ÚTERÝ 11. PROSINCE 2007

11-12-2007

Rozpravy v Evropském parlamentu

CS

ÚTERÝ 11. PROSINCE 2007 PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ Místopředseda

1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:05)

2. Rozhodnutí o naléhavém postupu Návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 21/2004, pokud jde o datum zavedení elektronické identifikace ovcí a koz (KOM(2007)0710 – C6-0448/2007 – 2007/0244(CNS)) Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (Verts/ALE). - (DE) Pane předsedající, Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova o tomto jednal včera večer a hlasoval pro naléhavý postup. Doporučuji tedy jeho rozhodnutí Parlamentu. (Parlament souhlasil s naléhavým postupem)(1)

3. Rozpravy o případech porušování lidských práv, demokracie a právního státu (oznámení předložených návrhů usnesení): viz zápis 4. Legislativní a pracovní program Komise pro rok 2008 (předložené návrhy usnesení): viz zápis 5. Dohody o hospodářském partnerství (oznámení předložených návrhů k usnesení): viz zápis 6. Předložení dokumentů: viz zápis 7. Společná organizace trhu s vínem (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0497/2007), kterou vypracoval pan Giuseppe Castiglione jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova o návrhu nařízení Rady o společné organizaci trhu s vínem a změně některých nařízení (KOM(2007)0372 – C6-0254/2007 – 2007/0138(CNS)). Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Pane předsedající, děkuji za možnost, které se mi dostalo, uvést několik poznámek k reformě našeho odvětví vína. Zejména bych ráda poděkovala zpravodaji, panu Castiglionemu, za nevšední a intenzivní úsilí, které vynaložil při sestavování této předběžné zprávy. Příspěvek Parlamentu do diskuse, která, jak musím konstatovat, byla v určitých okamžicích velmi nabitá emocemi, je hodnotný. Jsem připravena se vašimi návrhy řídit v řadě oblastí, přinejmenším do určité míry. Například pokud se týká režimu klučení, vidím jisté výhody ve zkrácení doby pěti let na tři roky, jak bylo navrženo ve zprávě. Naslouchala jsem také vašim obavám z přidělování financí ke krytí některých výdajů na víno prostřednictvím rozpočtu pro rozvoj venkova. Dovolte mi ale, abych vám připomněla, že všechny peníze z rozpočtu pro vinařství budou rozděleny konkrétně do vinařských regionů. Nicméně ale budu chtít navrhnout nižší převod výdajů do rozpočtu pro rozvoj venkova. Existují tři důležité otázky, kde Komisi, předsednictví a většinu členských států stále ještě čeká nutnost nalézt konsensus při závěrečném sprintu, v jehož cíli stojí dokončení reformy v tomto měsíci. První otázkou jsou národní finanční rámce. Ještě stále existovala možnost uskutečnit debatu o tom, jaká konkrétní opatření by měla být povolena v tomto balíčku, to znamená, jaký výběr bychom měli do balíčku vložit. Zde jsem připravena k určité flexibilitě. Jsem například otevřená k tomu, aby se do balíčku začlenily určité myšlenky, (1)

Podrobné informace: viz zápis.

1

2

CS


které se týkají inovace a restrukturalizace obchodníků s vínem, ale myslím si, že i tak potřebujeme nadále zachovávat jasnou demarkační čáru mezi tím, co je možné v rozsahu národních finančních rámců, a tím, co je možné v rozsahu politiky rozvoje venkova, abychom se vyhnuli situaci, kdy ve skutečnosti můžete financovat jednu investici z obou stran, čemuž se říká „double guichet“. Na druhou stranu nejsou národní finanční rámce prostorem pro trvalá opatření v oblasti nouzové destilace. Podpora nouzové destilace brání hospodářské soutěži, a my ji musíme zcela zrušit, ne se pokoušet o její znovuzavedení zadními vrátky. Není ani možné znovu otevírat diskusi o tom, jak velké by měly být finanční rámce různých členských států. Pokud tuto debatu – Pandořinu skříňku – znovu otevřeme, ručím za to, že se na konci tohoto roku k žádné dohodě nedojde. Jestli tato debata nastane, vidím před námi velmi dlouhou a velmi náročnou diskusi. Druhou důležitou záležitostí je kapitalizace. Strhl se kolem ní velký pokřik a já jsem si před touto diskusí uši neucpala. Daný status quo nicméně ale přece vede k nutnosti řešit skutečný problém. Není možné, aby pomoc poskytovaná obohacování vín moštem pokračovala tímto způsobem na stejné úrovni. Jedná se o zastaralý, neúčinný, neefektivní, nákladný a obchod narušující způsob podpory a, když o tom mluvím, chápu zřetelně, proč je důležité udržet rovnováhu mezi obohacováním cukrem a moštem, aby se dospělo ke kompromisu, za kterým stojí výrobci vína jak v jižních, tak severních oblastech Evropy. Najdeme cestu, kudy tím projít. Naslouchala jsem volání, které se intenzivně ozývalo ze všech možných stran a požadovalo, aby bylo i nadále povoleno obohacování cukrem, ale – mluvme na rovinu – nejsem nakloněna přijmout tento status quo, takže jakýkoliv kompromis by znamenal nové podmínky. Třetí důležitou záležitostí je diskuse o ukončení systému pěstebních práv. Poslouchám argumenty o termínech, kdy by mohl být tento systém ukončen, ale nemůžeme si dovolit zamést celou myšlenku pod koberec. Je zřejmé, že odvětví vína potřebuje více volnosti k tomu, aby mohlo na poptávku reagovat v co nejkratším čase, takže můj návrh na prodloužení systému pěstebních práv do konce roku 2013 vycházel z jasné myšlenky dvoufázového přístupu k nalezení rovnováhy v odvětví – nejprve klučení za účelem snížení produkce, poté liberalizace, kterou se poskytne úspěšným výrobcům volnost k expanzi. Poslouchala jsem připomínky z tohoto odvětví, ale jedna věc je jasná – konečný termín pro systém pěstebních práv je nezbytný. Konkrétní stanovení tohoto termínu bude součástí závěrečného kompromisu. Celkem vzato jsem tedy naslouchala argumentům ze všech různých stran, včetně argumentů vznesených Evropským parlamentem, ale jedna zásadní skutečnost s pevným jádrem zůstává nezměněna: náš sektor vína stále potřebuje projít reformou, pokud jej chceme udržet v čele agendy. Musíme se chopit šance právě nyní a dohodnout se na skutečné reformě. Realizace reformy bude znamenat, že musíme investovat úsilí, ale jsem si jistá, že se nám to v dobrém vrátí. Cena za nečinnost je pro nás příliš vysoká, abychom ji mohli přijmout, a doufám, že se v tomto bodě shodneme. Giuseppe Castiglione, zpravodaj. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem paní komisařce vděčný za její spolupráci s Parlamentem během tohoto zdlouhavého procesu. Rád bych jí také poděkoval za ocenění práce Evropského parlamentu, významné a zajímavé dílo, jehož součástí je zásadní příspěvek Výboru pro zemědělství, ale také celého Parlamentu a všech kolegů. Děkuji, paní komisařko, za váš návrh velmi ambiciózní reformy, jejíž cíle nemůžeme neschválit. Spotřeba klesá a dovozy rostou, z čehož dohromady vyplývá nutnost radikální reformy. Naše odvětví vinařství potřebuje úplně nový začátek: transfuzi nové krve, novou energii a nové návrhy. Máte pravdu, když říkáte, že potřebujeme investovat do odvětví vína, pokud si chceme zachovat konkurenceschopnost, pokud chceme zůstat světovou špičkou v tomto odvětví. Musíme sledovat trh, musíme vyrábět pro trh a musíme na trh pronikat s výrobky špičkové jakosti. Z toho důvodu jsem se, paní komisařko, pokusil – společně se svými kolegy z Výboru pro zemědělství a Evropského parlamentu, kterým bych znovu rád poděkoval – ve zprávě obírat otázkou komplexní a promyšlené reformy, která je především transparentní. Tento systém musí být schopen splnit potřeby našich výrobců a dodávat jim finanční prostředky, aby byli konkurenceschopní a úspěšní. Celkem vzato jsme usilovali o vytvoření textu, který by přinesl vhodné odpovědi na společné požadavky, ale také bral v úvahu, stimuloval a v některých případech urovnával rozdíly mezi různými národními podmínkami. Mám pouze jednu předběžnou poznámku. Potřebujeme radikální změnu myšlenkového postoje, změnu strategie výroby. Musíme se odpoutat od logiky množství, a místo toho usilovat o kvalitní výrobu – excelenci – způsobem, který vynáší do popředí specifické národní, regionální a místní typické znaky pěstování vína v Evropě.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Proto, paní komisařko, souhlasíme se zrušením tržních mechanismů, které se ukázaly být neúčinnými, které jsou neefektivní a jenom přispívají k nadbytečné, nekvalitní produkci. Uvedu jeden jediný příklad: nouzovou destilaci, která se nyní stala rutinním strukturálním opatřením a nadále přestává být prostředkem, jehož prostřednictvím lze reagovat na krizové situace. 500 milionů EUR ročně na destilaci se stalo neobhajitelným. Podporujeme proto účinnější využívání hospodářských zdrojů: na vnitrostátní rozvojové programy a na zavádění opatření, která jsou lépe uzpůsobena specifickým potřebám každé země, která tento produkt vyrábí. Proto, paní komisařko, ve zprávě vnímáme jako vhodné rozšířit seznam dostupných opatření: rozhodli jsme se zařadit restrukturalizaci odvětví, výzkumu, inovací a kvalitativních zlepšení. Všechny tyto kroky podpoří právě tu podnikatelskou tvořivost, kterou naše vína tak velmi potřebují. Ve stejném duchu je nezbytné podporovat propagační kampaně, a to nejenom na zahraničních trzích, ale také na trzích domácích. Už dříve jsme se takto vyjádřili a tato skutečnost také vyplynula z analýzy provedené Výborem pro zemědělství. Myšlenka, že můžeme konkurovat za hranicemi, když nejsme schopní udržet čelní pozice doma, když nejsme s to přesvědčit naše spoluobčany o jakosti vín, které vyrábíme, je absurdní. Proto se zpráva zastává harmonizovaného systému ochrany označení původu a zeměpisného označení, jasného a transparentního etiketování a jednoznačně identifikovaných enologických postupů. Jenom tehdy budou mít spotřebitelé, kteří zde hrají ústřední roli, důvěru v to, co kupují. Je proto, paní komisařko, nezbytné, aby označení původu a zeměpisná označení, která ztělesňují kvalitu pěstování vína v Evropě, byla dobře chráněna. Ochranou se míní povinnost vyrábět v rámci určené oblasti, ale také vyhrazení odkazu na rok výroby vína, který je uváděn na etiketě, výlučně pro vína s označením původu nebo zeměpisným označením. Tato vína jsou jediná vína, která podléhají průběžným kontrolám, a tedy jediná vína, u kterých je možné zajistit pravdivost udávané informace; jinak by výrobci jakostních vín byli znevýhodněni a spotřebitelé uváděni v omyl. S přihlédnutím ke stejné logické souvislosti a kvůli promyšlené spojitosti zpráva podporuje návrh na režim dobrovolného klučení s výplatou prémie, aby ti, kdo si přejí trh opustit, tak mohli učinit důstojně. Dále nemohu nevyslovit své uspokojení nad právě vyjádřeným souhlasem paní komisařky s mojí myšlenkou zkrácení pěti let na tři roky. Ve skutečnosti se zdá, že počet hektarů vhodných ke klučení klesl z 200 000 na 175 000. Na rozdíl od našeho původního návrhu tato zpráva také usiluje o uspokojení potřeby budoucí jistoty u pěstitelů vína. Vzhledem k této potřebě jistoty se nemůžeme rozhodnout pro liberalizaci pěstebních práv v tomto okamžiku, dokud neuvidíme, zda – a především jak dobře – nový systém funguje. Proto zpráva pamatuje na zachování pěstebních práv nejméně do roku 2013 a vyzývá Komisi, aby v první fázi reformy předložila posouzení dopadu, aby bylo možné rozhodnout o dalších krocích na základě komplexních znalostí daných skutečností. Také je třeba mít samozřejmě na mysli, že rozhodnutí přijímaná v oblastech se zeměpisným označením musí být přijímána s řádným respektem vůči těm, kteří do těchto projektů investovali svůj kapitál a práci – a pod jejich dohledem. Pokud se poté prokáže, že tento systém brzdí rozvoj těch, kteří jsou konkurenceschopní, můžeme zvýšit oběh na úrovni Společenství a zajistit, aby docházelo k řádnému využívání rezerv tam, kde existují. Na závěr, paní komisařko, ještě jedna poznámka: nelze popřít, že celou debatu ovládala otázka cukření. Protože pocházím ze země, jako je Itálie, kde je používání cukření zakázáno, a zejména protože pocházím ze Sicílie, kde se vyrábí mošt, není nikoho, kdo by lépe než já chápal zklamání paní komisařky z této záležitosti. Mluvíme nicméně o potřebě dát evropským vínům novou chuť do života, učinit je konkurenceschopnými a poskytnout jim výbavu k soutěži na trhu. Takový je náš cíl, a abychom jej dosáhli, musíme se pokusit nahlédnout za národní rozdíly. Děkuji, paní komisařko, za vaši spolupráci a především za ocenění, které jste vyjádřila práci Evropského parlamentu. Do této reformy jsme vložili... (Předsedající řečníka přerušila) Elisabeth Jeggle, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, na toto téma vedeme dlouhou a někdy i svárlivou rozpravu. Dovolte mi, abych vyjádřila své díky panu zpravodaji: Za svoji práci, kterou odvedl cílevědomým způsobem a při které dobře spolupracoval se svými kolegy z výboru, si získal velký respekt.

3

4

CS


Ano, je nutné provést reformu společného organizování trhu s vínem. Musí se přizpůsobit tak, aby bral v úvahu stávající okolnosti a budoucí trhy. Tento návrh zároveň, paní komisařko, vznáší otázku, zda by Komise měla zasahovat do maličkostí, které pomáhají vytvářet regionální identitu, do postupů, které byly v konkrétních regionech uplatňovány po staletí a podtrhují kulturu těchto regionů? Takové zasahování jistě nepomáhá obyčejným lidem. Lidé někdy nechápou, co se děje. Je nepochopitelné, že bychom měli zakázat sacharózu a zároveň podepisovat dohody o dovozu vína vyráběného s přidáním sacharózy ze zemí mimo Evropskou unii. Paní komisařko, Komise, jako třetí orgán vedle Rady a Parlamentu, by se měla zaměřit na svůj vlastní specifický úkol, jmenovitě vytvoření návrhů, které posilují trvalý rozvoj Společenství podporující tento celý vývojový proces. Společná organizace trhu s vínem tvoří součást tohoto procesu. Dovolte mi, abych k tomuto bodu uvedla, že kompromisy, kterých jsme ve výboru dosáhli, za které jsme se pouštěli, a v některých případech stále ještě pouštíme, do křížku, jsou dobré pro celý Parlament. Podporuji je jménem skupiny PPE-DE: my všichni tyto kompromisy podporujeme. Zamítneme jakékoliv pozměňovací návrhy, které jdou proti nim. Katerina Batzeli, jménem skupiny PSE. – (EL) Pane předsedající, paní komisařko, dnes se má Evropský parlament, Rada a Komise rozhodnout o budoucnosti jedné z nejkomplexnějších společných organizací zemědělských trhů v Evropě. Evropský parlament vyslovil svůj postoj v pravý čas před postojem Rady a stalo se tak díky intenzivnímu úsilí našeho zpravodaje, pana Castiglioneho, a veškerému úsilí, které vyvinuly politické strany. Paní komisařko, ráda bych zdůraznila určité body, které musíte vzít v úvahu při závěrečném rozhodování Rady o reformě společné organizace trhu s vínem. Zaprvé reformu trhu s vínem nelze provádět podle lineárního, účetnického modelu podobného modelu, který jste používali v případě společné organizace trhu s cukrem, k jehož přezkoumání jsme byli vyzváni před dvěma měsíci, protože se dostal do slepé uličky. Reforma trhu s vínem nemůže být založena na nešťastném modelu společné organizace trhu pro bavlnu a tabák, který měl za výsledek pokles výroby těchto dvou produktů doprovázený vylidněním venkova. Trh s vínem potřebuje silný rozpočet v prvním pilíři, aby se posílila opatření přímo pro pěstitele révy, kteří budou vyzváni ke zlepšení jakosti a monitorování své výroby, a také aby se posílila politika propagace všech vín, uvnitř i vně Evropy, a tedy oživila jejich komerční distribuce na trzích. Paní komisařko, Evropský parlament si přeje novou společnou organizaci trhu, která upřednostní agresivní politiku prosazování před defensivní politikou dovozu. Zpráva Evropského parlamentu zajistí pomoc pěstitelům révy, kteří zavádějí opatření ke stabilizaci nabídky, zvýšení jakosti a ochraně prostředí. Opatření k regulaci trhu jsou zachována a přizpůsobena stávajícím potřebám, jako je destilace vedlejších produktů, která funguje jako mechanismus pro zlepšení jakosti a zároveň regulace trhu a nabídky. Zpráva navrhuje racionalizovaný režim klučení, který neplýtvá cennými fondy Společenství na snižování dynamiky evropského odvětví vína a pevně stanovuje výši finanční pomoci pro pěstitele révy na regionálním průměru podpory, bez omezení na strop 350 EUR za hektar. Paní komisařko, zastáváme názor, že je třeba na všechna opatření, která vytvářejí nadbytky, narušují rovnováhu trhu a vytvářejí zkreslené a nespravedlivé ceny na úkor jiných vín, uvalit omezení. Zde jménem Skupiny sociálních demokratů a také osobně jako Katerina Batzeliová ocením jakékoliv opatření navržené Komisí, které zachová rovnováhu v otázce obohacování cukrem, protože, jak bylo také řečeno Skupinou sociálních demokratů, jsme přispěli k vyváženému návrhu s cílem vyhnout se vytváření problémů spojených s přechodem. Nová společná organizace trhu by nicméně měla obohatit znalosti spotřebitelů o víně a také jejich úctu k vínu a posílit ochranu spotřebitele prostřednictvím politiky etiketování. Výbor pro zemědělství specifikoval kromě jiného označování procenta CO2 v pozměňovacím návrhu 166, informace vztahující se na záležitosti veřejného zdraví v pozměňovacím návrhu 157 a informace o výrobě vína z hybridní nebo geneticky modifikované révy v pozměňovacím návrhu pana zu Baringdorfa. Měli bychom tento zřetel na zákazníka posílit etiketováním, které zahrnuje podrobné informace o postupech využitých při výrobě vína. Paní komisařko, rádi bychom předznamenali novou politiku u dvou kategorií vín: kategorie využívající zeměpisná označení nebo označení původu a kategorie stolních vín. Jedná se o dva různé produkty a oba mají na mezinárodním evropském trhu své místo. Nemyslím si ani, že bychom měli mít dělicí čáry, které mají dopad na regionální úrovni.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Na závěr bych ráda řekla, že komplexnost reformy společné zemědělské politiky nelze pojednávat jako slepou uličku nebo jako selhání institucionálních orgánů. Je tomu tak, paní komisařko, kvůli kulturnímu rozměru tohoto produktu, který bychom měli v našich návrzích respektovat. Jorgo Chatzimarkakis, jménem skupiny ALDE. – (DE) Pane předsedající, in vino veritas nebo, abych citoval Goetheho, život je příliš krátký na to, abychom pili špatné víno. Tato úsloví shrnují podstatný bod reformování trhu s vínem v EU. Tématem naší zprávy je jakost evropského vína, které jistě obstojí ve srovnání s vínem dováženým z nového světa. Takže jaký je status quo? V roce 2006 tvořila výroba vína 5 % celkové hodnoty zemědělské produkce v EU. Evropské víno se díky 45 %, které zaujímá z povrchů vinic ve světě, 65 % ze světové produkce vína, 57 % spotřeby vína a 70 % z objemu vývozů těší vedoucí pozici na světovém trhu. Ve světě vína jsme globální supervelmocí! Obdobně bylo třeba přijmout kroky ke konsolidaci našeho postavení supervelmoci, a zejména zvýšit jakost našich vín. Reformy, které jste, paní komisařko, navrhla, zahrnovaly okamžité ukončení nouzové destilace. Jsem přesvědčen, že mnoho věcí, které jste zmínila, jako jsou soukromé skladování a ukončení dodací pro vývoz, podpora na mošt a samozřejmě obohacování vína cukrem, tvoří ústřední body vašich návrhů. Musíme ale uvést, že od samého začátku odrážejí poněkud technokratickou perspektivu, když se zabývají takovými otázkami, jako zda by měla existovat souvislost mezi cukřením a podporou na mošt. Tento Parlament z mého pohledu vyjednal poměrně dobrý kompromis mezi severem a jihem, vzhledem k tomu, že obavy každého z těchto regionů tuto záležitost ovládaly. Díky kompromisům, které děláme, nacházíme ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova opravdu velmi dobrou střední cestu. V tomto kontextu bych rád poděkoval zejména zpravodaji, panu Castiglionemu, který velmi usiloval o zprostředkování kompromisů, takže se nám podařilo vzít do úvahy obavy všech. Věřím, že jsme dali původnímu technokratickému řešení nový, elegantní tvar. Dosáhli jsme rovnováhy mezi severem a jihem. Rád bych vám také, paní komisařko, poděkoval, že jste ve svém projevu naznačila svůj úmysl v podstatě dodržovat tuto linii. Jaké jsou hlavní body? Vedle kompromisu, který umožňuje pokračovat v cukření, je dalším klíčovým aspektem naší zprávy ochrana regionálních výrobků. S ohledem na toto úsilí vynakládané v oblasti jakosti evropských vín existuje také neustávající potřeba opatření národní podpory, která byla stanovena ve výši 1,3 miliardy EUR. Věříme, že tyto trhy by měly zůstat součástí prvního pilíře, takže platby mohou ve skutečnosti směřovat přímo k pěstitelům. Kromě toho existovala potřeba poukázat – a to je podle mého přesvědčení jeden z našich prvořadých úspěchů – na potřebu věnovat zvláštní pozornost označování původu a zeměpisným označením na etiketě. Jedná se podle našeho názoru o nanejvýš důležitou záležitost, protože označování zeměpisného původu vín je samozřejmě otázkou duševního vlastnictví. A to musí být chráněno. Jsem přesvědčen, že jsme v tomto bodě dosáhli velmi dobrého kompromisu. Skupina ALDE bude podporovat tyto kompromisy, to znamená celý balíček kompromisů, protože jsme přesvědčeni, že představují dobré řešení. Doufáme, že Rada nyní přijme naše návrhy. Hlas Evropského parlamentu je hlasem lidu a také hlasem výrobců vína a jeho spotřebitelů. Žádáme vás, paní komisařko, abyste při vašich jednáních s Radou a ve veřejné sféře obecně bojovala také za tyto záležitosti. Sergio Berlato, jménem skupiny UEN. – (IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, text, o kterém se chystáme hlasovat, tvoří dobrý kompromis a značně zlepšuje původní návrh Komise. Naším cílem je zahájit reformu, která je orientována na revitalizaci daného odvětví jak na domácím, tak zahraničním trhu. Celosvětová poptávka neklesá, naopak roste, takže správný přístup není vyrábět méně, ale investovat do jakosti a charakteru evropských vín, do snižování nákladů, do propagace vína s cílem rozšířit trh a do pomoci poskytované mladým lidem se zakládáním vinic. Stejně tak je nezbytné stanovit limit pro omezování produkce vína v Evropě, jak navrhuje Komise, zvýšením autonomie členských států k určování režimu klučení. Musíme se vyhnout ničení vinic, které možná nemají obzvláště silnou pozici na trhu, ale produkují vysoce kvalitní regionální vína, mají pevně zakotvené historické tradice a dokonce i dnes vytvářejí sociální strukturu celých regionálních oblastí. Tato reforma, přestože vytváří podmínky pro větší konkurenceschopnost, musí zachovat spojení s minulostí a prosazovat, aby pěstování vína pokračovalo jako faktor, který hraje svoji roli při zachování půdy a životního prostředí. Jsme proto zastánci přidělování vyčleněných prostředků v průběhu tří spíše než pěti let a jejich

5

6

CS


rozdělování především na základě historických údajů, tedy víceméně podle stejného kritéria, jako se používá pro všechny ostatní doposud přijaté reformy. Paní komisařko, jsme proti liberalizaci nových enologických postupů a využívání dovezeného moštu k obohacování našich vín nebo jejich míchání s víny ze třetích zemí, protože jsme přesvědčeni, že by to mohlo mít škodlivý vliv na pověst těchto vín a mohlo by to oslabit důvěru spotřebitele v tento produkt, což by mělo nesmírně závažné důsledky pro spotřebu. Na druhou stranu si myslíme, že je zásadní poskytovat pomoc na koncentrované mošty a rektifikované koncentrované mošty používané pro účely obohacení, aby se tak chránil enologický postup běžný v mnoha regionech Společenství. Jsme přesvědčeni, že je třeba mít na paměti investice výrobců vína a že je třeba se vyhýbat jakýmkoliv náhlým přerušením obchodních toků, která by mohla navýšit disponibilní zásoby. Tato reforma musí podporovat ochranu zeměpisných označení a označení původu jako prostředek lepších záruk na evropská vína a jejich ochrany v kontextu multilaterálních jednání a bilaterálních obchodních dohod. Nakonec jsme, paní komisařko, proti plné liberalizaci pěstebních práv od roku 2014 dále u vín s označením původu a zeměpisným označením a můžeme schválit návrh zpravodaje, že by nová reforma měla vstoupit v platnost 1. srpna 2009. Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, chceme, aby víno bylo jedinečným nápojem, jak ve smyslu jeho výroby, tak spotřeby. Tím myslím, že nechceme žádné enologické metody, které nás vedou směrem, kterým se ubírá Coca-Cola; chceme, aby byla zabezpečena budoucnost označení původu a zeměpisného označení. Usilujeme o podporu metod organické výroby a naším přáním je – předložili jsme k tomu pozměňovací návrh –, aby se regiony měly možnost na základě většinového hlasování rozhodnout o prodeji svých vín výlučně v lahvích. Souhlasíme s vámi, že trvalá destilace vína je nevhodná a je nutné zabránit jejímu zavedení prostřednictvím zadních vrátek nouzové destilace. Sdílíme váš názor na tento bod. V otázce pěstebních práv jsme přesvědčeni, že musí existovat možnost klučení. Proto pokud ve skutečnosti není nijak naznačeno, že v dané lokalitě bude v určitý čas nová výsadba povolena, není rozhodnutí v takovém místě provádět klučení založeno na množství vína, které je možné prodat. Tato souvislost je zkrátka naléhavým požadavkem a my jej podporujeme. Když hovoříte o obohacování hroznovým moštem nebo cukrem a říkáte, že musí existovat posun v rovnováze mezi těmito dvěma metodami, je to pro nás v pořádku, protože to v podstatě znamená, že chaptalování zůstane legálním. Pokud by byl na tomto základě nalezen kompromis, považovali bychom to za přijatelný výsledek. Cukření je starý enologický proces. Měli bychom jej proto zachovat a odmítnout mnohé nepřiměřené požadavky Američanů na naše procesy výroby vína. Budou-li naše pozměňovací návrhy zohledněny, podpoříme návrh zpravodaje v jeho úplnosti. Vincenzo Aita, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, na adresu pana Castiglioneho bych uvedl, že – jak řekl ministr, pan De Castro – návrh, který vzešel z odpovědného výboru a je nyní předkládán Parlamentu, je horší, než ten, který byl původně vznesen paní komisařkou. Hovoříme zde o milionech jedinců oddaných produktu, který dodal Evropě významu díky své kvalitě a spojením s půdou. První poznámka, kterou bych rád uvedl, se týká klučení. Jsme informováni, že oblast, které se to dotkne, klesne na rozlohu mezi 175 000 a 200 000 hektary. Můj první dotaz tedy zní: kdo bude klučit révu a kdo převezme tuto vyklučenou půdu a co je špatného na návrhu, aby se použily fondy – a možná dokonce snížené spíše než zvýšené – na restrukturalizaci těchto vinic, aby se zlepšila jakost? Položil bych Parlamentu následující otázku: proč musíme vytlačovat desítky nebo dokonce stovky pracovníků a farmářů, abychom uvolnili cestu velkým nadnárodním společnostem, jako se to děje na Sicílii, pane Castiglione? Otázka je tedy následující: proč se mají evropské fondy používat ke klučení spíše než na zlepšení jakosti a restrukturalizaci činností v odvětví? V tomto Parlamentu a v politikách Společenství jsme za poslední roky přijali tolik opatření! Moje druhá otázka se vztahuje k volnému trhu v oblasti práv osázených ploch vinic. Proč by měl být tento trh liberalizován pro celou Evropu? Jaký smysl má kupovat hektar osázené plochy vinic na Sicílii, v Kampánii, Řecku nebo někde jinde a převádět jej do jiné oblasti? Takový hektar osázené plochy vinic je spojený s danou kvalitou a výrobou, typickým produktem, ekotypem ustaveným v takové oblasti. Proč předkládat takový typ návrhu?

11-12-2007

11-12-2007

CS


Snažíme se zde také podporovat rozsáhlé akvizice, ke kterým dochází v některých oblastech Středomoří? To je klíčová otázka, a proto jsme přesvědčeni, že návrh komise byl lepší. Návrh, který vzešel z Parlamentu, je horší než ten, o který se zasazuje Komise, pokud to, co chceme, je reforma, která zvyšuje kvalitu a umožňuje, aby farmáři a jiní pracovníci zůstávali na půdě, kde pracují. Proto budeme hlasovat proti reformě tohoto druhu. Vladimír Železný, jménem skupiny IND/DEM. – (CS) Vážený pane předsedo, návrh vinařské reformy je pro Českou republiku nevýhodný a diskriminační. Evropská unie, která klidně přijala domíchávání až 30 % objemu vody do amerických vín, kterým je smluvně umožněn přístup na trh EU, a která toleruje umělé domíchávání kyseliny do přeslazených bílých vín v jižní Evropě, současně navrhuje zákaz užití sacharózy pro severnější země. Užití sacharózy má u nás tradici více než dvě stolení. EU ho chce nahradit moštovým koncentrátem, který budou ochotně a za přemrštěnou cenu dodávat opět jižní evropské země. Při přepočtu dostane ČR na hektar vinic jen 88 EUR, zatímco některé preferované země 245 EUR. Evropská unie se totiž snaží zavést tzv. historický princip, který bude diskriminovat nové členské země. Přitom Česká republika víno, které vypěstuje a vyrobí, také sama vypije. Nijak tedy nepřispívá k přebytkům evropské produkce. A teď tatáž Unie chce, aby se ČR finančně podílela na propagaci evropských přebytků vína ve třetích zemích. Požadujeme proto rozdělení prostředků na vinařskou reformu do národních obálek, ať si je rozdělí členské země samy podle svých potřeb. Přebytky produkce vína řeší Unie dvojím způsobem. Nesmyslnou a nekulturní destilací vína na průmyslový líh, nebo klučením vinic. Klučením všude, ale hlavně ne tam, kde má. Stačilo by totiž vyklučit načerno vysázené vinice v oněch tradičních jižních zemích, hlavně v jedné, a reforma je hotová. Výměra nelegálních vinic se totiž přesně rovná počtu hektarů, které EU potřebuje vyklučit. Přitom EU ze satelitních snímků dokonale zná polohy načerno, mimo kvótu, vysázených vinic třeba v Itálii. A nakonec se v reformě opět objevuje oblíbené téma eurokratů, předání i v této oblasti pravomocí Komisi místo Radě, tedy nevoleným úředníkům EU. Odebereme tak menším zemím právo rozhodovat. Pak se víno, které se tradičně pěstuje v České republice od dob římských legií, stane dalším produktem, o který ji Evropská unie připraví ve prospěch často nelegálně pěstované produkce na jihu EU. Jenže my si tuto úžasnou tradici vzít nedáme. Peter Baco (NI). - (SK) Kladu si otázku, jde v reformě skutečně o dobré víno? Dobré víno je přeci víno, kde je prodejné. To znamená, že zákazník akceptuje jeho kvalitu za nabízenou cenu. Některé státy Evropské unie ale produkují neprodejná vína, což stojí daňové poplatníky 500 milionů EUR ročně. Slovenská republika a další členské státy nekompromisně zredukovaly svůj vinařský sektor, a proto neprodejná vína už nevyrábějí. Je proti principům trhu, aby se nyní národní finanční podpůrné balíky tvořily podle tzv. historického principu. Je to pro nás diskriminační, protože máme být takto potrestaní natrvalo za to, že jsme finančně nepodporovali výrobu neprodejného vína. Podle návrhu reformy máme mít natrvalo několikanásobně menší podporu jako producenti neprodejných vín. Trváme proto na finančních podporách směřovaných výlučně na výměru vinic. Kvůli stejným diskriminačním důvodům nesouhlasíme ani se změnou označování vína a trváme na dosavadním označování. Esther Herranz García (PPE-DE). - (ES) Pane předsedající, Rada ministrů zemědělství příští týden pravděpodobně přijme politické rozhodnutí o této reformě společné organizace trhu ve vinařství. Víno není pouze potravina, je to také hospodářský klenot zemědělského sektoru, který byl v posledních letech tvrdě sankcionován rozhodnutími Komise. Poprvé za dlouhou dobu jednáme na čas: Parlament se chystá vypracovat zprávu, kterou může Rada tento víkend využít ke stanovení svého konečného politického rozhodnutí. Musím říci, že jsem s tím skutečně spokojena, a ráda bych poblahopřála panu zpravodaji za jeho práci, protože se EP poprvé rozhodl zaměřit na kvalitu, kulturu, tradici, středomořský produkt, který byl také přenesen do jiných částí Evropy, produkt, který posiluje postavení, které zaujímáme nejenom na našem vlastním kontinentě, ale také po celém světě. Naše víno – a o tom, dámy a pánové, nepochybujme – je nejlepší na světě; evropské víno je nejlepší na světě. Proto jej musíme chránit a zaměřit se na jeho propagaci: musíme ho propagovat nejenom mimo EU, ale také zde, protože mladí lidé v Evropě přestali v posledních letech víno pít. Proč přestali pít víno? Protože jsme se neobtěžovali jej propagovat nebo je k jeho pití vést. Pro odvětví vína musíme zajistit nástroje pro udržení jeho konkurenceschopnosti v Evropské unii i mimo EU. Musíme propagovat spotřebu vína a zapojit mladé lidi a evropskou společnost jako celek do kultury, kultury vinařské turistiky, kultury pití vína, kultury znalostí o vínu a kultury diskuse a zapojení v rámci společnosti.

7

8

CS


Dámy a pánové, nedostává se finančních prostředků na rozvoj venkova, protože politické rozhodnutí přijaté v prosinci 2005 nezajistilo dostatek peněz pro druhý pilíř. Financování ale nesmí být zajištěno na úkor společných organizací trhu, ale nabádáním členských států, aby přidělovaly o něco více prostředků ze svých státních rozpočtů do rozpočtu Společenství. Tak obrovskou mezeru, jakou je rozvoj venkova, v Evropském rozpočtu za této finanční perspektivy nezaplníme odnímáním financí farmářům. Pokud se týká pěstebních práv, není pochyb, dámy a pánové, o tom, že je třeba toto odvětví vybavit nástroji, které mu umožní, aby se regulovalo samo. Musí se jednat o legální nástroje a musí být vydány zde s cílem pokračovat v ochraně pěstebních práv, která umožňují kontrolu produkce. Existují už náznaky, že kontrola takové produkce by mohla přinášet zisk, stejně jako je i označování původu přísnou kontrolou. Závazky je třeba obhajovat, proto budeme hlasovat proti všem předloženým pozměňovacím návrhům, zejména všem těm, které nerespektují závazky, které již byly učiněny. To mluvím o skupině sociálních demokratů. Luis Manuel Capoulas Santos (PSE). – (PT) Pane předsedající, také bych rád začal blahopřáním panu zpravodaji za jeho práci a rovněž stínové zpravodajce skupiny PSE, nejenom jako stínové zpravodajce pro tuto zprávu, ale také pro zprávu z vlastní iniciativy, která předcházela této rozpravě. Její práce je příkladem ducha kompromisu a konstruktivního přístupu socialistů k hledání vyváženého řešení. Dlouhé měsíce této diskuse potvrdily tři věci: velkou důležitost tohoto odvětví ve smyslu hospodářském a společenském, a to i přesto, že s ním společná zemědělská politika zacházela v minulosti tak špatně; skutečnost, že jsou stávající pravidla v neshodě se stávající situací na trhu a změnami ve spotřebitelských vzorcích; a potřeba zavádět reformy kvůli řešení těchto problémů. Tato diskuse také odkryla vysoký stupeň konsensu, pokud se týká seznamu problémů, které se tohoto odvětví dotýkají. Na řešeních navrhovaných Komisí jsme se ale všichni neshodli, a proto je také konstruktivní přístup Evropského parlamentu doložen širokým kompromisem dosaženým ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a podrobnými návrhy skupiny PSE. Cílem těchto návrhů je doplnit tento kompromis dosažený o těch nejcitlivějších otázkách, jako je: liberalizace pěstebních práv; klučení révy; přidávání cukru a podpory na mošt; zachování konzumního alkoholu, což má také svůj význam pro některá prestižní vína, jako je portské, jejichž konkurenceschopnost musí být zaručena; krizová prevence atd. Postoj Parlamentu proto zajišťuje skutečný impuls a je pro Radu a Komisi dobrým ukazatelem cesty, kterou je nutné se vydat. Rámcové kontury postoje Parlamentu ukazují, že je možné nakonec nalézt řešení, které bude schopné reagovat na obecné problémy odvětví a také na specifické otázky regionů, kde se produkce realizuje. Paní komisařko, v době, kdy se chystáme zahájit diskusi o kontrole stavu SZP a něčeho, co pro nás má speciální význam, tj. scénáře pro zemědělství po roce 2013, má zásadní význam, aby tato reforma byla rychle dokončena. Doufám proto, že Parlament bude inspirací pro Radu v rozhodnutích, která je třeba přijmout, protože postoj Parlamentu a obecný směr jeho doporučení je dobrým znamením pro evropskou révu a evropské víno. Donato Tommaso Veraldi (ALDE). - (IT) Pane přesedající, dámy a pánové, děkuji paní komisařce, ale dovolte mi vyjádřit mimořádný dík zpravodaji, panu Castiglionemu, za jeho skvělou, důkladnou a hodnotnou práci. Vyrovnat se s výzvami mezinárodní konkurence prostřednictvím programů na zlepšení kvality a ochranu typických charakteristických vlastností je klíčovým cílem, který musí reforma evropského trhu s vínem sledovat. Je ale důležité zajistit, abychom zachovali podporu pro moštové koncentráty a rektifikované moštové koncentráty produkované Evropským společenstvím, protože se jedná o enologický postup společný mnoha regionům Společenství. Pokud se týká cukření, mělo by se jakékoliv používání sacharózy pro účely obohacení označovat na etiketě, aby se dosáhlo větší transparentnosti a informovanosti spotřebitele. Programy národní podpory musí být využívány k zaměření na propagační kampaně v rámci Evropské unie, a také pro účely krizové prevence, výzkumu, vývoje a především zlepšení jakosti vína. Pokud se týká liberalizace pěstebních práv, její odložení do roku 2013 by mohlo být přijatelné pro vína chráněná označením původu a zeměpisným označením. Aby se dosáhlo vyrovnaného stavu pro ostatní vína, měla by se liberalizace povolit, až by Komise provedla posouzení dopadu, které je plánováno před koncem roku 2012.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). - (PL) Pane předsedající, jeden ze základních problémů trhu s vínem je, že se stále více vína dováží ze třetích zemí. Mohli bychom si určitě položit otázku, jestli je víno z těchto zemí lepší. Odpověď zní, že ne. Kvalita vína ze třetích zemí není o nic lepší než kvalita našeho vína, ale jejich víno je mnohem levnější. Moje vlast je převážně zemí, kde se pije víno. Moje spoluobčany zajímají dvě kritéria, konkrétně cena a jakost. Identifikační etiketa má pro ně menší význam, ale i tak je běžné, že se platí víc za značku než za kvalitu vína. Samotná propagace ničeho nedosáhne. Nezíská si to ani cen dbalé spotřebitele v zemích staré patnáctky. Sám jsem se o tom přesvědčil v bruselských obchodech. Velmi vítám skutečnost, že byla zachována možnost používat termín ovocné víno. Jedná se o specifický segment tradičního trhu, který nepředstavuje pro trh s vínem vyráběným z hroznů žádnou konkurenci. Stejně jako v případě definice vodky není přijatelné jednat na úkor tradic konkrétních zemí, značek nebo jakosti jenom proto, že odvětví vína prochází problémy. Marie-Hélène Aubert (Verts/ALE). - (FR) Pane předsedající, paní komisařko, bezpochyby souhlasíme s vaším přáním ukončit dotace, které podporují nadměrnou produkci a mají nepřijatelné, zvrácené důsledky, ale nemůžeme přijmout skutečnost, že máte v úmyslu podřídit víno, které je především spojeno s terroir a stává se stále více standardizovaným produktem prodávaným po celém světě, vrtochům módy a marketingu. Ráda bych zde zdůraznila dvě otázky. První je naprostá nutnost chránit zeměpisná označení a označení původu, která jsou často zpochybňována, přesto ale tvoří spojení s půdou, které charakterizuje evropský zemědělský model. Chceme, abyste tento model vyzdvihli, nikoliv abyste ho obětovali na oltář větších trhů ve výhradní prospěch hrabivců. Vyzýváme také k tomu, aby se větší pozornost věnovala ekologickým metodám pěstování révy, které stále ještě vyžaduje podstatné množství různých chemických produktů a přísad. Vzhledem k tomu bychom vás požádali o zajištění konkrétní podpory organickému vínu, pro které se nyní sepisují specifikace. Biodiverzita terroirs, kultur a chutí, rozvoj a propagování kvality a mimořádné bohatství evropských rév: to je budoucnost a principy, které by měly tvořit základ této reformy. Ilda Figueiredo (GUE/NGL). – (PT) Pane předsedající, k návrhu Evropské komise na reformu společné organizace trhu s vínem jsme velice kritičtí. Kromě klučení révy je obzvláště znepokojivý návrh liberalizovat pěstební práva. Máme za to, že zpráva přijatá Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova v tomto ohledu nenabízí žádnou ochranu. V sázce je evropské dědictví pěstování révy a budoucnost rozsáhlých regionů, které nejenom tvoří oblasti, kde se vyrábí víno s označením původu nebo zeměpisným označením, ale také oblasti produkující dobrá stolní vína. Abychom tedy bránili tradiční kulturu révy a vína, zaměstnání a biodiverzity, trváme na ochraně pěstebních práv a zachování podpory na restrukturalizaci vinic, monitorování produkce a zachování jakosti, se zvláštní pozorností věnovanou na rodině založenému zemědělství a družstevním výrobcům, podpoře destilace konzumního vína a využívání hroznových moštů vyráběných v regionu. Nepodporujeme však přidávání cukru. Jean-Claude Martinez (NI). - (FR) Paní komisařko, kromě své metody týkající se finančních balíčků, prémií nebo výsadby se tento projekt – třetí v 15 letech – zredukoval na tři myšlenky zaměřené na jediný cíl. První myšlenkou je malthusiánství. Vinaři nejsou Komisi po chuti, a tak chce klučit, vyhazovat hrozny, zakazovat chaptalování a omezovat produkci, stejně jako byl vyvolán nedostatek mléka nebo čehokoliv jiného. Druhou myšlenkou je laissez-faire kapitalismus pro zisk, laissez-faire pro výsadbu, dovozy, pančování vodou, přidávání hoblin, falešné víno, mošt dovážený za účelem míchání globální vinné kaše. Třetí myšlenkou je globalismus. Po jednotném trhu a jednotné měně přichází jednotné víno: aromatické, dřevité, „fosfátované“ víno ve stylu Coca-Coly, které by ani nepotřebovalo žádné vinaře, protože jediným cílem je uvolnit středomořské vinice, zejména oněch 250 000 hektarů kolem kraje Languedoc-Roussillon, dva a půl miliardy čtverečních metrů půdy, kde vyklučí révu, aby tam vysázeli domy, což představuje trh v hodnotě bilionu eur. Společná organizace trhu s vínem by se nakonec stala společnou organizací trhu s nemovitostmi. Proto jsem tady – poslanec, který stojí za Indiány, kteří vyrábějí víno. Nepřeji si váš skalp, paní komisařko; jediné, co chci, je, aby se vinaři, kteří dělají lidi šťastnými více než 2 000 let, nechali na pokoji. Agnes Schierhuber (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, dovolte, abych nejprve poděkovala našemu zpravodaji za to, že udělal vše, co bylo v lidských silách pro dosažení tohoto kompromisu. Už od chvíle, kdy Komise poprvé předložila dokument o reformě společné organizace trhu s

9

10

CS


vínem, a opět v dnešní diskusi, vidíme, že víno je jedním z nejcitlivějších zemědělských produktů; je jedním z těch, které jsou nejvíce sofistikované, ale také vyvolává takové emoce, jako jenom málokterý jiný produkt. Jsem přesvědčena, že se Evropskému parlamentu, zejména Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, podařilo dát dohromady a prezentovat kompromisní balíček, odrážející moudrý výběr přístupů, který například zajišťuje zřetelné vysvětlení tradičních enologických metod používaných v členských státech na základě rozdílů v evropském vinohradnictví a – něco, co považuji za velmi důležité – odlišení kvalitních vín od vín stolních. Je naprosto nutné, aby zůstala zachována označení původu. Jsou užitečná pro vinaře, ale nejvíce ze všeho přinášejí užitek spotřebitelům. Zachování limitů pro obohacování podporuje tradiční produkci vína v Evropě. Je třeba brát v úvahu různorodé klimatické, zeměpisné a strukturální podmínky, za jakých se pěstují hrozny v Evropě. Jako Rakušanka vím, jak nezbytná jsou některá opatření, ale jsem proti povinnému klučení, protože je potřeba řídit se velmi svědomitě preferencemi spotřebitelů a určit, kde existují vyhlídky na další zvyšování spotřeby. Úspory, kterých dosáhneme prostřednictvím těchto reforem – a já také horlivě usiluji o vytváření úspor –, musí zůstat v prvním pilíři a nadále tím či oním způsobem podporovat vinohradnictví a vinaře. Dovolte mi, abych na závěr vyjádřila své přesvědčení, že se Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova podařilo předložit promyšlený a rozumný balíček, a doufám, že zítřejší parlamentní hlasování vyšle jasný signál Radě a Komisi o našem přání mít také v Evropě vinohradnictví, které čeká budoucnost. Rosa Miguélez Ramos (PSE). - (ES) Pane předsedající, nejprve bych chtěla poděkovat zpravodaji EP, panu Castiglionemu, za jeho skvělou práci. Klad této zprávy spočívá v tom, že zahrnuje mnoho obav, které jsme vyjádřili nejenom my sami jako poslanci Evropského parlamentu, ale také vinařský průmysl. Paní komisařko, od chvíle, kdy jste předložila tento návrh na novou společnou organizaci trhu s vínem, došlo k určitým změnám. Některé určité aspekty se změnily jenom málo, zatímco jiné se změnily podstatně, ale mám dojem, že mnohé z těch změn byly pozitivní. Například klučení už nestojí ve středu zájmu reformy a s potěšením jsem vyslechla vaše slova, která jste dnes pronesla, že Komise nyní pracuje na časovém rámci tří let podle požadavku Parlamentu, nikoliv pěti let, jak jste navrhovali. Jedná se o reformu společné organizace trhu, který je, jak je od začátku zmiňováno, pro evropské zemědělství tak důležitý, a má určité nesmírně pozitivní aspekty, za což vám děkuji. Například regulace byly zjednodušeny a jejich flexibilita byla zvýšena, což nám pomůže, abychom se stali konkurenceschopnější. O tomto již hovořila paní Herranzová ve vztahu k propagování evropských vín v rámci Evropy i mimo ní. K vašemu návrhu bylo předloženo mnoho pozměňovacích návrhů s cílem odstranit stávající uspořádání trhu a nahradit je výběrem opatření pro národní finanční rámce. Je zřejmé, že tržní opatření již pomohla udržet jak příjem pro zemědělce, tak hospodářské činnosti ve venkovských oblastech, a udržují je i nadále. Proto bych ráda předložila nový pozměňovací návrh, aniž bych ohrozila kompromis pana Castiglioneho, s cílem zajistit přímou podporu pro diversifikaci, podporu, kterou by členské státy mohly zařadit do svých národních přídělů, a pomoci tak farmářům s přechodem na novou společnou organizaci trhu. Časový plán a metody, které by byly použity, by sestavil Výbor pro služební postup. Paní komisařko, myslím, že pro zúčastněné strany, které jsou zvyklé pracovat s touto společnou organizací trhu, je toto způsob, jak jim, s podporou ze strany stávajících tržních opatření, pomoci projít přechodnou fází k diverzifikaci a dovést je k nové společné organizaci trhu, kterou – jak doufám – Parlament zítra přijme. Anne Laperrouze (ALDE). - (FR) Paní komisařko, doufám, že slyšíte zprávu, kterou vám sděluje Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, který k vašemu návrhu reformy vypracoval významné pozměňovací návrhy. Stojím za odmítnutím povolit automatickou liberalizaci pěstebních práv v roce 2014, zejména u vín chráněných označením původu a zeměpisným označením. U ostatních vín by se mělo rozhodnutí o liberalizaci pěstebních práv přijmout až po posouzení účinků reformy společné organizace trhu. Pokud jde o chaptalování, myslím, že bychom na toto téma neměli plýtvat energií. To, na čem záleží, jsou enologické postupy, které dávají evropským vínům jejich kvalitu a tvář. Zvláště bych chtěla zmínit stolní vína. Návrh Komise nabízí možnost uvést odkaz na specifické místo původu: například víno z pobřeží Provence, víno z Andalusie, víno z Toskánska atd. To bude spotřebitele jistě mást a povede to k nekalé soutěži mezi kvalitními označeními původu, která splňují přísné specifikace, a stolními víny, která mají mnohem volnější kritéria výroby. Zachovejme proto stávající legislativu, protože jediný odkaz by měl být na zemi, kde se víno vyrábí: španělské víno, italské víno, francouzské víno atd.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Pokud se týká otázky informací, které mají být poskytovány, myslím, že je důležité zmínit typ stáčírny: zda se jedná o nezávislého vinaře, skupinu výrobců nebo nějakou jinou podobu. Vinařská profese, jak je provozována ve Francii, má nesmírně pozitivní pověst, což nezbytně neplatí pro vína vyráběná v jiných částech světa. Proto si myslím, že je důležité poskytovat v tomto smyslu určité informace. Nakonec bych chtěla poděkovat našemu zpravodaji, kterému se z velké části podařilo sjednotit poslance na kompromisním textu uprostřed diskuse, která často vyvolávala velké emoce, a vyslat jasné sdělení, že EU zůstává předním světovým výrobcem vína, zaručuje budoucnost více než jednomu a půl milionu vinařských společností a udržuje si svoji pozici předního vývozce. Mikel Irujo Amezaga (Verts/ALE). - (ES) Pane předsedající, paní komisařko, rád bych se zaměřil na pěstební práva, protože, jak všichni víme, tato reforma plánuje liberalizovat trh do roku 2013 odstraněním pěstebních práv a zmrazením fondů, přičemž zde není žádná skutečná alternativa pro 2,4 milionů pěstitelů révy v Evropě. To by jedním rázem zlikvidovalo malé a střední podniky a opět ponechalo trh, který nám z kulturního hlediska tak patří, v rukách asi tak půl tuctu nadnárodních společností. Považuji to za nepřijatelné. Copak si Komise neuvědomuje, že nejvěrnějšími obránci pěstebních práv jsou označení původu – v mém případě například Rioja – a že to ony vyrábějí, prodávají a vyvážejí většinu vína a víno nejlepší kvality? Jsem z Navarry, kde byla liberalizace již zavedena: pěstební práva jsou zbytečná, ale zatímco v Navaře se kilogram hroznů prodává za 15 centů, stejný kilogram hroznů má hodnotu více než 1 euro pouhých 10 kilometrů dál v La Rioja. Zatímco La Rioja prodává všechno, co má, v Navaře se musíme uchylovat k nouzové destilaci. Proto nelze popřít, že postupné odstranění protekcionismu je dobrá věc, ale neměla by se stát dogmatem. Komise nepředložila jednu jedinou důležitou zprávu, ve které by ukázala, že liberalizace, odstranění těchto práv v roce 2013 nebo kdykoliv jindy trhu s vínem prospěje. Diamanto Manolakou (GUE/NGL). - (EL) Pane předsedající, návrh Komise je zaměřen na snížení financování a koncentruje tento sektor do velkých kartelů. Víme moc dobře, jaký bude výsledek: zažili jsme to u jiných plodin. Až budou vyklučeny tisíce hektarů, zmizí z nich tisíce malých a středních pěstitelů révy a celé oblasti – zejména hornaté a méně upřednostňované – budou opuštěny a vylidněny, což bude mít vliv na biodiverzitu. Následky budou dramatické: nezaměstnanost a problémy se životním prostředím budou narůstat. Dovozy se zvýší, včetně vín pochybné kvality, na úkor veřejného zdraví. Odmítáme návrh Komise a také zprávu Výboru pro zemědělství, protože zavádí opatření, která jsou dokonce ještě horší: umožňuje přidávání cukrů kvůli zvýšení obsahu alkoholu cizí látkou, když můžeme stejného výsledku dosáhnout moštem. Akceptuje také používání termínu „víno“ u produktů, které se nevyrábějí z hroznů, čímž snižuje jakost evropského vína, které stojí v čele celosvětových vývozů. Tato rafinovaná zpátečnická politika je pro evropská vína a malé a střední pěstitele révy škodlivá a posiluje velké podniky. Proto by měly být tyto návrhy odmítnuty a zavrženy. Dimitar Stoyanov (NI). - (BG) Paní komisařko, opakovaně jste ve svém projevu zdůraznila, že náš trh s vínem potřebuje reformu. Vysvětlete prosím, paní komisařko, který trh s vínem je ten váš, protože návrh Komise, který předkládáte, neznamená ochranu trhu v Bulharsku. Jelikož návrh Komise obsahuje do očí bijící diskriminaci, dvojí metr na východoevropské země, kde nejsou podmínky k výrobě vína tak příznivé. Když se moje země připojila k Evropské unii, očekávala volný trh a hospodářský růst, ale výměnou dostala pouze vysoké ceny, vysoké míry inflace a regulaci, což můj národ nezažil ani za časů socialismu a plánované ekonomiky. Děkuji. PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ MORGANTINI Místopředsedkyně Ioannis Gklavakis (PPE-DE). - (EL) Paní předsedající, blahopřeji zpravodaji, panu Castiglionemu, k této zprávě. O reformě trhu s vínem toho již bylo mnoho řečeno, a přestože jsem vždy podporoval názor, že vína Společenství si musí zachovat svoji kvalitu, tradici a autentičnost, pokud se mají dál vyvíjet a získat konkurenceschopné postavení, uvědomuji si nicméně, že by výhoda, které se těší jižní Evropa ve smyslu slunečního svitu, neměla stát v cestě produkci na severu. Jsem si jistý, že si každý v tomto jednacím sále přeje vyvážené rozhodnutí. Jsem proto přesvědčen, že je správné, aby Komise, která se orientuje na povolení přidávaného cukru, proto přijala opatření na udržení

11

12

CS


statu quo, tj. podporu moštů k obohacení vín, aby podstatný rozdíl v ceně mezi cukrem a mošty nepostihl jako těžká rána výrobce, kteří tradičně používají koncentrované mošty ke zvýšení obsahu alkoholu, zejména když hovoříme o autentických vinných produktech. Nakonec bych ještě rád uvedl, že opatření ke klučení révy může být považováno za způsob omezování produkce Společenství, ale musíme brát v potaz malé ostrovní oblasti, kde musí být členský stát schopen omezit klučení ze společenských, ekonomických a především environmentálních důvodů. Kromě toho nejsou tyto vinice tím, kdo nese odpovědnost za nadprodukci Společenství; naopak, v mnoha případech vyrábějí vína skvělé jakosti. Budu končit výrokem, že evropské víno je nejlepší na světě. Je to víno, za kterým stojí tradice. Tady má víno svůj původ! Musíme proto zachovávat kvalitu a tradici a také přijmout agresivnější politiku: měli bychom inzerovat, protože jenom u nás v Evropě dochází k narůstání spotřeby alkoholu u mladých lidí – nanejvýš nevítaná skutečnost –, zatímco spotřeba vína klesá, což poukazuje na nedostatek informovanosti. Vincenzo Lavarra (PSE). - (IT) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, tato reforma nepochybně převrací základy odvětví vína, aby se tak stalo konkurenceschopným na světových trzích. Prostřednictvím zprávy pana Castiglioneho jsme zdůraznili skutečnost, že konkurenceschopnost evropského vína a to, co mu umožnilo se vypořádat s konkurencí z nového světa, spočívá v jeho kvalitě. Dále jsme také právě kvůli kvalitě zlepšili návrh Komise v určitých bodech, jako je klučení, pokud se týká časového rámce a ekologických omezení, a liberalizace pěstebních práv s podmínkami, které byly připomenuty během této rozpravy. Podpořili jsme myšlenku, že by mělo existovat více pečlivých kontrol s cílem zajistit, aby schvalování enologických postupů nebylo příliš zjednodušeno, a vystoupili jsme ve prospěch zvýšení spolufinancování propagačních kampaní ze strany Společenství. Naši podporu kvalitě nicméně nelze uvést v soulad s postupem cukření. Nechápeme, dámy a pánové, že je tento postup v některých zemích preferován z ekonomických důvodů, ale v takovém případě voláme po stejné normě, stejném režimu podpory moštu jako tomu bylo podle předcházejících právních předpisů. Nejvíce ze všeho jsme přesvědčeni o zásadní nutnosti označit na etiketě případné používání sacharózy kvůli transparentnosti a přesným informacím pro spotřebitele. Dámy a pánové, a z toho místa oslovuji teď některé z vás zvlášť, jedná se o záležitost dodržování zásady vysledovatelnosti, který jsme v tomto Parlamentu prosadili ve snaze chránit spotřebitele. Předsedající. − Kvalita a zdraví: pokud se mě týká, po cukru je mi špatně, takže si připomeňme, že tato dvojice kráčí ruku v ruce. Olle Schmidt (ALDE). - (SV) Víno je nápoj se starobylou tradicí, nápoj, který patří k evropské kultuře. In vino veritas, říkávali staří Římané. Víno je ale také alkoholický nápoj, který škodí veřejnému zdraví, zejména je-li konzumován v hojném množství. Vinařství je důležitým průmyslovým odvětvím v mnoha členských státech EU a dává práci a životaschopnost venkovským oblastem. Přemýšlím o vínu jako o produktu, který by měl být do velké míry schopen se sám prodávat, pokud má dobrou kvalitu. Proto je tedy tak obtížné pochopit návrhy zprávy na podstatnou a zvýšenou podporu jeho marketingové propagace. Není možné, aby měl evropský plátce daní povinnost podporovat náklady evropských vinařů, které by jim umožnili prodávat produkty, které by nemohly obstát v konkurenci za podmínek volného trhu. Na jednu stranu mluví EU o umírněném pití; na stranu druhou chce prodávat více vína. Tyto dvě věci nejdou dohromady. Evropský trh s vínem samozřejmě potřebuje projít reformou, ale buďme při tom citliví. Trhy s vínem se liší a fungují různými způsoby podle té které tradice, stejně tak se liší i přání a poptávka veřejnosti v EU. Adamos Adamou (GUE/NGL). - (EL) Paní předsedající, paní komisařko, dvě nejvíce viditelná navržená opatření jsou opatření týkající se klučení révy a přidávání cukru do vína. První je kontraproduktivním a k životnímu prostředí nešetrným procesem, který s sebou nezbytně nese nucený exodus tisíců malých a středních pěstitelů z jejich práce; tito lidé, místo aby dostali podporu, která by jim umožnila zůstat ve svém zaměstnání, jsou posíláni pryč, aby tak vytvořili levnou pracovní sílu. Pokud se týká přidávání cukru, naše zamítnutí se zakládá na skutečnosti, že povolené navýšení na 4,5 % vol. a používání termínu „víno“ pro nápoje, které se nevyrábějí z hroznů, sníží význam kvality a speciálních charakteristik vína. Za další takzvané „zjednodušení etiketování“ dále přispěje ke snižování významu kvality, protože nebude zahrnovat povinnost označit oblast, kde bylo víno vyrobeno.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Zde bych chtěl upozornit, že – ať už to bylo dobře, nebo špatně – například v mé zemi došlo v minulosti k masovému klučení, které ale není v současné době na evropské úrovni nijak kompenzováno opatřeními finanční pomoci. S čistým svědomím budeme hlasovat proti návrhu a podpoříme menšinový návrh, který řeší společenské a ekonomické obavy výrobců v mé zemi, na Kypru, a obavy ostatních evropských výrobců. Nyní by měl nastat čas, kdy bude výrobcům poskytnuta pomoc, a nebudou místo toho posíláni do spirály nezaměstnanosti a sníženého příjmu. Struan Stevenson (PPE-DE). - Paní předsedající, pocházím z volebního obvodu ve Skotsku, který víno nevyrábí. Než budeme schopni víno ve Skotsku vyrábět, bude muset klimatická změna vskutku věci změnit naprosto zásadním způsobem! Vyrábíme ale dost velmi dobré whisky, kterou bych doporučoval. Mluvím jménem svého kolegy, pana Parishe, který se musí účastnit setkání s panem Michelem Barnierem v Paříži, a jménem vinařského sektoru Spojeného království, který je, jak poslanci jistě vědí, velmi malý – představuje 0,01 % celé produkce vína v EU –, ale vůbec nežádá o žádné dotace ani finanční pomoc od Evropy. Nicméně, pokud nedojde ke zvýšení hladiny produkce na 50 000 hl, bude muset Spojené království do roku 2014 uvalit zákaz na vysazování. V tak maličkém sektoru, jako je tento, kde je určitá potřeba rozšiřování, by bylo hluboce nespravedlivé tak učinit. I kdyby se tento sektor ve Spojeném království rozšířil čtyřikrát do konce platnosti systému pěstebních práv, což je vysoce nepravděpodobné, představoval by stále pouze 0,05 % celkové produkce EU, což je jedna dvoutisícina celkové produkce vína v EU. Doufám proto, že poslanci budou mít pro pozměňovací návrhy pana Parishe pochopení. V žádném případě se nesnažím podkopávat dosažený kompromis. Pan Castiglione odvedl skvělou práci – měli jsme 795 pozměňovacích návrhů – a usilováním o kompromis se mu podařilo snížit tento počet na zvladatelnou úroveň. Nechci udělat nic, co by tento výsledek narušilo, ale doufám, že se najde pochopení pro situaci, ve které se nachází Spojené království. Gilles Savary (PSE). - (FR) Paní předsedající, nejprve bych chtěl poděkovat našemu zpravodaji, panu Castiglionemu, za to, že dosáhl značného posunu v postojích Komise. Jistě zde stojíme před paradoxem: na jedné straně se nikdy dříve nepilo po celém světě tolik vína jako dnes, a na druhé straně, přestože budeme za 10-15 let zažívat rekordní nárůst celosvětové spotřeby vína, se nám sděluje, že Evropa vyrábí nadmíru. Mám proto pocit, že to není nadvýroba, ale spíše problém s odbytem, co zde řešíme, hlavně problém, který sahá až k marketingu, a to je důvod, proč nechci, aby reforma, která se nám dnes předkládá, byla uvedena v pokušení snížit standardy odvětví, i kdyby jenom málo, aby se sladila s úrovní nových zemí vyrábějících víno. Musíme mít na paměti, co se stalo s evropským průmyslem. V čele průmyslové výroby dnes stojí Německo. Německo se udrželo na nejvyšší úrovni, odmítlo snížit výrobu a dnes je vedoucím světovým vývozcem, dokonce i poté, co na mezinárodní scénu vstoupily Čína a Indie. Nemůžeme ustupovat od dosažené úrovně kvality našich vinic a jejich značkové pověsti. Nesmíme se proto podvolit hrubé industrializaci vinařského průmyslu, který by nás v budoucnu zásoboval vínem Heineken, vínem Danone, vínem Coca-Cola a vínem Pepsi-Cola. Mám ale vskutku pocit, že Komise má pokušení zbavit se malých ve prospěch největších. Ztratili bychom v důsledku toho svoji duši! Proto vás žádám, paní komisařko, o to, abyste zajistili, že všechny složky, které přispívají ke kvalitě vína a mohou tuto kvalitu zlepšit – snižování výnosů, podpora propagace, pečlivá ochrana zeměpisných označení a označení původu – zůstanou zachovány, nejenom v rámci EU, ale také mimo unii, když dojde na hlavní multilaterální vyjednávání. Mám pocit, že to je nesmírně důležité: jinak budeme ztrácet to, co je nepochybně jedním z nejdůležitějších prvků našeho zemědělského průmyslu a naší evropské civilizace: víno je produktem kultury a civilizace. Proto nemůžeme podlehnout fata morgáně trhu a industrializace. Astrid Lulling (PPE-DE). - (DE) Paní předsedající, politika je uměním možného. Tento aforismus platí také pro tuto poslední reformu společné organizace trhu s vínem. Je však třeba uvést, že Komise v roce 2006 předpokládala neprodejné nadbytky vína v EU, což se nenaplnilo, a že její legislativní návrh z velké části nepřihlížel ke stanovisku, které Parlament zaujal v únoru. Stejně jako v roce 1999 se nám podařilo pomocí vytrvalosti a vynalézavosti a v těsné spolupráci s odvětvím, zejména v pracovní skupině pro víno vytvořené napříč stranami, dojít ke kompromisu, se kterým by měl obchod s vínem být schopen existovat jak v jižní, tak severní Evropě, za předpokladu že pěstitelé budou vyrábět dobrá vína a obchodníci s vínem je budou schopni účinně uvádět na trh v EU i mimo unii. Máme v

13

14

CS


úmyslu vytvořit předepsaný soubor nástrojů a převést na regiony zodpovědnost za jejich využívání v hranicích příslušného finančního rámce. V iritujícím sporu o procesech výroby vína, který byl zbytečně podněcován Komisí, jsme opět dosáhli dohody, z hodně velké části na základě kompromisu z roku 1999, i když se to paní komisařce stále nelíbí. Zdravý rozum a vědomí, že problémy s odbytem na jihu nebudou vyřešeny tak, že se znemožní výroba prodejného vína na severu, zvítězily a já doufám, že si získají i velkou většinu zde. Jako vždycky, čert vězí v detailu. Respektuji dosažený kompromis, kvůli kterému musel i sám pan zpravodaj také dělat ústupky, a patří mu za to všechna čest. Z tohoto důvodu nemám v úmyslu předkládat žádné nové pozměňovací návrhy, i když se nevzdám možnosti vyjádřit svůj názor, až dojde na hlasování o konkrétních nešťastných návrzích, které nemají s kompromisem co dělat. Je například naprosto kontraproduktivní trvat na tom, aby etikety na vínu nesly označení původu hroznového moštu z EU, který se používá k obohacování vína, pokud je cílem podpořit tuto formu obohacování. Důležité je, že tyto reformy pomáhají zaručit dostatečný potenciál výroby ve smyslu množství a jakosti s cílem zachovat naši vedoucí pozici na globálním trhu a zajistit, abychom my tady v EU a kdekoliv jinde pili mnohem více vína kvůli našemu zdraví! (Potlesk) Bogdan Golik (PSE). - (PL) Paní předsedající, rád bych začal poděkováním panu zpravodaji. Kromě toho bych také rád vyjádřil svoji vděčnost všem členům Výboru pro zemědělství za těžkou práci, kterou vložili do dosažení konsensu o tak zásadní, ale také velmi komplikované otázce, jako je reforma trhu s vínem. Myslím, že se všichni shodneme na potřebě změn v tomto odvětví v reakci na procesy globalizace a liberalizace obchodu. Ne vždy se však shodneme na způsobu, jak takových změn dosáhnout. Máme proto o důvod navíc považovat dohodu dosaženou o klíčových otázkách pro výrobce vína za společný úspěch. Tato dohoda bere v potaz potřeby a podmínky různých regionů Společenství, které se liší ve smyslu přírodního prostředí a klimatu. Obdobně se tedy liší také podmínky výroby vína. Zejména bych rád poukázal na pozměňovací návrh, který umožňuje členským státům používat termín víno k označování jiných než hroznových vín. V určitých částech Evropy sahá tradice ovocného vína až do 12. století. To vše je součástí našeho společného kulturního dědictví. Proto je důležité nezavádět do etiketování ovocných vín žádné potenciálně matoucí změny. Vína vyráběná s použitím ovoce, jako jsou jablka a rybíz, jsou uváděna na trh pod označením ovocné víno nebo víno pojmenované podle příslušného ovoce. Tato vína se na evropském trhu etablovala před mnoha lety a jsem rád, že ustanovení týkající se ovocného vína bylo zachováno. Béla Glattfelder (PPE-DE). - (HU) Velice děkuji. Rád bych pohovořil o třech otázkách, protože pro mě je odvětví vína příliš rozsáhlé na to, abych se mohl zabývat vším, co se ho týká. První otázkou je otázka podpory klučení, druhou je otázka podpory restrukturalizace zaměřené na modernizaci vinic a třetí je otázka povinné destilace vedlejších produktů. Souhlasím se základem reformy. Současná pravidla pro odvětví vína jsou neudržitelná. Podpora destilace musí být zastavena, protože je nákladná. Místo toho vytvářejí nadbytky, a abychom to zastavili, musíme vyklučit významný podíl vinic. Až do teď jsme vše odkývali. Potíž ale začíná právě tady, protože toto je možné udělat pořádně, pouze pokud vyklučíme ty vinice a soustředíme se na ty regiony, které vyrábějí onen nadbytek. To se neděje. Co se ale opravdu děje, je, že členské státy a regiony, které nadbytek neprodukují, budou muset podle této reformy nést nespravedlivě velké břemeno. To je ale obzvláště nespravedlivé pro nové členské státy, protože před přistoupením, kdy jsme ještě byli mimo EU, jsme nedostali žádnou podporu na destilaci, ani jsme nevyráběli žádný nadbytek. Od té doby se v Maďarsku vyklučilo přibližně 10 % našich vinic. Reforma, která se navíc odehrává nyní, kdy nejenom nevyrábíme nadbytek, ale stali jsme se čistě dovozní zemí, to nebere v potaz. Tato reforma zatěžuje především všechny země, které měly vyváženou výrobu vína, a my jsme opravdu vyráběli více méně tolik vína, kolik jsme ho spotřebovali. Druhá otázka, o které bych rád mluvil, je otázka podpory modernizace vinic. Je obzvláště nepřijatelné, že tato forma této pomoci v Maďarsku selhává. Paní komisařka by se neměla bát, že otevírá Pandořinu skříňku! Je mnohem lepší diskutovat, než učinit nespravedlivé rozhodnutí. Rozhodnutí Parlamentu nabídne odpovídající řešení a doporučí, aby podpora modernizace nebyla o nic menší v žádném členském státě, než byla v letech 2007–2008, což by bylo dobré řešení.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Podporuji také zrušení pravidel o povinné destilaci vedlejších produktů, protože se jedná o nákladné a nadbytečné opatření, které není udržitelné z hlediska ochrany životního prostředí. Velice vám děkuji. Csaba Sándor Tabajdi (PSE). - (HU) Dámy a pánové, souhlasím, že regulace trhu s vínem byla doposud špatná, a zároveň je velice diskutabilní, zda bude tato reforma trhu s vínem dobrá. Existuje nespočet otázek, protože nutnost této reformy je nasnadě, ale bude ke škodě nejchudších vinařských regionů. Pro nové členské státy je rozložení systému národních finančních rámců – o kterém mluvila paní komisařka – nesmírně škodlivé. Tato reforma trhu s vínem je diskriminační a odměňuje ty, kteří doposud vyráběli víno špatné kvality pro destilaci, protože ti dostanou své peníze tak jako tak. Parlament se posunul dobrým směrem a konečným kompromisem by mohlo být, že dvě třetiny tvoří oblast a množství a jednu třetinu představuje historický odkaz. Bude velice užitečné mít stále ještě možnost zvýšit obsah alkoholu pro cukření. Marketing je nesmírně důležitým faktorem, ale to musí být také zajištěno v rámci unie. Naprosto souhlasím se zamítnutím destilace a jedná se o nejvíce pozitivní prvek reformy, ale znovu opakuji, že tyto peníze dostanou ti, kdo až do teď pro destilaci již vyráběli. Koncepce podpory klučení je chybná, protože je velice atraktivní pro nejchudší členské státy. My v nových členských státech také musíme klučit révu, která dává dobrou kvalitu. Děkuji vám za pozornost. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Paní předsedající, hlavním cílem této reformy by mělo být dosažení udržitelnosti a zlepšení konkurenceschopnosti pro odvětví vína unie. Důležité je i posílit postavení proslavených evropských vín, které se chlubí staletými tradicemi, aby nedoplatily na vína z tzv. nového světa. Rozpočet přidělený tomuto trhu by měl být využíván s větší moudrostí. Neměli bychom prosazovat destilaci. Místo toho bychom měli propagovat evropská vína, a získat tak zpět ztracené trhy a vstoupit na nové. Rád bych zmínil tři důležité otázky. Zaprvé, pokud se týká možnosti přidávat cukr, musí být zachován status quo. Zadruhé musí být tento status quo zachován také, pokud se týká ovocných vín. To znamená, že by mělo zůstat možné používat termín víno k označení ovocných vín. Zatřetí by měla být zvýšena hladina de minimis například na 50 000 hektolitrů. To by stimulovalo produkci a přispělo by to k rozvoji místního vinařství v zemích, které nevyrábějí velké množství vína. Tato změna by neměla žádný dopad na trh s vínem ve Společenství. Christa Prets (PSE). - (DE) Paní předsedající, paní komisařko, jak jsme dnes slyšeli, tradice vinohradnictví sahá mnoho staletí do minulosti. Po desetiletí jsme se snažili zlepšit kvalitu našich vín a tato úsilí bylo mimořádně úspěšné, což mohu říci, jako Rakušanka, i o úsilí své země, zejména o úsilí provincie Hradsko, ze které pocházím. Část tohoto úspěchu však spočívá v používání sacharózy podle potřeby. Povinnost doplňovat cukernatost vína moštovým koncentrátem z jiných regionů by znamenala ovlivňování a dokonce pozměnění charakteru vín z našeho regionu. S tím nemůžeme zajisté souhlasit a nedávalo by to ani smysl pro naše pěstitele, kteří pečovali o standardy vysoké kvality po mnoho let. Je nemyslitelné, že by sacharóza jako doplňková látka měla být zrušena a nahrazena moštovým koncentrátem s cílem kompenzovat to, že se upustilo od nejnákladnějšího postupu nouzové destilace. Proto jsem přesvědčena, že bychom měli podpořit starý kompromisní balíček, který nám umožní, kromě jiného, zachovat regionální vinařské kultury a tradice. Oldřich Vlasák (PPE-DE). – (CS) Vážený pane předsedo, paní komisařko, nová pravidla hry pro vinařský sektor jsou jistě nezbytná. Evropské vinařství je poslední nereformovanou oblastí zemědělské politiky, kde uplatňujeme zásadu, že čím větší úroda, tím více peněz z Bruselu. Často tak jde v produkci vína o kvantitu nikoliv kvalitu, což si uvědomují i evropští spotřebitelé, kteří stále častěji preferují kalifornská, chilská či jihoafrická vína před našimi moravskými, českými, francouzskými či italskými. Podpořme tedy kvalitu a konkurenceschopnost. Ta však nesmí být založena na diskriminaci některých členských států a preferenci jiných. Pokud se skutečně chceme dohodnout na reformě vinařského sektoru, není možné souhlasit s navrhovaným zákazem užití řepného cukru pro doslazování vína. V každém z našich států jsou různé klimatické podmínky a různé tradice. V severněji položených evropských státech se geografické podmínky diametrálně liší od jižních. U nás doma často musíme kvůli chladnějšímu podnebí víno doslazovat. Více než 200 let se tak řepným cukrem doslazuje a je to tradiční, zažitý způsob. Evropská komise navrhuje zakázat doslazování cukrem a nahradit jej zahuštěným vinným moštem. Hroznový mošt, pokud není dotován, je však minimálně jedenkrát dražší než cukr, navíc se vyrábí pouze v některých státech. V případě doslazování zahuštěným hroznovým moštem či rektifikovaným moštovým koncentrátem

15

16

CS


by se tento musel u nás dovážet ze zahraničí a byl by tak popřen jeden ze základních principů evropského vinařství, tedy určení původu vína podle původu hroznů. Navíc by tím vzrostla cena vína, což snižuje konkurenceschopnost na trhu. To je podle mého názoru diskriminační. Zatímco doslazování vína Evropské komisi vadí, zákaz dokyselování, tedy přidávání kyseliny vinné hlavně pro státy jižní Evropy, nikoho netrápí. Nalijme si proto čistého vína a uvědomme si, že reforma nemůže být založena na preferenci producentů z některých zemí. Předsedající. − Obávám se, že víno by se mělo vyrábět z hroznů! Gábor Harangozó (PSE). - (HU) Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Paní komisařko, dámy a pánové, cílem reformy trhu s vínem je povzbudit výrobu přijatelných vín dobré kvality. Vítáme skutečnost, že toto doporučení bude i nadále umožňovat zvyšování obsahu alkoholu cukrem v těch oblastech, kde je posuzováno jako tradiční metoda. V nových členských státech, včetně Maďarska, jsou dobrá vína a nadbytek obvykle nevyrábíme. Pokud má víno dobrou kvalitu, nezáleží na tom, zda bylo vyrobeno přidáním cukru, nebo ne. Modernizace a restrukturalizace jsou však potřeba, aby se zvýšila prodejnost vín. Role uvádění vín na trh a zajištění širšího národního rozpočtového rámce mají obzvláštní důležitost v zájmu investic do prosazování změny struktury, zejména v nových členských státech. Právě z tohoto důvodu nemůžeme přijmout doporučení, aby historicky podložené rozdělování hrálo prominentní roli při vytváření národních finančních rámců, což by vedlo k diskriminaci a hlavně by z něho měly užitek země odpovědné za nadprodukci. Děkuji vám za laskavou pozornost. Zita Pleštinská (PPE-DE). - (SK) Evropská unie je producentem vína světového významu. Výrobou kvalitního vína si získala dominantní místo na světovém trhu. V důsledku globalizace je ale evropské vinařství ohroženo dovozem laciných vín z USA, Jižní Ameriky, Jižní Afriky, Austrálie, Nového Zélandu. Levnější vína z třetího světa dělají sice evropským spotřebitelům radost, ale evropským výrobcům způsobují nemalé starosti. Evropské vinařství bude mít kvůli svým vyšším nákladům těžkou pozici, aby uspělo při plně otevřeném trhu, proto potřebujeme reformu odvětví vína. Unie má ročně vyčleněno 1,3 miliardy EUR z rozpočtu pro odvětví vína. Tyto prostředky musíme využívat na pozitivní opatření na podporu kvality a atraktivity našich vín, na vývoj a výzkum této oblasti. Pěstování vína na Slovensku po dobu jeho dlouhé historie bylo a i v současnosti stále je tvrdou obživou. Obchodníci tlačí na ceny, proto slovenští vinaři nedokáží pěstitelům vína zaplatit odpovídající ceny za hrozny. Existuje legitimní obava, že pěstitelé vína v zápasu o přežití mohou dotacím na ničení vinohradů lehko podlehnout. Hrozilo by, že by se vinice klučily tam, kde přebytky nevnikají. Prosadit klučení pouze na jihu Evropy, kde vznikají přebytky, které se odstraňují dotovanou destilací, stejně jako zakázat cukření na severu Evropy je politicky neprůchodné. Na Slovensku, v České republice, ale také v Německu nebo Rakousku má doslazování dlouholetou tradici. Dovolte mi ocenit práci zpravodaje, pana Castiglioneho, který předkládá v tak emotivním tématu, jako je víno, vyvážený přístup. Zpravodaji se podařilo vyjednat životaschopný kompromis, který bere v úvahu nejrůznější aspekty evropského odvětví vína. Především se snaží sladit zájmy jižních a severních výrobců. Pouze dobrou reformou odvětví vína je možné zachovat nejlepší tradice výroby vína v EU, posílit sociální síť a zvýšit atraktivitu venkovských oblastí a zároveň chránit životní prostředí. Jsem přesvědčená, že návštěvníci v jednotlivých vinařských regionech Evropy ocení šanci vychutnávat si osobitá vína vyráběná z hroznů pěstovaných na místních vinicích. Christine De Veyrac (PPE-DE). - (FR) Paní předsedající, paní komisařko, ano, reforma společné organizace trhu s vínem je žádoucí, ale jsou prostředky, které předkládá Komise, prostředky nejvhodnějšími? Z pohledu Bruselu rozumíme matematické rovnici mezi snižováním výroby a snižováním počtu výrobců, ale z pohledu jihozápadní Francie, nížin Itálie, španělských a portugalských pobřeží to není ta samá věc, o tom vás, paní komisařko, mohu ujistit. A je to otázka, která by neměla být sledována optikou brýlí ekonoma. Vinařství znamená muže a ženy, kteří žijí z ovoce své práce. Réva je jejich živobytí a my je nemůžeme tlačit směrem k únikovému východu, aniž bychom se zabývali tím, co budou dělat, aby se uživili. Jaká je navíc logika v klučení na jedné straně a návrhem na úplnou liberalizaci pěstebních práv od roku 2013 na straně druhé. Moje druhá otázka zní: proč zrušit tento regulační nástroj, když nemáme žádnou záruku, jak se bude tento trh vyvíjet? Pokud opravdu chceme bojovat s nadvýrobou, navrhuji, abychom nařídili vyklučit nejprve ilegální výsadbu. Protože vy víte stejně dobře jako já, že jich takových v Evropě je docela hodně.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Zpráva také přichází s ustanovením zajišťujícím větší různorodost opatření přístupných prostřednictvím vnitrostátních podpůrných programů. To je dobrá věc, protože návrh Komise k tomuto bodu je nadmíru restriktivní. Lituji proto nedostatečnosti oddílu, který se zabývá krizovou prevencí. Víme, jak náchylná je roční produkce vína ročním výkyvům v závislosti na povětrnostních podmínkách, a opatření krizové prevence jenom pomohou zmírnit takové kolísání. Ráda bych skončila slovy, že chápu opatrnost pana zpravodaje, pokud se týká obohacování, což je citlivá otázka, je ale politováníhodné, že nebylo navrženo zmocnění kombinovat přídavné látky a subtraktivní metody obohacování, což by výrobcům umožnilo snížit používání sacharózy. Pokud se týká zbytku zprávy, zdá se, že se obecný přístup ubírá správným směrem, a já skvělou práci pana zpravodaje podpořím. Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Paní předsedající, slyším, že vy a ostatní poslanci Evropského parlamentu máte obrovský zájem o budoucnost evropského odvětví vína. V této fázi nemám moc času na zacházení do detailů a ve Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova jsme již hluboké diskuse vedli, takže vás jenom opustím s docela jednoduchou zprávou týkající se budoucnosti naší reformy vinařství. Je čas na dohodu. Jsem si docela jistá, že reforma bude mít pro naše odvětví vína obrovský význam a je načase dojít k dohodě, protože, jak zde bylo dnes správně uvedeno, jsme svědky zvyšující se produkce, ale také jsme svědky snížení domácí spotřeby. Je čas na dohodu, protože můžeme utratit rozpočet odvětví vína mnohem inteligentnějším způsobem nebo lepším způsobem než dnes, způsoby, které tento sektor posílí a také budou pro veřejnost a daňové poplatníky smysluplnější. Myslím, že dohodu máme na dosah ruky, ale samozřejmě také říkám, že se musí jednat o správnou dohodu. Žijeme v reálném světě a já jsem prokázala značnou flexibilitu u mnoha svých původních návrhů, ale nedovolím, aby tento návrh byl naředěn do takové míry, že konečný produkt ztratí veškerou svoji chuť a hodnotu. Kompromis, který nalezneme, nám musí přinést reformu hodnou toho jména a musí nám dát reálnou šanci na dosažení cílů, které jsme si stanovili. Můžeme posílit konkurenceschopnost našeho odvětví vína, můžeme dosáhnout lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou a můžeme hodně zlepšit pravidla o etiketování a mnoho dalších záležitostí. To vše můžeme udělat takovým způsobem, že produkce vína zůstane klenotem v koruně evropského zemědělství, jak dnes velmi správně řekla paní Herranz Garcíová. Není čas omlouvat nečinnost a pozorovat, jak nám nové příležitosti jenom proklouzávají pod prsty. Nyní je čas poslat odvětví vína s jistotou na cestu k novým úspěchům. Vím, že se mohu spolehnout na ty, kdo rozhodují a mají nejlepší zájmy tohoto sektoru na srdci, že udělají správnou věc, a vím, že mohu počítat se spoluprací Evropského parlamentu. Ráda bych poděkovala vám a opět panu Castiglionemu za splnění tohoto velmi těžkého úkolu dát dohromady všechny různé názory v rámci Evropského parlamentu. Předsedající. − Děkuji vám, paní komisařko. Dovolila jsem si učinit dnes poznámku navíc, protože nejsme tlačeni časem. Uhodila jste hřebík na hlavičku: když jsem byla malá, téměř jsem umřela, protože jsem se nadýchala výparů z hroznů, po kterých se šlapalo nohama v kádi, takže mezi životem a smrtí opravdu je úzká vazba. Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve středu v 11:00. Písemná prohlášení (článek 142) Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Itálie a italští poslanci tohoto Parlamentu vždy stáli za tímto evropským projektem, v zájmu sociálních práv, ochrany spotřebitele a kvality života našich občanů. Evropská zemědělská politika vznikla kvůli podpoře našich zemědělců a zvýšení kvality evropské výroby, aby se posílilo postavení EU na světovém trhu. Dnes, kdy hlasujeme o reformě trhu s vínem, jsme však v tomto odvětví udělali několik kroků vzad, zejména v zemích Středomoří a regionech, kterým Evropa dluží slávu a úspěch, kterých tak snaživě dosahují evropská vína po celém světě.Podpora doslazování sacharózou, dokonce aniž by se požadovalo, aby o takové skutečnosti byli spotřebitelé informováni na etiketě, upřednostňování klučení před obnovou půdy, souhlas se šířením pěstebních práv po celé EU: to vše jsou postupy, které jako Evropané a zejména Italové shledáváme nepřijatelnými v tom, že budou poškozovat kvalitu a pověst jednoho z produktů, který nejlépe reprezentuje

17

18

CS


kvalitu evropského zemědělství po celém světě. Doufám, že moji kolegové v Radě odvedou lepší práci při hájení budoucnosti našeho vína a všech našich vinařů. Robert Navarro (PSE), písemně. – (FR) Pro Evropskou komisi je jistě těžké opustit stereotypní přístupy, které uplatňuje bez rozlišování na všechny odvětví stejně. S vínem nelze zacházet stejně jako se součástkami do automobilů nebo nějakým jiným průmyslově vyráběným produktem. Jedná se o produkt, který vytváří regiony, kultury a životní styly. Pokud se jedná o reformu společné organizace trhu, , pokud je nezbytná, musí zachovat evropské vinařství, ne se ho zbavovat nebo jej mrzačit. Musí podporovat adaptaci výrobců vína – zejména následnou restrukturalizaci sektorů – a dát jim prostředky pro dobývání vnitřního trhu. Neměla by se rušit ani omezení pěstebních práv. Poskytují záruku kontroly produkce a trvalé kvality. Pokud jde o nástroje krizového řízení, když EP zlepší podmínky ohledně původního návrhu Komise, mohu jenom litovat, že nouzová destilace – která by v případě, že by byla povinná, nevytvářela nadbytky, se kterými se setkáváme dnes – není nadále možností volby z možných nástrojů ke zvládání dočasné krize.

8. SZP: Přímé podpory pro zemědělství (SZP) a podpora pro rozvoj venkova (EZFRV) (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem je zpráva (A6-0470/2007) vypracovaná Janem Mulderem, jménem Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a nařízení (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (KOM(2007)0484 – C6-0283/2007 – 2007/0177(CNS)). Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Paní předsedající, ráda bych začala poděkováním Parlamentu za úsilí, které věnoval této zprávě, a samozřejmě zejména zpravodaji, panu Mulderovi, a členům Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Z různých rozhovorů vím, že pan Mulder toto téma pečlivě sleduje a moje služby a já jsme pečlivě vyhodnotili různé pozměňovací návrhy, které byly předloženy. Zprávu, kterou pan Mulder sestavil, jsem si přečetla s velkým zájmem. Skutečně oceňuji silný a systematický zájem jak pana Muldera, tak Evropského parlamentu o toto téma. Oceňuji také podporu, kterou pan zpravodaj opakovaně vyjádřil podmíněnosti této zprávy. Jak jsem již několikrát řekla, tento systém je správný a potřebný a je třeba, aby zůstal zachován, pokud chceme, aby společnost podporovala naše platby do zemědělství. Vím, že jsme zcela na stejné vlně. Mohla jsem jenom velmi souhlasit s vysvětlujícím prohlášením, které doprovázelo pozměňující návrhy předložené ve zprávě. Zejména mohu podpořit výzvu k zavedení co nejjednoduššího systému, aniž by byla oslabena jeho účinnost. Myslím, že jsme tento cíl z velké části splnili, pokud se týká systému kontroly a sankcí. Máme samozřejmě možnost a šanci pokračovat v této práci při kontrole stavu, kterou budeme provádět, kde se zejména soustředíme na rozsah uplatnění systému podmíněnosti. Pokud se týká pozměňovacích návrhů předložených k našemu návrhu na nařízení Rady, musíme mít všichni na mysli, že diskuse v Radě byly velmi živé. Náš původní návrh se rozvinul a my nyní máme kompromisní text schválený Komisí, který je výsledkem intenzivních diskusí. Portugalské předsednictví v tomto kompromisu v nejvyšší možné míře reflektovalo myšlenky, které jste nadnesli při přípravě vaší zprávy. Ke konkrétním pozměňovacím návrhům k právním předpisům, které nyní navrhujete, musím říci, že nejsou pro nařízení Rady, o kterém právě diskutujeme, relevantní: mnoho z nich se týká pravidel kontroly, které jsou v příslušnosti Komise, a, jak jsem uvedla, nová pravidla Komise budou brzy definitivně schválena. Myslím, že největší obavy pana Muldera byly s porozuměním vyslyšeny, což platí zejména pro zlepšenou flexibilitu, když členské státy budou muset uzpůsobit systém kontroly svému správnímu uspořádání. Také jsme velmi rozšířili možnost předchozího oznámení kontrol. V Radě byl do hloubky projednán ještě další soubor návrhů Parlamentu a dosažený kompromis odráží všechny tyto rozdílné postoje. Jedná se o možnost zbavit se pravidla 10 měsíců – myslím, že pevné stanovení termínu je mnohem lepší nápad – navazující kroky pro pravidlo de minimis a případy méně závažných

11-12-2007

11-12-2007

CS


porušení, a také o postupné zavádění plné podmíněnosti pro nové členské státy uplatňující zjednodušený systém. Chceme se držet tohoto kompromisního textu, který byl intenzivně projednáván. Nakonec využijeme příležitost prodiskutovat váš návrh na prodloužení doby k prodloužení platnosti režimu jednotných plateb na plochu (Single Area Payments Scheme – SAPS); tuto příležitost budeme mít během diskuse o kontrole stavu. Jak jste si mohli všimnout, osobně to považuji za velmi dobrou myšlenku. Na shledanou při závěrečných připomínkách. Jan Mulder, zpravodaj. – (NL) Paní předsedající, po úvodním projevu paní komisařky už není skutečně třeba další příliš rozsáhlé rozpravy, ale já bych přesto ještě rád trochu objasnil postoj Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova. Prvním bodem je podmíněnost. Nevím, jak se to řekne v jiných jazycích, ale my jsme v holandštině toto slovo přejali. Mezi zemědělci je to známý termín. Skutečně ji podporujeme, jak paní komisařka právě řekla: jedná se o podstatný aspekt zemědělské výroby a my si myslíme, že je obhajitelný, protože stanovuje požadavky na zemědělskou výrobu, přesahující to, co je nutné zajistit, aby produkty ze zemědělství byly vhodné k lidské spotřebě. Nad rámec těchto požadavků se dostáváme v různých typech směrnic: směrnicích o ptácích a stanovištích, směrnicích o životním prostředí, normách týkajících se dobrých životních podmínek zvířat atd. Velkou otázkou v tom všem je následující: jakou formu by měly mít kontroly? Pokud se kontrol týká, myslím, že kvůli narůstajícímu počtu reforem bude nutné mít širokou podporu a pochopení pro systém podmíněnosti mezi zemědělci. Pokud budou tyto metody příliš byrokratické, jako jsou v této chvíli, rozvoj systému podpořen nebude. Co bychom mohli v této oblasti změnit? Zaprvé v jednotlivých členských státech existuje příliš mnoho kontrolních orgánů a ty také stále ještě konají návštěvy v různých dnech. V této zprávě vyjadřujeme své přesvědčení, že počet kontrolních orgánů by měl být omezen na minimum, že by kontroly měly být prováděny v jeden den a že by měl být zemědělec o takové kontrole informován v přiměřeném předstihu. V jak dlouhém předstihu by to mělo být, bude rozhodnuto během dnešního hlasování. Jsme také přesvědčeni, že by mělo existovat ustanovení o pravidle de minimus u méně závažných porušení pravidel, u drobných přestupků. Kontrolní orgány by neměly v takových případech postupovat příliš tvrdě. Nemůžete hledat chybu na všem a kromě toho by zemědělci nikdy neměli být trestáni dvakrát za něco, co upravuje jak evropské, tak vnitrostátní právo. To by znamenalo platit dvě pokuty a proti tomu vystupujeme. Důležitým bodem ve zprávě – a já myslím, že i Komise jej podporuje – je upozornění, že existuje velmi mnoho věcí, které kontrolují orgány podle systému podmíněnosti a také je kontroluje soukromý průmysl. proč bychom měli mít dva systémy inspekce? Proč tomu není tak, že když něco zkontroluje soukromý průmysl, veřejné orgány řeknou „dobře, my budeme čas od času kontrolovat plány soukromého průmyslu, a když budou dobré, nebude třeba, abychom nadále prováděly kontrolu u soukromých zemědělců samotných“. To by mělo obrovský význam, i z pohledu zemědělců. Myslím, že by to mohla být skvělá forma spolupráce se soukromým průmyslem. Ke Komisi a Radě uvádím, že jsme se mezitím dohodli na zrušení pravidla 10 měsíců. Myslím, že konečný termín pro předkládání žádostí v členských státech je datem, které poslouží jako vodítko pro datum podání žádosti o podporu. My ve Výboru pro zemědělství považujeme za rozumné, že by nové členské státy měly také dostat čas navíc pro svoji adaptaci, a řekli jsme, že pokud nakonec dostanou 100 % plateb zemědělské podpory, musí také plně dodržovat pravidla podmíněnosti. Nevíme, jaká bude budoucnost systému, ale víme, že v současné době je neuvěřitelně nákladný. Bylo by možné, aby Komise provedla hrubý odhad nákladů na jeho provedení v každém členském státě, jaké jsou náklady v jednom členském státě v porovnání s náklady v jiném členském státě a jaké jsou v porovnání s celkovými výdaji na podmíněnost? Taková studie by také mohla přinést různé možnosti, jak by se to dalo prostřednictvím spolupráce se soukromými odvětvími průmyslu provést levněji. Hrubým odhadem nyní existuje asi 18 směrnic, které musí zemědělci dodržovat, aby jim nebyly sníženy dotace příjmů. A možná přijdou další. Například se připravuje směrnice o půdě. Komise by měla prošetřit, zda by nebylo možné tento počet snížit, a já mám na mysli konkrétní jednu nebo dvě směrnice.

19

20

CS


Je absurdní, že máme jak směrnici o dusičnanech, tak směrnici o spodních vodách. Ve směrnici o spodních vodách se uvádí, že povolená hladina dusičnanů ve spodní vodě je 50 mg na litr (pokud toto číslo překročíte, vystavujete se pokutám); směrnice o dusičnanech říká 1,7 velké dobytčí jednotky na hektar. Měli bychom mít buďto jednu, nebo druhou, ale ne obě. Dobrého je příliš. Jedna z nich musí být zrušena, a já bych řekl, že směrnice o dusičnanech. Mairead McGuinness, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, ráda bych poděkovala paní komisařce za její poznámky z dnešního dopoledne a také panu Mulderovi za jeho spolupráci na této zprávě. Minulý týden položili na programu televize RTE (jehož redaktorkou a moderátorkou jsem kdysi byla) velmi jednoduchou otázku: „Kolik je třeba inspektorů k provedení inspekce v zemědělském podniku?“ V případě jednoho zemědělce, Eamona Healyho z Redcross, hrabství Wicklow, to bylo sedm inspekcí a devět inspektorů za tři měsíce! A já si myslím, že podle jakýchkoliv měřítek je tato míra inspekce v zemědělském podniku, kde se hodně pracuje a kde je hodně rušno, přílišná a velmi nevítaná. Myslím, že to říká mnohé o potřebě radikální změny způsobu, jakým provádíme naše kontroly podmíněnosti v zemědělských podnicích, a také o potřebě zredukovat – jak zmiňuje pan Mulder – ty početné různorodé typy inspekcí, nehledě na to, jestli jsou požadovány ze strany členského státu, soukromého průmyslu nebo EU. Asi 68 % případů neshody se považuje za nezávažné, a přesto vedou k postihům. Myslím si, že v této oblasti potřebujeme pružnost. Myslím si, že by se neměly uvalovat žádné sankce nižší než 250 EUR. Vím, že Komise má jiné představy, ale doufám, že bude přesvědčena našimi argumenty. Více než 70 % případů se točí kolem ztráty ušní značky nebo nějaké méně závažné otázky spojené s identifikací, která nepředstavuje žádný problém nebo riziko pro zdraví lidí nebo zvířat, a myslím si, že v tomto konkrétním případě potřebujeme více flexibility. Je nám třeba úměrnosti. Myslím, že je doopravdy potřeba, abychom zemědělce dopředu informovali. Mnoho z nich pracuje na částečný úvazek, takže když jim pošleme oznámení předem, budou si moci inspekci zařadit do svého plánu. V zemědělském podniku toho opravdu nemohou za krátkou dobu moc změnit. Takže si myslím, že je třeba, abychom byli praktičtí. Velmi pochybuji o tom, že Eamon Healy, ten zemědělec, kterého jsem před chvílí zmínila, ví o naší dnešní dopolední rozpravě. Nemyslím si, že se nalogoval přes počítač a že nás poslouchá. Co ale vím, je, že bude nadšený, až zjistí výsledek naší práce a našeho hlasování. Nechce mít u sebe na farmě do tří měsíců sedm inspekcí a devět inspektorů a říká nám, že je třeba, abychom způsob své práce zracionalizovali. Myslím, že jemu a ostatním zemědělcům dlužíme posun v naší práci tímto směrem. Bernadette Bourzai, jménem skupiny PSE. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, ráda bych nejprve poděkovala a poblahopřála panu Mulderovi za jeho práci a také za jeho metodologii a různé konzultace, které uskutečnil. Jeho zpráva o zavedení podmíněnosti zemědělské pomoci potvrdila zahajovací fázi v uplatňování tohoto poněkud komplikovaného systému. Cílem je dosáhnout vyšší přijatelnosti pro všechny hlavní zainteresované strany. Doporučuje, aby se rozlišovalo mezi záležitostmi, které vyplývají z rámců Společenství, a záležitostmi, které podléhají vnitrostátnímu provedení. Zdůrazňuje význam zásady subsidiarity, předpisů a požadavků uzpůsobených rizikům a místním požadavkům, ale také důležitost společného rámce, který zaručí evropským zemědělcům rovné zacházení. Tato dvojí úroveň pravidel zavedení systému nesmírně ztížila. Zemědělcům nebyly poskytovány dostatečné informace; kritéria rizik byla používána velmi vzácně; systém řízení, kontroly a redukce je příliš komplikovaný; případům méně závažných neshod byla věnována nedostatečná pozornost; míry kontroly nejsou harmonizovány; oznamování kontrol dopředu představuje problém. Osobně nechci zpochybňovat podstatu podmíněnosti, která nabízí odpověď na legitimní očekávání naší společnosti ve smyslu: úcty k životnímu prostředí, dohledatelnosti, bezpečnosti potravin a transparentnosti. Na druhou stranu si opravdu přeji upozornit na těžké břímě regulací, potíží při jejich zavádění na místě a jejich negativní vnímání u některých zemědělců, kteří jsou přesvědčeni, že jejich profesionalita a know-how jsou zpochybňovány. Přeji si proto upozornit na potřebu zjednodušení. Zklamaly mě návrhy Komise, které byly velice omezené, a doufám, že budou převzaty návrhy Parlamentu a že Komise přijde s ambicióznějšími návrhy během kontroly stavu. Ráda bych zdůraznila, že vůbec nesouhlasím s logikou kompenzace, podle které by evropští farmáři měli dostávat zemědělskou pomoc, protože jsou podřízeni přísným výrobním podmínkám (dobré životní

11-12-2007

11-12-2007

CS


podmínky zvířat, péče o životní prostředí, veterinární postupy). Pomoc zemědělství by do určité míry založila rovné podmínky, pokud se týká hospodářské soutěže se třetími zeměmi, kteří nepodléhají stejným výrobním podmínkám. Mám však pocit, že je tomu tak, protože zemědělci dostávají veřejnou podporu a měli by, na oplátku, respektovat řadu výrobních pravidel. Mezi zemědělci a EU by měla být uzavřena opravdová smlouva. Musíme se nějak posunout od donucování ke smlouvě. Jsem proto potěšena, že byl přijat můj pozměňovací návrh k této záležitosti a že v případech, kdy zemědělec podá svoji jedinou žádost a přihlásí plochu používanou pro zemědělské účely, bude také muset souhlasit s tím, že bude dodržovat kritéria vztahující se k veřejnému zdraví, dobrými životními podmínkami zvířat a péčí o životní prostředí). Snižování plateb musí být odstupňováno v závislosti na tom, zda se neshoda považuje za úmyslný čin nebo důsledek nedbalosti. Záleželo mi také na tom, aby sankce byly úměrné významu oblasti činnosti, jíž se v zemědělském podniku nedodržení týká, zejména pokud se jedná o zemědělský podnik, který se současně zabývá pěstováním plodin i chovem zvířat. Zemědělci v různých členských státech musí také mít povinnost dodržovat stejná pravidla, a proto je důležité zajistit harmonické provedení požadavků na řízení stanovených ve směrnicích. Vítám také adaptační opatření pro nové členské státy. Na druhou stranu, i když podporuji zavedení prahu, při jehož překročení se mohou členské státy rozhodnout, že nebudou uplatňovat žádné snížení přímé pomoci, práh de minimis, jsem zcela proti zvyšování tohoto prahu na 250 EUR, jak se navrhuje v pozměňovacím návrhu 16. Pokud by tomu tak bylo, nebyla by většina porušení, která vedou ke snížení pomoci, sankcionována a systém podmíněnosti pomoci by nedával žádný smysl. Žádám vás proto o podporu pozměňovacího návrhu 31 pana Mulnera, který navrhuje práh ve výši 100 EUR, což je kompromis, který by podle mě mohl být přijatelný pro všechny. Nathalie Griesbeck, jménem skupiny ALDE. – (FR) Paní předsedající, paní komisařko, také bych ráda poděkovala našemu kolegovi Janu Mulderovi za jeho dnešní zprávu a za jeho metodologii. Jsem ráda, že se náš Parlament zabývá mechanismy podmíněnosti pomoci SZP, které od zásadní reformy v roce 2003 prokázaly omezení systému, jehož pravidla jsou často příliš vybíravá a přeměnila práci zemědělců na jistý druh ad hoc úředničiny v rámci evropské správy, když ve skutečnosti plní pro lidstvo zásadní poslání: živí nás. Reforma z roku 2003 je neomylným krokem kupředu, který by měl našemu zemědělskému sektoru pomoci chránit životní prostředí a zdraví, a právě v tomto duchu jsme v roce 2005 hlasovali pro nové nařízení o EZFRV, kterým se nahradila záruční sekce EZOZF. Účastním se dnes této rozpravy jako stálá zpravodajka pro strukturální fondy Rozpočtového výboru, abych zdůraznila – jako mnozí mí kolegové –, jak je důležité omezit nadměrnou byrokracii při řízení těchto fondů. Pokud se týká předmětu rozpočtu, zaprvé cítím, že je nezbytné, aby všechny strany zainteresované na zemědělském hospodářství a rozvoji venkova, hlavní garanti ochrany životního prostředí, snížily zbytečné administrativní zátěže, aby se mohly zaměřit na svoji hlavní činnost, kterou je trvalé dosahování tak kvalitního zemědělství, jaké očekáváme, a navíc zemědělství šetrného k životnímu prostředí. Zadruhé bych si také přála, aby se kontroly zaměřily na dvě záležitosti, které jsou nesmírně užitečné při zajišťování vhodného poměru vynaložených prostředků a výsledného zisku. Cítím, že je nezbytné, aby pravidla, která vytváříme, nebránila ve využívání dostupných úvěrů, o které tak nelítostně bojujeme při každém kole vyjednávání s členskými státy v Radě. Není normální být svědkem takového nedostatečného využívání prostředků na konci roku 2007. Proto chci hlasovat za všechna tato opatření v míře, do jaké se snaží snížit takovou administrativní zátěž. Janusz Wojciechowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, jménem skupiny Unie pro Evropu národů bych rád vyjádřil naši podporu panu Mulderovi. Zájmem, o který se zpráva opírá, je zajistit, aby zásada podmíněnosti a kontroly, které s ní souvisejí, zemědělce nepenalizovaly nespravedlivým způsobem. Zemědělství jednoduše není jednou z dalších hospodářských činností. Má specifickou společenskou roli. Platby podmíněné splněním mnoha environmentálních požadavků přinášejí užitek nejenom zemědělcům, ale také společnosti jako celku. Tato široká společenská role plateb by měla být neustále zdůrazňována. Významná část společnosti si tuto roli neuvědomuje a měla by jí být vysvětlována.

21

22

CS


Rád bych zmínil jednu velmi důležitou věc. Požadujeme od našich zemědělců, aby se řídili zásadou podmíněnosti. Klademe jim podmínky. Stejné podmínky bychom měli klást i těm, kteří své zemědělské výrobky do Evropy dovážejí. Zejména požadavky na dobré životní podmínky zvířat by měly být kladeny u všech dovozů bez výjimky. Hospodářské a humanitární zájmy vyžadují, aby tomu tak bylo. Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, paní komisařko, slovo díků především panu zpravodaji, který si jistě dal velkou práci, dokonce i když Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova nepřijal všechny jeho návrhy. Čehož lituji. Nemám nyní v úmyslu zacházet do podrobností, ale chci v obecném smyslu říci, že oním povinným požadavkem samozřejmě je dodržování zákonů. Novým prvkem následujícím po přerušení vazby mezi objemy výroby a pomocí, je, že tato shoda se zákonem je nyní základem výplaty prémií. Těm, kteří prémie nepobírají, nemohou být prémie ani kráceny. Pěstitelé se pouze potřebují vyhnout podávání žádostí. Nicméně stále ale musí dodržovat zákony. Paní McGuinnessová, když hovoříte o sedmi inspekcích a devíti inspektorech – nebo naopak –, měla byste vzít hůl i na svoji vlastní národní vládu, protože je na členských státech, aby určily, jak se mají inspekce provádět, a jestli vám chybí koordinace, protože početné různé správní orgány jsou odpovědné za prosazování příslušných zákonů, a každý orgán vysílá své inspektory odděleně, a tak na zemědělce nakládá nekonečná břemena, není to záležitost EU, ale vaší vlastní národní úrovně vlády. Vyřešte to, a vše bude v pořádku. Myslím, že existuje naléhavá potřeba tyto fondy podmínit. Na kongresu jsme slyšeli, jak někdo řekl, že to jsou fondy zemědělců. Ne, nejsou to fondy zemědělců: jsou zemědělcům přidělovány formou dotací. Nechci, abyste mě nesprávně pochopili: je správné, že by tyto fondy měly být udělovány, ale je také správné, aby společnost očekávala, že budou poskytovány těm, kteří splní určité podmínky. Právě na mě samotného přišla kontrola. Přišli dva lidé, když před tím svoji návštěvu ohlásili. I když mě nenechali, abych si vybral čas návštěvy, přece jen ji ohlásili; dorazili v patřičnou dobu a vše proběhlo velmi hladce. Samozřejmě, paní komisařko, by tyto inspekce měly být také využívány k rozvíjení poradenských služeb na pomoc zemědělcům tím, že by je informovali, jak zákony ve svých zemědělských podnicích nejlépe dodržovat a uplatňovat. To, jak víte, bylo potom stanoveno ve zpětném návrhu z iniciativy Parlamentu, takže možnost tu je. Prosím, učiňte to pro členské státy povinným a budeme o další krok dál. Jacky Hénin, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, teoreticky bylo záměrem společné zemědělské politiky zajistit bezpečnost potravin, stabilitu produkce a cen EU a také slušný příjem pro zemědělce. Bohužel ve jménu dogmatu divoké konkurence představují SZP 2003 a její systém oddělení pomoci další krok směrem k opuštění těchto cílů, I když jsou nezbytnými evropskými součástmi. Nároky na jednotnou platbu přispívají k závažným potížím v takových odvětvích, jako je odvětví vína, mléka, červené řepy, ovoce a zeleniny. Zásada podmíněnosti životním prostředím u takového nároku není ničím víc než trikem vymyšleným proto, aby se o této reformě přesvědčili bohémové, kteří se vydávají za ochránce přírody jenom proto, že je to moderní. Jak si můžeme vůbec představovat, že je možné zvýšit naši ochranu životního prostředí podporou hospodářské soutěže v zemědělském sektoru a zároveň snižovat ceny potravin? Tyto dva požadavky si odporují: je nemožné kombinovat nízké výrobní náklady se zvyšujícími se regulacemi v oblasti životního prostředí. Stejně tak by bylo okamžitým důsledkem oddělení prémií na chov kojných krav vymizení přirozených, uhlík pohlcujících luk, které jsou zejména účinné v boji s emisemi skleníkového plynu. Ochrana planety a zachování produkce kvalitního evropského hovězího znamená, že oddělení musí být zamítnuto. V obecnějším kontextu je to, co ve skutečnosti potřebujeme, jiná zemědělská politika. Jeffrey Titford, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, vysvětlující prohlášení pana zpravodaje je poučné v tom, že popisuje podmíněnost jako podmínku pokračující veřejné podpory, a říká nám, že farmáři jsou nyní placeni za „dodržování legislativy Společenství v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat“. Dále uvádí, že takové regulace jsou velmi přísné v porovnání s normami ve zbytku světa. To přesně shrnuje vše, co je špatné na přístupu EU k zemědělství, s agresivním regulačním režimem, který zemědělce odvádí pryč od jejich přirozeného okruhu výroby potravin a mění je na strážce životního prostředí, nebo čemu tato zpráva říká politika rozvoje venkova, což vše velmi silně navyšuje jejich náklady a snižuje produkci. Zemědělci byli také v důsledku tohoto přístupu postaveni do přímé soutěže o finance s takovými

11-12-2007

11-12-2007

CS


organizacemi, jako jsou chráněné krajinné oblasti a přírodní rezervace, které by jinak v přirozených podmínkách jejich konkurenty nebyly. Uvědomuji si, že záměrem tohoto návrhu je zjednodušit systém podmíněnosti, protože se otevřeně přiznává, že vytvořil těžké, byrokratické břemeno, které musí nést zemědělci a také členské státy, které je musí vymáhat. Podle mého názoru to byla špatná myšlenka už na začátku a její zjednodušení je pouhým lepením náplasti namísto léčby. Jako obvykle v žargonu EU znamená „zjednodušení“ větší standardizaci a více kontroly ze strany Komise. A jsme zpátky u toho, že zásadní rozdíly, které jsou vlastní zemědělství napříč širokou diverzitou povětrnostních podmínek obvyklých v EU, nejsou pro takovou standardizaci vhodné. Tato zpráva nadšeně rozhlašuje názor, že podmíněnost je důležitým nástrojem pro odůvodnění veřejné podpory poskytované zemědělcům. Pochybuji, že by třeba jenom jedno procento veřejnosti kdy slyšelo o podmíněnosti, natož aby rozumělo, co to znamená. Jestli chceme skutečné zjednodušení, zbavme se podmíněnosti úplně a nechme zemědělce, ať dělají, co umějí nejlépe, což je pěstování plodin a chov zvířat. Jim Allister (NI). - Paní předsedající, zemědělci nejsou nerozumní lidé, ani nejsou zpravidla nepoctiví, přesto s nimi systém podmíněnosti často nakládá nespravedlivě, když ukládá nepřiměřené pokuty za méně závažné přestupky a provádí inspekce bez ohlášení. Dozvěděli jsme se, že 68 % všech případů neshody je klasifikováno jako méně závažné případy, přesto jsou ukládané sankce pro zemědělce bojující o přežití téměř paralyzující. Nerovnost ve způsobech, jakými je podmíněnost spravována v jednotlivých zemích, jenom znásobují pocity zlosti, které v některých zemích narostly. V mém volebním obvodu v Severním Irsku jsme měli speciální problém s duplikátními poli, který byl způsoben naším systémem propachtování malých obdělaných polí (conacre). Namísto pragmatického hledání řešení jsme se setkali s přehnaně tvrdou rigiditou. Velká část viny padá na hlavu místního Ministerstva zemědělství, které, a Brusel, mohly každý zvlášť udělat pro řešení tohoto problému více. Takže, když budu pokračovat dál, to, po čem úpěnlivě volám, je jistě zjednodušení a flexibilita a notná dávka starého dobrého zdravého rozumu, které by měly nahradit nepružnost některých příliš horlivých mandarínů. James Nicholson (PPE-DE). - Paní předsedající, nejprve bych rád s radostí přijal dnešní zprávu a poblahopřál panu zpravodaji k této práci. Podmíněnost a způsob jejího zavedení na úrovni členských států je zásadní. Nesmíme si jeden druhému – a ani jednomu mezi členskými státy – dovolit svoji vlastní interpretaci. Když se zaposloucháte do toho, co dnes ráno řekli paní McGuinnessová a pan Graefe zu Baringdorf, ukazuje to rozdíl interpretací v různých členských státech. Museli jsme si to vyjasnit na úrovni členských států a museli jsme trvat na tom, aby každý členský stát provedl tuto směrnici správným a náležitým způsobem v naprosto každém členském státě. Zemědělci potřebují a požadují méně kontroly, ne více. Když k inspekci dojde, musí být před tím, než je uskutečněna, dostatečně ohlášena. Podle mého názoru je šílenství pokutovat každého zemědělce za nejmenší drobnost; a to se již děje. Zemědělcům by měl být poskytnut určitý čas na nápravu jakéhokoliv zjištěného problému, a ne jim pouze říct, že udělali chybu a dostanou za to pokutu. V zemědělském sektoru existuje velká potřeba snížit byrokracii a úřední formalismus. Podmíněnost se nesmí stát systémem, který umožní, aby zemědělci byli penalizováni a aby na ně bylo neustále dohlíženo. Měli bychom tam být, abychom zemědělcům pomohli a nabídli rady, jak zlepšit způsoby práce. Podmíněnost by mohla být silou pro dobro a ti, kdo provádějí inspekce, by měli mít jasné a náležité vzdělání a znát své odpovědnosti. Ano, pan Graefe zu Baringdorf má pravdu. Měl jsem ve svém zemědělském podniku inspekci, která trvala sedm hodin. Jediná věc, u které mohli shledat, že je špatně, bylo, že jedna malá část farmy se už nebrala za ornou půdu a postavili jsme drůbežárnu, o které jsme je neinformovali. Takže, skutečně, takto jednoduché přehlédnutí – postavení drůbežárny v našem zemědělském podniku a to, že jsme je neinformovali během 12 měsíců – není podle mého něco, za co byste měli být skutečně penalizováni. Měli byste dostat možnost to napravit v co nejkratší době. Francesco Ferrari (ALDE). - (IT) Paní předsedající, paní komisařko,dámy a pánové, myslím, že zpráva pana Muldera představuje obdivuhodné úsilí o zlepšení zemědělské politiky v Evropě. Zemědělství přitahuje v Evropě čím dál větší zájem. S přihlédnutím ke skutečnosti, že polovina plochy Evropské unie je vyhrazena zemědělství, jsem přesvědčen, že podmíněnost představuje jeden z nejdůležitějších signálů, které vysvětlují přání potvrdit naši podporu sektoru zemědělství a podmínění této podpory ohledem na životní prostředí. Rád bych zdůraznil, jak tato pravidla souvisejí s našimi občany, se spotřebiteli: máme v nich velmi důležitý prostředek osvěty na tak aktuální téma, jakým je ochrana životního prostředí.

23

24

CS


Podporuji úsilí pana zpravodaje o zjednodušení podmíněnosti: skutečně je podle mého názoru kontraproduktivní požadovat po zemědělcích, aby kvůli dodržování legislativy vyvíjeli nadměrné úsilí. Zavedením nových témat, jako jsou změna klimatu, biopaliva, vodní zdroje a řízení rizik, dala Komise najevo své přání posunout se dál, i když způsob, jak by se mělo s podmíněností nakládat, je stále ještě obklopen nejasnostmi, pokud se omezí na stanovení klíčového požadavku zjednodušení a neobjasní, jak – a proč – má být podmíněnost prováděna. Prvky jako zjednodušení, deregulace a – já sám bych dodal – transparentnost musí vždy být základem jakékoliv iniciativy vycházející z Evropské unie. Tady skončím, ale, paní komisařko, jsem si vědom toho, že jste před deseti dny navštívila město Brescia ve stejnojmenné provincii, kde bydlím, a – i když to není pro stávající rozpravu zcela relevantní – mohla jste ochutnat vína a typické produkty této provincie: Jsem přesvědčen, že ustoupení od obohacování vína cukrem je prostředek, jak dosáhnout správné rovnováhy mezi jakostí a spravedlivým odměňováním výrobců. Seán Ó Neachtain (UEN). – (GA) Paní předsedající, podle společné zemědělské politiky na roky 2007 až 2013 by měla být zemědělcům poskytovaná garantovaná podpora z EU. A proto nemohu přijmout případný pokus Komise tuto záruku zredukovat prostřednictvím své nedávno vyhlášené „kontroly stavu “. Komise usiluje o snížení výše přímých plateb zemědělcům na méně než 13 %. Toto porušení záruky je, podle mého, nepřijatelné, protože se zemědělci na tyto roky přihlásili do programů uvádění půdy do klidu a nebylo by správné je nesplnit. Pokud se týká standardů, řekl bych toto: pokud mají být v celé EU prosazovány, měly by platit rovnou měrou také pro potraviny dovážené do EU – a zemědělci po celé Evropě by neměli být vystavováni nesmyslným kontrolám. Měli bychom přezkoumat normu platnou pro potraviny, které pouštíme do Evropy, a Komise by měla přijmout opatření, místo aby obtěžovala zemědělce, kteří dělají ve co mohou všech částech Evropy, mezi které zajisté patří i moje země, Irsko. Maria Petre (PPE-DE). - (RO) Paní předsedající, nejprve ze všeho bych ráda poblahopřála našim kolegům, zpravodajům a stínovým zpravodajům, kteří se ujali toho těžkého poslání představit nám tento balíček komplexních pozměňovacích návrhů, které jsou nezbytné pro budoucnost společné zemědělské politiky. Je zjevné, že přístup zemědělců k programům pomoci je ztížen právě tímto velkým počtem evropských předpisů a směrnic, které musí dodržovat. Pravidla režimu jednotné platby musí být zjednodušena, pokud se týká podmíněnosti. Právní základ umožňuje uplatnění minimálního pravidla ke snížení plateb, a také k udělení výjimek ze snížení plateb v případě minimálních porušení. Celkovou pomoc poskytovanou zemědělcům by zlepšilo méně administrativních povinností, harmonizované přezkumy, kombinace přezkumů, také na úrovni evropských institucí, a včas realizované platby, čímž by se zvýšila účinnost společné zemědělské politiky. Je také potřeba poskytnout zvýšenou pomoc přípravě inspekcí, které by měly být podle mého oznamovány v určitém omezeném předstihu a měli by je provádět odpovídajícím způsobem vyškolení lidé. Nakonec – v případě Bulharska a Rumunska jako nových členských států považuji rozšíření volitelnosti v článcích 3, 4, 6, 7 a 9 do roku 2013 za rozumné, pokud ustanovení těchto článků odkazují na zákonné požadavky týkající se správních záležitostí. Czesław Adam Siekierski (PPE-DE). - (PL) Paní předsedající, paní komisařko, všechny typy zemědělské činnosti a výroby by měly splňovat požadavky týkající se ochrany životního prostředí, bezpečnosti, jakosti a dobrých životních podmínek zvířat. Zpráva pana Muldera obsahuje v tomto ohledu mnoho důležitých ustanovení. Požádal bych paní komisařku, aby se zaměřila zejména na čtyři pozměňovací návrhy, jmenovitě pozměňovací návrhy 19, 26, 27 a 29. Má-li být systém podmíněnosti v nových členských státech náležitě zaveden, a má-li přitom ještě plnit očekávání společnosti, bude muset být zaváděn postupně. Plný rozsah požadavků by měl v těchto zemích vstoupit v platnost v roce 2013, kdy začnou dostávat plné přímé platby. Měli bychom mít na paměti, že finanční výhled na roky 2007-2013 skutečně zajišťuje pro zemědělské podniky zdroje na přizpůsobení a investice. Paní komisařko, požadavky a standardy ukládané našim zemědělcům jsou přísnější než ve třetích zemích. Potřebujeme naše zemědělce podporovat a chránit

11-12-2007

11-12-2007

CS


je před nekalou konkurencí. Dovážené produkty musí splňovat stejné normy, kterými se řídí výrobní procesy, jako výrobky unie. Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Paní předsedající, ráda bych poslancům velmi poděkovala za všechny jejich příspěvky do této rozpravy. Budete vědět, že snižování byrokratické zátěže a zjednodušování věcí je na předním místě programu Komise od samého začátku. Proto, když jsme otevřeli tuto rozpravu o podmíněnosti, jsme pověřili společnost Rambøll Management vypracováním zprávy o zjednodušení SZP, která byla konkrétně spojená s podmíněností. Jedná se o studii omezeného rozsahu, která pokrývá pět různých členských států, ale je velice zajímavá a já vám poskytnu její kopii. Ukazuje, jak správně říká pan Graefe zu Baringdorf, že mezi členskými státy je obrovský rozdíl. Způsob, jakým je systém podmíněnosti uplatňován v členských státech, je různý. Takže, jak bylo správně řečeno, role poradního systému je zásadní. Myslím, že bychom tuto studii měli použít pro další diskuse, vedené při kontrole stavu, o tom, co můžeme dělat, abychom zjednodušili systém podmíněnosti, aniž bychom oslabili myšlenky, na kterých je založen. To je první krok, vedle diskuse v Radě a zprávě pana Muldera, ale není to krok poslední. Pokračujme v kontrole stavu, abychom viděli, co je možné udělat, a využijme veškeré dostupné informace. Bude stát za to do této zprávy nahlédnout, abychom viděli, co lze udělat, co mohou udělat členské státy a jak mohou členské státy mezi sebou definovat osvědčené postupy, aby našli řešení, ve kterém jsou obsaženy rovné podmínky. Děkuji vám za tuto rozpravu. Jsem si jista, že se k této záležitosti ještě vrátíme. Písemná prohlášení (článek 142) Witold Tomczak (IND/DEM), písemně. – (PL) Přivítal bych, kdyby provedení nákladných požadavků vztahujících se k systému podmíněnosti byla pro nové členské státy (tzv. novou desítku) odložena. To je jistě oprávněné. Dané země doposud ještě nedostávají plné přímé platby, které již představují lví podíl všech výdajů na zemědělství v Evropské unii. Vítám také rozšíření možnosti pro nové členské státy těžit ze systému jednotných plateb na plochu (Single Area Payments – SAPS) od roku 2010 do roku 2013. Tím se předejde uvalení těžkého a zbytečného břemene na nové členské státy v souvislosti se zavedením systému jednotné platby na podnik (Single Payments System (SPS). Je to krok správným směrem, ale neměli bychom dovolit, aby zakryl vážnou situaci týkající se rozdělování zdrojů mezi staré a nové členské státy. Podle posledních dostupných informací obdržely nové členské státy od roku 2005 1,5 miliardy EUR v přímých platbách. To je jednadvacetkrát méně než stará patnáctka. Příjemci však obdrželi pouze 2,4krát méně (2 miliony EUR a 4,9 milionu EUR v uvedeném pořadí). Tyto obrovské rozdíly se také odrážejí v průměrných platbách, které každý příjemce obdržel. V případě nových členských států byla tato částka 723 EUR, zatímco v případě staré patnáctky to bylo 6 327 EUR, což je téměř devětkrát více! Pokračující diskriminace proti novým členským státům je pro zemědělce v těchto zemích škodlivá. Zpochybňuje to také samotného ducha společné zemědělské politiky a rozvoj zemědělství v celé Evropské unii. (Zasedání bylo přerušeno v 11:25 a znovu zahájeno v 11:30) PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE Místopředsedkyně

9. Hlasování Předsedající. – Dalším bodem je hlasování. (Pro výsledky a další podrobnosti o hlasování: viz zápis.)

25

26

CS


9.1. Dohoda ES-Maroko o leteckých službách, protokol následující po přistoupení Bulharska a Rumunska (hlasování) - Zpráva: Paolo Costa (A6-0457/2007)

9.2. Změna dohod o leteckých službách s Gruzií, Libanonem, Maledivy, Moldavskem, Singapurem a Uruguayí Protokoly pozměňující Dohody o některých aspektech leteckých služeb po přistoupení Bulharska a Rumunska (hlasování) - Zpráva: Paolo Costa (A6-0456/2007)

9.3. Rozvoj venkova: úprava přílohy VIII aktu o přistoupení Bulharska a Rumunska (hlasování) - Zpráva: Neil Parish (A6-0455/2007)

9.4. Kontrola produktů, pro které jsou poskytovány náhrady nebo jiné částky (hlasování) - Zpráva: Herbert Bösch (A6-0478/2007)

9.5. Odtahové úchyty a zpětný chod kolových zemědělských a lesnických traktorů (kodifikované znění) (hlasování) - Zpráva: Hans-Peter Mayer (A6-0474/2007)

9.6. Váhy s neautomatickou činností (kodifikované znění (hlasování) - Zpráva: Hans-Peter Mayer (A6-0473/2007)

9.7. Nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv (kodifikované znění) (hlasování) - Zpráva: Hans-Peter Mayer (A6-0475/2007)

9.8. Minimální požadavky pro ochranu telat (kodifikované znění) (hlasování) – Zpráva: Francesco Enrico Speroni (A6-0476/2007)

9.9. Uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (přepracované znění) (hlasování) - Zpráva: Ioannis Gklavakis (A6-0480/2007) – Před hlasováním: Ioannis Gklavakis, zpravodaj. − (EL) Paní předsedající, rád bych poděkoval všem poslancům za jejich podporu při sestavování této zprávy. Jsem potěšen, že je jednohlasně předkládána k hlasování v plénu, ale to nám nesmí bránit v tom, abychom hlasitě nevystoupili proti postupu přepracování, který Komise zvolila konkrétně pro tuto navrhovanou směrnici. Tato zpráva je velmi důležitá, protože si klade za cíl poskytnout pevný základ pro klasifikaci ovocných stromů, aby byly opatřeny osvědčením a zajištěny ve smyslu hygieny rostlin, a aby se tak chránil zemědělec, spotřebitel a životní prostředí. Má prvořadou důležitost, aby výrobce mohl dostávat zdravý rozmnožovací

11-12-2007

11-12-2007

CS


materiál, jak z důvodu předcházení šíření nových nemocí, tak z důvodu ochrany svého příjmu, a také kvůli snížení používání pesticidů, které jsou, jak všichni víme, tak škodlivé pro životní prostředí. Proto jsme předložili řadu pozměňovacích návrhů. Nezapomínejme, že se s rozšířením Evropské unie na 27 zemí stal pohyb zboží snazším, jednodušším a osvobozeným od byrokracie. To v sobě skrývá nebezpečí. Musíme být opatrní, protože pohyb rostlinných produktů bez provádění kontrol představuje riziko šíření nemocí, s katastrofálními důsledky pro životní prostředí a ekonomiku. Na závěr bych rád zopakoval svůj nesouhlas s postupem přepracování, který nám brání provést zlepšení tam, kde je považujeme za potřebná. Jsem přesvědčen, že tato politika je nebezpečná, zejména pokud si ji Komise vybere při budoucích reformách jiných navrhovaných nařízení a směrnic.

9.10. Dočasná ustanovení pro sazby DPH (hlasování) - Zpráva: Ieke van den Burg (A6-0469/2007) – Před hlasováním: Pervenche Berès, předsedkyně Hospodářského a měnového výboru. – (FR) Paní předsedající, Hospodářský a měnový výbor hlasoval dne 21. listopadu 2007 pro zprávu vypracovanou paní Ieke van den Burgovou a Rada přijala minulý týden ve stejném ohledu své rozhodnutí. Není to poprvé, kdy jsme museli k těmto záležitostem vydat naléhavé prohlášení a přejeme si poskytnout panu komisaři svoji podporu v jeho snaze dosáhnout stabilizovaného systému. V této souvislosti však využíváme příležitost, kterou dává tato zpráva, a předáváme určitá velmi jasná sdělení. První je, že potřebujeme zjistit, zda je myšlenka definitivních uspořádání podle země původu stále cílem Evropské unie, nebo ne. Potřebujeme také nabídnout členským státům více flexibility při využívání nižších sazeb na zboží základní potřeby ze sociálních, ekonomických, kulturních a environmentálních důvodů. Musíme také nabídnout členským státům prostor k využívání nižších sazeb ve smyslu politických cílů. Nakonec potřebujeme schválit nižší sazby DPH, abychom pomohli službám náročným na práci. Parlament si přeje hrát svoji roli a podpoří pana komisaře v jeho odhodlání nalézt schůdné řešení této otázky.

9.11. Založení společného podniku ARTEMIS (hlasování) - Zpráva: Gianni De Michelis (A6-0484/2007)

9.12. Založení společného podniku ENIAC (hlasování) - Zpráva: Nikolaos Vakalis (A6-486/2007)

9.13. Založení společného podniku iniciativy pro inovativní léčiva (hlasování) - Zpráva: Françoise Grossetête (A6-479/2007)

9.14. Založení společného podniku Clean Sky (hlasování) - Zpráva: Lena Ek (A6-483/2007)

9.15. Zelená kniha: Diplomatická a konzulární ochrana občanů Unie ve třetích zemích (hlasování) - Zpráva: Ioannis Varvitsiotis (A6-484/2007) – Před hlasováním:

27

28

CS


Ioannis Varvitsiotis, zpravodaj. − (EL) Paní předsedající, cítím, že musím poděkovat třem stínovým zpravodajům, paní Kaufmannové, panu Moréno Sánchezovi a panu Guardansu Cambó za naši úzkou a rozsáhlou spolupráci a všem komisařům za přijetí mých argumentů. Velká většina, kterou Komise přijala moji zprávu, ukazuje, že členské státy musí odložit stranou své malicherné námitky a brzy přijmout opatření, aby se tato zelená kniha mohla stát skutečností, legislativním nástrojem, který pomůže všem občanům Unie.

9.16. Opravný rozpočet 7/2007 (hlasování) - Zpráva: James Elles (A6-0493/2007)

9.17. Bezpapírové prostředí pro celnictví a obchod (hlasování) - Zpráva: Christopher Heaton-Harris (A6-0466/2007)

9.18. Politika Společenství v oblasti mořského životního prostředí: směrnice o mořské strategii (hlasování) - Zpráva: Marie-Noëlle Lienemann (A6-0389/2007)

9.19. Znečištění ovzduší: kvalita vnějšího ovzduší a čistější vzduch pro Evropu (hlasování) - Zpráva: Holger Krahmer (A6-0398/2007)

9.20. Interoperabilita železničního systému Společenství (přepracování) (hlasování) - Zpráva: Josu Ortuondo Larrea (A6-0345/2007)

9.21. SZP: společná pravidla pro programy přímé podpory a určité podpůrné programy pro zemědělce a podpora pro rozvoj venkova (hlasování) - Zpráva: Jan Mulder (A6-0470/2007) Předsedající. – Nyní zasedání přerušíme kvůli slavnostnímu zasedání k udělení Sacharovovy ceny. Poté budeme pokračovat vysvětlováním hlasování. (Zasedání bylo přerušeno v 11:50 a znovu zahájeno ve 12:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING Předseda

10. Předání Sacharovovy ceny (slavnostní zasedání) Předseda. − Vážení poslanci, dámy a pánové, Evropský parlament uděluje již téměř dvě desetiletí Sacharovovu cenu za svobodu myšlení mužům a ženám ze všech částí světa, kteří vedou boj za lidská práva, svobodu slova a svobodu projevu. Jsem potěšen, že dnes mohu zde v Evropském parlamentu velmi srdečně přivítat laureáta Sacharovovy ceny za rok 2007, pana Saliha Mahmouda Osmana. (Potlesk) Je pro mě také velkým potěšením, že mohu co nejsrdečněji pozdravit i jeho ženu, Salwu Ahmed Faragalla Aliovou, která vždy stála po jeho boku v obtížných obdobích jeho života. Vítáme vás mezi námi.

11-12-2007

11-12-2007

CS


(Potlesk) Rozhodnutí udělit Sacharovovu cenu za rok 2007 panu Salihu Mahmoudu Osmanovi bylo přijato jednohlasně Konferencí předsedů, která se skládá z předsedů politických skupin, na základě návrhu přijatého velkým množstvím poslanců Evropského parlamentu z různých skupin. Evropský parlament tím znovu potvrdil svoji solidaritu s lidmi v Dárfúru a své přesvědčení, že udržitelného řešení pro tento region lze dosáhnout pouze prostřednictvím spravedlnosti, demokracie a úcty k lidským právům. Konflikt, který sužuje Dárfúr od roku 2003, zhoršuje kritickou situaci v zemi devastované více než dvacetiletou občanskou válkou. Stejně jako v případě většiny konfliktů to je civilní obyvatelstvo, které nejvíce trpí raziemi milicí, ničením vesnic, strategiemi spálené země a nucenými odsuny. Tento konflikt si vyžádal nejméně 400 000 životů a je odpovědný za více než dva a půl milionu vysídlených osob a běženců, nehledě na podpis mírové dohody v Dárfúru v roce 2006. Laureát Sacharovovy ceny za rok 2007, naprosto stejně jako Evropský parlament, jednoduše neakceptuje tuto nespravedlivou situaci a protestuje proti beztrestnosti těch, kdo ji způsobili. Salih Mahmoud Osman po léta hájí práva obětí konfliktu v Dárfúru. Jméno Salih Mahmoud Osman znají tisíce lidí, kteří byli uvězněni bez soudního procesu, mučeni a vystaveni hrozbám smrtí, kteří byli vyhnáni ze svých domovů, odsunuti nebo podrobeni sexuálnímu násilí. Jeho nasazení je pozoruhodné v několika ohledech. V zemi, kde je násilí neustále na vzestupu, riskuje Salih Osman každodenně svůj život ve jménu lidské důstojnosti a spravedlnosti. Ve jménu lidské důstojnosti Salid Osman znovu a znovu ujišťuje ty strádající a ponížené muže a ženy, kteří upadli do zapomenutí, že svět ví o jejich utrpení, že nebyli zapomenuti a že mají důvod doufat v návrat k naprosto normálnímu a jednoduše lidskému životu. Salih Osman se od roku 2004 angažuje při zakládání a správě Centra Amal v městě Nyala, slovo amal znamená v arabštině „naděje“, pro reintegraci obětí násilí a sexuálního zneužívání. V převážně muslimské zemi je Salih Osman jedním z mála mužů, kteří se aktivně zasazují o podporu práv žen, a zejména za uznání práva na odškodnění obětí sexuálního násilí. Ve jménu spravedlnosti se Salih Osman snaží, den po dni, zajistit, aby ti, kteří jsou odpovědní za válečné zločiny, byli hnáni k odpovědnosti jak na vnitrostátní, tak mezinárodní úrovni. Zatímco súdánský systém soudnictví má stále mnoho nedostatků, které znemožňují ukončit převažující ovzduší nezákonnosti v zemi, zdá se, že mezinárodní výkon soudní pravomoci nabízí alternativu. Skutečnost, že súdánské úřady odmítají předat údajné válečné zločince Mezinárodnímu trestnímu dvoru, upozorňuje na omezení mezinárodní spravedlnosti a ukazuje, jak dlouhá cesta bude ještě potřeba, než bude možné v Dárfúru a v celém Súdánu nastolit právní řád. Proto se práce Saliha Osmana netýká pouze právní pomoci, kterou těmto obětem poskytuje. Jako člen opozice, kterým je od roku 2005, v súdánském parlamentu neváhá potvrzovat svá přesvědčení na súdánské politické scéně a zapojit se do úsilí o uskutečnění opravdové reformy právního systému. Během schůzky mezi Evropským parlamentem a Panafrickým parlamentem v předvečer summitu EU-Afrika v Lisabonu jsem měl příležitost a velké potěšení se s panem Salihem Osmanem setkat. Jeho silná osobnost a neústupná vůle bojovat za lidská práva navzdory veškeré té persekuci a nepřátelství, kterým byli on sám a jeho rodina vystaveni, na mě učinily okamžitý dojem. Před chvílí jsem se dozvěděl, že Ali a vy máte tři děti, na které dnes také velmi myslíme. Salih Osman sám byl v roce 2004 uvězněn na sedm měsíců, aniž by byl obviněn, a propuštěn byl teprve poté, co zahájil protestní hladovku. Členové jeho rodiny byli mučeni a zavražděni nebo jim milice podpálili jejich domy. Velký německý spisovatel Johann Wolfgang von Goethe kdysi napsal: „Vědět nestačí, je třeba používat. Přát si nestačí; musíme konat.“ Salih Osman ztělesňuje tento typ vůle a odhodlání, když prokazuje svoji odvahu ve svém každodenním zápase jménem lidských bytostí, jako je on sám. Je příkladem bojovníka za větší úctu k právnímu státu ve svém regionu. Salihu Mahmoude Osmane, máte naši pevnou podporu a naše srdečné uznání. Jak víte, Evropský parlament byl vždy obzvláště přístupný utrpení afrických národů. Salih Osman je jedním z afrických laureátů, kterým Parlament v posledních letech poskytl svoji podporu a které podporuje i nadále.

29

30

CS


Nelsonu Mandelovi byla udělena Sacharovova cena v roce 1988, Salimě Ghezaliové v roce 1997, Domu Zacariasu Kamwenhovi v roce 2001 a Hauwa Ibrahimovi v roce 2005. Salihu Osmane, blahopřejeme vám k vaší neúnavné práci v této při, v tomto duchu, a doufáme, že uznání, které tato cena přináší, by vám mohlo z roku na rok dávat sílu a ochranu dokud bude toto úsilí pokračovat. Jsme na vaší straně. (Potlesk) Salid Mahmoud Osman, súdánský právník zastupující oběti války v Dárfúru. − Pane předsedo, děkuji vám za tuto nesmírnou poctu. Tato cena se uděluje jako jednomyslné hlasování Evropského parlamentu – což je skutečnost, která mi přináší velké uspokojení, ale také, a to je mnohem důležitější, skutečnost, která mi dává příležitost s vámi dnes hovořit. Pocházím z Dárfúru, narodil jsem se v Jebel Marra, což je hornatý region nacházející se uprostřed státu Dárfúr. Pracoval jsem jako právník v Dárfúru v Súdánu po mnoho let. Kvůli své práci jsem se stal obětí věznění a mučení. Příslušníci mé vlastní rodiny byli mučeni a vyhnáni ze svých domovů milicí v Dárfúru. Po mnoho let jsem při své práci zastupoval tisíce lidí, kteří potřebují moji pomoc před soudy. Viděl jsem tisíce lidí, kteří byli mučeni; viděl jsem stovky žen a mladých dívek, které se stali oběťmi pohlavního zneužití; viděl jsem ony čtyři miliony lidí, kteří byli násilně vyhnáni ze svých domovů, a ty dva a půl milionu lidí, kteří jsou uvězněni, jak nyní říkáme, v táborech okolo měst Dárfúru: Nyala, Al Fashir, Zalingi a Al Geneina. Rada bezpečnosti OSN přijala několik rezolucí ve vztahu k situaci v Dárfúru: Bohužel žádná z nich nebyla provedena účinným způsobem. Oběti se cítily zklamány. Čekají, že se jim ozvete; lidé z Evropy. Vaši vedoucí představitelé mluvili o postojích súdánské vlády v Dárfúru s neústupností: Ale doposud jsme neviděli žádné konkrétní kroky k řešení situace důrazným a cíleným způsobem: Jako zástupce obětí konfliktu mám dnes nebývalou příležitost promluvit přímo k vedoucím představitelům Evropy. Lidé z Dárfúru potřebují, aby Evropská unie ukázala silný, jednotný postoj, pokud jde o ochranu nevinných civilistů. Lidé z Dárfúru vás žádají, abyste je chránili před násilím, zabíjením a zneužíváním, kterému musí každodenně čelit. Lidé z Dárfúru chtějí, abyste chránili jejich děti a ženy před znásilňováním a sexuálním násilím, které jsou používány jako „válečné zbraně“. Tuto ochranu může umožnit nasazení smíšených sil OSN-AU. Zapojení mezinárodních, a zejména evropských, sil je zcela nezbytné, i když súdánská vláda nemusí být ochotna to v tomto okamžiku přijmout. Ale Evropa má roli, kterou má sehrát, a tou je zvyšování tlaku na súdánskou vládu, aby usnadnila nasazení těchto oddílů a ochranu lidí z Dárfúru. Mohu vás ujistit, že bez spravedlnosti a bez ochrany nebude nyní v Dárfúru a v Súdánu žádné příměří. I příměří může Evropa usnadnit. Evropská unie má velkou odpovědnost za prosazování míru na mezinárodní úrovni. Vedoucí představitelé Evropy jsou schopni vést mírový proces také v Súdánu. Žádám vás, abyste zvýšili své úsilí a snažili se o přivedení skupin povstalců a súdánské vlády k jednomu stolu jako o naléhavou záležitost. Skutečností ale je, že se povstalecké skupiny dělí mezi sebou, a to situaci v Dárfúru nepomáhá. Chtěl bych, abyste přemýšleli o přizvání dalších zainteresovaných stran: miliony obětí, které jsou v táborech ponechány bez možnosti vyjádření, a jiní lidé v Dárfúru, kterých se to dotýká. Přizvěte také hnutí občanské společnosti, neziskové nevládní organizace a vedoucí představitele místních společenství. To by situaci v Dárfúru pomohlo. Dokonce i když můžeme poskytnout ochranu a prosazovat příměří v Dárfúru, spravedlnost a odpovědnost nesmí být oslabeny žádnou politickou dohodou. V současné době se žádná z obětí nemůže vrátit do svého domova kvůli chybějící bezpečnosti nebo jejímu nedostatku. Naše komunity nejsou napadány pouze milicemi, ale dokonce bojové vrtulníky súdánské vlády ničí naše vesnice jejich ostřelováním ze vzduchu. Navzdory tomuto vážnému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva nebyl žádný z pachatelů postaven před soud, protože súdánský soudní systém je neschopný, nekompetentní a neochotný zajišťovat spravedlnost. Všichni pachatelé jsou mimo dosah našeho domácího soudního systému. Tento konflikt je konfliktem, který se vyznačuje kulturou naprosté beztrestnosti. Jako právník a rodák z Dárfúru vím, že v regionu, kde není žádná spravedlnost, nemůže nikdy existovat trvalý mír. Mezinárodní trestní soud (ICC) učinil určité důležité a významné kroky při prosazování odpovědnosti. Přesto tento kruh beztrestnosti nebyl ještě rozetnut. Lidé z Dárfúru vás žádají, abyste podpořili práci ICC. ICC je nejvíce kompetentním mezinárodním trestním tribunálem, který může mnohé neblaze proslulé pachatele válečných zločinů a zločinů proti lidskosti učinit odpovědnými za své činy.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Právě nyní jsou dva identifikovaní podezřelí Kosheib a Haroun stále mimo dosah spravedlnosti. Súdánská vláda trvá na tom, že je ICC nikdy nevydá. Dárfúr není jediným regionem Súdánu, který trpí porušováním lidských práv. Občané ze všech částí Súdánu jsou skutečně každý den vystavováni omezování své svobody projevu, svobody sdružování a jiných základních práv, která mnozí lidé v Evropě považují za samozřejmá. Také vás naléhavě žádám, abyste podpořili a prosazovali právní stát v mé zemi, aby občané Súdánu mohli požívat svá osobní a kolektivní práva. Ve světle nadcházejících voleb v roce 2009 musíme zajistit, že volby, které se budou konat, budou svobodné a spravedlivé, a že svobodný a spravedlivý výsledek bude respektován všemi stranami. Nakonec bych rád poděkoval vám, poslancům Evropského parlamentu, kteří jste v červnu tohoto roku přijeli do Súdánu, abyste se na vlastní oči přesvědčili o tom, co jsem popsal. Jednalo se o návštěvu koordinovanou kanceláří Evropské komise v Chartúmu. Kancelář Evropské komise byla pro mě doposud zdrojem velké podpory a partnerem při mé práci po mnoho let. Uznání práce ochránců lidských práv v Súdánu ze strany Evropské komise a vás, Evropského parlamentu, nám dodává odvahu a odhodlání oběti i nadále obhajovat a částečně ulevit jejich utrpení. Na závěr bych rád řekl, že jsem hrdý na to, že mohu přijmout tuto poctu jménem ostatních kandidátů na tuto cenu: ruské novinářky zavražděné minulý rok, Anny Politkovské, čínských disidentů, Zeng Jinyana a Hu Jia, a afghánské poslankyně a aktivistky v oblasti ženských práv, Joy Malalaiové, a také jménem tolika Súdánců, kteří věří – stejně jako já – v lidskou důstojnost a dosahování spravedlnosti. Mnohokrát děkuji. (Parlament povstal a vzdal řečníkovi poctu ovacemi ve stoje). Předseda. − Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás požádal, abyste povstali nebo zůstali stát, neboť zazní evropská hymna na počest Saliha Osmana. PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ ROURE Místopředsedkyně

11. Vysvětlení hlasování - Zpráva: Paolo Costa (A6-0457/2007) Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. – (PL) Hlasoval jsem ve prospěch zprávy pana Costy k pozměňovacímu návrhu dohody mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o určitých aspektech leteckých služeb. To se vztahuje k návrhu na rozhodnutí Rady o odsouhlasení protokolu, který pozměňuje Dohodu mezi Evropským společenstvím a Marockým královstvím o určitých aspektech leteckých služeb, s cílem vzít v úvahu přistoupení Bulharské republiky a Rumunské republiky k Evropské unii. Protokol umožňuje zásadní změny v bilaterálních dohodách o leteckých službách mezi Marockým královstvím a Bulharskou republikou a Rumunskou republikou po přistoupení posledních dvou jmenovaných zemí k Evropské unii. Obě země již dříve s Marokem uzavřely dohody o leteckých službách, a to Bulharsko v roce 1966 a Rumunsko v roce 1971. Evropské společenství však uzavřelo dohodu horizontální povahy v prosinci 2006. Je proto nutné uzpůsobit tyto dohody právním předpisům Společenství a umožnit oběma novým členským státům přistoupit k dohodě horizontální povahy. - Zpráva: Paolo Costa (A6-0456/2007) Silvia-Adriana Ţicău (PSE), písemně. − (RO) Rumunští poslanci Evropského parlamentu ze skupiny Strany Evropských socialistů se zdrželi hlasování o zprávě týkající se dohod mezi ES a Gruzií, Libanonem, Maledivami, Moldavskem, Singapurem a Uruguayí o určitých aspektech leteckých služeb kvůli odkazu uvedenému v textu Dohody s Moldavskou republikou na moldavský jazyk ve frázi „Uzavřeno v Lucemburku ve dvou vyhotoveních v bulharštině, češtině, dánštině, holandštině, angličtině, estonštině, finštině, francouzštině, němčině, řečtině, maďarštině, italštině, lotyštině, litevštině, maltštině, polštině, portugalštině, rumunštině, slovenštině, slovinštině, španělštině a švédštině a v moldavském jazyce“.

31

32

CS


Delegace rumunských sociálních demokratů zdůrazňuje, že účast Rumunska na této dohodě neznamená uznání označení „moldavský“ jazyk. Rumunští členové skupiny Strany Evropských socialistů znovu opakují, že v souladu s faktickými a vědeckými důkazy, včetně interpretace Akademie věd Moldavské republiky (ze září 1994) je správným označením rumunský jazyk. Je nezbytné brát v úvahu skutečnost, že v mnoha jiných dohodách Komise použila neutrální znění „Uzavřeno v…ve…dne…měsíce…roku…ve dvou vyhotoveních v každém z úředních jazyků stran dohody, přičemž každý text má stejnou právní moc“. Litujeme skutečnosti, že toto znění nebylo použito v dohodách s Moldavskou republikou, a doporučujeme používání tohoto neutrálního znění v úředních dokumentech týkajících se vztahu EU s Moldavskou republikou. Brian Simpson (PSE), písemně. − Svým vyjádřením podpory této zprávě chci stručně upozornit na problémy, se kterými se stále setkávají letecké společnosti EU, pokud se týká práv přeletů přes Rusko. Nejenom že jsou tato práva omezována ruskými úřady, jsou také drahá, jsou udělována diskriminačním způsobem a způsobem, který zřetelně znevýhodňuje letecké dopravní společnosti z EU, zejména ty, které létají řadu tras na Dálný východ. O tomto problému se poměrně dlouho ví, ale neochota ruských úřadů znovu jednat o této otázce s EU je nákladná, a nepřináší ani žádnou pomoc. Potřebujeme nyní, aby Komise a ruské úřady znovu oživily své úsilí o nalezení řešení tohoto velmi závažného problému. - Zpráva: Hans-Peter Mayer (A6-0475/2007) Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) I když k různým haváriím reaktorů došlo před mnoha lety, stále ještě platíme cenu za chyby z minulosti. Okamžitě po jaderných haváriích byly z našich jídelníčků dočasně odstraněny takové položky jako zvěřina, bobulovité ovoce a houby, aby se ale po krátkém čase opět znovu objevily. Je důležité stanovit maximální přípustné dovolené hladiny, ale stále ještě není dostatek studií o účincích radioaktivního záření na člověka, stejně jako je nedostatečně prozkoumána rozvíjející se oblast genetického inženýrství. EU se musí bezodkladně začít věnovat těmto důležitým a s naléhavostí očekávaným studiím dopadu, připravit se na to, že upustí od jaderné energie a ponechá na členských státech, aby přijaly svá vlastní rozhodnutí o využívání genetického inženýrství. Zdržel jsem se hlasování, protože výše uvedené body nebyly ve zprávě odpovídajícím způsobem řešeny. - Zpráva: Francesco Enrico Speroni (A6-0476/2007) Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Společná organizace trhu s produkty rybolovu má zajistit stabilitu na trhu a jistotu příjmu pro ty, kteří jsou do sektoru zapojeni. Tyto cíle a jistě také cíle stanovené ve Smlouvě o ES jsou hodnotné a měly by vést k prosperitě rybářských komunit v Evropě. Bohužel ale poslední dvě a půl desetiletí centralizované kontroly z Bruselu formou společné rybářské politiky byla pro tyto komunity ničivá. Kvetoucího trhu s ochranou pracovních příležitostí nelze dosáhnout v kontextu společné rybářské politiky a správa rybolovných zdrojů musí být navrácena národům, které na rybolovných zdrojích závisejí. - Zpráva: Ioannis Gklavakis (A6-0480/2007) Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Hlasoval jsem proti zprávě, protože se zabývá ustanoveními o společné zemědělské politice, kterou chceme zrušit. Společná zemědělská politika vyžaduje radikální reformu a my již mnoho let vyzýváme k tomu, aby tato diskuse byla zahájena co nejdříve. Myslíme si, že by EU měla začít s omezováním zemědělské podpory již v roce 2010, po tzv. kontrole stavu dlouhodobého rozpočtu na roky 2007–2013. Proto poslanci červnové kandidátky (Junilistan) obvykle nemohou hlasovat pro různé zprávy o zemědělství, které jsou předkládány Evropskému parlamentu. Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Hygiena rostlin a vydávání osvědčení pro rozmnožovací materiál u rostlin, které nesou ovoce, mají pro výrobce nejvyšší důležitost, protože to, jak se na začátku

11-12-2007

11-12-2007

CS


založí ovocný sad, když vše řádně proběhne, je zárukou dobré výroby. Nepochybně je třeba uzpůsobit právní předpisy vývoji v sektoru. Nicméně však, přestože souhlasíme se zprávou pana Gklavakise, máme výhrady k těm pozměňovacím návrhům, které akceptují geneticky modifikovaný rozmnožovací materiál, dokonce i jako podnože, a nesouhlasíme s nimi, protože to představuje riziko pro lidské zdraví a životní prostředí. Doposud neexistují žádné vědecké studie zaručující, že neexistují žádné účinky. Pokud se týká dovozů ze třetích zemí, souhlasíme, že by neměly existovat žádné odchylky, protože existují rizika šíření patogenů v Evropské unii, s následky pro výrobu, kvalitu produktu a příjmy v zemědělství. - Zpráva: Ieke van den Burg (A6-0469/2007) Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Obhajujeme uplatnění zásady subsidiarity. V důsledku toho souhlasíme, že by Společenství nemělo narušovat pravomoci členských států. To je například případ místně poskytovaných služeb, v rámci kterých nejsou rozvíjeny žádné přeshraniční aktivity, a proto nemají v zásadě žádný dopad na fungování vnitřního trhu. V důsledku toho musí mít každý stát naprostou volnost jednání v oblasti nepřímého zdanění a stanovování sazeb DPH. Dokonce i když Rada rozhodne o definitivním systému zdanění transakcí uvnitř Společenství, měly by být členským státům umožněno uplatnit snížené sazby nebo možná dokonce i nulové sazby na potraviny a léky, a také na místně poskytované sazby, včetně služeb a dodávek zboží spojených se vzděláváním, dobrými životními podmínkami, prací sociálního zabezpečení a kulturou. I kdyby se o definitivním systému zdanění transakcí uvnitř Společenství rozhodlo do konce roku 2010, členské státy by měly mít možnost uplatnit snížené sazby DPH za účelem posílení existence a udržení místně poskytovaných služeb a také jejich role pro formální hospodářství. Bruno Gollnisch (NI), písemně. – (FR) Výjimečně jsme byli v pokušení hlasovat ve prospěch zprávy o DPH předložené tímto Parlamentem. Straní cíli upustit od definitivních opatření založených na zdanění v zemi spotřeby a tento cíl samotný ospravedlnil zvýšenou harmonizaci sazeb. Zastává se také zásady subsidiarity, která by členským státům umožnila uplatnit nulovou DPH na místně poskytované služby, jako je hromadné stravování nebo jiné aspekty, jako řešení sociálních, vzdělávacích a kulturních cílů atd. Usiluje také o zachování mnoha výjimek, které by měly postupně končit v letech 2007 až 2010. Se vším výše uvedeným souhlasíme. Nemůžeme ale souhlasit s přáním zachovat evropské právní předpisy o DPH a přání zabezpečit stejné sazby ať se stane cokoliv, ve jménu zjednodušení obchodu a celních formalit pro obchodování uvnitř EU. Zdanění je výhradní odpovědností jednotlivých zemí a rozdíly týkající se jednoho typu daně často kompenzují nerovnosti u jiné daně. Nejsou proto vždy neoprávněné. Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) V kontextu pokračující diskuse o přechodných sazbách DPH byl Evropský parlament požádán o vyjádření svého stanoviska k rozšíření dočasných ustanovení týkajících se těchto sazeb. Dnes o tomto stanovisku hlasujeme. Je poněkud opožděné, jelikož víme, že se Evropská unie rozhodla pokračovat v uplatňování preferenčních sazeb DPH po 1. lednu 2008. Pro země, které se připojily k Unii v roce 2004, je to samozřejmě správné rozhodnutí, a my je plně podporujeme. Stanovisko Parlamentu k tomuto tématu je jednoznačné a zastává se zachování určitých dočasných ustanovení týkajících se sazeb DPH. Toto rozhodnutí si zaslouží širokou podporu. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu o DPH vypracovanou paní van den Burgovou. Tato zpráva zdůrazňuje důležitost zásady subsidiarity v záležitostech zdanění a, jak jsem správně přesvědčen, uvádí, že tato zásady by měla platit tam, kde služby nemají žádný přeshraniční prvek, a nemají tedy ani žádný dopad na vnitřní trh. Jean-Claude Martinez (NI), písemně. – (FR) Pokud jde o DPH, Komise nemůže nikdy konat správně. V 80. letech 20. století volala zpráva pana Cockfielda po rozpětí sazeb DPH. Ve skutečnosti existovala pouze minimální sazba ve výši 15 %, 5 % jako běžná sazba a snížená sazba. Pak chtěla Evropská komise DPH v sazbě uplatňované zemí původu. V praxi byla DPH vybírána v sazbě uplatňované zemí určení. Jednalo se o provizorní systém, který se stal systémem definitivním: tzv. „Bolkensteinova DPH“ nebyla zavedena. Takže tedy byly nižší sazby DPH pro francouzská zařízení hromadného stravování, CD nosiče a činnosti vytvářející pracovní síly.

33

34

CS


Komise ustoupila alespoň dočasně ve svém seznamu v příloze H k šesté směrnici v roce 1977, protože si uvědomila, že by Němci těžko mohli řídit své mercedesy do restaurace na hranicích, kde by si dali oběd s nízkou DPH. Jaká škoda, že si v roce 1993 neuvědomila, že bez kontrol na hranicích je DPH uvnitř Společenství nevyčerpatelným zdrojem rozsáhlého podvodu. Filozofická logika DPH, což je inteligentní daň, protože je hospodářsky neutrální, je pro širokou většinu úředníků Komise nepřístupná. Proto jejich právní předpisy k tomuto tématu v posledních 20 letech neustále selhávaly. Joseph Muscat (PSE), písemně. − (MT) Rád bych upozornil na dva pozměňovací návrhy, které jsem předložil a které byly schváleny v závěrečné zprávě. První návrh uvádí, že by každá země měla mít právo uplatňovat snížené sazby DPH nebo, ve výjimečných případech, dokonce i nulové sazby na základní zboží a služby, jako jsou potraviny a léky, ze sociálních důvodů a důvodů ochrany životního prostředí a ve prospěch spotřebitele. Druhý návrh uvádí, že by mělo být možné uplatnit snížené nebo dokonce nulové sazby DPH na zboží spojené se vzděláváním, sociálním zabezpečením a kulturou. V současné době již mohou být uplatňovány snížené sazby DPH na zboží spojené se vzděláváním. Tento pozměňovací návrh toto podporuje. Apeluji na Radu ministrů, aby se řídila politikou Evropského parlamentu. - Zpráva: Gianni De Michelis (A6-0484/2007) Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Důvodem, proč jsme se zdrželi hlasování o této zprávě, jsou pochybnosti obklopující založení podniku ARTEMIS, jeho fungování a jeho řízení. Vytváření společných podniků v kontextu partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem, jak je tomu v případě založení podniku ARTEMIS za účelem zavedení společné technologické iniciativy, jak je vysvětleno v této zprávě, obsahuje myšlenku využití veřejných zdrojů pro soukromé účely a zájmy, zatímco spolupráce v jiném směru, buďto finančním nebo zahrnujícím přenos znalostí, zdá se chybí. V tomto kontextu se tyto cíle zdají být ve vzájemném rozporu, protože pilíř soukromé iniciativy je založen na hromadění zisků, zatímco pilíř veřejné služby je založen na službě veřejného zájmu a na odezvě vůči zájmům obyvatelstva. Nicméně však investice do výzkumu, zejména v oblasti integrovaných systémů IT, je příspěvkem, který považujeme za zásadní pro rozvoj technologie v Evropě. Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Paní předsedající, ARTEMIS je prvním ze čtyř navržených společných podniků se společným cílem a odůvodněním. Ostatní jsou Clean Sky, ENIAC a Innovative Medicine. Všechny čtyři podniky mají dokonce společné sídlo v Bruselu, který zůstává společným hlavním městem pro Vlámy a Valony. Rozpočtový výbor Parlamentu vyjádřil svoji podporu těmto čtyřem novým institucím uvedeným v sedmém rámcovém programu. Učinil tak v naději, že model partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem, který byl pro ně navržený, prokáže větší míru reálnosti než v případě Programu Galileo. Je však třeba poznamenat, že časový rámec a rozpočtová opatření pro podnik ARTEMIS a ostatní společné podniky (2008–013) nejsou v souladu se standardními finančními opatřeními uvedenými v sedmiletém finančním výhledu na roky 2007–2013. To by mohlo v budoucnosti způsobit určité problémy. Zaregistrovali jsme také relativně nízkou částku přidělenou na správní náklady v dělení celkových výdajů na tyto čtyři společné podniky, jmenovitě 84 milionů na roky 2008–017. Tato částka představuje okolo 3,5 % celkových výdajů a je důvodem našich obav. Otázka šíření institucí v rámci Evropské unie však zůstává otevřená a nezahrnuje institucionální rekonstrukci sedmého rámcového programu. - Zpráva: Françoise Grossetête (A6-479/2007) Miroslav Mikolášik (PPE-DE). - (SK) Iniciativa pro inovační léky je jedinečná iniciativa zavedená Evropskou komisí a Evropskou federací farmaceutického průmyslu a sdružení, která bude mít k dispozici rozpočtové prostředky v celkové výši 2 miliardy EUR do roku 2013. A proto jsem tuto zprávu v hlasování podpořil.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Jsem přesvědčen, že toto partnerství mezi soukromým a veřejným sektorem bude mít velmi pozitivní dopad na rychlejší distribuci vhodnějších a bezpečnějších léků pro občany. Jsem rád, že iniciativa pro inovační léky umožní zlepšení výzkumu, a tím také vývoj lepších léků na léčení zanedbaných nemocí. V druhé řadě jako člen sdružení malých a středních podniků jsem nadšený z tohoto prvního partnerství veřejného a soukromého sektoru, které zahrnuje financování spolupráce mezi malými a středními podniky, univerzitami, výzkumnými centry, akademiemi a společnostmi, které jsou členy Evropské federace farmaceutického průmyslu a sdružení (EFPIA). Tento způsob financování konečně usnadní přístup k požadovaným zdrojům, a tím vytvoří příznivé podmínky pro výzkumnou sféru Evropské unie, a tedy i pro její konkurenceschopnost. Naše členské státy by měly očekávat výsledky… (Předsedající řečníka přerušila) Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, patřím k těm, jež kritizují slabou spolupráci mezi velkými firmami a univerzitami a také to, že finanční zdroje pro výzkum v Unii jsou nízké díky pouze třetinovému podílu soukromých zdrojů ve srovnání s USA. Dnes jsme konečně vyslali ze Štrasburku velmi dobrou zprávu pro evropský výzkum, protože jsme schválili sedmiletý program pro inovativní medicínu za 2 miliardy EUR. Inovativní je ale už samotná forma tohoto podniku, který představuje partnerství soukromého a veřejného sektoru. Umožní nejen navýšit prostředky o polovinu, ale také sjednotit výzkumné cíle. Věřím, že to bude nový impulz pro řízení vědomostí, vzdělávání a odbornou přípravu. Jsem přesvědčena, že zastavíme trend klesající efektivity evropského farmaceutického průmyslu a že výsledkem bude kvalitnější a dostupnější léčba zejména rakoviny a Alzheimerovy nemoci. Děkuji zpravodajce, která zprávu dovedla k úspěšnému druhému čtení. Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Ve své funkci zpravodajky jsem velice potěšena přijetím této zprávy o zakládání společného podniku Iniciativa pro inovační léky (IMI). Zavedení tohoto partnerství veřejného a soukromého sektoru mezi Evropskou federací farmaceutického průmyslu a sdružení (EFPIA) a Evropskou komisí představuje zásadní slibný krok směrem k výzkumným programům velkého rozsahu. Evropská komise je povinna zvážit evropské potřeby z jiného úhlu. IMI bude mít v letech 2008 až 2013 celkový rozpočet 2 miliardy EUR. Příspěvek Evropské komise ve výši 1 miliardy EUR bude vyplacen malým a středním podnikům a univerzitám. Velké společnosti na druhou stranu budou poskytovat věcné příspěvky ve výši odpovídající této částce. Malé a střední podniky a univerzity zapojí tak, že je vybaví nástroji a metodologiemi k lepšímu předvídání neškodnosti a účinnosti léků a poskytnou jim inteligentní infrastrukturu a řízení znalostí. Tato spolupráce mezi předními společnostmi, malými výzkumnými centry, malými a středními podniky a univerzitami jim pomůže utvářet své výzkumné projekty. IMI také zlepší předávání znalostí na univerzitách a v podnicích a zapojení menších společností do evropského výzkumu. Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Téma inovačních léků je mému srdci obzvláště blízké, protože jsem v Polsku aktivně zapojena do pomáhání dětem, které trpí vzácnými případy genetických onemocnění. Na tyto děti se bohužel nevztahují žádné programy zdravotního pojištění a léky, které potřebují, jsou příliš drahé. Ve většině evropských zemí se náklady na léky, které drží takové děti při životě a dávají jim příležitost žít téměř normálním životem, proplácejí. Jako poslankyně Evropského parlamentu si uvědomuji, jak je evropský přístup k celé této otázce léků důležitý. Mluvím o inovaci, podpoře, kterou Unie poskytuje výzkumu a vědcům, a také povzbuzující podpoře farmaceutických koncernů ze strany Unie, která je nabádá k vývoji nových léků. Podle mého názoru je zpráva vypracovaná paní Grossetêteovou opravdu velice důležitá. Souhlasím, že Unie musí přejít na nový a účinnější způsob řízení výzkumu a inovací zaměřených na podporu hospodářského rozvoje našeho kontinentu, přinášejících úlevu našim občanům nebo v některých případech dokonce zachraňujících jejich životy. Návrh Evropské komise na vytvoření společných technologických iniciativ bude financování projektů harmonizovat a zjednoduší jej. Pokud se týká výzkumných programů věnovaných inovačním lékům, je důležité zapojit malé a střední podniky, univerzity, pacienty, nemocnice a farmaceutický průmysl, aby se zajistilo, že léky budou bezpečnější,

35

36

CS


levnější a snadněji dostupné. Partnerství veřejného a soukromého sektoru navrhovaná Komisí jsou tedy skvělým řešením. Představují novou volbu pro sektor farmaceutického výzkumu. - Zpráva: Lena Ek (A6-0483/2007) Teresa Riera Madurell (PSE), písemně. − (ES) Delegace španělských socialistů hlasovala pro zprávu vypracovanou paní Ekové o vytvoření společného podniku Clean Sky, ale ráda bych jasně řekla, že ve všech společných technologických iniciativách musí být přísně dodržovány základní zásady otevřenosti a transparentnosti. Zejména pokud se týká společného podniku Clean Sky, delegace španělských socialistů vždy podporovala potřebu otevřených a konkurenčních veřejných soutěží, aby se zajistil rovný přístup pro účastníky ve všech členských státech na základě excelence. Vzhledem k tomu všemu si delegace španělských socialistů přeje uvést do záznamu, že podnik Clean Sky nesmí vytvářet precedens pro budoucí společné technologické iniciativy nebo pro jiné nástroje sedmého rámcového programu, a má za to, že je nezbytné, aby se všechny členské státy rovnocenně zapojily. - Zpráva: Ioannis Varvitsiotis (A6-0454/2007) Carlos Coelho (PPE-DE), písemně. − (PT) Jako evropští občané požíváme řadu práv, včetně práva na diplomatickou a konzulární ochranu. Všichni občané EU mohou být chráněni diplomatickými a konzulárními úřady jakéhokoliv členského státu, kde jejich země nemá velvyslanectví nebo konzulát na území třetí země. Význam této záležitosti ještě více vzroste, zvážíme-li, že jsou pouze tři země – Čína, Rusko a USA –, kde mají své diplomatické a konzulární zastoupení všechny členské státy EU. Kromě skutečnosti, že se zastoupení členských států ve třetích zemích může velmi lišit, existují také případy, kdy takové zastoupení neexistuje (jako jsou Maledivy). Podporuji tuto iniciativu, jejímž cílem je zajistit, aby ustanovení článku 20 Smlouvy o ES a článku 46 Listiny základních práv mohly být účinně uplatňovány v praxi, a to položením základů skutečně harmonizovaného základního práva na diplomatickou a konzulární ochranu všech občanů EU, nehledě na jejich národnost. Ustavení evropské diplomatické služby s vlastními pravomocemi a odpovědnostmi na základě Lisabonské smlouvy je také pozitivní. Protože souhlasím s tím, že je nezbytné, aby lidé byli informováni, podporuji vytvoření jednotného evropského čísla tísňového volání, které umožní občanům EU získávat potřebné informace, zejména v kritických a nouzových situacích. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro zprávu vypracovanou panem Varvitsiotisem, která usiluje o posílení diplomatické a konzulární ochrany občanů EU, kteří žijí v zemích a cestují do zemí, kde jejich domovský členský stát nemá zastoupení. Moje vlastní země, Skotsko, nemá v současné době své nezávislé diplomatické zastoupení nikde ve světě. Jsem přesvědčen, že se tato situace pravděpodobně změní v několika následujících letech, a těším se na to, že zástupci, které bude mít Skotsko v zahraničí, tam budou pro všechny občany EU ve chvílích, kdy to bude potřeba. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Případ medvídka Muhammada nám opět objasnil, jak jednoduché je dostat se v cizí zemi do úzkých. Nemusí se vždy jednat o přírodní katastrofu, nehodu nebo ztrátu pasu, kulturní nedorozumění může stačit. V této oblasti toho máme ještě mnoho na práci. Například v Turecku, zemi, která žádá o přistoupení k EU, může být život pro cestovatele ze západu nebezpečným, protože – jak ukazuje nejnovější studie – často proklamované zlepšení ochrany menšin existuje pouze na papíře a reálná situace se ve skutečnosti zhoršila. Je proto třeba udělat dvě věci. První je založit pevnou síť diplomatických misí, které mohou sloužit našim občanům jako kotva, a druhá je zajistit, aby cestující veřejnost znala nejenom odpovědnosti velvyslance, ale také aby věděla, že může vyhledat pomoc na velvyslanectví členského státu EU. S ohledem na tyto zřetele jsem hlasoval pro navržený akční plán. Bogusław Rogalski (UEN), písemně. – (PL) Jsou pouze tři země ve světě, kde mají všechny členské státy Evropské unie diplomatické a konzulární zastoupení, jmenovitě Čína, Spojené státy a Rusko. V některých oblíbených turistických destinacích není naprosto žádné zastoupení. Podle iniciativy Komise má každý evropský občan nárok na diplomatickou a konzulární ochranu od kteréhokoliv jiného členského státu se zastoupením ve třetí zemi za stejných podmínek jako občané tohoto

11-12-2007

11-12-2007

CS


jiného členského státu. Platí to ale pouze, když nemá domovský členský stát ve třetí zemi žádné velvyslanectví ani diplomatické zastoupení. Jsem pro takové řešení. Bohužel jsem ale byl nucen hlasovat proti tomuto návrhu usnesení vzhledem k obsahu jeho druhé části. Vzájemná praktická diplomatická a konzulární pomoc v nejširším smyslu nesmí zahrnovat přejímání pravomocí žádného dalšího členského státu. To je ale bohužel cíl, kterého chce tento návrh usnesení dosáhnout. Ewa Tomaszewska (UEN), písemně. – (PL) Zdržela jsem se hlasování o diplomatické a konzulární ochraně občanů členských států Evropské unie. Je však zřejmé, že bych byla ráda, aby byla taková ochrana poskytována. Dne 11. září 2007 belgická policie zbila a vzala do vazby pana Borgheio, poslance Evropského parlamentu, před budovou Evropského parlamentu, i když prokázal svoji totožnost jako poslanec Evropského parlamentu a informoval policii o své parlamentní imunitě. Tento incident ukazuje, že není třeba vyhledávat třetí země, abychom mohli zhodnotit, že poskytovaná ochrana není tak dobrá, jak by mohla být, dokonce I v případě poslanců. jsem přesvědčená, že bychom se nejprve měli zabývat situací v našem bezprostředním okolí. - Zpráva: James Elles (A6-0493/2007) Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Tento sedmý opravný rozpočet na rok 2007 zahrnuje dalších 4 324,8 milionů EUR v příjmech a také snížení o 1 651,4 milionu EUR ve výdajích, čímž umožňuje členským státům omezit své příspěvky do rozpočtu Společenství přibližně o 5 976,2 milionu EUR. Zatímco nárůst příjmů je z velké části způsoben zůstatky DPH a hrubého národního důchodu, snížené využití rozpočtu je hlavně odpovědné za významné snížení výdajů, přičemž tyto škrty zásadně ovlivní okruhy soudržnosti, rybolovu, životního prostředí a zemědělství. Pozdní přijetí mnoha operačních programů strukturálních fondů na období 2007–2013 (a jiná) je vysvětlení, které podala Komise a Rada k tomu, proč nevyužívají položky odhadované na rok 2007. Tyto částky však nejsou převáděny do rozpočtu na rok 2008, aby v příslušných okruzích posílily položky na tyto politiky. Konstatuje se, že částky předjímané v rozpočtu na rok 2008 pro tyto okruhy jsou v rámci okruhů odsouhlasených ve víceletém finančním rámci na roky 2007–2013. Nevyužití těchto částek v rozpočtu Společenství je velmi zneklidňující a mělo by být velmi pečlivě monitorováno vzhledem k tomu, že rok 2007 je prvním rokem nového finančního rámce na období 2007–2013 a že pravidlo N+2 se stále uplatňuje ve vztahu k předchozím finančním rámcům, ve kterých musí být položky plně využity do roku 2008. - Zpráva: Christopher Heaton-Harris (A6-0466/2007) Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Žijeme ve 21. století a nemáme jinou volbu, než se přizpůsobit novým a rychle se měnícím okolnostem. Proto vřele vítám zprávu vypracovanou panem Heatonem Harrisem o zavádění bezpapírového prostředí pro celnictví a obchod. Ustanovení tohoto dokumentu jsou pro moderní Evropu velmi důležitá a měla by být zaváděna jako urgentní záležitost. Zabývají se nástroji, se kterými se má vytvářet nová generace pracovního prostředí v celnictví a obchodu. Mluvím o vytvoření bezpapírového prostředí, které je tolik potřebné, především kvůli úlevě, kterou přinese našim úředníkům, kteří se potácejí pod tíhou nároků na zbytečnou administrativní papírovou dokumentaci. Měli bychom také mít na mysli otázky vztahující se k ochraně životního prostředí a množství stromů, které musí být obětovány, aby se uspokojila poptávka po papíru potřebném pro tyto účely. Považuji zavedení elektronických celních systémů za otázku zvláštní naléhavosti a důležitosti. Zastávám se také vytvoření jednotného portálu (Single Window) a jednoho správního místa (One-Stop Shop). Jsem přesvědčená, že by Evropa měla více investovat do tohoto typu řešení, aby se zajistilo, že prohlášení uvedená v Lisabonské strategii se stanou něčím víc než jen prázdnými slovy. Zuzana Roithová (PPE-DE), písemně. – (CS) V současné době řešíme vážný problém, jak kontrolovat obrovský objem zboží dováženého zejména z Asie, což vyžaduje elektronizaci a interoperabilitu celních systémů. Bezpapírové prostředí pro clo a obchod je již nutnou podmínkou pro výkonnost evropského trhu, a to ještě před zavedením modernizovaného celního kodexu. Upozorňuji, že potřebujeme systém, který dokáže rovněž zadržet na hranicích Unie zboží, pokud nesplňuje povinné evropské standardy bezpečnosti.

37

38

CS


Rozhodnutí, které jsme dnes schválili, umožní podstatně efektivnější kontrolu zboží. Další výhodou jsou jednotný portál (single window) a jedno správní místo (one-stop-shop), které zpřístupní informace o mezinárodních transakcích jak pro celní orgány, tak i pro dodavatele, kupující a dopravce. Systém budou bezpochyby využívat i orgány státního dozoru odpovědné za kontrolu bezpečnosti zboží na trhu. Rada zpomalila náběh nového systému do třech kroků po 3, 5 a 6 letech. Obávám se však, že potřebujeme rychlejší postup a myslím, že to Rada brzy pod tlakem přehodnotí. - Zpráva: Marie-Noëlle Lienemann (A6-0389/2007) Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Jsem ráda, že Baltské moře, nejvíce znečištěné moře v Evropě, bylo vybráno jako pilotní oblast pro provedení směrnice o strategii pro mořské prostředí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady ponechává provedení směrnice o strategii pro mořské prostředí na členských státech, přičemž vytvořila integrovaný rámec pro námořní politiku v baltském regionu. Devět zemí v baltském regionu je členskými státy EU a je zde pouze jedna třetí země – Rusko. Existují zásadní pochybnosti o zlepšení stavu životního prostředí baltského regionu do roku 2010. Tyto pochybnosti vyvolávají plány na výstavbu rusko-německého plynovodu přes celé Baltské moře. Důsledky výstavby a využívání tohoto plynovodu budeme trpět my všichni. Mořská voda se bude využívat k testování tlaku v plynovodu, a poté bude odčerpávána zpět do moře. Kromě toho představují nebezpečí i chemické zbraně ze druhé světové války, ukryté na dně moře. Dokument podporuji, nicméně je pro mě těžké si představit integrovaný rámec EU pro zlepšení stavu životního prostředí Baltského moře. Navíc bychom podle mého názoru měli do přípravy a provedení tohoto rámce zapojit také Rusko. Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro doporučení druhého čtení (A6-0389/2007), předložené paní Lienemannovou, o společném postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví rámec pro akce Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o mořské strategii). Kompromis, kterého bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou, umožní stanovit rámec pro ochranu a zachování mořského prostředí, prevenci jeho zhoršení a, tam, kde je to možné, obnovu tohoto prostředí v oblastech, kde bylo nepříznivě ovlivněno. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Dnes jsme přijali doporučení druhého čtení ke společnému postoji, kterým se stanoví rámec pro akce Společenství v oblasti mořské environmentální politiky. Vzhledem k hospodářským, sociálním a environmentálním aspektům se zdá, že je velmi důležité mít politiku pro mořské prostředí s nezbytnou spoluprací a koordinací mezi různými zeměmi, přičemž by si všechny tyto země měly zachovat svoji plnou svrchovanost nad svým územím a zdroji. Ústřední otázkou ale je respekt ke svrchovanosti členských států, zejména nad jejich výlučnými ekonomickými zónami (EEZ), a k jejich schopnosti přijímat nezávislá opatření k ochraně svých zdrojů. Proto nesmíme zapomenout, že navrhovaná „reformní “ smlouva obsahuje článek, který má za cíl poskytnout Evropské unii výlučnou pravomoc řídit mořské zdroje v rámci společné rybářské politiky. Dále je také třeba vzít v úvahu, že znečištění mořského prostředí a intenzivní námořní doprava má vliv na rybolovné činnosti a ochranu mořských zdrojů. Rybáři jsou proto první, kdo se má zajímat o ochranu a regeneraci mořských zdrojů. Proto musí opatření, kterými se má zajistit obnova zdrojů, zahrnovat opatření s odpovídajícím financováním, aby se tomuto odvětví a jeho pracovníkům nabídla hospodářská a sociální kompenzace. Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem proti této zprávě, která nabádá členské státy k přijetí nezbytných opatření směřujících k „dobrému stavu životního prostředí“ v mořských záležitostech do roku 2020. Mořské prostředí je hostitelem nezbytných zdrojů a jeho ekosystém poskytuje zásadní služby, jako je regulování klimatu a produkce kyslíku. Politiky, které se týkají námořní dopravy, rybolovu, energie nebo dokonce cestovního ruchu, se vyvíjely odděleně, příležitostně vedly k nezdarům, rozporuplnostem nebo konfliktům spojeným s využíváním.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Byl nezbytný globálnější přístup, který by počítal se všemi aspekty politiky udržitelného rozvoje pro mořské prostředí Evropy. Členské státy musí pro mořské prostředí vymyslet strategie v řadě fází pro vody, které spadají pod jejich svrchovanost. Do roku 2015 by z těchto strategií měl vzniknout program opatření navržených k dosažení příznivého stavu životního prostředí. Členské státy, které sdílejí stejný mořský region nebo subregion budou muset spolupracovat na koordinaci různých složek strategie pro mořské životní prostředí. Práce musí pokračovat vytvářením mořských parků, jak bylo zdůrazněno Fórem pro životní prostředí pořádaným v Grenelle. Zpráva umožňuje vytváření chráněných oblastí, ale mohla být více restriktivní. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Mohl jsem podpořit kompromisní balíček, kterého bylo dosaženo napříč tímto Parlamentem ke zprávě paní Lienemannové o mořském životním prostředí. Pro budoucí politiku v této oblasti je nezbytné, aby byl přijat holistický a vyvážený přístup. Společná rybářská politika pravděpodobně slouží jako vzor pro to, jak nepečovat o mořské životní prostředí. Ústřední dohled z Bruselu není způsob, jak spravovat moře a oceány Evropy a širšího světa. Proto uznávám, že role, kterou má EU hrát v politice pro mořské životní prostředí, je hodnotná, ale jsem také přesvědčen, že potřeby a názory jednotlivých námořních komunit se musí stát činitelem v rovnici. - Zpráva: Holger Krahmer (A6-0398/2007) Ryszard Czarnecki (UEN). - (PL) Paní předsedající, hlasoval jsem pro tuto zprávu jako zástupce jedné z osmi zemí, kterých se to, oč se jedná, nanejvýš přímo dotýká a které si toho jsou plně vědomy. Učinil jsem tak proto, že v Polsku existuje významná koncentrace částic převyšující povolené denní a roční hladiny. Nejvíce zasaženou oblastí je Slezsko. Je nejvíce industrializovaným regionem v zemi. Mám za to, že se jedná o krok velmi pozitivním směrem, pokud se týká ochrany životního prostředí v mé zemi obecně, a ve Slezsku zvlášť. Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) (Začátek vystoupení nebylo slyšet) a čistějším ovzduší pro Evropu je pěkným příkladem funkčnosti Unie. Základem pro společný postup je článek 251 Smlouvy o ES. Tato směrnice zjednodušuje legislativu, nahrazuje několik jiných směrnic a dále stanovuje hodnoty přípustného množství malých částic ve vzduchu, které jsou výsledkem nekonfliktní shody politických skupin stejně jako států. Směrnice navíc dokladuje citlivý přístup k rozdělení pravomocí pro tuto oblast mezi Unii a členské státy. Oceňuji práci zpravodajů a jsem ráda, že jsme přijali tuto moderní směrnici, která zjednodušuje a potvrzuje naše vysoké ambice v této oblasti. Edite Estrela (PSE), písemně. − (PT) Hlasovala jsem pro doporučení druhého čtení (A6-0398/2007), předložené panem Krahmerem, o společném postoji Rady k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším vzduchu pro Evropu. Udělala jsem to proto, že považuji text vyjednaný mezi Parlamentem a Radou za obecně pozitivní, jak ve smyslu ochrany veřejného zdraví, tak ve smyslu ochrany životního prostředí. V Evropě umírá kvůli znečištění ovzduší o deset let předčasně 360 000 lidí. Studie ukazují, že účinky znečištění ovzduší mají vliv zejména na zdraví dětí, a proto musí plány týkající se kvality ovzduší zahrnovat opatření, která budou chránit zejména zranitelné skupiny populace, jako jsou děti. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Přirozený zdroj „ovzduší“ se stává každým dnem víc a více znečištěným, zejména v městských centrech a regionech členských států EU s nejvyšší hustotou obyvatelstva. Znečištění ovzduší je škodlivé pro lidské zdraví ve smyslu nemocí respiračního a kardiovaskulárního systému, a také pro ekosystémy. Víme, že děti, starší lidé a lidé žijící v nejvíce obydlených a přelidněných městských centrech a také ti, kteří žijí poblíž hlavních dopravních cest, jsou obzvláště zranitelní. Evropský parlament dnes při druhém čtení vyjádřil svůj postoj ke společnému postoji Rady ke kvalitě vnějšího ovzduší a čistšímu vzduchu pro Evropu. Text tohoto společného postoje obsahuje některé návrhy Parlamentu, které jsme předložili při prvním čtení. Jsou však určité body, kde je postoj, který k nim Rada zaujala, neměnný; například neakceptuje žádné změny ustanovení týkajících se denních a ročních limitních hodnot. Pokud jde o Evropský parlament, ten má v úmyslu obhajovat tři hlavní body svého postoje: stanovení více ambiciózního cíle a limitních hodnot, větší flexibilitu při přijímání přísnějších opatření přímo u zdroje a stanovení dlouhodobých cílů. Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu.

39

40

CS


Znečištění ovzduší je ze všech typů znečištění největší obavou pro 54 % francouzské populace. Je proto důležité veřejnost, zejména lidi trpící alergiemi, denně informovat o částicích rozptýlených ve vnějším ovzduší. Jako předsedkyně resortní sítě pro jakost vzduchu v oblasti Loire, kterou jsem od roku 1991, jsem nesmírně potěšena, že byla zavedena opatření týkající se jemnějších částic, často nejvíce škodlivých, o kterých se doposud nediskutovalo. To nám umožní lépe posoudit náhlý vzestup respiračních onemocnění, jako je astma, bronchitida a rozedma plic. Zachování kvality vnějšího ovzduší nesmí zanedbávat vzduch v uzavřených prostorách, kde můžeme trávit více než 80 % našeho času. Studiím o kvalitě vzduchu uvnitř budov se přičítá málo důležitosti, i když má zajisté stejný dopad na naše zdraví jako vnější ovzduší. Tato nová směrnice znamená, že členské státy budou také muset zřídit místa pro odběry vzorků částic v městských oblastech. Toto opatření se řídí stejnými cíli jako naše práce ve Francii v rámci Fóra pro životní prostředí pořádaného v Grenelle. Ian Hudghton (Verts/ALE), písemně. − Podpořil jsem kompromisní balíček, kterého dosáhly různé politické skupiny ke zprávě pana Krahmera o kvalitě ovzduší. Znečištění ovzduší způsobuje závažná poškození zdraví v celé EU a vede k mnoha tisícům předčasných úmrtí. Kompromisní balíček zavede monitorovací povinnosti ve vztahu k určitým typům jemných částic a, doufejme, představuje krok správným směrem ve zlepšování kvality ovzduší, a tedy kvality života evropských občanů. Jean Lambert (Verts/ALE), písemně. − Hlasovala jsem pro tuto zprávu, ne proto, že je podle mého přesvědčení tím zásadním krokem, který potřebujeme učinit směrem k řešení problému kvality ovzduší, ale protože je alespoň určitým pokrokem, navzdory pokusu některých v Parlamentu oslabit tuto ochranu. Nyní si uvědomujeme význam řešení problému menších částic, které jsou pro lidské zdraví tak škodlivé, a vyhnuli jsme se prodlužování prováděcích období. Místní úřady hrají při provádění směrnic o kvalitě ovzduší zásadní roli a tyto normy je třeba mít na mysli také při zvažování nových rozvojových projektů – jako je například rozšiřování letišť nebo nové dopravní infrastruktury poblíž škol nebo nemocnic. Jules Maaten (ALDE), písemně. – (NL) Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu dnes hlasovala pro dohodu o kvalitě ovzduší, ve které jsou sjednány přísné normy ve věci částic. Do roku 2 015 bude povoleno maximum 25 mikrogramů jemných částic (PM2.5). Bylo také sjednáno, že určitým oblastem s vysokými koncentracemi může být povoleno prodloužení lhůty, pokud budou schopny prokázat, že udělaly vše, co bylo v jejich silách, aby zlepšily kvalitu ovzduší, a že mají zavedenu účinnou politiku kontroly zdrojů. To je pro Nizozemsko velmi důležité, protože to bude znamenat, že nedojde k zastavení stavebních projektů. To umožní, aby ochrana veřejného zdraví a životního prostředí šla ruku v ruce s hospodářským rozvojem. Skupina ALDE má nicméně za to, že cíl 20 mikrogramů PM2.5 do roku 2020 v uvedeném kompromisu je neproveditelný. Bylo by moudřejší počkat na datum vyhodnocení v roce 2013, než se budou určovat pozdější cíle. - Zpráva: Josu Ortuondo Larrea (A6-0345/2007) Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. − (PT) Cílem, který stanovila tato zpráva, je zlepšit interoperabilitu železničního systému Společenství nebo, jinými slovy, zvýšit možnost získat od jednoho členského státu oprávnění, aby mohl vlak projíždět jiným členským státem. Kromě jiných důležitých aspektů zvažovaných v tomto ohledu, včetně určitých technických aspektů, je základním cílem této směrnice odstranit všechny překážky, které brání pohybu „vlaků Společenství“. Nemělo by se zapomínat na to, že tato zpráva zapadá do strategie liberalizace (a privatizace) železniční dopravy v EU. Jak jsme byli svědky v jiných legislativních iniciativách Společenství o dopravě, a také v této iniciativě, hlavním cílem je odstranit všechny překážky, které brání liberalizaci mezinárodní železniční dopravy, v tomto případě využitím harmonizace k odstranění jakýchkoliv rozdílných pravidel nebo požadavků uplatňovaných u kolejových vozidel v každé zemi. V poslední řadě je nezbytné upozornit na to, že harmonizace a zjednodušení vnitrostátních postupů při vydávání osvědčení a zásada vzájemného uznávání by nikdy neměly převážit nad přiměřenějšími pravidly

11-12-2007

11-12-2007

CS


stanovenými na úrovni členského státu ani by neměly odebrat výsadu každého členského státu taková pravidla stanovit. Robert Navarro (PSE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem pro zprávu vypracovanou panem Ortuondem Larreou o přepracování směrnice o interoperabilitě, protože interoperabilita je klíčem ke zlepšení našeho evropského železničního systému. Železniční doprava se ve skutečnosti může opět stát konkurenceschopnou – zejména v porovnání se silničním provozem –, pokud se posune směrem ke kontinentálnímu měřítku a to především záleží na schopnosti vlaků přejíždět hranice. Přestože byly administrativní překážky z velké části odstraněny, stále ještě zůstávají určité velmi reálné technické překážky, které musíme vyřešit. Proto jsem velmi rád, že byl tento text odsouhlasen při prvním čtení, protože v této oblasti musí dojít k naléhavému posunu. Text, který nyní staví železniční interoperabilitu mezi politické priority, by měl pro evropské železnice představovat velký krok vpřed. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. − (PT) Zpráva o interoperabilitě železničního systému Společenství, o které jsme dnes hlasovali, je nanejvýš důležitá jako pobídka k investicím v železniční dopravě a je nezbytná pro vytvoření skutečné svobody pohybu na evropském území. Opatření navržená k usnadnění interoperability lokomotiv ve Společenství jsou opatřeními, na která jsme všichni čekali. Abychom vytvořili evropský prostor dopravy bez hranic, který skutečně podporuje svobodný pohyb osob a zboží, musíme vytvořit nezbytné podmínky, aby cesta z Lisabonu do Helsinek byla uskutečnitelná všemi dopravními prostředky. Železniční doprava se musí být schopna rozvíjet jako plnoprávný partner, aby se dosáhlo cílů společné dopravní politiky. Nesmíme zapomenout, že se jedná o bezpečný a k životnímu prostředí šetrný dopravní prostředek, který umožňuje přepravu velkých množství zboží a velkého počtu cestujících. Jedná se o způsob dopravy, který stojí v čele boje proti negativním dopadům znečištění ovzduší, nebezpečí na silnicích a přetížení komunikací. Proto jsem hlasoval pro zprávu vypracovanou mým kolegou, panem Ortuondem Larreou. Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Vítám iniciativy, které by mohly podstatným způsobem pomoci zlepšit železniční systémy v celé Evropě. Východ Anglie hlasitě volá po zlepšení kapacity jak u přepravy osob, tak nákladů a mělo by se více využívat příležitostí pro financování TEN u dopravních železničních spojení obsluhujících pobřežní přístavy na východě. Tato otázka má ale ještě jeden aspekt, a to je projíždění vlaků z kontinentu a příležitosti, které by to mohlo poskytnout neilegálním migrantům. Zpráva si klade za cíl podpořit volný pohyb vlaků odstraněním technických a provozních překážek. Bezpečnostní aspekty se neberou v potaz. Na železničním nákladovém nádraží ve Fréthunu v severní Francii byly velké problémy, které měly dopad na provoz Eurotunelu, dokud nebyla v roce 2002 zavedena další bezpečnostní opatření. Vzhledem k tomu, že tato záležitost nebyla zvážena, zdržel jsem se hlasování o zprávě. - Zpráva: Jan Mulder (A6-0470/2007) Jan Andersson, Göran Färm, Anna Hedh a Inger Segelström (PSE), písemně. − (SV) Hlasovali jsme pro návrh směrnice předložený Komisí. Myslíme si, že existuje potřeba společných ustanovení o systémech přímé podpory a že to je pozitivní akce k náhradě systému, ve kterém je podpora spojena s výrobou, systémem, ve kterém jsou hlavním cílem například rozvoj venkova, otevřené krajiny a kvalita. Podporujeme návrh Komise na zjednodušení. Zjednodušený postup je cesta kupředu, pokud máme získat farmáře samotné, aby na toto přistoupili. Na rozdíl od výboru máme za to, že kontroly jsou také důležité, aby dodaly systému legitimity v očích daňového poplatníka EU. Tyto kontroly však musí být přiměřené okolnostem, kterých chtějí dosáhnout. Tyto regulační systémy by měly být organizovány tak, aby nevedly k nedorozumění. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. − (PT) Nesouhlasíme s názorem vyjádřeným ve zprávě o odstranění podpory produkce ve prospěch režimu jednotných plateb pro výrobce na základě jejich výroby v minulosti, čímž budou nuceni plnit cíle systému podmíněnosti. Tento systém vedl k tomu, že z výroby odchází mnoho malých a středně velkých zemědělských podniků a rodinných farem a že se vylidňují venkovské oblasti, že dochází ke ztrátám biodiverzity a že se snižuje šance dosáhnout cíle potravinové soběstačnosti v určitých členských státech, zejména v Portugalsku. Souhlasíme však s potřebou větší informovanosti v odvětví zemědělství, aby se tento sektor mohl přizpůsobit pravidlům podmíněnosti. Cítíme také, že je nezbytné poskytnout odpovídající školení těm, kdo provádějí

41

42

CS


inspekce činností zemědělců, a tito inspektoři by měli postupovat uvážlivě a brát v úvahu neobvyklé a náhlé faktory, které znemožňují plnou shodu s požadavky bez zavinění na straně zemědělce. Tato důležitost zemědělské činnosti by se měla brát v úvahu, protože zemědělci poskytují společnosti opravdovou veřejnou službu. Proto je třeba zachovávat podpůrná opatření, včetně včasné výplaty pomoci. Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Pozměňovací návrhy předložené Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova k návrhu Komise jsou částečně dobré a částečně velmi špatné. Červnová kandidátka (Junilistan) souhlasí, že nyní je pro jednotlivé zemědělské podniky příliš těžké pochopit obsah různých směrnic a nařízení EU o zemědělství. Zjednodušení je naprosto nezbytné. Proti navrženému textu Výboru pro zemědělství ale namítám, že v systému není žádný skutečný prostor pro neohlášené kontroly, „protože přispívají k nepřiměřenému, ale opodstatněnému pocitu strachu“. V případech, kdy jsou veřejné fondy vypláceny jednotlivcům, musí existovat účinné kontroly. Od tohoto nemůžeme ustupovat, ale právě to chce Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu z nějakého důvodu udělat. Proto jsem se rozhodl hlasovat proti usnesení Evropského parlamentu o této záležitosti. Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Zjednodušení a omezení byrokracie je žádoucí, ale zde se to používá jako záminka ke zvýšení dohledu nad zemědělci. Vícenásobná podmíněnost je tedy nesmírně pokrytecká teorie, protože vědomě přehlíží podstatné otázky, které se vztahují k životnímu prostředí a veřejnému zdraví, jako jsou geneticky modifikované plodiny, a klade zvláštní důraz na záležitosti, které mají jenom druhořadý význam. Pokud se týká dobrých životních podmínek zvířat, jedná se o výmluvu pro službu prokazovanou externím zájmům, zejména zájmům dopravních společností, na úkor chovatelů skotu a spotřebitelů, protože se cena zvyšuje bez jakéhokoliv podstatného prospěchu pro komunitu. Celkem vzato uvalila vícenásobné podmíněnost, bez jakéhokoliv podstatného přínosu pro životní prostředí, veřejné zdraví nebo zdraví zvířat, což jsou důvody, pro které bylo údajně zavedeno, těžké finanční břemeno na zemědělce a chovatele skotu. V naší zemi jsou náklady na podmíněnost u zařízení pro chov skotu netolerovatelné v případě chovatelů koz a ovcí, přičemž mají zanedbatelný přínos pro životní prostředí, veřejné zdraví a zdraví zvířat, přestože se jedná o oblasti, kde je možné problémy řešit účinně, pokud se výrobní metody uzpůsobí fyziologii zvířat a rostlin. Pokud se například zakážou geneticky modifikované plodiny, masokostní moučka, minerální oleje a hormony a budou se provádět systematické kontroly na zbytky pesticidů v zemědělských produktech, pak budou výsledky pro veřejné zdraví a životní prostředí vskutku mnohem lepší.

12. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis (Zasedání bylo přerušeno ve 12:40 a znovu zahájeno v 15:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN MARTÍNEZ MARTÍNEZ Místopředseda

13. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 14. Návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2008 ve znění pozměněném Radou (všechny části) (rozprava) Předsedající. − Následujícím bodem je zpráva (A6-0492/2007), kterou vypracovali Kyösti Virrankoski a Ville Itälä jménem Rozpočtového výboru o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2008 ve znění pozměněném Radou (všechny části) a o pozměňovacích návrzích č. 1/2008 (13659/2007 – C6-0341/2007) a č. 2/2008 (15716/2007 – C6-0435/2007) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rok 2008. Ville Itälä, zpravodaj. − Pane předsedající, jako zpravodaj bych rád vřele poděkoval předsedovi Rozpočtového výboru, panu Bögemu. Je jeho zásluhou, že výsledek, po dohodovacím řízení, je tak dobře vyvážený. Rád bych také poděkoval panu Virrankoskimu, mému kolegovi zpravodaji, za jeho skvělou spolupráci během

11-12-2007

11-12-2007

CS


rozpočtového procesu. Jsem zejména rád, že pan Virrankoski umožnil pilotní projekty na podporu udržitelnosti Baltského moře. Mým hlavním cílem v roli zpravodaje pro rozpočty Parlamentu a ostatních orgánů bylo udržet jakékoliv navýšení na co nejnižší úrovni. Proto jsem tento rozpočet pojmenoval „rozpočtem daňových poplatníků“. Tohoto cíle bylo dosaženo a navýšení bylo udrženo pod 4 %. rapporteur.(FI) Rád bych pouze připomenul, že odstavec 48 v návrhu usnesení se týká článku 29 o statutu poslanců Evropského parlamentu. Administrativa v tomto ohledu požaduje, abychom zaslali dopis všem vládám členských států, ve kterém se zeptáme, jak by podle jejich přání měli poslanci postupovat, pokud budou znovu zvoleni, ohledně statutu nových poslanců. Doufám, že můj pozměňovací návrh v této věci projde a že tato záležitost bude řešit prostřednictvím kvestorů, protože to je správný způsob, jak v tomto případě postupovat. Protože k této otázce proběhla také veřejná diskuse, rád bych řekl, že tento článek 29, o kterém rozhodla Rada, znamená, že vlády členských států přijímají rozhodnutí, zda v případě opakovaně zvolených poslanců uplatnit stará nebo nová pravidla. Není tomu tak, že si poslanci sami mohou svobodně vybrat. Protože je to navíc věc kvestorů, je jenom správné, aby také rozhodli, zda má být tento dopis odeslán. Předsedající. − Pan Virrankoski má nyní slovo po dobu dalších dvou a půl minut navíc, také ve funkci zpravodaje. Kyösti Virrankoski, zpravodaj. − Pane předsedající, promiňte, ale mám dvě a půl minuty nebo pět minut? Předsedající. − Moje poznámka ze sekretariátu mi říká, že jsou dva zpravodajové a každý z nich má dvě a půl minuty. Dámy a pánové, nejedná se o společnou rozpravu se dvěma zprávami a jedním zpravodajem hovořícím o každé ze zpráv, jak tomu je při jiných příležitostech. Toto je jedna zpráva se dvěma spoluzpravodaji, a tak se oba dělí o uvedených pět minut. V každém případě se, pane Virrankoski, prosím ujměte slova a pokuste se přednést shrnutí. Jak všichni poslanci vědí, jsem poměrně flexibilní, pokud se jedná o řečnickou dobu, a tak bych vás rád požádal, abyste zahájil rozpravu, protože jsme již tímto přerušením ztratili jeden a půl minuty. Kyösti Virrankoski, zpravodaj. − (FI) Pane předsedající, souhrnný součet pro rozpočet Evropské unie na následující rok je 129 149 700 000 EUR na závazky a 120 346 800 000 EUR na položky plateb. Přestože se jedná o nárůst o 5,71 %, platby tvoří pouze 0,96 % hrubého národního důchodu, tj. 9,3 miliardy EUR podle víceletého finančního rámce. Bezpodmínečnou prioritou Parlamentu byl okruh 1: udržitelný růst a konkurenceschopnost. Parlament udělal mnoho pro to, aby prosadil financování dvouletého projektu Systému satelitní navigace Galileo a Evropského inovačního a technologického institutu. V tom jsme uspěli. Rada souhlasila s přezkumem víceletého finančního rámce, aby mohl být projekt Galileo financován naprosto celý z rozpočtu EU. Ve financování byl schodek 2,4 miliardy EUR, když soukromý sektor odstoupil. Parlament trval na dorovnání schodku penězi z rozpočtu EU. Nadále už nepřicházelo vůbec v úvahu pokračovat tímto vágním a roztříštěným způsobem. Bylo třeba učinit volbu v tomto rozpočtovém postupu: buďto pokračovat se všemi potřebnými zdroji, nebo to okamžitě ukončit. Naštěstí pro Evropu se Rada rozhodla pokračovat. Za to jsme vděční kvalifikované práci portugalského předsednictví. Potřebné fondy jsme získali tak, že jsme vzali 1,6 miliardy EUR z letošních nevyužitých výdajů na zemědělství a 200 milionů EUR z nástroje pro flexibilitu a zbytek jsme získali stanovením priorit a přerozdělením výdajů z okruhu 1a. Záchrana projektu Galileo byla obrovským vítězstvím Parlamentu v tomto rozpočtovém postupu. Dalším významným úspěchem bylo prosazení vnějších činností EU. Na to se získalo 70 milionů EUR z nástroje pro flexibilitu. To vše je potřeba pro takové operace, jako jsou přípravy na policejní služby v Kosovu a trvající obtížné úkoly týkající se Palestiny, a přípravu na tyto operace. Rozpočtový výbor vytvořil zvláštní rezervu na posílení řízení na základě činností. To je něco, k čemu se budeme vracet v usnesení. Zvláštním problémem je řízení strukturálních fondů. Více než polovina operativních programů nebyla ještě schválena. Je důležité, aby byly okamžitě schváleny.

43

44

CS


Nakonec bych rád poděkoval zejména zástupcům portugalského předsednictví za jejich skvělou práci. Stejně tak děkuji komisařce, paní Grybauskaitėové za její konstruktivní přístup a iniciativu. Chci také poděkovat předsedovi Rozpočtového výboru, panu Bögemu, všem koordinátorům a všem poslancům. Mé díky patří také osobám zastávajícím funkce v Rozpočtovém výboru a těm v mé vlastní skupině, kteří byli schopni vytvořit dobré výsledky při sestavování rozpočtu, i když pracovali pod vším tím tlakem nabitého programu. S těmito slovy tedy přenechávám rozpočet Parlamentu, aby jej zvážil během svého plenárního zasedání. (Potlesk) Předsedající. − Velice vám děkuji, pane Virrankoski, a prosím promiňte to nedorozumění, kvůli kterému jste možná trochu spěchal se svým projevem vzhledem k nedostatku času. Emanuel Santos, úřadující předseda Rady. − (PT) Pane předsedající, dámy a pánové, jsem potěšen, že se mohu zúčastnit vaší rozpravy o rozpočtu na rok 2008 ve druhém čtení. Pozorně jsem naslouchal prvním dvěma projevům a rád bych vyjádřil své poděkování za slova oceňující naši společnou práci. Rozpočtový proces na rok 2008 byl jako obvykle neobyčejně složitý a jsem potěšen, že mohu konstatovat váš záměr v rozpočtu na rok 2008 plně respektovat dohodu dosaženou mezi našimi dvěma orgány na našem dohodovacím jednání o rozpočtu dne 23. listopadu 2007. Tato dohoda měla dva různé, ale stejně důležité cíle: zaprvé definovat rámec pro stanovení rozpočtu na rok 2008 a umožnit tak, aby Evropská unie řádně fungovala a aby její politiky byly správně uplatňovány; zadruhé zajistit financování projektu Galileo, jednoho z nejdůležitějších projektů realizovaných Evropskou unií v posledních letech na politické, průmyslové a finanční úrovni. V tomto kontextu mi prosím dovolte vyjádřit velkou hrdost na vedoucí úlohu, kterou společně sehrály Evropský parlament a Rada, jako rozpočtový orgán, s podporou Komise, v celkové dohodě dosažené o projektu Galileo. Dne 23. listopadu 2007 se nám podařilo dosáhnout dohody o rozpočtu Společenství, který je v souladu s tak nezbytným projektem, a tak urychlit schválení všech jeho ostatních legislativních a technických aspektů. Toto rozhodnutí o financování bylo nepochybně rozhodným krokem ve vyslání projektu Galileo na jeho definitivní oběžnou dráhu. Kromě toho bych také rád vyjádřil spokojenost Rady s dohodou, které jsme dosáhli v případě rozpočtu pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku na rok 2008. Jedná se o nesmírně důležitou politickou prioritu Evropské unie. Věřím také, že rozpočet na rok 2008 jako celek představuje vyvážený kompromis mezi potřebou zajistit nezbytnou rozpočtovou disciplínu a stabilní finanční řízení na straně jedné, a naši povinností splnit očekávání občanů Evropy na straně druhé. Dovolte mi prosím dodat, že tento uspokojivý výsledek byl umožněn pouze díky součinnosti mezi úsilím všech zapojených a skvělému a konstruktivnímu ovzduší, které, podle našeho názoru, charakterizovalo celý tento proces od jeho začátku. Proto bych nemohl zakončit svůj projev, aniž bych nevyužil této příležitosti k osobnímu poděkování předsedovi Rozpočtového výboru, panu Reimeru Bögemu, jak za jeho upřímnost, tak za ducha dialogu, který prokázal během jednání, a také oběma zpravodajům, panu Virrankoskimu a panu Itälämu, za jejich konstruktivní interinstitucionální spolupráci. Rád bych také vyjádřil svoji vděčnost mým kolegům v „rozpočtové“ Radě a všem těm, kdo s nimi spolupracovali, za pevnou podporu, kterou poskytli předsednictví. Zvlášť bych chtěl poděkovat paní komisařce, Dalii Grybauskaiteové, která bezezbytku sehrála svoji roli neutrální mediátorky, a v neposlední řadě bych také rád poděkoval zaměstnancům uvedených tří orgánů, kteří se účastnili těchto jednání, za jejich velmi cenný a profesionální přínos. Mnohokrát děkuji všem. Dalia Grybauskaitė, členka Komise. – (LT) Blahopřeji všem. Ráda bych vám připomněla, že během předkládání návrhu souhrnného rozpočtu na rok 2008 přidělila Evropská komise největší podíl výdajů na investice do rozvoje hospodářského růstu. Jedná se o nebývalý případ v evropské finanční historii, kdy finance přidělené na rozvoj hospodářské konkurenceschopnosti tvoří největší podíl rozpočtu. Je to nová, historická vlastnost rozpočtu EU a odráží politické priority Evropské unie – konkurenceschopnost, hospodářský růst, soudržnost a harmonii společnosti. Významným prvkem jednání o rozpočtu na rok 2008 byla potřeba učinit rozhodnutí o dvou inovačních transevropských projektech – projektu Galileo a rozvoji Evropského technologického institutu.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Rozpočtová jednání byla skutečně složitá. Díky konstruktivnímu postoji, který zaujal jak Evropský parlament, tak Komise, však bylo možné dosáhnout kladných výsledků. Ráda bych poděkovala Evropskému parlamentu a zejména zpravodaji pro rozpočet, panu Virrankoskimu, za to, že vzal v úvahu vysvětlení Komise týkající se určitých rezerv. Při prvním čtení byly tyto rezervy pro položky odstraněny. Ráda bych ale poukázala na to, že stále ještě existuje několik nevyřešených problémů, na které Komise Parlament upozornila. členka Komise.Existují však ještě určité rezervy, kvůli kterým bude plnění rozpočtu těžší a složitější, a já doufám, že je bude možné odstranit v co nejkratší době. Zvláštním zdrojem našich obav jsou dvě rezervy a já bych na ně plenární zasedání ráda upozornila. Jedna rezerva snižuje o 17 milionů EUR přípravu na platy zaměstnanců v sídle v politické oblasti vnějších vztahů, a to by donutilo Komisi ponechat volná místa a zablokovat nábor zaměstnanců od začátku ledna. To však ve skutečnosti znamená, že by bylo 22 milionů EUR v této kombinované rezervě na platy zaměstnanců, a já skutečně doufám, že Parlament bude schopen znovu zvážit svůj postoj k tomuto na plenárním zasedání. Pokud se týká všeobecné rezervy 5 milionů EUR na platy zaměstnanců, Komise je pevně odhodlána předložit požadovanou studii o provedení rámce AMB a zprávy požadované Parlamentem o navazujících krocích nebo provádění analytického zkoumání a o provádění článku 44 interinstitucionální dohody. Pokud se však týká požadovaného akčního plánu reorganizace koordinačních a podpůrných činností, chci se jménem Komise vyjádřit jasně. Evropský parlament bude plně informován o všech různých krocích v následném postupu, který bude realizován po analytickém zkoumání. V této věci vám můžeme dát závazek Komise. Chci však také zdůraznit, že tato Komise nemůže zahájit zásadní reorganizační kroky během svého posledního roku, a proto nebude k této záležitosti připraven žádný akční plán. O zásadní reorganizaci může rozhodnout až následující Komise. Komise je odhodlána postupně provádět výsledky pokračujícího hodnocení řady činností identifikovaných během analytického zkoumání. Dostáváme se k přístupu realizovanému krok za krokem. Začali jsme pracovat na komunikačních činnostech, síti delegací, vyváženosti a struktuře kategorií organizační struktury Komise. Slíbili jsme to a také to uděláme. Doufáme, že Parlament vezme v úvahu naše závazky a naši způsobilost je plnit v této záležitosti a během hlasování ve čtvrtek zváží své návrhy. členka Komise. – (LT) Na závěr bych ráda poděkovala Evropskému parlamentu, zejména předsedovi Rozpočtového výboru, panu Bögemu, a zpravodaji pro rozpočet, panu Virrankoskimu, a také Radě, zejména panu Santosovi, za jejich velmi efektivní spolupráci a jejich konstruktivní roli. Skutečně doufám, že se dnešní diskuse ukážou být užitečnými a plodnými a že přispějí k výsledkům hlasování rozpočtu Evropské unie na rok 2008. Richard James Ashworth, jménem skupiny PPE-DE. – Pane předsedající, tento rozpočet na rok 2008 je dobrým výsledkem, a proto musím poblahopřát svým kolegům v Rozpočtovém výboru, zejména našemu předsedovi, panu Bögemu, a našim dvěma zpravodajům, panu Virrankoskimu a panu Itälämu, kteří podle mého odvedli nesmírně dobrou práci. Stejně jako paní komisařka věřím, že tento rozpočet odráží adekvátnějším způsobem dnešní měnící se priority Unie a je přiměřenější pro úkoly, před kterými stojíme. Vítám skutečnost, že představuje 0,96 % hrubého národního produktu a jsem také rád, že financování agentury Frontex mnohem více odpovídá úkolu, před kterým tato organizace stojí. Existují však dvě oblasti zájmu. Mojí první oblastí je projekt Galileo a, zatímco jistě není mým úkolem komentovat technické přednosti tohoto projektu, mohu a určitě také musím komentovat finanční obory, jejichž uplatňování jsem svědkem. Znepokojovalo mě, že se ukázala velmi malá chuť soukromého sektoru investovat do tohoto projektu. Zdálo se mi, že existuje malé nebo žádné zajištění pro případy překročení nákladů a časových lhůt u projektu, které jsou téměř nevyhnutelné, a skutečně mě znepokojuje, že vize obchodního modelu po ukončení fáze vývoje ponechává ještě mnohá přání nesplněná. Druhý bod, který chci uvést, je, že na tento rozpočet vrhá stín zpráva Účetního dvora. Musím říci, že po 13 chybách je to něco, co je třeba brát velmi vážně. Je to něco, co nesmírně poškozuje vnímání Evropské unie u veřejnosti. Dva body jsou naprosto jasné. Ve svých komentářích se obracím na předsednictví, členské státy a Komisi. Musí se s větší naléhavostí věnovat dosažení kladného DAS, protože – opakuji svá slova – to velmi, velmi

45

46

CS


poškozuje vnímání Unie. Za druhé a k tomuto bodu jsem přesvědčen, že je načase, aby Parlament byl asertivnější při zajišťování plnění podmínek interinstitucionální dohody. Catherine Guy-Quint, jménem skupiny PSE. – (FR) Pane předsedající, paní komisařko, pane předsedo, dámy a pánové, souhrnný rozpočet EU odráží závažné tendence ekonomik, které jsou poznamenány stávajícími finančními vyhlídkami. V položkách plateb bude 120 miliard EUR, což představuje 0,96 % celkového hrubého národního důchodu členských států. Toto vše je poměrně skromné a daleko od skutečných potřeb politického projektu oznámeného těmi, kdo přijímají rozhodnutí v Radě, v Komisi a také tady v Parlamentu. V Parlamentu často citujeme příčiny tohoto stavu: národní egoismy, které rozhoupávají společnou loď, nadměrná opatrnost Komise při provádění našich rozpočtových pokynů nebo obecná neschopnost EU přijít s inovačními, realistickými projekty. V tomto roce, vedeni našimi skvělými zpravodaji – včetně pana Virrankoskiho – jsme opět museli najít řešení pro rozvoj politik, které jsou podle nás zásadní, a nové pilotní projekty, které naši spoluobčané očekávají. V tomto roce jsme opět byli svědky štíhlého finančního rámce pro mezinárodní akci EU, což nám nijak neusnadňuje přijímání našich závazků vůči Palestině a Kosovu. Tento rok se ale jednomu projektu podařilo překonat tuto tvrdost a neohebnost: projektu Galileo. Ráda bych poděkovala zejména paní komisařce Grybauskaitė, panu Romerovi, předsedovi, panu Bögemu, a panu Virrankoskimu, a také všem členům Rozpočtového výboru, jak poslancům, tak administrativním pracovníkům, jejichž pevné přesvědčení a vyjednávací strategie byly odměněny dohodou o financování uzavřenou s Radou. Mám chuť říci: „Naštěstí tam byla Komise a Parlament“, ale nemohu opomenout roli, kterou sehrálo portugalské předsednictví a pan Santos, který uvedl věci do pohybu svými znalostmi a schopností naslouchat. Měli bychom mít na paměti, že další v řadě po těchto vyjednáváních je to Evropa jako celek, která zajistila úplné financování projektu Galileo prostřednictvím fondů Společenství. S Evropským technologickým institutem je celková částka tohoto balíčku 2,7 miliardy EUR, aniž by byly ohroženy politiky EU. Tento příklad společné politické poptávky je vzácnou položkou v rozpočtové historii Evropského parlamentu. Socialisté to interpretují jako znamení naděje nejenom pro autonomii satelitní navigace EU od roku 2013, ale také jako známku schopnosti Parlamentu využít svých pravomocí a dostát svým povinnostem při přípravě rozpočtové budoucnosti EU. Anne E. Jensen, jménem skupiny ALDE. – (DA) Pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, jménem skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu bych také ráda vyzdvihla skvělý výsledek vyjednávání, který můžeme oslavit v souvislosti s čtvrtečním přijetím rozpočtu na rok 2008. Blahopřeji svému kolegovi, panu Virrankoskimu, jako zpravodaji pro rozpočet Komise. Podařilo se mu vykonat to, co mnozí považovali za nemožné, jmenovitě najít kompromis zahrnující přezkum víceletého rozpočtového rámce a finanční výhled, aniž bychom museli zapojit hlavy států nebo vlád či aniž bychom museli procházet rozsáhlým dramatem vyjednávání na konci prosince. Výsledky vyjednávání, které máme před sebou, zajišťují miliardy potřebné k financování systému satelitní navigace Galileo, aniž bychom museli snížit finance pro jiné nezbytné programy. Jsou to dostupné peníze na zemědělství, jsou to peníze z nástroje pro flexibilitu a jsou to peníze, které by jinak zůstaly nevyužity, které nyní budou vynaloženy s cílem zajistit, aby Evropská unie mohla pokračovat v důležitých investicích do projektu Galileo. Tyto prostředky dají EU plně k dispozici základní infrastrukturu a důležité dovednosti. Díky využití nástroje pro flexibilitu se našly peníze navíc také pro Palestinu a Kosovo. Celkově jsme v tomto případě dospěli k historicky dobrému řešení. Potřebujeme flexibilnější rozpočet Evropské unie, ve kterém budeme moci každý rok zajistit financování základních potřeb. To nemusí nezbytně znamenat nákladnější rozpočet, ale striktnější uplatňování pravidel a zaměření na relevantní problémy. K tomuto skvělému řešení přispělo mnoho lidí. Paní Grybauskaitėová nás vedla jak prozíravě, tak s autoritou. Parlament zaujal sjednocený postoj a postaral se o podporu pro přání Komise. Ráda bych poděkovala předsedovi Rozpočtového výboru, panu Bögemu, za jeho rozhodné a schopné vedení, a také koordinátorům ostatních skupin za jejich skvělou spolupráci. Poděkování náleží také panu Itälämu za jeho poctivé úsilí a portugalskému předsednictví za práci, kterou vykonalo pro dosažení skvělého výsledku. Je to vítězství jak pro Evropskou unii, tak pro zdravý rozum. Wiesław Stefan Kuc, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, dnes diskutujeme o návrhu rozpočtu Evropské unie na rok 2008 naposledy. Zdá se, že odpovídá našim očekáváním, i když se ta nejprudší diskuse, jak tomu obvykle je, soustředila na jeho výši. Nicméně se musíme pohybovat v rozsahu sjednaného rámce a přizpůsobit mu jednotlivé postoje.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Snažili jsme se vzít v úvahu všechny pozměňující návrhy, ale někdy se ukazovalo, že to není možné, protože si vzájemně odporovaly. Jsem obzvláště potěšen, vzhledem k tomu, že plníme povinnosti Evropy jako globálního partnera, naší snahou co nejvíce zvýšit zdroje na akci této povahy. Z dnešního projevu pana Saliha Mahmouda Osmana, laureáta Sacharovovy ceny, vyplývá, že svět s největší pravděpodobností s Evropskou unií počítá. V této souvislosti bych rád řekl, že skupina Unie pro Evropu národů, jejímž jménem mluvím, bude hlasovat pro návrh předloženého rozpočtu. Rád bych svým kolegům velmi poděkoval za náš úspěch. Všichni jej chválí. Ještě jednou děkuji. Helga Trüpel, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, také pro skupinu Verts/ALE je zásadní otázkou, zda je evropský rozpočet skutečně orientován na budoucí potřeby a zda reaguje na impozantní úkoly nadcházejících let, zejména pokud se jedná o naši odpovědnost v oblasti zahraniční politiky, ale také ve vztahu k výzkumu a vývoji, vzdělávání a samozřejmě boji proti změně klimatu. Není naším přesvědčením že rozpočet jako celek je dostatečně dobrý na to, aby se vyrovnal s těmito závažnějšími úkoly. Nicméně je pro nás uspokojivé, že bylo nyní přijato rozhodnutí ve prospěch projektu Galileo. Představuje něco jako předmostí, ze kterého můžeme vyjít dál směrem ke změně rozpočtu a uzpůsobit jej adekvátnějším způsobem budoucnosti, a je také historickým krokem, který Evropská unie učinila, když v doméně průmyslové politiky odstartovala tak ambiciózní projekt. Věřím, že je velice důležité, zejména ve světle lisabonské agendy, aby Evropa neupustila od tohoto nového technologického rozvoje, tohoto navigačního systému, ve prospěch Spojených států a Číny, ale aby naším cílem bylo hrát naši vlastní sebevědomou roli ve světě a na globálním trhu. Z tohoto důvodu jsem přesvědčena, že musíme v nadcházejících letech být ještě víc aktivní při konstruování těchto změn a že musíme najít správné odpovědi na globální otázky. Jsem také potěšena, že se nám podařilo přerozdělit zdroje z evropského programu, abychom mohli financovat projekt Galileo. Podle mého názoru znamená vydávání stávajících finančních prostředků na lepší technologie, které jsou také méně škodlivé pro životní prostředí, další krok vpřed. Ráda bych ještě poděkovala svým kolegům, členům výboru, panu Bögemu a dvěma zpravodajům za jejich tvrdou práci na tomto rozpočtu. Pevně věřím, že se jedná o krok správným směrem. Esko Seppänen, jménem skupiny GUE/NGL. – (FI) Pane předsedající, zítra přijmeme rozpočet Evropské unie na další rok, rozpočet, v jehož rámci platby jistě nepřesáhnou strop 1 %, nemluvě o skutečnosti, že to bude 1,24 % hrubého národního důchodu. V tomto ohledu je výsledek uspokojivý pro ty v naší skupině, kteří chtějí ušetřit peníze daňových poplatníků ze svých vlastních zemí. Na druhou stranu je v naší skupině mnoho těch, kteří by si byli přáli, aby se rozpočet Komise řídil politikou, kterou Parlament přijímá stejně jako využívá své zdroje, což zavání slabší rozpočtovou disciplínou. Vždycky se snaží najít nové oblasti pro výdaje, i když se tam třeba peníze nevyužívají dobře. V naší skupině jsou také dva přístupy k projektu Galileo. Někteří chtějí, aby byl financován z rozpočtu EU; jiní projekt Galileo naprosto odmítají vzhledem k jeho obrovským nákladům. Existuje obava, že to bude slabá hodnota za zdroje typu veřejných peněz. Protože se soukromé společnosti stáhly, závisí budoucnost projektu Galileo na financování Evropskou unií. Naše skupina má negativní náhled na militarizaci projektu Galileo, který byl původně plánován výlučně pro civilní využití. Máme také negativní náhled na dodatečné financování zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky z rozpočtu EU. Jsme stoupenci koncepce, podle které je EU mírovou organizací a že by neměla být militarizována a neměla by se stát zástupcem supervelmoci. Protože tím se stane, pokud Rada chce vložit více peněz do financování společné bezpečnostní a obranné politiky. Nechceme mít nic společného s využíváním fondů z rozpočtu EU na podporu politického dědictví starých přechodných států v Africe nebo na ilegální akce Spojených států amerických, které v Iráku a Afghánistánu jednali jako trýznitel. Vzhledem k tomu všemu bude naše skupina volit v duchu projevu přátelství, proti zprávě o rozpočtu vypracované panem Virrankoskim. Nils Lundgren, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Pane předsedající, rád bych poděkoval a vzdal hold zpravodajům, panu Virrankoskimu a panu Itälämu. Vykonali velmi kompetentní a odpovědnou práci a přitom byli i schopni udržet rozpočet na nižší úrovni, než jakou jsem považovat zpočátku za možnou. Samozřejmě ale museli pracovat v rozmezí hranic, které jim byly stanoveny, a já bych poukázal na to, že tyto hranice jsou nepřiměřené.

47

48

CS


V první řadě je příjmová strana v podstatě předurčenou částkou. Asi 1 % hrubého národního důchodu jde do EU. Tak by tomu ale v racionálním systému být nemělo. Správný přístup je nejprve rozhodnout, co má EU dělat, pak se podívat, kolik to bude stát, a nakonec na to dát dohromady peníze. Co by se dělat nemělo, je nejprve dát dohromady peníze a pak si lámat hlavu, za co by se mohly utratit. To je dost špatný způsob postupu, a každý to ví. Takže to změňme! Zadruhé víme, že nejméně 75 % peněz, které EU utrácí, se vynakládá na naprosto nepotřebné a škodlivé věci. Z toho důvodu máme obrovskou částku finančních prostředků, které máme vynaložit na užitečné projekty. Zhruba polovina se v praxi stále utrácí na zemědělskou politiku a další čtvrtina až třetina na něco, čemu se říká „strukturální fondy na strukturální straně “. Evropská unie by ve skutečnosti nic z toho dělat neměla. Co by Evropská unie naopak dělat měla, je rozvoj a monitorování regulačních systémů pro vnitřní trh a spolupráce v oblasti životního prostředí. To stojí úžasně málo. Pokud k tomu v budoucnu přejdeme, budeme schopni snížit příspěvek EU a stále ještě nám budou zbývat peníze na jiné věci, které by Evropská unie měla dělat. Podle mého názoru mezi ně patří projekt Galileo, který má být nyní financován. To je úspěch. Měli bychom intenzivně investovat do základního výzkumu, protože to by nám umožnilo vyvíjet nukleární energii. To je pro Evropskou unii ten pravý úkol. Ne agenti pro boj s lesními požáry, strukturální přizpůsobení globalizaci a jiné programy, které jsou pouhými propagandistickými výdaji. Sergej Kozlík (NI). – (SK) Vážený pane předsedající, ctěný Parlamente, vážení hosté. Mnohé společné politiky financované za účasti rozpočtu Evropské unie nejsou dobré. Nepodporují efektivní vývoj produkčních struktur Evropské unie, ani zvyšování jejich konkurenceschopnosti. Typický z tohoto pohledu je sektor zemědělství, do kterého plyne téměř 40 % prostředků Evropské unie. Z pohledu ostatního vývoje se společná zemědělská politika Evropské unie ukazuje jako velmi nepružná a rigidní. Je historicky deformovaná kompromisy založenými na postupných ústupcích, zejména vůči velkým členským státům. Doposud provedené reformy více méně pouze konzervovaly neúčinnou distribuci zdrojů. Nadále jsme svědky situace, kdy 80 % evropských zdrojů čerpá 20 % podniků koncentrovaných ve starých členských státech, což vytváří nerovné a diskriminační podmínky pro nové členské státy. Je přeci proti základním tržním principům, aby se náročné finanční balíky tvořily na tzv. historickém principu, jak se o tom uvažuje při reformě trhu s vínem. Společná zemědělská politika Evropské unie musí zabezpečit stejné působení nástrojů, možnost stejné účasti na společném rozpočtu Evropské unie, a také rozpočtech členských zemí. Říká se, že rozpočty jsou odrazem anebo zrcadlem zamýšlených hospodářských politik. Evropský rozpočet v oblasti zemědělské politiky, podotýkám, ne vlastní vinou, je bohužel křivým zrcadlem. Salvador Garriga Polledo (PPE-DE). - (ES) Pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, páni zpravodajové, dámy a pánové, jedná se o dobrý návrh rozpočtu a my všichni bychom si k němu měli poblahopřát. K obsahu návrhu dokumentu však už bylo řečeno dost. Rád bych uvedl, jak potěšen jsem dvěma aspekty: plněním rozpočtu a úspěšným dohadovacím řízením. Abych začal plněním rozpočtu, myslím, že se nám v tomto roce podařilo přidat hodnotu finančním prostředkům, které z něho byly vynaloženy, svoje závazky jsme splnili s větším úspěchem a dobře jsme spolupracovali a spolehlivě si vyměňovali informace s Evropskou komisí. Myslím, že u většiny oblastí rozpočtu můžeme s jistotou říci, že v roce 2007 bylo plnění úspěšné, což kromě jiného znamená, že můžeme mít vůči Komisi nižší rezervy než v předchozích letech. To s sebou pak nese mnohem hladší postup, dokonce i když víme, že jsme v jednom z prvních roků finančního plánu a nového období finančního výhledu: to znamená, že zavedení strukturálních fondů bude trochu nevýkonné, ale mám pocit, že nabere tempo. Pokud se týká dohodovacího řízení, které je základem této dobré dohody, rád bych ještě jednou poblahopřál Evropské komisi za veškerou její pomoc poskytnutou prostřednictvím paní komisařky, delegaci Evropského parlamentu a samozřejmě portugalskému předsednictví, které fungovalo takovým soudržným způsobem. Pracovalo jako skutečný tým a jeho členové sem dokonce přišli ve stejných kravatách, což znamená, že skutečně fungují jako tým: jistě je to díky nim, že jsme byli schopni financovat technologický vývoj a ochránit daňové poplatníky využíváním položek plateb způsobem, který nebyl nadměrný.

11-12-2007

11-12-2007

CS


V nadcházejících letech bychom tento vzorec neměli měnit a u budoucích dohodovacích řízení o rozpočtu musíme mít vždy na mysli, že tento Parlament zastupuje občany a že jejich vůle je vyjádřena prostřednictvím politických skupin. Ani bychom neměli zapomínat, že rozpočet je sám o sobě politickým aktem. Jutta Haug (PSE). - (DE) Pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo, dámy a pánové, jednání o rozpočtu na rok 2008 ukázalo, jak daleko může Evropský parlament postoupit ve vyjednávání s Radou, pokud jsme odhodláni uvést naše nápady pro evropskou politiku do praxe. Od začátku říkáme, že po zániku myšlenky partnerství veřejného a soukromého sektoru by projekt Galileo musel být financován evropskými fondy podle metody Společenství. Cokoliv jiného by bylo pro Parlament nepřijatelné. Parlament trval v tomto bodě na svém a pak vyvíjel tlak na Radu – nebo, buďme upřímní, nutil Radu –, aby vkročila na panenskou půdu většinovým hlasováním – ne však hlasováním jednohlasným –, aby schválila kompromis, který s námi dohodla, což zahrnuje i to, čemu se říká malý přezkum. Říkám, že zde je Němka, která je vděčná portugalskému předsednictví. Proto bychom měli být schopni řádně financovat projekt Galileo a Evropský technologický institut až do roku 2013. To mě naplňuje hrdostí na náš Parlament, ale zároveň samozřejmě nezapomínám na nesmírně užitečnou roli, kterou sehrála Komise v tomto rozpočtovém procesu. Mé upřímné díky vám, paní komisařko, a všem zaměstnancům vašich oddělení. Rada byla bezesporu díky vaší pomoci navedena na správnou cestu, nejenom pokud se týká našich politiky hospodářské soutěže a inovační politiky, ale také s ohledem na kroky v zahraniční politice. Náš kompromis nám také pro stávající období zajistí dostatek finančních prostředků, abychom dostáli našich evropských závazků v Kosovu a Palestině. Rozumí se samo sebou, že Parlament musel za tento pokrok zaplatit svoji cenu. V roce 2008 budou na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku vyčleněny rozpočtové prostředky ve výši 285 milionů EUR. Je to sice příděl, který je o 125 milionů EUR vyšší než v roce 2007, ale všichni si dobře uvědomujeme, že okruh 4 zůstane chronicky podfinancován do konce období, kterého se týká finanční výhled. Jakkoliv velká byla zpočátku naše radost tady v Parlamentu z tohoto posunu v postoji Rady, musíme také silně zdůraznit, že Rada zůstala nejenom zaměřena na svůj hlavní cíl vyplatit co nejméně, ale ve skutečnosti tohoto cíle dosáhla. Celkové plánované výdaje dosahují 120,3 miliardy EUR, což představuje pouze 0,96 % úhrnného hrubého národního důchodu členských států, zatímco finanční výhled umožňuje 1,04 %. V roce 2008 tedy budeme mít těsně padnoucí rozpočet, i když jsme měli dát přednost něčemu pohodlnějšímu. O důvod navíc pro soustředěné úsilí na naší stran, kterým zajistíme, aby Komise realizovala víceleté programy rychle a správně, aby jednala podle našich připomínek ke konkrétním rozpočtovým položkám způsoby, které odpovídají našim záměrům, aby její první reakcí na naše návrhy pilotních projektů a přípravných opatření bylo hledání způsobů, jak je uvádět do praxe, ne popisování všech překážek, které takové realizaci brání. Vyzývám všechny poslance, včetně těch, kteří jsou členy specializovaných výborů, aby monitorovali plnění rozpočtu na rok 2008 systematicky a kriticky. Dovolte, abych skončila vyjádřením upřímných díků zpravodajům, všem svým kolegům poslancům a sekretariátu za jejich upřímnou a konstruktivní spolupráci v roce 2007. Doufám v podobnou parlamentní solidaritu v roce 2008, kdykoliv budu mít za úkol navrhnout zprávu. Gérard Deprez (ALDE). - (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, nejprve ze všeho bych rád vzdal poctu a poblahopřál našim zpravodajům a hlavnímu zpravodaji, našemu příteli, panu Kyöstimu Virrankoskimu, a celé delegaci Evropského parlamentu, zkušeně vedené panem Bögem. Blahopřeji také Komisi a, méně obvykle, předsednictví Rady, které se odvážilo chopit svých povinností. Pane ministře, kdyby existoval evropský légion d’honneur, mám pocit, že byste si jej oprávněně zasloužil. Hlavní starostí, kterou jsme já a moji kolegové měli ohledně rozpočtu na rok 2008, bylo zajištění plného financování startu projektu Galileo a následně Evropského technologického institutu ze strany Společenství, aniž by bylo ohroženo financování programů zaměřených na realizaci lisabonské strategie. Výsledku bylo dosaženo: to je dobrá zpráva por Evropu jako celek a také dobrá zpráva, kterou můžeme snadno a jednoduše vysvětlit našim spoluobčanům, kteří chápou její rozsah. Pokud si nyní mohu na chvíli nasadit čepici předsedy výboru LIBE, rád bych řekl, že jsem spokojen s podporou, kterou Rozpočtový výbor poskytl postoji Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k rozpuštění rezerv v souvislosti se SIS II a Frontexem. Jedná se o dva nezbytné nástroje pro střežení vnějších hranic EU a my musíme zvýšit jejich provozní způsobilost. Na druhou stranu žádám, abychom v rezervě ponechali všechny položky, které se vztahují k Evropskému fondu pro uprchlíky, dokud Parlament a Rada

49

50

CS


nepřijmou návrh na směrnici o společných standardech a postupech v členských státech při vracení státních příslušníků třetích zemí s nelegálním pobytem. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). - (PL) Pane předsedající, je těžké být optimistou, pokud jde o rozpočet na rok 2008, protože je to nejnižší rozpočet za mnoho let ve vztahu k hrubému národnímu důchodu členských států jak ve smyslu položek závazků, tak položek plateb. Rád bych Parlamentu připomněl, že ve finančním výhledu na roky 2007–2013 byl stanoven strop pro položky závazků na rok 2008 ve výši 1,08 % hrubého národního důchodu. Pro položky plateb byl stanoven ve výši 1,06 %. Existuje proto významný rozdíl mezi tím, co byla Evropská unie připravena financovat pouhé dva roky nazpátek, a tím, co je připravena financovat nyní. Za tak omezené finanční prostředky nemůžeme mít víc Evropy v žádné z oblastí, do kterých Evropská unie rozděluje své finanční zdroje. Vítám skutečnost, že výsledkem dohadovacího řízení byla dohoda o financování programu Galileo a Evropského technologického institutu. Doufám také, že Evropský parlament bude souhlasit s čerpáním prostředků z rozpočtových rezerv na financování agentury Frontex. To má význam zejména pro země, jako je Polsko. Už v prosinci se hranice těchto zemí stanou vnějšími hranicemi Evropské unie v plném slova smyslu. Hans-Peter Martin (NI). - (DE) Pane předsedající, v centru politiky bez jakéhokoliv „-ismu“ je důvěryhodnost. Důvěryhodnost má mnoho do činění s účely, na které se vynakládají dostupné příjmy z daní, a lidé to jsou schopni vidět nejzřetelněji na částkách, které se utrácejí za administrativní orgány. Tomuto rozpočtu se bohužel opět nepodařilo přesně ukázat, kolik prostředků se ve skutečnosti má vydávat na administrativu. Máme v něm položku s 6,6 miliardami EUR, ale administrativní výdaje jsou také skryty uvnitř mnoha dalších položek. Kromě toho o demokratické povaze společnosti cosi vypovídá také to, zda životní styl politických tříd jeví nebo nejeví nějaký vztah k životním podmínkám převážné většiny obyvatelstva. Máme do očí bijící příklad propasti mezi těmito dvěma skupinami uvnitř Evropské unie ve formě důchodových systémů pro úředníky a také pro ty v tomto Parlamentu, kteří jsou zařazeni do luxusní třídy systému penzijního připojištění. V případě úředníků se celkový objem ročních plateb nyní drží na 963 milionech EUR, do kterých tito úředníci sami přispívají ne více než třetinou. Účet se navíc neustále zvyšuje. Je stanoveno, že samotný počet příjemců důchodů se má zvyšovat o 5,5 %. Míra inflace se zahrnuje automaticky. Brusel se tak stále více vzdaluje těm, o kterých tvrdí, že je zastupuje, a to je pro demokracii špatné. To by byl bod, ze kterého by bylo možné zahájit rozumnou reformu rozpočtu, a je to také výzva k činu pro vás, paní komisařko. Reimer Böge (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, dovolte, abych nejprve co nejsrdečněji poděkoval oběma zpravodajům, panu Itälämu a panu Virrankoskimu, kteří odvedli velice dobrou práci za posledních několik měsíců a vytvořili nesmírně solidní zprávy. Tyto mé díky dále patří koordinátorům a zaměstnancům politických skupin a rád bych vyjádřil svoji upřímnou vděčnost i sekretariátu výboru. Dovolte mi, abych celému týmu poděkoval tak, že za všechny vyberu jména Anne Vitreyová, Ian Vollbracht a Marie-Cécile Bernardová, kteří pro všechny z nás velice tvrdě pracovali. Musím také říci, že bychom nakonec nemohli dojít k tomuto konečnému úhrnnému výsledku, o kterém budeme hlasovat ve čtvrtek, bez velké solidarity prokázané Evropským parlamentem. Paní komisařko, díky vaší schopnosti využít pravého okamžiku, jak jste opět při těchto jednáních učinila, jste naprosto zásadním způsobem přispěla k jejich úspěšnému výsledku, za což vám srdečně děkuji. Jako někdo, kdo zažil poměrně hodně procesů rozpočtové koordinace, si přeji vzdát vřelý hold portugalskému předsednictví za způsob, jakým vedlo jednání Rady v této obtížné situaci. Svým zajištěním závěrečného hlasování a souhlasu Rady napsalo novou kapitolu v historii orgánů Evropské unie, což je úspěch, který hluboce a s nadšením oceňujeme. Celkem vzato máme rozpočet na rok dva období finančního výhledu s objemem 120,3 miliardy EUR, tj. 0,96 % úhrnného hrubého národního důchodu členských států, rozpočet, který je velice silně orientován na fiskální disciplínu. Máme rozpočet, který je zárukou programů vytvářejících přidanou evropskou hodnotu, jako jsou ty, které jsme zde právě přijali. Máme rozpočet, který je zárukou základů strategického projektu Galileo do roku 2013 v první řadě, a skryté vrstvy ve směsi přezkumu, flexibility a přerozdělování. Máme rozpočet, který zajišťuje zdroje navíc pro Frontex, a tak umožňuje reagovat na naléhavé otázky, a máme rozpočet, který

11-12-2007

11-12-2007

CS


financuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, třebaže pouze pro rok 2008, a umožňuje čerpat zdroje pro účely SZBP z nástroje pro flexibilitu. Dovolte mi, abych zde uvedl, že jsme měli upřednostnit dlouhodobý, víceletý přístup, který by podepřel chronicky podfinancovaný okruh 4, „Evropská unie jako globální parter“. To je však téma, ke kterému nás SZBP, Palestina a Kosovo jistě donutí se vrátit v souvislosti s nadcházející zprávou paní Haugové o prioritách pro následující rozpočet. Doporučuji Parlamentu stávající rozpočet v jeho schválené podobě. Vladimír Maňka (PSE). - (SK) Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi malou rekapitulaci v oblasti „Jiné oddíly“. Při rozpočtu Evropského parlamentu jsme dosáhli významných úspěchů. Zmíním alespoň některé z nich. Zaprvé jsme našli kompromis při pohledu na globální úroveň rozpočtu. Zadruhé, v oblasti informovanosti občanů Evropské unie o práci a přínosech Evropského parlamentu budeme mít nástroje pro lepší spolupráci a komunikaci s občany. Zde je potřebné zdůraznit, že nestačí, když my sami, jako Evropský parlament, dosáhneme pokroku v informační a komunikační politice. Efektivita znamená také zapojení Komise a evropských úřadů v jednotlivých státech. Postup je nutné koordinovat, výsledky pravidelně hodnotit. Konečným efektem bude nejenom lepší informovanost, ale také vyšší transparentnost a lepší využití zdrojů. Zatřetí bych vám, dámy a pánové, rád poděkoval za podporu našeho úsilí vytvořit systém řízení znalostí. Umožní vám v budoucnosti se lépe věnovat vašim legislativním úkolům. Začtvrté se nám podařilo zvýšit flexibilitu pro návštěvnické skupiny. Zapáté věřím, že i opatření na podporu jazykových služeb přinesou na jedné straně kvalitnější služby, a na straně druhé lepší využití zdrojů. A na závěr dosáhli jsme dohody o několika environmentálních otázkách a přístupu lidí s postižením k pracovním příležitostem. Při rozpočtu „Jiných oddílů“ je potřebné, abychom každou instituci posuzovali individuálně. Jako dobrý příklad tvorby rozpočtu uvedu Účetní dvůr. Tento subjekt dosáhl v některých rozpočtových položkách úspory tím, že sestavoval svůj rozpočet na bázi reálných nákladů a ne pomocí indexů na bázi inflace. Dámy a pánové, rád bych poděkoval zpravodajům, ale také všem týmům z Komise, Rady a Evropského parlamentu. Z našich setkání, rokování a dohodovacích řízení jsem měl ten nejlepší pocit. Když cítíte, že všichni mají zájem se dohodnout, je to velmi pozitivní prvek a může vzniknout jen dobrý výsledek. Nathalie Griesbeck (ALDE). - (FR) Pane předsedající, dámy a pánové, jak víte, v roce 2006 mnozí z nás hlasovali pro víceletý rozpočet pro finanční výhled s těžkým srdcem. Byli jsme si ve skutečnosti plně vědomi, že příspěvky členských států nebudou ke zvládnutí nejdůležitějších úkolů, před kterými stála Evropa o 27 zemích, a zejména, s půl miliardou obyvatel, stačit. Tento neadekvátní rozpočet, zeslabený odstoupením soukromých partnerů, kteří do té doby byli zúčastněnými stranami v projektu Galileo, nás učinil zranitelnými vůči závažným problémům a byl zdrojem mnoha obav. Jsem proto rád, že Parlament byl tentokrát vyslyšen po velice dlouhém boji s členskými státy v Radě. Tento rozpočet na rok 2008 je ve skutečnosti pro Evropany a pro Parlament vítězstvím a já bych také rád vyslovil své upřímné díky našemu hlavnímu zpravodaji a celému jeho týmu za jejich těžká vyjednávání, a také samozřejmě předsedovi, panu Bögemu, a členům COBU a administrativním pracovníkům. Jsem potěšen, že po hodinách intenzivních jednání jsme zajistili celkové úvěry ve výši téměř 120 miliard EUR, tj. 0,96 % hrubého národního důchodu EU. Je tomu tak zejména díky využití nástroje pro flexibilitu, který nám umožní značně navýšit prostředky na SZBP (okruh 4), se zvláštním důrazem na Kosovo a Palestinu. Nakonec, jako člen Výboru pro dopravu a cestovní ruch, jako mí kolegové, vítám platby zajištěné pro projekt Galileo, který je důležitým zásadním projektem, jenž Evropě umožní zachovat si, a dokonce zlepšit svoje postavení vesmírné velmoci a zaručí nám nezávislost na jiných zemích. To je velký úspěch, nejenom z politického hlediska, ale také pokud jde o pracovní příležitosti, přitažlivost a zejména viditelnost evropské integrace pro naše spoluobčany: docela jednoduše se jedná o velký úspěch pro naši budoucnost. László Surján (PPE-DE). - (HU) Pane předsedající: „A přeci se točí!“ Řekl prý Galileo Galilei. Nyní, po mnoha letech hledání chyb, se program Galileo znovu dal do pohybu. Rád bych poblahopřál panu zpravodaji,

51

52

CS


Komisi, paní komisařce a Parlamentu za prosazení dohody. Ale proč je k tomu potřeba síly? Proč Rada nejednala dříve? Proč je šokována a zděšena, že Unie musí opět platit? Proč nejsme rádi, že je Unie ochotna a schopna realizovat tak důležité programy jako Galileo? Proč jsme potřebovali dávat horko těžko dohromady nezbytnou částku ze zbývajících peněz, místo aby každý nesl náklady na investice a také zisk? Proč se Rada snaží z roku na rok redukovat zdroje na politiku soudržnosti – letos o víc než 100 milionů EUR? Proč bylo nutné odmítat po deset let zemědělskou pomoc novým členským státům a nutit evropské občany, kterým se pomoc poskytuje různými způsoby, aby spolu soutěžili na jednotném trhu? Když rakouský císař a uherský král požádal o pomoc s válkami, které vedla Marie Terezie, uherští šlechtici dali odvážnou odpověď: „Náš život a naši krev! “ Ale dodali: „Žádný oves,“ jinými slovy, náklady neponeseme. Dosáhnout úspěch s takovým chováním je těžké. Neměli bychom považovat rozpočet Unie za vyhozené peníze. Je to nástroj, jehož prostřednictvím dostávají občané Evropy hodnotu za svoje peníze. Parlament, Komise a nakonec Rada na tom pracovaly. Kéž by ale ty nápady a záměry do sebe zapadly dříve. Děkuji vám za laskavou pozornost. Jan Mulder (ALDE). – (NL) Pane předsedající, opět si můžeme poblahopřát, že po tolika pokusech bylo dosaženo dohody. Byl to dlouhý a bolestný proces a každý, kdo v něm hrál nějakou roli, se nyní může ohlédnout zpět s čistým svědomím. Velkou otázkou je, zda se jedná o nejlepší postup, jak přijímat rozpočet. Myslím, že by byl dobrý nápad, abychom se, až bude ratifikována nová Smlouva, ještě jednou podívali, zda bychom nemohli najít rychlejší a účinnější způsob, jak při tom postupovat. Mohli bychom například také zvážit otázku, jestli je nejlepší metodou rozhodovat o pilotních projektech a předběžných opatřeních v této pozdní fázi, nebo jestli bychom to měli dělat ve fázi dřívější. Myslím, že to druhé platí. Pokud se podíváme na jednání, hlavním úspěchem tohoto rozpočtu je projekt Galileo a Evropský technologický institut. Když jsem četl tiskové zprávy o všech jednáních, vždy to vypadalo, jakoby existovala jenom jedna instituce, na které záleží, a tou je Rada ministrů. Když došlo k uzavření dohody a vy jste si četli tiskové zprávy, vždycky tam stálo „v Radě ministrů bylo dosaženo dohody“. Není možné jednou k veřejnosti dostat zprávu, že to tak úplně nebylo? Bylo těžké Radu přesvědčit, aby upravila víceletý rozpočet. Samo o sobě je to chvályhodné: Smlouva je stále ještě nová, ale bylo toho naléhavě třeba. Myslím, že bychom se měli Smlouvy a víceletého rozpočtu držet, ale to platí i pro Radu, zejména pokud se týká bodu v článku 44 o prezentaci prohlášení států o zdravém finančním řízení. Rada by tomu možná také mohla věnovat určitou pozornost. Janusz Lewandowski (PPE-DE). - (PL) Pane předsedající, pokud se týká jak struktury, tak velikosti, rozpočet na rok 2008 naznačuje, že jsme stále ještě v ranných fázích zavádění nové generace víceletých programů souvisejících s finančním výhledem na roky 2007–2013. Jedním relevantním příkladem je rekordně nízká úroveň plateb ve vztahu k hrubému národnímu důchodu. Jsem opatrně optimistický, že příjemci tohoto rozpočtu Evropský parlament v roce 2008 příjemně překvapí a zároveň nepříjemně překvapí ministry financí žádostmi o tzv. opravný rozpočet v důsledku vyššího plnění, než jaké se v současné době odhaduje, zejména pokud se týká strukturálních fondů. Dohodovací řízení bylo nesmírně úspěšné a bylo vskutku společným úspěchem všech tří zúčastněných orgánů. Blahopřeji panu Bögemu k jeho roli hlavy delegace Parlamentu. Blahopřání náleží také zpravodajům, sekretariátu a ostatním zúčastněným. Jak již bylo v dnešní rozpravě zmíněno, dohodovací řízení vyvolalo nepříjemný dojem. Vypadalo to, jakoby role delegace Parlamentu byla spíše rolí jakéhosi pozorovatele obchodních ujednání mezi určitými národními delegacemi, než že se aktivně účastnil dosahování dohody a byl její stranou. Zmíněné národní delegace se zejména zajímaly o způsob financování a ještě více o veřejné zakázky související s programem Galileo. Tento nepříjemný dojem se následně odrážel v komentářích médií o této události. Je třeba mít na paměti, že hlavním účelem této události bylo dohodovací jednání o rozpočtu. Bylo to více než jen pouhé setkání mezi ministry financí zainteresovaných zemí. Jménem Evropského parlamentu se tímto zavazuji, že z této zkušenosti vyvodíme závěry pro budoucí setkání tohoto charakteru v roce 2008.

11-12-2007

11-12-2007

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN SIWIEC Místopředseda Ingeborg Gräßle (PPE-DE). - (DE) Pane předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo, dovolte mi začít poblahopřáním předsedovi Rady. Jsem přesvědčena, že jste skvěle vyzdobili tento jednací sál svými kravatami portugalského předsednictví a v Radě jste vytvořili esprit de corps, který jsme nikdy před tím nepokládali za možný. Z pohledu rozpočtové kontroly existují dva body, na které bychom pro tento nadcházející finanční rok rádi položili zvláštní důraz. Prvním bodem, o kterém již paní komisařka hovořila, je pokračování analytického zkoumání zaměřeného na pracovní místa v oblastech koordinace a administrativní podpory. Víme, že Komise sama pochybuje o tom, zda skutečně potřebuje mít 1 700 zaměstnanců přidělených na komunikaci nebo 3 500 na správu dokumentů nebo 1 700 v ředitelství pro personál. To vše dohromady dává téměř třetinu zaměstnanců v podpůrných a koordinačních službách. Snažíme se zajistit, aby se administrativa nezabývala sama sebou, ale aby její pracovní síly zahrnovaly zaměstnance, kteří jsou schopni provádět politické priority Komise a také politické priority Parlamentu. Z tohoto důvodu stále vyzýváme Komisi, aby v akčním plánu tyto oblasti činností ještě více osvětlila. Tato otázka musí zůstat na programu a na programu zůstane, s rezervou, nebo bez ní, s odstavcem 11 našeho usnesení, nebo bez něj, a dokonce i budou-li splněny předchozí podmínky, nebo ne. Velice na vás naléhám, abyste se touto záležitostí nadále zabývali. Měli jste k ní připomínky; slyšela jsem je a budu vás podle nich posuzovat. Jsem přesvědčena, že tato Komise určitě může sestavit akční plán, protože právě tato Komise je v pozici, kdy to může udělat. Její následníci v ní ale nebudou. Proto jsem přesvědčena, že je důležité, abyste tuto předchozí podmínku splnili, abyste vykonali potřebnou předběžnou práci. Já sama se o tuto záležitost velmi zajímám a jsem kdykoliv ochotná s vámi o ní diskutovat. Druhý bod, kterému přikládáme důležitost, jsou prohlášení řídících orgánů členských států k fondům, které podléhají sdílenému řízení. Pane úřadující předsedo, během našeho dohodovacího řízení jste učinil určitá prohlášení, ve kterých jste nám naznačil, že byste se touto záležitostí zabýval. Doposud jste neřekl, jak přesně zamýšlíte tento úkol začít řešit. Naše výzva k akci v této záležitosti platí také slovinskému předsednictví. Silně naléháme na Komisi, aby použila odpovídající pokyny ke stanovení podmínek, za jakých budeme moci zahájit rozhovory s členskými státy na prvním místě. Bez opory v těchto pokynech a bez odpovídajících činností na straně členských států bude těžké přijmout jakoukoliv akci. Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). - (RO) Pane předsedající, rozpočet Evropské unie na rok 2008 je pragmatický rozpočet, a jeho výsledky se řídí stávajícími prioritami rozvoje Evropské unie. Během celého jednání o rozpočtu používal Evropský parlament svoji výsadu kontroly nad ostatními orgány při prosazování hlavních cílů lisabonské strategie, hospodářské konkurenceschopnosti a pracovních míst. Parlament převedl finanční prostředky určené pro Komisi do rezervy, kvůli nedostatkům v systému schvalování u operačních programů, protože překročení konečných termínů znamená peníze ztracené evropskými občany. Stejná věc se stává v případě prodlení při náboru zaměstnanců z nových členských států, kvůli čemuž vznikly závažné náklady a mělo to vliv na činnost evropských orgánů. Proto mám za to, že je velice důležité, aby se pravomoc Parlamentu po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost významně zvýšila, spolurozhodování se stalo obecným pravidlem a právo veta, které Parlamentu náleží při přijímání rozpočtu bude rozšířeno také na zemědělství. Řešení, která byla nalezena pro financování velkých technologických projektů Evropské unie, jmenovitě projektu Galileo a Evropského technologického institutu, přinášejí významnou pomoc výzkumu a vývoji. Nicméně se musíme ujistit, že evropská pomoc bude rozdělována jednotně a nebude prohlubovat již existující technologické a informační mezery mezi členskými státy. Přestože se jedná o technické řešení financování těchto programů, používání rezervy na zemědělství by se nemělo stát pravidlem. Zemědělství by nemělo být oblastí, o jejímž osudu se rozhoduje předem a jehož finanční prostředky jsou systematicky deviovány. Jsem velmi potěšena podporou, kterou jste poskytli zvyšování částek určených na evropský program financování režimu pro mléko do škol a rozšířili jste ji i na ostatní produkty. V neposlední řadě považuji zvyšující se zapojení Evropské unie do oblasti vzdělávání obecně a do rozšiřování programů stipendií a průběžného vzdělávání zvlášť za velmi důležité. Proto vám děkuji za podporu pozměňovacího návrhu, který se týká významného zvýšení rozpočtu v této oblasti na další rok.

53

54

CS


Margaritis Schinas (PPE-DE). - (EL) Pane předsedající, rozpočet na tento rok je pronikavým důkazem, že metoda Společenství funguje. Tento rok jsme prokázali přidanou hodnotu, kterou může Evropská unie poskytnout při řešení komplexních problémů, tam, kde původní plány selhaly. To potvrzuje nejenom velkolepý úspěch projektu Galileo, ale také způsob, jakým jsme byli schopni zajistit nové, nezbytné financování pro Frontex, aby se mohl vypořádat s novými úkoly, dále pilotní projekty, a také Evropský technologický institut. Jednoduše řečeno, Evropská unie ukazuje, že může poskytnout Společenství řešení složitých problémů velkého rozsahu tam, kde ostatní selhali. To je první pozitivní zpráva. Existuje však další, negativní zpráva spojená se širším trendem rozpočtových údajů: skutečnost, že tento rok utrácíme, na příští rok, 0,95 % hrubého národního důchodu Společenství, mi nezní jako dobrá zpráva. Slyšel jsem, že někteří kolegové poslanci to považují za úspěch. Pro mě to úspěch není. Ukazuje se, že nyní, když máme 27 členských států, utrácíme stejně, jako když nás bylo 15. Rozpočty na této úrovni nepředstavují šíři ambice evropského podniku. Protože stavíme na letošním úspěchu, měli bychom se včas začít připravovat na budoucí přidělování prostředků, a jsem rád, že diskuse o tom již začala. Dovolte mi, abych skončil osobní poznámkou: ve čtvrtek, kdy hlasujeme o rozpočtu, to bude rok od smrti Loyoly de Palaciové – architektky tohoto skvělého evropského projektu. Velké Evropanky, velké ženy, ženy, která iniciovala tento proces, o jehož úspěšném dokončení budeme ve čtvrtek hlasovat. Jsem přesvědčen, že pro politika, který hovoří prostřednictvím jejího díla, nemůže být lepšího pomníku. Simon Busuttil (PPE-DE). – (MT) Děkuji vám, pane předsedající. Jedním z bodů, na kterých se Parlament a Rada shodly, je podstatné navýšení rozpočtu agentury Frontex – ve skutečnosti byl zdvojnásoben. Rád bych uvedl, že mezi prvním čtením k tomuto rozpočtu a jeho druhým čtením, na kterém bude tento týden schválen, měl Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Parlamentu intenzivní sezení s ředitelem agentury Frontex, během kterého jsme hovořili a dostalo se nám podrobné prezentace o pracovním programu agentury na následující rok. Tato prezentace nás, pane předsedající, přesvědčila, že děláme správnou věc, když navyšujeme rozpočet této agentury, a že s prostředky, které bude mít navíc k dispozici během nadcházejícího roku, bude účinnější než doposud. Ředitel agentury nám také poskytl podrobné informace o několika nových misích, které mají být uskutečněny v průběhu následujícího roku na vnějších hranicích Unie – pozemních, vzdušných i námořních misích. Pokud se týká námořních operací, je pro nás velice uspokojivé vidět, že se činnost Frontexu podstatně zvýší na námořních hranicích, Zejména ve středu Středozemního moře, ale také na východě Středozemního moře, kde jsme poslední dobou svědky podstatného nárůstu problémů. Mezitím budou také pokračovat mise blízko Kanárských ostrovů. Pane předsedající, nemám žádné pochybnosti o tom, že občané zemí, kterých se to týká, přivítají účinnější přítomnost agentury Frontex, aby jim pomohla zvládat příliv migrantů, který, jak všichni víme, je hlavní starostí občanů těchto zemí. Ocení proto rozhodnutí, která jsme přijali ohledně rozpočtu. Navíc nemám žádné pochybnosti o tom, že s tímto rozpočtem se chystáme vyslat jasnou zprávu síti organizovaného zločinu, která těží z obchodování s migranty, zprávu, že jejich činnost nebude tolerována. Děkuji. Emanuel Santos, úřadující předseda Rady. − (PT) Pane předsedající, poslouchal jsem velmi pečlivě projevy poslanců a musím vám říci, že, zatímco jsem na začátku naznačil svoje potěšení z dosaženého úspěchu, mám nyní ještě větší důvod cítit se nesmírně spokojený, jak sám za sebe, tak jménem Rady, z výsledků, kterých se nám všem podařilo společně dosáhnout. Prosím, dovolte mi dodat, že tyto výsledky nám nejenom dovolují, abychom se cítili spokojení, ale také dodávají prestiž našim orgánům: Parlamentu, Radě a Evropské komisi. V očích evropských občanů jsme dokázali jednotnou vůli a jednotnou ambici pokračovat v budování Evropské unie, nyní s 27 členskými státy, jako prostoru míru, demokracie, svobody, spravedlnosti a také prosperity. Musím využít této příležitosti a vyjádřit svoje velké naděje nejenom ve správnou realizaci rozpočtu, který má být přijat, ale také ve správnou realizaci projektů, kterých se týkala tato jednání. Mnohé díky všem za jejich hojná slova určená Radě. Velmi vám děkuji, pane předsedající. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat ve čtvrtek. Písemná prohlášení (Článek 142) Alexander Stubb (PPE-DE), písemně. – (FI) Měli bychom poblahopřát zpravodajům Parlamentu k jejich úspěšnému rozpočtu: Panu Virrankoskimu k rozpočtu Komise a panu Itälämu k rozpočtu Parlamentu a rozpočtu ostatních orgánů.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Výsledek je výsledkem historickým. Strukturální fondy a Fond soudržnosti nyní poprvé dostávají největší díl rozpočtu. To odráží změny v prioritách Komise. Výše rozpočtu byla dlouho známa: těsně pod 1 % hrubého domácího důchodu, což znamená okolo 120,3 miliard EUR na rok 2008. Rozpočet se také dívá do budoucna, takže díky tomu půjdou 3,4 miliardy EUR na systém satelitní navigace Galileo a 309 milionů EUR na Evropský technologický institut (EIT). Investovalo se také dále do Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. To je nesmírně důležité pro posílení naší důvěryhodné mezinárodní role. Pokud se týká Parlamentu, pan Itälä vyzdvihl důležitost rozpočtové disciplíny a důležitost odpovědného využívání veřejných fondů. Proto považuji nový rozpočet za excelentní.

15. Výroční zpráva Evropské unie o lidských právech (rozprava) Předsedající. – Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o Výroční zprávě Evropské unie o lidských právech. Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, je pro mne velkou ctí, že zde dnes mohu být a stát se svědkem této rozpravy o deváté Výroční zprávě Evropské unie o lidských právech. Tato zpráva se týká období od 1. července 2006 do 30. června 2007 a byla formálně představena Evropskému parlamentu dne 26. listopadu v Bruselu. Stejně jako v předchozích letech je i tato devátá Výroční zpráva Evropské unie o lidských právech skutečně společnou zprávou připravenou předsednictvím, Evropskou komisí a Generálním sekretariátem Rady. Účelem této zprávy je poskytnout přehled o práci Evropské unie vztahující se k lidským právům během finského a německého předsednictví. Cílem zprávy je ilustrovat, jak jsou společné hodnoty, na kterých je EU založena, transformovány do konkrétních činností spojených s lidskými právy v jejích bilaterálních vztazích s třetími zeměmi, na multilaterálních fórech a ve vztahu k mnoha tematickým otázkám. Druhým cílem této zprávy je zajistit transparentnost v činnostech EU spojených s lidskými právy, a také zajistit zviditelnění těchto četných a nesmírně důležitých činností. Nyní bych rád vyzdvihl nejpozoruhodnější obecné aspekty politiky EU v oblasti lidských práv za sledované období. Jedná se o následující: provedení pokynů EU k lidským právům – jak víte, již máme pokyny o boji proti mučení, trestu smrti, pokyny týkající se ochránců lidských práv a dětí v ozbrojených konfliktech; vytvoření nových, komplexnějších pokynů EU k právům dítěte, původně zaměřených na otázku násilí vůči dětem; první rok fungování Rady OSN pro lidská práva; dovršení procesu institucionálního budování tohoto nového orgánu a, nakonec, začleňování lidských práv do všech aspektů politik EU, včetně krizového řízení v operacích a misích evropské bezpečnostní a obranné politiky. Přestože struktura této zprávy z velké části kopíruje stejný formát jako minulý rok, letošní vydání usiluje o dodatečné zaměření na analýzu, aby mohlo nabídnout komplexnější a zásadní souhrn dopadů a účinnosti akce EU v oblastech lidských práv a demokratizace. Toto zaměření na analýzu vyplývá z návrhů Evropského parlamentu, které jsou obsaženy v dubnové zprávě vypracované panem Coveney. Tato zpráva tedy představuje činnosti EU v oblasti lidských práv jak z pohledu tématu, tak pohledu jednotlivých zemí. Letos přibyly dva nové oddíly: jeden o politice sousedství a druhý o svobodě náboženství a víry. Chtěli jsme tímto způsobem podtrhnout důležitost, kterou přikládáme boji proti nesnášenlivosti na základě víry nebo náboženského přesvědčení. Výroční zpráva obsahuje komentáře k usnesení Valného shromáždění Organizace spojených národů o tomto tématu, které na jeho zasedání v roce 2006 podpořila Evropská unie. Mohu vás s radostí informovat, že jsme letos opět podpořili usnesení o nesnášenlivosti na základě náboženského přesvědčení nebo víry, které bylo přijato na základě konsensu ve třetím výboru OSN. Na zasedání Rady OSN pro lidská práva, které bylo zahájeno včera, 10. prosince, v Ženevě, bude představeno další usnesení o náboženské nesnášenlivosti. Jeho cílem je zejména obnovení mandátu zvláštního zpravodaje. Doufáme, že i toto usnesení bude přijato na základě konsensu. Zpráva také obsahuje komplexnější oddíl o činnostech Evropského parlamentu zaměřených na prosazování a ochranu lidských práv a demokracie, zejména prostřednictvím usnesení, ale také slyšení a rozprav organizovaných v Podvýboru pro lidská práva, Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro rozvoj a se zástupci třetích zemí.

55

56

CS


Zásadní přínos Evropského parlamentu našemu společnému úsilí při prosazování a ochraně lidských práv je nepopiratelný. Zpráva také zmiňuje mechanismy vytvořené v rámci EU s cílem zaručit úctu k lidským právům a jejich ochranu. V tomto ohledu by měla být uvedena zmínka o založení Agentury pro základní práva 1. března tohoto roku, která nahrazuje Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie. Zpráva kromě jiných činností vyzdvihuje kroky přijaté s cílem uvádět do praxe pokyny Evropské unie k lidským právům. Rád bych začal zmínkou o krocích přijatých v průběhu tohoto roku s cílem uvést do praxe pokyny k boji proti trestu smrti. Díky své spolupráci se zeměmi ve všech regionech dala Evropská unie skutečný impuls své kampani proti trestu smrti. V průběhu vykazovaného období přijala Evropská unie řadu kroků týkajících se trestu smrti a pokusila se přesvědčit země ke změně jejich postoje k tomuto tématu, a také se snažila zachránit lidské životy. Právě tyto pokyny také tvořily kontext prohlášení k trestu smrti, které jsme v roce 2006 předložili Valnému shromáždění Organizace spojených národů, jehož výsledkem bylo přijetí rezoluce proti trestu smrti 15. listopadu tohoto roku. Upevnili jsme i náš postoj proti mučení v kontextu pokynů a pokračovali jsme ve zlepšování provádění pokynů týkajících se dětí v ozbrojených konfliktech a také obránců lidských práv. Evropská unie v tomto roce také přijala novou iniciativu a vytvořila sadu pokynů k právům dítěte, které budou s veškerou pravděpodobností Radou přijaty na konci tohoto roku. Jádrem zprávy jsou i nadále činnosti EU v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, rozhovory o lidských právech s různými zeměmi a konzultace trojky. Ve zprávě jsou uvedeny informace o vývoji politik a akcí ve vztahu k 20 různým tematickým otázkám, nejenom včetně těch oblastí, kde EU přijala pokyny k lidským právům, ale také jiným tematickým otázkám, jako jsou práva žen, práva dětí, boj proti rasismu a obchodování s lidmi. Zpráva zahrnuje analýzu činností EU v sousedících zemích a poskytuje přehled činností EU v mezinárodních organizacích. V tomto ohledu bych vám připomenul, že období analyzované v této zprávě se kryje s prvním rokem činností Rady OSN pro lidská práva, k jejíž práci Evropská unie aktivně přispěla. Další prioritou pro EU ve vztahu k lidským právům bylo, stejně jako v předchozích letech, začlenění lidských práv do všech aspektů politik EU. Mám na mysli plánování a plnění krizového řízení operací a misí v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky a přidělení speciálních poradců pro lidská práva a rovnost mužů a žen do misí. Mandáty speciálních zástupců Evropské unie se nyní také staly konkrétními pokyny v této oblasti. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, také vítám tuto zprávu Evropské unie, která je společnou zprávou Rady a Evropské komise. Ti z vás, kteří byli přítomni, když jsem zde poprvé hovořila jako komisařka, budou vědět, že bylo vždy mým přáním, abychom se touto otázkou zabývali společně. Ráda bych také poděkovala těm kolegům v Parlamentu, kteří do této naší zprávy přispěli. V konečném důsledku se jedná o velice dobrý dokument, který vyjadřuje to, co máme říci, a ukazuje, co děláme v oblasti lidských práv. Svět včera oslavil Mezinárodní den lidských práv, který je tento rok obzvláště důležitý, protože připomíná začátek oslav k připomenutí 60. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Byl to první krok k založení komplexního mezinárodního rámce pro ochranu lidských práv, po kterém nyní, v průběhu posledních desetiletí, následuje impozantní kodifikace mezinárodních zákonů v oblasti lidských práv. Dnešní výzvou je přejít od provedení k realitě, a to v celosvětovém měřítku. Například odsouzeníhodné situace týkající se lidských práv v Barmě/Myanmaru, v Súdánu/Dárfúru, Íránu a Zimbabwe jsou tvrdou připomínkou náročného úkolu, před který jsme postaveni, a úkolu, jehož důležitost nám dnes objasnil laureát Sacharovovy ceny, pan Osman. Jasně nám ukázal cestu. Ráda bych vás upozornila na čtyři klíčové události, které obzvláště poznamenaly činnosti Evropské unie za poslední roky. Zaprvé jsme byli svědky důležitých změn v rámci systému Organizace spojených národů v oblasti lidských práv. Fáze institucionálního budování Rady OSN pro lidská práva byla více méně úspěšně dokončena a existuje důvod k opatrnému optimismu, za předpokladu že se Rada bude včas zabývat porušováním lidských práv, ať k nim dojde kdekoliv a kdykoliv. V tomto ohledu jsme byli potěšeni, že na základě iniciativy EU, Rada OSN pro lidská práva učinila kroky k řešení hrubého porušování lidských práv v Barmě/Myanmaru, a také v Súdánu/Dárfúru. Kromě toho vítáme i vytvoření systému Celosvětového periodického přezkumu, který od příštího roku také umožní pravidelné důkladné přešetření stavu dodržování lidských práv v každém členském státu OSN.

11-12-2007

11-12-2007

CS


I když byla vytvořena Rada OSN pro lidská práva, třetí výbor Valného shromáždění Organizace spojených národů samozřejmě zůstává rovnocenně důležitým fórem pro otázky lidských práv. Evropská unie bude i nadále tento výbor plně využívat k navrhování jak tematických usnesení, tak usnesení týkajících se jednotlivých zemí. Na letošním zasedání bylo dosaženo speciálního úspěchu – jmenovitě bylo poprvé přijato usnesení vyzývající k moratoriu na používání trestu smrti. Díky iniciativě EU a budování koalice napříč regiony znamená historické odsouzení trestu smrti zásadní krok v budování mezinárodního konsensu orientovaného na jeho konečné vymícení. Zadruhé jsou jedním z nejdůležitějších nástrojů, které máme k dispozici pro nastolení otázek lidských práv se třetími zeměmi, dialogy o lidských právech. Umožňují nám také upozorňovat na konkrétní obavy týkající se lidských práv v případě partnerské země, vydávat doporučení ke zlepšení, a také diskutovat o možných způsobech prosazování reformy prostřednictvím vzdělávacích projektů a spolupráce. Za poslední rok došlo k podstatnému zvýšení počtu dialogů o lidských právech. V současné době vedeme dialogy s přibližně 25 partnerskými zeměmi. Například jsme navázali dialog o lidských právech s většinou evropských sousedících zemí a úvodní setkání byla celkově – a někdy velmi – konstruktivní. První kolo dialogů odborníků na otázky lidských práv, včetně dialogu s Africkou unií, otevřelo nové možnosti pro společnou práci s africkým kontinentem v oblasti lidských práv. V květnu 2007 vedla Evropská unie první dialog o lidských právech s Uzbekistánem a strategie EU pro střední Asii předpokládá navázání takových dialogů se všemi zeměmi střední Asie. Protože se však počet dialogů zvyšuje, musíme být opatrní, abychom zajistili důslednost a účinnost – což je bod, který Evropský parlament správně podtrhl ve svém usnesení ze dne 6. září 2007. Zatřetí dovolte, abych se vrátila k pokynům EU k lidským právům: Dělá mi radost – a předsednictví Rady si toho již všimlo –, že se v roce 2007 přijaly nové pokyny k prosazování a ochraně práv dítěte, společně s prováděcí strategií. Jako první prioritou se budeme podle těchto pokynů zabývat zásadní otázkou násilí na dětech. Stejně jako v případě všech pokynů EU se samozřejmě jedná o provedení, které má význam. Evropská unie je aktivní zejména podle pokynů k boji proti trestu smrti, mučení a špatnému zacházení, a to prostřednictvím četných obecných diplomatických demarší, ale také mnoha konkrétních oficiálních protestů proti jednotlivým případům trestu smrti nebo mučení v řadě třetích zemí. O těchto záležitostech budeme systematicky hovořit během politických dialogů vedených při schůzkách se třetími zeměmi. Nakonec musím zmínit evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), který je zaveden od ledna 2007. EIHDR nám umožňuje poskytovat finanční prostředky přímo pro organizace občanské společnosti po celém světě, bez zásahu vlád. Tento nástroj se stal zásadním prostředkem posilování organizací působících v terénu po celém světě, bez kterých by lidská práva ani demokracie nemohly vzkvétat. EIDHR klade nově důraz na prosazování demokracie a také nám umožňuje poskytovat pomoc akcím na podporu pokynů EU k lidským právům. Další inovací je, že je nyní možné mobilizovat fondy na pomoc obráncům lidských práv, kteří se ocitnou v důsledku svých činností v nebezpečí. Celkem bude v rámci tohoto nástroje každý rok k dispozici 140 milionů EUR a první výzvy k předkládání projektů jsou nyní otevřeny. Čas mi dnes dovolí se pouze dotknout těch několika bodů. Myslím si ale, že pouhý geografický záběr našich činností v oblasti lidských práv a rozsah tematických otázek, o kterých se ve zprávě píše, nemůže neudělat dojem na každého čtenáře této dobré a zajímavé zprávy. Vedle témat, která jsem již zmínila, bych ráda uvedla, že Evropská unie již byla aktivní v záležitostech tak různorodých, jako jsou prosazování členství Mezinárodního trestního dvora (ICC), práva žen a práva osob se zdravotním postižením. Rok 2007 byl rokem úspěchů. Jsme si ale nicméně vědomi, že porušování lidských práv zůstává endemické po celém světě. V tomto roce 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv budeme samozřejmě pokračovat v našem úsilí zajistit, aby práva, která jsou v této deklaraci obsažena, se nakonec stala realitou pro všechny z nás.

57

58

CS


PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN DOS SANTOS Místopředseda Laima Liucija Andrikienė, jménem skupiny PPE-DE. – (LT) Nejprve bych ráda poděkovala všem, kdo připravili tuto výroční zprávu. Na tento dokument se těšily nejenom Evropský parlament, ale také takové instituce jako Rada OSN pro lidská práva, Rada Evropy a neziskové organizace, které stále pracují v oblasti ochrany lidských práv, dialog, který nelze přecenit. Hovořím o dialogu mezi Evropským parlamentem, jeho Podvýborem pro lidská práva a Radou OSN pro lidská práva, společností a skupinami, které v jejich rámci působí. Souhlasím s myšlenkami, které vyjádřila země zastávající předsednictví v Radě EU a paní komisařka. Ráda bych nicméně vyzdvihla několik bodů. Výroční zpráva je podrobným přehledem akcí, které EU podnikla po celém světě v oblasti lidských práv. Týká se činností členských států EU, Komise a Evropského parlamentu. Tato zpráva shrnuje situace v určitých regionech světa, ale cítím, že v ní chybí několik otázek, které by zprávě dodaly ještě větší hodnotu. Zaprvé v ní chybí zhodnocení politiky EU v oblasti lidských práv. Bylo by dobré se na konci roku dozvědět názor Rady a Komise o výsledcích a účinku zmíněných akcí. Takové shrnutí by mělo mnohem větší hodnotu než to, které jednoduše vyjmenovává uskutečněné akce, nehledě na to, jak dlouhý takový seznam případně je. Výhled, který by byl zaměřen na výsledky, by zdůraznil všechny akce uskutečněné Evropskou unií v oblasti ochrany lidských práv a podtrhl by bezvýznamnost. To se týká i jednotlivých případů uvedených ve zprávě: jakých výsledků Evropská unie ve skutečnosti dosáhla? Mohlo by to být tak, že naše taktika a činnosti nepřinesly žádný výsledek nebo dokonce měly negativní následky? Na druhou stranu mi chybí jasnější vysvětlení práce Evropského parlamentu a doporučení usnesení, která jsme přijali. Pro Evropský parlament by bylo přínosem, kdyby měl informace o tom, která z jeho doporučení vzaly Komise a Rada v úvahu, která byly uvedena do praxe a s jakými výsledky. Raimon Obiols i Germà, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, rád bych učinil tři rychlé poznámky k této deváté zprávě, a poté se stručně zamyslel nad budoucími zprávami. Ty poznámky jsou pozitivní. Nejprve bych chtěl říci, že přestože se tato zpráva řídí strukturou předchozích verzí, věnuje se zde velká pozornost podrobné analýze. Některé otázky se dokonce zkoumají z dvojího pohledu: zeměpisného a tematického. To je pozitivní rys. Druhým pozitivním rysem je zvýšený důraz, který zpráva klade na zrušení trestu smrti, mučení, na dětská práva, a větší zájem o ochranu obránců lidských práv. Měl by nás také těšit zvýšený zájem o zvláštní zranitelnost žen v situacích zneužívání a z toho vyplývající potřebu posílit jejich ochranu. Moje třetí poznámka je, že tato zpráva hovoří o prvním roku Rady OSN pro lidská práva. Evropská unie hrála aktivní roli při zavádění mechanismu Celosvětového periodického přezkumu a to by mohlo vytvořit určité nesmírně pozitivní součinnosti. Nakonec bych se rád podělil o úvahu, která se částečně shoduje s myšlenkami paní Andrikienėové. Každým rokem děláme pokroky v našem úsilí orientovaném na mnohem komplexnější diagnózu, ale stále je před námi dlouhá cesta, kterou musíme ujít, než přeměníme tyto vyčerpávající a bystré analýzy do hmatatelnějších a účinnějších výsledků akce Evropské unie. To tedy znamená, že musíme vyvíjet koncepční a analytické prostředky, které nám umožní vyhodnotit naše vlastní nástroje. Způsob, jakým přistupujeme k dialogu se třetími zeměmi, podmíněnost, výrazy rétoriky, kterou jsme používali, když jsme se vyjadřovali proti určitým situacím, zda uplatňujeme nebo neuplatňujeme dvojí metr v závislosti na velikosti a strategickém významu té které země, to vše by, jak cítíme, mělo být důkladně přezkoumáno, a doufáme, že se to vezme v potaz v budoucích verzích našich výročních zpráv. (Potlesk) Sarah Ludford, jménem skupiny ALDE. – Pane předsedající, myslím, že Evropský parlament učinil velmi dobrý první krok směrem k oslavám 60. výročí Všeobecné deklarace lidských práv, když udělil Sacharovovu cenu za svobodu myšlení úchvatnému panu Salihu Mahmoudu Osmanovi.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Ten nám ale řekl, že nejsme schopni dostát své povinnosti nabídnout ochranu lidem z Dárfúru a že EU potřebuje do tohoto úsilí vložit své odhodlání a zdroje, včetně vojenských jednotek. Jak je možné, že EU, která hlásá lidská práva, připustí vraždu 600 000 lidí a vysídlení čtyř milionů ? Evropská unie musí budovat svoji způsobilost zasahovat v krizových situacích, jako je tato. Bez akce jsou naše slova o prosazování sdílených hodnot pouhými tlachy. Myslím, že mnoho mých voličů a trpících lidí z Dárfúru bylo udiveno pohledem na vedoucí představitele EU, kteří si minulý víkend v Lisabonu užívali koktejly s prezidenty Zimbabwe a Súdánu. Hlavním nedostatkem zprávy Komise a Rady o lidských právech za rok 2007 je jakákoliv reakce, zejména reakce Parlamentu, na zveřejnění závěrů vlád EU o mimořádném vydávání podezřelých. Jsme informováni, že EU byla aktivní, pokud se týká otázky mučení. Jak to, že EU, která hájí lidská práva a usiluje o vymícení mučení, nenabídla žádnou skutečnou odpovědnost nebo zjištění pravdy o svém vlastním zapletení do tohoto zvěrstva, ale pouze nic neříkající popírání a mdlá ujištění? Podepsání Listiny základních práv v tomto týdnu – jakkoliv je vítáno, zejména protože to bude poprvé, kdy je v mezinárodní listině o lidských právech zakázána diskriminace z důvodu sexuální orientace – vyznívá naprázdno, pokud jsme v praxi svědky pokrytectví. V poslední řadě pan Osman také varoval, že spravedlnost a odpovědnost nesmí být oslabeny politickým obchodováním a že kruh beztrestnosti musí být rozetnut. Myslím, že toto varování můžeme vztáhnout na současnou situaci na Balkáně. Evropská unie se nesmí nechat Srbskem vydírat k podpisu dohody o přidružení, který má fungovat jako úplatek za ztrátu Kosova, dokud nebudou Ratko Mladić a Radovan Karadžić předvedeni do Haagu. Nemůžeme zamést pod koberec rozsudek hlavní žalobkyně z Haagu, Carly Del Ponteové, podle kterého srbská vláda úmyslně neodevzdala Mladiće and Karadžiće spravedlnosti. Nemůžeme Srbsko odměňovat za to, že se zdrží násilné reakce na Kosovo. Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedající, obrana lidských práv by měla být záležitostí svědomí, spíše než krokem drženým s čímkoliv, co náhodou je poslední intelektuální módou. Proto vyzývám, aby činnosti Evropské unie v této oblasti byly naplňovány s větší citlivostí vůči otázce náboženské svobody. Svědomí věřících je stále častěji napadáno a tento problém nyní dosáhl dramatických rozměrů. Mohl bych uvést Čínu, Barmu, Severní Koreu, Írán, Súdán, Eritreu, Vietnam, a také Rusko, Saúdskou Arábii, Uzbekistán a Kubu. Je to dost dlouhý seznam? Proto je tedy zarážející, že se tomuto problému věnuje tak málo pozornosti, zejména v první části této zprávy. Vítám skutečnost, že otázky dětských práv a rovnosti žen a mužů byly v našem programu upřednostněny, ale lituji nedostatečné pozornosti vůči svobodě náboženského vyznání. To může být interpretováno jako náznak, že určití lidé v Evropě mají předsudek vůči víře per se. Evropská unie by měla naléhavě vytvořit pokyny pro oblast svobody náboženského vyznání. Svoboda náboženského vyznání je lidským právem, které je v současném světě nejběžněji beztrestně porušováno. Hélène Flautre, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, vítám tuto výroční zprávu. Je to důležitá práce, která nám přináší komplexní pohled na iniciativy uskutečněné za jeden rok a dvě předsednictví s cílem uvést do praxe politiku EU v oblasti lidských práv. Je zřejmé, že se nejedná o žádný průměrný výkon: je to praktický nástroj a referenční dokument. Kvůli tomu všemu cítím, že má paní Andrikienėová pravdu. Zprávě chybí určitá dávka objektivního ocenění, analýzy a kritického ducha a nečiní žádné závěry z otázek, které zvažuje, chybí v ní jakákoliv doporučení. Úspěchy nebo prohry této politiky nejsou ve zprávě dostatečně rozpracovány. To, doufám, a jsem si jistá, že tomu tak bude, bude práce poslanců ve zprávě, kterou má Parlament vypracovat na jaře: jejich práce se musí ubírat tímto směrem. V této zprávě jsou také určitá znepokojivě tichá místa. Jak zmínila paní Ludford, oddíl o lidských právech ve vztahu k boji proti terorismu naštěstí končí odkazem na práci Parlamentu o letech CIA a mimořádném vydávání podezřelých, ale neříká nic o tom, že Rada neudělala dostatečné kroky ve vyšetřování, obvinění těch, kteří nesou odpovědnost, a dokonce ještě méně udělala, co se týká kompenzace obětí, které byly nespravedlivě přemístěny, vězněny nebo mučeny. Obdobně oddíl o azylu a migraci neříká nic o masovém porušování práv migrantů; není provedeno žádné zhodnocení provedení dohod o řadě zpětných přebírání osob, nic o napůl militarizované správě hranic, nic o tisících lidech, kteří umírají při pokusu dosáhnout našich břehů, i když práce poslanců na těchto záležitostech je rozsáhlá a pravidelná.

59

60

CS


Při čtení této zprávy nemůže člověk ani pochopit důvody, proč členské státy zaujaly nesmírně nepříjemnou pozici vůči našim partnerům a vůči mezinárodnímu právu, když otevřeně odmítly ratifikovat Úmluvu o migrujících pracovnících a jejich rodinách. Naše vnitřní politika o těchto otázkách má dopady na lidská práva za našimi hranicemi. Vítám přijetí Listiny základních práv, která nám pomůže k mnohem moudřejšímu pohledu na sebe sama, včetně Velké Británie a Polska. Analýza našeho úspěchu by také mohla být užitečná pro inspiraci našich budoucích strategií. Paní Ferrero-Waldnerová má pravdu: rozhodující role EU v přijetí slibných a náročných mechanismů Radou OSN pro lidská práva, jako je nedávné přijetí rezoluce vyzývající k moratoriu na trest smrti, musí být předmětem analýzy. Aktivní předsednictví, mobilizovaná Rada, Evropský parlament a ofensivní a houževnaté občanské organizace pomáhají vytvářet Evropu, která by byla účinným světovým hráčem: to je velice dobrá a povzbuzující zpráva. Patrick Louis, jménem skupiny IND/DEM. – (FR) Dámy a pánové, „narodil se nový člověk lidských práv, který nemá nic společného se svým předchůdcem z roku 1789 kromě svého jména“: to byla popuzená charakteristika, kterou použil filozof Marcel Gauchet k popisu Listiny základních práv, vyhlášené zde v tomto Parlamentu, kterou učinil závaznou článek 6 Lisabonské smlouvy. Víme, že v mnoha ohledech velké množství práv, která obsahuje, je v rozporu s právy a svobodami chráněnými našimi vnitrostátními ústavami. Evropské právo je nadřazeno vnitrostátnímu právu, dokonce i ústavnímu právu. Co v takovém případě zbyde ze sekulárního principu, až bude konfrontován s článkem 10 Listiny, kde se vyhlašuje, že náboženská svoboda zahrnuje svobodu projevovat vlastní náboženské vyznání jak veřejně, tak soukromě? Co zbyde z principu rovnosti, až bude konfrontován s článkem 20 a následujícími Listiny, který sestavuje katalog práv obětí na základě jejich příslušenství k určité skupině? Co zbyde z principu svobody, který zahrnuje právo na sebeurčení, až bude konfrontován s články 6 až 19, které ho zaměňují s osobními právy a jednoduchou pravomocí požadovat službu od ostatních? To, oč se pokoušíme, je urychlit transformaci občanů, kteří vládnou nad svojí vlastní budoucností, v pouhé konzumenty, pasivní poskytovatele služeb, a to jsme nemohli udělat lépe. Na adresu svých kolegů poslanců, kteří oceňují sekulární svobody a práva svých zemí jako svobody a práva, která jsou chráněna jejich ústavami, mohu říct pouze dvě slova: probuďte se. Philip Claeys (NI). – (NL) Pane předsedající, politika lidských práv, která není důsledná, je pokrytecká a postrádá důvěryhodnost. Je správné, když chce Evropská unie podporovat lidská práva ve třetích zemích, ale abychom byli důvěryhodní, musíme také respektovat všechna základní demokratická práva mezi sebou. Ne vždy tak činíme, zejména v případě práva na svobodu projevu. Toto právo je jedním ze základních práv, ne-li právo nejzákladnější, ale stále více je vnímáno jako problém. Zejména kritika neúspěšné imigrační a integrační politiky je vždy označena jako rasismus a jako taková je kriminalizována. Zpráva, o které nyní diskutujeme, se dopouští této chyby také. Lidé riskují, že budou soudně stíháni a odsouzeni, ne kvůli něčemu, co udělali, ale kvůli svým názorům a vyjádření těchto názorů. Tímto způsobem tato nyní prováděná politika nevytváří řešení problémů, ale sama se součástí problému stává. Ari Vatanen (PPE-DE). – Pane předsedající, jsem za tuto zprávu vděčný, ale rád bych poukázal na to, že naše lidská práva jsou stále selektivní – jsou politicky korektní. Dokonce ani v tomto Parlamentu bychom nemohli uspořádat výstavu fotografií o zvěrstvech, ke kterým dochází v Čečensku, protože bychom se báli, že se to nebude Rusům líbit. Pokud se týká našeho dialogu o lidských právech s Čínou, nikdy nebylo zmíněno oněch 30 až 40 milionů děvčat, která jsou v Číně pohřešována, v demografickém smyslu. Kde jsou ty děti? Byly potraceny, zavražděny po porodu nebo opuštěny nebo jsou v rukou organizovaného zločinu. Proto by napříště naším posláním mělo být projednání této záležitosti s čínskými úřady. Je situace v EU vůbec lepší? V žádném případě nechci způsobit, aby se kdokoliv cítil vinen. Vše, oč žádám, je, abyste se zamysleli nad tím, co je základem humanity. Proč ukazujeme prstem – docela oprávněně – na ty země, které mají trest smrti, když v EU, kde je více než jeden milion dětí zabíjeno, ještě než se mohou narodit, máme také trest smrti? Má jediná otázka je, zda je to humánní. Můžeme budovat zdravější společnost, když lidský život nemá absolutní hodnotu? Naším prvním posláním je bránit bezbranné, ty, kteří jsou nejvíce zranitelní. Tomu se říká skutečná solidarita. Možná to není politicky korektní myšlení, ale musíme se ptát, v čem spočívají hodnoty. Dá se o nich smlouvat? Mohou hodnoty lidských práv záviset na většině dosažené jednoho dne, která se může stát menšinou dne

11-12-2007

11-12-2007

CS


následujícího? Řečeno jednoduše, prvním lidským právem je se narodit. Jsem velmi šťasten, že jsem se narodil, a jsem si jistý, že i mí kolegové jsou šťastní, že se narodili. Když budeme vnímat absolutní hodnotu lidského života, můžeme budovat společnost soucitu a lásky. Nemůžeme budovat lepší zítřky na písku, který je mokrý od slzí nenarozených dětí. Józef Pinior (PSE). – (PL) Pane předsedající, máme před sebou Výroční zprávu Evropské unie o lidských právech. Je to skvělá zpráva. Ve skutečnosti je to jeden z nejlepších dokumentů, jaké byly v poslední době v Evropské unii vytvořeny, a je kladným příkladem koordinované akce v oblasti lidských práv napříč hlavními evropskými orgány, v tomto případě Rady a Komise. Politika Evropské unie týkající se lidských práv je ze všech jejích politik tou nejvyspělejší. Symbolizuje, co Evropská unie zastává v současné civilizaci na začátku 21. století, mimo jednotný trh. Evropská unie hovoří o lidských právech na mezinárodní scéně vskutku jednohlasně. Neváhá prezentovat svůj postoj, který není vždy v souladu s postojem Spojených států. Unie stále více dokazuje, jak účinná a nápomocná je vůči jednotlivcům pronásledovaným v nedemokratických režimech po celém světě. Nicméně si, pane předsedající, opravdu uvědomujeme, že zbývá ještě mnohé, co je třeba udělat. Laureát letošní Sacharovovy ceny, pan Salih Mahmoud Mohamed Osman, to vyjádřil jasně například v dnešním vystoupení v tomto Parlamentu. Měli bychom zvážit, jaká akce by zvýšila účinnost politiky Evropské unie v oblasti lidských práv. Mám zejména na mysli studii o situaci týkající se lidských práv v Rusku po volbách v této zemi. Myslím také na situaci v Číně během příprav na nadcházející Olympijské hry, které se tam mají konat příští rok. Evropská unie tam má mnoho práce, zejména pokud se týká lidských práv. Anneli Jäätteenmäki (ALDE). - (FI) Pane předsedající, pan úřadující předseda Rady řekl, že by se záležitosti lidských práv měly zvažovat v celé politice. To je pravda a mělo by se tak dít v zahraničních věcech, ale EU by si také měla zamést před vlastním prahem. Zachází se se zahraničními dělníky v celé EU způsobem, který bere v potaz lidská práva každého člověka? Je zde mnoho chudoby. Ve skutečnosti nespadá do oficiální politiky EU. Tyto záležitosti jsou zadávány církvi a charitám jako externím subdodavatelům. Evropská unie musí k lidským právům zaujmout odhodlanější postoj; jenom skutky něco znamenají, ne slova. Nakonec bych ráda zmínila otázku humanitární krize v Iráku, která brzo dosáhne katastrofálních rozměrů. Okolo 4,5 milionu lidí muselo opustit své domovy a Iráčané představovali v minulém roce největší skupinu žadatelů o azyl v Evropě. Evropská unie reagovala na tuto krizi přidělením 4 milionů EUR na práci Agentury OSN pro uprchlíky a Červenému kříži v Nizozemsku a dalších 11 milionů EUR se plánuje pro zdravotnictví a školství této země. Je to ale dostatečná podpora od bohaté Evropské unie pro těchto 4,5 milionu lidí, kteří jsou, bez vlastního zavinění, v takové neutěšené situaci? Krize v Iráku je nyní jednou z nejhorších na světě. Hanna Foltyn-Kubicka (UEN). – (PL) Pane předsedající, v této zprávě vítám zejména oddíl o akcích poslanců tohoto Parlamentu. Udělení Sacharovovy ceny Alexandru Milinkievichovi, společně se silným a jednoznačným odsouzením vraždy Anny Politkovské, ukázalo, že Evropa nebude nečinně přihlížet a ignorovat porušování lidských práv za našimi východními hranicemi. Zůstává ale mnohé, co je třeba v tomto směru učinit. Poslední parlamentní volby v Rusku prokázaly, že základní principy a svobody jsou v této zemi se samozřejmostí porušovány. Události, které se staly v Rusku, zpochybnily pravidelné konzultace mezi Evropskou unií a Ruskou federací v oblasti lidských práv. Možná nastala doba k novému stanovení povahy těchto schůzek, k zavedení sankcí za nedostatečný posun při realizaci přijatých závazků a ustavení mechanismů pro monitorování jejich provádění. Jedna věc je jistá. Rusko se posouvá dokonce ještě dál směrem od demokracie. Můžeme jenom doufat, že příští rok budeme mít více důvodů si poblahopřát k času, který jsme nepromarnili, a příležitostem, které učiní svět lepším místem. Milan Horáček (Verts/ALE). – (DE) Pane předsedající, zpráva obsahuje dobré inovace. Je zde například kapitola o evropské politice sousedství. Zpráva také popisuje zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v Rusku, ale varuje před jakýmikoliv kroky k izolování této země. Je nicméně důležité, aby následující rozhovory zahrnovaly další diskuse o otázkách, jako je svoboda projevu, svoboda tisku a náboženská svoboda, legislativa proti nevládním organizacím a proti extremismu, boj proti terorismu a čečenská otázka. Rada a Komise by měly ustavit následný mechanismus. Navíc je na ruské straně naprostý nedostatek ochoty se zabývat nevládními organizacemi. Musíme doufat, že ruská vláda bude nakonec přece souhlasit s účastí v konzultacích, které povedou k rozhovorům o lidských právech.

61

62

CS


Zpráva ukazuje, že se EU stala aktivnější v oblasti lidských práv, ale bohužel přichází o příležitost zapojit se do kritičtějšího uvažování o situaci v oblasti lidských práv v Evropské unii samotné. To je však třeba učinit, pokud máme provádět důvěryhodnou politiku v oblasti lidských práv. Roberta Alma Anastase (PPE-DE). - (RO) Dámy a pánové, ráda bych poblahopřála evropským orgánům k vypracování této zprávy, která představuje skutečný ukazatel významu, který Evropská unie přikládá lidským právům a prosazování demokratických hodnot po celém světě. Je to podrobná zpráva a já oceňuji iniciativu směřující k jejímu rozšíření také do jiných oblastí. Zároveň bych ráda, pokud jde o stejné téma zlepšení, poukázala na tři aspekty zásadního významu, které by měly být prioritou evropské akce v budoucnosti. Zaprvé bych ráda zdůraznila význam prosazování a respektování lidských práv, z pozice garanta míru v Evropě. Dnešní Evropa je globalizovaná a multietnická Evropa a uznání našich práv a svobod a vzájemný respekt k nim by měly spočívat v základu prosazování tolerance a pochopení. Proto má zaručení práv menšin, zejména v politice pro západní Balkán a v politice sousedství, a také zesílení úsilí Evropské unie v tomto směru zásadní význam. Zároveň by i nadále mělo být konsolidováno prosazování práv Romů a jejich integrace do evropského společenství, také prostřednictvím vytvoření agentury, která by za tuto oblast nesla odpovědnost. Situace lidských práv na území Evropské unie, která aspiruje na roli podporovatele lidských práv, není o nic méně důležitá, a proto je hodná zájmu. V tomto ohledu vyjadřuji svoji obavu týkající se nedávného zhoršení situace Rumunů v Itálii, která vyústila v masivní porušení jejich práv. Proto žádám Komisi a Radu, aby učinila pevné kroky k obnovení práv Rumunů a v budoucnosti zabránila takové situaci. Nakonec bych ráda upozornila Radu a Komisi na potřebu konsolidovat hodnotící mechanismy Evropské unie ve výročních zprávách o lidských právech. Pouze když budeme znát konkrétní výsledky, budeme schopní tyto akce rozvíjet koherentním a účinným způsobem. Také přezkum a vyhodnocení regionálních akcí Evropské unie, také při vytváření Černomořské synergie, by měly být do budoucích zpráv zahrnuty. Richard Howitt (PSE). - Pane předsedající, dovolte mi také přivítat letošní výroční zprávu Rady a Komise. Zajisté je posunem ve smyslu dalších podrobností, které jsme v minulých letech žádali. Ale pokud to mohu tak říci, je stále ještě trochu delší při popisování a trochu kratší při analýze, kterou bychom rádi měli. Rád bych ale z celého srdce poblahopřál portugalskému předsednictví k jeho novým pokynům k právům dítěte – což je zásadní krok vpřed. Doufám, že se příští rok ta předsednictví, která budou následovat, postarají o účinnou roli Agentury pro základní práva a zlepšení právních předpisů EU, aby se zajistila účinná ochrana před diskriminací z jakéhokoliv důvodu, a budou vytrvale tlačit na země západního Balkánu, aby přivedli válečné zločince před spravedlnost. Rád bych také dnes požádal o zvláštní evropskou podporu, která by v následujícím roce byla poskytnuta zprávě osobního zástupce generálního tajemníka OSN pro obchod a lidská práva. Jako parlamentní zpravodaj k této otázce jsem hluboce znepokojen, že indické soudy v Bangalore tento týden budou usilovat o vykonání mezinárodního zatykače na sedmi holandských aktivistech z kampaně za čisté šaty, protože na internetu zveřejnili zprávu o porušování pracovních práv u indického dodavatele módní značky G-Star, včetně nucených přesčasů a fyzického a verbálního týrání. To je v rozporu s odpovědnostmi indické vlády podle článku 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Žádám Radu a Komisi o prošetření tohoto případu a vyzývám všechny vlády EU, aby ve věci tohoto zatykače na zásadní otázku jak pracovních práv, tak svobody projevu nespolupracovaly. Ewa Tomaszewska (UEN). – (PL) Pane předsedající, zpráva obsahuje informace o rozhovorech s ruskými a čínskými vedoucími představiteli, které se týkaly úcty k lidským právům. Bohužel tyto informace nejsou příliš konkrétní. Mezitím pokračuje konflikt mezi policií a armádou v Rusku kvůli orgánům, které patří Čečencům. Čečenců se zmocňují v jejich domovech, a když jsou z jejich těl odebrány všechny orgány vhodné k transplantaci, jsou odhozeni jako nepotřebná věc. V Číně jsou orgány odebírány z těl politických vězňů. Rada Evropy vydala ze začátku letošního roku k těmto případům prohlášení. Vše, co byl náš Parlament schopen udělat, bylo odinstalovat výstavu ilustrující zločiny spáchané Ruskem proti Čečencům. Výstava byla jednoho večera sundána, protože se považovala za příliš šokující. Měla bych zdůraznit, že to byla výstava, která byla považována za příliš šokující, ne akce, které ilustrovala.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Jak dlouho budeme promíjet genocidu? Ráda bych požádala o vysvětlení, zda byl problém, o kterém jsem hovořila, přednesen během rozhovorů s Ruskem a Čínou. Ana Maria Gomes (PSE). – (PT) Musím poblahopřát portugalskému předsednictví k této zprávě, která obsahuje podrobný popis odvedené hodnotné práce, pro mě zejména moratorium na trest smrti. Chybí jí ale jedna kritická, a především sebekritická analýza. Mluvím o nedostatečné reakci Evropské rady na doporučení tohoto parlamentu a senátora Dicka Martyho k tzv. letům CIA. Přestože byly konfrontovány s důkazem, že území a agenti různých členských států jsou zapleteni do únosu a mučení osob podezřelých z terorismu, kterým kvůli tomu byla odepřena spravedlnost, Evropská rada a zejména portugalské předsednictví dodnes neudělaly nic, aby náležitě zjistily, co se stalo, aby určily podíl viny a předešly tomu, aby se takové trestuhodné akce ještě někdy staly. Přes doznání a vyšetřování v USA mají evropské vlády své hlavy stále pevně zabořeny do písku, a tak urážejí základní evropské hodnoty a zájmy a závažným způsobem oslabují důvěryhodnost Evropy ve smyslu obecného prosazování lidských práv. Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Pane předsedající, chtěla bych říct, jak jsem ráda, že se moje země, Polsko, rozhodla vzít zpět své výhrady týkající se zavedení Světového dne proti trestu smrti. Toto rozhodnutí nejenom přesně odráží pocity lidí v Polsku, ale umožňuje také Unii hovořit jednohlasně. Pokud se týká zprávy, kterou máme před sebou, vítám její kapitolu 4.5, nazvanou Práva žen a rovnost mužů a žen. Je dobře, že Evropská komise zahrnula rovnost mužů a žen a práva žen mezi své priority a akční rámce pro rok 2010. Každý členský stát musí nyní mít tyto otázky na mysli a počítat s nimi ve všech politických iniciativách a společných akcích zaměřených na rozvoj. Udělali bychom dobře, kdybychom zvážili situaci v této oblasti s ohledem na tyto otázky. Skutečně můžeme být spokojeni, když slyšíme, co se opravdu děje? Mohla bych například hovořit o čtyřiadvacetileté íránské ženě jménem Delaram Aliová, která byla odsouzena k 32 měsícům ve vězení a 10 ranám bičem jenom proto, že se účastnila demonstrace proti pronásledování žen. Navíc se letos v červenci našla v Basře těla 42 žen. Jak zareagujeme na skutečnost, že tyto ženy byly zavražděny jenom proto, že si nezakryly hlavy a nosily make-up? Jistě nemůžeme prominout zbytečné smrti těchto žen? Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, budu velice stručný. Zaprvé, pokud se týká zprávy, která byla dnes předložena a o které se vedla rozprava, a způsobu této rozpravy, musím vám poděkovat za vaši podporu. Vlastně více než to, musím vám poděkovat za vaše uznání práce odvedené Radou, Komisí, a také generálním sekretariátem Rady při přípravě této zprávy a jejího obsahu. Připomínky, které jsme slyšeli, byly hudbou pro naše uši, protože ocenily podrobnost a přednosti zprávy a úsilí do ní vložené. Slyšeli jsme také kritiku, konkrétně že jsme mohli tu a tam zlepšit analýzu a jít víc do hloubky případů a důsledků. Tato zpráva určitě tímto směrem jde: je více analytická, nebo si to klade za cíl, než předcházející zprávy a neměly by být pochyb o tom, dámy a pánové, že budeme v tomto duchu pokračovat, jak jste radili a navrhovali. Připomínky byly učiněny také k podstatě. Jeden poslanec řekl, že Evropa něco udělala, nebo udělala hodně, ale stále ještě ji čeká dlouhá cesta. Jsem přesvědčen, že Evropa je možná nejskvělejší oblastí svobody, spravedlnosti, lidských práv a právních států. Při své stále silnější a pevnější obraně lidských práv jde důslednou a konstantní cestou. Je však jasné, že je vždy něco dalšího, co je možné udělat, protože konce ve smyslu svobody a lidských práv nikdy nedosáhneme: vždy bude co bránit, rozvíjet, chránit a zabezpečovat. Měli bychom ale uznat, že Evropská unie vykonala hodně, jak uvnitř, tak vně. Byl citován nedávný případ: rozhodnutí nebo opatření, která jsme přijali v této oblasti, například ochrana dětských práv. Udělali jsme to. Vyzdvihl bych také čtyři nebo pět iniciativ v oblasti lidských práv, které nepopiratelně prokazují, co se EU snaží dělat, pokud se týká obrany těchto lidských práv. Zítra zde slavnostně vyhlásíme Listinu základních práv Evropské unie. V této polovině roku 2007 Evropská unie zajistila, že v Organizaci spojených národů byla přijata rezoluce o moratoriu na trest smrti. Založili jsme Evropskou agenturu pro základní práva, která je v závěrečných fázích své přípravy. Vytvořili jsme také Evropský den proti trestu smrti. Existují konkrétní, specifické a nedávné příklady stálosti, vytrvalosti a poctivosti způsobu, jak naše práce hájí lidská práva. Musíme akceptovat, že budou existovat problémy a že budou opatření nebo akce či přístupy, které mohou být nedokonalé! Přesto ale musíme také uznat obrovský úspěch, kterého jsme v této oblasti dosáhli. Konkrétně pokud se týká externí akce, hovořilo se o summitu EU-Afrika, o kterém bude následná rozprava. Není pochyb, že otázka

63

64

CS


lidských práv a řádné správy věcí veřejných byla důležitá, ve skutečnosti velmi důležitá otázka v rozhovoru, který jsme vedli v Lisabonu během summitu EU-Afrika. Vy všichni víte, dámy a pánové, jako vědí všichni evropští občané, že v našem dialogu se třetími zeměmi je otázka obrany lidských práv konstantním a prioritním tématem v našem programu a v našem bilaterálním dialogu. Důkazem toho jsou naše odsouzení jakýchkoliv případů porušení lidských práv ve třetích zemích a opatření přijatá jako reakce na porušení lidských práv ve třetích zemích, zejména prostřednictvím přijetí sankcí, které jsou konkrétně namířeny na předcházení jakýchkoliv dalších opakování takových případů porušení lidských práv. Měli bychom proto ocenit naše přednosti a úsilí, které jsme vynaložili. Samozřejmě musíme také napravit, co napravit lze, ale v této věci bychom měli mít sebevědomý a kladný postoj a víru, že jsme na správné cestě v souladu s našimi humanistickými tradicemi. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedající, než zareaguji na některé otázky, které byly zmíněny v rozpravě, dovolte mi říci, že jsme pro vás přivezli pár kopií pro případ, že byste o ně měli zájem. Jsou k dispozici. Nyní se dostávám k diskusi. Dovolte mi začít obecnými poznámkami ke zprávě. Jsem ráda, že ji mnozí z vás považují za užitečnou a také si všímáme návrhů a doporučení, která jste zmínili v této rozpravě. K otázce analýzy efektivity naší vlastní politiky, kterou někdo z vás nanesl, bych jenom ráda upozornila na kapitolu 7, která je věnována této problematice; jsou zde hodnocení a analýzy, ale je také pravda, že se v tom můžeme zlepšit, můžeme udělat víc. Dovolte mi také říci, že existuje určité omezení, protože se otázky lidských práv také velice často vztahují ke změně celé společnosti, proto nejsou tak snadno měřitelné jako jiné věci, které jsou do praxe uváděny rychle. Dovolte mi také uvést několik obecných poznámek. Byly zmíněny náboženské svobody. Evropská unie je samozřejmě silně proti diskriminaci, která se dotýká jakýchkoliv náboženských skupin, a od našeho dialogu se třetími zeměmi se očekává, že posílí vlastní úsilí příslušných vlád zamířené na prosazování a uplatňování zásad lidských práv, například prostřednictvím vnitrostátních institucí pro lidská práva. Pokud se týká ostatních otázek, které zde byly zmíněny, například situace Romů v kandidátských zemích, v této výroční zprávě se uvádí, že jsme silnými zastánci plného respektování lidských práv všech osob, včetně těch, které patří k menšinám. Romské komunity byly mezitím označeny jako jedna z nejvíce zranitelných menšin, jak v rámci EU, tak v kandidátských zemích. Myslím, že se s touto otázkou musíme ještě vypořádat a zajistit její zlepšení. Byla zde vznesena také otázka o vydávání podezřelých v obecném smyslu. Podle mého názoru praktiky, které se nazývají „vydávání podezřelých“ nebo „utajované zadržení“ zakládají porušení základních práv. To bylo jasně řečeno. V tomto případě Komise od začátku aktivně podporovala a usnadňovala vyšetřování vydávání podezřelých a utajovaných zadržení, která byla zahájena jak Radou Evropy, tak Evropským parlamentem. Jenom bych to zde ráda zmínila. Něco se udělalo. K Súdánu: dnes jsme zde vyslechli pana Osmana. Jedním z klíčových prvků společné strategie na summitu byla otázka partnerství v oblasti bezpečnosti a míru. Zde poskytujeme zásadní podporu na pomoc předcházení konfliktům, mírovým operacím a posílení způsobilosti Afriky vypořádat se s konflikty na regionální a národní úrovni. Předseda Barroso a pan komisař Michel využili veškeré příležitosti, včetně posledního summitu EU-Afrika, k odstranění zbývajících překážek. Byla jsem dnes přítomna proslovu pana Osmana a on také výslovně řekl, že se mu od delegací Evropské komise dostalo hodně podpory. Takže je tu hodně podpory, ale člověk může samozřejmě vždycky udělat víc. K situaci lidských práv v Iráku, která zde byla také zmíněna: víme, že je to stále ještě alarmující situace, zejména ve světle tamní špatné bezpečnostní situace, a také pokud se týká žen, dětí, menšin a vysídlených osob. Zde, podle mě, stojí v centru našich politik dobrá správa věcí veřejných, demokracie, lidská práva a právní stát, aby se mohly pomalu ubírat správným směrem. Často jsme se na ně obraceli ve věci zrušení trestu smrti. Tolik jenom ke zdůraznění několika z těchto otázek. K Rusku: konzultace o lidských právech mezi Evropskou unií a Ruskem pořádáme dvakrát do roka a Rusko je v naší zprávě zmíněno dvakrát, na stranách 72 a 73: zaprvé byly vyzdviženy konzultace a zadruhé jsme jasně promluvili o situaci lidských práv, včetně Čečny. Takže ještě jednou – na Čečnu se nezapomnělo. Nakonec mi dovolte stručnou zmínku o Indii. Víme o soudní žalobě, která byla podána společností Fibres and Fabrics International na kampaň za čisté šaty. Tato otázka je obzvláště důležitá pro ta generální ředitelství Komise, která se zabývají spravedlivými pracovními podmínkami. Požádali jsme delegaci Evropské komise

11-12-2007

11-12-2007

CS


v Dillí, aby nám podávala aktuální informace o situaci, která probíhá u indických soudů, a musíme prošetřit zadržení, které bylo zmíněno. Zbývá mnohé, o čem by bylo třeba hovořit, ale myslím, že to byla rozsáhlá rozprava, a nechci už zabírat více času. Předsedající. − Rozprava je ukončena.

16. Druhá schůzka na nejvyšší úrovni EU-Afrika (Lisabon, 8. a 9. prosince 2007) (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem jsou prohlášení Rady a Komise o druhé schůzce na nejvyšší úrovni EU-Afrika, která se konala v Lisabonu 8. a 9. prosince 2007. Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Pane předsedající, pane komisaři Micheli, dámy a pánové, druhá schůzka na nejvyšší úrovni EU-Afrika, která se konala minulý víkend v Lisabonu, byla nepochybným úspěchem a znamenala začátek nového vztahu mezi Evropskou unií a Afrikou, který je založen na strategickém dialogu. Téměř 80 hlav států a vlád, předsedů Evropského parlamentu a Panafrického parlamentu a představitelů občanské společnosti vyslalo přesvědčivé zprávy lidem v Evropě, Africe a na celém světě. Konkrétní vyjádření tohoto nového vztahu mezi EU a Afrikou lze nalézt v dokumentech – podle mého názoru velice kvalitních dokumentech –, které byly přijaty na tomto summitu: Společná strategie, Akční plán a Lisabonská deklarace. Tyto dokumenty uvádějí specifické podrobnosti vztahu mezi Evropou a Afrikou. Tento nový přístup zaprvé upřednostňuje multilaterální kanály a zadruhé se pokouší integrovaně zabývat všemi různými rozměry tohoto vztahu. Tento přístup tvoří rozdíl, který může EU přinést, zejména v porovnání s jinými mezinárodními aktéry. Postoj k Africe jako partnerovi ve strategickém dialogu se také odrazil v postupu použitém jak při přípravě na tuto schůzku na nejvyšší úrovni, tak při vytváření dokumentů, které měl tento summit přijmout. Tato strategie – poprvé skutečně společná strategie – a akční plán byly výsledkem intenzivní a důkladné práce s africkou stranou, zejména s Africkou unií, a na konci byly připraveny a dokončeny společnou skupinou expertů. V tomto bodě musím také vyzdvihnout konstruktivní roli, kterou v procesu vytváření uvedených dokumentů a přípravě na lisabonský summit sehrál Evropský parlament. Společná strategie identifikuje čtyři vzájemně propojené oblasti společného zájmu: mír a bezpečnost, demokratická vláda a lidská práva, obchod a regionální integrace a rozvoj. Pro úvodní období od roku 2008 do roku 2010 uvádí první akční plán osm partnerství v oblastech společného zájmu, jejichž prvořadým cílem je mít pozitivní dopad na každodenní životy občanů Afriky a Evropy. Lisabonský summit potvrdil významné změny, ke kterým došlo v Evropě, Africe a ve světě. V dnešní Evropě, která má 27 členských států, existují velmi různorodé politické priority a přístupy. Africká unie se rýsuje jako preferovaný partner EU do diskuse, jejíž program také zahrnuje otázku lidských práv a dobré správy věcí veřejných. Existuje také velice rozšířená představa, že řada globálních úkolů, jako je mír, bezpečnost a mezinárodní obchod, vyžaduje společnou činnost na straně mezinárodní komunity, čímž odůvodňuje vznik nových forem spolupráce. To samé lze říci o hledání odpovědí na problémy, které se týkají Evropy i Afriky, zejména účinky změny klimatu, řízení zdrojů energie a migrační toky. Afrika a EU chápou, že existuje potřeba pozdvihnout jejich vztahy na novou úroveň, a tato schůzka na vrcholné úrovni představuje okamžik, kdy se toto společné přání stalo jasným a jednoznačným. Druhá schůzka na nejvyšší úrovni EU-Afrika však nesmí být prezentována jako konec cesty, ale spíše jako bod obratu ve vztahu mezi těmito dvěma kontinenty. Proto má v přijatých dokumentech obzvláštní význam, zejména vzhledem k zajištění sřednědobého a dlouhodobého výhledu, výslovný odkaz na následné mechanismy pro učiněná rozhodnutí. Kromě toho, že byla pro tyto schůzky na nejvyšší úrovni stanovena tříletá frekvence, se plánují také odvětvové ministerské schůzky a schůzky expertů pro různé oblasti akčního plánu, společně s pravidelnými kontakty mezi Komisí Evropské unie a Komisí Africké unie. Při provádění a monitorování plánovaných opatření budou však hrát velmi důležitou roli také občanská společnost, nevládní neziskové organizace, odbory, podnikatelská fóra a nezávislá výzkumná centra (think tanks).

65

66

CS


Nakonec musím zdůraznit ústřední roli Evropského parlamentu a Panafrického parlamentu při zavádění tohoto nového partnerství. Stávající vazby mezi parlamentními představiteli Evropy a Afriky musí být nyní znovu posíleny. Předsednictví je potěšeno, jak si jste jistě vědomi, společným prohlášením předsedů obou parlamentů na druhé schůzce na nejvyšší úrovni EU-Afrika. Nemůže být pochyb, že se po lisabonském summitu otevírá nová a velmi vzrušující cesta ve vztahu mezi Evropou a Afrikou. Louis Michel, člen Komise. − (FR) Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, jsem potěšen, že vám mohu podat zprávu o výsledcích lisabonského summitu. Není už téměř nic víc, co by bylo možné dodat, protože cítím, že pan úřadující předseda Rady podal skvělý popis výsledků. Rád bych také poblahopřál portugalskému předsednictví za uspořádání a organizaci tohoto summitu – protože cítím, že byl naléhavě potřebný – a zejména za jeho velký úspěch. Summit zjevně objasnil novou a jasnou zprávu: zprávu o radikální změně ve vztazích mezi Afrikou a Evropou. Lisabonský summit znamenal přijetí, jak již bylo řečeno, nové společné vize v rámci společné strategie, politického partnerství rovných – nezakomplexované, osvobozené a pragmatické – a vzájemné odpovědnosti. Jak už bylo řečeno, summit také přijal osm strategických plánů, jejichž prostřednictvím se bude tato nová vize konkrétně realizovat. V rámci summitu proběhly bohaté, vysoce kvalitní diskuse, poukazující na novou povahu našeho vztahu, a tím pádem jeho jedinečnost a v podstatě politickou povahu. Ano, diskutovali jsme o Zimbabwe a mnoho nových evropských vedoucích představitelů jako pan předseda Barroso a paní kancléřka Merkelová řekli jasně, že politika pana Mugabeho je naprosto nepřijatelná, že nemůžeme tolerovat porušování lidských práv a že politika, která je tam prováděna, poškozuje touhy po reformě na africkém kontinentě. Mnoho afrických vedoucích představitelů tyto kritické postoje sdílí a mám pocit, že by EU měla propůjčit svoji plnou podporu africkému zprostředkování pod záštitou Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) a vedenému prezidentem Mbekim. Ano, hovořili jsme o Dárfúru a nepřijatelné humanitární a bezpečnostní situaci a kritizovali jsme nespolupracující přístup súdánské vlády. Na setkání trojky s prezidentem Súdánu jsme jasně vysvětlili naše očekávání a požadavky, aby přijal rozhodnutí o povolení rychlého nasazení smíšených sil s cílem ukončit co nejdříve násilí, které je tam, jak víme, pácháno. Je třeba poznamenat, že, jak se stalo obecným pravidlem, demokracie, dobrá správa věcí veřejných a lidská práva nejsou nadále tabu a mnoho afrických zemí se vydalo na cestu pokroku, jak říkají, ne v reakci na očekávání Evropy, ale v reakci na očekávání svých vlastních lidí. Ano, hovořili jsme také o dohodách o hospodářské spolupráci (EPA) a ano, byly dosaženy dohody s mnoha africkými vedoucími představiteli. Pan předseda Barroso i já jsme stále znovu vysvětlovali skutečné záležitosti, které stojí za EPA. Vysvětlovali jsme také, že v krátké době bude skutečnou výzvou vypracovat prozatímní dohody, ne EPA, před 1. lednem, s cílem zajistit kompatibilitu s pravidly WTO, a tak zabránit tomu, aby země, které nepatří k nejméně rozvinutým (non-LDC), byly od 1. ledna 2008 ponechány v nevýhodnější situaci. Řekli mi o příkladu Pobřeží slonoviny, které by v obchodu s komoditami ztratilo okolo 750 milionů EUR, pokud by nesestavilo prozatímní dohodu. Pan předseda Barroso navrhl, aby se příští rok pořádaly diskuse o EPA na nejvyšší úrovni s každým z dotčených regionů s cílem dokončit tyto dohody s ohledem na přiměřenou hospodářskou integraci. Jedná se samozřejmě o těžké záležitosti. Vznesli jsme je beze strachu z neshod. Cítím, že to očividně dodá našemu novému partnerství kvalitu a hloubku, ale, dámy a pánové, od zítřka budeme postaveni dokonce ještě před větší úkol transformovat tuto novou politickou vizi do konkrétní akce. Je naší politickou povinností předložit konkrétní výsledky do roku 2010, jinými slovy, až se opět setkáme kvůli třetí schůzce na nejvyšší úrovni EU-Afrika. Máme společnou povinnost předložit výsledky. Společná strategie a první akční plán tvoří plán postupu pro naše partnerství a člení jej na velmi konkrétní, operační a tematické cíle, jak řekl pan předseda. Tyto dva společné dokumenty přijaté na summitu byly jednomyslně přivítány vzhledem k jejich kvalitě a ambiciózní povaze. Tento úspěch je výsledkem velmi dlouhého období přípravných prací, které začaly v prosinci 2005 sdělením Komise ke strategii pro Afriku, která se v roce 2007 stala společnou strategií EU-Afrika. Evropská komise má plně v úmyslu přijmout své odpovědnosti během fáze provádění. Úspěch však není pouze odpovědností Komise. Členské státy a naši afričtí partneři musí zajistit plnou provozní způsobilost svých mechanismů. Jedna z hlavních odpovědností Evropy při realizaci tohoto partnerství bude spočívat v mobilizaci fondů pro financování. Rád bych vám připomenul, že se členské státy zavázaly vyplácet dalších 20 miliard EUR ročně do roku 2010.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Zadruhé, jedním z velmi důležitých aspektů je lepší rozložení práce mezi dárci. Proto je Kodex chování EU pro dělbu práce zásadní složkou. Zatřetí bych vám také rád připomenul, že se členské státy v Gleneagles zavázaly získat jednu miliardu eur ročně na podporu obchodu, z níž polovina musí být vyplacena Africe. Jedná se o veřejné politické závazky. Rád bych vám to připomenul, protože to jsou složky, které budou upevňovat proveditelnost a dosažení těchto strategických plánů. K tomuto tématu mě napadá ještě jedna myšlenka: nyní je jasné, že závazek Komise a členských států nesmí být monopolem ministrů zahraničních věcí nebo ministrů pro rozvoj. Byl bych rád, kdybychom institucionalizovali princip společných a pravidelných sektorových ministerských schůzek k těmto otázkám. Ministři sektorů, například v oblastech vědeckého výzkumu, obchodu, zemědělství a financí, mohou očividně nesmírně přispět k tomuto novému vztahu s africkými zeměmi. Jak jsem vysvětlil na konferenci Evropského parlamentu a Panafrického parlamentu v Lisabonu, spoléháme se také silně na Evropský parlament a národní parlamenty Afriky a Evropy, že shromáždí a předají dál názory a očekávání občanských společností. Ústřední pozice je přisouzena demokratickým aktérům a africkým a evropským občanským společnostem v samém jádru tohoto strategického partnerství a jeho realizace je také inovačním rysem, který, jak doufám, přinese skutečné partnerství zaměřené na lidi. Projevy předsedů Evropského parlamentu a Panafrického parlamentu k hlavám států a vlád vyznačily oficiální realizaci. Rád bych vám také řekl, že jsem si náležitě všiml požadavku vašich kolegů v Panafrickém parlamentu na finanční podporu pro tuto instituci s ohledem na její autonomii. Zajisté si přejeme zvážit, společně s rozpočtovými orgány, více přímý přístup k financím. Znovu vám opakuji svoji naději, že jednoho dne možná do rozpočtu zahrneme Evropský rozvojový fond, protože je podle mého názoru správné a spravedlivé, abyste plnili svoji funkci demokratické kontroly nad procesem přidělování veřejných rozvojových fondů. Dámy a pánové, před summitem jsem řekl, že hlavním úkolem bude navodit správnou atmosféru k tomuto politickému partnerství EU-Afrika a vyslat jasnou zprávu o jednoduchém, společném a pragmatickém vztahu. Myslím, že to je přesně ta zpráva, která vyplývá z lisabonského summitu. Jak řekl portugalský premiér, José Socrates, mám pocit, že ve vztazích mezi EU a Afrikou bude před Lisabonem a po Lisabonu. Maria Martens, jménem skupiny PPE-DE.. – (NL) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, summit je za námi, historický okamžik, bod obratu v našem vztahu s Afrikou. Základ tohoto vztahu se skutečně změnil: od dominance ke spolupráci, od monologu k dialogu. Je správné hovořit o partnerství rovných. Konec konců, když přijde na rozvoj Afriky, mají odpovědnost jak Evropa, tak Afrika. Evropa je odpovědná za evropskou politiku; africké vlády jsou odpovědné za svoje politiky. Společná strategie, založená na sdílených hodnotách a vzájemném respektu a zaměřená na dobré životní podmínky lidí, byla velice potřeba. Společná strategie byla také potřeba, aby nám umožnila vypořádat se s problémy, které se týkají obou kontinentů zároveň. Jsem potěšena, že Mugabe nedržel summit jako své rukojmí. Situace v Zimbabwe je nepřijatelná a je dobře, že jsou jeho politiky tvrdě kritizovány. Summit ale nebyl jenom o Zimbabwe. V Africe se dějí jiné katastrofy, které si žádají mnoho obětí. Pomyslete jenom na Dárfúr v Somálsku, nezapomeňme na Kongo. Pane předsedající, Parlament přijal tuto zprávu o strategii v říjnu. Společné prohlášení Parlamentu a Panafrického parlamentu bylo podepsáno při parlamentních přípravách na summit. Oba předsedové jej představili na zahajovacím zasedání summitu. Parlamenty by vskutku neměly hrát svoji roli pouze při přípravě strategie, mají také důležitou monitorovací roli týkající se jejím provádění. Pokud se týká akčního plánu, bohužel je stále vágní, stejně jako otázky financování a strukturálního zapojení parlamentů. jsem potěšena slibem pana komisaře v této záležitosti. Akční plán hovoří o seminářích, studiích a hodnoceních. To vše je velmi důležité, ale nakonec mají váhu výsledky. Všichni víme, že je dost vody, know-how a peněz, které mohou Africe přinést lepší život. Mnohé záleží na politické vůli. Nechť je tato strategie skutečně novým začátkem udržitelného rozvoje v Africe. Josep Borrell Fontelles, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedající, rád bych připojil svá blahopřání portugalskému předsednictví. Bylo v naprostém nepořádku, že celek s největším objemem obchodů na světě a nejchudší kontinent si po sedm let nesedly společně k rozhovorům. Tato překážka byla nyní překonána. Schůzka na nejvyšší úrovni se konala a nepochybně dosáhla mnoho úspěchů, přičemž prvním úspěchem bylo, že se opravdu uskutečnila.

67

68

CS


Parlamenty, a tento Parlament zejména, jsou připraveny přinést inspiraci na scénu, jak říkáme ve španělštině, což znamená sladit slova a skutky. Lituji však, pane komisaři, že zmínky o parlamentním rozměru byly pouze prázdnými slovy, protože žádná z žádostí, které jsme vznesli na předcházejícím summitu v souvislosti s konkrétními směry akce a finančních zdrojů na rozvoj role parlamentů, nebyla do závěrů summitu začleněna. Parlament bude i navzdory tomu nadále pracovat a poukazovat na oblasti, kde si nevedeme dobře. Je třeba říci, že si nevedeme dobře v souvislosti s těmi slavnými dohodami o hospodářské spolupráci. Co se stalo, je, že máme nezakomplexovaný vztah, vztah mezi rovnými. Určití afričtí vedoucí představitelé jasně pojmenovali problémy způsobené některými přístupy, které jsme tak nelítostně hájili. Mít pravdu nebo důvody nestačí. Dosažení dohody je to, co potřebujeme. Dohody jsou dohody, nemohou být nařízeními. Měli bychom pracovat s větším nasazením a lépe, abychom zajistili dohody na tomto rovnocenném základu, který jsme vyhlásili v duchu summitu. Tato obchodní neshody se zapíší do historie jako jeden z hlavních rysů tohoto summitu. Jiným hlavním rysem byla lidská práva. Ani tady se nedostávalo podstaty. Ano, pane komisaři, diskutovali jste o Dárfúru, ale ne moc. Ne moc, ne, ve skutečnosti vůbec ne, protože někteří z nás zde vám museli napsat, aby vám připomněli, že to není na programu a že je ostuda, mají-li se Afrika a Evropa setkat, aniž by diskutovaly o Dárfúru. Lidé byli zase jednou znepokojeni, ale v praxi se tím sami příliš nezabývali. Jak nám bylo dnes dopoledne připomenuto, skutečně je na čase, abychom projevili zájem, ale je také na čase, abychom se mnohem víc angažovali, a také účinnějším způsobem. (Potlesk) Thierry Cornillet, jménem skupiny ALDE. – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, rád bych se vrátil k meziparlamentnímu setkání mezi Panafrickým a Evropským parlamentem a vyjádřil se ke dvěma bodům, kde je potřeba společná vize v rámci jednotné strategie. Stejně jako v lásce, slova nestačí: potřebujeme akci a důkaz. Cítím tedy, že jsou dva body, kde bychom mohli provést společnou vizi a skutečně ji začlenit do společné strategie. Prvním bodem je, jak jste, pane komisaři, řekl, rozpočtová kontrola. Naším úkolem je kontrolovat vydávané finanční prostředky, a tak je naprosto nezbytné, a je to na nás, abychom do rozpočtu začlenili Evropský rozvojový fond (EDF) takovým způsobem, který nám umožní provádět parlamentní kontrolu. Naše vydávané finanční prostředky jsou samozřejmě přijímané finanční prostředky pro naše kolegy v afrických parlamentech. Je nezbytné, aby mohli využívat parlamentní kontroly při nakládání s došlými zdroji, které zejména v politice rozpočtové podpory mohou často být důležitou pákou v jejich vnitrostátních politikách. Je proto nejvyšší čas, abychom se pustili do začlenění EDF do rozpočtu a poskytli jim mechanismy rozpočtové kontroly, včetně asistence v případě potřeby. Druhý bod, ke kterému se chci vyjádřit, se týká společné akce v kontextu mezinárodního humanitárního práva. Mezinárodní humanitární právo – jak jste řekl, pane komisaři – je opovrhováno a pošlapáváno, a to je naprosto nepřijatelné a často se tak děje z nesmírně překvapivého důvodu, že je válka. Mezinárodní humanitární právo je právě to právo, které se uplatňuje pouze za válečného stavu: není to právo pro mírové doby. Takže v této záležitosti můžeme všichni společně, Evropský parlament a Panafrický parlament unisono, trvat na tom, aby nikdo, kdo kdy porušil mezinárodní humanitární právo, zejména během boje o moc, nebyl ospravedlněn, a abychom pak mohli uvalit sankce na ty, kdo nesou odpovědnost. Tyto sankce však poslouží opravdovému účelu a budou náležitě vnímány, pouze pokud budou přenášeny s podporou v Africe a pokud bude omezen ten druh pasivní spoluviny, kterou příležitostně pozorujeme. Věřím, že naši parlamentní kolegové by byli poctěni, kdybychom se touto otázkou začali zabývat společně. Eoin Ryan, jménem skupiny UEN. – Pane předsedající, nejprve bych rád poblahopřál předsednictví a také panu komisaři Michelovi a africkým vedoucím představitelům za všechen pokrok, kterého bylo dosaženo na summitu. Myslím, že se velice často zabýváme negativní stránkou, ale myslím, že z toho vzešlo velice mnoho dobrých věcí. Téma, které ze summitu vzešlo, bylo téma partnerství. Byl to summit rovných. Musíme ale zajistit, aby to bylo víc než jen prázdné řeči. Nechť tento závazek partnerství najde své vyjádření v praxi. Kvůli tomu bychom měli od svých partnerů jak požadovat stejné normy pro oblast lidských práv, tak s nimi jednat jako s rovnými o obchodních a hospodářských otázkách. Chceme s Afrikou vybudovat nové strategické partnerství, takové, které pomáhá vytvořit mírovou a bezpečnou budoucnost pro lidi v Africe, takové, které pomáhá posílit investice, růst a prosperitu prostřednictvím těsnějších ekonomických vazeb, a takové, které je založeno na sdílené vizi Afriky.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Před summitem existovaly určité obavy ohledně prezidenta Mugabeho – ale jsem přesvědčen, že vzkaz pochopil velice jasně – a také o dohodách EPA. Jsem si vědom svého potěšení, když jsem slyšel, jak pan komisař říká, že on a předseda Barroso vysvětlovali a poté znovu vysvětlili africkým vedoucím představitelům výhody, jaké to má. Rád bych mu znovu poděkoval za schůzku, kterou jsem s ním společně s jinými skupinami měl. Vyjadřovali se velice jasně o výhodách EPA pro dlouhodobou hospodářskou budoucnost Afriky a očividně také pro lidi v Africe. Rád bych ještě jednou poblahopřál všem, kdo byli do summitu zapojeni, a myslím, že došlo k mnoha impulsům a velkému pokroku. Marie Anne Isler Béguin, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane komisaři, ráda bych nejprve řekla, že my z delegace Evropského parlamentu jsme se účastnili dvou summitů: zaprvé parlamentního přípravného summitu s našimi kolegy z Panafrického parlamentu, a také oficiální schůzky na nejvyšší úrovni. Pane úřadující předsedo Rady, myslím, že nemůžete vědět nic o statusu, který jsme tam měli, jinými slovy degradujícím statusu pozorovatelů: Poslanci Evropského parlamentu, přestože během předcházejících příležitostí odváděli dobrou práci, neměli na oficiální schůzku na nejvyšší úrovni žádný přístup. Velmi jsem si přála Parlament o tomto informovat a mám pocit, že my, jako poslanci Evropského parlamentu, zastupujeme občany ve stejném postavení jako hlavy států nebo vlád. Proto by bylo dobré, kdybychom byli také zastoupeni na dalším summitu. Oficiální schůzka na nejvyšší úrovni však byla skvělou iniciativou a je dobré vědět, že se konala po sedmi letech neúspěšných pokusů. Cítím však, že hlavním poučením ze summitu je skutečnost, že se africký kontinent konečně stává emancipovaným a organizovaným jako africký celek, a to je jistě dobrá zpráva. To mi připomíná diskuse, které jsme vedli na našem parlamentním přípravném summitu s panem komisařem, kde jsme upozornili na rozpor mezi politickou exhibicí vize Evropské unie a jejího nového přístupu ke svým partnerům na jedné straně, a tlakem vyvíjeným Evropskou unií na podepsání dohod o hospodářském partnerství na straně druhé. Ráda bych se nyní pana komisaře zeptala na status těchto partnerství, těchto prozatímních dohod, které mají být podepsány, protože vám musím připomenout, že africké země tento typ dohod a tento typ tlaku odmítly. Nakonec, pane komisaři, ještě jedna otázka k otázce, která vyvolává jisté znepokojení: nukleární otázce. tato otázka ze Skupiny Zelených je následující: proč byly s africkými zeměmi zahájeny jaderné rozhovory? Africké země nyní potřebují obnovitelnou energii. Naše technologie, naše solární energie, fotovoltaické systémy a systémy větrné energie jsou pro Afriku skutečně vhodné. Jaký pro to byl tedy důvod, zejména když víme o potížích, které to s sebou nese, jako je tomu právě nyní s Íránem? Proč, pane místopředsedo? To je velice důležitá otázka. Ráda bych také věděla, která země přinutila Evropskou unii, aby ke strategii přidala jadernou otázku. Byl to můj prezident, celosvětový jaderný obchodní zástupce? To je naprosto neuvěřitelné. Afrika v této době potřebuje obnovitelné formy energie. Luisa Morgantini, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, věřím, že můžeme být spokojeni s tím, co se odehrálo v Lisabonu. Nakonec, přes všechny neshody v názorech – a konec konců i my máme své – Afrika ukazuje, že je jednotná a schopna překonávat paternalistický vztah, který vyvstává mezi dárcovskými zeměmi a přijímajícími zeměmi. Budování politického, hospodářského a sociálního partnerství tvoří součást naší strategie. Můžeme tedy být potěšeni, že se to, co jsme v našich dokumentech prosazovali již od Římské smlouvy v roce 1957, se dnes stává realitou. Pan Konaré prohlásil, že si Afrika přeje vytvořit svůj vlastní program: to je poměrně výjimečné a já doufám, že to skutečně znamená odpovědnost, kterou Afrika přijímá za společné řešení chudoby, dezertifikace a nemocí. V tomto Parlamentu dlouho zaznívá kritika dohod o hospodářském partnerství (EPA) a podle mého názoru bychom měli mít na paměti, že nejenom společenské skupiny, ale také africké vlády nyní vyjadřují takovou kritiku, a tudíž se snaží najít alternativy. Panafrický parlament a Evropský parlament nyní vstoupily do tohoto terénu s odhodláním, se společným prohlášením, A to je něco výjimečného. Bude to ale také výzva, pokud se týká politik, které budou naplňovány společně s organizacemi občanské společnosti. Gerard Batten, jménem skupiny IND/DEM. – Pane předsedající, pan Mugabe si činil nárok na diplomatické vítězství v Lisabonu, ve kterém „porazil Brity“. Svým způsobem měl pravdu. Gordon Brown, místo aby se zúčastnil konference sám, poslal baronku Amosovou, která je, nic proti paní baronce, relativně méně důležitou postavou v britské vládě. Stejně tak pošle svého poslíčka, pana Milibanda, do Lisabonu ve čtvrtek, aby se podepsal pod Lisabonskou smlouvu.

69

70

CS


Připadlo paní Angele Merkelové, aby pana Mugabeho pokárala nádherným, téměř britským úmyslně mírným vyjádřením, že „Zimbabwe poškozuje pověst nové Afriky“. Tak to by se dalo určitě říct! Pan Brown se měl konference zúčastnit a využít příležitosti říct panu Mugabemu do očí, že je krvelačný tyran, který nemá v moderním společenství civilizovaných národů žádné místo. To by utiskované Zimbabwany povzbudilo a také by to vyžadovalo skutečně vůdcovské schopnosti – což je přesně ten důvod, proč se tak nestalo. Koenraad Dillen (NI). – (NL) Pane předsedající, dámy a pánové, musíme mít odvahu vidět pravdu, kterou máme před očima. Schůzka na nejvyšší úrovni EU-Afrika, která se konala minulý víkend, byla ve skutečnosti selháním a nemusíte chodit příliš daleko, abyste našli důvod, proč. Mohou se docela dobře vydávat hezká prohlášení o novém strategickém partnerství, ale skutečností je – jak jsem řekl v Lisabonu –, že uspokojivé partnerství mezi Evropou a Afrikou musí být založeno na sdílených hodnotách a principech, jako je demokracie, lidská práva a dobrá správa věcí veřejných. Tak tomu dnes vůbec není. Evropa pokládá na zem červený koberec pro Kaddáfího a Mugabeho: pro Kaddáfího, aby si zajistila lukrativní kontrakty, pro Mugabeho, aby neurazila ostatní partnery. Pokud však členské státy Africké unie budou i nadále otevřeně podporovat diktátora Mugabeho, vyvstane otázka, jakou cenu ve skutečnosti mají jejich vlastní sliby o demokracii a lidských právech. Řeknu to tedy ještě jednou: pokud existuje jediný signál, který měla Evropa vyslat na tomto summitu, pak je to signál, že jenom demokratické systémy založené na právním státě nabízejí záruku zlepšení ve vlastních řadách a že vývojová pomoc by měla být podmíněna splněním těchto podmínek. Luís Queiró (PPE-DE). – (PT) Pane předsedající, to, jestli schůzka na nejvyšší úrovni EU-Afrika stála za vynaložené úsilí, zjistíme až v roce 2010, kdy se bude konat příští summit, podle toho, jestli v té době projednávané otázky budou nové nebo stejné jako dnes. To bude kritérium a čas pro zhodnocení výsledků toho, co se stalo tento víkend v Lisabonu. Prozatím ale můžeme učinit inventuru v určitém rozsahu. Tento summit byl prezentován jako summit pro dialog, skutečně bilaterální partnerství a společné sdílení odpovědností. Jsou to hodnotné cíle. V novém vztahu mezi Evropou a Afrikou nemůže být jediný vůdce stejně jako Afričané musí být odpovědní za svůj osud. Je na nás, evropských sousedech, abychom byli velkorysí a důslední v naší rozvojové pomoci. Pokud budeme v roce 2010 dostatečně daleko na cestě k dosažení rozvojových cílů tisíciletí a pokud bude méně mrtvých, méně hladu, více demokracie, více respektu k lidským právům, více spravedlivého obchodu a více růstu a rozvoje, pak byl tento summit úspěšný. Pokud budou u moci stále stejní diktátoři a budou se uzavírat stále stejné obchody, které přinášejí mnohé užitky několika málo lidem, pak to bohužel byla ztracená příležitost. Alain Hutchinson (PSE). – (FR) Pane předsedající, pane komisaři, po schůzce na nejvyšší úrovni EU-Afrika bych rád pronesl několik poznámek jako svého druhu shrnutí tohoto důležitého setkání. Jak řekl pan komisař, výsledky summitu se budou určitě jevit pozitivními. Zaprvé jsme měsíce, nebo déle než měsíce, žádali Komisi, aby přezkoumala program a obsah dohod o hospodářském partnerství. Komise nebo její zástupci nám při každé příležitosti říkali, že žádní státní úředníci nebo partneři z Afriky naši kritiku nesdílejí a že jenom předáváme dál, protože si pamatuji tu odpověď, zvrácené argumenty řady velkých nevládních neziskových organizací. V Lisabonu došlo k záplavě kritiky od převážné většiny hlav států a vlád Afriky, pokud se týká metodologie a také obsahu vyjednávání. Ozvala se jasná výzva k tomu, abychom si dali čas a podepsali spravedlivé a vyvážené dohody v souladu se závazky Evropské unie vůči rozvoji Afriky. Již dlouhou dobu žádáme Komisi, aby zajistila skutečnou spojitost mezi svými různými politikami. Souhlasíme, že několik desetiletí evropské rozvojové spolupráce s Afrikou selhalo, ale trvali bychom na tom, že to byla Komise, kdo stále určoval meze této spolupráce a bral si zpět v jedné oblasti to, co daroval v jiné. Po Lisabonu je tedy zřejmé, že tato záležitost nespočívá v nahrazení obchodu spoluprací, ale v krocích, díky kterým budou obě politiky naplňovat stejné cíle udržitelného rozvoje. Pokud se týká zajištění potravin, boje proti nemocem, lidských práv a migrace, zejména podpory pro slabší státy, také jsme neustále Komisi žádali, aby pro Afriku a s Afrikou udělala víc a lépe. Je vidět, že tomu tak od nynějška bude, a to je dobře. Nelze ale nadále ignorovat, že požadavky tohoto Parlamentu jsou požadavky běžných afrických občanů a také jejich politických zástupců. Jsme proto potěšeni, že Parlamenty, které byly doposud v tomto procesu ignorovány, byly nakonec zapojeny. Doufáme, že příští summit poskytne příležitost změřit efektivitu této nové strategie rychleji a bez přílišného odkladu, aby se potvrdila udržitelnost cílů a dosažených úspěchů.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Miguel Portas (GUE/NGL). – (PT) Tento summit se uskutečnil, protože na tom portugalské předsednictví trvalo a Africká unie přijala riziko. Ti v Evropě, kteří chtěli zmenšit význam summitu pod záminkou přítomnosti Roberta Mugabeho v Lisabonu, prohráli. Ještě navíc ti, kdo přijímají krále Saúdské Arábie v Londýně s veškerou náležitou pompou a obřadností, nejsou v postavení, ze kterého mohou hovořit o lidských právech. V době, kdy se summit konal, odsoudily četné občanské akce tuto dvojakost slov a činů, dvojakost těch, kteří chyběli, ale také těch, kteří tam byli. V Portugalsku summit lidem umožnil, aby o Africe a jejích problémech mluvili, a jenom z toho důvodu stálo vynaložené úsilí za to. Avšak ti, kteří poslouchali předsednictví a Komisi, budou věřit, že to byla vskutku historická událost, okamžik, který má své před a potom, což je jasné přehánění. Pro Portugalce to byl ve skutečnosti jistý druh lusotropikalistického provincialismu, jak bylo zřejmé z evropského tisku. Došlo k pokroku: ve skutečnosti bylo hlavním prvkem pokroku to, že si africké země vytvořily svůj vlastní program. Ale ve všech ostatních aspektech zde byla zející díra mezi marnivostí slov a skrovností výsledků. Tento summit byl lepší než Káhirský summit, ale to na tom bylo sotva těžké! Těžké je akceptovat společnou odpovědnost, když se začíná od utkvělé myšlenky dohod o hospodářském partnerství. Michael Gahler (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, je dobře, že se schůzka na nejvyšší úrovni EU-Afrika konala. Nyní vidíme jasněji. Máme strategii a první akční plán. My tady v Evropském parlamentu budeme pečlivě monitorovat jejich provádění. Jako předseda delegace pro vztahy s Panafrickým parlamentem vám mohu říci, že na tom budeme pracovat společně s našimi africkými protějšky. V oblasti dobré správy věcí veřejných jsme vydali společné prohlášení na našem parlamentním přípravném summitu, které obsahovalo také vyjádření našeho přesvědčení, že opatření na posílení úlohy afrických parlamentů by těmto institucím, které byly dříve přehlíženy, umožnilo účinně přispívat k dobré správě věcí veřejných a podrobně zkoumat provádění politiky. Proto potřebujeme, aby ve specifických programech Komise a členských států byly vyčleněny odpovídající zdroje. Pokud se týká lidských práv, jsme svědky toho, jak Afričané uzavírají spojenectví pokaždé, když se v Evropě vysloví oprávněná kritika podmínek v konkrétních zemích. Sporadické poznámky delegátů, kteří se před summitem distancovali od politiky Roberta Mugabeho, uvolnily cestu jednotné frontě na summitu samotném. Moje díky patří německé kancléřce, paní Angele Merkelové, za to, že se k Zimbabwe jasně vyjádřila jménem nás všech. Ve věci dohod o hospodářském partnerství máme ale podle mého přesvědčení problém. Nemůže být cílem Evropské unie způsobit účinný rozpad Jihoafrického rozvojového společenství nebo Celní unie jižní Afriky kvůli tomu, že s některými zeměmi uzavře prozatímní dohody, a s jinými ne. Argumenty pana Mbekiho jsou v případě tohoto tématu objektivní, zatímco k tématu Zimbabwe má tendenci zaujímat více předpojatý postoj. V souvislosti s dohodami o hospodářském partnerství vyzývám Radu, aby dala Komisi flexibilnější mandát k vyjednávání, aby 1. ledna nedošlo k nechtěným účinkům, jako je přerušení obchodních toků u zemí, které nepatří k nejméně rozvinutým zemím (non-LDC), jednoduše proto, že vyprší stávající obchodní ujednání. Ano, kompatibilita s WTO je nezbytná, ale musí být také možné uplatnit určitý stupeň kreativity, aby jí bylo dosaženo. Někdy je možné stopky na určitou omezenou dobu odložit. Koneckonců jsou všechny naše země také členy WTO. Glenys Kinnock (PSE). - Pane předsedající, jak řekl Michael Gahler, je jasné, že summit byl poněkud zastíněn existencí těchto jízlivých jednání na téma dohod o hospodářském partnerství (EPA) a vztah kvůli těmto jednáním skutečně ochladl, jakkoliv se pan komisař a Rada snažili pracovat na dobrém partnerství. Řada hlav států vyjádřila své obavy, včetně vedoucího představitele Africké unie, pana Konarého, který řekl, že se Komise snaží postavit africké regiony jeden proti druhému. Rada pro obecné záležitosti tento týden – pro některé z nás poněkud neuspokojivě – nedoporučila flexibilitu, kterou mnozí z nás chtěli vidět, zejména vůči zemím, které nepatří k nejméně rozvinutým (non-LDC), ačkoliv, jak to chápu, Velká Británie a Nizozemsko zejména tlačily na to, aby se tak stalo. Nad hlavami zemí, které nepatří k nejméně rozvinutým, stále visí tento Damoklův meč a jsou postaveny před důsledky, jak hospodářské, tak sociální, a hospodářské šoky, které by pro nás byly naprosto nemyslitelné. Stále ještě existují důležité věci, které nebyly řešeny v souvislosti s EPA, rozvojovou pomocí, pravidly původu a závazky, které se týkají dopadu zemědělských dotací. To jsou všechno věci, které africké, karibské a tichomořské (AKT) státy obecně a Afrika v tomto případě žádaly. Nestačí, aby Komise řekla, že ti z nás, kdo kritizují EPA, jsou jaksi v hrsti nevládních organizací, že státy AKT jsou dezinformovány a zaváděny na scestí

71

72

CS


lidmi a že se pouze snaží dodržovat pravidla Světové obchodní organizace. Tento druh argumentů skutečně nezabírá, když vidíme ten druh nebezpečné situace, ve které se ocitly státy, které nepatří k nejméně rozvinutým. Nakonec chci říct, že naši občané v Evropě nepřijmou situaci, kdy v roce 2008 budou jakékoliv chudé země na tom hůř než nyní a my nemůžeme jen tak stát a dovolit, aby se to stalo. Naléhavě žádáme Komisi, aby prokázala flexibilitu. Gabriele Zimmer (GUE/NGL). – (DE) Pane předsedající, dovolte mi promluvit o některých výsledcích, které, jak věřím, víc než cokoliv jiného odkrývají nedostatek důsledné rozvojové politiky. Dobré rámce, které byly vytvořeny pro naplňování rozvojových cílů tisíciletí a klimatických cílů, se opět boří pod tlakem narůstajícího napětí vyvolaného v souvislosti s dohodami o hospodářském partnerství a, dokonce v ještě větší míře, pod tlakem energetické politiky vedené potřebami konsorcií podniků. Dohody o volném obchodu budou vyždímány z jednotlivých partnerů, což jistě povede k další segmentaci dokonce i těch zavedených regionálních ekonomických oblastí v Africe. V oblasti energetické politiky je jedinou starostí, jak posloužit zájmům důležitých evropských investorů, a úsilí o export jaderných elektráren do Afriky je, podle mého názoru, skandál. Pokud se týká tématu řízení migrace, opět jste dali významné sliby. Ty však jsou v rozporu s návrhy směrnic o selektivní migraci, které představil pan komisař Frattini. Jsem přesvědčena, že existuje naléhavá potřeba vzít tyto návrhy zpět, jinak zůstanou mobilita a svoboda pohybu mezi Evropou a Afrikou pouze vzdušným zámkem. PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS Místopředsedkyně Marie-Arlette Carlotti (PSE). – (FR) Paní předsedající, Afrika a Evropa vedly politické rozhovory v Lisabonu na nejvyšší úrovni, a to je velmi dobrá zpráva. Když už jsem to řekla, ráda bych si byla jistá, že hovoří stejným jazykem, zejména pokud se týká tří významnějších otázek. Zaprvé partnerství rovných. Alpha Konaré fóru řekl, že Afrika nepotřebuje ani charitu, ani paternalismus. Lisabonská deklarace to potvrzuje: budeme vytvářet partnerství rovných. Evropa však s tímto závazkem často zacházela poněkud lehce nebo à la carte, když vnucovala svůj vlastní program, kdekoliv byly v sázce její vlastní zájmy: témata terorismu, migrace a v současnosti dohod o hospodářském partnerství. Zadruhé partnerství národů. Na téma této otázky také očekáváme určitou akci. Toto nové partnerství musí dávat občanské společnosti dohromady mnohem více systematicky, a také zástupce lidu, jinými slovy parlamenty, zejména pomocí poskytovanou schopnostem afrických parlamentů. To je zpráva předaná prostřednictvím společného prohlášení Evropského parlamentu a Panafrického parlamentu, a doufám, že tato zpráva bude vyslyšena. Nakonec k migraci: Evropané a Afričané mají v Lisabonu šanci vyslat jasný politický signál, který by postavil lidská práva do středu pozornosti v našem partnerství. Jsem opravdu přesvědčena, že Lisabon byl bohužel ztracenou příležitostí. Nová strategie stále klade důraz na ochranu hranic spíše než na práva migrantů. To znamená, že Evropa může opovrhovat právy migrantů tady nebo tam, protože ve skutečnosti ve svém akčním plánu „Migrace, mobilita a zaměstnanost“ na sebe vzala velmi málo závazků. Ana Maria Gomes (PSE). – (PT) Schůzka na nejvyšší úrovni EU-Afrika se konala díky diplomatické a politické vytrvalosti portugalského předsednictví. Evropa hlásí úspěch, ale je nejisté, zda Afrika udělá to samé, zejména ti muži a ženy, kteří bojují s utlačovatelskými a kleptomanskými režimy. Vědí, že většina jejich představitelů nemá naprosto v úmyslu se řídit tím, co bylo legitimně dohodnuto na summitu. Budoucí prověřování společné strategie a přijatého akčního plánu bude v rukou portugalského předsednictví. Protože hrozné tragédie, kterým je Afrika vystavena v Dárfúru a Somálsku byly na summitu zmíněny jenom stručně, potřebujeme se dostat dál k praktickým otázkám. Kdy postoupí evropské ozbrojené síly do Čadu, jak bylo přislíbeno minulé léto? Kdy provede Evropská unie energickou akci proti súdánskému režimu, který brání smíšeným silám s mandátem od Bezpečnostní rady OSN, aby poskytovaly ochranu civilnímu obyvatelstvu v Dárfúru? Kdy budou vyslány evropské jednotky nebo jiné formy spoluúčasti, aby donutily invazní etiopské vojenské síly ke stažení ze Somálska, jak bylo rozhodnuto Bezpečnostní radou OSN? Organizování schůzek na nejvyšší úrovni není ospravedlněním pro to, že se umožňuje na tyto naléhavé záležitosti zapomínat, protože to zpochybňuje důvěryhodnost Evropské unie mezi miliony Afričanů a

11-12-2007

11-12-2007

CS


Evropanů. Musíme prokázat, že ochrana životů v Súdánu, Somálsku, Východním Kongu a jiných zemích v Africe se považuje za víc než je podepisování kontraktů ve stanech zločince Kaddáfího. Manuel Lobo Antunes, úřadující předseda Rady. − (PT) Paní předsedající, pane komisaři, bude stejně upřímný, jako jsou někteří poslanci, někteří více než jiní. Schůzka na nejvyšší úrovni EU-Afrika znamenala úspěch. Tady jsou mé poznámky, které nejsou omezeny psaným textem. Pamatuji se velmi dobře, když jsme na začátku portugalského předsednictví nebo vlastně během příprav na portugalské předsednictví naznačili, že schůzka na nejvyšší úrovni EU-Afrika je jedním z našich cílů, že byly vyjádřeny různé komentáře, pochybnosti a někdy dokonce kritiky na naši adresu, protože jsme si stanovili tento summit jako jeden z našich cílů. Někteří říkali: „Afrika nevyvolává dostatečný zájem a odhodlání u veřejného mínění, společnosti, členských států nebo institucí, aby se schůzka na nejvyšší úrovni mohla konat: vy, předsednictví, v tom budete osamoceni a budete mít jenom velmi malou podporu. Afrika není na mezinárodním programu a není tu žádný zájem.“ Jiní říkali: „Existují otázky týkající se participace a organizace, které budou obtížné, ne-li nepřekonatelné.“ Odrazovali nás od dalšího rozvíjení této myšlenky. Skutečností ale je, že se nám podařilo tento summit konat, jak říkáme v portugalštině „navzdory větru a moři“ nebo jinými slovy proti všem očekáváním. Podařilo se nám to, protože jsme nakonec přeci jenom měli podporu mnoha členských států, které s námi, s předsednictvím, spolupracovaly na přípravě textů a také při přímých projednáváních textů s africkými zástupci. Měli jsme také podporu orgánů EU, Komise a Parlamentu, na zlost kritikům a skeptikům. Podařilo se nám také vyřešit určité delikátní a obtížné diplomatické záležitosti. Neměl bych právo říkat, jestli to byl nebo nebyl historický summit: to je na budoucnosti, aby nám to řekla. Nemůže však být pochyb o tom, že tento summit vyznačuje novou fázi ve vztahu mezi Evropou a Afrikou, a skutečnost, že se konal, je sama o sobě úspěchem. Jak řekl komisař Michel, na tomto summitu jsme se během našeho komplexního dialogu s Afrikou nevyhnuli problémům, obtížím a rozdílným názorům. Naopak! Hovořili jsme o problémech, obtížích, o tom, co nás rozděluje. Hovořili jsme o obchodu, bezpečnosti, konfliktech a porušování lidských práv, z očí do očí, upřímně a transparentně. Je ale nasnadě, že cílem summitu nebylo vyjednávat obchodní dohody – k tomu to nebylo to pravé místo – a rozhodně nebylo v jeho plánu okamžitě vyřešit problém Súdánu. V jeho plánu nebylo ani okamžitě vyřešit, mávnutím naší čarovné hůlky, situaci v Zimbabwe. Obě strany společně ale o těchto otázkách otevřeně mluvily, diskutovaly o nich, vyjadřovaly své názory a tam, kde mezi nimi byly rozdíly, necouvly před jejich otevřeným pojmenováním. Poselství předané Evropskou unií v souvislosti se všemi těmito otázkami bylo naprosto jednoznačné. jak víte, diskutovali jsme o Súdánu jak v plénu, tak poté na setkání ministerské trojky. Hájili jsme také náš postoj, postoj Evropské unie, k dohodám o hospodářském partnerství. Pan Mitchell možná hovořil o této otázce více do hloubky a podrobněji, ale měli jsme příležitost jasně vysvětlit, jaký postoj Evropská unie zaujímá k dohodám o hospodářském partnerství. Hledáme dohody, které jsou spravedlivé a vyvážené a které straní Africe a našim africkým partnerům: to je náš postoj a nic jiného. V této věci bychom se měli vyjadřovat naprosto jasně! Naší snahou je reagovat na obavy a aspirace Afriky, a nic jiného. Ti, kteří v tomto ohledu napadají, kritizují nebo znehodnocují úsilí, které vyvíjí Komise a také Rada na podporu Komise, o uzavření co největšího počtu dohod o hospodářském partnerství do konce tohoto roku, se mýlí. Ti, kteří však říkají, že summit není sám o sobě koncem cesty a že sám o sobě nezpůsobí zásadní převrat ve vztazích s Afrikou, mají pravdu. Potřebujeme se řídit podle učiněných rozhodnutí, beze stínu pochybnosti. Skutečná hodnota tohoto summitu, jeho skutečný význam, určí ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu naše schopnost plnit, co bylo sjednáno, rozhodnuto a přijato jako závazek. Proto se musíme řídit podle přijatých rozhodnutí. Musíme zhodnotit dosažené výsledky, a teprve potom, až bude toto vyhodnocení ve střednědobém a dlouhodobém horizontu provedeno, budeme schopni náležitě říci, jestli byl summit úspěšný ve smyslu následků a dopadů. Jak jsem již řekl, odsouhlasením společné strategie, specifického akčního plánu a konkrétních následných mechanismů, projednáním tak důležitých a aktuálních témat, jako je změna klimatu, integrace, energie a migrace, summit jasně představuje krok kupředu, dospívání našeho vztahu s Afrikou. Čekali jsme sedm let, abychom se z Káhiry dostali do Lisabonu. Jsme si naprosto jistí, že na další summit mezi Evropou a Afrikou nebudeme tak dlouho čekat. Význam, užitečnost a dosah tohoto summitu dokazují, bez sebemenších pochybností, potřebu další summit konat v krátké době. Pochopíte, proč je portugalské předsednictví touto událostí a iniciativou, kterou společně sdílíme, potěšeno. Děkujeme všem za spolupráci, odhodlání a úsilí, díky kterým byl tento summit úspěšný.

73

74

CS


Louis Michel, člen Komise. − (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, rád bych rychle reagoval na hlavní vznesené body, a pak mám v úmyslu stručně pojednat o dohodách o hospodářském partnerství (EPA). Dva poslanci hovořili o svojí lítosti nad nedostatečným zapojením Evropského parlamentu. Musím říci, že možná můžeme věci dělat lépe, ale abych byl upřímný, vzhledem k jiným významným mezinárodním setkáním v minulosti mám pocit, že dnes, v každém případě, je Parlament do tohoto procesu plně zapojen. A navíc, pokud se mě týká, mám vždy velké potěšení z rozprav s poslanci, dokonce i když si odporujeme, protože to pomáhá vybrousit mé vlastní pozice. Své názory kvůli vám pravidelně měním, ne abych vás učinil trvale šťastnými, ale jednoduše proto, že mě přesvědčíte. Druhým bodem je Dárfúr a Súdán. Nejprve ze všeho bych rád řekl, stejně jako pan předseda, že prioritou tohoto summitu nebylo najít řešení této otázky. Přesto jsme ale uspořádali setkání trojky s portugalským předsednictvím, předsedou Barrosem, vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a mnou. Setkali jsme se se súdánským prezidentem a mohu vám říci, že tón a obsah poslání předaného během schůzky více než hojně odrážely neústupná slova, která jsem zde slyšel. Řekli jsme panu Bachirovi docela jasně, že musí co nejdříve reagovat pozitivním způsobem na OSN, aby umožnil rychlé nasazení smíšených sil, které je zjevně potřeba pro zlepšení situace lidí v Dárfúru, byť i sebemenší. Pane Cornillete, musím vám říci, že plně souhlasím s vaším projevem o mezinárodním humanitárním právu. Jak víte, včera jsem se například setkal se všemi partnerskými organizacemi Úřadu pro humanitární pomoc (ECHO). Bylo jich tam hodně a diskutoval jsem s nimi o problému mezinárodního humanitárního práva. Přijal jsem návrh, který jste mi připomenul, a my jsme se připravili na organizování důležité konference na toto téma v dubnu nebo květnu. Řekl jsem jim také, i když nemám žádnou pravomoc udělovat pozvání, že pozvu Evropský parlament a národní parlamenty, aby se této konference zúčastnily, je-li to možné a pokud se Parlament o takovou nabídku zajímá, protože skutečně každý den pozoruji narůstající banálnost, s jakou se k mezinárodnímu humanitárnímu právu přistupuje, a to je nesmírně závažné. Ve skutečnosti do takové míry, že když jsem se schůzky účastnil, hovořil jsem tam s člověkem odpovědným za získávání přístupu pro humanitární konvoje. Řekl jsem mu: „Vy ale vůbec nerespektujete mezinárodní humanitární právo,“ a on odpověděl: „Vy ale musíte pochopit, že tam probíhá válka.“ Je očividně poměrně dramatické něco takového slyšet, protože tento postoj je v rozporu se samotnou podstatou, samotnými počátky mezinárodního humanitárního práva. Proto se v této věci posuneme dál, věřte mi. Pokud se týká jaderné otázky, paní Isler Béguinová, musím říci, že to je dobrá otázka, která nepoutá moji pozornost. Jednoduše byste si měla uvědomit, že to bylo požadováno našimi africkými partnery, myslím, že pravděpodobněji kvůli otázce principů, než jako skutečný problém. Jinak skutečně souhlasím s vašimi špatnými předtuchami. Nejprve byli vyzváni, aby hovořili o nešíření zbraní hromadného ničení a oni řekli: „Dobře, o tom můžeme mluvit, ale v tom případě není důvod nehovořit o civilních jaderných zařízeních.“ Toto vše je tedy součástí současného klimatu. Lituji toho, stejně jako vy, ale oni o to požádali a my můžeme stěží odmítnout o tom s našimi partnery hovořit. Bylo to také velice tlumené a nikdo nehovoří o rozvoji jaderného sektoru v Africe. Souhlasili jsme s tím, že budeme diskutovat o jaderných otázkách a přijali jsme, že se jedná o téma, o kterém máme mezi sebou rozprávět, protože od samého začátku bylo jasně řečeno, že žádné téma není tabu. Proto cítím, že opravdu musíme být důslední. Jsou ještě další dvě otázky, ke kterým se chci vyjádřit, a pak skončím dohodami o hospodářském partnerství. Myslím, že to byl pan Zimmer, kdo řekl, že existuje konkrétní zájem o cokoliv, co může být využito hlavními evropskými investory. Ještě se k tomu vrátím, až budu mluvit o dohodách o hospodářském partnerství, ale s tímto argumentem zjevně nesouhlasím. Můžete mě tady držet další dva týdny, ve dne v noci, a stejně tuto kritiku nepřijmu. Nepřijmu ji z jednoho velice jednoduchého důvodu. Účastním se těchto jednání již několik měsíců, i když bych měl říct, že nevyjednávám, ale skutečně se těchto jednání účastním. Nikdy se mi nezdálo, že konečným cílem bylo pomáhat ať už evropské ekonomice, nebo evropským firmám. Ti, kteří něco takového tvrdí, mám pocit, se buďto mýlí, nebo jsou špatně informováni, nebo tak činí ve zlém úmyslu. Myslím, že jsou špatně informováni, protože člověk nikdy nejedná ve zlém úmyslu. Mám však pocit, že v souvislosti s tímto tématem jsou takové poznámky nesmírně neopodstatněné. A nyní se dostávám k dohodám o hospodářském partnerství. K tématu prozatímních dohod bych se rád zeptal: jaké jsou jejich cíle? Byly navrženy, aby podporovaly evropské firmy? Vůbec ne: cílem ve skutečnosti je poskytnout ochranu zemím s průměrnými příjmy, které by jinak, jak dobře víte, spadly do systému všeobecných preferencí. To je zjevně mnohem méně výhodné než systém, který provozují v současnosti, to znamená systém odpovídající nejméně rozvinutým zemím (LDC), jinými slovy všechno kromě zbraní. Proto, pokud na konci tohoto roku, přes veškerou moji dobrou vůli, dotčené země nebudou mít žádné jiné dohody, které je postaví na stejný základ, jaký měly doposud, zcela jistě ztratí trhy, a již jsem zmínil příklad Pobřeží

11-12-2007

11-12-2007

CS


Slonoviny. Tato jiná dohoda je prozatímní dohoda. S kým jsme tyto prozatímní dohody uzavřeli? Ve většině případů jsme je sjednali se zeměmi s průměrnými příjmy, které by jinak skončily s mnohem méně výhodným systémem, než jaký měly doposud. Udělali jsme to proto, abychom chránili naše podniky, otevřeli cesty pro naše společnosti, aby se mohly do Afriky nastěhovat nebo do ní podniknout invazi? Ne, to není pravda. Co jsme tedy navrhli? Nyní se dostávám k jádru dohod, protože by pravda měla dojít sluchu. Jsem ochoten naslouchat všem, jsem ochoten každého pochopit, a dokonce jsem ochoten souhlasit s jistými poznámkami a kritickými připomínkami z tohoto Parlamentu. Co jsme tedy navrhli? Navrhli jsme přechodná období v délce mezi 15 a 25 lety. Pan Wade tvrdí, že jeho trh bude zaplaven dotovanými evropskými zemědělskými produkty. To je přesně moje téma. Zemědělské produkty mu mohou nabídnout ochranu před těmi 20 %, které nejsou liberalizovány. Nerozumím přesně, co tím myslí. A navíc, pana Wadeho se to přímo nedotkne. Je pravda, že je oprávněn mluvit jménem všech z Afriky, ale není tím dotčen, protože je LDC a má systém „Vše kromě zbraní“. Pan Mbeki, kterého velmi obdivuji a skutečně velmi dobře s ním vycházím, dohody o hospodářském partnerství rád kritizuje, ale to se dělá docela snadno. Znamená to, že se můžeme sami sebe zeptat, do jaké míry nemá zájem přivádět všechny ostatní země do tohoto regionu jako své konkurenty. Nehovořím se zlým úmyslem. Nemyslím si, že by tomu tak bylo, ale mohli bychom se ho zeptat. Pokud jde o pana Konarého, předsedu Komise Africké unie, je brilantní právník, a je jeho profesí shromažďovat obavy, které slyší od lidí kolem sebe. To vše je legitimní. Když mi ale, pane Hutchinsone, řeknete, že „všichni vedoucí představitelé Afriky řekli…“, není to pravda. Není to pravda o všech vedoucích představitelích Afriky. Je pravda, že nám řada z nich skutečně položila určité otázky. Například: „Co se stane, pane Micheli, když budou odstraněny celní překážky? Očividně přijdeme o peníze a rozpočet na naše cesty a prostředky. Jak budeme platit naše učitele, policii, státní úředníky atd.?“ A my jsme řekli: „Můžete zakládat regionální fondy a my sepíšeme to, čemu říkáme dohoda o příspěvku, což znamená poskytnutí finančních zdrojů, které přinejmenším budou odpovídat čistému fiskálnímu dopadu odstranění celních bariér, aby se tak vykompenzovaly ztráty, a to vám dá prostředky k financování státních služeb atd.“ Jedná se o asymetrický systém, přechodné období. Co dalšího jme udělali? S těmito zeměmi jsme na jejich žádost sestavili generické matice, protože to byly ony, kdo dodal obsah pro tyto dohody. Co znamená tento byrokratický termín? Generické matrice jsou jistý druh plánu, který obsahuje všechny projekty, všechny sektory, jejichž základní podstatu chtějí skutečně vidět jako doprovodná opatření, která půjdou ruku v ruce s postupným otevíráním trhů, pokud si to budou přát: transfery technologií, zvyšování kapacit, zvyšování odbornosti, práce na infrastrukturách, propojení nebo zlepšený přístup, všechny tyto aspekty. Vypracoval jsem také finanční memorandum regionálního hospodářského společenství. Je to jistý druh záruky, na papíře a s čísly, zdrojů, které jim dá Evropská unie k dispozici. Existuje jenom jedna věc, kterou nemohu udělat, a to je slíbit jim peníze, které slíbily členské státy v Gleneagles. Slíbily jednu miliardu eur, a nejméně polovina z toho byla pro Afriku. Doufám, že tomuto slibu dostojí. Tyto peníze budou poskytovány od roku 2010 a jsou plánovány jako podpora obchodu. Jedná se tedy o peníze navíc. Zdvojnásobili jsme regionální fondy, o kterých jsem dříve hovořil. To vše je na pořadu jednání. Musím se přiznat, že mým velkým zájmem je „hospodářská integrace“, protože cítím, že ve vztahu k aspektu „vývoje“, je to nejprve „hospodářská integrace“, která jim umožní vytvořit bohatství, bohatství, které zjevně použijí na sociální služby a na přerozdělení prosperity mezi své lidi. Je pravda, že jsme v tomto ohledu učinili velice malý pokrok, z důvodu, který jsem již zmínil. Budeme proto diskutovat, možná celý následující rok, o této záležitosti regionálních dohod o hospodářském partnerství, abychom vytvořili, udrželi a zkonsolidovali tento rozměr hospodářské integrace. Proto to připouštím, ale to nastane, pouze až dáme všechno... Kladná odezva byla po ruce na vše, oč nás požádali. To platilo na finančním poli nebo v každém případě v rámci rozpočtových omezení, a také ve vztahu k technicko-právním otázkám, institučním nebo dokonce politickým otázkám. Pravdou je také, že se v roce 2008 musíme vypořádat s pokusem o zajištění této regionální integrace, musíme být nesmírně přesvědčiví a samozřejmě musíme mít argumenty. Nemějte obavy, budou vyslechnuti a my jim stále nasloucháme… Určitě se pokusím udělat, co bude v mých silách, abych odpověděl na jejich obavy, nejistoty a otázky, abychom je mohli skutečně konkrétně uklidnit. Měl bych vám ale říci, že kromě této dodatečné částky jedné miliardy eur, z nichž polovina musí být přidělena Africe, nemám mnoho dalších argumentů. Uvidíme, co z toho vyplyne. Nicméně mě trochu zranilo, když jsem slyšel, že naše partnery vydíráme. Nikdy k žádnému vydírání našich partnerů nedošlo z jednoho velmi jednoduchého důvodu, že jsme neměli k jejich vydírání žádnou moc. V první řadě bych nic takového neudělal. Nemůžeme prostě naše partnery nutit, aby podepisovali dohody. Promiňte, ale to je přílišné zjednodušování věcí. Jsem schopen dohlédnout výsledek. Dokonce si přeji vás

75

76

CS


informovat o stávajícím postavení zemí, které podepsaly, abych vám ukázal, že existuje mnohem více zemí, než si myslíte, které podepsaly a pochopily ten mechanismus. A poslední bod na závěr se týká dohod o hospodářském partnerství, které nyní těží ze systému „Vše kromě zbraní“, a tak mají naprostý a neomezený přístup k našim trhům. V tomto případě se mě zeptali, co mohou očekávat, že ztratí. Neztrácejí ve skutečnosti nic, vůbec nic, ale získávají příležitost mít užitek z obzvláště velkorysých pravidel původu. Jaká jsou tato obzvláště velkorysá pravidla původu? V současné době musí produkt, aby se považoval za produkt s původem v partnerské zemi, projít nejméně dvěma transformacemi. Od této doby to bude jediná transformace. Například u ryb ulovených v jejich vodách, které sem ale byly dovezeny, to bude dostačující. Bude se to počítat jako jedna transformace, takže mohou vstupovat na náš trh bez kvót a beze cla. To je pak velký rozdíl. Existuje značný potenciál příležitostí, kterých jsou nyní zbavováni. Chtěl jsem vám to vše říci a jsem opravdu ochoten tuto zkušenost opakovat, kdykoliv si budete přát. Položte mi otázky nebo mi je pošlete písemně. Slibuji, že se pokusím vám odpovědět upřímně a v úplnosti. Pokud se bude zdát, že má odpověď na jednu z vašich otázek není dost dobrá nebo je špatná, rád to připustím a napravím, tím si můžete být jisti. Do dnešního dne jsem všechny otázky vyslechl, všechny otázky jsem prozkoumal a značně jsem se angažoval. Ještě jsem neslyšel otázku, která by nedostala přesnou, konkrétní a upřímnou odpověď. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Písemná prohlášení (článek 142) John Attard-Montalto (PSE), písemně. – Schůzka na nejvyšší úrovni mezi evropskými a africkými zeměmi se konala ve dnech 8. a 9. prosince v Lisabonu v Portugalsku. Zúčastnilo se jí více než 70 hlav států a vlád. Příspěvek Malty se zaměřil na otázku neregulérního přistěhovalectví. Je v zájmu Malty, aby Afrika byla vnímána jako odpovědnost Evropy. Pomoc poskytnutá Africe a investice do ní vložené budou znamenat, že méně lidí z tohoto kontinentu bude nuceno opouštět svoji zemi kvůli lepšímu životu. Většina neregulérních přistěhovalců, kteří se dostanou na Maltu, pochází ze subsaharské Afriky a jsou to ekonomičtí přistěhovalci. Situace by se však mohla zhoršit, až 31. prosince 2007 vyprší všeobecné dohody o preferenčním obchodu. Většina afrických zemí odmítla návrh na „zvláštní dohody o partnerství“. Pouze pětina z nich podepsala prozatímní dohody. I když bude termín pro ukončení prodloužen, je v zájmu každé země, aby prozatímní dohody podepsala, a absorbovala tak negativní hospodářský dopad následující po ukončení „preferenčních dohod“. Další neregulérní přistěhovalci, kteří přicházejí na Maltu, jsou političtí uprchlíci. Skutečnost, že problematika lidských práv v Dárfúru a Zimbabwe byla z původního programu vypuštěna, není dobrým znamením pro ty, kteří nemají možnost vyjádření a nadále trpí v tichosti. Richard Corbett (PSE), písemně. – Evropská rada musí obrátit svoji pozornost na Barmu, kde situace v této oblasti zůstává katastrofální. Sankce Evropské unie, o kterých bylo rozhodnuto 15. října, se zaměřují na vůdce režimu, jejich stoupence a ty, kteří těží z jejich politiky, včetně obchodních sankcí v těchto sektorech – stavební dříví, minerály, kovy, drahokamy –, ze kterých režim získává většinu svých příjmů. Ale stačí to? Evropská rada musí tuto situaci zhodnotit a dojít k závěru, jaká další opatření může EU přijmout, aby v Barmě dosáhla skutečné změny. Je na čase uplatnit další restriktivní opatření – včetně zákazu nových investic. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Přestože je ještě příliš brzy na to, aby se dal přesně určit dopad rozhodnutí učiněných během schůzky na nejvyšší úrovni EU-Afrika, a přes určité rozpory, by odmítnutí dohod o volném obchodu (známých jako „dohody o hospodářském partnerství“) předkládaných Evropskou unií africkými zeměmi mělo být uvítáno. Toto odmítnutí – navzdory veškerému nepřijatelnému tlaku a vydírání Evropské unie – „dohod o hospodářském partnerství“ ze strany afrických zemí poněkud ironicky vytváří skutečný příklad toho, co je nakonec ta neblaze proslulá „dobrá správa věcí veřejných“, tolik vychvalovaná Evropskou unií. Jinými slovy představuje situaci, kdy země přebírá kontrolu nad svojí ekonomikou a brání ji.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Podle našeho názoru vyžaduje účinná spolupráce na rozvoji úctu k národní suverenitě, politické a hospodářské nezávislosti a právu všech lidí na rozhodování o své současnosti i budoucnosti a na určení a budování své země a svých rozvojových projektů. Taková spolupráce je neslučitelná s více méně skrytými cíli a myšlenkami vměšování, vykořisťování, drancování zdrojů a politickým a hospodářským ovládáním. Bylo již řečeno, že schůzka na nejvyšší úrovni EU-Afrika obrátila „novou stránku“. Pokud jde o nás, budeme i nadále mluvit otevřeně, aby (pod)text zapsaný na této stránce neokolonialistické ambice Evropské unie a jejích hlavních nadnárodních společností vůbec neobsahoval.

17. Doba vyhrazená pro otázky (otázky Komisi) Předsedající. − Dalším bodem programu je doba vyhrazená pro otázky (B6-0384/2007). Této rozpravě jsme věnovali hodně času kvůli jejímu významu a doufám, že budeme schopni pokračovat také s dobou vyhrazenou pro otázky tak, abychom dodrželi čas nám určený. Protože jsme se zdrželi, pokusíme se nejprve zabývat doplňujícími otázkami, pokaždé jako skupina, abychom zkusili toto odpoledne projít více otázek a také, jako obvykle, bych vyzvala kolegy poslance, aby přišli dopředu, a tak se těsněji zapojili do doby vyhrazené pro otázky. Pane komisaři, omlouvám se, že jste musel čekat, ale jednalo se o důležitou rozpravu, jak jistě uznáte. Následující otázky jsou určeny Komisi. Část první Otázka č. 34, kterou pokládá pan Lambert van Nistelrooij (H-0934/07) Předmět: Energie – Světová obchodní organizace Přestože pravidla Světové obchodní organizace (WTO) nebyla formulována s energetickými produkty a službami na mysli, platí i pro ně a chrání investice do odvětví energetiky. Vzhledem k tomu je zakázáno omezovat vývoz a diskriminovat produkty a musí být zaručen volný trh, přestože existují výjimky u opatření v zájmu bezpečnosti. V obchodě s energií však není rozdíl mezi výrobou a službami vždy jasný. Jaká opatření přijme Komise v přípravné době na zahrnutí energetické politiky Evropské unie do nové Smlouvy, aby uzpůsobila pravidla WTO investicím do energetiky a také energetickým službám? Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, jak si pan poslanec povšiml, v rámci Světové obchodní organizace (WTO) se na obchod s energetickými produkty uplatňují ustanovení Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), a na obchod s energetickými službami, včetně přímých investic do takových služeb, se uplatňují ustanovení Všeobecné dohody o obchodu službami (GATS). Doposud neexistuje dohoda, která by svoji platnost rozšířila na přímé investice do činností souvisejících s energetikou, které jsou prováděny na vlastní účet investora v sekundárním sektoru, jako je báňský průmysl, rafinace, výroba energie a distribuce energie. Podle článku 133 Smlouvy o ES, který upravuje společnou obchodní politiku, se Evropskému společenství výslovně uděluje pravomoc přijímat právní předpisy a vést jednání o dohodách o obchodu s energetickými produkty a vést jednání o dohodách o obchodu s energetickými službami. Kromě toho je Komise oprávněna vést jednání jak jménem Společenství, tak jménem jeho členských států o liberalizaci přímých investic mimo odvětví služeb v rámci rozhovorů se zeměmi, které nejsou členy Evropské unie, na téma dohod o volném obchodu. To znamená, že se Komise již nyní může zabývat stěžejními otázkami, které se vztahují k obchodu a investicím do odvětví energetiky, a zastupovat evropské zájmy v těchto záležitostech při bilaterálních a multilaterálních jednáních, a to je vskutku přesně to, co Komise dělá. Energetická politika, která bude zmapována v nové Smlouvě, se zaměří na takové záležitosti, jako je bezpečnost dodávek energií pro Unii a prosazování propojení mezi energetickými sítěmi, a v tomto ohledu doplňuje, ale nenahrazuje společnou obchodní politiku v odvětví energetiky. Lambert van Nistelrooij (PPE-DE). – (NL) Paní předsedající, pane Verheugene, to je v kontextu nové Smlouvy skutečně dobrá zpráva. Také jsme se dnes například rozhodli financovat čtyři společné technologické

77

78

CS


iniciativy (JTI) až do výše 3 miliard EUR a další 3 miliardy EUR přicházejí z průmyslu na čisté technologie, letecké motory a tak dále. Na druhou stranu jsem stále znepokojen tím, že se neustále obchoduje, zejména s rozvojovými zeměmi, se zastaralou technologií, která je škodlivá pro životní prostředí. Pro zastaralé technologie, jako jsou uhlí spalující elektrárny z minulého století, existuje otevřené pole působnosti. Jaké příležitosti má WTO, podle pana komisaře a Unie, alespoň k položení nových základů a podání výzvy k zastavení některých z těchto věcí? Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Při jednáních s WTO bude velmi důležité projednat kapitolu, podle které by se mělo v budoucnu ve skutečnosti obchodovat s bioetanolem. Bude klasifikován jako zemědělský produkt, nebo patří do kategorie nezemědělských produktů? Jak vidí Komise budoucí strukturu? Bude pravděpodobnějším cílem ji projednávat v zemědělské kapitole, nebo se spíše jedná o průmyslový produkt? Bioetanol pochází z polních plodin a je to v podstatě zemědělská surovina. Na druhou stranu by však jako energetický produkt mohl spadat pod nadpis přístup na nezemědělský trh (NAMA). Utvořila si již Komise ohledně této otázky názor, a pokud ano, jaký směr bude při jednáních sledovat? Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane komisaři, kdykoliv dojde v mém volebním obvodu na diskuse o obchodování se zdroji energie, energetickou politiku, Evropskou komisi a novou Smlouvu, a zejména WTO, voliči stále znovu vyslovují obavu, že nebudeme mít žádnou jinou volbu, než dovážet jadernou energii, a že dokonce budeme třeba muset stavět jaderné elektrárny, budou-li stávající trendy pokračovat. Prosím, uklidněte mě a řekněte mi, že tomu tak není, a prosím, dejte mi nějaký důkaz, který mohu předat dál. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, v některých případech je pro mě těžké vidět spojitost mezi doplňující a původní otázkou, ale pokud budete k těmto věcem přistupovat liberálně, budu i já liberální ve svých odpovědích. Abych odpověděl na první otázku, sdílím názor pana van Nistelrooije, že prodej produktů obsahujících technologie, které nesplňují normy ve smyslu energetické účinnosti a emisí CO2, není jistě v našem zájmu. Pan komisař Dimas a já nyní pracujeme na návrzích způsobů, jak v Evropě dosáhnout ekonomiky s nízkými emisemi CO2, pokud se týká jak průmyslové politiky a výroby, tak spotřební praxe. Doufám, že tato práce vyvrcholí normami, které pak budou moci být postupně dávkovány také do mezinárodních jednání. Víte, jaká je současná situace. V současné době nemáme žádný prostor k jednání o takových doplňkových normách v rámci WTO a k zajištění jejich zavádění. Jak víte, je ale naším cílem ve střednědobém a dlouhodobém horizontu učinit vysoké environmentální a sociální standardy závazné prostřednictvím mnohostranných dohod, abychom se vyhnuli konkurenční nevýhodě, kterou by jinak naše společnosti trpěly. Rád bych také poukázal na to, že máme obzvláště vřelý zájem na úspěšném naplňování takové mnohostranné politiky, protože jsme přesvědčeni, že zlatá příležitost pro evropské společnosti spočívá v naší schopnosti postavit se do čela trhu v oblasti produktů, které jsou šetrné k životnímu prostředí a jsou energeticky účinné a úsporné. Pokud se týká otázky pana Rübiga, musím se přiznat, že odpověď na ni neznám. Protože toto téma nepatří do mého portfolia, pane Rübigu, požádám komisaře Mandelsona, aby vám okamžitě zaslal písemnou odpověď. Skutečně si ani trochu nepřeji říkat zde k tomuto tématu cokoliv zavádějícího. Vím, že tato záležitost figuruje v kontextu dohod o volném obchodě, o kterých v současné době jednáme, jako je dohoda o volném obchodě s Jižní Afrikou, ale v které kategorii se to ve skutečnosti projednává, je mimo dosah mých znalostí. Pokud se týká jaderných elektráren, Evropská komise má dokonale jasnou politiku, která je politikou Evropské unie jako celku. Každý členský stát je naprosto nezávislý a svobodný při výběru svého energetického mixu. Členskému státu nemůžou být předkládána žádná doporučení ani podávány žádné pokyny, zda má nebo nemá využívat jadernou energii, a Komise se ani nesnaží uplatňovat jakýkoliv vliv. V této otázce jsme naprosto neutrální a takoví zůstaneme. Nebudou naprosto žádná doporučení toho druhu, kterého se obáváte. Jistě ale víte, že Smlouva o Euratomu byla začleněna do Smlouvy o ES, což znamená, že prosazování mírového využití jaderné energie je zajisté jedním z úkolů Evropské unie. To se provádí prostřednictvím podpory výzkumu, pro kterou jsou projekty jaderné energie plně způsobilé a dostávají finanční podporu již několik desetiletí, takže se nejedná o nic nového, a realizuje se to přes Evropskou investiční banku, která pomáhá v některých případech financovat jaderné elektrárny.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Jinými slovy pro všeobecné využití jaderné energie neexistuje žádná politika Evropské unie, ani neexistuje žádná politika Evropské unie pro všeobecné upuštění od jaderné energie. Předsedající. − Otázka č. 35, kterou pokládá Justas Vincas Paleckis (H-0879/07) Předmět: Vhodný model rozvoje měst Města v členských státech Evropské unie, zejména těch zemích, které se připojily k Unii v 21. století, rostou rychlým tempem a často bez jakékoliv jasné vize. Obytné oblasti se stěhují z center, a to dává vznik problémům s dopravou, distribucí zdrojů a rozvojem veřejných sítí. Rozvoj měst tak má negativní dopad na životní prostředí a spotřeba energie je na vzestupu. Zelená kniha Komise o rozvoji měst v roce 1990 doporučila kompaktní město jako rozvojový model, který je rozumný z hlediska životního prostředí. V poslední době existuje narůstající tendence směrem k modelu rozvoje měst s více centry. Jaká jsou doporučení Evropské unie k udržitelnému rozvoji měst, který je rozumný z hlediska životního prostředí? Jaké argumenty jsou k dispozici na podporu každého z uvedených rozvojových modelů a na jakých údajích jsou tato doporučení založena? Günter Verheugen, místopředseda Komise. − Komise silně podporuje prosazování udržitelného rozvoje měst, který plně respektuje životní prostředí. Komise přijala svoji tematickou strategii rozvoje měst v roce 2006. Tato strategie uznává celek udržitelného rozvoje měst ve vztahu ke kvalitě života, ale také uznává diverzitu, která existuje mezi občany Evropské unie. Z tohoto důvodu a po rozsáhlých konzultacích s místními orgány a členskými státy, se v této strategii v souladu se zásadou subsidiarity předpokládá, že pro hledání a realizaci řešení, která nejlépe odpovídají místním okolnostem, se nejlépe hodí místní a vnitrostátní orgány. Vzhledem k pozadí diverzity situací ve městech Komise nedoporučuje žádný konkrétní model rozvoje, který by byl platný pro každé město v Evropě. Komise považuje za nezbytné zavést příslušné nástroje dobré správy věcí veřejných a plánovací nástroje, ale zastává názor, že nařízení povinnosti vytvářet konkrétní plány, jako jsou plány řízení životního prostředí a plány udržitelné městské dopravy, nepřináší žádnou přidanou hodnotu. Komise však zveřejnila pokyny k plánům udržitelné městské dopravy a k plánům integrovaného řízení životního prostředí s cílem pomoci místním orgánům při provádění cílů strategie. Pokyny by měly být vnímány jako popis uvedeného procesu a připomínka klíčových prvků, které by se mohly zvažovat při vytváření programů integrovaného řízení životního prostředí a plánů udržitelné městské dopravy na místní úrovni. Oba dokumenty jsou založeny na komplexních konzultacích a příkladech osvědčených postupů, které vytvořila města samotná. Právní předpisy, které se dotýkají městských oblastí, již existují, například v oblasti kvality vzduchu, vodohospodářství, hluku a odpadu. Tyto právní předpisy je třeba lépe uplatňovat. K patrnému a významnému zlepšení životních podmínek v městských oblastech dojde prostřednictvím plného provedení stávajících legislativních nástrojů. Komise připomíná bohatství myšlenek o rozvoji měst, které umožnily ministrům odpovědným za městské záležitosti dosáhnout konsensu na základě Akčního programu z Lille, Závěrů setkání z Rotterdamu – Urban Acquis, Bristolské dohody a z nejnovější doby Lipské charty o udržitelných evropských městech, která byla přijata na neformálním setkání Rady dne 25. května 2007. V září 2007 schválila zelenou knihu o městské mobilitě, která byla nyní předložena k veřejným konzultacím. Uvedené dokumenty tvoří sdílený základ, který nastiňuje hlavní podmínky potřebné k dosažení udržitelného rozvoje měst. Komise dále aktivně nabádá k dialogu a šíření osvědčených postupů mezi městy v rámci programů financovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj. Pokud se týká dostupných údajů o stavu evropských měst, které mohou sloužit jako základ pro politická rozhodnutí, Komise zavedla městský audit, který obsahuje údaje o situaci v evropských městech a nyní se právě aktualizuje. Komise již zveřejnila studii o stavu evropských měst, která dále analyzuje výsledky městského auditu. Justas Vincas Paleckis (PSE). – (LT) Velice děkuji, pane komisaři, za vaši podrobnou a přesvědčivou odpověď. Vklad Komise do hledání způsobů, jak povzbudit města k hledání pozitivních iniciativ a jak tyto iniciativy sdílet, je nanejvýš významný. Rád bych se zeptal, které regiony se podle vás nejvíce přiblížily ideálu, který samozřejmě zůstává nedosažitelný. Které členské státy EU dosáhly nejvíce při provádění myšlenek doporučených Evropskou komisí?

79

80

CS


Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane místopředsedo, právě jste skoro už odpověděl na moji doplňující otázku, ale protože nic není tak jasné jako jasné prohlášení v naší mateřštině, byl bych velice potěšen, kdybych vás slyšel zopakovat v němčině, co jste již řekl o Komisi, která neusiluje o to, aby jednala jako svrchovaný plánovací orgán Evropy zasahováním do každé oblasti, zejména nařizováním nebo doporučováním konkrétních rozvojových modelů. Jako zpravodaj pro zelenou knihu, kterou jste citoval, s názvem „Na cestě k nové kultuře městské mobility“, vás mohu ujistit, že vás Parlament bude jistě doprovázet podél cesty podpory diverzity. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − Pokud mi, paní předsedající, dovolíte, rád bych začal druhou otázkou, a přečtu ještě jednou, co jsem řekl a krátce to okomentuji. Vzhledem k pozadí diverzity situací ve městech Komise nedoporučuje žádný konkrétní model rozvoje, který by byl platný pro každé město v Evropě. To zřetelně respektuje zásadu subsidiarity a princip diverzity a, jinými slovy, mými vlastními slovy, to znamená, že jedna velikost nepadne všem. Není to přístup typu jedno řešení pro všechny; je to přístup, který bere v potaz specifika, specifické potřeby a zájmy a možnosti měst, ale vše, co podle mého potřebujeme – pokyny, doporučení a výměnu osvědčených postupů – je k dispozici. Pokud se týká první otázky, jsem nakloněn dát odpověď založenou na mé vlastní zkušenosti a určitě bych vám mohl sdělit město, ve kterém bych rád žil, ale to není politická záležitost. Komise nemá světelnou tabuli s výsledky tohoto typu a nemá žebříček evropských měst, který by zcela spojoval všechny tyto prvky. Bohužel nejsem skutečně s to vám objektivně odpovědět a bylo by velice nemoudré odpovídat osobně ke škodě všech ostatních. Předsedající. − Otázka č. 36, kterou pokládá Karin Riis-Jørgensen (H-0933/07) Předmět: Síťová neutralita v balíčku reforem telekomunikací V posledních pěti letech jsme byli svědky velmi živé debaty ve Spojených státech o síťové neutralitě, včetně otázky rozsahu, v němž mohou provozovatelé sítě omezit a kontrolovat provoz uživatelů internetu. Balíček reforem komunikací se týká této záležitosti a snaží se ji vyřešit požadavkem větší transparentnosti uživatelů ohledně toho, co si pořizují. Ale jak jsme viděli v případě intervence do roamingových poplatků, transparentnost vždy nestačí k tomu, aby ochránila spotřebitele. Neomezený přístup na internet podporuje inovace (jako Skype, Joost, web 2.0 atd.). Mají-li však telekomunikační společnosti právo stanovit priority a mohou dokonce také zablokovat provoz uživatelů na internetu, domnívá se Komise, že je tento balíček reforem telekomunikací dostatečný, aby ochránil spotřebitele a podporoval inovace na internetu? A jaké by mohlo být optimální řešení? Viviane Reding, členka Komise. − Tato otázka vznesená váženým panem poslancem je velmi důležitá pro spotřebitele, provozovatele telekomunikačních služeb a dodavatele obsahu a samozřejmě také pro regulátory telekomunikací. Jde o rovnováhu mezi provozovateli, kteří chtějí nabízet rozdílnou kvalitu služeb pro internetové služby, aby optimalizovali použití svých síťových zdrojů, a o svobodu uživatelů, aby mohli šířit své obsahy nebo se připojit k jakémukoli legálnímu on-line obsahu bez zásahu, jako je zablokování nebo omezení kvality. Komise se zavázala udržet internet otevřený jak pro provozovatele služeb, kteří chtějí poskytovat nové, inovativní služby, tak i pro spotřebitele, kteří chtějí přístup ke službám, které si zvolí, a kteří si chtějí vytvářet a stahovat obsahy. Pokračující debata ve Spojených státech o síťové neutralitě je silně ovlivněna nedostatkem regulace ve Spojených státech, která by zajistila, že přístup bude udržován otevřený, a v kombinaci s úpravou vlastnictví sítě vzbudil nedostatek regulace mezi spotřebiteli a dodavateli obsahů vážné obavy, že by zde mohlo dojít k zabavení internetu. Situace v Evropě je taková, že pokud jde o síťovou neutralitu a svobodu, jsme na tom celkem dobře, protože máme efektivní regulaci sítě v souladu s telekomunikační legislativou EU a evropští spotřebitelé mají větší možnost volby poskytovatelů širokopásmového připojení. Skutečnost, že spotřebitelé mají větší možnost volby a že je zde větší konkurence, znamená, že pokud jeden z dodavatelů usiluje o omezení práv uživatelů, jiný může vstoupit na trh s mnohem otevřenější nabídkou. Současná regulační struktura EU zajišťuje, že telekomunikační trh zůstane otevřený, že nabídky učiněné spotřebitelům budou transparentní a že soutěž bude efektivní.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Rozumím otázce váženého pana poslance, protože je zde riziko, že v budoucnosti by mohla být ve zvýšené míře zavedena prioritizace provozu. V minulosti se se všemi informacemi, pakety a bity dat zacházelo stejně. Dnes však nové techniky umí rozlišovat mezi pakety, aby upřednostnily velmi naléhavá sdělení nebo uživatele, kteří zaplatili příplatek za služby vyšší kvality. Tyto techniky jsou odůvodnitelné v případech, kde mají být zaručeny určité úrovně služeb, aby daná služba byla efektivní. Například internetové služby voice-over potřebují základní minimální úroveň připojení, aby byly uspokojivé, zejména v případě naléhavých či obchodních hovorů. Navíc prioritizace vytváří mechanismus pobídek pro provozovatele sítě, aby investovali do zdokonalování šířky pásma, když roste poptávka. To je ta hezká část příběhu. Problém je, že by se tytéž techniky mohly použít ke snížení kvality služby až na nepřijatelně nízké úrovně. Takováto diskriminace by mohla vést k podprůměrným službám pro spotřebitele a alternativní poskytovatele. Z tohoto důvodu jsme v balíčku reforem telekomunikací, který byl přijat Komisí 13. listopadu 2007 a předložen týž den Parlamentu, navrhli dát vnitrostátním telekomunikačním regulátorům pravomoci, aby stanovili minimální úrovně kvality pro služby síťového přenosu založené na technických normách stanovených na úrovni EU. Kromě toho je v současnosti v telekomunikačních předpisech stanoven nový požadavek upozorňovat uživatele předem na jakékoli techniky, které byly zavedeny a které by mohly vést k prioritizaci. To je to, čemu říkáme pravidlo transparentnosti. My se stejně jako Komise domníváme, že výsledkem tohoto přístupu bude rovnováha, která zaručí hospodářskou soutěž a uživatelský přístup bez přílišného omezování možnosti provozovatelů sítě experimentovat s rozdílnými obchodními modely. Kromě toho Parlament ví, že Komise pozorně sleduje vývojové trendy, pokud jde o internetové svobody. Po světovém summitu o informační společnosti v roce 2006 jsme Parlamentu představili sdělení, které jasně oznámilo záměr Komise monitorovat neutralitu internetu a dohlížet na ni. Architektonické principy otevřeného internetu a spojení koncových bodů jsou také výslovně zmíněny v závěrech Rady z roku 2005. Tato témata se stále analyzují, jsou neustále sledována a pravidelně diskutována s členskými státy, například v rámci jednání i2010 High Level Group, a se třetími zeměmi. To je důležité, protože internet nemá hranice. Komise bude neustále podporovat potřebu otevřeného internetu a nediskriminačního přístupu. To je to, co podpírá filosofii regulativního přístupu v rámci pravidel EU o telekomunikacích, která budou dále podpořena naším reformním projektem, aby mohla být v nadcházejících měsících projednána Parlamentem. Karin Riis-Jørgensen (ALDE). - Děkuji, paní komisařko. Vaše odpověď mě velmi potěšila. Bylo to velmi široké a skutečně to prokázalo váš zájem a vaše znalosti o této důležité záležitosti. Věřím, že budete pozorným monitorujícím systémem, jak jste slíbili. Doufám, že nám do roka budete moci podat zprávu, abychom věděli, zda internetová neutralita byla zajištěna prostřednictvím klauzule o transparentnosti a monitorovacího systému, který jsme zavedli. Doufám, že se k tomuto tématu budeme moci za šest až dvanáct měsíců vrátit, abychom zjistili, zda systém funguje. Malcolm Harbour (PPE-DE). - Rád bych také poděkoval paní komisařce za velmi vyčerpávající odpověď. Minulý týden jsem vedl dialog se členy Kongresu a dal jim tutéž odpověď, takže jsem potěšen, že jste ji potvrdila. Mohla byste však stručně komentovat téma udržitelného otevřeného přístupu, vzhledem k tomu, že nyní vstupujeme do nové éry velkých investic do sítí nové generace vedených přímo domů, přičemž někteří v tomto odvětví říkají, že jsou zde nedostatečné investiční pobídky? Mohla byste potvrdit tomuto Parlamentu, že budete dodržovat zásady otevřeného přístupu přesně z důvodů, které jste uvedla v odpovědi na otázku paní Riis-Jørgensenové? Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Také bych rád poblahopřál paní komisařce k jejímu zvolení komisařkou roku. V této oblasti skutečně čelíme některým nesnadným úkolům. Na jedné straně je zde mnoho veřejných televizních společností, které dostaly velké množství peněz na jejich produkci, což jim samozřejmě umožnilo vytvářet dobré vzdělávací programy. Na druhé straně mobilní televize je nyní dostupnější pro stále více lidí. Jak zpřístupníte vývojové trendy v této oblasti? Viviane Reding, členka Komise. − Nejdříve bych ráda poděkovala váženému panu poslanci za pomoc při postupu v této politice. Je to politika založená na otevřené síti a na otevřeném internetu, který vždy byl a nadále bude způsobem myšlení, přístupem a cílovou hodnotou Evropy. Prozatím bychom se neměli příliš znepokojovat, protože díky našemu regulačnímu rámci naštěstí nejsme ve stejně obtížných podmínkách jako jiné části světa. To ovšem neznamená, že bychom si měli sednout a

81

82

CS


nic nedělat, což je tím důvodem, proč říkám, že budeme tuto věc velmi pečlivě monitorovat. Podám Parlamentu zprávu a jsem si jista, že v průběhu našich diskusí o reformním balíčku pro telekomunikační předpisy se k tomuto tématu vrátíme. Také předpokládám, že technologické pokroky mění věci rychle, snad se nebudu muset vracet v nadcházejících měsících. Pokud jde o otevřený přístup k nové technologii a novým investicím do širokého pásma, vážený pan poslanec dobře ví, že Komise vetovala návrh německé vlády založit nový monopol na vlákno. Nedomníváme se, že by monopoly odpovídaly otevřenému přístupu k internetu a všemu, v co věříme. To je také důvod, proč usilujeme o soutěž, kterou vnímáme jako prostředek otevření investičních možností. Členské státy s největší konkurencí ve smyslu otevřených trhů mají také největší konkurenci v oblasti infrastruktury. Konkurence v infrastruktuře znamená dostupnost služby obsahu spotřebitelům a volbu spotřebitelů. A to je přesně to, čeho chceme dosáhnout. členka Komise. – (DE) Dovolte, abych řekla panu Rübigovi toto: je dobře známo, že jsem velmi rázně vedla kampaň za evropský standard, který by nám umožnil udělat z mobilní televize úspěšný příběh v celé Evropě v tom nejkratším možném čase, přesně tak, jak jsme to udělali s naším standardem GSM. Zde mám v prvé řadě na mysli záležitosti jako kapacita, pro tyto menší formáty bude zapotřebí specifických druhů obsahu, které budou prezentovat naše kreativní odvětví s velmi velkou příležitostí, pokud se nám podaří mít mobilní televizi na trhu co možná nejdříve, čímž rozumím před dalším mistrovstvím světa ve fotbale a olympijskými hrami. Toto je příležitost, kterou my, Evropané, nesmíme zmeškat. Druhá část Předsedající. − otázka č. 37, kterou pokládá Colm Burke (H-0897/07) Předmět: Evropská charta pro malé podniky Evropská charta pro malé podniky může hrát hlavní roli přři zlepšování podnikatelského prostředí pro malé podniky EU. Mohla by se Komise vyjádřit, zda se Charta osvědčuje jako užitečný nástroj na pomoc a podporu malých podniků? Günter Verheugen, místopředseda Komise. − Během sedmi let své existence se tato Evropská charta pro malé podniky stala stěžejním dokumentem politiky pro malé a střední podniky v Evropě. V roce 2000 začínala s 15 členskými státy, dnes už ji přijalo 44 zemí jako referenční rámec a také se dnes používá na regionální úrovni. Od roku 2005 se tato politika malých a středních podniků stala klíčovým prvkem v rámci obnoveného lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost a Charta byla integrována do lisabonského procesu. To zajišťuje nezbytnou prioritní pozornost na politické úrovni. Je doplněna každoroční výměnou osvědčených postupů a konferencemi Charty, což zajišťuje potřebné zaměření na provádění. Výměna osvědčených postupů i každoroční konference Charty jsou nadále velmi úspěšné. Výměna osvědčených postupů doposud poskytla více než 250 příkladů osvědčených a úspěšných opatření politiky pro malé a střední podniky. Ve zhruba 80 těchto případů členské státy daly najevo, že se v rámci rozvoje svých vlastních politik inspirovaly opatřeními jiných členských států. Dám vám jen několik příkladů, ačkoliv bych vám jich mohl dát dlouhý seznam. Řecký systém služeb one-stop-shop se inspiroval Irskem a jeho prezentací na konferenci Charty v Dublinu v roce 2004. Rakouské daňové výjimky pro investované zisky byly rozvinuty na základě podobných opatření v Itálii. Dánsko poskytuje podporu malých a středních podniků za použití systému e-business na bázi podobných iniciativ v Irsku, Nizozemsku, Finsku, Švédsku a Norsku. Ve všech těchto případech členské státy potvrdily, že se tato Charta stala spouštěcím mechanismem jejich inspirace. Důkazem velkého zájmu o Chartu je také stale rostoucí počet účastníků každoročních konferencí Charty. Tato výroční konference Charty v Berlíně měla 350 účastníků, což je dosud největší počet účastníků vůbec, a byl jsem velmi rád, že jsem tam byl a oslovil lidi z více než 40 zemí. Příští konference Charty se bude konat od 3. do 4. června 2008 v Bledu ve Slovinsku. Bude organizována za pomoci slovinského předsednictví a já doufám v ještě větší počet účastníků. Komise vidí, že je Charta velmi užitečná při podpoře členských států, aby zlepšovaly podnikatelské prostředí malých podniků v celé Evropě. Ve svém sedmém roce existence je stále velmi důležitým politickým nástrojem. Takže samozřejmá odpověď na vaši otázku je „ano“.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Colm Burke (PPE-DE). - Děkuji Vám, pane komisaři, za vaši vyčerpávající odpověď. Tam, odkud pocházím – a vím, že vy odtud nepocházíte – , probíhá celkový rozvoj internetových služeb a širokopásmových služeb. V Evropě probíhá jejich nárůst ve výši 19 %. V mé zemi je to kolem 16 %, a to se týká malých podniků ve venkovských oblastech, zejména tam, odkud pocházím. Například létám do Parlamentu z nejzápadnějšího letiště v EU, což je v Tralee. Podle mého názoru nezávislé organizace malých podniků, které je podporují, v podstatě velmi dobře poskytují informace a rád bych věděl, zda s nimi můžeme více spolupracovat, pomáhat jim, aby poskytovaly dostupné informace pro své členy. Malcolm Harbour (PPE-DE). - Děkuji Vám, pane Verheugene, za velmi povzbuzující odpověď. V mé dodatečné otázce jsem se chtěl zaměřit na dva body, jak bychom měli postupovat v této iniciativě, a jak stavět na jejím úspěchu. První se týká toho, jak bude Charta zahrnuta do vašich myšlenek Aktu pro malé podniky, což považuji za velmi důležitý a vzrušující nový pokrok. Za druhé, v souvislosti s lisabonskou agendou, souhlasil byste se mnou, že jednou z hlavních otázek je, jak rychle pomoci ekonomickému růstu malých podniků, zejména těch malých podniků, které mají dobré myšlenky, ale je pro ně příliš obtížné získat kapitál, zrychlit svůj růst a vytvořit nová pracovní místa? Je v rámci programu Charty příležitost pro ,,minichartu“ pro rychle rostoucí podniky? Günter Verheugen, místopředseda Komise. − Pokud jde o první otázku, rád bych potvrdil, že všechny organizace malých a středních podniků jsou skutečně plně zapojeny a že jsme dokončili projekt, který bude vytvářet síť na podporu malých podniků všude v Evropské unii. Jedním z nejdůležitějších prvků této sítě bude právě zavádění informačních a komunikačních technologií (IKT) v širším smyslu. Už jsme se jasně shodli na tom, že jedním z důvodů evropské politiky malých a středních podniků je to, že jsou méně dynamické než například americké malé a střední podniky, přičemž tyto americké rostou rychleji, jsou ziskovější, inovativnější a v průměru zaměstnávají více lidí. Jednou z příčin je – a samozřejmě že jsme to jasně analyzovali –, že zavádění IKT je ve Spojených státech mnohem lepší. Především tam používají ty nejmodernější dostupné technologie. V Evropě jsme rádi, když je vlastník malé rodinné firmy vůbec on-line! Taková je skutečnost. Realita evropského podniku je taková, že se jedná o velmi malý minipodnik s méně než 10 lidmi. Obvykle není prorůstově orientován, ale je to podnik, který existuje proto, aby zajistil rodinný příjem. Proto je tady. Proto je obtížné takové podniky přesvědčit, že se musí modernizovat, že musí být hráči trhu a že musí růst. Zcela sdílím vaše názory a mohu jen dodat, že již máme mnoho, mnoho iniciativ k podpoře těchto podniků – mimochodem některé z nich, společně s příslušnými odvětvími, které mají samozřejmě zájem na tom, aby prodaly své výrobky. Proto kombinujeme dvojí a tyto iniciativy nejsou zaměřeny pouze na malé a střední podniky. Na problém zavádění IKT do malých a středních podniků je nutno pohlížet v souvislosti s problémem sítě ve venkovských oblastech a neexistující infrastruktury. Komise rovněž pracuje na této důležité oblasti. To je jistě také součástí procesu Charty a bude součástí zpravodajského systému. Pokud jde o druhou otázku pana Harboura, pan Harbour ví, že vždy rád odpovím na jeho otázku, ale pokud jde o Akt pro malé podniky, je na to poněkud brzy. Charta je, jak víte, proces, a bylo by rozumné zaměřit se na to, co je nyní – systém spolupráce v oblasti nových myšlenek a nejlepších postupů. Nerad bych, aby se vytvářelo příliš mnoho nástrojů, ale je pochopitelné, že v procesu přípravy Aktu pro malé podniky jsme museli vyzkoušet všechny možné nástroje, zda jsou vhodné či ne, a rozhodnout, zda jich v této souvislosti využijeme nebo ne. V zásadě musím říci, že jsem velmi rád, že všude v Evropě chápou, že malé a střední podniky skutečně mají nejsilnější potenciál pro inovace, růst a vytváření pracovních míst. Všechny tyto iniciativy, které připravujeme, pomohou malým a středním podnikům, aby plně využily tohoto potenciálu a zpřístupnily ho. Již víme, jaké základní problémy nás v následujících letech čekají, a vy si budete dobře vědomi následujícího: problémem je nedostatečně silná inovační schopnost; dalším problémem je chybějící přístup k finančním nástrojům, zejména pokud jde o rizikové investice; problémem je také transfer podniku – velmi důležitý aspekt, který se v některých členských státech velmi podceňuje. V Evropě každoročně ztrácíme statisíce podniků, které by mohly snadno dál existovat, kdyby přechod z jedné generace na druhou mohl být lépe zorganizován. To je velmi důležitá otázka. Celkové daňové prostředí malých a středních podniků je důležitým, a samozřejmě mým oblíbeným tématem – přemíra regulace je pro malé a střední podniky mnohem důležitější než pro velké společnosti.

83

84

CS


Velké společnosti mohou žít i s velmi těžkými a obtížnými právními předpisy. Mají právní oddělení, která se tím zabývají. Mimochodem jsem také přesvědčen, že tak velké společnosti nepotřebují vnitřní trh tolik jako ty malé. Větší společnosti by využily práva usazování a byly by všude. Celá filosofie vnitřního trhu se podle mého názoru musí zaměřit na malé a střední podniky, a bohužel vám musím říci, že pouze 8 % evropských podniků provozuje přeshraniční obchod. Pokud to rozebereme, zjistíme, že potenciál evropského vnitřního trhu je velmi málo využíván, když se jej účastní pouze 8 % našich podniků – zpravidla větších podniků. Takže máme ještě co dělat. Předsedající. − Otázka č. 38, kterou pokládá Jim Higgins (H-0899/07) Předmět: Znečištění hlukem z motorových vozidel Mohla by Komise nastínit právní předpisy a aktuální směrnice, které se zabývají znečištěním prostředí hlukem, zvláště definovaným decibely, pokud jsou k dispozici, a uvést, zda se bude vyvíjet další úsilí, aby se zajistilo omezení znečištění hlukem z motorových vozidel? Günter Verheugen, místopředseda Komise. − Problémem emisí hluku čtyřkolových motorových vozidel – osobních automobilů, nákladních automobilů a autobusů – se zabývá nařízení EHK OSN č. 51 a odpovídající směrnice 70/157/EHS uvádějící testy hluku a limitní hodnoty. Limitní hodnoty byly v minulosti sníženy již několikrát, naposledy v roce 1995. Maximální povolená úroveň hluku se dnes pohybuje mezi 74 dBA pro osobní automobil a do 80 dBA pro těžké nákladní automobily. Další povolení je udáno pro dieselové motory s přímým vstřikováním, terénní vozidla a pro sportovní vozy. Poslední snížení nepočítalo s dopadem a následnými studiemi, které prokázaly, že metoda měření již neodráží skutečné chování řidičů ve světě. Proto bylo rozhodnuto, že před dalším snižováním limitů je v prvé řadě nutné vytvořit nový testovací cyklus a přivést podmínky řízení pro test hlučnosti více do souladu s provozem v reálném životě. Práce na novém testovacím cyklu je nyní dokončena. Nahradí stávající zkušební protokol lepší metodou měření reprodukující úrovně zvuku vytvářené těžkými nákladními automobily během běžného řízení v městské dopravě. S novým postupem testování se předpokládá, že stávající dodatečná povolení pro určitá vozidla nebo technologie budou zrušena. Dříve než bude možné tuto metodu použít pro účely schválení typu vozidla, je třeba stanovit potřebné nové limitní hodnoty na základě posouzení dopadu. V zájmu získání reprezentativních údajů pro stanovení těchto hodnot a řádné posouzení dopadu jsou v následujících dvou letech automobilové závody povinny používat starou a novou metodu měření paralelně. Stará metoda bude nadále vyžadována k získání schválení typu a nová metoda se bude až do roku 2009 používat pro účely monitorování. Jakmile bude sběr dat dokončen, Komise navrhne nový právní předpis, který stanoví revidované limitní hodnoty. Nová testovací metoda pro motocykly je také takřka dokončena. Diskuse v Evropské hospodářské komisi OSN se nyní zaměřují na dodatečné testy na silnicích, které by se prováděly během schvalování typu, aby se zjistily hodnoty hluku, které umožní srovnání s hodnotami naměřenými při silničních kontrolách, aby se odhalily motocykly, které byly upravené nebo jsou nedostatečně udržované. Očekává se, že práce bude dokončena v roce 2008. Komise pak navrhne řídit se příslušným předpisem EHK OSN s revidovanými limitními hodnotami. Kromě toho Komise nedávno uskutečnila konzultaci ohledně balíčku opatření pro pneumatiky, včetně snížení stávajícího limitu hluku pro pneumatiky. Tato konzultace navrhuje snížení na zhruba 4 dBA pro pneumatiky osobních automobilů a 6 dBA pro pneumatiky obchodních nákladních vozů: je to poměrně podstatné. Očekává se, že nové limity pro nové typy pneumatik vstoupí v platnost kolem roku 2012. Jim Higgins (PPE-DE). - Děkuji Vám, pane komisaři, za vyčerpávající odpověď. Určitě vítám vaši zprávu o tom, že je zde nyní k dispozici nové testovací místo, až budou stanoveny nové limity. Vycházím přitom z irské perspektivy. V posledních několika letech jsme zde měli úkaz, který známe jako „hochy závodníky“, kteří si upravují stará auta, vyrážejí s nimi na silnici v kteroukoliv denní dobu a v noci a

11-12-2007

11-12-2007

CS


způsobují velké problémy ohledně emisí zvuku, které zní jako tryskáč, což je hlavním zdrojem rušení, zejména v městských oblastech. Vítám fakt, že jsou zde dvě nařízení, která jste zmínil, pane komisaři: nařízení EHK OSN č. 51 a směrnice 70/157/EHS. Avšak pokud jde o nařízení EHK OSN č. 51, vidím problém v tom, že se vztahuje pouze na nová vozidla. Domnívám se, že by zde mělo být upřesnění, minimálně ve vztahu k odpovědi pana komisaře Dimase: mělo by zde být nařízení o tom, že by nemělo docházet k úpravám automobilů a že by se měly provádět pravidelně testy. Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, v případě motorových vozidel by emise hluku neměly překračovat stanovené hranice. V případě železniční dopravy vychází limit z průměrné hladiny hluku, což znamená, že extrémně hlasité úrovně zvuku v okolí železnice musí být jednoduše tolerovány, protože průměrná hladina hluku nepřekračuje povolenou hranici. Má Komise v úmyslu přijmout podobná opatření jako v případě motorových vozidel, aby v budoucnosti poskytla úlevu těm, kdo žijí v blízkosti hlasitých oblastí železniční trati? Margarita Starkevičiūtė (ALDE). – (LT) Ráda bych zdůraznila, že se stále příliš zabýváme specifickými požadavky, ale není dostatečně vyřešen problém jejich provedení. Když hovoříme o znečištění, ráda bych pana komisaře upozornila na skutečnost, že mechanismus pro monitorování všech požadavků, který jsme právě probrali, bude příliš roztříštěný. Podle mého názoru by Komise měla předložit návrh (možná už je procesu přípravy nějakého návrhu) s ohledem na harmonizaci procesu pro spravování kritérií znečišťování a hodnocení znečištění, protože je to klíčovým problémem pro malé země, jako je Litva, jejíž řídící orgány jsou příliš slabé a nemají prostředky k provedení všech těchto požadavků. Günter Verheugen, místopředseda Komise. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, pokud jde o první otázku, není vůbec pochyb o tom, že úpravy vozidel, jejichž výsledkem jsou emise hluku nad povolenou úroveň, jsou zakázané. Takové úpravy dokonce mohou být i trestným činem. Nicméně je samozřejmě zodpovědností členských států, aby si zajistily dohled nad svým běžným provozem, tak aby takoví delikventi, nebo co přesně jsou, byli dopadeni. Nepřipadá mi jako vzdálená vyhlídka, že na evropské úrovni uděláme něco proto, abychom přiměli členské státy, aby přijaly více opatření k omezení jednání, která jsou jasně nezákonná. Závodění na veřejné dálnici je samozřejmě nezákonné v každé zemi Evropské unie. Neexistuje evropská legislativa, která by kohokoli přivedla k zodpovědnosti kvůli závodění na veřejné dálnici. Tato záležitost tudíž plně spadá do pravomocí členských států, které mají všechny nástroje, které potřebují k zabránění takovýmto přestupkům. Pokud jde o emise hluku z železniční dopravy, má přímá zodpovědnost je omezena na aktivní prevenci hluku, jinými slovy, co lze učinit, aby automobily omezily hluk, který produkují. Nejsem přímo zodpovědný za pasivní prevenci hluku, kterou jste zde zmínili, nicméně jsem více než ochoten projednat tuto záležitost s příslušným komisařem a zajistit, že dostanete odpověď na otázku, zda má Komise nějaké plány v tomto ohledu, co nejrychleji. V podstatě plně sdílím vaše názory. Je to velmi důležitý problém. Úsilí o prevenci hluku se nemůže zaměřit pouze na samotnou silniční dopravu. Moderní železniční technologie může způsobit zvláště vážné problémy s hlukem. Z Německa vím, že znečištění životního prostředí hlukem je velmi podstatným faktorem moderní technologie, která pohání vysokorychlostní jednokolejní systém. Proto musíme tuto záležitost vyřešit a vy dostanete jednoznačnou odpověď. Třetí otázka se týkala kontrolního mechanismu. K této věci mohu jen říci, že naše legislativa je jednoznačná. Pravidla jsou jasná, limity jsou jasné a zodpovědnost za zajištění těchto limitů jsou v pravomoci členských států. Komise nemá nástroje kontroly, s jejichž pomocí by mohla kontrolovat v každém jednotlivém případě, zda se evropská legislativa skutečně ve členských státech uplatňuje. Zásada subsidiarity je něco, s čímž je třeba počítat. Nemohu zjistit, kde bychom měli zlepšit evropskou legislativu, abychom zajistili, že bude všude správně uplatňována. Pravidla jsou stejná pro všechny členské státy. Mají jasné instrukce stanovující, jak je používat. V případě, který se týká Litvy, mohu jen říci, že naše protějšky v parlamentu a ve vládě této země mají odpovědnost, aby zajistily, že tyto problémy nebudou vznikat. Předsedající. − Obávám se, že nyní budeme muset přejít k jinému tématu, takže otázky, které pro nedostatek času nebyly zodpovězeny, budou zodpovězeny písemně (viz příloha). Děkuji Vám, pane komisaři Verheugene, že jste s námi zůstal tak dlouho.

85

86

CS


Otázka č. 40, kterou pokládá Giovanna Corda (H-0871/07) Téma: Liberalizace trhu s energií ve prospěch spotřebitelů Závěry nedávné zprávy vyžádané Evropskou komisí o důsledcích deregulace evropského trhu s plynem a elektřinou pro spotřebitele, jakož i nedávno zaznamenaný nebo oznámený značný vzestup cen ukazují, že mnoho členských států nebylo doposud schopno čelit výzvě liberalizace tohoto trhu. Může v tomto případě Komise říci, jak má v úmyslu zareagovat na značný vzestup cen energií, který zasahuje spotřebitele, kteří by ve skutečnosti měli mít z této liberalizace hlavní prospěch? Může říci, zda a jak budou spotřebitelé konzultováni a začleněni do orgánů vytvořených Komisí a evropskými a vnitrostátními regulátory pro nápravu současných problémů a potíží? Andris Piebalgs, člen Komise. − Komise podrobně sleduje nedávné vývoje cen v členských státech. Domnívá se, že tyto nárůsty nelze jednoduše vysvětlit jedním faktorem, ale musí se na ně pohlížet v širším kontextu rostoucí světové poptávky po ropě a zemním plynu. Bohužel rostoucí investiční aktivity – a zejména přechod k udržitelnější výrobě energie – zde také rozhodně sehrávají svou úlohu. Mimoto výchozím bodem k otevření trhu byly příliš nízké ceny několika v členských státech. Ve střednědobém a v dlouhodobém období to selhalo v dávání nutných signálů k potřebným investicím a nyní za to platíme. K otázce, zda takový cenový nárůst může být také připisován působení tržní síly – Komise toto téma prostudovala a došla k závěru, že ceny elektřiny v některých členských státech byly vyšší, než by se dalo očekávat v případě dokonale konkurenčních trhů. V tomto ohledu jsou Komise, Rada a úřady na ochranu hospodářské soutěže vyzbrojeny nařízeními k rozpoznání chování narušujícího hospodářskou soutěž a k provedení přiměřeného zásahu. Komise také sama vyšetřovala chování některých aktérů, které je v rozporu s hospodářskou soutěží, a během tohoto roku zahájila pět protitrastových řízení. Komise si je velmi dobře vědoma také strukturálních problémů v tomto sektoru. Třetí energetický balíček tedy přináší dalekosáhlé návrhy k nápravě těchto strukturálních problémů, zejména navržením oddělení vlastnictví přenosových soustav od provozovatelů. Komise vždy zastávala názor, že liberalizace by měla přinést prospěch především spotřebitelům. Návrhy Komise na třetí energetický balíček proto obsahují velké množství opatření, která posílí roli a práva spotřebitelů. Balíček především navrhuje dát spotřebitelům právo kdykoli změnit svého dodavatele a mít volný přístup ke svým spotřebitelským údajům. Zvýšením spotřebitelského povědomí a práv ve vztahu k jejich spotřebě energie poskytuje Komise nástroje pro fungování maloobchodního trhu. Giovanna Corda (PSE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, jsem potěšena, že jste připraveni poskytnout spotřebitelům plynu a elektřiny možnost, aby se stali těmi, kdo mají z liberalizace hlavní prospěch, a to uplatněním více restriktivních opatření v této oblasti, což, doufáme, bude mít dopad na ceny pro občany EU, samozřejmě myslím jejich snížení. Mohu vám dát příklad: v Belgii byl oznámen 20% nárůst, a to je právě to nejhorší. Jako humanista nemohu tuto situaci akceptovat. Mimoto, pane komisaři, můžete mě ujistit, že budou spotřebitelé opravdu zapojeni do všech fází provádění liberalizace tím, že se stanou součástí různých poradních výborů a také se začlení do nového mechanismu pro urovnávání sporů? Teresa Riera Madurell (PSE). – (ES) Paní předsedající, pane komisaři, ráda bych položila otázku ohledně spotřebitelského maloobchodního fóra, k němuž, jak jste říkal, směřujete své úsilí. Kdy zamýšlíte toto fórum zahájit? Jaký druh účastníků bude toto fórum mít, aby mohlo skutečně fungovat ve prospěch spotřebitelů? Jaká bude funkce tohoto fóra ve vztahu ke všemu, co jste právě řekl? Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Ceny elektřiny v Německu nedávno vzrostly o 10 %, důvod, který se udává, je, že elektřina je velkým komfortem, a tudíž je spojena s velkými náklady. Bude mít třetí energetický balíček nějaký dopad na regulátory? Bude možné ovlivnit nějakým způsobem nárůst cen, když zde proto nebudou přijatelné důvody? Nebylo by užitečné uplatnit na nárůsty cen určitá omezení, když zde nebudou důvody pro vytvoření nadměrného zisku? Andris Piebalgs, člen Komise. − Začnu třetí otázkou. Jsou zde témata, která by se měla zabývat trhem, silou spotřebitelů, ale jsou zde také otázky, kde potřebujeme strukturální změnu. Specifičnost trhu s elektrickou energií spočívá v tom, že okrajové elektrárny rozhodují o cenové úrovni. Je velmi jasné, že zde potřebujeme úplnou transparentnost na trhu, což je také důvod, proč

11-12-2007

11-12-2007

CS


se třetí regulační balíček vážně věnuje oddělení činností přenosu od dodavatelských činností. Jinak nikdy nebudeme mít šanci se zeptat, zda platíme přiměřenou cenu. Za druhé, pokud na trhu vytvoříte podmínky hospodářské soutěže, pak cenové trendy jsou skutečně takové, že ceny nerostou ani neklesají, nebo rostou mnohem méně ve srovnání s nekonkurenčním trhem, protože jinak by společnosti, které mají částečný monopol, mohly skutečně diktovat cenu. To znamená, že tyto dvě otázky jsou vlastně v rukou vlád. Ke spotřebitelské síle, přijali jsme chartu práv spotřebitelů, a to samozřejmě dává všem právo na informace o právech spotřebitelů, vycházející z již veškeré existující legislativy. Posílili jsme tato práva dokonce více. Pokud jde o spotřebitelské fórum, jistě pozveme spotřebitelské organizace, které jsou v členských státech dobře reprezentovány, a zastřešující organizaci. Největší podpora našich opatření ke skutečnému vytvoření celoevropského konkurenceschopného trhu skutečně pochází od různých spotřebitelských organizací. Předsedající. − Otázka č. 41 odpadá, protože její autor není přítomen. Otázka č. 42, kterou pokládá Bernd Posselt (H-0892/07) Předmět: Energetická spolupráce v jihovýchodní Evropě Jaká opatření přijme Komise ke snížení závislosti jihovýchodních členských států a kandidátských zemí, včetně balkánských států v soluňském procesu, na ruských dodávkách energie? Andris Piebalgs, člen Komise. − Komise věnuje velkou pozornost bezpečnosti situace dodávek v jihovýchodní Evropě. Bylo to mezi hlavními cíli při zakládání Energetického společenství, které je založené na legislativě EU pro vnitřní trhy s plynem a elektřinou a zejména na jejích právních předpisech o bezpečnosti dodávek energie a solidaritě. Jihovýchodní Evropa je na křižovatce několika hlavních energetických tras. Několik zemí v regionu vyrábí zemní plyn. Zmínil bych Chorvatsko a Rumunsko. Nové terminály zkapalněného zemního plynu (LNG) na pobřeží Jadranu a nová plynárenská a elektroenergetická propojení připojená k různým zdrojům energie byla nedávno uvedena do provozu nebo jsou v pokročilé fázi vývoje. Avšak na některé země připadá značný podíl přírodního plynu od jednoho provozovatele z průmyslového sektoru na topení a také na výrobu elektrické energie. V rámci Smlouvy o energetickém společenství, s podporou finančních nástrojů EU a mezinárodních finančních institucí, Komise podporuje rozvoj integrovaného trhu v regionu navázanému na trh EU. To ale znamená, že rozvoj obchodu s plynem a elektřinou v regionu, rozvoj nových propojení a generačních projektů a stanovení stabilního regulačního rámce podstatně zvýší bezpečnost dodávek. Mimoto nové zdroje plynu umožní rozvoj plynového sektoru v těch zemích, kde doposud neexistuje. Je zde tedy velmi zřejmý zájem o energetickou účinnost. V rámci posílení energetické bezpečnosti je Komise příznivě nakloněna politice diverzifikace dodavatelů a přepravních tras. Zvláště silně podporuje projekt Nabucco a další plynové projekty a rozvoj zkapalněného zemního plynu (LNG) v oblasti, stejně jako ropné projekty s dobrým základem, zaměřené na dosažení diverzifikačního cíle. Komise také zvažuje, že Rusko v budoucnosti zůstane důležitým zdrojem energie pro jihovýchodní Evropu, ale spolu s ostatními zdroji ze Středozemního moře a z oblasti Kaspického moře. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Především vám mnohokrát děkuji za dobrou a podrobnou odpověď. Mám jen dvě stručné doplňující otázky. Zaprvé, existuje v regionu zvláštní spolupráce se dvěma kandidátskými zeměmi, jmenovitě s Chorvatskem a Makedonií? Za druhé, závislost Kosova na energii je specifický problém. Nelze poskytnout zvláštní podporu pro větrné a vodní elektrárny v sousední Albánii? Skutečnost je taková, že v Kosovu a Albánii, ale také v Makedonii je značný potenciál pro výrobu vodní elektřiny. Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Před dvěma týdny se ve zprávách objevila informace o dohodě mezi Itálií a Ruskem o stavbě nového plynovodu v jižním regionu. Tento plynovod South Stream je vlastně přesnou kopií projektu Nabucco. Vladimír Putin uvedl, že je vděčný Komisi za schválení tohoto projektu. Rád bych slyšel, jaké k tomu máte připomínky. Andris Piebalgs, člen Komise. − Pokud jde o vztahy s Chorvatskem, tato země je součástí jednání o přistoupení a je nejvíce pokročilá ve smyslu přijetí práva Společenství (acquis communitaire), zároveň se podílí na všech

87

88

CS


činnostech Energetického společenství. Pro svou pokročilejší úroveň vzhledem k acquis je Chorvatsko vice integrováno do evropského trhu s energiemi a vede několik projektů. Makedonie je součástí Energetického společenství a rovněž postupuje, pokud jde o provádění acquis. Její pokročilost v tomto ohledu znamená, že je vedoucím státem v regionu. Pokud jde o Kosovo, spolupracujeme s úřadem UNMIG (Národní úřad pro těžbu, uhlovodíky a geotermální zdroje) a podporujeme zde všechny aktivity. Vím, že jsou zde určité potíže s platbami a dodávkami energie, ale doposud jsme zvládali tyto problémy řešit a lidé dostali dodávky energie, které potřebují. Pokud jde o italsko-ruský plynovod South Stream, nikdy jsem na něj nepohlížel jako na náhradu Nabucca. Nabucco dobře postupuje, jak bylo uvedeno ve zprávě Rady. Také jsem od regulátorů obdržel první poznámky ohledně problému přistoupení třetí strany a Nabucco hledá nové zdroje dodávek – Ádzerbájdžán, Turkmenistán, Egypt a časem Írán. Otázka plynovodu South Stream je velmi jednoznačná. Je to zdroj dodávek ruského zemního plynu. Je to projekt, který bude v této fázi podroben studii proveditelnosti, kterou vypracují společně společnost ENI a Gazprom. Musíme počkat a udivíme, jak se projekt vyvine. Rozhodně přináší Evropské unii novou trasu dodávek a posiluje bezpečnost dodávek, protože více plynovodů pro EU znamená větší bezpečnost dodávek, nicméně nenahrazuje Nabucco. Pokud jde o chválu pana prezidenta Putina, nemám k tomu zvláštní komentář. Předsedající. − Otázka č. 43, kterou pokládá Mairead McGuinness (H-0895/07) Předmět: Integrace Irska do energetického trhu EU Bezpečnost irských dodávek energie je pro spotřebitele, podniky a politiky stále důležitější; proto je zde zapotřebí plného propojení se širším evropským energetickým trhem. Aby se jej docílilo, je třeba sem umístit potřebnou infrastrukturu, aby se zajistila bezpečnost dodávek a přiměřená cena energie. V Irsku je v současné době ve fázi konzultací EIRGRID (státem vlastněný přenos elektrické energie v Irsku – pozn. překl.) ve vztahu k energetickému projektu Meath Cavan a propojení Cavan-Tyrone, přičemž obojí je iniciativou transevropské energetické sítě (TEN-E), částečně financované EU, kde EU pravděpodobně přispěje ve fázi výstavby. Jsou zde místní obavy o rozsah těchto navržených projektů, zejména pokud jde o možné zdravotní následky pro ty, kteří žijí v bezprostřední blízkosti silnoproudého vedení. Mohla by Komise učinit prohlášení ohledně této specifické dimenze problému? Navíc jestliže délka silnoproudého vedení dosáhne až 58 kilometrů, je zde pádný argument ve prospěch umístění tohoto vedení pod zem. Mohla by Komise v hlavních bodech naznačit svůj postoj ohledně tohoto výše zmíněného aspektu a také pokud jde o podobné projekty v rámci EU? Mohla by Komise nastínit, co považuje za nejlepší řešení a co je třeba vzít v úvahu při rozhodování, zda taková silnoproudá vedení povedou nad zemí nebo pod zemí? Andris Piebalgs, člen Komise. − Komise nemá pravomoci umisťovat silnoproudé vedení, o tom rozhodují výhradně úřady členských států s ohledem na právní předpisy EU v oblasti životního prostředí. Doporučení Rady ze dne 12. července 1999 o omezení vystavení široké veřejnosti elektromagnetickému poli vytváří rámec minimálních omezení a referenčních úrovní, ale za provedení těchto opatření jsou zodpovědné členské státy. Pokud jde o možné zdravotní následky vystavení elektromagnetickému poli, vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika nedávno přijal stanovisko, které poskytuje zhodnocení vědeckých poznatků v této oblasti. Visutá silnoproudá vedení jsou často tím nákladově nejefektivnějším řešením pro dlouhou přenosovou vzdálenost nad 50 km. Podzemní kabely jsou také osvědčenou technologií, ale doposud se používají pouze na kratší až střední vzdálenosti a za daných okolností jsou mnohem dražší. Konstrukce visutého silnoproudého elektrického vedení s voltáží 220 kW nebo více a délkou přesahující 15 km musí být podrobena posouzení dopadu na životní prostředí. Navíc jakýkoliv plán nebo projekt pro visuté elektrické silnoproudé vedení, který bude mít pravděpodobně značné nežádoucí účinky na oblasti Natura 2000, je subjektem procedurálních záruk stanovených v článku 6 směrnice Rady 92/43/EHS.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Jim Higgins (PPE-DE). - Může mi pan komisař říci, zda existuje nějaký konečný důkaz nebo vědecký důkaz ohledně toho, zda elektromagnetická pole jsou či nejsou nebezpečná pro veřejné zdraví? Vím, že konečnou pravomoc v souvislosti se svými propojeními kabely atd. mají členské státy, jak řekl pan komisař. Za druhé, nesouhlasil by pan komisař s tím, že navzdory tomu, že je zde odpor ze strany průmyslu, by přitom vzhledem k vizuálnímu narušení, veřejnému zdraví a životnímu prostředí bylo vhodnější, kdyby takové kabely vedly raději pod zemí? Andris Piebalgs, člen Komise. − Začnu odpovědí týkající se podzemního vedení. Až doposud se technologie podzemních kabelů používala pouze v omezených případech, jako v případě letiště v Madridu. V podstatě zde neexistuje omezení, pokud jde o délku kabeláže jako takové. Je to otázka nákladů. Tyto náklady by byly normálně zhruba třikrát až pětkrát vyšší než na visuté vedení, a doposud se nepoužívaly hlavně z důvodu, že jsme měli k dispozici dvě možnosti. V zásadě se jich používalo pouze v případech, kde použití visutého vedení nebylo možné. Existuje několik případů, kde městské úřady v současnosti uvažují o použití kabelů, které budou výjimkou. Nicméně to bude znamenat vyšší náklady pro spotřebitele. Pokud jde o vědecký důkaz vystavení široké veřejnosti elektromagnetickému poli, existuje zde obecné omezení, jsou zde doporučení Rady z 12. července 1999, která jsem zmínil, a jsou zde minimální rámcová omezení a referenční úrovně. Avšak co se týče dalších vědeckých důkazů o poškozování zdraví, nejsem si vědom, že by bylo zapotřebí, zacházet nad rámec těchto bezpečnostních doporučení z roku 1999. Visuté vedení je v podstatě stále realizovatelnou variantou a domnívám se, že volba mezi visutým vedením a kabely je otázkou, která by se měla řešit podle situace, pokud je kabeláž také bez potíží. Musíme si být vědomi toho, že by se měly zohlednit oblasti Natura 2000 a také by se měl posoudit možný dopad na životní prostředí. Neexistuje řešení, které by nemělo žádné dopady na životní prostředí. Zároveň existují technologické možnosti, o kterých lze uvažovat, a společnosti jsou si toho vědomy. Předsedající. − Odpovědi na otázky, které nebyly zodpovězeny z nedostatku času, obdržíte písemně (viz příloha). Pan komisař Piebalgs zůstává s námi, ale nyní bude na otázky odpovídat jménem pana komisaře Dimase. Otázka č. 53, kterou pokládá Georgios Papastamkos (H-0875/07) Předmět: Financování nevládních organizací EU působících v oblasti životního prostředí Občanská společnost prostřednictvím nevládních organizací hraje velmi důležitou úlohu ve zjišťování potřeb evropského procesu integrace a nových způsobů evropské správy. Který akční program Společenství na podporu aktivit evropských nevládních organizací, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, je v současné době v platnosti? Které nevládní organizace (a které jejich činnosti) přispívající k dalšímu rozvoji a provádění politiky a právních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí byly doposud financovány? Jaký je rozpočet financování na jednu nevládní organizaci? Je rozsah stávajícího programu Společenství geograficky diferencován? Které řecké nevládní organizace se zúčastnily – nebo se zúčastní – nynějšího programu, buď nezávisle nebo na nadnárodním základě? Jaká jsou kritéria pro systém výběru, sledování a hodnocení založený na výsledcích a ukazatelích dopadu? Andris Piebalgs, člen Komise. − Financování Komise pro podporu provozu evropských nevládních organizací v oblasti životního prostředí se poskytuje prostřednictvím programu, který existuje již od roku 1997. Právním základem současného programu je nařízení LIFE+. Cílem je posílit zapojení evropských nevládních organizací do rozvoje a provádění politiky EU v oblasti životního prostředí. Velký počet různých nevládních organizací byl založen během fungování tohoto programu. Seznamy operací a částek jsou publikovány na webové stránce Generálního ředitelství pro životní prostředí. Čas mi nedovoluje, abych je zde všechny přečetl, ale seznam bude váženému panu poslanci předán. V tomto programu neexistuje žádná geografická diferenciace, protože je zaměřen na Evropany, nikoli na národní organizace. Bylo by vhodné, aby organizace prováděly své aktivity minimálně za účasti tří členských států. Ale pouze jedna z organizací, průběžně financovaná, Středomořská informační kancelář pro životní

89

90

CS


prostředí, kulturu a trvale udržitelný rozvoj, sídlí v Řecku. Mnoho z nich má řecké členské organizace, například Evropský úřad pro životní prostředí, EUROPARC a Mezinárodní přátelé přírody. Granty se udělují v rámci každoročních výzev k předložení návrhů. Žádosti jsou hodnoceny podle kritérií pro zadání zakázky a vybrány jsou nevládní organizace, které mají nejlepší potenciál přispět k rozvoji a provádění priorit evropské politiky v oblasti životního prostředí. Monitorování a hodnocení je zajišťováno Komisí na základě předložených zpráv příjemců podpory a důkladného auditu. V tomto procesu je hodnocena míra, do jaké organizace splnila svůj pracovní program a přispěla k rozvoji politiky EU a jejímu provádění. Georgios Papastamkos (PPE-DE). - (EL) Paní předsedající, velmi přeji každý úspěch panu komisaři Dimasovi, který reprezentuje Evropskou unii na konferenci na Bali. Očekával bych však, že bude vrženo více světla zvláště na otázky, které jsem položil, protože tyto otázky jsou specifické, a odpověď na ně byla ve všeobecném nástinu. Rád bych věřil, že pan komisař zasáhne, aby zajistil, aby mi Komise zaslala informace ohledně specifických otázek, které jsem položil. Pokud nic jiného, tak jsem jedním z těch, kdo věří, že nevládní organizace jsou formou evropské správy, i když pouze neformální; hrají mimořádně důležitou roli, a této roli – to je také důvod mé otázky – se musí dát větší důležitost. Takže čekám na tyto informace, ne kvůli transparentnosti, ale kvůli demokratické odpovědnosti, jejímž subjektem je Komise. Závěrem bych rád pana komisaře Piebalgse požádal, aby používal oficiální názvy, které přijala Evropská unie, když se odvolává na třetí země. Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Pane komisaři, rád bych vám položil otázku na téma, kterým se již dlouho zabývám. Sám jsem členem jedné z těchto organizací. Nicméně poslední dobou se čím dál častěji sám sebe ptám, jak demokraticky tyto organizace pracují, a zda Komise kontroluje, zda jsou tyto nevládní organizace demokratické a mají vnitřní volby nebo zda jsou to orgány s příkazovou strukturou, která není otevřena kontrole a není odpovědná členům organizace nebo komukoli jinému, což by mohlo znamenat, že by fondy za určitých okolností mohly být vedeny podezřelým způsobem. Andris Piebalgs, člen Komise. − Právní základ je velmi jasný: je to nařízení LIFE+. Hodnotíme organizace na základě tohoto nařízení. To znamená, že máme zvláštní kritéria týkající se toho, co může organizace používat, ale nehodnotíme vnitřní strukturu a vnitřní organizaci. Pokud jde o otázku transparentnosti, rozhodně transparentnost podporujeme. Poskytneme písemné odpovědi na všechny otázky, které jste položil, společně se seznamem, který jsem slíbil ve své odpovědi. Domnívám se, že je důležité, aby veřejnost mohla sledovat situaci, protože je zcela zřejmé, že se nevládním organizacím poskytují veřejné finance a tento proces by měl být zcela transparentní. Komise dělá vše proto, aby zajistila, že tento proces bude transparentní a vysvětlitelný, v souladu s nařízením LIFE+. Předsedající. − Otázka č. 54, kterou pokládá Claude Moraes (H-0878/07) Předmět: Nelegální ukládání odpadu / ochrana životního prostředí prostřednictvím trestního práva V únoru 2007 Evropská komise navrhla směrnici (COD/2007/0022), která zavazuje členské státy, aby zacházely se závažnými delikty proti životnímu prostředí jako s trestnými činy a stanovily minimální sankce za trestné činy proti životnímu prostředí, jako je nelegální ukládání odpadu. To je pozitivní krok – jak zdůraznila Agentura pro životní prostředí vlády Spojeného království, hlavním problémem při potírání zločinů proti životnímu prostředí je, že pokuty jsou příliš nízké, a tudíž dostatečně nemotivují k jednání v souladu s pravidly pro životní prostředí. Vzhledem k překážkám, jimž bude směrnice čelit, než se stane platnou v členských státech, jaké další kroky Komise zamýšlí používat, aby potírala nelegální ukládání odpadu v celé Evropě? Andris Piebalgs, člen Komise. − Zajištění toho, aby členské státy správně uplatňovaly právní předpisy EU o odpadech a zabraňovaly nelegálním činnostem v souvislosti s odpadem, patří mezi nejdůležitější priority Komise. Navrhovaná směrnice o trestném činu proti životnímu prostředí zajistí, že se vážné delikty proti životnímu prostředí stanou předmětem účinných sankcí za trestné činy v celé Evropské unii. Navrhovaná směrnice zahrnuje všechny závažné trestné činy v souvislosti s odpadem, včetně nelegálního zacházení, přepravy a vývozu a dovozu odpadů. Iniciativa týkající se trestných činů proti životnímu prostředí však rozhodně není jediným krokem, který Komise podniká, aby zabránila trestným činům v souvislosti s odpady. Komise provádí mnoho specifických

11-12-2007

11-12-2007

CS


opatření v oblastech, kde jsou tyto trestné činy závažným problémem pro členské státy. To se týká zejména nelegálních skládek a nelegální přepravy odpadu, což je pokryto důležitou legislativou EU. Komise podniká včasné akce, aby zabránila negativním dopadům na životní prostředí a na zdraví, které jsou důsledkem činností v souvislosti s odpadem. Tam, kde je vysoké riziko, se organizují informační kampaně. Loni se uskutečnilo 16 takových kampaní a letos se plánuje dalších deset. Také se pravidelně konají mnohostranná setkání s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami, aby se pustily do boje proti špatnému uplatňování právních předpisů EU o odpadech. Neustále se vyvíjejí směrnice týkající se klíčové legislativy EU o odpadech, jako třeba ohledně přepravy odpadu, a cílené na zvláště problematické systémy v souvislosti s odpadem, například odpadem z elektrických a elektronických zařízení a lehkých vozidel. Soustředění se na takové směrnice zajistí, že legislativa EU bude jednotně a správně uplatňována v celé Evropské unii. Je velmi důležité, abychom věděli, co se děje v členských státech a ověřili to na místě. Komise úzce spolupracuje se společností IMPEL network, pokud jde například o společné vynucovací akce ohledně přepravy odpadů a inspekce a monitorování skládek. Systematická selhání členských států ve vztahu k legislativě EU o odpadech se průběžně setkávají s řízeními Komise, včetně vlivné hrozby pokutami, vyplývající ze Smlouvy o ES. Například v roce 2003 bylo Řecko pokutováno částkou 20 000 EUR denně za tolerování nelegální skládky na ostrově Kréta. V současné době se řeší velké množství nelegálních skládek v mnoha členských státech, a to vážnými řízeními pro porušení povinnosti, které Komise zahájila. Komise také podporuje členské státy, aby využívaly příležitosti financování na úrovni EU a aby zajistily, že výdaje programu o odpadech za použití různých nástrojů přispějí k lepšímu provádění legislativy o odpadech. Nařízení EU o přepravě odpadů obsahuje základ pro spolupráci mezi členskými státy, aby se zabránilo nelegální přepravě odpadů. V současné době zkoumáme potřebu dalších opatření k posílení vymáhání legislativy EU o odpadech, včetně právně závazných pravidel pro kontrolu přepravy odpadů. Možná by mohla být definována specifická kritéria k zajištění dostatečné kvality a četnosti kontrol. Claude Moraes (PSE). - Děkuji Vám, pane komisaři, za vyčerpávající odpověď. Toto nařízení jsem nedávno konzultoval s Agenturou pro životní prostředí ve Spojeném království. Ačkoli jsme všichni uvítali, že Komise stanovila priority v této oblasti, to, co jsem slyšel od Agentury pro životní prostředí v mém vlastním členském státě, se týkalo toho, že tresty a možné pokuty v členských státech budou tak nízké, že zde nebude žádný skutečný motiv podrobit se pravidlům tam, kde by skutečně nedocházelo k vymáhání. To by mohlo vést k hromadnému fly-tippingu (britský výraz pro odhazování odpadu na zakázaná místa – pozn. překl.) a dumping nelegálního odpadu. Máte na to názor, vzhledem k tomu, že Agentura pro životní prostředí a další národní agentury tyto návrhy velice vítají? Andris Piebalgs, člen Komise. − Pokud jde o pokuty uvalené na členské státy, rád bych zmínil, že pro Řecko je denní a roční pokuta celkem podstatná. Podle mého názoru bychom měli v případě selhání členských států ve vymáhání legislativy uplatňovat řízení pro porušení povinnosti, která provádíme, a je to Soudní dvůr, kdo rozhodne o pokutě. Pokud společnosti poruší vnitrostátní právní předpisy, také se jim na jejich základě ukládají pokuty. A tak je na členských státech, aby skutečně zpřísnily tyto pokuty, protože z pohledu Komise děláme to, co je třeba, a nemůžeme předepisovat pokuty za nedostatečně rázné provádění legislativy EU. To by mělo příslušet Soudnímu dvoru, který je právní strukturou Evropské unie. Jestliže je zde zapotřebí zpřísnit systém pokut, rozhodně se budeme držet této rady velmi pečlivě, protože pokuty by v podstatě měly ukládány tak, aby zabránily porušení práva, nikoli aby společnosti jen pokrčily rameny nebo přenesly náklady na spotřebitele. Ale věřím, že v této oblasti je každý stejného názoru, takže doufám, že úroveň ukládaných pokud již nebude dnes problém. Skutečnost, že tato legislativa není prováděna dostatečně rázně a kontroly nejsou příliš časté, vyžaduje, aby Komise podnikla dodatečné kroky, aby přiměla členské státy k silnější akci proti těmto trestným činům. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane komisaři, správně jste zdůraznil, že vymáhání právních předpisů je minimálně stejně tak důležité jako jejich vydávání. Máme zde případ, který ještě nebyl zmíněn. Jedná se o

91

92

CS


situaci, kdy je uložení nějakého odpadu provedeno jako trestný čin v jedné zemi a tento odpad je pak převezen do jiné země. V tomto případě v podstatě porušují Smlouvu pravděpodobně dva členské státy . Neměl by se zvážit také tento případ? Andris Piebalgs, člen Komise. − Máme právní předpisy týkající se přepravy odpadů, což znamená, že je zde společný základ a že je zde další spolupráce v trestních věcech, protože tento problém překračuje problém odpadu. Došlo zde k určitému vývoji a současný legislativní proces umožňuje, aby společnosti, které nelegálně přepravují odpad, byly potrestány. Nemyslím si, že bychom měli potíže kvůli nedostatku vhodné legislativy, ale spíše je máme z toho důvodu, že se tato legislativa neuplatňuje. Předsedající. − Otázka č. 55, kterou pokládá Dimitrios Papadimoulis (H-0880/07) Téma: Čističky odpadních vod v Řecku Může Komise říci, v kolika řeckých regionech -– a ve kterých konkrétních regionech – se objevily problémy týkající se existence a provozu čističek odpadních vod? Ve kterých regionech je třeba výkonnější čistička odpadních vod než v ostatních? Přezkoumaly řecké úřady seznam citlivých regionů a identifikovaly ostatní vody, které by měly být označeny jako citlivé? Které to jsou? Jak Komise posuzuje výrazné zmenšení aglomerací, které zavážejí skládky v citlivých oblastech s ohledem na rostoucí míru souladu se směrnicí 91/271/EHS(2)? Vedla se řízení pro porušení práva proti Řecku? Pokud ano, ve kterých případech? Podniklo Řecko nezbytná opatření v souladu s rozsudkem Evropského soudního dvora ve věci C-119/02 ohledně Thriasio Pedio (Thriasijské planiny)? Jaká je míra vyplácení peněz z Fondu soudržnosti, Provozního fondu pro životní prostředí a regionálních operativních programů pro čističky vod v Řecku? Andris Piebalgs, člen Komise. − Ověření souladu s požadavky směrnice č. 91/271/EHS o městských čističkách odpadních vod je složitý úkol, protože předpokládá zhodnocení dat týkajících se tisíců aglomerací v celé Evropské unii. Útvary Komise sbírají a hodnotí všechny dostupné informace a zaměřují se na údaje z národních zpráv o provádění. Pokud jejich zhodnocení ukáže, že členské státy nejednají v souladu s povinnostmi, které jim tato směrnice ukládá, Komise zahájí řízení pro porušení práva ve smyslu článku 226 Smlouvy o ES. Protože jsou zde tisíce aglomerací, které se musí zkontrolovat, Komise upřednostňuje horizontální přístup. Takže namísto náhodného zahajování jednotlivých řízení pro porušení práva pro každou jednotlivou aglomeraci zahájila Komise globální případy týkající se situace členského státu a jeho hlavního závazku. Řecko je jedním z členských států, který se stále potýká se značnými problémy, pokud jde o správné provedení směrnice. Co se týče aglomerací s více než 10 000 obyvateli, Řecko určilo 36 citlivých oblastí. Z 18 aglomerací, které vypouštějí vodu do těchto oblastí, jich 14 splňuje požadavky směrnice. Komise se však domnívá, že by se dalších 10 vodních útvarů mělo označit za citlivé oblasti. Probíhá zde řízení pro porušení práva na základě tohoto odůvodněného přesvědčení. Řecké úřady popírají, že by bylo třeba označit tyto oblasti jako citlivé. Posuzování zaslaných informací pokračuje a v nezbytném případě Komise nebude váhat předložit tento případ soudu. Co se týče specifické otázky aglomerace Thriasio Pedio, v rozsudku z 24. června 2004 Soudní dvůr prohlásil, že Řecko nesplnilo povinnosti, které jsou mu uloženy, pokud jde o systém odvádění a vhodné čištění městských odpadních vod. Komise tedy zahájila řízení pro porušení práva v souladu s článkem 228 Smlouvy. Řecké úřady schválily vybudování požadované infrastruktury, která bude spolufinancována Fondem soudržnosti. Podle dostupných informací se její uvedení do provozu plánuje do konce roku 2009. Pokud jde o aglomerace přesahující 15 000 obyvatel a podobné, ze 75 aglomerací jich 52 splňuje normy stanovené směrnicí ohledně systémů odvádění a následného čištění městských odpadních vod. Pokud jde o aglomerace, které nejsou v souladu s touto směrnicí, Komise zahájila řízení pro porušení práva. V rozsudku z 25. října 2007 Soudní dvůr rozhodl, že 23 aglomerací dosud nesplňuje požadavky této

(2)

Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40

11-12-2007

11-12-2007

CS


směrnice. Komise požadovala od řeckých úřadů informaci o opatřeních, která plánují v souladu s tímto rozsudkem provést. Co se týče většího snížení velikosti aglomerací, Komise hodnotí dostupné informace a zabývá se jakýmikoli rozpory v rámci probíhajícího procesu proti porušení práva. Mělo by být zdůrazněno, že Řecko využívá dostupných fondů Evropského společenství k tomu, aby začalo právní předpisy dodržovat. Co se týče Fondu soudržnosti, V Řecku je v současné době otevřených 41 projektů. Míra čerpání je 49 %. Velmi často se takovéto projekty kombinují s projekty, které vedle infrastruktury související s odpadní a dešťovou vodou mohou také zahrnovat dodávky vody. Operační program „Životní prostředí“ Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) spolufinancuje devět projektů, které se týkají odpadních vod. Tyto projekty souvisejí se stavbou a/nebo s modernizací čističek odpadních vod a kanalizací. Míra čerpání je 19 %. Pokud jde o uplatňování regionálních operačních programů Evropského fondu regionálního rozvoje, otázka míry čerpání pro sektor odpadních vod by měla být adresována příslušným regionálním úřadům. Na rozdíl od operačního programu „Životní prostředí“ se od členského státu nepožaduje, aby informoval Komisi o pokroku ohledně jednotlivých projektů. Dimitrios Papadimoulis (GUE/NGL). - (EL) Paní předsedající, pane komisaři, ve vašich odpovědích jste zmínil desítky hlavních měst v Řecku, která zůstávají bez adekvátního čištění odpadních vod kvůli nedokončené výstavbě biologických čističek, i když převážná většina z nich byla spolufinancována z fondů Společenství. Ptám se vás: můžete mi dát seznam těchto měst, která jste uvedl v souvislosti s čísly? A za druhé, co řekne Komise k tomu, že léta po provedení evropské legislativy tyto problémy přetrvávají? Máte v úmyslu předložit tuto záležitost Evropskému soudnímu dvoru? A pokud ano, kdy? Andris Piebalgs, člen Komise. − V několika případech zahájíme řízení pro porušení práva. Informace, které můžeme poskytnout, poskytneme. Jak jsem však zmínil, v některých případech vás můžeme informovat o vývoji operačního programu „Životní prostředí“, ale nemůžeme vám podat zprávu o každém projektu, protože tato informace je dostupná každému členskému státu. Takže dostanete informace, které máme k dispozici. Jak jsem zdůraznil ve své odpovědi, velmi rázně pokračujeme v provádění nových acquis v této oblasti. Předsedající. − Otázka č. 67 a 83 je nepřípustná. Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha). Ráda bych poděkovala panu komisaři za to, že s námi zůstal, a zvláště našim tlumočníkům, že zůstali přes čas. Tím končí doba vyhrazená pro otázky.. (Zasedání bylo přerušeno ve 20.10 a znovu zahájeno ve 21.05) PŘEDSEDAJÍCÍ: PANÍ KRATSA-TSAGAROPOULOU Místopředsedkyně

18. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (rozprava) Předsedající. - Dalším bodem je doporučení pro druhé čtení jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (10537/3/2007 – C6-0353/2007 – 2005/0228(COD)) (Zpravodaj: Jörg Leichtfried) (A6-0482/2007). Jörg Leichtfried, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, pane místopředsedo, dámy a pánové, jako dodatek k této zprávě, protože, jak je vidět, se proces chýlí k závěru, dovolte mi využít příležitosti, abych vyjádřil hluboké poděkování všem poslancům, kteří mě podpořili v této práci v období, které trvalo déle než rok a půl. Mé zvláštní poděkování patří panu Becseymu, panu Degutisovi, paní Lichtenbergererové a panu Kohlíčkovi, Komisi za její pevnou podporu a našemu sekretariátu, a zvláště panu Vervloetovi. Rozhodně

93

94

CS


bylo velmi zajímavé vidět, jak se díky společné práci kolegové stali za rok a půl skutečnými přáteli. To se také odráží ve zprávě, kterou jsme vytvořili. Všem vám mnohokrát děkuji. Ve zprávě samotné jsme narazili na paradox ohledně evropského vzdušného prostoru. Na jedné straně byl evropský vzdušný prostor zcela liberalizován pro letecký průmysl a letecké dopravní společnosti, zatímco na straně druhé je zde stále 27 rozdílných úřadů pro civilní letectví s 27 soubory norem a způsoby myšlení, které se někdy rozcházejí. Výsledkem toho je, že nebe nad Evropou se nestalo vůbec bezpečnějším, ale spíše méně bezpečným, než bylo předtím. To vedlo některé letecké společnosti k nakupování licencí, přičemž zkusily získat své licence v zemích, kde je lze získat snadněji a kde se pravidla nemusí tak přísně dodržovat. Důsledkem toho bylo velké množství malých incidentů, několika nehod a několika katastrof v evropském vzdušném prostoru. Myšlenka této zprávy – myšlenka, kterou plně podporuji – byla vytvořit jednotná pravidla regulující letecké operace, certifikaci letadel a jejich částí a licencování pilotů. Cílem není pouze vytvoření jednotných pravidel, ale také zajistit, aby tato pravidla byla jednotně a současně prováděna. To byl původní záměr Komise a velká většina Evropského parlamentu tento záměr podpořila. Naším úsilím však bylo jít dále a usnadnit dosažení vytouženého cíle. Chtěli jsme, aby se EASA, Evropská agentura pro bezpečnost letectví, stala účinnější, aby mohla jednat pohotově a více reagovat. Přáním Parlamentu bylo, aby kontrolní orgán EASA, správní rada, která do určité míry ve svých diskusích a činnostech stále odráží a uplatňuje národní zájmy členských států nebo národních agentur, měla mnohem nezávislejší postavení. Druhou myšlenkou bylo to, že až doposud měla EASA k dispozici pouze dvě možnosti, jak se vypořádat s chybami a problémy, a to buď nedělat nic, nebo provozovatelům úplně odebrat licence; bylo zde zapotřebí nalézt střední cestu. Třetí bod, který považuji za zásadní, byl, že jedna skupina zaměstnanců v letectví se zvláštní zodpovědností za bezpečnost, jmenovitě posádka letadel, byla stále pouze v kategorii necertifikovaného personálu v celém prostoru letectví, a to se muselo změnit. Čeho se dosáhlo? Pokud se týče správní rady, podařilo se nám zlepšit situaci zajištěním povinnosti jejích členů podávat zprávu příslušnému výboru Evropského parlamentu. Také se nám podařilo zavést systém pokut, které umožní EASA, aby pružně reagovala, namísto volby mezi tzv. „ústavní možností“ a nečinností. Kromě toho se nám také podařilo najít prostředky k zajištění toho, aby členové posádky byli od nynějška licencováni. Jinými slovy jednotně vysoká úroveň odborné přípravy, bezpečnostní normy a všechny s tím související atributy se budou nacházet také mezi členy posádky. Podařilo se nám podat zprávu, která si z velké části získala podporu všech stran. Odvětví bylo spokojené, odborové svazy byly spokojené, zaměstnanci byli spokojení, náš Parlament byl spokojen, všichni až na několik členských států s ní souhlasí. Avšak ten nejdůležitější úspěch spočívá v budoucím bezpečnějším evropském leteckém prostoru pro pasažéry. To byla ta nejdůležitější věc, které jsme mohli dosáhnout a které jsme dosáhli. (Potlesk) Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Paní předsedající, pane Leichtfriede, dámy a pánové, ocitáme se na pokraji dosažení dohody s Radou ve druhém čtení mimořádně důležitého návrhu. Vděčíme za to zejména dobré práci zpravodaje, pana Leichtfrieda, kterému chci zvláště poblahopřát. Za výsledek vděčíme kompromisnímu duchu všech našich stínových zpravodajů, kterým chci rovněž vyjádřit svůj dík. Rád bych vám připomněl přístup, kterému podléhá tento návrh nařízení. Přijetím nařízení (ES) č. 1592/2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví bylo dohodnuto, že optimální a jednotná úroveň bezpečnosti může být zajištěna pouze rozšířením rozsahu rámce tohoto textu, a tudíž rozšířením pravomocí Evropské agentury pro bezpečnost letectví pro letecké operace, licence pilotů a bezpečnost leteckých společností ve třetích zemích: to je účelem pozměňovacího návrhu k nařízení (ES) č. 1592/2002. Kromě toho je záměrem tohoto návrhu urychlit kontroly a pokuty v případě nesouladu s těmito pravidly a na základě zkušeností zlepšit fungování Evropské agentury pro bezpečnost letectví.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Společný postoj Rady zpravidla vyplývá z návrhu učiněného Komisí, i když byl počet ustanovení, jako v případě předpisů týkajících se řízení agentury, snížen. Společný postoj rovněž bere v úvahu počet pozměňovacích návrhů předložených Parlamentem při prvním čtení. Naše tři orgány v posledních měsících tvrdě pracovaly, aby dosáhly dohody při druhém čtení. Některá velká zlepšení byla učiněna díky pozměňovacím návrhům Parlamentu. Ten vytvořil systém pokut, jak nám pan Leichtfried právě řekl, které umožní Komisi dát adekvátní odezvu v případě menších porušení bezpečnostních předpisů. Tato možnost je tu vedle odnětí certifikátů a dodá pružnost vztahům mezi agenturou a subjekty, které spravuje. Díky vytrvalosti Parlamentu byl počáteční návrh Komise týkající se atestací členů posádky znovu předložen. To je významný krok vpřed v uznání této profese. Přidaná hodnota vyškolených členů posádky je naprosto samozřejmá. Řešili ožehavé situace při mnoha velkých příležitostech. Posádka letadla má hlavní bezpečnostní funkci. Pragmatickým řešením bylo tedy shledáno omezení doby letu. Kromě toho na sebe Komise při zvláštních diskusích o rozpočtu agentury ohledně poplatků a přirážek vzala závazek, že zohlední specifickou situaci malých a středních podniků při opětovném posuzování poplatků a přirážek v nařízení, zejména dopad na jejich ekonomickou realizovatelnost. Co se týče definice komplexu letadla, cítím, že kompromis je vyvážený. Chápu zájem některých členů Parlamentu nepřetěžovat určité sektory trhu požadavky. Zde bude také Komise hodnotit ekonomický dopad včetně letadla s jedním či dvěma nebo více proudovými nebo turbovrtulovými motory. Pokud jde o možné změny v systému pro ultralehká letadla, Komise v této věci požádá agenturu o její názor. Paní předsedající, dámy a pánové, myslím, že jsme v této dohodě pokryli všechny hlavní body. Komise tudíž může snadno vyhovět těmto pozměňovacím návrhům, které jsou odrazem sjednaného kompromisu mezi třemi orgány. Znovu děkuji Parlamentu a Radě za schvalující a rychlé druhé čtení. Rychlé přijetí tohoto textu také zajistí rezervu agentury na rok 2007. Tedy, poslední fáze provedení do souboru soudržných a jednotných bezpečnostních předpisů EU bude doplněna návrhem, který učiním v Kolíně v červnu 2008, o rozšíření pravomocí Evropské agentury pro bezpečnost letectví ohledně infrastruktury letišť, řízení letového provozu a leteckých navigačních služeb. Dámy a pánové, proto tedy, díky vaší rozhodnosti a, opakuji, zvláště vašemu zpravodaji, můžeme posunout evropské oblohy blíže k maximální bezpečnosti. Zsolt László Becsey, jménem skupiny PPE-DE. – (HU) Děkuji, paní předsedající. Rád bych také svým jménem poblahopřál zpravodaji a stínovým zpravodajům a myslím, že snad tímto způsobem zvládneme zítra v druhém čtení uzavřít tuto kapitolu. Abych se stručně dotkl kompromisů pro druhé čtení, které jsou důležité pro mou skupinu: první je otázka trestu, která se tu již mnohokrát objevila. Nynější text se již hodně zlepšil a myslím si, že je zde hodně ochrany pro ty, kterých se týká. Je skutečným úspěchem, že licence nemusí být ihned odebrána, a doufám tedy, že tento vestavěný systém výzev úřadů založených Komisí bude skutečně fungovat a nezničí malé podniky. Další velkou otázkou byly pro mou skupinu tarify, hlavně na straně Britů a Čechů. Jsou stále příliš vysoké pro malé podniky a – myslím – mí britští kolegové řeknou totéž, a doufám tedy, že závazek převzatý Komisí, že zmíní situaci malých podniků, ještě víc v období auditu, si zaslouží pozornost. Považoval jsem sestavování řídících orgánů a administrativy za velmi důležité a Parlamentu zde skutečně byla svěřena role politické kontroly, což vnímám jako velmi důležitý krok vpřed, takže členské státy nebudou posílat cokoli a komukoli chtějí. Finanční nezávislost je pro tento úřad také velmi důležitá, takže můžeme dát příjmy do různých kategorií v závislosti na tom, odkud se vzaly. Závěrem bych rád poděkoval všem svým kolegům a řekl, že doufám, že zodpovědnost pronikla každým. To také ukazuje, že spojením sil, které máme, s Radou jsme byli schopni vrátit otázku členů posádky na původní úroveň Komise, a to ukazuje, že jsme dokázali nalézt velmi dobrou dohodu ohledně omezení doby letu. Rád bych znovu poděkoval Radě, Komisi a zpravodaji za jejich práci. Inés Ayala Sender, jménem skupiny PSE. – (ES) Paní předsedající, ráda bych poblahopřála svému kolegovi Jörgovi Leichtfriedovi k jeho lidským kvalitám a k jeho schopnosti vytvořit přátelství v komplexu parlamentární konfrontace v tak technické, ale i tak zásadní otázce, kterou je zajištění bezpečnosti v tak důležitém sektoru evropského ekonomického rozvoje, jako je letectví. Ráda bych také vyjádřila svou spokojenost s úspěchem ohledně bezpečnosti, složitého a komplexního problému, pokud se vůbec jedná o jedno téma, s některými oblastmi, které jsou zcela jasné, jak ukazuje

95

96

CS


dnešní zpráva, a dalšími spíše temnějšími, i když bych raději neříkala, které oblasti mi tak připadají. Dnes jsme určitě podnikli jiné kroky směrem k dokončení dlouhého komplikovaného procesu, minimálně té části, která začala před mnoha lety přesunem požadavků JAR-OPS k požadavkům EU-OPS; poukazuji zejména na úspěch, kterého se dosáhlo ohledně odpočinku a doby letu. V současné době se Parlament i Komise zavázaly, že se agentura posune směrem vpřed ohledně otázky, která byť je složitá, skutečně obsahuje nevysvětlenou trhlinu, a právě v této době potřebuje aktualizaci. Jsem proto ráda, že ti, kdo se na ní podíleli, dokázali přijmout tento závazek, který vnímám jako důležitý a se kterým se Parlament zavázal něco učinit. Celkově vzato si myslím, že je důležité, aby tato témata byla zhodnocena s ohledem na studii a návrhy, které nyní sestavuje Komise o situaci v oblasti letectví ve smyslu sociálních otázek a otázky zaměstnanosti. Neméně mě těší dohoda o členech posádky, jejichž profesionalismus a certifikace musí být uznány. Jak pan komisař správně řekl, je v zájmu všech, aby se zlepšila bezpečnost odborné přípravy. Stejně tak mě velmi těší pozitivní výsledek ohledně definice vrtulníků, které v jednu chvíli způsobily znepokojení ve výrobním sektoru. Řešení týkající se pokut rovněž považuji za mimořádně důležité, protože Parlament vykonává kontrolu nejen v souvislosti s postupem projednávání ve výboru, ale také pokud jde o právo na informace v případě správní rady. Rád bych poděkovala zpravodaji za jeho flexibilitu a jasnost v souvislosti s rozpočtem agentury, protože to jako člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu považuji za zásadní věc pro takový druh agentury. Závěrem bych ráda vyjádřila naději, že se tato agentura bude rozvíjet bez kolizí s organizací Eurokontrol. Podle mého názoru evropská a světová bezpečnost letectví vyžaduje obě tyto instituce a potřebuje, aby byly stejně efektivní. Arūnas Degutis, jménem skupiny ALDE. – (LT) Můj dík patří zpravodaji a stínovým zpravodajům, Komisi a Radě. Považuji tuto otázku a všechnu vykonanou práci nejen za zajímavou, ale také za užitečnou. Navzdory faktu, že se po dlouhých diskusích dosáhlo přijatelné dohody takřka ve všech otázkách, postoj Komise zohledňující klasifikaci typů letadel podle váhy do 7 500 kg vzbuzuje zájem. Komisař se stručně zmínil o tomto tématu. Tato očividně velmi technická záležitost je velmi důležitá pro letecký průmysl a zdá se být velmi složitá; a tudíž by mohla mít značný dopad na rozvoj nových technologií a jejich zavádění do leteckého průmyslu. Bohužel diskuse o této směrnici se poprvé nevyužilo, což chápu, k podpoře vnitřní konkurence, aniž by se přitom zvážila škoda, způsobená celé Evropské unii právě z tohoto důvodu. Mám na mysli konkurenci se Spojenými státy, Brazílií a možná velmi brzy také s Čínou. Osobně jsem zklamán přístupem Komise k této otázce. To určité míry očekávám postoj jednotlivých členských států chráněných Evropskou radou. Nicméně Evropská komise by neměla toto téma posuzovat z úzkého hlediska zájmů firem jednotlivých států. Měl by se vážně zvážit přínos pro Unii a možná poškození způsobená prováděním takovýchto rozhodnutí. Abychom se vyhnuli byrokracii, malé společnosti a jednotliví vlastnící letadel by měli být donuceni používat jednomotorové stroje využívající zastaralé technologie namísto moderních dvoumotorových letounů s moderní tryskovou technologií. To nejhorší na tom však je skutečnost, že toto rozhodnutí bylo učiněno pod převlekem letecké bezpečnosti. Kdo kdy slyšel, aby jednomotorové letadlo bylo bezpečnější než letadlo se dvěma motory? Bohužel takto je dnes letecká bezpečnost vnímána Radou a běda, také Komisí. Dnes se neobávám toho, že by to znělo velmi kategoricky, protože jsem sám pilot, vím, o čem hovořím. Nezajímá mě deklarativní, rezortní stránka věci, ale spíše ta praktická. Jsem si jist, že to nebude dlouho trvat, a začneme pociťovat důsledky tohoto, na mou věru, velmi špatného přístupu, a bude tedy nevyhnutelné oznámit jména jeho tvůrců leteckému společenství. Nicméně věřím v efektivnost Agentury pro bezpečnost letectví a tomu, že bude dostatečně připravena k provedení jiných studií s ohledem na zhodnocení těchto závěrů a snad i jejich negování. Mieczysław Edmund Janowski, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, pan Leichtfried vykonal vynikající práci na úkolu, který mu byl svěřen. Rád bych mu tedy poblahopřál jménem svým a také jménem

11-12-2007

11-12-2007

CS


své skupiny. Při dokončování práce na předpisech týkajících se civilního letectví v Unii a bezpečnosti letecké přepravy by nás měl provázet rozumný kompromis. Týká se to také operací letecké dopravy, licencí, odborné přípravy, posádky a letadel třetích zemí. Práce, na které se dnes podílíme, je pokračováním počátečního nařízení z roku 2002. Podle mého názoru se zabýváme praktickým rozšířením pravomocí Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) a zlepšováním mnoha finančních a správních postupů. V této situaci vyvstává otázka, zde je to nutné a užitečné. Vzhledem k drastickému nárůstu pohybu letadel nad Evropou a potřebě koordinace spojení při zachování maximální úrovně bezpečnosti by odpověď měla znít ano. Tato jednotící opatření ve skutečnosti neomezují suverenitu členských států. Jejich přijetí těmito zeměmi místo toho zajistí nejvyšší možné normy v oblasti civilního letectví. Bezpečnost na všech stupních samotného letu a také podmínky na letištích by se měly považovat za prioritu a neměly by být předmětem konfliktů příslušnosti vnitrostátních orgánů. Předpokládám také, že pravomoci Evropské agentury budou rozšířeny, aby zahrnovaly záležitosti, které jsou v současnosti řešeny organizací Eurocontrol. Není zde tedy zapotřebí rozšíření norem. V tomto kontextu, včetně letectva třetích zemí, jsou opatření EASA zvláště důležité. Umožní provádět kontroly ex-ante, zda provozovatel z určité země dodržuje bezpečnostní normy, dříve než mu bude povolen let v rámci Unie nebo příletu do Unie z třetích zemí. Úmluva o mezinárodním civilním letectví podepsaná v Chicagu 7. prosince 1944 hraje v této oblasti klíčovou roli. Samozřejmě že jsme před pouhými čtyřmi dny zaznamenali její výročí při příležitosti oslavy Mezinárodního dne civilního letectví. Rád bych připomněl Parlamentu, že slogan roku 2007 pro tento den zněl: „Mezinárodní letecká přeprava – šofér udržitelného ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje“. Věřím, že nebude trvat dlouho a EASA převezme roli organizace ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví), která je institucí Spojených národů, která se zabývá otázkami týkajícími se týkají letectví na celosvětové úrovni. Konec konců tento problém se týká celého světa. Otázku poplatků je třeba vysvětlit. Velmi doufám, že Komise v tomto ohledu zohlední zájmy malých a středních podniků. Poslanec z Maďarska již o tomto efektu hovořil. Projednáváme velmi důležitou otázku, z níž budou mít prospěch naši občané. Proto věříme, že tento odvážný podnik bude korunován úspěchem. Mimoto doufáme, že detaily jeho provádění nebudou rozčilovat naše pasažéry, jak tomu bohužel někdy je v takových situacích. Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, také bych ráda začala svůj projev několika slovy díků zpravodaji, panu Leichtfriedovi. Úzce s námi spolupracoval a vždy nás dostatečně informoval. To byl velmi dobrý výchozí bod, protože to nebyla jen čistě technická a administrativní záležitost, jak se možná na první pohled zdálo. Samozřejmě se ukázalo, jak tomu často v těchto případech bývá, že to byl boj plný rozdílných vzájemně soupeřících zájmů. Nyní mi dovolte probrat několik jednotlivých bodů. Věřím – a doufám, že to bude odrážet obecně rozšířené přesvědčení –, že samostatný vzdušný prostor potřebuje přísný a jednotný dozor. Odlišné vyšetřovací normy se musí stát minulostí, a nakonec musíme mít nástroj – ozubený nástroj –, abychom mohli důkladně provádět a vymáhat předpisy na černé listině pro letectví, jak vně, tak i uvnitř Evropského hospodářského prostoru. Při projednávání jsme zjistili, že letadla uvedená na černé listině způsobují mnohem více nehod než všechna ostatní. Zkrátka je zřejmé, že evropské předpisy dávají dobrý smysl. Všichni samozřejmě doufáme, že nyní budeme přiměřeně rychle postupovat v otázce funkčních bloků vzdušného prostoru, kde, jak víte, nadále kříží plány národní zájmy některých členských států. To je velká škoda a může to být i na újmu dlouhodobému úsilí o snížení objemu emisí ve vzdušném prostoru. Zda by zde měly být tresty nebo pokuty, to byla jedna z nejsložitějších otázek, Ano, obávám se, že v našem světě neexistuje jiná alternativa. Viděli jsme, že prostřední opatření jsou potřebná pro efektivní fungování systému a tato opatření musí být nyní nastolena. Závěrem k letovým posádkám: Jsem velmi ráda, že jsme nyní dosáhli solidní úpravy této skupiny zaměstnanců, bylo už načase. Uznávání této profesní skupiny musí pokračovat a dalším úkolem pořadu jednání bude snížení emisí a vytvoření vzdušného prostoru, který je méně škodlivý pro životní prostředí než ten, který jsme měli doposud.

97

98

CS


Jaromír Kohlíček, jménem skupiny GUE/NGL. – Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych poděkoval všem, kteří svou pílí přispěli k výsledku dohodovacího řízení, zejména kolegovi Leichtfriedovi a panu Propstovi z EASA. Vážím si ambiciózního plánu EASA na přípravu zjednodušení zkušebních procedur pro letouny do 1 tuny a pro letouny do 2 tun MTOM. Po dosavadním jednání věřím, že dodatek 2 včetně návazností bude zachován v současné podobě. Doufám, že společně v krátké době otevřeme dveře kategorii LSA – light sport aircraft – pro výrobce ze zemí Evropské unie na vnitřním trhu. Nevěřím tomu, že by kdokoliv ze zainteresovaných chtěl likvidovat slibně se rozvíjející sektor, ve kterém dnes operuje několik desítek malých a středních podniků. Potřebujeme urychlenou dohodu o přechodných podmínkách pro tyto podniky se sídlem zejména v Německu, České republice, Itálii a Francii. Těším se proto, že v návaznosti na vstřícnost Parlamentu projeví zástupci Komise i EASA podobnou pružnost a koncepční vidění současné situace na světovém trhu v tomto bouřlivě se rozvíjejícím segmentu. Věřím, že jejich rozhodnutí podpoří rozvoj sektoru lehkých letadel v Evropské unii s využitím dosavadních osvědčených zkušebních a certifikačních procedur, mechanismů a organizací. Doufám, že zástupci Komise i Rady v návaznosti na Lisabonskou strategii budou v této věci nápomocni dalšímu rozvoji tohoto technicky a technologicky velmi progresivního oboru letecké výroby. Neuvážená rozhodnutí či dlouhé váhání by mohly v této fázi rozvoje způsobit v oboru fatální následky. Těším se i na další jednání a návrh progresivního snížení příspěvků pro malé výrobce letecké techniky. Předem děkuji za podporu a porozumění i v této otázce. Na důkaz dobré vůle plně podporuji vyjednaný kompromis. Philip Bradbourn (PPE-DE). - Paní předsedající, není pochyb, že bezpečnost letectví je životně důležitým tématem, a nikdo si nemůže dovolit to ignorovat. Nicméně Evropská agentura pro bezpečnost letectví pokračuje ve své přehlídce četných selhání, zejména v souvislosti s její schopností jednat efektivním a nákladově účinným způsobem. Výsledkem těchto neefektivností bylo, že se Parlament v minulosti rozhodl omezit financování této agentury. Jsem šokován, že i přes tyto problémy Parlament nyní vypadá, jako by s uspokojením dohlížel na rozšíření pravomocí této agentury. Pokud jde o zdůraznění dopadu toho, že EASA jedná napříč EU, přál bych si, aby Parlament i Komise věnovaly pozornost případu společnosti v mém volebním obvodu. Tato společnost, se kterou jsem hodně korespondoval, bude vnímat poplatky v této záležitosti a obnovení oprávnění k údržbě jako výsledek těchto nařízení. Podle mých voličů – jejichž náklady rostou, což mám písemně –, náklady na údržbu vzrostou z 1206 liber v tomto roce na 3 000 liber v příštím roce. To znamená nárůst o 150 %. Přinejmenším se obávám, že nárůst pravomocí EASA se projeví pouze v nárůstu břemena nadměrné byrokracie a bezpečnost, kterou bychom si tolik přáli, zde nic zvláštního nezíská. Do té doby EASA může dokázat, že je připravena jednat způsobem, který není škodlivý, zejména malým podnikům, a způsobem, který nepředstavuje více byrokracie; spolu se svými britskými konzervativními kolegy musím oponovat jakémukoli dalšímu rozšíření pravomocí agentury. Ulrich Stockmann (PSE). – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, můj názor je přesně odlišný od názoru pana Bradbourna, ale než budu pokračovat, rád bych také přidal svůj dík panu Leichtfriedovi za zprávu a samozřejmě za obratně vyjednanou dohodu. Rozšířením pravomocí Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) je krokem k zajištění nejvyšších možných norem letecké bezpečnosti, jednotných licencí pilotů s rovnocennými normami odborné přípravy, licencování leteckých společností ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor a jednotné odborné přípravy letových posádek stejně jako zodpovědnosti za provádění požadavků EU-OPS. Věřím, že tím, že umožníme EASA ukládat pokuty za nedodržování bezpečnostních předpisů, podstatně zvýšíme její pravomoci pro vymáhání. To, doufám, brzy zastaví někdy zbytečné a kontraproduktivní soupeření a mocenské boje mezi vnitrostátními orgány a EASA. Vzhledem k rychlému nárůstu letového provozu v Evropě je důležité, aby EASA byla silnou institucí s centralizovanou zodpovědností za dohled nad technickou bezpečností. Podle mého názoru to také znamená, že financování EASA musí být na stabilní dlouhodobé bázi. Věřím, že jedním z dalších kroků bude nejen zajištění toho, aby byla koordinována práce vnitrostátních orgánů pro vyšetřování leteckých nehod v Evropě, ale také aby jejich nálezy byly analyzovány EASA. To zvýší bezpečnost v Evropě a zabrání zakrývání dotčených členských států. Dlouhodobě, zdůrazňuji

11-12-2007

11-12-2007

CS


dlouhodobě, potřebujeme v Evropě model, který nebude vytvářet pouze nadbytečné národní stupně, ale také bude jednotně postupovat v záležitostech, které se týkají bezpečnosti a prevence nehod, jako to ve Spojených státech dělá Federální letecká správa. To je má vize. Kyriacos Triantaphyllides (GUE/NGL). - (EL) Paní předsedající, třídenní diskuse na toto téma byla konečně ukončena a my jsme zde jednoduše vyzvali k dohodě o složitém tématu: o složitém, protože se pokouší nalézt globální řešení pro problémy, které jsou svým rozsahem velmi specifické. Tak bylo navrženo, že by Komisi mělo být umožněno ukládat pokuty jako alternativu k pravomoci EASA zadržet licenci letecké společnosti v případě porušení. Všimněte si v tomto nařízení, že dotyčná agentura bude zodpovědná za vydávání osvědčení. To způsobí naprosté technokratické přeorganizování, a z tohoto důvodu navržené nařízení zajistí nezávislý rozpočet pro agenturu, takže neztratí svou nezávislost ve vztahu k členským státům. I když se zdá, že tento ambiciózní systém má jasnou technokratickou formu, rád bych věděl, kdo bude nést politickou zodpovědnost za možné budoucí chyby, zodpovědnost, která v současnosti přísluší příslušným vnitrostátním ministrům nebo administrátorům Úřadu pro civilní letectví. V tomto případě ve jménu politické unifikace vytváříme agenturu, která nemá důvod své existence, protože se tyto záležitosti velmi snadno organizovala a řešila na mnohostranné úrovni v rámci existujícího mechanismu organizace ICAO. Kromě toho, pokud je zde problém ohledně bezpečnosti letu, pak není na vině nikdo jiný než Evropská komise, která uvolnila liberalizaci tohoto sektoru natolik, že malé soukromé letecké společnosti rostou jako houby po dešti, aniž by měly nezbytné know-how v oblasti infrastruktury. Nedovolte, abychom se pokoušeli o záchranu našich chyb plýtváním peněz daňových poplatníků! Nyní máme v Evropské unii 22 vnějších agentur. Jednou se budeme muset omezit na ty, které jsou zásadního významu. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane místopředsedo, dámy a pánové, ono často vzývané „evropské nebe“ je stále daleko toho, aby bylo skutečným společným vzdušným prostorem, dokonce i po více než 50 letech Evropských společenství. Členské státy stále zásadně odmítají vzdát se suverenity svého vzdušného prostoru kvůli sjednocené Evropě nebo dokonce sdílet s Evropou svou suverenitu. Nadto je společná evropská legislativa také nedostatečná v mnoha specifických technických oblastech. Naším cílem při zakládaní Evropské agentury pro bezpečnost letectví, nebo spíše při rozšiřování její působnosti, je učinit pokroky malým, ale důležitým balíčkem nařízení. Komise představila vyvážený návrh. Výbor pro dopravu a cestovní ruch a jeho zpravodaj jej, doufáme, vylepšili. V dalším kroku tohoto procesu byla zpráva předmětem úspěšné konzultace s Radou, což znamená, že můžeme nyní doufat v jeho přijetí v zítřejším druhém čtení. Nakonec, jak už to udělalo mnoho poslanců přede mnou, rád bych také zmínil zpravodaje a poděkoval mu za jeho dobrou práci. Společně se svým stínovým zpravodajem odvedl pan Leichtfried skutečně dobrou práci. Dovolte mi však připomenout Parlamentu, že musíme udělat ještě velký kus práce. Včera a dnes jsme probrali mnoho nevyřešených témat týkajících se vzdušné bezpečnosti. Doufám, že zvládneme dosáhnout dohody o zbývajících klíčových otázkách, financování, postupu projednávání ve výborech a tekutinách – fráze, snad ale s hlubším významem. Potřebujeme dohodu o těchto záležitostech, pokud sníme o tom, že se společné evropské otevřené nebe stane skutečností. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). - (RO) Paní předsedající, cílem návrhu změny nařízení o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a založení Evropské agentury pro bezpečnost letectví je zdokonalit bezpečnost civilního letectví v Evropě. Tyto pozměňovací návrhy se zaměřují rovněž na rozšíření původní upotřebitelnosti nařízení pro letadla využívaná ve vzdušném prostoru Společenství, samozřejmě v rámci limitů stanovených Chicagskou úmluvou. Jedno ze sporných témat se týkalo certifikace personálu na palubě. Komise nepřetržité podniká akce ke zlepšení letecké bezpečnosti; pravidelně vydává černou listinu společností, které nedodržují bezpečnostní normy uložené Evropskou unií. Již byl zveřejněn šestý seznam. Oblast letecké dopravy prožívá značný rozvoj a tohoto rozvoje nelze dosáhnout bez dodržení bezpečnostních norem. Nízkorozpočtové společnosti jsou také součástí tohoto rozvoje a měli bychom specifikovat, že v samotném roce 2006 bylo vytvořeno přibližně 300 nových tras, což představuje přibližně 1 800 letů každý týden. Podle nedávného průzkumu v samotném roce 2006 nízkorozpočtové společnosti přepravily

99

100

CS


140 milionů cestujících; takové společnosti jsou přítomny na 280 evropských letištích. Nízkorozpočtové společnosti poskytují buď přímo, nebo nepřímo 427 000 pracovních míst. Domnívám se, že toto nařízení je mimořádně důležité pro bezpečnost vzdušné přepravy. I když je zde možnost potrestat zanedbání bezpečnostních pravidel, nemusíme vytvořit systém byrokratický, ale flexibilní, který bude přispívat ke zlepšení vzdušné přepravy. Také považuji za důležité udělování certifikátů palubnímu personálu. Blahopřeji zpravodaji. Timothy Kirkhope (PPE-DE). - Paní předsedající, od svého založení v roce 2003 byla Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) velkým měřítkem pro nezpůsobilost. Nyní nastal čas se na tuto agenturu pečlivě podívat. Důkazy nasvědčují tomu, že bezpečnostní normy byly někdy zanedbány, a po tom všem se EASA považuje za bezpečnostní agenturu. Co je důležitější než bezpečnost? Je zřejmé, že agentura zažila značné problémy při uvádění do provozu a uspokojivém fungování. Stále se vyskytují nesčetná zpoždění v jejích řízeních. Stále nedodržuje své vlastní cíle a zmatek a poruchy vrhají EU do konkurenční nevýhody. Ve Spojeném království jsou samozřejmě regulační náklady vysoké, protože Úřad pro civilní letectví požaduje uhradit náklady za služby, které poskytuje. Ale nebere v úvahu nové nárůsty, pokud jde o náklady na údržbu a negativní dopady na sektor oprav, způsobených EASA. Ale tato agentura se netýká jen velkých komerčních leteckých společností nebo podniků. Týká se také soukromých pilotů, jako jsem já. Jsem znepokojen. Vezměte nástroj hodnocení meteorologických podmínek (IMC), který já sám mám: certifikace, která dovoluje soukromým pilotům ve Spojeném království létat s použitím nástrojů letedla pro létání v méně příznivých povětrnostních podmínkách – dobrá, chápu, nyní je ohrožena ze strany EASA. Časopis Flyer ve Spojeném království píše, že v případě IMC nepomohla skutečnost, že je určen zvláště pro britské podmínky. Počasí ve Spojeném království je takové, že piloti potřebují nástroj IMC více než ostatní. Jeho vyškrtnutí by mohlo mít pro lehký letecký průmysl ve Spojeném království katastrofální následky a mohlo by vést k tomu, že by tisíce pilotů, včetně mě, mělo účinně zrušené certifikáty. Musím se zeptat, co dalšího má Komise v úmyslu, prosím, uklidněte mě a mnoho dalších pilotů ohledně tohoto důležitého tématu. Jednání EASA je nepřijatelné. Obávám se, že ještě nesplňuje svůj účel. Jednotný letecký trh nechce dosáhnout toho, aby přetrvávalo narušení, aby přetrvávala zpoždění v řízeních a aby se v oblasti letectví nepoužíval společný zdravý rozum. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Paní předsedající, jsem zde k službám pana Kirkhopeho, který je vynikající pilot. Pokud se potýká s nějakými problémy ohledně Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) – a nemyslím si, že by agentura v poslední době podnikla nějaké kontroverzní kroky –, byl bych tím prvním, kdo byl protestoval a byl by vám k dispozici. Když jsem toto řekl, přeji si také vás znova ujistit, , že nařízení agentury a její kontrolní funkce nebudou zahrnovat žádné požadavky týkající se dodatečných finančních zdrojů, pokud tyto úkoly budou financovány z veřejných fondů. Jednoduše žádám Parlament, aby zajistil, že agentura bude mít všechny prostředky nezbytné k tomu, aby, jak nám pan Bradbourn řekl, nemusela usilovat o poplatky, které by mohly být v některých případech přehnané. Skutečně věřím, že výkon EASA v oboru byl pozitivní. Je samozřejmé, že jednání agentury se musí zdokonalit, ale cítím, že nesmíme podceňovat potenciál EASA pro evropské letectví jako celek. Důkazem toho je, že vám mohu říci, že paní Marion Blakeyová, bývalá správkyně Federálníletecké správy (FAA) ve Spojených státech, se setkala s agenturou v Kolíně, aby diskutovali o spolupráci, protože považuje EASA za velmi kvalitní agenturu. Paní Blakeyová mi to řekla osobně. Velmi pečlivě jsem naslouchal komentářům pana Degutise. Jak jsem řekl, Komise neignoruje jeho argumenty. Posoudí ekonomický dopad na letecký trh, zda má být letectvo definováno jako komplex, a budu rád, když vám budu moci sdělit, že jsme podali řádnou odpověď na vaši otázku. Všiml jsem si, že jste také pilot, a nebudeme uzavírat tuto záležitost, aniž bychom ji pečlivě prozkoumali a provedli přiměřené kroky. Máte právo na tom trvat.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Paní předsedající, bylo by ode mě nezdvořilé tuto rozpravu protahovat. Zvláště rád bych poděkoval Parlamentu. Cítím, že jsme udělali velký pokrok v oblasti bezpečnosti, a jak pan Rack řekl, na jednotné evropské nebe jsme uložili funkční bloky vzdušného prostoru. Paní Lichtenbergerová právem říká, že tyto bloky mají zásadní význam pro efektivnější a pro životní prostředí příznivější oblohu. Paní předsedající, proto tedy děkuji Parlamentu za jeho mimořádně dobrou práci na tomto úkolu. Proces bude mít další fáze – vše v patřičnou dobu –, ale věřím, že nyní máme nařízení, které učiní evropské nebe bezpečnější než kdykoliv předtím. Ještě jednou bych rád vyjádřil Parlamentu své poděkování. Předsedající. - Rozprava je ukončena. Hlasování se bude konat zítra, ve středu 12. prosince 2007. Písemná prohlášení (Článek 142) Christine De Veyrac (PPE-DE), písemně. – (FR) Těší mě, že jsme s Radou zajistili vyváženou dohodu. To by nám mělo pomoci v rychlém zavedení textu, který bude skutečně představovat pokrok pro EU a bezpečnost cestujících. Nyní budou všechna letadla ze třetích zemí podrobena kontrole a budou muset získat osvědčení potřebné k přepravě cestujících v rámci EU, a to je také výsledkem pokroku ohledně harmonizace ochrany evropských občanů. Rozšiřuje to proces, který začal evropskou černou listinou, poskytující stejnou ochranu všem cestujícím bez ohledu na to, jaké letiště v rámci EU používají. Než skončím, ještě bych ráda zmínila jiný bod, který považuji za důležitý. Při nedávném přijetí projektu Galileo se vzalo 50 milionů EUR z rozpočtů několika evropských agentur, a Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) byla jednou z nich. Já jsem vždy podporovala projekt Galileo, protože je pro mou oblast zvláště důležitý, jsem velmi ráda, že jsme dosáhli dohody o tom, jak bude financován. Nicméně bych ráda zdůraznila, že nemůžeme současně rozšiřovat pravomoci agentury a přitom snižovat její rozpočet. EASA nesmí být postižena touto daní.

19. Eurovignette (rozprava) Předsedající. - Dalším tématem je ústní otázka Paola Costy jménem Výboru pro dopravu a cestovní ruch pro Komisi, týkající se Eurovignette (O-0072/2007 – B6-0386/2007). Silvia-Adriana Ţicău, zástupce autora. − (RO) Paní předsedající, téma, které projednáváme, je požadavek, který po určitou dobu měl Výbor pro dopravu, který jej předložil Evropské komisi, aby předložila model internalizace externích nákladů, použitelný pro všechny způsoby dopravy. V podstatě jsem od Komise žádala, aby nejpozději do června 2008, po zvážení všech možností – včetně nákladů spojených s ochranou životního prostředí, hlukem, přetížením a zdravím – předložila všeobecně použitelný model, transparentní a komplexní, pro zhodnocení externích nákladů, což by definovalo a sloužilo jako základ pro následnou kalkulaci poplatků za používání infrastruktury. Na základě průběžných výsledků získaných při vytváření tohoto modelu by Komise měla určit, zda se globální environmentální náklady, jako například náklady spojené se změnou klimatu a nedávno publikované náklady související se zdravím, zkoumají v průběžné zprávě a zda by se měly vzít v úvahu jako podstatný faktor v následném hodnocení a výpočtech. Ráda bych zmínila skutečnost, že směrnice, o které hovoříme, nabízí členským státům možnost, aby zavedly silniční daň a pro její výpočet vzaly v úvahu více nákladových činitelů než dříve. V podstatě jde o diskusi, týkající se zavedení tzv. externích nákladů do silničních poplatků, jako například nákladů souvisejících se životním prostředím. Mnoho členských států je proti zavedení takových nákladů do silniční daně, protože se domnívají, že neexistuje udržitelný model pro tento výpočet, ale jiné země se domnívají, že tyto daně budou vytvářet příjmy a že se tímto způsobem vytvoří potřebné fondy pro rozvoj infrastruktury. Ráda bych také zmínila skutečnost, že je velmi důležité zajistit spravedlivou soutěž mezi různými způsoby dopravy, ale také zajistit snížení dopravního hluku.

101

102

CS


Věřím, že návrh Evropské komise, který bude předložen, nám pomůže zlepšit účinnost dopravy, a zvláště účinnost použití různých druhů dopravy, a samozřejmě, že přispěje k všeobecnému udržitelnému rozvoji dopravy. 24,1 % emisí skleníkových plynů v 27 členských státech pochází z dopravy nebo je důsledkem dopravy. Z tohoto důvodu je pro nás důležité vědět, zda environmentální náklady, jako například změna klimatu, budou součástí tohoto návrhu. Chtěla bych také zmínit, že směrnice Eurovignette dovoluje členským státům, aby zahrnuly dodatečnou daň pro některé silnice v citlivých oblastech, jako jsou například horské oblasti v Alpách nebo Pyrenejích. Jakýkoli vybraný příjem by měl být znovu investován do jiných, alternativních dopravních prostředků a s nimi spojené infrastruktury. Ráda bych se také zeptala Komise, zda by nám mohla potvrdit skutečnost, že poté co Evropská unie ratifikovala protokol o dopravě k Alpské úmluvě, se v tomto modelu zohlednily odstavce zmíněného protokolu, které se týkají vymáhání daní na přepravu zboží. Doufám, že pan komisař Barrot nám sdělí podrobnosti ohledně data, kdy Komise předloží novelu stávající směrnice Eurovignette. Svůj projev bych ráda zakončila dvěma dodatečnými otázkami, konkrétně bych se ráda zeptala Komise, zda budou tyto externí náklady internalizovány nejen pro silniční dopravu, ale také pro ostatní dopravní prostředky, aby se zajistila rovnováha ve vývoji různých druhů dopravy, a také bych se ráda zeptala Komise, jakým způsobem zamýšlí sledovat provedení této směrnice Eurovignette. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Paní předsedající, Komise vypracovala studii, aby porovnala všechny publikace k tomuto tématu a našla nejlepší způsob hodnocení externích nákladů. Pro výzkumné projekty financované Komisí bylo použito mnoho různých metodik: Unit, ExternE a jiné novější projekty. V současné době sepisujeme příručku a máme v úmyslu ji brzy publikovat. To je první bod. Za druhé, Komise začala pracovat na své práci o posouzení dopadů, pokud jde o kompenzaci externích nákladů. Bylo nalezeno mnoho účetních variant a ty byly předloženy k veřejné konzultaci. Konzultace bude ukončena 31. ledna 2007 a v lednu 2008 se bude konat konference na vysoké úrovni, aby tuto příručku představila. Výsledky této veřejné konzultace budou přidány k pokračujícímu hodnocení dopadů. To je náš pracovní rozvrh. Je poměrně náročný, jak vidíte. Za následující externí náklady se považují: nehody, přetížení, znečištění ovzduší, změna klimatu a hluk. Hodnocení se týká všech dopravních prostředků. Představuje různé systémy a různé ekonomické nástroje, jako například zdanění, uživatelská práva, obchodování s emisními právy. Hodnotíme nástroje používající kvantitativní analýzu na bázi modelu. Účelem toho všeho je učinit naše dopravní prostředky mnohem šetrnější k životnímu prostředí. V souladu s výsledky této práce zveřejní Komise do příštího léta své sdělení. Rád bych přešel k odpovědi paní Ţicăuové, týkající se Alpské úmluvy. Cílem protokolu o dopravě Alpské úmluvy je založit specifické systémy poplatků, které budou zohledňovat skutečné náklady a podpoří dopravní systémy, které jsou nejšetrnější vůči životnímu prostředí. Systém zavedený směrnicí Eurovignette roku 2006 k podpoře používání dopravních systémů, které jsou šetrnější vůči životnímu prostředí, sleduje stejné cíle jako protokol o dopravě k Alpské úmluvě. Co vlastně říká současná směrnice Eurovignette? Stanovuje opatření pro povinnou úpravu mýtného, které od roku 2010 mají platit vozidla, která znečišťují až o 100 % více než vozidla šetrná k životnímu prostředí. V horských oblastech se směrnice zaměřuje na internalizaci externích nákladů – poškození životního prostředí a přetížení – dodatečným poplatkem až do výše 25 % poplatku za infrastrukturu. Příjem z dodatečných poplatků se musí přerozdělit na projekty, které přímo přispívají ke zmírňování škod na životním prostředí. Nyní, dámy a pánové, bych se rád velmi jasně vyjádřil: toto sdělení je vzhledem ke vší práci, kterou jsem zmínil, mimořádně obtížným úkolem, věřte mi. Umožní nám zhodnotit tu nejlepší metodu výpočtu v této oblasti. Stanoví metodiku, která se bude používat pro různé dopravní prostředky. V polovině roku 2008, před létem, v podstatě v červnu, máme také v úmyslu přeložit kolegiu zprávu o hodnocení a internalizaci externích nákladů. Zmínil jsem sdělení, a tak předložím tuto zprávu, se souhlasem kolegia, spolu s návrhem na změnu současné směrnice Eurovignette. To je jasné, ale musí se uvést, že tento návrh týkající se současné směrnice Eurovignette představuje změnu, která umožní internalizaci externích nákladů v rámci současné směrnice.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Toto jsem musel Parlamentu sdělit. Paní předsedající, vím, že tohle všechno leží naší udržitelné rozvojové politice na srdci. Skutečně je nutné internalizovat externí náklady, ale abychom internalizovali externí náklady, musíme mít definici Společenství a musíme zvolit tu nejlepší metodu internalizace. Tento večer jsem se pokusil být co nepřesnější a rád se vrátím do Parlamentu, abych podal zprávu o obtížných a důležitých úkolech, které požaduje zpráva, kterou představím v polovině roku 2008. Georg Jarzembowski, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Paní předsedající, pane místopředsedo, to, co jste řekli o objednaných studiích a připravovaných konferencích je velmi povzbudivé, ale dovolte mi položit jednoduchou otázku. Nechci se ptát, zda se do 10. června 2008 chystáte představit sdělení, ale zda se do 10. června tohoto roku chystáte v souladu se třetím odstavcem článku 11 současného znění směrnice Eurovignette představit to, na co se tato směrnice odvolává – cituji – „všeobecně platný, transparentní a srozumitelný model pro hodnocení veškerých externích nákladů“ a pro přidělování těchto externích nákladů provozovatelům všech druhů dopravy. Takže chystáme se získat model pro hodnocení a přidělování externích nákladů, ano nebo ne? Má první otázka je jednoduchá. A nyní k mé druhé otázce. Pokud dobře chápu situaci, nejste vůbec zavázáni, na rozdíl od požadavku představit tento model, v roce 2008 předložit novelu směrnice Eurovignette. Pravděpodobně to také ani nejde, protože, jestli jsem dobře rozuměl, záměrem je vyvinout model pro rozdělování nákladů, a pak ve fázi provádění rovnoměrně rozložit náklady na všechny provozovatele všech druhů dopravy – vnitrozemskou plavbu, námořní dopravu, železnice, soukromé automobily atd. Nesmí stát, že nejdříve přijmete změnu směrnice Eurovignette a přesunete náklady na automobilové dopravce, ale neuděláte nic k zajištění toho, aby se přesunuly externí náklady také na vnitrozemskou lodní dopravu, železnice atd. To je také důvod, proč bych rád věděl, zda provedete revizi směrnice Eurovignette ve stejném časovém období, kdy zajistíte rozdělení externích nákladů také mezi ostatní druhy dopravy. Jsou to dvě jednoduché otázky a já doufám, že dostanu dvě jednoduché odpovědi. Ulrich Stockmann, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, dovolte mi začít poděkováním panu komisaři za jeho poznámky. Jak víte, pane komisaři, vedeme tuto diskusi o hodnocení externích nákladů od dvacátých let minulého století, a my poslanci jsme také navrhli různé modely, když jsme přijímali směrnici Eurovignette. Ale protože se nám tehdy z politických důvodů nepodařilo tyto externí náklady ve větší míře integrovat do metody výpočtu silničních poplatků pro těžké nákladní vozy, dosáhli jsme dohody, že vy – Komise – do léta 2008 představíte jednotnou metodu. Vzhledem k současným diskusím o změně klimatu je to zvláště důležité. Protože je tomu tak, máme zde otázky, na které je třeba odpovědět. Některé z nich již byly vyjmenovány. Za prvé, představí Komise všeobecně přijatelný a transparentní model hodnocení všech externích nákladů do června příštího roku, model, který bude možné považovat za všeobecně závazný? Když jsem slyšel o příručce, znělo to dobře, ale zní to spíše jako soubor dobrých praktických rad, které moc nejdou dohromady. My však chceme všeobecně závaznou metodu, která nebude následně zpochybňována. Za druhé, bude tento model zohledňovat klimatické a environmentální cíle stanovené EU? Na to se ptala má vážená kolegyně paní Ţicăuová. Metodicky to není tak jednoduché, protože všechny existující přístupy se zaměřují čistě na zahrnutí současných nákladů a ne na dosažení environmentálních cílů. Kdyby se začlenily tyto cíle, vznikl by zde normativní rozměr, přičemž současná rozprava se týká skutečných nákladů. Za třetí, rozumí se samo sebou, že chceme nakonec vytvořit legislativní návrh. Smím se tedy zeptat, kdy Komise zamýšlí revidovat směrnici Eurovignette? Má to v úmyslu, nebo je to ještě nejisté? Za čtvrté, kdy se tato metoda nebo model začne používat také při hodnocení poplatků za infrastrukturu pro další způsoby dopravy? Jde nám přesně o to, co řekl Georg Jarzembowski. Chceme odstranit narušenou hospodářskou soutěž mezi způsoby dopravy a všechny je dostat na společnou srovnatelnou úroveň. Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Pane komisaři, děkuji za vaše poznámky. Bylo celkem šokující slyšet, co jste nám řekl o procesu a časovém rozvrhu. Otázka, která se bude v červnu projednávat, je velmi důležitá, a nejen pro oblast Alp. Věřím, že vy – člověk z hor, jak jste se popsal – jste si toho jasně vědom a že je to pro vás důležité. Má to význam pro všechny silnice a pro všechny země, jejichž přepravní cesty, a zvláště silnice, se značnou měrou podílejí na dopravě, a pro všechny obyvatele, kteří žijí v blízkosti těchto rušných dopravních tepen. Enormní náklady tohoto dopravního ruchu představují obrovskou zátěž pro členské státy, které jsou nejvíce zasaženy. Tato zátěž je podle četných studií, které se již objevily,

103

104

CS


zdvojnásobena obrovskými externími náklady. Tento bod je třeba vzít v úvahu a je nutné, aby se jasněji odrazil v jednání Komise. Pane komisaři, nemůžeme se však spokojit s pouze s filosofickým a matematickým pohledem na otázku hodnocení externích nákladů. Potřebujeme provedení, ale nemůžeme čekat dvacet let, než se přesvědčí i ten poslední lobbista. Nemůžeme také čekat, až se bude vypočítávat také znečištění životního prostředí jízdními koly. Rozhodujícím faktorem je, že musíme jednat ihned. Potřebujeme návrh nařízení v průběhu roku 2008, potřebujeme ho projednat a potřebujeme vést tuto debatu nyní, ne za dvacet let, protože bychom museli čekat, dokud nebude každý přesvědčen vládami zemí, které jsou v mnoha případech tímto problémem mnohem méně zasaženy střední část Evropské unie. Pane komisaři, hory potřebují, abyste jednal. Citlivá místa, jako jsou města a další chráněné oblasti, potřebují písemné nařízení, které jasně stanoví, co je účtovatelné. Členské státy již déle nemohou nést břemeno znečištění životního prostředí samy a nemělo po se to po nich již déle vyžadovat. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, pane místopředsedo, jak již zde bylo řečeno, v průběhu diskuse o evropském systému poplatků Eurovignette jste sám sebe popsal jako člověka z hor, a určitě jste ušel dlouhou cestu směrem chování se podle tohoto označení, minimálně v kontextu těchto předešlých diskusí. Nyní je však třeba podniknout další kroky, kroky, které jsou pravděpodobně důležitější. Přišel čas internalizovat externí náklady, nebo pokud smím přejít z jazyka Evropské unie na řeč, které lidé rozumějí, k zajištění toho, abychom všichni platili za to, co získáme z dopravy, a dověděli se více o tom, kdo vytváří jaké náklady a jistě také více o tom, jak můžeme kompenzovat náklady těch, kteří je vytvářejí. Dnes jste nám představil časový rozvrh, který obsahuje počáteční klíčové prvky toho, co jste později slíbil. Věřím, že je to dobré, a to, co jste prezentoval, by se mělo zajisté uvítat. Co však chybí – a již to zde bylo zmíněno –, je naprosto zásadní další krok. Kdy zde bude návrh právního nástroje, který zajistí, že různí uživatelé infrastruktury budou zpoplatňováni na základě nákladů, které skutečně způsobí? Zde je obrovská odlišnost uživatelů, kterou je třeba vzít v úvahu. Čekáme se zatajeným dechem, zda bude možné, a očekáváme, že to možné bude, dosáhnout tohoto cíle v současném volebním období, protože pouze v případě, že se nám podaří uvést tento nástroj do pohybu, jsou ostatní velké investice, které jsme v posledních týdnech a měsících schválili, některé navržené vámi, smysluplné. Pokud investujeme spoustu peněz do stavby Brennerského tunelu, pak to bude smysluplná investice pouze v případě, že přesun ve struktuře nákladů skutečně povede k vytouženým změnám transalpské trasy. V tomto ohledu se na vás spoléháme, že vy, člověk z hor, nám v této důležité otázce pomůžete. Inés Ayala Sender (PSE). – (ES) Paní předsedající, v návaznosti na širokou dohodu ohledně potřeby přizpůsobení dopravy výzvě změny klimatu a dalších efektů, abychom ji učinili co nejudržitelnější, protože je to jediný způsob, jak udělat evropskou dopravu v rámci EU i celosvětově konkurenceschopnou se Eurovignette osvědčila jako užitečný úvodní nástroj k řešení problémů přetížení, znečištění a tak dále, zajištěním modulace, která je dostatečná a zároveň celkem odlišená, pokud jde o její aplikaci na oblast těžkých nákladních vozidel. Avšak z hlediska komplexnosti tohoto problému mě napadá mnoho otázek, a tak bych se ráda zeptala pana komisaře, zda v souladu s jeho požadavkem a dosaženou dohodou v Parlamentu probíhající studie zahrnují stejná pravidla měření pro všechny druhy dopravy, a mám na mysli skutečně všechny. Také by mě zajímalo, zda po metodice, která zde byla nastíněna, budou předloženy návrhy, které budou rovněž zohledňovat veškeré dopravní prostředky. Domnívám se, že nemůžeme zanedbávat možnost uplatnění tak důležitého nástroje pro všechny dopravní prostředky, protože se týká jich všech, a potřebujeme spolehlivá řešení pro všechny z nich v souvislosti s návrhem na součinnost různých druhů dopravy. Ráda bych také zhodnotila informaci o množství záležitostí, které považuji za důležité. Jak pan komisař zamýšlí spojit navrženou změnu směrnice Eurovignette a nové metodiky internalizace externích nákladů se „zelenými koridory“, které se objevují v logistickém akčním plánu a které by případně mohly představovat možnosti rozšíření této metodiky?

11-12-2007

11-12-2007

CS


Jak se tento finanční nástroj zapojí do současné rozpravy o financování politik EU? Bude Komise připravena rozšířit jej také na soukromá vozidla? Nebylo by to efektivnější a méně diskriminační? Jak můžeme omezit jeho dopady na dodatečné problémy rostoucí izolace ve stále větším počtu oblastí a regionů? Konečně, domnívá se, že tento nástroj, nástroj, který se nyní připravuje, bude sám o sobě dostatečný k tomu, aby zajistil prostředky na veřejné práce, jako například vytváření větších tunelů jako součásti transevropských silničních systémů? Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Paní předsedající, pane místopředsedo, možná si vzpomínáte, že v diskusích o poslední změně směrnice Eurovignette jsem byl jedním z těch, kdo se neústupně dožadovali internalizace externích nákladů silniční kamionové dopravy. Našemu přání nebylo vyhověno. Z tohoto důvodu jsem na jedné straně rád, že jdeme nyní tímto směrem. Nejsem rád, protože jsem se naposledy podílel na kampani ve prospěch této záležitosti, ale vidím, co se stalo v Rakousku v krátkém období intervencí. Už to dávno není pouze západní Rakousko, které je zaplaveno kamiony. Dosáhli jsme nyní toho, že východní Rakousko je také přetížené, některé silnice byly naprosto zablokované a oblast kolem našeho hlavního města, kolem Vídně, již praská ve švech. Z tohoto důvodu je nejvyšší čas, abychom konečně zvládli začlenění externích nákladů operací těžkých nákladních vozidel do poplatků Eurovignette. Samozřejmě uznávám, že se tento druh systému musí uplatnit na všechny formy dopravy, ale my máme soubor nařízení pro těžká nákladní vozidla, takže tam musíme nyní začít; netřeba říkat, že musíme také pokračovat v řešení jiných druhů dopravy. Rád bych podpořil ty mé kolegy poslance, kteří se ptali, kdy bude představen skutečný legislativní návrh. Druhá věc, kterou jsem chtěl probrat, je, že bychom snad měli myslet také na to, že se jedná o celoevropský problém, a pouhé zavádění vysokých poplatků v částech některých malých zemí splní jen malý účel. Místo toho bychom měli nalézt všeobecný systém. V tomto kontextu mě napadá, jestli bychom neměli vzít v úvahu také zhodnocení potenciálních minimálních poplatků, minimálně v síti transevropských silnic, jako prostředku přizpůsobení rovnováhy mezi dopravními prostředky v Evropě. Jacques Barrot, místopředseda Komise. − (FR) Paní předsedající, vždy jsem naslouchal Parlamentu s velkým zájmem, nyní bych si však přál vysvětlit několik bodů. Zaprvé, od té doby, co řešíme záležitost, jak vy říkáte, nalezení modelu, musíme brát v úvahu skutečnost, že v členských státech existuje určitá praxe a že před rozhodováním o modelu musíme nejdříve projednat kalkulační metody používané v různých členských státech. Je mi to líto, ale příručka má alespoň tu výhodu, že otevírá veřejnou debatu, aby se nalezl ten nejlepší model. Nyní nechápu, proč to vypadá, jako by Komise prováděla nějakou vedlejší činnost, když řeší problém vyzkoušení všech metod v členských státech, aby postupně nalezla skutečný kalkulační model, který by se mohl používat v Evropě: naopak, domnívám se, že jsme u jádra problému. Dámy a pánové, měl bych vám říci, že je to nesnadný úkol. Také cítím, že musím hájit služby poskytované Generálním ředitelstvím pro dopravu, které je v současné době nuceno nalézt spolehlivé metody, protože pokud nemáme spolehlivé metody, nebudou tyto metody a tento model, jak řekl pan Stockmann, v EU nikdy přijaty. Také bych ráda vyjádřil své velké překvapení ohledně pana Jarzembowského. Říká mi: musíme jednat, musíme podniknout akci ohledně udržitelnější dopravy, dopravy, která je šetrnější vůči životnímu prostředí, musíme podporovat železnice, musíme podporovat říční dopravu a musíme podporovat námořní dopravu. Jak pan Leichtfried velmi moudře řekl, musíme začít od začátku a korigovat můžeme později. Dovolte nám začít zdokonalením současné směrnice Eurovignette, je to můj návrh, pokud se mnou Komise souhlasí, tak v červnu 2008. Provedeme internalizaci externích dopravních nákladů těžkých nákladních vozidel, protože to je přesně to, čím podpoříme používání ostatních druhů dopravy. Avšak, pane Jarzembowski, někdy v budoucnosti uplatníme kalkulační metody také na další druhy dopravy. Jak jsem řekl, musíme udělat jednu věc včas. Těžko můžeme dělat všechno najednou. To není možné. Potřebujeme metodu; pokud chceme, aby EU přijala tuto politiku, věřte mi, musíme jednat rozumně. K tomu jsem odhodlán. Musím poděkovat panu Rackovi za ocenění mých horolezeckých schopností. Nezastavím se v půli cesty, dokonce ani v případě, že se cesta změní ve svah nebo spád; člověk se musí rozumným tempem dostat až do dalšího summitu. Předsedající. - Rozprava je ukončena.

105

106

CS


Váš závěr byl fascinující a vyjádřil velkou zaujatost pro věc. Jörg Leichtfried (PSE). – (DE) Paní předsedající, ještě nikdy se mi nestalo, že by mé jméno bylo tak dobře vysloveno britskými tlumočníky. Jen bych rád využil příležitosti k vyjádření mé vřelé vděčnosti. Je to poprvé od doby, co jsem vstoupil do tohoto Parlamentu, co bylo vysloveno naprosto správně. Děkuji vám mnohokrát.

20. Informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů (rozprava) Předsedající. - Dalším tématem je zpráva Bogdana Golika jménem Výboru zemědělství a rozvoj venkova o návrhu nařízení Rady o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (KOM(2007)0268 – C6-0203/2007 – 2007/0095(CNS)) (A6-0461/2007). Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Paní předsedající, ráda bych začala poděkováním zpravodaji, panu Golikovi, za vynikající zprávu o návrhu Komise na jednotné nařízení Rady na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu stejně jako na vnějších trzích. Cílem současného návrhu je spojit dvě existující nařízení Rady o vnitřní a vnější podpoře do jednoho nařízení. Všeobecným cílem zcela v souladu s naším zjednodušením je zvýšit transparentnost podpůrného systému Evropské unie pro zemědělské produkty. Cílem není fundamentální změna informačních a podpůrných politik. Pozměňovací návrhy předložené panem Golikem a jeho kolegy se týkají několika důležitých témat v souvislosti s podpůrným systémem EU, jako například, v prvé řadě, významnější a větší rozpočet pro podpůrné programy ve třetích zemích; za druhé, větší podíl Společenství na podpůrných opatřeních a za třetí menší podíl finančních příspěvků navrhujících organizací. Co se týče rozdělení příspěvků mezi různé partnery, víte, že standardní příspěvek Společenství je 50 % a zbývajících 50 % se rozdělí mezi členské státy a navrhující organizace, které platí minimálně 20 %. Toto rozdělení finanční zátěže mezi různé partnery je založeno na velmi dlouhé zkušenosti s podpůrnými programy. Pokud všichni partneři přispívají a stávají se finančně angažovanými, šance na efektivní a dobře cílené programy jasně vzrostou. Ve výjimečných případech, jako například nedávný případ ovoce a zeleniny pro školní děti, lze zvýšit podíl Společenství na 60 %. Pokud jde o vaši myšlenku o větší podpoře podpůrných programů ve třetích zemích, v zásadě s touto myšlenkou sympatizuji, ale měla by být použita ve správném kontextu. Tento návrh je jednoduše o spojení dvou nařízení; není o politických diskusích nebo o větším množství peněz, takže ten správný moment k započetí diskuse nastane, až zvážíme budoucnost naší společné zemědělské politiky, kde by se naše priority měly odrazit v našem rozdělení rozpočtu. To však neznamená, že bych odsouvala podporu do pozadí. Jak možná víte, v našich dvou nedávných reformách – první je v oblasti potravin a zeleniny a další snad bude ukončena na počátku příštího týdne, jmenovitě je to reforma v oblasti vína – se zaměřujeme na důležitost podpůrných programů a zdůrazňujeme ji. Abych to ukázala na příkladě vína, každoročně přidělíme 120 milionů EUR konkrétně na podporu vynikajících evropských vín ve třetích zemích. Domnívám se, že jsme na dobré cestě, ale vraťme se k tomu v pozdější fázi – toto je pouhé spojení dvou nařízení. Bogdan Golik, zpravodaj. − (PL) Paní předsedající, účelem tohoto návrhu pro nařízení Rady o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích je harmonizace a dosažení technické konsolidace dvou nařízení, která v současnosti platí. To všechno je součástí širšího procesu zjednodušování legislativy Společenství a udělání jí více transparentní. Rád bych však zdůraznil, že v tomto případě se zjednodušením rozumí výhradně technický proces. Návrh nařízení před námi nám bohužel neodkazuje na klíčové principy podpory a informací stanovených v prováděcích ustanoveních Evropské komise. Navzdory těmto omezením jsem ve své zprávě zaujal podstatně širší a strategičtější přístup k podpoře zemědělských produktů v rámci Evropské unie. Evropský parlament musí být schopen poukázat na klíčová témata, která jsou spojená s tak důležitým mechanismem. To je relevantní zejména v případě, že uvažujeme

11-12-2007

11-12-2007

CS


o pokroku v mnohostranných vyjednáváních na úrovni WTO a také o změnách provozních podmínek společné zemědělské politiky. Vývozní dotace všeho druhu mají skončit do roku 2013. To se týká i vývozních náhrad Společenství. Plánuje se snížení cel. Za těchto podmínek je zvýšená aktivita v oblasti podpory a informací jediným způsobem, jak zachovat vývozní konkurenceschopnost zemědělských výrobků EU. Taková činnost napomůže také ochraně nových trhů ve třetích zemích a zvýší zákaznické povědomí ohledně výhod evropských výrobků, čímž podpoří poptávku. Zároveň nic z toho neohrozí podmínky tržní hospodářské soutěže. Nebude to mít negativní dopad ani na světový obchod. To je důvod, proč nemůžeme dovolit, aby opatření na podporu a informovanost byla odsunuta na vedlejší kolej. Naopak, musíme je přijmout jako prioritu Evropské unie. V rámci současného systému Evropská komise sestavila seznam konkrétních produktů třetích zemí, kterých se kampaně mohou týkat. Tento seznam může být revidován po dvou letech, přičemž samotné programy mohou být předloženy jednou za rok. Navíc je na Evropské komisi, aby učinila konečné rozhodnutí, zda nějaký specifický program přijme a jak vysokou finanční podporu dostane. Rozpočet na podpůrné aktivity pro rok 2007 činí pouhých 45 milionů EUR a tento rok se snižuje. To je zvláště překvapivý trend, pokud zvážíme, že počet zemí v Evropské unii vzrostl a že se diskutovalo o jeho podstatném zvýšení. Taková politika nemůže efektivně posílit pozici Společenství ani významně zvýšit povědomí o evropských normách kvality, zejména na trzích třetích zemí. Pokud se má dosáhnout těchto ambiciózních cílů, je zapotřebí odpovídajících finančních zdrojů. Domnívám se tedy, že práh finanční angažovanosti Společenství se musí zvýšit z 50 % reálných nákladů programů na 60 %. Také navrhuji, aby minimální příspěvek odvětvových organizací na financování programů byl snížen na 10 %, přesně tak, aby umožnil menším organizacím, aby se začlenily. Kromě toho by účast Společenství měla dosáhnout 70 % v případě ekologického zemědělství a programů v souvislosti s kroky při krizových situacích, např. v případě ptačí chřipky či BSE. Programy by měly být všeobecně přístupné a více flexibilní. Zahrnutí všech výrobků a všech zemí a také dovolení organizacím, aby předkládaly programy minimálně dvakrát ročně, umožní pohotově reagovat na všechny příležitosti, které se mohou na trhu objevit, a na všechny možnosti výrobců expandovat do třetích zemí. Návrat k těmto aspektům regulace týkající se zjednodušení by byl smysluplný, kdyby zahrnoval podpůrné akce v nařízení zakládajícím společnou organizaci zemědělských trhů. To by zlepšilo legislativní transparentnost. Mělo by se zdůraznit, že v nařízení o trhu s ovocem a zeleninou a také v návrhu reformy o víně je odkaz na podpůrný nástroj Společenství, který jste také zmínila, paní předsedající. Měli bychom vynaložit veškeré úsilí, abychom se vyhnuli situaci, v níž se všechna ustanovení o zdrojích podpory příliš rozptýlí. Závěrem bych rád využil této příležitosti, abych poděkoval členům Výboru pro zemědělství, kteří všemi hlasy přijaly tuto zprávu, zástupcům Evropské komise, s nimiž jsem se opakovaně setkal, 24 ministrům zemědělství, od nichž jsem obdržel dopisy k tomuto tématu, a také všem významným vnitrostátním a evropským odvětvovým organizacím. Rád bych vyjádřil své uznání za jejich aktivní spolupráci a praktické poznámky. Tyto konzultace mi umožnily navázat na stávající systém a také se seznámit s přáními těchto zemí a organizací, abychom je začlenili. Konečně, věřím, že pokud se vytvoří vhodně větší rozpočet, umožní nám podpůrnou a informační činnost, a také to, aby evropští producenti a zemědělci získali nové trhy. Nálepka „Vyrobeno v Evropě“ se také na světové úrovni stane více uznávaná než kdykoliv předtím. PŘEDSEDAJÍCÍ: LUISA MORGANTINI Místopředsedkyně Pilar Ayuso, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Paní předsedající, paní komisařko, nejdříve bych ráda poděkovala zpravodaji, panu Golikovi, za jeho dobrou práci, a také mu děkuji za jeho skvělou spolupráci s námi, stínovými zpravodaji. Jak jste správně zdůraznila, paní komisařko, Komise dnes navrhuje jednotný právní rámec, který spojí dvě stávající nařízení Rady na podporu zemědělských produktů. Cílem je omezit a zjednodušit postupy, což

107

108

CS


umožní, aby se politika mohla uplatňovat při zachování specifické povahy příslušných kroků, závisející namístě, kde se provádí. Toto je mimořádně důležitý návrh, jak se potvrzuje ve dvou přijatých návrzích a v návrhu, který má být přijat, o společné organizaci trhu s vínem. Návrh považuje za důležité podporovat zemědělské produkty. Kromě toho nebere v úvahu pouze produkty uvnitř a vně EU, ale prosazuje multiplikační efekt národní činnosti a soukromé činnosti uvnitř odvětví. Již od roku 2000 byly prováděny akce na propagaci předností evropských potravin mezi spotřebiteli – jejich kvalitní nutriční hodnoty, bezpečnosti potravin, výrobních procesů, dobrých životních podmínek zvířat a tak dále. Současná pravidla regulující podporu však – a zmiňuji to, protože jsem byla zodpovědná za tato dvě nařízení na španělském ministerstvu zemědělství – mají tendenci tento systém ohrožovat a je nutno je revidovat s ohledem na zjednodušení, aby mohla efektivněji fungovat ve smyslu řádného využívání fondů. Podpora politiky musí být moderním, flexibilním a ambiciózním nástrojem, pokud má splnit úmysly aktérů. Domnívám se, že je to záměrem návrhu Komise a že je to přesný záměr pozměňovacích návrhů jednomyslně přijatých Výborem pro zemědělství a rozvoj venkova. Zvláště ráda bych zmínila pozměňovací návrhy o účelu a rozsahu, protože by to mohlo být přínosné pro propagaci, která se vykonává ve vztahu k obchodním známkám a nezaměřuje se pouze na všeobecnou podporu. Doufám, že Rada a Komise tuto zprávu zohlední, a děkuji jim za jejich pozornost. Silvia-Adriana Ţicău, jménem skupiny PSE. – (RO) Paní předsedající, zjednodušení režimu Společenství pro informace a podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích je v souladu s cílem Evropského parlamentu zjednodušit právní rámec. Tento dokument je tedy mimořádně důležitý, protože během tohoto období také projednáváme reformu společné zemědělské politiky a v tomto kontextu by mechanismus Společenství pro podporu zemědělských produktů mohl sehrát důležitou úlohu. Stejně tak reformy v oblasti ovoce a zeleniny a vína budou úspěšné pouze v případě, že Evropa zvládne adekvátně podporovat své produkty. 5 % lidí, kteří pracují v Evropské unii, je přímo zaměstnáno v zemědělském sektoru, a tak přispívá 1,6 % k HDP Evropské unie. Až vstoupí v platnost nová Smlouva, proces spolurozhodování se bude uplatňovat také na společnou zemědělskou politiku. Jako socialisté podporujeme globální a postupné otevření trhu, avšak se správnými a zejména vzájemnými pravidly. Náš zemědělský model zahrnuje vysoké normy v sociální a environmentální oblasti a kvalitní potravinové produkty. To má také za následek, že se určité náklady připisují zemědělcům, ale měli bychom blíže určit skutečnost, že se musí také zohlednit ochrana životního prostředí. Kvalita našich produktů by měla být hlavním zájmem mezinárodního obchodu. Jako socialisté věříme, že by měla být založena a identifikována značka „vyrobeno v Evropě“ a měla by být spojována s kvalitními produkty vyrobenými podle evropských norem; podpora zemědělských produktů Evropské unie je mimořádně důležitá. Blahopřeji zpravodaji. Nils Lundgren, jménem skupiny IND/DEM. – (SV) Paní předsedající, tato zpráva mi připomíná Alenku v říši divů, a nemohu odolat, paní předsedající, abych nevyzval tlumočníky k překladu zvolání: „Zvláštnější a zvláštnější!“ křičela Alenka. Oč jde? Dává smysl pro EU, aby použila peníze evropských daňových poplatníků na reklamní kampaně, které mají přesvědčit tytéž daňové poplatníky, aby kupovali zboží, které již financují prostřednictvím dotací? Samozřejmě, že ne. Jedním z cílů společné zemědělské politiky EU je zaručit přiměřené ceny pro spotřebitele. Ale když se tak činí prostřednictvím financování z daní namísto růstu produktivity, spotřebitelé v každém případě jen více zaplatí za své potraviny, jenom jiným způsobem. Kromě toho se oslabí pobídky ke zvýšení produktivity. Tak se kvůli zemědělské politice potraviny v dlouhém období zdraží. Výbor obhajuje omezení hospodářské soutěže. Když se zruší cla, výroba v členských státech bude ohrožena levnějšími výrobky ze třetích zemí; a zpráva navrhuje zvýšení výdajů na kampaně zaměřené na posílení unijní značky a na podporu spotřeby v Unii. Tento návrh zavání skrytým protekcionismem! Již jsme viděli mnoho příkladů reklamních kampaní EU. V roce 1997 se vedly reklamní kampaně na podporu řezaných květin vyprodukovaných ve státech EU, když se díky odbourání cel stal dovoz levnějším. Švédský publicista, Johan Hakelius, napsal do hlavních švédských

11-12-2007

11-12-2007

CS


novin: „Když si občané EU koupí stejný druh květin všude v Evropě, samozřejmě že se zvýší evropská soudržnost a harmonie. Tulipány jsou nezbytné pro mír.“ V tomto Parlamentu je možná nutné zdůraznit, že to myslel ironicky... V roce 2000 měla EU ve skladech 450 000 tun olivového oleje a rozhodla se, že udělá propagační kampaň v severních zemích, aby je informovala, jak je olivový olej dobrý a zdravý. V roce 2007 Evropský parlament odhlasoval peníze na podporu v odvětví mléčných výrobků, aby ochránil trh před zvýšenou liberalizací. Reforma společné zemědělské politiky je aktuálním tématem. Postupuje pomalu, ale postupuje. Návrh zpravodaje však obsahuje několik kroků zpět. Usiluje o nahrazení reforem, které se konečně uskutečňují, nárůstem opatření na podporu prodeje a informačními kampaněmi. Zpravodaj obviňuje WTO a požaduje zvýšení počtu produktů, které by měly dostat tuto podporu. To není nic jiného než nekalá soutěž zemědělských produktů se zeměmi mimo EU. Společná zemědělská politika musí být konečně zrušena a ceny a produkce se musí řídit nabídkou a poptávkou, tak jako v ostatních odvětvích. Lpíme na nesmyslném systému kvůli nešťastným rozhodnutím v minulosti. Z toho důvodu je ze všeho nejdůležitější vykročit správným směrem. Toto doporučení bohužel říká, že bychom se měli vydat špatným směrem. Peníze, které se nyní mají uvolnit ve prospěch evropského obyvatelstva snížením cel, odstraněním vývozních náhrad a omezením podpory na vnitrostátní úrovni se nesmí rozházet kvůli větším dotacím na propagační a informační kampaně. Propagaci zboží a služeb a reklamu musí zaplatit výrobci, a ne vydíraní daňoví poplatníci. Evropa je v této oblasti na poměrně špatné cestě, stejně jako v mnoha dalších. EU musí být Evropou svobody, kde lidé a podniky bojují o přízeň zákazníků, a ne o přízeň protekcionistů. Kvůli Evropě si přeji být optimistou, ale bohužel nemohu. Mariann Fischer Boel, členka Komise. − Paní předsedající, ráda bych poděkovala poslancům za jejich příspěvek do této velmi důležité rozpravy. Doufám, že se všichni shodneme na skutečnosti, že je důležité, abychom měli dostatečný rozpočet k tomu, abychom spotřebitelům vysvětlili, že jsou evropské výrobky kvalitní, jak v rámci Evropské unie, tak i na trzích v zámoří. Musím říci, že jsem trochu překvapena tím, že by se to mělo považovat za protekcionistický přístup, protože se nacházíme v situaci, kdy všechny členské státy v rámci Evropské unie a všichni ostatní aktéři trhu se zemědělskými komoditami propagují své produkty mezi spotřebiteli. V tomto máme v rámci Evropské unie naprosto jasnou pozici, protože máme vysoce kvalitní produkty s ohledem na životní prostředí, s ohledem na dobré životní podmínky zvířat a s ohledem na vysokou úroveň veterinárních norem. Pokud jde o nedostatečné čerpání rozpočtu nebo o skutečnost, že je rozpočet klesající, nebylo možné čerpat peníze, protože na trzích v zámoří nebyl zájem výrobních podniků. Doufám, že se tento problém vyřeší, když spojíme tato dvě rozdílná nařízení, takže budeme moci jednat mnohem snadněji a flexibilněji. Byla bych otevřena diskusi, možná v rámci kontroly stavu, jak nastavit mantinely pro budoucnost našich propagačních kampaní pro naše zemědělské produkty. Domnívám se, že vhodný čas pro tuto diskusi nastane nejpozději v době, kdy budeme diskutovat o budoucím rozpočtu, tedy po roce 2013. Myslím však, že jsme vyslali několik jasných signálů, pokud jde o reformu ovoce a zeleniny i o reformu v oblasti vína, o důležitosti podpory naší produkce. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování proběhne ve středu 12. prosince 2007. Písemná prohlášení (Článek 142) Gábor Harangozó (PSE), písemně. – Z nedávných reforem společné zemědělské politiky a možného budoucího vývoje vyjednávání Světové obchodní organizace je patrné, že je zde skutečně zapotřebí zvýšit podpůrný mechanismus Společenství, pokud jde o zemědělskou produkci. Kromě toho provedení akčního plánu pro zjednodušení vskutku vyžadujejednotný právní rámec na podporu zemědělských produktů, jak pro vnitřní, tak i pro vnější trhy. Podpůrným nástrojům a kampaním by se měla přikládat ta nejvyšší míra důležitosti, když pomyslím na předpokládané snížení cel, odstranění vývozních náhrad a škrty domácí

109

110

CS


podpory Společenství. V tomto ohledu je zřejmé, že musíme zvýšit rozsah a rozpočet pro podporu naší zemědělské produkce, abychom zajistili životaschopnou konkurenci našich produktů, jak na vnitřních, tak i na vnějších trzích. Je skutečně nezbytné zvyšovat rozpočtové prostředky k zajištění kvalitních podpůrných nástrojů a transparentních opatření v rámci jednotného a zjednodušeného právního rámce. Přesněji řečeno, tato ranní rozprava o reformě společné organizace trhu s vínem je mimořádně dobrým příkladem naléhavé nutnosti dostatečně investovat do efektivních podpůrných nástrojů a tržních opatření v rámci Unii i mimo ni. Zdzisław Zbigniew Podkański (UEN), písemně. – (PL) Paní předsedající, my všichni souhlasíme s tím, že informační kampaně a podpora zemědělských produktů na vnitřním i vnějším trhu jsou důležité. Také souhlasíme s potřebou zjednodušení a harmonizace předpisů a omezení administrativních postupů v souvislosti s prováděním informační politiky. Navíc si uvědomujeme, že přiměřené informace a podpůrná stimulace obchodu pomáhají chránit trhy s výrobky. Všichni také souhlasíme, že částka 45 840 000 EUR vyjádřená jako úroveň prostředků na rok 2007 je příliš nízká. Jak bychom měli na tuto situaci reagovat? Na co bychom se měli zvláště zaměřit? Domnívám se, že bychom se měli zaměřit na podporu zdravých ekologických zemědělských produktů bez geneticky modifikovaných organismů. Měli bychom začít u mladých lidí a vzdělávacích institucí. Zvláštní podpora školních dětí by kromě ovoce měla zahrnovat řadu zdravých ekologických produktů. Systém označování poskytuje důležité informace pro spotřebitele, například o původu, kvalitě, výrobní metodě, bezpečnosti a nutričních hodnotách výrobku a je nezbytný k úspěchu. Tyto informace by měly být uvedeny na obalu v místním jazyce spotřebitele. Musí se učinit odpovídající změny ohledně označování v obchodech, zejména v nových členských státech. Následující činnost bude nutná v případě, že se podaří dosáhnout žádoucích výsledků: průzkum nových trhů, zlepšení celkového systému kontroly a dobrá spolupráce mezi všemi členskými státy. Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN), písemně. – (PL) Paní předsedající, zpráva o podpoře zemědělských produktů, o níž dnes diskutujeme, by ve svém názvu měla obsahovat slovo ekologický. Společnost může spotřebovat jen určité množství potravin, a my se již přece jen nezabýváme tolik spotřebou jako zdravou výživou a dobrými kvalitními potravinami. Mnoho hromadných stravovacích zařízení na území Evropské unie připravuje jídlo obsahující tolik chemikálií a konzervantů, že vůbec není překvapivé, že každá další generace Evropanů je otylejší než ta předešlá. Nepřeji si podporovat tento typ potravin, který evropské společnosti způsobil, že je mnohem náchylnější k nemocem a obezitě. Pokud začneme našim občanům poskytovat zdravé potraviny, naše výroba se stane proslulou na celém světě. Potřebujeme přesvědčit svět, že Evropa vyrábí a prodává potraviny vysoké kvality. Plně podporuji ty části zprávy, které obhajují regionální soběstačnost ve výrobě potravin, které jsou typické pro každou danou oblast. Závěrem bych rád poděkoval panu Golikovi za dobrou zprávu.

21. Změna týkající se právní ochrany průmyslových vzorů (rozprava) Předsedající. − Dalším tématem je zpráva (A6-0453/2007) pana Lehneho jménem Výboru pro právní záležitosti o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/71/ES o právní ochraně (průmyslových) vzorů [KOM(2004)0582 – C6-0119/2004 – 2004/0203(COD)]. Charlie McCreevy, člen Komise. − Paní předsedající, nejdříve bych rád vřele poděkoval Výboru pro právní záležitosti a zpravodaji, panu Lehnemu, za tvrdou a vynikající práci, kterou provedl při přípravě své zprávy o návrhu změny směrnice na ochranu průmyslových vzorů. Vítám skutečnost, že tato práce konečně umožnila výboru, aby vydláždil cestu k liberalizaci náhradních dílů na trhu s autopříslušenstvím v celém Společenství. V současné době je zde poněkud jiná situace, ve srovnání s tou, kdy se liberalizovaly režimy na ochranu průmyslových vzorů v 10 členských státech a 17 členských států rozšířilo ochranu průmyslových vzorů na náhradní díly. Tato situace je zcela neuspokojivá pro vnitřní trh. V automobilovém odvětví, což je nejvíce zasažené odvětví, existuje jednotný trh pro automobily, ale ne pro jejich náhradní díly. To vede k narušování cen a překážkám obchodu.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Navrhované vyloučení ochrany průmyslových vzorů na trhu s autopříslušenstvím pro náhradní díly je součástí správné a jediné efektivní cesty, jak dosáhnout jednotného trhu v této oblasti. Rozšířené posouzení dopadu Komise zkoumá možnosti řešení tohoto problému. Výpočty Komise ukazují, že v současné době spotřebitelé v členských státech, které poskytují tuto ochranu průmyslových vzorů, platí za tyto náhradní díly příplatek ve výši 6 až 10 %. V případě liberalizace budou spotřebitelé přímo čerpat výhody zvýšené hospodářské soutěže a dokončení vnitřního trhu. Nezávislé distribuční odvětví se tak dostane do pozice, kdy bude moci nabízet širší spektrum náhradních dílů, včetně dílů od původních dodavatelů, stejně jako běžných levnějších dílů od nezávislých výrobců. To povede k větší možnosti výběru a k nižším cenám náhradních dílů. Liberalizace tedy otevře obchodní příležitosti nezávislým výrobcům náhradních dílů, většinou malým a středním podnikům, a vytvoří evropský trh, který v dostatečné míře dovolí, aby noví aktéři vstoupili na trh. Hlavním smyslem ochrany průmyslových vzorů je podporovat soutěž různých forem inovací průmyslových vzorů. To se však nemusí vztahovat na náhradní díly, které musí mít design identický s originálními díly, pokud mají sloužit svému účelu. Spotřebitel platí za průmyslový vzor, když si kupuje nové auto nebo jiný výrobek; neměl by být nucen zaplatit pokaždé, když potřebuje náhradní díl. Navrhované ustanovení o opravách se týká spravedlivé a správné rovnováhy mezi ochranou inovací v případě potřeby a zachováním volného obchodu a hospodářské soutěže, kde je to třeba. Evropští občané a podniky dnes potřebují jednotný trh náhradních dílů, který umožní větší konkurenci. Touto směrnicí můžeme zajistit, aby toho trh dosáhl pomocí toho správného klíče. Klaus-Heiner Lehne, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, dnes jsme přišli, abychom konečně ukončili diskusi, která trvala 17 let. Vzpomínám si na to, protože když jsem byl v roce 1994 poprvé zvolen do tohoto Parlamentu, již jsme se pokoušeli dát hlavy dohromady právě kvůli tomuto tématu. A ještě jsme nedošli k závěru. Všechno, co jsme zvládli, bylo, že jsme dali toto dohodovací řízení k ledu. Před několika lety Komise představila nový návrh, kterým jsme se opět nějakou dobu zabývali, ale nyní se konečně dostal do alespoň prvního čtení. Co se zde navrhuje a řeší, je v zásadě to, co navrhla Komise, totiž liberalizace trhu s náhradními díly, ačkoli je zde pětileté přechodné období pro ty členské státy, které v této oblasti mají ochranu průmyslových vzorů. Po dobu 17 let jsem naslouchal argumentům pro a proti. Většina z nich byla nepřesvědčivá. Dovolte mi uvést řadu příkladů. Za prvé zde byl argument, že spotřebitelské ceny by měly být nižší v případě, že by byla zavedena ustanovení o opravách. Není zde vůbec empirický důkaz pro tento požadavek – právě naopak. Srovnávací údaje o cenách náhradních dílů ve Velké Británii, kde je trh liberalizován, a Německa, kde není, ukazují, že jsou ceny náhradních dílů paradoxně vyšší v Británii než v Německu. Ostatně to přeci není jednoduchá hra: výrobci automobilů musí své náklady získat někde zpátky. Když je nemohou získat nazpět prodejem náhradních dílů, je logické, že tak budou muset učinit prostřednictvím cen nových aut, a automobily se tak zdraží. Také v tomto případě to bude spotřebitel, kdo to zaplatí. Totéž se ostatně týká pojistného. Některé náklady nákupu nových aut, jak víme, jsou zahrnuty do pojistných smluv. Pokud vzroste pojistné, spotřebiteli to také v žádném případě nepomůže. Ať je to tak nebo onak, spotřebitel to vždy zaplatí. Také rozhodně nejsem přesvědčen argumentem, že motorový průmysl potřebuje ochranu průmyslových vzorů, aby se chránil pře konkurencí z Dálného Východu, která ho ohrožuje svými trhy, neboť již brzy uvidíme, že existují jiné možnosti, jak tyto náhradní díly ochránit: patentovou ochranou inteligentních kapot a inteligentních bočních zrcátek, ochranou dalších částí právními předpisy o ochranných známkách tím, že na tyto části jednoduše použijeme zvláštní loga, nařízeními v rámci záručních podmínek a dalšími způsoby. Také argument bezpečnosti, jak dokládají výsledky našeho hodnocení, není dostatečně přesvědčivý, protože bezpečnost, jak dobře víme, může být zajištěna prostředky přezkoušení typu. Uvedl jsem tyto argumenty, protože se domnívám, že tyto všechny argumenty jsou skutečně předstírané a neposkytují jasné odpovědi na základní otázku. Nakonec mi zde zbyly dva klíčové argumenty, které uznávám. Jedním z nich je argument autorských práv, který říká, že v Evropě musí být poskytována exemplární ochrana právům duševního vlastnictví, a uvědomuji

111

112

CS


si, že to, co se zde chystáme přijmout, pravděpodobně vyšle jasný signál do Číny a Indie, a že náš úkol jako úkol Evropanů je skutečně chránit práva týkající se duševního vlastnictví. Měl bych však přejít k protiargumentu. Máme jednotný evropský trh – jak pan komisař McCreevy celkem správně poznamenal – a situaci, v níž dvě třetiny členských států liberalizovaly své trhy s autopříslušenstvím, a tudíž nechrání průmyslová práva náhradních dílů, přičemž zbývající třetina tak činí. Skutečnost je taková, že vytváření jednotného trhu v Evropě znamená vytvoření společných právních předpisů a v těchto případech není ničím neobvyklým následovat většinový princip. Podle mého názoru zde vždy bylo kompromisní řešení, které jsme spolu s panem komisařem Montim propagovali v devadesátých letech. Šlo o myšlenku povinné licence, která by znamenala, že by jakýkoli výrobce mohl reprodukovat díly na základě licenčního poplatku vlastníkovi průmyslových práv. Ostatně v oblasti vlastnických práv máme něco podobného a nikdo mi nevysvětlí, že to nejde. A sloužilo by to jak k ochraně průmyslových práv, tak i k tvorbě trhu. Bohužel si to nezískalo podporu většiny Parlamentu nebo Rady. Nakonec nám nezbývá než vyvodit závěr, že bychom měli provést liberalizaci a těm členským státům, které potřebují nějakou dobu na přizpůsobení, poskytnout přechodné období. A nakonec nám tu zbyl spor o to, zda toto přechodné období má být pětileté nebo osmileté. Má skupina, stejně jako Výbor pro právní záležitosti, jsme se rozhodli pro pět let; a slyšel jsem, že socialisté pro osm. Podstatou věci je, že když má Parlament zítra hlasovat o otázce, zda by se mělo v textu objevit pět nebo osm let, bude to signálem toho, že se Rada potřebuje dohodnout na přechodném období. Z rozhovorů se slovinským předsednictvím vím, že jejich návrhy se budou klonit spíše k delšímu časovému období. Určitě přeji slovinskému předsednictví hodně štěstí v jeho úsilí. Domnívám se, že je zde ještě jedna věc, kterou bychom měli mít na mysli při druhém čtení. Pokud Rada dosáhne shody, neměli bychom my v Parlamentu druhé čtení komplikovat. Toto téma by se již nemělo déle protahovat a je nejvyšší čas, aby se došlo k závěru. Současný návrh je naším příspěvkem k provádění tohoto cíle. Wolf Klinz, navrhovatel stanoviska Hospodářského a měnového výboru. – (DE) Pane komisaři, dámy a pánové, po zdlouhavé rozpravě se Výbor pro právní záležitosti vyslovil pro úplnou liberalizaci sekundárního trhu s náhradními díly. Jak jsme právě slyšeli, ve Výboru pro právní záležitosti bylo dosaženo dohody o tom, že se volnému trhu poskytne pětileté přechodné období. Vřele jsem tento krok uvítal, třebaže jsem osobně přesvědčen o tom, že by přechodné období mělo být raději příliš dlouhé než příliš krátké. Tento krok má velké zpoždění. Právě jsme slyšeli od pana Lehneho, že se toto téma projednává již 17 let. Před dvěma a půl lety, v roce 2005, jsem jako zpravodaj Hospodářského a měnového výboru požadoval brzkou liberalizaci. Bohužel původní zpravodaj vedoucího výboru, Výboru pro právní záležitosti, tento proces zdržoval. Nevím, zda měl nějaké osobní pochybnosti ohledně cíle tohoto projektu, nebo zda nebyl schopen odolat silnému nátlaku výrobců automobilů v jeho vlastním federálním státě. Ať už by to bylo za jakéhokoli důvodu, bylo by iracionální mít jednotný trh pro nové automobily, ale ne pro náhradní díly. Liberalizace trhu s autopříslušenstvím posílí konkurenci, bude mít tendenci tlačit ceny směrem dolů a rozšíří volbu spotřebitelů. Nebude bránit inovacím; naopak, bude skutečně povzbuzovat inovační činnost, protože výrobci automobilů se budou pokoušet navrhnout své výrobky tak, aby bylo pro nezávislé výrobce obtížnější je reprodukovat. Samozřejmě podporuji právo duševního vlastnictví a jeho ochranu – o tom není pochyb –, ale toto právo není překážkou liberalizace trhu. Přece jen zde byl jeden jediný případ, kdy výrobce automobilů podal žalobu proti jinému výrobci kvůli porušení práv průmyslových vzorů na primárním trhu, nehledě na to, že zde skutečně byly velmi pozoruhodné podobnosti mezi modely vyrobenými různými výrobci. Malé a střední podniky budou mít z této liberalizace také prospěch, a to díky novým tržním příležitostem, které by měly podpořit zaměstnanost v EU a nahradit četné dovozy. Jednotliví spotřebitelé si také konečně přijdou na své, budou si moci volně vybírat mezi několika dodavateli. Jsem si jist, že budou rádi, že dostali tuto příležitost. Manuel Medina Ortega, navrhovatel stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. − (ES) Paní předsedající, jak zmínil zpravodaj, pan Lehne, tato otázka zaměstnává Parlament již 17 let. Měl jsem čest účastnit se toho od úplného začátku, kdy jsem jako zpravodaj Výboru pro právní záležitosti pracoval na

11-12-2007

11-12-2007

CS


směrnici o průmyslových vzorech a modelech. Následně jsem byl navrhovatelem stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, které se týkalo stejného tématu, a také jsem sledoval jeho pokrok jako zástupce socialistické skupiny Výboru pro právní záležitosti. Rád bych začal blahopřáním panu Lehnemu k jeho vyváženému přístupu. Domnívám se, že výborně vysvětlil relevantní problémy. Vůbec to není jednoduchá otázka; objevují se zde jak právní potíže, tak i ekonomické důsledky. Souhlasím s ním. Vzpomínám si na dlouhé noci diskusí s Radou o závěrečné formulaci dohodovacího výboru – v době, kdy jsme zvažovali možnost nějakého druhu povinné licence, i když to bylo odmítnuto –, ale domnívám se, že oba, zpravodaj i já, a také pan Klinz, který hovořil přede mnou, souhlasíme s ochranou práv duševního vlastnictví. Z právního hlediska však problém týkající se modelů a průmyslových vzorů obecně spočívá v tom, že se ochrana musí týkat produktu jako celku. Nejdůležitější vlastnost spočívá v estetické hodnotě celého produktu, jinými slovy designu, a tento případ se nejčastěji týká designu automobilů. Náhradní díly, jinými slovy části, které byly poškozené nebo uvolněné po dopravní nehodě nebo z jiného důvodu, se musí nahradit a, jak řekl pan komisař McCreevy, běžný formát je díl ekvivalentní s nahrazovanou částí. Když někdo díl opraví a nahradí ho identickým dílem, aniž by tím ovlivnil jeho celkový design, zřejmě tato osoba nepáchá žádný druh plagiátorství, ale pouze provádí vhodnou opravu na předmětu, která mu musí padnout. To je známý pojem „musí to padnout/pasovat“. Domnívám se, že právní úprava navržená zpravodajem je vhodným řešením, ale patří spíše k jinému tématu: samozřejmě že je zde další aspekt, kterým je ekonomická stránka věci. Jinými slovy, v současnosti je zde mnoho zemí, kde automobilový průmysl potřebuje dodatečný příjem, vytvořený právy průmyslového vlastnictví. Jak pravil pan komisař, aby se však chránil vnitřní trh, musíme sjednotit právo v rámci celé Evropské unie, a klíčovým problémem je, jak všechny tyto věci uspořádat. Jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je přechodné období. To znamená, že musíme dát průmyslu šanci, aby měl čas na přípravu, aby mohl přihlédnout ke zvláštnímu kompenzačnímu příjmu z vlastnických práv již hotových dílů, konceptu, který v současnosti nedává smysl, protože vycházíme z toho, že se vlastnictví vztahuje k designu jako celku. Hlavním problémem je toto období, jak řekl pan Lehne. Někteří se domnívají, že by toto období mělo být pětileté – dva plus tři roky, můžeme říci –, zatímco se jiní domnívají, že by to mělo být delší, osmileté přechodné období. Zítra zjistíme postoje všech politických skupin a také různých národních delegací a jednotlivých členských států. Připadá mi, že je to otázka, o které se nepovedou diskuse ohledně politických stran, ale spíše ohledně národních preferencí, individuálních preferencí nebo ochranných preferencí jednotlivých odvětví. V každém případě se domnívám, že skutečnost, že mezi Radou a Komisí projednáváme toto téma již 17 let, není na škodu, protože je zde všeobecná tendence používat legislativní nástroj jako řešení příležitostných problémů, a dva spoluzákonodárci, Rada a Parlament, teď po nějakou dobu pracují na tom, aby nalezly vyvážené řešení, řešení, které uznává právo na ochranu duševního vlastnictví, zájmy výrobců automobilů, zájmy spotřebitelů, a také – proč ne? – zájmy malých opraven nebo dokonce pojišťovacích společností. Domnívám se, že tato právní úprava, kterou zpravodaj navrhuje, je dobrým řešením. Jak jsem již řekl, je zde jediná otázka, která se má rozhodnout – a učit se budeme z výsledků – je to správné období. Nicméně se domnívám, že za těchto okolností dává Parlament Komisi šanci, aby v krátkém časovém období navrhla novou právní úpravu, která by nás uchránila obvyklého podání u Soudního dvora kvůli sporu. Domnívám se tedy, že by měl Parlament tuto zprávu v zásadě přijmout, bez ohledu na jakékoli drobné potíže plynoucí z určitých pozměňovacích návrhů. Piia-Noora Kauppi, jménem skupiny PPE-DE. – Paní předsedající, stejně jako dnes mnoho mých kolegů bych ráda začala zdůrazněním důležitosti práv duševního vlastnictví a ochrany průmyslových vzorů obecně. Potřebujeme tato práva, pokud chceme být nadále konkurenceschopní, dynamičtí a inovativní a rozvíjet naše společnosti. Potřebujeme však také zajistit, aby naše trhy fungovaly efektivně. Návrh Komise nemohl být včasnější. Jak zde již mnozí zdůraznili, čekali jsme již 17 let, a máme čekat ještě dalších pět let. Myslím si, že pětileté

113

114

CS


přechodné období je dostatečně dlouhé a zajisté poskytne automobilovému průmyslu dostatečný časový prostor k tomu, aby se odpovídajícím způsobem přizpůsobil. To je dobrá rovnováha mezi právy duševního vlastnictví a právy spotřebitelů. V Evropě máme 260 milionů vlastníků automobilů, kteří čekají na dobře fungující ustanovení „náhradní díly a opravy“. Tento návrh směrnice a kompromis učiněný Výborem pro právní záležitosti zajišťuje, že všechny tyto díly, které jsou součástí konečného produktu, když se tento produkt vyrábí – které vlastně nejsou obvyklými náhradními díly –, mohou mít stále ochranu směrnice na ochranu průmyslových vzorů. Jsem si jista, že tato směrnice přinese prospěch evropským spotřebitelům. Panikaření automobilového průmyslu, že by to mohlo přinést ztrátu 50 000 zaměstnanců v automobilovém odvětví nebo ztráty ve výši 2 miliard EUR automobilkám je absolutní nesmysl. Myslím si, že to přinese obchodní příležitosti velkému počtu malých a středních podniků v Evropě a dojde k vytvoření nových pracovních míst pro Evropany. Je třeba vyčkat, a my chceme vidět výsledky za pět, ne až za osm let. Doufám, že se na tomto kompromisu zítra dohodneme. Lidia Joanna Geringer de Oedenberg, jménem skupiny PSE. – (PL) Paní předsedající, návrh směrnice o právní ochraně průmyslových vzorů se týká liberalizace trhu s náhradními díly automobilového průmyslu. Odhaduje se, že v rámci Unie je jeho hodnota 10 miliard EUR. Společný vnitřní trh v současné době zahrnuje pouze nová motorová vozidla a většina členských států ponechává předpisy týkající se ochrany průmyslových práv a s tím nutně spojených náhradních dílů ve svých vnitrostátních právních systémech. To znamená, že výroba a obchod s díly jako například poklopy kapot, dveře, nárazníky a blatníky není neomezená. Rozdílné vnitrostátní předpisy týkající se tohoto odvětví narušují hospodářskou soutěž. V zemích, kde se uplatňuje úplná ochrana průmyslových práv, jako je například Rakousko, Francie, Německo a Česká republika, jsou ceny náhradních dílů v průměru o 6 až 10 % vyšší. Ti, kdo na tom nejvíce prodělávají, jsou evropští spotřebitelé a malé a střední podniky, které by rády vstoupily na trh a zapojily se do spravedlivé hospodářské soutěže se schválenými subjekty. Odpůrci liberalizace jsou převážně velké automobilky, které argumentují, že nezávislí výrobci budou levněji prodávat náhradní díly, protože nemusí nést náklady na design a vývoj nových produktů. Návrh Komise představuje další krok směrem k úplné liberalizaci automobilového trhu v Evropě. Ustanovení o opravách je výhodné pro spotřebitele. Napadá monopol na trhu náhradních dílů a podporuje konkurenci mezi výrobci. Následně budou náhradní díly levnější a kvalitnější. Mělo by se zdůraznit, že 11 členských států Evropské unie již toto ustanovení o opravách provedlo a mělo to pro spotřebitele příznivý dopad. Dotyčné země lze charakterizovat vysokou konkurenceschopností a rychlým ekonomickým růstem. Patří sem Irsko, Spojené království a nové členské státy, jako je například Litva, Maďarsko a Polsko. Balení je v podstatě jediným rozdílem mezi díly vyrobenými nezávislými výrobci a díly, které nesou logo společnosti. Nezávislým výrobcům se přičítá 80 % vyrobených dílů a pouze 20 % je vyrobeno přímo velkými společnostmi. Ochrana průmyslových práv nemá nic společného s bezpečností těchto dílů, protože se týká pouze jejich vzhledu, jak se potvrdilo při spolehlivých zkouškách, které se prováděly v celé Evropě. Závěrem chci dodat, že pětileté období je maximum, s nímž mohou evropští spotřebitelé souhlasit. Alexander Lambsdorff, jménem skupiny ALDE. – (DE) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, liberalizace trhu viditelných náhradních dílů by se měla uvítat ze tří důvodů. Tím prvním je, že spotřebitelé budou mít prospěch z větší možnosti volby a konkurence. Druhým důvodem je, že bychom se snad měli dočkat poklesu cen a že lze jistě očekávat, že se tvorba cen stane více transparentní, protože náklady na design by se měly zahrnout do nákladů na nové vozy a monopoly by je neměly získávat zpět prostřednictvím trhu s náhradními díly. Třetím důvodem je, že z toho bude mít prospěch také trh práce v Evropské unii, protože někteří evropští výrobci náhradních dílů budou moci vyrábět také náhradní díly na vozidla, které se do EU dovážejí. Doposud je mohly vyrábět pouze výrobci mimo Evropu. Během volební kampaně v roce 2004 jsem navštívil továrnu na náhradní díly poblíž Güterslohu. Tato společnost bude mít z nových předpisů radost. Rovněž vítám skutečnost, že důležité prvky návrhu Komise, jako je například ustanovení o opravách, jsou obsaženy v návrhu přijatém Výborem pro právní záležitosti. Jako stínový zpravodaj jsem pro svou skupinu

11-12-2007

11-12-2007

CS


Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů obhajoval zachování tohoto ustanovení. Věřím, že nás tento návrh posune o další krok blíže ke skutečnému jednotnému trhu. Jsou zde dvě hlavní vady, na které již někteří z mých kolegů poslanců upozornili. Jedním z nich je skutečnost, že bývalý zpravodaj tuto zprávu zpožďoval. Pan Radwan tak nejednal jako zástupce evropského lidu, ale jako zástupce Bavorských motorových závodů – BMW. To byla spíše nevkusná epizoda. Druhou vadou je pětileté přechodné období, které představuje více než dlouhé zpoždění. Pět let do liberalizace, to je příliš dlouho; zpozdí to hospodářskou soutěž a příznivé účinky liberalizace. Slyšel jsem, že německá vláda má v úmyslu pokračovat ve vyhýbavém vystupování. To je protikonkurenční hloupost. Smutné je, že se to stalo obchodní značkou německé vlády. Doufám, že se zdrží takového jednání v Radě. Rozhodujícím faktorem je, že jsme dosáhli kompromisu, s nímž můžeme žít a který bychom měli přijmout. Mohu jen opakovat již vyřčená slova pana Lehneho, kterému bych si v tomto bodě přál poděkovat za jeho práci: měli bychom dovést tuto záležitost k závěru a vyhnout se dalšímu zpoždění ve druhém čtení. Marcin Libicki, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, tématem dnešní rozpravy je liberalizace trhu s náhradními díly. To by mělo zahrnovat procesy, v nichž bude povoleno vyrábět náhradní díly jiným výrobcům než výrobcům motorových vozidel. Zpráva pana Lehneho je jistě krokem správným směrem. Rád bych vyjádřil podporu závěrům zprávy, jak svým vlastním jménem, tak i jménem skupiny UEN. Jako stoupenec liberální ekonomiky si uvědomuji, a jsem si jist, že si všichni uvědomujeme, že existují dva nezbytné předpoklady zdravé a efektivní liberální ekonomiky. Na jedné straně to je svoboda vyrábět a prodávat řadu výrobků a na druhé straně ochrana původního duševního vlastnictví výrobců, což je ekvivalentní s ochranou autorských práv. Úplná ekonomická svoboda nebude efektivní, pokud se nám nepodaří respektovat vlastnictví osoby, která měla původní myšlenku. V postatě osoby, která má morální právo, aby tento produkt jako první sestavila a vlastnila. Na druhou stranu zde nemůže být ekonomická svoboda, pokud tato autorská práva na trhu vyústí v monopol a omezí ekonomickou svobodu. Jsem přesvědčen, že v tomto sektoru, jmenovitě v sektoru s náhradními díly, byla situace v zemích, kde byla uplatňována omezení na základě původních autorských práv, de facto ekonomickým omezením. Ceny výrobků byly vyšší a vlastník duševního vlastnictví, a to výrobce motorů, praktikoval monopol. Pokud si přejeme dosáhnout rovnováhy mezi zákony volného trhu na straně jedné a právem duševního vlastnictví na straně druhé, musíme stejně do určité míry práva duševního vlastnictví omezit. Věřím, že tato zpráva je krokem správným směrem. Proto ji podpořím a blahopřeji jejímu autorovi, panu Lehnemu. Přitom se opírám o ekonomický liberalismus, což je systém generující produkci, která je nejefektivnější a nejkvalitnější za předpokladu, že se dodržují určitá pravidla. Eva Lichtenberger, jménem skupiny Verts/ALE. – (DE) Paní předsedající, nejsem mazák, který se zabýval touto záležitostí 17 let, ale jsem neméně potěšena touto dohodou vypracovanou Výborem pro právní záležitosti. Díky tomuto výboru a našemu zpravodaji nám bude konečně umožněno dostat se do další fáze. Nikdo by neměl podceňovat, jak je důležité pro spotřebitele, zda existuje ustanovení o opravách, a důležité je také, zda je spotřebitel v nějakém členském státě ponechán na milost politice monopolu nebo velkých manufaktur. Skutečně to vypadá, že některé společnosti používají vysoké ceny náhradních dílů, aby si vykompenzovaly dopad nelítostné cenové konkurence, a pak používají ochranu průmyslových vzorů, aby tuto politiku ospravedlnily. Tuto příležitost si samozřejmě nenechali vzít mnozí lobbisté, kteří si ustanovili své zástupce. Ale když se pak říká, že se tím musí zachránit automobilový průmysl, pak není chápáno hospodářství jako celek. Automobilový průmysl si stěžuje na změnu klimatu, stěžuje si na nedostačenou ochranu průmyslových vzorů. Domnívám se však, že inovativní oblasti tohoto průmyslu si nestěžují, ale jsou inovativní. Vždyť jde konečně jen o ochranu průmyslových vzorů, ne o ochranu patentů. Je nejvyšší čas, abychom se naučili ostřeji rozlišovat mezi těmito dvěma věcmi. Argument bezpečnosti, který byl také rozvinut velkými automobilkami, byl nakonec vyvrácen posouzením dopadu, a mělo by se tedy poznamenat, že orgány evropských spotřebitelů poskytly příznivou odezvu na předložený kompromis. Nyní přichází nový pokus rozšířit přechodné období na osm let pro země, kde již v současnosti platí vysoká úroveň ochrany. Apeluji na vás, že pět let je víc než dost. Nerada bych viděla, aby tento kompromisní balíček zůstal opět nerozbalený. My Zelení tento kompromis podpoříme a považuji za velmi důležité a velmi žádoucí, aby tak také učinil celý tento Parlament.

115

116

CS


Daniel Strož, jménem skupiny GUE/NGL. – Paní předsedající, pane komisaři, kolegové, dovolte mi, abych vyjádřil svůj zásadní nesouhlas s návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou má být změněna směrnice 98/71/ES o právní ochraně průmyslových vzorů, a to celkově bez ohledu na dílčí problémy tohoto návrhu Komise. Podstatou návrhu je pokus řešit problémy týkající se hospodářské soutěže cestou bezprecedentního omezení právní ochrany náhradních dílů formou průmyslového vzoru. Tento přístup je v naprostém rozporu jak s Lisabonskou strategií, tak se všeobecně respektovaným a neustále připomínaným trendem posílení ochrany práv k duševnímu vlastnictví včetně jejich vymáhání. Je prokázáno, že neexistuje jediný důvod ekonomický, právní, ani s ohledem na zaměstnanost, proč by právě majitelé práv k průmyslovým vzorům měli být ve svých právech omezeni. Připomínám také skutečnost, že monopol plynoucí z průmyslově právní ochrany je pro každou ekonomiku přínosem a stimulem dalšího rozvoje, rovněž tak zásadu, že práva k duševnímu vlastnictví, tedy i k průmyslovému vlastnictví včetně průmyslových vzorů, lze omezit jen výjimečně k obecně prospěšnému zájmu, který v tomto případě neexistuje. Případné přijetí návrhu směrnice by se negativně projevilo především v evropském automobilovém průmyslu. Existuje dostatek argumentů dokazujících, že Komisí očekávaná liberalizace trhu s náhradními díly by v konečném důsledku poškozovala spotřebitele uváděním na trh dílů nekvalitních a nebezpečných, neboť měl-li by tzv. nezávislý výrobce náhradních dílů produkovat standardní díly kvalitní, tedy technologicky náročné, nebyla by pro něj tato výroba ekonomicky výhodná. Neúnosnost návrhu směrnice dokládá kuriózní a nepochopitelné vyjádření výboru IMCO, který sice návrh směrnice jako celek na jedné straně podpořil v duchu posvátného hesla liberalizace vnitřního sekundárního trhu, zároveň ale konstatoval, že „zrušení ochrany vzorů je v rozporu s mezinárodně uznávanými zásadami ochrany duševního vlastnictví a představovalo by nebezpečný precedens pro ochranu duševního vlastnictví také v jiných odvětvích, zatímco se Evropská unie zavázala zejména v rámci WTO, že bude naléhat na přijetí režimu na ochranu práv duševního vlastnictví ve třetích zemích, čímž by se skoncovalo s napodobováním a paděláním.“ K tomu skutečně není co dodat. Christoph Konrad (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, dámy a pánové, tato revize směrnice o průmyslových vzorech se točí kolem otázky, zda se má či nemá rozšířit ochrana designu automobilu na odpovídající viditelné náhradní díly, jako například postranní zrcátka a přední světla. Takové rozšíření – podle mého názoru přílišného rozšíření – ochrany designu by v důsledku dalo výrobcům vozidel monopol na trhu v hodnotě 13 miliard EUR. Ochrana designu náhradních dílů by vyňala kolem 25 % veškerého trhu s náhradními díly z oblasti působnosti nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla. Ustanovení o opravách navržené Evropskou komisí zajišťuje, aby se toto nařízení o blokové výjimce, které je základním právním předpisem pro odvětví motorových vozidel, uplatňovalo na celém trhu s náhradními díly, jako je to současné době pouze v případě Belgie, Irska, Itálie, Španělska a Spojeného království. Pětileté přechodné období navržené skupinou PPE-DE pro vstup této směrnice v platnost je adekvátní a, podle mého názoru, více než štědré. Dovolte však, abych vás varoval před dalšími průtahy, včetně těch, které by mohla způsobit Rada, protože spotřebitelé již docela dlouho čekají na nižší účty za opravy a levnější pojištění, zatímco se zde v Parlamentu vedou zdlouhavé diskuse mezi členskými státy. Mimoto bychom neměli nechávat na Evropském soudním dvoru, aby stanovil nevyhnutelný následek další nečinnosti, ale měli bychom být v naší úloze zákonodárců kreativní. Na základě norem, které zítra stanovíme, by také Rada měla usilovat o dosažení rozhodnutí. Leopold Józef Rutowicz (UEN). – (PL) Paní předsedající, právní ochrana průmyslových vzorů má za cíl chránit příjem z designu produktů, ale nesmí se dovolit, aby omezila konkurenci a vyústila v neúnosně vysoké ceny. Zavedením ustanovení o opravách se dosáhne spravedlivé rovnováhy mezi právní ochranou duševního vlastnictví a potřebou hospodářské soutěže. Také bude chránit 260 milionů evropských řidičů před monopolem, pokud jde o nákup náhradních dílů, které musí „pasovat“, na opravu motorových vozidel. Podporuji předložené pozměňovací návrhy 1, 2, 3, 5 a 8. Nesouhlasím s pozměňovacími návrhy 6, 7 a 9. Tyto změny jsou výhodné pro jednotný trh, malé a střední podniky a spotřebitele. Rád bych poděkoval zpravodaji, panu Lehnemu, za všechnu jeho práci na změně směrnice na ochranu průmyslových vzorů a za kompromisy, které zprostředkoval. Malcolm Harbour (PPE-DE). - Paní předsedající, domnívám se, že dnes je historický den, neboť se konečně vypořádáme se zapeklitou otázkou a touto anomálií na vnitřním trhu. Myslím, že bychom si měli stručně připomenout, jak jsme se sem dostali.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Než jsem přišel do tohoto Parlamentu, zabýval jsem se tématem, které dalo vzniknout těmto nesrovnalostem na trhu. Upřímně řečeno, duševní vlastnictví a jeho neporušitelnost tím tématem nejsou. Ve skutečnosti je to mnohem důležitější téma. Duševní vlastnictví je přece jen právo poskytované výrobcům, ale je to také právo, které nesmějí zneužívat protikonkurenčním způsobem. V mnoha zemích, zvláště ve Spojeném království, kde toto hnutí začalo, bylo Monopolní komisi celkem jasné, že v té době výrobci automobilů monopol zneužívali, a proto byl také odstraněn. Nyní to v žádném případě nepodkopává důležitost ochrany duševního vlastnictví. Jen bych si to přál objasnit mnoha kolegům, kteří tuto poznámku učinili. Druhým bodem, na který bych chtěl upozornit své kolegy, je důležité opatření, které Výbor pro vnitřní trh představil před několika měsíci – měl jsem tu čest být zpravodajem – o schválení typu motorového vozidla. Poprvé zde máme režim, v němž se nezávisle vyrobené díly, kritická část bezpečnostních a environmentálních systémů vozidel, musí nezávisle testovat podle stejných norem jako originální díly výrobců. Tento nový návrh efektivně zcela odstraňuje argument bezpečnosti, který jsem slyšel pana Strože znovu opakovat. To je již minulost: tento Parlament potvrdil, že to již neplatí. Řešili jsme tedy dvě zásadní záležitosti a a domnívám se, že je čas, abychom pokročili. Jsem rád, že výrobci automobilů konečně přijali skutečnost, že nemůžete přeregulovat trh. Kolegové, víte, že nemůžeme přeregulovat trh. To je mimořádně neobvyklé. Před dlouhou dobou to bylo dovoleno. Je to něco, co chceme, aby umožnilo dokončit vnitřní trh. Domnívám se, že jsme velmi štědří, když nabízíme pětileté přechodné období. Doufám, že to Rada přijme. Dokončeme tuto záležitost a pokračujme a vypořádejme se s věcnou otázkou, která zní, jak se v budoucnosti povede našemu automobilovému průmyslu. Jean-Paul Gauzès (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, po mnoha pozměňovacích návrzích Výbor pro právní záležitosti touho Parlamentu přijal návrh směrnice o právní ochraně průmyslových vzorů. Mrzí mě, že přijatý text obsahuje ustanovení o odstranění ochrany průmyslových vzorů a modelů viditelných dílů karoserií v krátkém časovém horizontu. Pokud bude toto rozhodnutí podpořeno, bude to mít negativní odezvu výrobců automobilů v EU, aniž by to přineslo skutečnou výhodu spotřebitelům. EU pravidelně připomíná rozhodující roli ochrany duševního vlastnictví v hospodářské soutěži. Po mnoho let orgány a členské státy tvrdě pracovaly, aby zajistily právní předpisy Společenství upravující práva duševního vlastnictví na vnitřním trhu. Současný návrh tuto politiku zcela popírá a podstatným způsobem poškodí ochranu duševních práv Společenství. Ochrana náhradních dílů automobilů nebo dalších jiných komplexních produktů, které jsou výsledkem originální umělecké činnosti a velkých investičních balíčků, nesmí být odmítnuta. V protikladu k tomu, co bylo tvrzeno, i když se to nikdy nedokázalo, podotýkám, že odstranění ochrany náhradních dílů automobilů by nevedlo k žádnému přínosu pro spotřebitele. Výhody konečných uživatelů se neprojevují ve vztahu kvalita-cena. Ve studii požadované Evropskou komisí se dokonce objevuje, že celková liberalizace trhu s náhradními díly pro automobily nemusí nutně vést k prospěchu spotřebitelů prostřednictvím ceny, a to kvůli velkému počtu zprostředkovatelů mezi dodavateli náhradních dílů a konečnými uživateli. Odstranění ochrany by ve skutečnosti přineslo prospěch pouze ekonomickým zprostředkovatelům, kteří nebudou nuceni hradit náklady na tvorbu, a kteří, na rozdíl od výrobců, kteří si musí zachovat svou image, se budou méně zabývat vlastnostmi, jež spotřebitelé od výrobků očekávají. Návrh Komise by tedy mohl vést k tomu, že by se na trhu mohly objevit náhradní díly horší kvality, nebo by to mohlo minimálně vést k podpoře padělků. Z těchto všech důvodů mě mrzí postoj zaujatý Komisí. To jsem uvedl a pokračuji v podpoře dvou pozměňovacích návrhů, které jsem předložil na plenárním zasedání spolu s padesáti mými kolegy ve prospěch osmiletého přechodného období, aby se chránily průmyslové vzory a modely. Marianne Thyssen (PPE-DE). – (NL) Paní předsedající, pane komisaři, dámy a pánové, rozprava o ochraně viditelných náhradních dílů se skutečně týká celé generace členů tohoto Parlamentu. Diskutujeme o tom již 17 let, ale doposud se nám nepodařilo dosáhnout konečné dohody o tomto důležitém ekonomickém zákonu nebo dostatečné úrovně harmonizace zákonů členských států. Nyní jsou to tři roky od podání současného návrhu Komise a konečně o něm budeme zítra hlasovat v prvním čtení. Zpráva pane Lehneho nám ukazuje ten správný směr. Respektuje duševní vlastnictví průmyslových vzorů komplexního produktu jako celku, a zároveň nám dává možnost, aby vnitřní trh s těmito náhradními díly řádně fungoval.

117

118

CS


Současná fragmentace vnitřního trhu již není udržitelná. Připravuje výrobce těchto dílů – jimiž rozumím nezávislé výrobce – o příležitost, která by jim umožnila využívat výhod vnitřního trhu. Připravuje opravny o příležitost zvolit si své dodavatele a připravuje spotřebitele o možnost využívat tlaku na ceny směrem dolů, což lze zaručit, když konkurenční trh správně funguje. Novou směrnicí – Malcolm Harbour na ni před chvilkou upozornil, je to nová směrnice o schvalování typu vozidel –, jsme tedy již odstranili poslední překážku, kterou je bezpečnost. Je tedy na čase se do toho pustit a učinit konečné rozhodnutí. Domnívám se, nepotřebujeme již ani toto pětileté přechodné období, ale v průběhu 16 nebo17 let této rozpravy jsem se také naučil, že politika je umění možného, takže přežiji těchto pět let jako kompromis. Další odklady jsou však, paní předsedající, skutečně nepřijatelné. Zvolme si vnitřní trh. Je to hledisko vnitřního trhu, které můžeme velmi jasně demonstrovat jako výhodu pro spotřebitele. Učiňme volbu pro spotřebitele. Jacques Toubon (PPE-DE). – (FR) Paní předsedající, dámy a pánové, záměrem návrhu Komise je dovolit jiným společnostem než výrobcům, aby vyráběly náhradní díly na bázi, která sníží ceny těchto dílů a pojištění. To je idylická prezentace, kterou jsme slyšeli od komisaře pro Vnitřní trh a služby. Nic zde nedokazuje, že by zde byl nějaký skutečný přínos pro spotřebitele. Země, které již odstranily ochranu, nezaznamenaly žádný znatelný pokrok. Samotný průzkum Komise to potvrzuje, jak nám zpravodaj pan Klaus-Heiner Lehne právě řekl. Odstranění duševního vlastnictví pro průmyslové vzory a modely v mnoha odvětvích, nejen pouze v automobilovém průmyslu, je však přímo v rozporu s ekonomickou a finanční strategií EU. Znamená to otevřít dveře falzifikátům, nabídnout šanci nebezpečným konkurentům, jako je například Čína nebo Indie, aby zahájily zuřivou výrobu těchto dílů. To je naprosto v rozporu s Lisabonskou strategií, která chtěla udělat z duševního vlastnictví zbraň konkurenceschopnosti a inovací. Touto strategií bychom určitě vyslali našim konkurentům špatný signál, a bylo by to v rozporu se zájmy EU v kontextu globalizace. Dámy a pánové, tento návrh je zastaralý. Je inspirován ideologickým postojem, který je v roce 2007 vratký, protože nyní vedeme rozhodující bitvu s novými ekonomickými obry, abychom zajistili přežití našeho průmyslu. Nyní je sotva čas na to odložit naše zbraně. Komisař Mandelson jede do Pekingu posílit úctu Číňanů k duševnímu vlastnictví, zatímco my zde řešíme tuto otázku. Tento návrh by měl být jednoduše zrušen jako nerealistický a nezodpovědný. Když řešíme toto téma, musíme se chovat jako dobří zákonodárci. To je důvod, proč nakonec podpoříme kompromis zpravodaje a apelujeme na Parlament, aby hlasoval ve prospěch tohoto pozměňovacího návrhu podepsaného 53 poslanci, který obsahuje osmileté přechodné období. Christian Rovsing (PPE-DE). - (DA) Paní předsedající, byli jsme svědky toho, jak liberalizace starých monopolů v Evropě vytvořila stimulující konkurenci v obchodě a průmyslu ve smyslu lepších produktů a nižších cen pro spotřebitele. Trh náhradních dílů není výjimkou. Po mnoho let měli výrobci aut silný monopol na náhradní díly; to je zásadní prvek designu aut. Prakticky hovoříme o přibližně 20 % všech náhradních dílů, které se prodávají na velkém trhu EU. Podle odhadů Komise je celkový roční obrat něco kolem 42 miliard EUR nebo 300 miliard dánských korun. Podle směrnice EU přijaté takřka před 10 lety mají členské státy stále příležitost zachovat monopol, který chrání automobilový průmysl nerozumnou měrou. Návrh Komise, který bude znamenat přivítání liberalizace tohoto trhu, bude mít minimálně tři hlavní výhody. Zaprvé, průmysl bude pobízen, aby investoval do výroby náhradních dílů, což obvykle vyžaduje velké sumy fixního kapitálu. V současnosti zde taková stimulace není, neboť trh EU je zaplaven monopoly, a tudíž je uzavřen pro neoriginální náhradní díly autopříslušenství. Za druhé, spotřebitelé pocítí dopady snížení cen náhradních dílů, protože bude větší konkurence mezi výrobci. Za třetí a konečně, úplné provedení ustanovení o opravách způsobí snížení cen pojistného. Mimořádně velká část trhu s náhradními díly, která je krytá ochranou průmyslových vzorů, vychází z požadavků pojišťovací politiky. Musím zmínit poznámku pana Harboura o bezpečnosti v souvislosti s výrobou kriticky důležitých náhradních dílů od všech výrobců. Pan Lehne si zaslouží velké ocenění za veškerou práci, kterou vykonal v souvislosti s touto zprávou, která má mou plnou podporu. Charlie McCreevy, člen Komise. − Paní předsedající, rád bych poděkoval všem členům Parlamentu, kteří přispěli k této rozpravě. Pečlivě jsem naslouchal nejen této diskusi, ale delší čas i dalším komentářům, které se týkaly tohoto návrhu. Tak mi závěrem dovolte zdůraznit několik klíčových bodů.

11-12-2007

11-12-2007

CS


Současná situace smíšeného režimu ochrany průmyslových vzorů narušuje obchod, což je špatným faktorem vnitřního trhu, špatným pro podnikání a špatným pro spotřebitele. Plná liberalizace trhu s autopříslušenstvím slibuje prospěch v mnoha ohledech. Umožnila by větší konkurenci a podíl malých a střeních podniků na trhu. Spotřebitelé by získali výhodu větší volby a nižších cen. Vedle právní jistoty by se také zjednodušil běžný život státní správy, soudů, společností – zvláště malých a středních podniků – a spotřebitelů. Konečně, navrhované ustanovení o opravách je z toho odvozeno a je v naprostém souladu s principy ochrany duševního vlastnictví. Žádám tedy Evropský parlament o jeho podporu a opakuji to, co zde již řeklo mnoho řečníků – ale zejména co řekli pánové Lehne a Harbour –, že Evropský parlament vyšle jasný signál ve prospěch řešení, které Společenství tak nutně potřebuje. Předsedající. − Rozprava je ukončena. Hlasování se uskuteční ve středu 12. prosince 2007. Písemná prohlášení (Článek 142) Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. – (PL) Paní předsedající, rád bych začal poděkováním panu Lehnemu, zpravodaji, za jeho práci na tomto dokumentu. Domnívám se, že bychom dnes měli podpořit zprávu, která leží před námi, protože tzv. ustanovení o opravách vytváří rovnováhu mezi právní ochranou duševních práv a volnou soutěží a ochranou spotřebitele. Cílem tohoto ustanovení je předcházet vzniku neoprávněných monopolů a její zavedení znamená další krok směrem k vytvoření jednotného trhu. Souhlasím s mým kolegou v tom, že současný globální kontext je tou nejlepší prevencí vzniku situace, která by mohla uškodit vnitřnímu trhu Evropské unie. Podle směrnice, která v současnosti platí, existuje v různých členských státech různá zákonná praxe. Výzkum ukazuje, že v těch členských státech, které do své legislativy nepropouštějí ochranu průmyslových práv náhradních dílů, jsou náklady na náhradní díly o 6,4 % až 10,3 % vyšší než v zemích, kde byl trh liberalizován. Závěrem bych rád zdůraznil, že v Polsku byl tento trh kompletně liberalizován.

22. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 23. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:45.)

119

ÚTERÝ 11. PROSINCE 2007

Recommend Documents