C a s o p i s h o r o l e z e c k eh o o d d ı l u C A O D č c ı n
Rocnık
2, cıslo 1
Leden
Hora m zdar!
2000 A je to tady! Nepredstavitelne se stalo skutecnostı. Pıs e se rok
2000! Preji Va m hodnú s tú stı, pevne zdravı, spokojenost a mnoho sportovnıch i pracovnıch u spú ch˚ nejen v tomto magickem roce. Za celou redakci CAO News
Na u vod R O D I N N E S T ÍS T I
Lev Tolstoj Potr eboval jsem pohyb, a nikoli jen jakesi poklidne pr ezıvanı. Potr eboval jsem vzru s enı a nebezpec ı a moznost ob…tovat se pro svou lasku. Cıtil jsem v sob… pr etlak energie, kter a vs ak v nas em klidnem zivot… nenachazela uplatn…nı– CAO News 1
2000
Z a dostivym pohled˚m se vs ak vystavovala ledovou glazurou polita Stara cesta na Jeptis ku. To nep˚jde ani se stavú nım, rekli si hos i a vzali za vdú k alespon vrchol Ja nos ıka. Kdyz uz se chystali sestoupit komınem, objevil se na vrcholu Jeptis ky lezec Č kdo jiny, nez Pavel Pavouk C erny. Spolecnú s Michalem Burdychem Burdou se jim podaril husarsky kousek, kdyz prostoupili v neskutecnych podmınka ch Jiznı stú nu! Klobouk dol˚ a jes tú jednou gratulujeme! (Poznamka: Od 1.1.2000 pres el Pavouk pod hlavicku CAO De cı n, a tak vlastne Jeptis ka nakonec byla preci jenom “nas e…ú )
Silvestrovsky rozhovor s Jindrichem Hudeckem Petr S tepan CAO De cı n P/ Pry jsi se Jindro nas tval, z e jsi nebyl zvolen hokejistou roku. J/ Prı mo jsem se nenas tval, ale za to, co na lede predvadı m, si toho hokejistu sve ta zaslouz ı m, z e. P/ TakĎ se rı ka, z e koncı s se zavode nı m. J/ Bracha me premlouva, abych tu motorku s nı m vyme nil. P/ Ty mas bratra? J/ Jo, Vas ka. P/ Za co ji chce vyme nit? J/ Venca rı kal, z e ma jety Stradivarky, tak z e by to s lo. Konecne motorka taky nenınova, z e. P/ Takz e Vaclav Hudecek bude jezdit na motorce? J/ No jestli bude jezdit, to nevı m. Ale ja toho Paganiniho, myslı m D abluv tanec, dam v pohode . P/ Ale hrat na housle nenız adna legrace! J/ Ja hraju vz dycky prvnıhousle, tak mam natrĎnovano a legrace je vz dycky. Konecne , na okruhu predvadı m D abluv tanec cely rok, tak v cem je problĎm, z e. P/ Co by jsi pral nas emu casopisu do NovĎho roku? J/ No podı vejte chlapi, dote„ka ty noviny nic moc, ale po dnes nı m rozhovoru se mnou si myslı m, z e Montana ma smulu. P/ Jak Te znam Jindrichu, tak si myslı m, z e smulu ma Vaclav...
Vrabinec Petr S tú pa n volal ra no na Novy rok do Z lebu. P˚vodnú pla noval nú jaky vystup s Cha rou a Uhrem, ale Ti spú chali do skal a na Petra nepockali. Na vrcholech Vecernice a Stra zce Dolnıho Z lebu uz tr˚nili cerstvı snú hula cci od Pıtrse Las tovicky a tak jako na hradnı variantu Petr zvolil lyze a po cestú rychly vypad na Vrabinec. Kdyz vybú hl do sedla, sedú li u slanovacıho kruhu nú jacı mladı borci (Kajzr a Tuzar). Houkl tedy na nú aó mu hodı lano. Borci si nú co s eptali a nakonec lano neochotnú hodili. Petr zjistil, ze nevú dı, kde je kniha, a tak jim vlastnú zachra nil Hora m zdar. Cha ra prijel pozdú odpoledne na kole az jako druhy... Boj o Bandstein Veselym prıbú hem z nata cenı se m˚zou pochlubit ambicioznı lezci z Dynama Z ezic, rızenı “s edou eminencıÚKarlem Bú linou z Povrl˚. (Karel byl pres sva tky na operaci kyly a na Silvestra mu vynda vali stehy. Proto do boj˚ o vrcholy mohl zasa hnout jen diplomatickyň ) Michal S vajgl a Pavel Borkovec dostali za u kol napsat Hora m zdar! na Karlovo oblıbenem Bandsteinu.
Dık za rozhovor a sejdeme se na Prazske m jaru...
Boje o “Hora
m zdar 2000!
Zakulisıboju o prvnıdostoupenıvrcholu v roce 2000. Jir ı Cha ra CAO Dú cın
Jak se dalo oceka vat, na Novy rok vypukla bitva o Hora m zdar 2000 na nejatraktivnú js ıch vú zıch. Bohuzel pocası natú s enym borc˚m prılis nepra lo, a tak mnohe ambice pri pohledu na ledove stú ny vzaly za sveň Tady je alespon nú kolik prıbú h˚ z bitvy: Cıl prvnı - Jeptis ka Lezci z CAO Dú cın si za sv˚j cıl vybrali Jeptis ku na Levem brehu Labe. Ra no 1.1.2000 vyrazilo z horolezecke chaty ve Z lebu druzstvo ve slozenı Jirı Houba Cha ra, Jaroslav Uher a Jirı Kudrna Kudrna c. CAO News 2
Aby to byla tutovka, odjeli pod Bandstein jiz na Silvestra a asi v sedm hodin vecer se ulozili do spaca k˚ k bivaku prımo pod stú nou. U derem p˚lnoci vyrazili do u toku. Stara cesta (IV) byla vs ak dıky podmınka m nad jejich sıly. Michal s el jako prvnı, ale asi v polovinú dvacetimetrove hrany spadl, nas tú stı do nytu. Rozhodli se tedy, ze zkusı Cimu. Zabalili baga z, sestoupili do Vanova, pres li pres Labe po zdymadlech a jiz ve dvú hodiny po p˚lnoci (!) sta li pro zmú nu pod Cimou de la Brna . Lec s tú stı je opustilo i zde. Problem byl, dıky zalednú nemu svahu, jiz dojıt pod na stup. A tady se situace opakovala. Pokus a pa d. Zda se, ze se Z ezictı dopustili zaca tecnickych chyb Č za prve peclivú cistili zasnú zene stupy od snú hu (a pod nım byl led) a za druhe lezli v lezecka ch... V pondú lı dopoledne (3.1.) volal Bú lina Cha rovi do pra ce a lıcil mu story z Bandsteinu. “Takze na Bandstein nevylezli?Ú, ujistil se radú ji jes tú jednou Cha ra, a pak uz s lo vs e ra z na ra z. Rychly telefona t S tú pa novi do Labske, skocit na kolo a rychle dom˚, zabalit matros Č dostatek zeleza, cepın a macky. V 16:30 nastupujı do cesty. Zhruba v deseti metrech nad zemı koncı stopy na zasnú zenych stupech a da l jiz je snıh a led bez poskvrny. Po nú kolika minuta ch stojı oba na zasnú zenem vrcholu a tisknou si radostnú pravice Č dals ı Hora m zdar! V poslednıch zbytcıch svú tla lezou jes tú na Stra zce Vanova. Tentokra t vyva dı Petr S tú pa n. V knize vs ak uz Hora m zdar bylo Č od, pro na s uz zna me, dvojice Kajzr Č Tuzar. Jejich za pis tak vlastnú doplnil mozaiku celeho prıbú hu. Dvú mlade party se pokusily o Bandstein a obú ztroskotaly. S vajgl a Borkovec startovali o p˚lnoci pod Bandsteinem, a pak pres li pod Cimu, Kajzr a Tuzar startovali o p˚lnoci pod Cimou, a pak pres li pod Bandstein. Jak uz to byva ř kdyz se dva perou, tretı se sm…jeť
ticheho sa lu (sch˚ze se konali v Praza ku na na mú stı v Dú cınú , dnes jiz zbouranem) promluvil Karel: ” Kty s se stachuje lano s fjes e a chnet se ze spotu vyfoty , tak to fypata, jako ty s lese chat.í Hrobove ticho... Prvnı se zacali rezat drzouni a potom i vs ichni ostatnı. Ruda si lezenım rychle zıskal respekt. Stal se neju spú s nú js ım lezcem s edesa tych let. S Jardou Uhrem, Vas kem S irlem a ostatnımi, zacal dú lat na rocne a stylovú ciste prvovystupy. Zacal take da vat cesta m netradicnı na zvy Č S epot kvú tin, Zuby nehty, Kocicı stú na, Sona ta vertika lnıho zivota a samozrejmú Sedrenı k˚ze na Severnı Tyrs ovou vú z. Ruda mú l doma slovnık jakehosi Africkeho kmene, v nú m si prelozil Sedrenı k˚ze jako Paperle la puti. Tento na zev v reci kmene “Huba BubaÚ se mu stras nú lıbil, ale nakonec z˚stalo u Sedrenı k˚ze VIIc v temú r devadesa timetrove u dolnı stú nú .
PAPERE LA PUTI Petr S tepan CAO De cı n Ruda Zabilka Č ucitel, neumú l plavat, neunesl kilo, neudú lal shyb... Objevil se ve skala ch zaca tkem s edesa tych let. Mú l idea lnı lezeckou postavu, asi jako Rosóa S tefa nek. Hra l na kytaru a docela dobre zpıval. Hlas mú l temú r jako Miro Z biro. Kdyz hra l na palouku v Bú le, pan T˚ma to nevstrebal a rval: “Uz je tady zas ten meca kÚ a ha zel po nú m botu. Pan T˚ma ha zel botu a starı lezci ho vyhazovali z oddılu snad na kazde sch˚zi. Ruda totiz prina s el novy vıtr do skal. Kdyz si dovolil v roce 1964 presekat kruh na u dolnı Lokomotivú v Bú le o tricet cısel doleva, aby se dala odjistit jeho cesta Leva u dolnı VIIb, strhlo se peklo. Na sch˚zi proslov strıdal proslov, oddılovı inkvizitori za dali jeho hlavu. V tom se prihla sil o slovo Karel Krombholz . Vrava utichla a cekal se za sadnı verdikt. Do
Nastal novy fenomen - chodili jsme se na Zabilku dıvat. Mú l modernı lezecky styl, lezl lehce a plynule. Predva dú l pred pú tatriceti lety styl dnes nıch s pickovych lezc˚. Na tehdejs ı dobu nevıdana podıvana ! Pod severnı stú nou Dominsteinu ve skala ku, sta lo tricet lezc˚ v za klonu a v tichosti sledovali Rudu, jak elegantnú leze Smıtkovu cestu VIIc. Byl prvnım cizincem, ktery v druhe polovinú s edesa tych let prelezal nejtú zs ı vystupy v Sasku. Za Rudou se ta hla cela Dú cınska parta. Jako prvnı pris el s na padem pora dat srazy. V kvú tnu roku 1966 se pora dal ” Prvnı sraz horolezcu v Labskúm řdolıí . Na ta boris tú u Vojtú cha se zacali sjızdú t horolezci z cele republiky. Prijızdú li vs ichni “Perua nciÚ - Kuchar,
CAO News 3
Kopal, S imon, Prachtlovi, ze Slovenska Pochyly (Pavouk), Krys ak, Orolın, Gejza Hak, Galfy a jinı. Na srazech se scha zelo az ctyrista horolezc˚ a temú r vs ichni se znali. Borci prijızdú li prelezat nejnovú js ı Zabilkovy cesty. Dnes bychom rekli masovka, ale v dobú Beatles a Rolling Stone nemú li srazy chybu. Byla prolomena urcita izolace, ve ktere se lezci z Labskeho u dolı nacha zeli. Dodnes funguje snad nejstars ı reditel neceho ve funkci v C echach, reditel srazu Jarda Uher.
dals ıch a lepe nez bych to doka zal ja . Kazdy, kdo tuto stú nu uvidı, je jı okamzitú pohlcen a uz nepremys lı o nicem jinem, nez ktera cesta by mohla pustit. Ne jinak to bylo i s na mi.
Ruda zacal jezdit pravidelnú do Vysokych Tater. Prelezali s Vas kem S irlem vyhla s ene Tatranske pra sky. V prosinci roku 1967 odjel do Tater naposled. Pri na vratu z tu ry, na prechodu z Velke do Male Zmrzle doliny, v mıstech, kde deset minut pred nım pres li vs ichni nova ckove oddılu, Ruda zakopl a spadl pres pra h do Doliny Zeleneho plesaň Mel svuj osud snad ve svúm jmúnu ž omen nomen. Kdyby nezahynul v Tatra ch, urcitú by odjel s reprezentacı na pripravovanou expedici do Peru. Ale to uz jsou jen dohadyň Ruda Zabilka svy mi odvazny mi a dobre promys leny mi prvovy stupy, navazan na prsnı řvazek, otevrel dals ı etapu zdolavanı velky ch sten v Labskúm řdolı.
Ohle dnutıpo vyletu za Velkou louz i.
Pote co jsme za Hudym pred dvú ma lety Úvyvozejkovaliď Salathe Wall, jsme sem jiz prijeli s jedinym cılem a to doka zat to take sami (tj Rosóa Sedlisky, Lubos Kavan, Sla va S vec a moje malickost Č Michal Burdych Burda). Tak jsme si vybrali cestu, ktera by teoreticky mohla pustit Č WEST FACE za 5.11c (nejtú zs ı delky v prepoctu na pısek IXb) s pouhymi 20 delkami. Dle informacı, ktere jsme zıskali od nas ich predch˚dc˚, se tato cesta res ı v prvnı p˚lce a tak jsme do nı vyrazili maza cky az v 11 hodin s tım, ze to prostú zkusıme, kdyz to p˚jde nata hneme fixy kam az na m budou stacit lana a pak se uvidı. A tak se vidú lo.
Michal Burdych Burda HUDY SPORT Sice s malym zpozdú nım, ale prece jen jsem si nakonec na popud Petra S tú pa na nas el cas, abych napsal pa r ra dek o vystupu na El Capitana v Yosemitskem na rodnım parku v USA.
Kdyz clovú k prijede poprve do tohoto na dherneho u dolı je z toho u plnú mimo, protoze jako lezec zde ma tolik potencia lnıch cıl˚ a tolik na dherneho lezenı, ze nevı kam by vyrazil drıv. Pak ale sjede na dno u dolı a jako prvnı se uka ze v cele sve kra se El Capitan. Popisovat da le tento monoliticky masıv prerus ovany pouze spa rami snad ani nenı potreba, protoze to jiz udú lalo mnoho
Stú na mú la charakter lezenı, ktery na m vyhovoval a tak jsem po 3,5 hodina ch tvrdeho lezenı sedú l na 7. s tandu. Usoudili jsme tedy, ze to p˚jde a pote, co jsme
CAO News 4
se dostali na zem, jsme s li na ga blık a na pivo. V noci jsme prespali pod stú nou a druhy den ra no v 6 hodin jsme zacali opú t stoupat pod na stup. Tam jsme nasadili vozejky a vyjeli na jiz dobyty 7. s tand. Zde byla da le jes tú jedna delka 5.11 c a da le pak byly “lehcıÚ delky. Spa rku 5.10 d (na pısku pouze asi VIIIb) bych nikomu nepra l a spa ry okolo 5.10 jsou u plnú nejhors ı, protoze mıstnı borci je umı, a proto je nejistı nyty a takovy motejly do tú ch s irocin s sebou clovú k netaha . Na konec na sledoval jemny pochod asi za V na pısku a vecer v 6 jsme byli na vrs ku. Jelikoz jsme pres den nepostupovali tak rychle, jak jsme si predstavovali, tak na sestup a na sledne slanú nı po typickem zp˚sobu (cca 1.5 hodiny) nebylo ani pomys lenı. Nezbyvalo nez sestupovat trailem (cca 14 km) asi 3,5 hodiny. Ale ani tento nocnı vylet na m neubral na tom na dhernem pocitu, ze jsme to doka zali. Kdyz jsme pak byli dole, nakopli jsme na s boura k a odficeli do Bishopu do teplych jezırek relaxovat a lecit ra ny. Zdolat tuto stenu byla ohromna vy zva a vys la. Kdyz jednou clovek takovou stenu absolvuje, je to jako droga a hned zacne planovat dals ı steny, kterú by mohly pustit. Jsem rad, ze takto postizen nejsem sam a vzdy jsem potes en, kdyz si v tomto platku mohu precıst o tom, co, kdo, kdy a kde uskutecnil popr. co nekdo planuje a ceho by se dalo zřcastnit.
VA NOC NIHOROLEZECKA MS E HRENSKO 24. PROSINCE 1999 Gregoria nske chora ly a Toccata und Fuge d moll od J.S.Bacha privıtaly vıce jak 60 (!) uc astnık˚ horolezecke Va noc nı mse v jeskyni C eskych bratrı. Ve va noc n„ vyzdobene jeskyni nechyb„l olta rani Betlem. Mse zac ala kra tkou modlitbou “Ave MariaŠ a po Orffov„ O Fortuna, byly privıta ny vsechny prıtomne d„ti. Jednotlive vystupy byly odd„leny kra snou hudbou - po vzpomınce na zesnule horolezce zazn„lo napr. Requiem od Wolfganga Amadea Mozarta. Moz na je treba zdu raznit, z e se nejednalo o z adne parodovanı, ci zesmšsnovanı svaty ch msı. Hlavnı smysl byl v tom, aby se lide, kterı spolu cely rok lezou a tra vı spolec n„ c as v prırod„, sesli i na St„dry den, oslavili spolec n„ nejkra sn„jsı sva tky spolec n„ s d„tmi a zazpıvali si koledy uprostred skal. Podle ohlas˚ m˚ z eme rıci, z e se to povedlo a vsem se tato netradic nı akce z dılny St„pa n ť Cha ra lıbila. Pro ty z va s, kterı se nemohli mse zuc astnit, prina sıme kra tky vytah toho, co zde odezn„lo a pa r fotografiı.
JeskynČ C eskych bratrı „ doznıva krasna varhanı hudba, pr ipravuje se ůkaranı hr ıs nıkuú– (foto Jaroslav Uher)
Vıta m Va s na horolezecke msi va noc nı. Vıta m Va s na tomto mystickem mıst„. Vıta m Va s v jeskyni C eskych bratrı! Sesli jsme se v mıstech, kde prıroda je na m chra mem, skalnı st„na olta rem a pr˚ vodce je nası biblı. Prıroda je na m chra mem, jenom ona stvorena jest na to, abychom sve z ivotnı c iny vykonati mohli. Skalnı st„na je nasim olta rem, dotyka me-li se jı, dotyka me se v„c nosti, neboň minulost a prıtomnost ve st„n„ vepsa na jest. Ve st„n„, ktera je ke kaz demu z na s stejn„ spravedliva . Otevrme pr˚ vodce, nasi bibli horolezeckou, knihu na m nejmilejsı. Pred oc ima na m vyvstanou apostole lezenı, kterı jsou v teto bibli zapsa ni svymi c iny a prıb„hy. Apostole, kterı na s vedou neomyln„ po skalnıch cesta ch az k jejich vrcholu. Je jen na na s samotnych, jak bezpec n„ a s jakou pokorou t„mito cestami stoupati budem. Pta m se - coz pak m˚ z e c lov„k sob„ uniknout? Cesta, kterou ma me projıt, je vyznac ena jako uzky pr˚ liv. My jsme p˚ vodci svych c in˚ , ale nase c iny, poutajıce se navza jem, poutajı take na s a my to dobre vıme. Proto se scha zıme, lezeme spolu na jednom lan„ a sm„le pla ny do budoucna pripravujeme. Nasim milym z ena m zde prıtomnym chci rıci, z e vsichni muz i jsou snılci. Ale ne stejnı. Jedni, s noc nımi sny, v utajenych koutech mysli, se ra no probouzı, aby vse zapomn„li. Ti druzı, snılci dne, jsou nebezpec nı chlapıci! Sve sny v oc ıch otevrenych se snaz ı uskutec nit. Tito Va m jsou vyvoleni, proto s nimi z ijete. Neusta le Va s oslnujı na pady, jake velke c iny ve skalnıch st„na ch, v kopcıch zasn„z enych, v dıra ch skalnıch hlubokych a v jinych aktivita ch, Va m n„kdy nepochopitelnych, vykonajı. Ale Vy vıte, z e je treba vymalovat, tec e vana a na ukoly s d„tmi se ani nepodıvali. Jen Vy doka z ete, z e muz i, mısto na skalnı st„n„ v Laba ku, se st„tkou v ruce a na staflıch, lezou v obyva ku. Vy jste stra z kyn„ krbu rodinneho, proto si Va s povaz ujeme. Proti narozenı a smrti nema s leku. V mezidobı zachovej radost! Ano, zachovejme radost a nedejme se ovla dnout hloupostı, samolibym velika sstvım, honbou za mamonem, ztra tou soudnosti a pomluvami. Vaz me si toho, z e ma me to velike st„stı, vstoupit do predpokoje noveho tisıciletı. Vstoupit bra nou otevrenou, na stra nku nepopsanou. Za rohem kaz deho st„stı c ıha smutek. Ne vsichni nasi kamara di horolezci toto st„stı m„li. Za vsechny, kterı jiz mezi na mi nejsou, vzpomenme na dva poslednı ť Pavlıka Sedyho a Jirku Smıda... A nynı n„kolik pokyn˚ hrısnık˚ m ud„liti musım! Mirasi, nepij koralku, neboň z kola op„t svaliti se m˚ z es! Hora c ku, dutonoz ko ť ma m radost, z e jsi dnes kraňasy doma zanechal! Jardo Uhre ť stare kosti jen v˚ lı nahraditi m˚ z es! Kudrna c i, dostav hnızdo ť jaro prijde brzy a pak se op„t vraň mezi na s! Ka jo Hofmane, doufa m, z e v prıstım roce tvoje hv„zdna sezona nastane! Stando Feigle, kdy do alpske st„ny s na mi nastoupıs?! Martine a Da no, uz ma te zad„la no! Vasku Storzere, shodil jsi krunyrjako morsky krab, nynı m˚ z es doka zati, z e jsi op„t chlap. Elisko a Pıtrsi, aň smıch Va m jde nada le od pusy! Pavouku, sıt„mi jsi opredl tem„rvsechny v„z e, nech si n„co na sta rı! Jirko Cha ro, c tyri sta vystup˚ je Ti ma lo? Mysa ku, srovnej si c as, abys v novem roce take jednou prisel vc as! Zdenku Vaishare, zanech nebezpec nych sport˚ mıc ovych a vıce skal si hle…! Milane Cestre, t„sı na s, z e T„ op„t c ast„ji vidıme ve skala ch. Jenom pozor na Golema! Josefe, je nac ase, abys na m svou novou partnerku uka zal! Ta no a Libore, na motorce Va m to slusı ť pozor na prudke zata c ky! Julo And„li, hlıdej dobre sv˚ j revır, aby Ti n„kdo neurızl va noc nı stromky! Vy vsichni ostatnı, co jste se tady v tento sva tec nı den sesli ť radujte se a m„jte se ra di I stalo se v t„ch dnech, vyslo poruc enı od cısare Augusta, aby byl popsa n vsecken sv„t. I sli vsickni, aby zapsa ni byli, jeden kaz dy do sveho m„sta. Vstoupil pak i Josef od Galileje z m„sta Nazaretu do Judstva, do m„sta Davidova, kterez slove Betlem, aby zapsa n byl s Marii, zasnoubenou sob„ manz elkou t„hotnou. I stalo se, kdyz tam byli, naplnili se dnove, aby porodila. Porodila syna sveho prvorozeneho a plenkami ho obvinula a poloz ila jej v jeslech, protoz e nem„li mısta v hospod„. A pastyri byli v krajin„ te ponocujıce a stra z noc nı drz ıce nad svym sta dem. A aj ť and„l Pa n„ postavil se podle nich a slova Pa n„ osvıtila je. I ba li se ba zni velikou, kter a z bude vsemu lidu. Nebo narodil se Va m dnes spasitel, kteryz jest Kristus Pa n v m„st„ Davidov„. A toto V a m bude za znamenı
CAO News 5
ť naleznete nemluvna tko, plenkami obvinute, lez ıcı v jeslech. A hned s and„lem zjevilo se mnoz stvı rytırstva nebeskeho chva lıcıch Boha, rknoucıch ť Sla va na vysostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobre v˚ le. Amen A nynı pristupme k svatemu prijıma nı t„la a krve horolezce. T„la po vystupu v t„z ke cest„ umdleneho, krve v t„z ke spa re prolite
.... Tak kluci za tyden! Poslednı slanú nı v roce 1999 v bivaku ve Hrensku! Oddılova akce. Jasnú , prijdeme. Jeden zajistil soudek piva, druhy ho vynesl, tretı prinesl motorovku a narezal drıvı, ctvrty a pa ty nanosili drevo na hranici. Dobra pra ce! C ekame na s estúho, na sedmúho, na ostatnı. Nepris liť Trochu foukal vıtr, taky poletoval snıhň Ale my jsme se prece domluviliť ?!
Do zbrane ! Petr S tepan CAO De cı n JeskynČ C eskych bratrı „ Elis ka u pr ijımanı t…la a krve horolezce– (foto Jaroslav Uher)
V tuto chvıli sva tec nı zazpıva me koledy. Pripravte si koledu Narodil se Kristus Pa n. Dalsı koleda je Nesem va m noviny. Poslednı je P˚ jdem spolu do Betlema. Konc ım dnesnı msi horolezeckou. Sejdeme se op„t za rok. A nynı se v pokoji rozejd„me...
Jak rekli, tak udšlali. Mala vaha o rozdılnem pr ıstupu k danemu slovu. Petr S tepan CAO De cı n “Tak Jirko, za tyden v pa tek vecer na Klıci. C au!Ú Domluveno... Na Klıc, 760 m.n.m. vysoky kopec u Noveho Boru, jsme v zimú jezdili stanovat, nejlepe na vrcholu, a lezt. Za tyden v pa tek pada snıh, docela fucı vıtr, v pra ci cely den venku. Autobus do Boru jede v 18:30 hod. Balım batoh, vercajk na lezenı, stan a jedu. V Boru jsem v 21:15 hod. na vrcholu Klıce ve 22:30 hod. Lezım ve spaca ku, varım s ıpkovy caj s jablkama a ceka m na Jirku. Vım, ze tutovú prijde. Protoze jsme se domluvili. Je 23:45 hod., slys ım funú nı v poslednı serpentinú , potom zĚ uchnutı batohu. “C au Lysino, cau S krholoÚ. Pijeme caj, jıme angres tovy kompot, Jirka lıcı, jak utekl z vojny, (asi bude pr˚ser), jak chytil dobryho stopa z Prahy. Jsme v pohodú . Je Pa tek, pada snıh, docela fucı vıtr, v pra ci cely den venku, m˚ze mi ujet autobus, taky tros ku pokas la va m, mú l bych se vyspat v posteli, co kdyz pojedu az ra noň ? Ale my jsme se domluvili!! Je pa tek, tady v Praze pocası nic moc, opus óa k nedostanu, kdyz utecu dals ı pr˚serň Ale my jsme se domluvili!!!
Podivny cinkot doleha k memu uchu. Skoby? Karabiny? Frendy? Znova slys ım ten liby zvuk, linoucı se z horolezeckych doupat Litochlebıch, hnızd Las tovicıch, z horolezeckych kutloch˚ Varnsdorfskych. Cink-cink na p˚dú v Labsky... Ano! Jsou to ledovcove vyvrtky, bezpecne jistıcı body do ledu! V kombinaci ze zbranú mi, idea lnı na radı pro lezenı v ledovych stú na ch Pusteho za mku, na zmrzlem vodopa du ve Vanovú , nebo ve Strıbrnych stú na ch. Kdyz nebudou ledove podmınky doma, co zajet kluci na pa r dnı (prodlouzeny vıkend) do Rakouska? V pohorı Hohe Tauern, asi sto kilometr˚ jiznú od Salzburgu, se nacha zı ledove kra lovstvı vylednú nych zlab˚. V okolı Sportgasteinu je ve ctyrech sektorech asi 45 az dvú stú metrovych ledopa d˚ r˚znych sklon˚ a obtıznostı. Da me do kupy partu, mrknem na internet Č ledy, sbalıme vercajk, vecer vyjedeme a ra no jsme tam. Pr˚vodce ma m. Takze - co vy na to?
S T R IP K Y HLAVA XXII V PODA NI JANA BILKA DE C IN 16. PROSINCE 1999 Honzo, proc vlastnú nechces nikoho pous tú t na horolezeckou chatu ve Z lebu? Protoze ja to tam musım cely rok pracnú udrzovat v pora dku, kdyby tam na hodou nú kdo pris el, aby to bylo perfektnú pripravene. Ale vzdyótam stejnú nikoho nepustıs !?
CAO News 6
No protoze oni by tam hned udú lali bordel a ja bych to zas musel da vat do pora dkuň . -jch-
POSLEDNI SLANENI CAO DEC IN
lıtaly vzduchem i svú tlice a entuziasticke vykriky na s vs ech. Z R˚zove vyhlıdky da val vs em dole svú telne signa ly Petr S tú pa n z Labske stra nú . Skal se podle oceka va nı problem Y2K nijak nedotkl, a tak jiz ra no pod nimi nejzarytú js ı lezouni cinkali karabinamiň
S Úastny a vesely rok 2000!!! A - Horam zdarť .
HRENSKO 17.- 18. PROSINCE 1999
-jch-
V prosinci lonskeho roku probú hlo v bivaku v Pravcickem dole Poslednı slanú nı CAO Dú cın. Tedy pouze tyden, co zde mú l stejnou akci horolezecky oddıl Plavba. Prestoze dorazila jen hrstka z oceka vaneho poctu lidı (omluvil se i hlavnı organiza tor), akce se nakonec vs em lıbila. Ota zkou z˚sta va , jestli to byl dobry na pad a zda by byvalo nebylo leps ı, kdyby se oba oddıly domluvily a ukoncily lezeckou sezonu spolecnú ň -jch-
TRESTNA VY PRAVA CAO DEC IN HOLANY 9. LEDNA 2000 Jak trestna vyprava ra dili chlapıci z CAO Dú cın v nedú li 9. ledna v Roklickem u dolı. V neprıjemnem pocası, v zimú a v mnozstvı snú hu dobyvali jeden vrchol za druhym. Co vrchol, to “Hora m 2000 zdar!Ú. Odpoledne byla “os etrenaÚ vú ts ina nejvyznacnú js ıch vú zı, vcetnú Zleho bratra, Domu ci Vú trne dıry. A prıs tı vıkend navs tıvı i tu vas ı oblastň
VA NOC NI BOR EN PODESA TÝ !
-jch-
BILINA 26. PROSINCE 1999
VY ROC I
Jiz po desa te se druhy sva tek va nocnı ses li lezci na zasnú zene Borni. Tentokra t jsme lezli r˚zne cesty na Bas tu, na Berthold˚v prst (nú jak jsme si nevs imli, ze lezenı je zde zaka zane) a samozrejmú na Vú trnou vú z. Z Teplica k˚ prijel jen Roman Goltsch s Kla rou Bú linovou a s velkou partou mladych lezoun˚ se objevil Gerhard Tschunko.
-
Dne 13. ledna oslavısv Ď narozeniny znamy horolezec Karel B …lina z LK Sne z nı k. Pr e jeme pev n Ď zdrav ıa mnoho nov y ch cest!
-
Jiz 24. Ánora 2000 roztrhne pytel s letos nı ma ctyricatnı kama Petr Hor ak z CAO De cı n. Moc gratulujeme!! A neboj, brzy Te bude nasledovat cela squadra silnĎho s edesatĎho rocnı kuú
Odpoledne na sledovalo tradicnı posezenı v prıjemne restauraci v Bılinú Kyselce a pak spolecna cesta vlakem dom˚.
C EKA
Pozn.: Josef, chybe l nam tentokrat tvuj “cestovnı vanocnı stromecek…! Doufame, z e se prı s tırok poleps ı sú
KALENDA R AKCI
-jch-
SILVESTR 1999/2000
-
Bivak v severnıstšnš ť Boren, 21.-22.1. Info Jan Hora k
-
Vysoke Tatry ť za jezd do Vysokych Tater, ubytova nı a vec ere na chat„ Rysy, termın 12.-19.2.2000. Cena asi 1.960,- Sk, pro c leny C HS slevy! V cen„ ubytova nı, snıdan„ a vec ere. Nejvyse poloz ena chata s c epovanym pivem. V okolı idea lnı moz nost pro horolezectvı i VHT. Z lezeckych objekt˚ je zde napr. legenda rnı Galerie Ganku pro na roc ne, nebo vystup na Rysy pro nena roc ne. Info a prihla sky Houba nebo
[email protected].
-
Bšz ecky zavod na Snšz ku, 11.3.2000, start v 10.00 hod. Ubytova nı na Yettici, spolec enska a sport. akce. Porada ALPIN Praha. (Zapoc ıta va se do AP 2000) Info Houba nebo
[email protected].
DOLNIZ LEB 31. PROSINCE 1999 2
Vysokou hustotou horolezc˚ na 1 m se poslednı den roku 1999 vyznacoval Dolnı Z leb. Zatımco na horolezecke chatú (kam dostat se je “tú zs ı nez do sejfuÚ) slavila prıchod roku 2000 ca st CAO Dú cın spolecnú s opravdu nezvyklou skruma zı lidı, jen kousek odsud, u Kosti se ses la opravdova lezecka elita - Rosóa S tefa nek, Petr Las tovicka ml., Pavel C erny, Josef Nezerka, Rıs a Litochleb, Milan Krauskopf, Jind rich Hudecek Č abychom jmenovali alespon nú ktere. O p˚lnoci, kromú korkovych za tek,
NA S.
CAO News 7
-
RACE of DEATH. II. roc nık cyklisticke 24 hodinovky, 7.-8.4.2000. Porada CAO D„c ın.
-
Piz Badile ť za jezd do Ita lie na “C esky kopecŠ. Na pad HO Varnsdorf ť jmenovit„ K. Hofmana. Vylezt “CassinaŠ a jine cesty.
-
Trestne vy pravy ť “osetrova nıŠ vrchol˚ , ktere jest„ letos nebyly vylezeny, objevova nı “novychŠ oblastı .
SU SK A
SE.
−
Z Alpinu IV dolĎha az do De cı na jedinĎ slovo. Everestť
−
Ivos Jerabek se konecne postaral o poradnou prezdı vku: Myslivecú
INFO
CAO News
H o r o l e z e c k y c a s o p i s s e v e r o c e s k eh o r e g i o n u
LEZECKÝ
STE NY
D E C IN S K A
Redakcnı rada de kuje vs em kamaradum, kterı v lonskĎm roce prispe li svy mi clanky do CAO News. V prı s tı m cı sle nas, krome pravidelny ch rubrik, ceka clanek o vy stupu na Cho-Oju, dobrodruz stvına ChanTengri a jinĎ. SvĎ prı spe vky muz ete zası lat na adresu redakce (uvedena v tiraz i), predavat ne komu z CAO De cı n, anebo je ponechat v prodejne HUDY SPORTU v Hrensku u Vı ti Haranta. Dı ky.
Lezecka st…na Neboc ady K dispozici jsou dvú lezecke mıstnosti a bar s obcerstvenım. Nenı potreba lano Č leze se nad zınú nkami. Stú ny jsou nızke s velkym mnozstvım chyt˚, vú ts ı ca st tvorı previsy, cesty vs ech obtıznostı. Nechybı hrazda a jine mucıcı na stroje. Vstupne je 30 Kc. PO UT ST
Provoznı doba: 18:00 ž 21:00 hod. 18:00 ž 21:00 hod. 18:00 ž 21:00 hod.
V ostatnı dny po telefonicke domluvú .
Lezecka st…na B…la Sta le funguje cvicna stú na v Bú le (restaurace Beseda). Stú na je vys s ı, osazena jistıcımi body, nutne je lano a expresky. Spıs e tú zs ı cesty. Vstupne je 30 Kc na 1,5 hodiny. Provoznı doba: Krome STREDY od 16:30 hod.
PRO Chces byt IN? Tak cti CAO News!
Ač se vam darı nejen v roce 2000!
UPOZORNE NI C L E N Y C A O D E C IN
PRIS TISCHÁZE NAS C EKA VE STREDU 2. U NORA 2000 V RESTAURACI ZA VE TREM. ZAC ATEK SCHÁZIZÁSTAVA NEZME NE N Č OD 18:00 HOD.
TE S IM SE NA SETKANIS VAMI! CAO News - C asopis horolezeckeho oddılu CAO Dú cın Č Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu Č Sıdlo redakce: CAO Dú cın, Hrdin˚ 365, Dú cın XXXII, 407 11, Czech republic, tel.: 0603 727753 - Na klad: neuveden Č Sazba: MicrosoftŮ Word 2000 Č Zdarma Climbing Č Adventure - Outdoors CAO News 8