POHLED DO NEBE A POSELSTVÍ PRO JEHO LID
POHLED DO NEBE A POSELSTVÍ PRO JEHO LID (A VIEW OF HEAVEN) 10. prosince 2006 Ernie Knoll www.formypeople.org Ve svém snu se nacházím po pravé straně obrovského chrámu. {1} Podlaha se postupně svažuje dolů k velkému pódiu vepředu. Strop se směrem dopředu postupně zvyšuje. Vidím, že na pódiu stojí urostlá Osoba. Má na sobě zářivě bílé {2} roucho, které vypadá jako suchá mlha se záhyby a dole má malé zvonečky. Okamžitě vím, že je to Ježíš. Stojím tu spolu s ostatními, protože tu nejsou žádná sedadla. Dívám se na velké video plátno vpředu a Ježíš mluví o tom, co vidím. Plátno se podobá velké skleněné tabuli, která sahá z jedné strany pódia na druhou a na koncích je zakřivená směrem dozadu. Přestože tam stojím dlouho, nejsem unavený. Dívám se, poslouchám a myslím si: „Ano, to je všechno správně {3} a to vysvětluje všechno.“ Nyní se otáčím, dívám se na tu velkou skupinu lidí a vidím, že všichni stojí v dokonalých řadách, které tvoří dokonalý čtverec {4}. Teprve teď si všimnu, že každý se dívá na jiné video na témže plátně a Ježíš, velký Učitel {5}, podává vysvětlení všem lidem naráz. Obracím se, abych odešel, jdu nahoru uličkou mezi lidmi, a jak stoupám do zadní části chrámu, mám pocit lehkosti. Vzadu vstoupím do velkého foyer, kde si spolu povídá mnoho lidí. Chrám opouštím otvorem, nepamatuji si, že by tam byly dveře {6}. Také cítím, že do tohoto chrámu mohou vstoupit pouze někteří lidé. Nyní stojím venku a vidím, že je zde mnoho budov {7} různých velikostí, obklopených rozmanitými rostlinami a stromy. Některé větve se téměř dotýkají země, jak se kývají sem a tam. Dívám se dolů na zem a žasnu. Je to světlé, čiré zlato {8}, nakloněné a silné, přesto však vidím daleko dolů. Jsem ohromen krásou a velikostí všeho – sytými barvami, tím, jak vše vypadá čistě a nově. Uvědomuji si, že oblast, kterou vidím, je ve srovnání se zbytkem nebe jen malá. Teď vidím, jak mnoho, mnoho andělů hovoří s lidmi, někteří z nich chovají na rukou nemluvňata, jiní drží malé děti za ruce. Vidím mnoho dětí, jak běhají a hrají si, a lidi různého vzrůstu, jak stojí, povídají si a smějí se. Zatímco stoupám po mírném svahu, postřehnu, že mám na sobě podobné roucho jako velký Učitel, ale není tak zářivě bílé a nemá zvonečky. Není mi ani zima, ani horko, cítím se dokonale příjemně {9}. Pak vidím Ježíše se skupinou lidí, kteří mu naslouchají. Jsou různého vzrůstu {10} a Strana 1 z 7
POHLED DO NEBE A POSELSTVÍ PRO JEHO LID všichni jsou šťastní, usmívají se nebo smějí. Slyším, že v dálce teče voda {11} a zpívají ptáci. Když letí kolem, vidím, že mají různé tvary. Rovněž si uvědomuji, že kamkoli jdu, všude slyším hrát příjemnou, vznešenou hudbu {12} Nepodobá se žádné, kterou jsem slyšel na zemi, je dokonce ještě krásnější než chrámová hudba. Vydám se vlevo a vidím velkou hradbu {13} s otvorem a mám pocit, že to není konec hradby, ale její prostředek. Otvor má pilíř velkého rozměru. Je z průzračné hmoty a je velmi vysoký. Na jeho vrcholu je velké široké břevno, které sahá do velké vzdálenosti, až k dalšímu sloupu. Mezi pilíři je hradba, kterou lze jen těžko popsat. Je masivní a silná, s kameny nebo krystaly různých barev, které se nádherně třpytí. V otvoru hradby vidím obrovského strážce, který má na sobě roucho s pásy. V levé ruce drží něco, co se podobá velké křišťálové tabulce, na níž se nepřetržitě zobrazují informace. V pravé ruce drží něco, co vypadá jako velký meč nebo žezlo, které přečnívá přes jeho levé rameno. Když ho míjím, abych vyšel ven, shlédne na mě dolů a usměje se. Nic neříká, ale mám pocit, že si myslí: „Máš plné právo {14} odcházet a přicházet, cestovat a vracet se, jak je ti libo.“ Když vycházím ven z města, míjím mnoho dalších, kteří vcházejí dovnitř. Povšimnu si, že město je na vrcholu velkého kopce {15}. Když se podívám dolů do údolí, vidím obrovskou plochu porostlou trávou a květinami, louky a lesy. Údolí pokračuje dál a dál, mnohem dál, než mohu dohlédnout. Mám pocit, že tam dole žije mnoho, velmi mnoho lidí {16}. Jdu dolů po cestě a potkávám mnoho dalších, kteří jdou do města. Nyní se usměji, roztáhnu paže a cítím, jak se odlepuji od země a začínám stoupat do vzduchu. Podívám se dolů a vidím, jak mi lidé mávají a volají na mě. Odpovídám jim a také na ně mávám. V tomto okamžiku si uvědomuji, že neletím {17} s pomocí svých paží. Stoupám stále výš a obdivuji krásné údolí pod sebou, zelenou trávu {18}, která se působením vánku vlní, jako by ji omýval mořský proud. I když jsem nyní ve výšce asi 300 stop {19} nad lidmi, které jsem viděl na cestě, cítím vůni květin, trávy a stromů. Najednou mám pocit, jako by mě velmi silný poryv větru rychle vynesl výš. Nyní jsem několik tisíc stop nad zemí. Když se znovu podívám dolů, lidé mi teď připadají jako dlouhá cesta plná krásných klenotů {20} , které pokračují dál a dál až k velké hradbě a dolů do údolí. Znovu se podívám na hradbu a žasnu, jak daleko pokračuje a jak je dokonale přímá. Zpozoruji něco, co vypadá jako obrovský závěs, který visí mezi pilíři a vlaje ve větru. V dálce, uprostřed velkého města, vidím rozlehlé město na vrcholu velikého kopce, Strana 2 z 7
POHLED DO NEBE A POSELSTVÍ PRO JEHO LID obklopené rozsáhlými parky. Uprostřed tohoto města ve městě zpozoruji ve středu rozsáhlé budovy kruhovou stavbu. Je velmi obtížné popsat její architekturu. Je to nejkrásnější budova ze všech. Kruhová stavba je z ryzího zlata, čirého jako sklo. Vydává světlo, které z ní vyzařuje a způsobuje, že vše je zářivé. Nejsou zde žádné stíny ani slunce {21}. Teď mám pocit, že vystupuji příliš vysoko a měl bych klesnout. Prudce se otočím a nyní se nacházím nad obrovským údolím, takže mám ještě lepší výhled na velkou hradbu. Nedohlédnu na její konec ani vlevo, ani vpravo. Když letím zpět, lidé stále ještě vcházejí do města. Strážce se na mě podívá, jako by chtěl říct: „Vítej domů.“ Když přistávám, mé tělo rotuje a nohy se měkce dotknou země. Stoupám po mírném svahu, vracím se do chrámu a přemýšlím o tom, jak se mi snadno jde do kopce. Pak vidím Ježíše, jak opouští skupinu lidí, s nimiž hovořil. Když jde, je to jako by ho všichni uznávali jako Stvořitele {22} vesmíru. Setkáváme se a diskutujeme spolu o věcech, které jsem viděl a prožil. Dost často se usmívá a směje. Postřehnu, že jeho vlasy jsou zářivě bílé {23}, bez pěšinky, sčesané rovně dozadu a ve vlnách padají na ramena. Je opálený {24}. Nevšimnu si barvy jeho očí – jenom nesmírné lásky, lásky a zase jenom lásky {25}. Vše, co jsem viděl v nebi, není nic ve srovnání s tím, co jsem viděl v Ježíšových očích. Oba jdeme a dosti dlouho spolu hovoříme. Jednou z věcí, o níž jsme spolu mluvili, byla nádherná hudba, kterou slyším v nebi. Poznamenal jsem, že se nepodobá ničemu, co jsem kdy slyšel při našich bohoslužbách na zemi. Zeptal jsem se ho, zda se mu líbí naše hudba a bohoslužby. Odpověděl: „To je právě to. Jsou to vaše bohoslužby, ne moje.“ Řekl, že některé naše skladby nejsou inspirovány jím, Otcem ani Duchem svatým, ale zcela jiným duchem. Potom mi řekl, že poučil svou prorokyni Ellen Whiteovou, aby napsala o našich bohoslužbách. Někdy si myslíme, že uctíváme Boha, ale ve skutečnosti uctíváme satana. Část této myšlenky najdeme v knize Early Writings [Rané spisy], strana 54, kde je uvedeno: „Viděla jsem trůn a na něm seděl Otec a Syn. Ježíš na ně dýchl Ducha svatého. V tom dechu bylo světlo, moc a mnoho lásky, radosti a pokoje. Viděla jsem, jak Otec vstává z trůnu. Otočila jsem se, abych pohlédla na skupinu, která se stále ještě skláněla před trůnem; nevěděli, že Ježíš tam už není. U trůnu se objevil satan a snažil se pokračovat v Božím díle. Viděla jsem, jak vzhlížejí nahoru k trůnu a modlí se: „Otče, dej nám svého Ducha.“ Pak na ně satan dýchl bezbožný vliv; bylo v něm světlo a hodně moci, ale žádná něžná láska, radost ani pokoj. Satanovým cílem bylo, aby žili v klamu, chtěl odvést od Boha a ošálit Boží děti.“ Aby mi Ježíš pomohl pochopit Boží svatost a úctu, která náleží Bohu, vysvětlil mi, že u Otcova trůnu jsou andělé se šesti křídly, kteří se nazývají serafové. Pak mi ukázal Izajáše 6,2.3, kde se píše: „Nad ním stáli serafové: každý z nich měl po šesti křídlech, Strana 3 z 7
POHLED DO NEBE A POSELSTVÍ PRO JEHO LID dvěma si zastíral tvář, dvěma si zakrýval nohy a dvěma se nadnášel. Volali jeden k druhému: ‚Svatý, svatý, svatý je HOSPODIN zástupů, celá země je plná jeho slávy.‘“ Ježíš mi vysvětlil, že pokud jde o styl hudby na našich bohoslužbách, to, co nazýváme křesťanský rock a chvály, je pro něj i pro Otce ohavností. Objasnil mi, že začínáme své bohoslužby prosbou o Ducha svatého. Proč se domníváme, že budou přítomni v něčem, co Bůh považuje za ohavnost? Vysvětlil mi, že chvály jsou pouhým opakováním, důmyslně vykonstruovaným nástrojem uctívání pocházejícím od samotného satana. Je pro nás škodlivé vnášet světskou populární hudbu do chrámu našeho těla? Oč horší však pro nás je, vnášet ji do Božího svatého chrámu? Jdeme s Ježíšem dál a pokračujeme v rozhovoru. Mluvili jsme o mnoha dalších věcech. Po chvíli se zastaví a jeho úsměv mě naplní nevýslovným pokojem a pocitem bezpečí; přesto však hovoří s autoritou a říká, že se musím probudit a podělit se {26} o ty věci, které jsem viděl, s ostatními. Říká: „Pověz jim, aby neztráceli čas banalitami {27} tohoto světa.“ Pak mi říká, že se stanou některé hrozné, hrozné, hrozné {28} věci, ale že se musejí stát. Byl jsem také poučen, abych se neznepokojoval a měl na paměti, že ve všech našich pokušeních a zkouškách bude s námi, aby nám pomáhal {29}. Stačí, když požádáme o anděly, a budou tu pro nás. Neměli bychom si dělat starosti o dnešek ani o zítřek, protože on přijde. Usměje se a říká: „Řekni jim, že přijdu!“ Ježíš výslovně neřekl: „Přijdu brzy.“ Říká, že ta doba je minulostí. Když říkáme „Přijdu brzy“, je to, jako bychom říkali, že jsme někde na cestě. Ale my jsme na konci {30} té cesty. Když jsem se probudil z tohoto snu, uvědomil jsem si, že ačkoli slyšíme o válkách a zvěsti o válkách, věřím, že Bůh chce, abychom pozvedli svůj zrak a svá srdce k lepší zemi. Jsme tak zaneprázdněni zdejšími problémy, že zapomínáme, co na nás čeká tam nahoře. Mimochodem, dva týdny poté, co jsem měl tento sen, jsem nikomu neřekl o jeho zakončení – o té nejdůležitější části snu, v níž se mnou hovořil Ježíš. Měl jsem strach, co na to ostatní řeknou. Pak jsem ale v noci nemohl spát a tichý, nenápadný hlas mi bez ustání říkal, abych pověděl ostatním i o konci snu. I Becky zpozorovala, že něco není v pořádku, a ptala se mě, jestli jsem jí snad ještě něco nezamlčel. S pláčem jsem jí začal vyprávět konec svého snu. Došli jsme k závěru, že když nám Ježíš řekl, abychom ten sen oznámili, nemáme jinou možnost, než to udělat. A od té doby jsme toho ještě nikdy nelitovali. 1. Zjevení 7,15: „Proto jsou před trůnem Božím a slouží mu v jeho chrámě dnem i nocí; a ten, který sedí na trůnu, bude jim záštitou.“
Strana 4 z 7
POHLED DO NEBE A POSELSTVÍ PRO JEHO LID
2. Matouš 17,1.2: „Po šesti dnech vzal s sebou Ježíš Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, kde byli sami. A byl proměněn před jejich očima; jeho tvář zářila jako slunce a jeho šat byl oslnivě bílý.“ 3. 1. Korintským 6,3: „Nevíte, že budeme soudit anděly? Tím spíše věci všedního života!“ 4. Early Writings [Rané spisy], s. 16 „Zde na skleněném moři stálo v dokonalém čtverci 144 000.“ 5. Christian Educator [Křesťanský vychovatel], 1. srpna 1897 „V Kristu bylo zastoupeno božství. Byl velkým učitelem Boží filozofie.“ 6. Jan 20,19: „Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se uprostřed nich a řekl: ‚Pokoj vám.‘“ 7. Jan 14,2: „V domě mého Otce je mnoho příbytků; kdyby tomu tak nebylo, řekl bych vám to. Jdu, abych vám připravil místo.“ 8. Zjevení 21,21: „A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu.“ 9. The Spirit of Prophecy [Duch proroctví], svazek 1, s. 49 „Pokorně a s nevýslovným smutkem opustili Adam Eva nádhernou zahradu, v níž byli tak šťastni, dokud poslouchali Boží příkaz. Prostředí se změnilo. Už nebylo neměnné, jako před spácháním hříchu. Bůh je oblékl do kožených suknic, které je měly ochránit před pocitem chladu a posléze horka, jemuž byli vystaveni.“ 10. 1. Mojžíšova 6,4: „Obrové pak byli na zemi v těch dnech.“ (BK) 11. Zjevení 22,1: „A ukázal mi řeku živé vody, čiré jako křišťál, která vyvěrala u trůnu Božího a Beránkova.“ 12. Evangelism [Evangelizace], s. 505 „Byl mi ukázán pořádek, dokonalý nebeský pořádek, a když jsem naslouchala dokonalé nebeské hudbě, byla jsem uchvácena. Když jsem se probrala z vidění, zdejší zpěv mi zněl velmi hrubě a nelibozvučně. Viděla jsem skupiny andělů, kteří stáli uspořádáni do dutého čtverce, a každý z nich měl harfu ze zlata. …Jeden anděl vždy vede ostatní, první se dotkne harfy a udá tón a pak se přidají všichni a zazní sytá, dokonalá nebeská hudba. Není možné ji popsat. Je to nebeská, božská melodie, při níž z každé tváře vyzařuje Ježíšův obraz, a to s nevýslovnou slávou.“ 13. Zjevení 21,17: „Změřil i hradbu, a bylo to sto čtyřicet čtyři loket lidskou mírou, kterou použil anděl.“ Strana 5 z 7
POHLED DO NEBE A POSELSTVÍ PRO JEHO LID
14. Early Writings [Rané spisy], s. 16 „Ježíš pozvedl svou mocnou, slavnou paži, uchopil perlovou bránu, takže se rozletěla na třpytivých závěsech, a řekl nám: „Vyprali jste svá roucha v mé krvi, pevně jste stáli za mou pravdou, vejděte dovnitř.“ Všichni jsme slavnostním krokem vstoupili do města a cítili jsme, že na to máme plné právo.“ 15. Zjevení 21,10: „Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha.“ 16. Zjevení 7,9: „Potom jsem viděl, hle, tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků, jak stojí před trůnem a před tváří Beránkovou, oblečeni v bílé roucho, palmové ratolesti v rukou.“ 17. Early Writings [Rané spisy], s. 18 „A viděla jsem malé děti, jak podle toho, jak se jim zachce, buď šplhají, nebo letí s pomocí svých malých křídel k vrcholu hor a trhají květiny, které nikdy nezvadnou.“ 18. Early Writings [Rané spisy], s. 18 „Dále jsem viděla pole porostlé vysokou trávou, byl na ně nádherný pohled; bylo sytě zelené, a jak se hrdě vlnilo na počest krále Ježíše, lesklo se stříbrně a zlatě.“ 19. 1 stopa = asi 0,305 m, takže 300 stop = asi 91,5 m 20. Malachiáš 3,17: „Tiť budou, praví Hospodin zástupů, v den, kterýž já učiním, mým klínotem, a slituji se nad nimi, jako se slitovává otec nad synem svým, kterýž mu slouží.“ (BK) 21. Zjevení 21,23: „To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.“ 22. Koloským 1,16.17: „Neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. On předchází všechno, všechno v něm spočívá.“ 23. Daniel 7,9: „Viděl jsem, že byly postaveny stolce a že usedl Věkovitý. Jeho oblek byl bílý jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho stolec – plameny ohně, jeho kola – hořící oheň.“ 24. Zjevení 1,15: „Jeho nohy podobné kovu přetavenému ve výhni a jeho hlas jako hukot příboje.“ 25. 1. list Janův 4,16: „Také my jsme poznali lásku, kterou Bůh má k nám, a věříme v ni. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, v Bohu zůstává a Bůh v něm.“ Strana 6 z 7
POHLED DO NEBE A POSELSTVÍ PRO JEHO LID
26. Zjevení 1,10.11: „Ocitl jsem se ve vytržení ducha v den Páně, a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako zvuk polnice: ‚Co vidíš, napiš do knihy a pošli sedmi církvím.‘“ Early Writings [Rané spisy], s. 19 „A řekl: ‚Musíš se zase vrátit zpátky na zem a vyprávět ostatním, co jsem ti odhalil.‘“ 27. Lukáš 12,29-31: „A neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím. Po tom všem se shánějí lidé tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete. Vy však hledejte jeho království a to ostatní vám bude přidáno.“ 28. Daniel 12,1: „V oné době povstane Míkael, velký ochránce, a bude stát při synech tvého lidu. Bude to doba soužení, jaké nebylo od vzniku národa až do této doby. V oné době bude vyproštěn tvůj lid, každý, kdo je zapsán v Knize.“ 29. Žalm 27,5: „On mě ve zlý den schová ve svém stánku, ukryje mě v skrýši svého stanu, na skálu mě zvedne.“ 30. Lukáš 21,36: „Buďte bdělí a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se bude dít, a mohli stanout před Synem člověka.“
Strana 7 z 7
