VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN
VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN VYCHÁZÍ KAŽDOU STŘEDU
25 Kč ČÍSLO 29
2007 FOTBAL
ROZHOVORY | REPORTÁŽE | AUTO–MOTO | OUTDOOR
SLÁVISTICKÁ RADOST Průlom v Lize mistrů str. 10 – 12
ATLETIKA
BARBORA ŠPOTÁKOVÁ 3 otázky pro...
str. 22 – 24
ETRÉM
MONSTER JAM Giganti na kolech
str. 44 – 45
Král Roger
OBSAH 26. 9. – 2. 10. 2007 | www.iecho.cz
Vychází každou středu! VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN
4. – 5. Zrcadlo týdne Sedm dní v rytmu sportu 6. – 9. Davis Cup: ČR – Švýcarsko Češi zachránili elitní skupinu 10. – 12. Slavia v Lize mistrů Překročili vlastní stín!
Daviscupová bitva str. 6 – 9
14. – 16. Lukáš Přibyl Funkcionářský přestup roku 17. FC Liverpool Fotbalová záhada v červeném 18. – 19. NHL Váhání hokejových legend 20. – 21. Hokejová extraliga Chybí na českých ledech osobnosti? 22. – 24. Barbora Špotáková 3 otázky pro...
Veteráni NHL váhají
26. – 27. Echo plakát Radek Štěpánek
str. 18 – 19
28. – 29. Svět hvězd André Agassi a Steffi Grafová 32. – 33. Cyklistika Roman Kreuziger se chystá na Tour 34. – 35. Lukáš Pešek Cíl v nedohlednu
Colin McRae str. 36 – 37
36. – 37. Colin McRae Tragická smrt nejmladšího mistra světa
Foto na titulní straně: CPA
38. – 39. Auto-moto Lexus - stovka za 5 vteřin 42. – 43. Zbraslav - Jíloviště Krasavci na čtyřech kole závodili do vrchu 44. – 45. Extrém Monster Jam - hodně hlučná show
Zbraslav - Jíloviště
49. TVář - Helena Fuchsová Hokejisté strečují u televize
str. 42 – 43 3
ZRCADLO TÝDNE
HVĚZDA - RADEK ŠTĚPÁNEK PŘIŠEL, VIDĚL, ZACHRÁNIL! Český tenisový národ má po víkendu nového hrdinu. Stal se jím Radek Štěpánek. Jeho příběh je jako z tenisové červené knihovny. Před rokem laboroval se zraněním zad a zdálo se, že možná bude muset skončit s tenisem. Navíc vztahy mezi ním a daviscupovou reprezentací byly mírně řečeno na bodu mrazu. Jenže on se dokázal vrátit, a to nejen na kurty, ale i do reprezentace a v neděli se postaral o rozhodující bod v zápase se Švýcary. Přitom proti Wawrinkovi to neměl vůbec jednoduché. Ve třetím setu si nepříjemně poranil nohu a zápas musel dohrávat s provizorní bandáží. I tak to ale nakonec ustál a zachránil pro Českou republiku elitní skupinu i na příští rok. POVEDENÝ NÁVRAT ZTRACENÉHO SYNA!
BOHEMIANS 1905
Fotbalisté Bohemians 1905 mají za sebou neděli snů. V někdejším vršovickém derby proti Slavii se totiž dočkali své vůbec první ligové výhry od návratu mezi prvoligovou společnost a navíc pokořili tradičního rivala čerstvě ověnčeného vavříny z prestižní Ligy mistrů. Nejen výhra 2:0, ale především herní styl Klokanů naznačily, že tým se postupně adaptuje na ligové pojetí hry a i posun v tabulce směrem ke klidnému středu je pro hráče i fanoušky příjemnou vzpruhou. Navíc nedělní derby bylo pro zelenobílé barvy sváteční ještě z jednoho důvodu. Po letech se totiž do dresu vršovického klubu vrátil Marek Nikl a jeho přítomnost na hřišti byla víc než patrná. V boji o fotbalové Vršovice tak slavil nečekaně úspěch outsider. MISTŘI VRŠOVIC! vět sportu bývá leckdy krutý a o úspěchu a neúspěchu rozhodují leckdy opravdové maličkosti. Naprosto ukázkovým příkladem tohoto tvrzení byl víkendový souboj českých tenistů o udržení v elitní skupině se Švýcarskem. Tak například čtyřhra, při kvalitách světové jednička Rogera Federera, patrně klíčový zápas celého duelu. Švýcarský pár měl v úvodních setech jasně navrch a ve třetím se dokonce prokousal až k mečbolu. Stačil jeden míček a patrně bychom se z elitní skupiny pakovali. Jenže
S PETRA KOVÁŘE 4
PRVNÍ LIGOVÁ VÝHRA!
Švýcaři zkazili relativně lehký míč a druhou šanci na mečbol již nedostali. Štěpánek s Berdychem se navzájem vybláznili a vyhráli. Jeden jediný míček chyběl o den později Tomáši Berdychovi, aby sebral Federerovi druhý set, a pokusil se o senzaci. V jeho případě a k radosti hostujícího týmu zaúřadovala nešťastná páska a světová jednička nakonec vcelku v pohodě dokráčela k vítězství. Přišla závěrečná dvouhra a opět jeden jediný míček mohl rozhodnout. V tomto případě by však jeho dopad byl mnohem
fatálnější, neboť by devalvoval snažení celého týmu. Mám tím na mysli ono nešťastné nakročení Radka Štěpánka před jedním z jeho servisů, po kterém s bolestivou grimasou odkulhal z kurtu. Jeden míček, jedna páska, jeden krok. Tak strašně křehká je hranice mezi úspěchem a sportovním zatracením. Čeští tenisté to tentokrát vybalancovali patří jim za to obdiv a uznáníí, protože právě taková vítězství jsou ozdobou sportu...
M
ichal Prokop (na snímku) obsadil čtvrté místo v předposledním závodu Světového poháru v bikrosu v Salt Lake City. ● Rafael Nadal se odhlásil z turnaje v Bangkoku, který v Thajsku začal v úterý. Důvodem je zranění levého kolena. ● Roman Šebrle skončil na závěrečném desetibojařském mítinku ve francouzském Talence až na čtvrtém místě, přesto těsně vyhrál vícebojařskou Grand Prix. ● David Vršecký se stal vítězem nedělního hlavního závodu Evropského poháru tahačů v italském Misanu. ● Devětadvacetiletý ruský cyklista Denis Meňšov vyhrál podruhé v kariéře španělskou Vueltu. ● Český judista Jaromír Ježek se v sobotu v Birminghamu stal vítězem turnaje Světového poháru v kategorii do 73 kg. ● Australan Casey Stoner se stal mistrem světa v královské motocyklové třídě MotoGP. První titul v kariéře si zajistil už tři závody před koncem sezony v japonském Motegi. ●
FORMA V NEDOHLEDNU Motoyklový závodník Lukáš Pešek se v poslední době nemůže potkat s vynikající formou, která ho v úvodu letošního seriálu MS kubatury 125 ccm dokonce na čas katapultovala na vedoucí příčku průběžného pořadí šampionátu. Jezdec stáje Valsir Seedorf Derbi si chtěl po nebodovaném umístění v Estorilu a následné nevydařené Velké ceně San Marina, kde dojel na 13. místě, napravit reputaci v Japonsku. Na okruhu v Motegi však opět na špičku startovního pole nestačil. Dojel sice lépe než před týdnem v Itálii, ale celkové 12. místo je jistě i pro něj samotného velkým zklamáním. Nicméně i v době, kdy se nejlepšímu českému závodníkovi posledních let příliš nedaří, se objevila pro něj zajímavá nabídka na přestup do dvěstěpadesátek. TAM TO BUDE JEŠTĚ VĚTŠÍ FRMOL!
LUKÁŠ PEŠEK Foto: Valsir Seedorf Derbi, CPA (2), Petr Bureš MTBS
ZRCADLO TÝDNE
Oštěpařka Barbora Špotáková vyhrála Světové atletické finále ve Stuttgartu. Navíc výkonem 67,12 metru vylepšila o pět centimetrů český rekord. ● Hokejové mistrovství světa se v roce 2013 uskuteční ve Švédsku. Rozhodl o tom kongres Mezinárodní hokejové federace. Česká kandidatura neuspěla. ● Vedení fotbalové Sparty se odvolá jen proti pokutě 700 000 korun, kterou mistrovskému klubu udělila ve čtvrtek disciplinární komise za incident v Teplicích. ● Americký cyklista Floyd Landis přišel o titul z loňské Tour de France. Arbitráž ho uznala vinným z dopingu a navíc mu uložila dvouletý trest. ● Fotbalisté Steaui Bukurešť, soupeři Slavie v Lize mistrů, jsou bez trenéra. Gheorge Hagi po prohře v Praze odstoupil prý kvůli neshodám s majitelem klubu.
OZVĚNY SPORTOVNÍCH TAMTAMŮ 5
TENIS
TENIS
Zachráněni!!!
Nemohl jsem se dostat do tlaku a hrát agresivně,“ hodnotil nakonec odvážný výkon Štěpánek. A Federer? „Myslím, že jsem hrál dobře a pro Radka to muselo být náročné. Ve třetím setu začal hrát velmi dobře také on a i diváci se začali probouzet. Proto jsem rád, že jsem ve čtvrtém setu uspěl opět já.“ A že se nadřel na poslední míč zápasu? Nic na tom... „Pokud vyhrajete, je jedno, kolik máte mečbolů,“ usmál se sympatický tenista.
Šokující deblový pár
Radost přímo na ploše. Český tenis patří i nadále mezi světovou elitu.
To už ale na kurtu plnil jasný úkol Tomáš Berdych proti Stanislasi Wawrinkovi - muži, jehož výkonnost šla přes léto pořádně nahoru. Po bojovných třech setech uspěl a připsal první bod pro český tým. Všichni poté netrpělivě čekali, kdo naskočí do čtyřhry proti očekávané dvojici Federer – Allegro. Rozhodnutí nehrajícího kapitána Jaroslava Navrátila bylo pro mnohé šokující! Místo předpokládaného Martina Damma nasadil ke Štěpánkovi Berdycha. „Rozhodl jsem se hned po Tomášově singlu, přeci jen je to první hráč v republice. A Martin mé rozhodnutí podpořil,“ vysvětloval kouč. Ačkoliv spolu Češi odehráli několik turnajů, ze začátku se zdálo, že si příliš nerozumí a celkem rychle prohrávali 0:2 na sety. Pak však přišel odvrácený mečbol a zlom celého daviscupového utkání. Známý hecíř Štěpánek vyburcoval ke zlepšenému vý-
konu i mladšího kolegu a Federer na druhé straně kurtu nestíhal hasit požáry za stále uvadajícího Allegra. „Jestli jsem unavený? Dobrý dotaz! Z turnajů jsem zvyklý na kratší zápasy,“ přiznal švýcarský deblový specialista. Pořádné nadšení z vedení 2:1 na zápasy bylo cítit ze všech návštěvníků arény. „Nesmíme euforii podlehnout a naopak se musíme koncentrovat na zbylé zápasy,“ tlumil přehnané pozitivní emoce Štěpánek. „Po výhře jde únava stranou,“ doplnil jej Berdych a utnul tak dohady o přetížení českých hráčů ale i Federera. Před rozhodujícím dnem měli Češi výbornou výchozí pozici a dokonce dva pokusy na to získat rozhodující třetí bod s těžkým soupeřem.
Dva singly, dvě výhry. Víc už Roger Federer v Praze nedokázal, ačkoliv byla jeho hra špičková.
Skvělý tenis V souboji jedniček se pokoušel o nemožné nejprve Tomáš Berdych. Hrál výborně, tlačil na suveréna tenisových kurtů a nebyl daleko od úspěchu. Sedm nevyužitých setbolů mu však zlomilo vaz a nechal Švýcarsko srovnat na 2:2. „Po takovém výsledku nemohu být spokojen. Vždyť jsem byl ve dvou setech lepší než Roger, ale on měl více štěstí a navíc předváděl tradičně skvělý tenis. Vůbec nechci slyšet to, že nebyl ve své kůži. To už tady bylo po olympiádě, kde jsem ho porazil,“ nenechal zpochybnit svůj parádní výkon dvaadvacetiletý tenista. Bohužel ani ten na překvapivou výhru nestačil.
Foto: CPA (7)
P
okud je pohromadě duo Tomáš Berdych – Radek Štěpánek je český tým pořádně silný. To je při jejich slušné formě věc známá. Otázkou však zůstalo, jak se oba dokáží popasovat s Rogerem Federerem a jeho kolegy na druhé straně dvorce. Jako první se Švýcarovi postavil do cesty navrátilec Štěpánek a v prvních dvou setech hodně zaostal za referencemi po6
sledních týdnů. Jenže pak se chytil a výborně hrající světová jednička dlouho nevěděla, jak Čecha dorazit, zvláště když odvrátil pět mečbolů. „Snažil jsem se bojovat od prvního do posledního míčku a zůstat co nejdéle v klidu. Mrzí mě, že jsem zápas nedotáhl do pátého setu, ale utekl mi už začátek, kdy byl mezi námi rozdíl zejména v prvním servisu.
Foto: ČTK, Archiv (2)
Do Prahy dorazil Roger Federer a český daviscupový tým, do kterého se po třech letech vrátil Radek Štěpánek, měl před sebou náročný souboj o záchranu v elitní skupině se švýcarskou reprezentací. Úkol zněl jasně: porazit dvakrát soupeřovu dvojku a rozhodnout ve čtyřhře. Povedlo se! A vyprodaná Sazka Arena se přitom bavila tenisovými kousky světové jedničky i odvážnými výkony domácích borců. Silně emotivní závěr a oslavy pak už ani nemohly nechat nikoho v klidu. Lukáš Vrkoč
Rozhodujícím zápasem byla podle předpokladů čtyřhra.
7
TENIS
TENIS
Tomáš Berdych splnil úkol. Porazil Stanislase Wawrinku a navíc zabodovali ve čtyřhře.
Jeho přemožitel se sice nejprve podivoval, že by vyhrál šťastně, pak ale přiznal, že taková utkání o štěstí někdy bývají. „Byl to vyrovnaný zápas. Tomáš v něm ale nevyužil nabídnuté šance a já jsem rád, že se mi povedlo vybojovat druhý bod. O celkové spokojenosti ale budu moci mluvit až po posledním zápase,“ prohlásil a šel sledovat Wawrinku, proti němuž stál na kurtu nažhavený Štěpánek. Diváci v zaplněných ochozech měli možnost sledovat opět vyrovnaný duel, avšak s dominancí českého reprezentanta. Ten sice na kurtu neprožíval míčky tak, jak je u něho možné vídat, ale sebevědomě kráčel za rozhodujícím vítězstvím. Nechyboval a důležité momenty zápasu zvládal na jedničku.
Pomohl Rocky
V tuto chvíli to vypadalo s Čechy všelijak. Na kurtu dominující Štěpánek byl v péči lékařů.
8
Jenže vše se zkomplikovalo a stačil k tomu jediný pohyb. Při nadhozu na podání během třetího setu, v době, kdy se vrátil Štěpánek do hry po Wawrinkově brejku a mířil za vítězstvím, mu vypověděla službu noha. Zkusil dva míčky a vzal si medical time, tedy čas na ošetření. „Úplně ve mně hrklo, co se děje, když se mi při servisu noha podlomila. Naštěstí mě doktor Kolář uklidnil, když řekl, že jde jen o sval nad kolenem a já mohu hrát bez strachu o možné vážnější komplikace,“ vracel se později k nebezpečnému momentu. „V podvědomí jsem sice na zranění myslel, ale říkal jsem si: žádná bolest, žádné bolest. Je to podle filmu Rocky IV, který mám rád.“ Uklidnění mu pomohlo a s pomocí tie-breaku urval pro reprezentaci klíčový třetí bod a tím i záchranu mezi daviscupovou elitou. Po proměněném mečbolu padl k zemi a okamžitě jej zasypali kolegové z týmu. Následovalo políbení kurtu, oslavné výhozy do vzduchu, skákající skupinka a na závěr proslov k divákům z vypůjčeného mikrofonu. „Ani nevím, co říct. Děkuji všem... a kdo neskáče, není Čech,“ chrlil ze sebe Štěpánek, jehož od ošetřovací pauzy hnala dopředu frenetická kulisa. „Těžko hledám slova pro zápas, mám fantastické pocity. Šel jsem do toho s tím, že musím hrát agresivním stylem, který Wawrinkovi nevyhovuje. Závěr byl bohužel ovlivněný zraněním, v životě bych ovšem zá-
pas nevzdal, znamenal pro mě strašně moc. Hrát v české vlajce před čtrnácti tisíci diváků, to nemůže nic přebít,“ popisoval své dojmy hrdina-navrátilec. Štěpánek je tedy v daviscupovém týmu zpátky a český fanoušek se může těšit na lepší příští. „Lidé nevěřili, že můžeme porazit Švýcary s Federerem v sestavě, ale my to dokázali. Jsem spokojen, tým ukázal svou sílu. Myslím si, že když nám v příštím roce bude přát los, můžeme dojít hodně daleko,“ chválil tenisty kapitán Navrátil.
Sympaťák Federer I přes dvě výhry pokořený Roger Federer ukázal, jakou je osobností, když měl říci, zda-li by se radoval z případné záchrany mezi elitou, kdyby Štěpánek vzdal. „Samozřejmě bychom vítězství přijali, ale byli bychom zklamaní z toho, v jakém duchu bychom vyhráli. Naštěstí ale Radek zápas dohrál.“ Sympatická slova sympatického muže, který v Praze
Radek Štěpánek se vrátil do daviscupového týmu ČR po třech letech. A hned velkým dílem přispěl k záchraně.
zanechal vskutku příznivý dojem. A to nejen předvedenými výkony, kdy vždy ukázal svou sílu, když měl namále, ale i vystupováním jako takovým. Už při losu zlehčil situaci, když na dotaz, jak se mu ceremonie líbila, řekl, že nijak zvlášť, protože jde stejně jen o to, aby se mohli novináři ptát. Během všech dní z něho navíc čišela ochota a dobrá nálada, kterou mu pokazila opravdu jen porážka od hostitelů. A když měl říci, zda má ve své hře ještě rezervy, se skromností sobě vlastní odvětil: „Vždycky je co zlepšovat. Minimálně styl hry. Dříve jsem se snažil více útočit, teď však pracuji spíše na defenzivě. Důležité při tom je, že svou hru znám a moc dobře vím, čeho jsem schopen.“ Tým Jaroslava Navrátila poslal na kolena opravdového tenisového krále!
Typické vítězné gesto českého hrdiny ve speciálně připraveném triku právě pro Davis Cup.
9
FOTBAL
NA POSLEDNÍFOTBAL CHVÍLI
Překročili vlastní stín!
druhou stranu jsem věděl, že to není jednoduché bránit tyhle příležitosti. Jen jsem si přál, aby se kluci z toho poučili.
Před výkopem
13. minuta
Byl jsem pochopitelně nervózní, ale byla to taková hezká nervozita. Tenhle okamžik jsem si v duchu mnohokrát představoval, ale realita byla ještě úžasnější. A když jsem pak uslyšel znělku Ligy mistrů, tak se přiznám, že mi běhal mráz po zádech. A ještě něco, těšně před tím, než sudí fouknul do píšťalky, jsem si vzpomněl, jak jsme před lety hráli v Poháru UEFA se Steaou a doma ji porazili 4:1. Blesklo mi hlavou, že by bylo skvělé to zopakovat.
Gólová akce začínala hodně blízko střídaček, takže jsem jen sledoval, jak míč letí vzduchem, Martin Latka vyhrává hlavičkový souboj a nabíhající Stanislav Vlček pálí. V první chvíli jsem se lekl, že z toho nic nebude, když jsem po jeho střele neviděl míč v síti, ale naštěstí se to odrazilo k Šenkeříkovi, který to uklidil do brány. Všechno se to seběhlo tak rychle, že jsem se ani nestačil chytit za hlavu kvůli té Standově střele a už jsme oslavovali. Pro Je dobojováno. Výhru 2:1 hlídali i policejní těžkooděnci.
vedoucí gól. Všichni byli hlavama v oblacích a po minutě bylo vyrovnáno. Tomu jsem chtěl zabránit, tak jsem neustále kluky vracel do reality...
Na zaplněném Strahově fandil domácím i Frankenstein.
16. - 30. minuta To byl z mého pohledu asi nejhorší úsek zápasu. Najednou jsem na těch klukách viděl, že jsou nervózní, že se bojí toho, že přijdou o tak slibný výsledek. Nic z toho, co jsme si před utkáním řekli, najednou neplatilo, Steaua byla lepší, důraznější, nápaditější. Když to řeknu lidově, tak ten gól, který o chvíli na to přišel prostě visel ve vzduchu, ale v takových momentech jsou možnosti trenéra opravdu omezené. Můžete křičet jako blázen, ale při takhle zaplněných tribunách vás stejně není vůbec slyšet, takže jediná možnost je posílat na hřiště pokyny po krajních hráčích, které máte nejblíž. Neustále jsem přes Pudila a Dřížďala posílal na hřiště nějaké pokyny, ale pro ten moment to prostě nefungovalo.
33. minuta Byla to pro nás všechny na lavičce pochopitelně velká rána a mě osobně to štvalo dvojnásob, protože na tohle jsme se speciálně před zápasem připravovali. Z mého pohledu od lavičky to nebylo příliš přehledné, ale když jsem si pak celou situaci pustil později na
Karel Jarolím vejde do slávistické historie. Získal první body v Champions league.
B
ez nováčkovského respektu, i když přece jenom s mírnou dávkou nervozity, překonali slávisté první překážku na své letošní pouti v Champions League. Možná v nejdůležitějším utkání základní skupiny, ze svého pohledu, porazili minulou středu na Strahově sebevědomého rumunského mistra 2:1. 10
Pro kouče Karla Jarolíma musí být tento výsledek ohromnou satisfakcí. Ještě před pár týdny byl oslavován jako první trenér, který dokázal Slavii protlačit mezi elitní evropskou fotbalovou společnost a nyní se může honosit i tím, že jako první lodivod »sešívaných« se svým týmem vydoloval v prestižní Champions League tolik důležité body.
Sami slávističtí hráči po utkání hovořili o fantastické atmosféře, skvělých pocitech a radosti z vítězství. Jenže jak onen devadesáti minutový křest ohněm prožíval jejich trenér, přikovaný po celý zápas do vymezeného prostoru u střídaček? Co prožíval, jaké myšlenky se mu honily hlavou v klíčových momentech střetnutí? Magazín Echo to ví...
5. minuta To byla situace, kdy Daniel Pudil střílel zbrkle z dálky. Zlobil jsem se, protože tyhle příležitosti by měl člověk řešit s větším klidem a navíc, on něco podobného udělal už před tím v lize s Baníkem.
10. minuta První šance Rumunů. A jak jinak než po rohu. Těžko můžete dělat víc, než to hráčům před zápasem milionkrát připomenout. Ale na
mě to bylo o to příjemnější, že se na tom podílel Martin Latka.
16. minuta To byl přibližně ten moment, kdy jsme se rozhodli stáhnout Martina Latku z jeho neobvyklé podhrotové pozice více dozadu. Bál jsem se tak trochu, aby hráči v návalu euforie neudělali nějakou zbytečnou chybu. Vzpomeňte si na reprezentační dvacítku, co se jí stalo, když dala ve finále mistrovství světa proti Argentině
Hrdina utkání Francouz Belaid v objetí svých spoluhráčů.
Foto: CPA (5)
Fanoušci fotbalové Slavie si musí připadat jako v pohádce. Po hubených letech paběrkování za odvěkým rivalem z Letné jsou to dnes právě oni, kteří se vyhřívají v odlesku slávy a úspěchů. Hned ve svém prvním utkání základní skupiny totiž ozdobili fotbalisté v červenobílých dresech svůj historicky premiérový postup do Ligy mistrů vítězstvím nad Steaou. Petr Kovář
11
FOTBAL A vidíte, nakonec to byl on, kdo tak výrazně rozhýbal naší hru. Škoda jen, že ho tento start stál v konečném důsledku prodloužení rekonvalescence.
42. minuta Tady se asi měla pískat penalta na Vlčka. Kdyby ji sudí fouknul, tak se nikdo nemůže divit. Že jsem se rozčiloval? To je už takový trenérský kolorit. Stejně víte, že nic nezměníte...
Poločas Je pravda, že jsem v kabině o přestávce křičel víc, než je mým zvykem. Navíc mi do toho oznámili, že Latka nemůže pokračovat, takže to bylo fakt skvělý. Musel jsem ale na ty kluky pustit trochu hrůzu, aby se spíš báli mě než soupeře.
50. minuta Průnik Františka Dřížďala podél postranní čáry vyústil v rozhodující branku utkání.
Střela Standy Vlčka z úhlu. Co k tomu říct. Je skvělé, že se dostane do šancí, ale někdy je zbrklý. Co můžete na lavičce dělat. Chytíte se za hlavu a jede se dál.
64. minuta Jakmile dal Belaid gól, řekl jsem si v duchu, že tohle je rozhodující moment utkání. Cítil jsem, že nás Rumuni už nemají čím překvapit. Kluci konečně začali bránit v blovideu, tak jsem musel konstatovat, že to nebyla ani tak chyba samotných obránců, jako hráčů z druhé vlny, kteří měli podobné náběhy, jaký předvedl Goian, hlídat a eliminovat. Na druhou stranu je třeba přiznat, že tohle Rumuni umí opravdu velmi dobře a bránit osobně tenhle typ akcí je velmi nebezpečné, protože to vždy zavání penaltou. Každopádně jsem byl obrovsky naštvaný.
38. minuta To byl další šok. Čtyři minuty poté, co jsme inkasovali vyrovnávací gól, se zranil Erich Brabec, jenž do té doby hrál velmi dobře. Ze začátku to nevypadalo až tak špatně, ale následně bylo jasné, že to nepůjde a my museli poprvé střídat. Paradoxně jsem v tu chvíli nebyl nikterak přehnaně nervózní, věděl jsem, že stále je na hřišti Martin Latka, kterého jsem vlastně jen stáhnul na stopera, což je post, který mu sedí. Spíš mně vadilo, že jsem musel do hry nasadit Jandu. Kdyby se totiž tohle nestalo, tak možná vůbec do hry nešel, protože nebyl zdravotně fit. 12
ku, tak jako jsme si to řekli před utkáním a pak jsem na hráčích soupeře viděl obrovské zklamání a frustraci.
70. minuta To se Zdeněk Šenkeřík pokusil u rohového praporku o parádičku, která mu však nevyšla. Diváci to sice ocenili, ale já to moc rád nemám. Preferuji efektivnost před efekností.
77. minuta Tak to jsem byl asi nejvíc vytočený za celý zápas. Šance Standy Vlčka, když se řítil sám na branku, byla naprosto tutová a mohla pojistit výsledek. Jenže to můžeme při tréninku rozebírat horem dolem a v zápase je pak to samotné řešení na hráči a někdy to dopadne takhle. Na druhou stranu Standa má takové zásluhy na našem postupu do Ligy mistrů, že jsem mu to po zápase hned odpustil.
Závěrečný hvizd Ten pocit bych nevyměnil za nic na světě. Úleva, radost, zadostiučinění, to všechno vám v tu chvíli proletí v jedné vteřině hlavou. Jenže v tomhle je fotbal právě hodně nevděčné povolání. Jakmile opadla ta prvotní euforie, začal jsem řešit ta zranění a vůbec další zápasy, které nás čekají... Slávistické opory Martin Vaniak a Stanislav Vlček už ví, jaké to je bodovat v Lize mistrů.
FOTBAL
NA POSLEDNÍFOTBAL CHVÍLI
Srdce rozhodlo pro Bohemku! Je to jako pohádkový příběh. Příběh o tom, kterak se kluk z bohemáckého kotle dostal až na post ředitele milovaného klubu. LUKÁŠ PŘIBYL, někdejší televizní komentátor, posléze sparťanský šéf pro komunikaci a v současné době čerstvý ředitel klubu Bohemians 1905, se postaral o jeden z nejpřekvapivějších přestupů na české fotbalové scéně za poslední měsíce. A je úplně jedno, že se nejedná o fotbalistu... Petr Kovář echo: Vy jste začínal jako televizní reportér, pak jste se stal šéfem komunikace na Spartě a teď jste tedy svůj přerod ve fotbalového bafuňáře dokonal svým přestupem do Bohemians. Jak se cítíte jako „bafík“? „Upřímně řečeno mi to zatím moc nejde přes uši, to slovo bafík, ale
asi je to tak. Stal se ze mě fotbalový funkcionář, i když i v tomto směru se u nás leccos mění, takže třeba to nebude tak hrozné...“ echo: Vaše náklonost k zelenobílým barvám je v českém fotbale téměř notoricky známá. Jak se z vás lastně stal tak skalní fanda Bohemky?
„U nás doma byli všichni chlapi Bohemáci a z vyprávění vím, že už ve dvou letech mě táta vzal do Ďolíčku na fotbal. Nic z toho si nepamatuji, ale prý hrála Bohemka s Plzní a vyhrála 2:1. Takže asi tak nějak to začalo...“ echo: Neměl jste s tím problémy na Letné, kam jste před dvěma roky přestopil také poměrně překvapivě z České televize? „Nemůžu říct, že bych s tím měl problémy. Navíc můj příchod na Spartu probíhal v horizontu několika měsíců, kdy jsme se scházeli s panem Danielem Křetínským a diskutovali spolu možnou budoucí spolupráci, takže to nebylo žádné rozhodnutí ze dne na den a všichni na Letné věděli, že jsem fanoušek Bohemky. Ale ta nabídka se týkala práce, ne
pocitů. Když to zjednoduším, tak srdcem jsem byl Bohemák, hlavou sparťan.“ echo: Já vím, že vám ale sparťanští fanoušci vyčetli, že jste se někde nechal vyfotografovat v dresu Bohemians... „To je pravda a mrzí mě to ve vztahu k fanouškům. Bylo to sice trochu účelově podané, ale stát se to nemělo. S většinou příznivců Sparty jsem vycházel v pohodě a budu na ně vzpomínat v dobrém. Na začátku jsem všem přiznal, že fandím Bohemce a jsem rád, že to většina přijala. Chci aby mě lidi hodnotili podle práce a ne podle toho, komu fandím.“ echo: Takže se dá říct, že svým odchodem do Bohemians jste zábavu a práci spojil, i když
Foto: Dan Černovský
Před svým odchodem do Bohemians musel Lukáš Přibyl hodně přemýšlet.
14
15
FOTBAL v očích mnohých je tento krok hodně nepochopitelný. Jdete vlastně z absolutního vrcholu do velké nejistoty... „Já si to nemyslím, ale dokážu si představit, že se podobné názory určitě objeví. Tak jako bylo pro mě velmi těžké rozhodování odejít z televize do Sparty, tak bylo možná ještě těžší rozhodnout se v tomto případě. Je bez debaty, že to je velmi zásadní krok z hlediska mé kariéry. Ve Spartě jsem měl zcela jasně nastavený další profesionální růst, tady v Bohemce jsem v situaci, kterou až tak
FOTBAL co jsem se od nich dozvěděl, jsem získal pocit, že je tady jasná vize do budoucna. I když to samozřejmě bude všechno trvat mnohem delší dobu než například na Spartě.“ echo: Až ve čtvrtek 27. září ráno poprvé vejdete do své ředitelské kanceláře, co uděláte jako první? „Asi si sednu a řeknu si, že se mi splnil obrovský sen. Kdyby mi někdo v mých patnácti letech, když jsem stál v kotli s vlajkou Bohemky kolem ramen, řekl, že za třináct let budu ředitel klubu,
jdu do Bohemky je tady již několik měsíců, mnohokrát jsem o tom s Danielem Křetínským hovořil a rozhodnutí přišlo ještě před všemi těmi událostmi. V souvislosti s nimi jsem naopak svoje působení na Spartě ještě prodloužil. Mrzí mě, co se stalo, už jenom proto, že to popírá vše, co se na Letné buduje, ale s mým odchodem to rozhodně nemá nic společného.“ echo: 10. listopadu svede prvoligový los dohromady Spartu a Bohemku. S jakými pocity zamíří na Letnou ředitel vršovického klubu?
„Asi to, že se Bohemka dostala nahoru ve velmi krátké době. Chybí jí základní organizační struktura, která je nutná pro chod klubu na této úrovni. Je tady obrovský lidský potenciál, pracuje se mnohdy na hranici vlastních sil, takže v tomto směru bych viděl velký úkol dát tomu jakýsi řád. A pak bych také rád ještě více zúžil vztah mezi fanoušky a klubem.“ echo: To v případě Bohemians ještě jde? „Určitě, vždycky se dá všechno ještě zlepšovat...“ echo: Na závěr mi dovolte osob-
V těchto místech stával kdysi jako řadový fanoušek. Nyní je ředitel klubu.
Steven Gerrard je bezpochyby vůdčí osobností Liverpoolu.
Záhada v červeném Je to historicky nejúspěšnější anglický klub. Jak doma, tak v Evropě. V roce 2001 posbíral úctyhodných 5 trofejí. Před dvěma lety triumfoval v Lize mistrů a letos na jaře hrál její finále znovu. Jeho dres obléká srdce anglické reprezentace STEVEN GERRARD. V létě se posílil jako v Premier League nikdo jiný. Ale když se fanoušků zeptáte, kdo vyhraje anglickou ligu, tuhle odpověď přesto uslyšíte málokdy: LIVERPOOL. Luděk Bolek dobře neznám, ale možná právě to byl ten moment, který mě na tom lákal. Je mi dvacet osm let a kdy jindy než teď mám nárok dělat riskantní věci.“ echo: Nemyslíte to ale tak, že Bohemka je riskantní projekt... „V žádném případě. Já jsem mluvil o vlastním profesním růstu. Kdybych měl pocit, že Bohemians jsou v situaci, kdy nebudu moci realizovat své nápady a idee, tak bych tu nabídku nikdy nepřijal. První kontakt ze strany klubu však proběhl ještě před létem, takže jsem měl čas si vše promyslet. Mluvil jsem s majiteli Bohemians a na základě toho, 16
tak bych mu nevěřil. A až tenhle pocit pomine, tak se na mě zřejmě vyřítí úplně obyčejná realita a já pak zjistím, co to znamená řídit Bohemku...“ echo: Ještě jedna věc mě napadla v souvislosti s vaším odchodem ze Sparty. Co když někdo řekne, že opouštíte Letnou ve chvíli, kdy se úřadující mistr zmítá v problémech. Mám tím na mysli disciplinární prohřešky Pavla Horvátha, respektive Tomáše Řepky a Martina Abrahama. „I na to jsem připravený. Vím, že se to může takhle brát, ale není to vůbec tak. Ta myšlenka, že ode-
„Se smíšenými, i když se musím přiznat, že to pro mě bude jednodušší, než kdyby Bohemka hrála na Letné a já jsem byl stále zaměstancem Sparty. Měl jsem štěstí, že vlastně nikdy za tu dobu, kdy jsem byl ve Spartě, se oba týmy nepotkaly v mistrovském utkání. Jen jednou v přáteláku, který skončil 2:2 a vzpomínám si, že tehdy mi těsně před výkopem přinesl Tomáš Řepka bohemáckou vlaječku, kterou dostal při tradičním pozdravu v půlícím kruhu, s úsměvěm a se slovy, abych měl čím fandit...“ echo: Jste nyní ředitelem prvoligového klubu. Co je podle vás největší problém Bohemians?
ní otázku. K fotbalu, alespoň v českém pojetí, patří párek a pivo. Vy prý ale alkohol vůbec nepijete. Čím tedy splachujete tučnou uzenářskou pochoutku? „Žlutou limonádou. Já to tak prostě mám. Když jsem na fotbale, tak si dám buřta a žlutou limonádu. Stejné je to, když třeba jdeme s klukama po fotbale do hospody. Oni si dají třeba sedm piv, já sedm limonád. Mně alkohol prostě nechutná. Jednou, když mi bylo třináct, jsem na chalupě frajeřil před holkama, vypil pivo na ex a bylo mi zle. Od té doby vím, že tohle fakt nemusím...
C
o je k tomu vede? Příliš nevěří soupeřům. Arsenal přišel o kanonýra Henryho, Chelsea se oslabila spory kouče Mourinha, které vyústily v jeho odchod a útočníci Manchesteru Rooney s Ronaldem se častokrát nechají lehce vytočit a na hřišti jsou pak neškodní. Mínus u Liverpoolu má nádech záhady. Proč si lehce proklestí cestu pohárovou Evropou, ale doma má problém si vůbec místo v Lize mistrů vykopat a je rád za účast v předkole? O titulu ani nemluvě. Podle názoru expertů vtiskl kouč Benítez týmu příliš evropskou tvář, která není pro anglický fotbal vhodná. Svému celku sice dal za tři
roky svého působení hlavu a patu, ale jako si Wenger v Arsenalu buduje francouzský klub, Benítezovi roste pod rukama na Anfield Road malé španělské dítě.
Šíp k titulu Tam, kde kdysi běhali jen Britové, Seveřané a Slované se nyní prohání celkem deset hráčů s latinskoamerickými kořeny. A to ještě před touto sezonou odešli Španěl Luís García a Chilan Mark González. Podle kritiků jsou anglické efektivní hře málo přizpůsobiví a anglické tvrdosti málo odolní. A tak Liverpool zase skončil v lize třetí, přičemž za druhou Chelsea zaostal
o hrozivých 15 bodů. Proto si na Anfield Road řekli: Tak takhle ne! V létě klub získali američtí majitelé a začali pěkně zostra. Předně koupili dva obrovské talenty, které chtěl mít v Evropě snad každý: Nizozemce Ryana Babela a Španěla Fernanda Torrese. Světlovlasý šíp podepsal s Liverpoolem smlouvu na šest (!) let a s 20 miliony liber se stal jedním z nejdražších posil v historii Premier League. Zvolil si dres s devítkou, kterou nosili liverpoolské legendy Ian Rush a Robbie Fowler a s očekáváním si nelámal hlavu. „V týmu je řa-
da hráčů ze španělské ligy včetně kouče Beníteze, o to ten tlak na mě bude menší,“ vysvětlil. Právě jeho góly mají umést Liverpoolu cestu k tolik očekávanému titulu. Ovšem fanoušci se naučili být skeptičtí. Zvlášť, když je jejich klub po 6. kole v tabulce Premier League zase třetí. Ale nemusejí propadat panice, Rafael Benítez je ten pravý, kdo zná, kudy se jde temným lesem za světýlkem pro mistrovský pohár. Valencii jej pomohl získat po 31 let dlouhém odříkání. V Liverpoolu už se domnívají, že se načekali až dost…
Největší hvězdy FC Liverpool Steven GERRARD Těžko lze v anglickém fotbale najít lepšího záložníka. Nemá takové centry jako Beckham, ani takový tah na branku jako Lampard, ale je daleko všestrannější. Hodně pomáhá obraně a když je potřeba, dokáže zahrát i na kraji zálohy. Fernando TORRES Famózní střelec, v náročné španělské lize si i v útlém věku dokázal udržet během pěti sezon průměr patnáct branek na sezonu. Z Atlétika jej loni chtěla vykoupit
Chelsea a asi věděla proč. Hned ve druhém kole jí Torres dal gól, má potenciál stát se nejlepším střelcem Premier League. John Arne RIISE Záložník, nebo obránce? Ryšavému Norovi nedělá problémy nastoupit na obou místech. V Liverpoolu je jako by odnepaměti, ale pozor! V pondělí mu bylo teprve 27 a k šesti sezonám může přidat daleko víc. Už v osmnácti zářil za Monako ve francouzské lize.
17
NHL
NHL
Teemu Selänne Vždy snil o odchodu na vrcholu. A na něm teď je!
Ano nebo ne? Když Kačeři z Anaheimu na konci minulé sezony pozvedli nad hlavy Stanleyův pohár, vyrazili tím leckomu v zámoří i ve zbytku světa dech. Od utichnutí oslav a navrácení do normálu ovšem nedýchají příznivci Ducks a dost možná ani vedení klubu. Klíčové postavy týmu SCOTT NIEDERMAYER a TEEMU SELÄNNE totiž během léta váhaly, zda pokračovat v kariéře, či v nejlepším přestat. Rozhodnutí přitom ne a ne přijít. Lukáš Vrkoč
Proč zůstat!? Najde se mnoho dobrých důvodů, proč by strůjci úspěchu z poslední sezony, neměli arény v USA a Kanadě opustit. Tak třeba výkonnost. »Finský blesk« nasázel po překročení 35 let věku do sítí soupeřů v NHL 99 gólů za poslední dvě sezony i s play off, přičemž v závěru loňské základní části se přiblížil magické padesátce branek. Podobně je na tom i Niedermayer, který dotáhl Ducks jako kapitán k cenné trofeji. V poslední sezoně vyhrál kanadské bodování obránců! A na rozdíl od 18
Selänneho, jemuž je už sedmatřicet, nedávno oslavil teprve 34. narozeniny. Když se podíváme, v kolika letech a jak hraje Chris Chelios, má před sebou »Scotty« ještě pěkných pár úspěšných let. A tím spíše, že jeho kontrakt vyprší až za dva roky. Dobrou motivací, proč zůstat, mohl být určitě i fakt, že má Anaheim rozhodně šance získat Stanleyův pohár podruhé za sebou. Z kádru odešel za penězi do Edmontonu jen Dustin Penner a naopak přišli zmínění borci. Kačeři jsou ještě silnější. Tedy pokud budeme počítat se Selännem a Niedermayerem na soupisce.
Proč končit!? Často se říká, že skončit se má v nejlepším a přesně tak asi finsko-kanadské duo celou dobu přemýšlelo. Scott Niedermayer je navíc rodinným typem, který dosáhl v hokeji všeho, co se dosáhnout dalo, zlepšovat už se zřejmě nemůže. A právě z toho důvodu by mohl trávit více času s manželkou a dětmi. Mimo to by značně odlehčil našponovanému rozpočtu Kačerů. „Byl bych rád, kdybych své rozhodnutí už znal a mohl se začít připravovat se spoluhráči, ale protože tomu tak není, tak nastupuje plán B, což je dojít co nejdříve k nějakému rozhodnutí. Už to nechci celé protahovat víc, než je potřeba. Škoda, že mi to celé trvá tak dlouho,“ tvrdil před týdnem Niedermayer. Je vidět, že otázku budoucnosti řeší každým dnem. A pak má mít vedení Kačerů pořádek v tom, kdo za jeho klub bude nastupovat. O Teemu Selännem se toho v zámořských médiích objevuje méně, avšak pro jeho konec v zámoří hovoří asi nejvíce věk.
V posledním finále Stanley Cupu byl jasně nejstarším hráčem a přeci jen u útočníků bývá kariéra kratší. „Vždycky jsem říkal, že se pokusím hrát tak dlouho, jak dlouho budu cítit to samé nadšení, touhu a motivaci, jakou jsem cítil několik posledních let. Na druhou stranu jsem vždycky snil o odchodu na vrcholu. A nevím,
jestli je možné dostat se výš,“ neměl ještě nedávno jasno »Finský blesk«, o jehož zaručeném konci kariéry se už dvakrát spekulovalo v domácích periodikách. Nahrály jim později popřené hlasy hráče, že jej nezviklají ani peníze. Naposledy bral skoro čtyři miliony dolarů za rok a nyní by mohla být jeho gáže vyšší.
Jedním z důvodů, proč by měl Scott Niedermayer zůstat, může být lákadlo další spolupráce s bratrem Robem.
Foto: ČTK, Archiv (2)
N
ový ročník NHL se naplno rozběhne už příští týden a představitelé Anaheimu v čele s generálním manažerem Bryanem Burkem dlouho nevěděli, jak na tom vlastně jsou. „Zůstanou dvě klubové ikony? Zůstane alespoň jedna? Nebo se budeme muset obejít bez nich,“ řešili každodenní otázku. A samotní hráči s očekávaným verdiktem nespěchali. I proto se už v červenci, kdy se otevřel trh s volnými hráči, rozhodli manažeři jednat. Nalákali z Detroitu obránce Mathieu Schneidera a útočníka Todda Bertuzziho. Tedy přesně hráče na posty váhajích opor, což ovšem neznamenalo, že by nemohly zmíněné hvězdy působit v týmu společně. „Bryan mi řekl, ať si vezmu času, kolik chci, a pořádně se rozmyslím,“ vysvětlil Niedermayer, proč nemusí spěchat. A Schneider při podpisu s Ducks neřešil, co se bude dít. „Když Scotty zůstane, budeme lepším týmem. Když ne, dostanu více prostoru. Doufám ale, že kariéru neukončí.“ Podobná situace byla přes léto i u dvojice Selänne – Bertuzzi.
19
HOKEJ
HOKEJ
Osobnosti v extra lize: Je jich dost? N
a první pohled je zřejmé, že ačkoliv se nejvyšší hokejové soutěži v Čechách opět nevyhnuly masové odchody nejlepších hráčů do zahraničí, zůstalo v ní stále ještě hodně vůdčích typů, na kterých budou trenéři jednotlivých celků stavět. „Myslím si, že i vzhledem k této situaci, kdy hokejisté mizí do zámoří nebo zbytku Evropy, osobnosti stále máme. Tipuji, že v každém klubu alespoň jeden nebo dva tito hráči jsou,“ tvrdí kouč reprezentační dvacítky Miloslav Hořava a bývalý trenér národního týmu dospělých Josef Augusta souhlasně přikyvuje. „Stačí si jen vzpomenout. Sparta: Nedvěd a Vykoukal, Kladno: Patera a Procházka, Vítkovice: Burger a Ujčík, Pardubice: Lašák a Hlinka. A takhle bych mohl pokračovat i v dalších týmech.“
Pozitivní energie Augusta se však nebojí ani o budoucnost, ve většině týmu vidí mladé hráče, kteří by měli současné lídry brzy začít nahrazovat a už
teď se od nich učit. „Potenciál tady je. Podívejte se na Slavii. Na Doležala a Červenku, kteří by měli přebrat role Beránka s Bednářem. Nebo ve Spartě Sivek s Netíkem, popřípadě v Karlových Varech Kumstát. Všichni musí ale pořádně trénovat, pracovat a být postupně nasazováni v důležitých momentech zápasů, aby se z nich staly ty pravé osobnosti,“ nabízí recept, jak hokejisty správně vychovat. „Uvidíme, zda liga přinese něco nového. Jedno však vím jistě, mladí potřebují mít důvěru,“ dodává. Na pravou osobnost se ovšem podle Hořavy nemůže jen tak někdo pasovat! „Hráč buďto má, anebo nemá, vůdcovství v sobě,“ myslí si. Tahoun týmu pak podle něj musí být jedním z nejlepších hráčů a navíc musí mít pořádný zájem o výsledek, aby mužstvo strhl k bojovnějšímu výkonu. Někdejší kouč reprezentačního áčka k tomu přidává zejména silnou morálku. „V momentech, kdy se utkání rozhoduje, nesmí taková osobnost selhat. Z osobnosti musí
čišet vitalita a hlavně pozitivní energie. Vím, že to nejde pořád, ale věřit by se mělo furt. A navíc musí být každý z těchto lidí vůdčím typem i v kabině,“ doplňuje Augusta a znovu opakuje jména, jako je Reichel, Dopita, Petr Nedvěd a další. „Hlavně Jirku Dopitu zdůrazněte,“ prosí.
Často je totiž vidět, jak Patera, Leška i další nehledě na to, jaké písmenko mají na dresu, spíla-
a rozhazovali rukama.“ Zda má pravdu, o tom si už musí udělat obrázek každý fanoušek sám.
Ideálem Dopita Právě znojemského lídra jmenuje i lodivod národního týmu do dvaceti let jako ideálního vůdce. „Jirka je prototypem osobnosti. Na ledě toho spoustu zažil a dokázal, proto má respekt,“ zdůrazňuje Hořava. Ví, o čem mluví, obrovitého centra koučoval v minulé sezoně, kdy ještě vládl lavičce Orlů. „Dopita je gentleman na ledě. Objektivní a inteligentní chlap, který snad ani nemůže být rozhodčím odmítnut,“ vysekává poklonu trenér Českých Budějovic Josef Jandač. Zmínkou o rozhodčím vybízí ambiciózní kouč k zamyšlení nad tím, zda-li nejsou takto velké osobnosti na ledě zvýhodňovány.
Jiří Dopita je vzorovým příkladem hokejové osobnosti.
Josef Beránek má ve Slavii nástupce, kteří by se od něho měli učit, jak se lídr týmu správně chová.
Hráči jako Beránek, Dopita, Nedvěd, Patera, Reichel nebo Ujčík jsou pro novou sezonu na soupiskách extraligových mužstev, a tak je zaručeno, že pravé osobnosti z nejvyšší soutěže nezmizely. Co musí splňovat muži, kteří by měli učit vůdcovským schopnostem své mladší nástupce? Kdo je ideálním vzorem? Jaká mají privilegia například v komunikaci s rozhodčími? Lukáš Vrkoč 20
jí rozhodčímu. „Myslím si, že pokud mají určitá privilegia, je to správné. Respekt si přeci něčím vydobyli a rozhodčí to vědí,“ říká svůj názor Miloslav Hořava. Josef Augusta s ním ale tak úplně nesouhlasí. „Privilegii bych to nenazýval. Myslím si, že opravdu silné osobnosti jsou nad věcí, své role nezneužívají a když už ano, pak se jim to stane tak jednou za sezonu, což se dá omluvit. Neomluvitelné by to bylo, kdyby hráči řádili před rozhodčím
Vůdčí typy v ELH Sparta – P. Nedvěd, Vykoukal Pardubice – Lašák, M. Hlinka Liberec – Hnilička, Novák Č. Budějovice – Turek, Sailer Zlín – Leška, M. Hamrlík Slavia – Beránek, Bednář Znojmo – Dopita, Tesařík Třinec – Čechmánek, Peterek K. Vary – Řezníček, Skuhravý Kladno – Patera, M. Procházka Vítkovice – Burger, Ujčík Litvínov – Reichel, Šlégr Plzeň – Vlasák, Divíšek Ústí n.L. – Čaloun, Antoš
21
Foto: CPA (2), Martin Sekanina
Petr Nedvěd se po dlouhých letech vrátil z NHL. Zvládne roli tahouna Sparty?
3 OTÁZKY PRO...
3 OTÁZKY PRO...
Aport je dobrý trénink
Takhle slavila Barbora Špotáková světové zlato v Ósace..
ONDŘEJ SYNEK (veslování) Máš ráda vodu a vodní sporty? Zajímáš se i o jiné sporty než o atletiku, znáš i sportovce z jiných odvětví?
Barbora Špotáková 22
„Vodu přímo miluji a to hlavně sladkou. Vodní sporty ale přímo nevyhledávám, protože mám z vody zároveň i respekt. Když jsem byla na rok studovat v Americe, dost často mě tam veslaři lákali do svého týmu. Prý bych byla ideální typ. To nedokáži posoudit, ale ráda bych to někdy zkusila. Samozřejmě, že znám jiné sportovce a myslím, že dovedu ocenit dřinu jiných sportů.“ Vím, že máš ráda šunku od kosti. Pochutnáš si někdy i na protějšku - sladkých jídlech? „Musím říct, že v poslední době nejím sladká jídla vůbec a nejvíc si skutečně pochutnám na nějakém masitém pokrmu.“ Jezdíš ráda rychle v autě? Máš ráda motorky?
„V autě mě rychlá jízda skutečně baví a nemám moc ráda, když jedu s někým a neustále nás něco předjíždí. Motorky se mi líbí, ale rychlé jízdy na nich se bojím. Požitek z projížďky na motorce v bezpečné rychlosti je ovšem vynikající.“ DENISA ŠČERBOVÁ (atletika – dálka, sedmiboj) Nehodláš si otevřít vlastní hospodu? „Vzhledem k tomu, že pár mých známých hospodu vlastní a já tak mohu sledovat, jaká je to dřina, tak nehodlám. Já si radši do nějaké zajdu a nechám se obsloužit. Pokud je obsluha příjemná, náležitě to ocením.“ Myslíš, že můžeš příští rok překonat sedmdesátimetrovou hranici? „Vzhledem k tomu, že v oštěpu nejsou osobní rekordy třeba o 5 metrů výjimkou, možné to je. Samozřejmě, že musí vydržet zdraví a všechno kolem, co dělá ten úspěch.“ Kolik si myslíš, že můžeš vůbec někdy v budoucnu hodit? „To opravdu netuším a spíš se nechám ráda překvapit. Pokaždé,
když člověk něco čeká, tak je to úplně jinak.“ RUDOLF KRAJ (box) V kolika letech jsi držela oštěp poprvé, a jak dlouho ti trvalo, než ses dostala na úplný vrchol? „Oštěp jsem držela v ruce nejspíš už jako malá, neboť oba rodiče byli atleti. Samotná jsem dělala atletiku od páté třídy na základní škole, ale oštěpem opravdu házím od roku 2002.“ Jak si užíváš vítězství a slávu? Oslavuješ i v hospodě u piva? „Vše má určitou setrvačnost, takže ta sláva přichází pomalu. Cítím, že 23
Foto: Dan Černovský (6), ČTK, www.ilonahlavackova.cz
Užívá si slávy, o kterou se zasloužila titulem mistryně světa, který získala v Ósace. Kdo ale BARBORU ŠPOTÁKOVOU zná blíž, ví, že tuhle atletku s obrovskou ránou v ruce jen tak něco nezmění, ani zlaté medaile, ani světové rekordy. Pořád to zůstane sympatická a hlavně přirozená holka, která si na nic nehraje. To ostatně potvrdila i v odpovědích na otázky pěti svých kolegů. Anna Hartmanová
3 OTÁZKY PRO...
se opravdu mnohé změnilo od mého úspěchu v Ósace. Ale čas na ty pravé oslavy ještě nepřišel, protože sezona stále pokračuje. To, že mám ráda pivo, je už poměrně známá věc, takže určitě oslavím medaili někde v hospůdce s kamarády.“ Jak nejraději relaxuješ? „Největší relax pro duši i pro tělo je pro mne asi procházka nebo běh se psy u přítele v Sýkořici.“ ILONA HLAVÁČKOVÁ (plavání) V kterých okamžicích sport miluješ a kdy ho naopak nenávidíš? Z vlastní zkušenosti vím, že se najdou obě chvíle.
VIP zóna | přední DJ‘s české hudební scény (DJ Lucca, DJ Tin Tin, DJ Strain) | špičky českého sportu vlasová show | barmanská & fire show | bohatá tombola nejrůznější druhy a variace kulinářských pokrmů mezinárodní kuchyně 2 7 . 0 9 . 2 0 0 7 - O B Č A NS K Á PL O VÁ RNA - o d 2 0 . 00 V I P | o d 2 3 . 00 p r o v eř ej n o st „Já na sportu miluji opravdu všechno, ale opravdu ho nenávidím, když se musím kvůli sportu vzdát nějaké rodinné akce nebo akce s kamarády. Nejvíc mi vadí asi to, jak šidím své blízké z nedostatku času, který musím věnovat sportu.“ Musíš, když házíš oštěpem a pro laika to vypadá, že tam uděláš nějakých pět kroků, trénovat taky běh? Já jsem totiž vytrvalostní běhy naprosto nesnášela. „Musím trénovat hodně běh, protože je to možná i ta nejdůležitější věc na oštěpu. Naštěstí to není běh vytrvalostní, který také nemám vůbec v oblibě, ale spíš sprint a kopce do 300 m.“ 24
Jaký sport by sis nejspíš vybrala, kdybys neházela oštěpem? „Rozhodně bych neměnila, atletika je pro mne královna sportů. Nicméně mám moc ráda ostatní sporty a vůbec se nebráním je provozovat jako doplněk. Také velice ráda plavu a myslím, že mi to i docela jde. Ale na dálku jsem to nikdy nezkoušela.“ VLADIMÍR ŠMICER (fotbal) Proč sis zvolila hod oštěpem a ne jiné populárnější sporty? „Protože oba rodiče dělali taky atletiku a zároveň je její kouzlo v tom, že člověk nemusí mít ze začátku moc peněz, aby jeho dítě mohlo taky dělat atletiku. Každý si může vzít tenisky a jít si zaběhat.
K oštěpu jsem se dostala postupem času, když člověk zjistí, co mu sedí nejvíc.“
Kolik bys hodila fotbalovým míčem a už jsi to někdy zkoušela? „Nezkoušela, ale myslím, že moc daleko ne. Vždy obdivuji, jak daleký aut hodí někteří fotbalisté.“ Když byl Jan Železný mladý, trénoval oštěp tak, že společně s otcem házeli vším, co jim přišlo do ruky, tedy kameny, míčky, klacky. Měla jsi v žákovských nebo dorosteneckých letech podobný způsob přípravy? A pomáhá to získat dobrou oštěpařskou techniku? „Určitě to pomáhá a musím přiznat, že i v současnosti házím vším možným. Také velice ráda házím aport fence voříška, která patří mému bráchovi. Ta je do aportování úplně divá.“
Radek Štěpánek
VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN
Foto: CPA
SVĚT HVĚZD
NA POSLEDNÍ SVĚT HVĚZD CHVÍLI Jsou oblíbení, úspěšní, bohatí a hlavně mají jeden druhého. Nejslavnější pár tenisového světa - ANDRE AGASSI a STEFFI GRAFOVÁ. Se svou profesionální kariérou už oba skončili a naplno se vrhli do rodinného života. Na grandslamové tituly a posty jedniček už jen vzpomínají. S dětmi na klíně. Petra Kousalová vydal. Naopak o ní se říkalo, že jí vztah prospěje. „Vztah s Agassim pomůže Steffi překonat první období bez tenisu. Je neuvěřitelné, jak se proměnila z uzavřené ženy v usměvavou a šťastnou,“ tvrdil Boris Breskvar, první trenér Grafové. Navíc byli pořád obklopeni novináři a neměli kousek soukromí. Láska přemůže vše. A v tomhle případě to platilo také.
Dril už od malička Steffi Maria Graf se narodila 14. června 1969 v německém Mannheimu. K tenisu ji přivedl její tatínek, Peter Graf, který se živil jako obchodník s auty a jako tenisový trenér. Vždy byl velmi ctižádostivý a malé dcerce dal raketu do ruky už jako tříleté. Talent, tatínkův dohled a píle. To vše vedlo k tomu, že Steffi vyhrávala už od juniorských kategorií. Příběh, který zní jako pohádka, však při podrobném pohledu nevypadá tak radostně. Šušká se, že Peter Graf své dceři neodpustil sebemenší prohřešek nebo lenošení. Dokonce jí diktoval i speciální cviky, aby ji později tolik nevyrostly prsa. Steffi však na tenis nezane-
vřela. Svůj první profesionální zápas hrála už jako třináctiletá v říjnu 1982. Začínala tedy velmi mladičká a proti starším a silnějším soupeřkám se jí nedařilo. Dokázala se však rychle zlepšovat a o dva roky pozNěkdejší vlasatý bouřlivák končil svou bohatou kariéru s mnohem střízlivějším účesem.
Steffi Grafová a Andre Agassi - i po letech je jejich láska stále romantická.
Milenci v teniskách 28
ději už byla na žebříčku ATP šestá. V roce 1986 vyhrála svůj první turnaj. Ve finále v Hilton Head porazila Chris Evertovou. I další rok začal skvěle. Po vítězství na šesti turnajích byla černým koněm French Open. Tenhle předpoklad potvrdila doslova a do písmene. Ve finále porazila světovou jedničku Martinu Navrátilovou a získala svůj první grandslam. Česká legenda se poučila a ve finále dalších grandslamových turnajů už se od mladé a dravé Němky překvapit nenechala. To už neplatí o dalším roku. Grafová se stále ještě zlepšovala a svou převahu všem dokázala. V roce 1988 byl tenis po čtyřiceti letech znovu zařazen na olympijské hry a Grafová se stala vítězkou ženské dvouhry. K tomu ještě přidala tituly ze všech čtyř grandslamů. To se zatím nepovedlo nikomu jinému.
Loučení s kariérou Tím to však nekončilo. Dál a dál dokazovala, co v ní je. Soupeřky na ní nemohly najít recept. Když se v roce 1999 loučila se svou profesionální kariérou, měla za sebou vítězné French Open a byla třetí na žebříčku ATP. Žádná jiná hráčka nekončila na tak vysokém postu. Za celou svou kariéru vyhrála 29
Foto: Isifa, Archiv (4)
S
vůj vztah oznámili v září 1999. Ona tehdy zrovna zakončila kariéru, on si po bouřlivých začátcích užíval úspěch a popularitu. I pro nejbližší přátelé to byl nejspíš velký šok. Steffi se po krásných tenisových letech chtěla věnovat rodině, Andre jistě na konec a ústup ze slávy nepomýšlel. Navíc byl téměř o rok mladší a tehdy byl čerstvě rozvedený s herečkou Brooke Sheildsovou. „Je zajímavé, že když jsem v dvaadevadesátém vyhrál ve Wimbledonu svůj první grandslamový turnaj, mezi ženami zvítězila Steffi. A to samé se opakovalo letos na French Open. To musel být osud,“ říká Agassi. A osud v jejich případě jistě zasáhl velmi šťastně. Vždyť, když se spolu potkali poprvé v březnu na turnaji v Key Biscayne, oba byli zadaní. Agassi byl ještě ženatý a Grafová chodila už sedm let s automobilovým závodníkem Michaelem Bartlesem. Pár roku to ze začátku neměl vůbec jednoduché. Mluvilo se o tom, že Agassi po jejím boku na tenis zapomene, že ho Steffi svede z cesty, kterou se
Steffi se rozhodla mnohem dříve než její partner, že pověsí tenisovou raketu na hřebík a stane se ženou v domácnosti.
SVĚT HVĚZD Rodinka v plném obsazení ráda vyrazí například na utkání basketbalové NBA.
Stal se miláčkem fanoušků. Tlak jeho slabé povaze však moc neprospěl. Byl nervózní a zápasy, kde byl favoritem, nepochopitelně prohrával. Nakonec se rozhodl změnit trenéra. Spolupráce s Bradem Gilbertem přinesla další grandslamové úspěchy a dokonce vítězství na olympiádě v Sydney v roce 1996.
Z kopce dolů Poté se zamiloval a to byl konec jeho hvězdné kariéry. Odevzdal se slavné herečce a na sebe kašlal. Tenis mu byl jedno. „Chodil jsem na kurt s tím, že prohraju, že už nedokážu nikoho porazit,“ přiznává dnes kajícně. Nakonec 107 turnajů. Tenhle neuvěřitelný výsledek ji řadí na třetí místo mezi nejúspěšnějšími tenistkami. Když ještě připočítáme 22 grandslamových triumfů, vyjde nám, že Steffi Grafová je právem považovaná za nejlepší tenistku historie. Tomuto postavení odpovídala i velkolepá rozlučková oslava, která se konala v newyorské hale Madison Square Garden. „Prožila jsem s tenisem krásné roky. Dosáhla jsem snad všeho, a proto nebylo rozhodnutí odejít tak těžké. Nyní mohu žít jinak a těším se,“ uzavřela dojatá Grafová.
30
Happyend Jak vše dopadlo už známe. Andre na sobě opravdu zapracoval, vrátil se na kurt a začal znovu vyhrávat. Rozvedl se a našel si novou lásku. Ženu, která mu rozumí mnohem víc než ambiciózní herečka, ženu, která ví, co je tenisová dřina. Steffi Grafovou si vzal v roce 2001 a o několik týdnů později se jim narodil syn. Za dva roky Jadenu Gilovi přibyla sestřička Jaz Elle. A co víc oba stále působí zamilovaně a šťastně. Jen tak dál.
Kompletní řešení financí a pojištění pro rodinu a firmu. Exkluzivně spolupracuje s pojišťovnou Kooperativa a finanční skupinou České spořitelny. HYPOTÉKY, ÚVĚRY STAVEBNÍ SPOŘENÍ PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ KREDITNÍ KARTY
Rebel s náušnicí Andre Kirk Agassi se narodil 29. Srpna v Las Vegas jako nejmladší dítě Mika a Betty. Tatínek byl boxer, který se po emigraci do Ameriky stal profesionálním tenistou. Svým dětem se snažil vštípit vášeň ke sportu a rozvíjel jejich talent. Brzy však měl moc práce a málo času. Třináctiletého Andrého proto poslal do akademie Nicka Bollettieriho. Tam však byl plachý dospívající klučina velmi nešťastný a vyrostl v rebela. Pil, rozbíjel rakety, nosil potrhané oblečení a divoké účesy. K tomu se přidaly nepřesvědčivé výsledky. Tomuhle raubíři by v tu chvíli nikdo nepředpověděl slavnou budoucnost. Andre se však rozhodl dokázat, že tenis hrát umí. V roce 1992 se rozhodl zkusit Wimbledon. I když s divokou kartou nemohl mít moc šancí na úspěch. Upjaté anglické fanoušky překvapil hned na začátku. Na trávník místo v bílém vyšel v džínových šortkách a s náušnicí v uchu. Šokoval i dál. A to jednou výhrou za druhou. Probil se až do finále, kde porazil Gorana Ivaniševiče.
mu z bídy pomohl trenér a kamarád v jedné osobě. „Jsem s tebou. Máš na to být znovu velký tenista, ale musíš se změnit. Musíš změnit přístup k životu,“ domlouval svému svěřenci.
INVESTIČNÍ POJIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ POJIŠTĚNÍ MAJETKU POJIŠTĚNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL POJIŠTĚNÍ PODNIKATLESKÝCH RIZIK
st váme příležito á d m ů ík n v praco í Našim spolu trvale vytváříme motivačn i, c k seberealiza sažení dynamické kariéry do ro p í cení. prostřed ního ohodno č n a n fi o h é n í a mimořád rmace, řešen fo in e ím š á n ři tům p ty. Našim klien osažení jistoty a prosperi d k a stálou péči 50 obchodních zastoupení po celém území ČR - kontakty na www.kapitol.cz
Tenisové trofeje vyměnila Steffi Garfová za děti a milovaného muže.
Sídlo: Rašínova 4, Brno E-mail:
[email protected] Modrá linka pro klienty: 810 444 444
KAPITOL - CESTA K PROSPERITĚ
CYKLISTIKA
NA POSLEDNÍ CYKLISTIKA CHVÍLI
Roman Kreuziger míří na Tour de France de Romandie ve Švýcarsku na celkovém šestém místě. Přitom ho v prologu týdenního podniku nejvyšší kategorie ProTour porazil pouze Paolo Savoldelli, dvojnásobný vítěz italského Gira. V podobně zářivém světle na sebe Kreuziger upozornil již o pár týdnů dříve, když dokončil prolog k etapovému závodu Paris-Nice také na druhém místě. Rychlejší byl tehdy pouze slavný časovkář David Millar. Kde se v Česku, zemi cyklisticky stagnující, vzal takový talent jakým je Roman Kreuziger?
Foto: ČTK, Archiv (2)
Jistota smlouvy v Itálii
Může český cyklista uspět v celkové klasifikaci Tour de France? Generace silničářů si u nás tuto otázku pokládají desítky let se stále stejnou odpovědí: Je to utopie! Sen ze sféry bláznivých. Jenže časy se v tomto směru mění velmi rychle. Juniorský mistr světa ze silničního závodu z roku 2004 ROMAN KREUZIGER právě úspěšně absolvoval poslední velký test před francouzskou Tour. Manfred Strnad 32
T
en test měl podobu stejně náročného třítýdenního etapového závodu Vuelta Espaňa. A Kreuzigerův zaměstnavatel, italská ProTour stáj Liquigas, dává světu jasně na srozuměnou, že mladý český jezdec bude patřit v nejbližší době k jedním z lídrů týmů. V kratších závodech si už tuto roli úspěšně vyzkoušel. V květnu dokončil Tour
Zjednodušeně by se dalo říci, že za všechno může jeho táta. Roman Kreuziger starší. Cyklokrosař i silničář, který zářil v osmdesátých letech. Po roce 1989 ještě stačil nahlédnout do profesionální cyklistiky, ale v sedmadvaceti letech skončil. Dal se na podnikání. Svého času vlastnil se společníkem impérium desítek benzínových čerpadel. A výrazně investoval do svého syna! Roman mladší jde ve stopách svého otce. První velké medaile také získal v cyklokrosu. Stříbrné z mistrovství Evropy i světa v letech 2003 a 2004. Ve stejném roce se stal ve Veroně suverénním mistrem světa juniorů v královské cyklistické disciplíně. Tedy v silničním závodě jednotlivců. K titulu mistra světa přidal stříbro v časovce. Dnešní doba nabízí mnohem více než mohla poskytnout Kreuzigerovi staršímu před dvaceti lety. Romanovi se otevírá svět. Italská stáj Liquigas mu loni nabídla tříletou smlouvu. Váhal jen krátce. Kvůli startům v závodech nejvyšší kategorii ProTour sice přišel o možnost dobývat úspěchy v konkurenci mladíků do 23 let, ale risk se ukázal jako velký zisk. Roman Kreuziger už v prvním roce své kariéry v nejvyšším patře profesionální cyklistiky prokázal, že na ni má! Výsledkem je prodloužení smlouvy na další tři roky. V době, kdy řada profesionálních týmů prožívá existenční starosti a z těch zrušených se závodníci derou o kontrakty ve zbylých stájích. V posledních letech se zpravidla vyjednává o smlouvy ještě v prosinci. A týmy nabízejí povětšinou jen roční kontrakty.
Roman Kreuziger má jistotu dalších tří let již dlouho před koncem této sezony! Z toho je vidět, jak Italové o českého jezdce stojí. „Romča už je dneska dál, než jsem já kdy byl,“ přiznává otec Kreuziger, jehož si veřejnost pamatuje především díky bronzové medaili ze světového šampionátu cyklokrosařů v Mladé Boleslavi před dvaceti roky.
Drsná škola života Roman Kreuziger starší svého syna »vyhnal« z domova do světa záhy. „Věděl jsem, že pokud se má Romča prosadit, nemůže se spoléhat na naše cyklistické poměry,“ vysvětluje Kreuziger starší. Od patnácti let je Roman zvyklý bydlet a starat se v cizině sám o sebe. Nejprve ve Švýcarsku, pak v Německu. V juniorech závodil za celek Schumacher Radsport. Vůbec mu dnes v domě nedaleko italského jezera Lago di Garda nepřijde, když po tréninku přichází do osamělého bytu. „Jsem zvyklý a máma i táta za mnou občas přijíždějí. Když mám volno, což není ovšem často, rád se vracím domů,“ přiznává Kreuziger mladší. Doma znamená Plzeň a také Horskou Kvildu, kde mají Kreuzigerové svůj »hlavní tréninkový stan«. Na Horskou Kvildu vede přes Zhůřské pláně směrem z údolí od řeky Otavy téměř dese-
Roman Kreuziger mladší by se mohl stát v budoucnu jednou z velkých osobností české silniční cyklistiky...
tikilometrové stoupání do nadmoř- ho šampionátu v cyklokrosu na ské výšky 1100 metrů. Tourmalet podzim 2003 v Táboře takovou to sice není, ale při správném tem- úspěšnou maturitní zkoušku nepu dokáže být tento kopec s převý- pochybně znamenalo. Romanovi šením šesti set metrů také pěkně bylo teprve sedmnáct roků! »výživný«. Právě tady zocelovat fyzičku svého syna Roman Kreuziger nejčastěji. Také svou vlastní, proto- Zatímco další školní vzdělávání neže sám stále závodí. Pouze jeden připadá momentálně v úvahu, na závod ročně, ale ještě loni doká- sportovním poli Roman Kreuziger zal v jednačtyřiceti letech zvítězit zdaleka maturitou končit nehodlá. v proslulém silV etapách španičním maratonělské Vuelty Má to v sobě. Ita- právě úspěšně abnu Král Šumavy na trase 253 km lové ho připravují, solvoval nejvyšší dlouhé. školu profesioaby se jednou Ostatně jeho nální cyklistiky. stal absolutním tempu Roma n Nejen že vydrlídrem týmu. m ladší d loužel tu ohromnou ho nemohl staporci tří a půl tičit. „Karta se začínala obra- síce kilometrů rozdělenou do jedncet v juniorech. Když bylo advaceti etap, ale v těch horských Romanovi osmnáct a mě devě- se blýskl na svůj věk unikátními tatřicet, pocítil jsem v kopcích, výkony. Desáté dějství končilo po že začíná mít navrch,“ vzpomí- 214 km v Andoře v nadmořské výšná Kreuziger starší. Dnes by sy- ce 2200 metrů a Roman tam přijel novi stačil pouze při jarním na- se ztrátou pouze 1:37 minuty na víjíždění kilometrů, které se koná tězného Menčova. Šestnáctá pozice ponejvíce na oblíbené Mallorce. v etapě ho uprostřed plejády světoOstrově zaslíbeném cyklistice ze- vé profesionální špičky posunula na jména v únoru a březnu, kdy jsou 21. místo průběžného pořadí. ve Středomoří ideální klimatické „Bylo to hodně těžké spíš podmínky i terény dovolující tré- v první polovině etapy. Zabrat nink jak na rovinách, tak v ná- mi dalo hlavně dvacetikilometroročných horských stoupáních. vé stoupání asi na sedmdesátém kilometru. Ale pak se nohy rozjely a v závěru to docela šlapalo. Drsná škola Kreuzigera staršího se Jsem rád, že jsem mohl našemu vyplatila, ale zdaleka to nebylo bez lídru Manuelu Beltránovi být něřečí. Svého času trénoval Roman co platný,“ zhodnotil průběh etamladší společně s cyklokrosařem py Roman. Z jeho slov vyplývá nePospíšilem, který si nedávno vy- jen Kreuzigerova obrovská zásoba bavil scénu ze společné přípravy. vytrvalosti ale také skutečnost, že „Roman mi jednou mezi řečí po- se stává elitním pomocníkem lídra vídá: Jen si to zkus s mým fot- týmu. Tím, kdo ve stoupání vydrží rem,“ směje se Pospíšil, úspěšný z členů vlastní stáje s lídrem nejdécyklokrosař, který již zakončil ak- le. „Roman přesvědčil o svém tativní kariéru. Kreuziger starší smě- lentu i potenciálu do budoucna, roval sportovní dráhu svého syna ale na první desítku mu pořád přímočaře na úspěchem, ale neza- ještě kousek chybí. Ale to přijde,“ věří svému synovi Kreuziger starší. pomínal na jeho vzdělání. K další podpoře v kariéře mu Přijít by to mohlo už v příští sezoně. přidal podmínku. Maturitu! „Vyhovuje nám, že Romča závoA Roman se musel chtě nechtě dí za italský tým. Pro celý cyklisbiflovat. Před dvěma roky kvů- tický svět je největším podnikem li učení dokonce vypustil někte- Tour de France, jen Italové dávaré závody. Maturitu pak úspěšně jí přednost Giru. Proto by mohl v Plzni na jedné z ekonomických dostat na Tour šanci už v příštím škol složil a od té doby se sto- roce,“ vysvětluje Kreuziger starší. procentně věnuje jen cyklistice. Sportovní maturitu absolvoval Roman Kreuziger ještě před tou Sezona pro Romana Kreuzigera oficiální ve škole. Už první vel- španělskou Vueltou nekončí. ká medaile, stříbro z evropské- Čeká ho světový šampionát ve
Vysoká cyklistická
„
Stuttgartu. Čtvrteční časovku vynechá, bylo by to příliš brzy po vyčerpávajícím etapovém závodě. V neděli 30. září však Roman Kreuziger vyjede v reprezentačním dresu do závodu profesionálů bojovat o další potvrzení své příslušnosti k současné cyklistické silničářské elitě. Ještě nikdy v historii v ní neměla naše cyklistika tak žhavého kandidáta vrcholných úspěchů. Česká cyklistika zažila díky vítězným
“
Táta nejlepší trenér
Světový šampionát
Ve stáji Liquigas připravují Romana na pozici budoucího lídra celého týmu.
spurtům Jána Svorady etapová prvenství na největších závodech včetně Tour de France. Etapu na Vueltě dokázal v minulosti vyhrát i Tomáš Konečný. Před čtrnácti roky získal Lubor Tesař bronzovou medaili na mistrovství světa. To však bylo ještě v později zrušené kategorii amatérů. Jiří Škoda a později Pavel Padrnos i Jan Hruška se dokázali na Giru d´Italia prosadit do dvacítky v celkovém pořadí. Doposud však neměla česká silniční cyklistika tak výrazný talent mířící do absolutní profesionální špičky jako je Roman Kreuziger. „Romča je závodník na celkové pořadí. Má to v sobě. Italové ho připravují, aby se jednou stal absolutním lídrem týmu,“ říká Roman Kreuziger starší. Zdá se, že ta doba není současnosti až tak příliš vzdálená. 33
MOTOSPORT
NA POSLEDNÍ MOTOSPORT CHVÍLI okruh ta cesta trvá také skoro hodinu,“ přiblížil náročné přesuny, které ovšem museli podstoupit všichni závodníci.
Chyba v jezdci Druhá fáze kvalifikace ani po další noci spánku ovšem zlepšení nepřinesla a Pešek vzal za vděk alespoň pozicí ve druhé řa-
dě na startovním roštu. „Jsem rád, že startuji ze druhé řady, ale se svým dnešním výkonem v kvalifikaci spokojen nejsem. Odpoledne jsem se nemohl dostat do správné pohody. V ranním volném tréninku, kdy bylo chladněji, se mi jelo mnohem lépe a jezdil jsem lepší časy než v kvalifikaci. To odpoled-
ní vedro mi tady prostě nesedí. Nemůžu se na nic vymlouvat, problém byl pouze ve mně,“ řekl sebekriticky, avšak s ohledem na samotný závod zůstal sebevědomý. Jeho motocykl prý fungoval perfektně a i zvolené pneumatiky nebyly šlápnutím vedle. „Myslím, že už jsem se poučil z předchozích závodů, takže
Po Japonsku je cíl v nedohlednu Dvanácté místo = další nepovedený závod v řadě. LUKÁŠ PEŠEK v posledních týdnech rozhodně nemůže říct, že by mu na motorce přálo štěstí. Naposledy v japonském Motegi dokonce dvakrát upadl a v celkovém hodnocení mistrovství světa stopětadvacítek klesl na průběžné šesté místo. V posledních třech velkých cenách tak bude mít co dělat, aby dostál svému cíli v podobě třetího místa na konci sezony. Lukáš Vrkoč
Foto: Valsir Seedorf Derbi (3)
Z
atímco v předchozích pokažených závodech následujících po úspěchu na Velké ceně České republiky nic nenasvědčovalo tomu, že by se Peškovi nemělo dařit, o závodě v Japonsku nic podobného říci nelze. První kvalifikace 6. místo, druhá pokles o další dvě příčky. „Na začátku kvalifikace jsem ještě zkoušel různé pneumatiky a hledal tu nejvhodnější na trať v Motegi a až v záverečné fázi jsem byl s volbou spokojen. Stále jsme dolaďovali nastavení motocyklu, protože motor nešel příliš dobře odspodu,“ vysvětloval 34
»Česílko« s tím, že se ve vedru přes třicet stupňů celkově necítil dobře. „Dvě noci jsem skoro nespal, měl jsem problém s časovým posunem,“ přiznal český závodník. Program před Velkou cenou Japonska měl vskutku nabitý a i to se na něm trochu podepsalo. „Cesta celkově nic moc, jedenáct hodin letu z Milána, dvě hodiny cesty z letiště do hotelu a z hotelu na Už na startu bylo jasné, že se pojede »mokrý« závod, a tak zdobila Peškovu kombinézu speciální pláštěnka.
zítra chci hned od startu jít dopředu a bojovat o stupně vítězů. Mám chuť se s tím poprat, protože pořád chci skončit celkově do třetího místa. Záleží jen na mně,“ nevzdával se závodník před bojem.
Paradox na světě Na startu stopětadvacítek ale zrovna nezazářil a jako již tradičně ještě o pár míst klesl. V deštivém závodě pak ale začal zajíždět dobré časy a propracovával se dopředu. „Bohužel, když jede člověk na hraně, tak riskuje a mně poprvé v sedmém kole podklouzlo přední kolo a už se s tím nedalo nic dělat. Vrátil jsem se na trať a znovu jsem měl na to dostat se na lepší pozice,“ popisoval Lukáš Pešek smolný průběh. Osudným se mu ale stalo kolo třinácté, kdy mu přední kolo znovu podklouzlo a on se opět ocitl na zemi. „Prostě jsem jel, co to šlo a dopadlo to takhle. To jsou prostě závody.“ Na lepší než 12. místo v Motegi jeho znovunasednutí a další boj bohužel nestačily. Naštěstí za sebou ale nechal Japonce Koyamu, který drží průběžné třetí místo, jež je Peškovým celosezonním cílem. Ztráta se zmenšila na 20 bodů, které by mohl český jezdec při notné dávce štěstí stáhnout. Zapomenout ovšem nesmí na Pasiniho a Corsiho, dva italské borce, kteří jej už také předstihli. Paradoxně ale může být Lukáši Peškovi nakonec úplně jedno, jak celkově dopadne. Objevily se totiž zprávy, že by měl získat výbornou smlouvu ve dvěstěpadesátkách. A po té on touží.
Jak vidno, jízda v pořádném lijáku není nic příjemného. inzerce
AUTO – MOTO
AUTO – MOTO
Smrt nejmladšího mistra Postupně však přední pozice výsledkových listin opouštěl. Poslední velký závod který vyhrál, byla v roce 2002 Rallye Safari v Keni. Možná právě tento úspěch na afrických tratích ho o dva roky později přivedl na start legendárního závodu Paříž - Dakar. „Rallye jezdím už spoustu let a možná, že jsem i tak trochu unavený z těch neustále se opakujících závodů. Dakar beru jako něco nového, jako opravdovou výzvu,“ prohlásil tehdy v Paříži. V témže roce si pak dokonce vyzkoušel slavnou čtyřiadvacetihodinovku v Le Mans, kde nakonec skončil na 9. místě. „Nebylo to vůbec špatné vyzkoušet si závodění na krásně rovné silnici, kde nemusíte hlídat kameny a terénní nerovnosti. Ale na rallye nedám dospustit,“ prohlásil v cíli. Do světa rychlostních zkoušek a šotoliny
Miloval rychlost a adrenalin s ní spojený. Svého času byl na závodních tratích k neporažení. Skotský jezdec COLIN McRAE, mimochodem historicky nejmladší mistr světa v rallye, už za volant závodního vozu nikdy neusedne. 15. září 2007 zahynul při havárii vrtulníku, jež sám pilotoval. Marek Virtl
Foto: Isifa (3), archiv (2)
C
olin McRae měl rychlost v krvi od malička. Aby také ne, vždyť pocházel ze závodnické rodiny a jeho otec Jimmy například pětkrát vyhrál populární Britskou rallye. „Odjakživa měl v sobě obrovskou ctižádostivost, která ho někdy přiváděla až na samý okraj rizika. Na druhou stranu bylo vidět, že má velký cit pro trať a sám mi mnohokrát říkal, že i když to může vypadat krkolomně, takže on vždy ví, co dělá,“ vzpomínal na jezdecké začátky svého syna Jimmy McRae. Ambiciózní mladík ze Skotska poprvé nahlédl mezi světovou rallyouvou smetánku v devatenácti letech. Na Švédské rallye v roce 1987 sice hned napoprvé díru do světa neudělal, skončil až 36, ale byl tam. „Vzpomínám si na to a po letech musím konstatovat, že pro mě bylo vůbec úžasné se toho zúčastnit. Na druhou stranu jsem byl tak trochu frustrovaný, protože jsem si představoval, že přijdu a hned budu prohánět ty 36
nejlepší. Třicáté šesté místo mě příliš neuspokojovalo...“ Jeho snaha výrazněji se prosadit však nakonec došla naplnění, i když to trvalo dlouhých šest let. V roce 1993 zvítězil v Rallye Nový Zéland a jasně celému světu naznačil, že se s ním musí počítat. O dva roky později už usedl na trůn pro mistra světa. Bylo mu 27 let a za volantem Subaru se stal historicky nejmladším šampionem mezi rallyovými jezdci. Svůj triumf pak již nikdy nezopakoval. O rok později skončil druhý, stejně jako v následující sezoně. Po třetím místě v roce 1998 se pak ještě jednou dokázal vrátit do absolutní špičky, to když s fordem obsadil v roce 2001 celkové druhé místo. „Mnohdy jsem od lidí slýchával, že jezdím jako blázen, že můj styl je nebezpečný. Já jsem jim ale donekonečna opakoval, že jsem přece závodník a proto musím jezdit tak, abych byl pokud možno co nejrychlejší,“ nechal se slyšet v dobách své největší závodnické slávy.
Letecká vášeň se nakonec stala Colinovi McRaeovi osudnou...
Takhle si budou skotského bouřliváka za volantem pamatovat jeho fanoušci.
se pak znovu vrátil a v roce 2005 dokonce odjel dva závody jako tovární pilot Škody. Za svou kariéru Spolu se svým otcem zahynul na palubě vrtulníku i pětiletý Johny McRae.
vyhrál 25 rallye, což ho v historických tabulkách řadí na čtvrtou pozici za Sebastienem Loebem
(33), Marcusem Grönholmem a Carlosem Sainzem (26). Bohužel pro něj a celý motoristický svět zůstane toto číslo již konečné. Kromě rychlých aut bylo totiž jeho velkou vášní létání. „Pohled na svět z výšky, je možná ještě krásnější, než když se díváte ze závodního auta,“ řekl v jednom ze svých dřívějších rozhovorů. Nikoho proto nepřekvapilo, když si pořídil pilotní licenci a vlastní vrtulník. A ten se mu stal nakonec i osudným. 15. září 2007 se totiž v odpoledních hodinách nedaleko vlastního sídla v Lanarkshire v jižním Skotsku zřítil se svým strojem do lesa. Na palubě kromě něj byl i jeho pětiletý syn Johny a ještě další dva lidé, též dospělý a dítě. Nikdo nepřežil... „Jakékoliv záchranné práce byly vlastně předem zbytečné. Podle dostupných informací byla zřejmě doba mezi prvními známkami technické závady a pádem velmi krátká, že ani tak zkušený pilot, jakým byl pan McRae nedokázal nijak reagovat. Navíc se vrtulník hned po nárazu na zem vzňal, což jenom zkomplikovalo případnou pomoc a následnou identifikaci obětí,“ prohlásil vyšetřující důstojník Tim Love. Jenom pro představu, požár, který zachvátil místo tragédie mu-
selo několik desítek minut likvidovat 40 hasičů. Jakkoliv je pro všechny celá tragédie šokem, nejvíce zasáhla Colinovu manželku Alison a jejich devítiletou dceru Hollie. Scházelo totiž jen velmi málo a i ony se mohly stát obětmi nevypočitatelné techniky. „Colin často rád brával celou rodinu na letecké vyjížďky po okolí. A dva dny před tím nešťastným letem, se byli všichni čtyři společně proletět. Běhá mi mráz po zádech, když si představím, že se to mohlo stát už tehdy,“ prohlásil jeden z blízkých rodinných přátel. Britský automobilový sport tak podruhé v krátké době přišel o významnou osobnost. V listopadu 2005 zahynul rovněž vynikající jezdec rallye a taktéž někdejší mistr světa Richard Burns, jenž podlehl nádorovému onemocnění.
Colin McRae (✞15. září 2007)
Narozen: 5. srpna 1968 v Lanarku Manželka: Alison Děti: Hollie a Johny Největší úspěchy: mistr světa v rallye 1995 se Subaru, druhý v MS (1996, 1997 a 2001), třetí 1998. Absolvoval celkem 146 rallye a 25 z nich vyhrál. Zajímavosti: Kromě aut se Colin McRae věnoval i módě. Dokonce vlastnil prestižní módní značku pro muže. Velmi úspěšně se též prodává počítačová hra Colin McRae Rallye, které se doposud prodalo na 8 milionů kusů.
37
AUTO – MOTO
AUTO – MOTO
Lexus IS F
ři masivní koncovky výfuku integrované do zadního nárazníku. Sportovnímu pojetí tohoto modelu odpovídá také posílená brzdo-
třmeny a brzdové kotouče s ventilací o rozměru 360 mm. Zadní 2-pístové třmeny brzdí kotouče o rozměru 345 mm. Pro model IS
Sportovní Lexus IS F byl vyvíjen v japonském prostředí Higashi Fuji Technical Centre a jeho vývoj provázelo náročné testování na
vá soustava, která je výsledkem úzké spolupráce s firmou Brembo. Vpředu jsou umístěny 6-pístové
F byly zvoleny 19-palcové ráfky z lehkých slitin v kombinaci s nízkoprofilovými pneumatikami.
okruhu Fuji Speedway, který letos poprvé hostí závod F1 – Velkou cenu Japonska.
Když sešlápnete plyn až na zem, tak se budou tyhle budíky pěkně protáčet...
Stovka pod 5 vteřin! Nejen kompletní řady modelů s hybridním pohonem, ale také ryze sportovní verzi nejmenší modelové řady s označením IS F představila na probíhajícím autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem japonská automobilka Lexus. A že se jedná o pořádné žihadlo! Karel Nový
Foto: Archiv autora
L
exus IS F je určen pro zákazníky, kteří hledají kompatibilitu super-sportovního ovládání vozu s tradičně vysokou úrovní jízdního komfortu a pohodlí. IS F je vybaven zážehovým vidlicovým osmiválcovým motorem o objemu 5,0l, který disponuje výkonem přes 400 koní a maximálním točivým momentem 500 Nm. S úrovní emisí CO2 285 g/km patří IS F vzhledem ke svému segmentu k nejčistším super-sportovním sedanům na trhu. Motor je vybaven vstřikováním D-4S, tedy dvojicí vstřikovacích trysek na válec. K vysokému vý-
konu, nízkým emisím a redukci vibrací přispívá rovněž plně elektricky řízené proměnné časování sacích ventilů VVT-iE. Vysoký výkon je přenášen na kola přes zcela unikátní 8-stupňovou převodovku DSS (Direct Sport Shift), která nabízí jak manuální mód ultra rychlého řazení jednotlivých stupňů (přeřazení rychlostního stupně za 100 milisekund!) s využitím páček pod volantem, tak i automatický mód přinášející tradičně jemné samočinné řazení
v různých režimech jízdy. Model IS F dosahuje unikátních hodnot v dynamice a akceleraci. Z klidu dokáže zrychlit na 100km/hod. za pouhých 4,9 sekundy a hodnota maximální rychlosti 270 km/hod.
z něj dělá nejrychlejší vůz ve svém segmentu. Jízdní dynamiku IS F výrazně podporuje nově představený třístupňový systém integrovaného řízení dynamiky vozidla s označením Sports VDIM. Řidič má na výběr tři módy tohoto systému: Normal, Sports a Off (vypnutí systému). Z hlediska designu vyniká u modelu IS F především masivní přední část vozu, chladící průduchy za předními koly a také čty-
Netradiční řešení výfuků. Jsou umístěny nad sebou
Už na první pohled je každému jasné, že tenhle drobeček je pořádně nadupaný!
38
39
AUTO – MOTO
AUTO – MOTO
Honda Legend – Sportovní luxus Dravec v luxusním hávu, taková je Honda Legend.
Japonská Honda je v povědomí veřejnosti spojená s úspěchy vozů F1 na závodních drahách. U této značky proto nepřekvapí výrazně sportovní design ani u luxusního modelu Legend. Výrobce ho sice řadí »pouze« do vyšší střední třídy, ale po týdenním testu jsme Hondu Legend jednoznačně pasovali o kategorii výše. Legend může úspěšně konkurovat luxusním limuzínám. Manfred Strnad
B
Foto: Archiv autora
enzínový šestiválec o objemu 3,5 l o síle téměř tří set koní a pohon všech čtyř kol doplněný pětistupňovou automatickou převodovkou. Tento základní údaj předznamenává vše následující. Především mimořádnou jistotu při projíždění zatáček danou systémem pohonu SH-AWD, který dokáže točivý moment rozdělit podle potřeby na jednotlivá kola. Při běžné jízdě dává systém příležitost k trakci všem kolům rovnoměrně. V extrémním případě dokáže přenést 100 procent točivého momentu na jediné kolo. Proces rozdělování točivého momentu můžete sledovat, kromě dlouhé řady jiných ukazatelů, na obrazovce umístěné ve středu přístrojové desky.
Elegantní design Kombinace ostrých sportovních rysů s elegantními oblouky harmonicky přechází z karoserie do interiéru. Ten zahrnuje cestující komfortem, ale jedná se o luxus účelný, vkusný a mimořádně přívětivý. Svou roli 40
hraje zdařilá kombinace dřeva či jeho imitace a leštěného hliníku. Dost možná, že tato Honda disponuje nejpříjemnějším interiérem v celé historii značky. Je patrné, že s Legendem hodlají Japonci prorazit nejen v Americe, ale také v Evropě. Ostrou přídí s výraznými světlomety působí Honda Legend jako velké sportovní kupé, záď vozu však jednoznačně dokazuje příslušnost k limuzínám. Délkou téměř pěti metrů mezi ně patří stejně jako mimořádně rozsáhlou
základní výbavou. Ostatně jinou než základní Honda u modelu Legend nenabízí. Také pohonná jednotka je striktně určená. Což není na závadu, neboť Legend obsahuje vše, co od luxusní limuzíny očekáváme. A k tomu ještě pořádnou porci elektronikou řízených vymožeností navíc. Trochu nás však mrzelo, že k tak skvělému motoru nelze zvolit manuální převodovku. Částečnou náhradou jsou »pádla« pod volantem umožňující vlastní volbu převodů.
Tichý let Honda Legend se pochybuje tak tiše a plavně, že se vám ani nechce věřit údaji o zrychlení, kterým se Japonci právem chlubí. Z nuly na sto umí Legend vypálit během 7,3 vteřiny. V Legendu snadno podlehnete pocitu, že jedete pomalu. Probere vás z něho pohled na míhající se okolí. V tomto ohledu Legend připomíná francouzský vlak TGV. V něm také snadno získáte dojem nudné loudavosti. Přitom dramatickým rozdílem předjíždíte auta jedoucí po souběžné dálnici... Hondu Legend jsme v rámci testu odvezli na nerušený úsek komunikace, kde jsme sice nevyzkoušeli proklamované rychlostní maximum 250 km/h, ale v rozmezí 180 – 200 km/h se dala v kabině nerušeně poslouchat tlumená hudba. Záludnosti hrbatých českých silnic zvládá Honda Legend s lehkou grácií a přitom pevně v bocích. Díky konstrukci podvozku a systému SH-AWD neomylně vykrouží každou zatáčku přesně podle řidičem zvolené stopy. Chování vozu v zatáčkách je přísně neutrální. Jednou z nejcennějších vlastností Legendu je míra kompromisu mezi pohodlím a sportovní jízdou. Právě vyváženou kombinací komfortních a sportovních jízdních vlastností překonává Legend konkurenci ve vyšší střední třídě, včetně vozů tzv. prémiových značek, kterým však úspěšně konkuruje cenou.
Legend je předvídavý Vypočítávat veškeré systémy, které Legend obsahuje nemá smysl, neboť limuzína disponuje vším, co současný automobilový průmysl nabízí v souvislosti s kvalitou jízdních vlastností, bezpečností cestujících v kabině a bezpečností chodců při případné srážce i pohodlím cestujících. Úroveň aktivní i pasivní bezpečnosti Legendu navíc umocňuje systém předvídání možné kolize CMBS. Pokud se například při předjíždění příliš přiblížíte vozidlu před sebou, systém vás akusticky i vizuálním signálem upozorní. Když řidič nereaguje, je aktivován elektronický předpínač bezpečnostních pásů. Pokud systém CMBS vyhodnotí, že nehoda Palubní deska je elegantní a zároveň funkčně přehledná.
je nevyhnutelná, pásy jsou přitaženy ještě větší silou a vůz sám začne intenzívně brzdit. Chodce chrání systém aktivní kapoty, který výrazně snižuje riziko jejich poranění. K větší bezpečnosti a současně i komfortu jízdy přispívá další systém AFS, který natáčí světlomety Hondy Legend v zatáčkách až o 20 stupňů. Testovaný Legend sice nebyl vybavený parkovacím asistentem, jeho funkci však nahrazuje zadní kamera. Při couvání si však musíte na »rybí oko« zobrazující pro-
stor za vozem na displeji zvyknout. Zavazadelník Legendu je dostatečný, ale například horské kolo dovnitř dostanete jen stěží. Inu, čtyřdveřová limuzína s klasickým zavazadlovým prostorem. Kufrů a tašek se ovšem dovnitř vejde požehnaně. Pamatováno je i na lyžaře »okýnkem« v zadních sedadlech.
vaná, ale v případě horkého počasí umožňují také odvětrávání a chlazení. Legend je vybavený audiosystémem Bose s 10 reproduktory. Sám za sebe hovoří systém aktiv-
ního rušení hluku! Výrobce udává průměrnou spotřebu 11,9 l v kombinovaném režimu. Testovacích 600 km vyústilo v hodnotu 13,0 l/ 100 km.
Resumé Honda Legend působí zejména elegantním interiérem zcela evropsky. Komfortní lumuzína nezklame milovníky sportovní jízdy. Jistý v zatáčkách díky inteligentnímu pohonu čtyř kol SH-AWD, mimořádně tichý v rychlosti 200 km/ h. O úrovni bezpečnosti vypovídá nejen sestava čelních, bočních i okenních airbagů vpředu i vzadu, ale také systém CMBS, který umí předcházet nehodám a v případě jejich nevyhnutelnosti mírní následky. Perfektní zpracování detailů Hondy Legend dokládá čalounění měkkou a ručně sešívanou kůží. O komfortu vypovídá skutečnost, že přední sedadla jsou nejen vyhříI když má parametry sporťáka, je uvnitř pohodlí.
Technické údaje ➤ ➤ ➤ ➤ ➤ ➤ ➤ ➤ ➤
inzerce
Výkon: Točivý moment max.: Max. Rychlost: Zrychlení 0 – 100 km/h: Průměrná spotřeba: Délka/šířka/výška Rozvor: Zavazadelník: Cena:
217 kW/295 k/6200 ot./min. 351 Nm/5000 ot./min. 250 km/h 7,3 s 11,9 l/100 km 4,955/1,845/1,45 m 2,80 m 452 l 1 499 000 Kč
AUTO – MOTO
AUTO – MOTO Tenhle červený »drak« s černým vzpínajícím se koněm ve žlutém poli na kapotě sice nepatřil k nejstarším účastníkům závodu, ale jako každé správné ferrari budil zaslouženou pozornost.
Zatímco se jezdci soustřeďovali před startem, diváci obdivně pozorovali jejich stroje. Tak tohle je opravdová rarita. Ve zlatě vyvedená Minerva AL!
mi slušný počet, uvážíme-li že jich v roce 1934 bylo vyrobeno cca 270. Nepřehlédnutelná byla Minerva AL s karoserií Van den Plass a s pozlacenými doplňky. Poválečné škodovky reprezentovaly Tudor, Škoda 1201 v provedení pro Veřejnou bezpečnost, Spartak, Felicia i Octavia, objevil se Hilman Minx, Ford Cortina, Ford Anglia, a po letech zapomění se objevilo i vozítko nazvané Lidovka, které v roce 1949 navrhl a vyrobil letecký konstruktér inženýr Zdeněk Pilát. K nejmladším vozidlům patřily Porsche 911, Jaguar XJ 12, BMW 280, Chevrolet Corvette, Pontiac Firebird a podobné.
Bylo třeba odstartovat tolik vozidel, aby se po projetí prvního kola stačila vrátit a pokud možno plynule pokračovat do druhého kola, a současně v parkovišti připravit další skupinu. Ovšem jednoduché to nebylo. Shodou okolností byl provoz na rychlostní komunikaci od Cukráku až skoro k Barandovskému mostu sveden v každém směru do jednoho pruhu, tvořily se kolony, do nichž se veteráni museli zařadit. Motocyklisté se ještě nějak protáhli, horší to bylo s automobily. Pečlivě připravený harmonogram startů najednou neplatil a musel se měnit podle situace. V prostoru před startem to vypadalo
Ve 13.00 řev motoru rallyecrossového speciálu nenechal nikoho na pochybách, že 40. ročník Jízdy do vrchu Zbraslav – Jíloviště začíná.
na pěkný zmatek, ten ale pořadatelé nakonec zvládli a 40. ročník Jízdy do vrchu tak mohl být prohlášen za úspěšně zvládnutý.
Je to něco jako pouť muslimů do Mekky. Veteránský závod Zbraslav - Jíloviště je každoročně velkým svátkem všech milovníků starých aut a motocyklů a kdo může, rozhodně si ho nenechá ujít. Takže i letos se druhý zářijový víkend Zbraslav proměnila v jedno velké parkoviště letitých krasavců. Adam Manina
Krasavci ovládli Zbraslav
Foto:Blue Effect (5)
N
Připravit ke startu, pozór, teď!
42
avzdory vytrvalému dešti se účastníci začali sjíždět krátce po osmé hodině ranní. Do 11 hodin, kdy skončila přejímka, bylo převzato 50 motocyklů a 122 automobilů. Déšť brzy ustal, oschly vozovky a parkoviště se zaplnilo veterány. Západní stranu náměstí zaplnily motocykly, nejstarší byl Douglas 2 rok výroby 1919, novinkou pak Martinsyde 687 (1922). Z českých značek nechyběly Jawa, ČZ, Čezeta, i Praga BD, mládí sedlalo Stadiony a Pionýry, Norton představoval vrchol přepychu šedesátých let a nejmladší stroj byl Ducati 900 GTS rok výroby 1979. Nejstarší automobil byl americký Hupmobile z roku 1910 v nálezovém stavu, pouze s opraveným lakem, v roce 1914 byl v Anglii vyroben Belsi 2E, také nerenovovaný,
pouze v letošním roce dostal nové pneumatiky. Raritou v závodním poli se stal nedávno dovezený Singer z roku 1918. České značky zastupovaly Praga, Tatra, Škoda, Aero, nechyběl Walter Bijou, a Walter Junior, vozů Aero 1000 bylo 6, což je vel-
Jak se jezdí na Zbraslavi? ➤ Podmínky účasti Jízda je pořádána pro automobily, užitková vozidla a motocykly od počátku výroby až do roku výroby 1982. U vozidel roku výroby 1966 – 1982 si ředitelství závodu vyhrazuje provést výběr ze všech přihlášených vozidel. ➤ Trať Jízda se jede městskou částí Zbraslav z náměstí a dále po silnici II. třídy přes Baně. Povrch tratě je po celé délce opatřen asfaltovým povrchem. Délka trati je cca 4000m. Převýšení je cca 163 m, stoupání je od 3 % do 9 %. Počet zatáček je 10. ➤ Rychlost Maximální průměrná rychlost je 60km/h a její překročení znamená vyloučení účastníka z jízdy pravidelnosti a vyškrtnutí z konečné výsledkové listiny.
43
EXTRÉM
EXTRÉM
Z ringu za volant Původně Italka z Milána Debra Micelli před lety přesídlila do Minneapolisu. Vcelku brzy se dobře rostlá děva stala známou. Ne však v místech, kde voní spálený benzín. Světe div se, Debra se stala zápasnicí wrestlingového divadla. Neváhá si to mezi provazy rozdávat s chlapy, z nichž mnozí
Monstrózní Medusa Monster Jam. To se vezme pořádně nadupané auto, přihodí čtyři gigantická kola a pár dalších úprav a vychytávek. Na místo řidiče se posadí, no, třeba Medusa a může se závodit. Jeden proti každému na speciální trati, kde o skřípění plechů není nouze. Přejíždění vraků, které úpějí a odlétají z nich kousky, na něž byli jejich předchozí majitelé pyšní. To je pro šoféry autohybridů největší pošušňání. Dan Rychlík 44
Takhle se umí za volantem rozparádit Debra Micelli.
odcházejí z ringu notně pocuchaní. Ostatní zápasnice se jí raději vyhýbají. Dobře vědí proč. „Dlouho jsem se pohybovala v zápasnickém byznysu, jenže chtěla jsem vyzkoušet něco jiného. Má publicita mi hodně pomohla při hledání jiné práce.
si po »mírné« kolizi nebudou mít kam uklidit rohlík, natož týdenní nákup. „Šestnáct let jsem profesionálně zápasila, přišel čas končit. Zvykla jsem si však na vzrušení, které člověkem projede, když mu aplaudují ve stoje. Hledala jsem
Medusa a její malí fanoušci.
Ano práce, závoděním si vydělávám peníze stejně, jako zápasením. Potřebovala jsem novou výzvu,“ vzpomněla na vstup do lehce odlišných arén, které však spojuje přízeň publika, Medusa. Výzvou se stalo krocení silného a vcelku i drahého vozu, monstra. Nejprve na ní hleděli všichni nedůvěřivě, ale po pár sezonách si už počínala stejně jako v ringu – drtila soupeře hlava nehlava. Díky své nebojácnosti v nováčkovské sezoně si získala respekt mnohých veteránů. Když v roce 2001 zvítězila v jednom z freestyleových podniků, měla na své straně i fanoušky. Dlouhé kroutící se lokny blonďatých vlasů jí daly válečnické jméno – Medusa. Aby toho nebylo mámo, v soukromí sedlá nadupaný Harley Davidson. „Motorky jsou mou další láskou. Já prostě vzrušení k životu potřebuji,“ řekla žena, u které se záznamy o jejím věku liší. Někde se píše rok narození 1963, jinde o rok víc. Na svých oficiálních stránkách má rok proškrtnutý, jisté je pouze jedno – narodila se 9. února. Zatím se jí daří ve volném stylu, ale díky svým kolegům zlepšuje za volantem fordky i jízdu zručnosti, což není u vozů na gigantických kolech nic jednoduchého. Jen si zkuste zaparkovat s něčím takovým na parkovišti před obchoďákem mezi dvě auta. Jejich majitelé
něco, kde by se mi toho dostávalo.“ Našla, třebaže z ringu ještě nemusela. Říká se, že mezi zápasnicemi wrestlingu byly dva typy žen – opravdové bojovnice a ty, které vypadají jako z cukrkandlu a jsou vlastně jen pro oko fanoušků. A pak prý Debra, ve které se snoubilo oboje. Zabiják v náramném balení.
Zraje jako víno Ani mezi provazy to neměla jednoduché. Začínala jako gymnastka, záhy se vydala na atletickou dráhu. V roce 1984 začala zápasit. Poté, co se seznámila s promotérem Eddie Sharkeyem. Medusa zápasila čtyřikrát týdně, na štacích sdílela hotelové pokoje s pěti dalšími bojovnicemi. Výdělek nestál za moc, v průměru 5 dolarů za mač. Na cestě vzhůru padly její úspory, ztratila dům i auto, pomalu vyhlásila bankrot. V roce 1986 se na ní však usmálo štěstí, dostala se do organizace AWA mezi profíky. Opravdové profíky. A vystoupala na vrchol. Teď se pomalu drápe na další, v kabině svého monster trucku. „Tohle je pro mě ta správná zábava. Mám ráda soutěžení s kapkou tvrdosti. Budu ještě lepší, s nadsázkou se dá říct, že zraju jako víno.“ Nebezpečí je její život. Zkoušela skydiving, sérii NASCAR, těžko by oželela motorku. A teď i soutěže Monster Jam.
Monster Jam je v první řadě obrovská show pro lidi. Čím bláznivější kresba na kapotě tím lepší, čím více zničených aut, tím větší potlesk...
45
Foto:Archiv autora
S
tát se »kapitánem« monster trucku není vůbec jednoduché, nový mazlíček stojí kolem 10 000 liber. Být bohatý a moci si 1500 koňové vozítko dovolit ještě neznamená, že vás ostatní mezi sebe vezmou. „Není jednoduché se dostat do soutěže. Člověk musí opravdu něco umět. Ač se to nezdá, jde o dřinu, která bolí. Rány, které během překonávání překážek dostáváte, se dají přirovnat k nárazům do zdi. A zkuste se celý den rozjíždět proti stěně a brzdit o ni,“ varoval případné adepty šampion Diehl Wilson, jehož Virginia Giant je dobře známý všem fanouškům této neobvyklé zábavy. Mohlo by se docela dobře zdát, že závody monster trucků jsou přístupné pouze pro tvrdé chlapíky s obrovským plnovousem. Prostě drsňáky, kteří vědí, o co jde. Co by v místě, kde se krotí obrovská síla a trhají se plechy, dělala křehká žena? Coby, dováděla stejně jako její mužští kolegové. Víc než dost dobrým příkladem je Medusa.
STYLE
STYLE levizního vysílání DVB-T, nebo signál ze satelitu – DVB-S. Nejlepším zdrojem signálu pro váš Full HD nebo HD Ready televizor je však blu-ray nebo HD DVD přehrávač. Ten totiž díky kapacitě, kterou jednotlivá média mají, umožnil zvýšit množství i kvalitu dat ukládaných na disky, a proto je obraz na obrazovce jako vystřižený. HDTV je totiž jediný kvalitativní přechod, který můžete vidět. Ostatně, postavte si vedle sebe plochou televizi se signálem
Přehrávače stříbrných disků Video moderní doby Po nástupu DVD škarohlídi prorokovali, že kina a koncertní sály osiří. Mýlili se. Do biografů, divadel a na koncerty chodíme dál – a co se nám líbí, to si navíc pořídíme domů na stříbrném disku. Stanislav Čtvrtek
F
ilmy na DVD, v pionýrských dobách bratru za šest stovek i víc, se dnes jako příloha denního tisku
čím dál delší úhlopříčky a stále častěji na nich najdete pro někoho tajuplné nápisy Full HD a HD Ready. Co znamenají?
A ještě douška: na propojovacích kabelech nešetřete. Kupujte jen ty, které mají pozlacené kontakty, tedy nikoliv kabely z tržiš-
Přehrávač Pioneer blu-ray BDP-LX70 vynikne v každé místnosti i díky módnímu lesklému černému provedení.
prodávají za 38 korun. Kam ale dospěl trh s přehrávači a rekordéry? Všechny do jednoho umí přehrát DVD, některé ale dokážou víc…
Opáčko o TV Klasické televize se skleněnou baňkou už na pultech prakticky nevidíte a jen dumáte, zda pro vás bude lepší plazma nebo LCD. Nechme si tyto úvahy do jiného článku a jen stručně shrňme, že ploché televize mají 46
Označení Full HD značí, že televize je schopná přehrát signál ve vysokém rozlišení HDTV (High Definition TV) včetně nejvyššího rozlišení 1920 x 1080 obrazových bodů – značí se i jako 1080p (»p« znamená neprokládaně, tj. každý vykreslovaný obrázek má všechny řádky, obraz se neskládá z půlobrazů jako v klasické televizi a je i stabilnější, čistší; pokud by byl sestaven z půlobrázků jako u klasické televize, pak
tě nebo hypermarketu. Důvod? Minimální ztráty signálu a zaručení co nejkvalitnějšího obrazu bez trhání na začátcích nebo koncích televizních řádků.
Nástup nových médií Kvalitní televize potřebuje kvalitní signál. Kde ho ale získat? Z antény to nebude a mnohdy ani signál kabelové televize není to pravé. A tak zbývá digitální signál, šířený kabelem nebo prostřednictvím pozemního te-
z DVD a televizi se signálem z disku blu-ray nebo HD DVD. Rozdíl opravdu uvidíte! Do ničeho vás nenutíme, jen připomínáme, že naprostá většina přístrojů blu-ray nebo HD DVD je zpětně kompatibilní s DVD, lze tedy tato média přehrávat i na něm. A klidně můžete chvíli počkat, až budou levnější. Pokud si ale myslíte, že DVD úplně odzvonilo, nemáte tak docela pravdu. Nové DVD přehrávače i rekordéry jsou totiž vybaveny funkcí oversampling neboli převzorkování na vyšší počet řádků v normách HDTV. A opět – jakmile máte takový přístroj, poznáte, že umí předat signál ve vysokém rozlišení televizi tehdy, pokud má zásuvku HDMI nebo YPbPr. Když si ale koupíte dobrý AV receiver, s jehož pomocí propojujete i televizi – i v něm můžete najít obvody pro převzorkování do vysokého rozlišení. Takže nezoufejte, spousta prima filmů se dá na nové televizi zhlédnout a přitom si užijete i docela hezký obraz blížící se tomu, jaký vám poskytne blu-ray nebo HD DVD přehrávač.
Pod obojí Boj blu-ray s HD DVD je veden tvrdě a nekompromisně. Ovšem začátkem roku byl poměr mezi tituly jdoucími na trh 10 : 6 až 10 : 7 ve prospěch blu-ray. Pro nerozhodné je tu obojetný přístroj přehrávající blu-ray i HD DVD disky. V době psaní článku byl na trhu jen jeden – BH 100 společnosti LG Electronics. Ale na IFA 2007 v Berlíně se už skoro v každém druhém stánku objevovala zařízení »pod obojí«. Cena se
zatím pohybuje kolem 40 tisíc korun, ale nabídka časem srazí tuto částku do přijatelnějších mezí.
zde dekodéry (kromě klasických Dolby a DTS), které rozkrývají zvuk přesně jako v kině.
Na trhu se brzy objeví nový rekordér DVD/HDD od firmy Panasonic – EH 770.
ne, ztrácí kontrast, přechází do světlemodrého odstínu s tmavomodrými konturami. Časem se úplně ztratí barevnost, pásek, na kterém je film nahrán, se natahuje, takže i u kvalitních videí, která si upravují rychlost posuvu dle skutečných podmínek na pásku, se setkáte tu a tam s výpadkem, projevujícím se jako nepříjemné bliknutí. Dřív to nevadilo, ale čím větší úhlopříčkou se chlubí náš televizor, tím jsme nespokojenější. Zvykáme si zkrátka na naprosto dokonalé věci uložené v elegantních pouzdrech. A to už video, bohužel, není.
tvořit kopii na vypalovací DVD. Blu-ray a HD DVD rekordéry už také existují, běžně k sehnání však zatím nejsou. Stojí totiž spoustu peněz, ale opět – je jen otázka času, kdy tyto přístroje zlevní.
Na trhu je skutečně velmi dobrá nabídka DVD rekordérů i HDD rekordérů, které mají kromě DVD mechaniky vestavěn i pevný disk, na který mohou nahrávat. DVD nebo HDD rekordéry se staly hitem. Můžete nahrávat i program mazat, přetáčet, střihat, spojovat dva programy do jednoho a naopak zase jeden film rozdělit na dva. Jsou HDD rekordéry, které umožní nahrát originální film na pevný disk, ale už nepovolí vy-
jen krůček. Do počítače přikoupíte DVB-T přijímač v provedení USB, a už můžete nahrávat, z počítače si prostě uděláte video. S jedním rozdílem – tady už můžete nahrávat signál v HDTV a taky se na něj pak dívat.
Počítač pro nahrávání V současné době existuje jiné řešení. Například nové Sony Vaio řady FZ má vypalovací mechaniku blu-ray. Podobně japonská Toshiba QOSMIO je vybavena vypalovací mechanikou HD DVD. A tak k tvorbě disků s vysokým rozlišením je
Cena za kvalitu Dá se říci, že běžný blu-ray a HD DVD přehrávač pořídíte za cenu kolem 20 tisíc korun – ale třeba Sony BDP S300 bude stát jen 15 tisíc. Podobně je to s HD DVD. Přehrávače nových médií umožňují spoustu věcí – například přehrávat filmy rychlostí 24 snímků za sekundu (označováno jako 24fps nebo theatre mode). Pokud se dosud film převáděl na DVD, pak se to dělalo tak, že jedno políčko filmu obsadilo, hodně zjednodušeně, celý jeden snímek – a ten se přenesl za 1/ 25 sekundy. Film pak na DVD trval o 4 procenta kratší dobu než v kině a frekvence všech tónů byly posunuty o 4 procenta nahoru. Drsným chlápkům v thrillerech tak poněkud zženštěl hlas. U blu-ray tento režim zaručí, že film běží naprosto shodnou rychlostí jako v kině. Pak tu máte spoustu dalších zajímavých věcí, na které jste zvyklí z DVD – posun dopředu, dozadu, zpomalení, někdy i zvětšení scény (kupodivu zde stále, jako u DVD, platí, že čím lacinější přístroj od malé no-name firmy, tím širší možnosti zvětšení). Můžete vybírat z pohledu více kamer (pokud to film podporuje), volit z několika jazykových verzí a variant ozvučení, existují
A který systém vyhraje? Kdoví! Zatím se stále vyrábí více titulů pro blu-ray a nikdo nedokáže říct, který systém je lepší. Snad o fous na svou stranu strhává vedení právě blu-ray, ale uvidí se.
Na video zapomeňte A co někdejší vrchol mechanické práce a analogového umění, video? Dnes patří na smetiště, a to především kvůli tomu, že kvalita nahrávky na kazetě se časem snižuje a snižuje. Záznam bled-
Toshiba HD-E1, zatím jeden z mála přehrávačů HD DVD na pultech.
Závěrem Udržet krok ve vývoji přehrávačů a rekordérů je věc prestiže pro všechny důležité výrobce, hned po snaze přinášet konkurenceschopné technologie a velikosti televizorů plazmových, LCD, LCD s LED podsvícením i velkoplošných panelů SED. Chcete být in? Uvažujte o domácím kinu. V designu právě frčí černá klavírní barva, a systémy dokážou podat špičkový prostorový zvuk i se dvěma nebo třemi reproduktory a subwooferem. Není tedy nutné mít v místnosti sedm reproduktorových sloupů a subwoofer, jak bývalo zvykem ještě nedávno. 47
Foto: LGE, Panasonic, Pioneer, Sony, Toshiba
První notebook s blu-ray mechanikou, je nové Sony Vaio řady FZ.
zde najdete písmeno »i« jako interlaced, prokládaný režim). Televizory řady HD Ready jsou také s to zvládnout – někdy s určitými omezeními – většinu rozlišení digitálního zobrazení až do režimu 1080i nebo 1080p. Aby televize dokázaly dostat na obrazovku kvalitní digitální signál ve vysokém rozlišení, musí být vybaveny konektorem HDMI nebo DVI. Další možnost je přenos signálu komponentního prostřednictvím konektoru YPbPr.
FITNESS
Hubnout a zhubnout!
Hudební bestseller!
Problém nadváhy trápí v poslední době čím dál více lidí. Štíhlé tělo a dokonalá postava už dávno nejsou výsadou jen žen, ale stávají se snem i moderních mužů. Nadbytečná kila už neskrývají finanční jistotu, ale naopak se stávají nepříjemnou a nelichotivou přítěží svého nositele.
J
edním z nich byl i pan Jiří Náměstek. Když se přihlásil do 3-měsíčního hubnoucího programu pod vedením odborníků ve sportovním klubu Holmes Place, nevěřil, že by se mu během tří měsíců podařilo zhubnout. Poslední rok trávil třikrát týdně 1 až 2 hodiny v tělocvičně pod dohledem osobního trenéra thajboxu, ale přesto se nezbavil ani jednoho kilogramu. Pomalu se začal se svými 155 kilogramy smiřovat. Když přišel do klubu Holmes Place poprvé, čekal na něj tým odborníků, který byl rozhodnut pomoci mu s jeho nadváhou. Osobní trenér Mgr. Jan Větrovský a výživová poradkyně Monika Divišová byli prvními, s kým se v klubu setkal. „Jirka Náměstek přišel na vstupní konzultaci velmi dobře připravený,“ tvrdí výživová poradkyně Holmes Place Monika Divišová. „Jak jsme se domluvili, přinesl napsaný jídelníček za posledních pár dní. Probrali jsme tedy nejen jeho stravovací návyky, ale i jeho zdravotní stav a celkový životní styl. Kromě velké potřeby spánku je pan Náměstek zdravý jako rybička, což usnadní celý proces hubnutí. V jídelníčku
Začátky tréninku bývají velmi tvrdé a náročné.
Holmes Place je ideálním místem pro hubnutí...
DVD Na Kloboučku bezplatná příloha
www.ireport.cz bude potřeba postupně udělat větší změny – pro začátek vyměnit knedlíky a bílé pečivo za »příznivější« přílohy, zvýšit pitný režim a najít vhodného zástupce za českou omáčkovou klasiku.“
A jak hodnotí pana Náměstka jeho osobní trenér Jan Větrovský? „Jirka je pozitivní člověk. Je na něm vidět, že chce dobrovolně snížit svou váhu a je si vědom toho, že je k tomu potřeba velké úsilí. Nadšení mu rozhodně nechybí a odhodlání také ne. Dle jeho přístupu k tréninku usuzuji, že ho pohybová aktivita baví a z našich rozhovorů se mi zdá, že se více než statečně vypořádává i s úpravou stravovacích návyků a změnou životosprávy.“ Po vstupní konzultaci s panem Náměstkem měl jeho osobní trenér v tréninku jasno…
„Teď v úvodní fázi Jirkova cvičení bude trénink převážně aerobního rázu – bude převládat aerobní aktivita (srdeční aktivita 135 – 155 t/min) se zařazením cviků na procvičování velkých svalových partií pro zpevnění celého těla, po něm bude následovat asistovaný strečink s protažením zkrácených svalových partií.“ Sledujte s námi proměnu pana Náměstka. Ve spolupráci s klubem Holmes Place vám dokážeme, že zhubnout opravdu lze a co víc, můžete si Vaši vydobytou postavu i udržet! První kila dole již v příštím čísle!
Nástin redukčního tréninku ➤ Zahřátí 6 – 10 minut (do zpocení) s následným rozcvičením. ➤ Trénink v posilovně. Cviky jsou zaměřené na velké svalové skupiny kvůli většímu výdeji energie.Veškerá cvičení probíhají s minimálními pauzami s cílem udržet vyšší tepovou frekvenci. V tréninku je zařazeno občasné aerobní zatížení pro udržení ideální tepové frekvence. Na konci tréninku je zařazeno několik cviků na zpevnění svalového korzetu. ➤ Aerobní aktivita. Treadmill /
48
REPORTU 9/07
crosstrainer 35 – 45min bez pauzy ve stanovené tepové frekvenci (65 – 75% maximální tepové frekvence). ➤ Asistovaný strečink – protažení a uvolnění celého těla. Úvodní měření ze 4 bodové Tanity (přístroj sloužící k analýze složení těla): Váha 155.6 kg Celkový tuk v těle 55.9% (87kg) BMI 49.7 Voda v těle 50.2kg Tuku prostá tkáň 68.6kg
Uê
jêê jêêBêSWêWBê Iê ê :?ê dWUê 5BB±êê5¾ Bê S±ê
U>ê ±ê Sê
B±ê ¾ Sê :ê
OPê Oê ¸ê B±ê êWê
ê dê · êê ¢ ¢ ¤ ê © © © ê ¦ ¨ ªê O ê ê
V příštím čísle najdete REBEL JOSE MOURINHO
NHL
Má pověst jednoho z nejlepších fotbalových koučů planety. Portugalec Jose Mourinho před nedávnem opustil londýnskou Chelsea. Znáte životní příběh svérázného rebela a buřiče?
UŠETŘETE 300 KČ NEŽ VÍC
N AZÍ N AG AZÍ ÍM AG VN N DU ÍM RTO ST ŘE AZÍ VN SPO ŽD OU AG RTO KA DU ÍM ÁZ Í SPO ST ŘE VN VY CH NEŽ ŽD OU RTO KA ÍC V ÁZ Í SPO VY CH NEŽ R VT DÍC OO
25 Kč LO
25
ČÍS
2007 NHL
25 Kč 26 LO BERGČÍS16 – 17 FORS str. 2007
R hvězda PETEplikovaná Kom
H ROZ
25 Kč LO
OVO
RY
P | RE
ORT
T | AU
ÁŽE
ROZ
27
O– M
HOV
OTO
U | O
P | RE ORY
ORT
ÁŽE
T | AU
ČÍS Kč 07 AL – 12 KEJ 25 28 NIAK 10 20 - HO startem ČÍSLO IN VA str. IÁL vis předstr. 6 – 25 2007 MART Lepidlo SPEC tní ser gy
ROZ
FOTB
rali ple Komejové ext hok
Pan
CE IFIKA o KVALtě stojí Irsk
Ý 29 NEČN 28 – Š KOami str. LUKÁ se žen uje Box
P | RE
DOO
ORT
T | AU ÁŽE
ME 28 – 30 str.
OTO
25 Kč
UT | O
DOO
R
SKY KÉ MA16 – 17 KÁŘS ší str. BRAN ř a dal
KÁ RACE 45 AIR str. 42 – BULL apešti RED ž z Bud ortá TRÉM DING 40 – 41 BOAR Prkna
ROZHOVORY | REPORTÁŽE | AUTO–MOTO | OUTDOOR
SLÁVISTICKÁ RADOST Průlom v Lize mistrů str. 10 – 12
Tyson,
zvě
1. KUPON S OBJEDNÁVKOU odešlete na adresu: SEND Předplatné P.O.Box 141, 140 21 Praha 4 2. JDE TO I BEZ KUPONU předplatné si můžete objednat na internetové stránce www.iecho.cz.
ATLETIKA 3 otázky pro...
Válka
SANDna písku
JAK NA TO?
VYCHÁZÍ KAŽDOU STŘEDU
BARBORA ŠPOTÁKOVÁ
trvá Á VELKmonopostů
AKRO
EX
VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN
FOTBAL O– M
Boj o titul mistra světa v F1 se přesunul do Japonska. Kdo se bude tentokrát radovat?
2007
R
Tři áš va Tom itý tá d na b a d Roz Zl ora je RT! a b STAEvrop sah Bar do
JAPONSKA
str. 22 – 24
str.
ÉM EXTR
PORTi BERS ubc TIMrtovní dřevor Spo
DA
tě stoj
í
V ces
str. 46
– 47
HVĚZ
D
29 LLER 28 – IE MI er str. REGG ový snip
SVĚT
Bas
PRVNÍ ROČNÍK VYDÁVÁ EK Publishing s. r. o. Tusarova 877/56, 170 00 Praha 7 – Holešovice
ADRESA REDAKCE eCho - víc než sportovní magazín Tusarova 877/56, 170 00 Praha 7 – Holešovice telefon/fax: + 420 225 985 348 e-mail:
[email protected] www.iecho.cz
MONSTER JAM Giganti na kolech
str. 44 – 45
ketbal
pro nové předplatitele
na
Král Roger
Objednejte si ročnípředplatné a získáte12 ČÍSEL ZDARMA!
ZDARMA
8£{ääÊ -*
Petr Kovář
ZÁSTUPCE ŠÉFREDAKTORA Lukáš Vrkoč
ART DIRECTOR Lucie Malá
GRAFIK
ÜÜÜ°ÃÌ>Ì°Vâ
ÜÜÜ°>iÀV>>Õ`°Vâ
Adela Podkonická
CPA Czech Photo Agency Dan Černovský
ETRÉM
>-VÀ>ÌV
Ê"«i
ŠÉFREDAKTOR
FOTO
1 S – 25 24 ULE 41 TENI ITÁLIE CUP r str. 40 – FORM VIS Federe CENA str.
BACIE
Rep
ORY
UT | O
CENA
ČÍSLO 29
V ces
BOX
LETEC
HOV
OTO
VELKÁ
NHL
AL FOTB
07 28 – 29 EN 20ord str. US OP na rek S
TENI
er jde Rog
O– M
Začíná zámořská hokejová NHL a magazín Echo pro vás připravuje minispeciál.
»» PRÁVĚ TEĎ
VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN
L E T Y | S O R D O U T DU | O ST ŘE T O M O ŽD OU O– KA U T ÁZ Í | A VY CH Ž E DU TÁ ST ŘE O R E P ŽD OU | R KA RY ÁZ Í V O H O VY CH Z R O
ZAČÍNÁ
*Õ`ÊÃÊ«â>Ê>iëčÊÎÊâÊÌĉV
ÌÊ Ã]Ê>«ÄÊiV
Êj>Ê>Ê«âi`ÃJViÌÀÕ°VâÊiâ>«ĉčÊÕÛjÃÌÊÃÛiÊV?Þ®° <>ÊëÀ?ÛÕÊ`«ÛĉĊÊÛÞ
À>iÄÊ«ďiÃjÊ«Õâ`ÀÊ>Ê 1 Ê Ê7>iÌ°
/
PR COORDINATOR – INZERCE Gabriela Gregušová Karolína Pleštilová
3 měsíce
TISK
s týdeníkem
Merkurtisk a. s.
Ê7 Ê1 Ê
69,
DISTRIBUCE Mediaprint & Kapa spol. s. r. o.
KUPON PRO PŘEDPLATITELE
PŘEDPLATNÉ VYPLŇTE PROSÍM ČITELNĚ HŮLKOVÝM PÍSMEM!
OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ ČASOPISU ECHO OD ČÍSLA ................
roční předplatné (40 čísel + 12 čísel ZDARMA ) v hodnotě 1000 Kč Titul: ....................................................................... Jméno a příjmení: ............................................... Organizace: ........................................................... Ulice: ................................................................... Město: ................................................................... e-mail: ...................................................................
půlroční předplatné (26 čísel) za 650 Kč
č.p.: .............................. PSČ: .............................. telefon: ...........................
Podpis: .................................................................. Adresa pro zasílání (jen pokud se liší od výše uvedené adresy): Titul: ....................................................................... Jméno a příjmení: ............................................... Organizace: ........................................................... Ulice: ................................................................... č.p.: .............................. Město: ................................................................... PSČ: ..............................
PLATBU PROVEDU Složenkou A (na základě údajů ze složenky A, kterou od nás obdržíte, lze platit převodem) Fakturou, v tom případě uveďte IČO ....................... DIČ .................................. .
Objednávky přijímá jménem vydavatele firma SEND Předplatné, P.O.Box 141, 140 21 Praha 4, tel.: 225 985 225, fax: 225 341 425, SMS: 605 202 115, e-mail:
[email protected] www.send.cz.
REGISTRACE MK ČR E 17443
ISSN - 1802 - 4173 Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Přetiskování jakýchkoliv materiálů, článků, jakož i zveřejňování fotografií a kreseb pouze se souhlasem redakce.
VYCHÁZÍ KAŽDOU STŘEDU
Prostřednictvím SIPO, v tom případě uveďte spojovací číslo .............................. . Objednávky přijímá jménem vydavatele firma SEND Předplatné, P.O.Box 141, 140 21 Praha 4, tel.: 225 985 225, fax:
*À`ÕViÀÊ >}
225 341 425, SMS: 605 202 115, E-mail:
[email protected], www.send.cz.
ÜÜÜ°Ã
ÜÌiV
°Vâ
8 ÜÜÜ°Õ>À°Vâ
LE TENK Y
(Ceny vèetnì poplatkù)
PRODLOUŽENÉ EUROV ÍK ENDY (Ceny vèetnì poplatkù)
VARŠAVA
1.980 Kè
(4.125 Kè)
PETROHRAD
4.300 Kè
(6.272 Kè)
STOCKHOLM Ceny jsou za zpáteèní letenku.
3.220 Kè
(4.543 Kè)
MADRID
7.990 Kè
(9.890 Kè)
CENA ZAHRNUJE: • zpáteèní letenku + 2x ubytování v 4* hotelu + snídanì • asistence CK + transfery • pojištìní léèebných výloh ECP + povninné smluvní pojištìní CK proti úpadku
BARCELONA
9.990 Kè
(11.890 Kè)
CENA ZAHRNUJE: • zpáteèní letenku + 3x ubytování v 4* hotelu + snídanì • asistence CK + transfery • pojištìní léèebných výloh ECP + povninné smluvní pojištìní CK proti úpadku
LONDÝN
9.990 Kè
CENA ZAHRNUJE: • zpáteèní letenku + 3x ubytování v 3* hotelu + snídanì • asistence CK + transfery • pojištìní léèebných výloh ECP + povninné smluvní pojištìní CK proti Uvedené ceny za osobu platí, pokud cestují dvì osoby spoleènì.
Pro všechny klienty s tímto kupónem MODEL LETADLA ZDARMA
ÈR: SK:
(11.890 Kè)