VINAŘSKÝ PRŮMYSL A VINAŘSKÁ TURISTIKA V ČR

M endelova univerzita v B rně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Studijní obor: Socioekonomický a environmentální rozvoj regionů

VINAŘSKÝ PRŮMYSL A VINAŘSKÁ TURISTIKA V ČR Wine industry and wine tourism in the Czech Republic Diplomová práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Alice Kozumplíková, Ph.D.

Bc. Kristýna Sedláková

Brno 2013

ZADÁNÍ

1

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Vinařský průmysl a vinařská turistika v ČR“ zpracovala samostatně a uvedla jsem veškeré použité prameny. Souhlasím, aby diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, také uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a také zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autorka kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko Mendelovy univerzity v Brně o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne 25. května 2013

______________________________ vlastnoruční podpis autora

2

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala Ing. Alici Kozumplíkové, Ph.D. za ochotu a odbornou pomoc při vypracování této diplomové práce. Děkuji také všem zúčastněným respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a svými informacemi pomohli ke zpracování průzkumné části a obohatili práci o zajímavé pasáže.

3

ABSTRAKT Sedláková, K. Vinařský průmysl a vinařská turistika v ČR. Diplomová práce. Brno, 2013. Předmětem diplomové práce „Vinařský průmysl a vinařská turistika v ČR“ je hodnocení vývoje, současného stavu a perspektiv vinařského průmyslu a vinařského cestovního ruchu v České republice. Práce se zabývá vývojem vinařství v Čechách a na Moravě, dále vinařským průmyslem a jednotlivými charakteristikami současného vinařství. Práce popisuje fungování vinařského cestovního ruchu na jižní Moravě s možností dalšího rozvoje. V závěru práce budou podána doporučení pro Národní vinařské centrum k rozvoji turistiky s ohledem na návštěvníky a vinaře.

KLÍČOVÁ SLOVA Vinařství, vinařský průmysl, vinařský cestovní ruch, Česká republika, jižní Morava.

ABSTRACT Sedláková, K. Wine industry and wine tourism in the Czech Republic. Thesis. Brno, 2013. The aim of diploma thesis „Wine industry and wine tourism in the Czech Republic“ is to evaluate the development, current situation and prospects of the wine industry and wine tourism in the Czech Republic. This thesis deals with the development of viniculture in Bohemia and Moravia and also with the wine industry and particular characteristics of current wine making. In conclusion, there will be discussed the recommendations for The National Wine Center for the development of tourism with regard to visitors and wine growers.

KEYWORDS Viticulture, wine industry, wine tourism, Czech Republic, South Moravia

4

OBSAH 1 ÚVOD ...................................................................................................................... 7 2 CÍL PRÁCE ............................................................................................................ 8 3 METODIKA PRÁCE ............................................................................................. 9 4 PŘEHLED PROBLEMATIKY............................................................................ 10 4.1 HISTORICKÝ VÝVOJ VINAŘSTVÍ V ČECHÁCH A NA MORAVĚ ............................... 10 4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5 4.1.6 4.1.7 4.1.8

Počátky vinařství na území Čech a Moravy.............................................. 10 Obyčejové a vlastnické právo a poměry ve vinařství................................. 15 Rozvoj vinařství za vlády Karla IV. ......................................................... 18 Období 15. – 16. století ........................................................................... 21 Období třicetileté války (1618 – 1648)..................................................... 25 Vinařství v 18. a 19. století...................................................................... 26 Vinařství ve 20. století až po současnost.................................................. 28 Shrnutí historického vývoje vinařství v ČR .............................................. 29

4.2 VINAŘSKÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE .......................................................... 30 4.2.1 Vinařská legislativa ................................................................................. 31 4.2.2 Rozloha vinic .......................................................................................... 33 4.2.2.1 Výsadba vinic ...................................................................................................... 35

4.2.3 Struktura vinic a počet pěstitelů ............................................................. 36 4.2.3.1 Typologie vinařských podniků ............................................................................. 37

4.2.4 Produkce vína ......................................................................................... 38 4.2.5 Spotřeba vína .......................................................................................... 38 4.2.6 Zahraniční obchod ................................................................................... 39 4.3 VINAŘSKÝ CESTOVNÍ RUCH ............................................................................... 40 4.3.1 Systém .................................................................................................... 42 4.3.1.1 4.3.1.2 4.3.1.3 4.3.1.4 4.3.1.5

„Vinařský“ turista ............................................................................................... 43 Profil „vinařského turisty“ .................................................................................. 44 Zainteresované strany.......................................................................................... 47 Instituce a organizace s vlivem na vinařství a vinařský cestovní ruch .................. 48 Podmínky úspěchu ............................................................................................... 54

4.3.2 Činnost Národního vinařského centra ...................................................... 55 4.3.3 Vinařské oblasti....................................................................................... 58 4.3.3.1 Vinařská oblast Morava....................................................................................... 58 4.3.3.2 Vinařská oblast Čechy ......................................................................................... 59

4.3.4 Vinařská cykloturistika ............................................................................ 59 4.3.4.1 Moravské vinařské stezky .................................................................................... 59 4.3.4.2 Naučné vinařské stezky ........................................................................................ 61

5

4.3.4.3 Cykloturistika a alkohol ...................................................................................... 61

4.3.5 Certifikační systémy ................................................................................ 62 4.3.5.1 Certifikace Cyklisté vítáni ................................................................................... 62 4.3.5.2 Certifikace služeb vinařské turistiky .................................................................... 63

4.3.6 IT aplikace ve vinařství............................................................................ 65 4.3.6.1 Aplikace „Víno na dotek“.................................................................................... 65 4.3.6.2 Aplikace „Na kole a pěšky“................................................................................. 66

4.3.7 Kurzy a vzdělávání o víně ........................................................................ 68 4.3.7.1 Vinařská akademie Valtice, o.s. ........................................................................... 68 4.3.7.2 Vinařský institut .................................................................................................. 69 4.3.7.3 Národní vinařské centrum, o.p.s. ......................................................................... 69

4.3.8 Významné vinařské akce ......................................................................... 69 4.3.8.1 Ze sklepa do sklepa ............................................................................................. 70 4.3.8.2 Festival otevřených sklepů ................................................................................... 71

4.3.9 Porovnání vinařské turistiky na jižní Moravě se situací v sousedním Dolním Rakousku, Wienviertelu ............................................................ 72 4.3.9.1 Projekt Otevřené hranice – otevřené sklepy ......................................................... 73

5 VÝSLEDKY .......................................................................................................... 75 5.1 VINAŘSKÝ TURISTICKÝ RUCH V PRAXI – VYBRANÉ PŘÍKLADY ............................ 75 5.1.1 Certifikovaná vinařství............................................................................. 76 5.1.1.1 Vinařství u Kapličky ............................................................................................ 76 5.1.1.2 Daniela Valentová s.r.o. – Penzion a vinný sklep v Úvalech ................................ 77 5.1.1.3 Vinařství Petr Skoupil a.s. – Vinařský dům .......................................................... 79

5.1.2 Necertifikovaná vinařství ......................................................................... 80 5.1.2.1 Vinařství Stanislav Mádl – Váš vinař ................................................................... 80 5.1.2.2 Vinné sklepy Zapletal .......................................................................................... 81 5.1.2.3 Vinařství Jiří Rusnok ........................................................................................... 83

5.2 SWOT ANALÝZA .............................................................................................. 84 6 DISKUZE, DOPORUČENÍ A NÁVRHY OPATŘENÍ ....................................... 86 6.1 DOSTATEČNÁ PODPORA NÁRODNÍM VINAŘSKÝM CENTREM ............................... 86 6.2 PŘÍNOS VINAŘSKÝCH TURISTICKÝCH STEZEK ..................................................... 87 6.3 CERTIFIKACE VINAŘSKÉ TURISTIKY ................................................................... 87 6.4 EXISTENCE PROGRAMŮ VINAŘSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU................................. 87 7 ZÁVĚR .................................................................................................................. 90 8 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................ 93 9 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ........................................................................ 99 10 SEZNAM TABULEK ......................................................................................... 100 PŘÍLOHY ................................................................................................................ 101

6

1 ÚVOD Touha poznávat umění vína dnes přitahuje rozsáhlou veřejnost. Vinařští turisté a příznivci vína se stále více zdokonalují ve vědomostech vinařského umění a vinařské prezentace. Různé vinařské akce, ale i vinařské veletrhy, se těší stále větší oblibě. Na světových soutěžích lze stále častěji nacházet tuzemské vinaře, kteří se čím dál více snaží učit od profesionálů a legend světového vinařství a pochycují co nejvíce poznatků z jejich úspěchů. Tato píle je dalším pozitivním signálem pro vývoj tuzemského vinařství. Také na našem území se totiž stále utváří významné vinařské osobnosti s celoživotním přínosem pro tento obor. Vinařství a vinohradnictví je dynamickým odvětvím v globálním měřítku, neboť se s produkcí vína setkáváme na všech kontinentech země. Vinařské subjekty rozhodují o dlouhodobém strategickém charakteru odvětví, neboť vinná réva, jakožto trvalý porost, významně přesahuje svou produkcí zemědělské hospodářství. Vinařský cestovní ruch v České republice je významnou součástí odvětví cestovního ruchu i odvětví vinařského průmyslu, která jsou svým vývojem navzájem ovlivněna. Vinařská činnost vytváří jedinečnou charakteristiku krajiny se sklepními uličkami a s typickými lidovými vesničkami pro danou oblast. Tyto oblasti jsou navíc propojeny rozsáhlými sítěmi cyklostezek, a krajiny s vinohrady se tak stávají lákavou destinací pro turisty. Vinařská turistika láká do regionů návštěvníky, umožňuje přímý kontakt s vinaři i následné navázání obchodních spojení, stěžejních pro provoz vinařství. Předkládaná diplomová práce se zabývá současným stavem i vývojem vinařství v České republice a zkoumá danou situaci s možností dalšího možného využití.

7

2 CÍL PRÁCE Hlavním cílem předkládané diplomové práce je vyhodnocení vývoje, současného stavu a perspektiv vinařského průmyslu a vinařského cestovního ruchu v České republice. Dílčí cíle budou vycházet z oblasti vinařské turistiky. Bude popisováno fungování vinařského cestovního ruchu na vybraných příkladech vinařských zařízení, konkrétně bude zkoumána: dostatečná podpora Národního vinařského centra, přínos vinařských turistických stezek, dále zájem o certifikaci vinařské turistiky a existence programů vinařského cestovního ruchu. Vedlejší cíle této práce povedou k návrhu doporučení zlepšení současného stavu vinařského cestovního ruchu. Výstupem práce bude vytvoření doporučení pro

Národní vinařské centrum

k dalšímu rozvoji vinařské turistiky v České republice s ohledem na turisty a vinaře.

8

3 METODIKA PRÁCE Předkládaná diplomová práce popisuje historii vývoje vinařství v Čechách a na Moravě od prvních počátků až po současnost a jednotlivé charakteristiky vinařského průmyslu v České republice. Dále je popsán vinařský cestovní ruch na jižní Moravě, s popisem stěžejních vinařských akcí a významných projektů vinařského cestovního ruchu s identifikací možnosti dalšího rozvoje. Pomocí marketingového průzkumu bude prostřednictvím vybraných šesti příkladů vinařských zařízení popsáno fungování vinařského cestovního ruchu na jižní Moravě. Bude zkoumán přínos vinařských turistických stezek, certifikace vinařské turistiky, podpora Národního vinařského centra a programy vinařského cestovního ruchu. Cílem průzkumu je na konkrétních příkladech poukázat na fungování vinařského cestovního ruchu na jižní Moravě, interpretovat názory a zkušenosti vinařských subjektů a pomocí získaných informací navrhnout případná opatření pro další rozvoj vinařské turistiky a podat návrh doporučení zlepšení současného stavu vinařského cestovního ruchu. Byla vybrána kvalitativní metoda nestrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, formou záměrného výběrového šetření na základě subjektivního úsudku. Zkoumána bude pouze určitá část vzorku – šest vinařských subjektů, které jsou zapojeny do rozvoje vinařské turistiky v moravských vinařských oblastech. Tři vinařství ze zkoumaného vzorku budou certifikovaná turistická zařízení Národním vinařským centrem.

9

4 PŘEHLED PROBLEMATIKY

4.1 Historický vývoj vinařství v Čechách a na Moravě Kořeny vinařství na našem území je možné nalézt již v době prvních starověkých států, kde se formují pravěké zemědělské kultury, které měly velký význam ve vývoji zemědělství na našem území, a provázanosti této lidské činnosti s vinařstvím. Působení těchto původních kultur má tedy důležitý význam v historii, neboť vinařství a pěstování vína se vytvářelo na základech svého původního oboru. Poznání počátků vinohradnictví na našem území jistě ještě není u konce a v budoucnu může přinést mnoho zajímavých informací a námětů k novému zamyšlení.

4.1.1 Počátky vinařství na území Čech a Moravy Počátky pěstování révy vinné na našem území zůstávají stále neobjasněny. Čím hlouběji do dějin vinařství zabrousíme, tím matnější a hůře doložitelné důkazy o počátcích vinařství u nás najdeme. Většina publikační činnosti, zabývající se dějinami vinohradnictví, má obvykle popularizační charakter tohoto odvětví, lze nalézt jen několik kapitol věnujících se původu a rozšíření révy vinné na našem území. Ve snaze doložit původ révy vinné se odborníci v názorech často rozcházejí. Faktem stále zůstává, že nejdříve byla réva vinná šlechtěna na Moravě a odtud se později rozšířila do Čech, na čemž se shodne většina odborné literatury. Počátky moravského vinařství je možno sledovat studiem pramenů trojího charakteru, dokládající původ. Jsou to archeologické nálezy, paleobotanické doklady či historické spisy.

Archeologické nálezy nám však bezpečně nedoloží náležitost

použití

vinohradnických pracovních nástrojů, které by se používaly prvořadě a pouze při práci na vinici (FROLEC, 1974).

10

Více se problematikou archeologie vinohradnických pracovních nástrojů zabývá Václav Florec (1974) ve svých článcích o vinařských nožích, kde se podrobuje rozboru různých typů těchto nalezených nástrojů na území jižní Moravy. Dle Linharta et al. (2007) počátky pěstování vinné révy se na našem území objevily daleko dříve, než se běžně v literaturách vyskytuje. Autor uvádí, že již před 4 000 – 3 000 lety, v mladší době kamenné, pronikly do střední Evropy indoevropské kmeny prvních zemědělců z jižní Asie povodím Dunaje na Slovensko a jižní Moravu a přinesly pěstování mnoha kulturních plodin. Písemné prameny z daného období jsou velmi ojedinělé, jedinými doklady mohou být jen archeologické nálezy. Z období kolem roku 500 př. n. l., v době keltské expanze, jsou zachyceny doklady keltského vinařství v jižních částech Evropy nálezem révové pecky lesní divoce rostoucí révy. Severněji už podmínky pro pěstování nebyly tak příznivé, Keltové na našem území tedy víno pravděpodobně pouze dováželi, neboť takové nálezy na našem území zatím do dané doby chybí a objevují se až v době hradištní (Staněk, 1998). Kraus et al. (1997) traduje, že pěstování révy a výroba vína se na naše území dostala pravděpodobně díky obchodníkům a římským vojskům už v době 1. století našeho letopočtu a první vysazování vinohradů na jižní Moravě je tedy spojováno s pobytem římských legií. V období 276-282 po Kr. římský císař Probus zrušil nařízení císaře Domitiana z roku 91 po Kr. a nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Římská posádka z Vindobony vysadila na Pálavě první vinice (KRAUS, et al., 1999). Právě poblíž kopce Burgstall (dnešní Hradisko) poblíž Mušova1, kde měla římská vojska stanici, byl v roce 1926 nalezen 28 cm dlouhý vinařský nůž (KRAUS et al., 1999). Nálezy podobných vinařských nožů z pozdějších let jsou po celé jižní Moravě velmi četné, jak o tom referují jiní autoři děl o vinařských pramenech (FLOREC, 1974;

1

Mušov je dnes již zaniklá obec pod Pálavskými vrchy, která byla zlikvidována koncem 70. let 20. století z důvodu výstavby vodního díla Nové Mlýny. Do dneška byl zachován pouze ostrůvek s kostelem sv. Linharta.

11

ZEMEK, 1973a). Z hypotéz, uvedených v daných literaturách se však zdá, že pěstování révy vinné nezapustilo na Moravě v tomto období trvalé kořeny. Kontakt s římským etnikem a jeho provinciemi v období přelomu letopočtu měl však pravděpodobně za následek rozvíjení znalostí vinohradnictví na našem území – nález vinařského nože jižního typu viz Obrázek 1.

Obrázek 1: Vinařský nůž nalezený na území římské stanice X. legie u Mušova (Zdroj: VYHŇÁK, 2007: 84) Studiem původu existence a pěstování vinné révy v našich zemích se zabýval paleobotanik Emanuel Opravil. Dle jeho výzkumů jsou doloženy první stopy existence révy vinné na moravském území, které existovaly, dle jeho názoru, už v době teplé meziledové. Z období římského jsou mu známy nálezy zbytků vinné révy z rakouského Podunají. Z období Velké Moravy získal E. Opravil archeologickým výzkumem paleobotanické nejstarší doklady plané odrůdy révy vinné, přímo nález 30 – 40 peciček révy vinné pocházející z mikulčického hradiště, který je datován do 7. – 8. století, které byly nalezeny také na slovanském hradišti ve Znojmě (FLOREC, 1974). V dalším vývoji vinařství už se autoři více shodují, a proto lze s větší jistotou tvrdit, že k počátkům a rozšíření vinic na našem území došlo během 9. a 10. století v období Velkomoravské říše. Rozvoj vinařství se na Moravu šíří z oblasti podunajsko-panonské, v níž patrně přežívaly starší laténské a antické tradice pěstování révy vinné (FLOREC, 1974). Z toho období již máme přesvědčivé archeologické doklady.

12

Na konci 9. století byl podle pověsti přemyslovský kníže Bořivoj u příležitosti narození svého syna Spytihněva obdarován moravským knížetem Svatoplukem sudem moravského vína. Tímto započala první doložená tradice vinařství a vinohradnictví v Čechách, neboť Bořivojově ženě Ludmile víno natolik zachutnalo, že začala pěstování révy vinné podporovat. Na vinici u Mělníka následně zasvětila do výroby vína i svého vnuka Václava. V Čechách z této legendy vznikla svatováclavská vinařská tradice a v pozdějších staletích byl svatý Václav českými vinaři uctíván jako „Supremus magister vinearum“, tedy největší perkmistr vinic (KRAUS et al. 2008). O českých vinicích v Litoměřicích pak pochází první písemná doložení zmínka v polovině 11. století. Úryvek pověsti o Ludmile z Kroniky české Václava Hájka z Libočan: „ (…) dar od krále Moravského Svatopluka, prve v té zemi neslýchaný, totiž sud vína výborného velmi veliký přivezen. Bořivoj učinil poděkování králi, mnohem větší a znamenitější dary jemu od stříbra a zlata poslal. Služebníci okusivše vína divili se tomu nápoji, prve v té zemi nikde neslýchanému. Podali knížeti i jiným hodokvasenům, všichni ten nápoj chválili a od toho dne nejprve v Čechách se víno začalo píti. Když se pak všichni hosté rozjeli, kněžna Lidmila na žádost manžela svého také nápoje toho chváleného, totiž vína okusila, a hned žádala Bořivoje, aby kázal kamenú nádobu udělati a do ní vína nalít a postaviti ji před Krosynu, bohyni. Kníže na žádost její to učiniti rozkázal (i nepršelo před tím tři měsíce) a jakž to učinili, v té noci spadl déšť a domnívali se a všichni pravili, že by to Krosyna za ten nápoj, na bohu nejvyšším, Jupiterovi, vyprosila a skrze oběť toho vína je jich zem svlažena byla“ (HÁJEK – FLAJŠHANS, 1819). Přestože se jedná o legendu a nelze ji považovat za spolehlivý zdroj, je zde předpoklad, že se v legendě skrývá historické jádro a do Čech se opravdu víno dostalo z Moravy v době velkomoravské. V období 11. století již začínáme mít dostatek zpráv o existenci vinařství v českých zemích. Historicky první doložená písemná zmínka o vinicích na Moravě pochází z roku

13

1101 a nachází se v zakládající listině benediktýnského kláštera v Třebíči, který byl obdarován několika vinicemi (KRAUS et al., 1997). Křesťanství mělo obecně na rozmach vinařství velký podíl. Víno bylo třeba zajistit pro bohoslužby i pro cyrilometodějskou misi2, ale i pro ostatní dny mimo obřady, kdy se víno s oblibou konzumovalo. Proto se v centrech církve a okolí klášterů objevovaly nové vinice. K velkému šíření vinic na Moravě i v Čechách přispíval od roku 1202 cisterciácký řád3, který se usadil na Velehradě poblíž Uherského Hradiště. Podmanili si vinice blízko Velkých Němčic, Kobylí a Přítluk. Přítluky patřily k největším vinařským obcím té doby a vína z této obce byla později velmi známá (KRAUS, 1997). Cisterciáci přinesli nové zkušenosti a znalosti z technologie při zpracování i pěstování révy, které nabyli v oblastech Burgundska a Porýní. Pro tento řád bylo typické, že vinice zakládali na místech méně klimaticky a půdně příznivých, čímž je tak možné vinice nalézt i na kopcích (ZEMEK, 1973a). V první polovině 13. století se množí další obdarovávání klášterů na Moravě vinicemi a probíhá kolonizace Mikulovska, kde se roku 1249 objevují Lichtenštejni (KRAUS, et al., 1997). Do poloviny 13. století mají největší zásluhu na rozšiřování vinic právě kláštery. Jejich zásluhou vznikaly ucelené výsadby na svazích. Souvislé celky vinic byly lépe chráněny před zvěří i před lidskou zlovůlí. Tam byly vysazovány dovezené odrůdy z Německa a Francie a byly uplatněny i tamní způsoby pěstování révy vinné. Z této doby se též dochovaly záznamy o soukromém držení vinic. V této době se také šíří zájem měšťanů, především brněnských a znojemských, o zakládání vinic. Brněnští měšťané zakládali vinice nejprve v bezprostřední blízkosti okolí Brna, brzy však zjistili, že réva nachází lepší podmínky v jižní části Moravy, proto

2

Ráz Cyrilometodějské mise na Moravě byl politicko-církevní, kulturně náboženský i mezinárodně obranný, a to s ohledem na hrozící nebezpečí a útoky Bulharů a Franků od roku 860 po Kr. za vlády krále Ludvíka Němce a vládce Moravy Rastislava (RICHTER, 2006). 3 Cisterciáci jsou členové mnišského řádu větve benediktinů, jejichž poselstvím je mimo jiné obživa a opatřování potřebných prostředků zemědělskou prací, čímž právě tolik přispěli k toliko početnému založení vinic a takovému rozmachu ve vinohradnictví (BARTŮNĚK, 2009).

14

založili velké množství vinic v Hustopečích, které se tak pozvolna stávalo největším vinařským střediskem jižní Moravy (KRAUS, et al., 1997).

4.1.2 Obyčejové a vlastnické právo a poměry ve vinařství První polovina 13. století znamenala rychlý rozvoj vinic a následné obchodování s nimi. Vznikaly organizace vinařů podobné městským cechům, které se staraly hlavně o bezpečnost vinic a řádně provedené viniční práce (KRAUS, 1999). Tato sdružení sledovala nejen prospěch vinařů, ale také feudálů, na jejichž pozemcích byly vinice vysazeny. Nejstarší známý text viničního řádu a horenského práva, řešící majetkové vztahy církve, pochází z roku 1281 z okolí Kroměříže (FLOREC, 1974). Prosazují se nezávislé samosprávy viničních hor4 s perkmistrem neboli horným. Přispělo k tomu jistě také postupné přebírání zvyklostí a obyčejů sepsaných do horenských předpisů pro statky falkenštejnského hradu, který kdysi náležel Moravě. Pravděpodobně dal souhlas k těmto administrativním opatřením král Přemysl Otakar II. s tím, že se rada tamní obce stane odvolacím místem pro moravské vinaře (KRAUS, et al., 1999). Horenské právo obsahuje širokou škálu pořádkových a trestních předpisů. Škody na vinicích se řešily vysokými pokutami a tvrdými tresty. Dle Florce (1974) lze pod pojmem horenské právo vnímat několik významů:  Souhrn všech předpisů o vinicích;  Jednotlivé viničné řády týkající se dané obce, či širšího okrsku;  Viničný orgán, nebo-li horenský soud;  Nárok zeměpána, nebo gruntovního pána na jistou část výtěžku z vinohradů. Výkon moci nad vinohrady byl vykonáván prostřednictvím horenského osudu v čele s perkmistrem neboli horným5. Do této důležité funkce byl vybírán člověk poctivý, spravedlivý, rozumný, soudný a dobře rozumějící vinohradům (FLOREC, 1974). 4

Horami byly dříve nazývány vinohrady. Pojem horenské právo lze tedy vnímat jako synonymum pro viničné právo. 5 Slovo horný nebo hotař pochází z německého slova „Hüter“, které znamená hlídač.

15

Perkmistr dbal o správné dodržování koupi a prodeje vinohradů a vína, konal prohlídky vinohradů, staral se o odstraňování překážek, jeho povinností bylo také v době postní modlit se ve vinohradech, postit se a pokropit vinohrady ve svátek. Pokuty za přestupky se pohybovaly od pěti do patnácti grošů, z čehož část připadala hornému nebo hotaři (FLOREC, 1974). Škála přestupků je velmi obsáhlá a v každém horenském právu obce se liší. Mezi přestupky se řadila například špatná práce dělníků a pasení dobytka na vinici, sbírání zbylých hroznů po vinobraní, potrestání majitele psa, který byl opakovaně přistižen ve vinici, nebo prodávání hroznů před vinobraním. Trestalo se nejvíce ničení vinohradů i pouhý vstup do hory. Vstup do vinice byl umožněn pouze pocestnému, který si mohl vzít pouze jeden kolek na podpírání se, nebo se vstup toleroval u těhotné ženy, která se ve vinici směla občerstvit. Stejná pravidla platila také pro samotného hotaře. Vstoupit do hory směl pouze při plašení ptactva, nebo honění zloděje. Tresty byly kruté, za přestupky hrozilo useknutí ruky či nohy, oběšení, upálení, oslepení, v tom lepším případě vypovězení z obce. Otázkou je, nakolik se tato ustanovení dodržovala. Florec (1974) zaznamenává zatím jen jednu zprávu z roku 1610, která má charakter spíše pověsti, o muži, který byl přistižen v noční době za krádež mnoha hroznů z vinohradů, byl později při pranýři mečem popraven a pochován na místním hřbitově v Napajedlech. První a nejnižší stupeň zasedání horenského soudu probíhalo jednou až dvakrát do roka, kam se museli dostavit všichni vinohradníci, a kde ji byla přečtena horenská práva a vlastnictví vinic jednotlivých vinohradníků. Nevyšší instance soudu pak představuje odvolání k soudu do Brna, nebo k dolnorakouským horenským soudům, nejčastěji do Falkenštejna. Výjimkou byly obce z okruhu mikulovského horenského práva, které si zachovaly procesní nezávislost a nejvyšším horenským soudem pro ně byla totiž domácí pozemková vrchnost (FLOREC, 1974). V roce 1309 se dolnorakouské Falkenštejnské horenské právo a viniční řád staly vzorem pro úpravu právních vztahů ve vinohradnictví a vinařství pro mnohé obce na jižní

16

Moravě (KRAUS et al., 1997). Například viniční řády mikulovské, psané většinou německy, obsahují některá ustanovení z dolnorakouských viničných řádů, která nebyla v ostatních

horenských řádech na Moravě běžná. Některé předpisy jsou dokonce

doslovně převzaté a shoduje se i výše pokut (FLOREC, 1974). Ve 14. století se dochovávají první právní úpravy ve vinařství a vinohradnictví, které podle dolnorakouského vzoru doplňují nařízení na ochranu domácího trhu především před rakouskou konkurencí, kde byla vína levnější než moravská a na Moravu se hojně dovážela. Značný výnos a užitek z vinice měli nejen sami majitelé vinic, ale také pro feudála byly výnosy z desátků z vinic častěji vyšší než výnosy ze selských pozemků. Vinice zakládali feudálové, ale snažili se i lidé z různých sociálních skupin, např. domkaři či čeledíni, bez jakékoliv půdy. Výtěžek z vinic tak přispíval k určitému vyrovnání majetkových rozdílů mezi obyvateli. Zájem o vinice projevovalo i mnoho lidí pocházejících z míst, kde nebyly vhodné podmínky pro založení vinic (hlavně z okolí Brna, Olomouce i Opavy), kteří díky organizaci vyplývající z horenského práva měli možnost investovat peníze do zakládání a obhospodařování vinic, nebo si najímali vinaře, který se spolu s nádeníky staral o jednotlivé viniční práce v průběhu roku (KRAUS, et al., 1999). Iniciativa měšťanského obyvatelstva v zakládání vinic na mnoha příhodných místech Moravy podnítila i venkovské obyvatelstvo o zvýšené úsilí zkultivování ladem ležící půdy na svazích v okolí menších obcí, čímž vznikala výborná místa pro viniční celky. Venkované mohli s těmito vinicemi volně nakládat, za předpokladu placení povinného desátku majiteli půdy a markraběti. Pro venkovany bylo hospodaření na vinicích oproti polnímu velkou výhodou, která se obešla bez různých povolení vrchnosti (KRAUS, et al., 1997). Srdečný vztah k vinohradům se vyvíjel u obyvatel již od minulosti. Dávky z vinic byly původně odváděny v naturáliích, penězích nebo v obojím a to v pevně stanovené výši. Na Moravě za vlády Karla IV. výše činila 1 vědro (56,6 litrů) a v Čechách 30,5 litrů vína, za Rudolfa II. 15,5 litrů vína (KRAUS, et al., 1999).

17

Desátek úrody nebyl u všech vrchností stejně vysoký. V Hustopečích se v roce 1355 na popud měšťanů rozhodl markrabě Jindřich Jan vydat viniční řád pro Moravu, který po nařízení městské rady v Brně stanovil zápis měšťanů svých vinic do vinného zápisu. Zápis umožňoval vybírání městských dávek a dovážení vína z venkova bez dalšího zdanění. Bylo ustanoveno rozdělení vinic podle jakostních poměrů poloh, dle kterých se odváděly desátky. Již v dobách mohutného rozvoje viničních ploch byl našim předkům jasný rozhodující faktor, že poloha a půda jsou pro množství a jakost produkovaného vína určující. (KRAUS, et al., 1997). Vína z lepších poloh byla více ceněna a byly z něj odváděny také vyšší desátky. Tento ukazatel poukazuje již od nejstarších dob u nás na vyspělé smýšlení tehdejšího vinařství. V roce 1784 došlo k definitivnímu zániku horenských práv, kdy Josef II. vydal „Všeobecné vinohorenské zřízení pro markrabství Moravské“, čímž byly zrušeny všechny horenské řády a nahrazeny novými předpisy, které zaručovaly obyvatelům svobodné užívání jejich vinic. Přestupky byly řešeny prvořadě domluvou, nebo pokutami, trestaný měl právo se odvolat u krajského soudu. Patent obsahuje také ustanovení o hlídačích a ochraně vinic proti škodám (FLOREC, 1974).

4.1.3 Rozvoj vinařství za vlády Karla IV. Jestliže 13. století, období vlády Přemysla Otakara II., bylo obdobím mohutného rozšiřování vinic na Moravě, 14. století, tedy období vlády Karla IV., přináší rozvoj, zvýšení úrovně ve vinohradnictví a vinařství nejen ku prospěchu svému lidu, ale odvětví se poprvé stává konkurenceschopné v celé zemi. Rozšiřování vinic už není zdaleka zásluhou jenom klášterů, převahu v šíření získávají také hlavně města spolu se šlechtou. Ačkoliv se můžeme v mnoha publikacích dočíst o rozkvětu českého vinařství zásluhou Karla IV., často oslavovaného právě jako „zakladatele českého vinařství“, Doležal (1999) upozorňuje na určitou obezřetnost při vyvozování závěrů z dochovaných legend. Značnou část zásluhy však českému panovníkovi odepřít jistě nelze, neboť jeho vláda se stala významným mezníkem v českém vinařství.

18

Král český a císař římský Karel IV. se o rozvoj zasloužil mnoha učiněními. Vladařův postoj k rozvoji země se postupně formoval již během výchovy v dětství. Ještě jako mladý princ byl Karel vychováván na francouzském královském dvoře, jehož prostředí jej poznamenalo na celý jeho život, zejména v jeho politické praxi a specifických představách o funkci státu, jako nejvyšší politické hodnotě, které se má vše ostatní podřizovat. Také jeho poutavé výklady z období, kdy spravoval s otcem několik italských měst, naznačují intimní poznání italského prostředí. Ekonomicky a kulturně nejvyspělejší země Evropy zapůsobily na Karlovo myšlení a mentalitu velkým dojmem. Karel IV. postupně rozvinul státnické schopnosti a prokázal to také v otázkách kulturní hodnoty, organizace státu i místní správy. Itálie působila pozitivně i na jeho pozdější hospodářskou politiku, zejména na úsilí rozvíjet obchodní styky s ekonomicky vyspělými zeměmi, což mělo blahodárný vliv na hospodářský vývoj českého státu až do poloviny 14. století (SPĚVÁČEK, 1979). Po deseti letech, při návratu do zpustošených Čech, byl svými zkušenostmi v zahraničí velmi inspirován a pevně usiloval nejen o zušlechťování země, ale také o hospodářský vývoj státu. Karel IV. nechal do Čech přivézt odrůdy z Burgundska a Porýní, čímž značnou mírou přispěl ke zvýšení úrovně vinařství. Roku 1358 pak vydal královský mandát o vysazování nových vinic (KRAUS et al., 1997). V mandátu bylo mimo jiné také stanoveno nařízení zakládat vinice na vhodných plochách. Ve Veleslavínově kalendáři historickém z roku 1579, se v nařízení praví: „nařizuji:…Zakládat vinice na všech horách obrácených k poledni do vzdálenosti 3 míle kolem Prahy. Každý, kdo takové hory vlastní, má začít se zakládáním do 14 dnů po vydání tohoto privilegia. Kdo by sám zakládati nechtěl nebo nemohl, ať na jeho pozemku zakládá ten, komu jej perkmistr propůjčí. Kdo vinici založí, bude ode dne, kdy se zakládáním započal, do 12 let ode všech daní a dávek svoboden. Počínaje 13. rokem bude odevzdávat majiteli pozemku desátek a králi z každé vinice půl džberu (30,5litru) vína ročně. Každá vinice bude 16 prutů (75,68 m) dlouhá a 8 prutů (37,84 m) široká (výměra = 2865 m2). Všechny vinice vysazené v r. 1358 byly osvobozeny od ungeltu a zemské berně navždy. Konšelé Starého Města pražského volí perkmistra pro Prahu

19

a města královská. Vinicím nesmí nikdo škodit, ať urozený nebo neurozený. Kdo bude přistižen ve dne při škodě na hroznech nebo réví, pěšky nebo na koni, či děláním cesty přes vinici, propadne pravou rukou, nevyplatí-li ji 20 kopami českých grošů perkmistrovi. Kdo byl polapen v noci, ten propadne hrdlem a jeho majetek připadne perkmistrovi. Byl-li zloděj při škodách na vinici zabit, pak ten, kdo zabil, nic víc nepropadne než dva haléře, kteréž na tělo zabitého položiti má. Sporné případy se řeší na radnici Starého Města pražského“ (KRAUS et al., 1999, s. 38). Karel IV. tímto nařízením stanovil velikost vinic a osvobodil majitele nově zakládaných vinic od daní a dávek po dobu dvanácti let. Současně zřídil se značnými pravomocemi úřady v královských městech6 pro perkmistry hor viničních a stanovil trest každému, kdo by měl v úmyslu na vinici škodit. Tímto krokem podpořil snahy měšťanů a vztah českého státu k říši, zasvětil se ke vzniku samosprávy v uspořádání poměrů, a řešil tak problém městské chudiny, protože věděl, že obdělávání vinic obnáší zaměstnání a práci velké části lidí. Své doby byla některá česká města na vysoké evropské úrovni v obchodu s vínem. Mařík (2006) vysvětluje, že důsledkem ekonomické reformy musela církev přenechat své pozemky bohatým měšťanům, pokud neměla možnost, nebo dostatek času na rozšiřování pěstování vinné révy. To mělo za následek přesun zisků církve k městským obyvatelům a zvýšení ekonomické hodnoty země. Roku 1358 bylo Karlem IV. vydáno také samotné nařízení, kterým bylo české vinařství chráněno – Právo viničné. Samotné právo chránilo vinařství před každým, kdo by chtěl vinné révě škodit a přísně trestalo újmou na majetku, nebo ztrátou hrdla (DOLEŽAL, 1999). Dále uvádí, že v tomto rozhodnutí byla zahrnuta také ochrana před dovozem a šenkování cizích vín v období od sv. Havla (16. 10.) do sv. Jiří (24. 4), která vyplývala z požadavků vinařů. Vinaři se tak bránili konkurence zahraničních vín na našem trhu, ale zároveň se snažili svá vína vyvážet do zemí severně položených. Výjimku ze zákazu dovozu tvořila drahá sladká vína z jihu Evropy (KRAUS et al., 2008).

6

Královská města podléhala pouze panovníkovi a měla tak nejvíce privilegií. Obyvatelé královských měst byli relativně svobodnými lidmi. Byly to především Praha, Litoměřice, Brno a mnoho dalších měst.

20

V této době se smělo točit pouze víno české, což později přineslo mylné přesvědčení, že česká vína se smí pít pouze mladá (KRAUS et al., 2008). Vladař projevil svou moudrost i roku 1375, kdy povolil městu Znojmu vyvážet znojemská vína do Čech, Slezska a Branibor, čímž začala vína rychle nabývat na významu (KRUS et. al., 1997). Vydaná stanovení Karla IV. platila po dobu více než 100 let a přispívala k rozvoji vinařství na území České republiky. Z vydaných nařízení se do dnešní doby zachovala tradice „zavírání hory“ v době před sklizní, kdy je vinice pomyslně do vinobraní každému uzavřena a svěřena dohledu patronům vinařství sv. Václavovi a sv. Urbanovi. V tomto období vznikají velké celky vinic v okolí Bzenecka a Strážnicka, dále v okolí Valtic a Drnholce, patřící k největšímu lichtenštejnskému majetku, i v okolí Čejkovic, které náležely Templářům (KRAUS et al., 1997). Také v dochovaných nálezech můžeme narazit na exponáty s vinařskou tematikou. Na uměleckých předmětech jsou zachyceny činnosti jako zakládání vinohradů, různé fáze práce na vinici, ve slavnostním světle, zprvu zobrazeny s významnými duchovními, později i s prostým lidem.

4.1.4 Období 15. – 16. století Po smrti Karla IV. se vlády v českých zemích ujímá jeho stejně úspěšný syn Václav IV., který pokračuje v otcových šlépějích se stejně dobrými výsledky v zemi. Období nazývané právem „zlatý věk českého vinařství“ potvrzují velké rozlohy vinohradů právě na území Čech, které byly v porovnání s dnešním celkovým stavem7 mnohonásobně vyšší. Před třicetiletou válkou dosahovala rozloha jen v Čechách 15 000 ha vinic, které se rozkládaly v mnoha městech a vesnicích8. Vinice na Moravě byly o „pouhých“ 5 000 ha větší (KONŮPKA, 1953). Také na Moravě je zřejmý nárůst ploch vinic v průběhu 7

Pro srovnání nejsoučasnější výsledky celkové rozlohy révy vinné v ČR k 31. 12. 2010 činila 17 337,81ha (MZe, 2011). 8 Vinohrady se rozkládaly v okolí měst Prahy, Mělníka, Litoměřic, Ústí, Loun, Mladé Boleslavi, Rakovníka, Chrudimi, Karlštejna, v okolí Plzeňska, Budějovicku, Chlumecku, Bydžovsku, či Podkrkonoší (KONŮPKA, 1953).

21

celého 14. století. Pokud byla v některých letech nadprodukce vína příliš velká, že se nedala umístit na domácím trhu, hledali vinaři odbyt v zahraničí. Výroba vína stoupala a není proto divu, že častým motivem v obecních znacích a na pečetích moravských vesnic a měst se v 15. až 18. století vyskytuje hrozen a vinohradnický nůž. K roku 1604 se v kalendáři Jana Willenberga9 datuje dřevořez vyobrazení uvazování révy na vyšehradské stráni, konkrétně jeden z vinařů ořezává vinohradnickým nožem révové výhonky (FLOREC, 1974). Z roku 1499 je dochován záznam o bohaté úrodě, ale i důsledků mezi lidmi; „Téhož roku dal Bůh hojnost obilí, ovoce a vína a staří lidé nepamatují takovou úrodu vína, že ho lidé ani neměli do čeho nalévat, a to nejen v Čechách, ale i v okolních zemích. Avšak z této hojnosti darů božích vzešlo málo dobrého mezi lidmi, jen samá pýcha, užralství, spory a nepřátelství“ (PALACKÝ; 1948, s. 275). Vinařství mělo význam nejen hospodářský, ale také sociální. Jenom v Praze bylo více než dva tisíce vinic a na nich zaměstnáno přibližně stejné množství čeledi. Ve městech se zakládaly vinařské cechy, které slučovaly všechny vinaře. Za vlády císaře Rudolfa II. však docházelo k postupnému úpadku vinařství u nás. Doba husitská v českých zemích rozvoji vinařství také nepřála, postupný úpadek vyvrcholil na počátku 17. století obdobím třicetileté války. Císař Rudolf II. musel, stejně jako jeho předchozí panovníci, řešit nepřesnosti v placení zemní daně z vinic i její registraci. V té době docházelo v Praze k vývoji tamního vinařství i prodeji vinic, a proto Rudolf II. vydal roku 1590 vyhlášku o 36 článcích, tzv. „Instrukci o vinařství“, kterou varuje před pančováním českých vín, řeší problém dovozu cizích vín, a také požaduje placení daně v penězích namísto ve víně (KRAUS et al., 2008). Vinařským námezdním dělníkům byla nařízeními stanovována maximální výše mzdy. V letním období byli tito dělníci přímo závislí na vinohradech, které jim skýtaly

22

skromnou obživu. V zimních měsících pro ně byla situace horší (DOLEŽAL, 1999). Neblahá situace ve vinařství představovala nedostatečné ošetřování vinic, klesaly výnosy hroznů a to znamenalo i zhoršení mzdových podmínek pražských viničních dělníků a tíživá situace tak vyvolala roku 1619 první stávku (KRAUS et al., 2008). Dělníci se na vinici v Praze dožadovali vyšších mezd, k čemuž bylo také přistoupeno. Podobný protest byl zaznamenán také o něco dříve, v roce 1601 v Litoměřicích (DOLEŽAL, 1999). Vrchnost se vyhýbala vydávání různých nařízení o možnostech odlivu městských i venkovských nádeníků častým opouštěním panství. Výnosy z vinic představovaly sklizeň až 40 metrických centů hroznů z jednoho hektaru a ceny vína a vinic byly stále na vzestupu. Pracovní síly se často skládaly z různých sociálně nejslabších skupin. Tak byla vydána nařízení proti těmto považovaným povalečům a migrujícím lidem, kteří často střídali pracoviště a odvětví, ve kterých byli nuceni pro obživu pracovat (PETRÁŇ, 1964). Dané období ale mělo ale i světlé stránky. V Litoměřicích v roce 1595 stoupal vývoz českého vína do sousedního Saska, což bylo způsobeno právě zákazem Rudolfa II. dovážet vína z Litoměřic, Mělníka a Loun do Prahy, kde byla nadprodukce vína. Víno se tak dováželo například do Polska, kde jeho obliba velmi vzrostla (KRAUS et al., 1997). Ač vinice stále vlastnili feudálové a církev, o nárůst ploch se zasloužili především měšťané, kteří měli potřebné prostředky pro nákladné investice do zakládání vinic na svazích, ale i měšťané méně majetní (KRAUS, 1997). Vznikají jedinečná sklepní hospodářství feudálních a církevních vrchností, která jsou soustředěna přímo do zámků nebo jejich blízkého okolí (FLOREC, 1974). O rozvoj vinařství se v 16. století zasloužili také novokřtěnci10. Novokřtěnci byli vinaři, kteří přinesli důležité poznatky a zkušenosti ze své rodné oblasti v alpských zemích a na našem území sloužili ve službách feudálům, kterým se starali o vinice, ale také zakládali vinice nové (ZEMEK, 1973a).

9

Jan Willenberg byl významným malířem a dřevorytcem, který vytvářel dle dostupných pramenů podobu našich měst a obcí v době předbělohorské. 10 Novokřtěnci, habáni, neboli toufaloři byli příslušníci radikální reformační církve anabaptistů. Na objednání vinaři zakládali vinice, hloubili sklepy a přinášeli nové způsoby pěstování révy, nové odrůdy a přinesli do té doby u nás neznámé způsoby ošetřování vína (KRAUS et al., 2008).

23

Roku 1558, za vlády Ferdinanda I., byl vydán první česky psaný odborný spis o pěstování révy a výrobě vína pod názvem „Vinice v jakém položení býti má a jakým způsobem člověk má ji dělati, aby toho hojný oužitek mohl býti“. Autorem spisu byl pražský učitel Jan Had, který ve svém díle popsal viniční práce i pěstované odrůdy v dané době. Kniha dokazuje snahu vzdělávat vinaře ve významném odvětví dané doby (DOLEŽAL, 1999). Víno se v České republice dováželo i vyváželo. Ačkoliv bylo české víno velmi kvalitní, na domácí půdě se muselo vyrovnávat s konkurencí rakouských vín, která byla dokonce oproti vínům domácím dražší. O tom, že byla moravská vína konkurenceschopná, svědčí doklad o požadavku rakouských vinařů vznesený v roce 1539 na krále českého a císaře římského Ferdinanda I., aby zakázal vývoz moravského vína do Rakouska. Vína rakouská a uherská, ale i jiná zahraniční vína byla na Moravu dovážena také. V roce 1575 vyvrcholil konkurenční spor rakouských vinařů a moravského sněmu, který pohrozil králi Ferdinadu I., pokud by žádost schválil, sněm hodlá zakázat dovoz rakouských vín na Moravu ale i transport přes její území, pokud by rakouští vinaři bránili vývozu

moravského

vína

do

Rakouska.

Právě

díky

dovozu

zahraničních

i domácích vín klesala rentabilita vinic ve městech, zejména pak v Praze (KRAUS et al., 2008). Vývoj vinařství zbrzdila situace na počátku 15. století, v období husitských válek, kdy došlo k obléhání a vypalování některých měst a došlo ke zničení mnoha vinic a tím i utlumení obchodu s vínem. V 2. polovině 15. století stav zlepšila vláda „husitského krále“ Jiřího z Poděbrad a jeho nástupce Vladislava Jagellonského, kdy vinařství dosáhlo svého vrcholu. Král Vladislav Jagellonský následoval markraběte moravského Jana Jindřicha a v roce 1497 vydal nařízení o povinném zapsání všech vinic do gruntovních knih perkmistrovských, dle jednotlivých hor viničních, bez kterého se víno nesmělo v Praze prodávat. V zápisech se ovšem ale začaly častěji objevovat nepřesnosti s rostoucím množstvím zapisovaných vinic, čímž králi unikal důchod z vinic, a proto později vyžadoval přesnější formu zápisů a podrobněji propracované viničné řády. Jedná se o vůbec první nařízení stanovující kontrolu jakosti vína degustací zveřejněné v Evropě

24

(KRAUS et al., 2008). Král byl nucen chránit zdravotní nezávadnost vína, protože se často objevovala vína špatná, vadná nebo falšovaná, která byla okamžitě společně se sudy ničena.

4.1.5 Období třicetileté války (1618 – 1648) Válečné období třicetileté války přineslo nejenom omezení vinohradnictví, ale především totální úpadek městského vinařství u nás. Česká země byla po tuto dobu drancována a dobývána

vojskem,

mnohá

města

byla

vypalována,

vinice

byly

ničeny

a pustošeny, mnoho lidí ve válce padlo, nebo se odstěhovalo se svými rodinami11. Ve vinicích se nepracovalo, chyběl dostatek pracovních sil a v mnoha viničních městech zbyla pouze jména vinařů a někdejší vinařská tradice. Do dneška se nám zachovala některá jména z vinařského názvosloví „Vinary, Malé a Vysoké vinice,…“ v mapách, která jsou důkazem a stálou připomínkou o viničném hospodářství našich předků a tehdejšího rozmachu vinařství v původních polohách, které se už zřejmě nikdy neobnoví (DOLEŽAL, 1999). Z období 17. století jsou z historických zpráv doloženy také nejstarší dochované památky selských sklepů, nazývaných ještě v 17. století plže nebo plžiny. V Čechách v roce 1654 byl po třicetileté válce vytvořen soupis Berní rula, který obsahoval seznam pozemků a obcí. V seznamu byly uvedeny seznamy katastrů s počtem vinic. Dnes slouží jako významný historický pramen v analýze vinařství dané doby (KRAUS, et al. 1997). Na území Čech se od 1. poloviny 17. století do 18. století objevují znatelné příznaky poklesu zájmu o vinařství v rozvinutých městech, které se projevily podstatným zmenšením rozsahu pěstování révy vinné (FROLEC, 1974). Postupně mizely vinice z krajin českých zemí a velká část vinohradů zanikla. Noví majetníci začali na vydrancovaných vinicích pěstovat jiné ovocné sady, nebo se věnovali obchodu a řemeslům. Pro chudé obyvatelstvo na venkově byly vinice vítaným zdrojem obživy, ale

25

tito lidé potřebovali pěstovat i jiné nenáročné zemědělské plodiny (KRAUS et al., 1997). Lidé dlouho po konci války nenacházeli mnoho sil pro obnovu vinic.

4.1.6 Vinařství v 18. a 19. století Po odeznění třicetileté války opět postupně začal rozmach vinařství na Moravě. Roku 1748 byly viniční plochy v některých místech již do značené míry obnoveny, je uvedeno 16 616 ha vinic v dané době na území České republiky a tato plocha se neustále rozrůstala (KRAUS et al., 1999).

Vinice byly zakládány na vyhraněných místech,

vhodných pro pěstování révy vinné (DOLEŽAL, 1999). Vyhraněná území pro zakládání vinic napravovaly dopady chaotického vyklučování vinic, které víceméně způsobilo útlum a nezájem o vinařský obor. V roce 1784 vytvořil Řehoř Volný dělení moravských vín dle tří jakostních tříd. První třídu tvořila vína ze Sedlece, Mikulova, Popic, Dolních Dunajovic a Velkých Pavlovic, do druhé třídy patřila vína z Rakvic, Zaječí, Přítluk, Pouzdřan, Věstonic, Velkých Bílovic a Němčiček a do poslední, třetí třídy, spadala vína z Křepelic, Nosislavi, Velkých Němčic, Židlochovic, Dolních Bojanovic a Prušánek (KRAUS, et al., 1999). Ačkoliv se víno stále velmi cenilo a vinice byly nejvíce výnosnou zemědělskou plodinou, pěstování vinic byla vysoce nákladná a pracná záležitost. Vinice vyžadují neustálé celoroční práce, které se zúročí až třetím nebo čtvrtým rokem. Víno se často dovážet z jižních krajů, díky rozvinutému obchodování, a proto bylo snazší víno nakoupit, i díky své nízké ceně (DOLEŽAL, 1999). Viniční plochy na našem území dosahovaly v dané době téměř původního stavu před válkou. Frolec (1984) uvádí, že v 19. století rozloha vinic na moravském území značně převažovala vinice v Čechách. Situaci lze sledovat v Tabulce 1.

11

V roce 1623 se z vinorodných krajin do ciziny vystěhovalo 36 000 rodin, z nichž 30 000 mělo živnost vinařskou (HAUFT, 1973).

26

Tabulka 1: Stav vinic v Čechách a na Moravě ve 30. letech 19. století Rozloha vinic Objem sklizených hroznů Morava 30 076 ha 250 400 hl Čechy 2 110 ha 32 000 hl Zdroj: DOLEŽAL (1999:18) V období 19. století ohrozil vinařství rozvoj pivovarnictví, průmyslu, stoupající dovoz zahraničních vín a neposledně také choroby révy vinné. Průmyslová revoluce způsobila odliv pracovních sil ze zemědělství, tedy i z vinic. V zemědělství se navíc přecházelo na produkci jiných plodin, jako je obilnářství a pěstování chmelu. Pivovarnictví v 18. a 19. století výrazně předčilo vinařství ve spotřebě (DOLEŽAL, 1999). Rozsah pěstování révy vinné tak do počátku 19. století úplně zanikl, což byl nepochybně hlavní důvod, proč se například v obecních znacích a pečetích vinařské znaky v dané době už neuplatnily (FROLEC, 1974). Z období 19. a 20. století podává etnografické studium nejvíce informací. Vinařství bylo do konce 19. století důležitým zdrojem obživy pro obyvatele mnoha obcí, ale bylo výnosem také pro samotná města i šlechtu. Již v minulosti od dob pravěkých mělo území jižní Moravy vhodné klimatické a půdní podmínky pro pěstování vinné révy. Dobrá úroda vycházela z příznivých podmínek v průběhu celého roku a jak je typické pro vinařství v českých zemích, střídají se roky s malou střední a velkou úrodou vína. Při zkoumání zdrojů se můžeme dočíst o četných nepříznivých faktorech, jako je krupobití v 16. století; sucho, mimořádné mrazy, které mají přirozeně negativní vliv na produkci vína (PÁTEK, 1998; KRAUS et al., 2009; FROLEC, 1974). Pokud byl rok pro úrodu slabší, byly způsobeny škody např. v důsledku povětrnostních extrémů, lidé se obraceli na obce s žádostí daňových úlev. Období 19. století můžeme označit, jako počátek výuky vinařství v našich zemích. Snahy o povznesení moravského a českého vinařství vedly roku 1868 k založení vinařské školy ve Znojmě, pak postupně roku 1873 ve Valticích, 1882 v Mělníku, 1885 v Bzenci a v roce 1903 v Mikulově, za účelem vyškolení odborníků v oboru pěstování révy a výroby vína (KRAUS et al., 1999). Snaha českých vinařů zvýšit kvalitu českého vína přinesla také první velké úspěchy na zahraničních výstavách. V roce 1876 získala česká vína ve

27

slovinském Mariboru celkem 9 cen. V dalších soutěžích uspěla naše vína také v roce 1878 v Paříži a 1879 ve Vídni (DOLEŽAL, 1999). Jen co se moravské a české vinařství vzpamatovala z třicetileté války, přišla po roce 1860 do celé Evropy další velká katastrofa. Z amerických sazenic révy byla dovezena choroba révokaz, tedy mšice žijící na kořenech révy vinné, která postupně ničila celé vinice. Révokaz se šířil ze západní Francie, kde napáchal mnoho škod (ZEMEK, 1973b). V českých zemích se škůdce objevil od roku 1890 v Šatově, o deset let později v Dolních Dunajovicích, Perné, Čejkovicích a Hustopečích. Doležal (2001) uvádí zničení rozsáhlých ploch vinic révokazem na Moravě, díky kterému bylo počátkem 20. století 11 863 ha, v porovnání v 19. stoletím, kdy plocha vinic činila ve 30. letech 30 076 ha. Kromě révokazu byly přivlečeny i další houbové choroby, jako je oidium a peronospora, které napadají listy a hrozny. Jako ochrana zde nepomáhalo ani chemické ošetření. Od té doby se réva štěpuje na americké podnože, která je proti révokazu odolná (KRAUS, et al., 1997).

4.1.7 Vinařství ve 20. století až po současnost Pro nedostatek zákonných předpisů a potřebných kontrol byla vína často falšována a vyráběna takzvaná polovína, nebo vína umělá. Výroba vína se v 19. století vyznačovala nízkou úrovní kvality. V roce 1880 bylo vydáno nařízení o rozlišování vín přirozených, vín podobných a polovín12, které řešilo problematiku kvality nápoje. V roce 1907 byl vydán první vinařský zákon na našem území, který byl platný pro země rakouské a „Koruny české“, který řešil definici révového vína13 a stanovil dovolené i nedovolené manipulace při jeho výrobě. Zákon stanovil také institut odborných sklepních inspektorů, kteří působili jako dozorčí orgán (KRAUS et al., 2008).

12

Vína přirozená byla vyrobena alkoholickým kvašením hroznové šťávy. Vína podobná neboli strojená, se vyráběla bez hroznových šťáv ze smíšenin různých látek víno napodobující, např. vody, lihu, glycerinu, cukru, vinného kamene atd. Polovína v sobě obsahovala vinný mošt, který se uměle rozmnožoval, nebo se vyráběla z vín přirozených, ke kterým se přidávala voda nebo jiné látky, které vyvolávaly chuť vína (KRAUS et al., 2008). 13 Zákon považoval za víno rozdrcené čerstvé vinné hrozny (vinný rmut) nebo alkoholický kvašený vinný mošt (KRAUS et al., 2008).

28

Přechod od kvantity ke kvalitě vína, zlepšení prestiže, podpora zájmu o vinařství v České republice a snaha o zvýšení plochy vinic vedla ke zvýšenému zájmu o vinařské školství. Velký přínos na vymýcení révokaza a záchraně moravského vinařství měl Zemský vinařský spolek, založen předními odborníky, pěstiteli a odběrateli vína. Spolek v roce 1904 založil první Státní a zemskou révovou školku v Mutěnicích, určenou ke šlechtění americké révy. Díky vysoké poptávce vznikly i další dvě školky v Čejkovicích a Velkých Pavlovicích a postupně byly zakládány školky v dalších vinařských obcích – Strážnici, Kyjově a v Kloboukách. V roce 1912 byl v rámci vinařského obrození založen Státní a zemský vzorný sklep, který školil moravské vinaře ve výrobě a kvalitě vín (ŠTĚPÁNEK, 2005). Období první světové války v letech 1914 – 1918 urychlil úpadek našeho vinohradnictví a vinařství bylo téměř zlikvidováno. V roce 1930 poklesla rozloha moravských vinic na 3790 ha, což bylo nejméně za celou historii. O sedm let později byla plocha již téměř dvojnásobná a tato velikost se udržela až do roku 1960, kdy se vinice začaly opět rozšiřovat. V knize Vinohradnictví zmiňuje Konůpka (1953) obnovu daného odvětví, které se ujala socialistická vláda. Socialistické hospodářství si kladlo za cíl přechod k uskupené družstevní velkovýrobě, zavedení nových agrotechnických metod práce a plánovitou a organizovanou obnovu celého viničního hospodářství a organizovanou výsadbu vinic.

4.1.8 Shrnutí historického vývoje vinařství v ČR Historický vývoj produkce vína vypovídá o růstu i úpadku, který je stejně jako jiné zemědělské komodity ovlivňován daným stavem ekonomické situace společenství. Na odbyt a ceny vína navíc mají významný vliv aktuální podmínky a proměny životního stylu a popularity výrobku ve společnosti. Vývoj dějin vína je také provázen protekcí zahraničního dovozu a intervencemi státu v rozšiřování i snižování produkce. Také v současné době si zmíněné vlivy zachovávají svou moc a politika dotací a vývozu v určitých zemích a státech EU je silně významný faktor úspěšnosti vinařských producentů.

29

V československém zemědělství v období 2. poloviny 20. století strukturální změny způsobily proměnu vinohradnictví v ČR na velkovýrobní firmy, které dokázaly zajistit rentabilitu tohoto odvětví. Nově založené vinice na přístupových místech přinesly efektivní mechanizaci viničních prací a současné zjednodušení činnosti vedlo k rozvoji pěstování a výroby jednotných odrůdových vín z širokých územních částí. Výrobní náklady byly spolu s cenami odrůdových vín sníženy a zpřístupněny konzumentům. Velký zlom nastal v roce 1995 po vzniku vinařského zákona a postupnou privatizací, díky níž se obor vinohradnictví začal značně rozvíjet. Díky moderním technologiím a ošetřování vinic stoupla kvalita i obliba produkovaných vín u nás. Zájem o víno podpořila veřejně přístupná literatura i další zajímavé informace o původu a vlastnostech vína publikované ostatními médii a především trendy přicházející ze světa vín. Zájem o víno podpořil v ČR ale i ve světě rozvoj vinařské turistiky, akce a programy směřované k poznání vinařských regionů, získání vědomostí o vínech.

4.2 Vinařský průmysl v České republice Vinařství v České republice prošlo v uplynulém období fázemi velkého rozvoje i blížícího se konce. Od dob socialismu dosáhlo víno mnohonásobné kvalitě, tuzemští vinaři dokázali své víno přiblížit zahraničním vzorům a vinařským trendům, přizpůsobovali vinařský průmysl moderními technologiemi i neustálým školením v trendech výroby a zpracování. Dnes můžeme vinařství považovat za poměrně stabilní a rozvíjející se odvětví cestovního ruchu či oboru zemědělství. Ačkoliv české a moravské vinařství nebude v produkci vína nikdy srovnatelné se světovými vinařskými metropolemi, jako je Španělsko, Francie a Itálie, pro Českou republiku je víno podstatný hospodářský faktor. Malé plochy českých a moravských vinic a malý objem produkce neumožňují České republice prorazit na vrchol exportérů ani přesto, že tuzemské víno dnes může vínům zahraničním s jistotou konkurovat.

30

V letošním roce 2013 získala vína z České republiky 28 medailí14 na jedné z nejprestižnější a nejvyšší světové soutěže, Vinalies Ineternationales. Tyto a jiné úspěšné výsledky z dalších mezinárodních soutěží potvrzují vynikající kvalitu českých a moravských vín, srovnatelnou s opravdu prvotřídními víny (NVC, 2013a). Následující podkapitoly pojednávají o faktorech vinařské výrobní činnosti, které mají vliv na rozvoj vinařské turistiky. Pro vyhodnocení dané situace a perspektiv vinařského odvětví jsou zvolené ukazatele ve vývoji dat sledovány v daném časovém období.

4.2.1 Vinařská legislativa V roce

1954

byla veškerá právní úprava vinohradnictví a vinařství řízena

Československou státní normou č. 567741, předpisem nižší stání síly, který platil v celém tehdejším Československu. Norma řešila názvosloví, vymezovala jakostní požadavky, rozlišovala druhy vín (tehdy to byla vína bíla, červená, klaret, víno přírodní sladké a víno šumivé a dezertní) a popisovala technologické postupy i s dopravou, balením a skladováním vína. O deset let později, v roce 1964, vstoupil v platnost zákon č. 61/1964 Sb. o rozvoji rostlinné výroby, který zahrnoval Státní odrůdovou knihu, stanovující pěstované odrůdy vína (KRAUS et al., 2008). Do roku 1985 dosáhly plochy vinic na Moravě 15000 ha. Vlivem násilnické kolektivizace odcizil stát vlastníkům jejich půdu, hospodářská zvířata, nebo zemědělské stroje a přinutil tyto lidi pracovat v státních statcích, nebo v jednotných zemědělských družstvech, která na vinicích vysazovala odrůdy a hospodařila bez ohledu na jakost hroznů. V tehdejším Československu došlo k uniformitě vyráběných vín a to díky snaze o co největší sklizeň, často na úkor vyzrálosti hroznů. Vykupovaly se sice hrozny vyzrálé, s ohledem na cukernatost hroznů, ale zpracovávaly se společně často bez ohledu na odrůdu. Doslazovalo se i nadmíru řepným cukrem a tato vína se od přirozeně vyzrálých hroznů neodlišovala. Odrůdy révy vinné byly upřednostňovány před samotnou 14

Mezi nejúspěšnější vinařství této soutěže patří například i moravské vinařství Tomáš Krist, které získalo jednu zlatou a sedm stříbrných medailí. Zámecké Vinařství Bzenec, s. r. o. si odvezlo dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili, Znovín Znojmo, a.s. jednu stříbrnou a jednu zlatou medaili, Vinařství Čech, s. r. o. pak bylo oceněno dvěma zlatými medailemi.

31

jakostí hroznů (KRAUS et al. 2008). Hrozny se zpracovávaly v obrovských objemech z různých směsí hroznů, čímž se smazávaly individuální projevy regionálních oblastí, kvalita a znemožňoval se tak jakýkoliv pokrok v rozvoji vinařství. Vzhledem k předchozímu stavu vinařství však můžeme socialistický jednotný plán považovat za pravděpodobně jedinou možnou záchranu vinařství v České republice. Tento systém trval do roku 1989, po příchodu sametové revoluce postupně dochází k pozitivnější změně společenských poměrů, kdy s pomocí státních a evropských dotací začaly nově vzniklé firmy a drobná hospodářství budovat opět obnovu českého vinohradnictví a vinařství. Avšak objevil se problém, který částečně přetrvává do dneška, a to vyřešení majetnických vztahů mezi vinaři a restituenty, kteří v drtivé většině nemají žádný vztah k vinařství a mnoho ploch vinic tak po vydání novým majitelům planí a zarůstá trávou. Cenová konkurence levných dovozových vín nutí české vinaře vyrábět víno v 90. letech co nejlevněji (DOLEŽAL, 1999). Rozvoj vinařství se potřeboval navázat na narušenou tradici z Rakousko-Uherska. Řešením, jak dojít ke zkvalitnění pěstování révy vinné a výroby vína v České republice, bylo přijetí vinařského zákona č. 115/1995 Sb. o vinohradnictví a vinařství v roce 1995, který byl prvním svého druhu od roku 1907 a platí do současnosti. Zákon se snažil sladit s vinařským právem evropským, avšak oproti jeho předešlé socialistické normě, rozsahově (obsahoval přibližně devět stran) řadu záležitostí neupravil. Nedostatky zákona projevené praxí poškozovaly českého vinaře, který nemohl reagovat na situace vzniklé na domácím a zahraničním trhu. Opakované novelizace nesly nepříjemnosti a velké náklady pro vinaře. Avšak nelze zákonu upřít iniciaci výroby přívlastkových vín, díky které upřednostnil kvalitu před kvantitou a potlačil konzumaci levných, nekvalitních tetrapakových vín a zvýšil tak kulturu pití vína (KRAUS et al., 2008). Od roku 1994 zavedlo Ministerstvo zemědělství přímé dotace na obnovu vinohradů, čímž zastavilo úpadek vinařství v České republice (DOLEŽAL, 1999).

32

V roce 2000 se zákon o vinařství dočkal novely, která upravovala ochranu révy vinné pěstované na vinicích tím, že stanovila vinařské regiony, vinařské oblasti, vinařské obce a též nově vinařské tratě. Stanovil podmínky výroby vína, zatřiďování i označování. Kategorie vín s přívlastkem byla novelou rozšířena na kabinet, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno a slámové víno. Přívlastky byly v praxi již tehdy používány, jen se tím podpořilo formální rozdělení. Byly stanoveny též povinnosti vedení vinařské a vinohradnické evidence na etiketě. O dva roky později byla vydána novela, zákon č.50/2002 Sb., která dala více se přiblížit Evropské unii, hlavně díky vzniku Vinařského fondu, který jako organizace se státní účastí podporuje především finančně vinařství a vinohradnictví i po vstupu do EU (KRAUS et al., 2008). Žádný vládní systém v České republice už pravděpodobně nebude plánovat obrovské výsadby nových vinic a české vinařství nebude dosahovat takových ploch, jako v 15. a v 16. století. Rozhodně si ale vinařství u nás v budoucnu svou úroveň na světovém měřítku zachová ve, díky trendu snižování výnosu hroznů pro vynikající jakost a rostoucí kvalitu.

4.2.2 Rozloha vinic K datu 15. září 2012 představuje plocha osázených vinic na území České republiky 15 696 hektarů15, přičemž téměř 93% tvoří Jihomoravského kraje (ČSÚ, 2012). Časová řada vývoje rozlohy je uvedena v Grafu 1. Z uvedené časové řady lze sledovat výraznější pokles rozlohy vinic v letech 2002 a 2003. Tento stav je způsoben mimo jiné přiblížením statistické klasifikace s metodologií Evropské unie. V daném období byl do statistického šetření započítáván pouze sektor zemědělský bez hospodářství domácího obyvatelstva. Vinice menší rozlohy než 0,1 ha nebyly do statistik započteny (ČSÚ, 2011). Od roku 2004 lze sledovat velký nárůst plochy vinic, díky finanční podpoře dotačních programů pro výsadby vinic před vstupem ČR do EU. Ovšem do roku 2010 platil zákaz výsadby nových vinic pro členské státy EU spočívající v regulaci trhu s víny.

15

Je nutné brát v úvahu nesoulad údajů katastrálních úřadů se skutečností, dále nepřesnosti způsobené v důsledku neustálých aktualizací údajů a změn výsadeb vinic, žádostem o změny při vyklučování aj.

33

Graf 1: Rozloha vinic v České republice v letech 2000 – 2012* (Zdroj: ČSÚ, 2011; ČSÚ 2012; zpracováno autorkou)

*odhad

Plocha vinic v České republice tvoří k roku 2012 pouze 0,4 % celkové rozlohy zemědělské půdy ČR (MZe, 2012a). Nelze do budoucna, vzhledem v daném legislativním opatření, předpokládat větší rozšiřování ploch vinic na Moravě a v Čechách. Vývoj vinohradnictví ovšem nemusí nutně vést k rozšiřování ploch vinic. Omezená výměra půdy může stimulovat k vyšší intenzitě využití výměry a dosažení vyšší kvality vína. Vinař, šlechtitel a guru moravského vinařství Doc. Ing. Miloš Michlovský DrSc. svou veškerou profesi zaměřuje na vysoce kvalitní produkci vín zdůrazňujících terroir16. V okolí obce Perná, na úpatí vápencových skal, založil pan Michlovský nízké vedení révy vinné, charakteristické hustším sponem révy a užší vzdáleností řádků, jak je možné vidět na Obrázku 2. Kořeny révy nízkým vedením dosahují hlouběji do půdy – výraznější terroir, a hrozny s vyšší cukernatostí jsou schopny produkovat nejvyšší kategorie vín s výjimečností svého území. Systém apeluje k produkci zdravých kvalitních hroznů bez chemických zásahů, náročnější na ruční práce, ale k navrácení původního biologického vinohradnictví (Sommelier, 2011/2012).

16

Terroir je známka originality vína daná svým jedinečným původem místa, lokality. Proces vývoje révového keře probíhá bez chemických zásahů. Procesem je dosaženo jedinečnosti ročníků bez

34

Obrázek 2: Vinice s nízkým vedením společnosti VINSELEKT Michlovský, a.s. (Zdroj: foto autorky) 4.2.2.1 Výsadba vinic Před vstupem do Evropské unie došlo k významnému vysazování nových vinic. Zájem vinařů o výsadbu ovlivnila finanční podpora Vinařského fondu a Ministerstva zemědělství.

Graf 2: Výsadba vinic v České republice v letech 2000 až 2011 (Zdroj:MZe, 2011; MZe 2012b; zpracováno autorkou)

jakéhokoliv přibližování k jednotnosti vína za předpokladu přirozené úrodnosti půdy bez narušení přirozeného koloběhu přírody.

35

Po roce 2004 došlo k razantnímu poklesu výsadby. Trendy výsadby jsou znázorněny v grafu 1. Poslední uvedený údaj v roce 2011 udává zhruba 343 ha výsadby za rok. Vysazování vinic je dosti nákladná činnost a je možná pouze po souhlasu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Povolení je nutné získat na výsadbu nové i opětovné vinice. Škorpíková (2004) však uvádí, že v rámci dohod EU bylo vyjednáno právo na výsadbu vinic ve výši 2 % ze zaregistrované výměry vinic před vstupem do EU, což představuje přibližně 270 až 300 ha ročně po zatím neurčité období. 4.2.3 Struktura vinic a počet pěstitelů V České republice je typický velký počet pěstitelů obhospodařující vinice malé plochy. Nejen že 94 % všech vinic leží na jižní Moravě, soustřeďuje se zde také největší počet vinohradníků (ČSÚ, 2012).

Graf 3: Struktura velikosti vinic a počet pěstitelů v roce 2011 (Zdroj: MZe, 2012b; zpracováno autorkou) V roce 2011 bylo evidováno 18 658 pěstitelů. Podle údajů ÚKZÚZ je evidována v kategorii do 0,1 ha celá polovina celkového počtu pěstitelů, přičemž plocha vinic v této kategorii tvoří pouze 4,2 % registrovaných vinic ČR. Přitom přibližně 1 % pěstitelů zaujímá nejvyšší kategorii obhospodařované půdy nad 5 ha, jejichž celková plocha vinic představuje největší část území, přibližně 44 %, viz následující tabulka.

36

Roztříštěnost odvětví vinohradnictví v ČR je z ekonomického hlediska způsobena nedostatkem finančních zdrojů brzídích vyšší využití technologie. V konkurenčním prostředí velkých vinařských firem budou pravděpodobně nepočetnější kategorie menších pěstitelů i nadále uplatňovat tradiční přístupy pěstování a výroby vín. 4.2.3.1 Typologie vinařských podniků Klasifikace vinařských subjektů není doposud stanovena. Avšak v oblasti průzkumu trhu není důležité stanovit „ideální“, úzce vyhrazené a rozdílné typy, ale určit statisticky významné rozdíly v charakteristikách jednotlivých typů. Vinaře lze dělit podle různých kritérií. Na základě provedené analýzy a dle Škorpíkové (2004), lze podniky zabývající se vinohradnictvím klasifikovat do čtyř skupin: Drobní pěstitelé a zahrádkáři (do 1 ha), pěstují révu vinnou a vyrábějí víno pouze pro vlastní potřebu. Víno ani hrozny tito producenti neprodávají. Větší pěstitelé (od 1 do 5 ha), hrozny i vyrobené víno prodávají nejčastěji jako víno sudové. Středně velcí pěstitelé (5 – 30 ha), kteří hospodaří na vlastních i pronajatých vinicích. Hrozny neprodávají, často ještě dokupují od okolních vinohradníků. Jejich produkce lahvových vín činí od 200 do 1200 hl vína. Distribučním článkem této skupiny jsou vinotéky, restaurace, specializované prodejny, případně přímý prodej z výrobny a zásilkové služby. Tuto obsáhlou kategorii pěstitelů lze rozlišit na vinařské jednotlivce a vinařské společnosti. Velcí pěstitelé, kteří obhospodařují vinice na plochách větších jak 30 ha a tvoří je zejména obchodní společnosti a zemědělská družstva. Tyto společnosti produkují vína často také v komplexních výrobních areálech, součástí kterých jsou penziony, restaurace, sklepy a vinotéky. Příkladem mohou být společnosti: Bohemia Sekt, a.s., ZNOVÍN ZNOJMO, a.s., VINSELEKT Michlovský, a.s. (MZe, 2011).

37

4.2.4 Produkce vína Produkce vína v České republice je z hlediska jeho rozsahu téměř zanedbatelná. Česká republika vyprodukuje pouze 1,3 % hl vína produkce největšího světového producenta vín, Francii (MZe, 2012b). Tabulka 3 udává produkci vín za posledních jedenáct let. Vinařský rok představuje období od 1. srpna kalendářního roku do konce července následujícího roku. Produkce vína vykazuje rostoucí, relativně rostoucí trend. Výrazný pokles produkce v roce 2010/2011 jsou důsledkem jarních mrazů, které poškodily velkou část vinic na Moravě i v Čechách. Naopak ročníky 2007/2008 a 2008/2009 byly charakteristické pro příznivé klimatické podmínky a očekávanou vysokou produkcí a kvalitou vyrobených vín. Tabulka 2: Produkce vína v České republice v letech 2001 až 2011 vinařský rok 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 tis. hl 545 495 560 570 438 750 vinařský rok 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012* tis. hl 820 840 564 390 650 *odhad (Zdroj: Mze 2002;2003;2012b; zpracováno autorkou) Vinařství v České republice je dnes již změřeno převážně na výrobu vysoce jakostních vín s přívlastkem. V roce 2011, ale i v letech předešlých, tvořila nejrozšířenější kategorii jakostních vín s přívlastkem pozdní sběr 52% z celkového zatříděného množství 3 919 vzorků vín. Z bílých zatřiďovaných odrůd byly nejrozšířenější odrůdy Müller Thurgau a Veltlínské zelené, z odrůd červených pak Frankovka a Svatovavřinecké (MZe, 2012b). Oblibu si získala také svěží lehká růžová vína. Přibližně 67% podniků produkujících víno vyrábí z modrých hroznů také víno růžové (MZe, 2012b). 4.2.5 Spotřeba vína Dle následující Tabulky 3 a Grafu 4 je zřejmá trvale rostoucí tendence spotřeby vína v ČR. Situace ve světě uvádí přibližně 236 mil. hl světové spotřeby vína, která se po dvou letech snižování začala stabilizovat (MZe, 2012b). Nejvyšší průměrnou spotřebu vín v litrech na osobu vykazoval v letech 2008/2009 stát Lucembursko, kde spotřeba

38

vína dosahovala téměř 60 l na osobu. Konzumace vína v Evropě vykazuje klesající tendenci, čímž se ČR může brzy přiblížit průměru (MZe, 2012b). Tabulka 3: Spotřeba vína v ČR v tis. Hl v letech 2001 až 2011 vinařský rok 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 spotřeba 1595 1648 1648 1751 1730 1888 vína (tis.hl) vinařský rok 2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012* spotřeba 1828 1950 2005 2005 2012 vína (tis.hl) *odhad ( Zdroj: MZe 2010;2011;2012b; zpracováno autorkou) Na celkovou uvedenou spotřebu v České republice se v letech 2001 až 2011 celková produkce na samozásobení podílela přibližně ve výši 33 %.

Graf 4: Spotřeba vína na osobu v ČR v letech 2001 – 2010 *odhad (Zdroj: MZe 2011; zpracováno autorkou) 4.2.6 Zahraniční obchod Dovoz vína v ČR má stejně jako vývoz vína narůstající tendenci, ovšem dovoz vína přirozeně výrazně převažuje nad vývozem. Záporné saldo zahraničního obchodu ČR přesáhlo 3 mil. Kč za poslední rok. Vývoz vína z České republiky roste, jak u sudového, tak u lahvového vína, přesto se vývoz sudového zvyšuje mnohonásobně rychleji, čímž se zvyšuje pravděpodobnost

39

pančování a znehodnocení značky vín z ČR (MZe, 2012b). Vzhledem k dlouhodobému vývozu i k pokrytí tuzemské spotřeby vína, je pro nás výhodnější export lahvového vína. Převaha dovozu sudového vína nad lahvovým se postupně vyrovnává. Zatímco lahvové víno se v roce 2004/2005 podílelo na celkovém objemu dovozu 36,5 %, v roce 2010/2011 to bylo 47 %. Od vstupu ČR do EU se export lahvového vína zvýšil téměř na dvojnásobek. V roce 2004/2005 tvořil náš objem exportu lahvového 8,5 %, za šest let, v roce 2010/2011 se tento poměr zvýšil na 14,1 % (MZe, 2012b).

Graf 5: Obchodní bilance s vínem v ČR (v mil. Kč) (Zdroj: MZe 2012b; zpracováno autorkou) Největší objem dovozu vína je zaznamenán z Itálie, který dodává do ČR 35 % celkového objemu importu. Další pozice na našem trhu obsadilo Maďarsko (17 %), Španělsko (12 %) a Slovensko (12 %). Největším odběratelem je také právě Slovensko, kam ČR dováží více než 95 % exportovaného vína (SZIF, 2011).

4.3 Vinařský cestovní ruch Vinařský cestovní ruch zahrnuje kulturně-historické poznání ve venkovském prostředí. Podle výkladového slovníku cestovního ruchu autorů Páskové a Zelenky (2009) je popsána definice vinařského cestovního ruchu: Vinařský cestovní ruch je forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni poznáváním způsobu pěstování vín

40

v tradičních vinařských oblastech, ochutnávkou vín, procítěním atmosféry vinných sklípků, vináren a vinoték, nákupem archivních i nových vín“. Definice a vnímání vinařského cestovního ruchu může zdůrazňovat jiné aspekty v souvislosti s různými vinařskými regiony. Je to dáno životním stylem a tradicí dané oblasti, příležitostí vinařů, strategií destinace i formou chování spotřebitelů. Návštěvníci ve vinařském regionu vyhledávají kromě degustace vína ve vinařství také venkovskou kulturu a historii lokálního prostředí, chtějí splynout se stylem života a s kulturou místních obyvatel. V neposlední řadě je vinařský cestovní ruch součást tzv. gurmánské turistiky. Z uvedených hodnot přirozeně vyplývá měkký způsob turismu. Tohle pravidlo ale vždy platit nemusí. Ne vždy se ve vinařské turistice může jednat o obohacení zážitků a získání nových zkušeností, naopak se z vinařských akcí bez potřebných opatření může postupným tempem stát masové cestování s pasivním a pohodlným přístupem. Víno jistě není primární faktor k provozu vinařské turistiky. Pro turistu je třeba vytvořit co nejširší spektrum nabídky rozmanitých aktivit s vínem více či méně související. Snahou vinařů je proto přiblížit oblast vína co nejširšímu okruhu veřejnosti a vyvíjejí tak pestrou nabídku atrakcí s vinnou tematikou k přilákání turistů do sklepů a vinařství (HALL et al., 2002). Překážkou ve vinařském cestovním ruchu může být jeho sezónnost. Většina vinařských událostí se uskutečňuje v době vegetačního období révy vinné od jara, tedy od dubna, do října, času sběru hroznů. Mimo sezónní období se však lze zaplnit dalšími tradičními kulturními události, jako je svěcení mladých vín, výstav vín či řízenými degustacemi. Přehled všech vinařských akcí pro každý měsíc nabízí Národní vinařské centrum. Kalendáři akcí je aktualizován na www.wineofczechrepublic.cz, kde jsou gastronomické, společenské a veřejné kulturní akce kromě data řazeny do kategorií: Soutěže a výstavy vín; Kurzy a přednášky; Degustace a ochutnávky; Vinařské slavnosti; akce v zahraničí; Veletrhy a Jiné akce.

41

4.3.1 Systém Profesor C. Michael Hall (2002) z Nového Zélandu sestavil komplexní model cestovního ruchu, který integruje stranu nabídky a poptávky (Obrázek 3) Strana nabídky představuje turistu, kterého směrem k vinařskému prostředí ovlivňují různé veličiny.

Obrázek 3: Systém vinařského cestovního ruchu dle Halla (Zdroj: HALL et al., 2002; vlastní překlad)

42

„Vinařský turista“ je v cestování málokdy motivován prostou koupí vína, ale podněcují jej faktory jako vinařské akce, festivaly, zážitky, nebo získané zkušenosti z oblasti vinařství. Vnímání turisty z cestování dle modelu Halla (2002) zahrnuje tři odlišné elementy: dřívější zkušenost, preference a informace. Výběr destinace a návštěvy atrakce jsou ovlivněny předešlou zkušeností a jejich potenciálním zážitkem. Strana nabídky je tvořena interakcí turistického a vinařského průmyslu, tedy všemi zdroji, podniky a institucemi, které vytváří produkt vinařského cestovního ruchu. 4.3.1.1 „Vinařský“ turista Pro vytvoření úspěšné marketingové strategie zaměřené na vývoj, propagaci a perspektivní prodej zboží, považuje Hall (2002) za nezbytné seznámit se především s charakteristikou spotřebitelů a aktuálním stavem trhu. V oblasti vinařského cestovního ruchu existuje několik studií zabývající se chováním, charakteristikou, typologizací „vinařského“ turisty. V současné době však neexistuje jednotný profil takového turisty. Definice vinařského cestovního ruchu sice vystihují hlavní podstatu pojmu, ale říkají jen málo o tom, kdo je „vinařský“ turista a co je jeho motivací k vinařské turistice. Jak uvádí Hall (2002), k rozvoji cestovního ruchu v regionu je nezbytné znát motivaci turistů a na základě zjištěných poznatků vytvořit portfolio produktů pro tento identický trh. Podle většiny definic je „vinařský“ turismus nejvíce blízký „kulturnímu“ turismu. Vinařský turista je nejčastěji ve středních letech (40 – 55 let), má vyšší vzdělání a nadprůměrný příjem. Tito turisté si navíc sami často připisují určité znalosti o víně. Carlsen (2004) však upozorňuje nad zaměřením se na jednu cílovou skupinu turisty. Nedostatek snahy získat si ostatní cílové skupiny by totiž vedl k dlouhodobému úbytku „vinařských“ turistů. Doporučuje proto zaměřit se také na mladší věkovou skupinu turistů. Pro správnou identifikaci cílových „vinařských“ turistů je důležitá segmentace trhu. Dle Carlsena (2004) je samotný věk turisty nedostačujícím znakem. Stěžejní je vztah spotřebitele k produktu a jejich zájem o něj.

43

Italský svaz vinařského cestovního ruchu (Movimento del Turismo del Vino) rozděluje v Evropě čtyři typy „vinařského“ turisty: Experti – turisté ve věku 30 – 45 let, kteří mají s vínem značné zkušenosti, vyznají se ve světě vína, o vínu jsou schopni vést debaty a dokážou ohodnotit jak jeho přednosti, tak nedostatky. Mají zájem dále poznávat, získávat nové informace a rozvíjet svoje poznatky. Zapálení začátečníci – mladí lidé 25 až 30 let, také mají rádi víno, jsou majetní, víno je pro ně synonymem přátelství, vyznávají gastronomii a rádi cestují, poznávají vinařské oblasti a regiony, jsou zvídaví, ale netouží tolik po znalostech, jako experti. Následovníci – 40 až 50 let, jsou zámožní, vystačí si s dosavadními znalostmi o víně, jsou lehce ovlivněni dvěma výše uvedenými kategoriemi, zajímají se o zvučná jména vinařství a nechají se snadno zlákat vnějším vzhledem. Pijani – 50 až 60 let, vidí víno jako zdroj zábavy, cestují po vinných sklepích ve skupinách a rádi využívají množstevní slevy (Corigliano, 1996 cit. dle Hall et al., 2002). Způsobů, jak rozdělit „vinařské turisty“ je samozřejmě více. Většinou se tyto snahy objevují v anglosaských zemích (Austrálie, Nový Zéland, Kanada, USA, popř. Jihoafrická republika). Tak, jako se ale liší vinařský region od druhého, lze jen stěží aplikovat tato členění na tuzemský trh. Stěžejním indikátorem motivace turisty k navštívení vinařství je zájem o víno. Větší znalosti o víně vytváří i vyšší zájem cestovat do vinařského kraje. 4.3.1.2 Profil „vinařského turisty“ Následující kapitola se zabývá vyprofilováním konzumenta vína ve vinařské turistice. V kapitole budou použity marketingové výzkumy společnosti FOCUS, Marketing & Social Research, zpracované v roce 2006 pro Vinařský fond ČR, poskytnuté panem

44

Ing. Petrem Gondášem Národního vinařského centra. Použité informace budou vybrány s důrazem na možnost rozvoje vinařských subjektů v oblasti vinařské turistiky. Použité výzkumy jsou zpracovány kvantitativní metodou pomocí rozhovoru a formou dotazníku na populaci turistů v regionu moravských vinařských stezek v příslušných vinařských podoblastech. Ve výzkumu bylo náhodným výběrem vybráno 500 dotázaných respondentů ve věku od osmnácti let, výběrový soubor tvořili turisté a návštěvníci vinařských stezek. Sběr výzkumu probíhal v deseti lokalitách v jednotlivých vinařských oblastech (Mikulovská, Znojemská, Podluží, Velkopavlovická, Kyjovská a Uherskohradišťská). Pod pojmem vinařská turistika si většina dotázaných představuje návštěvu vinných sklepů (40%), nebo degustaci vín (32%). Zatím prvotní zkušenost s vinařskými stezkami má 30% turistů, vícekrát už vinařské stezky navštívilo 16% dotázaných. Tabulka 4: Asociace pojmu vinařská turistika

(Zdroj: FOCUS, 2006)

45

Nejčastějším místem nákupu vína byly specializované prodejní kanály – vinné sklepy (58%), vinotéky (39%) a restaurace (28%). Nejatraktivnějšími turistickými cíli jsou turisty hodnoceny hrady a zámky (85%), přírodní zajímavosti (74%), pěší turistika (70%) a návštěva vinných sklepů (50%). Z nabízených programů vinařské turistiky měla mezi respondenty největší odezvu možnost posezení ve vinném sklepě, nebo možnost návštěvy sklepa s degustací a s odborným výkladem. Naopak ochota účastnit se sběru a zpracování hroznů je malá.

Graf 6: Míra přitažlivosti programů z oblasti vinařské turistiky (Zdroj: FOCUS, 2006) Čtyři desetiny respondentů se o vinařské turistice cítí být dostatečně informovány (40%), však poměrná část dotazovaných (29%) nemá dostatek informací. Návštěvníkům chybí především celkové, všeobecné informace, dále také fakta o vinařských stezkách a o víně a vinařství. Takřka polovina respondentů si netroufá hodnotit ani rozsah stezek, ani kvalitu jejich značení (47%). Ti, kdo nějaký názor mají, obě zmíněná kritéria hodnotí převážně pozitivně. Také celkové hodnocení stezek je spíše pozitivního charakteru. Podle třetiny dotázaných návštěvníků jsou stezky na vysoké úrovni, 15% turistů pokládá jejich úroveň za průměrnou a pouze malá část dotázaných (2%) ji hodnotí za nízkou. Důvodem pro

46

průměrné či negativní hodnocení jsou zejména již uváděné nedostatky v oblasti značení cest a dostupnosti informací. Problémy, které respondenti v souvislosti s pobytem v regionu měli, se týkaly špatné dopravní dostupnosti, nebo špatné kvality ubytování a WC. Relativně málo jsou turisté spokojeni s kvalitou ubytovacích zařízení, ale také se službami místních vinařů. Z několika nabízených programů v rámci vinařské turistiky měla mezi respondenty největší odezvu možnost posezení ve vinném sklepě nebo možnost návštěvy sklepa s degustací a odborným výkladem. Zájem o tyto aktivity stoupá s vyšší intenzitou vztahu respondenta k vínu. Naopak ochota účastnit se sběru hroznů je velmi malá (FOCUS, 2006). 4.3.1.3 Zainteresované strany Interakce důležitých subjektů vinařského cestovního ruchu byla naznačena v předešlé kapitole. Odborná literatura popisující vztahy subjektů ve vinařském cestovním ruchu zatím není příliš rozšířená. Dokument Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu vydaný Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR, 2007) uvádí, že v cestovním ruchu lze rozlišovat tři základní skupiny: přímé zainteresované strany, partnery (neziskové organizace, vzdělávací instituce apod.) a zprostředkující subjekty (tvořící skupinu provozovatelů internetových stránek, reklamních a marketingových společností a podobně). První skupinu přímých zainteresovaných subjektů ve vinařském cestovním ruchu tvoří:  Vláda (národní i regionální úrovně).  Organizace s celostátní i regionální působností (spolky, komory, svazy, rozvojové agentury aj.).  Organizace zabývající se ochranou kulturního, přírodního a historického dědictví.  Cestovní kanceláře a agentury.  Prodejci vína a další lokální obchodníci a poskytovatelé služeb pro turisty.  Zaměstnanci v oblasti vinařského cestovního ruchu.  Vinaři.

47

 Místní obyvatelstvo (občanské sdružení, iniciativy a činnosti místních obyvatel). Činnost vlády představuje především stanovení hlavních podmínek pro odvětví vinařství a cestovního ruchu. Zejména dbá o formulaci vinařského zákona a zajišťuje jeho dodržování. V České republice se na legislativním procesu „vinařského zákona“ a předpisů EU podílí Svaz vinařů ČR. Vinařský fond ČR zastřešuje finanční a marketingovou podporu vinařů, rozvoj vinařské turistiky a informovanost veřejnosti ve věcech vinařství a vinohradnictví. Nejvyšším orgánem Fondu je Rada, která se skládá z poslanců, senátorů a členů vlády, které jmenuje a odvolává ministr zemědělství. Finanční podporu získává Fond z odvodů výrobců vín ve výši 0,50 Kč produkovaného vína a 350 Kč ze započatého hektaru vinic. Podporu Fondu poskytuje také stát ve výši rovnající se součtu příjmů Fondu (Zákon č. 321/2004 Sb.). Na vládě tedy závisí přijetí legislativních procesů, dalších nástrojů a koncepcí ve vinařském cestovním ruchu. Vinařům umožňuje vinařský cestovní ruch především příležitost k přímému prodeji jejich produktů, čímž snižují náklady prodeje a především získávají přímé kontakty ke spotřebiteli. Spotřebitelé poskytují vinařům okamžitou zpětnou vazbu a vinaři jsou potom schopni se o své zákazníky přímo starat. Hall (2002) uvádí, že prostřednictvím vinařské turistiky může dojít k zákaznické loajalitě, neboť turisté, kteří víno ve vinařství ochutnali, si víno v budoucnu opět koupí. Právě pro menší vinařství jsou vzniklé věrnostní vztahy klíčové, neboť na své menší nestabilní produkci těží přímým prodejem. Vinařské podniky s větší produkcí profitují spíše díky marketingovým příležitostem vinařského cestovního ruchu, díky kterým si budují a upevňují svou image. Vinařský turismus má přínos i pro dané obyvatele obce, kterým přináší pracovní příležitosti a příjmy. Vinařský cestovní ruch láká nové zákazníky a investory, rozšiřuje povědomí o regionu a přináší zvýšení poptávky po místních produktech a kultuře. 4.3.1.4 Instituce a organizace s vlivem na vinařství a vinařský cestovní ruch Zájmy aktérů vinařství a vinařského cestovního ruchu jsou hájeny prostřednictvím státních orgánů, nevládních organizací a institucí zabývajících se vinařstvím

48

a vinohradnictvím. Členové takových vinařských institucí mohou být fyzické i právnické osoby podnikající v oboru vinařství a vinohradnictví, členové spolků obcí, drobní vinaři nebo jen příznivci a konzumenti. Stěžejní instituce ovlivňující největší měrou vinařský cestovní ruch jsou dále charakterizovány. Vinařský fond ČR Vinařský fond byl založen v roce 2002, před vstupem České republiky do Evropské unie, na podporu výsadby a obnovy vinic a propagaci prodeje vína. Ústřední činností fondu je od roku 2004 zákonem O vinohradnictví a vinařství stanovena výhradně podpora marketingu vína, rozvoj vinařské turistiky, finanční podpora, mediální propagace a také podpora informovanosti veřejnosti o vinohradnictví a vinařství. Fond zajišťuje informační servis pro vinaře v oblastech legislativy, informací o obchodu, statistických údajích, vzdělávání, prezentace apod. Zabývá se systematickou podporou PR aktivit, propagující a obohacující moravské a české víno. Zaměřuje se na systematický průzkum trhu, podporuje veletrhy v zahraničí i účasti vín na zahraničních soutěžích. Spolupracuje s komunikačními a PR agenturami, Svazem vinařů, NVC a JMK. Dále zastřešuje finanční podporu vinařských aktivit, kampaní a projektů, kterými jsou například: Vinařství roku, Špilberk Food Festival v Brně, Svatováclavská vinice a Růžové CZ v Praze. V rámci mediální komunikace podpořil fond projekt aplikace pro chytré telefony „Winebook“, který slouží jako informační systém jak pro vinaře, tak pro turisty o vinařských nabídkách, akcích, o ubytování a stravování v okolí atd. (více popsáno v podkapitole 3.4). Tabulka 5: Přehled výdajů Vinařského fondu na propagaci v roce 2011 Forma Vydané platby v Kč Rozhodnutí o poskytnutí podpory: z toho 15 644 565 Podpora marketingu 5 033 102 Informování veřejnosti, vinohradnictví a vinařství 4 312 068 Podpora rozvoje vinařské turistiky 6 299 395 Komunikační kampaň 38 546 553 Propagace na základě smluv 17 414 060 CELKEM 71 605 178 (Zdroj: MZe, 2012b)

49

Vinařský fond vydal v roce 2011 na propagaci prostředky ve výši více jak 71 milionů korun, včetně výdajů na komunikační kampaň značky „Vína z Moravy, vína z Čech“. Podpora rozvoje vinařské turistiky činila téměř 9 % celkových výdajů, viz Tabulka 5. Roční rozpočet fondu na rok 2013 činí 67 768 000 Kč, z toho mediální propagace značky NVC „Vína z Moravy, vína z Čech“ tvoří 11 500 000 Kč a pro podporu vinařské turistiky je vyčleněno 2,7 milionů korun. Vinařský fond funguje na obdobné bázi jako organizace v ostatních evropských zemích (Vinařský fond, 2013). Vinařský fond získává finanční prostředky jako dlouhodobou návratnou finanční podporu z dotací státu a krajů, za pomocí prostředků získaných z plateb povinných odvodů od pěstitelů vinic, výrobců vína a dovozců vína, které činí 50 haléřů za litr vína a 350 Kč za hektar vinice (MZe, 2012a). Vinařský fond, jako instituce zřízené státem, se však stává objektem kritiků, kteří zpochybňují efektivní a spravedlivé nakládání s prostředky povinných odvodů všech vinařů. Příčinou kritiky je podpora zvláště velkých nadnárodních vinařských firem na úkor podpory rozvoje malých a středních producentů. Diskutovaným návrhem ministerstva financí na zavedení spotřební daně tichých vín pak byla spolu s otevřeným dopisem sdružení drobných vinařů, Vinařské asociace ČR (2012), vyvolána otázka zrušení Vinařského fondu ČR. Ve zmíněném dopise kritizuje asociace nesplnění původních ušlechtilých cílů Vinařského fondu, jako jsou podpora malých a středních podniků s ohledem na přínos v péči o krajinu, které ospravedlňují vybíranou daň Vinařským fondem. Nejvíce z dotovaného marketingu pak těží nadnárodní firmy, které díky své velké produkci, kterou nejsou schopny vytvořit s domácím původem, dováží hrozny ze zahraničí, a dochází tak k podpoře lahvování dovozových levných vín a ne moravského a českého vinařství (Vinařská asociace, 2012). Přínos Vinařského fondu tuzemskému vinařství je však i přes tuto skutečnost velmi značný. Za podpory Vinařského fondu je potvrzena velká popularita mladých Svatomartinských a růžových vín, která vytlačila z popředí dříve oblíbené francouzské Beaujolais. Tento úspěch je jedním z mnoha, který se podařil českému a moravskému vinařství, právě za podpory Vinařského fondu a je také důkazem, že podpora rozvoje vinařství a vinohradnictví vyžaduje koordinovaný přístup i v nakládání s financemi.

50

Státní zemědělský investiční fond Platební agentura Státní zemědělský investiční fond (SZIF) je jedním z největších zprostředkovatelů finanční podpory z EU a národních zdrojů. Poskytované finanční podpory jsou přímé platby vyplácené zjednodušeným systémem, tj. na hektar obhospodařované plochy, tedy stejný systém jako i Vinařského fondu. Významnou finanční podporou je též tržní opatření Společného evropského trhu, které řeší kolísání poptávky a nabídky na trhu a zabezpečují zemědělským podnikatelům větší jistotu a stabilitu v podnikání. Fond svými dotacemi výrazně přímo i nepřímo ovlivňuje dostupnost finančních prostředků pro realizaci projektů vinařské turistiky (FLAMIK, 2012a). Národní vinařské centrum Národní vinařské centrum, o. p. s. (dále jen NVC), systematicky podporuje a propaguje vinařskou turistiku v Čechách a na Moravě. Centrum působí za pomocí finanční podpory Vinařského fondu, dalších organizací a z výnosů vlastní činnosti v prostorech historického zámku ve Valticích od roku 2001. Více k organizaci v podkapitole 4.3.4 Činnost národního vinařského centra. Svaz vinařů Svaz vinařů České republiky hájí zájmy vinohradníků a vinařů a podílí se na legislativním procesu „vinařského zákona“ a předpisů EU a vydává časopis Vinařský obzor. Sdružení spolupracuje s výše uvedenými institucemi a podílí se tak na rozvoji vinařského cestovního ruchu. Nadace Partnerství Záměrem Nadace Partnerství je rozvíjet turistický ruch, obce a města či dopravu v rámci trvale udržitelného rozvoje a environmentální udržitelnosti komunit. V rámci vinařského cestovního ruchu jsou stěžejními produkty Moravské vinařské stezky a Festival otevřených sklepů.

51

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo je pro vinařský cestovní ruch především metodologickým a koordinačním orgánem, významným v oblasti strategického plánování. Podpora vinařského cestovního ruchu je v Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2007 – 2013 obsažen v rámci Opatření 2. Ministerstvo se podílí na projektech vinařské turistiky realizované NVC (MMR, 2007). Jihomoravský kraj Portál cestovního ruchu jižní Moravy, www.jizni-morava.cz, představuje nejvýznamnější cíle, atraktivní památky, destinace a akce daného regionu hodné návštěvy, mezi kterými nechybí stále více vyhledávaná vinařská turistika. Kraj se také prezentuje na mezinárodním veletrhu Regiontour, jeho hlavním cílem je propagace kraje a ucelená turistická nabídka jižní Moravy. Česká centrála cestovního ruchu Centrála vedená pod značkou CzechTourism je prostředníkem podpory jak příjezdového, tak domácího cestovního ruchu. Dalším z webových portálů je www.czechtourism.com, který je určen především příjezdovým zahraničním návštěvníkům, pro české turisty je pak další populární portál www.kudyznudy.cz, který inspiruje tuzemské obyvatele k trávení dovolené Doma v české republice. Na webových stránkách si návštěvník sám vybere z různých kritérií požadavky na dovolenou, ať už je to cykloturistika ve vinicích, degustace ve vinném sklepě, vinařství, muzea, nebo první české vinné wellness v Hustopečích (CzechTourism). Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava Centrála cestovního ruchu je organizace s posláním posílit cestovní ruch prostřednictvím vzájemné spolupráce zainteresovaných subjektů a se snahou vytvořit společné balíčky služeb pod společnou značkou. S tímto úmyslem založil Centrálu Jihomoravský kraj,

52

město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu. Projektem „TOP výletní cíle jižní Moravy“ propaguje na stránkách www.vyletnicile.cz také vinařské výlety a zážitky. Regionální rozvojová agentura jižní Moravy Hlavním účelem fungování agentury je asistence při zajištění podpory investičních aktivit v regionu, u přípravy projektů, v poradenství pro podnikatele a žadatele o dotace ze strukturálních fondů EU. Cílem agentury je přispívat regionálnímu rozvoji na území Jihomoravského kraje. Motivuje potencionální žadatele nabídkou poskytování služeb, mj. realizací odborné exkurze vinařů, konference a školení. V rámci podpory z Fondu malých projektů bylo od roku 2008 úspěšně realizováno 12 projektů v oblasti přeshraniční spolupráce českých a rakouských vinařů. Například díky projektu „Víno a cestovní ruch na Znojemsku a Dolním Rakousku“ mohou vinaři na Znojemsku rozvíjet spolupráci s vinaři z blízkého Retzu v Dolním Rakousku. Při spolupráci dochází k přenosu zkušeností s výrobou a distribucí netradičních produktů z révy vinné, přínosem bylo mj. vydání cyklomapy „Znojemsko – Weinviertel“ (RRAJM,2012). ECEAT ECEAT (European Centre for Ecological and Agricultural Tourism) je evropská organizace měkkého turismu pro eko-agro

turistiku. Snahou evropského centra je

přispívat k rozvoji venkova a napomáhat k rozšiřování šetrných forem cestovního ruchu. Hlavním přínosem organizace pro vinařství je program „Stezky dědictví“, který propaguje kulturu a památky na venkově. Webový portál organizace www.stezkydedictvi.cz umožňuje průvodce s nabídkou české a moravské gastronomie. Svaz venkovské turistiky Svaz venkovské turistiky je dobrovolné sdružení podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu, který přispívá k obnově venkova prosazováním zájmů venkovských podnikatelů a udělováním certifikace ubytovacích zařízení. Svaz napomáhá rozšiřování propagace a rozvoji odborných schopností a vzdělanosti poskytovatelů služeb, a to především v rámci projektu „Prázdniny na venkově“.

53

Vinařská akademie Valtice Vinařská akademie Valtice umožňuje vzdělávací kurzy sommeliérství a vinařství nejen pro pracovníky v gastronomii, ale také pro veřejnost. Součástí kurzů jsou exkurze do vinařských podniků, získání znalostí o pěstování a výrobě vín, nauka senzorických schopností vína s praktickými cvičeními a odbornými výklady odborníků v oboru. Absolvent získává, kromě profesionálního certifikátu sommeliéra udělovaného Asociací sommeliérů ČR, možnost dalšího rozvoje a uplatnění v gastronomii. Vinařský institut Stejně certifikované vzdělávací kurzy, ovšem komplexnější, nabízí také Vinařský institut. Programy kurzů vytváří balíček komplexích služeb, které jsou pak ideální nabídkou pro firemní teambuildingové aktivity pro zaměstnance. Obce a vinařské spolky Počátečními hybateli rozvoje vinařské turistiky byly vinařské obce a vinařské svazky. Díky existenci vinařských spolků dnes funguje spolupráce vinařských subjektů v realizaci vinařských akcí spojených s kulturou a další podpoře podnikání. Zakládání spolků bylo osvojeno z praktických příkladů profesionální organizace rakouských vinařských spolků. Vinařské spolky zajištují společné financování, propagaci a organizaci akcí a vedou ke garanci nabízených služeb, k podpoře profesionality a vzdělávání vinařů. Díky finančnímu zajištění státního fondu pro obnovu venkova a Vinařského fondu dochází k rozvíjení veřejných projektů, produktů a aktivit vedoucích ke značnému rozmachu. Také činnosti a požadavky těchto spolků významně ovlivňují záměr dotací Vinařského fondu a dalších podporujících zdrojů. 4.3.1.5 Podmínky úspěchu Důležitou podmínkou je sjednocení průmyslového odvětví vinařství a cestovního ruchu. Od spolupráce a propojení těchto dvou odvětví se tak odvíjí úspěšnost regionu v oblasti vinařského cestovního ruchu. Dalším důležitým indikátorem je rozvíjení vinařských akcí,

54

slavností a festivalů v oblasti, které umožňují přímý kontakt a prodej vína zákazníkovi. Důležitým prvkem jsou také vztahy s veřejností (public relations), neboť správné mediální

světlo

regionu

napomáhá

k jeho

navštívení.

A

úplně

primárním

a stěžejním úkolem je přesvědčit místní obyvatelstvo, aby vinařský cestovní ruch chápali jako jednu z legitimních forem cestovního ruchu, neboť spolupráce místních představuje klíčový faktor pro plné využívání zážitkového potenciálu kraje a uchování si autentičnosti produktu (HALL et al., 2002). Dle Getze (1998 cit. dle Langmaier 2008) nelze vinařský cestovní ruch v regionu zdárně rozvíjet bez následujících podmínek:  dobrá sklizeň hroznů,  přívětivé přírodní podmínky a zdroje (hlavně klima a půdní podmínky),  kvalitní zpracování vinné révy,  vstup do blízkého regionu a vinic,  dostatečná turistická infrastruktura (ubytování, doprava, gastronomie, informace). Dále Getz uvádí další podstatné složky rozvoje vinařského regionu v oblasti cestovního ruchu:  možnost trávení volného času,  příležitost nakoupení vína u vinařů a v dané oblasti,  slavnosti, festivaly a vinařské akce,  architektura, kulturní vyžití,  přístupná cesta k místnímu životnímu stylu a kultuře. 4.3.2 Činnost Národního vinařského centra Nezisková organizace NVC podporuje a propaguje tuzemská vína a vinařství na velmi vysoké úrovni. Podává rozsáhlou nabídku informací o vinařství a vinařské turistice v ČR, vydává odbornou literaturu, pořádá školení a seminářů v oblasti vinařství a gastronomie. Vinařské centrum provozuje mimo své webové stránky také národní stránku

55

registrovaných českých a moravských vín www.wineofczechrepublic.cz18, která je propojena s dalšími weby, které přebírají kalendář akcí. Součástí stránek je aktualizace oblíbeného kalendáře vinařských akcí v ČR, tyto webové stránky zaznamenávají vysoký počet návštěvnosti. NVC dále zajišťuje propagaci a účast moravských a českých vín na prestižních zahraničních soutěžích vín. 1. Propagace vín pod značkou Vína z Moravy, vína z Čech. Touto značkou sjednocuje veškeré produkty, objekty a činnosti a služby vinařů vinařské turistiky. Ochranná známka je garancí národní kvality a na lahvích vín může být umístěna pouze po schválení komise SZPI, pokud vína splňují původ hroznů a senzorické vlastnosti.

Obrázek 4: Značka Vína z Moravy, vína z Čech (Zdroj: NVC, 2011) 2. NVC zajišťuje Národní soutěž a degustační expozici – Salon vín ČR, nejvyšší a nejprestižnější výstavu, kde se nachází sto nejlepších moravských a českých vín, která jsou zde celoročně prezentována. V prostorách historického sklepu, na Státním zámku ve Valticích, mají návštěvníci možnost ochutnat, poznat a zakoupit nejlepší vína z Čech a Moravy a zároveň se dozvědět podstatné informace o jednotlivých zastoupených vínech a vinařství. Degustační expozice je nejnavštěvovanějším degustačním provozem v ČR. Národní soutěž pak nominuje podoblastní soutěže. 3. Podpora a propagace vinařské turistiky na Moravě a v Čechách – Krajem vína. Tento projekt je realizován od roku 2006 spolu s centrálou cestovního ruchu jižní Moravy, Jihomoravským krajem, Nadací partnerství, Cechem českých vinařů, agenturou Bravissimo a s finanční podporou Vinařského fondu ČR a Jihomoravského

18

Velmi kvalitní úroveň webové stránky potvrzuje dosažení druhého místa na národní soutěži webových stránek „WebTop100“ v kategorii potravinářství a gastronomie. Stránka je spravována za podpory Vinařského fondu.

56

kraje. Výstupem projektu je tvorba a distribuce materiálů vinařské turistiky19, poskytovaných zdarma. Obsahem jsou turistické průvodce To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách a na Moravě a mapy obou vinařských oblastí i všech podoblastí (FLAMIK, 2012a). Centrum vydává aktuální kalendář vinařských akcí a různé letáčky a informační materiály, viz Obrázek 5.

Obrázek 5: Průvodce a propagační materiály NVC (Zdroj: foto autorky) Materiály ucelené edice Krajem vína mají promyšlenou koncepci zpracovanou upoutávací formou. Katalogy umožňují výběr různé kombinace výběru turistického cíle i naplánování celé dovolené. Mapy pak doplňují celou kolekci. Katalogy jsou přehledně a kvalitně graficky zpracované. 4. Certifikace služeb vinařské turistiky. Certifikace, realizovaná NVC spolu s Nadací Partnerství a za podpory Vinařského fondu České republiky, je součástí projektu rozvoje a podpory vinařské turistiky v ČR. Uskutečňuje se prostřednictvím hodnocení objektů vinařské turistiky v kategorii vinařství, vinný sklep, vinotéka, vinařské ubytování a vinařská restaurace, viz obrázek smaltové tabule certifikačních označení (NVC, 2011). Více v podkapitole 4.3.8.2.

19

Informační materiály vydané NVC, propagující vinařské regiony, obdržely v národní soutěži první místo ministra pro místní rozvoj v kategorii „Nejlepší propagační materiál“ na veletrhu Holiday World 2011 a druhé místo na největším mezinárodním veletrhu Regin Tour 2011 v Brně za ucelenou kolekci propagačních materiálů a komplexní propagaci vinařské turistiky edice Krajem vína. Druhou cenu udělil magazín C.O.T. za ucelenou kolekci „Krajem vína – vinařská podoblast mikulovská, znojemská, velkopavlovická, slovácká, Čechy, Morava“ (FLAMIK, 2012a).

57

Obrázek 6: Smaltová tabule Certifikace vinařské turistiky (Zdroj: foto autorky) 4.3.3 Vinařské oblasti Strukturu České republiky tvoří dvě vinařské oblasti Čechy a Morava. Tyto oblasti se dále člení na šest podoblastí. Tzv. kategorizace viničních tratí vznikala v roce 2002 až 2003 pro rozdělení pozemků podle vhodnosti pro pěstování nebo vysazování révy vinné pro rozvoj vinic. 4.3.3.1 Vinařská oblast Morava Oblast Morava tvoří čtyři podoblasti: velkopavlovická, slovácká, mikulovská a znojemská. Svou polohou má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín, které se vyznačují širokým spektrem vůní, kořenitostí a plností díky svým úrodným půdám. Chuť i vůni vín podtrhuje jemná kyselinka i typický charakter jednotlivých podoblastí. Charakter červených moravských vín se liší dle uplatnění dané technologie. Moderní výrobní procesy dávají červeným vínům sametovou jemnost. Tato oblast zaujímá 96 % celkové výměry vinic České republiky. Přírodní klima tvoří přívětivé podmínky pro pěstování révy díky vnitrozemskému klimatu i vyšší tepelné intenzitě letních měsíců, což umožňuje pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů, dávajících vysoce jakostní vína. Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji, a proto se v nich udržuje a koncentruje větší množství a rozmanitost aromatických látek (KRAUS).

58

4.3.3.2 Vinařská oblast Čechy Oblast Čechy patří k nejsevernějším vinařským územím v Evropě a tvoří ji dvě vinařské podoblasti: mělnická a litoměřická. Největší rozlohy dosáhlo české vinařství v 16. století, kdy dosahovalo 3 500 ha vinic. Vína v Čechách jsou, díky větší proměnlivosti počasí jednotlivých let a tím získanou vyšší kyselinkou, vhodná především k dlouholetému uchovávání a zrání vín na sudech. Vinařské svahy se nachází v nižší nadmořské výšce v blízkosti chráněných jižních lokalitách rozprostřených podél toků českých řek Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. V současné době je nejvíce vinic v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu (KRAUS).

4.3.4 Vinařská cykloturistika Vinařská turistika je forma aktivního cestování zaměřená na poznávání přírodních a architektonických památek, umožňuje seznámení návštěvníků s historií vinařství, vinařských tradic daného regionu, poznání prostředí sklepů či sklepních uliček. Cykloturistika se v České republice stává jednou z nejoblíbenějších forem trávení volného času, o čemž napovídá mj. rozsáhlá síť cyklistických tras dlouhá 37 tisíc kilometrů, která je podle průzkumů CzechTourism srovnatelná se 4,5krát větším sousedním Německem. Hustotou a rozsahem tras jsou cyklistické stezky v ČR unikátem. Pro

srovnání

sousední

Rakousko

udává

10

tisíc,

Švýcarsko

8,5

tisíc

a Slovensko 5,5 tisíc km cyklistických tras a stezek. (ŠINDELÁŘOVÁ, 2008). Kvalita českých tras ale v porovnání se zahraničím značně pokulhává. Problémem jsou doplňkové služby pro cyklisty, jako je navazování kvalitních sítí stravovacích a ubytovacích zařízení, které se v ČR v porovnání se zahraničím teprve rozvíjejí. Mnoho regionů si ale tuto situaci uvědomuje a snaží se ji vylepšit četnými projekty.

4.3.4.1 Moravské vinařské stezky Myšlenka vzniku Moravské vinařské stezky započala v roce 1997 z dlouhodobého projektu rozvoje vinařství a šetrné venkovské turistiky na jižní Moravě. Projekt byl

59

realizován od roku 2001 do roku 2003. S Nadací Partnerství byl projekt, v rámci koncepce Greenways, inspirovaný vinařskou turistikou v Rakousku, Německu a ve Francii. S pomocí finanční podpory programu PHARE byla vytvořena 1175 km dlouhá síť značených cyklostezek. Do projektu bylo doposud zapojeno 230 vinařských obcí (Nadace Partnerství, 2012a). Páteřní Moravská stezka, vedoucí od Znojma až do Uherského Hradiště, je dlouhá 245 km, propojuje deset regionálních okruhů, z nichž každá vede jednou vinařskou oblastí. Cyklostezky spojují vinařský region s Vídní, Bratislavou, Brnem a dalšími městy a všechny nalezneme pod společným logem a vlastní barvou, viz Obrázek 7. Samotné trasy stezek však mají i své nedostatky. Trasy jsou občas tvořeny nekvalitními cesty polí a lesů, bývají nepřehledně značeny, nachází se v těsné blízkosti vodních toků, takže při zvednutí hladiny vod hrozí zalití tratí, nebo rozbahnění cesty. Někdy je možné narazit na duplicitní značení, značky chybí, nebo nedávají smysl. Skutečností ale zůstává, že je projekt vnímán veřejností i médii jako nejrozšířenější síť tematických cyklistických cest u nás. Přilehlé obce navíc doplňují stezky lokálními trasami a využívají stezky k pořádání vinařských akcí. Projekt je také velmi propagován turistickými institucemi. Projekt Moravské vinařské stezky byl vůbec prvním artiklem, který ztělesňoval pojem vinařské turistiky u nás a dnes už tvoří nejrozsáhlejší síť tematických cyklostezek u nás. Spojuje cyklistické trasy s významnými vinařskými obcemi, kde lze téměř vždy narazit na typickou uličku s vinnými sklepy, vinicemi a na práci vinařů. Záměrem projektu byla motivace a odborná příprava místních lidí pro služby v turistice, vytvoření nových pracovních míst a zachování a rozvoj malých vinařů a jejich sklepů v souladu s udržitelným rozvojem venkova a vytvoření důležité turistické infrastruktury (Nadace partnerství, 2012a).

60

Obrázek 7: Moravské vinařské stezky (Zdroj: Nadace partnerství, 2012a) Cyklistické značení provádí a koordinuje Klub českých turistů, dotován MMR, dotace na údržbu cykloznačení poskytují i kraje. Trasy a stezky na území ČR vznikají i díky dalším subjektům, jako je Nadace Partnerství, jednotlivé obce či soukromé subjekty. 4.3.4.2 Naučné vinařské stezky Naučné stezky jsou trasy různých délek a obtížností, provádí turisty a cyklisty vinařskými obcemi, viničními tratěmi. Podél těchto stezek jsou situovány informační tabule podávající výklad o zajímavostech dané oblasti. Ve vinařských obcích jsou to zajímavosti týkající se pěstováním rév, výroby vína, informace o zajímavých místech na trase nebo o tradičních a kulturních akcí dané obce.

4.3.4.3 Cykloturistika a alkohol Zatímco se vinařská turistika stává fenoménem, primární cíl vzniku vinařských cyklostezek – cesta na kole spojená s ochutnávkou vína ve sklepech si bohužel protiřečí se současně platným silničním zákonem. Pro cyklisty pod vlivem alkoholu v současné době sice neplatí bodové ohodnocení nebo zákaz činnosti, ale stejně jako řidiči

61

motorových vozidel se mohou dopustit přestupku, nebo trestného činu. Tato pravidla platí stejně v běžném provozu na silnicích, jako na cyklostezkách a ovínění cyklisté se tak můžou dočkat vysoké pokuty. Tento zásadní problém, který ohrožuje hlavní záměr celého projektu, by vyřešila určitá alkoholová tolerance. V sousedním Rakousku platí tolerance 0,5 promile alkoholu v krvi, takže si cyklisté mohou dát jednu, až dvě sklenky vína, což je srovnatelné množství degustačních vzorků ve vinařství. Druhým řešením se naskýtá možnost vyjmutí stezky z režimu komunikace a označit ji jako obslužnou cestu. Tato varianta však podle znalce Expertního ústavu silniční dopravy Vratislava Veselého, s sebou nese problém z hlediska technického, neboť by bylo náročné smysluplně napojit stezky, které se kříží s běžným silničním provozem. Sám pan Veselý vidí řešení problému vinařských cyklostezek v určité toleranci alkoholu (LUŠTĚNEC, O., 2012). V České republice je vinařská turistika spojena právě s tolika oblíbenou cyklistikou. Na rozdíl od Rakouska víno kromě cyklistiky propojují s gastronomickými zážitky, výstavami, wellness, nebo architekturou. Postupně i u nás si začínají vinaři uvědomovat, že vinařský turismus, pouze pomocí cyklostezek, zejména díky sezónnosti, rozvíjet nelze. Trendy z Rakouska, zejména vinařství propojené s gastronomií, se postupně začínají objevovat i u nás prostřednictvím festivalů jídla pořádaných např. v Praze a v Brně.

4.3.5 Certifikační systémy 4.3.5.1 Certifikace Cyklisté vítáni Certifikace „Cyklisté vítáni“ je další druh certifikace, která testuje turistické služby a produkty. Udělením certifikace musí dané zařízení naplňovat opět určité povinné požadavky. Standarty certifikace jsou srovnatelné se systémy jiných evropských zemí. Cílem této značky je zlepšování podmínek nových moderních produktů cestovného ruchu, zvyšování úrovně turistických služeb v ČR, podpořit šetrnou formu turistiky a partnerství veřejného a soukromého sektoru (Nadace Partnerství, 2012b). Certifikace je řízena Nadací Partnerství, jejíž snahou je náprava problémů s nedostatečnými službami

62

v cykloturistice. Logo certifikace je snadno rozpoznatelné a přímo vyjadřuje smysl certifikace.

4.3.5.2 Certifikace služeb vinařské turistiky Projekt podpory a propagace vinařské turistiky na Moravě a v Čechách realizovaného Národním vinařským centrem se skládá z certifikace služeb vinařské turistiky. Certifikace spočívá ve vyčlenění kvalitních poskytovatelů služeb v oblasti vinařského cestovního ruchu. Tyto subjekty mohou certifikaci získat po splnění přísných kritérií v pěti následujících kategoriích: I. Vinařství; II. Vinné sklepy; III. Vinotéky; IV. Restaurace s vínem; V. Ubytování s vinařskou tematikou. Splnění podmínek a úspěšné projití posuzovacího řízení umožňuje žadatelům označení jejich zařízení bílou smaltovou tabulkou s logem „Vína z Moravy“ nebo „Vína z Čech – Certifikace vinařské turistiky“. Certifikace umožňuje označeným zařízením zvýhodnění v propagaci na webovém portálu a v katalogu Krajem vína, zařízení jsou upřednostňovány v nabídkách a konferencích s novináři Národním vinařským centrem a Nadací Partnerství (NVC, 2011). Pro vlastníky a provozovatele služeb vinařské turistiky je udělení certifikace známkou určité úrovně kvality. Symbolizuje vodítko pro všechny, kteří očekávají a hledají dobrou kvalitu služeb, zachované historické a kulturní dědictví a architektonickou hodnotu objektů. K datu 1. 4. 2013 je certifikováno celkem 133 zařízení vinařské turistiky, která představuje určitou špičku ověřených služeb. Do uvedeného data bylo uděleno celkem 219 certifikačních označení. Počet udělených certifikací dle kategorií znázorňuje následující graf.

63

Graf 7: Poměr certifikovaných objektů dle kategorií (Zdroj: zpracováno autorkou na základě dat adresáře vinařů Národního vinařského centra, platné k začátku dubna 2013) Z uvedeného

grafu vyplývá největší zájem o certifikaci vinného sklepu. Z

marketingových průzkumů NVC vyplývá zájem vinařů o vinařskou certifikaci z důvodu nadstandartní propagace, finanční podpory, na výrobu tiskovin propagujících vinaře z jednotlivých oblastí a propagace vinařství a vinařské turistiky v ČR. Provozovatelé zařízení považují certifikaci za přínosnou, neboť zaznamenali jednoznačný nárůst návštěvnosti certifikovaných zařízení vinařské turistiky a to díky nadstandardní propagaci vinařských zařízení v průvodcích vinařské turistiky, na webových stránkách organizace a dalšími způsoby. Turisté zase nejvíce oceňují návštěvy vinného sklepa s degustací a odborným výkladem, případně návštěvu folklórní akce s ochutnávkou vína a propagaci vinařských stezek formou vydávání propagačních tiskovin na internetu (NVC, 2011). Certifikace má za cíl vyčlenit zařízení, splňující nároky turistické certifikace v dané kategorii. Certifikační známka je pro turistu garancí, že v provozu může očekávat určité standarty, jako je například původ vína ve vinařství, které musí pocházet z hroznů vypěstovaných v ČR. V zařízení vinného sklepu musí být zajištěna studená nebo teplá kuchyně a v restauracích je nabízena široká nabídka vín domácích výrobců. V roce 2008 byla poprvé provedena zkušební certifikace. O roku 2009 je udělení certifikace a užívání certifikačního označení zpoplatněno (NVC, 2013b). Každá kategorie má svá stanovená kritéria, která musí být splněna a dodatečná kritéria, z nichž musí být splněno alespoň

64

jedno kritérium. V Příloze I. je znázorněn seznam kritérií pro nejpočetnější kategorii Vinný sklep.

4.3.6 IT aplikace ve vinařství Poslední dobu se objevují různé aplikace určeny vinařům, nebo turistům. Tištěná propagace i veškerá administrativa jsou nahrazeny moderními aplikacemi, které usnadňují přístup a získávání informací a v neposlední řadě šetří také čas a práci. Tyto informační systémy umožňují zjištění aktuálních údajů a informací z databází, umožnují v elektronické podobě sdílet informace s běžnou ekonomickou agendou, nebo například využití informačních výstupů přímo v účetnictví. V následujících příkladech budou uvedeny dvě ukázky IT aplikace pro chytré telefony, které umožňují efektivním způsobem zveřejnění a získání informací v oblasti vinařského cestovního ruchu. 4.3.6.1 Aplikace „Víno na dotek“ Mobilní aplikace „Víno na dotek“, pracovně „Winebook“, umožňuje zalistování v sortimentu – zboží vín moravských a českých vinařů prostřednictvím eKatalogu, vytvořeném společností CCV Informační systémy. Stažení i užívání telefonního produktu bude pro zákazníky ke stažení zdarma. Projekt financuje Státní zemědělský investiční fond (SZIF), je tedy pro vinaře i zákazníky zcela bezplatná a má být spuštěn koncem května, po prezentování na Mezinárodním vinařském veletrhu VINEX 2013. Producent dále publikuje seznam svých prodejen, nebo prodejen třetích stran, kde se jeho vína nabízí (kamenné obchody, viniční sklípky nebo třeba internetový obchod, vinotéky), dále zadává, která vína jsou v konkrétních dodacích místech nabízena. Zákazník má možnost získat v systému veškeré údaje a charakteristiky o nabízeném vínu a vinařství, viničních tratí pěstovaných vinohradů a to v online i offline stavu připojení telefonu. Aplikace umožňuje využití QR čtečky, pomocí které lze zjistit aktuální informace přímo z etikety láhve pomocí uvedeného QR kódu. Tato aplikace je tedy zaměřena přímo pro vinařství, popř. odběratelské sítě (Zdroj: Školení mobilní aplikace „Víno na dotek“).

65

Tato aplikace je tedy zaměřena přímo pro vinařství, popř. odběratelské sítě. Produkt je v současné chvíli stále ve vývoji, Obrázek 3 zachycuje přibližný náhled tohoto mobilního systému.

Obrázek 8: Přibližná podoba aplikace pro mobilní telefony „Víno na dotek“ (Zdroj: foto autorky) 4.3.6.2 Aplikace „Na kole a pěšky“ Další vinařskou aplikaci přináší kartografická společnost Bekr, která se osm let zbývá reklamní propagací, prostřednictvím vydávání tištěných cykloturistických průvodců, map a jiných celorepublikových turistických projektů. Vzhledem ale k postupnému úbytku produkce tištěných map a stále se rozrůstající situaci na trhu s mapovými projekty se společnost rozhodla oslovit, v co nejširší možné mře veřejnost s mobilní aplikací Na kole i pěšky. Tato mobilní aplikace pro chytré telefony funguje jako turistický plánovač a průvodce a dává možnost prezentaci vinařům, ubytovacím jednotkám a dalším firmám v oblasti cyklistických stezek. Uživatel se tak může dozvědět, jaké užitečné služby se kolem něj a při jeho pohybu nachází. Aplikaci je možné využít za chůze, na kole, nebo pěšky, poněvadž funguje jako plánovač, průvodce, či navigace na základě ať už předplacené, či online GPS navigace. Aplikace tedy může být v závislosti na připojení k internetu také v online (google mapy) či offline (stažené mapy zdarma) režimu, jako předchozí zmíněná. Ve své podstatě jde o naprosto intuitivní aplikaci, ve které lze nalézt informace o stezkách a bodech zájmů okolo nich. 66

Při zapnutí aplikace (Obrázek 9) jsou zobrazeny vinařské regiony a mapy cyklostezek s popisy a údaji, včetně informací o náročnosti. K jednotlivým stezkám budou postupně přidány loga různých firem v dané oblasti. Informace o vinařství v aplikaci uvádí popis vinařského podniku spolu s přiloženými třemi fotografiemi, u ubytování bude označena volná a obsazená kapacita míst. Díky mobilní aplikaci je umožněna neustálá změna naplánovaného programu, v závislosti např. na změně počasí, plánů a jiných faktorech. Široká nabídka služeb aplikace přináší komplexní balíček informací o vinařstvích, restauracích, vinárnách, vinotékách, ubytování, sportech, zábavě a plno dalších v žádané oblasti. Tyto kategorie se stále rozšiřují, navíc bude aplikace přeložena do tří jazyků (angličtina, němčina, slovenština), počítá se s dalším rozšiřováním i do Rakouska.

Obrázek 9: Přibližná podoba aplikace pro mobilní telefony „Víno na dotek“ (Zdroj: foto autorky) Tento produkt bude spuštěn 1. června, bude propagován na internetu prostřednictvím sociální sítě Facebooku, na veletrzích, cestovních kancelářích, webových stránkách pro vinaře a je pro turisty a všechny zájemce zcela bezplatná. Pro vedené instituce v tomto případě vinaře, je aplikace ročně zpoplatněna ve výši 5 000,- Kč. Žadatel má tak možnost připlatit si zviditelnění svého vinařského podniku, dle svých preferencí. Cenová nabídka

67

jednotlivých verzí zvýraznění je uvedena v Příloze II (Zdroj: Informace poskytnuté na základě rozhovoru s manažerkou JMK společnosti Bekr, Lucií Janáčovou). 4.3.7 Kurzy a vzdělávání o víně Snaha rozšířit osvětu ve vinařství a podpořit vzdělávání ve vinařství a vinné kultuře, vedlo vytvoření institucí, které vedou pracovníky v dané oblasti, ale i širokou veřejnost k získání vědomostí a uplatnění se v oboru. 4.3.7.1 Vinařská akademie Valtice, o.s. Nejvíce známý kurz pořádaný Vinařskou Akademií Valtice (VAV)20 Kurz Sommelier vede k získání titulu „Sommelier“, příslušný pro pracovníky gastronomie, vinoték, obchodníků s vínem, ale i konzumentům, kteří se rádi vzdělávají v oblasti vína a gastronomie. Výuka je provázena exkurzemi v okolních proslulých vinařských zařízení a teoretické znalosti předávají mistři v oboru a profesionální lektoři a pedagogové jako je prof. Inf. Vilém Kraus, CSc, prof. Inf. Fedor Malík, DrSc., Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D, Doc. Ing. Eduard Postbiegel, CSc. a jiní. Kurzy jsou členěny dle časové i náročné úrovně, jsou provázeny teorií, praktickými cvičeními, exkurzemi a degustacemi, znalostmi v oblasti speciálních technologií, inovací a vizí ve světě vinařství. Nabídka vzdělávacích kurzů a seminářů tvoří: Kurz Sommelier, Vzdělávací cyklus o víně (Vinařská akademie I – Kadet, Vinařská akademie II – Vinařství ČR a Vinařská akademie III – Vinařství světa).

20

Prezident VAV Ing. Jiří Kopeček, ředitel akademie a autor svátku vín a významné slavnosti sv. Martin, získal udělení za celoživotní práci pro české a moravské vinařství na slavnostní soutěži Vinař roku 2012 (Vinař roku ČR, 2012).

68

Obrázek 10: Absolventi kurzu 2011/2012 (Zdroj: foto autorky) 4.3.7.2 Vinařský institut Snahou institutu je prostřednictvím aplikování běžné vinařské praxe zajistit odpovídající znalosti pro majitele vinoték a pracovníky v gastroprovozech a zajistit zákazníkům kvalitní servis vína. Institut pořádá kurzy sommelierství zaměřené na vína a vinařství v České republice a dalších evropských zemích a oblastech a jiné sommelierské dovednosti. Lekce jsou také provázeny degustacemi a praktickými ukázkami. 4.3.7.3 Národní vinařské centrum, o.p.s. Službou Národního vinařského centra je také pořádání kurzů, školení a seminářů o víně, určených jak pro odborníky, tak pro ostatní zájemce. Centrum ovšem, jako jediné ze vzdělávacích institucí, umožňuje základní senzorické zkoušky pro odborníky k osvědčení pro hodnocení členskými zeměmi EU, které jsou uznávány na garantovaných výstavách a soutěžích vín. Tyto zkoušky jsou podmínkou při hodnocení výstav a soutěží odborníky a je potřeba je po určitém období obměňovat, protože senzorické vnímání se u jednotlivců časem mění a při hodnocení je důležitá schopnost správného vnímání chuti a aroma vína. 4.3.8 Významné vinařské akce Kalendář gastronomických, společenských a kulturně veřejných akcí z oblasti vinařství čítá pro rok 2013 více jak 600 položek. Události tvoří pestrou paletu vinařských akcí

69

typu výstavy, košty a soutěže vín; sezónní slavnosti, jako je vinobraní, slavnosti mladých vín; kulturní vinařské akce typu jarmarků a zábav; a putovní festivaly a akce vinařské turistiky, především otevřené sklepy, putování za vínem apod. Obliba i návštěvnost těchto vinařských akcí stále roste, organizace a kvalita pořádaných akcí stoupá a ekonomický růst příznivě působí i na rozvoj regionů. Příloha III uvádí seznam pravidelných festivalů otevřených sklepů na Moravě, které pokrývají takřka celý kalendářní rok. Spolu s celoročními degustacemi a dalšími atrakcemi lze kalendář vinařských akcí u nás označit za opravdu bohatý. Tímto se do určité míry vytrácí sezónnost charakteristická pro vinařský cestovní ruch. 4.3.8.1 Ze sklepa do sklepa Vinařská akce, svého typu největší v tuzemsku, je v roce 2013 pořádána již osmým rokem a pravidelně se jí v posledních letech účastní okolo 5000 návštěvníků. Akce probíhá ve sklepním městečku s téměř s 650-ti vinnými sklepy ve Velkých Bílovicích a událost pořádá místní spolek Velkobílovičtí vinaři o.s., který je tvořen přibližně s 50-ti vinařstvími. Akce se koná na přelomu března a dubna, vždy v sobotu od 11 hodin do 19 hodin. Vstupné 1000,- Kč zahrnuje nákup vína v hodnotě 600,- Kč, degustační skleničku, mapu sklepů, katalog vinařů, taštičku na krk, kupóny na drobné občerstvení a celodenní dopravu autobusem po sklepech. Atmosféra akce je doprovázena cimbálovou a dechovou muzikou a na náměstí ve stanu pokračuje od 19 hodin večerní zábava. Ve Velkých Bílovicích hospodaří v tradičních sklepech velký počet malovinařů i četná rozsáhlá moderní vinařství. Okolí místních vinohradů je propojeno sítí Velkopavlovické vinařské stezky s místní naučnou stezkou s několika informačními panely. Další podobnou událostí v obci je akce Za vinařem do Velkých Bílovic, která nabízí každý týden otevřená 3 – 4 vinařství. Po dobu 5 měsíců (květen - září) jsou postupně otevřeny sklepy s více jak 50 vinařstvími. Degustace v ceně 100,- Kč obsahuje 8 – 10 vzorků. Toto putování za vínem může vyhovovat lépe turistům, kteří upřednostňují komornější degustace, kde mají větší možnost hovořit s místními vinaři a dozvědět se více o historii a činnosti vinařství, než je tomu v případě akce Ze sklepa do sklepa (viz Obrázek 11). 70

Obrázek 11: Putování Ze sklepa do sklepa a Za vinařem do Velkých Bílovic (Zdroj: foto autorky) 4.3.8.2 Festival otevřených sklepů Asi nejrozšířenější typ otevřených sklepů ve sklepech na jižní Moravě je Festival otevřených sklepů. Festival nabízí několikrát do roka akci otevřených sklepů vždy s desítkami vinařů v několika sousedních vinařských obcích. Festival nabízí také doprovodný program, je zajištěna doprava mezi obcemi a je umožněn přirozeně nákup vína u vinařů. Akce je organizována společností Nadace Partnerství, o.p.s. Festival otevřených sklepů pořádá také nově vzniklá vinařská velkoobec – Velké Podlužice, která má být silnou konkurencí největší vinařské obci Velké Bílovice. Spolek třiceti vinařů, pocházejících z vinařských obcí z Moravské Nové Vsi, Prušánek, Poddvorova a Hrušek, chce prostřednictvím této akce oslovit veřejnost (Svaz vinařů ČR, 2013). Velké Podlužice jsou v celkové ploše vinice srovnatelné s Velkými Bílovicemi, avšak dosáhly většího počtu pěstitelů révy vinné, kterými chtějí při vinařských akcích Velkým Bílovicím konkurovat. Spolupráce vinařů v regionu a osobní kontakt turisty s vinařem jsou klíčovou strategií úspěchu, především malých vinařství, které tak dokáží konkurovat velkým firmám. Vinařské spolky dnes úspěšně podporují vinařskou turistiku svou pestrostí vín a širokou nabídkou. Otázkou je, jestli spolupráce vinařů z několika obcí může fungovat stejně efektivně, jako společenství vinařů z jedné obce. Festival otevřených sklepů díky několika otevřeným obcím umožňuje větší roztříštěnost turistů a poznání více vinařských obcí. 71

4.3.9 Porovnání vinařské turistiky na jižní Moravě se situací v sousedním Dolním Rakousku, Wienviertelu Vinařská turistika z obou oblastí nebývá stále většího kulturního a ekonomického významu. Autentické prostředí rakouských vinných sklepů a sklepních uliček je stejně jako v českém vinařském regionu celoevropským fenoménem a takřka ikonou pro rozvoj vinařské turistiky. Velká koncentrace sklepů a sklepních uliček, rozlehlých za vesnicemi u svahů vinohradů lze najít jedině v Dolním Rakousku a na území jižní Moravy. Z takovýchto prostředí se stávají místa s vysokou koncentrací nabídky turistických služeb v oblasti ubytování, stravování, prodeje vína a místních výrobků. Rakouští vinaři jsou si toho dobře vědomi a dnes dokáží víno propojit se službami wellness, termálními lázněmi, gastronomií pořádanou na častých veletrzích, nebo moderní architekturou, sportem (golf, lyžování), jednoduše vším co okáže přilákat. Do popředí se staví krajina, činnosti v přírodě, místní kultura, ochutnávky lokální kuchyně a další kulinářské zážitky, které hospodářsky slabé regiony pozitivně ovlivňují v jejich hospodářství. Propagací vinařského cestovního ruchu na celostátní úrovni se zabývá, stejně

jako

u

nás

portál

www.wineofczechrepublic.com,

rakouský

portál

www.weinreisenaustria. Partnerem společnosti je Rakouská národní turistická centrála Österreich Werbung, která působí od roku 1991 také na českém trhu, sdružuje vinařství, vinotéky, vinařská ubytovací zařízení a restaurace s vinařskou tematikou (Weinreisen Austria). Vinařské stezky se těší v Rakousku velké popularitě už od 80. let 20. století. Již v roce 1955 byla v Rakousku slavnostně otevřena nejstarší Jihoštýrská vinařská stezka (Südsteirische Weinstraße), kterou následovalo vybudování dalších stezek ve Štýrsku, Burgenlandsku, nebo v Dolních Rakousech. V rámci jednotné propagace Dolní Rakousko představilo v roce 2000 vizi cestovního ruchu Lebenskultur pur, zaměřenou na život na venkově a regionální produkty, včetně vína. Existuje zde také jednotná značka Weinstraße Niederösterreich, zastřešující všechny zdejší vinařské stezky. Stezky návštěvníky provedou např. obdobím počátků pěstování vína k archeologickému parku s vykopávkami starověkého římského legionářského tábora. Největší vinařská stezka

72

oblasti Weinviertel dosahuje asi 400 kilometrů, propojuje 78 vinařských obcí a přibližně 700 podniků. Různé vinařské akce v malebných sklepních uličkách lze navštívit také s průvodcem, nebo se lze vyzkoušet atraktivní „Traktorwanderung“, což je jízda v traktorech místními vinicemi a sklepy. Od roku 2008 lze využít také zajímavou službu, najmout si odborného průvodce na kole, který návštěvníka provede vybranou trasou a přitom poskytne výklad (RÁDLOVÁ, 2012). Tradicí jsou v Rakousku úspěšné vinařské akce typu „otevřené sklepy“, pořádané i několikrát do roka. Čeští vinaři tyto zdárné festivaly od svých rakouských kolegů rychle pochytili a tento trend si také brzy osvojili. Česká strana čerpá inspiraci od rakouské také, čím dál častějším vytvářením vinařských spolků, svazů a sdružení, neboť dnes už také vědí, že vzájemná spolupráce přináší lepší výsledky a umožňuje další rozvoj. Cenné zkušenosti pochytila Česká republika také v certifikaci a apelačních systémech. Systém certifikace vinařské turistiky a dalších doplňkových služeb je zárukou určité kvality a standartu. 4.3.9.1 Projekt Otevřené hranice – otevřené sklepy Ve snaze učit se a přiblížit se k rakouské vinařské turistice proběhl ve dnech 1. 4. 2011 do 31. 5. 2012 projekt Otevřené hranice – otevřené sklepy, jehož cílem byla výměna zkušeností mezi organizátory menších místních vinařských akcí a lepší informovanost veřejnosti o těchto akcích. Součástí byly výměnné exkurze rakouských a moravských pořadatelů akcí, společný workshop vinařů a vybudování internetových stránek s přehledem akcí (FLAMIK, 2012c). Vedoucí projektu Otevřené hranice – otevřené sklepy, Juraj Flamik z Nadace Partnerství vysvětluje, že zatímco v oblasti Weinviertel jsou lidové vinařské a vinohradnické stavby chráněné a udržované v původním stavu, na Moravě zapříčinila zejména komunistická éra devastující přestavby a likvidace sklepů. V Rakousku tak důsledná ochrana sklepní architektury pomohla zachovat původní podoby sklepů, což je pro vinařskou turistiku důležitý faktor. Samozřejmě zde ale vznikají také architektonicky zajímavé budovy s moderním designem, které jsou taky velmi lákavé (FLAMIK,2012a).

73

Ve snaze zachovávat hodnoty kulturního dědictví s vinařskými tradicemi tak byla vytvořen certifikace sklepních uliček. Jedním z kritérií pro certifikaci je např. zachování původní atmosféry a ochrany historických prvků. V projektu rozvoje a ochrany sklepní lokality se budou podílet nejen vinaři, ale i ostatní podnikatelé a obec. Součástí je také podpora a zřízení místního mikromuzea vinařství, nebo vyškolení průvodců sklepních uliček prostřednictvím vytvořených webových stránek (FLAMIK, 2012b).

74

5 VÝSLEDKY

5.1 Vinařský turistický ruch v praxi – vybrané příklady Pomocí marketingového průzkumu bude prostřednictvím vybraných šesti příkladů vinařských zařízení popsáno fungování vinařského cestovního ruchu na jižní Moravě. Cílem průzkumu je na konkrétních příkladech poukázat na fungování vinařského cestovního ruchu na jižní Moravě, interpretovat názory a zkušenosti vinařských subjektů a pomocí získaných informací navrhnout případná opatření pro další rozvoj vinařské turistiky. Budou sledovány následující dílčí cíle:  Dostatečná podpora NVC.  Přínos vinařských turistických stezek.  Zájem o certifikaci vinařské turistiky.  Existence, popř. nedostatek doprovodných programů vinařského cestovního ruchu. Byla vybrána kvalitativní metoda nestrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami (viz Příloha IV.), proběhla formou záměrného výběrového šetření na základě subjektivního úsudku. Zkoumána bude pouze určitá část vzorku – šest vinařských subjektů, které jsou zapojeny do rozvoje vinařské turistiky v moravských vinařských oblastech. Tři vinařství ze zkoumaného vzorku budou certifikovaná turistická zařízení Národním vinařským centrem. Marketingový průzkum bude zaměřen na názory a zkušenosti respondenta v oblasti vinařského cestovního ruchu. V rámci marketingového průzkumu bylo zvoleno šest vinařství, která umožňují koupi vína přímo ve vinařství, nabízí možnost ochutnávky, posezení ve sklepě s občerstvením

75

a konzumací vína a je zde možnost ubytování ve vinařství. Všechna vybraná vinařství pořádají prohlídky sklepa s řízenou degustací pro skupiny či jednotlivce. Byly vybrány tři vinařství s certifikací vinařské turistiky, která dosáhla alespoň tří kategorií certifikace vinařské turistiky a dále byla posuzována tři vinařství bez certifikace, která ale umožňují prohlídky sklepa s degustací. Vinařství z Velkých Bílovic: Petr Skoupil, a.s.; Vinařství Stanislav Mádl; Jiří Rusnok a Vinné sklepy Zapletal jsou členy vinařského spolku Velkobílovičtí vinaři, o.s. a podílí se na pořádání vinařských akcí Ze sklepa do sklepa a Za vinařem do Velkých Bílovic, viz podkapitola 4.3.9 Významné vinařské akce. 5.1.1 Certifikovaná vinařství 5.1.1.1 Vinařství u Kapličky Vinařský areál, nacházející se mezi vinicemi v Zaječí, zachycený na Obrázku 12, spojuje komplexní nabídku služeb prostřednictvím zbudovaného vinařství, vinotéky, restaurace, ubytování, wellness centra a retro music clubu. Podnik vznikl v roce 2006, je dlouhý 260 m a pan majitel Žďárský pro výrobu vín obhospodařuje 37 ha vlastních vinic. Řízené degustace pro 15 – 120 návštěvníků jsou vedené samotným majitelem, nebo rodinnými příslušníky podniku. Prostory jsou přizpůsobeny pro pořádání rodinných či firemních akcí, svateb, školení apod. Vinařství umožňuje vytvoření programů jak pro rodiny s dětmi, tak pro různé semináře a firemní akce. Ubytování ve vinařství lze doplnit o možnost rybaření v rybnících vinařství, pronájmu kočárů s koňmi, sportovní střelby, vyhlídkové lety balonem a další sportovní a relaxační aktivity. Vinařství pořádá již druhým rokem soutěž Miss víno, kde finalistky školí a vzdělávají vybraní vinařští patroni, kteří se prostřednictvím soutěže reprezentují a zviditelňují. Vinařství je certifikováno v pěti kategoriích: vinařství, vinný sklep, vinotéka, ubytování a restaurace. Vinařství je díky komplexnímu areálu vinařství přizpůsobeno a také zaměřeno na jakoukoliv velikost skupin turistů, ale upřednostňují též spíše individuální přístup k zákazníkovi. Cyklistické stezky jsou také přínosem pro příliv turistů do vinařství.

76

Podnik díky své rozsáhlé nabídce nepotřebuje být členem vinařského spolku. Propagace vinařského centra je dle sommelierky Karly Žďárské dostatečná. Sama považuje nabídku centra za velice obsáhlou. Doporučení pro NVC sommelierka vidí v nabídce zájezdů k proškolování turistů ve vinařských sezónních pracích, jako např. řez révy vinné z jara, stát se na jeden den vinařem apod. Tyto programy dnes už ovšem nabízí Vinařský institut s vinařem Petrem Skoupilem. Přínos certifikace vinařské turistiky zatím sommelierka sama nezaznamenala. Vinařství u Kapličky, jako komplex nabídek a služeb, umožňuje vytvoření turistických programů pro turisty, tudíž nedostatek neshledává (Zdroj: zpracováno autorkou na základě údajů se sommelierkou Karlou Žďárskou z vinařství U Kapličky).

Obrázek 12: Rozsáhlý areál Vinařství u Kapličky (Zdroj: foto autorky) 5.1.1.2 Daniela Valentová s.r.o. – Penzion a vinný sklep v Úvalech Penzion a vinotéka v Úvalech u Valtic, postavený v duchu starobylého selského statku (viz Obrázek 13), se nachází přímo na vinařsko-cyklistické stezce, čím je ideální příležitostí spojení turistiky a poznávání vína mezi vinohrady. Firma se specializuje na organizaci firemních a soukromých akcí, degustací a ubytování. Pro výrobu vína značky Ing. Valentová nakupuje společnost hrozny od okolních vinohradníků. Penzion a vinotéka jsou certifikovány ve čtyřech kategoriích: vinotéka, vinný sklep, ubytování a restaurace.

77

Obrázek 13: Penzion a vinný sklep v Úvalech (Zdroj: foto autorky) Vinařství je zaměřeno na menší firemní akce. Degustace přizpůsobuje firma individuálně dle preferencí turisty. Vinařské cyklostezky určitě přispěly k přílivu turistů do penzionu. Z cyklistů se rekrutují klienti firemních a soukromých akcí. Vinný sklep není součástí žádného

spolku,

při

pořádání

vinařských

akcí

ve

Valticích

se

ale

sklep

v Úvalech účastní. Propagace vinařství ze strany vinařského centra je dle paní Valentové určitě dostačující. Větší zapojení se do turistiky je, podle ní, už na straně vinařů. Úvaly jsou částí města Valtic a nachází se téměř v moravsko-rakouském pomezí. Jelikož cyklotrasu podél vinného sklepa si paní Daniela musí platit sama, aby umožnila průjezd turistům, uvítala by podporu ze strany NVC v oblasti infrastruktury cyklostezek. Zájem o certifikaci vinařské turistiky z řad turistů zatím paní Daniela ještě nezaznamenala. Je ale možné, že při výběru ze seznamu vinařů dávají turisté přednost certifikovaným, ovšem zatím se s tím osobně nesetkala. Při vícedenním pobytu v penzionu, přiznává paní Valentová nedostatek vyžití pro rodiny s dětmi. Paní Daniela uvedla vytvoření nové turistické stezky pro děti „Bosou nohou“, která vede od rakouského města Schrattenberg ke kolonádě ve Valticích. Tento projekt je vhodný zejména pro rodiny s dětmi. Návštěvníci se během devíti zastávek mohou vyzkoušet smyslové vjemy a bosí mohou projít po přírodních materiálech, jako jsou kameny, šišky, kůra a písek. Mohou vyzkoušet vratké dřevěné mosty a zároveň mají k dispozici široký výhled z nejvyšších bodů této trasy. Projekt poukazuje na nápaditost a využití památek a přírodních míst

78

rakouskými obyvateli. Dalším plánovaným projektem v okolí s vyžitím pro rodiny je stavba aquaparku v nedalekých Pasohlávkách (Zdroj: zpracováno autorkou na základě údajů se sommelierkou Ing. Danielou Valentovou z Penzionu a vinného sklepu v Úvalech). 5.1.1.3 Vinařství Petr Skoupil a.s. – Vinařský dům Vinařství Petr Skoupil & Vinařský dům představuje komplex vinařství penzionu a restaurace ve sklepní části Velkých Bílovic. Ve vinařství je možnost naplánovat firemní akce v pronajatém salonku s technikou, vybavením a s rauty. Podnik vytváří pravidelné akce ve vinařském domě, různé speciality a tematické večery a akce i pro větší skupiny návštěvníků. Vinařství Skoupil je též patronem soutěže Miss víno. Vinařství je certifikováno ve třech kategoriích: vinařství, ubytování, restaurace.

Obrázek 14: Vinařský dům Petr Skoupil, a.s. (Zdroj: foto autorky) Vinařský podnik má vytvořenou degustační nabídku, popř. vytváří dle požadavků zákazníka. Cyklistické stezky nejsou hlavním faktorem návštěvnosti podniku, cyklistika je převážně zpestřením pobytu ve vinařství. Nejčastějšími pobyty ve vinařství jsou z důvodu firemních akcí. Vinařství je ale vybaveno cyklistickými koly pro turisty a zájem o cyklistiku poznamenalo. Vinařské akce v místním spolku vinařů jsou součástí aktivit podniku.

79

Propagace vinařství ze strany NVC není dle manažerky podniku, Kateřiny Skoupilové, klíčová pro jednotlivé vinaře. Uvítala by větší bezplatnou propagační podporu místních vinařství. Podporující činnost vinařského centra k rozvoji vinařské turistiky nedokáže manažerka posoudit. Certifikace vinařské turistiky nehraje u turisty při výběru jejich vinařského zařízení roli. Více účinné ve volbě výběru je podle manažerky logo Certifikace vítání. Vinařství vyhledává spolupráce s ostatními službami, takže nedostatek vinařských programů nepociťuje. Např. ve spolupráci s Vinařským institutem, pan Petr Skoupil, školí účastníky zážitkového programu Den vinařem (Zdroj: zpracováno autorkou na základě údajů z komunikace s manažerkou Kateřinou Skoupilovou, z vinařství Petr Skoupil, a.s.). 5.1.2 Necertifikovaná vinařství 5.1.2.1 Vinařství Stanislav Mádl – Váš vinař Vinařství Stanislav Mádl tvoří vinařský celek skládající se z restaurace, ubytování a vinařství. Provozovna se skládá z výrobní haly s tanky, penzion a podzemní degustační sklep spojuje restauraci. Vinařství provádí degustace převážně mezi vinnými tanky přímo ve výrobě, bez striktně stanoveného počtu vzorků vín. Degustaci vedou rodinní příslušníci a provedou hosta celým technologickým provozem s ukázkami celého procesu výroby vína.

Z toho

vyplývá individuální přístup k turistovi, dle jeho zájmu a představy. Proto každá taková degustace je tímto jedinečná a ojedinělá. Vinařství dává přednost malým skupinkám do 20 osob. Vinařské stezky přispěly k rozvoji vinařství. Díky rovinatým cestám okolí jsou trasy ideální i pro rodiny s malými dětmi. Vinařství je také spolkem Velkobílovičtí vinaři, akcí se účastní, až na výjimku Za vinařem do Velkých Bílovic. Z důvodu denního otevření provozu nemá vinařství potřebu účastnit se týdenního termínu degustace.

80

Propagace prostřednictvím NVC není pro vinařství příliš významná. Podnik obecně nevyužívá příliš forem externí propagace. Také ocenění v soutěžích, nebo v expozici salonu vín, nepovažují za podstatné. Vychází převážně z vlastní klientely. Pomoc by vinařství vítalo formou pravidelných zásilek map a průvodců poskytovaných centrem zdarma. O certifikaci vinařství do budoucna uvažuje. Vytvoření tzv. balíčků akcí pro vinařství není příliš atraktivní. Vinařství považuje dosavadní služby za dostačující, avšak při konání nárazových větších akcí takové skloubení považují určitě za přínosné (Zdroj: zpracováno autorkou na základě údajů z komunikace se sommelierkou Veronikou Mádlovou, z vinařství Stanislav Mádl).

Obrázek 15: Vinařství Stanislav Mádl (Zdroj: foto autorky) 5.1.2.2 Vinné sklepy Zapletal Vinařství Zapletal obdělává 4 ha vinic v ekologickém režimu, aby s co nejmenším zatížením přírody získali co nejkvalitnější produkt. Vinařský areál zprovozněný od roku 2011 se skládá ze sklepa s rotundou, posezení pro asi 20 lidí a z vinotéky, která je v sezónu otevřena denně od 13.00 do 19.00 a z ubytování. Na základě získaných informací z rozhovoru s manžely Zapletalovými vyplývá, že vinařství dává přednost menším skupinám turistů, z důvodu komornějšího vztahu s turistou. Vzhledem k tomu, že vinařství se nachází na strategickém místě naučně poznávací stezky, je místo velmi frekventováno cyklisty. Stezka vede od sklepů kolem

81

Boží muky k výjimečné vyhlídce na Hradišťku ke Kapličce (viz Obrázek 16). Tato vyhlídka místo výjimečně zviditelňuje, nabízí pohled na kulturní krajinu vinohradnického regionu i přilehlých oblastí. Vinařství Zapletal je součástí spolku místních vinařů a všech aktivit se účastní. Propagaci NVC považuje pan Zapletal za dostatečnou. Několikrát bylo vinařství součástí expozice Salonu vín, nebo vinařské centrum poskytlo zajišťování účasti vinařství na zahraničních soutěžích a mezinárodních výstavách. Sám pan Zapletal zveřejněné informace centra pravidelně sleduje. Za přínos považuje také školící semináře v oblasti vinařství pro širokou veřejnost, čímž se rozšiřuje vzdělanost lidí v daném oboru. Podporu NVC považuje vinař za dostatečnou. Certifikace vinařské turistiky je pro vinařství zajímavé, neboť mají vybudován poměrně velký vinařský komplex a otevřeno je pro turisty každý den, navíc si pan Zapletal uvědomuje důležitost infomačních kanálů a prezentací na tak rozšířeném portálu, jako je www.wineofczechrebublik.com, uvažuje o získání této certifikace. Propojení vinařských programů by vinařství považovalo určitě za přínosné, neboť jsou si vědomi nedostatku turistických programů pro rodiny s dětmi (Zdroj: zpracováno autorkou na základě údajů z komunikace s vinařem Tiborem Zapletalem, z vinařství Vinné sklepy Zapletal).

Obrázek 16: Vinné sklepy Zapletal (Zdroj: foto autorky)

82

5.1.2.3 Vinařství Jiří Rusnok Rodinné vinařství Jiří Rusnok obhospodařuje 8 ha vinic. Vinařství k rozšíření služeb vinařské turistiky otevřelo v roce 2009 penzion s ubytováním na vinném sklepě s kuchyňkou, posezením v selské místnosti s krbem a úschovnou kol po šesti pokojích pro 16 hostů. Penzion je vhodný pro rodinu, firemní akce a oslavy. Vinařství se v rámci nabídky vinařské turistiky snaží vytvořit maximální služby. K firemním i soukromým akcím zajišťuje vinařství občerstvení a řízené degustace doprovází odborným výkladem o kultuře stolování a konzumací vína. Z poskytnutého rozhovoru s panem Jiřím Rusnokem vyplývá, že vinařství upřednostňuje menší skupiny turistů a zákazníků. Individuální přístupu ke klientovi považuje vinařství za nejdůležitější. Degustace probíhají v rámci sezóny od března do půli prosince. Projekt vinařských turistických stezek také významně podpořil příliv turistů do vinařství, neboť zařízení nacházející se ve sklepní části obce leží na jedné z Moravských cyklistických cest. Vinařství je součástí spolku Velkobílovičtí vinaři a pravidelně se účastní všech pořádaných akcí a aktivit. Mediální podpory NVC vinařství nevyužívá. Volí převážně individuální propagaci a jiné webové portály. Propagace v rámci svazku vinařů v obci považuje pan Rusnok za mnohem cílenější volbu. Vzájemná podpora a jednota vinařů v obci je pro každá jednotlivá velkobílovická vinařství velmi důležitá, a co se týče klientů a zákazníků těchto vinařství,

spolupráce

mezi

vinaři

určitě

funguje.

Díky

přátelským vztahům

a přívětivému přístupu mezi vinaři ve svazu se pan Rusnok neobává konkurence okolních vinařských obcí a vnímá ve spolupráci velký potenciál. Certifikace vinařské turistiky pro vinařství také není stěžejní. Cíloví zákazníci vinařství jsou převážně stálí turisté a klienti, kteří jsou spokojeni se službami vinařství a pravidelně se vrací, ne náhodní turisté a cyklisté. Samozřejmě jiná situace je v případě akcí pořádaných spolkem, které jsou propagovány v rámci svazku.

83

Víno považují za velmi atraktivní produkt a propojení svých vytvořených nabídek s dalšími jinými akcemi, výstavami a zábavou by se jistě nebránili. Ovšem je potřeba vytvořit opět dobře organizovaný program (Zdroj: zpracováno autorkou na základě údajů z komunikace s vinařem Jiřím Rusnokem, z vinařství Jiří Rusnok).

5.2 SWOT analýza Shrnutí faktorů jak ve vnějším, tak ve vnitřním prostředí umožňuje SWOT analýza, jejím cílem je identifikace silných a slabých stránek v oblasti vinařské turistiky. Analýza umožní odhalení příležitostí a ohrožení vinařského cestovního ruchu v ČR podle jednotlivých problémových oblastí v okolním prostředí. Tyto oblasti umožní formulovat klíčové problémy rozvoje vinařského cestovního ruchu a stanovit strategické cíle jeho rozvoje. Tabulka 6: SWOT analýza vinařské turistiky v ČR Silné stránky

Slabé stránky

Hustá a dokonale značená síť turistických stezek v celé ČR

Nedostatečné propojení turistiky s prožitky volného času Ne příliš ideální typ cestovního ruchu pro rodiny s dětma Nízká kvalita základních a doplňkových služeb

Dlouholetá tradice konzumace vína

Nízký podíl zahraniční návštěvnosti

Historický odkaz

Tlak laciného dovozu

Rozšířená forma cestovního ruchu Mnoho příznivců i provozovatelů zařízení

Zkušenost s vinařstvím Poměrně vysoká kvalita vína i služeb Přiměřený poměr cena/kvalita Dostatečná propagace Poměrně vysoká kvalita organizace vinařských akcí Zájem zahraničních turistů, především ze Slovenska Rostoucí počet ubytovacích kapacit Příznivá geografická poloha v zahraničním turismu Přírodní zdroje a bohatství Dostupnost finanční podpory

84

Příležitosti

Hrozby

Rostoucí trend spotřeby vína

Ekonomická situace ve společnosti

Rostoucí zájem o vinařskou turistiku i znalosti v dané oblasti

Klesající zájem o danou oblast

Moderní technologie, pokrok v odvětví

Podcenění vysokého počtu návštěvnosti

Zahraniční ocenění Důraz na tuzemský trh

Vznik masových vinařských akcí, vedoucí ke snižování kvality Podcenění profesionální přípravy aktérů cestovního ruchu

Rozšíření o dalších zajímavých kulturněhistorických objektů Velký potenciál pro další rozvoj vinařské turistiky Mobilní aplikace Postupné rozvíjení image turisticky atraktivní destinace všemi zainteresovanými subjekty Rostoucí zájem o obchodní a kongresovou turistiku Růst počtu organizačních skupin, svazků a spolků

Zdroj: zpracováno autorku Příležitosti a silné stránky udávají vlivy pozitivního charakteru, které umožňují vinařské turistice uspět v tržním prostředí. Negativní dopady zaznamenávají slabé stránky a hrozby, které je nutno napravit a utlumit. Silné stránky napomohou k posílení činnosti Národního vinařského centra v oblasti vinařského turistického ruchu a identifikace příležitostí analýzy povede je správnému a úspěšnému využití v tvorbě strategií.

85

6 DISKUZE, DOPORUČENÍ A NÁVRHY OPATŘENÍ Dotazovaní

vinaři

dávají

přednost

návštěvě

menším

turistickým

skupinám

a individuálnímu přínosu, kde je umožněn přímý kontakt s vinařem – sommelierem. Vzájemná spolupráce vinařů na lokální úrovni je patrná přirozeně především u vinařů z Velkých Bílovic, kteří využívají této společné značky. Možnost využití propagace a spolupráce Národního vinařského centra je více pravděpodobná u vinařství, jejichž činnost není podporována nějakým vinařským spolkem.

6.1 Dostatečná podpora Národním vinařským centrem Po provedené analýze fungování vinařského cestovního ruchu na Moravě lze konstatovat, že většina dotazovaných vinařů považují propagaci Národním vinařským centrem

za

relativně

dostatečnou,

zejména

díky

webovému

portálu

www.wineofczechrepublik.com, kde lze nalézt veškeré informace z oblasti vinařství i vinařského cestovního ruchu. Většina vinařů oceňují zejména obsáhlé turistické průvodce, ovšem část vinařů by uvítala jejich větší dostupnost a pravidelné dodávání do vinařství. Formy propagace vinařským centrem (např. využívání značek vína z Moravy), ale dotazovaní vinaři nevyužívají. Vinaři se více spoléhají na vlastní formy propagace, vinaři z vinařských spolků (př. Velkobílovičtí vinaři) se případně prezentují pod svou společnou značkou vinařů. Propagační činnost tuzemských vinařů Národním vinařským centrem by měla být především v zahraničních zemích. Česká vína už nejednou dokázala svou vysokou kvalitu v zahraničních soutěžích, ale také v úrovni služeb turistických zařízení se místní subjekty stále více přibližují vyspělejším vinařským zemím. Vhodnou formou podpory vinařským centrem

by

proto

byla

propagace

vinařství

v zahraničí

a

podpora

zájmu

a informovanosti zahraničních států o vinařskou turistiku v ČR.

86

6.2 Přínos vinařských turistických stezek Průzkum ukázal na jednoznačný přínos vinařských turistických stezek, neboť z turisty – cyklisty se dále rekrutují klienti firemních a soukromých akcí. Navíc tento projekt umožňuje strávení rodinné dovolené i s dětmi. Moravská vinařství v krajině vinohradů a sklepů jsou protkána sítí naučně poznávacích stezek množstvím historických i kulturních památek. Ovšem v případě méně infrastrukturně rozvinuté oblasti by paní Ing. Valentová z Vinného sklepa v Úvalech uvítala podporu stavby a údržby cyklotrasy v obci, neboť stavba i údržba cyklistické stezky je kryta náklady majitelky. Činnost projektu je ale věcí Nadace partnerství a lokální (vedlejší) trasy stezek jsou navíc, podle projektu, záležitostí jednotlivých obcí.

6.3 Certifikace vinařské turistiky Vybraná certifikovaná vinařství nepovažují turistickou certifikaci za příliš přínosnou, nebo její přínos nezaznamenala. Druhá polovina vinařských subjektů – necertifikovaná vinařství však o pořízení této certifikace uvažuje. Seznam certifikovaných vinařství a vinařských objektů vede NVC na svém webovém portálu. Přínos certifikace tak nemá přímou vazbu na vinaře. Nelze odvodit, jestli turista dal ve výběru přednost certifikovanému vinařství. Přínos vinařské certifikace by jistě podpořilo vytvoření hodnocení kvality objektu vinařství zákazníkem přímo na webovém portálu. Turistovi by navíc taková reference usnadnila výběr a pro vinaře by hodnocení bylo popř. podnětem ke zlepšení.

6.4 Existence programů vinařského cestovního ruchu Dle provedených rozhovorů lze konstatovat, že vinařská turistika dobře funguje. Nabídka degustací a prohlídek sklepů je ve vinařstvích bohatá. Turisté mají obšírnou nabídku možností z výběrů sklepů, sklepních areálů a vinoték. I přes vytvořenou

87

degustační nabídku může být problémem vytvoření programu zábavy a vyžití při delším pobytu turisty. Existuje zde velký nedostatek propojení vína, vinařství s dalšími oblastmi. Zásadnějším problémem může být dále skloubení vinařské turistiky s dovolenou s dětmi, pro které nabídka programů už není tolik bohatá. Území nabízí poměrně velké možnosti vyžití, ať už jsou to pořádané hudební festivaly, různé gastronomické slavnosti, kulturní památky, vůbec genius loci – jedinečná atmosféra tradice vína, přírodní a kulturní bohatství rozmanitých míst tohoto vinařského regionu. Je proto vhodné propojit vinařskou turistiku s dalšími oblastmi poznání a rekreace a přinést tak turistovi intenzivnější zážitek. Většina dotázaných vinařství by uvítala podporující činnost právě při realizaci turistických programů pro rodiny, které shledávají dotazovaná

vinařství

za

nedostatečnou.

Vzhledem k zachování preferovaného

individuálního přístupu vinaře k turistovi a úspěšnému vybudování vinařských turistických stezek je vhodné rozšířit možnosti tohoto projektu a vytvořit další s ním spojené programy. Dle úspěšného fungování vinařské turistiky se naskýtá příležitost inspirovat se u sousedního Rakouska, kde místní vinaři vinařské turistické stezky zúročili vytvořením dalších doprovodných zážitkových programů. Vybraná doporučení pro Národní vinařské centrum k rozvoji turistiky:  Vzhledem k tradičním místům vinařských obcí je snadné a přitom efektní rozšířit ochutnávku vína s místními lahůdkami. Výsledkem může být vytvoření zážitku ve vinici, nebo na oblíbeném místě, například s košem na pikniku, poskytovaném Národním vinařským centrem, popř. vinařstvím. Vyšší gastronomie, snoubení vín a pokrmů, regionální lahůdky – to vše se dnes stává přirozenou součástí degustace vína. Gastronomický zážitek je navíc jeden z nejúčinnějších prostředků, jak si turista vinařství nejvíce zapamatuje.  Z výsledků dotazování vyplývá úspěšnost vybudování cyklostezek. Vhodným doprovodným programem je rozšířené nabídky stezek propojené s vinařstvím a přírodou prostřednictvím různých her, kde jsou na základě vědomostních otázek (kvízy spojené s místními kulturními památkami, nebo smyslového poznání (zařazení vůně, aroma)) získávány body na cyklistických zastávkách.

88

Součástí by byly brožurky z informačních center. Tyto aktivity by byly zajímavé hlavně především pro rodiny s dětmi. Skloubení vinařské turistiky s vyžitím dětí nemusí být snadné, avšak takový program umožňuje zapojit také děti do vinařské turistiky a ještě podpořit jejich znalosti. Podobnou myšlenku přinesli rakouští vinaři při vybudování stezky „Bosou nohou“ vedoucí až k Valticím, uvedenou v rozhovoru s paní Danielou Valentovou z penzionu Úvaly u Valtic.  Rozvoj vinařství je podnětem ke snaze turistů vzdělávat se v daném oboru. Vhodným krokem vinařského centra je rozšíření nabídky kurzů o víně pro veřejnost, příkladem může být program „Den vinařem“, který pořádá Vinařský institut s vinařem Petrem Skoupilem.  Vzhledem k široké nabídce vinařských akcí prezentované na webovém portálu Národního vinařského centra se naskytuje příležitost propojit tolik obšírný program vinařských akcí s dalšími kulturními akcemi, typu výstav, zábav a folklorními událostmi a historickými muzei. Vinařský turista při pobytu spojeným s degustací ve sklepě uvítá propojení zážitku z vinařství s místním folklorem.  Stěžejním bodem ve vinařské turistice je také informovanost o vinařských akcích v jednotlivých vinařských obcích, aby bylo možné odkázat turistu za případným kulturním programem. NVC již poměrně povedený kalendář vinařských akcí pokrývající téměř každý den v roce vytvořilo. Příležitostí pro NVC je vytvoření odkazů turistických programů z webového portálu www.wineczechrepublik.com na webových stránkách vinařů, cestovních kanceláří a turistických portálech, které umožní náhled na tuto nabídku.

89

7 ZÁVĚR Cílem předkládané diplomové práce bylo zhodnotit vývoj, současného stavu a perspektivy vinařského průmyslu a vinařského cestovního ruchu v České republice. Počátky vinné révy na území dnešní České republiky nejsou zcela jednotné. Nález pecičky révy na našem území je možné datovat již od dob pravěku. Avšak pěstování révy vinné je v pramenech nejčastěji spojeno s pobytem X. římské legie na Mikulovsku. Největšího vrcholu dosahovalo vinařství koncem 16. století. Největším atakem vinařství v ČR byly dopady válek a napadení révokazem v 19. století. Druhá polovina 19. století se nesla ve znamení zavádění nových agrotechnických metod práce, avšak kvalita vyráběných vín byla stále nízká. V současnosti je v České republice produkováno vysoce kvalitní a konkurenceschopné víno. Vinařství v České republice je charakteristické vysokým počtem vinohradníků, kteří obhospodařují vinice malé plochy. Větší vinařští producenti naopak vlastní nižší rozlohu vinic. Častým jevem pak bývá sdružení menších vinařů ve vinařské spolky, čímž je možné posílit pozici vinaře díky společné strategii, organizaci akcí a propagaci. S rostoucí spotřebou vína v ČR je spojen zájem turistů o znalostech ve vinařství a rozvoj sommelierských a vinařských kurzů. Vinařská turistika a putování za vínem už neodmyslitelně patří k vytváření charakteristického obrazu Moravské oblasti – typického vinařského regionu, který se tímto stává zcela jedinečným místem České republiky. Vinařská turistika spojena s lidovými tradicemi, pohostinnými a veselými lidmi, spolu s obrazem viničních krajin a vinařských obcí a množství rodinných vinařství vytváří spolu s kvalitní vinnou produkcí základ odpočinkové a velmi přitažlivé a nenapodobitelné turistiky v České republice. Má podobu naučnou, poznávací i hluboce zážitkovou. Váže na sebe množství turistických možností – cykloturistiku, agroturistiku, gastronomii apod. Významným produktem ve vinařské turistice lze zase spatřovat telefonní aplikace, poskytující veškeré informace o vinařství, službách, popř. okolí.

90

Zájem o vinařskou turistiku na Moravě jistě podpořil i projekt Moravských vinařských stezek. Problémem však v cykloturistice může být zákaz konzumace alkoholu pro cyklisty, čímž se vymyká původnímu záměru projektu. Dílčími cíli práce bylo dle vybraných vinařských zařízení zkoumání vybraných oblastí cestovního ruchu, konkrétně: dostatečná podpora Národního vinařského centra, přínos vinařských turistických stezek, dále zájem o certifikaci vinařské turistiky a existence programů

vinařského

cestovního

ruchu.

Byla

vybrána

kvalitativní

metoda

nestrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami, která proběhla formou záměrného výběrového šetření na základě subjektivního úsudku. Výsledkem průzkumu byl zjištěn názor vinařů, kteří činnost národního vinařského centra shledávají za poměrně dostatečnou a rozšířenou, především díky rozsáhlé nabídce turistických průvodců. Moravské vinařské stezky měly v jednotlivých vinařstvích pozitivní dopad na vývoj vinařské turistiky. Certifikovaná vinařství přínos certifikace vinařské turistiky nezaznamenala, avšak vinařství necertifikovaná o ni zájem projevila. Za poměrně velký nedostatek lze považovat nedostatek vinařských programů, umožňující rozsáhlejší kulturní a zážitkové vyžití. K vytvořeným doporučení pro NVC k rozvoji vinařské turistiky patří: - Větší podpora vinařů a vinařské turistiky v ČR Národním vinařským centrem v zahraničí. - Vytvoření hodnocení kvality objektů vinařství zákazníkem přímo na webovém portálu NVC. - Snoubení vína a pokrmů v turistických programech (program „Piknikový koš“ realizovaný vinařským centrem). - Smyslové a vědomostní soutěže na cyklistických stezkách. - Rozšíření nabídky turistických kurzů pro turisty Národním vinařským centrem (př. „Den vinařem“). - Propojení nabídky vinařských akcí prezentované na webovém portálu Národního vinařského centra s kulturními a památkovými akcemi.

91

- Vytvoření

odkazů

turistických

programů

z webového

portálu

www.wineczechrepublik.com na webových stránkách vinařů,

cestovních

kanceláří a turistických portálech, které umožní náhled na tuto nabídku. Pokud se podaří vytvořit široké a atraktivní nabídky aktivit vinařské turistiky, bude turistická destinace vinařských regionů konkurencí jiným zahraničním vinařským zemím a vinařský cestovní ruch se bude v České republice i nadále vyvíjet.

92

8 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ BARTŮNĚK V., Cisterciáci [online]. Revue Theofil - revue pro život z víry, 2009 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://revue.theofil.cz/krestanske-pojmydetail.php?clanek=915. CARLSEN, J. A Review of Global Wine Tourism Research. Journal of Wine Research, 2004, roč. 15, č. 1, s. 5 – 13. DOLEŽAL, P. Lexikon českého vinařství: historie a současnost pěstování vína v českých zemích. Nový Bydžov: Petr + Iva, 1999. 271 s. ISBN: 80-902748-1-1. FLAMIK, J. Jižní Morava - příběh vinařského regionu [online]. Brno, 2012a. Dostupné z: http://www.stezky.cz/MVS/media/Grafika/Tiskoviny_pdf/Studie_otevrene_sklepy.pdf. FLAMIK, J. Pozvánka na exkurzi do Rakouska: Sklepní uličky – hit vinařské turistiky [online]. Brno: Nadace Partnerství, 2012b [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/a2525-pozvanka-na-exkurzi-do-rakouska-sklepniulicky-hit-vinarske-turistiky-cz.html. FLAMIK, J. Název projektu: Otevřené hranice - otevřené sklepy [online]. Brno: Nadace Partnerství, 2012c [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.partnerstviops.cz/otevrene-hranice-otevrene-sklepy#exkurze. FROLEC, V. Tradiční vinařství na Moravě. Vyd. 1. V Brně: Universita J.E. Purkyně, 1974, 256 s., [108] s. obr. příl. Spisy University J.E. Purkyně v Brně, Filosofická fakulta, 198. FROLEC, V. Jihomoravské vinohradnictví: [tradice a současnost]. 2. přeprac. vyd. Brno: Blok, 1984, 218 s., 94 s. obr. příloh. Spisy University J.E. Purkyně v Brně, Filosofická fakulta, 198. GETZ, D., DOWLING, R. CARLSEN, J. ANDERSON, D. Critical success factors for wine tourism. International Journal of Wine Business Research, suppl. Special North American Edition, 11, 3, 1998. S. 20 – 43. HÁJEK Z LIBOČAN, V. - FLAJŠHANS, V., ed. Václava Hájka z Libočan Kronika Česká. I, Úvod, R. 644-904, Doba pohanská. V Praze: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1918. HALL, C. M. et al. Wine tourism around the world: Development, management and markets. 1. vyd. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2002. 348 s. ISBN 0-7506-5466-X. HAUFT, J. Brevíř o českém víně. Vyd. 1. Praha: Středočeské nakladatelství, 1964, 168 s.

93

KONŮPKA, F., 1953: Vinohradnictví. Státní zemědělské nakladatelství Praha. KRAUS, V. Vinařská oblast Čechy [online]. Národní vinařské centrum. Prah[cit. 201305-01]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/2-2-vinarska-oblast-cechycz.html. KRAUS, V. Vinařská oblast Morava [online]. Národní vinařské centrum. Praha [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/2-1-vinarska-oblastmorava-cz.html. KRAUS, V. et al. Encyklopedie českého a moravského vína: tradice a současnost. 1. vyd. Praha: Melantrich, 1997, 224 s. ISBN 80-702-3250-1. KRAUS, V. et al. Réva a víno: tradice a současnost. Vyd. 1. Praha: Radix, 1999, 280 s. ISBN 80-86031-23-3. KRAUS, V. et al. Nová encyklopedie českého a moravského vína. Praha: Praga Mystica, 2008. 311 s. ISBN: 80-86767-00-0. LINHART et al. Vinařský atlas území České republiky: Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007, 226 s. ISBN 978-807-0283-110. LUŠTINEC, O. Vinařské cyklostezky jsou pro abstinenty. Vinaři žádají Topolánka o výjimku [online]. Hospodářské novin IHNED, 2009 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-38161740-vinarske-cyklostezky-jsou-pro-abstinentyvinari-zadaji-topolanka-o-vyjimku. MAŘÍK, K. Cesty za moravským a českým vínem. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2006. 188 s. ISBN: 80-86946-05-3. PALACKÝ, František: Popis království českého. Praha 1948. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. PÁTEK, J. Zrození vína: všechno o pěstování, zpracování a konzumaci vína. Vyd. 1. Brno: Books, 1998, 235 s. Jak na to (Jota). ISBN 80-724-2039-9. PETRÁŇ, J. Poddaný lid v Čechách na prahu třicetileté války, Praha 1973. RÁDLOVÁ, A Vinařský cestovní ruch v Rakousku: diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2012. 122 s. Vedoucí diplomové práce RNDr. Josef KUNC, Ph.D.

94

RICHTER M. G., Cyrilometodějská "moravská" mise [online]. Křesťanský časopisu Listář, 2006 [cit. 2013-02-26]. Dostupné z: http://www.listar.cz/2006/cm_mise_20060213.htm. SPĚVÁČEK J., Karel IV. a jeho vlastní životopis, in: Vita Karoli Quarti. Karel IV. Vlastní životopis, (edd.) Jakub Pavel, Bohumil Ryba a kol., Praha 1979, s. 167-198. STANĚK, J. Víno není vinno: kapitoly z dějin vína. 1. vyd. Litomyšl: Paseka, 1998. 285 s. ISBN: 80-7185-189-2. ŠINDELÁŘOVÁ, L. Je Česko cyklistickou velmocí? [online]. Praha: CzechTourism, 2008 [cit. 2013-05-01]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/TZ/cs/16_10_08_tz_cykloturistika.pdf. ŠKORPÍKOVÁ, A. Perspektivy vývoje a návrhy opatření politiky vinohradnictví a vinařství a rozvoje venkova v Jihomoravském regionu: Analýza struktury odvětví vinohradnictví v ČR [online]. Brno, 2004. ISBN 80-7157-695-6. ŠTĚPÁNEK, V. Zemský vinařský spolek a počátky vinařského družstevnictví na Hodonínsku. In Ad musealem laborem. PhDr. Slavomíru Brodesserovi k šedesátým pátým narozeninám. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2005. od s. 103-110. ISBN 80-7028-259-2. VYHŇÁK, P. Příspěvek k nejstarší historii jihomoravského vinohradnictví a moţnostem jejího vyuţití ve výuce dějepisu. [rigorózní práce] Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2007. ZEMEK, M. Od husitských válek do počátku třicetileté války. In KOLEKTIV AUTORŮ, M. Vinohradnictví: kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách. Brno: Blok, 1973a, 297 s. ZEMEK, M. Moravské a české vinohradnictví do pol. 13. stol. In KOLEKTIV AUTORŮ, M. Vinohradnictví: kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách. Brno: Blok, 1973b, 297 s. CzechTourism – Česká centrála cestovního ruchu [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/institut-turismu/zasady-cinnosti. Český statistický úřad (ČSÚ). Plochy vinic a chmelnic, sklizeň hroznů a chmele [online]. 2011 [cit. 2012-1-22]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=14-12&&kapitola_id=11. Český statistický úřad (ČSÚ). Odhad sklizně zemědělských plodin podle stavu k 15.9.2012 [online]. 2012 [cit. 2013-1-22]. Dostupné z: http://www.apicak.cz/data_ak/12/k/Stat/Sklizen120915.pdf.

95

Ministerstvo zemědělství (MZe). Situační a výhledová zpráva. Réva vinná, víno. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2002. Ministerstvo zemědělství (MZe). Situační a výhledová zpráva. Réva vinná, víno. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2003. Ministerstvo zemědělství (MZe). Situační a výhledová zpráva. Réva vinná, víno. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2010. Ministerstvo zemědělství (MZe). Situační a výhledová zpráva. Réva vinná a víno. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2011. Ministerstvo zemědělství (MZe). Situační Ministerstvo zemědělství, 2012a.

a výhledová zpráva: Půda. Praha:

Ministerstvo zemědělství (MZe). Situační a výhledová zpráva. Réva vinná a víno. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2012b. Ministerstvo místního rozvoje (MMR). Destinační management a vytváření produktů v cestovním ruchu: Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu [online]. Praha, 2007. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/c4a98c3d-762a-4c15-adf66f8ddc97d08e/GetFile6_3.pdf. Nadace Partnerství. Moravské vinařské stezky [online]. 2012a [cit. 2012-3-14]. Dostupné z: http://vinarske.stezky.cz. Nadace Partnerství. Podmínky pro udělení značky Cyklisté vítáni [online]. 2012b [cit. 2012-3-17]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/cyklistevitani/cykliste-vitanipodminky.php3. Národní vinařské centrum (NVC). Adresář vinařů [online]. [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/2-3-adresar-vinaru-cz.html. Národní vinařské centrum (NVC). Výroční zpráva 2011 [online]. 2011. [cit. 2013-0405]. Dostupné z: http://www.vinarskecentrum.cz/download/vyrocni-zprava-nvc2011.pdf. Národní vinařské centrum, o.p.s. (NVC) Krajem vína 2013. To nejlepší z vinařské turistiky na Moravě, kalendář vinařských akcí 2012. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2013b, 160 s. ISBN: ISBN 978-80-87498-19-4. Národní vinařské centrum (NVC). Ze světové metropole vína si naši vinaři vezou 28 medailí: Aktuality [online]. 2013 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/a2905-ze-svetove-metropole-vina-si-nasi-vinarivezou-28-medaili-cz.html.

96

Rakouská národní turistická centrála (Weinreisen Austria) [online]. [cit. 2012-03-15]. Infos zu Weinreisen. Dostupné z: http://www.weinreisenaustria.at/default.asp?id=55881. Regionální rozvojová agentura Jižní Moravy (RRAJM). FMP – Přijaté projekty [online]. 2012 [cit. 2013-3-7]. Dostupné z: http://rrajm.cz/prijate-projekty. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Zpráva o trhu vína a vinných hroznů. Praha: TIS ČR, roč. 13, 2011. Svaz vinařů ČR. Vzniká nová vinařská velkoobec – Velké Podlužice [online]. Brno, 2013 [cit. 2013-05-26]. Dostupné z: http://www.svcr.cz/aktuality/odjinud/vznika-novavinarska-velkoobec-velke-podluzice. Vína z Čech, vína z Moravy. Adresář vinařů [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/2-3-adresar-vinaru-cz.html. Vinař roku ČR. Makro Vinařem roku 2012 se stal Znovín Znojmo a.s. [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: www.vinarroku.cz. Vinařská asociace ČR. Otevřený dopis k současné situaci ve vinařství [online]. 2012 [cit. 2013-3-5]. Dostupné z: http://www.vinarskaasociace.cz/asociace/7-Tiskove-zpravy-aprohlaseni/35-Otevreny-dopis-ze-dne-4-2-2012. Vinařský fond. Elektronický zpravodaj VF [online]. 2011 [cit. 2012-3-5]. Dostupné z: http://www.svcr.cz/file/367. Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství.

Jiné zdroje Rozhovor s Lucií Janáčovou, manažerkou JMK společnosti Bekr, Velké Bílovice, 24. 4. 2013. Rozhovor s Karlou Žďárskou, sommelierkou z vinařství U kapličky, Zaječí, 17. 5. 2013. Rozhovor s Ing. Danielou Valentovou, se sommelierkou z Penzionu a vinného sklepu v Úvalech, Úvaly u Valtic, 20. 5. 2013. Rozhovor s Kateřinou Skoupilovou, manažerkou z vinařství Petr Skoupil, a.s., Velké Bílovice, 16. 5. 2013. Rozhovor s Veronikou Mádlovou, sommelierkou z vinařství Stanislav Mádl, Velké Bílovice, 19. 5. 2013.

97

Rozhovor s Tiborem Zapletalem, vinařem z vinařství Vinné sklepy Zapletal, Velké Bílovice, 16. 5. 2013. Rozhovor s Jiřím RUSNOKEM, vinařem z vinařství Jiří Rusnok, Velké Bílovice, 16. 5. 2013. Sommeliér, Kurz o víně, Vinařská akademie Valtice, o.s., Valtice, 2011/ 2012. Školení mobilní aplikace „Víno na dotek“, Svaz vinařů ČR, Velké Bílovice, 29. 4. 2012. FOCUS, Marketing & Social Researc, Marketingové výzkumy zpracované pro Vinařský fond ČR, 2006.

98

9 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Obrázek 1: Vinařský nůž nalezený na území římské stanice X. legie u Mušova…………….

13

Obrázek 2: Vinice s nízkým vedením společnosti VINSELEKT Michlovský, a.s……………

35

Obrázek 3: Systém vinařského cestovního ruchu dle Halla …………………………………

44

Obrázek 4: Značka Vína z Moravy, vína z Čech…………………………………………….. 57 Obrázek 5: Průvodce a propagační materiály NVC…………………………………………

58

Obrázek 6: Smaltová tabule Certifikace vinařské…………………………………………… ..59 Obrázek 7: Moravské vinařské stezky ……………………………………………………….. 62 Obrázek 8: Přibližná podoba aplikace pro mobilní telefony „Víno na dotek“ ……………...

67

Obrázek 9: Přibližná podoba aplikace pro mobilní telefony „Víno na dotek“ ………………

69

Obrázek 10: Absolventi kurzu 2011/2012……………………………………………………. 70 Obrázek 11: Putování Ze sklepa do sklepa a Za vinařem do Velkých Bílovic ………………

72

Obrázek 12: Rozsáhlý areál Vinařství u Kapličky ……………………………………………. 78 Obrázek 13: Penzion a vinný sklep v Úvalech ……………………………………………….. 79 Obrázek 14: Vinařský dům Petr Skoupil, a.s. ………………………………………………… 80 Obrázek 15: Vinařství Stanislav Mádl ……………………………………………………….. 82 Obrázek 16: Vinné sklepy Zapletal……………………………………………………………. 83

Graf 1: Rozloha vinic v České republice v letech 2000 – 2012………………………………. 35 Graf 2: Výsadba vinic v České republice v letech 2000 až 2011 ……………………………. 36 Graf 3: Struktura velikosti vinic a počet pěstitelů v roce 2011………………………………. 37 Graf 4: Spotřeba vína na osobu v ČR v letech 2001 – 2010 ………………………………… 40 Graf 5: Obchodní bilance s vínem v ČR (v mil. Kč)………………………………………….. 41 Graf 6: Míra přitažlivosti programů z oblasti vinařské turistiky …………………………….. 47 Graf 7: Poměr certifikovaných objektů dle kategorií ………………………………………… 65

99

10 SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Stav vinic v Čechách a na Moravě ve 30. letech 19. století…………………..........28 Tabulka 2: Produkce vína v České republice v letech 2001 až 2011………………................. 39 Tabulka 3: Spotřeba vína v ČR v tis. hl v letech 2001 až 2011………………………............. 40 Tabulka 4: Přehled výdajů Vinařského fondu na propagaci v roce 2011…………………….

51

Tabulka 5: SWOT analýza vinařské turistiky v ČR……………………………………............ 86

100

PŘÍLOHY Příloha I: Kritéria pro dělení certifikace služeb vinařské turistiky Certifikační kritéria obecně vyžadují: 

podnikání v daném oboru dle platné legislativy



požadovaný rozsah a kvalitu samotných služeb a stanovený podíl nabízeného sortimentu vín vyrobených z hroznů vypěstovaných v ČR



zatřídění alespoň části nabízených vín a prezentaci vín z dané vinařské podoblasti



poskytování informací o víně a vinařské turistice



vztah k tradiční vinařské kultuře, historickou hodnotu nebo jedinečnost zařízení



dodržování hygieny a čistoty provozu aj.



splnění dalších kritérií podrobně uvedených v certifikačním dotazníku.

Kategorie: Vinný sklep (vinné sklepy ve vinařských oblastech) Definice vinného sklepu: Provozovatel nabízí posezení ve vinném sklepě či nadsklepí a prodává vína vlastní nebo cizí produkce z hroznů vypěstovaných v ČR. Zařízení musí mít sociální zázemí. V nabídce je vlastní nebo dodavatelsky zajištěná studená nebo teplá kuchyně. Vinný sklep nabízí řízené degustace nebo další programy. Podmínky udělení certifikace: a.

Písemně zpracovaný přehled veškerých údajů o žadateli (především: kontakty, provozní doba, rozsah služeb, vína z vlastní produkce, celková nabídka vín, doplňkové služby, logo, fotografie), a to formou zápisu na www.wineofczechrepublic.cz.

b.

Zařízení je řádně provozované jako vinný sklep nebo jiný vhodný provoz.

c.

Zákazníkovi je k dispozici platný ceník s nabídkou vín podle druhů a ročníků v češtině a jednom světovém jazyce.

d.

Minimálně 90% podíl vín z hroznů vypěstovaných v ČR, z toho alespoň 3 musí být zatříděna SZPI jako jakostní nebo jakostní s přívlastkem nebo splňovat podmínky apelačního systému VOC; zároveň z toho 3 typická vína z hroznů vypěstovaných v dané podoblasti nebo bezprostředním okolí.

e.

Nabídka minimálně 6 odrůd vín.

101

f.

Možnost degustace v odpovídajících sklenicích na víno.

g.

Zařízení nabízí na objednávku řízené degustace nebo jiné programy.

h.

Nabídka teplé nebo studené kuchyně, vlastní nebo dodavatelsky zajištěné.

i.

Jednoduché a čisté vybavení, charakter vinného sklepu musí být ze zařízení a dekorace zřetelný.

j.

Dostupné, dobře vybavené WC s umyvadlem v objektu nebo do vzdálenosti 50 m od sklepa.

k.

Poskytování informací, map a propagačních materiálů NVC a Moravských vinařských stezek (Nadace Partnerství).

l.

Certifikát v provozu a předepsané označení logem certifikace na fasádě.

m. Popis zařízení s upozorněním na zvláštnosti a exkluzivitu zařízení. Doplňková kritéria: n.

Komunikace v jednom světovém jazyce.

o.

Památkově hodnotný, dobře zachovaný či zrekonstruovaný sklep lokálního stavebního typu.

p.

Informační materiály o historii místa, tradici vinařství a místních

q.

Dětské hřiště se skluzavkou, houpačkou a pískovištěm v okruhu do 100m.

r.

Zapojuje se do projektu Vinařského Fondu „Svatomartinské“ (NVC, 2011).

102

Příloha II: Nabídka a ceník vinařské aplikace „Na kole i pěšky“

Základní verze:

v ceně 5 000 Kč na 12 měsíců + 21% DPH

Příplatková verze: Zvýraznění:

v ceně 2 000 Kč na 12 měsíců + 21% DPH

Reklamní logo u stezky:

v ceně 15 000 Kč na 12 měsíců + 21% DPH

Reklamní logo u mapy:

v ceně 15 000 Kč na 12 měsíců + 21% DPH

Reklamní komplet (logo mapa, text):

v ceně 25 000 Kč na 12 měsíců + 21% DPH

Ukázka profilu mobilní aplikace:

Text (maximálně 300 znaků včet ně mezer): Nabídka ubyt ování s kapacit ou 9 lůžek s vlast ním sociálním zařízením, t elevizí a s možnost í přist ýlky. K dispozici je parkovišt ě, bazén i vinný sklep.

Adresa: ………………………………………………………....…. Webové stránky (pouze 1 odkaz): ………………………………... Telefon: …………………………………………………………… E- mail: …………………………………………………………… GPS souřadnice: N………………………. E………………….…..

(Zdroj: zpracováno autorkou na základě údajů z komunikace s manažerkou JMK společnosti Bekr, Lucií Janáčovou).

103

Příloha III: Vinařská oblast Morava – Otevřené sklepy, stálé akce v období 2011 – 2012 Název akce obec Znojemská vinařská podoblast Otevřené sklepy a Kopání písku pro Nový Šaldorf Vídeň Putování po dobšických sklípcích Dobšice Otevření sklepy

měsíc

obvyklý termín

leden

třetí sobota

únor

první sobota

Nový Šaldorf květen Sedlešovice Hnanice květen

kolem 1. máje

Den otevřených sklepů Hnanice II. putování za znojemským veltlínem Znojemsko červen po vinicích, vinařstvích i sklepích Putování se skleničkou chvalovickou Chvalovice červen sklepní uličkou Den otevřených sklepů Jaroslavice Jaroslavice srpen Nový Šaldorf Svatý Martin v Modrých sklepech listopad Sedlešovice Mikulovská vinařská podoblast

sobota po 1. máji

Tour de sklep Popice Přes 3 sklepy aneb Jarní přechod Pálavy Noc otevřených sklepů... aneb vinařský slunovrat Přehlídka otevřených sklepů Březí Dolní Dunajovice Den otevřených sklepů a červnová noc Hodové túlání po Pulgárských sklepech - otevřené sklepy Den otevřených sklepů vinařské obce Novosedly Svatomartinský den otevřených sklepů v Pavlově

první sobota kolem letního slunovratu první sobota po sv. Martinovi

Popice

únor

třetí sobota

Pavlov

květen

druhá sobota

Valtice

červen

Březí, Dolní červen Dunjovice Horní a Doní červene Věstonice c

kolem letního slunovratu kolem letního slunovratu první sobota

Bulhary

srpen

poslední sobota

Novosedly

září

druhá sobota

Pavlov

listopad

po sv. Martinovi

Velké Bílovice

březen, duben

kolem měsíců

duben

poslední sobota

duben

poslední sobota

duben

poslední sobota

květen

druhá sobota

květen

poslední sobota

červen

první sobota

červen červene c

druhá sobota

Velkopavlovická vinařská podoblast

Ze sklepa do sklepa

Noc otevřených sklepů Velké Velké Němčice Němčice Den otevřených sklepů - za vínem do Rakvice Rakvic Po kobylských uličkách za vínem Kobylí Velké Májové otevřené sklepy 2011 Pavlovice Den otevřených sklepů Bořetice Velké Němčice Kraj kvetoucí révy – Starovice Den otevřených sklepů Brumovice Brumovice Víno v oranžovém aneb Noční Velké putování za vínem 2011 Pavlovice

přelomu

první sobota

104

Otevřené sklepy Přítluky

Přítluky

Den otevřených sklepů Čejkovice Vinařský den - Zarážení hory a otevřené sklepy Zarážení hory 2010, Otevřené sklepy, Degustace místních vín - Vinaři Vrbice Zarážání hory 2010 a Slavnosti vinobraní s otevřenými sklepy Martinské víno - putování po vinných sklepech

Čejkovice

červene c srpen

Němčičky

srpen

poslední sobota

Vrbice

září

druhá sobota

Boleradice

září

třetí víked

Bořetice

listopad

po sv. Martinovi

Velké Pavlovice

listopad

po sv. Martinovi

Kyjov

březen

poslední sobota

Mutěnice duben Moravská Nová duben Ves

po Velikonocích

Svatomartinské otevřené sklepy 2011 Slovácká vinařská podoblast Zpívání u sklepů - Jarní otvírání sklepů – setkání mužských sborů Den otevřených sklepů Jarní otevřené sklepy Moravská Nová Ves Zpívání pod Náklem

Ratíškovice

květen

druhá sobota poslední sobota

třetí sobota kolem Jana

svátku

kolem Jana

svátku

Otevřené sklepy Skoronice

Blatnice pod Sv. květen Antonínkem Skoronice květen

Otevřené sklepy

Tvrdonice

červen

druhá sobota

Sklepy Dokořán Vlkoš u Kyjova

Vlkoš

červen

K Nechorám do sklepa

Prušánky

červen

třetí sobota kolem letního slunovratu kolem letního slunovratu

Putování po blatnických búdách

Den otevřených sklepů v Novém Nový Poddvorově Poddvorov VIII. den otevřených sklepů Hrušky Hrušky 2011

červene c červene c červene Den otevřených sklepů Terezín c Den otevřených sklepů Moravská Nov Moravská Nová červene Ves - Letní otevřené sklepy Ves c červene Otevřené sklepy Strážnicka Petrov c Týnec u červene Den otevřených sklepů Břeclavi c červene Den otevrenych sklepů v Hovoranech Hovorany c Šardické sklepy dokořán – Otevřené červene Šardice sklepy c Otevřené sklepy Šidleny v Miloticích Milotice srpen

poslední v květnu

první sobota první sobota první sobota první sobota druhá sobota třetí sobota poslení sobota druhá sobota

Další ročník Otevření vinných sklepů

Čejč

srpen

druhá sobota

Víno a burčák z otevřených sklepů

Mikulčice

srpen

poslední sobota

105

Mladá vína Moravská Nová Ves - Moravská Nová listopad Podzimní otevřené sklepy Ves Svatomartinská ochutnávka mladých Čejč listopad vín v Čejči

sobota před sv. Martinem kolem sv. Martina

(Zdroj: zpracováno autorkou na základě údajů studie Jižní Morava; FLAMIK, J., 2012a).

106

Příloha IV. Záznamový arch rozhovoru Rozhovor o vinařském cestovním ruchu 1. Vaše vinařství je mimo jiné zaměřeno na vinařský cestovní ruch. Upřednostňujete individuální způsob cestovního ruchu jednotlivých turistů a cyklistů v malých skupinkách, nebo dáváte přednost, masivním vinařským akcím, velkým skupinám a firemním akcím? …………………………………………………………………………………………. 2. Přispělo podle Vás vybudování vinařských turistických stezek k rozvoji vinařské turistiky? Sledujete velký zájem z řad cyklistů? ……………………………………………………………………………………… 3. Jste součástí nějakého vinařského spolku? Účastníte se společných vinařských akcí pořádaných spolkem? Popřípadě co tento spolek ještě zajišťuje/umožňuje? …………………………………………………………………………………………. 4. Považujete mediální propagaci vinařských zařízení Národním vinařským centrem za dostatečnou (formou webového portálu www.wineofczechrepublic.cz, zajišťováním degustační expozice Salon vín, vydávání vinařských průvodců)? Je pro Vás propagace centrem dostatečná? ……………………………………………………………………………… 5. Jakou formu podpory ze strany NVC (popř. Vinařského fondu) byste uvítali? - Mediální podpora - Finanční - Nepřímou prostř. Budování infrastruktury cyklostezek - Vzdělávání v oblasti vinařské turistiky - jiné 6. Aktivitou centra je certifikace objektů vinařské turistiky (v kategorii vinařství, vinný sklep, inotéka, vinařské ubytování a vinařská restaurace). Shledáváte přínos v dané vinařské turistické certifikaci? Pozorujete zájem turistů o danou značku garantující určitou kvalitu? …………………………………………………………………………………… 7. Pro necertifikovaná vinařství: Je pro Vás označen Certifikace vinařské turistiky zajímavé (Certifikace umožňuje zvýhodnění v propagaci na web. Portálu NVC, v katalogu Krajem vín apod.)? ……………………………………………………………………………………… 8. Shledáváte nedostatek nabídky turistických programů a atrakcí pro rodiny s dětmi? Uvítali byste propojení vinařských programů s ostatními službami a akcemi (př. Skloubení vinařských akcí s folklorem, s historickými muzei, propojení různých výstav, wellness služeb, sportovních vyžití apod.)? ……………………………………………………………………………………

(Zdroj: zpracováno autorkou)

107