VLASTIV DNÁ CHARAKTERISTIKA
HRANIC U AŠE
JOSEF LEVÝ ml. © 2009 -1-
Obsah: 1.) 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O M ST ……..………………...3 Poloha………………………..…………………………... 3 Povrch………………………………….………………… 4 Podnebí…………………………..………………………. 4 Vodstvo……………………………...……………………5 Obyvatelstvo………………………...…………………… 5
2.) HISTORIE………………………...………….…………. 7 2.1 Památky v obci………...….….…………......…………… 7 2.2 Významné osobnosti...………..…………...……………...8 3.) 3.1 3.2 3.3 3.4
SOU ASNÝ ŽIVOT V OBCI……..……….…………..9 Pr mysl, zem d lství……....…………..…………………9 Služby, doprava……………………....……..…...…….… 10 P íroda v okolí obce………………….…………………...11 Turistické cíle………………………..…………..…….… 12
4.)
SEZNAM P ÍLOH…………………………………….. 14
5.)
P ÍLOHY……………………………………….…..….. 15
6.)
LITERATURA……………………………………..…... 24
-2-
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O M ST
(1)
1.1 Poloha
M sto Hranice se rozkládá v nejzápadn jším výb žku eské republiky 10 km severn
od Aše. Najdeme jej v Karlovarském kraji, okrese Cheb, Ašském výb žku.(2) Sou adnice na map 50°18´16.52" s.š. a 12°10´37.65" v.d. nás zavedou p ímo do st edu m sta k významnému orienta nímu bodu, kterým je evangelický kostel. Hranice leží blízko státní hranice s N meckem. Stýkají se zde zemské hranice t í stát – ech, Bavorska a Saska. Dostaneme se sem po jediné silnici, která vede z Chebu do Aše a z Aše do Hranic. Dále m žeme pokra ovat p es hrani ní p echody Ebmath a Krás any do sousedního N mecka. Poloha m sta není zcela výhodná. Polohou jsou ovlivn ny nap . dopravní obslužnost, po et obyvatel ve m st , podnebí, vzdálenost od centrálních míst
R, historické aspekty,
sou asný rozvoj a n které další ukazatele. Je proto nutné navazovat p eshrani ní spolupráci s n meckou stranou a otevírat tak m stu nové možnosti pro jeho budoucí rozvoj. Význam státní hranice se m nil v závislosti na politickém vývoji. Pohrani í je charakteristické svým odlišným vývojem práv díky vlivu státní hranice. Vývoj m sta záležel v ur ité mí e na prostupnosti státní hranice. Charakteristickými obdobími jsou 2. sv. válka a éra komunismu. Díky komunistickému režimu se stalo už tak obklí ené m sto, díky své nevýhodné poloze, ješt uzav en jší. V 90. letech se hranice otevírají, padá bariéra, navazují se vztahy s n meckou stranou, ale pohrani í ze strany eského státu z stává nadále opomenuté. V sou asné dob je státní hranice zcela prostupná a p íhrani ní region dostává možnost seberealizace. Je nutné za ít intenzivn spolupracovat s okolními m sty, za ít se integrovat v rámci Evropy a za ít budovat po n kolika desetiletích hranice otev ené. Vytvo íme tak podmínky pro lepší budoucnost a rozvoj p íhrani í. Nebudeme nadále separováni od zbytku R a Evropy, ale budeme aktivn vytvá et hodnoty, které našemu m stu prosp jí.
1) íselné údaje erpány z SÚ: eský statistický ú ad [online], dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/pohyb/cz0411.xls, [citováno 12.3. 2009]. 2) P íloha . 1
-3-
M sto již spolupracuje s n meckou stranou v rámci projektu Euroregio Egrensis, ve kterém je hlavní myšlenkou prohloubení vzájemných vztah mezi západo eským regionem a n meckou stranou. Další mezinárodní projekt, který m sto realizuje, je projekt s názvem P átelé v srdci Evropy. Cílem je spolupráce, podpora spole ných projekt a komunikace mezi ú ady. Projekt podepsalo 14 obcí a m st p íhrani ního regionu (Schönwald, Reqnitzlosau, Podhradí, Hranice, Eichigt, Bad Brambach, Adorf, Aš, Bad Elster, Hazlov, Krásná, Oelsnitz, Rehau,Selb).(3)
1.2 Povrch
Podíváme – li se na geomorfologické len ní, m žeme m sto za adit do provincie eská
vyso ina, subprovincie Krušnohorské a oblasti Smr iny. Ašský region se adí mezi krajiny pahorkatin a vrchovin. Hranice vypl ují širokou kotlinu na pomezí Smr in a Ašské vrchoviny. Rozloha m sta iní 31,8 km2. M sto leží v pr m rné nadmo ské výšce 575 metr
n.m., což odpovídá nadmo ské
výšce Masarykova nám stí. Nejvyšší místo m sta najdeme p ibližn v míst
erpací stanice
Ebmath. Nejvyšší bod dosahuje 637 metr n.m.. Budeme-li hledat nejnižší místo ve m st , musíme vyrazit do R žového údolí. V tzv. „R žáku“ objevíme isti ku odpadních vod, jíž protéká Hranický potok, který opouští nedaleko isti ky státní hranici eské republiky a te e dále
do
N mecka.
V míst ,
kde
potok
opouští
R,
najdeme
nejnižší
bod
m sta – 521 metr n.m.. Výškový rozdíl mezi jednotlivými body je tak asi 116 metr .(4) Nejvyšší bod Smr in a celého Ašska je Háj, který m í 758 metr n.m..
1.3 Podnebí
Podnebí v Hranicích je mírn teplé, ale v n kterých svých hodnotách se p ibližuje ke
klimatu drsn jšímu – nižší teplota, vysoké srážky, zna ná v trnost. S v tší nadmo skou výškou se snižují teploty, které se pohybují v pr m ru okolo 6°C za rok a p ibývá v tší množství srážek. Území m žeme za adit do oblasti s v tším množstvím srážek: 700 – 800 mm/m2 za rok. Léto bývá kratší s pr m rnými ervencovými teplotami okolo 15 – 16 °C. Dlouhá zima, s pr m rnou lednovou teplotou –2 - -5 °C, m že trvat až 5 m síc .(5) 3) P átelé v srdci Evropy [online], dostupné z: http://www.mestohranice.cz/index.php?page=sdruzeni -obci, [citováno 12.3. 2009]. 4) KARTOGRAFIE PRAHA: eská republika – sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Libertas, 2006, s. 9. 5) KARTOGRAFIE PRAHA: eská republika – sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Libertas, 2006, s. 10.
-4-
„Pr m rná ro ní teplota ve stanici Aš iní 6°C. Pr m rná teplota v ervenci kolísá kolem 15,1°C a pr m rná teplota v lednu je –3,6°C. Ro ní úhrn srážek je v pr m ru 724 mm. Letních dn je jen 15, zatímco po et mrazových dn je 138.“(6)
1.4 Vodstvo
Voda z území odtéká do N mecka. Jedná se o povodí, které je odvád no do úmo í
Severního mo e. Vodní plochy zabírají z celkového území m sta jen malou ást – cca 38 ha. V katastru obce se nenachází významn jší vodní tok, proto se zmíním o n kterých místních potocích. Jedním z nejv tších potok je í ka Rokytnice, do které se vlévají ješt dva významné pot ky: Byst ina a Lužní potok. Tyto potoky tvo í státní hranici s N meckem. Dalším potokem, který u m sta te e, je „Kozí potok“. Kozí potok spojuje rybníky Studánku a Dolíšku. Dolíška byla donedávna rezervoárem pitné vody pro m sto, ale od lo ského roku slouží už jen k rekreaci a k rybolovu. Pod st edem m sta protéká Hranický potok, který za m stem vyv rá a te e do N mecka. Poslední v tší nádrží je rybník v Trojmezí, který slouží k rekreaci a rybolovu. V Hranicích najdeme mnoho dalších rybní k , které jsou využity k chovu ryb - nap . Tomšák, Teslák, Fran ák, Myslive ák a Junák.(7)
1.5 Obyvatelstvo(8)
K samotnému m stu jsou ješt p ipojeny územní celky Studánka, Pastviny a Trojmezí,
které d íve byly samostatnými obcemi. Hustota obyvatel je nízká, na 1 km2 p ipadá asi 70 obyvatel. Na konci 19. století a v 1. polovin století 20. se po ty obyvatel ve m st pohybovaly v pr m ru okolo 6 tisíc. V 2. polovin 20. století, po odsunu n meckého obyvatelstva, se po ty snížily na polovinu. Vyšší po et obyvatel v 2. polovin 20. stol. umožnila možnost zam stnání v široké textilní výrob . V roce 1980 má m sto 3428 obyvatel, zatímco v 90. letech 20. století se po et obyvatel prudce snižuje a tento pokles trvá dodnes. Rok 1991 – 2280 obyvatel, rok 2000 – 2292 obyvatel, rok 2005 – 2256 obyvatel. Údaje k 31.12. 2007 nás informují o tom, že ve m st žije 2232 obyvatel. 6) Údaje z HMÚ pobo ka Plze 7) Názvy menších rybní k a Kozího potoka jsou tradované a srozumitelné pro obyvatele m sta, své oficiální názvy nemají 8) M stská a obecní statistika [online], dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&kontext=t&razeni=ta&pro_3980560=554553, [citováno 12.3. 2009].
-5-
Pr m rný v k v obci stoupá. Zatímco v roce 1998 byl pr m rný v k 37,5 roku, v roce 2007 byl pr m rný v k už 40,7 roku. V produktivním v ku je v tšina obyvatel m sta – 70%. Ve m st je mírná p evaha žen = 1165 žen a 1067 m žu v roce 2007. P evaha žen d íve souvisela se zam stnáním žen v textilním pr myslu, ale dnes se stavy postupn vyrovnávají. V roce 2007 se narodilo (natalita) 17 lidí a zem elo (mortalita) 24 lidí. Znamená to, že se p irozený p ír stek pohybuje v záporných íslech. V roce 2002 skon il p irozený p ír stek dokonce u ísla –22 lidí. Pomoci by mohl p ír stek st hováním, ale i ten se pohybuje bohužel n kolik let v záporných hodnotách. V roce 2007 však nabyl hodnoty kladné. 88 lidí se do m sta p ist hovalo, zatímco se jen 77 odst hovalo. P irozený p ír stek st hováním dosáhl 11. Srovnáme-li p irozený p ír stek a p ír stek st hováním odhalíme, že v roce 2007
inil
celkový p ír stek ve m st 4 obyvatele. Troufnu si íct, že této kladné hodnoty se dosáhlo výjime n , a že v dalších letech se budou údaje op t pohybovat v záporných hodnotách. D tí se ve m st rodí velmi málo, lidé stárnou, tudíž bude více úmrtí, a m sto nedokáže nabídnout takové podmínky, aby p ilákalo p edevším mladé rodiny s d tmi, které by jej v budoucnu pomohly oživit. Míra nezam stnanosti ve m st byla v posledních letech nízká díky velkým podnik m, které zde provozují svou innost. Pohybovala se okolo 5-6%. V sou asné dob hospodá ského úpadku ekonomiky za aly podniky zam stnance propoušt t a míra nezam stnanosti stoupá až na 9%. Ve m st stojí skoro 350 dom a n kolik chalup. Díky krásné p írod se chalupá ská oblast za íná zv tšovat, p ijížd jí sem lidé z celého Karlovarského kraje, bohužel zde nebydlí natrvalo. Díky osidlování pohrani í se setkává ve m st mnoho národností. Nejvíce je zastoupena národnost
eská, n mecká, slovenská a rómská. Najdeme tady ale i potomky Bulhar ,
Rumun , Ma ar a Rus .
-6-
2. HISTORIE(9)
První zmínka o m st pochází z roku 1318. Zdejší obyvatelé se živili tkalcovstvím, které
ve m st dlouho p etrvávalo a m sto tak bylo slavné svou textilní výrobou. V roce 1808 zde byla první textilní manufaktura v echách. V polovin 19.století m la obec problémy se svým vzestupem, protože od ízla svou p ístupovou cestu do Aše. Nemohlo se tak nic vyvážet ani dovážet. Na konci 19.století je sem zavedena železni ní doprava a m sto se vrací do technického rozkv tu. Je postavena škola, zavedena elekt ina a telefon. Z uvedené doby m žeme najít ve m st n které zachované roubené domy. M sto velmi zasáhly ob sv tové války. P vodní obyvatelé m sta hodn strádali. Druhá sv tová válka z textilních továren ud lala továrny na zbran . Vládu nad m stem p evzali N mci. 18. dubna 1945 v 14:30 bylo m sto Hranice jako první obec v eskoslovenské republice osvobozené americkou armádou.(10) Tím skon ily útrapy obyvatel a p išly nad je na lepší budoucnost. Pohrani í za ali obsazovat hlavn lidé z Rumunska a Podkarpatské Rusi. N kte í z nov p íchozích si zabrali nejlepší majetek – byli to „zlatokopové“. Z lepší budoucnosti se lidé t šili opravdu jen chvíli. V roce 1948 nastala éra komunismu a m sto bylo obehnáno ostnatým drátem a vzniklo tak hrani ní pásmo. Lidé byli vystaveni nep íjemnému omezení svobody pohybu po místním okolí.(11) V roce 1964 se Hranice stávají m stem. V roce 1989 padá železná opona a m sto se tak po dlouhých letech m že postavit na vlastní nohy. Poz statky komunismu zde byly vid t ješt dlouho po roce 1989. V posledních letech se však m sto do kalo rozkv tu a úprav. Doufejme, že tento trend bude pokra ovat i nadále. V roce 2008 jsme vstoupili do shengenského prostoru. Po dlouhých desetiletích izolace od okolního sv ta se tak m žeme dostat autem do sousedního N mecka. 2.1 Památky v obci Nejvýznamn jšími památkami ve m st jsou barokní evangelický kostel z roku 1682 a ímskokatolický kostel ve slohu novorománském z roku 1894. K dalším památkám m žeme za adit roubené domy, které mohou lidé obdivovat po celém Chebsku. 9)
KRYL, J.: Hranice v echách v roce 1945. Cheb: Stráž, 1990. TOUFAR, H.: Hranice u Aše - Historie obce od jejího založení do roku 1945. Hranice, 1998. 10) P íloha . 2 11) P íloha . 3
-7-
Mezi památky za adím i n kolik pam tních pomník , které jsou v novány voják m, kte í za m sto bojovali ve sv tových válkách. Jedná se o pomníky u evangelického kostela, na nám stí, v Pastvinách a v Trojmezí. Malý pomní ek, který m žeme za adit do památek m sta, se nachází ve Farském lese, kam se z ítil americký bombardér po provedeném náletu. Celá posádka zahynula. (12) Mezi místní významnosti bych uvedl ješt Smír í k íže, které se nacházejí v okolí. K íže p ipomínají místa, kde došlo k n jakým nešt stím. U nás v kraji je t chto k íž nejvíce z celé R. Tyto k íže vlastnoru n vyráb li lidé, kte í na daném míst provedli n jaký zlo in. Smír í k íž v Trojmezí p ipomíná hádku dvou d stojník , z nichž byl jeden zavražd n.
2.2 Významné osobnosti
Žádný proslavený rodák z našeho m sta bohužel nepochází, ale i tak bych se rád zmínil o
lidech, kte í byli pro m sto n ím výjime ní. V tšina t chto lidí p sobila v Hranicích v 1. polovin 20. století a dnes je znají spíše obyvatelé sousedního N mecka. První, o kom bych se zmínil, je Josef Metka. Tento hranický mechanik se nechal inspirovat Orlojem v Praze a sestavil hranické kalendá ní hodiny. Tyto hodiny dokázaly ukazovat najednou rok, m síc, den a as. Staly se tak obdivovaným kalendá ním strojem. Známí jsou také otec a syn Jägrovi, kte í byli velmi dob í hudebníci. Proslavila je jejich obrovská kapela. Dalšími um lci, kte í se zabývali výtvarným um ním byli nap .: Josef Hendel, Otto Müller a Ferdinand Pfrogner.(13) Dále se zmíním jen o n kolika lidech, kte í m sto navštívili. Jedním z nich je Johann Wolfgang von Goethe, který na Ašsku velmi rád pobýval. Druhým, spíše proslulým v negativním slova smyslu, je Konrad Henlein, který pracoval jako u itel t locviku v Aši, ale v dob své popularity nechal v Hranicích vystav t krásnou a velkou t locvi nu, která je v provozu dodnes. U t locvi ny vybudoval fotbalové h išt . Jako poslední osobnost bych cht l jmenovat jednoho ze starost m sta, za kterého nabylo m sto nejv tšího rozkv tu po sv tových válkách – pana Zde ka abarta.
12) P íloha . 4 13) Rossbach in boehmen [online], dostupné z:http://www.rossbach-boehmen.de/d/rossbach6.htm, [citováno 12.11. 2008].
-8-
3. SOU ASNÝ ŽIVOT V OBCI(14)
V dnešní dob se stalo m sto nejpr myslov jším m stem na celém Chebsku. M že se
také pyšnit neporušenou a istou p írodou. Ve m st je v provozu n kolik restaura ních za ízení a n kolik obchod . Funguje tady základní a mate ská škola, zdravotnické za ízení a p sobí zde i dobrovolní hasi i. V brzké dob spustí sv j provoz služebna policie. Ve m st najdeme i n kolik zájmových organizací, které odvád jí velmi dobrou práci a p ipravují tak kulturní program pro místní obyvatele. Protože se jedná o p íhrani ní m sto, je navázána spolupráce se sousedními n meckými m sty a obcemi (Euroregio Egrensis, Sdružení Ašsko, P átelé v srdci Evropy). M sto ídí obecní zastupitelstvo v ele se starostou. Dobrými výsledky se m že pochlubit p edchozí vedení m sta, které získalo dotaci 70 milion K na rekonstrukci m sta. Hranice se staly „pr jezdní“ zónou pro obyvatele z n mecké strany, kte í si zkracují cestu do Aše. Bohužel m stem jen projížd jí a na prohlídku m sta se ani nezastaví.
3.1 Pr mysl, zem d lství
M sto se adí k nejpr myslov jším m st m na Chebsku. V provozu je tu mnoho velkých
soukromých firem, které zam stnávají velké množství obyvatel z celého Chebska. Mezi nejv tší firmy m žeme za adit GR Electronic spol. s r.o.. Tato firma zam stnává cca 600 lidí. Ve firm se zpracovávají elementy pro vyh ívání sedadel dodávaných p edním automobilkám. Další velkou firmou je Heinz Glas Decor s.r.o., ve které se na sklen né flakonky vo avek tisknou nápisy. T etí velkou firmou je Bepof s.r.o. a Schlaeger M-Tech, s.r.o., bývalá sklárna m sta Hranice, kde se zpracovává ploché sklo na zrcadla a nábytek do koupelen. Menší firmy vyráb jí elektronické sou ástky. Ve m st
také najdeme prosperující
autodopravu. Dále zde provozuje svou živnost mnoho dalších soukromých firmi ek. V posledních letech se ve m st rozši uje
zem d lství. Zem d lská p da zabírá asi
1578 ha a orná p da 104 ha z celkového území m sta. D íve se zde p stovala kuku ice, obilí a epka, ale dnes jsou všechna pole využita pro chov masného skotu. Hlavním chovatelem je Farma Trojmezí a.s.. Farma spravuje na svých pozemcích i t i v trné elektrárny, které zde nechala vystav t v letošním roce. Elektrárny vyráb jí ekologicky elekt inu po v tšinu dní v roce, protože na kopci, kde stojí, stále fouká vítr.(15) 14) P íloha . 5 15) P íloha . 6
-9-
I p es úsp šný chov dobytka má zem d lství své nedostatky. Expanzivní zem d lství a zabírání nových ploch zp sobuje vytla ování chrán ných rostlin a živo ich . Krávy se bohužel pasou v lokalitách, kde se už nachází národní p írodní památka. Voda je zne išt ná, a tak se perlorodka í ní nem že rozmnožovat. Zbytek luk v chrán né lokalit
se seká
nešetrným zp sobem, což zp sobuje vymizení chrán ných rostlin.
3.2 Služby, doprava
Ve m st najdeme základní školu, která má 9 t íd (1. a 2. stupe ). Dále se zde nachází
komplex, ve kterém je umíst na mate ská škola, školní družina, školní jídelna a knihovna m sta. To, co ve m st opravdu chybí, je policie, která zde bývá jen ve st edu odpoledne. Dobré by bylo, kdyby m la policie svoji služebnu jako d íve a mohla hlídat m sto neustále. V brzké dob se to snad poda í. Nedílnou sou ástí m sta jsou dobrovolní hasi i, kte í se ve m st t ší oblib . V letošním roce oslavili místní hasi i 140. výro í od svého založení. Hasi m se velmi úsp šn
da í modernizovat techniku a shán t nové vybavení, a tak mohou zasahovat
efektivn ji než d íve. V Hranicích je mnoho obchod s potravinami, ale žádný supermarket. Menších obch dk s potravinami zde máme 5. Najdeme tu i obchod s textilem a kv tiná ství, ve kterém si m žeme zakoupit i n co pro své ty nohé milá ky. Dalším obchodem jsou velké stavebniny. Pot ebujeme-li nakoupit ur ité speciální zboží, musíme jet do Aše, protože v Hranicích se sehnat nedá. Lidem ve m st slouží dv kade nictví, dv lékárny a zdravotní st edisko, ve kterém sídlí léka ka pro d ti a praktický léka pro dosp lé. Jednou týdn p ijíždí zuba z Aše. Nyní na podzim se op t po n kolika letech otev ela nová benzinová pumpa, která stojí ve sm ru do N mecka (Ebmath). Poslední, o em bych se cht l zmínit, jsou místní hospody. Musím napsat hospody, protože bohužel s typem restaura ního za ízení se m žeme shledat pouze u hrani ního p echodu Ebmath, kde vyrostla moderní Plze ská restaurace a ve Studánce v restauraci U Hastrmana. Ostatních za ízení je ve m st p ibližn 5, z nichž bych doporu il navštívit jedin restaurant U Kon . Donedávna promítalo ve m st
krásné kino, ale díky nízkému zájmu obyvatel bylo
zrušeno. Ve m st úpln chybí ubytovací za ízení pro turisty a jiné návšt vníky.
- 10 -
Dopravní obslužnost je zna n pom rn izolované od zbytku
ovlivn na nevýhodnou polohou. Hranice jsou totiž
R. Do m sta vede jedna silnice 2. t ídy, která vede z Chebu
p es Aš do Hranic. Aš je vzdálená p ibližn 10 km a Cheb 40 km. Dopravní obslužnost je zajišt na autobusovým a vlakovým spojením. Frekvence autobusových linek sm r Aš a Cheb je pom rn
astá. Do Aše se dostaneme autobusem
každou hodinu po celý den. S vlakovým spojením je to horší. Vlak sem jede jednou denn . Vlakem se dostaneme do Chebu. D íve jezdily vlaky i do N mecka a frekvence vlakového spojení byla astá, bohužel dnes nádraží chátrá a koleje do N mecka jsou vytrhané. Vzdálenost z centra na oba dva místní p echody je cca 3 km. P es hrani ní p echod Ebmath dojedeme do nedaleké Olešnice nebo Plavna a p es hrani ní p echod Krás any do malebných lázní Bad Elster. P es oba dva p echody si m žeme o hodn zkrátit naši cestu do Krušných hor nebo m žeme p ímo navštívit lyža ské areály v N mecku, které se nachází velmi blízko. V sou asné dob se plánuje vybudování obchvatu m sta. Obchvat, který spojí rychlostní silnicí R a SRN, by m l být dokon en v roce 2011.
3.3 P íroda(16)
Díky režimu hrani ního pásma, kdy byl omezen vstup do míst v okolí m sta, se
zachovaly krásné p írodní lokality, které dnes m žeme obdivovat. Nejunikátn jší z nich je Byst ina – Lužní potok. Jedná se o mok adní nivy potok s typickou florou a výskytem vzácných druh živo ich . Dochází zde díky trvalému zamok ení i ke tvorb rašelinných p d. Celý ekosystém vodních tok tvo í biocentrum, jehož význam zna n p esahuje rámec Proto je také za azen mezi významné evropské lokality a do projektu NATURA 2000.
R.
(17)
Dále m žeme obdivovat p ehradní nádrž Trojmezí, rybník Dolíška, Studánka a krásy p írodního parku Smr iny. Nejunikátn jším živo išným druhem je populace perlorodky í ní.(18) Jedná se o jednu z posledních lokalit, kde m žeme perlorodku spat it. Pro perlorodku je vystavena i líhe a celá oblast potok podléhá p ísné ochran . Ve vodních tocích m žeme ješt objevit vzácnou mihuli í ní, raka í ního a pstruha poto ního. U vody m žeme spat it vzácnou vážku podhorní a tmavou. Hnízdí zde i bramborní ek hn dý, ch ástal polní a áp erný. etné jsou populace lu ák . Velmi vzácným druhem je motýl hn dásek chrastavcový(19), který žije v symbióze s ertkusem lu ním. 16) Byst ina – Lužní potok [online], dostupné z: http://priroda-kv.cz/lokality/bystrina_luzni_potok/index.php, [citováno 12.11. 2008]. 17) P íloha . 7 18) P íloha . 8 19) P íloha . 9
- 11 -
Lužní potok te e jehli natým lesem, který negativn ovliv uje kyselost vod, a tím ohrožuje perlorodku í ní. Snaha lesník je zm nit tento lesní porost v porost listnatých les . V mok adním systému najdeme mnoho vzácných rostlin. Díky intenzivní zem d lské innosti jsou však podmínky a život rostlin ohrožené. V oblasti je pom rn pestré vegeta ní spektrum. Vzácná jsou mok adní, rašelinná a lu ní stanovišt . Vytvo ila se zde unikátní spole enství na p irozených porostech luk. Mezi významné druhy pat í: rosnatka okrouhlolistá, klikva bahenní, suchopýr úzkolistý, mochna bahenní, rdest rdesnolistý, ertkus lu ní, metli ka k ivolaká, vítod douškolistý, vachta trojlistá, prha arnika, prstnatec májový(20) a další. Lidé do nedot ené p írody ješt mnoho nepronikli a o vzácnosti, která je blízko nich, zatím moc nev dí. Do lesa blízko meandrujícího potoka chodí sice na houby, ale o významu p írodní zajímavosti nemají ani pon tí. Myslím si, že je lépe, když nev dí o vzácnosti rostlin a živo ich , protože jen tak z stane okolí i nadále krásné a nedot ené.
3.4 Turistické cíle
V okolí m sta jsou velmi p íhodné podmínky pro p ší turistiku, cykloturistiku (nachází se
zde upravené cyklostezky) a v zim pro b žka ení. V lesích naleznete nejen klid, ale i plno hub a lesních plod . Navštívit m žete již zmín né památky m sta, krásnou a nedot enou p írodu a rybníky v okolí m sta. V neposlední ad bych se rád zmínil o zajímavé procházce k nejzápadn jšímu bodu R. Trasa za íná na Masarykov nám stí v Hranicích. Putovat musíme po ervené turistické zna ce. Po chvilce ch ze se dostaneme do ásti m sta zvané „Siedlunk“- Sídlišt , ze které je krásný pohled na celé m sto. Po dalších dvou kilometrech dorazíme do Trojmezí. Bývalá osada Trojmezí vznikla v 16. století. V pr b hu let zde žilo až 1000 obyvatel a život tady byl velmi pestrý. Po 2. sv. válce dochází k odsunu n meckého obyvatelstva. Definitivní konec obce znamenalo budování hrani ního pásma, 50. léta 20. století, které p ineslo zbourání v tšiny stojících objekt . Dnes slouží oblast p evážn k rekreaci. Obyvatel zde žije kolem 30 a za íná tu již zmi ovaná p írodní rezervace. Projdeme kolem bývalé roty pohrani ní stráže na bývalou „signálku“. Zde je dodnes vid t široký pruh po ostnatých drátech a oraništi. 20) P íloha . 10
- 12 -
P ed námi jsou 4 km cesty. Cesta vede malebnou, nedot enou krajinou. Cestou m žeme pozorovat mohutné památné stromy. Z okolí na nás p sobí pocit samoty a konce sv ta. Na místních loukách m žeme vid t zbytky staveb, které zde stály v období Sudet. Tyto stavby byly zni eny kv li budování hrani ního pásma. Místy na nás p sobí pocity tajemna. Po chvíli p ijdeme na k ižovatku U Lenka.(21) Jsme v p li cesty. Po dalším kilometru narazíme po levé stran cesty na smír í k íž, o kterém jsem se zmi oval u památek m sta.(22) Po dalších p ti minutách dorazíme na místo, které nás svou krásou omámí. Na místo, kde se st etávají historické hranice ech, Bavorska a Sazka. Trojmezí (Dreiländereck).(23) Místo nám p ipomíná historický hrani ní kámen z roku 1844. Je to první hrani ní kámen v eské republice s ozna ením 1/1. (24) V 16. století tu stál hamr a také se tady t žila železná ruda. T žební štolu si je možné prohlédnout nedaleko smír ího k íže.(25) Hamr byl nahrazen velkým mlýnem s pilou (Kaiser v hammer). V souvislosti s odsunem N mc byl hamr zbo en. V 50. letech se celé Trojmezí stává p ísn st eženým a nep ístupným místem, všechny stavby jsou zni ené. Zbytky mlýnského náhonu, dalších mlýn a dom jsou k vid ní v údolí mezi Rokytnicí a cestou, která vede na Trojstátí, dodnes – místo na nás zap sobí siln a tajemn . V í ce Rokytnici, která místem tiše protéká, m žeme spat it první známky vzácného ekosystému. (26) Po stejné cest se vrátíme zp t k bývalé rot , odkud je to kousek na p ehradní nádrž Trojmezí. (27) Po odpo inku se vydáme na záv re nou etapu cesty. Orientovat se budeme podle zna ení cyklostezky, protože turistické zna ení tudy nevede. Odbo íme za rotou doleva a budeme tak procházet v samém centru pohrani ního pásma kolem bývalých drát . Po dvou kilometrech dorazíme k líhni perlorodky í ní. Tento systém je p ístupný, a tak si jej m žeme prohlédnout a spat it na vlastní o i vzácné druhy rostlin a perlorodku. V místním slangu se této ásti lesa íká „Bunkr“. (28) Cesta pokra uje p es
ást Pastviny k rybníku Dolíška, u kterého je náš výlet skoro u
konce. U rybníku se nachází památný dub. (29)
Po silnici se vrátíme zp t do m sta, kde
naše vycházka po nejzápadn jších kon inách R kon í.(30) 21) P 22) P 23) P 24) P 25) P
íloha íloha íloha íloha íloha
. 11 . 12 . 13 . 14 . 15
26) P 27) P 28) P 29) P 30) P
íloha íloha íloha íloha íloha
- 13 -
. 16 . 17 . 18 . 19 . 20
4. SEZNAM P ÍLOH P íloha . 1 =
mapa místa, kde se nachází m sto Hranice(31)
P íloha . 2 =
osvobození m sta americkou armádou v roce 1945(32)
P íloha . 3 =
bývalé hrani ní pásmo(33)
P íloha . 4 =
Farský les, místo pádu letadla(34)
P íloha . 5 =
m sto Hranice v sou asné dob
P íloha . 6 =
v trné elektrárny
P íloha . 7 =
mapa a foto lužních spole enstev(36)
P íloha . 8 =
perlorodka í ní
P íloha . 9 =
hn dásek chrastavcový
(35)
P íloha . 10 = prstnatec májový, suchopýr úzkolistý P íloha . 11 = rozcestí U Lenka P íloha . 12 = smír í k íž v Trojmezí P íloha . 13= pohled na soustátí (Kaiser v hammer) P íloha . 14 = hrani ní kámen z roku 1844 P íloha . 15 = bývalá štola železné rudy P íloha . 16 = í ka Rokytnice P íloha . 17 = p ehradní nádrž Trojmezí P íloha . 18 = hrani ní pásmo, líhe perlorodky í ní P íloha . 19 = rybník Dolíška, památný strom P íloha . 20 = plánek výletu(37)
31) http://www.rutrich.de/landkarten/index.htm 32) http://matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/index.htm 33) http://pohranicnik.bloguje.cz/562949-statni-hranice-pred-rokem-1989.php 34) P ílohy .: 4,5(fotomapa je vytvo ena za pomoci aplikace Google Earth),6, 10-19 = LEVÝ,J: Vlastní fotografie 35) P ílohy .: 7, 8, 9 = KRÁSA,P: http://priroda-kv.cz/lokality/bystrina_luzni_potok/index.php 36) http://priroda-kv.cz/lokality/bystrina_luzni_potok/index.php 37) http://www.mapy.cz/#x=127936000@y=136798208@z=11@mm=TP
- 14 -
5.
P ÍLOHY
P íloha . 1: Mapa místa, kde se nachází m sto Hranice
Hranice
- 15 -
P íloha . 2: Osvobození m sta americkou armádou 18.4. 1945
P íloha . 3: Bývalé hrani ní pásmo
- 16 -
P íloha . 4: Farský les, místo pádu letadla
P íloha . 6: V trné elektrárny
- 17 -
P íloha . 5: M sto Hranice v sou asné dob
Mate ská školka
M stský park
MÚ Hranice
Masarykovo nám stí
Základní škola Sokolovna
Evangelický kostel
Katolický kostel
- 18 -
P íloha . 7: Mapa chrán ného území, foto lužních spole enstev
P íloha . 8: Perlorodka í ní
P íloha . 9: Hn dásek chrastavcový
P íloha . 10: Prstnatec májový, suchopýr úzkolistý
- 19 -
P íloha . 11: Rozcestí U Lenka
P íloha . 12: Smír í k íž v Trojmezí
P íloha . 13: Pohled na soustátí (Kaiser v hammer)
P íloha . 14: Hrani ní kámen z roku 1844
- 20 -
P íloha . 15: Bývalá štola železné rudy
P íloha . 16:
í ka Rokytnice
P íloha . 17: P ehradní nádrž Trojmezí
- 21 -
P íloha . 18: Hrani ní pásmo, líhe perlorodky
P íloha . 19: Rybník Dolíška, památný strom
- 22 -
P íloha . 20: Plánek výletu
VYSV TLIVKY: 1 = Masarykovo nám stí 2 = „Siedlunk“ - Sídlišt 3 = P ehradní nádrž Trojmezí; Trojmezí 4 = Bývalá rota pohrani ní stráže 5 = Rozcestí U Lenka 6 = Smír í k íž, bývalá štola železné rudy 7 = Kaiserhammer, Trojstátí
2057
8 = Bývalé hrani ní pásmo 9 = Líhe perlorodky, Lužní potok 10 = Pastviny
2058
11 = Rybník Dolíška, památný strom
- 23 -
6.
LITERATURA
VÍT, J.: Ašsko a Chebsko. Praha: Olympia, 2002. ISBN 80-7376-036-3 KRYL, J.: Hranice v echách v roce 1945. Cheb: Stráž, 1990. TOUFAR, H.: Hranice u Aše - Historie obce od jejího založení do roku 1945. Hranice, 1998. MIRVALD, S., MATUŠKOVÁ, A.: Ašsko – Geografická analýza p íhrani ního mikroregionu. Plze : Z U, 2001. ISBN 80-7082-744-0 JE ÁBEK, M., DOKOUPIL, J., HAVLÍ EK, T. a kol.: eské pohrani í – bariéra nebo prostor zprost edkování? Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-1051-3 BRAUNOVÁ, M., HUTTOVÁ, B., MARTÍNEK K. a kol.: Chrán ná území okresu Cheb. Praha: EkoCentrum, 2004. TOMAN, J., HÍSEK, K.: Naší p írodou krok za krokem - rostliny. Praha: Albatros, 1994. ISBN 80-00-00102-0 FELIX, J., HÍSEK, K.: Naší p írodou krok za krokem - zví ata. Praha: Albatros, 1995. ISBN 80-00-00264-7 Byst ina – Lužní potok [online], dostupné z: http://priroda-kv.cz/lokality/bystrina_luzni_potok/index.php, [citováno 12.11. 2008]. Hranice u Aše [online], dostupné z: http://matejovic.webzdarma.cz/#bbbb, [citováno 12.11. 2008]. Byst ina – Lužní potok [online], dostupné z: http://www.kr-karlovarsky.cz/Cyklo/priroda/bystrina.htm, [citováno 12.11. 2008]. Rossbach in boehmen [online], dostupné z: http://www.rossbach-boehmen.de/d/rossbach6.htm, [citováno 12.11. 2008]. M stská a obecní statistika [online], dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=MOS+ZV01&kapitola_id=5&kontext=t&raze ni=ta&pro_3980560=554553, [citováno 12.3. 2009]. eský statistický ú ad [online], dostupné z: http://www.czso.cz/cz/obce_d/pohyb/cz0411.xls, [citováno 12.3. 2009]. Hranice u Aše [online], dostupné z: http://www.mestohranice.cz/index.php?page=m sto, [citováno 12.3. 2009]. Ašsko [online], dostupné z: http://www.assko.cz/content/blogsection/4/14/lang,cs, [citováno 12.3. 2009]. - 24 -
