sfne

posud vidti rozvaliny starodávného

post

)

tváí boží.

Faramag

toliko

strany Sýrie.

svou

prchlivost

vyliji

pevnost Egyptskou,"

se

a

je-

nás ne-

Potkala

sladké vody tam však není.

jest

msto

pevné pohraniní

to

za hradbu a klí Delty „I

(bir),

behu moském,

dle

sme podlé

jeli

takovou slepí jako vera.

Bir-Deodar,

jméno studn

proti Bir-I)eodaru, na

pirazili.

hodinách ráno,

sme jeden druhého

denáclou pišli sme ke dvoru stanovišt

šesti

a

jíl nebo bláto,

je-

ve všech

—

ná-

.

21 z

jemu dané pro jeho bahnilo

visko

sloupových zlomku zachovalo.

vymení,

Slrabonova

a

Tam

položení.

moe

že

nalezl,

od tch dob velmi mnoho od

odstoupilo.

Nyní nazývají Arabové Pelusium:

ené

Egyptan,

tvrze

Isaiášovo ...

po cest

(fest)

jakož pak

as eky

od toku

'"')

(Nilu)

do

až

pátého

století

na Egypt

behu

a.

Rozbo-

pipomínají

proroctví

b d a

1

1

na put

iže

rki

ot rusla

:

vremja Jógova polrjaset vsjo

„I v to

po'•')

(Rinokolury)."

polovici

sme

Odpoledne chlumu;

tu

sine

do potoka

(Nila)

Jegi-

pelskago (Rinokolury)."

vedl sv. Isidor,

„Tam oi

zdaleka

opustili

vidli nkolik

píjmím

Pclusiota, pouslevnický

pak jsa hledá jeho

Bir-Deodar,

ubírajíce

ohromných

kteréž Arabové

rachám

jak v hebrejské biblí

nazývají.

budou

hned

mrtvoly,

se podlé

písených

práv

lak,

14

) .

Ptáata

pozorují.

orlu,

„Tamo lea oi jego

pokrmu,

pak jeho povalují se v krvi: kdežkoli

se

A

Pelusium.

žiyot v

jen

j

-

ch

... „i jarost Jego (Boga)

Jehova zatese (vším)

toka Egyptského

.

e

k morju, na put iže vo Jegipel,"

jiné jeho proroctví, vztahujíc se

i

v ten

.

Š

vyskytující,

se

cest

P° naoi, na kteráž (vede) do Egypta," ")

.

této

prchlivost Jeho (boha) na ce-

„i

V

a

:

st, kteráž

„l

kamen

nkolik

se jen

Andreossi vidl základy stn, zkoušel pravost

.

jego

.

že syj išet brašna, izda-

Pliišy že

nabljudajut.

aše

ideže

v krovi:

valjajulsja

budu! merlveiay, abie obrtajutsja."

vyskytují

l5

'

)

Zahynulí velbloudi,

nkdy pak

lidé

i

pecházejících karavan, poskytují

jim tuto koist. Po této pouštní cest zídka kdy vidti jest mezi chlumy roklinu,

oživenou hubenými palmami metajícími, nasázeny jsou.

,

ped vichry, písek vzhru každoron dráhy mnívají, bud za

pro záštitu

kteréžto

V Egypt

se

píinou povodn, anebo pozdviženého

písku.

Na

poušti se

cestovatelé od je-

dnoho místa k druhému ídívají bud podlé vyvýšenin, aneb kovin, na užto za tou

píinou

míslo od místa

pilný zetel obracují.

v jedinou

hromady kamení, oznaujíce nebo svých milovaných

)

Isaiáá

)

AUiOli

l3

)

Isaiáš

,4

) 15 )

III.

Job

10,

27,

12.

Mojžíš

11,

39,

to

sme písenou horu

—

podlé hebrejského textu.

18.: V. Mojžíš

28—30.

linie

kladou

na levé stran

26. podlé eck. pekladu.

od Eufratu

:

všecky

té

palmovým stromm pijede,

kolika tuto rostoucím

li

to

cest sjednocují se

Arabové

semotamo

ko.

Ujevše as hodinu cesty, dostihli

n

Po

zaaslé pohební místa zahynulých poutníku,

jimi

na pul cesl k stanovišti, a

tud

Mimo

áru.

hlavní

14,

17;

ode

—

Abu-Asab. dráhy,

(kleréžlo

Od-

než se k

stromy

n-

velmi

22

ker

.-lovem

pravideln biblickým

>e vyznaiti

pevýbornou vodou lakotn

touto

se

místem nás V roklin zastihla

Pi prosvitu przrané áry

slunce

netrvala.

svtlé,

znamenitý;

jest

se

;

skem jsou

píslušn horu

prvodích

našich

z

Na

zaneseny..

konen

Cesta jde do vršku a pivádí

objevují.

všeho, cokoliv popisoval, nazývá

Dle slov jednoho

Za tímto

napájeli.

vidti u

to

za chlumy jest

boue s píseným vichrem štstí ale, že dlouho sem pozoroval, že obrysy pískových chlumu co

moského behu ležící chlum, starodávná hora Kassius. Strabo,

odkudž

planinku,

),

Birul- mis.

skrvla studnice sladké vody; nazývat se

Naši Bednini

—

16

dají)

tuto

svdek

oitý

skoro

pískovým chlumem.

bývaly tuto zboeniny,

palmy koevstva

blízku vidli

na

Pompejovou smrtí

nyní ale

Rom a nic,

pí-

jiz

a hned

se palmový háj Katie, kdežto se nkdejší Kassium klade. Ve všech tchto koovišlích beduinskych není ani jediného domu, néhrž jen více mén palmového stromoví, oznaujíc lak hlavní obydlí Beduínv, ja-

za nimi objeví

kož

stupe vzdlanosti

i

hospodáových, pro

K palmám, pod pístešky burnus ped slunením vedrem navšených, bylo mnoho

obyvatelstva.

záštitu

ko

pivázáno; krásn upravených bujn po poušti. Nkteí z nich byli

kon,

popis

dýmkou

jich

svým, jsouc krotcí než hlad

poušti

se

mého

vodou, roztírajíce

siti

jejich

Polom

strava.

ohromná

popolézala k nim, ano

Má jeho

Gft&y

z

Syne

,li

.Ji),

obklad,., chází

n *]

Napoleon

Mojžíš

II.

')

"

trouba.

do

i

v

lízala

K

a

Pelusiom.

sedmi.

\

že

to,

do

zpt.

i

Velikj

)

za

se

vyavše

každý svému

zráti,

ohni.

mouky, poali

ni

naši

Hned na

to

mí-

ji

kži; zdlavše takovýmto zpsobem tsto,

—

na železné desce;

svítky,

ji

nas\pavše na

vedle

stan

tbtií

zvíieli

z

lom záležela všecka

a v

pe-

po jedné

z pytlíku

svýoh kolenou;

vlastních

nestvrná zvíata zjevovala radoaj svou pronikavým staením,

a

ta

po

a

krmili velbloudy;

pšenice, dali jim

hršlí

kamenem

ji

co tenké

peci,

je

bylo

všickni

Beduíni

slunce.

rozdlanému

stanu k

sme

rozbili

nedaleko do západu

a

rozprosteli beranní kozi vlnou dol,

poali

taktéž vidli

širým nebem,

i

velbloudy kolem

s

jejich

pud

jiní

Odstrojivše \elMoudy,

Beduín. Bylo pravé 6 hodin, rozložili

Pány

)

stanem,

jichž

žíze ukrocují.

i

pipomínali nám pevzácný

u obecného ohn, pohlížejíce na stásob mnohem více váži, nežli hebc, a to neprozradi ped nepítelem nebo v nájezdech echolem hebec, a pak proto, že mléko dává, jímž sob na

hebic,

hebice

že

jedni pode

,;

neb skotaili

stínu,

v

pásli i

pátelském kole

u-tech, v

v

milých

do svých proto,

místech:

se

Nedžidu,

nakreslený v knize Jobov.

po rozliných á

Ostatní z

t

i

je.

stanovišt Alexandra Velikého

bylo

i

Francouzska

pišel

v šesti

Josef Flavius

nám

armáda také

dnech

daz\

z

zachoval

táhla

do Katie

podrobnosti

i

louž

na cest cestou

Alexandr

Titova

pechodu

;

2.

3,

1<J_25. „Zdaliž ty dáváš kom sílu, a ozdobuješ šíji jeho hrzou ? jemu odéru a -lávu prsou jeho odvážlivostí. Kopaje \ poli pleše pole

léá

I,lk

do

a

v

Potkaje

3ile. i

in

"'

'

Když pak zavznéla

krále

vysmje

hnévem rozkope Irouba'

íká Mébodék!

i

vy-

Na dokud" nedá znamení zdaleka ije boj skokem hmotem."

se,

zemi,

aniž

Ty-li a

aniž

.sp

odvrátí

od

ocele.

uvéí,

i

;

23 i

Tmui (jižn od Diospole) pes Suecke

hehu

druhy do malé Heraklie, na lusiiim

mlo

zde

;

prplav

i rameno

terv

paty

;

do Rinokolun

šestý

Na úsvit sme opt

rovn

\ede

mušek a

penáramn

studn, v

ném

tmavomodré

ono

jihu

nem

Sinaiským

sob vdce,

poledne

pemluviti,

bylo;

')

a

Odtud

ujišíují,

Flavius

mimo

to

za

se

že.

na

teme-

s

lam

naklonivše

nedbajíce

hrza

až

tato

Josef

vidli

souvisí

penocoval, slep

že

hvlo,

I)

spolupocestní,

tam

nás,

vody byla ale ješt dostatená,

emž

(v

jest

Naši

abych

strašili!

již

vody

bez

1

i

Arabové

;

vodovodu.

znáti

B r u - A d e m jest Ahd slojí na holém píse-

Birul -

1!

mn

dokonce zásoba

mne

chtli

že sotva

to,

Množství malounkvch

že je sotva

ped

Hodinu

Magara

se

pechodem

u Josefa

sluje

malounké,

lak

Stanovišt

pozstatky starodávního

.-palnjí

pechod

sme lam ješt ped polednem. pohoí skalnaté Arábie, kteréžto

nazývá

;

kdežto byl chrám Jupi-

;

nepokojily.

pijeli

i

dne se peplavilo pes

a tetího

Kassius,

sedmý do Rafie osmý do Gazv. 18 ) Dráha odtud až do dvoru Birul-Abd

;

byly

voda kalná.

však

ní

pahrbku,

hoe

tento

vyjeli.

vzduch;

pechod do Coanu

první

:

verejší, po pískových chlumech.

tak, "jako

naplovalo

nás

ty

;

totiž

odpoinek

lvrlý k

Ostraciny, jedinký

do

po suchu;

vojsko dvoudenní Pelusijské

okídlí,

jezera Menzale naproti Salacbii; tetí do Pe-

n

mli sme

na

pustá

ruil) pro

;

a

naše

všelikou

píhodu ješt nenaatý košík citroníku kytajských nedbaje tedy na reptání Beduinii, pemluvil sem je, abychom jen dále cestovali, což po dvou hodi;

odpoinku

nách

skuten

také

vyjeli

pehledná

kterážto

telná

se

—

;

perlovou

na

moe,

oekáváš, že

sloužívá, splývala a

samých

moe

Serbonis

sul již

pímoská

ve

mnohem

velikých

piblížilo.

nazvané,

poušt pi-

konce,

není vidli

jehož

usedlá se

ta

Ne-

moem

s

tohoto místa jest ohromi-

dodávalo všemu ješt

i

slané jezero,

moské

za dno

.Slunce snížilo se,

mnoha místech poala vod, zdálo se, že

pímoské

Jevše as hodinu esly po

stalo.

Neobyejná divokost

msíné

Svtlo

podobati se

zde

zim

barvou.

bezdn

pivalí se. hledu,

v

pruh se ukazujícím.

jen jako

odla

rovina,

se

sme najednou na rozsáhlou pustou mokinu.

písených horách,

nenadále

hroznjšího po-

svtlých

záluhách

Ped vky

bývalo

na jehožto východním konci

Ostracina

v ímských tabulích naznaena jest; nebývala nepochybn nic straží št vojenské, proto že zde niehož k živobytí není. eho Nazianský nám zachoval písloví o Ostracin „Neprosíme u tebe chleba, ani vody u žijících v Ostracin." 20 ) Prorok Habakuk se zde ukrýval za asu Nabuchodonosorova útoku na Jerusalem 2{ ) a vbec poskytuje okídlí Suecké mnohou, však penebezpenou píležitost k útku ped nepítelem nebot již v Plutarchu cleme, 22 ) že ímané mén války se báli, než pechodu pes

jiného,

nežli

:

;

;

i

18) t9 )

20

— t.

De j.

)

In

)

Epiph.

21

")

In

fcello.

IV.

jeskyn aneb

epist.

vita

11, pag. skrýše.

46.

de vita proph.

M.

Antonii.

§.

3.

313.

edil.

Ilavmampe.

— ;

24

—

U Epyptan panovala povra, že Tithon, byv blejest mli též za to, že ervené skem poražen, v ?3 spojení. Jest podzemní to vc neobyejn zajíjezerem ) moe má s tímto starodávních pohanských spisovatel na mnoha mavá, kdvž vidíme, kterak se u

poust Sueckého okídlí.

jezee Serbonisu potopen

píbh

místech stopy svatých

zee Serbonisském 2i a Judu. )

;

—

zachovaly:

Plutarch praví, že Tifon v je-

ml,

potopy vyváznul, a že pak dva syny

z

Manethon pak

—

:

plém

Mozis, v Avarisu ohlehl

syn krále Amestragmuthozisa,

že

Jerusalema

t.

jménem Thol-

nedvujíc svému prosp-

pastýské, kteréžto

by smlo oprsliti Epypt a vzdáliti Mozisem smlouvu že napolom do Judslva pešlo, kdežto sob a uzná, dobré koli za se, kam 35 lehthiofagú, obyvatel ervenoDiodor že vystavlo. u ) mslo Jerusalem chu, zavelo

Thol

s

-

,

:

dno jeho bylo odkrylo, pak

až veškeré

behy

své

vystoupilo.

všudy

Tul

silného pílivu

zachovaná

vidli

utopení

o

as

v

ale

jednou lakový odliv mlo,

Egyptan

o

o pesídlení

a

opt ve pechodu

že

podání

T

:

i

a

g

-

b e n

-

i

I

s r

a e

1

t.

,

po uš

j.

synu

t

s r a e

1

do

Israelitu

Arabové dosavad nazývají pusté prostranství mezi Egyptem

Palestiny. lestinou

'**)

ervené moe,

Mojžíšovu skrz

moe

se zachovalo podání, že toto

moskvch behu,

s

1

k ý

Pa-

a cli.

-

')

Ba du novo Birketu-Bardul, j. jezero krále Jenisalémskélio, ješt památka kižáckých tažení. Zbra Baldúina,

Serboniš tot

po arahsku

sluje

t.

:

inela na tchto divokých bezích. z

Egypta se navracoval,

sme

a

i

Pokoiv král tento Peluziuin, u vítzouprosted El-Arišské pískbviny umel.

'

sláv

1

tu

více

než o-m hodin na cest

že

sem

jich

ani

koyišt,

ani

diny

sme na píbežních písených chlumech nkolik nepatrných kokamž sine se uchýlili, bychom tam penocovali. Když sine ale stan

Byli

již

litoval,

já

Arabové poínali

naši

;

neposlechl; rádi bychom se

konen

nocleh sine nenalezli;

trávy na

usadili,

byli

reptali,

a

však nikde

a

okolo desáté

ho-

zahlídli

vin,

i

rozbíjeti poali, shledali sme, že písek napitý jest vodou

rákos

;

naší posteli.

moských

pedhoí, na nmžto nkdy Oslracina

?3

Arabové

)

naproti

vln,

jedno

nazývají

ústeta dvou moi nalézajících

inu

.se

mezi

místo

v

(Herbelot.

ratolesti,

a

z

A lak sme nocovali pi temném šumolu

vkolí pinesené, byly

pusté

Stedozemním

a

Apionem.

1.

Mag'

Arábii;

ma

Mousa.)

Orient.

Bibl.

erveným moem.,

stávala.

- al -

Bach reip

Nékolik k

solních

neb

kálužin,

tomu nepochybné pí-

zavdalo.

»-»)

Ke

**)

Apud

feide.

Jos.

Flav.

centra

Jeden

nejuenjších

z

muž

minulého

-i

>-

Abbé Guerin du Rocher, dokazuje ve své hlubokomyslné knize; Hist. véritable des temps fabuleux, asto nevyvratitelnými dvody, že mnohá

letí,

jména

egyptských Faraón vymyšlena jsou,

cizozemc svá ckého

historická

vypravováni (kde

vymyšlénkami, utvoili

podání, se

totiž

«>h svj

zpotvofili o

a

ve

že

Egyptané,

Bvéra

Egyptu mluví)-,

vlastní

djepis.

a

skrze

vpftdj

djepisu rozliná místa

bibli-

potrativše

srovnavše

je

)

27 1

Did.

Sic.

Herbelot,

III.

Bibl.

§.

12.

Orient,

pud

3lovem Tiah.

bájeslovnými

Mezi ostatním pozoroval,

Faraón: A-Mosis, Thom-Mosis, Mi tragmuth - M"o sis, jméno velikého Mojžíše s pídavkem egyptských píjmení neb jmen ?e

s

mají

bžk.

že jména za

kmen

—

Následujícího

sme

mým

s

jitra,

na den Zvstovaní panny Mario,

spohtpocestným Gruzinskym archiniandrilom, pipomínajíce

gelium na tento slavný den, do Egypta

po

—

teto poušti;

sob

vyšlo,

p.

sme

tul

prcctli

Gerasimem, evan-

Bohorodiky

pesvaté

cestu

a na úsvit nastoupili

vokém kiveni nábeží moském. Když slunce

25. bezna,

cestu dále po di-

se hladký povrch

po-

bežní, plný solných ástic, poal blyšlli, jakoby jíním ili mrazem potažen byl.

Pijíždje k dvoru

skuten

se

kteréžto

Gu onako, zamrzlé

slechnóVce rady prvodího, z

dv

krajiny

staila

se též

S

nevypila.

moského behu toliko

vzdálí

ukazovaly

Mugadii,

dnici

nás, že

to

zídka

nám

vy-

sotva

po

všichni

té

jednotvárné rovin

vstupovaly kde písené pahorky,

\

hory Arabské.

sme

a

dv

hodiny k stu-

se tam,

abychom sob

Pišedše za

deštové louži, pozdrželi

veliké to

žehy

,

a ta, která se

naše karavana svou pozstalou vodu

sme ho tedy

jen

tam vody není,

pináší

stanovišt

obával, aby snad

ochotností

následovali;

se

zdály.

iijištujícího

hodiny vzdali na

pi tom

;

docela

sem solárny neb spíše solní nádržky. Ani sme se tam nezastavili, po-

spatil byli

V lamarišk, od rostliná Tamarix mannifera, t. j. tam ar i šk mano nosný nazvaný. Jen jakoby na památku té zázran od boha Israclilm poslané many zjevuje se mana tato po ídku, a vlastn nikde jinde, nez v

tchto kovišlích Suecké poušt nacházívá

ídkých ko\išlích odpoinuli.

se

v

pusté Arábii

hos šti

na Sinaiském polouostrovu

a

na nkterých rostlinách,

ped východem

rají

jesl

to

však jenom druh jaké-

a

sme

slunce, pokud horkem neroztálo, a pipravují

behovém pi

se

nápvm;

i

po de-

z

je sbí-

nho

plást-

Voda byla teplá, my ji však Po dvou hodinách odpoinku

ostudili

ubí-

písku, solí napojeném.

písních

jedni

msíc

obzvlášt na tamarišku vyskytuje; Arabové

viky, žlutavému perníku se podobající. ve vlhkem rali

;

sladké a vonné chuti, kteréžto se v lét za horkých

jíní,

Beduín

hlas jejich

dále;

druzí rovnají se

k

sob

písní

Tirolskyni

podobá se

ve svých písních:

tito

v

horách,

„Kdyby nebyl Prorok pohben v Tib (v Medin), tutby se karavany na Arabské poušt niSlyše zpívati o Mekdy nevydávaly, anižby po horách blýskaly se ohn." onino

na

poušti.

zaátek

Tuto

jedné

písn:

beduin>ke

din ped branou Palestiny, nemohl sem bolu srdce mého potlaili. Nenadále .Stedozemní moe a samot vln zmnil pustinnou lichost. se nám objevilo Ohromné vlny, rozrážejíce se o beh, daleko se rozstikovaly a našim lekajícím se velbloudm do nohou šlehaly nebylo ale pomoci, muselo se tomu studn Mugapivykati; písené chlumy nás víc a více k moi tiskly. die sme se na nkolik minut zastavili; akoli žíze našich Arab nedávno o kojena byla, pede okolo vody lhostejn jíti nenudili. Studnice Mugadie Jesl Stepináleží starovkému stavitelství. vnit tesaným kamenem vykládaná ;

i

py

z

hrnc, po chlumech roztroušené, ukazují na stopy lidských obydlí.

moe, práv

Slunce se pohížilo v

Bl-Ariše. mého

Aj

putování

dv

sme

za

mol

stojící

!

hranice

— Srdce

hodiny od

lo

moje hoelo.

Mugadie

zásobny, snad

kdyi sme

mezi Afrikou

do

a

Když

Asií!

se

spatili blající se

slavení

zaátek Svaté Ze-m již

El-Ariše;

docela smrklo, byly

to

ale jen

cíl

!

dorazili o

schovny na stelivo, obklíené palmovým hájem

sa;

—

26

sme

že

bystrým potokem,

naše

nenadále byla však cesta tržena; bylo patrné,

cestu

vpadajícím

moe, pe-

do

Tut nám pipadlo,

ztratili.

na

že

santona eené lampa svítila; aspo njakého derviše najdeme,

sledním píseném chlume v modlitebnici slali

sme tam, jsouce

rýhy

nás

pevedl;

sme

našli

tam nebylo

ale

temnot

v

nadje, že

té

brod, pešli

samým zásobnám dostali. kého prvodího, klenby nám

velmi

drazn

s

couz

kterýž

od

,

služb s

Tu

k

až

dragonem; Napoleona

se nacházel

karantén zízen

Tam

ského dstojníka

I

co ale

hrd

Fran-

starý

nyní

egyptské

v

a nabídl

lesu,

se

my

a

se

v karanténu.

octnuli

sestedna v rukou egyptkázn; všecka vláda jistého dobrého podlékae, rodem Italiana; místo strážníku

a

ním

s

se

doprovodí, kdežto tak nazvaný

slovu svému,

dostál

sme

ani jedin-

sem francousky

mluvil

zaslechnul

palmového

z

že nás až do El-Ariše

byl.

byla

onm

ho tedy, dávám

skytnul;

vybhl

konen

dostati

byv zapomenut,

té

nkolik tamnjších obyvatel.

zastávalo

hned

brloze

v

a

možné I

rozmlouvání

nebylo žádné

ale

Vyav

cestu ukázal.

hlasité

co druhý Filoktet

;

ídkou dobrosrdeností,

zas nebylo

po-

kte-

dlouhém namáhání

Po

druhou síranu

na

ale

dále

tuto

lovíka.

ani

.sme

poi

zaal, že

o

prvodním

zdejší

ízení

ml

Já

prvodní

list

od

podlékai, kterýž mi se tam

zprávu

listu

mluvím, pistoupil

též

lbrahima.

práv na-

dstojník,

žádnými píkazy se neváže.

Abych

a ten

drzost

mlení pivedl,

velel sem píkaz pašv nahlas isti: tut on sotva že ponížen za odpuštní prosil a k službám se nabízel. Sotva že sem stan svj rozbil, hned všickni pedstavení El-Arišti ke pišli, nic nedbajíce na noní dobu; já je astoval dýmkami a kávou, tak

jeho k

mi k nohoum nepadl,

mn

že

mn

dlouho u

naté Arábii stím,

pak

a

práv zde

(iito

i

obávali

cestu

ženami

s

i

dtmi,

pospíchali

již,

že

do Jerusalema k slavnosti

karantéuein zdržováni, museli v léto pustin pod širým

ale

cest ustanoven é

se

lam pu-

nejpohodlnjší místo k nastoupení cesty do Arábie. Oni

jest

nebem, bez všeliké pomoci prodlévali, k další

k Skal-

že se

prvodí a rukojmí opatí. ped píjezdem naším dorazila tam vtší karavana louž cekletou sme my byli pijeli. Chudobní kestané z Egypta, pod-

velikononí; však

mze

cestu

dní

po poušti,

niknuvše

ml

Sinai;

mi, že mi nejlepší

slibovali

Nkolik stou

sem se s nimi, vyptávaje se na sem totiž ješt všecku nadji,

Bavil

pobyli.

hoe

k

a

parno, nedostatek potravy snášeti, pe-

utráceti, jen

ped utiskováním se msta nepijdou.

aby

uchránili,

k veliké slavnosti do svatého

Porozumv takové horlivosti kcšianské, snášející všelikou nesnáz z náboženského úmyslu, pipomínal sem sob slova proroka Isaiáše, mluvícího o témž míst, na nmžlo sme se nacházeli: „...Pijdou pohubení

v

Egypt

sklánti se budou Hospodinu na

a

I

hoe

„

gipt

.

.

i

pogubljajemii

vo Je-

poklonjalsja (iospodevi

na go-

.

Priidut

|

svaté v Jerusaleni<\"

"s

j

Huyptslí kicslane,

**)

Imáá

n,

[i.

n.

|

dovdvše

>e

o

ro svjatj vo Jerusalim.'-

píchodu mém,

domnívali se

—

ne-

.

21 vím

kami

radosti

mám

že

samou

se

dali

nebyli.

mne

dovdl

jistoty

dstojníkem, a ten ukrutník opovážil se

sem

;

kul-

i

ze

pi svtle lucerním k mému setkal se ale s vojenským

—

;

holí

nemaje

udeiti,

jej

sem egyptskému dstojníku písn domlouval

tu

opovážlivost bez trestu nezstane,

a pistolí

abychom od nich

,

Druhého dne sem

dstojnost ani na vysoké stáí jeho. a

runic

Druhého dne sem se dovdl, že

hlava východní koptské církve,

stanu pišel, aby se ode

z

okiknouti

byli je

ranni neb zasteleni

koptsky biskup,

Dle

abych karanlen vyzdvihnul.

naízení,

radostí do slrolby

sme pinuceni

lak že

nabíjeli,

samé

—

píiny

jaké as

i

obyeje východního

i

vyhrožoval,

navštívil,

že

ta

Ibrahimu bašeti oznámím.

a že to

na

ohledu

já biskupa

hrubá

A

to

také uinil, a dstojník byl peložen. El-Ariš, od starodávna

Rinocolura,

karavan

vzácné stedišt

jest

z

s Indií byl za posledních Plolome pes msto Asie z Levke-Kome, na Cervcnomoském východním behu ležící, a pes Petru arabskou až do Rinokolnry zízen. 89 ) Vkol El-Ariše jsou písené chlumy. Nkteí spisovatelé mají za to, že Noe v tomto pustém míst zemi Irem synm svým rozdlil. 3e) U Diodora teme, 3I ) že Rinokolura byla od egyptského krále Aktisane pro vyobcované zloince založena a popisuje to msto pipojuje též, že zloincové tak, jak práv jest, beze všech živobytních poteb totiž: lovení tenaty nalezli prostedek, jakby si živobytí ponkud zlepšili, ptactva ze zámoí táhnoucího, kteréžto v jislý as u velikém množství, dlouhou

Afriky; hlavní obchod

i

;

;

cestou unavené, na tento divoký

pochybn Israelitm

beh

se spouštlo

;

takové ptactvo také ne-

na Sinaiské poušti po modlitb

33

Mojžíšov

za potra-

)

vu sloužilo.

Mnoho lnry

svatých poustevníku bydlelo u prosted palivého písku Rinoko-

nejznamenitjší

;

nich byl Antistil Rinokolurský.

z

moe

Bystrý polok, vpadající do

becného mínní,

v

písm svalem

podlé zásoben El-Ariše, jest dle všeo-

vodote Egyptský,

nazvaný

ta>i

ostatn tam n& veškerém prostranství poušt od El-Ariše

ného potoku není.

zem

Mojžíš a Jozue

Kananejské.

pvod svj

domníval se,

Eratosten

od

bére

potokem

tímto

dalekých pomezí

cestou

35

nemíchaje

)

.Sigor

mli

mluví o zemi, které

2Í) ;

30 j

Strabo

XVI.

Epiph.

Haeres.

4.

23

§.

66.

—

y.

(30,

—

;

por.

Nilem.

lsraelité

Dio

j

Bocliarl. :

3fr

Strabo.

(dle

pekladu

62.

XVI.,

Sináita,

quaesliorb.

in

—

1.

Seneca

III

de

ira.

20,

'

až )

33 )

34

II.

Apiul

—

)

Ve

3á 3ti

8.

Torirens Egypti v Vulgaté

)

)

Paralip. 1,

Slrab.

13, 3.

;

Jo-ue 15, 4. 47.;

IV. Mojz.

34. 5.

XVI. podlé

3J )

dotený z

hranice

Egyptského

vodotee

29.

LHl.

Auast, 1.

Josue

)

)

ji-

Hebrej v knize

hebrejského)

dobvvati:

Cass.

2 3.

§.

prutwné tumu mínní 31)

s

jižní

podzemní.

Parchi pokládá potok Rinokoluru za Sigor neb Sigor Egyptský, Josue,

do Pelusium

ustanovují

výtok

že

Arábie

až

33

hebrejského textu.

vydáni Benj. of Tudela bv Asher.

Lond.

1841

II.

412.

Clu on.

—

Pase.

A

:

28

„Od

37

Šichoru, kterýž jest na tvái

„Ot

)

kotoryj na lic Jegip-

.Sichora,

Egypta, až do pomezí Ekronu (Akka-

ta,

do predlov

rona) na sever

na

.sever

Zde

zem

jest

básnísky vytknut

Nil

zaslíbené v hlav. 15, 4.

Tak

sky.

též

prorok Isaiáš nazývá

i

však

;

a

v.,

Šichorem

Nil

obchodu starovkého Tiru

v

— dochody

rki

žatva

ra,

mínní byli nhot nebydli tejným shoduje. Tak též Vul-

Sigorem

nenazývají, radji

údolím

skuten

místností se

jmenujíce, což

onoho místa, kdežto sebral David

„I

i

v

všeho

N

zde Vulgáta ponejprv

Mli

rozprostírala.

jmenovavše

zali,

Ješt jedno

val.

domnní,

píležitost

již

zemi Gosen mívala

vážné

že

jist

což

zem

totiž

zem

národ

neb

;

i

po

Si-

pozoruhodná

vc

Israelit až do Nilu se

Egypta no-

Israelilú z

vyjití

opt

židovsky

zem

na hranice

ukázání

Izrailja ot

na israelske osady v dolením Egypt uká-

tato

;

David vsego

:"

.Sigorem nazývá,

1

dotýe

praví

se

opt tam

a

sestupo-

nacházíme

Israelske

v

Mojž. (23, 5J):

II.

položím meze

„i

erveného)

ského t.

sine

je

skuten

vé osady

i

i

zjevn

se však

gora Jegipetskago daže do vchodalmathova

kteráž potvrzuje našeho

Co

staví.

1~\ 5.

„I sobral

i

Ema-

:"

thova

jest,

od

Israele

Siboru Egyptského až do vchodu

;

jej

i

neb vodote

Paralipomenon

knize

1.

s

eku

kalnou

tomto miste

:

jego..."

sedmdesáte vykladatel také téhož

i

vodotee egyptského nikdy gáta na

na hranice

že

,

že

poukazuje

zem Israelská vbec až do Pelusijského zem pak zaslíbená jen až do vodotee egypt-

Z toho všeho soudíme ramena Nilu se rozprostírala, se,

(Akkarona)

„Po obširnym morjam žerno Sicho-

—

a zdá

Josue

týž

Jekrona

."

.

nejmenuje Sigor, nébrž vodote egypt-

již

„Po obšírných moích zrno Šicho dchodové jeho..." 3 ") ni, že n ky

ského,

.

a

tvé

Sof

„i

do

až

peklade podlé hebrejského s Abraham. mu

go

eky

i

Eufratu,

R

textu.

položu

^ermnago)

Pelislim-

od poušt až do eky,"

od poušt Suecké

j.

moe

od

moe

až do

i

pedl i

tvoj

morja Sof

ot

do morja Felistimska-

pustyni, daže do rki,"

ot

jakož pipojeno

stojí

závrce uvedeme slova

v

eckém

úmluvy boží

z

:

„Semeni tvému dám zemi

eky

Egyptské až do :<9

fratu.

eky

„Semeni

od

tuto,

veliké

Eu-

rki

ot

)"

likija

která

a

této

strany

Jordánu

leží,

(35,51) synm [sraelským pikázáno „Vy pejdte Jordán do zem Chanánské,"

3

')

*8)

39 j

pekládá se taktéž: neteba ho jina pevracovali.

_ II.

zemlju

siju,

do rki ve-

se

což souhlasí

vlastn jen s

tím,

ta

ást Pale-

co v IV. Mojžíš.

bylo: v

zemlju

smysl

zejmý,

„Vy pechodilo Jordán,

I

Clianaanju,"

-0£,-S\j

a

mu dam

Eufrat,.."

Zemí Chanánem neb Kananejskou nazývala stiny,

tvoje

Jegipelskija, daže

2.'},

Mojž.

3.

dle

15.

hebrejsk

18.

ped tváí,

textu.

Ví/,

biblí

však

bobrojskou

ale

zde

jest

od Cíben.i.

29 pak co v

a

Mojž. (16, 35.) stojí,

III.

zem

kudž ku koninám

ným jménem zemí Israelskou píchodu

až do

byl

národu tehdáž v

Israelitu

i

vže

každý

tak že

rozdlil,

pak

v této zemi

4Í)

stal.

behu moském), krajiny; jeho

ní

píjm

zem

—

svého,

Ašerovi,

—

Zabulonovi,

Danovi, Benja-

jižní:

chrámové

vyvoleno;

desátá

ást

msta

jim nkterá

to

Amalekité, na jihu od poko-

moe;

Madianité, na východní stran Mrtvého

i

potom

a

stední ást: Manasesovi

chrámových pináležela Levitm, a mimo

Jdova; Moabité

kterýžto

Israelské na dvanácte

Palestiny

u prosted druhých pokolení za vlastní patila. lení

Chananejské

Levi neobdržel za podíl žádné zvlášt-

k služb

bylo

pokolení

Filistina

mezi jedenáct synu svvch

Isacharu, Efraimovi a Gadovi;

minovi, Rubenovi, Simeonovi a Judovi.

ze všech

do-

od jména

Clianáua,

hlavou pokolení

Neflhalimu a (za Jordánem) Manasesovi za podíl;

(na

syna

usadil,

severní ást

pokolení od Josua, dostala se

i

a pocházel

zem

název

rozdlení

Pii

)

zem,

té

dnihorozenélio

nich* nejprve

z

hlavou celého národu se

celé

Nejstarší

Chámova

od

se po vystavení Babilonské ji

se živili,

Název Palestina

se nazývala.

obecný

též

panujícího.

ní

pochází, jakož známo,

manou

že totiž Israelité

Chananejské nepišli: veškerá pak Palestina obec-

Amonité,

na jihu od severní ásti Manasesova pokolení, byly vždy nepátelskými národy

—

Israele,

taných

a

mst

hnv

boží dosavad na jejich spustlých polích u prosted

rozme-

spoívá.

Za asu pebývání Spasitelova na zemi byla Palestina na patero vladaství rozdlena, kterážto se nazývala: Galilea, Samaria, Judea, Perea a Idu-

mea;

a však dle

duchovní pednosti pokolení

asu

svého vladaství nad

a na medaliích od

ní

vypodobnn, jak Judstvo dobyté.

ji

ostatními nazývala

nazývali

íman

i

ímané

za

píinou pokoe-

za

ana pod palmou sedí a vojín

Judstva bitých vidti plaící ženu,

ní

jsa

Jdova ped

obecným jménem Judsko; tak

se veškerá Palestina

steže,

ji

pílbici rozšlapuje; nápis medalie zní: Judctea cap/a,

t. j.

Toto

všeobecné jméno bylo však tehdáž jenom obnona obrazopísemních veno, nebo nápisech egyptských Theb vidíme jméno: Krá-

lovství

Jdské.

4l

Jméno „Palestina"

)

pi rozdlení vlády na se obsahovala Judea Iturea, v

Samaria,

a

tetí Perea

pod správou syrskou, což se

nosti

t.

Arábie,

j.

obliej

na Tripolisský,

lují:

sob

Tam

druhé

v

a Idumea.

Moslemíni nazývají Sýrii

Alepský,

Galilea,

u

íman

krajina

udrželo

V první

a tetí.

Trachonitská a

Všechna Palestina nacházela se v poddadosavad za vlády moslemínské udrželo. i

znamená

(což

k východu),

obrátíc

podobn druhá

se též

Palestina první,

ti ásti:

—

krajinu ležící po a na

levé

tvero pašalik

Akrský a Damašský; dva poslední

stran jí

rozd-

zavírají

v

Palestinu.

dn

Národ Chanánský byl ješt za

*°)

zem,

kterou

devším:

zincem 41 )

pi vpádu

Mojžíšových

Israelitu opustiti

zem Hebrejská, nazývali, pak zem :

Viz Putování po Egypte

i

musel.

(1500 ped Známá jména

po Abrahamovi, jehož I

s

r

Nubii.

a e lská, 11.

hebrejem

po Jakubovi, jenž

123—,124.

i

n.

K.)

v držení této

Palestiny jsou t.

j.

pe-

píchozím neb

Israelem sloul.

hlavu XVII, této knihv

ci-

50 Prostranství Palestiny zajímá

tverených 'mil,

,000

1 J

že povrch

ale

její

mohla by rozsáhlost její mnohem vtší býti. Palestina se velkostí nejmenším toliko zemím evropským rovná, její duchovní vliv ale skoro navštveškerou kouli zemskou zasahuje: nebo „tuto zemi Hospodin bh hornatv

jest,

.

oi Hospodina boha... na

vuje vždycky; 43

rokn."

43 ) Jistý spisovatel

)

skrovná, všecku

jsouc

koli

velmi pravdiv poznamenal,

eky,

zemi;

tutu

hacovati

obšírných íší

hojnost

zavírá, a všecky jejich vlastnosti

hory, doliny, pístavy

.

v

sob

vvbžcích, jakoby tarasovil,

sjednocuje; nebot

u

o této zemi, líil

)

zem,

„Jest pak

abyste

(ani,

Egyptská

až

a svlažují

mluv

Mojžíš

„Jest bo zemlja, na

zem

lamo, naslditi

po

se

moe

s

k Isra-

zem

ju,

vy idete

njuže

ne jako zemlja Jegi-

pelska jest, olnjuduže izydoste, jegda

nohami svými,

jako zahradu bylinnou:

jezera,

takto:

ji

ne jako

ji

asob

v

neb mohou obo-

snžného Libami spouští do rozkošných behu Stedozemního

odkudž vycházíte, kdež

jest,

sím,

sejí

prostoru

vršin

do kteréž vy jdete

vládli,

jí

do konce

má moe,

obohacují

jedné, a až do parných pouští Arábie s druhé sírany. eli

.

.

až

že Palestina,

malém

u

všeliké zrostliny

.;

.

nadoblakovych

s

od poátku roku

ní

sjut smja,

i

i

napajajut ju nogami svoi-

Zemlja že

mi, aki vertograd zelejnyj:

pak, do |

nížlo

ty

zem

vcházíš lam, abys

hornatá,

vládnul,

jí

i

dešt

rovinovatá, od

i

nebeského svlažuje se vodou."

45

Nahoe

se pan spisovatel

bavil,

a

kdo od oitých svédk

zajisté,

naiská

i

šeho

díve

nežli

kdo na

i

let

leného

mu

48

poušti

Mojž.

V. J.

Kitto,

V.

Mojž.

do

!

11,

1,

v

ono

tedy

Podlé

s

pedstavenými

uilišt,

kteréž

to

:

sob

bh

kterýžto viditeln od boha

pohledne

k

samého

slovm

telit

se

pstováni

pipojme se vodén,

A

píroda Si-

jež

ješlé

na-

maliko,

vážné

tomu.

do

dálky

tam

v dáli

syého

vyvo-

tam

kteížto nékdj

poutníky,

onu dobu a v duchu

El-Ariše.

z

stanovišt

véru

nebot když ty

tam

Pozastavme

Jest

hoe

El-Arišskými o

se

pozastavuje

porozumí.

musí na

)

popisovati slyšel,

dojerny

zaslíbené putuje,

pomysliti

se v

pustili

duši píchozího

snadno

k zástupu to-

ochraován

i

w-

1841. pas. 29.

Lomí.

10—1

1.

) Zde se mluví o zpsobu zaléváni pole, Viz Putov. po Egypta a Nubíi. 1, 152.

*)

se

Petra.

i,

42.

Palest. 1

zem

— Ymysleme

bloudícímu,

u a

svta pekroíme.

mimovoln

Tot

zvolil

Petrská žádosti

dílu

myslí

bloudili.

) )

projevené

východ,

)

44 45

na

lidu

na

43

i

do jiného

nábožnou

9 jih

40

nkdejší krasotvra

poutníka

i

^elikolepé

ty

ju^

ravnaja, ot doždja

1

S

kterak sobe byl pál,

i

i

nebesnago napajajetsja vodoju."

!

zmínil, kterak

Pete arabské,

o

naslditi

vchodiši tamo,

ty

zemlja nagornaja

!

)

Pokraováni. Sinal

vnjuže

Robinsona

i

kterého''

Rosenmllera od pekladatele.

se

až

dosavad v Egypt užívá.

31 chováván

Jeho

byl.

podobá

tábor

ohromnému mstu

se

déných stanu vkol archy Hospodinovy.

hoe

na

a El-Ari.šem,

Díve

Arábie jest

40

velikého

od

venoinoského zálivu vbíhá

djišt 40letého

hleme

ve

dv

peohromné

t.

V

obé od sebe rozdluje.

Arábie Pustá, Arábie Stastná. Tato dánem

pobeží Indický oceán se

moské

choboty

300

východu pes

i

levo

severn od áry rozkládá

má podobu

poslední opírá

vbíhá

chobot Suecký, a v chobot Arabský.

Mezi

dlouhé

mil

a na

uinili,

nm

klín,

50tý

sotva

Východu

moi

díl

známé,

prodloužená, je a Jor-

táhne se až k indickému

oceánu

podlouhlého tverhranu,

o jehožto jižní

východní stran od Persie zálivem Per-

Arábii po

tak

a

Cer-

se mezi Eufratem

dvma moi

mezi

v právo

do

Tento

dlouhé,

mil

Israelitm pod jménem

Arábie,

rám,

ped zmínku

majíc podobu

k

rozdluje.

jej

—

bude.

skalnatá,

tch ástí nejmenší,

ze tí

jest

j.

ským, po západní pak od Egyptu zálivem Arabským oddluje.

venomoský,

Petrou

zemépisním po-

s

z El-Ariše

pes 50

obrácené,

k jihu

dva

israelského,

ej ská,

rovnou árou

šíka

áry

této

se

k východu, a ára od El-Ariše až k Perskému

dále

se

rozprostírají

Arbie Petr

se

a tak

bloudní

Ostatní

Arábie.

celé

za-

a

mezi

pravé

rozbit

El-Ariš k tomu zajisté nejpíhodnjší místo

jehožto

klínu,

ostí pak

obnáší,

mil

se

První nazývá

trojí.

neboli

radlice,

z pravidelné rozbitých

byl

v myšlénkách k nim pipojíme,

zevrubnji seznámiti;

ložením Arábie

tábor

nazvané.

Seffer

nežli

ale,

Podobný

jakoby dva

obma

klín,

strmí nebenosné

leží

er-

Záliv Arabský, jinak

na severu,

rozevené prsty,

nmžto

o

vící

hory Sinaiské,

v

sme hned na-

nevéící pocestné

i

úžasem naplujíce. Nejvznešenjší pohled mívají

ped

Najednou vati

poíná

nimi v dálce

pohbeno

bylo

jest

Horeb.

né

celé

Svatou

trn

ím

—

se

se pibližují,

Sinaiské,

se

,"

vypínajících.

Viz

byla

pohoí samá holá

Celé

tvary

záhubou

skála

Zdola

chtl.

to

;

však

vznesme se tedy v duchu sever,

se nejprve

slov

asi

na

s

tím,

144

a opodál

možné

co

tuto

mil.

ped námi rozervanou,

jimi

nás

hluboko se

stojí.

sám

Kateiny

hora Sinai

tot

Sinaiské

zuj

Tam

obuv

moem

nad

hrzonosn

pírody, strany

Nehleme

horu

má

to

objeví.

tidcet

s

do

néjící balvíce

i

hrozí

mil,

do-

až

na vrcholek jednotlivých temen

nejbližšího

Podobu

sem;

stop

prmru

Svato-Kateinský.

o

se

tisíc

ale

ani

Mojžíšovu,

homole,

její

Smr do

nás

dálky,

Oko

spoustu. kteráž

kterážto

po-

,

jest

pímo

seznamme lidské

trne

Okršlek

výhradné vsak

pro-

velikolepé

moské neznáme

spatujeme.

vkol sebe rozmetanou

upírá

se

jejich

v rozpuklinách

;

a

pak kone-

až

aby byly jako nepístupná

,

majíc v

Pístupu se

vrchol

vkol

i

sedmi

roztrhána

vzdálenému.

Nejprve zrak

k severo-v\ chodu

a ta

celku

jest.

nejvyšší mil

vystupo-

když pomyslí:

„Nepibližuj

výše

zahájil

se

pojmouti

nelze

k El-Ariši, padesát

pi pohledu na obnáší

tomu, kdožby

jen na vrcholu

zrakm

strminy, jaké srázy, jaké

mocí Svrchovaného v nejpodivnjší visící

—

!

bh

je

to

skála,

velebnosti

na

Jaké

a

spatují,

tam se blížícímu,

vrchol,

nejtvrdší

savad drati

kterak

,

vrchol,

Sinaiský ostrov

celý

i

tchto

s

jiný

vrchol vystupovati

sám zvstoval zákon svj

znlo tehdáž

se plavíce.

moe

z

v levo pak vystupuje tetí vrchol podlouhlý, tím více

chvíti poutníkovi,

pevnost nad strašlivou skalou.

vany!

vystupuje

v právo ;

erveném moi

Svato-Kateinský

jakoby korunu, v nížto tlo sv.

kapli,

naposled

a

musí srdce

bh

boží, tam

oblak

více

pohoí

hrzou

nohou svých

vrcholem

ili hora Mojžíšova)

Musa,

(Džebel

tímto

za

;

po

Indie

z

vrchol

dvojatý

maje na východním svrchku svém

,

lodníci,

zajisté

její

Hinai

výšky

je-

:

.

32

moskou

stop nad hladinou

mu

svým vlastním prstem

napsal

mže

Kdož

tob

na horu Sinai den,

.

.

ohni,

a

dým

z

více,

Geramb, kterýžto

dále

a

bohu neskonené milosrdnému, jenžto

se dal

jemu pikázání

miž

mne po

celé

tvj.

slovy,

oi

nám

díky vzdal

lid,

dole

stáli

A zvuk

trouby

klané

sem

obnažil

,

aby

opustil,

nesíslná požehnání jeho,

za

zvstovati ráil

hlavu

ji-

položiv

a

vlastními Jeho nej-

„Já jsem Hospodin,

:

"'

horu vy-

tuto

tiskl rty na svatou skálu,

sem hlasem silným

zvolal

tetí

se

bál

odpovídal jemu

lásky k Israeli výsost nebeskou

z

místa toho

z

bh

a

na posvátnou

kolena,

doprovázeti ráil

k nebi obrátiv,

ježto

i

bh

atd."

.

.

mé

dosavadní pouti

ruku na srdce své, svétéjšími

.

protože sstoupil Hospodin na ni

ped nedávném

A když sem bohu

svá.

k

na veky.

byl pišel

již

znl,

a více

Mojžíš mluvil,

sem na

padl

pojat,

.... A

byla všecka hora hrozná.

i

;

se protahoval.

nábožnou myslí

s

pijdu

nyní

Mojžíš vstíc bohu za místa ležení,

je

jako z peci

ní,

„Svatou hrzou

praví:

ume

zvuk trouby více

a

Všecka pak hora Sinai kouila se,

vystupoval

velebné místo!

„Již

vil tob

mluvícího k tob, a

lid

blýskání,

a

A když vyvedl

pomalu rozmáhal se

stoupil,

slyšel

4 )

stojí:

)

tam

!

nebo v ten den tetí vstoupí Hospodin pede vším lidem

:

hímání

se

pod samou horou. v

Pesvatá horo,

Každý, kdožby se dotkl hory, smrtí

.

v ležení.

kterýž byl

—

3

7097

ona pak toliko

Mojžíšovi velebnost svou ukázal

desatero pikázání.

mne

aby

tetímu

dni

poalo

hle

a

oblakové,

hotovi ke

At jsou

bh

tedy

hledti na tebe a neopakovati sobe. co psáno

mrákot

v

Tam

strmí.

stop, 2 )

25

nebot tento 81

hlance Svato-Kateinského nedosahuje;

„Žádný zvuk nepetrhoval hlasu mého, jenž v tchto skalách hluboké poušt dlouho ješt zavzníval,

líky, jichžto

40

a

poslouchati

slov

stop

pinášejí.

daleko se rozléhal

zíceniny

od

kaple

Nic však

se podnes

kestanské

lovka

oslaveni

žíšovi

slovo

I

:

byli

toto,

znám ze jména. tob,

a

komu mi

líbiti.

mne lovk,

rozsedliné skály, a ,,A tato

rozsedlina,

*)

L.bonlrt:

)

Ruppel:

4

e

nebo

:

Mojžíšovi ke

zde,

tebou 5)

A

opt ekl

svou,

pravicí

zakryji

rozmilý píteli

mj!

ekl

smiluji

a

)

II.

)

II.

)

—

Mojž.

*-172';

703.V; 19,

Mojž. 33,

aby živ

9.

19.

zstal:

Jest

ji

snadno

Mojžíš.

II.

tvj," mluvil

le pjdeš

námi,

s

pak Hospodin k Moj-

pedemnou,

milost :

z

lid

i

Já

se nad

a tebe

všecko dobré

ukáži

kým budu

chtíti.

Hle jest místo u mne, postavím

dokudž nepejdu"

"...

do nížto s& Mojžíš postavil, a kde ho pra-

Rppel

*0f>3'

:

Sclmbcit: 11.

12.

patrné poznati,

a

;

Ruscgger

6796.4';

:

.

tebat bylo

již

4000

816S'. 7097'.

Ruasegger:

16—18.

22. sic

jinak,

as

Nebudeš moci vidti tvái mé

:

:

já

tvým,

?

Odpovdl

A opt ekl

bude. 8)

živ

:

cti,

v nížto Beduíni své obti

nalezl

si

koste-

Hospodinova zakryla, dokudž sláva oblieje jeho mimo Mojžíše byla nepešla,

vice

ješt do dnešního dno.

5

se bude a

dva kestanské

budeme moci,

ped obliejem

uiním

ped

neboi neuzí

poznati

Ukaž mi slávu svou.

zvolám ve jménu Hospodina

milostiv budu,

tebe v

em

kteíž bydlí na zemi

lidí,

mluvil, :

nkdy

na jihozápadu mešitu,

„„Po

:

si

Kterýž ekl

jakoby celá píroda božských tchto

bývaly

nepekvapí, jako tení následujícího místa

tak

odevšech

kteréž

se,

Sami Turci vystavli

vidí.

vzdálí,

„že sme nalezli milost

k Hospodinu,

Mojžíš

abychom

podobalo

i

;

Na vrcholku Sinaie

16. na vrcholí Sinaiském

33,

a

—

chtla.

kdyby mne vidl,

-mít

by

i

toho

ml.

let

trvá

mi-

55 nulo co nadšený djepisce o

oi

vidly, prohlížely,

ji

„Ti hodiny

mj

Zatím ale prvodce

as

abychom se

byl,

dopáno

dobe

Tábor: Pane, zde jest

hoe,

se na

zdržeti

sob

rád bych

býti;

pedobrým duchovním

s

sem sml

že

,

mže

ji

vidti;

moje

i

srdcem k pravd svatosvaté

i

listiny

na blízku prohlížeti,

co

spatiti lze."

víry

mn

bylo

díky vzdával

štstí

za

oima

jiným pouze

toliko

piznal rozumem

se

a já

sem

Hospodinovy, jemuž

Každý cestovatel

mluvil.

byl

ní

navrátili.

I

uvrhal na zem, slibuje bohu,

museli

pál,

dali

mn

svj

udlati.

tuto

srozumnou,

na

hoe

apoštoly na

s

stánek

žeby

již

nkolikráte opakovati, nebot já se vždy znova

to

vren

že chci-

ekl sem

i

byl

jemu

ostati

boh

nechci jiných

že

,

míti

mimo nj."

„Konen

sme tedy

Zrovna

diny.

nám

naproti

k polední stran

Tuto skálu

století

leželo.

nice.

Kdybych tam byl chtl

den k tomu vynaložiti

.

ped námi

velikán,

Tot druhá svatyn

z

daleka

jen

jest jako

táhne se

ale

jeden

jejího

s

vrchole

nými zbrázdna

Co

pozorováno

vc

to

pelud, nebo

Ano,

strom se

zelenati.

poznati

erstvou

vodou se

mže.

pvod svj stedku ke k nmu

mének,

bleskem

ni

—

jedinký,

krásný

cypiš,

Jakžby se oko

zavznlo:

dva

ní

Tot

dostaly!

zem

z

Sinai

onde jehlanci ozdobená

stecha

svj

chrámu

nemlo

hoto místa jest podivuhodná

a ve

svým posvátným vrcholem k

Mojžíši

—

—

mne, vidl sem

Krista, ních skal

v hlubokém údolí,

za klášterem

zejm

Pedemnou

se

„vylezl

svém zpsobu

nebi vypíná

zuj

obuv

a skoro

rozevírají

hora

takoka

ke

v této

pi

pohledu

na tuto

stál,

když z pro-

nohou svých, nebo mí-

sem na Horeb

a dlouho

sem

prodlé-

Vyhlídka s to-

spatil.

Na levé stran se majestátné

jediná.

Sión;

pohled

u paty

pod sebou,

té

hory,

klášter

as

pl

hodiny ode

Promnní

pána

zelenost od

vkol-

jichžto

až truchlivosti napluje."

se hluboké

hoe, =-= Dále v právo otevena

klam

jako jest strom a pra-

,

s

v zahrad vypínají se vysoké cypiše,

liší

to

u nhožto studánka s

kde Mojžíš

místo,

to

na tom míst, kde se prý Mojžíš nacházel, když hoící

praví Geramb,

erve-

neví, zdali

na první

diviti

plody

libomírné

val

„Dne tetího bezna,"

balvanu, a

byl napsal.

Oko

?

stop zvýší,

na kterémž

svatá jest."

strmícího

modrými

zákon

oko

jejž

40

lidské

tak

prý jest

,. Mojžíši,

nejvelebnjším; nebo

pruhy

tak

sto,

stojíš,

svt

Zahlédloté tam u prosted vrcholku, vysoký

strom,

že

že oba

pozorovati,

podobající.

a krví

to

její,

k seve-

za-

ponkud

se

zvýší,

stop

jest to

Jest

prýští.

a tvrdost

zde

tohoto neotvorného

skutenost?

pravda a

smr

ne-

prelí kolmo zhru

ohromující

na

temen

vidti na

pustotiné

skálu

bh

jakoby

jest,

ale

obtížnost

skála Svato-Kateinská

Tut snadno

ukazuje.

1400

maje

a

se

pak štítem se skoní na

až

cesty,

býti,

chrámm Pán

našim

vysokostí

a

pout-

i

a

Sinaiem souvisel,

Žeby Horeb

vží, Horeb pak kostelem; jeho ploská,

pldruhé hodiny

nkdy

ano

pro velikou neschodnost

vybíhaje od hory Sinaie

Koreb.

:

lodí

prelní deska sndé barvy,

vnou

mnohá

."

.

skála

psobí,

celek

tam vidti svou šíkou

a

—

.

Oervenomoských

z

jina se

clánla; velikáni

jiný

stojí

zaast,

poutníci navštvují

byl bych musil

jíti,

Dále rozápadu.

a tato

etí

a

ruští

celý

mohlo

Svato-Kateinská

stála

jen ti ho-

hora, na jejímžto

prý do skály vtlaeno jest místo, kde tlo muedlnice sv. Kateiny po

vrcholku

cesty

Nahoru sme potebovali tyry, dol však

odešli.

jest

rokliny,

vyhlídka

prosmyky

pes

a propasti

vrcholce

až

nižších

k Svatokateinsk

balvan,

3

jejichžto

34

Horebem

synové

údolími

a

rozsedlinami

sem vzhru

Israelští

bh

Sinaiem se dostali, kdežto jim

a

prosbu k vítzství nad Amalechem dopomohl

pikázání zvstoval

poínají

strništ poskytuje,

žlutá

pekrásných kterou

na

,,Sedé

Rychle

sem

jednak

onu zaslepenost

zástup proti

bohu dopouštl.

V

duchu sem vidl

nevdnost,

a

opt marným rozkošem

zapomenuv

sem

vidl

,

pítele

i

sem

vedlnost božskou uznával, zhrozil sti,

sem sám o sobe pemýšleti, že

dti se dávalo,

mévši pfeasto

Neodvracujmež památník

z

as

biblických

posázeno jest

zjevil.

Bálový,

at

Stojít

psáno v

vidti.

.

.

.

jest-li že

se

tedy Eliáš,

til

se

je

hou cestu máš ješté

ped

toho tyidceti dní a tyidceti

noc la

v

jeskyni: a

a

aj,

a

stala

se

k

boha

zástup

nebo

mn

kdežto se

až

„I

Jezabel

ekl

že

místo

'

1

'

tys

at

proroky

ku potoku

mi uiní bo-

uinil jim)

Bál

!

—

a žádal

se

ho a ekl jemu: Vsta, pojez: nebo dlou-

duši

své,

Aon

—

odpovédél

úmluvu Ivou

a

umel ...

aby

pil,

i

A když tam

uv Hospodinova

Eliáši?

(jako

krok od

ty

Eliáš

vedl je

k Eliášovi kouc: Toto

—

jiný

proroku Eliášovi

k lidu: Zjímejtež

Eliáš

horu Horeb.

na

nmu 1

jen nkolik

takovém vrcholku,

Kterýžto když vstal, jedl

"i"'-

zapomínalo, štastného,

ješt tam nedaleko cypiše

Kteréžto když zjímali,

dotekl

noci,

ekl jemu: Co zde dláš

Hospodina

V

poušt

sebou.

za

v nížto se pozdji Svrchovaný

poslala

na

andl Hospodin podruhé,

se

polepšení dopomáhá."

hodinu nepoložím duše tvé

—

sem

Levit nacházím, a k

Pán

a dobrodiní

pokládal

i

musel

asto svá-

velmi

sme, že temeno Horebské, jakoby pro okrasu,

nich. I

nevdéno-

pochopiti,

Pravili

Král. 18, 40.: z

v tu

odšel

vstav

a

III.

tam ...

zejtra

milost

paspra-

divadle

od Horebu;

jeskyn,

neutee

ani jeden

Cyson, a zmordoval

hové

na

je

svých

rozliného tvaru.

vrcholky

studné, nachází se až podnes byl

oí

ješté

ale

i

milosrdenství podává

a jeho

mee, Spasitelv kíž

meem

sem kik pod

Cht svoje zhrození mé vlastní srdce již

svét klanívá;

jimžto se

pokání se v rukou novozákonních

svého

v den

sem, že

nemén nevdné

toto

i

bžky,

cizí

poznal

I

obdržená.

se

jak

pod horou

a

hrzonosném tomto

v

takto

ktepití

bránu od brány prostedkem

,

Slyšel

zabíjeli.

a

Vidl sem,

oddával.

dskami hodil

jat

zástup,

k jídlu

se nad velikostí takové zaslepenosti a

práv

na dobrodiní

kteráž zapomíná

bližního

i

se

tanci

hlu-

od Arona zí-

ten

brzo po zemi

,

meem

ozbrojeni

Zatím co sem

ruha.

a umírajících

dajících

chlípnému

a

jak synové Lévi,

ležení pecházeli, a bratra

nikdy tak

kdež modláství provádli.

zápalné obti,

i

stí-

od Jany

tlesnosti

a

sem ješt

israelského

krvavé

ty

mém

v duchu

k vli svému vyvolenému lidu

se tento hrubý

které

svatou horlivostí nesmírné

a

pospíchal,

Mojžíš a hory ;

skrze

sem volný pr-

„dal

vidl u prosted táboru onen hanebný,

ležení,

jejich

rýžto na boha, jenž ho z Egypta vyvedl, rozkládal, brzo

bh

jež

Velikosti provinní

vidl onu hanebnou modlu,

oltá,

rozrazil

Za

zvadlá

nižších ale strašné

potu

u velikém

zde pi patení se svaté hory na místa,

jako

nepocítil,

zený

sem tam

a

nco

z

Geramb,

jpraví

mé

zpomínky

se

na mysli pemítal zázraky,

inil, jednak

boko

hradby

vyuoval.

byl

je

brána k tyvidcetiletému bloudní,

jest tedy ta

stranu obrácen,"

v tuto

skále

chod myšlénkám svým. daly;

na Mojžíšovu

a

k dalekému El-Ariši hledíme.

my

i

shovívavostí celý rok

poloukruhu

v

se

rozpukaných skal: tam

a

kamene vodu vyvodil,

z

kdežto jim ohromujícím je hlasem desatero

;

nevýslovnou

s

na dvojí rovinu pod

až

od paty posvátného chrámu severné se rozprostírá

kterážto

rovinou,

kde

a

,

se ubírali,

synové

šel

Horlivosti [sraelšti

navrá-

V síle pokrmu

pišel,

zajisti-

I

horlil

oltái

pe*

ZstaJ

>krz téhož

and-

sem lv<

pro

zboily

J

35 proroky tvé

mi

odmnil,

jemu liký

A bh, aby

vetru Hospodina;

zemtesení ohe

opt jina

(Kterak

již

hoícím

ki;

—

tvá svou pláštm,

kryl

—

povédíno)

bylo

vdl:

Horlivostí

hlas

aj,

skrz

i

pes

pichází

se

el

Džebel

výše vystupuje

a

stojíme!

ped

tu

od kláštera as

poád vzhru,

touž

bohem

s

as

prvních

Od

!

úžeji

Mnoho

jest

o

hoícím ki

nacházel

vršku se

než

až

pi-

mu

jakož

stalo,

A on odpo-

Eliáši!

a

z

dávných

vkroiti se tam

„Klášter

Dva

promnní

tisíce

berta:

skály,

podnes slov

900

stop

2071'

moem.

na Si-

jest.

vážnost

zde

jich

i

mocné zde uchváceno snad nikdo ješt

a

vypravovati

bu

severn

Mnichové zachovávají

tedy

Sinaiští

,

tu

anebo

docela jina.

s prostory stojící,

slyšíme,

rovin

v

však

toto

hledl

tedy

poustev-

a

mnoho

dokonalo,

vystoupil.

jest %

kaple

Kdožby jest, šel

druhá podobná brána

tu jej

teme neb

Sinajských

Mojžíš

stojí.

;

píchozího napomíná,

mnoho poutník

od Mojžíše obdivovaný

stíbrem

Horebské

1400

si

na Jich

dol.

stop

ní-

k tomuto místu

uméleckv

jest

nesmi le bosýma nohama.

pána Krista,"

nižší

a Již

nebyl

vrchol

zddnou

náramných

pod

dolejška

z

ješt pehlednouti

jí

která

svj nábožné

Sinai poprvé

ten

a Eliášova

vk

která

kaple Eliášovy zaznamenáno,

tento

hoe

ke

míst

tom

na

kými zdmi ze samých

nad

se

Eliáš,

velmi drsnatá, píkrá, vede

jest

posud ješt srdce poutník

i

jištní klášterník

zde studánka, cypiš

vydlaženo

)

v

uslyšel

nad nížto kíž postaven

místa.

horou Sinai a horou sv, Epistemia

povždy velikou

7

v

ml

pak

Protož tu vždy stávali katolití du-

se

svírající

blíž

na

na že

,

dle

:

práv

prý

do údolí mezi

aspo

aby

obyejné pedstavujeme

že,

Mojžíšovi

na vrchol Horebu vstoupili.

první brány,

zde život

ano

na skále

jich

na Sinai neputoval,

Když

kesíanstva

podstoupilo,

stezkou,

vystavenou,

zpovéd od poutník, prvé než

muednickou smrt

klášter

!

Eliáš

Ta jeskyn

zaíná, ale nelze

bohem

schválné

nkolik krok dále mezi

bývá.

když

po

tichého."

po tvrt hodin k pramenu sv. San»aria

až pak

ješt jednou napomínala, aby pomnl na svatost za

—

a (když

atd.

400 krok,

nám známá

výšina

tul již

;

pak byl opominul smíiti se

ník

vtiíka

tom a

Odtud podobná cesta ješt hodinu podlé dvou kapliek

pivede.

branou jako

pijímali

a

poutník

„Což

jeskyn,

aby pomnl, že na posvátné místo vstoupiti chce. chovní,

).

v

Hospodina;

koucí: Co zde dláš

údolí klášterního

z

již

rozkotaniny skal,

Majan

výš

hromobití;

není

ale

ekl

i

a vítr ve-

;

vede.

Na Horeb

ili

a

aby

nedaleko od ní poíná se Sinaiská stezka, kterážto odtud ješt

vede, zaíná se hned

nai

nmu

k

se

stal

—

dveích

ve

stál

tudy

svém vyvoleném míst

blesku

okusiti

pjde

po ohni chuení

sem pro Hospodina..."

horlil

kaple Eliášova, stop výše

a vyšed,

Hospodin

:

a

;

mého,

života

svému pemilému

ped Hospodinem vtom zemtesení

tomto

na

v koui,

vtiíka slávu Nejvyššího

tichého

hlasu

bh

se

zjevuje

Israelskému

lidu

:

není

Hospodina

v ohni

není

ale

:

hledají

sluhovi

Proež pikázal mu andlem, a aj,

skály

a rozrážející

hory,

te

a

a setrvalost

ukázati.

po vetru zemtesení: ale

a

sám,

já

vrnost

hoe ped Hospodinem

stj na

podvracující

a silný

sem

zstal

i

se za takovou

jemu sám ve sláv své

se

chtél

„Vyjdiž, a

:

meem,

zmordovali

odjali."

jej

praví

Cieramb,

žulových sval

„jest

obehnaná.

co

pkná

než vrchol Sinaie, ležíc dle Russeggera:

Sinaiem;

nebo

dle

Russeggera:

vesnice,

Tato hradba

7

)

vysojde

do

1982', dle Schu5115', a dle Ruppella 44fi6'

.

56

nepravidelných,

cko

jest

lam

60

lam

rozliných

dle

chudobné píchozí nikdy

tu

se odbývá,

vidti tu

skvch

pochází.

jenž

napotom

ono

stavení,

poušt

z

ješt

oí

ani

katolíkm ku pomoci, svatyn

ani jedinké

již

527

1.

bývalo,

kostel

za

„Duchovní

ecká

a úskoclivosl

arciotcov-

.setkaly

tím

B

nhož

ped

ale

sto

vyhnáni

pocítil.

tyidceti

a

Jety

na tuto

Já

byli.

Ach! nepiispje-li nebe

pomalu veškerá svatá místa odejmou,

jim

mne vedoucí,

do kostela

bratr,

ukázal mi na mešitu

mé pekvapila;

chrám

dvma adami

se

dle

vy-

sloup

ve

kterážto

,

bývalé.'- 10 )

žulových

nad nížto se pne modré, zlatými hvzdami poseté, na sloupech spo-

se rozdluje,

Tyto sloupy

ívající klenutí.

as

z

nenechajíce."

jim

chrámová

„Krása

lo

hojnost

Ješt podnes vidti tam

vystaven.

z

rení jeho vystavena byla pro Araby, jindy v službách kláštera

trojí

panuje.

jest

,

dcery Jethrovy

abych živoucí bolesti nebyl

upíti,

zlato

spatuje

prý

kterážto

od eckých odpadlík, kteí nyní v držení jeho se nacházejí,

památku nemohl

Vše-

budov.

poádek

i

vysvobodil. 9 )

katolíkm

které

skupina

domácí poteba dostatené

jimiž

studné

této

blíž

od císae Justiniana

„Klášter byl

nejvtším potšením

s

Mimo prameny,

práv

se

Hebrejský

lid

a

vystavených

nejvtší istota

povstnou studánku,

jednu že

Ujištujit,

všude

ale

;

nejprv

nepestává.

téci

vody, která

kostel

vnitek jest pouhá

pud

na velmi nerovné

rysu

na

až

,

zdélí: 8 )

má pes 80 sáh

jehožto každá strana

étverhranu,

pozdji nepíslušné

dostaly

rozlinému druhu, nejvíce korintskému; stavba pochází „Celá podlaha, jakož

stny svatyn

erveného

jsou

z

bílého a

„Kostel se osvtluje množstvím stíbrných

a

pozlacených

i

omítku,

sádrovou

poátku šestého

z

náležejí

a

století.-"

italianského

mra-

moru a práce pekrásné."

Rus

pocházejí;

Stny

ívá.

nebot

jsou

jsou zvláštní ctitelov svaté Kateiny,

ti

mnohoetnými obrazy v krásných rámcích

Na

to

sem

Moji.

3,

1—7.

byl veden

do

do vnitnosti poušt,

ohn

prostedku

z

»

aby se podíval,

ke:

zavolal

na

Ale

zem

Isákú,

8

)

stojíš,

a

ženy

toto z

ke

veliké,

prostedku

hoel

psáno v

Stojit

A ekl:

svatá jest.

bob Jakob.

I

zakryl

Mojžíš

když hnal stádo

a

Hospodin

nesROfet.

Hekl

plameni

v

Mojžíš;

tedy

neshoi ke. Vida pak Hospodin,

pro,',

ke

však

a

mu

se

ukázal

I

a

ekl

Já tvái

obuv

zznj

jsem svou:

Kterýž

Mojžíši!

Mojžíši,

:

on ekl: Nepibližuj se sem;

dl: Zdet jsem. na kterémž

bh

\idél,

a

-idm

knze Madianského;

teste svého,

k hoe boží Hoen.

pjišel

blíže

spatím

kaple hoícího ke.

nazvané

tak

10.:

„„Mojžíš pak pásl ovce Jethra

Pjdu,

však mezi

není

okrášleny;

od

odpo-

nyní tam

njakou cenu mla."

nimi ani jedinkého, jehož malba by

II.

vesms

které

lamp, kterážto

noh svých, nebo místo,

z

"ho tvého,

híih

nebo

že jde.

odpov-

nesml

bh

patiti

Abraham, proti

bohu.

Robinson vymil toliko 2 4.V délky, 204' šíky tverhranu toho. Pro vetší pevnosl a bezpenost pistavno ješt nkolik vží stelbou opatených brána jest alé zazdna, proež se každj píchozí jen skrz okno po provaze do kláštera dostati muže, cht;

jí-li

9

)

11.

ho mniši do vnit pustin, Mnjž.

2,

I0

) Tischendorf

12

že klášter jejím vil.

Mimo

a

v

kruhu vytáhnouti.

15.

pozdji

lei

\\

mešitu

o ní praví,

stavním zkáze a

hlavní

u-el.

chrám

jest

že

ji/,

hodn

péstnonti

se

zdá.

Pr.uí

ae,

kd\ž pronik Mahmnet boru Sinu byl navštíto

ješté

32

jiných

kaplí.

37 Jcmužto ekl Hospodin

abys vyvedl

novi,

sem

Vidél

:

trápení

mj,

lid

syny lsraelské,

„Práv na témž míst, kde

vné

vena kaple, aby po

ským

Návštva do

Tlo

ložena.

svatyn

Tato

sem

slyšel

podání vysta-

dovoleno tam

byla

pod ním

a místo

svtice boží bylo ješt, jakž mne

této

dle

Není jina

zjevil,

všem podobna svatyním

ve

jest

—

byl

zachovala.

se

museli

je

aby

je

lety

celé nepo-

ped

loupeživostí

zpsobilo, že

te

„Okolo desáté hodiny pišli pro mne v slavném prvodu, aby

mé

arabskou uchránili; tím

jakož

ale,

se

skrýše

vlhkosti

i

zejtek pood-

byla na

ped 60

ujištovali,

na místo penášeli,

místa

z

Palestin-

jest místo posvátné."

kdežto se ostatky gv. Kateiny chovají,

kaple,

Od tch dob

rušené.

zázrané toho

spoívající oltá

vysoký na sloupech

:

kik jeho

a

'•

Egypta."

z

bh

se

asy památka

le bosýma nohama.

vkroiti,

mého v Egypt,

lidu

tch, kteíž jsou ustanoveni nad robotami ... Ale poj, a pošli tebe k Faraó-

tvrdost

pro

jen nejhlavnjší

ástky tla toho ješt pozstávají."

mla.

schránce ostatk, kteráž nyní otevíti se kostele,

lampy

všecky

a

rozsvíceny.

byly

vkol

do sebe mají, že líbeznou vni otevena,

al

již

z

sebe rozšiují.

nejlíbeznjší výdech

ni

pipevnnou korunu mla.

dosti

sem nkolik vzácných prsten,

s

lez

i>

když

dáž,

télo

jí

neukázali;

n)

jak

tak,

sem

ji

bylo,

O

..Kateina,

prstenu

s

Aby

uctivostí

samého

opt neobyejnou

Spasitele

vypravuje

se

tam

spatil

znamenaly.,

Vypravovali

mla le

patri-

povst,

následující

za pravdu

slyšel,

teh-

dostala.

byla

velikou pelivostí, a nikdo,

tomto

vy-

umlecky

velmi

svtice na prstu

jejž

od

od duchovních otc

císaovna ruská,

obdržeti.

I

zakládala

byla Sfjbé

na

vci

již

té

doká-

veliké

mocnáce,

odhodlali,

se pak k otevení

že arcimandritu

že

schránky.

dstojenství svého ozdoben,

vydali;

k tomu také

vyslanci

po vli

s

nemli

v

nem

chuti;

odepeli, toho se ne-

po dlouhém zdráhání se

S nejvtší

budou.

slavností

Arcimandwt rouchem pekrásným odn, se piblížil,

nkolikymi dary

Tato žádos-t otce duchovní velmi podé-

tak horlivé ochraiiitelce kláštera,

chtli opovážiti, a aby prsten

konené pedce

kdyby mohla onen prsten

dávno pála, tolik,

tam poslala, aby -ve jménu jejím prstenu požádal. sila.

zejmé nehty

prstenu,

ho

ostihajít

byl

a

démanty veliké krásy.

a jejž

v

zvláštnost

tu

však nevydávaje,"

Kateiny

sv.

ale

nesmí se ho dotknouti.

arch sam.

kterouž podávám

zanou

na skále nalezeno

její

Toho prstenu mi

mezi nimiž jeden

mnohem drahocennjším

jiném, ješt

s velikou

byla

Pak vyali ruku, kteráž

blost byla podržela. Na prstech, na nichž se ješt

mi

ostatky

již

skutené, sotva že byla schránka

zlalovinu zaobalena

v

erná.

Byla celá

A.

že

Pedstavený

vystupoval.

klerážlo

hlavu,

sebránky

ze

nejprve

povdli mi,

1

ke

doprovodili

pedstaveni nacházeli se

Klášterní

aby prsten

ze

schránky

a

pikroilo

všelikými

vzal.

Ale

znaky

v témž

okamžení vypukli plamenové ohniví ze schránky, popálili peskvostná roucha opovážlivce toho,

a stíhali

jej

„Když. sine

mi

této

zavirá,

n)

dlouho, až hrozné pomsté jejich uprchnul."

kaple vyšli,

prokázal mi pedstavený

tu

zvláštní poctu,

že mi da-

dva prsteny, jimiž ruka svtice dotknuta byla."

rem podal

„Z

tak z

Por,

do

kaple odebral

zahrady

sem

se podzemní

tch otc duchovních.

Baronius annal. anno

306, XXMll.

chodbou, která se zevnit železnými dve-

Zahrada

ta jest

tém

samý písek; pro-

38 potek

tkající

stvím mnich,

iní

pimlivost

likou

„Vkol

velmi

Arabové

úrodnou.

vzdlávají

ji

pod dozor-

odmuje

stromoví a ovoce všeho druhu

zelin,

vše-

jejich."

v nichžto bydlí as padesát arabských rodin,

kláštera jsou stany,

takoika

pináležejících.

dovážky

za jistý plat,

d

však pedce

ji

dostatená hojnost

a

svj dobytek,

Mají

své velbloudy

aneb na srážku svého poplatku;

klášteru

všecky

poskytují klášteru

a

pocestným hovad svých k

i

jíz-

propjují."

„Druhého dne

pry;

tud

tmi

také

peeti

místo

tím

dva

prý

rukopisy velice

své byl

622

Pvodní

lati.

zejí

kestanm

výpady

komu by

komu opt

pímo pod

<eti

svatých,

sebe,

velikomyslnost,

U 40 muedník

nebo lépe:

o podnikavosti

a

jeho

se

nazývá.

prvních zakladatel jejích;

vytrvalosti

ke

všem

vrchole skáceti, rokliny vyrovnati

Tímto klášterem,

v

se

nábožní kestané

jest

pozstaveno

dokázati,

piísti se mla."

El-Erbain,

Egypta utíkali,

z

nebezpecensvím smrti hrozila; pohori

Sinaiském.

pedstavených,

scházejíce

—

až

.

u)

kdykoliv tu

U tyidsvdící

až

podnes památku

nová

jim

as 8

i

jejich

dne

Sinaiské,

Sinaii

štrbinách 1

2 mil

;

poušt Raithuské

nobot a

sv.

1.

ledna. 14 )

536

bibli.

13

ii

1823 poítalo Fcliol/.

chrámu

se

nkolik

biblisch-krilische

)

Dionya Alexandrijský se o

)

Por.

k

viz:

Acta Sanclor. Bolland. Jan.

II.

:

I.

že

i

pag. 1.

996.;

961.

ukrutnost

již

uitel

století

bylo

již

hory

vyslanec

byli

i

sv.

svou na Sinaii

V

poznali.

sem

biskupská stolice Faranská

v nichž

a

Saracen,

do Carohradu.

nahoe

se

po vysokém

od divokých

snmu

eckých rukopis,

set

Rcise,

s.

Sem

neb pohanská

svých

,

Faranského,

tom zmiuje

Ouaresmius elucid. terrae

u

vku. V polovici V. knz Thconas jakožto

pišel

vnost a bezpenost toho místa byla píinou,

Léta

stop nad

a jeskyních

Saracené

veku dal císa Ju>linian pevný klášter vystavti, kterýž sme

n)

5366

vk.

židovská

okolí

z

stí-

prodlali

ohavnou smrt podstoupiti muselo. Církev

jich

14.

nkolikráte opélovali, což trvalo až ku konci IV.

nkolik klášter na

ukrutnost

zem, a

,

odtud

Horebem,

a

konené od nových pronásledovnik,

pak

pepadeni byvše, na jedinkém míst 40 slaví

sobe

kestanstva za prvních

v slujích,

žili

v uritý

se

místm

své

zraky

j.:

t.

vidti jest zahradu,

Kateiny

sv.

památka pronásledování

udnachá-

ni

nebot nejen že tu nižádné

k jiným

zpodu mezi horou

ležícím na

morem, zachována

pístup

a

Egyptu

I.

ano ani dostateného písku nemli, muselit nejprve záhubou jim hrozící balvany nící

sám

císae.

pepis

spustme nyní

leží,

tu

I

Mezi

jehož se Svatokateinského

Krista Pána,

pat

že

proto

provívajíci,

listinu

Promnní

Selim

ale

vkm

Budiž tedy píštím

uvidíme jiný klášter, kterýž

a

když

)

tureckého

na pergamene

dav jim

od-

již

12

prorok

nižto

v pokladu

nyní

podvrženou,

za

stáí.

rozkazu

na

psaná,

kláštee;

v

vrcholu vidti nebylo, proto že za Sinaiem a na

do propasti

kži

se

listinu,

pokládají

klášterem

s

již

pepis Mahometova

sajží

vždy

též

velmi píznivé.

podvržení, a

Seznámivše se

uení

na

vysokého

nejsou

ale

jest

,

byla

Sinaiským

však

listinu

Nejznamenitjší spisy jsou však

nachází

vytiskl,

1517

do

až

dobyl, odejmul klášterníkm

váži

literou

akoliv byla v rozliných asech

kterážto ;

jest.

nacházejí,

si

kufskou

listina

prsty

od roku

znamenitá

dosti

sami

pvodní

krestanúm;

Ped

otcové

jichžto

,

tam

se

sem knihovnu,

navštívil

pede ješt

vydrancována,

VI.

Pebyla

mnohý zlomek

149.

250.

viz

Karlíka

Euseb.

životy

hist.

eeel.

svatých.:

1.

VI. sir.

42.

100.

39 Když napotom mahomedanské války zuiti poaly,

penesena. asi

7000 mnich;

kláštee sy. Kateiny

v

tiidcet

4000

homedanské, sotva

po východní stran Sinaie,

táhne

Israelský

lid

Tuto se stava

stál,

Sinaie

Mojžíš

ohraditi

jej

píbhu

zástup v

veliký

ném

mimo

i

chožby

z

sméstnati mohl, jest-li

se vysvtlili

údolní

prostranství

ped optováním mluvil as v

božského hlasu,

že

oni

,

slova:

zpytování.

Tuto

dtinská

zeni jeho

práv

ze

Myslil bych spíše,

božímu,

nepíslušných

slova písma

ukazují

trné

,

aby národ

nim

Butež

:

že je

Mojžíš

že

údolí

némužto

praví Tischendnrf

v

zcela

biblické

neskonených mocegyptské jsou

jakoby písné vze-

obr;

aby se v

stí-

bázni Israele

s

pyramidy

hrozící

dost

v

jen s Hospodinem

mne

pohížila

co

takmé

korunujíce-

dva miliony lidu tá-

ni

Ale

byly vykázaly. z

lid

vyvedl,

ležení

o

tábor se tuto

aby se

opt táborem

do chrámu k slovu

Vyvedl na nkolik hodin jen jako

vci doma v

„Tedy Mojžíš posvtil

:

sám

tomto

mešita, hlavu jeho

i

nepestupné meze

zbytených

a

Mojžíš

a kte-

se

jedné strany posvátnost Sinaie, s druhé pak píkrost pro-

s

hory

vystupující

kaple

údolí nikoli nepostauje,

nejedná; nebot nestojí psáno,

položili.

k

mohly, kdežto

položiti

tjší jako

nmu

k

proti

dol

vrchol shlíží

se

tulí

as,

pro

dalo,

byla,

njaká nesmírná stavba

Sinai jako

Jeho

chtly,

že prostora tohoto

sice,

borem

nápodobení.

zmírniti

O

Vadi-Sebayé

údolí

pedemnou

aby

chtjí.

býti

njaký chrám dávno zaniklých

ností, jako

Vímt

stojí

prosbou jeho,

s

i

poslušní

slov

Návštva má v

tato

jen

jeho

rádi

nesmírná po-

a

snnosti hlas božský poslouchati musil, cožby se ovšem shodovati zdálo •

hmlo.

Sinaiské

valné jest, že

tak

vle Svrchovaného

že

se

místo,

to

pohledem velikána pojmouti, pn

že jedním

lze jest,

to

hory

s

prý

jest

nebot velikolepost

shodují;

se odtud vypíná,

musil;

pod jmé-

klášterní,

nejnovjšího domnní,

dle

to,

a

tom pak až k samé páté jeho pistoupiti rak

údolí

když desatero pikázání božským hlasem

svobodn

tak

blízkost Si-

;

tudy možné jest dostati se do jiného údolí, kteréž

všecky okolnosti toho

prý

ma-

celého polouostrovu, nyní zcela

docela nevzdlané a hrubé

i

již

dvadcet neb

asi

žeby mnoho pi nich psobila. 15 )

se,

Bostan známé;

i

snad

a

právo od kláštera Erbainu táhne se dále na východ

nem el-Ledša,

kde

k tomu jest

bylo po celém Sinaii

v Erbainu,

obyvatelstvo

ostatní

;

obnáší,

naiských duchovních nezdá

V

nebo ti

nyní jsou jen asi dva

hotovi ke dni tetímu,

vyvedl je Mojžíš vstíc bohu z místa ležení,

dost pa-

ekl

svá.

manželkám svým ... A když

dole pod

stáli

to

A když vyprali roucha

lid.

nepibližujte se k

a

Na

zanechav.

táboru

samou horou."

Po slavném provolání desatera božího pikázáni mohl se zástup tou samou dolinou do ležení svého

nynjšího

Erbain

K.

rovina

P.)

za

Israelity

dimem

Obé

stojí.

Horebem

jedná

ukázal,

w)

a

má,

aby

Por.

o

to,

z ni

Alioli

leženi jejich

aneb bylo-li t.

roviny

v rovin

nelze dle

kde

hodí se

výborn k

z

udati.

podání klášterního

udeením

Bibl.

s jistotou

ta

holi

za

severozápadní stran

Horebem

po severní pat Sinaiské, kdežto druhý

Která však

byla

Rahah, na

rovin

v druhé

skála,

Dle

všeho

podobá

však

bh,

vyvodil hojnost vody

Erd- und Lánderkunde. S.

boje

prostor

to

kteroužto

er

proti

se,

na

(Promano

zástupu, ,

který

biblickým

že to byla

Pi

Horebé,

leptajícímu lidu.

14Í.

klášter

Amalechovi

vlastn

-Rahah.

stoje

Sinaiem, mohl

a

nesíslného

tak

dvou

téchto

jest

táboru

k vedení

Sinaiem úplné postaovala

v Rafidim pepadl. slouti

posléze jmenovaná; totiž

bylo-li ;

odtud údolím protjším,

vyjíti

nní

navrátiti,

kláštera

této

vci

Mojžíšovi

Klášterníci

Rafi-

prostora

se

byl

vzpomi-

40

a ten

íej

zejm

což

Meribab jmenují, ukazuje,

Rafidim

údolí

na

,

asu od

postupu

Výška

ploská.

sousední bory, až

vtší

jest

24 dr, každá

tolikéž

i

má

díra

od Horebu

hodná

tolik

50

hloubky

stopu

po

se

sob

se

dv

Mimo okolí,

mechem

ostatní

porostlí,

pedmty

enem

velikánu

hlavních

tí

Odeberme

nebi vypíná.

spolu se zástupem

se již

s

obrovská

tato

nejen pírodu skalnaté Arábie poznáme, ale

jest

lid

z

zem

vedl tebou,

neb

Jest-li že

druhého, vy:

ty

tvrdé

se

shllil

A

«)

i?)

18) 19

)

20 )

šíje

synové

Hospodinu.

spodin,

....

já

byl

nás,

pedchdce

nevyvozuj nás

—

_ IV.

—

33.

32,

35.

33,

15. 10, 1.

stáno.

daleko

se

i

Mojž.

návrší jest vlastn jen ko-

1

—

svých

'

ív

')

vzniklo

11,

Mojžíš

nazval

33.

vrchole k

z údolí

Rafidim,

po poušti dovede nás

výhodu takovou,

míti

—

vstup z místa tohoto l6 ) l

')

—

ly

z

.

.

z

poušt

Sinai

se.

A

ohe

s nebe

.

.

jako

kterýž

,

.

I

.

.Šli

se

stalo

vy-

)

léta

)

úmlu-

tedy s hory Ho-

na

Ta bér a hích

s 18

19

z stánku

stýskajících

zapáliv se

pro

si

ekl Mojžíš:

I

.

se oblak

vyzdvihl

(kde pobit

nebát nevstoupím

.

....

místa tohoto

reptám lidu

tvj

lid

i

tvého andla,

jméno místa toho

od místa, kde jich

3.

mohutné

své

trojice

Budeme pi tom

Což když uslyšel Hospodin, rozhnval

Mojž.

11,

Mezi tím

atd.

snáze porozumíme jinak tžko pochopi-

téhož msíce,

po boulích

Israelšti ilni.

zadní díl

)trhno\

II.

tii

Jdi,

udlal Aron)

pošli

bží

hladkost

útlým zeleným

sme obecného pehledu Sinai-

abych snad nezahubil tebe na cest.

jsi:

sám nepredejdeš

spodinovy cestou proti

kteréž

msíce druhého, dvadeátého dne

biah

i

telete,

Egyptské

lid

ka:

Hospodin k Mojžíšovi,

hích

pro

dr

i

Poínal pak Mojžíš sám vypravovati takto:

telnému vypravováni o Israelském bloudní. „1 mluvil

i

od každé díry

tato

vysoké roviny Sinajské er-Ramlé, ili

Petry arabské.

do

cíli,

ukážeme ješt na

bez všeliké jiné poroslliny

i

nabyli

celá výška tohoto

že

druhé,

jsou krajové stok

Sinaiské,

nhož

z

,

drami

pozornosti

zvláštní

Pedn,

Israelským do zaslíbené zemé; jejich bloudní

žádoucímu

k našemu

pesvdeni,

i

tetí,

kámen docela bez mechu

ale

Prošedše takto nejhlavnjší

ského návrší, spolu pak

Za

kolmo dol.

stokou, a od díry

12,

v némžto nižádného pramene

k zemi snadno pozorovali jest jakousi zvláštní 'hladkost. Za

jakousi

má

strana jich

ješt

to

zázrak božský v pochybnost bráti nedovolují:

kteréžto

okolnosti,

ploská

stopy od svrchního kraje skály,

Popsavše takto polohu skály,

vody.

aniž jakékoli jiné

šíka ale

tomto nesmírném špalku

Díry jedné strany nejsou spojeny s nalézají.

vypráhlost a neúrodnost celého rozsáhlého

jest

nenachází,

V

a palec šíky, asi

(prostedkem);

tlouštka

i

er-

z

druhé pak k Horebu obrácené,

s

stop obnáší.

vodorovn

leží

druhé, aniž zrovna naproti

strany

okrouhlá,

prst vzdáleny.

od sebe jsouce jen nkolik

l

pijde

,

Tato skála jest veliký balvan

svalila.

podobné

nejmén

všecky

;

se

tém

12 stop,

obnáší

strana okrouhlá

sem

strany

objemní ára

že

tak

,

s jedné

její

její

jest

že

„svár a pokušení"

pater Sicard, popisuje

Jesuita.,

krok

nejvýš sto

Messab a

až podnes t.

sebodné cest k vysoké, menšími skalami obklopené skále, kterážto oddlivši se v

vené žuly; podoba

ni

který Arabové

ten,

na Mojžíšv název „Massa Meriba,"

v rovin er-Rahah, nedaleko Erbain.

stoji

V prosted

takto:

dosti

se

le

onen zázrak, neznají jiného kamene,

najíce na

n t.

sob ohe Ho.

.

.

Zapálení."

neptáni

popáhJ,

,

41 opt nového híchu

-e

ji/,

„Nebo

dopouštjí.

ekl: Kdo dá nám masa k jedení? Egypte darmo.

maso

Ješté

nova

.

.

bila

.

Táva

.

t.

duše naše vyprahlá

.

v zubich

bylo

nost manžela svého

...

jako

sníh.

z místa

.

slov,

hnuvše

a

stany v

rozbili

zmínka

Ressa;

hoe

Pišli ste až k

.

na zemi, kterouž Hospodin

bh

náš

otcm ka

Mojžíšovi

tvým;

Seffer,

Pošli

:

("kolení jednoho

z

a

opt

ani

se

eho

Udlal Mojžíš,

knížat.

ježto

noc, byli

silnjší jest nežli

své

obyvatele se a

což byl

Hospodin do Zdaliž

zem

té,

Mojž.

)

IV.

)

V. Mojž.

aneb

1.

náš

Aronovi

a

jí,

na

této

veliké

Nikoli

10.

19—21,

se

se

15.

zase

a

do Egypta?

do Egypta

!"

se

nemžeme

—

o

.

.

1

i

ekl sem

Hospodin k

poslav z pousté

vyzvédai

te

k tomu lidu vstou-

kouce:

.

Pohled

z

Zem

—

ta

obr,

pokolení

všecken zástup, plakal v

bychom

ženy,

pešli sme

jednoho každého

zase

Enakových

kouce:

synové Israelští,

poušti!

z

se

sluje,

e

mluvil Hospodin

mluvil

,.A

navrátivše

syn Tedy kie

všickni

do

a již

nám.

dá

jakož

—

kterouž shlédli

abychom nepadli od mee,

a navratme

12, 1,

utrhali zemi,

i

pímo

rn

Horebu,

z

rozkázal Hospodin,

A

pravili:

nim jako kobylky.

není lépe navrátiti

novme sob vdce,

2i

my;

jedni

nesmírné

a

do Kadesbarne,

vládni

tam sme vidli jakés potvory

Mojžíšovi

proti

zemeli v Egypt,

jaté.

zl

,

že jsme proti

zdálo,

reptali

—

z nichž

konené

ta;

Kades-B a

kteižby shlédli zemi Cliananejskou ...

muže,

se

Lebna

z

Maceloth,

v

i

bh

strachuj! 83 )"

dnech ...

nebo

strašné

„Šedše pak

vstup a

zemé po

zžírá

Cela

té

Kades neb

které

.... aby vyzvdli zemi ....

piti,

Arada

když sme pišli

tvj dá tob:

na

Lebna;

do

na

byla

bravše

*e i

k severu, ažby pišli k hrani-

dále

v

t.

poušti,

a

Paran neb Sin

nmž

Israehtúm bylo pikázáno, aby

ale

Farau muže knížata ctyidceti

pišli

hora

jest

ta

nehnul se

lid

Rethma;

do

písli

z Ressa,

dvakráte stany

se,

neboj

kteráž

k místu, o

dostali

Nebot

vyšedše

a

:

)

Amorrheiských, kterouž Hospodin

bh

dní

Odtud vyšedše, pišli do

hroznou, pevelikou ...

tuto

sedm

malomocenstvím

se

31

Neboi zní o tom písmo:

táborem.

položili

Což když uslyšel Hospo-

bélející

hrozné poušti,

té

než se

houfové jejich

rozbili ješté

I

k

se

Ponvadž

se

ubírali

táhli,

a

k poslednímu stanovišti svému na

všecku poušt

vám

za

ze

stala.

hoe

stany na

rozbili

zemé

tam se

stan

Remonfares.

stany v

cím Palestinským. bližili

se

prvé

ekli; Zdaliž jen toliko skrze

a

?)

Mana ukázala

Maria ven

poušti mezi El-Arišem a Petrou. zaslíbené

aj,

rozložili,

pouti

Sinai.ské

šedše,

odtud

a

.

.

tedy* jest

ptkrát

rozbili

se,

.

vytrhnuvše, pibližovali

se

této

Rethma,

—

Ma-

mluvila

1

snad pro dstoj-

(kterážto

,

nám podobné?

i

dokavadž nebyla zase povolána Maria."

kdežto

zaátku

nemluvil

Zdaliž

na né

se

Haseroth

z

Hospodi-

Kibrt-

místo

to

zstali tam.

a

manželku jeho moueninku

nad Marii se vypínala

?

Vylouena

.

toho,

A

z

rozhnvav

i

Haseroth,

pišli do

žádosti,

pro

Mojžíše

Hospodin

mluvil

Mojžíše din

Hrobu

z

Aron proti Mojžíšovi,

a

jest

v

manu...

tu

a hle prchlivost

nazváno

I

naše, než

.

.

jídali

Hrobové žádosti.

j.

Vyšedše pak ria

cholerou).

(t.

sme

které

ryby,

oi

pestal takový pokrm-,

ranou velikou píliš

lid

masa, sede a pláe

žádal

nic jiného nevidí

jest,

aniž

jejich,

náramn

lid

Jcšté rozpomínáme se na

dli

zhynuli

a

tu

O bychom neuvedl

nás

naše nebyly zavedeny

ekl jeden

k druhému:

Usta-

42

budou na

ležeti

zase,

se

..Vratíe

když

na

ste

84

horu.

svdectví

pak

Archa

)

ped

Protéz

vyšed Amorrhejský, kterýž bydlil na horách, a

Hospodinem, desbarne

neuslyšel vás,

Mohouce tedy tam,

dní

jejich,

ral

trvalo,

let

ženami

\

.

zamordovali

-te

Aron k zástupu

kud

na

kli

tvrdošíjný

je

napotom

ního

se

ztropivše

.

.

37

—

•S)

iv.

W) 2; )

08 )

— — —

14.

Mojžíš.

— —

|

a

Aronovi

i

podvrátiv ale

lid

\,

v

Ze

ste

lidí

1

udeiv

do

—

-1.

:

msta

sešli

Zdaliž

dvakrát

neuvili

zem. 26.

14.

go,

1.

2 1.

3.

20,

2—4. 10—12.

skály

z

mi.

kterouž

30.

32

dám

umela

34.

3e

dobyl

Maria

tu

jméno proti

my.

vyšly vody.

1

v

moc

Aronovi,

a

ped

mne ped

Tatot jest voda

ekl

že

prv-

Horma,

toho

i

dva-

pochována

a

místa

i

do-

tak

,

msíce

Mojžíšovi

svými

:

v této pou-

a dal Cliananejské

abychom

posvtili

jim.

ohnm,

lid

Hospodi-

naše

hovada

budeme moci vodu vyvésti?

léto

ve -kalu.

abyste

—

tuto,

dru-

to

rozmáhal,

se

rozbroj

mezi bratry

zahynuli

byli

reptati

tyrideátého,

již

50

po-

poalo, kouce

poslušenství

a

nazval

a

:

když na

zahlazovati

Hospodin prosby Israele

poteboval vody,

holí

I

2

zem

živa

mezi všemi pruty všech

roku

Kades.

diví sbí-

jinými

s

za

je

a

blou-

zprotivili.

v sobotu

též,

boue

vážnosti

jejich

bohu

milostným zázrakem

i

Naposled

zstal

lid

vyslyšel

40—43.

1.

pak

aby

tak

;

poal

sám

Hospodinovu na pouši

Aronovi:

IV.

konené

;

sobe

ekl jim

pak

Mojžíšovi

v.

ped

kárán byl od Moj-

lid

byl

Aronovi

a

vznikala

bh

a

církev

vyvedli

Mojžíš

protož neuvedete tchto

24)

Mojžíšovi

O bychom

pozdvihl ruky,

»)

honí

ste

nechtli dle píkazu

Abirona

i

odsoudil,

statkem jejich

když

a

,

Datana

osobovali,

proti

—

toho, jenž

Koe,

ekli:

když Mojžíš a

I

Když

)

ste .

okamžité; ostatní n. p.

své

úmluvy,

ímž

rozkvésti,

pozdvižení,

nem! Pro zemeli'

jako

tedy v Ka-

ste

se byli

jižto

bh

se vším

i

nenavrátil

se

do Kadesbarne,

prokletí.

a

bratrance

Israelských

on zmordoval,

kteréž

jest,

tak

slánku

8B jest na témž míst. )

to

plakali

Sedli

Tak

prospchem vyuovati mohl.

s

vrátili

jeho,

vás,

se

pijíti,

ti,

psobil, dav jedinému Aronovu prutu,

lid

pokolení,

náctero

i

Hospodin

lid

Aron do

Mojžíš a

shladil

božským.

tak

dtmi,

i

syn

hého dne množství

utekli

se pýchou vstou-

Nyní se teprv poalo

se.

dokavad nevyhynuli

t.

úad knžský

vzácnými Levity, kteí sobe s

zem

do zaslíbené

léta

zástup svedli,

byli

ukamenovati;

stany,

dvé

za

trestem zákonním,

zela se

Nevstupujte,

:

Mluvil sem, a

honil

navrátivše povoliti.

od pomezí Chanánského odebrati

38

kteréž

kázal

,

chtl hlasu vašemu

aniž

Israelité

museli

i

Vyzvdáte, kteíž žíše, jak

A když

L

náš

nevyšli z stanu. 85 )

Mojžíš

a

potkav se,

a

bh

mnohý as."

za

vejíti

do Horma.

vás od hory Seier až

Rci k nim

a nadýmajíce

,

mi:

ste

nepátely svými.

Hospodinova

vely,

bil

odpovdli

I

ekl mi Hospodin:

horu,

abyste nepadli

:

den poten bude."'- 1

rozkázal Hospodin

jakož

vaát

.

.

.

tyidceti let.,

na poušti rok za

erveného.

bojovali,

se rozkazu Hospodinovu

protivíce

ale

:

na

šli

neboi nejsem s vámi

neuposlechli ste pili

budeme

a

zem

Nevejdete do

tuláci

zemi,

ste

moe

jdte na poušt cestou

a

vzavše na se odní,

ste,

bojujte,

ani

vyzvdli

nicližto

sme Hospodinu: vstoupíme

šifi

synové vaši budou

poušti,

potu tyidceti dn, v

vedle

ka:

Hospodin k Mojžíšovi a k Aronovi,

mluvil

,,I

mrtvá

téla

A

Hospodin k

syny Israelskými; 38

Odporování.

)

43 Tehdaž museli opt od pomezí

ped Hospodinem,

byli

Dnové

jejicb

Palestiny

se

ale

"

^hy, obejd Mrtvé moe,

z

Hosp

k

lali

mst

hli

tam králi

sme tam

bydlili

v

Vedla

tžkosti,

v ..Víky

Znáš

'inu

a

ped

mj!

prvé odjal,

si

nezachoval

a

tobé po

nyní Jakob

krev

rukou silnou

a

Idumejská

Když

tut

vcech

mn

ote!

ekl k

vdli, žeby nad

;

uznali

k

až

zaval

kikem

bratr

za

že

bére,

to

musí

prositi

vlastního

pipravil

otcovo

kterýž

bratru,

Ezauovi

.-se

ei

a

otcovy

zdéšen

a

Edom

ekl

tedy

Edom

nimi zajisté

doucímu. A dostati se

tu

moe

nebeské

Zdaliž

ustanovil,

toliko

—

jedno po-

to

shry bude

vedoucím, kráeli,

tkával,

a

do již

a

u cíle

K

odluuje od

hájiti.

pod

plakal,

požehnáni

Araba slov,

s

ervenomoského chobotu asi

od strany

moem

údolím,

skrze

chtli

od Mrtvého

ním nezaínali.

nž

prý Jordán,

u Akaby se vy-

patnácte mil byli proplazili, též

pe-

Israelité

nižto

Mrtvým

totiž

nižádného nepátelství jež

k druhému prosmyku,

se

meem

aby pokojné podlé jeho pomezí,

shllilo,

pihlížili

práv my

a

rose

ekl:

otci

kdyby se do jeho zem, do

do doteného údolí,

do Pelry Arabské.

Araba výklonek

a

Zdaliž

on

prvorozenství

A když lkaním velikým

hotov jest práva svého zvítzil,

Když se tímto pepodivným údolím

cestv urazili,

požehnal.

Ale

tvé. :

Pánem tvým sem ho

nadeeným prosmykem

není,

dobré,

od Kades

prvé než ho Mrtvé

A opt k

mé.

Požehnej také

:

mei.

pístupu za

Isák:

zem

tunosti

nezná ošidil,

Jakob požehnán

již

požehnání

a vzal

uiním? Jemuž Ezau ekl:

V

svého,

bratra

!

ho jednou byl

žeby

uslyšel,

lstivé,

požehnání

abys

svého

bratra

mu otec Isák byl potomkm po jeho slepém

jeho

velikým,

tvj

Odpovdl

prosím,

:

moi ervenému tedy

sstoupili

pl

ji-

podílu svého, jehož

bránili

uchvátil

co více také

nmu

v

poušt pohodlného

léval.

více

již

Ezau

ekl: Pišel

A práv sme vidli, že

I

dostala

totiž

svých

požehnání

o

a

neve

nyní podruhé

a

Živ budeš

vedrati

se,

mne,

skrze

tyidcetiletým bloudním po poušti celý

a žalustné

stojí,

mné požehnání?

i

hnut jsa Isák,

moe

potomcích

v

Ejhle, kterak Israel

!

z platu;

ani

Kterýž

téchto

žehnání máš,

dobre

vody

píti

na levo neuchylujíce

Nepjdeš

:

Hle

abychom mo-

nebudeme

vinice,

ani

Právt nazváno jméno jeho Jakob, nebo podtrhl mne hle podruhé

:

tvé.

pes

ani

na právo

a

sme vo-

Egypta.

nás z

tvých, jsouce, prosíme,

Jemužto odpovdl Edom

prvorozenství

podíl.

za

mne, ote

mé

role

požehnaným zstane,

byl a že

vyvedl

Israel:

do Egypta,

a kterak

:

poslal

tvj

bratr

sstoupili

naše

otce

i

kterýžby

,

ani

Edomejem

právo

zem

Nebot

Isákovi

andéla

koninách

Nepjdeme pes

tvycli.

oklamal

prolévati

hotov jest,

,,Totot vzkazuje

nás Egyptští,

Proež

prosmykem.

to

a

otcové naši

kterak

cestou obecnou,

tvou.

zdarma

ani

zanechal.

doložil

poslal

bratrem

svaté

o

byl

slitování

i

a

odplálku

ošemetné byl

unavený,

otci

vyslyšel nás,

pjdeme

cesta,

zem

zaslíbené

v cestu vyjdu tob."

Hle jakou

jehož

nás,

trápili

nepejdeme mezi

"ojensky

r.zaua

na

pišli a

skrze zemi

dokavaiž

jediná

jen

k hranicím

stranou

Edomskému, aby ekli:

kteréž jest v posledních

z tvých studnic, ale

nak

kteréž

však

pomezí na vždy opu-

Palestinské

jižní

východní

totiž

dlouhý as,

za

Bades,

projiti

jinou,

Kades ku

se mohl.

i

p

MojZi.tfSiosly

národ nový, Mojžíšem vychovaný, hoel žádostí,

Chtl tedy Mojžíš

aby pout jeho skonena byla.

ne-

Mojžíš ani Aron hodni

ani

již

zaslíbené.

a

vyplnili,

již

neb

odejíti,

do zem.

vstoupiti

a

svého se nacházíme; nebo tímto prosmykem možné vj

chodu nebenosného pohoí

nho

tedy

do nepístupného Idumejská vejest,

Idumejského iní zde údolí

osamotnélou horu Hor nazvanou, a svýma

dvma

vr-

44 že nejenom pohodlnou vyhlídku

v takovou výšku se vypíná,

choli

nébrž

„A když

psáno:

stojí

zem Edom

:

stany

hnuli

Kades,

z

odporování.

Pojmi Arona

synm

A když svleeš

Hor. se,

ume

a

otce

ka

,

vn

že

ním.

s

[cli

t

°.n

a

Eleazara

synd

umel Aron,

tam .... Všecko pak množství vidouce, že

O hoe Hor

kteráž jest

Israelským, proto

roucha jeho, obleeš

z

Petru poskytuje

jest.

Necht Aron jde

:

Eleazara syna jeho

a

pes

vrcholem

a

pišli na horu Hor,

kdežto mluvil Hospodin k Mojžíšovi

nebo nevejde do zemé, kterouž sem dal u vod

stedem

celého Idumejského neb Seirského pohoí

i

p

etl dní." 39 ) Údolí

Hor obehnán

jímž

to,

Z

žíšovo.

Mojžíšova,

pak

ského pohoí, po pravé se

-tálo

ale

s\n

svých,

slovo

moem; proež

ervenomoskému

k

dále

šli

Petrského vtrhnouti,

pod Mrtvým

jako pi prvním prosmyku

,

:

známé

již

zaznamenáno: „Šli pak zemi Edom.

ekl

žíšovi,

není vody

:

Pro

aneb sotva

Piblížila

mlo

na poušti

ním

Edomem

a

mluvili

modld se Mojžíš

zachován

a

šeného,

ml

za

lid.

hrzou

jim

bylo dáno

opt podobného

již

tálo

bývalo

již

proti

a pišli

)

IV.

31)

iv.

Mojž.

— —

2,

20,

21,

jsa

lid.

pohledl

se,

že

Israelité

býti,

aniž

živ

vdli

vlastn

spsobni uinni,

bezdné

konali

Jl

bude."

Obraz hada

nezahynul.

volajíce:

22—26.

30.

aby mezi

zlovolný

„Zhešili

udejme od nas

,tt

Udlej hada

:

nho.

na

Hospodin na

k Mojžíšovi

modli

pro.

ani

Touž cestu,

ty

mdného, )

I

mdného,

do zaslíbené

hradského snad

do budoucnosti nahlédnouti.

6—8.

odbjným

lid

Had uvedl porobu na první rodie,

pak

Pišli

tob:

poslední omrzelost lidu

3.

vypro-

byli

nad lidem

ervenému moi,

k

poslal

tul

Hospodin k néimi

zachován

byli

spodinv duchovním smyslem

30) v.

jim

že

dopouštjí.

se

uinil na

sine.

hady. a

Moj-

tak

ki/.i

I

poto

pový-

Xeprv tímto obra-

zem

vkroiti.

nebyla vypukla, kdyby kterouž na píkaz Ho-

museli, vykonávali napotom v pozemském

ohledu množslvíkráte dobrovolné. Údolí Araba stalo se cestou královskou, a

89

zrcadlo po-

sotva

;

konené

Moj-

Není chleba,

?

zloinství

kdež poslední smilování-se

býti.

a

mluvil

1

jich

v srdci

Možné, zeby

,

poušti

Není-liž to

hnvali Hospodina

neustále

ho usmrcovali.

štípáním

konen

pamti i

let

niemný."

tento

pohoí [dumejské,

Hospodinu

jest

v

zem v pamti

doba,

ta

ho na znamení. Kdo/by uštknut žíš,

abychom zemeli na

,

má pokrm

tyidcet

obešli

poslední

proti

opovážili.

se

obrazem koneného smilování-se nad veškerým lovenstvem.

mli

sme

pro cestu a

druhých patnácte mil Arabou,

aby jedovatým

ze

i

Však nast v

reptati

aby z takovéto poroby duchovní

ohnivé hady, jim

býti

Egypta

z

ošklivosti

již

Hadové

i

»vi

porn

moi ervenému, aby nesnáz: a mluv proti bohu a

toho,

behu

Scier-

majíce.

vás.'' 30 )

potrestal

býti spolu

po

poušt

Hospodinu

idoli

opt nebeno

písn

vsak

se

vykonali

když

Neboj

jich

potebu

Kdo/by neuznal

štni?

v

již

lovenstva!

celého

odpustil,

teskliv

lid

nás vyvedl

si

duše naše

:

rušenosti

poal

I

proti

A

do

se

-pecne.

-

hory Hor cestou, kteráž vede k

s

i

tak

.... Pjdete pes

tuto

Ezaua, kteíž bydlí v Seier, a budou se báti

u konce svého bloudní jsouce, ješt jednou

šli

navrátivše

skalnaté

obcházeli horu

Moj-

rovn

byloby

po levé stran

chobotu,

hory jim ste již

.Dosti

Vadi-Musa

až podnes

sluje

jest,

toho do pro.smyku

údolí

Israelité,

ob-

— 45 chod vedouce,

chodili

lomon veliké koráby mení

Hyramovy pivezly

Lodí také

nadélal král

toho díví zábradel

z

zpvákm

laulen

OfTir

— —

do dnešního dne.

a pávy.

pro zlalo

ale

;

lostva nenajdeš

moe mže

které

Rudomoský

obzvláštní

žních

moi,

na

lodí

Smutné k

a

zdá

jest,

se,

Jediná bárka

a stíbro,

druhu

se

zuby slonové,

a

kteráž

jako do

píslušným

náadím

v

rybái

a

zaopatovati. Vzácné skoepiny

druhu

evropské

réžby každé

beh; škeble perlonosná,

pokrývají

ustice jsou zde sbírce

domovem

slouží

mnoha místech povrch kornatý

do písku vryly brázdy;

malí rakové samotái

udatné táhnouce lastuí toené skoápky,

sob

jež

chumá moského ježka nepohnuté mezi úskalím Jistý nmecký pírodozpytec, srovnávaje

moe ervené

jakouž

moe,

domek a

Asiongaberu

ani

pes

památky není;

malou posádku

majíc

lese,

z Kaira

již-

pouši

El-Tyh sem

bou se opativše,

putují.

zdánlivé na

dlali,

svých nižádné a již

k obrané

Obšedše

M)

I.

Král.

již

9.

tedy

ulovili,

ím

10,

vtší

osamotlá

tu

poutník, kteí

(z

ásti

i

takovou

ale

bohatost

v

i

palmo-

každoron

—

12.

bezinnost na jevo,

nebot psové jejich,

jsou loviti ryby.

11

v den všední

nkolik dní po

Aniž potebí

jest,

22.;

22.

[sraelité

49.

že

nedostávajíce od

aby mnoho

svému pánu odvádti

konec Scirského poboí, ubírali se

27—28.;

vy-

s hojností,

sob odpoinuvše a zásovýchodním behu ervenomoském až do Mekky a

Okolní obyvatelé dávají

kterouž

stojí

mahomedanských

picházívají,

krm, pinuceni

koist svou

sebou

slunci se

moe

zámožného méštana

pevnost Akabá

v jistém ohledu jejich zvíata zahanbili jo mohou;

pán

škeble

co zatím nestvrný

zvolili,

želva

za

Po vhlasných obchodních mstech Ailathu

jediná

u veliké karavan po

k prorokovu hrobu dále

plazící se

u velikém množství,

bohatost Stedozemního

oplývá, praví, že jest jako stl

tím vtší jest též netenost iidská.

kte-

tam

skvostné tabuli knížele, jenž synu svému svatbu vystrojil.

proti

vém

za

leží,

hívá.

kuželín odstávavý,

bílý

všude vidti, kterak

;

bhají

tu

Iktssler,

moských

pomoanúm zaasté místo Psobením moské vody je beh z

okrasou býti mohly,

kamene k vystavní chatre neb zahradní ohrady. písku a skoepin na

praví

,

kusy ervené blahorúrky,

veliké

;

ji-

njakého nevodu

msta

hlemejž všelikého méavá porcelánovilá

tento

moích

obratnými

s

ti

Zídka

jako

,

postaila by veškeré tržišt dost velikého

sehnána byla.

do ORir

Kde jsou

honosili

plovajícím,

až

do Thar-

na miste nkdej-

moského

jakoby do tohoto rohu

vidino

šly

—

a

,

harf a

a

,

ani

,

tam bylo velmi výnosné.

všeho

lastur

veškerá pestrobarevnost v živoišstvu

;

královu

kteréžby se plavily

nyní celé píbeží

jest

rybáství, kteréžby

takovou bohatostí ryb

záliv

kamení drahého.

a

Hyramovými

pinášejíce odtud zlato

muže

své,

Šalomounovi.

králi

domu

s lodími

co o tom

z toho,

když piplavili se do

je

v

a

Sa-

krfál

drahé ka-

a

služebníky

nebo se polámaly v Asiom-aber. 38 )

plaviti,

lunu

ani

centné, pivezli

pes moe

nadlal

Šalomouna?

krále

as-ové slavní šího

nemohly se

mže

kteížto,

,

domu Hospodinovu

v

se,

Josaffat

král

I

se

lodích

díví thyinového velmi mnoho,

Lodí královy, kteréž

jednou ve tech letech vracely

sis,

a opice,

souditi

tch

na

kdy více pivezeno takového díví thyinového

aniž jest

;

dailo,

Salomounovými

dvadceti

a

sta

z

kdežto

vonné vci, slonové zuby

zlato,

Idumejský)

(král

služebníky

s

tyi

nabravše tam zlata

Offir,

I

na moi,

a umélé

plavce

aby jimi pivážel

llyram

poslal

,,A

moi Rudému,

Jerusalema ustaviné Arabou k

Jak se takovéto podniknuli

zemí.

z cizích

písmo praví:

z

zídil,

do

skok

musejí. zaslíbené

zemé,

46

tém

Idumejská

rovná,

Hospodinv znl:

hlas

zem

Pokrm

koupíte od nich

budete

Nyní se od nich odlume, nechavše

je

za

sme na poátku

k vladaství Ezau

jísti

zem,

a

jina

Sela,

od jednoho

zemé Ezauova! Od východu v celé

ta

v mírné

znenáhla

moe

k druhému

pti mil se pozdvihu-

nebo

nevdl,

koš vlasti své by ani

že píroda

vkol zemí

stavívá

hrzonosné

pravé jeho vlast na východ se otvírá v nepehlednou arabskou poušt,

mi bobkovnicemi

považovati za

pedmstí

átku

50

ješté

1

jdeme podlé potoka steny jsou

jejížto

Brzy zpozoruje vstupující cestovatel

úžlabinou kráí,

dál

údolí,

do jakési úžlabiny,

porostlého,

stop vysokého úskalí.

ím

naproti Mojžíšovu

tedy,

tím vtší jest

poet

k velikému umrlímu

toliko

poíná vždy

stop široké,

adami podivuhodných náhrobk výš

a

nicmén vedoucí.

potek;

otvor,

ten

jest

kroej smle nad

než

1

Tato

propastí mezi nedostupnými

nébrž za dílo zlých, v

lidské,

2

stop,

tu

pak

v dalším

i

tak

—

80

do

až

nakloují,

že

toliko,

svém

takofka

mlo,

i

;

jemuž

totiž

dostihuje

samém

ržová

erstvé

»») V.

rostlin

Mojí.

2,

5

oplétá

—

6.

že

barvitost

rostliny,

a

výklenky,

nachází tuto

i

v

na druhou oblouk,

ho

Arabové

nikoli

tak

za dílo

Rozpuklina není

šíky vtší než

asi

širší

tvernásobné. vy-

roztrhnuta,

ano svrchkové se asto k

samo sebou

se ,

již

le

rozumí,

smokvon

i

tamaryšky,

stnách,

co

že

jakýsi podivtouto

nejmén

Koví bobkovnic

hojnosti.

nápisy po

To

Nko-

strany.

v takové temnoté oko jeho

coby

tabulky

v úžla-

v némžto

zvláštního rázu dodává. Poutníka

skály

po-

z

,

rozpukliny vbíhá.

poledni jiné svtlosti tu není

pokrývá; zde onde vyrstají ze skály divoké

voví plazivých

do

považují.

tetího sta stop kolmé výšky,

o

50

obou stran

konen

zbouenou pírodou násilné od sebe

podzemní cestou neustále potok doprovází, oekávali

duch

zdola není ani oblohy vidéti;

panuje ustaviné šero

ný soumrak

pl

až

s

njaké pedhradí,

jedné zdi

s

zdémi se vznášeje,

pebývajících

bhu

velikánská skalní hmota, jakoby

stupuje od

sob

aniž

povtí

opt

skálou

Toto údolí

býval jediný pístup od této

klene se vysoko do výšky

od vchodu

lik

as

starodávných

za

i

celé toto údolí sluší

výše vystupovati,

na protjším konci však za

jímž

40

pískového

úskalí však

úžiti,

biné temnota nastává; tu se ale rokle najednou porozeve jako klidný

jest.

etné ve skále vytesané po-

jich;

se

že

a

dosti líbezné hustý-

z

mstu

a více

více

hranice,

na západ ješté

a

hroznjší skalnaté spousty majíc, od nich horami a propastmi oddlena

Od východu

divokostí

cesté

v pravd, kdyby Edomita na hranice zemé své nevyšel, pro roz-

A

svíralo.

a tak je

délce samá rovina, kte-

dosahuje onoho Seirského temena, kteréž Israelitm po celé poslední

svou srdce

kamž

skoro v prostedku

leží

její

ty

zšíí

pahrbkovitosti

Ezauových

msta Idumejského,

jíc,

tee

z

sem horu

po hranicích

táhnouti

do sídelního

peutšený pruh

táhnouc se jako

Podivná jest

pokojné

se

Sídelní mésto Petra,

smovali.

byli

uchylme

k západu

se svými

dal

vodu koupenou budete vá-

;

ráž

mníky;

poínati, nebo

nedám vám

nebo

)

do Moab k potomkm Lotovým,

spojujíc.

sob

nepátelsky proti nim,

Hlete piln, abyste nepovstávali

.,

33

píti.'''

Idumejské

se

nmu

proti

a

a

Od východu jest celá zemé Edom již neosmélil, Israeli na

sever.

proež

,

nesmli

ani Israelité

peníze,

Seir. žiti,

na

coby šlépje nohy býti mohla, proto že

ani

jejich,

nepíteli pístupná

a

Však

postavili.

odpor se

pímo

východního pomezí

podlé Idumejského

cestu

husté ré-

krásné

vén-

47 Tento pepodivný prosmyk táhne

houpajíc.

ce se

pak náhle rozeve, revné steny.

dlabanou prací tu

Budova

se

i

be

zachovalý celek,

kol

všecko

:

sem

aniž

ste,

jedinké

toto

dojm

„tímto

Robinson,

prav!

se

své kráse

nec se s

krajiny,

sloup se nepohešuje

divoké

ty

byl

„1

se

,

ko-

pírodní

v-

sjednocuje,

aby

útvory

všecko

a

uchvacujících.

vypukle

kupodivu do-

až

její

hmota,

její

z nížto

sem celý okouzlen,"

celikou noc mohl

i

abych se

vstal,

tam opt

a

znovu sem

pedemnou, práv

Kterak tu stálo

nm

abych o

ubrániti,

navrátil,

nepemýšlel.

ped vky

jako

která je byla za starodávna

Mnohá pokolení,

se

to dílo

vzr-

stávalo,

obdivovala,

—

aby je podlé pravé ceny jeho ocenil!

Když sem

ním louil, byly jeho bohaté ržové barvy práv jemnými paprsky východního slunce

pozlacovány;

pi

nebo spíše

vtesána,

spsobu svém,

ve

naprosto

dalekých zemí sem pichází,

z

této

stojí

nevy-

jest

divoký Arab, když okolo putuje, hledí na né jen stupou lhostejností, a cizi-

zmizela;

již

okamžení

práv na tomto míst,

v pedsíních ni jeden

tichost

jest

velkoleposti!

a

do

nížto

souméru

jich

aby sama sebou u pozorova-

to,

s

poloha

nžnou

svou

vší

pekrásným dílem starovké umélosti-na takovém opuštném mi-

obdivoval;

pozorlivostí

v celé

;

její

skály,

duši

celý den

za

Druhého dne ráno sem stající

hluboká

a

adu

celou

vzbudilo

ale

néhož snad ani

z

osamotélost

ta

lahodném

velikolepému a pekvapujícímu vchodu;

tak

naproti

jest,

s

Dojem tohoto neoekávaného

balvan ozdobné

co ástka vysokých

nené

krásou útlých barev v

míe

v takovéto

tele vzbudila podivení

vydlabána

a

a nejkrásnjší

doráží,

prelím svým,

svou krásou nebylaby

vší

sem

se

to

na

vysoké ržoba-

vypínají

se

mocn

peskvostným

žasnoucího poutníka.

ped oima

pravitelný.

vkol néhož

8

celou svžostí

a a

tvrt hodiny cesty,

asi

jemuž oko bylo odvyklo,

svéllo,

„poklad Petrský"

Petry

dílo

v širším údolí,

stojíme

a již

Slunení

se

smrti."

i

—

odebral

sem

se

konen

odtud

dojmu,

v takovém

nevyhasne

který

le

ped oima nynjších syn této zem divm minulosti, le ten, že v nich skrytoto nejmenují jina, než el -Khuzné, t.

Vzácnost toho, co pedkové utvoili, zstává zakryta. Ti nemají žádného smyslu k stavitelským

tých j.

poklad

pelnici

v

sloužíc

takmé korunou

vysype.

aneb

—

nádherný vytesaná

vedlejšími

vyznáním lali:

toho

dm,

dávných

Stkvla

tek, jen

z

i

jest,

toho aniž

že

se k

že

se

ní

—

z

popelnice na kusy rozlítne

tohoto velikolepého stavení byl,

jest

všecko,

co

tam

vždy pedce zstane el

vk;

zdali

Jakkoli

tajemstvím.

jest

té

po-

budo-

runic

stílelo,

své

poklady

a jim sloužili

melo

bohm

však vnjšek budovy

lovk nemže

s jinou

Nic však

z

dostalo,

pokudž a

jí

vdli

utšené

svótlo

sme, jak ho

pochopiti ani nápodobiti;

sob

zadnéjší

bu

méné

-Khuzné ped oima

zevnilnost života, však temný

lze se tšiti,

míe

najdeš.

jakoby pohanští misti

podobat se,

mnohotvárná

pítomnosti

komu do

mnoho

velmi

v

se

za makovici,

vnitek jest neúhledný a prázdný: jediná, hned za pedsíní v skále

potšení v úplné

šelo,

vidéti,

16 tverených stop prostranná, 25' vysoká,

ložnicemi

anebo umrlí

úel

nalézá

ten prý

;

popedí v nedostupné výšce

zstane nynjšímu svtu

«e ukazuje, jistba,

Patrné

v té nadji,

Jaký vlastn

umrlcm,

jen

Faraónovým pokladem

ozdobnému

jest.

což okolojdoucí inívají

stavení

i

„Kasr Faraun"

to

kterážto

,

Proež

vyhledávají.

pokladem, a

našima

této

komnatou si

to

velikolepým

budovy k nám vo-

a nepostižitelný

dopeje vážiti;

a

chrám,

jasnosti.

jeho vni-

Nám

se

co ale budoucího

nebot oko toho nevidlo, aniž ucho sly-

srdce vstoupilo!

Podlé samých náhrobk, V jichžto rznotvárnosti nenajdeš ani dvou. v objemu, v slohu

48

cím

Prmr tvrta

Není

divadlu.

k

podlahy obnáší

divák

tisíce

20

ada malých hlavy všech

nejkrásnjší

spatují se

tomu pohnulo, aby vadlo

hrob

a

bude soud!" 34);

vlastními

jich

rozevou

se

a

levém behu, skoro

sloupovými zlomky, jest.

na

I

mén vidí

že

,

nkdy

tuto

hodinu cesty,

a

veliké

tidceti

i

dobe ješt asto

rozeznati

pnouce, jsou

se

Vysoká

dají.

nemže,

kterak bylo

i

ozdobena, kteréž

byli obrové,

to

ívala, jakož

i

tak že

podslupí, ježtoby sloupy

v pohledu

duchovitého

rostou, jakoby jakási lévala.

tvoící

vší této stavitelské

vidti

smýšení

v soustavách

nejvíce i

na

moc

až dosavad poseta

podobné zíceniny.

slouti

mže,

znamenati jest

Ze všeho

nemlo mén,

zajisté

komnat

pokojn na

živé

v takové výšce,

se

než

poskyto^ pater

a

se

zdi

do vý-

msto

dívaly.

lovk

že

po-

Tu lovku takmé mimovolné

bez openi a

tyto

s

podpory ale

jsouce,

pe,

Patrn

neslo, ješt vydlabány nejsou.

budovy,

spo-

pak opravdu

Jest

k

ode shora,

jak poínajíce

nebe po tuhých a netvárných

se v po-

zdají

nmžby hlave

na

dolejšku

hmotách zorn ve roz-

rozmanitosti/' praví novéjší cestovatel Robinson,

a sjednocení

Žid.

»5

Isaiáš

<>,

dvou znanji

upominají

27.

22,

vystupujících

ímsko-ecký

13,; Kor.

1 f>,

32,

na

prelní

brány a

tratící

„nad nížto anebo spíše

;

sloh. Prvnéjší

hlavního popedí, kdež pfitupélá jehlanivost a

strany ustaviné

«) >

ta

silnic

pozorovatelé žasnou, dá se dvojí sloh rozeznati, egyptský a

prelí

nichž

—

„Ve

tuto

z

tesaným kamením,

taková díla ve skále utvoili?

vznášeti; jiné pak spoívají na sloupovém záhlaví,

cosi

polovice,

ist

západu msta, jako

se

ješt

skály

pohodlnou prostrannost

piblížiti.

kteí

ale

zponenáhla palub-

vnitní rozdlení i

ekm

?" **)*—•

spatují se

které v objemu

zdi

—

byly zahladily.

již

na východu

možné k nim se

stecha dokonány jsou,

a

štít

vtí

,

života

potom

a

všecky práce ode shora vykonávali. Jet tu nkolik budov práv zaatých, kdežto

že

vidti,

úskalí

opt hrobkami

dv

celá

ekou

i

tyidceti tisícm obyvatel

na mysl pijde otázka, zdali

cizí

stávalo,

k

nastádala obraz

dále; tam za nížto

dláždných vyšší

nkolik nad sebou a svrchní se vznáší

jich stojí

chopiti

jen

msto

nco zim

povodn

je

Vítzný oblouk vede k palác, jehož

válo.

-k\

dávnovékosti, jakoby

z

jich

a sv. Pavel

zememe

od jihu k severu ve

kudy protéká potok, jenž v

pozstatk

150 krok

a pozstatky

zdmi

základními

sob

Židm,

zejtra

rovinou se táhnouc,

tvrt hodiny

pravém behu, jehož poloha jest

u prosted,

Jen

nebot

píme,

údolí vede asi

co

jednou umíti,

která

Isaiáš

se rozkládá obšírná prostora,

Potok rozdluje prostoru

kové vystopují. na

široké

ped námi

a

vdlabaných,

okresu divadelním poví,

ale

Nejvýš

pi veselých hrách

i

„Uloženo jest lidem

„Tedy jezme

slovy:

Kdož nám

ecká lehkomyslnost,

to

úskalí

V

vidli.

pl-

se

na nejvýš odporné vci, jako jest di-

onu moudrost, kterou

vážila

450 lokt

Toto as více

z nich

vydlabáno.

nichžto

nad druhou.

jedna

zádumivost, kteráž

slyšeti:

na

do kola do téhož

dv sob

snad egyptská

anebo byla-li

aby

pomíjitelnosti,

vzhru kolem

pomníky Petrské.

dohromady

chtla vážné napomenutí

lidského

vytýká

to

sedadelních ad,

kolem

,

kamenicky

jen

také

divák do stedu na djišt

a nejvtší

sestavili

Byla

?

komrek

nébrž

,

tidcet

a

vypíná se

sméstnalo,

pes

kterýchžto

Ti

stop.

nad sedadly jest z

vystavno

zednicky 1

údolím znenáhla se rozevírají-

pijde se z el-Khuzné

neb v ozdobení docela stejných,

se

se k

ukazuje

svnhkn

pedsín chrám Thebánských,

49 poádek ecký

Klasinéjši

vbec pi každém

se

ímský

a

ukazuje se v sloupech

Pán bvl

Kristus

pokládati

uméní,

tak

podobu

všelikou

pda

Petrská

není

bezživotnou

nejvýš

tvoí,

alounm se po

právem jméno Nedostupný

osvobodil; 38)

—

sama

onoho, Israele

znenáhla

ano

se

i

jenž

konené

Edomským

dostalo

Do

as

téchto

:

—

krásnéji vystavti

mité

již

i

pýcha srdce

)

37 )

38 )

39 )

I

IV.

I.

byli

kterýž bydlíš orlice

z

západo-severní

aby

14,

Král.

8,

Král.

Machab.

7.

14.;

11, 5,

3.

— —

14,

IV.

14.;

IV.

63.

8,

7.

skalních,

odt :d

22.

20.;

II.

Paralip.

28,

17,

;

mu

—

A však

i

vládl

do-

pijali;

Herodesa

svých,

nad

vítézi-

nebot Herodes

chrám

dovolili

že Edo-

patrné ukazuje,

osvdili.

sveh«,

obízku

aby

odkazovati

svolili,

již

Makkabej

rodiny

z

syn

v jeskyních

hnízda

celá

bude zemé Idumejská pusta .... nebude tam tydhti muž,

U. Král. III.

:

konené

prvorozenstva

vždy znovu se

pemožených

Petry

v Jerusalem Židy,

i

své schopnosti tvého

že jednoho

ozdobování

Židé k tomu

Když povýšíš jako

výsost pahrbka.

36

ponvadž

a

mnohými dkazy

mala tebe,

spodin.

;

pinutil,

)

—

)

Jan Hirkan a je

36

nevyhasi-

Choval

Aniž pak na tom

obdržela.

tehdy potomek

by slušelo stkvélé

svém nadšení stavitelském pemluvil

ve

jejich

že

vším

ecké: Petra.

o právo

moc,

brlohu

obdrželo

,

Edomil. 37

porazil,

vítzoslávy,

té

i

na trnu Judskem spatili

Velkého, teli.

se

i

a opanován,

rukou. 39 )

ovšem roku ióOho ped Kristem na hlavu

ale

Sela,

kom-

a

v

orlice

látky

jiné

roz-

zpsobují

,

pedsíce

pohoí jako

rozšíila jeho

tak

vypínají

se

arciotce

jich

tyto,

skály

zatím vrcholy v di-

sloupy,

štíty,

zástup

byl

pemožen

Idumejským do

Palestina upadla

v

ln

v

se

jméno Arábie Petrejské

Arábie podlé jeho sídla

sti,

domov jeho,

jako

asto od

sice

pravidelné

znamená hebrejské:

toto

zaasté

stínování

poskytují

a co

z nich,

svobodn do povtí

usadivši

bledoerven^

vbec neobyejné

Barvy

!

svému mimo skálu nižádné

potomkm

proti

Byv

msto,

neb

vzdorovitý,

a

pipravil.

ást

toto

vyvinuti

„Skála";

nepátelství

telné

byl

k

neuživši

a

vystupují

umleckých zákon

Proež znamenité ,

medle pohled

to

o závod divy tvoila

dobrodružnou smlostí podlé

dolejšky jejich

svém

je

s

jejž

kteráž

namáené hedvábniné aneb malo-

se

kteráž

výtvorové nikde nevídaní

nich,

vokých podobách

naty.

umlecká

ruka

i

však,

rozmanitostí jasných

mavé

Takové

pí-

uml-

skály,

této

nejútlejšímu

k

až

ervenavý

což skalnímu zevnjšku jakési posloup-

jest,

Nuže pomyslemež, jaký

podobá.

na nichž to píroda

se

karmazínu

mnících barev dodává,

se

stkvéle

obdivujeme.

dojmu

nekonenou

nébrž

než se

musí se

pod dlátem

barva

obzvláštní

pecházejíc.

barvu

žlutou

i

i

ervce

árami znané od sebe rozdleno

vlnovitými

lévají

úžasem

s

K umlecko -fantastickému

dležitá jest

hmotou jednotvárného ervena,

v pomeranovou

druhdy

vaným

kteréž nyní

vydlabány jsou, jest mékký

tyto

a Sýrie*

prvé

\ék

pak do nastalých nejbližších

a

okras pijímajíc.

v diváku

živých barev, od síiejtemnéjšího

nosti

známo,

Mékkost jeho u vydlabováni skály psobila jen malý odpor,

skovec.

i

vbec

jakož

udalo,

pomníky,

i

všecky pomníky

nížto

z

do téchto dob

a

jak stavitelské

Toto se

rozšíilo.

se

narodil,

Hornina,

covým

sem

Egypta

z

i

nalézá

a

pochází nepochybné

slohu

v onu dobu nejen z Malé Asie

od pevládajícího vlivu ímského panství, kteréžto nébrž

ozdobách,

ostatních

a

Toto smíšeni

znamenitjším pomníku.

„hrdost

zkla-

tvá

a pochytiti

usiluješ

t

dí

strhnu, a

nebude

Ho~

piebý-

50 váti

lovka."

syn

v ní

prach

se

kráse

stojí.

postavivši

4a

se

vsí

sob trn

svou

umrlc

jich

se odtud odsthoval,

Život

tu

Msto

)

palácové

jen

rozpadlo,

ale

klasou

smrt

zachovala

obydlí

pvodní

v

neporušené

zde

si

lidských

pevností

a

dosavad

až

v

své

píbytek svj

—

41

nevyvrátily.

)

IV.

—

Riifia.

,,I

Hospodin k Moj-

iekl

Israelským,

a rci

zemé

do

vejdete

zemé Chananejská (i\\Mojž. 34,

Dne byla

zem

moe

se strany

dáli

pultetí

hodin

dlé sebe

dv

hlava rodiny,

již

nás

pravdy

pes

hol!

hory,

slédije,

zemlja jeja."

:

Chanaanja s

(Cis.

2.)

1.

2.)

Afriky do Asie, a lo

z

Nevýslovný

34,

pohyboval

úžasu

pocit

tu

pozneale v

ukazují se,

,

nám ponejprv, co sme z Damiety na zmírnnou divokost Beduínu poukazujíc.

potkali,

do Mekky

byli

v

ruce

rokliny

a

vyšli,

šel

Kam

pozadu.

poušt?

—

První

Naped chadži. *) sedly pod stíškou po-

putující

na velbloudu

ní

od paly až do hlavy bílými

ženštiny, s

synom k nim

se

na oslu pekrásná dívina, za

jela

recesi

pedly

dtmi Beduinskými

pasená

jízdy objevila

kteížto

svatá!

i

vidti ješt vysoký hbet holého písku. Vedro bylo silné.

dolina obilím zasetá, pocestní,

—

k Moiseju

zapovéž

:

se svými chatrnými rostlinami poínají

náhla vyvýšenjší býti; stáda,

Po

1.

(íi

vy vchodíte v zemlju Chanaanju, sija budet váni v na-

pome-

s

latíolja

Izrailevym,

7 hodin ráno pestoupili sme

v

Chananejská,

Písené chlumy

mou.

duší

bezna

26.

zem

vy

:

ChanSn,

zími svými."

již

>_r

vám ddictvím,

bude

tatot

k nim

ece Gospo

,,1

synm

ka: pikaž

žíšovi,

—

Chan-jpiis.

závoji

jdou

sem

pomyslil

zakuklené; od

lito

sobe,

starec,

vné

svtla z

hluboká

si

povzdechnuv. Dále Be vyskytují mezi horami

opt

úžlabí,

vjeli hodin sme vidli dva mramorové zlomky sloupové

5'/-.

jedna velmi starobylá jest

4i1

)

4l

Jerem.

49,

) Rosenmúller, Basaler.

';

Poutníci.

I)a,

avšak

sme do údolí

jízdy od El-Ariše

Stáda

velbloudu

a

dv

s

lepším osením.

Charuba kamenné

tkala

studnice,

nichž

po vršinách hor; chtíce

16.

Handbuch der biblischen Altcrtiium Lundo. Liu.1. S. 145.

h.

z

Po

Tu

nazvaného.

lil.

-

18.

•

;,

—

89.

.

51

sob

hodinu poodpoinouti,

as

Fiibrer

jakoby

se,

Abinielecha

krále

Arabové

zvlá.šl

Fiibrer klade

a jsou snad ty,

rozepe

vznikly

40

místo

toto

o

místo

toto

mezi

ilalianských mil,

sídlo zdejší

Abrahamovými tch koninách žil.

sluhy

v

70

t.j.

Zdá

—

Ger ar, nádržek sob

za

lodilo

;

nžlo

Abraham

když

,

deštových louží.

v dolíku u

rodišt fešákovo, pokládal

a

váží,

Abimelechovými

smc svém práv

zastavili

v denníku

od Kalie.

verst,

a 2 )

:i

)

spatili sme blyštící se hladinu jezerní, Blížíce se k S ej ch-Zo ail u stromu, na písené palmových žlulin pímoského behu se zelenkolik a se oko zaradovalo; již tím pohledem voda jezerní však, jakž najících; te,

mn

povdli,

prv zde

tak nazvaný podlé modlitebnice

Sejch-Zoail,

byla slaná.

Santonské, pozstává v jediném dvoru na chlume, blíž studn se špatnou vodou. V tchto místech muže se položiti Beth-Thafue (Betli Tapoiuh). 4) I

sme

ubírali

dále až do soumraku.

se

Po tech hodinách

lenjší.

—

setých dolin,

na chlume

stojíce.

as

u cesty.

sloup

za první v Kalo-Syrii na cest

se

Polybios

Josef pokládají toto

i

nám zevrubn

Egypta; Polybins

z

msto

popsal bitvu

Ptolomcus IV. Filopater armádu Antiochovu potel, o

Rafie, kdežto

v knihách Makkabejských zmínka iní.

též

následuje nkolik za-

hodinu cesty vyškytají se dva spojeni sloupové, Totoi jsou ostatky nkdejší Rafie; prvé ale, než se k nim

a opodál

pijde, leží ješt jeden

hlíz

Cesta odsud jest rovnjší a ze-

moe, pak

jízdy odkrývá se

emž

Jsout až dosavad mince

"')

Ra-

asu Kommoda. Biskup tohoto msta byl na Efesském snmu. Vysem si polohu Rafie. Spust se s chlumu, uzíš v hlubokém úžlabí sta-

od

fijské

kreslil

robylou

dosavad nevyschla;

studnici, kteráž

dého mramoru,

jako ty

sloupy,

stojící

ti povalené sloupy

tech

se

stran

téhož še-

z

obrubují;

ji

jeden

Od Rafie poínala se zem Filistinská, táhla behu Stedozemního moe. Pustiny, na jiho-východ se rozprostírající,

nich jest velmi veliký.

po

ke Skalnaté Arábii náležejí; tuto

Bir-Seba i poušt se svým synákem

kletby,

toto

šenin nad

roklí.

obehnaných,

což po

je. Napoleon,

pišed

*)

I.

21,

Mojž.

—

Gerrha. loby 3

)

4 )

5 )

Fiibrer

III.

XIV. 6

)

53.

Makkab. 10.

Herodot

—

Sozom.

Itinerá.

15,

1,

mil)

velikým

o

)

adem

Euaeb. ad Hist.

od

Norimb.

—

nmž

ani

se

I

dum e a,

a písitjší

dv

již

poušt

a

poušti

vosem fQtoQ.

VIII.

9.

Tento

15.

zdmi, a místo

vedru

Ch

a n-

Herodot zmiuje; leží

na \yv\-

kaktusem

plotu

pozornost na sebe obracu-

Chan-Junusu,

Conf.

pi

a

,

hodiny cesty.

toliko jediný

vojska k

Strab.

poslední klade

et

a

Ptolom.

Geraru

50

maje

za

ad vocem stadií

(ín-

Pelusium.

1620.

4to.

pag.

46.

Euseb. Onomast. apud

1— 2.;

de bello.

III.

(i

hornatjší nejsou

dlouhém putování na s

24.

50

slouti

Jospe

mnohem

msteko jest upevnno baštou a Vkol nho jest nkolik sadu,

znamenité

dosti

cesta

Herodotuv Jenisus,

jest

Amalekitv:

anebo poušt studnice písežné, kdežtoby byla Agar

Chan-Junusu

Z Rafie do

Junus

zem

jest

bez mála zahynula.

Odtud vede dále obtížná.

z

se

i

Por.:

Strabo

Plinius.

V.

Hioron.

XVI. c.

Pohl.. V.

Jo^. Flav. antiq. XIII. 2

13.

5.

4*

1

.

9f že vojsko

to,

s

predvojem svým

zajal býval.

chvcen

a

písitá

pda

se

již

poíná

Za hodinu

vtší ásti zasetá.

cesty

doliny, po nichžto nasázeno jest

stromy

ten.

Pešli sme pes vyschlý potok

—

Uadi-Silch

dle svdectví tohoto sv.

jenž se byl z pohanských

Ti

hodiny

háje vidti osadu

rodi

msta

z

Anthidona

arabské

t.

vtší nežli

— možné,

že jest

Jeroným

o kterémž sv.

pebýval tam poustevník

oice

sv. Hilarian,

~)

narodil.

ped Gázou jest na behu moském u prosted palmového Dejrul-Balla ch. Tu stálo msto A n tne don a, o kte-

as

Zde bylo biskupství; peníze

Karakally se až posud zachovaly. Herodes pipojil k jménu

jméno Agrippy.

Gáza se

Uadi-Gazi, pes

objevuje

Tu sme

se do ní pijde, stojíc na návrší.

leky

mnohem

nazvaný,

stejného jména,

rémžto Ptolomeus, Plinius a Josef zmínku iní. tohoto

následují roz-

a již

úrodné stromoví,

druh indického kaktusu, však

sice

T ha vat ha, pi msteku

potok

mluví;

tyto jsou

odsud

Dále

zpsobnjší ke vzdlávání; pole jsou z od Chán -Jun usu skoncuje se písené

býti

fíky;

to

Beni-Sole.

poátek skutené orné pdy,

tuto jest

vzdlávané

sáhlé,

a

trati,

pímoské pohoí;

bez mála by byl od Arabu

spojeno jest,

již

Stranou vidli jest osadu

hodiny díve,

rozboený kamenný most

kteroužto vede

obloucích starodávného stavitelství.

dv

pes hluboké eišt

šli

Jak se podobá,

jest

to

neb Bossor, u nhožto král David potkal Egyptana hladem a

ného a za prvodího

o

potok

nežli

vyschlé

nkolika

Bessor zemdle-

žízní 8

Amalekitv vyzradil. ) Tento •otok vpadal nedaleko Gázy do moe. Vedle samé Gázy, se strany moe, vystupuje opt písené pohoí mstské sady piléhají až k nmu. V právo leží pijal, aby jim vojska

jej

;

msteko Eseija-Eie,

vtší

nmu

naproti

kteréž dle pohledu jest lak velké,

Samsonovou nazvaná; na prý hora, na kterou Samson oboje

spatují se rozvaliny a mešita. Jest to

ní

vrata brány

mstské

s

i

stinských obležen byl.

Heb roun,

veejemi

9

V

)

to jest, proti

že jeden vyschlý potok,

biblí

silnici s

jich

Do Gázy sme

k Hebronu

tato

vedoucí.

v

ní

a

kde

bych se unos Lil, ubíral sem se k

píbh,

byly

Gáze od

Fili-

ped tváí

leží

Pozorování hodno

jest,

dosavad jméno Sam-

Samsonovou branou;

upamalování na ten biblický vidti místa,

mst

hora

se spojující, až se nazývá. u ')

koby pro

ješt

že

Uadi-Gazi

tak nazvanou

vjeli

když

vynesl,

se praví,

Uadi-Simson

sonovo zachoval, a

pilíe,

jako Gáza;

vypíná se dosti vysoká hora, horou

až podnes

ta

brána má, ja-

jen

kamenné bo-

veeje pro závory.

Nevda, kde

svj k MusNa nádvoí kostelním pobyl sem se svou karavanou skoro celou hodinu, pi emž sem tento velmi starožitný kostel také prohlídnul; odpoívají v kosti sv. Poríiria. l prosted chrámu jest mramorová ktitelnice.

eckému

kostelu,

poslav linnan

selimu.

.si

nm

')

tn vita S. Hilarii.

H )

") "')

T

I.

knih.

knih.

5oud< ú

Bblical 3

v

I-

Sam. 30.

— Sozomeni —

14.

lil.

16,

researches 8vo.

Hist.

9.

II.

pag.

m

Pal

335.

E

R

binsi

i

and

E

Smilb,

Lomí.

1841.

55 Dav

arabsko-kestanského obstoupil

lidu

pkný

na

a bohatý;

a vyzáblosti,

se na

lovk

nimiž se

s

tšící se

lidi,

v

Egypt všude

—

karavanu.

naši

se zámožnost

Licích jejich jeví

Odv

Obyvatelé Gázy pidržovali se

šlapalo.

Ano ješt v tvrtém

ostatní obyvatelé Sýrie.

Musselimv janiar

Zatím

tu

byl

Dum,

v

nmžto Musselim

ezbáské

kládány,

—

koránu

pozváním

s

rových sloupu

—

zpustlé.

to jest

Gázy,

D ago na;

Samsona zboena

O

Gáze

zdejších

abych

1

V

-)

mst

tch pli

pánu pi-

k jeho

koberc

obyvatel

stavení

chatrí.

Ukazují

prý modlárna bývala

modly

modlárna,

prý táž

jest to

po-

ostatní

i

Zlomky mramo-

lázn.

i

pi

se

jsou v komnatách

takové jsou

též

nmžto

v

okna okrašlují vzorné nápUv

i

Místo

mešily

její

;

která

byla.

knize

stem Salomonova mocnáství. z

ostat-

po N. K. bylo zde osm

,

mst zem

ponejprv zmínka, co o pomezním

jest

knize Mojžíšov.

jedno

též

stavení,

jistého

ujištování

dle

takové

nadhlavk upotebily

a jich

tam také pozstatky

1.

tyto

zámkem Kalila stavba rznobarevným mramorem vy-

pevýborné; dvée

dílo jest

všecko

ale

zstatky velikolepé

v

na

se

býval jindy

bydlel,

rohožky; vodomety jsou zasypány kamením, a

od

mramor

rozkázala, aby se

modloslužby déle, než

století

arabská, všechny zevnjší zdi jsou

jest nejistší

z

dvora Jest

že tento

u)

modláren.

šel.

velmi

chudob

potkává, bylo mi k utšení, dívali

blahosti života. Celá prostrannost kostelního

z

mramorovými ploškami vydláždna. Pozdji sem poznal, náležel chrámu Syrské modly Marný; císaovna Evdokia ho na podlahu kostelního nádvoí užilo, a to proto, aby ky modlárny

mají

spokojenost Po

a

Soudc

jmenuje

se též

Chanánske.

hraniním

Prorokové pád Gázy pedpovídali.

Filistinských ,

kteréžto

mo-

Gáza byla

Alexandr Veliký

vládly.

jí

dobyl po pti msíném obležení. Byla však nkolikráte rozboena. Ze Skalko

Apoštolských patrno jest,

že

Gáza

za

asu zemského

„Jdi ku poledni,

na cestu vedoucí

Jerusalema do Gázy

od

pustá."

a

,

tat

jest

ot

Spasitelova v

živobytí

zpuštní ležela; nebol andl Pán, posílaje Filipa Evnuchovi

v.-lhV,

pravil:

„Idi na pohidne, na put

schodjašéij

Jerusalima v Gázu

jest past."

i

loj

13

)

Tchdáž se Gáza byla ješt nezmohla po posledním pokoení svém, réž

ji

Auguslus

Herodesovi.

králi

salémský.

Dlouhý

as

Filemon, k

nmuž

sv.

to

aspo udává

skup

") ia

)

13

)

u)

kte-

od židovského krále Alexandra Jannea potkalo. Po vystavení daroval

Sil van se

Reland

—

upevnil

ji

biskupství v Gáze bývalo,

apoštol Pavel

psal

list,

Dorotheus, biskup Tyrský.

40 jinými kestany pro

Palaeslina.

10.

i

V stedovku

Traj*

B«i.

VIII.

13.

17 14.

pag.

8,

Inst.

eid.

Relaad

Pal.

má

se

léi

Za asu Diokleciana

víru kresíanskou

793.

26.

Sfculk.

ano

za

pag.

7^5.

umuen.

ji

Jeru-

král

III.,

to,

zde prvním byl biskupem.

19.

Euseb.

Balduin

že

Tak

b\l zde bi14 )

Mosle-

54 Gázu velmi ctjí, pokládajíce ji za jedno z tch dvou obydlí, sám AI-Korán estn se zmiuje, mluv o píbytku zimním a

min

letním; v

Jemen

první píbytek jest prý v

o

nichžto

o

píbytku

nebo v Slastné Arábii,

a druhý

jmenovit v Gáze. Arabové Koraišité, od kterýchžto Mahomet pochákdežto v lét nesnesitelné parno vedli zimního asu obchod v Jemen,

Sýrii,

zel

,

jest

asu

letního pak

,

kteí

umel;

tam

jindy

nu Gázy píjmí

ltí

v Gáze

asto k jmé-

15

)

popsal Arrian, djepisec Alexandra Velikého; udáasi

to jest

)

a protož Arabové

N-

jest.

dd, Gašem,

že Mahometíiv

udávají,

pipojují.

vrn

20 hon,

že jest

povtí mnohem chladnjší

kdežto

,

náhrobek jeho ukazovali,

i

Gašem

Místnost Gázy vá,

v Sýrii

spisovatel

arabských

z

od

3'/a verst,

moe

Malebné

vzdálena.

Gázy v básni Torquata Tassa jest též vrné, avšak spolu básnické. Na behu moském, nco dále k severu, mla Gáza pístav, Maiuma, tež Nynjší Gáza stojí na míst, kde citadela ili tvrz !v o n s t anci a nazvaný. popsání

byla; nebol starodávné

msto

daleké

zajímalo

do jeho okrsku

prostranství;

sme ped vjezdem do Gázy vi17 Tím, že karavany mezi Sýrií a poítají tu asi 3000 obyvatel. dli; ) S udává se jim mnohá píležitost k piinlivosti. Egyptem zde odpoívají Kazámku nepebývá sme se vzájemn; on sám v navštvovali Musselimem Nejradji sem meškával lif, a protož mi ho k volnému užívání postoupil. patilo nemalé

msteko Esia-Eie,

kteréž

—

,

na tarasu,

msto

kteréhož se celé

s

veškerým okrskem pehlédnouti mže.

s

Sady, písená step, bezkonené

moe

ných hor Judských

ped oima mýma.

sem

stídaly

se

nkdy

modlitby zalétaly tam, kde

Musselim Gazský, loue se

Rusm

že

sem

s

pée

ráno, vidl

Gázy

z

byla o

to,

!

mu

námi, neústupn chtl, abych

spokojen,

jeho uvítáním byl

aby brzy

jich,

bol jejich jediná

a

to

proto',

vyšli

a

i

aby

dovolili

k domácímu písku se

zanechal

nkdy

to

sme jim

dobrým ohromným zvíatm,

—

l5

)

•*)

s

Orient.

ecky:

míra

stadion,

1717.

smnili sme

radostí

a okolo lOlé ranní hodiny

Herbelot. Bibl.

sme

4lo

z

Gázy

pag.

II.

je za

tmto

bujné Syrské ko-

vyjeli.

31.

125 krok;

obnášející

délná,

nc-

navrátili;

aby zachovali velbloudy pro dovážky vlada-

Cestování na velbloudech se v Gáze skoncuje. Vzdavše ledy díky

ské.

n,

slunce nezacházející svítilo s

ukázati mohl. ^eduini dokonali zde svou výpravu,

ku prosb

asn

Vstav

záhoí Judského "zrovna pes Jerusalem; mé ranní

slunce, ano vychází ze

písemn,

tmavomodré skupiny posvát-

a siné ili

20

3tadii

l

=:

/a

/-''

m ''v m |

-

míle. ir )

Podlé

p

laby

všech

i

celél

tedy

které

zpráv,

poítá se

-"ii

tuto

40()()

byvatelstva

Gáza

vetší

D6Ž

mohametán obdrželi muhametán a sto kestatíQ, 15000 lGOoo duši udati mohl;

sme od fcestan poplatních aa

Jerusalem.

i

i

.

/-

praví fiehož dle

FUinby

toho

.se

by-

55

A

k

s

a

Enakima

Bekati budeš,

n.

áskalon

„Odvržen byl ostatky

o

1

mei

o

„Olveržen b\st áskalon

i

Dokudž

!

boží

dokudž neupokojiá se

?

7

povznes

i

ponvadž

upokojí?

se

Askalon

aby

ostatní

v

nožný

z

sme

se

k Askalonu,

vladaských

msl

na

po-

po<

j

voslati."

(Jeremija 47. 6.)

kteréžto mésto bývalo

nkdy

jako Gáza,

taktéž,

proez

nyní jest od silnice vzdáleno,

Filistinských;

rozvaliny jeho, v zapomenutí na divokém

také

;

47. 6.)

(Jeremiáš'

Pustili

tvoja

!

Kako upokoitsja ? poneže Gospod zapovéda jemu na Aškalona, i na sušaja pi rnori. na proija

vstal/'

jedno

—

voznesisja.

i

na pímoské (kra-

i

nu

jiny)

VnidS

Ho-

jemu,

pikázal

spodin

Bozij

Dokolé ne upokoiáisja?

Kterakž

se.

i

Dokolé

'

medu

budeši, o

—

Vejdi do pochvy své; odj>"-

ci

Enakimli

ostanki

behu moském

ležící,

jen mal]

poet pocestných navštvuje. Z Gázy sme skrze bránu Samsonovu vyjeli ceVýjezd byl malebný. Okolo mramorového vodostou do Ranily vedoucí. trysku veselila se hravá tlupa lidu podlé rianíi.

jakož

sem

již

povdl,

stromoadí vysokých

dle

kaktus,

k pozdravení

procházely;

jích

kdežto se skupiny ženštin

vjeli

nás pod stínem svým dlouho ukrývaly,

Když

neuchýlili k Askalonu.

dále po

cest

se

dostali,

v bílých závo-

saláme. vkových oliv, ktepokud sme se s Ramské silnice

našeho strážníka odpovídaly uctivým

Z pekrásného kaktusového stromoadí réžto

obyeje bajramního. Odv Syano i dtský; jeli sme po-

vyšoený

jest píliš

sme

z

rozevelo se

sme do

lesa

tohoto rozkošného

ped

lesa

vyjeli

námi pásmo Judských

a

hor,

nco kamž

mé práv obráceny byly. Na to následují orné polnosti; v právo vidti osadu Ret- Chán um, jest to Ret-chelia i Vithelia, kteroužto pedmstím Gázy nazývali. ) Obyvatele Vitlielští pijali kestanskou víru díve, než obyvatelé Gazští, a vystavli kostel pod jménem Vithelie, což znamená: boží. Nco dále pijeli sme po kamenném most pes všecky myšlénky

l

dm

vyschlý potok: jest to biblický Sorek ili Sorich, na jehož bezích kterážto

druh

tyž

lišek,

njší název této

x

)

2 )

Samsona.

pelstila

Sozomenus. Knih.

2

)

V

okolí

Gázy

jest

žila

mnoho šakalu;

Dálila. jest

to

NySamson užil, aby Filistinským osení zapálil. zve: šakal, s hebrejským názvem šual se velmi shodukterých

ffisl.

Soudc

16.

V. 15. 4.

Toto vsak

se

míchati

ne-mí

>

Bettiele^n.

56 je.

3

sme skrze starodávní Dar se nit. Na pravé stran vidti

Jeli

)

Bet-Džirdže

jest

osadu

vpádm Beduinským

baštou a zdmi, jimižto se obyvatelé proti

s

Po tech hodinách jízdy od Gázy projeli sme starodávní Barbaru, odkudž sme se pak obrátili k moi. Vyjevše za Barbarou na písený vrchol, spatili sme pímoskou písenou horu, a na ní neveliké rozvaliny, mešita nazvané. Za prvním píseným vrcholem jest posetá rozsedlina; jest sice také písitá, nicmén pedce erstvým zelenem porostlá a olivami ostínná;

ohradili.

—

neml lovk

jakžby se tu

i

rozsedlin

této

starodávní Nelie.

jest

Zahlednuv horu, na

sem

že

tva

nížto se nalézaly rozvaliny, pospíšil

k ostatkm

pijel

moe

dinu Stedozemního

se rozvinul.

S této výše rozvinuje se veškeré pole roku 1099 mezi kižáky a Egyptany udala.

Askalona. se

adu

té

znamenité bitvy,

pinucen

udeením

mnohoetné

rozptýlil

byl;

lostva, které náramnou

lého

i

vojsko

ped oima upevnného

hrzu na

Palestinu

sem

Askalona

;

dokazujet mravní

—

boj odhodlaného vojska, kilyž je zkušený vdce vede. prvodích, pustil sem kon pímo skrze ke rokliny, až sem

videlném poloukruhn,

moi

konci

moi

k

objem

jest

palivá

ale krajina

zdí zavírá, jest celý poušti,

vzdlaná

vkosti vyhlášeny. podlé dosti

zdí,

odkudž

kteréžto

i

úrodná.

Pojav

s

ovneno

sem

pustil

Na

jihu

se na jižní stranu

mramorové

podslupí

ili

,

a

makovice

ale,

což

rovnovážn zvenku však nadhlavky tch

sloupy,

stejn daleko od sebe zazdné, zanímajíce celou tloušlku zdí;

—

ili

Tito sloupové bezpochyby pináležejí biblickému Askalonu, a nesmír-

ný jich poet

dosvduje

ozdobou chrámv,

o jeho veliké nádhernosti.

slouží

prach se rozsypujícím.

nyní

za

vazbu stnám,

Když sme

na

jižní

sMupovali, ukázali mi na hlubokou studnici,

napoly zasypanou.

*)

posetý.

tesaného kamene vystavny jsou; však

vidli jednotlivé toliko základy

mova.

temeno, k

vnitek msta,

jest;

Vinice Askalonské, jak známo, byly v staro-

podivné, skoro ve všech zdech spatují se

sloup.

sebe v pra-

to

na rozvaliny nanáší; na severu

sebou prvodího,

zpvného

Veškeré

hromadami rozboených budov pískovité vlny

vítr

stojících podlé

piléhajícími.

poznenáhla se skloující, zdmi a baštami

jejž

ped-

Zanechav

místa uhnuvše, nad srázem visely.

na písených výšinách,

jest s

z

ce-

se octnul ve-

i

strašn v celých hmotách

i

bylo pineslo. Tato bitva

nost

Askalon vystavn

odhodla-

odvážlivé ,

nesmí posledního místa v letopisích vojenských zajímati

dle zdí, ježto se

kte-

sám s 20.000 lidu jiné pomoci nepepadl spojené národy Africké, a jediným

Godofredovy nebylo bývalo, kterýž

maje, bitvu svésti

hla-

tmavých rozvalin

Nesíslné vojsko nev-

ících bylo by království Jerusalémské ztroskotalo, kdyby nosti

So-

nenadále

tut

sem neskonenou

spatil

I

na pobežních pahrbcích

a

sem tam.

kteráž tu horu obklopuje,

zdi,

pede mnou

velikolepý obraz

ráž

V

ponebí Palestinskému podiviti?

Antonín

Knih.

-Hran podlé

kamením

a

15,

4.

dokládá,

že

Abraham

víc

smru

zdí

nkdy

a více v

k

moi

pískem sousední poušt

Origenes se domnívá, že založena byla za

muenník

Soudc

Tento mramor, byv den ode dne

asu Abraha-

a Isák sami tuto studni

vy-

—

:

57 nazvavše

kopali,

pomluvou;

ji

—

není zejmá. 4 )

píina však takového jména

moe jest pohled na tu zpoustu ješt smutnjší. Sloupové zdi skácely se již mramor již strávily. do moe zlobivé vlny šlehají po nich a vkovnou žulu

S

i

i

;

Beh, píkrý

du postaveni,

behu

tohoto

ninách

takm

zdi

tak že se

do polovice

lovka

pohižuje

v zádumivost;

moe,

a

pe-

sloupové do

ti

ada

Krása

dl.

dlouho sem sedl na zíceveliké

zboeništ po-

ku pistání neb zakotvení neposkytuje;

Askalon však

obklopených, brzy na

vlnami

vymlely, jsou

již

jakoby tam stála veliká

podobá,

V behových ponvadž se na

ohromné!

dílo

mnoho vodorovn zazdných sloup,

též

mnohých místech

vyzdný;

celý

byl

a klikatý,

zdech spatuje se

na

brzy

hlížeje.

Beh

ml

nyní místa

svj pístav nco níže odtud; nazýval se, rovnž jako pistav v Gáze: Maiuma, s píjmím Askalonská 5 ) nyní ale jest pískem zanesen. U také

;

teme

proroka Ezechiele „Aj

j

vztáhnu ruku svou na

á

Fili-

„Se Az proslrju ruku moju na

Fili-

Cheretejev

(tak

stiany a porazím Cheretejské (tak se

stimljan

nazývala ást Filistian),

nazyvalaš ást Filistimljan)

i

rozmetu

pímoských pístav." 6

ostatky (jejich)

sem se až k dervišskému píbytku nkolik palm u prosted kaktusových

stal

doba

džara

t.

doma

beh

,

ovoce tchto

jám

leží

;

chodních,

,

jest, a rozvaliny jsou travou

hlavk,

leží

nyní

ten sloup,

z

ržového

okrouhlé divadlo,

porznu

Evropy

porfyru, jest

blíž

utšené

v

njaké

porostlé.

do krajin vý-

pi tom na-

;

obrazovnu,

okrouhlou

a portýrových

spadlých klenutí u prosted nad-

velikou pilností vypracovaných;

s

vešel do

kovinami

sloupu žulových, mramorových

množství

i

istého bílého mramoru

z

z

i

dlouho vyhledávala pozstatky starobylého Askalonu

ervcových. Tyto

ili

vysthovavši se

podlahu starodávního chrámu,

pekrásnou sochu,

do-

poskytuje der-

)

všecko tam rozryto

a

povinnosti hostinství píchozím pichy-

dle

Znamenitá snáka Lady Stanhope, lezla

strom

Odsud sem nám k ukojení žízn dobe hodila. 7 msta, kteréžto, dle vyjádeni Viléma Tyrského jako

staná, kteráž se

vnitní ásti

od severní strany

u vchodu stála však veliká hlinná ná-

nebyl,

erstvou vodou,

s

razsju

i

vystavenému na vrchu v podsleší

k;

Derviš

porazu

ostatki ich primorskich gavanej."

)

Obcházeje kolem msta, vystoupil sem na

višovi potravu.

i

— jeden

krásy. Tuto bývala modlárna syr-

ské Venuše, Dersety. Uprosted okrouhlého divadla byla studn, nazvaná: studnice míru; v ní byli pohbeni ti bratí mueuníci, kteí za asu pronásledování kestanv od Diokleciana smrt podstoupili. H ) V Askalon narodila se Semiramis, též vrah mláátek Herodes, píjmím Askalonský, kterýž i

*) Oiig. 4to. 5 )

;

contra

—

Reland.

Cek.

tak tež

:

lib.

III.

I.

Acta Sanclor.

—

II.

Itinerarium.

XXXII.

pag. XIV.

590.

6) Ezechiel 2 5,

16.

v hebrej.

texte.

*)

Poujoulat

vidl tohoto derviše (1830

fe

Antonín,

Martyr.

)

Antoníni Martyris

B.

Maji

Itinerá, por. pozn.

1.

31); tehdáž jemu byla na str. 108.

112

let.

1640.

-

58

ml

zde ale

Z knihy soudc

velikulepý zámek.

vidíme, že Juda dobyl Askalonu;

Juda ani Simeon nevládli jím. Fi li stínané

ani

nejtvrdošíjnjší modloZde pobil Samson 30 Fihstinských a dal odv jejich tm, kteíž uhodli pohádku jeho o zabitém lvu. David v plái svém nad smrtí Saulovou a syna jeho Jonalhana praví: služebníci

mli

a

,

„Nezvstujtež toho v Geth, aniž pona

vídejte

A skal ob s k ý

ulicích

aby se neveselily ....

ch

neob-

dcery

plém

vyvrženu bude

I

da ne vozveseljatsja dšeri ne-

mnohý výrok

Askalo-

z

na

!"•

l

de

!"

") „...I Askalon nebude obv-

„Askolon

".)

skich,

ve

zpuštní

!"

o Askalonu:

„I izveržetsja plemja

bu-

niže po

Askalon-

na ischodišach

obrzannych

)

Znít pak z úst proroku ješt ,

„Ne vozvšajte v Geth,

vdajt

,

9

ezaných!"

byli

neustálou válku s Israelem.

Askalona

iz

!"

„Askakrti vo iseznovenije budet!" „I

Askalon ne imat naselitisja."

12

dlen."

)

Proroctví Jeremiášovo jest hluboké stenání:

„Odvržen boží!

Askalon

jest

i

ostatky Enakima.

dokudž neupokojíš se? Vejdi do pochvy

rakž >e upokojí

Jeremiáš nazývá zde

Filistiíiany

mei

sekati budeš, o

odpoi

i

povznes

ponvadž Hospodin pikázal jemu, na Askalon

?

na

i

Kte-

se.

pímo-

u

ské (krajiny) na ostatní aby povstal."

zvdaové

Dokudž

své,

)

potomky Enakimovými,

o kterýchžto

vy-

Mojžíšovi v zemi zaslíbené pravili:

„Všecken

syny Enakovy

sine

jejž

lid,

muži pevysocí, .

vidli, jsou

.

i

.

prevysocyi,

msta upevnná u

obražením, veliká velmi."

byli

i

i

ograždenijem, velicy usazeni

Filistinští

vidchom

,

mužy

tamo vidchom ispoliny

syny Enakovy ...

)

Za asu Abrahama

ichže

„Vsi Ijudi,

vidli sine tam obry

i

utverždeni

gradi zelo."

v zemi Askalonské,

totiž

v

Fysiná pednost Filistianíi ped ostatními národy zaslíbené zem z lobo již se poznává, že jméno Palestiny od zem Filistinské pošlo, jakož sine již pi ji ne píležitosti byli povdli. Ui ) V knihách Makkabejských se již o Gerae.

I5

)

žádná zmínka nedje.

Filistianecb

Zpátení eesta má vedla mne mimo severní chodu uchylují, pozorovali

že jesl

se,

jesl

pozstatek brán]

to

eely

polokruh baétj

9

)

)

II.

Král.

Amos

1,

") Sofoniáš. ri )

Mojž.

Geraru

u

)

17

)

Viz

za

výe

Poujoulat

i:

)

—

o

k

\\

podobá

kteréž se

Rozvaliny Askalonské

v

hluboce

5.

9,

IV

AJricanus

stojící;

2, 4.

Zachariáá.

u )

hoku

8.

Jerem. 47,

)

tam, kde se zdi

20.

i,

'»)

,5

na

velké neb Je ru6alémské,

djepisu kižáckých lažení zmínka iní.

,0

zdi;

6.

I?, el

i

34.

í

alii

apud

askalon. Str.

29. Syncel.

Reland.

— 805.

Potocki viz

Principea

svrchu

29.

Corresp.

Orient.

T.

V.

pag.

386.

str,

de

28.

chronoL

Mnozí pijímají

!

59

lovka

dojímají.

sem

vykreslil

I

msta

horní ást

vuje

nm

obyvatelé Askalonští

:

druhé vyobrazení

Moslcminm

Tvrz Askalonská sloužila

ské.

dva obrazy tchto rozvalin

si

od jiho- východu;

dostávali

plat

za

sob

Askalon teprv

vyznamenány

me

jehož

dlouho

zde bojoval,

avšak neušlo

dina;

1155

léta

Balduina

za

smna

zstali

akolivby

se

dny dvée a stechy ploché,

podobná

obydlí

píbytky

obyejn

než

lepeniceini

spíše

hlíny

z

v Palestin

pozstávají

udlané.

v jedinké

most

—

v stavitelství;

nedaleko vchodu podlé

plochý výstupek, as jednoho

obyeje východních výklenky

dole ti

do

nhož

jest

pro hrnky

ketavách

vypravoval, že v jejich

vypovdv

el-Gurani, za živa

18

zaven

Poujoulal

)

behu •

19 )

byl

do

ibid.

p.

4,

behu 19.

v

podepírá

loubí

ukazuje na zná-

již

stny na hlinné podlaze udlaný, kterýžto

Volney

odstupuje. ani

hebrej.

dotvrzuje,

Poujoulal

dle

Po

veliký koš;

prvodí psáno

každé pak

nahoe pak

mj

jest,

v

pi dýmce

že Sultán

otvor,

a

káv

lbrahim-

že

vyvrátiv

prý

mro

tuto

den

ode dne

domnnku, má

za

více od to,

žo

nevidl. textu:

domech hlinných,

jejichžto základ v prachu

jest

na ten se prostírají rohožky. as jako

(knihách)

že

Takové

!

—

388

dle

kamenné

louhem'

—

se,

mn

Veer

)

veliké

tohoto

„I pebývajících

—

19

bývala.

domácí nádobí,

ostatní

majíce jen je-

Askalonskému Askulovi válku, od nho zajat a studn v Askalon, kterou sme tam vidli

králi

Askalonského

Volney Job.

a

as

též z hlíny

divan; hlinná skín,

dává obilní semeno.

se

zvýší,

nazývá

krajin,

obou stranách divanu

stupn

mly,

Z knihy Jobovy vidíme,

komnat:

drnový strop, napalmových trámech položený;

proroci

byli

Arabu jsou istot-

zdejších

nazývali

starodávných

za

již

domy

mu

které

noc: od východní strany pi-

Domy

léhá ta vesnice k rozvalinám Askalonským. né,

Askalonské

Doliny

Askalon po rozboení jeho od Sala-

obnovil

pedpovdli. Ve vsi Džaur neb Dževr

nejno-

z

Kestané pod-

)

III.

kesta-

proti

Richard, píjmím Lví srdce,

msto konenému rozboení,

to

19

mo-

se strany

od Egyptan, praví jeden

rytískou slávou kižák.

jsou

jeden pedsta-

ohradu

nejjistší

vjších spisovatel ve spisu svém o kižáckých taženích. manili

:

jest

„Óbitajuséich

osnovanije

že

domy

vo prachó

ulmjanyje, koich

.

60

Aut

—

Akkaron.

sem íši

v/.al

..I

sem

všecky národy, k nimž to

mne

Hospodin

poslal

lona

Gázu

i

—

zem

jest

první

návrší,

mee

(Jeremiáš 2

5..

Gammama')

jestit

Azotu dá se souditi

z

Koránu.

z

nou

a

ryb. ')

polorybou.

— v

Uca

ot

mea

velika-

(Jeremija 2 5, 17. 21. 3 8.)

kterýž

obležení

Azotu se

erveném moi,

kterážto

byla:

mocnosti

msta

Egyptský král

že

praví,

zmocnil

má z

Zde

(?).

byl

modla vyobrazena byla na meda-

lato

a poloryby, a rozboila se, když archu

Askalonská modla Derseta byla

Diodor

Praví se, že kdosi

Za starožitným mí-

nazvaný.

osením.

Herodotova,

podob pololovka

*')

s

udání

do modlárny vnesli.

utopení

denije go.*'

29tilelém

dle

po

teprv

Filistinských v

úmluvy

.

•'

mst Filistinských, O a Akkaron.

pti vladaských

hlavní chrám Filislinského boha Dagona; liích

.

Na cest vidli sme Nenadále sme se piblížili k Ez-

Gáza, A skal on, Azot i Ezdod, Geth Psammetich

Gázu

i

ostanok Azota

starodávný Migdal na hranicích Jud-

to

Migdal- G ad

nápisem

s

opt jedno

tot

i

byst zemlja ich v neprochož-

38.)

jsou prostranné polnosti

mramorový vodojem

dodu;

posla mja

sme se cestou do Ranily vedoucí. Vystoupivše na sme nízkou rozkošnou dolinu, v jejímžto prostedku

ských, v knize Josue (15, 57)

stem

17. Z 1

ruki

obírali

spatili

msteko Migdal;

se rozkládá

velikého.

že

Askalona

.

Akkarona

i

neprchod-

jejich

ná od tváe

.

.

ot

napoich vsja ja-

i

k nim

zycy.

Gospo

i

asu

vzjaeh

..[

uinna

:

Ranila,

Gospodni,

Aska-

Akkarona

i

ostatek Azotu

Z Askalona

ruky

z

a napájel

Hospodinovy,

—

Jainin.

za to,

že pro

tuto

píinu

vojska Faraónova, vyváznuv

Azot založil,

a

dle

též

položenšti-

Syriané nejedlí

z

nebezpeenství

jména ženy své Azy

jej

na-

zval (?). *)

msto

Starodávní

kem pokryla

jest.

stávalo prý na

Chrám Dagonv od

chou Pánc rozboila, zaslal „Nevstupuji ckni,

knzi Dagonovi,

domu Dagoimva

dne tohoto,

do

až

/puštní; nehni

v

Azot

ztížena jest ruka

i

2 )

a )

*)

Poujoulal

odvozuje

miramidé,

kteráž

l.ucian.

—

de Dea

od

tolo

—

1.4.

siepi,.

apud

Reland.

vchodjašcu

irecy

domu Dagonova

dne

sego,

i

Dagonovy,

i

chrám Dagonov, na

v

prag

v

Azot

oljagot ruka

jméno od arabského slova: holub,

holub vychována

Syria.

vsi

vstupajul

daie do

Gospodnja

na Azot,"

Hospodinova nad Azotem,"

')

„Ne

a vši-

kteí vcházejí do chrámu Dagono-

na práh

va,

v

hoe, kterážto nyní zpustlá a vlím mátoho asu, co se modla jeho ped ar-

606.

byla.

a

pipomíná bajku o Se-

—

,

61 5

psáno v knize královské.

slojí

„I

vyhubím obyvatele

A opt

>

na jiném míst

Azolu (As-

z

„1

:

živušii

potreblju

Azota,"

iž

dodu),"

jménem prorok Amos. 8) Na léto hoe byl zabit rek bitv s 3000 vojínu proti 2Í.O00 nepátel. Vypravo-

mluví Hospodinovým

Judas Makkabejský v

pekrásné:

biblické jest

vání

Judas vida,

ást jeho vojska na úlek

že vtší

dává,

se

neml

„zkormoutil se srdcem, nebo

„sokrušisja serdcem, jako ne imjaše

j

asu, aby je shromáždil. k pozstalým: vstame bojovati proti

nim!

budeme moci

nyní ....

I

abychom

ped

ulekli

as

se piblížil

náš,

pro bratí své

žile

ny sláv své!"

nimi:

vc

obrátiv

ratovali pro-

I

nyn .... aše

ree

i

veš

Juda: Ne budi mi

ježe bžati ol nich:

siju

vremja naše,—

približisja

mužestvenno rádi

umrem

našeja

bralii

i

ne

!"

ostavím viny slav nasej

našeho Svjatoslava:

slova

a náhle

asu kestanské

„Složme

Jonathas Makkabejský

kosli

tuto,

pomstil smrli bratra

modlárnu Dagonovu rozboiv.

Azot v popel a

když byl na cest své

chem,

ree

i

vzydem na su-

~)

neb mrtví nevezmou pohanní!" svého,

i

neostavujmež vi-

i

ich!

sotvoriti

zrnu-

oslab

I

i

otvrašachu jego, rekuše: ne možem, no spaseni tokmo dušy svo-

ja

tu,

jest-li že

i

— umemež

nám pipomíná

Toto

I

ekl Ju-

das: Nebudiž mi, abych uinil

ich.

aše možem

postaty naša, tivu

spasme

ale

sobrali

ostavšym: voslanem

odvracovali ho,

I

kouce: nebudeme moci, toliko duší svých

vremeni

pojdme na

i

snad

naše,

protivníky

ekl

oslábl a

I

Apoštol Filip,

Jerusalema do Gázy poktil Evnucha, uchvácen byl du-

z

8

do Azotu penesen, kdež pak o jménu Ježíšovu hlásal.

)

Za

Nynjší osada leží pi té hoe, kdežto v pahrbkovité dolin byl Azot mohlo by se tam napoísti as 500 obyvatel. Odpoinuvše sob v kavárn, putovali sme dále. Mezi Azotem a vlády bylo zde biskupství. ;

Bargou bží teišt

vsí

chlumích

skalnatých ují, že zde

st

„i

kterémžto prorok Sofoniáš bude."

9

tch jesky.

i

me

byly zpustily,

„i

)

Blahoslavený Jeroným udává, taková jest poloha

V

že

bylo

Palestin,

asto hrobky osvdují

Akkaron

i

této spatují se

za starodávna lidé

Akkaron, o Akkaron vykoenn

leželo

též podlé samé vsi Bargy; v pohební jeskyní* , kteréžto dosvdpebývali; k víe podobné jest, že na tom mí-

vyschlého potoka,

osady

pravil:

Akkaron mezi

iskorenitsja."

Azotem

kterou v

a Jemnií,

bhu

tolikéž jako zíceniny.

pomezí zem Filistinské. ) rozdlení náleželo pokolení Judovu a pak napotom Danovu Josue

iní

10

severní

,

5

)

6 j

7 )

8 )

9 )

10)

I.

Král.

Amos I.

1,

5,

8.

Machab.

Skulk. Ap.

— —

2,

13,

4.

3.

5.

—

Sofon.

—

9,

7

8,

39,

—

1

1

40.

2, a

4.

15.

,

a

práv

vk ohe

tolika

V

knize

Za prvního

opt poko-

62

ška,

píinou

za kteroužto

lení Judovu,

mocný Ochoziáš

poslal

Ne-

u)

ostane?

zdali živ

na mapách neurit vyznauje.

se

uBaala, neistého boha Akka rou-

se tázat

Kd\ž sme na první návrší vystoupili, objevil se nám pekrásný pobled Za pl hodiny dojeli sme odtud do brodu, kterýžto v letopisích

hor Judských.

ekou Sorek nazván

kižáckých biblickou

12

jest;

však jen odnoží

jest to

)

Nyní jej nazývají Sukrek. 13 ) tee mezi Gázou a Askalonem. od nás bylo na osamotnlé hoe vidti msteko: Ibne i Jebna

Soreka, jenž

V

levo

;

msto Jemné; u) mlo na behu moském,

jest to

biblické

kalon,

svj pístav;

Makkabejský

ale Judas

až z Jerusalema vidli

V

bylo.

knize Makkabejské, kdežto

nalézáme, že pístav Jemnie, anebo

vuje,

áe

hon

v rovné

msto

pináleželo

Azotem a

17

Hethem.

s

15

vzdálen byl,

nkdy

V

beh moský,

kižáckých

nkdy

Jemnii bývalo

mst

Gelh, kteréž bylo jedno z hlavních

Jemnie v

ci

I9

ješt vidl.

století

garskou, to

Pozstatky Gelhu nyní

leželo.

XVI.

V

)

Novjší

—

osad se usadila na míst Gethu

l8

1U

Toto

)

v okresu

a

sme

kterouž

Agerskou;

d-

spoleník

omyln

msto

za

Asdoda

Fhrer

docela zmizely;

je

možné, že jedna

z

i

však

Ma-

vidli osadu

jeli,

s

i

a dosti zna-

)

cestovatel,

Filislinských, již

dolin,

na stran v právo osadu

a

biskupství

Poujoulat, pokládal Ibne ili Jemnii

tažení,

tom vypra-

Oziáš král Judsky jeho dobyl

ale

;

menité synedrium neb soudnice hebrejská. jepisce

se o

od Jerusalema na 240

cožby tedy 42 verst dlalo.

)

Filistiíianm

)

tak že zái požáru toho

zpálil,

jej

jako Gáza a As-

tch-

rodišt Goliatova, kdež Enakovi potom-

bydleli.

travnaté doliny BelhsaOdtud do Ramly táhnou se nevzdlané pole kterýmiž archa Hospodinova z Gethu vezena byla na voze dvma i

messké,

n)

Král.

IV.

1

1,

—

Parehi

3.

441.

pag.

f.

mésto tekron

liž

tak

Akkaron klade

6i

od Jemné na východ. 12

Soude.

)

«)

16,

14

v Josue

)

než:

11.

15,

Jabnia (viz:

kvetly,

4.

3 7 5.

Poujoulat.

,

i

Jabneel

sice:

stoji

neb Jamnia

po

kdežto

Miána ros hašana. 4,

1.

15

I.

)

—

)

Machab.

zemép.

tedy

míle,

15.;

4,

6

asi

až

zlomky

moi

k

spatuji

sloup

leží

as

se

prý

—

II.

že

praví,

pes 10

12,

však

mil,

ÍYanc.

starovké

Opp.

školj

II.

-

;

0.

a

práv

se

lo

behu moského.

mosty a starodávny

vodojemy,

nebude,

vysoko

Lightfoot

4.

8.

jiného

nic.

židovské

Jamnie do Ramly jsou jen 3 franc.

z

hodinu cesty od

pozstatky

a

69;

10,

Volney

do Jerusalema

až

srovnává; neb Jamnia

st

58;

5.

mil.

11.

Sanhedr.

141.) 1G

což

Jebneel,

zboení Jerusalema

stavby

podivné

se

.-

naším luláním

Po tamnéjsi

vodovod. liší

od

ce-

Rozmetané

chudobných

chatrí arabských. ,7

Epiphan. s.

i9 )

Páral

II.

)

**)

pag.

—

ip.

2

(i,

haer.

6.

II.

730. Le Quien

pag.

48.

Vi/.

taktéž

kdež praví, že kižáci nazýval

O.

chr.

III.

587.

Caroli

Sto Paulo.

Geogr.

Francos), pag.

1071,

a

305.

Ibelin.

Jac.

de VHriaco

i rozvalin

(in

Gethských

Gesta Dei

vystavéli

per

pevnost

na chlume, jenž

se

.

65 zapraženýma kra varna

kem

minaretu.

podotknouti,

pr

Ramlu

vyhledá ze závrší svrch-

osm hodin

Ranily jest

až do

Arabové

že

nickám a. #9 Ramla

v

Z Askalona

Fí listin,

nazývají

domnnkám, že Ramla vystavena anebo nedaleko od nich; my však máme za to,

Toto zavdalo píinu k Gethu,

21 )

jména loho místa pochází, na nmž Samson pobil Soudc slov toto místo: Ramatlechi, což se

nebo

83 )

s.

malebn na ploském návrší u prosted sadit nkolik tažení, s nkterým malým potem minaret, prosted palm a cypiš nad mstem. Ramlu uznávají za staro-

objevuje se

rozboených vží vypíná se u dávní

v knize

Arimalhei

s

i

velmi shoduje.

Ramla

Ramly od

že název

Ramlou

sluší

Geth.

na rozvalinách

jest

Filislinské; s

Tuta

jízdy.

a llcbrejové

;

as kižáckých

z

83

Arimathii,

kde se byl narodil Josef, onen spravedlivý muž, který

)

Zde jakoby

pohbil pesvaté tlo Spasitelovo.

Zákon, zákon spravedlivého soudu božího, a

se

ped námi

zavíral

—

nový,

otvíral se

Starý

zákon jeho

milosrdenství.

Když sme' sady pokryté

a

dostali

,

sme

nich.

kláštee

sladké odpoinutí. slavení svou

doma;

byl

k

a krásnou

výstavností.

golhickým klenutím

lampa

byla

na vysokém te-

kojenosti

a hoící

lampa

nost prošlé

Vyhlídka

vala.

od Ramly

s

nkterými

:

nejisté

—

le

tuto za

—

navrácení, blízkost

klášterního

z

do laznrných

až

sem

prodléval a

na

cesty,

poustevnické

lichosti

jen

naproti svatému obrazu;

,

—

v

mé

na obtíž-

radostí

hor Judských

byla

pede

všelicos rozmlouvaje

s

mnou;

jak Araby tak Reky,

kteížto,

m

se rozkošnou koupelí východní, a oddal se

pokojn sladkým myšlénkám

Ráno

20 31

)

)

vstav,

Kcál.

I.

Pardu 13

5.

I.

—

as)

—

15,

23

Viz

Díl

)

6,

—

Etlrisi

17.

o Je-

veer ped kvtnou sobotou; síla má ochabla, dne v Ramle prodleli. velmi píjemn sem byl pekvapen píjezdem našeho kon-

pag.

II.

Pozdji oberstvil sem

na

Bylot to

chtl sem píštího

pivítali.

i

prvodím

uslyševše o píchodu Evropanu, pišli, aby

rusalem.

této

rozehí-

Celá obšírná prostora

terasu byla na východ.

mštany Ramlskými,

Po-

sladké spo-

na všecko sem zapomnl v

dobrou ást veera,

navštviteli,

dvemi.

;

u

visela

ta

na vzdálenost od rodiny,

Jerusalema srdce

skupenin

pokryta

a byla koberci

slab ji osvtlovaly; prosted klenutí naproti obrazu matky boží, kterýž byl nade hnullivé city pohybovaly duší mou, když sem o samot zstal okno

úzké

od

se

liší

kláštera ne-

Sama pak komnata

rozvíjela.

oknem mla vkol divan

i

Pedstavený

Komnata má

nás vlídný hospodá.

pijal

nedávno dostavený,

Tento klášter*

pevnou

nad nímžlo rozkošná palma klidn se

rasu, s

i

se

Po tžkém cestování

prosted

ostatních

pedmstí Ramly, zíceninami nevelkému msteku, ježto se nachází u pustinami našli sme poprvé zde v eckém

byli projeli prostranné, zpustlé

—

439. 340. 1.

dle

bl.

i

\

hebr. III.

Ihn.

el-War*

tab.

Sy.

pag.

176. Abulfeda Annal. pag.

textu.

Reland pag. 581.

Robins.

III.

44.

64 sula

Mostrasa

p.

vštívil

ano

,

i

mém

se o

píjezdu,

kon sem

své

Ramly

Jafa jest od

Jafy.

z

dozvdv

Mostras,

tri

hodiny jízdy vzdálena.

byl tak laskav,

V

pivedl.

sobotní

tuto

m neprodlen

že

P.

na-

noc se slouží v Jeru-

sem pi tchto službách božích pítomen byli. Jerusalem jest ale od Ramly úplných devt hodin jízdy vzdádkoval sem srden p. Mostrasovi len, a bylo již okolo jedenácti hodin; a [hned odhodlal sem se na cestu. za jeho laskavou ochotnost, Spoléhaje se na výbor nost ko, s nadšením vyjel sem v pl dvanácté z Ramly. Ne-

salem

mše palmová;

utšilelná jitní

toužil

i

i

mi

zbývalo

více,

již

7 hodin.

nežli

Nkterých podrobností

naež pak

lema,

cestu

i

z

o Ramle ponechám si, až se navrátím Ramly do Jerusalema obšírn popíšu.

z

Jerusa-

VII.

Jerusalem. (boha) vši-

„éi vzývají ckni,

i

at

vyznávají se

jemu

„Da vozglagoljut vsi i da Jemu vo Jeru-

ispovédjatsja

v spravedlnosti. Jerusaleme

salimé

msto

svaté

svjalyj

mnozí

zdaleka

!

.

.

Národové

.

pijdou

ke

jménu pána hoha!" (Tobiáš.

Jerusalime grade

(?). !

.

.

Jazyki

.

spoda Boga

13, 10. 11. 14.)

mnogi

ot

dalece priidut ko imeni Go-í !

(Tov. 13, 8. 9.

11.)

Judské svaté hory oddleny jsou od Ramly obšírnou rovinou; v dálce se ješt modraly. Majíce bujné

kon,

sme letli. Jezdec, jenž nás co stráž úprkem ujíždje proti dvma po-

jen

doprovázel, nenadále se od nás odstranil,

cestným, kteréžto byl spatil.

dnoho

z

oblek,

v klášterní

byl

odpovdl usmíváním

emuž sme ným ství,

Když

jich

dojel,

chopil pistol,

a jakoby v je-

kon, odjíždl cvalem. Pocestný, odn pedstavený eckého kláštera v Ramle; k vystelení

naež

nich, vystelil,

obrátiv

a pozdvižením

ruky,

nebol vystelením

Arab ho

vítal,

S pedstave-

ovšem podivili, takového sme promluvili nkolik slov, dkujíce mu pi tom za pohostinkteréhož sme v jeho kláštee byli úastni; zval nás zase k sob, až opt vítání neznajíce.

se byli

kláštera

zpátky pojedeni.

Mn

bylo, jakobych

vstupovati poali.

Arabští

as. *)

na hory,

Viz

stáli

díl

1,

Na

silnji dýchal,

kesUné

ji

myln

sme pojednou zárove

hl.

VIII.

kdsž sme

na velebné strán Judské

od cesty v levo, vidli vesniku Amopokládají za evangelický Emmaus. Vyjevše

první stráni, o

se starodávnými rozvalinami

msteka

Co narodil

se

prý

Lni run, kdežto

Spasitelov ukižovaný,

po pravici

lotr,

je-

Kiížem se znamenajíce mnilo jedinké povzdychnutí dvée do ráje otevelo. zvolal: myšlénkách v nás z mnohý zajisté a mimo, kvapili sme Gospodi, vo aar„Pomjani mja, v Pane, mne, na „Rozpome se

mn

neznámých

a

Tvojem

poínaly poád tsnjší

hor

Rozsedliny

nos rží

^m

Svém!"

království

!"

malebnjší

a

bílých kvtin rozmáhala

libovon-

býti;

se ve vzduchu.

Stáda

Po tech hodinách cesty vjeli sme v úzké pásla se po strmících stráních. prchodišt zevnjšku velmi divokého; tím sme se v našem spchání pozdrHory judské mají cosi neobyejn dojímavého. Brzy ozijauje nkolik želi. vetchých olivovvch a fíkových strom, že tu zem Ramlská se zemí JerusaPo dvakráte sme

lémskou hranií.

ko

u studánek. Pak sme

uhasili

žíze svon

napojili

a

umdlených

mimo malebn na píkrých

nezastavujíce se,

jeli,

msteko Kariat-Eneb, jež tu vidti gothické Abngošovým; hnízdem

skalách rozestavené

nedávno bylo ješt loupež-

nickém

zíceniny kostela pod jmé-

nem sv. Jeremiáše. Hodiny msto uzím. Hory poínaly avost

smíšená

skal,

sem tam

s

bvla

byl

sem pohížen

ale

hory nepestávaly

okolo

...Hory

jakož byl pravil

msto

svaté

vníky daleko

prchodná.

pede mnou

povstávati,

poznalt

I

sem pravdu

uvili; za

i

Tu sem

potkal Araba;

slov:

—

—

Zatím pospíchám na

zprávu.

Jerusalem!

vaje sladké slzy. lupoutníci, a taktéž

Vzdechy vrhli

sem poznal po

I

stísnily

prsa má.

jejích

jich

návrší,

hodím uzdu koni

se na zem.

nepochybn pohnut slitoval se nademnou a Sotva sem tomu mohl ten

brzy! brzy! mne; „Bedri! bedri!" sem se jemu všemi slovy, co sem

tak radostnou

dno

a

Zatím

tu

vrhnu

mne

vdl,

po arabsku

a

nenadále

stojí

se na zem, vylé-

dohonily moji spo-

Horu Olivetskou za Jerusalemem sna-

posvátných

olivových

slromech.

V

tichém vytr-

oí s tohoto na celém zemském okolí posvátného msta, pšky dolu po rozmetaných kamenech. Nebesa byla potažena; píkrov smutku pokrýval msto Jerusalémské. Tu promluvil ke mn prvodí, že slunce již blízko západu jest, a nesednem-li na kon, že pi západu slunce brány Jerusalémské ped námi se zavrou. Toto mne lekalo; bált sem se, aby se snad svatyn neukryla pede mnou pro híchy mé; i pospíšil sem v luno svatého msta, abych okusil plnou íši blaženespouštjíce ani

žení,

pustili

—

sme

se

již

—

nosti

a dokonal svou obt. Vjeli

olezli

;

toliko prvnjší bar-

„Gory okrest jego," o Již sem poínal malomyslnti, mluv Jerusalem. David, puzen své spolucestotouhou denního nespatím; za svtla

sem pedejel.

—

hory na horu,

b

nho,"

lichotil

pede mnou

Ce-

ostiovala.

Jerusalem objeví

mi se

že

promnivše

žalostnou nedokavostí, kteráž mi se na tvái jevila, zavolal na

je

Pouštje se

nepetrženém oekávání,

v

m-

avšak liláková

prbami mechu, píjemn

kon

svou v barru ervenou.

vitost

že

zelenými

netrplivostí, kdy svaté

divoejší a obnaženjší;

býti

sotva pro

sta

hoel

rychle ubíhaly a já

sme do

pevnosti Betlémské ili do brány Jafské, a brziko

sme u dveí patriarchova

obydlí.

Bylot

to

dne 31. Bezna.

5

na

Já,

to

syn

dalekého sevem, nic jina do Jerusalema sem nevstoupil, než jako mezi svou

—

mému. Po dlouhém pebývání s nevícími, bylo mi pod bratí, krovem nalézal prosted se obrazu naší u církve. sem mílo, blízko hrobu že se nacházím Kristova, pospíchal sem vil, tomu sem Sotva chrámové, mli moslemíni ped nimiž stráž, byly ješt dvée ale chrámu do zaveny. Metropolit mne pozval, abych s ním šel na jitní mši. V tiché temné noci pistoupil sem ponejprv k velikolepé pedsíni chrámu Hospodinova hrobu. Ob polovice ohromných vrat byly do koán oterodinu, drahou srdci že

i

:

Nesíslná svtla

veny.

blýskala

svící

se

ped

velikými

na stnách,

obrazy

kíže neb poheb Spasitelv pedstavují. Hned pi vchoani majíce nohy pod sedu, v píbytku vrátného, spatil sem sedti Turky, srdce mé rozžebou kížem peložené a dýmku v ústech, hrají v šachy; kteréžto

bud

s^ití s

—

ped

hlo se žalostí velikou; tlupa jich se rozstoupila

ped námi

nkolik kroku

vkol nho

a

bezdn, ve

—

svíce,

tlo Ježíšovo

jestit

to

týž

kámen, na

kíže saté.

s

na zemi všemu utrpení lidskému, zstavil

—

V

sem

kaplika ukrývá pohební jeskyni

Zvláštní

kdož

ty,

byli

Tu sem

došel až do hrobu Spasitelova.

První modlitba

vyléval slzy pokání.

milí srdci

zákonm

lom zmatku cit svých

ani se nepamatuji, kterak

a za

sem

Poktní

svou svatyni týmž

chal svobodnji.

sem

pravil

Spasitel svta, podrobiv sebe

také

pírody, jimžto se jeho božské tlo bylo podrobilo.

té

gvatý Josef

l"

Tebou vládnou tímto svtem, a nešlechetní stevšak nemusí proto kestané truchliti, že se tak veli-

A

hou svatyni Tvou!"

život,

tu

a vykoupení

ká svatyn nachází v opovrženosti pohanské:

v

nmž

„Hospodine

padna k zemi se slzami, „utrpení Tvé ješt nepestalo!

jménu Tvém

—

na podlaze kámen, pikrytý žlutým mramorem,

ležel

stály veliké

oblékl v prostradla

naiím janiarem;

má

byla za

mému. Není mi možné

dý-

Hospodinovu, a ty,

kdož mi

dali

popisovati,

a jakž

bych mohl u hrobu Spasitelova, a dokonce na Golgot, u otvoru, kdež-

to

kíž, a u rozsedliny rozpuknuté skály vysloviti úžas,

stál

a

lítost

hoe ke-

sanského híšníka!

Poala stupem, ale i

Nejenom

se jitní. i

že podlaha

všecky kaple, všecky

nkteré ímsy

mly

padla Velkonoc všem

jevil ráz

mot smíšených hlas

anebo

své nábožné poutníky

keslanm práv

šel se zástup nesíslný, a

ejích oste se

chrámová celá byla pokryta zá-

kruchty, všecky výsady ili pavlány, ano diváky. Tohoto roku

pi-

píiny

se-

na den jeden a

týž.

Z

té

podívání na toto náramné množství, na jehož obli-

všech díl svta, bylo

vru

Temný

ohVomující.

šu-

nepokojí evropského keslana, poátku pekvapuje kterýž byl pivykl poestnosti v chrámech božích; když ale patí na upiatou zdá a niím neroztržitou skroušenost mnohých opravdu se modlících lidí, z

i

—

se

mu

tento

šumot

býti

šumotem prudkého živlu. poet našich stejnovrc.

Rozžíhání svící a pijímání

Veškerý prvod ubíral palmovými ratolestmi v rukou od eckého oltáe skrze

ukázalo nenadále nesmírný se s korouhvemi a hlavní

s

dvée pímo ke hrobu

tái,

S dovopi olped davem

Kristovu na protjším konci chrámu.

lením metropolity ili arcibiskupa

mli

lidé

svtští,

hned za duchovenstvem skrze hlavní dvée

kteí jíti,

byli

aby

se

spolu

67 uchrániti

svátným

mohli; neád podrobil sem se té nevyhnutelné poteb. prvodem šel naped moslemín, totiž vrátný chrámový,

rozhánl

kaje

biem

opírající

se

zástup.

prvodu Vykupitelv pokorný píjezd z horlivosti

a

poutníkv;

mnozí

vztahovali

—

matky vyzdvihovaly svá pacholátka,

vinutých korouhví.

kterak

Aj,

Byli to výjev zajisté

hry

s

s

I

po-

a hulá-

podobá k tomuto

se

do Jerusalema!

Ped

—

ml

íms

sem potšení

sloupových

ruce

aby se mohli dotknouti kraj rozhodný Jerusalema.

VIII.

Jordán. „Tehdy vycházel k Jerusalem i

a

i

nmu

všecko Judstvo,

všecka krajina Jordánská,

ktni

ného,

Jordán od vyznávajíce híchy byli

v

své."

, 3

mu

—

i

vsja Judea,

Jordanskaja;

vsja strana

i

krešachusja vo Jordáne négo,

ispovédajuše

i

ot

gréchi

svoja."

(Ev. sv. Mat. 3, 5. 6.)

Nastal pašijový týden.

Togda tschoždaše k né-

Jerusalima

V Jerusalem

první den toho téhodne k pouti k

ece

Math. 3,

5. 6.)

ustanoven jest od dávných

as

(Evang.

Jordánu, aby se tam

ot

v té

spasitelné

vod

mohl každý umyti, a k atrašlivým tajnostem pipraviti; nebol hned potom již se dávají mnozí do chrámu božího hrobu zavíti, jsouce tam až do

Proež já také své popsání chrámu až do toho asu odsem tedy za nesíslným zástupem kestanú k té spasitelné ece. Již u veer ped tím dnem vystoupil Jerusalem z obyejné své tichosti, podobal se lidnatému trhovému mstu. Pozdvižení zástupu bylo vru ne-

Kristova vzkíšení. ložím.

a

Šel

obyejné.

ady

velbloud

i

ko

s

náklady

táhly

šumot ustaviného odcházení neutichl celou noc.

ie

Vyjeli

všech

konc

ulic,

a

sme ne velmi záhy

s

dragomanem eckého kláštera. Cesta naše vedla nás ulicí útrpnou a Getsemanskou branou. S kormoutlivým srdcem jel sem na pkn upraveném kojízdných, jehož koové bezpen teni, u prosted hluného zástupu pších Tu sem pali podkovami pdu hluboko dojímavou, na vky posvcenou! i

uinil

slib

—

v srdci svém, že se od nynjška po léto cest jina bráti nebudu,

le pšky. Na výšinách,

ježto panují nad Josafatským údolím, sedl pod olivou moslemín Jerusalémský, Abugoš, nkdejší povstný loupežník kestanú. Obpohlížel na záklopen svým komonstvem, kouil z dýmky a zapíjel kávou, i

stup

kestanský, jenž se po dráze pohyboval

mimo horu

Olivetskou k Betha-

5*

68 Tuto cesiu od Jerusalema k Jordánu, tolika stopami Spasitelovými posvcenou, popisovali budu pozdji obšírn, až pjdu po ní samolen v lichosti nii.

poušt, kteráž velikým památkám dobe písluší. Nehled na ten pestrý zástup rozliných plemen,

pokud jen oko mohlo

pokrvval,

—

staiti,

spíše

samém*

až k

hor, ježto se táhnou od návrší Betbanie

stí

kterýž celou tu dráhu

sem pekvapen

Zde se rozléhal hlas volajícího na poušti.

inu.

scéna blahoslaveného Samaritána,

moslemínem Abugošem,

s

kou a kávou, a snažn nás sine jeho žádost.

rodil,

t.

:

všem

chází; tu se ke

jak znamenité

bil,

odtržena,

Abugoš

prosil,

místo

to

téhož

vlastní

m

od vojska Ibrahimova

i

v

žije

své

nmu

záhy k

poslal

dosavad nachází v

až

kteréžto místo pináleží

Abugo-

ale jiného vladaství, kro-

hor Judských,

domnlého, jemu nesvují Jeho syn pokusil se o usmrcení Ibrabyl jemu pistoli nasadil k prsoum; ale pistole mu selhala; hned na míst skolen jest od samého Ibrahima. Toto se slalo za asu

úasten

—

mu

vyídili,

on že

dobe

výbžkem

nepohybná

Arabských, k jihu pak

K

Ibrahim poslal

olei

jeho

Abugoš sám pestupku synova

že

kterýžto

rovin hemžily

nové v rozliných

zlatého telete!

40,

—

a

Ejhle,

v rukou,

3.

*e,

adách,

národ Israelský!

Isaiáš

se obšírná

ji

Hat.

i

pustých hor

ohrazují steny

Kivolaký

dosti

zejm

lok

behy

jeho

vyniká.

Po

po stromech a kícb, ježto

jako hmyz, houfy poutník; okamžit povstávali sta-

anebo se dmuly hranice sneseného

bohu jak

3.

žel,

patrn

jinoch,

.i,

rovina Jordán-

Mrtvého moe.

stromový pás u prosled pustotiny

lemují,

celé

holí

východu

hladina

.budánu pozoruje se daleko k severu

s

Nicmén

hor Judských otvírá

ská ve vší své pustinné velebnosti.

slarc

ví,

není.

Za poledním

té

—

jižjiž

kožich, a dal

')

místo na-

dstojenství v Jerusalem. Bratr jeho

Ka ri a t-Enebu,

sebe nazývá náelníkem

prý

se

(tento

Jerusalémského odboje v horách Judských.

M

to

aby se pochlu-

i

opanována, tehdáž

již

Mehmeta-Ali-ho bére pevahu,

práv zachovalo Abugošovi jména

kde se

ukázal,

tohoto

hima, a a

mu

Když Sýrie od Tureckého mocnáství byla

jest.

svého syna v zástavu poddanosti

šm; sám

pote-

ji

na cest od Ramly do Jerusale-

se spatuje

ježto

a nejhlavnjší místa

to

i

;

emu

v rukou mapu, a poznav, k

obracel, aby vidli jeho spokojenost,

vida, že strana

Akre); a

ubí-

Sedl opt na koberci se svou dýmabychom sob s ním odpoinuli splnili

Patrné bylo podivení jeho, když sem

ma?

se po druhé

možné-li jest na ní vidti také místo, kde on se byl na-

mne Kariat-Eneb,

tázal se

buji,

sme

Beduíny.

mám

Vida, že

hospody, kdežto se,

lé

sešli

svým komonstvem k Jordánu

který se též se

ped

ral, aby chránil poutníky

údolí Jerichonské-

')

Pod skalným obloukem, práv naproti rozvalinám podání, udala

dle

divoko-

byl

i

zdaž se

vtší ást jich od

nich

dívek, nesoucích

liší

chraslí.

nejsou

—

Aj, ctitelé

malé stádo vících:

bemena

rodinná,

i

m«-

69 ten

nemluvátky svými

s

u prsou.

neoekávají stanové,

Jich

koberce,

ani

ani vína Libanonská!

vkol

a

sme

uchýlili

I

behu

na

Na protjším behu

nkolik arabských chatrí.

ni

sem nco

družiny,

šel

E..., na

behu

sme stídav Quaranlania

sme svj

se od toho šumolu a rozbili

bystrého potoka.

Byla

a posadil

dále

Jerichonského potoka,

ást

to

brzy na hory Judské, mezi nimiž u prosted hora Pokušení neb t.

,

hora Ctyidcetidenního

j.

zvlášt

postu,

oi Mojžíšovy naposled na Zemi zaslíbenou rozkošná noc východních krajin.

tách za

tymi

druhým

meem

poušt.

Dovdvše

nás ve

Bylo

Tu

zádumivosli.

liché

na blízku vytrhly nás

našli

Zanechav své

Jericha.

sem se s krajanem svým, umlcem práv když slunce zapadalo; tu hledli

pak zase na pohoí Arabské, kdežto se skrývá hora

sedli v

kovinách

stan ve

na pólo rozboená vž,

stála

na noc,

my

a

vždy ješt tu

nás ozáilo svtlo pochodní, a vzteklé kiky

našeho

z

brzy

Odtud patily

na tento svt. Brzy zastela nás

i

pozd

již

—

vyniká,

Nabab.

Hluná

pemýšlení.

se v pa-

hnala

tlupa

polonahými ozbrojenými Beduíny, kteížto se bránili jeden i

tm

štítem; nebylot to nic jiného, nežli

o evropských

se

Tu

noní.

poutnících,

povstala prudká

aby nás obveselili,

pišli,

pi zvuku bubn;

bitva

ped

hry divokých obyvatel i

jiskry

každém udeení mee; a když konen zvdavost naše byla ukosme je od sebe dobrou pehrští piastr. Dva anglití pocestní, práv pišli od hory Sinaiské pes Petru Arabskou a Hebron, na-

sršely po

jena, odbyli

kteí

byli

vštívili

be

nás,

bavili

i

velmi

nás

svou

rozmluvou.

jen pod ochranou

dého

asu

Beduín,

mže

najíti

mj

sebou dva

to

uchýlili

krajan S...v,

sme

i

otroky,

Z

ve svatých vodách poktíti dal.

té

tento

však kaž-

se

v Suezu.

se docela od ostatních

nímž sem

s

Egypt koupené

v

jediného toliko kmene;

jak v El-Ariši tak

Na cest k Jordánu proto, že

a

Labordv donebezpena jest, ale

Cestopis

mén

se hodí k poznání Pelry; ano cesta tudy nyní

se

v

Jerusalem

kteréžby byl

píiny

pi

rád

doprovázel

poutník, a

to

ml

byl sešel,

s

této píležitosti

nás také Jerusalem-

ský knz.

Když se rozednívalo, museli sme

po divoké

jeti

vysokou hradbu nazývá se v

V

poušt

Je.r

Celé i

se

to

chonská

i

do

zajetí

odvleen.

a )

na

prostranství

,

tchlo místech král Sedekias, ukrývaje se

ho byl pepaden

více než ^ y ^ hodiny

k Jordánu:

blavé pdy, majíce ped sebou

poušti

nerovné

Arabských hor.

biblí

sme

pustili

jméno majíc

východ

od

i

msta

ped Nabuchodonozorem, Na tom

Jerichem a Jordánem musí se hledati Gilgal,

t.

j.

na

jih

Jericha.

od

n-

také prostranství mezi

místo,

kdež

Israelité

na

památku zázraného pechodu pes Jordán vystavli oltá. Místo, kde Gilgal stál, ukazovali ješt na zaátku XVIIho století Kootwykovi, 3 ) a opat Daniel, na zaátku XII. vku, vidl tu klášter a kostel archangela, jenž se byl na

*)

Jerem.

3

Joh.

)

311,

39,

5.

Cotovicus (Kootwyk).

—

E.

Robinson

(I.

Itiner.

c.)

Hierosolymitanum

našel

rozvaliny, jakož

et

Sy.

Antverp.

se podobá,

]6i9.

okolo téhož

pag, místa,'

:

70 tomto míst tvž

opat, schovávalo se

od

dvanácti

ukazovali

pokolení

k píkopu

—

hned

a

ten klášter

ped

již

mé

Srdce

nám

píkrý; rozliné

nem,

jívy

se

skoivše

ko

s

stromoví

s v.

aby

°)

sme

památka

se

toho

se pibližovali k tra-

pivazujíce je do stínu pod

a

zaslechli

Beh

zastíralo.

sme

klokotající vlny

na

jest

míst

tomto

obtoené erstvým beta-

a ttiny, spletené s oleandry a

beh

obou

visely s

nmž

Jana Ktitese husté koviny, kteréž lemují beh eky místo, kde Spasitel náš byl poktn, a že kláštera

husté jívy a utšené bobkovnice neb oleandry,

bystrého proudu, kterýž

taktéž

svTu sme pi-

—

verst.

silnji tlouklo, když

konen

a

prosted Jordánu

Jeronýmovi

holému chlumu, na

k

a

Justinianem zde byl vystavn,

")

—

vnatému behu,

10

více než

potoku,

za nimi ukázaly

místa zachovala.

tomto kostele, praví

Jericha až k Jordánu poítá se dle

Bylyt to pozstatky

zdi.

V

ježto vzaty byly z

Blahoslavenému

)

to jest,

stadií,

Praví se, že toto jest

Jordánu.

5

Od

neb k vyschlému

spatovaly rozboené le

kamen,

Israelskych.

60

4 )

dobytím Jericha.

dvanácte

posvátné kameny.

ty

dectví Josefa Flavia, jeli

ped

Josue-ovi

zjevil

nad bystrými vodami proslaveného Jordánu. Vzduch

roznášel ranní balsamové výpary, smyslové naši pookáli, utšená spokojenost

zmocnila se nás: bylat lichá

krajina,

to

daleká poušt, obmezená

že

horami

nad

Vkol

srdce plesalo.

ní

arabskými

a

soké klenutí nebeské, v celé své východní kráse; a kde noha

zem

Pedchdcovými bychom byli v nejvelebnjším chrám. ínarišk, a hled brzy na jasné nebe, na byla

hlavu

evangelium

z

Sed

ktní

našich

stála,

pod stechou hustých

brzy na

beh

Jordánu, etl

hlavu

Egyptan.

—

posvce-

Zdálo se nám, jako

a Spasitelovými.

Marka, a k tomu píslušnou

sv.

Mezi lim se vykonalo

Jana. já

stopami

nás

nad námi vy-

judskými;

z

jiv

i

sem

evangelium

Brzo na

to

byl

la-

první sv.

sem

i

hoden, pohížiti se ve vodu posvátnou.

Velmi se k víe podobá, že

pes Jordán do

zem

zaslíbené

Israelité,

pod

vdcem svým

Josuem, pešli

práv na tom míst, kde potom,

jakož od

poktn jest; bylot toto místo znamenáno ped ní rozstoupil, jako se rozstoupilo er-

boha bylo usouzeno, Spasitel svta archou omluvy, když se Jordán

vené

s

moe. Má

)

se

za to,

Israelskych

bhu k

4)

jbeoe

5

Puteš. S.

6 )

—

)3

fj,

—

Igum.

1=,.;

Daniila,

Ir37.

IVterb.

neb

Janu

již

1'rocop.

Josue 3,

Kiteli

píležitost,

a

od

dvanácti

na památku

obrátiti

se k

pokolení toho pí-

nim a

zvolati

izd.

Justinian p.

—

.

5,

_.

9.

fi,

v Puleš. Russkich II.

dal

. v

I.

str.

lib.

IV.

Ijudej

v ružija

žemli,

V.

9.

Moji.

izd.

O.

Šach

a

rov.

54.

tomto kláštee studnici obnoviti.

214.)

do aedif. Justin,

')

8

kteréž

byly vyneseny

Saducem

a

und Landerkunde.

)

tch dvanácte kamen,

postaveny, zavdalo

Farisein

)

že

prosted Jordánu ven

z

— 33,

Fulirer p.

50

—

52.

80.

(Altioli. Biblische

Erd-

71

„Bh

múze

kamen

z

tchto

Velmi dležilé

stran Jordánu,

mek. u )

jméno Bethabary,

místo pechodní. Jana Ktitele

byl klášter sv.

Jan Moschus praví, že

:

10

eeného Sapsas,

pešedše

v též také

na znamení budoucího jejího posvcení.

jest,

na

pes Jordán suece od

taktéž

Naaman, vojenský vdce krále Syrského,

malomocenství svého uzdraven

na

)

Eliseus a Eliáš obnovili zázrak Josuv, a

zá-

12

druhé stran eky, as jednu míli od behu.

chou nohou;

kde

místo,

to

Jehud, t. j. židovský za asu pebývání svého

el

jordánské bydlel v jeskyni vedle jednoho místa,

poušti

té

pochází ze slova hebrej-

Arabové nazývají

)

Kusr

na

nacházelo

se

ježto

ktn,

Jan Ktitel

sv.

proiz-

sich

vesl

j

kde Spasitel byl

proti místu,

ského, znamenajíc:

vystavn

„Bog možet iz kamnej ad Abraamu."

I

)

že

jest,

vy-

9

syny Abrahamovy."

vodili

Jordán vzniká u podnoží Anti-Libanského v krajin Trachontické velkého jezera, ježto se pro svou okrouhlost nazývá

Phiala

(miska,

z

43 )

ne-

šálek),

jeskyn Pan um, blíž msta Paneas. Délka jeho táž jest, jakož ji Svrchovaný sám udal, když vyznail íši Israelskou, t. od Danu až do Zoaru, a

i

u)

neb Segoru,

t.

ai do jižního

j.

po hebrejsku Jarden;

moe.

konce Mrtvého

nkteí

toho

z

spisovatelé soudili,

Jordán nazývá se že

jméno jeho po-

pramen J e o r a Dan, a že tento posléze eený jméno své obdržel od fénického msta Danu, ježto na blízku leží; však ale jsou dkazy, že jméno Jordán mnohem starodávnjší jest, než jméno msta Dan, l5) chází ze spojení dvou

znamená tok ili eku; a ponvadž v eky, kterážby se miti mohla s Jordánem,

a že toto slovo v jazyku hebrejském celé Palestin není žádné jiné

proež

nazvali ho

dolin,

el-Gor

vbec

Gaule, a Tiberiadské, nkteí mají za to, že

hnvem to

i

Mat.

3,

0.

Reland pag.

626

—

27. Toto spolu také dokazuje,

uinna jest oprava v Evang. sv. Jana Bethabara položili: Bethania; ponvadž

jména

tuagiuly v

která

«)

E.

l3

Joh.

15

IV.

V.

v

král.

Mojž.

Reland.

Burkhard. L,

5,

2.

I.

Moschus.

)

list

Josue

18,

22

Jordánu.

že 1,

protéká

údolím, jež-

Po tomto

)

z

Egypta do

v nkterých eckých 28.,

;

jordánských

tex-

kdež místo pravého

dle nejlepších rukopis Sepnacházíme jméno Bcu9a(íaQcí y potu téch míst,

(Viz

nejnovjší vydání Septuaginty

u

bratí Firmin.

1839.)

Paíži.

Robinson.

)

16

knize

se nalézají blíž

Didot,

n) u)

moe

mst

eišti jordánském vinula se cesta Israelil

tech nepravé

)

skrze Mrtvé

onoho hrozného vyhlazení pti

až do

skuten vpadal do erveného moe, totiž el-Gor nazývá a pímo k ervenému moi vede. l6

domnlém nkdejším

)

a mohlo by se také íci, že

božím Jordán

se též

°) I0

ekou. Tee po obšírné a vbec velmi úrodné skrze dv jezera, Samachonitské, nyní El~

jen

nazvané, jde

pag.

25 7.

I.

1.

34, 3.

Nubia.

Buchá

u.

v pozn.

—

E. Robinsona

Georges Robins. II.

1. pag.

673.

298.

a

dle nejnovjšího

vyšetení,

72

vbec širší není 60ti stop v lét má 7 i 8 stop hloubmnoho dešt, asto z beh vystoupí; tak též bylo za as Josue pi pechodu Israelitv. l7) Obyejná výška vody má lyry sáhy. JorJordán

Palestiny.

ky; však

;

jesl-li

i

ale nkolik krok od ústí, kdež se vylévá do Mrtvého poíná moe, voda jeho hoknouti a behy se snižují. Voda jordánská má píjemnou chut v let jest prhledná, ale v zim, na podzim z jara kalná,

dán oplývá rybami,

i

:

proto že bystrý

smle

pšky dol s vrchol

se vší zbraní,

duinská picházejí

aby

A

i

nkolik dní v rozkoši

tu

tu se jim

nezídka

sem pivedla žíze há

mnoho zem. Arabové peplavují se na koních, pes Jordán. Divoká plemena be-

tok pináší s sebou

její

runice,

stává, že ve ttí

malebn

Jeremiáš líí

na travnatých bezích v hustém jordánském nacházejí lvy

a pilákala stáda, a tu a dýka

kopí

Skalnaté Arábie se svými stády k Jordánu,

ztrávili

nikdy neopouští

Spisovatelé arabští posud

potom povstává krvavý boj; dlouProrok tyto Moabské pastýe.

povodní poplašené v kovinách

lvy,

jméno jeho

zachovali

eky

Jordánu.

zevrubnji ohledal

tuto

)

ustano-

;

se na tom, abych ješt jednou

,8

el-

biblické, nazývajíce jej:

Urdun; prostonárodn však slov: Eš-Šeriach el Kebir. Spoleník mj mne opustil, uchýliv se k Mrtvému moi já pak vil

stínu.

a tygry, ježto

nadšení vzbuzující

Divokost té kradal sem se mlky zpátení cestou k Jerusalemu. mimovoln pohížila mne v zádumivost. Roviny jordánské, byvše ješt nedávno nesíslným množstvím lidu pokryty, zmnily se již opt v obyejnou poušt,

i

jiny

— popálené

poušt;

I

již

dostali

se na

ttí, ježto

menalo vyzdvižený tábor

sme

israelský.

sme

ny hor byl

sme

vyjeli

—

ukryl,

konen

stála

skrz úzký tento

kíž

i

opt

parnem

lato

sednouti

podivení mé,

3,

s

na biy-

za vysoké úžlabina.

stI

k rozvalinám hostince

Nkolik ml-

Abugošem.

s

sob

džarách

okradeného a zran-

nalezl

ni

takovýmto podáním. Trá-

poodpoinuli

kapky vody,

19.

pod klenu-

byli

Tam sme

než hodinu cesty vzdálenou. z

nádrže

dychtiv

pijících;

když sem, bysteji pozorovav

kdož

ale

jednoho

z

sme pimo-

Zachariáš

11.,

3.

Viz

tah

té/.

Opat.

Daniel.

dohonili

pedstaví

tch poutník,

15.

Jerem. 49,

moi

ne je-

na zemdlené kon, bychom tím spíše dostihnouti

studánku, odsud více

Josue

silnici

zúplna se shoduje

sme, abychom

slezli

nkolik opozdilých poutník,

)

prosmyk na

vera odpoívali

lim skály; však nenalezše ve svých

nuceni

k Mrtvému

ohlížejíce se

parná, bezživotná

míst blažený Samaritán

ného pocestného: místnost peni mdlobou

,7

blíže

po skalách téhož prosmýkli obrátilo na sebe pozornost mou;

praví se, že na tomto

™)

nýbrž

a když se celý tento obraz

pede mnou

tu

blaženého Samaritána, kdež sme

kovypuklých

však nikoli

hor judských,

podnoží

poušt jordánské, na hory arabské,

—

moe,

se hladinu Mrtvého

sob

k*

nich byli sjeli,

s

dnou na nesmírné prostranství

hli

.

k Jerichu. Dlouho sme museli na vrch vystupovati,

nežli

štící

.

se nejbližší cestou

v tom míst, kudy

prostranství spatovalo, zna-

tom dalekém

15,

:

75

nm

jistého rusského keobleeného v ervenou košili, nenadále poznal v sousesíana z Moskevské gubernie, Dmitrovského kraje, panství Ragocva Naše setkání a vítání zajisté nebylo mén cfojída mého rodinného domu. mavé, než setkání se Eneáše s Ándromáchou po rozboení Troje.

sem

navrátil

I

západem

do Jerusalema

se

v

—

ped

pokojné klášterní obydlí, ješt

slunce.

IX Jerusalem. „eritoi Jerusalem u pro-

sted

pohan

„Sej

sem

položil

Jerusalim

posredi

jazykov polozích jego."

jej."

(Ezechiel 5, 5.)

„Stánek a

(Jezekiil 5.

Jeho v Salemé

pebýváni Jeho

„Ziliée Jego v Salimé

na Siónu."

nežli

msta, i promluvím Jakéž místo mohl bych vhodnji

sob

ono, které uchýlil

se

oblíbil

Lukáš;

chci seznámili

chrám,

a toto

')

ale v noci

místo jest

odkud

Ježíš

konec

vk

býti

o

samot; kam vždycky

pod

—

8 hory Olivetské poíná se slavný prvkoleté olivy proti

nejmalebnjší!

—

a odtud

stín

té

—

pedpovídal, kdež tak pohnutliv nad

Jerusalemem zplakal „Jerusaleme, Jerusaleme, zabíjíš

proroky, a kamenuješ

kterýž ty,

kte-

íž jsou posláni k tob!"

„Jerusalim! Jerusalim, izbivajušij

prorokov

i

kamenjem pobivajušij po-

slannych k tebe!"

Štpán byl ukamenován, jest práv naproti nám), „koliko krát chotl ja sobrat sem chtl shromážditi sy-

(místo, kdežto sv.

„kolikrát

ny

tvé,

jako slepice shromažuje ku-

átka svá

l

) s

—

—

ti,

) Mark.

i

a nechtli ste."

39. 3,

3.

—

21,

37

s

obyeje na hru Olivetskou; npebýval na he" praví sv. evan-

skuten se

tenáe

k takovýmto pipomínkám, nežli

vyvoliti

jeho okolí,

Posame

vod vykoupení našeho. 8 )

i

7 5. 3.)

plném osudu jeho.

Spasitel, kdykoliv chtl

objevuje se veškerý Jerusalem

chrámu,

o

tajností

apoštoly, kdykoli „vyšel podlé

s

hot ve dne uil v gelista

(Psal.

pistoupím ku popisování Jerusalema,

místností svatého

i

prebývanije Jego na Sioné."

(Žalm 76, 3.)

Díve,

;").)

Ivojich,

svoich

kak

—

i

ptica

sobirajet

vy ne voschotli,"

ad

plencov

74

A stý!"

uprosted zpuštní,

jak strašn znjí tuto,

vám dum

„Aj zanechá se 3

knzskv Melchisedek

Veliký kníže

Tak

mír neb pokoj. v arše; 4 )

všech východních národ, ano

sob

pravému bohu

se

Sem hoe Morii,

na

;

východních. 9)

národ

1

jdoucího do nebe.

jej

Pohoí nu,

planinu, na kteréžto krále

pl

na

se

My

sem

—

smni

ve

cest,

stojí

spatíme

té

)

ubírají

nkdy

se

k tomuto

Jerusalem!

od rovin Ramlských výšinách

horami

obklopen

,

„Tento

:

s

samé zpsobe, jakož vidli

tvoíc na skromných

Jeruzalém

pedusta-

Toto vyknutí

)

Zempis patrn Totéž mínní pijato jest

jej."

zemská

pokolení

všickni

táhnoucí šé

judské,

rozstupuje

Všecka

')

T

nebot Ezechiel prorokuje hlasem božím položil

na tom

a sice

)

Založení Jerusale-

zem.

u prosted

vstoupiv na nebesa, pijde v

Ježíš,

6

hýlu dle slov Davidových

ped vky

králem naším,

klade Jerusalem do prostedí] zemského obyvatelstva.

stedu, kdež

co:

pipo-

spravedlivým životem

dobyl

Isák nápodobhoval Ježíše Krista.

prosted národ (pohan)

u

tolik to

i

krále pravdy,

slovo, znamenajíc

toto

kterého

jest,

není však nikoli jinotajitelné

Jerusalem

jméno znamená

kteréžto

ma, kdežto se dokonalo vykoupení naše,

noveno bohem,

podoba Spasitelova*, polo-

(biblická

Salem,

kdežto poslední

to

i

u

vaš

penesl do Jerusalema tlo Adamovo Noelem uchránné živ za Abrahama, 5 ) a Melchisedek

samé píjmení svým, jakož klanním též míst, kde napotom

i

vam dom

Noelv Sem, byv ješt

že s^ii

jsou osoba jedna,

práv

jej

zní podání

že Melchisedek

juje,

slova: ostavljajetsja

pust!"

)

základ Jerusalema, nazval

živ

„Se

váš pu-

dle

až

k Jordá-

pahrbkovitou slov Davida

koucího: „Hory okolo nho." ")

Jeusafém kryje ti znamenité výšiny, z nichžto jest první Akr a, druha Sión, teli Moi a. Neveliká dolina, oddlující Morii od Siónu, bývala nkdy znanjší, nyní ale zasypána západu,

to jest

likoleposti;

ale

zastavna;

a

slulat

toto

svaté

Tiropeon. Od msto ve své ve-

od \ýchoda a jihu objevuje se v kráse královské na píkrých

Hluboké

horách.

jest

na cest od Ramly, neukazuje se

malebné

a

vymleté potokem Cedronskym,

úžlabí,

oddluje

hory od protjších skal.

tylo

3 )

Mat.

3 7.

2 3,

3 3.

Jerusalíme,

ne,

'

ne voschoiésrte

i

•""

"i";

)

6

)

e

I.

Mojž.

)

Abrah.

)

Žalm.

7

8 ) 9 )

—

kulk. ,l )

Žalm.

yaw

óšavljijete^i

sé

;.

I.

II.

Pvodn

russký.

«e

pn\i Tertulli

Uinera

12.

r >.

i

£obivájaj

sobirájet

Som

contra

vȇ

kókoá

ppit."

Man-mneni.

11.

Peristol.

7 3,

J-

Herbi

11.

jest

kjmenijern

proróki

íobrátí

;

4

Dokladek hoejší ízbivyj

viz

I

tak

l,

.

.

l.ll. 124

i

mundi.

— jth.

38,

Oxon.

1

2.

1692.

pag.

17.

by melo

státi:

„Jeru-

póslannyja k tebe,

kol-

pteney svoja pod

krilé.

75 Hora Nanebevstoupení neb Olivetská,

nejvyšší ze

odkudžfco svou vyhlídku

všech

Jerusalem ob-

poínáme, nach; od Jerusalema k wchodu, stojíc proti chrámu Salomonovu, práv jak to byl naznail prorok Zachariáš, pedpovídaje dje osudné, klouzlo již nad ním byly se vvplnilv: klopujících,

„Vyjde Hospodin...

Jeho

v

(\:'n

kteráž

onen

s

8 nejvyššího

nebesa vstoupil,

na

Spasitel

mi, k východu,

snhem

vrcholku jejího,

stranu Galileje

v

i

potažená, což pochází

uhodu

samá divokost;

ta

nco

hustých vrstei

ady

vyšší než

hor,

znamenali

táhnoucí

povtí tpytí se cásl áru zelených obzor zahrazují erné

po

se

poušti

obzvláštními .skalnatými temeny se zíceninami; bližší jest

hlubokým úžlabím, rozkládá

za

Toto žlabí, poseté

hroby,

vidli

suchou, vy mletou strouhu,

sebou

msto

jedl a

tol

prvním okamžení jakési

v

na píkré

Josafatovo; potok Cedron.

údolí

v jeho

jest

Spativše

bánmi

na pohled možné,

námi,

vošken Jerusalem.

se

štami obehnané; vidouce nkolik silnic ucítíte

Ped

Samuelova, druhá pak hora Soba.

tak nazvaná hora

hoe,

Na právo k severu poznenáhlu vystupují hory judské.

arabských.

dvma

jako

vyznauje se vrchol hor v

kovišt, kteráž oznauje tok Jordánu; za pvuští \-akjiž

korunované

vypadající

jsou pouští, kdežto za jasného

i

steny hor

hor,

místo, odkud Vzadu za ná-

vápenných. Na levo k jiho-

nichzto

z

to

nejobšírnjší.

temena divokých

stojí

<>d

ale

Pokušení, náhle petrženy Mrtvého moe, ano dobe

to k."

vyhlídka

se

noze

stanut

i

gor Eleonstj, jaže prjamo Jeru sáli mu na vo-

jenž jesl

otvírá

Gospod ...

den on na

v

je si

vý-

k

'-)

chodu."

\

„Izydel

Jego

Olivetské,

Jerusalemu

naproti

jest

slanou nohy

i

hoe

na

i

minarety korunované,

a

vedoucích k

hnutí

sob

v

nmu

—

:

hlubin

ped

zdmi

a ba-

ode všech konin: všecko

ale

pusté,

jest

Zídka jen kráí ledakdes bemenem obtížený velbloud, provázen polonahým Arabem zídka zakmilne se mezi hroby, jako zjevení,

všecko osamotnlé!

:

zastená sešlý

a

v

mosleminka, potšivši se

rubaši

shrbeny mnich

in sem

nesmle

pišlého,

Tato pustota, vody, ani

holí

s

se

ubírá k

tichost,

tato

hovorem lidským,

s

mileným prachem; anebo

ruce, doprovázeje

v

ni

šnmotem

Zda se jakoby

velebná.

nacházeli se v ustaviném oekávání

soudného dne!

meny, smeknuté

se

zavených umrlc Zmínil

mohyl svých,

z

sem

zdají

již

hotovy

—

listí,

tu

i

ni

se

vyhlídce, která se

o

již

z

i

a ty náhrobní

k osvobození

býti

lidé

ka-

-vytli

návrši Olivetského otvírá.

s

vrstev kidovatých,

smíšených

pod samým vrcholkem, ke štvan Jerusalémské,

tom samém míst

,

odkud Spasitel na nebesa

stojí

s

Tuto

hrd

por.

Maik.

13.

se

na

druh-

Uprosted tverhran-

ného dvoru, obehnaného zdmi, vidli bylo veliké osniilnanné stavení

4.

Ho-

kcmenilými. Málo

mešila hrubého díla

vstoupil.

dy vypínal pekrásný kostel od svate Heleny vystavený.

3.

brením

píroda

!

ra Olivetská složena jest

14.

vkem

dalekých kon-

z

zapustlým svatyním.

nepctrhována

je>t

poutníka

3.

6*

z

bílého

76

mramoru

dorickými slóopyl tam na podlaze, záležející z pirozené skály, až Dle podání l3 ) jest tato stopa poI«-vó loví nohy.

8

dosaváde ukazují slopu

Odtud On, byv od

na zemi.

šlapej Spasitelova

lední

lidí

zohaven, na nebe-

se vznesl, žehnaje pokolení lidskému!

sa

„Vejdémež do stánku

„Vnidem

poklo-

.lehu,

se na míst, kdež stály nohy je-

me

v selenija Jego, poklonim-

na msto, idéže stojast iioz jego.

sja

4

'

ho." 14 )

bán

Svrchek

hora

ze

ví,

n

lovka. Tak

nebe, jež odsud pijalo Syna

na

nebesm.

moslemín do

od

i

,5

Omarovy,

proslulé mešity

té

O

Šaíomonova chrámu.

ukazuje

penesen

Spasitelovy

ted zanímá mí-

kterážto

urit tomu

Chateaubriand, že missionár Roger

\í

hledti

Jerusalémský pra-

mnoho rozepí, jmenovit

událost vzniklo

tuto

Kyrill

sv.

i

druhé stopy

OjBsk

)

pi stavní

nanebevstoupení Hospodinovo,

pipomínajíc

Olivetská,

mi za Ním cestu k

ten

aby lze bylo modlícím se

Heleny zúmyslna ponechán,

kostela od sv.

bylt otvor

zaven,

není

stavení tohoto

žehy tam

odporuje,

ta

nemožno keštanu vniknouti do me-

Kdežto však penesena byla. \ Omárovy píležitost pemoci zstala otázka nerozhodnuta. Já však kaz mosleminský, na své oi vidl sem otisk druhé stopy Spasitelovy v me-

topá

mv

,

el-Aksa, kterážto prvé bývala chrámem oíslování pesvaté b liorodiky. Než o tom šíe promluvíme na píhodnjším míst. šit

Skonmajíce

k severu, snad

ony barbary,

k

víre

a

zarazili

remiáše:

znamení kíže na zdech Jeruzalémských.

všeliké

knížata jejich

obtníci jejich J udští

bel ke

oni i

proroci

i

i

králové je-

velmoži jejich jejich,

mn

a ne

i

srovnává se

nanebevstoupení <

hází

naproti

", )

I7

>

|pii

Žalm,

—

t

zve

nové národy

u proroka Je-

i

vali

mja

tii

i

i

cai

ich

i

knjazi

žerey ich

i

prorocy

ich

i

ich,

živušii vo Jerusalim,

obrališa chrebet ko

mn

a ne lice."

líce."

s

hoe

vypravováním

Olivetské

otisknul}

cli

šlápjí

Krista

evangelisty Lukáše, kdež povdino, že

sv.

od

Vykupitelovo udalo se

strany

ven až do Belhá-

je

,, H

i

i.

Elze>

pag

„Izved-že

|

—

102

.

Euseb.

ffist.

131

lubrianda

32,

i

i

muži Judiny,

muži

Israile-

Judinych, jako sotvoriša razgn-

vých

14.

'i

)

a že

Bethanie, kterážto

se

ua-

jihovýchodní stran hory Olivetské.

„VyvedJ pak

u

založiti

teme

I6

veljmoži ich

i

obrátili

Obrácení k severu tchto na Ježíše

dával

„Zloby rádi vsjakija synov

Israel-

páchali sou

v Jerusalem,

žijící

i

synv

ježto

mne

aby rozhnvali i

svého

)

Jndských,

i

as

jakoby

že v

l7

„Pro zloby ikýcli

mli

kteí

modlárny bžku,

zrušiti

—

zaslepeným krajem,

že opovrhuje "tímto jižním, nešlechetnostmi

ti,

jich

shledáváme,

sledy stop Ježíše Krista,

tyto

na nebe vstupování obrácen byl obliejem

o-

32.

/

Quaresmia U.

33. a tak též:

—

z,

314 27.

—

315.

ich

von

Eccl.

VI.

do

10.

Vilhanii

:

i

:

77 nio:

i

rukou svých,

pozdvih

hnal jich.

I

besa!"

když požohual

stalo se,

se od nich,

bral

pože-

i

ot

nich,

blagoslovi ich.

i

hlagoslovjaše

bysí jegda

jich,

na ne-

vznesl se

i

vozdvig ruce Svoi,

I

I

otstupi

ich,

voznošašesja na nebo!"

i

I8

)

Za asu blahoslaveného Jeronýma již z veliké dálky spatoval se kíž na chrámu hory Olivetské. Pod klenutím budov, piléhajících k mešit Olivethrobku

ukazují v jakési jeskyni

ské,

pohanských rodi,

dn

Pelagia ostatek svých

pošlé

v

Rcland

praví, že

Skládá pak se ze tí která

ta,

horou Pohoršení, a

se

Modly byly spáleny

Josiaš.

Tetí tam

modlá ny,

ostatní

též

hit stály

lém rouše, nazvavše

popel

a jejich

nazvána

nanebevstoupení

nej-

v

nazývá

vedoucí,

král

A za,

jest

hozen horou

muž

se

zjevili

Jezekiáš a

do potoka Kedronu.

Praví

'")

galilejských;

apoštolm dva angele

muži galilejskými.

jich

že

)

hora Nanebevstoupení;

Bethanie

jež rozboili králové .ludští

vršina, obrácená k severu,

po Spasitelov

ní

vystavl

k vli,

8l

Salomon za asu svého modlárnu bžkovi Molochu; 22 )

ponvadž na

proto,

to

paprsk;

chrámu Salo-

horou tí svtel.

jest

do

cesty

sv.

novomsícové pi

bývali

Quaresmius uvádí,

)

od

ohnm

se

slaveni

80

Prostední, nejvyšší,

stran

kubnám svým

prohešení,

na vrchu jejím

vršin.

tuto

)

apoštolských nazvána jest

pravé

na

stojí

Pehnavši od trávila

tí svtel. Osvtlována

noci záila

v

olivových vtví.

z

Skutku

starších rukopisech

i

svj,

život

,9

modlitb.

a

vycházejícího a zapadajícího slunce,

monova.

híšný

a

laktéž horou

Horu Olivetskou nazývali

rozžatých pochodních

Pelagie Anliochonské.

sv.

rozkošný

opustivši

a

se,

v bí-

zde

že

býval

hostinec pro galilejské píchozí do Jerusalema. **)

S hory

Olivetské odevzdal Spasitel

ei, když

Poslední jeho

enstvu!

Zde

ped

slzy

—

David výstupem

34

Pipomenu

51.

Robinson),

již

i'

tem,

nanebevstoupení

apoštolm stádo zdvihnouti

ml,

aby je

své,

byly ješt

svého

Ȓ

!

pásli.

lov-

o

Absalona,

|

David voschoždaše

proléval

kteí (mezi

odporují,

ostatními

výše uvedené proroctví Zacbariášovo,

žeby

a

nad

nebevstoupení Spasitelov

do Jerusalema shory, ježto

díl

Xicephor.

druhý

hist.

hl.

eecles.

II.

o

1

7,

hora

5.

Terrae Sanctae. 7.

) IV.

Král.

857.

Cotovic.

11, 2 3,

pag.

13. 2 73.

II.

299. Reland.

Palae.it.

338.

byla

pov-

ješt, co

slov

pla_

skoumatel

apoštolé bez prodlévání navrátili se

Betha.nii.

Elucidatio

to

i

Olivetská

uený

novjšími

(1,

12.), že

voschodom

na goru Eleonskuju, voschodja

díno jest v Skutcích ap.

Král.

)

na

pláe

III.

)

3 ") *3

—

a

_ —

) *") 81

vstupuje

Spasitelova

Viz též 19

50

2,3,

místo E.

zem

od

Nejvyšším, jakož psáno

horu Olivetskou,

)

již

pronásledován od syna

král David,

„1 vstupoval

18

se

po na-

Olivetská.

.;

78 pikryl

hlavu svou,

—

nohama;"

konen

"

sám

i

bosýma

šel

!

3 )

|

pak odsud hrnula

pi

povolána bude

dni

sed

povídal Ježíš,

tu

dotazovali,

konin

w Mia

nebes,

lovka."

i

dobný kostel

palmovou,

zjevil

konec svla.

Já

kraj nebes...

posadiv se také

isehodit

tako

**)

ped-

níže

svta

skonání

na

„Jako molnija

až

bude píchod

že za ti

jí,

Nco

svta k trnu Nejvyššího.

konin

od

tak

byl

jící

když spustíce

zlomek sloupu,

lu

lom míst, kde Spasitel

na

taktéž

Málo na levo,

kal.

se

oznauje

jenž

s

se

kraja

iz

v

budet pišestvije

—

angélských vznesla k

nebesm

—

jdouce po výbžcích skal,

na

nad Jerusalemem pla-

hory pekroíte cestu,

místo,

kde Ježíš nauil

bohu nejvyššímu, jakožto svému laskavému otci;

(ll.th

modlitba:

zde

„Ote

se

utíkali

kí-

se ponejprv na

náš!" Ješt

se-

níže,

k Bethanii,

ásti hory, která jde

té

sto-

uvidíte lidi

— uka-

zíceniny neobyejného stavení, rozdleného na nkolik oddlení ili

zují ji<

na zemi ob-

ratolestí

s

byl

1

k

kdežto podlé

se

Syna eloveskago." sem hluboko pohnut pedmty, které se vkol mne rozkládaly. tomto míst vidli ješt zíceniny kostela, od sv. Heleny vystavného; po-

•

N

ni

ukazuje

kdež

.Jako blesk vychází

pedpovdná

místo,

apoštoly, hrozný

s

dj a -

i

poslední Mahozvstováhí

nkteí z uedlníku pistoupivše poal sem ísli odpovd Ježíšovu:

na témž míst,

»!o

ped

vezdejšího

z

sam

i

—

bosýma nogama;" hrza, Ježíšem

še

Nedaleko od vrcholu Nanebevstoupení když angel, zjeviv se

pokryv glavu svoju,

obležení Jerusalema od Tilova vojska.

podání riejbláhošlavenjší bohorodika držela,

i

na Jerusalem

se

nebol /do byly rozbity stany

asja,

loži,

hžlo prý dvanáct bývalo. Vypravuje se, že

shromáždní apoštolé snad zde zásvému Vyznání víry. Dále na té samé hoe, však ne bez lze lak nazvané hroby proroku, zavalené kamením a za-

klad položili k obtížnosti,

najíti

rslTé

kovinami.

dJárna

bžka Molocha.

Do tchto krypet spouštívají se jako do studnice, vidti lam nkolik hrobových výklenku. Nkteí domnívají se, že zde bývala moSpouštje se odsud poád níže po píkrých skalách, jsa ješt zamstnán tením evangelia o skonaní svta, octnul sem se najednou v hlubokém úžlabí, zavaleném samými náhrobky. Tot údolí Josafatovo. sobem vsja jazyki svedu ja na ,,I shromáždím všecky národy, a .1

se

budu

s

nimi

tu

dictví své Israele,

mezi poHaný pí

dil

.

.

.

ai

o

i

svj,

lid

souditi i

o

d-

kteížto rozptýlili se

povstanou

národové do údolí

všickni

neb tam posadím

lova,

i

I

svedu je do údolí Josafatova,

se,

a

judolj Josaíatovu,

o ljudech

tu

Josafa-

abych sou-

moich

i

o nasldii

Israil, iže razsjašasja vo

da vozstanut

vstou-

razsoidusja

i

i

dolj Josafalovu, diti

vzydut

vsi

s

nimi

mojem

jazycch

.

.

jazycy na ju-

jako tamo sjadu razsu-

vsja jazyki jaže

okresl,"

všecky národy, kteí jsou vkol,"

*5

)

II.

Král.

15,

30.

Nepomíjejmež

dnoho slova znamená 26 )

Mat.

24,

25—30.

i

obtížnost

Ma.

13,

krásy tchto cesty

24.

i

ádk}

trojnásobilo

velikost Davidova

opakování

skormouceni.

je-

79 8!

Hospodin ústy Joele proroka.

praví

Název údolí Josafatova

)

dán

do-

byl

za nejprvnjších vku kestanství. Slovo Josafat znameJehova soudí, 88) adie toho vykládá se jméno této dostrašný soud boží. Znamenitý Xaverius, píjmím apoštol indický,

lin Kedronské

již

ná po hebrejská: liny:

který

jej

stovati

z

ml

víru

:

bývalo

údolí

j

Kestané, na

jakožto

Josafatovo,

synu

od

již

údolí smrti

a vysušil

ho ukazuje

až

poseto

celé

jest

agal. 3l )

znamená:

pro

úzkost

jící,

jakož

ernost; hlubinu

__

)

BBllIT

)

Tursellinus,

31 )

oliv,

i

3.

Silex

je-

tekly vody:

od

zem

zastiujících

kadar,

zdála se býti erná,

vždy s

píkrých

beh

Fantasticky

jej.

nejen

se svalu-

památník

nad tmito skupinami

se

Vkem

ješt ode všech

sklíení,

híšní

zem

touží-

konin

ped Siónem.

1?.

2.

Král.

tu

proudem

nho

z

koryto

název od hebrejského slova

hebrejskými nápisy.

pokrytých

svj

prach

27)

3S )

nýbrž

hustých

uinil

mezi nimiž nacházívá se kemenily

nebot voda jeho

)

hrobem

kamenité

vk

Toto

prach tolikrát

i

vrch,

píkrých

dávných

za

tu

synové Israelovi dosavad

28

IV.

že

s

na údolí

djství.

národním:

potok Kedronský;

náhrobek Zachariášv vypínají

kamen,

složiti

32

koryta,

slin

vážný

zaslepení

3*)

nm

ervenavými kameny,

pro

i

náhrobních

*9

zasypávající je

tekoucí v

dosavad stopy,

a i

Absalonv

vají

asu pohebištm

Potok Kedronský obdržel svj

což

všickni pohlížejí

nesíslných lidských pokolení,

Prach

)

—

budoucího velikého

místo

nejdávnjších

3,)

lidských.

mahometáni,

židé,

veleslavné

rozboeného Jerusalema,

již

k vládci Malakskému,

zvolal

ohled neslušn byl zdržoval od plavby do Kytaje, kdež zv„My se uvidíme spolu ped nejvyšším soudcem v Kristovu

zišlných

údolí Josa tatov!"- 9 )

a

kúru svatých pipotený,

západní církve do

od

vita

in

23,

agathe.

Xoverii.

(i.

-

bezdrak.

drahole,

Dmp

Sepluag.

stochii.

1661.

4,

/ f ''.""< pag.

i

<'°>

3

*''<JV»m>'.

—

>4.

Viz Mul

lev

Hwt.

passion

P,

N.

J.

C.

Ro-

80

X. Pohled na djepis Jeruzalémský. pravím

pak

„Já

nož

je.st

nohou

je.st

Velikého

Jeho

žij

ani

:

nuješ

k

ty,

tob

;

kteíž

shromažuje

tvé,

ada

jako

tvója

lé,

i

ne

(Mat.

Jerusalem,

kamenijein

jakože

msto velikého krále, nkdy sstoupiti na zem,")

23,

k tebe; sobrati

sobirajet

voschotste." (Math.

ste."

lema, majícího

Jerusalimei

kokos ptency svoja pod kri-

nechtli

i

35.)

koljkraty voschotéch

kuát-

slepice

ka svá pod kídla,

—

pobivajaj poslannyja

sem chtl

shromážditi dítky

jesí

34

5,

ni

grád

Carjá."

proroki

izbiyyj

byli posláni

kolikrát

jako

„Jerusalime,

kame-

a

bo-

nogama Jego:

(Mathrej.

„Jerusaleme, Jerusaleme, jenž zabíjíš proroky

jest

35.)

ne-

zemleju jako podno-

velíkago

3 4,

5,

ni

:

prestol jest

Jerusalimom,

krále."

(Mat.

jako ni

;

žije

msto

nebo

Jerusalemem,

bom

nebo pod-

ani zemi,

jest;

glagolju vam, ne

že

kljanítesja ') vsjako

trn boží

nebem, nebo

ani

„Az

vám,

nepisahali nikterak-

abyste

23,

3 7.)

3 7.)

tajemný obvaz duchovního Jerusadá

se

slušn

všech lidských mst. Jerusalem jmenován jest ponejprv v

nazývali metropolí I.

knize Mojžíšov

3 )

jménem Salem, kteréžto jemu dáno bylo od zakladatele jeho Melchi4 Nejstarší djepisec, Herodot, sedeka, knze boha nejvyššího, krále pravdy. ) kadoš, svatý; hebrejským j. nazývá jej Kádi lis, což patrn souhlasí s eljménem: týmž také národové ano až dosavad ješt nazývají jej východní a

to

t.

Kods,

salem se

eení,

svatý, nebo jinae

totiž

nazýval

též

Je bus, po jménu

dávných

tuto za

Mobarek,

as

totiž

blahoslavený.

pebývali, jsouce pokolení chananejského.

Jerušalaim píští ddictví míru, B) njší jeho jméno

neb bylo.

Jeru-

jistého krále, jehož potomci, Jebusejští

Jerusalem, jemu,

znamenajíc

jak se podobá,

tolik,

Nyjako

Davida.

')

Mloby

a

Zjevení.

)

3) 4 )

_

p"ltf

stáli

21.

14. _,

3*>J3

kljátisja.

2.

10.

18.

—

Znamenité

jesl

poukázáni na

biblí,

nacházíme a eckého slonoXiv ev to Squ tm Uyo/iívp

které

vníkopisce vku Suidaaf: 2t(óv, tn^34. l\.

5

:

Mtlxiirtfii*

xriffece

:

dáno od krále

81

Jerusalemem

Jebusejští vládli

pi dobývání

koliv Josue králi

zajal:

obdrženém skrze Gabaona nad pti

po

Chananejskými znamenitém vítzství, i samého krále Jebusejského byl pedce zamluje biblí, žeby byl Jerusalema dobyl; nebol vidíme z druhé 6

knihy královské,

nemv

bron,

vn

Palestiny

A-

do pokoení svého skrze Davida.

až

nad zemí Judskou panoval

že David

)

Msto

Jerusalema v držení svém.

žeby nebylo teba,

ohrazeno, že jeho obyvatelé íkávali,

chromých k ochran

jich

pl osma

msta ped vpádem

roku v He-

Jebusejských bylo tak penež slepých a

nepítele.

Po upevnní vladaství svého pikroil David válkou na Jebusejské, a Jerusalem, byv založen od osoby, kterážto pedobrazovala Mesiáše, pokoil se tomu,

ml.

jehož beder se Mesiáš naroditi

z

udržovalo svtlo pravého poznání Boha,

národ, proež djepisec Tacitus

ních

opatení

proti sebe

Pevnost ní rozšíil

mrav

neobyejnost

rusalema pro

hoe

David usadiv se na

Sión.

údolí Mello, ležícího mezi horami Sió-

do vnit Siónského msta, jež nazval

až

cedry libánské

i

stavitele,

mstem

do nového sídla;

srdeným

Hospodinu Bohu svému. že ne jemu,

nébrž synu

chrám

i

tento,

slitováním,

odhodlal

i

Prorok Nathan pak jemu následníku

a

jeho

hry

s

z

pod

toliko

chrám

vystavti

vnuknutí božího,

souzeno

ukázal jemu budoucí velebnost jeho domu.

sebe

nebot vida

se

zjevil

jemu

David pospí-

pod krovem nádherných cedrových palác, Hospodinovu archu ale jest

Davido-

vítzství, poslav

aby vystavli královské paláce jeho.

sob, by penesl archu Hospodinovu

stanem: proniknut

veliká

uinili

)

nacházela se na

Hiram, král Tyrský, pozdravil Davida po novém

vým.

šil

proež

vojny,

7

msto vkol, od hlubokého

nem, Arkou, Morií,

vkol-

„Pedzvídalit zakladatelov Je-

praví:

svých asté

delšímu obležení."

Jebusejská

Jerusalem, kdežto se neustále se samostatností svou od

lišil

jest

Od

toho

vystavti

asu

již

nejdrahocennjších materiál k

nepestával David zanášeti se pipravováním

píštímu stavní chrámu.

Salomon poal stavbu chrámovou na míst, kteréž otec jeho byl vyvolil

1008

—

na

let

ped

hoe

vysvcen roku 999 ped narozením Kristovým.

Salomonova,

ale

stí,

i

národ na

zích

když

My sami ješt

sob

byl

Sláva svatyn,

ukonen moudrost

k víe nepodobná velikolepost chrámu pivábily pozornost ciJerusalem, který se poínal síliti ne sice zemskou mohutno-

nepostižitelnou božských

proroky.

kde Abraham syna

Chrám

svého jediného, Isáka, hotov byl pinésti bohu v obt. a

narozením Kristovým

Morii,

toliko

souditi

soud

mžeme

povšimneme tch

kerém zpuštní ješt zachovalo.

—

zvstovanou jemu

vznešeností, o

ohromnosti

skrze

chrámu Salomonova,

nám lno zemské po toliJen samotní tito obloukové mohou pro

klenutí,

jež

zvláštnost stavby své nazváni býti opravdovými budovami.

6)

7 )

—

3—7.

5,

Tacitus. bella,

Hist.

inde

V.

cuncta

12,:

3

,Praeviderant

conditore.s

,

ex diversitate

quamvis adversus longum obsidium

:

—"

morm,

crebra

— 82 Za nástupce Salomonova,

mové

(835

Král Syrský, Azael, 8

Jerusalem.

Král Judsky,

)

Roboama, udeil Faraón Sesak vydal v plen

domu

poklady královského

i

t.

msto

mi vojsky na Jerusalem;

r.

1.

967 ped

ped

popleniv Gelh,

K.)

n.

nesíslný-

K.

n.

se na

pustil

hrzu, obtovav k tomu ve-

odvrátil tuto

Joas,

s

zachvátil všecky poklady chrá-

i

Po njakém ase vznikla vojna mezi Amasiasem,

škerá bohatství chrámu.

králem Judským, a Joasem, králem Israelským; tento poslední poraziv Araa-

brány

ode brány Efraim až do zlato

na tyry

uhelní

domu Hospodinova,

všecky nádoby

i

do Samarie.

Jerusalema, zajal krále,

do

u Bethsames, pišel

siasa

i

rozboil mstské

a vzav stíbro

sta loktu,

)

,0

dona, uložil Faraón Nechao,

Magge-

Jerusalemu

navracuje se z vojny assyrské,

)

i

pokladu soukromného, navrátil se

Po neštastné porážce dobroinného krále Josiasa u

a

zdi

tžkou pokutu. n ) a trest, od boha

Tchto pokut li

Ozias svým odpadlictvím; tím i

též

i

—

píi-

údolí

oltáe Bálový;

14 )

rovn

Ginomském obtoval Molochu.

—

až potud,

)

tak

) Hla-

nebot milost boží ješt se nebyla

hromem

nepestávali

15

13

hlásali

Jerusalemu pokání

budoucí pokuty za jeho neposlušenství.

Od

Jechoniasa.

Jerusalema stalo

rozboení

Poslední

se

za kralování Sedekiasa skrze

První vpád Nabuchodonosorv dál se ješt za Joakima

Nabuchodonosora.

i

v

nezaniknuvše

odvrátila od Jerusalema

jest

modloslužebností;

Aachaz, syn Joathamv, svým modlástvím;

)

Manasse, syn Ezekiasv, jenž obnovil

prorok,

sové

i

,3

Manassv, Amon, který

-vii

na Jerusalem seslaných, byl

nevasným poblouzením; Jeroboam svou

on Salomon svým

doby

té

platil

Jerusalem

da

Faraónovi Egyptskému po vpádu Faraóna Nechao.

ma,

Nabuchodonosorovy A priem

sob

proti

když pak

;

Nepokornost

Jerusale-

Sedekias uinil

již

po tetí zástupy

smlouvu

s

Faraónem

Chaldejským, tak velice tím popudil Nabuchodonosora, že tento

umínil Židy naisto podrobiti a

pomsta Nabuchodonosorova sti

konen

spolu pak

pivedla na se

nedbajícího na výstrahy prorok,

nic

i

králi,

Babylonskému

z

Jerusalema do Babylonu peložiti. Strašná

pedpovdna

prorokem Jeremiášem.

Egyptan, spojenc nevrných

židm v kormoutlivé podrobnoi Nabuchodonosor porazil vojsko

byla

Nebukadnezar

a zprotivilých

Žid,

a po

krutém,

okolo

pul

tetího léta trvavším obležení, opanoval Jerusalem, rozboil jeho mocné tvrze, a co se

») 9

) 10 )

") 1? )

13)

IV.

Král.

12,

17.

IV.

Král.

U,

13

IV.

Král.

23,

29.

Král.

23,

3

IV. II.

26,

Paralip.

)

Tamtéž 28, Tamtéž 3 3,

)

IV.

14 ,5

Žid ped meem

Král.

2

1

1

1,

14.;

uchránilo, odvlekl s sebou do zajetí.

II.

Paralip,.

II.

ParaUp.

2 5,

23.

5—^3 7. lf».

— — l l

4.

14.

».

26.;

33,

2

1—25.

83 Vyvolený národ Jehovv, káraný spravedlivou jeho

nho

babylonském od

zajeli

v

znien.

Mezi proroky,

nelni

pravicí,

zármutek se

dlili

jižfo

ani

Miiy Siónskými, povstal veliký Daniel, kterýžto dokázal hrdému vítzi, dosti-

hnuvšímu vrchole své

hnvu

strojem byl

ského

není niím,

Daniel pedvídal

optné vystavní Jerusalema, muže

i

sob

on sám o

slávy, že

Jehovova.

živobytí tohoto spravedlivého

konec

což také v

krále Perského, jenž ztroskotal íši Babylonskou

Kyrus vyznal veejn elova v Jerusalem,

Okolo padesáti

dinnému

J

r.

israel-

následovalo ješt za

roku kralování Kyrova,

552 ped

n.

K.

neviditelnou bytnost boha nebeského,

boha

Isra-

pedpovdní. 17 )

propustil Židy ze zajetí dle Isaiášova

i

ná-

toliko

národu

Zidú navrátilo se tehdáž pod víidcem Zorobabelem k ro-

tisíc

do Jerusalema, po sedmdesátiletém

spáleništi

pedpovdl

,6

pravd

v prvním

a to

,

a že

zajetí

Jeremiáš.

I8

Pipomínáme

)

pocházel

rusalémský znova pozdvihnul,

rodu

královského

z

jakož

otroctví,

že Zorobabel, který

tuto,

to

byl

chrám Je-

Davidova.

Zdi

mstské však nepovznesly se díve, než až v 82. roce, když Nehemias, dostav k tomu povolení, též se byl navrátil.

Jerusalem v novém lesku povstával

ale

Ion,

Takovýmto zpsobem padl

Baby

jest

-

rozvalin svých.

z

528 ped n. K. pokoil se Jerusalem Alexandru Macedonskému, ale rek macedonský neublížil který byl práv rozmailý Tyrus ztroskotal Jerusalemu, nébrž vzav jej pod mocnou ochranu svou, ponížil se ped jeho Léta

;

svatyní

i

ped

19

jeho proroky.

)

Plolomeus Soter, syn Lagiiv, ke

Žid

tisícm

sto

asu

od toho

opanovav

lstí

20 )

vlád egyptských Ptolome,

obti své konali. lém

21

král Ptolomeus

Antiochem

nad

II.

ne

Bh

obrátil

hnv

králv

se

vládcem Jerusalémským,

sluh získal.

Jeho nástupce Seleukus,

movými poklady,

16 ) i?)

18)

19

I,

_

_

(III.)

kdež

poslal svého

Ezdras.

44.

—

2b,

11

±,

45.,

—

12.

Z,

—

3,

knz jemu

Israeli v milost-

29,

Viz Putování po Egypt.

)

Jos. Flay.

S1

2Z )

III.

contra Appion.

str.

40

—

11.

§.

do svatyn za-

)

a

opanovav

Judsko,

sob obnovováním msta mnoho

zá-

cht vládnouti ve svj prospch chráúedníka Iliodora, aby zámr jeho

48.

i

pozn.

3.

41. 5.

pod Bafií

bez mála po-

22

10.

)

t.

vchod

—

Epiphanius in vita Jerem.; por.

tchto

v

králem Syrským,

nejvyššího

)

20

nébrž

byl by národ judsky

Antiochus Veliký, zvítziv naposled nad Egyptany stal

z

ecký peloJerusalem Ptolomeus Filopalor po skv-

v Alexandrii,

mstu jeho na sebe pivalil, když nejvyšší stoupil; avšak

obanská;

nkteí

Filadelfus na jazyk

Velikým,

— Tenkráte

K.) obdržel.

n.

práva a

pesídlil

k hebrejským Svatého Pisma

i

Takt uinil mezi jinými

)

jež byl

vítzství,

213 ped

(1.

sám

kteréžto

pi zvláštních pípadnostech

dal,

žiti

Jerusalem,

do Egypta, však ale udlil jim všecka

podlehl Jerusalem

král, majíce uctivost k svatyni Jerusalémské

knihám,

msto

pag.

472.

Machab. (apokryfická).

7*

84

zázran

v skutek uvedl; ten však vyhnán jest ce, jejž

Pipomínáme

když

že

tuto,

národní jejich duch neštstím na

nad sebou vyplnná,

roctví

chrámu zjevením

z

Židé ze

as

ponížili

)

babylonského

zajetí

zmnn.

byl

ped

se

Vidouce

i

se

všecka pro-

totiž

již

mén jich pedkm svým,

podobni

za Mojžíše svésti velikoleposlí egyptskou, dali se brzo

eckého vzdlání

niclvím

umní,

a

je,

ptolomejského až do samé

smrti Antiocha Velikého byli všickni podmanitelé Židu více požívalit oni dosti trvanlivého zdaru. **) Ale

navrátili,

kterážto kárala

pravicí boží,

vladaení perského

a tím stalo se, že za celého

se jezd-

~3

doprovázeli dva mládenci skvlé podoby.

i

ochránci,

i

davším se

oni zavésti rozkoš-

peplývalo pohanstvím, a pominouce

ježto

svých vlastních posvátných slavností, zídili mezi sebou hry a rejdišt svých podmanitelíi.

Mnozí

naposled

i

z

všeobecný prospch,

nich, zanedbávajíce

z

volnými nástroji eckých

mrav; konen

stávali se licholníky a

rozepe a samými voj-

vznikly vnitní

nich pošlo ono kralování Antiochv, ježto letopisy Jerusalémské

nutil

aby

,

Žid

Úžasné pronásledování

nami peplnilo.

sochu Jupiterovu

postavili

za Antiocha Epifanesa, jenž je

chrámu Jerusalémského,

do

makkabejské reky, jejichžto vojenské podnikání nejen v knihách nadepsaných, nébrž

meem,

i

opt

vzkísili

zaveli Židé smlouvu

stím vedených,

samému

zav

Makkabeju, Juda, Jonathan

z

a

Simon, zvítzivše nad

vojenské iny Josuovy, a zmuži-

svou vzbudili podivení u samých nepátel. Po bojích,

lostí

knžského nade všemi

Poslední pád Jerusalema

mezi Hirkanem

vznikla

rážto

o vladaství

judského,

nad

penesl ímské praporce

i

Aristobulem,

Syrského,

temi pastýi.

Pompejus rozboiv

obležení celého

chovány

M) •»j

a5 )

11.

Machab.

feaiáé,

— —

41,

60,

15

11,

8.

3,

n.

Janea,

byl

krále

Pompejus, jenž

K.)

aby ukonil

pokoil žezlu svému An-

ímu

spolu tuto,

i

celé

Judsko.

nazvav Ii svr-

)

zdi

Aristobulem,

s

však

vyzradil

Arislobul

s

i

pokladeni

ím-

Hirkan

ješt chrám a

tímsíním ukrutném

mstské, zmocnil se po

Chrám

hájil

neporušenosti byly

v

Pompejus

sám

velel,

za-

aby obto-

obti na oištnou.

2 5.

aid.

2—13.;

—

ped

85

Jerusalema.

chrám

v

od rozepe, kte-

vzal

svém událost

od velikoduchého Pompeja; ano,

vány byly

poátek

syny Alexandra

se pokoiti

v proroctví

Za asu obanské války Hirkana skému vojsku vchod do vnitku msta; Sión.

61

(r.

jal

v právech

Židy.

celého Judska

Když ledy Pompejus

Prorok Zachariáš pedpovídal žené krále

byl

do Sýrie, pozván byl od obou bratí,

vzniklou mezi nimi válku. tiocha, posledního krále

promnlivým št-

u válkách, potvrzen

i

Judslvem

s

a Jan Hirkan, proká-

Syrskými,

s králi

Antiochii znamenitjší služby

nejvyššího knížete

jménem

v Josefu Flaviu jest popsáno.

i

Nejznamenitjší

nepátely modlitbou

zplodilo

jich

16.

43,

Ezecli.

18—19.; 36.

—

49,

38,

18. 11

—

21.; 14.

52, Jerem.

1.

2.

7.;

46.

27.

54,

—

55,

85

íman,

Hirkan, stav se poplatníkem

le

neochránil

nkdejší moc-

slin

vladaského domu Hasmonejského ili Makkabejského. trnu nejvyššího knžství od syna Aristobulova Antigona,

nosti s

mstské, Pompejem

zdi

Však panování Anligonovo

byly.

Idumejský, jenž pozdji nazván

Caesara

Julia

tomu

neb

;

ímského senátu a

K

oblehl

vzal jej

i

vtší ješt

s

obležení,

i

proež

ony ástky chrámu, ježto byly porouchány

nádherností

nesml

knžského

povolal

Babylonu

z

nepocházel

neb

sáhnouti,

vtší slávou, jakož

i

byl

to

setesu všecky národy 26

vyvolená

)

i

národ:

všech

chrám tento Všedržitel.

ml

nebot chrám tento

slávou,

i

praví Hospodin Všedržitel

pedpovdl

pijdou

mojet

sotrjasu

chrám

páe

pervyja, glagolet

a na

míst tomto dám

žitelj

;

i

na

Gospod Vsezlato, gla-

chrama sego posldnjaja

budet sláva

první, praví

Ho-

priidut

ispolnju

Vsederžitelj; zane velija

nad

mír, praví

i

moje

i

bude sláva chrámu tohoto poslednjší Hospodin Všedržitel;

i

jazykov:

Moje srebro

Gospod

golet

jazyki,

vsja

vsch

Je-

se no-

:•

sej slávy, glagolct

deržitelj.

zlato,

nebot vtší

;

prorok Haggeus

izbrannaja

Hospodin

novou dobou

ili

vidti Mesiáše a záiti

„I

naplním

i

praví

Mojet stíbro

konen

již

pokolení Levi;

z

potomstva Aronova.

jistého Anáše, pocházejícího z

Vystavní druhého chrámu bylo velikou epochou rusalema;

za

Avšak po duchovním dstojenství nejvyš-

stavl ješt jiné budovy.

šího knížete

„l

ímany

podporován jsa

píze

krále.

titul

tím

rodem

Herodes,

S Antigonem ale útokem po ptimsíním obležení. Nyní peoval Herodes o to, aby obnovladaský rod Hasmonejský.

zanikl

vou

ped

Velikým, pispl sob, by skrze

byl

Marka Antonia obdržel od

i

krátké

jen

bylo

jest

obnoviv

kterýž,

skoro pevnjší než

je

sebral vojsko, vpadl do Palestiny,

cíli

Jerusalem,

vil

uinil

povalené,

svržen

I

mst

Gospod

Gospod Vseder-

sem dam

mir, gla-

spodin Všedržitel, a mír duše na obda-

golet

ení všelikému

snabdnije vsjakomu ziždušemu, ježe

budujícímu, aby mohli

vystavti církev tuto."

27

vozstaviti

)

Poslední prorok Malachiás

Slunce Pravdy,

chod

a pedpovídaje

pec," vyzýval Židy k pokání, „at nepijdu

skonil

a porazím

mluv

zemi

den,

cerkov své

jenž

i

mir duši v

siju."

tím,

že

zvstoval pí-

„horoucí jako

kráí

k nim jménem Hospodinovým:

do

,,da

I

28

ista."

hlásání

Vsederžitelj,

)

ne pišed porazu zemlju v ko-

nec."

I

Tato poslední slova nejposlednjšího proroka, pronesena práv po pislíbení

hrzu

26 )

27 )

brzkého u

Žid.

8

Z,

Septuaginté,, zajisté

88

)

ada

vzbudila

na

— dle

10.

1844.

Malach.

4,

6.

4to.

silnou

nadji,

ale

i

spasitelnou

a

zv-

pijde Žádoucí všechném národm.

Posledních jedenácte slov nestojí ve Vulgaté, néhrž toliko v

vatikánského rukopisu,

svété ; jejž

Parisiis.

nejen

všelikých proroctví, od Mojžíše až k Malachiáši

A pohnu všemi národy:

Vulgáta:

Aggeus

vykoupení, Celá

kritika

biblická

pocházejícího

jménem:

z

Codex

IV.

B.

veku,

oznaila.

nejvzácnjšího

Novjší vyd.

86 stovaných, neustále od nich ítaných, naplnila je slavným oekáváním, kteréžto

pohanm

k

i

vybroušená

pinesla krom když

sáhla;

hého bažení vojenského:

íman a

nmu

výmysly

niehož pohanskému svtu vpravd nenejvyššího stupn do-

lul

oekávati

ne

niky, nébrž dle obrazu, jejž oni sami

svt

na

im, ale svoji

Od

Ho

poal, ale

a

nepijali!"

pou-

z

Mesiáše

prázdný

dlní, v srdcích vících.

le

od hrdých uitel

byli

nakresleného skrze pro-

sestavili,

„byl v

ži-

mir

i

mir Im poluil

no Svoi Jego ne

)

lovenstva

uinn

bytije

;

no mir Jego nepoznal; pišel kSvoim.

29

dne vykoupení

byl

byli

se to-

lovenstva

svt Jím obdržel

a

velikého

chrám

konen

uznán

dle obrazu

si

svt Ho nepoznal; pišel ksvo-

vot: ale

lémští,

Vykupitel

Kristus,

-ležíš

když

Krále Pravdy,

nemohl

I

neoekávali Mesiáše

Israele, kteížto již

„byl

již

opováživ

zhrdnul,

Vykupitel svta narodil se v jesleeh a nebyl uznán zprvu,

skromných pastý Betlémských,

od

sám

sadducejské,

i

honosil;

se

i

chranilel zákona božího,

farisejskó

pvodem svým

po vladaství,

všecka moudrost Egyptan, všecka

prostopášnosti, která

sám vyvolený národ,

vznešeným

liko

Rek

i

rozmailosti

i

k

pipojovati

konen

Když pak

pešlo.

filosofie

!"

prinjali

osudové Jerusa-

se

vyplnili

skrze Toho, jenž vystavl chrám neruko-

Peklo bylo rozboeno, pohanské modlárny znieny!

Za vladaství Vespasianova

povstali Židé proti

ímanm;

ím-

veškerá

ská posádka Antoniova, postavená naproti chrámu, aby pozorovala Židy, byla

od nich pepadena

usmrcena. Píštího roku stálo

i

vdcem

škými, pod

Záhubu celého Judslva zvstovala

ped poetím vojny: bylo ady, krvavoohnivou zbra,

ješt

da

tevní

chrám.

již

pede zdmi Jerusalém-

Titem, hvozné vojsko ímské!

i

vyrení Tacitova

dle

vidti

na obloze

nenadále

oblakovým

totiž

Najednou rozletla se ohromná kovová vrata

nkolika

muž

i

píro-

'sama

se

srážející

ohnm

bi-

ozáeny

svatyn chrámové

(k

hmolnjší než lidský dal se slyšeti: „Bohové odcházejí!" 30 ) Dle jiných oitých svdectví stalo se loto v den padesátý, a sami knzi slyšeli hlasy angel, kteí pebývali neviditeln ve svatyni a opouštli ji kouce: „odejd e ž!" K.iždodenn, dokud se ješt vojsko Titovo nebylo zjevilo, stávaly se v Chrám

jichžto

otvírání vždy

bylo potebí), a hlas

m

neobyejné píhody;

sám jeden z rabbinv, oitý svdek všeho pekonán podivením: „O chráme! o chráme! co Ped ímž pak sám sebe strašíš?.. ." 31 ) i

dlo, zvolal cuje?

toho, co se

tebe zarmu-

Historie hrozného rozboení Jerusalema od Tila sepsána jest

likého spisovatele, jenž byl

Titov vojšt.

29 )

Jan.

1,

) 31

10

—

Job.

Staroslovanský

11.

Vo

Tacitus Hist. V.

Rab. )

i

souinnou osobou pi

Josef Flavius nepovažoval Jerusalem jina, než za

jegó ne pozná. 30

sám oitým svdkem, ano

svoja

priide,

text

zní:

svoi jegó

i

13.

ben Zaai. Tract. de

fest.

expiat.

„V

miré bé,

ne prijáša."

perem ve-

i

mir tem

zjevn od-

byst,

i

mir

87

záhub

souzený k ale

mínní

a téhož

)

byl netoliko Titu.««

Hebrejský Jerusalem zahynul

všecko jeho vojsko.

í

32

skrze boha samého,

den, na kterýžto pipadlo

dobytí

rozboení jeho

a

v týž

msíc

a v lýž

Nabuchodonosora,

skrze

v sedmdesátém roce po narození Kristov.

Výtené vypravování židovského djepisce Jerusalema

mén chu

as

v

opakováno

rozlinými spisovateli vytaženo, že každému

i

známé

Povíme

jest.

„Bh

zvolal:

ležeti,

nepodobných k víe strastech

o

Titova obléhání a o rekovských inech Židu, jest

toliko,

sám

již

tolikrát

již

od mladosti více

že Titus, vida hradby Jerusalémské v pra-

bojoval

námi;

s

lidské nebyly by k

síly

tomu

postaily."

Xa památku zícených hradeb

bývalé Jerusalémské

i

Titus, aby se ti

vže

amnina,

ona malá ást msta,

jakož

umístní

i

posádky

nezrušené zachovaly,

pozstalé

a pro

která

obyvatele,

i

velel

Mari-

obrácena na západ,

byla

emž

v

velebnosti

Hippikova

Fasaelova,

t.

vyplnilo

se

pro

proroctví

Zachariášovo „1

shromáždím všecky národy na Je-

„I J

do boje,

rusalém i

dobude se

i

rozmetají se domové,

ní se,

i

vyjde polovice

a ostatek lidu

msto

ženy poškvr-

i

msta

v zajetí,

mého nevyhladí

se." 33 )

v

!

soberu vsja jazyki na Jer usáli m

bra

j

plnitsja grád

i

domove,

i

raschitjatsja

ženy oskvernjatsja:

i

i

izydet

pol -grada v plnnije, a ostanok ljudej moich ne p o trebj atsj a."

!

|

Tak nazvaný led Davidv hrad zaujímá nyní tu nadeenou ástku msta; všecko ostatní rozboeno bylo až do základu. Udaný od Josefa Flavia poet lidu, zárove s Jerusalemem zahynuvšího, jest až k víe nepodobny; 34) dá se ponkud jen tím vysvtliti, že dobytí msta práv v as i

židovské velkonoci Zajatí Židé

se

kdežto

udalo,

sbh

nadobyejný

národu vždy

býval.

as

hapofom v mstech ímského mocnáství po dlouhý

byli

na

námstích prodáváni. Za panování Trajanova ješt tžší Adriana,

uchopili

duchem války

se

zbran, a noví potokové lidské krve

poznovu

strasti

r.

154;

ale

a msty

po

vší

oživlí

Židé

Však

Palestin. povstání

Žid

za

povzbuzeno bylo nešlechetností pohanv,

jižto

se

dostihly Jerusalem a celou toto

tekli

Palestinu

pi

chrám vystavli Jupiterovšem pvodním obadm židovským, ano vi v Jerusalem na potupu židovské svatyni. Však toto zbouení, dle slov jistého djepisce, zatáslo svtem, 33 ) a císa Adrian musil do Judska poslati rouhali

i

vdce svého Severa, 30 ) v\z\a\ Rovn jako ped válkou Tilovou

nejlepšího tanii.

34)

— —

35 )

Dionie

)

pvodní:

3í )

33)

|6

14;

2

4.

j.

pag,

289.

od vojska nacházejícího se

ed.

Didot.

se

Paris.

v Bri-

hrozná znameni,

í

zv-

-47.

.

1.000.000. Cassii

—

hist.

roJs

rnuJTog J o v ). Iovó'«íO>g tnaifig.

tíív ,

de bello jud. VI.

jej

ukazovala

'

rom.

1.

L\l\, Hadrian.

13.

yqc.tigtois t&v tftparrjyiav o AdQnyóg Iití c.vrovi faitftipfV^ t o c 2?e (Oj q og vTttjoxtVi <'~i" BpVrraW«?j >',< 7] 'i '?7< ^ovs

88

Židm

stující

lun

skrytá v

ila! vlkové

kteráž

bídy,

velikost

hory siónské

Záhubná vojna židovská Odbojník Barkocheb, zaslepené Židy;

syn

to jest:

onmi,

prodloužila

do

se

za Mesiáše,

co zatím opravdiv se nazývati spisovatelé

Hebrejští

)

ímané,

ukonení

pltvrta roku. dlouho

podvá-

ježto zna-

ml: Bar-koseba,

srovnávají

strasti

vojny

pi vpádu Nabuchodonosorov. A však

této

s

ztráty,

i

návprpovd,

byly tak veliké, že císa Hadrian, dávaje senátu

vojny, nerozmýšlel

vojevdc neobyejnou:

jinak u

do

skuíce a

Jerusalema,

tomu svého vymyšleného jména,

používal k

které byli zkusili Židé

které nesli o

i

3r

lži.

ímany

s

opováživ se vydávati sebe

hvzdy;

menalo: syn

ští

po ulicích pustého

se

neustále.

vijíce

dl

hrobka Salomonova,

nenadále beze všelikého zemtesení se rozbo-

,

hyeny zjevovaly

i

—

oekávala:

jich

v elo

se,

„...Ját

i

listu

svého postaviti

vojsko moje zdrávi jsme." 3S) Židé

odvedení prodáváni jsou nejvíce v údolí Mambre, jež bylo jim vel-

zajetí

mi posvátné.

Po dokonaném podmanní Žid vtšího

dílu rozryto

loupežník.

a peleší

Židm

-

obyvatelé byli vyhnáni,

pamti

z

as

—

Tehdáž tedy nezstalo

zlata

sob

mohli

—

plakali

z

zvíat

aby ale

;

promnil jeho jméno,

o velkonoci ni

msto

nazval

i

rodinném píjmení Aelius.

za cenu

a jen

byvši

brlohou divokých

odhodlal se obnoviti

vyhladil,

po svém

a,

by smli jedenkráte za rok

msta.

konen

Hadrian

Capitolin

mstišt Jerusalémské,

stalo se

posypáno, po dlouhý

solí

nkdejší Jerusalem

Aelia

jej

i

Pozstalí dovolení,

vyprositi

na prachu nkdejšího

Modly po-

jedinkého Žida v Jerusalem.

staveny jsou na místech svatých.

Císa Hadrian, obnovuje msto, vylouil

z

Salomonv chrám vle Prozetelnosti

t.

kde

místo,

stál

dle tajemné

ale

vým, pojata

jest v

i

s

nho

nárožní vží,

jiná hora,

obvod nového msta,

i

hory Sión až

i

Morii,

t.

k Efraimské brán; s hrobem Kristo-

Golgotha

stežena až do nynjška.

Kestanstvo hlásáním apoštolv rychle po všech koninách svta se rozšíivši,

nepestávalo církev siónskou považovati za sted, nic se neoblížejíc na

Od asu

zíceniny rozestlané po Jerusalem.

sv.

Jakoba,

prvního

biskupa

muenickou smrtí pastýství své, nepestala pobiskup Jerusalémských. V as Jerusalémské strasti ukrývali se všickni kestané tohoto msta za Jordánem v Pelle. Dávno ped KonstantiBiskup nem picházívali již kesíané klant se bohu na svatých místech.

Jerusalémského, jenž zapeetil sloupnost

Alexander, nástupce Narkisv, pináleží k potu tchto prvních poutník.

37 8

)

Jos.

)

Pwodn

Scaliger. :

GTQC(Tfv/ii((Tcc

39

)

Elench,

El avroí

Trihaereseos. rt y.cu di jt«icFí? v/ntoy vyictti/tre,

za lladiiana

tuto

se

/.právu

stalo,

rusalémský po apoštolích.

pum

byl,

)

ti «t> t^o*

:

/yw

y.ccl

tí?

vyialvouev.

EusebiuA podávaje která

39

zejmé

patnáctý

—

praví,

byl

v

že

Alexander putoval

do Jeru.saliima ke SVatýjD

Žid,

Narcissus po tom obležení

posloupnosti, /.

místm, pijav

tedy

tidcátý

Kappadoa», kdežto ale na

žádost

biskup Jeji/.

i>isku

laninejšíeli

ke

89 Vladaení císae Konstantina v

pravé

ozáeného,

víry

Až dotud leželo msto zapomenulí pod železným žezlem ímského mocnáství; ale za Konstantina

poala

ho vystavním

na nich

pudu nábožnosti své

526,

léta

chrám,

uiniti, nébrž

dosti

nábožná máti je-

i

posvtili veškerá místa vykoupení

velikolepých

chtíce

vnitnímu

nejen

takto

všecka podání

i

naše-

biblických

událostí

Z tohoto asu pochází chrám Hospodinova hrobu,

budoucnost zachovati.

pro

Sám císa

svatyn Jerusalémská.

se znovu stkvíti

pišedše do Palestiny

ho,

i

zázran svtlem

,

novou dobou Jerusalémského novozrození.

stalo se

chrám Betlehemský. odpadlec

Julian

pokusil

se

ku kestanum, jakož

nenávisti

z

na po-

i

noukání Žid, o vystavní Salomonova chrámu v Jerusalem na vzdor Spasi-

— avšak

pedpovdní;

telovu

církevní, nébrž

telé

Ammianus

vit djepisce

Julian. 41 )

sám

mluví

této

napotom okrašloval Jerusalem

Justinian

43

pými chrámy kestanskými.

Peršané

klia r.

Fokasa

za

a mezi nimi

keštan,

Jerusalem,

i i

destovi,

trn

patriarchální

nastoupiti

arci-

pímoská,

Cesaria

spálili

ani

s

byla

pak

Sluší

optoHera-

a

zajali

devem

svatého

tam od

patriar-

poznamenati,

že ani

nezabraovalo Mo-

patriarchy

Jerusalem

v

i

za

chrám hrobu Pán,

Zachariáše

zajetí

pak

až

II.;

ukryvši se v Alexandrii,

hrobu,

velikole-

uinn

mocnáství ímského,

patriarchu

chy Jana, píjmím milostivého, vyživována. zrušení chrámu Hospodinova

msta

jiná

Jerusalem

byl

vdcem Chosroem

pod

Žid

pomocí

ztekli

Veliká ást

kíže.

pedchdcem

tetí.

i

ješt za Justiniana do

vtrhli

keštan

množství

bylo

nmužto pináležely

Bostra první, druhá

i

své

614

)

nkterá

i

asu

Za jeho

sídlem patriarchy, k

ili

Scitopol, Petra,

vpády

upuštno bylo od pedsevzetí.

samé znamení

to

nedopustili stavi-

4 ')

smrti Julianovy.

otcovstvím

A

vypuknuvše

že plamenové,

ujištují,

)

konen

zapoíti pedsevzatou práci, až

O vci

vali

40

Marcellinus

Nejenom souasní spisovasvdkové, jmeno-

se.

pisatelé, oití

základ nkdejšího Salomonova chrámu, nkolikráte

ze zpod

telm

mu

nepodailo

sami rabbini a pohanští

i

obnovení

podniknouti

svatého chrámu.

stan let

V. 4J

)

držitel

1

Hist.

—

VI.

XXIII.

1,

2,

257.

Juliani

42

Libanius

43 )

Narcissus,

stolice,

:

11,

—

—

Socrates

.

hist.

III,

der christlichen Kirche.

20.

Mainz.

Dávat

soudruh

v stáí, a napomíná vás, byste stejného se mnou

•*')

)

biskupské

této

salgeschichte H.

Jerusalémské, odepsal Antinoitm

biskupství

kdejší

byli

n-

pozdravovati

vás

mj

v modlitbách,

smýšlení.

—

.

hist.

116 eccl.

Viz pedevšímAlzog\s UniVer1844. §. 99. pak: Katerkamp.

sled.

op.

c.

Spanh. pag. 295.

notis

de vita sua.

Sophist.

Zejména udáme

:

Chrám promnní

Krista

Pána v kláštee sinaiském

dosavad nacházejí nad oltáem podobizny zakladatel

saovny Theodory; jménem mešity E

pak 1

-

A

k

chrám oíslování Panny s a

Justiniana

Mariu

na

hoe

i

,

choti

Morii

známý.

8

,

kdežto

se

jeho

cí-

te pod

90

Posvcený staec Zachaod nho svatým pokladem byl opt k svému pastýství s uchránným riáš navrácen. Císa, navrátiv se do Caihradu s vítzoslávou samovládce, docela Heraklius zvítzil zase

628 nad Chosroem.

r.

i

jinae napolom oznail píchod svj do Jerusalema

to

bemenem,

svatým

davem

Omar

se hrnoucím

konen Sofronius mužn

vost k patriarchovi

44

nerozlouil se

I

)

tím-

s

když pinucen byl zstaviti

letech,

šesti

hájil

mnohem

ukázali ale

;

—

je-

více lidskosti, než

a

jen ušetil krve lidské,

aby

k svatyni Jerusalémské.

i

obuv

zul

vojenského lžiproroka Mahometa. 657 po dlouhém dobývání Jerusalema,

r.

obležení,

nebol protahoval

kon

s

plukm

zmocnil se

hož patriarcha Titus;

po

leprv

až

sstoupiv

:

bosýma nohama kráel celou kížovou

a

samého chrámu Hospodinova hrobu.

cestou až do

Palestinu

kíž

na ramena svatý

vzal

svou,

ml

ucti-

Jemu však nebyli podobni

nástupníci jeho.

Od

poíná Jerusalémský djepis

doby

léto

a to

arabské,

samému vpádu kižák do

k

až

Jerusalem nacházíme leckdes vypravováních, jichžto poet vždy o

hožto posvátnost

v

uznána byla,

pokoje jen zídka asi perušovaného. vypravování poutník samých. 4V V tom

A

ský,

z

byl

domu Omiaduv opuštn,

a

dm

na

nho

místo

Jerusalem, je-

vzrstati.

i

nástupcm

zjevn dokazuje,

po-

že

v skutku dá se o tom

ase pak pešlo

)

lifské

djepisné

aneb poutnickych

se posvátným

stal

Jerusalem

o

žíval z

poal

více

a

Mlení djepisc tchto dob

jeho.

djeprav

arabských spisovatelích

víc

o Mahometa

i

v

zmínky

nepatrný

býti

Palestiny;

souditi

ka-

vladaství

Abassidv; Damaskus, nkdejší stolec kalifnovj stolec, Bagdad, od Almansora r. 750

založen.

Arab

Za obanských rozepí

r.

mnoho

796

byl vydrancován

Saba-

klášter sv.

pelrpl; však v postupu dlouhého velmi Velikého nastalo pátelské srozumní mezi ním a mezi kapanování Karla lify, jmenovit proslulý Hanin el-Rešid neb jina spravedlivý, pízniv se k kterýžto již za Chosroesa

sa,

nmu ml; mi.

byl

dobrodjslví evropské rozplývalo se nad svatými místy palestinský-

Po smrti tobolo

Roku ttlíí kteréžto píiny

mi.

kalila

zhoršily

klášter sv. Sabasa,

mén

stežen

byli

záležitosti palestinských

se

od Jerusalema

oddélehj

mohl,

po

tetí

jest

kestan

vel-

pustou roklí,

vydrancován

z

a vtší

ást mnich usmrcena; avšak za Almamona 11., syna Harunova, polepšil se opt stav kiestau, ano sám kalií stal se jejich ochráncem, byll ze všech i

vlada

východních nejprvnjši, jenž je pipouštl ke správám zemským.

Almarnonu

Bibliolheca nal. iií

**)

vláda

bezkonené domácí

vznikaly

**)

poínala

A.

sv.

Viz >ti

pag.

I).

Vet.

Patr.

628. Od

Abassid války,

Uraec. té

a

víc a

ku pádu se skloovali,

kestané podléhali pi tom

(Anbochi

doby

více

epist.)

svti cirkev

T.

Po

I.

pag.

každoron

14.

1023. Z.Wí

atd.

—

všelikému

BaroniíAn-

slavnost

poVýše-

kiíŽL-.

Willibaldi

Hodoeporicon

in

Mábitlon.

Ada

Sel.

Ord. Bened, saec.

373,, kterak on bez prekažk; po vší Palestina putoval

III.

P,

II.

91

Roku 962 osobil Moez kalifslví domu Fatiniidv, založil Kahic, tak že toho asu místo jediného kalifa tí vládli Bagdad, Omiadský v Kordov, a Falimidský v novém egyptském

pronásledování.

i

tetí stolec kalifíi v

Abassidský v

Kahíe.

sídle

opt vydán

Pán

Fatimidové dobyli Sýrie a Palestiny, chrám hrobu

nmžto shoel

ohni, v

byl

patriarcha Jan.

i

Pronásledování krestan dostoupilo takové míry, že západní církev, spra-

vovaná lehdáž papežem Silvestrem

který

II.,

sám druhdy ješt co arcibiskup

Ravenský osobn v Palestin byl, pohnuta jsouc útrpností k církvi východní, poala pemýšleti o prostedcích, jak by jí ulehili mohla osud její; a tu ko-

nen

roku 986, ponuknutím téhož osvíceného papeže, vzalo

velikoduché pedsevzetí:

Pisan

osvobodili svatou zemi

Janovanu vypraveny

i

byly

k

vcí; však úinné prostedky poodloženy sou,

s

všech svých kostel v Jerusalem,

bratrstvem pohostinských

ádu

rytíského

i

kteí

bratí,

zatásti, vydával

se nepíznivcem

stal

Chrám hrobu

hnv

Ale

Pán

nebeský zasáhl

když Israelilé

i

stali

optnému

vysta-

hostinského

domu

k

k založení

se pak

základem znamenitého

byl

v

Hakima,

padla celou úrodnou Deltu, a

to

a

a

Egypt

na jeho

byli pronásledováni.

kalifský

sebe za nového proroka, ano

islámu

Pronásledování krestan poalo se lestin.

ano

stav

krestan

stav

zivec el-Hakim, dosednuv roku 996 na trn

sob islámem

ha samého,

nenadále

Koráby

vyšetily

Johanit, ili dle pozdjšího názvu Maltezák.

Podivín a

umíniv

když

aby

Neapolitáni obdrželi od kalifa dovolení

se byl polepšil.

vní

behm,

africkým

pvod svj ono

ode jha nevících.

a rozšíilo se po

)

rozkaz zapálen

pipamaloval

tak, že Nil až po

v

celé

asy

tch

Pa-

rozboen.

a z ásti

Egyptu

Nikdy neslýchaná

Faraónovy,

krajích zima

pe-

samu Kahiru zamrznul;

zemtesení množilo se po Sýrii, a mnohá msta jsou zboena. Praví se, hran tím ku pokání byl pohnut; neb velel obnoviti chrám hrobu Pán

že a

od dalšího pronásledování, brzo ale byl usmrcen.

ustal

Chrám hrobu dív

až

r.

Pán

vystavn

byli,

hrobu se sbíhajících,

ano mnozí

však ne

kestané na vý-

V potu tch poutník

z

nich picházeli

sem

s

úmyslem, by pi-

svta.

nalézáme

proslulého vítze Viléma, jenž

in

dar,

pomocí Caihradských

rozmnožovalo tím více horlivost poutník k svatému

smrt u hrobu Vykupitele

Nicei,

byl

Nebezpeenství, jakémuž tenkráte všickni

1048.

chodu podrobeni

jali

a

za bo-

vrahem krestan.

ješt vtším 4,i

i

vévodu

umel roku

Normanského

1033 jakožto

pokání za mnohá provinní mladistvého

—

vku,

Roberta,

prostý

nebot

jej

otce

poutník v pro ukrut-

áblem pak hrabte Viléma Angoulemského, a tvero nmeckých etn doprovázených biskup: Sigefrida, Gnthera, Ottu a Viléma. Nesíslná vojska Turkoman, kteížto pišedše od Bucharska pes nost jeho bojování

nazývali;

poušt, byli zponenáhla dospli k národní samostatnosti, nenadále

46

)

Viz Putov. po Egypte

I,

str.

290.

pod velitelem

92 pepadla sou Bagdad,

Togrul-Bekem vládou poslední

Ortok opanoval Jerusalem,

1085) na Palestinu.

odtud hrnula

a

kalifatu,

pod

tenkrát

nacházející se

odvtve Abassidského

slabou

již

dále

(r.

se

podrobil kestany nejtž-

i

šímu utiskování, co zatím Soliman, píbuzný Málek -Šachv,

malou

Asii ple-

Tehdáž poslal ecký císa Michael Duka k samému Caihradu nil proti nevícím je vyzývaje. Paozbrojení k evropským íším, k obecnému se se piblížil.

i

eho

pež

—

VII.

stupce jeho Viktor

III.

mocná;

siansk\ch

ale

rovnž jako

Arabové

pímoí

na stedozemním

afrití

ke-

hrozili teh-

zbra do

svou

penesši

vojsko,

ná-

i

hotovili se pomáhati Caihradu vyzváním všech

samé Evrop, než spojené keslanské

dáž

—

jménem Hildebranda

proslulý pod

Afriky, odvrátilo tuto boui.

Poustevník

Petr,

on vidl

dvakráte Palestinu;

napotom

se

který

ty

znamenitým,

tak

stal

museli

snášeli

které

a to opovržení,

strasti

po

navštívil

svatyn pode jhem sveepých TurNavracuje se odtud do íma, pohnul na cest své srdci všech koman. kestan a povzbudil je k útrpnosti nad církví Jerusalémskou, tak že se žanalezl ludem žádali pispli k jejímu osvobození ode jha nevících. V keslané,

vidl všeliké pohanní

i

jejich

ím

v

osob papeže Urbana

ník Petr prošel

nen

a

Itálii

již již

snme

Nadšený Petr byl

Poustev-

hlásaje, ko-

Klermont všecky nákestanská vojska pod znakem kíže

v Placencii a v

zdvihala se spojená

zem

svaté

k osvobození

nevícím

Francii, všudy povstání proti

pak sám Urban papež na

rody vytva], a

zámru.

horlivého podporovatele svého

II.

ode jha pohanského!

vdcem

skvlého vojska pes Uhry

tohoto

malé Asie,

ihradu.

Odtud, peplavivše se

výpravu.

Celé však vojsko trplo nesmírn;

do

až do

Ca-

zapoali svou kižáckou

jdouc zemí málo známou,

pi-

cházelo do prosmýkli jedva schdných, ztratilo špižní zásoby, a byvši znepo-

kojováno neustálými pepady nepátel

od moslemín

jest

stanjslíé,

nen

daleko elnjších,

valné bitv a docela znieno

pišlé za prvním, opanovalo rok na

všem všudy

Jeruzalémskými se Mezi již

u

lim,

pekážkám

Jecoadlémeni

vdcem

pod

ke-

Antiochii, odkudžto, když ko-

Godofridem pede

zdmi

objevilo.

než se

tuto

po druhé promnily.

inany, použiv

odolalo,

to

konen pemoženo

1097. Nové vojsko

r.

kižáci nasky-lli,

Kalil egyptský

chyte rozepí mezi

bvly

se

záležitosti

el-Muslaly

syny Orloko\ ymi vHniklých

spolu celou Palestinu.

Iflikar

;

palestinské

nad

zvítzil

Turko-

opanoval

i

Jerusalema

el-Daule bránil

8

proti

(ioilofridu.

Jerusalem 4í

liv I.

)

dokud ješt

?

)

15.

byl

Godofrid, boj

po

tyidcetidenním

jak mile

zuil, v

prvodu

ervence 10 J9ho l

do svatého

roku.

obležení

msta

Ii toliko vojínu

útokem

vstoupil,

od

kižák

odebral

se

k Hospodinovu hrobu.

do-

pšky, Bit-

vou rozvzteklené

odekl

Godofrid

ustoupilo od dalšího krve proléváni.

podávané jemu

se

vu na tom míst, kde pijal toliko

vládl

liv

titul

ii

i

nad Palestinou se všemi pednostmi

paty Golgotské skály.

vyznaovalo

i

mu

iny, které

Balduin

pedchdce

se

svj

živol

lo

bratr jeho

byl

panoval 12

ano sám

jeho,

dvakráte v

do rukou upadl

zajeti

kes tané

sice

;

zbra kižáckou

vysvobodil krále

i

Za jeho vladankdejší

Saraceuúin pevnost Panéasskou, avšak

:

jen

tu

i

nimižto Fulco ve smlouvu byl

s

pomoci

Tyto práv smlouvy

vešel.

Caesarii

moslemí-

Damašskýeh

pedvslitelem brzkého klesnutí zbran kižáku, malá knížetslví rozdrobená, pro vnitní rozepe

moslemí-

s

vláda,

jejichžto

již

na samá

skoro

a

avšak správce království za jeho ne-

vítzstvími.

Filipovu, u zídla Jordánu s

skvlými

a

takovým prospchem jako

s

mo.>leinínum

Pestárlý Fulco Anjouský nedošel žádné znamenitosti.

ny byly

jesl

Kralování jeho trvalo

Balduin.

nebojoval

ale

let,

polovici svého panování pežil

n,

na Gali-

pohrben

i

ustavinými válkami, elnými vítzstvími

pítomnosti, Evstachius Grenicr, neodložil

ení odali

již

píjmení Bfakkabejského vydobyly.

i

II.

ze zajetí svými

Jerusalem,

v

Askalon-

bitva již

Kralování jeho netrvalo než jedinký rok.

Nástupcem Qodofridovým let,

Skvlá

krále.

Odraziv vojsko Damašské,

se hrnoucí, skonil hned na

18

prav, že

koruny,

soh královskou korunu posadil na hlaSpasitel svta vncem trnovým byl ovnen. Z té píbarona o cli rance Hospodinova hrobu, ako-

ská upevnila vládu Godofridovu. lei

královské

zlaté

aby

nikdy se neodhodlá k tomu,

inv

o takoJTnt--

pomstou rozníeené krestanské vojsko, uslyševši

i

inu svého vojevdce,

to

kolísali

již

se

poínala.

Nástupcem náctém

mstu

roce

Pulcovým

vku

Bosle.

se

stal

svého bojoval

Noví nepátelé

r.

již

hrozili

1

v

1

44 tináctiletý Balduin

Arábii

kestanm

nebezpené

v

V

III.

výprav

palestinským:

patproti

Džengis Mo-

mnohoelným vojskem ped Edessou, opanoval msto a kiestany vydal mei. Císa Konrád Toto neštstí ozývalo se po celé Evrop. pipojil vojskem, nmužto III. k a Ludvík VII. zdvihli se s mnohoelným se nemalý poet rytí z Anglie a Itálie, aby ku pomoci pispli Pale-

sulsky

stál

s

i

stin. snází, r.

jejž

Toto vojsko zakusilo na své cest skrze malou Asii nežli první vojsko

1148.

Zámr

bránil Ajub,

kižácké;

kestaníi

otec

byl

však pece

toho

asu

maškem

zmocniti

se

avšak

jejich

ne menších ne-

dostihlo Jerusalema

bohatého

napotom tak proslaveného Saladina.

vázelo po všech cestách vojska kestanská;

javších

konen

Damašku,

Vítzství

nepoízení

dopro-

ped Da-

poskvrnilo slávu kestanskou; nebot zrada východních kestaníi, pi-

moslemínské

pinutily posléz lování Balduina

zlato,

a

nejudatnjší

i

III.

více

krále

ješt rozepe, jež sami mezi k odtahu.

sebou mli,

Nejváženjší události za kra-

bylo dobytí Askalonu, pak osvobození Sidonu od posád-

ky Nurredinovy, syna Džingisova.

- Amórij, •) nástupce Balduina

síps*

ské

sob

naposléz vojska

til

ztenil

i

dchody

znán

nedosplosti

za

Balduinovy,

když

zbra

ho

Balduin zachvácen malomocenstvím, a v stáí lím

opt

Balduina, že se

po-

porazil.

jej

slepotou navštíven, ustá-

i

Lusignniia za správce nade vším královstvím.

il

pyšná povaha Lusignanského,

ponejprv byl

kižácká pinutila za po-

pak když Balduin sám pod Askalonem

koj prositi, a

Egypt-

Tehdáž poínal Sála

IV.

nabývali znamenilosti pro vojenské schopnosti své;

již

krestáh-

zem

státní.

Roku 1174 následoval po Amorejovi Balduin din

vládu

radji rozkošností

Jeho nepodaený pokus o Egypt rozpol-

pokoušel se opanovati Deltu.

i

áhy pvodní

mistb

III.,

skon v Palestin byl ochraoval, lahodil

nepoádky

Ale vnitní

majícího sestru královu za manželku,

a

pinutili

ve správu království uvázal a za svého nástupce nedoV., ustanovil. A nadeeného nástupce ponechala korunu Jerusapes ctižádostivé zámry mnohých kižáckých voje-

splého Lusignanova nevlastního syna, pod jménem Balduina vsak šiml králova

Lusignanovi

lémškoo

vdc,

,

korun.

bažících též po

ml

bol

snirl

i

své stran

na

Ale

beze

nebyl

podpory, ne-

vší

rady

napotom

rozepí mezi

vojevdci

templáského, jehožto

velmistra

jemu velmi záhubné. Za tobolo asu samých

Lusiguan

ale

staly se

kalifskou,

Smutný co

i

>ob

ml

kestanských

byl pedevzal,

behu

Tibcrianského jezera, a

Král Jerusaleinský

lem

byl

klady,

pinucen a

mnohými vojevdci

s

vzdáli se

se

obyvatelé Jerusalémšlí,

posléz ukrýval

i

setkala o

korunou

zem.

celé Egyptské

i

aby uvedl ve skutek,

od vladaství kemnohoelná armáda, od

se

mnoho menšími

tu jsou

kestané

vojsky kestan-

na hlavu

Patriarcha

sám Lusiguan,

se ješt

vyváznuv

kižák

moci

v

Jerusa-

chrámovými po-

s

posypavše hlavy své popelem,

msto

poraženi.

upadli v zajeli Saladinovi.

vítzi na milost.

prozatím do Tyru, kteréžto jediné lani

ho k lomu,

ovnen

již

aby osvobodil východ

t.

Roku 1187 dne 4. ervence nebo samého vedená, se spojenými však sian.

skými u

všelikých

a

na

vystoupil

stav záležitostí

dávno

již

nepokoj

djišt svta Saladin, jsa uznán za vladae Alepského, Damašského

palestinskými

ze svého

odebrali se

nacházelo;

Všecky

zajeli.

chrám Hospodinova hrobu, promnny jsou v mešity. Celá Evropa trnula úžasem pi zpráv o nehod palestinské, papež Urban III. žalostí umel. Však šlechetná Evropa nedala se tím v ochabnutí kostely, až na jedinký

pivésti.

Ti

fous peplní tolikrát

vojska pozdvihla se se slo

kižákm

tisíci

na

Nmci pes

.se;

z

celé

d Richarda Lvíhosrdce Ptolomaisu, lehdáž

48

)

Amalricli.

Palestiny.

Císa

Fridrich

malou

záhubnou; ale ješt ani Taurusské pohoí nepešel,

hynul tento vhlasný císa v nepatrné

sko rozprchlo

náek

Ilellrsponl, a puslil se

již

síly

íce

Augusta,

jižto

byli

od Lusignana obleženého.

pt

pipluli

tisíc

s

muž

již

a již za-

Kalykadnu iliSalefu! Veliké

jeho pipojilo se toliko

a Filipa

Rudo-

Asií,

voj-

k armá-

vojsky svými do

Toto udalo se roku

1

189.

Rozepe novi

byly

dvma soupem,

koruny Jerusalémské

o pisouzení

Konrádovi,

a

píinou

tenkrát

i

nesvornosti

podnikání mezi Richardem a Filipem Augustem.

dv

ilo se jeho pokoením, trvavši skoro

inu vše

jest

mee

hrzonosného

by se

rek lento k svaté zemi hoeti

—

nepestával!

té

horoucí lásce,

jednoho vrcholu skalního

s

til,

slze

—

polily ho,

tíleté

mu

pímí.

tut

se

mu

on ponejprv

jejž

nespa-

nelze bylo osvoboditi od nevících!

—

podniknutí kižáku zvrhlo se,

loto

kterouž

zakryl hlavu štítem svým, považuje sebe za nehodná,

i

hledti na svaté místo, kteréž I

Jerusalem,

objevil

a

as

zamstnán rytískými

Jednou,

zábavami, dostal se daleko v rokle a prchody hor judských; nadále

—

Askalonu!

nedalo oekávali od

bylo

pi

Richarda Lvíhosrdce

jakových rekovských

i

až k

Assurská byla dlouhý

Bitva

eho

vzpomínkou moslemínm.

strašlivou

Lusigna-

všem vojenském

Obležení Ptolomaisu skonKolika

oitým svdkem veškerý beh od Ptolomaisu

bez opravdového užitku .Palestin!

to

lak

léta.

ve

i

nemlo

jiného následku,

než

Richard odplul do Evropy se srdcem stísnným, nepestávaje

opakovati své obyejné zvolání: „Bože! ochraniž hrob svatý!"

Nmc

Císa Jindich 111. 49 ) vyzval v neštastnou výpravu nkolik tisíc pod vdcem Konrádem biskupem Hildesheimským toto vojsko bylo rozptýle;

no u paty hor Libanských.

Papež Innocentius

III.,

setrvalý horlitel pro

armádu na východ;

pravil celou

zachránní Jerusalema, vy-

však podniknuli skonilo se toliko naas-

její

ným dobytím Caihradu. Král Uherský Ondej II. posílil svým vojskem Jana Brienského, a skuten kleslo pod zbraní jeho r. 1218 msto Damieta. Jeho ale

chtivost, zmocniti se

hynulo morem, hladem

Císa

Fridrich

II.

i

i

ovoce toholo vítzství.

Vojsko za-

kalifem Egyptským Melek

Chamelem,

K;>hiry, zniila

meem.

uzavel

1229

r.

s

nástupcem Saladinovým, smlouvu, dle kteréžto, za pislíbenou jemu od císae ochranu uznán

proti

jest

kalifovu

kestanm

a

Omarova, pináležející

Jerusalem

za svobodné

kestanské

mslo

kostely jejich

navráceny

mly.

Mešita

bratrovci,

všecky

vystavní islamismu, zstala vlastnictvím mo-

dle svého

slemínským, a vyznávání víry

býti

mlo

hýli

v

Jerusalem svobodné. Tato smlou-

nenávid císae, vykl na círpišed do Palestiny, uvítán byl v Jerusalem od me-

va zbudila nespokojenost obou stran. Papež,

kevní klatbu.

Fridrich,

ostatního duchovenstva bez všeliké obyejné slavnosti, a vejda do chrámu Hospodinova hrobu, spatil všecky stny potažené smutkem. Taková

tropolity a

49 )

Rudofousv ?icilii.

syn,

tedy Henrich

pod nímžto

ckého moe,

Nmecká

nabyla.

Jemu

císa onen zlopovéstný

VI.,

í.še

nejvtší rozsáhlosti, vójvoda

mtisil

rakouský

pro ukrutnost

od sicilského

až

svou v clo

balti-

Leopold pepustiti nemastné-

ú

ho Rtpharda,

jejž on Áapotom tak dlouho u vržení árželj až Richard 170.000 hivnami stíbra vyplatiti povolil. nich/.to 20.00 Leopoldovi za utrpnou urážku pi dobýváni Ptolemaisu pipadnouti melo. Tot tou samý císa, jenž nejbo/.

lestnjší

metlou církve byli se

roce jeho veku.

strojil,

kdyby ho smrt nebyla zachvátila

již

v 32.

18 bvla náhrada oekávající Fridricha v Palestin

Ale císa velikostí ducha svého

!

jaké tam byl zakusil.

pemohl zkormoucení,

Po Fridrichov odchodu

nho konen uzavený

od

pokoj

byl

pietržen

zbraní krále Navarského; však francouzské vojsko utrplo porážku blíž Gázy, a

Jerusalem trpl nesmírn za takové nevasné zrušení pokoje.

mstské

~kv rozboil zdi

a

smuln\

Evropy na dost

dlouhý

Zanevení papežovo na Fridricha pozornost

všecku

vrátilv

z

od Palestiny. byvše

nkdy

odMezi

od Džin-

veliké Tatarie vypuzeny, nahrnuly se dle úkladu sultána Egypt-

vdcem Barbahanem,

ského na Palestinu pod

Templáové

naplnili Jerusalem.

ckvmi, ve spolku

s

i

rytíi

rytí mezi

ti

i

vydrancovali, zapálili a krví

svatojanští

moslemíny palestinskými,

pli však úplnou porážku velmisti

Damaš-

Evropy vbec,

stav

as

tím inili tam také vpády hordy Karismianské, které, iíis-Chana

Kalif

zámek Davidv.

i

s

nkolika rytíi

povstali proti

nme-

Karismianm,

prosted písených pouští Gazských, kdežto

utri

dva

pobitými zstali.

Papež Innocentius IV. snažil se poznovu vybídnouti Evropu k ozbrojení, avšak hlas jeho ozval se toliko v srdci Ludvíka IX. Ludvík král Francouzskv, píjmím Svatý, zamýšlel poraziti sultána Egyptského, jenž byl vinen všech

Roku 1250 byli behové Nilu od Damiety až do tch posledních strastí. Mansurv svdkové rekovských in kestanského vojska; avšak Mansura konen spatila úplnou porážku zajetí nábožného mocnáe. Napotom octl i

i

Syrském

se Ludvík na pobeží

a opravil

kus Ludvíkv o osvobození Palestiny

stal

Mameluk, pihrnuvších se pod zuivým na

Ludvíka

stihla

pobeží

Akru se

Ptolomais.

ili

za

vdcem

as

-

dorážek Bagaritských

Bibarsem;

Roku 1291

Tunisském.

Poslední po

avšak

smrt za-

poslední

padl

útulek

kestan, Akra, hájena byvši jenom od 12.000 rytí, kteí vzdor všemu rekovskému bránní podlehli spojené síle a piinlivosti egyptského vojska, silného na 200.000 muž. Moc moslemínská neustále vzrstající poala i samé Evrop hrozili, tím více, ponvadž rozpadávající se císaství ecké již nemohlo ohradu postaviti

palestinských

proti

vpádu barbarskému. Palestina zmizela

v

postupu skoro dvou

století

ped

zrakem Evropy, zachvácena jsouc proudem nesíslných hord arabských národ, ode všad na ni se hrnoucích. Jednou z poátku XIV. století Arméni a rytíi Jerusalémští, sesílivše se smlouvou uzavenou s Perským šachem Chazanem, opanovali na

nkterý

Jerusalémské.

50 )

as R.

Jerusalem, a sám Chazan pišel, aby se poklonil svatyni

1582 nahrnula se zas plemena kavkasská se

vojny na Palestinu, a vychválila

daství

ji

trvalo jen krátký

Nyní ale vyvalil se nenadále

mi. tar

Cerkes

do Sýrie Tamerlan,

svému železnému

robil

50

)

Haitoni

Arméni,

Hiflt,

lato

z

as s

hrzou

Mameluk; však vlanhot Egyptané opt zvítzili nad ni-

rukou egyptských ,

nesmírnými hordami

hrza východu,

žezlu Svatou Zemi.

orient,

vší

obrátil

z

mongolských Ta-

Damašek

v popel,

i

pod-

Smrt Tamerlanova opt Eayp-

97

lanm Eu r

tIii

lestinu,

a

v

hmla,

do písk Lilmkycli

podmanil

sob veškerou Zem.

odtrhl

od otomanské porty,

Mehmet-Ali

nikdy

jako

své

silou

byl,

Zem

moslemínské Svatá

vlády

za za

Pa-

i

akoli toliko jejím

zbran všecku Sýrii, a pipojil ji Písná spravedlivost .musí však vladaství egyptskému.

bašetem

Sýrii

tomto podmanní vzí až dosavad Svatá

Roku 1852 k

roku 1516 zname-

ale

olomanských Turk, jehožto zbra od Hellespontu až do

sultán

až

i

nad Palestinou;

k vladaství

otevela

testu

Selím,

nitý

spolu

takové

spokojenosti

jehožto

cesty

Arábií

s

vyznati,

že ješt

nepožívala,

Mehmela-Ali.

Soud Nejvyššího, jenž

trestá

i

miluje,

ped

zakryty jsou

smrtelníky rouškou budoucnosti, steže Svatou Zemi na odiv lidem

i

angelm.

K

závrce našeho pohledu na dje Jerusalémské pipomeneme Ježíše Krista koucího

slova

:

„Jerusalem bude pošlapán pohany,

dokudž

se

asové

neskoní

„Jerusalim budet

poha-

5I

n."

popirajem

jazy-

nikami, dokol ne okonatsja vremena jazynikov."

)

K

í

i

í

w

o

„Nebo

Cesta.

á

miloval

tak

Bh

„Tako bo

svt, že Syna svého jedno-

mir, jako

rozeného

dinorodnago

dal

,

aby každý,

kdož vén v nho, nul,

ale

ml

život (Jan.

i

dal

vsjak vrujaj v Oíi,

véný."

gibnet,

je-

da

jest,

nezahy-

po-

ne

no imat život vényj."

(Evang. ot Joan. 3, 16.)

16.)

3,

Bog

vozljubi

Syna Svojego

úboí hory Olivetské naproti Jerusalemu pokryto jest olivovými práv jako za dávných as. Tyto košaté olivy, patu posvátné hory ostiující, na nichžto patrn vidti peet tolika vk, vyrstají z koen ješt tch samých strom, které nkdy skrývaly modlícího se Ježíše v onu Celé

stromy,

slavnou noc, tol s

jest

když

zahrada

chystal

se

Gets

e

podstoupiti

manská;

i

jdet

obou stran poíná se pivršovati jak

horu

51

)

Olivetskou.

Luk.

21, 24.

Po

té

i

naše

krvavé

tudy cesta

z

Bethanie,

na skály Jerusalémské,

po druhé stran

cesty,

To-

vykoupení.

kterážto

Staroslovansky; „Jerusalim búdet popirajem jazyki,

ájutsja vremená jazyk."

9

a

tak

odtud i

na

na horu Oli-

dtfndeže

skon-

98 vetskou vede, jsou dva nevelké .sádky, obehnané hrubou kamennou ohradou, pináležely ke dvoru Getsemanii; tam se nyní nachází pohební je-

ježto

skyn pesvaté bohorodiky, pak zen byl od v

kdežto se Spasitel,

skrýše,

modlil a krví

Jidáše,

duševního pedsmrtného zápasu Ježíšova, ukazuje

as

konci Getsemanské

se

kamenem

coby mohl

zahrady, as tak,

prvé než

zra-

kde odpoívali tí apoštolov

Místo,

potil.

dosavad na

až

dohoditi;

tamt

')

výbžek a výklonek skály, jenž poskytuje píhodné místo k odpoinutí. Modlitební skrýše Ježíšova byla jindy spojena s pohební jeskyní, kdežto se te nakdo se tam spouštjí, dostanou se pod samu chází hrob pesvaté jeho matee Getsemanskou zahradu, kdežto te vystavna jest kalolická kaple. Kolik médie nebeských útch a posil pebývá v soumraku této jeskyn pro všechny ty, Jakouž medle hokost neosladil by vycezený tuto jižto pijí hokou íši života skromoukým oltáem vyobrazen jest Spasitel, ? Nad Ježíšv krvavv pot Na poboní pijímá z ruky angela nebeský kalich. kleící a modlící se, an ;

!

—

2 vidti ti spící apoštoly. Malý otvor od svrchu osvtluje tuto svatyni. ) Ježíš, zrazený v Getsemanské zahrad, veden byl podle potoka Kedron-

stn

ského v

kde

tu stranu,

potok, kterýžto most

až

narození udlil zrak;

od vedoucí

hání

udalo; kolena až do

jej

lze

prý Ježíš,

okusil vody tohoto

Podání

a

posud se ale

o

Zde nkdy samém míst

na tom

se

též,

tam

celovali stopu

s

cesty do potoka

že

tuto

píli,

„iz

Luk. 22, Nelzet

)

behovém kamen, 4

pak

Jest

)

vyení

i

jedno

i

žízní trápen,

a

jednoho žalmu

potoka na puti budet

pil,

i

po-

Jedni udá-

cest Spasitelov odsud jsou rozliná. od

Bethanie

kterážto

zástupem

se

cím do Jerusalema byl vstupoval. Majít pak za

*)

slepému od

tomu vozneset glavu."

)

On vítzoslavn

2

Ježíš

utrpti první rou-

Kedronského svržen

a pro-

pes

vedl most

první jeho upadnutí se

na

Jeho umuení.

že prý Ježíš veden byl skrze Zlatou bránu,

kterouž

i

se

aby se vyplnilo prorocké

5

kížové

nmužto

proti

tu nachází.

te ml

stráže; praví

potoka,

povznese hlavu."

vají,

)

cest bude

„z potoka na tož

3

pomník Absolonúv,

ruce našeho Vykupitele vytiskly

i

nynjška

podání, že

stojí

to,

te zazdna

„Hosanna!"

že Ježíš od

Žid

jest

volají-

tou bra-

41.

mn

tuto

rozjímání Kateiny

—

neodkázati

laskavého

Emmerichové. od

str.

tenáe k 47té

—

pounému,

80té

VI.

sem

se

hodícímu

vyd.

») Jan. 9, 4 Radzivril, jenž ) Kníže

tuto putoval r. 1583, velmi pravdivé poznamenal, že tito pi silnici pod šírým nebem se nacházející, jakkoliv deátém a zvlášté na podzim pítokem vod se smývají a celováním i dotýkáním poutník neustále trpí, pedce až dosavad z úplná celí jsou, a kdyby dlátem obnovováni bývali, což však za vlády moslemínské véc nemožná, že by již dávno kámen se byl zmail. Vyvýšená obruba každé stopy vypadá podnes ješté, jakoby nékdo rukama nohama do mékkého klinu byl upadl. Brunsb. 1601. Meintz peregrinatio. Hierosolym. 1603. pag. 65,

sledové,

i

§

)

Žalm.

109, 7.

99 6

nen pouze prolo byl veden, aby se Jeho sláv rouhati mohli.

Jiní

)

když pešli most, obešedše záhyb Jerusalémských zdí

že Židé,

vají,

udá-

k jiho-

Hnojní (rovnž pro znectní jménejvyššího knze Annáše, kterýžto nacházel; polom prý vedli Spasitele poád nynjší Siónské brány uplynulé již bolestné noci pes celé až ku Kaifáši, odtud pak po

západu, pustili se skrze bránu nazvanou

pes pedmstí

na Ježíšova) se blíže

na Sión

msto

k Pilátovi, a od tohoto teprv místa lze

muenickou

smr

nho

od

ulic

Syna božího.

cestu

zstala

Místnost

nám opt

jest známa, i k popravnímu místu Gol-

až

nazpt do zahrady Getsemanské. Cepoíná vystupovati až na skály Jerusalémské

dostal, obrátím se

sme

pravili,

již

sama, jakož bývala v dávnovkosti. poukázáno

ta

jistotou sledovati

s

palác

Pilátova

vedoucích zstal ten samý

got. Abych se lam sta odtud, jakož i

domu

k

Ofel

výstup tento do Jerusalema nkolikráte

Pipomeme

sob, že na

v evangeliích slovy:

jest

„Aj vstupujeme do Jerusalema" i podobnými. Když vstoupíme do Jerusalema skrze Bravní ili Oví bránu, skrze kteroužto se beránkové k obtem vodívali, spatíme dosti pímou ulici, ve-

dm

palác Pilátovu mimo koupel oví a sv. Anny. Tam byl Ježíš po dlouhém obcházení. ást zícenin domu Pilátova ješt stojí. S vysokých taras tohoto stavení, v nmžto ted nikdo nepebývá, objeví se zrakm celá pedsí mešity Omarovy, kdežto jindy stával Salomonv chrám, jakož vyhlídka na velikou ást Jerusalema. Pozstatek nkdejšího doucí

k

piveden

i

vchodu

do

palác

Pilátova

domu

do radního

do

ili

ného, do kterého Židé pivedše

aby

„nevešli,

mohly

7

i

žluté

mramoru,

z

„ne

vystavno

toby ne

nazva-

oskvernitsja, daby

bylo jest Paschu."

velikého kusoví

z

loubení ze sprostého kamene,

i

vošli,

možno

soumrném rozadní;

barvy, v

Jest to vchod

praetorium

rána Ježíše od Kaifáše

—

)

Toto praetorium bylo vené

zemsprávcova, jina

neposkvrnili, by

se

Beránka."

jísti

vidti ješt doposavad.

s ulice

dvora

mramorového er-

ješt tam vidli ale již z

—

ímsu

novjších

bílého

z

as.

Pipo-

mínáme, že soudnice Pilátova, již sv. Jan ve svém evangelium nazývá Lithostroton, rozlinými a rznobarevnými kameny byla vykládána, 8) což prá-

v

svdí Podobn

tuto

vedlo na

ulici.

o starožitnosti tohoto stavení

vidli

Všecky stupn

rem; kižáci pinesly

La sancta scala

6 )

7 )

Salmeron X. Jan.

18,

poslední

28.

do

je

stupe

íma,

19.

kdež já sám blíž

Quaresm.

Pvodní peklad

v

ad

jiných uliních zdí.

onoho piokrouhlého chodišt

,

které

tchto schod vykládány byly bílým mramo-

(svaté schody),

Tract.

led stojí

;

zní

II. :

.,1

je

vidl v kostele nazvaném

hlavního chrámu sv. Jana Lateran-

171. tíi

ne

vnidú.-ia

v pretúr, da ne oskvernjátsja,

no da jadját páschu." *)

Nonnus: AtO-ócgiaio; /a)Qog, Il/otg quasi stratis íotí. H.

distinctus.

Muller.

ubi

(ttqíotokti

Severus, ad Esaiam.,

supra pag.

T( j

Ttrcy^íyog, qui

fuit

variis lapidibus

hfró^coTov, inquit, nhcnXa náviwg

88,

9*

100 schodech, 28 stupíi

ského; po tchto

Ty vedly

kolenou.

k

Ježíše

majících,

nechodí

nešlechetnému soudu,

U

váceného, potupeného a odsouzeného k smrti.

mateí

se Spasitel s božskou to šílený ortel

nad Spasitelem svta pronesen

svedly

po

než

skr-

jej

posledního stupn potkal

Obnovená vnitnost

svou.

jina

se

a zase

Pilátova palác, kdež-

odevzdána

byl,

zpoust, a

jest

schody v pedsíních jsou porušeny. Nynjší vladaové Jerusaléinští strachují se

Na stnách jedné komnaty téhož stavení pocházející nepochybn z asu sv. vyobrazen byl 9 výitku. Tu byly Heleny; ) však pohané a židé zhladili tuto hroznou pro v sob, jakož se mnozí též dva velmi starodávné nápisy latinské, obsahující „Ježíše Nazaretského, podvodníka národu, domnívají, známý ortel Pilátv od knží obvinného vyzákona Mojžíšova rušitele, od knížat knžských Ježíše Nazaretského, muže odbojného svlecte, svažte a pruty mrskejte. pebývati

míst

tomto

v

nešlechetnosti.

soud Pilátv nad Ježíšem,

u

:

i

—

i

zamítá tele císae, jakož to dokázáno jest staršími

dvou loupežník na obyejné popravní místo vyvete,

dvma

majestátnosli mezi

Pilátv palác

ulicí

s

10

lotry ukižujte."

ostatními budovami,

cházejí; povídat se, že z

loubení spojuje nad

které se s druhé strany

ka:

jistý

derviš, jenž jest

volení vkroili tam.

Nad loubením

žije

pes

há,

a

tuto

tedy šíku

celou

toliko jedinké

okno;

—

lovk."

V

této

komnat pebývá

bašete Syrského.

ted jsou

poslední

toto

derviš,

i

— Dm Herodesiiv,

Pilátovi

navrátil,

sluje

jež ted prázdné jest

bolestnou

9

Cotovic.

)

,0 )

z

stn;

povidajít,

Piláta poslán byl

že

Pilá-

odkud se opt k

a

nco

IJ

Když

)

dále než sto

se jde

tou

kroej, uhne

.samou ulice

se

2 5 7.

pa*.

Jesum Nazarenum, seductorem .Saccrdotibus

a

právo od loubení. na skrovném návrší,

zíceninami pokryte.

a toliko

od loubení Pilátova

ulicí

v

oknem „Ejhle krom jeho ulice. Na levé

míst oekávala ukonení soudu

kamžlo Ježíš od

nedaleko odlud

slál

do-

není lam niehož,

Schody k ní vedou ze zpod loubení stran pod samým loubením ukazují nevelký výklenek v tova.

ml

na jedné stran jenom

ale

kobercové postele.

nejblahoslavenjší bohorodika na lom

Já

as ti sáhy dlou-

majíc vnit asi ti kroeje šíky,

dosahující, ulici;

ti

tohoto

císa Agrippa. ")

i

neveliká galerie,

jest

okna na

po obou stranách

dv, na druhé pak

ulice

vštcem

lovk!" S

„Ejhle

vyvýšeného místa mluvili se zástupem ímští prokonsulové Nyní

na-

ulice

jednoho okna téhož loubení, jenž na veejné námstí

ukázal Pilát Ježíše krvežíznivému zástupu,

šlo,

zprznní císaské

a za

Nevelké

)

u prosted

národu jeho,

z

aceusatum,

populi..

exspoliate,

Mosaicae decisorem,

legie

ligate

ct

virgis

caedite.

—

a

Pontifioibus

(

>i

Jesum Nazarenum,

virm ni

seditiosum et coutemptorem Caesaris, ul a majoribus suae gestis probtum set, medio duorum latronum ad communem locum supplicii adducite, et per ludibrium

Regiae

Majestatis,

(Geotgi

—

Adrichomius

\s«ik

") ia

.los.

se

radji

Flav.

) Ješté na

de

in

Ilmer.

Theatr.

drželi

bello

duorum

medii)

in

Beunesbairgi

a

slov II.

1

terrae

oitého (i.

latronojn

3.

poátku XVlllého veku

crufigite.

1649. apuH Grtíben;

Sacr.

sancta.

podává

tylo

(Ment,

ReigebesotireOig.)

nápisy

nco

svdka.

odil.

byly

Dindorf.

Paris

znané. Gróben

1847. I.

f

165

—

166.

jiháé

,

my

101 Zde na rohu

v lcvo.

omdlévati poal pod

krize, jejž

na

Na tomto míst

nice byl vykroil.

vný;

povaleny sloup, jenž oznauje místo, kdež Spasitel

leží

tíží

byli

boháv

chudobný Lazar, maje výhled na

bydle? prý

od

kostel,

chrámovými nacházejí lázn.

led se pod oblouky

z

Pilátovy soud-

sv.

Heleny vysta-

jak mile

vložili,

stával jindy

palác

Naproti tomuto rohu 13

)

Vedle nkdejšího

kostela vychází velmi úzký prchod, od zadního palácu Pilátova vedoucí. Dle

Jenisalémského pudání nejhlalmsl.n enjší panna, vidouc svého božského syna z

domu

Pilátova

k nohoum nešlechetnému

na smrt vedeného, uvrhla se

dai, aby vyprosila milost svému synu; poznavší pak, že orodování

prospje,

zvolila

prvod

aby pedejíti mohla hoeplný

ncjbližží stezku,

tuto

vla-

nic ne-

její

božského kižonosce.

„to ma?

„Co pipodobním tob, dcero Jerusalemská?

.

.

Kdo t

.

Nebo zveliila

dcero Siónská?

potení tvého.

ll

tob

I

)

bemenem

kíže

tvojego.

— Tu

návrší.

setkal

s

asi sto

krok

výše, vyšla ze svého

žíšovy

cesty,

sv.

nésti

aša

dši Si-

sokrušenija

oružije!"

dm

evangelského

Spasitel

opt unavený,

mimo již

zemdlený, potkal se

mu

dši Jerusali-

tebe že samoj dušu pro-

I

otáí se ulice

v levo

pomáhat též

tebe,

utšit, device,

duši

mukami

Tuto se

b>lo vložilo.

tja

samé

jdet

a

Kto

onja? Jako vozveliéisja

ohybu

uinn

.

íše

vedouc vzhru až na

v právo,

upodoblju

se

)

Brzy po prvním

jenž hoden byl

též

.

.

l5

pronikne orudí!

boháe

panno,

potší,

Šimonem Kirenenským, které na lovenstvo

s

bím,

tžké

ženami Jeruzalémskými.

plaícími

Dále,

domu, nacházejícího se podle smutné Je-

Veronika všemu na návrší se ubírajícímu zástupu vstíc,

a

Prorok z nho runíkem krvavé potky. ped nkolika vky trpícího Ježíše. 16 ) krok trudné kruté cesty výše stávala nkdy Soudní

ochladila obliej Spasitelv, utevši

vidl

Izaiáš

Ješt

oima asi

víry

sto

již

i

brána; ástka jí posud stojí, jakož jeden sloup, na njž se ortelové odsouzenc pivšovali. Tato brána ukonovala s této strany msto, a slula l7 též jinae branou údolí, nebot za ní bylo údolí umrlí a ohavné ) i

hrdelního trestu.

místo

msto,

zboené touto

)

,4 )

) Luk. 2, i6j

__

35.

53^

i,

) Nehemiáš.

ve

dle

goleth,

i

Spasitel náš vyšel

)

v

k

dm

13. v eck.

Allioliho

což

evangelium

Ma.

14,

Jerusalémskéiiu muleselima.

to

pochází

samé

Z,

od

znamená,

19

—

t.

ronog^

viz Mat.

21.

rw).rj).n

liebr.

Golgotha

(/.qccvís

vykládá,

58.; Jan

branou

:

pochází

Ezech.

místo lebí,

tha

)

branou, by popatil na tak

—

2,

výkladu

ka;

18

vystavl:

18

Na tomto miste stojí te Plá Jerem. 2, 13.

J5

17

Nehemiáš vyšel touto Jerusalemu

zdi

branou na smrt, aby vystavl za ti dni nový Jerusalem, nerukotvoený

chrám tla svého.

13

nové

a

od

:

;

C,^ aram.:

lebka,

toto

calvariae

galgal,

nebo

gulgotha neb

nebo

27, 33.; Jan

mínní

slovo dle

galal,

i

locus),

19,

stepina

;

t.

jest té,

tedy

leb-

j.

gu

od hebrej.

popravíš 17.

Vilalpanda

1-

Golgo-

jakož

se

i

'

!

102 ,,

aby posvtil

Ježíš,

vn

branou

za

svou krví,

lidi

trpti

vyjdmež k nmu ven pohanní jeho nesouce. t9 ) tedy

Skrze

Soudní

na smrt;

Ježíš

vn

viju,

nmu vn

k

stana,

ponošenije jego nosjaše.

bránu

nyní

již

,

stojatý sloup oznauje veden bvl umrlího, a dále až na vrchol Golgoty ,

vyrovnána; celý ale svrchek Golgotský

i

Tem-

vrat postrádati uvolnil.

že ubo da ischodim

ze stanu,

cesta však do údolí

zasypána

jest nyní

„Jisus, da osvjatit ljudi svojeju kro-

Protož

svolil.

chrámem vzkíšení Pána

skyní Spasitelovou pikryt jest

pohební

s

i

Krista

je-

!

XII.

rám

o

r

li

li

„A všecko vých,

daže do ugla konij

do

až

uhlu

brány východní;,

nevyplení

více

a

—

se

vky

nezkazí se až na

stonych

údolí smrtné.

vystaví se

místo Hospodinu

Hananeel

až do bránv uhelní:

rozmení

jeho, naproti

cko údolí

i

ní,

:

a vyjde

A

popela

i

koské

brány východní,

vyplení se a nerozruší se na

19

i

všecka

kroviju,

—

13.

Ruský

za

vratarr.i,

12

is-

založen

jest,

31, 40.)

nazývalo se

vrat

2

pepla

iizydet

:

Ana-

razm-

ngo, na cholm l

I

)

so-

i

ot bašni

vsja judolj

predgradija

i

vostonych,

Gariv

mert-

do poto-

— budet svjašennym

Gospoda,

razrušitsja vo

)

i

vki

ne istrebitsja

i

ne

!"

|

tak

i

i

mstom

peklad

—

do vrat ugóljnych

obimel Goathu.

vych

ne!

grád Gospodu,

ka Kedrskago. daže do ugla konskich

bude i

vky

postrádal

13,

) Žid.

(Jeremej.

renije jego, proliv

vše-

—

posvátným místem Hospodina,

ziždetsja neelj,

až na pa-

pole až do potoka Kidronského, a až do

uhlu

ktomu ne

do veka

daže

Pán

vo-

ne potrebitsja

„Se dni grjadut, ree Gospod,

vže

od

,

obejme Goathu.

mrtvých

i

i

vrat

osvjašenije

Pekvapující jsou prorocká slova Jeremiášova:

„Hle dnové jdou, praví Hospodin, a

i

Gospodevi,

40.)

chrám hr obu

kterémžto

—

,

storgnetsja

a

!'•

(Jerem. 31,

hrbek Gareb

Assarimoth

Cedronského,

vi,

na

veš

i

daže do vodotei Kedrskija,

(bude) posvátné Hospodino-

Místo,

pepela,

i

Assarimoth až do vodotee

koské

druhdy

vsju judolj mertvych,

„I

všecken

i

i'.

mrt-

údolí

popela.,

i

au

P

ii

zní:

,,Jisus,

vydem

k

daby

nému

za

osvjatit

stan,

ljudej

Svojeju

nosja poruganije

Jego." ')

Srovnavše 2,

uzavírati,

naše 2)

—

tolo

3

1,

Goatha

že

po/.n.

místo Jeremiášovo

na

40.

str.

Dle

a

místem, které nacházíme

v knize

Nehemiásové

pi konci pedešlé hlavy, bezdky jsme pinuceni nebyla daleko od brány, již Neheuvas Golila na/.ývá. Viz

néžlo jsme poukázali

13. a na

179. hebr.

103

Podobn

starozákonní evangelista Izaiáš vykl

i

„A bude v den onen koen i

jenž

stojí

ho národové doufati budou:

Hle

již i

3

dva

bude od-

npovati budut

nám

prorokové

velicí

hrobu?

kestana!

samo

význam

mlo

Jerusalem

pro

telv kíž, povýšivší okolo tí set va ueni,

lovka

4

Proroctví

)

nazývali

vysvtluje.

sem

picházejících

Hadriana na

Golgot

v

Tam

bývalo vidti kíže

chrám Venuši,

uki-

Vítzoslavný Spasi-

pod tmito hromadami

ukrýval se

následovník Kristo-

bohu se klanti, vystavli za

tajnosti

íše ní

na míst v z

a

chrám

roku 526 po

K. pišla císaovna

n.

bžk. Píbh

rozboila modlárny

povdom.

Helena do Palestiny,

sv.

nalezení kíže

a

Pán

hrobu

pede

a

as Jupi-

aby kestané, klaníce se svým svatyním, klanti se zdáli modlám.

teru,

—

jestliže

Golgotou, kteréhožto

místo

Pohané, zlobíce se na mnohoetnost

let.

národové;

vyplnila se, a budoucnost

tato to

upálených tl.

z

nebesm,

k

všickni

by se v tomto vidní vyrozumívali,

Židé

evangelium

pohební místo Mesiášovo

že

praví,

klanti budou

v hromadách prachu a popele

žovanc

badet pokoj jego est."

i

:

Jesseov,

na togo jazycy

)

Hospodinova

jest utšitelná

slova

i

koe

badet v den onyj

vozstajaj vladéli jazyki,

i

oslavené bude, v némžto se

jakéž pak místo v

ne chrám

„I

aby vládl nad národy, v to-

poívání jeho ctné." posvátné

Jesseuv,

Ale

vším

každému

jest

chrám vzkíšení Pán, akoliv by se ml po arabsku Kenisat al Kiamat (t. j. chrám vzkíšení) nazývati, nic méal Kom a mat, slovem znamenajícím hromadu až dosavad nazývá se

Hodnot pipomenouti,

že

n

úlomk

neb prachu, na památku vyištní toho místa od ohavnosti skrze sv. Místnost svaty Jerusalémských a vbec veškeré Palestiny bvla teh-

Helenu.

'

dáž ješt u všech v dobré pamti, a nábožná císaovna sama sbírala všecka ústní podání, zvujíc je stavním chrám a zaznamenáváním písemním.

Tenkrát založen

ený

míst Golgotském

byl na svatém

a okrášlený teprv v postupu

asu. Kolikrát

velikolepv chrám, se

stal

vždy ješt pepodivná Prozetelnost božská uchránila

Posvcení Helenína chrámu klášter zaujímá

z

svatého kíže

na

sestupuje

3)

—

po

se

nkolika

tuto

)

ukazuje

se

kíže.

tverenou

Z eckého

koste-

prostoru, jejíž jednu

Hj 10 Hebrejské slovo: ppUQ, ecky: ávánavGig tcvrov jeho, znamená taktéž hrob, jakož skutené Vulgáta peložila. '

5

jímžto se dle obecného smýšlení

bemenem

stupních na

13. Záí.

církvi

Nikodémova zahrada;

stávala

Hospodinova hrobu;

kamen,

oznauje poslední upadnutí Ježíšovo pod la

nám ony dva neoceni-

se v pravoslavné

slaví

ásti ono místo, kde

pilehat skoro k samé vži u chrámu vyryté znamení

dokon-

koistí požáru, ale

pohební jeskyn Spasitelovy!

telné poklady: skálu Golgotu, a skálu

ecký

již

-

=

poko

i

4 )

Uznávámet

za potebné,

pozorný

uiniti

Nehemiašova, jelikož se jimi pochybování

tenáe

své

o místnosti

i

na

prorocká místa

tato

hrobu Páné, v

ueném

cesto-

pisu Robinsonové a Smithové 5

) Povýéc-ní kíže.

katolickou

církví

nedávno obnovená, úplné vyvracují. (Vozdvíženije estnágo i životvorjášago Kresta) dne

14 Záí.

slaví

Rusové

s

104 prelí chrámu,

stranu ohrazuje byzantské

poboní pístavky

da, že jej

mtesení

svrchku Golgoty, který pojat

vystavný

mínní

dle

vži od zepravé pak

s

nad srázem posvátného

již

Kopto\é mají

tuto

nevelký kostel,

samém míst, kam Abraham pivedl synáka

na tom

jejich

stojícímu

v chrám.

jest

strany pilehá k

sloh též byzantský jest;

jejížto

krestan,

koptských

obydlí

k

strany

na pólo rozboené,

již

veleslavný poskytujíc pohled; ško-

S levé

zakrývají.

svého Isáka, aby ho obtoval; ukazujít v kostelní podlaze zasazený rozliný-

mi píznaky ozdobený kámen,

hamovi za oltá

píbh

kde se

onen

obti

rozákonní

Mosleminé

palác templáských. považujíce

prostraništi,

hrobu.

chrám

na onom míst

který

nkdy

a kde se všecky sta-

stál

mešita

stojí

sami nedovolují

za posvátné

jej

již

pro

Abra-

že hora Moria to byla,

Židm

blízkost

Na

Omarova.

ješt ást mramorové dlažby a základy pilí,

vidli

prostraništi

led

;

považují,

ale jistotn dokázáno,

kde Salomonv

udal,

konaly

samý

za ten

jejž

však

sloužil;

zbytky

choditi

po

to

témž

chrámu Hospodinova

6 )

Dva vchody pod klenutím vysokých mramorových oblouk vedly do Peel vkv piodívá poruchrámu; jeden z nich, totiž pravý, jest zazdn. nadokenních oblouk, spoívajících na spojitých šené okrasy nadedveních Tento posvátný památník bezdn rozvinuje v pamti poutníka, sloupech. z dalekých krajin sem pišlého, dlouhovký letopis boulivých událostí, jichžto pedmtem chrám tento býval. Rekové Byzantští, Peršané Chosroesovi, Arabové Omarovi a El-Hakimovi, vojska Godofredova, Richardova, Fridrichova i

i

Ludvíkova, Turci, ano

zmocní se

jiná

které chová

na

asy krvavé

dlouhé

stopy.

myšlenka vstupujícího sem kestana,

ln

chrám v

chvje, prsa se

plemena Kavkazská kráela tudy svými národními

i

sob

pluky, a zanechala po

svém,

a tut

—

on pomní

ho pojme, nábožné

Konen

ale

na svatyn,

trnutí,

srdce se

svírají.

Mramorové plochoezby nade dvema vyobrazují vzkíšení Lazara, vítzoslavný píjezd Ježíše Krista do Jerusalema, a vyhánní prodava z chrámu. Podlé zazdných dveí jdou schody, jenž vedly nkdy na skálu Golgothu

ke vnjší

pistavna Již

jménem

kterážto pod

sem ponkud

popsal

pokusím se

ted

kapli,

sv.

Heleny pozdji ku chrámu

byla.

první

zjev

hned pi vstoupení

o zevrubnjší vylíení jeho

do

chrámu,

vnitnosti.

Vstoupivše do chrámu kostelníka, a v

spatíme v právo komnatu eckého ríznieje neb levo budku moslemínského vrátného. Sluší pipomenouti, že

jindy moslemínská

stráž

pravují cestovatelé

XVI.

chrámovýma dvema se nacházela, jak vyPáli bychom, aby to te jen aspo by možná doista osvobodili chrám od dozorství nei

zase bylo, nebylo-li

tak

(i

)

7

vn ped

Li-tit

(-H-) pag.

) Cotovic.

jiag.

Fuhrer pag.

století.

1G2.

154.

59.

XVII.

na

Forma

pdorysu templi

s,

pod

literou

Sepulchri.

C.

—

LocUS sessionÍB Turcanim.

1Ó5 vících.

se doposavad ješt,

Vypravuje!

že

zmužilostí

prosuilý

svou

kalit

Harun al-Rašid Karlu Velikému poslal klíe od chrámu Hospodinova hrobu!

Kdvž postoupíme nkolik kroej ku pedu, tu již stojíme u paty Kalvárie ili skály Golgotské; ped námi pak na dlažb leží široký kámen, na nmžto vy-

Na prákonáno bylo umytí a mazání tla Ježíšova, když je saly s kíže. vo od nás vedou nahoru s dvou stran mramorové schody, vstup to na GolJdouce

gotu.

mimo

dále

hledíme

Golgotský

vstup

sloupoadím,

v právo

pedkem svým v levo zatáí. Stojíce již za kamenem máme ped sebou stnu s velikými obrazy, z nichžto

které se

mazání

pedstavuje sntí

pilí do

Na

kíže.

s

levo znamenati opodál za

dvma

Ježíšova po-

nejhlavnjší

oblouky více

jež tvoí prostrannou rotundu; uprosted které naPán, jejž ale odsud nelze ješt vidti. Osmlme se híšnýma nohama vstoupiti po mramorových stupních na skálu Kalvárii, kamžto Spasitel stta tak muennicky vstupoval pod bemenem

kola stojících,

chází se hrob

našeho híchuplného

kíže.

Jindy nechodili keštané

Tmavý

schodech jinae, než bez obuvi. z

dvou kaplí;

dvojího loubení ili ze

nvadž

skála sama,

drževši,

nad

nížto

jest tuze

i

vystavn

po tchto posvátných

kostel Golgotský

jest,

nízký,

celou

skládá

a to z

chrámovému dosahuje; 8) pod chrámový krov se vmstnati mla, nebylo ke

blízko

již

celá stavba

nom nizounké

té

svou prvotní

stropu

když lze

se vlastn

píiny, povýšku poale

pedce

jinae, než je-

Skromný ecký oltá bez ikono-

kaple nad Golgotou postaviti.

tom samém míst, kde vyzdvižen byl kíž Spasitelv. Tento oltá jest po boku oteven, a pod ním vidti kulatou jámu, kde stál kíž. Na právo od oltáe vidti rozpuklinu ve skále, která byla se stala pi staau postaven jest na

skonání Ježíšov. Dlužno pipomenouti, že tato rozpuklina, nacházející se mezi

kížem Spasitelovým

a mezi lotrem na levé

stran visícím, tak se vykládá, oddlení Krista od nešlechetných. Díra, v nížto

jakoby patrn vyznaovala kíž,

stál

i

rozpuklina

„Bh sobil

skály obloženy

ecký

vyryt jest následující

ped vky, zp-

pak král náš,

pozlaceným plechem,

jsou

„Bog

j

9

nmžto

že Carj naš, prežde veka, so-

spasení u prosted

zem."

Povrch skály

vykládán dlažicemi ze žlutého mramoru.

jest

na

nápis:

)

dla

j

spasenije posredi žemli."

Všecko bo-

osamotnlého kostela záleží v nkolika drahocenných lampách, kestanských mocná, kteréžto visí nad oltáem, za nímž stojí veli-

hatství tohoto

dar

to

ký kíž.

10

V

)

od eckého oltáe

praiD

zena jest kaple katolická; Ježíše na

Heleny, o

sme

)

—

Žalm.

)

Proslulý urnélec

nebot

73,

18

ní

na

pod druhým menším loubením zímramoru oznaeno jest ono místo, kde

Podlé katolické

položili.

nížto

)

8 9

10

kíž

ped

se

stup

již

zmínili,

re

kaple z

m

vede nahoru, jakoby

v

venku

právo jest

iakou^i

vidti onu kapli

sv.

ku Kalvárii pistavna

kruchtu.

12. G.

Vorobjev

vyobrazil

s

neobyejnou vrností

kostel

Golgoty.

10

posvátné

;

106 Nábožná podáni vypravují, kdvž

trpilel

tei své

,,Ženo,

:

míst pesvatá

na tom

že

\ida

boískfi

svou

rtiátéf

panna se nacházela,

Jana u kíže svého

i

státi,

Golgotu vedoucími jest ješt nižší kostelíek

Tam

Janu Ktiteli zasvcený.

kamen též u

jest

sva-

kameny, které se rozpukly pi smrti Vy-

i

kupitelov. Viditelná rozpukliua u vnit skály jest delnost rozdrobených

svatému

u paty posvátné skály,

vidti skrze železnou míži za oltáem

lze

tojanským pírodní skálu Golgotskou

pírod. 11 ) Nalezámet

ekl k ma-

Pod schody na

syn tvj!" a k ueníku: „Aj, máti tvá!"

aj

vru

hrozná,

i

tyry sáhy zvýší; nepravi-

asi

svdí

o

neobyejné

události

v

pohanských spisovatel zejmá svdectví o nadoby-

ejných událostech pírodních v tom ase. Flegon píše, že v 202. olympiád i oletí (což podlé asozpytného vypoítání práv na onen rok pipadá, když

tvet

svta trpl) nikdy neslýchané zatmní všecken

Spasitel

tma byla

hvzdy na

o poledni

se

že

tak veliká,

lid

nebi

k žasnutí pivedlo; objevily,

toto s nižádným hvzdáským vypotením nesouhlasilo. Protož eník Lukian (ve IV. vku), stoje ped svými pronásledovníky,

sv.

i

„Jest-liže

nevíte

v

šení Ježíšovu,

—

jest-liže

vám

Golgotská pod

bemenem kíže

k nim

:

opt

boil,

živé vydal tlo,

i

—

rozpukla,

že hrob, jenž pekelnou bránu

aby se odtud skvleji navrátilo k nebi, tedy

vám uvedu

Vidouc ono,

svdka tch vcí.

sech

lo jest slunce

den pro tmu petržen byl."

a

zemtesení

panování Tiberia neslýchané

mst

Asie rozboilo.

„Obklíily v

na ..

m;

.

mne

Zatásla

trnuli

jakovou

A

)

vám

slunce

nešlechetnost na v letopi-

Hledejte

zmize-

Plinius vypravuje

bylo, které v jedinké

,

že za

noci dvanácte

)

smrtné

bolesti

.

.

„Objali menja bolzni smertnyja

.

sem Hospodi-

pohybovala se ze-

se,

Samo

že když Kristus trpl,

12

roz-

jest-liže

13

úzkosti své vzýval

té

um,

a naleznete za Pilátových

vašich

—

k nebi.

se obratte

o polednach zakrylo svtlo své na nebi.

zemi spáchali,

veejn

pravil

píbzích Pilátových svdky potvrzenému vzkímálo, že se v tom samém Jerusalem skála

málo tchto pozemských svdectví: za

a zatmní knz, mu-

a pohybovati se

základové

.

.

v sej

tsnot

da

Potrjaslaš, voskolebalaš zemlja

.

.

tresnuli

i

.

mojej pizvat ja Gospo-

pokolebališ osnovanija gor!',

hor!"

propovdl

pvec

svatý

no-kidovitý.

Zde,

David.

král

muennický kíž Spasitelv, svatí otcové

praví, že

n)

Maundrell.

pag.

) Kuscbius.

_

u)

Žalm. 17,

htof,

72—.75.

eccles.

naL n. 5.

7.

84. fe.

IX.

—

praví,

6,

a na tom

Tak

mínní.

smrti, tamt

do vnitku zemé.

hist.

13)

—

léto

posvátné skály jest vápen-

podání východu,

složila

samém míst

hlava oboru

vyzdvižen byl

híšnému lovenstvu. Ambrož narážeje na to

znovu nebe otevel

jenž

tohoto

„tam kde poátek

dosahuje až ,3

jsou

Útvar

)

tajeplného

podlé

zemského, kleslý Adam, prach svj, Mnozí

14

—

ed.

že

i

sv.

poátek

života našeho."

rozpukhna skály, doposavad

Argent.

1514.

—

Jakož

ncvyskoumaná,

107

Adama

skrze za

zí

všickni umírají, tak skrze Krista vsickni

jakoby sám

to,

Efesskym

vsta

Probu

mrtvých

z

„Posemu skazano: Vostani

se spící,

voskresni

a osvítí lebe Kri-

,fi

stus."

Majít nnio-

)

byl vyrozumíval, když psal

merlvych

ot

vsazena do skály

byla

-tólotí

Ir

pohební místo Adamo\o. I8

lampu u paty

na památku praotce lovenstva. U samých moslomín

Kesat

al

Kristem

a

Dži ani dž

a

i

mach,

lebkou Adamovou.

v nížto

Mnozí

ozna-

Arabové

i

Popravní

totiž:

Golgotské skály

jest kniha,

za to mají, že prorok

slov

která

rozmluva mezi

nachází

se

též

jakož

co Kalvárie,

tolik

Koptové vydržují neustále hoící

)

rovn

.Svriaué,

nynjší

i

na kon-

a

mramorová' deska,

Golgotské

Kranion neb Akranion,

Golgotu:

nazývají

místo.

Ježíšem

Isaiáš myslil

na svatou horu Golgotskou, když pravil

národm: na hoe budou

dost, píti

této

této

pednes

:

ono

„I sotvorit

budou ra-

píti

toto vše-

vyení

totiž

sovt na

jest

na všecky národy. Shlcena bude smrt, a

opt

od všeliké

slzu odjal

ode

vší

nova mluvila

hoe

této."

Bh

Hospodin

odjal

lidu

Bh

vsja

na

bo

Bog

vsja-

ponoše-

:

ústa

Pokoj

sija.

sej."

)

téz

ukazuje místo,

knze boha

kladatele Jerusalema,

kde podlé podání

prach

zem na vky podle ádu Melchisedekova. náhrobky osvoboditelv Jerusalema,

kaplí sv. Jana

s

20

U

)

Godofrida

i

toto

uinn

paly Kalvárie bratra

jeho

vážné

jest

jest,

prvokn-

stály

nkdy

Balduina^ Po-

dva znamenité pomníky.

slední požár zniil tyto

ad

Melchisedeka, za-

odpoívá; podání

nejvyššího,

když pomníme, že on byl podobenstvím Ježíše, kterýžto

ili vitací

loj

ot vseja žemli,

glagolaša

Bog na gor

dajet

gor

Požerta bude

jazyki.

otjat

Gospodnja

na

jazykom:

l9

Tuto se

V

myrom

paki odjat Gospod

i

Ijudej

nije

bo

ústa Hospodi-

Pokoj udlí

(loto).

smert,

vsja

sija

kuju slezu ot vsjakago lica

všelikou

pohanní

tvái:

zem, nebo

predažd

vsm ja-

sej ispijut radost, ispi-

Pomažutsja

vino.

jul

^^:

Gospod Savaoth

gor

z\koin: na

Pomazáni badán

víno.

hoe národm:

mastí na

cko

všechnm

uiní Hospodin Sabaot

„I

Pedchfte

šatnice

stojí

i

návštvní komnata

neb pijímací pokoj ecké církve.

Obešedše schody, vedoucí na skálu Golgotskou, ubíráme se sloupoadím jakoby chodbou vkol celého hlavního chrámu eckého, zanímajíciho skoro 15 )

Ambrosius

in

Hieronym.

in

Luc.

23.

Math.

27.

— —

Korint. Eplie.s.

15, 5,

22. 14.

—

—

Gyprianus

ih epist.

ni

tract.

Paulae

de

17 )

18 )

19) 30 )

—

5,

14.

Igumena Daniele putováni Viz

str.

—

25,

Žid.

6,

179,

6—8.

Pozn.

str.

2 9.

Gróben. orient. Reisebeschr.

18té.

10.

2 0.

10*

resur.

et Eustocli.

Marcellum. 16)

i

osvtit lebja

i

Opat Daniel vidl ve velkém oltái obraz vyzdvižení Adama; ující

spjai,

Christos."

)

XVII.

ci

k

:

„Protož praveno: a

Adama

apoštol Pavel

sv.

l3

oživují.

str.

125;

ad

108 polovici

Pán,

veškerého chrámu

jehož druhá polovice pináleží k rotund, v

Hospodinv.

nachází se hroh

nížlo

Sloupoadí, poskytujíc

má

hlídku do stedu velkého chrámu,

s

jedné strany vy-

druhé strany ke vnjšku rozliné ka-

s

zasvcené vzpomínkám Kristových muk. Vystavní jejich mlo nepochybn za úel, abychom se v nich pipravovati mohli ku poklon u hrople

,

bu Pán, na základ slov apoštola povzbuzujícího nás

„abychom poznali šení Jeho,

Ježíše

moc

i

úastnost v utrpení Jeho,

i

pipodobujíce se smrti Jeho."

V

sem

„Zjizvují

i

voskresenija

silu

uastije v stradanijach

i

Jego,

soobrazujaš smerti Jego."

i

oltá, mající

**)

rány."

(mne) nevím pro,

úlomek sloupu

za základ

z

Pilá-

starodávné pivázán byl;

dle povsti

„Pleši moi vdach na raný." „Ujaz-

'

trhají aniž

znaju za lo, lerzajut

i

n

prestajut."

'

)

n

vljajut

'

23

pestávají."

:

Jisusa

rouhala:

se

na

dal

)

kterémužto Ježíš

když vzteklá rota jemu „Plece svá

Jego,

I

8l

ecky

první kapli jest

praetorium, ku

tova

„poznat

vzkií-

Druhá ást toho sloupu byla odvezena do Caihradu. 2i ) Za touto ka49 stupních do rokliny, nacházející se podlé skály Golkamžto liazívali kíže tlaflnkižovaných. gotské, Tam nalezen jest po ti sestupuje se po

plí

i

kíž Hospodinv^^byv ode druhých

šedesáti letech

sta

kíž

rozeznán,

tím

že se jim jedna

vystavn kostel o dvou kaplích. ské

má jméno

sloupy,

svcena

13 stopních ješt níže

po

Ukazují tam vytesaný v

pi

tuto

nápis, jenž se na kíži

i

íma

kíž,

byl

U

paty

ecký oltá;

slojí

Golgotské

kde

místo,

sv.

dlník

kíže.

*5

jest

se nacházející,

lev o

Heleny

sv.

oživující

kíž

byl

se

nalezen.

okno ve

i

Praví se, že

pe-

nalezen, kterýžto

jest

za-

sestupuje

Helena sedla,

schodm

jest

strany rozpuklinu,

této

s

i

Tuto

na egypt-

Na tom míst, kde odhalen

)

zrovna proti

a vedle

skály ukazují

sv.

nalezených

se

na dlníky hledla.

kíže

nacházel, od

do chrámu

na

Z kaple

výklonek, kde

vykopávání

skrze kteréž

nesen polom do

samé

až na

skále,

—

lam

též

uzdravila.

podepírající

bání,

druha, více

lotrovi.

kamen

pod

První

Heleny;

sv.

blahoslavenému

jest

zázran

žena

kaple katolík. jež

se stala

pi

skonaní Spasitelov. Všecka tato místa jsou pro svou temnost velmi malebná. Navrálíce se

ujíce

podzemního kostela opt do velkého chrámu,

zapoaté cest

kioejích ku kapli

lika

v

pokra-

a

oftouhlém sloupoadí, pijdeme po nko-

—

rozdlení roucha.

praví, 86) že

Siegeberl, •

z

dále na své

Hospodinovo roucho

r.

Jislý

spisovatel

563 nalezeno

XI.

vku,

bylo blíž Jeru-

•

21

) Filip.

22

) feaiás.

23 )

24 25 *6

10.

3,

sénije

Pvodní peklad: „razuméti jegó,

strastéj

50,

Žalrr^34,

Sanulus pag,

in

i

silu

voskresenija jegó.

i

soob-

6.

) Cotovic.

1515

jego,

smérli jegó."

15.

) MariMP?

) Chronicon

soobrazújasja

in:

Gesta

ab anno 381, 4.

Dei

per

Francos.

pag.

254.

160. quo

Eusebius

finit,

usque ad ann.

Chr.

1112.

Paris.

109 saléma

mst

v

práv na

chází se

ír

msteku Cafat.

li

J

Tato kaple

prmru,

konci chrámového

2S

oltáe v hlavním jejich chrámá, jenž není obehnán

ívá

Ormínm

náležející na-

naproti

zadu eckého

totiž

)

ouplnou

poadí vidn

Vedle

býti.

tinskými.

kaple vidti pak dvée,

této

ecká pod jménem

Dále jest kaple

nébrž spo-

moha odevšad

na samých sloupech, zábradlími spojených,

toliko

zdí,

ze slou-

levan-

ježto slují

setníka Longina, jednoho

vojín, kteí se pi strašných znameních, skonání Spasitelovo hlásajících,

na víru Kristovu

oltáem eckým,

obrátili.

Odtud popošedše ku pedu ukonili sme

ped

vidíme

i

sebou nejen rovnou

ckého chrámu, nébrž po pravé stran

Hned

ními oddíly.

v

prvním

jest kaple,

okovm, jimiž dle domnní nohy dvée k východu do jiné kaple, nejblahoslavenjší pann.

zaven

byl

pokud

Spasitel,

konen

pesvatá máti jeho zde podle

an na pravé stran rozkládá

,

katolický, vystupující

ponkud

vejdeme do tohoto.

Kostel

mek

Maí Magdalen

sloupu,

k

nmužto

ze

po vzkíšení

zajímá

i

zasvcena

a že když vy-

slzy prolévala.

zvláštním

ped

nebi,

18

nesena jsouc

na stnách

se Ježíš

V

okrasy

z

právo

Z katolického kostela

bán

slohu,

na zaátku XVII.

i

kde

zahrady,

Velikolepá

pilíi korintského

mosaické

vidti ješt

Nejdíve

tlesa stavby.

místo

se-

oddlení kostel

praetorium byl pivázán.

v Pilátov

jest

jeskyn, do nižto

Podlé oltáe ukazují druhý úlo-

zjevil.

mezi sebou loubením. Na konci XVI. jakož

ve

hlavního

soustavy

katolický

Ježíš

se

kráíme pímo do rotundy hrobu Pán. se k

kaple jdou

eckého chrámu pibližujeme

kostela jest vchod do jejich sakristie.

od katolického

pne

kamenným

z této

nacházela

zde

e-

zvlášt-

vzdává

kterážto

výstupku,

že se

se

k rotund svatého hrobu, kterouž odtud na levé stran

bou vidíme

Kristus

jako do

pímé cest

Pokraujíce chodbou po se

úcta

nástroj smrti jeho nebyl zhotoven,

Ježíše odtud k ukižování,

vedli

nížto se

v

Spasitelovy obtíženy byly;

Povídajít,

podlé

rozsáhlejší prostrannost

též

ohyb za

již

cestu vedoucí

z

byli

století

asu

apoštol

trojím

o jež

patru

pojeny jsou

bylo

v kupoli

Konstantina

císae

nkterých prorok

matee Heleny. Vyobrazení dobe byla zachována. Pod každým vyobrazením prorok byli Pod obrazem proroka Amosa bylo napsáno nápisové, vzatí z jejich spis. „V toj deíi vozstavlju skiniju Davi„V onen den zdvihnu stánek Davidovu padšuju, vozgraždu padšaja jeja, zahradím mezery dv, kterýž klesl, i

dvanácti

jeho

i

tehdáž ješt

-

i

i

jeho,

i

vystavím

rozboeniny jej

Vrchol

jako dni

bán

)

28

)

vku."

29 )

i

razkopaninaja jeja vozstavlju

štíhlý

mramorový chrámek u prosted

Možná že to Safet, jenž v Galilei leží. druhém konci toho prmru nachází se podobný

Na

rian,

a

bu, pak

sáh. *9 ) Amos.

délka skrz

9,

1 1

i

vozgra-

ždu ju jakože dnije veka."

není zaven, a svtlo denní pronikajíc tudy do vnit, padá

dlouhými paprsky na

27

jeho opravím a

celého

prmru,

jdoucího

skrz

ecký chrám stedem oltáe

až

výklenek,

stojící.

totiž

Veliko-

kaple

šy-

stedem Hospodinova hrok ormínské kapli, obnáší pes 50 rotundu

110 lepá tato

ení i

na

spoívající

dutina,

rotundy, ohromuje

trojpatrové

množství

velikém

ozábradlených

vstupujícího poutníka

však

;

volá: Tot jen

okamžité, a srdce poutníkovo brzy se zpamatujíc

odv

Oko

—

nedá

zahlédlo skromný náhrobek u prosted chrámu, a kestanu

mocnu onen

—

býti.

pocit,

totiž

abych

již

ne-

vysvtloval, co se vysvtliti

lovka,

který opanuje

k Hospo-

pibližujícího se

Pán má

Zevnitek hrobu

hrobu a ku Golgot!

dinovu

mn,

Neslušít

omrápíkrov

—

hrobu Syna Božího, vykupitele svta, spasitele mého!

sebe

lze

výklenku

jest to jen

podobu kostelíka

mramoru; pkná mdná bán, spoívající na alabastrových oblouím spojených sloupech, dlá nad ním przranou korunu ili vžiku, a

ze žlutavého

zabrauje, aby déšt

ani svrchek kostelíka svlažovati, ani skrz provrtané

dí-

Boky tohoto kostelíka okrášleny sou byzantskými vinutými sloupy. Nade dvema

le-

hrobu dostati se nemohl.

ry do

senami,

prelí tymi

a

jest

mramorová mosaika, pedstavující vzkíšení Kristovo; dvée jsou zastínny plátným písteškem, aby ochránny byly ped deštm, pršícím nkdy skrz otvor veliké bán na tomto pístešku vyobrazeno vzkíšení Kristovo. U ;

i

vchodu jsou nízké schody

z

mramoru

bílého

me

se v pedsíni hrobu

Pán.

pi zemi nizounký vidti

otvor.

se zábradlím

Pán

Hrob

ale jest skála

Ona te

strop

ve vchodním

i

zvení

celá

mramorem, však pírodní kámen není všude na

;

po obou stranách

Tejdouce pak do kostelíka nachází-

veliké stíbrné svícny se svícemi.

stojí

zakrytý,

8

do nížto

jeskyní,

vnit vykládána

i

tak že

jej

jest

vidli

lze

otvoru.

„Poslyšte mne, kteíž dychtíte po spra-

„Poslušajte menja, stremjašijesja k

Hospodina; vzezete

pravednosti, išušijeGospoda; vozzrite

vedlnosti, hledajíce

na kámen,

nhožlo vysekáni

z

ste."

;<0

kame

na

)

ngo

iz

izseni

že

Tento vchod neb otvor, obrácený k východu, zavalen byl

„Umoili

v

jám

mj

život

i

vložili

na

nine kámen/'

ša

na

kamenem.

roy žiz moju mja kame,"

„Umoriša

|

bvste."

v

i

vozloži-

f

31

vyknul Jeremiáš.

Svatý evangelista Matouš píše:

)

„I položil jej (Josef)

do nového svého

lnobu, klenž h\l yytesal v skále; a vrtliv

kámen ke dveím hrobo-

veliký

\\ni. vzd.ilil m'."

'

)

V evangelium

>v.

ukižován, byl sad, a v

°) feMáé již

3i) 32 )

— —

v

51,

jste

i.

pivaliv bolšjoj

kame

k dveri groba,

udalilsja."

sad

hrob nový,

msta

„Bliž že pjat, byl

Dle Septuaginty melo by vsak

v\W\>ali.

kotoryj

Jana praveno:

„Blíž pak místa toho, kdež Qil lni

:,

i

:l3

v novom svos\sk on v kamn;

Jego (Josifj

„I položil

jem grob.

pi-

—

zníti

sad,

:

.

.

i

.

Ipgo,

gd On

byl ras-

v sadu grob novyj, v ko-

na pevnou

skálu,

gróbé, jegóže

izésé

vzezete

Plá. 3, 53. 2 7,

60.

kameni

:

i

Pvodn

peloženo:

voz váli v

kámen

„I

vélij

položí jé

v

novém svojém

nad dvéri gróba,

otíde.

111 v

klcrémžto ješt nikdo

položen

ne-

torom ješe nikto položen ne

j

hyl.* 3 )

byl.

I

Totot vysvtluje blízkost Golgoty u pohebního místa Spasitelova. 34 jiného než jeskyn, ) a zavírá v

ma pedsí není nic andl Pán spaten zlomek

odvaleném

byl sedící na

kamene zazdn

toho

z

sob

kamen

od hrobu

Sa-

ono místo, kde pozstalý

;

do veliké mramorové vásy, kterážto slouží

jest

velkým službám božím, a osvcuje se 15 drahocennými lampami.

za oltá k

Zlomek kamene jest z té samé vápeníte hmoty, jakož jest skála Golgotská. Podlé obyeje židovského obvinovala se tla zesnulých plátnem, poi

se

Spasitelv.

Kdo chce

k

stn

jeskyn

pelomena

ÍS

božné horlivosti

Tidcet

nebývalo. 37

vodiek, a ješt astji

této

obnáší celá

Svrchní deska jin-

ná-

v

hoí dnem

drami prodlabanými

vzkíšení

36 )

nocí

i

skrze klenu-

k Hospodinovu hrobu,

Pán:

sím práv

nevelký ale mnohovchodu.

proti

Nejdrahocennjší

libovonností svou.

híšného lovensta neustále

slzy

poutníci

svatyn kousky pro sebe.

Stna, pilehající

)

výrazný obraz nejsvétjéí panny vidti na

kvtiny naplují vzduch

ponvadž nkteí

lamp, výšících se stropu,

mosaitkým vyobrazením

jest

z

odchází nevelkými

jindy ale tchto

okrášlena

urážeti

stíbrných

a

kou dr

v hrob- Ježíšov, tí;

sob

dovolovali

šest zlatých

jest

od hrobu až

nmžto pesvaté

v

mramorem.

bílým

jest

však pozdji proto,

jej

zaštítili

)

jeskyn

Vorobjeva

p.

hrob

jest

Nynjší kámen, jenž pedstavuje hrob Pán, nebýval

jest ve dvé.

dy zakryt;

Prostora

Kamenné lžko,

sáh.

vykládáno

odpoívalo,

tlo Ježíšovo

Takový

lžku.

vymení

Dle

kroku.

tverení

asi

stn

natažené tlo zesnulého.

ležeti

pl druhého

vynáší

prostrannost

ve

do jeskyn, sehnouti se musí. Délka

vejíti

mže

taková, že tam

vytesaném

na

v jeskyni

chovávala

tresti

erstvé voavvch

orošují toto tídenní

smrtné lžko Spasitele svta.

Nedát se

n

pochybovati,

nikoli

tom samém

na

nachází

se hrobová

že

míst,

kde

jeskyn Spasitelova skute-

pvodn

byla;

podle druhých hrobových jesky, jakož patrn dokazují Josefa,

se

jež

též

necháni, jsouce se

objati

pak, o

—

3:1

)

zem

19,

až

stojící

41.

vkusn

B

pi-ol.-

némže

) Viz Morinus Sanutus pag. 61. ) Fuhrer

in

Gesto

34 35

bum. Daniele mou k hrobu Hospodinovu

) Viz Pulov. hrobu, pfisájhl

37

) Viz

ulomil

i

mne pod

Marinu s

jakž

takž

klatbou,

Sanutus,

na

i

svém míst sou po-

na vodorovnosl chrámové podlahy odstranna,

skála,

Pvod,

-rob

verte

dosavad

stála

Nikodéma

Když se ml kostel stavti, mnsilo od pohební jeskyn Spasitelovy byly druhé

v

v

a

zajisté

chrámovou.

upraviti;

nov,

i

36

sob

nacházeli

ní

zdí

nevyhnuteln místo

skály odtesány, tá

vedle

onat

hrobové

ubi

že

na

Franc.

U

néco abych supra.

121. X,

mu

mst, niktóže II.

pag.

„On pak samému,

idéže

raspjátsja,

položen

vert

(vertográdíj

bé.

254. (klínik),

vida

opravdivou

pozdvihl desku v hlavách

lásku

svatého

málo ze Statéhb kamene na rozžehnání, tom nikomu v Jerusalem nepovídal."

o

sva-

umlecky mramorovým dílem obložena

nikolíže

pag. i

a

i

za-

112 od

místa

Takto se ovšem nkdejší vzdálenost

slicována.

i

nco

Golgoty o

povrchnost pahrbkovitá vždy oku zjinaila, však jen zdánliv, nebot víme, že Aniž postaí namíjinou vzdálenost ukazuje, než vodorovné mení vykáže.

nynjšími

mezi

že

tati,

prázdné místo ponechati pro zahra-

i

ei,

du; nebot o smstnání zástupu nikde není

knžské rot

jenské stráži a

katanm

višt vojsku, knžstvu a sta,

což

skuten

i

míe

pi

etné vo-

tak

na tom, když popra-

dosti

;

mimo zahrady pohodlného mí-

poskytovalo zdmi,

a sloupy zastavená pro-

pilíi

vykazuje, že na nepravdivost a zjinaení míst svatých

Bolestno ale jest

nelze.

jakož pak

nemže

býti

nynjší vodorovná,

stora v tak úplné ani pomysliti

e

ani

by se nebyl mohl

zástup Jerusalémský

místy

sv.

smstnali, a k tomu všemu, že dlužno

ekové

že

slyšeli,

po posledním po-

žáru pírodní jeskyni svatého hrobu rozšíili.

V

evangelium

Marka praveno, že svaté ženy

sv.

„všedše do hrobu, uzely mládence 38

sedícího na pravé stran"

S

—

)

drabými mastmi

s

„vošedši vo grob, uvidli junošu

i

djašago na pravoj storon."

|

si-

—

vypravováním evangelisty shoduje se docela nynjší hrob Pán,

tímto

V

vcházejícího.

evangelium

zejm

Jana

sv.

druhý ueník bžel rychleji než Petr,

pravé stran

nacbází se po

stojí:

Bželi pak oba spolu: ale

pišel první k hrobu, a nachýliv se

i

39

položená

uzel prostradla

skuten

nebot

na njžto se angel byl posadil,

.

.

.

.

)

To samé optováno, když pišla Marie:

vn

„Ale Maria stála u hrobu když pak hrobu."

i0

a

pla-

vo

na poátku XII.

píše

jenž tam vstoupiti

ponkud

hlavu

chce,

vku,

lovk

že musil po kolenou lézti,

kdo tam ve-

sebe menší rukou dosáhnouti stropu.

41

)

Chudobná kaple Koptu pistavna jest ku kostelíku svatého hrobu, k samé stn na západní stran. Pipomenouti hodno, že toliko ona

to

)

—

16,

V eckém

5.

hební jeskyni; uvedeném verši 39 )

ale

takto:

Viz

Jan.

i

40

41

vn,

prinie

jakože plakašesja

vchod do jeskyn o mnoho tsnjší; nebot Igumen

chtl; vnit pak že mohl

iH

uši; grob."

lovk,

každý

nyní

i

ukloniti musí, býval jindy

Daniel

„Marija že stojaše u gróba

!

se do

)

Akoliv

jíti

plaíc;

naklonila

plakala,

priíde

) Jan. kala

20,

) Viz

4.

Igum.

Daniele,

176.

—

lokte,

Fulirer

sám

i

„A

na

na

ve

vídéša júnošu

oba

vkúpé:

vid stojala

rizy

i

což

jlivij/uíiov,

slovanském

nadeenélio

v

dsných/' ueník tecé skoréje

obáe ne

ležášja:

podle groba,

nižeji

verše

zní

v

sédjášóa drugíj

znamená po-

peklade,

i

plakala.

Petra,

vníde." I

kokda

pla-

grob."

—

zaátku

Marinus

XVI. téhož

konci XVII,

vku.

na

napsáno: též

Starovký peklad

Jana.

Marija

vo

se

kulici

(Jutovic

ješté

textu

priník

30.

str.

Baumgarteo

že i

:

(posmotrt)

naklonilas'

Grúbeo

grob,

„Tecásta

Hušky:

11.

sv.

vo

préžde ko gróbu

20, ,

evang.

z

všédše

,,I

pvodním

samé vysvtluje

to

Sanutus

in

století

udává

století

praví

Gesta

Francor.

II.

pág.

výšku

vohodu

na

dva

skoro

to

samé. jakož

i

113 samotná ušetena byla od požáru, kterýžto pohltil r. 1810 veškerý chrám. Nav hlavní chrámové zdi vchod do výklenkové kaple Syrian, ní vidti

proti a

thie

kteí

Nikodéma,

a

sáh

vzdálené

pijdeme

,

smru

ve

Vycházejíce odtud rotundou

Aima-

z

Golgot, ode hrobu

ku

kde dle podání

k místu,

Josefa

pochovali.

Spasitele

byli

hrobové

vytesaní

do jeskyn, kdežto se nacházejí

odtnd

matka

stála

Pán

16

když

boží,

pesvaté tlo Spasitelovo umývali, vonnou mastí mazali a tenoukým bílým plátnem ili kmentem obvíjeli, jakož psáno stojí:

„Potom pak aby sal tlo

prosil Piláta Josef

Ježíšovo.

„Po

.

.

.

Pišel tedy, a sal tlo Ježíšovo.

lát.

pak

Pišel

Nikodém,

i

rhové

aloové as liber

i

tlo Ježíšovo,

vcmi,

vonnými

Vzali tedy

nno

nahoru do

Abych

jest

dvma

popsání

své s

prmru,

A již sme chrámu,

pepeení

pnt

kopule rotundy vysoko

ecká

stojí

se

se

Rus

;

Jest on

okrašlují

jež

i

**) Jan.

tlo

pilíích,

i

Nikodim,

funtov

i

„roseni pozvolit.

Pilát

(prichodivšij

okolo

vonijami.

Rusky:

38.

19,

z

celek.

v jediný

pilí, stny chrámové, skoro vesms pospojených

nicmén poskytují rozliné jejich Nad cárskými dvemi vidti dvou-

oni nevynikají malebností,

se usazuje mnišstvo;

Jisusovo,

Ko-

vznáší.

hlavého ruského orla; po obou stranách chrámové lodi zízena jsou

kde

a

ped sebou maoddlen od rotunobrazy na zpsob

tyech

na

spoívajícím

pozlacené okrasy pohled dosti velikolepý.

sedadla,

áe

Jdouce ode dveí kostelíka Kri-

nad budovami Jerusalémskými

Obrazové, okrašlující jak ikonostos tak sláni sou z

o hlavním

prmrní

na jedné

Pán. Vnitek chrámu nám pipomíná

ze tvera menších

se

povdti

zbývá ješt

nad ním bán, kterážto podobn jako ve-

nad tverým loubím,

nichž každý skládá

se vstupuje

nichž

spojeno jest tak zvaným carským loubením, skrze

néž vstupuje se do chrámu ode hrobu

pule

po

od západu k východu, vidíme

ili

starodávné ruské kostely; liká

rizami

Judeom

tedy celý chrám obešli kolem.

rotundou svatého hrobu

devnými pehradami,

lehkými

jest

mramorovým kruhem; pa-

schody,

jestátnou perspektivu téhož katedrálního chrámu.

ikonoslasu; oboje

obyaj

je

pogrebati."

zajímajícím skoro polovici celého stavení.

dy

Pijasla

sto.

litr

obvista

i

|

stojícím

stova hrobu po

jako

so aromáty, jakože

majícím nedaleko odtud

doplnil

ek,

da

smšenije smil-

nosja

alojno,

i

oznaeno

stála,

hlavního kostela.

jejich

I

)

Ormínm,

pak

jest Ži-

kde božská máti

Místo,

chrám

+2

prežde,

že tlo Jisusovo,

s

,

.

Pilát:

tlo Jisusovo. Priide

vzjat

i

.

povele

i

Nikodim prišedyj ko Jisusovi no-

i

šiju

obyej

jakž

dm pochovávati." til

sto.

že

myr-

obvinuli je rouchy

i

priide že

picházev k

Ježíšovi v noci prvé, nesa smíšení

sich že moli Piláta Josif

vozmet tlo Jisusovo,

Pi-

dovolil

I

sta.

I

na zaátku pak

Josif iz Arímathei ..

On

pošel,

prežde k Jisusu

tak

kak obvknovenno

vzjali

télo

posrrebajut

i

noju)

Jisusovo,

snjal i i

jejich

prosil

.

tlo

ady

Piláta,

Jisusovo.

pines

sostav

obvili

Je^o

iz

devná

jsou lenošky

ctoby

smirny

pelenami

Judei."

11

snjaí

Pišel takže i

s

aloja,

blage-

114 Zrovna v prostedku na podlaze

patriarchální.

kížem, kteráž oznauje jednali výše. 4i )

sme

síce,

a

zem

sted

Oltánice vyvýšena

ohromný oltá, zízený pro

pi

dobytí Jerusalema, stežen

tajemství na skrytém

míst

mramorová popelnice

o

jest

stup

nkolik

ostínn

veliké služby boží,

V skínce

baldachinem na pozlacených sloupech. votodárného kíže Spasitelova.

stojí

na základe onoho mínní,

nad podlahu jest

v

velikým

oltání chová se ástka

Tento posvátný poklad, nalezený od jest

s

nmžto

o

ži-

kižák

ase ustaviných rozbroj

v chrámu, a

sven

u hlubokém jednomu syrskému mnichu. 44)

Jedna ástka Spasitelova kíže vždycky se nacházela mezi kižáky po všecky jejich

—

válené výpravy, druhá zstala v chrám.

jsou kruchty a pavlae.

Nad

zízeny

ikonostem

Skrz loubení u oltáe znamenati

sloupoadí,

jest

tá-

hnoucí se po zadu do plkola. Na levé stran oltáe nachází se šatnice; na pravé pak vidli vchod na svatou Golgotu;

nad vchodem tímto jest pístup chrám. Ti hlavní pronárodové vládnou chrámem svatého hrobu: ecký, LaAbyssínci jsou tuto jen v malém potinsky a Ormínský. Koptové, Syriané do komnat eckých mnich,

žijících

v

i

tu, a požívají toliko obmezených býti

práv. Nedát se zapíti, že práva

národ;

musejí, než práva jiných

jejich jest zásluha

dávnovkosti, a oni samojediní vyzdvihli

opt

jej

ek

vtší

vystavní chrámu v

popele po posledním po-

z

žáru roku 1810.

lovku

shlížejícímu

ho zmocní citové nosti,

v

;

jakovouž

«)

Viz

4 *)

Vilém Tyrský.

itr.

odna

svatyni

Jerusalémskou nelze

nejzatvrzelejší,

i

133),

(Gcsla Francor. pag

Hekm

Kterýžto

vysloviti, jací

vzdává úctu svou

se

posvát-

jsou všecka tato místa.

126.

posvátný poklad k pag.

tuto

každý kiestan,

Vidél

pešel

(X

76 j.) H.

—

•

Dag,

áslku Hospodinova

Sám Ouniv-nmn

—

r>lr>.) kií/.e

v

>

Viz

eckém

udává,

též

že

drobena

tento (1.

hlavním chráme.

c.

115

XIII.

Veliký týden. „On pak rann híchy

naše,

nepravosti

za

Nm

my

Jeho

za

muen

gréchy nasaj

za

byst za

bezzakonija naša, nakázáni je mira našego

jiz-

:

že jaz\en bysi

,,Toj

•

jest

káze

naše,

pokoje našeho na

vou

jest

muen

i

uzdraveni

ju

Jego

naNém:

jazvo-

my iscélchom."

sme." (Isaiáš 5 3. 5.)

Poutníci,

víti na

kteí by se rádi

samý den pesthoval sem se do i

ped chrámem

prostraništ

do chrámu svatého hrobu za-

se

dají

postili,

Já se navrátil od Jordánu v úterý veer,

celý veliký týden.

plny

53, 5.)

(Isaija.

a

chrámu. Celá cesta od eckého byly prodava rženc, kížk a

v ten

kláštera,

perleto-

Celé vtší ást tchto prodava jsou obyvatelé Betlehemští. ohromného slavení chrámového bylo již naplnno nesmírným da-

vých obrázk; prostranství

vem

mly

lidu

sešlým se

ty

ode

vtru.

Nil

Tibera, Dunaj, Volha

i

svých zástupc u hrobu Vykupitele svta.

Eufrat

i

Všecky pavlae od kuple až

dol, všecka soukromná místa, všecky chodby, všecky stupn veškerých scho-

d

mly svých rznoplemenných nájemník všelikého stáí: od kojenc až do starc vkem shrbených. Hlavní ástka poutník záležela z divokých plemen

zajordánských

i

Damašských Arabu;

radosti kestanslva

pibývání

množstvím turbano-odnc;

však jsou

cích

ale nejvíce

po celý pašijový týden

vyznání

asu

nad svatou Golgotou,

kostela.

a

roku k

ovšem nad Veabyssinští. se

as pronásledování

kestan-

ponvadž by pi takové schzce zástup, žijív chrám, pobožnost od lidí nepatících k témuž kdyby se služby

neustále byla rušena,

konávaly; noního ale byla

tím,

bylo letošního

kestané kopští

to

škeré služby církevní konají se v noci, jako za stva; jest to

jejich

Oko Evropana kormoutí

znané.

velmi

sob

tito

hoví.

pilehala

a

ke

boží

Komnata, kruchtám

denního vy-

za svtla nižto

v

eckého

já

Služby církevní rozliného vyznání skoro ani nepestaly

noc, jedna následovala za druhou.

Rozvláné pní Latiník mne

pebýval,

ormínského

i

pes

celou

uspalo, aniž

abyssinských bubn byl procitl, až pak sezvánní sem pi zvuku syrských eckého chrámu mdnou na kruchtách visící deskou probudilo mne k moi

dlitbám.

O

jak slavné jsou tyto

krátké minuty

úplného utišení všech poutník!

Jaké myšlénky vznikají pi pohledu na tento dav loženého po veškeré podlaze,

nou spasujícího

je

kíže!

i

lidu,

opoutaného snem a roz-

po všech stupních Golgoty pod stínem a ochra-

„Sptež

již a

odpoívejte!" 11*

Jak pronikavé u

116 prosted téhož všeobecného utišení jest stenání odlouivšího se ode tlupy osamlého mnicha nebo poutníka, jenž leží rozprosten ped kížem Golgotským nebo ped hrobem Spasitelovým! Když však, tuze záhy pro modlícího se v duchu

kestana

dm

se v

nastane den,

bílý

tut

„dm modlitby — dm Otce eckým

obchodu! Celé sloupoadí za

nebeského"—

promní

kostelem

obraciije

se v trži-

št pokrmních i nápojních zásob, kde se pi hluných rozmluvách prochází a to nejsou toliko zástup s dýmkami a s kávovními íškami v rukou,

—

moslemínové, nébrž

kestané!

i

s

První,

nimi.

staeek

zamstnává

lema,

ník;

samém chrám; z

mn

mši

sv.

K nim

zyku.

Antonín,

tetí,

vede

též

nímžto jsem

od nkolika

Pán

i

kr zpvák,

neznámé jim pní,

unášelo v myšlénkách do daleké

mnichové

na Golgot, á

nezídka

tak že

odlouený

let

život v

se byl seznámil, pišel

dva poslední

Tito

do Jerusa-

lety

uhostováním ruských pout-

a

Kahie

v

se rozmluvami

baviti

i

dávnými

nkolik ruských poutník;

se pipojilo

poslouchati toto

ped

se

již

již

poutník.

stídav u hrobu

však dosti libohlasný zeli

s

hory jakožto

Athosské

pro

vysthovav

Paisij,

hospodáskou povinností

se

otec

druhv,

ti ruské mnichy

vidti zde

Melt jsem potšení

to

v národním ja-

uspoádalit nevelký,

i

latinští

mnichové pichá-

sluch jejich

poutající

sem

sloužili

;

—

mne pak

vlasti.

Ve stedu pede mší vykonávalo se svcení olej ve chrám, na paonoho pedsmrtného pomazání myrrhou, jež v Bethanii, v dom La-

mátku

zarov, tak pohnutliv vykonala Maria, sestra Marty.

V noh

zelený

tvrtek po mši

vykonáván

všech stran se k tomu sešlých

;

Arabové vyšvihovali se tam

sedních stavení.

již

nahoe.

Jeden

z

onch schod,

ulice

prastarých

ímsy

neobyejnou

s

sou-

lehkostí ti,

kteí

eckých biskup, pedstavující svatou na kobercích na nejvyšším

usadil se

pistaveny jsou ku kapli

ježto

i

turbanech, ježto jim spouštli

osobu Spasitelovu, ostínn korouhvemi stupni

z

umývání

Jeruzalémských, ode

kryla všecky tarasy, ano

tlupa

jedni po provazích, druzí po rozvitých byli

pepokorný obad

byl

ped chrámem, ped oima obyvatel

na prostoe

sv.

Heleny.

Ostatní du-

chovenstvo, pedstavující apoštoly, rozložilo se po nižších stupních; bez ohledu

na tlupu polodivokého

národu

vykonán byl obad

s

nábožností, a veškeren

zástup byl pokropen vodou toho posvátného umývání.

tení Golgot,

dvanácti

na

skroušeného

ano

sama

pašijových

samém lom híšníka!

dlažba

píliš svatou, aby

Já

nikdy

mramorová, nosila'

evangelií

pi

neninlil

jež

|

)(

pokrývá

naše híšné šlápje

mši na velký pátek na

ranní

umuen

mí.sl, kde Spatátal -

z

byl,

strmili

svatou

uvrhuje v prach

vstoupiti

její

skálu,

na Golgotu; zdá

se

býti

!

pálek, po tichých nešporách ek, práv v lom ase. když plašrani ca (ili pr, na nmžlo pochovávání Spasitele -.hrazeno je.st) prodav lidu v oltái ss ponechati musila, poali se skromní pruvodove Syiian a Kopl na Golgotu, a napoloni pyšný prvod orniínský.

Na

vclikv

posvátná \ \

Nepeafeffi]

jsrtd

sledovali

obad

lechtej

nejvíce

proto, že

jsem jazykv tch-

117

národ povdom kv. Jejich obad

nebyl

to

za

;

sem

to

tento veliký

v

pítomen

ale

den

vru

jest

pi

byl

službách katolíProcessí koná

pohnutlivý.

Mnichové františkánského áchrám. velikými svícemi v rukou kráeli v erných odvech po dvou v

se od katolického kostela po celém

du

s

ad

za velikým

kížem,

a pozastavivše

na

se

as

krátký

u

oltá rozdlení

truchlivém

sloupu rouhání, šli tísnni davem až ku pat Golgotské, pi kajícího žalmu. pní písn: Stabat mater dolorosa,

Pomalu,

zápasíc po

roucha

i

i

i

každém

kroku

naped kíž

vrchol Golgoty; a nesený

umuení

z

bratí

ml

ve vlaském jazyku prosté

Každé slovo jeho, na této krvavé lovka Všichni shromáždní

Spasitelov.

cest vykoupení našeho, hluboce padalo v srdce

S ukonením konává

kázaní

ehož

koní

litovati

se

i

duchovní

obad

trvala bezvolná tichost.

latinské církve,

nápodobnní nkdejšího

se tu mechanické

kmentem; na

—

jeden

to

Naped

kíže, a

sjímání

s

obváží

se

.

.

již

Vyto

na

ruce Spasite-

bratr vyklepává kladívkem

z

,

te

v pouhé hmotné pedstavování a divadlo.

jest,

umlecky utvoené podobizn Spasitelov. lovy bílým

!

as

všelikého vyznání uvrhli se na kolena, a hezký

pechází,

nkdy

zaražen jest na tom míst, kde

vznášel se kíž Spasitelv. Tul pak jeden ale pohnullivé kázaní o

konen

tsnotou, dostihlo processí

s

vytahuje

i

pak položiv je na stíbrnou kleštma heby, jež celuje otírá houbou rány; po odejmutí kmentu padají ruce Ježíšovy jako Po skonení tohoto obadu obvine se podobizna Ježíše ruce mrtvého tla. prostradlem, nesou ji k oltái katolickému, jsoucímu též na Golgot, tam ji uloží na tom míst, kde Ježíše na kíž pibíjeli. Tlupa, zapomenuvši houkazuje

i

zástupu,

misku

i

nem na teni za

strašné, hruzyplné místo, na

divadlem.

kteížto se Ježíšova

Nebylo

osmlili

vylézti

ukižování, jen

Já použil vlivu, jejž

na oltání

aby

lépe

sem mohl

Od katolického oltáe myrrhou; — podobizna

nmžto

se nacházela,

udržeti se od nevole

lze

míti,

ambon

ili

vidli mohli,

nad nkterými

obtnici,

kterak

Spasitele pokropuje

se

z

divák,

na samém míst

se

k tomu, abych odstranil

na Golgot jde processí ku

nese do kaple svatého hrobu.

hrnula se šumo-

obad ty

vykonává.

pošetilce.

kamenu pomazání

voavkami

a pak

se

pe-

118

XIV. i

Veliká

bila

-

soft o ta.

Banni

velká rase slavného

a

Kristova vzkíšeni, .,ímrt

!

kde tvj osten

..Smeri! gdé

?

'••

Peklo' kde tvé vítzství

Ad!

tvoja


tvoje žalo?

pobéda?"

*)

(Svatago Apoštola Pavla Po(1.

Ko.

slanije pervoje

15, 5 5.)

tjanam

Na

ped velikononím hodem

šyátveer

15,

k Korin-

55.)

i ped vzkíšením

božím,

Orniín proti ekm. kestan, než na jho moslenepátelství, kteréž panuje mezi temi hlavními i ormínskon, a to práv tam, kde Kristus

Kristovým, došla nás povst o nepátelském poínání Zdaliž není bolestnji dívati se na nepátelství

míoské

Jerusalem;

v

eckou,

církvemi:

lovenstvo

veškeré

bohu

—

nejprvnjším

jedinou

spojil

pikázáním

konen každodenn

se I

na

latinskou

nejednou po lásce k

nj; kde

vzájemnou lásku k bližnímu,

stanovil

vykonávají modlitby

medle by ono tak tuze

kdež

v

vírou

kde

a

všech církví?

za sjednocení

žádoucí sjednocení mohlo

se

—

státi,

jestliže

vyznání, na

základ

ne zde? Již

od dávných

suita nských

dovoleno jest

let

firmami, vykonávati

svj

Arabm eckého

zvláštní

obad

podle

vlastního obyeje.

zane velkosobotní ranní mše, vyjevují oni svou radost tím, že obhnou valem kapli Hospodinova hrobu, tleskajíce pi tom rukama vykikujíce: „Není jiné víry krom víry pravoslavné!" Tu nkteí Orležícího míné, jak nám praveno, naklonili sob pašu Syrského Šerifa, práv tehdáž za píinou sbírání na vojnu u zdí Jerusalémských, aby zapovdl Arabm Než se

totiž

tikráte dokola

—

i

obyejnou vítzoslavnost.

jich

množství

mluvili, že

Divoké

arabských pustin sešlo,

z i

hotovi jsou

jehož se bylo veliké

ano

nkteí

nich

z

mueníky, kdyby se jim píkoí inilo. Pípedešlého rokn u pítomnosti samého bašete Ibrase

státi

klad nepokoj, udalých se

plém tohoto národu, veejn poalo reptati,

hima, nutil k opravdové prozetelnosti.

Ped ního

chrámu

ry

pokrýval

ní

vtru.

')

ranní

bylo všecko duchovenstvo

mší

pohromad. všecky dlažby,

Vnjší brána

již

peloženo

„Gdé

Pfivodné

:

Nesmírný dav slupne byla

ti,

i

Hluk

zavena; baša

smérte,

žalo

;

všech jazyk

lidu

kry.

v oltánici

již

?dé

tlupy

Šerif

ti,

áde,

i

eckého i

hlav-

všeliké

podobal se

ví-

hue-

muteselím Jerusalém-

pobéda

!"

119 >ký zaujali

jedno loubení v rotund svatého hrobu, a

svými ženami

se

již

oddlení pravidelného vojska

nkolik vsak

se

utekli

eckého metropolitu

prosili

sael, obdržev od Syrského bašete jádi!

že

se,

opravdu

se

byla, nedopustí-li

mi potvrzen

týž

posel

pekonán

mohou, že

Mehmetovi

e

pejal

ecké

v

a velel

dobe známa

od

pil

ad,

a

Ormínm

slibu

ale

béeme

to

Alimu,

lost

slavnost

oltánice,

i

obyejnými

zástup

rozstoupiv

se

se,

tu

eky

otevel

ohe

(s

v

svící

i

na

míže

nás,

zjevné,

toho po-

ve známost

Pasa ustou-

svj obpi jakém-

abv

ven,

Radost

nás.

pisílali

znameními.

k

cestu

z

cárské

uzna-

a

nám výrazv Hluná jejich dvee ecké

Hospodinovu

—

hrobu,

spodním bílém rouchu, se

rukou, ku kapli Hospodinova hrobu, abv

všecko

nebe);

vinníkem.

otevely

se

které

pivedli

to

stráž

národm

východním

ukonily

z

sa-

dovolení, vykonati

metropolita kráel v jediném toliko

a rozstrojený

svatý

na

jest píliš

onch zmatk,

oltání

skrze

;

Tut jeden

svého.

soud nad

vinu svésti

ten

od nynjšího zemvládce egvpt-

daného, Arabové obdrželi

vykikování

a

svazkem nerozženych pijal

nho

od

i

opakoval

a

syrskému pašovi skrze ecké-

vyíditi

bychom všecko

na sebe,

nevýslovná

byla

vdnosti

své

oltánici

rozdráždný pasa vyvedl skoro všecku

Arab

službu, vy-

zrušena ne-

firmany sultánský-

že rušení tchto práv

jsou,

vyžádali

nepoádku mohl všecku

koli

kostelní

oznámen skrze dragomana patrn vidti zámysl toho poínání. Hned

opovážil se pozdvihnouti hlasu

i

nevrlostí,

darovaná,

aby poal církevní

metropolitovi

po druhé

se

nad

metropolita Mi-

staec,

aby pobožnost

my, jsouce svdkové toho, co se dje,

jíti

nkte-

nelibost svou

zjevujíce

Ctihodný

.

dragomana, že nám práva, od sultán

ského a

.

naízení,

byl

bylot tuze

i

zjevil

mý píkaz pašv, ho

rozstaveno bylo v

vykonati jejich obad, který jim

Rozkaz pašv

ormínského kláštera,

.

obávati,

jest

Arabm

jest.

veejn

zaslání,

o

Nespokojenost vzrstala

utiskováním.

ale

egyptského

jmenovit n hrobu Pán, pro odstranní Arábii; lito do eckého chrámu k oltái, a jak znameními, tak i slovy

ástech chrámu,

rých

duchovenstvo

v

bílých,

zlatem

tam

se jen

ped ním. Metropolita ráil nám vykázati místo ped chvilkou ješt zuivých Arab chovalv se tiše jako beránkové, le že nkteí prodírali se z ad, aby mohli pocelovati odv metropolity, neb aspo dotknouti se jeho, nic nehledíce na všetpytících

za

cko

šatech

kráelo

Tlupy divokých,

sebou.

zapovídání a vyhrožování janiara, processí

Takovýmto spsobem

došli

vedoucího.

sme kaple hrobu

Pán,

jenž

nacházela se

uprosted pepodivného divadla: pohybujícího se zástupu po všech loubeních a ímsách navšeného. Do kaple Hospodinova hrobu vešli za metropolitou toliko jeden z eckých biskup, archierej ormínský, jenž teprv nedávno dstojnost ští

cestovníci.

tenkráte

již

tuto

ruský konsul,

byl nastoupil,

Za námi

se

doista zhaslé,

zavely dvee. a

k

nám nedocházelo

chrámu skrze malý bokový otvor liybov.m! a šamot

v

chrám

pišlý

ulichl,

ké

kapliky.

vše

z

Jafy,

a

Lampy nad hrobem než

my

slabounké

Tato minuta

jest

naplnno oekáváním. My

tí

Pán

ru-

byly

svtlo

z

slavná: pozsfoli

státi

120

ped odvaleným

angelské

v kapli

Povdli sem kolena se uvrhl

minutu,

ani

že vchod

již,

skloniv

stárlý metropolita,

to

od jeskyn

do jeskyn Hospodinova

vešel

tropolita

nemá dveí,

do ní

ped

se

kamenem, jedinký

nízkým vchodem, do jeskyn vešel a na

ped

svatým hrobem, který zúplna obnažen

tma ozáila

—

se svtlem.

se

ohnm,

výkiky

dílem

aby se jim

též,

veliký dav lidu

a nejbujnjší

doslalo

na plecech svých až

Arabové,

ne-

kaple podaným, vlomili

z

ohe

pijali

donésti metropolitu

cti,

pro-

tlupy

tichost

pohybování.

poboní okénka

zástupu skrze

zavené dvée, dílem aby

do kaple skrze

i

k

svící.

se v nejnezbednjší

jsouce upokojeni

Netrvalo

byl.

Metropolita pak vyšel

Jedva že se zablesklo svtlo skrze poboní otvory,

mnila

pe-

vidlt sem, kterak

i

a již

nám, nesa hoící svazek

me-

toliko

hrobu.

k velkému oltái.

prvních rukou,

z

obyeje anebo pro

dle

Jeden

Arab

z

v

ruku, jen aby vyrvati

mn

mohl rozžžatou ode mne svíci. Kaple Hospodinova hrobu, v které jedva než deset muž smstnati se mže, pojednou byla peplnna až k nevíe, i

stala

mou

divokém zápalu svém zakousnul se zubami v

více

pravd živou hroudou s plápolajícími svícemi, k doplnní pak zmatku dvee kapelní opt zaveny jsou od tlupy, znovu se pihrnulé. Tut stav nás poal býti hrozným, a kdyby o nco déle byl trval, byli bychom všickni se v

v kapli se nacházející zahynuli. svící

tém

strávený

metropolita zcela

již

nebyli ješt docela

Araba,

i

n

pece

lovku

již

smysl

pozbyli,

úsilí

hmotné

a

hoících

tolika

i

bezedného

již

tlupa

se

otevíti

ozvání

skrze

Arab na plecech nesl, hned

ale

zástup

Arabovi

pro opírající

dvee

opt

se

ti,

již

nejbližšího

na plece;

však

Kone-

tlupu.

otuplé tlup ote-

proti

srazil

Stoletý

—

síle

se

ped omdleným

rozstoupila

se

témuž

zhaslých

postaoval.

že

mu, aby se svil

radili

sme ješt dvee nemohli

velo nim východ,

jedva

omdléval od samého puchu, dýmu a hluku;

ho skoro

posadili

ani tenkrát

ohn

Vzduch, od

a pokažený,

metropolitou,

a jako bystrý

jejž

potok

z Arab, vida mne od davu umakaného, dával mn na srozumnnou, abych se uchopil krku jeho, i vlekl mne prostedkem vzdorující tlupy; ale brzy sem byl sražen s jeho ramen. Tu jiný Arab s nímžto sme již známi byli vida mj bidný stav za píinou mé rány, proukázal mn tu samu pomoc, dovlékl mne

hnal

již

se

za metropolitou k velkému oltái. Jeden

skoro

,

,

i

až

k

oltái.

Služby boží poodložily se ...

dikami

v

odpoinku, z

šatnici,

—

kamžlo

co zatím svatý

kruchty na kruchtu se

ala

se velká

i

mše

svatá.

my

.

Metropolitu otírali a kísili

jej

následovali.

ohe poád

podával

a

Teprv

ješt se rozšioval,

vždy

výš

a

výše

se

as z

rozlinými vopo

pl hodin

rukou do rukou,

vznášel,

Odpoinutí naše mezi sobotními nešporami

— a

zapo-

nedlmnoho

bylo velmi krátké, proto že jsme oním chumeleni ztratili Hluboko pohnutelná jitní i velká raše na den vzkíšení Pana Krista byly vykonány v -amé jeskyni Hospodinova hrobu. Evangelium bylo teno ní

jitní

asu.

121 v

jazyku rockem

latinské

iid.-liil)n\,iiií

evangelium pi

cla

ukázal

pi slovech

jest!"

„v

i

z

t

„vidíte

angelové, vyobrazení na právo

Taková teda

Tato slavnost

Ponvadž

pro

i

sám

já

vždycky pojena

jest

onen slavný den

v

Rekm.

katolík ujištují

všetená

jak

Quaresmius,

(abych vlastními

a za

do Jeskyn

byl

vstoupil.

Záští

igumena Daniele, soboly

silo

luny

katolíku pochází nejvíce

v

ecký metropolita se mlo, tut bych zapipuštn do svatyn.

mile

díti

býval

povstávati; kláštera

odtud, že

Palestin

o

jeskyni Hospodinova

v

udát

se

píležitost,

Jerusalem

o tomto

ohn

pijetí svatého

že

i

za

duchovenstvo svatý

ohe;

ecké, a ne ímské, vyvoleno tehdáž Latiníci nemluvili

pijal a

:i

biskupu Jerasalémskému Narcisoví, proslulému

století.

svatostí

o

i

2

)

a

Pán;

on

velel,

pevnou vírou modlitbu 'svou pikázal,

Mane

) Viz

šanut.

Igujpen

m

gestis

Daniel,

str.

Francor.

116

—

II.

pag.

1

ucti-

é

od

ní roz-

ase, kdy po-

nejstarší

Povídá se svého života

totiž, i

Inmi zázraky, oznámeno bylo jednou u velikou sobotu, že se nedostává pro lampy kostelní u hrobu

ale

osobivosti,

sám král Balduin u pítomnosti všeho duchovenstva vostí od eckého biskupa první na svatém ohni rozžžalou svíci, svítili všickni pistojící své svíce. Nemáme! urité vdomosti ) -e udalo první zázrané objevení svatého ohn. Majít za to, že dání o podobné události padá na konec druhého

vypro-

aby

bylo,

ecké

o

opak

ni

ode

Nebot vidíme již z vypravování ecké církvi. krále Balduina, v den pítomnosti asu kižáku, u

pravoslavné

pináleží

veliké

nebyl

katolíci

jiní

jak

by cos podobného

cestovatel,

než druzí proti tomu pedstaveným latinského

s

od pravdy vzdálena jsou

i

ním

rozsvítí,

mén

mohou

povdíti rozmluvu

pedmtu.

Jestliže

soukromný

jakožto

já,

s

Hospodinova

kostelíka

slovy mluvil), že

jejich

hrobu záhy skrytý kestanský Arab lampu

dávna

a vnit

povdl co sem byl vidl. Ješt žádný z ceneml lakovou píležitost jako já, proež

pokládám povdli,

za povinnost

Latiníci

nebezpeenstvím pro

s

kteí popisovali Palestinu,

gtovnikn,

píšící,

dva

a

n.

od vchodu, ukazovali na

levo

metropolitu.

hrobu se nacházel, tedy sem

utrhání

jeskyn Hospodinova hrobu,

ona znamenitá slavnost, která pedchází slavné Kri-

jest

nkdy

mnohé, ano

na

i

dospod

leza

t

i

nakreslena nad vchodem do

stovo vzkíšení.

šlové:

vozsta!"

idže zd" ns

kdež ležel Hospodin,

e

nkdy

sob

,

Evangelská slova:

není zde"

byla

pi

a

|

nebe.'4 )

ukázal na

na

:

„Jisusa raspjatago išete; nést zde;"

!

Hospodinova hrobu;

na jeskyni

„vstali

jisté

Pán,

vzkíšení

clen

diákon,

—

;

prstem

i

na

liturgie

kižáckých

ukižovaného hledáte; není

„Ježíše

zde

as

Za

ruském.

i

že

mnooleje

aby pinesli vodu, a vykonav nad

aby

nalili

vodu v lampy,

TO.

118.

12

i

obrá-

122 cena IX.

to

)

zejm

již

století

4

olej;

jest v

není ješt svatý

ale

souasní djepiscové kižáckých

Po velké mši

ohe.

o svatém ohni;

mluví

5 )

Mnich Bernard

konen

píší

též

6

tažení.

)

beránka velikononího,

okusili sine

na konci

nm

pak o vajec

veee

lehké

i

za bratrským stolem u veledstojného starce metropolity.

XV. Klášterowé „Tam

n

.1

vstupují

pokolení

n s a

1

é

plemena

na,

.

!

.

eckým

1

mha

4— již

(Psalóm. 121,

í>.)

déle

metropolita

jest

titul

Jerusali-

Jerusa-

2 2,

klášterem vede

staec Misael, jehož

sešlý

sto-

prestoly

."

(Žalm.

Správu nad

po

doma Davidova. Prošité

lemu

suda,

prestoly

jat

dova.

pokoje

Tam

Jmja Gospodné.

vit

Tam

Žádejte

Gospodni

poslanovleniju Izrailevu sla-

slavili

novo.

1.

1

,,Tuda voscliodjat pleme-

po-

Jméno Hospodislojí trnové soudu, trnové domu Davi-

aby

š

pokolení,

Hospodinova

ustanovení Israelského,

dlé

m

než

40

arabské

vkem

nynjší

let

Petry

4—5.)

námstník

a

svatého života, požívající všecku lámuž písného spoluvrc ne jen po vší Palestin, ale po všech pustinách Petrských ecký klášter bezprostedn podízen Palmyrských. ') jest patriarchovi Jerusalémskému, pebývajícímu napoád v Caihrad. Každoron po velkonoci vypraví se tam z Jafy od koráb s dary, s penzi a s úty výdaj píjm. Veškeré dchody kláštera záležejí toliko v dobrovolných obtech poutník a onch darech, které sem ecko-ruské pravovr-

Jeruzalémský.

sku

i

Jest to

dvrnost

i

svých

i

i

ek

i

ekové

stvo posílá.

znova vystavli po posledním požáru

spodinova hrobu jedin na své vlastní oulraly,

')

Kaumer. Palastma.

—

Euseb. IV. 9,

naru,

která,

p. .

321. Slova,

—

(?)

Fleury.

nacházející

optována jsou

se

hisl. v

eccles.

eckém

1810 chrám Ho-

r.

upadli do velikých

T.

I.

L.

IV.

proskinitái

knzomnicha

cestopisu

v

a tím

Meletia,

§ a

nemají

dluh.

46. v

por.

limo-

nižádného

základu. 5

) Mabillon.

tt

)

(iesta

Othmara, ')

Acta

Dei

per

Sanctorum. S. Francos.

III,

Viz

v rukopise nalezeném

Metropolita

Misael skonal

dvé

P.

takte/.

od léta

II.

:

p.

373.

Quaresmius.

Gretserá.

pozdji.

II.

590. vypravování knéze,

123

mnoho

Stav kestaaá za nynjšího panování Mehmeta-Aliho o i

šil.

I). ino

)

poutníci

Jerusalema vyvážejí,

z

Každý poutník

se cla. 3

kách

za

)

po

z

mimo

t.

to

nevyhnuteln potebí,

penz

pjku;

na

žádostem, nebol jim sotva kdy co jiného zbývá,

summu

jsou nyní

umenšili. z

Mijež

vybírávala

50

kopej-

prúvodnictvo

bývají

Pocestní Irpívali všelikého

ásti za Mrtvé

moe

pravda, že Arabové Mehmelu-Alimu veliký svobodn smli cla vybírati od feestau, vtší est mu pináší; však teba povédíti,

zapuzeni

—

pedstavení, majíce

za asté pinuceni

jejich

tito

obecní

za

i

ochrany

požádanou

" rublich

j.

jejich

duín;

rženc,

obrazu,

krucifixu,

10 piaslrech,

pedstavených

u

kupovali dovolení.

se

Ze všech svcených výrobku,

Damašský a Akrsky vybírali od klášter každoroTed užívají jiného zpsobu u vybírání; navštvují

Jediní pašové

kláštery a prosí

totiž

totiž:

platíval

do 00.000 piaslr.

až

muselo

každé vstoupení do chrámu, a

k Jordánu.

n

prvodm

se za velikou sobotu zvlášt.

platilo

to

zlep-

se

Prvé ale platíval každý klášter veliké

pestaly.

již

Ke všem náboženským

sninniy.

mo

keanú

z

a

sklonili

se

k

smlouvali a lak

nežli

zpsobu

písn

od Be-

násilí

hlídáni.

Jestliže

poplatek slibovali za povolení, by

rozhodnutí Mehmeta-Alilio

tul

že

kestané

líni

vlád dle-

egyptské

službu proukázali tehdáž, když Ibrahim pasa obležen byl v Jerusalem. Oni roznášeli jeho rozkazy ve svých dýmkách, sedlech aneb podešvích obu-

žitou

Když

vi.

že

to

Arabm

ponejprv zakázáno

k tomu, aby své peníze

vali je

zapuchlý; led ale prolámali svrchu nkolik oken,

nho

do

Veliká vrata otevírala se jindy

pístup.

kými obtížemi,

—

jenom jedna ple;

to

a

kestany,

ohlupovali

sob

je

Chrám Hospodinova hrobu

není žádná krádež.

již

bylo

na zem, a pak

vyložili

zejm

kestanm

n to

již

dovolují všeliké správy a pestavování,

sem

povoleno

že

slyšel,

není postaven,

a to pro

jest

ehož všeho

postaviti

iieshodnost

ustanoveno

vždy jen

dovoleno

kestan,

vbec

ecký slednjší

z

vynášejí více než

má

klášter

klášter

ob

život,

jako druzí bratí.

nech

záleží,

troníky,

k

hojení

8

3

4

zl.

Metropolita

Komnaty,

neveliký

neduh.

že

str.

te

Zde

jest

tem

a že se

však

tom

v

bezplat;

ano

i

dosavad

až

nechce jedna egyptské vlády

a zajisté bídnjší,

vede

všem

ve

jichžto jedinká

sádek

ili

kvlnik

pomeranniky, balsamovými bylinami,

) Známot, )

jest

všem

ple. Meh-

promn

z

církev celé

z

než nejpo-

úplná

místo

k pohovení

z

týž

samý

okrasa v obrazech a diva-

vystavny jsou kolem nkolika tverhranných taras,

jednom vysázen

veli-

16 milion rubl.

výživu velmi skrovnou

našich.

jelikož

Dchody

ml

s

prvé nebývalo

kíž na chrám;

druhé postoupili k tomu výhradního práva. Sýrie

jest,

velmi

svobodný

vydav buruldu, že on nižádných

se vyjádil,

dlati nebude, co pro kestanské církve

nuli-

íkajíce,

býval jindy

hlavním keslanskym církvím o velikých slavnostech otevírati mel-Ali

brali

aby vzduch

stejn

ted

oni

s

z

nichž na

nkolika kytajskými

vtšího

ci-

dílu lékárnickými,

pro mnichy

veškerá Sýrie opét jest pod vládou tureckou.

(?)

12*

,

kteí

v této

— 124

samý odboj panuje, asto po

zemi, v nižte

a z okuli chrámu Hospodinova hrobu, chrámu, vvlilídka na dvé bán sv.

ztli

se

hoe

eckých

a

kláštee

Pii

Olivetské.

hosloví

prvnimu

Jakubu,

i

klášterních

z

bohatá v oddleních bo-

nkolik rukopis

chová

se v ní

nichž

z

,

kterémž se praví, že náleželo

o

pak

Jerusalémskému,

biskupovi

nevycházejí

léta

knihovna, dost

i

též

Evangelium jedno,

nejdrahocennjší

jest

jest

klassik,

celá

S jednoho vysokého tarasu otevírá na ástku Jerusalema v stranu k

—

zákon

starý

sv.

dar By-

Knihovna se nachází pod správou prvního tajemníka, ueného pívtivého mnicha Antimosa; známosti jeho jsou pouilelné pro cestovníky,

zancie. *) a i

Hostinec pro cestovníky nachází se naproti klášte-

mnít také francouzsky.

pes

ru

dek

a záleží

ulici,

strom

ctihodnému

možno pres

pímo pede dvee

vvjíti

Maí Magdaleny

sv.

Magdaleny považuje

se za domácí klášterní

m

Boží konává.

služby

slavností

pt

však mezi nimi

cet, jest

dobrosrdenost

Paisiovi, jehožto

laska-

i

Z kláštera

zstanou.

nezapomenutelnými

jest

hlavního chrámu Hospodinova hrobu, jdeme-li

pak skrz kostel

a

ulici,

poutník

našich

z

prosted

u

sveno

poutník

že hostinec a vítání

již,

ruskému mnichu

starci,

každému

vost

jsem

Pravil

ovocních.

hostince jest sá-

rostoucím

stromovím,

cipišovým a citrónovým

cedrovým,

s

dvr

komnat;

nkolika poklidných

z

vži

až k

týž

;

kostel sv.

kdežto metropolita

kostel,

Všech bratí není

více

než

,

kro-

tyid-

asi

arcibiskup.

ekové

Jerusalem ješt nad dvanáctero malými kláštery, které toliko v ase velikononím od poutník obydlev jinší as nemívají le strážníky a leckdys nkolik z bratí. ny bývají,

Mimo

hlavní klášter vládnou

v

—

Jména

u

Jií, 5.

sv.

klášter jsou:

týchž

sv.

Velikého,

Basilia

Bohorodiky

konen: jen

do

9.

dva klášterové

(tito

eholnic

pod

Klášter latinský

jest

Svatoarchangelský, o.

Poslední

pospolu

žije

4.

Uvedení pesvaté

11.

a

u 8.

spojeni jsou v jedno stavení)

ti

jsou jeplišské, avšak

kláštery

pedposledních

obou

v

a

Theodora Turona,

7.

klášteích

Panagia vtší áPahágia menší. jménem spasitelovým obydlen jest o mnich e-

do chrámu, nazvaných

hole sv. Františka;

rovn

lak

domácí

jest

2.

muenika Demelria, Velkomueníka Eufemia, 10.

chrámu

poet

malý

Abrahamský,

f>.

Svato-Kateinský.

12.

Uvedení

1.

Mikuláše,

skvostnosl

jsoiit

z

skromný, jako ecký,

vystavny

kostel,

Španlové

vtší ásti a

snad ješt chudší.

jejich

Tento klášter

Siciliáni.

ne

velikou krasochuti,

s

u pirovnání k chalrnosti

kostela

a

Nejlepší jeho okrasa skvostnóstí.

-li

obydlí

Tato

pohybuje srdcem.

Knihovna latinských

mnich

mén

Prvodcové latinští vesms jsou lepši než etí, proto mnohých dobrých spis o Palestin mluvímt o pr-

nežli

u

Rek.

že katolíci následují

4

) Divná

Pan

vbec, krit.

vc,

že

spisovatel i

tyto

Vzdlanosti

nepatrná.

jsem

u

nich shledal

—

rukopisy

nebere

tuto

tchto rukopisech

Reise.

jest

Leipzig. pag.

až

dosavad

nižádný zvlášt,

140.

ohled

známé

nebyly jesté na náin

pehlížen]

Scholíovo již

od

r.

navésti

a

porovnávaný. o

též

knihovn

[$ZZ. Viz jeho Bíplsch-

125 vodích

t

ek

onch

není

u nich

srden

libomudrckých

obcovati pátelsky

sobe velnu pál,

Já

rozmlouval

zkormoucen

s

rozepích, rozluujících od sebe v Jerusalem kestauské církve, sly-

o

pedstaveného

.sem

šel

avšak

nalezneš.

Když sem jednou

mnichy.

latinskými

nimi

—

bratrského;

.stedu

ze

biskupu, jakových u

sob

Stžovali

jejich

na Reky,

mezi jiným ha-

jež

ohn; že mn nl pro jejich obad Evropanu. Já pak odpovdl, považuje-li on to za pouhý obad, tedy že to obad mnohými stoletími posvcený, a že ímská církev nemá práva k takové výitce; že mn Itálie dobe znánia, a že já se k nmu obracují svatého

i

doložil

tom povídá jakožto

o

,

i

obadu,

jakožto k Evropanu strany

v Neapoli,

ko-

v

totiž

mueníkova každoron

krev

sama od sebe kypti poíná. Tul pedstavený najequesto e un vero miracolo! (tot opravdový zázrak!)

se ukazuje a pak

lidu

dnou i

vykonává

se

kdežto schovaná ve sklence

sv. Januaria,

stele

kterv

zvolal:

ni a

—

nedbal na žádné námitky.

abych spíše

vil

zraku u

Januaria.

ku

n

sv.

Jerusalem.

v

naklonn

piinil

odstranili

salem.

Nejnovjší

eky,

vedeni zaaslé

kami

ecké

evropští

mnichy;

a

pouze

však

„elí

tžko;

s

klášter

latinskou

ormínský

Mehmeta-Aliho, jakož

i

u Latiní-

upímn

mohly jest

více

a

než

s

Uvá-

ani ke druhé církvi,

dnem

i

nocí

tráví

bezdky pi-

boží 5

)

Jerusalem jsou Ormíné. spízniti,

s

Cír-

ormínskou

ale

podporou prvního ministra

sílen

u

Oaihrad. Jsout oba Mehmeta-Aliho, Bogos-Bej, neosvduje se

snahou defterdara sultánova

Ormíné; avšak nadzmínný ministr

té

apoštolské církve."

pede ješt

se

bohat

tuze

srde-

v Jeru-

Latiníky

6

Jejich služby

kajicnoslí.

by

i

kterak jsem se

a

mnichové

Praví se, že nejnepokojnjší pronárod v

ecká

nepíze

obviovali nespravedlivými výit-

prvopoáten

pomínají zbožnost a prostotu

kev

nežli zá-

cestopiscové nemluvili tak o nich.

svého pravil:

píkladnou

s

obcovavše

strannosti,

starší

dovolte,

spasitele,

hlavníma církvema

jenž nepináležeje ani k

století,

pesvdení

dle

na modlitbách

život

snad

mn

ledy

já,

bratrství,

dvma

mezi

cestovníci,

duchem

dím Fiihrera ze XVI.

mn

vzbudila

keslanskému

nesvornosti

i

pravím

tak,

hrob samého

bohu dobe známo, kterak jsem

všelikému

sím

tomu

se na

odpovd

Tato Ale

byl ke

Jestliže

djícímu

zázraku

v

všem pravým spolukrajanem. Povídají, že prý ormínská církev pod klatpoutníkm, aby po navrácení se dom nevypravovali o

ve

bou zapovídá svým

nesnázích cesty do Jerusalema, by jen tím více mohla pilákali poutníku pinášejících.

ry

tné místo

Rozkošný

a obšírný klášter

umuení Jakuba Zebedeova;

na

ormínský zavírá

nm

jenž pro svou výstavnost, bohatost a východní

ad

stojí

mezi

kostely

a na podlaze

Kostel osvtlen

otvorem bán.

5

i

svící

) Itinerá,

jest

leskne

pag.

74

se shora se

—

75.

se

všech

stran

;

vystavn

da-

sob posvá-

kostel

ormínský,

rznoobraznou okrasu v první

stny potaženy jsou tmavo-

Všecky

palestinskými.

modrým šamlatem (parkánem), lamp

jest

v

prosteny jsou bohaté koberce. Množství

jejich

hoící

zlatých a stíbrných

svtla

odrážejí

se v

126

V

hladkolesku šamlatá. byl.

Jakub Zebedeíiv,

tele,

který

jemu

se

"v

Jana evangelisty,

muenickou

i

llerodesa Agrippy

nevelké kapli ukazují místo, kde

brali'

za onoho

Tlo

apoštolem.

sv.

Praví

)

sama nenadále

Jakuba na popravu,

On

pronásledování 7

skutcích apoštolských vypravuje.

o

sv.,

od

kterém

že stráž, která pivedla

se,

u pítomnosti

pojata,

umuena

Bylat pak

obrátila.

usmrcen

byl

církve

nebeskou

milostí

všeho soudu na víru kestanskou se

6 )

pipovdl.

smrt

velikého

muen

apoštol

sv.

byl zvlášt milován od .spasi-

Jakuba Zebedeova tajn odvezeno

spolu

do Španl,

jest

i

s

na-

chází se ted v Kompostelle.

dvr ormínského

Obšírný

700 komnat

otevených

K Ormínm

pístavk.

pro

kláštera

obehnán

poutníky.

Mimo

picházívají

veliké

podloubím;

jest to

mnoho

i

K

karavany.

i

jest

jinších

jejich

tu

tam ješt

klášteru

pi-

obydlí

pro

náleží též zahrada, pro ohromnost jednoho cedru povstná.

Abyssinc pod jménem

Klášter

malý poet zástupc téhož národu.

sv.

Marka

Dlužnot

pohodlné

jest

Ormín, že je obezání, a podobn

povdíti

ke

cti

Abyssiané pijímají židovské sob na tle kíže žhavým železem. Za papeže Koplíi Klimenta VII. vyjevili žádost, aby smli pináležeti k ímské církvi. živit Syrian nachází se tu též jen velmi malý poet se prací rukou Koptský klášter, pistavný k chrámu Hospodinova hrobu, posvcen svých. Syriané nazývají sebe nejpr vnjšími kejest na jméno praotce Abrahama. stany, a to proto, ponvadž sv. Petr, prvé než se do íma odebral, sedm vydržují na své útraty.

Jakobité

jako

vypalují

i

,

pebýval.

v Antiochii

let

Jakoba, který byl

siánskou a

pvodcem

jejich

víru obráceni od sv.

mají vlastního patriarchu;

kacíství.

Majít

oni

apoštola Matouše.

mnozí

své od Ariova

pijali názvisko

Jakobité

z

mnich

za

to,

Jakobité pocházejí

pidržují

se

ueníka

že byli na z

MeAsie

pravidel Antonia

mnohých mstech Sýrie. Chaldeové ili NeVelikého, storiané následují kacíství Nestoria, vyloueného z církve tetím snmem Efesským. Maronilé, obyvatelé Libanskych hor, mají jméno po Maroniu, jenž i

jsou roztroušeni po

následoval kacíství Makaria které

ješt dostaten

svých k

••)

7 )

Mat:

—

nejsou;

Jejich

i

od latinské.

klášter, jenž

20, »,

1-

23.

—

Konen

nachází

kacíství

pibližují

oni

nkterým starozákonním obadm, pijavše

pravoslavné,

mínský

Autiochského.

vyšeteny

se

v

spolu

se

má v

více

mnoho

Jerusalem

založen jest na velmi písných pravidlech.

rozdílu,

bohoslužbách i

i

od církve

ženský or-

127

Cesta ,

ráil

k

Vyvolil uinili

S

o

i

u.

11

Hospodin Siónj

,..

píbytkem

jej

.

Izbral

.

Gošpod

sodélai

blagovolil

Sión,

je-^o

ži-

lišcem Svoim."

Svým." (Žalm. 131, 13).

(Psalóm.

131,

13).

poutníci zámek Davidv, pak místo, jemuž sv. Tomáše a Marií, klášter arménský sv. Jakoba, Kaifáše. nejvyššího knze Anáše Zámkem Davidovým sluje ona tvrz, skrze kterouž vede Jafská nebo nejvtší ást poutník do Jerusalema vstupuje. Betlémská hrána, odkudž Tato tvrz jest do tverohranu stavena, majíc -0 sáh šíky a G5 délky; pe-

Na cest k Siónu navštvují

dm

dm

Tí

íkají u

i

i

vné

píkopy

vže

hlavní

as

z

i

dly mohla by

kižáckých tažení

Základové

sami obnoveny.

men

nkolika

s

;

jejich

slabou

a zahájeny

šestero baštami

vázány jsou

zdi

její

schlými

ohradou

a vy-

brániti.

Dv

njaký as

se

Pisanskými baštami,

slují

pináležejí

starovkému

byvše od PiIgu-

stavitelství.

Daniel praví urit, že loto stavení pozstatek jest devního Jerusalema,

nazývá všecka ostatní stavení novými.

delský o nkolik

dvou

zámek Davidv, s

a

set

Žid.

Na tomto míst

)

klenutími tohoto

hradbami Siónskými práv tam, kde i

dm

dosavad vidti tam pístupné místo, na

stával

nkdy

vypínal se

pozdji proslulé bašty Psefinus a Hippikus,

Zahrada vojevdce Uriáše, jakož

obyejn

a

z

druhé strany

s

nichž

dum Davidv.

jeho pilehaly k zámku Davidovu

nmž

pozorovati jest vodárnu,

ulice,

lak že jdoucímu

ulicí

;

až

kterouž

pokládají za vodojem Bersabiu. Nacházít se nkdejší vodojem

zrovna naproti zámku,

Tu-

praví též Benjamin

asu pod

pozdji, dokládaje, že za jeho

let

stavení bydlelo okolo

tato sousedila

To samé

')

tento

k Jafske

brán zstane ležeti na právo; nyní jest zasypán. Nkteí spisovatelé považují jej za dávnovký vodojem Ezekiášv; my však toho mínní nejsme, neb celé

místo, poínaje

toto

od Soudní brány, jež vedla na Golgotu, až po strá,

která jde k hoejšímu vodotoku Gihonskému, bylo bud

mstských skou

zdí, 3)

»)

vodojem Ezekiášv nacházel se

byv zízen

nám pozdji

udát se

'

zdí; ale

—

-

str.

42.

k tomu

píležitost,

cíli,

by

jej

oprayivé

ped jeho

vn

msta, anebo

mezi dvojí

oblehajícími

položení

dle

vnitní ukrýti

blíž

mstmohli;

mínní našeho

128 ukázali. 4)

Pipouštíme, že

jménem

však Bersabiným

Vímet

že

zajisté,

naež

rasech,

nádrž mohla pináleželi k

tato

zvali

ji

nelze; nebot

obyeje východního

dle

zahrad

Uriášovo,

koupelna byla na tarasu.

její

asu

vtší ástka

tráví

na

se

ta-

samo evangelium poukazuje:

i

n

„A kdo na steše, at nesstnpuje, „I kto na krovl, da schodit vzjat ." ." 5 nco vzal z domu svého to nibud iz doma svojego ) Zde tedy, kde zámek Davidv stál, vylil se z hlubokosti kajícího krá-

aby

.

.

.

.

lova srdce onen žalm, který nepestává až dosavad smiovati híšníky se spra-

vedlností Boží.

U vnit Davidova zámku

")

nkterých starovkých

není

Nedaleko odtud,

zámtí Davidv

oslavivše

Magdalen

právo, ukazují

v

Spasitel v den svého vzkíšení sv. Mariím: Marii

Marii

krom

znamenitého,

nic

již

zbraní.

když se vracely od hrobu

se zjevil,

kde

místo,

Jakobov, Marii Salome do

jeho

a

Jerusalema.

Toto místo však zastavno budovami.

Za ním následuje místo umuení nyní

ormínský

stojí

Jakuba Zebedeova, kde

apoštola

sv.

kterém sme

o

klášter,

již

Tuto bývalo za sta-

mluvili.

rodávna námstí, kde se prodávaly ryby.

Dm

bezbožného

Ted na lom

brány.

lm.

knížete

misie

Sem byl piveden plnoní lichosti.

Ježíš

Anáši v

k oliv,

vám

knžského kostel

stojí z

Getsemanské zahrady ku

k

Siónské

knžskému

knížeti

odštpek

bohaprázdnému soudu;

Zde protrpl

spasitel

náš

pedvidné

olivy

ukáži

této

A Hospodin, Hospodin

py plvání.

mocníkem rdl jsem

mým se

nezastydím se."

i

.

onen

po-

proež neuzarozuml jsem, že

že

n

mojego

otvralich

zaušenija, lica

sluda zaple-

ot

Gospod, Gospod pomošnik mi

vanij.

I

byst;

sego rádi

razumch

jako

n usramichsja n postyždusja."

...

i

T

)

Sv. Jan Zlatoústý

biskupský

úpt

i

se stal; .

.

od proroka Isaiáše rouhání:

„Vdach lanit moi na

své na polikování,

líce

tvái pak své neodvrálil jsem od potu-

Evíichius

i

služebník

praví,

pvodcem

že

jemuž Petr

Malchus,

utni

bezbožnosti byl

této

ucho

a

kterého

Ježíš

ozdravil.

Ormín

Kostel

není velik\

sobu jako volikolepý kostel

Odtud vyšedše vidovou,

\

z

msta

i Siónskou,

prvním

vydání

akoumání

bedlivjší

Pvodní Mat.

peklad:

24,

17

žalm.

50.

—

") Isaiáš

O,

G.

'•)

blíž

svatým ange-

Udrželo! se podání, že prý strážcové pivázali ho

než ho medii

„Podal jsem

")

se

vedle vnjší zdi kostelního oltáe, nevelký tento strom jest obražen hustou

míží.

*)

Anáše nacházel

ormínský, zasvcený

i

již

této

sv.

i

se pibližujeme

knihj

následovali

iže

na

nás

k

v

zp-

lémž

všecky sem pináležející kostely,

jako

hranou nazvanou: H

pesvdilo „1

šamlalom potažen)

ale krásný,

Jakuba,

a b u

I

-

Ne

b

i

-

vršin Siónské!

sme

na

tomto

D

a u d,

I.

Da-

j.

Slušíl posedti.

míslé mínéní

však

pijaté;

naopak.'

króvé;

da

ne

schódil

vzjáti,

jáže

v

domu

i

129

samém arabském nápisu, nacházejícím se nad touž branou, ona nazváJiž sme ekli, že hora Sión, tatu nejstarší ást mna jest Siónskou. 8 ) sta, kdežto stával Davidv dm, vylouena byla z msta za Hadriana; a takt zstala doposavad. My vtom vidíme zejm vyplnní Isaiášova proroctví: „I otkrojut sokrovennaja domov kra„I odkryjí skrytosti domu pedmjegradija Davidova: uzrjat, jako mností Davidova: uzí, ponvadž mnohá

že

v

i

i

ponvadž odvrátili vodu starého rybníka do msta, i ponvadž rozboili ste domy Jerusalema k upevnní

jsou,

žajéii sut,

a

kupoli vo grád,

boží

Sión

napájející

zrušeny

byly

nového

do

zaízeny

a

Tutot hora boží,

do nebes vznášely toto svaté jméno!

píbytkem Svým.

msta

tutot

dm

i

)

stan Jakubových.

„Osnovannyjalm na i

Vrata Siona

dlouho pebývala archa úmluvy; zde od-

Zde

sstoupil

Duch

volených, požehnav, nadav lidské

asného

z

nym jménem

otce

Však Sión

i

pedmstí

navrší Siónského, a tu jest

náležel

«) Quaresm.

)

11 )

2 2.

království

konen

duchovní troji-

matka boží

Dje

Davidova.

u)

obecný

pedpovdní

Isaiáše

trávila

obnaženi sou

pokrývají ástku

Náhrobní kameny hbitov kestami. Místo, kdežto se byla

zaujato jest

neúhledným stavením bídné me-

13

86,

13

GlubHl

v polovici

neupevnili. ,s)

se

XVI.

století

ujali se

ho Moslemíné

Ormínský

kostel

stojí

tam,

42.

[f.

Žalm. ísaiáš.

ale

9.

Žalm.

'•) )

pro

Zde

poko-

z

pro-

aby pi rozmnožení se poutníku kestané na tomto od pírody pev-

ném míst snad

,0

na hlavy vy-

kestanm stojí zde též nevelký kesanský kostel, jenž ekm, te ale Ormínm. Zde býval jindy dost znamenih

jindy

zetelnosti,

—

ohnivých jazyk

k utšení

Františkánský klášter;

)

získali je

háj!

i

krev svou pro spa-

života.

udala veliká tajemství na Siónu, ale

a

i

k zápasu, by mohly vytrhnouti

ducha svatého!

v

se

gpsob

v

usíliv jich

i

království

syna

obrátil

dom

základové

i

svaty

pozemského

dni svého

ostatní

zily;

nejsladší tajemství poslední

zde odkázal Spasitel svta lovenstvu tlo své

sení jeho.

Gospo bolje vsch

ljubit

Jakoba."

selenij

)

poívá prach velikého Davida; zde bylo vykonáno

veee;

svjatych gorach.

|

ll

ped vystavním chrámu

Zde

blagovolil so-

Sión,

dlat jego žilišem Svoim."

Brány Siónské miluje Hospodin více všech

Gospo

„Izbral

10

„Základové Jeho na svatých horách.

9

grad-

—

!

lení

domy

stn

nehrnulo by

srdce

„Vyvolil Hospodin Sión, ráil uiniti jej

jako razoriša

domu Davidova pišlo do nových zdí. Chvalozpvy Starého zákona pi jménu Sión?

Hadrianova, a kamení

neustále

i

nj."

Vodovody

í

jako otvratiša vodu drevnija

Jerusalimli na ulverždenije

mstské." 9 )

zdi

i

i,

22, i

13.

1

-.

2.

9

- ".

13

kde

.-lával

— 150

dm

Kaifášv, ku kterómuite

w-í

knžsk)

kníže

nám,

jsi-li ty

byl,

kde nej-

a

pravil:

Ježíšovi

k

Bohem

„Zaklínám lebe

Anáše piveden

Ježíš od

trpící

povz

živým,

Bogora živým, skazi

..Zaklinaju tehja

j

Kristus!"

nám, Ty

|

Chriátoslr' 14

li

>

Tuto též ukazují míslo, nazvané žaláem Kristovými kdež podle

zaven

náš

Spasitel

podaní

aby se vyplnilo co v žalmu

po výslechu u Kaifáše,

byl

psáno:

mne známých mých,

Ty's vzdálil ode

položs mne sem, nemohu

v ošklivost jim vyjíti."

i

Dvr ped ského uitele

„Ty

;

lo

)

odekl.

Jeden

z

híšníky se

a

eckého

dkazem

Po vzkíšení jeho

obíral.

Petr svého bož-

kterak Ježíš

jest,

mn

pipomenul

kláštera

neustal.

svatým ženám,

se angel

zjevil

dlja nich;

vyjti."

1

ekl

i

:

„Jdte, povzte

lee."

ueníkm jeho

žet

i

l6

Petru,

pro hluboko

poranné

a

nikdy nevšimnul jsem

onoho kamene, klen ni penesli

b\l

kostela

z

o

sob onoho stole

ormínskeho kostela zavena

hrobu Pán, ponživše k tomu

na

že

uvedl nás

nm

ítávají

Jest on

žalmy

lavice;

nazval sarkofág ten

nemohl,

'*)

1S

) ia )

n)

akoliv

Pvodní peklad:

—

Syn 87,

Bož;

sloupy

Ormíné

jej

práv

za

jitení, které

podepenou komnatu

celé mešity

jest

vihled

v

nejvtší vážnosti

Davidovy, peložené

u

ja-

nová.

mn

uká-

Moslemín,

nemoha

posléz

I

hedbávnym ptikrovena zastený, [mam

hrobem Davidovým* jej

laké

„Zaklinaju Mat.

£6,

již

tja

já

Quaresmiovi

Bogom živým,

pesvd-

však se nijak o tom na zaalku XVII.

da

recesi

n.im,

aáce

století

jesi

l\

byli

Chri-

63.

9.

Pvod, prekl Ma. 16, 7. Grben, lcs*>.

i

na arabsky jazyk.

vepece olevel prkenné dvée. hrubé štukované komnaty, k jejímžto stnám pidlány ale stny stojí ve výklenku dost veliký u prostední

najíti

sarkofág, také štukovaný, avšak starým

ili

vtši ástka

jest

dlouhých výmluvách do druhého poschodí, lam pak dlou-

p<»

do nevelké,

sou kamenné

toto místo,

již

Syrského bašele, musili

od kavasa

hrob Dasiduv.

ho nižádného klíe

jsme

(iali-

zavolaní Ježíšova ku kají-

oslazujícího

pivalen k hrobové jeskyni spasitelov.

stežena

vidouce [mne

tak nazván]

línaní

v

než slovo útchy

Kolikráte etl jsem

,; tobo asu v Jerusalem panovalo. J V mešit ukazují prostrannou, dvma kožto míslo poslední veee; ale stavba

praví se,

Jego,

vslrtit vas

Petrovi nebylo nic jiného,

jeho srdce.

kající

V olláním

címu híšníku.

zali

On

eio

leje."

)

Turci,

uenikam

„Podite, skažile

e-

pedejde vás do Gali-

Toto zvláštní podotknutí

ale

P

i

J

—

trovi,

šli

mogu

ne

i

onen, kde sv.

jest

bratí

hluboko dojímavé místo evangelské, jež

jim

zakljuen

ja

kostelem se nacházející

se

otmenja znakomych moich

udali!

sodla! menja otvraliteljnym

zavín

„Jdite,

rcite

ucenikom

jegBj

i

Petrovi,

jako

varjajel

v.

v

d.ililei.-'

131 ,8

ukazovali.

podlé

,i

TakdVfto

)

—

Siónské.

ry

Siónu.

ství

hory

zmiuje

Flávius

Davidovým

prachem

s

hrobnic

neshoduje

-e

židovskými obyeji,

s

imisí

Josefds

spolu

spusob

Davidv prach býti zaven v samém ln hoVe východních podáních mnoho jesl eeno o svatotajem-

všech úkazu

zázraném píbhu

Herodosem,

s

o pokladech,

se

poražen

kterak

též

o

ohnm, 19

Salomonovy.

i

íétd

vypravuje

podzemním

byl

když proniknouti chtl do pohební jeskyn Davidovy

ln

skrytých v

On

Salomonovým.

i

)

Davidv ješt za as Spasitelových Víme! ze ~°) Djepisec Dio Cassius mluví podobn o hrobce Davineporušený byl. dov. Zí ) Prokopius svdí, že mezi poklady, od Gensericha krále Vandalskutk

ského

íma

z

unesenými,

nacházely,

se

apoštolských, že hrob

Belisar pokoil Vandaly,

:

z

byly od Tita po dobytí Jerusalema.

poklady do Caihradu; tam pak

ty

Salomon

ony

mají

se

Judsky byl zasvtil.

král

msto pokoeno od tebe."

od Gensericha;

a

Skrze

má

základ svj cházela,

odhodlali, že

se

kdvž

byla pro

místo

poslední

musíme

my

ani

msta

svatého

tvoenem Jerusalem;

„Nemáme

19

)

— —

12

pag.

H.

povdui,

A

81

)

— I.

)

Zid. íjrada,

co

ani

spokojenými tím, že

býti

ni

o neruko-

n

intjem zds postojannago išem budušago."

|

srdci

3. 2.

—

13,

Vandal.

de bello

š

král.

)

„My

grada. no

sv.

Siónu, a ísti tam na

samého

slova

O podobném píbhu, vihled

Hadriani.

vita

199—202, 23

pípad-

to,

Spasitele

vypravování

na

Josef!)

Tudelský.

29.

In

2 *) Procop.

2i

námi ukrývá

radji rozjímati nad

a

i

**)

XVI.

Antiquit.

2,

—

nám

tak sluší

nezmnila,

Flavia založeném, mluví též Benjamin «'>)

zem ped

že

mému octnouti se na míst tajemných píbhu evangelská

samém tom

na-

k to-

nebol

nepostaí

Zdaliž

se

Filistinšlí

v oné komnat, kterou ted ukazuji jaNevýslovn polšitelno jest pro kestana,

zde stálého msta, nébrž

hledáme budoucího. "

18)

až pak

pak toho žida

pohan

nejistota

hodni nejsme vidti.

místnost

se

e

Hospodinova v rukou

Israelitúm. Ti )

navrátili

veee.

za to

býlí

pokoen

Jerusalema une-

z

)

je

bylo ono

pravdivé udávání lak svatosvalých míst; v lakovýchto však

vidí

nostech

svt

opt mne

ji

Trapná kožto

23

neustále všelikými strastmi jsou stíháni,

lilo

íma

penesení do

jich

císa poruil všecky

tom, že když archa

v

tom míst, jemuž

na

Genserich, jenž byl v jich držení,

eí

Zastrašeny touto

ponechati

sené svatyn navrátiti tam do chrámu kfestanského.

mu

je zahlé-

kteí

židu,

Caihradských;

v palácích

jest

pinesl

i

mli píslup ke dvoru, dal císai následující „Nepísluší tob, pane mj, dle mého mínní, abys choval poklady tyto

dna jeden radu

onch

posvátné nádoby a okrasy chrámu Salomonova

též

sem peneseny

kteréžto

viz

vbec

— — 6.

14,

11,

—

XI.

9.

—

Reland

de

spoliis

templi Hierosolym.

pp.

hlavu XDI.

10.

Pvod, p.

:

.

N?

imamy

bo

zd

no arjadušaiío v^skujem,"

13*

prebvvajuéago

132 svta

apoštol?

svatýeh jeho

i

mou

Vnovém zákon as

mj

Nemusi-liž

úžas povznésti

není místnost poslední

veee urit

otc klade tuto velikou událost, rovnž jako na Sión. Mámet o tomto pedmtu vážné svdectví

svatých

I

tého,

císaského píjezdu

co praví u píležitosti

pokoení Židu: „Hadrian vyjma jen

šlapaný,

tom místé

na

štolé

na Siónu

jedna

poznáváme,

též byl.

kostel

všech

sedm

dm veeadla,

—

(?)

Spasitelov

as

biskupa Maximona

hoe

on

svdí

též

kamž

i

se

apotuto

navrátili;

byli

ped

sv.

nazývá ten

,

sstoupení

o

skoneném

chrám boží po-

císae Konstantina."

i

Sión dávno

bratr Spasitelv

,

— vizme,

stanm podobných,

synagog, chýžím neboli

že kostel na

svatý Jakub

Již

sv. Epifania;

nevelký kostel, jenž vystavn byl

a

po na nebe vstoupení

vidti

též

udána, vtší však

sstoupení Ducha sva-

Egypta do Jerusalema po

z

dom

ástku

malou

nich zstala až do

z

Z toho stavn

bylo

i

nalezl Jerusalem srovnaný se zemí a

hory Siónské, kde stával

hory Olivetské

s

duševní bytosl

zemskou?

výše nad bytost

Ducha

*3

J

Helenou vekostel matkou na

svatého

tomto

samém míst. a6 ) Svatý Jakub byl prvním biskupem Jerusalémské církve. V mešit Siónské ukazují též rozvaliny palác, kdež pesvatá bohorokrovem nejpr vnjší ho kostela Syna svého bydlela.

dika pod

24

vání Dionysia Areopagily žilat zde okolo

zemsky

Tuto stával

život.

na onom míst, kde turgii

pod jménem

Dle vypravo-

zde též skonila svj po-

sv,

evangelisty Jana, a sice

pro pesvatou

tento apoštol

bohorodi.u první

li-

)

držán první

byl

kostel

i

a

37

byl odsloužil.

Zde

prý

let,

snm,

apoštolský

a jakož podání praví, na

onom

míst, kde Petr v hroznou onu noc Hospodinova utrpení hoce oplakával své okamžité zapení. palácové Salomonovi

Královští

Sion zevrubn

na

Salomonov. Hrob Davidv na Sion knize Nehemiášov:

sni

v

„Stavl (Xehemiáš) hrobu Davidova, lanému,

i

k

až

Rybník (což

lež

domu

ili

zahrad

k

až

až k rybníku

i

Silných."

**)

Nehemiáše),

u

budeme mnoho se

lovských stával; o tom ale spisovatelé

„Pevnokoenným radováním

m

hory Siónské

85

) Lib.

2

') Marin. II.

Sanct.

SanytUSj

Ezdras..

ustrojennyja,

3.

ubi

16.

supra,

—

255.

v

pí-

jest

daže do

i

Silných

ili

daže do kupeli

domu Sujnych." u

paty

Siónu

llochrane krá-

obšírnji mluviti

sou), že-

I.

dm

obírali

vší ze-

apud Quaresm.

Patrm.

i

studn SHoamská

jest

kdež

velikého Krále"

mensuris.

de

**) Biblioth.

•'*)

(založeny

msto

hra severní,

grada groba Davidova,

nádrž zde podotknutá

povdíno

Nkteí

I

oznaeni

jsou

podobnou zevrubností udán

„Sozidaše (Nejemija) daže do verte-

I

ud-

s

s

tetím veršem žalmu 47:

„Blagokorennym radovanijem žemli gory Sionskija, rebra

grád velikago Carja"

II.

122.

yseja

Sverova,

133 Stanovíce dle tohoto verše položení Siónu na sever byli mnozí na roz-

V našem pak

""')

klad.

že Sión

vidouce

pacích,

„Pekrásná

Uený Reland vysvtlil chybný pepekladu žaltáe na ruský jazyk teme:

útcha

výsost,

na jihu.

leží

vší

hora Sión, na severní stran

zem,

její

„Prekrasnaja

'<

m-

žemli, gora Sión,

!

velikého krále."

sto

útcha vsej na svernoj stran

výsota,

?rad velikago Carja."

jeja

Totot jest dokonalé oznaení místnosti hory Siónské.

Vyjmouce

mešita, nacházíme celou ostatní

hroby

jsou

ást Siomi obnaženou

promnna

praví prorok Micheáš.

30

„Sión jako niva izoretsja,"

Na konci hory vidti ješt

)

msta

Jerusalémských, které ukazují meze

Vyhlídka

potokem Cedronským

severozápadní, údolím

nazývá

východní,

první,

druhá,

;

jižní,

syn Hinomových

se

ano

stínové tí hor,

po tuto dobu ješt

i

Nco

níže od Siónské brány

ku Salomonových, oblehajíce

a

msto

konen tu

Tento

Jerusalem:

udržují

osad

a

po-

sbh

trojí

bývaly sady

potoka Siloamského

vody

hory Zlého

a

a

spiknutí,

Siloamské.

mstské vnjší

u paty

tutot

mn

zdi,

blíž

cesty

ve-

bylo povdíno, tajná podzemní

jež

se nacházejí za

Betlehemem.

Nkteí vdcové

pedešlého roku v Jerusalem vojsko bašete Ibrahima,

arabpoužili

msta; posádka se upevnila v zámpi emžto byli hlavní obtí Arabu Židé; Ibrahim sám a tu teprv pestalo krveprolití. Že se

a skoro byli by

cesty,

této

sbhu

u

stojí

do vnitku Jerusalema; nejspíše skrze vodovody, picházející od rybní-

cesta

ku

Hora Sión

neb Gehenským.

doucí k údolí Josafatovu, nalézá se, jakož

ští,

)

údolím Josafatovým

hory Siónské, hory Pohoršení

totiž

chládek v hájích piléhajících k

zdí

3I

nazývá se údolím královským; tetí,

rokliny u paty Siónu jest nejúrodnjší místo v

Salomonovy,

starovkých

sledy

strany.

této

s

vrchu hory Siónské jest pekrásná.

s

Ii vrchových roklin:

vný

nkterá místa pikryta

;

v rolí.

„Sión jako pole orán bude,"

vstala

pak

a

zíceninami, jiná hubeným pastvištm, nebo skopána k nasázení

a

anebo

oliv,

ormínský kostel

malé prostranství, které zaujímají

to

se

zmocnili

bylo nkolik dní plenno,

pikvapil

z

Jaly

takovéto podzemní cesty nacházejí, potvrzuje se vypravováním Josefa Fla-

jakož jsme

via,

povdli

výše.

S hory Siónu vrátili sme se do Jerusalema touž bránou Siónskou, ale otoili sme se v právo, podlé zdí mstských; jsout s této strany maleb-

n

porostlé

se

dostati

kaktusy až

a

betanem.

do samých stílen;

Po náspech povstalých ze zícenin, s

výsosti

tchto

tolikrát

již

znova vystavných zdí bavil sem se dlouho touž skoro vyhlídkou, jako Siónské,

") *°) 3I

rozjímal

i

Hagr.

—

) Toto

sem

se

srdcem skormoucenvm o

Relandi Antiquit. Sacra veter.

3, již

12,

Jerem.

26,

Hebraeor.

18.

Groben zaznamenal pag.

187.

mst

1741.

pa<

lze

rozboených s

a

hory

velikého krále,

134

kamenu oboru zemského!

o tomlo úhelním se

již

na

nm,

jaké stkvlé novozrození

i

ných základech!

Kolik medle pokolení roztíštilo

vznikne asi

na jeho nepohnutel-

....

II.

—

Žiilovská étvrt

ma

Žalái

-

Anny.

i

Rybník

„Sluchem srozumíte,

budete

uslyšíte

lidi

Navštívili

m

nebyl

sme tvrt hebrejskou. sem ješt ani jedinkého

israelské pebývají mezi

onmi podzemními

cm

v

Siónem

oblouky,

asech Salomonových.

zdá se, že v Jerusalem

mén

se

)

nejvíce

ale

jest

Ve tmách tohoto

njší.

Jerusalem

v

n ibo

sich.

již

9.)

asi

jak se zdá,

ve své

i

nho

u

se

Hebrej ukrýti

hledí v

Poet

a

jejich

podzemí neuhasínají lampy

ženské

národ

tomto

se,

tak silná

akoli Židé vtším

vyskytuje,

starc

ženštin;

za základy palá-

sloužily

tvrti

jejich jest

pohlaví

jest

ped

o

dosti

ve-

mnoho el-

knihami Sla-

rého zákona.

„Doposavad, když tou Mojžíše, píkrov

leží

na srdci jejich."

Když

nkdy,

jdou hit

padají

„Do nyn,

i

'-')

pokrývalo

unaveni neustálým zápasem

celí

aby

na tarasech

zrakové

jejich

s

stídav bud

dv

bán, horu Golgotu

kogda itajut Mojseja, na

pravdou písma,

byt

bídných

ležil

" srdce ich

které je stíhá, vy-

svých erslým okáli vzduchem:

na Sión,

bu

chrámu, od nichž oni od obou stejn jsou vyloueni; od pohledu na

ostiujíci,

kde

na

horu Salomonova

za to ale odvracují se jich

oekává spíšení!

mravním smyslu národ onen, o kterémž mluvil Ježíš: „Zpytujte písma: nebo vy sami „Izsldujte pisanija: ibo vy sami

Zdaliž to není v

]

')

Podlé Gerambova výkazu 4000.

*)

Pv.

pr.

žit."

II

:

—

Conf, otovic'. pag. 324. „No daže do dnes, vnegda letsja Moysej, pokrývalo na serdcé

Kor.

3,

14.

15.

"

Nkdejší vládcové ze-

potkal.

dílem jsou emeslníci a na bazaru obchod vedou. liký,

n uvidíte, (Isáij. 6,

když zahlédne cizozemce. Dychlivost po zisku, která jest,

i

i

oami smo-

ogrublo serdceljudej

G, 9.)

žida

uslyšíte i

Morií v smradlavých lepencích, anebo

a

ježto,

Ano

trt budete,

Nacházeje

i

pod

uiazumjete,

tchto/'

(Isaiáš.

Joachi-

„Sluchom

ne-

neuvidíte, nebot o-

i

hrubélo srdce

msíc,

i

Dm

BfeíJresifl.

hledti

ocitne

i

—

Petra,

sv.

I

ich le-

135

n

domníváte se skrze ný

;

svdí

tat

;i

dumájeté rez

3

„Sluchem

uslyšíte,

hledli budete

)

nesrozumíte;

i

„Sluchom

i

Nebo

neuvidíte.

i

oima

se,

aby

i

;

trudom

slyšat

urazumjete;

n

i

uvidíte.

Ijudej sich,

oi

i

uša-

i

svoi somknuli,

n uzrjal oami n uslyšal náami, n nrazumjut serdcem, da n obra-

i

i

i

toby .Ta iscélit ich." není ten samý národ, jehož obliej

Ijalsja,

tlesném smyslu,

v

i

s

da

i

neobrátili

jich. 4 )

a Já abych neuzdravil

Ano

ušima,

neuslyšeli

a

nesrozumli srdcem,

mi

n

i

budete

ogrublo serdce

Ibo

i

uslyšíte,

oami smotrt

i

ohrnblo srdce lidí tchto, ušima tžce slyšeli a oi své zamhouili, aby neuzeli

tml žiz vuuju Mn."

nich

a oni svidteljslvujut o

ne onen, o klerniž Isaiáš praví

zdali

oima

Mn."

o

v-

život

míti

zdaliž to

vykreslen jest na vkoletých zdech stobraných Tbeb, více nežli

narozením Krista? Nikdy nezapomenu na

mne pekonalo

kterak

to,

ped

let

lišíc

podivení,

když sem, plaze se po obrovských zíceninách v Karnaku, náhodou nalezl vyobrazení jednoho

egyptských Faraón, an pošlajuije království Judovo v

z

mocnou patou

Hebreje, ležícího pod

zevrubný odlisk národu židovského

neml lovk

Jakž by se

te

vyvoleného,

rozumli,

národy svta.

podmanilel Israele sám

Tam

skolen.

jest

melkoezbách

tchto Israelit nalezl

ady

„I stalo se

Roboamova,

l.

že vytáhl

j.

Domu

nova

3

)

4

)

Pv. p. Pvod.

:

|>i.

vidti.

jatsja,

5 )

III. i

:

i&clju

i

Král.

naše

pisanij,

14.

Pulov.

Mn."

o

„Sluchom

Utolsté

ho

.

národu ješt lim,

stn aspo

jižní

žijí

Champol

že

se zmínil.

pokolení, u jednoho hierogratický

štítu

carstvujušago ili

na Jerusalim

i

sokroviša domu Gospodnja

i

carj Jegipelskij

sokroviša domu carova ...

.

uzrjat

—

jako

i

vnese ja

Mat.

po Egypte

13,

a

v nich

oe imate

i

sich,

Ijudej

Viz

mnité

i

i

ušima

14.

razuméti,:

ušima

II.

i

tjažko

ušlyšat,

vécnyj

zrjašce

uznii-,

i

:

tn

sut

i

slyáaša,

serdcem

i

oi

i

ne iraate

svoi

urazuméjut,

i

sméobrat-

15.

Champollion.

Xubii.

život

iméti

3'.'.

5,

oima,

,'ii.

vy

Jan.

uslyšíte,

serdce

ich."

£5

nestává; hrdý

vo Jegipet."

„Ispytajte

da ne kogda

zíša,

.

vzja vsja

do Egypta."

gvidételjstvujušóaja

nho

na náprsním

Sešok)

Hospodi-

domu královského

poklady

i

a odnesl je

s

dležitá,

Roboama, vzyde Susakim (Sesak

Susakim (Sesak)

vzav všecky poklady

ad

v

stáli

velmi

„I byst v léto pjaloje

neb Sešok) král egyptsky na Jerusalem, i

a

král židovský.

pátého za kralování

léta

stejným od Moj-

více

její

israelských

starožilník

osudu tohoto

obrovské království jeho

i

vysvtlena

jest

Karnaku na

v

uený

týž

Judaga Málek,

On

synové pošlapaného od

ale

Farao Sesak vlee za sebou celé

nápis:

ástky

že hoejší

a

asu

jest

sluchem uslyšeli a

zniení

nejhlubšího

z

Naše plochoezba dostaten

o velikánských

lion

z

povstali

od

již

tváe zem,

s

promny.

bez

poád

uzíti,

Škoda, že dotená plochoezba, tak

pozornosti Champollionov,

seteni jsou

oima

kdyby chtl

který,

a

mohl by

srdcem prvními ušla

do rozjímání o tajemném

zabrati

osob

ísraelity

as.

našich

z

i

zavrženého národu, který zstává

ale

po tuto dobu,

až

žíše

Obliej

podmanitelovou.

123

—

Lettres

125.

sur

V

Egypte

et

la

Nnbie^

136

A

ná

ní

<>d

ísli

plochoezbou,

jest

nežli

—

já.

jižto já

výkresem a po-

bedlivým

onm,

zachovanou, vzácnou djepisnou desku

vku

znají,

Blíž židovsko

•Svrian,

tvrti,

Tomáše,

sv.

pišel apoštol

mu

vyobrazena

Hebrejove mají zde modlitebnici

a

kteí

\ (ct-

dum poho

pro své poutníky.

-linský

domu

událost

Vynasnažil sem se posloužiti zvdavosti

tuto

dali

práv djepisná

tato

nalezl.

;\

nmžto

v

svatého

cbariáše;

na

otevely

ped

když

Petr,

se

hrobu blízku sv.

cest

aa

dále

dum

lio

chová

poukazují

vidli

ormínskému

k

Marie,

angel

z

velmi na

žaláe

pozstatk)

Petrem, když

ho

ukazují pozstatku

kde

ktitelnice. stával

železných

vedl angel

Tni

vysvobodil.

byl

starovká

místo,

klášteru

kamž to

matky Jana píjmím Marka,

le

dm

vral,

kastel

Na cest ku chráspravedlivótip

ježto

žaláe.

jesl

-~

samy i

se

kazovah'

2al>\l\

mn

137

na

dveeje

dosavad

zachovalé tud:

Zíceniny žaláe jsou

brány.

vku

XVII.

konci

býval

tomto

n.<

nedaleko

též

skuten

mí>té

od-

nhož

do

žalá,

V jedné ulici hebrejské tvrti znamenal jsem požidy zavírali. •) zstatky mostu nkdejšího Jerusalema: ohromné kamenv, jimiž ulice pokrv-

zvlášt

ta

bezdn

jest,

na

pozornost

sebe

.Terusalém tak málo hmotných

kameny,

dnotlivé

starožitností

>\\

z

tolikerému rozboeni,

ušlé

Vbec

obracují.

nalézá

ale

fcpasitelovvch,

vzácné jsou

Pedchdce

as

z

i

sky bazar

Heleny:

sv.

nkolik podloubí,

jest to

Tento kostel

tržišt.

NeJana

sv.

mst-

v nichž jest nvní

stedek jeho

byl do kíži- staven;

je-

i

drahocenné.

a

daleko chrámu Hospodinova hrobu spatují se znanjší ostalkv kostela

v

se

že

tverený,

bvl

kdež tvero oddlení ve zpsobu kíže celý kostel zaujímalo. Toto stavení nazv-

domem

vá se též

dom

tomto

budov

Zehedéa,

podotknouti

dlužno

má

kížovou cestou bžící, obrácení

tech

se

na

svj

zetel

mnohými

bylo

písteší;

boz

Odtud jestupujícr brán, spatíme po levé Antoninské bašty

skrze ruce,

téhož

sám, pak

knížata dále

ulici

chází

boží.

se

stantina;

dlit

obrácen

léta

r

v

Kížové

mešita

pítele.

nové zde

tt

7

beze

) Groben.

) Orat.

de

ovímu

proti

pag.

tuto.

k ké

a spojiv

ke

Antonií,

tvrzi

je

v

podlou-

je

ímského

cli

nkterý as Herodes

ní

a

s )

led

rovnž

kostely se

v

t.

el-Salaie

kterouž

žen

se

pobyti ili

se

as

z

vyšší

na

virg.

et

lib.

) Nvní jest uzaveno,

dm

jeho

tomto

co praví sv.

tím,

Heleny

nižší,

a

i

a

býval

Kondlouhá

všecky

pístupy

klenuli v den

narození

v.

Vypravovali nám, že

miste,

a

že,

když tuto

mešitou modlitby nazývali, moslemí-

zdržovali.

149.

nativ.

3

sv.

úplném zpuštní;

nicmén starovká dlouho

vidli

Toto malebné stavení na-

život.

což shoduje

pochází

nachází

na levé stran

též

nábožnými zavznívají chvalozpv

nemže

všech

rovné

místem, kdežto stával rodinný

IV".

Fidei

orthodox.

c.

XV.

—

urát.

Virg.

8

Oví

ili

Tato pevnost vvstavna bvJa stavení,

toto

Pebývali

rybníku,

tento

vlastn ve dva

mešitu:

moslemínka bývala,

cesty

rodie skonili svj

hustou trávou;

blahoslavené pann\

žádná

nemocnici

též

sousedstvu Pilátova zámku, pozstatky rozvalin

chrámu nazval

Kostel

se

porostlé jsou

Jeru-

i

zídili

samém smru,

tom

svatí její

i

pošikmo

Damascen.

Jan

na

knžská. v

Tu

on

s

le-

kiestan na svobodu pronábožný císa máti jeho mezi

tenkrát

zíceniny kostela byzantského slohu, nad

matee

stavení,

zárove prvních

kdvz

Velikého,

v

Helenv

tohoto ulici

V

že

to,

sv.

množství

Herodes obnovil

jména, svého

triumvira

Nco

v

na

za

as

ustanoveni.

správnji Antonínova zámku.

ili

Makkabeje.

zdmi Salomonova

bím se

veliké

bohumilými ústavy

jinými

od Hirkana

císae Konstantina

víru

obrátil,

puštných oslaveno

chrámu,

samé

to

mají

i

ástka

netnocmee.

ili

podnes

Jana.

a

Z pozstalých od

Hospodinova

od až

Jakuba

narodil.

hospitalu

východu

k

se

nacházejícího

salem

otce apoštol!

Jan Evangelíka se

sv.

aby se obnovil kostel tento.

14

1.

de natali

m Popedí chrámové kížové

od

jde

se

híšné

se

ženštiny,

poala sama

poctil,

byl

nohv spasitelovy panenský

opt

dn kovím Obehnán

kamene.

mstské

Za

as Oodefridových

Fari-

umývala

kajícími slzami

a

stával

tuto

Salomonova chrámu.

Zevnitní ohrada mešity

O

Jerusalem

„Jest pak v

mešit Omarov,

k

ulice

nádrž, která

Jana pod jménem

ráznými staveními oteven

dvou stran

se

v

í

h o

nOví

r y

b n

hrany

k

í

se

strany

zaujala místo

k vodojemu od

pilehá

jihu.

evangelium

v

jest

a.

„Jest že v Jer usáli

'

tesaného

z

jest

kterážto

takovou zevrubností udána

s

blízko

právo hluboký tverohranný vodojem, po-

v

nkolika stromy; veškeré boky jeho jsou

i

kudvž vede

zdi,

Totot jest ona sv.

na

Povzbuze-

)

veeadlo Simona

i

svých,

9

uliky na kížovou cestu a došedše až

te

z

ku brán Getsemanske, naleznete na

híchu

svými vlasy.

a otírala je

již

u prosted rozvalin.

klášter.

Navrátivše se

rostlý

Skoro

evangelista Lukáš zprávu podává.

litovati

kteroužto

ulice,

udalo se ono pohnutlivé obrácení

a zde

Fariseje,

na milosrdenstvím Ježíšovým, že pítomností svou seje

—

jedna bídná arabská rodina

nám

o níž

úzké

do

jest

zazdným vratm Herodesovým.

k

dum Šimona

stával

Anny obráceno

sv.

pebývá

konci této uliky

Tuto

n

cesty

m

Ovich

u

vorot

Bethseda,

kupaljnja, nazyvajemaja po Jevrejski Vi-

pi kterém bylo patero krytých chodeb;

thezda, pri kotoroj bylo pjat krytých cho-

rybník, nazván)

dov: v nich

veliké množství neduži-

leželo

v nich

hebrejskj

boljnych,

vých, slepých, chromých, vyschlých, o-

ekávajících

hnutí

Pán jistým asem i

kalil

vodu.

a

nebo Angel

vody,

vstupoval do rybníka

kdo prvý vešel do

po zkalení vody, uzdraven býval

.

v kupaljnju

!

." l0

Podobn na to podloubí. Vbec má se za sedním, již pohoeném slavení, i

kto per-

stran,

jest

.

.

.

."

pozstatkem

onch

pli

stran znamenal jsem sledy takových-

severní že

lo,

i

onuju po vozmušenii vo-

dy, tol vyzdoravlivat

Dvoje podloubí, ježto vidli na západní chodeb.

vozmušéat vodu,

J

|

krytých

i

vyj vchodil v

)

vody; íbo

dviženija

Angel (iospode po vremenam schodit

!

nho

chromých, izsoch-

slepých,

ožidajušéich

šich,

množestvo

lézalo velikoje

i

všecka loubí, jež vidli jest

v

sou-

ohrad mešily Omarovy, pináležela k chorobn ili domu milosrdenství, nazvanému hebrejsky: Bethesda. Tímto jménem se nazýval rybník. Jest to nepochybn stavba hebrejská z as Davidových neb Salomonových. Nádrž má 150 stop délky a 40 stop šíky. Hloubku jest tžko udali, proto že jest kamením zavalena k

pilehajícím

i

i

zasypána.

9 )

)

— —

7,

Jsoui

1.

5,

1.

Jevrejski,

slepých, vsjáko

— —

pak stny rybníka podle

Pv.

Vilheida,

chromých, Ijéto

pí\

„Jesl

:

suchích,

schoždááe

vozrnušénii vody, zdra\

vo

že

pritvúi

pjai

v

Jerusalíméch

imúéci.

ájušich

kupél,

hjvo.se.

s

i

.

.

,"

skoumání Chaleaubriandova ná-

\

léch

dviženija

óvéaja i./.,-,

i

jáže

glagóletsja

m&óžestvo boljášdfcb, Angel

vody.

vodu:

kupél,

íže

bo

pérvéje

Gospodea na vlazjaée po

139

zpsobeni složeny: nejprv

sledujícím

kamenu svázaných

velikých

jest vrstva

ze; potom

shntená vrslVži drobného kemení, omrskaná vápenitou látkou. Znamenali sluší; ze všecky tyto vrstvj Vápenitá vrátá obracena jest k vod. nébrž kolmo. neleží vodorovn, skobami,

železnými

nimi

za

pipomenouti,

Dlužnot

píirn, ponvadž

cihlová

nádrž

že

nazývala

lato

oví

bf á'vh'í neb !

se

pinášené do chrámu Salomonova naped

obéti

umývaný bývaly. Kdykoliv jsem k ovcí brán pišel, sob odpoinul na brleni toho spásonosného zdroje.

jsem

zastával

Vyschlyt

té

z

její

vod

státi,

bych

v

uzdravu-

.sice

vody, však božský hlas:

jící

„Vsta, vezmi lože své nepestává k životu

a

kísiti

chod!" 11 )

„Vsta;

|

vozini odr tvoj

chodi!"

i

nemocné lovenstvo.

XVIII. Mes

i t

— Mesita:

Omarova: el-Sacliara.

a

(Chr á m

—

Salomonv; „Uiteli

!

Cli r

á

ni

Hromiiíii.)

Pohle, kteraké

kamení, a jaké slavení

!

.

.

„Uitelj

kamni

.

jemu za odpovéd: toto ohromné stavení?

Jisus skazal

vidíš

vidíš

,,Aj,

zanechá se vám

to

Toto stavení,

let

ped

n) J

)

Púv. p. Pv. p.

) Púv.

„Vostáni,

:

„UítPlju,

vidiši

razorítsja." 2

p.

moi

i

li

sija

Mar.

13,

i

?

tak,

*)

Marka

1

3,

ostavljajetsja

vaš pust

(Ev. od

do nhožto se postupem nkolika

!" 3

,2.)

vam

)

Matheja.

vk

1

23, 38.)

s

oblieje

pokladové ce-

po zemi sbíhali, rozboeno jest od Nabuchodonosora

Chrám Salomonv obnoven

narozením Kristovým.

:

jemu:

ot

sledové pepodivného chrámu Salomonova seteni jsou

lého východu po

600

kamné."

„Se,

dom (Mat. 23, 38.)

.

ne ostanelsja zdéš kam-

(Evangelie

dm

.

ogromnyja zdanija

sii

nja na

váš pustý!"

i

.

!

jemu v otvt

Vse eto budet rozrušeno

(Mar. 13. 1. 2.)

zem.

Posmotri. kakije

'

kakija zdanija

i

Ježíš dal

Vše toto bude rozrušeno tak, že nebude ostaven zde kámen na kameni ..."

Ano,

el-Aksa.

vozmi odr

tvoj,

i

viž kakavó kámenije velikaja 1.

zdanija;

Chodi." i

Mar.

2,

kakova zdanija.

ne ímat

ostáti

zdé

byl

napo-

9. I

otvéšáv

kame

2,

tentýž,

14*

Jisus

ece

na kameni, íže ne

140 tom od Zorobabele, a konen okrášlen od Herodesa Askalonského. Týž poslední chrám byl onen samy za dn Ježíšových, z kterého napotom po do-

pedpovdní, kámen

Jerusalema od Tita nezstal, dle jeho božského

bytí

Salomonova chrámu vytena

kameni. Místnost

bravní

na severu nacházel se

rybník; 4

hory Morie, na nížlo vystavn byl;

se

Hora

chrám

horou strou-

Jerusalema

sírany

jižní

s

pojat jest

s

mstskou ze.

v

soko nad Jerusalemem, led však se luze ponížily, protože stední

msta,

nkolikrát rozboena

byvši

Stny Siónské dosahovaly hora Moria s chrámem kládo se

proto

stavení

arabské; zaujímajicí

ma ímskv

Pantheon

tou

as

tak

9

jest,

se

5

Ma. II.

:

13,

) Robinson.

) Mejr )

1

ach

po tuto dobu.

je

Omaiovy,

že

Mediné

v

co

ed.

již

a

3,

1.

Biblic. !»'.

Vntiq,

Din.

researchesi

Zun/, Hehr.

Hist.

p.

I.

424

Benjam.

in

nemohl

nalezli

nevrné b\l

Tudla, by Asher.

Jerus.

Fundgr. des

—

Orient.

Španlský poturenec Don Domingo Badia

—

i

na

výjesle

Ah

Beje

a

orientali-

jen

II.

nám vsak ne-

moslemi pské

\

Robins.

Leblich.

prosted-

eznámi!, ze od samých

pepojena ale

pod

výpravy

nieho

popsání

cestovateli

mešitu Omarovu;

7.

jedna ze

jest

Evropan

v

— 42^.

of

ona sekt

[navil: „Nej-

kestanm

jest

vliv

Mekce.

v

asu Bonapartské

znamenitém

navštívil

a

Náležít

velmi seslábla,

náta

honosí se

aby každý mosle-

-Šach ar

kdežto

ást mešity Omarovy.

IBltí

\>

jakové

místo,

sám Mahomel

byl zastával,

moslemínská

byl,

Sión.

za

i

slující,

3.

apud

) fteland,

9

-

Omaiovy

akoliv za

popsaní jeho. Šlechtina Bolzoni,

Paralip.

) 1'arclu

i

\lada

a

považován

probhla ovšem roku

)

samé

lo

inešily

východními obyeji tak dokonale

s

šejka

za

dostalo se

)

I

skála el

a

Povidajit sice o Burkhartovi,

)

který

Francouzm Ano

vnitku mešity

o

poskytuje.

3

a r a

že

do mešity

Pístup

proti

doslal.

silnv

Povídají,

Sidney Smith,

zakázán.

lam

ku, aby se

A

východních

vydání koránu svého,

let

Jerusalem;

jest

se

stavitelství.

v islamismu.

svt

všemožn moslemín^

stovi,

za prvních

ráje." 8)

pozemského

Arab

budov

vy-

vtší ást

a

mešila Omarova, krásné

veíikolepá

I

nejpednjší

svtjší místo na

nevíme

písm svatém akdy

v

led

\

trestem smrti

Ob

hradeb Salomonova chrámu, a

modlileb svých obrátil se k mešit Jerusalémské.

Haniíilské,

chod

ad

>

do

Jerusalem, R - s a ch Omarova >amou proslulosti na východ, jako

Mabomet pikázal hned mín v

se

klassi.kem

\

Vfešita

itkoro

')

míst obnovena, velmi

na témž

až

)

Na tomto posvátném miste vypíná

skal

opt

i

8

vyvýšila.

)

slraní

Sión, panovaly druhdy, dle zlvr/.ovaní hebreje Parchi,

i

3

pes

spojena byla

íMoria

Až dosavad ješt \idti

hu Tiropeon nazvanou.

ve sva-

Olivetské;

krytou chodbou, nazvanou Xyslns, jež vedla

a

pozstatky oblouk tohoto mostu, kléry ted hory, Moria

konil

jihu

na

na západ noslává zetelných ped-

ale

)

na

mohly uriti hranice jeho.

které by

Siónskou moslem

tyto

hoe

Východní strana chrámová obrácena byla k

tém písm.

mtu,

se vší zevrubnoslí

jest

400. ihid.

rychlosti,

salv,

pon-

141 vadž

Co

nesprávné.

la

Richardsona,

kléry

Geramb,

otec

jemu bajky

mešit

této

cokoli

nacházeje

o

zajisté jest

pede mnou

byv as rok

kamenu, visícím

vyato

se

Jerusalem,

v

zpsobem kámen

kterážto

hodinu

dftikftti

P"\im svého

mé

nenudil

rfejpn

požíval

posledníkrát

nho mne

m

mn

se

docílilo,

i

—

udá-

mohl

býti

tomu

a

do Sýrie,

*érné.

pebývám vtam*e

náklonnosti nejvyššího

Nwbie

/.

mezi

a

Ka

^vnioMa.

pistup

za je-

alespo

bttde

s«

jiný

>in

-etkal .-

nim

se

psaní

zvláštní I

ním

s

sem od

obdržel

mi jedno

Mehmeta-Ali, do Damašku.

zeli

píznivé okolnosti,

ponvadž sem

\»ak

mým rozlouením

;

Lisú

Šerifu,

sem

nazvanou el-

druhou,

i

Oíslování pesvaté Boho-

zevrubné,

býti

Ljugamelja

p.

ped

doporuních

Syrskému

zvlást

sdlené

vyvracuje

upevnn

tento

-Šach aru.

ipátení cest

své

Víonfalut,

»

nkolik

pašovi

k

Tyrské-

Vilíma

hradbách Salomonova chrá-

ve

v podrobnosti,

jež

aeai skri

východu Mehmeta-Ali;

el

nemže

arcii

vniknouti

um

mešily,

starovkého kostela

píležitosti,

o

Egypt

v

Omarovu

totiž

povstala te

Popisovaní

rodiky.

ob

ohledati

píležitost

nacházející

Aksa,

u muteselima Je-

popis

.

ml

Já

mu

.

.

lékae

Nejnovjší cestovatel, Irapista

>\o domnnky, jakým by ke stropu, aby práv lakového klamu svtlového

podobno.

doce-

též

mešile el-Sadiara prost ve vzduchu,

v

asi

vá

jest

jest ze spisu

ve služb

se

postaitelný.

není

avšak

povdla,

ni

o

vime,

jistého

vidl,

potají

ji

flogera,

otce

a

o

všecko,

a

Ze starších popisu nejlepší

ru»alémského.

ho

pojal,

strach byl

ji

udaly

pro

se

práv v tom ase, když ja v JerusalePasa k odvádní branc, a rozbil stany své

nebot

pebýval, pitáhl >em Seril

ped mým píjezdem do Jerusalema zapoal krajan múj S ... ., mn ponkud známy, který též ml vzacna doporuení od Mehmeta, své smlouvání s vladai Jeruzalémskými, by mu na ruku dali pede zdmi mstskými.

prostedk

píhodných jili

sme

v

pri

mn

nacházel,

slal

spatení

k

k

mu

pnuikazal pašovi

na

Uniatovy

mešily

;

píjezdu

po

Dragoman našeho konsula nám lóhltohleéd nejvtší

svou peci

jedno

leženi

r)o

Již

\

pivítanou

spolu

6

listem

<-d

Jaf,

v

službu:

mém

spo-

kterýžto já

se

ho po-

Mehmeta-Ali,

pi-

že ja sám budu míti sem od nho nejzdvoilejší pozvání. Druhého dne okolo poledne odebral sem se <1<« jeho leženi s dragoriidriém svým. Hned jak sem zamíil sem pim' za Jafsfcou bránu vyjel, spatil sem stanovišt Arabu, l pašovu jina, než ja-lanu. polomsícem ozdobenému; nezdálo se

kázav, s

aby

ním:

i

potš< m. seznámiti se

na zejli

vyídil,

obdržel

i

mn

i

koby ch vidl žujíce se

ped

sebou výjev

osvobozeného Jerusalema.

z

k stanu pašovu, spatili snie ho

u

obrácen k východu vykonává svou polední modlitbu,

když pak sem znamenal, že

kon,

a

nedojeda ani až k

již

i

uhnuli

sme

rikaty neb poklony ukonil,

-ve

samému

stanu,

sem

již

s

ním samým se

vzájemných zdvoilostech všedše do jeho úpravného píbyteéku, se na bavil

dívané.

Hned

i\<\

to

bylo

dýmkami

otázkami o Rusku, zvtšoval

Pibli-

vchodu na kolenou kleícího, au

a

co nejvíce

obrátil

sem

setkal.

Po sme

rozložili

kávou posluhováno.

poet naších

se stranou;

On mne

armád, vyzvídal

142

mé mínní poal

lut

Egypt,

b

zvlášt doporuil:

jmeho

a

mn

nabízeti se

odpovdl sem,

i

zvlášt

cestováni týkají,

ním velmi pátelsky

mne

v

mu

všeliké obtížnosti

odmršlní

svésti

k Šerifovi

zejm

že

ale pál,

i

list

na,

že

n;

na

to,

jestližeby

dovolení k na-

dcagomanem,

nebezpeenství, která

vyplnním

s

ped-

a

naší žá-

ustanoveno,

tedy

nám

budoucího

že

l»y

v

listu

duše moje žádala,"

pi tom nás ihned

ale

abychom evropský svj

prosili,

psobení ruského jména.

služebníci

a

nás

z

moslemm

ješt

S....a

Nkteí

dva

se

a

6....V

byli

uplna

z

podoben,

ledy

po

zajisté

vysloužilá) vojenská

byl;

to

já

arménský župan,

specii

—

a

musí zstali venku.

mj

pres

mé

na hlavo

mén

.evropský

odv

místo turbanu neb

Naši lide byli

Eurážka.

mé-

a

pak naši dva

E....V,

však byl—li kdo

obleeni;

orientsku

ten výsledek

uritou hodinu,

v

mimo mne

Shledalo se nás

cestovníci,

ruští

sme za

povinni dostavil

ragoman svil nám píinu, pro

kavas.

pehozen byl na fesu sedla moje

Kavas

zapovzené inešil.

se odebrali k

soudruha

kroj

Nikdy ješt nebylo pikladu tako-

véhoto skoro hradního dovolení, a bez pochyby

velmožnemu

ranním jitrem odebere se

dne

naízením na imana mešitv Omarovy ve jmé-

s

ponkud pod rouchem východním.

my

Mehmet-Ali

se

mého soudruha skoro toho samého jest obsahu, neustoupil doléhaje na nm záleží, aby se nám veškeré pedsevzetí naše podailo.

nu Mehmela-Ali, ukryli

že

„aby vyplnil všecko, 6eho

toliko

Bylot

ho

mým

mj dragonm vda,

ale

byl vyjádil:

kavas Syrského pasy k

a

aby se

sem na druhý den k

nám vymohl na pašovy s

mého

se

budu, a tak sme

prositi

spojena jsou, chtl sezvati do rady všecky Jeruzalémské šejky, aby mohl

dosti

i

sem

Omarovy. Šerif Pasa mluvil sám

vštívení mešity

cestovaní,

mne Mehmel-Ali jemu

nestalo osobné, tedy poslal

jeho tajemníku dragomana svého, aby

stavovav

dragomana

Jelikož

rozešli.

ml,

oslyšeti

zámr mého

na

i

nkteré pedmty, které

že o

skrze svého

jej

se s

ems

Když došlo

více.

se službou svou, pipojiv, že

pro všecku pí-

hodu ozbrojeni.

Po stála

bylo jesle pusto.

ulicích

klenuli brány

nkdy

almužnu „Stíbra

mam,

ve

vrata

apoštolov Petr o

Minu vše bravní nádrže kestana hrozné, ježto zaujímá

pro každého

i

Jan,

apoštolských

není u

tob dám;

mne:

ale což

Moslemíni

bránu

s

ní

chovají.

námi

dal

osvtlují

Vrátný

se

s

hledl na

„Srebra

10

)

a

kde

imam,

|

zoreja, vostani

tuto

lampami

i\ás

s

šije

z

—

'"> -kutk.

3,

n)

rusky:

„Serebrq

Cliristo

Nazoreja,

ale vše

menja; no ježe

zlala nesl u

i

j

daju;

li

i

vo

imja Jisnsa Na-

chodi."

obzvláštní

uctivostí,

kterou

podivením, vida však pašova kavasa

ním do ei, která nkolik minut

dli jsme, že dlal obtížnosti,

2

j

\r

Nazarelského, vsta a

k

nazývaná

sme pod

místo, kde

jdouce na modlení, uzdravili chromého, jenž jich byl

jména Ježíše cho." ")

to

krásnými

samé

Pravilt Petr:

prosil. a zlala

Skutcích

vstoupili to

trvala; z jeho pitvoení vi-

ukonilo se

lim,

že ostavíce pantofle

6. i

nt

zolota

vsta

i

u meuju;

cliodi."

a clo

iméju,

to

i

daju

tebe:

inipncin Ji-u-.'

143

mramorovou podlahu obšírného dvora. Tato jest celá dláždna ploskami podlaha má prý 1000 stop zdéli a 500 zšíi, Vbec pak ohrada mesity Omarovy ili chrámu Salomoz bílého mramoru.

brán

ve

jsme

vystoupili

na

i

k západu snad

nova, kterýžto

nou plochou,

Nahoru vedou

rySSí jest

od sebe rozestavené,

njší,

na

a

té

se od

rovnou áru

jest

;

o

tverhran-

20 slupnu

D prosted

ješt

ní

stup

sedm neb osm

o

jiná,

této

vyvýše-

osmihranný chrám, plný stavitelského soumru.

se

založena jest na osmihranné lucern a splývá

Kuple nejistšího skladu v

jest

každé strany schody, v nepravidelné vzdálenosti

z

vypíná

již

zaujat

kterážto však

rozkošnými sloupoadími ozdobené.

a

oddluje

vyšší plochy

dále se rozkládal, vynáší zajisté šestý

mramorové prostory

této

mramorem vydláždnou,

bílým

též

nco

o

Sted

všeho Jerusalema.

díl

pak korunována

zlatým polomsícem.

s

ní

Zdi pokryty jsou

rznobarevným vzorkovním šamlatem, mnícím se v temnomodrém lesku; na mnoha místech splývají kvtinné vzory práv umlecky s pozlacenými prpovdmi koránu. Tylo husté nápisy vinou se kolem kuple, íms tlesa chrái

—

mového.

tohoto tak

pimeno

Tut všecko

vystupuje

pro blost mramorové po-

více-. Nkolik vodomet, pod hezkými bánmi na píjemn pi parném slunci lahodí sluchu svým brením. skupeninv cypiš, vavín a pomoranník dobývají se ze

dlahy tím

nadlané místy

vých plosek;

štíhlých sloupech

Po rznu stojící mramoro-

skulin

ploskách otvory slouží k tomu, aby jimi stý-

ve

psobí na

kala deštová voda do nádrž! pode dlažbou zízených. Tulot všecko

obrazotvornost,

moslemíny místo oblevy

jest to pro

i

boko zádumivém el-Kodsii kové

jejich

vnou dveím

mesity.

chmurných

za

zahladilele,

bezdn

12

—

—

samým angelem, ní

na témž.

nejednou

míst

celá pokolení

již

v

mrano

snad

již

poí-

že zra-

byl

porazil pro

hích

ped

tím

mezi nebem a zemí; kterak po

rukou svých nesou znamení kíže, okolo

jenž

pi-

„Osanna!

jménu Hospodina/'

On dobe tlesku

ví

Vnitek volno

—

veškerého

nerozpadla by se

i2

oni

domnívám,

vidl, kterak lato brána rozpadá se

asi

vznášejícím se jako

„Hosanna! Blahoslavený,

tam

se

záí se paprskový nápis:

chází ve

pi

alespo

nachází v

se

šlapou nahrnuli se vojínové;

nhož

.lát

obracují

a která

nkdy

který

Davida krále;

neveselém, pustém, hlu-

sena Zlatou bránu, kterouž oni zazdvše mstské zdi práv proti východním ) že již nejednou šedivý imam Mahometova chrámu Jisto, hodin noních vydšen byl strašným vidním onoho angela

asto

nazvali

v

Jerusalem, v kterémžto

ili

predpovzení svého pádu.

nají rozvažovali

Krása

dítek východních.

obrazotvornosti

umlecky ostínéného chrámu

tesoucí

) Bfibul-Dagaiie.

imam,

sem ped Jeho znamením

Zlaté brány

vejíti;

se

Jerusalema

povídá

sem nevidl, se

ale,

ze

Blagosloven

grjadyj

vo

Gospodne!"

imja

—

že touto branou Spasitel

—

vstupoval;

jakáž

svta

medle pevnost

!

a to

proto,

vnitek

ponvadž sem nevdl,

ten

jest

znamenitý;

že

dvojité

144 osvtlené klenutí spoívá tam

shora

jsou

skrze

mramoru

z

starovkých

na

poádk.

rozmanitých

i

nad moslemíny touto branou svj píjezd

vítz

koenno

mezi

zdejšími

Omara. kvtnou nedli. na vvchod

i3

skvostnjší než

vlády

píiny zazdna

té

otevírali

pak považována byla za bránu

aniž

ostatní,

kovéto léto

sv.

Jana.

Salomonov:

síci .

chrám

v

obstoupili

tut

v

vidíme

„I chodit Jisus

jej

Salomonovom

j

."

.

.

—

z

ta~

z

branami.

Evangelium

u)

procházel se Ježíš

„1

pístup, jakož

byla

mstskou, nýbrž

mezi mstskými

u Nehemiáše

se ona

pedsín ml každý svobodný

Do

Žide

píiny nenachází

asi

obrácená

ponvadž

pedsín Salomonovy;

vždv jen za bránu chrámovou neb za bránu

za

již

a sice na

že Zlatá brána,

takto jmenovala,

se

brána

jest

jedenkrát za rok,

jen

ji

jen proto

Olivetské,

podání, že kestanskv

bude, hluboko jest za-

slaviti

Blahoslavený Jeroným praví,

)

hoe

u

Z

obyvateli.

V as kižácké

sloupech, kteréžto na-

Ono

go.

.

v pritvor

Judei ob stopili Je-

tut

:

chrám,

v

."

.

I

Není-liž

snad ona zevnitní

to

brána,

l5

Igumen Daniel

tam vidti?

sloupy, jaké až podnes

snad

a

nazývá

Flavius

kteroužto Josef

která se vyznamenávala skvostností svou

Korintskou,

i

takovými

též

udává, ale tato brána,

J

Davidv (což jsme již prvé byli povdli) starodávnímu To samé stvrzuje hebrejský spisovatel Paeni na poJerusalemu pináleží. ,c átku XIV. vku. ) Nedaleko Zlaté brány ukazují moslemíni v mstské od

rovn

jako zámek

východu na

uhnuté

jih

kámen,

veliký

zdi

že

pravíce,

prj

nkdy

Salo-

k

monovu trnu pináležel. chrámu postaven jest mramorový \odojem vkusem mršily el -Sachara. Mat vodojem obloukové jeho peklenutí potež podobu osmihranníka jako mešita sama též na dvou do kola bžících apalékají dobnou kuplí, jakážto na mešil jes,

dveím

východním

Naproti

umlec

obzvláštní krasy;

ídil se

:

adách

místo

Toto

sloupu.

korintských

štíhlých

hunem

nazývají

nebo

soudní stolicí Davidovou. My Džinna,

e

t.

dvée

j.

ráje.

modlitby; východní pak

Charb, dvée temné svtlo, valo na

padající skrz

dvée

Jižní

Babul-Daud

Klojíl

vojny.

severní

skrze

el-Sachary

do

vstoupili

ili

ty

všecky podlé

rznobarevné

pedmty neobyejnou

Dv

ježto

vk do

slojí

Babul-

Babul-k blja,

Davidovy,

sedmi

Bklo

tajemnost.

dvée,

nazývají se

a

a

byly

oken

kola

zapadni

práv oteveny; kupelmYh,

stojící

15)

i^

Parchi

ša

io. ze

23.

57

—

Pv.

ludeje

jegó

Btr .

Francos.

per

Dei

— —

'»)

—

bj

pí. .

.

:

."

pag. .1

—

5

i

">

."

Hsus v

—

>8,

58. Ashei

II.

397.

por.

str.

ZAA.

cérkvi

v

pritvóré Solomóai.

z

zajisté

se ze z

','.

choždáše ^Ir.

rozlé-

ady sloup

rzného mramoru s pozlacen) mi nadhlavk) nesou stropní loubení; ty Pmií ada, skládající pináležejí k budovám nkdejšího Jerusalema. 16 sloupu a 8 pilí, jde kolem podle stn, a druhá ada, záležející

•3) Gesta

d\e-

Babul-

01

15

H7 sloupu

i

4 pilí, nachází se zrovna

kroej

vypotení as 83

pod základy kuple,

nehrub vysoké vyvýšenin okolo ohromného kamene pozlacenou míží.

Délka

loví.

menší; výška ale nedosahuje velkosti

mu; celý východ má k ní hlubokou uctivost, ma: el-Gadžara S acharal-lach. Hrubá zaazuje

konalosti arabské stavby

obehnané

skály,

ili

Tato skála

mého

postavena jest na

prmrem

celým

skály jde

této

a obnáší dle

ada sloup

Tato druhá

dokola.

šíka

kuple;

jest

svatyn chrá-

jest

a po ní nazývá se

i

mešita sa-

hmota uprosted samé do-

tato

na první pohled

každého

vstupujícího do

mešily.

te panuje u Jeremiáše;

Odvratme, možná-li, od sebe myšlénku bohaprázdnosti, která

Cteme

na onom míst, kde jindy svatyn svatých stávala,

dm

sem

„Opustil

ddictví své;

sem

„Ostavich

duši

janije Moje;

svj, opustil

sem rozmilou

dal

svou v ruce nepátel jeho.

Pipomeme sob

Moj, ostavich dosto-

dach vozljublennuju dušu Moju v ruki vragov jeja."

l7

)

píbhy,

veliké

dom

—

ježto se zde byly udaly:

Na

tuto

horu pivedl otec mnoha národ, Abraham, prostomilého synáka svého Isáka

bohu na obt. Sem

humno

bylo

nejskvostnjší ve

svt,

byl Ježíšek od božské

meona.

nebes angel zhoubce, aby pokáral Davida. Zde

sstoupil s

mlat Ornana

ili

v

Jebuseje, kde napotom vystavl

nmž

matee

míst vystavn

odtud poal on vyhánti

nazván

byl,

obchodníky.

Salomon chrám

téhož chrámu pinesen

od staikého blahovslitele Si-

své, a pivítán

Kolik nebeských ponauení vyšlo tuto

jenž na tomto

Do

archa úmluvy.

stála

jest

úst Spasitele

z

od

svta

nho domem

!

Chrám

otce jeho, a

Zde posléz opona chrámová roztrhla

od vrchu až dol, jak mile vykoupení svta vykonáno bylo

se

V

kádi, nazvaný Džimaleddin, vídal v s vínem na kámen el-Sachary, dokud tam ješt nebyla vystavna mešita. Jest pak podání, že kámen ten sem penesen jest z Bethelu pi stavni druhého chrámu, toho totiž, který knihách orientu

stoji

psáno, že

jistý

Jerusalem kestanské knze pinášeti nádoby

i

za

stál

asu

Spasitele; že na

snách ukázal nebeský žebík; tvrdit

i

nkteí,

od krále

nm

odpoíval Jakob, když se jemu ve

upevnn

že

Omarova

za

as

Omar, opanovav Jerusalem

mohl vystavti chrám, a patriarcha lomonova chrámu. 19)

17)

19

__

) Jac.

úmluvy;

ano

kižáckých kostelem katolickým, a ká-

oltá pi konáni služeb božích.

18

Arabský djepisce Elma-

)

a poctiv dlužnou

hrobu Pán, prosil patriarchu Jerusalémského, aby

18

byl stánek

že archa

mešita

sloužil za

cin praví,

na

že

sama uzavena byla do téhož posvátného kamene Israelského Josiáše, pedvídajícího blízký pád msta. Skoro celých

sto let byla

men

kamen

tom

12,

uctivostí

Hist.

1080.

Vil].

Tyr.

Saracen. L. B. Elzev.

chrám

ukázal místo, kde

by

jemu poukázal na posvátný kámen Sa-

7.

de Vitriaco p.

) Elmacini,

že

mu

p.

748.

1625.

p.

in

Gesta Francor.

33.

15

148 S jakou

poslouchal sem slova obtníka

lítrpností

Mahometova

o tomto

tajemnostném kamenu, polykajícím všecku pozornost mou. Dle vyení téhož imama spadl prý kámen ten s nebe. Na to vykonal Mahomet, doprovázen jsa

el-Borak

angelem Gabrielem, za jedinkou noc na své klisn

cestu

z

Mekky do Jerusalema, sstoupil na tento kámen a odtud teprv se pustil k nePod kamena to nám ukazovali domnlou stopu lžiprorokovu. besm!! nem vedou schody do jeskyn; ped vchodem vidli rozliné o kámen i o ohromný me Alimíží opené korouhve. Tuté štít Mahomctv, peetílko rozplamenila mou zbra tut ale i kopí Davidovo, a tato rezovatá ho; obrazotvornost tak, že sem zanedbal pochybovati o nepodvrženosti tohoto paTu též na kamen leží pvodní rukopis koránu, pak sedlo klisny mátníku. váhy, jež dle mínní mahometán jich lžiprorokovi k tomu el-Borak,

—

i

—

i

aby jimi duše

-louží,

Korouhve nacházejí

odvažoval.

lidské

vchodu do jeskyn, obráceny jsouce k

ní lícem;

tovy šlapje nalézá se odtud na právo; tato

vábnou tkaninou barvy zelené

ervené,

i

domnlý pak

na levo u

se

Mahome-

sled

ást kamene pikryta

hed-

jest

ježto jsou barvy lžiprorokovy.

Sstou-

kámen spoívá na obojím konci na malém do kamene upevnn jest. sloupu z bílého mramoru, jenžto šikmo do behu Tito sloupové, podlé mínní mahometán, mají rozdrtit každého kestana, vstoupiti nevšímajíce sob toho, spustili sme kterýž by se opovážil mezi pivše

do jeskyn zpozorujete, že

i

n

jeskyn po osmi

se do

jeskyn,

již

nic jiného,

;

neboli

devíti

Mahomeláni nazývají po stnách

než lidská postava;

nebot za strop

nesou stny,

sestupem

tverená komnata

než

ji

stupních

asi

jest

z

též

osm kroej

sám sebou

velká,

Tato

duší, není

nemnoho

i

vyšší

hrubá oštukována, ne však po strop;

slouží Sachara. Nemyslete, pravil

nikoli,

mramoru.

bílého

z

podzemní íši

v

udržuje se v

mn

povtí,

a

imam,

stny

kámen

že

tento

slouží

tyto

to-

uzpsohnní jeskyn." Tato slova vysvtlují onu tak tuze vyhlášenou o visícím v povtí kamenu. Dole ukazují na právo, od vchodu v skále

liko k

bajku

vytesanou lenošku Hanina ve strop, pocházející

neb Arona,

bratra Mojžíšova,

nad

pak dutinu

ní

od hlavy Aronovy, jenž pro vysokost své osoby v je-

skyni se smstnati nemohl; tutéž ukazují místa Abrahama, Davida, na, archangela

Gabriele

i

sv.

Jana.

Igumen Daniel sdluje podání,

jeskyni Zachariáš, syn Barachiášv, byl ubit.

Vnitek

mešity

vykládán mramorem,

vyalounován z

chrámu

jest

Salomože v

této

zo )

šamlatovými

okrasami, spolu pak

Hospodinova hrobu pobraným:

i

lesknoucí se

parkány, jimiž potaženy jsou pulpity, poskytují pohled jakoby samého drahého

kamení.

Okna

kuple zasazena jsou v rámcích arabského vkusu.

Akoliv zakladatelem tohoto chrámovního stavení

jest

Omar, nicmén

pozdji pestavno bylo od Valida, syna AbduJ-Melekova, kalifa

z

rodu

Om-

miad. Vyšedše

9)

-_

sir,

z

40.

El-Sachary jižními dvemi,

—

Mat.

23,

3 5.

pustili

sme

se s ploštiny

po ye-

149 k

likolepých schodech

nám

naproti

veliké,

budov, na erveno obar-

stojící

vené, ježto stavna je3t do rovnobžníka, majíc na konci kupli.

Jest to bý-

kestanský chrám, od Konstantina neb Heleny, aneb dle jiných podání 3I Baumearten udává, ) od Justiniana ke cti pesvaté Bohorodiky vystavný. neboli dum Salomonova, Libánských stropedsí stávala že na tomto míst

valý

mu,

on

jakovýchž

z

vystavn

ásti

z

32

byl.

Kestané nazývají tuto buji zatemuje polomsíc

)

Te

obtování panny Marie.

dovu kostelem

Turek nezná jiného názvu, le mešity el-Aksa neboli vzdálené, pro

a

budovy

vné

pedsí nemyslil sem jina, Chrám za zdmi ímskými. )

krytou

skrze

:í3

v kostele sv. Pavla

ást kíže

Dolejší

každé stran

pak

krásy v

niem

chrámové

ili

ad

dvou

z

vchodu

Vstoup do

od ostatních míst moslemínských.

vzdálenost

její

sloup,

jest

jichž

v každé

dlouhé

Veškeré sloupy jsou

tvero.

asi

lod

sloupm Omarovy

neustupují

z

konen

ploský strop

má

mínati

sloupoví

libánského díví; velebná

z

Salomonovu, o

síni

poínají

stavn do kíže. asi

jest

se

po

sestávající

dvanáctero,

u

rzného mramoru, co a nápodobn pináležejí zdné oblouky, a na tch do

která snad

to stavba,

Baumgarten mluví.

kížového pdorysu pilíe ve

dle

se

nížto

jest

mešity,

starodávnímu Jerusalemu; na nich spoívají též

též

nacházím

že

sloupoví,

ad

této velesla-

než

pipo-

Na konci dlouhého

dv

strany rozstupo-

pokraováním dvouadového sloupem'. Nad hlavou Tam, kde by oltá býti ml, stojí téhož kížového rysu vypíná se kuple. te moslemínský pulpit z ezaných prken, a za jeho pihrádkou vidti v jsouce nepetrženým

vati,

stn

zadní

dva

vích.

Na podlaze pravého výklenku

výklenky.

prostém kameni sled

loví

stopy,

a

vytisknut jest

na

na podlaze levého sled dvou stop lo-

penesená sem s vrchu Druhé dv pameslemínské, pozstaveny svtu od pesvaté panny Mana zem a celoval ob svatyn, nacházející se, k hlu-

První jednotlivá stopa jest památka po Ježíšovi,

hory Olivetské, kdežto druhý otisk božské stopy se nachází.

mátky rie.

dle povésti

byly,

vrhnul

I

sem

se

boké bolesti kestana,

meon to

pesvatá Bohorodika

že

-,\édí,

po

ást chrámového

svém uvedení do chrámu, kamž ji Sichrám, kdežk tomu urena byla, aby tam pebývaly

stavení

z

chrámu,

po-

„kotoraja

stem a modlitbou sloužíc bohu dnem nocí."

21

23

de adific.

Joan.

Damascen.

Nicepb. )

Luk

i

n

hist.

2.

3 7.

služáši

de

6.

Justinianí.

8.

II.

Betlehemský

) Kostel

s5

Anna prorokyn, otchodila ot Chrama,— molitvoju služa Bogu de i

no."

)

) Baumgarten

M)

postom

25

) Procop

2í

* 4)

dívky, které se byly zasvtily službám božím, jako

i

„kterážto nevycházela

i

Mnozí duchovní spisovatelé

neustále až do svého zasnoubení zstávala v

byl pijal,

zvláštní

ženy

nevících.

rukou

v

II

de 3

fide

—

Pv. p.: i

jemu podobny.

jest

orthod,

,,.

.

.

jáže

1.

IV.

15.

—

ne otchoždáše

De ot

dormit. B.

«érkvt».

D.

postOm

noš."'

15*

Genitr.

i

or.

1

molítvami

148 útrpností poslouchal

S jakou

sem

slova obtníka

Mahometova

o tomto

tajemnostném kamenu, polykajícím všecku pozornost mou. Dle vyení téhož imama spadl prý kámen ten s nebe. Na to vykonal Mahomet, doprovázen jsa

-Borak

angelem Gabrielem, za jedinkou noc na své klisn el

cesiu

z

Mekky do Jerusalema, sstoupil na tento kámen a odtud teprv se pustil k nePod kamena to nám ukazovali domnlou stopu lžiprorokovu. besm!! nem vedou schody do jeskyn ped vchodem vidti rozliné o kámen i o ohromný me Alimíží opené korouhve. Tuté štít Mahometv, peetílko

—

;

i

—

zbra

rozplamenila mou sem zanedbal pochybovati o nepodvrženosti tohoto památníku. Tu též na kamen leží pvodní rukopis koránu, pak sedlo klisny váhy, jež dle mínní mahometán jich lžiprorokovi k tomu el -Borak, ho;

lut

ale

i

Davidovo,

kopí

a tato

rezovatá

obrazotvornost tak, že

i

aby jimi duše

slouží,

Korouhve nacházejí

odvažoval.

lidské

vchodu do jeskyn, obráceny jsouce k

ní

lícem;

tovy šlapje nalézá se odtud na právo; tato

vábnou tkaninou barvy zelené

sled

ást kamene pikryta

ježto jsou barvy

Mahomejest

hed-

lžiprorokovy. Sstou-

kámen spoívá na obojím konci na malém mramoru, jenžto šikmo do behu do kamene upevnn jest. podlé mínní mahometán, mají rozdrtit každého kestana,

do jeskyn zpozorujete, že

pivše

sloupu Tito

z

bílého

sloupové,

i

kterýž by se opovážil mezi

jeskyn po osmi

se do

jeskyn,

již

nic jiného,

nesou stny,

bajku

vstoupiti devíti

po stnách

jí

;

asi

jest z

v

též

sám sebou

toho,

podzemní íši velká,

Tato

duši, není

nemnoho

i

sine

spustili

mramoru.

bílého

z

osm kroej

vyšší

hrubá oštukována, ne však po strop;

slouží Sachara. Nemyslete, pravil

nikoli,

sob

nevšímajíce

stupních

sestupem

tverená komnata

nebot za slrop

k

n

neboli

Mahomeláni nazývají než

než lidská postava;

liko

ervené,

i

na levo u

se

domnlý pak

udržuje se v

mn

povtí,

a

imam,

kámen

že

stny

tento

slouží

tyto

to-

uzpsobnní jeskyn." Tato slova vysvtlují onu tak tuze vyhlášenou o visícím v povtí kamenu. Dole ukazují na právo od vchodu v skále

vytesanou lenošku Hanina ve strop, pocházející

neb Arona,

bratra Mojžíšova,

nad

pak dutinu

ní

od hlavy Aronovy, jenž pro vysokost své osoby v je-

skyni se smstnati nemohl; tutéž ukazují místa Abrahama, Davida, na, archangela

Gabriele

i

sv.

Salomo-

Jana. Igumen Daniel sdluje podání, že v této

jeskyni Zachariáš, syn Barachiášv, byl ubit. 20 )

Vnitek

mešity

vykládán mramorem,

vyalounován z

chrámu

jest

šamlatovými

okrasami, spolu pak

Hospodinova hrobu pobraným:

parkány, jimiž potaženy jsou pulpity, poskytují pohled jakoby

kamení.

Okna

i

lesknoucí se

samého drahého

kupic zasazena jsou v rámcích arabského vkusm.

Akoliv zakladatelem tohoto chrámovního stavení jest Omar, nicmén pozdji pestavno bylo od Valida, syna Abdul-Melekova, kalifa z rodu Om-

miad. Vyšedše

so

)

—

sir.

z

40.

fil-Sachary jižními dvemi, pustili

—

Mat.

23,

35.

sme

se

s

ploštiny

po ve-

149 k

likolepých schodech

nám

naproti

veliké,

budov, na erveno obar-

stojící

Jest to bývené, ježto stavna jest do rovnobžníka, majíc na konci kupli. valv kestanský chrám, od Konstantina neb Heleny, aneb dle jiných podání

od Jnstiniana ke

míst

že na tomto

m,

pedsí

stávala

on

jakovýchž

b

ásti

z

3 byl. * )

vystavn

Baumgarten udává,

)

dm

Salomonova, neboli

Libánských stro-

Kestané nazývají tuto buTe ji zatemuje polomsíc

obtování panny Marie.

dovu kostelem

3I

pesvaté Bohorodiéky vystavný.

cti

Turek nezná jiného názvu, le mešity el-Aksa neboli vzdálené, pro

a

její

vné budovy

pedsí nemyslil sem jina, Chrám ) za zdmi ímskými.

krytou

skrze

a:í

v kostele sv. Pavla

ást kíže

Dolejší

každé stran

krásy též

ad

sloup,

lod

jest

jichž

v každé

dlouhé

Veškeré sloupy jsou

tvero.

asi

niem

v

chrámové

ili

dvou

z

pak

vchodu

Vstoup do

od ostatních míst moslemínských.

vzdálenost

sloupm Omarovy

neustupují

ploský strop

má

mínati

sloupoví

stavn do kíže. sestávající

asi

jest

se

po

dvanáctero, u

mešity,

libánského díví; velebná to stavba, která snad pipo-

z

Salomonovu, o

síni

jest

rzného mramoru, co do a nápodobn pináležejí zdné oblouky, a na tch

z

starodávnímu Jerusalemu; na nich spoívají též

konen

nacházím

že

sloupoví,

ad

této velesla-

než

nížto

Na

Baumgarten mluví.

poínají se dle kížového pdorysu pilíe

ve

dv

konci dlouhého strany rozstupo-

pokraováním dvouadového sloupem. Nad hlavou Tam, kde by oltá býti ml, stojí pihrádkou vidti v z ezaných prken, a za jeho

jsouce nepetrženým

vati,

kížového rysu vypíná se kuple.

téhož

te moslemínský

stn

zadní

dva

pulpit

Na podlaze pravého výklenku

výklenky.

prostém kameni sled

loví

stopy,

a na podlaze levého

vytisknut jest

sled dvou stop

na

lo-

penesená sem s vrchu Druhé dv pahory Olivetské, kdežto druhý otisk božské stopy se nachází. mátky byly, dle povsti moslemínské, pozstaveny svtu od pesvaté panny Masvatyn, nacházející se, k hlurie. I vrhnul sem se na zem a celoval obé

vích.

První jednotlivá stopa jest památka po Ježíšovi,

boké bolesti kestana,

nevících.

rukou

v

Mnozí duchovní spisovatelé

í4

)

svdí, že pesvatá Bohorodika po svém uvedení do chrámu, kamž ji Simeon byl pijal, neustále až do svého zasnoubení zstávala v chrám, kdežto zvláštní ást chrámového stavení k tomu urena byla, aby tam pebývaly ženy i dívky, které se byly zasvtily službám božím, jako Anna prorokyn, „kterážto nevycházela

z

po-

chrámu,

I

stem a modlitbou sloužíc bohu dnem i

nocí." 85)

81

de adific.

) Baumgarten

83

Niceph.

hist.

2,

37.

služóšci

de

otchodila ot

Chrama, Bogu de

i

no."

6.

Justiniani.

Betlehemský

) Kostel

) Joan. Damascen. ) Luk.

molitvoju služa

i

8.

II.

,4

s5

n

postom I

) Procop

8í

„kotoraja

II.

de 3

jest lide

—

Pv. p. i

:

jemu podobny. ortliod,

,,.

,

.

józe

1.

IV.

15.

—

ne otchoždáše

De ot

doimit.

eérkv«,

B.

D.

postom

noš."

15*

Genitr.

i

or.

I.

molítvam"

:

150 Moslemíni nazývají Spasitele našeho

lach,

t.

duch

j-

híchu

nedopustil, aby

nade

za vznešenjší

ji

Ježíšovo,

uznávají též hlavní

byli;

bh

prý

považujít

beztlesné poetí

uznávají

prorokem Isoiem,

obzvláštní ješt

pi

události ze života

ale

Ruchuljako u ke-

i

svt,

na

ženštiny Ježíš

Maria beze

Spasitelova, praví ale,

konen

ukižován; majít

byl

všecky

že toliko

pravíce,

emž

pízvisko

dávají

Pesvatá Bohorodika jmenuje se u nich

boží.

sían Mariam;

mu

hodno, že

nejvíce povšimnutí

i

evangelium, nazývajíce je Enžil, ale bylo prý Ježíšovi od boha dáno. lejmež

opt

uslyšíte

„Sluchom

nebudete roz-

i

uslyšíte

n imate razun imate vi-

i

j

umti,

a

dti!

Nebo ztunlo

zíce uzíte

zamhouili. ..."

—

nebudete

i

a

slyšeli

j

se

v

lovenstva

)

který tady

i

smtuto

sem

v levo na schody, po

nenalezli jich, a

i

v

tomu nám

k

odešli

I

sme

nichž se

dostati

as

již

tedy.

ne-

Baumgar-

roku 1507, byl snad první, jenž na toto podzemní

hromniné

nalézají se sklepové,

cestovníku, krasostaviteli Catherwoodovi,

Všecka

velikole-

sloupu urených k to-

ukázali Turci jen s

malou ást tchto

rysem téhož podzemí nachází

sklepení, až

tato

pod ko-

i

v tomto

chrám Salomonv. Anglickému

stál

podzemních sklepu; jeho vzácné vypravování knize. 88 )

Omarovou

a že

ady peohromných

stavení vidti celé

Robinsonov

opustil

všecko naše snažení,

ale

mu, aby nesly veškerou prostoru, na které

se v

svoi

potšen, že sem jeho,

sklepení poukázal; pravil on jmenovit, že pod mešitou

pém podzemním

oi

i

—

matee

božské

zde prodlévati.

déle

cestoval

stelem panny Marie

i

chrám.

klíe

hledalií

uzrite

nejvíce nad tím

i

pedsín, poukázali nám

vyšli z

dovoloval, s bezpeností ten,

..."

žiša.

podzemní ást chrámu;

marné:

bylo

zrjašce

ušima tjažko slyšaša

;

srdce svého co

Když sme

87

své

)

sledy Vykupitele

i

dti! Otolsté bo serdce ljudej sich,

lidí

oi

Jsa v hlubokosti

sestupuje

mti,

I

8tí

spokojenosti tento majestátný

tam,

vi-

srdce

jest

tchto a ušima tžko

nalezl

o

Zvo-

Isaiášem

s

„Sluchem

že

povdomost

jakousi

pokud on

je shlížeti

sml,

pt stop bokovní šíky; napoítal smru od jižních stn mstských pímo

spoívají na tverhranných pilíích, majících as jich

v

ad

každé

patnáctero, a sice

ve

k severu; ale jak daleko se táhnou, nedopídil

se.

Sloupové sou mezi sebou spo-

jeni

polokružním loubením, a obloukové, pnoucí se od jedné

hé,

psobí

ady sloup

nízká podloubí. Všecky tyto

hovýchodního uhlu

ady

sloupu k dru-

v celé své šíce, totiž

od

ji-

neboli od vchodu až do sto dvacáté stopy k západu,

inešity,

táhnou se k severu do dvou set stop dálky; tam pak pehrazeny sou zdí mno-

hem pozdjší

) Skutk.

smotret

trudom 2

*)-

28

II.

) Biblical

rusalem

práv takovou

stavby;

28,

26.

27.

budete slyšat,

i

—

ne

i

oi

Rus.

uvidíte.

syoí

pag.

I.

pag.

148—165.

:

448.

—

sou tytéž sklepy

„Sluchom ogrubélo

Ibo

somknuli.

9.

research.

p.

zdí

.

.

uslyšíte

serdce

i

i

na západ

n» urazuméjete, ljudej

sich;

i

i

pe-

oami

usami

s

."

taktéž

:

Cathervood

Barktt

Walks about

Je-

151 hrazeny,

tam, kde šíka 150. stopu dostihuje. Že za tmito zdmi naohromné vodárny, jak pod svrchními vodojemy, tak i pod dešto-

totiž

cházejí se

vými

snadno se domnívati. Podlaha tak náhle vystupuje k severu,

trativody,

že jižní sloupové 35, severní pak jen

vového

i

dostihly

ko jeden.

starovkých klenutí

skuliny

skrze

draly se hloub,

10 stop

as

Koeny

výšky mají.

cypišového stromoví, rostoucího na prostoe mešity Omarovy,

již

podlahu

i

Sstupujet se

podzemní budovy.

této

v podzemí po

totiž

pouštíce

a

,

se

Pístup

oli-

pro-

vždy hloub jest

sem

a

toli-

dotených schodech, vedoucích

dílem po stupních, dílem po prostém svahu až k brán,

na konci chodby u malými sloupy korintského poádku podzemích a vodárnách, nacházevších

samého vchodu majestátn vystavné, hluboké dávnovkosli

z

O

pod chrámem Salomonovým, zachovala

se

Tacita.

i

okrášlené.

a

nám svdectví

se

Moslemíni jsou

kdyby kestan do el-Sachary vešel a tam boha

že

jisti,

on

prosil,

by

zajisté

monova chrámu vyknutých, nebot tam i

Salomonovi

se Hospodin

„I zjevil

ekl jemu:

sem míslo

vyvolil

i

tob za dm obti moueni budou lidé .

.

tolo

Jestliže zkor-

.

iju

i

se,

i

by tvái

hledali

Mé

by se od cest svých zlých ším

s

nebe

a milostiv

tvoje

i

:

ljudije

zlých

híchm j

I

nyní

I

oi Mé budou otevené,

i

uši

i

Mé poslušné t

é h

k

modlitb místa

posvcení Salo-

:

i

i

nich

že

pomoljatsja,

pizváno i

jesí

vzyšut

li-

obratjatsja ot putej svoich

Az uslyšu ich,

s i

nebese

milostiv

i

izclju zemlju ich.

nyn oi Moi budut olversty, Moi poslušný k moleniju

uši

|

msta

sego."

\

o ž."

Však soudové vé

i

budu grchom

a uzdravím zemi jejich.

jejich,

Moi, na

ca Mojego,

Já ušly-

i

budu

o

ree jemu: uslyšach molenije izbrach msto šije Mn v dom ... I aše posramleny budut

imja Moje,

i

obrátili

i

,

i

žertvy

I

nad nimiž

Moji,

vzýváno jest jméno Mé, a modlili by

)

Gospoá Solomonu noš-

„I javisja

i

j

dlitbu tvou,

3I

stojí

jsem mo-

uslyšel

Takové mínní své

vyslyšel.

jej

bezpochyby na slovech, v knize Paralipomenon

v noci,

)

)

o zniení islamismu založili

29

Josefa Flavia

30

pohanstva;

íše, rozmáhá

se

30)

— —

31)

li.

29)

)

boží

vyplnni

bezdný

se prudce

Mahometovými,

pívrženci jižjiž

33

od Chvalinského a

rozpadávajících.

De

bello.

Hist>

__

7,

38 )Luk. 21,

v>

12.

24.

VII.

budou! každým dnem

strach, tento

2.

12

14.— 15.

záhubný

moe

nachylují

se

pedchdce pádu

aso-

všeliké

až do jižního oceánu mezi

zpuštní rozhoštuje se v modlárnách Baalových

152

XIX okolo

Oliliika

— —

Pohební

Jernsalémskýcli.

zdi

skyn pesvaté

Boliorodiky.

viti

je-

líeíseiane.

„Od nynjška blalioslaMne budou všickni ná-

„Otnyné ublažat Mja rodi."

vsi

1

)

rodové." (Luk.

Když vycházíme ven cí,

již

Arabové

právo

1,

ili

4-.)

Ov-

Babns-Sitti-Mar iam, j. branou Svaté Maped námi krajevid, práv jaký sme naped popsali. V t.

moslemín

v levo podlé zdí jest hbitov

i

Kupy

procházky.

ot Luki.

Getsemanskou

Jerusalema skrze bránu

z

nazývají se

rozevírá

rie,

(Evang.

48.)

1,

v bílé roušky

ženštin

i

oblíbené místo jich veerní

zakuklených

toulají

se tuto anebo

kamenech rozmlouvajíce pospolu. Ped námi táhne se píkrá, strá v úzké údolí Josafatovo, a za ním naproti nám vystupuje hora Olivetská. Hned u paty její, za vyschlým korytem Kedronského potoka, vidti v dolíku malebnou, pod zem se táhnoucí budovu; jest to vchod do pohební jeskyn pesvaté Bohorodiky, kterážto jeskyn souvisí s modlitební po náhrobních

sedí

skrýší

božského

jejího

syna,

již

vkovité

opodál

této

ukazuje se na malé rovince místo, kde

sta,

ukamenován

itelm

za

Zhasínající

byl.

valo se

nám

ana, kterýžto malielovi,

A

hích nepokládal.

modlící se za

nho

hoe

na

zrakové upeni

jeho

U prosted strán

se

to

z

Olivetské.

vku

poátku pátého

uiteli

sv.

Pavla

ve snách koucího k

ník Jerusalémských

dle

i

žil

v listu nkdejšího

se

apoštolv

ped

byl

mjenž

knze

Luki-

synagogou.

Statek

Luki a n vidl Gamaliele

ukamenován od žid

jest

pro víru Kristovu blíž severní

Tlo

z

toho,

na statku, jenž pináležel druhdy Ga-

zastavateli

doucí k potoku Kedronskému.

na

jehož vzýval, aby toho

nho Kafar-G amala.

nmu: „Štpán

byli

mudlo ped oima pesvaté Bohorodiky, O nalezení ostatk sv. Štpána zacho-

vzácné podání, ježto nachází

Gamalielv nazýval se

i

zákoiw

brány Jerusalémské, ve-

jeho leželo tam

z

píkazu knížat knž-

celou noc nepohbené, aby roztrháno bylo od zvíat; však

celý

den

i

ani zvíata

ani

ptáci

se nad

Getsemanského sadu

Štpán, vyvedený ven

sv.

sedí na pravici otce nebeského, na syna Ježíše,

ských

olivy

Sejdémež k nim píkrou až tam vedoucí cestou.

ostiují.

nedotkli se

hlasatelem Kristovým

i

ho

proti

dychti v jsa

vli

Já Gamaliel, ustrnuv

boží.

úastným

se

státi

podílu,

pipra-

veného muži svatému, naklonil sem nkolik nábožných kestaníi, pebývajících mezi židy

v Jerusalem,

') Rus, p,:

„Olnynó

k lomu, aby

blaženoju

narekut

v noci

menja

tlo

vsé

svaté pevezli

plemena,"

na statek

153

mj Kafargamala,

dvadcet

ho

oplakávati

sejm

msta

od

mil

sedmdesáte

po

Tam

vzdálený.

položiv

dní,

pak ustanovil

do nové hrobky své."

jej

2

)

Hned na to peneseny sou ostatky sv. Stepána na horu Siónskou, kteréžto penesení oslaveno jest mnohými zázraky. Pozdji za Theodosia mlad-

as

šího

íma,

do

I.

ostatky tyto do Caihradu,

peneseny jsou kdež

v kostele

a

Vavince složeny

sv.

konen

odtud

za Pelagia

Sejdouce až nej-

sou. *)

hloub do údolí octnete se u vchodu pohební jeskyn pesvaté Bohohorodiky.

Památník tento oištný od rumu, jimž ho výšiny Jerusalémské ská

byly

desíti

nachází

zasypaly,

te

se

v prohlubni,

do

i

hora Olivet-

sestupuje se po

nížto

neb dvanácti stupních; tam pak na pravé stran vidti ve skále výkrudo modlitební, od nás

žek, vedoucí

sme vykreslený

nm

na

popsané jeskyn Ježíšovy. Zpozorovali

již

rok 1655,

nepochybn

což

rok založení téhož

jest

podzemního kostela. Posvátná jeskyn Bohorodiéky okrášlena

obloukem nade dvemi.

jitým

vel},

zvolal

:

Hned od samého vchodu to

hrzu ru,

není ona

ale

pijde

dol

kadidelnic,

se

více

než padesáti stupních

tajemné

temnoty zemního

cestovatele; 4) denní svtlo padá skrze dí-

kudy vychází kou, pocházející zavánjících

do

temnota Thebských podzemí, kteráž jakousi

strašlivá

pouští na vstupujícího

rakou

dol, a po

sstupuje se

sloupoadí

širokého

pod klenutím ;

dvo-

s

od jeskyn roze-

!"

losrdenství

luna

prelím

gotickým

jest

ped námi dvée

se

neoekávanou malebností svatyn této jako omráený státi zstal jsem „Otevi nám, blahoslavená Bohorodiéko, dvée mi-

tut já

bezdky

i

Když

neustále rozdymovaných,

z

a spojuje

se

dole

hlubin

v

vonnou sandamíhajícím se

s

svtlem elných lamp.

dol

Sejdouce

dv

pravé stran i

Anna,

jména

jichžto

k patnáctému

as

spatíme

stupni

v

všickni

kestané východní církve

s

všech službách božích hned po nejsladším jménu Ježíše mínají.

Na protjší stran

svaté panny

Marie, jehožto

v

Ont

nebem.

stepech. lile,

On lot

chránil

ji

jsou

Hned jak

) Zpráva

o

Mineja, nal. 3

)

Vili.

jí,

i

pedmty

eccl.

se

i

tajemství

I.

Tyr.

pag.

XVIII.

mnichojáhen 4 Viz Putov. do )

pohebním

životy

pi

sob pipozasnoubence pebytost oné

božskému ke spojení

ped zlomyslným pokušením

upomínky,

schody skoní

tutalo

neb

uctivostí

a Marie

zem

božského synáka jejího na parných Libyckých

ve vlasti

i

mla

jež

uchvacují

podzemní hlubinu jeskyn; srdce chvje

pujícího v

2

ostíhal

hlubokou

podobném též výklenku vidli péi prozetelnost božská panenskou

dívky byla svila, která posloužiti s

jednom výklenku na

hrobky, v nichž odpoívají rodie pesvaté panny, Joachim

a zraky vaše

miste

svatých,

a

nalézá sice

na

se

den

v

se,

nepátel.

poutníka úsla se

voln

sstu-

modlí.

právo se obrátí, pekrásný

též

27.

v

knize,

prosince.

jež

etija

sluje: Por.

Baronu

an-

317. pag.

(Šerodiakon)

Egypta

II.

750. mluví o hrobce sv. Stepána na Šioné Zosima r. 1420. Viz: C estopisy rus. lidí 8,

—

.

20,

—

taktéž

;

str.

56.

i

154 rozvinuje se pohled; pode všemi oblouky obšírného sloupoví houpá se záící

vnec

rozžžatých lamp zlatých

ných.

Jejich míhající se

stíbrných se všech stran mezi sebou spoje-

i

svtlo, nepemáhajíc docela podzemní mrak, posky-

hvzdy na temné

skoro ten samý pohled, jako

tuje

U

obloze nebeské.

pro-

osamotnlé kamenné jeskyn vychází skrze úzké dvée jasn hrobka královny angelv! tamté záící svtlo: sted sloupoadí

mramorem

bílvni

nad

ní neustále

beno sloupením

ezbou,

i

krom

ných ozdob

Prelí

pohebišt.

te

ale jak

skrýše ve výžlabku stny;

drahocenných lamp; odtud pak vlevo

více než dvadcet z

této

jeskyky bývalo nkdy ozdo-

zevnitek tak

vnitek

i

šamlatové tkaniny na stnách zavšené.

zvlášt pak jejich ženštiny, picházejí se modliti k pesvaté plují slova

my

ano

„Od nynjška

její:

sami

Mne budou

blahoslaviti

Arab

od

nazývali

slyšeli

Hrobka

Spasitelov.

jest

uvnit

vykládaná, nachází se

hoí dvée ven

jiné

Bohorodiky podobna

skrýš pesvaté

Pohební její,

vedou

z

Oví

bránu

nemají

její

ji-

Moslemíni sami,

pann;

tak že se vy-

všickni národové

branou Mariinou.

!" 5 )

Útlá

prostednice mezi králem nebeským a mdlými smrtelníky, dívka pesvatá, kterakž by

nemla ctna

býti

na tchto místech, kdež svým bohulibým

Pedvné

híšný Evin pád byla pikryla! její

opt na

Známot

jest,

se

kterak

sob

byli

pesvaté dívky, jakož apoštolských

krové s

s

angelští

i

Pán

a Petra.

židé

zabrániti

tla,

6

Getsemane.

svatého hrobu na ramenách

chtli svatému

svaté

Jejich

oi vidly, kterak

doprovázeli.

ostatní podrobnosti

i

pohbu matee

poražena. Potrestaný starosta židovský dal se obrátiv se na

jemu napotom

štol

i

boží,

uviti

mater

události postaven

5

) Luk.

6

)

ratolest

)

chtli. 8 )

Týž Nicefor

)

:

jest

divinis

Nicephor

Hist. ibid.

jí,

na stráni Siónské

nominibus, U.

sv.

22.

I.

3,

ob

ruce jest

apoštolem Petrem na po-

v Krista Spasitele

vypravuje,

totiž,

žid slepotou

Svatý apo-

jest.

doruil, aby ní uzdravoval

Villibald

1.

— De

*) Nicephor.

8

7

vypravuje

že jistý jejich starosta

kestanskou víru od téhož uzdraven

palmovou

potou ranných, kteí by, dotknuvše se tou

ped

poheb

popisuje

Niceforus

)

jejího

jeho nenadále prý uschly, a nahrnula se tlupa rozjitených

kání, a

Si-

které umístilo

svatokrádežnou rukou dotknouti se svatého hrobu, však

opovážil se

hoe

na

život

sv. apoštola Pavla, píše,

svatého

pohební prvod královny nebeské

biskupem Villibaldem zachovali nám

že

ueník

onoho

penesení

slavné

Sión do

hory

muse-

dcer,

Boha, jediný pramen všeho života; mezi pítomnými

Jakoba, bratra

uvádí

pohbu

k

apoštolé sešli

neumístitelného

zejména

a ostýchavou bytnost Eviných

pesvatá Bohorodika svj pozemský

že

osob

Adamovi.

Svaly Dionysius Areopagita,

ónské skonila.

v

stupe slabou

prvotní

více trpti nežli synové

jících

životem

milosrdenství boží povýšilo v

že

prý

i

na

onch

v jeho

památku

hory sloup se znamením

sle-

pesva-

sv.

této

kíže,

155 který ješt

asu

za jeho

Známo

stál.

rusalémského biskupa Juvenala vad

míst,

na

Tomáš

apoštol

že

Bohorodiky pítomen

peslavnému tlu

on

boží

již

pohební

na nebe vzata

—

;

Žalostí

ale

tu

matka

poznali, že

syna, nebot hrobka byla prázdna

Tomáš

pipojuje, že když apoštol

to

i

Je-

pesvaté Bohorodiky, aby se

mohl

k trnu svého

jest

i

se až dosa-

pi pohbu pesvaté

zesnutí ani

skrýši

pokloniti

jejímu

dojímá vé podání k tomu

Ústní,

pi

ani

podání Niceforova

z

podání udrželého

z

nebyl, pijda do Jerusalema o ti dni pozdji.

jeho pohnutí apoštolé oteveli i

dílem

jest,

dílem pak

,

!

po-

z

hební skrýše matky boží vyšel a nad zmeškáním svým bolestn truchliJ, ona jemu z peistého roucha svého pás s nebe poslati ráila. Místo, kde prý

se udalo,

to

manského

stran

pravé

ukazuje

hrobky

nedaleko

se

vzhru na Olivetskou

sadu

od cesty,

vedle

na cest, vedoucí, do Getse-

horu, jakož pak jen trochu dále na

výbžku,

skalního

ped

kde pesvatá dívka za Štpána mueníka, jehož

Nkteí

se modlila.

vali,

pidávají tuto

dne na nebe vstoupení Spasitelova

Bohorodiéka ode

oima kameno-

jejíma

ješt podání, že

jiné

i

ono místo se ukazuje,

též

totiž

nání nepestávala navštvovati horu Olivetskou, onu horu, kamžto

syn nejéastji od svta se byl uchyloval, a kde tajemství

o

Nad pohební hrobka slouží

vn

jest z

za oltá, na

venku ke

zde

telovou, ale

co

su,

nmžto

dále,

ekové

s

sloupoadí, pijdeme

potoka.

Ped

studánkou

výhradn

za svou

k studánce

s

Vilém

Na

arcibiskup

Za skrýší táhne se slou-

vlastní

levé stran ode

Tyrský

považují.

schod

z

toho

Když

ase

k protjšímu konci osvt-

pramenitou vodou

Kedronského

Na podzim, když

oltá Abyssinc.

stojí

Posvátná

oltá pista-

Getsemanskou modlitební jeskyni Spasi-

Cedronského potoka deštmi naplní, nezídka stává jeskynní potopuje.

však*.

ješt jeden oltá, pináležející

stojí

vrátíme k hrobce Bohorodiky, pokraujíce zrovna

leného

)

od sebe dlí stna, pocházející leprv

jeskyni

sko-

božský

9

Arméni.

i

koná; velký

u vchodu.

na konci jeho

bývalo jindy spojení

tuto

liturgie

pohební skrýše

zdi

te ob jeskyn

katolíci

se

její

ona v duchovním rozjímání

i

vykoupení nejradji meškávala.

matky Boží vládnou

skrýší

poadí podzemní ješt

Rekm;

nho

vykonaného od

pesvatá

až do dne svého

se, že

stojí

se koryto

voda celou podlahu

ješt oltá Jakobíl.

jeskyn Bohorodiky pohbena jest královna Jerusalémská Melisenda Marinus Sanutus ale mluví o Helen, choti Monobusa, krále Adiabenského; oboje však místo není te nikomu povdomo, akoli Groben roku 1676 tuto hrobku ješt zde vidl; píše, že

u vchodu

do

;

nazývá náhrobkem Melisendinym, prav, že Melisenda mnoho pispla k okrášlení pohební jeskyn matky boží. Vyšedše ven z temnoty této požehnané jeskyn sv. Bohorodiky, máme

on

ji

na levé stran zahradní v

nm

podlé

9

koncem k jeskyni, kdež jest druhým pak koncem až k cest, vedoucí Olivetskou. Zahrada ta plotem obehnána jest Get-

plot,

pilehající jedním

otvor pro vchod do zahrady,

zahrady na horu

) Cotovic.

98

16

156 k nížto

semane,

i

nebo spíše

povrch,

obi acuje

jboko dojímavé místo

nadzmínné jeskyn pináleží;

taras

celá tato prostrannost Getsemanského sadu, známa jest nám již z pojednání o kížové

v levo od cesty,

se

rozkládající

mén

nic však

cest,

toto hlu-

na sebe vždy novou pozornost každého pout-

Až posavad stojí tam osm široko rozvtvených oliv, jež patí katolíkm* kteí je dosti bedliv strohou. Tesoucí se rukou ulomil sem jednu ratodo daleké vlasti, aby v rodin naši lest, cht ji s sebou pinésti dom níka.

Ziírove

podobiznou otcovou od

s

božímu

stu

vykonané

mých, jakožto památník

dítek

chována byla.

pouti,

Praví

m-

mé k

muteselimu

židé

se, že

Jerusalémskému velikou summu penz podávali, aby sad Getsemanský, Jidášovy

místo

kožto

zahladiti

nepoídili

dal,

niehož,

ale

k jeskyním, nébrž vbec k celému sadu

nejen

uctivost

zrady,

Turk

u

jest

ja-

nebot ve-

%

liká.

A jakž mimo

srdci

kestanu možná,

otevena

likráte byla

krové

leprv

by šel bez

Spasitelovu modlitební jeskyni!

nebesa;

sstupovali

angelští

nad nímž

aby

,

posilnili

—

již

statku

Tuto

sluje.

hora Olivetská vypínati

vystavna

nkdy

za

a bez

sad,

svatý, se

se

sob

poíná, o

v evangelium

jest,

jenž

asu

blahoslaveného

sv.

vznášel,

i

práv

na zíceninách

stojí,

Matouše

Jeronýma

v

syna božího,

bytnost

—

bolu

nad nímž to-

která za Gelsemanskou zahradou

Zdá se, že bašta ona starovká, tam, kde

Duch

utšitel,

lovenskou

jdoucího na smrt pro spasení pevráceného svta.

toho

oích

v

slzí

mimo onen

vsí

stával

Getsemany

kostel.

Název

Getsemany pochází od hebrejského slova: Get-šimani, znamenajícího tolik co lišíce ili pres olejní, ponvadž se na tomto miste pro hojnost olivového stromoví u velikém množství olej

vové se

s

žím

židm

ratolesti,

hory Olivetské. a

cházející

12 )

Nkteí

Bravní branou

) Gróben.

n ) \3D^rU

17

) Nebem.] 8, 15. ) Jan.

i.

Odtud

vodívali.

svta.

29.

ubi

.supra

p.

i

pásávali

zvláštní,

13 )

5.

Vide^ Muller.

18

í3

spisovatelé

napotom

jichž

ka božího, jenž snímá híchy

10

nho

dobýval.

ll

)

Všeliké oli-

k stanovištnímu hodu nevyhnuteln potebné, brávaly

levitm pináležela, a že tam

Salomonova chrámu,

z

5,

to

tvrdí,

stáda,

práv

že

kn-

urená k obtem do

naproti

vedli na

Getsemane

Getsemane se na-

popravišt

též

berán-

157

XX. Ohlídka okolo zdi Jerusalémských. tovo.

—

„At povstanou

Josafatova,

„Da

vstoupí

i

nebo

budu, abych soudil všecky

suditi

národy vkol."

krest "

Od pohební jeskyn matky

vsja jazyki

12.)

3,

i

vzydut

tamo sjadu raz-

tovu, jako

sedéti

tu

vostanut

vsi jazycy na judolj Josafa-

do údolí

(Joel.

(Joil.

jaže

3.

o-

12.)

se údolí Josafatovo po obojím

boží táhne

eišt Kedronského, otáejíc Jerusalem na východ jako pás, horou Morií a Olivetskou. Údolí Josafatovo mezi dvma horama, písm svatém údolím dobroeení, a to proto, ponvadž zde

vyschlého

stísnný sluje

Uíolí Josafa-

Údolí královské.

všickni národové

behu

—

v

t.

po svém posledním zázraném zvítzení nad Moabity u Engadi všecken svj lid shromáždil, aby vzdávali díky a dobroeili Hospodinu zástu1 pv; slujet pak i údolím vidní nebo Siónským. ) Kráejíce tímto Josafaí

údolím podlé

eišt

kamen. — Ti lze za peddomí

Kedronského

brzy

velikolepé pomníky, u

octnete

se

samé cesty se

smsici

v

náhrobních

nacházející, považovati

První jest hrobka neb spíše

tohoto biblického hbitova.

vž

Absolonova:

„Abessalom pak ješt i

postavil

sob

vzal

živ jsa,

,

e

bo, jako nesl

imeni mojego,

2

v úhlu

budovy

nost

k

budiž

otci,

opt, aby znovu

daže

ruka

do dnšjnjago

se

vž

jeho

stojí

:

„Ty, jenž

si

skrze

pr-

pestoupil povin-

Pomník ale, podoben bájeslovnímu sudu bez pestání naházeným kamením a vyprazduje se

pohann

*)II. Paralip. 20, 2 6. 3 )II. Král. 18, 18.

na potupu;

kámen do pustého bytu

povstalý, a aby nezvolali

ukamenován

Danaidinu, napluje

mi syna na pamjat

naree jego:

památka zloinného syna; židé nikdy nejdou

i

pomníku, aby nevrhli

lom

l

dnja."

)

dne, spolu ale

okolo Absolonova

i

Avessalomlja

Ale marnost Absolonova obrátila se jemu až do dnešního

živ syj, vzja

postaví sebe stolp v judoli carstj, re-

sloup v údolí králov-

ském, neboi ekl, ponvadž nemám syna na památku jména mého, i nazval jej: Ruka Abessalomova ... až do dnešního dne."

Avessalom že ješe

byl.

27.

!"

Výkres tohoto památníka nemá nižádnou po-

Isaiáš.

22,

1.

5.

16*

158 dobu náhrobku; on se spíše podobá lehkému tverhrannému chrámu, pikrytému kulatou vží; stechu tvoí lepotvárný kužel, korunovaný rozstupujícím Každá strana tverhranu ozdobena jest tymi jose akanlhovým listovím. nickými sloupy a dorickými vlysy (Fries), trojízkami (Trigliph)

ímsová

(Metope).

hrobkách královských z

lna

samé

té

i

Pete arabské.

v

skály, která

vž

sekáni sou ve skále, toliko

Na

levo od

nho

vidli

biblí

teme, 4

i

s

Siónské;

na památku onoho veleslavného Josafat

Flavius,

J.

zadu.

jest ze

pod

ozdobený architrab,

pohben

píbhu,

na

byl

jménem jeho bez pochyby o nmžto již mluvili sme na je-

tvrtým králem Judským, a

byl

vy-

že celá tato

Jest prý to hrobka Josafatova;

nazývat se tedy údolí toto

hlavy.

této

to,

témž pomníku mluví

ostatními králi Judskými

hoe

poátku

se za

na

lze

pochází

základové jeho

;

Vchod do pomníku

)

jeskyn nyní zazdné.

že on spolu i

3

má

i

stn pekrásn

ve skalní

nom

)

O

pináleží.

vedle Jerusalema.

též

nímž vstupovalo se do než v

asm

ást pozdnjším

svrchní

klada toto místo

kužel sou zdny,

i

pekrásný

Památník tento

patu hory Olivetské

tvoí

mezírkami

i

podobnou vidti

okrasa jest vkusu židovského,

znamenitý

jest

pro svou štdrotu, bohabojnost a vyhlazení model.

Práv proti pomníku Ábsolonovu vede pes potok Kedronský Pokraujíce dále nmžto sme se pi kížové cest byli zmínili. uhnouce se okolo paty Olivetské hory, spatíme

pomník Absolonv

ze skály vytesané a

malebn

ostatní

pomníky rovnž jako První jest zna-

postavené.

menitá jeskyn v hoejší ástce skály, ozdobená sloupoadím vajícími na tvero kulatých

sloupech,

eckém

vše v

slohu.

vlysy,

s >

veee

po-

uiniv

slib

skuten

v

dobroeil

a

také jej,

mrtvých vstal."

ho Židé se sebius

svj

neokusí pokrmu, dokudž by Hospodin

Podlé blahoslaveného Jeronýma prý se

nevstal.

té

samé jeskyni

pelomil

k víe podobno,

Jest

chrámu Salomonského

zdi

Jeroným vypravují, že

i

život byl

zjevil,

ka: „Okus

skonil,

totiž

leží

chleba tohoto,

mu

ustanoven

opt

byl.

byli

svrhli, též

pochován

blíž

naproti chrámu, což se

jiný památník, jehožto

5

)

pohben

3) 4 )

5

— II.

Antiq. Faralip.

VII.

21,

) Hieron. de viris

10,

Jakob,

nebot Eu-

jest;

samého místa, kde místností pomníka úpln

s

Toto místo bylo za prvních

vážná postava

již

sv.

Jakoba vy-

ukazuje, k

tverenou budovu, dva

jakého Zachariášo

illustr.

—

Euscb.

II.

23.

—

e-

slou-

Památník tento na?

snad-li proroka?

3.

1.

z

když

toho

pové a dva pilíové po každé stran nesou archilraby. zván jest hrobkou Zachariášovou;

sv.

— Vedle jeskyn

Ostrošpiatý jehlanec kryje

ale

mrtvých

lovka

nebot syn

samé jeskyni

že v té

Igumen Daniel jest téhož mínní. keslanstva v malý chrámek obráceno.

stupuje ze skály

z

vzkíšení svém,

Ježíš po

a kázav jemu, aby pinesl chléb, vzal z

srovnává.

vk

mu

spoí-

Palestinské

dání praví, že sv. Jakob, bratr Ježíšv, v této jeskyni se skrýval, že ode dne poslední

most, o cestou, a

Igumen. Daniel, pag. 45.

159 nebo Jana Kitelova otce

aneb Jeroboamova syna, anebo onobo Zacbariáše,

?

chrámem

jenž byl zabit mezi

„Bda vám

zákonníci

vým."

cemry, to

kam

spravedli-

památníky

okrašlujete

i

památník tento

náleží

Židm:

„Gore vam, knižniki,

fariseové,

a

Nejspíše Spasitel k

pravil

hrobky prorokm

pokrytci, co stavíte

—

oltáem?

a

poslednjšímu; úebof ohledem na nj

ukrašajete

i

li-

farisei,

i

Proro-

grobnicy

slroite

pamjatniki praved-

nikov."

tí

)

Slušnoí, aby

na jiného

se

pipomenulo, že

tuto

Zacbariáše,

vojevdce

t.

pohebních krypt dodává

množství

spisovatelé

židovského pestrosti

dokoná

za Josafala

stnám

skalním

zapomínají

—

krále.

Veliké

.

sousední hory

hory pohoršení.

t.

Kráejíce ješt dále rusalémských

chrámové

hory

Pohoršení hebních

rabm

této

Na

Morie.

osady,

druhé stran,

vidli

k samé

biblické

která

píkrých

po

Siloamskou nkteré slouží asem

nichž

z

protjšku

vinoucího

osadu

roztroušenou

jesky,

eišt Kedrona, se konen až

podlé

dostaneme

návrší,

jméno své

až

Je-

paly

u

hory

skalách

prosted množství

u

píbytek

za

dosavad

po stráni Jerusalémské hory Morie,

totiž

se

takoka podnoži

Na ped-

podržela.

stávalo

po-

chudým Ajindy

mstí Ofel, oddleno jsouc od knžských píbytk Salomonova chrámu Poloha tohoto pedmstí udána jest v mstskou a ohromnou vží. knize Nehemiášov na východní stran Jerusalema, než ono pilehalo také zdí

k

7

Siónu.

bezná

)

Dole

pramen táhne Dle

se

roka

Micheáše

verš

k

této

shodující

studánce se

hluboké jeskyni

lí-

Tento

pesvatá panna Maria spolu

podání Jerusalémských chodila prý

dými ženami Ofelskými

v

hory Morie až k vodovodu Siloamskému.

okraj

skrze celý

skrývá se

pesvaté panny Marie.

jménem

posvcená

studánka,

hory Morie

podnoží

u

zúplna

vodu. 8)

pro

nejen

s

Nalezámet

podáním

tímto,

chu-

s

u proale

i

s

místností.

„A

ty,

vže

stád,

Ped

dcera Si-

Ofel,

jeskyní této

„I ty, bašnja stád Ofelj,

I

9

onská až k tob pijde."

do tebja

)

studánky vytesáno

v

do

Siona

piidet."

kamenu napajedlo pro

dobytek.

K

samé pak studánce vede dvoje oddlení schodu; první skládá se ze 1tí mramorových stup, naež následuje zastávka, nkdy mramorem vydláždná; odtud sejdouce ješt po 14 stupních hloubji octneme se ped przranou studánkou, táhnoucí se tmavým prchodem pod skálu. Když sem

6

Pv. p.

) Mat. 23, 29. proróeskija,

7

8

) H.

)

9

St.

E.sdráš.

3,

Bonifác

) Micheáž.

i

.

4,

i.

krásíte

26.

:

,,Gore

raki

27.

II.

8.

dle

hebr.

vam, knížnicy

právednych."

i

farizeje liceméri,

jako zíždete gróby

.

160 studánku

prvnikrát

skvn

10

mluví,

fíkovou neb drakovou

i

i

o

i

,

brán

k

a

)

ko

brán

po-

její

pak

ta

stu-

rajskými nazý-

Tato studánka

jest nejspíše ta,

Nehemiá,

nížto

k rybníku Královskému,

I

nmž

nebylo místa hovadu, na

vnidoch vo vrata judoli, nošíju

,1

istonika

ustiju

šljaja i

pijel

I

sem

o

Smokovninago

stn

o

Jerusalimstj razorennj

priidoch ko vratam istonika

Carev,

nm

na

n

i

ognm. i

msta

byst

sdjach,

že

i

bych] razmy-

i

vratach jego pojadennych

peli

sedl, aby pešlo."

této.

jest

ob

ko vratam Gn oj nyní

o zdi Jerusa-

sem k brán

ohnm.

Studniné i

ll

sem

a rozjímal

lémské rozboené hlcené

je

studánkou nazývali, o

jsem branou údolí v noci

studnice fíkové

Hnojn

vlastnosti této vody;

ka:

)

„I vyjel ústí

k léivé

v jeskyni jest velmi malebné.

Klenutí

kterou druhdy

je-

arabských ženštin koupalo, nebot mo-

všem podobna studánce Siloamské, proež

dánka ve vají.

dvru

sem dlouho u vchodu do

musil

chtl,

tam nkolik

se

mají velikou

slemíné

k

tuto navštíviti

ekati, protože

k ku-

skotu,

da projdet."

Brána Hnojní (porta sterquilinaria) nachází se stranou od studánky Tou branou vedli ukrutní židé Ježíše v strašlivou noc vykoupení )

12

Getsemanské zahrady do Jerusalema. Zahnuvše okolo hory Morie nacházíme tam, kdež ona

našeho

z

horou Sión-

s

skou souvisí, v úžlabin rybník Siloamský, do nhožto Spasitel poslal muže umyl, naež on prohlédl. Cesta k nmu od narození slepého, aby se v

nm

Tento rybník

okrajích skály.

vine se po píkrých

zejm

naznaen

v

Nehemiášov:

knize

„A bránu studnice stavl Salomon syn Chalezev .... on vystavl ji, a

jest též

pikryl

vrata

postavil

a

ji,

její,

ze

„I vrata istonika sozidavše

syn Chalezov ich,

i

i

.

.

.

toj

sozda

postaví dveri ich,

i

Solomon

ich,

i

pokry

zatvory ich,

bníka Siloamského Královské až k stupm sstup u j c m od msta Davidova. Za

stnu kupe li Siloverei ich amli k vertogradu Carevn daže do stepe nej nizchodjašich ot grada Dav id o v a. Po nm-

ním pak stavl Nehemiáš syn Zabu-

že sozidaše Nejemija syn Zavuchov

zahrad hrobu D a vidová, až k rybníku udlanémniažkDomu silných." 13

daže do vertogradagrobaDavidová, daže do ku pli ustro-

závory

její,

veeje

i

a

její

k

ry-

i

i

í

í

chúv

.

.

k

až

.

i

,

)

Nepamatuji všimnul nkdo, místností.

že

se,

jenž

psal

sme

Mluvilit

by o již

si

tohoto

návrší

.

.

i

jenyja udání

Jerusalem, o

i

i

zahrad

a

i

daže do

Domu

Neliemiášova

pece shoduje

Siónském,

kdežto

si

b\l

se se

ljnych." až

posud

ono úpln nachází

s

hrob

Davidv a jehož tém bývalo ostiováno zahradou, odkud pak sly schody dol až k domu silných ili stráži královských palác. Pozstatky tchto

I0

n) 1S ) J3

)

) II.

v III II

Esdráš

liebr.

:

Král.

Esdráá.

13.

2,

Drakevé. 1,

3,

9.

13.

16.

161

budov spatovaly se ješt „Šedesáte

nacházel

silných

jeho

hlubokého,

tverenou podobu

žice

od

neveliké jeskyni,

co prorok Isaiáš byl vykl: že

sejíti

tam po dvanácti neboli

pramenem fíkovým

ili

Tuto, jakožto

na

„Zdaliž

osmnácte

stávala

domníváte, že by

se

na

lidí,

vže Siloamská

kteréžto

žijící

rusalem?" 17) Na den stanovištní vodu

nesli

oltá

a

z

rybníka

jí

polili.

odvážiti

pi všech

u samých

cat

híš-

mívali

Siloamského, Hlas

Krista

pramenu

z

až

16

naproti

podnes pak

lzet

)

povdli,

se tam.

i

mn

bylo

druhého,

do

jednoho

Studánka SiloJerusasaléma.

obleženích

vkol rybníka Siloam-

o kteréžto Spasitel pravil

dumajete,

Siloamskaja

lim slavnosti

práv

to t vošmnadelovk, na kotorych upala bašnja

njšimi

Je-

v

již

zdí

nkdy pevná bašta, onch „Ili vy

pobila jich,

i

njších bylo nad všecky

erpati

trudnou

místností

Osv-

Kristu

cti

tento spojuje se pod zemí

nejednou prošli

upadla

dn dla-

vody jeho tiše tekou;

totiž

pomezí Siónském,

ského se táhnoucích,

o kterémžto

Pramen Mariánským, jakož sme

bývala vždy dležitou

na

nachází se

tento

—

mramorové

podnes;

až

více stupních.

eeno, že Arabové Siloamští již pro mne však bylo by vcí tuze amská

se

ostatky kostela, ke

to

voda pramení,

nížto se

z

udržely

Vodojem

Heleny postaveného.

sv.

siljnych okrest jego ot

majícího vodojemu, vidti ješt

platí,

s

udán

ryhník Siloamský ohrazený zdmi.

se

nkdejší velikoleposti

základy nkolika sloupu; jsout

i

strážníku tchto

siljnych Israilevych."

)

Pozstatky

titeli

Poet

'*)

„Šestdesjat

ze

l5

domu

u

Blízko

nho

okolo

silných

Israelských."

silných

dvanáctém vku.

v

Salomonov:

v písni

jest

iz

i

pobila

byli

ich,

vsch živušich

grš-

v Jerusa-

?"

Židé v obyeji, zlatými nádobami

kterouž pak Spasitele

vítzoslavn

volajícího

chrámu

do

v poslední

den

té

slavnosti

kdo

„Jestliže i

at

žízní,

mn

pijde ke

„Aše

'

pije ;" 18 )

i

kto žaždet, da priidet ko

mn

pijet

I

odvrátil

Židy od obyeje obadního ku pramenu živé vody, k Ježíši

jenž udluje

vícím

milost

Ducha svatého pod podobou vody.

l9

)

Kristu,

Slova Isai-

áše proroka:

vodu

„I važte

s

Benj.

16)

—

^

Púv.

Tudela. pag.

p.

„Ili

:

jako

tíi

)

—

)—

20

veselijem

ot

pramen Siloamský.

71.

oni osmnadesjate, na nichže padé dólžnéjší

)Rus.: „Kto žaždet,

19

s

8, 6.

té-li,

I8

vodu

istonika spasenija,"

vztahují se prý též na

u)

„I poerpnite

veselostí ze stud-

nice spasení," 80)

7,

12,

idi

bjáchu

ko Mné,

páe i

38—39. 3.

%

stolp Siloámskij,

i

pobí

ich,

mni-

vséch živušich vo Jerusalímé?" Luk. 13,4. pej." Jan. 7, 37.

162 Vyšedše

velikv morušový strom,

kmen

hož starovký

docela rozdvojen

Otcv

pe

Rozpuklý

na

nebe

s

stromu, nesoucího Isaiášovo jméno, pipo-

am

21

sv.

prorokem

netoliko

ale

pedpovídání o Kristu

2i

Hrobka

)

V

Onat

znamenitá v

sedekem; jak

od

vracoval

biblí

pobití

král byvších

i

tot

knzem

s

ním, v údolí

pak bylo pole

královo.

boha nejvyššího

hnal Abrahama.

.

.

Tou samou

21

83

„Izyde že car Sodomskij v srtenije

jemu

83

)

24)

." a5

i

že bjaše pole ca révo.

šije

sedek,

pože-

nik

Salimskij i

napolom

.

.

i

— — _ —

25j 26 Viz )

de

de

epist.

14> :

in

adt

17>

267.

c.

Paulám

Josafat

—

ls

7. el

II.

Eustocliium.

17,

17.

.

por.

i

II.

Paralip.

20,

26.

I

Meljchi-

(Jerusalimskij)

i

blagoslovi Abra-

."

Ess.

Proph.

1,9.

ni.

st.

Lyra

vita

i

Savinu:

vino, bjaše že Svjašéen-

Boga Vyšnjago,

ama. se

carj

iznese chleby

)

cestou vracel

vozvralilisja

Chodollo-Gomorskago,

cárej sušcich s nim, vjudolj

(Jerusa-

,

sa

ot

,

za vítzství, vydobyté nad Moabity blíž Engeddi.

) Nikol.

)

doli-

se s Melchi-

jemu(Abraamu), povnegda

lémský) vynesl chléb a víno, bylt to-

vysílaje,

Isaiášova:

královskou

ili

Abrahamovo potkání

svaté pro

Chodollo-Gomor-

Melchisedek, král Salemský

tiž

název stromu

i

dvod.

tom psáno v první knize Mojžíšov:

o

jemu (Abrahamovi), když se na-

:

Místnost dosti

údolím

„Vyšel pak král Sodomský v úste-

i

pro jasnost svého

dolin naproti Siloamskému rybníku obrací se potok Kedronský ná-

hle k jihovýchodu roklinou, nazvanou

a b

mže

býti

strom Isaiášv jsou ve veliké

i

ped

tom

ského,

obležení Jerusalémského za Eze-

evangelistou jmín

i

Spasiteli.

zmínno v knize královské. 24) Rogel, poskytují k takovéto domnnce

S

as

Snad pramen Siloamský jest ona studnice u samých moslemín. kterouž nacházel se kámen ili oltá Zoelet nazvaný', jakož

i

Rogel,

o n.

pedstudn vypro-

Blahoslavený Jeroným slova jeho poznamenav pipomíná, že Isai-

)

vážnosti

že slovo si-

Jan Zlatoústý však udává, že jím

šena byla modlitbami Isaiáše proroka v aa

)

Pro tento

nebot známo,

Sv. Epifanius píše, že voda Siloamské

jest Mesiáš.

smrtí

svých o nkolik kapek vody, ale nadar-

poslaný dešt ukrotil jeho muka.

znaí co poslaný;

tolik

ped

Praví se, že svatý prorok, jsa

vrah

prosil

žízní trápen,

najednou

tul

:

kiáše.

ty

pohrben.

jest

trýz-

znamenán

li

je-

dv

stromem proro-

ili

pod ním

byl on pro slovo boží

zázrak obdržel pramen Siloamský název svj;

o

na

a pi-

náramnou

áš

vtv

od nešlechetného krále Manasse, který ho posléz do stromu zavíti

míná tedy muennictví prorokovo.

lo

cesty

muennicky

lou rozpoltiti kázal.

mo

prosted

u

jeho široké

i

že prorok Isaiáš

se za to,

Dle svdectví mnohých svatých

nn

proež

jest,

stromem Rogel,

Nazývat se

má

nebot

spatíme

na vyvýšené rovince u paly Siónské hory,

stojící

strany jsou rozmetány.

ka Isaiáše,

pramene

Siloamského

hlubiny

z

27.

chvalozpvy 3tí

)

k bohu

Údolí královské

165 27

Sabasské,

ili

mimo Engeddi,

poínající se proti Siloamskému rybníku, jde

)

klášter sv. Saby,

kdežto jest nyní

Mrtvému moi,

až k

do okolí nkdejšího

msta Gomory; držít se neustále eišt Kedronského, sluje též cestou poušt. Po této cest prchl král judsky Sedekiáš ped Nabuchodonosoi

8S pustin Jerišských. )

rem do

n

souhlasí

Paralipomenon

s

nepozorovati

Nelze

veškerého biblického vypravování

Saby, jenž nyní jedinké jest obydlí st od Jerusalema až k Mrtvému moi.

Hinomské

mstem

kolení Judova

otevme

ted knihu Josue, kdežto

Benjamínova,

i

Rogel

jest 3tudnice

vidíme, kterak Jerusalem nachá-

protož

asto k pokolení Benjaminovu pipoten

stran Jerusalema.

údolí

a

uvidíme všecko

i

Gilgala pes A domini

3l

—

jest

Ginomské,

spojené

Rethaimským,

s

chrámový

ohe

dou obti,

vedeni

3S

V

hebr.

—

byli

)

3a

)

33 )

34)

Hostinec

Josue

— _

De i,

nevím

Jeremiáš

prorok

byli,

Když

navrátili

ze

zajetí,

;

ohe

byl

dvodu studnici 3

*)

knžím

se

i

což zname-

Neftaj,

ili

dle jakého

knize Makkabejské,

jakousi shustlou vodu

4.

—

viz

«9) 20. 18, 16 30 Reland. Antiq. hebr. ) 31

Neftar

je,

Ginomského;

Nehemiáš posvátný

nížto

místo

a

Židé

že když

aby

rozkázal,

pak knží pod

vd-

vice posvátný

ohe,

nenašli

Nehemiáš kázal

okamžit. Artaxerxes, král Perský,

pokropili touž

dovdv

se o

vo-

tom

Šabe.

;

39,

) Jerem.

jižní

eišti Kedronském

na vyschlém

do bezvodné studnice.

ukryli

zapálily se

i

do

v druhé

zajisté

zajetí

nho

toto

však nazývají

cem Nehemiášem zase nýbrž místo

na

octneme se u samého

Královského

Josafatova,

studnice,

to

sám Nehemiáš nazval

Chaldej do

hlubokých rozsedlin

až k Jerusalemu; východ rozsedlin tchto

)

Královského

údolí

oištní; Arabové Jobovou. 33 ) temeí

»*)

údolí

t.

ná

od

o

)

uzíme pi vchodu do stavení

již

32

tí rozsedlin,

spojení

jest; 30 )

Mluvíce

udány sou hranice po-

spojení

Spustíme-li se od rybníka Siloamského v dolinu,

ukryl;

povdli

Královské od východu a

nkterá ást msta na zemi Benjaminovu.

pecházela

polohopisu biblickém

zpustlé

i

Toto poslední údolí bylo pomezím mezi

vdce Josue;* 9 )

pokolení Judov,

zeje se v

od

píležitostn

již

od severu,

údolí Josafatovo

tuto

kláštera

i

Jebus, to jest Jerusalemem, a pokolením Benjaminovým, podlé usta-

novení vyvoleného

nejspíš

sme

sbíhají se, jakož

Gihonské od západu.

ili

Sabasského

tak divoké roklin, na celé ce-

v této

sv.

Zde tedy u paty Siónské

zevrubnost

Pipomenu pak

místním popisování.

v

jmen biblického údolí

podivné setkání se stejných

ti vysoké rozsedliny:

polohopisnou

jmenovit zde první kniha Moižíšova úpl-

;

taktéž

p.

milosrdného

15,

7.

Salles.

8.

*—

6.

str.

Josue

12í>.

18.

peregrinat.

16

—

cest

z

18.

Samaritána, na

17.

17.

pag.

271.

viz

29. Bethanie do

taktéž

Díl

II.

Jericha, viz Díl til.

II.

19—22. 17

II.

til.

li.

.

164 rozkázal,

zázraném inu,

aby tuto vystavn byl památník. Vypravování o tom

—

pronikavá. Studv knize Makkabejské jest plno nadšení; modlitba knžská hlinovatou vodu. Praví se, že nesmírn drží hluboká velmi jest nice ta jako nedostatkem každoron, svým anebo hojností svou studnice voda této i

egyptskv

pomenul,

pedzvstuje

Nil,

Ginomského, obdržel v biblí

bu

úrodu neb

Gihonem

se

snad název svj

nazývá.

33

)

Místo,

úrodnjší

od této okolnosti,

V polorozboeném

kde

u

troje

toto

abych tuto pi-

jména

stejného

nebot známo,

stavení, pilehajícím

Jerusalema

;

hluboké údolí u paty Siónské se sbíhá, zde

bývali

nkdy

dnes ješt bujará rozkošnost pírody na ostatního

Jerusalémského

opravdovou oasu.

!

šafrán

Zde pnuly v stínu

se

')

Por.

str.

3

1

Salomonovi

sadové

ili

že Ni*

k stud-

tomto míst

,

jest nej_

ano

po-

siln odporuje divoko-

Stinné háje, luiny a prameny tvoí zde sluší

se

zrakem obráceným k Sió-

chrámu, rozevíti rozkošnou Salomonovu pí-

hrozny Engadské,

zde vydávaly

smokovnic, lískovin, vodoklen

tokové Kedron, Rogel a Geon.

:

okolí.

Na tomto práv míst

tomuto milenému Ježíšovu

nu,

se

Slušit,

údolí

z

nachází se neveliký vodojem.

nici,

sti

neurodil.

sem

že potok Gihomský, picházející

i

palem,

vni skoice, aspik mimo nž hreli poi

165

XXI. okolo

Olilidka

Jems alémskýcli.

zdi

—

fíinomových.

Bezeth

vzdlali oltá Tafetu,

,,l

„I

nomova, aby spalovali syny

Ennomlja, da sožigajut syny

i

e-

dcery své ohném,

svoja

hož sem nevelel jim." (Jer.

„I nazývá

Zemí Krve,

se

(Jerem.

31.)

7,

místo

to

dne

až do

„I nazyvajetsja

Zemljeju

té-

lot

Geonské svlažovaly úžasu

hrzy, a

i

syn

od

Siónskou

J

od

to

níci

té

i

patíme

tuto

Pí-

na obnažené stran Údoli

Ginomových, kterýmžto druhdy náleželo.

Býva-

nebot vody Siloamské

k obveselení;

doby, co zde za Achaza

mdné,

i

obrátilo se

v

i

píbytek

Manassesa hnusný oltá

rozžiené vnitnosti

té

modly

házeli ne-

rodiové dti své, pinášejíce jich modle v zápalnou obt; pi emž obtzvukem bubn udušovali úpní nevinných obtí. Pro tuto poslední okol-

zahmla

Tofet,

„Ohol hlavu svou, spodin,

i

i

odvrž,

a

piHo-

zapudil rodinu tropící tako-

vci ...

I

vzdlali

jenž jest v údolí syna spalovali syny své,

ehož sem

i

oltá

Tafetu,

Ennomova, aby

dcery své ohném,

nevelel jim; aniž pomyslil

v srdci svém.

II,

kterýžto název

buben

znamená. Zde

Jerusalemu hrozná slova Jeremiášova:

jmi v ústa naíkání, nebot zavrhl

*)

,

a

horu Zlé rady.

nost nazývalo se to údolí také

vé

dnja

syn Ginomo-

tmavou horou Zlé rady.

Toto radostné místo však

)

Do

postaven byl Molochu. lidští

za námi

sloužilo za místo je.

do

(Mathéj. 27, 8.)

na rozervanou pohebními jeskynmi

má název svj nkdy úrodné a

toto

31.)

mésto

to

Krovi,

27, 8.)

vkroíme te do hrozného údolí

již jest

7,

sego." (Mat.

vých, seveného svatou horou

dšceri svoja ogném,

i

jego že ne povelech im."

hož."

vtivé údoli Siloamské

Ta-

fethu, ježe jest v judoli syna

své

Siónské, tamto

sozdasa trebiše

v údolí syna En-

jež jest

Chtíce obejíti Sión,

syni

Údolí

Paralip.

Protož

32,

aj

dnové jdou,

„Ostrizi glavu tvoju,

i

otmetni,

vospriimi vo ústné rydanije,

verže Gospod, sija.

...

I

i

i

jako ot-

otrin rod tvorjašij

sozdaša trebiše Tafethu,

ježe jest vo judoli syna Ennomlja, da sožigajut

ognm,

syny

jego že

svoja,

i

dšeri svoja

n povelech

im; niže

pomyslich v serdc mojem. Sego radí

30,

IV

:

166 praví Hospodin,

oltá Tafetv

nebude se íkati více

i

nébrž údolí zabitých;

budou mrtvoly

I

i

Hule se pocho-

i

nebude, kdoby odehnal.

mst

Judských a

se,

hlas ženicha

se,

I

ulic

z

ských hlas radujících lících

nych;

snd

tr upije

pticam nebesnym,

n

Ijudej sich v

zvrjam zem-

i

odprázdním

ným,

Jerusalém-

prazdnju ot gradov Judinych,

hlas vese-

Jerusalimskich

i

hlas nevsty,

i

pogrebutsja v Tafeth, zaneže

i

msta. Ibudet

nést

zvíatm zemským,

a

i

budet otgonjajušago.

nevsty,

u-

I

ot putej

i

radujušichsja,

glas

glas veseljašichsja, glas ženicha

nebo v zpuštní bude všecka zem." 8 )

n

i

trebiše Tafethovo, iju-

syna Ennomlja, no judolj zaklan-

dolj

tchto za pokrm

lidí

ptákm nebeským z

rekut ktomu:

Tafet, proto že není místa.

vávati v

Gospo,

se dnije grjadut, glagolet

syna Ennomova,

a údolí

vo opustnii bo

i

glas

i

budet vsja

zemlja."

Dle svdectví blahoslaveného Jeronýma o

nmžto

hož údolí, protož

Na

ohe

jest

pekelný plamen Gehenským ili Gihonským

i

toho nazývá Igumen Daniel toto údolí

ské

pipodobnn

pekelný,

mluví Spasitel v evangelium, k bezbožnému obtnímu plamenu

stráni levé

peklem.

té-

Podlé

sluje.

3 )

hory Zlé rady, naproti Siónu,

ukazují

pole

hrní-

(majetnost hrníovu), koupené za tidceti stíbrných, za nžto nešlechet-

ný Jidáš Vykupitele svta byl v Jerusalem!

Toto pole krve

prodal.

jest

nejopovrženji 1

sem noha lidská, aby tu neustále zahoovala se do štrbin podzemních hrob, v jejichž dutinách ozývá se každý kroej. Císaovna sv. Helena totiž navrátila pole krve zase pvodmísto

kdy zabloudí

Málo

nímu jeho ustanovení, uinivše

vná,

jejížto

zíceniny

Baumgarten udává

je

pohebištm poutník; budova od

podnes vidti,

až

míru téhož staveni,

i

že krytba jeho bylo veliké klenutí

ví,

padalo, nébrž

lidé

i

panovalo jindy podivné domnní, hodinách

zemí

i

Za asu

zniuje.

íma,

posláno do

Campo

santo

stny jeho jsou

z

velikých

poád

Poínají pak

níže,

až

dol

pra-

zemi tohoto místa

5 )

a

do ní

uložené ve 24

koráb naplnno

— pro

tou

hbitov nazvaný

slavení jsou pozoruhodné;

nkterá

klenutí

ndržela

že z ásti na pilíích spoívala.

—

7,

již

od samého hbetu hory, sestupujíce co

do samé rokliny.

vnitek pak

29—34.

3

) Igum. Daniel, str. 29. 4 Fúrer pag. 58. Groben )

6 Baumgarten )

II,

Nesout na

sob peet

vtším dílem okrášlený ostrým tíhranným

stáí, majíce vchod

bým architrabem;

2)

i

O

vstupovali.

kamen, ,

50 šíky,

nžto nejen svtlo

Pozstatky jiného vidti

vysta-

století. 4 )

otvory, skrze

pozdji do Pisy

i

a

ní

se

Já se

dlouho toulal po tchto hrobových skrýších, jimiž jen málo skoumatelú

se zabývá.

vé

70 krok délky

Heleny bylo nkolik

tesaných

zejm

v šestnáctém

že každé lidské tlo

— jakož

(svaté pole).

doposavad, na nichžto dosti

sv.

t.

s devíti

nho

mrtvolami do

s

ješt

stála

st.

8.

185.

jejich jest

skoro

vždy

výbžkohlubokého

štítem neb hru-

tverená komnata, do

167

stn vytesány

jejichžto hlý,

délí

z

malé

lidského tla,

hloubky dá se

však

zvyku rozluovati jedinkou

anebo, jak

se

každé

obyejn mla 6

loket,

udávají,

jiní

utvoeného

pravideln

pastým,

toliko ji>tym

jest

komnat

jedné takové pohební z

stáda

jichžto

jméno Siónu,

podivnemu bludu: on

totiž

dvanáctého

i

stran

léto

eckých nápis;

dalo

v jedné takové vidti

krajanm

jeho

že hora Zlé rady nazvaná byla

pináležejících; 7

rozliných

v

tímto

místech

jménem

dom

kdežto stával letohrádek Kaifášv, Jidáš tajn

val,

kterak by jim Syna

apoštolov

v

zradil.

as umuení Pán. Proti

dále hora Olivetská,

nám

ped

ní

V

Vyhlídka

podlé toho by se

najíti.

Doložíme ješt,

ponvadž na vrchu jeknížaty knžskými smlou-

s

jeskyních této skály skrývali se s

hory Sión

leží

tchto hrozných výšin a

Moria

s

na strmých stráních hory Pohoršení osada Siloam;

ká

rozkošná roklina Siloamského údolí. Ubírajíce se výše na horu

dosti

6

)

7

)

znamenité zíceniny

II.

—

Muller Pag.

ubi

72.

supra,

—

pag,

spatíme tam,

jest to

174.

již

skoro

jest

nad

ástkou Jerusalema,

v právo, v Josafitov údolí,

nám i

použili sta-

)

proto,

jím,

lovka

pe-

nezpome-

to

syny Siónu. Na samém Siónu. Ben-

ješt ti hebrejské hbitovy na

kamen

cesty

V nkterých

a to zavedlo jistého anglického cestovníka k

mnoho podobných nápis

míru malebná.

pramen znám

hory podlé

jamin Tudela stžoval sob, že kestané k vystavní svých

rovkých náhrobních

ze

se

prýštící

tento

horu Zlé rady pijal za horu Sión, na

století byly

8,

)

vodojemu; na

Dél-

sob

v

6

hrobních nápisech vždy nazývají se

že Židé ve svých

na,

se

obsahovala

i

sem pramen

nalezl

okrouhlého

jeskyních udržely se sledy hebrejských

konci

lokte,

Mnozí pastýi pebývají v tchto hrobkách.

Betlehemské pasou. bylo polosetené

zvláštního otvoru položilo.

do

tlo

šíka pak 4

13 otvor k umístní tl.

i

ku pinemli Židé re

as

za starých

že

umrlc, nébrž pochovávati celou rodinu v

tla píbuzných kdežto

skrýši,

ka skrýše

V

podlou-

vtší,

že taktéž ustanoveny byly

souditi,

Talmudisté svdí,

jímání celých mrtvol.

zdola,

jeden

nichž

z

zaujímá šíku stny, pod kterýmžto vidti asto ti

hluboké výklenky, jako v pohanských kolumbáíeh na popelní osu-

ale

z jejichžto

dí,

pohební výklenky,

jsou

náhrobky; a

na

pod námi

blíže

k

hlubo-

samém temen,

místo nešlechetné smlouvy,

letohrádek

"

168 Kaifášv, kdež nyní pebývá derviš. Nkteí nazývají toto místo klášterem biskupa Modesta, kteréžto však udání niím se nepotvrzuje. Biskup Modestus

práv

ídil Jerusalémskou církev

v

tom ase, když patriarcba Zachanáš uve-

Modestovi se den byl do perského spálení od Peršan. chrámu Hospodinova hrobu po jeho Chozroa.

za

zajetí

na horu Siónskou

val vyhlídky

obnovení

pipisuje

Odtud sem rejso-

na zapadni ástku Jerusalema.

i

strany vrchu Zlé nuly táhne se silnice k Betlehemu.

S druhé

zatáíme se poád okolo Siónu

propasti Ginomské,

Spustíce

pibližujeme

se

opt do

se

k návrší neboli hoe Akra, k samým to zdem západní ástky Jerusalema. v hlubokém údolí dv až dosavad zachované vodárny Gihon-

i

Tut spatujeme

vodojem

ské; první jest biblicky

dlaná

níž

cesta vede,

240 kroej

vodojem má

nn

áo v

a leh

n

a,

vodomet

105 šíky

délky,

8

s

a

50

Tento

Nyní napl-

stop hloubky.

dílem vytesán

dílem

skály,

ze

ze

prýštil se

po

hrázi,

se-

spodu pole

podzemními prchody. 9 ) Když pijdeme až k brá-

a tekl dále

)

kamenné

jižní

arabským nápisem.

kamen. Nižší pramen Gihonský

velikých

z

V

nižží, na jehožto

jest

deštovou vodou, jest pak

jest toliko

staven

vystavn

Jerusalémské, nazvané Betlehemské nebo Jafské, uhne se najednou údolí

Ginomské v

levo,

konen

zmizí

i

zcela podle cesty Jafské. Nedaleko od tohoto

ohybu naproti Betlehemské brán vidti pozstatky honského. Pramen 10

pilehajícího k popravišti, na

)

vbec

v o d oj e

m

u Gi-

Tut

nepatrný.

ne-

nkolika stromy, na míst starodávného hebrej-

velký turecký hbitov, zastínný

ského hbitova,

hoejšího

Gihonský nevyschl ješt, jest ale

nmžto

nyní chrám vzkíšení

nkdy, rovn jako k brán Getsemanské, moslemíné Jerusalémští, by tu okáli veerním vzduchem. Toto místo oznaeno jest v biblí; neboí zde prý byl Salomon za krále

Pán

sem

slojí;

picházívají

Král David, zavolav k

pomazán.

ekl

Banaiaše, syna Jodajeva,

„Vezmte i

„Poimile

tam Sadok

Israe-

lem." n )

carja

Zde

i

stáli

u vo-

„I

na cest pole Valcháova; a zde zahladil

Marin.

9

) Gróbcn.

)

10

) Král.

») 1?

III.

) IV.

pag.

Will.

32

Král.

—

" lz)

priidoša k

Nathan prorok

i

asu

459. Tyr.

— 34. 18,

pag.

17.

—

747. Isaiáš.

v

vyšnija, ;

—

i

:

stasa u

jaže jest

na

\

255.

pa°.

Ezekiáše

Jerusalimu

puti sela Bliljnago.

angel boží v jedinkou noc sto osmdesát

Sanut.

1,

ierej

nad Israilem."

vodotei kupeli

dotoku rybníka hoejšího, kterýž jest

8

i

vojsko Senacheribovo dobývalo Jerusalema za

též

„l pišli k Jerusalemu

Gospodina

i

i

nad

raby

soboju

s

;

i

krále

i

vašego i vsadíte syna mojego Salomona na ms a (lošaka) mojego veda pomažet jego dite jego k Gionu,

vsadte syna

Nathan prorok za

Nathana proroka

i

:

sebou služebníky Pána

s

na mezka mého at

sob obtíka Sadoka

mého Salomona vete jej k Gionu, pomaže ho tam Sadok knz

svého

i.

jim

36,

2.

tisíc

toho vojska, proto

169

V tom ase

že se rouhalo Bohu.

vodojem Gihonský

ejší

Nkteí

mají za

s

dolejším, jenž

však vidli

se

sme

jak

teá,

jest.

Uriášov, za kou-

zámku; my

nachází u paty stn Davidova ,3

Uriášova domu.

místo

vody

vidli, bez

žen

vodojem Bersab,

že dolejší

to,

ponvadž prý blíže sme již opravdové

pel sloužil,

Ezekiáš strouhu, která spojovala ho-

zrušil

)

Pokraujíce ve své ohlidce vkol stn Jerusalémských, pišli sme k Bellehemské ili Jafské brán, kterážto nachází se u Davidova zámku na hoe

—

Tato ástka Jerusalema

Akra.

Psefinus stávala,

msta

chrámu Hospodinova

až ku

slov Jeremiášových,

smrti!

jest

hrobu —

nkdy vž

kde

totiž,

te

celý

západní úhel

as

Spasitelových k mstu; lam bývalo, dle za údolí mrtvých, nazvané pozdji Golgotou, kdežto smrt Nkteí spisovatelé, mezi nimiž Clark, a pozdji E. Bo-

zanímající, nenáležela

potena

od Betlehemské brány

i

binson, zaali upírati pravost místnosti Golgotské, pravíce, že ono místo, kde

Pán

nyní chrám hrobu

nejednou

mli

mu nedvodnost

ukazuje, že

již

uvedeme ješt nkolik

sta

stojí;

pi

popisování

„Dv

jiným:

domnnek

takovýchto

Jerusalemský nám

ádk

místnost

na

Pán

za

asu

zvlášt znamenité výšiny obehnány

sa-

pdorys

m-

na západním konci

—

pohanského spisovatele

z

Jerusalémské

místnosti

i

samém My však

První pohled na

objeviti. '*)

chrám hrobu

—

bylo.

poukázáním na písmo svaté

píležitost,

mst

se v

mstem

venku za

že popravišté

jako

nacházeti, tak jist, již

zpsob muselo

na všechen

stojí*

Tilova

obležení

byly zdmi

Tacitns

mezi

praví

umlecky zkive-

15 nými, aneb do vnit zahnutými, aby bokové dobyvatel stelám vydáni byli." )

dv

Tyto

Akry

a

strán,

oznaené

výšiny

sbíhající

Sión

Akra.

i

Gihonské

do strouhy

k

Golgota

co zde vykládám, nejlépe

všecko,

hrobu Pán,

jakož

i

starodávnímu,

Pdorys Catherwoodv,

hbitovu hebrejskému. jatý,

jsó\i

pilehala

nacházela se v zahnutém do vnit uhlu Jerusalémských

jeskyn

Josefa

z

Mimo

vysvtlí.

Arimathie

a

to

me

mluviti o slavných podáních, nepetržených od toho

syn boží pro

lovenstvo

byl

trpl,

Ití )

Nechce-

samého asu, co

zachovala všecka od

kterážto

mne pi-

ode

pohební jeskyn

nemohlo u vnit msta nacházeli.

že toto místo

již

i

Nikodéma samy sebou

svdí,

nikdy se

stnám

na blízku

podotknutému

výše

od Robinsona

k

zdí,

—

nho

po-

Zatoíce se okolo zdí léto posvátné ástsvcená místa v pamti vk. lr) ky msta, pejdeme na severní jeho stranu, kde již otevenjší, pahrbkovitá

ada

krajina se rozkládá

;

stnám

položených

pahrbk

krajina

až

k údolí

tato

182—185—

)

droben iní

136 *') Viz

— 13

též

7.) ;

mstským

ostatní

pak

226. 282.

II.

zmínku

který

o jakémsi

prý

Úvod k cestopisu

ložen jest.

návrším Gihonský m,

Josafatovu slula Bezelhou.

Í3) Viz sir. 225, 14 Viz str. ) 15 Tacitus. hist. V. ) 16

nevelkých, olivovím pokrytých, proti

nazývala se

se

vedle

velmi

štarWékém

chrámu

Chateaubrianda,

Židovském

Hospodinova

kdežto

podrobné

hrobu

béh

žaláí

(na sr,

nacházel.

tchto

podání

vy-

170 Bezetha, jindy severní Jerusalémské

mstských.

zdí

obrany,

Jest

krom

stejná,

protože

opodál

stojící,

to

bojišt

kižák.

pedmstí, vylouena

stílnami beze všech bašt

zdí se

zaasté se táhnou pes skály

nich, než co by lehko

i

píkop; výška

pahrbkové

;

stejnou výšku se zdmi

skoro

mají

dlem

kde se

tam,

pak okolní, trochu vzdálenjší

nejsou

i

,

jiné

zdí jest ne-

Stavba zdi Jerusalémskych

dostelil.

smírn pevná, zvlášt v základech, kdež a 4 stopy zšíí, náležející bez pochyby vidti na úhlu hory Morie

nyní ze

jest

neposkytuje Jerusalem

Odtud

od

ne-

jest

asto vidli kameny 7 stop zdélí vzdálenjším. Nejohromnjší

vkm

východu

od

zdi

západ zatáejí.

na

Ta ástka zdí jest patrn nejstarší; jeden z tchto zazdných kamen má l do zajisté 30 stop délky a [t šíky; i z ostatních jsou nkteré od 20 až 24 stop dlouhé a okolo 5 stop široké. Pi každém ohybu stny vystavny jsou pevné tverhrané vže, a k tomu všemu na mnoha místech ješt polovže. Všech všudy vží jest 40, a polovží 26. Veškeré zdi jsou z velikých tesaných kamen o nkolika adách ve hloubce, pevným vápnem spoVýška

jených.

jejich

snadno by se u

kižák,

jejichžto

v

as

prmru

50

Jerusalem

boje podobny

baštami.

pohyblivými

ale

vynáší

našich

za

Levé kídlo armády

;

byli

tuto

Bohomír

i

však bylo

to

Oni nebojovali dly, nacházející

se naproti

dotýkalo se

až strouhy

jejich,

cesty,

podotknouti, jak

jinae

byly Makkabejským.

brán Damašské, po obou stranách Damašské Olivetské ili údolí Josafatova

Neteba

stop.

dal opanovati,

oba Robertové, Normand-

Flandrský. U prosted naproti nárožní bašt, neboliž proti kuplím chráNávrší Gimu Hospodinova hrobu, rozpoloženo bylo vojsko Tankredovo. honské isvato-Jirské u hoejšího vodojemu Gihonského, proti zámku Jsa od msta hlubokou roDavidovu, zajímal Raymund hrab Toulousský.

ský

i

mohl v dji rozhodného úastenství

Gihonskou odlouen, nebyl by

klinou

Sión, která tehdáž ješt

proež pešel odvážliv na horu Hled takoka tváí v tvá proti mstské jata nebyla. chek hory poskytoval jen malou prostrannosl, nacházel se míti,

vém vali

ponkud

se

stnami

za

podle

svatyn

statek

vody a nesmírné parno byly

pramen

této

Poslední

kostela

rekovským nadšením, ale

Siloamský vysychal neustále.

vojsko po nkolikahodinné

veee Pán,

volajíce:

Dieu

Za našich

lémské v

kižák pemohla ano

cit, lidsko

iH

)

v

i

Galileje,

nebo

z

údolí Sarunského.

ale

bylo

l8

;

6e

Nedo-

)

Slab)

by evropské

tehdáž

museli

okol! Jerusa-

díví se dováželo

Svatá však

horlivost

Pevýborné a vrné líeni jejich zápas, vznešených položení samého Jerusalema, bude zajisté vždy dojímati srdce všecko.

nesmrtelných ottaverýmech

Bh

vzalo

kanonád Jerusalem útokem;

dívím k stavní pohyblivých vží; mimo to onom ase rovnž lak divoké a obnažené jako nyní z

rozncovali

venlt!

le

as

posvr-

vojínové ukrýi

nejhlavnjšími vrahy kižák.

se zaopatiti

na velbloudech až

msta

v neustálém stelo-

maje za sebou propast Siloamskou a Gihonskou;

dešti,

do

ponvadž

zdi,

tomu

chce!

pvce Torquata Tassona.

171

Když

ma

útokem

vojsko

již

mlo

hnáti

na msto,

tut

ješt okolo Jerusale-

od Getsemanie slavnou uinili processí, postupujíce skrz údolí Josafat, pak

skrze údolí Siloamské

Po dvoudenním krvavém

dob, když rytí

s

samému Siónu pi ustaviné stelb nevících. zmocnili se kižáci Jerusalema. Práv v té

k

až

boji

se bitva rozhodnouti

meem

i

štítem

mla

hoe

na

se

zjevil

Olivetské obrovský

svým tváením kižácké vojíny;

rukou, povzbuzující

v

vidn skoro ode všad. Kižáci vtrhli do Jerusalema Getsemanskou bratu samu hodinu, když byl Spasitel svta na kíži ducha svého nebeskému olei odevzdával. Akoli ale brána Oví až dosavad se nezmnila, pedi

byl

nou

ce

v

má

msta te

severo-východní áslka

tak blízko u strán, sbíhající

byly roku

1545 od Solimana,

brán,

nmžto

v

nazývají.

mezi

se

jinou podobu; nebot jindy nebývala

do strouhy Olivetské. Nynjší hradby obnoveny

svdí

jakož o tom

jiným

arabský

Jerusalémské

nápis na Jafské

blahoslavenými

zdi:

I9 )

XXII. flhlidka

skyn,

vkol

— Hrobky

Jeremiášovy

Jernsalémských:

zií

královské. e

1

s

ký

—

...

„I usnul Oziáš

„I uspe

po

i

26,

Paralip.

Ozija

...

i

po-

ereboša jego so otcy jego, v

na po-

královských hrob." (II.

isra-

ch.

hrbili jej s otci jeho, li

Hrobky soudci

je-

poli Carskich

23.)

(II.

grobov."

Paralip.

2 6,

23.)

Na samém bojišti kižáckém, s severní strany msta, nalézají se netohrobky soudc israjeskyn Jeremiášovy, nébrž hrobky král, jakož trochu v právo od elských, vytesané v skalnatých pahorcích. msta, Blíže u Damašské brány, nacházejí se pod došli palrném návrší ohromné Jeremiášoliko

jeskyn;

vy

mínú ve

tul

bez pochyby býval

vážnosti.

Stojí!

pod

vchodem do jeskyn zahrádku každého navšlvovatele

má

i

i

5

;;»

)

sáh

výšky,

Quácesm.

II.

a

tam

mí

a

Toto místo

kamenní lom.

správou

jednoho

mížemi

pouští;

jest

ji

tu

deryišé,

ohradiv,

pak

i

za

hbitov.

jest u

mosle-

jenž založiv

ped

skromný poplatek Hlavní jeskyn

od svého nepravidelného vchodu až k naprotjší

42.

18

172

stn

severní

níci

stn

od západní ale až k východní

40,

podepen

padní stran

jest strop

dvma

její

60 kroej.

velikánskými pilíi,

jež

Na zákame-

podobných pilí zde bez pochyby více pi lámání skály státi nechali dokavad se tu nejednalo o prostrannost místa, neb o snadnjší nakamene nyní tu však niehož není vidti, než moslemínský modlitební ;

stávalo, bytí

;

V

pulpit.

jeskyni setrval

této

Jeremiáš

podání prorok

dle

své hluboké

v

zarmoucenosti a proléval tajn slzy nad Jerusalemem.

V

samé

té

krypty,

a

jeskyni,

v nichžto

na protjším konci,

sice

posud pozornosti cestovatel.

x

ím

;

prostrannost

slohu;

12

patra obnáší

téhož

jehož prostrannost obnáší ješt jednou tolik

zejí;

spoívá

tuto

i

kroej.

kroej do tverce; s mnohem obšírnjšího,

Všecka

ohromného

tíže

rovnž jen na jedinkém tverhranném, smle u pro-

se vypínajícím sloupu,

nhož

z

rzní obloukové po klenutí rozchácelá pak podlaha jeskyn té jest

se

základ sloupu jest hmotný podstavek,

nmu

k

až

Krásné kle-

stavitelství.

jeskyn spoívá prostedkem svým na jedinkém kulatém sloupu

podlahy vedou schody o 24 stupních do nižšího patra

sted

stn, kdež

tím pekvapnjší vnitek,

ale nepatrnjší vchod,

neb ozdobnost jeho prozrazuje velkého umlce v nutí svrchní

klenutí

ve skále

pak ve dvou obšírných skrýších o

Záležejít

)

Jde se tam skrze nepravidelný otvor ve východní

dvojím patru.

by ho málo kdo hledal

gotického

nacházejí se

znamenité umlectví a velikou práci; ušly ale

pozorovati

vodu

pod vodou,

te

slouží

i

chytá. Slabé svtlo, pronikající

ejn

malebnou.

asm

Klenutí

dervišovi za nádrž, do níž

sem

sloupy obojího patra vytesány

i

on deštovou

se svrchu, iní jeskyni tuto neoby-

jsou ze skály.

Ja-

jakému úelu byly udlány? Podobá se, že ony i s pední, velikou jeskyní za žalá sloužívaly, rovn jakož aut unii e neb kamenné lomy Syrakusské, a že to ten samý žalá jest, v nmžto prorok Jeremiáš za své hrozné proroctví od krále Se-

kým

asi

pináležejí pekrásné tyto krypty

a k

?

1

dekiasa zavín byl. „I vzali Jeremiáše,

„I vzjaša Jeremiju,

uvrhli jej do

i

jámy Melchiasovy, syna králova, která byla

dvoe žaláním;

ve

a spustili

po provazích v jámu, v

jám

bylo vody,

kaluž,

i

pak

v

Jeremiáš

dl

.

.

.

král

byl

Tot jest tulo

Brána

dosti

se

ta

nyní pak

zevrubné

pedležité;

v

bjaše vody,

kaluži

remija

popsání tím

šikmo

téhož se

.

.

odsud,

jest ale

místa!

uruje i

te

Quaresmius se o nich jen ledahylo zmiujo. 38, 6. 7.

) Jerem.

.

temninm;

sv-

i

no

lina,

carj

že v

i

bjaše v

loj

as

n

tin Je-

sdjaše vo

vratech Veniaminich."

)

Babul -Sachara;

vvergoša jego

užami v rov, v rove že

siša jego

3

nebo

nacházela

ša vo dvore

jej

pak ne-

tom ase se-

brán Beniaminské."

v

*) 8

ale

i

v rov Meljchiin, synacareva, iže bja-

Udání

místnost

slula též

zazdna.

Beniaminské

brány

Jeremiášových jesky.

branou

Herodesovou,

Podobným zpsobem dá

173 se

gotická okrasa sloupu

i

v prvním patru

jednoho místa

z

Nike for a

u

jám

„Svatá Helena," pravit on, „vyvedla podivné stavby v

vysvtliti.

miášov."

3

Tedy císaovna Helena

)

by jím okrášlila temný žalá velikébo proroka, který

uvznním

svým

jej

Jere-

umlcova,

byla, jenž použila dláta

to

byl

posvtil.

Nco

jesky Jeremiášových

dále k severu od

nacházejí se hrobky kráVtší ástka židovských král ležít nebo na jiném míst v Jerusalem ale v biblí stojí

Tomuto názvu mnozí

lovské.

ovšem bud

na Siónu,

o smrti Oziáše

takto

4

;

:

Oziáš

„I usnul

ských hrob."

svými, a pohbili

otci

s

—

)

odporují.

zmiuje

Josefus Flavius taktéž se

ním

Jerusalémském, kamž

poli

dvod

tchto dvou

Nám

lovskými.

sob

vzav

nelze shodnouti se

panda, se vší opravdivostí

rusalem umela; nebot na

pomníku

jejím

severu

klade.

výteným Chateaubriandem,

s

známo, že se synem svým

nížto

Herodesovy na sever-

s

vdov

hrobky

Tyto

a v Je-

žila

jehlancové, jehlancové však

speos

do potu

patí spíše

(skrýší),

dinké

etný

to již

6

Jerusalema,

Heleninu do

5

)

podlé textu Pausaniasa, kladoucího hrobku

i

v této pípadnosti spíše se pomysliti dalo na

)

svrchní ástku oné jeskyn, v nížto se hrobka pesvaté

nebot

ta

pináleží k nejstarším

královský náhrobek Heleny

Poznamenání. Mluvíi pak

muž Pococke královn obšírné

) Atque )

II.

5

) Viz 6 )

rodinný

fovea

Paralip. str.

26,

)

Helen.

její

výsledek

Flavius

obrácení

se

pedmtu

dokázal,

slova:

tato

že

hrobka

sdluje

nám

na

židovskou.

víru

žádoucí

stávati

jistoty

polohopisného

Krafftova

212 v

stránce

nevývratn

i

Marin.

„Robinson, jetato

svých

ve

7

)

na-

skou-

pináležela

starožitnostech

Mezi

obzvláštní

opera.

samému Jerusalemu str.

Z,

pag. 256. Getsemanská zahrada se snadno

Sanut. in gesta Francor.

Pausan. Arcad.

piísti k

XX.

nachází,

23.

264. jakož

Antiq.

na

dležitém

Jeremiae mirifica construxit

2o).v/íiaií.

—

témž

v

nejnovjší

Josefus i

Ev neUi

nacházely. Viz

y

vsak

pominouti

djepis

Bohorodiky

mohl skuten

a tu

Adiabene.

z

Clarke cestu proklestili,

i

in

pohebním místm

svém místopisu

ve

Adiabenské její

Chtíce

mlením

nesmíme

mání.

4

ale

jich

i

podle poukázání Marina Sanuta,

3

vbec

nikoliv

poet patrn svdí, že nepináležely jetoho mínní jsme, že by osob, nébrž celému pokolení. Ano my Mimo

památník.

byti,

Villal-

po Adiabenském králi

v prvním století

stáli

z

pináležejí k jinému druhu stavitelství, než jakový se v hrobkách tchto nachází.

Dle

kterýžto

Pausaniasa, pak nkterá slova

z

králov-

právem nazývati hrobkami krá-

pipisuje Helen,

je

jeho na poli

otci

o hrobce rodiny

se tedy hrobky tyto

dají

s

mstské rozhraní

i

za základ jedno místo

Monobasu, o

jej

VHI.

16.

pro bezprostedoí

souvislost,

v jakovéž

265. 3,

4.

18*

dá

se obapolné

;

174 zásluhv

poítá

její

pišedši

že

to,

i

hoty ponejprv do Jerusalema ostrova Cyprského

z

8

palác

sob

) pak

A

poívati.

postavených,

Heleny

ovšem

již

polohu

nadzmínéných

nikde

hrobek

mže pededvoím

slouti

ze

dvory jest pvodní, co hlubin

90 tverených

as

nám uvádjí

kde kde

víme,

me te pozornost svou

prelní

západní stran

od sebe

stejné

jiné,

stedku svém trojizkami

prelí

ono

ímsou

jmenovité

hledá,

téhož

stavba

mla;

korunovati

prelí

to

.soumrní

i

nimi též

ti

jehlancové

snáze vyvésti dalo,

—

skály.

Jos.

ješt

za

za jeho

popisování

postaveni,

udává,

t.

Klaudia císae

asu

cest

na

)

*)

— —

dc B.

J.

XX.

V.

i

o

pedmstí

6, 4,

1.

3.

s

místa

Eusebius

jest

díla

lištová

Ailie

t.

6,

3,

dorickými

štítky,

hrubšího,

jakovéž

se

na

nepodobá se však jakoby

;

okras nedají ale

úmysln

prelím

z

hrobce

vidti.

Celá

jest

ve své

než že nad což se

byli,

nébrž

z

více

tím

kus

pravé též taková, jako

církevní

jest.

krajinou

mnoho zejmji.

jinae,

odstranni

od Jerusalema

mluv

jeho ti prchody,

díly,

souditi

jedinkého,

Jerusalema vidti

o

na

dva

mající v pro-

vlys, ale

dobroinech Heleniných dokjádá, že

hrob ješt

VI.

stranách

stojí

mezi nimi

a

ním ti pyramidy do povtí se vzná-

matrony ímské, která touto

Pauly,

Antiq.

hony.

tri

pilíe,

sloupy na ti stejné

napotom

ponvadž nepozstávali

znamenal polohu Heleniných

8

tymi

do dru-

bezdné

Však obrat-

Thebách.

pi Zachariášové

p.

že nad

jeho vlysových

Vzdálenost tohoto Helenina

Flavius

drahot

rozpoteni

peddvoí

z

na první pohled jinou ješt korunu nad

již

n.

poukazuje,

šely; nebot jeho pravidelné rozdlení

jakož

tato

po

ní ímsa

oko

jako

jehlance,

na

již

dva nárožní

;

ozdoba

vlysem spíše

v

tro-

obma

mezi

vtším neb zadnjším dvoe

vnc,

nkolik

všecka

Nad

hrobce Ahsolonové nachází. již

a

osob

dvma.

k

jižní,

vyhloubené dvory

porouchané sloupy nesou

však

nyní

sebe rozdlené;

od

Ve

nejprv nichžto

vylamování tchto pro-

prchod

Tyto

.soukromníci)

i

brána bohaté ozdobená

vzdálené,

nkdy pi

jak

již

jeskynmi

za

totiž

z

od

tch

Známet

stávaly.

se

bra-

i

mstem

Pehradou

severního.

dvoru.

úpravu.

vnitní

ozdobu hrozen

za

práv

skála,

obnášejícího

stop

na

druhého,

její

za

stadia

hledati,

je

tam

pišedši

a

pyramid dotýe,

tí

nejspíše

vede po východním konci

ni

hroby knžských

pamét

v

otesaná

Skrze

zstala.

státi

hého,

o

tchto

se

Pistoupí /i hodiny za Damašskou branou. 8 stop hluboko do zem prohloubeným tverokoutým dvorcm,

chu podlouhlý,

ji

pyramidách, ti

místo,

že

dalece,

tak

nenadálé smrti

o

nástupce Izatesúv, poslal

a

Co

udáme

ale

vystavla

po smrti od-

i

pospíchala

t

as

Jeremiašovvmi, 1

nelze,

nalézti

—

byly. 9 )

zprávu

obdrževši

a

penz

prý

mst

svými

se

tu

dra-

a

zásobu,

mnoho

dolejším

Adiabene

do

v tech

by tam

pochovány

v

nouze

obilní

nezapomenutelnou v

Izates

její

chtíc

když

vladaství,

Monobasus. bratr

tul

:

syn

založila,

peveliké

Alexandrie

rozdávajíc,

lid I

as

Jerusalema

nebo,

stalo;

ve

Jerusalema,

do

svého kosti

tra

mezi

jež

hrobku

též

svého

zemela

to

z

prosted

sobe u

skutené

i

nástupce

sama brzy na

v

hned

kázala,

mstem

za

se

tak

Izatesa,

s\na

Ona

Jerusalema.

do

posílal

císae Klaudia

po sobe zanechala památku.

národu

celého

srdci

pivézti

fíky

za

velikými poklady,

s

—

její

historii

hroby

1 (II. 2) (Tr^Atu)

Svatý Jeroným, pi

do Jerusalema pišla, po,,Aby Paula." píšei on

roku

175 40 4,

mohla,

„dokázati

píbuzné

bratra,

moe

zem.

po svaté

kud okála,

ped

sama na oslátko

Emmaus

tím

Bethoron,

králm

kasy

.

slunci

bojující,

.

Ale

.

.

benské, která v

msta

salema,

konené

déle prodlévám?

as

pes

Vsak

byla.

prvé vyklešténci

pišedši do Nikopole

poznán byl Pán, odebrala se do

jakousi

pak

to

rozboeném

v

hích,

jeho

cizoložnici

i

tchto hrobech, ponvadž

o

vku

XVI

dotud

Marinus Sanutus,

ale

je

všickni

tém

10

)

a

mst

vkroilaté do Jeru-

Jeronýmu

Po

do taženi

až

svatopovstní poade nepináležeji,

k

stejné

cestopiscové

míst udává,

tomtéž

námi, na

s

hroby královskými

nazý-

KrafTt.

tmto hrobkám, zpsob tvereného v kamenném

cestou od Jerusalema k

se

jamou

docela

rozsekanou na

na levo ponechala mohylu Heleny, královny Adia-

jména: Jebus. Salem, Jerusalem!

Pak v

sob

hladu byla národ židovský obdím zaopatila,

trojího

Piblíživše

ped

jíž

A

na cestu.

dále

pikázal; na

státi

pipomínala

co

Až

uvykli."

vati

msíci

a

pozdržíc

nižádné zmínky. je

se

nejvznešenjší,

pi lámání chleba

plula

a

tam pak, aby pené-

zimé,

vyznavae pozadržena

šlechtina

a pustila

kdežto

>e

neiní se

kižáckých

až

nejtužší

své,

jedouc odtud pohlédla v právo na Ajalon a Gabaon, kde Josue proti patero

a

maliko

Gabaa

nazvané,

v

domov svj,

opustila

perozmilé dítky

i

svatého Paulina

laskavostí

puzena vsednula

víry

na rukou nosívali,

služebnicí Kristovou,

což nade všecko,

Doplulal až do Antiochie

as

krátký

ohnm

horoucím

vrnou

chce býti

že

pátely, ano

a

na

,

,

najednou

stojíme

vytesaného

sloji

uzíme na levé stran velikou, pravideln do étverhranu vytesanou jeskyni (prelní bránu? ježto okrášlena jest širokou ímsou dvma vlysy s pevýbornou ezbou; první vtší vlys nachází se práv pod ímsou, druhý pak menší slouží za krajní obrubu nad vchodem. Okrasa prvního vlysu jest následujícím zpsobem rozstavena: nejprv pijde trojízka, kroužek, pak akantové listí, napotom vnec z dubového listí a hrozen; na to zase naopak: vnec z dubovévodojemu,

as

15 neb

více

stop

spustivše se tam

zhloubí:

,

i

ho

listí,

akantové

a

listí

konen

trojízka

ped

(?)

kroužkem; krajní

vlys jest

zpsobu. Vejdouce pod ploský strop do též pekrásný, avšak již rzného jeskyn uzíme po levém boku ve zdi skoro již zasypaný otvor, a tot opravdový vchod do pohebního píbytku. Kdo se tam dostati chce, musí po biše lezli, pak ale se octne v pravidelné tverené komnat. Hled ped sebe

vidí

j

sedm.

est

hrobky, a nkteré

z

stnách

dvée vedoucí

V

stn

tech

všech

ve

dohromady

jichž

tchto

každé

do

výklenk mají na stední

komnat,

rozliných

vidli výklenky,

stn

jež sloužívaly

své ti

malé

za

troj-

hranníky vyezané. Obzvláštního však povšimnutí zasluhují dvée: jsout vytesány

z

jednoho kamene,

vybíhají

ve vé

stn stn

z

nich

epy

toliko z

)

i

zavšovaly, jsou kamenné. vytesané

Hieronym.

epist.

Dvée te

leží

dlí od sebe úzké mezizdi,

kamene vnec dubový;

10

ezba je rozdluje na dvé; po stranách ode shora kamene, ano pánvice, do nichžto se epy

téhož

u vnit

v

hrob udlána

108. ad Eustochium virgiuem.

povalené na zemi. Hrobko-

na nichžto vidti vyezaný

ed.

pro

každou

Migne.

I.

pag.

z

mrtvolu pod-

878,

176 hlavnice, svrchek ale ozdoben

v

komnat

v poslední

se

hrozném nepoádku.

povtí ven

na erstvé

uzíme kolmo

jeskyn

se

potají

a

ve veliké vážnosti

sto to

katakombové stny

tyto

nébrž

stí,

žid

íi

jsou

ale

puch,

poád po Da-

ubírajíce se

hrobky

soudc

hebrejové,

jakož

—

skuten mí-

se

katakomby pak samy nejen rozsáhlo-

vyznamenávají

se

israelských. Sem

pak

hebrejských nápis iní

Množství

nachází.

až strakatými;

potem svým

i

as

uritý

v

;

otesané skalní stny, a v nich jiné píbytky smrti

dvojím palní, tak nazvané

o

scházívají

dol

nesnesitelný

pospíchá.

speos,

Hezky daleko od tchto vehtólepých ruašské cest,

k nim

vede

svislost

poasí panuje tam

Za parného

lovk bezdn

tak že

malá

;

Hlavní hrobky nacházejí

ezbou.

šupinovitou

na právo

tam

však

já

;

okras,

ani

ani

dveí, ani náhrobk nenalezl. Z venku na skále udržely se až dosavad ostat-

stup

ky

Na stran

hry dol

s

k Damašské

cest do Jerusalema

zpátení

od

vedoucích.

brány

samé

u

píkop,

jakýsi

zdi

brán vidti na v kamenném

vytesaný

levé sloji ;

kamenné napajedlo pro dobytek; toto napajedlo jest jedna z onch královských rakvi, o nichžto sme O vodomluvili, že sem z dávnovké tmy své od nkoho penesena byla.

tamt jeskyn

jemu tomto nezmínil se ješt

zempiscové

nejstarší

jejž

kladouce

vají,

Hned na

vodojem.

a v ní

ia

13

zmínka iní.

úpln „

.

.

.

)

prorok Isaiáš byl

odvrátili

.

msta

nika do

...

i

zídili

u)

a co

knize Paralipomenon

„Týž Ezekias

Geonu hoejšího k poledni

msta

zdmi,"

Marinus

717)

zacpal i

provedl

ji

Davidova."

s

vodojemu,

totiž

daleko jest ) Esthori

13

) 14 ,5

)

)

du meždu

— — —

ha

he-

i

v

talmudu

miste,

Baba kamma

Ezekija

„Toj

3 5 7.

mezi

Viz

dvma

taktéž

od Sanuta

od chrámu

9.

32,

30. por. IV.

provede ju v

poludnju grada Davidova."

jakožto

22,

zagradi ischod

15

)

16.

stnami,"

Geonu vyšnjago

vyd. Benj. f.

dvma

drevnija kli-

sotvoriste sebe vo-

v dolejšek

12

str.

již

of.

sv.

11. král.

20, 20.

7.

a Belhy

vody niz

k

snadno

Quaresmius chybné mluví (II. nebot jej patrné míchá

podotknutém, a

mezi Jafskou branou nachází, na (str. 12 7.), kteréžto však místo

Anny.

Tudela. Ašera

b.

i

zdmi Akry

kam my Uriášv sad klademe

vzdálené Parchi

vody i

stojí:

oním, který se mezi chrámem hrobu Páné

onom ,2

pli vo grád ....

pramen vody

Sanutus pag.

o

)

samé místo

to

kterémžto se

otvratiša

,

!

,

Polohu tohoto vodojemu

n)

o

nazývá

nazý1!

povdl:

sdb

ste

dvma

II.

samy,

ten

Herodesovu bránu;

a

sou vky Abulfedv,

vodu starého ryb-

vodu mezi v

Anny

podzemí Ezekiášovo,

v

to

Naše urení vodojemu Ezechiášova na tomto míst souhlasí

tím, co

s

)

možná, žet

vodojemem Ezechiášovým

kostel sv.

brejský však spisovatel Parchi,

zejm vchodem

stojí

ani jeden cestopisec,

palestinští

neurit mezi

jej

kraji

II.

399.

177 vidt na pdorysu.

Ano, kdyby se

ních Jeremiášových

pravd

by se takové považování ku

vodojem mezi

biblicky

my

spíše

vodojem,

ten

i

ml

seznámili, považovati

Pán

chrám hrobu

práv

msta

tam, kde zdi do

Pokraujíce

dostaneme se

obcházce své podlé

v

k

až

píkrému

tom celém prostranství,

ze

od Damašské

zdí

As

sáhu od

.;.)

se obrai uje zed Jerusalémská

Od

Olivetské, dostihneme okolo malého

vže,

Všeobecný pohled

iu

se se-

vkol

e r

a

bránu (jetsemanskou,

Jerusalémských.

zdí

s

a

é iu.

I

„Jerusalim,

ja-

vjedinké sta-

kak gorod

vení."

strouhy

po stráni léto

konen

J

n\

„Jerusalem vystav niés:.3 slité

koní

Tankredovou. Tu-

kráejíce

vodojemu

samu, odkudžlo sme zapoali ohlídku svou

ko

ní

niehož

se

posíláni Olivetské strouhy neb údolí

k jilm

nárožní Tankredovy

Na

strouhu.

nenachází

LioO sáhu,

okolo

poítajícím

k východu,

brány

v Olivetskou

svaku, padajícímu

Jerusalémská vží, kterou Práškové nazývají

Josafatova.

tu

kamžlo

klade,

">)

úhel iní.

pozoru hodného, krom Herodesovy braný.

to

která tento

odkazujeme zahradu Uriášovu, pilehající k nkdejšímu popravnímu

místu, tedy

verní

spíše

bránu

Jafskou

a

jesky-

ona domnnka,

nežli

blížilo,

v

Ezekiášv,

kterým srae se

s

vodojem

za

ustorojennyj

slityj

v odno zdá-

nije."

(Žalm. 121,3.)

(Psalórn.

121.

3.)

j

Vidli sem Jerusalem ve dvou rozliných asech: když každý

kononím, když

hned jak

nna

jsou

prodej

obemennými m osle minská

i

toliko tvrt nosti.

naplnn po všech

se rozední

cizozemcm na

perleti

dm

se

v ten

poutníky

schodech

vykládají, když

i

hebrejská i

samý bezživotný

ase svatém

veli-

zem,

rozliné obrazné výrobky

nádvoí

—

z

v klášteích napl-

tehdáž

jediná

jest

v podivné mlelivosti a opušt-

po velikonoci o stav

v

ode všech konin

velbloudy

rozstrojenými

Vidlt sem pak Jerusalem

sianská tvrt

jest

pohížena

msíc jest,

pozdji, když a

ke-

tehdáž se Jeru-

mn

V tomto pohledu jest pro salem objevuje ve svém biblickém zpuštní. vtšího utšení, v jeho zpuštnosti nalézám jakousi nevýslovnou svatost Teh!

dáž lze

16

s

) Viz

prorokem

str.

284.

zvolati:

178 „Proste za mir Jerusalemu! ze

žijí

stn

t!

milující

tvých, zdar

bratí své,

i

tob! Pro

vkol

ku

pátele své,

tob!

moich,

!

ertogach

v

sivije

Hospodina Boha na-

šeho, peji blaha

stn

det mír okrest

mír

já,

mira Jerusalimu! da bla-

godenslvujut ljubjasije tebja

tvých! Pro

v palácích

dm

„Prosíte

at bla-

mír

Budiž

tvoich!

!

Da bu-

blagoden-

Radí

bralij

druzej moich, govorju ja

i

tebe! Radí

)

tvoich,

:

doma Gospoda Boga

mír na-

šego, želaju blaga tebe!"

V tom samém žalmu eeno slité

vtšího

z

jako

dílu

i

hlíny

všecka mezi sebou

hrub

jest klenutá,

vystavených

od

zamotané hroudy.

této

cypiš

ret,

ona

chrámu hrobu

kupole

panuje

a

toliko

palm

u vnit

;

dom,

stavení Jerusalémská sou tak že

ástka

ulic

z kamene bán, tarasy a

na domech

z

stechu, nébrž jen

i

jsou; všecko jest bílým, jednotvárným

splývá

Pán

jedinou toliko hmotou býti se

i

a mešity

Omarovy

liší

se

znan

nkolik svrchk bídných

Leckdes vyniká

hubených

—

pozoru hodný, protože líí

loubením spojena,

neuvidíš žádnou

východ vesms v obyeji leskem odno, tak že vše dohromady zdá; jedinké

jest

ástka pak odkrytá;

jakovéž na

vystavný jako msto,

„Jerusalem

doposavadní výstavnost msta;

jindy, skoro

Jerusalémských

též:

Tento poslední verš

jedinké stavení."

v

neuvidíme

živost

ale

na

nebo

na

dvoe, nebo na

ulicích

minažádnou,

tarasu;

však

tam poíná sob

Mížová okna s takovou tichostí, že jí sotva spozorujeme. beze skla obrácena jsou vtším dílem na dvr. Hlavní ulice vydláždny jsou velikými kameny beze všeho urovnání, a jsou nejen kom, nébrž lidem pším obtížné; sem tam v nkterých ale pedce najdeme zízené pšníky; vzdálenjší pak ulice nejsou dláždné, mnohé z nich vedou toliko k pustým místm anebo zíceninám; skoro celá severní ástka msta skládá se z takovýchto zastaralých pustotin. Z toho popisu již poznati lze, jak bídto v Jerusalem vypadá; ale navzdor všemu tomu jest pohled s hory Olivetské pedce dojímavý a neobyejn malebný. Poslechnmež jména i

i

n

—

hlavních ulic: kteráž jde

8

)

Garatul-alam

(bolestná cesta,

nebo cesta zármutku),

do Getsemanské brány až do chrámu Hospodinova hrobu;

ta,

jež

mimo ecký a katolický klášter jde, sluje, Gara tul-Nassar a, kiestan. Gara Sukul-Ke bir jde od Davidova zámku, mimo baj. ulice zar k ohrad Omarovy mešity. G ar atul- Am mud vede od Damašské brány mimo bazar až k Siónské brán. Garatul-Musl im spojuje mešitu Omarovu s chrámem hrobu Pán. Garatu 1- A rma n, ulice arménská ve tvrti Arménv. Gara tul- Jud, židovská v hebrejské tvrti. Garatu]- Magrab ili barLares.ská u Hnojní brány. Gar at ul-S a chch ar a jde od Herodesovy brány mimo kostel sv. Anny k ovímu rybníku. od chrámu t.

t

i

Pojmenujem vidova

')

stojí:

Žalm.

*) Dle

led

i

hrany Jerusalémské.

Babul Chalil

121. o

—

8 západní

(brána roztnilého,

t.

strany u

Abrahama),

9.

Uialeaubnandova zaznamenání; jemuž však Robinson

odpou

zámku Da-

proto lak

.

na-

zvaná,

ponvadž vede pes Betlehem do Hebronu, od Arabu

el Chalil naObšedse odtud podlé zdí úhel msta k senalezneme bránu Damašskou. Pravili smc již výše, že západní ástka

zvaného; jinak veru,

Jafská brána.

též

Jerusalema, kdežto se

rodávné

dv

jícím úhlu vedly

se u

3

Hlubokou;

4

nad

arabském,

jest v

5

ili

nacházejícím

ná-

se

ní

kížové

Babuš-Šam

starovké brány,

ona zanímá místnost

)

Nehemiáše zmínka iní.

Železná

ješt nachází na konci

se

že sta-

i

starodávním, vbíha-

Nynjší brána Damašská

)

A m ud, pojmenována

pisu: branou

poslední

tato

údolí.

cesty a sloula branou

ul-

V

brány do Jerusalema, po jedné stran brána

Soudní;

po druhé brána

Bab

Golgota nachází, nebývala jindy ohrazena,

sv.

neinili úhel vybíhající, nebiji vbíhající.

zdi

o nížto

Za Damašskou branou následuje brána B a-

)

1-Sachch ar a, brána Herodesova, jina Efraimská neb Benjaminská; jest zazdna, pedce ale v ní ponechána jsou dvíka; za Nehemiáše slula branou Rybní, a tento název dlouhá léta se udržel; nebo když poátkem sedmb u

sice

náctého

Efraimská ili nkdejší Rybní brána, skrze kteroužto se

století

pivážely ryby, zazdna byla,

skou bránu.

Na východní

°)

pominul

její

ástce Jerusalema

Getsemanská nebo Svato-Štpánská neb

název

teprv

tut

moslemíni

;

nazývají

t.

Následování;

branou

vní dle poukázání Nehemiášova

i

náhrobek

jest

jina pojme-

sv. evangelisty

7

Jana.

)

Tato brána obnove-

se pak až po tuto dobu udrželo na ni vy-

zazdné

obrazení tvera lv. Kráejíce dál od brány Getsemanské pijdeme k

brán Zlaté, rie,

t. j.

kižák

takto od

Vná;

brána

Koské

ny

Koskou,

to

se prorok

dvíka,

nechána

jimiž

otoí,

3

)

Neliemiás

13.

2,

II.

k mešit

Paralip.

4

)

5

)

yuaresm.

—

*) Furor

O 6)

pau.

Nehem.

_

II.

G.

3,

31,

3,

jest

26,

9.

)

Omarovy

pilehající

mešity

ohrady pichází.

—

Viz

str.

179.

se

tgunflen

nacházela.

Daniel

chybné.

že

51.

12,

—

31.

39. Hieron.

—

12,

in

Soplion.

36.

Jan.

1,

5.

Nedaleko

samým pramenem

mst

10.

—

40.

19

po-

pon-

vycházejí,

42.

— 1.

se,

s

jižní

hory Siónské, kterážto jindy v

Benjaminskou, ale zdá

onen „úhel bráPodlé

Hnojní brány bývala brána Vodní; bez pochyby nad kraji

tot

zmiuje.

sterquilinaria); skrze ni jsou též

(porta

obyvatelé

jediní

vadž se tudy do pevnostní,

loamským na

Mithkad. Prvé znamenáme ješt jednu

zazdnou bránu Mograbi;

Jeremiáš

vidti též nedávno

Hnojní Nehemiášova

brána

západ

na

nedaleko jihovýchodního úhlu;

o nížto

stny, naproti Siloamu,

Babul-Dago-

sluje

bez pochyby biblická brána

jest to

východní,"

moslemín

nazývané: u

než se tato východní strana Morie bránu, bránu

její

pak na míst nkdejší brány Bra-

stojít

kižák, jakož

na jest od Benátských

t.

Bab- es-Subat

pro

Marie,

nedaleko odtud se nacházející; však ale v arabském nápisu nována,

Jafy

není než jedinké brány,

ji

jménem pesvaté panny

Babus-sitti-Mariam,

z

pešel na Jaf-

a

ji

Si-

Ted

nazyva

Í80 není po celé jižní stran žádná jiná

bul-Nebi-D aud,

t.

zdí obnáší

hodinu kolem

miti

jeho

však

k víe velmi podobno,

maje konec svj

rozprostíral,

zakládá

nejvíce

pirozenou

se

Jerusalem

se

že

nynjší severní

že

,

nepátelskému

obležení

do místa námi

do kola

msta

po-

k severu dále

též

;

mé mí-

Toto

msta

zdi

neposkytují

naznaeného,

hor

po patách

jestliže

hrobek soudc israelských.

blíž

tom

na

proti

záštitu

více,

versty; tehdáž ješt celý Sión do

což vynáší púl šesté jest

i

msta

Objem, celého

obejíti.

mnoho

o

Za asu Josefa Flavia obsahoval Jerusalem

chceme.

33 stadia, ten byl,

nní

4 versty;

as

Siónská proti mešile, zaní-

Siónskou bránu zovou moslemíni Ba-

brána proroka Davida.

j.

Jerusalem lze skoro za

vkol

než

brána,

veee;

mající nkdejší místo poslední

nižádnou

pakli

se

ale

Damašské silnice: tut vidli roklinu, spojující se opt s jinou, nám již známou strouhou Olivetskou ili teéišlm Kedronského potoka, jenž tuto svj poátek bére. Zavírajíce tímto zpsobem královské hrobky do msta, neiníme nic odvážJerusalem prodlouží až

livého,

béeme

nébrž

za

biblí

základ.

Stojít

podlé

totiž

zaznamenáno

zajisté

v knize

Paralipomenon:

Achaz

„I usnul

hbili vnesli

pedmstím

mstem Davidovým krom

že se

jest,

Mimo

královských hrob.

to

10

dobe

též

Celá tato

)

A skuten

i

by místnost sama

21' délky od

ti

Ferro,

pro

udati,

prý as

se tuto

3.000,

židé

a

)

)

II. II.

—

28,

27. 26,

v

samém

nazývalo

polem

Jerusalema bývala zaujatá

doposavad na-

domnnka ponkud mému pedpoJerusalem na rovin,

a

ne tam,

Jerusalem leží pod 55' vykazovala meze jeho. 31°, 47' 46" severní šíky. Poet obyvatelstva dá

a

zakoenný

u

moslemín

nevésti nižádných sou-

zvyk,

než 15000.

Keštan

mezi nimiž menší ástka Evropan, vtší pak domácích,

vbec však

jsou než

Paralip.

se

Spativ pozdji pdorys Jerusalémský

jeho

že

25. Viz

se

moslemíni.

rusalem k pašalíku Damašskému,

10

které

veškeren Jeru-

již

moslemíni;

mnohem etnjší

i

Israelští

nkdejších budov až

z

však vtším dílem pináležejí ku pravoslavné

jsou

Siónu

Sotva bude možná udati vtší poet,

o lidnatosti.

jest

po-

vo groby Cárej Israi-

králové

te opuštná ástka

podobá; však ale on ukonuje

se

se

onom míst,

pozstatky podzemních klenutí.

ztžka

i

pod jménem Kenopole známou, kteroužto Agrippa

od Cathervvooda, shledal sem,

t

víme, že

na

a sice

Bezethou, jinak

zdmi obehnal.

se

n vnesoša jego

Israel-

)

Jerusalem pochovávali,

kde

otcy svoimi

levých."

salem nazývá.

kládání

Achaz so

greboša jego vo grade Davidov, ibo

9

Známot

cházejí

„I uspe

Davidov, nebo ne-

hrob Králv

do

jej

skych."

svými, a po-

s otci

mst

v

jej

str.

a

291.

slojí

za

Co

ecké to

církvi

má, že

se poddanství

v

;

ostatní obyvatelé

Jerusalem

židé

dotýe, náleží Je-

pod správou muteselima.

:

I

181

Píroda okolo Jerusalema severní plošinu, pak strán

liko

náctého století

rostly

také

drsnou tvánost; bledé olivy odívají to-

jeví

Olivetské hory; akoliv tu na konci

citroníky

kytajské

stromy

i

sedm-

n ) pece

limonové,

ohlíží; všecko ostatní jest pusto a zem vypráRozsedlina Siloamská jest sice vzdlána podlé píruností dvou pramen; však údolí Josafatovo není zaseto, vyjma nkterých toliko míst. Skrovný pramen Siloamský a slabé odvtví potoka Gihonského jsou jediní zástup-

nyní

darmo se oko po nich

hla.

všeho vodového

cové jaká

tu

mimo Jerusalem;

bohatství

nedostatenost vody k svlažování

najdeme nádržky na dešíovou vodu. vji v

ale

zim,

bývá

v

asu

letního

zaopatuje vodou mluviti

o

nich zídka

bouky

kdy

v íjnu,

hromobití

a

Ostatn

slyšeti.

nejdešti-

nebývají než

tu

se ale Jerusalem

emž

vodotoky až za Betlehemem založené, o

skrze

i

;

samo sebou se rozumí, každém dom

také skoro v

Deštové poínají se

a v únoru;

listopadu

protož

však

budeme na jiném míst.

XXIV. .'.'

I

t

.1

A

kterouž byli vidli

chode,

konené nad

se

Díté.'

ped

šla

pišla

jem ...

hvézda,

hle,

ruju oni

vý-

na nimi;

až

šla

Dávno

již

sob pálo

srdce

cesty

lehemskou branou,

Gihonskému. u) ')

Gróben

—

(Evang.

Betlehem

k západu vzdálen.

ale

právo ponechavše,

sme

sotva že se

pustili

vidli na vostoké, nimi

;

kak nakonec

ostanovilas nad

mé-

ot

2, 8. 9.)

jest

od Jerusalema

nco

sme tedy Jafskou ili Betvenku, již sme Jafskou cestu v

Vyjeli

byli

píkrou pšinkou k dolejšímu

Návrší po pravé

Math.

abych vzdal úctu svou utšenému mí-

mé,

kde se Spasitel svta byl narodil;

pes dv hodiny

se zvézda, koto-

:

(Mat. 2, 8. 9.)

stu,

i

I

stom, gdé byl Mládenec.' -1 )

kde bylo

místem,

ped

pišla

zastavila

i

v Vithle-

„I poslat ich

do Bethle-

„I poslal jich

hema ...

I

•

-

1

stran se

vypínající

má

vodojemu

jméno

sv.

Jii;

191.

Staroslovansky

„I poslav

poslušavše carja

dondeže pišedši

idoša, sta

i

ree: šedše

ich v Vithlejem

kogda že obrjašete, vozvéstite se

mi,

zvézda

verchu, ideže

jako ,

da

juže

i

az

vidéáa

ispytajte

izvstno o otroati

šed poklonjusja na vostocé,

bé otroa,"

19*

jemu.

idjaše

Oni že

ped

nimi,

:

182 i

sme

uchýlili

kdy

chtíce navštíviti kapli téhož

se tam,

etz

Tuto se ukazuje jakýsi

klášter stával.

sv.

mueníka, kde nsv. niueník pikoi

jímž

,

pomatenci i vzteklí uzdraván byl; mát prý do sobe tu vlastnost, že se jím ubírali sme se pozvolna na Betlehemskou, pšinku na opt Sešedše vují.

Odtud

horu Zlé radv.

ohraniená po levé stran horou

rovina,

táhne

se

Zlé rady, po pravé horami Judskými a s pedu se ale u prosted rozstupujíce cestu do Betléma

vená mezi Jerusalemem (RefTaim), jakož

onat

a Svato-Eliášskými

pekladu hebrejského

dle

i

výšinami

sv.

otvírají.

Rovina

vršinami, slov údolím Rethaim slova: údolím

ili

meze po dolin Ginom-

„1 podnimajutsja

pedly

po debri

Ginomskoj pozadiJevusa,

meze na vrch hory, kteráž jest naproti dolin Ginomské od západu až do kraje údolí Ra-

salima) ot juga, ivychodjat

jihu,

vystoupí

i

Zde lovské

Zlé

cesty vedoucí

(Souboj

rady,

s

ped

dávno

zývalo se

již

Mojžíšovi,

kryto

pak

jest

Za

mnoho

povstalo

Fi-

s

krá-

v knize

po stráních hor Judských podlé

as vinic,

sem,

až

bývalo

)

Toto údolí na-

jemu:

nebo

sme

„Vidli

Rethaimské po-

údolí

údolím terebi

i

ntovým

slulo;

niehož neuzíme,

nichž však nyní

3

vojsky.

obrovským;

údolím

zvstovali

biblických

z

obma

dále než stojime.)

Goliatovou

skoro

terebintovým stromovím, proež tu

stálo

nco

porážkou

pišedše

pevysokych!"

potom pak

líena

zabil,

Vojsko Saulovo rozstaveno bylo po hebe-

filistinské

Goliatem udal se

špehéové

muž

Goliata

k nim; údolí Rethaimské nacházelo se mezi

Davidv

na

okonenosti

zapadá do

s

Místnost bitvy Saulovy

Filistinské.

ve které David

podobnou zevrubností.

s

hory

Jeru-

pedly

doliny Rethaimskoj na sever."

)

svedené,

listinskými

Ginomskoj

David po dvakráte

porazil

(to jest

verch gory, kotoraja nasuprotiv debri

2

faimského na severu."

tam

obr;

Gigant

ské pozadu Jebusa (to jest Jerusalema)

nech

uza-

tato,

podivuhodnou zevrubností líena v knize Josue

s

„l vstupují

od

které

Eliáše,

nanežli

samou zpustlost; sem tam, zvlášt podlé cesty, vidti starovké zíceniny hradeb, vží a sloup z nkdejších vinohrad, podobných tm, na nžto se evangelské podobensví vztahuje, kouc:

„lovk njaký rýž

vzdlal

dil,

i

vy opal

v

hospodá, kte-

byl

vinohrad,

nm

„elovék nkij

plotem ohra-

i

pres,

i

sadí vinograd,

ustavl

iskopa v

nm

i

b

domovit, iže na-

oplotom ogradi jego

toilo,

i

sozda stolp."

i

4

)

vži."

Jednu z tchto rozboených vží nazývají domem Simeona Bohumilého. Nedaleko od cesty ukazovali výrostek tcrebinlového stromu, pod kterým dle podání asto pesvatá Bohorodika odpoívala, chodívajíc tudy z Betlehema

2

) 3 )

4

)

— I.

15, Král.

Mat

2 1,

8.

17,

33.

2.

3.

Pvudné; nvQyoq

PAsadil viiio-ivulnik,

%

vez.

obncs jego ogradoju,

Rusky: ustroil v

„Byl nkotoryj

nem

cliozjain,

kotory

toilo, postavil pornicu;

—

'•

185 Strom

do Jerusalema.

povst, že

Arab

tento býval u

prý jednou jistý Arab vidl hoeti. ale neshoeti.

jej

Nedaleko od Svato-Eliášových vršin vidti u

n

okrouhlou studánku starovkého

od cesty

tí mudrc.

Nazývat se studnice

Když

pi

napajedlo

ni.

svítiti

vystavn, jehož nynjší jméno

Pán Habakuka

do Babylonu

míst

zní.

pokrmem ku proroku

s

ko-

i

V

sv. Eliáše.

nesoucí jméno proroka

na tom

;

Arab Pabelie

u

ano že tu snad

aby okusili posvátné vody.

zíceniny,

jakési

stojí

svj píbytek míval

tu

státi,

studnice více vidti,

na blízku vidti klášter

tut již

hory

blízké

Habakuka, který prý

vkol

tu

prací okrášlena,

zstávají

tuto

na návrší,

se pijde

na stráni

právo,

umleckou

že byla

Arabové pokaždé

stával.

i

blahovstná hvzda, pi-

že

se,

zlomk, jakových

Z rozptýlených

dá se uzavírat, stel

jakož

když oni velbloudy, své napájeli; odtud pak jich dovedla až do

poala, práv Bellehema.

Povídá

paty na pravé stra-

jejich

díla,

až do Jerusalema, znovu jim n tohoto místa

mudrce od východu

vedši

nm

ve veliké vážnosti, a jde o

byl

pozdji kostel

Odtud penesl angel Danielovi, ve

lví

jám

chadnoucímu. Zrovna naproti Svato-Eliášovu klášteru, stojícímu na levo od cesty, ukazují pi cest pod stromem u pramene kámen, na kterém prorok až posavad

asto odpoíval;

Eliáš

nm

na

te

Obvdlí prorokovo bylo na tom míst, kde vostí,

ohledám

Sotva že sme minuli klášter,

—

Betlehem! k

nebesm

peplnného

pi pohledu

uchvátí kestanské srdce

bh

to

sám,

stojí

proslavený

vzhru

modliteb vstupuje tuto

poutníka

!

— jaká

tu

vítzosláva

na ono veliké místo, kde stvoitel ce-

se ráil

spojiti

ped námi

na blízku

každého

srdce

dychti-

již

pedevzav sob,

místa.

tato

již

tla jeho. 5 )

Hoe

tuto pozdržeti,

Kolik radostných, nejnžnjších

z

lého svta,

aj

odtisk

klášter stojí.

abych spatil Betlehem, necbtl sem se

že zpátení cestou podrobnji

jakoby

vidti

slabým,

se

svazkem nerozluným, pijav na sebe tlo jeho

!

kehkým lovenstvem, a Zdaliž z toho nemáme v sou-

poznati své vysoké povolání? Jak vznešené místo zanímá planeta naše

stav svta! „Pravda vznikne ze zpíval

„A

ty

zem

Betleheme,

Judskými;

mezi

nebo

z

5

)

7

Judska, ni-

msty

vyjde

vdce,

tebe

Mj,

—

Dle

b

)

m

„I

I

i

ty

dinych toryj

'

Vithlejem,

zemlja Judina, ni

ne menše glavnych gorodov Ju;

ibo

iz

vož, ko-

tebja izydet

upasot národ Moj,

—

Israilja."

I

podání pijímal na témž cestu po poušti

19, 3

8.

Viz

84.

12.

Žalm.

)

Mat.

— 2,

6.

—

str.

71

—

kamen svátosti

peoblížnou

)

7

Isra-

)

chléb (podobiznu nejsvatjší

6

svta.

hlavními

kterýž pásti bude národ elský.

„Istina vozniknet ot žemli!"

svatý žalmista o Vykupiteli

nejmenší

koli

zem!"

nejvtší prorok Hospodinv onen divotvorný oltání), v

na horu

až

jehožto

Horeb za

40

síle

dní

napotom vykonal.

dalekou III.

a

Král.

72.

Micheás, 5, 2.

Staroslovansky:

„I ty

Vitleéme, zemlé

Judska

ni-

184 Bellehem

hoe

na vznešené

objevuje

se

k jihu

sbíhající

upevnné vládne nad pilehajícím

veliké stavení podporami

—

v údolí;

nmu mste-

k

kem. Za Betlehemem na obzoru vyniká hora, mající podobu jehlance komolého; jest to hora Frank, nazvaná tímto jménem teprv od té doby, když kižáci

na zíceninách starovkého

vojínové, kteí

Libánských hor,

Tak

pohoí.

moe; náprav

sme

se

osada, nynjší

arabská

smutné

schváln se

od

Davidovu

cesty

ských

jsme

pijati

vesms

však

nimi

za

—

od Arabu

byli

mj

a

celé své píbuzenstvo.

Nejeli

krajiny

mosle-

)

vidti

na vznešenjším úboí rozkládá se

Ráma

i

na Rachelinu smrt

sme

k vítzoslavné

domov

zapudil

sem

ukrutné pa-

i

svatyni.

sme na

levé

Práv, stran

Vjedše do ulic Betlehem-

byl.

pátelským pivítáním;

s

stojí

dále za strouhou

zdvihali poíná, ponechali

horu, kdež jeho

jsou kestané,

9

Pi jménu Ráchel

pospíchali

i

pohled.

pehledem

na právo od cesty

Rachelinu;

Ráma.

to

hora Betlehemská

již

pi úboí

hrobku

a pohnutlivé zpomínání

zmordování,

cholátek

kde

Hned

kryjící

Rámy;

nkdejší

zíceniny

nébrž spokojivše se prozatím

dolinu.

v

mínská modlitebnice,

vbíhá hora Betlehemská

Betlehem na první

se objevuje

sine však až do Betlehema, spustili

Kekonen do

sloužila.

utekli se

léto,

usadili

bokou dolinou divoké hory Mrtvého do judského

pevnosti

v

znamenitou pev-

mosleinínni

proti

napoád; jejich potomstvo jsou oni Marovyznaní ímské církve. Na levé stran vidti za hlu-

tam se

a

kteí se pidržují

nité,

posádkou

byli

sob

vystavli

)

napotom dlouho k obran

nost, kteráž jim stanští

s

Cierodeum

nebot oni

skoro

ml

dragoman, Jakub, rodilý

z

píchozímu nepozorovati

hned pi prvním po-

Nelze

Betlehema,

tu

hledu hrdou tvánost obyvatel Betle hem.ských.

Brzy sme se

vysokými a pevnými zdmi kláštera podobajícího

S velikou pívtivostí

se pevnosti. otec

ped

octli

Janikios,

pijav

a já

vyšel

nám

hostinské

první

—

ecký pedstavený, zdvoilosti pospíchal sem do naproti

svatyn.

hvzda našeho vykoupení práv nad tímto posvátným puntíkem oboru zemského se usadila, že noha má po onom míst šlape, které osvtleno bylo dávno pedurenou záí nebeskou, Pemítaje

kráel sem

jeskyní,

mysli,

dvemi

památkou

stranách oltáe

zemnímu

kostelu.

rimže menši nrioja

Jos.

Flav.

Anliq.

»)

Mojžíš.

35,

I.

9,

4.;

48,

7,

II.

de bello.

173.

prvnjších

z

onen pesladký

líiti

—

XV.

církve

zrovna nad

tento jest nejve-

vk.

15 mramorových stupních k pod-

iz

E. Robinson.

19.;

možná

Vstoupivše tam

stojícímu

Chrám

byl narodil.

vladkach .ludových;

Israilja.''

Fuhrer. 68.; !

vo

náš,

Betlehemského.

hlavnímu oltái,

vedou schody o

Zdaliž ale

jesi

k

chrám Pán ímské

hlavních

Po obou

)

pímo

sine

šli

kde se Kristus, Spasitel

lebnjší

8

blahovstná

že

tlukoucím srdcem do chrámu

s

postranními

na

tebe bo

2

1,

10.

izydet

;

—

II.

cit,

vož, 9, 5.

jaký tu na-

iže

;

upasel ljudi

Cotovic. 196.

185 plíiuje

úžasem

upadl jsem

hl,

uchvácené srdce poutníka, vstupujícího

skroušeností

a

jemnou temnotu svatyn

dobré prohlídnouti

v ta-

mo-

na mramorovou podlahu, tam, kde stíbrná, lampami

tváí

osvtlená hvzda

Prvé ješt, než sem

léto?

oznauje místo narození se našeho nebeského Vykupitele!

dík Spasiteli svému za spasení veškerého lovenstva peetl sem latinský nápis kolem tpytící se hvzdy HIC DE mé duše, VIRGINE MARIA JESUS CHRISTUS NATl/Š EST. „Tuto se z Marie Panny Ježíš Kristus narodil." Co možná více povdíti ? To místo Vyliv city lítostných

—

i

:

—

rovnž polokružné jeskyn. Dlažba jeskynky narození Kristova obvšena jest 16 bohatými lampami, nad nimižto upevnna jest mramorová deska, aby se na ní tajemství Do výklenku nad jmenovaným oltáem slaví sv. liturgie vykonávali mohlo. ekové katolíci stídav ollání obraz, pedstavující Kristovo narození; pvodní ale stna jeskynky bývala mosaickými obrazy okrášlena. Pozstatky té mosaiky jedva již znamenati; z nápisu jejího možná toliko rozeznati slovo Dominus .... Šest malých obraz byzanlické malby, rámcemi opatených, nachází se v polookrouhlém výklenku této podzemní,

i

ped oltáem

visí

v rovné výšce.

kroej

Odstoupivše nkolik vé stran, spatíme

tam byly

sestupuje;

zem i

—

moudrost

Jesle vytesány tuze drahé), majít

Toto místo

rem.

jest,

l0

prostota.

i

jsou

rovn

nými lampami osvtleno, a šttce Jakoba Palmy

kamene (nebot díví

pírodního

s

podobu podlouhlé jest

truhlice

jako místo

slouží

za

porodu

v

Bohorodika,

pijala. Všecky

stny

oltá ke tení mše svaté. Oltání obraz Naproti jeslím, koléb-

onom míst, kde pe-

mládeneka Ježíše na klínu svém, poklonu tí mudrc jeskyn potaženy jsou bohatými tkaninami, množ-

obojí

stíbrných a pozlacených lamp

ství

mramo-

první jeskyhce, drahocen-

pedstavuje klanní se pastý.

držíc

v Judslvu jest

obloženy bílým

a jsou

ce Spasitelov, zízen jest v též jeskyni druhý oltá na

svatá

jemuž nebe trnem,

kde se jemu ponejprv klanli mágové

a

)

pra-

tech stupních

se po dvou neb

nížto

kdež odpoívalo ono dítko,

jesle,

pak podnoží noh jeho

pastýi:

od místa, kde se Spasitel narodil, ku

druhou jeskyiiku, do

visí

tuto

nejen pod hlavním klenutím, ale

jeskyn má pl sáh délky a pldruhého sáhu šíky. Jindy bývaly všecky stny okrášleny byzantskými mosaikami. i

po stranách. Celá

V evangelium

tálo

sv.

Lukáše nacházíme poukázání,

muselo, kde Spasitel svta

býti

„V onom ase

vyšlo od

gusta naízeni, uiniti

)

jak chatrné

ono místo

narodil:

Císae Au-

popsání po vší

„V

to

vremja vyšlo

ot

Kesarja Av-

gusta povelnije sdlat perepiš po vsej

zeml ;"

zemi;"

sbh

se

lidu v

Isaia.š.

Betlehem

G6,

1.

byl

neobyejný, tak že Maria

s

Josefem nižádný nocleh

186 píbytek nerozumných hovádek, pijal ma-

vyprositi nemohli; bídný hostinec,

boží

ter

svatého snoubence pod stechu svou;

jejího

i

„když tam rodila Jej.

rozeného,

i

as, aby po-

nastal

byli,

„v bytnost ich tam

porodila syna svého prvo-

I

povila Jej,

sle; proto že

nemli

v je-

položila

i

místa v hospod."

mja rodit

Jej.

pervenca,

i

Jeskyn

svt

tedy byla prvním na

leného syna božího, a zase jeskyn

kde vidna

místem,

mla

býti

nacházejí za

astokrát

za píbytek

lidé

i

položila

i

bylo im

m-

jest sláva

vt-

V-

tídenním jeho hrobem. 12

bec ale jsou jeskyn asto biblickými upomínkami.

jeskyn zhusta

n

n)

v gostinnic."

sta

vre-

Syna svojego

spelenala Jego,

potomu to

vjasli;

nastupilo

rodila

I

V Palestin

)

zvlášt se

píinou kamenitého sloje této zem; proež jich vyvolili. Mnohé z nich napotom promn-

sob

mnohé zas v postupu asu naplavenou zemí zaneseny aneb poet nynjší za znan umenšený se považovali musí.

ny jsou v budovy,

zasypány, tak že jich

K samé

pede vším

ních skrýší:

tam

býval;

nkolik jiných podzem-

jeskyni narození Kristova pilehá ješt

též

sestupuje se

oné svatyn do skrýše, kde Josef pe-

z

postaven oltá. Za ní následuje

desovým zavraždných pacholátek pochováno

mládeneka

leznou míží; kolébka nebeského

kde mnoho rozkazem Hero-

jiná,

jest, jichžto kosti chovají se za že-

pijala je tedy pod svj píkrov.

Odtud vstupuje se po právo vzhru do katolického kostela s

strany

levé

sebia

,

ueníka blahoslaveného Jeronýma, opt do jiné Jeroným a dv uenice jeho: Paula s dcerou svou

nížto

svatý

Poád

Euslochium, pohbeny jsou. již

lule

ale

Eu-

opata Kremonského,

jeskyn, v

ale

Kateiny;

sv.

východ úzkou pedsíní, kdežto se nachází náhrobek

jde

dále jest ješt jedna trochu vtší jeskyn,

osvtlena denním, skrze okénko tam padajícím svtlem,

—

jest to cel-

blahoslaveného Jeronýma; zde peložil dvakrát písmo svaté starého

kona do

ei,

latinské

nejprv

z

eckého, pak

ale

z

zá-

Ollání

hebrejského.

obraz pedstavuje ho, kterak se zanáší touto prací.

Památka století, jest

lem

drahocenná

n)

a

konen sob napoád

ítaro.slovansky

)

mésU vo

obitcli.

Tážete-li

se

k jeskyni; ži

vám

Ktitel, val

a

.

.

pervenca,

svojego

íyna

.

Luk.

onom

po

jeskyni;

apoštolé.

Bvé

—

dni

2,

1.6.

podlé jeskyn,

oi

kde

chcete-li

vyznáni

položi

jego

v

niž

Kesarja Augusta, na-

v jaslech

rodili jej.

1

n b

zane

:

bdi im

7.

kde

míst,

i

svt-

divoké poušti Pale-

k vli

izyde povelenije

tyja,

konci tvrtého

Ozáem

církve.

píbyleek svj

povít jego,

i

kde Kristus narodil,

jeskyních, atd.

vo

íma

ku

živ

byl

Byst že jegda byša tamo, ispolnišasja dnija

po onom,

pakli

a lesk

ustálil

„Byst že bo

:

pisali vsju vseleniju

kterýž

djepisu kestanské

v

víry opustil bohatství, hodnosti

stiny,

ia

Jeronýma,

blahoslaveného

zajisté

Anna

sv.

angel Páné

vidti,

kile

pannu

Mana

Alžbtu

kde Vykupitel návíry

skládali

(Maundroll. Journey.

Marii

—

se

Máni

že

zápasil,

se

to

kde

Pti udalo

\,:>

uká-

poselství,

pozdravila,

smrti

shledáte,

Api. 19.)

u

porodili

zvstoval panné

se

Jan

slze

prolé-

v,

samých

187

svta

Spasitel

Slavná povst

se byl narodil.

o jeho

ctnostech osadila brzo

osamotnlost jeho pemnohými ueníky a mnichy, a pronikala rodinné msto jeho, kteréž byl opnstil. Djepisec Snlpitius Severus navštívil Jeronýma, i

nho pl

roku.

navštívil,

nic

u

žil

ím

I3

Když napotom Jeroným na papežovo pozvání opt

J

nebylo

v stavu získati srdce jeho,

aby zakušenou utši-

promnil ve skvlé živobytí velikolepého stolce; on aby se zas brzy navrátiti mohl do své, pro nho spasitelné ímanky spojené s ním svazkem svatého pátelství, matrona

telnost rozjímavého života

radji chvátal,

Dv

jeskyn. Paula

dcera

i

ch,

Enstochium, pocházející ze slavného rodu Scipion a Gra-

její

ním

za

odpluly

do Palestiny,

a vykonavše poklony

u veškerých

své

uzavely se v podzemní obydlí Betlehemské;

svatých míst,

tam vynakládaly

všecken pozemský statek svj spolu se svatým Jeronýmem na chudé a pou-

Vzdlány od muže svatého odebraly se na vnost; nad lenou hrobkou visí obraz, dojímavé vypodobnní obou, matee stevníky.

nad

prachem náhrobní nápis,

jejich

svého kosti

Tlo

složil.

Jeho

neustálý

dnom

listu

zápas

sv.

sám

kormoutliv líen

jest

Nejtžším potýkáním pro nj bývalo

jeho.

vyznání

vru

jsou

v 82 roku

také

tu

Jeronýma bylo napotom peneseno do

vzpomínkami svtskými

s

starým klassikm, jejichžto spisy on

vzdlávací

i

pro každého

v

nastáí

íma. v je-

váše svou k

potlaiti

od dtinství svého se byl bavil.

již

utšitelná

spo-

dcery,

Sám Jeroným

Pánu zesnulých, a v jedné pospolu rakvi odpoívajících. kreslil

jejich i

Jeho

lovka, na nhož

se

ustaviná pokušení oboují.

—

tob" píšet on v listu k Eustochium sem ped nkolika lety s domovem, s

„Povím

Když

neštstí.

píbuznými,

a což nad

to

tžšího,

nebeské se byl rozlouil

lovští

sem

mohl

nikoli

se

rozlouiti

s

pilností

a prací

sem

postu.

Po astém bdní

se

z

se

nevzdlaného slohu; myslil sem, že

nevidl,

tak,

a

již

sem

neštastný,

já

po prolévání

v noci,

nejhlubší útroby

Když sem nkdy, pišed opt

Plauta.

sem

hích

A

se sestrou, s

k bojování se odebral, ne-

bibliotékou,

byl zídil.

„o svém vlastním

rodii,

svým rozkošným živobytím, pro krá-

a do Jerusalema

velikou

menutí pedešlých

se

i

—

sob ta

v

mn

pipo-

sem do rukou

k sob, proroky ísti zapoal,

ponvadž

sem pro

slepost

v slunci chyba

ne v oích, nébrž

.s

oddal

jež

slzí,

vynucovalo, vzal

ím

Tullia

oí býti

zlirozil

svých svtla musí.

Když

mne takto podvádl starý had, popadla vloudná v jádro tla mého zimnice vymoené údy, a nedopejíc pokoje (jakož ani vysloviti nelze) tak tyto údy mé nestastné vyhubenila, že se jedva kosti pi sob držely. Mezi tím se k mému pohbu, tlo poalo napoád stydnouti a jen ve již pípravy inily tepetal se dušiky plápol tut najednou uchopen sem prsíku vlažném ješt :

byl

v

záe

13

z

)

duchu

a

vleen ped soudnou

okoloslojících šla,

—

dial.

I.

že já

stolici,

padna na

kdež

zem

tolik

svtla bylo a taková

vzhru hledti sem

§. 4.

20

se neo-

188 Tázán

smlil. razil

tam

jest

ranami

V

kdo bych

jsa,

mne pednosta,

ohnm svdomí

pekle pak kdo

bduje

Já se

srdce tvé!

i

více

jsi,

hned zamlel,

muen

svého

slyšeti

i

mne mrskati; však mezi pipomínám sob onen verš: Pec ale dal sem se do kiku, a i

kázal

jsa,

bude?

tebe oslavovati

volal jsem: Smiluj se

Tato slova bylo

odpovídám, že jsem kestanem. Lžeš, zanikoli kestan: nebo kde poklad tvj,

byl,

Ciceroíian

nade mnou Hospodine, smiluj se nade mnou!

Konen

mezi tluením.

vrhli se

aby odpustil

všickni okolosto-

mladosti mé, aby do-

k nohoum pednosty a poali prositi, pál pokání initi z hích, a pak teprv, kdybych opt nkdy pohanská písma etl, aby doplnil káráni. Já pak vzev v takovémto nebezpeenství byl poal sem pisahali, a vzývaje jméno bych mnohem vtší vci pislíbil, jící

i

jeho

volati:

zapel sem

budu-li

Pane,

Na

tebe.

kdy

míti

tato slova

svtské

písahy své

spisy,

byl

budu-li je

sem propuštn,

tedy

ísti, i

navrátím

všem ku podivu otvírám oi koupaje se v takovém ponevící byl snad mým vnitním bolestem uvil. Aniž pak

se k zdejšímu svtu;

toku to

slzí,

byla

kem

že by

i

dímota anebo marný ona soudní

jest

stolice,

toliko

ped

sen, jímž

nížto

sem

asto mámeni býváme. ležel,

svdkemt

Svd-

smutný soud,

sem se zhrozil; ó kýž by mne nic takového více nepotkalo. Vyznávám, že sem zmodralé ml plece, že sem cítil rány po procitnutí svém, a že od té doby s takovou bedlivostí božská sem ítal písma, s jakovou sem prvé

jehož

smrtelná nikdy neítával."

u)

Jeroným všeho svtského, odPrvé než se blahoslavený Jeroným v Betdal se jedin studiím svaté biblí. lém usadil, pipravoval se dlouhým pebýváním na divoké poušti mezi Betlémem a Mrtvým moem k veleobtížnému životu mnišskému; tam na té pouští neunaven se bránil proti podvodné kouzelnosti Bíma; konen pak umrt-

A

v skutku, po tomto vidní

viv svou tlesnost navrátil se

s

odekl

se

i

duchem osvíceným

k radostné jeskyni Bet-

30. ed. Migne

416—417.

lehemské.

»*)

—

ad

Eustochium

epla

WH.

I,

pag.

189

XXV. Betlehem

zpátení cesta do Jerusalema,

i

„A

dome

Betleheme,

ty

Efratúv,

akoli

malý

abys byl v

tisících

Judských,

z tebe

rosta, Israeli,

„l

však mné vyjde staaby byl Knížetem

réjšina, ježe

východové pak Jeho

vo

naala

iz

ot dnej

(Mích. 5, 2. 3.)

Chrám Betlehemsky, vystavený nad první

Již

asm

pry

Justiniánovým,

akoli

jeskyní

památník pivlastuje

se

kestanm

ku

nenávisti

v

Betleheme

Známot

písn

pi-

narození,

císa Hadrian

že

jeai,

ano nej-

mudrcm, kteí

ili

Adonisu a Venuši,

zakázal.

již

i

z

židm

povdti,

Sluší též

Ano

ani jednoho žida více není.

již

Jego

že

véka. ,:

Konstantinovi "pipisuje.

míst svj chrám;

zde modlárnu

vystavl

pebývati v Jerusalem a Betleheme

te

Spasitelova

tem králm

pišli se pokloniti pacholátku Ježíšovi.

byli

v Knjazja

(Mích. 5, 2. 3.)

ho Eusebius

kestané mli na tomto vítzoslavném

prvnjší takovýto

izvdet sta-

býti

ischodi

Israili,

ježe

jesi,

Judmych,

mné

tebe bo

iz

v

od poátku ode daú veku."

náleží

mal

y tysjašach

býti

dome

Vithlejeme,

ty

Jefratov, jeda

jsi,

že

Tertullian pravil

samé píiny k zaslepeným židm: „Jakého vy ted oekáváte Mesiáše z lovka z semene israelského v Betleheme víc není?" ) Helena rozboila modly Hadrianovy a posvtila jeskyni narození

z

té

Betlehema, když ani jednoho l

Spasitelova v kestanský kostel. *)

chrám Betlehemsky zasvcen

Hlavní

pak podobn, jako Jerusalémský el-Aksa), stavn na

šita

však

jindy

spsob kíže;

takové

zajisté

')

—

Advers.

menité

královskou nížto

jeho.

Císa

pak

místo

dobrodiní III.

i

40.

tuze

dvée, které

úzké

od roku 1630,

umlecky zhotovených, však

pro dávnovkost

na

také

a

brzy

proto

tak

jí

životopisu,

když

založila,

Spasiteli

spolu

nebesa

rozlinými životu

v Konstantinové

chrámy

pivolil,

Spasitel

stíbrem

praví

slavné

a

prelí má

v

Jest

me-

(nyní

Jud.

zejmé

) Eusebius

oisto vání panny Marie

Quaresmius, spisovatel

nebývaly.

mluví o velikých dveích, velmi

8

chrám

pesvaté Bohorodice.

jest

pomoci štédre

vstoupil,

druhý

že

k

udélil

pak

u

císaovna Helena

tomu

syn

její

dva zna-

mocí

svou

.... jeden na oné hoe,

nepatrné

jeskyné

s

narození

potom to místo ozdobami královskými poctíti, a zlatem a alouny náklad matee své rozmnožovati zaal .... To aby památku matee své, kteráž takové slavné ozdobil,

lidskému

byla

uinila

,

nesmrtedlnou

pozstavil.

42.

20*

Vita

Const.

:

190 svou

mn

Bylot

sešlvch.

eeno, že staré dvée zazdny ped vpády Arabv, jakož

prom-

a v úzké

proto, aby

mnijsou pro pohodlnjší chové snadnji zabránili mohli pístup do chrámu nevícím, kteí, jakož toho skuten pesmutní píkladové jsou, s hovady svými do posvátného chrámu vjíž-

nny

záštitu

Hned jak

dli.

mové

lodi,

dvée do

skrz úzké

te

sloužící

za

noha naše v chrá-

kláštera vstoupíme, stojí

pedsí k

svatyni

i

k ostatním budovám

i

klášter-

Pedsí tato jest podlouhlé sloupoadí; po pravé levé ruce pnou se vzhru dv ady mramorových sloup korintského slohu, každá ada jich

ním.

i

mimo

ítá desatero,

stn zadlané.

první a poslední do

3

Sloupy vykládané

)

rozlinými podobami hrozn, lv, a jiných dost ješt rozeznatelných pedmt, pipomínají nám dobu nejstarších sloup v hlavních chrámech kestanských; na nkterých vidti

též

kostele sv. Pavla v

sestaven jest

pozstatky

byly vykládané bílým

slemín sat, by jím

Omarovu

sob

vydlažili

docela podoben stropu v

cypišového díví

i

mramorem

i

mosaikami

s

Libánských

nkteré malé

;

Všecken mramor byl od mo-

do posavad se udržely.

nich až

z

Strop,

sem ped požárem sám ješt vidl,

za branou, jejž

ohromných trám cedrového

z

Stny

vrch.

vyobrazení svatých.

ím

v Kahie, 4) a pak mešitu sám Omar po dobytí Jerusalema

palác kalif

v Jerusalem, nic na to nedbajíce, že

pišel byl svou poklonu vzdávati jeskyni narození Kristova, aniž na

písn

dovoliv jim poklonu jejich též zde vykonávati,

sem

vali

morová

;

po jednom.

v houfech, •nýbrž toliko

5

to,

že on

zakázal, aby nevstupo-

Podlaha byla taktéž mra-

)

na nkterých místech se posud udržela, na nkterých pak pískovcem

nahrazena

jest.

Po pravé ruce mezi stnou a prvním sloupoadím stojí stakestanská ktitelnice z bílého mramoru, kterážto jindy

rovká osmihranná

Na

bývala obstavena sloupy.

YIIEP

MNHMHC

ní

vidti ješt

ecký

nápis

KAI ANAIIAYCECOC XAI A$ECECOC

AMAPTTCON O. N. L KrHNOCKITA ONOMATA t.

„Na památku,

j.

i

odpoinutí,

odpuštní

i

hích

O.

N.

J.

Bohu známa

jsou tato jména."

Za zdmi a

lodí pilíi

chrámovou následuje nynjší od lod

oddlená svatyn

ekv

i

i

Arménv, k

od velikolepé níž

pedsín mimo

se katolíkm,

Toto oboltáí, neb druhá polovice

volny pístup žádného práva neponechalo.

hlavního chrámu dopluje podobu kíže, psobíc jeho hoejší ti zaokrouhle-

né konce.

pozstává

Ikonostas

vyvýšenjší než podlaha, zasvcen po obou stranách

skyn

jiní

) Sloupové mají 4 Baumearten.

II.

)

5 )

Elmacini,

hist.

Hlavní oltá,

18

Btop

dva oltáové,

nkolik

z

vedoucím pod

nichž jeden

zasvcen

Mosaiky na stnách

stup Rekm;

oltá do jejest

obezání

okolo hlavního

pkn

se udržely, všecka vyobrazení vzata jsou

v\-ík\,

a

5.

Saracen.

o

narození Kristovu a pináleží

tem mudrcm.

na mnoha místech

3

loubení.

jest

oltáe zrovna proti schodm,

postaveni jsou

Spasitelovu, druhý pak

oltáe

z

p.

33.

Z

/2 stopy v prmru.

l

z

191

Nového Zákona, jakož zákona

vého

nejlépe

snm.

djepisu církevních

z

i

zvstování

se udrželi:

pedmty

Mezi

panny Marie,

promnní Pána

Pána, vstupování do Jerusalemu, obtování Ježíše v chrám, Krista

i

nanebevstoupení; podle obrazu obtování panny Marie znamenati ješt

pozstatky eckého nápisu, udávajícího dobu téhož mosaického výpisku Quaresmiova: „Dokonána jest práce tato od

ma,

1143, a tak

U

r.

píinou

nejspíše za

677, indikta 2."

r.

hlavních

dveí tohoto

Následuji

Efre-

Tu

ale vidti chyby u

kostela býval léta,

i

za

pepisování potu,

nápis

staré.

mnohem

arabský,

kdy dvée

tyto

trn

dostoupil na

I.

starší

zhotovenv byly,

to-

624. Zvláštní pozornosti

jich

zasluhují

církvi

nápisy

o

veškerých až do

s

vvsvtlenou pod-

Všecky

ustanovení.

ecké mosaické

držaných všeobecných snmích, tyto

nápisy

snm:

neomrzely Quaresmius.

opsal

Jsout pak

jména zaznamenaných

Sardický,

Gangerský v Paflagonii, Laodikejský, Karthagenský,

ni,

díla.

musivníka

Komnenus by mosaické okrasy bez mála byly 700 let

vystavní kostela v statou

i

pesvatého biskupa Betlehem-

i

vypadlé mosaiky. Emanuel

onen ecky; tam udána byla

nežli tiž

Ammoria,

velikého krále Jerusalémského

ského Raulineta,

r.

malíe

panování velikého císae Emmanuela Porfyrogenity Komnena,

za

dn

no-

z

narození Krista

Konstantinopolský,

Efesský,

pívržencm Nestorovým

a

snm

tento

Nikejský.

Jedinký

Ankyrský

snm

Chalkedonský,

Origenovým,

snm

Galacii; Antiochenskv,

v

proti

164

Sergiu

poslední nápis jest latinsky.

kého slohu a písma jsou, pipojujeme

tuto

nápis

o

Nikejský

prv-

biskupv

proti

a

prvním Nikejském

+ H ATIA CYNOAOC H £N NIKAIA<2?N*TI HAriCON

nPSN KATA AP8IOY oY

AOTMATICANTO CTiC TON TONYONKAIAOrON toy 0y cynhOpoic fliiem * KG) NCTANTHNOYTOY MEFAAOY BACÍ AS CO C OPIC8NA8 H AriA CYNOAOC KAT QMOAOriCENS NMONOr SNHYON KAI AOTONoY 0YAI8 .

TA IIANTA STfiNSo CYNAIAIO N KAI OMOOYCIONS riPITSNNH 08NTA OYnOIH@£lsI TA KAI AN 808MATIC8 MAR8ION

Kiru,

/.

druhý

Na ukázku,

ja-

snme:

;

:

192 j.:

t.

Svatý

Snm

Nikaii

5Í8

otcv

v

svatých

proti Ariu,

který uil, že

Syn a slovo boží zplozen, za

Konstantina velikého

krále.

snm

Rozhodnul pak svatý vyznal, že jednoro-

a

nhož

zený Syn a slovo boží, skrze

—

všecko stvoeno

ný a spolupodstatný zeny ne

uinný

louil Aria

*

.

v-

spolu

Otcem, zplo-

s

jest,

i

vy-

.

V jediném toliko Betlehem shledal sem, že se mniši východní a západní církve opravdu jako kestanští bratí k sob mají. Jest to velmi

mn

mohu v zápisky své jména dvou pedstavených z obojí knze Joanikiosa, a pak bratra Fra Celestino da Osimo.

milé, že sti,

Vn

ped chrámem

du na pravé

stran

zasluhuje zvláštního povšimnutí podlouhlé, od vcho-

stavení, kteréžto sluje školou Klenutí jeho spoívá na tvero sloupech. Toto místo, k nici

ueni

a

ceno jest Evagrius

v jakovémžto

Budova

tato

tolíkv,

na levé

totiž

Ped chrámem

morem

se poustev-

již

od poátku XVÍ.

vku

trvá.

6

)

asto navštvovali Betlehemského

bez pochyby vystavna jest od Pauly a Eustochium,

klášter nejen

as

Jídelna stávala za

ena.

stavu

Paulinus, biskup Anliochenský,

nkolik

které

nmuž

aby poslechli vyuování blahoslaveného Jeronýma, obrá-

sbíhali,

poustevníka.

svatého Jeronýma.

stojící

v konírnu, a

církve vné-

v sv.

samém Betlehem,

nébrž

i

okolí založily.

v

Jeronýma nedaleko nynjšího refektáe ka-

stran od chrámového vchodu;

ted jest docela rozbo-

na spadité, ploskami dláždné prostoe vidti ti mra-

obložené studnice, které skoro veškerý Betlehem sfou vodou zásobují.

Soukromný

kostel

podlé studnice

stojí

ek

piléhá

s

pravé strany

pak bašta, která

již

od dávna

k hlavnímu

chrámu

oltái

eckým mnichm

za

píby-

tek slouží.

Betlehem,

domov Davidv,

kterýž

božského Syna, ponejprv pojmenován

mená jenž

6 ) 7

)

co

tolik

sám

o

sob ekl

Quaresm.

—

35,

dm

II.

19.

645.

chleba,

i

napotom

jest

prav;

stal

se

rodištm pozemním

v první knize Mojžíšov,

nebot

zde

zjevil

se

7

)

a zna-

chléb živý,

193 „Ját jsem chléb živý, kterýž sstoupil )

nazván

jest

jméno

na tom Jesse

doposavad ješt

a

osad, o

kde se

míst,

hemských udaly

konen

se

ských,

z

dome

abys byl v

jsi,

dn

je,

až do

asu

a ostatkové

bratr

jejich

vydá

synm i

Efratv,

tisících

Mesiášov

o narození

pozornost

svtlo spasení.

nejprv zasvitlo

Israelským.

I

go

a

iz

Mn

naala,

dast ja, do

se k

dit,

i

izydet

vo

starjšina, ježe

Israili,

ischodi že Je-

veka. Sego

ot dnej

rádi

vremene raždajušija poro-

Israilevym.

k

ich obraljatsja

proéii ot bratii

synom

uzí a

Efrathov, jeda

ježe býti v tysjašach Judinych

bytí v Knjazja

rodicí porodí,

obrátí

jesi,

tebe bo

iz

vku. Pro-

stane

dome

„I ty Vithlejem,

mat

Jud-

bude stádo své sílou Hospodin,

pásli

i

teku zem, kde

východové pak

Israeli,

Jeho od poátku, ode tož

že

Davidova otce

výjevy, ježto vypravuje kniha Ruth; a že

tebe však vyjde starosta, aby

Knížetem v

ustanovujíce,

dm

prý

k Betlehemu

dostává Bellehem

zvoláno bylo:

již

Betleheme,

ty

akoli malý byl

jej

ony pohnutlivé

celého svta obrátilo na onu

„A

ji-

Konen má Betlehem pímsta téhož jména v pokolení ZabuRoboam upevnil; že na polích Betle-

Micheášovo vítzoslavné proroctví

Kolikrát medle

jedné,

Nkdy

narodil, stával

od

Bellehem, že

o

pi

na svt pišel. u )

jmení judsky, aby se rozeznával

Vímet

se

nkterá podání za základ

což

Spasitel byl

nm

David v

a že

zachovalo

pozdji mluvili budeme.

nížto

domu Davidova,

lonov.

nazývali se pak

)

což tolik

Eufrat

pináležející" i

9

znamená jako úrodný, plodonosny; snad takto po jménu Chalebovy manželky Eufraty. 10 ) Pipomínám tuto, že

Enfrata,

píjmení

potomstvem Salomonovým;

se

olidtiatil

nebe-

s

si."

[

Bellehem

na

„Já josm chleb živvj, sšedšij

i

8

nebes."

s

I

stanet

i

uzrit

i

upaset pastvu svoju krpostiju Gospod,

v sláv jména Hospodina Boha své-

i

v

slav imeni Gospoda Boga svojego

ponvadž nyní zveleben prebudet; zane nyn vozveliitsja daže bude až do konin zem!" 18) do konec žemli!" Na základ tohoto proroctví odpovdli knížata knžská i uitelové Jeho zstane

;

i

rusalémští polekanému Herodesovi na otázku:

„Kdeby

—

ml

se Kristus

naroditi ?"

|

Za

as

Herodesova.

blaženého Jeronýma Sv. Jeroným praví

o

vedoucí od silnice do jeho cellule.

8

Pv. p.

)

toust.

9 ) 10

1.

) 11

tamtéž

) ) Micheáš.

18

)

14

)

49 2,51.

Paralip.

—

Fiihrer.

13

„Az jesm

:

homil.

—

pas;.

5,

in

chleb

„Gd

I

„V Betleheme Judskem."

zde

nm,

se nachází

14

životnyj,

De

locis

raždajetsja ?"

že

—

13 )

náhrobek Archelaa, syna

ukazovali

na zaátku stezky,

)

íže

sšédyj

s

nebese."

51.;

Zla-

Vitlejemé Judejskom" Mat.

2,4.

Jan

6,

Matth.

19.

65. 2.

3.

4.

Rus. píeklad: „Gdé dolžno roditsja Christu?

—

Christos

„V Vithlejem Judejskom."

hebr.

—V

.

194

mže

nejvvše udán

na 3500 duší,

býti

nco

o

jest.

Armén

poet

více;

pak Arabové Betlehemští obzvlášt mužní, pohrdají moslemíny;

konen pece

pak

tito

arabských

vzdálili

domy

a obrátil v popel jejich háje

obyvatel Betlehemských

rženc;

a

moe.

za Mrtvé

vkových

eckým

jich

Betlehema se rozNejhlavnjší obchod

výrobk pedelových obraobrazy, ježto v ko-

Arabové pivítávají asto evropské pout-

Zdejší

piuivše se takové zdvoilosti u mniBetlehem odložím až do zptného navští-

nebo vlaským,

Ostatní podrobnosti o

svých.

až

se stády

Ibrahim rozboil

okolo

oliv,

umlecky nápodobovati

znajít oni velmi

i

zbrani,

sebravše se tedy

;

záleží v prodeji vlastních

stelích palestinských vidívají.

níky jazykem

ch

síle

Stopy téhož zpuštní bude jist dlouho vidti.

kládající.

z

Ibrahimov

vzdorovali

podlehnouti museli jeho

do hor

církvi; Arabv povdom. 15 ) Jsout se jménem kestanským

není

honosíce

i

dlouho

poslední

svými

se

100 bude moslemín.

nichž sotva

z

bud ecké neb katolické

Všickni ostatní Arabové pináležejí

eckého vyznání

Nynjší poet obyvatelstva

narodil se sv. apoštol Matouš.

V Betlehem

vení tohoto svatého místa.

sem

navrátil

I

lehemu

samou

se tou

za strouhou

stojí

Betlehemu, proež neopominul sem

kého stavení a velkou pak ono

jest

kam

oni ho oblehnouti chtli.

obyvatel ve veliké

Zrovna

taktéž

toto místo

ped

se utekl David utíkaje

sama,

jest prý to ta

a kdež

Filištiany,

u všech okolních obklíen jsa

David,

níž

z

Vithar; 16 )

a druhá

od Filišlinských, napiti se žádal; ástka jich stála v údolí Retheim,

ástka

Betlehem;

zechtlo se Davidovi,

„1

mne vodou

ekl

i

kdo

:

poit

i

prora-

jem

tí silní tábor cizozemský,

a na-

(jest)

vážili

v

z

cisterny,

Betlehem u brány?

vody

cisterny

z

Betlehemské,

kteráž (byla) u brány: a vzali a

k Davidovi,

šli lil

Hospodinu

ji

nechtl

i

i

píti ji

i

pivy-

mn

ekl: milostiv

(budiž) Hospodine, abych neuinil toho, snad-íi

í

píti

mám

krev

muž,

odvážili se života svého,

píti

ji."

'")

putovav do Betlehema

Gehlen,

''irVS )

II.

pri

vratech?

ree:

raslorgoša

i

opolenije inoplemennie,

nii

poša vody

vidu,

i

vzjaša

i

ne voschot

Gospodu

ju

i

ree

spodi ježe sotvori

i

poer-

jeja

šije,

ne voschot

piti

i

vozlija

mn

milostiv

:

Da-

priidoša k

piti

Go-

li

mužej

piti

imam,

krov

pošedšich v dušach svoich i

tri silj-

i

rova Vithlejemskago, iže

iz

pri vratech:

kto na-

rova, iže v Vithle-

iz

jeja."

)

r.

1846,

udává podlé

slov

Cominandiri, svého dobrého známého, poet Armén

pak obyvatel as na ,7

nechtl

mja vodoju

i

17

stana

,(i

i

kte-

vozžada David,

„I

kteráž

napojí

zili

v

k

tam. Tut vidli pozstatky starov-

pustiti se

Studnice zde se nacházející jest

vážnosti,

Bet-

proti

ástka patívala

tato

Igumen Daniel nazývá

studnici.

samé,

to

cestou do Jerusalema.

Davidova hora;

jakoby:

Král.

23,

dm

14

—

2500, dvou.

z

nichž prý 2 3 katolík, /

Viz

Itoland.

640.

'/3

Betlehemského as

eku.

na 400,

ni-

všoch

195

Odtud

nakreslil

stu Jerusalémskou,

a

levé str an

sem

krajinovid Betleliema. Spuslíme-li

ubíráme-li

dále

se

k prvnímu návrší

se tut

,

dol na cese nám na

d ces v vyskytne pomník Rachelin; na hlízku podlé starovkých zícenin ležící osada Ráma pipomíná nám dojímavé verše Písma svatého

:

„Hlas v

ek

Rám

náslyšán jest, plá mnohé! Ráchel oplaká-

a kvílení

syn

vala

—

t

rydanije

mén

však

vbec

tisja,

na cest

(jest)

Toto mínni,

i

plau-

Rachilj

ne choljaše ulši-

i

1S

ne sut!!"

)

patrn nové moslemínské

jest

k Efrat,

pohbena

i

stavení

,

nic

bylo na starodávných

zakoenné

mnoha

v

jejím památník. Týž jest

dne památník

„....Rachilj umerla,

'

stoletích,

pogrebe-na

i

na dorog k Jefrat, koloraja

kteráž jest

Bellehem. Jakob postavil nad hrobem

tohoto

— jako

pla

slyšan byst,

mnog!

biblickým udáním místnosti:

i

Ráchel umela,

,

voplj

pravdu uznáno, že ono založeno

za

pozstatcích pravého památníka. stvrzuje se

i

šisja cad svoich,

svých a nedala potšiti se,

jelikož nejsou!!"

Akoliv hrobka Rachelina

Rám

„Glas v

i

povstný do

Eto jest izvstnyj do

jeja pamjatnik.

hrobu Rache-

jest Vi-

Jakob postavil nad grobom

thlejem.

'

sego dnja pamjatnik groba Rachilina."

1

lina." 19 )

vru

Nelzet

bez zvláštných

píin

a bez porady s biblí

jedno

ani

z

po-

proež povím, co mn Betlehemský Arab, prvodí mj, o Rácheli prostosrden byl pipomenul, že totiž ona tehdáž z Ga uranu (takto sluje u nich Harran v Mesopolamii) práv dom picházela, když ji zvstována byla pesmutná novina. dání palestinských zavrhovali;

Památník Rachelin od vchodu chová se

u

má podobu obyejné derviše,

vnitní prostrannost zaujímá hraného,

snad

z

hrubá

to biblický

tesaného

modlitebnice

sanlonské

;

klí

však možná vidli vnitek skrze okna. Celou

kámen

u prosted

sloupu

skoro

památník sám, anebo

jest

až

k samému

zazdn

v jeho

lem památníka vidti rozboenou kamennou ohradu,

zpsob lyr-

který na

stojící,

stropu

dosahuje;

vnitku? Zvenku ko-

jakož

i

pozstatky zí-

cenin velikého kamení.

Ráma kož soudili

není

Armata,

nkteí

na pomezí Efraimském.

byla

cházející se v

pohební místo proroka Samuele, jaSamuelova Ráma (jina Ramalhaim-tzofim),

rodinné

cestovníci;

i

Podlé knihy

pokolení Neflalimov.

Josue

nám poukáží v právo od malouké kaménky se nacházejí, tut

18 )

19

) «0)

détjach

I.

Mojžíš.

_

19(

svoich,

35,

i

Ráma,

tetí

na-

as ti tvrti hodiny od Betlelie-

cesty na pusté místo, na

které docela

Rus. peklad: „Glas v Raraé slyšan, o

i

)

Ubíráme-li se po cest dále k Jerusalemu,

ma,

byla

ao

pla

i

ne chocet utéšiisja; ibo

nmžto vždycky

jakési

podobny jsou zkamenlému hrá-

rydanije icli

i

nét."

vopl velikij

Mat

2,

18.

19.

36>

21

;

Rachil

placet

196 Hiu; jest o

nm

Jerusalemu,

tázal

ménky za

!"

národní podání, že Spasitel, jda po cest se rolníku setím hrachu

odpovdli

odpovd

„Kdo kamení

oni.

místa neobnáší

více než as

wch kaménk,

ale skoro

budet

seje,

hrách obrátil se

a zasetý

Ježíš,

pt sáh

i

kamení

kaménky.

v

do kola;

každý poutník

od Betlehema k

„Ka-

se obírajících, co by tu sílí?

není

1

dal jim

žíti,'

Rozsáhlost

tam

sice

toho

mnoho

tako-

nkolik pro sebe nabere,

jich

a

pi

21 všem tom pece nikdy nezanikají. ) I já nkolik takových pinesl s sebou. Píchozímu od Jerusalema leží toto místo za klášterem Svalo-Eliášským na první vyvýšenin v levo od esly.

v

levo,

místu, s druhé strany cesty, nám tedy na levo. stojí hora praotce Jakoba, muže Rachelina; a ješt více stranou od cesty, nachází se vydlabaný kámen s podivnou

tomuto

Naproti

pahrbek píjmím docela

obrubou.

Mimojdoucí, tento

zvlášt

kámen pohlédly

svatá dívka se

pak ženštiny, pokaždé se uchýlí od

a nad

Obyejn

ním se pomodlily.

synákem svým Ježíšem asto

odpoívala.

tu

by na

silnice,

se povídá, že

O

pe-

tomto kamenu

sem až posavad u žádného cestopisce. Nyní ale nacházím v ondyno ulaném cestopisu Igumena Daniele poukázaní na týž kámen. Když sob povážíme, že Daniel již na poátku XTT. vku cestoval, tut nelze nepodiviti neetl

v

kamene,

se divnému, zachování téhož to -

píklad vážnosti,

s

se jen dost

kterýmiž

ležícího

na rozcestí,

i

poskytuje

jakovouž se obyvatelé palestinští chovají k

malé

podání

nám

pedmtm,

Igumen Daniel mluví takto:

spojuje.

„A odtud (od hrobu Rachelina) ješt jedna versta až do toho místa kam svatá Bohorodika na oslátku sedíc dojela, když se as porodu jejího piblijestjirkámen veliký, na nmž odpoívala svatá Bohorodika. žovati poal: ,

i

A

kamene

od tohoto

vstávši šla

dina našeho Ježíše Krista."

22 )

pšky

Zdát se

nkdejším lázním, a že nic jiného ma podlouhlou tyrhranou podobu, stop)

2I

)

šíky

Marin. Btr.

M)

i

_

tolikéž

Sanul.

3 2 4.

mn,

není, nežli asi

sáh

že

jv

Cotovic,

pag.

260.

:i45

tento

vana.

délky

hloubky; po obou vtších

338—39; GrCbn S |r.

až do jeskyn, kdež porodila Hospo-

— 246.;

kámen pináležel k

Jest

a okolo

stranách

Mocquet

vpuštn do zem, dvou

aršin

(1*

;í

vytesána jest v bo-

v

|»ikl,ulu

nmeckém

197

dn

ku podnožka, na

mohla voda

sed

je,

Kdo by Když

z

pímo

Jerusalema

se odtud

na Rámu,

a ne po silnici

opt na Betlehemskou

cestu navrátíme,

od cesty

sem

jak

vbec sme

Eliáše, obrátili

roku zasvcenému.

Bellehemské

jíti

hned nám Ara-

ukazovati budou,

pod ním jeskyn, co jim píinu zavdává

povídkám, k nimž sv.

tak,

u cesty.

tento

bové zas jiný kámen na pravé stran nás, že jest

malý kulatý otvor, bezpochyby, aby

okreslil.

by kámen

chtl, nalezl

vidti

Vyobrazení téhož kamene pipojují práv

stýkati.

na koni,

kout

ale v

ujištujíce,

k rozliným

podivným

velmi naklonni jsou. Dostihnuvše studánku

strom

i

se s cesty na právo ku klášteru, témuž velikému pro-

Klášter sv. Eliáše pináleží

Rekm

;

stavba

velmi

jeho

pevnému zámku podoby tverené. Tak byly vbec stavny všecky nejstarší kláštery v Palestin, za píinou snadnjší nebot Vnitek kláštera nemá nieho znamenitého obrany ped nevícími. podobá

starožitná

se docela

,

jest tuze

bídný; ale vyhlídka

tarasu jest

s

perozkošná: k západu Betlehem,

Okolo zdí rozkládají se utšené hájíky olivové. Na cest od kláštera sv. Eliáše k Jerusalemu setkal sem se v údolí Relhaimském s arabskou rodinou, toliž mateí a dcerou; tato poslední, poznavše ve evropského poutníka, pibhla ke mn s žalostným bdováa k východu Jerusalem.

mn

ním, volajíc: „Nassara! Nassara!" což znamenalo, že krestankou

jest,

zna-

i

menala se pi tom znamením svatého kíže; ubohá hledala u mne pomoci, abych se že

ho

jí

nad mateí a

slitoval

vzali

zastal se

o ní, že prý jedinkého syna ztratila,

syn

na vojnu, akoliv žádných více

nemá, sestru pak že pi-

opustili a smutná s mamohl uinit!!... Všeobecné Co já pro na vojnu sbírání v místech mén bezdných, než jsou Betlehem a Hebron, rozehnalo vtší ástku obyvatelstva, neponechalo doma nežli starce a ženštiny; všudy slyšeti náek, nelze poutníku, aby nepomyslil na onen pronikající hlas v Rám! — Ano stojít psáno: pravili

teí

o jedinkého

dom

bratíka, jehož v Šerifov ležení

n

se odebrati musila. i

i

i

„Zem vaše pustina; msta ohnm vypálena; pole vaše — budou

ped oima

vašima

„Zemlja vaša pustynja; grady

vaše

ognm

cizí

zžírali."'-

{

budul

;

požženy; \

polja vaši

)

Ištiá<.

1,

vaši

niž

glazach vašich pojadal."

(

83

—

7.

21*

i

je

198

XXVI.

—

Horni Jndovo mésto.

Janova pouší

„Postavivši pak Maria

„Vostavši

v

téch dnech s chvátáním ode-

v hornatou

šla

msta domu

Judova,

Zachariášova

Jerusalem zaopatili doporuním já

Zde se

jedu.

skrz údolí

v

stranu,

dom

vošla v

ot

Luk.

pt

od Jerusalema as

jest

se z katolického

39. 40.)

1,

tvrtí

kláštera

mnichm

v

Svato-

jde

z

Betlehemské brány,

Valcháo vo.

pole

vine

a

mimo

a )

se

hoejší

tvrt hodiny

podlé olivového háje ve strouze na stráni klášter svaté-

ekm.

Jest prý

sem sob

jedna vede

cesta rozchází,

Vadi-Malcha,

vystavn na onom míst, kde poražen

Umínil

navštíviti jej,

se

až zpátky po-

Betsafy a Malchy msta Judova. As ti

v levo do

druhá pak v právo do

hodiny od Jerusalema poíná

tvrti

i

privétstvovala Je-

i

po kamenitých pahrbcích

silnicí

strom na kíž Spasitelv.

byl

(Ev.

k františkánským

smrem pes

vodojem Gihonský rovným stojí

Zachanin

39. 40.)

1,

listem

mstu

Judovu

mezi Betlehemskou a Jafskou

ho Krize, náležející

nagornuju

však toho neuinil.

Cesta k hornímu

od Jerusalema

v

gorod Judin

obyejn, aby

Poutníci hledí

janského kostela;

šla

do

pozdra-

i

msto Jndovo

horní

do

vo

po-

lisavetu." *)

(Luk.

Evangelské

vešla

sii,

Alžbtu."

vila

hodiny vzdálené.

krajinu, i

Marija

že

s pospéšnostiju

dni

zdvihati návrší judských hor,

a nej-

hbet pkn pokryt jest olivovím Hledíce s nho dol do révou. strouhy spatíme ped sebou v levo vzdlané údolí, v osadu M a leh a

prvnjší

i

nm

ped námi

nazvanou, dále pak rozvírá se sta,

kde nyní nachází se osada

sv.

Jana.

kdo ješt, krom Relanda, nepojmenoval gelské ;i

msto Jndovo známo

úrodná dolina horního Judova

toto

jest v knize

m-

Pro neuritý název evangelskv ni-

msto pravým jménem.

Josue pod

jménem Juta

i

Evan-

Je

3

tle, )

umístno do hor judských; bylot pak jedno z mst Levitv ili knížat knž4 a krásn položeno v mezihorním úvalu na spaditosti sousedních )

ských

')

,

Pvodní peklad: vo grád Judov

3 ) ;t

)

Vir.

—

sir.

2

1,

:

„Vostavši I

voide

že Mariáni vo dni

dom

Zachariin,

i

ide

tyja,

clova

v gornjaja s

tšanyem,

Jelisavet."

2.-2.

16.

Holand

Xóia hebrejské písmeno ')

v

jest JO

toho mínéní,

zmnné

bylo

žeby

u Luk.

eckým J,

a

1,

žeby

39, v tudy

slov: nikw nemélo

mésto

neuritým, nýbrž Bvým vlastním jménem nazýváno hýli. Robinson, zdá .se, jakoby se mátl dvéma rozlinými stejné jméno u Josue majícími msty, prvním v 21, 16 a druhým V 15, 55.; nebol on odstrauje

199 hor u prosted ovocných zahrad ku klášteru.

žádného

já

nám

Proti listu

vzdlaných

i

nho

dva

vyšli

sme tedy kon na ulici ped vraty. ve chrám aby jedinkého prvodího,

mn

zvdvše

mn

že

možná

nalézti

musil tedy

mj

Chrám vystavn

jest

provázel;

vynahraditi.

tento

ale,

nižádnou pívtivost.

Nebylo

m

dragoman, dobrý Jakub, nedstatek

pímo

Namíili sme

ti katolití mniši,

Jerusalema nemám, neproukázali

z

Ponechali ani

—

polí.

i

vkusem evropským a nachází se ješt v pekrásném stavu. Malebnost všech výtený obraz šttce Murillova, pedobrazu jest tuze rozkošná, ano jest tu i

Jana Ktitele na

stavující

Mramoru nebylo nikde spoíno, nebot ho

poušti.

Kostel tento vystavn byl r.

vidti hojnost jak na stnách tak na podlaze.

1621

z

dar

dlen na

dv

mocná

katolických

péí Tomáše de Novaria.

místeko Spasitelova narození; nebot ono není

tak skromné, jako

obma

jiného než jeskyn, a rozdíl mezi

pod zemí s

ten, nad nhož pedchdcova jest

Levá založena jest na míst, kde se byl narodil

nepovstalo vtšího mezi zplozenými od žen! Místo narození

rove

pak roz-

ti díly: stední oltá ostínn jest kupolí, a po stranách jsou jakoby

kaple.

rovnž

Jest

nebo kdyby

;

toliko

pedchdcova

nynjší podlaha kostelní nepikrývala,

ji

neb osmi stupních. Pod klenutím jeskyn

nic

nebyla by zá-

stála

skrze pozlacenon míži po sedmi

Sestupuje se k ní

druhými domy.

že

ten,

této,

mramorem vykládaném

i

bo-

hatými tkaninami vyalounovaném, založen jest velikolepý uzpod otevený ol-

tá; v

EST." z

nm

na podlaze vidli hvzdu

opatenou

a

—

bílého

„Tuto se narodil

Klášter obehnán jest pevnou

ono místo, kde stával

dm

a

zdí,

má

Pán

Bh

národ svj,

i

V kláštee

Arab

n

to

vy-

nachází

se

žádného pozvání od svých

evangelskou

Jutu

)

i

Juta,

msta

národ

jemu."

svoj,

i

sotvoril izba-

5

)

dvanáct bratí, samo pak místo obydleno jes!

poet

aniž

obnáší

pes

500, a kteí dosti

jsou pohostinství milovní.

kestanských

spolubrati

ml

nevlíd-

Neobdržev

sem aspo

to

ni-

po-

za

z

Hebron.

Juty

pokolení

stojí,

Benjaminova,

t.

:

Gabaon,

Gabaja

atd.

Pipomenu pak

Belandem (pag. 656.), že Bethsames nestojí u Josue (15, 55.) mezi vypotenými msty syn Judovýcb. Luk. poseti, jako 1, 67 79. Pv. p. „Blago? spod Boa Israilev,

ješt 5

sob

Na dkaz, že nynjší osada Svato- Janská skuuvádíme toliko Josue 21, 16., kdež Belsamas, jakožto msta levitská v poádku vypoteny jsou, a za nimi tejkrv až

tené na míst nkdejší Betsames

asi

jichž

ku kestanm,

se chovají

pošetit

vlenije

moslemínských,

následují

v

Zde zvstoval svatý kníže

„Blagosloven Gospod Bog Israilev,

Israelský,

uinil

svobození jemu."

od

on zavírá

n vnit dva dvory;

stídajících se knží.

veleslavné proroctví

„Blahoslavený že navštívil

mramoru, ozdobenou ezbami,

:

celý život Jana Ktitele pedstavující, slouží oltái za okrasu.

mramoru,

knžský ono

bílého

z

„HIC PRAECURSOR DOMINI NATLS pedchdce Hospodinv." Rozliné plochoezby

nápisem

latinským

s

—

sotvori

izjjavlenije

:

ljudem svoim."

i

200 tšení,

sem tmto posvátným

že

památkám Hospodinova pedchdce svou

chvalozpvm kestanským pi

a spolu

uctivost vzdávati,

provázení

sladkých

pítomen býti mohl. I odebral sem se dále na cestu, hopovzdychnuv nad rozepemi ubohého stáda, jež má jen jednoho veliké-

zvuku varhan ce

ho pastýe!

Hned jak

se

osady vyjede, vidti ve stínu fíkových strom vodojem,

z

nazvaný studánkou pesvaté panny Marie. Praví

as tímsíního

v

vodu;

žiti

Dm

)

na horu,

se

a

skuten tam sme

a brzo

Vkroivše do

vrat

ký vodoklen

')

Stojít

koeny

jeho

vad ješt udrželo dvé oblouk, jakoby na

dkaz,

stráni.

starov-

rostoucí

pe

doupnatý

i

ním na protjšku vy-

za

tarasy;

nad kamennou planinou znamenité zíceniny,

pínají se

Pustili

pak na píkré

nho

prosted

korunou;

rozložitou

s

a u

dvma kamennými

obehnány jsou kolem

doposavad cesta vede.

malebných zícenin téhož posvátného

dostihli

sme nádvoí

spatili

(platanus)

nmu

k

Arab Ajn-Karim,

nazvaného od

píbytku,

sem vájménem Naftho

picházela

kniha Josue

již

Zachariáše a Alžbty nacházel se na svahu hory k této stu-

dánce pilehající,

sme

pesvatá Bohorodika

ze

se,

své Alžbty

tety

ona starovká studnice,

jest to

6

nazývá.

svého pebývání u

v nichžto

doposa-

se

budovy byla

že výstavnost

Podlaha spoívá na peklenutých základech, sestávajících ohromného kamení, z na nmž znamenati vysoké stáí. Praví se, že toto pízemí vlastn ješt k domu Zachariášovu pináleží, a v skutku jest pod tím-

slohu gotického.

to

sklepením zízen katolický oltá, kdež

jednou za rok mši svatou

mennými schody, vedoucími k hoejšímu Alžbty

se

ných

pesvatou Bohorodikou,

s

duchovní Svato-Janského

Jest podání,

slouží.

patru

že

udalo se ono tklivé setkání

,

ono rozplynutí

i

Bohorodiiných u vítzoslavném, nadšeném

i

kláštera

ped ka-

u tohoto loubí

ducha

zvolání,

úst Alžbti-

z

nám

kteréž

zacho-

val sv. evangelista Lukáš:

„Blahoslavená

ty

mezi

ženami, a

blahoslavený plod života Tvého!

kud

toto

mého ke

mn,

že pišla Málka

mn?

....

Mj

se duch

val

On

vzezel

nebo

)

T

—

) E.

*)

v Spasiteli

na ponížení

Pána

jcgo ko

Mém,

dívky

15,

9.

valsja

že

p.

mné

.šije,

duša

:

map.

do

priidel

moja Gospoda ;

smirenije

raby

t\

moli i

i

Gospoda se

no

/.cnach,

vosradovasja

BYOjeja:

bo

I

Bog

mo-

skazala Marija

:

vozrado-

i

Spasitelé Mojem,

vs

plemena!"

Xeiloa.

U Fiihrora

„Bíégoalovena

Materj Gospoda

....

duch Moj o

blago-

otkuda

:

Menja

:

mn?

i

I

to prizrt On na smirenije raby Svojej ibo olnyn blažennoju narekut

Své*'

hebrejském texlu

v

Robins. na

ženách,

Veliit duša Moja Gospoda,

vzrado-

i

ty v

reva Tvojego!

mn, lo pišla

eto

všickni národové!" s )

1'i'iv.

na

sloven plod

nynjška blaženou nazývali

od

Mne budou

6

„Blagoslovenna

1

od-

ekla Maria:

I

Má Hospodina,

Velebí duše

I

i

str.

A nik

6ii.

blago^Ioven

e re.

plod

revá

mojego ko mné?. ...

duch

otnyné

moj ublažal

o

Bozi!

mja

vsi

I

Spase n>di.''

tvojégo! rpóe

I

bdkuda

Maria.:

mojem Luk.

:

j.iko 1.

42

Veliil

piiré

—

48.

201 Hoejší patro pináleží prý nkdejšímu klášteru, založenému dle jednoho V šestnáctém podání od Heleny, dle druhého ale od Placidy a Evdokie.

Na dvore

apoštol.

pidlány sou k nkolika

V

k sezení.

tarasy

boli

vidti malby na obmítce, vyobrazující dvanácte

bylo ješt po stnách

století

vchodu

od

právo

Zíceniny jsou hustými stromy ostínny. Sed na dvoe pod stromem

v

nkdy

který

ového

kvtin

natrhav nkolik

pokrmu

místo srdci svému ješt více

Odtud

sme

pustili

neschodných

hor,

Po

pokryta.

vidti

pravé ruce

Anatot, jakož

zvstoval a k pokání povzbuzoval; bývalt

penesen

íval, ten

ale

vru

hory.

pedmt,

Na

sme

okáli

pod nimi

Ona

od

i

nám,

citroník

porazil.

13

dále

Viz

)

a

k západu,

Josue.

) Soude.

")

II.

on asto odpo-

Cesta po stráních

samot pedchdcov, bohem vnuknutý život

poustevnický,

lidí,

svislém balvanu skalním, odtrženém od s

ta

k duchovnímu

dost velikým

namáháním; první

sama, kde podlé podání mladi-

boji

10

hl.

II.

15, 1,

Paralip.

Možná,

VIII.

30. 17. 14,

10.

že s

Nco

níže od

tohoto velikého postníka i

my sme

tu

ponkud

se rozkládajícím údolím.

vidti

osadu Sataf,

práv

tu

stávalo

u prosted limonú

msto

Sefeth

(Cefat),

bratrem svým Simeonem Chananejské b\l

údolí, jehož

a vychází

247.

bluboko pod námi

údolí,

kde v samot o svém

)

se hotovil.

nás po tak obtížné pouti,

u ) kde Juda

Toto úrodné

díl

i

druhé strany

s

kytajských.

) Cotovic.

«) lz

)

jež

cest, kterouž

lib spoívá na hlubokém plodonosném

skále jeskyn,

v

ochladila

nápotomní Horma,

10

nmž

kámen, na

tu

tam pšky

se

se plodonosným,

bavíce

Naproti

Abugošúv

Jan blízké píští Vykupitelovo

7 až do 17 roku stáí svého pebýval,

povolání rozjímal

—

krotila!

jde

samé

té

jeskyn hrí malebný pramen, jehož voda žíze

této

a révou jest

horách

kterým se oko pozorovatele zabývá, jsou zíceniny nevelkého ko-

s

a hned

vysokém

9

oko

nachází se na

Spustili

stvý Jan od

a

judských

Více než hodinu jízdy bylo zapotebí až k oné

onano samota

stela,

v oné totiž strouze,

do Svato-Janského kláštera.

jest

unavující, však

kde on, uchýliv se od domova

hbetu

strán

na nejznanjším tchto hor vrcholku jakési rozvaliny,

i

skály jest

toto

sob.

je

kamenité

obcházejíce

na protjších

omyln nazývají Makkabejským Mo dinem. 9 ) my se ubírali, udává se místo, kde mladistvý

vedl:

upamatování na

lepší

sebou pinésti, nakreslil sem

hned od Svato-Janského kláštera poínajíc olivovým

kterážto se

údolí.

potomka onoho,

jeho božského hosta,

v rozkošné stojí dolin,

paty

jichžto

cht pro

a s

cestou svou,

se dále

i

klenutí.

v evangelistu Lukáši první hlavu; potom

sem

rostoucích,

tu

samotné

vodoklenu,

stínem svým pesvatou Zachariášovou rodinu

královnu angelu, ukrýval, etl

zdem prahy ne-

okolostojícím

vidti veliké

ástka nazývala se jménem Sefeth

konen

mezi Gázou

a

Askalonem,

a,

u)

pijavší

202

Vad -Simso

tam názvisko

rek

mimo

pak

n; jest tu

i

protéká, které

samé

to

potok S o-

údolí, jímžto

nanejvýš proslulé jest révou svou. 14)

to

Celí zemdleni navrátili smc se k stnám Svato-Janského kláštera. Pokrodpoinutí bylo nám tuze potebí; ale po takovém pivítání, jakož se nám bylo dostalo, uznal sem za dobré poodpoinouti na stráni kopce. Mj prvodí

mu

i

Jakub,

mou zemdlenost, vymohl ran u Arab mléka chleba, já pak pokrmem poal sem kresliti horní msto Judovo se strany hor

vida

i

se

posilniv

Jerusalémských.

V

tu

dobu pijel muteselím

odvádti

osady

na vojnu,

—

na kávu;

zváti

Jerusalémský,

nho

poslaný od

pro jsme

dnešní hodování tázal se,

m

zahlédna

i

kavas

Svato-Janského

Blíž

vnuknutí

z

Svato-Janské

mne k sob

dal

k nám,

naše

vida

a

nezstali v kláštee; já ale nepijal po-

jsem zamslknán kreslením. v XVII. století zíceniny

ješt

ukazovali

kláštera

stanu

piklusal

zvání arabského vojvody, vymlouvaje se, že

domu Simconova, odkudž on

do

Abugoš,

ze svého

do Jerusalema pišel, aby

božího l5

pijal Ježíše z rukou pesvaté Bohorodiky.

)

XXVII Ma

1 cli

—

a.

Studánka svatého svatého „Filipovi

n

ekl

lednímu /.

:

krize. Angel Pá-

pak.

vsta

a jdi k

cesiu

na

kteráž jest

eckého janské

'*) Viz ,5

')

se, že

kláštera v

zpátkem

poušti

ctihodný

pojedu,

s

šuju

na

na

26.)

i

podi

dorogu idu-

Jeru.salima

iz

tu.

Vsta

na

kotoraja

v Gázu,

pusta."

l

)

(Déjanija Apost. 8, 2 6.)

otec Anthinios, tajemník a knihovník

vlídnosti

byl pozval,

venkovský

statek

abycli,

eckých

až od Svato-

bratí,

od nich

100.

str.

) Fiihrcr

Pv. p.

mne

Jerusalem,

8,

skazal:

na polde,

jdoucí

pustá.''

(Skutk.

Upamatovav

„Filippu že Angel Go>pn-

de

po-

do Gázy,

Jerusalema

ona,

Klášter

Filipa,

pag. :

70.

„Angel že

Gospode

rec

k

na put schodjašij ot Jerusalima v Gázu

Filipu :

i

toj

glagolja jest

voslani

pust,''

i

idí

na

polúdne,

203

Malcha

nazvaný,

na venkovním tam.

žádné cesty

vede

údolí, jež

dlouho

se

skrz vinice a olivové

kvetoucích rží,

i

sem

se

a nešetíce

ni-

pustil

k Betlehemu,

rží skoro až zarážela, ihned na

kee samých

prostranství

nerozmýšlev

i

sme údolím pímo

jeli

blahovonnost

nás

pookáli,

jsme tedy dol do

Sjeli

lam výlet uiní, aby

že léž oni dnešního dne

ponavštívil,

vzduchu

Brzy

fikové háje.

objevily se na celém

to

prorostlé olivovými a terebintovými

sad dostali sme se pes roksme ono pohoí, ježto sem od Bellehema se táhne. Zaslechnuvše hlukot mnoha lidských hlas, ohlíželi sme se, odkud by pocházel, an tu najednou spatíme pod kopcem nkolik Arab podlé studánky, vkol nich stáli pivázaní osedlaní kon, trochu výše za nimi kmi-

stromy a vinnými kei. liny

a

tala

se

mne

Skrze tento rozkošný

ploty ven na cestu,

dostihli

i

pod stínem stromovým na

pívtivý

vítal

hlas

hory

stráni

erná roucha mnichv,

a brzy

ko

našich

Ponechav unavených

Anthimosa.

otce

sem útoištného místa šedými vousy umístno bylo do

mnich. Shromáždní starcv se kola v klidné besed pod písteším rozvtveného vodoklenu, a kolem nich nahromadné veliké kupy natrhaných rží; n pohledu na takové množství nžného kvtu stal se odv

u

napajedla

dostihl

Zde

a opodál vaila se

sem

nalezl

moudrá rozmluva

nebo

boží;

východní

pesvatá panna se

když

k tomuto

pišla až

navracovala,

Nazaretského

jednoho

Daniele,

z

Upímná

biskupa Lidského.

i

—

obda

pochoutka východu.

káva,

i

mne peutšitelná.

že toto místo

se,

—

ohn

církve, jakož

nimi byla pro

s

dovdl sem

I

nimi stály pozstatky dnešního

rozdlaného

u

nejdstojnjšího biskupa

muž

nejuenjších

Ped

velebnjším.

klášterníku tím

ovoce,

našich

posvceno bylo pítomností matee synákem svým Ježíšem z Egypta se a

háji

penocovala

u

též

Zde

studánky.

Josef

Herodesa

Judsku místo obával se

Archelaus

že

„uslyšev,

v

kraluje

„uslyšav,

svého,

otce

tam; ale obdržev naí-

jíti

zení ve snu, odebral se do krajin Galilejských."

Arabové

3 j

3 )

Púv,

sluší,

že tudy

:

3

sn,

tuda

Archelaj

carstvujet v

Iroda otca svojego, ubono, poluiv povelnije

;

udalilsja

v

nejpímjší cesta vede

'z

pedly

Galilej-

Malcha

ržeplodného

ubojasja

Mat.

2,

tamo

ili:

ecký svou

vést

že

u

pronajímají se

pes

velikou

carstvujet

prijem

vo

eckých duchovních

Rže

a révnatého údolí.

„SlyšaVj že jako Archelaj

jego,

Jerusalema

)

nevelké osady tohoto

nich bére klášter

pi.

itti

vo

to

msto

skije."

vzdlávání i

jalsja

)

Pipomenouti

rostlé;

v

s

Gázu k pomezí Egyptskému.

k

Jude

jsou tu

zásobu ržové

vo

Judei

sn,

olíde

vmsto v

vody,

Iroda

pedly

samojiž

otca

ku

svo-

Galilejskija."

22.

Quaresmius bem, však

nazývá klade

toto

je

místo

Villa

cbybn mnohem

B.

Mariae

Yirgim?

.

Adrichomius pak Leb-

jižnji.

22

204

Všecko

Konstantiuopole.

do

etí

klášterníci

odtud neleží

mne

na

Filipa

sv.

dinv ekl

této

sv.

Filipa

o

barvy,

žluté

slohu;

na cestu jdoucí

podob

v

výklenku,

vodojemu;

nyní

okrašlují

dosti

znané pístavky;

zíceniny

pivinuvši

mouenín

zvolal:

„Aj

tot

uinil

Po

zelenem. kláštera

ostatky

to

zde

voda,

otázku:

korintského

vyžláb-

oblouky

pod vodojem vychází

na pokynutí

—

pilíi

napolo rozboeno.

již

tymi

okno,

z

a padal

dola,

angela

Pán

padá

i

což

zbrauje,

,Víš-li

boží

abych

ješt

stojí

—

Zde tedy

komorníku královny

ku

proroka,

Isaiáše

když milostí

tedy,

stranách

Heleny.

sv.

na voze a toucímu v knize

ukižovaného;

slavnou

apoštol

jest

pitékal tudy do výklenku

erstvým

tyto

jsou

se

Ethiopské, jedoucímu Ježíše

Stud-

na podnož jeho; betan, koviny a stro-

a tarasy

moví

gotické

jest

prýštící

dvma

mezi

ním pnulo,

probrav se

ale

pes porušené kameny

val

tuto

Hospo-

do Gázy, na onu, kte-

Jerusalema

z

stojícího

jindy nad

které se

klenutí,

Filip,

k již

)

Prostedkem výklenku vytesáno pramen za oknem se

sv.

—

angel

již

že

Cesta

4

kované; do

jakož

pustá,

i

která

slíbilit,

kopc;

se

stídajících

divoká

jest

Gaay;

*ío

vinic.

Filipa,

sv.

Jerusalema.

do

navrátili

strouhou po boku

jde

po cest

hodinky jízdy

ležících

studánku

valn vydává vody, kterážto z malebn vystaveného vodoskály vytéká, a svým hrkotem u prosted divoké poušt utsluch obráží. Vodojem vystavn jest z velikých kamen

paly

se

abych

až

celém okolí Jerusa-

v

anebo na blízku navštívil

se pospolu

ržovou vodu

posílají

klášter

cest spatil sem nkolik starovkých pohebních jesky.

Po

šiteln

eckých

k Filipovi:

jest

rážto pustá jest."

jemu u

mn,

pestává, cesta

k polednímu

Jdi

nice

abychom

pokají,

studánce

radili

než ti tvrti

dál,

rozkoš pírody

víno

se jinde než ze zdejších,

lémském nebere

Odtud

potebuje.

kropeni a umývání svatých míst

nebyl

celým srdcem?"

k

zvsto-

pivedený

víe

poktn?"

—

zde

svatý

tedy

vy-

muž zajisté svatý z nejhlubší útroby své „Vím, že Ježíš Kristus jest Syn Boží!" odtud to tedy po veejném vyznání víry a po vykonaném ktu ve jménu Ježíše, unesen jest duchem Pán Filip až do Azotu, a neznal

:

vidl

ho

do

se

okolo

vod

8em

)

58.

J.">,

nakresliti

333 do

Skutk.

Toto

burdigalském

Jerusalema);

putov.

J

lag,

I

lc<

však

jménem Bethsur. v

erstvosti

vzácný

ii"

Bgyplé

f

Nubii

II.

neb Siceleg. Baumgarten.

JI.

pravdivji

tento

památník

10.

se,

otcové

a

nadepsaném: by

velmi

se

oblíbil,

navrátil

dosvdují,

Bethasora,

jina

sob

207.

svatí

jest |

Já je

rozvaliny

raduje

svou,

nazváno

místo

v cestopise

2(í.

3.

) \\i

B

tedy. cestou

odjel

v daleké Ethiopii, jakož

památníka vidti na kopci

téhož

4

roku

I

tam

aby

hlásal. 5 )

Botleaúx

z

Josue

6

své,

Kristovu

víru již

komorník.

více

vlasti

a

sice

Ceslo-

nazývalo podlé i

neopominul

V pozadí Sekelag. )

keslanský.

nkdejšího

msta

li

205

msto dáno

Toto

ského Gessury

zemí

od

Sur

nen

nkdejší

mnichm

zpátení

cestu,

kamení

)

od Get-

na

Gersily,

tohoto

po

neustále

se

Tento píbytek nemohl sem minouti,

i

cest

jsem

ko-

jízda

živ

peobtížná,

hro-

tato

odtud

ku klášteru

až

vládli

oni

nastoupil

klášterníky;

Cesta jest celé

nebot

opt ke skromným

se

mne oekávajícím,

kestanstva.

své

kraje;

Navrátiv

doprovázen jsa jízdnými

stídají

—

Kíže.

7

ped králem Saulem, David vpády

inil

obyvalely

Malcha

v

pipomínala stedovk

mady

Sekelagu

pomezí egyptského.

až do

Jerusalémským

mn

Ze

—

Amalekity

i

uprchlému

Davidovi,

bylo

Agchusa.

krále

poohlédnul sem se v

svatého

nm;

podobat

docela klášteru sv. Eliáše, maje podobu lverohrané pevnosti; pevné jeho

se zdi

kamen

tesaných

z

nmu

Arab.

Základ k

zinským

mnichm ehole

sv.

strom; podlé ohradní

kolik

vším poutníka pekvapuje, jeho nabývá svtla' shry,

dti

obmílkové

vystavn

jest

císaovna Helena,

položila

Basilia

obrazy

z

dávných

jest

mosaické

vk.

Zrovna pod oltáem naznauje ponechaný

Vkol

taras;

starovký chrám Pán.

jest

podlaha

od dávna

Tento

v

dílo,

klášter,

byl

co

gru-

již

nyní

Reko-

roste ale

n-

pede

Pekrásná kupole na stnách ješt jak

strom na

podlaze

i

Na dvoe

ku klášteru.

táhne se prostranný

zdi

onom míst, kde poražen

na

jelikož

velikého pináležel, jsou

Olivové hájíky pilehají

vé držitely jeho.

ped vpádem nevících

ochránily nejednou mnichy

otvor

již

devo

vi-

podotknuto, sv.

kíže.

ono místo, kde

sem starovký slovanpracn dá se rozluštiti pro samé zkráceniny a ozdoby; bylo mn líto, že sem zapomnl napotom jej peísti. Pozdji sem se i to dovdl, že v témž kláštee chová se mnoho gruzinských rukopis strom ten

rostl.

ský nápis,

který však

obruby téhož otvoru zahlédl

jen

možná, že se tam snad

i

jiné

nacházejí.

Slunce zapadalo a brány Jerusalémské se vrátili

do svatého msta.

--©C®o-

7

)

I.

Král.

27,

5

—

10.

již

zavíraly,

když sme se na-

arwlitk* .

|

,i

,

-.finán. tni

mile.

••

w

PLEASE

CARDS OR

SLIPS

UNIVERSITY

DS 107

N7319 1851 dil 1

DO NOT REMOVE FROM

THIS

OF TORONTO

POCKET

LIBRARY

Norov, Avraam Sergeevich Putováni po Svate zemi roku 1835

>*~

•*

< '

w

'ti.

á**m *w*> T

'-

**4jírf: >*?

**

^T