VELKÉ DÍLO
VELKÉ DÍLO (A GREAT WORK) 8. prosince 2007 Ernie Knoll www.formypeople.org
Ve svém snu stojím na rozsáhlém poli porostlém zelenou trávou a rozpomínám se na sen „Stará šedivá brána“, na to, jak zelená v něm byla tráva a jak čerstvý vzduch. Mnozí další pilně pracují na poli, ale připadá mi, že práce, kterou děláme, není plodná. Najednou někdo vysloví mé nebeské jméno a z nebe sestupuje anděl. Když přistává, jeho křídla se skládají a znovu a znovu se skládají, až zmizí v jeho zádech. Jak se ke mně blíží, usmívá se a já poznávám jeho dolíčky. Je to Posel. Přistupuje ke mně a já mu říkám, že mi chyběl, že jsme se dlouho neviděli. Říká, že (andělé) byli zaneprázdněni, protože toho museli hodně připravit. Ptám se, zda to byl on, kdo hovořil s ženou jménem Candace. Říká mi, že ne, ale že mnoho andělů připravuje mnoho jednotlivců na návrat Krále a že on byl poslán, aby mi ukázal něco velmi důležitého. Posel mě vyzve, abych mu podal pravou ruku, a pak se mu ze zad rozvinou křídla. Začínáme stoupat do vzduchu. Jak letíme vzhůru, sděluji mu, že mám nějaké další otázky, které jsem mu chtěl položit. Říká, že Bůh zná všechny naše otázky. Ptám se ho na knihu Creeping Compromise [Plíživý kompromis], která byla tolikrát zmíněna v jiných mých snech. Vyptávám se, proč není tato kniha dostupná mnohým, kteří by si ji chtěli přečíst. Odpovídá, že Bůh o tom ví, a že až přijde čas, postará se o zajištění této knihy, a to způsobem, který považuje za nejlepší. Posel mi říká, že Bůh slyšel modlitby mnoha jednotlivců za tuto knihu, a že až bude velký Stvořitel připraven, obstará ji, ale učiní tak podle svého. Nyní jsme společně dorazili do koridoru a Posel říká: „Poseďme tady chvíli. Teď ti mám ukázat některé velmi důvěrné věci. Neměl bys prozrazovat totožnost těch, které ti nyní ukážu. Je to velmi důležité, pokud jde o dílo, které čeká na ty, ‚kdo jsou oni‘. My [andělé] pracujeme a brzy začnete své dílo i vy, ‚kdo jsou oni‘. Nejste však připraveni. Podrobně si všímej toho, co ti ukážu, a pomáhej v učení ostatních.“ Usměje se na mě a povídá: „Je třeba vykonat velké dílo. Měj na paměti, že tyto důležité závěrečné okamžiky sleduje celý vesmír.“ Posel vstane, procházíme zdí a vstupujeme do místnosti. Nyní vidím rodiny, které sedí u jídla. Vysvětluje mi, že oni nevědí, že jsme tady. Uvědomuji si, že je to zvláštní jídlo při zvláštní příležitosti. Podle potravin, které jsou rozloženy po stole, bychom očekávali, že jde o světského člověka. Lidé se drží za ruce a modlitba, kterou se modlí, je výsměchem Stvořiteli vesmíru. Dívám se, jak podávají jídlo. Posel říká: „Všímej si podrobností. Všimni si, že se živí věcmi, které by ti, ‚kdo jsou oni‘, jíst neměli.“ Pozoruji, jak se cpou ve jménu zvláštního dne. Posel říká, že je třeba, abych pochopil důležitost toho, co je mi ukázáno, a podělil se o to s ostatními. Žádá mě, abych mu řekl, co vidím, že jedí. Říkám mu, že hlavním chodem je něco, co bývalo jedním z Božích stvoření. Posel mě oslovuje mým nebeským jménem a povídá: „Měl bys podrobně vyjmenovat, Strana 1 z 5
VELKÉ DÍLO co vidíš, že konzumují. Musíš mi říct, co vidíš, že jedí.“ Říkám mu, že vidím, že upekli krocana s nádivkou. On se ptá: „Jaké další podrobnosti vidíš?“ Já na to, že vidím brambory a šťávu z masa. Říká, abych si všiml, že šťáva je samý tuk a je také připravena z částí mrtvého zvířete. Já na to: „Ale je tam přece i zelenina.“ On se ptá: „Ale jaká zelenina? Všimni si, že byla uvařena a omaštěna oleji a máslem a potom okořeněna, aby měla chuť. Také si všimni, že je tak uvařená, že jsou z ní vyvařeny všechny živiny.“ Vidím velké misky naplněné různými druhy oříšků, které nejsou v přírodním stavu. Jsou opražené a některé jsou obalené v medu nebo cukru. Jiné jsou ostře kořeněné. Posel se mě ptá: „Řekni mi, co dalšího vidíš?“ Odpovídám, že vidím různé druhy pečiva a cukroví s všelijakými džemy a želé. Vyzývá mě, abych si všiml, co pijí. Někteří podávali běžný džus, ale jiní kvašenou šťávu. Vidím, že mají připravené šálky kávy, které je mají povzbudit, aby mohli pokračovat v jídle. Posel mě pobízí, abych se šel podívat, co na ně čeká později. Vcházíme do jiného pokoje a vidím různé koláče – dýňové, jablečné, třešňové, citronové a banánové. Upozorňuje mě, abych si všiml, že na nich mají různé druhy polev. Je zde také mnoho druhů sušenek a bonbonů. Říká mi, abych si všiml, že mají i zmrzlinu. Otevřu mrazák a jsou tu téměř všechny příchuti. Vracíme se zpátky ke stolům a díváme se, jak jedí a jedí. Někteří si musí rozepnout pásky, aby si udělali místo pro své zvětšující se břicho. Nyní mi Posel přikazuje, abych se podíval na hodiny. Ručičky se rychle otáčejí, a když se podívám zpět, všichni jsou pryč. Ptám se, kam se poděli, a Posel říká, že mi to ukáže. Procházíme celým domem, všichni spí a následkem své hostiny tloustnou. Anděl mi oznamuje, že už musíme jít. Vracíme se do koridoru a Posel konstatuje, že Boží lid požádal o Ducha svatého, ale jak může Bůh nalít svého Ducha do nádob, které spí. Nyní Posel říká: „Pojď, chci ti něco ukázat.“ Procházíme skrz koridor a ocitáme se na poli, kde žijí divoké koně. Říká: „Tyto koně nepatří nikomu a krmí je pouze velký Stvořitel. Podívej se, jak běhají.“ Pozoruji jejich běh a připadá mi, že mají ohromnou sílu a energii. Posel se mě ptá, v jakém stavu si myslím, že by ty koně byli, kdyby žili a jedli jako skupina lidí, kterou jsem právě viděl. Posel mě opět vyzývá, abych šel s ním a podíval se na něco jiného. Procházíme zdí a objeví se před námi krásné sportovní auto. Je to exoticky vypadající vůz, který stojí tisíce a tisíce dolarů. Vyzývá mě, abych se díval, jak řidič auto startuje. Motor okamžitě hladce naskočí. Řidič řadí rychlost, pomalu přidává plyn a vyráží vpřed. Teď jede velmi rychle. Vrací se, vystupuje a láskyplně začíná měkkým hadříkem otírat krásný nátěr. Nyní zvedá kanystr s prvotřídním benzínem a opatrně ho nalévá do nádrže. Pak mi Posel říká, abych šel s ním, protože mi to chce ukázat jinak. Procházíme zdí, skrz koridorem a vracíme se zpátky tam, kde jsme právě byli. Řidič přichází k tomu krásnému autu a chrstne do něj laciný benzín. Pak do něj lije láhve nealkoholických nápojů, kofeinové čaje a velkou konvici kávy. Cpe do nádrže mnoho cukroví, hamburgery z prodejny rychlého občerstvení, bramborové hranolky, burritos, chleby obložené kuřecím a krůtím masem a párky v rohlíku. Potom do ní začne sypat pětikilový sáček cukru. Nyní řidič bere láhve přísad do paliva, které vypadají jako vitamíny, a vsype je do nádrže. Následně obejde auto a nasedne. Snaží se je nastartovat a auto sebou začne škubat, kašle a chrlí kouř. Nakonec motor chytne, a jak auto odjíždí pryč, Strana 2 z 5
VELKÉ DÍLO střílí a kouří. Posel se ke mně obrací a říká: „Stvořitel tohoto auta zkonstruoval naprosto dokonale fungující stroj. Řidič se rozhodl dát do nádrže namísto toho nejlepšího paliva to nejhorší.“ Dívám se, jak auto míří do opravny, aby na něm mohl pracovat automechanik. Posel konstatuje, že jakmile automechanik auto opraví, řidič do něj znovu dá další věci. Když se vracíme do koridoru, Posel mě stále ještě drží za ruku. Posadíme se a on mi vysvětluje, že nyní je čas, abychom my, „kdo jsou oni“, napravili svůj způsob stravování. Máme před sebou velké dílo a věci, kterými se živíme, budou bránit dílu Ducha svatého. Měli bychom přestat jíst veškeré živočichy, které stvořil Bůh, kteří létají, chodí nebo plavou. Měli bychom odložit a nejíst dezerty života a vzít si příklad z koně a auta, které nám ukazují, jak bychom se měli živit. Nyní mi Posel říká: „Pojď. Chci ti ukázat něco, co už jsi viděl.“ Vstáváme a procházíme zdí. Okamžitě vím, kde jsme. Je to sen, který jsem měl o našem prvním jídle v nebi („U stolu“). Stojím tu pouze jako pozorovatel. Stůl je dlouhý a všichni leží na boku. Věci, které vidím, jsou příliš úžasné na to, aby se daly vyjádřit slovy. Posel mě upozorňuje, že chce, abych si všiml toho, co je na stole. Vidím, že jsou tu rozloženy rozmanité potraviny. Jsou tu věci, které vypadají jako banány, jablka, pomeranče, hrušky, hrozny a třešně. Jsou tu všelijaké listy nejrůznějších barev. Vidím řadu květin, které lze jíst a které nás také potěší svou krásou. Jsou zde všechny druhy vylouskaných ořechů a různé druhy obilí sklizené z nebeských polí. Posel mě oslovuje mým nebeským jménem a říká, abych se podíval na pravou část stolu. Vidím Ježíše, který jako by prošel skrz stůl a jde směrem ke mně. Nalévá z velikého džbánu do kalichů z ryzího zlata zdobených stříbrem. Posel mi sděluje, že všichni, kdo sedí u stolu, mají na každém ze svých kalichů své jméno. Jejich jména jsou napsána i na stole. Ježíš se zastaví a pohlédne na mě se slovy: „Požádal jsem svého Posla, aby ti ukázal, jaké mám věci. Chci, aby sis všiml hostiny, kterou jsem tady pro vás připravil. Vůbec se to nepodobá hostinám, které nyní pořádáte. Tak rád bych pracoval se svým lidem, ale nemůžu. Požádal jsem vás, abyste si připravili nádobu, do které bych mohl vylít svého Ducha, ale vy jste to neudělali. Brzy bych potřeboval začít velké dílo. Už jsem je začal se svými anděly, kteří odvádějí skvělou práci.“ Dívám se na stůl a žádám, zda bych si mohl vzít květinu nebo list. Velký Hostitel mě oslovuje mým nebeským jménem a říká: „Musíš mi zůstat věrný a brzy bude toto a ještě mnohem víc tvé, aby ses z toho mohl radovat. Těm, ‚kdo jsou oni‘, vzkaž: ‚Prosím, přijďte a jezte u mého stolu. Zvolte si nyní, jak budete žít.‘“ Ještě jednou mě oslovuje mým nebeským jménem a povídá: „Potřebuji, abys řekl ostatním, co jsem ti ukázal.“ Ježíš se podívá na Posla a říká: „Děkuji ti.“ Spolu s Poslem se vracíme do koridoru. Posadíme se a já se dám do pláče. Posel říká: „Vím, že je to těžké, ale brzy, pokud zůstaneš věrný, uvidíš velkého Hostitele.“ Říká mi, že změnit způsob stravování je to nejtěžší ze všeho, ale že se musíme změnit. Velký Lékař bude brzy chtít, abychom také pracovali jako lékaři. Nebudeme moci sloužit, pokud na tom budeme tak jako ono auto. Posel mi oznamuje: „Mám ti dát něco přečíst a pomůžu ti to najít, abys to mohl povědět svému lidu.“ Sděluje mi, že Ježíš poučil svého Strana 3 z 5
VELKÉ DÍLO
proroka Ellen Whiteovou, aby napsala to, co je nyní obsaženo v knize Counsels on Diet and Foods. Říká: „Tato kniha obsahuje informace, které je třeba číst a pochopit. Už jsem ti tuto knihu ukázal a teď začínáš chápat její důležitost. Brzy to bude rok, co tě velký Lékař uzdravil. Celé nebe se raduje ze zázraku, který udělal, a z obrovské úrody, která již byla sklizena, protože ses uzdravil. Díky svému uzdravení hlásáš poselství, která velmi mnoho lidí navrátila k chození s Bohem. Je také mnoho těch, kteří se o těchto poselstvích dozvěděli, uvěřili v ně a byli uloženi k odpočinku. Probudí se, aby viděli přicházet Ježíše v oblacích. Ti, kteří mají závažné zdravotní problémy, se uzdraví, pokud jen změní způsob svého stravování. Tělo se může časem uzdravit a uzdraví se skrze moc velkého Lékaře. Vše jsem ti ukázal a ty bys měl nyní zaznamenat, co napsala Ellen Whiteová, aby ti, kdo se stále ještě učí, byli připraveni. Prosím, poděl se o toto poselství od Otce s ostatními.“ Counsels on Diet and Foods, s. 17-18 (Rady o výživě a pokrmech, s. 9): „Náš Spasitel varoval své učedníky, že těsně před jeho příchodem budou na světě podobné poměry jako před potopou. Řekl, že lidé budou holdovat jídlu, pití a rozkoším. A skutečně je tomu dnes tak. Svět silně podléhá chuti a žádostem; budeme-li se řídit světskými zvyky, staneme se otroky zlozvyků – zvyků, jež způsobí, že budeme postupně podobni obyvatelům Sodomy. Divím se, že obyvatelé země nebyli dávno zničeni jako lid Sodomy a Gomory. Dnešní úpadek a úmrtnost by k tomu byly dostatečným důvodem. Rozum je ovládán slepou vášní, a mnozí vášni obětují ušlechtilé zájmy. Měli bychom celý život usilovat o to, jak bychom si uchovali své zdraví, aby veškeré součástky našeho živého organismu pracovaly v souladu. Děti Boží nemohou Stvořitele oslavit nemocným tělem ani zakrnělou myslí. Ti, kteří jsou v kterémkoli směru nestřídmí, ať už je to v jídle či pití, mrhají své tělesné síly a zeslabují svůj mravní základ.“ Nyní mi Posel dává pokyn, že je čas, aby mě odvedl zpět, protože mám vykonat velké dílo. Procházíme stranou koridoru a sestupujeme zpět na zem. Přistáváme zase na zeleném poli, kde můj sen začal. Posel říká, že teď máme pracovat a připravit se, ale že to nemůžeme udělat sami. Vždycky volejte k Ježíšovi a on nám pomůže. Posel ustoupí dozadu a říká: „Brzy tě zase navštívím, protože musíme vykonat velké dílo.“ Podívám se dolů a teď vidím, že na travnatém poli začíná růst mnoho krásných planých květin. Jak se všichni ostatní lidé začínají procházet po travnatém poli, raší tu rozmanité květiny. 1. Korintským 6,19: „Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!“ 1. Korintským 10,31: „Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.“ Přísloví 23,3: „Nedychti po jeho pochoutkách, je to ošidný pokrm.“
Strana 4 z 5
VELKÉ DÍLO Filipským 3,19: „Jejich koncem je zahynutí, jejich bohem břicho a jejich chloubou to, zač by se měli stydět, neboť smýšlejí přízemně.“
Strana 5 z 5
