Rozpoč čtová soustava
Veřejné rozpočty představují jeden z nejdů ůlež žitě ějších nástrojů ů veř řejné správy.
Rozpočtová soustava je tvořena veř řejnými rozpoč čty a ostatními peněž ěžními fondy ěž vytvář řenými, rozdě ělovanými a použ žívanými na principu nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti.
Veřejné finance 4. Rozpočtová soustava, veřejné výdaje a veřejné příjmy Veřejné finance
Rozpočtová soustava
Pojetí veřejného rozpočtu
Do rozpoč čtové soustavy patř ří:
Veřejný rozpočet jako nástroj veřejné správy:
soustava veřejných rozpočtů
jako nástroj financování potř řeb jednotlivých institucí veřejné správy a veřejného sektoru institucionální pojetí rozpoč čtu
jako nástroj financování cíleně ě naprogramovaných potř řeb - řízený výdajový rozpoč čet
státní rozpoč čet, rozpoč čty vyšších územně ě správních celků ů, municipální rozpoč čty.
soustava mimorozpočtových fondů
rozpočty ostatních veřejnoprávních organizací
Pojetí veřejného rozpočtu
Veřejný rozpočet jako bilance
Veřejný rozpočet je současně:
Rozpoč čet můž ůže ůž být: vyrovnaný přebytkový deficitní
peněž ěžní ěž fond, bilance, finanč ční plán, nástroj veř řejné politiky.
Struktura veř řejného rozpoč čtu běžný rozpočet kapitálový rozpočet
1
Mimorozpočtové fondy
Rozpočtové zásady
státní mimorozpoč čtové fondy svěř ěřenecké fondy ěř privatizač ční fondy fondy typu vládních agentur úč čelové fondy obcí a krajů ů
Rozpočtový proces Etapy rozpočtového procesu: sestavení návrhu projednání a schválení, plně ění rozpoč čtu kontrola plně ění rozpoč čtu
zásada kaž ždoroč čního sestavování a schvalování rozpoč čtu zásada reálnosti a pravdivosti rozpoč čtu zásadu úplnosti a jednotnosti rozpoč čtu zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpoč čtu zásada efektivnosti a hospodárnosti zásada publicity rozpoč čtu
Veř řejné výdaje = náklady na vládou garantované a poskytované služ žby a statky. Dvojí pojetí: užší pojetí = VV jako náklady zabezpeč čení veř řejných statků ů prostř řednictvím veř řejných rozpoč čtů ů širší pojetí = řada výdajů ů soukromého sektoru je výsledkem vládou zavedených pravidel, nař řízení a zákonů ů Veřejné finance
Kategorie veř řejných výdajů ů Dvě ě kategorie veř řejných výdajů ů: vládní nákupy běž ěžných statků ů a služ žeb a ěž kapitálových statků ů a služ žeb transferové výdaje (záporné daně ě)
Stěž ěžejní problémy teorie ěž veř řejných výdajů ů
Veř řejné výdaje (VV) = vládní výdaje (G) + transfery (Tr), kde G = CG + IG
Veřejné finance
stanovení objemu veř řejných výdajů ů, struktura veř řejných výdajů ů (na co by mě ěly být vynalož ženy), nalezení zdrojů ů financování veř řejných výdajů ů, výrazná dynamika rů ůstu veř řejných výdajů ů ve 2. pol. 20. stol., efektivnost veř řejných výdajů ů, posouzení dů ůsledků ů (efektů ů) veř řejných výdajů ů.
Veřejné finance
2
Klasifikace veř řejných výdajů ů (I)
1) Hledisko časové a druhové
Klasifikace veř řejných výdajů ů (II)
běžné výdaje (neinvestiční, provozní) kapitálové výdaje
4) Hledisko způ ůsobů ů a dů ůsledků ů alokace veř řejných výdajů ů v návaznosti na funkce VF
2) Hledisko návratnosti
5) Hledisko úrovní veř řejné správy
3) Hledisko úč čelu = odvětvové třídění výdajů
nenávratné výdaje návratné výdaje
Veřejné finance
Struktura veř řejných výdajů ů Struktura VV se měnila v čase v závislosti na změ ěnách: ekonomické a sociální struktury společ čnosti, úlohy státu, ve stabilizač ční (fiskální) politice státu.
výdaje státního rozpočtu a výdaje státních účelových fondů výdaje rozpočtů územní samosprávy a výdaje mimorozpočtových fondů územní samosprávy
6) Hledisko plánovatelnosti
viz rozpočtová skladba
alokační výdaje, redistribuční výdaje, stabilizační výdaje.
výdaje plánovatelné výdaje neplánovatelné
Veřejné finance
Velikost veř řejných výdajů ů
metoda absolutní velikosti VV
metoda podílu VV na HDP
Veřejné finance
Veřejné finance
Elasticita veř řejných výdajů ů (E)
Vývoj veř řejných výdajů ů
Elasticita veř řejných výdajů ů vyjadř řuje změ ěnu veř řejných výdajů ů (VV) ke změ ěně ě HDP mezi obdobími, tj.:
Faktory rů ůstu veř řejných výdajů ů:
[(VVt+1 – VVt) : VVt ] [(HDPt+1 – HDPt) : HDPt] Veřejné finance
geografické faktory demografické faktory urbanistické faktory technicko-technologické faktory demonstrační efekt fiskální iluze růst důchodu inflace
Veřejné finance
3
Teorie vysvě ětlující rů ůst veř řejných výdajů ů (I)
Teorie vysvě ětlující rů ůst veř řejných výdajů ů (II)
1) Wagnerů ův zákon. 2) Teorie prahových efektů ů. 3) Teorie stupň ňovitého rů ůstu. 4) Teorie státu blahobytu. 5) Vývojové modely rů ůstu veř řejných ů. výdajů
ad 1) Wagnerů ův zákon Wagnerů ův zákon = tzv. zákon rostoucích veř řejných výdajů ů jako dů ůsledek společ čenského vývoje.
ad 2) Teorie prahových efektů ů (Peacocků ův a Wisemanů ův klasický model rů ůstu VV) Je založen na existenci urč čitého krizového jevu (válka, přírodní katastrofa…), který si vyž žádá rů ůst VV.
Veřejné finance
Teorie vysvě ětlující rů ůst veř řejných výdajů ů (III)
Veřejné finance
Mikroekonomické aspekty veřejných výdajů
ad 3) Teorie stupň ňovitého rů ůstu Technologické změny Baumolův zákon
ad 4) Teorie blahobytu Stát má podle této teorie zajistit určitou životní úroveň všem občanům, tzn. i těm sociálně nejslabším. Zvyšují se zejména veřejné výdaje na sociální zabezpečení.
Dů ůchodový efekt (v případě neúčelové dotace)
Substituč ční efekt (v případě účelové dotace)
ad 5) Vývojové modely rů ůstu veř řejných výdajů ů Investice veřejného sektoru jsou nezbytné, aby poháněly ekonomiku k odrazu do středních fází ekonomického a sociálního růstu. Veřejné finance
Veř řejné př říjmy Veř řejné př říjmy tvoř ří: daně ě poplatky pů ůjč čky (př říjmy úvě ěrové)
Veřejné finance
Veřejné finance
Klasifikace veřejných příjmů 1) Hledisko návratnosti • nenávratné př říjmy (neúvě ěrové) • návratné př říjmy (úvě ěrové) – krátkodobé – dlouhodobé, př říp. stř ředně ědobé 2) Hledisko časové • běž ěžné říjmy ěž př – daň ňové – nedaň ň ové • kapitálové př říjmy
3) Hledisko míry závaznosti • obligatorní (nárokované, mandatorní) • fakultativní 4) Hledisko urč čení peněž ěžního fondu ěž • rozpoč čtové př říjmy • mimorozpoč čtové př říjmy 5) Hledisko vládní úrovně ě • př říjmy nadnárodních rozpoč čtů ů, • př říjmy státního rozpoč čtu • př říjmy územních samospráv
Veřejné finance
4
1) Daň
1) Daň
Daň je povinná, nenávratná, neekvivalentní a neúč čelová platba do veř řejného rozpoč čtu, je obvykle pravidelná.
Daně ě se platí: v určitých intervalech při zvláštních událostech
Charakteristiky daně ě neekvivalentnost neúčelovost
Mezi daně ě patř ří podle jejich teoretického vymezení a definice také: cla př říspě ěvky na sociální zabezpeč čení
Veřejné finance
Klasifikace daní
1) Klasifikace podle př ředmě ětu daně ě dů ůchodové, daně ě majetkové (kapitálové), daně ě ze spotř řeby. 2) Tř řídě ění daní podle př ředpokládaného př řesunu daně ě př římé, daně ě nepř římé. 3) Ekonomicky významné je třídění daní na: valorické specifické (jednotkové) 4) Tř řídě ění podle daň ňové urč čení Svěř ěřené (výluč čné) daně ě ěř Sdílené daně ě
Veřejné finance
Klasifikace podle předmětu (I) a) Dů ůchodové daně ě Př ředmě ětem je dů ůchod (př říjem) poplatníka. b) Spotř řební daně ě specifické (selektivní) spotř řební daně ě všeobecné spotř řební daně ě (ně ěkdy též ž obratové) ř. DPH např
= zdaň ňují spotř řebu výrobků ů a služ žeb.
Nerespektují důchodovou situaci poplatníka.
Veřejné finance
Veřejné finance
Klasifikace podle předmětu (II)
Daňová kvóta
c) Majetkové daně ě Jsou historicky nejdéle využ žívaným typem daní. Př ředmě ětem majetkové daně je majetek.
Daň ňová kvóta = podíl daň ňových př říjmů ů (daně, poplatky, cla) na HDP. říjmy : HDP) x 100 (daň ňové př
Majetkové daně ě zdaň ňují: majetek ve vlastnictví (držbě) nabytí majetku
Veřejné finance
Veřejné finance
5
2) Poplatek
3) Půjčky (příjmy úvěrové)
Poplatky jsou charakterizovány: dobrovolností ekvivalencí úč čelovostí
Charakteristika pů ůjč ček: návratnost ekvivalence dobrovolnost nepravidelnost
Výtěž ěžek ů je určen na financování produkce ěž z poplatků poskytovaných statků ů.
Pů ůjč čky účelové neúčelové
Rozlišujeme: poplatky už živatelské správní poplatky
Veřejné finance
Veřejné finance
6
