© Vilém Heckel
www.vilemheckel.cz
KATALOG VÝSTAVY
EXHIBITION CATALOG AUSSTELLUNGSKATALOG Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
Vilém Heckel 1918-1970 Legenda české fotografie
Je - li v české fotografii člověk, který se nesmazatelně zapsal svým specifickým dílem do české a světové fotografie, je to právě Vïlém Heckel. Jeho bytostná láska k přírodě a sportu mu dala celoživotní téma – hory. Vilém Heckel – fotograf hor, fotograf velehor. Hory se mu staly také osudem. Narodil se v roce 1918 v Plzni v rodině Adolfa Heckela jeřábníka plzeňské Škodovky, vášnivého turisty a fotografa, který netušil, že svému synovi předurčil životní dráhu. V roce 1936 se Vilém Heckel vyučil v Plzni živnostenským fotografem - portrétistou a začal pracovat v malých fotografických ateliérech. Po té přešel k průmyslové fotografii ve Zbrojovce Brno a Československé obchodní komory v Praze. Věnoval se také reklamní fotografii, v jeho díle dosud nedoceněné a často neznámé. Fotografoval auta, motocykly, elektro apod. V roce 1949 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců – fotografické sekce. V padesátých letech se začíná aktivně věnovat horolezectví. Absolvuje první výstupy a se svými aparáty zachycuje a objevuje mohutnost živé přírody, majestát hor a člověka, který fotografiím dává příběh. V roce 1956 odchází ze zaměstnání a stává se volným fotografem. Konečně se může plně a svobodně věnovat horám a cestování, jezdit na tůry, expedice a výpravy. Vydává první publikaci – Naše hory. V roce 1960 poprvé vystavuje soubor fotografií z Kavkazu v Praze. V šedesátých letech následují tituly - Cesty k vrcholům, Království slunce a ledu, Expedice Kavkaz, Hindúkuš, Schody pod vesmír a další. 23. dubna 1970 odjíždí na expedici do Peru, kde se svými kamarády horolezci 31. května umírá v horolezeckém táboře zavalen lavinou bahna a kamení při zemětřesení pod horou Huascarán. Středem zájmu Viléma Heckela nebyly jen hory. Vytvořil celou řadu vynikajících portrétů, zachytil architekturu, atmosféru měst, křivolakých ulic, intimních chvil, okamžiků, struktur krajiny. V Trentu získal nejvyšší ocenění, v soutěži Vitorio Sella za horolezeckou fotografii. Během svého života vydal 10 publikací, z nichž řada byla přeložena. Fotografie Viléma Heckela nadále vycházejí knižně in memoriam, což svědčí o jeho neustálé aktuálnosti. Se svou ženou Miladou a dcerami Evou a Helenou žil v Černošicích u Prahy. Mezi jeho blízké přátele patřili spisovatelé Ota Pavel, Arnošt Lustig, Arnošt Černík; sportovci Emil Zátopek, František Šťastný; scénárista a režisér František Pojdl; horolezci Radan Kuchař, Bohumil Svatoš, Jan Červinka. Cit, technická dokonalost a svědomitost, píle, odvaha a výlučnost, zařadily Viléma Heckela mezi přední české a světové fotografy.
© Helena Heckelová
[email protected],
[email protected], www.vilemheckel.cz
Vilém Heckel 1918-1970 A Legend of Czech Photography
If there ever was an individual whose work has irrevocably made an historical, unique and permanent contribution not only to photography in the Czech context, but also on an international level, the man is Vilém Heckel. His fundamental and passionate love of nature, sports and especially the high mountains provided him with a lifetime passion for mountaineering photography. Ironically, his love for photographing mountains and monumental mountain ranges in particular, has unfortunately also spelled out his doom. Vilém Heckel was born in 1918 in Pilsen into the family of Adolf Heckel, a crane operator for Skoda Plzen, who himself was a devout tourist and passionate photographer with no idea that he would predestine the career of his son. In 1936, Vilém Heckel studied in Pilsen as a trade photographer specialising in portraits, and began working in small photography studios. After that he became the trade photographer for Zbrojovka Brno and the Czechoslovak Chamber of Commerce in Prague. He also devoted his time to commercial photography, concentrating on cars, motorcycles, electronics, etc., yet this body of his work is largely unknown and unrecognised. In 1949, he was admitted to the photographic section of the Association of Czechoslovak Creative Artists. In the Fifties, he began to actively commit himself to mountain climbing. He successfully completed his first major ascents and, along with his cameras, discovered and captured the power of primordial nature, the magical majesty of the mountains, and also the gift of his personal touch which gives these photographs a story and human relevance. In 1956, he left his day job and fully devoted himself to freelance photography. Finally, he could fully and freely devote himself to his beloved mountains and travels on local and world-wide expeditions and trips. He published his first publication, “Our mountains”. In 1960 he held his first public exhibition in Prague of a collection of photographs from the Caucasus. In the Sixties, he published a series of monographs with the following titles - Journeys to the High Peaks, Kingdom of the Sun and Ice Expedition Caucasus, Hindu Kush, The Stairs of the Universe, and others. On April 23, 1970, he departed on an expedition to Peru to climb the mountain range surrounding Huascaran. Tragically, on May 31, he and his friends and expedition climbing partners died in a mountaineering camp avalanche of mud and rocks during an earthquake under the mountain of Huascaran. The focus and themes of Vilém Heckel‘s work were not only mountains. He created a monumental body of work encompassing excellent portraits and images of unparalleled architecture, the urban atmosphere, winding streets, intimate moments and those magical yet sometimes fleeting moments that landscapes provide. In Trento, in the competition of Vitorio Sella, he won the top award for mountaineering photography. During his lifetime he published 10 books, many of which have been translated into numerous languages. The photographs of Vilém Heckel continue to be posthumously published in memorial books as well as other publications, which confirm the ongoing relevance, importance and context of his work. He and his wife Milada and daughters Eva and Helena lived in Cernosice near Prague. Among his close friends were the writers Ota Pavel, Arnošt Lustig, Arnošt Černík; the world-renowned athlete Emil Zátopek, František Štastný, the screenwriter and director František Pojdl; and world class mountaineers Radan Kuchař, Bohumil Svatoš, Jan Červinka. His artistic and human sensitivity, technical excellence, diligence, hard work, courage and exclusivity, have ranked Vilém Heckel among the leading Czech and international photographers for generations to come.
© Helena Heckelová
[email protected],
[email protected], www.vilemheckel.cz
Vilém Heckel 1918-1970
Legende der tschechischen Fotografie
Gibt es in der tschechischen Fotografie einen Menschen, der sich durch sein spezifisches Werk in die Geschichte der tschechischen und internationalen Fotografie eingeschrieben hat, ist dies eben Vilém Heckel. Seine tiefe Liebe zur Natur und zum Sport hat ihm sein Lebensthema - die Berge - gegeben. Vilém Heckel – Fotograf der Berge, Fotograf der Hochgebirge. Die Berge sind auch sein Schicksal geworden. Er wurde 1918 in Pilsen in der Familie des Adolf Heckel, Kranführer bei Škoda Pilsen, eines leidenschaftlichen Touristen und Fotografen geboren, der nicht ahnen konnte, dass er die Lebenslaufbahn seines Sohnes vorherbestimmt hat. 1936 schloss Vilém Heckel in Pilsen die Ausbildung zum gewerblichen Fotografen - Porträtfotografen ab und nahm die Arbeit in kleinen Fotoateliers auf. Danach wechselte er zur industriellen Fotografie in der Waffenfabrik Zbrojovka Brno sowie bei der Tschechoslowakischen Handelskammer in Prag. Er widmete sich auch der Werbefotografie, die in seinem Werk noch nicht genug geschätzt wird und häufig unbekannt ist. Er fotografierte Autos, Motorräder, Elektrogeräte u.Ä. 1949 wurde er in den Verband der tschechoslowakischen bildenden Künstler – Sektion Fotografie - aufgenommen. In den fünfziger Jahren beginnt er aktiv mit dem Bergsteigen. Er machte sich an die ersten Besteigungen und erfasste und entdeckte mit seinen Fotoapparaten die Mächtigkeit der lebendigen Natur, die Majestät der Berge und des Menschen, der den Fotografien ihre Geschichte einhaucht. 1956 scheidet er aus dem Arbeitsverhältnis aus und wird zum freiberuflichen Fotografen. Endlich kann er sich völlig und frei den Bergen und dem Reisen widmen und Bergtouren sowie Expeditionen unternehmen. Er gibt sein erstes Buch – Unsere Berge - heraus. 1960 stellte er in Prag zum ersten Mal seine Fotografien aus Kaukasus aus. In den sechziger Jahren folgten weitere Buchtitel - Gipfelstürmer, Sonnige Bergwelt, Als Bergsteiger in Kaukasus, Hindukusch und andere. Am 23. April 1970 nahm er an einer Expedition nach Peru teil, wo er mit seinen Freunden Bergsteigern am 31. Mai im Bergsteigerlager unter dem Berg Huascaran starb, verschüttet mit einer Schlammund Steinlawine nach einem Erdbeben. Das Interesse von Vilém Heckel galt nicht nur den Bergen. Er schuf eine ganze Reihe von ausgezeichneten Portraits, er hielt die Architektur und Atmosphäre der Städte, winkeliger Gassen, intimer Momente, Augenblicke, Landschaftsstrukturen fest. In Trento erlangte im Bergsteigerfotografie-Wettbewerb Vitorio Sella den Hauptpreis. Während seines Lebens hat er 10 Bücher herausgegeben, von denen die meisten übersetzt wurden. Die Fotografien von Vilém Heckel erscheinen auch postum, was von ihrer ständigen Aktualität zeugt. Mit seiner Ehefrau Milada und den Töchtern Eva und Helena lebte er in Černošice bei Prag. Zu seinen nächsten Freunden gehörten Schriftsteller Ota Pavel, Arnošt Lustig, Arnošt Černík; Sportler Emil Zátopek, František Šťastný; Drehbuchautor und Regisseur František Pojdl; Bergsteiger Radan Kuchař, Bohumil Svatoš, Jan Červinka. Dank seinem Gefühl, technischer Perfektion und Gewissenhaftigkeit, Fleiß, Mut und Einzigartigkeit zählt Vilém Heckel zu den führenden tschechischen sowie internationalen Fotografen.
© Helena Heckelová
[email protected],
[email protected], www.vilemheckel.cz
VHE1001
Škoda 1201 „Sedan“ (1955). Škoda 1201 ‘Sedan’ (1955). Škoda 1201 „Sedan“ (1955).
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1002
Škoda 1201, sanitní provedení (cca 1956). Škoda 1201, ambulance (around 1956). Škoda 1201, Sanitäterausführung (ca. 1956).
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1003
Škoda 445 a 450 (asi 1958). Renesanční Náměstí Zachariáše z Hradce v Telči. Od roku 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Škoda 445 and 450 (around 1958). Renaissance Square of Zachariáš of Hradec in Telč. A UNESCO World Heritage Site since 1992. Škoda 445 und 450 (möglicherweise 1958). Renaissanceplatz Zacharias von Hradec in Telč. Seit 1992 auf der Liste des Weltkultur- und Naturerbes der UNESCO.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1004
Škoda 450 (1957). Miss USA 1957 Charlotte Sheffield byla po své korunovaci vyslána do Československa, aby nafotila reklamní fotografie s vozy Škoda. Fotografie sklidily úspěch, dokonce takový, že výrobní kapacity podniku poptávce nestačily. Zájem o nový kabriolet mělo 15 000 Američanů, dodáno bylo však pouze 408. Foceno před Pražským hradem. Škoda 450 (1957). Following her coronation as Miss USA 1957, Charlotte Sheffield travelled to Czechoslovakia for an advertisement photo-shoot with Škoda cars. The photos were so successful that the plant’s production capacities were unable to meet the demand. The new convertible was requested by 15,000 Americans, yet only 408 cars were delivered. The photo was taken in front of Prague Castle. Škoda 450 (1957). Miss USA 1957, Charlotte Sheffield, wurde nach ihrer Krönung in die Tschechoslowakei entsandt, um Werbefotos mit Škoda-Fahrzeugen zu schießen. Die Fotos waren derart erfolgreich, dass die Produktionskapazitäten der Nachfrage nicht genügten. 15 000 Amerikaner hatten Interesse am neuen Cabrio, es wurden aber nur 408 Fahrzeuge geliefert. Das Foto entstand vor der Prager Burg.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1005
Škoda Felicia (1959). Karlův most v Praze spojující Staré město a Malou Stranu, která každoročně magicky přitahuje statisíce turistů z celého světa. Kamenný most přes řeku Vltavu byl založen Karlem IV., jeho stavba započala roku 1357 a dnes je nejstarším stojícím mostem v Praze. V pozadí socha Sv. Jana Nepomuckého a Pražský hrad. Škoda Felicia (1959). Charles Bridge in Prague connecting the Old Town and the Lesser Town, whose magic attracts hundreds of thousands of tourists from all over the world. The stone bridge across the Vltava River was built by Charles IV. Construction began in 1357 and today it is the oldest standing bridge in Prague. St. John of Nempomuk and Prague Castle at the background. Škoda Felicia (1959). Karlsbrücke in Prag – verbindet die Altstadt mit der Kleinseite. Sie zieht alljährlich auf magische Weise hunderttausende Touristen aus der ganzen Welt an. Die Steinbrücke über die Moldau wurde von Karl IV. gegründet. Der Bau begann 1357 und heute ist die Brücke die älteste noch stehende Brücke in Prag. Im Hintergrund Statue des Hl. Johannes von Nepomuk und die Prager Burg.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1006
Škoda Felicia (1959). Praha, v pozadí Karlův most se Staroměstskou mosteckou věží, vlevo kupole křižovnického kostela svatého Františka z Assisi. Škoda Felicia (1959). Prague, Charles Bridge and the Old Town bridge tower in the background, the dome of the Knight’s Church of St. Francis of Assisi on the left. Škoda Felicia (1959). Prag, im Hintergrund Karlsbrücke mit dem Altstädter Brückenturm, links Kuppel der Kreuzherrenkirche des Hl. Franziskus von Assisi.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1007
Škoda Felicia (1961). Od tohoto roku byl vůz vybaven tzv. křidélky, ploutvičkami u zadních svítilen. Škoda Felicia (1961). Since 1961 the car has been fitted with so called wings; fins at the rear lights. Škoda Felicia (1961). Ab diesem Jahr war der Wagen mit sog. Flügeln, Flossen an den Rückscheinwerfern ausgestattet.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1008
Škoda Octavia Combi (asi 1961), vůz s velkým a velmi prakticky řešeným zavazadlovým prostorem. Doksy – Máchovo jezero. Škoda Octavia Estate (around 1961), a car with spacious and practical luggage compartment. At Doksy – Máchovo jezero lake. Škoda Octavia Combi (möglicherweise 1961), Fahrzeug mit großem und praktisch gestaltetem Kofferraum. In Doksy – Mácha-See.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1009
Škoda Felicia (1961) před bývalým pavilonem Expo ‘58, který byl přestěhován do východní části Letenských sadů po skončení Světové výstavy v Bruselu, kde návštěvníkům přibližoval československou gastronomii. Škoda Felicia (1961) in front of the former EXPO ’58 pavilion which had been moved to the Eastern part of the Letenské sady following the World Fair in Brussels, where Czechoslovak cuisine was presented to the visitors. Škoda Felicia (1961) vor dem ehemaligen Pavillon der Expo ‘58, der nach der Beendigung der Weltausstellung in Brüssel im östlichen Teil der Gartenanlage Letenské sady erneut errichtet wurde, wo den Gästen die tschechoslowakische Gastronomie näher gebracht werden sollte.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1010
Vozy Škoda 440 „Spartak“ (1955-1959) připravené k expedici. Škoda 440 ‘Spartak’ cars (1955-1959) ready for dispatch. Škoda 440 „Spartak“ (1955-1959) - zur Auslieferung bereit.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1011
Škoda 1201 (1956). Vůz se měl dočkat modernějších tvarů karoserie a silnějšího motoru o objemu 1500 ccm. Ani označení „Rapid export“ – tedy záminka, že by stát mohl získat prodejem v zahraničí více devizových prostředků nepomohly a k sériové výrobě nedošlo. V pozadí impozantní průčelí Trojského zámku. Škoda 1201 (1956). This car was expected to receive a more modern shape of bodywork and a more powerful 1500cc engine. However, not even the ‘Rapid export’ label (suggesting that the state could receive more foreign exchange means) helped and the series production did not take off. Škoda 1201 (1956). Der Wagen sollte eine moderne Karosserieform und einen stärkeren Motor mit einem Hubraum von 1500 ccm bekommen. Doch auch die Bezeichnung „Rapid export“ - d.h. der Vorwand, dass der Staat durch den Verkauf im Ausland mehr Devisen in die Kassen bekommen könnte - half nichts und die Serienproduktion wurde nicht aufgenommen. Im Hintergrund die imposante Fassade des Schlosses von Troja.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1012
Škoda 440 „Spartak“ – prototyp (asi 1955). Před Staroměstským orlojem v Praze, v pozadí věže Týnského chrámu. Škoda 440 ‘Spartak’ – prototype (around 1955). In front of the Old Town’s Astronomical Clock, towers of the Týnský dome in the background. Škoda 440 „Spartak“ – Prototyp (möglicherweise 1955). Vor der astronomischen Uhr auf dem Prager Altstädter Ring, im Hintergrund die Türme der Teyn-Kirche.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1013
Škoda 440 „Spartak“ (1955-1959). Zimní scenerie. Škoda 440 ‘Spartak’ (1955-1959). Winter scene. Škoda 440 „Spartak“ (1955-1959). Winterszenerie.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1014
Vozy Škoda 440 „Spartak“ (1955-1959) barevně ladí s krajinou – světlý se sněhem, tmavý se stromy v pozadí. Škoda 440 ‘Spartak’ cars (1955-1959) are colour-coordinated with the landscape, the light one with the snow, the dark one with the trees in the background. Die Fahrzeuge Škoda 440 „Spartak“ (1955-1959) harmonieren farblich mit der Landschaft – der helle mit dem Schnee, der dunkle mit den Bäumen im Hintergrund.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1015
Škoda 440 „Spartak“ (1955 - 1959) a Milena Dvorská. Podhůří Vysokých Tater. Škoda 440 ‘Spartak’ (1955 - 1959) and Milena Dvorská. Foothills of Vysoké Tatry. Škoda 440 „Spartak“ (1955 - 1959) und Milena Dvorská. Vorgebirgsland der Hohen Tatra.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1016
Škoda 440 „Spartak“ (1955 - 1959) . Na exportní verzi lze usuzovat nejen podle provedení masky (s níž se dal vůz pořídit i na tuzemském trhu). Obyvatele kontinentální Evropy spíše „praští“ do oka „podivně“ umístěný volant. Cesta na zámek Buchlovice. Škoda 440 ‘Spartak’ (1955 - 1959). The export version is recognizable from the design of the mask (which was also available at the local market). Citizens of continental Europe were probably taken aback by the “strangely” located steering-wheel. On the way to Buchlovice Castle. Škoda 440 „Spartak“ (1955 - 1959). Auf die Exportversion lässt sich nicht nur aufgrund der Ausführung des Grills schließen (damit konnte man den Wagen auch auf dem hiesigen Markt erwerben). Den Bewohnern aus Kontinentaleuropa „sticht“ wohl eher die „merkwürdige“ Platzierung des Lenkrades ins Auge. Fahrt auf das Schloss Buchlovice.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1017
Škoda 445, silnější verze k modelu 440 „Spartak“ (cca 1957). Škoda 445, a more powerful version of the 440 model (approx. 1957). Škoda 445, stärkere Version des Modells 440 „Spartak“ (ca. 1957).
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1018
Škoda 450 (1957). Miss USA 1957 Charlotte Sheffield pózuje před Matyášovou bránou Pražského hradu. Škoda 450 (1957). Miss USA 1957, Charlotte Sheffield, striking a pose in front of Matthias’ Gate at Prague Castle. Škoda 450 (1957). Miss USA 1957, Charlotte Sheffield, posiert vor dem Matthias-Tor auf der Prager Burg.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1019
Škoda 450 (1957), předchůdce slavné Felicie. Do sériového provedení vůz prošel ještě drobnými úpravami. Škoda 450 (1957), predecessor to the famous Felicia. The car had gone through some minor modifications before the final design was released into series production. Škoda 450 (1957), Vorgänger des berühmten Felicia. Bis zur Serienausführung erfuhr der Wagen noch einige geringfügige Änderungen.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1020
Škoda 445 (cca 1957), silnější verze modelu 440 „Spartak“. Motiv vodní plochy a pohodového pikniku byl v té době velmi oblíben. Škoda 445 (around 1957), more powerful version of the 440 ‘Spartak’ model. The motif of water scenes and relaxed picnics was very popular at the time. Škoda 445 (ca. 1957), stärkere Version des Modells 440 „Spartak“. Das Motiv eines Gewässers mit einer bequemen Picknickszene war in jener Zeit sehr beliebt.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1021
Škoda 445 (cca 1957), silnější verze k modelu 440 „Spartak“. Škoda 445 (around 1957), more powerful version of the 440 ‘Spartak’ model. Škoda 445 (ca. 1957), stärkere Version des Modells 440 „Spartak“.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1022
Škoda 450 (1957). Miss USA 1957 Charlotte Sheffield nafotila pro podnik zahraničního obchodu Motokov sérii reklamních fotografií. Škoda 450 (1957). Miss USA 1957, Charlotte Sheffield, shot a series of advertising photos for the Motokov Unitary Enterprise. Škoda 450 (1957). Miss USA 1957, Charlotte Sheffield, machte für das Außenhandelsunternehmen Motokov eine ganze Serie von Werbefotos.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1023
Škoda Felicia (1961). Roadster-kabriolet mohl být vybaven nejen stahovací plátěnou střechou, ale i pevnou laminátovou „hard-top“ střechou. Škoda Felicia (1961). The Roadster-convertible came with a folding textile roof or a solid hard-top roof. Škoda Felicia (1961). Das Roadster-Cabrio konnte nicht nur mit einem Leinenfaltdach, sondern auch mit meinem festen „hard-top“ Laminatdach ausgestattet werden.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum
VHE1024
Cítíte tu atmosféru? Horko, jasno, slunce pálí, jen jen se smočit ve vlažné vodě. A k ní nás dovezou Felicia a Octavia, modely z roku 1961. Přehrada na Vltavě. Can you feel the atmosphere? Scorching heat, clear skies, the sun shining… Go ahead and take a dip in the water. It is to this place that the Felicia and Octavia, 1961 models are going to take us. A dam on the Vltava River. Spüren Sie die Atmosphäre? Hitze, blauer Himmel, die Sonne brennt - da will man sich nur im kühlen Wasser erfrischen. Der Felicia und Octavia, Modelle aus dem Jahre 1961, bringen uns gerade dorthin. Moldau-Talsperre.
Škoda očima Viléma Heckela ŠKODA Muzeum