Vliv regionálního operačního programu na rozvoj regionu soudržnosti Jihovýchod a město Znojmo

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Vliv regionálního operačního programu na rozvoj regionu soudržnosti Jihovýchod a město Znojmo BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Jitka Havlíková

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D.

Znojmo, 2010

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, Ph.D. Veškerou použitou literaturu a další zdroje jsem uvedla v seznamu literatury.

Ve Znojmě, dne 30. 4. 2010

………………………………… Jitka HAVLÍKOVÁ

Poděkování: Ráda bych poděkovala Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D. za její cenné rady a připomínky, metodické a odborné vedení, kterým přispěla ke vzniku této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat mé rodině, jenž mi dokázala vytvořit vhodné prostředí pro tvorbu této práce, zvláště pak mému synu Leošovi.

8

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá vlivem regionálního operačního programu na rozvoj regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod a město Znojmo. V teoretické části shrnuji poznatky o Evropské unii, její nejvýznamnější společné politice – politice hospodářské a sociální soudržnosti, dále rozdělení fondů EU a možnosti čerpání finančních prostředků prostřednictvím operačních programů. V praktické části analyzuji čerpání finančních prostředků na projekty v rámci regionu soudržnosti Jihovýchod i podle jeho jednotlivých krajů. Zaměřuji se na město Znojmo a představuji realizované projekty. V závěru práce vyhodnocuji cílenost a efektivnost realizovaných projektů.

Klíčová slova: Evropská unie, fondy EU, regionální politika, strukturální fondy, projekty, operační program.

ABSTRACT This bachelor thesis deals with an influence of regional operational programme to development of cohesion region NUTS II Southeast and town Znojmo. In the theoretical part I summarize knowledge of the European Union, her most important common policy - economic policy and social cohesion policy, further allocation of EU funds and possibilities of using funds trough operational programmes. In the practical part I analyse using of funds for projects in the framework of cohesion region Southeast according to its individual regions, too. I focus on town Znojmo and I represent realized projects. In the conclusion of the thesis I evaluate targeting and efficiency of realized projects.

Keywords: the European Union, EU funds, regional policy, structural funds, projects, operational programme.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................... 7 CÍL PRÁCE A METODIKA ............................................................................................ 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 1

Fondy Evropské unie .............................................................................................. 10 1.1 Evropská unie ................................................................................................. 10 1.1.1 Rozpočet Evropské unie ......................................................................... 11 1.1.2 Příjmy rozpočtu Evropské unie............................................................... 11 1.1.3 Výdaje rozpočtu Evropské unie .............................................................. 11 1.2 Politika hospodářské a sociální soudržnosti ................................................... 12 1.2.1 Principy regionální politiky .................................................................... 13 1.2.2 Cíle regionální politiky ........................................................................... 14 1.3 Rozdělení fondů Evropské unie ...................................................................... 15 1.4 Shrnutí kapitoly............................................................................................... 16

2

Česká republika a politika hospodářské a sociální soudržnosti .............................. 17 2.1 Rozdělení České republiky na NUTS ............................................................. 17 2.2 Institucionální zabezpečení evropských fondů v České republice ................. 19 2.3 Programové období 2007-2013 ...................................................................... 20 2.3.1 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Konvergence ................... 20 2.3.2 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost .................................................................... 23 2.3.3 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce ............................................................................................................... 24 2.4 Regionální operační programy........................................................................ 25 2.4.1 Systém řízení regionálních operačních programů .................................. 25 2.4.2 Příprava a realizace projektů................................................................... 26 2.4.3 Typy projektů .......................................................................................... 26 2.5 Shrnutí kapitoly............................................................................................... 27

PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 28 3

Regionální operační program NUTS II Jihovýchod .............................................. 28 3.1 Charakteristika regionu Jihovýchod ............................................................... 28 3.2 Alokace finančních prostředků pro region Jihovýchod .................................. 30 3.3 Prioritní osa 1 – Dostupnost dopravy ............................................................. 31 3.4 Prioritní osa 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu ................................. 32 3.5 Prioritní osa 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel ....................... 33 3.6 Prioritní osa 4 – Technická pomoc ................................................................. 33 3.7 Analýza čerpání prostředků prostřednictvím ROP JV k datu 31. 12. 2009 .... 34 3.7.1 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 1 – Dostupnost dopravy ................................................................................................................ 37 3.7.2 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu ................................................................................ 39 3.7.3 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 3 –Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel ............................................................................ 42 3.7.4 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 4 – Technická pomoc ................................................................................................................ 44

3.8 4

Shrnutí kapitoly............................................................................................... 44

Město Znojmo ......................................................................................................... 45 4.1 4.2 4.3 4.4

Strategický plán města .................................................................................... 45 SWOT analýza města Znojma ........................................................................ 46 Analýza čerpání finančních prostředků z ROP JV k datu 31. 12. 2009 ......... 46 Shrnutí kapitoly............................................................................................... 52

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 53 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................ 55 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................. 59 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ............................................................................ 60 PŘÍLOHY

ÚVOD Evropská unie je jedinečným hospodářským a politickým partnerstvím, do kterého je již zapojeno 27 členských států. Prostřednictvím politiky soudržnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských zemí a jejich regionů. Jejím cílem je především hospodářský růst a zvyšování životní úrovně občanů.

Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky, které jsou určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými zeměmi a jejich regiony.

Česká republika přistoupila do EU 1. května 2004. Tímto vstupem dostala výjimečnou příležitost k čerpání finančních prostředků z fondů EU. Pokud se totiž Evropská unie rozšíří směrem na východ o další méně rozvinuté státy, podpora začne být směrována do těchto oblastí.

Aby mohla Česká republika čerpat finanční prostředky, musela zajistit institucionální zabezpečení, nutnou legislativu, provést klasifikaci regionů na tzv. NUTS, statistické teritoriální jednotky. ČR vypracovala Národní strategický referenční rámec, ve kterém jsou popsány globální cíle a záměry a jsou stanoveny operační programy pro současné programové období 2007-2013.

Evropské fondy se staly fenoménem doby. Toto téma je bezesporu velmi populární, neboť je předmětem rozsáhlého zájmu všech subjektů, které by chtěly využít možnosti čerpání finančních prostředků pro realizaci svých cílů a záměrů, a to ať už se jedná o obce, neziskové organizace či podnikatelské subjekty.

První kapitola se zabývá krátce Evropskou unií, její pilířovou strukturou a rozpočtem, také politikou hospodářské a sociální soudržnosti, jejími principy a cíly. Dále popisuje rozdělení fondů EU.

7

Druhá kapitola popisuje vztah České republiky k Evropské unii, rozdělení na regiony soudržnosti. Dále se zabývá institucionálním zabezpečením evropských fondů v ČR a také rozdělením operačních programů podle cílů v současném programovém období 2007-2013.

Třetí kapitola se věnuje regionálním operačním programům. Zde je popsán systém jejich řízení, průběh, příprava a realizace projektů. Dále se zaměřuje na region Jihovýchod a jeho kraje. Po stručné charakteristice regionu a jeho krajů analyzuje čerpání finančních prostředků z ROP JV.

Čtvrtá kapitola představuje město Znojmo, analyzuje čerpání finančních prostředků z ROP JV a uvádí jednotlivé projekty. Kapitola na závěr charakterizuje několik vybraných projektů, včetně jejich financování.

Tematika čerpání finančních prostředků z fondu EU je pro mě zajímává. Při projíždění regionem jsou na mnoha místech vidět informační nástěnné tabule, které sdělují, že představovaný projekt je financován z fondů EU. Ve své bakalářské práci se pokusím zjistit, do jaké míry je využíváno čerpání finančních prostředků prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihovýchod.

Při zpracování bakalářské práce jsem vycházela z odborné literatury a z internetových zdrojů. Prováděla jsem řízené rozhovory s pracovníky Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod, s pracovníky oddělení strategického rozvoje Městského úřadu ve Znojmě a také s jednotlivými znojemskými příjemci podpory z ROP JV.

8

CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem

této

práce

je

vyhodnotit

úspěšnost

v čerpání

finančních

prostředků

z Regionálního operačního programu Jihovýchod a především vyhodnotit toto kritérium za město Znojmo. Bakalářská práce se zabývá v teoretické rovině politikou hospodářské a sociální soudržnosti, rozdělením evropských fondů a základními informacemi o nich. Konkrétní praktická část se zabývá regionem soudržnosti Jihovýchod a jeho úspěšností v čerpání finančních prostředků z ROP JV a konkrétněji je zaměřena na město Znojmo.

Při zpracování bakalářské práce jsem prováděla analýzu odborné literatury, internetových zdrojů České republiky a Evropské unie se zaměřením na čerpání finančních prostředků z ROP JV. Prováděla jsem řízené rozhovory za účelem zjištění míry a efektivnosti přislíbených finančních prostředků na realizované projekty v rámci regionu soudržnosti Jihovýchod. Na základě toho jsem prováděla syntézu poznatků a vyhodnocování.

9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie jsou hlavním nástrojem realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Pomocí nich se rozdělují finanční prostředky, které jsou určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy Evropské unie (EU) včetně jejich regionů.

1.1

Evropská unie

Evropská unie se stala jedinečným hospodářským a politickým partnerstvím, do kterého je v současné době zapojeno již 27 členských evropských zemí o rozloze 4,3 mil. km² s cca 496 miliony občanů. Vznikla v padesátých letech 20. století jako Evropské hospodářské společenství seskupením šesti států Evropy – Francie, Německa, Itálie, Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Spolupráce začala probíhat v oblasti obchodu a ekonomiky. EU se snaží být spravedlivou společností, starat se o své občany a pro ně vytvářet nová pracovní místa. Evropské unii se podařil vytvořit jednotný trh bez hranic a zavést jednotnou měnu euro. Nejdůležitějším cílem je mír a zabránění jakýmkoli konfliktům, které by mohly vyústit ve válku.

„Ústava zakládá právní subjektivitu Unie umožňující zastávat a podporovat svoje hodnoty a zájmy v mezinárodním měřítku. Ústava a právo, které Unie přijímá při výkonu svých přidělených pravomocí, jsou nadřazeny vnitrostátnímu právu členských států.“1

Evropa je světadílem s mnoha různými tradicemi, národními zvyky a jazyky. Rozdíly jsou také v geografické poloze, historickém vývoji zemí, v politice. I přes tyto rozdíly se státy svým členstvím nevzdávají své národnosti a nemusejí mít strach, že např. budou muset mluvit jedním společným jazykem. Na EU je zvláštní, že v jednotlivých zemích je často u moci jiná politická strana s jiným politickým programem, než je v Evropském parlamentu, ale Evropská unie i přesto funguje.2

1 2

NOLČ, J. a kol. Evropská ústava s úvodním slovem. s. 8. GOLA, P. Evropská unie v otázkách a odpovědích. s. 7,9.

10

1.1.1 Rozpočet Evropské unie Rozpočet EU slouží k finančnímu zajištění fungování Unie a k financování politik Evropské unie, je schvalován na návrh Evropské komise. Všechny unijní instituce se podílejí na přípravě rozpočtu, pouze Rada EU a Evropský parlament mají právo jej schvalovat a měnit. Všechny instituce se musí řídit základními rozpočtovými zásadami, z nichž nejdůležitější je požadavek na vyrovnaný rozpočet.3

1.1.2 Příjmy rozpočtu Evropské unie Evropská unie zajišťuje financování výdajů pomocí vlastních zdrojů, které jsou automaticky zařazované do rozpočtu EU a jsou zakotveny ve smlouvách a legislativě. Členské státy vybírají vlastní zdroje jménem EU a následně je převádějí do společného evropského rozpočtu. Příjmy rozpočtu EU zahrnují4: •

Tradiční vlastní zdroje – zemědělské dávky, dávky z cukru a cla z obchodu.

•

Zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH).

•

Zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND) členských států.

•

Ostatní – poplatky vztahující se k fungování Evropského hospodářského prostoru, poplatky za administrativní činnost institucí, daně z příjmu zaměstnanců institucí, pokuty, přebytek rozpočtu z předchozího roku atd.

1.1.3 Výdaje rozpočtu Evropské unie Pro programové období 2007-2013 jsou hlavní výdaje určené na společnou zemědělskou politiku. Dále jsou výdaje určeny pro oblast životního prostředí a na snižování rozdílů mezi státy či regiony EU a na posilování jejich rozvoje (podpora konkurenceschopnosti, výzkumu, vzdělávání atd.). Další výdaje jsou určeny na zajištění bezpečnosti a stability uvnitř Evropské unie a mimo ni.5

3

KÖNIG, P., LACINA, L., a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. s. 3,19,42. Euroskop.cz - Příjmy rozpočtu EU [online]. 5 Euroskop.cz - Výdaje rozpočtu EU [online]. 4

11

1.2

Politika hospodářské a sociální soudržnosti

Přestože je EU nejvyspělejší částí světa, vyskytují se mezi jednotlivými regiony rozdíly ekonomické i sociální a tyto rozdíly snižují celkovou dynamiku EU. Toto právě řeší regionální politika, která je jednou z nejvýznamnějších společných politik EU a je nazývána jako politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS).

Všechny členské země přispívají podle velikosti svého hrubého domácího produktu do rozpočtu EU. Vyspělejší země přispívají více, než z něj čerpají, a tak pomáhají zaostávajícím státům a regionům překonávat jejich zaostávání a přiblížit se úrovni, jaká v Unii převažuje.6

Pro realizování společné regionální politiky je nejdůležitější stanovení přesné metodiky, podle které se budou moci sledovat regionální nerovnosti Unie a podle které budou určeni konkrétní příjemci finanční pomoci. Proto bylo stanoveno, že tyto nerovnosti budou sledovány na základě růstu hrubého domácího produktu (HDP) na hlavu.7

„Oficiálně je politika hospodářské a sociální soudržnosti především politikou solidarity (zejména finanční) bohatších regionů s chudšími regiony uvnitř Evropské unie. V podstatě je to stejná politika, kterou zastával slovenský národní hrdina Juraj Jánošík – bohatým bere a chudým dává.“8

V tomto programovém období je ústředním zájmem politiky soudržnosti větší růst a více pracovních míst pro všechny regiony a města Evropské unie. Během tohoto období provede EU prostřednictvím nástrojů soudržnosti dosud největší investici ve výši 308 miliard EUR na podporu regionálních programů růstu a vzniku pracovních míst.9

6

PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 9. FIALA P., PITROVÁ M. Evropská unie. s. 445. 8 PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 10. 9 Regional Policy Inforegio – Structural Funds Regulations 2007-2013 [online]. 7

12

1.2.1 Principy regionální politiky Realizace strukturální politiky Evropské unie se řídí následujícími principy10: •

Princip adicionality (doplňkovosti) – zajišťuje, aby poskytnuté finanční prostředky EU byly pouze doplňkem, a ne náhradou za prostředky národních rozpočtů členských států.

•

Princip programování – spočívá v realizaci víceoborových programů pro všechny prioritní směry politiky soudržnosti a zpracovávají se na víceleté období.

•

Princip koncentrace – účelem je využití finančních prostředků ze strukturálních fondů výhradně na realizaci předem stanovených cílů. Prostředky by měly být investovány spíše na větší projekty, kde je předpoklad maximálního nebo alespoň většího užitku, než investovat do velkého počtu akcí s menším významem.

•

Princip partnerství – rozlišujeme dvě úrovně: vertikální a horizontální. Vertikální partnerství zahrnuje spolupráci mezi Evropskou komisí a členským státem určenými orgány na úrovni národní, regionální a místní. Horizontální úroveň zahrnuje spolupráci mezi partnery v rámci členského státu nebo regionu.

•

Princip subsidiarity – stanovuje, že příslušným národním orgánům je umožněno samostatně realizovat proces výběru projektů a následně také i kontrolovat realizaci projektů.

•

Princip solidarity – je jedním ze základů strukturální politiky, kdy vyspělejší země právě přispívají svými příspěvky do společného rozpočtu a tím pomáhají k rozvoji zemí méně vyspělým.

•

Princip monitorování a evaluace (hodnocení) – monitorování představuje průběžné sledování dodržování předepsaných pravidel a postupů u jednotlivých projektů. Evaluace představuje hodnotící proces zaměřený na vývoj realizace operačního programu jako celku.

10

TAUER,V., ZEMÁNKOVÁ, H., ŠUBRTOVÁ, J. Získejte dotace z fondů EU. s. 18-20.

13

1.2.2 Cíle regionální politiky V programovém období 2007-2013 sleduje regionální politika tři cíle. Na dosažení těchto cílů je v evropském střednědobém rozpočtovém rámci prostřednictvím strukturálních fondů Fondu soudržnosti vyčleněno 347 miliard EUR. Tyto cíle jsou11:

1. Cíl Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou EU. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy.

2. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: týká se podpory regionů, které nespadají pod cíl Konvergence. Podporuje regiony na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hl. m. Praha.

3. Cíl Evropská územní spolupráce: je zaměřen na podporu meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. Dále je zaměřen na přeshraniční spolupráci regionů na úrovni NUTS III, které se nacházejí podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony.

11

Strukturální fondy EU - Regionální politika EU [online].

14

Obrázek 1: Rozdělení finančních prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS

Zdroj: Strukturální fondy EU – Regionální politika EU [online].

1.3

Rozdělení fondů Evropské unie

Evropská unie pro snižování disparit mezi členskými státy EU disponuje těmito hlavními fondy: Strukturální fondy jsou určeny pro chudší a jinak znevýhodněné regiony, nikoliv státy (např. oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním jako například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony, venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti)12: •

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) – financuje především investiční tzv. tvrdé projekty. Pomáhá snižovat nerovnosti v zaostávajících regionech a upadajících průmyslových oblastech. Mezi podporované projekty můžeme zařadit např. výstavbu silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, výstavbu poldrů a úpravy koryt řek, rozvoj a obnovu sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukci kulturních památek, využívání obnovitelných

zdrojů energie, výsadbu

regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavbu či opravu infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod.

12

PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 11,12.

15

•

Evropský sociální fond (ESF) – financuje především neinvestiční tzv. měkké projekty, mezi které patří např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ13, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT14 pro žáky i učitele, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod.

Fond soudržnosti (FS) – tento fond je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Fond spolufinancuje velké projekty v oblasti ochrany životního prostředí a transevropských dopravních sítí (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, letecké, říční a námořní dopravy).15

1.4

Shrnutí kapitoly

V této kapitole je krátce pojednáno o Evropské unii jako jedinečném hospodářském a politickém partnerství dosud zapojených 27 evropských států. Je zde podchycen rozpočet EU, jeho příjmy a výdaje. Dále je popsána politika hospodářské a sociální soudržnosti jako jedné z nejvýznamnějších společných politik EU, její principy a cíle. V závěru kapitoly je popsáno rozdělení fondů EU, ze kterých je možno čerpat finanční prostředky. Tato kapitola nám shrnuje poznatky o EU, která se snaží nejen o zabezpečení míru a svobody, ale také o rozvoj všech zapojených zemí, jejich regionů a zvláště těch zaostalých.

13

Osoba samostatně výdělečně činná Informační a komunikační technologie 15 TAUER,V., ZEMÁNKOVÁ, H., ŠUBRTOVÁ, J. Získejte dotace z fondů EU. s. 18. 14

16

2 Česká republika a politika hospodářské a sociální soudržnosti Česká republika přistoupením do EU se zapojila do politiky hospodářské a sociální soudržnosti. V současném programovém období dostala jedinečnou příležitost k čerpání finančních prostředků z fondů EU. Pokud přistoupí další státy z východní části Evropy, tato příležitost se již v dalším programovém období nemusí opakovat.

2.1

Rozdělení České republiky na NUTS

Regionální politika se zaměřuje na regiony. Jelikož členské státy se mezi sebou liší velikostí územně správních celků, vytvořil EUROSTAT16 již v roce 1988 jednotnou nomenklaturu územních statistických jednotek (NUTS17). Tyto jednotky slouží pro statistické porovnávání a pro účely efektivního získávání finančních prostředků z fondů EU. ČR musela zavést mezi stát a kraje ještě jednu úroveň členění, a to NUTS II – regiony soudržnosti. Ještě existují dvě nižší úrovně územně správního statistického členění, na kterých ale není závislé rozdělování unijních prostředků. Jsou to tzv. místní administrativní jednotky (LAU).18

Tabulka 1: Členění území České republiky Úroveň

Název

Počet jednotek

NUTS I

Stát

1

NUTS II

Regiony soudržnosti

8

NUTS III

Kraje

14

LAU I

Okresy

76 + 15 pražských obvodů

LAU II

Obce

6 249

Zdroj: Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 18.

16

Evropský statistický úřad Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques 18 PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 17. 17

17

Podle počtu obyvatel jsou určeny tři hlavní úrovně regionálního členění území: Tabulka 2: Rozdělení NUTS podle počtu obyvatel Úroveň

Minimální počet obyvatel

Maximální počet obyvatel

NUTS I

3 000 000

7 000 000

NUTS II

800 000

3 000 000

NUTS III

150 000

800 000

Zdroj: Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 18.

Rozdělení 14 krajů (NUTS III) do 8 regionů soudržnosti (NUTS II) nám znázorňuje následující mapa:

Obrázek 2: Mapa regionů soudržnosti (NUTS II)

Zdroj: Strukturální fondy EU – Regionální politika EU [online].

Regiony NUTS jsou rozloženy v rámci strategie regionální politiky EU do jednotlivých cílů této politiky. Kromě Hl. města Prahy náleží všechny české regiony soudržnosti do prvního cíle. Pro tento cíl je soustředěno největší množství prostředků EU a je zaměřeno na oblasti, jejichž HDP na obyvatele nedosahuje 75 % průměru EU. Hlavní město Praha může čerpat unijní prostředky ze zbylých dvou cílů, jež se zaměřují na podporu regionů

18

procházející hospodářskou a sociální restrukturalizací (cíl 2) a na rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím podpory zaměstnanosti a modernizace vzdělávacích systémů (cíl 3).19

„Česká vláda si přála silnou Evropskou unii, která by hrála významnou roli ve světě. Chápe Evropskou unii jako jedinečný a otevřený projekt, kterému se dařilo a daří zajišťovat základní cíle, tj. mír, stabilitu, prosperitu a vnitřní bezpečnost na našem kontinentu.“20

2.2

Institucionální zabezpečení evropských fondů v České

republice Realizace regionální politiky je zajištěna institucionálním zabezpečením, tj. vytvořením řídících, platebních a kontrolních orgánů, které se podílejí na zajištění procesu administrace a implementace projektů v praxi. Jsou to zejména tyto subjekty: řídící orgán, zprostředkující subjekt, platební orgán, monitorovací výbor a příjemce finanční pomoci.21

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je centrálním koordinátorem pro využívání evropských fondů v České republice a je odpovědné za celkovou přípravu a koordinaci. Pro výkon této funkce byl na MMR zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK). Stejně jako ostatní členské státy si i Česká republika vytvořila soustavu programových dokumentů a nutné institucionální zajištění pro získávání finančních prostředků z evropských fondů. Nejvyšším strategickým dokumentem pro realizaci politiky HSS jsou na evropské úrovni Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), kde jsou definovány hlavní priority na období 2007-2013. Základním dokumentem pro ČR je Národní rozvojový plán ČR 2007-2013, který se opírá o SOZS a definuje strategii rozvoje České republiky pro toto programové období. Na základě tohoto dokumentu ČR vypracovala Národní strategický referenční rámec (NSRR), schválený EU, který udává systém operačních programů a jejich prioritních os podle politiky HSS. Zpracování NSRR ČR 2007-2013 vychází z povinností členského státu definovaných v Nařízení

19

DOČKAL, V., KOZLOVÁ, M., HAVLÍK, V., aj. Regionální politika EU a naplňování principu partnerství: Případové studie České republiky, Německa, Francie a Slovinska. s. 21. 20 PELTRÁM, A. a kol. Evropská integrace a Česká republika. s. 35. 21 BOHÁČKOVÁ, I., HRABÁNKOVÁ, M. Strukturální politika Evropské unie. s. 59.

19

Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních ERDF, ESF a FS a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999.22

2.3

Programové období 2007-2013

V současném programovém období 2007-2013 může Česká republika získat z evropských fondů cca 26,70 miliard EUR, což je přibližně 725 miliard Kč. Evropská unie nefinancuje plné výdaje, ale jen maximálně do výše 85 % výdajů. Z tohoto důvodu se ČR musí podílet a spolufinancovat projekty přibližně 132,83 miliardami z národních zdrojů.23

V České republice je v tomto programovém období využíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. V příloze č. 1 je uvedena „Alokace podle operačních programů“.

Tabulka 3: Alokace finančních prostředků pro Českou republiku podle cílů Cíl

Alokace prostředků v EUR

1. Konvergence

25,89 miliard

2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

0,42 miliard

3. Evropská územní spolupráce

0,39 miliard

Celkem

6,70 miliard

Zdroj: Strukturální fondy EU – Programy 2007-2013 [online]. (Vlastní zpracování autorky do podoby tabulky)

2.3.1 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Konvergence V centru cíle Konvergence stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V ČR do tohoto cíle spadají všechny regiony soudržnosti NUTS II s výjimkou Hl. města Prahy a je realizovaný prostřednictvím sedmi regionálních operačních programů a osmi tematických operačních programů. Na cíl Konvergence je vyhrazeno v České republice 25,89 miliard EUR a je financovaný z ERDF, ESF a FS24.

22

Strukturální fondy EU – Regionální politika EU [online]. Euroskop.cz – ČR a strukturální fondy v letech 2007-2013 [online]. 24 Strukturální fondy EU – Programy 2007-2013 [online]. 23

20

Hl. město Praha se liší hodnotou ukazatele HDP od ostatních krajů. Je to způsobeno odlišnou ekonomickou strukturou Prahy, kde je vysoký podíl komerčních služeb, obchodu, peněžnictví a pojišťovnictví. Dalším faktorem je vyšší koupěschopná poptávka.25

Regionální operační programy (ROP) - jsou určeny pro regiony soudržnosti (NUTS II) v rámci cíle Konvergence s celkovou přidělenou částkou 4,66 miliard EUR:

Tabulka 4: Alokace finančních prostředků pro regionální operační programy ROP


ROP NUTS II Severozápad

745,91 milionů

ROP NUTS II Moravskoslezsko

716,09 milionů

ROP NUTS II Jihovýchod

704,45 milionů

ROP NUTS II Severovýchod

656,46 milionů

ROP NUTS II Střední Morava

657,39 milionů

ROP NUTS II Jihozápad

619,65 milionů

ROP NUTS II Střední Čechy

559,08 milionů

Celkem

4,66 miliard

Zdroj: Strukturální fondy EU – Regionální operační programy [online]. (Vlastní zpracování autorky do podoby tabulky).

Globální cíl regionálních operačních programů se zaměřuje na urychlení rozvoje regionů ČR, na zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a na posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu.26 Mezi regiony ČR existují disparity, jejichž příčinou je nerovnovážný rozvoj regionů. Z tabulky 4 je patrné, že nejvíce alokovaných unijních prostředků je určeno pro ROP NUTS II Severozápad a Moravskoslezsko, a to z důvodu hlubokého poklesu výroby a zaměstnanosti v těžkém průmyslu a z důvodu přetrvávajícího neuspokojivého stavu životního prostředí. Jedná se o upadající regiony s nejvyšší mírou nezaměstnanosti 27.

25

VILAMOVÁ, Š. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie, s. 25. Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 [online]. 27 Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 [online]. 26

21

Tematické operační programy s celkovou přidělenou částkou 21,23 miliard EUR:28 •

OP Doprava - Globální cílem je zlepšení dostupnosti dopravou.

•

OP Životní prostředí - Globálním cílem je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako jednoho ze základních principů udržitelného rozvoje.

•

OP Podnikání a inovace – Globálním cílem je zvýšit do konce programového období konkurenceschopnost ČR a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy.

•

OP Lidské zdroje a zaměstnanost - Globálním cílem je zvýšit zaměstnanost v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU.

•

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost - Globálním cílem je rozvoj otevřené, flexibilní a soudržné společnosti a posílení konkurenceschopnosti ekonomiky ČR.

•

Integrovaný operační program - Globálním cílem je zefektivnění činností a procesů v oblasti veřejné správy, veřejných služeb a územního rozvoje prostřednictvím modernizace technického zázemí.

•

OP Technická pomoc - Zajišťuje aktivity, které podporují efektivitu řízení NSRR, jeho kontrolu, monitorování a evaluaci realizace NSRR.

•

OP Výzkum a vývoj pro inovace – Globálním cílem je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu zajišťujícího růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst v regionech.

28

Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 [online].

22

Obrázek 3: Alokace unijních prostředků v ČR pro tematické OP

Zdroj: Strukturální fondy EU – Tematické operační programy [online].

Z obrázku 3 vyplývá, že nejvíce unijních prostředků je směřováno na OP Doprava a OP Životní prostředí, protože právě toto jsou nejnutnější oblasti, kde je zapotřebí co nejvíce investovat a zajistit nápravu. U železniční dopravy je nutná modernizace jak hlavních tratí, tak železničních uzlů, protože tato doprava je v tak špatném stavu, že počet cestujících neustále klesá. Avšak ani v silniční dopravě není situace dobrá. Silnice jsou v žalostném stavu, zvláště vždy po zimě, a jsou zatížené hlukem a emisemi. Tím, že v posledních letech vzrostla a stále stoupá automobilová a veřejná doprava, velmi se zhoršil stav ovzduší, a proto se také musíme zaměřit na zlepšení životního prostředí. Zdraví nás všech musí stát na předním místě. Jedním ze způsobů jak životní prostředí ozdravit je budování obchvatů. Rovněž je zapotřebí bránit únikům jedovatých látek do půdy a vodních zdrojů.

2.3.2 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Na celý cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 miliardy EUR. Na operační programy pro Prahu je však vyčleněno jen 343,33 milionů EUR. Zbývající prostředky tohoto cíle jsou rozdělovány prostřednictvím vícecílových tematických operačních programů (Integrovaný operační program, OP

23

Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Technická pomoc) realizovaných na území celé České republiky, včetně Prahy.29

Tabulka 5: Alokace finančních prostředků operačních programů v rámci 3. cíle Operační program


OP Praha Konkurenceschopnost

234,94 milionů

OP Praha Adaptabilita

108,39 milionů

Celkem

343,33 milionů

Zdroj: Strukturální fondy EU – Operační programy Praha [online]. (Vlastní zpracování autorky do podoby tabulky).

2.3.3 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce Cíl Evropská územní spolupráce usiluje o podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. Finanční prostředky se mohou čerpat z devíti operačních programů. Pro čerpání z těchto programů je vyčleněno z rozpočtu EU pro ČR 0,39 miliard EUR.30

Jedná se o tyto operační programy: •

OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko

•

OP Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko

•

OP Přeshraniční spolupráce ČR-Rakousko

•

OP Přeshraniční spolupráce ČR-Sasko

•

OP Přeshraniční spolupráce ČR-Slovensko

•

OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko, a Švýcarsko)

•

OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny)

•

Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU)

•

29 30

Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy).

Strukturální fondy EU – Operační programy Praha [online]. Strukturální fondy EU – Evropská územní spolupráce [online].

24

2.4

Regionální operační programy

Ekonomika České republiky prošla vstupem do EU od poloviny roku 2004 až do současnosti významnými změnami. Až do poloviny roku 2008 rostla výkonnost domácí ekonomiky a konkurenceschopnost. U domácích firem se pozitivně promítal příliv zahraničních investic a změny způsobené vstupem do EU, což pozitivně ovlivňovalo stabilní hospodářský růst. Docházelo k významnému snižování nezaměstnanosti a tím ke zlepšování situace i ve velmi problémových regionech. Od poloviny roku 2009 začaly na ekonomiku doléhat finanční potíže, které vyústily hospodářskou krizí. Levná pracovní síla, která byla až doposud konkurenční výhodou ČR, se začala krizí znehodnocovat. Právě i za této situace je regionální politika stále jedním z nejsilnějších finančních nástrojů pro úspěšný hospodářský rozvoj ČR a jejich regionů. Vynakládané investice mohou pomoci ekonomiku opět rozhýbat tím, že firmy dostanou práci.

Jak již bylo popsáno v předchozí kapitole, ČR má možnost čerpání prostředků ze strukturálních fondů, mimo jiné i prostřednictvím regionálních operačních programů. Regionální operační programy (ROP) představují nástroj, který řeší problémy jednotlivých regionů soudržnosti v České republice. Jsou vytvářeny pro celé regiony soudržnosti, jež zahrnují převážně dva kraje, u regionu soudržnosti Severovýchod to jsou kraje tři. Priority regionálních operačních programů jsou obdobné, jsou přizpůsobovány specifikům daného regionu a musí být v souladu s NRP a NSRR.31

Regionální operační programy jsou financovány z ERDF a zaměřují se na obdobná témata, která se dají shrnout do těchto oblastí: Dopravní dostupnost a obslužnost, Rozvoj území, Regionální rozvoj podnikání, Rozvoj cestovního ruchu. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti.32

2.4.1 Systém řízení regionálních operačních programů Regionální rady jednotlivých regionů jsou řídící orgány, které jsou odpovědné za realizaci programu. Orgány Regionální rady jsou výbor Regionální rady, předseda Regionální rady a Úřad Regionální rady. Předseda je statutárním orgánem Regionální

31 32

BAJER, P., MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. s. 31. Strukturální fondy EU – Regionální operační programy [online].

25

rady a zastupuje ji navenek. Výbor Regionální rady je odpovědný za řízení a provádění regionálního operačního programu. Úřad Regionální rady je výkonným orgánem Regionální rady. Funkci platebního a auditního orgánu plní Ministerstvo financí ČR.33

2.4.2 Příprava a realizace projektů Realizaci projektu lze dosáhnout poměrně dosti složitou cestou. Administrace projektu je opravdu náročná. Právě vzhledem k této náročné administrativě část potenciálních žadatelů upustí od přípravy žádosti projektu. Každý žadatel musí předložit projektový záměr a to buď v tištěné nebo elektronické podobě, který musí obsahovat podrobný popis všech projektových činností a povinné i nepovinné přílohy. Náležitosti, které musí projekt obsahovat, jsou popsány v konkrétní „výzvě“. Výzvy vyhlašuje Regionální rada a jsou průběžně zveřejňovány na internetových stránkách jednotlivých regionů soudržnosti. Výzvy jsou vždy časově omezeny. Z tohoto důvodu je zapotřebí mít již většinu projektové dokumentace připravenou. Realizaci je možno zahájit i před rozhodnutím o schválení dotace, ale v případě, že projekt nebude schválen, náklady na provedené investice platí sám žadatel. Po schválení projektu se žadatel stává příjemcem. Pokud je tedy projekt schválen, je možno začít s realizací, během které příjemce podává zprávy o průběhu řídícímu orgánu. K proplácení výdajů dochází v několikaměsíčních intervalech na základě předložené zprávy s účetními doklady. Velký důraz je kladen na publicitu v rámci projektu, ale také na propagaci programu. Všechny propagační a informační materiály musí obsahovat informaci o realizaci projektu za finanční spoluúčasti EU. Porušením pravidel publicity následuje postih příjemce krácením finančních prostředků.

2.4.3 Typy projektů Rozeznáváme dva druhy projektů:34 •

Investiční (tvrdé) projekty – jsou zaměřeny na pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Je to např. nákup pozemků a jejich zhodnocení, nákup, výstavba či rekonstrukce nemovitostí, nákup nových strojů nebo technologií apod.

33 34

BAJER, P., MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. s.32, 33. TAUER,V., ZEMÁNKOVÁ, H., ŠUBRTOVÁ, J. Získejte dotace z fondů EU. s. 32.

26

•

Neinvestiční (měkké) projekty – jsou zaměřeny na „investice“ do lidských zdrojů, zejména na podporu vzdělávání, zaměstnanosti, sociální integraci apod.

2.5

Shrnutí kapitoly

Tato kapitola pojednává o zapojení České republiky do politiky hospodářské a sociální soudržnosti vstoupením do EU. ČR v současném programovém období dostala jedinečnou příležitost k čerpání unijních prostředků. Aby tomu tak mohlo být, musela nejprve provést rozdělení svého území na regiony soudržnosti, které jsou v této kapitole popsány. ČR musela realizaci regionální politiky zajistit institucionálním zabezpečením, o kterém je zde zmíněno. Dále je popsáno současné programové období 2007-2013, vyjmenovány všechny operační programy a jejich rozdělení do tří cílů. Závěr kapitoly se věnuje regionálním operačním programům, jejich systému řízení a také přípravě a realizaci projektů. V této kapitole je již možno rozpoznat složitost a administrativní náročnost při čerpání finančních prostředků z fondů EU.

27

PRAKTICKÁ ČÁST 3 Regionální operační program NUTS II Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (ROP JV) je jedním ze sedmi regionálních operačních programů ČR a zabývá se řešením problémů, které jsou pro region soudržnosti Jihovýchod typické.

Obrázek 4: Logo ROP NUTS II Jihovýchod

Zdroj: Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod – Intro [on-line].

3.1 Charakteristika regionu Jihovýchod Region Jihovýchod má celkovou rozlohu 13 991 km² s počtem obyvatel 1 662 55735 (ke dni 1. 1. 2009) a je regionem nejlidnatějším. Skládá se ze dvou územních jednotek, tzv. NUTS III: •

Jihomoravský kraj (rozloha 7 195 km²) s počtem obyvatel 1 147 146, krajské město Brno.

•

kraj Vysočina (rozloha 6 796 km²) s počtem obyvatel 515 411, krajské město Jihlava.

Tvorbou celorepublikového HDP je region Jihovýchod na druhém místě s podílem zhruba 15 % HDP na 1 obyvatele, čímž dosahuje 91,6 % průměru ČR a řadí se tímto na třetí místo za Prahu a za region soudržnosti Střední Čechy.36

35 36

ČSÚ. Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2009 [online]. Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod - Region soudržnosti Jihovýchod [online].

28

Obrázek 5: Umístění regionu Jihovýchod

Zdroj: Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod – Intro [online].

Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj se nachází v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Centrem kraje je druhé největší město České republiky Brno, které je významným střediskem justice, městem univerzit a veletržním centrem. Výhodou kraje je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras. Nachází se zde letiště BrnoTuřany. Jihomoravský kraj je proslulý svým vinařstvím. Z historických památek najdeme na seznamu UNESCO brněnskou vilu Tugendhat a Lednicko-valtický areál. V tomto kraji se nachází Slavkov, známý bitvou tří císařů, archeologické naleziště Dolní Věstonice a také NP Podyjí. Dále se v kraji nachází Moravský kras, který je navštěvován zejména kvůli svým unikátním jeskyním.37

Obrázek 6: Logo Jihomoravského kraje

Zdroj: Portál Jihomoravského kraje. Základní údaje o Jihomoravském kraji [online].

Kraj Vysočina Kraj Vysočina leží uprostřed ČR a rozkládá se na podstatné části Českomoravské vrchoviny. Tento kraj je charakteristický spoustou rybníků, lesů, malých vesnic, nepříliš vzdálených od místního centra. Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna ČR dálnice D1. Nachází se zde mnoho kulturních památek, z nichž některé jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO – historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana 37

Portál Jihomoravského kraje. Základní údaje o Jihomoravském kraji [online].

29

Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Najdeme zde chráněné krajinné oblasti např. Železné hory a Žďárské vrchy.38

Obrázek 7: Logo kraje Vysočina

Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina. Vítejte na Vysočině [online].

3.2

Alokace finančních prostředků pro region Jihovýchod

ROP JV je realizován prostřednictvím čtyř prioritních os a dvanácti oblastí podpory vymezujících, které typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Globálním cíl: Posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území NUTS II Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojení rozvojových pólů regionu, vedoucího k využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech, ale i na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje.39

Globální cíl je stanoven na základě identifikování potřeb regionu Jihovýchod a vychází ze SWOT analýzy. Je rozložen do následujících specifických cílů ROP JV: •

Specifický cíl 1: Zkvalitnit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost území při respektování ochrany životního prostředí.

•

Specifický cíl 2: Zvýšit účast udržitelného cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu.

•

Specifický cíl 3: Zkvalitnit podmínky pro život obyvatel ve městech a na venkově.

38

Krajský úřad kraje Vysočina. Vítejte na Vysočině [online]. Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod 2007-2013 [online]. 39

30

ROP JV má v tomto programovém období 2007-2013 k dispozici 704 mil. EUR, přesně 704 445 636 EUR je z dotace ERDF a k tomu je nutno ještě přidat 62 156 966 EUR ze státního rozpočtu (SR), dohromady má tedy ROP JV k dispozici 766 602 602 EUR, což při kurzu 1 EUR = 26,40 Kč znamená 20 238 308 693 Kč pro region Jihovýchod.

Tabulka 6: Alokace finančních prostředků ROP JV podle prioritních os Prioritní osa

Finanční prostředky v Kč

Finanční prostředky v %

1. Dostupnost dopravy

9 916 771 260

49

2. Rozvoj udržitelného cestovního ruchu 3. Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel 4. Technická pomoc

3 845 278 652

19

5 788 156 286

28,6

688 102 495

3,4

20 238 308 693

100

Celkem Zdroj: Vlastní práce autorky, interní údaje ROP JV

3.3

Prioritní osa 1 – Dostupnost dopravy

Hlavním cílem této osy je posílit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost regionu v souladu s udržitelným rozvojem. Podpora se týká také zkvalitnění napojení regionu na nadregionální dopravní síť TEN-T40, propojení uvnitř regionu, zlepšení dopravní dostupnosti prostřednictvím technického zhodnocení komunikací. Ke specifickým cílům této prioritní osy patří mimo jiné zkvalitnění regionální dopravní sítě, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a minimalizování negativních vlivů na životní prostředí. Patří sem také zvýšení atraktivity regionu pro mezinárodní leteckou dopravu a zlepšení úrovně veřejné dopravy. Touto prioritní osou je podporováno budování cyklostezek. Pro tuto osu je vyčleněno 9 916 771 260 Kč, což představuje 49 % z celkových alokovaných finančních prostředků ROP JV.41

40 41

Transevropská dopravní síť Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Dostupnost dopravy [online].

31

Tabulka 7: Alokace finančních prostředků pro prioritní osu 1 Specifické cíle

Finan. prostř. v Kč

Finan. prostř. v %

1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu

7 338 410 732

74

1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné

1 001 593 897

10,1

1 061 094 525

10,7

515 672 106

5,2

9 916 771 260

100

dopravy 1.3 Obnova vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu Celkem Zdroj: Vlastní práce autorky, interní údaje ROP JV

3.4

Prioritní osa 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu

Cílem této prioritní osy je zkvalitnění podmínek pro rozvoj cestovního ruchu podporou rozvoje infrastruktury a technického zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu. Specifické cíle této osy sledují zkvalitnění a rozvoj základní a doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch, zpřístupnění a využití památek regionálního významu a zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky, jako je např. cykloturistika, pěší turistika a venkovská turistika, na cestovním ruchu v regionu. Pro tuto osu je vyčleněno 3 845 278 652 Kč, což představuje 19 % z celkových alokovaných finančních prostředků ROP JV42.



2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu Celkem

Finan. prostř. v %

3 268 486 854

85

576 791 798

15

3 845 278 652

100

Zdroj: Vlastní práce autorky, interní údaje ROP JV

42

Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Rozvoj udržitelného cestovního ruchu [online].

32

3.5 Prioritní osa 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel Hlavním cílem této prioritní osy je zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním rozvojového potenciálu měst a stabilizací osídlení na venkově. Specifické cíle se zaměřují na úpravy veřejných prostranství, na regeneraci historických center a také městských památkových rezervací. Zaměřují se také na regeneraci a revitalizaci zanedbaných ploch a objektů (brownfields43), na technické zhodnocení infrastruktury a zařízení občanské vybavenosti včetně zařízení pro kulturu, sport, práci s dětmi nebo rizikovými skupinami obyvatel. Pro tuto osu je vyčleněno 5 788 156 286 Kč, což představuje 28,6 % z celkových alokovaných finančních prostředků ROP JV.44



Finan. prostř. v %

3.1 Rozvoj urbanizačních center

2 344 203 296

40,5

3.2 Rozvoj regionálních středisek

1 435 462 759

24,8

3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských

1 099 749 694

19

908 740 537

15,7

5 788 156 286

100

sídel 3.4

Veřejné

služby

regionálního

významu Celkem Zdroj: Vlastní práce autorky, interní údaje ROP JV

3.6

Prioritní osa 4 – Technická pomoc

Tato osa se zaměřuje na podporu efektivního řízení a využívání ROP JV. Jedná se o průřezovou prioritní osu, která se dotýká všech prioritních os. V rámci této prioritní osy jsou poskytovány prostředky na pokrytí nákladů spojených s řízením programu, výběrem projektů, monitoringem projektů a programu, zpracováním studií a analýz, s propagací programu, s poskytováním asistence a metodické pomoci potenciálním

43 44

Nevyužívané, zchátralé nebo ekologicky postižené nemovitosti, které ztratily své původní využití Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel [online].

33

předkladatelům projektů apod. Pro tuto osu je vyčleněno 688 102 495 Kč, což představuje 3,4 % z celkových alokovaných finančních prostředků ROP JV.45



4.1 Aktivity spojené s realizací a řízením

Finan. prostř. v %

516 076 871

75

4.2 Podpora absorpční kapacity

172 025 624

25

Celkem

688 102 495

100

ROP JV


3.7

Analýza čerpání prostředků prostřednictvím ROP JV

k datu 31. 12. 2009 Regionální operační program Jihovýchod ukončil třetí rok své existence. Na základě řízených rozhovorů s pracovníky Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod analyzuji ve své práci kolik bylo za toto programové období k datu 31.12. 2009 přijatých projektů, schválených i neschválených. Kolik projektů již je zrealizovaných a kolik probíhá. Kolik již bylo vyplaceno příjemcům finančních prostředků a také kolik jich je celkem k tomuto datu přislíbených. Analýzu provádím podle prioritních os, oblastí podpory a podle krajů v regionu soudržnosti Jihovýchod.

V současném programovém období bylo za region Jihovýchod k datu 31. 12. 2009 přijato celkem 922 projektů, z toho bylo 415 schválených a 507 neschválených. V prioritní ose 4, která je průřezová, bylo přijato 9 projektů, z toho 8 schválených a 1 neschválený. Vysoký počet neschválených žádostí hovoří o tom, že o získání finanční podpory je opravdu velký zájem, který ale přesahuje finanční možnosti ROP JV. Při schvalování projektů je stanovena bodová hranice a projekty, které i když mají všechny náležitosti a přílohy, ale pro malý počet bodů se dostaly pod tuto hranici, nejsou schváleny. Takto jsou schvalovány jen opravdu kvalitní projekty. Neschválené projekty jsou z důvodu nesplnění formálních náležitostí, z důvodu nedoložení

45

Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Regionální operační program Jihovýchod [online].

34

povinných příloh, projekt nepřísluší programu nebo nejčastěji z důvodu, že projekt neobdržel potřebný počet bodů (neuspěl v konkurenci ostatních kvalitních projektů předložených ve výzvě). V regionu již bylo zrealizováno 162 projektů (z toho Jihomoravský kraj 86, kraj Vysočina 72, 4 projekty z prioritní osy 4, 230 projektů právě probíhá (z toho Jihomoravský kraj 145, kraj Vysočina 81, 4 projekty z prioritní osy 4) a 31 projektů (z toho Jihomoravský kraj 26, kraj Vysočina 5) čeká na svoji realizaci – např. není podepsaná smlouva, není ukončeno výběrové řízení nebo je začátek realizace plánován na pozdější dobu.

V průběhu realizace projektů jsou na základě zkontrolovaných účetních dokladů (soustředěných v žádostech o platbu) příjemcům průběžně vypláceny finanční prostředky tak, že Regionální rada Jihovýchod příjemci vyplácí z ERDF podíl ve výši 85 % způsobilých výdajů projektu a podíl ze státního rozpočtu ve výši 7,5 %, tj. dohromady 92,5 %. Zbytek do 100 % (7,5 %) z celkových způsobilých výdajů projektu si musí příjemce dofinancovat sám (princip adicionality). U podnikatelských subjektů je to trochu jiné. Dle velikosti subjektu (měřeného dle počtu zaměstnanců a dle dosaženého obratu firmy) mohou dostávat 40 %, 50 % nebo 60 % z ROP JV a zbylou část si musí zajistit sami. Finanční dotace 85 % se počítá z uznaných 40 %, 50 % nebo 60 %, přičemž 7,5 % je ze státního rozpočtu a zbylých 7,5 % doplácí kraje. Způsobilé výdaje jsou obsaženy v každé jednotlivé výzvě, žadatel je s nimi seznámen.

Finanční prostředky jsou příjemcům vypláceny prostřednictvím žádostí o platbu (na jeden projekt jsou 2 až 3 žádosti o platbu). Administrace jedné žádosti o platbu může trvat až 75 kalendářních dní. Tato lhůta obsahuje kontrolu výběrových řízení, kontrolu účetních dokladů, kontrolu uskutečněných výdajů příjemce v místě realizace projektu a další činnosti. Většina žádostí o platbu však obsahuje chyby, které se musí řešit písemnou komunikací. Tato chybovost nesmírně prodlužuje dobu administrace. Tento problém se Regionální rada Jihovýchod snaží řešit posilováním administrativní kapacity a kontrolou výběrových řízení ještě před uzavřením smlouvy. Příjemcům nemusí být na konci realizace projektu vyplacena plná výše přislíbených finančních prostředků. Projekt prochází cyklem, ve kterém může dojít ke změnám, které se odráží ve výši dotace. Mohou být zjištěny nezpůsobilé výdaje, které se musí odečíst nebo není vše doloženo správně. V případě nedodržení podmínek realizace projektu dochází ke krácení dotace. 35

Alokovaná částka pro současné programové období je 20 238 308 693 Kč. Celková přislíbená částka z ROP JV činí 10 523 958 639 Kč, z toho již bylo příjemcům vyplaceno

2 929 843 909

Kč.

Ještě

zbývá

rozdělit

mezi

budoucí

příjemce

9 714 350 054 Kč. Již bylo tedy přislíbeno 52 % z celkových alokovaných finančních prostředků ROP JV. To znamená, že na to, že jsme teprve na konci první třetiny programového období, nacházíme se již za polovinou v možnosti čerpání finančních prostředků z ROP JV. Vládě ČR byla vytýkána včasná nepřipravenost a těžko napravitelný skluz v čerpání z fondů EU. Analýzou jsem zjistila, že v případě čerpání prostředků z ROP JV byl tento handicap překonán. Dle mého názoru do konce programového období dojde k přislíbení celkové alokované částky ROP JV.

Jihomoravský kraj má oproti kraji Vysočina přislíbeno o 350 416 949 Kč více. Schválených projektů má rovněž více, a to o 99 projektů. Projekty jsou schvalovány za celý region, ke kraji se nepřihlíží. Důvod proč schválených projektů je pro Jihomoravský kraj více lze odůvodnit jedině tím, že projekty pro tento kraj získaly více bodů, a proto byly vybrány.

Zásluhou projektů vznikají v regionu soudržnosti Jihovýchod nová pracovní místa. Je to závazek příjemců, ke kterému se ve svých projektech zavázali, že maximálně do jednoho roku po ukončení realizace projektu vytvoří určený počet nových pracovních míst s udržitelností na 5 let. V Jihomoravském kraji tak vzniká 447 pracovních míst a v kraji Vysočina 128 pracovních míst.

Veškeré údaje potřebné k analýze čerpání finančních prostředků jsem získávala na základě řízených rozhovorů s pracovníky Úřadu regionální rady v Brně a shrnula je do přehledných tabulek, které uvádím v přílohách. V příloze č. 2 uvádím souhrnnou tabulku „Přijaté projekty v jednotlivých krajích regionu Jihovýchod“. V příloze č. 3 uvádím souhrnnou tabulku „Realizované projekty v jednotlivých krajích regionu Jihovýchod“. V příloze č. 4 uvádím souhrnnou tabulku „Stav přislíbených a z toho již vyplacených finančních prostředků“. V příloze č. 5 uvádím souhrnnou tabulku „Počet schválených projektů podle oblastí podpory“. V příloze č. 6 uvádím souhrnnou tabulku „Stav přislíbených finančních prostředků podle oblastí podpory“. V následujících podkapitolách přistupuji k analýze čerpání finančních prostředků v jednotlivých 36

prioritních osách a jejich oblastech, jak za celý celý region, tak i po jednotlivých krajích. U každé oblasti podpory uvádím několik příkladů projektů v obou krajích.

3.7.1 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 1 – Dostupnost dopravy Regionální operační program v rámci prioritní osy 1 přijal celkem 101 projektů. Z toho je schválených pro Jihomoravský kraj 61 a pro kraj Vysočina 40. Pro tuto osu je alokováno pro celý region 9 916 771 260 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 5 432 540 069 Kč, což představuje 54,80 % z alokované částky ROP JV pro tuto prioritní osu. Zatím bylo vyplaceno 1 775 877 245 Kč, z toho Jihomoravský kraj 1 300 450 691 Kč a kraj Vysočina 475 426 554 Kč.

Oblast podpory: 1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu Pro tuto oblast je alokováno 7 338 410 732 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 3 808 585 366 Kč, což je 51,90 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast podpory. Je schváleno 60 projektů, z toho pro Jihomoravský kraj 33 a pro kraj Vysočina 27.

Jihomoravský kraj V této oblasti jsou schváleny projekty, které v Jihomoravském kraji postaví nebo zmodernizují 235 km silnic II. a III. třídy, na 30 záchytných parkovišť, dva silniční obchvaty obcí (Hrušovany u Brna), sedm nových okružních křižovatek (Kuchařovice, Hustopeče, Sokolnice).

Staví se mosty (Tavíkovice, Zaječí, Modřice). Budují se

průtahy obcemi (Bukovany, Křenovice, Čejkovice, Kobylí, Pohořelice, Moravský Krumlov).

Kraj Vysočina Pro tento kraj jsou schváleny projekty v oblasti dopravní infrastruktury. Probíhá rekonstrukce jedné z páteřních sítí kraje Vysočina II/360. Jedná se o stavby či rekonstrukce přes 212 km silnic II. a III. třídy, dále jsou to tři obchvaty např. v Oslavičce a v Bohdalově, dále potom tři zklidněné průtahy obcemi (Počátky) a 14 budovaných mostů např. ve Stropešíně, v Humpolci, v Naloučanech a jinde.

37

I když je pro tuto oblast alokováno i přislíbeno nejvíce finančních prostředků z ROP JV, pořád je to málo. Stačí projet region a nelze nevidět silnice v žalostném stavu, zvláště zejména po zimě, jsou samý výmol. Z tohoto důvodu doporučuji více projektů zaměřených na budování obchvatů, jelikož kamionová doprava představuje pro silnice největší zátěž, a to i z hlediska znečišťování ovzduší výfukovými plyny jízdou přes obec.

Oblast podpory: 1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy Pro tuto oblast je alokováno 1 001 593 897 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 218 910 081 Kč, což je 21,90 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast podpory. Je schváleno 17 projektů, z toho pro Jihomoravský kraj 12 a pro kraj Vysočina 5.

Jihomoravský kraj Integrovaný dopravní systém v kraji bude moci využívat moderní naváděcí, informační a dispečerské systémy. Staví se autobusové terminály např. v Rousínově, ve Znojmě, v Jevišovicích, v Miroslavi.

Kraj Vysočina Staví se nové přestupní terminály např. v Náměšti nad Oslavou, v Chotěboři, v Telči. Provádí se bezbariérové úpravy zastávek v Jihlavě.

V této oblasti je nejnižší přislíbené čerpání finančních prostředků z ROP JV v poměru k alokované částce. Doporučuji Úřadu Regionální rady soudržnosti Jihovýchod, aby apeloval na obce i třeba prostřednictvím e-mailů a upozorňoval je na možnost využití finančních prostředků pro projekty k modernizaci autobusových terminálů či bezbariérových úprav zastávek.

Oblast podpory: 1.3 Obnova vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob Pro tuto oblast je alokováno 1 061 094 525 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 953 259 925 Kč, což představuje 89,80 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast. Jsou schváleny 4 projekty, z toho pro Jihomoravský kraj 1 a pro kraj Vysočina 3.

38

Jihomoravský kraj V Brně probíhá obnova vozového parku – jedná se o nákup devíti nízkopodlažních tramvají.

Kraj Vysočina Veřejná hromadná doprava v Jihlavě se modernizuje, cestující budou moci využívat 23 nových nízkopodlažních trolejbusů.

Oblast podpory: 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu Pro tuto oblast je alokováno 515 672 106 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 451 784 697 Kč, což představuje 87,60 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast podpory. Je schváleno 20 projektů, z toho pro Jihomoravský kraj 15 a pro kraj Vysočina 5.

Jihomoravský kraj Vzniká na 40 km nových cyklostezek, např. velice frekventovaná cyklostezka z městské části Brno-Obřany do Bílovic nad Svitavou, která je součástí tzv. Jantarové stezky z Vídně do Krakova, která byla dokončena v září 2009. Další cyklostezky vznikají např. v Blansku, v Rousínově, v Němčičkách a jinde.

Kraj Vysočina Vzniká 23 km nových cyklostezek, např. v Jihlavě, v Hamrech nad Sázavou, ve Ždírci nad Doubravou a jinde.

Projekty cyklostezek jsou vítány vzhledem k ochraně životního prostředí, proto i nadále doporučuji v tomto směru pokračovat, neboť tyto přispívají k rozvoji cyklodopravy pro cesty za prací. Následně dochází k omezení užívání automobilů na krátkou vzdálenost, což vede ke zlepšování stavu ovzduší.

3.7.2 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Regionální operační program v rámci prioritní osy 2 přijal celkem 142 projektů. Z toho je schválených pro Jihomoravský kraj 95 a pro kraj Vysočina 47. Pro tuto osu je

39

alokováno pro celý region 3 845 278 652 Kč. Příjemcům je již přislíbeno Kč 1 323 089 193 Kč, což představuje 34,40 % z alokované částky ROP JV pro tuto prioritní osu. Zatím bylo vyplaceno 332 422 414 Kč, z toho Jihomoravský kraj 216 310 565 a kraj Vysočina 116 111 849 Kč.

Oblast podpory: 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Pro tuto oblast je alokováno 3 268 486 854 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 1 053 391 676 Kč, což je 32,20 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast. Je schváleno 75 projektů, z toho pro Jihomoravský kraj 49 a pro kraj Vysočina 26.

Jihomoravský kraj V této oblasti jsou schváleny projekty, kterými je zvyšována ubytovací kapacita přibližně o dva tisíce lůžek např. ve Znojmě, v Kyjově a jinde. Staví se penziony na Vranovské přehradě. Rekonstruuje se 18 památkových objektů a skoro sto objektů turistické infrastruktury, např. rodinný penzion Kaplanka, který je vybudovaný ze středověkého domu v centru města Znojma nebo zrekonstruovaná Alexandrova rozhledna v Babicích nad Svitavou. Vzniká přes 70 kilometrů hipostezek a stezek pro pěší (Velké Bílovice).

Kraj Vysočina Zásluhou projektů v této oblasti se staví hotely, penziony a modernizují se ubytovací zařízení. Navyšují se ubytovací kapacity Vysočiny o 428 nově pořízených nebo zrekonstruovaných lůžek (Humpolec, Kejžlice, Nové Město na Moravě). Turistům budou na Vysočině sloužit tři nová turistická informační centra. Rekonstruuje se osm památkových objektů. Zpřístupněna bude rovněž národní kulturní památka zřícenina hradu Zubštejna. V Třebíči jsou rekonstruovány některé židovské památky, které jsou na seznamu UNESCO. V Žirovnici se v bývalém zámeckém pivovaru otevře Knoflíkářské muzeum a muzeum pivovarnictví. Probíhá kompletní obnova zámku Herálec. Vzniká 15 km nových turistických stezek pro pěší a pro hipoturistiku. Naučné stezky vznikly např. v Počátkách.

Tato oblast je slabá v poměru přislíbených finančních prostředků k alokované částce. Doporučuji více projektů, jejichž zásluhou by bylo přilákání turistů, což by vedlo

40

k většímu přísunu financí. V regionu je právě mnoho památkových budov, které by potřebovaly rekonstrukci.

Oblast podpory: 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu Pro tuto oblast je alokováno 576 791 798 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 269 697 517 Kč, což představuje 46,80 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast podpory. Je schváleno 67 projektů, z toho pro Jihomoravský kraj 46 a pro kraj Vysočina 21.

Jihomoravský kraj V této oblasti je podpora mířena také pro marketing cestovního ruchu a významné kulturní akce, jednou z nich je například Noc kostelů. Příklady dalších projektů: Prezentace Jihomoravského kraje doma i v zahraničí, Přijeďte k nám do Šardic, Objevte Znojmo, Znojmo – město s přívlastkem, Za krásami Moravského krasu, Poznejte Drahanskou vrchovinu, Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem, Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu, Vítejte v Sand City ve Westernu Boskovice, Přijeďte poznat víc – Slavkov – Austerlitz, Znovín Walking, chůze která léčí a další.

Kraj Vysočina Mezi zajímavé projekty v této oblasti podpory patří např. projekt S Bílou paní po Telči a okolí, což jsou dvě vycházkové trasy zaměřené na památky města a městské pověsti. Rovněž je uskutečňován projekt s názvem Zkvalitnění marketingu turistické nabídky kraje Vysočina, který se zaměřuje na zkvalitnění a rozvíjení propagační a informační služby v kraji Vysočina prostřednictvím různých tištěných materiálů a nabídky nových produktů v cestovním ruchu. Dále jsou to např. projekty: Za krásami a historií Havlíčkova Brodu, Podpora cestovního ruchu na Pelhřimovsku, Putujeme za krásami regionu Ledečska a další.

Tyto projekty jsou velmi pozitivní. Jejich prostřednictvím jsou turisté provázeni navštívenou oblastí, přispívají k lepší orientaci a jsou lákadlem pro návštěvníky. O tom, že jsou úspěšné svědčí i fakt, že získávají různá ocenění. Nejúspěšnější je prohlídková trasa Tajemné znojemské podzemí, která je součástí projektu Znojmo – město s přívlastkem. Tento prohlídkový okruh získal v roce 2009 cenu portálu Kudy z nudy.

41

3.7.3 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel Regionální operační program v rámci prioritní osy 3 přijal celkem 172 projektů. Z toho je schválených pro Jihomoravský kraj 101 a pro kraj Vysočina 71. Pro tuto osu je alokováno pro celý region 5 788 156 286 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 3 097 941 377 Kč, což představuje 53,50 % z alokované částky ROP JV pro tuto prioritní osu. Zatím bylo vyplaceno 714 901 508 Kč, z toho Jihomoravský kraj 340 259 201 Kč, kraj Vysočina 374 642 307 Kč. Příklady projektů náležejících do této prioritní osy uvádím za všechny oblasti podpory souhrnně.

Oblast podpory: 3.1 Rozvoj urbanizačních center Pro tuto oblast je alokováno 2 344 203 296 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 615 838 305 Kč, což představuje 26,30 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast. Je schváleno 20 projektů, z toho pro Jihomoravský kraj 12 a pro kraj Vysočina 8.

Oblast podpory: 3.2 Rozvoj regionálních středisek Pro tuto oblast je alokováno 1 435 462 759 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 1 075 397 075 Kč, což představuje 74,90 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast. Je schváleno 59 projektů, z toho pro Jihomoravský kraj 30 a pro kraj Vysočina 29.

Oblast podpory: 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel Pro tuto oblast je alokováno 1 099 749 694 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 692 167 574 Kč, což představuje 62,90 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast podpory. Je schváleno 72 projektů, z toho pro Jihomoravský kraj 43 a pro kraj Vysočina 29.

Oblast podpory: 3.4 Veřejné služby regionálního významu Pro tuto oblast je alokováno 908 740 537 Kč. Příjemcům je již přislíbeno 714 538 423 Kč, což představuje 78,60 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast. Je schváleno 21 projektů, z toho pro Jihomoravský kraj 16 a pro kraj Vysočina 5.

Příklady projektů v rámci prioritní osy 3:

42

Jihomoravský kraj V těchto oblastech podpory je schváleno 31 projektů výstavby kulturních zařízení (Nosislav, Rosice, Olešnice) či sportovních zařízení (Olbramovice, Adamov, Moravský Písek, Sedlec). Nejvíce projektů (39) řeší modernizaci škol a jejich vybavení moderními učebními pomůckami (Znojmo, Blansko, Rajhrad, Týnec, Jedovnice). Další projekty jsou schváleny pro modernizaci přístrojového vybavení nemocnic (Brno, Boskovice, Blansko, Břeclav, Znojmo) a také projekty pro zvýšení kvality a komfortu zařízení neziskové sociální péče (Mikulov, Hodonín). Města a obce rekonstruují svá veřejná prostranství jako jsou např. parky (Brno, Ivančice), dětská hřiště (Moravský Žižkov) a náměstí např. v Lužici, ve Valticích, v Hevlíně, v Petrově. Probíhá rekonstrukce koupališť (Hodonín, Boskovice), staví se bazén ve Znojmě, v Kuřimi. Dále se rekonstruují historická centra jako např. ve Znojmě nebo ve Veselí nad Moravou.

Kraj Vysočina V těchto oblastech podpory se modernizují nemocnice (Havlíčkův Brod, Nové Město na Moravě, Pelhřimov, Třebíč). Ve 14 školách probíhá modernizace výuky. V Moravských Budějovicích byla postavena nová mateřská škola, v Měříně byla vybavena nová dětská hřiště moderními hracími prvky. Základní umělecká škola v Hrotovicích vybudovala nový společenský sál. Obec Polnička zmodernizovala školská zařízení výpočetní technikou. V Bystřici nad Pernštejnem byl otevřen moderní atletický stadion Tomáše Dvořáka, k dalším patří např. víceúčelové hřiště v Kostelci, v Košeticích, ve Stonařově. Kulturní centra se budují v Novém Městě na Moravě, v Brtnici, v Počátkách a v Osové Bítýšce. Diecézní charita obnovila po rozsáhlé rekonstrukci služby centra sociálních služeb Mahenka v Jihlavě a denního stacionáře NESA ve Velkém Meziříčí pro osoby se zdravotním postižením. Další komplex sociálních služeb vzniká v Lukavci. Byla zrekonstruována nebo se ještě rekonstruují také veřejná prostranství (Havlíčkův Brod, Humpolec, Moravské Budějovice).

V rámci této prioritní osy doporučuji více projektů zaměřených na rekonstrukce veřejných prostranství a náměstí, jelikož centra jsou místem, kam vedou první kroky návštěvníků. Dále doporučuji více projektů na vybudování dětských hřišť pro nejmenší, neboť v některých částech obcí ještě dosud chybějí. Rovněž doporučuji více projektů zaměřených na modernizaci škol, a to vybavením projekční a výpočetní technikou, která vede ke zkvalitnění výuky. 43

3.7.4 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 4 – Technická pomoc Regionální operační program v rámci prioritní osy 4 schválil celkem 8 projektů. Pro tuto osu je alokováno 688 102 495 Kč. Přislíbená částka činí 670 388 000 Kč, což představuje 97,40 % z alokované částky ROP JV pro tuto prioritní osu. Zatím bylo vyplaceno 106 642 742 Kč.

Oblast podpory: Aktivity spojené s realizací a řízením ROP JV Pro tuto oblast je alokováno 516 076 871 Kč, přislíbená částka činí 498 800 000 Kč, což představuje 96,70 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast. Projekty v této oblasti jsou schváleny čtyři a týkají se např. podpory řízení a implementace ROP JV.

Oblast podpory: Podpora absorpční kapacity Pro tuto oblast je alokováno 172 025 624 Kč, přislíbená částka činí 171 588 000 Kč, což představuje 99,70 % z alokované částky ROP JV pro tuto oblast. Projekty v této oblasti jsou schváleny čtyři a týkají se např. publicity a absorpční kapacity ROP JV.

Jelikož je pro tuto osu alokováno poměrně dost finančních prostředků, doporučuji jejich využití na pořádání seminářů pro příjemce, kde by mohli být upozorňováni na nejčastější chyby v předkládaných žádostech o platby, kterým by pak mohli předcházet a nemuseli čekat až několik měsíců na proplacení finančních prostředků, které mají z větší části vázány.

3.8

Shrnutí kapitoly

Kapitola představuje region soudržnosti NUTS II Jihovýchod, jeho rozdělení na kraj Vysočina a Jihomoravský kraj. Krátce jsou tyto kraje charakterizovány. Velmi podrobně je provedena analýza čerpání finančních prostředků podle jednotlivých prioritních os a 12 oblastí podpory a to nejen za region soudržnosti Jihovýchod, ale i za Jihomoravský kraj a kraj Vysočina.

44

4 Město Znojmo Ve své práci se zaměřuji na okresní město Znojmo, město, které je součástí regionu soudržnosti Jihovýchod a územně patří do Jihomoravského kraje. I když jsem se v tomto městě nenarodila, již 38 let zde žiji a po absolvování střední školy i pracuji. Město Znojmo je mi velmi blízké jak svou zeměpisnou polohou, tak také svými historickými a kulturními památkami, proto se zajímám o to, v jaké míře a na jaké konkrétní projekty město využívá jedinečné příležitosti čerpání finančních prostředků z ROP JV. Prováděla jsem řízené rozhovory s pracovníky oddělení strategického rozvoje města Znojma o strategických plánech města a jeho vizi, obeznámila jsem se se SWOT46 analýzou. Dále jsem prováděla řízené rozhovory s různými znojemskými příjemci finanční podpory. Na základě těchto rozhovorů jsem získávala zajímavé informace o jednotlivých projektech, včetně jejich financování. V příloze č. 7 uvádím Charakteristiku města Znojma.

4.1

Strategický plán města

Rozvoj města závisí na spolupráci veřejné správy s občany a podnikateli. Hlavní roli zaujímá veřejná správa – Městský úřad Znojmo, který představuje vize a strategické plány rozvoje města. Pro naplnění těchto strategických plánů si město Znojmo nechalo vypracovat Strategický plán rozvoje města Znojma do roku 2015, pomocí něhož chce vytvořit ze Znojma moderní dynamické město, využívající svoji polohu na hranicích s Rakouskem a zabezpečující vysoký standard služeb občanům i turistům. Strategický plán rozvoje města Znojma se skládá ze tří částí: •

Analytická část – obsahuje profil města, jeho základní údaje o vývoji a současnosti. Charakterizuje obyvatelstvo, sociální sféru, ekonomiku a trh práce, cestovní ruch, sport, kulturu, životní prostředí, řízení a správu města.

•

Návrhová část – obsahuje SWOT analýzu, kde jsou popsány silné a slabé stránky města a také příležitosti a možná ohrožení dalšího rozvoje města. Návrhová část identifikuje hlavní priority města.

46

Strengths and Weaknesses Analysis – analýza silných a slabých stránek

45

•

Akční plán – obsahuje souhrn projektových záměrů a konkrétních projektů. Specifikuje náklady na jednotlivé projekty a časový plán jejich realizace.

Město Znojmo si nemůže nechat ujít tak jedinečnou příležitost jakou nabízejí evropské fondy, proto zřídilo oddělení strategického rozvoje, které na základě „Akčního plánu“ připravuje projektové záměry až do finále projektu. Průběžně je připravována projektová dokumentace, aby v momentě, kdy se objeví nová výzva, mohlo město pružně reagovat.

Obrázek 8: Logo města Znojma

Zdroj: Znojmo: Titulní stránka [online].

4.2

SWOT analýza města Znojma

Součástí Strategického plánu rozvoje města Znojma (Návrhová část) je sestavení SWOT analýzy šesti problémových oblastí, kterými jsou: doprava, technická infrastruktura, kvalita života a životního prostředí, konkurenceschopnost ekonomiky, cestovní ruch a sociální služby. Cílem SWOT analýzy je zhodnotit poznatky pro stanovení strategických cílů podle určených problémových oblastí. V příloze č. 8 uvádím „SWOT analýzu města Znojma“, která obsahuje: •

Silné stránky – konkurenční výhody města.

•

Slabé stránky – faktory, které v současnosti město limitují.

•

Příležitosti – vnější vlivy, které na město působí kladně.

•

Ohrožení – vnější vlivy, které by mohly nějakým způsobem město ohrozit.

4.3 Analýza čerpání finančních prostředků z ROP JV k datu 31. 12. 2009 Pro město Znojmu bylo v tomto programovém období 2007-2013 prostřednictvím ROP JV již schváleno několik projektů. Příjemcem finanční podpory je město Znojmo,

46

příspěvkové organizace města Znojma a úspěšnými jsou také podnikatelské subjekty. Nejprve příjemce a projekty uvedu souhrnně a dále některé vybrané projekty představím a popíši jejich přínos pro město. Uvedené údaje jsem zjišťovala řízenými rozhovory s jednotlivými příjemci dotací: •

Město Znojmo, Regenerace historického jádra města Znojma, stav: ukončen, přislíbeno z ROP JV: 47 472 600 Kč, prioritní osa 3. Vznikla dvě nová pracovní místa.

•

Město Znojmo, Výstavba bazénu v areálu ZŠ Přímětice, stav: realizuje se, přislíbeno z ROP JV: 11 497 700 Kč, prioritní osa 3.

•

Město Znojmo, Výstavba autobusového terminálu ve Znojmě, stav: realizuje se, přislíbeno z ROP JV: 41 828 484 Kč, prioritní osa 1.

•

Město Znojmo, Objevte Znojmo, stav: realizuje se, přislíbeno z ROP JV: 3 476 840 Kč, prioritní osa 2.

•

Znojemská beseda, Znojmo-město s přívlastkem, stav: realizuje se, přislíbeno z ROP JV: 5 580 525 Kč, prioritní osa 2. Vzniklo jedno nové pracovní místo.

•

Základní škola náměstí Republiky, Zkvalitnění vzdělávacího procesu, stav: ukončen, proplaceno z ROP JV: 4 600 000 Kč, prioritní osa 3. Vzniklo jedno nové pracovní místo.

•

Jan Blažíček, Rozšíření kapacity a zázemí penzionu Kaplanka, stav: ukončen, z ROP JV proplaceno 3 540 777 Kč, prioritní osa 2. Vznikla dvě nová pracovní místa.

•

EXBIO Holding, s.r.o, Rekonstrukce nemovité kulturní památky na hotel Lahofer, stav: ukončen, přislíbeno z ROP JV: 18 760 488 Kč, prioritní osa 2. Vzniklo sedm nových pracovních míst.

•

Znovín Znojmo, a.s., Znovín Walking, chůze která léčí, stav: ukončen, proplaceno z ROP JV: 970 506 Kč, prioritní osa 2.

•

Zlatý vůl, s.r.o., Rekonstrukce nemovité kulturní památky na penzion Zlatý vůl, stav: realizuje se, přislíbeno z ROP JV: 7 113 640 Kč, prioritní osa 2. Vznikne pět nových pracovních míst.

•

Vodácký oddíl Neptun Znojmo, Rekonstrukce areálu bývalé Městské vodárny Znojmo pro volnočasové aktivity dětí a mládeže, stav: realizuje se, přislíbeno z ROP JV: 16 543 331 Kč, prioritní osa 3. Vznikne jedno nové pracovní místo.

47

•

Nemocnice Znojmo, příspěvková organizace, Pořízení magnetické rezonance pro radiodiagnostické oddělení, stav: ukončen, přislíbeno z ROP JV: 41 904 581 Kč, prioritní osa 3. Vzniklo sedm nových pracovních míst.

Město Znojmo je příkladem úspěšného žadatele o dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod. V současném programovém období k 31. 12. 2009 již výše přislíbené dotace činí 203 289 472 Kč na 12 výše vyjmenovaných projektů, z toho již bylo příjemcům vyplaceno 9 111 283 Kč na tři ukončené projekty. Tři projekty jsou ukončeny, dosud neproplaceny. Šest projektů je stále v realizaci. Vzniká 26 nových pracovních míst.

Projekty jsou zastoupeny ve všech třech prioritních osách. V prioritní ose 1 – Dostupnost dopravy je schválený jeden projekt, na který je přislíbeno 41 828 484 Kč.

V prioritní ose 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu je schváleno šest projektů, výše přislíbené dotace činí 39 442 776 Kč. Dva projekty jsou již ukončeny a proplaceny v celkové výši 4 511 283 Kč. Jeden projekt je ukončen, dosud neproplacen. Tři projekty se realizují. Vzniká 15 nových pracovních míst.

V prioritní ose 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel je schváleno 5 projektů, výše přislíbené dotace činí 122 018 212 Kč. Jeden projekt je již ukončen a proplacen ve výši 4 600 000 Kč. Dva projekty jsou ukončeny, dosud neproplaceny. Dva projekty se realizují. Vzniká 11 nových pracovních míst.

Nejvíce finančních prostředků je přislíbených na projekty vztahující se k prioritní ose 3, a to 60 % z celkové přislíbené dotace pro město Znojmo z ROP JV. Doporučuji více projektů, které náleží do prioritní osy 2, jelikož v centru města se nachází mnoho penzionů a památkových budov, které by si zasloužily rekonstrukci. Veřejná správa (Městský úřad Znojmo) by mohla v rámci partnerství s občany a podnikateli pořádat semináře, na kterých by motivovala a upozorňovala místní podnikatele, aby se i oni mohli pokusit stát se potenciálními předkladateli projektů. Někteří totiž ani nevědí nebo si neuvědomují, že by i oni mohli tuto možnost využít a stát se příjemci dotací z ROP JV. Tímto by mohlo dojít k většímu zvelebování města Znojma, přilákání turistů i ke vzniku nových pracovních míst. Dále doporučuji více projektů náležících do prioritní 48

osy 1, a to na vybudování cykloturistických stezek. Lidé by tak mohli snížit užívání automobilů na krátkou vzdálenost a využili by možnosti cyklodopravy pro cesty za prací, čímž by došlo ke zlepšení stavu ovzduší a eliminaci parkování v centru města.

Přistupuji k charakteristice několika vybraných projektů, které jsou pro město Znojmo nejpřínosnější: Regenerace historického jádra města Znojma Projekt se vztahuje k prioritní ose 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, oblast podpory: Rozvoj regionálních středisek. Jedná se o rekonstrukci Horního a Václavského náměstí, ul. Vlkovy a Přemyslovců. Tyto ulice se nacházejí přímo v centru městské památkové rezervace a jsou hlavní přístupovou cestou k národní kulturní památce – románské rotundě sv. Kateřiny. Rekonstrukce zahrnuje změnu všech povrchů, uspořádání dopravy, rekonstrukci kašny na Václavském náměstí, změnu městského mobiliáře a rekonstrukci veřejného osvětlení. Součástí rekonstrukce je zřízení veřejných záchodků, které dosud v centru města nebyly. Cílem tohoto projektu je zatraktivnění stavu centra města. Občané města se tak dočkali zrekonstruovaného náměstí, které je již nyní využíváno na různé společenské události, jako jsou velikonoční a vánoční trhy, znojemské vinobraní a další. Rekonstrukce byla zahájena v říjnu r. 2008 a ukončena v září r. 2009. Financování projektu: Celkové náklady činily 76 077 725 Kč, z toho dotace z ROP JV 47 472 600 Kč, město Znojmo 28 605 125 Kč. V příloze č. 9 uvádím fotografii.

Výstavba bazénu v areálu ZŠ Přímětice Projekt se vztahuje k prioritní ose 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, oblast podpory: Rozvoj regionálních středisek. Jedná se o výstavbu krytého bazénu se slanou vodou s kapacitou 20 až 30 osob. V blízkosti bude vířivá relaxační lázeň s kapacitou 8 až 10 osob. V současné době město Znojmo nemá dostatečné podmínky pro předškolní a školní plavání, dosud nemá bazén, který by splňoval hygienické normy pro plavání malých děti do tří let. Jediný bazén, který se nachází v centru města, je jednak ve větší vzdálenosti a nevyhovuje hloubkou, teplotou vody a objevují se zde kožní nemoci. Cílem projektu je vybudování krytého bazénu pro výuku plavání při dodržení hygienických norem. Stavba byla zahájena v srpnu r. 2009 a její ukončení je plánováno na říjen r. 2010. Financování projektu: Celkové náklady by měly činit:

49

18 438 507,- Kč, z toho dotace z ROP JV 11 497 700 Kč, město Znojmo 6 940 807 Kč. V příloze č. 10 uvádím fotografii označení projektu.

Výstavba autobusového terminálu ve Znojmě: Projekt se vztahuje k prioritní ose 1 – Dostupnost dopravy, oblast podpory: Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy. Jedná se o nové autobusové nádraží pro dálkovou dopravu a pro městskou autobusovou dopravu. Parkoviště před poštou bude rozšířeno na 46 parkovacích míst pro osobní automobily. Cílem projektu je zlepšení dopravní dostupnosti města a zkvalitnění zázemí pro cestující. Město se dlouhé roky potýkalo s tímto problémem. Zásluhou tohoto projektu bude mít konečně město Znojmo důstojné a bezpečné autobusové nádraží. Stavba bude zahájena v dubnu r. 2010 a bude ukončena v červnu r. 2011. Financování projektu: Celkové náklady by měly činit: 69 091 225 Kč, z toho dotace z ROP JV 41 828 484 Kč, město Znojmo 27 262 741 Kč.

Objevte Znojmo Projekt se vztahuje k prioritní ose 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, oblast podpory: Rozvoj služeb v cestovním ruchu. Ve městě bude jednotně řešen místní orientační a navigační systém, budou rozmístěny zvukové informační panely, navigační stojany, navigace naučných tras a okruhů a označení nemovitých kulturních památek v MPR47. Budou zde nové prvky, jako je např. značení v dlažbě. Dalšími výstupy projektu bude tisk brožur a mobilní propagace města – speciální auto bude potištěno fotografií města Znojma. Zásluhou tohoto projektu bude mít město nový a moderní orientační a navigační systém zejména v MPR, dosavadní je již zastaralý a hlavně nečitelný. Cílem projektu je zkvalitnění informační služby v cestovním ruchu a zajištění regionu efektivní a stálou propagaci. Začátek realizace bude zahájen v dubnu r. 2010, termín dokončení realizace je stanoven na listopad r. 2010. Financování projektu: Celkové náklady by měly činit: 3 759 000 Kč, z toho dotace z ROP JV 3 476 840 Kč, město Znojmo 282 160 Kč.

Znojmo-město s přívlastkem Projekt se vztahuje k prioritní ose 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, oblast podpory: Rozvoj služeb v cestovním ruchu. Projekt zahrnuje propagační materiály,

47

Městská památková rezervace

50

vytvoření atraktivní postavy ponocného, který v turistické sezoně přeje dobrou noc návštěvníkům a občanům v historickém centru města. Dále projekt zahrnuje vyhlídkové dalekohledy, které jsou umístěny na ochoze radniční věže a v areálu před rotundou. Součástí projektu je otevření nové prohlídkové trasy v podzemí nazvané Tajemné znojemské podzemí, kde návštěvníci mohou vidět alchymistickou dílnu, oživlé skály, vězeňské kobky a další. Scény dotváří speciální světelné a zvukové efekty. Tento nový prohlídkový okruh získal v roce 2009 cenu portálu Kudy z nudy v kategorii „Za poznáním“ a stal se i absolutním vítězem za rok 2009. Součástí projektu je rovněž prezentace stánku s propagačními materiály na veletrzích, a to 3x ve Vídni, 3x v Praze a 3x v Brně. Cílem tohoto projektu je zviditelnění města a přilákání turistů. Tento projekt je schválen na 36 měsíců od března r. 2008 do února r. 2011. Financování projektu: Celkové náklady by měly činit: 6 033 000 Kč, z toho dotace z ROP JV 5 580 525 Kč, vlastní zdroje 452 475 Kč.

Zkvalitnění vzdělávacího procesu Základní školy, Znojmo, nám. Republiky 9 Projekt se vztahuje k prioritní ose 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, oblast podpory: Rozvoj regionálních středisek. Cílem projektu je zlepšení podmínek výchovně vzdělávacího procesu pro 560 žáků školy a to vybavením novou didaktickou technikou a rekonstrukcí sportovního hřiště. Nově nainstalovanou výpočetní a projekční technikou došlo ke zkvalitnění výuky, ke zvýšení informační a počítačové gramotnosti žáků i pedagogů. Rekonstrukce sportovního hřiště s umělým povrchem umožňuje žákům školy volnočasovou sportovní aktivitu ve sportovních kroužcích. Hřiště je rovněž zpřístupněno veřejnosti k různým sportovním aktivitám. Realizace projektu byla zahájena v lednu r. 2009 a byla ukončena v září stejného roku. Financování projektu: Celkové náklady činily: 6 599 237 Kč, z toho dotace z ROP JV 4 600 000 Kč, město Znojmo 1 543 000 Kč a vlastní zdroje 456 237 Kč. V příloze č. 11 uvádím fotografii označení projektu.

Znovín Walking, chůze která léčí Projekt se vztahuje k prioritní ose 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, oblast podpory: Rozvoj služeb v cestovním ruchu. Walking – chůze, která léčí, je nový rekreační sport, který se rychle šíří do celého světa. Rozšiřuje stávající vinařský turistický program Znovínu. Bylo sestaveno celkem 14 tras, které se nachází ve vinařské oblasti mezi Znojmem a rakouskou hranicí. Je to vlastně spojení vinařské 51

turistiky s nádhernou přírodou NP Podyjí. Cílem projektu je vytvoření nového propagačního materiálu „Znovín Walking“, který napomůže k lepšímu životnímu stylu pravidelných návštěvníků regionu i náhodných turistů. Realizace projektu byla zahájena v dubnu r. 2008 a ukončena v srpnu stejného roku. Financování projektu: Celkové náklady činily: 2 345 266 Kč, z toho dotace z ROP JV 970 506 Kč a vlastní kapitál 1 374 760 Kč.

Rekonstrukce areálu bývalé Městské vodárny Znojmo pro volnočasové aktivity dětí a mládeže Projekt se vztahuje k prioritní ose 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, oblast podpory: Rozvoj regionálních středisek. Jedná se o zrekonstruování zanedbaného objektu v havarijním stavu, který je kulturní památkou. Nachází se u řeky Dyje na hranici MPR a NP Podyjí. Bez této rekonstrukce by zřejmě došlo k jejímu nenávratnému zničení. Realizací projektu bude památka zachráněna a využita k veřejně prospěšné činnosti. Objekt bude sloužit k využití pro sport, kulturu a práci s dětmi a mládeží. Část objektu bude využita pro turistické informační centrum na turisticky výhodném místě pro vodáky, cykloturisty i pěší. Bude zde půjčovna lodí i úschovna kol. Cílem projektu je zvýšit atraktivitu městského prostředí pro obyvatele města, turisty i podnikatele. Realizace projektu byla zahájena v říjnu r. 2009 a bude ukončena v září r. 2010. Financování projektu: Celkové náklady by měly činit 23 633 330 Kč, z toho dotace ROP JV 16 543 331 Kč, vlastní zdroje 7 089 999 Kč. V příloze č. 12 uvádím fotografii označení projektu.

4.4

Shrnutí kapitoly

Tato kapitola analyzuje projekty schválené ROP JV k čerpání finančních prostředků v současném programovém období k datu 31. 12. 2009. Město Znojmo je příkladem úspěšného žadatele o dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Zásluhou projektů dochází k zatraktivnění města Znojma i ke vzniku nových pracovních míst pro občany města. Výše přislíbené dotace činí 203 289 472 Kč na 12 schválených projektů, z toho již bylo vyplaceno 9 111 283 Kč na tři ukončené projekty. Tři projekty jsou ukončeny a příjemci čekají na proplacení finančních prostředků. Šest projektů je stále v realizaci.

52

ZÁVĚR Vstoupením do Evropské unie se České republice naskytla velká finanční příležitost pro rozvoj svých regionů a posílení jejich konkurenceschopnosti. Tato příležitost se v příštím programovém období nemusí opakovat, proto jsem se ve své bakalářské práci pokusila zjistit vliv jednoho z operačních programů České republiky – Regionálního operačního programu Jihovýchod na rozvoj regionu soudržnosti Jihovýchod.

Ve své práci provádím analýzu čerpání finančních prostředků nejen za region soudržnosti Jihovýchod, ale i za každý jeho kraj zvlášť, za současné programové období 2007-2014, k datu 31. 12. 2009. Alokovaná částka ROP JV pro region Jihovýchod činí 20 238 308 693 Kč. Přislíbená dotace již činí 10 523 958 639 Kč (z toho Jihomoravský kraj 48,50 %, kraj Vysočina 45,20 %, průřezová prioritní 6,30 %), což představuje 52 % z alokovaných finančních prostředků ROP JV. To znamená, že na to, že jsme teprve na konci první třetiny programového období, nacházíme se již za polovinou v možnosti čerpání finančních prostředků z ROP JV. Vládě ČR byla vytýkána včasná nepřipravenost a těžko napravitelný skluz. Analýzou jsem zjistila, že v případě čerpání prostředků z ROP JV byl tento handicap překonán. Dle mého názoru do konce programového období dojde k přislíbení celkové alokované částky ROP JV. Příjemcům již bylo vyplaceno 2 929 843 909 Kč, což představuje 27,80 % z přislíbené dotace. ROP JV schválil 423 projektů (z toho Jihomoravský kraj 257, kraj Vysočina 158, průřezová prioritní osa 8), které jsou zastoupeny ve všech oblastech prioritních os. Ukončených projektů je 162 (z toho pro Jihomoravský kraj 86, pro kraj Vysočina 72, průřezová prioritní osa 4). Realizovaných projektů je 261 (z toho Jihomoravský kraj 171, kraj Vysočina 86, průřezová prioritní osa 4). Projekty se týkají např.: výstavby silnic, mostů, autobusových terminálů, cyklostezek, kulturních či sportovních zařízení a koupališť. Dále se týkají rekonstrukcí památkových objektů, náměstí a městských památkových rezervací, ale také rekonstrukcí objektů turistické infrastruktury, modernizace přístrojového vybavení nemocnic, modernizace škol a dalších projektů. Projekty jsou také mířeny pro marketing cestovního ruchu a významné kulturní akce. Zásluhou projektů vznikají nová pracovní místa, celkem 575 (z toho Jihomoravský kraj 447, kraj Vysočina 128). I po dobu realizace jsou vytvářena pracovní místa, i když jen krátkodobá, jenž výrazně neovlivní trh práce v regionu, ale v současné době nezaměstnanosti je i toto pozitivní.

53

Doporučuji více projektů zaměřit na budování obchvatů, jelikož kamionová doprava představuje největší zátěž, a to nejen pro silnice, ale i pro životní prostředí obyvatel v obcích. Dále potom doporučuji podpoření projektů pro výstavbu cyklostezek, neboť přispívají k rozvoji cyklodopravy. Rovněž doporučuji více projektů pro rekonstrukci památkových budov, dále projekty zaměřené na modernizaci škol. Úřadu Regionální rady soudržnosti Jihovýchod doporučuji apelovat na obce i třeba prostřednictvím upozorňovacích e-mailů na možnost využití finančních prostředků pro projekty na modernizaci autobusových terminálů. Dále potom doporučuji pořádání seminářů pro příjemce, na kterých by mohli být upozorňováni na nejčastější chyby v předkládaných žádostech, což by vedlo ke zkrácení lhůty proplácení finančních prostředků.

Město Znojmo je příkladem úspěšného žadatele o dotace z Regionálního operačního programu Jihovýchod. Přislíbená dotace již činí 203 289 472 Kč na 12 schválených projektů, z toho již bylo příjemcům vyplaceno 9 111 283 Kč na tři ukončené projekty. Vzniká 26 nových pracovních míst. Doporučuji více projektů na rekonstrukce penzionů a památkových budov, dále potom projekty na vybudování cyklostezek. Lidé by tak mohli snížit užívání automobilů na krátkou vzdálenost a využili by možnosti cyklodopravy pro cesty za prací, čímž by došlo ke zlepšení stavu ovzduší a eliminaci parkování v centru města. Veřejná správa (Městský úřad Znojmo) by mohla v rámci partnerství s občany a podnikateli pořádat semináře, na kterých by motivovala a upozorňovala místní podnikatele, aby se i oni mohli pokusit stát se potenciálními předkladateli projektů. Někteří totiž ani nevědí nebo si neuvědomují, že by i oni mohli tuto možnost využít a stát se příjemci dotací z ROP JV. Tímto by mohlo dojít k většímu zvelebování města Znojma, přilákání turistů i ke vzniku nových pracovních míst. Není pochyb, že projekty v regionu ovlivnily regionální rozvoj a jak je vidět, podpora je využívána ve všech oblastech, což vede ke zvyšování konkurenceschopnosti, turistické atraktivity a ke zvýšení životní úrovně obyvatel regionu. Vliv ROP JV na region soudržnosti Jihovýchod je tedy opravdu přínosný a ve své době ojedinělý. Většina projektů by bez této podpory nemohla být uskutečněna.

Bakalářská práce mi přinesla spoustu poznatků v oblasti fondů Evropské unie a zkušeností s přípravou projektů a jejich realizací.

54

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ MONOGRAFIE BAJER, P., MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. 1. vyd. Brno: EUROSPOLEČNOSTI. 2009. 122 s. ISBN 978-80-254-4017-9. BOHÁČKOVÁ, I., HRABÁNKOVÁ, M. Strukturální politika Evropské unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. 188 s. ISBN 978-80-7400-111-6. DOČKAL, V., KOZLOVÁ, M., HAVLÍK V., aj. Regionální politika EU a naplňování principu partnerství: Případové studie České republiky, Německa, Francie a Slovinska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. 2006. 153 s. ISBN 80-210-4012-2. FIALA, P., PITROVÁ, M. Evropská unie. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2003. 743 s. ISBN 80-7325-015-2. GOLA, P. Evropská unie v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Třebíč: Radek Veselý. 2003. 114 s. ISBN 80-86376-30-3. KÖNIG, P., LACINA, L. a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck. 2004. 374 s. ISBN 80-7179-846-0. NOLČ, J. a kol. Evropská ústava s úvodním slovem. 1. vyd. Brno: CP Books. 2005. 323 s. ISBN 80-251-0593-8. PELTRÁM, A. a kol. Evropská integrace a Česká republika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009. 144 s. ISBN 978-80-247-2849-0. PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. Nymburk: VEGA-L, 2008. 153 s. ISBN 978-80-86757-94-0. TAUER, V., ZEMÁNKOVÁ, H., ŠUBRTOVÁ, J. Získejte dotace z fondů EU. 1. vyd. Brno: Computer Press. 2009. 160 s. ISBN 978-80-251-2649-3. VILAMOVÁ, Š. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2005. 200 s. ISBN 80-247-1194-X.

55

INTERNETOVÉ ZDROJE ČSÚ. Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2009 [online]. Aktualizováno 9. 10. 2009 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: .Pdf. Euroskop.cz - ČR a strukturální fondy v letech 2007-2013 [online]. [cit. 2009-12-27]. Dostupné z: < http://www.euroskop.cz/8640/sekce/cr-a-strukturalni-fondy-v-letech2007-2013/>. Euroskop.cz - Příjmy rozpočtu EU [online]. ©2005 [cit. 2010-02-28]. Dostupné z: . Euroskop.cz - Výdaje rozpočtu EU [online]. ©2005 [cit. 2010-02-28]. Dostupné z: . Krajský úřad kraje Vysočina. Vítejte na Vysočině [online]. Aktualizováno 11. 6. 2008 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 [online]. Červenec 2007 [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Portál Jihomoravského kraje. Základní údaje o Jihomoravském kraji [online]. ©2008 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . Regional Policy Inforegio – Structural Funds Regulations 2007-2013 [online]. Aktualizováno 23. 11. 2009 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: < http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/newregl0713_en .htm> Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Dostupnost dopravy [online]. ©2010 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Intro [online]. ©2010 [cit. 2010-0331]. Dostupné z: . Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Operační programy [online]. ©2010 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Regionální operační program Jihovýchod [online]. ©2010 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: .

56

Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod 2007-2013 [online]. Listopad 2007 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: .Pdf. Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Region soudržnosti Jihovýchod [online]. ©2010 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Rozvoj udržitelného cestovního ruchu [online]. ©2010 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel [online]. ©2010 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . Strategický plán rozvoje města Znojma – Analytická část [online]. [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . Strategický plán rozvoje města Znojma – Návrhová část [online]. [cit. 2010-03-24]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - Evropská územní spolupráce [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - Operační programy Praha [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU – Operační program Praha Adaptabilita [online]. [cit. 2010-0212]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU – Operační program Praha Konkurenceschopnost [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - Programy 2007-2013 [online]. [cit. 2009-12-27]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - Regionální operační programy [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - Regionální politika EU [online]. [cit. 2010-02-04]. Dostupné z: .

57

Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Jihovýchod [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Jihozápad [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Moravskoslezsko [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Severovýchod [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Severozápad [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Čechy [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - ROP NUTS II Střední Morava [online]. [cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Strukturální fondy EU - Tematické operační programy [online]. [ cit. 2010-02-12]. Dostupné z: . Znojmo: Titulní stránka .

[online].

58

[cit.

2010-03-24].

Dostupné

z:

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DPH

Daň z přidané hodnoty

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ES

Evropské společenství

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

FS

Fond soudržnosti

HDP

Hrubý domácí produkt

HND

Hrubý národní důchod

HSS

Hospodářská a sociální soudržnost

ICT

Informační a komunikační technologie

JmK

Jihomoravský kraj

LAU

Místní administrativní jednotka

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MPR

Městská památková rezervace

NOK

Národní orgán pro koordinaci

NP

Národní park

NRP

Národní rozvojový plán

NSRR

Národní strategický referenční rámec

NUTS

Územní statistická jednotka

OP

Operační program

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

ROP

Regionální operační program

ROP NUTS 2, ROP JV

Regionální operační program Jihovýchod

RR

Regionální rada

SOZS

Strategické obecné zásady Společenství

SR

Státní rozpočet

SWOT

Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

59

SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulka 1: Členění území České republiky Tabulka 2: Rozdělení NUTS podle počtu obyvatel Tabulka 3: Alokace finančních prostředků pro Českou republiku podle cílů Tabulka 4: Alokace finančních prostředků pro regionální operační programy Tabulka 5: Alokace finančních prostředků operačních programů v rámci 3. cíle Tabulka 6: Alokace finančních prostředků ROP JV podle prioritních os Tabulka 7: Alokace finančních prostředků pro prioritní osu 1 Tabulka 8: Alokace finančních prostředků pro prioritní osu 2 Tabulka 9: Alokace finančních prostředků pro prioritní osu 3 Tabulka 10: Alokace finančních prostředků pro prioritní osu 4

Obrázek 1: Rozdělení finančních prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS Obrázek 2: Mapa regionů soudržnosti (NUTS II) Obrázek 3: Alokace unijních prostředků v ČR pro tematické OP Obrázek 4: Logo ROP NUTS II Jihovýchod Obrázek 5: Umístění regionu Jihovýchod Obrázek 6: Logo Jihomoravského kraje Obrázek 7: Logo kraje Vysočina Obrázek 8: Logo města Znojma

60

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Alokace podle operačních programů Příloha č. 2: Přijaté projekty v jednotlivých krajích regionu Jihovýchod Příloha č. 3: Realizované projekty v jednotlivých krajích regionu Jihovýchod Příloha č. 4: Stav přislíbených a z toho již vyplacených finančních prostředků Příloha č. 5: Počet schválených projektů podle oblastí podpory Příloha č. 6: Stav přislíbených finančních prostředků podle oblastí podpory Příloha č. 7: Charakteristika města Znojma Příloha č. 8: SWOT analýza města Znojma Příloha č. 9: Regenerace historického jádra města Znojma Příloha č. 10: Označení projektu Výstavba bazénu v areálu ZŠ Přímětice Příloha č. 11: Označení projektu Zkvalitnění vzdělávacího procesu Základní školy, náměstí Republiky 9 Příloha č. 12: Označení projektu Rekonstrukce areálu bývalé Městské vodárny Znojmo pro volnočasové aktivity dětí a mládeže

Příloha č. 1: Alokace podle operačních programů

Zdroj: Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod – Operační programy [online].

Příloha č. 2: Přijaté projekty v jednotlivých krajích regionu Jihovýchod za programové období 2007-2013 k datu 31. 12. 2009 Přijaté projekty (počet) Prioritní osa

Schválené Jihomoravský kraj

1 2 3 Celkem 4*

61 95 101 257 –

Celkem

257

Kraj Vysočina

Neschválené Celkem

40 47 71 158 – 158

101 142 172 415 8 423

Jihomoravský kraj 19 128 220 367 – 367

Kraj Vysočina 3 49 88 140 – 140

Celkem (schválené + neschválené) Celkem 22 177 308 507 1 508

Jihomoravský kraj 80 223 321 624 – 624


*Prioritní osa 4 je průřezová, dotýká se všech prioritních os v obou krajích (projekty nelze roztřídit po krajích).

Kraj Vysočina 43 96 159 298 – 298

Region Jihovýchod 123 319 480 922 9 931

Příloha č. 3: Realizované projekty v jednotlivých krajích regionu Jihovýchod za programové období 2007-2013 Realizované projekty (počet) Prioritní osa

Ukončené Proplacené

Neukončené (v realizaci)

Částečně proplacené

Celkem region Jihomoravský Jihovýchod kraj

1 2 3 Celkem 4*

7 8 9 24

6 9 19 34

14 17 31 62

15 6 17 38

42 40 76 158

34 52 59 145

15 26 40 81

Celkem region Jihovýchod 49 78 99 226

–

–

–

–

4

–

–

4

Celkem

24

34

62

38

162

145

81

230

Jihomoravský kraj

Kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Kraj Vysočina

Kraj Vysočina



Příloha č. 4: Stav přislíbených a z toho již vyplacených finančních prostředků za programové období 2007-2013

Prioritní osa


Alokace prostředků v Kč

K datu 31. 12. 2009 Přislíbeno z ROP (ERDF+SR) v Kč Z toho již vyplaceno příjemcům v Kč Jihomoravský kraj

Kraj Vysočina

Celkem

Jihomoravský kraj

Kraj Vysočina

Celkem

1 2 3 Celkem 4*

375 635 276 145 654 493 219 248 345 740 538 114 26 064 488

9 916 771 260 3 845 278 652 5 788 156 286 19 550 206 198 688 102 495

2 592 949 393 925 016 917 1 584 027 484 5 101 993 794 –

2 839 590 676 398 072 276 1 513 913 893 4 751 576 845 –

5 432 540 069 1 323 089 193 3 097 941 377 9 853 570 639 670 388 000

1 300 450 691 216 310 565 340 259 201 1 857 020 457 –

475 426 554 116 111 849 374 642 307 966 180 710 –

1 775 877 245 332 422 414 714 901 508 2 823 201 167 106 642 742

Celkem

766 602 602

20 238 308 693

5 101 993 794

4 751 576 845

10 523 958 639

1 857 020 457

966 180 710

2 929 843 909



Příloha č. 5: Počet schválených projektů za programové období 2007-2013 k datu 31. 12. 2009 podle oblastí podpory Počet schválených projektů

Alokace region celkem v Kč

Přislíbeno z ROP JV v Kč

Prioritní osa a oblast podpory

JmK

Vysočina

celkem

1.1

33

27

60

7 338 410 732

1 661 745 564

2 146 839 802

3 808 585 366

1.2

12

5

17

1 001 593 897

103 849 034

115 061 047

218 910 081

1.3

1

3

4

1 061 094 525

498 399 250

454 860 675

953 259 925

1.4

15

5

20

515 672 106

328 955 545

122 829 152

451 784 697

Celkem osa 1

61

40

101

9 916 771 260

2 592 949 393

2 839 590 676

5 432 540 069

2.1

49

26

75

3 268 486 854

732 006 855

321 384 821

1 053 391 676

2.2 Celkem osa 2 3.1

46 95 12

21 47 8

67 142 20

576 791 798 3 845 278 652 2 344 203 296

193 010 062 925 016 917 413 861 244

76 687 455 398 072 276 201 977 061

269 697 517 1 323 089 193 615 838.305

3.2

30

29

59

1 435 462 759

581 278 393

494 118 682

1 075 397 075

3.3

43

29

72

1 099 749 694

354 558 502

337 609 072

692 167 574

JmK

Vysočina

celkem

3.4

16

5

21

908 740 537

234 329 345

480 209 078

714 538 423

Celkem osa 3

101

71

172

5 788 156 286

1 584 027 484

1 513 913 893

3 097 941 377

Celkem 1+2+3

257

158

415

19 550 206 198

5 101 993 794

4 751 576 845

9 853 570 639

4.1

–

–

4

516 076 871

–

–

498 800 000

172 025 624 688 102 495

– –

– –

171 588 000 670 388 000

20 238 308 693

5 101 993 794

4 751 576 845

10 523 958 639

– – 4 4.2 – – 8 Celkem osa 4 Celkem osy 257 158 423 1+2+3+4 Zdroj: Vlastní práce autorky, interní údaje ROP JV

Příloha č. 6: Stav přislíbených finančních prostředků za programové období 2007-2013 k datu 31. 12. 2009 podle oblastí podpory (v Kč a v %) Přislíbeno z ROP JV (ERDF + SR) Prioritní osa a oblast podpory

Alokace region celkem v Kč

Region celkem v Kč

Jihomoravský kraj

Vysočina

v%

v Kč

v%

v Kč

v%

1.1

7 338 410 732

3 808 585 366

51,90

1 661 745 564

43,60

2 146 839 802

56,40

1.2

1 001 593 897

218 910 081

21,90

103 849 034

47,40

115 061 047

52,60

1.3

1 061 094 525

953 259 925

89,80

498 399 250

52,30

454 860 675

47,70

1.4

515 672 106

451 784 697

87,60

328 955 545

72,80

122 829 152

27,20

Celkem osa 1

9 916 771 260

5 432 540 069

54,80

2 592 949 393

47,70

2 839 590 676

52,30

2.1

3 268 486 854

1 053 391 676

32,20

732 006 855

69,50

321 384 821

30,50

2.2 Celkem osa 2 3.1

576 791 798 3 845 278 652 2 344 203 296

269 697 517 1 323 089 193 615 838 305

46,80 34,40 26,30

193 010 062 925 016 917 413 861 244

71,60 69,90 67,20

76 687 455 398 072 276 201 977 061

28,40 30,10 32,80

3.2

1 435 462 759

1 075 397 075

74,90

581 278 393

54,10

494 118 682

45,90

3.3

1 099 749 694

692 167 574

62,90

354 558 502

51,20

337 609 072

48,80

908 740 537

714 538 423

78,60

234 329 345

32,80

480 209 078

67,20

Celkem osa 3

5 788 156 286

3 097 941 377

53,50

1 584 027 484

51,10

1 513 913 893

48,90

Celkem 1+2+3

19 550 206 198

9 853 570 639

50,40

5 101 993 794

51,80

4 751 576 845

48,20

516 076 871

498 800 000

96,70

–

–

–

–

172 025 624 4.2 688 102 495 Celkem osa 4 Celkem osy 20 238 308 693 1+2+3+4 Zdroj: Vlastní práce autorky, interní údaje ROP JV

171 588 000 670 388 000

99,70 97,40

– –

– –

– –

– –

10 523 958 639

52,00

5 101 993 794

3.4

4.1

48,50

4 751 576 845

45,20

Příloha č. 7: Charakteristika města Znojma

Město Znojmo leží na jihu Moravy, rozprostírá se na vysoké skále nad řekou Dyjí. Jeho poloha nedaleko českorakouských hranic je pro mnoho zahraničních návštěvníků vstupní branou do České republiky.

K místním částem města Znojma náleží Derflice, Kasárna, Konice, Mramotice, Načeratice, Oblekovice, Popice a Přímětice.

Místní části města Znojma

Zdroj: Strategický plán rozvoje města Znojma – Analytická část [online].

Díky příhodným klimatickým podmínkám je město proslavené pěstováním vinné révy. Turistické vinařské stezky, vinné sklípky, blízkost NP Podyjí a městská památková rezervace činí město atraktivní z hlediska cestovního ruchu, které tak patří k nejvýznamnějším turistickým destinacím jižní Moravy. Jako bývalé královské město patří Znojmo mezi nejstarší česká města s množstvím památek a bohatou historií, které jezdí navštěvovat turisté z mnoha zemí. Blízkost rakouské hranice formovala dějiny města již od počátku 11. století. Staletou historii

oblíbeného města českých králů a moravských markrabat lze nejlépe dokumentovat na četných architektonických památkách, ve všech stavebních stylech. Znojemské staré město se svými křivolakými uličkami, postavenými v pozdně románském stylu z počátku 13. století je oddělené od nového města z velké části zachovanými městskými hradbami a je chráněno jako městská památková rezervace. Pod městem se rozprostírá desítky kilometrů dlouhý a čtyři patra hluboký podzemní svět s labyrintem chodeb. Toto Znojemské podzemí pochází z 13. – 17. století. Mezi nejskvostnější památky bych ráda uvedla: •

Radniční věž – je dominantou města a patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám v ČR. Její výška je 79,5 m.

•

Rotunda svaté Kateřiny – vyniká svým interiérem. Uvnitř jsou zachované ojedinělé nástěnné malby.

•

Znojemský hrad – nachází se nad údolím řeky Dyje a parku Gránice. Byl přestavěn na barokní zámek a nachází se v něm expozice muzea.

•

K dalším významným památkám města patří Loucký klášter, Minoritský klášter, kostel sv. Michala, kostel sv. Mikuláše, kostel sv. Alžběty a desítky měšťanských domů z období renesance a další.

Město je proslavené Znojemským historickým vinobraním. Koná se každoročně a navštíví jej desetitisíce návštěvníků z celé republiky i ze zahraničí. Tato velkolepá kulturní událost pohlcuje takřka celé město. Na pódiích běží kulturní programy nonstop od rána do večera. Historický průvod městem procházející špalírem obyvatel se skládá ze 450 postav, je nezapomenutelným zážitkem. Vrcholem dvoudenních oslav je pak obří laserová a ohňostrojová show.

Město Znojmo je městem vína a historie. Je vyhledávanou turistickou destinací jižní Moravy. Na svých oficiálních stránkách www.znojmocity.cz se představuje svými unikátními poklady, jež nazývá 77 divů. Je to výběr toho nejzajímavějšího, čím se může pochlubit svým návštěvníkům.

Příloha č. 8: SWOT analýza města Znojma

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Silné stránky Vybudovaná síť cyklotras – propojení se sousedním Rakouskem. Vysoký stupeň pokrytí vodovodních a kanalizačních sítí města. Dostatečná síť a kapacita mateřských a základních škol. Široká nabídka učňovských oborů. Možnost VŠ vzdělání přímo ve Znojmě. Velmi dobrá dostupnost základní zdravotnické péče. Komplexní nabídka zdravotnických služeb v nemocnici. Široká nabídka jednotlivých lékařských ambulancí. Velké množství kulturních, sportovních a společenských institucí. Městská plovárna a lázně. Kvalitní přírodní a životní prostředí v okolí Znojma. Příznivé turistické image města a jeho okolí (zachovalá příroda, zdravý vzduch, historické a kulturní město). Existující pěší zóna v centru města. Poloha Znojma na hranicích významné chráněné oblasti – NP Podyjí. Velké množství významných kulturních památek ve Znojmě i v blízkém okolí – velký potenciál pro další rozvoj turistiky. Dobře fungující turistické informační centrum. Rozvíjející se vinařská turistika. Významné kulturní akce – především Znojemské historické vinobraní. Provoz sběrného dvora. Levná pracovní síla. Kvalita služeb sociální péče a sociální prevence.

•

•

• • • • • • • • • • • • • • • • •

Slabé stránky Špatný technický stav a nedostatečná kapacita silniční komunikace Znojmo – Pohořelice, představující spojení do krajského města Brna. Silná tranzitní silniční doprava středem města ve směru Jihlava – Rakousko jako důsledek chybějícího obchvatu města. Špatné napojení města na železniční dopravní síť. Špatný stav silnic i chodníků. Problematický dopravněbezpečností stav na některých frekventovaných křižovatkách. Velké množství silničních vozidel pohybujících se v centru města. Nedostatečný počet parkovacích ploch. Velký podíl znečišťujících látek ze silniční dopravy. Vysoký podíl hluku z dopravy. Chybějící kanalizace v okrajových částech města. Špatný stav úpravny vody. Nedostatečná vybavenost všech částí města dětskými hřišti. Chybí střední průmyslová škola. Vysoký počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. Závislost nabídky práce na sezonních pracích (zemědělství, cestovní ruch apod.). Prohlubující se rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti ve Znojmě a v ČR. Špatná nabídka obchodů v centru města – převážně textil. Velké množství poskytovatelů erotických služeb – negativní image města. Nedostatečná ubytovací kapacita restaurací v případě potřeby ubytování autobusového zájezdu v centru města.

• • • • • • • • • • • • • • •

• •

•

Příležitosti Možnosti využití dotací z fondů EU. Zvyšování počtu parkovacích míst. Rozšíření pěší zóny na další části centra. Pokračující výstavba obchvatu. Snížení hladiny hluku a exhalací v souvislosti s vybudováním obchvatu. Rekonstrukce silnice I/53 (ZnojmoPohořelice). Výstavba parkovacích domů. Orientace na využívání obnovitelných místních energetických zdrojů. Podpora nové bytové výstavby. Prohloubení spolupráce se sousedními městy a regiony - organizování společenských a kulturních aktivit. Výstavba kompostárny na využití biologického odpadu. Zlepšení image znojemského regionu jako turistického centra. Rozvoj nabídky v cestovním ruchu. Využití areálu Louckého kláštera pro další rozvoj cestovního ruchu. Rozvoj pracovních příležitostí v důsledku blízkosti hranice s Rakouskem (vinařství, cestovní ruch). Vybudování průmyslové zóny. Vyšší využití potenciálu Znojemska jako vinařské oblasti, zvýšení povědomí o znojemském víně v zahraničí. Vybudování Domova pro seniory ve Znojmě.

• • • • •

•

•

• • • • • • • • •

Hrozby Nedostatek financí (i na dofinancování projektů). Zpomalení výstavby obchvatu. Další snižování významu železnice pro dopravu na Znojemsku. Další zvyšování počtu silničních vozidel v centru města. Finanční sankce plynoucí z neplnění norem na čištění odpadních vod (problém okrajových částí Znojma). Snížení kvality vody v menších tocích jako důsledek nevybudované kanalizace v některých částech Znojma. Snižování počtu dětí v souvislosti se stárnutím populace, z toho plynoucí rušení všech stupňů škol pro malý zájem. Eroze půdy. Odchod kvalifikovaných zaměstnanců za lepšími platovými podmínkami (Brno, Praha, EU). Odchod investorů z důvodu velké vzdálenosti od hlavních komunikačních tahů. Zvyšující se nezaměstnanost. Velká konkurence při žádostech o dotace na projekty rozvoje cestovního ruchu. Podcenění propagace města a regionu, „usnutí na vavřínech“. Nedostatek ubytovacích kapacit se vzrůstajícím cestovním ruchem. Rostoucí podíl obyvatel důchodového věku. Zvyšující se počet bezdomovců, vandalismus.

Zdroj: Strategický plán rozvoje města Znojma – Návrhová část [online].

Příloha č. 9: Regenerace historického jádra města Znojma

Zdroj: Vlastní fotografie autorky


Příloha č. 10: Označení projektu Výstavba bazénu v areálu ZŠ Přímětice


Příloha č. 11: Označení projektu Zkvalitnění vzdělávacího procesu Základní školy,

Znojmo, nám. Republiky 9


Příloha č. 12: Označení projektu Rekonstrukce areálu bývalé Městské vodárny Znojmo pro volnočasové aktivity dětí a mládeže


.

Vliv regionálního operačního programu na rozvoj regionu soudržnosti Jihovýchod a město Znojmo

Recommend Documents