Veřejné zakázky – hlavní pochybení Mgr. Hana Borošová Mgr. Markéta Adámková
Obsah základní informace
chyby před zahájením příprav zadávacího řízení chyby při přípravě zadávací dokumentace chyby ve fázi po skončení lhůty pro podání nabídek chyby po skončení zadávacího řízení
Hlavní prameny úpravy
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách („ZVZ“) prováděcí předpisy k ZVZ směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES
o ZVZ naposledy novelizován zákonem č. 55/2012 Sb. (tzv. transparentní novela)
Zadavatel (§ 2 ZVZ)
veřejný zadavatel - Česká republika - státní příspěvkové organizace - územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace - jiná právnická osoba
dotovaný zadavatel - subjekt, který zadává VZ hrazenou z více než 50 % z veřejných zdrojů, anebo pokud je z veřejných zdrojů hrazeno více než 200 mil. Kč - novelizováno
sektorový zadavatel - vykonává relevantní činnost
Veřejná zakázka (§ 7 ZVZ) zakázka realizovaná na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací
Zásady postupu zadavatele (§ 6 ZVZ) zásada transparentnosti zásada rovného zacházení zásada zákazu diskriminace zákaz omezení účasti dodavatelů z členských států EU nebo států, které mají s ČR nebo EU uzavřenou mezinárodní smlouvu zaručující přístup k VZ
Druhy veřejných zakázek
podle předmětu dodávky (§ 8) stavební práce (§ 9) služby (§ 10)
podle předpokládané hodnoty (§ 12, 13 ZVZ) (vychází ze ZVZ a nařízení vlády 77/2008 Sb.)
•
veřejné zakázky malého rozsahu (do 1 mil. Kč u dodávek a služeb,
• •
podlimitní veřejné zakázky ( nadlimitní veřejné zakázky
do 3 mil. Kč u stavebních prací)
Druhy zadávacích řízení
otevřené řízení (§ 27) užší řízení (§ 28) jednací řízení s uveřejněním (§ 29) jednací řízení bez uveřejnění (§ 34) soutěžní dialog (§ 35) zjednodušené podlimitní řízení (§ 38)
1. Nepostupování dle ZVZ chyba: zadavatel zadává veřejnou zakázku („VZ“), ale nepostupuje podle ZVZ příjemce – zadavatel musí dodržet jak pravidla poskytovatele dotace, tak ZVZ kolize ZVZ a pravidel poskytovatele dotace: - ZVZ stanoví přísnější režim než pravidla => zadavatel postupuje dle ZVZ - pravidla stanoví přísnější režim než ZVZ => zadavatel postupuje dle pravidel, pokud nejsou v rozporu se ZVZ
2. Chybné pojetí definice veřejné zakázky úplatnost = nejen peněžitá platba, ale i úhrada jiným způsobem, který je vyjádřitelný v penězích př: Zadavatel místo platby v penězích převede na subjekt A nemovitost. Subjekt A zajistí subjekt B na opravu školy (předmět neuskutečněné VZ), A zaplatí B za provedení stavby, platba je ve výši hodnoty převedené nemovitosti. (rozsudek Nejvyššího správního soudu 8 Afs 60/2009)
3. Veřejné zakázky malého rozsahu (VZMR) výjimka v § 18 odst. 5 umožňuje zadavateli nepostupovat v režimu ZVZ, pouze povinnost dodržet zásady dle § 6 odst. 1 výjimka nezbavuje příjemce – zadavatele povinnosti postupovat dle pravidel poskytovatele dotace novela ZVZ účinná od 1. 4. 2012 snížila limity pro VZMR – nově VZMR do 1 mil. Kč u dodávek a služeb, do 3 mil. Kč u stavebních prací (od 1. 1. 2014 i u stavebních prací 1 mil. Kč)
4. Nedovolené dělení veřejných zakázek nedovolené rozdělení předmětu VZ tak, že dojde ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v ZVZ výsledkem nedovoleného rozdělení je nelegální zadávání VZ v mírnějším režimu, resp. zcela mimo režim ZVZ (ale neodporuje ZVZ rozdělit zakázku na více menších zakázek, pokud každou z nich zadavatel zadává v režimu, který odpovídá součtu všech takto rozdělených VZ) nutné zkoumat souvislost věcnou, časovou, místní a funkční
chyby:
nadlimitní/podlimitní VZ je rozdělena nedovoleným způsobem na několik VZMR a tyto jsou zadány mimo režim ZVZ (absence kontroly, porušení zásad postupu) nadlimitní VZ je rozdělena nedovoleným způsobem na několik podlimitních VZ a zadávána v mírnějším (méně transparentním) druhu zadávacího řízení
5. Slučování nesouvisejících předmětů VZ neodůvodněné sloučení několika samostatných VZ skrytá diskriminace dodavatelů (nabídku na VZ podá méně dodavatelů, dodavatelé jsou nuceni uzavírat smlouvy se subdodavateli) př: Zadavatel – nemocnice požaduje dodávku léků, a zároveň zdravotnického materiálu a desinfekčních prostředků => plnění spolu nesouvisí, diskriminován je dodavatel desinfekčních prostředků, který není schopen dodávat zároveň léky (rozsudek Krajského soudu v Brně 62 Af 7/2010)
6. Nesprávné použití druhů zadávacích řízení • •
•
některé druhy zadávacích řízení nelze použít vždy, ale pouze za splnění zákonem stanovených podmínek jednací řízení bez uveřejnění, jednací řízení s uveřejněním, soutěžní dialog, zjednodušené podlimitní řízení př: zadavatel zvolí jako zadávací řízení jednací řízení bez uveřejnění, s odkazem na krajně naléhavý případ likvidace povodňových škod, avšak 5 měsíců po povodni
7. Nedostatečné vymezení předmětu VZ •
•
předmět VZ specifikuje, co zadavatel poptává – musí být vymezeno natolik jasně, srozumitelně a do takového detailu, aby dodavatelé byli schopni podat relevantní nabídku popis požadovaného plnění nesmí obsahovat odkazy na konkrétní výrobce a značky (výjimka: po novele možné u stavebních prací, pokud to neodůvodněně neomezí hospodářskou soutěž, a zároveň zadavatel umožní dodavateli nabídnout obdobné řešení)
•
skrytá diskriminace dodavatelů: zadavatel bezdůvodně požaduje takové vlastnosti plnění, které nutně omezí soutěž mezi dodavateli
8. Nevhodné kvalifikační předpoklady •
•
•
zadavatel je povinen omezit rozsah požadované kvalifikace na doklady a informace bezprostředně související s předmětem VZ novela ZVZ ruší možnost požadovat ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady, certifikáty ISO, a dále takové kvalifikační předpoklady, které lze nahradit smluvními podmínkami nevhodně nastavené kvalifikační předpoklady jsou jedním z nejčastějších prostředků diskriminace
8. Nevhodné kvalifikační předpoklady
k nejčastějším chybám dochází u technických kvalifikačních předpokladů (§ 56): referenční zakázky - zadavatel požaduje zbytečně vysoký počet referenčních zakázek - zadavatel požaduje referenční zakázky finanční hodnotou nepřiměřené předmětu aktuálně poptávané VZ - zadavatel omezuje rozsah subjektů, pro které byly referenční zakázky plněny požadavky na realizační tým - zadavatel požaduje nepřiměřeně vysoký počet členů realizačního týmu - zadavatel klade nepřiměřeně vysoké nároky na vzdělání a praxi členů týmu
9. Nevhodná hodnotící kritéria • •
• •
zadavatel volí hodnotící kriteria podle druhu a složitosti VZ – musí se vždy vztahovat k předmětu VZ hodnotící kriteria musí být natolik jasná a jednoznačná, aby dodavatel věděl, jaká nabídka bude z pohledu zadavatele nejvýhodnější hodnotící kritéria i přesný způsob hodnocení musí být popsány v zadávací dokumentaci („ZD“) od účinnosti novely nebude možné hodnotit smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinnosti dodavatele, nebo platební podmínky
9. Nevhodná hodnotící kritéria chyby: • hodnotící kritéria se nevztahují k předmětu VZ, zadavatel hodnotí skutečnosti, které pro něj nejsou důležité (př. zadavatel hodnotí lhůtu dodání, přestože to pro něj není podstatné)
• •
nevhodně nastavené váhy dílčích hodnotících kritérií hodnocení kvalifikace (kvalifikační předpoklady se musí vztahovat
•
nejasný/nedostatečný popis toho, jak a co bude hodnoceno, jaké jsou preference zadavatele (př.
k osobě dodavatele, hodnotící kritéria k plnění VZ; př. zadavatel hodnotí reference)
zadavatel bez dalšího stanoví, že bude hodnotit kvalitu s tím, že bude vybrána nabídka, která bude nejlepší)
9. Nevhodná hodnotící kritéria chyby: • zadavatel hodnotí podle jiných hodnotících kritérií, případně jiným způsobem, než jak bylo uvedeno v ZD • zadavatel hodnotí správně, ale proces hodnocení nedostatečně popíše ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, čímž se stává hodnocení nepřezkoumatelným/netransparentním
10. Chyby při poskytování dodatečných informací v případě, že dodavatel nalezne v ZD nejasnost, může požádat zadavatele o poskytnutí dodatečné informace • dodatečnými informacemi nemůže být bez dalšího měněna zadávací dokumentace chyby: • zadavatel neodešle dodatečné informace ve lhůtě 4, resp. 3 pracovních dnů od doručení žádosti • zadavatel neuveřejní dodatečné informace vč. přesného znění žádosti stejným způsobem, jakým uveřejnil textovou část ZD •
11. Změna zadávacích podmínek bez prodloužení lhůty • •
•
dojde-li ke změně zadávacích podmínek, je zadavatel povinen přiměřeně prodloužit lhůtu pro podání nabídek ke změně zadávacích podmínek může dojít jednak na základě dodatečných informací, jednak na základě rozhodnutí zadavatele pokud zadavatel provede takovou změnu, která může rozšířit okruh možných dodavatelů, prodlouží lhůtu o celou její původní délku
12. Chyby při otevírání obálek chyby: • zadavatel otevře i obálky, které přišly po uplynutí lhůty pro podání nabídek • zadavatel nesdělí nabídkové ceny a číselně vyjádřitelná hodnotící kritéria (novelizováno) • zadavatel nepovolí účast zástupců uchazečů při otevírání obálek • zadavatel otevře nabídku, obdrží-li pouze jednu (novelizováno) • zadavatel zkoumá při otevírání obálek i jiné skutečnosti, než které spadají do působnosti komise pro otevírání obálek
13. Chybné posouzení kvalifikace chyby: • zadavatel vyloučí uchazeče i přesto, že splnil požadavky dané v ZD • zadavatel požaduje originály dokladů prokazujících jeho kvalifikaci pro plnění VZ • zadavatel nesprávně aplikuje institut objasnění předložených informací či dokladů, nebo doložení dalších informací či dokladů (§ 59 odst. 4): - zadavatel dožádá jen některé z uchazečů - zadavatel nedožádá vůbec (porušení zásady hospodárnosti)
14. Chyby při vyřizování námitek chyby: • zadavatel nevyřídí námitky ve lhůtě • zadavatel přistupuje k námitkám apriori jako k bezdůvodnému útoku ze strany uchazečů • zadavatel nevyužije autoremedury (§ 111 odst. 6), jako opatření k nápravě svých úkonů, kterými porušil zákon • zadavatel nepoučí uchazeče o možnosti podat ve lhůtě 10 dnů návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
15. Nedovolené změny smluv •
• •
zakázaná každá změna smlouvy, která by podstatně změnila práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy: - rozšíření předmětu VZ - umožnila by účast jiných dodavatelů - mohla by ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky - mění ekonomickou rovnováhu ve prospěch uchazeče původně vyplývalo pouze z judikatury, po novele uvedeno v ZVZ (§ 82 odst. 7) př: zadavatel vysoutěží postavení tří bytových domů, v průběhu plnění zjistí, že po bydlení není poptávka, proto změní předmět plnění na postavení školky
Děkujeme za pozornost
[email protected]
[email protected]
