Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu

Bohemia centralis, Praha, 32: 51–154, 2014

Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu Flora and vegetation of the Koda National Nature Reserve in the Český kras/Bohemian Karst Protected Landscape Area (Central Bohemia) Jitka Horáčková1 a Tomáš Tichý2 1

Katedra ekologie a Katedra zoologie, P írodov decká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Viničná 7, CZ – 128 44 Praha 2; [email protected]

2

Agentura ochrany p írody a krajiny ČR, Správa CHKO Český kras, Karlštejn 85, CZ – 267 18 Karlštejn; [email protected]

Abstract. This paper presents the results of floristic and phytosociological researches in vascular plants in the Koda National Nature Reserve (NNR) in the Český kras/Bohemian Karst Protected Landscape Area (near Beroun, Central Bohemia) during 2005–2014. Inventory list of all species (754 taxa) found during the last 150 years of floristic researches in the NNR is also attached. Currently, altogether 617 vascular plant species were recorded (102 taxa newly found), representing 17% of total Czech flora. Overall 29 species are protected by the law, including one critically endangered species (Dracocephalum austriacum), nine strongly endangered species (Cephalanthera rubra, Corallorhiza trifida, Orchis morio, O. purpurea, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Saxifraga paniculata, Saxifraga tridactylites, Stipa pulcherrima and Tephroseris integrifolia), and 19 endangered species. Czech-Red-list species (amounting 143 taxa) represent 23% of recently confirmed flora of the reserve. We also found 79 archaeophytes and 35 neophytes; their relatively high representation in the reserve flora is due to presence of weed vegetation of fallow land and ruderal vegetation in small parts of the NNR. Occurrence of 36 invasive species was also recorded, however, only twelve of them we considered as potential threat for the reserve flora. Most of invasive species had not been known until now, and also the abundance of these already known species increased. In forests, during the last 35 years the abundance of nitrophilous species and coverage of shrub layer significantly increased and the forest canopy has closed. Dry and rock grasslands shrinked in total extent due to expansion of woody species and some sites even disappeared. The abundance of heliophilous species dropped down. The vegetation survey of the reserve includes a detail list and description of the mapping vegetation units accompanied with phytocoenological relevés and a map of real vegetation. The value of the Koda NNR is expressed by the status of the Karlštejn-Koda Special Area of

51

BOHEMIA CENTRALIS 32

Conservation (a protected Natura 2000 site, formed together with the Karlštejn NNR). The reason comes from the occurrence of Dracocephalum austriacum and 13 habitats of European importance (besides the occurrence of bats Barbastella barbastellus and Myotis myotis, stag beetle Lucanus cervus and moth Euplagia quadripunctaria). Especially Pannonian woods with Quercus pubescens (Quercion pubescenti-petraeae) and petrifying springs with tufa formation (Cratoneurion) are the most important. Key words: flora, floristics, plant inventory list, actual vegetation, Bohemian Karst, Koda National Nature Reserve K článku pat í obrázek č. 1 za azený v barevné p íloze na str. 447.

Úvod Národní p írodní rezervace Koda (dále jen NPR Koda) je svým územním rozsahem, pestrostí biotop a jejich kvalitou druhým nejvýznamn jším územím Českého krasu hned po NPR Karlštejn. Je až s podivem, že stejn jako v p ípad NPR Karlštejn doposud nevyšlo dílo shrnující údaje o výskytu cévnatých rostlin na tomto území. Tuto mezeru se proto pokusíme zaplnit v dob 60. výročí vyhlášení Kody státní p írodní rezervací (1952) a 40. výročí vyhlášení Českého krasu chrán nou krajinnou oblastí (1972). P ísp vek shrnuje všechny nám známé literární floristické údaje z území, excerpované od dob Čelakovského (Čelakovský 1868–1883), tedy od 2. poloviny 19. století až do současnosti, a dále se v nuje podrobn souhrnu a diskuzi poznatk z posledních systematických pr zkum cévnatých rostlin, které zde prob hly v letech 1975–2014. Pom rn podrobn jsou komentovány taxony významné z hlediska ochrany p írody, a to jak taxony ohrožené či vzácné na území České republiky, tak i taxony vzácné nebo jinak floristicky zajímavé v rámci Českého krasu. P ísp vek je dopln n o p ehled základních vegetačních jednotek rezervace podle Katalogu biotop ČR (Chytrý et al. 2010), o fytocenologické snímky vybraných vegetačních jednotek a mapu „aktuální“ vegetace, jež vznikla na základ aktualizace mapování biotop z let 2006–2014.

Vymezení rozsahu území Zkoumané území leží na východním okraji centrální části Českého krasu (obr. 1) a je vymezeno hranicemi současné NPR Koda (obr. 2; viz též obr. 1 na str 447 v barevné p íloze). Území bylo p vodn vyhlášeno jako státní p írodní rezervace v roce 1952 výnosem č. 32.946/52-IV/5 tehdejšího Ministerstva školství, v d a um ní ze dne 13. 3. 1952 na rozloze 464 ha a posléze p e azeno zákonem o 52

Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu

ochran p írody a krajiny a jeho provád cí vyhláškou do kategorie národní p írodní rezervace. P evážn lesnaté území Kody je dob e vymezeno v či okolní zem d lské krajin , nebo hranice NPR sleduje hranici lesa na západ , severu a jihu. Na východ území vede hranice po horním okraji východního svahu Císa ské rokle. Vícemén rozvoln ný les p echází z Císa ské rokle na Korenský vrch, který bývá n kdy nesprávn považován za součást NPR Koda. Ačkoliv je v tšina historických i současných nálezových dat z rezervace lokalizována jako “Koda u Srbska”, katastrální území Srbsko u Berouna ve skutečnosti zahrnuje zcela nejmenší část území západn od železniční zastávky v Srbsku. Nejv tší část rezervace, na západ a severu, zaujímá katastrální území Tetín u Berouna, následují Tobolka na jihovýchod a Korno s Císa skou roklí na východ . Podrobnou charakteristiku vývoje území od konce posledního glaciálu až do současnosti a p írodních pom r rezervace shrnuje detailn v p edchozím p ísp vku Ložek (2014).

Obr. 1. Poloha území NPR Koda v rámci České republiky a fytogeografického okresu Český kras. Fig. 1. Position of the Koda NNR in the Czech Republic and in the phytogeographical district.

53


54 Obr. 2. Vymezení území národní pUírodní rezervace Koda s pomístními jmény. Viz též obr. 1. na str. 447. Zhotovil: Ivan Balák. Fig. 2. Delimitation of the Koda National Nature Reserve with its place-names. See also fig. 1 on page 447. Created by Ivan Balák.


Historie hospodaUení na území Kody Vývoj Kody v prehistorické dob popsal v p edchozím p ísp vku Ložek (2014). Poloha Kody ve starosídelní nížinné oblasti zap íčinila výrazné ovlivn ní kv teny i vegetace lidskou činností. Les se zde zachoval jednak díky výrazn členitému terénu, člov ku relativn nep ístupnému, a jednak díky m lkým p dám na skalnatém podloží, jež nebyly vhodné k zem d lskému využití. Od dob Karla IV. byl Tetínský revír, společn s revíry Zámeckým (= Karlštejnským) a Malomo inským, majetkem české koruny. Takto rozsáhlý majetek nebyl nikdy d len do menších částí, což op t napomohlo zachování lesních porost . Podrobný rozbor historického lesního hospoda ení v Českém krasu provedli Novák et Tlapák (1974) p i p íležitosti jeho vyhlášení chrán nou krajinnou oblastí. Z této práce si dovolíme citovat a shrnout podstatné skutečnosti týkající se lesního hospoda ení v pr b hu posledních t í století. První úpln jší písemné záznamy karlštejnského panství pocházejí z první poloviny 18. století. Z nich je možné dovodit, že nap íklad podíl borovice lesní v Tetínském revíru byl výrazn vyšší než dnes. Byla druhou nejpočetn jší d evinou hned po dubu. V polovin 18. století byla na Kod nejspíše nejmenší zásoba d eva. D vod k tomu bylo vícero. Velká část stavebního d íví byla již vyt žena a v tšina lesa sestávala z pa ezin (d evin obnovujících se výmladkovým zp sobem a sloužících p edevším jako palivo). N které pozemky v jihovýchodní části byly využívány jako nelesní pastviny. B žn se páslo i v lese, kde se také hrabalo stelivo pro dobytek. V polovin 18. století zde také dosáhlo vrcholu salašnictví. Tehdejší karlštejnský velkostatek vykazoval v roce 1735 stav 4660 ovcí. Pastva i t žba steliva byly zakázány v roce 1737, ale b žn se i posléze tento zákaz porušoval. Až do poloviny 19. století p etrvávala vysoká poptávka po d ev využívaném jako palivo, tudíž se na velké ploše území hospoda ilo pa ezinov . Ješt v první polovin 19. století zde byl podíl pa ezin výrazn vyšší než vysokokmenného lesa. S vybudováním železnice z Prahy do Plzn v roce 1862 se začalo dovážet uhlí a význam palivového d eva poklesl. Pa eziny se poté částečn p evád ly na nepravé kmenoviny, kdy se ze souboru kmínk na společném ko enovém systému (matečnici) vyjednotilo b hem desítek let pouze n kolik málo nejkvalitn jších. Významn jší bylo nahrazování pa ezin nep vodními d evinami výsadbou či síjí, a to smrkem na stinn jších stanovištích, borovicí černou či akátem na stanovištích výsušných, dále mod ínem a částečn i p vodním dubem. Dle evidence z roku 1936 dosáhl na karlštejnském panství podíl nep vodního, vysazovaného smrku 20 % redukované zásoby. P edstihl tím i habr s 13 % a dostal se na druhé místo za dub s 21 %. Borovice černá zaujímala necelá 3 %. Po vyhlášení rezervace v roce 1952 byl podíl nep vodních jehličnan op t snižován až na současných 7 %. Rozsah lesní p dy NPR Koda byl v polovin 19. století tém stejný jako v současnosti. Podle II. vojenského mapování byl významný rozdíl pouze v tehdy částečn bezlesém Korenském vrchu a úpln bezlesé Císa ské rokli. 55


Historie ochrany Koda byla vyhlášena státní p írodní rezervací v roce 1952. Z ízení její ochrany souviselo p edevším s rizikem rozší ení t žby vápenc z velkolom do jádrové oblasti Českého krasu kolem eky Berounky, kde se nachází i území dnešní rezervace. Tehdejší p edm ty ochrany byly definovány velmi obecn : krajinný ráz, kv tena a zví ena. Jejich definice byly odrazem doby, kdy tém veškerá hospodá ská činnost byla považována z hlediska ochrany p írody a krajiny za negativní. Tyto ochranné podmínky jsou platné dosud. Podle nich musí být lesní hospoda ení maloplošné a p i obnov lesa je t eba zachovat p vodní d evinné složení (dle definice je tím myšleno bez antropického vlivu, což je samoz ejm diskutabilní, nebo v současnosti nejsme schopni takovýto hypotetický stav ani popsat). Dále musejí být postupn mýceny nep vodní d eviny v čele s akátem a vysazování smrku má být omezeno na nejnutn jší pot ebu bažantnice, která byla z ízena nejspíše v oblasti U Korna, ale zanikla z ejm brzy po vyhlášení rezervace. Na prudkých svazích má být udržován ochranný les a t žba má být omezena jen na kalamitní p ípady. Louky a pastviny (p edevším ty, jež mají stepní charakter) mají z stat zachovány, jiné parcely k tomu vhodné mají být podle možnosti p em n ny na pastviny nebo zalesn ny d evinami místního p vodu odpovídajícími stanovištním pom r m, což je po staletém období mohutného zales ování pom rn zajímavý pozitivní p ístup k bezlesí. I v 21. století z stávají hlavní p edm ty ochrany stále stejné, jen díky prohloubení poznání ohrožení druh a biotop , co do podrobnosti i prostoru až na úrovni Evropské unie, došlo i k podrobn jšímu definování p edm t ochrany území v souvislosti se zahrnutím NPR Koda do Evropsky významné lokality Karlštejn-Koda (dle na ízení vlády 132/2005 Sb.). Zárove se již od 90. let 20. století p ipravuje rozší ení NPR Koda o lokality Tomášk v lom a Vanovické skály ležící na východ od stávající rezervace.

Historie botanického pr]zkumu na území Kody Do Českého krasu a pravd podobn i do botanicky velmi atraktivní oblasti Kodského revíru zavítali první floristé již na p elomu 18. a 19. století. Z nejzvučn jších jmen té doby lze zmínit nap . bratry Preslovy, Steinmanna, Haenkeho a Opize, z nichž poslední jmenovaný uvádí ve svém soupisu lokalit probádaných v České republice (Opiz in Skalický 1967) i n kolik lokalit z Českého krasu, mezi nimiž se však žádná zmínka o Kodském revíru nevyskytuje. První skutečn doložené nálezy z Kody pocházejí až z konce 19. století. Menší množství sb r a pravd podobn i nejstarších floristických dat z oblasti Kody a okolí pochází od Čelakovského. Výsledky svých pr zkum uve ejnil a shrnul ve své 56


nejznám jší práci Prodromus kv teny české (1868–1883) a také v Kv ten okolí Pražského (1870), ze kterých je z ejmé, že v Kodském revíru navšt voval hlavn oblast Tobolského vrchu a okolí Tetína. Velká část nález , které ve své práci zmi uje, však pat í Velenovskému, který mu o svých pr zkumech podával písemné zprávy. Taxony, jež Čelakovský zmi uje z Kody, jsou uvedeny v p ikládané tabulce (tab. 1, str. 96–115), která zahrnuje i všechny další historické záznamy taxon z prací níže zmi ovaných autor . Začátkem dvacátých let 20. století začalo být území studováno nejen po floristické, ale též po fytocenologické stránce. Nejvíce botanických prací z Kody zpracoval Klika (1920−1921, 1932), p ičemž n které jeho práce jsou dopln ny fytocenologickými snímky (Klika 1928, 1933), v nichž si všímá nejen xerotermních travinných společenstev, ale také lesní vegetace. Oblastí se do značné míry také zabývali Rohlena (1924, 1925, 1929), Domin (1942) a Dostál (1942). Ekologickou studii na xerotermních rostlinách zdejších stepí zpracoval Če ovský (1960). V sedmdesátých letech 20. století tuto oblast floristicky zkoumal Skalický, jehož data však nebyla dosud nikde publikována. Výjimkou je n kolik jeho údaj o výskytu taxon v Kod , jež uve ejnila ve své diplomové práci Haščynová (1979). Pr zkumem lokalit chrán ných a ohrožených druh NPR Koda se zabýval Kop iva (1975). O dva roky pozd ji se podrobnému studiu kv teny na Kod začala v novat i Skalického studentka v rámci své diplomové práce – Danuše Haščynová (1979). Vznikla tak do té doby nejrozsáhlejší floristická práce o Kod , zabývající se do jisté míry i vegetací. O rok pozd ji tatáž autorka práci ješt rozší ila o studium sukcese v opušt ném Tomáškov lomu a o n které dopl ující fytocenologické údaje ve své rigorosní práci (Haščynová-Součková 1980). Vegetaci zde studovala i Knížetová (1970) a tém o 20 let pozd ji z materiál dálkového pr zkumu Zem provedla vegetační mapování NPR Koda i Fišerová (1989). Vegetaci st edočeských p novc v Císa ské rokli studoval Rivola (1982). V Císa ské rokli se bryologickým pr zkumem zabýval Fott (1951) a pozd ji i Stuchlý (1962, 1964, 1976). Bryologicky prostudovali n kolik lokalit nad Kodskou st nou i Hadač a Šmarda (1944). Biologickou aktivitu p d rostlinných společenstev v Kod zhodnotil Seifert (1960). Zásadami lesního hospoda ení v rezervaci se zabýval Samek (1967), svými poznámkami k této problematice p isp l i Kop iva (1973). Ko enovou ekologii d ínu zde studovala Dvo áková (1965). ada dalších významných botanik vedla do této oblasti exkurze a dále ji floristicky studovala i v osmdesátých a devadesátých letech 20. století, nap . Kubíková a Skalický. I v posledních patnácti letech je NPR Koda oblastí vyhledávanou botaniky, i když tito se již nev nují floristickému a fytocenologickému pr zkumu oblasti, ale jejich pozornost se soust e uje spíše na významné prvky kodské kv teny, jejich 57


ochranu a plánování vhodného managementu či na populační biologii vybraných, v tšinou ohrožených druh rostlin. O revizi lesních typ Českého krasu včetn NPR Koda pojednává studie Šamonila (2007). Výskytu orchidejí na území Kody i celého Českého krasu se v nuje Palásek et al. (2004). Populační biologií kriticky ohroženého druhu Dracocephalum austriacum se zde zabývají v nejnov jších studiích Dostálek et al. (2010) a Dostálek et Münzbergová (2011, 2012). Dostálek se v noval také ekologii rodu Thesium (Dostálek et Münzbergová 2010). Rozší ením a populační biologií druhu Aster amellus v ČR (tedy i na území NPR) se zabývala Mandáková (2006). Geobotanickým výzkumem na Kodské st n se v minulých letech zabývala i Raabová et al. (2007) v rámci své disertační práce na téma lokálních adaptací druh na stanovišt . Revizí rodu Sorbus a konkrétn studiem populací Sorbus eximia na Kod se zabýval Vít et al. (2012). Po posledním podrobném floristickém pr zkumu území (Haščynová 1979) se po více než 25 letech v novala floristickému a z části i fytocenologickému pr zkumu Kody v rámci své diplomové práce spoluautorka této studie, J. Horáčková (roz. Schlägelová) (Schlägelová 2006). Navázání jejího floristického pr zkumu na práci Haščynové (1979) umožnilo do jisté míry provést srovnání historických floristických údaj s aktuálním stavem flóry. V letech 2006−2014 se v noval aktualizaci mapování biotop Kody a tvorb nového plánu péče Tomáš Tichý (Anonymous 2013, Tichý 2014). Na základ dat získaných b hem t chto dvou posledních intenzivních pr zkum flóry a vegetace Kody společn p edkládáme tento p ísp vek, jehož cílem je shrnout veškeré nám známé floristické údaje z území stávající NPR Koda. Pr zkumu p ilehlého Tomáškova lomu a Vanovických skal (území skal a skalních sráz nad Berounkou táhnoucí se sm rem na východ ke Krupné), se v poslední dob v novala ve své bakalá ské práci Karešová (2007) a Špry ar (in prep.).

Fytogeografie území Území Českého krasu spadá podle fytogeografického člen ní České republiky (Hejný et Slavík 1988) do fytogeografické oblasti termofytika, jež je charakteristická svojí teplomilnou vegetací a kv tenou. Xerotermní společenstva, skalní, stepní a lesostepní vegetace se zde zachovala již od neolitu, kdy došlo k dlouhodobému odlesn ní zdejší krajiny vlivem hospoda ení člov ka. Další člen ní adí území do fytogeografického obvodu České termofytikum a fytogeografického okresu č. 8 – Český kras, pro n jž jsou typické druhy termofilní a mezofilní kv teny, kolinního a suprakolinního vegetačního stupn s relativn kontinentálním klimatem (Skalický 1988). 58


Vlastní fytogeografický okres Český kras rozd lili Skalický et Jeník (1974) ješt na t i části – pražskou, centrální a zdicko-lite skou část. Podle tohoto rozd lení leží NPR Koda v centrální části Českého krasu (viz obr. 1, str. 53). Tato část je antropicky nejmén ovlivn nou oblastí nacházející se v jád e CHKO Český kras. Její kv tena je nejpest ejší, pon vadž zahrnuje maximum reliktních biotop . Charakterizují ji druhy lesní a lesostepní kv teny, a dále druhy skalních a nelesních fytocenóz na m lké p d (Skalický et Jeník 1974).

Materiál a metodika V NPR Koda byl v pr b hu vegetačních sezón v letech 2005−2006 provád n botanický pr zkum, jehož primárním cílem byla floristická inventarizace kv teny rezervace a její srovnání se stavem v roce 1979, kdy prob hl poslední ádný floristický pr zkum území. Součástí sb ru dat bylo i fytocenologické snímkování vegetace. Metodika floristického mapování Nomenklatura cévnatých rostlin je sjednocena podle Klíče ke kv ten ČR (Kubát et al. 2002). Taxony jsou v tšinou rozlišeny na úrovni druhu či poddruhu. Determinačn obtížné taxony určené pouze do rodu (nap . Alchemilla, Crataegus, Rosa, Rubus, Taraxacum aj.) jsme do práce nezahrnovali, ale jejich herbá ové položky p iložené k diplomové práci (Schlägelová 2006) jsou k dispozici specializovaným taxonom m v herbá i Katedry botaniky P F UK v Praze (PRC). K determinaci taxon byly využívány určovací p íručky: Rothmaler et al. (2000), Dostál (1958), Hejný et Slavík (1988, 1990, 1992), Slavík (1995, 1997, 2000), Slavík et Št pánková (2004), Kubát et al. (2002), dále k určování druh rodu Calamagrostis – Grulich (1986), rodu Allium v nekvetoucím stavu – Krahulec (1977) a skupiny Arabis hirsuta – Novotná et Tomšovic (1969). Taxony ochraná sky významné a zvlášt chrán né jsou rozd leny do jednotlivých kategorií podle Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (Grulich 2012) a vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., p íloha II. K vytvo ení seznamu antropofyt byl využíván katalog nep vodních druh české flóry (Pyšek et al. 2012). Floristický pr zkum území probíhal (1) podle metodiky použité u p edešlého pr zkumu Haščynové (1979) tzn., že byl po izován seznam taxon pro každý jednotlivý porost dle lesního hospodá ského plánu Kody z roku 1979, kde je toto rozsáhlé území rozčlen no do 235 porost a (2) jako zápis taxon na subjektivn zvolených 771 bodových lokalitách zam ených p ístrojem GPS v okruhu p ibližn 10 m od zam eného bodu (tj. na ploše cca 315 m2). Lokality byly vybírány tak, aby postihovaly co nejlépe heterogenitu navštívených biotop , p ičemž nejv tší pozornost byla v nována pr zkumu lokalit se zvlášt chrán nými nebo ochraná sky významnými druhy rostlin. Z tohoto d vodu jsou skalní a travinné biotopy s vyšší a lokáln prom nlivou druhovou diverzitou pokryty mnohem hustší sítí bodových lokalit, než rozsáhlé druhov homogenní lesní biotopy. Veškeré takto po ízené floristické údaje byly zpracovány v programu SurveyPro 1.2.0.40 (Bukáček et al. 2000), který byl vyvinut pro pot eby sb ru floristických či faunistických nález a v současnosti 59


jsou uloženy v Nálezové databázi ochrany p írody (dále jen NDOP) spravované Agenturou ochrany p írody a krajiny ČR (AOPK ČR). Floristické údaje byly také získávány b hem mapování biotop (viz níže). B žné druhy byly lokalizovány do p ibližn 300 biotopových segment , zatímco vzácné druhy byly lokalizovány pomocí GPS s p esností do 20 m. Segmenty lesních biotop m ly v tší rozlohu (až n kolik hektar ), zatímco nejmenší segmenty nelesních biotop m ly n kdy pouhých 100 m2. Vzhledem k tomu, že celkem bylo zaznamenáno více jak 13 tisíc nálezových údaj a není možné je všechny zve ejnit v tomto p ísp vku, odkazujeme na NDOP, která je na vyžádání dostupná odborné ve ejnosti a je možné odtud získat p esné údaje o rozší ení všech aktuáln nalezených druh , tj. lokalizace nález , data nález , informace o početnosti v p ípad vzácn jších druh nebo o biotopu apod. Vzhledem k tomu, že se práce soust edila p edevším na mapování ochraná sky významných a zvlášt chrán ných druh cévnatých rostlin, uvádíme mapy rozší ení nejvýznamn jších 37 z nich (obr. 3–9, str. 84–90). Mapy rozší ení všech vzácných druh (tj. zákonem chrán ných druh i druh z Červeného seznamu) jsou uvedeny v diplomové práci (Schlägelová 2006) nebo jsou na vyžádání k dispozici v NDOP či v archivu úst edí AOPK ČR. Níže v textu komentujeme rozší ení nejvýznamn jších vzácných druh v rezervaci, p ičemž používáme k jejich lokalizaci místních názv (viz jejich p ehled v map , obr. 2, str. 54), nebo se obvykle vyskytují v širší oblasti a výčet jejich bodových výskyt by byl zbytečn obsáhlý. Pod tradičními místními názvy jsou myšleny lokality bez p esného vymezení hranic a plochy. Metodika fytocenologického mapování V letech 2005−2006 bylo na území NPR Koda po ízeno 84 fytocenologických snímk za azených do čtrnácti svaz (viz tabulky 2–9). Jejich p esnou lokalizaci geografickými sou adnicemi v systému WGS-84 uvádí tab. 10 (str. 145). Fytocenologické snímkování bylo provád no podle klasických metod curyšsko-montpelliérské školy za pomocí rozší ené sedmičlenné Braun-Blanquetovy škály (Braun-Blanquet 1932, Moravec et al. 1994). Fytocenologické snímky byly zpracovány pomocí databázového programu Turboveg (Hennekens 1996) a jsou uloženy v České národní fytocenologické databázi v Brn pod číslem 766 + trojmístné číslo snímku (Chytrý et Rafajová 2003). Nomenklatura syntaxon byla sjednocena podle práce Moravce (Moravec et al. 1995). Za azení snímk do fytocenologického systému bylo provedeno podle práce Chytrého a Tichého (Chytrý et Tichý 2003). Jednotlivé syntaxony a jejich snímky byly za azeny do fytocenologického systému na úrovni svaz ; v p ípadech, kdy nám bylo jejich za azení do fytocenologického systému jasné, i na úrovni asociací a subasociací. Mapování biotop^ V letech 2006−2014 byla provád na aktualizace mapování biotop , které probíhalo dle metodiky aktualizace vrstvy mapování biotop (Lustyk et Guth 2012) ve vegetačních jednotkách Katalogu biotop ČR (Chytrý et al. 2010). Mapováno bylo zhruba v m ítku 1 : 5000, u významných skalních a travinných biotop i podrobn ji, s použitím terénního počítače Trimble Nomad 800 s mobilním GIS. Reálná nep esnost se v terénu pohybovala do 20 m. Nálezy významných taxon dle Červeného seznamu (Grulich 2012) byly v terénu taktéž zaznamenávány s pomocí mobilního GIS. 60


Flóra NPR Koda B hem pr zkum v letech 2005−2014 bylo nalezeno celkem 617 druh , z nichž celkem 102 bylo na území rezervace zjišt no v bec poprvé. Z celkového počtu všech druh , udávaných v inventarizačním seznamu flóry NPR Koda (celkem 754 taxon ) nebylo potvrzeno 137 taxon , z nichž 27 se pravd podobn na území rezervace nikdy nevyskytovalo a jde pouze o chybn determinované taxony, o zám ny s jinými taxony (viz kapitola o pochybných druzích níže) nebo o druhy, jež se vyskytují v oblastech p ilehlých k rezervaci, které zejména auto i nález z 1. poloviny 20. století považovali za součást Kodského revíru, který plošn neodpovídá dnešnímu vymezení území NPR Koda.

ZvláštF chránFné a ohrožené druhy cévnatých rostlin V celkovém seznamu cévnatých rostlin rezervace včetn historických nález figuruje 42 druh z vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. a 193 druh z Červeného seznamu (Grulich 2012), jejichž seznam a kategorie ohrožení uvádí tab. 1 (str. 96– 115). V následujícím výčtu uvádíme všechny zákonem chrán né druhy rostlin, které jsou z území Kody známy, a tučn označujeme druhy, jejichž výskyt byl námi v letech 2005−2014 ov en. Jmenovit jsou to tyto: 4 kriticky ohrožené (Dracocephalum austriacum, Lathyrus pannonicus subsp. collinus, Myosotis stenophylla a Phyllitis scolopendrium), 14 taxon siln ohrožených (Cephalanthera rubra, Corallorhiza trifida, Dianthus gratianopolitanus, Hypericum elegans, Inula germanica, Orchis morio, O. purpurea, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Saxifraga paniculata, S. rosacea subsp. sponhemica, S. tridactylites, Stipa pulcherrima, Tephroseris integrifolia a Viola stagnina) a 24 taxon ohrožených (Aconitum lycoctonum subsp. lycoctonum, Anemone sylvestris, Anthericum liliago, Aster amellus, A. linosyris, Aurinia saxatilis subsp. arduini, Biscutella laevigata subsp. varia, Botrychium lunaria, Campanula bononiensis, Centaurea triumfettii subsp. axillaris, Cephalanthera damasonium, Clematis recta, Cornus mas, Dictamnus albus, Epipactis atrorubens, Galanthus nivalis, Lilium martagon, Lunaria rediviva, Melittis melissophyllum, Platanthera bifolia, Polygala chamaebuxus, Quercus pubescens, Stipa pennata a Thalictrum foetidum). Ov eno bylo rovn ž 143 druh z Červeného seznamu (Grulich 2012), což p edstavuje asi 23 % z námi ov ené flóry NPR Koda (tab. 1). Rozší ení vybraných taxon komentujeme v následující kapitole. Nejvíce ochraná sky významných taxon se soust edilo p edevším v biotopech suchých a skalních trávník , zbývající vzácné druhy se vyskytovaly roztroušen v lokáln bohatých lesních biotopech. Ukázalo se, že počet ochraná sky významných a zvlášt chrán ných druh rostlin a jejich rozší ení v rezervaci se od roku 1979 nijak podstatn nezm nily, nicmén ada druh otev ených biotop , 61


které postupn zar stají d evinami, p ichází o svá stanovišt . Lze očekávat, že početnost jejich populací i počet lokalit bude postupn klesat, pokud v rezervaci nebude o otev ené biotopy pečováno. KomentáVe k ochranáVsky nejvýznamnFjším a jinak zajímavým druh^m Zvlášt chrán né druhy podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. označujeme následovn : §1 – kriticky ohrožený druh, §2 – siln ohrožený druh, §3 – ohrožený druh. U druh Červeného seznamu ČR (Grulich 2012) používáme následující zkratky: C1 – kriticky ohrožený taxon, C2 – siln ohrožený taxon, C3 – ohrožený taxon, C4a – vzácn jší taxon vyžadující další pozornost – mén ohrožený, C4b – vzácn jší taxon vyžadující další pozornost – dosud nedostatečn prostudovaný. Aconitum lycoctonum subsp. lycoctonum (§3, C4a) – obr. 6 (str. 87) Om j vlčí mor pravý se vyskytuje roztroušen v celé rezervaci. Nejv tší populace se nacházejí v chladných a vlhkých terénních depresích v dolní polovin Kodského údolí kolem Kodského potoka, okolí osady Koda a západní části rezervace pod skalami Nad Domášovem. Z Kody je jeho výskyt znám již od dob Čelakovského (1868–1883) a je v literatu e nep etržit udáván v tšinou botanik až do dnešní doby. Allium rotundum (C3) Česnek kulovitý nebyl dosud z Kody uvád n, nebo v tšinu vegetační sezóny jde o nenápadný druh s nekvetoucími rostlinami, které jsou snadno p ehlédnutelné. Ani naše pr zkumy jeho výskyt nezachytily, ale byli jsme na n j upozorn ni autorem nález Františkem Krahulcem, který společn s námi v roce 2012 potvrdil výskyt desítek jedinc s mnoha kvetoucími rostlinami ve skalních a rozvoln ných suchých trávnících pod Kodskou st nou v Kodské rokli a v Císa ské rokli. Allium senescens subsp. montanum (C4a) Česnek šerý horský se vyskytuje roztroušen ve skalních trávnících rezervace (Císa ská rokle, Kodská st na, na západním svahu Tobolského vrchu a Nad Domášovem). Nejhojn jší je v jihovýchodní st n Císa ské rokle a na západních skalkách na Tobolském vrchu. Chybí nap íklad na jižním svahu Tobolského vrchu (na takzvané Tobolské stráni), nebo tato lokalita má hlubší p du a skalní výchozy, kde by se dal výskyt druhu očekávat, jsou z ejm vytvo eny maloplošnou t žbou vápence. Z území Kody je uvád n kontinuáln již od dob Čelakovského. Alyssum montanum subsp. montanum (C3) Ta ice horská pravá roste v suchých úzkolistých a skalních trávnících (Císa ská rokle, Kodská st na, lokalita U Korna, Na Skalkách, Tobolská strá , západní svah Tobolského vrchu, vrchol Tobolského vrchu a Nad Domášovem). Její nejhojn jší výskyt byl zaznamenán Nad Domášovem a na Tobolské stráni, kde roste v počtu desítek jedinc . Její výskyt na Kod uvádí poprvé Klika (1928). Anemone sylvestris (§3, C2) – obr. 7 (str. 88) Sasanka lesní je odtud udávána již Rohlenou (1924, 1925, 1929). Ve starší literatu e byla často označována jako pom rn hojný druh, avšak na v tšin uvád ných lokalit se jí 62


v současnosti nepoda ilo ov it. Aktuáln bylo nalezeno do deseti kvetoucích jedinc v oblasti Za Lípou a na lokalit Na skalkách, kde roste p i okraji stepí v zástinu dub a ke ového patra. Dále jsme nalezli deset kvetoucích jedinc na severozápadním vrcholu Tobolského vrchu. Kop iva (1975) ješt uvádí bohatou lokalitu z oblasti západních skalek na Tobolském vrchu, která je však v současnosti siln zarostlá Ligustrum vulgare. Kop iva (1975) uvádí výskyt sasanky lesní také z lokalit Nad Domášovem, Ve hlinkách, nad Kodskou st nou, u Kodské jeskyn a Na červeném vršku, kde se nám ji nepoda ilo v současnosti ov it. I tyto p vodn otev ené lesostepní lokality jsou momentáln zarostlé k ovinami, jako nap . Acer campestre, Cornus sanguinea, Ligustrum vulgare a Lonicera xylosteum. Úbytek sasanky lesní je od konce 20. století pozorován i na dalších lokalitách v Českém krasu, což pravd podobn souvisí se zmi ovanou ztrátou vhodných polootev ených stanoviš , která postupn zar stají. Anthericum liliago (C3) B lozá ku liliovitou našli Dostál (1942) a Če ovský (1960) ve spodní skalnaté části Kodské st ny a Knížetová (1970) na plošin nad skalami poblíž záv ru Císa ské rokle, asi 1 km SSZ od kaple v obci Korno. Nám se tento druh ov it nepoda ilo, nicmén v roce 2003 jej nalezl na skalách ve svahu nad levým b ehem potoka v dolní části Císa ské rokle Karel Boublík (Chytrý et Rafajová 2003, číslo snímku 347492). B lozá ka liliovitá roste v Českém krasu na diabasech, ale i na vápencích, p edevším na reliktních stanovištích skalních ostroh nad údolím Lod nického a Bubovického potoka, na desítce lokalit mezi Sedlcem a Srbskem a v údolí eky Berounky na Bud anské skále v Karlštejn (Hummel 2002b, 2005, Karešová 2012). Vyskytuje se i v trávnících na lesních okrajích či sv tlinách, které nejsou vázány výraznou geomorfologií skalních ostroh – Pod Plán mi na jižním svahu Boubové u Srbska (Hummel 2002b) či na P edním Strážišti u Korna (Hroudová et Zákravský 1996). Rokle a skalní st ny v NPR Koda z ejm nep edstavují dostatečn rozsáhlé reliktní lokality nad vodním tokem, proto se zde vyskytuje jen ojedin le. Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma (C4a) Kerblík t ebule št tinoplodý je snadno p ehlédnutelný druh, jenž se dá nalézt zjara na vlhkých stinných skalkách a su ových svazích ve východní a jihovýchodní části rezervace, kde se vyskytuje podél hranice rezervace a nikdy nezasahuje hloub ji do prostoru NPR. Nejhojn ji se vyskytuje na skalách a sutích kolem chatové osady Srbsko. Z Kody byl uvád n již Klikou (1920–1921), jehož nález až dosud nebyl nikým ov en, vyjma nepublikovaných údaj Skalického, jež uvádí ve své práci Haščynová (1979). Bohužel Skalického nálezy jsou bez bližšího popisu dat a lokalit výskytu. Arabis auriculata (C3) Huseník ouškatý je drobný druh huseníku, který vykvétá již v dubnu a v kv tnu obvykle ve skupinách 10−20 jedinc v suchých úzkolistých trávnících a na skalních výchozech (Císa ská rokle, Kodská st na, Tobolská strá , západní svah Tobolského vrchu, Nad Domášovem a západn od vrchu Za Lípou). Nejbohatší výskyt má na Tobolské stepi a na skalkách v oblasti Nad Domášovem. Z Kody je uvád n poprvé Klikou (1920–1921) a mnoha dalšími autory až do současnosti.

63


Arabis pauciflora (C3) Huseník chudokv tý roste obvykle ve skupinách 10–15 jedinc roztroušen v doubravách a dubohab inách na celém území rezervace. Nejhojn ji v počtu stovek jedinc na západním svahu vrchu Za Lípou, kde je nejlépe z celého území Kody vyvinuta mochnová doubrava a na severozápadním vrcholu Tobolského vrchu. Na Kod je jeho výskyt poprvé doložen Dominem (1942) a následn pravideln ov ován až do současnosti. Aster amellus (§3, C3) – obr. 7 (str. 88) Hv zdnice chlumní roste v suchých trávnících a teplomilných doubravách ve velmi početných populacích (Císa ská rokle, Kodská st na, západní svah Tobolského vrchu, Nad Domášovem a na vrchu Za Lípou). Nejhojn jší je nad severozápadn orientovanou st nou Císa ské rokle, na Kodské st n a na vrchu Za Lípou. Malé populace jsme našli i na vrcholu a severním úpatí Tobolské vrchu. Hv zdnice chlumní roste velmi hojn též v suchém širokolistém trávníku na severozápadním úpatí Tobolského vrchu t sn za hranicí rezervace. Z Kody její výskyt uvádí již Klika (1920–1921) a posléze mnoho dalších autor . Haščynová (1979) ji nalezla ješt na lokalit Ve vosičí. Aster linosyris (§3, C3) – obr. 3 (str. 84) Hv zdnice zlatovlásek se vyskytuje pouze v rozvoln ných suchých úzkolistých trávnících nad Kodskou st nou, včetn jejich nejvýchodn jšího výb žku, kde tvo í početné populace čítající stovky jedinc . Je zajímavé, že z Kody jej uvádí poprvé teprve Kop iva (1975), p estože Kodská st na a suché trávníky nad ní byly p edchozími botaniky navšt vovány v bec nejčast ji. Výskyt hv zdnice zlatovlásku na Kod je jediný známý jižn od Berounky v Českém krasu. P itom v sousední NPR Karlštejn začíná její hojný výskyt v suchých trávnících již na okraji zástavby Srbska a Bud an (Hostomská 2002, Hummel 2005, Tichý 2014), stejn tak t sn sousedí s chatovou zástavbou na Černé skále v Rovin u Hlásné T eban (Hummel 2005, T. Tichý not.). V Českém krasu její rozší ení pokračuje p es Karlické údolí (Hummel 2002a, T. Tichý not.), Radotínské údolí (Špry ar 2002, T. Tichý not.), Chuchelský háj (Šturma 2011) až po Prokopské údolí (Šturma 2009). Aurinia saxatilis subsp. arduini (§3, C4a) – obr. 4 (str. 85) Ta ice skalní roste roztroušen na skalách Kodské st ny a také hojn na západní st n Císa ské rokle. N kolik rostlin bylo nalezeno na výb žku skalního h betu na lokalit Čertova branka a také na skalce na severovýchodní hran Císa ské rokle na samé východní hranici rezervace. Bupleurum longifolium subsp. longifolium (C2) – obr. 6 (str. 87) Prorostlík dlouholistý pravý se vyskytuje roztroušen ve sv tlých doubravách a dubohab inách s dob e vyvinutým bylinným patrem v severozápadní části rezervace (Ve vosičí, Ve Hlinkách, na Prost edním vrchu a Za Lípou). Haščynová (1979) uvádí prorostlík ješt z lokality Nad rovinami v severní části rezervace, a dále ze západních svah severn od lokality Nad Domášovem, kde jsme jej v současnosti nepotvrdili. Centaurea triumfettii subsp. axillaris (§3, C3) – obr. 4 (str. 85) Chrpa chlumní roste hojn na Kodské st n a v suchých a skalních trávnících nad ní a na obou st nách Císa ské rokle. Roztroušen se pak vyskytuje tém na všech lokalitách 64


v rezervaci, které skýtají suché či skalní trávníky alespo v podobn sv tlin v teplomilných doubravách – U Ivana, Na skalkách, Tobolská strá , západní svah a jihozápadní i severovýchodní vrchol Tobolského vrchu, Nad Domášovem, Ve vosičí a Za Lípou. Centaurium erythraea (C4a) Zem žluč okolíkatá se vyskytuje na pasekách či zatravn ných okrajích listnatých les podél cest. Roste roztroušen v západní a jižní části NPR, nejhojn ji na pasece na Tobolském vrchu a u lesní školky pod Tobolským vrchem p i zelené turistické stezce. Cephalanthera damasonium (§3, C4a, CITES) – obr. 9 (str. 90) Okrotice bílá roste v doubravách, dubohab inách, bučinách, ale i v první generaci smrkových monokultur. Je velmi hojná, vyskytuje se roztroušen po celé rezervaci. B hem n kterých vegetačních sezón se však objevuje jenom ojedin le, nebo klimaticky nep íznivé vegetační sezóny p ežívá pod zemí jakožto geofyt. Její výskyt na území Kody je pravideln dokládán historickou literaturou již od dob Čelakovského. Cephalanthera rubra (§2, C2, CITES) – obr. 6 (str. 87) Okrotice červená se roztroušen vyskytuje na n kolika místech v bučinách. V literatu e je uvád no deset lokalit. Pouze na t ech z nich se nám poda ilo její výskyt ov it, a to v bučin Na svislích a v jejím okolí, nedaleko jeskyn Austrálie severn od Kodské st ny a v bučin U slam ný boudy v západní části rezervace. V bučin Na svislích roste pom rn početná populace, čítající po orientačním sčítání v roce 2005 asi 26 jedinc , z nichž p ibližn t etina v tomto roce kvetla, v roce 2010 bylo nalezeno 37 jedinc , z nichž asi 10 kvetlo. Další dva ojedin lé výskyty mladých sterilních jedinc byly zaznamenány ješt v jejím širším okolí. Nedaleko jeskyn Austrálie bylo nalezeno asi p t sterilních jedinc . V bučin U slam ný boudy (lokalita popsaná již Kop ivou v roce 1975) byli nalezeni t i jedinci, z nichž pouze jeden v roce 2005 kvetl. Vzhledem k tomu, že se jedná o geofyt a o druh snadno p ehlédnutelný ve sterilním stavu, je pravd podobné, že se vyskytuje i na dalších v literatu e uvád ných lokalitách a její výskyt se proto v budoucnu ješt poda í ov it. Clematis recta (§3, C3) – obr. 7 (str. 88) Plamének p ímý se roztroušen vyskytuje ve sv tlých listnatých lesích, p i lesních okrajích a v lemech otev ených skalních a suchých trávník na n kolika lokalitách Kody. Nejbohatší populace roste v rozvoln ných teplomilných doubravách U Ivana a Za Lípou. Menší populace druhu roste p i ústí Císa ské rokle na její jihovýchodní st n a na západním a severovýchodním svahu Tobolského vrchu. Obvykle se na lokalitách výskytu objevuje v počtech do deseti jedinc . Listy plaménku jsou často zaminované parazity. Z ejm z tohoto d vodu dochází k oslabení rostlin, jež se vyskytují tém výhradn ve vegetativním stavu. Mají obvykle pouze n kolik pár list a velmi z ídka kvetou. Výskyt plaménku na Kod je v historické literatu e uvád n již Klikou (1921–1922, 1928, 1932). Corallorhiza trifida (§2, C2) – obr. 6 (str. 87) Korálice trojklaná je historicky uvád na již v práci Rohleny (1924, 1925, 1929), není ale zcela jasné, kde p esn se druh tehdy vyskytoval. Patrn n kde v okolí Tobolského vrchu. Kop iva (1975) tento druh označuje jako roztroušen se vyskytující na celém území 65


rezervace, konkrétní lokality uvádí západn a východn od Kodské st ny a Na pískách. Po velmi podrobném pr zkumu území byla však o n kolik let pozd ji nalezena Haščynovou (1979) pouze na dvou lokalitách, a to Na skalkách a v oblasti nad chatovou osadou, jihozápadn od lokality Za vodou, kde je dnes nejv tší smrková monokultura v rezervaci. V letech 2006–2008 a v roce 2011 byla každoročn nalézána Josefem Mottlem na t ech mikrolokalitách v bučin u hlavní aleje mezi lokalitou U obrázku a lokalitou Na pískách v počtu nejčast ji dvou, až max. 23 jedinc a dále u jeskyn Austrálie severn od Kodské st ny. Korálice trojklaná je velmi drobná orchidej, kterou lze lehce p ehlédnout mimo období optimální fenologie, které trvá zhruba pouhých 14 dní. Cornus mas (§3, C4a) – obr. 9 (str. 90) D ín jarní obývá listnaté lesy, okraje šipákových doubrav, pláš ová společenstva, okraje suchých trávník a výslunné strán . Roste roztroušen po celé rezervaci. Na lokalitách svého výskytu je pom rn hojný, pouze čtvrtinu všech nález tvo ili mladé ke e. Nejhojn ji se vyskytuje v oblasti Nad Domášovem a U slam ný boudy, dále na vrchu Za Lípou, na Kodské st n a v jejím okolí, v doubravách na svahu spadajícím k železniční zastávce Srbsko, U Ivana, kolem Capuše, nad severozápadní st nou Císa ské rokle a roztroušen i jinde. V literatu e je z Kody uvád n v tšinou autor již od dob Klikových. Corydalis solida (C4a) Dymnivka plná byla nalezena v počtu 15–20 jedinc pouze na skalkách na lokalit Čertova branka. Podle dostupné literatury nebyla dosud z Kody ani z okolních území uvád na, krom Kliky (1942), který ji uvádí z Velké hory u Srbska, kde od té doby nebyla potvrzena (cf. Hoffmann 2008). Corydalis intermedia (C4a) Dymnivka bobovitá roste vzácn ve Strmé rokli, včetn jejího severního ústí zvaném Čertova branka, dále u Kodského mlýna a na vrchu Za Lípou. Do roku 2005 nebyla dymnivka bobovitá z území Kody v bec udávána. Nejbližší v rohodný výskyt je udáván z Velké hory u Srbska, vyskytuje se však roztroušen i na dalších místech v Českém krasu nap . na Voškov (J. Horáčková not.). Je možné, že výskyt dymnivky bobovité je dosud pon kud p ehlížen. Crepis praemorsa (C2) – obr. 7 (str. 88) Škarda ukousnutá roste v počtu desítek jedinc v mochnových doubravách na západním svahu vrchu Za Lípou. Škardu dále nalezli na lokalit U Ivana Jesse Kalwij a Radim Hédl (2014 in pers.) v počtu dvou exemplá . Na vrchu Za Lípou jsme ji po n kolik let nacházeli ve sterilním stavu, až v roce 2014 jsme ji zastihli kvetoucí. Poda ilo se nám tedy potvrdit nález Haščynové (1979) pod vrcholem Za Lípou. V současné dob jsou nám známy jen dv další lokality škardy ukousnuté z Českého krasu, a to T eba ská strá u Hlásné T eban , kde byly nalezeny desítky až stovky kvetoucích jedinc (T. Tichý not. 2014) a okolí P írodní památky Branžovy u Lod nice (Rak et al. 2011). Historické nálezy z Českého krasu uvád jí Domin (1928, 1942) z Radotínského údolí, Dostál (1942) z Velké hory u Srbska a Blažková (1979) in Moravec et Neuhäusl (1991) z vrcholové plošiny vrchu Klapice. Na Velké ho e ji Hoffmann (2008) nepotvrdil. 66


Dictamnus albus (§3, C3) – obr. 8 (str. 89) T emdava bílá roste hlavn na okrajích sv tlých teplomilných doubrav a dubohab in, v suchých trávnících a na lesních travnatých sv tlinách. Nejhojn jší je nad Kodskou st nou a v jihovýchodní st n Císa ské rokle, kde rostou populace čítající stovky jedinc . Dále se vyskytuje v rozvoln né doubrav na vrchu Za Lípou, Nad rovinami, Ve hlinkách, Nad Konvalinkovým polem, Ve vosičí, Nad Domášovem, na západním svahu Tobolského vrchu, U Ivana, Na čihátku a na skalce západn od ústí Císa ské rokle. Dracocephalum austriacum (§1, C1, ČK, EU2, BERN) – obr. 3 (str. 84) Včelník rakouský se vyskytuje na šesti lokalitách v rezervaci. T i se nacházejí na Kodské st n (p ípadn nad její horní hranou) a t i v Císa ské rokli. Včelník roste v bohaté populaci ve skalních trávnících t sn nad hranou východní části Kodské st ny. Menší lokalita se nachází v amfiteátru v západní části Kodské st ny. Další menší lokalita, která nebyla dosud v literatu e uvád na, leží na hran skalního výb žku v nižší části Kodské st ny asi 50 metr západn od lokality v amfiteátru. Tady bylo námi v roce 2006 objeveno dev t jedinc včelníku. Celkem se podle práce Dostálka et Münzbergové (2012) nachází na Kodské st n asi 150 jedinc . Hlavní lokalita výskytu ve spodní části Císa ské rokle leží na skalních výchozech jihovýchodn orientované st ny, kterou včelník por stá od horní hrany skalní st ny rokle až do její st ední části. I zde je populace včelníku dosti početná, čítá p ibližn 200 rostlin (Dostálek et Münzbergová 2012). Další dv mikrolokality, čítající asi 11 rostlin, leží p ibližn 40 a 110 m jihozápadn od hlavní populace včelníku, p i horní hran skalní st ny. V posledních letech sledoval populace včelníku rakouského v Českém krasu Tomáš Dostálek v rámci své disertační práce a studoval mj. i jejich rozmnožování (Dostálek et al. 2010, Dostálek et Münzbergová 2012). Tento druh je na Kod ohrožován pouze p irozenou sukcesí, tedy zar stáním skalních st n d evinami, proto jsou d eviny pravideln vy ezávány. Včelník rakouský je reliktní druh, jehož severní okraj areálu rozší ení prochází Českou republikou (Rybka et al. 2004). NPR Koda a sousední NPR Karlštejn tvo í jádrovou oblast výskytu s vitálními populacemi o celkovém počtu tém 2000 rostlin. V České republice se krom populace z Českého krasu vyskytuje ješt jedna mikropopulace čítající n kolik rostlin na jižní Morav . Jedná se o druh mezinárodního významu, jelikož i jinde je ve svém evropském areálu rozší ení jeho výskyt vzácný a ostr vkovit roztroušený. Epipactis atrorubens (§3, C3, CITES) – obr. 3 (str. 84) Kruštík tmavočervený roste v teplomilných k ovinných společenstvech a na skalních sutích na vápenci v Císa ské rokli. Velmi bohatá populace čítající po orientačním sčítání p es 200 jedinc se vyskytuje ve východní st n Císa ské rokle na severozápadní stran Korenského vrchu. Asi polovina jedinc v roce 2005 kvetla. V následujícím roce se zde kv li nep íznivým klimatickým podmínkám objevilo pouze 50 jedinc ; b hem nep íznivých vegetačních sezón se druh na n kterých lokalitách s mén početnými populacemi v bec nemusí objevit. Pravd podobn z tohoto d vodu se nám nepoda il ov it výskyt kruštíku na Tobolské stráni a v jejím okolí, na západní skále na Tobolském vrchu či v horní části Císa ské rokle nad jihovýchodní st nou, odkud jej uvádí Palásek et al. (2004). Karel Boublík uvádí snímek s kruštíkem tmavočerveným ze západního svahu Císa ské 67


rokle naproti lokalit na východní st n (Chytrý et Rafajová 2003, číslo snímku 347492). Krom t chto zdroj nebyl dosud nikým výskyt kruštíku tmavočerveného v rezervaci uvád n. Festuca pallens (C4a) Kost ava sivá se vyskytuje roztroušen ve v tšin skalních trávník v rezervaci. Nejhojn jší je ve skalních trávnících nad st ední a západní částí Kodské rokle a na skalkách Nad Domášovem. Ojedin le se kost ava sivá vyskytuje i v západní části Tobolské strán , p ičemž na této lokalit není doprovázena dalšími reliktními druhy na rozdíl od ostatních lokalit. Na Kod stejn jako jinde na vápencích v Českém krasu je relativn vzácná a tvo í vegetační subdominantu oproti výskytu na nevápencových otev ených skalách na K ivoklátsku nebo ve st edním nebo dolním Povltaví, kde jako dominantní druh jednoznačn p evažuje. V Českém krasu je nejhojn jší na skalních plotnách nad horní hranou st ny na Kotýzu a na skalách Šanova kouta u Hostimi. Relativn hojn se vyskytuje i na Vanovických skalách, tém sousedících s Kodou, na východ . Gagea villosa (C2) K ivatec rolní je časný jarní druh. N kolik kvetoucích jedinc bylo nalezeno v dubohab in nad su ovým svahem v lokalit Čertova branka. Další lokality se nacházejí roztroušen v okolních lesích ve Strmé rokli, na jižním okraji Císa ské rokle, kolem jeskyn Capuš a na svahu východn od Kodské st ny. Vyskytuje se zpravidla ve sterilním stavu s nitkovitými listy, které jsou v jarní vegetaci snadno p ehlédnutelné. Proto je pravd podobné, že k ivatec rolní byl dosud opomíjen a je v rezervaci mnohem rozší en jší, než se dosud p edpokládalo. Galanthus nivalis (§3, C3, CITES, EU5) Sn ženka podsn žník roste v lese na pravém b ehu Kodského potoka p i jeho vyúst ní z Kodské rokle na okraji chatové osady v Srbsku. Byly nalezeny čty i kvetoucí trsy. S nejv tší pravd podobností sem byl druh zavlečen ze zahrádek, nebo k lesnímu okraji zahrádká i obvykle vyvážejí biologický odpad ze svých zahrad, včetn r zných druh p stovaných rostlin. Na stejné lokalit byl nalezen nap . voln rostoucí Tulipa × gesnerana aj. S ohledem na to, že v rámci Českého krasu nemá pravd podobn žádnou p irozenou lokalitu a že dosud nebyla v literatu e z Kody uvád na, ji m žeme na Kod považovat za nep vodní. Galium boreale (C4a) Svízel severní se v rezervaci vyskytuje pouze velmi vzácn p i okrajích lesních cest. Byl nalezen u lesní cesty severn od lokality Na skalkách, u lesního okraje v oblasti Nad starými školkami, u lesní cesty na k ižovatce U obrázku, Na pískách, v lesním pr seku západn od Kodské st ny, severn od úpatí Tobolského vrchu a konečn v mochnové doubrav U Ivana. Jeho výskyt je v Českém krasu vázán p edevším na mochnové doubravy, které jsou v rezervaci ojedin lé, tudíž je zde svízel severní mnohem vzácn jší než nap . v NPR Karlštejn. Svízel severní uvádí na Kod poprvé Samek (1964) ze čty lesních porost mezi lokalitou Nad Konvalinkovým polem a severním úpatím Tobolského vrchu. V Samkem uvád ných lesních porostech se nám svízel severní nepoda ilo ov it, by jsme v n kterých ov ili srpici barví skou, kterou Samek též snímkoval. Nicmén náš 68


nález na severním úpatí Tobolského vrchu byl vzdálen od Samkových porost pouze 200 metr . Zajímavé je, že jsme svízel severní nenašli ve fragmentech mochnových doubrav na lokalitách Za Lípou a na Prost edním vrchu. Gentianopsis ciliata (C3) Ho eček brvitý byl v současnosti potvrzen na západním okraji rezervace a t sn na západ od její hranice v suchém širolistém trávníku s výsadbou borovic lesních starou zhruba p t let, dále na vrchu Za Lípou a v lesním pr seku západn od Kodské st ny. Poprvé jej uvádí z Kody Stuchlý (1962) ze suchých trávník nad severozápadní st nou st ední části Císa ské rokle, odkud je pozd ji uvád n i Kop ivou (1975) a Haščynovou (1979), která jej jako jediná nalezla i p i severovýchodním okraji rezervace nad Srbskem. Nepoda ilo se nám ov it nálezy Hostomské (2002) z degradovaného sve epového trávníku u volejbalového h išt trampské osady v Kodské rokli, ze zar stající louky v jihovýchodním cípu chatové osady (východn od Kodské jeskyn ) a z východního svahu Císa ské rokle. Nenavšt vovali jsme však tyto lokality dostatečn často v pozdním lét . Výrazn hojn ji se v Českém krasu vyskytuje p edevším ve starých lomech s dostatkem sv tla nap . v Tomáškov lomu (Karešová 2007), na Zlatém koni (Florová 2012), v Solvayových lomech (Karešová 2012), v Černých roklích ( ezáč 2014). Dále roste v su ovém trávníku na T eba ské stráni (Hummel 2005). Helianthemum canum (C2) – obr. 3 (str. 84) Devaterník šedý obývá výslunné strán a skalnaté svahy se skalními a úzkolistými suchými trávníky. V rezervaci se vyskytuje hojn nad hranou jihovýchodní st ny Císa ské rokle a vzácn na skalním h bítku svažujícím se od horní hrany st ny ke dnu rokle. Ob lokality se nacházejí na západním svahu Korenského vrchu. Dále se vyskytuje na jediné drobné lokalit s n kolika trsy nad st ední částí Kodské st ny. Haščynová (1979) jej uvádí ješt ze skalek Nad Domášovem, kde se nám jeho výskyt nepoda ilo prokázat. Devaterník šedý je na Kod výrazn vzácn jší než v sousedních územích, kde se vyskytuje roztroušen až hojn na Vanovických skalách (včetn Tomáškova lomu a okolí), Tetínských skalách a v NPR Karlštejn (p edevším v části podél Berounky), kde jsou všude rozsáhlá skalní bezlesí vázána na íční fenomén. Hierochloë australis (C3) – obr. 9 (str. 90) Tomkovice jižní roste ve sv tlých dubohab inách a teplomilných doubravách. P estože byla z Kody uvád na n kolika autory z pouhých šesti lokalit, nám se poda ilo ov it její výskyt na zhruba t ech desítkách lokalit. Roste roztroušen až hojn p edevším na Tobolském vrchu, Nad Domášovem, na Prost edním vrchu, na vrchu Za Lípou, U Ivana, vzácn ji Ve vosičí, Nad starými školkami, u Čertovy branky, západn osady Koda a u Kodské jeskyn . Inula germanica (§2, C2) Oman n mecký nalezl na travnatých zalesn ných stráních nad nádražím Srbsko, východn Kodské st ny Klika (1920–1921). Jeho nález nebyl potvrzen žádným z dalších podrobných pr zkum Kody. P ekvapiv zde byl znovu nalezen v roce 2001 Zde kem Kaplanem b hem floristického kurzu ČBS na Berounsku (viz Špry ar 2007). Oman n mecký je z posledních desetiletí znám z Českého krasu pouze z pražské části (Prokopské 69


údolí a okolí). Na tyto výskyty územn navazuje rozší ení z Dolního Povltaví mezi Trojou a Roztoky. Dále ho uvádí Bauer (2009) z teplomilné acidofilní doubravy na Housin u Neum tel. Jinde v okolí Českého krasu není jeho výskyt uvád n. Inula salicina (C4a) Oman vrbolistý byl uvád n z Kody pouze Skalickým, jehož nepublikovaná data uvedla ve své diplomové práci Haščynová (1979), bohužel bez další lokalizace. Žádnému z autor podrobných pr zkum rezervace se jej nepoda ilo v NPR ov it. Teprve na ja e roku 2014 jsme jej nalezli v počtu n kolika desítek kus ve sv tlé mochnové doubrav na západním svahu kopce Za Lípou a v témže roce jsme potvrdili výskyt 25 sterilních jedinc i v mochnové doubrav U Ivana. Oman vrbolistý se vápencovému podloží spíše vyhýbá a v celém Českém krasu má pouhou desítku lokalit. Laserpitium latifolium (C3) – obr. 7 (str. 88) Hladýš širolistý byl nalezen v pláš ovém společenstvu p i okraji sv tlého lesa na dvou lokalitách v severozápadní části rezervace, na každé z lokalit v počtu 3–5 jedinc , a dále v dubohab in severn od Kodské st ny, poblíž kóty 385 m. Klika (1932) uvádí hladýš ze šipákové doubravy z ejm nad Kodskou st nou ze snímku s Myosotis stenophylla a Lathyrus pannonicus subsp. collinus. Tam jsme jej však nenalezli, nicmén poslední dv jmenované lokality leží od sebe jen n kolik set metr daleko. V literatu e je uvád n ješt z okolí chatové osady pat ící k Srbsku (Haščynová 1979), kde jsme jeho výskyt nepotvrdili. Lilium martagon (§3, C4a) – obr. 6 (str. 87) Lilie zlatohlavá roste roztroušen až hojn v prosv tlených listnatých lesích, p i okrajích cest a v údolních zá ezech po celé rezervaci. Nejhojn jší je v oblasti Na svislích. V literatu e je její výskyt uvád n pravid ln od dob Klikových. Melittis melissophyllum (§3, C4a) – obr. 8 (str. 89) Medovník medu kolistý se vyskytuje hojn v dubohab inách, teplomilných doubravách, bučinách i p i okrajích cest v celé severní a severozápadní části rezervace, jinde se objevuje roztroušen . Nejbohatší populace roste v lesích mezi lokalitou U slam ný boudy a vrchem Za Lípou. Zajímavé je, že medovník nebyl nalezen v prostoru východn od osady Koda a jižn od Kodské st ny. V literatu e je uvád n tradičn v tšinou autor již od dob Klikových. Orchis morio (§2, C1, CITES) – obr. 5 (str. 86) Vstavač kukačka se v rezervaci vyskytuje pouze na jediné lokalit na kosené louce p i východním okraji Tobolské strán . Populace zde p ežívá v n kolika exemplá ích, z nichž v závislosti na vegetační sezón kvete každoročn obvykle 2–5 jedinc . V roce 2013 kvetlo až dev t rostlin. Lokalita je pravideln každým rokem kosena ZO ČSOP Karl v Týn, práv z d vodu výskytu vstavače kukačky. Krom jeho výskytu na Tobolské stráni se v Českém krasu nachází už jen jediná další lokalita – na Čabraku (Skalici) u Mo inky, na které p ežívá n kolik posledních jedinc . P itom ješt p ed dvaceti lety jich zde bylo n kolik set.

70


Orchis purpurea (§2, C2, CITES) – obr. 7 (str. 88) Vstavač nachový roste na dvou mikrolokalitách v prostoru mezi lokalitou U Ivana a kótou 385 m, ve sv tlé doubrav západn od Kodské st ny a v dubohab in s významným podílem buku jihozápadn od kóty 385 m. Populace je pom rn stabilní, čítá p ibližn 20 jedinc , a to již od dob pr zkum Haščynové (1979), která potvrdila, že zde nikdy nenalezla více jak 20 jedinc . Nový nález vstavače nachového učinil Jan Šturma v roce 2014 v teplomilné dubohab in na lokalit Na pískách (Šturma in pers.). V literatu e lokalitu U Ivana uvádí lokalizovanou západn od Kodské st ny již Kop iva (1975). Kop iva popisuje ješt další výskyt východn od Kodské st ny na svazích nad nádražím v Srbsku, jejž uvádí již Domin (1942). Tam se jeho výskyt v současnosti nepoda il potvrdit. Je zajímavé, že zatímco vstavač nachový roste v NPR Karlštejn a v PR Karlické údolí na desítkách lokalit v bohatých populacích, čítajících až stovky jedinc , na Kod je vzácný, pro což nemáme vysv tlení. P itom se vstavač nachový vyskytuje i v podstatn menších lesních komplexech než je Koda, a to na vrchu Strážišt severn M an, na Mramoru u Litn a Kulivé ho e u T ebotova. Ornithogalum kochii Sn dek Koch v se vyskytuje na dvou lokalitách, a to na kosené louce p i okraji lesa ve východní části rezervace za posledními chatami v Kodské rokli na západním okraji lokality Za vodou a dále p i cest na okraji lesa mezi lokalitami U Ivana a D kanským lesem. Ob populace nejsou bohaté, čítají jen n kolik jedinc . Jedná se o jednu ze dvou jeho lokalit výskytu v Českém krasu mimo pražskou východní část. Krom Kody se vyskytuje ješt na louce pod Kubrychtovou boudou u Srbska (A. Hoffmann, in pers.). Z Kody byl uvád n jedin Dostálem (1942). Oxytropis pilosa (C3) – obr. 3 (str. 84) Vlnice chlupatá byla nalezena v n kolika p ežívajících exemplá ích v xerotermním trávníku nad hranou východní části Kodské st ny, odkud je tradičn uvád na i v literatu e. Další dosud neznámá mikrolokalita s jediným exemplá em vlnice byla objevena na zar stajícím skalním trávníku na východním svahu východn od Kodské st ny. Vlnice chlupatá roste v Českém krasu výrazn čast ji na skalních výchozech nevápencových hornin, zpravidla na diabasech, nežli p ímo na vápenci. V Českém krasu se vyskytuje na Klonku (Florová 2008), v lomu Kosov (Karešová 2007), v sousední NPR Karlštejn na Šanov kout (Hummel 2005), na Dlouhé skále (Karešová 2012), a na n kolika místech v Bud anech. Hojn jší je pak p edevším v oblasti mezi T ebotovem a Prahou-Braníkem. Paris quadrifolia Vraní oko čty listé bylo námi zaznamenáno na jediné lokalit v hluboké a stinné rokli západn od osady Koda. Populace čítá n kolik desítek jedinc na ploše p ibližn 500 m2. Z Kody je uvád no Samkem (1967) z okolí D kanského lesa, kde jsme je však nepotvrdili. Dále bylo nalezeno Zde kem Kaplanem b hem floristického kurzu v roce 2001 v lese mezi Kodskou roklí a Tetínem (Špry ar 2007). V Českém krasu se vyskytuje roztroušen a pom rn vzácn .

71


Petrorhagia prolifera (C4a) Hvozdíček prorostlý se vyskytuje každoročn v n kolika exemplá ích ve východní části Tobolské strán ve skalním trávníku p i lesním okraji. Hvozdíček je v Českém krasu obecn vzácný, hojn ji je rozší ený pouze v suchých a skalních trávnících pokrývajících diabasové výchozy v západní a st ední části Českého krasu. Nejbližší lokality p edstavují Tetínské skály, lom Chlum v NPR Karlštejn, suché trávníky u Bítova a na Kotýzu. Platanthera bifolia (§3, C3) – obr. 6 (str. 87) Vemeník dvoulistý nalezli v okolí Tobolského vrchu Čelakovský (1868–1883), Dostál (1942) i Kop iva (1975). Kop iva jej uvádí jako druh roztroušen se vyskytující po celé rezervaci, zejména v lesích nad skalkami Nad Domášovem. Samek (1964) také uvádí vemeník z Tobolského vrchu, a to z jeho severozápadního svahu. Nám se jeho výskyt nepoda ilo potvrdit. Až v roce 2014 jej nalezl Josef Mottl v lehce kyselé dubohab in na lokalit Nad starými školkami, severovýchodn od úpatí Tobolského vrchu. V současné dob jsou desítky nález vemeníku uvád ny z prostoru mezi Bud any a T ebotovem (nap . Šíma 2008, Hummel et al., in prep.). Špry ar (2007) uvádí vemeník z Bacína a Kubíková (2008) z Doutnáče. Vemeník dvoulistý roste i na kyselých b idlicích na Vysoké stráni (Bureš 1970, J. Mottl in pers. 2013). Polygala chamaebuxus (§3, C3) – obr. 7 (str. 88) Zimostrázek alpský rostl, podle literárních záznam , roztroušen v západní části rezervace (Kop iva 1975, Haščynová 1979), dále severozápadn od Červeného vršku (Samek 1964), severovýchodn od Červeného vršku (Kop iva 1975) a Na skalkách v D kanském lese (Samek 1964). B hem současných pr zkum se však poda il nalézt pouze jediný kvetoucí trs ve sv tlé doubrav v oblasti Na skalkách a n kolik drobných nekvetoucích jedinc v mochnové doubrav Za Lípou. V Českém krasu je vzácný, vyskytuje se jen na n kolika desítkách lokalit, nebo Českým krasem prochází východní hranice jeho rozší ení v České republice. Polypodium interjectum (C2, ČK) Osladič p ehlížený jsme nalezli v Císa ské rokli, na skalkách v horní poloze západní st ny jihozápadní části rokle. P i determinaci jsme pracovali s dozrálými výtrusnicemi. Z Císa ské rokle je poprvé uvád n Liborem Ekrtem (Hadinec et al. 2004). Jeho p esné rozší ení v Českém krasu není dosud známo, nebo se jedná o druh, který byl až dosud botaniky p ehlížen. Potentilla alba (C3) Mochna bílá se roztroušen vyskytuje v lesních sv tlinách v doubravách a dubohab inách v oblasti Za Lípou. N kolik jedinc bylo zaznamenáno také nad skalkami Nad Domášovem v pláš ovém společenstvu na okraji doubravy, na lokalit U Ivana a z Prost edního vrchu a jeho širšího okolí a z lesního lemu na lokalit Nad starými školkami (vedle lesního porostu s Platanthera bifolia). Haščynová (1979) ji uvádí ješt z malého lesního porostu severn Tobolského vrchu. Jedná se pravd podobn o stejnou lokalitu v lesním lemu, kde jsme výskyt potvrdili. Sice se nám poda ilo ov it všechny lokality Haščynové (1979), nicmén námi nalezené počty jedinc p i pečlivém pr zkumu lokalit odpovídají spíše vymírajícím populacím. 72


P vodn sv tlé lesy v současnosti siln zar stají d evinami a nevyhovují životním nárok m mochny bílé. Zdá se tedy, že p vodn b žný druh sv tlých doubrav se stává na Kod vzácným a p i zachování současného zp sobu lesního hospoda ení z les postupn vymizí. Obdobná ztráta lokalit výskytu je autor m známa z NPR Karlštejn a z PR Karlické údolí. Prunella grandiflora (C3) Černohlávek velkokv tý se velmi vzácn v počtu 3–5 exemplá vyskytuje ve sv tlé doubrav Za Lípou, odkud je uvád n již Kop ivou (1975). Další dosud nikým neuvád ná lokalita leží v jižní části rezervace západn od Císa ské rokle, kde byla na lesní zatravn né cest nalezena populace čítající 5–7 jedinc . V literatu e je ješt Kop ivou (1975) a Haščynovou (1979) zmi ována lokalita ve st ední části Císa ské rokle na její severozápadní st n , kde se nám v současnosti výskyt černohlávku potvrdit nepoda ilo. Prunus fruticosa (C2) T eše k ovitá se pom rn hojn vyskytuje na skalních výchozech a v lesních lemech kolem skalních trávník v severozápadní st n Císa ské rokle. Ojedin lý výskyt byl zaznamenán i nad prot jší jihovýchodní st nou Císa ské rokle p i okraji lesa. T eše k ovitá se roztroušen vyskytuje i na skalních výchozech a v lesních lemech na Kodské st n , na lokalit U Ivana a jihovýchodn od osady Koda. Pulsatilla pratensis subsp. bohemica (§2, C2) – obr. 4 (str. 85) Koniklec luční český je hojným druhem ve skalních a suchých trávnících a lesních sv tlinách po celé rezervaci. Nejhojn jší je nad Kodskou st nou a na obou st nách Císa ské rokle, kde rostou tisíce jedinc . Roztroušen se pak objevuje i na Tobolské stráni, na horní hran západního svahu Tobolského vrchu, na skalách Nad Domášovem, na vrchu Za Lípou, Ve vosičí, Nad Konvalinkovým polem, Na skalkách, U Ivana a U Korna. Jeho výskyt na Kod je pravideln uvád n autory již od dob Klikových. Quercus pubescens (§3, C3) – obr. 8 (str. 89) Dub pý itý je dominantním druhem teplomilných doubrav pokrývajících skalní výchozy Kodské st ny, vyznívá v teplomilných doubravách nad Kodskou st nou. Roztroušen se rovn ž vyskytuje na skalních st nách Císa ské rokle a nad jejich hranami a na západním svahu Tobolského vrchu. Ojedin lý výskyt šipáku byl zaznamenán Na Červeném vršku, U Ivana a Na čihátku. Zajímavé je, že šipák chybí na vrchu Za Lípou, kde se jinak vyskytují druhy teplomilných doubrav. Vávra (2002) uvádí vzácný výskyt dubu pý itého na skalách Nad Domášovem, který se nám ovšem nepoda ilo ov it. V Českém krasu je jeho výskyt oproti NPR Koda rozsáhlejší v NPR Karlštejn nebo v PR Karlické údolí na výslunných jižních svazích, které nemají tak strmý charakter skalních st n jako na Kodské st n . Rosa gallica (C3) R že galská roste hojn v mochnové doubrav na západním svahu vrchu Za Lípou, kde vytvá í souvislý porost o ploše cca 100 m2. Dále se roztroušen vyskytuje podél hlavní lesní cesty severn od lokality U Ivana na okraji smrkových porost . Narušování p dního povrchu probíhající t žbou smrčin jí nejspíše prospívá, protože je to konkurenčn slabý 73


druh. V počtu p ti jedinc jsme ji zaznamenali i v sedle Tobolského vrchu ve vlhčí a kyselejší dubohab in s kališti. Hostomská (2002) a Klika (1932) uvád jí r ži galskou i z Kodské st ny, kde se nám ji nepoda ilo ov it, nicmén je možné, že jsme ji v členitém terénu p ehlédli. R že galská roste v Českém krasu na desítkách lokalit, p edevším v prostoru mezi Srbskem a Radotínským údolím. Ke Kod nejbližší výskyty jsou udávány ze Zlatého kon (Florová 2012), Voskopu (Ji í Sádlo in Špry ar 2007), Voškova a Mramoru (J. Horáčková not.), Strážišt (Klika 1932), z lokalit Na B íči, Prost ední hory a Na Vrších (Hostomská 2002), Doutnáče (Domin 1942), Velké hory (Klika 1942) a severn od Lištice (Karešová 2012). Saxifraga paniculata (§2, C3) – obr. 3 (str. 84) Lomikámen vždyživý je vázán jako glaciální relikt na severní, severovýchodní a severozápadní expozice skalnatých svah s p chavovými trávníky bez stromového zástinu. Taková stanovišt se vyskytují na Kod pouze v nejvýchodn jší části, jinde jsou svahy s p chavovými trávníky jinak orientované (na západním svahu Tobolského vrchu) nebo zastín né a degradované d evinami a mezofilními druhy. Lomikámen vždyživý se v rezervaci vyskytuje velmi vzácn ve skalních št rbinách a v trávnících v Císa ské rokli, na lokalitách historicky doložených n kolika autory. Dv pom rn bohaté lokality, hostící n kolik desítek jedinc , byly ov eny na severu Císa ské rokle, ve st n orientované k jihovýchodu, další lokalitu se stovkami lomikamen jsme nalezli o n co jižn ji na h bítku obráceném k západu. Všechny leží v dosti nep ístupném terénu, tudíž se dá p edpokládat, že se lomikámen roztroušen vyskytuje ješt na dalších špatn dostupných místech skalních st n Císa ské rokle, kde nebylo možné provést pr zkum. Výskyt lomikamenu vždyživého pokračuje od Císa ské rokle na východ, již mimo území NPR, na skalnatých svazích nad Berounkou, p es severní a severovýchodní svah Korenského vrchu a Tomášk v lom až na Vanovické skály. Tento výskyt s tisíci jedinc pat í mezi nejvýznamn jší v Českém krasu, je srovnatelný s lokalitami na Tetínských skalách nad Berounkou a v údolí Lod nického potoka mezi Srbskem a Lod nicemi. Jeho výskyt zde dokládá oprávn nost rozší ení NPR Koda sm rem na východ. Saxifraga tridactylites (§2, C3) – obr. 3 (str. 84) Lomikámen trojprstý je časn jarním druhem, který obývá rozlehlejší skalní trávníky v rezervaci. V literatu e byl dosud mnoha autory uvád n pouze ojedin lý výskyt z trávník nad horní hranou Kodské st ny, kde se vyskytuje i nadále pom rn silná populace. V současnosti je však hojn rozší en i na skalkách na severozápadn orientovaném svahu p i ústí Císa ské rokle nad železniční tratí, asi 50 metr východn od hranice rezervace. Dále se roztroušen objevuje i na skalkách Nad Domášovem a na Tobolské stráni, odkud nebyl dosud nikým uvád n. Roste dokonce i na skalce v lese východn od Kodské st ny na svahu nad silnicí ze Srbska do Tetína a u Čertovy branky. Lomikámen trojlistý je v Českém krasu hojný na oslun ných, vodorovných nebo mírn uklon ných vápencových plotnách s velmi m lkou p dou. Vyskytuje se nap . na Kotýzu, Zlatém koni a v NPR Karlštejn (na Doutnáči, Velké ho e a Boubové). Velmi hojný je také ve št rku a na hlin ných nástupištích železničních kolejiš v Karlštejn , Srbsku a Zadní T ebani (desetitisíce až statisíce jedinc ).

74


Scabiosa canescens (C3) – obr. 5 (str. 86) Hlaváč šedavý je v rezervaci velmi vzácný. Vyskytuje se na n kolika lokalitách v rozvoln ném suchém trávníku na horní hran Kodské st ny, odkud je v literatu e tradičn uvád n. V její východní části p ežívají populace o 5–10 jedincích, v západní části roste n kolik desítek jedinc . Serratula tinctoria (C4a) Srpice barví ská se roztroušen vyskytuje v lesích severní i centrální části rezervace na št rkopískových sedimentech a odvápn ných p dách, v prostoru mezi lokalitami U slam ný boudy, Za Lípou a U Ivana. Na vrcholu Za Lípou roste roztroušen možná i n kolik set jedinc . Ojedin lý výskyt je na severovýchod Tobolského vrchu. Srpice roste nejčast ji podél cest a v pláš ových společenstvech, kde je pom rn hojná. Samek (1964) ji uvádí pouze v jediném snímku z Kody, v jehož okolí jsme srpici potvrdili. Silene nemoralis (C2) – obr. 8 (str. 89) Silenka hajní byla zaznamenána pom rn hojn ve sv tlých doubravách a jejich p echodech do suchých a skalních trávník na Kodské st n a nad ní, U Ivana, jižn od Kodské vyv račky a u Kodské jeskyn , Nad Konvalinkovým polem, na vrchu Za Lípou či na západním svahu Císa ské rokle a na skalkách západn a východn od jejího ústí. Hojn rozší ená je také v pláš ových společenstvech kolem skalek Nad Domášovem, kde je její populace asi nejsiln jší. V literatu e je sice z území rezervace uvád na, ale dosud bylo známo jen n kolik lokalit, což p isuzujeme zám nám s velmi rozší eným druhem Silene nutans, který je S. nemoralis podobný. Vedle NPR Koda pat í k významným územím výskytu silenky hajní také NPR Karlštejn, Tetínské a Vanovické skály. Český kras je z ejm nejvýznamn jší oblastí výskytu silenky hajní v České republice. Jinde má její rozší ení výrazn ostr vkovitý charakter. Sorbus danubialis (C3) – obr. 9 (str. 90) Je áb dunajský byl nalezen pouze na dvou lokalitách jihovýchodní xerotermní skalnaté strán Císa ské rokle, kde bylo nalezeno celkem p t pom rn mladých exemplá . Druh byl v rezervaci dosud p ehlížen a nebyl odtud v literatu e uvád n, což pravd podobn souvisí s jeho podobností a zám nou se Sorbus aria sensu lato, který je zde hojn rozší en. Sorbus eximia (C2) – obr. 9 (str. 90) Je áb krasový roste ve více či mén rozvoln ných doubravách a na otev ených skalních hranách či svazích. Jedná se o neoendemit Českého krasu, objevený a popsaný teprve v nedávné dob Kovandou (1984). Jeho výskyt tedy proto nebyl v 70. letech ve floristických pracích o NPR Koda nikde zmi ován. Výskyt tohoto druhu v Českém krasu vymapovali a publikovali ve své práci Jankun a Kovanda (1988). Uvád jí v Českém krasu celkem deset lokalit výskytu, z toho dv p ipadají na území NPR Koda – les nad Kodskou st nou a oblast Ve skalách, jak se také íká horní části Kodské st ny. Ob z t chto lokalit a další lokalitu v Císa ské rokli se nám poda ilo ov it. První dv lokality se nacházejí nad Kodskou st nou, kde jsme nalezli šest jedinc . Čty i z nich rostli p ímo na stepi nad Kodskou st nou v její nejzápadn jší části, další dva jedince jsme nalezli jen n kolik metr od stepi ve sv tlé doubrav . Dva statní jedinci s typicky hokejkovit prohlou bází kmene rostou v dubohab in západn od velkých sv tlin nad Kodskou st nou. J. Mottl nám ukázal 75


nejv tší populaci na Kod , stromo adí desítek statných je áb západn od kóty 385. Dva mladé jedince s obvodem kmene asi 20 cm, jsme objevili ješt v horní části severozápadní st ny Císa ské rokle. Je to druh velmi podobný S. aria či S. danubialis, takže je v terénu snadno p ehlédnutelný a jednoduše s nimi m že být zam n n. Jeho rozší ení v rezervaci nebylo dosud p esn známo, p estože o podrobné vymapování se zde snažil již v 80. letech Kovanda (1984). Krom míst, kde byl S. eximia již tehdy nalezen, snažili se Jankun a Kovanda (1988) ješt vytipovat další vhodné lokality, kde by se daný druh mohl s nejvyšší pravd podobností vyskytovat. Na území NPR Koda byl tehdy podrobn prozkoumán i Tobolský vrch a jeho okolí, nicmén je áb krasový zde nalezen nebyl. V posledních letech byl jeho výskyt v celém Českém krasu prov ován a podrobn popsán Vítem et al. (2012). Schlägelová (2006) uvádí ve své diplomové práci ješt další lokalitu S. eximia nad horní hranou jihovýchodní st ny Císa ské rokle, kde nalezla n kolik zv í okousaných mladých exemplá je ábu, který myln determinovala jako S. eximia. Jedná se ve skutečnosti o výsadbu S. intermedia a S. danubialis, jejichž listy vzhledem k častému okusu zv í nevypadaly zcela p irozen . Stipa pennata (§3, C3) – obr. 5 (str. 86) Kavyl Ivan v roste hojn v suchých trávnících nad Kodskou st nou, na skalkách Nad Domášovem, ve východní části Toboské strán a p i záv ru obou st n Císa ské rokle v jihovýchodní části rezervace. N kolik jedinc bylo zaznamenáno ješt na okraji skalního výchozu se suchým trávníkem v lese východn od Kodské st ny na svahu nad silnicí ze Srbska do Tetína. Stipa pulcherrima (§2, C3) – obr. 5 (str. 86) Kavyl sličný byl historicky uvád n pouze Dominem (1942) z Kodské st ny na lokalit včelníku. V roce 2001 byl nalezen Zde kem Kaplanem b hem floristického kurzu v suchých trávnících na horním okraji skal severn nad Kodskou roklí (Špry ar 2007). Námi byl nalezen ve skalním trávníku o ploše p ibližn 100 m2 p i horní hran západní části Kodské st ny. Nejbližší lokality kavylu sličného se nacházejí na B esnici (na skalkách nad Bubovickým potokem), na Velké ho e a na Šanov kout . Thalictrum foetidum (§3, C2) – obr. 3 (str. 84) Žlu ucha smrdutá se vyskytuje ve skalních trávnících na vápencových výchozech a p i jejich okrajích. Nejhojn jší je na severozápadní a jihovýchodní st n Císa ské rokle, kde rostou tisíce jedinc na skalních teráskách a v suti. Žlu ucha je hojná i na skalkách Nad Domášovem. Na dalších lokalitách, zar stajících k ovinami, nad Kodskou st nou (a částečn i na Kodské st n ) a na skalkách západn Tobolského vrchu p ežívají populace čítající jen n kolik jedinc . Z lokalit v Císa ské rokli a na Kodské st n byla žlu ucha smrdutá tradičn uvád na ve v tšin historických prací o kv ten Kody. Český kras p edstavuje nejvýznamn jší oblast výskytu žlu uchy smrduté v České republice. Tephroseris integrifolia (§2, C2) – obr. 7 (str. 88) Starček celolistý se vyskytuje velmi vzácn v teplomilné doubrav na vrchu Za Lípou. V roce 2010 jsme zaznamenali dva kvetoucí jedince p i vrcholu a asi desítku sterilních 76


r žic roztroušen na západním svahu. Historicky je odtud poprvé doložen Haščynovou (1979). Starček celolistý je v současnosti v Čechách velmi vzácným druhem. Kodská lokalita je jedinou v Českém krasu, dále se vyskytuje v Českém st edoho í, ve Džbánu, na ípu a u Ho ovic. Na jižní Morav se vyskytuje roztroušen . Thesium bavarum (C2) Ln nka bavorská se vyskytuje pouze na dvou místech v rezervaci. Jednak v trávníku na skalním h ebínku v lokalit Čertova branka severn od severozápadní st ny Císa ské rokle, kde roste nepočetná populace 20–30 jedinc . Jeden trs dále roste nad st ední částí Kodské st ny, nedaleko hlavní mikrolokality včelníku rakouského. Haščynovou (1979) je udávána ješt ze stepi Nad Domášovem, kde se nám ji nepoda ilo ov it. Z Českého krasu je ln nka bavorská známa z pouhé desítky lokalit. Nejblíže ke Kod se vyskytuje Na Vanovicích, v trávnících na okrajích lesa na P edním Strážišti u Korna, nad Litní (Dostálek et Münzbergová 2010, Špry ar 2007), na Haknoveckých skalách (Hummel 2005), Velké ho e a Doutnáči. Thesium linophyllon (C3) Ln nka lnolistá roste hojn na skalkách Nad Domášovem a n kolik jedinc bylo nalezeno i na stepi nad Kodskou st nou. Z obou lokalit je uvád na již Haščynovou (1979). Ulmus minor (C4a) Jilm habrolistý se vyskytuje roztroušen v teplomilných doubravách, dubohab inách a v suchém trávníku na západním svahu Tobolského vrchu. Dále ješt U Slam ný boudy a severn záv ru Císa ské rokle. Rivola (1982) jej uvádí také z Císa ské rokle, z nejnižší soustavy travertinových kaskád t sn nad chatami. Z NPR Karlštejn je znám z desítky lokalit, další desítka lokalit leží mezi Zdicemi a Vina icemi, množství lokalit pak i ve východní části Českého krasu mezi Karlíkem a Braníkem. Veronica austriaca (C2) Rozrazil rakouský uvád jí z okolí Kodské st ny Čelakovský (1870) a Dostál (1942). Ze západní části Kodské st ny a z oblasti zvané Ve hlinkách na severozápad rezervace jej uvádí Haščynová (1979). Nám se jeho výskyt nikde na Kod nepoda ilo potvrdit. Na skalním h bítku na lokalit Na skalkách jej však 12. 4. 2014 nalezl Jan Šturma (Šturma in pers.). Nejbližší nálezy kolem Kody jsou uvád ny ze suchého trávníku na polním kazu severovýchodn od Kon prus (Vávra 2002) a z Vanovických skal (Tomáš Dostálek 2004 in ČNFD (Chytrý et Rafajová 2003)). V t chto dvou p ípadech se však z ejm jednalo o zám nu s Veronica prostrata nebo V. teucrium. Zvlášt Vanovické skály jsou podrobn prozkoumány a rozrazil rakouský odtud není znám. Rozrazil rakouský dále roste v Českém krasu na Doutnáči, Velké ho e a Komárkov lesostepi.

NeovFVené vzácné druhy Achillea nobilis (C3) – eb íček sličný je uvád n Če ovským (1960) z Kodské st ny. Z Českého krasu však není znám žádný jeho recentní nález. Nejbližší lokality se nacházejí u Prahy a na K ivoklátsku.

77


Anagallis foemina (C3) – drchničku modrou nalezla Haščynová (1979) na louce p i okraji rezervace nad chatovou osadou v Srbsku. Její výskyt na Kod m že být do budoucna možný, nebo se v současnosti vyskytuje na polích a úhorech v okolí rezervace. Androsace elongata (C3) – pochybek prodloužený je uvád n Klikou (1920–1921) z lesních doubravových strání nad železniční zastávkou Srbsko. V Českém krasu je velmi vzácný, čast ji nacházený jen v pražské části Českého krasu (nap . Špry ar et al. 1998), aktuáln znovu potvrzen v NPP Dalejský profil u eporyj ( ezáč 2013). Z konce 20. století jsou uvád ny další nejbližší nálezy od Nižbora, Stradonic a Prahy-Zadní Kopaniny. Antennaria dioica (C2) – kociánek dvoudomý byl nalezen Dominem (1942) v mladém habrovém háji p i okraji rezervace v její severovýchodní části. V Českém krasu je velmi vzácný kv li nesnášenlivosti vápencového podkladu. Nejbližší nám známá lokalita se nachází na b idlicích na Vysoké stráni u Hostimi v NPR Karlštejn (J. Mottl in pers. 2013). Další lokality jsou až v Karlickém údolí (v současnosti výskyt z ejm nepotvrzen), mezi T ebotovem a Černošicemi (Šíma 2008) a v Radotínském údolí u Zadní Kopaniny (Kubíková et al. 1997, T. Tichý not. 2010). Anthemis austriaca (C3) – rmen rakouský uvádí Dostál (1942) ze zalesn ných strání východn od Kodské st ny nad železniční stanicí v Srbsku. Jeho výskyt zde však po roce 1942 nikdo znovu nepotvrdil. Nejbližší nov jší nálezy pocházejí z 60.–70. let 20. století z širšího okolí Berouna, Karlštejna, Chýnice a z Prokopského údolí. Anthemis cotula (C2) – rmen smrdutý uvádí Dostál (1942) ze zalesn ných strání východn od Kodské st ny nad železniční stanicí v Srbsku. Tento výskyt však od té doby nikdo další nepotvrdil. Situace je obdobná jako u rmenu rakouského, z n kolika kilometr vzdáleného okolí Kody pocházejí nálezy ze 70.–80. let 20. století (u Litn a B lče jej v roce 1985 nalezl Ji í Sádlo, viz ČNFD (Chytrý et Rafajová 2003), čísla snímk 343270 a 343271; nálezy od Srbska, Bud an a Bubovic uvádí Pyšek 1991). V roce 2001 byl rmen smrdutý nalezen v Hostimi a u Všeradic (Špry ar 2007). Anthemis tinctoria (C4a) – rmen barví ský byl nalezen Klikou (1920–1921) na zalesn ných stráních východn od Kodské st ny a pozd ji i Dostálem (1942) na zatravn ných stráních nad Kodskou st nou. V Českém krasu je vzácný. Rmen barví ský jsme nalezli na skalní st n nad železniční tratí mezi železniční zastávkou v Srbsku a Kruhovým lomem u Tetína (již mimo rezervaci), dále pak na b idličnatém svahu Voškova nad železniční tratí (T. Tichý not. 2013). Biscutella laevigata subsp. varia (§3, C3) – dvojštítek hladkoplodý se podle Kliky (1920– 1921) vyskytoval ve spodní části Kodské st ny. Domin (1942) uvádí, že rostl s oblibou na drolinách a skalách nad železniční tratí p i ústí Císa ské rokle, na začátku skalek její severozápadní st ny. Knížetová (1970) lokalizuje jeho výskyt do podobných míst jako Domin, konkrétn do Císa ské rokle, vpravo od vchodu do rokle, asi 1 km SSZ od kaple v obci Korno. Dvojštítek hladkoplodý je obdobn jako b lozá ka liliovitá vázán na reliktní stanovišt skalních ostroh nad v tšími vodními toky, než jsou Císa ský či Kodský potok. V NPR Karlštejn a v její t sné blízkosti se vyskytuje na desítkách lokalit nad ekou Berounkou a Lod nickým, Bubovickým, ale i Bud anským potokem (Hummel 2002b). P itom není znám z Karlického údolí, ani ze skal nad potokem Švarcavou. 78


Blysmus compressus (C2) – sk ípinku smáčknutou uvádí Dostál (1942) z podmáčené louky v západní části Kodského revíru, nedaleko Tetína. P edpokládáme, že tím myslel vlhké louky pod skalami Nad Domášovem, p iléhající k západní části rezervace, jež však do NPR v současnosti nezasahují. Lokalitu jsme prov ovali, jde o siln ruderalizovanou louku. Nicmén nejvlhčí část louky je v současnosti zahrazena a je nep ístupná, nebo slouží jako zdrojová oblast pitné vody, tudíž zde její výskyt nem žeme zcela vyloučit, i když je velmi nepravd podobný. Výskyt sk ípinky v Českém krasu ani v okolí není v současné dob znám. Botrychium lunaria (§3, C2) – z okolí Tobolského vrchu byla uvád na vratička m síční Čelakovským (1870) a Dostálem (1942). V práci Haščynové (1979) je udáván i nepublikovaný údaj Skalického, který však nemá žádnou lokalizaci. Nejbližší v současnosti známé lokality se nacházejí v Tomáškov lomu jen asi p l kilometru západn od Císa ské rokle (Karešová 2007), v Houbov lomu na Zlatém koni (Florová 2012) a v lomu Kobyla u Kon prus, necelé dva kilometry od Tobolského vrchu. Vzhledem k současným nález m ve vápencových lomech v okolí není výskyt vratičky na Kod vyloučen na obdobných narušovaných biotopech s velmi malým zápojem vegetace. Bromus commutatus (C3) – ruderální druh, sve ep luční nalezla Haščynová (1979) v Tomáškov lomu, který dodnes není součástí NPR Koda. Sve ep luční není z Českého krasu a okolí znám. Krom údaje Josefusové (1979), který nám ovšem vzhledem k nízké kvalit práce nep ijde p íliš v rohodný, jej nikdo jiný z Českého krasu neuvádí. Campanula bononiensis (§3, C2) – z Klikovy práce (1928) není zcela jasné, kde p esn zvonek bolo ský nalezl. Uvádí jej jako součást fytocenologického snímku, po ízeného v jihovýchodní části Kody. Podle celé fytocenózy lze vyvodit, že se lokalita nacházela n kde v okolí Kodské st ny, kde se vyskytují pro n j typické biotopy jako šipákové a subxerofilní teplomilné doubravy. Dostál (1942) jej uvádí rovn ž z okolí Kodské st ny. V současné dob nebyl zvonek bolo ský na Kod potvrzen, nicmén se vyskytuje zhruba na desítce lokalit v NPR Karlštejn (Hoffmann 2008, Kubíková 2008, Hummel et al. in prep., T. Tichý not. 2010 – na Doutnáči). Chondrilla juncea (C3) – radyk prutnatý zmi uje Klika (1920–1921) z travnatých, dnes již zalesn ných strání nad nádražím v Srbsku, východn od Kodské st ny. Nejbližší recentní výskyt radyku je nám znám pouze z kolejišt berounského nádraží (Št pánek in Špry ar 2007) a ze suchých trávník na diabasových skalách p i JV okraji Berouna nad silnicí Beroun–Lištice (J. Horáčková-Schlägelová not. 2005). Další bližší lokality radyku se vyskytují až v pražské části Českého krasu nebo v Hradiš ku pod Medníkem (Pipek 2011). Dianthus gratianopolitanus (§2, C2) – Haščynová (1979) jej uvádí z Tomáškova lomu, který v současnosti nepat í k NPR Koda. Jeho výskyt v Tomáškov lomu jsme v současnosti potvrdili, nicmén vzhledem k lokalizaci nepat í do soupisu druh rezervace. Hvozdík sivý roste dále hojn nejblíže na Vanovických a Tetínských skalách (Klika 1928, Domin 1942, Dostál 1942, T. Tichý not. 2013). Erysimum crepidifolium (C4a) – trýzel škardolistý nalezla v oblasti Na skalkách v jižní části rezervace Haščynová (1979). Oblast Na skalkách však byla ješt v dobách jejího pr zkumu pom rn otev ená s xerotermním trávníkem a s mnohem mén zarostlými skalními výchozy, kde se druh mohl vyskytovat. V současnosti ze suchého trávníku 79


zbývá jen úzký pás zar stající siln d evinami, skalky jsou stinné s bohatým stromovým patrem. Je tedy pravd podobné, že z této lokality trýzel b hem let postupn vymizel. Knížetová (1970) uvádí trýzel z Císa ské rokle, z plošiny nad skalami poblíž záv ru rokle, kde jsme jej nenalezli. Absence trýzelu škardolistého na Kod je pon kud zvláštní. Jinde v termofytiku (i v Českém krasu) se totiž vyskytuje na primárním i sekundárním bezlesí, dokonce i na mladých antropogenních stanovištích v kolejištích a lomech. P ichází zde v úvahu vazba na íční fenomén, protože trýzel se vyskytuje v otev ených trávnících kolem Lod nického potoka od Srbska po Lod nici, nad Berounkou na B íči a Šanov kout , na Pání ho e nad Bubovickým potokem a na Kotýzu nad Suchomastským potokem. Nicmén trýzel se vyskytuje i na lokalitách ležících daleko od íčního toku nap . na Zlatém koni či na Herinkách u Berouna. Bylo by zajímavé prov it, zda výše jmenované lokality nep edstavují reliktní bezlesí udržované lidským obhospoda ováním. Vzhledem k hojnému výskytu na diabasech, se z ejm bude ješt jednat o kombinaci s vlastnostmi geologického substrátu (snad vyšší obsah ho číku) či s jiným faktorem. Hieracium cf. echioides (C3) – jest ábník hadincovitý uvádí Haščynová (1979) jako nejist určený ze suchých trávník nad Kodskou st nou. Jak komentujeme v kapitole o pochybných druzích, jedná se o taxon snadno zam nitelný s H. rothianum, který je nad Kodskou st nou hojný a na rozdíl od H. echioides, který up ednost uje spíše mén bazické substráty, roste p ímo na substrátech s vápnitým podložím. Jedná se tedy o zám nu s H. rothianum a druh není na seznamu taxon rezervace opodstatn ný. Hypericum elegans (§2, C2) – t ezalka ozdobná je z území Kody zmi ována Rohlenou (1924, 1925, 1929) a Dostálem (1942), nicmén z jejich prací není možné vyčíst p esnou lokalizaci. Patrn ji oba nalezli n kde na Kodské st n či v jejím širším okolí. T ezalka ozdobná je velmi vzácná v celém Českém krasu a jeho okolí. Jediné dva ov ené současné výskyty jsou na Velké ho e (Hoffmann 2008) a v Černých roklích u Koso e ( ezáč 2012). Hypochaeris maculata (C3) – dva kvetoucí exemplá e prasetníku plamatého našel údajn v oblasti Za Lípou na severu rezervace Kop iva (1975). Výskyt tohoto druhu na Kod nebyl nikým dalším ov en, namísto toho byla objevena na uvád né lokalit pom rn bohatá populace Hieracium maculatum, se kterým byl pravd podobn prasetník zam n n. Ojedin lé výskyty prasetníku plamatého v Českém krasu jsou uvád ny pouze z Bud an a D ínové hory (Št pánková 2004). Lactuca viminea (C3) – lociku prutnatou nalezl v Císa ské rokli Stuchlý (1962). Nejbližší výskyty jsou známy z druhé poloviny 20. století z okolí Srbska a v současnosti ze Zlatého kon , Trubínského vrchu, Doutnáče, Kulivé hory a z diabasových skal v blízkosti obce Slavíky (J. Horáčková-Schlägelová not. 2005). Hojn jší je až v pražské části Českého krasu. Lathyrus pannonicus subsp. collinus (§1, C2) – hrachor panonský chlumní uvád jí Klika (1932) a Dostál (1942) z lokality nejisté lokalizace ze šipákových doubrav. Podle následujícího popisu z ejm z Kodské st ny (Klika 1932): Koda, 350 m, jižní svah, sklon 5–10 stup , 50–60% zápoj, hlinitá a dosti hluboká místy velkými kameny promíšená p da. Výskyt hrachoru panonského není jinak znám z území na pravém b ehu Berounky, což je zvláštní jednak vzhledem k relativní hojnosti druhu na tém dvou desítkách lokalit v NPR Karlštejn a jednak vzhledem k výskytu obdobných 80


biotop teplomilných doubrav na Kod , Strážišti, Kotýzu a Mramoru, jež se však nacházejí na pravém b ehu Berounky. Jeho nejbližší současné lokality výskytu se nacházejí na Chlumu u Srbska a na lokalit Nad B esnicí u zákrut silnice nad Srbskem. Lunaria rediviva (§3, C4a) – výskyt jediného exemplá e m síčnice vytrvalé z okolí osady v Kod uvád la Haščynová (1979), pozd ji se však ukázalo, že se nejednalo o p irozený výskyt, ale o rostlinu uniklou ze zahrádek v Kod . Její výskyt na Kod již znovu nikdo nepotvrdil. Z Českého krasu není m síčnice v bec uvád na. Její nejbližší výskyty jsou známy z K ivoklátska, na druhé stran pak z fytogeogr. okresu St ední Povltaví u Št chovic. Monotropa hypophegea (C2) – výskyt hniláku lysého s nejasnou lokalizací uvádí z území Kody Rohlena (1924, 1925, 1929). Nejbližší současné nálezy pocházejí ze Zlatého kon , Velké hory a Boubové, nicmén druh bude pravd podobn p ehlížený a v území asi hojn jší. Myosotis stenophylla (§1, C1) – pomn nka úzkolistá byla nalezena Klikou (1920–1921) na lesních loučkách na ho ejším plateau, tedy patrn nad Kodskou st nou. Dále ji Klika (1928) uvádí z Kody ve fytocenologickém snímku svazu Festucion valesiacae z nadmo ské výšky 400 m, ze svahu s jižní orientací a sklonem 30 stup . Nejspíše byla touto lokalitou myšlena plošina nad Kodskou st nou. Vhodný biotop se tehdy nacházel ve výšce snad až 380 m n. m., dnes je však v této výšce les a suchý trávník dosahuje nadmo ské výšky max. 360 metr . Teoreticky by mohla p icházet v úvahu i Tobolská strá na jižním svahu Tobolského vrchu, ta však dosahuje již na svém úpatí 410 m n. m. Nicmén Klika (1932) ji uvádí z nadmo ské výšky 350 m, ze stejného snímku jako Lathyrus pannonicus subsp. collinus (viz výše), což hovo í pro plošinu nad Kodskou st nou. Nálezy Dostála (1942) jsou nejasné a není možné je blíže lokalizovat. Jako druh hojný na stepích Kodského revíru jej označuje Domin (1942), jehož nálezy z 21. kv tna 1916 jsou lokalizovány nad Kodskou st nu (by v originále s omylem uvedenou Císa skou roklí) na stepní kraje a loučky jižního úklonu v nadmo ské výšce 300–320 m p echázející ve skalní vegetaci. Pomn nka úzkolistá se v Českém krasu vyskytuje v NPR Karlštejn (na Doutnáči, Velké ho e, Komárkov lesostepi), na Kotýzu a na Pelu kové stráni v Karlickém údolí. Její výskyt je z ejm p ehlížen, a její početnost také v jednotlivých letech kolísá. Nap . v roce 2012 byla na Kotýzu zaznamenána pouhá jedna rostlina (Hrčka 2013), zatímco v roce 2013 kvetlo tamtéž asi 50 rostlin (T. Tichý et J. Mottl not.). Nonea pulla (C4a) – piplu osmahlou nalezla Haščynová (1979) v Tomáškov lomu, který v současnosti není součástí rezervace, proto by nem la být v seznamu taxon rezervace uvád na. Pipla se často vyskytuje v suchých trávnících narušovaných zem d lským obhospoda ováním, nejblíže n kolik desítek metr od hranice rezervace na rozhraní širokolistého suchého trávníku a zatravn ného pole na západním svahu Tobolského vrchu, a dále v prostoru jižn od Kody mezi Královým Dvorem, Suchomasty a M any (Vávra 2002, Florová 2008, 2012, T. Tichý not.). Odontites vernus subsp. serotinus (C2) – zdravínek jarní pozdní nalezl na Kod Dostál (1942), lokalizace nálezu však není jasná. Zdravínek je udáván z východní poloviny Českého krasu velmi vzácn , nejbližší nálezy pocházejí z P edních Stádel na M anském pr honu (Michal Štefánek in Špry ar 2007) a ze Svatého Jana pod Skalou 81


a Bubovic (Pyšek 1991). Hojn ji je nacházen v prostoru mezi Vonoklasy a B evnovem ( ezáč 2014, Severa 2002, Šíma 2008, Šturma 2009). Orobanche alba (C3) – záraza bílá je uvád na Dominem (1942) ze stepní loučky nad severozápadní st nou Císa ské rokle. V současnosti je jen velmi vzácn udávána z pražské části Českého krasu. Orobanche arenaria (C2, ČK) – zárazu písečnou nalezl Dostál (1942) v okolí Kodské st ny, p esná lokalizace však z jeho p ísp vku není jasná. Současný výskyt zárazy písečné v Českém krasu nám není znám, nejbližší je znám až v dolním Povltaví. Orobanche caryophyllacea (C3) – zárazu h ebíčkovou uvádí Domin (1942) ze stepní loučky nad severozápadní st nou Císa ské rokle, pozd ji ji nalezla Haščynová (1979) na jižn až jizápadn uklon ném svahu Tobolského vrchu. V současnosti jsou nejbližší nálezy uvád ny z Vanovických skal, Kotýzu (Hrčka 2013), Velké hory (Hoffmann 2008), Doutnáče (Kubíková 2008) a Chlumu (Hummel et al., in prep.). Papaver argemone (C4a) – mák polní je uvád n na inventarizačním seznamu rezervace sepsaném Knížetovou (1970), bohužel není jasné, zda se jedná o soupis druh , které na Kod nalezla ona sama, či o seznam druh , který obsahoval i údaje jiných autor a historické nálezy z literatury. Tento údaj p evzala do své DP Haščynová (1979). Ješt v 80. letech 20. století byl mák polní zaznamenán v okolí Tobolky, Korna a Srbska (Koblihová 1989, Pyšek 1991), obecn na desítce lokalit v Českém krasu. Po roce 1990 jsou výskyty máku polního známy z Českého krasu jen velmi vzácn , pouze z jeho východní části. Phyllitis scolopendrium (§1, C1) – jelení jazyk byl podle Šuka (2002, 2003) vysazen v Císa ské rokli. Nejbližší jeho p vodní lokality leží v současnosti až v Moravském krasu, i když v pr b hu postglaciálního období se jelení jazyk v Českém krasu p irozen vyskytoval, nebo to dokládají otisky jeho list v travertinech ve Sv. Janu pod Skalou (Chlupáč 2002). Populus nigra (C1) – topol černý udává Haščynová (1979) na t ech lokalitách, a to z Císa ské rokle, z okolí chatové osady v Kod a z jižní části rezervace poblíž lokality Na skalkách. Jeho výskyt na Kod je více než nepravd podobný, z ejm se jednalo o zám nu s n kterým z nep vodních druh topol resp. k íženc . Rosa jundzillii (C3) – r ži Jundzillovu uvádí od cesty v habrových hájích v severovýchodní okrajové části rezervace Domin (1942). R že Jundzillova je v současnosti známa nejblíže z Velké hory (Hoffmann 2008) a z lokality Na vrších v Bud anech (Hummel et al., in prep.), jinak je uvád na z Českého krasu jen velmi vzácn . Rosa micrantha (C3) – r ži malokv tou nalezla Haščynová (1979) na Tobolské stráni a v okolí Kodské st ny. V současnosti nejsou z Českého krasu známy žádné nálezy. Saxifraga rosacea subsp. sponhemica (§2, C2) – Klika (1920–1921) uvádí lomikámen trsnatý k ehký ze spodní skalnaté části Kodské rokle. Dále je uvád n Dominem (1942) podle jeho popisu z Kody, z vápencových skal a kopc spadajících k železniční trati od Kody sm rem ke Karlštejnu. Tím však zcela jist mínil Vanovické skály, které v současnosti nejsou součástí NPR Koda a kde je lomikámen hojn rozší ený. Haščynová (1979) zaznamenala tento druh v lesní oblasti Ve hlinkách v severozápadní části rezervace na severn exponované skalce. Lomikámen se vyskytuje hojn krom Tomáškova lomu a Vanovických skal také na Tetínských skalách, na skalce nad tratí 82


jižn od ústí Kruhového lomu a na Voškov . Vysazen byl v lomu na Kobyle, kde se rozrostl do polštá o ploše mnoha čtverečních metr . Scorzonera purpurea (C2) – Kop iva (1975) uvádí hadí mord nachový z les nad Kodskou st nou a další výskyty z lokalit Na pískách a západn od Kodské st ny. V současnosti jsou známy pouhé dv lokality hadího mordu z Českého krasu – z Komárkovy lesostepi a ze Šanova koutu (J. Mottl in pers. 2011). Stachys germanica (C2) – Domin (1942) zaznamenal čistec n mecký ve st ední části Císa ské rokle, na vymýceném, severn uklon ném svahu, kde rostlo roztroušen n kolik statných trs . Jeho nálezy z téže lokality potvrdil pozd ji i Stuchlý (1962). Haščynová (1979) jej nalezla na Tobolské stráni. Historické nálezy odpovídají ekologii druhu, jehož výskyt je vázán na plochy suchých trávník narušených zem d lstvím, rytím divokých prasat či ohn m. V současné dob se nejbližší nálezy nacházejí u Korna (degradující suchý trávník, Zuzana Plesková 2008 in ČNFD (Chytrý et Rafajová 2003), číslo snímku 114477), u Srbska na levém b ehu Berounky (degradující suchý trávník poblíž okraje pole jihozápadn od pískovny, T. Tichý not. 2013) nebo nad okrajem Tetínských skal (Zden k Kaplan in Špry ar 2007). V celém Českém krasu se nacházejí zhruba dv desítky jeho lokalit. Staphylea pinnata (C3) – klokoč zpe ený je uvád n na inventarizačním seznamu rezervace sepsaném Knížetovou, bohužel není jasné, zda se jedná o soupis druh , které na Kod nalezla ona sama, či o seznam druh , který obsahoval i údaje jiných autor a historické nálezy z literatury. Tento údaj p evzala do své DP Haščynová (1979). Pokud se zde klokoč v bec n kdy vyskytoval, tak šlo každopádn o druhotný výskyt, nebo je v ČR p vodní pouze na jižní Morav . Trifolium rubens (C3) – nejasn lokalizovaný údaj jetele červenavého z Kody uvádí Rohlena (1924, 1925, 1929). Nejbližší současný nález pochází z P edních Stádel na M anském pr honu (Florová 2008). V NPR Karlštejn leží necelá desítka lokalit, ve východní části Českého krasu pak jen n kolik dalších. Vicia lathyroides (C3) – vikev hrachorovitou nalezla Haščynová (1979) v severovýchodním výb žku rezervace nad silnicí k Tetínu. V současnosti nám nejsou známy žádné nálezy z Českého krasu krom našich vlastních údaj (Špry ar et Schlägelová 2005). Nicmén bude asi značn p ehlížená, nebo je známa z n kolika lokalit ze sousedního K ivoklátska a také z fytogeogr. okresu St ední Povltaví z okolí Zbraslavi. Viola stagnina (§2, C2) – z práce Dostála (1942) není zcela jasné, kde violku slatinnou na území Kody nalezl. Domníváme se však, že pakliže se nejednalo o chybnou determinaci druhu, údaj mohl pocházet z blízkého okolí západní hranice rezervace pod skalkami Nad Domášovem, kde je podmáčená louka se zdrojovou oblastí pitné vody. V současnosti je vlhká louka degradovaná a nep ístupná díky ohrazení plotem. Vlhké louky byly ve 20. století siln pozm n ny odvodn ním, meliorací, anebo upušt ním od hospoda ení. Jedinou nám aktuáln známou nejbližší lokalitou je Blatovská louka u Újezda nad Lesy (Strnadová 2001), na kterou navazují roztroušené výskyty ve fytogeogr. okresu St ední Polabí.

83


Obr. 3. RozšíUení zákonem chránEných a vzácných druh] skalních a suchých trávník] v NPR Koda. Fig. 3. Distribution of protected and rare species of rock and dry grasslands in the Koda NNR.

84


Obr. 4. RozšíUení zákonem chránEných a vzácných druh] skalních a suchých trávník] v NPR Koda. Fig. 4. Distribution of protected and rare species of rock and dry grasslands in the Koda NNR.

85


Obr. 5. RozšíUení zákonem chránEných a vzácných druh] suchých trávník] v NPR Koda. Fig. 5. Distribution of protected and rare species of dry grasslands in the Koda NNR.

86


Obr. 6. RozšíUení zákonem chránEných a vzácných druh] mezofilních a vlhkých les] v NPR Koda. Fig. 6. Distribution of protected and rare species of mesic and wet forests in the Koda NNR.

87


Obr. 7. RozšíUení zákonem chránEných a vzácných druh] teplomilných doubrav v NPR Koda. Fig. 7. Distribution of protected and rare species of thermophilous oak forests in the Koda NNR.

88



89



90


Antropofyty a druhy nep^vodní v kodské kvFtenF Vezmeme-li v úvahu celkový seznam druh nalezených v rezervaci (754 druh ), bylo zde doposud zjišt no celkem 142 antropofyt (102 archeofyt a 40 neofyt ). Jejich seznam uvádíme v tabulce 1, str. 96–115. B hem našich posledních pr zkum v letech 2005–2014 bylo nalezeno 114 antropofyt (79 archeofyt a 35 neofyt ), což p edstavuje 19 % z celkového počtu námi nalezených (tj. 617) druh . Vzhledem k tomu, že se v p ípad zkoumaného území jedná o národní p írodní rezervaci, zdá se toto procento zastoupení antropofyt ve zdejší kv ten pom rn vysoké. Nicmén je t eba vzít v úvahu, že velkou část z t chto druh p edstavují naturalizované archeofyty, z nichž v tšinu tvo í druhy segetálních společenstev (nap . Anagallis arvensis, Euphorbia exigua, Oxalis corniculata, Papaver rhoeas a Sherardia arvensis) s plošn omezeným výskytem na zhruba jednu dvacetinu plochy rezervace. Krom polí a pasek po t žb d eva se antropofyty koncentrují také kolem zahrad v osad Koda (nap . Conyza canadensis a Erigeron annuus) a v okolí rekreačních chat v Kodské i Císa ské rokli (nap . Galeobdolon argentatum, Solidago canadensis a Sorbaria sorbifolia). Jejich rozší ení je také úzce spojeno s turismem, nebo p es území vede hned n kolik stezek, kolem kterých byl výskyt nep vodních druh zaznamenáván rovn ž čast ji. N kolik druh zde bylo v minulosti zám rn vysazeno (nap . Fraxinus pennsylvanica, Pinus nigra, Quercus cerris, Q. rubra, Robinia pseudacacia, Spiraea salicifolia, Symphoricarpos albus a Syringa vulgaris). Mnoho dalších druh bylo a je vysazováno v bezprost ední blízkosti zahrad a chat jako nap . Bergenia crassifolia, Doronicum austriacum nebo Aster cf. novae-angliae, které jsme však do celkového seznamu cévnatých rostlin rezervace nezahrnuli, nebo zde nerostou zcela voln . Naopak druhy zplan lé, voln rostoucí a ší ící se v širším okolí zahrad jsme již do seznamu flóry za adili (nap . Tulipa × gesnerana – v pob ežní jasenin u Kodského potoka, Pulmonaria officinalis sensu stricto – n kolik jedinc v su ovém lese pod chatami v Kodském údolí, Sorbaria sorbifolia – p i vstupu do Císa ské rokle nad železnicí, Allium ursinum a Galanthus nivalis – v úzkém pásu jaseniny u Kodského potoka). Krom výše jmenovaných stanoviš , kde je výskyt a p ísun nových nep vodních druh úzce spojen s každodenní, zpravidla zahrádká skou činností člov ka, však z stává v tšina plochy rezervace t chto druh prostá. Zajímavostí je výskyt nopálu Opuntia sp. v počtu asi deseti kus v suchém trávníku na plošin nad hranou levého svahu Císa ské rokle, asi 150 m od počátku rokle. Nopály jsme zde pozorovali n kolik let, jsou schopny p ežívat zimu, podobn jako v suchém skalnatém trávníku na výchozech diabas u prudké zatáčky silnice u Krupné u Karlštejna. Celkem 38 taxon , jejichž p ehled uvádí tabulka 1, je podle Pyška et al. (2012) považováno za invazní, nicmén pouze výskyt deseti z nich považujeme za potenciáln problematický na území NPR Koda ( azeno dle závažnosti invaze v rámci rezervace): Impatiens parviflora, Arrhenatherum elatius, Galeobdolon 91


argentatum, Robinia pseudacacia, Solidago canadensis, Symphoricarpos albus, Conyza canadensis, Echinops sphaerocephalus, Lycium barbarum a Lupinus polyphyllus. Na jiných lokalitách Českého krasu m že být významnost jednotlivých invazních taxon odlišná. Nejv tší pozornost z hlediska ochrany p írody vyžaduje prvních p t níže uvád ných druh : Impatiens parviflora – druh se roztroušen vyskytuje po celém území, hojný je p edevším na mezofilních až vlhčích lesních stanovištích v p vodních i kulturních lesích s výsadbami nep vodních d evin (smrku, mod ínu a akátu). Nejhojn jší je v su ových lesích svazu Tilio-Acerion v severozápadní části rezervace a na východních svazích nad silnicí k Tetínu. Alarmující začíná být situace v jižním záv ru Císa ské rokle nad vyv račkou potoka, kde tvo í netýkavka v bylinném pat e v podstat monocenózu a začíná se ší it i do její spodní části sm rem k ústí rokle, kde m že ohrozit unikátní společenstva potočních travertin svazu Lycopodo-Cratoneurion commutati. Zajímavá je historie a rychlost jejího ší ení v rezervaci, nebo Haščynová (1979) ji uvádí pouze z oblasti Za vodou a okolí, kde podle ústního sd lení autorky nebyla v letech 1977–1979 nijak hojná. Arrhenatherum elatius – se vyskytuje roztroušen v suchých trávnících. Nejhorší je situace na Tobolské stráni, ke které z jihu p iléhají louky, na nichž je ovsík dominantním druhem a začíná se odtud ší it do suchých trávník . Východní část Tobolské strán s kavylem Ivanovým (Stipa pennata) je již v současnosti porostlá prakticky souvislým porostem ovsíku, jenž zde likviduje populace dalších lokáln vzácných a ohrožených druh suchých trávník . Galeobdolon argentatum – uniklý z p edzahrádek místních rekreačních chat, je siln rozší en ve spodní, severní části Císa ské rokle, a to p edevším ve spodních částech severozápadn exponovaného svahu rokle, kde místy vytvá í tém monocenózy. Robinia pseudacacia – tato d evina se vyskytuje p edevším v horní, jižní části Císa ské rokle, v lesních partiích U Korna na jihu rezervace, které p iléhají k sousedním loukám a polím a roztroušen se objevuje i v severozápadní části rezervace u Tetína nebo na Tobolské stráni či jinde v rezervaci podél lesních cest, kde je složení vegetace do značné míry ovlivn no lidskými aktivitami. Solidago canadensis – se vyskytuje prozatím jen v Kodské rokli kolem chat a na okraji lesní paseky 300 m západn od osady Koda, kde se rychle ší í podél lesní cesty dále do rezervace. Ostatní druhy se prozatím vyskytují v rezervaci pouze lokáln , nicmén mohou být do budoucna také potenciáln problematické: Cytisus scoparius – roste lokáln hojn v oblasti lesních výsadeb U obrázku v severozápadní části rezervace. Symphoricarpos albus – je rozší en hojn kolem chatové osady v Kod , roztroušen se objevuje v lesích nad jižní částí Císa ské rokle p i jižní hranici 92


rezervace, dále je velmi siln rozší en v lese p i cest z Kody do Tobolky v centrální části rezervace, kde vytvá í místy neproniknutelné porosty a konečn byl také nalezen v oblasti Nad starými školkami, kde se vyskytuje roztroušen podél cest a lesních pasek. Epilobium ciliatum – se vyskytuje roztroušen na zar stajících pasekách v celé severní části rezervace, lokáln je velmi hojný. Conyza canadensis – se roztroušen objevuje kolem osady v Kod , na loukách, polích a úhorech v jižní části rezervace a roztroušen také kolem lesních výsadeb a školek v centrální části rezervace. Echinops sphaerocephalus – n kolik desítek jedinc bylo zaznamenáno v suchém trávníku p i jižním okraji rezervace v oblasti U Korna, která sousedí se zem d lsky využívanými pozemky. Velmi hojný je mimo rezervaci na rumištích podél silnice od Tobolky sm rem na Korno. Lycium barbarum – kustovnice se zatím objevila pouze na nepravideln kosené části louky, jež p iléhá z jihu k Tobolské stráni. Roste zde na t ech mikrolokalitách. Lupinus polyphyllus – se roztroušen vyskytuje v bezprost ední blízkosti zahrad a objekt v osad Koda. KomentáVe k pochybným druh^m a k nejasným determinacím Auto i p edchozích floristických pr zkum uvád jí z rezervace 27 druh , jejichž výskyt na území rezervace je velmi nepravd podobný nebo zcela vyloučený. Všechny tyto druhy komentujeme v této kapitole, nebo z stávají zahrnuty do celkového seznamu druh , viz tabulka 1 (str. 96–115). První skupina zahrnuje taxony s pravd podobnou chybnou determinací – Hieracium echioides, Hypochaeris maculata, Chamaecytisus supinus, Viola canina a V. stagnina (podrobn ji viz níže). Druhou skupinu tvo í taxony, které pravd podobn rostly v okolí námi vymezeného území v biotopech, které se v NPR nevyskytují. N kte í auto i totiž pod území Kody pravd podobn zahrnovali i nejbližší okolí dnešní rezervace, nap . vlhké a podmáčené louky p iléhající k západní části rezervace, což dokladují druhy jako Blysmus compressus, Crepis paludosa, Filipendula ulmaria, Phalaris arundinacea, Sanguisorba officinalis, Scutellaria galericulata a Selinum carvifolia. Ekologickým nárok m t chto druh neodpovídá žádný z biotop rezervace a nikdo z autor systematických inventarizačních pr zkum (Kop iva 1975, Haščynová 1979, Schlägelová 2006, nepubl. data T. Tichý 2006–2014) je na území rezervace nenalezl, což jen potvrzuje naši domn nku, že pod území Kody byly historicky zahrnovány i okolní biotopy, které se nacházejí za hranicemi současné rezervace. Nejvíce druh , jejichž výskyty nikdo jiný z území neuvádí, pochází od ne zcela d v ryhodné Knížetové (Knížetová in Haščynová 1979), která pod území dnešní NPR Koda zcela jist zahrnovala i širší okolí rezervace, proto nejsou v seznamu flóry s nejv tší pravd podobností opodstatn né tyto druhy: Cymbalaria muralis, Jasione montana, Lychnis viscaria, Microrrhinum minus, Orthilia secunda a Staphylea pinnata. Z práce Haščynové (1979) navíc není zcela jasné, odkud čerpala tyto Knížetovou nepublikované údaje, které zahrnula do své diplomové práce. Po excerpci všech nám známých literárních pramen týkajících se floristiky zájmového území jsme nalezli pouze opis seznamu druh bez data 93


a bližšího popisu se signaturou Knížetové pocházející ze 70. let, který je k dispozici v rezervační knize NPR Koda deponované v archivu AOPK ČR. Všechny pochybné taxony, které Haščynová p evzala a zahrnula do své práce, figurovaly na tomto seznamu. Není z n j ale jasné, zda jsou to p ímo nálezy Knížetové nebo jen inventarizační soupis druh z literatury dopln ný o její či cizí sb ry. Proto bychom brali tyto údaje s rezervou a dovolíme si n které z nich dále komentovat. Značn ned v ryhodným údajem je výskyt Chamaecytisus supinus (Knížetová in Haščynová 1979), který není z fytogeografického okresu (dále jen ftg. okresu) Český kras znám (Slavík 1995). Mén pravd podobný je svým výskytem i druh Libanotis pyrenaica (Knížetová in Haščynová 1979), který byl v tomto ftg. okrese zaznamenán pouze na hrad Karlštejn (Slavík 1997). Jako zvlášt chrán ný a v rezervaci voln rostoucí druh uvádí Haščynová (1979) Lunaria rediviva. Jak se však pozd ji ukázalo, druh byl pouze zplan lý ze zahrad v osad Koda, kde byl tehdy p stován, a nelze jej považovat za p irozenou součást kodské kv teny, jak bylo myln uvád no i v p edchozím plánu péče o území rezervace (Švihla et al. 2000). V současnosti se tento druh již v rezervaci nevyskytuje. Nepravd podobný je výskyt Viola canina (Domin 1942), která se sice na území ČR vyskytuje hojn , avšak vyjma fytogeografických okres s hojným výskytem bazických hornin (Hejný et Slavík 1990), jež práv reprezentuje vápencové území Kody. Stejn nepravd podobný je i údaj o výskytu Viola stagnina (Dostál 1942). Tento druh obývá p evážn slatiny a sv tlé lužní úvalové lesy, které se na území Kody nevyskytují. Navíc nebyl nikdy z území ftg. okresu č. 8 uvád n (Hejný et Slavík 1990). Hned n kolika autory (Klika 1928, Domin 1942, Haščynová 1979) je z území uvád n Dianthus gratianopolitanus, který se však vyskytuje až v sousedním Tomáškov lomu. Ten byl již tradičn vnímán p i p edchozích pr zkumech jako součást rezervace, p estože se o jeho p ipojení k NPR zatím pouze uvažuje. Z prostoru Tomáškova lomu pocházejí i údaje o dalších druzích: Nepeta cataria, Nonea pulla a Valerianella dentata (Haščynová 1979). Podobn i Biscutella laevigata subsp. varia (Klika 1920–1921, Domin 1942), uvád ný z okolí Císa ské rokle, se pravd podobn vyskytoval spíše v sousedním Tomáškov lomu. Ve fló e rezervace nebyl nikým dalším potvrzen, p estože lokality prov ovali: Kop iva (1975), Haščynová (1979) i Schlägelová (2006). Kop iva (1975) ve své práci uvádí výskyt druhu Hypochaeris maculata z oblasti Za Lípou. Našel zde dva kvetoucí exemplá e. Z fytogeografického okresu Český kras je sice Hypochaeris maculata uvád n ze dvou lokalit – D ínová hora a Bud any (Slavík et Št pánková 2004), avšak vzhledem k opakovaným negativním nález m r zných botanik na udávané lokalit se domníváme, že se jednalo spíše o špatnou determinaci druhu, nejspíše o zám nu s Hieracium maculatum, který se na této lokalit vyskytuje. V práci Ložka et al. (2005) je uvád n jako jedinými autory z území druh Salvia nemorosa. Vzhledem k tomu, že ji odtud nikdo v nám známé literatu e neuvád l, považujeme tento nepodložený údaj za literární omyl. Dalším druhem, jehož výskyt v rezervaci dosud nikdo nepotvrdil, je Antennaria dioica (Domin 1942), jenž podle Št pánkové (Slavík et Št pánková 2004) od osmdesátých let 20. století značn ubývá na celém území ČR, p edevším v termofytiku. Svým výskytem je vázán na kyselé substráty, které na Kod m žeme najít ojedin le na planin s terciérními št rkopísky v podloží. Plošn však nejsou tyto lokality rozsáhlé a jsou mnoha botaniky

94


pom rn dob e probádané, proto se domníváme, že se tento druh již na území rezervace nevyskytuje. Na pravou míru chceme uvést i nález Hieracium cf. echioides (Haščynová 1979), což je druh velmi podobný H. rothianum, který je na kodských stepích pom rn hojný. H. echioides se podle Chrtka (Chrtek 2004) vyskytuje p edevším na žulách, b idlicích, čedičích, diabasech, spilitech a živinami chudých p dách. V rámci Českého krasu je dosud uvád ný pouze z diabas z Trubína, Trubínského vrchu, Prahy-Malé Chuchle, z čehož usuzujeme, že zde došlo k zám n t chto dvou druh a jednalo se o H. rothianum. Haščynová (1979) uvádí na Kod pom rn hojný výskyt Senecio nemorensis, což je podle Grulicha (Grulich 2002) agregát druh , v n mž se dnes rozlišují následující t i: Senecio ovatus, S. germanicus a S. hercynicus, z nichž poslední zmi ovaný se v rezervaci, vzhledem k areálu rozší ení, vyskytovat nem že. S. germanicus nebyl b hem pr zkumu rezervace nalezen, p edpokládáme tedy, že se jednalo vždy o S. ovatus, který je zde hojný.

Inventarizační seznam taxon cévnatých rostlin v NPR Koda Následující tabulka shrnuje jednak všechny nám známé literární floristické údaje z území excerpované od dob Čelakovského (Čelakovský 1868–1883) až do současnosti a jednak zahrnuje i dosud nepublikované údaje r zných autor a Nálezové databáze ochrany p írody AOPK ČR, s jejichž souhlasem nálezová data uve ej ujeme v tomto p ísp vku. Nálezy autor nejrozsáhlejších pr zkum rezervace pro p ehlednost uvádíme v tabulce jednotliv , ojedin lé sb ry shrnujeme v jediném sloupci a odkazujeme na číselník pod tabulkou. Tabulka 1. Inventarizační seznam taxon NPR Koda. Vysv tlivky: ! – taxon uvád ný v literatu e, jehož výskyt na Kod je však z r zných d vod neopodstatn ný, viz text; * – taxon byl uvedeným autorem nálezu zaznamenán. Zvlášt chrán né druhy podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: §1 – kriticky ohrožený druh, §2 – siln ohrožený druh, §3 – ohrožený druh. Druhy Červeného seznamu ČR (Grulich 2012): C1 – kriticky ohrožený taxon, C2 – siln ohrožený taxon, C3 – ohrožený taxon, C4a – vzácn jší taxon vyžadující další pozornost – mén ohrožený, C4b – vzácn jší taxon vyžadující další pozornost – dosud nedostatečn prostudovaný. Antropofyty: A – archeofyt; N – neofyt; inv – invazní druh sensu Pyšek et al. (2012).

Table 1. Inventory list of plant taxa of the Koda NNR. Explanations: ! – taxa excerpted from historical literature, but unsupported by any herbarium specimen or new loristic researches; * – taxa was recorded by named author. Taxa protected by Ministry of the Environment of the Czech Republic Decree No. 395/1992: §1 – critically endangered, §2 – severely endangered, §3 – endangered. Red list taxa according to Grulich (2012): C1 – Critically threatened taxa, C2 – Endangered taxa, C3 – Vulnerable taxa, C4a – Lower risk – near threatened taxa, C4b – Lower risk – data deficient. Alien species: A – archaeophyte; N – neophyte; inv – alien species sensu Pyšek et al. (2012).

95

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Acinos arvensis

Actaea spicata C3

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

*

*

*

Aegopodium podagraria Aethusa cynapium

*

*

A

Adoxa moschatellina *

Aesculus hippocastanum

*

*

* *

*

N C4a

A

Agrostis capillaris N

Achillea millefolium s. str.

*

Achillea pannonica

C3

*

*

*

*

*

*

Agrostis stolonifera C3

*

* *

Achillea nobilis

* *

Agrimonia eupatoria Agrostis gigantea

Tichý (2006−2014)

*

Acer pseudoplatanus

2)

Schlägelová (2005, 2006)

*

*

C4a

Špry ar (2007)

*

*

Rivola (1982)

*

*

Acer platanoides

§3

Haščynová (1979)

*

*

*

Adonis aestivalis

Kop iva (1975)

*

*

C4a

Acer campestre

Aconitum lycoctonum subsp. lycoctonum

Stuchlý (1962)

Dostál (1942)

*

*

Abies alba

Če ovský (1960)

Domin (1942)

*

Klika (1932)

*

Klika (1928)

*

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt

ohrožení dle Grulich (2012)

název taxonu

vyhl. MŽP ČR č. 395/1992Sb.


*

*

*

*

* *

*

* *

*

Ajuga genevensis

*

*

*

Ajuga reptans

*

*

*

Alchemilla glaucescens

*

*

Alchemilla micans

*

Alchemilla monticola

*

Alisma plantago-aquatica

*

Alliaria petiolata

*

Allium oleraceum Allium rotundum

*

*

11) C3

6)

Allium senescens subsp. montanum

C4a

3)

Allium ursinum subsp. ursinum

C4a

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

Alnus glutinosa

*

Alnus incana

*

*

* * *

*

Alopecurus pratensis

*

Alyssum alyssoides

Amaranthus retroflexus

96

*

*

Allium vineale

Alyssum montanum subsp. montanum

*

* C3

* N

inv

*

*

*

*

* *

* *

*

Anagallis arvensis

A

*

Anagallis foemina

C3

A

*

Androsace elongata

C3

A

*

*

Anemone ranunculoides §3

C2

3)

Angelica sylvestris

*

C2

Anthemis arvensis Anthemis cotula Anthemis tinctoria

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

C3

A

C2

A

* * *

C4a

*

* *

§3

C3

14)

C4a

* *

*

*

*

Anthoxanthum odoratum

*

* C4a

A

4)

C3

Arabis auriculata

C3

*

Arabis hirsuta

* *

*

*

*

*

Arabis sagittata

C3

*

Arctium lappa

A

Arctium minus

A

Arctium tomentosum

A

*

Arrhenatherum elatius

N

Artemisia absinthium

A

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

* *

A

*

*

Arenaria serpyllifolia agg. Armoracia rusticana

*

*

*

* 2)

*

* *

C3

*

*

*

Arabis hirsuta agg. Arabis pauciflora

*

*

*

Arabis glabra

*

*

Anthyllis vulneraria Aquilegia vulgaris

*

*

Anthriscus sylvestris

inv

* *

Artemisia campestris

*

*

*

* *

*

Artemisia vulgaris Asarum europaeum

*

*

*

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Asparagus officinalis Asperula cynanchica

Tichý (2006−2014)

*

*

Anthemis × ochroleuca

Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma


*

*

A

Anthemis austriaca

Anthericum ramosum

Špry ar (2007)

*

5)

! Antennaria dioica

Anthericum liliago

*

*

Anemone nemorosa Anemone sylvestris

Rivola (1982)

Haščynová (1979)

Kop iva (1975)

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt


název taxonu



* *

*

*

*

*

*

*

*

*

97

§3

C3

Aster linosyris

§3

C3

*

* *

Astrantia major

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

§3

C4a

Avena fatua

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

A

*

*

Athyrium filix-femina Aurinia saxatilis subsp. arduini

*

Špry ar (2007)

*

Rivola (1982)

*

*

*

Haščynová (1979)

*

*

Kop iva (1975)

* *

* *

Astragalus glycyphyllos

Tichý (2006−2014)

Aster amellus


*

Stuchlý (1962)

Asplenium trichomanes

Če ovský (1960)

*

*

Dostál (1942)

*

Domin (1942)

Klika (1928)

3)

Asplenium ruta-muraria

Klika (1932)

Klika (1921)

invazní druhy

archeofyt/neofyt

C3

jednotlivé nálezy

Asperula tinctoria


název taxonu



*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Avenella flexuosa

*

Avenula pratensis

*

*

*

Avenula pubescens

*

Ballota nigra subsp. nigra

A

inv

Barbarea vulgaris

*

5) 5)

Batrachium aquatile

*

Bellis perennis

*

Berberis vulgaris

C4a

1)

*

Betonica officinalis

*

Betula pendula ! Biscutella laevigata subsp. varia

§3

Bothriochloa ischaemum

C3

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

C2 §3

*

* *

! Blysmus compressus Botrychium lunaria

*

*

*

C2

1), 4)

*

C3

Brachypodium pinnatum

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Brachypodium sylvaticum

*

Briza media

*

*

*

*

Bromus benekenii

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Bromus commutatus

C2

A

*

Bromus erectus Bromus ramosus

C3

*

Bromus sterilis

A

*

Bromus tectorum

A

*

Bryonia alba

A

Bupleurum falcatum

* *

*

inv

* *

*

*

*

*

*

*

Calamagrostis arundinacea

*

*

*

*

Calamagrostis epigejos

*

*

*

*

98

C2

*

*

*

* *

*

*

*

*

Bupleurum longifolium subsp. longifolium

2)

Tichý (2006−2014) *

*

*

*

*

5)

Camelina microcarpa subsp. microcarpa

N §3

*

C2

*

*

Campanula glomerata

*

Campanula patula

*

Campanula persicifolia

*

Campanula trachelium

*

Capsella bursa-pastoris

*

*

*

*

*

A

*

*

Cardamine amara

* *

Cardamine impatiens

*

Cardamine pratensis

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

5)

Cardaminopsis arenosa Cardaria draba

A

Carduus acanthoides

A

Carduus crispus

A

Carduus nutans

Špry ar (2007)

*

Rivola (1982)

*

Haščynová (1979)

*

Kop iva (1975)

*

Campanula rotundifolia

Stuchlý (1962)

*

Če ovský (1960)

*

*

Caltha palustris

Campanula bononiensis

Dostál (1942)

*

Calluna vulgaris

Domin (1942)

*

Klika (1932)

*

Campanula rapunculoides

Klika (1928)

*

Klika (1921)

*

jednotlivé nálezy

*

*

invazní druhy

*

*

název taxonu

archeofyt/neofyt





inv

*

* *

C4a

*

Carex caryophyllea

*

Carex cf. acutiformis

*

*

*

*

*

Carex contigua

*

Carex digitata

*

*

*

*

*

*

*

Carex flacca Carex humilis

*

* *

* *

*

Carex montana

*

*

Carex muricata agg.

*

C4a

*

*

*

*

*

*

*

* *

*

Carex muricata s. str.

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Carex ovalis

*

*

*

*

Carex pallescens

*

*

Carex praecox

*

Carex sylvatica

*

Carex pairae

*

*

* *

Carex tomentosa *

*

Carlina vulgaris

*

*

*

*

Carum carvi

* *

Carlina acaulis subsp. acaulis Carpinus betulus

*

*

*

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

99

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Rivola (1982)

Tichý (2006−2014)

* C3

1)

*

*

*

*

*

*

* *

*

C4a

* *

Cephalanthera damasonium

§3

C4a

2)

Cephalanthera rubra

§2

C2

3)

* *

Cerastium arvense subsp. arvense

*

Cerastium brachypetalum


Centaurea stoebe

Centaurium erythraea

Špry ar (2007)

*

Centaurea scabiosa

§3

*

*

*

Centaurea jacea

Centaurea triumfettii subsp. axillaris

*

Haščynová (1979)

Kop iva (1975)

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

Klika (1921)

A

jednotlivé nálezy

C2

invazní druhy

archeofyt/neofyt

Caucalis platycarpos subsp. platycarpos


název taxonu



*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

C3

*

*

*

Cerastium glutinosum

*

*

Cerastium holosteoides subsp. triviale

*

*

Cerastium pumilum

C3

Cerastium tomentosum

* N

Cerinthe minor

C4a

Cichorium intybus subsp. intybus

*

A

*

*

A

*

*

Circaea lutetiana Cirsium acaule

C4a

Cirsium arvense

A

inv

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Cirsium oleraceum

*

Cirsium palustre

*

Cirsium vulgare Clematis recta

A §3

*

inv

*

C3

*

*

*

*

*

Clinopodium vulgare

*

* *

*

Conium maculatum

A

Consolida regalis

N A

Conyza canadensis

N

Corallorhiza trifida

§2

C2

Cornus mas

§3

C4a

Cornus sanguinea subsp. sanguinea C4a

*

*

*

* * *

*

*

inv

*

*

*

*

* 8), 3)

*

Corydalis cava

*

*

* *

Convolvulus arvensis

*

*

inv

Convallaria majalis

100

*

* *

Colchicum autumnale

Corydalis intermedia

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

C4a

Crataegus laevigata

*

*

*

*

Crataegus monogyna

* *

Crataegus praemonticola

*

Crataegus × fallacina

*

Crataegus × macrocarpa

*

Crepis biennis

A

*

Crepis capillaris

A

*

*

Crepis foetida subsp. foetida

*

Crepis foetida subsp. rhoeadifolia

C4a

A

*

! Crepis paludosa

*

5)

Crepis praemorsa

C2

15)

*

Cruciata laevipes

*

*

Cuscuta epithymum

*

! Cymbalaria muralis

A

*

*

Cystopteris fragilis

*

Cytisus nigricans Cytisus scoparius

N

inv

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

Daphne mezereum

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Daucus carota

*

Dentaria bulbifera

* C3

*

*

*

*

*

*

*

A

*

Deschampsia cespitosa

*

Dianthus carthusianorum ! Dianthus gratianopolitanus

§2

C2

Dictamnus albus

§3

C3

3)

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Dipsacus fullonum

* *

§1

C1

3)

*

*

*

*

Dryopteris carthusiana Dryopteris filix-mas

*

*

Digitalis grandiflora

Dryopteris dilatata

*

*

Dactylis polygama

Descurainia sophia

* *

5)

Dactylis glomerata

Dentaria enneaphyllos

*

5)

Cynoglossum officinale

Dracocephalum austriacum

Tichý (2006−2014)

*

C4a

Corylus avellana Cotoneaster integerrimus


Haščynová (1979)

*

Špry ar (2007)

Stuchlý (1962)

*

Rivola (1982)

Če ovský (1960)

*

Kop iva (1975)

Dostál (1942)

*

Domin (1942)

*

Klika (1932)

Klika (1928)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt

Klika (1921)

Corydalis solida


název taxonu



*

* *

*

*

*

*

* *

*

*

*

101

Dryopteris × tavelii A

Echinops sphaerocephalus

N

Echium vulgare

A

* inv

* *

*

Elymus caninus

*

*

*

*

*

*

Epilobium ciliatum

N

*

inv

*

Epilobium collinum

*

*

*

*

*

*

*

Epilobium hirsutum

*

Epilobium montanum

*

Epilobium parviflorum

*

* *

Epilobium tetragonum

* *

§3

C3

*

Epipactis helleborine subsp. helleborine

*

Equisetum arvense

*

Erigeron acris

*

*

*

Erigeron annuus

N

Erodium cicutarium

A

*

*

*

*

*

inv

* *

Erophila verna Eryngium campestre

*

*

C4a

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Euonymus europaea

*

*

Eupatorium cannabinum Euphorbia cyparissias

*

Euphorbia dulcis

*

*

*

*

*

*

*

*

5)

Euphorbia exigua

A

Euphorbia helioscopia

A

*

* *

Euphrasia rostkoviana

*

Euphrasia stricta

*

Fagus sylvatica

*

*

*

*

*

Falcaria vulgaris Fallopia convolvulus

A

Festuca arundinacea

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Festuca gigantea Festuca heterophylla

2)

Festuca ovina

102

*

*

Epilobium angustifolium

Festuca pallens

* *

Elytrigia repens

Erysimum crepidifolium

Tichý (2006−2014)

*

Echinochloa crus-galli

Epipactis atrorubens


Špry ar (2007)

Rivola (1982)

Haščynová (1979)

Kop iva (1975)

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt


název taxonu



* C4a

* *

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Festuca pratensis

*

Festuca rubra

*

*

Festuca rupicola Festuca valesiaca

*

*

*

5)

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Filipendula vulgaris

*

Fragaria moschata

*

Fragaria vesca

*

*

*

Fragaria viridis

*

*

*

Frangula alnus

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

5)

Fraxinus excelsior

* *

Fraxinus pennsylvanica

N

Fumaria officinalis

*

*

*

*

*

C4a

*

*

*

inv *

A

* *

*

Gagea pratensis

*

Gagea villosa

C2 §3

A

*

C3

Galeobdolon argentatum

N

inv *

*

*

*

Galeobdolon montanum C3 C4a

* A

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Galeopsis pubescens

*

Galeopsis tetrahit

*

Galinsoga quadriradiata

N

*

inv

*

Galium album

*

*

Galium album subsp. album

*

Galium album subsp. pycnotrichum

*

Galium aparine

*

Galium boreale

C4a

Galium glaucum

C4a

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* 1)

*

*

*

*

*

Galium palustre

*

Galium pumilum Galium sylvaticum

*

5)

Galium mollugo Galium odoratum

*

*

Galeobdolon luteum

Galeopsis ladanum

*

*

*

Gagea lutea

Galeopsis angustifolia

* *

A

Fumaria schleicheri

Galanthus nivalis

Tichý (2006−2014)

*

*

! Filipendula ulmaria

*

* *

Ficaria verna subsp. bulbifera


Špry ar (2007)

Rivola (1982)

Haščynová (1979)

Kop iva (1975)

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt


název taxonu



* *

*

*

*

*

*

* *

*

*

103

Genista tinctoria

*

*

C3

Geranium columbinum

* A

*

A C4a

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

2)

* *

* *

Hedera helix

* C2

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum

*

*

Hepatica nobilis

*

*

*

Heracleum sphondylium

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* C3

*

*

*

Hieracium cf. caespitosum

*

Hieracium cymosum

C3

! Hieracium cf. echioides

C3

2)

* *

Hieracium lachenalii Hieracium laevigatum

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* C4a

Hieracium murorum

*

*

*

Hieracium pilosella C3

* *

C3

2)

*

*

* *

Hieracium sabaudum *

Holcus lanatus

*

Holosteum umbellatum

104

*

* *

*

Hieracium bauhini

Hylotelephium jullianum

*

*

Gymnocarpium robertianum

Humulus lupulus

*

*

Gnaphalium sylvaticum

Hordelymus europaeus

*

*

Glyceria notata

Hierochloë australis

* *

*

Glyceria fluitans

Hieracium rothianum

*

*

*

Glechoma hederacea

Hieracium maculatum

*

*

*

Geum urbanum

Hieracium bifidum

*

*

5)

Geranium robertianum

Helianthemum canum

*

*

*

Geranium pusillum

*

*

Geranium pratense

Geranium sanguineum

*

Tichý (2006−2014)

*


*

*

Gentianopsis ciliata

Rivola (1982)

Haščynová (1979)

Kop iva (1975)

*

Genista germanica

Špry ar (2007)

Galium verum

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt


název taxonu



* 5)

* *

*

*

*

*

* *

Hypericum elegans

§2

Špry ar (2007)

Rivola (1982)

*

*

*

*

C2

3)

*

Hypericum hirsutum

*

Hypericum montanum

*

*

*

*

*

*

Hypericum perforatum

*

! Hypochaeris maculata

Haščynová (1979)

Kop iva (1975)

*

Tichý (2006−2014)

*

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

*

Hyoscyamus niger


Hylotelephium maximum

Klika (1921)

A

jednotlivé nálezy

archeofyt/neofyt

C3

invazní druhy


název taxonu



C3

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Hypochaeris radicata

*

*

Chaerophyllum aromaticum

*

*

Chaerophyllum bulbosum

5)

Chaerophyllum hirsutum

5)

Chaerophyllum temulum ! Chamaecytisus supinus

C4a

Chelidonium majus

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

5) A

Chenopodium album Chenopodium bonus-henricus

A

Chenopodium ficifolium

A

* inv

*

Chenopodium hybridum

*

Chondrilla juncea

C3

*

Impatiens noli-tangere

*

Impatiens parviflora

N

inv

Inula conyzae Inula germanica Inula hirta Inula salicina subsp. salicina

* §2

C2

16)

C3

3)

C4a

4)

! Jasione montana Jovibarba globifera subsp. globifera

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

* *

*

*

5) C3

Juglans regia

*

*

*

*

*

*

*

A

* *

Juncus compressus

4)

Juncus conglomeratus

*

Juncus tenuis Juniperus communis

*

N

inv

*

C3

*

*

*

Knautia arvensis Koeleria macrantha

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Koeleria pyramidata Laburnum anagyroides

N

Lactuca perennis

C3

3)

Lactuca quercina

C3

4)

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

105

C3 A

*

Lamium amplexicaule

A

*

Lamium maculatum

*

Lamium purpureum

A

Lapsana communis

A

*

*

*

*

Larix decidua Laserpitium latifolium

*

*


Tichý (2006−2014)

*

*

Lathraea squamaria subsp. squamaria

* C2

* *

Lathyrus pratensis

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

5)

Lathyrus niger

*

*

C3

§1

* *

Lamium album

Lathyrus pannonicus subsp. collinus

Rivola (1982)

Haščynová (1979)

Kop iva (1975)

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

A

Lactuca viminea

Špry ar (2007)

Lactuca serriola

archeofyt/neofyt


název taxonu



*

*

*

*

*

*

*

*

Lathyrus sylvestris

*

Lathyrus tuberosus

A

*

Lathyrus vernus

*

*

*

*

*

Lemna minor Leontodon hispidus

*

*

*

*

*

! Libanotis pyrenaica

C4a

*

* §3

C4a

Linaria vulgaris

*

*

*

*

*

Linum catharticum

* A

Lithospermum purpurocaeruleum

C4a

3)

Lolium perenne

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

* *

*

*

Lotus corniculatus

*

*

* §3

*

*

5)

Lonicera xylosteum

* *

A

Lithospermum arvense

*

5)

Ligustrum vulgare

Lupinus polyphyllus

*

* *

Leucanthemum vulgare subsp. vulgare

! Lunaria rediviva

*

*

*

Leucanthemum ircutianum

Lilium martagon

*

C4a

*

*

*

*

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

* *

*

Luzula campestris s. str.

*

*

*

Luzula divulgata

* *

*

Luzula luzuloides Luzula multiflora

106

N

inv

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

Lychnis flos-cuculi

*

*

! Lychnis viscaria

5)

Lysimachia nummularia

*

Lysimachia vulgaris

*

*

*

*

*

5)

Mahonia aquifolium

N

inv

5)

*

Maianthemum bifolium

*

Malus domestica

*

*

A

Malus sylvestris

C4b

Matricaria discoidea

N

inv *

A

Medicago minima

C3

Medicago sativa

*

*

Melampyrum arvense

C3

Melampyrum cristatum var. cristatum

C3

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

N

*

A

*

*

Melica nutans

*

*

*

C3

Melilotus officinalis §3

A

inv

A

inv *

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Mercurialis perennis

* A

*

*

*

*

Moehringia trinervia

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

C3

*

*

5)

Milium effusum

Monotropa hypopitys

* *

4)

Mentha × dumetorum

C2

* *

* 3)

Mentha longifolia

Monotropa hypophegea

* *

A

! Microrrhinum minus

*

*

C4a

Mentha arvensis

*

*

*

*

C4a

Melilotus albus

*

*

Melampyrum pratense

Melica transsilvanica

*

*

Melampyrum nemorosum var. nemorosum

Melica picta

*

*

N

Medicago × varia

*

* * *

Medicago lupulina

* *

Medicago falcata

3) *

Mycelis muralis Myosotis arvensis

* *

Lycopus europaeus

Melittis melissophyllum

Tichý (2006−2014)

Špry ar (2007)

Rivola (1982)

*

Lycium barbarum


Luzula pilosa

Haščynová (1979)

Kop iva (1975)

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

inv

Klika (1921)

invazní druhy

N

jednotlivé nálezy

archeofyt/neofyt


název taxonu



* A

*

*

*

* *

*

*

*

107

Myosotis ramosissima C4a §1

*

*

*

*

*

Myosotis stricta

*

Myosotis sylvatica

*

Myosoton aquaticum

*

C4a

! Nepeta cataria

*

3)

*

A

*

*

*

*

Neslia paniculata

*

C4a

Odontites vernus subsp. serotinus

C2

Omphalodes scorpioides

C4a

Onobrychis viciifolia

* * * N

* *

Opuntia phaeacantha

*

5)

Ononis spinosa

*

*

N

Orchis morio

§2

C1

Orchis purpurea

§2

C2

*

*

*

* *

Ornithogalum kochii

* *

* *

*

*

Orobanche alba

C3

Orobanche arenaria

C2

Orobanche caryophyllacea

C3

! Orthilia secunda

C3

*

*

5)

A

Papaver rhoeas

A

*

*

*

*

* *

A

*

inv

C3

Papaver dubium

*

*

*

5) *

* *

16)

* *

Pastinaca sativa

*

* *

Persicaria hydropiper

*

Persicaria lapathifolia

*

*

Persicaria maculosa

*

Persicaria minor

*

Petrorhagia prolifera

C4a

Peucedanum cervaria

C4a

108

*

*

*

*

Paris quadrifolia

*

* *

*

N C4a

*

*

Oxalis acetosella Oxalis corniculata

* *

Origanum vulgare

! Phalaris arundinacea

*

*

! Nonea pulla

Papaver argemone

*

5)

Neottia nidus-avis

Oxytropis pilosa

Tichý (2006−2014)

*

*

C1


Špry ar (2007)

Rivola (1982)

*

Myosotis sparsiflora Myosotis stenophylla

Haščynová (1979)

Kop iva (1975)

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt


název taxonu



* * 5)

*

*

*

* *

*

*

Phyllitis scolopendrium

§1

C1

Tichý (2006−2014)

*

*

*

*

*

9)

Phyteuma spicatum

*

Picea abies

*

*

*

*

Picris hieracioides Pimpinella major

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Pinus nigra

N

Pinus sylvestris

*

Plantago lanceolata Plantago major

A

inv

*

* §3

C3

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Plantago media

*

2),17)

*

*

*

*

*

*

*

*

5)

Poa compressa Poa nemoralis

*

Poa pratensis

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Poa trivialis

*

Polygala comosa

*

* §3

C3

3)

Polygala vulgaris

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

5)

Polygonatum multiflorum Polygonatum odoratum

*

Polygonum aviculare s. str.

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

A

*

*

Polygonum rurivagum

* C2

10)

*

Polypodium vulgare

*

*

*

Populus alba C1

*

C3

3)

*

*

*

*

*

*

Potentilla anserina Potentilla arenaria

*

* C4a

*

*

*

Potentilla argentea Potentilla erecta

*

*

Populus tremula Potentilla alba

*

*

Poa bulbosa

Populus nigra

* *

Poa annua

Polypodium interjectum

*

*

Poa angustifolia

Polygala chamaebuxus

*

5)

Pimpinella saxifraga subsp. saxifraga

Platanthera bifolia


*

Špry ar (2007)

*

Rivola (1982)

Stuchlý (1962)

*

Phleum pratense

Haščynová (1979)

Če ovský (1960)

*

Kop iva (1975)

Dostál (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

*

Domin (1942)

Phleum phleoides

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt


název taxonu



*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

109

*

Tichý (2006−2014)

*

*

Potentilla reptans

*

Potentilla tabernaemontani

*

*

*

*

*

*

Prenanthes purpurea

*

*

Primula veris

C4a

Prunella grandiflora

*

*

*

*

*

C3

Prunella vulgaris

*

*

*

*

*

Prunus avium

*

*

*

5)

Prunus cerasus

*

*

*

*

* *

A

Prunus domestica

*

C2

*

Prunus spinosa

*

*

*

Pseudolysimachion spicatum subsp. spicatum

C4a

*

* *

Pulmonaria obscura Pulmonaria officinalis

* §2

C2

Pyrethrum corymbosum Pyrus communis

*

*

A

Prunus fruticosa

Pulsatilla pratensis subsp. bohemica


Špry ar (2007)

Rivola (1982)

Haščynová (1979)

Kop iva (1975)

*

Stuchlý (1962)

*

Potentilla inclinata

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Potentilla heptaphylla

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt


název taxonu



*

*

*

*

A

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Pyrus pyraster

C4a

*

*

Quercus cerris

C2

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Quercus petraea

*

Quercus polycarpa Quercus pubescens

*

*

*

*

C4b §3

C3

*

Quercus robur

*

*

*

*

*

* *

* *

Quercus × rosacea Quercus rubra

* N

inv

*

Ranunculus acris

*

Ranunculus auricomus agg.

*

Ranunculus bulbosus Ranunculus lanuginosus

*

Ranunculus nemorosus

2)

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Ranunculus repens

*

Ranunculus sceleratus

*

Rhinanthus minor

110

A

*

*

* *

* *

*

Rhamnus cathartica

*

*

Ranunculus polyanthemos

Reseda lutea

*

*

* *

*

*

*

* *

*

* *

*

*

*

N

inv

*

*

*

*

Rosa canina subsp. canina

*

*

Rosa canina subsp. corymbifera

*

*

Rosa dumalis C4b

Rosa gallica

C3

Rosa jundzillii

C3

Rosa micrantha

C3

* *

*

*

*

4)

*

*

*

* * *

Rubus caesius

*

*

5)

*

Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus

*

*

*

*

*

*

Rubus mollis

* *

*

Rubus saxatilis

*

Rumex crispus

*

Rumex obtusifolius

* *

Rumex thyrsiflorus

N

*

inv

*

*

*

Sagina procumbens

*

Salix caprea

*

Salix fragilis ! Salvia nemorosa

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

7)

Salvia pratensis

*

Salvia verticillata

*

*

*

*

Sambucus nigra Sambucus racemosa Sanguisorba minor

*

! Sanguisorba officinalis

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

5)

Sanicula europaea

2), 3)

Saxifraga granulata

5)

*

Saxifraga paniculata

§2

C3

Saxifraga rosacea subsp. sponhemica

§2

C2

*

Saxifraga tridactylites

§2

C3

*

*

C3

Scabiosa ochroleuca Scorzonera purpurea

*

*

Rosa rubiginosa

Scabiosa canescens

*

*

*

Rosa elliptica

* *

Ribes uva-crispa Robinia pseudacacia

Tichý (2006−2014)

*

N


*

Špry ar (2007)

Kop iva (1975)

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

*

Rivola (1982)

*

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt

C4a

Ribes rubrum

Haščynová (1979)

Ribes alpinum


název taxonu



C2

*

*

*

*

* *

*

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

111

Scrophularia umbrosa subsp. umbrosa

C4a

! Scutellaria galericulata

*

*

*

*


Tichý (2006−2014)

Rivola (1982)

Haščynová (1979) *

Špry ar (2007)

Scrophularia nodosa

Kop iva (1975)

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt


název taxonu



*

*

*

*

*

5)

Secale cereale

A

*

Securigera varia

*

*

*

Sedum acre

*

Sedum album

*

*

*

*

Sedum sexangulare

*

*

*

*

! Selinum carvifolia

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

5)

Senecio jacobaea Senecio ovatus

*

Senecio sylvaticus

*

*

*

*

Senecio viscosus Senecio vulgaris Serratula tinctoria Seseli hippomarathrum Seseli osseum

A C4a

* *

*

*

*

*

*

*

C4a

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

A

Sherardia arvensis

A

Silene latifolia subsp. alba

A

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

* *

C2

1)

Silene nutans Silene otites

*

C3

Setaria viridis

*

*

Sesleria caerulea

Silene nemoralis

C3

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

Silene vulgaris subsp. vulgaris

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Sinapis arvensis

A

Sisymbrium altissimum

N

Sisymbrium officinale

A

Sisymbrium strictissimum

N

Solidago canadensis

N

*

*

Sonchus arvensis

A

*

*

Sonchus oleraceus

A

*

*

Sorbaria sorbifolia

N

Sorbus aria

C2

Sorbus aucuparia Sorbus danubialis

*

*

*

*

* * *

*

inv

* *

*

*

*

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

C3

*

Sorbus eximia

C2

*

*

Sorbus intermedia

A3

*

*

112

*

Tichý (2006−2014)

*


*

*

*

*

*

*

Špry ar (2007)

*

Rivola (1982)

*

Haščynová (1979)

*

Kop iva (1975)

*

Stuchlý (1962)

2)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

invazní druhy

Domin (1942)

C2

Klika (1932)

Stachys germanica

Klika (1928)

C3

Klika (1921)

C4a

Spiraea salicifolia

jednotlivé nálezy

Sorbus torminalis

archeofyt/neofyt


název taxonu



*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Stachys palustris

*

Stachys recta

*

Stachys sylvatica

*

*

*

*

*

*

*

*

*

5)

! Staphylea pinnata

C3

5)

Stellaria holostea

*

Stellaria media

* *

Stellaria nemorum

*

5)

Stipa capillata

*

C4a

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Stipa pennata

§3

C3

Stipa pulcherrima

§2

C3

Symphoricarpos albus

16) N

*

*

*

*

*

inv

Symphytum officinale

*

*

*

*

*

* *

5)

Symphytum tuberosum

*

5)

Syringa vulgaris

N

inv

*

*

Tanacetum vulgare

A

inv

*

*

Taraxacum lacistophylloides

*

Taraxacum parnassicum

*

Taraxacum sect. Erythrosperma

*

Taraxacum sect. Ruderalia Tephroseris integrifolia

§2

C3

Thesium bavarum

C2

Thesium linophyllon

C3

Thlaspi arvense

3)

*

* *

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

3) A

Thlaspi caerulescens

*

* C3

Thlaspi perfoliatum

2)

* *

Thymus pannonicus

C4a

Thymus praecox subsp. praecox

C4a

*

*

* *

*

Thymus pulegioides subsp. chamaedrys Tilia platyphyllos

*

*

C2

Thalictrum minus

Tilia cordata

*

*

C3 §3

*

C2

Teucrium chamaedrys

Thlaspi montanum

*

*

Teucrium botrys Thalictrum foetidum

*

*

*

*

* * *

*

* *

*

*

* * *

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

113

Tichý (2006−2014)

Rivola (1982)

Haščynová (1979)


Torilis arvensis

Špry ar (2007)

Tilia × vulgaris

Kop iva (1975)

Stuchlý (1962)

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Domin (1942)

Klika (1932)

Klika (1928)

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt


název taxonu



*

*

*

* C2

*

Torilis japonica

*

Tragopogon dubius

*

A

* *

Tragopogon orientalis

*

*

Trifolium alpestre

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Trifolium arvense

*

*

Trifolium aureum

*

*

*

Trifolium campestre

*

*

*

Trifolium dubium

*

*

Trifolium medium

*

*

*

*

Trifolium montanum

*

Trifolium pratense subsp. pratense

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Trifolium repens Trifolium rubens

C3

Tripleurospermum inodorum

3) A

inv

Trisetum flavescens

*

Triticum aestivum

A

Tulipa × gesnerana

N

* *

Tussilago farfara

*

Ulmus glabra Ulmus minor

5)

*

A

Vaccinium myrtillus

*

Valeriana officinalis

*

Valeriana stolonifera subsp. angustifolia

* *

A

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

*

*

Verbascum densiflorum

*

Verbascum lychnitis

*

Verbascum phlomoides

5)

* *

*

*

*

Verbena officinalis

C3

Veronica austriaca

C2

A

114

*

*

*

*

*

* 1),13)

Veronica beccabunga 5)

*

* *

* *

C4a

*

*

Verbascum thapsus

Veronica hederifolia s. str.

*

*

*

Valerianella locusta

Veronica dillenii

*

*

C4a

! Valerianella dentata

*

* *

C3

*

*

C4a

Urtica dioica Urtica urens

*

*

* *

* * *

*

*


*

*

Tichý (2006−2014)

Špry ar (2007)

Rivola (1982)

Haščynová (1979) *

Veronica chamaedrys agg. Veronica officinalis

Kop iva (1975)

*

Stuchlý (1962)

*

Če ovský (1960)

Dostál (1942)

Klika (1932)

*

Domin (1942)

Veronica chamaedrys s. str.

Klika (1928)

Klika (1921)

jednotlivé nálezy

invazní druhy

archeofyt/neofyt


název taxonu



*

*

*

*

*

*

Veronica praecox

C3

*

*

Veronica prostrata

C4a

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Veronica sublobata Veronica teucrium

C4a

Veronica verna

C4a

Viburnum lantana

C4a

*

*

* *

Viburnum opulus

*

Vicia angustifolia

*

*

*

*

A

*

Vicia cracca

*

Vicia dumetorum

*

*

*

C4a

Vicia hirsuta

* A

Vicia lathyroides

C3

Vicia pisiformis

C3

Vicia sativa

* 4)

*

*

*

*

*

*

A

* *

Vicia sylvatica

*

*

Vicia tenuifolia

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

* *

*

Vicia tetrasperma

*

*

Vincetoxicum hirundinaria

*

*

*

Viola arvensis ! Viola canina

*

* *

Vinca minor *

*

*

*

Viola collina

*

Viola hirta

*

Viola mirabilis

C4a

Viola odorata

1), 3) A

*

Viola riviniana

* §2

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

inv

Viola reichenbachiana C2

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

*

Viola × dubia

*

Viola × interjecta

*

Viola × porphyrea

A

Viola × scabra

A

* inv

*

Viscum album subsp. album

* *

Zea mays Celkem: 754 taxon

*

*

*

Vicia sepium

! Viola stagnina

*

*

N 42

193 142 37

* -

97 139 66 164 213 43 204 30 515 40 188 597 361

115


Vegetace NPR Koda V území NPR Koda plošn p evažuje lesní vegetace (p ibližn 90 %). Veškeré lesní porosty na Kod byly v minulosti hospodá sky využívány (viz výše kapitola o historii hospoda ení na území Kody). P irozené druhové skladb se blíží pouze n které zbytky su ových les na strmých kamenitých svazích, které nebyly vhodné k hospodá skému využití. Nelesní vegetaci tvo í jednak společenstva na plochách polop irozeného bezlesí (skalní výchozy a sut na jižn exponovaných svazích a na n navazující suché trávníky), jednak fytocenózy výrazn ji ovlivn né člov kem (luční porosty, paseky a úhory). I když nelesní vegetace pokrývá pouze 10 % plochy rezervace, je druhov mnohonásobn krát bohatší než rozsáhlé lesní porosty a hostí také nejvíce ochraná sky významných a ohrožených druh rostlin.

Charakteristika základních vegetačních jednotek území Vzhledem k tomu, že mapa “aktuální“ vegetace (obr. 10, str. 144) vznikala na podklad aktualizací mapování biotop v letech 2006–2014, nikoliv na podklad sít fytocenologických snímk , kterou z časových d vod nebylo možné pokrýt celou plochu rezervace, charakterizujeme základní vegetační jednotky na základ Katalogu biotop ČR (Chytrý et al. 2010). Seznam historicky a aktuáln doložených syntaxon , stejn jako p ehled základních vegetačních jednotek území, rozhodn není úplný, nebo zde zcela chyb jí segetální společenstva a společenstva pasek, jejichž fytocenologický pr zkum se z časových d vod neuskutečnil. V následujícím p ehledu vegetačních jednotek stručn charakterizujeme p edevším jejich výskyt v rezervaci, syntaxonomické za azení vegetace obvykle na úrovni svaz , uvádíme charakteristické a dominantní druhy, zhodnocení stavu biotopu z hlediska ochrany p írody, pop . odkazujeme na aktuální (tab. 2–9, str. 128–143) i historické fytocenologické snímky. Rozložení jednotlivých vegetačních jednotek ve smyslu Katalogu biotop ČR (Chytrý et al. 2010) v ploše rezervace zobrazuje mapa “aktuální“ vegetace (obr. 10, str. 144). Za účelem zachování čitelnosti mapy nejsou rozlišeny prostorové mozaiky více biotop ani p echody mezi biotopy. V p ípad jemných prostorových mozaiek je zobrazen člen s nejv tším podílem plochy v rámci mapovaného segmentu. P íkladem je su ový les navazující na št rbinovou vegetaci vápnitých skal, kde byla št rbinová vegetace zám rn nezobrazena. U p echodových biotop je zobrazen nejpodobn jší biotop. P echodové biotopy se nejčast ji vyskytují u dubohab in, které p echázejí k suchým kyselým doubravám, teplomilným doubravám a k vápnomilným bučinám. V terénu byla zdánliv jednolitá plocha dubohab in vymapována do stovek segment více či mén odlišných druhovým složením, ekotopem či tvarem lesa (Tichý 2014). 116


Údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) Syntaxonomicky tuto jednotku reprezentuje svaz Alnion incanae, omezen se objevující p i potocích v západní části Císa ské rokle a dále ve východní části Kodské rokle p i jejím ústí, kde byla již v minulém století v tšina porost p em n na na louky. Dominantními druhy ve stromovém pat e jsou krom Alnus glutinosa ješt Acer pseudoplatanus a Fraxinus excelsior, v ke ovém pat e Corylus avellana, Ulmus glabra a místy i Sambucus nigra. Bylinné patro je v Císa ské rokli druhov pom rn chudé s druhy jako jsou nap . Impatiens noli-tangere, I. parviflora, Cystopteris fragilis, Oxalis acetosella, Scrophularia umbrosa a Urtica dioica. Značnou pokryvnost má patro mechové. Naopak bylinné patro v Kodské rokli je druhov bohaté s pln vyvinutým jarním aspektem a jedinou v rezervaci známou lokalitou s výskytem Allium ursinum, Galanthus nivalis a Omphalodes scorpioides. Kontaktními společenstvy jednotky jsou v tšinou su ové lesy. Krom nich navazuje na luhy v Kodské rokli mezofilní ovsíková louka, zatímco v západní části Císa ské rokle jsou to lesní kulticenózy smrku ztepilého a v její st ední části prameništní společenstva travertinových kaskád. Fytocenologické snímky jednotky nebyly po ízeny, odkazujeme na historické fytocenologické snímky Stuchlého (1962) z Císa ské rokle. Hercynské dubohabViny (L3.1) Společenstva této jednotky v NPR Koda lze obecn za adit ke svazu Carpinion, do asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum (viz fytocenologické snímky v tabulce 2, str. 128–129). Dubohabrové lesy jsou plošn nejzastoupen jší vegetační jednotkou na území rezervace, zaujímají více než 60 % její plochy. Dubohab iny pokrývají plošiny a mírn uklon né svahy všech expozic s hlubší, dob e vyvinutou p dou na vápencovém podkladu, vyhýbají se pouze kyselým p dám na Kodské plošin (kde p echázejí do suchých acidofilních doubrav). Tém souvisle pokrývají v tšinu severní části rezervace, mozaikovit se pak objevují i ve zbytku území. Porosty mají pravidelný zápoj stromového patra (v tšinou nad 75 %). Dominantním druhem stromového patra je Carpinus betulus, mén pak Quercus petraea, bývají vtroušeny i další druhy – Acer campestre, Fraxinus excelsior, Tilia cordata. V ke ovém pat e, jehož pokryvnost kolísá nejčast ji v rozmezí 0−40 %, najdeme krom hlavních d evin stromového patra také druhy rodu Crataegus, Cornus sanguinea, Corylus avellana, Ligustrum vulgare, Lonicera xylosteum, Sorbus torminalis nebo Rhamnus cathartica. K dominantním taxon m bylinného patra pat í Carex digitata, Galium odoratum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Luzula luzuloides, Melica nutans, Poa nemoralis, Pulmonaria obscura, Stellaria holostea, Viola reichenbachiana a V. mirabilis a mnohé další druhy jarního aspektu – Anemone nemorosa, A. ranunculoides, Corydalis cava a C. intermedia. Jarní aspekt je nejlépe vyvinut v dubohab inách pokrývajících dolní části svah s hlubší humózní p dou a vyšší p dní vlhkostí. Mechové patro není výrazné, v tšinou pokrývá mén než 5 % plochy snímk . Dubohab iny nejsou jen plošn nejrozsáhlejším biotopem na Kod , nýbrž mají i rozsáhlou variabilitu vegetační. Vyznačují se p echody k n kolika biotop m – suchým kyselým doubravám, teplomilným doubravám i k vápnomilným bučinám. P echody k suchým kyselým doubravám se objevují na nevápnitých p dách s dominantními 117


travinami Poa nemoralis a Luzula luzuloides. Velmi hojné jsou p echody k teplomilným doubravám na m lkých p dách s teplomilnými prvky Anthericum ramosum, Bupleurum falcatum, Cornus mas, Dictamnus albus, Polygonatum odoratum (viz fytoc. snímek č. 2 z tabulky 2 pat ící spíše do svazu Carpinion versus fytoc. snímek č. 3 z tabulky 5 pat ící spíše do svazu Quercion pubescenti-petraeae). Na hlubších a vlhčích p dách na Kodské plošin či na mírných severních svazích vytvá ejí dubohab iny p echody k vápnomilným bučinám, kde buk nedosahuje dominance ve stromovém pat e a chyb jí zde vzácn jší orchideje Cephalanthera rubra a Corallorhiza trifida, zatímco Neottia nidus-avis nebo Cephalanthera damasonium se vyskytují b žn . V tšina dubohab in v rezervaci sloužila v minulosti jako st ední nebo nízký les výmladkový. Historicky byly tyto porosty využívány i k pastv dobytka nebo hrabání steliva apod. Značná část t chto les zar stá v současnosti expandujícími druhy d evin, p edevším Fraxinus excelsior, Acer campestre, Cornus sanguinea a Ligustrum vulgare, kv li jejichž zástinu dochází k redukci, místy druhov velmi bohatého, bylinného patra. Na lokalit Za Lípou by se m lo v roce 2014 začít op t s pa ezinovým hospoda ením, jež bude monitorováno trvalými plochami. Historické fytocenologické snímky uvád jí práce – Klika (1928, 1932) a Haščynová (1979). Su ové lesy (L4) Jednotka zahrnuje su ové lesy, syntaxonomicky reprezentované svazem Tilio-Acerion, asociací Aceri-Carpinetum. Tato vegetační jednotka pokrývá strmé svahy s výchozy skal nebo kamenité sut (obvykle se severní expozicí), st ny roklí, dolní části svah a svahová úpatí s akumulací su ového materiálu. Podloží je obvykle tvo eno r znými typy vápenc , p dy jsou zpravidla hlubší s vysokým obsahem skeletu, živin, s vysokou mikrobiální aktivitou v povrchových horizontech (Samek 1964). V rámci území jde o maloplošné porosty roztroušen se vyskytující v celé rezervaci s nejrozsáhlejším pokryvem v Kodské a Císa ské rokli. I p esto, že se jedná o velmi špatn p ístupné porosty, jsou i su ové lesy ovlivn ny lesním hospoda ením. Díky terénním zkušenostem autorky p edchozího velkého floristického pr zkumu NPR Koda – Danuši Součkové (roz. Haščynové, in pers.) víme, že v t chto biotopech p ibylo nitrofilních druh oproti situaci v 70. letech 20. století. V současnosti značnou část t chto společenstev pokrývají souvislé porosty invazního druhu Impatiens parviflora nebo nitrofilní taxony nap . Alliaria petiolata, Aegopodium podagraria, Chaerophyllum temulum, Galium aparine aj. Diagnostickými druhy jsou zde: Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Aconitum lycoctonum subsp. lycoctonum, Actaea spicata, Fraxinus excelsior, Galeobdolon luteum, Geranium robertianum, Lamium maculatum, Mercurialis perennis, Ribes alpinum, Ulmus glabra a další. Tento svaz dokládáme čty mi fytocenologickými snímky (tab. 3, str. 130–131). Historické fytocenologické snímky této vegetační jednotky uvádí Haščynová (1979). Vápnomilné bučiny (L5.3) Vápnomilné bučiny s více či mén vyvinutým bylinným podrostem m žeme syntaxonomicky za adit do svazu Fagion, k asociaci Cephalantero-Fagetum (viz 118


fytocenologické snímky v tab. 4, str. 132). Diagnostickými druhy vápnomilných bučin jsou n které orchideje – Cephalanthera rubra, C. damasonium, Corallorhiza trifida, Epipactis helleborine a Neottia nidus-avis, z nichž Cephalanthera rubra a Corallorhiza trifida se vyskytují jen v nejrozsáhlejších bučinách v severní části rezervace. Stromové patro tvo í v podstat pouze Fagus sylvatica s občasným výskytem Tilia cordata nebo Fraxinus excelsior. Ke ové patro je vyvinuto pouze slab , výjimečn se v n m objevují druhy Carpinus betulus, Cornus sanguinea, C. mas, Daphne mezereum, Fraxinus excelsior nebo Tilia cordata. Dominantními druhy bylinného patra jsou: Galium odoratum, Dentaria bulbifera, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Lilium martagon, Mercurialis perennis, Sanicula europaea a další. Prenanthes purpurea se vyskytuje jen velmi vzácn . Mechové patro má minimální pokryvnost. Rozloha kv tnatých i vápnomilných bučin byla v Českém krasu p vodn mnohem v tší. V současnosti jsou, nejen v rezervaci, ale i v celé oblasti zachovány jen v malých enklávách, a to p edevším na svazích se severní, severozápadní a severovýchodní expozicí. Na Kod se bučiny vyskytují v její severní a severozápadní části, menší zbytky bučin se roztroušen vyskytují i na severn exponovaných svazích v jižních částech rezervace. Neobvyklý je výskyt této vegetační jednotky v tak nízkých nadmo ských výškách kolem 300 m n. m. Podloží je tvo eno devonskými vápenci, na nichž se vyvinuly p edevším hluboké hn dé karbonátové p dy a v menší mí e pak i rendziny. Díky vysokému obsahu vápníku v p d se zde vyskytuje celá ada vápnomilných druh rostlin, jež úpln chyb jí v kv tnatých a klenových bučinách submontánního a montánního výškového stupn . Podle Moravce et al. (1995) lze hodnotit tuto asociaci z hlediska ohrožení a vzácnosti jako 3/a tzn. asociace vzácná, ustupující v d sledku lidské činnosti. Ohrožení této asociace vychází obecn zejména z p evodu p vodních bučin na jehličnaté monokultury, k čemuž by již s p ihlédnutím k nov vypracovanému plánu péče o území NPR Koda nem lo v budoucnu docházet. Kv li p evodu bučin na smrkové monokultury nebo p em n v dubohabrové pa eziny či st ední les a jejich dalšímu hospodá skému využití bylo v historii jejich plošné p irozené rozší ení v rezervaci značn zredukováno. Historické fytocenologické snímky této vegetační jednotky uvád jí Klika (1932) a Haščynová (1979). Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy (L6.1) Jedná se o sv tlé lesy s výrazným zastoupením dubu pý itého – šipáku (Quercus pubescens s. lat.), pokrývající extrémn xerotermní stanovišt jižn exponovaných skalnatých svah s výrazným zastoupením submediteránních druh rostlin. Šipákové doubravy svazu Quercion pubescenti-petraeae, asociace Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis, jejichž první popisy uvád jí práce Kliky (1928, 1932), se v rezervaci vyskytují na m lkých, mineráln bohatých vysychavých p dách (typu rendziny) na devonských vápencích v Kodské st n i v lesích nad ní. Roztroušen se také objevují nad jihovýchodní st nou Císa ské rokle (viz fytocenologické snímky v tab. 5, str. 133–134). Obvykle tvo í mozaiku sv tlého rozvoln ného lesa a k ovin se suchými bylinnými lemy a xerotermními trávníky, tedy jsou jakýmsi p echodem mezi lesní a stepní vegetací. Jsou to společenstva mimo ádn druhov bohatá, nebo se zde uplat ují jednak xerotermní a sv tlomilné druhy rostlin, jednak se objevují pod v tším stromovým zápojem i druhy lesní. Stromové patro tvo í zpravidla zakrslé exemplá e Quercus pubescens s p ím sí Acer campestre, Sorbus aria a S. torminalis, p ičemž na mén suchých p dách a svazích 119


s jihozápadní expozicí st ídá šipáky dub zimní Quercus petraea. Ke ové patro má pom rn vysokou pokryvnost s k ovinami Q. pubescens a dále Cornus mas, Cotoneaster integerrimus, Crataegus monogyna, Euonymus europaeus nebo Ligustrum vulgare. Bylinné patro je druhov velmi bohaté, hostící mnoho druh typických pro šipákové doubravy jako nap . Asperula tinctoria, Aster amellus, Anthericum ramosum, Brachypodium pinnatum, Bupleurum falcatum, Dictamnus albus, Carex humilis, Cornus mas, Lithospermum purpurocaeruleum, Melampyrum cristatum (pouze na lokalit Za Lípou), Polygonatum odoratum, Pyrethrum corymbosum, Silene nemoralis, Teucrium chamaedrys, Thalictrum minus, Vincetoxicum hirundinaria, Viola hirta a další. Významný druh šipákových doubrav Lathyrus pannonicus subsp. collinus, hojný v NPR Karlštejn nebo v PR Karlické údolí, se na Kod nevyskytuje, podobn jako nikde dále jižn od Berounky. P estože pat í na Kod šipákové doubravy k jedn m z nejbohatších společenstev, jsou druhov chudší než na lokalitách severn od Berounky. Na Kod se dále vyskytuje typ teplomilných doubrav blížící se asociaci CornoQuercetum. Tyto doubravy p edstavují obdobn jako Lathyro versicoloris-Quercetum mozaiku rozvoln ných doubrav a suchých trávník na m lké kamenité p d , nicmén je v nich p ítomno více hajních mezofilních druh jako Galium sylvaticum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus a mírn nitrofilní druhy jako Chaerophyllum temulum, Lapsana communis, Torilis japonica (viz snímek 72, tab. 5). Ke ové patro má vyšší pokryvnost s druhy Acer campestre, Cornus mas a C. sanguinea. Tento typ vegetace se vyskytuje nap íklad na Kodské st n , kde je bohaté ke ové patro, zatímco bylinné patro má nízkou pokryvnost kv li erozi na prudkém svahu, zástinu ke ovým patrem a rytí divokých prasat. V p echodech t chto doubrav k dubohab inám svazu Carpinion chyb jí Quercus pubescens a Lithospermum purpurocaeruleum (viz fyt. snímek č. 3, tab. 5, pat ící spíše do svazu Quercion pubescenti-petraeae). Tyto p echodné typy se vyskytují na lokalitách U Ivana, Za Lípou, Nad Domášovem a na západním svahu Tobolského vrchu (kde je vzácn p ítomen i Quercus pubescens). Historické fytocenologické snímky uvád jí Klika (1928, 1932) a Haščynová (1979). StVedoevropské bazifilní teplomilné doubravy (L6.4) Tyto rozvoln né teplomilné doubravy s p evahou Quercus petraea m žeme p i adit ke svazu Quercion petraeae, asociaci Potentillo albae-Quercetum. M žeme je nalézt na náhorní Kodské plošin , na mírn uklon ných svazích vrch orientovaných jižn , jihozápadn a jihovýchodn na lokalitách Za Lípou, U Ivana a na Tobolském vrchu. Pokrývají t žké, mineráln bohaté p dy, které jsou však v povrchových vrstvách často odvápn né, ve spodin však bohaté vápníkem. Odvápn ní je nap íklad na lokalit Za Lípou indikováno p ítomností acidofyt Vaccinium myrtillus a Festuca ovina. P vodn rostly mochnové doubravy na hlubokých hn dozemích se sklonem k oglejení. Kv li degradaci v t chto polohách se ovšem druhov bohatší varianty v současnosti vyskytují spíše na m lkých p dách, které pomaleji zar stají zasti ujícími d evinami. Ve stromovém pat e je dominantou Quercus petraea, dopln ný Carpinus betulus, Quercus robur nebo Sorbus torminalis. Ke ové patro bývá u této vegetační jednotky obvykle chudé s pom rn r znorodým zastoupením ke nap . Corylus avellana, Cornus sanguinea, Crataegus spp., Ligustrum vulgare a Lonicera xylosteum. Naopak bylinné patro vyniká svojí druhovou bohatostí, jež závisí p edevším na expozici a celkovém zastín ní stanovišt . Charakteristickými jsou druhy indikující t žké p dy nap . Betonica officinalis, 120


Galium boreale, Potentilla alba, Serratula tinctoria. Významnými indikačními druhy jsou dále nap . Anemone sylvestris, Anthericum ramosum, Asperula tinctoria, Brachypodium pinnatum, Campanula persicifolia, Carex montana, Hierochloë australis, Peucedanum cervaria, Pyrethrum corymbosum, Rosa gallica, Trifolium alpestre aj. Rozloha t chto doubrav byla v minulosti v tší, nebo byla podmín na jiným zp sobem lesního hospoda ení (st edním lesem) a exportem živin zp sobeným hrabáním steliva a pastvou. V současnosti tento typ vegetace vlivem sukcesních proces ubývá a omezuje se na n kolik malých plošn nep íliš významných enkláv, které však z botanického pohledu chovají bohatou kv tenu se zajímavými a na Kod velmi vzácnými druhy nap . Potentilla alba, Crepis praemorsa nebo Polygala chamaebuxus. Současné ani historické fytocenologické snímky této vegetační jednotky nemáme k dispozici. Suché acidofilní doubravy (L7.1) Suché acidofilní doubravy svazu Genisto germanicae-Quercion se plošn omezují pouze na drobné enklávy vrcholové Kodské plošiny, kde v lesích nad Kodskou st nou, v oblasti Za Lípou a Nad Domášovem pokrývají v tšinou m lké oligotrofní hn dé p dy, karbonátov chudé, s kyselou p dní reakcí, nebo jejich geologickým podložím bývají obvykle kvartérní sedimenty, resp. hlíny a sut nebo silikátové št rky tvo ící íční terasy Berounky. Nad Kodskou st nou rostou však i na rendzinách na vápenci. Porosty p ipomínající tuto vegetační jednotku jsme zaznamenali také severozápadn od vrcholu Tobolského vrchu. Ve stromovém pat e p evažuje Quercus petraea, mén jsou p imíšeny také Q. robur, Betula pendula nebo Fagus sylvatica. Ke ové patro bývá vytvo eno jen slab , účastní se v n m p evážn d eviny stromového patra, n kdy se vyskytuje Pinus sylvestris. Bylinné patro má obvykle nízkou pokryvnost, jeho dominantními druhy jsou p edevším traviny – Poa nemoralis, Festuca ovina, Avenella flexuosa a další na živiny nenáročné byliny jako nap . Hieracium lachenalii, H. murorum, H. sabaudum, Genista germanica, G. tinctoria, Luzula luzuloides, L. pilosa a Veronica officinalis. Vzácn se vyskytuje i Vaccinium myrtillus. Současné ani historické fytocenologické snímky této vegetační jednotky nemáme k dispozici. V rámci mapování biotop nebyla tato jednotka mapována, protože nespl ovala minimání rozlohu 0,25 ha pro mapování lesních segment a na malou vzdálenost p echázela do dubohab in (L3.1). Lesní kultury s nep^vodními dVevinami (X9) Lesní kultury s nep vodními d evinami zaujímají asi 5 % plochy rezervace, pokud nebereme v úvahu porosty, do nichž jsou nep vodní d eviny pouze vtroušeny. Mezi hlavní nep vodní d eviny pat í smrk ztepilý, borovice černá, trnovník akát a mod ín opadavý. Lesní kulticenózy smrku ztepilého se roztroušen vyskytují na n kolika lokalitách v rezervaci, nicmén jejich plošné zastoupení v rezervaci je minimální (pouhá 4 %) a jsou pr b žn redukovány. Nejv tší smrkové porosty se nacházejí na svahu jižn nad osadou Koda, nad h išt m. Stromové patro tvo í pouze Picea abies, do ke ového patra proniká výjimečn Sambucus nigra, bylinné patro je velmi chudé s typickou acidofilní flórou, často s rozsáhlými porosty ostružiník . 121


Kulticenózy borovice černé se nacházejí p edevším v jižní části Tobolského vrchu u Tobolské strán a kolem Císa ské rokle. Roztroušen se na n kolika lokalitách v rezervaci, v tšinou v její jižní části, vyskytují i plošn málo rozsáhlé akátiny svazu Chelidonio-Robinion. V tšina porost se nachází p i okrajích rezervace, kde jsou p vodní společenstva v úzkém kontaktu s okolními zem d lskými plochami a jsou tedy bezprost edn ovliv ována člov kem. Ve vnit ních částech rezervace byl akát ve stromovém pat e p vodních lesních společenstev zaznamenán jen výjimečn . Nejrozsáhlejší akátiny se nacházejí v jižní části rezervace asi 300 m západn od Císa ské rokle a na jejích svazích v západní části. Stromové patro tvo í tém výhradn Robinia pseudacacia, n kdy s p ím sí Fraxinus excelsior. Ke ové patro je zastoupeno rovn ž t mito dv ma druhy, p ípadn se objevují Cornus sanguinea, Prunus spinosa, Ribes uva-crispa, Sambucus nigra aj. Druhov nejbohatší je bylinné patro na ja e, kde v jarním aspektu p evažují geofyty, v lét je bylinný podrost omezen na n kolik nitrofilních či ruderálních druh bylin nap . Galium aparine, Geum urbanum, Chelidonium majus, Impatiens parviflora a Urtica dioica. Pro p íklad zde uvádíme náš jediný snímek (snímek č. 82) svazu Chelidonio-Robinion: E3 (60 %) – 3: Robinia pseudacacia, 2b: Fraxinus excelsior; E2 (20 %) – 2a: Fraxinus excelsior juv., 2m: Acer campestre, Ribes uva-crispa, Robinia pseudacacia, 1: Crataegus laevigata, Cornus sanguinea, Prunus spinosa, Sambucus nigra, +: Crataegus sp., r: Rhamnus cathartica; E1 (40 %) – 2m: Geum urbanum, Robinia pseudacacia juv., 1: Anthriscus sylvestris, Bromus benekenii, Impatiens parviflora, Poa nemoralis, Prunus spinosa, Viola collina, +: Acer campestre juv., A. platanoides juv., Alliaria petiolata, Carex muricata agg., Fallopia convolvulus, Festuca ovina, Fragaria vesca, Chaerophyllum temulum, r: Chelidonium majus, Rosa sp. juv., Stellaria media; E0 (5 %). Vysoké mezofilní a xerofilní kVoviny (K3) Husté, často neproniknutelné, vysoké k oviny, azené ke svazu Berberidion, se na Kod objevují na p echodech skalních a suchých trávník v lesní porosty a podél cest. Plošn nejvýznamn jší porosty tohoto svazu byly zaznamenány nad Kodskou st nou a nad ob ma st nami Císa ské rokle, roztroušen se pak menší plochy t chto často liniových k ovinných porost objevují i jinde v pláš ových společenstvech v rezervaci. V ke ovém pat e dominují Acer campestre, Cornus mas, C. sanguinea, Corylus avellana, Ligustrum vulgare nebo Prunus spinosa. Bylinné patro je v p ípad hustých k ovinných porost druhov pom rn chudé. Jedná-li se spíše o vysoké ídké porosty k ovin, bývá bylinné patro o n co bohatší. Historické fytocenologické snímky této vegetační jednotky uvádí Klika (1928). Náš vlastní fytocenologický snímek svazu Berberidion (snímek č. 35) uvádíme zde: E3 (30 %) – 2b: Acer campestre, 2m: Ulmus glabra, 1: Carpinus betulus; E2 (20 %) – 2a: Rosa canina, 2m: Acer campestre, Prunus spinosa, +: Carpinus betulus, Cornus sanguinea, Fraxinus excelsior; E1 (75 %) – 2b: Festuca ovina, Viola reichenbachiana, 2a: Bromus erectus, 2m: Poa pratensis, 1: Arrhenatherum elatius, Fragaria viridis, Knautia arvensis, +: Achillea sp., Carex muricata agg., Cerastium arvense subsp. arvense, Euphorbia cyparissias, Galium album subsp. album, G. aparine, Chaerophyllum temulum, Rubus cf. caesius, Vicia sepium, r: Acer campestre juv., A. platanoides juv., Convolvulus arvensis, Hypericum perforatum, Prunus spinosa juv., Quercus petraea juv., Rosa canina juv., Urtica dioica; E0 (30 %). 122


Nízké xerofilní kVoviny (K4) Tato vegetační jednotka svazu Prunion spinosae zahrnuje na Kod dv pom rn podobné asociace, Prunetum fruticosae a Junipero communis-Cotoneastretum integerrimae. Vždy se jedná o maloplošné porosty nízkých k ovin, často tvo ených pouze jediným ke em. V p ípad první zmín né asociace je dominantním druhem vždy Prunus fruticosa s minimáln vyvinutým bylinným patrem, které trpí zastín ním. Společenstva asociace Prunetum fruticosae por stají p edevším skalní hrany, strmé kamenité svahy a jižn a jihovýchodn exponované sut , kde se často st ídají s vegetací skal a suchých trávník . Jedná se o p irozená sukcesní stádia k ovin, jejichž nejrozsáhlejší porosty se zachovaly v horních částech svah jihovýchodn exponované st ny Císa ské rokle. Společenstva asociace Junipero communis-Cotoneastretum integerrimae tvo í drobné enklávy p i lesních lemech kolem šipákových doubrav. Ob asociace se objevují i jako lesní plášt kolem suchých trávník , druhá z nich také p i hranicích rezervace, kde je mnoho p vodn zem d lsky obhospoda ovaných, postupn zar stajících ploch, opušt ných pastvin, pasek a úhor . V rámci rezervace se uplat ují na Kodské st n , na st nách Císa ské rokle a roztroušen p i jižní hranici rezervace. Ke ové patro je zastoupeno charakteristickými druhy: Cotoneaster integerrimus, Cytisus nigricans, Prunus fruticosa a Sorbus aria. V porostech jsou zastoupeny r zné bylinné druhy p esahující z okolní vegetace zpravidla jen do okrajových částí porost , nebo v tšina k ovin má tak vysokou pokryvnost, že pod nimi bylinné patro v podstat vymizí. Nejčast ji zastoupenými druhy bylin jsou: Asperula cynanchica, Fragaria viridis, Geranium sanguineum, Polygonatum odoratum, Potentilla arenaria, Stachys recta, Teucrium chamaedrys, Thalictrum foetidum a další. Lesní pFnovcová prameništF (R1.3) Jde o vzácná společenstva vápencových prameniš a potočních travertin , syntaxonomicky náležejících ke svazu Lycopodo-Cratoneurion commutati. Tato výjimečná společenstva se nacházejí pouze ve st ední a spodní části Císa ské rokle na travertinových kaskádách potoka, v mén vyvinuté form pak také na Kodském potoce. Společenstva jsou zastín na okolními navazujícími su ovými lesy a úzkým pruhem lužního lesa, který zamezuje rozvoji bylinného patra, které z stává omezeno na n kolik málo druh . Diagnostické jsou p edevším druhy mechového patra, jež v Císa ské rokli velmi podrobn studoval Stuchlý (Stuchlý 1962, 1964, 1976). Jmenovit jsou to tyto: Pellia endiviifolia, Eucladium verticillatum a Cratoneuron commutatum. Diagnostickými druhy bylinného patra jsou Agrostis stolonifera, Lycopus europaeus a Scrophularia umbrosa, z nichž nebyl v současnosti nalezen Lycopus europaeus. Vegetaci st edočeských p novc studoval podrobn také Rivola (1982), který z lokality v Císa ské rokli uvádí celkem 7 fytocenologických snímk z roku 1980. Nejv tší, i když snad již pominulou, hrozbou pro tato vzácná společenstva, byl p evod okolních ploch na lesní jehličnaté monokultury, jež se společenstvem sousedí v západní části Císa ské rokle. V současnosti však mají na tato společenstva negativní vliv p edevším terénní úpravy potočního koryta, včetn betonových ploch, které zejména v Kodské rokli vybudovali chata i. V posledních desetiletích je problémem i zvyšující se výskyt Impatiens parviflora, která se sem ší í ze západní části Císa ské rokle a nahrazuje p vodní bylinný porost. 123


Mezofilní ovsíkové louky (T1.1) Kosené louky s vysokým zastoupením ovsíku vyvýšeného obecn azené ke svazu Arrhenatherion elatioris se vyskytují roztroušen kolem chatové osady v Kod , v aluviu Kodského potoka a pon kud mén jsou zastoupeny i v jihozápadní části rezervace, kde obklopují Tobolskou strá . Často se jedná o sušší typy, s p evládajícími druhy jako jsou nap . Knautia arvensis, Leucanthemum vulgare s. lat. nebo Salvia pratensis, nebo p echodné typy k širokolistým suchým trávník m či mírn ruderální bylinné vegetaci. Kv li heterogenní povaze porost je p esné za azení syntaxonomické jednotky obtížné a nejisté, jak dokladují i čty i naše fytocenologické snímky (tab. 6, str. 135). Jejich výskyt je vázán na st edn hluboké, živinami dob e zásobené p dy. Porosty jsou tvo eny zcela zapojeným bylinným patrem a nenápadným mechovým patrem s pokryvností do 10 %. P evažuje Arrhenatherum elatius, z dalších trav jsou zde zastoupeny Dactylis glomerata, Festuca pratensis a Poa pratensis. Dopln ny jsou adou dalších typicky lučních taxon jako Campanula patula, Cerastium holosteoides, Daucus carota, Galium album, Geranium pratense, Knautia arvensis, Leucanthemum vulgare, Leontodon hispidus, Pastinaca sativa aj. Skalní vegetace s kostVavou sivou (Festuca pallens) (T3.1) Rozvoln né trávníky skalních st n a prudkých skalnatých svah p evážn s jižní expozicí (ale roztroušen se vyskytující i na svazích s jinými expozicemi) s kost avou sivou (Festuca pallens) jsou dosti variabilní a člení se do n kolika asociací obecn azených ke svaz m Alysso-Festucion pallentis a Heliathemo cani-Festucion pallentis. Fytocenologické snímky svazu Alysso-Festucion pallentis uvádíme v tab. 7 (str. 136–137). Tato vegetační jednotka se roztroušen vyskytuje p edevším na skalách Kodské st ny, na které výše navazují suché trávníky na uklon né plošin . Na rozhraní t chto skalních a suchých trávník roste kriticky ohrožený včelník rakouský. Skalní vegetace mapovaná jako T3.1 pokrývá i skalní st ny v horním pásu obou st n Císa ské rokle, narozdíl od obdobné vegetace na Kodské st n se však v Císa ské rokli, až na její severozápadní část, prakticky nevyskytuje Festuca pallens. Na mén prudkém svahu, nížeji v Císa ské rokli, na tuto vegetační jednotku navazují p chavové trávníky, na jejichž rozhraní op t roste včelník rakouský. Ojedin le lze druhov chudší skalní trávníky s kost avou sivou zaznamenat ješt na malých ploškách i na skalkách u Čertovy branky nad chatovou osadou v Srbsku a na skalách Nad Domášovem. Tento typ trávník je na Kod , obdobn jako i jinde v Českém krasu na vápenci, vyvinut netypicky a zpravidla postrádá jinde výraznou dominantu – Festuca pallens, jež se vyskytuje mnohem hojn ji v oblastech s nevápencovým podložím, nejblíže nap íklad na K ivoklátsku nebo ve st edním a dolním Povltaví. Na Kod roste kost ava sivá pouze nad st ední a západní částí Kodské st ny, ojedin le se objevuje ješt na skalách Nad Domášovem. Mezi charakteristické druhy t chto trávník na Kod pat í dále Acinos arvensis, Allium senescens subsp. montanum, Alyssum montanum subsp. montanum, Arenaria serpyllifolia, Artemisia campestris, Aurinia saxatilis subsp. arduinii, Echium vulgare, Galium glaucum, Hieracium rothianum, Potentilla arenaria, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Seseli osseum, Stipa capillata, Teucrium chamaedrys. S menší pokryvností se vyskytuje i Carex humilis. Typické jsou i druhy sukulentního charakteru nap . Sedum acre, S. album, S. sexangulare, Hylotelephium maximum či Jovibarba 124


globifera subsp. globifera, jejichž vegetace (T6.2; viz níže) je strukturní součástí skalních rozvoln ných trávník . Skalní vegetace s kost avou sivou je ohrožena rychlým zar stáním d evinami, p íp. p er stáním expanzními druhy trav. PFchavové trávníky (T3.2) Společenstva p chavových trávník jsou op t pom rn rozmanitá, druhov bohatá, azená do n kolika asociací svazu Seslerio-Festucion pallentis (synonymum pro Diantho lumnitzeri-Seslerion sensu Chytrý (2007) a Chytrý et al. (2010)). Jedná se o částečn zapojené trávníky s dominancí p chavy vápnomilné (Sesleria caerulea) obývající vápencové skály a strmé, nejčast ji severn nebo západn orientované svahy. Plošn nejrozsáhlejší porosty se nacházejí na severn , východn , západn až severozápadn orientovaných svazích Císa ské rokle, drobné plošky se vyskytují i na skalách lokalit Čertova branka a Nad Domášovem. Skalní trávníky s p chavou mají výrazn reliktní charakter, často se váží na skály, které nebyly v dob poledové nikdy porostlé zapojeným lesem (Chytrý 2007). Dominují zde Sesleria caerulea, Carex humilis a Seseli osseum. Diagnostickými druhy jsou dealpíni Helianthemum canum a Saxifraga paniculata (nevyskytují se však Nad Domášovem) a dále Anthericum ramosum, Asplenium ruta-muraria, A. trichomanes, Cytisus nigricans (hojn v Císa ské rokli), Euphorbia cyparissias, Sanguisorba minor, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, Pyrethrum corymbosum, Stachys recta, Teucrium chamaedrys, Thalictrum foetidum (dominantní na západním svahu Císa ské rokle, na východním svahu naopak vzácn ), Thlaspi montanum (chybí Nad Domášovem) a Vincetoxicum hirundinaria. Pravideln je vyvinuto bohaté mechové patro s vysokou pokryvností často p evažující zpe enky jedlové (Thuidium abietinum) a kostrbatce zeleného (Rhytidiadelphus squarrosus). V současnosti tato společenstva ohrožuje postupné zapojování ke ového patra na v tšin lokalit p edevším lískou obecnou (Corylus avellana) a svídou krvavou (Cornus sanguinea). Historické fytocenologické snímky této vegetační jednotky uvád jí Klika (1928) a Durdík (1950). Úzkolisté suché trávníky (T3.3) Druhov velmi bohatá společenstva úzkolistých suchých trávník pokrývají jižn , jihozápadn a jihovýchodn orientované svahy s m lkou až velmi m lkou p dou na vápencovém podloží. Svahy mají menší sklon než skalní trávníky (T3.1 a T3.2) a na rozdíl od nich dosahují úzkolisté suché trávníky obvykle vyšší pokryvnosti zhruba od 30 % až po 90 %. Jejich vysokou variabilitu zachycuje hned n kolik asociací obecn azených ke svazu Festucion valesiacae. V tšinou jde o sekundární trávníky, jež se vyvinuly z p vodn hospodá sky využívaných ovčích pastvin. Jsou to více či mén zapojené nízké trávníky, kde dominují traviny Festuca valesiaca, Carex humilis, Stipa capillata a S. pennata, dopln né o druhy Achillea pannonica, Artemisia campestris, Asperula cynanchica, Bothriochloa ischaemum, Centaurea stoebe, Festuca rupicola, Koeleria macrantha, Phleum phleoides, Potentilla arenaria, Silene otites, Teucrium chamaedrys, Thymus pannonicus a Verbascum lychnitis. 125


Plošn nejrozsáhlejší společenstva úzkolistých suchých trávník o celkové rozloze asi 2 ha se nacházejí na Kodské st n , p edevším nad její hranou. Rozsáhlé trávníky jsou i na Tobolské stráni, v jejíž spodní části vznikly na relativn hlubší p d z ejm z úhor po druhé sv tové válce, tudíž jsou druhov chudší s dominantní Festuca rupicola. Menší plochy se nacházejí v Císa ské rokli (na prudkém svahu v jihozápadní části a na uklon ných plošinách nad skalními hranami na kontaktu s lesem p edevším v jihovýchodní části) a na lokalit Nad Domášovem. Roztroušen a mozaikovit se objevují i v drobných ploškách všude tam, kde jsou skalní výchozy s jižní a západní expozicí v r zných částech jižní poloviny rezervace. V ochuzen jší variant T3.3 chybí Festuca valesiaca a dominuje Festuca rupicola. Tento typ se nachází na Tobolské stráni a na lokalit U Korna. V tšina t chto společenstev je v současnosti ohrožena jednak zar stáním d evinami jako jsou nap . Cornus sanguinea subsp. sanguinea, Fraxinus excelsior, Ligustrum vulgare či druhy rodu Rosa a jednak expanzí trav Arrhenatherum elatius nebo mén Calamagrostis epigejos. Vlastní fytocenologické snímky této vegetační jednotky uvádíme v tab. 8 (str. 138– 141), historické snímky uvád jí Klika (1928, 1932) a Durdík (1950). Širokolisté suché trávníky (T3.4) Společenstva pravideln kosených širolistých suchých trávník jsou na Kod zastoupena hned n kolika asociacemi obecn azenými ke svazu Bromion erecti. Jsou to maloplošné porosty p echázející zpravidla v ovsíkové louky. Vyskytují se p edevším na mírném zatravn ném svahu nad aluviem Kodského potoka p i cest do Srbska, mén pak i v malých enklávách na Tobolské stráni nebo mozaikovit v suchých trávnících p i jižní hranici rezervace. Jedná se o zcela zapojené nebo i mezernaté trávníky, kde dominují trávy Bromus erectus, mén pak Brachypodium pinnatum nebo Briza media. Charakteristickými druhy bylin jsou Anthyllis vulneraria, Carex caryophyllea, Carlina acaulis, Centaurea scabiosa, Cirsium acaule, Knautia arvensis, Leontodon hispidus, Polygala comosa, Salvia pratensis, Sanguisorba minor, Securigera varia aj. Vlastní fytocenologické snímky této vegetační jednotky uvádíme v tab. 9 (str. 142– 143). Suché bylinné lemy (T4.1) Vegetační jednotka zahrnuje společenstva lem p i okrajích doubrav nebo lesních pláš maloplošných enkláv se suchými trávníky a výslunných svah . Je zastoupena hned n kolika asociacemi pat ícími obecn ke svazu Geranion sanguinei. Dominují zde Dictamnus albus, Geranium sanguineum, Peucedanum cervaria či Vicia tenuifolia. Jde o druhov bohatá společenstva na p echodu dvou vegetačních jednotek – suchých trávník a teplomilných doubrav. Charakteristickými druhy jsou Anthericum ramosum, Asperula tinctoria, Aster amellus, Clinopodium vulgare, Inula hirta, Laserpitium latifolium, Lithospermum purpurocaeruleum, Origanum vulgare, Vincetoxicum hirundinaria aj. V rezervaci se vyskytuje p edevším na Kodské st n a nad ní, nad skalní hranou obou st n Císa ské rokle a dále roztroušen v enklávách nelesní vegetace v doubravách všude v rezervaci. Dva fytocenologické snímky asociace Geranio-Dictamnetum uvádíme v tab. 8 (str. 138–141, snímky č. 30 a 33). 126


Bazifilní vegetace efemér a sukulent^ (T6.2) Společenstva skal, skalních plošin a narušovaných míst v suchých trávnících na vápenci, kde se uplat uje ada vápnomilných druh efemér nap . Acinos arvensis, Arabis auriculata, Erophila verna, Holosteum umbellatum, Saxifraga tridactylites nebo Veronica praecox, dále sukulenty Jovibarba globifera, Sedum acre, S. album a S. sexangulare, a další drobné druhy jako Alyssum alyssoides, Arenaria serpyllifolia s. lat., Medicago minima, Taraxacum sect. Erythrosperma, Thlaspi perfoliatum aj. Na území rezervace se vyskytují p edevším na Kodské st n , na obou st nách Císa ské rokle a na skalkách Nad Domášovem. Ojedin le i na dalších místech, kde jde o maloplošné výskyty na zpravidla jižn a západn exponovaných skalách. Jde o pom rn vzácná společenstva, jejichž rozší ení v ČR je pom rn omezené. Vyskytují se nejčast ji na vápencích, ale objevují se idčeji i na diabasech, spilitech, čedičích nebo vápnitých slepencích (Chytrý et al. 2010). Na Kod je tato vegetační jednotka ohrožena pouze p irozenou sukcesí, tedy zar stáním d evinami. ŠtFrbinová vegetace vápnitých skal a drolin (S1.1) Jedná se o vegetaci skalních št rbin, nezazemn ných skal a drolin, v našem p ípad na vápenci, s p evahou stínomilných druh drobných kapradin Asplenium ruta-muraria, A. trichomanes, Cystopteris fragilis a Polypodium vulgare. Dále jsou hojné i Cardaminopsis arenosa, Carex digitata, Geranium robertianum, Saxifraga paniculata, Sedum album a Sesleria caerulea. Výjimečn je slab vytvo eno i ke ové patro, jeho pokryvnost však obvykle nep esahuje ani 5 %. V n m se vyskytují hlavn nevysoké exemplá e Cotoneaster integerrimus a Rubus idaeus. Značnou pokryvnost má naopak mechové patro. Tento typ vegetace se na Kod vyskytuje roztroušen všude tam, kde se objevují zastín né skalní výchozy nebo na západn exponovaných skalách s p chavovými trávníky, se kterými se tato společenstva často st ídají v mozaice. Jsou to vždy maloplošné porosty. Nejv tšího rozší ení dosahují ve spodních částech zarostlých st n Císa ské a Kodské rokle, ale také na skalních výchozech s východní expozicí nad nádražím Srbsko nebo v jižní části rezervace v oblasti Na skalkách, pod Tobolským vrchem či na zastín ném skalním svahu v Čertov brance.

127


Tabulka 2. Carpinion betuli.

plocha snímku (m2) orientace sklon (°) nadm. výška (m n. m.) celkový počet druh E3 pokryvnost E3 (%) počet druh Carpinus betulus Quercus petraea Acer campestre Sorbus torminalis Quercus robur Fraxinus excelsior E2 pokryvnost E2 (%) počet druh Fraxinus excelsior Crataegus sp. Acer campestre Cornus mas Lonicera xylosteum Rosa canina Ulmus glabra Crataegus monogyna Sorbus torminalis E1 pokryvnost E1 (%) počet druh Galium odoratum Poa nemoralis Asarum europaeum Pyrethrum corymbosum Hepatica nobilis Lathyrus vernus Hieracium murorum Pulmonaria obscura Stellaria holostea Campanula persicifolia Dactylis polygama Polygonatum multiflorum Carex digitata Melica nutans Campanula trachelium Galium sylvaticum Lathyrus niger Neottia nidus-avis Sanicula europaea Viola reichenbachiana Melittis melissophyllum Mercurialis perennis Campanula rapunculoides

128

1 19.5. 2006 225 J 20 331 40

2 19.5. 2006 225 J 25 340 48

5 19.5. 2006 225 J 5 360 29

10 28.5. 2006 225 S 5 240 28

24 29.5. 2006 225 Z 15 352 36

25 29.5. 2006 225 Z 10 362 36

36 5.6. 2006 100 V 5 282 27

37 5.6. 2006 225 SV 10 279 27

42 5.6. 2006 225 SV 8 373 41

70 29.6. 2006 225 V 18 306 20

77 8.6. 2006 225 S 10 250 25

83 10.6. 2006 225 S 15 322 34

84 10.6. 2006 225 S 5 329 32

80 3 4 1 . . . .

75 4 4 1 1 . . .

75 2 2b 3 . . . .

90 2 5 1 . . . .

60 2 2b 3 . . . .

70 4 2b 3 2m 2m . .

40 3 . 2a 2a . . 2a

90 3 4 2b . . . .

60 6 3 1 . 2a . 2a

75 3 2a 3 . 1 . .

80 3 3 2b . . + .

65 3 3 2a . . 2m .

70 2 4 2a . . . .

V V II II I I

5 3 1 + . . 1 . . . .

2 3 . + . 1 . . . . 1

3 6 . + r . + . . . +

0 0 . . . . . . . . .

1 1 . . . . . . . + .

0 0 . . . . . . . . .

40 5 1 . 2b . . 2a . 1 .

50 4 3 . . . . . 2m . .

10 2 . 1 . 2a . . . . .

1 1 . r . . + . . . .

0 0 . . . . . . . . .

8 6 2m . r 1 1 r + . .

2 4 + r r . 1 . . . .

III III II II II I I I I

70 34 2b + 1 + 2m 1 + r . . . + 1 . + . . . . . . 1 1

60 41 2m 2m + + 1 1 . + . r + + . . r . . . . . . 1 r

50 21 1 1 . . 1 1 . . . . . . . + . . . r . . . . +

85 26 2a 2b 1 r 1 1 1 1 2m . 1 + . . . . 1 . . . . 1 .

60 33 2m + + + 1 2m + . . 1 . . 2m + . . r . + . + + +

40 32 2m + + + 1 2m 1 2m . + . . 2m r . + . . + . . + 2a

90 19 . 3 2m + . . . . + . 1 . . 2m . . . . . 1 . . r

90 17 1 + 1 . . . . + . . . 1 . . . . . r . . . 1 r

75 33 2m 3 1 + + 2m r . 1 . + + . + . 1 . . . . . 2a +

15 16 2m . . + + 1 . . + . 1 . . . . . . . . . . . +

70 22 3 1 1 r 2a 1 + + 2a . + + . . . . + . . . . 2m .

60 25 2m 2a . 1 + . + . 2m r . . 1 . + . . . . . . + .

70 26 2m 2b 1 . . 2m + 1 2m r . . . . + 1 . . . 1 . + +

V V V V IV IV IV III III III III III II II II II II I I I I V IV

tUída stálosti

Číslo snímku datum

Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu Číslo snímku Anemone nemorosa Bromus benekenii Carex muricata agg. Galeobdolon luteum Hedera helix Chaerophyllum temulum Alliaria petiolata Astragalus glycyphyllos Fragaria viridis Mycelis muralis Primula veris Ranunculus auricomus agg. Geum urbanum Galium aparine Ajuga genevensis Bupleurum falcatum Clematis recta Clinopodium vulgare Dictamnus albus Lilium martagon Melampyrum pratense Silene nutans Veronica chamaedrys agg. Vicia hirsuta Vincetoxicum hirundinaria Viola odorata Taraxacum sect. Ruderalia Fraxinus excelsior juv. Acer campestre juv. Acer pseudoplatanus juv. Carpinus betulus juv. Crataegus sp. juv. Lonicera xylosteum juv. Quercus petraea juv. Tilia cordata juv. Acer platanoides juv. Rhamnus cathartica juv. Rosa sp. juv. Ulmus glabra juv. Cornus sanguinea juv. Fagus sylvatica juv. E0 pokryvnost E0 (%)

1 1 + + 1 . + + + . + . . . . . . 1 . . . . + . + r 1 r 1 r r . r + . r . . . r . .

2 . . 1 . . r r + . . . . . . r 1 r r 2m . . r + r + . + . . . . . . . r . . . . . .

5 . + + . . . . + . . . . . . . 1 . + r . . r . . . . . . . . . . . . . . . + . . .

10 1 . . 2m . . + . . . . + . + + . . . . . . . . . . + . . r r r . . . r . . . . . .

24 1 r 2m . . . . + . r 1 + . . . . . . . + + . . . . . . r r r r . r r r . . . . . r

25 2m . 1 . . . r . r . 1 + r r . . . . . . + . . . . . . r r r + r r . . . r r . . r

36 . . 1 . + 2m . . . . . . + + . . . . . . . . . . . . . r . . . r . r . . . + . . .

37 1 . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2m + . + . . r . + . . + . .

42 1 + + + + . . + + . . + . . . . . . . + . . . . . . . . r . . . r r . r r r . . .

70 . 1 + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2m . r r + . r r . . . . + .

77 1 + . 2a . r + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . r . r r . . . . . .

83 . . . + r + 1 . + + 1 . r . . . . . . . . . r . . . . 2m . . . r + . . 1 + . + . .

84 . 1 . . 1 + . . + + 1 . + . . . . . . . . . . . . . . . + . . r . + . . . . . + .

0

0

1

2

2

5

5

2

10

0

1

1

5

– III III III III III III III II II II II II II II I I I I I I I I I I I I I IV III III III III III III III II II II II I I

Druhy v jednom snímku: E3: Fagus sylvatica (1, 2b), Acer platanoides (37, 2a), Tilia cordata (42, 2m); E2: Acer platanoides (37, 1), Corylus avellana (42, 1), Crataegus laevigata (36, 1), Cornus sanguinea (5, +), Sorbus aria (5, +), Prunus avium (37, +); E1: Asperula tinctoria (2, 1), Dentaria bulbifera (10, 1), Lithospermum purpurocaeruleum (36, 1), Vicia dumetorum (10, 1), Viola mirabilis (42, 1), Arabis pauciflora (83, +), Betonica officinalis (2, +), Cornus mas juv. (42, +), Festuca ovina (42, +), Galium glaucum (5, +), Ligustrum vulgare juv. (84, +), Myosotis sylvatica (2, +), Prunus cerasus juv. (84, +), Achillea sp. (2, r), Anthericum ramosum (2, r), Arabis hirsuta agg. (2, r), Cardamine impatiens (5, r), Centaurea triumfettii subsp. axillaris (2, r), Cephalantera damasonium (5, r), Crataegus monogyna juv. (42, r), Euonymus europaea juv. (36, r), Euphorbia cyparissias (2, r), Hypericum montanum (2, r), Lapsana communis (2, r), Orchis purpurea (5, r), Polygonatum odoratum (5, r), Securigera varia (2, r), Sorbus torminalis juv. (24, r), Teucrium chamaedrys (2, r), Thlaspi montanum (2, r), Viola hirta (2, r).

129



14

38

55

79

28.5.

5.6.

8.6.

10.6.

2006 2006 2006 2006

frekvence

Tabulka 3. Tilio-Acerion.

225

225

225

225

orientace

J

S

SV

S

sklon (°)

25

1

20

25

nadm. výška (m n. m.)

255

297

364

307

celkový počet druh

17

34

14

19

pokryvnost E3 (%)

70

90

80

65

počet druh

5

4

6

6

Tilia cordata

3

4

2m

2m

4

Acer pseudoplatanus

2b

1

2a

3

Acer platanoides

3

1

Ulmus glabra

1

1

plocha snímku

E3

Fraxinus excelsior

2a

2m

3

3

Acer campestre

2m

2m

+

3

1

2m

Quercus petraea Carpinus betulus

2m

Pinus sylvestris

+

3

1

2

2a

1

E2 pokryvnost E2 (%)

0

5

20

2

počet druh

0

3

3

2

1

2a

Tilia cordata

130

2

Ulmus glabra

1

1

Acer pseudoplatanus

+

1

Carpinus betulus

1

Lonicera xylosteum

+

2a

2 1

Quercus petraea

+

1

Crataegus monogyna

+

1


Číslo snímku

14

38

55

79

pokryvnost E1 (%)

5

15

100

5

počet druh

12

27

5

11

Galium odoratum

.

1

.

+

2

Galeobdolon luteum

.

.

.

1

1

Asarum europaeum

.

+

.

.

1

Mercurialis perennis

.

+

.

.

1

Poa nemoralis

.

+

.

.

1

Urtica dioica

.

.

.

+

1

Actaea spicata

.

.

.

r

1

Dryopteris filix-mas

r

.

.

.

1

Chaerophyllum temulum

r

r

Impatiens parviflora

1

+

Alliaria petiolata

+

Galium aparine

+

+

Acer campestre juv.

r

+

2

Carpinus betulus juv.

r

+

2

E1

Acer platanoides juv.

2 5

1

4

+

+

3

+

r

Acer pseudoplatanus juv.

r

Fraxinus excelsior juv.

r

r

60

1

3

r

2

r

2 2

E0 pokryvnost E0 (%)

1

45

Druhy v jednom snímku: E1: Anemone nemorosa (38, 2m), Anthriscus sylvestris (55, 1), Dactylis polygama (38, 1), Cynoglossum officinale (55, +), Galeobdolon montanum (14, +), Galium sylvaticum (79, +), Hepatica nobilis (38, +), Lamium maculatum (14, +), Lathyrus vernus (38, +), Pulmonaria obscura (38, +), Ranunculus auricomus agg. (38, +), Stellaria holostea (38, +), Viola odorata (38, +), Viola reichenbachiana (38, +), Asplenium trichomanes (14, r), Bromus benekenii (38, r), Crataegus laevigata juv. (38, r), Fragaria sp. (38, r), Geum urbanum (38, r), Phyteuma spicatum (38, r), Polygonatum multiflorum (38, r), Sanicula europaea (38, r).

131


číslo snímku datum plocha snímku orientace sklon (°) nadm. výška (m n. m.) celkový počet druh E3 pokryvnost E3 (%) počet druh Fagus sylvatica Tilia cordata Fraxinus excelsior E2 pokryvnost E2 (%) počet druh Fagus sylvatica Tilia cordata Carpinus betulus E1 pokryvnost E1 (%) počet druh Fagus sylvatica juv. Galium odoratum Mercurialis perennis Dentaria bulbifera Viola reichenbachiana Galeobdolon montanum Hepatica nobilis Lathyrus vernus Lilium martagon Acer platanoides juv. Anemone nemorosa Stellaria holostea Asarum europaeum Hedera helix Fraxinus excelsior juv. Tilia cordata juv. Acer campestre juv. Polygonatum multiflorum Cephalanthera damasonium Campanula rapunculoides Poa nemoralis Pulmonaria obscura Carpinus betulus juv. E0 pokryvnost E0 (%)

39 40 41 80 81 5.6. 5.6. 5.6. 10.6. 10.6. 2006 2006 2006 2006 2006 225 225 225 225 225 S S S SV S 10 20 15 5 30 311 322 344 325 323 19 22 27 12 10

tUída stálosti

Tabulka 4. Fagion sylvaticae.

70 1 4 . .

85 1 5 . .

70 2 4 2a .

85 1 5 . .

95 2 5 . 1

V I I

15 3 2a 1 1

0 0 . . .

0 0 . . .

2 1 1 . .

2 1 1 . .

III I I

25 15 2a + + . . . + + + r 2m 1 . . . + r . . r + . .

40 21 2b 1 + + . . + 1 + r 1 + + . + r + 1 + . . + +

70 25 3 + 2b 1 . + + + + + 1 1 + + 1 + r + + + r r 1

3 10 r + . . + . 1 + r r . . + r . . . . . . . . .

2 7 r + . . . . + + . . . . . + r . . . . . . . .

V IV III II I I V V IV IV III III III III III III III II II II II II II

0

0

0

1

0

Druhy v jednom snímku: E1: Bromus benekenii (41, +), Cephalantera rubra (40, +), Crataegus sp. juv. (41, +), Galium sylvaticum (81, +), Sorbus torminalis juv. (39, +), Cornus mas (40, r), Daphne mezereum (40, r), Hieracium murorum (39, r), Lonicera xylosteum juv. (80, r), Melica nutans (41, r), Rosa canina juv. (41, r).

132


Číslo snímku datum plocha snímku (m2) orientace sklon (°) nadm. výška (m n. m.) celkový počet druh E3 pokryvnost E3 (%) počet druh Quercus pubescens Cornus mas Quercus petraea Carpinus betulus Fraxinus excelsior E2 pokryvnost E2 (%) počet druh Cornus mas Quercus pubescens Acer campestre Cornus sanguinea E1 pokryvnost E1 (%) počet druh Dictamnus albus Pyrethrum corymbosum Astragalus glycyphyllos Acer campestre juv. Galium glaucum Bupleurum falcatum Polygonatum odoratum Anthericum ramosum Hepatica nobilis Teucrium chamaedrys Securigera varia Cornus mas juv. Aster amellus

3 71 72 74 75 19.5. 28.6. 28.6. 28.6. 28.6. 2006 2006 2006 2006 2006 225 225 225 225 225 J J J J J 20 25 20 5 25 355 316 333 352 357 35 21 40 15 48

t ída stálosti

Tabulka 5. Quercion pubescenti-petraeae.

60 2 . . . 3 .

40 3 2m . 2b 2a .

20 3 2b . . . +

75 5 3 2m . 2a 1

20 2 2b . . . +

IV I I III III

5 5 1 . 1 +

70 1 4 . . .

70 2 4 . . .

40 3 3 . 1 .

50 4 3 + . 1

V I II II

65 28 2b + + 1 + 1 . + 1 . . . .

15 17 + + r + . . . + . . . . .

5 35 + . r r + + 1 . . + r r .

10 7 . + . r . . + . 2m . . . .

30 42 + r r . 1 + 1 + . 1 + r 1

IV IV IV IV III III III III II II II II I

(pokračování na str. 134) 133


(dokončení tabulky 5 ze str. 133) Číslo snímku Geranium sanguineum Vincetoxicum hirundinaria Carex humilis Acer campestre juv. Melica nutans Ajuga genevensis Betonica officinalis Clinopodium vulgare Primula veris Bromus benekenii Campanula rapunculoides Dactylis polygama Euphorbia cyparissias Chaerophyllum temulum Lithospermum purpurocaeruleum Galium odoratum Origanum vulgare Torilis japonica Hylotelephium maximum Lapsana communis Stachys recta Rosa sp. juv. Crataegus sp. juv. E0 pokryvnost E0 (%)

3 . . . . 1 . + . + 1 r 2a + r . 1 . . . . . r .

71 . . . . . . . . . + r . . + 1 1 . + . r . . r

72 . 1 . 1 . . . + . r r r + r + . + r r r . r r

74 . . . . . . . . . 1 + 1 . . . . . . . . . . .

75 + . 3 . . + . . . . . . 1 . . . 1 . r . + r +

1

0

1

0

0

– I I I I I I I I I IV IV III III III II II II II II II I III III

Druhy v jednom snímku: E3: Sorbus torminalis (74, 2a), Quercus robur (3, 1); E2: Lonicera xylosteum (3, +), Crataegus sp. (74, +), Euonymus europaea (72, 1), Fraxinus excelsior (1, +), Pyrus cf. pyraster (75, +); E1: Festuca heterophylla (3, 2m), Poa nemoralis (3, 2m), Asperula tinctoria (3, 1), Mercurilis perennis (71, 1), Thlaspi montanum (3, 1), Thymus praecox subsp. praecox (75, 1), Achillea cf. pannonica (75, +), Alyssum montanum (75, +), Bothriochloa ischaemum (75, +), Campanula trachelium (75, +), Carex muricata agg. (3, +), Carpinus betulus juv. (3, +), Fallopia convolvulus (72, +), Festuca valesiaca (75, +), Fragaria viridis (75, +), Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum (75, +), Inula conyzae (75, +), Koeleria macrantha (75, +), Lilium martagon (3, +), Melica transsilvanica (75, +), Potentilla arenaria (75, +), Pulsatilla pratensis subsp. bohemica (75, +), Sedum album (75, +), Sedum sexangulare (75, +), Stellaria holostea (71, +), Stipa pennata (75, +), Verbascum lychnitis (75, +), Alliaria petiolata (72, r), Ballota nigra subsp. nigra (72, r), Centaurea stoebe (75, r), Cotoneaster integerrimus juv. (75, r), Crataegus cf. monogyna juv. (72, r), Euonymus europaea juv. (72, r), Fraxinus excelsior juv. (72, r), Galeopsis angustifolia (72, r), Hypericum perforatum (75, r), Lonicera xylosteum juv. (72, r), Myosotis sylvatica (3, r), Orchis purpurea (3, r), Phyteuma spicatum (71, r), Prunus spinosa juv. (72, r), Quercus pubescens juv. (75, r), Sorbus aria juv. (75, r), Sorbus torminalis juv. (72, r), Verbascum sp. (72, r), Veronica chamaedrys (3, r), Viola collina (72, r).

134


číslo snímku datum plocha snímku orientace sklon (°) nadm. výška (m n. m.) celkový počet druh E1 pokryvnost E1 (%) počet druh Arrhenatherum elatius Poa pratensis Securigera varia Primula veris Agrimonia eupatoria Hypericum perforatum Linum catharticum Galium album subsp. album Knautia arvensis Festuca rupicola Fragaria vesca Galium album subsp. pycnotrichum Veronica chamaedrys Sanguisorba minor Lilium martagon Cerastium arvense subsp. arvense Lathyrus vernus Origanum vulgare E0 pokryvnost E0 (%)

21 22 23 60 63 29.5. 29.5. 29.5. 8.6. 29.6. 2006 2006 2006 2006 2006 25 25 25 25 25 S S S J J 10 12 5 5 2 295 302 289 393 409 19 24 22 27 9 90 19 4 2b 1 r 1 r . 1 . . 1 1 + . . + . r 10

60 24 2a 2b + 1 + + + + + . 1 . + + r . r r 70

90 22 1 2a + 1 r . r . + . . 1 . . + . r . 10

60 27 1 . . . . + + . . 2b . . . + . r . . 0

100 9 3 r + . . . . . . 2a . . . . . . . .

tUída stálosti

Tabulka 6. Trávníky.

V IV IV III III III III II II II II II II II II II II II

5

Druhy v jednom snímku: E1: Trifolium pratense (23, 3), Potentilla arenaria (60, 2b), Thymus pulegioides (60, 2b), Aquilegia vulgaris (23, 2a), Galium verum (63, 2m), Teucrium chamaedrys (60, 2m), Anemone nemorosa (23, 1), Bromus erectus (22, 1), Dactylis gomerata (63, 1), Chenopodium album (63, 1), Salvia pratensis (22, 1), Vicia tenuifolia (21, 1), Achillea millefolium agg. (21, +), Alyssum montanum (60, +), Anthriscus sylvestris (23, +), Asperula cynanchica (60, +), Campanula patula (21, +), Carex humilis (60, +), Cirsium acaule (22, +), Cornus sanguinea juv. (22, +), Euphorbia cyparissias (60, +), Heracleum sphondylium (23, +), Koeleria macrantha (60, +), Lotus corniculatus (60, +), Medicago lupulina (22, +), Melampyrum arvense (60, +), Potentilla erecta (22, +), Ranunculus auricomus agg. (23, +), Rosa canina juv. (60, +), Sedum sexangulare (60, +), Thlaspi montanum (60, +), Trifolium repens (21, +), Vicia sepium (23, +), Viola collina (21, +), Viola odorata (23, +), Acer campestre juv. (22, r), Arabis cf. sagittata (60, r), Asarum europaeum (23, r), Avenula pratensis (60, r), Carex praecox (22, r), Centaurea jaceea (21, r), Centaurea scabiosa (60, r), Convolvulus arvensis (63, r), Dianthus carthusianorum (60, r), Echium vulgare (60, r), Eryngium campestre (63, r), Melampyrum pratense (23, r), Plantago lanceolata (60, r), Plantago media (60, r), Polygala comosa (22, r), Prunus spinosa juv. (60, r), Ranunculus bulbosus (23, r), Rubus sp. (23, r), Thlaspi perfoliatum (21, r).

135


plocha snímku orientace sklon (°) nadm. výška (m n. m.) celkový počet druh E1 pokryvnost E1 (%) počet druh

12 13 17 15 47 48 49 51 28.5. 28.5. 28.5. 28.5. 8.6. 8.6. 8.6. 8.6. 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2008 2006 25 25 25 25 25 25 25 25 V S JV JV S S S S 20 20 30 35 25 25 25 10 239 253 324 272 296 290 320 329 14 16 17 23 21 21 24 18 10 14

40 16

35 17

30 23

Sesleria caerulea

1

2b

2a

Potentilla arenaria Seseli osseum Sedum album Centaurea stoebe Allium senescens subsp. montanum Stachys recta

. . . .

. . . .

. r . .

. .

. .

Cotoneaster integerrimus juv. Helianthemum canum Asplenium ruta-muraria Asperula cynanchica Jovibarba globifera subsp. globifera

r . . .

Festuca pallens Galium glaucum Aurinia saxatilis subsp. arduini Pulsatilla pratensis subsp. bohemica Melica transsilvanica Teucrium chamaedrys Anthericum ramosum Securigera varia Euphorbia cyparissias Sanguisorba minor Salvia pratensis Cornus sanguinea juv. Rosa canina juv. Carex humilis Scabiosa ochroleuca Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum Dictamnus albus Thesium bavarum

136

34 52 7 3.6. 8.6. 19.5. 2006 2006 2006 25 25 9 J S J 20 20 20 326 336 347 23 17 12 20 23

30 20

40 21

50 24

65 18

+

1

2m

2m

2m V

.

+

.

1

+ . + 1

2m + . .

. . . +

2a + . .

1 r + .

III III II II

+ + + .

2a . . .

+ r 4 +

3 2 2 1

. .

+ +

. .

. .

r +

r .

II II

. .

. .

+ r

1 1

. . . .

. . . .

. . + .

r . . .

r . . .

r . . +

. III 2a I . I . I

. 1 + +

. . . .

. . . .

1 1 1

.

.

r

+

.

.

.

.

II

.

.

.

. + .

. + .

. r .

. + .

. . .

. + .

. . .

. r .

IV

1 . .

. + .

. + r

1 2 1

1 .

. .

. .

. .

+ .

. .

r .

r .

. 1

1 .

. .

1 1

+ + + . . r . r . .

1 1 r . . . . . . .

1 . r r . r 2a + . .

+ . . . + . + . . 1

+ 2m + 1 . r . . 2a .

1 2b + + + r 2m r . .

+ . + + + . + . 2b +

+ + . . + . . r 2b .

V 1 IV 1 IV . III + III + III . III . III . II 2m II +

+ 1 . . . . . r 2b .

. . . + . . . . . .

2 2

r + +

. . 1

+ + .

+ . .

. . .

. . .

. . .

. . .

II II II

+ r .

. . .

1 2

III

. r .

65 17

frekvence AF


tUída stálosti SF

Tabulka 7. Seslerio-Festucion pallentis, Alysso-Festucion pallentis.

60 12

2 1

1 2 1

Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu Číslo snímku Vincetoxicum hirundinaria Lotus corniculatus Thymus pulegioides Taraxacum sect. Erythrosperma Thlaspi montanum Arabis sagittata Centaurea triumfettii subsp. axillaris Medicago minima Stipa pennata Thymus pannonicus Poa angustifolia Thalictrum foetidum Viola collina Seseli hippomarathrum Sedum sexangulare Aster amellus E0 pokryvnost E0 (%)

12 . . . . . .

13 + . . . . .

17 + . . . . .

15 . . + r . .

47 . + r r r r

48 . + . . r .

49 . + + . r +

51 r . . . . .

II II II II II II

34 . . . . . .

52 . . . . . .

7 . . . . . .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

. r . . . . . . . .

. + . . . 1 . . . .

+ . . . . . . . . .

. . . . r . + . . .

. . . . . . . . + .

r II . II 2m I + I . I . I . I + I . I .

. . + . . + . . . +

. . 2a 1 . . . 1 + +

. r . . r . . . . .

90

90

15

55

30

5

25

30

1

10

10

1 2 1 1 1 1 1 2

Druhy v jednom snímku: E2: Cornus sanguinea (47, 1); E1: Geranium sanguineum (17, 2a), Dracocephalum austriacum (15, 1), Hieracium rothianum (15, 1), Juniperus communis (17, 1), Thesium linophyllon (34, 1), Anemone nemorosa (13, +), Campanula persicifolia (49, +), Cerastium arvense subsp. arvense (12, +), Cirsium acaule (48, +), Cuscuta epithymum (34, +), Dianthus carthusianorum (34, +), Fallopia convolvulus (7, +), Hepatica nobilis (13, +), Lactuca perennis (15, +), Pontentilla heptaphylla (48, +), Potentilla tabernaemontani (49, +), Silene otites (34, +), Stellaria holostea (13, +), Viola collina (48, +), Achillea sp. (47, r), Acinos arvensis (15, r), Alyssum montanum (34, r), Anthyllis vulneraria (47, r), Arabis auriculata (49, r), Berberis vulgaris (47, r), Bupleurum falcatum (12, r), Clematis recta (13, r), Festuca rupicola (49, r), Hypericum perforatum (48, r), Inula conyzae (15, r), Koeleria macrantha (52, r), Lathyrus vernus (13, r), Leontodon hispidus (48, r), Peucedanum cervaria (52, r), Quercus petraea juv. (13, r), Rosa sp. juv. (13, r), Veronica chamaedrys agg. (13, r).

137


Tabulka 8. Festucion valesiaceae a Geranion sanguinei. Číslo snímku datum plocha snímku (m2) orientace sklon (°) nadm. výška (m n. m.) celkový počet druh E1 pokryvnost E1 (%) počet druh

6 11 8 9 26 27 28 29 31 32 43 44 19.5. 28.5. 19.5. 19.5. 7.6. 3.6. 3.6. 3.6. 7.6. 3.6. 5.6. 5.6. 2006 2006 2006 2006 2005 2006 2006 2006 2005 2006 2006 2006 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 J JV J J J J J J J J J J 5 5 5 5 15 5 10 20 12 15 30 20 348 246 362 358 323 313 360 345 355 368 352 345 20 29 25 25 28 30 26 28 27 21 25 23 40 20

60 29

80 25

80 25

55 28

40 30

75 26

50 28

70 27

80 21

45 25

60 23

Carex humilis Potentilla arenaria Koeleria macrantha Asperula cynanchica Bothriochloa ischaemum Centaurea stoebe Dianthus carthusianorum Eryngium campestre Festuca valesiaca Silene otites Stipa capillata Stipa pennata Achillea pannonica Artemisia campestris Stipa pulcherrima Euphorbia cyparissias

. . . . . + . . 1 . . . . . . +

. 2m . . . . . . . . . . . . . +

2a 2b + 1 . r . . . . . . . . . .

2m 1 . . . + + . . . . 3 . . . .

2m 1 . r 1 + + . . . 1 . + . . .

. + . . . . + . . . . . + + . .

2a 2a . . . + + . . . . + . . . 1

2a 2a + r 2m 1 . . + r . . . r 2a +

2a 2a + . + + r . 2b . . . . . . +

+ + + . . + . . 3 . 2a . . . . .

2a 1 1 + . + . . 2m + . . . . . +

+ 2a . . r . . . . . . 2b . . . +

Stachys recta Brachypodium pinnatum Teucrium chamaedrys Salvia pratensis Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum Fragaria viridis Hypericum perforatum Verbascum lychnitis Sedum sexangulare Thymus pulegioides Galium glaucum Melica transsilvanica Securigera varia Verbascum lychnitis Seseli osseum Alyssum montanum

+ 1 1 1

1 + 1 1

. . 1 2m

. . 1 2m

+ . + +

1 . + 2m

1 . + 1

+ . 1 +

+ . 2m .

+ . 2m .

+ . 1 1

+ . 2a +

+ . . . . . + . + . . .

1 1 . . 1 1 . . . . + 1

+ . + + + 2m . . . + + .

1 + r . + . 1 . . . + +

r . + r . + . + + r . +

1 r + + 2m . . r + + . .

2m + . . 2m . 1 + 1 . + 1

+ . . + . . r . . + + .

1 . . . . . 1 . . . + +

+ . + + 1 + . . 1 + + .

+ . . . . + + 1 . . + r

+ . r . . . + r . . . .

138

30 28

85 29

40 15

100 7

60 23

45 22

95 25

45 24

50 20

50 20

60 29

75 29

30 22

1 2a + + r + + . 2m + . + . + .

2a + + . . r r . 1 . 2a 3 . . .

2m 2m . . r . . . . . . 2a . + .

. . . . . . . . . . . . . . .

. 2m 1 1 . . . r . . . . . . .

1 2a + r 1 . + r . . . . . . .

2b 1 + + 2m . . 1 . . . . . . .

2a 1 + + + . . r . + . . . . .

1 + + r . + + . . . . 3 . . .

3 + + . . r . . . . . . . . .

3 + r + . + . . r . . . . . .

2b + . + 1 . . r . r r . . . .

2m + . r 1 . . r . r r . . . .

30 33 3.6. 3.6. 2006 2006 25 25 J J 15 20 345 355 34 29 50 34

70 29

V V III III III III II II II II II II I I I

2a 2m . . + . . . + . r . 1 . .

2a + . . + + . . . . . . . . .

frekvence GS

45 46 56 57 62 64 65 66 68 69 73 76 4 5.6. 5.6. 8.6. 8.6. 29.6. 29.6. 29.6. 29.6. 7.6. 29.6. 29.6. 4.7. 7.7. 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2006 2005 2006 2006 2005 2006 25 25 25 25 25 25 25 25 25 25 225 25 25 J J JV J J J J J Z Z J J J 20 6 5 0 5 4 5 10 15 20 35 15 15 366 365 363 380 395 420 421 419 407 386 336 420 420 28 29 15 7 23 22 25 24 20 20 32 29 22

t ída stálosti FV


2 2

2 1

1 1 1

+

.

.

.

.

+

.

.

.

1

+

+

r

III

+

+

2

+ .

+ .

r .

. .

. 2m

. .

. 1

. .

. .

. 1

r .

. .

. .

III I

r 1

r r

2 2

+ .

+ +

. r

. +

1 1

. .

2a .

2m .

1 +

1 .

2m r

2b .

2a .

V IV

1 1

+ +

2 2

+ . . 1 + . + + . 1 1 .

+ . + r 1 1 1 r 1 r + r

. . . . . . . . . . r .

. . . . . . + . 2m . . .

. 2m . . 1 . . . r . . .

. + + + 2m + . . r + . +

. 1 1 + + . . 2a 1 + . .

. 1 + . . 2m . . + . . +

r . . . + + + . r . r .

+ + . . . 1 + . + . r .

+ . . . . + 1 r + . r .

+ + + r r + . + r r . +

+ + r r r + . + . r . r

IV III III III III III III III III III III III

. . . 1 1 . 1 + . 1 . r

+ r r r . + + r . r . .

1 1 1 2 1 1 2 2 2 1

(pokračování na str. 140–141) 139

BOHEMIA CENTRALIS 32 Číslo snímku Cuscuta epithymum Thlaspi perfoliatum Festuca rupicola Scabiosa ochroleuca Anthericum ramosum Sedum album Scabiosa ochroleuca Medicago minima Hieracium rothianum Acinos arvensis Sanguisorba minor Pulsatilla pratensis subsp. bohemica Lactuca perennis Echium vulgare Arenaria serpyllifolia Arabis hirsuta agg. Arrhenatherum elatius Phleum phleoides Poa angustifolia Pseudolysimachion spicatum subsp. spicatum Thalictrum minus Thesium linophyllon Aster linosyris Dictamnus albus Festuca pallens Inula hirta Thymus praecox subsp. praecox Bromus erectus Potentilla tabernaemontani Thalictrum foetidum Cerastium arvense subsp. arvense Polygonatum odoratum Bupleurum falcatum Allium senescens subsp. montanum Galium verum Inula conyzae Vicia hirsuta Ajuga genevensis Pyrethrum corymbosum Taraxacum sect. Erythrosperma Aster amellus Convolvulus arvensis Achillea sp. Allium sp. Quercus pubescens juv. Sorbus torminalis juv. Rosa canina juv. Cotoneaster integerrimus juv. E0 pokryvnost E0 (%)

6 . r . r . . r . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . + . r . . 1 . . . . .

11 . r + . r . . 1 . . r r r . . . . 1 + . . . . . . . . . 2m . 1 . 1 . . . . r . . . . . r . . r r

8 + r . . . . . + r . r r . . + r + . . . . . . . 2a . . . . . r + . . . . . . . . . . . . . . . .

9 + r . . . . . . + . + . r + . r . . . r . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . .

26 . r 2b r . . r r r . . . . . . . + . 1 . . . . . . . . . 1 . . . . . . . r . . . . . . . . . . .

27 . r 2a . . + . r . . . . . r r . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . 1 . . . . . .

28 + r . . . . . . + . . + r . . . r . . . . . . . 2a . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

29 + . . . . r . . + . . + r . r . . . . + . . + . + . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . .

31 + . . . . . . r + r . + . . r . . . . 1 . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . .

32 + + . . . . . . . r . . . . r . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

0,5

50

15

5

1

1

5

10

5

5

43 44 . + r r . . . + . . 2m . . + r . . . r + . . . . . r . + r . . . . . . . . . . . . . . . . . + . 1 . . . . . . . . . . 2m . . . + . . . . . . . r . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . r . . . 5

0

Druhy v jednom snímku: E3: Quercus pubescens (30, 2b); E2: Acer campestre juv. (30, 2m), Berberis vulgaris (30, 2m), Cotoneaster integerrimus (73, 1), Cornus mas juv. (73, +); E1: Origanum vulgare (11, 1), Poa compressa (31, 1), Potentilla heptaphylla (11, 1), Agrimonia eupatoria (9, +), Campanula rotundifolia (62, +), Geranium columbinum (27, +), Hieracium bauhini (33, +), Oxytropis pilosa (28, +), Plantago lanceolata (76, +), Prunus fruticosus juv. (27, +), Rosa rubiginosa juv. (32, +), Sesleria caerulea (69, +), Torilis japonica (30, +), Trifolium alpestre (68, +), Valerianella locusta (27, +), Veronica chamaedrys agg. (6, +), Asplenium ruta-muraria (66, r),

140

Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu 45 + r . . . + . r . r . . 1 . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . .

46 + r . . . . . . . r . . . r r . + . r . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

56 . . + r 2m r r . . . + + . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

57 . . 4 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2a . . . . . . . . . . . . . . r . . . . .

62 . . 2m 1 . . 1 . . . . . . r . . + + 1 . . . . . . . 1 . . . . . . . + . r . . . . 1 . . . . . .

64 . . + + . . + + . 1 . . . r . . . + . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

65 + + 2a . . . . . . r r . . r . r r . . . . . . . . . . . . . . . . . + . . . . . . . . . . . r .

66 . . . 1 2m . 1 . . r + . . r . + + . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . r . . . . + .

68 + . + . r . . . . . . . . . . . . . . . 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

69 . . r . + . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . 2a . . . r . . . . . . . . . . . . . . . r . .

73 + . . r + 1 r . . . . . . . . r . . . . . . . . . . 2a . . . . . . + . . . . + . + . r . r . . r

76 . + . + 2b . + . . . + . . r r r . . . . . . . . . . . . . . + . . . . r . . . . . . . . . . . .

4 . 1 . r 1 . r . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r . . . . . . . . . . . . . . . . .

5

0

1

0

30

5

25

5

5

5

5

5

1

– III III II II II II II II II II II II II II II II II I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I

30 . r . . . + . . . . . . r . . . . . . . . . . 2m . . + . . . . + + . . r . . . + . + . . + + + .

33 r . . . . . . . + . . . r . r . . . . . . 1 . 3 . 2a . . . . . + . . . r . . r . . . r . . . . .

5

1

– 1 1

1

2

2 1

2 1 2 2 1

2 1 2 2

1 1 1 1 2 1 1 1

Avenula pubescens (31, r), Carlina acaulis (57, r), Cornus sanguinea juv. (6, r), Fumaria schleicheri (27, r), Galium aparine (27, r), Hylotelephium maximum (73, r), Chenopodium hybridum (27, r), Jovibarba globifera subsp. globifera (27, r), Ligustrum vulgare juv. (11, r), Myosotis stricta (31, r), Prunus cerasus (26, r), Prunus spinosa juv. (64, r), Prunus cf. pyraster juv. (44, r), Rosa sp. juv. (6, r), Tragopogon dubium (65, r), Vicia tenuifolia (62, r), Viola collina (62, +).

141


Číslo snímku datum plocha snímku orientace sklon (°) nadm. výška (m n. m.) celkový počet druh

18 19 20 59 61 67 29.5. 29.5. 29.5. 8.6. 29.6. 29.6. 2006 2006 2006 2006 2006 2006 25 25 25 25 25 25 S SSV S J J J 2 3 15 2 5 3 246 259 284 394 367 427 33 25 21 15 32 25

tUída stálosti

Tabulka 9. Bromion erecti.

E1

pokryvnost E1 (%) počet druh Sanguisorba minor Festuca rupicola Fragaria viridis Securigera varia Linum catharticum Plantago media Centaurea scabiosa Brachypodium pinnatum Polygala comosa Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum Knautia arvensis Thymus pulegioides Potentilla tabernaemontani Bromus erectus Salvia pratensis Achillea millefolium agg. Dactylis glomerata Arrhenatherum elatius Lotus corniculatus Galium verum Leucanthemum cf. vulgare Veronica chamaedrys Pimpinella saxifraga Teucrium chamaedrys Koeleria macrantha Hypericum perforatum Euphorbia cyparissias Plantago lanceolata Arabis cf. sagittata Poa trivialis Vicia tenuifolia Lysimachia nummularia Leontodon hispidus Luzula campestris agg.

142

100 33

100 25

70 21

75 15

90 32

85 25

r . . . + + . . . . + . .

. 1 . + + . + . . . . . .

r . 2m 1 . . + . . . . . .

1 2a 1 + . . . . . . . . .

+ 1 r . + + . 2a r . . . r

r + 2m + . r . 2b . + . + .

V IV IV IV III III III II I I I I I

4 + 1 2b . . . + + r . . . . + r + . 2m r +

4 1 + 1 . + . + + r . . . . . + . . + . 1

3 1 . . 1 + . . + . . . . + . . 2b 1 . . .

3 . . . 2m . 1 . . . + . + r . . . . . . .

+ . r 2m + 2m + 1 . + . 1 . . + . . . . 2m .

+ + + . . . + . . . + + + . . . . 2m . . .

V IV IV III III III III III III III II II II II II II II II II II II

Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu Číslo snímku Medicago lupulina Trifolium pratense Eryngium campestre Agrimonia eupatoria Briza media Ranunculus bulbosus Campanula patula Carex caryophyllea Cirsium acaule E0 pokryvnost E0 (%)

18 . 1 . . . + r r .

19 + + . . + + r r .

20 . . . + . . . . .

59 . . r . . . . . .

61 1 . . + + . . . 3

67 . . 1 . . . . . .

5

10

5

0

10

20

II II II II II II II II I

Druhy v jednom snímku: E1: Carex humilis (67, 3), Carex flacca (67, 2m), Galium album subsp. pycnotrichum (20, 2m), Trifolium medium (61, 2m), Aquilegia vulgaris (20, 1), Carex tomentosa (19, 1), Carex tomentosa (19, 1), Melampyrum arvense (59, 1), Potentilla arenaria (67, 1), Pulsatilla pratensis subsp. bohemica (67, 1), Trifolium alpestre (67, 1), Astragalus glycyphyllos (61, +), Galium album subsp. album (19, +), Geranium pratense (18, +), Geranium pratensis (18, +), Hieracium pilosella (61, +), Lathyrus pratensis (19, +), Ornithogalum kochii (18, +), Phleum phleoides (67, +), Taraxacum sect. Ruderalia (18, +), Thymus praecox (61, +), Vicia hirsuta (59, +), Acer campestre juv. (20, r), Alyssum montanum (59, r), Anthriscus sylvestris (18, r), Asarum europaeum (20, r), Asperula cynanchica (67, r), Campanula rotundifolia (18, r), Carum carvi (18, r), Centaurea jacea (67, r), Cerastium arvense subsp. arvense (59, r), Cerastium holosteoides (18, r), Colchicum autumnale (18, r), Cotoneaster integerrimus (20, r), Dianthus carthusianorum (61, r), Glechoma hederacea (18, r), Medicago minima (67, r), Orchis morio (61, r), Quercus pubescens juv. (19, r), Quercus petraea juv. (20, r), Primula veris (20, r), Prunella vulgaris (61, r), Rhamnus cathartica juv. (20, r), Rubus sp. (61, r), Rumex thyrsiflorus (18, r), Silene nutans (19, r), Tragopogon orientalis (18, r).

Obr. 10. Mapa “aktuální“ vegetace NPR Koda podle Katalogu biotop ČR (Chytrý et al. 2010). Vzhledem k m ítku mapy nebyly zobrazeny prostorové mozaiky biotop a p echodové biotopy. Podrobnosti jsou uvedeny v textu. Mapový podklad: © Český ú ad zem m ičský a katastrální, ZABAGED®, p ipravila AOPK ČR, 2014, datový podklad MŽP ČR. Fig. 10. Real vegetation map of the Koda National Nature Reserve according to Habitat Catalogue of the Czech Republic (Chytrý et al. 2010). In respect of the map scale spatial mosaics of biotopes and biotop transitions are not represented. For details see the text Map source: © Český ú ad zem m ičský a katastrální, ZABAGED®, prepared by AOPK ČR, 2014, data source of the Ministry of the Environment of the Czech Republic. 143


144


Tabulka 10. Poloha fytocenologických snímk v NPR Koda. Geografické sou adnice jsou uvád ny v systému WGS-84. Table 10. Position of phytosociological relevés in Koda National Nature Reserve. Geographical system of coordinates is WGS-84. Č. snímku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42

Zem pisná ší ka N 49° 55' 56,52'' N 49° 55' 56,52'' N 49° 56' 00,26'' N 49° 55' 34,06" N 49° 56' 00,06'' N 49° 56' 00,70'' N 49° 56' 00,47'' N 49° 56' 02,30'' N 49° 56' 02,52'' N 49° 55' 50,03" N 49° 55' 52,09'' N 49° 55' 53,29'' N 49° 55' 53,19'' N 49° 55' 50,21'' N 49° 55' 46,58'' N 49° 55' 44,18'' N 49° 55' 41,61'' N 49° 55' 54,14'' N 49° 55' 54,13'' N 49° 55' 57,71'' N 49° 55' 56,56'' N 49° 55' 56,45'' N 49° 55' 58,06'' N 49° 55' 46,52'' N 49° 55' 44,86'' N 49° 55' 58,39'' N 49° 55' 57,64'' N 49° 56' 02,06'' N 49° 56' 01,01'' N 49° 56' 00,67'' N 49° 56' 01,92'' N 49° 56' 03,54'' N 49° 56' 01,81'' N 49° 56' 01,47'' N 49° 56' 19,99'' N 49° 56' 16,51'' N 49° 56' 13,13'' N 49° 56' 10,25'' N 49° 56' 08,71'' N 49° 56' 10,28'' N 49° 56' 10,46'' N 49° 56' 09,33''

Zem pisná délka E 14° 07' 00,34'' E 14° 06' 46,36'' E 14° 06' 46,27'' E 14° 05' 24,83" E 14° 06' 48,50'' E 14° 07' 07,86'' E 14° 07' 08,58'' E 14° 07' 09,76'' E 14° 07' 09,73'' E 14° 07' 45,18" E 14° 07' 53,62'' E 14° 07' 56,55'' E 14° 07' 55,92'' E 14° 07' 53,74'' E 14° 07' 51,91'' E 14° 07' 50,82'' E 14° 07' 48,65'' E 14° 07' 31,67'' E 14° 07' 28,96'' E 14° 07' 19,20'' E 14° 07' 18,86'' E 14° 07' 17,30'' E 14° 07' 13,19'' E 14° 06' 41,15'' E 14° 06' 39,43'' E 14° 07' 02,02'' E 14° 07' 02,93'' E 14° 07' 11,66'' E 14° 07' 13,27'' E 14° 07' 12,30'' E 14° 07' 13,49'' E 14° 07' 17,74'' E 14° 07' 21,03'' E 14° 07' 21,37'' E 14° 07' 44,41'' E 14° 07' 46,45'' E 14° 07' 47,47'' E 14° 07' 44,61'' E 14° 07' 40,93'' E 14° 07' 36,95'' E 14° 07' 33,03'' E 14° 07' 28,24''

Č. snímku 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84

Zem pisná ší ka N 49° 56' 02,14'' N 49° 56' 01,64'' N 49° 56' 03,15'' N 49° 56' 02,88'' N 49° 55' 45,64'' N 49° 55' 45,40'' N 49° 55' 46,52'' N 49° 55' 47,13'' N 49° 55' 39,87'' N 49° 55' 37,70'' N 49° 55' 36,58'' N 49° 55' 36,06'' N 49° 55' 32,18'' N 49° 55' 34,57'' N 49° 55' 37,15'' N 49° 55' 37,53'' N 49° 55' 36,95'' N 49° 55' 37,01'' N 49° 55' 34,95'' N 49° 55' 35,59'' N 49° 55' 35,15'' N 49° 55' 35,83'' N 49° 55' 34,32'' N 49° 55' 33,38'' N 49° 55' 33,24'' N 49° 56' 04,26'' N 49° 56' 06,12'' N 49° 56' 03,70'' N 49° 56' 01,17'' N 49° 56' 00,36'' N 49° 56' 00,59'' N 49° 56' 01,68'' N 49° 56' 02,73'' N 49° 55' 33,97" N 49° 55' 49,90'' N 49° 55' 48,45'' N 49° 55' 42,58'' N 49° 55' 41,27'' N 49° 55' 40,94'' N 49° 55' 40,01'' N 49° 55' 50,20'' N 49° 55' 47,01''

Zem pisná délka E 14° 07' 27,27'' E 14° 07' 24,06'' E 14° 07' 27,47'' E 14° 07' 25,67'' E 14° 07' 57,81'' E 14° 07' 57,38'' E 14° 08' 00,70'' E 14° 08' 00,35'' E 14° 07' 55,16'' E 14° 07' 55,70'' E 14° 07' 56,86'' E 14° 07' 56,21'' E 14° 07' 35,38'' E 14° 07' 39,56'' E 14° 07' 07,95'' E 14° 07' 09,92'' E 14° 06' 53,10'' E 14° 06' 50,96'' E 14° 05' 46,27'' E 14° 05' 44,34'' E 14° 05' 40,52'' E 14° 05' 38,13'' E 14° 05' 31,96'' E 14° 05' 28,42'' E 14° 05' 23,99'' E 14° 05' 17,21'' E 14° 05' 15,56'' E 14° 07' 43,87'' E 14° 07' 40,46'' E 14° 07' 35,35'' E 14° 07' 34,82'' E 14° 07' 35,51'' E 14° 07' 27,14'' E 14° 05' 25,23" E 14° 07' 39,80'' E 14° 07' 36,48'' E 14° 07' 26,44'' E 14° 07' 23,75'' E 14° 07' 16,76'' E 14° 07' 14,18'' E 14° 06' 57,61'' E 14° 06' 52,57''

145


Vyhodnocení zmEn flóry Od konce 19. století až do roku 2014 bylo na území NPR Koda zaznamenáno celkem 754 druh cévnatých rostlin. B hem našich pr zkum v letech 2005–2014 bylo nalezeno 617 taxon , z toho 102 nebylo dosud z Kody uvád no. Nepoda ilo se nám ov it výskyt 137 druh , p ičemž výskyt 27 z nich je nejistý nebo p ímo vyloučený; dále se po roce 1942 nepoda ilo nikomu ov it výskyt 30 druh , z nichž v tšina pat í do společenstev suchých trávník nebo lesních sv tlin a okraj jako nap . Androsace elongata, Anthemis tinctoria, Botrychium lunaria, Hypericum elegans, Chondrilla juncea, Melica picta, Myosotis stenophylla, Orobanche alba, O. arenaria, Potentilla inclinata, Thlaspi caerulescens, Torilis arvensis aj. V mnoha p ípadech se u nenalezených druh jednalo o druhy segetální, kterých se objevovalo na Kod po 2. sv tové válce více než v současnosti. D vodem byla jednak v tší plocha orné p dy resp. polí, jednak koncem 20. století docházelo se zm nami hospoda ení k opoušt ní orné p dy a vzniku mnoha úhor , které dnes v rezervaci prakticky chyb jí. Navíc v té dob byla výzkumu ruderální vegetace v Českém krasu v nována velká pozornost (viz Osbornová et al. 1990), zatímco v současnosti zájem o ní výrazn poklesl, tudíž n které segetální druhy mohou být pouze p ehlíženy. B hem floristického pr zkumu Kody v letech 2005–2006, kdy vznikala diplomová práce J. Horáčkové roz. Schlägelové (Schlägelová 2006), bylo cílem jednak zopakovat floristický pr zkum stejnou metodikou, jakou využívala ve své práci Haščynová (1979), tj. vytvo it seznamy druh zaznamenané v jednotlivých porostech lesního hospodá ského plánu z roku 1975 a jednak vyhodnotit zm ny flóry na základ t chto srovnatelných druhových soupis . Na tomto míst bychom cht li vyzdvihnout jedinečnou práci Haščynové (1979), která svým rozsahem i formou p ekonává dodnes v tšinu floristických prací, které byly v Českém krasu zpracovány. V 70. letech byla jednou z mála autor floristických pr zkum , jejichž nálezy byly v bec n jak lokalizovány s jasn a p esn vymapovanými ochraná sky významnými druhy rostlin. Podobn detailn nebyl v té dob na území Českého krasu zpracován žádný další floristický pr zkum. P estože bylo floristických pr zkum provedeno hned n kolik, v tšina zahrnovala jen soupisy druh pom rn rozsáhlých území, bez jakýchkoliv lokalizací nebo kvantitativních dat (Knížetová 1978, Josefusová 1979 aj.). Bohužel i p es toto podrobné zpracování se ukázalo, že detailní srování obou prací není možné hned ze dvou níže komentovaných d vod . Jednak zcela evidentn došlo v práci Haščynové k chybnému za azení druhových nález do n kolika porost , kde ve skutečnosti nálezy nemohly být učin ny. Na n kolika místech se jednalo nap íklad o soupisy druh typicky nelesních společenstev – suchých trávník , na nichž však podle nového soupisu (Schlägelová 2006, tedy po 25 letech) rostl les vysokého stá í, což vylučuje p edchozí výskyt suchých trávník . Veškeré nálezy v práci Schlägelová (2006) byly zam ovány pomocí GPS 146


a posléze promítány s využitím program pro geografické informační systémy do porostní mapy. U nález v práci Schlägelová (2006) lze p edpokládat správnou lokalizaci odpovídající realit . Vzhledem k tomu, že bez odborné pr pravy jsou lesnické mapy pro laika velmi obtížn čitelné a interpretovatelné v terénu, nebylo možné na konci 70. let pracovat p esn ji, nebo nebyla k dispozici technika, která nám v současnosti orientaci v členitém a zalesn ném terénu usnad ovala. Druhým nedostatkem p i srovnávání obou pr zkum byla absence floristických dat k n kterým porost m v práci Schlägelová (2006), které autorka floristicky neprozkoumala vzhledem k časové tísni, tudíž pro celkové srovnání obou prací chyb la v mnoha p ípadech novodobá floristická data. Detailní porovnání obou floristických seznam (Haščynová 1979 a Schlägelová 2006) z jednotlivých porost a soupis porost , které J. Horáčková-Schlägelová b hem své práce nenavštívila, jsou uve ejn ny v diplomové práci (Schlägelová 2006). Vzhledem k t mto dv ma zásadním nedostatk m jsme se rozhodli, že ke srovnávání obou floristických prací využijeme jednoduchou analýzu, která nám poskytne údaje o tom, v kolika porostech se určitý druh vyskytoval v roce 1979 a pak v roce 2006. I p es výše zmín né nesrovnalosti tato jednoduchá analýza odhalila n které zásadní zm ny ve floristických, potažmo vegetačních pom rech rezervace, jež nám navíc potvrdila ústn i sama autorka staršího pr zkumu – D. Součková (roz. Haščynová) p i terénní poch zce v roce 2006. B hem posledních 35 let došlo k pom rn malým zm nám ve složení a struktu e vegetace, nicmén ve floristických pom rech rezervace došlo k částečnému posunu druhového spektra. Nejzásadn jší zm nou oproti stavu v roce 1979 je mnohem v tší zastoupení nitrofilních druh resp. druh vyžadujících vyšší obsah živin v p d jako jsou nap . Alliaria petiolata, Anthriscus sylvestris, Arabis hirsuta, Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, Bromus benekenii, Campanula trachelium, Elymus caninus, Fallopia convolvulus, Festuca gigantea, Fragaria vesca, F. viridis, Chaerophylum temulum, Chelidonium majus, Lamium maculatum, Ranunculus lanuginosus a Urtica dioica. Výrazn p ibylo i výskyt na živiny náročn jších p vodn pom rn vzácných druh z červeného seznamu jako nap . Arabis pauciflora, Inula hirta a Lithospermum purpurocaeruleum. Tém p tina nov objevených druh pat í rovn ž k druh m náročným na živiny. Obdobn tyto zm ny prob hly v druhé polovin 20. století i na jiných územích, kde došlo k opušt ní pa ezinového hospoda ení (Hédl et al. 2010). Nejvýrazn ji se dotkla nitrifikace flóry su ových les , v níž se zcela evidentn ješt p ed 35 lety tém neobjevovaly druhy, jež jsou dnes hojné – Aegopodium podagraria, Alliaria petiolata a Impatiens parviflora aj. D vod proč dochází v posledních desetiletích k celkovému obohacení rezervace živinami, je patrn hned n kolik. Jedním z hlavních d vod je spad dusíku. Podle Švihly et al. (2000) se území NPR Koda nacházelo ve skupin B imisního ohrožení z pr myslové aglomerace Beroun–Král v Dv r, které se projevovalo i znečišt ním podzemních vod na Kod , kde znečišt ní dusičnany dosahovalo koncentrací 60–74 µg.l-1, 147


zatímco obvyklé koncentrace NO3 ve vodách z les se pohybují v rozmezí 6–12 µg.l-1. Svoji roli v kolob hu živin na Kod však hraje i spad vápnitého prachu, kterým je oblast Berounska postižena kv li t žb vápence a jeho zpracování ve vápenkách, z nichž nejv tší zát ží pro Kodu p edstavují již mnoho desetiletí Králodvorské cementárny, vybudované již na konci 19. století. Podstatné zm ny ve struktu e a skladb lesní i nelesní vegetace vyvolaly také zm ny ve zp sobu hospoda ení na Kod , které po staletí až do první poloviny 20. století určovalo ráz prost edí rezervace. Obohacování humusové vrstvy p dy živinami a rozší ení mnoha nitrofilních druh tehdy mohlo bránit hrabání steliva v lesích a lesní pastva, díky nimž docházelo k trvalému odstra ování bylinného patra, jehož biomasa se na zásobení p dy živinami mimo jiné podílí. Na rozší ení nitrofilní i ruderální vegetace a invazních druh rostlin se v posledních desetiletích významn podílejí i chatové osady v Kodské i Císa ské rokli a v osad Koda. Tyto p vodn trampské osady se v současnosti stávají spíše zahrádká skými osadami. Turismus se na zavlékání n kterých ruderálních a synantropních druh rovn ž podílí, ale projevuje se spíše okrajov . Více jak t etinu nov nalezených taxon p edstavují ruderální resp. synantropní druhy, z nichž nejčast ji byly nalézány Amaranthus retroflexus, Echinochloa crusgalli, Elytrigia repens, Galinsoga quadriradiata, Chenopodium hybridum, Matricaria discoidea, Potentilla anserina aj. Nár st zastoupení synantropních druh v kv ten chrán ných území byl v posledních desetiletích zaznamenán i Smrčkem a Kubíkovou (1990) nebo Kučerou a Pyškem (1997). Dále bylo zaznamenáno n kolik invazních druh rostlin, z nichž v tšina se na Kod do roku 1979 v bec nevyskytovala. Plošn nejvýznamn jší je rozší ení invazní Impatiens parviflora, jež se podle Haščynové (1979) vyskytovala v p ti porostech lesního hospodá ského plánu mezi zástavbou v Kodské rokli a Císa skou roklí, zatímco v současnosti je rozší ena po celé rezervaci ve více jak t iceti porostech. Rozsáhlé porosty tvo í p edevším v su ových lesích, v lesních kulturách s nep vodními druhy d evin a v dubohab inách a doubravách na severn a severozápadn exponovaných svazích. Dalším potenciáln problematickým invazním druhem je Symphoricarpos albus, jehož výskyt Haščynová (1979) zaznamenala v jediném lesním segmentu severn D kanského lesa, zatímco v současnosti byl potvrzen již v sedmi porostech p ičemž na lokalitách je obvykle hojný a vytvá í neproniknutelné porosty. Další výraznou zm nu ve složení flóry zp sobuje zár stání nelesních společenstev d evinami a zvyšování zápoje ke ového patra v lesích. V p ípad lesních společenstev jsou nejvíce postiženy dubohabrové háje a doubravy na severních a severozápadních svazích, které trpí jednak hustým zmlazením Fraxinus excelsior a jednak pom rn intenzivním zar stáním i dalšími d evinami v ke ovém pat e, které d íve nebyly tak hojné jako nap . Acer campestre, A. platanoides, Euonymus europaea, Ligustrum vulgare, Rhamnus cathartica, Rosa canina, Sambucus nigra a Sorbus torminalis. Zapojování ke ového patra i postupné 148


uzavírání stromového zápoje ve d íve sv tlých, intenzivn hospodá sky využívaných lesích, vede i k postupnému ochuzování bylinného patra mochnových doubrav a sv tlin v dubohab inách, které nap . na lokalit Za Lípou vedou k postupnému vyznívání p vodn bohaté flóry. Druhy, jako jsou Dictamnus albus, Prunella grandiflora, Clematis recta, Potentilla alba aj. jsou sice na lokalitách stále nalézány, ale ve velmi nízkých počtech oproti stavu ze 70. let, kdy zde byly hojné (D. Součková (roz. Haščynová), in pers.). Rychlé zar stání d evinami se projevuje i u nelesních společenstev, a to p edevším snížením ploch skalních a suchých trávník . N které jejich menší plochy, které ješt p ed 35 lety hostily značné množství významných a vzácných sv tlomilných rostlin, prakticky zanikly, nebo se postupn uzavírají náletem d evin, jimiž p i zachování současného tempa vývoje vegetace p erostou b hem p íštích zhruba deseti až dvaceti let. Jedná se p edevším o suché a skalní trávníky západn od Kodské st ny nad osadou v Kod (lokalita U Ivana), o lokalitu Na skalkách v D kanském lese, o ob lokality na západním svahu Tobolského vrchu a skalní výchozy jižn bučiny Na svislích ve svahu nad Srbskem. P itom zde ješt v současnosti p ežívají zbytky suchých trávník s mnoha vzácnými, ochraná sky významnými druhy rostlin, jejichž zánik by mohlo odvrátit jedin rychlé odstran ní náletu a částečný pro ez okolního lesního porostu. Kv li rozsáhlému zar stání travinných společenstev se snížila rovn ž plocha p echodných pláš ových společenstev resp. lesních lem , s nimiž ubyly druhy jako nap . Agrimonia eupatoria, Astragalus glycyphyllos, Bupleurum falcatum, Clinopodium vulgare, Geranium sanguineum, Viola hirta, anebo z Kody prakticky vymizely ohrožené druhy hojné ješt v 70. letech, nap . Anemone sylvestris. Ve společenstvech suchých trávník se v současnosti plošn více uplat ují traviny nad ostatními bylinami. Na rozdíl od 70. let došlo k nár stu ploch s výskytem Arrhenatherum elatius, Brachypodium pinnatum, Bromus erectus, Festuca rupicola, Stipa capillata a S. pennata. Hojným druhem se zde stal i p vodn velmi vzácný Saxifraga tridactylites, p vodn známý z jediné lokality na Kodské st n , který se dnes rozší il v podstat do všech plošn rozsáhlejších suchých trávník v rezervaci. Podobn hojné je dnes i Galium glaucum, které bylo v současnosti nalezeno na dvojnásobném počtu lokalit než v roce 1979. Zajímavé je i výrazné navýšení počtu lokalit s výskytem Aster amellus oproti historickým záznam m. Naopak zde došlo k výraznému úbytku lokalit s Alyssum montanum, Linum catharticum a Poa angustifolia. V tšina lesních společenstev v rezervaci doznala za posledních 35 let výše zmín ných zm n (nitrifikace prost edí, v tší zápoj d íve sv tlých les ) kv li nimž pravd podobn v současnosti vyznívají na Kod druhy, jež byly p vodn mnohem hojn jší – Bupleurum longifolium subsp. longifolium, Actaea spicata a Myosotis sylvatica. Zaznamenali jsme však i jisté obohacení lesní flóry, a to p edevším jarního aspektu, kde bylo zaznamenáno mnohem více lesních porost s výskytem Anemone ranunculoides, Corydalis cava, Ficaria verna subsp. bulbifera, Ranunculus auricomus agg. a Veronica sublobata než v 70. letech. 149


ZávEr Z floristického hlediska lze rezervaci považovat za dostatečn prozkoumanou, i když s nálezy dalších taxon v NPR Koda je zapot ebí do budoucna stále počítat vzhledem k tomu, že je rezervace pom rn hodn členitá a poskytuje tak prostor pro snadné p ehlédnutí vzácných a ojedin le se vyskytujících druh . Je vcelku p irozené, že každý další pr zkum území p inese další nálezy nových druh , stejn jako je p inesly naše pr zkumy v letech 2005–2014, kdy zde bylo zcela nov nalezeno 102 druh . P estože je botanická prozkoumanost území vysoká, stále zde chybí systematický pr zkum „nižších rostlin“, p ičemž výsledky bryologického či lichenologického pr zkumu by nutn musely p inést mnoho zajímavých poznatk . Z pohledu fytocenologického je rezervace stále prozkoumána nedostatečn resp. chybí p edevším systematická fytocenologická práce, která by jednak souvisle pokryla vegetačními snímky celou plochu rezervace a jednak by se v novala i pr zkumu vegetačních jednotek, které dosud nebyly v botanických pr zkumech území zohled ovány a zkoumány tj. segetální vegetace, vegetace pasek, ruderální vegetace kolem cest a aglomerací, vegetace vodních ploch nebo kulturních les s nep vodními d evinami. Dále chybí souvislá sí trvalých ploch pro monitoring vegetačních zm n, které, jak jsme se snažili nastínit výše, se d jí. Nicmén tém chyb jí kvalitn lokalizované historické vegetační snímky, které bychom byli v současnosti schopni s jistotou zopakovat a pochopit díky nim zm ny, kterými v posledních dekádách vegetace rezervace prochází. PodFkování Autorka by cht la pod kovat p edevším Pavlovi Špry arovi za vedení diplomové práce, na jejímž základ vznikl i tento p ísp vek, a Danuši Součkové (roz. Haščynové) za doprovázení v terénu i cenné konzultace týkající se srovnávání historického a současného stavu kodské kv teny. Kolegovi lesníkovi Josefu Mottlovi vd číme za nálezová data týkající se p edevším orchidejí a je áb , a za znalost terénu a konzultace k historickému i současnému lesnímu hospoda ení. D kujeme také všem koleg m botanik m, jmenovit P. Havlíčkovi, J. Št pánkovi, J. Chrtkovi, P. Vítovi a J. Hadincovi, za pomoc p i determinaci mnoha problematických taxon . Dík pat í Janu Šturmovi a Tomášovi Rejzkovi za pomoc p i dokončování mapování biotop , Zde kovi Kučerovi a Lucii Polákové z AOPK ČR za pomoc p i práci s databázemi, koleg m ze Správy CHKO Český kras za podporu a trp livost p i psaní článku. Pod kování pat í také Ivanu Balákovi, který je autorem mapy na obr. 1. D kujeme rovn ž ob ma recenzent m Ji ímu Kolbekovi a Aleši Hoffmannovi za jejich p ipomínky k textu, které významn p isp ly ke zvýšení jeho kvality. Floristický výzkum byl provád n v rámci projektu VaV 620/2/03. 150


Literatura Anonymous (2013): Plán péče o Národní p írodní rezervaci Koda na období 2013–2017. – Ms. [depon in: Úst ední seznam ochrany p írody, Agentura ochrany p írody a krajiny ČR, Praha, https://drusop.nature.cz/ost/archiv/ plany_pece/ug_file.php?FULLTEXT_UPLOAD=&RECORD_ID=24719#]. Bauer P. (2009): Aktualizace mapovacího okrsku cz0801, Aktualizace vrstvy mapování biotop ČR. – Agentura ochrany p írody a krajiny ČR, Praha. Braun Blanquet J. (1932): Pflanzensoziologie: Grundzüge der Vegetationskunde. – Springer-Verlag, 631 pp. Bukáček R. a kol. (2000): Nálezová databáze SurveyPro 1.2.0.40. – Laborato GIS Správy CHKO ČR, Praha. Bureš L. (1970): Podklady pro biologické plánování krajiny Českého krasu. – Ms. [Rigor. práce; depon. in: Knih. Kat. bot. P F UK, Praha]. Čelakovský L. (1870): Kv tena okolí Pražského. – Živa, Sborn. V d. Mus. Král. Čes., Praha, 4: 1–164. Čelakovský L. (1868–1883): Prodromus kv teny české, I–IV. – Arch. P írod. Výzk. Čech, Praha, 944 pp. Če ovský J. (1960): Ekologické studie n kterých význačných rostlin st edočeské xerotermní oblasti. – Ms. [Kand. disert. práce; depon. in: Knih. Kat. bot. P F UK, Praha]. Domin K. (1928): The plant associations of the valley of Radotín. – Preslia, 7: 3–68. Domin K. (1942): Vegetační obrazy ze st edních a východních Čech a z Pooh í. – Rozpr. Čs. akad. v d a um., 52/14: 1–45. Dostál J. (1942): Kv tena Českého krasu se zvláštním z etelem k vegetaci reservace Velká Hora u Karlova Týna. – Ms. [Rigor. práce; depon. in: Knih. Kat. bot. P F UK, Praha]. Dostál J. (1958): Klíč k úplné kv ten ČSR. – Nakl. ČSAV, Praha, 982 pp. Dostálek T. et Münzbergová Z. (2010): Habitat requirements and host selectivity of Thesium species (Santalaceae). – Botanical Journal of the Linnean Society, 164: 394–408. Dostálek T. et Münzbergová Z. (2011): Populační dynamika a genetická diverzita kriticky ohroženého druhu, Dracocephalum austriacum L. – P íroda, 31: 53–83. Dostálek T. et Münzbergová Z. (2012): Comparative Population Biology of Critically Endangered Dracocephalum austriacum (Lamiaceae) in Two Distant Regions. – Folia Geobotanica, 48: 5–93. Dostálek T., Münzbergová Z. et Plačková I. (2010): Genetic diversity and its effect on fitness in an endangered plant species, Dracocephalum austriacum L. – Conservation Genetics, 11/3: 773–783. DOI: 10.1007/s10592009-9879-z Duchoslav M., Šafá ová L. et Krahulec F. (2010): Complex distribution patterns, ecology and coexistence of ploidy levels of Allium oleraceum (Alliaceae) in the Czech Republic. – Annals of Botany, 105: 719–735. Durdík M. (1950): Kalcifilní louky st edních Čech. – Ms. [Disert. práce; depon. in: Knih. Kat. bot. P F UK, Praha]. Dvo áková S. (1965): Ko enová ekologie d ínu (Cornus mas L.) na Kod . – Ms. [Dipl. práce; depon. in: Knih. Kat. bot. P F UK, Praha]. Fišerová D. (1989): Vegetační mapování maloplošných chrán ných území CHKO Český kras z materiál dálkového pr zkumu Zem . – Ms. [depon. in: SCHKO Český kras, Karlštejn]. Florová K. (2008): Aktualizace mapovacího okrsku cz0522, Aktualizace vrstvy mapování biotop ČR. – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. Florová K. (2012): Inventarizace MZCHÚ NPP Zlatý k – botanika. – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. Fott B. (1951): Zpráva o kryptogamologické vegetaci Císa ské rokle u Srbska. – Ms. [Záv. zpr.; depon. in: AOPK ČR, Praha]. Grulich V. (1986): Klíč k určování československých druh rodu Calamagrostis. – Muzeum a současnost, ser. natur., 1: 31–40. Grulich V. (2002): Rod starček – Senecio. – In: Kubát K. a kol. (ed.), Klíč ke kv ten České republiky, Academia, Praha, 660–664. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia, 84: 631–645. Hadač E. et Šmarda J. (1944): P ísp vek k výzkumu společenstev našich rezervací. – Krása našeho domova, 36: 120–122. Hadinec J., Lustyk P. et Procházka F. (eds) (2003): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. II. – Zprávy České botanické společnosti, 38: 217–288. Hadinec J., Lustyk P. et Procházka F. (eds) (2004): Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. IV. – Zprávy České botanické společnosti, 40: 77–149. Haščynová D. (1979): Ochraná sko-botanický inventarizační pr zkum SPR Koda a p ilehlého území CHKO Český kras. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: Knih. Kat. bot. P F UK, Praha]. Haščynová-Součková D. (1980): Ochraná sko-botanický inventarizační pr zkum SPR Koda a p ilehlého území CHKO Český kras. – Ms. [Rigor. práce; depon. in: Knih. Kat. bot. P F UK, Praha].

151

BOHEMIA CENTRALIS 32 Hédl R., Kopecký M. et Komárek J. (2010): Half a century of succession in a temperate oakwood: from speciesrich community to mesic forest. – Diversity and Distributions, 16: 267–276. Hejný S. et Slavík B. (eds) (1988, 1990, 1992): Kv tena ČSR a ČR, díly 1.–3. – Academia, Praha. Hennekens S. M. (1996): TURBO(VEG) User´s guide. – Lancaster. Hoffmann A. (2008): Vegetace a flóra Velké hory v NPR Karlštejn – současný stav a vyhodnocení zm n. – Bohemia centralis, 28: 49–116. Hostomská J. (2002): Prost ední hora – Javorka (A0140ck), záv rečná textová zpráva k mapování biotop soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. Hrčka D. (2013): Inventarizace MZCHÚ NPP Kotýz. – Ms. [depon. in: SCHKO Český kras, Karlštejn]. Hroudová Z. et Zákravský P. (1996): Vegetace stepní enklávy na vrchu Strážišt (Český kras). – P íroda, 5: 23–32. Hummel J., Chvojková E., Sova P., Václavíková E. (in prep.): Botanická inventarizace NPR Karlštejn. Hummel J. (2002a): Mexiko (A0216ck), Záv rečná textová zpráva k mapování biotop soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. Hummel J. (2002b): Svatý Jan (A0139ck), Záv rečná textová zpráva k mapování biotop soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. Hummel J. (2005): Rektifikace mapovacího okrsku cz0814, Mapování biotop ČR, databáze/kartotéka. – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. Chlupáč I. (2002): Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. – Academia, Praha, 279 pp. Chrtek J. (2004): Rod jest ábník – Hieracium. – In: Slavík et Št pánková (eds): Kv tena ČR, 7. Díl, Academia, Praha, 540–701. Chytrý M. et Rafajová M. (2003): Czech National Phytosociological Database: basic statistics of the available vegetation-plot data. – Preslia, 75: 1–15. Chytrý M. et Tichý L. (2003): Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic: a statistical revision. – Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Masaryk. Brun., Biol., 108: 1–231. Chytrý M. (ed.) (2007): Vegetace České republiky 1. Travinná a ke íčková vegetace. – Academia, Praha, 526 pp. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. et Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotop České republiky, Ed. 2. – AOPK ČR, Praha, 445 pp. Jankun A. et Kovanda M. (1988): Apomixie na diploidní úrovni u je ábu krasového, Sorbus eximia. – Preslia, 60: 193–213. Josefusová Z. (1979): Inventarizační pr zkum SPR Karlštejn a p ilehlého území CHKO Český kras. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: Knih. Kat. bot. P F UK, Praha]. Karešová P. (2007): Spontánní sukcese vegetace v opušt ných lomech v Českém krasu. Porovnání výskytu druh v lomech a okolí. – Ms. [Bakal. práce; depon. in: Biologická fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Bud jovicích]. Karešová P. (2012): Aktualizace mapovacího okrsku cz2710, Aktualizace vrstvy mapování biotop ČR. – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. Klika J. (1920–1921): P ísp vky k rostlinnému výzkumu st edních Čech, I–II. – Čas. Mus. Král. čes., Praha, sect. natur., 94: 116–118 et 95: 121–122. Klika J. (1928): Geobotanická studie rostlinných společenstev Velké Hory u Karlštejna. – Rozpr. Čs. akad. v d, 12: 1–42. Klika J. (1932): Lesy xerothermní oblasti Čech. – Sborn. Čs. akad. zem d., 7A: 321–359. Klika J. (1933): Teplomilná společenstva stepní ve st edních Čechách. – Čas. Nár. mus., sect. natur., 107: 78–82. Klika J. (1942): Rostlinná společenstva Velké hory. – Sborník České akademie technické, Praha, 16: 580–602. Knížetová L. (1970): SPR Koda. Vegetační kryt. – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. Knížetová L. (1978): Seznam druh vyšších rostlin, zjišt ných v SPR Karlštejn – lokalita Velká hora. – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. Koblihová H. (1989): Ke zm nám plevelové vegetace v Českém krasu. – Preslia, 61: 335–342. Kop iva F. (1973): N kolik úvah o vlivech lesního hospodá ství na rostlinná společenstva SPR Karlštejn a Koda. – Ochrana p írody, 28: 135–137. Kop iva F. (1975): Soupis a mapa n kterých rostlin v SPR Karlštejn a Koda. – Ms. [depon. in: SCHKO Český kras a AOPK ČR, Praha]. Kovanda M. (1984): A new hybridogeneous Sorbus. – Preslia, 56: 169–172. Krahulec F. (1977): Poznámky k určování československých česnek (Allium L.) v nekvetoucím stavu. – Zprávy ČSBS, 12: 145–159. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. et Št pánek J. (eds) (2002): Klíč ke kv ten České republiky. – Academia, Praha, 928 pp. Kubíková J. (2008): Kopec Doutnáč v NPR Karlštejn, modelové území geobotanických studií. – Bohemia centralis, 28: 287–320.

152

Jitka Horáčková a Tomáš Tichý: Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu Kubíková J., Kučera T., Manych J., Rivolová-Knížetová L. et Sádlo J. (1997): Vegetace a flóra chrán ných území v povodí Radotínského potoka. – Natura Pragensis, 14: 1–66. Kučera T. et Pyšek P. (1997): Rostlinné druhy cizího p vodu v rezervacích CHKO K ivoklátsko. – P íroda, 11: 155–169. Ložek V., Kubíková J., Špry ar P. a kol. (eds) (2005): St ední Čechy. – In: Mackovčin P. et Sedláček M. (eds), Chrán ná území ČR, svazek XIII, AOPK ČR, Praha a EkoCentrum Brno, 904 pp. Ložek V. (2014): P írodní pom ry národní p írodní rezervace Koda a nástin její krajinné historie od konce posledního glaciálu na základ sv dectví malakofauny. – Bohemia centralis, 32: 41–49. Lustyk P. et Guth J. (2012): Metodika aktualizace vrstvy mapování biotop . – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. Mandáková T. (2006): Cytotaxonomy and ecology of Aster amellus agg. in the Czech Republic. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: Knih. Kat. bot. P F UK, Praha]. Moravec J., Neuhäusl R. (eds) (1991): P irozená vegetace území hlavního m sta Prahy a její rekonstrukční mapa. – Academia, Praha, 200 pp. Moravec J. a kol. (1994): Fytocenologie. – Academia, Praha, 403 pp. Moravec J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. –Severočeskou p írodou, Litom ice, 206 pp. Novák A. et Tlapák J. (1974): Historie les v Chrán né krajinné oblasti Český kras. – Bohemia centralis, 3: 9–40. Novotná I. et Tomšovic P. (1969): Klíč k určení druh z okruhu Arabis hirsuta (L.) Scop. – Zprávy ČSBS, 4: 5–9. Opiz P. M. in Skalický V. (1967): Botanische Topographie Böheims, 1–3. – Zprávy ČBS, 2: 30 pp. Osbornová J., Ková ová M., Lepš J. et Prach K. (eds) (1990): Succession in abandoned fields. Studies in Central Bohemia, Czechoslovakia. – Kluwer Acad. Publ., Dordrecht, 168 pp. Palásek Z. a kol. (2004): Pr zkum orchidejí v Českém krasu. – Ms. [depon. in: SCHKO Český kras, Karlštejn]. Pipek J. (2011): Aktualizace mapovacího okrsku cz0157, Aktualizace vrstvy mapování biotop ČR. – Ms. [depon. in: AOPK ČR, Praha]. Pyšek P. (1991): Die Siedlungsvegetation des Böhmischen Karsts. 1. Syntaxonomie. – Folia Geobot. Phytotax., 26: 225–262. Pyšek P., Danihelka J., Sádlo J., Chrtek J. jun., Chytrý M., Jarošík V., Kaplan Z., Krahulec F., Moravcová L., Pergl J., Štajerová K. et Tichý L. (2012): Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. – Preslia, 84: 155–255. Raabová J., Münzbergová Z. et Fischer M. (2007): Ecological rather than geographic or genetic distance affects local adaptation of the rare perennial herb, Aster amellus. – Biological Conservation, 139 (3): 348–357. Rak Š., Špry ar P. et P idalová P. (2011): Geologicko-botanická exkurze do okolí Lod nice. – Český kras, 37: 15– 19. Rivola M. (1982): Vegetace st edočeských p novc . – Preslia, 54: 329–339. Rohlena J. (1924): P ísp vky k floristickému výzkumu Čech, 4. díl. – Čas. Nár. muz., Praha, 16 pp. Rohlena J. (1925): P ísp vky k floristickému výzkumu Čech, 5. díl. – Čas. Nár. muz., Praha, 21 pp. Rohlena J. (1929): P ísp vky k floristickému výzkumu Čech, 9. díl. – Čas. Nár. muz., Praha, 12 pp. Rothmaler W. a kol. (2000): Exkursionsflora von Deutschland. Band 3. Gefä pflanzen: Atlasband. – Spektrum Akademischer Verlag-Heidelberg, Berlin, 753 pp. Rybka V., Rybková R. et Pohlová R. (2004): Rostliny ve svitu evropských hv zd. – Sagittaria, Olomouc, 87 pp. ezáč M. (2012): Botanická inventarizace národní p írodní památky Černé rokle. – Ms. [depon. in: AOPK ČR a SCHKO Český kras, Karlštejn]. ezáč M. (2013): Botanická inventarizace národní p írodní památky Dalejský profil. – Ms. [depon. in: AOPK ČR a SCHKO Český kras, Karlštejn]. ezáč M. (2014): Botanická inventarizace národní p írodní památky Lochkovský profil. – Ms. [depon. in: AOPK ČR a SCHKO Český kras, Karlštejn]. Samek V. (1964): Lesní společenstva Českého krasu. – Rozpr. Čs. Akad. V d, Praha, ser. math. natur., 74/7: 1–72. Samek V. (1967): Zásady lesního hospoda ení v rezervaci Koda. – Ochrana p írody, 22: 19–21. Seifert J. (1960): Biogennost, nitrifikace a biologická aktivita p d rostlinných společenstev na Kod u Srbska. – Rozpr. Čs. akad. v d, 70/5: 1–36. Severa M. (2002): Radotínský potok (A0257ck), Záv rečná textová zpráva k mapování biotop soustavy Natura 2000. – Ms. [depon in: AOPK ČR, Praha]. Schlägelová J. (2006): Flóra a vegetace chrán ného území Koda v Českém krasu. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: Knih. Kat. bot. P F UK, Praha]. Skalický V. (1988): Regionáln fytogeografické člen ní. – In: Hejný S. et Slavík B., Kv tena ČSR, 1. Díl, Academia, Praha, 103–121. Skalický V. et Jeník J. (1974): Kv tena a vegetační pom ry Českého krasu z hlediska ochrany p írody. – Bohemia centralis, 3: 101–140.

153

BOHEMIA CENTRALIS 32 Slavík B. (ed.) (1995, 1997, 2000): Kv tena ČR, díly 4.–6. – Academia, Praha. Slavík B. et Št pánková J. (eds) (2004): Kv tena ČR, 7. díl. – Academia, Praha. Smrček K. et Kubíková J. (1990): Floristická revize n kolika chrán ných území na severním okraji Prahy. – Zprávy ČBS, 25: 49–58. Strnadová V. (2001): Klánovický les a Blatov (A0082), záv rečná textová zpráva k mapování biotop soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms. [depon in: AOPK ČR, Praha]. Stuchlý J. (1962): Společenstva mechorost Císa ské rokle u Berouna. – Ms. [Dipl. práce; depon. in: Knih. Kat. bot. P F UK, Praha]. Stuchlý J. (1964): Nové nálezy játrovek v Českém krasu. – Preslia, 36: 74–78. Stuchlý J. (1976): Společenstva mechorost Císa ské rokle u Berouna. – Studie ČSAV, 1976/2: 1–93. Šamonil P. (2007): Diverzita p d na vápencích Českého krasu: klasifikace p d a komparace klasifikačních systém . – Bohemia centralis, 28: 7–30. Šíma P. (2008): Kv tena východní části Českého krasu. – Bohemia centralis, 28: 117–202. Špry ar P. (2002): Radotínské údolí – reklasifikace pilotního mapování (A0203ck). – Ms. [depon in: AOPK ČR, Praha]. Špry ar P. (ed.) (2007): Výsledky floristického kursu České botanické společnosti v Beroun (8.–13. července 2001). – Zprávy ČBS, 42 (Suppl. 2): 61–107. Špry ar P., ezáč M., Sádlo J., Rieger M. et Manych J. (1998): P ísp vek k poznání pražské kv teny. – Natura Pragensis, 14 (1997): 113–186. Špry ar P. et Schlägelová J. (2005): Jarní botanicko-geologická vycházka za kv tenou nevápencových hornin Českého krasu. – Český kras, 31: 56–60. Št pánková J. (2004): Rod prasetník – Hypochaeris. – In: Slavík et Št pánková (eds), Kv tena ČR, 7. Díl, Academia, Praha, 709–712. Šturma J. (2009): Aktualizace mapovacího okrsku cz2788, Aktualizace vrstvy mapování biotop ČR. – Ms. [depon in: AOPK ČR, Praha]. Šturma J. (2011): Aktualizace mapovacího okrsku cz2752, Aktualizace vrstvy mapování biotop ČR. – Ms. [depon in: AOPK ČR, Praha]. Šuk V. (2002): Zajímavé rostliny cizího p vodu na Karlštejnsku. – Zpravodaj ochránc p írody okresu Prahazápad, 22: 32–34. Šuk V. (2003): Rostliny cizího p vodu v Českém krasu. – Fragmenta Ioannea, Svatý Jan pod Skalou, 1: 15–29. Švihla V. a kol. (2000): Plán péče o národní p írodní rezervaci Koda. – Ms. [depon. in: SCHKO Český kras, Karlštejn]. Tichý T. (2014): Aktualizace mapovacího okrsku cz0060, Aktualizace vrstvy mapování biotop ČR. – Ms. [depon in: AOPK ČR, Praha]. Vávra J. (2002): Koda (A0138ck), Záv rečná textová zpráva k mapování biotop soustavy Natura 2000 a Smaragd. – Ms. [depon in: AOPK ČR, Praha]. Vít P., Lepší M. et Lepší P. (2012): There is no diploid apomict among Czech Sorbus species: a biosystematic revision of S. eximia and discovery of S. barrandienica. – Preslia, 84: 71–96.

Recenzovali: RNDr. Aleš Hoffmann Doc. RNDr. Ji í Kolbek, CSc., DSc.

154

Bohemia centralis 32

K článk m V. Ložka, J. Horáčkové, T. Tichého, J. Burela, O. Jind icha a L. Ju ičkové na str. 41–211

Obr. 1. Vymezení území národní pUírodní rezervace Koda s pomístními jmény. Zhotovil: Ivan Balák. Fig. 1. Delimitation of the Koda National Nature Reserve with its place-names. Created by Ivan Balák.

447

Kv tena a vegetace národní p írodní rezervace Koda v Českém krasu

Recommend Documents