Věčná Láska | 1. část: Yahuwahova láska k člověku
Yahuwah je láska. Jeho myšlenky, Jeho pocity, pravá povaha Jeho přirozenosti, kým a čím je, je čistá, neředěná, nezměřitelná láska. Každý čin stvořitelské moci vychází z nekonečné lásky a je vyjádřením LÁSKY Samotné. LÁSKA se aktivně snaží konat dobro pro druhé, přinést druhým radost. To byl důvod, proč LÁSKA stvořila dokonalý svět. „Buď světlo“ (Genesis 1,3) bylo prvním darem. Suchá půda, zavlažená rozdělenými vodami, světla na obloze, statné stromy, delikátní květiny, radostní ptáci, milá zvířata, všechno to byly Jeho dary lásky, plánované jakou součást dokonalého světa pro lidskou rasu. Když byl Stvořitel hotov s tvorbou dokonalého světa, nemohlo to být lepší. Pohledem na tuto scenérii LÁSKA viděla, že „to bylo dobré“. (viz Genesis 1) Když byl svět hotový, LÁSKA stvořila lidi. Ne jako roboty nebo sluhy, ale jako Jeho vlastní děti, „k obrazu . . . [Elohimovu] stvořil jej, muže a ženu stvořil je.“ (Genesis 1,27) Z Úst do úst vdechl Yahuwah do člověka Svůj vlastní dech života. Yahuwah, JSEM KTERÝŽ JSEM, učinil smlouvu, že bude Elohimem člověka, poskytne mu vše potřebné, nejen pro sám život, ale i pro štěstí, zajímavé aktivity, spokojenost, lásku a mír. Toto bylo všechno jeden obrovský dar, vyvěrající z velkého srdce samotné LÁSKY. Ale pravá láska je daleko více než jen dary. Je více než pouhá slova. Pravá láska věnuje čas tomu, koho miluje. Chlapec se probudil pln vzrušujícího očekávání. Dnes jsou jeho narozeniny! Jeho tatínek mu slíbil, že to bude obzvláštní den. Vyskočil z postele a utíkal do obývacího pokoje. To, co viděl, naplnilo jeho očekávání více, než v co doufal. Barevné dekorace a mnoho balónků změnilo obyčejný pokoj v zářivý a slavnostní obraz. Hromádka pestře zabalených balíčků slibovala ještě více potěšení.
Dychtivě hledal dárce všech těchto dobrých věcí. Vběhl do kuchyně. Dokonce i stůl, kde snídají, byl slavnostně ozdoben, a on ucítil své oblíbené jídlo, až se mu začaly sbíhat sliny. A tam, na jeho talíři, byla kartička. Určitě blahopřání k narozeninám! Radostně roztrhl obálku a začal číst:
Chlapec se chvěl vzrušením. Jeho tatínek byl ten nejlepší tatínek na světě! Mohl by jeho zvláštní den být lepší než tento? Pak jeho zrak padl na další slova:
Radost a nadšení dne byly pryč. Oči chlapce byly zality slzami, když se díval na dárky od svého otce. Ale on chtěl být hlavně se svým tatínkem. Všechny dárky světa se nedají srovnat s dnem stráveným se svým otcem, s hraním se svým otcem a s posloucháním toho, co tatínek říká. Jako milující moudrý Otec věděl Yahuwah, že všechny Jeho dary by nebyly skutečně obšťastňující bez Jeho přítomnosti. Věděl, že více než cokoliv jiného, co dal Svým dětem, chtějí Jeho pozornost, chtějí mít společenství se samotnou LÁSKOU. A tak šel Yahuwah dále, než jen k materiálním darům; udělal více, než jsou slova lásky. Dal jim Sebe samého tím, že jim daroval Svůj čas. Každý týden, každý sedmý den oddělil stranou jako zvláštní čas pro Stvořitele a Jeho děti. LÁSKA viděla vše, což učinila, a aj, bylo velmi dobré. . . A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich. „A dne sedmého . . . [LÁSKA] dokončila dílo své, kteréž dělala; a odpočinula v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž dělala.“ (Genesis 1,31-2,2) Yahuwah naplánoval do času příležitosti pro Jeho přítomnost: týdenní
Sabaty a měsíční Nové Měsíce byly pozvánkou ke strávení času s Ním. Otec, který miluje své děti, rád stráví čas s nimi. V dnešním světě je většina otců pryč z domova kvůli práci, která zabere hodně času. Těší se na víkend, až budou moci být celý den pohromadě se svou rodinou, ale jeden den v týdnu nestačí. Když pracovní doba končí, spěchají domů, aby mohli být se svými dětmi dříve, než půjdou spát. Ani pro Yahuwaha nebyl jeden den v týdnu dostačující. LÁSKA přicházela „za večerního chládku“1, aby strávila čas se Svými dětmi. Když Jeho děti zhřešily, LÁSKA nevzdálila Svou přítomnost, ale přiblížila se ještě blíže, byly ustanoveny a vyžadovány každoroční svátky, protože On věděl, že bez těchto nařízení nepřestanou Jeho padlé děti pracovat, aby s Ním strávily čas. Zapomenou, že jejich největší radost byla soustředěna v LÁSCE. Boží láska je věčná láska. Vyvěrá z velkého srdce Yahuwaha, který je zdrojem veškeré lásky, radosti a štěstí. Yahuwahova láska je nejmocnější silou ve vesmíru. Je pravou podstatou kým a čím On je. Malé děti si obvykle nerady čistí zuby. Štiplavá pasta je pálí na jazyku a je pravda, že kdyby jim nebylo řečeno, aby si čistily zuby, nepamatovaly by si, že to mají dělat. Milující rodiče vyžadují od dětí, aby si čistily zuby, protože rodiče ví, že když si děti nebudou čistit zuby, později budou zažívat bolest kvůli zubním kazům. Rodiče taky ví, že každodenní čištění zubů je nezbytné, pokud mají mít děti všechny zuby i v době, kdy budou dospělé. Ví také, že děti budou chtít mít všechny zuby, až budou dospělé. To, co se zdá být pro děti tíživým požadavkem, pochází z lásky rodičů, kterou mají ke svým dětem. Tak to je s časem, který LÁSKA vyžaduje po Svých dětech, aby strávily s Ním. Protože „všichni zhřešili a jsou daleko od Yahuwahovy slávy“ (Římanům 3,23), chtějí lidé strávit čas se svým nebeským Otcem stejně tak hodně jako nehodné dítě se špatným svědomím chce strávit čas se svými rodiči. Avšak LÁSKA ví, že Jeho děti naleznou největší radost a štěstí tehdy, když stráví čas s Ním, proto vyžaduje čas strávený s Ním v naději, že Jeho děti pochopí, že se Ho nemusí bát, a uvidí krásu LÁSKY a proto poroste i jejich láska k Němu. Lidé vidí Sabat jako příkaz, zatímco je to pozvání. Vidí svátky jako požadavek, zatímco jsou ve skutečnosti výsadou. V hebrejském hospodářství oddělil Yahuwah každý sedmý rok pro Své děti, aby strávili čas s Ním. Celý rok byl zasvěcen jako Sabatový! Každý padesátý rok byl zvláštní Sabatový čas, jubilejní rok, kdy otroci byli propuštěni na svobodu a dluhy byly smazány. Jen darovaná láska může probudit lásku, a proto Yahuwah oddělil dostatek času pro všechny, aby měli příležitost se s Ním důvěrně seznámit, být okouzleni krásou Jeho charakteru a naučit se mu důvěřovat v Jeho lásce. Lidská láska je emoce, která je vrtošivá a nedůvěryhodná. Boží láska je zásada, která se nemění a je nejmocnější silou ve vesmíru. Silná jako smrt je láska . . . Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví. Kdyby za lásku chtěl někdo dávat všechno jmění svého domu, sklidil by jen pohrdání. (Píseň písní 8,6.7) BOŽSKÁ LÁSKA VERSUS LIDSKÁ LÁSKA Básníci, spisovatelé románů, hudební skladatelé a další vydělávají na této základní touze člověka být milován. Filmy vypráví příběhy o lidech
nacházejících „lásku“; zpěváci zpívají o „nekonečné lásce“ nebo oplakávají „hledání lásky na všech špatných místech“. Každý všude hledá někoho, kdo by ho miloval takového, jaký je, bez ohledu na to, čím není. Vše to se nazývá „láska“. Taková láska není totéž, co božská Láska. Lidská „láska“ je vždy zahalena určitým stupněm sobectví. Dokonce i slovník definuje „lásku“ jako poznamenanou sobectvím: „V obecném smyslu být potěšen s; nahlížet se zalíbením na součet kvalit, které uspokojují smysly . . . .“2 Pravá láska má však svůj zdroj v srdci Nekonečné LÁSKY: v samotném Yahuwahovi. Božská Láska, osvobozená od veškerého sobectví, je někdy přesněji překládána v Bibli Sv. Jakuba (King James English) jako „charity“ (dobročinnost). Toto je čistá Láska, která naplňuje srdce Otce: dispozice srdce, která vede lidi k tomu, aby smýšleli příznivě o svých blízkých a dělali jim dobře. . . . V konkrétnějším smyslu, láska, laskavost, cit, něžnost, . . . liberálnost v posuzování lidí a jejich činů; dispozice, která vede lidi k tomu, aby přemýšleli a soudili, komu věnují svou přízeň, a podle toho sestavovali své věty a činy.3 Celá Bible je jeden dlouhý záznam o neumírající božské LÁSCE. Od počátku až do konce Bible odhaluje charakter Yahuwaha jako čisté Lásky, neposkvrněné jedinou špetkou sobectví. Záznamy v Písmu zjevují Yahuwahovu dispozici Lásky ke stvořením, která učinil. I když jsme proti Němu zhřešili a ublížili mu jako nevěrná manželka vůči svému Manželovi, který o ni vždy s láskou pečuje (viz Ozeáš), LÁSKA přemýšlí „příznivě“ o hříšnících a vždy se snaží „konat pro ně dobro“. LÁSKA „má sklon . . . myslet a soudit příznivě a podle toho vytvářet nejlepší spojení slov a činů.“4 Právě zde je nejvíce viditelná propast mezi LÁSKOU a lidmi. Existuje rozdíl mezi činy a reakcemi. Činy člověka jsou výsledkem rozhodnutí. Reakce jsou však založeny na čistě fyzickém nebo emočním stimulování. Dotkni se žhavého kovu na tvých kamnech a nebudeš mít čas rozhodovat se, co budeš dělat. Bezprostředně budeš reagovat: Stáhneš rychle svou ruku a nejspíš vykřikneš „Au!“. Pokud chceme vědět, co je skutečně v hloubi lidského srdce a duše, studujme jeho reakce. Reakce zjevují, kým a čím daná osoba je, způsobem, který žádné činy nemohou ukázat. Zde je příklad bránící matky, který ukazuje rozdíl lidské reakce v porovnání s boží Láskou: Když má dcera začala chodit domů ze školy s modřinami od nějakého rváče, prožívala jsem velmi silnou reakci . . . a nebyla to reakce bezprostředního odpuštění chlapci, který
způsobil modřiny mé malé holčičce. Klidně, ale pečlivě jsem poučila mou dceru, jak má silně a cíleně udeřit na solar plexus tak, aby mu vyrazila dech a vydobyla si u něho respekt (přinejmenším respekt pro svou sílu, pokud nic jiného) a on ji nechal na pokoji…“ Taková nepřiměřená reakce byla založena na matčině lásce ke své dceři . . . a žádné lásce ke klukovi, který ji ubližoval. Takováto reakce je naprosto lidská a zcela protikladná k Yahuwahově reakci na osobní ublížení nebo zneužití. Yahuwahovou stálou a okamžitou reakcí je: odpuštění. Yahuwahova reakce na osobní urážku a bezpráví předkládá v nejlepším světle slova a činy druhé osoby, i když tato slova a činy Yahuwahovi přináší silnou a osobní bolest! To je pravá esence LÁSKY. On dává, protože miluje, aniž by zvažoval, kolik toho získá nazpět. Jeho city jsou zraněny, když jsou Jeho dary brány jako samozřejmost, ale Jeho první reakcí je odpustit! Vidíme to na naprosté oběti Jeho Požehnaného Syna, Yahushui; našeho dokonalého vzoru pro chování ve VŠECH věcech! LÁSKA smýšlí laskavě o druhých. LÁSKA jedná tak, aby přinesla druhým radost a reaguje s bezprostředním odpuštěním, bez ohledu na provokace. LÁSKA je soucitná a snadno pohnutelná skrze zranění a zármutek druhých. LÁSKA je milá: On je „ochotný činit dobro pro druhé a dělat je šťastnými tím, že plní jejich prosby, uspokojuje jejich potřeby nebo jim pomáhá v nouzi; je povahy citlivé, dobré a benevolentní.“5 LÁSKA je milostivá: On je „milý, přátelský . . . ochotný odpouštět přestupky a udělit nezasloužená požehnání“.6 LÁSKA je milosrdná: On vlastní něžnost a jemnost srdce, která promíjí ublížení člověka nebo zachází s útočníkem lépe, než si zaslouží; postoj, který mírní spravedlnost a navádí zraněného člověk k odpuštění přestupků a bezpráví a odpuštění trestu nebo se zasazuje o menší trest, než si zákon či spravedlnost žádá.“7 Jako Otec všeho, LÁSKA cítí lítost: On cítí „bolest nebo smutek toho, kdo je v neštěstí.“8 LÁSKA je především benevolentní: On má dispozice konat dobro; má lásku k lidstvu a touhu podporovat jejich blaho a štěstí.“9 Čistá, božská Láska je nejmocnější silou v celém vesmíru a Yahuwah, který je Sám zdrojem pravé Lásky, poskytuje Svým dětem hlubší pohled na Jeho charakter, což se stalo známým jako kapitola Lásky: Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.
Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečné, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem, překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne. A tak zůstává víra, naděje, láska - ale největší z té trojice je láska. (1. Korintským 13) Tato kapitola je božsky inspirovaným popisem samotného LÁSKY. Pokaždé, když je použito slovo „láska“, vlož osobní jméno LÁSKY – Yahuwah: Yahuwah je trpělivý, laskavý, Yahuwah nezávidí, Yahuwah se nevychloubá a není domýšlivý. Yahuwah nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, Yahuwah vydrží, Yahuwah věří, Yahuwah má naději, Yahuwah vytrvá. Pro získání střízlivého srovnání mezi božskou LÁSKOU a lidskou láskou, zkus do stejného textu vložit místo lásky své vlastní jméno: [vlož své jméno] je trpělivý, laskavý, [jméno] nezávidí, [jméno] se nevychloubá a není domýšlivý. [jméno] nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, [jméno] vydrží, [jméno] věří, [jméno] má naději, [jméno] vytrvá. Au. Moje jméno se tam nehodí. A tvoje? Jedině LÁSKA splňuje všechny ty parametry. Jedině Jeho božský charakter může být tak popsán. Je to tato Láska, pravá Láska, čistá Láska, ona LÁSKA sama nabízená tobě. Všechna rodičovská láska, jež od pokolení do pokolení protékala lidskými srdci, všechny studnice něžnosti, jež vytryskly v lidských duších, nejsou v porovnání s nekonečnou a nevyčerpatelnou . . . [Yahuwahovou] láskou ničím jiným, nežli malý potůček proti nesmírnému oceánu. Jazyk nemůže vyjádřit tuto lásku, pero ji nemůže popsat. Můžete po všechny dny svého života o ní přemýšlet, můžete pilně hledat v Písmu, abyste ji pochopili, můžete všechny . . . [Yahuwahem] vám propůjčené síly a schopnosti vynaložit na to a namáhat se, abyste porozuměli lásce a
milosrdenství nebeského Otce, přesto zůstane nekonečně mnoho nepochopitelného. O této lásce můžete přemýšlet po celé věky a přece nikdy plně neporozumíte délce a šířce, hloubce a výšce . . . [Yahuwahovy] lásky. . . . 10 Otevři své srdce LÁSCE. Jeho slova naléhavé prosby se ozývají skrz staletí: „Dříve než jsem tě vytvořil v životě matky, znal jsem tě, dříve než jsi vyšel z lůna, posvětil jsem tě; Miloval jsem tě odvěkou láskou, proto jsem ti tak trpělivě prokazoval milosrdenství.“ (Jeremiáš 1,5; 31,3) Důvěřuj svého Stvořiteli. Udělej si čas na studium Jeho charakteru. Svěř se do Jeho péče, protože Yahuwah je Láska.
Věčná Láska | 2. část: Yahushuova láska k člověku Věčná Láska | 3. část: Reakce člověka
1 Genesis 3:8 2 LOVE, Noah Webster, American Dictionary of the English Language, 1928. 3 CHARITY, Ibid., emphasis supplied. 4 CHARITY, Webster, op. cit. 5 KIND, Webster, op. cit.
6 GRACIOUS, Webster, op. cit. 7 MERCY, Webster, op. cit. 8 PITY, Webster, op. cit. 9 BENEVOLENT, Webster, op. cit. 10 E. G. White, Testimonies for the Church, Vol. 5, p. 740.
