Analýza návštěvnosti jeskyní v Moravském krasu

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Provozně ekonomická fakulta Ústav statistiky a operačního výzkumu

Analýza návštěvnosti jeskyní v Moravském krasu Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Jméno a příjmení autora:

Mgr. Kateřina Myšková

Martina Kolářová

Brno 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 25. května 2009

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Kateřině Myškové za pomoc, cenné připomínky a odborné rady, které mi vždy ochotně poskytla. Dále děkuji předsedovi Spolku pro rozvoj venkova Moravský kras panu Ing. Aloisi Kuncovi, který mě uvedl do dané problematiky a mohla jsem tak úspěšně vypracovat tuto práci.

Abstrakt Kolářová, M: Analýza návštěvnosti jeskyní v Moravském krasu. Bakalářská práce. Brno, 2009. Cílem bakalářské práce je provést statistickou analýzu návštěvnosti jeskyní v Moravském krasu v letech 2003-2007. V teoretické části jsou popsány základy cestovního ruchu, rozebrána oblast Moravského krasu s jejími samosprávnými celky a činnost města Blanska v oblasti rozvoje cestovního ruchu na tomto území. Tato část zahrnuje i teorii časových řad. Praktická část obsahuje analýzu získané časové řady. Nejdříve pomocí základních elementárních charakteristik vývoje, poté vyrovnání časové řady pomocí lineární funkce a je zde naznačen vývoj návštěvnosti do budoucna. Klíčová slova: statistická analýza návštěvnosti, Moravský kras, cestovní ruch, místní samospráva, časová řada

Abstract Kolářová, M: Analysis of attendance of the Moravian Karst caves. Bachelor thesis. Brno, 2009. Goal of this thesis is to make statistic analysis of visit rate caves at Moravian Karst in years 2003-2007. Theory part describes basis of tourist trade, region of Moravian Karst with them autonomous parts and function of Blansko city at development of tourist trade on this place. This part also consists of time series theory. Practical part cover used analysis of time series theory. First using basis elementary characteristic of trend, than compensation time series using linear function and there is show trend of tourist trade in to the future. Key words: statistic analysis of visit rate, Moravian Karst, tourist trade, local autonomy, time series

Obsah 1

ÚVOD ....................................................................................................................8

2

CÍL PRÁCE .............................................................................................................9

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED .............................................................................................10 3.1

3.1.1

Typologie návštěvníků ............................................................................................. 10

3.1.2

Formy cestovního ruchu........................................................................................... 11

3.1.3

Řízení cestovního ruchu v krajích a regionech...................................................... 11

3.1.4

Financování cestovního ruchu................................................................................. 12

3.2

Region Jižní Morava ..........................................................................................................13

3.3

Moravský kras ....................................................................................................................14

3.4

Samosprávné celky se vztahem k Moravskému krasu.................................................15

3.5

3.6

4

Cestovní ruch......................................................................................................................10

3.4.1

Jihomoravský kraj ..................................................................................................... 15

3.4.2

Správa jeskyní Moravského krasu .......................................................................... 16

3.4.3

Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras ........................................................... 17

3.4.4

Místní akční skupina MAS Moravský kras............................................................ 18

3.4.5

Společnost pro Moravský kras ................................................................................ 19

Činnost města Blanska v oblasti cestovního ruchu.......................................................20 3.5.1

Turistické informační centrum Blanka ................................................................... 20

3.5.2

Veletrhy cestovního ruchu ....................................................................................... 21

3.5.3

Cyklostezka Srdcem jižní Moravy .......................................................................... 22

3.5.4

Ostatní činnost města Blanska pro rozvoj cestovního ruchu .............................. 22

SWOT analýza cestovního ruchu Moravského krasu a okolí......................................23

METODIKA PRÁCE .................................................................................................26 4.1

4.2

Úvod do analýzy časových řad........................................................................................26 4.1.1

Vymezení časových řad............................................................................................ 26

4.1.2

Srovnatelnost údajů v časové řadě ......................................................................... 26

4.1.3

Elementární charakteristiky časových řad............................................................. 27

Základní přístupy k analýze časových řad ....................................................................29 4.2.1

4.3

4.4

Dekompozice časových řad ..................................................................................... 29

Vyrovnání časové řady .....................................................................................................31 4.3.1

Mechanické vyrovnání ............................................................................................. 31

4.3.2

Analytické vyrovnání ............................................................................................... 31

Volba a ověřování vhodnosti trendové funkce .............................................................33

6

PEF MZLU v Brně

4.5

Měření sezónnosti ..............................................................................................................35 4.5.1

5

Triviální pojetí sezónnosti ........................................................................................ 36

STATISTICKÉ ZPRACOVÁNÍ .....................................................................................37 5.1

Elementární charakteristiky vývoje.................................................................................40

5.2

Vyrovnání časové řady .....................................................................................................42

5.3

5.2.1

Mechanické vyrovnání ............................................................................................. 42

5.2.2

Analytické vyrovnání ............................................................................................... 43

Měření sezónnosti ..............................................................................................................44

6

ZÁVĚR .................................................................................................................48

7

POUŽITÁ LITERATURA ...........................................................................................50

8

PŘÍLOHY ..............................................................................................................52

7

PEF MZLU v Brně

1 Úvod Česká republika je velmi významnou evropskou destinací disponující atraktivními kulturními, historickými, přírodními a technickými památkami, jakož i důležitým postavením různých forem cestovního ruchu. Na cestovní ruch je vázána celá řada ekonomických odvětví. Především jde o dopravu, stavebnictví, obchod,

bankovnictví,

a poskytováním

sport,

informací.

služby

Cestovní

spojené ruch

se

s ubytováním, stává

stále

stravováním významnějším

a nepostradatelnějším faktorem regionálního rozvoje v řadě regionů České republiky. Přes výrazné rozdíly potenciálu v jednotlivých krajích je Česká republika, jako národní destinace, atraktivní pro všechny segmenty uživatelů služeb cestovního ruchu. Dominantními systémy cestovního ruchu jsou systém přírodní, tedy závislý na sezónnosti a počasí a systém kulturní, jehož zejména historickopoznávací aktivity jsou rovněž závislé na sezónně omezeném zpřístupnění památkových objektů. [9] Pro cestovní ruch je typické, že se zde setkávají veřejné a soukromé zájmy. Tato situace není u ostatních ekonomických odvětví příliš citelná. Zatímco převážná většina služeb je předmětem soukromého podnikání, velká část produktu cestovního ruchu se nachází ve veřejném vlastnictví – kulturní památky, lesy, prostranství obcí a měst apod. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby soukromý a veřejný sektor úzce spolupracovaly. Spolupráce se neodehrává pouze na státní úrovni, ale zejména v jednotlivých městech, obcích a regionech. Jižní Morava je velmi oblíbeným regionem s bohatým turistickým potenciálem. Zaujímá výhodnou polohu v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Unikátní spojení historických a technických památek s množstvím přírodních zajímavostí a bohatým kulturním životem nabízí právě oblast Moravského krasu. Každý, kdo miluje přírodu, se sem jistě alespoň jednou rád podívá. Také sportovní nadšenci si zde přijdou na své. Právem se městu Blansku přezdívá „Město sportu“ a je zároveň vstupní branou do naší nejznámější krasové oblasti.

8

PEF MZLU v Brně

2 Cíl práce Bakalářskou práci rozdělím do dvou tématických okruhů. První se bude věnovat cestovnímu ruchu a aktivitám místních samosprávných celků na rozvoj tohoto ekonomického odvětví v Moravském krasu, druhá se bude zabývat statistickou analýzou návštěvnosti jeskyní Moravského krasu v letech 2003-2007. V metodice práce se zaměřím na vysvětlení základních pojmů z oblasti cestovního ruchu, na činnost samosprávných celků a na teorii k časovým řadám. Cílem této práce je provést analýzu získaných dat pomocí metodiky časových řad. Nejdříve použiji základní elementární charakteristiky vývoje. Vyhladím časovou řadu klouzavými průměry a zjistím tak nejvhodnější trend pro její vyrovnání. Pomocí sezónních indexů vypočtu předpověď pro rok 2008, kterou pak porovnám se skutečností.

9

PEF MZLU v Brně

3 Literární přehled 3.1 Cestovní ruch Cestovní ruch představuje u nás i ve světě velmi dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky. Svým objemem tržeb se řadí ve světě na třetí místo za petrochemický a automobilový průmysl a rovněž rozsahem zaměstnanosti a tvorbou

kvalitních

pracovních

příležitostí

patří

mezi

nejvýznamnější

ekonomická odvětví. V odvětví cestovního ruchu je zaměstnáno asi 13 % občanů ČR a na celkovém HDP se podílí 4 %. [9] Stal se již neodmyslitelnou součástí dnešní moderní společnosti. V rámci cestovního ruchu se každoročně dává na celém světě do pohybu obrovské množství lidí, kteří zpravidla ve svém volném čase opouštějí dočasně místa svého stálého bydliště za účelem rekreace, poznání, styku s lidmi a z celé řady dalších důvodů. [4] Pro potřeby statistického zkoumání se používá následující definice: Cestovní ruch zahrnuje aktivity osob, které cestují a pobývají v místech mimo jejich obvyklé prostředí po dobu nepřesahující jeden rok, za účelem vyplnění svého volného času, za obchodem nebo za jinými účely. [6]

3.1.1 Typologie návštěvníků Návštěvník je účastník cestovního ruchu. Návštěvníci se dělí na :
jednodenní návštěvníky (někdy nazýváni též exkurzionisté nebo výletníci), kteří se účastní cestovního ruchu bez přenocování,
turisty, účastníky cestovního ruchu, kteří alespoň jednou přenocují mimo své obvyklé prostředí. Tranzitní návštěvník je samostatnou kategorií, neboť může být obecně jednodenní, ale také turista. Jedná se o návštěvníky, kteří určitou destinaci navštíví během své cesty do destinace jiné. Kromě výše zmíněné typologie lze návštěvníky rozlišit na dvě základní kategorie:

10

PEF MZLU v Brně


rezident (domácí návštěvník), jehož rezidentská země je stejná jako navštívená země; může to být občan sledované země i cizí státní příslušníci žijící ve sledované zemi,
nerezident (zahraniční návštěvník), jehož sídlo je jiná než navštívená země; za nerezidenta je považován také občan sledované země trvale žijící v cizině. V tomto hodnocení tedy nehraje roli národnost ani občanství, ale trvalé bydliště (obvyklé prostředí). [11]

3.1.2 Formy cestovního ruchu Vzhledem k příslušné zemi rozlišujeme následující formy cestovního ruchu:
domácí – cestovní ruch ve vlastní zemi zahrnující obyvatele dané země, kteří cestují pouze v rámci své vlastní země,
příjezdový („incoming“) – cestovní ruch do dané země, kdy do dané země cestují příslušníci jiných zemí,
výjezdový („outgoing“) – cestovní ruch mimo danou zemi, kdy obyvatelé dané země cestují mimo tuto vlastní zemi.

Tyto tři základní formy cestovního ruchu mohou být kombinovány různými způsoby, které vycházejí z následujících kategorií cestovního ruchu:
vnitřní cestovní ruch zahrnuje cestovní ruch ve vlastní zemi a cestovní ruch do dané země,
národní cestovní ruch zahrnuje cestovní ruch ve vlastní zemi a cestovní ruch mimo vlastní zemi,
mezinárodní cestovní ruch zahrnuje cestovní ruch do dané země a cestovní ruch mimo danou zemi.

3.1.3 Řízení cestovního ruchu v krajích a regionech Krajské úřady mají samostatná oddělení cestovního ruchu, která jsou součástí odborů pro regionální rozvoj, kulturu, památkovou péči či marketing. Krajské úřady považují cestovní ruch za významné odvětví, které přispívá 11

PEF MZLU v Brně

k ekonomickému rozvoji spravovaného regionu včetně rozvoje zaměstnanosti. Krajské úřady i obce vnímají cestovní ruch jako důležitou podnikatelskou aktivitu, jejímuž rozvoji přispívají i finančními prostředky. [6] Také na úrovni obcí je cestovní ruch často řízen pomocí samostatných oddělení cestovního ruchu. Jejich činnost je více spjata s marketingem (propagací lokality), spravují též turistická informační centra, zpracovávají projekty rozvoje CR, monitorují dotační tituly a vyhledávají konkrétní možnosti jejich využití. Na

lokální

a

regionální

úrovni

funguje

řada

sdružení,

svazků,

mikroregionů a místních akčních skupin (MAS), kdy jednotlivé subjekty spojují své síly za účelem snadnějšího dosažení společného cíle – v tomto případě rozvoje cestovního ruchu. Vznik mikroregionů (dobrovolné svazky obcí) je v mnoha případech spojen s čerpáním prostředků z fondů Evropské unie, které směřují na konkrétní projekty s důrazem na princip partnerství, tedy zapojování více subjektů do přípravy a realizace projektů. Program nově vznikajících svazků obcí (mikroregionů)

je

stále

častěji komplexnější a předpokládá

dlouhodobou

spolupráci svých členů (obcí). Místní akční skupiny vznikly, aby mohly čerpat dotace programu Leader v rámci Programu rozvoje venkova ČR na základě předložení projektu, který je v souladu s udržitelným rozvojem venkova.

3.1.4 Financování cestovního ruchu Rozvoj cestovního ruchu v České republice je financován v první řadě ze státního rozpočtu, resp. z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj ČR, do jehož gesce cestovní ruch spadá. S cílem napomáhání rozvoji cestovního ruchu v přesně definovaných podmínkách hospodaření je zřízena příspěvková organizace tohoto ministerstva, a to Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Kombinací státního vlivu a spolupráce se soukromou sférou vzniká tzv. Public Private Partnership (PPP), jež je trendem zejména posledních několika málo let. Z dalších zdrojů jsou využívány například tzv. strukturální fondy Evropské unie, které jsou určené pro konkrétní segment národního hospodářství v případě splnění přesně definovaných podmínek. Z těchto zdrojů je možné eliminovat

12

PEF MZLU v Brně

či alespoň snižovat regionální disparity, podporovat rozvoj základní a doplňkové infrastruktury nejen odvětví cestovního ruchu, využívat synergie přeshraniční spolupráce v příhraničních regionech. [8]

3.2 Region Jižní Morava Území České republiky bylo rozděleno na 15 turistických regionů, které se mohou dále členit na turistické oblasti (viz příloha č. 1). Regiony ani oblasti většinou nekorespondují s územně správním členěním státu. Region Jižní Morava je členěn na 5 oblastí:
Brno a okolí,
Moravský kras a okolí,
Znojemsko a Podyjí,
Pálava a Lednicko-valtický areál,
Slovácko. Pro tento region je typická poptávka individuálních turistů po pobytové turistice u vody a naučně kulturní turistice, zejména v letním období. Podle místních podmínek je specifikem kraje poptávka spojená s vinařskou turistikou. Rozvíjí se také vodní turistika. V Brně je poptávka orientovaná především na městskou poznávací a kulturní turistiku, kongresovou a sportovní turistiku, jak ukazuje tabulka č. 1. [12]

13

PEF MZLU v Brně

Tabulka č. 1: Dominující formy cestovního ruchu v jednotlivých regionech Jižní Moravy

Název turistické oblasti

Brno a okolí

Moravský kras a okolí

Znojemsko a Podyjí

Pálava a Lednicko-valtický areál

Slovácko

Dominující formy CR

Typické doprovodné formy CR

Nákupní turistika Veletržní a kongresová turistika Gastronomický cestovní ruch Kulturně- a historickoGolfová turistika poznávací turistika Cykloturistika Léčebný CR Pěší turistika Přírodně-poznávací turistika Kulturně-poznávací turistika Cykloturistika Venkovská turistika Pobyt u vody Vinařská turistika Venkovská turistika Kulturně- a přírodně-poznávací Cykloturistika turistika Léčebný CR Nákupní turistika Pobyt u vody Kulturně- a přírodně-poznávací Venkovská turistika turistika Cykloturistika Vinařská turistika Léčebný CR Etnografická turistika Vinařská turistika Kulturně- a přírodně-poznávací turistika

Venkovská turistika Cykloturistika Vodní turistika Lázeňský CR

Zdroj: internetové stránky JMK

3.3 Moravský kras Moravský kras je jednou z nejkrásnějších a také nejnavštěvovanějších oblastí na území České republiky. Nachází se asi 30 kilometrů severně od města Brna a rozprostírá se na ploše 92 km2. Známe zde více než 1100 jeskyní, z nichž pět je přístupných veřejnosti. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně s možností plavby na podzemní říčce Punkvě spojené s prohlídkou dna propasti Macocha. Už desítky let jsou cílem školních výletů směřujících do krasu ze všech koutů republiky, a tak se mohou pochlubit mnohatisícovou návštěvou. Jsou také vyhledávány zahraničními turisty. Naopak nejmenší číslo v návštěvnické knize má zatím jeskyně Výpustek, která své brány veřejnosti otevřela v posledních dvou měsících roku 2007 ve zkušebním provozu a oficiálně teprve v loňském roce. Další přístupné jeskyně jsou Sloupsko-šošůvské, tvořené mohutnými chodbami

14

PEF MZLU v Brně

a podzemními propastmi, Kateřinská jeskyně, která je známá unikátními hůlkovými stalagmity a jeskyně Balcarka s bohatou a barevnou krápníkovou výzdobou. V zájmu zachování tohoto jedinečného přírodního fenoménu bylo území Moravského krasu v červenci 1956 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. [10] Dominující formou cestovního ruchu v Moravském krasu je především přírodní a poznávací turistika. Pro tuto oblast je dále typická individuální rekreace, zdravotní a kulturní turistika. Moravský kras je protkán hustou sítí turistických stezek i cyklostezek. Pozadu nezůstávají ani naučné stezky, které nabízejí možnost návštěvy mnoha zajímavých míst spojenou se získáním informací o dané lokalitě. Jsou to například Cesta železa Moravským krasem s 27 informačními panely, Macocha – Stezka Jana Šmardy, Jedovnické rybníky – Rudické propadání, bezbariérová stezka Sloupsko-šošůvské jeskyně a mnohé další. Na území Moravského krasu je dále rozvinuto horolezectví, slaňování, speleologie, agroturistika a další. Za rok 2007 se jeskyně Moravského krasu staly nejnavštěvovanějším místem Jihomoravského kraje a z hlediska celé České republiky obsadily 12. místo (viz příloha č. 2). Mapa Moravského krasu je zobrazena v příloze č. 3.

3.4 Samosprávné celky se vztahem k Moravskému krasu 3.4.1 Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj je v národním, ale i nadnárodním měřítku destinací pro různorodé skupiny návštěvníků. Kraj navštěvují individuální i organizovaní turisté se zájmem o aktivní poznávání regionu a jeho specifik, o relaxaci nebo aktivity vázané na pracovní cesty, kongresovou a veletržní turistiku. Území Jihomoravského kraje je shodné s turistickým regionem Jižní Morava, který je členěn do pěti turistických oblastí. Kraj provádí koncepční, koordinační a rozhodovací činnost včetně propagace kraje. Zaměřuje se především na rozvoj regionu a iniciuje změnu legislativních podmínek pro cestovní ruch. Dále komunikuje se subjekty v cestovním ruchu a podporuje rozvoj CR formou grantů a dotací. [13]

15

PEF MZLU v Brně

3.4.2 Správa jeskyní Moravského krasu Přímou správu a provoz zpřístupněných jeskyní v Moravském krasu zajišťuje Správa jeskyní Moravského krasu (SJMK), tj. průvodcovskou, informační a propagační činnost, údržbu, ochranu, péči a výzkum jeskyní. Nemalá pozornost je věnována i zajištění bezpečnosti pracovníků a návštěvníků jeskyní. Dále SJMK zajišťuje provoz informačního centra na Skalním mlýně, informačního střediska a obou vyhlídkových můstků na propasti Macoše, údržbu a provoz správních objektů v Blansku, opravny lodí na Skalním mlýně, vodárny u Punkevních jeskyní a v neposlední řadě i údržbu veřejných záchodů na Macoše a u Punkevních jeskyní. Správa jeskyní Moravského krasu je organizační složkou Správy jeskyní České republiky (SJ ČR), která byla zřízena 1. dubna 2006 jako státní příspěvková organizace řízená Ministerstvem životního prostředí ČR. V celé naší republice je evidováno již téměř 3,5 tis. jeskyní, z toho 14 jeskyní je zpřístupněných veřejnosti. Jejich seznam je uveden v příloze č. 4. [14]

3.4.2.1 Ústřední informační služba Skalní mlýn Hlavní činností informačního centra je zajišťovat vstupy a rezervace do jeskyní Moravského krasu, prodej vstupenek do Punkevní jeskyně, informovat o přírodních lokalitách na území MK. Dále vypracovávat časové harmonogramy návštěv turistů v jednotlivých jeskyních, včetně informací pěších túr, přejezdů, informace o dopravě v MK. Dále v rámci regionu informuje o přírodních lokalitách, hradech, zámcích, stravovacích zařízeních, ubytování, sportovních a kulturních akcích. Prodej suvenýrů, brožur atd., prodej vstupenek na koncerty pořádané v MK. [18]

Správa CHKO Moravský kras Správa chráněné krajinné oblasti Moravský kras vykonává činnost odborné organizace ochrany přírody a dále vykonává činnost speciální státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny. Správa CHKO Moravský kras vydala limity návštěvnosti chráněných území tak, aby nedocházelo k nadměrnému zatížení území vyžadující zvláštní ochranu. Limity jsou rozepsány v tabulce č. 2.

16

PEF MZLU v Brně

Tabulka č.2: Limity návštěvnosti stanovené rozhodnutími SCHKO Moravský kras

Max. počet osob ve vstupu

Interval mezi vstupy (min.)

Dospělí

Děti

IV - X

XI - III

Punkevní jeskyně

54

70

20

40

Sloupsko-šošůvské j.

60

Nestanoven

20

Nestanoven

Jeskyně Balcarka

50

Nestanoven

20

Nestanoven

Kateřinská jeskyně

60

Nestanoven

20

Nestanoven

Zdroj: Správa jeskyní Moravského krasu

3.4.3 Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras Mikroregion Moravský kras neboli Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras je dobrovolným svazkem obcí a byl založen na ustavující valné hromadě v září 1999 v Jedovnicích. Dnes sdružuje celkem 26 obcí, z toho 24 obcí okresu Blansko a 2 obce Brno-venkov. Členské obce jsou vyjmenovány v příloze č. 5. Nejvyšším orgánem Spolku je valná hromada. Mezi valnými hromadami řídí činnost Spolku pětičlenné předsednictvo s dvouletým funkčním obdobím [15]. Prvotním záměrem SPRVMK bylo společné vystupování vůči státní správě a organizacím zajišťující služby pro obce. Nynější hlavní prioritou Spolku je rozvoj mikroregionu, jehož velkou část tvoří CHKO Moravský kras. Z toho vyplývají především podpora cestovního ruchu, zkvalitnění dopravní infrastruktury a péče o životní prostředí. Spolek pro rozvoj venkova MK spolu se Správou CHKO mají v plánu vybudovat velké návštěvnické centrum Skalní mlýn, kde bude pro návštěvníky vybudována stálá expozice o Moravském krasu, vzdělávací programy pro školy, zázemí jeskyňářů apod. Spolku byly Jihomoravským krajem poskytnuty tyto dotace:
v roce 2000 vybavení obecních úřadů počítači, všechny obce byly připojeny na internet – 500 000 Kč, obce přispívaly částkou 300 000 Kč
1999-2001 vybudována nová skupina cyklotras, každý rok poskytnuty dotace ve výši 200 000-300 000 Kč

17

PEF MZLU v Brně


2005-2006 GIS pro členské obce Spolku, zakoupen program G-VIEW – 500 000 Kč
2007-2008 likvidace kompostu ve dvou etapách po 200 000 Kč
dotace na činnost Spolku asi 300 000 Kč ročně na školení pracovníků úřadů – Word, Excel, práce s internetem, písemnictví, interní audit, úprava písemností
schválena dotace na zpevnění a vyasfaltování cyklostezky Kotvrdovice – Jedovnice, náklady činí více než 2 mil. Kč, z toho dotace od kraje 1,8 mil. Kč SPRVMK si nechal zpracovat Strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras, který slouží jako nástroj pro plánování a řízení obcí, jež se dobrovolně sdružily za účelem vytvoření jednotné rozvojové strategie. Na rozdíl od územně plánovací dokumentace, jejíž obsah a způsob pořízení je poměrně přesně definován zákonem č. 50/1976 Sb. a navazujícími vyhláškami, je možné Strategický plán mnohem více přizpůsobit konkrétním potřebám plánování rozvoje jednotlivých sídel mikroregionu. Cílem strategického plánu je vytvoření základního dokumentu pro rozvoj mikroregionu, umožňujícího jeho vyvážený sociální a ekonomický rozvoj. [15]

3.4.4 Místní akční skupina MAS Moravský kras Občanské sdružení MASMK vzniklo v dubnu 2006 na základě dlouhodobé komunikace soukromého a veřejného sektoru. Sdružení zástupců neziskových organizací, samospráv a podnikatelů působí na území pěti mikroregionů – Časnýř, Černohorsko, Drahanská vrchovina, Moravský kras a Protivanovsko. Členové sdružení, uvedení v příloze č. 6, se podílí na všestranném rozvoji území. Základním rozvojovým dokumentem Místní akční skupiny MAS Moravský kras na období 2008-2013 je Strategický plán Leader: „Nové výzvy a nové příležitosti pro Moravský kras“. LEADER+ je realizovaný v členských zemích EU od roku 2000. Hlavním cílem tohoto programu je, aby se představitelé venkovských oblastí zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí a současně podporovat zavádění vysoce kvalitních strategií pro trvale udržitelný rozvoj venkova.

18

PEF MZLU v Brně

Odrazovým můstkem pro realizaci dalších projektů zaměřených na cestovní ruch a obnovitelné zdroje energie byl projekt Moravský kras – regionální produkt. Moravský kras – regionální produkt Tato značka místní produkce vznikla v roce 2007 jako garance kvality a skutečného původu z Moravského krasu a okolí. Značené výrobky musí přispívat k dobrému jménu regionu, musí být šetrné vůči životnímu prostředí, vyrobené tradiční technologií, z místních surovin nebo ručně. Značku uděluje MASMK řemeslným výrobkům, zemědělským a přírodním produktům. Cílem značení

je

zviditelnit

region

Moravského

krasu

a

usnadnit

orientaci

návštěvníkům, kteří si chtějí odvést pravý suvenýr z této oblasti. MASMK se snaží o spolupráci jak regionální, tak přeshraniční. Vždy se jedná o podobné oblasti, které mají chráněná území, nevyužívaný potenciál pro cestovní ruch a nacházejí se nedaleko velkých měst. V listopadu 2007 uzavřela smlouvu o spolupráci s MAS Regionu Poodří a MAS Moravská cesta. Spolupracuje s Polskem a Slovenskem, byl podán společný projekt „Společně v regionech

–

společně

v Evropě“

do operačního

programu

Přeshraniční

spolupráce SR-ČR. [16] Síla a význam místních akčních skupin spočívá v propojení veřejného a soukromého sektoru. Pomocí těchto uskupení poplynou v budoucnu značné finanční prostředky na rozvoj venkova.

3.4.5 Společnost pro Moravský kras Společnost pro Moravský kras je sice akciovou společností, ale vznikla za účelem zdokonalit služby pro všechny návštěvníky Moravského krasu, proto ji řadím právě sem. Od svého založení roku 1993 zrekonstruovala hotel Skalní mlýn, Chatu Macochu a vybudovala systém ekologické dopravy v Národní přírodní rezervaci Moravský kras, který spočívá v rychlém a bezpečném spojení atraktivních míst této lokality. Silniční vláčky přepravují turisty mezi Skalním mlýnem a Punkevními jeskyněmi a lanová dráha vede k propasti Macocha. Příloha č. 7 obsahuje obě tato dopravní zařízení.

19

PEF MZLU v Brně

3.5 Činnost města Blanska v oblasti cestovního ruchu Město Blansko je nejvýznamnějším sídelním útvarem v severní části Jihomoravského kraje, je významným hospodářským centrem s dlouholetou průmyslovou tradicí a především vstupní branou do Moravského krasu. Bývalé okresní město tedy má obrovský potenciál k rozvoji cestovního ruchu, v jehož těsné blízkosti se tato velmi atraktivní destinace nachází. Moravský kras však funguje bez zásahů města Blanska. Hlavním důvodem je fakt, že vlastnictví ubytovacích

zařízení,

ekovláčku

a lanovky

je

ve

vlastnictví Společnosti

pro Moravský kras a. s. Městu Blansku patří pouze určitý majetkový podíl na lanovce. Jeskyně jsou v majetku státu a jejich správa je svěřena Správě jeskyní Moravského krasu Blansko. Funkce města se tedy zužuje pouze na informační činnost prostřednictvím blanenského informačního centra Blanka, prodej jízdného do centra Moravského krasu a rezervaci vstupenek. [15] Městský úřad Blansko je pověřeným obecním úřadem a zároveň i úřadem obce s rozšířenou působností. Úsek cestovního ruchu spadá pod odbor kanceláře tajemníka. Tvoří projekty pro zatraktivnění města Blanska a regionu pro turisty, zpracovává plány a koncepční dokumenty v oblasti cestovního ruchu, zajišťuje prezentace města na výstavách a akcích v oblasti cestovního ruchu, spolupracuje s Krajským úřadem Jihomoravského kraje, okolními obcemi a dalšími subjekty v oblasti cestovního ruchu, zajišťuje propagaci města apod.

3.5.1 Turistické informační centrum Blanka V České republice poskytuje v místě svého působení úplný informační servis a služby spojené se zajištěním potřeb cestovního ruchu více než 600 informačních center. Informační centra jsou klasifikována písmeny A až D dle poskytovaných služeb. Blanenská informační kancelář zahájila svůj provoz 19. února 1999. Blanka byla začleněna do organizační struktury MěÚ pod odbor práce s veřejností, poté fungovala pod Kulturním střediskem města Blanska a v roce 2003 se stala součástí MěÚ Blansko, tentokrát oddělení cestovního ruchu v rámci odboru kanceláře tajemníka. Blanka je členem A.T.I.C. – Asociace turistických informačních center a je certifikovaná jako informační centrum kategorie B. Je také nositelem oficiálního

20

PEF MZLU v Brně

značení informačních center dle Czechtourismu. Sortiment kanceláře čítá okolo 300 položek zboží, z čehož je 82 druhů pohlednic a 30 druhů map. Tato kancelář spolupracuje s informačním centrem Skalní Mlýn a díky tomu zařizuje rezervaci vstupenek do Punkevních jeskyní, podává informace o systému dopravy a rezervací v Moravském krasu. Dále zprostředkovává ubytování v celé turistické destinaci Moravský kras a okolí, vytváří programy trávení volného času a poskytuje tipy na výlety do širokého okolí. Díky vstupenky

předprodejním na kulturní

systémům

a sportovní

Ticketpro

akce

po

a Ticketstream

celé

republice.

prodává Provozuje

cyklopůjčovnu, internet pro veřejnost, nabízí kopírovací služby a skenování. Má na

starosti

propagaci

města,

zajišťuje

prezentaci na

veletrzích,

tvorbu

propagačních materiálů a také zahraniční styky města. Blanka se tak stala nedílnou součástí městské obchodní sítě nejen pro turisty přijíždějící do Blanska, ale také pro samotné občany města. [17]

3.5.2 Veletrhy cestovního ruchu Město Blansko se pravidelně účastní veletrhu Regiontour, jednoho ze tří veletrhů cestovního ruchu v České republice, který je charakterizován vysokou návštěvností. Regiontour je zaměřen na prezentaci regionů a turistických oblastí ČR. Začíná se také prosazovat příhraniční spolupráce s dolnorakouskými, saskými a polskými sousedy. Bývá doprovázen veletrhem Go, který se orientuje na prezentaci nabídek českých i zahraničních cestovních kanceláří a agentur cestovního ruchu. Regiony Blanenska s pivovarem Černá Hora, Boskovicka a Letovicka prezentují ve společné expozici pod hlavičkou destinace Moravský kras a okolí. Zástupci měst a obcí se snažili ukázat to nejzajímavější z Blanenska a přilákat tak více turistů. V roce 2008 přišla výstavba stánku přibližně na 350 tisíc korun. Poprvé v roce 2008 představila vlastní expozici místní akční skupina MAS Moravský kras. Ta prezentovala zejména výrobky a výrobce, kteří jsou držiteli značky Moravský kras – regionální produkt. Nechyběla ani propagace pivovaru Černá Hora, nejstaršího pivovaru na Moravě, který je lídrem v rozvoji cestovního ruchu regionu i podpory regionálních produktů Moravského krasu. V roce 2009 byl představen nový projekt zážitkové turistiky Moravský kras – Na venkově pro venkov (exkurze na farmu, exkurze k výrobcům a netradiční zážitky). [19]

21

PEF MZLU v Brně

Vedle úspěšné hlavní prezentace na veletrhu turistických možností v regionech Regiontour 2008 se město Blansko zúčastnilo i dalších dvou prestižních veletrhů cestovního ruchu, a to veletrhu Slovakiatour v Bratislavě a veletrhu Holiday World v Praze. [17]

3.5.3 Cyklostezka Srdcem jižní Moravy Města Blansko a Vyškov společně vytvořila projekt cyklostezky, která spojuje obě města a vede přes nejkrásnější místa Moravského krasu a Vyškovska. Trasa měří přes 50 km a je vedena především po značených stezkách. Po celé stezce je rozmístěno 11 informačních tabulí, které poukazují na nejzajímavější turistické cíle okolního regionu. Součástí projektu je dvojjazyčný tištěný průvodce s podrobnou mapou. Turisté si jej mohou zdarma vyzvednout ve všech turistických centrech na trase. Doprovodnými produkty jsou pak stylové pohlednice a samolepky, kde nechybí maskot projektu, panáček Srdínko. Stezka byla slavnostně otevřena v květnu 2005. Mapa stezky je zobrazena v příloze č. 8. Náklady projektu přesáhly 600 000 Kč. Městům Vyškov a Blansko se podařilo získat 300 000 Kč formou grantu od Jihomoravského kraje, zbývající část uhradila města ze svých rozpočtů. O kvalitě projektu svědčí, že byla stezka Srdcem

jižní

Moravy

zařazena

Českou

centrálou

cestovního

ruchu

–

CzechTourismem do „TOP 100 turistických nabídek v České republice“. [20] Městu Blansku byla v květnu 2008 přidělena dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod ve výši cca 7 052 tis. Kč na projekt nové komunikace pro nemotorovou dopravu. Jelikož se v dnešní době stává trendem in-line bruslení, bude cyklostezka vybudována s asfaltovým povrchem. Absence podobné komunikace zde chyběla nejen místním občanům, ale i návštěvníkům, kteří se tak po městě nemohli pohybovat bezpečně a museli být neustále v kontaktu s motorovými vozidly. Tento krok je dalším zatraktivněním města pro turisty.

3.5.4 Ostatní činnost města Blanska pro rozvoj cestovního ruchu Kromě výše zmíněných činností se město Blansko podílí na zvyšování cestovního ruchu regionu prostřednictvím blanenských internetových stránek,

22

PEF MZLU v Brně

propagačními materiály, financováním akcí na podporu propagace města, realizací projektů na podporu CR, prezentací v tisku apod. Na veškerou propagaci regionu vynakládá prostředky uvedené v tabulce č. 3.

Tabulka č. 3: Schválený rozpočet města Blanska pro rok 2009

Rok 2009

Činnost Provoz Blanenské informační kanceláře Blanka (nájem, energie, platy, telekomunikace, poplatky ATIC atd...) Propagace města, realizace projektů na podporu cest. ruchu, společné projekty Blansko - Boskovice - Pivovar Č. Hora + účast na veletrzích CR Zahraniční styky města (oficiální kontakty s 5 partnerskými městy, veletrh Regustibus (It.) a fin. příspěvky pro subjekty působící v Blansku na jejich sportovní, vzdělávací a kulturní akce konané ve spolupráci s partnerskými městy)

1 180 000 Kč 942 000 Kč

352 000 Kč

Zdroj: MěÚ Blansko

Řádově

obdobné

částky

byly

zastupitelstvem

města

schváleny

i v předchozích cca 4 letech. Město rovněž získává na zkvalitnění služeb CR dotace od jiných subjektů (v roce 2008 např. dotace 70 000 Kč od Jihomoravského kraje na zajištění celotýdenního provozu IC Blanska v hlavní turistické sezóně). V březnu tohoto roku vznikl nový projekt – 3D vizualizace města Blanska a jeho okolí včetně Moravského krasu, který je umístěn na webových stránkách města. Vedení města si od něj slibuje, že tak přiláká více turistů. Pomocí této novinky si každý může předem detailně naplánovat svůj pobyt v této lokalitě, prohlédnout ulice města, památky, restaurace, ubytovací kapacity, cyklostezky i zjistit jakoukoliv trasu z jednoho místa do druhého. Pro turisty i místní občany je to velmi užitečný projekt, protože zde najdou vše co potřebují a nemusí vyhledávat zvlášť restaurace, sportovní areály apod.

3.6 SWOT analýza cestovního ruchu Moravského krasu a okolí SWOT analýza hodnotí silné (Strengths) a slabé (Weaknesses) stránky, příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) okolí Moravského krasu. Díky ní dokážeme komplexně vyhodnotit postavení cestovního ruchu v této oblasti, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu.

23

PEF MZLU v Brně

Tabulka č. 4: SWOT analýza cestovního ruchu Moravského krasu a okolí

Silné stránky • • • • •

• • • • •

• • • • • •

Blízkost Brna jako ekonomického centra Dostupnost rozdílných rekreačních aktivit a možnost různorodých aktivit Turisticky poměrně silně vnímaná značka Moravský kras Nejrozsáhlejší jeskyně v ČR Existence subjektů hlásících se k podpoře rozvoje CR (Správa jeskyní MK, Pivovar Černá Hora a.s.) Kvalitní podmínky pro letní rekreaci Vysoká úroveň společenského života ve většině obcí Zařízení pro sport a rekreaci Vznik místní značky, uplatnění v sociální ekonomice a cestovním ruchu Navázaná přeshraniční partnerství obcí, měst a nestátních neziskových organizací Kulturní památky v blízkém okolí Blanenské informační středisko poskytující služby návštěvníkům Dobrá úroveň internetových stránek Blanska (zaměřeny na cestovní ruch) Spuštění projektu 3D vizualizace města Blanska Dobrá dopravní dostupnost (silnice, železnice) Budování nových cyklostezek přímo ve městě Blansku, kde je jejich počet zcela nedostačující

Příležitosti •

• • • • •

Skryté, neobjevené a nepropagované fenomény přírodního, historického a kulturního dědictví Zájem zahraničních investorů o střední a východní Evropu Očekávaný růst počtu příjezdů právě do střední a východní Evropy Rostoucí zájem o pobyty ve venkovských regionech Rostoucí poptávka po specializovaných produktových balících Rozvoj nových komunikačních technologií, které stále více potlačují

Slabé stránky • • • •

• • • • •

• • • • • •

Přísný režim ochrany CHKO Moravský kras Nedostatečné ubytovací a stravovací kapacity, zastaralost zařízení Málo certifikovaných zařízení Nedostatek kvalifikovaných pracovníků (jazyky, profesionální služby v ubytování a stravování) Vysoký počet jednodenních návštěvníků – nevyužití ubytovacích služeb Nedostatečná společná propagace, chybí management destinace CR Nedostatečné integrované nabídky pobytů s programem Malá orientace na využívání možností rozvoje turistického ruchu a rekreace Špatně dostupné informace o možnostech získání fin. prostředků na podporu CR pro neziskové organizace a podnikatelské subjekty Nedostatečná spolupráce subjektů působících v CR Malá nabídka turistických a kulturních aktivit v zimním období Nedostatek kvalitních cyklistických tras a naučných stezek Nízká návštěvnost některých památek v okolí Nedostatek financí na opravu památek Nepříliš vysoká atraktivnost kulturních památek v samotném městě Blansku

Hrozby • •

• • • • •

Konkurence atraktivnějších oblastí Směřování podpory kraje a státu především do velkých investičních projektů Nízká bezpečnost oblasti (krádeže) Ohrožení zachovalých přírodních lokalit nevhodnými aktivitami CR Výrazný nedostatek kapitálových zdrojů pro financování CR Citlivost sektoru CR na ekonomické a společenské události Podceňování významu rozvoje CR pro vývoj zejména malého a středního

24

PEF MZLU v Brně

• • • • • • •

•

pozice velkých cestovních kanceláří Rostoucí skupina turistů – „aktivní senior“ Rostoucí zájem obyvatel o domácí turistiku Rostoucí zájem obyvatel o zdravý životní styl Dostupnost finančních zdrojů z EU (jedná se zejména o strukturální fondy) Dotvoření jednotného informačního systému pro návštěvníky Zaměřit pozornost na obyvatele Brna – Moravský kras je cílem jejich odpočinku Zlepšování kvality služeb a spolupráce mezi jednotlivými subjekty působícími v CR Vytvoření silné turisticky přitažlivé oblasti s jednotným marketingem

• • •

• • • • •

podnikání a pro tvorbu pracovních míst Nekoncepčnost státní podpory CR Poškozování zdrojů CR vlivem neorganizovaného rozvoje CR Neschopnost domluvit se na společných postupech v rámci mikroregionu a celého regionu Konflikt správy CHKO, obcí a podnikatelů Růst masové návštěvnosti může ohrozit část území CHKO Malá aktivita obyvatel při rozvíjení rekreačních a turistických možností obcí Nedostatečná péče o vzhled obcí může snížit jejich atraktivitu Lokální povodně

Zdroj: Strategický plán Leader, strategický plán rozvoje mikroregionu Moravský kras a strategický plán rozvoje města Blanska

Klíčovou úlohu při zajišťování úspěšnosti nabídky turistických destinací sehrává kvalitní marketing. Marketing cestovního ruchu je závislý na vzájemně propojených prvcích. Základní charakteristiky dnešního turisty se rychle mění a strategie, které byly dříve účinné, dnes již nepostačují. Vznikají naprosto nové segmenty trhu a marketing cestovního ruchu musí na tyto změny reagovat. Proto by měla mít každá turistická oblast zpracovanou marketingovou strategii a koordinátora rozvoje cestovního ruchu, který v této lokalitě viditelně chybí. Dále by se měl region Moravského krasu zaměřit na jednotnou a cíleně zaměřenou propagaci Moravského krasu, podporu rozvoje agroturistiky, ke které jsou zde vynikající podmínky, zlepšení individuální i hromadné dopravy návštěvníků Moravského krasu a především na posílení zimní turistické sezóny.

25

PEF MZLU v Brně

4 Metodika práce 4.1 Úvod do analýzy časových řad 4.1.1 Vymezení časových řad Každý, kdo stojí před problémem analyzovat určitý ekonomický jev, se dříve či později nutně setká s fenoménem časové řady, tj. s posloupností hodnot sledovaného ekonomického ukazatele, které jsou uspořádány v čase. Časovou řadou budeme rozumět posloupnost věcně a prostorově srovnatelných pozorování (dat), která jsou jednoznačně uspořádána z hlediska času ve směru minulost – přítomnost. Analýzou (a podle potřeby i prognózou) časových řad se pak rozumí soubor metod, které slouží k popisu těchto řad (a případně k předvídání jejich budoucího chování). Časové řady ekonomických ukazatelů se obvykle určitým způsobem člení:
podle rozhodného časového hlediska na časové řady intervalové (tj. časové řady intervalových ukazatelů) a na časové řady okamžikové (tj. časové řady okamžikových ukazatelů),
podle periodicity, s jakou jsou údaje v řadách sledovány, na časové řady roční (někdy též dlouhodobé) a na časové řady krátkodobé, kde jsou údaje zaznamenávány ve čtvrtletních, měsíčních, týdenních aj. periodách. Ekonomické časové řady měsíční patří mezi nesledovanější vůbec,
podle druhu sledovaných ukazatelů na časové řady primárních (prvotních)

ukazatelů

a na časové

řady

sekundárních

(odvozených) charakteristik,
podle způsobu vyjádření údajů na časové řady naturálních ukazatelů a na časové řady peněžních ukazatelů.

4.1.2 Srovnatelnost údajů v časové řadě Pokud jde o věcnou srovnatelnost, je třeba mít na zřeteli, že často stejně nazývané ukazatele nemusí být vždy stejně obsahově vymezené. Mění-li se během času obsahové vymezení ukazatele, jsou údaje časové řady nesrovnatelné a pro další úvahy prakticky bezcenné. Typické je to např. pro některé naturální 26

PEF MZLU v Brně

ukazatele: informace o produkci radiopřijímačů těžko mohou tvořit delší časovou řadu, neboť v důsledku technického rozvoje nelze srovnávat jejich produkci dnes a třeba před 8-10 lety. K věcné nesrovnalosti dochází také, pokud se časem mění způsob zjišťování ve vykazujících jednotkách či dojde k použití jiné cenové hladiny. Pod prostorovou srovnatelností chápeme možnost

používat údaje

v časových řadách, vztahující se ke stejným geografickým územím. Někdy se však nemusí jednat jen o čistě geografický problém. Odlišný „ekonomický prostor“ totiž může vzniknout také změnou organizační struktury vykazujících jednotek (např. přechodem na akciovou společnost s následným osamostatněním některých provozoven nebo naopak sloučením pracovišť, technologickým či kapitálovým vstupem zahraniční firmy, metodickými přesuny mezi odvětvími národního hospodářství apod.). Časová srovnatelnost údajů je problémem zejména u intervalových ukazatelů časových řad, tj. u ukazatelů, jejichž velikost závisí na délce intervalu. Intervalové ukazatele se mají vztahovat ke stejně dlouhým intervalům, protože v opačném případě by šlo o srovnání zkreslené. Tento problém je typický pro krátkodobé časové řady. Nelze např. srovnávat výrobu za leden a únor, neboť únor je kratší z hlediska pracovních dnů. Abychom zajistili srovnatelnost, často přepočítáváme všechna období na jednotkový časový interval. Tato operace se nazývá očišťování časových řad od důsledků kalendářních variací. Problémem

svého

druhu

je

ovšem

cenová

srovnatelnost

údajů

v ekonomické časové řadě. Vzhledem ke změnám cen je nutné často některé ekonomické údaje upravit (vyrovnat) pomocí příslušných cenových indexů. [3]

4.1.3 Elementární charakteristiky časových řad Obvykle prvním úkolem při analýze časové řady je získat rychlou a orientační představu o charakteru procesu, který tato řada reprezentuje. Mezi základní metody proto zcela běžně patří vizuální analýza chování ukazatele využívající grafů spolu s určováním elementárních statistických charakteristik. Pomocí vizuálního rozboru grafického záznamu průběhu časové řady můžeme rozpoznat např. dlouhodobou tendenci v průběhu řady či některé periodicky se opakující vývojové změny apod. Tato analýza však nikdy nestačí 27

PEF MZLU v Brně

k poznání hlubších souvislostí a mechanismů studovaného procesu a neumožňuje přehledným a koncentrovaným způsobem popsat jeho vlastnosti. K elementárním charakteristikám řadíme diference různého řádu, tempa a průměrná tempa růstu, průměry hodnot časové řady aj. Pro časovou řadu délky n lze určit n - 1 rozměrných absolutních přírůstků (diferencí) d t = yt − yt −1 ,

pro t = 2, 3, …, n

(4.1)

s nulovou, kladnou nebo zápornou hodnotou. Proces výpočtů diferencí lze vztáhnout i na časovou řadu absolutních přírůstků a výsledkem je řada n – 2 druhých diferencí 2dt. Pro tutéž časovou řadu lze dále určit opět n – 1 bezrozměrných koeficientů růstu

kt =

yt , yt −1

pro t = 2, 3, …, n.

(4.2)

Kombinací obou výše uvedených přístupů k měření dynamiky je relativní přírůstek nazývaný koeficient přírůstku

δt =

dt y − y t −1 = t = k t − 1, yt −1 y t −1

pro t = 2, 3, …, n

(4.3)

Charakteristiky [2] a [3] bývají uváděny v procentech. V tomto případě se charakteristiky 100kt, 100δt nazývají tempo růstu a tempo přírůstku a existuje mezi nimi analogický vztah 100δt = 100kt – 100. U delších časových řad s větším počtem výše uvedených charakteristik přichází v úvahu výpočet jejich průměrných hodnot. Průměrný absolutní přírůstek je aritmetickým průměrem, který lze modifikovat do zjednodušené podoby: d=

y − y1 1 n , dt = n ∑ n − 1 t =2 n −1

(4.4)

z níž vyplývá, že hodnota průměrného absolutního přírůstku závisí pouze na obou krajních hodnotách řady. Průměrný koeficient růstu je geometrickým průměrem jednotlivých koeficientů růstu a lze jej opět upravit do zjednodušené podoby [5]

28

PEF MZLU v Brně

n

k = n −1 ∏ kt = n −1 t =2

yn y1

(4.5)

.

4.2 Základní přístupy k analýze časových řad K analýze se v zásadě přistupuje trojím způsobem pomocí:
dekompozice časových řad,
Boxovy-Jenkinsovy metodologie,
spektrální analýzy časových řad. Volba metody pro analýzu časové řady závisí na mnoha faktorech, z nichž nejvýznamnější jsou tyto:
účel analýzy, kterým je většinou rozpoznání mechanismu generování hodnot časové řady a předvídání jejího budoucího vývoje,
typ časové řady, neboť některé metody jsou vhodné jen pro časové řady vymezeného typu,
zkušenost statistika, který analýzu provádí, s tím také souvisí výpočetní

technika

a programové

vybavení,

které

jsou

k dispozici. [2] V této bakalářské práci se zabývám pouze tou nejpoužívanější metodou a to metodou dekompoziční.

4.2.1 Dekompozice časových řad Analýza ekonomických časových řad vychází z předpokladu, že časovou řadu je možné rozložit na tři složky:
trendovou,
cyklickou,
sezónní,
reziduální.

29

PEF MZLU v Brně

Trendová složka (Tt) odráží dlouhodobé změny v průměrném chování časové řady resp. obecnou tendenci vývoje zkoumaného jevu za dlouhé období. Je výsledkem faktorů, které dlouhodobě působí ve stejném směru jako je např. technologie výroby, demografické podmínky či podmínky trhu v dané oblasti. Sezónní složkou (St) se rozumí periodické kolísání v časové řadě, jenž má systematický charakter. Toto kolísání se odehrává během jednoho kalendářního roku a každý rok se opakuje. Periodické změny jsou způsobeny především střídáním ročních období a různými institucionalizovanými lidskými zvyky. Zatímco trendová složka může být přítomna jak u dlouhodobých, tak i u krátkodobých časových řad, sezónní složka se vyskytuje pouze u časových řad krátkodobých, tedy čtvrtletních, měsíčních atd. Sezónní složka může rok od roku měnit svůj charakter. Cyklická složka (Ct) se někdy označuje jako fluktuace okolo trendu, ve kterých se střídají fáze růstu s fázemi poklesu. Jednotlivé cykly mají nepravidelný charakter a odehrávají se v obdobích delších než jeden rok. Někdy je velmi obtížné cyklickou složku v časové řadě identifikovat, v některých případech může být dokonce zaměněna se složkou trendovou. Cyklické pohyby v ekonomických

časových

řadách

mohou

mít

příčiny

ekonomického

i neekonomického charakteru. Poslední složkou je složka reziduální (εt). Zatímco výše uvedené složky mají systematický charakter, reziduální složka má charakter nesystematický. Je tvořena náhodnými pohyby v časových řadách, ale také chybami v měřeních a jinými nesystematickými prvky. Dekompozice časové řady může být:
aditivní, kdy časová řada je tvořena součtem jednotlivých složek, tj.

yt = Tt + Ct + S t + ε t ,

(4.6)


multiplikativní, kdy časová řada je tvořena součinem jednotlivých složek, tj. yt = Tt ⋅ C t ⋅ S t ⋅ ε t .

(4.7)

Při aditivní dekompozici jsou jednotlivé složky uvažovány ve svých absolutních hodnotách a jsou v měrných jednotkách původní časové řady. Při

30

PEF MZLU v Brně

multiplikativní dekompozici je v absolutní hodnotě pouze trendová složka, ostatní složky jsou vyjádřeny relativně. [1]

4.3 Vyrovnání časové řady 4.3.1 Mechanické vyrovnání Jedním z teoreticky zdůvodněných a prakticky osvědčených přístupů k vyrovnání časových řad je použití tzv. klouzavých průměrů. Klouzavý průměr pro lichou délku klouzavé části p stanovíme jako klouzavý úhrn dělený délkou klouzavé části a umístěný do jejího prostředního období. Vzhledem k tomu, že klouzavý průměr je vypočten jako prostý aritmetický průměr a je umístěn do středu klouzavé části, označujeme jej jako prostý symetrický klouzavý průměr. Vyhlazující účinek klouzavých průměrů roste spolu s rostoucí délkou klouzavé části. Současně s tím se zvětšuje délka nevyrovnané části na začátku a konci řady, která činí na každém z obou konců řady

p −1 období. 2

Pro často využívané sudé p (typicky čtvrtletní údaje) neexistuje jediné prostřední období klouzavé části. Definitivní klouzavé průměry pro sudou délku klouzavé části vypočteme jako průměry dvou sousedních klouzavých průměrů – tuto operaci nazýváme centrování. Rozlišujeme pak centrované a necentrované klouzavé průměry [5].

Exponenciální vyrovnání je založeno na zohlednění procesu stárnutí dat. Váha pozorování je exponenciálně klesající funkcí věku pozorování.

4.3.2 Analytické vyrovnání Jednou z možností jak popsat trend v časových řadách je použití trendových funkcí. Tento způsob modelování trendu se používá velmi často, neboť je poměrně jednoduchý a umožňuje snadný odhad budoucích hodnot časových řad. [1] Nejčastěji jde o lineární trend, parabolický trend, exponenciální trend, modifikovaný (posunutý) exponenciální trend, logistický trend a Gompertzova křivka. První tři z uvedených trendových funkcí patří jak z hlediska jejich 31

PEF MZLU v Brně

průběhu,

tak

z hlediska

odhadu

parametrů

mezi

funkce

jednoduché.

Charakteristické pro tyto funkce je, že nemají asymptotu a jejich růst není tedy ničím omezen. Druhá trojice uvedených trendových funkcí již tak jednoduchý průběh a ani metody odhadu parametrů nemá. Je pro ně charakteristické to, že asymptotu mají. Nejužívanější metodou odhadu parametrů trendových funkcí je metoda nejmenších čtverců. [3]

4.3.2.1 Lineární trend Je nejčastěji používaným typem trendové funkce. Jeho značný význam spočívá jednak v tom, že jej můžeme použít vždy, chceme-li alespoň orientačně určit základní směr vývoje analyzované časové řady, a jednak v tom, že v určitém omezeném časovém intervalu může sloužit jako vhodná aproximace jiných trendových funkcí. Lineární trend čili trendovou přímku vyjádříme ve tvaru Tt = b0 + b1t ,

(4.8)

kde b0 a b1 jsou neznámé parametry a t = 1, 2 , …, n je časová proměnná. K odhadu parametrů b0 a b1 použijeme kritérium minimálních čtverců n

∑(y

t

− Tt ) 2 → min .

(4.9)

t =1

Trendová přímka má soustavu normálních rovnic

∑ y − nb − b ∑ t = 0 ∑ y t − b ∑t − b ∑t t

0

1

2

t

0

1

=0

(4.10)

Platí-li ∑t = 0, můžeme pro parametry trendové přímky psát:

b0 = b1 =

∑y

t

n ∑ yt t

∑t

2

, (4.11)

.

4.3.2.2 Parabolický trend Má podobu Tt = b0 + b1t + b2 t 2 ,

(4.12)

32

PEF MZLU v Brně

kde b0, b1 a b2 jsou neznámé parametry a t = 1, 2, …, n je časová proměnná. Jde o poměrně často používaný typ trendové funkce. I tato funkce je lineární z hlediska parametrů a lze tedy použít metodu nejmenších čtverců.

4.3.2.3 Exponenciální trend Tento typ trendové funkce lze zapsat ve tvaru

Tt = b0 b1 , t

(4.13)

kde b0 a b1 jsou neznámé parametry tohoto trendu a t = 1, 2, …, n je časová proměnná. Protože funkce není z hlediska parametrů lineární, nelze o odhadu parametrů použít přímo metodu nejmenších čtverců. K počátečnímu odhadu parametrů se proto používá různých metod, nejčastěji metody linearizující transformace a metody vybraných bodů. Při metodě linearizující transformace provedeme logaritmickou transformaci funkce a dostaneme log Tt = log b0 + t log b1 .

(4.14)

4.4 Volba a ověřování vhodnosti trendové funkce Volba trendové funkce je při modelování trendu velmi obtížným úkolem, protože neexistuje objektivní způsob jejího výběru. Základem pro rozhodování by měla být věcná ekonomická kritéria. Jde o to posoudit, zda trendová funkce bude růst nebo klesat, zda poroste do nekonečna nebo bude omezená apod. Tato věcná analýza odhadne pouze zhruba tendence ve vývoji analyzovaného ukazatele. Nejjednodušší a nejčastěji používaný způsob je volba trendové funkce na základě grafu zkoumané časové řady. Je zde však velké nebezpečí subjektivního ovlivnění tohoto výběru. Vhodné je proto při volbě trendové funkce vycházet z prozkoumání empirických údajů. Velmi jednoduchým a účinným prostředkem k nalezení vhodného typu trendové funkce je analýza diferencí a koeficientů růstu dané časové řady. Následuje jednoduché pravidlo výběru jednotlivých typů trendových funkcí. Jestliže jsou první diference přibližně nulové (kolísají kolem nuly), volíme 33

PEF MZLU v Brně

konstantní trend. Jestliže jsou druhé diference přibližně nulové, volíme lineární trend. Jestliže jsou třetí diference přibližně nulové, volíme parabolický trend atd. Pokud jsou koeficienty růstu přibližně konstantní (kolísají kolem nějaké konstanty), volíme exponenciální funkci. Toto pravidlo však nelze použít pro výběr složitějších funkcí a také v případě, kdy diference vykazují velkou variabilitu. Pro ověřování vhodnosti trendové funkce se používají dva druhy kritérií:
interpolační kritéria,
extrapolační kritéria.

Interpolační kritéria jsou založena na zkoumání vztahu skutečných hodnot časové řady a tzv. hodnot interpolovaných, tj. minulých a současných hodnot odhadnutých na základě dané trendové funkce. Pro posouzení tohoto vztahu lze použít následující charakteristiky: M.E. = Mean Error = střední chyba odhadu: M .E . =

∑(y

t

− Tt )

n

(4.15)

.

M.S.E. = Mean Squared Error = střední čtvercová chyba odhadu:

M .S .E. =

∑(y

t

− Tt ) 2

n

(4.16)

.

M.A.E. = Mean Absolute Error = střední absolutní chyba odhadu: M . A.E. =

∑y

t

n

− Tt

(4.17)

.

M.A.P.E. = Mean Absolute Percentage Error = střední absolutní procentní chyba odhadu:  y t − Tt M . A.P.E. = ∑   yt

 100 ⋅  n . 

(4.18)

34

PEF MZLU v Brně

M.P.E. = Mean Percentage Error = střední procentní chyba odhadu:

 y −T M .P.E. = ∑  t t  yt

 100  ⋅  n

(4.19)

Extrapolační kritéria používáme tehdy, je-li třeba na základě modelu trendu provést konstrukci extrapolačních prognóz budoucího vývoje hodnot časové řady. Jsou založena na principu, že se zkoumaná časová řada nejprve zkrátí a na základě této řady se provede volba trendové funkce, odhad jejich parametrů a ověření její vhodnosti. [1]

4.5 Měření sezónnosti Sezónní vlivy jsou přímo či nepřímo svázány se střídáním ročních období a sezónní složku lze identifikovat v mnoha ekonomických časových řadách (výroba a spotřeba energie, poptávka

po potravinách a nápojích apod.).

Ze statistického hlediska lze sezónnost měřit jako
Proporcionální sezónnost, jejíž velikost kolísání souvisí s trendem. Amplituda sezónního výkyvu se systematicky zvyšuje u řad s rostoucím trendem a snižuje u řad s trendem klesajícím. Pouze u stacionárních časových řad je amplituda sezónního výkyvu konstantní. Sezónní výkyv a trendová složka se skládají násobením

a charakteristickou

sezónností

je

relativní

bezrozměrná charakteristika – sezónní index.
Konstantní sezónnost, jejíž amplituda se nemění v závislosti na směru

trendové

proporcionálně

složky

chápaná

a

chová

sezónnost

se ve

tedy

stejně

zvláštním

jako

případě

stacionární časové řady. V tomto případě je charakteristikou sezónního kolísání rozměrná absolutní charakteristika – sezónní konstanta, která se s trendem skládá sčítáním. U časových řad se sezónní složkou nevystačíme s dosavadní symbolikou a zavádíme dvakrát indexovanou hodnotu znaku yij, kde index i je index periody (roku) a i = 1, 2, …, k, zatímco index j je index dílčího období (měsíce, čtvrtletí)

35

PEF MZLU v Brně

uvnitř periody, přičemž j = 1, 2, …, m. Zatímco číslo k > 1 je počet let, číslo m nabývá zpravidla hodnoty m = 12 (pro měsíční údaje), resp. m = 4 (pro čtvrtletní údaje). Délka časové řady je v tomto případě n = k ⋅ m . Stejně jako označujeme hodnotu znaku, označíme i hodnoty časové proměnné tij. [5]

4.5.1 Triviální pojetí sezónnosti Triviální pojetí sezónnosti vychází z předpokladu proporcionální sezónní složky a používá k jejímu měření primitivní charakteristiku – empirický sezónní index. Empirický sezónní index pro j-té dílčí období každé periody je číslo Ij, j = 1, 2, …, m a vyrovnaná hodnota Yij (obsahující trend a sezónnost) je dána jako součin Yij = Tij ⋅ I j , kde Tij je trendová složka řady. Empirický sezónní index Ij =

1 k y ij ∑ , k i =1 Tij

(4.20)

je definován jako aritmetický průměr podílů pozorovaných a trendových hodnot stejnojmenného dílčího období za všechny periody řady – podílů m

empirický sezónní index by měla (jen přibližně) platit rovnost

∑I

j

y ij Tij

. Pro

= m a jeho

j =1

průměrná hodnota se tedy blíží jedné. [5]

36

PEF MZLU v Brně

5 Statistické zpracování V této části bakalářské práce se budu zabývat analýzou návštěvnosti jeskyní Moravského krasu v letech 2003-2007. Veškeré číselné údaje, které jsou použity pro zpracování analýzy časových řad, jsem získala od vedoucího Správy jeskyní Moravského krasu, pana Jiřího Hebelky. Nejdříve rozeberu, jak si Moravský kras stojí v porovnání se všemi zpřístupněnými jeskyněmi na území České republiky v letech 1991-2007. Situaci nejlépe popisuje graf č. 1. Číselné údaje najdeme v příloze č. 9.

Graf č. 1: Srovnání návštěvnosti Moravského krasu s ostatními zpřístupněnými jeskyněmi ČR

06

07 20

20

04

03

02

05 20

20

20

20

00

99

98

01 20

20

19

19

96

95

94

97 19

19

19

19

92

93 19

19

91

900 000 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0

19

Počet návštěvníků

Srovnání návštěvnosti jeskyní MK s ostatními zpřístupněnými jeskyněmi ČR

Sledované období Jeskyně MK celkem

Ostatní zpřístupněné jeskyně ČR

Za sledované období dosáhla celková návštěvnost zpřístupněných jeskyní ČR svého maxima v roce 2007. Kolísání návštěvnosti je způsobeno různými faktory, nejmarkantněji se projevily osudné povodně na Moravě v roce 1997. Dalším důvodem je také uzavření některé jeskyně, a to jak kvůli rekonstrukcím např. Zbrašovských aragonitových jeskyní (2003, 2004 a část roku 2005), Jeskyní Na Pomezí (část 2005), Chýnovské jeskyně (2006) ap., nebo z důvodu havárií (povodeň na Punkevních jeskyních 2006) aj. Průměrná návštěvnost Moravského

37

PEF MZLU v Brně

krasu se pohybuje okolo 47 % všech zpřístupněných jeskyní, zbylých 53 % připadá na ostatních 9 správ jeskyní.

Nyní se již budu věnovat pouze jeskyním Moravského krasu. Jedná se o pětiletou časovou řadu návštěvnosti Punkevních jeskyní, kde každý rok je rozepsán čtvrtletně. Celkově tedy bylo pro tuto práci provedeno 20 statistických pozorování.

Tabulka č. 5: Počet návštěvníků Punkevních jeskyní v letech 2003-2007

Rok

I. čtvrtletí

II. čtvrtletí

III. čtvrtletí

IV. čtvrtletí

Celkem

2003

7 148

66 860

102 402

16 307

192 717

2004

6 550

71 447

102 736

19 169

199 902

2005

7 085

72 627

105 618

22 081

207 411

2006

7 026

68 577

106 548

23 909

206 060

2007

12 561

81 121

110 348

22 611

226 641

Graf č. 2: Počet návštěvníků Punkevních jeskyní v letech 2003-2007

Počet návštěvníků Punkevních jeskyní v letech 2003-2007

Počet návštěvníků

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 I/03

III/03

I/04

III/04

I/05

III/05

I/06

III/06

I/07

III/07

Sledované období Počet návštěvníků

38

PEF MZLU v Brně

Údaje z tabulky č. 5 jsem kvůli přehlednosti převedla do grafu č. 2. Z toho je vidět, že návštěvnost je nejvyšší v letních a částečně jarních a podzimních měsících, tzn. ve II. a III. čtvrtletí. Rok od roku však Punkevní jeskyně lákají stále více turistů. V roce 2003 si je prohlédlo 192 717 návštěvníků, v roce 2007 již 226 641 návštěvníků. Jedinou výjimku tvoří rok 2006, kdy Punkevní jeskyně zasáhla povodňová

kalamita,

která

omezila

provoz

v rozsahu

pěti

týdnů.

Zaznamenáváme zde ale propad pouze o 1 351 návštěvníků oproti roku 2005. Během pěti let se návštěvnost Punkevních jeskyní zvýšila o 33 924 návštěvníků, tj. o 17,6 %. Můžeme tedy sledovat mírně rostoucí trend. Ten ale nemůže růst neustále, protože kapacita jeskyní je omezena. Po dosažení svého maxima bude stagnovat. Tabulka č. 6: Počet návštěvníků jednotlivých jeskyní Moravského krasu v letech 1990-2007

Rok

SloupskoPunkevní Kateřinská šošůvské jeskyně jeskyně jeskyně

Jeskyně Jeskyně Balcarka Výpustek

Jeskyně MK celkem

1990

293 377

76 879

37 087

51 808

459 151

1991

221 328

61 072

32 896

34 818

350 114

1992

252 780

85 107

35 753

45 565

419 205

1993

183 931

81 653

30 867

46 271

342 722

1994

182 872

75 417

32 457

43 582

334 328

1995

193 868

58 115

33 024

35 704

320 711

1996

175 435

68 631

38 939

46 667

329 672

1997

115 315

63 769

0

57 435

236 519

1998

195 035

64 028

44 248

40 406

343 717

1999

200 762

63 040

40 184

38 203

342 189

2000

218 801

67 874

62 643

37 752

387 070

2001

222 200

66 165

55 610

33 551

377 526

2002

206 987

54 263

53 099

36 858

351 207

2003

192 717

47 177

40 962

32 618

313 474

2004

199 902

57 139

46 574

34 904

338 519

2005

207 411

58 316

51 217

36 580

353 524

2006

206 060

56 634

57 497

39 181

359 372

2007

226 641

59 989

59 099

36 705

4 809

387 243

Celkem

3 695 387

1 165 268

752 156

728 608

4 809

6 346 263

39

PEF MZLU v Brně

Graf č. 3: Počet návštěvníků jeskyní Moravského krasu v letech 1990-2007

Počet návštěvníků jeskyní Moravského krasu v letech 1990-2007

Počet návštěvníků

500 000 400 000 300 000 200 000 100 000

19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07

0

Sledované období Punkevní jeskyně

Jeskyně MK celkem

Z grafu je vidět, že křivka návštěvnosti Moravského krasu je téměř identická s křivkou návštěvnosti Punkevních jeskyní. V letech 1990 a 1992 se mohl Moravský kras těšit rekordního počtu návštěvníků, který se v následujících 15ti letech již neopakoval. V roce 1996 probíhala rekonstrukce v Punkevních jeskyních, ale celkovou návštěvnost Moravského krasu to neovlivnilo. Propad nastal rok následující zejména z důvodu povodní v Punkevních jeskyních a rekonstrukce Sloupsko-šošůvských jeskyní. Oproti roku 1996 klesla návštěvnost Punkevních jeskyní o 60 120

návštěvníků a o 38 939 návštěvníků v jeskyních Sloupsko-

šošůvských. Nižší návštěvnost na Punkevních jeskyních a v Kateřinské jeskyni v roce 2006 byla způsobena uzavřením a opravou silnice z Blanska ke Skalnímu Mlýnu. Díky této uzávěře se naopak zvýšila návštěvnost Balcarky a Sloupskošošůvských jeskyní. V posledních pěti letech je však vidět pomalý nárůst počtu návštěvníků v Moravském krasu.

5.1 Elementární charakteristiky vývoje Pro další statistická zpracování jsem použila čtvrtletní údaje návštěvnosti všech zpřístupněných jeskyní Moravského krasu. Jedná se o pětiletou časovou řadu, tedy opět bylo provedeno 20 statistických pozorování.

40

PEF MZLU v Brně

Tabulka č. 7: Počet návštěvníků zpřístupněných jeskyní Moravského krasu v letech 2003-2007

Rok

I. čtvrtletí

II. čtvrtletí

III. čtvrtletí

IV. čtvrtletí

Celkem

2003

9 480

104 993

179 110

19 891

313 474

2004

9 404

109 807

195 842

23 466

338 519

2005

11 540

115 217

196 370

30 397

353 524

2006

9 706

116 054

200 330

33 282

359 372

2007

15 398

129 762

207 031

35 052

387 243

Z elementárních charakteristik vývoje můžeme vyčíst základní rysy chování časových řad. V příloze č. 10 jsou uvedeny tyto charakteristiky pro jednotlivá čtvrtletí let 2003-2007.

Graf č. 4: Absolutní přírůstky v letech 2003-2007

Absolutní přírůstky

Absolutní přírůstky

150000 100000 50000 0 -50000 I/03

III/03

I/04

III/04

I/05

III/05

I/06

III/06

I/07

III/07

-100000 -150000 -200000 Sledované období Absolutní přírůstky

Z grafu č. 4 vyplývá, že absolutní přírůstky jsou vždy v I. a IV. čtvrtletí záporné, naopak kladné ve II. a III. čtvrtletí, což je zapříčiněno ročním obdobím. Zde se potvrzuje skutečnost, že lidé cestují do Moravského krasu zejména v letních měsících. Největší absolutní přírůstek počtu návštěvníků je zaznamenán ve II. čtvrtletí roku 2007, kdy hodnota činila o 114 364 návštěvníků více než 41

PEF MZLU v Brně

v I. čtvrtletí téhož roku. Naopak se ve IV. čtvrtletí roku 2004 snížil počet návštěvníků o 172 376 oproti předchozímu čtvrtletí. Pokud vyjádříme tyto absolutní přírůstky koeficienty růstu či přírůstku, dostaneme výstižnější popis situace. Největší absolutní přírůstek 114 364 činí v relativním vyjádření vzrůst téměř o 743 %. Největší výkyv směrem dolů o 172 376 návštěvníků lze vyjádřit jako 88% pokles oproti předchozímu období. Mezi elementární charakteristiky vývoje také patří průměrný absolutní přírůstek, který je ale vhodný pouze pro monotónně se vyvíjející, rostoucí či klesající časové řady, protože je závislý pouze na krajních hodnotách.

5.2 Vyrovnání časové řady Mechanicky a analyticky je v této části provedeno vyrovnání časové řady. Opět jsou zde použity čtvrtletní údaje návštěvnosti Moravského krasu v letech 2003-2007.

5.2.1 Mechanické vyrovnání Jedním ze způsobů vyrovnání časové řady je adaptivní vyrovnání pomocí klouzavých průměrů. Použila jsem zde délku klouzavé části p = 4, protože vycházím ze čtvrtletních číselných údajů. Nejdříve jsem vypočítala z klouzavých částí, které jsem si na počátku zvolila, klouzavé úhrny. Vlastní klouzavé průměry jsem získala tak, že jsem vydělila klouzavé úhrny délkou klouzavé části, tedy čtyřmi. Jelikož délka klouzavé části je sudé číslo, bylo potřeba provést centrování. Centrované klouzavé průměry jsme dostali jako průměry dvou sousedních klouzavých průměrů. Veškeré potřebné výpočty jsou uvedeny v příloze č. 11.

42

PEF MZLU v Brně

Graf č. 5: Vyrovnání dat pomocí klouzavých průměrů

Klouzavé průměry

Počet návštěvníků

250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 I/03

III/03

I/04

III/04

I/05

III/05

I/06

III/06

I/07

III/07

Sledované období Počet návštěvníků MK

Klouzavé průměry

Nejpoužívanější způsob volby trendové funkce je na základě grafu zkoumané časové řady. Po první vizuální analýze můžeme předpokládat, že časovou řadu bude nejlépe popisovat lineární trend.

5.2.2 Analytické vyrovnání Lineární trend Pro výpočet parametrů b0 a b1 trendové přímky použijeme vzorce (4.10) a (4.11), které jsou uvedené v metodické části práce. Veškeré potřebné výpočty pro zjištění trendové funkce jsou uvedeny v příloze č. 12.

Parametry trendové funkce při platnosti podmínky ∑t = 0: b0 = 87 606,6 b1 = 1 511,0211

Po dosazení vypočtených parametrů trendové funkce má rovnice tvar: Tt = 87 606,6 + 1 511,0211⋅ t

43

PEF MZLU v Brně

Z vypočtených hodnot b0 a b1 a z grafu č. 6 je zřejmé, že trendová přímka má mírně rostoucí tendenci. Parametr b0

je aritmetickým průměrem řady

yt a směrnice b1 představuje průměrný absolutní přírůstek připadající na jedno období časové řady. Průměrný počet návštěvníků jeskyní Moravského krasu činil 87 606,6 návštěvníků a v dalším období je očekáván růst asi o 1 511 návštěvníků.

Graf č. 6: Vývoj počtu návštěvníků Moravského krasu v letech 2003-2007 vyjádřený pomocí trendové přímky

Lineární trend

Počet návštěvníků

250000 200000 150000 100000 50000 0 I/03

III/03

I/04

III/04

I/05

III/05

I/06

III/06

I/07

III/07

Sledované období Počet návštěvníků

Trendová přímka

5.3 Měření sezónnosti Velkým problémem cestovního ruchu je sezónnost. Ve špičce sezóny je infrastruktura turistiky přetížena a v mezisezónním období zůstává nevyužita. Sama sezónnost je dána klimatickými podmínkami a rytmem školních prázdnin. Nejnižší sezónní návštěvnost se projevuje v chladných měsících roku, tedy v listopadu, prosinci, lednu a únoru. Nejcitelnější příliv turistů je zde díky převažujícím formám přírodní a poznávací turistiky v letních měsících. K popisu sezónních výkyvů jsem použila triviální model sezónnosti, který vychází z předpokladu proporcionální sezónní složky. K jejímu měření využívá empirické sezónní indexy. Vypočítané sezónní empirické indexy jsem uvedla v tabulce č. 8. Opět je vidět, že nejvyšší návštěvnost připadá na teplé měsíce. 44

PEF MZLU v Brně

Tabulka č. 8: Empirické sezónní indexy v jednotlivých čtvrtletích

I1

0,1295

I2

1,3301

I3

2,2265

I4

0,3129

Celkem

3,9991

Vyrovnané hodnoty časové řady následně stanovíme jako součin trendové složky a vypočtených empirických sezónních indexů a provedeme předpověď na všechna čtvrtletí roku 2008. Předpověď pro rok 2008 jsem umístila do tabulky č. 9 a graficky znázornila v grafu č. 7. Veškeré potřebné výpočty k měření sezónnosti jsou uvedeny v příloze č. 13.

Tabulka č. 9: Předpověď pro rok 2008

Období

tt

Tt

Předpověď 2008

I/08

10,5

103 472,32

13 399,44

II/08

11,5

104 983,34

139 641,75

III/08

12,5

106 494,36

237 113,94

IV/08

13,5

108 005,38

33 797,69

x

422 955,40

423 952,82

Celkem

45

PEF MZLU v Brně

Graf č. 7: Graf skutečných a vyrovnaných hodnot počtu návštěvníků Moravského krasu v letech 2003-2007 s prognózou na rok 2008

Graf skutečných a vyrovnaných hodnot 250 000

Počet návštěvníků

200 000 150 000 100 000 50 000 0 I/03

III/03

I/04

III/04

I/05

III/05

I/06

III/06

I/07

III/07

I/08

III/08

Sledované období

Skutečná data Vyrovnané hodnoty + předpověď

Lineární trend + předpověď

Podařilo se mi získat skutečné roční údaje pro rok 2008. Celkem navštívilo jeskyně Moravského krasu 359 862 návštěvníků, což je o 64 090 návštěvníků méně než ukazovala prognóza a o 27 381 méně než v roce 2007. Z velké části za to může uzavření jeskyně Balcarky z důvodu rekonstrukce. Nízký pokles se však projevil u všech jeskyní Moravského krasu kromě jeskyně Výpustku, který byl plně otevřen veřejnosti až v tomto roce, tudíž nebylo možné údaje srovnávat. V tabulce č. 10 je porovnán rok 2008 s rokem 2007 a vypočtenou predikcí.

46

PEF MZLU v Brně

Tabulka č. 10: Porovnání údajů za roky 2007 a 2008

Rok 2007

Rok 2008

Punkevní jeskyně

226 641

216 266

Kateřinská jeskyně

59 989

56 729

Sloupsko-šošůvské j.

59 099

57 591

Balcarka

36 705

0

Výpustek

4 809

29 276

387 243

359 862

Celkem

Predikce Predikce se prováděla pro jeskyně Moravského krasu celkem

423 952,82

Predikce byla prováděna pro rok 2008 kvůli chybějícím údajům, kdy tato práce vznikala. Cílem bylo vyzkoušet, zda by se tato časová řada dala modelovat právě tímto způsobem. Z výpočtů vyplynulo, že k tomu, abychom získali přesnější výsledky, by bylo potřeba zohlednit všechny okolnosti jako např. kdy a v jakém rozsahu se budou konat rekonstrukce jeskyní, uzávěry silnic apod. Nelze ovšem předvídat všechny faktory, které mohou způsobit pokles návštěvnosti jeskyní. Jedná se zejména o povodně, které již tolikrát zabránily návštěvníkům prohlídce jeskyní.

47

PEF MZLU v Brně

6 Závěr Moravský kras je vnímán jako tradiční turistický region, který má svým návštěvníkům po stránce přírodní i historické co nabídnout. Jeho největší slabinou je nedostatečně rozvinutá oblast turistické infrastruktury. Okolí Moravského krasu postrádá kvalitní cykloturistické trasy s možností širšího sportovního využití, ubytovací kapacity, jednotný a přehledný informační systém a nedostatečně rozvíjí možnosti mimosezónní rekreace. Cestovní ruch by měl reagovat na změny v potřebách zahraničních i domácích návštěvníků a poskytnout jim produkty, služby a zážitky, které přesáhnou jejich očekávání. Tvorba většiny produktů cestovního ruchu se musí realizovat v regionech, přičemž hlavními iniciátory zde musí být především místní a

regionální

zájmová

sdružení,

orgány

veřejné

správy

ve

spolupráci

s podnikatelskými subjekty. Bohužel jsem zjistila, že vzájemná komunikace zmíněných subjektů příliš nefunguje. Město Blansko se spíše zabývá svojí prezentací pod záštitou věhlasné značky Moravský kras a už opomíná propagovat region jako celek. Ani spolupráci s ostatními právnickými či fyzickými osobami se příliš nevěnuje. Je zde tak obrovský turistický potenciál, který je nevyužívaný. Moravský kras navštěvuje podle statistik stále více turistů, a tak kvůli únosnosti přírodního prostředí existují limity návštěvnosti. Tudíž nezbývá nic jiného, než si před pobytem zařídit rezervaci do Punkevních jeskyní nejméně s týdenním předstihem. Ostatní čtyři zpřístupněné jeskyně nejsou tak značně vytíženy, proto by se měla propagace soustředit hlavně na tyto jeskyně. Je to ale nadlidský úkol, protože každý chce vidět světoznámé jeskyně a ne se spokojit s těmi méně vyhlášenými. Vyšší návštěvnosti nahrává i fakt, že se lidé v období globální ekonomické krize budou snažit ušetřit na dovolených a většina obyvatel se raději vypraví objevovat krásy české země. Moravský kras nabízí mimořádně široké spektrum turistických atraktivit. Atraktivity však samy o sobě nezajistí dostatečný příliv návštěvníků. K tomu jsou zapotřebí zejména kvalitní propagace, nabídky různých speciálních pobytů apod. Především rozšíření a zkvalitnění ubytovacích a stravovacích zařízení je nezbytnou podmínkou pro to, aby došlo k obratu ve vztahu turistů k tomuto území. Návštěvníci se totiž v regionu zdržují jen krátkou dobu, zpravidla jen několik hodin, které jsou potřebné na prohlídku jeskyní. Prodloužení délky

48

PEF MZLU v Brně

pobytu a s tím spojené vyšší výdaje návštěvníků pomohou výrazně zlepšit poměr ekologické zátěže, kterou s sebou rozmach cestovního ruchu přináší. Zaměření na rozvoj cestovního ruchu může přinést jak obrovský ekonomický potenciál, tak i tvorbu nových pracovních příležitostí. V části statistického zpracování jsem se zaměřila na statistiku návštěvnosti nejdříve Punkevních jeskyní, kde je vidět, jak moc jsou oproti ostatním zpřístupněným jeskyním Moravského krasu zatěžovány. Průměrná návštěvnost Punkevních jeskyní se pohybuje okolo 58 % zpřístupněných jeskyní Moravského krasu. Poté jsem se již věnovala jeskyním Moravského krasu celkem. Nejdříve jsem pomocí elementárních charakteristik potvrdila fakt nedostatečně vytvořené nabídky mimosezónní rekreace a zároveň rostoucí počet návštěvníků v posledních pěti letech, jenž by měl podle vypočtené předpovědi pro rok 2008 pokračovat. Avšak z důvodu rekonstrukce jeskyně Balcarky tomu tak nebylo. K vyrovnání časové řady jsem použila klouzavé průměry. Tato metoda ukázala jako nejvhodnější Ve sledovaném

lineární trend, který byl použit i pro měření sezónnosti. období 2003-2007

nenastal

žádný

rapidní zvrat

v počtu

návštěvnosti jeskyní Moravského krasu. Předpokládám, že pokud nedojde k výraznému přírodnímu nebo jinému neštěstí, udrží si Moravský kras své příznivce i nadále.

49

PEF MZLU v Brně

7 Použitá literatura [1]

ARTL, J.-- ARTLOVÁ, M. Příklady z analýzy ekonomických časových řad. 1. vydání Praha: VŠE, 1997. 147 s. ISBN 80-7079-056-3.

[2]

CIPRA, T. Analýza časových řad s aplikacemi v ekonomii. 1. vydání Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1986. 246 s. Bez ISBN.

[3]

HRONOVÁ, S. -- HINDLS, R. -- SEGER, J. Statistika pro ekonomy. 1. vydání Praha: Professional Publishing, 2002. 420 s. ISBN 80-86419-26-6.

[4]

MALÁ, V. a kol. Základy cestovního ruchu, 1. vydání Praha: VŠE, 2002. 100 s. ISBN 80-245-0439-1

[5]

MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika. Druhá část. 2. vydání Brno: MZLU v Brně, 2006. 98 s. ISBN 80-7157-928-9.

[6]

PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 2. upravené vydání Praha: Idea Servis, 2007. 124 s. ISBN 978-80-85970-55-5.

[7]

RYGLOVÁ, K. Cestovní ruch. První vydání Brno: B.I.B.S., 2004. 66 s. ISBN 80 86575-92-6

[8]

Czech Tourism [online]. [cit. 28.1.2009] Dostupné z:

[9]

Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. [cit.28.1.2009] Dostupné z:

[10]

Sezónní turistické noviny Doma v Moravském krasu. Vydává MAS Moravský kras o.s., veletržní vydání 2009.

[11] Český statistický úřad [online]. [cit.2.2.2008] Dostupné z:

50

PEF MZLU v Brně

[12] RIS Regionální Informační Servis [online]. [cit.7.3.2009] Dostupné z: [13] Portál Jihomoravského kraje [online]. [cit.7.3.2009] Dostupné z: [14] Ročenka Správy jeskyní České republiky [online]. [cit.12.3.2009] Dostupné z: [15] Region Moravský kras a okolí [online]. [cit.25.3.2009] Dostupné z: [16] Místní akční skupina Moravský kras [online]. [cit.25.3.2009] Dostupné z: [17] Město Blansko [online]. [cit.25.3.2009] Dostupné z: [18] Oficiální portál cestovního ruchu – Jižní Morava [online]. [cit.25.3.2009] Dostupné z: [19] Čtrnáctideník RegionPress [online]. [cit.6.4.2009] Dostupné z: [20] Vyškov – Městský úřad [online]. [cit.7.4.2009] Dostupné z: [21] S.M.K. Společnost pro Moravský kras, a.s. [online]. [cit.7.4.2009] Dostupné z:

51

PEF MZLU v Brně

8 Přílohy Příloha č. 1

Mapa regionu Jižní Morava

Příloha č. 2

TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR 2007

Příloha č. 3

Mapa Moravského krasu

Příloha č. 4

Zpřístupněné jeskyně České republiky

Příloha č. 5

Členské obce Spolku pro rozvoj venkova Moravský kras

Příloha č. 6

Členové Místní akční skupiny MAS Moravský kras

Příloha č. 7

Ekologická doprava v Moravském krasu

Příloha č. 8

Mapa cyklostezky Srdcem jižní Moravy

Příloha č. 9

Počet návštěvníků jeskyní ČR v letech 1991-2007

Příloha č. 10

Elementární charakteristiky vývoje

Příloha č. 11

Klouzavé průměry

Příloha č. 12

Lineární trend

Příloha č. 13

Měření sezónnosti

52