VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY

Základní umělecká škola Josefa Suka Benešov, Ţiţkova 471

Základní umělecká škola Josefa Suka Benešov

VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY školní roky 2007/2008, 2008/2009

Zpracoval: Václav Turek

Adresa: ZUŠ J.Suka Ţiţkova 471 Benešov, 256 01

Telefon/fax:317723006 E mail:[email protected] E mail:[email protected]

Bankovní spojení: ČS spořitelna: 324924349/0800 IČO:697 64 051

1


ÚVOD Vlastní hodnocení školy vychází z vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náleţitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Hodnocení školy je zpracováno za období školních roků 2007/2008 a 2008/2009. Při jeho zpracování bylo vycházeno z podkladů, které zpracovali vedoucí předmětových skupin.

Základní údaje o škole: 

Název: Základní umělecká škola J. Suka Benešov



Základní umělecká škola J. Suka je zřízena městem Benešov Zřizovací listinou ze dne 5.3. 2001 a dodatkem ke zřizovací listině ze dne 9. 11. 2004. Od 1.1.2000 je škola zřízena jako právní subjekt – příspěvková organizace.



IČ:  IZO:  Adresa:  Telefon:  E – mail:  www:  Jméno ředitele:  Statutární zástupce:

697 64 051 113 000 499 Ţiţkova 471, 256 01 Benešov 317 723 006, 604 233 356 [email protected] zusbenesov.cz Václav Turek Daniela Seifertová

Základní umělecká škola Josefa Suka Benešov vychází ve své činnosti ze zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a z vyhlášky č. 75/2005 o základním uměleckém vzdělávání. Poskytuje vzdělání v oboru hudebním, tanečním a výtvarném.

2


PODMÍNKY KE VZDĚLÁVÁNÍ: 1. Materiální: Vzdělávání v ZUŠ J. Suka je poskytováno na těchto pracovištích:  Benešov hlavní budova – obor hudební a taneční  odloučené pracoviště Benešov /atelier v budově Muzea/ – obor výtvarný  odloučené pracoviště Týnec nad Sázavou – obor hudební  odloučené pracoviště Bystřice - obor hudební  odloučené pracoviště Neveklov - obor hudební  odloučené pracoviště Teplýšovice - obor hudební  odloučené pracoviště Chocerady - obor hudební V hodnoceném období byly nadále postupně naplňovány cíle v souladu s dlouhodobým záměrem školy související s materiálním a technickým vybavení především odloučených pracovišť.  Byla dokončena realizace počítačové učebny v prostorách hlavní budovy.Tato učebna slouţí k výuce hudební nauky.V další etapě je potřeba vybavit počítače programy /kromě stávajících základních/, které by obohatily výuku hudební nauky. Vidíme v tom jednu z moţností, jak zvýšit zájem o tento předmět u ţáků.  Postupně jsme pokračovali v opravách klavírů nebo pořízení těchto nástrojů nových, tak jak dovoluje finanční situace.  Vybavováno novými nebo opravenými nástroji je postupně téţ oddělení dechových nástrojů, oddělení smyčcové a akordeonové.  Velká pozornost byla věnována třídě bicích nástrojů, která byla v průběhu hodnoceného období solidně vybavena a to i celou řadou melodických nástrojů /xylofon, vibrafon, zvonkohra/ včetně nové bicí soupravy.  Provedli jsme vymalování tříd včetně obou sálů, rovněţ chodeb a sociálních zařízení.  Byla provedena výměna dlaţby v umývárnách v přízemí a 1. patře.  Zatím se bohuţel nepovedlo dlouhodobě plánované vybudování klimatizace především v podkrovních prostorách budovy,coţ především v letních měsících značně znepříjemňuje jinak velmi pěkné prostředí ve vyučovacích místnostech. Na to se tedy musíme zaměřit v dalším období – to znamená na jednání se zřizovatelem o zřízení tohoto zařízení i kdyţ chápeme, ţe je to věc finančně náročná a město musí řešit mnoho dalších priorit.  Celkem slušně se nám daří v souladu s dlouhodobými plány postupně vybavovat výtvarný ateliér, kde jiţ máme i keramickou pec.  Podle poţadavků pedagoga tanečního oboru jsme provedli dovybavení tanečního sálu různými pomůckami, především tělocvičnými.  Bylo dokončeno kompletní nábytkové vybavení odloučeného pracoviště Týnec nad Sázavou a to jak tříd pro individuální výuku tak v posluchárně hudební nauky. Na tomtéţ pracovišti byla provedena oprava nebo výměna podlahových krytin, oprava elektrické instalace,zřízení šatny pro ţáky a další drobné práce související s rekonstrukcí interiéru budovy. V dalším období je potřeba se zaměřit především na opravu nebo výměnu oken, které jsou mnohdy v havarijním stavu, na řešení otázky vytápění budovy a v neposlední řadě na opravu fasády budovy. Tyto rozsáhlejší a náročnější opravy však musíme řešit ve spolupráci s vlastníkem budovy, kterým je město Týnec. V daném období město řešilo a dosud řeší výstavbu kanalizace, úpravy

3




 



komunikací a další práce, které jsou finančně velmi náročné a na budovu odloučeného pracoviště se zatím nedostalo. Přesto byly alespoň provedeny práce související s vyklizením okolí budovy a zřízení přístřešku na odloţení kočárků a kol před vchodem do budovy. Na odloučeném pracovišti v Bystřici jsme v hodnoceném období provedli rekonstrukci a kompletní vybavení prostor, které jsme po jednání s městským úřadem Bystřice nově dostali pro účely poskytování vzdělávání v hudebním oboru v budově ZŠ /jedná se o původní byt školníka/, neboť jsme dosud uţívané prostory museli z důvodů rozsáhlých stavebních úprav prováděných v budově ZŠ opustit. Po rekonstrukci přidělených prostor máme k dispozici tři plnohodnotně vybavené třídy /včetně třídy pro hudební nauku/, vlastní WC a umývárnu. V roce 2009 jsme nově otevřeli odloučené pracoviště v obci Chocerady. Poskytováno je vzdělávání v oboru hudebním. K dispozici je jedna třída v budově zdejší ZŠ, kterou postupně vybavujeme hudebními nástroji i nábytkem. Celkem na slušné úrovni je zařízeno jednotřídní odloučené pracoviště v obci Teplýšovice, které sídlí v budově Obecního úřadu. Zde i nadále ovšem zůstává nedořešená otázka vytápění. To je dosud řešeno akumulačními kamny a pokud nastanou větší mrazy, pak kamna nestačí na dostatečné zajištění tepla. Téměř ţádné investice /kromě nástrojového vybavení/ nebyly směrovány do odloučeného pracoviště v obci Netvořice, které sídlí v budově ZŠ. Je to však dáno tím, ţe prostory tohoto pracoviště jsou víceméně stálým provizoriem, které se vyuţívají a případně stěhují podle potřeby ZŠ. Nelze však říci, ţe by tím trpěla kvalita poskytovaného vzdělávání.

2. PERSONÁLNÍ V hodnoceném období provoz školy zabezpečovalo celkem 40 zaměstnanců s různou výší pracovního úvazku. Z toho 32 bylo pedagogických pracovníků, ostatní zajišťovali ekonomický a technický provoz školy a odloučených pracovišť. Výuka všech oborů to znamená hudebního, tanečního i výtvarného byla téměř ve 100% zajištěna aprobovanými pedagogy a to jak z hlediska vzdělání tak i z hlediska vyučovaných předmětů. Aprobace pedagogických pracovníků je patrná z níţe uvedeného grafu.Věkové sloţení pedagogických pracovníků je patrné z druhého grafu. Třetí graf pak znázorňuje zastoupení muţů a ţen v pedagogickém sboru.

graf 1– aprobace pedagogů 1; 3%

plně aprobovaný

2; 6%

dostačující aprobace

5; 16%

neaprobovaný 24; 75%

studující

4


graf 2 – věkové sloţení: 12 10 8 6 4 2 0

1

muži

2 8

8

7

do 30 let

30 - 50 let

1 nad 50 let

ženy

2 3 důchodci

graf 3 – zastoupení ţen a muţů u pedagogických pracovníků:

41%

ženy

muži

59%

Další vzdělávání pedagogických pracovníků. DVPP ve školním roce 2007-2008 Močičková Markéta: Bejblová Jitka: Pazderová Jitka Richterová Hana Gernertová Jana Turek Václav Seifertová Daniela

klavírní soboty /konzervatoř Brno/ říjen 2007 – duben 2008 Rozšířené základy práce na PC seminář k výuce hudební nauky seminář k výuce hudební nauky seminář k výuce hudební nauky řízení školy metodika a praktická výuka na zob. flétny

5


DVPP ve školním roce 2008-20089 Močičková Markéta: Haraštová Zuzana Pazderová Jitka Richterová Hana Gernertová Jana Turek Václav Seifertová Daniela Hladíková Petra

klavírní soboty /konzervatoř Brno/ říjen 2008 – duben 2009 dechové soboty /konzervatoř Brno/ říjen 2008 – duben 2009 seminář k výuce hudební nauky seminář k výuce hudební nauky seminář k výuce hudební nauky řízení školy, RVP ZUV, odměňování ped. pracovníků metodika a praktická výuka na zob. flétny

V souladu s dlouhodobým záměrem rozvoje ZUŠ došlo v průběhu hodnoceného období k několika dílčím změnám ve vedení a sloţení předmětových komisí. Tyto změny přispěly především ke zlepšení komunikace mezi vedoucími předmětových skupin a vedením školy, ale také ke zlepšení komunikace a spolupráce mezi pedagogy samotnými. Přehled o sloţení předmětových skupin je patrný z následující tabulky. PŘEDMĚTOVÉ KOMISE: předm.komise vedoucí klavír,el.kláv.nástr. Obrová D. strunné nástroje

Králová S..

akordeon Dzinová K. pěv. hlas. výchova, Nacházelová E. sborový zpěv dechové nástroje, Pluta E. bicí nástroje kolektivní předměty

Seifertová D.

členové Brábková L., Kabrnová M.,Močičková M.,Paďour Z.,Tuček L.,Válková I., Mullerová V.,Terentiewová N. Dán J., Klimovič J., Nedvěd L., Hladíková P., Myšák Z. Richterová H., Palát K. Gernertová J., Müllerová V. Boháčová D., Dán J., Frantl J.,Klimovič J.,Kvída V., Hladíková P., Haraštová Z.., Merta L., Palát K., Seifertová D., Houdek J., Bejblová J.,Mixánová E.,Pazderová J.

3. EKONOMICKÉ V hodnoceném období jsme čerpali finanční prostředky z následujících zdrojů: 1) státní prostředky /dotace na mzdy, odvody, ONIV, prostředky do FKSP/ Tyto prostředky nelze ovlivnit – jsou normativní a jejich výše závisí na počtu ţáků v jednotlivých oborech. 2) úplata za vzdělávání – školné a další prostředky s tím související /úplata za pronájem hudebních nástrojů/. Výše školného v hodnoceném období činila pololetně v hudebním oboru 1050,- Kč, v tanečním a výtvarném oboru 750,- Kč. Úplata za pronájem školního nástroje činí 50,- Kč měsíčně. 3) dotace od zřizovatele, která za hodnocené období činila v průměru 240 000,- Kč za rok

6


V hodnoceném období jsme s finančními prostředky hospodařili na dobré úrovni. Rok 2007 byl uzavřen s hospodářským výsledkem 31 812,81 Kč, za rok 2008 činil pak hospodářský výsledek 160 040,19 Kč. Vzhledem k poměrně vysokému počtu ţáků v hodnoceném období jsme zatím nemuseli přistoupit ke zvýšení školného a k nějakému dramatickému zvyšování bychom nechtěli přistupovat ani v budoucnu.

14652360 13091955

15232766 13567957

Zdroje finančních prostředků a jejich podíl na rozpočtu školy:

16000000 14000000 12000000

fin. Prostředky celkem státní prostředky

10000000 dotace od zřizovatele

8000000

4000000 2000000

260000 1371060 33749

200000 1331555 28850

6000000

0

2007

2008

úplata za vzdělávání prostředky za pronájem hud. Nástrojů

100%

89,07%

89,40%

100%

100%

Finanční zdroje v procentech:

90%

dotace celkem

80%

státní prostředky

70%

prostředky od zřizovatele

60% 50%

školné

40% 0,23%

1,70% 9,00%

10%

0,20%

20%

1,30% 9,10%

30%

pronájem hud.nástrojů

0% 2007

2008

7


PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ: Vzdělávání v ZUŠ J. Suka probíhá podle platných dokumentů schválených MŠMT a vydaných pro hudební obor v 23. června 1995, pro výtvarný 3. května 2002 a pro taneční obor 7. května 2003. Tyto dokumenty však v brzké době přestanou platit, neboť se připravuje a dotváří RVP ZUV.Na přípravě podkladů pro jeho vytvoření se naše škola také podílela. Podle tohoto dokumentu si kaţdá škola vytvoří svůj ŠVP, podle kterého bude vzdělávání ţáků v ZUŠ probíhat. Zatím je tento projekt ověřován v několika pilotních školách. K tvorbě vlastního vzdělávacího programu přistoupíme po vyhodnocení výsledků a zkušeností získaných v průběhu vzdělávání právě v pilotních školách. Ve školním roce 2007/2008 navštěvovalo školu 787 ve třech oborech – viz graf 1: 1200

1035

1000 787 658

800 600

417

400

241 111 18

200

77 18

Kapacita školy celkem žáků hudební obor výtvarný obor taneční obor

34

0 kapacita školy

žáci celkem

dívky

chlapci

Ve školním roce 2008/2009 navštěvovalo školu 825 ţáků ve třech oborech – viz graf 2: 1200

1035

1000

825 667

800 600

431

400

236 126 32

200

87 31

Kapacita školy celkem žáků hudební obor výtvarný obor taneční obor

391

0 kapacita školy

žáci celkem

dívky

chlapci

Kromě toho jsme měli v obou školních rocích otevřeno studium pro dospělé (SPD), které navštěvovalo ve školním roce 2007/2008 celkem 7 posluchačů, ve školním roce 2008/2009 pak 13 posluchačů převáţně v hudebním oboru. Nebráníme se vzdělávání dospělých ať uţ v kterémkoliv oboru, ale není naší prioritou nějak zásadním způsobem zvyšovat počet této skupiny posluchačů.

8


Graf 3 znázorňuje meziroční porovnání počtu přijatých ţáků a počtu absolventů, kteří řádně ukončili studium prvního nebo druhého stupně ZUŠ: 140

120

114

120 100

přijatí žáci

80

58

55

60

absolventi

40 20 0 2007/08

2008/09

Graf 4 ukazuje porovnání počtu ţáků školy, jednotlivých oborů a vyřazených absolventů meziročně za období pěti školních roků 2004/05 – 2008/09 : 1200 1100 1035 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

807

771

767 582

589

642

kapacita školy

825

787 658

žáci celkem

667

hudební obor taneční obor výtvarný obor

120 65 54

2004/05

124 58 34

2005/06

108 57 33

2006/07

111 18 58

2007/08

126

absolventi

32 55

2008/09

Několik poznámek:  Z uvedených grafů je zřejmé, ţe škola v hodnoceném období má mírný nárůst počtu ţáků a lze říci, ţe tuto tendenci zaznamenáváme dlouhodobě /alespoň v tomto desetiletí/ navzdory demografickému vývoji a s tím dosud spojený klesající počet dětí, které kaţdoročně přicházejí k zápisu do základních škol. Lze ovšem předpokládat, ţe se tato skutečnost přechodně změní v souvislosti s nástupem silnějších ročníků. Kapacita naší ZUŠ je však dostatečná na to, abychom byli schopní na tento přechodný stav reagovat. Především na odloučených pracovištích /pobočkách/ je stále dostatečná volná kapacita. Trochu sloţitější situace je na hlavním pracovišti, kde počet ţáků pro nedostatek volných tříd příliš zvyšovat jiţ nelze.

9


 Z grafu je dále patrné, ţe mezi ţáky ZUŠ významnou měrou převaţují dívky, coţ je ovšem tendence současné i nedávno minulé doby u většiny škol tohoto typu.  Z grafu je patrné celkem výrazné sníţení počtu ţáků v tanečním oboru. To souvisí s tím, ţe došlo k výměně pedagoga v tomto oboru. Původní pedagog měl poněkud jiné představy o náplni učebních plánů, nechtěl se podílet na naplňování cílů školy, neměl zájem si doplnit vzdělání potřebné k výkonu povolání. To vše vyústilo k tomu, ţe nebyla s tímto pedagogem prodlouţena pracovní smlouva na další období. Ten však řešil situaci tím, ţe téměř všechny ţáky z tanečního oboru přesvědčil, aby přešli do jím provozované soukromé taneční školy. To způsobilo, ţe jsme školní rok 2007/2008 začínali v tanečním oboru vlastně od začátku, jako kdybychom jej právě otevřeli.  Dále je z grafů patrné, ţe v hodnoceném období jsme působili stále jako škola tříoborová, tedy neúplná. Jak vyplývá z dlouhodobého záměru rozvoje školy, chtěli bychom tuto skutečnost změnit, rozšířit výuku ještě o literárně-dramatický obor a tím vytvořit ze ZUŠ J. Suka plnohodnotnou čtyřoborovou školu, jak tomu bývalo v dřívějších letech. V současné době jsme ve stadiu příprav na splnění těchto cílů. Zaţádali jsme MŠMT o rozšíření oborů a jiţ jsme dostali povolení a od 1. září 2010 máme zapsáno v rejstříku škol rozšíření o LDO. Rovněţ máme zajištěného pedagoga pro tento obor, takţe si myslím, ţe nic nebrání tomu, abychom od školního roku 2010/2011 zahájili vzdělávání v tomto oboru.

10


VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ A STUDENTŮ, ÚSPĚCHY, NEDOSTATKY: Výsledky vzdělávání jsou patrny v celé řadě činnosti ZUŠ J. Suka ať jiţ jsou to soutěţe, které vyhlašuje MŠMT, veřejné i interní koncerty ţáků, veřejné absolventské koncerty ţáků 1. nebo 2. stupně, účast dechového orchestru na nejrůznějších festivalech a vůbec zapojení školy do veřejného a především kulturního ţivota v místě působnosti školy. V průběhu hodnoceného období uskutečnila ZUŠ J. Suka mnoho nejrůznějších akcí ať jiţ samostatně, či ve spolupráci s ostatními školami, především s Gymnasiem Benešov, ve spolupráci s městem, MKS, Muzeem a některými dalšími institucemi. Byly to koncerty pro veřejnost, interní večírky, účinkování na vernisáţích, vystoupení pro školky, pro důchodce, absolventské koncerty a další. Při hodnocení těchto aktivit se musíme zastavit u jednotlivých oborů zvlášť.

1.Hudební obor: a) klavírní oddělení: 

Je to obor s druhým největším počtem ţáků, na jejichţ vzdělávání se podílelo 9 pedagogů /jak jiţ patrno z přehledu výše uvedeného/. Oddělení dosahuje poměrně dobrých výsledků, coţ dokazuje např. úroveň absolventských vystoupení, podíl na veřejných koncertech, dobré výsledky na soutěţích ZUŠ /bude ještě dále uvedeno/ a v posledních letech pravidelná účast především ţáků PaedDr. Obrové na koncertech „Pocta Janu Heřmanovi“, které se konají v rodišti významného klavírního interpreta v nedalekém Neveklově.  Kromě toho, ţe ţáci sami vystupují na koncertech, mají moţnost konfrontace z posluchači jiných škol. V rámci spolupráce s klavírním oddělením Konzervatoře J. Jeţka v Praze byl uskutečněn koncert posluchačů tohoto oddělení pro ţáky a pedagogy naší ZUŠ. Zájemci měli moţnost slyšet interpretaci klavírní literatury nejrůznějších ţánrů včetně vlastní tvorby posluchačů.  V poslední době je stále patrnější pozitivní posun ve výběru notového materiálu. Kromě osvědčených škol je snaha sledovat i moderní klavírní literaturu, nové školy atd.  Pozitivně lze hodnotit tu skutečnost, ţe v kolektivu klavírních pedagogů je i specialista, který se zabývá elektrofonickými klávesovými nástroji, takţe alespoň částečně lze uspokojit narůstající zájem o tento typ nástrojů.

b) dechové oddělení:  Obor zastoupený největším počtem ţáků na škole, na jejichţ vzdělávání se podílelo celkem 12 pedagogů. Vyučovanými nástroji byly zobcová flétna, příčná flétna, klarinet, saxofon, trubka, lesní roh, pozoun, tenor, baryton a tuba.  V poslední době se začíná projevovat nedostatek zájemců a hráčů na dechové nástroje ţesťové a musíme zkusit hledat nějaké účinné řešení k nápravě. Za

11


úvahu by moţná stálo i zohlednění na školném (alespoň na prvním stupni) u ţáků, kteří by se rozhodli ke studiu ţesťového nástroje.  Velmi pozitivně lze hodnotit skutečnost, ţe ţáci dechového oddělení se sdruţují v šesti různých souborech, které při dechovém oddělení působí. (Seznam souborů viz příloha č. 1)  Ţáci dechového oddělení se nejvíce podílejí na prezentaci školy na veřejnosti ať jiţ jako sólisté nebo v souborech, z nichţ především oba flétnové soubory, ţesťový kvintet a klarinetové kvarteto mají kaţdoročně řadu vystoupení.  Zdatnější ţáci dechového oddělení hrají v dechovém orchestru ZUŠ J. Suka Benešov v němţ působí i někteří bývalí ţáci, které tato činnost stále baví a zároveň jsou pomocnou silou a oporou mladším a začínajícím kolegům. Činnost tělesa daleko přesahuje hranice regionu a výčet jeho vystoupení by byl dlouhý. Zmínit je však třeba alespoň festival mladých hudebníků, kterého je orchestr kaţdoročně pořadatelem (koná se většinou poslední sobotu v květnu na Masarykovo náměstí ) a kde kromě orchestrů a souborů ZUŠ vystupují i nejrůznější kapely z regionu Benešov. c) oddělení strunných nástrojů:  Největší zájem v tomto oddělení je samozřejmě o kytaru. Především z nedostatku prostor (neplatí to o pobočkách) jen stěţí můţeme uspokojit všechny zájemce o tento nástroj. Druhým problémem u kytar jsou učební osnovy, které umoţňují výuku pouze tzv. klasické kytary. Hodně ţáků má však zájem o výuku praktické /akordové/ hry. Předpokládám, ţe tato skutečnost bude vzata v úvahu při tvorbě vlastního ŠVP, kde bude moţnost variability ve výuce kytary.  Pozitivem v tomto oddělení je, v posledních letech lze zaznamenat sice velmi pozvolný, ale přece jen nárůst zájemců o hru na housle. V minulých letech byl tento směr opačný a počet ţáků houslistů neustále klesal. V hodnoceném období dokonce začal znovu aktivně pracovat houslový soubor, který se podílel i na veřejných a interních vystoupeních.  Potěšující je také zájem o hru na violoncello a to dokonce i z řad dospělých uchazečů o studium.  V oddělení strunných nástrojů pracovaly tři soubory. Pozornost zaslouţí především kytarový soubor ze třídy pana uč. Myšáka, který vystupoval v mateřských školách, v Domě seniorů, v kostelech, modlitebnách a tradičně o při koncertech v kostele sv. Filipa a Jakuba na Chvojenu  Paní uč. Hladíková začala úspěšně rozvíjet spolupráci s ţáky kytaristy z praţských ZUŠ. Na této činnosti se podílejí ţáci její kytarové třídy. d) akordeonové oddělení:  Zájem o hru na akordeon zaţívá bohuţel jiţ delší dobu neprávem sestupující tendenci, coţ je velká škoda. Není to jen problém naší ZUŠ, ale, dá se říci, problém všeobecně, který nastal s masovým nástupem keyboardů (lépe řečeno tak zvaných samohrajek). Snaţíme se s tímto problémem bojovat, dokonce díky paní uč. Dzinové je moţnost výuky jak na klávesový tak na knoflíkový nástroj, ale zatím se nám příliš nedaří vzbudit zájem o tyto nástroje.  I přesto se dá říci, ţe ţáci v tomto oddělení byli celkem úspěšní a je především zásluhou pedagogů v tomto oddělení, ţe v hodnoceném období dvě ţákyně,

12


které absolvovaly ve oboru hra na akordeon, rozhodli pokračovat v dalším studiu na konzervatoři. e) pěvecké oddělení:  Také v pěveckém oddělení můţeme mluvit o řadě úspěchů, coţ bylo patrné především z absolventských koncertů, z různých veřejných vystoupení a také z výsledků soutěţí ZUŠ /jak bude ještě dále uvedeno/.  Problémem a to víceméně dlouhodobým v tomto oddělení je, ţe se nedařilo udrţet a rozvíjet pěvecký sbor, ačkoliv počet ţáků tomto oddělení je dostatečný /v hodnoceném období se pohyboval okolo 50 ţáků/  Od školního roku 2008/2009 vytvořila paní uč. Věra Mullerová, /její aprobace je klavír, sborový zpěv/ pěvecký sbor, který má rozdělený na dvě skupiny – přípravnou pro děti do 11 let a vyspělejší pro starší dětí, přičemţ je ţádoucí podle potřeby obě skupiny spojovat. Za tím účelem bylo uspořádáno několik soustředění /zatím jednodenních/. Tyto soustředění se konaly v sobotu, protoţe je téměř nemoţné vzhledem k naplněnosti školních rozvrhů a dopravní obsluţnosti vtěsnat tuto činnost do všedního dne, nebo ji dokonce začlenit do rozvrhu.  Pro objektivnost je potřeba ještě dodat, ţe v Benešově působí dva dospělé sbory a tři ţákovské a studentské sbory na jiných školách, coţ je na poměrně malé město hodně a je těţké v této konkurenci sehnat a udrţet nadané zpěváky.

d) hudební nauka:  Hudební nauka je nejvíce diskutovaným předmětem hudebního oboru. Ţáci ji dlouhodobě vnímají jen jako suchou, nezáţivnou teorii, i kdyţ je třeba říci, ţe jsme v posledních letech udělali hodně proto, abychom tento názor změnili.  Hudební nauka je vyučována podle učebnice hudební nauky pro 1. – 4. ročník a pak zvlášť pro 5. ročník od Dagmar Lisé. Ačkoliv je tato učebnice velmi pěkně a přehledně udělána, někteří ţáci /především ti nejmladší/ ji nerozumí.  Zavedli jsme do výuky hudební nauky jednotné pracovní sešity pro hudební nauku, které vytvořil Martin Vozar a které dostávají ţáci zdarma. Pořídili jsme řadu nových materiálů jak k poslechu, tak k praktickému vyučování, včetně obrazových materiálů k dějinám hudby, hudební doprovody k písním, publikaci Procházka dějinami hudby ve zvukových nahrávkách a mnoho dalších metodických i praktických pomůcek k výuce HN.  Vybavili jsme posluchárnu HN počítači s hudebním programem Capella 2002, kde ţáci mohou tvořivým přístupem a zábavnou formou utvrzovat probrané učivo.

13


2. Taneční obor:  Taneční obor doznal v hodnoceném období mnoho změn. Jak jiţ bylo výše zmíněno, kritickou dobou byl rok 2007, kdy se taneční obor téměř rozpadl a školu zároveň opustil pedagog TO. Ke změnám jsme museli ale přistoupit, protoţe nebyly naplňovány ani základní teze učebních osnov.  Školní rok 2007/2008 zahajoval TO s novým učitelem a počtem ţáků – 18. Od té doby je křivka počtu ţáků v TO stoupající.  Výuka probíhá podle platných učebních plánů, přičemţ jsou zohledněny pohybové dispozice ţáků. Více pozornosti bylo věnováno pohybové přípravě, protoţe mnohdy ţáci neovládají základní prvky z tělesné výchovy, které jsou při trénování nezbytné a také rytmické stránce /především orientaci ve 2/4, 3/4 a celém taktu.  Ţáci tanečního oboru se začali také po několikaleté přestávce zúčastňovat veřejných vystoupeních ZUŠ. Je zde patrná i spolupráce s ostatními obory. Dokonce se do vystoupení ţáků TO zapojila i ţenská část pedagogického sboru, coţ mimochodem mělo u posluchačů značný ohlas.

3. Výtvarný obor:  Výtvarný obor se v podmínkách naší ZUŠ zaměřoval především na klasické techniky jako je kresba, malba a v poslední době také keramickou technikou /po rozšíření vybavení VO o keramickou pec a různými jinými pomůckami pro keramickou tvorbu/.  velkou devizou VO je skutečnost, ţe výtvarný ateliér sídlí v budově muzea /v nádherných inspirujících podkrovních prostorách/, coţ samo o sobě skýtá řadu moţností spolupráce, seberealizace, podílení se na nejrůznějších zajímavých projektech, které muzeum připravuje. Důleţitá je i moţnost vyuţití prostor budovy muzea a také výstavní síně k prezentaci toho, co ţáci během studia vytvoří. Tato moţnost je vyuţívána i při výstavách absolventských prací ţáků VO.  Ve školním roce 2008/2009 měl například velký ohlas program „Učíme se v muzeu“, který spočíval v tom, ţe ţáci měli moţnost prohlíţet budovu od sklepa po půdu, hrát si takzvaně na objevitele a poznané skutečnosti pak formou kreseb pak zaznamenávat. Práce pak byly vystaveny v prostorách městské knihovny.  Ţáci VO se také zúčastňují různých soutěţí. V hodnoceném období to byla například soutěţ, kterou vyhlásilo Ekocentrum Vlašim na téma „Ze ţivota hmyzu“ nebo Ekocentrum Votice na téma „Mraveniště“. V soutěţích získali ţáci VO jedno 1. a dvě 2. místa.  O pozitivních výsledcích práce VO svědčí i ta skutečnost, ţe řada ţáků se hlásí na střední školy uměleckého zaměření a v hodnoceném období byli čtyři studenti přijati na vysoké školy výtvarného směru /především ČVUT – fakulta architektury/.  Patrná je také spolupráce VO s ostatními obory ZUŠ. Ţáci VO například vyrábějí drobné upomínkové předměty, které jsou vyuţívány jako drobné ceny při pořádání soutěţí hudebního oboru, které většinou organizujeme na okresní úrovni. V prostorách chodby a schodiště hlavní budovy jsou prezentovány nejlepší výtvarné práce ţáků. Naše představa je, abychom tuto spolupráci ještě dále prohloubili, aby výstavy byly častější, aby ukázky prací ţáků byly častěji 14


obměňovány, eventuelně rozšířeny také o keramické práce, aby byly ukázky prací ţáků VO prezentovány také na odloučených pracovištích, které ZUŠ má. V moţnostech VO to je a podmínky jsou k tomu vytvářeny.  Velkým problémem, který ovšem můţeme sami těţko vyřešit, je špatný technický stav střechy budovy muzea, který způsobuje, ţe nám do ateliéru zatéká a ničí se tak jinak hezké a zajímavé prostory. Zatím se ale vedení muzea potýká s nedostatkem ekonomických prostředků na opravu střechy.

SOUTĚŢE ZUŠ: V hodnoceném období probíhaly soutěţe ţáků ZUŠ, vyhlášené MŠMT. Soutěţí se zúčastnili ţáci ZUŠ J. Suka a to aţ do úrovně krajských kol, v jednom případě jsme měli zástupce i v celostátním kole. V obou ročnících byla pořadatelem a organizátorem okresního kola soutěţe ZUŠ J. Suka a soutěţili ţáci ze ZUŠ Benešov, Čerčany, Vlašim a Votice. Ve školním rok 2007/08 se soutěţilo v oborech:  hra na klavír  hra na smyčcové nástroje  hra na akordeon  hra na kytaru sólo, kytary komorní hra Dne 7.února 2008 se konala okresní soutěţ ZUŠ. Výkony soutěţících hodnotily dvě odborné poroty, která byly sloţeny převáţně z pedagogů všech ZUŠ v okrese Benešov. V oboru hra na klavír se zúčastnilo 17 soutěţících v 0.aţ IX. kategorii ( určujícím faktorem pro kategorii je věk). 1.místo s postupem do krajského kola získali ze ZUŠ J. Suka Borovcová Markéta /0.kat./,Klápová Michaela a Vorlová Eliška /II.kat./ Benešov. Krajské kolo soutěţe ve hře na klavír se konalo v ZUŠ Nymburk ve dnech 18. – 19. března 2008. V oboru hra na smyčcové nástroje soutěţili ţáci ve hře na housle, violoncello a kontrabas. 1. místo s postupem do krajského kola získali: Kubiš František /housle 0.kat./, Pallová Jitka /violoncello II. kat./ ze ZUŠ J. Suka. Krajské kolo soutěţe ve hře na smyčcové nástroje se konalo v ZUŠ Brandýs nad Labem dne 9. dubna 2008. V oboru hra na akordeon 1. místo s postupem do krajského kola získal Strachota Tomáš /0.kat./ ze ZUŠ Benešov. Krajské kolo ve hře na akordeon se konalo v ZUŠ Pečky dne 27. března 2008. V oboru hra na kytaru 1.místo s postupem do krajského kola získali: Stanková Michaela /0.kat./, Studnička Štěpán /0.kat./ ze ZUŠ Benešov, Kromě nich postoupil do krajského kola kytarový kvartet ze ZUŠ Benešov /Ţáčková Jana, Linhart Radek, Králík Antonín, Houštecký David - III. kat./ Krajské kolo ve hře na kytaru se konalo v ZUŠ Beroun ve dnech 23. – 24. dubna 2008. V krajských kolech soutěţe získali ţáci naší školy několik třetích míst a čestná uznání. Ve školním rok 2008/09 se soutěţilo v oborech:  sólový a komorní zpěv  hra na dechové nástroje / dřevěné i ţesťové/

15


Okresní soutěţ ZUŠ se konala ve dnech 10. – 11.února 2009. Výkony soutěţících hodnotily dvě odborné poroty, která byly sloţeny převáţně z pedagogů všech ZUŠ v okrese Benešov. V úterý 10. února 2009 se na Základní umělecké škole Josefa Suka v Benešově konalo okresní kolo soutěţe ZUŠ v oborech sólový a komorní zpěv.V osmi kategoriích se zúčastnilo čtrnáct ţáků z čerčanské a benešovské ZUŠ. Do krajského kola, které se konalo ve dnech 18. a 19. března v Benátkách nad Jizerou postoupily z naší školy čtyři děvčata v disciplíně sólový zpěv: Alţběta Faltejsková, Linda Leová, Klára Lázničková a Ráchel Klasová. Soutěţící si vedly velmi dobře a přivezly si domů jedno 1. a jedno 2. místo. Ve středu 11. 2. 2009 pak probíhala soutěţ hudebního oboru ve hře na dechové nástroje. Tato soutěţ byla rozdělena do dvou bloků. V jednom bloku soutěţili hráči ve hře na zobcovou flétnu a ve druhém pak hráči na dechové nástroje dřevěné a ţesťové. Ve hře na zobcovou flétnu soutěţilo 17 ţáků v kategoriích II. – VII.. Ti předvedli velmi pěkné výkony a téměř polovina jich postoupila do krajského kola, které proběhlo ve dnech 16. – 17. března v ZUŠ Fr. Kmocha v Kolíně. Ve hře na dechové nástroje bylo přihlášeno nejvíce ţáků za dobu konání soutěţí ZUŠ – celkem 46. V této oblasti byla zase neúspěšnější ZUŠ J. Suka Benešov a ZUŠ Vlašim. Byla zastoupena celá řada dechových nástrojů. 1. místo s postupem do krajského kola, které se konalo ve dnech 16. – 17. března v Kolíně získali z naší školy tito soutěţící: příčná flétna – Jitka Pallová, Barbora Nováková, Aneta Hořejší klarinet – Jiří Tůma, David Král, Josef Škvor saxofon – Petr Hlom trubka – Patrik Aliji tenor – Ondřej Šusta tuba – Vít Dvořák Naši mladí umělci si vedli velmi dobře. O tom svědčí i výsledky soutěţe. V celkovém hodnocení jsme získali dvakrát 1. místo, šestkrát 2. místo a dvě třetí místa. Kromě toho vybojoval Petr Hlom ve hře na saxofon i postup do celostátního kola.

ZUŠ J. Suka tedy prostřednictvím svých studentů a jejich pedagogů vzorně reprezentovala Benešov v krajských soutěţích a je potřeba všem zúčastněným za jejich vynaloţené úsilí při přípravě na uměleckou soutěţ i při samotném soutěţním klání poděkovat.

16


PODPORA ŠKOLY ŢÁKŮM, SPOLUPRÁCE S RODIČI Kromě povinností vůči ţákům a studentům, které vyplývají z naplňování učebních plánů jednotlivých oborů, vytváří ZUŠ podmínky pro další vzdělávání a rozvoj ţáků a studentů školy. Zároveň se škola snaţí o vytváření podmínek ke spolupráci s dalšími subjekty, především SRPDŠ, Obecní úřady regionu Benešov, nejrůznější občanská sdruţení, Domovy důchodců apod. 1) Co podporuje škola:  půjčování hudebních nástrojů /ţákům umoţňuje škola zapůjčení hudebních nástrojů na dobu nejdéle jednoho roku – ošetřeno ve Zřizovací listině/  v souladu s dlouhodobým záměrem školy podpora hudebních skupin, které vznikají z iniciativy ţáků, umoţnění zkoušení v prostorách školy  kaţdoroční soustředění výtvarného oboru buď na základně v Jablonné nad Vltavou nebo na chatě „Vávrovka“  organizování různých výletů /HO – Liberec, VO – Praha Veletrţní palác/ 2) Co podporuje SRPDŠ:  podpora ţáků při pořádání a organizaci nejrůznějších tématických zájezdů  finanční podpora soustředění především výtvarného a tanečního oboru /například Jablonná nad Vltavou, chata „Vávrova“  podpora ţákovského školního orchestru /například byly pořízeny nové vesty pro členy orchestru/  3) Spolupráce s různými subjekty /soubory, DDM, atd./  propůjčení tanečního sálu DDM recipročně za propůjčení jejich základny v Jablonné nad Vltavou  propůjčení zkušebny pro zkoušky DO Týnečanka /spolupráce s MÚ Týnec/  uplatnění ţáků HO v různých hudebních souborech a skupinách, které působí v Benešově a okolí  kulturní pořady pro domovy důchodců, vystoupení v kostelích, vystoupení pro různá občanská sdruţení, SDH, vystoupení na nejrůznějších akcích, které pořádají Obecní úřady 4) Spolupráce s ostatními školami  týká se především poboček /většina dislokovaných pracovišť sídlí v budovách ZŠ, pedagogové i ţáci spolu úzce spolupracují, společně vystupují na besídkách a jiných školních akcích, ţáci ZUŠ dělají ukázková vystoupení pro MŠ apod. Zároveň spolupracujeme prostřednictvím odloučených pracovišť i s jednotlivými Obecními nebo městskými úřady/  na dobré úrovni je spolupráce s MŠ, pořádání nejrůznějších výchovných koncertů a vystoupení pro ně, kaţdoročně zde jsou prováděny průzkumy, ze kterých získáváme uchazeče především do přípravné hudební výchovy  tradičně na dobré úrovni je spolupráce s Gymnasiem Benešov, které nám kromě jiného poskytuje zázemí v zapůjčování Auly pro pořádání významnějších koncertů či absolventských vystoupení.

17


SOUBORY PŮSOBÍCÍ NA ZUŠ J SUKA VE ŠKOLNÍM ROCE 2007-2008 Dechový orchestr Smyčcový soubor Flétnový soubor /příčné fl./ Komorní hra akordeony Komorní hra akordeony /Týnec/ Komorní hra akordeony /Netvořice/ Soubor dech.a strunných nástr./Bystřice/ Kytarový soubor

- Václav Turek - Ladislav Nedvěd - Daniela Seifertová - Katarína Dzinová - Hana Richterová - Karel Palát - Jaroslav Dán - Zdeněk Myšák

SOUBORY PŮSOBÍCÍ NA ZUŠ J SUKA VE ŠKOLNÍM ROCE 2008-2009 Dechový orchestr Smyčcový soubor Flétnový soubor /příčné fl./ I.stupeň Flétnový soubor /příčné fl./ II.stupeň Klarinetový kvartet Komorní hra akordeony /Týnec/ Komorní hra akordeony /Netvořice/ Ţesťový soubor Soubor dech.a strunných nástr./Bystřice/ Kytarový soubor Kytarový soubor

- Václav Turek - Ladislav Nedvěd - Daniela Seifertová - Daniela Seifertová - Pluta Emil - Hana Richterová - Karel Palát - Karel Palát - Jaroslav Dán - Zdeněk Myšák - Petra Hladíková

Závěr: Hodnocené období /školní roky 2007-2008, 2008-2009/ lze povaţovat za úspěšnou etapu v činnosti ZUŠ J. Suka. Na úspěšném plnění dlouhodobých záměrů a úkolů,vyplývajících z ročních plánů činnosti školy se převáţně úspěšně podíleli všichni členové pedagogického sboru i nepedagogičtí pracovníci. V dalším období chceme vybudovat literárně dramatický obor, aby ZUŠ J. Suka byla plně organizovanou čtyřoborovou školou, jak tomu v minulosti bylo. Hlavní pozornost v dalším horizontu tří let je ovšem potřeba věnovat nejprve seznámení se s RVP ZUV a poté přípravou a tvorbou vlastního ŠPV.

18

VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY

Recommend Documents