Acta Oeconomica Pragensia, roè. 16, è. 5, 2008
Vliv mezinárodního obchodu na hospodáøský rùst: TANZANIE# Soòa Sýkorová* V souèasné dobì stále èastìji diskutované téma – zapojení rozvojových zemí do mezinárodního obchodu – se stalo podnìtem k analýze souèasné hospodáøské situace jedné z nejménì rozvinutých zemí1 – Tanzanie a jejího zapojení do mezinárodního obchodu. Po struèné obecné i hospodáøské charakteristice zemì se studie zamìøuje na vývoj zahranièního obchodu a zahranièní obchodní politiky této subsaharské zemì. Cílem práce bylo ukázat, zda mùeme vysledovat souvislost mezi zapojením zemì do mezinárodního obchodu (v podobì rostoucích vývozù) a hospodáøským rùstem a identifikovat moné pøenosové mechanismy mezi mezinárodním obchodem a zdroji hospodáøského rùstu na pøípadu této konkrétní zemì.
1. Charakteristika zemì Sjednocená tanzanská republika, dále jen Tanzanie, je tvoøena unií pevninské èásti – døíve nazývané Tanganika a ostrova Zanzibaru. Tanzanie se od získání nezávislosti stala státem øízeným jedinou stranou, v èele s prezidentem Juliem Nyererem, který se rozhodl následovat socialistickou cestu rozvoje. Základem mìlo být získání sobìstaènosti. Jako nástroj mìla poslouit kolektivizace zemìdìlství. Obchod a prùmysl, stejnì jako finanèní sektor byly znárodnìny. Byla zavedena kontrola cen a pøíjmù. Vývoj svìtové ekonomiky, neefektivnost správy a odpor obyvatel Tanzanie, urèila Nyerereho program „ujamaa“, který mìl spojovat prvky africké pospolitosti a moderního zemìdìlství, k neúspìchu. Ještì dva roky pøedtím ne prezident Nyerere dobrovolnì odstoupil ze svého úøadu, v roce 1983, byly uèinìny první nesmìlé reformní kroky. Prezident Ali Hassan Mwinyi v zapoèatém procesu politických a ekonomických reforem pokraèoval. V roce 1986 byl pod dohledem Mezinárodního mìnového fondu a Svìtové banky zaveden první ekonomický ozdravný program. Tento program usiloval o zlepšení fiskální politiky, reformu státní správy a privatizaci. Po poèáteèních úspìších byly v dùsledku vysoké inflace a rostoucího odporu obyvatel další reformní kroky pozastaveny. Po øadì politických reforem a prvních pluralitních volbách konaných v roce 1995 Tanzanie své reformní úsilí opìt zvýšila. Za stálé finanèní podpory mezinárodních finanèních institucí se Tanzanie soustøedila na makroekonomickou stabilizaci a fiskální reformu. Ke zlepšení došlo ve správì daní stejnì jako zvýšené kontrole na výdajové stranì rozpoètu. V lednu 2006 jmenovaná vláda v èele s prezidentem #
*
1
Èlánek je zpracován jako jeden z výstupù doktorské disertaèní práce: Nejménì rozvinuté zemì na pøelomu 20. a 21. století: „Napomáhá mezinárodní obchod rozvoji nejménì rozvinutých zemí?“ Ing. Soòa Sýkorová – studentka doktorského studia; Fakulta mezinárodních vztahù VŠE Praha; od roku 2006 pùsobí jako asistentka na Katedøe rozvojové ekonomiky Ruprecht-Karls Universität v Heidelbergu;
[email protected]. Nejménì rozvinuté zemì (Least Developed Countries, dále jen LDC), skupina specifických rozvojových zemí ustavená v roce 1971 rozhodnutím Valného shoromádìní OSN. Jednotlivé zemì, jejich poèet obyvatel nepøekraèuje 75 mil., jsou na vlastní ádost na seznam LDC zaøazovány na základì naplnìní tøí kritérií: nízký národní dùchod na obyvatele (HDP/obyv. do 750 USD), nízká míra rozvoje lidského potenciálu a ekonomická zranitelnost.
74
S. Sýkorová
Vliv mezinárodního obchodu na hospodáøský rùst: TANZANIE
Jakayou Kikwetem byla zvolena na základì pøíslibu pokraèování v politických, sociálních a hospodáøských reformách. Tanzanie – jedna z padesáti LDC, se nachází ve východní Africe a rozkládá se na ploše 945 tis. km2. Necelou polovinu rozlohy zemì lze klasifikovat jako obdìlávatelnou pùdu. Z celkového poètu 35,9 mil. obyv. ije 76 % na venkovì. Hlavním mìstem je Dodoma, Dar-es-Salam je komerèním centrem a sídlem s nejvyšším poètem obyvatel (více ne 2,5 mil.). Míra rùstu poètu obyvatel byla v období 2000–2004 odhadována na 2,1 %. Více ne 44 % obyvatelstva bylo mladších ne 14 let, 43 % patøilo do vìkové skupiny 15–44 let a zbývajících 13 % bylo starších ne 45 let. S HDP/obyv. ve výši 360 USD v roce 20052 zùstává Tanzanie jednou z nejchudších zemí svìta. Odhadovaný vìk doití nepøesáhl 46 let (2000–2005), negramotnost v roce 2005 dosahovala 19,9 % a 36 % obyvatelstva ilo v extrémní chudobì (ménì ne 1 USD na den). Vìtšina extrémnì chudých (témìø 80 %) ila ve venkovských oblastech. Odhaduje se, e v Tanzanii existuje významný neformální sektor.3 Zemìdìlství zùstává nejdùleitìjším sektorem tanzanského hospodáøství, pøispívalo více ne 46 % celkovému HDP zemì, zamìstnávalo témìø 80 % pracovní síly a v období 1999–2004 odpovídalo za více ne polovinu vývozù zboí. Sluby tvoøí 35 % HDP a pøináší 30 % zahranièních pøíjmù zemì. Sektoru slueb dominují veøejné sluby a sluby spojené s cestovním ruchem. Prùmyslový sektor lze stále ještì oznaèit jako nerozvinutý. Jeho rozvoj je znesnadòován zejména špatnou infrastrukturou, vysokými náklady na dopravu a energie a neefektivní byrokracií. Tanzanie má významná loiska zlata, diamantù a drahých kamenù.
2. Souèasný ekonomický vývoj Díky své pokraèující makroekonomické stabilizaci a strukturálním reformám uèinila Tanzanie v posledním desetiletí úctyhodný pokrok ve zlepšování své hospodáøské situace. Zemi se podaøilo pokraèovat v zapoèatém hospodáøském rùstu, zvýšit roli soukromého sektoru, upevnit makroekonomickou stabilitu a dosáhnout udritelnosti dluhu. Po slabých výsledcích posledních desetiletí pøekraèoval rùst HDP od roku 2001 vdy 6 % hranici. Tabulka 1 Tanzanie: Vývoj HDP a HDP/obyv. v letech 1970–2004 (v %) 1950–1960 1960–1970 1970–1980 1980–1990 1990–2000 1990–2004 Tanzanie LDC
HDP
3,4
5,2
3,6
2,4
5,8
6,1
HDP/obyv.
1,4
2,6
0,3
–0,9
2,9
3,4
HDP
3,4
3,4
2,1
2,4
3,4
4,1
HDP/obyv.
1,4
1,1
–0,3
–0,2
0,8
1,5
Pramen: http://stats.unctad.org/Handbook/ReportFolders/reportFolders.aspx
2
3
Podle parity kupní síly (PPP) èinil HDP/obyv. 1018 USD, viz. World Bank: The 2005 International Comparison Program, Preliminary Results, December 2007, s. 24: http://siteresources.worldbank.org/ICPINT/Resources/ ICPreportprelim.pdf. Odhady hovoøí o 50 % HDP v roce 2002, in: Trade Policy Review Body: Trade Policy Review: Tanzania, WT/TRP/G/171/TZA, September 2006.
75
Acta Oeconomica Pragensia, roè. 16, è. 5, 2008
Dynamický hospodáøský rùst, který v roce 2005 dosáhl 6,8 %4, byl podpoøen rùstem zemìdìlské produkce spojené s pøíznivými klimatickými podmínkami. Hospodáøský rùst je vyšší ve mìstech ne na venkovì, co je dáno nárùstem celkové produktivity výrobních faktorù jako výsledku zvýšené investièní aktivity v øadì mìstských center.5 Zámìrem tanzanské vlády je docílit 8–10 % rùstu HDP ve støednìdobém horizontu, tedy míry rùstu nutné k dosaení cíle sníení chudoby na 50 %. Inflace se drela pod 4,5 % (díky niším cenám potravin, které vyvaovaly rostoucí ceny ropy). Rovnì fiskální ukazatele svìdèí o zlepšování hospodáøské situace státu. Úctyhodná je zvýšená disciplína na výdajové stranì státního rozpoètu. Daòové reformy (napø. zavedení danì z pøidané hodnoty) napomohly zvýšení vládních pøíjmù plynoucích z daní z 11,8 % v roce 2001 na 13,3 % v roce 2004. Tím se postupnì sniuje závislost Tanzanie na pøíjmech z cel. V roce 2004 bylo moné zaznamenat další zlepšení exportní výkonnosti zaloené zejména na vývozech netradièních komodit jako minerálù, rybích produktù a prùmyslových výrobkù. Také turistický ruch se rozvíjí velmi dynamicky. Zapojení do regionálních integraèních seskupení a zjednodušení cel a celních procedur vedlo k rùstu obchodní výmìny. V souladu se zvyšující se poptávkou odpovídající souèasnému hospodáøskému rùstu (zejména v tìebním prùmyslu) došlo také k rùstu dovozù. Hospodáøské situaci napomohlo také postupné ulehèování dluhového bøemene. 6 Po pøezkoumání tanzanské strategie sniování chudoby v roce 2004 schválila vláda v roce 2005 pìtiletý plán „Národní Strategie pro rùst a sniování chudoby“ (National Strategy for Growth and Reduction of Poverty). Kromì této strategie naèrtla vláda tzv. „Tanzania Mini-Tiger Plan 2020“7 jako nástroj k dosaení svých ambiciózních rozvojových vizí do roku 2025. Tento plán se inspiroval zkušenostmi zemí jihovýchodní Asie a je od nìj oèekáváno, e skrze zavádìní speciálních ekonomických zón a legislativy usnadòující investice vytvoøí pøíznivé podnikatelské prostøedí pro domácí i zahranièní investory.
3. Vývoj zahranièního obchodu a obchodní politiky Tanzanie Tanzanii lze oznaèit jako prùmìrnì otevøenou LDC, její podíl obchodu na HDP v roce 2005 lehce pøekroèil 51 %. Podíl vývozù zboí a slueb na HDP postupnì narùstá, ze 17 % v roce 2004 na 19 % v roce 2005 a bezmála 20 % v roce 2006. Pøesto zùstává podíl vývozù zboí a slueb nízký ve srovnání s prùmìrem zemí subsaharské Afriky. Celkové vývozy Tanzanie v roce 2005 tvoøily 0,01 % svìtových vývozù zboí a celkové dovozy Tanzanie tvoøily 0,02 % svìtových dovozù. Podíl Tanzanie na svìtových vývozech slueb èinil 0,04 %, podíl dovozù slueb dosáhl 0,05 %. 8
4
5 6 7
8
Odhady za rok 2006 pøedpokládaly rùst HDP ve výši 6,2 %, pro rok 2007 dokonce 7,1 %, s mírným sníením pod 7 % hranici pro roky 2008 a 2009: World Bank: The Global Economic Prospects-Technology Diffusion in the Developing World 2008, Washington D.C. 2008: http://siteresources.worldbank.org/INTGEP2008/ Resources/GEP_complete.pdf. Trade Policy Review Body: Trade Policy Review: Tanzania, WT/TRP/G/171/TZA, September 2006, s. A2-134. Oèekává se, e pøislíbené úlevy v hodnotì 4,8 mld. USD povedou ke sníení vnìjšího zadluení Tanzanie o 90 %, viz OECD: African Development Outlook 2005–2006: Tanzania, s. 483. Tento plán má velmi ambiciózní cíle: pøemìna Tanzanie z LDC na semi-industrializovanou zemi, její HDP/obyv. bude v roce 2025 dosahovat výše 3000 USD, ve stejném èasovém horizontu má dojít k vymícení extrémní chudoby, poskytování základní zdravotní péèe pro všechny, univerzální pøístup k nezávadné vodì atd. Viz: http://www.tanzania.go.tz/vision.htm. WTO: International Trade Statistics 2006, http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2006_e/its2006_e.pdf.
76
S. Sýkorová
Vliv mezinárodního obchodu na hospodáøský rùst: TANZANIE
3.1 Vývoj zahranièního obchodu a platební bilance Rùst vývozù zboí z Tanzanie v 70. a 80. letech byl niší ne prùmìrný rùst LDC, trend se zmìnil a v 90. letech. Rùst dovozù zboí do Tanzanie byl s výjimkou 60. let vdy niší ne prùmìrný rùst dovozù do LDC. Tabulka 2 Vývoj vývozù a dovozù zboí Tanzanie a LDC v letech 1950–2000 (v %)
Tanzanie LDC
1950–1960
1960–1970
1970–1980
1980–1990
1990–2000
Vývoz
4,6
6,6
7,5
–5
7,4
Dovoz
3,8
12
14,5
–0,6
0,1
Vývoz
3,7
5,3
10,4
2,2
7,2
Dovoz
5,9
4,3
15,7
0,3
6,3
Pramen: http://stats.unctad.org/Handbook/ReportFolders/reportFolders.aspx
Prùmìrný rùst vývozù zboí v období let 1995–2005 èinil 8 %, dovozù 5 %. V roce 2004 došlo k nárùstu vývozù stejnì jako dovozù zboí o 18 %, v roce 2005 se rùstová dynamika zpomalila na 11 % u vývozù a 6 % u dovozù. V roce 2005 došlo k výraznému zpomalení dovozù, které lze pøièíst poklesu dovozu potravin. Tento pokles byl vyvolán dobrými klimatickými podmínkami a dobrou sklizní obilnin v roce 2005. V roce 2005 tak bylo vyvezeno zboí v hodnotì 1,481 mld. USD. Ve stejném roce bylo dovezeno zboí za 2,659 mld. USD. Deficit obchodní bilance v roce 2005 se ve srovnání s rokem 2004 nezmìnil (jako podíl na HDP pak došlo k jeho mírnému poklesu). Vývoj tohoto salda ovlivòují i nadále rostoucí svìtové ceny ropy, zvýšený dovoz kapitálových statkù a meziproduktù a zvýšené dovozy hnojiv jako reakce na vládní programy podpory zemìdìlství. Budeme-li objemy vývozù a dovozù zboí a slueb z roku 1995 povaovat za výchozí úroveò (100 %), pak objem vývozù zboí a slueb v roce 2005 dosáhl pouze hodnoty 105 a objem dovozù 114. Tento výsledek je pomìrnì hubený ve srovnání s vývojem reálného HDP, který oproti roku 1995 dosahoval hodnoty 170 %. To znamená, e prùmìrný roèní rùst objemu vývozù zboí a slueb v letech 1995–2005 byl pouze zanedbatelný9 a rùst objemu dovozù nepøekroèil 1 % (rùst HDP ve stálých cenách v tomto období pøekraèoval 5 %). Tento vývoj napovídá mnohé o vlivu vývoje svìtových cen na vývozní a dovozní výkonnost Tanzanie. A) Komoditní struktura vývozù a dovozù zboí Více ne 52 % vývozù zboí v roce 2005 tvoøily agrární produkty. Je však nutné pøipomenout, e tato skupina zahrnuje také komodity, které neøadíme mezi tradièní zemìdìlské vývozní produkty Tanzanie (tzn. káva, bavlna, èaj, oøíšky kešu, sisal, tabák10 a høebíèek). Vývoz tìchto tradièních komodit tvoøil ještì v na poèátku 90. let 50 % vývozù zboí Tanzanie a na této úrovni stagnoval a do roku 1998. Od roku 1998 došlo k rychlému sníení podílu tradièních zemìdìlských komodit na vývozech a na 20 % v roce 2004. Vývoz nerostných surovin dosáhl 34 % celkových vývozù zboí Tanzanie (zejména se jedná o pøíjmy z vývozù zlata, diamantù a drahých kamenù). Vývozy zlata tvoøily v posledních letech témìø 1/3 celkových vývozù zboí Tanzanie (podíl vývozù 9 V letech 2004 a 2005 došlo dokonce k poklesu vyváeného objemu zboí a slueb. 10 Vývozy bavlny z Tanzanie tvoøily 0,5 % svìtových vývozù této komodity, èaj 1 % svìtových vývozù a tabák 0,9 % svìtových vývozù, viz.: UNCTAD: Handbook of Statistics 2005, s. 178.
77
Acta Oeconomica Pragensia, roè. 16, è. 5, 2008
tanzanského zlata na svìtových vývozech tohoto drahého kovu dosahoval 1,3 %). Vývozy produktù zpracovatelského prùmyslu dosáhly 14,6 % vývozù zboí z Tanzanie. Na dovozech pøevládaly zpracovatelské výrobky, avšak podíl primárních komodit od poèátku nového tisíciletí vzrostl zásluhou rùstu cen ropy na témìø jednu tøetinu celkových dovozù. Nejvìtší podíl na dovozech zpracovatelských výrobkù tvoøily dovozy strojních výrobkù a zaøízení (více ne jednu tøetinu celkových dovozù zboí) a chemické výrobky. B) Teritoriální struktura vývozù a dovozù zboí V roce 2005 smìøovala vìtšina vývozù z Tanzanie na trhy EU (45,6 %), dalšími trhy byly Jihoafrická republika (8,2 %), Indie (7,1 %), Keòa (6,1 %) a v neposlední øadì Èína (4,9 %). Pozice EU jako hlavního vývozního trhu Tanzanie se stabilizovala na vysoké úrovni a svého vrcholu dosáhla v roce 2001, kdy na trhy EU smìøovalo témìø 60 % vývozù z Tanzanie. Vývozy do Velké Británie v letech 1999–2004 vzrostly témìø sedminásobnì, hlavnì díky vývozùm zlata, ryb a rybích výrobkù, stejnì jako kvìtin. Podíly ostatních trhù stagnovaly (Afrika) nebo pozvolna klesaly. Nejvìtší pokles zaznamenal podíl Asie. Dovozy do Tanzanie jsou podstatnì ménì teritoriálnì koncentrovány a v roce 2005 pocházely z EU (18,9 %), z Jihoafrické republiky (13,1 %), z Indie (8,6 %), ze Spojených arabských emirátù (7,3 %) a z Japonska (7,1 %).11 Asie v letech 1999–2004 nadále posilovala svou roli nejvìtšího dovozce zboí do Tanzanie a v roce 2004 její podíl pøesáhl 50 % (ve srovnání s 37 % v roce 1999). Podíl afrických zemí na dovozech do Tanzanie stagnoval na úrovni 20 %, zatímco podíl EU po celé období klesal. 12 C) Vývozy a dovozy slueb Vysoká dynamika byla zaznamenána u vývozù a dovozù slueb, které rostly v roce 2004 tempem 22 %, v roce 2006 došlo ke zpomalení rùstu vývozù na 6 %, zatímco dynamika dovozù slueb pokraèovala (rùst o 17 %). Vývozy slueb Tanzanie dosáhly v roce 2005 hodnoty 899 mil. USD a více ne 70 % tìchto vývozù lze pøièíst cestovnímu ruchu a necelých 20 % èiní vývoz komerèních slueb. Dovoz slueb dosáhl v roce 2005 hodnoty 1,1 mld. USD. Tabulka 3 Tanzanie: Vývoj vývozù a dovozù slueb, 1995–2005 (v mil. USD) 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Vývozy
566
602
470
534
576
575
646
615
659
845
899
Dovozy
729
883
709
885
723
620
656
653
751
963 1164
Pramen: WTO: International Trade Statistics 2006, http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2006_e/its2006_e.pdf
Z výše uvedeného vyplývá, e došlo ke zvýšení deficitu bilance zboí a slueb o 10 %. Schodek bilance zboí a slueb dosahoval v roce 2005 více ne 11 % HDP. 13 3.2 Zmìny v zahranièní obchodní politice Tanzanie Obchodní politika je ústavou svìøena do pravomoci unie. Mezinárodní obchodní dohody jsou proto závazné nejen pro vládu celé Unie, ale i pro vládu Zanzibaru. Pøesto 11 WTO: International Trade Statistics 2006, http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2006_e/its2006_e.pdf. 12 Trade Policy Review Body: Trade Policy Review: Tanzania, WT/TRP/G/171/TZA, September 2006, s. A2-139. 13 WTO: International Trade Statistics 2006, http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2006_e/its2006_e.pdf.
78
S. Sýkorová
Vliv mezinárodního obchodu na hospodáøský rùst: TANZANIE
uívá Zanzibar široké autonomie pøi vytváøení vlastní proexportní politiky za podmínky, e pøijatá opatøení neporušují závazky vyplývající z pøijatých mezinárodních smluv. První „národní obchodní politika“ byla odsouhlasena vládou Tanzanie v roce 2003. Uvedený dokument vìnoval pozornost všem aspektùm, které ovlivòují proces rozvoje a rùstu obchodu. Tento první poèin v oblasti obchodní politiky se soustøedil zejména na podporu vývozem taeného hospodáøského rùstu zaloeného na strukturální transformaci a trní diverzifikaci. Provádìné reformy a pøijímané pøedpisy mìly vést k vytvoøení pøíznivého prostøedí pro rozvoj produkèních kapacit konkurenceschopných produktù. Nástrojem k dosaení tìchto cílù mìla být liberalizace strategického obchodu doplnìná politikami v dynamických odvìtvích. Velký dùraz byl kladen na aktivní multinacionální a bilaterální obchodní jednání. Rozsáhlé reformy, které probíhají déle ne 20 let, vedly k postupnému odstraòování obchodních omezení. Dùleitými nástroji k dosaení rozvojových cílù v oblasti vývozu se stalo zøizování „Export Processing Zone“ (EPZ) a „Special Economic Zone“ (SEZ). Stìejní pro EPZ je nulová sazba danì z pøíjmu právnických osob po dobu deseti let a výjimky z danì ze zadrených ziskù, místních daní a inspekce dováeného zboí pøed vylodìním. Odvìtví, kterým jsou plochy v EPZ nabízeny, jsou další zpracování zemìdìlských produktù, prùmysl odìvní a textilní, zpracující ryby, koedìlný, døevozpracující, elektrotechnický a elektronický, informaèní a komunikaèní technologie a prùmysl zušlechující drahé kameny. A) Opatøení pøímo ovlivòující dovozy Cla, jejich struktura a výše zaèínají pomalu ztrácet na významu jako nástroj zahranièní obchodní politiky, ale pøíjmy z nich zùstávají velice dùleitou polokou vládních pøíjmù. V roce 2005 tvoøily pøíjmy z dovozních cel témìø polovinu celkových daòových pøíjmù. Jako èlen Svìtové obchodní organizace (WTO) má Tanzanie øadu poloek svého celního sazebníku vázaných. Ve srovnání s rokem 1993 poklesl prostý prùmìr celních sazeb na nezemìdìlské produkty z rovných 19 % na 12,3 % v roce 2006, pøièem pro zemìdìlské výrobky byl prostý prùmìr 17,3 %.14 Váené prùmìry celních sazeb poklesly z 15 % v roce 1993 na 9,1 % v roce 2003. Vedle dovozních celních sazeb se øada dováených produktù musí podrobit povinné inspekci („destination inspection“), pøi ní je vybírán poplatek ve výši 1,5 % hodnoty zboí, a dále celní inspekci, za kterou je inkasován poplatek 10 USD. Dováené zboí i domácí produkce jsou pøedmìtem danì z pøidané hodnoty ve výši 20 % a spotøebních daní.15 Tanzanský úøad pro standardy, zøízený ji v roce 1976, je centrálním místem odpovìdným za podporu standardizace, testování a zajišování kvality. Tanzanie pokraèovala v zapoèaté harmonizaci svých standardù (zejména pro balení a oznaèování, sanitární a fytosanitární pøedpisy) v souladu s mezinárodními a regionálními standardy. Povinné standardy se vztahují zejména na potraviny a zemìdìlské produkty. Tanzanské standardy a technické pøedpisy se vztahují na všechny produkty na tanzanském území bez 14 Vzhledem ke svým závazkùm vyplývajícím z èlenství ve Východoafrickém spoleèenství (East African Community, EAC) byly prùmìrné sazby pro zemìdìlské komodity roce 2006 hlášeny ve výši 22 % a nezemìdìlské výrobky 11,8 %. 15 Výjimky z DPH poívají základní zemìdìlské plodiny (nezpracované), pesticidy a hnojiva, potøeby pro zdravotnictví a vybavení nemocnic, vzdìlávací sluby a vybavení vzdìlávacích zaøízení, veterinární sluby, knihy a noviny, sluby veøejné dopravy, bydlení a pùda, finanèní a pojišovací sluby, voda, pohøební sluby, ropné produkty, poèítaèe, tiskárny, sluby cestovního ruchu, rybáøské sítì a další.
79
Acta Oeconomica Pragensia, roè. 16, è. 5, 2008
rozdílu, zda se jedná o zboí dováené nebo domácí produkci. Dovozy podléhající standardùm se musí podrobit certifikaci. 16 B) Opatøení pøímo ovlivòující vývozy Pro vývozce vìtšiny produktù platí stejné povinnosti týkající se registrace a dokumentace jako pro dovozce, výjimkou jsou speciální licence pro vývozy produktù ze døeva, vývozy místní divoké fauny a flory, potraviny a minerály a drahé kameny. Tanzanie pouívá v souèasné dobì vývozní clo pouze na vývozy nezpracovaných oøíškù kešu a 20 % odvod na nezpracované kùe, jejich cílem je podnítit další zpracování na domácí pùdì. V dobì nepøíznivých klimatických podmínek a hrozícího nedostatku potravin naøizují tanzanské úøady zákaz vývozu nìkterých zemìdìlských plodin. Pøes svùj statut nejménì rozvinuté zemì s pomìrnì liberálnìjšími monostmi vyuít domácí podpory a subvencování vývozu, Tanzanie tìchto moností vyuívá v zanedbatelném rozsahu, subvence vývozu zemìdìlských produktù nebyly hlášeny vùbec a subvence pøi exportu nezemìdìlských produktù byly evidovány ve velmi omezeném rozsahu.17 Podpora vývozùm je poskytována pouze na bázi bezcelního pøístupu výrobních zaøízení a ostatních vstupù pouívaných pøi výrobì produkce pro vývozy. Podpoøe vývozu by mìlo poslouit zøizování vývozních zón. Na poèátku roku 2005 èinily celkové investice do tìchto zón 81 mil. USD, z nich 65 % pocházelo z domácích zdrojù. V roce 2004 pocházelo z tìchto novì zøizovaných produkèních kapacit 0,6 % celkových vývozù. Dosaení velmi ambiciózních cílù tanzanské vlády by mìl dále napomoci novì vypracovaný koncept „speciálních ekonomických zón“ (SEZ), které by mìly mít ještì širší oborový zábìr a kde by mìly odpadnout i urèitá pùvodní omezení. SEZ by mìly vzniknout nejprve v Dar-es-Salamu, ve mìstì Tanga a Kilimandáru. Zanzibar má svùj vlastní, lehce odlišný koncept tzv. „volných ekonomických zón“. Tanzanie se tìší zvýhodnìnému reimu pøístupu svých produktù na trhy obchodních partnerù odpovídající stavu mezinárodních a bilaterálních obchodních dohod. Velká èást vývozù Tanzanie není zatíena dovozními cly, a ji protoe dané produkty nejsou obecnì zatíeny clem, nebo protoe vývozy z Tanzanie vyuívají jim poskytnutých preferencí. V roce 2003 smìøovalo 82,7 % vývozù Tanzanie na trhy zemí OECD a dvì tøetiny z nich nebyly vystaveny ádnému clu. Klíèovými trhy v rámci zemí OECD je EU (která Tanzanii poskytuje rozsáhlé preference na základì systému všeobecných preferencí – GSP, Smlouvy z Cotonou a iniciativy „Everything but Arms“ – mnostevnì neomezený a clem nezatíený dovoz veškerých výrobkù mimo zbraní z LDC), USA (GSP a iniciativy „African Growth and Opportunity Act“ – AGOA), Japonsko (GSP). Preferenèní pøístup zaruèuje vývozùm zboí z Tanzanie také EAC a Jihoafrické rozvojové spoleèenství (South African Development Community, SADC), v nich je Tanzanie èlenem.18 Od roku 1989 se Tanzanie úèastní Dohody o globálním systému obchodních preferencí mezi rozvojovými zemìmi (GSTP), v jeho rámci jí poskytly preferenèní pøístup na své trhy Indie a Turecko. Hodnota vývozù, které vyuívaly preferencí dosáhla v roce 2003 víc ne 50 % celkových vývozù zemì. Z tohoto dùvodu Tanzanie patøí mezi jednu ze zemí, která se vánì obává eroze preferencí vyplývající z dalšího sniování celních sazeb v rámci jednání WTO. 16 Výjimkou jsou dovozy, které ji byly podrobeny certifikaci v Kenì nebo v Ugandì. 17 Trade Policy Review Body: Trade Policy Review: The East African Community, WT/TRP/G/171, September 2006, s. 32. 18 Tanzanie zvauje obnovení èlenství v dalším integraèním seskupení – Spoleèný trh východní a jiní Afriky (Common Market for Eastern and Southern Africa, COMESA), z nìho vystoupila v roce 2000.
80
S. Sýkorová
Vliv mezinárodního obchodu na hospodáøský rùst: TANZANIE
3.3 Vliv zahranièního obchodu na hospodáøský rùst Tanzanie Ekonomické reformy zapoèaté v druhé polovinì 80. let se nejpozdìji ke konci 90. let zaèaly pozitivnì projevovat na vývoji vývozní dynamiky. Liberalizace zahranièního obchodu spolu s postupným posílením podílu netradièních vývozù pøispìly k rychlému rùstu vývozù Tanzanie. Pokles závislosti Tanzanie na tradièních zemìdìlských komoditách posiluje stabilitu pøíjmù z vývozù (pøíjmy z vývozù tradièních vývozních komodit trpí výkyvy svìtových cen a jsou velmi závislé na klimatických podmínkách). Posilování podílu netradièních vývozních produktù lze hodnotit pozitivnì, i kdy pøi podrobnìjším zkoumání je vidìt urèité riziko v podílu zlata mezi vývozními komoditami. Objemy vytìeného zlata nejsou ovlivnìny rozmary poèasí, avšak pøíjmy z jeho vývozù jsou stejnì jako pøíjmy z vývozu tradièních zemìdìlských produktù náchylné k cenovým výkyvùm. Graf 1 Tanzanie: Vývoj vývozù, HDP a HDP/obyv. v letech 1950–2004 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 -5 -10 19501960
19601970
19701980
Tanzania HDP
19801990
19902000
20002001
Tanzania HDP/obyv.
20012002
20022003
20032004
Tanzania rùst vývozù
Pramen: : http://stats.unctad.org/Handbook/ReportFolders/reportFolders.aspx
Graf 1 znázoròuje vývojové trendy rùstu vývozù, HDP a HDP/obyv. od 50. let do souèasnosti. Z grafu je zøejmé, e z dlouhodobého hlediska lze vysledovat spojitost mezi vývojem vývozù a hospodáøským rùstem. Sledujeme-li však ji jen jednotlivé roky, je vývoj vývozù podstatnì více rozkolísaný. Samotné vývozy a jejich rùst se v posledních šesti letech do vysokého hospodáøského rùstu jednoznaènì nepromítly. Podíl vývozù na celkovém HDP Tanzanie je stále relativnì nízký na to, aby se zvýšená vývozní dynamika citelnì a bezprostøednì promítla do rùstu HDP. A tak ani nízký rùst vývozù mezi roky 2001 a 2002 nebránil vysokému 7 % rùstu HDP. Z tohoto zjištìní dále plyne, e vývozní sektor ještì není dostateènì provázán se zbytkem hospodáøství (nìkdy bývá oznaèován jako enklávový vývozní sektor), a tak jeho rùst nemá výrazné multiplikaèní efekty na ostatní sektory. Situace v Tanzanii odpovídá podmínkám rozvojové zemì na nízkém stupni rozvoje, která mùe zvyšováním vývozù zboí a slueb (a ji tradièních zemìdìlských komodit, netradièních primárních komodit – zlato, diamanty a turismus) zvýšit svùj hospodáøský rùst zapojením doposud nevyuitých kapacit (pøírodní zdroje a nezamìstnaná pracovní
81
Acta Oeconomica Pragensia, roè. 16, è. 5, 2008
síla).19 V této souvislosti je tøeba zmínit podepsanou smlouvu mezi tanzanskou vládou a brazilskou tìaøskou spoleèností Petrobras o prùzkumu hlubokomoøských loisek ropy a zemního plynu a jejich vyuití.20 Trvalost tohoto rùstu bude záviset na správném vyuití pøíjmù z takových vývozù k investicím do lidské i fyzické infrastruktury a podpory posílení zpìtných vazeb postupnì vznikajících vývozních enkláv. Z tohoto hlediska je tøeba kladnì hodnotit snahu tanzanské vlády podpoøit dodávky domácích produktù pro turistická støediska, další zpracování nerostných surovin na tanzanském území a programy usilující o dostupnost hnojiv, sadby, dalších slueb pro zemìdìlce a mimoøádnì vysoké investice do infrastruktury, která má umonit snadnou a rychlou dostupnost všech regionù. Pozitivnì se zaèíná projevovat stále se zvyšující otevøenost Tanzanie na zvyšování kvality a jistou diversifikaci vývozního portfolia. EU jako jeden z hlavních odbìratelských trhù klade pøirozenì vysoké poadavky na dováené zboí (kvìtiny, ryby a rybí výrobky, ovoce, tradièní zemìdìlské komodity). Zavádìné standardy napomáhají pronikání tanzanských potravináøských výrobkù ve stále vìtší míøe také na trhy sousedních afrických zemí. Sniování dovozních celních sazeb a uvolòování dalších omezení vedlo k výrazným zmìnám teritoriální struktury dovozù. Tanzanie, její rostoucí pøíjmy z vývozù zvyšují její dovozní kapacity, má tak monost vybírat mezi dovozy v odpovídající kvalitì za niší ceny z asijských rozvojových zemí (zejména Indie, Èíny a asijských novì industrializovaných zemí). Tyto monosti vedou k postupnému zvyšování produkèních kapacit a dalšímu hospodáøskému rùstu. Aby se také další aspekty zahranièního obchodu staly zdroji hospodáøského rùstu (zvyšování investic, pøebírání vyspìlejších výrobních technologií, strukturální zmìny hospodáøství), musí Tanzanie vyvinout ještì znaèné úsilí.
Závìr Pokraèující reformy dovedly Tanzanii na cestu dynamického hospodáøského rùstu. V øadì ohledù zaznamenává tato stále ještì velmi chudá zemì pozitivní výsledky. Makroekonomickou situaci lze oznaèit jako stabilizovanou a øada programù smìøuje k ádoucím strukturálním zmìnám hospodáøství a dosaení stanovených ekonomických a sociálních cílù do roku 2025. Zmìny v zahranièní obchodní politice Tanzanie vedly k otevøení této subsaharské zemì. Tanzanii je moné oznaèit za zemi s pomìrnì velmi liberální obchodní politikou, která respektuje závazky ze svého èlenství v mezinárodních a regionálních organizacích a z mezinárodních dohod. Odstranìní vìtšiny pøekáek vývozu a dovozu zboí však vedlo pouze k velmi pomalému rùstu podílu obchodu na celkovém HDP zemì. Podíl vývozù na HDP je stále výraznì niší ne kolik èiní tento podíl v prùmìru u zemí subsaharské Afriky. Analýza zapojení Tanzanie do svìtového hospodáøství a jeho zmìn ukazují, e se Tanzanie nachází na správné cestì, ale souèasný stav nelze oznaèit jako optimální. Produkce a pøíjmy z vývozu tradièních zemìdìlských komodit jsou závislé na klimatických podmínkách a vývoji svìtových cen. Výkyvy svìtových cen trpí i další vyváené primární komodity. Tanzanie vyváí stále pøíliš malý podíl výrobkù zpracovatelského prùmyslu. Vazby vývozního sektoru na zbytek hospodáøství nejsou dostateèné. To vše vedlo k tomu, e
19 Hospodáøský rùst, jeho zdrojem je zapojení zemì do zahranièního obchodu v souladu s teorií „Vent-for-Surplus“ myanmarského ekonoma Hla Myinta. 20 World Bank: The Global Economic Prospects-Technology Diffusion in the Developing World 2008, s. 62: http://siteresources.worldbank.org/INTGEP2008/Resources/GEP_complete.pdf.
82
S. Sýkorová
Vliv mezinárodního obchodu na hospodáøský rùst: TANZANIE
pøenosový mechanismus mezi rùstem zahranièního obchodu, popø. vývozù a hospodáøským rùstem nebyl v pøípadì Tanzanie pøíliš silný. Pøed Tanzanií stojí øada nelehkých úkolù, které jsou pro dosaení trvalého hospodáøského rùstu a rozvoje nezbytné. V souèasné dobì existuje pøíznivá vnitropolitická situace a ani podpora mezinárodního spoleèenství nepolevuje. Proto lze vìøit optimistickým prognózám budoucího vývoje a spoleènì s obyvatelstvem této zemì doufat v naplnìní stanovených rozvojových cílù. Literatura OECD: African Development Outlook 2005–2006: Tanzania: http://www.oecd.org/dev/publications/africanoutlook UNCTAD: Handbook of statistics Online: http://stats.unctad.org/Handbook/ReportFolders/reportFolders.aspx World Bank: The 2005 International Comparison Program, Preliminary Results, December 2007, s. 24: http://siteresources.worldbank.org/ICPINT/Resources/ICPreportprelim.pdf World Bank: The Global Economic Prospects-Technology Diffusion in the Developing World 2008: http://siteresources.worldbank.org/INTGEP2008/Resources/GEP_complete.pdf WTO: Trade Policy Review Body: Trade Policy Review: Tanzania, WT/TRP/G/171/TZA, September 2006. WTO: International Trade Statistics 2006: http://www.wto.org/english/res_e/statis_e/its2006_e/its2006_e.pdf MADDISON, A.: The World Economy: A Millennial Perspektive, OECD – Development Centre Studies Paris, 2001.
The Impact of International Trade on Economic Growth: TANZANIA Abstract The article focuses on one of the least developed countries: Tanzania. It shortly describes the country, its political past and present. Further text is devoted to the economic development of this country at the beginning of the new millennium. Special attention is given to the international trade, its commodity and territorial structure, Tanzania’s trade policy and implications for the economic growth and the position of the country in the world economy. Keywords: Tanzania; The Least Developed Countries; International trade and economic growth.
83
