)833 (87W :.l ^OBA

.

)833

(87W57 1912 :.l

^OBA

Presented

to the

URKAKY ofthe UNIVERSITY OF TORONTO by

KAREL AND MIROSLAVA

CVACHOVEC

Vyšlo v Nové Edici sbírce krásných knih (Praha, Myslíkova

ul. 15)

úprav

Františka Kysely vytiskla Dlnická knihtiskárna v Praze v

ze závodu J. Štencova Sal vátorská Praze

Štoky v

1.,

:

zden k W

i

rt

h

KUTNÁ HORA Msto

a

jeho

umní

91 fotografií architektur,

maleb

V Praze

/

a plastik

Nákladem

.^Nové Edice'

19 12

iii.-ífJ->*' '•'<*•'•*-"

-

Pedmluva Kutnou Horou zahajuje Nová Edice adu monografií o eských mstech, mají míti bez újmy na vdeckém podklad nejširší úkoly popularisaní uíce laické obecenstvo hledti správn a bez pedpojatosti na umlecké památky všech dob. O Kutné Hoe nebylo dosud knihy tohoto druhu a Nová Edice následujíc tu popud z ciziny, zejména z literatury anglické a nmecké, chce mstu po Praze prvnímu svou starožitností a významem umleckých památek vnovati soubornou a spolu levnou publikaci. Hlavní váhu kladlo vydavatelstvo na illustrace, na jich cenu výchovnou a dokumentární, kdežto struný úvodní text má podati jen úhrnný pehled vývoje hlavních umleckých smr, pokud se dotkly msta. Protože šlo pi illustracích v první o jich authentinost pro umlecké dílo, neostý-

jež

i

ad

chalo se vydavatelstvo sáhnouti vždy k fotografickým snímkm starším a dokonalým, podávaly-li stav památky ped novodobou jqí tím teba restaurací, a odchylovala se od této zásady jen v nezbytných pípadech. Tato snaha mohla míti dobrý výsledek jenom proto, že vyšli vstíc poadatelstvu

mén

veejných

sbírek,

vdn

zejména vzpomínáme ochotného pispní Musea královského hlavního msta Prahy (Dr. F. X. H a r-

majitelé starších fotografií;

a s), musea archaeologického spolku Vocel v Kutné Hoe (správce školní rada E. L e n g e r), zámecké bibliotheky v Roudnici (Dr. V. C h a 1 o u p ecký) a bibliotheky Náprstkova musea a p. Dr. Fuxy. Mimo to k publikaci 1

m

i

pispli vlastními snímky nebo zapjením nových fotografií: si. stár ostenský úad v Kutné Hoe (snímky Brunner-Dvoákovy z roku 1910), pan Zd.^Kratoch vil a pan Zd. Glckselig; nkolik fotografií dodal závod

J.

Stencv.

význam publikace vedl vydavatelstvo k pidání Prvodce Kutnou Horou a okolím, sestavený Ed. Schmidtérn a obsahující spolehlivé údaje pro turisty nejen po stránce praktické, ale v partiích historických. Plán msta pro úely turistické narýsoval pan tng. Á.jí^biek. Na konec vyslovuje vydavatelstvo díky za moVální píš^pf ní panu J. M achákovi, starostovi, vdp. K. V© r í k o v arcidkanu, panu JUDru Vojt. D o e j š o v mstskému tajemníku v KufnéíH^f ^yik prof. O. Hejnicovi, si. Olze Zavadilové a p. Fr.Vysekalovfjun.^^utné Hoe a za hmotnou podporu na vydání knihy slav. -rristské rad kujnphoršlíé. Praktický

i

i,

1

1

i,

-

V PRAZE,

4.

dubna 1912.

.''"•^

i

-'.

->''

•/! V-''r.

--Í-V'

"~^'^^^-ic:--^'-''^

Vydavatelstvo

NOVÉ EDICE

Úvod Temi hlavními smry, jež mají spolený cíl, platteau kolem chrámu sv. Barbory a jesuitské koleje, stoupá komunikace po strmém hbet nad Pachem pimykajíc se k vlnitému terrainu a pohrdajíc pímou linií; tyto ti smry, vky povené

a potebou vynucené, jsou kostrou mstského pdorysu a všechny ulice a uliky se jí podrobují. Bez pirozeného nebo umlecky chrám, vycítného centra kupí se tu po návrší ada domk, statných prostoupená ulicemi a námstíky a skládající nkolik tvrtí odlišného charakteru, a jen nkolik rovinek, jež vystídávají prudké stoupání, jsou náhradou za hlavní shromaždišt, pro stedovké msto tak píznané. Pdorys nám rázem vysvtluje, že toto stedovké mraveništ rychle rostoucí a žijící je jenom shluk dom, ada vesnic, stmelená v jediný útvar pdonevykonaly mimo rysný, když poteba kázala, a že pozdjší vky na nepatrné korrekce terrainnía vyrovnání domovních linií pronikavých zmn;

dom

i

nm

stedovký duch zstává v této spleti nejdobrodružnjších úhl a zákrut, v tomto malebném rozhození ploch, jež jakoby byly ztuhly od koneného skonsolidování mstským právem a pásem hradebním. Ku podivu: energie druhé polovice XIX. stol., jinde tak bezohledn rušící a stírající charakteristické znaky nejstarších pdorys, nedotkla se skoro tohoto drahocenného odkazu pedk kutnohorských mšan, akoliv vypravila komunikace mstské novodobým pohodlím. A totéž je možno íci o zevním obryse msta, z

pdorysu

vyrostlém.

1

silhouetta

msta

je

vzácn

intaktní,

bez zvlášt

novodobých akcent aspo tam, kde pedkové vybudovali hotové útvary umlecké. Kdo jde rovinou polabskou a hledá v ní msto na ploše roztáhlé, fádní, je pekvapen naleznuv nádherné panorama, rozvinuté na pozadínkolika pahork s mrtvými couky a haldami a ohraniené chrámem sv. Barbory a horou Kankem. Toto podivuhodné panorama má hmotné umlecké gradace, jež se kryjí s chronologií, má dominanty, jež vedle své umlecké funkce jakoby spolu vyznaovaly uzavené epochy djinné. Od rušivých

i

i

paty návrší, kde bývalé Námtí s kostelem P.Marie repraesentuje legendární poátky hornického hnízda, mírn stoupá linie k dominantám vlastního stedovku, Vlašskému dvoru a kostelu sv. Jakuba, aby se pak náhle vypiala k Hrádku a chrámu sv. Barbory jako pedstavitelm slavné periody vladislavské z oboru architektury profánní církevní a aby se konen ustálila na táhlé front jesuitské koleje, nejvtším díle protireformaního období a spolu poslední, umlecky význané kultury barokní, jež svojí ohromnou hmotou pebíjí jemn lennou, filigránní stavbu chrámu svatobarborského a mimodk strhuje oko pozorovatele k zptnému pohybu. Co je mezi tmito postupnými kulminacemi — vže, vystelující do krajinného pozadí, význané domy tžkých hmot a mírn zvlnná hladina valbových a sedlových stech vzadu nebo terasovit stoupající zahrádky a vinice s drobnými altány v popedí — vše je podízeného významu hmotného obrysoi

i

vého a pidává jen povinný svj díl k velkým rysm panoramatu. Tak je Kutná Hora jako kdysi dnes ješt dstojným pendantem Praze; nemajíc bývalé hospodáské moci závodí s ní aspo dosud nádherou svého obrazu a starožitností bhu svých ulic a nepravidelností ploch svých námstí. z odkazu minulosti; ale tento Msto, dnes umlecky sterilní, žije tedy odkaz je — prese vše pohromy a ztráty — bohatý a mnohotvárný a djiny jeho umní jsou slavné. Zabírajíce nkolik století vývoje dávají nám vábný obraz i

vdom

bohaté kultury, jež se dvakráte, v dob vladislavské a v dob ranního baroka, dovede vzepnouti až k vdím úlohám a jež jindy vždycky vyrovnává krok s postupem umleckých forem v zemi. Tento vývoj pokusíme se nastíniti v nkolika struných kapitolách a doložiti adou reprodukcí podle fotografií; máme pi tom jedinou snahu: vysvtliti a piblížiti tenái všechny fáse vývoje a nepotlaovali pro slavnou dobu gotickou významné renaissance nebo odbývati — jako dosud se dlo — pohrdliv kulturu barokní jako úpadkovou. i

mén

I.

Asi uprosted mezi Kolínem a áslaví, jež soutží v XIII. stol. vzájemn mnichy sedleckými v dolování, objevují se na poátku panování Václava II. na svazích nkolika pahork pebohatá ložiska stíbrné rudy. I v Cechách, ,,klassické zemi stedovkého dolování a horního práva", nebylo slýcháno — jak praví pozdjší Václavovo ius regále — aby se nalezlo na jednom míst tolik stíbra. Toto bohatství pilákalo ze všech konc tžíské podnikatele, kupce, emeslníky a kovkopy a král, jenž v tu dobu již sám propjuje právo k dolování kverkm a má velký výnos z urbury, dovedl využitkovati situace; na cizí na klášterních pozemcích mnich sedleckých, již ve své bezmocnosti musí se spokojiti s daní a s dílekem istého výnosu hor, kupí se kolem šachet a kolem vyšlapaných cestiek, jimž se asem piznává význam ulic, chatre v osady a záhy stává se kostelík centrem a spolu vlivným pdorysným initelem. Na mstišti kolem vymeného dolu, jejž praxe rozdlila asem - postupem ke kverkm a kuksm — na nesíslné požitkové díleky, rojila se sthovavá chasa hornická i spolenost tžíská, pibývalo domk, chlebných a masných krámk, piva, medu a vína a nezbytnost vynutila si veejné lázn, mlýny a huti. Osada, zvaná již od poátku Kutnou Horou a tvoící od r. 1290 samostatný horní obvod s královskými horními úady a soudem a od r. 1300 ústedí mincovnické pro celou íši, i

s

pd,

i

výep

i

nmž

sloueny pod dozorem zkušených Vlach úady mincovny dopo mstech v království díve roztroušené, do šmiten na královském dvorci), byla nadána záhy nkterými výsadami a všemi prostedky se snažila po vyvážení z poddanského pomru ke klášteru sedleckému. Toto mraveništ pokrylo takovou rozlohu, že se stedovký smysl prostorový neodvážil zceliti je v jedinou osadu. Pi ohrazení mstišt, jež pedcházelo o nco právoplatné potvrzení osady královským mstem (v

brých eských grošv,

i

kolem

1308 a vydrželo již dva nárazy válené, obklopena pásem kamenbranami jen ást podle tehdejšího názoru nejvýhodnji položená a ostatní roztroušené osady nevyjímajíc ani vlastní hnízdo osady, Starou Kutnou Horu v okolí kostela Všedi Svatých, zstaly jako pedmstí za branami. Patí ke kuriositám stedovkého života, že se k pedmstím horským poítaly nejen osady blízké. Pach, Cech, Kolmark a Hlouška, ale Kank, položený na druhém svahu, za horou. Nové msto, protžované již Václavovým ius regále montanorum kolem r. 1300 proti Jihlav a záhy na to uznané „klenotem zem" a prvním po Praze pro poet svých obyvatel a ohromný výnos královského regálu, je tedy z poátku veliká osada nepravidelné formy pdorysné, pirozeného pvodu a vesnického charakteru, nestejnomrn zastavená a teprve pevné ohrazení vede k soustavnjšímu naplování vymezené plochy. Pozdjší požáry, dobytí msta a stavební úpravy setely ovšem již znan tento prvotní r.

ných zdí

s

i

takže jen ze sporých zpráv archiválních je možno pibližn stanoviti obraz msta ve XIV. století a do poátku válek husitských. Sporé zbytky hradeb a sedm bašt, katova branka a stopy píkop na nkolika místech, zahradami zabraných, naznaují hmotný rámec tohoto obrazu, kdežto z jeho podrobností nezbývá než nkolik hlavních budov. Do samých poátk historie mstiší — neítáme-li vzdálenjších kostelík v Malin, Grunt a Pnvici - zasahují, podle tvrzení J. Branišových, vže kostel Všech Svatých a P. Marie na Námti. mají dnes zevn úpravu z konce XV. století a uvnit nelze na ten as pro omítku údaj konstav,

Ob

trolovati.

Význanou úlohu jako zvláštní svt pro sebe ml v mst od poátku Dvr, otoený píkopem a hradbou k mstu, jsa sídlem samého

Vlašský

i

pi obasných návštvách a zástupc králových, mincmistra a pozdji horního hofmistra. Dnes již ovšem — mimo zdivo vže nad bývalým hlavním vchodem do nádvoí - bychom marn hledali jakékoliv zbytky dvorce krále

Václavova a také rozsáhlé pestavby, podniknuté pozdji Václavem IV. na paláci, ohrazení a šmitnách, byly restaurací skoro zúplna seteny; jen zdivo paláce, vetenové schodišt vedle vže, znaky nad lunami a trámový strop v nynjší zasedací síni jsou skutené dokumenty stavební innosti v dob pedhusitské.

Podobn

ml asi výluné postavení polohou

i

významem Hrádek. Z pod-

mšana

pisu majitele jeho na listin z r. 1312 jako (Hermanus de castro) lze souditi, že se tu potkáváme se šlechtickým dvorem, zakládajícím proti emeslníkm a obchodníkm svoji existenci hlavn na panství pozemkovém, jehož majitel shledával vhodným opíti se o pevnou záštitu

mšanm

msta, v té dob již pevnjší než nedostupná poloha na skále. Dnešní Hrádek, pepychová stavba pozdní gotiky, sotva co zachovala ve svém zdivu a sklepech z

pvodního

dvora.

Nejdležitjší umlecká památka a spolu pravý výraz kultury

mšanské

v té dob — když na radnici (stála již r. 1380, vypálena 1424), špitál (zal. 1324) a školy máme jen vzpomínky archivní — je však kostel sv. P. Marie, pozdji arcidkanský a sv. Jakubu zasvcený. Vznikl z poteby rostoucího msta a jeho stízlivá architektura, prhledná v rozvrhu a umírnná v dekoraci, sleduje skuten jen praktické cíle bohoslužebné, je v pravd lidové, prmrné dílo. Budování kostela bylo provázeno tuhými spory horník o faru s klášterem sedleckým. Malínský fará, podávaný opatem sedleckým jako patronem, rozsáhlou agendu, nebo mu píslušelo kolem polovice XIV. století a snad již díve celkem 10 svaty v Hoe a v okolí, v nichž opatoval bohoslužbu kaplany. Také nový kostel mstský, stavný velkým nákladem u Vlašského dvora asi od r. 1330 horníky a mincíi, „kaple hosprávce duchovního v jedné osob s faráem malínským ejší" zvaný, a teprve v letech 1380. spor urovnán do té míry, že aspo v praxi - když ne de titulo — fungoval v fará se sedmi oltáníky. Doba spor je pibližn dobou budování kostela a jen západní jeho ást, zejména jedna z vží, dokonena až tsn ped válkami husitskými. Disposice výstavba jsou typické pro mstský kostel pokroilého stedovku a stejnolodí, z nejvtších v Cediách v té dob, je také dokladem postupujícího zjednodušování v prostoru konstrukci, jež vyústilo v pozdní gotice v sálovité místnosti, zdánliv jednolodní. Architektonické formy mní se pi vleklém postupu stavebním od knžišt k lodím dosti znan; také lze pozorovati nkolik dodatených programu, na p. vložení kaplí do prvních tverc klenebních v obou lodích, když již pilíe byly vyhnány do znané výše nebo zmnu pvodního osmibokého založení vží nad okapní ímsou kostela, jak je dosud znatelné na nedostavné vži jižní, na prostý hranol. Jiné nápadné známky, jako nepravidelnosti v osách nebo podivuhodné vyešení a postavení opráku na severní vži, jsou odvislé od lokálních podmínek terrainních nebo disposiních a ve stedovku, jenž nedovedl zmáhati takové pekážky, zcela bžné. Mimo stavební detaily, žebra, konsoly a kružby, jež nám asto musí nahraditi všechnu umleckou produkci nejstarších dob, zachovalo se tu nkolik plastických prací, znaky a dv zvíecí postavy na konsolách v kaplích a sanktuarium s ozdobnou tepanou mížkou. Kostel svatojakubský, od XV. století pro svoji vž zvaný Vysoký, je nejen jediná intaktní a slohov jednotná gotická stavba v K. Hoe, ale stojí také na poátku stavebního rozvoje ve velkých rysech. I jeho stejnolodí je smrodatné pro církevní architekturu, jak se dá souditi z druhého pedmstského farního kostela P. Marie na Námti a z kaple Božího Tla, vystavné kolem polovice XIV. století pi velikém dole Oslu. Námtský kostel byl sice pozdji v lodi pestavn, ale zbytky kleneb svdí nesporn o tom, že tu již byl prostor stejnolodní. Knžišt, jehož triumfální oblouk byl podklenut r. 1860, ukazuje svými tvary zejména plastickou výzdobou svorník a žeber v závru a drobného sanktuáe k 2. pol. XIV. st. druhý sanktuá a okenní kružby jsou pídavky pozdní gotiky.

ml

ml

nm

i

i

i

zmn

pvodn

;

Zvláštní položení kaple Božího Tla, do níž se nyní sestupuje po schopi dolech nasýpáním hald; tak se asi dech, vysvtluje asi narstání tí století, než se pipízemní, stala souterrainní a budova, kroilo k stavb koleje a zízení terassy ped ní, byla její situace samozejmá a barokní úprava již s ní poítala. Kaple má krásný prostor, sklenutý na sloupech a je neprávem opomíjena, sloužíc za dílnu. nejpozdjší — neítáme-li archiváln nedoloženého založení kostela sv. Trojice za mstem r. 1417 - stavební podnik doby pedhusitské v Kutné je chrám sv. Barbory, jenž se pak stal nejdležitjším dílem pozdn gotické architektury v Cechách. Jako vtšina podobných staveb nestoletí byl vbec dokonen a ani hotová ást jeho není jednotná; další tvoila celkem voln dále na pvodním podklad, což dodává celku tím vt-

pdy

bhem

pvodn

asov

Hoe

dv

pvabu a zajímavosti. Pvod chrámu má vedle

šího

pirozené poteby píinu v pýše mšanské a nevraživém závodní bohatých horník v zevní okázalosti, jež se mohla nejlépe projeviti stavební inností. Z toho si vysvtlíme, že ješt ped ukoneklade se základ k noním nákladné stavby farního kostela dole v vému, o mnoho vtšímu chrámu. V té dob totiž šíilo se dolování stále více po Pachu vzhru k vesnice Pnvicm, rozložené s kostelem sv. Václava na pozemcích kapitulních. Horníkm byla však návštva hbitova a kostela za Pachem a pes vrch obtížná a utvoili tedy bratrstvo Tla Božího, složené zejména z obyvatel pedmstí Cechu, jež si vytklo úkolem výstavbu z Rožnového kostela. Bratrstvo, v jehož ele byl královský hofmistr mitálu, jednalo od r. 1354, kdy obdrželo první vtší odkaz na stavbu, s majitelkou pozem.k kapitulou pražskou a obdrželo r. 1388 stavební místo. Se stavbou bylo hned zaato, téhož roku již jmenován kaplan, r. 1392 bylo již nadání na 9 oltáník a koncem století na 15. Sporu s klášterem sedleckým se však bratrstvo pece nevyhnulo; teprve r. 1403 rozhodl papež ve prospch jeho, fará pnvický pesthoval se ke kostelu sv. Barbory a zahájil pi všechny funkce pohbívání. V tu dobu již stavba - na as, v letech 1401 až 1404, zastavená — pokroila k dokonení vnce kapiového a založení ochozu

mst i

enk

nm

i

knžišt až po

výši triforia.

s

pilíi

s

Tato ást, hmotná, skoro bez lenní, s nevelikými otvory okenními a neviditelnou soustavou oprnou, repraesentuje na budov podíl pražské

pdoryse konstrukci od prací Parterových, Bartolomje v Kolín, posvceného r. 1378, je nesporná, nebo má všechny podstatné jich známky: skoro kruhový obrys pdorysný kapiového vnce, opráky, zatažené mezi kaple, oprný pilí huti svatovítské; její odvislost v

zejména od

kru

i

kostela sv.

v ose, trojboké kaple, ochoz stejné výše s kaplemi. Pes to, že tyto všechny motivy pdorysné a konstruktivní nejsou vlastním majetkem Parleovc, protože byly pejaty z francouzských kathedrál a rozvíjeny dále v Nmecku (již první gotický dom nmecký v Magdeburku má kapiový vnec z doby vyskytují se kolem r. 1220 stejn založený a kaple trojboké bez

oprák

kolem r. 1300 v Doberanu a kolem r. 1380 v Hildesheimu u sv. Ondeje), pro Cechy platí za charakteristikon stavitelské rodiny u sv. Víta. Nesporná chronologická sv. Barbory s Kolínem — nový chrám souvislost formová ml pebíti soupeské msto sousední — láká piknouti kapiový vnec u sv. Barbory Petru Parléi a jen okolnost, že toto dílo není jmenováno mezi pracemi Petrovými pod jeho bustou v triforiu svatovítském, tomu pekáží. tyletá pestávka v budování chrámu na samém poátku XV. stol. dala chrámu nového mistra a s ním nový program stavební. Po vyrovnaných sporech patronátních nové nadšení bez rozmýšlení mní pvodní trojlodní disposici kathedrální na ptilodní a ješt než — jako v Praze — vypuknutí bouí husitských zastaví stavbu na více než pl století, dokoneno založení píných ramen a lodí, výstavba sakristie a sklenutí zevních boních lodí. Neznámý mistr tohoto druhého období stavebního pracoval ješt zcela ve i

i

i

formách XIV. století, ale neml vlastn ani píležitosti ukázati své umní kamenické. Ze však souasn se stavbou pokraovala výzdoba chrámu, dokazují nalezené nepatrné zbyteky nástnných maleb z doby pedhusitské, umístné pímo na kvádrovou stnu: v druhé kapli krové byly odkryty stopy výjevu Umývání nohou a na západní stn zevní lodi na jihu dosti udržené a souvislé ti výjevy pašijové; tyto poslední malby patí k nejlepším památkám malíským u nás z doby kolem r. 1 420 a nejsou dosud po zái

sluze

ocenny.

válkami husitskými rozvilo se - jak z kusého obrazu msta, tu nartnutého, vysvitá — gotické umní pln v úkolech, jež mu kladla mšanská kultura dvorské požadavky. Msto, v tu dobu již triumfující nad žárlivou Jihlavou, s nkolika kostely a kaplemi, v nichž pisluhovalo na 30 kaplan, a bohatou radnicí, pelidnné bohatými nákladníky, kupci a emeslníky, dostoupilo tu první své kulminace. Mezi ní a druhým vrcholem kulturního vzptí leží úplný rozvrat, vypálení a dobytí msta, úplná výmna majetku, ale spolu poeštní obyvatelstva. Záhuba je tu spolu v uritém smyslu obroda nationální sociální.

Ped

i

i

i

II.

Období, stojící ve znamení dekorativního vladislavského W, je pro Kutnou Horu klassické a teprve pozdn gotické její památky staví ji v djinách eského umní na místo po Praze nejpednjší. V této dob stedovká kultura hmotná dosahuje v hornickém mst svého vrcholu. Po válkách husitských politické pomry se ustálily, náboženské spory byly odklizeny. Msto, opanované zcela Cechy národn uvdomlými a podobojími, kteí si toto ešství a víru dovedou kodifikovati usne-

sením konšelským r. 1433 a 1476, a uvedené Zikmundem ve všechna bývalá práva a privilegia, bohatne vihled. Jeho autonomie je vyjádena svrchovaností šepmistr nad královským rychtáem, samostatností obce v pomru ke

mincmistru, vymannim z podízenosti hornímu právu jihlavskému a pozdji v ohledu náboženském vydržováním jakési konsistoe podobojí, jeho finanní schopnost kupováním velkostatk a nákladnými stavbami. Kutná Hora nebyla tehdy provinciálním mstem podízeného významu. Páni Horníci, jmenovaní výslovn vedle urozeného panstva, rytístva a Pražan, úastnili se zemských jednání, pijímali ve svém sídle dležité schzky mst a šlechty a poádali zemské snmy; návštvy král Jiíka a Vladislava, již byli hoštni obcí, a zejména volba Vladislavova (r. 1471) uinily z Hory druhou residenci v zemi; bohatství obce a úednictva královského dodalo jí váhy. Sem sahal král nejdíve ve své finanní tísni, sem uchylovala se pohoelá msta o podporu, sem básníci a spisovatelé pedkládali svoje díla s žádostí o poctu a penžitou odmnu, tu vznikla knihtiskárna Martina z Tišnova z prvních a byly proslulé školy. Doly, spravované bezohlednými úedza hích sociálního útisku zvyšovati rentabilitu hor a kráníky, již dovedli lovská mince groš dukát ve Vlašském dvoe, nevyerpatelný zdroj píjm pro osobní poteby královy pro jeho stavební podniky na hrad pražském, dovedly již pivésti do msta veliký ruch: každá stída haví, ohlašovaná monotónním klinkotem zvoneku na sanktusové vížce u sv. Jakuba, rozvlnila život v ulicích, každá návštva cizího poselstva ke králi nebo zmna posádky ve Vlašském dvoe pinesla do msta rozruch zvdavých myslí a oí. Pimysleme k tomu ješt všeobecný blahobyt mstské vrstvy; erbovní král.

i

i

i

i

mšany, jich výstavné a malované domy s nádhernou radnicí v ele; jich dary ke kostelm na roucha, kalichy a obrazy; pepych v obleku a jídle, pitky a pouliní šarvátky, na nž lají souasní mravokárci; barevné slavnosti a prvody, pi nichž jist se uplatoval nejvíce (od r. 1 466) cech hornický v bílých kytlích a kápích; velikou fluktuaci obyvatelstva, zejména dlného lidu; ilý obchod s celým královstvím, Bavory, Uhrami, ba s Orientem, abychom vystihli aspo nkolika zevními znaky charakter mstského tehdejšího života. Jen tyto pomry velikého msta mohly vésti na jedné stran k sociálním revolucím utlaovaného lidu hornického, o nichž slyšíme zejména k r. 1496 a na druhé stran zase k innosti umleckých mecenáš a dirigent, jako byli oba Smíškové z Vrchoviš a norimberský mincmistr Horstoffar. Toto paeništ hmotné kultury, blahobytu, rozmailosti a luxu, jež bylo vždy pedpokladem velikého rozvoje kultury umlecké, dovedlo vyhnati na vrchol všechny vymoženosti stedovkého života, aby bylo schopno pijmouti prvky kultury nové. Tucha nové doby projímá všechny vztahy k životu a tak v tchto sto leutech, jež znaí pro Kutnou Horu kulminaci (1430—1530), ohlašuje se mlecký perod k novovku; paralella k protorenaissanci není tu tak nevhodná, jak by se zdálo. Pozdní gotika, chápeme-li ji jako nejvtší vyptí a vyžití stedovku, jako zhuštný výraz nálady, jež se dostavuje na perodu i

i

velikých kulturních období, je sice formov odlišná od antických prvk ranní renaissance v Itálii, ale neznamená tím ješt opoždní celé kultury. utkvly tolik. Sever byl úpln ve jhu gotického umní a jeho formy v

dvou

nm

myšlenky podstatn nové a umlecké názory stedovku vzdálené byly vyjadovány gotikou. Vdomý rozpor mezi obojí umleckou formou dostavuje se až pozdji, kolem polovice XVI. století, v Praze na hrad; v dob že

i

tu

vladislavské nenarážejí |ešt naivní aplikace nepochopených renaissanních forem, jež zanášela do Cech jako do celé stední Evropy illustrovaná náboženská, filologická a románová literatura vlašská, protože jsou chápány stejn jako pozdn gotické formy ve své volnosti a ve své vzpoue proti sta-

O

rému gotickému schématu. pevném zakotvení gotiky v umleckém projevu severní Evropy svdí zajisté nejlépe úpornost, s níž se udržují zbytky gotických forem až do XVII. stol., zejména v architektue sakrální, kdežto zase naopak obdivuhodná lehkost, s jakou se Ital sprošfuje reminiscencí na gotiku a obrací výhradn k antice, je nejpádnjším dokladem, že vlastní formy stedovké v jižní Evrop nezdomácnly. Pozdní gotika je tedy v Kutné Hoe projevem generace, která je na pechodu k novovku a výrazem stoupajícího individualismu, jenž proráží tsná pouta písné školy vrcholní gotiky. V tomto mst, kde si umlecký východ se západem podávají ruce a kam vnikají ohlasy jihoeských zásad leckých, na míst, kde fluktuací a stykem umleckých sil eských zahraniních vzniká ilá, oplodující výmna myšlenek, jsou umlecké formy zejména na rozhraní XV. a XVI. století jist pln vysplé, moderní. Dokazují i

um-

i

i

zachovaná

nkolika

umlc a mžeme

pedpokládati o celé to hemží radní protokoly, libri memorabilium a úetní zápisky mstských písa a jež repraesentují - asto v celých generacích, jako Klabalové nebo Ptákové — ušlechtilá emesla kameník, zlatník, zvona, socha, ezbá a kamná. A pece poslední dsledky, vyvozené z volného, individuálního a impressionistního užívání gotickýdi princip a forem, jak je sem vnášejí misti pražských hutí, dekorativní M. Rejsek a barokní Benedikt z Pistova, udivují vysplé domácí umlce; boj, který tu vede cechovní neužilství a zá visti vost kutnohorských kameník r. 1489 proti mistru Rejskovi a jejž skoro násiln usmiují r. 1500 páni v obci, je asi první to

díla

ad jmen, jimiž se v tu dobu

i

i

náraz vládnoucího a nov vznikajícího názoru, jehož si ani úastníci neuvdomují v pravé píin, zamujíce rozladnost a úzkost ped nebezpeným soupeem v umní za chlebaský boj konkurrenní.

Umní

pozdní gotiky nivellovalo v Kutné

Hoe

pedešlý stav obrazu

mstského více nežli pozdji barok. Stavební innost v mst, jež - jako vbec ve stedovku — obas bývalo ztravováno požáry, bylo v tu dobu nejintensivnjší a takových

rozmr,

že snese srovnání

s

hlavním

mstem

království.

Pdorysn pohledov

je tehdy akcentováno rozšíení msta po návrší západním a až do pustého okolí tžných jam, plného jalového kamení a strusek, kde slov v úední terminologii ješt r. 1403 prope Montes i

smrem

Chutnáš, tlaí se nyní nová obydlí, ba nové chrámy. Mstská silhouetta dostává v základ nový charakter pestavbou kostela P. Marie na Námti a mohutnou hmotou chrámu sv. Barbory a také v podrobnostech jist se uplatují kapiová partie Vlašského dvora, radnice. Hrádek, Knížecí a Kamenný dm. Pdorysn roztišuje se msto ješt více, než ped válkami husitskými. Nemajíc od poátku pevné kostry symmetrické, natahuje se te po ostrohu a oddaluje se tím od svého vynuceného centra; doba pravidelných útvar pdorysných již dávno minula a náladovost pozdní gotiky staila jen k zasazení nkolika skvoucích podrobností do ulic, pláck a zahrad, stedovky malebn rozsetých, nevytvoivši — stejn jako ranní renaissance i

v

Itálii

-

vdom komponované disposice.

Tato drobná, zdobivá a adaptující innost uplatuje se mimo veliké stavby zejména také v interieurech kostel, v nichž starý inventá ustupuje bohatším oltám, obrazm a rzným votivním darm, v drobných pestavbách a pístavbách ve Vlašském dvoe a v jednotlivých domech. Tak dovedla t. . vladislavská doba vtisknouti vlastní pee Kutné Hoe, že všechno, co bylo vytvoeno ped ní, ustupuje ve významu nebo je na vždy ztraceno. Staí jen prohlédnouti podrobnji J. Willenbergovu kresbu Kutné Hory (kolem 1600), abychom vidli, že až na mizivé podrobnosti máme tu pozdn gotické msto, jež si zachovalo svj ráz nedotený až do píchodu baroka.

Architektura pozdní gotiky, naplující asi jedno století, poskytuje zejména v Cechách zajímavý obraz vývoje umlecké formy zásad. Okruh, v se vývoj dje, není však píliš veliký, nebo ani u nás XV. století a doba vladislavská nepidaly k velikým ranní a vrcholné gotiky rovnocenných, ze základu nových formací pdorysných nebo konstruktivních a spokojily se vývojem v podrobnostech. Lze všeobecn íci, že pozdní gotika znamená proti pedešlým obdobím slohu sice zjednodušení v celku, ale komplikace v detailu, že v ní realita bojuje s fantasií a malebností. Kdežto na jedné stran uplatuje se redukce tektonického lenní a tím nejjednodušší ešení pdorysné a prostorové, i

nmž

inm

vyznauje všeobecná nadvláda stejnolodí, pozorujeme na druhé stran odklon od písné architektoninosti a dokonalého plastického výrazu, vdomé kontrastní psobení malíské, znásilnní materiálu konstrukce, neklid v o-

jež

i

zdobném detailu ve struktivní ploše. Podle pípadné charakteristiky W.Wori

ringerovy „odmaterialisovala gotika kámen, uinila ze zednictvíkamenictví a proti užitkové konstrukci postavila theoretickou konstrukci jako cíl, jenž se kryje s umleckým obsahem, ale nemá pímého praktického úelu, svoila struktivní lešení, mechanickou stavbu lánk". To vše platí však jenom do pol. XV. století; nebo, kladla-li do té chvíle gotika draz na konstrukci a vyjadovala-li ji aspo symbolicky, odhazuje pozdní gotika všechny tyto ohledy; profily jsou jí ornamentem, dlení ploch nebo kleneb dekoraním

motivem, forma oblouku mní se ve tvary segmentové a kombinaní, žebro sesýchá se na stuhu dekoraní, tíže a nosnost již není vyjadována, nebo bývalá podpora ztrácí hlavici a tím artikulaci, a klenba jakoby se vznášela lehce nad prostorem. Mnoho je tu píbuzného s barokem, s jeho malískými effekty v plastickém vypracování detailu a s jeho rozvolnním tektoniky, ímž ovšem nemá býti eeno, že oba ty zjevy mají spolené píiny. Tytéž symptomy lze konstatovati také na eské pozdní gotice, ale co ji iní významnou jako lokální školu, je pedevším personální nota instinktivního umní Rejskova a jasné, vznosivé architektury Benediktovy. Máme-li rozlišiti blíže ob tyto individuality, dosud monograficky nezpracované a vývojov neocenné, piznáme, že je Mat. Rejsek pro nás rozhodn zjev charakteristitjší než Benedikt. Je-li vbec eská gotika, pokud je vyznaena pražskou hutí parleovskou, vlivná v XV. stol. v Rakousích a zasahuje-li H. Stethaimerem do Dol. Bavor a Solnohradska, svdí to o je)í síle, umlecké pevaze a originalit, a tentýž dojem máme ješt o Rejskov kamenickém umní, jež skuten vyrstá z domácí tradice; naproti tomu Benedikt, jehož výtvory mládí v chrám sv. Víta a na Kivoklát ješt pímo tonou v spleti realistického vtvoví a vegetace, znamenající poslední dsledky dekorativního kamenictví, oprošuje se na hrad pražském, v K. Hoe a v Lounech ke klidu a prhledné monumentálnosti vlivem cizím, saskou školou rudohorskou. Mena všeobecným vývojem umleckým, jeví se nám ovšem tato konená fáse umní Benediktova nevyhnutelnou nebo teprve rozsáhlé sály jako je Vladislavský nebo jako interieur kostela lounského dovedou bez násilí pipraviti nové prostorové cítní renaissanní doby a býti sprostedkujícím lánkem k nmu. Na prvním míst bude vždy v djinách pozdn gotické architektury v Cechách jmenován chrám sv. Barbory. Ani Praha nemá, co by vedle ní stejn cenného postavila v oboru církevních staveb. Budování pozdn gotických partií chrámu, jež zabralo dobu vlády tí panovník, Vladislava, Ludvíka a Ferdinanda, a o nmž jsme tak dobe zpraveni zápisy mstských knih od 2. polovice XV. století a lokálními letopisci Bartošem a Mikulášem z Práchan, datuje se teprve od 80. let XV. století. Popud dal k pokraování a — jak doufali tehdy Horníci dokonení (již dkanského) chrámu, jehož provisorn zastešené torso nejen neutrplo za bouí husitských, ale bylo ješt bhem XV, století asto bohat nadáno zvony, kalichy a knihami, pozdjší královský hofmistr Michal Smíšek z Vrchoviš, sebrav hmotné prostedky a postavivše v elo jako director fabricae.Odr. 1481 stavlo se na dokonení díla starého, totiž na zavení klenby v ochozu a ve vnitních lodích, a když následujícího roku uinna smlouva s mistrem Hanušem, pikroeno k vlastní novostavb a 22. srpna 1483 položen slavnostn základní kámen nad krem. Hanušovi popál osud jenom zbudovati triforium a prodloužiti kr o jedno pole do lodi na severu. Zdá se, že pracoval Hanuš pesn podle pvodního programu a že ml po ruce stavební plány svého pedchdce ze XIV. stol. i

i

;

i

i

to, že prodloužení kru do lodi je jakési vyboeni" z nich a že detailní formy jeho díla - lenní triforia pti sloupky a ornament - odpovídají dob svého vzniku. Nebo, byl-li motiv kapiového ochozu, v Praze Mat. z Arrasu poprvé mimo Francii užitý a bez pímých vliv z Francie málokde ve stední Evrop zavádný, penesen pes Kolín do Kutné Hory jako lánek

pes

ješt moderní a zvýšené Fíanušovo na konci XV.

poteb nadaních

kaplí odpovídající, je triforium

motiv opoždný, ba reakní, protože již od poátku století vihled mizí ve Francii a v Nmecku se skoro nevyskýtá. Po Hanušovi vyhledali si Horníci nového mistra v Praze, Matyáše Rejska, tvrce Prašné brány, jenž pekonav intriky domácích kameník zahájil r. 1489 práci a již bhem pti let dovedl stavbu kru s oprným systémem pod krov, naež po dalších šesti letech zavel — jak sám vytesal na svornice - nádhernou klenbu; do své smrti (1. ervence 1506) pracoval ješt — podle nové smlouvy s pány — na partii lodní, z níž se však nic nezachovalo. Rejskovi pipadl danajský dar mistra XIV. století, rozešiti konstrukci oprných oblouk pi sudém potu stran v polygonu a pi pilíi v ose knžišt; ešení bylo tím tžší, ana zatím doba, v níž stejnolodí nabývá pevahy, pestává užívati oprných oblouk a v klenb zavádí ešení ornamentální. Rejsek nedobové konstruktivní úloze dostál, ale více jej zajímala ást dekorativní; v té tkví hlavní tžišt jeho významu, v ní je díttem své doby. Leplochy, jež by nebyla pošení jeho dekorace není složité, ale není na kryta; základními jednotkami jsou motivy architektonické, ale vedle nich objevují se voln kružidlem vytvoené formy a užití jich omezuje se vtšinou na lípaný panel; volná dekorace nevyhýbá se dosud ze základní roviny a zlatník, ani nezachází a nepracuje dosud á jourovou technikou s kamenným materiálem jako s hntenou hmotou; za to bohatost, hraniící na peplnnost, charakterisuje Rejska a vrchol této marnotratné štdrosti v detailu znaí výzdoba osového pilíe oprného. Proti tomu znamená Benedikt z Pistova, s nímž byla uinna smlouva r. 1512, pronikavý kontrast. Jeho stejnolodí, postavené nad starou ástí ptilodní a pokryté stanovými stechami v letech 1512 — 1532, ale sklenuté až po jeho smrti 1540 — 1547, je zevn ada polí, oken, kružeb, pilí a oblouk, opakujících se beze zmny od knžišt až do provisorní západní stny a uvnit ada stejných klenebních ploch, jichž rozmnožování mže se díti do nekonena. Tato prhlednost v konstrukci a bezozdobnost plochy je však vyvažována psobením prostorovým. Na první pohled zdá se, že Benediktovo stejnolodí, jehož bylo docíleno vložením empor nad boní lodi a pipojením jich k Rejskov stavb diagonálními stnami elními, je návrat k nejstaršímu typu ptilodnímu s emporami; ale pohled s empor samých pesvdí, že Benedikt nový svj sál jen z nezbytnosti založil nad hotovou již partií a že sotva ve svém návrhu poítal s prostorem tak dlouhým, na jaký ukazovalo pvodnízaložení boních portál lodních atradice, odrážejícíse ješt v áslavského rytin u Beckovského. Napomáhá-li spojení prostoru, duchem nového. století

nm

ezbá

pdorysem dojmu organinosti stavby, zdrazuje dokonalý odklon nového od starého hlavn Benediktova klenba. Osmiboké pilíe ornažebro nevybíhá, nýbrž jenom na mentální profilace a bez hlavic, z jichž lpí v jednom bod, nesou klenbu, rozlennou v ornamentální sí žebernou, jejíž eliptiné kivky resignují na bývalá klenební pole, a blížící se svou jednotnou formou valené klenb s výsei. Nejenom formáln, vynecháním technicky, sploštním klenby všech dlících pas a kížových žeber, ale o celý metr proti klenb knžišt, je tu vyjáden hluboký rozdíl mezi dvma dobami; a chceme-li postaviti proti sob ješt rozdílné pojetí, tkvící v spodní a hoejší partii lodní, mžeme to nejlépe uiniti odkazem na chrámové vže: kdežto pvodn pi trojlodí pi rozšíení na ptilodí, s nímž se v 1. polovici XV. století skoro pravideln setkáváme u vtších staveb, byly jist vže projektovány, na poátku XVI. století byl již písný smysl pro rhytmus chrámu ztracen a pozdní gotice nevadilo postaviti pro zvony jen devnou zvonici se starým

pn

nm

i

i

vedle chrámu, již pak odstranili jesuité. Rejsek a Benedikt, na as misti huti svatobarborské, nemají mimo tuto stavbu bezprostedního vlivu na stavební innost v mst. Benedikt vbec na zídka zajíždl se svým koníkem do K. Hory, jak svdí stížnosti pi stavebních útech a Rejskovi pipisují záznamy archivální jenom sanktuarium, cancellum (1502) a kazatelnu (1503) na Kaku a cancellum v kostele P. Marie na Námti (1504), práce vesms shodné s dekorací na sv. Barboe; autorství na stavb radnice (1495) opírá se jen o skrovnou stylistickou shodu na zachovaném pilíi. Pes to ada staveb z konce XV. a poátku XVI. století svdí o zdatných domácích kamenících; tito, misti Jan a Blažek lidé minorum gentium Beneš, Prokop a Havel, pracují epigonsky ve vysplých formách XV. století, jak to již cechovní zízení a odvislost tovaryšská zpsobovala. Ze staveb církevních patí sem nejprve pestavba farního kostela P. Marie na Námti po požáru 1470. Pro vž, dokonenou v nejjednodušších formách 1490, nemáme autora, za to nové stejnolodí s nápadn úzkými lomi boními, jehož vysoká stecha a nepatrná délka lodí, vysvtlovaná ponecháním pvodní disposice vže knžišt, nepsobí píznivým dojmem, zbudovali v letech 1509-1512 Blažek a Beneš. Souasn bylo stavno -

pán

nho

i

i

podle zachovaného nápisu v letech 1488-1504 - Smíškovské kenotafion, kostelík sv. Trojice za mstem. Akoliv zevnjšek tomu nenasvduje, je tu vyjáden princip stejnolodí, vítzného protinožce basiliky, nejistší formou: ti lodi stejn vysoké, dlouhé široké, sklenuté stejnými klenbovými kíži, skoro centrála, kdyby nebylo tenkých sloup a malého knžišt, jež pece akcentuje podélnou osu. ada profánních staveb z pozdní gotiky je nápadná; ani Praha nemže proti K. Hoe položiti na váhu než Prašnou bránu a Vladislavský palác. To se dá sice vysvtliti zvláštním významem onch budov v K. Hoe a zejména menším stavebním ruchem v dob barokní, kdy Praha podlehla skoro úi

pln novému

slohu, ale tento nedostatek materiálu jinde ztžuje zárove srovnání a ocenní kutnohorských staveb. v mst, zachovala se z vladiVe Vlašském dvoe, nejdležitjším slavského období jen kapiová partie. Kaple, vysvcená podle nápisu na votivním obraze Horstoffarov 1 497, je dvojlodníprostor, sklenutý hvzdovit na stední sloup, v ose knžišt postavený; provenience dvojlodí, zastoupeného mimo jižní echy, kde je pod vlivem zemí rakouských formou zdomácnlou, v Praze Altnaisynagogou, síní v novomstské radnici a kostelem slupským, je tu dosud temná a odkaz na pvod výslovn profánní tu nevystauje. Za to pi prohlídce tí kamenných staveb populárních jmen, Hrádku, Kamenného a Knížecího domu, máme dojem, že tu již pestává býti církevní stavba výhradnou tvoitelkou slohu; zde se již potkáváme se stavebními jednotkami, s prostorami pdorysy ze základu samostatnými. Hrádek Knížecí mohou býti bez nadsázky nazvány patricijskými domy v mst; z domu knížecího zbývá jen vž s nádhernou polychromovanou ornamentální klenbou jako pendant k souasným italským torettám, kdežto Hrádek poskytuje dosud - pod pláštm tolikerých pestaveb - obraz pohodlného sídla s vží, radou pokoj, kaplí, arkýi, schodišti a stájemi. Plastická figurální výzdoba jeho arký, portálk, svorník a konsol svdí - nepoítáme-li renaissanní pístavby arkád ve dvoe - zejm o dvou stavebních obdobích a historie Michal Prekl, tomu neodporuje; v prvním období je stavebníkem majitel domu v letech 1485-90, v druhém Jan Smíšek z Vrchoviš, po jehož smrti (f 1501) byla teprve domácí kaple r. 1504 vysvcena. Jméno tohoto druhého stavebníka vysvtluje nádheru sídla je z rodu, jenž byl v K. Hoe umleckým mecenášem velikého slohu, dávaje popud k dostavb sv. Barbory a zbudování kostela sv. Trojice, vyzdobuje svou kapli v ochozu freskami a vnuje nádherný kancionál, Matoušem illuminovaný, a jehož jiná odnož, Venclík z Vrchoviš, dává r. 1 490 nádhern malovati pokoje zámku V. Kroupa, jehož žirovnického. Ve styku se Smíškem byl bohatý

dom

i

i

dm

i

mšan

;

mšan

nákladem

byl asi

vystavn kolem

r.

1480 Kamenný

dm

na hrníském

Typický pdorys adového domu stedovkého, nedávnou restaurací ze slupky pozdjších adaptací vyloupnutý, o jediné místnosti v pízemí, loubím oteveném, v patrech, arký a bohat plastikou vyzdobený štít nemají nyní — po zboení Štorchova domu v Praze — v Cechách pendantu a musí platiti za vzácný píklad soukromého domu. Všechny tyto stavby, o jichž vlastní stavební historii není písemných zpráv, jsou — až na klenbu ve vži Knížecího domu — v detailu dosti píbuzné, takže mžeme pedpokládati, že vznikly z innosti domácích emeslník a mistr kameník. To platí tím více o kamenné kašn na námstí Rejskov, kterou postavila svým nákladem obec v letech 1493—1495 a jež dosvduje vysokou úrove tehdejší kultury, jak dovedla pedmty denní poteby haV umlecké roucho architektury. trhu.

i

i

Hoe

bohužel Plastika a malíství pozdn gotické doby nepodávají v K. ani pibližn tak zaokrouhleného obrazu jako architektura, akoliv archivální záznamy jmenují veliký poet prací z tohoto období; dnes máme jen

umleckých podnik, jako byly ezané a malované archy Jakuba a Barbory nebo jako byla celková plastická výzdoba nové radnice, líené s naivním nadšením u P. J. Koínka nebo jednotlivosti z velikých kdysi skupin obraz a soch, slohov píbuzných. Tato roztíštnost, patrná na první pohled, a vedle toho nepatrná známost všeho materiálu dovolují vyslovoeského a nedostatek pípravných prací kritických o vati o kutnohorských malbách a plastikách úsudky jen nejvšeobecnjší kup. o nepímém vlivu Porýní nebo Nizozemí, Itálie nebo Schongauera a brání stanovení nkterých vlastností jako školových nebo osobních, když by pak za as mohly býti konstatovány jako všeobecný charakter prací v celé zemi nebo jako vlastnosti, sdílené s dobou a s celkovým vývojem umleckým. Pesné datování a archivální jeho opení je tedy na ten as nejhlavnjší torsa rozsáhlých

u

sv.

nm

úkol historika a lokální badatelé v tom smru pracují soustavn a skuten výsledkem. Nástnná malba je v K. Hoe zastoupena - mimo nepatrné zbytky, odkryté obrazovými cykly ve dvou kaplích, dosud pod omítkou v kapli Hrádku pilehlé ásti klenby ochozu a v boní lodi u sv. Barbory. Vznikly ve 3. tvrti a v posledním desítiletí XV. století péí pana Michala Smíška z Vrchoviš a cech hašplí a mincí. Nápadn se odlišuje výzdoba kaple Smíškovské obsahem pojetím výjev, hloubkou krajiny nezvyklostí kostým; je tu

s

—

i

i

na snad

domnnka o

Ráz

ostatních souhlasí celkem produkcí malískou v echách; zejména klenba ochozu má nápadné shody s Matoušovým kancionálem (1490—91) Smíškovským, kdežto o freskách v kapli hašplíské brání souditi silné pemalování originálu. V oboru malíství tabulového je možno zhruba stanoviti aspo jednu skupinu, omezenou asi desítiletím 1510 až 1520 a obsahující hlavní archu Nanebevzetí P. Marie a dv boní, sv. Jana a sv. Anny, v kostele P. Marie a predellu bývalého oltáe u sv. Jakuba z r. 1515; u této predelly je vedle ezbáe Jakuba pravdpodobné autorství Nmce Hanuše Efeldara, kdežto oltáe sv. Anny a P. Marie souvisí stejnou signaturou M F. Na všech je stopa epigonství nmeckého malíství a také motivy oividn italské došly sem tímto prostedím. Zbývající díla malíská nesouvisí spolu nijak. Nejstarší z nich, archa P. Marie z kostela sv. Barbory, je ve stedním obraze dobré dílo, komposin moderní, ale v úprav velmi tradiní, pi níž sedí osoby ješt v monumentálním klidu a bez prostoru, kdežto kídla, o nco mladší, jsou slabá práce jiné ruky a jiného ducha. Horstoffarv votivní obraz z r. 1497 a mladší Zvstování P. Marie v museu Vocela jsou asi práce domácích malí; na posledním dá se skoro jako na školském pípad ukázati shledávání jednotlivých motiv, velmi odlehlých, k jednomu výjevu. Konen bylo by teba bráti k porovnání illuminátorská díla mistra Va-

práci cizího mistra.

s

i

lentina (1471), Jana z Humpolce (1486) a Horu urená, ale ta jsou dnes rozváta po

Matouše (po 1490), pro Kutnou knihovnách a museích v Praze

a ve Vídni.

Pozdn

gotická plastika

má

v K. Hoe Homo z

nejlepší zástupce ve veliké, reali-

1511, signované H E, na jejímž restaurace z r. 1610, a v krásné sošce Madonny na laviu sv. Barbory, o málo starší; k nim se adí zbylé ti sošky cích u sv. Barbory z doby kolem 1480, Madonna u P. Marie na Námti a sošky sv. Filipa a Jakuba v poboní arše kaple ve Vlašském Dvore; všechny sticky

stylu

modelované soše Ecce

má nepochybn

podíl

r.

i

andl

domácího typu, akoliv vzájemn nesouvisí. Vedle volné plastiky je zachováno nkolik reliéfních ezeb na dvou oltáích v kapli Vlašského Dvora, na zbylém kídle Jakubovy archy u sv. Barbory (1502) a ve výjevu Klanní tí král v místním museu neještjší z nich jsou obliejovými typy a podáním postavy sv. Vojtcha a Ludmily na kídlech oltáních ve Vlašském Dvoe, kdežto Klanní je starý kolínský typ, zhrublý ješt emeslnou

jsou

;

prací

ezbáe.

Applikovaná plastika na architekturách je - zcela v duchu doby — dvojího druhu; první, z rodu Rejskova kamenictví, již shora charakterisovaa starší ásti Hrádku, ve štítcích, ného, doznívá ješt na Kamenném pesných fialách, robustních žabkách, figurálních nosiích a hranolových a zlatník. baldachýnech, druhá podlehla již rozvolnnému stylu nádherný kvty ozdoby na mladší ásti Hrádku nejkrásnjší jsou (1 504), Její strop ve vži Knížecího domu, sanktuarium u sv. Trojice (po 1505) a kazatelna u P. Marie na Námti (1513—20). Zejména poslední dv díla, zejm z jedné ruky vyšlá, jsou nejpíznanjší pro poslední fase gotiky a není náhoda, že opukové eništ, na nmž mistr Augustin provedl poprsí sv. otc církevních, je ezáno stejným zpsobem jako devná stíška kazatelny, dokonená až r. 1 532. Souvislost s kazatelnami u sv. Štpána ve Vídni a v Eggenburku (1515) omezuje se jen na píbuznost jednotlivých motiv.

dom

ezbá

Ve zbžném pehlede umlecké produkce pozdn gotické doby nesmí zapomenuto ani na umlecké emeslo. Po všech pohromách zbyla v museích eských ješt ada tchto dokonalých výrobk, dnes ásten shromáždných. ezbáství a truhlásví je estn repraesentováno Jiíkovými lavicemi u sv. Barbory a Jakuba (kolem 1480), které jsou ješt spíše architektura než nábytek a mladší, ploše ezanou lavicí ve VI. dvoe, podle tradice z radnice penesenou. Pro jakost domácích prací v kovu máme doklad v monstranci u sv. Jakuba (kolern 1480) a etných ktitelnicích a zvonech, z dílen kutnohorských po celých Cechách objednaných. malba jehlou býti

i

1

se zachovala v reliéfn vyšité kasuli s výjevy ze života Ježíšova, již (kolem své choti opatil 1497) objednal pro kapli ve VI. Dvoe a znakem svým i

mincmistr Horstoffar.

III.

Po bujné plnosti

života vladislavské periody nastává náhlá stagnace. „Osel píval vodní zatopuje dl r. 1543 a nejhlavnjší tato žíla blahobytu je zejména od r. 1582 peata. I jinak ztrácí Kutná Hora prestiž msta prvního po Praze; dvr gravituje již k Vídni, zmenšený výnos dol má vliv na minci na poet obyvatel. Tak se stává hornická kapitála zase provinciálním mstem a musí-li r. 1549 postoupiti K. Hora své první místo na snme Plzni nebo uchyluje-li se pozdji do Plzn císa Rudolf 11. r. 1 582 a 1589 ze strachu ped morem na celá léta, je to již nejpádnjším dkazem, kam se zatím pesunula váha významu. V tu dobu Plze již je zaplavena Vlachy od Lugana a z Florencie a vede spolu s Prahou a pernštejnskými msty vývoj renaissance v Cechách; Kutná Hora pokulhává za nimi marn se snažíc o zachování bývalého jména. Ze marn, usvduje ji sama hospodáská tíse, pro niž zastavují páni r. 1558 stavbu chrámu sv. Barbory nuzným provisoriem, cihelnou zdí na západ, vykrášlenou pozdji ješt r. 1595 renaissanním štítem. V tchto pomrech nebyla ovšem v Kutné Hoe stavební innost po renaissanní dobu rozsáhlá ani významná. Msto tyje dosud z nákladných pestaveb pozdn gotických a až do píchodu baroka spokojuje se s nezbytnými adaptacemi. Tak si lze vysvtliti úpravu Hrádku, domu mincmistrovského ve Vlašském dvoe, pi níž ponechány zdi portál z doby vladislavské se znakem horstoffarským a úpravu severního arkádového kídla ve Vlašském dvoe kolem roku 1 580, jehož formy pes výslovn nový motiv arkád tkví ješt v domácí tradici gotické. Novostavby bys na prstech spoítal, nezniila-li ovšem barokní doba nkteré renaissanní domy mšanské, jak bychom mohli pedpokládati podle ojedinlých slohových zbytk v jich vnitku a podle detail na Willenbergov pohledu. Zachované architektury repraesentují oba proudy, jimiž se brala renaissance^ do Cech, italský nizo(myln Sultysv zvaný) šlechtice zemský, a to formov chronologicky. Stejška Freisichselbsta z Freudenpachu zachoval si nádherný portál, vzniklý jist kolem r. 1580 a nápadn shodný v disposici s portálem domu Melantrichovského v Praze; jeho sloupoví s kládím, pln plastické emblémy, hlavy a postavy allegorické ukazují ideál italský, zhrublý ovšem na eském venkov. Na opaném pólu stojí druhá stavba, z níž intaktní zstal rovnž jen portál, bývalé humanistické gymnasium, doasné sídlo mistra Kampana a pozdji arcidkanství. Portál z erveného mramoru, dílo mistra Pavla z Prahy z r. 1 599, zasazený do fagády, bhem doby korunované zevn barokními štíty a vyzdobené kolem 1750 štukovou dekorací, ukazuje jasn pechod od Itálie k severu, od plné plastiky a architektonického pojetí k nízkému reliéfu a pojímání spíše malískému. Pokroilý styl ukazují také nkteré drobné renaissanní památky v místním museu a lavice cechu sladovnického z r. 1596 v kostele na Námti.

pestává

i

rváti/'

i

i

i

Dm

i

pak dlouho - jako všude v odlehlých místech baroka (1676) najdeme na mstské brán klášterské, nedávno zboené, motivy renaissanní ve štítcích, a podobných píklad bylo v Kutné Hoe jist ped stavebním ruchem posledních let více. Dokazovaly jenom znovu malou pružnost a konservativnost v pejímání moderních forem, do níž upadlo msto se zánikem pozdn goRenaissanní formy

se

vyžívaly; ješt za plné vlády ranního

tické kultury.

IV.

Druhá vlna umlecké kultury, jejiž vrchol se dotkl ne tak malého obyvamsta, jako spíše jen vyšších jeho vrstev a jež, nedosahuje-li intensity a šíe kulturního proudu doby vladislavské, blíží se mu aspo svým umleckým významem, zasáhla Kutnou Horu po válce ticetileté. Její poátek souvisí s píchodem ádu jesuitského.

telstva

Patí již k umlecko-historickým legendám, že jesuité byli nejhorlivjší propagátoi barokního slohu a že kulturní hispanisace z polovice XVI. a zaátku XVII. století byla jimi doplnna v umleckém smyslu barokisací; historie dokázala, že v nkterých krajích zachovávají jesuité domácí tradice stavitelské, dokonce ješt gotické, a v Cechách máme toho píklad nejpádnjší v trojlodní disposici prvního jesuitského chrámu sv. Salvátora, jenž teprve pozdji obdržel kupoli a loggii. Souvisí-li tedy nkde rozmach barokního umní tak tsn s jesuity jako v Kutné Hoe, je tu jen náhoda chronologická a z úkazu, že jesuité užívají moderní formy umlecké, nelze vyvozovati bez pímých doklad v souasných písemnostech nebo v literatue úmyslný vtší zájem u nich o tento sloh než na p. u šlechty, mšfanstva nebo u jiných reholník. Mocný vliv, jímž psobili jesuité mimo persekuci protireformaní soldatesky v širokých vrstvách, je teba hledati jinde než v jediné složce, v pompesním umní barokním; nový katolicismus — jak praví Max Dvoák není prost jen „obnova dívjšího regimentu církevního proti protestantství, ale spíše ve svých pramenech moderní proud evropský, vyrostlý z nové zbožnosti, jež odlišná od stedovkého mysticismu od quietismu doby pedbarokní záležela ve stále stupovaných individuálních náboženských citech a sensacích, a jesuitský ád není píina, nýbrž následek této nové smyslné zbožnosti". Vývoj nového katolicismu i

i

—

— —

i

má

své koeny již mnohern díve, a do XVII. století pipadá jeho kulminace, projevená kulturní mocí v celé katolické Evrop; a jestliže stejn s tímto vývojem pohlížíme na evoluci umleckou v Itálii, kde „od XV. stol. jde nepetržitý jednotný proud, jenž pak ústí v monumentálním umní ímském XVII. století," nalezneme pirozenou spojitost mezi reformací katolickou u nás a jejím barokním umním, nebo po caesue v stavebním ruchu, již znamená u nás válka ticetiletá, souasn s ímskou reformací picházejí umlci italští, nesouce vyhránné formy a štpujíce je v celé zemi. Stupn vývoje, jež leží mezi t. . eskou renaissancí, až do bitvy blohorské

íma i

ímským umním poátku XVII. stol., byly tím pímou filiací formy ocitá se architektura v Cechách

u nás vládnoucí a mezi

rázem peskoeny a

ad

s architekturou ímskou. Sedmnácté století je klassickým stoletím baroka a také pro Kutnou Horu znamenají jeho pádné formy a jeho tžké barvy hlavní vítzství. Nesmíme ovšem toto období miti jeho bodrým chronistou, P. J. Koínkem, ale mohutnou budovou koleje, jejíž ohromná kulisa pebíjí všecko kolem a trí nad mstem jako skutený pomník doby, jako umlecký výraz moci. Politika, provozovaná jesuity v mstech na víru obrácených, bránila ovšem ukazovati pemoc morální fysickou zpsobem stejn pádným jako to vyjado-

v jedné skoro

i

vala tato architektura. A jako projevili (podle interpretace velmi staré, jež asi pvodní ohledy k terrainu vyložila pak symbolicky) smrem nahoru devotnost k císai, jehož orly upevovali na všech portálech a vžích, založivše pdorys koleje v podob iniciály F, tak zase získávali mezi lidem

pozornostmi a ohledy k domácí historii, k eským svtcm a k eské ei malujíce svatováclavské obrazy, slavíce svátky lidových, populárních patron, kážíce lidu mateským jazykem a respektujíce hornictví kutnohorské s jeho starými zvyky; socha kleícího horníka v cechovním starodávném odvu, upevnná na pilíi chrámu svatobarborského, dodnes psobí jako captatio benevolentiae mezi sochami a obrazy svtc. Ale pes to vše zstává kolej s terra.ssou, pozdji alejí soch ozdobenou, jejíž ráz pendantu k vítzné cest po most Karlov v Praze se neodbytn vtírá na mysl, symbolem moci a slávy. Umlecká innost baroka byla zahájena stavbou koleje, když jesuité —

pízn malými

hned po píchodu do Kutné Hory nadáni r. 1626 dvma velkostatky na vydržování semináe v Hrádku a na dstojné zachování pidleného jim chrámu sv. Barbory — záhy vládli úmrnými prostedky finanními. Stavba, ukonená z hrubá r. 1667, ukazuje svými formami na Karla Lurago, prvního architekta jesuitské koleje klementinské, teba že je detail, zejména štuková plastika, znan jemnjší než na chrám sv. Salvátora a nejstarším prelí Klementina, a svým vyvinutím naznauje souvislost s architekturou zámk, vžemi zpevnných; neobyejnou délku jejího prelí je jist teba piísti — podobn jako se pozdji stalo pi kolejích královéhradecké a u sv. Ignáce v Praze — opuštní disposice tykídlé kolem dvora a vtsnání stavebního programu do dvou kídel. Pvodní dojem fasády o tech vžích mže-

me dnes již posouditi jen z nuzných kreseb a rytin, nebof pro nepatrnou závadu v krovu dal ízný vojenský velitel r. 1844 stední, nejvyšší vž snésti. Souasn se stavbou koleje bylo zahájeno také postupné zbarokování interieuru chrámu sv. Barbory, Obyejn vykládá se - pohodln jednostrann - ikonoklastická innost XVII. a XVIII. století v gotických kostelích výhradn náboženskou vášní. Tak jednoduché nejsou ani psychologické podklady významu znan menšího a tím mén podklady barokisace, zjevu tak všeobecného a neomezeného na okruh vlivu jesuitského kláštera. i

in

kacíským

psobí tu také složky ist prostorové, nové chápání monumentality a pozvolné rozvolování tektoniky, chtivost po affektu a pohybu, nový smysl pro vzájemné pomry a pro vedení svtla. Tak si musíme vysvtlovati destrukci krásného obrazu, jejž poskytoval bohat naplnný interieur kostela sv. Barbory na poátku XVII. století, líenou ve svých poátcích Mikulášem Daickým z Heslová. Nebo, zniila-li ruka mincmistrova a rektorova nkteré náhrobky kací, pipustíme, že ji vedla váše náboženská; ale již pro zabílení barevných fresek, jež zobrazují vesms výjevy

je

nesporno, že

umlecké,

s

nechutí ke

stoletím

zmnné cítní formové, barevné

i

katolickému názoru bžné, mžeme uvésti jako závažnou píinu monochromní smysl doby rann barokní, projevující se v nadvlád bílého štuku nad malebnou dekorací a v bílení interieur; a stejn je možno vysvtliti odstranní oltáe P. Barbory, stojícího ped stupni knžišt naproti vlastnímu oltái Božího tla - což ostatn Daický motivuje slovy „aby kostel byl zetelnjším uinn" - potebou hlubokého prhledu smrem k hlavnímu oltái, jemuž napomáhá pozdjší doba ješt zizováním kulis, oltáík, opených o lodní pilíe, a potebou zakonení jeho architekturou význanjší než byla Jakubova archa. Na motivy ze zmnného umleckého cítní vzniklé ukazuje obložení kamenné renaissanní kazatelny pro zvtšení jejího dojmu devnou architekturou, sjednocení boních lodí k jednotným prostorm s pádným vyznaením jednosmrného pohledu pomocí dlouhé ady zpovdnic podél stn a rozložitých oltá v ele, jakož septí kapiového vnce chórového k spolenému dojmu pomocí typických oltá, míží a obraz, a konen také naplnní hlavní lodi symmetrickými skupinami lavic a vyvrcholení zptného pohledu do kostela ohromným korpusem varhan. Za to dá se grotteskní úprava kaple Obiteckých na komoru umrlí, kde byly pokryty stny symboly smrti a pomíjejícnosti lidské ze štuku a pemna gotické sošky P. Marie na honosnou adoraní loutku, bohatým, zlatem vyšitým pláštíkem zahalenou a kovovým žezlem a jablkem opatenou, uvésti pímo v souvislost se zvýšenou citovostí nového katolicismu a s jeho psobením na smysly davu; veliká procesí k této sošce, stejn slavná jako pouti do Sedlce nebo do Prahy k hrobu Jana Nepomuckého a etná vyobrazení svatobarborské Madonny na fasádách v mst její plai

i

i

i

dom

i

jsou jen živjší illustrací naznaené souvislosti. Zbarokování kostela bylo provedeno v hlavních rysech do konce XVII. století, ale organické doplování pozdn gotické budovy v duchu barokním pokraovalo ješt v XVIII. stol. Že ani na zevnjšku chrámu, k za rektora Norb. Streera pistavna dlouhá chodba od koleje a nová architektura portálová, oboje nepochybn podle návrhu pražského architekta F, M. Kaky, a na trojstanový kryt gotický za souvislou sedlovou stechu s temi vížkami, nešlo o rozkotání kacíského díla, nýbrž jednak o užitkové zaízení, jednak o nové pojetí architektonické krásy, toho máme doklady v bezdné piet, projevené r. 1734 ke gotické architektue stické repliky

nmuž

nmž vymnn

restaurací chatrných oprných pih' na knžišti; ostatn je možno pedpozáš proti ní v této dob, kdy nedaleko v Sedlci budují Bayer a San-

kládati

nový klášterní chrám ve formách gotisujících? Dovršení architektonické úpravy mohutného celku, v njž splynula na poátku XVlIl. století kolej s chrámem sv. Barbory, znamená zalidnní poprsnice terrassy ped kolejí, obecn mostem zvané, adou pískovcových vás a soch význaných svtc domácích. Vítznou tuto alej, na níž zejm je patrná dvojí ruka, tradice, novjší literaturou vzniklá, pisuzuje laickému lenu ádu Fr. Baugutovi a nesmle ozývá se také jméno F. M. Brokofa; a ani stylistické shody ho nevypro podíl Baugutv je ovšem více luují. Kutná Hora poskytuje k srovnání archiváliemi povené díloBaugutovo, morový sloup, postavený obcí ex voto na Zelném trhu r. 1715; na zjišujeme již umlecký vývoj od frontální plastiky ke skuten volné plastice a od tektonického pojetí k silhouettovým úinkm a malískému cítní. Morový sloup pevádí nás v oblast barokního umní, jež vzniklo mimo sféru jesuitskou v mst, a zárove do nového období vývojového. Charakterisuje-li jesuitské psobení ranní barok, vedle nhož mizí mladší píportál a chodba, hlavní oltá s Raadavky na chrám sv. Barbory, bovým obrazem a Kováova freska Sv. Ignác ze stedu XVlIl. stol., dkuje nkolik význaných architektur vrcholného baroka svj vznik mšanstvu, od konce XVII, století opt restaurovanému finann, a šlecht. Jenom zbarokování interieuru kostela sv. Jakuba je paralelní zjew k sv. Barboe, prýštící ze stejných motiv; z té doby zbyly již jen Eignerv hlavní oltá s ohromným reliéfem syn Zebedeových, menší oltáíky a Sketova volná kopie Carracciovy Piety, kdežto ostatní nápl kostela tvoí vtšinou dražební koup ze zrušeného chrámu sedleckého a nejopoždnjší projev baroka v mst, tini

dvod

nm

Kakv

kazatelna z po. XIX. století. Vrcholní barok repraesentují v Kutné

Hoe hlavn dv stavby a spolu dv

umlecké, Fr.Maxm. Kaka a Kil. Ign. Dintzenhofer. Baumajstr otc jesuit, jak se nazývá v radních protokolech, navrhl r. 1734 plán

individuality

pán

Nepomuckého jako adové stavby v ulici; fasáda je ješt disdetailem tradiní dílo umlce, vysplého v XVII. století, kdežto interieur — ostatn v hrubé dekoraci štukové, domácí provenience, v malbách v inventái již bez vlivu naF. X. Balkových a Redelmayerových z r. 1752 vrhovatelova - je ryze barokní sálovitý prostor skoro bez akcentování vítzného oblouku. Torso kláštera Uršulinek, z nedostatku prostedk omezeného jen na kídla konventu, ukazuje mohutnost zamýšleného celku a zachované listy návrhu Kil. Ign. Dintzenhoferova z r. 1734 nezvyklost tykídlové disposice, diagonáln proaté klášterním chrámem, jíž se na rozhraní 1 9. a 20. stol. dostalo nuzného dokomponování modern barokní kaplí podle návrhu B. Ohmannova. Tato budova je nejryzejším dokumentem baroka, jehož nedávno ražený název pražský vystihuje dosti pípadn lokální charakter, a spolu posledním silným inem umleckým v Kutné Hoe; kostela Jana

posicí

i

i

dv

dobrá, bohužel anonymní plastika nad okapní ímna estné místo vedle konventu kladrubského. Prmrných barokních staveb, jako je vž u sv. Bartolomje, hlavní budova pivovaru v Lorci nebo nkteré mšanské domy, je v Kutné Hoe slušná ada; vtšina jich jsou adaptace starších dom, v nichž shledáváme místy ješt kí-

je)\

sou

ušlechtilé tvary, její staví

ji

žové klenby a portálky pozdn gotické. Tato innost, vyhovující novému poa komfortu v XVlll. století, petvoila pozdn gotické msto, jak jsme je sledovali na kresb Willenbergov,v msto zevnjškem barokní. Pes to, že domy stojí dosud v bezplánovitém rozvržení a malebném seskupení

jmu pohodlí

stedovkém, promnily se ulice námstí v prostory nového charakteru, narovnaly se ve svém bhu detailními regulacemi souvislejším zastavním a upravily ve svém mítku dodržením jednotných výšek štít a ims. Ani veliký požár z r. 1823, po nmž vzniklo v mst nkolik empirových fa0d a bylo sneseno nkolik štít, nedovedl vzíti Kutné Hoe ráz barokního msta. i

i

To výsledek stopadesátileté kultury, dosud neprávem v líení vývoje Kutné Hory opomíjené a ve prospch stedovku podceované. Nebyla té originality jako vladislavská, ani nešla v ele umleckého vývoje v zemi, ale estn udržovala krok s Prahou a dovedla pejímati nejlepší popudy a zamstnati nejlepší síly. Evropský prmr, vyznaený jmény Škréta, Heinsch, Brandl, Raab, Ková, Balko v malíství, Baugut a snad Brokof v plastice a Lurago, Kaka, Dintzenhofer v architektue, znamená pro venkovské msto vrchol a fakt, že jesuitští architekti par excellence jako byli Lurago a Kaka a výborní umlci ádoví, jako Baugut a Raab, jsou inni na venkov, dosvduje urité, vysoké mítko barokní kultury pro úkoly dnes podadnjší. i

i

Zrušením ádu jesuitského utrpla Kutná Hora; kolej zabrána vojskem, panství klášterní s bohatým pokladem kostelního zlata a stíbra fiskem a tito initelé ani zdaleka nepomýšleli na to, aby se stali následovníky otc jesuit v jich stavební a dekoraní akci. V tu dobu bylo již mšanstvo sterilní hmotn i kulturn: pvodní zdroj blahobytu nadobro vyschl a generace XVIII. století nedovedly si ješt opatiti zdroje nové. jediný prmyslový podnik, J. Kr. Breuerova tiskárna kartoun, založená r. 1787, repraesentuje vl. pol. XIX. století moderní druh výroby a spolu výživy chudších vrstev. Což divu, že msto, zkrušené kdysi pruskými okupacemi, pak státním krachem a požáry (1770 a 1823), nedalo umní než nkolik chudobných dokument šanského empiru a že se spoleenská kultura omezovala na hluné zábavy v lorecké stelnici, kde dodnes ukazují duševní niveau prostých tch lidiek malby na etných štítech, umjící v dojemném souladu sluovati vlasteneckou historii s Vil. Tellem, parafrasemi z Egmonta a antickými allegoriemi. Teprve 2. pol. XIX. století dala Kutné nové raison tre. Zprvu belletrie Tylova, pak archaeologie Vocelova a posléze starožitnické nadšení i

m-

Hoe

Záchovo a Veselského kronikáská povidavost objevily stedovký svt a rozhlásily jeho krásy. Do té doby mrtvé msto, jež na chvíli jen upialo na se pozornost processem Havlíkovým, oživuje poutníky, kteí jdou jakoby do zaslíbené zem gotiky. Tehdy ješt se nedotkl stavební ruch nádherné patiny, navršené nkolika stoletími na všech pedmtech, pod níž sentimentálnost poutník, živená ješt romantickými historiemi novovkých vyklaneromantické minulosti, snažila se odkrývati hluboká tajemství a záhady. Kutná Hora byla ješt tehdy svým umleckým majetkem, pevn drženým obcí soukromníky, ideální museum všech dob, jehož originality dnes nenahradí musejní sbírky pracn shánné a poádané. Ale v záptí jde touha oistiti stedovk ode všech pozdjších slupek a pídavk, dáti

da

i

chrámm a sídlm pepychu v pvodních formách. Svtová vlna restaurátorské vášn, jejíž zásady jsou sice podepeny esthetikou, ale jež je stejn subjektivní a ve svých výsledcích škodná jako náboženská váše ikoopoždna — nad eským noklastická v XVII. stol., pevalila se stedovkým mstem. Všechna stadia restauraní horeky se tu vystídala, od puristické regotisace barokních interieur a oprošování kostel pes dokomponování stavebních celk a novovoení v jednotném stylu až ke kopiím a rekonstrukcím zdánliv vdeckým a vždy byla každá další etappa zastkvíti se

znan

i

pozdravena jako dokonalá. Dnes je tato innost ukonena a Kutná Hora obrozena; není skoro památky stedovké, jež by nenesla stopy jejího vlivu. Úelu je dosaženo, porozumní pro pvodní umlecký obsah památek kutnohorských stouplo; ale mnozí poutníci bohužel vidí jen, co dovedlo dáti poslední tvrtstoletí místo umní, vidí jen antikváskou kopii a vykonstruovanou formu. Stará Kutná Hora je fantom, jenž jenom dvivým poutníkm dovede zmásti zrak, aby se domnívali vidti ped sebou díla stedovkých kameník, socha a malí, ale jenž mnohým vynutí povzdech za zašlou pvodní paZd. Wirth. mátkou.

1 1 1

u

s

t

r

Tabulky

a

c e

1-89

i)

r

ll

10

11

12

I

14

ÍJ

16

flO

.-%JP^9BmW

ii

Itj

es

cs

i

23

(

24

25

(

26

27

es

es

I

30

^

rt^

34

35

36

37

38

39

40

44

45

46

47

48

o

m^p:.

51

52

53

54

55

;«!«;;-

58

(

59

60

vO

I

62

63

64

65

ufii

l)t/t./

66

67

^01^

^0

70

71

76

77

^

i

o oO

'

oO

11

i

J

87

—

TJl w

%

88

89

I

Výklad Fronti špice. Znak

král. hor.

msta

K.

k

obraz m*) z r. 1732—3 (místo trojstanové z r. 1532). Terrassa kolem chrámu, opevnná zdí, byla hbitovem. Budova v právo (na obr. 5.), je kaple Božího Tla, v dobrém stavu zachovaná, na 4 sloupy sklenutá stavba ze XIV. stol., zrušená r. 1 773 a sloužící za varhanáskou dílnu. Fot. ís. 4. z r. 1892 (ped snesením první vížky); ís. 5. fot. roku 1894 G. Toužil v K. Hoe.

Hory

vladislavským a havíem a hašpléem jako štítonoši. Freska na záp. stn hašplérské kaple (sv. Václava) v chrásv. Barbory. Po roce 1493. Rozmry

s

monogramem

pvodn

pomrn

m 260

253 m. Odkryto A. Maferkou r. 1878 pod barokním bílením (po r. 1 624) a znan restaurováno Fr. Sequensem s pomocí Kísaná a Mikše v letech 1889-1891. Fot. Zd. Kratochvíl v Praze 1911. 1.

Pohled na Vlašský dvr a kostel sv. Jakuba s terrassy pi^ed chrámem sv. Barbory. Nejníže v právo

vž

Chrám sv. Barbory. Severní strana knžišt a ást lodi se sakristií po pronikavé

6.-7.

restauraci,

kostela P. Marie

Na svahu bývalé Fot. K. 2.

vinice,

dole

Hrádek.

eišt Pachu.

—

Bellmann v Praze.

Pohled na Hrádek, jesuitskou kolej a chrám sv. Barbory s terrassy dvora. Kolej dostavna r. 1667 (archiCarlo Lurago?), ale stavno na ní ješt po r. 1700 (portály); zrušena r. 1773, od r. 1776 slouží voj. úelm; stední vž snesena roku 1844, fagáda nuzn opravena r. 1856-58 Jos. Uhrem (hlavice pilastr zbaveny štukové výzdoby). Stav chrámu sv. Barbory po restauraci, provedené r. 1884 až 1905. Fot. Brunner-Dvoák v Praze 1910.

u

VI.

tekt

3.

Kostel Pohled

sv.

—

tovy (kolem 1520 1530). Prejzové stechy z r. 1733, oprný pilí vose knžišt restaurován r. 1 734 J. P. Baumgartnerem z Prahy. (Mimo to ástená restaurace celé kamenné plastiky 1676, 1726 a 1753.) Portál a okno do empory (vedle sakristie) jsou nové, z r. 1890, po odstranní sloupového barokního portálu z r. 1733 a gallerie, od koleje ke kostelu r. 1726 vystavné (oboje od arch. F. M. Kaiky?). Na oprácích bohatá deko-

Jakuba

smrem

s arcidkanstvím. severovýchodním. Kostel

založen asi v 2. tvrti, stavba se však vlekla až do konce XIV. stol.; severní vž z po. XV. stol., jižní zstala nedostavna. Stedia na vži z r. 1737, bái s kížem z r. 1835; trojlodí pokryto nov bidlicí r. 1865. Celý povrch kvádrových ástí osekán 1877 (pi tom znieny kam. znaky), pozdji vyspraveny ímsy, kružby a ostní na lodi a sev. portál (zazdný) znovuzízen. Knžišt dogymsud intaktní. Arcidkanství, nasium pi Vysokém kostele, bylo vystavno v letedi 1594-1595; fagáda obdržela v XVII. st. nové štíty a v pol. XVlIl. st. ke kostelu štukovou výzdobu. Fot. Jos. Steffel v K. Hoe.

race, vtšinou zcela vymnná: ada chrli, znak kutnohorský (nad sakristií), reliéf práce v dolech a andla s kladivem a pemrlicí (na pilíi v levo od portálu); socha sv. Vosmíka z r. 1892. Sousoší Barbory od tí postav na attice (nad druhým oknem knžišt od západu) viz na obr. . 24. Fot.

.

pvodn

Chrám

4.-5.

sv.

Barbory. Pohledy od

Pachu. Stavba provedena 4. •)

tvrti XIV.

století

do

J.

—

1884 1889 Mockera, vede-

letech

ním Ludv. Láblera (modely sochae J. apka). Spodní ást knžišt (polovnec kaplí mezi opráky) a píní lodi vystavny asi mezi lety 1388—1420 (Parlé?), s pestávkou 1401 1404; ochoz sklenul, triforium a oprné pilíe založil od r. 1481 Hanuš (t 1487); knžišt s celým oprným systémem dokonil a sklenul Matyáš Rejsek (t 1506) od r. 1489 do 1499. Vížka schodová a horní partie lodní z doby Benedik-

na Námti, uprosti^ed skupina VI. dvora svží (ped restaurací) a arcidkanství, nad ní kostel sv. Jakuba, nejvýše v levo

provedené v

a 1893 podle návrhu arch.

s

pestávkami od 1565, stecha

r.

J.

8.

Vlha ve Vídni 1892.

Chrám na

sv.

Barbory. Oprný

systém

stran knžišt, horní partie s výoprák, oprnými oblouky a attikou

jižní

bhy

nad hlavní ímsou. vrcholy stice

Ped

restaurací; jen a v pla-

pilí ásten zabezpeeny

vymnny

r. 1

734

(J.

P.

Baumgartner).

Fot. A. Groll ve Vídni 1855.

Rozsah a podrobnosti tohoto výkladu diktoval ohled k potebám odborník, ale laik nalezne, co Jej Poznámky o restauracích vztahují se na dnešní stav zobrazených objekt tam, kde naše obrazy podái

zajímá.

vají stav

ped

restaurací.

9.

Chrám

sv.

Barbory. ást oprného

pilíe na jižním nároží knžišt ped restaua dorací r. 1887, pi níž zcela Smíšk plnny (J. apek v Praze) znak z Vrchoviš s lat. nápisem o editeli stavby, mincmistru Michalovi z Vrchovišf a socha sv. Václava s baldachýnem. Fot. asi r. 1880. :

10.

Chrám

vymnny pán

Barbory.

sv.

Po-

Interieur.

do knžišt a ásti stední lodi s jižní empory. Ped restaurací, provedenou 1 901 1902. Spodní ást knžišt až po triforium a lodi až po emporu z konce XIV. století, triforium z doby 1 480— 1 487 (mistr Hanuš), svrchní ást a klenba knžišt z let 1489 až 1499 (M. Rejsek). Horní partie lodi s emporami a klenbou podle návrhu mistra Bene1547. dikta provedena asi v letech 1520 (Mikuláš parlé.) Na emporách nedokonhled

—

oltání u klenebních pilí a devné sochy kesf cností z 1 pol. XVll. st. V knžišti oltání obraz sv. Barbory od Ign.

ené mensy

.

Raaba stií).

11.

z

r.

Fot.

Chrám

Barbory. Pohled na

sakri-

trifo-

rium Hanušovo a Rejskovu klenbu a okna. Nápisem datována klenba 1499, kružby oken dokoneny 1504. Restaurováno r. 1 901 -02. Na osových svornících polychrom, reliéfy: poprsí Ježíše s kalichem v ruce a emblémy sv. evangelist, na ostatních svornících latinská jména svátostí. Mezi žebrovou sítí malované znaky zemí pod žezlem Vladislava

a štíty Vlha ve Vídni. 11.

tžíských

bratrstev. Fot.

J.

Chrám

sv. Barbory. Klenba hlavní pohled zdola. Návrh Benediktv asi z r. 1530, provedl parlé Mikuláš 1540 až 1547. Restaurováno r. 1898-1901, pi emž jedno pole klenební pidáno. Na osovýdi

12.

lodi,

svornících v reliéfu monogram Vladislavv, souborný znak íší Ferdinanda !., erb nejv. mincmistra Alb. z Guttenštejna, znak kutnohorský s letop. 1542, otevená rosetta, hor-

nický

emblém a znamení Mikulášovo s leto-

potem

1547; na ostatních masky, ržice a nástroje hornické. Mezí sítí žeber vymalos levány znaky cerh a erbovních

mšfan

topoty 1547-48 (nkteré znieny pi pozd. opravách). Fot.

J.

letech

Rejska). Fot.

Chrám

J.

1507—1509

(po smrti M.

Vlha 1892.

Barbory. Prhled vnitní ochozem k chórovým kaplím. Založení z 1 doby stavby (ped husitskými válkami), klenba ochozu a boní lodi kolem

16.

sv.

lodí severní a .

1480 (mistr Hanuš). Restaurováno r. 1902. kaplích viz pi ís. 76, o lavicích pi ís. 52. Fot. Brunner-Dvoák v Praze 1910.

O

Kostel

17.

sv.

Jakuba.

Portál,

okno

ve-

a

tenové schodišt v záp. prelí Portál z pol. XIV. stol. (posunut z osy, protože stna na levé stran byla oslabena vetenem), okno z konce XIV. století. Cementem znan restaurováno v 2. pol. XIX. stol., dvénové. Fot. K. Bellmann v Praze. .

e

Chrám

18.

kristie.

s v.

Kolem

stol. Fot.

J.

Barbory. Portálek do sa1400, dvée z konce XVII.

Vlha 1892.

.

1753 (visí od r. 1896 nad Vlha ve Vídni 1892. J. sv.

deny v

Vlha 1892.

13.-15. Chrám sv. Barbory. Ballustráda a sanktuarium mezi pilíi knžišt, s panely a prolamovanou kružbou, v ní monogramy král Vladislava a Ludvíka. Prove-

19.

Kostel

Trojice ped

sv.

Lábler 1897-98.) Pohled

(V

popedí vže koleje,

a

restaurací.

od jihozápadu. chrám sv. Barbory

(L.

vž kostela sv. Jakuba.)

Založen ped

vál-

kami husitskými (1417?), dostavn nákl. Jana Smíška z Vrchovišf roku 1488-1504, opraven (nábytek) 1683 a 1727. Stechy ze XVII. stol., jen na vži po požáru r. 1817. Fot.

20.

J.

Šteffel v K.

Kostel

P.

Hoe.

Marie na

stauraci (1880-87).

Námti

Pohled od

po

jihu.

re-

Kn-

žišt a spodní ást vže ped 1400, lodní klenba (po požáru 1470) provedena mistrem Blažkem z K. Hory s pomocí Beneše a Mikuláše parlée 1 509-12, vž v horní ásti dokonena (podle tesaného nápisu) 1490. Schodišt u vže na severu renaissanní. Stechy z roku 1850 a 1886. Fot. J. Šteffel v K. Hoe. 21.

Kostel

P.

restauraci.

Marie na Interieur.

Námti po

Pohled od hlav.

oltáe ke krucht. Lodní klenba dokonena r. 1512, restaurováno 1886-87 a 1900. Kruchta barokní z pol. 18. století. Dlažba nová. Malba v oknech podle návrhu R. Urbana. O kazateln vizu ís. 50.-51. Fot. J. Vlha 1892. 22.

Chrám

restaurací.

sv.

Barbory.

Interieur

ped

Pohled od hlav. oltáe ke kruch-

O architektue viz pi ís. 10,-12. Jalová ze, ukonující stední lo,dokonena roku

t.

1558, kruchta ped ní z let 1555-56 (parlé Mikuláš); sneseny r. 1896-1898. Malby pod

I

(viz ís. 52.)

O

1902-3.

r.

i

Varhany

stol.

nad kruchtou

z 2. pol. XVI.

z 1. pol. XVIII. stol., restaur.

lavicích viz u ís. 55.,

o kaza-

teln u ís. 75. Zábradlí ped hlav. oltáem kolem 1700. Fot. J. Vlha 1892. 23.

Kos tel

raci

s v.T roji ce. Interieur po restau1896-1898. Pohled s kruchty k oltái.

O stavb nna z

ís. 19.

Pi

restauraci odstra-

štuková dekorace nad

tr.

Oltá od J. Uzla, malby Urbana. Na stn v boních

r. 1

R.

viz.

727.

skovcové

obloukem v okn od lodích pí-

právo znak smíškovský (spv. polychromií), v levo nápisová deska, držená horníky, s nápisem ze XVII. a XVIII. stol.

O sankfuariu viz ís.

Dvoák 24.

reliéfy, v

74. Fot.

Brunner-

1910.

Chrám

sv. Barbory. Sousoší tí karina ballustrád attikové nad hlavímsou knžišt na stran severní. Tesal

byla

ní

Znan

necháno v 25.

Kostel

Kolem r. 1490. Pi restauraci po-

Pískovec.

(?).

deštm

vymyté.

originále. s v.

Jakuba. Konsola pod

kle-

nebním pásem v kapli Salazarovské. V pro-

obdobn

tjší kapli

pajícím

lva.

050 m.

vys.

konsola s drakem, sáNerestaurováno. Pískovec,

Z

2.

pol. XIV. stol. Fotogr.

Zd. Kratochvíl 1911.

Chrám sv. Barbory. Klenba v ásti ochozu kapiového, pilehlého ke kapli hašpléské a Smíškovské na jihu. Z let 1481 až 1483 (mistr Hanuš). Fresky z konce XV. stol. Uprosted Ježíš kalich žehnající; v sousedních polích proroci starého zákona a andlé budoucí, odznaky sv. evangelist a

26.

moudré nemoudré panny, skoro vše s píslušnými nápisy. Odkryto r. 1878 pod bai

rokním bílením. Restauroval r. 1886 Ad. Liebscher. Fot. J. Vlha ve Vídni. 27.

Chrám

sv.

Barbory. Západní stna

zevní lodi na jihu, zvané mincískou, od XVII. stol. sv. Františka Xav. Zdivo s oknem (ostní a kružba nové) z po. XV. stol. Fresky z rzných dob. Dole ti pašijové výjevy (od leva) Kristus ped Anášem Kristus trním korunován; Kristus biován. Kolem 1420, zabíleny již v 1. pol. XVI. stol., obnaženy A. Materkou 1879. Nahoe andlé budoucí na loutnu a varhánky a mávající kaditelnicemi, pod nimi mincíi, sedící u pregéských stolic. 3. tvrt XV. stol. Nerestaurováno. V okn, již v XV. stol. zazdném, :

;

z 2. pol. XVII. stol.:

ro-

dinu císae Ferdinanda II. zajisté zakrývala obdobný výjev z XV. stol., na poukazují postavy adorujících andl. Fot. A. Pšina v Praze 1911. ;

28.-29. Chrám s v. Barbory. Fresky v chórové kapli Smíšk z Vrchovišf. Výjev z povsti o královn ze Sáby (na stn západní dole) a Ukižování Pán (na stn východní dole). Po r. 1485, kdy byla získána kaple

Michalem Smíškem stavby

chrámu

z Vrchovišf, editelem (zde znak Smíškv ješt ne-

rozhojnný). Rozmry jako u frontispice. Odkryty r. 1 878 A. Materkou pod barokním bílením (po r. 1624) a restaurovány P. Maixnerem z Prahy 1879. Fot. Zd. Krato-

Pšina (ís. 29.) 1911. Barbory. Archa v kapli

chvíl (ís. 28.) a A.

katur,

Mat. Rejsek

malba temperová

Madonna pijímá pod ochranný pláš

30.-31.

Chrám

sv.

pvodn

smíškovské,

v kapli P. Marie a Petra a Pavla. Stední obraz s rámem 1"41X1'08 m., bez rámu ri8X0'86 m.,

sv.

kídla 053 m. šir., bez rámu 030 m. Na st. obraze P. Maria, obklopená svticemi, (Apolena, Markéta a Kateina vpravo, Voršila, Dorota a Barbora v levo), držící Ježíška, jenž má v ruce fialky; nad ní nesou andlé koberec. Na kídlech zevn sv. Petr a Pavel, uvnit Zvstování, Zasnoubení, Navštívení P. Marie a Narození Pán. Rám byl ozdoben rozvilinovým ornamentem tlaeným v tmelu. Stední obraz kolem r. 1480, kídla kolem 1500. Tempera na kídovém podklad. Restaurováno r. 1882. (Obrazy P. Maixner, návrh architektury F. Wachsmann, zlacení v obrazech Em. Kopáek v Praze.) Fot.

J.

Dittrich v K.

Hoe

1881.

Kostel P. Marie na Námti. Archa v boní lodi severní, díve v chrám sv. Barbory. Sted s rámem r66X 1 '34 m., bez rámu 139 0'93 m., kídlo bez rámu 040

32.

m. šir. Ve stedu navštívení P. Marie Alžbtou, na kídlech uvnit výjevy ze života sv. Jana, zevn zvstování P. Marie. Konec XV. stol. Tempera. Restauroval r. 1882 P. Maixner, návrh architektury od F. Wachs-

manna

v Praze. Fot. Zd. Kratochvíl 1911.

Kostel P. Marie na Námti. Archa v boní lodi jižní, díve byla zavšena na barokní krucht. Sted s rámem r66Xl"18m., bez rámu 142X0785 m., kídelní obrázky bez rámu 068 033 m.

33.-34.

Uprosted

P.

Maria

s

Ježíškem na klín sto-

jícím, naproti ní sv.

Anna, kolem

andílkové, v zadu koberec a be.

hrající

hvzdnaté

si

ne-

Na kídlech na líci (vpravo) Ecce homo Barbora a Jan Anežka a MarDorota a Apolena; v po-

a sv. Alžbta, (v levo) sv. Ktitel,

na rubu

(v

kéta, (v levo) sv.

právo)

sv.

hvzdnaté nebe, ásten pemalováno. Signatura MF. Kolem 1520. Tempera. Restaurován kolem 1885. Fot. zadí koberce a

Zd. Kratochvíl 1911.

Kostel

sv. Jakuba. Predella býv. hlav. zavšená nyní na elní stran Ruthardovské kaple. PosledníVeee Pán. Šrámem 337 l-90m.,bez rámur23> 284m. Hanuš Efeldar (?) 1515.Tempera. Nerestau-

35.

oltáe,

rováno. Fot. na Národop. výstav eskosl. r.

36.

Kostel P.Marie na

Námti.

Pre-

obrazem zmueného

jehož krev jeden z andl zachytil do kalicha. Rozmry 128 060 m. Na kídlech výjevy ze života P. Marie. Kolem 1510. Signatura jako na ís. 33.-34. Tempera. Restaurován ko-

lem 1885.

Krista,

Fot. Zd. Kratochvíl 1911.

1500. Nerestaurováno. Fot. Zd. Kratochvíl 1911.

Museum

Vocela. Votivní obraz mincHorstoffara z Malešic z kaple sv. Václava ve Vlašsk. dvoe. Po stranách biovaného Krista andlé, sv. Václav a Ladislav, patroni kaple, u nohou kleí král Vladislav a nejvyšší mincmistr. Nápis zpravuje o vysvcení kaple Gabrielem, biskupem bosenským, 20. ervence 1497. l-44>:f32 m. Tempera na lipovém dev. Nerestaurováno. Fot. Zd. Kratochvíl 1911.

38.

mistra

J.

Museum Vocela. Kasule, dar téhož mincmistra a jeho choti (1496-1499) kapli ve VI. Dvoe. Pvodní jen vyšívaný kíž a znaky, našité na rudou sametovou látku pozdn barokního tvaru (strana dorsální).

39.

Bevna kíže (118 m. rozdlena na

vys. a

060 m.

šir.)

šest polí, v nich výjevy ze ži-

vota P. Marie a mládí P. Ježíše. Lemovka kíže také barokní. Fot. 1895 na Národop.

výstav eskoslovanské. 40.

Radní

Polychromie, ruka P. Marie, jablko a žezlo barokní. Pokryta nyní pláštíkem z rudého aksamitu, zlatem vyšitého, se znakem Trautmansdorfským, kolem 1750. Nerestaurováno. Vys. 1 25 m. Fot. Zd. Kratochvíl 1911. 42.

Museum

sí

Vocela. Klanní

sv.

tí

král

Ježíškovi. Vypl z stol.

kídla archy(?). Konec XV. Vysoký reliéf, lípa, polychromie XVI. 0•60/^ 048 m. Fot. Zd. Kratochvíl 1911.

43.-46.

Archa 1

Kaple

Vlašském dvoe.

ve

pro Jubil, výstavu 891 ze dvou rzných ástí.Stednískí s vyzavírací, složená

sokým reliéfem výjevu: Smrt P.

Marie,

eza-

ným z lipového devaa polychromovaným, s

prolamovaným nadhlavím (111

0"78

m.) a predella (155 m. dl., 023 m. vys.) s temperovou malbou trním korunovaného

oplakávaného P. Marií a sv. Janem, tvoí ást oltáe o málo staršího kídel, s reliéfními polychrom, postavami sv. Vojtcha a Ludmily (nadhlavní mížky vylámány, zstaly jen postranní sloupky je nesoucí.) (106 XO-41 m.) Stedí kídla kolem 1500. Restaurováno v letech 1904 až 1906 K. Štapferem, zlaceno O. Skkem. Sted je nyní v kapli spojen s kídly Magdaleny a Markéty, kídla jsou na hlav. oltái. Fotogr. (ís. 44.)

Ježíše,

Museum

archaeol. spolkuVocel. Sted archy (?). Šrámem 111 082 m., bez rámu 101> ;0"73 m. Zvstování P. Marie. Tempera na lipovém dev. Kolem

37.

Chrá m sv. Ba r bory. Socha P. Marie díve na hlavním, nyní na oltái v první kapli chórové na severu. Kolem 1480. Lípa.

41.

stol.

1895.

della hlavního oltáe. Nanebevzetí P. Marie s

homo z bývalé radnice, vyhoelé 1770. 1511. Signatura HE. Lípa, barokní polychromie z r. 1610, vys. 1'86 m. Nerestaurováno. Fot. J. Vokoun v K. Hoe. cha Ecce

r.

ve Vlašském dvoe.

So-

J.

47. s

Vlha, ís. 43. a 45. 46. z

Chrám

sv.

r.

1891 a 1895.

Barbor y. Ti sošky andl

emblémy umuení,

zbylé z figurální vý-

zdoby chórových lavic (ís. 52.), pod baldachýny na dlících stnách mezi sedadly. Mistr Jiík (?) Kolem 1480. Nepolychromované lípové devo. V sakristii uloženo ješt jedno kídlo, jako zbytek další sošky. Vys. 068 cm. Restaurovány nákl. arch. spolku Vocel 1877-79 podle pokyn arch. J. MoJ. erným. Fot. Zd. Kratochvíl 1911. Kaple ve Vlašském dvoe. Archa

ckera 48.

zavírací,

souasná

s

reliéfem smrti P. Marie

076 m.) Ve stední skíni (1 04 pod prolamovaným nadhlavím sošky sv. Filipa a Jakuba (s barokní polychromií), na kídlech (bez rámu 095 028 m.) temperou malované postavy (uvnit) sv. Zikmunda (ís. 44.)

.

Prokopa a Ludmily, na pre078, vys. 024 m.) veraikon, nesený andly. Restauroval 1904-6 K. Štapa Víta, (zevné)

kus. Nepolychromovaný dub.

delle (dl.

r.

fer. Fot.

49.

1895.

Chrám

Barbory. Pedsí jižní. Sv.

sv.

Barbora. Kídlo archy, vyezané

r.

1502

Ja-

kubem ezbáem a odstranné 1 673 Jesuity. Lípa, barokní polychromie, 149 O 60m. Korunka svtice a horní výpln vylámány. Celý oltá napodoben r. 1905 L. Láblerem a

J.

Kastnerem.

Fot. Zd. Kratochvíl 1911.

50.-51. Kostel P. Marie na Námti. Kazatelna ped restaurací. 1513-1532. Navrhovatel neznám. Poprsí sv. otc na ništi tesal 1519-20 Augustin, práce pozlacovaské na stíšce provádí ješt r. 1532

e-

cho malíe

Michala. Znaka kamez pískovce, eništ z opuky, stíška devná. Na stíšce ti pvodní sošky (znan doplnné) P. Marie, sv. Jana a Jakuba ap. Restaurace r. 1900 v huti svatobarborské (celý povrch opracován,) Fot. A. GroU 1855, Eliška,

nická na

fiale.

Noha

znan

52.-53.

Chrám

sv.

Barbory

a

kostel

Chórové lavice, dobov formov píbuzné. U sv. Barbory stály pod zás v. J

a k ub

a.

i

padní kruchtou (nyní vedle sakristie) a mají 1 1 sedadel, u sv. Jakuba stojí v knžišti po obou stranách a mají po 6 sedadlech. Kolem 1480-1490. Mistr Jiík (?) Nepolychromované lípové devo. vysoké 550 m., široké 193 m. a dlouhé (u Bar-

Prmrn

bory)

961 m.

rovány

erným

a (u Jakuba)

525 m.

Barbory) 1877-79

(u

truhláem

a

J.

Restau-

ezbáem

Hrabákem

J.

v Kutné

Hoe;

nerestaurovány (u Jakuba), ale naa sošky apoštol a 2 evangelist zhotovil Povr z K. Hory. Na obraze na 52. jsou znatelný znaky Ludv. Karla z ásné a Mat. Lidla z Myslova z r. 1562, A. Materkou 1878 objevené a J. Zeisem restaurované, ale pi restauraci kostelní budovy zniené. Fot. J. Vlha 1892.

teny 1864

n

54.

Radní sí ve

šelská s radnice,

VI.

dvoe.

Lavice konze staré

peklopným opradlem,

vystavné kolem 1495 a vyhoelé 1770. Kolem 1520. Lípa nepolychromovaná, plochá ezba rozvilin s vloženými postavami lidskými a zvíecími. Dlouhá 2'45 metru, vysoká 095 m. Fot. 1895 na Náror.

dopisné výstav eskoslovanské. 55.

Chrám

ela

sv.

Barbory.

lavice v lodi.

Kolem

Postranice a ást 1670. Celkem 68

Fot.

J.

Vlha

1892.

Hrádek v ulici Svatobarborské. Arký kaple na stran východní. Budova ze XIV. století (sklepy), pestavná kolem 1485 až 1505 nákladem M Prekla a Jana Smíška z Vrchovišf, kaple vysvcena roku 1504 ke cti sv. Václava. Budova zachována - až na nkolik píek a zazdní arkád v nádvoí z r. 1844 intakfní. Zevn jen na arkýích je bohatší detail (na tomto okenní kružby, pilíky oprné s nosii štít vrchovišského a havíských), uvnit zachovaly se etné klenby, bohatá pískovcová ostní oken a portál, figurální konsoly a stopy maleb. Restaurace podle návrhu arch. K. Hilberta bude zahájena 1913. Fotografoval A. GroU ve Vídni.

56.

Kamenný

dm

p. 182 ve Václavské (bývalý hrníský trh). Pohled od ústí Sultysovy ulice ped restaurací, provedenou

57.

ulici

1900-1902 arch. L. Láblerem (modely J. Vystavn kolem r. 1480 jako nárožní (domek ís. 184 pistavn v XVIII. st), Kastner).

bhem asu upraven (z 19. stol. nižší stecha, zazdní podloubí v prelí

r. 1845 a etné a z r. 1839 uvnit), 1849 až 1898 byla tu radnice. Fot. A. Groll.

píky z XVI.

stol.

Hrádek. Arký na fagád do ulice, s bohat zdobeným košem (v rozvilinách vpletena lidská postava a lev) na vetenovém sloupku. Pískovec. Kolem 1500 (viz . 56.) Restaurováno bídn r, 1861. Fot. J. Vlha.

58.

59.

Kamenný

dm ped

restaurací. Detail

po úprav 1839, provedené nákladem Jos. Krána. Na arkýi plastické vinné

faí:ády

rozviliny v žlábcích profilované nohy, zbytky nárožních výklenk s baldachýny a panelovaná balustráda; vedle arkýe socha sv. Václava pod baldachýnem. Ve žlábku hlavní

ímsy rozviliny a

zvíata. Na štít pod okny emblémy hornické a sochy jezdc; nad okny znaky zemí koruny eské (eský znak zkomolen r. 1839 v kvtinový koš). Výše stála socha P. Marie, andly korunovaná, po stra-

nách

Adam

a Eva a nejvýše

zkomolený

kížovou

kytku. Fot.

strom, pecházející v A. Groll.

dm

Knížecí (p. 376 ve Vocelov ul.) Klenba ve vži, vzadu na pilehlé, ve 2. pate, celá složená z tesaných kamen pískovcových. Žebrová sí vyplnna rozvilinami, na svorníku neznámý znak (pl bílá

60.

dm

pl erná orlice, nad štítem helm), kolem vnec a paprsky. Pvodní zlacení a poa

lychromie. Fot.

Kolem

r.

1500. Nerestaurováno.

Vlha.

J.

Kamenná kašna na Rejskov námstí

61.

ped

provedenou podle návrhu 887 - 1 890. Vystavna nákladem obce 1 493- 1 495 (letopoet vytesán na strarestaurací,

Láblera

L.

1

nách), pi restauraci doplnny fialy a panely. Pískovec. Výška nádrže podle terrainu 3'75-430 m. Fot. G. Jágermayer Si Co. ve Vídni. 62.

Pohled na zadní fasádu arci d,

(v pozadí budova hor. úaduv základech gotická, ped pestavbou kolem r. 1870 a vže kostela Jana Nepom.). stavb viz u ís. 3. Nerestaurováno. Fot. r. 1871.

kanství

O

Vlašský dvr po odboení barokních pístavk na prelí r. 1895 (zahájení re-

63.

provedené arch. Ludv. Láblerem Vž v základ z konce Xlll. století, hoejší ást její a pilehlý trakt na jihu (palác) z doby Václava IV., za ní pohled na šmitry mincovní. Na sever od vže vladislavská ást. Stecha vže barokní, po požáru 1585. Restaurace rovná se úpln pe stavb. Fot. Jos. Šleffel v K. Hoe.

staurace,

do

r.

1898).

Vlašský dvr. Nádvoí ped

64.-65.

re-

provedenou 1895-1898. Vž se schodištm z doby Václava IV., vedle v levo trakt vladislavský s arkýem kaple, vysvcené 1497, s bohatou architektonickou výzdobou, pod níž bývalá mince s portálky (1501 a 1518 ) Za kaplí arkády (viz íslo staurací,

66.),

do

devný,

nichž vedl z královského paláce krytý most na trámových podp-

Pi restauraci most odstrann a fasády obnoveny a doplnny. Fot. rách, ze XVII. stol.

A. Groll 1855.

66

Vlašský dvr. Arkády nádvorní ve vladislavském kídle na severu, vystavné asi v 1. pol. XV. stol. a upravené kolem roku 1580,

ped

ŠteffeI

v K.

67.

restaurací

1893-94.

Fot. Jos.

Hoe.

Vlašský dvr.

Mincmistrovský

dm

(zboen pi pestavb západ, traktu 1893) 1. . Horstoffarv, vystavný mezi lety 1 496 až 1499 v bývalém hradním píkop na západní stran a pestavný od roku 1577 (1. patro a štíty). V klenáku portálu byl štít se znakem Horstoffarovým. Až do r. 1860

od paláce král. až k tomuto hradba. Fot. Jos. ŠteffeI v K. Hoe. táhla se

domu

Portál domu p. 174 v Sultysov ulici. patil tehdy Stejškovi („U Mramor".) Freisichselbstu z Freudenpachu. Ped r. 1 590.

68.

Dm

Pískovec. Plastika významu allegorického na stylobatech mezi sloupy a v nástavci.

V klenáku nadpraží znak majitelv. Dvée z 1. pol. XIX. stol.

ven v

Nápis v nástavci obnoNerestaurováno.

2. pol. XIX. století.

Portál býv. školy vysokokostelské, nyní arcidkanství. 1595. Tesal kameník Pavel z Prahy. ervený mramor. Ve svorníku nadpraží monogram Pavlv, ve výplních emblémy umní, v cviklech kartuše se znaky Špice z Hertenfelsu a Aug. Šmilaura z Jihlavy, ve vlysu v kartuších citát z Cicerona. Nástavec tvoí znak msta, drže-

69.

dík

ný andílky, již nesou štíty se znaky primátora Zikm. Kozla a cis. rychtáe Mikuláše

Vodanského 70.

azarova. Dvée Výborný 1895.

z

XIX. stol. Fot.

z 1. pol.

Pohled na klá ster Uršulineks ka-

s terrassy hotelu „U erného kon". Klášter vystavn podle návrhu architekta

plí

plány o pti 1735 až 1743. Kaple vystavna podle (rozsáhlejších) plán Bed, Ohmanna z r. 1898 vletech 1900-1901. Fot. Z. Kratodivíl 1911.

Kil.

Ign.

Dintzenhofera

(orig.

listech v archive klášterním) v letech

Brána

klást er ská. Vystavna r. 1676, V nadpražním klenáku korunovaný monogram císae Leopolda

71.

zboena

1880.

1.

72.

Kostel Jana

Nepomuckého ped

ped zastínním boního podomem p. 145. Pohled od kamenné

restaurací a

hledu kašny.

Vystavn podle návrhu

Maxm.

Kaky

arch. Ferd.

Prahy z r. 1734, vletech 1734-1750 (s pestávkou 1735-39 a 1745) a zaízen do r. 1754. Sochy sv. Vojtcha a Prokopa ve výklencích po stranách portálu od V. Advokase. (1 751 -52.) Restaurace podle návrhu arch. A. V. Barvitia r. 1884 až 1886 (malby rest. Max Pirner a K. Javrek, skla v oknech z r. 1895 od firmy Mayer v Mnichov). Soutka na východní stran s bohatým portálem zízena kolem r. 1760. z

J. Dittrich v K. Hoe. Klášter Uršulinek ped pístavbou

Fot. 73.

kaple. Pohled od východu. Archiválie stavby dosud nejsou zpracovány a proto není

znám socha

portálu a soch

(sv. Josef,

arch.

Michael, Zvstování P. Marie, andl strážný, Jan Nepomucký, sv. Václav, Antonín, František atd.)

74.

na

štítech.

Nerestaurováno. Data

. 70. Fot. 1871. Kostel s v. Trojice. Sanktuariuma

viz

ka-

O

stavb viz u ís. 19. Kazatelna devná, kolem r. 1689; odstranna pi restauraci. Sanktuarium z pískovce, kolem 1505; na štítku Vlha 1892.

znaka kameníkova.

Fot.

Chrám

s v.

Barbory.

Pohled na ást

hlavní a vnitní severní lodi. Portál sakriu ís. 18. Nad ním bývalá komora

stie viz

chrámového pokladu (zbudovaná kolem 1400), v XVII. stol. (kolem

r.

1680)

pem-

nná na kruchtu pro všední den a opatená vyloženým balkonem. O lavicích viz u ís. 55. Kazatelna má schodišt a eništ s poprsími svatých evangelist z pískovce sal je

roku 1560 kameník

Leipolt);

(te-

de-

vné

obložení eništ a celá architektura stíšky z r. 1665 nákl. Markéty Kamberské. Restaurováno 1902. Barokní rámec obrazu (kolem 1 700) na pilíi proti kazateln jest nyní v Umlecko prmysl, museu v Praze. Fot. J. Vlha 1892.

Chráms v. Barbory. Prhled z ochozu do chórových kaplí na severní stran. Architektura z konce XV. stol. Oltáe (od leva): sv. Kateiny, kolem r. 1680, s obrazem od I. Raaba(?) kolem 1750; sv. Blažeje, souasný, s obrazem od Ign. Raaba (?) kolem

76.

1750; v nástavci sttí sv. Jana ze XVH. stol.; sousoší kolem r. Kíže, architektura 1710. Dosud nerestaurováno. Fot. asi 1890.

sv.

77.

Kostel

i

s v.

O

lavicích viz

ís. 53.

Fot. Jos.

78.

Chrám

s v.

Barbory. Pohled do vnjší

severní lodi, bývalé kaple havíské, od XVII. století sv. Ignáce. Založena a sklenuta kolem 1404. Vetenové schodišt a stna východní ped r. 1400. Zpovdnice (v levo) r. 1679, oltá s hlavním obrazem svatého Ignáce (od J. J. Heinsche?) a obrazem P. Marie pod kížem v nástavci z téže doby. Nerestaurováno. Fot.Brunner-Dvoák 1910.

z

J.

75.

devné.

Vlha 1892.

u

zatelna.

bernákl z 1. pol. XVIII. stol. Kazatelna z r. 1 802. Na lodních pilíích stojí barokní sochy

Jakuba.

Interieur.

Pohled

do hlavní lodi a knžišt. Architektura z rzných dob XIV. stol., bez pronikavé pseudogotické restaurace; dlažba nová. V boních lodích u tr. oblouku vloženy (již po založení lodních pilí) kaple ruthardovská (v právo) a salazarovská (v levo), nad ruthardovskou upravena orato s varhanami v 1. pol. XVIII. století, nad salazarovskou v XV. stol. zízena visutá pavla k portálku schodišt. V bocích knžišt vchody do sakristie (r. 1686) a schodišt k oratoi nad kaplí (1730). Hlavní oltá z roku 1678 od Kašp. Eigiera (viz ís. 81.), vyzlacený od P. Timmera, sochy od Dav. Sulera z Prahy; obraz Sttí sv. Jakuba od F. X. Balko z r. 1763, v nástavci sv. Trojice od P. Brandla (restauroval 1841 Novotný), tumba a ta-

79.

Kostel Jana Nepomuckého.

Inte-

Pohled k hlavnímu oltái. Stavbu a restauraci viz u ís. 72. Štukovou dekoraci provedl (r. 1751) Vojta Kegler z K. Hory, mramorování Vojt. Vlk. Fresky na klenbách F. X. Balko s pomocí Redelmayera (1752). rieur.

Kazatelna a lavice od Karla Eberle, hlavní od oltá z r. 1754 z Prahy, obraz na Em. Dítte (1887), pvodní, od F. X. Balko, znien 1860 nátrem. Na postranních oltáích obrazy sv. Floriána a Gotharda od Molitora. Ve výklencích v lodi osm soch zemských patron (1752). Fot. Brunner-Dvoák r. 1910.

nm

Kostel

80.

sv.

Škréta, Pieta.

Jakuba.

Volná kopie

A. Carracciho; originál

Sakristie. z

od

Karel

1673 podle 1825 v obra-

r.

r.

zárn Spolku vlast, pátel umní (Katalog 1 20 obrazárny, . 1 42). Plátno, olej. 1 43 m. Restaurováno K. Javrkem r. 1878. Fot. F.

Krátký v Kolín.

Kostel

sv. Jakuba. Podvžní kaple na severu. Matka Zebedeovc pivádí Ježíši své syny. V pozadí pohled na K. Horu. 1678. Kašp. Eigler. Vysoký reliéf, lípa, bez poly-

81.

X

Pvodn zamnn

350 m. chromie, s rámem 5 obrana hlavním oltái (r. 1763 zem F. X. Balkovým). Nerestaurováno. Fot. J. Vlha 1892. i

82.

Klášter Uršulinek.

1740. Data viz u

.

70. Fot.

Portál.

Kolem

Výborný 1895.

83.-84. Terrassa (most) ped jesuitskou kolejí. Sousoší sv. Václava a Anny. Ze série tinácti sousoší, postavených rychle za sebou po r. 1700 k popudu rektora P. Ferd. Zdechovského; sv. Václav z r. 1716 nákl. sboru ctitel, sv. Anna z r. 1709 nákladem neznámé paní. Tradice je pipisuje F. Brokofovi a Fr. Baugutovi. Pískovec, asi 4 m.

vysoké.

ásten ped

n

restaurovány 1863 a za-

(viz

Pšina r. 1911. 85.-86. Morový sloup (5oží muka) v 5ulfysov ulici. Celkový poíiled od jihu a spodní ást. 1713-1715. Model provedení Fr. Bauguta, stavl Jak. Vogler. Na podstavcích sazeny

lípy. Fot.

88.-89.

na nárožích postavy Karla Bor., Šebestiána, Rocha a Františka Xav., na vrcholu socha P. Marie. Pískovec. Restaurováno 1876 Liber. Kundtem z Polné. Fot. F. Krátký v Kolín (. 85.) a J. Vokoun v K. Hoe (. 86.). sv.

Barbory.

90.

Kaple sv. Ignáce

Socha horníka v

lodi

J.

Ková z Prahy. NerestauVlha 1892.

J.

Mšanské domy

barokní. Na143 a (nárožní) 141 na Rejskov nám., dole p. 154 (Stará pekárna) vŠultysov ulici. ís. 142 a 143 s gotickými portálky a klenbami z 1. pol. XVI. století, fasády (ve štít ís. 142 soška sv. Floriána, na ís. 143 tabernakl s ballustrádou) z 1. tvrti XVlll. stol. Fot. Výborný 1895 (ís. 88.) a J. Vokoun v K. Hoe 1911 (ís. 89).

hoe p.

sv.

Chrám

Západní stna, pokrytá freskou: ranného v bitv u Pam-

sv. Ignáce,

rováno. Fot.

reliéfy a votivní nápis,

87.

78.).

peluny. 1747.

i

haví,

.

Vidní

A.

chrámu

142,

svat.

Barbory.

Devo, polychromované.Vys. 1 35 m. Kolem 1 700.

Prvodce po Kutné Hoe Napsal

Eduard Schmidt

Turistický plán král. hor. (ervená I.

II.

III.

IV.

V. VI. VII.

linie

znaí

cesiu

msfem,

msta Kutné Hory

jak

ji

navrhuje Prvodce)

Tylova tída

4.

Arcidkanství

14. T.

Námstí Palackého Námstí Havlíkovo Námstí Smíškovo

5.

Ruthardka

15,

6.

Hrádek

Husova tída

8.

Chrám

Námstí Václavské Na Námti

9.

Vodní nádržka

Dvr

sv.

Barbory

soud

17.

Bartolomje Hbitov s kostelem Všech Svatých

18. Klášter Uršulinek s kaplí 19.

Bývalá kaple

20. Knížecí

sv. Trojice

dm

21. Kostel P. Marie na

Morový sloup

23. Nádraží

Vlašský

Pomník Havlíkv

12. Kostel

3.

Kostel sv. Jakuba

13.

11.

kolej (kasárny)

Kamenná kašna Jana Nepom.

1.

2.

n

dm Šultysv dm

16. Kostel sv.

7. Jesuitská

10. Krajský

.

Kamenný

22.

Námti

Sokolovna

I

I

Kutná Hora.* K

ZBŽNÉ PROHLÍDCE KUTNÉ HORY

a výlety

staí den; detailní prohlídkou

do okolí možno ovšem pobyt libovolné

bu

prodloužiti.

bu

Návštvu Hory

podniknouti samostatn, jako odboku z cesty pes Kolín nebo jako odboku z túry posázavské (lokální dráha Zru- Kutná Hora msto, 3 vlaky denn obma smry, jízdné K 180, doba jízdy 1 '4

z

Prahy

lze

hodiny).

VLAKOVÉ SPOJENÍ

PRAHOU: Severozápadní drahou

S

vlak

7

Prahy a 10 zpt, jízdné K 340, pesedati nutno v Lysé a Sedlci. Nepohodlné vagóny, špatná tra, doba jízdy 2-3' hod. Tratí bývalé spolenosti státní dráhy, s pesedáním v Kolín a Sedlci, 6 vlak z Prahy, mezi nimi 3 rychlíky do Kolína, doba jízdy 1^-3 hod., jízda sama poho-

z

.

píjemnjší a levnjší. SILNINÍ SPOJENÍ S PRAHOU pro automobily Plaany, Kolín, Malin, zde odboka pímo do Hory.

dlnjší,

atd.

pes eský Brod,

Sjízdnost silnic dobrá.

HOTELY: Hotel Moravec „U erného kon ", Kollárova 314. Pokoje od K 1 60, kuchyn velmi chválená, jídla á la carte, omnibus u vlak; vlastní automobil; vyhledáván. Dále: „U zlaté stoupy" Tylova 427, „Pošta" Husova 147., „U zlaté husy", Husova. Zcela levný „U modrého kíže" Tylova 390. STUDENTSKÉ NOCLEHÁRNY: Na Hrádku. GARÁŽE, benzinové a reparátm stanice: Hotel Moravec, hotel „Pošta". RESTAURACE: v hotelích, dále „Zlatá Husa" Husova 151, „Na Císaské" Šultysova 147, „U tí páv" Palackého námstí 379, „U slovanské lípy" Roháova 566, „U žlutého kola" í

Havlíkovo námstí 312. - „Lorec", zahradní restaurace

pedmstí Hlouška KAVÁRNA: Hotel Moravec.

a koncerty,

VINÁRNY:

v hotelu

s

velkým sálem pro

letní slavnosti

57.

Moravec a v lahdkáských závodech.

LAHDKÁSTVÍ: Karel,

Husova

101,

Wagenknecht Josef, Husova 106, Brož Antonín, Palackého 319, Franci Kikava enk, KoUárova 315, Mašin Antonín, Palackého námstí 157.

CUKRÁSTVÍ:

Reisich František, Tylova 507, Chobot 126-127, Mayer, Vysokostelská.

LÁZNÉ:

v hotelu Moravec,

].,

„Novomlýnské" na pedmstí

Kollárova 316, Simša

J.,

Husova

Vrchlici 12, Oslošachtecké Vrch-

lice 33.

PRVNÍ POMOC: Všeobecná veejná okresní nemocnice, primá MUDr. Em.

Lékai

MUDri.

Jáger.

Alois Bartl, Lorecká 106, Josef Janda, (zubní) Kollárova 315, Em. Jáger, Podbradova 281, Pemysl z Tardy, Sokolská 601, Josef Vanura, Husova 152, Em. Vicovský, (zubní) Šultysova 171, František Weigner, Václavské námstí 275. :

LÉKÁRNY ti, vesms na Palackého námstí. ZUBNÍ TECHNIK: Vojtch Beran, Tylova 508. INFORMACE A ZTRACENÉ VÉCI na mstském úad. POSTA, TELEGRAF, TELEFON: Husova tída

149-150, Sokolská tída.

• Za mnohý detail dkujeme ochotné informaci mstského Klubu eských turist. eského Klubu Automobilist atd.

úadu

v Kutné

Hoe, Odboru

Odborný závod papírem, kreslískými a malískými potebami

Graf

a

i

doporuuje svj hojn zásobený sklad všech druh papír psacích, kreslicích, barevných obálkových veškerých barev, pravé runí papíry tucizozemské. Konfekní papíry rzných druh. Pvodní kasety plnné krásným papírem obálkami. Plátna a papíry pedsádkové podle návrh pedních grafických umlc eských. Veškeré poteby pro kanceláe a psací stroje. Specialita, zaruen pesné váhy na dopisy v rzných velii

i

kostech. Navštívenky, snoubenky, promoní lístky, obálky, dopisní papíry, veškeré druhy tiskopis. Objednávky programy, vstupenky, jakož a dotazy vyizují se obratem.

—

i

Péra korková, rákosová, devná. Speciální Blankertova Ly, To, Ato, jakož písmový inkoust ^^Skriptol" pro psaní písma umleckého. i

Praha

11.,

Myslíkova ulice íslo 1959. Telefon ís. 2134.

v

C K. PRIV první eska /

POJIŠOVNA VZÁJEMNÁ — Založena bití

r.

Pojišuje proti škodám:

1827.

Z

ohn,

z krupobití/ z roz=

a prasknutí skel, z krádeže vloupáním, z povinného ruení, z úrazu.

Filiálka

v Olomouci.

-

Generální zastupitelství v Plzni, Terstu a Krakov.

Kanceláe ústav: 1

Iv

-/~\ 1

\ J~\.f

Spálená ulice


ESKÁ VZÁJEMNÁ ŽIVOTNÍ i

V_-/l

lo

1

\^V

IN/A.

štní ve všech kombinacích.

(soudružiiý ústav), uzavírá životní poji^

— Moderní

tarify.

—

Zvláštní tarify pro ženy.

BANKA: Filiálka Obchodní a prmyslové banky eské prijmyslové banky pražské.

kolínské. Palackého namésti 156,

1.

posch.

Filiálka

KNIHKUPECTVÍ: Karel Šolc, Husova 115, Rudolf Holan, Palackého 154, Vojtech Pittner. Šultysova 166, Alois Jáger, Šultysova 170.

TABÁKOVÉ

KOÁRY

SPECIALITY: Josef Krása, Palackého námstí 156.

pronajímají hoteliéi a restaurace

POSLUHOVÉ

„Na

Císai^ské".

dva na nádraží u vlaku.

ZÁBAVY, KONCERTY, TANCE vtšinou v loreckém sále. SPORT: Kopaná: Studentská XI., Studentský footballový kroužek K. H.; eských turist. TURISTICKÉ STEDISKO: Odbor

.

K.

T. v hotelu

tennis:

Odbor Klubu

Moravec.

znaek K. . T. (ervený trojúhelník obdélníku, hrot ve smru cesty: -'"Ullllll Znakování ponkud malé, proto pozor!) OSOBNÍ PRVODCE po mst doporuí mstský úi^ad.

PAMÁTKY

kutnohorské

možn o

projí ti podle

v bílém

,

[

I.

Djiny a

statistika

Kutné Hory.

Behy potoka Vrchlice v místech dnešní Kutné Hory byly podle etných naleziš obydleny již v dobách predhistorických. Kdy bylo msto založeno, nevíme; báje k tomu se vztahující nemají vdeckého podkladu. První historický záznam pipomíná Horu jako horní msto (kde se doluje) již za panování Pemysla Otakara 1. R. 1276 prohlášena mstem královským. Skvlé bohatství stíbrných dol pivodilo rychlý vzrst msta, o jehož dobytí se mnozí (na p. 1304 Albrecht Rakouský) marn pokoušeli. Kutná Hora byla pokladnicí království, což povzneslo neobyejn je]í význam; králové eští rádi sem zajíždli a Horští ve svých stavbách soupeili s Prahou. Na poátku válek husitských byla Hora ješt stediskem katolicismu a kacíi z okolí byli tu chytáni a házeni do šachet („Greifský couk" pod kostelem Všech Svatých); Matouš Hradecký udává na pl šestá tisíce takto zahynuvších kací. Když Pražané^ vytáhli proti Hoe, vzdala se jim, avšak pi návratu Zikmundov zradila Žižku, jenž s nouzí ušel na hoe Kaku zajetí. Sebrav však u Kolína nové voje vtrhl do msta, zapáleného couvajícím vojskem Zikmundovým, a kázal ohe uhasiti. Hora stala se pak ryze eským mstem a stediskem pod obojích a za Jiíka Podbradského zdvihla se k novému rozkvtu. Vrchol její slávy byl za Jagelonc; pak nastal rychlý úpadek. 1541 zatopen nejbohatší dl Oslí; císa Ferdinand zbavil odbojné msto všech privilejí; 1614 zanecháno dolování; trojí mor a katolická reformace zdecimovaly obyvatelstvo, jehož bývalo kdysi mnohem více; poslední rány utrplo msto vpádem Prus 1742 a požárem 1770. Teprve v minulém století nepatrné, ale toho zazahájeno optn dolování, ovšem v míe necháno.

pomrn

Pes nepíznivou polohu komunikaní

stala se

i

dúad;

moderní Kutná Hora

ležitým stediskem kulturním a prmyslovým. Dnes je sídlem etných zejména uvádíme: hejtmanství, kraj. a mst. okresní soud se státním návlad-

Kutná Hora. - Hotel Moravec „U erného kon". Staroznámý, nov zaízený hotel I. rádu se 40 elegantn a potiodln zaízenými pokoji. Znamenitá kuctiyn. Pizeiský prazdroj pímo od epu. Dobe vyleželé pivo lorecké. Vína cizozemská zaruené jakosti. Sál ke spoleným hostinám. Vlastní povozy jsou tuvždy pohotov. Omnibus ke každému vlaku. Lázn v dom. Telefon interurbanní . 15. i

o

hojnou

píze

prosí

Arnošt Moravec,

Nejstarší

eský

hoteuer,

velkozá-

vod pro stavbu varhan a harmonií

Anl.aJ.Mólzer

Hora Kutná. (Varhany v arcidkanském chrámu sv. Jakuba v Hoe Kutné o 3 manuálech a pedále, 4 6 hlasech a 35 spojkách

pneum. soustavy.)

Mstský

paroslrojní exportní pivovar

„LOREC" V

Hoe Kutné

doporuuje svá dobe vyleželá piva: výepné - exportní ležák - erné „Mincmistr". Vyznamenán na výstavách v Bruselu, v Praze, v Kutné Hoe.

notáskou komorou, horní senát, revírní úad, hlavní berní úad a inspektorát, vrchní finanní komisaství, cejchovní úad, okresní školní rada, okresní zastupitelstvo, arcidkanství a vikariát, evangelické faráství. Školy a veejné ústavy: Vyšší reálka, paedagogium, veejná okresní nemocnice se nictvím a

150 obyejnými a 25 isolovanými lžky, chudobinec, sirotinec. Prmyslové podniky: Mstský pivovar, mstská plynárna, cukrovar, mlýny, parní pily, strojírna a slévárna železa, kotláství, výroba varhan a harmonií, továrna na vlásenky, knoflíky a sponky, továrna nábytku, továrna na ocet a hoici, na likéry, na hraky a kovové zboží, na cement a asfaltovou lepenku, na obuv, na stejnokroje, na rukaviky, tiskárny a litografie, kožaství, výroba sodové vody, export granátových šperk, lomy a sochaství atd. Obyvatelstva ítala^Kutná Hora r. 1910 14.751 civilní a 791 vojenskou osobu, z toho 15.337 Cech, 181 Nmce a 24 jiné národnosti. Podle náboženství 14.895 ímsko-katolických, 3 ecko-katolické, 12 ecko- východních, 10 arménsko-východních (vojenských), 57 evangelicko-augsburských, 335 helvetských,205 israelit, 14 jiného vyznání, 11 bez konfese. Celkem 15.542 duše.

II.

Procházka mstem.

Na zbžnou prohlídku hlavních památností staí pohodln 3-4 hodiny; k procházce mstem možno pi volném asu pipojiti vycházky, uvedené na konci prvodce. Z nádraží stanice Kutná Hora-msto v levo, Sokolskou tídou v právo vzhru (v právo Sokolovna) a Tylovou (v levo rodný na námstí Palackého; zde ulikou v levo na námstí Havlíkovo s p oodj. Strachovského z r. 1883. V právo proti námstí jest Vlašský (vstup do nádvoí volný, do zasedací sín a kaple na vstupenky po 20 h, jež jsou vydávány ve strážnici v prjezde vlevo.)

dm)

Tylv

mníkem Havlíkovým

dvr

Vlašský

dvr

(nazván po florentských eské groše razili), byl založen Václavem 11. koncem 13. století jako mincovna a stal se záhy oblíbeným sídlem eských král. Již 1305 konán tu zemský snm. 1345 druhý. 18. ledna 1409 vydal zde Václav IV. proslulý dekret kutnohorský, jímž upravéno hlasovací právo universitních zástupc ve prospch Cech. 1 444 utvoena ve vlašském dvoe tak zv. „panská jednota" pod náelnictvím Jiíka z Podbrad. Po smrti tohoto zvolen tu na slavném snme 1471 Vladislav Jagelovec eským králem. on zstal píznivcem Hory prodlévaje asto jako host v jejich zdech; proto Vlašský dvr v letech 1490-1497 pestavn a upraven. Poslední snm zasedal tu 1510. Dvr byl pak sídlem nejvyššího minemistrech, kteí tu první

1

i

mistra až do r. 1 783, kdy byl tento úad zrušen. V sedmileté válce užito budov k vojenským. 1742 sídlil zde Bedich Pruský až do své porážky u Chotusic, po níž zízen ve Dvoe vojenský lazaret. 1744 zde Karel Lotrinský hlavní svj stan, pozdji zízeno tu skladišt obilí a dlosteleckého materiálu, 1770 po požáru radnice pesídlil sem mstský úad a vzení. Erár pronajal pak pádelbavlny, 1830 dal zboiti snmovní sál a v jižním traktu upravil kanceláe. Od r. 1850 bylo zde okresní hejtmanství, od r. 1874 jen horní revírní úad až do r. 1881, kdy msto koupilo polozboený za 30.207 zlatých a zídilo v místnosti pro obecné školy, Po konené velké pestavb, v letech 1892 až 1898 podle návrhu arch.L. Láblera, umístny

úelm

ml

Dvr

n

nm

Dvr

„PRAHA'' spolek kapitály a tr. c.

dchody vzájemn pojišující v Praze Ferdinandova ve vlastní budov ústavu, uzavírá pojištní 1.,

9. n.,

KAPITÁLU za

VÉNA

DCHOD

podmínek moderních a nejkulantnjších.

Vyplacené kapitály od založení do konce roku 1911 Fondy pojišovací koncem roku 1911 Vyplacený zisk pojištncm v roce 1911 Veškeré fondy zaruovací koncem roku 1911 .

.

.

.

.

K K K K

20,31 2.91 826 25,283.425-23

276.40834 27,055.1 4633

Všechen istý zisk náleží P. T. pojištncm. Pište si o sazby! editelství pojišovny ,,PRAHA" v Praze I., . 1011. Ferdinandova tída. Generální zastupitelství Plze, Brno, Chrudim, Jihlava, Olomouc, Moravská Ostrava, Víde VIII., Florianig. . 51. Kanceláe: Kolín, Turnov, Benešov, Roudnice, Louny, Hradec Kr., Opava. :

Tiskopisy vzorné úpravy, v ase pokud možno nejkratším a za ceny pimené zhotovuje Dlnická tiskárna a nakladatelství v Praze, Mystikova ul. ís. 1959.

Nejnovjší druhy písem:

SORBONNA BEHRENS TIEMANN EHMCKE

BERNHARD PYCCKAH JlATblHKA Telefon íslo 2134.

tu ješté

úadovny

Nad vchodem

magisfrétu.

východní (z Havlíkova námstí) umístn na zdi znak cechu lazebník, darovaný jim Václavem IV. Z prjezdu v levo pijdeme do sín na pilíe klenuté, v níž v levo strážnice. Po schodech (zde ze deva ezaný mstský znak) do patra, kde zasedací sí mstské rady s ásten pvodním kasetovým stropem, ze deva ezanou sochou „Ecce Homo" z roku 1511 a nástnnými malbami K. L. Klusáka. Výklad jich pipojen dole pod obrazy. Odtud chodbou

kolem strop,

devného do kaple

se strany

sloupu, jenž podpíral kdysi Václava a Ladislava, kde

sv.

pekrásné ezby a malby na tech gotických skládacích oltáích z XV. století, bohužel nopolychromované a pemalované. Kaple

v

vymalována F. Urbanem. Ze sloupové chodby za kaplí sejdeme po schodišti s otevenými arkádami na dvr, kde na protjší zdi (v levo od prjezdu) vidíme imitované „lny mincíské a pregéské", jak se nazývaly kobky, v nichž mince raženy. Nad nimi 16 znak zemí a mst z doby Václava IV. Mezi schodištm a prjezdem vystupuje pozdn gotický arký kaple, pod níž bývala hlavní pokladnice královská. Uprosted dvora barokní kašna z r. 1 739 pod nádhernou skupinou strom.

celá

Ze dvora dáme se v pravo do parku, odkud velkolepá vyhlídka do údolí Pachu (Vrchlice), na chrám sv. Barbory, kolej a Hrádek. Pod Hrádkem starobylé vinice, z nichž krajní v pravo je „Ruthardka", známá z novely Tylovy ,,Rozina Ruthardova." Vrátivše se k Vlašskému dvoru zaboíme v levo ke kostelu sv. Jakuba a arcidkanství. nem Kunklínem Ruthardem

Brandla, z kostela Trojického penesený. V severní podvžní kapli visí velká rezba z lipového

ván Boitou

deva „Matka syn Zebedeových pivádí

Založen v

tický

chrám

1.

pol. XIV. stol.

rudokupcem Ja-

a hojn obdaroz Košic, byl tento stejnolodní go-

s

vží (druhá nedostavna), 80 m.

r. 1421 Táboily zpustošen. Pozoruhodná jest smlá klenba lodí na štíhlých pilíích

vysokou,

Ob

boní a konsoly klenby (v kapli severní). lodi zakoneny jsou kaplemi; severní sluje Salazarovská po veliteli jízdy Ferdinanda II. Janu Salazaru de Monte Albano, jenž tu byl pochován, a jižní Ruthardovská po zakladateli chrámu. V Salazarovské kapli stojí cínová ktitelnice od Ondeje Ptáka z Kutné Hory z r. 1505. Nad kaplí Ruthardovskou zavšena predella bývalého hlav. oltáe „Veee Pán" z r. 1515. Po stnách chrámu rozvšeno 1 6 obraz (snad od Ig. Raaba), penesených sem z kláštera sedleckého. Na hlavním oltái z 2. pol. XVII. stol. mladší obraz „Sttí sv. Jakuba" od F. X.Balka a nad ním oválový obraz sv. Trojice od Petra

je

Kristu jako ueníky" z r. 1676 od Eignera, kdysi na hlavním oltái místo obrazu; v po-

ezby prospekt Kutné Hory. V sakristii Sketova „Pieta " z r. 1 673, gotická monstrance a etná mešní roucha ze XVII. a XVIII. století. V presbytái krásn ezané lavice z konce XV. zadí

století.

dm

arcidkanství, Za kostelem jest škola, pilehlý k Vlašskému dvoru,

pvodn

vystavná 1594-95. Krásný portál od pražského mistra Pavla, z erveného mramoru, se znaky msta, Mik. Vodanského z Cazarova a Kozla z Rosentálu

má

latinskou

prpov

Ciceronovu: „Studium mládež vzdlává, stáí tší, jest

ozdobou v

v neštstí,

doma

mi nocuje

i

štstí,

baví,

cestuje,

útoištm a útchou

venku nepekáží,

s

ná-

po venkov nás provází".

Od arcidkanství dáme se úzkou ulikou Ruthardskou podél bývalých hradeb. Minuvše asi uprosted v levo usedlost ,,Ruthardku" pijdeme v ulici Svatobarborské keHrádkunadVrchlicí(v levo). Hrádek, zvaný díve nad Pachem, jest z nejbudov Kutné Hory. Z pvodní tvrze, jež asi byla ve válkách husitských rozkotána, zbylo však jen spodní zdivo se starších profánních

sklepy. Z majitel Hrádku nejznámjší jsou jeho zbudovatelé. Smíškové z Vrchovišf (1485 až 1519), jichž erb spatuje se na svorníku klenby v prjezde. V XVII. století patil Hrá-

Všem eským rodinám doporuujeme vele výbornou

kolínskou cikorku Odborný léka chorob kže,

pleti

a vlas

MUDr. Ant. starý ordinuje v Praze

I.,

Perlová ulice 9 (nároží Ferdinandovy tídy). Zastávka elektrické

Ordinaní hodiny:

dráhy

c. 1., 5.,

9-1 dopol. a 3-7 odpol., v

9.

!'

nedli a ve svátky 9-12.

ŠTENCV GRAFICKÝ KABINET PRAHA

I.,

SALVATORSKÁ

8.

PVODNÍ GRAFIKA DOMÁCÍ CIZÍ. FOTOGRAFIE UMLEC. DL, ARI

CHITEKTUR, PORTRÉTY- CURIOSA,

INTERESENTM VOLNý VSTUR TELEFON

1800.

dek mstu, v

jež jej postoupilo

Jesuitm, ktef

nm zídili gymnasium a seminá. Od roku

paedagogium, jež novji pesídlilo do vtší budovy. Zevn je jednoduchá stavba vyzdobena dvma arkýi (arký 1870 bylo

tu

c.

k.

má bohat plasticky dekorovaný Uvnit jsou po chodbách v sálech zajímavé klenby, s figuráln zdobenými konsolabývalé kaple koš).

i

mi, sloupy a svorníky a ada portálkú; také byly odkryty stopy fresek z XV. a XVI. století.

Pokraujíce dále V procházce pijdeme na kamenný taras, obecn zvaný „mostem", kde v právo vidíme bývalou kolejjesuitskouavlevo 13 soch od jesuity Fr. Bauguta. Dudova byla založena Jesuity po jich píchodu do Hory (na pdoryse obráceného F na památku Ferdinanda II.) a dokonena 1 667. Pvodn mla 3 vže; stední, nejvyšší v celé Hoe, byla 1844 bez dvodu snesena. Ve vži na jižní stran umístny zvony z bývalé devné zvonice u chrámu sv. Barbory, nejvtší kutnohorské zvony, díla zvonae Ptáka. S v-

Na

konci mostu v levo bývalá

stavba, dnes adaptacemi s v.

Chodba, jež spojovala díve

úelm

voádu Jesuit pedána kolej 1773 jenským. Pi pestavb 1854 zjištno, že Jesuité užili z

pi stavb etných

starých

náhrobk

kostela sv. Barbory.

kapleBožího Tla, souterrainí gotická zmnná, a ped námi chrám

na dílnu valn

Panny Barbory.

Stavba chrámu zaata ve 2. pol. XIV. století. Autorem spodní partie chrámové a ochozu kapiového je nkterý len rodiny Parleovc; druhým pokraovatelem byl asi od r. 1489 Matj Rejsek, jenž r. 1499 doklenul presbytá.

Pvodní

tílodní kostel rozšíen však na pti-

ped Rejskem. Jeho nástupcem byl Beneš z Loun (1511-1520), jenž vytvoil empory nad boními lodmi a sklenul hlavní lo; již po jeho smrti zdvižen mohutný krov se temi stany. Stavba, jež byla již jednou od válek husitských do 1481 perušena, provedena do r. 1 565 jen z polovice. 1 622 dán chrám, do té doby ve správ msta, s jinými statky Jesuitm, kteí si pistavli z prvého patra své kolodní

leje

do oprných pilí dómu. kolej s chrámem, byla pi jeho restauraci stržena. Po zrušení že krásný pohled

již

krytou chodbu. Jesuité odstranili vše, co

pipomínalo dobu husitskou a naplnili kostel barokním nábytkem a obrazy; hlavn zniena krásná ezaná archa, pedstavující Veei Pán, od mistra ezbáe Jakuba Nymburského. (Fragment archy, sv. P. Barbora, visí na

pravém kídle stední lodi). Rektor jesuit Fabián Veselý dal r. 1372 snésti starý krov stanový a nahradil jej táhlým sedlem s temi vížkami. Restaurace, provedená v letech 1884- 1905 arch. J.Mockerem a vrchním stavebním radou L. Láblerem, odstranila západní nouzovou stnu s renaissanními malbami, prodloužila chrám o 1 pole a regotisovala jej vn a ásten i';uvnit (nový hlavní oltá ezal profesor J. Kastner); z barokního zaízení ponechány jen kazatelna, oltáe v kaplích ochozu a v boních lodích, zpovdnice, soška horníka. Kováovo fresko: Apotheosa sv. Ignáce, z roku 1764, obraz hlavního oltáe a nádherná skí varhan (nový stroj od J. Tuka v Kutné Hoe). Pvodní gotickou výzdobu vnitní repraesentují fresky na stnách pravé boní lodi a dvou kaplí v ochozu (hašpléské a Smíškovské), lavice vedle vchodu do sakristie a skládací oltá z konce XV. století v kapli Smíškovské. zdi v

i

Od chrámu sv. Barbory vrátíme se* po „most" a na jeho konci odboíme v levo mezi kolejí a novou židovskou synagogou na Smíškovo námstí; zde v parku v levo stojí krajský sou d,^kde souzen roku 1851 Karel Havlíek Borovský, v právo zajímavý barokní Podél tohoto

Šttkvdm.

*

Viz

odtud možnou procházku '^hodinovou (ís.

1.

v odd.

111.)

/^*^1

i

!•

býti

pi obstaráváni všech knihaských

t^|J(^^J^>^J[J dobe

^^_^^^^____^^

na nový

modern

Sada a Smola, Praha

II.,

s

Myslíkova

ul.

. 195Q

Za souinnosti Sekce technicko-zdravotní eských v království

prací

dvrou

jedin zaízený závod knihaský fy.

obslouženi, obrate se

mst

eském.

Technický Pehled Samosprávný/ Revue

technické práce Orgán klubu technického úednictva kr. hl. msta Prahy Redaktoi: Arch. Vladimír Zákrejs,

mstský inženýr král. hlav. msfa Prahy, len sekce technicko -zdravotní Svazu eských

mst

v království

Vychází

eském.

msín

Ing.

Rudolf Zižka,

král. hlav. msta Prahy, len stálého výboru a jednatel sekce technickozdravotního Svazu esk. mst v kr. eském.

mst. inženýr

mimo ervenec

Roní pedplatné

a srpen.

5 K.

Redakce a administrace: Praha -II., Fúgnerovo nám. ís. p. 1866.

Globus motor Max

Pleschner, Praha

I.,

pohon

ne;lev„;š.

Petrohradská

ul.

pímo pijdeme na námstí Rejskovo skamennoukašnouachrámem J a n a Nepom. Qiž v Husov tíd).

s v.

Mohutný dvanáctistnný hranol z pískovce býval asi kryt stechou. Kašna byla vystavna r. 1495 nákladem obce. Voda pivádí se z pramene svatovojtšského od Bylan a rozvádí se z kašny po ásti msta.

Chrám sv. JanaNep. vystavn podle návrhu

Kaky vletech

1734-1753, po prozem eské. Uvnit freskové výjevy z legendy sv. Jana od Fr. 5alka a štuková dekorace od Vojtcha Keglera. arch. F. M.

hlášení

Janov patronem

Z námstí Rejskova pijdeme Rejskovou ul. k starobylému d o m u M k uláše Daického z Heslová. Odtud v levo pínou ulicí kolem reálky a kolem této do Husovy tídy k nárožní budov zempanských v levo ke Kamennému Domu na námstí Svatováclavském. i

úad

Vystavn

v 2. pol. 15. stol.

(dm

Kroupov-

Láblera a prof. Kastnera. V

Kamen.

Dom, je-

ský) a koupen 1504 mstem pro biskupa pod obojí Filipa Sidonského. Od r. 1849 do 1898 byla tu radnice (nyní ve Vlašském Dvoe). Bo-

hož vnitek byl upraven vylámáním mladších píek, umístny jsou bohaté sbírky archaeologické spolku „Vocel", obsahující skoro vý-

štítu, bhem dob reliéfní ozdo-

hradn lokální materiál historický a umlecký, veliké ceny dokumentární. (Správcem je pan

hatá

kamenná výzdoba, zvlášt

asu velmi sešla;

v novjší

by staré nahrazeny novými podle návrhu

L.

školní rada E. Leminger, provádí domovník.)

Od Kamenného Domu dále v právo Václavským námstím* v právo ulicí (myln zvaný S u 1 1 y s v po Šultysovou, kde v právo uprosted Stejškv primátoru, jenž byl 1621 v Praze na rynku popraven) s krásným renaissanním portálem z 2. pol. XVI. století Na konci ulice Boží Muka se sochami Panny Marie, horník a svtc, jež roku 1715 jesuita Fr. Baugut vytesal na pamt moru z roku 1713. Odtud pijdeme v levo Husovou tídou na námstí Palackého, kde v právo íslo 67 ve výkladní skínce ukryt zbyteksloupuz loubí bývalé na

dm

dom

radnice (skínku na požádání oteve majitel domu), vystavné konci XV. stol. a shoelé roku 1770. Na protjším konci námstí, na rohu ulice Vladislavské stojí

nádhern na

dm knížecí.

Nazván minstrberským po svém

majiteli

Karlu knížeti minstrberském, synu Jiíka z Podbrad; pešel do majetku Arnošta, arcibiskupa solnohradského, jenž zídil si ve v

1

6. století

Z námstí Palackého dáme

se ulicí

vži zadního

traktu kapli, z níž

dosud zacho-

ván gotický síový a bohat polychromovaný strop. Pední ást domu v minulém století pestavna.

Kotláovou kolem hotelu erný

Md ínk ", kde rád prodléval Mikuláš Daický

,,

k"

Heslová - „jsa vru té samé pirozenosti jako kapr" — a Karel Havlíek Borovský) a zahnuvše v právo Podbradovou tídou podél (v pr.) evangelické modlitebny, proti níž na domku erný reliéf pipomíná pobyt Karla Lotrinského, dojdeme ke klášteru sv. Voršily. (díve

*

„U

Viz odtud

možnou procházku

^hodinovou, (ís.

111.

v odd.

111.)

z

asopis spolku

..Skupina Výtvarných

Umlc"

v Praze

Umlecký Msíník vnován novým snahám o formu ve všech umních a pi-

jest

naší: i

krásnou literaturu, poesii

prosu, kritickou literaturu, u-

mleckou

hudbu, divadlo, malíství, sochaství, historii,

užitá

umní.

„Umlecký Msíník"

vychází

architekturu

msín textu s 8

i

v rozsahu 24 stran

obrazovými pílo-

obsáhlou zásadní illustro vanou kronikou kulturních hami,

s

událostíatvrtletníhudebnípílohou. Pedplatné 12 K,

ron

pro pispívající leny Skupiny 10 korun, do ciziny 15 korun. Administrace Praha :

I.,

Františkovo nábeží 20,

Bellevue.

Klášter založen hrabénkanii Eleonorou a Maximilianou z Trautmannsdorfu a vystavn 1 733-42 podle návrhu Kil. Ign. Dienzenhofera. R. 1 743 však okupovalo jej pruské vojsko, jež zídilo lazaret. Ponvadž prostedky zav

nm

kladatelek nevystaily na projektovanou pfídílnou stavbu, ukonen klášter jako stavba 2kídla, jejíž dojem se však v úzké ulici ztrácí. Teprve r. 1 901 vystavna klášterní kaple podle návrhu architekta Bed. Ohmanna.

Z Podbradovy tídy jdeme vpravo ulikou proti klášterní kapli a minouv právo proti nám do ulice Libušiny, kde nárožní jest bývalá kaple sv. Trojice z roku 1741. Libušinou ulicí dáme se v levo, na jejím konci zaboíme v právo a pijdeme ke kostelu MatkyBožína

dm

ce Vladislavovu tídu

Námti. Na míst dnešního chrámu býval trh na rudy po trhu smetli horníci rudné odpadky a z výnosu tchto nametených drobt prý byl postaven chrám „Na Námti", jemuž se pozdji dostalo píjm z nkolika dol. Ze všech kutnohorských kostel trpl nejvíce požáry, vž pvodní podoby. proto pozbyly lo Z klenby nejzajímavjší jest klenutí nad presbyteí (vítzný oblouk jest z roku 1 860). Pi o;

i

prav r. 1889 umístny tu opt ti pvodní skládací oltáe z rozhraní XV. a XVI. století. Po levé stran hlavního oltáe jest ve zdi p-

vodní sanktuarium s Kristovou hlavou, v nmž uschována nyní ze deva ezaná soška P. Marie ze 16. století. V presbytái stojí vykládaná lavice cechu sladovnického z r. 1596. U prvého stupn ped velkým oltáem pochován malí Petr Brandl (f 1 753); pamtní deska v levé lodi v rohu.

V hlavní

lodi kazatelna, tesaná první pol. 16.stol. Hudební kr pseudobarokn vyzdoben 1 860, kdy odstranny devné kruchty. Starý hbitov kolem kostela novji zrušen, ale vegetace a plot proz

petínské opuky,

z

zeteln ponechány.

Od kostela P. Marie dáme se ulicí Na Námti opt do msta a minouce v levo bývalou tiskárnu Havlíkovu pijdeme do tídy Tylovy, odkud v levo se dostaneme opt k nádraží.

III. I.

Údo vrch 1 í

1 i

c e.

Vycházky a

výlety.

Od chrámu P. Barbory po silnici ponkud prašné do-

l pes kamenný most, odkud pohled na sv. Jakuba, za mostem bu vpravo,

bu

hned v levo zalesnnou strání podle libosti daleko proti Vrchlici a zpt, k mstu ^e konci lesíka pekrásný pohled na chrám arcidk. Na konci cesty sejdei. í mostu, za nímž „Žižkovou brankou" pijdeme k Havlíkovu pomníku. (Je-Ii tato vycházka vsunuta jako odboka do procházky mstem, .

možno se

vrátiti z

Palackého námstí Husovou tídou na námstí Rejskovo

a pokraovati podle prvodce.) II.

sv.

Kostel

sv.

Trojice u bývalé

vsi sv. Trojice.

tvrt hodiny od chrámu

Barbory.

Založen Smíškem z Vrchovišf 1488, vysvcen Filipem Sidonským 1504, podlehl

ad

zmn. Krásná klenba, nesená tymi štíhlými sloupy. Nejcennjší památkou jest z kamene

tesané sanktuarium. Dva náhrobky v chrám jsou Smíšk z Vrchovišf; nad jedním z nich votivní obrázek, podle tradice rodina Smíšková.

IlI.ChrámVšechSvatých. z Václavského námstí Prokopovou tídou msto.

za

Nejstarší kostel Kutné Hory, z nhož se však zacíiovala jen pvodní vž se znakem malovaný obraz Kakovskýcti hor. Na

pán

dev

nad dvemi sakristie zobrazuje mylnou povst o založení Hory mnichem Antonem, který zde nalezl 3 stíbrné pruty.

Na zpátení cest odboíme z Prokopovy tídy v levo na námstí Pirknerovo, kde jest

všeobecná nemocnice, mstský chudobinec a

kostel

sv.

Bartolomje,

jenž stál již ro-

ku 1405, 1787 zrušen a 1888 mimo vž a špitálskou kapli zboen. Vnitní zaízení kaple mimo obraz Bol. P. Marie je ze zrušeného kostela sv. Kíže. V refektái obrazy sedmi

kesanských

cností.

S e d e c. Z Palackého námstí Vladislavovou nebo Libušinou ulicí, dále Sedleckou a Kamennou stezkou na Sedleckou silnici (pokraování ulice Námti), do Sedlce pl hodiny; možno též drahou.

IV.

1

ulicí

Na

Nejvtší zajímavostí jest

bývalýklášter

cisterciácký, nyní továrna na

doutníky. Klášter založen 1142 Miroslavem Markvartiv bouích husitských, 1454 cem, utrpl ponkud opraven. Když stavové eští r. 1618 neobdrželi od kláštera uložených 2800 kop na vojsko, zrušili jej a promnili v nemocnici, pro-

znan

davše jmní jeho Kutnohorským. Ferdinand 11. prohlásil koupi tu za neplatnou a uvedl mnichy zpt. Stavbou nákladného konventu 1753 až 1 763 se klášter velmi prodlužil, a když 1 764 opatFreislauf s veškerým jmním a mnohými klenoty tajn uprchl, uvalena na klášter sekvestrace a r. 1 784 klášter zrušen. Jmní jeho vyprodáno dražbou za nepatrnou cenu (obrazy do Vys. Mýta, varhany do Peloue, náadí do Oseku) a budovy pevzala správa státních statk, jež zídila v bývalém konvente r. 1812 továrnu na zpracování tabáku (2000 dlnic) a ostatní budovy odprodala knížeti Schwarzenbergovi.

Chrám Nanebevzetí

P.

Marie

zalo-

žen asi souasn s klášterem, ale 1421 hrozn spustošen.Teprve 1 699- 1 707 byl podle návrhu arch. G. Santiniho pestavn ve slohu barokn ve skladišt vojenské, gotickém, 1776 1801 znova opraven a 1 806 vysvcen. Kostel, z nejkrásnjších a nejvtších v Cechách, ne-

zmnn

V. K a Sedlec 3'

k, \,

horní

jenž byl 1817 zrušen a

zboen

(vlastní hlavní

oltá s obrazem Brandlovým z r. 1 728 prodán r. 1777 do Vys. Mýta), dále Brandlovy obrazy sv. Juliany, sv.Luitgardy a sv. patron eských, dobe ezané mnišské stolice a zpovdnice a gotickou monstranci z XV. stol., jež náleží k nejvtším pokladm chrámu. v kláštee jsou zajímavé fresky od Th. Suppera ve velké síni a ovšem továrna sama (pihlášky u vrátného ve vchodu v levo od chrámu) poskytuje zajímavou podívanou.

Chrám Všech Svatých

s

kostnicí

uprosted nkdejšího hbitova, o 2 nad sebou položených prostorách: horní, pístupná po kamenných schodech a niím mimo pkný prostor a ezbu na hlavním oltái nevynikající; dolní (kaple Ježíše v zahrad getsemanské se modlícího)

jest

proslulá

kostnice sedlecká.

Z lidských lebek a kostí sestaveny nesetné ozdoby geometrické, znak schwarzenbergský atd.; v právo od vchodu pamtní deska spiso-

dkana sedleckého, vnovaná kutnohorským archaeologickým

vatele P.Fr.Rautenkranze,

spolkem „Vocel".

Socha Jackela z

Jana Nepomuckého od poátku 18. století.

Mat. Václ.

msteko pod kopcem (315 m.) téhož jména. Z Hory pes pímo 2 km.

km. nebo

Gotický kostel svatého Vavince z 15. sto-

stavný mistrem Benešem, má krásnou kazatelnu a sanktuarium od Matje Rejska. letí,

dávno arch. L. Láblerem opravený, má hlavní oltá ze sousedního chrámu sv. Filipa a Jakuba,

Kolem msteka etné haldy a staré šachty. Kopec Kank, nalezišt kídových zkamenlin, zalesnn na rozkaz

hr.

Jana Rud. Chotka, jenž

I

postavil zde sitských

ku byl

r.

Ma

VI.

U

r.

1814 pomník

nmeckými

obtem bouí

obklíen, lstí však vyvázl. 5 vrcholu krásná vyhlídka na nejbližší okolí dále ke Stedohorí,

hu-

nebof na Kari1421 Žižka Zikmundovým vojskem

(s

1

1

n,

nápisy),

proslulý

Malina svedena

r.

Starobylé kostely:

svým kenem,

1101 bitva mezi sv.

Štpána

i

Krkonošúm leží

a

eskomoravské vysoin.

nedaleko za Sedleckým nádražím.

Boivojem a Oldichem.

ze XIV.

století,

a Jana a Pavla, zrušený, z

Xil.

století.

VII. Roztž, MalešovaSion. Proti toku Vrchlice údolím kolem etných mlýn k Vel. Rybníku a pes Lhotu až k silnici, odtud v právo nkolik minut

hájovn a

za ní nkolik minut lesem do Roztže (2 hodiny, výletní místo, lázn, hostinec), odtud pul hodiny do Malešova. Jižn odtud Dubinský mlýn, kde 7. ervna 1424 byli Pražané Zižkou poraženi. Pl hodiny dále po silnici mlýn Sión, kde stával stejnojmenný hrad Roháe z Dube, r. 1437

k

železité

Hynkem Ptákem

z Pirkštejna

zboený. Dnes jsou

po píko-

znáti jen stopy

pech a valech. VIII.

Vysoká. Zásmuckou silnicí na západ pes Pítoky a Miskovice (odtud

Mezholesy s lomy na vápence a pískovce korycanské). vrch Vysoká (471 m.) s pekrásnou vyhlídkou, kde byl r. 1 142 kníže Vladislav II. zradou vojska poražen od Konráda. Na temeni zíceniny letohrádku, jejž si hr. A. Špork postavil s kaplí sv. Jana Ktitele r. 1 695. Nedaleko filiální kostel P. Marie, jehož absida je románský kostelík z konce tvrt hodiny na

jih leží

Za Miskovicemi v levo

11. století. IX.

P e r š t ej n

X. S v.

J

a ku

i

c e,

b.

bažantnice a oblíbené výletní místo 2 km. k jihovýchodu.

Bu z Malina

silnicí

na

jih,

nebo

Karlov k cihelnám a dráze, kde na rozcestí v levo k Románský

kostel sv. Jakuba,

vysvcený

ro-

ku 1165. Ze starých náhrobk (cisterciák sedleckých, Žerotín, Rýžnberských a j.) vynika zvlášt náhrobek hr. Kateiny z Area. Ve fasád reliéfy z nejstarších v echách. Péí hrabv'te Chotka vyzdoben chrám freskami od P.

z

sv.

Hory pes pedmstí Jakubu

(4^

km.).

,

tvrt hodiny jižn leží C r k v c e, kde ve farním kostele sv. Vavi^ince oltái^ní obraz Bolestné Panny Marie z konce XIV. století. Za Církvicí na východ rozbíhá se rovina chotusická, kde 17. kvtna 1742 porazil Karel Lolí

rinský

Bedicha

i

II.

Maixnera.

Ka

n a. Pes Malin do Nových Dvor, kde zámek postavený BernarKaina, zámek, vystavný v letech 1520. podle návrhu saského architekta Chr. Fr. Schuhrichta; plastika odA.Schrotha XI.

dem

z

z

i

Vžník 1686. Za mstekem

Vídn.

Rejstík I.

I II.

ARCHITEKTURA: gotická

ís.

renaissanní

ís. 62, 64-69, 71

barokní

ís. 2,

MALÍSTVÍ: ,., ^ f nástnné gotické

í (.

tabulové

ís.

barokní III.

IV.

gotická

ís. 9, 13-15,

renaissanní

ís. 68-69, 81

barokní

ís.

UMLECKÉ EMESLO: a truhláství

ís. 52-55, 74-79, 81

.

ís. 39

Celkové pohledy

ís.

2.

Chrám

ís. 2,

sv.

Barbory: zevnjšek

1,

2

4-9

vniti^ek

ís. 10-16, 18, 22, 24,

zaízení

ís.30-31,41,47-49,

Kostel sv. Jakut a: zevnjšek

ís. 3, 17

vnitek

ís. 25, 77

zaízení

ís. 35, 53, 80, 81

Kostel P. Marie na

Námti: zevnjšek

ís.

20

vnitek

ís. 21

zaízení

ís. 32-34, 36,

5.

Kostel sv. Trojice: zevnjšek ís. 19, vnitek ís. 23, 74

6.

Kostel Jana

7.

Jesuitská kolej

ís. 2, 4

8.

Klášter Uršulinek

ís. 70, 73, 82

9.

Arcidkanství

10. Vlašský

Nepomuckého: zevnjšek

dvr: zevnjšek

ís.

ís. 3, 62, 69 63-66, zaízení ís. 38-40, 43—46,

48, 54

ís. 56, 58

12. Miinsterberský

dm dm

Mincmistrovský

ís. 60 ís. 67

dm

14.

Kamenný

15.

Brána

ís. 69

16.

Kašna

ís. 61

17.

Mšanské domy:

18. Sousoší ís.

Museum

50-51

ís. 72, vnitek ís. 79

Hrádek

13.

19.

24-25, 40-51, 56-61

83-86

1.

11.

26-29

30-38.

PLASTIKA:

ezbáství

4.

88-89

79, 82,

ís. 80, 87

Vyšívaství

3.

70-73,

ís. 11-12, 22,

,

,

1-23,56-65,67,74-78,87

ís. 57, 59

renaissanní ís. 68, barokní ís. 88-89

83-86

archaeol. spolku Vocel:

pedmty

ze sbírek ís. 37-39, 44

26-29, 87

52, 55, 75, 76, 7S

Obsah Frontispice

str,

2

Pedmluva

„5

Zd. Wirth, Úvod. I.-V

„

1-64

Illustrace.

Tab.

Výklad k

obrazm (s obrazm

Rejstík k

Ed. Schmidt,

Plán

(ís. 1

7-28

1-89) píloha

ill.)

Prvodce Kutnou Horou a okolím

str.

msta

1-16

píloha

Inserty

-^ » -f

^_i

-j_-.^

7798

IÍ

i

"H';.i<

'!¥'.!,

iá»H'<í^!<^LÍ"!\^„U^i^fí«l