Ve nova no redaktoru m Andorske ho S umu

ˇ Vˇenováno redaktor˚ um Andorského Sumu

Obsah ´ SUM, ˇ 1 ANDORSKY ˇ c´ıslo 1

3

´ SUM, ˇ 2 ANDORSKY ˇ c´ıslo 2

6


11


15


19

´ SUM, ˇ 6 ANDORSKY dvojˇ c´ıslo 6-7

23


30


38


44

´ SUM, ˇ 10 ANDORSKY speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Ud´ alosti okolo Vykop´ avek

49

´ ˇ 11 Pˇ r´ıloha ANDORSKEHO SUMU - Raport Herolda

51


53


58


62


67

´ SUM, ˇ ˇ 16 ANDORSKY ˇ c´ıslo 14 - PRETISK

72


76

´ ˇ 18 Pˇ r´ıloha ANDORSKEHO SUMU - I. v´ yroˇ c´ı

79


82

´ SUM, ˇ 20 ANDORSKY dvojˇ c´ıslo 17-18

87


91

´ SUM, ˇ 22 ANDORSKY Vol’by

94

´ SUM, ˇ ´ 23 ANDORSKY UNOS!!!

98

24 Mimoˇ r´ adn´ e ud´ alosti - narozeniny kr´ alovny Killias

99

2

OBSAH

3

´ SUM, ˇ 25 ANDORSKY ˇ c´ıslo 20.

101

26 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ ati na starostu 104 26.1 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ at na starostu Lothorn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 26.2 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ at na starostu, Falathrim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 ˇ 27 V´ alka Viking˚ u a Remesln´ ık˚ u 28 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ ati na starostu 28.1 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Sigfried . . . . 28.2 Speci´ aln´ı vyd´ aln´ı - Kandid´ at na starostu, Belegorn . . . ˇ 28.3 Speci´ alne vydanie - kandid´ at na starostu, Jaako Tatarka 28.4 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Sigfried . . . . 28.5 Prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata na starostu - Sigfried . . . . . . . 28.6 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Freya . . . . . 28.7 Prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata na starostu - Vox . . . . . . . . . . 28.8 Vyhl´ asenie kandid´ ata Kibi Inuzuki . . . . . . . . . . . . 28.9 Vyhl´ asenie kandid´ ata Athadanela . . . . . . . . . . . . . 28.10Vyhl´ asenie kandid´ ata Shangallara . . . . . . . . . . . . . 28.11Vyhl´ asenie kandid´ ata Sigfrieda . . . . . . . . . . . . . .

105

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . .

106 106 106 106 107 107 107 108 108 108 109 110

29 21. ˇ c´ıslo

111

30 Vyhl´ asenie kandid´ ata, Jaako Tatarka

120

31 Nov´ y n´ abor, znovu a v´ aˇ znˇ e!

121

32 Andarijsk´ yˇ sum, ˇ c´ıslo 1

122

ˇ 33 Andarijsk´ y Sum, ˇ c´ıslo 2.

127

ˇ 34 Andarijsk´ y Sum, ˇ c´ıslo 3

133

35 Redaktoˇ ri a pˇ rispˇ evatel´ e

137

´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 1 ´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 1 ´ Uvodn´ ık V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, ˇ jsem r´ ad, ˇze pr´ avˇe ted’ listujete naˇsimi novinami Andorsk´ y Sum. Budeme se Vám snaˇzit pˇrináˇset zaj´ımavé informace, z´ abavné ˇcl´ anky, historické u ´daje ˇci pohled na známé osobnosti tak, jak je tˇreba neznáte. Tohle prvn´ı ˇc´ıslo m´ a zjistit, jak je lid Andarie zvˇedav´ y na práci nás, novináˇr˚ u, a jak ji dokáˇze ocenit. Budeme se snaˇzit b´ yt objektivn´ı a nikomu tak nenadrˇzovat, budeme se snaˇzit obsáhnout události celé zemˇe a nikoliv tak jen Andoru, jehoˇz jméno m´ ame v n´ azvu. Doufám, ˇze si my, redaktoˇri, a vy, ˇctenáˇri, k sobˇe udˇeláme pˇekn´ y vztah, a ˇze n´ am bude radost´ı a ct´ı pro vás tyto noviny pˇripravovat. Pˇreji Vám pˇr´ıjemné poˇcten´ı. ˇ Mikolas, ˇsedá eminence Andorského Sumu.

Pˇribliˇzujeme Vám. . . Vévodkyni Nimue Nen´ı tomu d´ avno, co v Andoru probˇehly volby o starostovské kˇreslo. Po Vévodovi Merikovi, kter´ y strávil ˇ ve funkci starosty dvˇe obdob´ı, usedla do ˇcela hlavn´ıho mˇesta opˇet ˇzena. Andorsk´ y Sum vám o n´ı zjistil nˇekolik zaj´ımavost´ı. Takˇze jak´ apak ve skuteˇcnosti je Vévodkynˇe Nimue? Jaképak bylo jej´ı dˇetstv´ı? Co ráda j´ı? Co r´ ada dˇel´ a? Narodila se v daleké zemi jménem Meliamne. Jej´ı otec je králem a jmenuje se král Menistofanes. Je to syn slavného kr´ ale Uthera. Pˇrekrásné jméno matky zn´ı Guinevera. Jej´ı dvˇe starˇs´ı sestry Ceinwin, Morwen z˚ ustaly daleko v rodné zemi, stejnˇe tak i jej´ı malá sestˇriˇcka Diana. Bohuˇzel, jej´ı rodinu stihl nemil´ y osud. Pˇri zrozen´ı Diany zhasla sv´ıˇcka ˇzivota jej´ı drahé matky. Avˇsak o kamar´ ada nemˇela nikdy nouzi, jej´ı nevlastn´ı sestry slouˇz´ı na majestátn´ım hradˇe, kdeˇzto nevlastn´ı bratˇri ˇs´ıˇr´ı sl´ avu svého otce v boj´ıch. Otec je prozat´ım sám a ct´ı pam´ atku své chotˇe. Vˇzdy snila st´ at se v´ aleˇcnic´ı a b´ yt zde, v zemi Andarijské. B´ıt se po boku sv´ ych lid´ı. Br´ anit jejich svobodu. Pˇr´ ala si to tak moc, aˇz ji otec pˇridˇelil dva jej´ı uˇcitele. Filozofa a m´ aga Lorda Merlina, jeˇz j´ı zasvˇecoval do diplomacie a taj˚ u magie. Druh´ ym byl sliˇcn´ y elf jménem Pirlig, ten j´ı zase poukazoval na umˇen´ı, zvláˇstˇe mal´ıˇrstv´ı, jemuˇz se s oblibou vˇenuje do ted’. Ti j´ı vˇenovali svou péˇci, aˇz do odjezdu z rodné zemˇe. Kdyˇz j´ı uplynul 15. rok, zaˇcal ji bojovému umˇen´ı uˇcit Lord Owadin. Nejlepˇs´ı bojovn´ık, jehoˇz nosila jej´ı zem. Nejen ˇze to byl mocn´ y bojovn´ık a uˇcitel, ale i veleknˇez boha Mithruve. Avˇsak jeji n´ aklonost si nez´ıskal, byl pˇr´ısn´ y a se sm´ıchem se pˇriznala, ˇze i zap´ achal. Po jej´ım 20. roku ˇzivota ji otec vyslal sem, aby zde chránila sv˚ uj lid. Pˇrijela, vˇedˇela, ˇze má vyhledat pana Korneuse, nynˇejˇs´ıcho cechmistra Str´ aˇzc˚ u. Po nˇejaké dobˇe se j´ı to podaˇrilo, skr´ yvala sv˚ uj p˚ uvod. Je vˇsak tak podobna své matce, ˇze Korneus po kr´ atké dobˇe odhalil jej´ı identitu. Zveˇrejnˇ eno 6. 11. 2006

4

5 ˇ zdob´ı ocelová barva, jenˇz pocház´ı z rodné zemˇe. Nejˇcasteji ji A ted’ p´ ar obl´ıben´ ych vˇec´ı jeˇz m´ a r´ ada. Sat zastihnete ve vlˇc´ı zbroji, nˇekdy i v draˇc´ı a pˇr´ıleˇzitostnˇe ve zbroji ze star´ ych vlˇc´ıch k˚ uˇz´ı. Dejte si vˇsak pozor abyste j´ı nerozhnˇevali, sic v´ as potr´ ap´ı krisem. Nejradˇeji má kris z temného kovu. Tam kde potˇrebuje ˇst´ıt pouˇzije mrˇstnost, kde j´ı chyb´ı s´ıla, vyuˇzije smrteln´ y jed. Pokud byste ji chtˇeli pohostit, radost jistˇe udˇel´ ate chobotniˇckama nakl´ adan´ ych v octu a jableˇcn´ ym moˇstem. Jak zakonˇcit pov´ıd´ an´ı o této mladé d´ amˇe? Jak jinak neˇz krátkou vˇetou v jej´ı mateˇrˇstinˇe. Inter arma silent muses. (Ve v´ alce m´ uzy mlˇc´ı.) Ashley

Co se dˇeje. . . Trˇ znice Na zaˇc´ atku minulého mˇes´ıce zaˇcala novˇe zvolená vévodkynˇe Nimue z cechu Str´ aˇzc˚ u, budovat na m´ısto zpustlého andorského cviˇciˇstˇe trˇznici. Podle slov vévodkynˇe byly hlavn´ımi d˚ uvody sjednocen´ı cen, ust´ alen´ı jinak velmi rozliˇcn´ ych sazeb za stejné zboˇz´ı a zlepˇsen´ı ekonomiky v zem´ıch andarijsk´ ych. P˚ uvodnˇe mˇela trˇznice ˇc´ıtat dvan´ act st´ ank˚ u, nicménˇe to se zd´ alo radˇe mˇesta Andor m´ alo. Proto mˇestˇst´ı dˇeln´ıci v ˇcele s vrchn´ım stavitelem Sandresem zapoˇcali stavbu na m´ıstˇe vybraném starostkou a ryt´ıˇrem Thomasem von Chavou. Za necelé tˇri t´ ydny bylo d´ılo dokonané. Dvacet obchodn´ıch st´ ank˚ u, p´ odium pro draˇzby a portály do mˇesta a zpˇet. To vˇse st´ alo kasu naˇseho hlavn´ıho mˇesta osmdesat tis´ıc ve zlatˇe. Pak uˇz jen Nimue navrhla barvy jednotliv´ ych stánk˚ ua kr´ alovˇst´ı mal´ıˇri se dali do d´ıla. Koncem pˇredchoz´ıho mˇes´ıce byla trˇznice slavnostnˇe otevˇrena za povedeného ohˇ nostroje a trh mohl zaˇc´ıt. Pronajmut´ı st´ anku je moˇzné p˚ ul hodiny pˇred zapoˇcat´ım a ˇcin´ı zlatku na hodinu. Na mou ot´ azku: A co bezpeˇcnost?“, odpov´ıdá pohledná ” starostka s klidem: O bezpeˇc´ı lidu je dobˇre postaráno heroldy ” a mˇestskou gardou, kr´ adeˇz´ım je ihned zabránˇeno, a kdyby se náhodou nˇejaká vˇetˇs´ı banda rozhodla trh vydrancovat tak je poˇr´ ad k dispozici u ńikov´ y portál.“ Tud´ıˇz, lide andarijsk´ y, jak vid´ıte ze slov naˇs´ı vévodkynˇe, se nemus´ıte niˇceho ob´ avat a v poklidu obchodovat. Nuˇze tedy, nashledanou kaˇzd´ y posledn´ı den t´ ydnu o ˇsesté veˇcern´ı na trhu! Váˇs redaktor Ivor Peklo v pˇredmˇ est´ı Thyrisu Nen´ı tomu tak d´ avno, kdy se v pˇredmˇest´ı Thyrisu procházely skupinky vrah˚ u a nájemn´ ych lapk˚ u. Mnoha bezbrann´ ym obyvatel˚ um bylo ubl´ıˇzeno na tˇele, mnohdy i na duchu. Materiáln´ı ˇskody velmi vysoké. Tento kousek zemˇe je nas´ aknut krv´ı bezbranného obyvatelstva. Skutky zde vykonané byly tak hrozné, ˇze i samotnému peklu se zal´ıbily. I ono chtˇelo nasát atmosféru tohoto zkaˇzeného m´ısta. Rozhodlo se tedy, ˇze vystoup´ı na povrch zemsk´ y. Jiˇz tak dost vystraˇsené m´ıstn´ı obyvatelstvo, mˇelo v posledn´ıch pár dnech tˇech hr˚ uz jeˇstˇe v´ıc. Byl zde nˇekolikr´ at spatˇren d’´ abel, i golem tu pustoˇsil svou silou. A pˇredn´ı hl´ıdkou jim byla d’áblova oka. Niˇcili, ubliˇzovali, ˇskodili kde mohli. Ale vˇzdy se naˇsla skupinka odváˇzn´ ych, kteˇr´ı bez vidiny záˇrivého pokladu spˇechali ochr´ anit obyvatele pˇred splozenci pekla . Vzdejme hold tˇemto odváˇzn´ ym jeˇz chrán´ı naˇse s´ıdla. Ashley

Poznán´ı zastánc˚ u zákona Jak vˇsichni v´ıte naˇse mˇesta pˇred zlodˇeji a vrahy brán´ı nemnoho ryt´ıˇr˚ u, herold˚ u a soudc˚ u.

´ SUM, ˇ ˇ ÍSLO 1 KAPITOLA 1. ANDORSKY C

6

T´ımto bych chtˇel zjistit i nˇeco o jejich osobn´ım ˇzivotˇe a práci, proto se do kaˇzdého ˇc´ısla Andorského ˇ ˇ ıkáte si v´ıdám ho kaˇzd´ Sumu pokus´ım napsat rozhovor s jedn´ım z onˇech lid´ı. R´ y den, uˇz mˇe nic nepˇrekvap´ı? Jste na omylu, jejich ˇzivot skr´ yv´ a mnoho dobrodruˇzstv´ı, ale jistˇe i mnoho nebezpeˇc´ı a nástrah. Prvn´ı z naˇsich vysl´ ychan´ ych“ je pan veleváˇzen´ y ” Herold Gulord Velitel Gladie, b´ yval´ y plukovn´ık Kr´ alovské Gardy Moje prvn´ı ot´ azka znˇela: Jak se zmˇenil v´ aˇs ˇzivot od dob co jste byl jmenován herol” dem?“ Z vypr´ avˇen´ı jsem se dozvˇedˇel, ˇze heroldov´ an´ı pˇr´ınáˇs´ı mnoho a mnoho zmˇen, pan Gulord tuto pr´ aci pˇrirovn´ aval k ˇremeslu velmi vyt´ıˇzeného ˇremesln´ıka, s t´ım rozd´ılem, ˇze pokud se stanete heroldem, jste ve dne i v noci poˇr´ ad ve sluˇzbˇe, je to pr´ y velmi zaj´ımavá práce, mus´ıte b´ yt st´ ale ve stˇrehu, pˇripraveni svolat lidi na obranu mˇest. Tato práce je pouze z dobrého srdce udˇelat nˇeco pro lid, neˇcek´ a vás takˇrka ˇzádná odmˇena a nˇekdy se vám nedostane ani podˇekovan´ı, ba naopak se na v´ as pohrnou st´ıˇznosti a uráˇzky ze vˇsech stran. Pokud se chcete st´ at heroldem, ˇci ryt´ıˇrem, mus´ıte m´ıt pevné nervy a b´ yt pˇripraven na vˇsechno. T´ımto se s V´ ami louˇc´ım a nashle v pˇr´ıˇst´ım vydán´ı. ˇ *podepsán Redaktor Andorského Sumu Sejky* ˇ T´ımto se s V´ ami louˇc´ıme a tˇeˇs´ıme se pˇri pˇr´ıˇst´ım vydán´ı Andorskho Sumu opˇet napˇreˇctenou, Váˇs t´ ym redaktor˚ u.

´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 2 ˇ Andorsk´ y Sum - 2. ˇ c´ıslo ´ Uvodn´ ık Dobr´ y den, v´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, jsem r´ ad, ˇze jste se sv˚ uj ˇcas opˇet rozhodli vˇenovat ˇcten´ı naˇsich rozv´ıjej´ıc´ıch se novin. Za ty dva t´ ydny se ˇ n´ am podaˇrilo vnést jméno Sumu do veˇrejného podvˇedom´ı, ustálili jsme redakˇcn´ı t´ ym, sestávaj´ıc´ı zat´ım ze 4 st´ al´ ych redaktor˚ u a v˚ ubec zajistit chod novin jako celku tak, aby se k Vám dostaly tak jak maj´ı. Do redakce dorazily i prvn´ı pokusy o v´ as, ˇcten´ aˇr˚ u, stejnˇe jako se objevili prvn´ı inzerenti - za oboj´ı jsme velmi rádi. A na co se dnes m˚ uˇzete tˇeˇsit? Na Andarii vtrhlo studené poˇcas´ı a naˇsi reportéˇri byli pˇri tom. Je konflikt Garsadie s pˇr´ısluˇsn´ıky andorské domobrany jiˇz minulost´ı, nebo si obˇcané hlavn´ıho mˇesta musej´ı dávat velk´ y pozor na své ˇzivoty? A co se vlastnˇe pˇrihodilo? ˇ Redaktoˇri Sumu vyzpov´ıdali i Vévodu Merika, b´ yvalého starostu Andorského, a byli pˇri jmenován´ı nového herolda v Havantu. V´ıce uˇz ale prozrazovat nebudu, pˇreji pˇr´ıjemné ˇcten´ı a krásn´ y t´ yden. Mikolas, specialista na u ´vodn´ıky

Co se dˇeje Zima Tak n´ am opˇet uhodily prvn´ı mrazy, zem se pokryla snˇehov´ ym kobercem a jak hl´ as´ı kr´ alovˇst´ı poˇcasn´ıci, hned tak nám nezmiz´ı, sp´ıˇse bude pˇrib´ yvat v´ıc a v´ıc. Proto sepnˇete svˇe pláˇstˇe vysoko u krku, na hlavu nasad’te teplé ˇcapky a pro jistotu obléknˇete teplé obleˇcen´ı. Pro p´ any se doporuˇcuj´ı vlnˇené spodky, d´ am´ am rad´ı andorská léˇcitelka Danielle, mimochodem majitelka obratn´ ych prst˚ u a krásn´ ych modr´ ych oˇc´ı, aby nechodily pˇr´ıliˇs nalehko a rozhodnˇe se vyvarovaly odhalen´ ych zad. Proti nachlazen´ı, které m˚ uˇze potkat kaˇzdého z nás, doporuˇcuje tato tich´ a kr´ aska hork´ y ˇcaj. Ten, s m´ırnou pˇr´ımˇes´ı ˇzenˇsenu, hravˇe vymete vˇsechny zimn´ı neduhy. Naopak proti tomu nedoporuˇcuje ˇ ek usne na ulici a ráno pˇr´ıliˇsnou konzumaci omamn´ ych n´ apoj˚ u. Clovˇ ho najdou zmrzlého.“ ˇr´ık´ a tato p˚ uvabn´ a oˇsetˇrovatelka. Také doporuˇcuje obout pevné boty, n´ aled´ı se tvoˇr´ı nˇekde i v ulic´ıch mˇesta a boule na tˇele rozhodnˇe n´ aladˇe nepˇrid´ a. Pros´ı také vˇsechny, aby nebˇehali po náled´ı, velkou rychlost´ı se akorát zranˇen´ı znásob´ı, a nˇekdy m˚ uˇze doj´ıt i ke smrtelnému poranˇen´ı. Majitelé krb˚ u by mˇeli rovnˇeˇz vyˇcistit své kom´ıny, pokud tak doposud neuˇcinili. Potom bude doma pˇr´ıjemnˇe teplo a ˇzádn´ y kouˇr. Oheˇ n v krbu a nohy v teple pˇreje s p´ısn´ı na rtech Váˇs redaktor Aenye. Zveˇrejnˇ eno 21. 11. 2006

7


8 Garsadie vs. Andor

ˇ eho dne minulého t´ Sest´ ydnu za´ utoˇcila hrstka Posledn´ıch z Garsadie na andorskou vévodkyni Nimue a dvorn´ıho ˇcarodˇeje Vorcarta. Dle slov tˇechto dvou váˇzen´ ych osob jedna z garsadijsk´ ych ˇzen oˇcividnˇe provokovala a hledala z´ aminku na u ´tok, i pˇres klidnou povahu starostky se j´ı to podaˇrilo a na pokraji les´ıku u Thyriského pˇredmˇest´ı zaˇcal boj. Dvojice napaden´ ych kliˇckovala lesy, vrhala obranná kouzla a sáh po sáhu se pˇremist’ovala smˇerem k naˇsemu hlavn´ımu mˇestu. Spatˇren´ım prvn´ıch andorsk´ ych staveb se jim oˇcividnˇe ulevilo. Avˇsak drzost u ´toˇcn´ık˚ u neznala mez´ı, tud´ıˇz boj pokraˇcoval. Nicménˇe na m´ıstˇe uˇz byla Gladie v ˇcele s heroldem Gulordem a ryt´ıˇrem Thomasem von Chavou. Ironické bylo, ˇze prvn´ı kdo leˇzel na zemi v poutech byla pr´ avˇe provokuj´ıc´ı ˇzena jménem Rouwana Reiwerard. Po krátké chvilce ji do ˇzaláˇre následovali ilerensk´ y herold Paracelseus a Baradur Esgarot ostatn´ı se rozutekli po les´ıch. Za dva dny po incidentu zˇrejmˇe podplacen´ y ˇzaláˇrn´ık pustil vˇsechny tˇri vˇeznˇe. Pak n´ asledoval klid. Klid pˇred bouˇr´ı. Pˇri z´ apadu slunce se z´ apadnˇe od Andoru vyrojili postavy v rud´ ych pláˇst´ıch, kaˇzdá postava tˇr´ımala v ruce h˚ ul a pod sebou mˇela bujného oˇre pravdˇepodobnˇe elfské krve. Tˇri siluety vybˇehli z vˇezen´ı a naskoˇcili na pˇrivedené konˇe. Jenˇze to uˇz o u ´tˇeku vˇedˇelo celé mˇesto a kaˇzd´ y kdo byl schopen boje se vydal pomoci Gladii v u ´tˇeku zabránit. I pˇres poˇcetn´ı pˇrevahu nebylo v sil´ ach gladijské arm´ ady u ńik pˇrekazit, kdokoliv pˇrebˇehl západn´ı andorsk´ y most byl pˇri nejlepˇs´ım zmrzaˇcen, tˇem, kter´ ym se tolik nepoˇstˇestilo zase o nˇeco zaplnili Andorsk´ y hˇrbitov. Ten veˇcer nikoliv jedinec, n´ ybrˇz cel´ y Andor podcenil s´ılu garsadijsk´ ych jezdc˚ u. Tuto bitvu Garsadie nekompromisnˇe vyhrála, avˇsak vyhraj´ı i válku ? Vyˇreˇs´ı se vˇse diplomaticky nebo bude andorsk´ a p˚ uda neust´ ale nas´ akl´ a krv´ı ? Jak se vˇse bude vyv´ıjet ? ... na to vˇse a jiné dalˇs´ı otázky se V´ am budeme snaˇzit co nejdˇr´ıve odpov´ıdat a informovat Vás v dalˇs´ım ˇc´ısle. Pozn: Avˇsak prapodivné vˇei se dˇej´ı kolem této události. Najednou vˇsichni oˇcit´ı svˇedkové tvrd´ı, ˇze Rouwana nikdy nepoznala andorské vˇezen´ı zevnitˇr. Lidé jsou vystraˇsen´ı a nechtˇej´ı pˇr´ıliˇs mluvit. Proto i j´ a radˇeji vzd´ al´ım své tˇelo od nebezpeˇcné z´ ony. M˚ uj novináˇrsk´ y ˇcuch mi ˇr´ıká, ˇze tady by se mohl urodit malér. Nad u ´dajn´ ym zatˇcen´ım Rouwany tak asi navˇzdy z˚ ustanou pochybnosti a dohady...ale rad´ım i Vám vˇsem: Neˇreˇsme to a pˇrijmˇeme i my tuto pravdu za svou. Z pˇredn´ı linie Váˇs redaktor Ivor

´ VASE ˇ NABÍDKA I TADY BY MOHLA BYT Jmenov´ an´ı nov´ eho havantsk´ eho herolda Mˇela jsme tu ohromnou ˇcest b´ yt u jmenován´ı nového herolda. To by nebylo tak zvl´ aˇstn´ı, ale tuto funkci vykon´ av´ a ˇzena. Je krásn´ y sluneˇcn´ı den a mˇe byla doruˇcena zpr´ ava, ˇze jsem ˇz´ ad´ ana Lordem Gryzzlym do jeho s´ıdla v Havantu ohlednˇe jmenován´ı heroldkynˇe. Jsem velice poctˇena, a tak nev´ ah´ am a ihned na cestu se vydávám. Proti mˇe stoj´ı sliˇcn´ a, sebevˇedom´ a mlad´ a sleˇcna jménem Naleen. Krásnˇe se usm´ıvá a jeˇstˇeˇr´ı zbroj ji padne. Tiˇse pozoruji jak j´ı Lord Gryzzly nasazuje ˇserpu a pasuje ji na funkci herolda. V dalekém mˇeste Tula Naleen vyr˚ ustala, ˇzila si spokojenˇe a neruˇsenˇe. Pak ale jeden smysl˚ u zbaven´ y m´ ag vyˇrkl zvl´ aˇstn´ı formuli a ona se ocitla nˇekde pobl´ıˇz Thyrisu. Vyˇcerpan´ a a na pokraji sil se dostala do hlavn´ıho mˇesta Andor. Budiˇz j´ı ke ˇstˇesti, ˇze zlat’´ aˇcci maj´ı vˇsude stejnou hodnotu, a tak mˇela moˇznost se brzy zotavit. Nˇekde zaslechla, ˇze u Lovc˚ u se nach´ az´ı mistrynˇe svého oboru Vanora. Doufala, ˇze s jej´ı pomoc´ı se navr´ at´ı zpˇet. Bohuˇzel se nepovedlo, a tak se Naleen stala jej´ı uˇcednic´ı a st´ ale douf´ a, ˇze jednou stane na rodném bˇrehu své zemˇe, ˇze se bude procházet ulicema Tuli. Po roku studia magie vˇsak pˇrisla na to, ˇze je jeˇstˇe jin´ y druh magie, a to temnˇejˇs´ı a prastarejˇs´ı, se spoustou mocn´ ych zaˇr´ıkadel. A tak se obr´ atila s ˇz´ adost´ı o pomoc na mistryni Rouwanu Reiwerard. Ta j´ı ráda pomohla a pomah´ a j´ı dodnes. Po p´ ar mˇes´ıc´ıch vypukly nepokoje mezi Spoleˇcn´ıky a Ilerenem. A Naleen stála po boku

9 své mistrynˇe. Nepokoje utichly a do ˇcela mˇesta Havant byl zvolen Lord Gryzzly. Funkci heroldkynˇe j´ı nab´ıdla jej´ı b´ yval´ a mistrynˇe Vanora a Naleen s u ´ˇzasem v oˇc´ıch pˇrijala. Chce pilnˇe a svˇedomitˇe plnit tuto funkci. Nem´ a strach, snad jen z toho, ˇze by selhala a zklamala. Jediné jej´ı velké pˇrán´ı je dostat se dom˚ u...

Rozhovor s. . . Merikem ˇ Vy jste byl starostou mˇesta Andor, ˇze? Mohl by jste naˇsim ˇctenáˇr˚ AS: um krátce zrekapitulovat vaˇs´ı vl´ adu? Merik: Starostou Andoru jsem byl po dvˇe obdob´ı. A rekapitulace mé vlády? Dobrá, pokus´ım se vzpomenout si. Pˇredevˇs´ım byla obnovena funkce andorského soudce a byl jmenov´ an prvn´ı herold. Poˇr´ adek ve mˇestˇe mˇel pomáhat bránit i cech zaloˇzen´ y za pomoci mˇesta - Gladie. Mysl´ım, ˇze po dobu mého starostováni vládl v Andoru relativn´ı klid, kter´ y ve mˇeste rozhodnˇe nebyl bˇehem u ´ˇradov´ an´ı starostky Eliˇsky. ˇ Mohl byste porovnat svou vl´ AS: adu s vládou nynˇejˇs´ı starostky, vévodkynˇe Nimue? Merik: Mysl´ım, ˇze na srovn´ av´ an´ı je jeˇstˇe pˇr´ıliˇs brzy, i kdyˇz z posledn´ıch událost´ı mám pocit, ˇze souˇcasn´ a starostka nedrˇz´ı mˇesto ve sv´ ych rukou dost pevnˇe. ˇ Mohl byste svou myˇslenku rozvinout? AS: Merik: Na v´ ypady Garsadie mˇelo b´ yt odpovˇezeno velmi tvrdˇe. Já vˇsak neznám vˇsechny skuteˇcnosti, a tak nemohu soudit. ˇ Co by jste vy udˇelal, b´ AS: yt starostou? Merik: Co bych udˇelal b´ yt starostou nen´ı d˚ uleˇzité, protoˇze já starostou nejsem. ˇ Mohl byste prozradit jak na v´ AS: as vláda vévodkynˇe p˚ usob´ı? Merik: Jak jsem jiˇz ˇrekl, na posouzen´ı je pˇr´ıliˇs brzy. Ale vzhledem k tomu, jak usilovnˇe vévodkynˇe pracuje, mysl´ım, ˇze bude dobrou starostkou. ˇ Pl´ AS: anujete opˇet vstoupit do politiky? Merik: Vzhledem k tomu, ˇze jsem vrchn´ım hejtmanem Husit˚ u, pohybuji se v tˇechto kruz´ıch poˇr´ ad. Prioritu vˇsak nyn´ı maj´ı moji bratˇri a sluˇzba Bohu. ˇ Kdybyste mˇel moˇznost vzk´ AS: azat prostˇrednictv´ım tohoto rozhovoru nˇeco vévodkyni, jak by znˇel v´ aˇs vzkaz? Merik: Vzk´ azal bych ji, aby se nenechala rozházet událostmi, které se okolo mˇesta toˇc´ı a popˇrál bych j´ı hodnˇe ˇstˇest´ı. ˇ Dˇekuji za rozhovor a pˇreji mnoho u AS: ´spˇech˚ u ve vaˇsem ˇzivotˇe. Merik: I j´ a dˇekuji. Ned´ ate si ted’ se mnou sklenku v´ına ? Rozhovor pˇripravil Váˇs redaktor Aenye.

INZERCE a pˇr´ıspˇevky od ˇctenáˇr˚ u +1. V´ yzva starostce Andoru k odvol´ an´ı soudce : V´ aˇzen´ a starostko, s velk´ ym u ´divem jsem zaregistrovala osobu mého nástupce na m´ıstˇe Andorského soudce. Pan Orfeus je schopn´ ym ˇreˇcn´ıkem, nicménˇe druhá jmenovaná osoba vyvolává pˇrinejmenˇs´ım u ´div, ne-li znechucen´ı. Usvˇedˇcen´ y krimin´ aln´ık soudcem královského mˇesta? To mysl´ıte váˇznˇe?Krimináln´ık bude soudit zloˇcince? Na pana Vorcarta byl vyd´ an zatykaˇc pro uráˇzku ˇslechtice, zemana Ilerenu. To je velmi závaˇzné provinˇen´ı. Byl dopaden, odsouzen mˇestem Ileren k nˇekolikadenn´ımu vˇezen´ı. Pˇr´ıtomnost krimin´ aln´ıka na andorském soudu je v´ ysmˇechem práci pˇredchoz´ıch soudc˚ u na tomto odpovˇedném ˇ ad´ m´ıstˇe. Z´ am V´ as t´ımto o odvol´ an´ı této osoby a nahrazen´ı osobou morálnˇe bez´ uhonnou.Nebo se snad doˇck´ ame, ˇze pˇr´ıˇstˇe jmenujete soudcem i masového vraha? Nebo se jedn´ a pouze o teplé m´ısto pro vaˇseho osobn´ıho stráˇzce, kterého po incidentu s cechem garsadie zjevnˇe vlastn´ı vinou potˇrebujete? Tissaia de Vries, b´ yval´ a andorsk´ a soudkynˇe

10


+2. V´ yzva starostce Andoru k sn´ıˇzen´ı cen pronájmu pol´ı : Vzhledem k nynˇejˇs´ımu zimn´ımu obdob´ı t´ımto navrhuji sn´ıˇzen´ı cen pronájmu pol´ı na u ´zem´ı Andoru, kde lze ted leda tak p´ ast ovce. +Desatoro pre sudcu Vortcarta 1. Ctihodný sudca Vortcart, dovol’te mi V´ am zablahoˇzelat’ k Vaˇsej novej funkcii a v mene celého an’ ’ dorského l udu V´ am potriast pravicou. - Ovˇsem. Dekuju 2. V najvyˇsˇs´ıch kulo´ aroch sa ˇs´ıri niekol’ko verzi´ı preˇco Vaˇsa predchodkyˇ na, v´ aˇzen´ a Tissaia De Vries opustila svoju funkciu. Jedna napr´ıklad hovor´ı, ˇze sa stala nepohodlnou pre samotn´ u starostku kvˆ oli svojej svojbytnej tvrdohlavej povahe. In´ a verzia, ˇze uˇz proste nevl´ adala neust´ ale potierat’ zloˇcin a potrebovala si oddýchnut’ a ˇzit’ vlastný ˇzivot. Mohli by ste do toho vniest’ troˇsku svetla a objasnit’ l’ud’om aspoˇ n v n´ aznakoch t´ uto neoˇcak´ avan´ u zmenu? Aj ked’ sa v´ aˇzen´ a Tissaia stala poˇcas svojho pˆ osobenia pre mnohých neobl’u ´benou, som toho n´ azoru, ˇze preuk´ azala vytrvalost’ a odvahu urobit’ mnohé kontroverzné kroky, ktorých sa jej predchodcovia b´ ali. Dle mého soudkynˇe mˇela osobn´ı d˚ uvody. Nav´ıc osobnˇe nesouhlasila s nˇekter´ ymi kroky jej´ı milosti vévodkynˇe Nimue v Andorském soudnictv´ı a veden´ı mˇesta. Souhlas´ım s Vámi, pane knihovniku, ˇze lady De Vries se povedl vskutku obdivuhodny kus práce - postavit na nohy Andorské soudnictv´ı. 3. Preˇco ste zaujali jej miesto pr´ ave Vy? Mysl´ıte, ˇze budete schopný splnit’ vˇsetky oˇcak´ avania l’ud´ı? ’ Vklad´ ame do V´ as vel ké n´ adeje, kde vˇsak m´ ame istotu? A koneˇcne, preˇco mysl´ıte, ˇze budete lepˇs´ım sudcom ako v´ aˇzen´ a Tissaia? M´ısto soudce sem zaujal d´ıky sv´ ym diplomatick´ ym a retorick´ ym schopnostem. Nav´ıc mám zkuˇsenosti s krimin´ aln´ımi ˇzivly, nˇejak´ y ˇcas sem, jako ˇzoldnéˇrsk´ y kapitán, pob´ yval v jejich spoleˇcnosti - vedl jsem prapor Sillinvarsk´ ych zloˇcinc˚ u, kteˇr´ı byli souˇc´ ast´ı vojska krále Rimwera VII. Moje pˇredstava, na rozd´ıl od pˇredstavy lady de Vries, si zakl´ ad´ a sp´ıˇse na spolupr´ aci vˇetˇs´ıho t´ ymu kompetentn´ıch jedinc˚ u. Dostává se tak v´ıce ˇcasu a pozornosti jednotliv´ ym kauz´ am, neˇz kdyˇz vˇsechny musela ˇreˇsit jedna osoba. Do rukou soudc˚ u- mˇe a pana Orfea, se nyn´ı dost´ avaj´ı jen v´ aˇzné pˇr´ıpady. 4. Aký je V´ aˇs pohl’ad na moment´ alnu legislat´ıvu? S´ u v nej nejaké diery? Pl´ anujete v bl´ızkej dobe presadzovat’ zmeny v andorskom z´ akon´ıku? Legislativa je na m˚ uj vkus zbyteˇcnˇe sloˇzitá. Zloˇcinc˚ um se u nás ve vˇezen´ı dostává jednoho d˚ uleˇzitého pr´ ava. Po spr´ avnˇe provedené tortuˇre, v pˇr´ıpadˇe naˇr´ızen´ı, maj´ı právo na smrt. 5. L’udia sa mi ˇcasto st’aˇzuj´ u, ˇze za Tissaii neboli verejné popravy, obzvl´ aˇst’ u takých zloˇcincov, akým bol napr´ıklad Zark. Bude to teraz iné? Pokus´ım se popravy zveˇrejnit. Zat´ım n´ am veˇskeré popravy pˇreb´ırá královská inkvizice. Posud’te sám, o jakou lah˚ udku n´ as pˇripravuje. 6. Poˇcul som, ˇze pokial’ to Vy s´ am nedovol´ıte, nikto nedok´ aˇze manipulovat’ Vaˇsimi em´ ociami a spr´ avan´ım. Je to pravda? Dok´ aˇze vˆ obec niekto ovplyvnit’ Vaˇse rozhodnutie? Moje rozhodnut´ı m˚ uˇze ovlivnit jen jej´ı veliˇcenstvo královna, jej´ı excelence Nimue, nebo kolega Orfeus. 7. Voˇci niektorým inˇstit´ uci´ am a veciam m´ ate v¨ aˇcˇsie z´ av¨ azky, ako voˇci sebe samému. Ste pripravený obetovat’ aj svoje vlastné hodnoty, aby ste uprednostnil ich prospech? Samozˇrejmˇe. 8. Ako je to moment´ alne s korupciou v mestskom zastupitel’stve? Co j´ a v´ım, m´ıra korupce je minim´ aln´ı. 9. Viem, ˇze je to proti dvornej etikete, ale ned´ a mi to. Prezrad´ıte n´ am aj nieˇco z V´ aˇsho s´ ukromného ˇzivota? Jsem ˇcarodˇej, v´ yzkumn´ık, teolog a b´ yval´ y ˇzoldnéˇr. ˇ ’ ’ ’ 10. Co by ste chcel odk´ azat l ud om? Spravedlnost nen´ı slep´ a. Protoˇze j´ a jsem jej´ı zrak. S panom Vortcartom sa rozpr´ aval a za rozhovor a vel’korys´ u audienciu d’akuje Chodec

ˇ Í názor redakce!!! !!!Inzerce i pˇr´ıspˇevky od ˇcten´ aˇr˚ u neproˇsly ˇzádn´ ymi u ´pravami a NEVYJADRUJ

11 Dˇekujeme V´ am za V´ aˇs ˇcas vˇenovan´ y ˇcten´ı tˇechto novin. Jsme rádi, ˇze máme pro koho psát. ˇ Tým redaktor˚ u AS. Pozn: toto ˇc´ıslo je asi jediné, kde jsme otiskli opravdu vˇse, o n´ am dorazilo do redakce, bez jak´ ychkoliv zmˇen(vyjma grafick´ ych). Ponech´ av´ ame tedy pro n´ as nezn´ ama slova jako korupce a tak podobnˇe. Od pˇr´ıˇst´ıho ˇc´ısla budou ale pˇr´ıspˇevky opravov´ any a tud´ıˇz i cenzurov´ any a rozhodnˇe nezaruˇcujeme, ˇze otiskneme vˇse, co n´ am poˇslete ˇci pˇrinesete. ˇ slouˇzit k vyˇrizov´ V ˇza ´dném pˇr´ıpadˇe nebude AS an´ı osobn´ıch spor˚ u nebo podobn´ ym podvratn´ ym ˇcinnostem. Pros´ım V´ as tedy o d˚ ukladné skontrolov´ an´ı toho, co chcete zveˇrejnit a taktéˇz o promyˇslen´ı, zda to opravdu chcete zveˇrejnit. Dˇekuji za pochopen´ı.

´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 3 ˇ Andorsk´ y Sum - 3. ˇ c´ıslo ´ Uvodn´ ık Draz´ı ˇcten´ aˇri, ˇ neˇz V´ am struˇcnˇe pov´ım, o ˇcem se doˇctete jiˇz ve tˇret´ım ˇc´ısle Andorského Sumu, mus´ım s politov´ an´ım ozn´ amit odchod naˇseho specialisty na u ´vodn´ıky pana Mikolase. To pr´ avˇe jemu vdˇeˇc´ıme za moˇznost ps´ at pro V´ as avˇsak kv˚ uli ˇ zdravotn´ım d˚ uvod˚ um se rozhodl ukonˇcit své p˚ usoben´ı v Sumu. T´ımto mu cel´ y t´ ym redaktor˚ u pˇreje mnoho zdaru po cel´ y ˇzivot. A ted’ uˇz koneˇcnˇe co se dozv´ıte z naˇseho dalˇs´ıho vyd´ an´ı. Stalo se toho za ty dva t´ ydny mnoho, opravdu mnoho. Objevil se z´ ahadn´ y drak a brzy po nˇem i spousta pˇrisluhovaˇc˚ u samotného pekla. Do toho vˇseho se vyskytl poˇz´ ar v naˇsem hlavn´ım mˇestˇe. Nehoda nebo u ´mysl ? D´ ale jsme pro V´ as pˇripravili rozhovor s ilerensk´ ym heroldem Deletriem, pˇribl´ıˇz´ıme V´ am u ńos velitele andorsk´ ych str´ aˇz´ı lorda Valgrima a sdˇel´ıme nˇeco o konfliktu Menetorie s Andˇely temnot. Toto vˇse se doˇctete v naˇsem tˇret´ım vyd´ an´ı, pˇreji pˇr´ıjemné ˇcten´ı a za dva t´ ydny nashledanou... redaktor Ivor

Co se dˇeje Kauza drak Kaˇzdého z V´ as jistˇe zaj´ım´ a jak tohle vˇsechno zaˇcalo. D´ıky pˇresn´ ym informac´ım od lady Eliˇsky se V´ am to pokus´ım co nejv´ıce pˇribl´ıˇzit ... Byl typick´ y zimn´ı den, lehce snˇeˇzilo a slunce m´ısty vykukovalo zpod mrak˚ u. K veˇceru se Eliˇska, jako kaˇzd´ y jin´ y den, vracela ze svého podniku U Zlomeného srdce. Na cestˇe, nedaleko svého domu spatˇrila obrovského zelenoˇsedého draka, kter´ y st´ ale nˇeco vyˇrv´ aval a nˇeˇceho se doˇzadoval. Chtˇel Angelicu, dceru mé kolegynˇe Ashley, kterou m´ a Eliˇska v opatrovnictv´ı. Po chvilce dohadov´ an´ı se drak pˇresunul k Eliˇsˇcinˇe vile a zaˇcala soukrom´ a debata. Drak se pˇredstavil pod jménem Xilath a koneˇcnˇe sdˇelil, oˇc mu jde. Dle Xilathov´ ych slov je posledn´ı svého druhu a potˇrebuje ˇcistou, nezkaˇzenou d´ıvku, aby mohl m´ıt ml´ ad’ata - n´ asledovn´ıky svého rodu. Lady mu tedy pˇrisl´ıbila pomoc s t´ım, ˇze po obˇradu bude Angelica navr´ acena ˇziv´ a a zdrav´ a. Do doby, neˇz mˇel pˇrij´ıt ˇcas obˇradu nesmˇel Angelicu nikdo vidˇet, mluvit s n´ı a v ˇza ´dném pˇr´ıpadˇe ji jak´ ymkoliv zp˚ usobem zkazit. Tohle bohuˇzel vˇedˇel Xilath˚ uv nepˇr´ıtel - Temn´ y drak. Nejednou se samozˇrejmˇe pokusil poruˇsit nˇekteré z pravidel v´ yˇse vyjmenovan´ ych. Zkouˇsel to at’ uˇz v podobˇe prodavaˇcky biˇzuterie, krejˇc´ı, ˇci kr´ alovsk´ ych uˇredn´ık˚ u, pokaˇzdé vˇsak bylo nebezpeˇc´ı zaˇzehn´ ano a postava mizela v plamenech nezn´ amo kam. Temn´ y zjistil, ˇze potajnu a diplomaticky obˇrad nepˇrekaz´ı, a tak zaˇcaly boje. Tuhé boje. Dle slov Xilatha zde Temn´ y nemˇel ˇza ´dnou moc, avˇsak vˇzdy kˇriˇcel nˇeco o nˇejakém bratrovi. Andorem byl vyd´ an z´ akaz vstupu do Had´ıho pr˚ usmyku a do nedaleké svatynˇe. Nejprve se vejce uchov´ avaly v pr˚ usmyku, poté je Xilath s Eliˇskou pˇrem´ıstili do svatynˇe, kde probˇehl obˇrad. Angelica dala kaˇzdému z ˇsesti vajec ˇzivot, ˇctyˇri byly b´ılé a dvˇe ˇcerné. B´ılé se rozdaly mezi ˇctyˇri dobré lidi a ˇcern´ a vejce si vybraly majitele samy. V tom se ve mˇestˇe objevila ta divn´ a potvora zvan´ a mastifa. Nah´ anˇelo ji p˚ ul mˇesta a pˇresto se nedaˇrilo ji pˇremoci. Kdyˇz uˇz to vypadalo slibnˇe, tak prostˇe zmizela, nikdo nevˇedˇel kam. Xilath vˇsak lidem poradil, ˇze mastifa hled´ au ´toˇciˇstˇe na stinn´ ych m´ıstech, v u ´vahu pˇripadaly stoky, a tam vskutku byla zahlédnuta. Nebylo v lidsk´ ych sil´ ach tu potvoru pˇremoci, drak si byl jist´ y, ˇze ji porazit dok´ aˇze, jenˇze jak dostat draka k té potvoˇre, kdyˇz pˇreb´ yv´ a ve stok´ ach ? A tak ... Zveˇrejnˇ eno 5. 12. 2006

12

13 ...elf v namodralé zbroji zaˇcal u poklopu rozhazovat syrové maso, drak pˇrihl´ıˇzel. Mysl´ıˇs, ˇze pˇrijde zelenoˇsed´ y ?, ot´ azal se elf a poodstoupil nˇekolik stop od mˇr´ıˇz´ı. Nev´ım, znˇela struˇcn´ a odpovˇed’. V jeho hlase vˇsak byla jistota. Po chv´ıli mˇr´ıˇze vyletˇely. Oba zbystˇrili, elf poloˇzil na tˇetivu ˇs´ıp a nat´ ahl ji, drak se pˇrikrˇcil a ˇcekal. V tom mastifa vyskoˇcila, tˇetiva zazp´ıvala a ˇs´ıp rozˇc´ısl vzduch. Zaˇcal boj. Mastifa sice byla o mnoho menˇs´ı neˇz drak, ale to se odr´ aˇzelo na jej´ı obratnosti. Jak pro elfa, tak pro draka bylo obt´ıˇzné ji trefit. Drak odrazil potvoru pravou tlapou a vychrlil oheˇ n, mastifa znehybnˇela a z˚ ustala leˇzet vedle mˇr´ıˇz´ı. Ticho. Xilath se pˇribl´ıˇzil k tˇelu potvory a neˇz se sehnul, tak jedn´ım pochybn´ ym skokem zmizela potvora v kan´ alu. Marn´ y boj, prohl´ asil elf a sklopil luk. M´ yl´ıˇs se, odpovˇedˇel drak. Elf nakoukl do stok a spatˇril mrvé tˇelo mastify. Aˇz ted’ mu doˇslo, ˇze i kdyby tˇech nest˚ ur bylo v´ıce, tak nebyl tento boj marn´ y... Ano, elf nebyl jedin´ y kdo zjistil, ˇze mastifˇe i Temnému ˇskod´ı oheˇ n. Dvˇe ze tˇr´ı mastif byly jiˇz zabity. Jednoho dne se thyrisk´ y tribun Caesar rozhodl s menˇs´ı skupinkou vyjet na Temného, protoˇze od Xilatha vˇedˇel, ˇze Temn´ y je zraniteln´ y zbran´ı z vz´ acného kovu. Bohuˇzel se nepodaˇrilo Temného pokoˇrit, ba naopak, Temn´ y unesl Caesara spolu s heroldem Imotepem a promˇenil je ve své temné jezdce zk´ azy, kteˇr´ı maj´ı za u ´kol naj´ıt vˇsech ˇsest vajec. Caesar bohuˇzel vˇedˇel, kde se nach´ az´ı jedno z vajec, druh´ y veˇcer na to bylo odcizeno. Podle slov Xilatha bude m´ıt vyl´ıhnuté dr´ aˇce povahu toho, kdo jej vlastn´ı. Nemus´ım zd˚ urazˇ novat co se stane jestli vˇsechna vejce padnou do rukou Temného. Nicménˇe ani s´ am Xilath nepop´ıra, ˇze na tom nen´ı nejlépe. Um´ır´ a. Jedno je jisté : za ˇza ´dnou cenu nesm´ı zbyl´ a vejce dostat Temn´ y, i kdyby to mˇelo st´ at mnoho ˇzivot˚ u andarijsk´ ych obˇcan˚ u. Co se bude d´ıt d´ ale draz´ı ˇcten´ aˇri nev´ım, jen v´ am mohu doporuˇcit abyste se drˇzeli pokyn˚ u ryt´ıˇr˚ u a herold˚ u. Tady uˇz nez´ aleˇzi jen na p´ ar ˇzivotech nevinn´ ych lid´ı, ale i na budoucnosti celé naˇs´ı zemˇe. vˇzdy s V´ ami V´ aˇs redaktor Ivor

Mastifa Kde tato potvora pˇ rev´ aˇ znˇ e pˇ reb´ yv´ a? Ve své domovinˇe ve st´ınové sféˇre. Je mastifa hojn´ y druh nebo sp´ıˇ se existuje posledn´ıch p´ ar jedinc˚ u? Jedn´ a se sp´ıˇse o nepˇr´ıliˇs ˇcast´ y druh, nebot’ jej´ı reprodukce trv´ a velmi znaˇcnou dobu. Je mastifa osamˇ el´ y lovec nebo m´ a vˇ zdy po boku nˇ ejak´ e pˇ risluhovaˇ ce ? Pokud je mi zn´ amo, tak mastifa vˇetˇsinou lov´ı ve tˇr´ıˇclenn´ ych skupin´ ach, kdy vˇzdy jedna je dominantn´ı a je znaˇcnˇe silnˇejˇs´ı. Dominantn´ı mastify se poznaj´ı podle modroˇcerné barvy, jej´ı slabˇs´ı druhové hnˇedo-ˇcernou barvou. Pokud se nem´ yl´ım, tak ty dvˇ e zabit´ e byly hnˇ edo-ˇ cern´ e... Ano, tak to je. Takˇze pokavad’ se nejednalo o n´ ahodn´ y pˇr´ıchod mastif do svˇeta Andarie, tak by se tu mohla vyskytovat jeˇstˇe jedna modro-ˇcern´ a mastifa. D˚ uvod proˇc se zde objevily je moˇzn´ a, ˇze jsou pouze na honbˇe za potravou pro mladé. Lze je pˇ remoci ? A jak´ ym zp˚ usobem ? Jeˇstˇe jsme se nesetkali s modro-ˇcernou, ale na jej´ı slabˇs´ı odr˚ udy platilo pouˇzit´ı ohnˇe. Pokud na dvˇ e pˇ redchoz´ı platil oheˇ n, mˇ el by platit i na tu silnˇ ejˇ s´ı, modro-ˇ cernou, pˇ rece jen jsou to stejn´ e druhy. Co si o tom mysl´ıte ? Je to moˇzné. Zat´ım se nedochovali z´ aznamy o tom, ˇze by nˇekdo dok´ azal zab´ıt tuto silnˇejˇs´ı. Uˇz jen bˇehem nˇekolika let se stali pouze 3 pˇr´ıpady skolen´ı hnˇedé mastify a z toho ted’ dva byly ned´ avno. Takˇ ze nikdo nikdy neslyˇ sel o zabit´ı modro-ˇ cern´ e? Ne, zat´ım jsem ˇza ´dné takové z´ aznamy nevyp´ atral. Jejich u ´toky v historii mˇely v´ıceménˇe n´ ahodné c´ıle. Tyto u ´toky jak´ ymi jsme se stali svˇedky se jim nepodobaj´ı.


14

Je moˇ zn´ e, ˇ ze tyto tvory nˇ ekdo ovl´ ad´ a ? Nˇ ekdo, kdo jim d´ av´ a rozkazy co maj´ı dˇ elat ? Ano, je to teoreticky moˇzné. Tato osoba by musela b´ yti znaˇcnˇe magicky vyspˇel´ a a hodnˇe podl´ a, aby j´ı v˚ ubec tito nebezpeˇcn´ı tvorové poslechly. Trochu jsem p´ atral a zjistil jsem, ˇ ze mastify za´ utoˇ cily na urˇ cit´ e lidi, opravdu si mysl´ıte, ˇ ze sem pˇ rich´ az´ı ze st´ınov´ ych sf´ er jen kv˚ uli potravˇ e? Je to jisté pokavad’ je, jak ste pˇredt´ım pouk´ azal, skuteˇcnˇe nikdo neovl´ ad´ a. Rozhovor pro V´ as pˇripravil redaktor Ivor za spolupr´ ace s kr´ alovsk´ ym honcem.

´ Unos lorda Valgrima Byl p´ ateˇcn´ı podveˇcer. Ryt´ıˇr Thomas von Chava proj´ıˇzdˇel mˇestem a pˇrem´ yˇslel. Byl klid, aˇz moc velk´ y klid. Z myˇslenek ho vytrhlo trouben´ı kr´ alovsk´ ych trubaˇc˚ u, lidé jiˇz nepropadali panice, klidnˇe se zbran´ı v ruce m´ıˇrili ke stok´ am. Nikdo se jim nemohl divit, pˇredchoz´ı t´ yden bojovali kaˇzd´ y den. Z andorsk´ ych kan´ al˚ u zaˇcala lézt velmi pr˚ urazn´ a monstra. Po prvn´ı vlnˇe, dav utichl a ryt´ıˇr urˇcil tˇri poruˇc´ıky - heroldku Naleen, kter´ a vedla z´ astup jedinc˚ u ovl´ adaj´ıc´ı magii, herolda Cicmaka, ten velel opl´ atovan´ ym v´ aleˇcn´ık˚ um a nakonec vynikaj´ıc´ı lukostˇrelkyni Mariu Barring, kter´ a samozˇrejmˇe dohl´ıˇzela na druˇzinu lukostˇrelc˚ u. Po chv´ıli se podaˇrilo vˇsechny oˇsklivé potvory na povrchu zab´ıt, nicménnˇe z´ ahadnˇe zmizel lord Valgrim, velitel andorsk´ ych str´ aˇz´ı. Naˇstˇest´ı jedna hampejznice vidˇela, jak ho podivn´ a monstra vleˇcou za sebou do stok. Do kan´ al˚ u byla vysl´ ana pr˚ uzkumn´ a skupinka v ˇcele s havantskou heroldkou, jenˇze ta se delˇs´ı ˇcas nevracela, a proto za nimi Thomas poslal zvˇeda, aby zjistil co se dˇeje. Ten se po chv´ıli vr´ atil se zpr´ avou, ˇze prvn´ı skupina potˇrebuje nutnˇe pomoci, nebot’ nepoˇc´ıtali s tak tuh´ ym odporem. Zbylé dvˇe skupinky se tedy vydali na pomoc. cesta k prvn´ı druˇzinˇe byla hladk´ a, avˇsak postup d´ ale pohromadˇe, to uˇz byl dle slov ryt´ıˇre poˇra ´dn´ y oˇr´ıˇsek. Do cesty se jim stavˇeli r˚ uzn´ı element´ alové, at’ uˇz ohniv´ y ˇci s mitrilov´ ym zbarven´ım. V niˇzˇs´ıch patrech stok na nˇe ˇcekalo pˇrekvapen´ı v podobˇe ˇsesti masivn´ıch golem˚ u. Poraˇzen´ı tˇechto nestv˚ ur dodalo vˇsem bojovn´ık˚ um velké sebevˇedom´ı a postupovali nemilosrdnˇe vpˇred. Kaˇzd´ y jejich nepˇr´ıtel padl na zem, bud’ na dvˇe poloviny, nebo se ˇs´ıpem v tˇelˇe. Koneˇcnˇe se probili do posledn´ı m´ıstnosti, kde st´ ala, cituji pana Chavu : velk´ a fialov´ a kupa masa, s lordem Valgrimem v zajet´ı. Navzdory své velikosti netvor padl a lord Valgrim byl osvobozen. T´ımto vˇsem osvoboditel˚ um, kteˇr´ı se z˚ uˇcastnili z´ achranné akce dˇekuji. Bez nich by lord Valgrim byl ztracen. podeps´ an ryt´ıˇ r andarijsk´ y Thomas von Chava redaktor Ivor ˇ aˇr Zh´ ˇ Ctvrt´ eho dne minulého t´ ydne vzpl´ aly v kr´ alovském mˇestˇe Andoru dva domy: d˚ um léˇcitel˚ u a cechovn´ı obchod cechu Tul´ aci. Oba s doˇskovou stˇrechou, poˇza ´r se nerozˇs´ıˇril pouze d´ıky velké vrstvˇe snˇehu, protoˇze podle odhad˚ u dorazili obyvatelé hasit aˇz po p˚ ul hodinˇe, co uˇz stˇrechy doutnaly. Obˇe stˇrechy jsou poˇskozené, naˇstˇest´ı se oheˇ n nerozˇs´ıˇril na jejich celou plochu, takˇze touto dobou jsou jiˇz v pˇrijatelném stavu. Po poˇza ´ru se na Andorském n´ amˇest´ı objevil svitek s pˇrekvapiv´ ym poselstv´ım: Pokud nebude do veˇcera druhého dne zaplaceno 500 zlat´ ych andarijské mˇeny, jinak podp´ al´ı dalˇs´ı domy. Pouze plan´ a v´ yhr˚ uˇzka nebo nebezpeˇcn´ a v´ ystraha? Podle naˇsich zdroj˚ u nebyly DOPOSUD pen´ıze ˇ aˇri nebylo a nebude zaplaceno, mohl zaplaceny. Jak se k tomu postavila vévodkynˇe kter´ a ˇr´ıd´ı tyto vˇeci? Cituji:,,Zh´ by potom zapalovat domy a poˇzadovat za to pen´ıze kaˇzd´ y. Postavila tedy vévodkynˇe Andor pˇred hrozbu toho, ˇze lehne popelem ? Byly pr´ y provedeny bezpeˇcnostn´ı opatˇren´ı jako pos´ılen´ı kontrol str´ aˇzn´ ych, ale pt´ am se ˇcten´ aˇri : Bylo tedy doposud mˇesto proti takov´ ym u ´tok˚ um nechr´ anˇeno? Na tuto znepokojivou ot´ azku Vévodkynˇe odpovˇedˇela ˇze bylo chr´ anˇeno, ale nikdo nev´ı jak to mohl podp´ alit, a ˇze bylo vyhl´ aˇseno p´ atr´ an´ı po nezn´ amém ˇzh´ aˇri. M˚ uˇzeme tedy pouze doufat ve schopnosti naˇsich herold˚ u a str´ aˇz´ı, ˇze se neprobud´ıme jednoho dne v plamenech. V´ aˇs redaktor Aenye.

15

Rozhovor s. . . heroldem Deletriem V naˇsem seri´ alu o osobnostech naˇs´ı zemˇe jsme pro V´ as nyn´ı pˇripravili rozhovor s heroldem Ilerensk´ ym, Ducˇ adu ryt´ıˇr˚ ˇ torem R´ u Salamounova Chr´ amu, panem Deletriem. Tento pomˇernˇe vysok´ y muˇz mladého a svˇeˇz´ıho vzhledu nastoupil do své funkce osmého mˇes´ıce tohoto roku. ˇ Dobr´ AS: y den pˇreji, mohl by jste na u ´vod ve zkratce povˇedˇet jak jste se stal Ilerensk´ ym Heroldem? ˇ adu a podobné vˇeci. Jako Templ´ Deletrius: Nebudu rozpitv´ avat jak jsem se stal ˇclenem R´ aˇr jsem podlehl nemoci nezn´ amého p˚ uvodu. Byl jsem tˇeˇzce nemocen tˇri mˇes´ıce a byl jsem na pokraji ˇ adov´ vn´ım´ an´ı, nesl jsem sv˚ uj kˇr´ıˇz. Aˇz jsem se d´ıky péˇci m´ ych R´ ych bratr˚ u vyzdravil, bylo mi ˇreˇceno ˇze jsem se osvˇedˇcil a proto budu s tehdy turcopolem Telcontarem a Paracelseem herold. Mˇel jsem radost, jen toho po nemoci bylo na mˇe ze zaˇca ´tku trochu moc, ale nyn´ı dle svého n´ azoru na u ´ˇrad herolda plnˇe dostaˇcuji. ˇ Jaké m´ AS: ate c´ıle na postu herolda? ˇ adu a vym´ Deletrius: Prosadit v Andarii d˚ uleˇzitost R´ ytit zloˇcin v Ilerenu, nebo napomoci i koleg˚ um z jin´ ych mˇest. ˇ Jak se stav´ıte k ned´ AS: avn´ ym ud´ alostem mezi Andorem a Garsadi´ı? ˇ ad, neutr´ Deletrius: Stejnˇe jako R´ alnˇe. ˇ Co by jste vzk´ AS: azal Andarijsk´ ym obˇcan˚ um? Deletrius: Aby se chovali v duchu hesla:Dvakr´ at mˇeˇr, jednou ˇreˇz, protoˇze v dneˇsn´ıch dob´ ach, kdy témˇeˇr kaˇzd´ y jejich ˇcin ovlivˇ nuje ˇsirokou ˇsk´ alu ud´ alost´ı, by si mohli doslova zadˇelat na pˇekn´ y malér. A d´ ale aby si v´ aˇzili ctnosti kter´ a dnes v zem´ıch andarijsk´ ych chyb´ı a tou je skromost. ˇ Dˇekuji V´ AS: am za rozhovor a pˇreji mnoho u ´spˇech˚ u ve Vaˇs´ı funkci. Deletrius: Také dˇekuji. Necht’ B˚ uh ˇzehn´ a vaˇs´ı redaktorské ˇcinnosti. Rozhovor pro V´ as pˇripravil Aenye.

Rozhovor s. . . Nelionem Mil´ı ˇcten´ aˇri, jak vˇsichni v´ıte naˇsi zemi zm´ıt´ a v´ alka dvou cech˚ u - Andˇelé proti Menetorii. Urˇcitˇe mnohé z V´ as zaj´ım´ a jak v´ alka prob´ıh´ a, a proto jsem zaˇsel za jedn´ım z cechmistr˚ u v´ alˇc´ıc´ıch cech˚ u, cechmistrem Andˇel˚ u, Nelionem. ˇ ˇ Dobr´ AS: y podveˇcer pane Nelione mohl by jste n´ am poskytnout rozhovor pro Andorsk´ y Sum ? ˇ Nelion: Zdrav´ım v´ as i ˇcten´ aˇre Andorského Sumu, jistˇe ptejte se. ˇ Pˇred ˇcasem v´ AS: am cech Menetoria vyhl´ asil v´ alku, jaké ˇciny mysl´ıte vedly Menetorii k vyhlaˇsen´ı v´ alky ? Nelion: K vyhl´ aˇsen´ı v´ alky vedly vz´ ajemné potyˇcky a ur´ aˇzky, mysl´ım si , ˇze se k v´ alce dost pˇriˇcinila i vraˇzda Godfryho s Ibelinu ˇ Kdo vlastnˇe v´ AS: alˇc´ı ? M´ ate vy nebo v´ aˇs nepˇr´ıtel nˇejaké spojence ? Jestli ano, kdo j´ım je? Nelion: N´ aˇs cech je prozat´ım bez spojenc˚ u, ale n´ aˇs nepˇr´ıtel m´ a za spojence Praetori´ anskou gardu, a proto jsou ve znaˇcné pˇresile. ˇ Jak velké jsou vaˇse ztr´ AS: aty ?A jaké jsou ztr´ aty nepˇr´ıtele? Nelion: Mysl´ım, ˇze ztr´ aty jsou na obouch stran´ ach zat´ım vyrovnané. ˇ Jak vid´ıte budoucnost v´ AS: alky ? Takové krveprolit´ı ani jednomu cechu nem˚ uˇze pˇrinést nic dobrého, chyst´ ate se tedy v´ alku v bl´ızké dobˇe ukonˇcit? Nelion: Nev´ım jak m˚ uj protivn´ık, ale j´ a ne. Pˇrestˇehoval jsem cech do Lewanu, kde nem˚ uˇzeme bojovat a ˇcek´ am, ˇze uˇz nebude takové krveprolit´ı jako doposud. ˇ Dˇekuji v´ AS: am za v´ aˇs ˇcas a pˇreji brzk´ y konec v´ alky. ˇ Nelion: Nem´ ate zaˇc, jsem r´ ad, ˇze jsem se mohl s v´ ami a ˇcten´ aˇri Andorského Sumu podˇelit o informce ohlednˇe v´ alky. redaktor Sejky

Oznámen´ı Vzhledem k tomu, ˇze se bezesporu nach´ az´ı mezi V´ ami mnoho tvoˇriv´ ych duˇs´ı, rozhodla se naˇse redakce d´ at Vaˇsim v´ ytvor˚ um prostor v ˇca ´sti Dopisy od ˇcten´ aˇr˚ u. Vaˇsimy pˇr´ıspˇevky se budu zab´ yvat j´ a, budu je tˇr´ıdit a vyb´ırat z nich ty, co budou otisknuty v n´ asleduj´ıc´ım ˇc´ısle. Berte toto pros´ım navˇedom´ı a své v´ ytvory zas´ılejte mnˇe. S pozdravem, Aenye

´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 4 ˇ Andorsk´ y Sum - 4. ˇ c´ıslo ´ Uvodn´ ık Mil´ı ˇcten´ aˇri, Po v´ anoˇcn´ı dovolené jsme se seˇsli v redakci a pˇripravili pro V´ as prvn´ı ˇc´ıslo v novém roce. Pˇrijali jsem mezi sebe novou redaktorku Renfri m´ısto zemˇrelého Aenyeho a redaktora Warghawna, necht’ je jim mezi n´ ami dobˇre. No, ted’ uˇz k tomu, o ˇcem si v tomto ˇc´ısle poˇctete. Dozv´ıte se nˇeco o novoroˇcn´ıch zvyc´ıch, o aktu´ aln´ıch volb´ ach ve mˇestˇe Andor a Havant, naˇsi redaktoˇri se V´ am v kaˇzdém ˇc´ısle budou snaˇzit pˇribl´ıˇzit vˇse o urˇcitém cechu, nyn´ı o cechu Str´ aˇzc˚ u a elfském cechu Hen Ichaer. A nakonec pro V´ as naˇse redaktorka Ashley sloˇzila p´ ar b´ asniˇcek. V´ıce jiˇz nebudu prozrazovat, hur´ a do ˇcten´ı ! redaktor Ivor

Co se dˇeje Nov´ y rok Mil´ı ˇcten´ aˇri, jistˇe jste si vˇsimli, ˇze n´ am nadeˇsel rok nov´ y, rok Draka a rok tˇret´ı od osvobozen´ı kr´ alovského mˇesta Andoru. Zkuste se ve sv´ ych domovech zamyslet jak jste minul´ y rok proˇzili, co jste udˇelali pro své bl´ızké a jestli jste prospˇeli spoleˇcnosti. Zaˇca ´tek nového roku by n´ am mˇel slouˇzit k uvˇedomˇen´ı naˇsich povinnost´ı v˚ uˇci kr´ alovnˇe Killias a k vytyˇcen´ı pˇredsevzet´ı pro nov´ y rok. S nov´ ym rokem je také spojeno mnoho zvyk˚ u a tak si mohou naˇse ˇcten´ aˇrky zkusit napˇr´ıklad hodit botou (doporuˇcuji sp´ıˇse lehké boty a pˇredevˇs´ım ˇcisté, ne zabl´ acené) za z´ ada. Pokud bota dopadne ˇspiˇckou ke dveˇr´ım, mohou uˇz v tomto roce oˇcek´ avat milého ml´ adence, kter´ y se o nˇe bude uch´ azet. K dˇetsk´ ym hr´ am spojen´ ym s t´ımto obdob´ım patˇr´ı napˇr´ıklad pouˇstˇen´ı sv´ıˇcek v oˇrechov´ ych skoˇra ´pk´ ach v sudu, urˇcitˇe i Vaˇse ratolest najde zal´ıben´ı v z´ avodˇe se sv´ ymi vrstevn´ıky. Protoˇze n´ am hezky nasnˇeˇzilo a i n´ amˇest´ı jsou pln´ a snˇehu, m˚ uˇzeme oˇcek´ avat v bl´ızké dobˇe zv´ yˇsen´ y v´ yskyt snˇehul´ ak˚ u postaven´ ych dˇetmi, nezˇr´ıdka vˇsak i n´ ami, dospˇel´ ymi. D´ avejte si ale také pozor na mrazy a nenech´ avejte sv´ a zv´ıˇrata venku, mohlo by se st´ at, ˇze r´ ano po probuzen´ı najdete svoje ovce zmrzlé na k´ amen. Proto jim st´ aje naplˇ nte senem a k˚ uˇzemi, at’ V´ am i tuto zimu pˇreˇzij´ı. S pozdravem, Vaˇse redaktorka Renfri.

VOLBY Andor Tak, a m´ ame to tu, po ˇrekl bych velice u ´speˇsném ˇctvrtroce vl´ ady vévodkynˇe Nimue, n´ am zaˇc´ınaj´ı dalˇs´ı volby. Obh´ aj´ı souˇcasn´ a starostka svou funkci nebo ji vystˇr´ıd´ a hrd´ y barbar Mrazoun, stateˇcn´ y v´ aleˇcn´ık Rulvo, ˇci snad kˇrehk´ a tulaˇcka Liliam ? To V´ am, draz´ı ˇcten´ aˇri, ani j´ a nepov´ım, ale mohu tu shrnout, co se vˇse za ty ˇctyˇri mˇes´ıce zmˇenilo... Nimue toho stihla opravdu hodnˇe. V prvn´ı ˇradˇe bych jistˇe zm´ınil trˇznici, kter´ a mnoho pomohla v rozvoji andorského obchodu, d´ ale byla vybudov´ ana s´ıt’ mezimˇestsk´ ych port´ al˚ u, dokonce financovala naˇse z´ azem´ı redakci, kde bychom jinak psali tyto listy pro V´ as ? Zveˇrejnˇ eno 6. 1. 2007

16

17 Je to jen na V´ as, lide andarijsk´ y, zda zvol´ıte jistou cestu spokojenosti a tud´ıˇz Nimue, ˇci se rozhodnete zvolit nového spr´ avce mˇesta, at’ uˇz v podobˇe kohokoliv z kandid´ at˚ u. Mohu ˇr´ıct jen jedno, kdo m˚ uˇze pˇrijd’te k volb´ am, jen tak doc´ıl´ıte toho, co chcete. Pˇet ot´ azek pro kandid´ aty. . . Co V´ as vedlo k tomu, kandidovat na funkci starosty naˇ seho hlavn´ıho mˇ esta ? Mrazoun : Huu...j´ a cht´ıt udˇelat Andor velk´ a mˇesto, hodnˇe penˇez a moc pˇekn´ a hospoda, cht´ıt pomoct Andor, aby ubr´ anit kaˇzd´ a skˇret’a ´k. Rulvo : Ke kandidatuˇre mˇe vedla pˇredevˇs´ım podpora celého cechu Husit˚ u a lid´ı jenˇz jsem za sv˚ uj ˇzivot tady v Andoru potkal, za coˇz jim t´ımto velice dˇekuji. Co byste udˇ elal l´ epe neˇ z souˇ casn´ a starostka, v´ evodkynˇ e Nimue ? Mrazoun : J´ a zn´ at Nim dlouh´ a doba, ona dobr´ a ˇzensk´ a, ale j´ a urˇcitˇe zaplatit v´ıc str´ aˇze, protoˇze oni nedˇelat, co muset. Rulvo : K tomu bych se opravdu nerad vyjadˇroval. Pˇrece jenom vévodkynˇe Nimue kandiduje znovu a mysl´ım, ˇze by bylo v˚ uˇci n´ı nefér pˇred volbami vytahovat nˇejakou ˇsp´ınu a pˇrem´ yˇslet nad nˇejak´ ymi spekulacemi, co by kdyby. Pˇresto bych p´ ar vˇec´ı zajisté udˇelal jinak, o tom nepochybuji. M´ ate proti jej´ı vl´ adˇ e nˇ ejak´ e n´ amitky a naopak se V´ am na n´ı l´ıbilo ? Mrazoun : Jak j´ a ˇr´ıct, Nim dobr´ a vladaˇr, udˇelat hezk´ a magick´ a d´ıra, ale ˇcasto vidˇet ve mˇesto jak obch´ azet chud´ a lid. Rulvo : N´ amitky m´ am, ale nebudu je veˇrejnˇe prezentovat. Mysl´ım, ˇze jsem schopn´ y si to s Nim vyˇr´ıkat osobnˇe, ten kdo ji bude volit by je zajisté neakceptoval a ten kdo nebude asi v´ı proˇc. Nav´ıc by bylo opravdu netaktn´ı se k tomu vyjadˇrovat bez toho aniˇz by dostala prostor na obh´ ajen´ı. L´ıbilo se mi, ˇze vévodkynˇe byla ˇcasto k zastiˇzen´ı. Pokud budete zvolen, co od V´ as mohou obyvatele Andoru oˇ cek´ avat ? Mrazoun : J´ a se postarat o bezpeˇc´ı vˇsechna barbar, ˇclovˇek, ale i elf´ ak v mˇesto, huu, a moct ˇcekat, ˇze j´ a nezvednout daˇ n. Rulvo : R´ ad bych m´ırnˇe sn´ıˇzil daˇ nové zat´ıˇzen´ı obˇcan˚ um mˇesta a hlavnˇe cech˚ um, jenz by se aktivnˇe pod´ıleli na ochranˇe mˇesta a jeho obyvatel. D´ ale bych r´ ad provedl urˇcitou stavebn´ı u ´pravu mˇesta. Podle mého n´ azoru Andor potˇrebuje vˇetˇs´ı st´ aje a vˇetˇs´ı ubytovnu, st´ avaj´ıc´ı je poˇra ´d pln´ a a pocestn´ı, kteˇr´ı pˇrijdou do mˇesta nemaj´ı kam sloˇzit hlavu. Rovnˇeˇz dom˚ u je v Andoru m´ alo, mysl´ım, ˇze by neuˇskodila mal´ a pˇr´ıstavba na m´ıstˇe za mostem. Také kostel bych r´ ad pˇrestavˇel, aby byl hoden kr´ alovskeho mˇesta, r´ ad bych, aby slovo boˇz´ı v nˇem hl´ as´ ano bylo a knihy s mˇestské knihovny v nˇem pˇredˇc´ıt´ any byly. Chtˇel bych podpoˇrit kulturu mˇesta, jenˇz pomalu upad´ a, r´ ad bych pomohl kaˇzdému kdo nˇejak´ y turnaj, z´ apas nebo divadeln´ı pˇredstaven´ı poˇr´ adat bude, at’ uˇz aktivnˇe, finanˇcnˇe nebo materi´ alnˇe. Jste ochotn´ y obˇ etovat sv˚ uj soukrom´ yˇ zivot za cenu vl´ adnut´ı v Andoru ? Mrazoun : J´ a obˇetovat cel´ a ˇzivot, aby kaˇzd´ a svobodn´ a barbar, ˇclovˇek i elf´ ak b´ yt v bezpeˇc´ı v naˇse mˇesto, huuu. Rulvo : Samozˇrejmˇe v tomto m´ am podporu svého cechu, jenˇz za mnou bude st´ at a m´ a nepˇr´ıtomnost v nˇem nebude zajisté zn´ at, ˇc´ımˇz budu m´ıt volné ruce a budu se moct soustˇredit na pr´ aci pro mˇesto. LIDEM : Mrazoun : Kaˇzd´ y, co se mnou j´ıt do volba b´ yt dobr´ a, i chlap´ ak i ˇzensk´ a, vyhr´ at, ten co b´ yt nejlepˇs´ı pro Andor, huuu. ˇ Rulvo : Zivot v Andoru mˇe mnohému nauˇcil, zaˇzil jsem zde ty dobré ˇcasy i ty horˇs´ı, byl jsem u vl´ ady Lady Maji, Eliˇsky, vévody Merika i souˇcasné Vévodkynˇe Nimue. Byl bych r´ ad, kdybych mohl vˇsechny své zkuˇsenosti, jenˇz jsem nabyl nˇejak´ ym zp˚ usobem z´ uroˇcit a povznést t´ım kr´ alovské mˇesto opˇet na v´ yslun´ı. Kaˇzd´ y, kdo mˇe zn´ a, v´ı, ˇze jsem vˇzdy pom´ ahal vˇsem, kteˇr´ı to potˇrebovali a mysl´ım si, ˇze kdyz budu zvolen do ˇcela mˇesta budu schopen pomoci daleko v´ıce lidem, neˇz doposud. Proto budu r´ ad za kaˇzd´ y hlas, kter´ y dostanu a snad nezklamu ty, kteˇr´ı mi vˇeˇrili. Z´ aroveˇ n jsem schopn´ y nést odpovˇednost za své ˇciny a v pˇr´ıpadˇe byt’ jen nepatrného zpochybnˇen´ı m´ ych ˇcin˚ u okamˇzitˇe odstoupit. (Pozn. redakce - Liliam nebyla zastiˇzena) Pˇet ot´ azek pro obh´ ajkyni. . . Proˇ c jste se rozhodla obhajovat svoji funkci ? Pˇ reci jen jste toho jiˇ z hodnˇ e dok´ azala. Abych dokonˇcila zapoˇcatou pr´ aci a nedostal se k moci nˇekdo, kdo ani v Andoru nebydl´ı a netuˇs´ı, co jeho lid potˇrebuje...


18

Pokuste se okomentovat Vaˇ se protivn´ıky a ˇ reknˇ ete kdo je podle V´ as nejvˇ etˇ s´ım soupeˇ rem ? Hmm, tˇeˇzko ˇr´ıct, sleˇcnu Liliam v˚ ubec nezn´ am a do ted’ jsem ani netuˇsila, ˇze je obˇcankou naˇseho mˇesta. Mrazoun je m˚ uj obl´ıben´ y voj´ ak, ale svoj´ı kandidaturou mˇe opravdu pˇrekvapil, ˇcekala jsem od nˇej sp´ıˇs vojenskou kariéru. Rulvo je také dobr´ y voj´ ak, ale jako starosta by mohl také uspˇet. Takˇze vˇse zaleˇz´ı jen na voliˇc´ıch a douf´ am, ˇze jich pˇrijde opravdu co nejv´ıc a hlavnˇe ti, kter´ ych se dˇen´ı ve mˇest´ a t´ yk´ a a ne jen ti, co do mˇesta pˇrijiˇzdi jen kv˚ uli volb´ am. Dˇekuji. Udˇ elala jste toho pro obyvatele Andoru mnoho, mysl´ıte si, ˇ ze V´ as znovu zvol´ı ? Tohle opravdu nech´ am na naˇsich voliˇc´ıch. Co jeˇ stˇ e zmˇ en´ıte pokud sv´ e m´ısto obh´ aj´ıte ? Chtˇela bych dokonˇcit s´ıt’ port´ al˚ u na d˚ uleˇzit´ a m´ısta jako tˇreba d˚ ul a podobnˇe. Pokusit se z´ıskat u kr´ alovsk´ ych u ´ˇredn´ık˚ u povolen´ı k v´ ystavbˇe druhé ubytovny a p´ ar dom˚ u. Hlavnˇe bych chtˇela opravit andorské doly a moˇzn´ a vyrazit i nov´ y, aby mˇeli lidé pr´ aci a nemuseli ˇzebrat na n´ amˇest´ı. Na z´ avˇer m´ am jedno pˇrekvapen´ı, které bych chtˇela po skonˇcen´ı zimy uskuteˇcnit, ale to si zat´ım nech´ am pro sebe. Obch´ azel jsem lid andarijsk´ y a ptal se na dotazy pro V´ as, vesmˇ es mi byly navrˇ zeny ot´ azky na jeˇ z jsem se zeptal, nicm´ enˇ e naˇ sel se jeden V´ aˇ s obdivovatel a toho zaj´ımalo, kdy jste pˇ risla o panenstv´ı ? Na ot´ azku samozˇ rejmˇ e nemus´ıte odpov´ıdat, to v´ıte pro ˇ cten´ aˇ re vˇ se... Mysl´ım, ˇze to bylo v sedmn´ acti, to v´ıte, byla jsem dost poˇcestn´ a d´ıvka. LIDEM : Tak, lidi, nezapomeˇ nte pˇrij´ıt k volb´ am, at’ si pak nemus´ıte stˇeˇzovat, ˇze je u moci nˇekdo, koho jste nechtˇeli. Havant V naˇsem pivovarském mˇesteˇcku kandiduj´ı jen dvˇe osoby - obh´ ajce funkce Lord Gryzzly a pan Lisiak. V Havantu je velice m´ alo obyvatel a jeˇstˇe ménˇe chod´ı volit, proto z´ aleˇz´ı na kaˇzdém hlasu. LIDEM : ˇ zko je teraz rozpr´ Lisiak : Taˇ avat’ o pl´ anoch, ked’ neviem s ak´ ymi finanˇcn´ ymi prostriedkami budem hospod´ arit’, ale chcel by som zv´ yˇsit’ bezpeˇcnost’ v meste a jeho okol´ı, lebo poslednou dobou sa tam vyskytuju zlodeji.V kaˇzdom pr´ıpade by som chcel vylepˇsit’ ekonomiku. Uvid´ım, ˇci by bolo moˇzné zv´ yˇsit’ poˇcet pol´ı. Lord Gryzzly : Kdyˇz jsem nastoupil do funkce havantského spr´ avce, byl Havant stejn´ y jako v pˇredchoz´ıch letech - za celou tu dobu se zmˇenilo hodnˇe m´ alo. Ano, u ´pravy v Havantu nemohou pokraˇcovat tak rychle jako napˇr´ıklad v Andoru, nelze srovn´ avat hlavn´ı mˇesto s rozv´ıjej´ıc´ım se mˇesteˇckem. Nicménˇe jsem za finaˇcn´ı pomoci Andoru postavil most, kter´ y jiˇz bylo tˇreba vymˇenit za starou pˇrevoznickou lod’ s jeˇstˇe starˇs´ım pˇrevozn´ıkem. Tato stavba pochopitelnˇe st´ ala mnoho financ´ı a chv´ıli trvalo neˇz se havantsk´ a kasa zase vzpamatovala. Nyn´ı, pokud mˇe havantsk´ y lide zvol´ıte, zveleb´ım naˇse poklidné mˇeesteˇcko tak, jak bude v m´ ych sil´ ach. Pokus´ım se obnovit zaˇslou pivovarskou tradici a d´ ale rozˇs´ıˇrit pole a domy. Pˇredem dˇekuji za podporu kaˇzdému obˇcanovi, kter´ y vˇeˇr´ı v lepˇe´ı budoucnost naˇseho malého mˇesteˇcka. Jen pro V´ as, V´ aˇs redaktor Ivor

Pˇribliˇzujeme Vám. . . cechy andarijské Hen Ichaer Prvn´ım z cech˚ u, kter´ ym se budeme v naˇsem seri´ alu zab´ yvat je druˇzina elfského velmoˇze, spoleˇcenstv´ı zvané Hen Ichaer – v ˇreˇci Andarie to znaˇc´ı Starˇs´ı Krev. Tato druˇzina vznikla okolo osoby Sila Thitbleidda, kter´ y byl vˇsak jeˇstˇe pˇred zaloˇzen´ım cechu pro svou p´ ychu sraˇzen bohy a obr´ an o své mimoˇra ´dné schopnosti a ted’ nos´ı jméno Esseageas – Jsem proklet. V˚ udce skupiny se naz´ yv´ a Caenseidhe, v této dobˇe zastupuje cechmistra pan´ı Alrae s titulem Lionors, v jazyce star´ ych elf˚ u Lvice. Druˇzina nevznikla jako protiv´ aha elfské frakce Menel Sanga, sp´ıˇse je to spoleˇcenstv´ı elf˚ u troˇsku jiného druhu. Tato druˇzina s´ıdl´ı v severn´ı baˇstˇe Andarie, mˇestˇe pod vl´ adou zemana Gorgona, Ilerenu. Spolu s Templ´ aˇri také tvoˇr´ı Ilerenskou arm´ adu, kde je Caenseidhe Esseageas velitelem pˇechoty. Hierarchie druˇziny je n´ asleduj´ıc´ı: Caenseidhe m´ a rozhoduj´ıc´ı slovo ve vˇsem, pˇrij´ım´ a rady a doporuˇcen´ı od takzvan´ ych Gamling˚ u, pod nimi jako ˇclenové se vˇsemi pr´ avy a povinostmi jsou takzvan´ı Istyar a mezi nejniˇzˇs´ı ˇcleny patˇr´ı takzvan´ı Elevové – Adepti. Na pˇreˇctenou v dalˇs´ım ˇc´ısle se tˇeˇs´ı Vaˇse redaktorka Renfri.

19 Cech Str´ aˇ zc˚ u Jistˇe uˇz kaˇzd´ y z V´ as potkal nˇekoho z tohoto cechu, jistˇe uˇz mnoz´ı navˇst´ıvili jejich obchod kousek pod Andorskou bankou, proto jsem se j´ a rozhodl dozvˇedˇet v´ıce, v´ıce o jejich cechu... Prvn´ı jsem se rozhodl navˇst´ıvit jejich obchod, poté co jsem veˇsel jsem byl mile pˇrekvapen, ˇze za pultem sed´ı nˇejak´ y muˇz, a ˇze cel´ y obchod nenech´ av´ a na pronajmutém muˇzi co tam st´ al. Nejprv sem pˇristoupil k muˇzi, co st´ al pˇred pultem a porozpr´ avˇel sem s n´ım... Jeho velectˇené jméno bylo Enrique..ˇrekl mi, ˇze s n´ım zach´ azej´ı velmi dobˇre, prohlédl jsem jeˇstˇe, co mi nab´ızel, pod´ıval se na kvalitu a na druhy vˇsech vˇec´ı a shledal jsem, ˇze u Str´ aˇzc˚ u maj´ı opravdu velik´ y v´ ybˇer zboˇz´ı. Poté jsem mluvil s muˇzem za pultem, jehoˇz jméno jsem zjistil pozdˇeji, jmenoval se Falathrim. Byl velmi pˇr´ıvˇetiv´ y, proto jsem si od nˇej nechal vyrobit u ´vazn´ y k˚ ul a vyˇsel jsem z obchodu. Zam´ıˇril jsem na n´ amˇest´ı kde jsem na laviˇcce uvidˇel Lothorna, kter´ y je také jedn´ım ˇclenem, poté pˇrijel na koni pan Imotep, dalˇs´ı ˇclen, a tak sem je oba pozval do Gorrova krknut´ı, coˇz je zdejˇs´ı hospoda, aby mi odpovˇedˇeli na p´ ar ot´ azek. Pozdˇeji jsem vyhledal i Nimue a zeptal se i j´ı. 1. ot´ azka - Jak dlouho jste v cechu? Lothorn : Mysl´ım, ˇze mˇes´ıc a p˚ ul... Imotep : Nev´ım pˇresnˇe, v´ım, ˇze do cechu jsem se dostal pˇres cechmistra Korneuse, naˇsel mˇe kdyˇz mˇe vyplavilo moˇre a pomohl mi... Nimue: Asi rok. 2. ot´ azka - M´ ate v cechu nˇ ejakou v´ yznaˇ cnou funkci ? Lothorn : Tak dlouho v cechu nejsem abych mohl o nˇeco takového usilovat... Imotep : Dalo by se ˇr´ıci ano, patˇr´ım do 4 ˇclen˚ u rady starˇs´ıch... Nimue : Z´ astupce cechmistra. 3. ot´ azka - Jste spokojeni s vaˇ s´ım nynˇ ejˇ s´ım cechmistrem? Lothorn : Velmi spokojen, vˇzdy mˇe podrˇzel, je to pˇr´ıtel.. Imotep : Jistˇe, dok´ azal n´ aˇs cech pozvednout z u ´padku, kdyˇz jsme se pˇrestali st´ avat jednotn´ ymi... Nimue : V nynˇejˇs´ı dobˇe je cechmistr indisponov´ an nˇejak´ ym proklet´ım a nem´ ame o nˇem moc zpr´ av, ale jinak ano. 4. ot´ azka - M´ ate nˇ ekde s´ıdlo? Ano, m´ ame zat´ım jen v pron´ ajmu ˇc´ıslo 1 v Andoru, ale chyst´ ame se v brzké dobˇe postavit vlastn´ı d˚ um... Dalˇs´ı z ˇclen˚ u, ovˇsem nejsou vˇsichni : Korneus, Meriadoc, Falathrim, Argonaut.... a jin´ı redaktor Warghawn

Trocha poezie. . . Slunce Na obloze s´ıdl´ı, z v´ yˇsky na n´ as hled´ı. Teplé doteky rozd´ av´ a, radost v srdc´ıch rozsév´ a. Je spravedlivé, je nemˇenné. At’ je podzim ˇci zima, je st´ ale s n´ ama. Jaro, léto mu n´ aleˇz´ı, to pˇrehlédnout lze stˇeˇz´ı. Nˇekdy p´ al´ı, jindy hˇreje, kaˇzd´ y z n´ as si ho pˇreje.

Luna Blankytn´ ym z´ avojem n´ as hal´ı, nekoneˇcné d´ alavy se zdaj´ı. Temn´ y h´ av sametov´ y, lehk´ y a vˇsudypˇr´ıtomn´ y. Na nˇem démanty se bliˇst´ıc´ı, barvami duhy hraj´ıc´ı. Chladn´ y v´ anek k nˇemu patˇr´ı, stejnˇe tak, jako temnota ho znaˇc´ı. Velké stˇr´ıbrné oko na n´ as hled´ı, spousty z´ ahad v sobˇe taj´ı. Jeho chladn´ a z´ aˇr vˇse proz´ aˇz´ı, na klidné vodn´ı hladinˇe se odr´ aˇz´ı. redaktorka Ashley

´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 5 ˇ Andorsk´ y Sum - 5. ˇ c´ıslo ´ Uvodn´ ık Draz´ı ˇcten´ aˇri, ˇ jistˇe se nem˚ uˇzete doˇckat, o ˇcem se v naˇsem p´ atem ˇc´ısle Andorského Sumu doˇctete. Nejprve zase zmˇeny, dva z naˇsich redaktor˚ u n´ as opustili kv˚ uli vyt´ıˇzenosti a jin´ ym povinnostem, Sejky a Warghawne t´ımto V´ am pˇrejeme mnoho ˇstˇest´ı v ˇzivotˇe. Avˇsak nebud’te smutn´ı, navˇst´ıvil n´ as pan Vilja Déˇzi s velice zaj´ımav´ ym n´ apadem, kter´ y jsme se rozhodli uskuteˇcnit. Na zkuˇsebn´ı dobˇe je také p˚ uvabn´ a sleˇcna An Ara, zaj´ımavé je, ˇze pˇri vysloven´ı tohoto jména polovina muˇz˚ u zˇcerven´ a a druh´ a polovina ji bud’ nezn´ a nebo byli kdysi zbaveni svého muˇzstv´ı. Nuˇze tedy, co jsme pro V´ as napsali. V prvn´ı ˇradˇe jiˇz v´ yˇse zm´ınˇen´ y n´ apad pana Viljy - Andorsk´ a kr´ alovsk´ a loterie - vskutku rychl´ y zp˚ usob zbohatnut´ı, poté jeden obyˇcejn´ y den v naˇsem kr´ alovstv´ı a samozˇrejmˇe co bychom to byli za noviny bez st´ıˇznost´ı a drb˚ u. Nˇekoho naˇse psan´ı pobav´ı, jiného naˇstve, obˇema skupin´ am vˇsak pˇreji pˇr´ıjemné ˇcten´ı. redaktor Ivor

Co se dˇeje ˇ Velk´ a kr´ alovsk´ a loterie v Andorsk´ em Sumu Kaˇzd´ y m˚ uˇze vyhr´ at, staˇc´ı jen vsadit to spr´ avné ˇc´ıslo. Loterie prob´ıh´ a s vylouˇcen´ım ˇstˇestˇeny a za dozoru nˇekolika menˇs´ıch boh˚ u. Loterie probˇehnˇe dne osmn´ actého tohoto mˇes´ıce na andorském trhu v sedmou hodinu veˇcern´ı a poté kaˇzd´ y nedˇeln´ı veˇcer na stejném m´ıstˇe. S´ azky vˇsak jiˇz m˚ uˇzete h´ azet od dneˇsn´ıho dne do zabezpeˇcené truhly v naˇs´ı redakci. Pravidla loterie: • Vyhr´ av´ a ten, kdo vsad´ı nejniˇzˇs´ı celé kladné ˇc´ıslo a bude pˇritom s´ am, kdo jej vsad´ı. Kaˇzd´ y obyvatel Andarie sm´ı vsadit pouze jednou. • Losy s ˇc´ıslem je moˇzné vsadit pouze vhozen´ım do zapeˇcetˇené schr´ anky pˇribité na stˇenˇe redakce Andorského ˇ Sumu oznaˇcené Kr´ alovsk´ a loterie. Platn´ ym losem je koˇzen´ y mˇech ˇci pytl´ık, obsahuj´ıc´ı z´ apisné 5 zlatek a podepsan´ y, zapeˇcetˇen´ y svitek se vsazen´ ym ˇc´ıslem (pro ménˇe movité obˇcany je v redakci truhliˇcka s jiˇz pˇripraven´ ym pytl´ıkem a svitkem). • Losy, které budou obsahovat z´ aporn´ a, desetinn´ a, zlomkov´ a ˇci jinak podivn´ a ˇc´ısla nebo nulu, nebo k nim nebude pˇriloˇzeno z´ apisné 5 zlatek, budou povaˇzov´ any za neplatné. Stejnˇe jako vˇsechny losy osoby, kter´ a vsadila v´ıce neˇz jedno ˇc´ıslo. • V´ıtˇezi pˇripadne cel´ y v´ ytˇeˇzek ze z´ apisného vˇsech platn´ ych los˚ u zmenˇsen´ y o n´ aklady na uspoˇra ´d´ an´ı soutˇeˇze. • Soutˇeˇze se nesm´ı z´ uˇcastnit organiz´ atoˇri a jejich rodinn´ı pˇr´ısluˇsn´ıci. V´ ysledky loterie budou slavnostnˇe vyhl´ aˇseny ihned po skonˇcen´ı, za dozoru kr´ alovského not´ aˇre, duchovn´ıho otce ˇ loterie, pana Vilji Déˇzi a redaktor˚ u Andorského Sumu. Zveˇrejnˇ eno 16. 2. 2007

20

21 Mal´ y pˇr´ıklad ze vzd´ aleného kr´ alovstv´ı: V loterii nas´ azeli soutˇeˇz´ıc´ı ˇc´ısla: 1,1,3,3,3,4,4,5,6,8. V´ıtˇezem loterie se stal ten, kter´ y vsadil ˇc´ıslo 5 a odnesl si 50 zlatek. Nev´ ahejte a s´ azejte, pˇ reci nenech´ ate v´ yhru sousedovi! ˇ Kaˇzdé n´ asleduj´ıc´ı ˇc´ıslo Andorského Sumu pˇrinese rozhovor se ˇst’astn´ ym v´ yhercem. Jak asi ˇ ete Andorsk´ ˇ naloˇz´ı se z´ıskan´ ymi penˇezi? Ctˇ y Sum. Vaˇse redakce Nˇ ekolik postˇreh˚ u v t´ eto rozmanit´ e zemi. Je kr´ asné sluneˇcn´ı odpoledne, v´ıtr se op´ır´ a do korun strom˚ u, pt´ aci pˇej´ı balady o pˇrich´ azej´ıc´ım jaru. Sed´ım si tak ˇ pod stromem a pˇrem´ yˇsl´ım, co by mohlo pilné ˇcten´ aˇre Andorského Sumu zaj´ımat. Ud´ alo se toho tolik, od pˇrehl´ıdky vypracovan´ ych muˇzn´ ych tˇel v ringu, pˇres d˚ uvtip j´ımˇz bojovn´ıci opl´ yvaj´ı, aˇz po u ´smˇevnou chvilku s ryt´ıˇrem. Mnoho se toho ud´ alo a mnohé V´ am pov´ım. Usad’te se tedy na laviˇcku, ˇzidli, ˇci jen tak do tr´ avy a nechte se unést m´ ym pohledem na tuto zem a dˇen´ım v n´ı. Jitˇrenka vystoupla za obzor a odhalila sv˚ uj sluneˇcn´ı z´ avoj, stoj´ım si u cesty a pˇrem´ıt´ am, co, ˇze mˇe to dnes vˇse ˇcek´ a. Tu se vyˇr´ıt´ı z lesa jezdec na hnˇedém koni. Je poznat, ˇze za sebou maj´ı dlouhé putovan´ı, jelikoˇz mohutn´ y oˇr je notnˇe zpˇenˇen a unaven. Pohlédnu na muˇze, rozpozn´ av´ am jeho rysy a zakabon´ım se copak, ˇze se to dˇeje, jelikoˇz v´ım, ˇze on chr´ an´ı pˇredmˇest´ı Thyrisu. Stoj´ım tedy a ˇcek´ am s ˇc´ımpak tak pˇrispˇechal. Nic se nenadˇeji a uˇz na mˇe utoˇc´ı jeho had, no sp´ıˇse tedy h´ adˇe, ale pov´ım V´ am zuby m´ a poˇra ´dné. V duchu mi probˇehne myˇslenka na jedinou zbraˇ n co m´ am - m˚ uj mistrnˇe opracovan´ y elf´ı luk. Ale to bylo vˇse, na co jsem pomyslela, jelikoˇz mˇe oslepil odraz slunce od jeho, tuˇs´ım halapartny. Probrala jsem se jen v nˇejaké r´ obˇe a bez vˇec´ı, radˇeji nechci vˇedˇet, co se mnou mohl dˇelat. Nev´ım z ˇceho odtuˇsil, ˇze nˇejak´ a redaktorka v pl´ atˇené tunice se sand´ alem m´ a nˇejaké bohatstv´ı, jeˇz stoj´ı za uloupen´ı. Zvl´ aˇstn´ı zkuˇsenost, ale zamysleme se nad t´ım, ˇze takové povol´ an´ı redaktora je dost n´ aroˇcné a unavuj´ıc´ı. Mus´ıte st´ ale b´ yt tam kde se nˇeco dˇeje, nesm´ıte se pˇrikl´ anˇet na ˇz´ adnou stranu, drˇzet se v u ´stran´ı a pˇritom vˇsem na oˇc´ıch. Nezlobte n´ as tedy zbranˇemi, kouzly ani zv´ıˇra ´tky ˇci jinou havˇet´ı. My se zase na opl´ atku vynasnaˇz´ıme nˇeco kloudného napsat. Otˇresena po tomto ˇcinu se odpot´ ac´ım dom˚ u, prohled´ av´ am bedniˇcky kv˚ uli nov´ ym vˇecem, usoud´ım, ˇze je ˇcas na u ´klid. Nˇekteré vˇeci potˇrebuji nakoupit v Andoru. Jdu tedy smˇerem od redakce a hle tˇri muˇzi na kon´ıch si dob´ıraj´ı dva mlad´ıky s louˇcemi. Jejich ˇcervené pl´ aˇstˇe vlaj´ı ve vˇetru jeˇz se zvedl, slunce se zraˇc´ı v jejich podivn´ ych tv´ aˇr´ıch. Inu zastanu se tˇech dvou mlad´ık˚ u a pov´ım jim, ˇze jim bude lépe, kdyˇz kroky své nasmˇeruj´ı do mˇesta. Ale co to, jsem oslovena velmi kr´ asn´ ym hlasem, pr´ y ˇze m´ısto nich tedy j´ a. M´ am to ale smoln´ y den, oni tˇri, j´ a sama a pˇeˇs´ı. Zv´ aˇz´ım své ˇsance, pokouˇs´ım se tedy vyjedn´ avat. Pr´ y m´ am d´ at zlat’a ´ˇcky, no to se mi moc nechce. Tak pr´ y ˇzivot, toho si moc cen´ım. Vypadalo to beznadˇejnˇe.Tak, ˇze pr´ y m´ am d´ at pl´ atˇenou koˇsili a kilt, jeˇz m´ am na sobˇe. Pov´ıd´ a mi ten nejvyˇsˇs´ı. Pokrˇc´ım tedy rameny a svleˇcu se. Pˇritom jim v duchu nad´ av´ am. Hled´ım zat´ım na nˇe a jejich hˇrebce a hle, v´ıtr odkryl odznak cechu schovan´ y pod pl´ aˇstˇem. Pˇreˇctu si ho a zaˇc´ın´ a nˇejak Sic... zrak m´ am sp´ıˇse pˇrivykl´ y na hled´ an´ı stop v les´ıch, neˇz na ˇcten´ı zabl´ acené cedulky, uchov´ am si tedy to, co v´ım v pamˇeti. Oni seberou ze zemˇe svou koˇrist, dva kousky potrhaného oˇsacen´ı a v´ıtˇezoslavnˇe uh´ anˇej´ı pryˇc, aˇz prach za kopyty jejich kon´ı dlouho hal´ı mou skl´ıˇcenost. Dvakr´ at za den hanebnˇe svleˇcen´ a na Andorském mostˇe stoj´ıc´ı, avˇsak hrd´ a, ˇze ti dva mlad´ı muˇzi vyv´ azli bez zranˇen´ı a se vˇsemi vˇecmi, jeˇz mˇeli na sobˇe. M´ avnu nad dˇen´ım rukou a hled´ım si pˇr´ıprav turnaje jeˇz poˇra ´d´ a redaktorka Renfri, s niˇz j´ı pom´ ah´ am. Vaˇr´ım, aˇz se z domu line l´ıbezn´ a v˚ unˇe. Pivo st´ aˇc´ım do soudk˚ u, stejky hezky opék´ am a r´ ano se do pralesa vyd´ av´ am pro ˇcerstvé plody. Pom´ ah´ am j´ı obstarat ceny a tˇeˇs´ım se na tu pod´ıvanou. Hle hodina souboj˚ u dospˇela svého vrcholu. Muˇzi se sch´ azej´ı a hl´ as´ı se na souboj, d´ amy se s nimi louˇc´ı a pˇrej´ı jim mnoho zdaru. I j´ a jsem pˇriˇsla, tedy sp´ıˇse se sem pˇrem´ıstila pomoc´ı port´ alu, s doprovodem. V ringu sv´ adˇej´ı dech prob´ıhaj´ıc´ı boje, logika jde proti meˇci. Vzduch ˇcp´ı pouˇzit´ ymi ˇıpy létaj´ı vzduchem, dav povzbuzuje své obl´ıbence. D´ kouzly. S´ amy se strachuj´ı o své milé. Z té odvahy se nejednomu zalekne srdce. Vˇse avˇsak jednou konˇc´ı a i tak tato pod´ıvan´ a m´ a konce. V´ıtˇezem se stal elf, jeˇz sv˚ uj ˇzivot zasvˇetil nekromancii, ˇclen cechu tul´ ak˚ u Theseus. Porazil vˇsechny a s´ am poraˇzen nebyl. Bojovn´ık˚ um jsou zaceleny drobné odˇerky a boule, upraveni a v dobré n´ aladˇe doprov´ az´ı své milé na hostinu, jeˇz se kon´ a v Andorském kulturn´ım domˇe. Nejprve se v´ıtˇezi a jeho partnerce pˇredaj´ı ceny, jedn´ a se o mithrilovou soˇsku a zlatem vyˇs´ıvané oˇsacen´ı. N´ asleduje ´ evy dam rozzaˇruj´ı okol´ı a hrdinské skutky muˇz˚ hostina, kde pivo teˇce proudem jako vody v ˇrek´ ach. Usmˇ u se zraˇc´ı v jejich tv´ aˇr´ıch. Den se pomalu mˇen´ı v noc a kaˇzd´ y se rozch´ az´ı do svého domu. Dny plynou v poklidné harmonii, v zemi se nedˇeje nic, co by st´ alo o zm´ınˇen´ı, nebo to alespoˇ n k uˇs´ım m´ ym nedolehlo. Aˇz tu najednou thyrijské trubky zn´ı vzduchem, jejich hlas se nese daleko a zvˇestuj´ı zaj´ımavé zpr´ avy. Jdu se tam tedy porozhlédnout, copak se to dˇeje. Dˇrevˇené leˇsen´ı na n´ amˇest´ı Thyrisu je odstranˇeno a umoˇzn ˇuje tam vstoupit na kr´ asné n´ amˇest´ı. Pohled upout´ a majest´ atn´ı socha bojovn´ıka oz´ aˇrena nehasnouc´ım plamenem. Na balkonˇe novˇe zbudované banky m´ a proslov nov´ y vl´ adce Thyrisu Ryt´ıˇr Malagar. Mluv´ı o rozvoji a budov´ an´ı, o znovu nabyt´ı sl´ avy. Pˇrijd’te a posud’te, zda-li mˇel pravdu. Posed’te a zahrajte si stoln´ı hry nebo ˇsachy na zdejˇs´ı obˇr´ı ˇsachovnici. Pˇrivoˇ nte si k Thyrisk´ ym r˚ uˇz´ım jeˇz zdob´ı kvˇety prostranstv´ı. Pokochejte se klidem v kostele, jenˇz byl pokˇrtˇen mou

22


svatbou. Odpoˇciˇ nte na laviˇcce v parˇc´ıku. Nebo se pod´ıvejte co nab´ızej´ı zdejˇs´ı obchodn´ıci. Maj´ı dobré ceny a kr´ asné a kvalitn´ı zboˇz´ı. Obchodn´ı ruch tu pomalu a jistˇe je zˇretelnˇejˇs´ı a zˇretelnˇejˇs´ı, vˇsak nic nenaruˇsuje klid a harmonii tohoto p´ıseˇcného mˇesta. Netrv´ a tu dlouho a opˇet slyˇs´ım l´ıbezn´ y zvuk lynouc´ı se od Thyrijsk´ ych trubaˇc˚ u. Tentokr´ at jsou kroky mé smˇeˇrov´ any do zdejˇs´ıho kolosea, kde bude kl´ an´ı gladi´ ator˚ u. Tribun Caesar pˇridˇeluje bojovn´ık˚ um roby, ti po shlédnut´ı ˇ pr´ barvy brunat´ı ve tv´ aˇr´ıch. Ze y to je barva pro proteplené bratry. Nev´ım, co se jim na té sladké tyrkysové nel´ıbilo. Nakonec to dopadlo, ˇze ˇcerven´ a a modr´ a jsou lepˇs´ı barvy. Meˇce a hole pevnˇe dˇr´ımaj´ı v rukou, ale na barvy oˇsacen´ı maj´ı vyhranˇen´ y n´ azor. Kaˇzd´ y je hold nˇejak´ y. Pohled na nˇe v arénˇe byl pˇekn´ y. Klouby prst˚ u jeˇz sv´ırali pevnˇe zbranˇe bˇelely, pokud byly vidˇet a nebyly zakryté rukavicemi. Odhodlané tv´ aˇre hledˇeli na své spolubojovn´ıky, nyn´ı nepˇra ´tele, jeˇz je tˇreba porazit. Svaly se nap´ınali, kouzla nar´ aˇzela do stˇen. Bˇritk´ a ostˇr´ı se spojila, jiskry odletovaly. Magické formule se nesly vzduchem. Publikum v´ yskalo a naˇr´ıkalo, podle toho jak se vedlo jejich favorit˚ um. Vˇsechny na konec udolal chrabr´ y bojovn´ık, ˇclen Gladie Mrazoun. Bojoval se ct´ı. Kdyˇz jsem byla nasycena boj˚ u vydala sem se ven z mˇesta, pov´ıdala jsem si s jednou milou d´ıvˇcinou. Tu u n´ as zastav´ı Ryt´ıˇr Tomas von Chava a do ouˇska mi kˇrikne, ˇze se m´ ame vyrovnat a zaˇradit. Najednou byl rud´ y jak jablko, my zdˇeˇsené co jsme udˇelaly. Odkaˇslal si a pob´ıdl konˇe a honem pryˇc. My se probraly po chv´ıli ze ˇsoku a usoudili jsme v n´ avalech sm´ıchu, ˇze je zˇrejmˇe pˇrepracov´ an, jelikoˇz nepozn´ a klid od boje. Humorn´ a teˇcka za nevˇsedn´ım dnem. Jeˇstˇe ted’ se tomu r´ ada zasmˇeji, kterak sem potkala statného ryt´ıˇre. St´ avaj´ı se lidem zaj´ımavé vˇeci... Tak veˇcer se hal´ı do purpurového oblaku, tak i j´ a zav´ır´ am kalam´ aˇr a chyst´ am se ke sp´ anku. Odpout´ av´ am mysl od vˇsedn´ıch vˇec´ı nevˇsedn´ıch dn˚ u a nech´ av´ am se un´ aˇset z´ avanem dobrodruˇzstv´ı. redaktorka Ashley

Pˇribliˇzujeme Vám. . . cechy andarijské Templ´ aˇri ˇ V tomto ˇc´ısle V´ am prozrad´ıme vˇse d˚ uleˇzité o Ryt´ıˇr´ıch Salamounova Chr´ amu, Templ´ aˇr´ıch. Hierarchie v ˇra ´du je n´ asleduj´ıc´ı: Nejvyˇsˇs´ı pozemskou autoritou po papeˇzi je pro nˇe Velmistr, Dertdrill, pod n´ım je Marˇsa ´l a Seneˇsal. Toto je velen´ı ˇra ´du, které se zodpov´ıdaj´ı jednotliv´ a komturstv´ı. Komturem pro zemˇe Andarijské je pan Telcontar. Pod Komturem je Praeceptor staraj´ıc´ı se o ekonomiku ˇra ´du a dohled nad bratry ˇremesln´ıky, d´ ale Ductor, maj´ıc´ı na starosti v´ aleˇcné operace a po konzultaci s vyˇsˇs´ım velen´ım vyhlaˇsuje v´ alku a Turcopole s dohledem nad ˇcekateli ˇra ´du. ˇ adu se staraj´ı kaplani a o jeho Hlavn´ı jednotkou jsou Ryt´ıˇri, pr´ avoplatn´ı ˇclenové br´ an´ıc´ı svou v´ıru. O duchovn´ı ˇzivot R´ ˇ adu zast´ hmotnou zaopatˇrenost Bratˇri ˇremesln´ıci. Nejniˇzˇs´ı funkci v R´ av´ a Novic, z jeho latinského jména Servient je ˇ adu je heslo ,,Ne n´ moˇzno vyˇc´ıst to ˇze je urˇcen pˇredevˇs´ım k tomu aby slouˇzil. Heslem R´ am pane, ne n´ am, ale jménu svému dej sl´ avu! Odznakem pr´ avoplatného ˇclena je b´ıl´ y pl´ aˇst’ s rud´ ym kˇr´ıˇzem na rameni. Pokud je potk´ ate a chcete je pozdravit v jejich obl´ıbené ˇreˇci, latinˇe, pozdravte je slovem ,,Salve. Tolik k tomuto v´ aˇzenému spoleˇcenstv´ı, na pˇreˇctenou v pˇr´ıˇst´ıch ˇc´ıslech se tˇeˇs´ı Vaˇse redaktorka Renfri.

Fejeton na závˇer Svˇ et se mˇ en´ı ...znaˇcnˇe znaven z n´ aroˇcného dne otevˇru dveˇre do redakce, jediné co mˇe drˇz´ı na nohou je pˇredstava, ˇze na mˇe ˇcek´ a teplé j´ıdlo na mém stole jako kaˇzd´ y veˇcer. Najmout si osobn´ı ukl´ızeˇcku a kuchaˇrku se opravdu vyplatilo. Povˇes´ım ´ koˇcka, kterou Ashley vzala vˇcera dovnitˇr, protoˇze pr´ pl´ aˇst’ na vˇeˇs´ ak a co to vid´ım ?! Ta ZATRACENA y mˇela hlad, si pr´ avˇe dopˇra ´v´ a mé teplé veˇceˇre. Nesn´ aˇs´ım koˇcky, alespoˇ n ne ty zv´ıˇrec´ı. Letˇela daleko, mˇ noukla a pˇrikrˇcila se u krbu. I kdyˇz znechucen, otev´ır´ am ˇcist´ y list pergamenu a p´ıˇsi... Ano, tvrdit, ˇze ˇzivot v naˇs´ı zemi pˇred d´ avnem je stejn´ y jako v souˇcasnosti je nemoˇzné, avˇsak stoj´ı tyto dvˇe, trouf´ am si ˇr´ıci odliˇsné doby, srovnat. Kdysi d´ avno byla radost proch´ azet se mˇestem, poslouchat balady trubad´ ur˚ u, ˇci jen tak se sej´ıt u veˇcern´ıho ohnˇe a vypr´ avˇet o sv´ ych osudn´ ych z´ aˇzitc´ıch. Coˇz na nedostatek informac´ı si stˇeˇzovat nem˚ uˇzeme, dnes staˇc´ı proj´ıt naˇs´ım hlavn´ım mˇestem jednou a hned v´ıte, kter´ y herold svedl m´ıstn´ı pekaˇrku, kdo komu udˇelal parchanta, ˇci kdo chtˇel zab´ıt samotnou kr´ alovnu. Dˇr´ıve se kaˇzd´ y snaˇzil, i kdyˇz tˇreba mizernˇe, vydˇelat si brnk´ an´ım na nˇeco pˇripom´ınaj´ıc´ı loutnu nebo prod´ av´ an´ım ryb, ˇci jiné zvˇeˇre, zk´ atka vydˇel´ avalo se poctivˇe. Dnes je nebezpeˇcné si j´ıt pˇreˇc´ıst mˇestskou v´ yvˇesku s mˇeˇsˇcem u pasu, nebot’ v´ as zmerˇc´ı banda, nikoliv jedinec, ˇzebr´ ak˚ u a slet´ı se na v´ as jako mouchy na lejno, naˇstˇest´ı je rozeˇzene nˇekter´ y z herold˚ u, vˇetˇsina uteˇce, ti ménˇe hbitˇejˇs´ı jsou potrest´ ani, zda-li je to dobˇre zvaˇzte sami. Ne kaˇzd´ y byl obdarov´ an nˇejakou schopnost´ı a nakrmit alespoˇ n sv˚ uj hladov´ y krk nen´ı

23 opravdu lehké v souˇcasn´ ych krut´ ych dob´ ach. Dle mého n´ azoru si lidé neuvˇedomuj´ı, co vˇse mohou ovlivnit. Jistˇe, mus´ı dodrˇzovat z´ akony a vyhl´ aˇsky mˇesta, ale co by bylo mˇesto bez obyvatel a pracovn´ı s´ıly ? Nic. Kaˇzd´ y jen slepˇe pracuje a pln´ı to, co mus´ı. Dalˇs´ı vˇec, kter´ a se hodnˇe zmˇenila je jistˇe v´ yznam pˇr´ atelstv´ı a oddanosti. Na prstech jedné ruky spoˇc´ıt´ am poctivé a oddané jednotlivce. Ta zbyl´ a vˇetˇsina v´ am, jak se lidovˇe ˇr´ık´ a, namaˇze med kolem huby a pak za p´ ar stˇr´ıbrn´ ych bodne do zad nebo otr´ av´ı... ...oheˇ n v krbu pohas´ın´ a. M´ am na vybranou - vynaloˇzit u ´sil´ı, pˇriloˇzit a dopsat ˇcl´ anek v teple nebo z˚ ustat d´ al l´ınˇe sedˇet a klepat se zimou. Vol´ım prvn´ı moˇznost, pˇrece jen je dnes jasn´ a a studen´ a noc. M˚ uj nepˇr´ıtel seˇzraj´ıc moj´ı veˇceˇri leˇzel u krbu. Nehybnˇe. Zvl´ aˇstn´ı, pomysl´ım si, jeˇstˇe pˇred chv´ıli nah´ anˇel protivné myˇsi a ted’ tu bezvl´ adnˇe leˇz´ı s pˇenou u tlamy a m´ ym vyvrhnut´ ym obˇedem pˇred sebou. J´ıdlo bylo otr´ avené...aˇc zneklidnˇen, mus´ım ˇcl´ anek dopsat. Mil´ı ˇcten´ aˇri, co plyne z tohoto ˇcl´ anku ? Dvˇe vˇeci, ta prvn´ı - nikdy uˇz nebude tak jako dˇr´ıv, jen m´ alo se s t´ım d´ a dˇelat, neplaˇc, nevˇeˇs hlavu, jen beˇz d´ al svoj´ı cestou. Ta druh´ a - vˇeˇr jen s´ am sobˇe a pˇra ´tel˚ um, kteˇr´ı za tebe poloˇz´ı ˇzivot a bud’te jim za to vdˇeˇcn´ı, stejnˇe jako j´ a sv´ ym elf´ım druh˚ um. redaktor Ivor

´ SUM, ˇ ANDORSKY dvojˇ c´ıslo 6-7 ˇ Andorsk´ y Sum - dvojˇ c´ıslo 6.-7. Slovo ˇs´ efredaktora Jak ste asi zaznamenali, ctˇen´ı ˇcten´ aˇrové, je to uˇz drahnej ˇca ´sek co vyˇslo posledn´ı ˇc´ıslo naˇseho ˇcasop´ısma. Vono se n´ am totiˇz v redakci nˇejak zadrhla pr´ ace, nˇekolik ˇcl´ ank˚ u se zaseklo v ˇsupl´ıku, my jsme je nemohli dostat ven a mezit´ım je trochu vokousaly myˇsi. Nav´ıc se n´ am n ˇa ´k porouchal ten tiskaˇrskej stroj, co sme ned´ avno nechali postavit, a tak z nˇej lezly ven cel´ y ˇcern´ y str´ anky m´ısto p´ısmenek. No, abysem to neprotahoval, uˇz je vˇsecko v poˇra ´dku, ale za tu dobu se sebˇehla straˇsn´ a spousta ud´ alost´ı, co bysme vo nich mˇeli informovat, ve svˇetˇe, ve mˇestˇe, v politice. Zdaleka vˇsecko se ale ned´ a nacpat do jidnoho jedin´ yho ˇc´ısla, dokonce ani dvojˇc´ısla jako je tohle. Anˇcto sme nˇekter´ y ˇcl´ anky mˇeli zamˇcen´ y v tom ˇsupl´ıku, tak n´ am troˇsek zest´ arly, proto sem u kaˇzd´ yho titulku nechal vytisknout i den, kdy byl dotyˇcnej ˇcl´ anek vodevzdanej, a vy ste si tak mohli udˇelat vobr´ azek, jak moc se vod t´ y doby zmˇenilo a jak moc por´ ad eˇstˇe plat´ı. Ouplnˇe zahazovat sme ani ty star´ y ˇcl´ anky nechtˇeli, ponivaˇc leccos v nich je furt eˇstˇe aktueln´ıho. Tˇem co tu voˇcek´ avali nˇeco k horkejm ud´ alostem, ale m˚ uˇzu nab´ıdnout jen vomluvu a to, aby koukli na z´ avˇer naˇseho pl´ atku a pak poˇcekali na pˇr´ıˇst´ı ˇc´ıslo. No a posledn´ı co by asi mˇelo bejt zm´ınˇen´ y je, ˇze se zmˇenila vosoba ˇséfredaktora. Né, ˇze bych v´ as, ctˇen´ y ˇcten´ aˇrstvo, podceˇ noval, ˇze byste tu zmˇenu nepostˇrehli, ale ch´ apejte pros´ım tenhle odstaveˇcek jako m´ y vosobn´ı pˇredstaven´ı a slib, ˇze se budu snaˇzit, abysme i do fut˚ ury pˇrin´ aˇseli zaj´ımac´ı ˇctivo, aktu´ aln´ı zpr´ avy a kritick´ y a pevn´ y n´ azory. V´ aˇs Vilja Déˇzi.

Nˇ ekolik postˇreh˚ u v t´ eto rozmanit´ e zemi. (16.2.) Je kr´ asné sluneˇcn´ı odpoledne, v´ıtr se op´ır´ a do korun strom˚ u, pt´ aci pˇej´ı balady o pˇrich´ azej´ıc´ım jaru. Sed´ım si tak ˇ pod stromem a pˇrem´ yˇsl´ım, co by mohlo pilné ˇcten´ aˇre Andorského Sumu zaj´ımat. Ud´ alo se toho tolik, od pˇrehl´ıdky vypracovan´ ych muˇzn´ ych tˇel v ringu, pˇres d˚ uvtip j´ımˇz bojovn´ıci opl´ yvaj´ı, aˇz po u ´smˇevnou chvilku s ryt´ıˇrem. Mnoho se toho ud´ alo a mnohé V´ am pov´ım. Usad’te se tedy na laviˇcku, ˇzidli, ˇci jen tak do tr´ avy a nechte se unést m´ ym pohledem na tuto zem a dˇen´ım v n´ı. Jitˇrenka vystoupla za obzor a odhalila sv˚ uj sluneˇcn´ı z´ avoj, stoj´ım si u cesty a pˇrem´ıt´ am, co, ˇze mˇe to dnes vˇse ˇcek´ a. Tu se vyˇr´ıt´ı z lesa jezdec na hnˇedém koni. Je poznat, ˇze za sebou maj´ı dlouhé putovan´ı, jelikoˇz mohutn´ y oˇr je notnˇe zpˇenˇen a unaven. Pohlédnu na muˇze, rozpozn´ av´ am jeho rysy a zakabon´ım se copak, ˇze se to dˇeje, jelikoˇz v´ım, ˇze on chr´ an´ı pˇredmˇest´ı Thyrisu. Stoj´ım tedy a ˇcek´ am s ˇc´ımpak tak pˇrispˇechal. Nic se nenadˇeji a uˇz na mˇe utoˇc´ı jeho had, no sp´ıˇse tedy h´ adˇe, ale pov´ım V´ am zuby m´ a poˇra ´dné. V duchu mi probˇehne myˇslenka na jedinou zbraˇ n co m´ am - m˚ uj mistrnˇe opracovan´ y elf´ı luk. Ale to bylo vˇse, na co jsem pomyslela, jelikoˇz mˇe oslepil odraz slunce od jeho, tuˇs´ım halapartny. Probrala jsem se jen v nˇejaké r´ obˇe a bez vˇec´ı, radˇeji nechci vˇedˇet, co se mnou mohl dˇelat. Nev´ım z ˇceho odtuˇsil, ˇze nˇejak´ a redaktorka v pl´ atˇené tunice se sand´ alem m´ a nˇejaké bohatstv´ı, jeˇz stoj´ı za uloupen´ı. Zvl´ aˇstn´ı zkuˇsenost, ale zamysleme se nad t´ım, ˇze takové povol´ an´ı redaktora je dost n´ aroˇcné a unavuj´ıc´ı. Mus´ıte st´ ale b´ yt tam kde se nˇeco dˇeje, nesm´ıte se pˇrikl´ anˇet na ˇz´ adnou stranu, drˇzet se v u ´stran´ı a pˇritom vˇsem na oˇc´ıch. Nezlobte n´ as tedy zbranˇemi, kouzly ani zv´ıˇra ´tky ˇci jinou havˇet´ı. My se zase na opl´ atku vynasnaˇz´ıme nˇeco kloudného napsat. Otˇresena po tomto ˇcinu se odpot´ ac´ım dom˚ u, prohled´ av´ am bedniˇcky kv˚ uli nov´ ym vˇecem, usoud´ım, ˇze je ˇcas na u ´klid. Nˇekteré vˇeci potˇrebuji nakoupit v Andoru. Jdu tedy smˇerem od redakce a hle tˇri muˇzi na kon´ıch si dob´ıraj´ı dva mlad´ıky s louˇcemi. Jejich ˇcervené pl´ aˇstˇe vlaj´ı ve vˇetru jeˇz se zvedl, slunce se zraˇc´ı v jejich podivn´ ych tv´ aˇr´ıch. Inu zastanu se tˇech dvou mlad´ık˚ u a pov´ım jim, ˇze jim bude lépe, kdyˇz kroky své nasmˇeruj´ı do mˇesta. Ale co to, jsem Zveˇrejnˇ eno 1. 5. 2007

24

25 oslovena velmi kr´ asn´ ym hlasem, pr´ y ˇze m´ısto nich tedy j´ a. M´ am to ale smoln´ y den, oni tˇri, j´ a sama a pˇeˇs´ı. Zv´ aˇz´ım své ˇsance, pokouˇs´ım se tedy vyjedn´ avat. Pr´ y m´ am d´ at zlat’a ´ˇcky, no to se mi moc nechce. Tak pr´ y ˇzivot, toho si moc cen´ım. Vypadalo to beznadˇejnˇe.Tak, ˇze pr´ y m´ am d´ at pl´ atˇenou koˇsili a kilt, jeˇz m´ am na sobˇe. Pov´ıd´ a mi ten nejvyˇsˇs´ı. Pokrˇc´ım tedy rameny a svleˇcu se. Pˇritom jim v duchu nad´ av´ am. Hled´ım zat´ım na nˇe a jejich hˇrebce a hle, v´ıtr odkryl odznak cechu schovan´ y pod pl´ aˇstˇem. Pˇreˇctu si ho a zaˇc´ın´ a nˇejak Sic... zrak m´ am sp´ıˇse pˇrivykl´ y na hled´ an´ı stop v les´ıch, neˇz na ˇcten´ı zabl´ acené cedulky, uchov´ am si tedy to, co v´ım v pamˇeti. Oni seberou ze zemˇe svou koˇrist, dva kousky potrhaného oˇsacen´ı a v´ıtˇezoslavnˇe uh´ anˇej´ı pryˇc, aˇz prach za kopyty jejich kon´ı dlouho hal´ı mou skl´ıˇcenost. Dvakr´ at za den hanebnˇe svleˇcen´ a na Andorském mostˇe stoj´ıc´ı, avˇsak hrd´ a, ˇze ti dva mlad´ı muˇzi vyv´ azli bez zranˇen´ı a se vˇsemi vˇecmi, jeˇz mˇeli na sobˇe. M´ avnu nad dˇen´ım rukou a hled´ım si pˇr´ıprav turnaje jeˇz poˇra ´d´ a redaktorka Renfri, s niˇz j´ı pom´ ah´ am. Vaˇr´ım, aˇz se z domu line l´ıbezn´ a v˚ unˇe. Pivo st´ aˇc´ım do soudk˚ u, stejky hezky opék´ am a r´ ano se do pralesa vyd´ av´ am pro ˇcerstvé plody. Pom´ ah´ am j´ı obstarat ceny a tˇeˇs´ım se na tu pod´ıvanou. Hle hodina souboj˚ u dospˇela svého vrcholu. Muˇzi se sch´ azej´ı a hl´ as´ı se na souboj, d´ amy se s nimi louˇc´ı a pˇrej´ı jim mnoho zdaru. I j´ a jsem pˇriˇsla, tedy sp´ıˇse se sem pˇrem´ıstila pomoc´ı port´ alu, s doprovodem. V ringu sv´ adˇej´ı ˇıpy létaj´ı vzduchem, dav povzbuzuje své dech prob´ıhaj´ıc´ı boje, logika jde proti meˇci. Vzduch ˇcp´ı pouˇzit´ ymi kouzly. S´ obl´ıbence. D´ amy se strachuj´ı o své milé. Z té odvahy se nejednomu zalekne srdce. Vˇse avˇsak jednou konˇc´ı a i tak tato pod´ıvan´ a m´ a konce. V´ıtˇezem se stal elf, jeˇz sv˚ uj ˇzivot zasvˇetil nekromancii, ˇclen cechu tul´ ak˚ u Theseus. Porazil vˇsechny a s´ am poraˇzen nebyl. Bojovn´ık˚ um jsou zaceleny drobné odˇerky a boule, upraveni a v dobré n´ aladˇe doprov´ az´ı své milé na hostinu, jeˇz se kon´ a v Andorském kulturn´ım domˇe. Nejprve se v´ıtˇezi a jeho partnerce pˇredaj´ı ceny, jedn´ a se o mithrilovou soˇsku a zlatem vyˇs´ıvané oˇsacen´ı. N´ asleduje hostina, kde pivo teˇce proudem jako vody v ˇrek´ ach. ´ evy dam rozzaˇruj´ı okol´ı a hrdinské skutky muˇz˚ Usmˇ u se zraˇc´ı v jejich tv´ aˇr´ıch. Den se pomalu mˇen´ı v noc a kaˇzd´ y se rozch´ az´ı do svého domu. Dny plynou v poklidné harmonii, v zemi se nedˇeje nic, co by st´ alo o zm´ınˇen´ı, nebo to alespoˇ n k uˇs´ım m´ ym nedolehlo. Aˇz tu najednou thyrijské trubky zn´ı vzduchem, jejich hlas se nese daleko a zvˇestuj´ı zaj´ımavé zpr´ avy. Jdu se tam tedy porozhlédnout, copak se to dˇeje. Dˇrevˇené leˇsen´ı na n´ amˇest´ı Thyrisu je odstranˇeno a umoˇzn ˇuje tam vstoupit na kr´ asné n´ amˇest´ı. Pohled upout´ a majest´ atn´ı socha bojovn´ıka oz´ aˇrena nehasnouc´ım plamenem. Na balkonˇe novˇe zbudované banky m´ a proslov nov´ y vl´ adce Thyrisu Ryt´ıˇr Malagar. Mluv´ı o rozvoji a budov´ an´ı, o znovu nabyt´ı sl´ avy. Pˇrijd’te a posud’te, zda-li mˇel pravdu. Posed’te a zahrajte si stoln´ı hry nebo ˇsachy na zdejˇs´ı obˇr´ı ˇsachovnici. Pˇrivoˇ nte si k Thyrisk´ ym r˚ uˇz´ım jeˇz zdob´ı kvˇety prostranstv´ı. Pokochejte se klidem v kostele, jenˇz byl pokˇrtˇen mou svatbou. Odpoˇciˇ nte na laviˇcce v parˇc´ıku. Nebo se pod´ıvejte co nab´ızej´ı zdejˇs´ı obchodn´ıci. Maj´ı dobré ceny a kr´ asné a kvalitn´ı zboˇz´ı. Obchodn´ı ruch tu pomalu a jistˇe je zˇretelnˇejˇs´ı a zˇretelnˇejˇs´ı, vˇsak nic nenaruˇsuje klid a harmonii tohoto p´ıseˇcného mˇesta. Netrv´ a tu dlouho a opˇet slyˇs´ım l´ıbezn´ y zvuk lynouc´ı se od Thyrijsk´ ych trubaˇc˚ u. Tentokr´ at jsou kroky mé smˇeˇrov´ any do zdejˇs´ıho kolosea, kde bude kl´ an´ı gladi´ ator˚ u. Tribun Caesar pˇridˇeluje bojovn´ık˚ um roby, ti po shlédnut´ı ˇ pr´ barvy brunat´ı ve tv´ aˇr´ıch. Ze y to je barva pro proteplené bratry. Nev´ım, co se jim na té sladké tyrkysové nel´ıbilo. Nakonec to dopadlo, ˇze ˇcerven´ a a modr´ a jsou lepˇs´ı barvy. Meˇce a hole pevnˇe dˇr´ımaj´ı v rukou, ale na barvy oˇsacen´ı maj´ı vyhranˇen´ y n´ azor. Kaˇzd´ y je hold nˇejak´ y. Pohled na nˇe v arénˇe byl pˇekn´ y. Klouby prst˚ u jeˇz sv´ırali pevnˇe zbranˇe bˇelely, pokud byly vidˇet a nebyly zakryté rukavicemi. Odhodlané tv´ aˇre hledˇeli na své spolubojovn´ıky, nyn´ı nepˇra ´tele, jeˇz je tˇreba porazit. Svaly se nap´ınali, kouzla nar´ aˇzela do stˇen. Bˇritk´ a ostˇr´ı se spojila, jiskry odletovaly. Magické formule se nesly vzduchem. Publikum v´ yskalo a naˇr´ıkalo, podle toho jak se vedlo jejich favorit˚ um. Vˇsechny na konec udolal chrabr´ y bojovn´ık, ˇclen Gladie Mrazoun. Bojoval se ct´ı. Kdyˇz jsem byla nasycena boj˚ u vydala sem se ven z mˇesta, pov´ıdala jsem si s jednou milou d´ıvˇcinou. Tu u n´ as zastav´ı Ryt´ıˇr Tomas von Chava a do ouˇska mi kˇrikne, ˇze se m´ ame vyrovnat a zaˇradit. Najednou byl rud´ y jak jablko, my zdˇeˇsené co jsme udˇelaly. Odkaˇslal si a pob´ıdl konˇe a honem pryˇc. My se probraly po chv´ıli ze ˇsoku a usoudili jsme v n´ avalech sm´ıchu, ˇze je zˇrejmˇe pˇrepracov´ an, jelikoˇz nepozn´ a klid od boje. Humorn´ a teˇcka za nevˇsedn´ım dnem. Jeˇstˇe ted’ se tomu r´ ada zasmˇeji, kterak sem potkala statného ryt´ıˇre. St´ avaj´ı se lidem zaj´ımavé vˇeci... Tak veˇcer se hal´ı do purpurového oblaku, tak i j´ a zav´ır´ am kalam´ aˇr a chyst´ am se ke sp´ anku. Odpout´ av´ am mysl od vˇsedn´ıch vˇec´ı nevˇsedn´ıch dn˚ u a nech´ av´ am se un´ aˇset z´ avanem dobrodruˇzstv´ı. Redaktorka Ashley

Zdrav´ a jak ˇr´ıpa a nebo nohama napˇred? (28.2.) . . . aneb Vo and´ arijsk´ ym hospodaˇren´ı“ ” At’ uˇz cheme, nebo ne, svˇet se mˇen´ı a my s n´ım. Pod to by se v´ am podepsal lecjakej filozof, kdyby tu teda n ˇa ´kej byl. A stejn´ ym d´ılem tak ty naˇse ˇzivoty, at’ uˇz cheme nebo ne, ovlivˇ nujou pen´ıze a ˇza ´dnej s t´ım nic nenadˇel´ a, i kdyby

26

´ SUM, ˇ ˇ ÍSLO 6-7 KAPITOLA 6. ANDORSKY DVOJC

byl tˇreba b˚ uh. Jenˇze vono, za posledn´ı rok se toho pr´ avˇe hodnˇe zmˇenilo, co se penˇez a jejich kolobˇehu tejˇce. No zkuste si to vz´ıt popoˇradˇe.

Ouroky bankovn´ı Zaˇc´ın´ a to tam, kde pˇrestala centr´ aln´ı banka, nebo jak se takov´ a inˇstituce menovala, platit ouroky. Zˇcistajasna ohl´ asili bankéˇri, ˇze s t´ım konˇcej a d´ al at’ si to mˇesta platˇej samy a pak se uk´ aˇze, jak´ y sou p´ ani. No to se v´ı, ˇze bylo pozdviˇzen´ı, jenˇze kdyˇz bankéˇri nedali, tak nedali a najednou se zaˇcaly utahovat opasky. Na druhou stranu, nebylo to nijak ve velkym, p´ aˇc tahle zmˇena se dotkla jenom tˇech bohatejch, vobyˇcejnej ˇclovˇek, co r´ ano nakopal v dole, dopoledne slil, v poledne vykoval, odpoledne prodal a veˇcer za utrˇzenej krejcar nakoupil chleba pro rodinu, takovej se jen divil, vo jakejch ourok´ ach se to mluv´ı a ˇze jeho se to stejnˇe netejk´ a.

Doly pr´ azdn´ y, zasypan´ y No, netrvalo dlouho a doˇslo pr´ avˇe na toho vobyˇcejn´ yho ˇclovˇeka. Jednou r´ ano si to pˇriˇsnˇeruje, do dolu, d´ a si z´ avdavek, aby se to l´ıp kopalo, a kouk´ a, vˇsude sam´ a hl´ına, ˇsutry jak draˇc´ı hlavy, ˇzelezo nikde. No koho by to nenaˇstvalo, tak se zasejc sebere a de jinam, koneckonc˚ u m´ ame dol˚ u pov´ıcero, d´ a si zase z´ avdavek a . . . vono houby. Jeden d˚ ul zasypanej, druhej d˚ ul zavalenej, zevnitˇr smrd´ı s´ıra ˇci co, ve tˇretim vˇsude sam´ y zlato. Teda, zlato je sice vz´ acnej kov, to j´ o, jenˇze co s nim? Na chleba se to namazat ned´ a, koupit to nikdo nechce, aspoˇ n ne za cenu, za kterou to m´ a faz´ onu prod´ avat, a dyby jeden zaˇcal razit mince, to by to s nim vzalo rychlej konec. A ted’ co s tim? Doly zasypan´ y, a dyˇz né tak star´ a ˇz´ıla doˇsla a ted’ je to tam sam´ a hluˇsina. Vobˇcas se samozˇrejmˇe kopne nˇejak´ y to ˇzelezo, jenˇze je toho tak ˇstvrtina a ˇremesn´ıci, ty vyˇz´ırkové, za nˇej nechtˇej platit ani n´ ahodou ˇstyrykr´ at v´ıc, vono ani dvakr´ at ne. A doma na krku nˇekolik hladovejch krk˚ u.

Seˇs pˇrespoln´ı? Tak zaplat’! Tak bylo ten ˇrev hladovejch krk˚ u slyˇset, aˇz zaˇcal budit starostensk´ y uˇsi ze span´ı. A hned se vrchnost zaˇcla ˇ hlady? No tak at’ se najed´ı ne? Jo voni nemaj ˇceho! Chv´ıli to trvalo, ale pak se zaj´ımat, co ˇze prej tak kˇriˇcej? Ze na to pˇriˇslo. Za vˇsechno m˚ uˇzou ciz´ aci, a to je jedno jestli v Andoru, Ilerénu nebo kde jinde, dycky sou to ciz´ aci, co zan´ aˇsej nemoce, tr´ avˇej studnˇe, un´ aˇsej dˇeti a dobytek a vykopou vˇsecko ˇzelezo z dol˚ u. Vod takov´ yho vodhalen´ı uˇz byl jen kr˚ uˇcek k n´ apravˇe vˇec´ı veˇrejnejch. Staˇc´ı prej d´ at na d˚ ul cedulku, ˇze pro pˇrespoln´ı je tˇreba zaplatit mejto za vstup a do br´ any magickej port´ al, co se koukne do hlavy, kam ˇze to kop´ aˇc patˇr´ı a pˇr´ıpadnˇe mu tˇech p´ ar tron´ık˚ u rovnou vyt´ ahne z kapsy. Co m´ a ten chud´ ak dˇelat, aby vyvezl ven sv˚ uj denn´ı vozejk, co pˇres br´ anu neprojde, to nejni jasn´ y, ale asi se po nˇem chce, aby zaplatil tˇrikr´ at. Esli todle vopatˇren´ı pomohlo, to nejni tak u ´plnˇe jist´ y, ale asi jo, ponivaˇc n´ aˇrek tˇech hladovejch krk˚ u uˇz nen´ı tak hlasitej, takˇze starosta uˇz m˚ uˇze ve sv´ y rezidenci klidnˇe sp´ at. No, moˇzn´ a je taky uˇz zaˇcaly bolet hlasivky, do toho jeden nevleze.

At’ hnojim, jak hnojim, neroste to Abysme byli spravedliv´ y, neˇzijou tady jenom kop´ aˇci. Nˇekter´ y lidi, i kdyˇz je nejni moc vidˇet, dobejvaj svoji obˇzivu taky ze zemˇe. Za nekˇrest’ansk´ y, nenistrovsk´ y a dokonce i nemrogrothovsk´ y pen´ıze si pronajmou vod mˇesta ouhor samej k´ amen a tam pak cedˇej krev a pot na pˇr´ımym slunci a tahaj ze zemˇe vobil´ı, zeleninu i to magick´ y bejl´ı, co z nˇeho pak alchemisti zasmradˇej laboratoˇre. J´ aˇrku, dlouho se vo tom radˇej moc nemluvilo, ale dyˇs se jeden byl schopen t´ yhle ˇcinnosti vˇenovat pravidelnˇejc, byl to uˇcinˇenej zlatej d˚ ul. Ale pak zniˇcehonic sklaplo – jednou r´ ano vyrazili vˇsickni sedl´ aci na svoje pol´ıˇcka a nic. Prostˇe nic. V˚ ubec nic. Neroste to, a dyˇs to roste, tak to nezraje. A najednou se sedl´ aci z Havantu smˇejou p´ an˚ um z Andoru, ˇze prej jim roste to zel´ı n ˇa ´k´ y mal´ y a brambory taky nanicovat´ y, vo lnu, co je jen po kolena ani nemluvˇe. No, at’ se smˇeje kdo chce komu chce, jedno je fakt. Vˇsechny p´ ole dohromady ted’ urodˇej m´ıˇ n jak polovinu toho co pˇred zejmou a i kdyˇz se zatim nic nedˇeje, p´ aˇc kaˇzdej mˇel ve sp´ıˇzi nasysl´ıno jako kˇreˇcek, panujou vobavy, esli bude dost j´ıdla pro vˇsechny, vo tˇech bylin´ ach ani nemluvˇe.

No dobˇre, tak je vˇsechno jin´ aˇ c. A co s tim? A to je pr´ avˇe ta jener´ aln´ı vot´ azka: je hospod´ aˇrstv´ı v t´ yhle zemi zdrav´ yau ´spˇeˇsn´ y, nebo se ˇr´ıt´ı do pekel? A at’ uˇz jo, co s tim, jak na tom vydˇelat nebo aspoˇ n neprodˇelat. Pˇreskoˇc´ıme takov´ y ty obvykl´ y vejˇsplechty, jako ˇze nˇekdo breˇc´ı, ˇze pen´ıze ztr´ acej cenu, protoˇze dˇr´ıv st´ al n´ avod na meˇc´ık sto zlat’a ´k˚ u a dneska je za tˇricet. Tyhle lidi, co se nevˇsimli ˇze v takov´ ym pˇr´ıpadˇe cena penˇez nar˚ ust´ a, se najdou vˇzdycky.

27 Na prvn´ı pohled je vidˇet, ˇze je m´ıˇ n surovin – pole nejsou ourodn´ y, doly jsou zavˇren´ y nebo pln´ y kamen˚ u. Cena by teda mˇela stoupat, ale z´ akazn´ıci to nˇejak zatim nechtˇej akceptovat, a tak uˇz rozhodnˇe neplat´ı, ˇze ˇremeslo m´ a zlat´ y dno. J´ aˇrku, v t´ yhle zemi bylo vˇzdycky zvykem, ˇze se cena v´ yrobk˚ u odv´ıjela akur´ at vod matrij´ alu a nikdo nechtˇel pochopit, ˇze kdyˇz kaˇzdej kousek hodin mus´ı majstr vz´ıt dvakr´ at do ruky a pak to jeˇstˇe cel´ y jednou poskl´ adat, tak to bude draˇzˇs´ı, neˇz jednoduchej kredenc, i dyˇs se do nˇej nacpe stejn´ y mnoˇzstv´ı ˇzeleza a prken. Proto taky jen m´ alokdo v´ı, kolik je hodin. Ted’ to ale plat´ı dvojn´ asob, protoˇze pokav´ ad’ je m´ıˇ n surovin, tak ty by mˇely bejt draˇzˇs´ı, a taky vo trochu jsou, jenˇze zdaleka ne vo tolik, vo kolik pˇribyla potˇreba ˇcasu na jejich dobejv´ an´ı. A tak se zlevnil i ˇcas majstra ˇremesn´ıka, kterej, aby prodal, tak nem˚ uˇze j´ıt s cenou moc nah´ oru. Jako dlouhodobej vejhled je nad slunce jasn´ y, ˇze je tu prostor pro ˇsponov´ an´ı cen, ale obchodn´ıci s nˇema p˚ ujdou nah´ oru pˇeknˇe pozvolna, aby se to tak rychle neprojevilo. Z toho je vidˇet, ˇze pen´ıze budou vopravdu ztr´ acet hodnotu, hlavnˇe se ale zmˇen´ı to, co si za svoje pen´ıze lidi koupˇej. Dˇr´ıv sme byli zvykl´ı d´ at p´ ar ˇsprdl´ık˚ u za z´ akladn´ı vˇeci, j´ıdlo, ˇs´ıpy, flastry a velk´ y pen´ıze si uˇsetˇrit na velk´ y vˇeci, jako jsou z´ aˇriv´ y meˇce a takov´ y serepetiˇcky. Aˇz se ceny ust´ alej, budeme mnohem v´ıc d´ avat za vobyˇcejn´ y vˇeci. A ty luxusn´ı? B˚ uh sud’, moˇzn´ a jich bude tolik, ˇze jeden n´ avod bude koˇstovat jako stovka flastr˚ u, moˇzn´ a jich ubude a pak budou vopravdu jen pro ty nejbohatˇs´ı, zatim to ale vypad´ a sp´ıˇs na velk´ y zlevˇ nov´ an´ı. Jen jedno je jist´ y a sice to, ˇze nic nejni jist´ yho. Svˇet se mˇen´ı straˇslivˇe ˇcasto a rychle a tak nejni dobr´ a doba na velik´ y investice, pokud teda nemaj n´ avratnost zlat´ yho dolu, tˇreba za dva tˇri tejdny prachy zp´ atky doma ve slamn´ıku. Ted’ je lepˇs´ı z˚ ustat pˇeknˇe pˇri zemi, pˇrizp˚ usobovat ceny n´ aklad˚ um a v kl´ıdeˇcku poˇckat, jak se to cel´ y jeˇstˇe chv´ıli bude vyv´ıjet. -VDPoˇz´ adal sem dva v´ yznamn´ y obchodn´ıky, co z´ asobujou svejma v´ yrobkama m´ alem p˚ ulku Andoru, aby mi zvodpovˇedˇeli p´ ar vot´ azek, co se hospodaˇren´ı tejˇce. Tak tady m´ ate, mil´ı ˇcten´ aˇrové, jak se k tomu stavˇej p´ anové Falathrim a Sam Noe. V posledn´ı dobˇ e se toho na svˇ etˇ e spousta zmˇ enila. Banky pˇ restaly platit ouroky, v dolech je toho pom´ alu, za vstup do dolu mus´ı kaˇ zdej druhej platit, a aby toho nebylo m´ alo, i pole pˇ restaly rodit. Co byla podle nich, vaˇ snosti, nejv´ yznamnˇ ejˇ s´ı ud´ alost’ pro hospod´ aˇ rskej ˇ zivot? Nˇ ekter´ a ze jmenovanejch, nebo eˇ stˇ en ˇ´ ak´ a jin´ a? Falathrim: No popravdˇe jsou dvˇe, a to pole a ˇzelezo. Na pol´ıch toho uˇz tolik nen´ı a tam, kde je, jsou, m´ırnˇe ˇreˇceno, pˇredraˇzen´ a. A se ˇzelezem je to také b´ıda. Dle mého n´ azoru to bude m´ıt velmi brzo i odraz v cen´ ach nˇekter´ ych - popravdˇe skoro vˇsech - vˇec´ı, co se daj´ı koupit. Cena materi´ alu se uˇz velmi brzo prom´ıtne do ceny v´ yrobk˚ u a to smˇerem nahoru a ne o m´ alo. Sam Noe: Co na to ˇr´ıci, moˇzn´ a to bude zn´ıt podivnˇe, ale s t´ım ˇzelezem a s tˇema dolama, ˇze toho je opˇet ménˇe, tot’ pro moje hospodaˇren´ı jen dobˇre. Ale pro ty, co dojeli sem, nebo doˇsli pro ty je to horˇs´ı. Ale ˇzivot je takovej. M˚ uj ˇ n´ azor totiˇz je ˇze nedostatek, ten narovn´ av´ a ceny a uv´ ad´ı svˇet penˇez do pohybu. Ceho je mnoho to nikdo neˇza ´d´ a. Jakej maj´ı pocit z cen toho z´ akladn´ıho materi´ alu? Je jeho cena u ´ mˇ ern´ a n´ aklad˚ um na z´ısk´ an´ı, je pˇ redraˇ zenej nebo pod cenou? Falathrim: Cena z´ akladn´ıho materi´ alu ted’ poroste a to, jak jsem jiˇz odpovˇedˇel v predeˇslé ot´ azce, pˇredevˇs´ım u ˇzeleza a v´ yrobk˚ u z nit´ı. Popravdˇe, s touhle situac´ı bude brzo pl´ atov´ y komplet pˇeknˇe drahou z´ aleˇzitost´ı a ne pro kaˇzdého. Vˇetˇsina kr´ am˚ u v Andoru, co jsem koukal, jsou pod cenou, coˇz se dle mého brzo zmˇen´ı. Sam Noe: Nezn´ am ceny materi´ alu pˇresnˇe. Co j´ a prod´ am, je vˇetˇsinou u ´mˇerné, ale ˇclovˇek mé i srdce. Obˇcas polev´ım a slev´ım. Jinak materi´ al ja skoro nekupuji, jiˇz jen m´ alokdo nˇeco nab´ıdne, takˇze ceny opravdu nezn´ am. Jakej voˇ cek´ avaj´ı v´ yvoj cen, budou se pen´ıze dlouhodobˇ e sp´ıˇ s zhodnocovat, nebo na cenˇ e ztr´ acet? Falathrim: Vˇetˇsina vˇec´ı rapidnˇe zdraˇz´ı. Sam Noe: Mysl´ım, ˇze v brzké dobˇe zaˇcne velké zhodnocen´ı, ne jen penˇez ale i vˇec´ı. Bl´ıˇz´ı se na tuto zem n ˇ´ aké zlo - j´ a oˇcek´ av´ am, ze brzy vypukne v´ alka a v´ alka hospod´ aˇrstv´ı napom´ ah´ a, ale i raubierum a ryt´ıˇr˚ um. Nev´ım, odkud to pˇrijde, ale v´ım, ˇze to pˇrijde, proto mus´ıme b´ yti pˇripraveni a niˇc´ım nepl´ ytvat. Moˇzn´ a shoˇr´ı i naˇse domy, pak n´ as p´ amb˚ u chraˇ n. Co by doporuˇ cili, vaˇ snosti, naˇ sim ˇ cten´ aˇ r˚ um jako rozumn´ y zp˚ usob uloˇ zen´ı penˇ ez? Falathrim: Pen´ıze neukl´ adat do niˇceho. Sami vid´ıte, co se stalo ted’ po zimˇe. Nˇekdo vydrˇzoval 3 mˇes´ıce pole a ted’ zaplakal. Nejjednoduˇsˇs´ı je nakupovat jen to potˇrebné a jinak m´ıt asi bohuˇzel hotové pen´ıze v bance, kde se na druhou stranu ale nehodnot´ı, naopak vlastnˇe tak svou hodnotu ztr´ ac´ı. Sam Noe: Skupovati n´ avody a drahé kamen´ı. I ˇzelezo, to se téˇz vˇzdy hod´ı. Chce to ale opatrnˇe, aby se ceny pˇri velké popt´ avce nezvedly, pak by to nebylo dobré ke zhodnocen´ı.

28


ˇ Skoda, ˇze na hradˇe ti alchymisti moc nedˇelaj. Vˇetˇsinou tam tvoˇr´ı lektvary a zapom´ınaj´ı vynalézti nˇeco speci´ aln´ıho. Pamatuji, kdyˇz se objevila prvn´ı ritu´ aln´ı d´ yka, to byly ceny. A m´ alokdo zjistil, jak se dˇel´ a. A dnes se pod´ıvej, je to neprodejné. Cena kamen˚ u je vyˇsˇs´ı neˇz za cel´ y v´ yrobek. A ot´ azka na z´ avˇ er: Pˇ ripad´ a jim andarijsk´ y hospod´ aˇ rstv´ı v dobr´ y kondici a nebo sp´ıˇ s jako nemocnej ˇ clovˇ ek, co potˇ rebuje felˇ cara? A pokud ano, jakej l´ ek by nemocn´ ymu pˇ redepsali. Falathrim: V dobré kondici urˇcitˇe ne, ale co nadˇel´ am. Jsem jen jeden z mnoha a dohodnout se je takˇrka nemoˇzné. Mysl´ım ale, ˇze s t´ım, jak jsou na tom ted’ nˇekteré suroviny, asi porostou ceny u vˇsech obchodn´ık˚ u. Sam Noe: Nen´ı na tom jeˇstˇe u ´plnˇe nejh˚ uˇr. Lidi jako my se uˇziv´ıme, ale ti nov´ı nemaj´ı ˇsanci. V´ım, ˇc´ım to je, ˇze ten svˇet nen´ı u ´plnˇe tak, jak by to mˇelo b´ yti, ale ˇspatnˇe se to poslouch´ a a n´ aprava se asi nikdy nestane. Ono je to tak, jednoho dne uˇz d´ avno sem dorazili, byla to skupina mazan´ ych lid´ı, vˇsemi mastmi, i tou draˇc´ı. A co provedli? Nastˇehovali se n´ am do d´ılen, do kr´ amk˚ u a vzali kˇseft do svejch rukou. Od tˇech dob kaˇzdej porovn´ a ceny. Nesh´ an´ı na sebe odˇev ˇsitej na m´ıru, ˇci zbraˇ n padnouc´ı do ruky. Uˇziv´ıme se, to ano, ale trp´ıme a s n´ ami trp´ı i mlad´ı kov´ aˇri a jin´ı, co prod´ avali na cest´ ach a na n´ amˇest´ı. Mluv´ım o n´ arodˇe obchodn´ık˚ u. To oni obchodujou, my ne. Vid´ım tu dennˇe, ˇze nˇekdo pˇrijde a zkoum´ a ceny u toho obchodn´ıka Freddyho tady, pak jde d´ al a podle toho se zaˇrizuje. A my se t´ım ˇsid´ıme jeden druhého. My starˇs´ı se zˇrejmˇe vˇzdy uˇziv´ıme, ale ti snaˇziv´ı a ˇsikovn´ı ale nezn´ am´ı uˇz velmi tˇeˇzko. Lék tedy nem´ am, protoˇze obchodn´ıci uˇz za moˇre neodejdou, ale prostˇe je to tak. Rozhovor pro v´ as zachytil Vilja Déˇzi

Od naˇseho v´ aleˇ cn´ eho dopisovatele (3.4.) - Lewan: Korunami strom˚ u prosv´ıtaj´ı posledn´ı paprsky veˇcern´ıho slunce. Je klidn´ y u ´tern´ı podveˇcer a nic nenasvˇedˇcuje tomu, co se za chvilku stane. V´ aˇznˇe nic? Pˇreci jen . . . jsme v Lewanu, m´ıstˇe lesn´ıho ticha a harmonie pˇr´ırody, ale na zemi je tu a tam rezavˇej´ıc´ı meˇc ˇci ˇst´ıt, tu zapadl´ a podkova. Zem je zdusan´ a kopyty ciz´ıch kon´ı, jiˇz tudy projeli. Nˇeco nen´ı v poˇra ´dku. Pˇresuneme-li sv˚ uj pohled na jih a napneme uˇsi, zaslechneme zvuk vzd´ alené bitvy. Kde? Pˇr´ımo u samého s´ıdla Menel Sangy, ofici´ aln´ı nositelky samotného elfstv´ı. D˚ um je obleˇzen lidskou arm´ adou, obˇcas se v oknˇe objev´ı prot´ ahl´ a tv´ aˇr nˇekterého z elf´ıch obr´ anc˚ u. Je to velmi pˇrekvapiv´ y pohled – lidsk´ a arm´ ada, aˇc nen´ı pr´ avˇe pˇri pˇrehl´ıdkové formaci, stoj´ı uk´ aznˇenˇe, poslouch´ a své velitele, vystupuje jednotnˇe. Pohled dovnitˇr obleˇzeného domu je prav´ ym opakem. Vid´ıme unavené tv´ aˇre, pohledy plné poraˇzenectv´ı ˇci naopak vzdoru a krutosti, nikde vˇsak nen´ı ani n´ aznak té, b´ asn´ıky opˇevované, elf´ı vzneˇsenosti. Co se stalo? Vydala se Menel Sanga cestou, kterou nedok´ azala doj´ıt do konce? Snad. Mezit´ım vid´ıme dalˇs´ı zbyteˇcn´ a u ´mrt´ı. Obr´ anci, aˇc jsou v absolutn´ı menˇsinˇe, mˇeˇreno poˇctem, ˇci vybaven´ım, se odm´ıtaj´ı vzd´ at. Snad chtˇej´ı sv˚ uj kalich hoˇrkosti vyp´ıt aˇz do dna, snad je pro nˇe takov´ y pˇr´ıstup naplnˇen´ım elfstv´ı. Je-li tomu tak, pak se nˇekde stala chyba. Pak z˚ ustalo skuteˇcn´ a elf´ı vzneˇsenost, ke které patˇr´ı i umˇen´ı pˇriznat por´ aˇzku a nést ji s hlavou vzpˇr´ımenou, zapomenuta nˇekde v prachu historie. Mezit´ım pˇrich´ az´ı dalˇs´ı zbyteˇcnˇe smrti obr´ anc˚ u. Krev jim huˇc´ı v uˇs´ıch. V´ aleˇcn´ık Dawid ˇs´ıl´ı, ˇci se snad se st´ av´ a berserkem, vol´ a nesmyslné vˇety, vyd´ av´ a rozporuplné rozkazy, mluv´ı, kdyˇz nem´ a a ˇr´ık´ a, co se neˇr´ık´ a. Ve star´ ych dob´ ach by vyslechl ortel od vlastn´ıho n´ aroda, leˇc dnes je jin´ y svˇet. Dnes nam´ısto Nistry obr´ anci vz´ yvaj´ı ve svém domˇe démona, sukubu Kirsten, jeˇz se jim pˇred bojem zjevila a je do krvavého boje jeˇstˇe pob´ıdla. Koneˇcnˇe doch´ az´ı k vyjedn´ av´ an´ı. Ven z domu vych´ az´ı pˇred ˇsiky lidsk´ ych bojovn´ık˚ u elfové Nelion, Dawid a jeˇstˇe jeden, nezn´ amé tv´ aˇre leˇc vzneˇseného drˇzen´ı tˇela. Mezi bojovn´ıky se dozv´ıd´ ame, ˇze jeho jméno zn´ı Elenius, elf dobrého rodu, leˇc jinak vcelku nezn´ am´ y. Proˇc pr´ avˇe oni jednaj´ı za Quendi, aˇc jeden nem´ a ani form´ aln´ı funkci a tedy povˇeˇren´ı pro veden´ı takového jedn´ an´ı, a dva jsou pouh´ ymi spojenci, ˇcleny Temn´ ych Andˇel˚ u? Nev´ıme, leˇc vyjedn´ av´ an´ı odpov´ıd´ a situaci. Trojice mluv´ı nevyrovnanˇe, sk´ aˇcou si do ˇreˇci, vykˇrikuj´ı nesmysly, neorientuj´ı se. Na v´ yzvy ryt´ıˇre Chavy nereaguj´ı. Je jasné, ˇze toto vyjedn´ av´ an´ı nikam nepovede. Trv´ a to nˇekolik dalˇs´ıch minut, slunce uˇz d´ avno zapadlo a koneˇcnˇe, objevuje se s´ am kiran Nasir a s n´ım pˇrich´ az´ı trochu té gr´ acie, kter´ a prov´ az´ı elfy odnepamˇeti. Vykazuje Andˇele z prostranstv´ı a s´ am se uj´ım´ a vyjedn´ av´ an´ı. Leˇc ani on nen´ı schopen uvˇedomit si v´ aˇznost situace. Zd´ a se, jako by nepˇriˇsel ani vyjednat podm´ınky sm´ıru, natoˇz své kapitulace, jeˇz by byla nam´ıstˇe. Naopak, diktuje s´ am své podm´ınky, nech´ ape, co se kolem dˇeje, nepˇripouˇst´ı si své postaven´ı. Jeho zaslepenost neumoˇzn ˇuje uzavˇren´ı dohody ani do pozdn´ı noˇcn´ı hodiny a otev´ır´ a tak cestu dalˇs´ımu krveprolit´ı. Duch Lewanu se zmˇenil. Zd´ a se, ˇze Nistra opustila své dˇeti, jeˇz seˇsly z pravé cesty a zaslepily své oˇci, obr´ atily se k démon˚ um, a nechala je vykrv´ acet. To, co jsme spatˇrili, zd´ a se b´ yt bolestiv´ ym koncem vzneˇsené Menel Sangy, jeˇz moˇzn´ a nabude znovu své s´ıly, tˇeˇzko ale z´ısk´ a zpˇet svou auru. Nebude to ale konec elfstv´ı jako takového. Historie n´ am ˇsept´ a, ˇze jiˇz dnes, nˇekde hluboko v les´ıch, ˇzij´ı dalˇs´ı dˇeti Nistry, jeˇz si vyhlédla, jeˇz p˚ ujdou jej´ı cestou a jeˇz znovu povznesou vlajky hrdého a vzneˇseného lesn´ıho n´ aroda.

29

Jaro je tu (4.4.) Tak zasejc pˇriˇslo jaro. A nejenˇze pˇriˇslo, vono pˇr´ımo udeˇrilo a to silou nev´ıdanou. Pt´ aci ˇrvou, kytky smrdˇej, pro sam´ y housata nen´ı kam ˇsl´ apnout. Vˇsecko roste jako z vody: v Andoru vyrostlo takovejch strom˚ u, ˇze si jeden mus´ı nechat znova podrazit botky, aby mu ta smrˇcina neprolejzala podr´ aˇzkama. Kdo nebydl´ı na n´ amˇest´ı, ten m´ a tv´ aˇre vodˇren´ y vod haluz´ı a vypad´ a to, ˇze esli s t´ım nˇeco neudˇel´ ame, tak brzy se bude i do hlaun´ı banky chodit skrz ˇzal˚ uzie z vˇetv´ı. Je vidˇet, ˇze sme jako Andoˇrani tu u ´drˇzbu trochu zanedb´ avali a je ˇcas, aby starosta najal n ˇa ´kou ˇsikovnou skupinku chlapc˚ u s pilama, sekerama a kˇresadlama, co by to zasejc uvedli do pˇr´ısluˇsnˇe patˇriˇcn´ yho a rozumn´ yho stavu. Dyk pro ty lupeny ˇclovˇek ani nevid´ı to pˇekn´ y, co by vod jara voˇcek´ aval, jako tˇreba vˇselijak´ y to vokrasn´ y bejl´ı a tak. No, né ˇze by vˇsechno, co vyrostlo, bylo na ˇskodu, anˇcto tˇreba v Havantu vyrost pivovar a to je j´ aˇrku nˇejak´ a ud´ alost’, protoˇze ted’ budou tamn´ı m´ıt piva pln´ y sklepy a eˇstˇe ho budou moct vyv´ aˇzet, pokud tou dobou, kdy jim to pivo uzraje, eˇstˇe bude komu. Vona totiˇz s t´ım jarem pˇriˇsla taky takov´ a hork´ a krev a na zchlazen´ı nestaˇc´ı ani to, ˇze na pokyn Ilerénsk´ yho purkmistra (a pˇredevˇs´ım teda mˇestsk´ y portmonky) vyrostly pobl´ıˇz mˇestyse arény, kde by se ty prudk´ y hlavy vybily. Ale to voni ne, voni musej zaˇc´ıt hnedka v´ alku. Jeden z toho m´ a aˇz pocit, esli se ty stromy v Andoru nevobjevily proto, ˇze nechtˇely bejt u ˇra ´dˇen´ı v Lewanu a radˇsi vzaly kramle. No, at’ uˇz je to, jak chce, jaro je tady, zak´ azat se ned´ a, zauˇr´ıt do karceru taky ne, a tak se s nim asi budeme muset sm´ıˇrit a halt taky zabojovat proti t´ y votravn´ y vegetaci, aby v létˇe bylo v˚ ubec kde cviˇcit konˇe, chodit na houby a tak. Ale co, v nejhorˇsim poˇck´ ame na letn´ı vedra, a s trochou voleje a kˇresadel udˇel´ ame takovej menˇc´ı poˇz´ ar. Vˇsak vono se to nˇejak vyˇreˇs´ı. -VD-

Most v plamenech (27.4.) Vˇcera, to je ˇsestadvac´ at´ yho dubna n´ am v kr´ alousk´ ym mˇestˇe hoˇrelo, a né jen tak troˇsku, jako ˇze by nˇekomu chytla stodola a chlivy vod jiskry z kom´ına. Anˇcto u toho ˇrada lid´ı nebyla a n´ asledky se budou eˇstˇe nˇejakou chv´ıli citelnˇe dotejkat vˇetˇciny z n´ as, seskl´ adali sme pro v´ as, co se vlastnˇe sebˇehlo. Zaˇca ´tek je poˇza ´ru nen´ı jasnej, ale zd´ a se, ˇze se nˇejakej ˇzh´ aˇr snaˇzil rozdˇelat na mostˇe voheˇ n. Kolemjdouc´ı ho vyhnali a plam´ınky udupali. Jenˇze, co ˇcert nechtˇel, plameny rozfoukal znova v´ıtr a za p´ ar minutek byl most v plaménech. Okamˇzidˇe se sebˇehla vˇetˇcina vobyvatelstva z bl´ızk´ yho vokol´ı, ale sud˚ u bylo m´ alo a voheˇ n se zprudka ˇs´ıˇril, aˇz to dospˇelo tak daleko, ˇze svrˇsek mostu prohoˇrel a zaˇcal se propadat do vody. Aby toho nebylo m´ alo, v plamenech se vobjevil jakejsi element´ al, a tvrdil, ˇze nev´ı co je, kdo je ani kdy je, ouˇsem jen do doby, kdy pˇriˇsel na to ˇze je vlastnˇe kov´ aˇrem, ker´ ymu vybuchla doma vejheˇ n. Jak je tohle moˇzn´ y, to se n´ as ˇcten´ aˇrové neptejte, ale jak jsme nakoupili tak prod´ av´ ame. Dotyˇcnej element´ al se natolik b´ al deˇstˇe, ˇze ho jeden z mˇekkosrdcatejch vobˇcan˚ u, pan Macros, ukryl ve svoj´ı kov´ aˇrsk´ y vejhni a pˇrenesl nˇekam, kde mu bude dobˇre, teda do kov´ arny. Jenˇze vono, kaˇzd´ a mince m´ a dvˇe strany a tak to, co se zd´ alo bejt nejspr´ avnˇejˇs´ı vˇec na svˇetˇe, byl vlastnˇe jeden velikej vomyl. Totiˇz, v kov´ arnˇe se zaˇcaly d´ıt vˇeci. Zm´ınˇenej element´ al nejprv´ a zatavil vˇsechny dveˇre z kov´ arny a vˇsecky pˇr´ıtomn´ y tam nam´ıstˇe uvˇeznil. Dalˇs´ı informace sou trochu zmaten´ y, ale zd´ a se, ˇze mˇel nˇejaké pekelné n´ avrhy t´ ykaj´ıc´ı se mocnejch zbran´ı vodmˇenou za ˇcist´ y panny a tak v˚ ubec. Nakonec se ale hrdinnejm Andoˇren˚ um podaˇrilo dveˇre rozˇst´ıpat, pˇrivolat pomoc a nestv˚ uru odeslat do pekel. Vo tom, co je pravda a co poh´ adka, a kde bylo pr´ avo a kde ne, at’ udˇelaj ˇcten´ aˇri vobr´ azek sami. Na tˇr´ısky ze dvéˇr´ı se m˚ uˇzou ale ale jeˇstˇe ted’ j´ıt kouknout. Faktem je, ˇze tyhle lidi, co se vybavovali s element´ alem, zoufale chybˇeli u haˇsen´ı mostu a ten se hrstce zbylejch tak podaˇrilo uhasit aˇz ve chv´ıli, kdy uˇz byl zcela prohoˇrelej a zaˇcal se hroutit do vody. Ani zoufal´ y pokusy most vopravit narychlo pˇrihoblovanejma hrubejma foˇsnama se nezdaˇril a po nˇekolik hodin´ ach si ho tak definitivnˇe vzala voda. Na posledn´ı chv´ıli pˇrivolanej stavitel sl´ıbil, ˇze se vopravy mostu sice ujme, ale ˇze se mu mus´ı vopatˇrit materi´ al (velik´ y mnoˇzstv´ı polen, prken, hˇreb´ık˚ u, ingot˚ u a kamen´ı) a ˇze mu pˇrinejmenˇc´ım tejden bude trvat malov´ an´ı pl´ an˚ u nov´ yho mostu. A tak n´ am nezbejv´ a, neˇz nˇejakou tu dobu chodit vokolo starostensk´ yho hr´ adku a doufat, ˇze novej most bude pevnˇejˇs´ı, neˇz ten bejvalej, co se na jeho vohoˇrel´ y trosky m˚ uˇze kaˇzdej doj´ıt pod´ıvat. Ten smutnej pohled je z n´ amˇest´ı, co by jeden kamenem dohodil. A jak´ y n´ am z toho plyne ponauˇcen´ı? Aˇz bude st´ at novej most, mˇel by na nˇej starosta postavit str´ aˇzn´ıka, poniv´ aˇc tohle zdaleka nebyl prvn´ı pokus most zap´ alit. Pˇredevˇs´ım by se ale mˇelo zv´ aˇzit, esli nenajmout do mˇestkejch sluˇzeb nˇejak´ y hasiˇce, co by vobch´ azeli mˇesto, kontrolovaly ˇzh´ aˇre, ale tˇrebas i kom´ıny, a pokutovali ty, co svoj´ı nepoˇra ´dnost´ı vohroˇzujou majetek i ˇzivoty vostatn´ıch spoluvobˇcan˚ u -VD-


30

Posvˇ ecenej zloˇ cin na poctivejch spoluvobˇ canech (27.4.) Moˇzn´ a to ˇcten´ aˇrovi tohohle pl´ atku ani nepˇr´ıde, ale v t´ yhle zemi si lidi nejm´ıˇ n vˇs´ımaj tech, ker´ y nejv´ıc potˇrebujou. M´ am na mysli vobyˇcejn´ y ˇremesn´ıky ... je to nˇekdo, kdo m´ a bejt zalezlej ve sv´ ym vobchodˇe nebo tˇreba v dole, tam makat ze vˇsech sil a akdyˇr pˇrijde z´ akazn´ık do vobchodu, tak bejt milej, vochotnej a pˇripravenej za m´ alo penˇez dˇelat hodnˇe muziky. Nejde mi vo n´ as, p´ ar starejch mistr˚ u, my uˇz m´ ame sv´ y jist´ y, mluv´ım vo tom neviditeln´ ym podhoub´ı n´ aden´ık˚ u a tovaryˇs˚ u, co za p´ ar tron´ık˚ u hledaj ˇzelezo mezi tunama kamen´ı a hluˇsiny. Naposled se tohle ukazuje na pˇrehl´ıˇziv´ ym postoji mˇestskejch spr´ avc˚ u k nim. Zav´ıst magick´ y port´ aly do dol˚ u a z nich, to jim ˇslo hned, ale ˇze by tam l´ıpli vybyˇcejnou cedulku a napsali na ni, kolik je vstupn´ y, to uˇz je ani nenapadne. Dost na tom, ˇze je smutnej pohled, dyˇs ˇclovˇek vyhod´ı ty hˇr´ıˇsn´ y pen´ıze, vleze do dolu a zjist´ı, ˇze zaplatil ouplnˇe zbyteˇcnˇe. Nav´ıc se eˇstˇe mus´ı podrobit t´ y vostudn´ y proced˚ uˇre, kdy ho magickej port´ al proˇsah´ a a ˇslohne mu p´ ar krejcar˚ u z mˇeˇsce a ani neˇrekne kolik. Je to vostuda cht´ıt po nˇekom pen´ıze za nˇeco tak nejist´ yho jako jsou vykopan´ y doly a je eˇstˇe vˇetˇs´ı ostuda ani neˇr´ıct kolik. Jen to ukazuje, nakolik si vrchnost v´ aˇz´ı tˇech, ker´ y pro ni zespoda makaj. -VD-

P´ ar slov´ıˇ cek na z´ avˇ er Tak, tohle ˇc´ıslo, co na nˇem sed´ a prach uˇz ted’, je zaplat’p´ amb˚ u na svˇetˇe. Toˇsku sme se nad n´ım zapotili, ale douf´ ame, ˇze v´ as, ctˇen´ y ˇcten´ aˇrstvo, zaujalo, ˇze ste nad n´ım popˇremejˇsleli, tˇreba si i trochu zanad´ avali na pomˇery, a uˇz ted’ jste zvˇedav´ y, co bude v tom pˇr´ıˇst´ım. Kv˚ uliv´ a t´ y z´ apavˇe starejch ˇcl´ ank˚ u sme eˇstˇe nestihli zpracovat nejnovˇejˇs´ı ud´ alostˇe, ale nenech´ ame na sebe dlouho ˇcekat. Do dvou tejdn˚ u byste mˇeli m´ıt na stole dalˇs´ı pl´ atek, tentokr´ at s mnohem ˇzhavˇejˇs´ıma ud´ alostˇema a esli ne tak sn´ım vlastn´ı klobouk. Uˇziteˇcnˇe str´ avenejch ˇstrn´ act dn´ı v´ am pˇreje ˇ v´ aˇs Andorskej Sum

´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 8 ˇ Andorsk´ y Sum -ˇ c´ıslo 8. Slovo ˇs´ efredaktora ˇ Tak se n´ am tejden s tejdnem seˇsel a je tu slibovan´ y dalˇs´ı ˇc´ıslo Andorsk´ yho Sumu, coˇz je dobˇre, ponivaˇc jednak vy, naˇsi mil´ı ˇcten´ aˇrové, m´ ate duˇsevn´ı potravu, jednak j´ a nebudu muset ˇzvejkat sv˚ uj klobouk, jak jsem minule na konci sl´ıbil. Tohle ˇc´ıslo vych´ az´ı tak rychle po minul´ ym proto, ˇze i doba je aˇz moc rychl´ a a leckdo nest´ıh´ a vˇsecky ty zmˇeny sledovat. Inu, my je sledujeme za v´ as. Douf´ ame ale, ˇze se to nejˇckon trochu zklidn´ı. Tohle kr´ aloustv´ı by to potˇrebovalo jako s˚ ul. V textu se vˇenujeme jednak ud´ alostem minul´ yho tejdne v Andoru na hradˇe, pˇriˇcemˇz se n´ am povedlo zachytit ryt´ıˇre Malagara, a tak v´ am pˇrin´ aˇs´ıme jeho pohled na to, co se dˇelo. Kdyˇz uˇz sme mˇeli tˇech p´ ar minut jeho drahocenn´ yho ˇcasu, poˇza ´dali sme ho i vo vyj´ adˇren´ı k pˇrevzet´ı Havantu Praetori´ı. Hlaun´ım tématem ˇc´ısla sou volby v Havantu. Podaˇrilo se n´ am pˇrimˇet k rozhovoru tˇri ze ˇctyˇr kandid´ at˚ u na starostenskej post, a tak si m˚ uˇze kaˇzdej s rozmyslem vybrat, komu d´ a ten sv˚ uj hl´ asek. Anˇcto ˇrada lid´ı ˇzije v naˇsem kr´ aloustv´ı jen kr´ atce, shrnula pro nˇe redaktorka Ashley jeˇstˇe pˇred sv´ ym uvˇeznˇen´ım ˇradu informac´ı o drac´ıch, kter´ y se tu vyskytli a tˇrebas jeˇstˇe vyskytnou. Vˇeˇr´ım, ˇze v´ as zaujme i jej´ı vypr´ avˇec´ı styl. A jako bonus na z´ avˇer je tu jednak jedno podobenstv´ı, ale jeho intepretaci nech´ am na v´ as, ˇcten´ aˇrové moji mil´ı, a hlavnˇe text, kter´ y n´ am poslala neboh´ a Ashley z galej´ı. Novinkou je, ˇze naˇsi redakci opustil redaktor Ivor a rozhodl se vyd´ avat vlastn´ı, ryze elfskej pl´ atek. Do budoucna teda patrnˇe budete moct porovn´ avat n´ aˇs vˇseobecnej s ˇcistˇe elf´ım pohledem na vˇeci. Pˇreju pˇr´ıjemn´ y poˇcten´ıˇcko. Vilja Déˇzi

Události v královstv´ı Co se dˇ eje na hradˇ e? (2.5.) Vot´ azka z titulku shrnuje to co se hon´ı v hlavˇe lecker´ ymu spoluvobˇcanovi. Co se to dˇeje? Rozum´ı tomu nˇekdo? Proˇc to vˇsecko? No, abysme nepˇredb´ıhali, tak ponejprv´ a struˇcnej souhrn, co sme mohli vidˇet. Tˇeˇzko ˇr´ıct, kam se t´ ahnou podivn´ y znamen´ı, ale ˇreknˇeme, ˇze nˇekter´ y svˇedci se shodli na tom, ˇze uˇz dyˇs mˇelo doj´ıt ke srovn´ an´ı sporu mezi elfsk´ ym a lidsk´ ym svˇetem, bylo divn´ y, ˇze s pˇr´ısluˇsnejma velkejma hlavama hovoˇrila ne kr´ alovna, ale z jej´ıho povˇeˇren´ı ˇca ´rodˇej Syracus. Dyˇs se vpodveˇc´ır devˇetadvac´ at´ yho, den pˇred velkou Filipojakubskou noc´ı, zniˇcehonic rozeznˇely trouby kr´ alovskejch troubaˇc˚ u, ˇze se vˇsichni ˇslechtici a v˚ ubec vejznaˇcn´ y lidi zvou na kr´ alovskej hrad, m´ alokdo asi ˇcekal nˇeco pˇr´ıjemn´ yho. Z naˇsich redachtor˚ u nebyl tou dobou nikdo dost nabl´ızku, aby stihnul popadnout brk a notes a bˇeˇzet tam, a tak sme museli tuhle zpr´ avu vypracovat na z´ akladˇe pov´ıd´ an´ı s u ´ˇcastn´ıkama t´ y seance. V˚ ubec to bylo cel´ y tak narychlo svolan´ y, ˇze to aˇz budilo dojem nepˇripravenostˇe. Kr´ alovna Kilias Podle voˇcitejch svˇedk˚ u se toho stalo souˇcasnˇe moc a m´ alo ... kr´ alovna, bled´ a aˇz sinal´ a, po boku ˇca ´rodˇeje Syracusa, pˇreˇctla prohl´ aˇsen´ı, podle kter´ yho vyj´ım´ a Andor z vl´ ady lidu a ustanovuje nad n´ım svoji vlastn´ı spr´ avu. Do nastal´ yho ticha pak pokraˇcovala t´ım, ˇze nˇekterejm ˇslechtic˚ um, menovitˇe Lordu Merikovi, Lady Maje a Lordu Grizzlymu se vˇenuje léno, zat´ımco jinejm, Lady Eliˇsce a Lady Nimue, se titul vodeb´ır´ a. Zveˇrejnˇ eno 10. 5. 2007

31


32

Po tˇechhle slovech ˇsum v s´ ale zes´ılil, ale nikdo si nedovolil zpochybˇ novat kr´ alovnin´ y vyhl´ aˇsen´ı. Eˇstˇe bylo stvrzen´ y pr´ avo na Ilerén p´ an˚ um Gorgonovi a Iˇstv´ anovi a neˇz se kdo nad´ al, bylo shrom´ aˇzdˇen´ı u konce. Dom˚ u se pak trousili jednotliv´ı ouˇcastn´ıci jednotlivˇe, zaduman´ y. Kaˇzdej pˇremejˇslel, co to vlastnˇe znamen´ a, pro mˇesto, pro st´ at, pro lidi vn ˇom, a co se asi bude d´ıt d´ al. Netrvalo to dlouho a dalˇs´ı naˇr´ızen´ı bylo na svˇetˇe. Na jeho z´ akladˇe byly plat´ıc´ım pron´ ajemc˚ um vodebran´ y jejich pole v andorsk´ ym vokol´ı a byly votevˇreny vˇsem bez rozd´ılu mˇestsk´ y pˇr´ısluˇsnosti, stejnˇe jako zdejˇs´ı doly. Kam tenhle krok povede, to nen´ı tˇeˇzk´ y uhodnout, ale proˇc k nˇemu doˇslo, tomu asi rozum´ı jen vzneˇsen´ y hlavy na hradˇe. Doufejme teda, ˇze to bude poˇcinek nˇejak´ ym zp˚ usobem nakonec uˇziteˇcnej. -VD-

Rozhovor s ryt´ıˇrem Malagarem o zmˇ en´ ach na kr´ alovsk´ em hradˇ e, dˇ en´ı v Andoru a pˇrevzet´ı mˇ esta Havant Praetori´ı (2.5.) Abychom nˇejak zaˇcali, sire, sm´ım vˇedˇet, zda jste o nedˇeln´ım setk´ an´ı na hradˇe vˇedˇel dopˇredu? Ne, bylo to pro mne pˇrekvapen´ı. Nicménˇe byl jste pˇr´ıtomen. Jak byste shrom´ aˇzdˇen´ı popsal? Inu, vˇsichni byli sv´ ateˇcnˇe vystrojeni, a tak v˚ ubec. Ovˇsem to, co kr´ alovna vyhl´ asila byl velik´ y ˇsok pro celé osazenstvo, zvl´ aˇstˇe pak by byl pro ty, kter´ ym byl titul odebr´ an. Bohuˇzel, ˇci snad bohud´ık, Eliˇska ani Nimue nebyly pˇr´ıtomny a tak se vˇse dozvˇedˇely aˇz pozdˇeji. I to ale pˇr´ıtomné zaskoˇcilo, ˇrekl bych. Jaké bylo setk´ an´ı po dlouhé dobˇe s jej´ım veliˇcenstvem? Ano po dlouhé dobˇe ... Kilias zaˇc´ın´ a b´ yt opravdovou ˇzenou ... ale ve spoleˇcnosti Syracuse je jej´ı chov´ an´ı zvl´ aˇstn´ı. Jako by nic neˇr´ıkala ze své vlastn´ı v˚ ule. Naproti tomu on vystupuje velmi sebejistˇe. Pojd’me tedy d´ al, kdyˇz skonˇcila audience na hradˇe, oˇcek´ aval jste nˇeco dalˇs´ıho? r Malagar Pˇrizn´ am se, ˇze ano, zaslechl jsem cosi od m´ ych bl´ızk´ ych pˇra ´tel Husit˚ u, ale neposlouch´ am ciz´ı Ryt´ıˇ rozhovory a tak jsme jen z t´ on˚ u jejich hlas˚ u vyrozumˇel, ˇze se cosi chyst´ a a ˇze jsou znepokojeni. J´ a s´ am jsem ale pˇredevˇs´ım oˇcek´ aval, ˇze Killias nebo Syracus ˇreknou nˇeco k situaci v kr´ alovstv´ı, nˇeco, co by n´ as nˇekam smˇeˇrovalo, d´ avalo c´ıl naˇsim ˇzivot˚ um. Nestalo se tak ale, jako by drˇzeli vˇsechen lid v nejistotˇe tˇemi podivn´ ymi v´ yroky a rozhodnut´ımi. Pˇrikroˇcme tedy k dalˇs´ımu dni, slyˇsel jste o tom pˇrekvapivém rozd´ av´ ani pol´ı a dol˚ u v kr´ alovském mˇestˇe? Ano slyˇsel. To jsou ty podivné kr´ alovniny v´ ynosy. Pˇrijde mi, jako by kr´ alovna chtˇela aby Andor zpustl, jakoby chtˇela z mˇesta vystrnadit lid, jakoby j´ı na obˇcanech nez´ aleˇzelo. Je ale tˇeˇzké to takhle ˇr´ıci, nezn´ am vˇsechny podrobnosti. Dˇekuji v´ am za rozhovor, pane ryt´ıˇri. R´ ad bych jeˇstˇe na konec rozhovoru ˇrekl toto, a pˇra ´l bych si, abyste to otiskl doslova: Praetori´ ansk´ a Garda neustoup´ı nikomu a niˇ cemu. Thyrisk´ y lid je siln´ y a lidsk´ aˇ r´ıˇ se bude vzkv´ etat! -UC-

Vyj´ adˇren´ı ryt´ıˇre Malagara k pˇrevzet´ı spr´ avy nad Havantem 1. Mˇesto Havant bylo pˇrevzato pod mou spr´ avu, to ale neznamen´ a, ˇze Praetori´ ani maj´ı ve mˇestˇe Havantu jakoukoli moc ˇci privilegia. Praetori´ ani jsou lidskou arm´ adou, kter´ a m´ a chr´ anit a vést lidskou rasu na u ´zem´ı Thyrisu. Jedin´ y Praetori´ an, kter´ y m´ a v Havantu moc, jsem j´ a, protoˇze Havant se nyn´ı nach´ az´ı pod moj´ı spr´ avou. Nov´ a hierarchie Havantu je jasn´ a - 1. Ryt´ıˇr Malagar - 2. Starosta Havantu - 3. Starostovi lidé.

2. 3. 4. 5.

6.

Starosta se mnou nepotˇrebuje nic komentovat, vˇsechno co bude s Havantem dˇelat je jeho vˇec, nepotˇrebuje k niˇcemu ani mé svolen´ı. Pokud budou cht´ıt Havant’ané volby, kdykoliv mohou ˇr´ıci a j´ a je vyhl´ as´ım, at’ si sami zvol´ı svého spr´ avce, kter´ y bude Havant spravovat. Praetori´ ani si nen´ arokuj´ı ˇza ´dn´ a Havantsk´ a pole. Pokud ano, pak si ho kaˇzd´ y Praetori´ an bude platit ze sv´ ych penˇez z´ıskan´ ych vlastni prac´ı. V Havantu ˇza ´dn´ y Praetori´ an, kromˇe mne, nebude vyd´ avat ˇza ´dné rozsudky ani pˇr´ıkazy. Ocenil bych, kdyby se Havant’ané chovali k Praetori´ an˚ um jako k sobˇe rovn´ ym. Vojensk´ a pomoc Praetori´ an˚ u Havantu je automatick´ a. V momentˇe, kdy bude nˇejak´ y Praetori´ an pobl´ıˇz Havantu ˇ Y ´ Praetori´ a dostane se ke konfliktu Havant’an˚ u proti komukoliv, je KAZD an povinen pomoci Havant’an˚ um. Ocenil bych, kdyby Havant’ané vojenskou pomoc neodm´ıtali. Z´ akazy vydané na u ´zem´ı Thyrisu NEJSOU platné na u ´zem´ı Havantu. Z´ akazy a vyhl´ aˇsky vyd´ avaj´ı Havantsk´ y spr´ avce s heroldy Havantu. Z mé strany nebude vyv´ıjen ˇza ´dn´ y n´ atlak.

33

Téma vydán´ı Nenad´ al´ e volby v Havantu (9.5.) Kolo dˇejin se v posledn´ı dobˇe ot´ aˇc´ı aˇz s neuvˇeˇritelnou rychlost´ı a nab´ır´ a nové a nové ot´ aˇcky. Jeˇstˇe ani nestaˇcil oschnout inkoust na listinˇe, kterou ryt´ıˇr Malagar potvrdil Lorda Grizzlyho v roli spr´ avce Havantu a uˇz jsou vyhl´ aˇseny volby na jeho m´ısto. Kandid´ atn´ı listina byla uzavˇrena jiˇz osmého kvˇetna a do sobotn´ıho veˇcera bˇeˇz´ı vlastn´ı hlasov´ an´ı. Kdyˇz se tuto skuteˇcnost dozvˇedˇel dnes jiˇz b´ yval´ y spr´ avce Lord Gryzzly, vyj´ adˇril se podle oˇcit´ ych svˇedk˚ u na adresu sira Malagara velmi trefnˇe a jadrnˇe, nicménˇe jeho slova nelze v naˇsich novin´ ach zopakovat. ˇ Nepˇr´ısluˇs´ı Andorskému Sumu, aby jakkoli hodnotil rozhodnut´ı, nicménˇe pokusili jsme se promluvit s kandid´ aty na m´ısto starosty a zjistit, jaké jsou jejich pl´ any. Tyto rozhovory v´ am nyn´ı pˇrin´ aˇs´ıme, abyste sami rozpoznali, komu jde o teplé m´ısto, komu o moc a komu o obˇcany, posoudili, kdo m´ a promyˇslenou koncepci a kdo bez rozmyslu vaˇr´ı ˇ ete peˇclivˇe, z vody, rozhodli se, komu d´ ate sv˚ uj hlas, a po zvolen´ı mohli kontrolovat, nakolik své sliby dodrˇzuje. Ctˇ rozm´ yˇslejte a nezapomeˇ nte, jeden kaˇzd´ y hlas se poˇc´ıt´ a. Kandid´ aty na m´ısto havantského spr´ avce jsou, v abecedn´ım poˇrad´ı:

sleˇ cna Aishlyn z cechu Lovc˚ u

pan Cardegius, nez´ avisl´ y

sleˇ cna Nemesis z cechu Orbis Abdictus

au ´dajnˇe jeˇstˇe jist´ y pan Andrel, kter´ y vˇsak nen´ı veˇrejnˇe zn´ amou postavou a kterého se n´ am bohuˇzel nepodaˇrilo zastihnout, ani o nˇem nic zjistit. Jakou m´ ate vizi rozvoje Havantu? Jak pozn´ a vaˇsi spr´ avu nad Havantem obyˇcejn´ y obˇcan? Aishlyn: R´ ada bych dokonˇcila rozvoj pol´ı, kter´ y je uˇz v rozbˇehu. Chtˇela bych, aby Havant byl bezpeˇcn´ ym mˇestem pro kaˇzdého obˇcana bez rozd´ılu rasy ˇci p˚ uvodu. D´ ale bych chtˇela zlepˇsit trˇzn´ı ekonomiku mˇesta a v neposledn´ı ˇradˇe a aˇz podle veˇrejného m´ınˇen´ı uspoˇra ´dat havantsk´ y jarmark. Ale ten, jak jsem ˇrekla, podle obˇcan˚ u, zda by mˇeli z´ ajem ˇci nikoli. Pokud bude m´ıt obˇcan Havantu nˇejak´ y problém ˇci nˇejak´ y dotaz, tak mu r´ ada a kdykoli pom˚ uˇzu. D´ a se ˇr´ıct, ˇze pro nˇe budu kaˇzd´ y den. Nechci se honosit v drah´ ych r´ ob´ ach, zkr´ atka jsem Aishlyn a r´ ada bych touhle cestou pom´ ahala. Cardegius: Pokud by to bylo v m´ ych sil´ ach, vybudovat zde v´ıce pol´ı a ohr´ adek, sn´ıˇzit mˇes´ıˇcn´ı daˇ n i poplatek za pˇrihl´ aˇsen´ı se do vesnice, aby tato mohla i nad´ ale plnˇe rozkvétat a jej´ı obˇcané aby byli hrd´ı na to, ˇze ˇzij´ı na vesnici a nemuseli se stydˇet pˇred mˇeˇst’a ´ky. D´ ale bych se pokusil zajistit pravidelné hl´ıdky do pˇredmˇest´ı Havantu, aby i tam bylo bezpeˇcno pˇred n´ ajezdn´ıky a jin´ ymi lapky. To, ˇze jsme mal´ a vesniˇcka, neznamen´ a, ˇze si na naˇse obˇcany budou jin´ı dovolovat. Jednou za ˇcas bych také chtˇel uspoˇr´ adat v Havantu nˇejakou menˇs´ı pivn´ı slavnost. Nemesis: Inu, rozvést pˇestov´ an´ı chmele, podneb´ı Havantu je pˇr´ıznivé téhle plodinˇe. D´ ale se postarat o rozvoj pivovarnictv´ı a zvˇetˇsen´ı plochy pro obˇcany. Jak s´ am vid´ıte, je tady moc lid´ı a m´ alo domeˇck˚ u. Pokud to pokladna dovol´ı, chtˇela bych se postarat o nˇejaké str´ aˇze ˇcistˇe na obranu obˇcan˚ u. A v dalˇs´ı ˇradˇe pˇridat troˇsku sportovn´ıho ducha do mˇesta, ˇreknˇeme nˇejak´ y ten turnaj. ˇ Ceho byste se jako starost(k)a urˇcitˇe chtˇel(a) vyvarovat? Aishlyn: Toho, aby si lidé mysleli, ˇze jako ˇclenka cechu Lovc˚ u budu preferovat Lovce nad ostatn´ımi obyvateli. Nen´ı tomu tak a ani nebude. Cardegius: Chyb, co by pohanily Havant a jeho obˇcany. Mohl bych b´ yt konkrétnˇejˇs´ı, ale nˇeco si mus´ım nechat jako pˇrekvapen´ı, aby z toho budouc´ı jin´ y starosta neudˇelal svou myˇslenku. Nemesis: V hlavn´ı ˇradˇe, abych nebyla jako nynˇejˇs´ı starosta. To znamen´ a, ˇze chci b´ yt obˇcan˚ um vˇzdy k ruce. A v neposledn´ı ˇradˇe, nechtˇela bych z mˇesteˇcka udˇelat nˇeco stylem cirkusu. Havant je a bude i nad´ ale venkovské mˇesto, tenhle zp˚ usob ˇzivota nechci mˇenit.


34 Jak hodnot´ıte vl´ adu svého pˇredch˚ udce, lorda Gryzzlyho?

Aishlyn: Jako v´ ybornou, i kdyˇz byl indisponovan´ y, tak za sebe naˇsel doˇcasného spr´ avce, lépe ˇreˇceno spr´ avkyni, takˇze jako velmi zodpovˇednou. Cardegius: Mus´ım odpov´ıdat? Mé hodnocen´ı by nebylo pozitivn´ı. Nemesis: Inu, mluvila jsem s n´ım snad jednou, pˇripadal mi mil´ y a pˇr´ıvˇetiv´ y, ale od té doby jsem ho nezastihla, takˇze bych ˇrekla, ˇze byl moc zanepr´ azdnˇen´ y. Nemohu o nˇem ˇr´ıct nic ˇspatného, zas tak dobˇre ho nezn´ am. Jak´ y je v´ aˇs n´ azor na to, ˇze Havant je pod spr´ avou Praetorie? Aishlyn: No, zat´ım nezn´ am d˚ uvody, které k tomu vedly, takˇze m´ am neutr´ aln´ı postoj. Pokud to bude pro dobro, tak budu r´ ada, ale jak jsem ˇrekla, nezn´ am d˚ uvody, nem˚ uˇzu se vyj´ adˇrit. Cardegius: Praetorie mnˇe zas tak nevad´ı. Aspoˇ n se tu nˇekdo star´ a o slabé. To Lovci se o to moc nestarali. Uˇz jsme tady sestavovali nˇeco jako domobranu, kdyˇz se tu zaˇcli zjevovat prvn´ı n´ ajezdn´ıci, ale obˇcas mus´ı ˇclovˇek taky odcestovat a tak nest´ıh´ a vˇse. J´ a osobnˇe bych tedy byl r´ ad, kdyby se tu ˇcas od ˇcasu objevil nˇekdo od Praetorie, aby tu zjednal poˇra ´dek, i kdyˇz si asi nezvyknou na zdejˇs´ı hovorovˇejˇs´ı mluvu. ˇ Nemesis: Reknˇ eme, ˇze t´ım nejsem nadˇsen´ a, ale budu dˇelat vˇse pro Havant, a to se nezmˇen´ı, i kdyby byl pod spr´ avou skˇret˚ u. Radˇeji bych nebyla konkrétnˇejˇs´ı. Jak si predstavujete spolupraci s Praetoriany? Aishlyn: Praetori´ ani jsou dobˇr´ı bojovn´ıci, tak bych oˇcek´ avala jejich podporu po str´ ance v´ aleˇcné. Pokud by byly nˇejaké z´ avaˇzné problémy, tak asi jako konzultaci s panem Malagarem a n´ asledné ˇreˇsen´ı problému. Mysl´ım, ˇze pokud budou obˇe strany, tedy Havant a Praetorie, cht´ıt naj´ıt nˇejaké v´ ychodisko, tak se dohodnou na vz´ ajemné podpoˇre. Vˇzdycky jde pˇrece o blaho obyvatel a o jejich bezpeˇc´ı. Cardegius: Kdybych byl zvolen a nesehnal bych dost spolehliv´ ych lid´ı odsud z vesnice na jej´ı obranu, tak bych mile rad jejich pomoc uv´ıtal. Ale to je zat´ım ve hvˇezd´ ach. Nemesis: Inu, ˇreknˇeme ˇze to z´ aleˇz´ı na nich, budu r´ ada kdyˇz obˇcas projedou mˇesto, jestli tady nejsou vrazi. Ale nerada bych, aby straˇsili obˇcany. Jak se ˇr´ık´ a, vˇseho s m´ırou, aby napˇr´ıklad, kdyˇz se obˇcan Havantu vyd´ a na lov, nebyl peskov´ an po cestˇe z domu do lesa, ˇze m´ a zbraˇ n v ruce. Pˇredmˇest´ı je pololesem, i tady se vyskytuj´ı divok´ a zv´ıˇrata. ˇ ek tu mus´ı b´ Nechci aby se obyvatelé c´ıtili ˇspatnˇe ve vlastn´ım mˇestˇe. Clovˇ yt pˇripraven se br´ anit a m´ a na to pr´ avo. Pˇr´ al(a) byste si naˇsim ˇcten´ aˇr˚ um jeˇstˇe nˇeco ˇr´ıci? Aishlyn: Pokud bych se stala starostkou, tak to bude jen d´ıky v´ am, voliˇc˚ um a kdyby to nevyˇslo, tak v´ am dˇekuji za vaˇse hlasy. Moc to pro mˇe znamen´ a. Cardegius: Ano, kdo se neboj´ı pr´ ace na poli a nevad´ı mu vesnick´ y ˇzivot v Havantu, byl by za mého spr´ avcov´ an´ı mile v´ıt´ an. Nemesis: Aby se tˇeˇsili na zmˇeny v Havantu. -UC-

Z andarijské historie Draci v Andarii aneb Xilath, Gemma a ti dalˇs´ı Jednoho poˇsmourného r´ ana se bl´ızko redakce v Andoru ozval ˇrev. Pˇrijdu bl´ıˇze a vid´ım jen draka. Nejprve se mˇe zmocn´ı panika, ale z´ ahy ji vystˇr´ıd´ a zvˇedavost. Hlavou mi poletuje moˇre myˇslenek a jednou z nich je, ˇze kdyby mˇe chtˇel seˇzrat, uˇz by to udˇelal. Pˇristoup´ım tedy k nˇemu, nikde nikdo a ve mnˇe je jen mal´ a duˇsiˇcka. Po chv´ıli rozmlouv´ an´ı s n´ım, moudr´ ym to tvorem, a dozv´ıd´ am se p´ ar informac´ı. Pominu to, ˇze to je m˚ uj str´ yc a jin´ a rodinn´ a fakta, ale dozv´ıd´ am se, ˇze ˇza ´d´ a si ˇzivotem nezkaˇzenou d´ıvku, mˇe odm´ıtne pro pˇr´ıliˇs draˇc´ı krve jeˇz m´ am. Mezi t´ım se vˇsude kolem jiˇz srocuj´ı lidé a chtˇej´ı ho vyhnat. Odjedu tedy dom˚ u a jdu si po sv´ ych vˇecech, neopomenu varovat svou dceru aby nikam nechodila, a uˇz v˚ ubec ne do Andoru. Co se dˇelo pak se dozv´ıd´ am od n´ı, jelikoˇz je to st´ ale jen d´ıtˇe a pov´ım-li nesahej, ˇsup a uˇz na to ˇsm´ atr´ a. Drak si Angelicu vyvolil a chtˇel si ji odvést, ona souhlasila, aby ochr´ anila Andor a obˇcany v nˇem. Tu se na odpor postavilo p´ ar hrdin˚ u, jiˇz vˇsak proti drakovi nemˇeli ˇsanci. Pobl´ıˇz pob´ıhal pan Bimba, po rozmluvˇe se Xilathem (drakem) se stal jeho pomocn´ıkem a prostˇredn´ıkem. Kdyˇz byl vˇsak pan Bimba bl´ızko Xilatha, jeho pl´ aˇst’ nevydrˇzel ˇza ´r draˇc´ıho tˇela a

35 vzpl´ al ohnˇem jenˇz nep´ alil, naopak zanechal po sobˇe strukturu podobnu draˇc´ı k˚ uˇzi. I barevnˇe se u ´plnˇe odliˇsoval. Jako dar jeˇstˇe pˇrevzal draˇc´ı vidle a pˇr´ıdomek Pekeln´ık. Hrdinn´ı obˇcané vzdorovali a nechtˇeli nechat dˇevˇce odej´ıt s tou. v jejich oˇc´ıch, pˇr´ıˇserou. Drak jim tedy musel d˚ uraznˇe vysvˇetlit, ˇze mus´ı z˚ ustat tu a oni odejdou at’ se jim to l´ıb´ı nebo ne. Hromovit´ y ˇrev vˇsem zastˇrel uˇsi. Jeho hr˚ uzn´ a zloba se snesla na kaˇzdého kdo se mu postavil. Bylo tˇreba Angelicu na duchu oˇcistit a pˇripravit ji na sloˇzit´ y ritu´ al, jenˇz se mˇel konat. Sv˚ uj pˇr´ıbytek j´ı nab´ıdla Lady Eliˇska, jeˇz k n´ı nesmˇela nikoho pouˇstˇet a dovolit, aby se j´ı nˇeco stalo. Xilath pˇrisl´ıb´ı podˇelen´ı se o své vˇedomosti s touto hodnou d´ amou a zaruˇcuje se ochr´ anˇen´ı lid´ı, pokud si sami nebudou umˇet poradit. Vˇse m´ a své odp˚ urce, a tak i zde je. S´ıdl´ı daleko, na hranici této zemˇe. Temn´ y drak, mnoho pˇrisluhovaˇc˚ u a otrok˚ u pln´ı jeho pˇra ń´ı. Obˇr´ı pavouci, tarantule a jin´ a havˇet’ pln´ı jeho pˇr´ıkazy. D˚ um Lady Eliˇsky se ocit´ a znovu a znovu v obleˇzen´ı. Nebezpeˇc´ı ˇc´ıh´ a na kaˇzdém kroku. Temn´ y Drak promˇenˇen v lidské bytosti se snaˇz´ı st˚ uj co st˚ uj dostat k Angelice, rozhodnˇe totiˇz nestoj´ı o to, aby mˇel jeˇstˇe v´ıc odp˚ urc˚ u v podobˇe siln´ ych dr´ aˇcat. Skrze jej´ı bl´ızké se j´ı snaˇz´ı d´ at r˚ uzné artefakty, mnˇe pro ni napˇr´ıklad d´ av´ a draˇc´ı korunku. Ale naˇstˇest´ı se nikdo nenechal oklamat a ned˚ uvˇeˇrovalo se kaˇzdému, kdo s t´ımto pˇriˇsel. Kdyˇz uzraje ˇcas odn´ aˇs´ı si Xilath d´ıvku ke své svatyni, kde probˇehne ritu´ al a ona vdechne ˇzivot jeho draˇc´ım vejc´ım. D´ıky nˇemu se v n´ı probud´ı draˇc´ı s´ıla, jej´ı smysly se prohloub´ı, kadeˇre podobny draˇc´ım ˇsupin´ am z´ aˇr´ı ve slunci. Z jej´ıho nitra je c´ıtit ˇza ´r, jenˇz stˇeˇz´ı ovl´ ad´ a, a v neposledn´ı ˇradˇe vyspˇeje, z d´ıtˇete se st´ av´ a sleˇcna jeˇz se neboj´ı postavit tˇem kdo chtˇej´ı ubl´ıˇzit j´ı, vejc´ım ˇci Xilathovi. Ty svˇeˇr´ı Lady Eliˇsce, aby jim naˇsla ochr´ ance, jeˇz je budou stˇreˇzit a peˇcovat ´ o nˇe. Pokud se z nich vyklube dr´ aˇce, pak bude m´ıt srdce a duˇsi podle ochr´ ance. Utoky se stupˇ nuj´ı a Temn´ y drak chce zabr´ anit tomu, aby se vejce vyklubala. Po celé zemi vylézaj´ı odporn´ı pavouci, Xilah, na nˇemˇz je st´ aˇr´ı a n´ amaha zn´ at, se zapojuje a bojuje po boku dvounoˇzc˚ u. Jde aˇz na hranici sv´ ych sil a stˇeˇz´ı se drˇz´ı na nohou, avˇsak pokaˇzdé se najde podpora obyvatel. Jednou i mˇe napadnou osminohé pˇr´ıˇsery v Lewanu. Otr´ avili mˇe a na pokraji vˇedom´ı vid´ım Xilatha kterak se z nebe sn´ aˇs´ı a pos´ıl´ a monstra na vˇeˇcnost. Jeho dech probud´ı ve mnˇe chut’ st´ at po jeho boku a pomoci mu. Od v´ ychodu slunka bojoval a nyn´ı padl k zemi. Hr˚ uza mi koluje v ˇzil´ ach, nevˇeˇr´ıcnˇe hled´ım na jeho obˇr´ı tˇelo, jeˇz bez hlesu leˇz´ı opod´ al na kraji houˇst´ı. Napadne mˇe, ˇze m´ a krev aˇc jen zpola draˇc´ı by v nˇem mohla probudit ˇzivot, Macros pˇrin´ aˇs´ı lahviˇcky s draˇc´ı krv´ı. Felˇcar Yo Than Ghot mu pom´ ah´ a, pomaz´ avaj´ı ho j´ı. Do pootevˇrené tlamu mu sték´ a m´ a s´ıla, om´ amen´ a a zpola pˇri vˇedom´ı sleduji jak jeho obˇr´ı srdce zaˇc´ın´ a tlouct, nejprve jen pomalu a sotva zˇretelnˇe. Svˇet se se mnou toˇc´ı a jen s n´ amahou vn´ım´ am okol´ı. Mocn´ y Xilath˚ uv duch se vrac´ı, vyˇcerp´ an, ale ˇziv se stav´ı na nohy. Po d´ avce lektvar˚ u a notné d´ avky ˇstˇestˇeny odlét´ a. Nˇekolik mˇes´ıc˚ u o nˇem nen´ı ani vidu, ani slechu. Na celou zem u ´toˇc´ı draci, ˇsed´ı, ˇcern´ı, mlad´ı, staˇr´ı. Ve znamen´ı se zjevuje dˇesiv´ y Balrod, skupina odv´ aˇzn´ ych ho zabije a jeho srdce vloˇz´ı do draˇc´ı svatynˇe. Pokud v jeho bl´ızkosti nˇekdo zemˇre, rozz´ aˇr´ı se a objev´ı se z prostoru a ˇcasu démon. Obyvatelé zamˇestn´ avaj´ı kov´ aˇre v´ yrobou zbran´ı, zbroj´ı, alchymisty pˇr´ıpravou lektvar˚ u a cel´ y n´ arod vzdoruje té pˇresile jeˇz je nakonec pokaˇzdé odraˇzena. Zjevuj´ı se pomocn´ıci Temného, nen´ı jasné jak, ale na svou stranu z´ıskal postupem ˇcasu jiˇz zesnulého Tribuna Caesara, Herolda Imotepa, Herolda Telecontara a v neposledn´ı ˇradˇe st´ ale mu slouˇz´ı Korneus, cechmistr Str´ aˇzc˚ u. Lidé um´ırali a pˇresto bojovali proti sv´ ym, mnohdy pˇra ´tel˚ um. Nakonec se pˇriˇslo na to, ˇze zbranˇe nic nezm˚ uˇzou, jen léˇcen´ı a k´ amen svˇetla jim vyˇzene to bl´ aznovstv´ı z hlavy. Bylo tˇreba jim totiˇz sejmout zbroj, co mˇeli na sobˇe, ta jim zast´ırala mysl. Neopomeˇ nme ani jejich hrozn´ a muka, i smrt by byla ménˇe bolestiv´ a neˇz tento u ´kon. Naˇstˇest´ı se zm´ınˇen´ı vzpamatovali na tolik, ˇze se postavili opˇet hrdˇe proti s´ıle jeˇz je doned´ avna ovl´ adala. Snad se najde p´ ar odv´ aˇzn´ ych jeˇz se postav´ı Korneovi. Jistˇe mnoh´ ym z n´ as chyb´ı. Nev´ı se kdo, ale jisté je toto, Ryt´ıˇr Malagar, nyn´ı Konzul, byl str´ aˇzcem jednoho z draˇc´ıch vajec, mus´ım podotknout, ˇze je jich je ˇsest a z toho ˇctyˇri b´ılé a dvˇe ˇcern´ a, on stˇreˇzil b´ılé. Bohuˇzel pˇri jednˇech ˇsarv´ atk´ ach byl sraˇzen a oloupen o b´ılé vejce jeˇz nosil o sebe. To z´ıskal Temn´ y drak a vychoval ho k obrazu svému. ˇ est´ım v neˇstˇest´ı bylo to, ˇze stˇreˇzil zm´ınˇené b´ılé vejce, ˇcern´ Stˇ a si své majitele vybrala sama a z nich budou mocnˇejˇs´ı dr´ aˇcata, neˇz ze sourozenc˚ u. Kdyby z´ıskal Temn´ y ˇcerné, umocnil by jeˇstˇe jeho s´ılu a nev´ım zadli by se ho uˇz podaˇrilo nˇekdy odrazit. Opˇet nastal klid pˇred bouˇr´ı. Po jisté dobˇe zachv´ atila Thyris a jeho okol´ı panika. Zjevila se mlad´ a draˇcice, nˇekdo ji pojmenoval Gemma. Hovorn´ a tedy nebyla, ˇci sp´ıˇs nebyla ˇsance s n´ı nˇeco promluvit, neust´ ale na n´ as u ´toˇcili nemrtv´ı, pˇrev´ aˇznˇe lichové a zombie. Zde ostˇr´ı meˇc˚ u byla ztupena, vzduch prosycen magii a vˇsude vl´ adl boj. Gemma je mlad´ a draˇcice jeˇz se vyklubala z ukradeného vejce. Objevil se i Xilath, opˇet pˇri s´ıle, a sdˇelil n´ am, ˇze kdesi je ukryta tajupln´ a zbraˇ n, jeˇz pom˚ uˇze ukonˇcit jej´ı vˇeˇcn´ y ˇzivot. A tak se stalo, ˇze kmen siln´ ych bojovn´ıku Kulgur se vypravil do podzem´ı a tam u Parasekta byla v truhle schovan´ a mocn´ a zbraˇ n. Popsala bych ji jako zvl´ aˇstn´ı palc´ at. J´ım jedin´ ym se dalo rozb´ıt srdce Balroda v draˇc´ı svatyni. Axantur mu zasadil dvˇe r´ any a jeho u ´lomky si ponechal.


36

V Andoru, v kov´ arnˇe za bankou se jednou objevila zvl´ aˇstn´ı kov´ aˇrka, poch´ azela pr´ y ze vzd´ alen´ ych kraj˚ u a podle zbran´ı, jeˇz vyr´ abˇela, byla mistryn´ı ve svém ˇremesle. Axantur j´ı tedy uk´ azal u ´lomky srdce a zeptal se, zdali by je mohla zatavit do jeho bardychy. Chv´ıli se vykrucovala, nakonec okouzlena jeho kr´ asn´ yma oˇcima a svaly, jeˇz se vln´ı pod jeho op´ alenou k˚ uˇz´ı, svolila, ale musel pˇrinést nˇeco na roztaven´ı pece. Ted’, uˇz je moˇzné ukonˇcit tr´ yznivou existenci zkaˇzeného dr´ aˇcete, jedin´ a tato bardycha se j´ı dostane pod draˇc´ı k˚ uˇzi. Opˇet je klid pˇred bouˇr´ı. Avˇsak jen zd´ anliv´ y. Pˇred branou Thyrisu potk´ av´ am pˇrekr´ asnou d´ıvku, zaujme mˇe. Chv´ıli poté se z mˇesta ozve ˇrev, ˇrev tak straˇsliv´ y, ˇze jej vyd´ avaj´ı jen um´ıraj´ıc´ı. A skuteˇcnˇe, na chodn´ıku nach´ az´ıme zohavenou, draˇc´ımi sp´ ary rozs´ apanou mrtvolu. Neˇslo urˇcit v´ıc. Jen mˇe zaujalo, ˇze v okol´ı, pokud to byl drak, nebyl pol´ am´ an ˇziv´ y plot nic, neshledala sem zn´ amky toho, ˇze by tu proˇsel drak. A tak jsem usoudila, ˇze to musel b´ yt drak promˇenˇen´ y v ˇclovˇeka. Sebˇehne se hlouˇcek lid´ı a diskutujeme co d´ al? Po dvojic´ıch prop´ atr´ av´ ame okol´ı, postupnˇe nach´ az´ıme dalˇs´ı tˇela a vˇzdy kolem je potuluje ta kr´ asn´ a d´ ama. Nakonec Markus Diego ji stˇreˇz´ı, ˇci j´ı dˇel´ a spoleˇcnost v hostinci. Jen tak okrajovˇe, nemaj´ı tam ani pivo. Ale jiˇz neshled´ av´ ame nic, co stoj´ı za povˇsimnut´ı. Vyd´ am se tedy za tou sleˇcnou, velmi ji podez´ır´ am, ˇze je draˇcic´ı a jsem odhodlan´ a to dok´ azat. Po kr´ atké chv´ıli, kdy jsem si vyˇza ´dala samotu a troˇsku lsti se neudrˇzela a promˇenila se. Cel´ a vydˇeˇsen´ a ze zbran´ı, jeˇz na n´ı hlouˇcek bojovn´ık˚ u, kter´ y netuˇs´ım, jak se tam tak rychle vzal, vyt´ ahl. Odletˇela tedy. Zanedlouho poté se objevil staˇr´ık jeˇz usiluje o pana Bimbu, tuze se vypt´ aval na jeho pl´ aˇst’ a kde ho naj´ıt. N´ aslednˇe pˇriˇsel na to kde hledat, v´ı kde bydl´ı. Co po nˇem chce a proˇc ho hled´ a netuˇs´ım, pokud to nˇekdo v´ı povˇezte. A nezapom´ınejte, ne kaˇzd´ y je takov´ y jak´ y se zd´ a b´ yt, uˇz v˚ ubec ne t´ım k´ ym se zd´ a b´ yt. Ne kaˇzdého je hned tˇreba eliminovat, ne kaˇzd´ y je hodn´ y. Bud’te ostraˇzit´ı a pokud se cokoliv dozv´ıte, nebo uvid´ıte nˇeco, co by s t´ımto pˇr´ıbˇehem mohlo souviset. Nemeˇskejte a vyhledejte mˇe a nebo sv˚ uj postˇreh napiˇste a do truhliˇcky v Andorské bance vhod’te. Dˇekuji. Ashley

A nˇeco nav´ıc. . . Zpr´ ava z galej´ı Bylo to uˇz pozdˇe, snad kolem p˚ uloci, sedim v redakci, p´ıˇsu, kdyˇz mi na vrata zaklepe nˇejak´ y podivn´ y individuum, takovej skrˇcek pihovatej. Pt´ am se co chce a von ˇze prej deset zlatejch a za nˇe mi d´ a zpr´ avu o Ashley. No, pˇriˇslo mi to podivn´ y, ale pˇri vzpom´ınce na tu holku neˇst’astnou sem mu tˇech p´ ar krejcar˚ u dal. Vrazil mi do ruky kus hadru poˇcm´ aranej uhlem, nˇeco zachrˇcel a zmizel ve tmˇe. Co bylo na tom hadru, pˇretiskuju slovo vod slova. VD Snad tyhle ˇra ´dky nejsou to posledn´ı co mé zniˇcené prsty nap´ıˇs´ı v tomto pekle na zemi. P´ıˇsi velmi rychle, snaˇz´ım se i zˇretelnˇe na ten kousek l´ atky jeˇz jedin´ y zat´ım nevlastn´ı pam´ atky po stop´ ach biˇc˚ u tˇech ps˚ u co n´ as tu hon´ı. Krˇc´ım se tu ve stinném koutku pod stolem, tˇeˇzké boty dozorc˚ u r´ azuj´ı kolem a j´ a, uˇsmudlan´ a a zuboˇzen´ a, dˇr´ıve hrd´ a redaktorka sepisuji své poznatky kouskem uhle o této hr˚ uze zde. Peklo jinak to tu nelze nazvat, pˇr´ıtm´ı se dob´ yv´ a do vaˇs´ı mysli a vzpom´ınky na to kr´ asné, jeˇz bylo, jsou pryˇc. I pojem kr´ asno tu pozb´ yv´ a na v´ yznamu. Vzpom´ınky jsou jen ozvˇenou minulosti a nic, neˇz co je ted’, nikdy nebylo a zd´ a se ˇze ani nebude. Plesniv´ y chléb, svraˇstˇelé ovoce, zvadl´ a zelenina, voda ze zaplivané n´ adoby n´ as maj´ı udrˇzet naˇzivu. Svˇetlo louˇc´ı problik´ av´ a v temném labyrintu, mé lehké botky st´ ale nar´ aˇzej´ı o kamen´ı. Obˇcas zde potk´ av´ am i jinou zuboˇzenou ˇ duˇsi, jeˇz oh´ yb´ a sv˚ uj hˇrbet pod ranami d˚ utek, ˇci zlomen´ a sed´ı ve st´ınu doufaj´ıce, ˇze unikne pohled˚ um dozorc˚ u. Cas neplyne, zd´ a se, ˇze se zde zastavil, stejnˇe jako ta stoka pˇres niˇz vedou chatrné m˚ ustky, po kter´ ych se neust´ ale ub´ıraj´ı tam a zpˇet naˇse kroky. Ne naˇse kroky, sp´ıˇse n´ aˇs zbˇesil´ y bˇeh. Nest´ al... Co se fl´ ak´ aˇs holoto?“ Zaˇrve dozorce a jeho hˇrmotn´ y hlas je doprov´ azen dopadem biˇce. ” Krˇc´ım se na jiném m´ıstˇe a snad i v jin´ y ˇcas, jen s nˇekolika ranami biˇce nav´ıc. Jen vzpom´ınka na mé milované mˇe drˇz´ı. Tˇeˇzké ˇzelezné, mˇedˇené, stˇr´ıbrné, zlaté a mitrilové pruty pˇren´ aˇs´ıme do skladu, ze skladu, kdo v´ı? Pokud se v tom ˇseru spleteme, dozorce d˚ uraznˇe naˇs´ı tˇelesné schr´ ance pˇripomene, ˇze to nebylo dobˇre a pˇrid´ a n´ am p´ ar prut˚ u do seznamu nav´ıc. Samota se st´ av´ a naˇs´ı spoleˇcnost´ı, bolest naˇs´ı souˇca ´st´ı, vyˇcerp´ an´ı naˇs´ım dechem. St´ ale se na rty derouc´ı v´ ykˇrik se odr´ aˇz´ı chodbami a m´ am takov´ y dojem, ˇze jist´ ym ˇspinav´ ym uˇs´ım jest rajskou hudbou. Pro vˇetˇsinu je to peklo, pro vˇsechny oˇcistec a pro nˇekteré r´ aj v nˇemˇz se vyˇz´ıvaj´ı. ˇ redaktorské ˇremeslo nen´ı nic snadného, znaˇc´ı i cena j´ıˇz jsem podplatila dozorce, aby tenhle c´ Ze ar snad doruˇcil Viljovi. A ˇze platit se tu ned´ a penˇezi, to snad ˇr´ıkat nemus´ım. Na m´ısto zatracen´ı a zapomnˇen´ı v´ am nerad´ım se dostat. Ashley.

37

Pl´ an galejn´ıho ostrova, jak jsme jej spolu s nˇekolika bývalými dozorci i trestanci pro poˇcestné ˇcten´ aˇre v redakci sestavili

Podobenstv´ı o dvou vesnic´ıch, dvou pastvin´ ach a dvou st´ adech krav V knih´ ach moudra pro ˇcten´ aˇre, obzvl´ aˇst’ pro ty, co se jim dostalo spoleˇcn´ yho vlastnictv´ı ˇcehokoli, a nejv´ıc pak tˇem, co bydlej v souˇcasnosti v kr´ alovsk´ ym mˇestˇe, vyhrabal Vilja Déˇzi Byly nebyly, dvˇe vesnice, jedna jako druh´ a, jedna kous´ıˇcek po proudu potoka za druhou. V obou ˇzili ˇst’astn´ı i neˇst’astn´ı lidé, rodili se, um´ırali, ˇzenili se, h´ adali se, usmiˇrovali, ur´ aˇzeli a prali, jak to tak uˇz na vesnic´ıch b´ yv´ a. A v obou vesnic´ıch ti lidé chovali kr´ avy, které jim d´ avaly mléko, maso i pracovn´ı s´ılu. V Horn´ım Osazen´ı, jak se jmenovala vesnice v´ yˇs proti proudu, mˇeli sedl´ aci pastviny peˇclivˇe ohrazeny a rozdˇeleny sv´ ymi ploty a ohradn´ıky. Kaˇzd´ y si spravoval sv˚ uj pronajat´ y d´ıl, kaˇzd´ y za nˇej odv´ adˇel do pokladny nˇejak´ y ten krejcar, za kter´ y rycht´ aˇr tu a tam nechal ten ohradn´ık opravit, ˇci strouhu prohloubit, kaˇzd´ y na svém d´ıle p´ asl kr´ avy, pˇres den pracoval, veˇcer je podojil, obˇcas i nˇejakou porazil, ˇci tele porodil. Ten mˇel krav m´ıˇ n a ten zas v´ıc, podle toho, jak velik´ y kus zemˇe spravoval. ˇ To v Doln´ım Osazen´ı, tam byli sedl´ aci chytˇrejˇs´ı. Rekli si, proˇc bychom my mˇeli za obecn´ı pastvinu platit? Vˇzdyt’ z tˇech penˇez rycht´ aˇr stejnˇe stav´ı jen ohradn´ıky, co zab´ıraj´ı m´ısto, kde by mohla b´ yt taky tr´ ava a p´ ast se kr´ avy. A jak ˇrekli, tak udˇelali. Zbourali ohradn´ıky a zaˇcali vyh´ anˇet kr´ avy na volné prostranstv´ı. A jejich kr´ avy prosperovaly, tak jako ty v Horn´ım Osazen´ı, ba jeˇstˇe lépe, mˇely pˇrece v´ıc tr´ avy. Jenˇze jak ˇsel ˇcas, ˇrekl si nejeden sedl´ ak, ˇze kdyˇz se jeho krav´ am tak pˇeknˇe daˇr´ı, proˇc by si nenechal o jednu, o dvˇe v´ıc. A st´ ada zaˇcala nar˚ ustat. Brzy se pozapomnˇelo, kter´ a pastvina kdysi patˇrila komu, st´ ada se vyh´ anˇela tam, kde byla nejlepˇs´ı tr´ ava. A tak se stalo, ˇze poˇcetnˇejˇs´ı st´ ada krav sp´ asala spoleˇcn´ ymi silami tr´ avu rychleji, neˇz st´ıhala dor˚ ustat. Po nˇejakém ˇcase kr´ avy zaˇcaly hubnout. Ne nijak rychle, sp´ıˇs pokradmu, ale pˇreci jen, se z nich pomalu st´ avaly suˇsinky kost a k˚ uˇze. A pˇriˇsly spory. Sousedé se navz´ ajem obviˇ novali, ˇze ten nebo onen m´ a moc krav a ty ˇ adn´ sp´ asaj´ı obecn´ı tr´ avu ostatn´ım st´ ad˚ um. Z´ y ale nechtˇel ustoupit, ˇza ´dn´ y nechtˇel pˇripustit, ˇze by on musel nˇejakou porazit, aby ostatn´ı mohli m´ıt v´ıc, koneckonc˚ u, proˇc by to mˇel b´ yt pr´ avˇe on. A od té doby spolu sousedé v Doln´ım Osazen´ı nemluv´ı a maj´ı hubené kr´ avy i dˇeti. Co ale udˇelali ˇspatnˇe? Vˇzdyt’ pˇrece mˇeli v u ´myslu jen to nejlepˇs´ı, mˇeli v´ıc tr´ avy, jejich st´ ada vyuˇz´ıvala tr´ avu lépe a v˚ ubec vˇsechno ˇslo zpoˇca ´tku tak dobˇre. Nebo snad ne?

38


A to je vˇse Douf´ am, mil´ı ˇcten´ aˇrové, ˇze ste si dobˇre poˇcetli, snad se pouˇcili, nˇekdo se moˇzn´ a rozhodl pˇrij´ıt nebo nej´ıt k volb´ am. To uˇz je na v´ as. My z redakce douf´ ame, ˇze se ted’ doba tak trochu zklidn´ı, a tak se dalˇs´ı ˇc´ıslo se d´ a voˇcek´ avat tak zhruba za dva tejdny, jeden ale nikdy nev´ı. A na co se m˚ uˇzete tˇeˇsit? Urˇcitˇe budeme informovat vo dˇen´ı na kr´ alovském hradˇe i v pˇrilehl´ ych mˇestech a r´ adi bysme taky zpracovali historii temn´ y j´ızdy podobnˇe, jako ted’ m´ ate historii draˇc´ı. To ostatn´ı je ve hvˇezd´ ach. ˇ My z redakce v´ am pˇrejeme hezkej ˇcas do pˇr´ıˇst´ıho Sumu a z˚ ustaˇ nte n´ am vˇern´ı. A kdyby nˇekdo mˇel z´ ajem pˇridat se do naˇs´ı redaktorsk´ y party, v´ıte komu d´ at vˇedˇet. Vilja Déˇzi

´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 9

´ Uvodn´ ık V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, zdrav´ım v´ as po dvou t´ ydnech ze svého redaktorského kˇresla. Po dvou t´ ydnech se v´ am hl´ as´ıme opˇet s nov´ ym ˇ ˇc´ıslem Andorského Sumu. I tentokr´ at je o ˇcem informovat a tak s chut´ı do toho. A co ˇze si dnes m˚ uˇzete pˇreˇc´ıst? Zpr´ avu o ztroskot´ an´ı Kyrské obchodn´ı lodi a rozhovor s jedn´ım ˇclenem jej´ı pos´ adky, u ´vahu nad nesmyslnost´ı jednoho poplatku, sloupek o tom, zda se v Andoru nechystaj´ı nˇejaké stavby, zpr´ avu o v´ yzkumu u ´hynu ovc´ı a pˇredevˇs´ım, cel´ y prostˇredn´ı dvojlist je vˇenov´ an pˇrepisu den´ık˚ u udatného bojovn´ıka, které se v´ aˇzou k n´ ajezd˚ um temn´ ych jezdc˚ ua démon˚ u, jeˇz pˇred ned´ avnem suˇzovaly i naˇsi zem. Pˇreji niˇc´ım neruˇsené pˇr´ıjemné ˇcten´ı. Vilja Déˇzi

Události v královstv´ı M´ır jeho duˇsi Jiˇz tˇret´ı den v zemi spoˇc´ıv´ a tˇelo, jeˇz balzamovaˇci zahalili do pruhu modré l´ atky, modré jako obloha kdyˇz zapadne slunko nad jeho milovan´ ym mˇestem. Modré jak pl´ aˇstˇe Pretori´ anské gardy, k n´ıˇz do své smrti patˇril. Pohˇreb s´ am byl skromn´ y, jak se na voj´ aka sluˇs´ı a patˇr´ı. Konzul Ryt´ıˇr Malagar mˇel kr´ atk´ y a v´ ystiˇzn´ y proslov, stejnˇe tak jako ostatn´ı druhové ve zbrani. Kaˇzd´ y Praetori´ an o tomto chrabrém muˇzi ˇrekl to, co ho nejv´ıce charakterizovalo. ˇ ıti bude Byla vyˇrˇcena i jeho posledn´ı slova, jeˇz jistˇe z˚ ustanou v naˇsich srdc´ıch jako vzpom´ınka na nˇej samotného. Z´ jeho odkaz v n´ as vˇsech, nebot’ pro n´ as ˇzivot sv˚ uj poloˇzil a pˇr´ıkladem n´ am ˇsel. Naˇc v´ıce rozepisovat se o muˇzi jako byl Caesar? Vˇse, co by bylo ˇreˇceno, ve sv´ ych srdc´ıch m´ ame veps´ ano. A tam to z˚ ustane, dokud i my nevydechneme naposledy. Ashley

V´ ystavba v kr´ alovsk´ em mˇ estˇ e? ˇ ıkaj´ı si geometˇri a pozorov´ Objevili se nen´ apadnˇe, a jeˇstˇe nen´ apadnˇeji zmizeli. R´ ano zvnˇejˇsku, spoˇc´ıv´ a jejich pr´ ace v pob´ıh´ an´ı s p´ asmem, zapichov´ an´ı tyˇc´ı a zatlouk´ an´ı kol´ık˚ u. Pˇredevˇs´ım v severn´ı ˇca ´sti Andoru, pobl´ıˇz hˇrbitova, vyrostla tˇech kol´ık˚ u cel´ a ˇrada a jistˇe mnoho z v´ as pˇrekvapila, ale co se pl´ anuje, to nikdo nev´ı. Zveˇrejnˇ eno 26. 5. 2007

39

40


Potkat geometra je vz´ acn´ a ud´ alost a pˇrimˇet ho k hovoru je zcela nemoˇzné. Jen pokrˇc´ı rameny, zakrout´ı hlavou a vˇenuje se svoj´ı pr´ aci. Budou se stavˇet nové domy? Pal´ ace? Nebo opevnˇen´ı? Nikdo nev´ı. A tak n´ am neb´ yv´ a neˇz ˇcekat a trpˇelivˇe pozorovat, co se s kr´ alovsk´ ym mˇestem bude d´ıt d´ al. -UC-

Co stoj´ı za u ´hynem ovc´ı? Jak si jistˇe mnoh´ y obˇcas Andarie vˇsiml, zaˇcaly v zemi masovˇe vym´ırat ovce. A protoˇze byly zah´ ajeny v´ yzkumy Kr´ alovskou Zvˇerolékaˇrskou Komorou (d´ ale jen KZK), vyzpov´ıdal jsem jednoho ze zvˇerolékaˇr˚ u, vˇehlasného Verkese Kravendra. Kdyˇz se tato nemoc rozmohla, KZK sl´ıbila, ˇze se problémem bude zab´ yvat, ale ˇze by uv´ıtali vlastn´ı v´ yzkumy ˇci poznatky od obyvatelstva. Bohuˇzel se tak nestalo, a tak se informace o léˇcbˇe a pˇr´ıˇcin´ ach dostaly k mnoh´ ym lidem pravdˇepodobnˇe pozdˇe. KZK peˇclivˇe zkoumala chov´ an´ı a vitalitu ovc´ı v z´ avislosti na stravˇe, na m´ıstˇe, kde jsou, a také v r˚ uzn´ ych poˇctech kus˚ u. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze pro ovce je velmi d˚ uleˇzité, aby se mohly ˇra ´dnˇe h´ ybat a probˇehnout. KZK doˇsla k pˇrekvapuj´ıc´ım z´ avˇer˚ um, ˇze ovce, které se nemohly probˇehnout, ˇcasem ochabovaly a pˇrest´ avala jim r˚ ust vlna, zat´ımco v´ ysledky chovu ovc´ı ve velk´ ych prostor´ ach ukazuj´ı na sluˇsnou produktivitu vlny. Bohuˇzel, toto zjiˇstˇen´ı se net´ yk´ a vym´ır´ an´ı ovc´ı, i ty ovce s velk´ ym v´ ybˇehem hynuly. Proto se zvˇerolékaˇri zab´ yvali problémem d´ al a pˇriˇsli na to, ˇze ovce chované v krut´ ych podm´ınk´ ach bez j´ıdla rychle hynou. Pokud ovce nemˇela st´ al´ y pˇr´ısun potravy, uhynula jiˇz po des´ıti hodin´ ach bez stravy. Bylo ale také ovˇeˇreno to, co jiˇz d´ avno v´ıme, a tedy to, ˇze ovce, které maj´ı okolo sebe dostatek tr´ avy, se mohou nap´ ast samy. Pokud ale p˚ uda, na které jsou chov´ any, nen´ı zatravnˇen´ a, je nutno je krmit, jinak uhynou. KZK testovala na ovce i r˚ uzné druhy j´ıdel, a prok´ azalo se, ˇze ovce snˇed´ı veˇskeré ovoce i zeleninu. Chovejte se tedy ke sv´ ym ovc´ım sluˇsnˇe a ony se V´ am za to odvdˇeˇc´ı. S pozdravem Redaktor Morholt

Tajemné den´ıky, démoni, drakkarimové a ti dalˇs´ı Jiˇz je tomu nˇejak´ y ten rok, co zaslechla jsem pˇr´ıbˇeh o jedné zemi, o zemi, jeˇz je nyn´ı zniˇcena, a jen posledn´ı ˇzij´ıc´ı ˇ obyvatel mohl by ˇr´ıci, co se stalo. Avˇsak osud mu nebyl naklonˇen, a tak potkal nepˇr´ıtele v rouˇse ber´ anˇc´ım. Zivot jeho poté nemˇel dlouhého trv´ an´ı, a tak jen z´ apisky po nˇem z˚ ustaly. Ty za tajupln´ ych okolnost´ı dostaly se do drˇzen´ı obˇcan˚ u Andarie. J´ a setkala se s jejich pˇrepisy, jeˇz na tul´ ackém hradˇe jsou, a ˇc´ısti je mohla, kdyˇz v jeho stˇen´ ach jsem bloudila. Vyslechla jsem ten pˇr´ıbˇeh dˇesiv´ y, jeˇz snad minulost´ı se m˚ uˇze zd´ at, vˇsak opak je pravdiv´ y a budoucnost s minulost´ı jdou ruku v ruce, a tak jako padl hrd´ y a siln´ y n´ arod, m˚ uˇze dopadnout dalˇs´ı zem. Vezmˇeme si pouˇcen´ı, bud’me ve stˇrehu, neb nebezpeˇc´ı ˇcasto je z´ aludné a vt´ır´ a se do naˇs´ı mysli, aby otupilo naˇs´ı obezˇretnost a z´ıskalo si n´ as. Pˇri bdˇelém stavu pak nem˚ uˇzeme nic vidˇet, neb podezˇren´ı nem´ ame, zlo n´ as z´ıskalo a ˇsa ´tek pˇres oˇci n´ am dalo, aniˇz jsme toho postˇrehli.

41 Z textu, jenˇz st´ al ho ˇzivot, dozv´ıte se jistˇe v´ıc, neˇz kdyˇz bych v´ am byla pˇrevypr´ avˇela. Vzdejme hold tomuto chrabrému muˇzi, jenˇz za zemi svou a mnoha dalˇs´ıch zem´ı ˇzivot sv˚ uj obˇetoval. Zde n´ asleduje pˇrepis jeho den´ık˚ u, jeˇz pout’ a hr˚ uzn´ y osud jeho a jeho zemˇe mapuje. 1. ˇ c´ ast den´ıku Dnes jsme opˇet prohr´ ali jednu menˇs´ı ˇsarv´ atku na hranic´ıch svobodného kr´ alovstv´ı Sommerlund. Asi n´ as skˇreti a ostatn´ı posluhovaˇci démonu zaˇzenou i odtud ˇcasem. Kr´ al Arturius si to zjevnˇe myslel také, a proto napl´ anoval naˇsi u ´stupovou strategii – s velkou u ´lohou pro jediného muˇze. Jak jiˇz tuˇs´ıte, ten muˇz jsem byl j´ a. Nev´ım, proˇc to potkalo zrovna mne. Pravda, jsem zdatn´ y bojovn´ık a z´ aroveˇ n sluˇsn´ y m´ ag, ale proˇc to? Ne ze bych nechtˇel d´ at sv˚ uj ˇzivot pro Lycignii, ale takhle. . . . Byl jsem zkr´ atka vysl´ an jako zvˇed na u ´zem´ı nepˇr´ıtele. Zrovna ned´ avno jsme zajali jednoho nepˇra ´telského knˇeze, takˇze nebylo tˇeˇzké, aby mnˇe naˇsi m´ agové pˇriˇcarovali jeho podobu. Tˇeˇzˇs´ı bude dostat se na m´ısto urˇcen´ı. Celou noc jsem bdˇel a myslel na své pˇra ´tele, na rodinu, kter´ a byla vyvraˇzdˇen´ a uˇz d´ avno, na kr´ ale a prokl´ınal osud. Moˇzn´ a i z nudy, moˇzn´ a z netrpˇelivosti, ale mnohem sp´ıˇse ze strachu, ˇze jakmile vkroˇc´ım na u ´zem´ı nepˇr´ıtele, nic po mnˇe nez˚ ustane, jsem si zaˇcal ps´ at tento den´ık. Jiˇz za hodinu mus´ım vyrazit, abych se mohl nen´ apadnˇe vm´ısit do nepˇra ´telské hl´ıdky. Uˇz tam nejsp´ıˇs zemru. A kdyˇz ne, druhého dne se sotva doˇziji. Zatracen´ y ˇzivot. Snad mˇe budou bohové chr´ anit . . . moˇzn´ a se i vr´ at´ım . . . a moˇzn´ a zjist´ım, co naˇsi zem zachr´ an´ı. Bude lepˇs´ı asi myslet na n´ avrat, neˇz na smrt. 2 nalezen´ aˇ c´ ast: Lycignia – n´ adherné slovo. Byl to m˚ uj svˇet, jeden z mnoha jin´ ych svˇet˚ u, avˇsak byl n´ adhern´ y. Zurˇc´ıc´ı potoky, hluboké lesy, vyprahlé pouˇstˇe. A ta n´ adhern´ a mˇesta z b´ılého mramoru, v nichˇz co chv´ıli byl poˇra ´d´ an trh, dostihy v´ aleˇcn´ ych koni ˇci ryt´ıˇrské turnaje. To vˇse byl . . . do u ´toku démon˚ u. Bohové Lycignie nehodlali nechat sv˚ uj svˇet zniˇcit, a proto se démon˚ um postavili. Zaˇcal pˇredlouh´ y a krvav´ y ˇ est´ı a v´ıtˇezstv´ı se stˇr´ıdalo na obou stran´ konflikt, trvaj´ıc´ı 500 let. Stˇ ach. Boj o jeden svˇet. Bohuˇzel, démoni zv´ıtˇezili. Zv´ıtˇezili d´ıky zradˇe naˇsich nejlepˇs´ıch – elitn´ıch kopin´ık˚ u – Drakkarim˚ u. Jejich jméno vzniklo kv˚ uli jejich obl´ıbené z´ abavˇe – lovu na draky. Kdyˇz i tito bohy obdaˇren´ı v´ aleˇcn´ıci padli, nebo pˇreˇsli na stranu démon˚ u, bohové n´ as opustili. Zapˇr´ıs´ ahli se, ˇze s tak zr´ adn´ ymi stvoˇren´ımi, jak´ ymi jsme, uˇz nic m´ıt nechtˇej´ı. Ale n´ aˇs svˇet br´ anili d´ al. A tak v tˇr´ıdenn´ı bitvˇe o Cygnopolis bohové pouˇzili veˇskerou svou silu – a démoni ji pohltili. V tu chv´ıli se setmˇelo a udeˇril blesk a hrom. Démoni se v jeden okamˇzik stali dvakr´ at silnˇejˇs´ı. Nechali zmizet slunce a vzplanout veˇsker´ a naˇse mˇesta a lesy. Potom, se silou naˇsich boh˚ u, zniˇcili naˇse arm´ ady, i naˇse bohy. Nikdo se z bitvy nevr´ atil. Nikdo nemˇel ˇsanci. Jen nˇekolik mˇeˇst’an˚ u vidˇelo bitevn´ı pole z velké d´ alky . . . a podali svˇedectv´ı dosud ˇziv´ ym. Ale ani ti, kdo v bitvˇe nebyli, jiˇz dlouho nepˇreˇzili. Moc démon˚ u byla jiˇz pˇr´ıliˇs velk´ a, aby se j´ı dalo ˇcelit. ˇ ık´ R´ a se, ˇze Bohové Lycignie z˚ ustali leˇzet nepohˇrbeni na bitevn´ım poli, spolu s pobit´ ymi voj´ aky svobodn´ ych arm´ ad, a ˇze jejich zbranˇe a zbroje si rozebrali zr´ adn´ı Drakkarimové, jejichˇz hlavn´ı velitelé tak z´ıskali boˇzskou moc, a v kombinaci se sv´ ym umˇen´ım takˇrka neporazitelnost. Ale uˇz nezbyl nikdo, kdo by to zkusil. Lycignie byla zniˇcena a sp´ alena. Jedin´ y svobodny Lycigniec jsem z˚ ustal j´ a, Ormus, zvˇed kr´ ale Arturia. Nemˇel jsem ˇsanci zabr´ anit zk´ aze své zemˇe, i pˇres vˇsechny informace, jeˇz jsem dok´ azal z´ıskat v temné pevnosti Argh-Dir. Nemˇel jsem je uˇz komu pˇredat. A protoˇze se ani nem´ am kam vr´ atit, jsem sm´ıˇren se smrt´ı. Jednou zjist´ı, kdo se skr´ yv´ a za pl´ aˇst’em temného knˇeze Molratha. Ve svém den´ıku jsem se snaˇzil popsat vˇsechny odd´ıly arm´ ady démonu, jejich schopnosti a . . . pokud jsem je dok´ azal vidˇet, i jejich slabiny. Avˇsak mus´ıte vˇedˇet, ˇze na kaˇzdém svˇetˇe démoni z´ıskaj´ı nové spojence, nové arm´ ady a nové schopnosti. Informace zde obsaˇzené, uˇz mohou b´ yt stovky ˇci tis´ıce let staré – ale také mohou b´ yt jeˇstˇe pouˇzitelné. Pokud se tento den´ık nˇekdy nˇekomu dostane do rukou, necht’ se pokus´ı za pomoci tˇechto str´ anek, jejichˇz seps´ an´ı mˇe st´ alo ˇzivot, zastavit démony, zniˇcit je a pomstit tak m˚ uj svˇet, stejnˇe jako stovky jin´ ych, jeˇz uˇz démoni zniˇcili. Pˇrepsal jsem cel´ y den´ık nˇekolikr´ at a vˇsechny knihy zakopal zde na Andarii – dalˇs´ım svˇetˇe jeˇz se démoni chystaj´ı zniˇcit. Snad je nˇekdo najde a pouˇzije, aby m´ a smrt nebyla zbyteˇcn´ a. Ormus 3 nalezen´ aˇ c´ ast: Myslel jsem, ˇze Drakkarimové jsou jiˇz jen legendou. Naˇsi otcové vˇeˇrili, ˇze je vˇsechny pobili v pr˚ usmyku Orgloj-Ur. Vypr´ avˇel mi o tom. To byla posledn´ı bitva, v niˇz bojovali bohové po boku lid´ı, proti démon˚ um. Bitva, kterou jsme vyhr´ ali. Drakkarimové byli naˇse elitn´ı s´ıla – nejlepˇs´ı kopin´ıci, jaké kdy kdo vidˇel. Na 100 metr˚ u dok´ azali hodit své kop´ı a zab´ıt s n´ım zv´ıˇre i ˇclovˇeka. A v boji na bl´ızko byli neporaziteln´ı. Kop´ı pro nˇe bylo zbran´ı i ˇst´ıtem a nikdo jejich ˇ ıkalo se, ˇze dok´ obranou nepronikl. R´ aˇz´ı srazit i ˇs´ıp v letu. A pˇrece se tehdy démon˚ u zalekli, zalekli tak silnˇe, ˇze pˇreˇsli pod jejich vl´ adu a v bitvˇe n´ as zradili. M´ alem kv˚ uli tomu naˇsi otcové bitvu prohr´ ali. Ale nakonec byli démoni zahn´ ani zpˇet do pekel a Drakkarimové zniˇceni spolu s nimi. Ale nem˚ uˇze to b´ yt tak ˇst’astnˇe. Tˇech 8 muˇz˚ u co kolem mˇe proˇslo, to mus´ı byt oni. Vidˇel jsem ve mˇestˇe jejich obrazy. Mus´ı to b´ yt oni! Ale ta podoba . . . vypadaj´ı jako by nest´ arnuli . . . ta krutost v oˇc´ıch, ta s´ıla, jeˇz z nich vyzaˇruje . . . . Je to jen sila? Vˇcera jsem vidˇel jejich cviˇcen´ı – nevˇedˇel jsem, kdo to je, ale ti dva se navz´ ajem probodli. A potom oˇcistili zbranˇe, pˇrev´ azali se a odeˇsli! Jestli se jejich um démon˚ um povedlo skloubit s nesmrtelnost´ı, jsme ztraceni. Ale od toho jsem tu j´ a. Pˇrinesu kr´ ali Arturiovi vˇsechny informace, které mu pomohou toto temné m´ısto zniˇcit. Bohové mi pom´ ahejte, jestli nˇekdo odhal´ı moje pˇrevleˇcen´ı . . . uˇz z této


42

pevnosti nikdy nevyjdu . . . stejnˇe tak jako ti chud´ aci z t´ amhle toho pr˚ uvodu. Zas je vedou skˇreti. Ani netuˇs´ım, kolik jich je . . . ale proˇc oddˇeluj´ı muˇze od dˇet´ı a ˇzen? Mus´ım to j´ıt zjistit. . . - nˇekolik neˇciteln´ ych vˇet ˇ est´ı n´ Prohr´ ali jsme! J´ a. . . nem˚ uˇzu tomu uvˇeˇrit. Zklamal jsem. Stˇ as opustilo a m˚ uj svˇet je navˇzdy pryˇc. Z celé Lycignie stoupal temn´ y kouˇr – nen´ı m´ısta, které by uniklo moci démon˚ u. Ohnˇe zniˇcen´ ych mˇest a vesnic osvˇetluj´ı kolony otrok˚ u, jeˇz smˇeˇruj´ı sem, do Argh-Dir. Nikdy jsem nezjistil, kolik lid´ı démoni zajali, ale koneˇcnˇe jsem zjistil, co s nimi dˇelaj´ı. Vidˇel jsem to na vlastn´ı oˇci. Bylo to straˇsné! Dˇeti a ˇzeny zde byly vraˇzdˇeny, aby jejich krev jeˇstˇe zv´ yˇsila moc démon˚ u – ale muˇzi by takov´ y osud mohli jeˇstˇe pokl´ adat za ˇstˇest´ı. Ti byli muˇceni, muˇceni tak straˇsnˇe, aˇz v nich kaˇzd´ y kousek ˇrval ˇs´ılenstv´ım. A poté, co nemˇeli uˇz ˇz´ adnou v˚ uli, ani nejmenˇs´ı z´ ablesk myˇslenky, poté byli ponoˇreni do obrovsk´ ych k´ ad´ı kyselin a l´ avy. To, co se poté vynoˇrilo, uˇz nebyl ˇclovˇek, barbar ani elf. Byla to lidsk´ a schr´ anka, siln´ a jako drak, odoln´ a jako sk´ ala a zcela naplnˇen´ a nen´ avist´ı. Z m´ısta svého dˇesivého pˇretvoˇren´ı odeˇsli do zbrojnice Argh-Dir. Ven vyˇsli jiˇz jen temn´ı v´ aleˇcn´ıci. Rudé oˇci bl´ yskaj´ıc´ı otvory lebeˇcn´ı helmy a zbytek temn´ y jako samo peklo. V jeskyn´ıch pod pevnosti nasedli na své nemrtvé konˇe, byli sv´ ymi Drakkarimsk´ ymi veliteli rozdˇeleni do odd´ıl˚ u a zmizeli v temnot´ ach. Kde se objev´ı? Kam pˇrinesou hr˚ uzu a utrpen´ı, kdyˇz n´ aˇs svˇet je jiˇz zcela zniˇcen? To uk´ aˇze aˇz ˇcas . . . a dejte bohové abych j´ a jeˇstˇe ˇzil a mohl nˇekomu ˇr´ıci, co jsem zde vidˇel. 4ˇ c´ ast den´ıku, po m´ agovi Teryldovi: Dorazil jsem s hl´ıdkou do Argh-Dir zrovna v dobˇe, kdy moc´ı démon˚ u otˇr´ asla krut´ a r´ ana. Démoni zniˇc´ı vˇse, co mohu, ale obˇcas uˇsetˇr´ı moˇzné sluˇzebn´ıky, nebo spojence. Nen´ı ovˇsem moc tvor˚ u, které by démoni povaˇzovali za dosti silné, aby je uznali spojenci. Pˇred mnoha stovkami let se démoni stˇretli s moci stejnˇe velkou, jako mˇeli oni sami. Quanzirové – ˇra ´d temn´ ych m´ ag˚ u. Podle toho, co jsem zjistil, Quanzirové sice pod u ´toky démonu um´ırali, ale krom démon˚ u jakékoliv arm´ ady niˇcili po tis´ıc´ıch. Z nˇekolika stovek nakonec z˚ ustali jen ˇctyˇri Quanzirové – a jejich v˚ udce. Podle toho, co jsem d´ıky zmatk˚ um posledn´ıch dn´ı zjistil, jeho v´ yzkum nesmrtelnosti pokroˇcil tak daleko, ˇze ani démoni ho nedovedli zab´ıt. Po obrovsk´ ych ztr´ at´ ach arm´ ad démon˚ u se nakonec dvˇe temné s´ıly spojily. Ovˇsem Quanzirové, a zvl´ aˇst’ jejich v˚ udce, nebyli hlup´ aci. Démoni se nikdy nedozvˇedˇeli tajemstv´ı nesmrtelnosti. A j´ a m´ am podezˇren´ı, ˇze krom toho jednoho, ho neznali ani ostatn´ı Quanzirové. On s´ am vˇzdy odˇen´ y v ˇcerni noci a se svou draˇcic´ı dok´ azal pˇri u ´toc´ıch na dalˇs´ı svˇety tolik, co celé arm´ ady skˇret˚ u a menˇs´ıch démon˚ u. A ted’ zmizel – nikdo nev´ı kam, nikdo nev´ı proˇc. A j´ a mysl´ım, ˇze démoni – ti dˇesn´ı p´ anové zla a podsvˇet´ı – maj´ı strach...moˇzn´ a ˇze onen S...pˇrepis zbytku poˇskozené str´ anky - ...hr..b.u p... emony. B..e ...jimavé...sli...e...kdy...kaz. ... . T´ımto den´ıky a z´ apisky konˇc´ı, vyskakuje vˇsak mnoˇzstv´ı ot´ azek na nˇeˇz jsou i nejsou zat´ım odpovˇedi. Zat´ımco tohle pˇreˇctˇete, jistˇe na spoustu vˇec´ı pˇrijdete sami, mil´ı ˇcten´ aˇri, neb bystré hlavy m´ ate. V pˇr´ıˇst´ım ˇc´ısle pouk´ aˇzu na jisté vˇeci v tˇechto den´ıc´ıch, vyvod´ım z´ avˇery a domnˇenky, jeˇz nemus´ı b´ yt nutnˇe pravdou, avˇsak také j´ı b´ yt m˚ uˇzou. Pokud nepodaˇr´ı se v´ am rozluˇstit posledn´ı jeho vˇetu, nezoufejte, vˇse objasnˇeno bude. Kdy? No zase pˇr´ıˇstˇe. Tak na shled´ an´ı pˇri ˇcten´ı o dˇesiv´ ych Drakkari´ anech, Démonech, Quanzirovech a jin´ ych ne uˇz tak pro n´ as nezn´ am´ ych osob´ ach. Ashley

Události, lidé, souvislosti Troseˇ cn´ık ze Zlat´ e Panny Patrnˇe vˇsichni jsme zaznamenali siln´ y v´ıtr a neutuchaj´ıc´ı déˇst’ v pondˇel´ı veˇcer. Nad celou zem´ı bur´ acela meluz´ına, ale ti, kteˇr´ı byli pobl´ıˇz v´ ychodn´ıho pobˇreˇz´ı, zaslechli i nˇeco jiného – siln´ y n´ araz a prask´ an´ı. P´ ar yard˚ u od m´ısta, kde se vlév´ a ˇreka do oce´ anu narazila velk´ a n´ akladn´ı lod’ na u ´tes a ztroskotala. Podle oˇcit´ ych svˇedk˚ u nach´ azela se na m´ıstˇe katastrofy nepˇrehledn´ a zmˇet’ rozbit´ ych beden, sud˚ u, lan a plachet a spolu s nimi také tˇela n´ amoˇrn´ık˚ u, jeˇz moˇre vyvrhlo. Pˇres obˇetavou péˇci pˇr´ıtomn´ ych se podaˇrilo zachr´ anit pouze jediného z nich. Pozdˇeji veˇcer tedy alespoˇ n kdosi, nen´ı zn´ amo kdo, poskytl mrtv´ ym posledn´ı sluˇzbu a uloˇzil je na m´ısto posledn´ıho odpoˇcinku pˇr´ımo na m´ıstˇe katastrofy. Zachr´ anˇen´ ym n´ amoˇrn´ıkem je dle vlastn´ıch slov druh´ y d˚ ustojn´ık Anwar. Lod’, na které se plavil, nesla n´ azev Zlat´ a Panna, patˇrila jedné z Kyrsk´ ych obchodn´ıch spoleˇcnost´ı a kdyˇz ji bouˇre strhla, plavila se z Phyristie na Kyr. D˚ ustojn´ık Anwar byl nejprve m´ırnˇe dezorientov´ an, nicménˇe poté, co byl odveden do Thyrisu, ponˇekud se vzpamatoval. M´ısto katastrofy Zde jej (pˇredevˇs´ım) ˇclenové Pretori´ anské gardy nejprve vyzpov´ıdali a pak ubytovali v ˇ m´ıstn´ım hostinci. Andorsk´ y Sum mˇel to ˇstˇest´ı, ˇze se mu podaˇrilo se setkat s d˚ ustojn´ıkem Anwarem pˇri jeho proj´ıˇzd’ce po pobˇreˇz´ı a z´ıskat od nˇej rozhovor. Nyn´ı V´ am jej pˇrin´ aˇs´ıme. Vyjadˇrov´ an´ı d˚ ustojn´ıka Anwara bylo redakˇcnˇe upraveno tak, aby bylo srozumitelné tuzemsk´ ym ˇcten´ aˇr˚ um.

43 ˇ ık´ R´ ate, ˇze poch´ az´ıte z Kyru. Znamen´ a to, ˇze ostrovn´ı pevnost nepodlehla skˇret´ımu n´ ajezdu? ˇ Rekl bych to asi tak, skˇreti na moˇri nebyli zdaleka tak siln´ı jako asi tady u v´ as na kontinentˇe a tak se o hradby pevnosti rozbili jako pˇr´ılivov´ a vlna. Tedy ted’ to trochu pˇribarvuji, ale faktem je, ˇze Kyr stoj´ı a jeho postaven´ı obchodn´ıho mˇesta je silnˇejˇs´ı, neˇz dˇr´ıv. Jak doˇslo k vaˇsemu ztroskot´ an´ı? Naˇse lod’ opouˇstˇela Phyristii, kdyˇz n´ as vzala bouˇre. Vl´ aˇcela n´ as ˇradu dn´ı, lod’ byla v ˇc´ım d´ al horˇs´ım stavu. Nebyla to zˇrejmˇe obyˇcejn´ a, ale magick´ a bouˇre, vˇsude kolem sebe jsme vidˇeli tmavofialové a ˇsedivé obliˇceje, které jako by se n´ am vysm´ıvaly. Nev´ım, jak dlouho jsme v té bouˇri viseli, ale kdyˇz se zaˇcalo bl´ıˇzit pobˇreˇz´ı, nedok´ azali jsme s t´ım nic dˇelat. J´ a s´ am jsem mˇel to ˇstˇest´ı, ˇze jsem dopadl na hromadu l´ atek, které mˇela lod’ v n´ akladu, jinak bych dozajista skonˇcil, jako m´ı druhové.

Druhý d˚ ustojn´ık Hodl´ ate tu z˚ ustat, nebo se budete pokouˇset vr´ atit na Kyr? Aˇckoliv je Andaria zaj´ımav´ a zemˇe, j´ a patˇr´ım na moˇre a k lodi. Velmi r´ ad bych zde ale postavil Anwar lodˇenici a provozoval n´ amoˇrn´ı obchod s Kyrem. Ostrovn´ı zemˇe m´ a vskutku, co nab´ıdnout vy jistˇe také. Nast´ınil jsem tento pl´ an sv´ ym pˇra ´tel˚ um, douf´ am, ˇze je tak sm´ım naz´ yvat, Pretori´ an˚ um, a oni velmi ochotnˇe souhlasili s t´ım, ˇze by pro lodˇenici poskytli pozemek. Podaˇr´ı-li se n´ am vybudovat z´ amoˇrskou obchodn´ı spoleˇcnost, mohl by to b´ yt skuteˇcn´ y zlat´ y d˚ ul. Zaˇcala jiˇz v´ ystavba lodˇenice? Kdepak, zat´ım jsme hledali volné m´ısto, a jeˇstˇe nejsme rozhodnuti, kde by mˇela st´ at. P´ısˇcité podloˇz´ı je pr´ avˇe tak nevhodné, jako mˇekk´ a p˚ uda moˇca ´l˚ u. Nav´ıc bude v´ ystavba velmi n´ aroˇcn´ a na suroviny, pˇredevˇs´ım dˇrevo, ˇzelezo a také na pr´ aci. Mus´ıte si chv´ıli poˇckat. Urˇcitˇe to bude st´ at za to. Hlavnˇe je tu ale jin´ y problém: nikdo totiˇz nezn´ a pˇresnou polohu Kyru vzhledem k Thyrisu, nebo naopak. N´ amoˇrn´ı mapy v této zemi snad jako by neexistovaly a globusy, které jsem zde vidˇel, jsou sp´ıˇs umˇeleck´ ymi d´ıly, neˇz zachycen´ım skuteˇcnosti. Mnoho jsem si sliboval od lodn´ıho den´ıku Zlaté Panny, kter´ y kapit´ an ˇcasto podrobnˇe doplˇ noval. Den´ık byl sice nalezen, bohuˇzel ale je zcela zniˇcen moˇrskou vodou a ned´ a se pˇreˇc´ıst. V tomto ohledu se budeme muset zˇrejmˇe spolehnout na ˇstˇest´ı, vypravit nˇekolik v´ yprav a doufat, ˇze se n´ am podaˇr´ı naj´ıt Kyr, ˇci nˇekterou z obchodn´ıch lod´ı, kter´ a n´ am pom˚ uˇze. Dˇekuji za rozhovor a tˇeˇs´ım se na to, ˇze o vaˇsich n´ amoˇrn´ıch v´ yprav´ ach jeˇstˇe uslyˇs´ıme. Nashledanou redaktore.

N´ ahrobek vztyˇcený na m´ıstˇe

Rozhovor v hostinci

I otrok´ aˇri jsou lid´ e Do naˇs´ı redakce pˇriˇsel dneˇsn´ıho dne posel od Kapit´ ana otrok´ aˇr˚ u. Pr´ y ˇze by chtˇeli lidu Andarijskému uk´ azat co vlastnˇe jsou zaˇc, ˇze to nen´ı jen ta banda otrhanc˚ u v pl´ atov´ ych zbroj´ıch, ale kultivovan´ı obchodn´ıci se zboˇz´ım troˇsku jiného raˇzen´ı. Pozval jsem tedy pana Kapit´ ana k n´ am do redakce, abych ho vyzpov´ıdal a pˇrinesl V´ am, ˇcten´ aˇr˚ um ˇ Andorského Sumu, oˇcité svˇedectv´ı a pravdu. Kdyˇz Kapit´ an Hektor pˇriˇsel (tak zn´ı totiˇz jeho jméno) poznal jsem ho na prvn´ı pohled. Trochu hrubé rysy ve tv´ aˇri a hlavnˇe cizokrajn´ a pl´ atov´ a zbroj. Jakmile jsme zaˇcali rozhovor, ihned se rozhorlil proti andorsk´ ym obˇcan˚ um, ˇze pr´ y povaˇzuj´ı jeho spolupracovn´ıky a kolegy za nelidi, ˇze nedodrˇzuj´ı lidsk´ a pr´ ava a povaˇzte, ˇziv´ı se hnojem. Vznesl mnoho v´ yhr˚ uˇzek proti tˇem, kdo by takovéto bludy ˇs´ıˇrili. Prohl´ asil, ˇze jsou lidé jako kaˇzd´ y jin´ y, jen nebydl´ı v honosn´ ych s´ıdlech, protoˇze nemaj´ı tolik penˇez jako pr˚ umˇern´ y obˇcan. Nˇekteˇr´ı z nich ˇzij´ı jen v t´ aborech u ohˇ n˚ u, ti, kteˇr´ı jsou na

44


vyˇsˇs´ıch pozic´ıch, ˇzij´ı v podzemn´ıch prostor´ ach, které si vlastn´ıma rukama postavili. Inu, nepˇekn´ y osud a nepˇekné podm´ınky. Pˇriznal, ˇze obˇcas je nouze zavede tak daleko, ˇze opravdu pˇrepadaj´ı lidi, ale cituji: ,,Kdo to dneska nedˇel´ a?“ Nav´ıc trp´ı chronick´ ym odporem k pr´ aci a tak jim nezb´ yv´ a neˇz se ˇzivit takto. Ovˇsem, jejich pˇrepad´ av´ an´ı m´ a i kladné str´ anky. Kdyˇz naraz´ı na nˇekterého opravdového niˇcemu, zav´ıraj´ı ho také do sv´ ych kobek a pouˇz´ıvaj´ı jako levnou pracovn´ı s´ılu. Inu u n´ as na povrchu je potom bezpeˇcnˇeji. Obyˇcejnˇe, kdyˇz pˇrepaden´ y spolupracuje, tak ho ,,pouze“ oberou o to, co potˇrebuj´ı, tedy pˇredevˇs´ım j´ıdlo, pen´ıze a cennosti, nˇekdy (zvl´ aˇstˇe pr´ y v zimˇe) i o boty. Kdyˇz je pˇrepaden´ y ˇclovˇek nˇek´ ym proradn´ ym, tak ho vezmou celého i s jeho vˇecmi, pr´ y je uˇz potˇrebovat nebude, protoˇze vˇse, co d´ al bude potˇrebovat, mu r´ adi poskytnou sami. Zajatci se pˇredevˇs´ım zab´ yvaj´ı hlouben´ım nov´ ych chodeb, ˇci st´ an´ım na jedné noze v cele s mravenci. Nˇekdy také slouˇz´ı jeho kump´ an˚ um jako objekt ˇciré z´ abavy, napˇr´ıklad jako c´ıl na vrh´ an´ı noˇz˚ u. Stejné podm´ınky plat´ı jak pro zajatce, tak pro zajatkynˇe, kaˇzd´ y dostane, co si zaslouˇz´ı, ale v této oblasti se otrok´ aˇri projevuj´ı jako opravdu kultivovan´ı lidé. Zajatkynˇe pr´ y nikdy nezn´ asilˇ nuj´ı, to nejhorˇs´ı, co je m˚ uˇze potkat, je zamet´ an´ı chodeb ˇci obveselov´ an´ı tancem. Nen´ı ani zrnko pravdy v tom, ˇze by zn´ asilˇ novali ˇzeny ˇci snad dokonce i zv´ıˇrata. Kapit´ an Hektor mˇe ubezpeˇcil, ˇze pokud by n´ ahodou na jeho kolegy narazil ˇcestnˇe ˇzij´ıc´ı obˇcan, nem´ a se v z´ asadˇe ˇceho ob´ avat, v pˇr´ıpadˇe spolupr´ ace bude moci bˇehem chv´ıle pokraˇcovat nezranˇen d´ al ve své cestˇe. Hezk´ y den na bezpeˇcn´ ych cest´ ach pˇreje Redaktor Morholt

Pˇripomeˇ nme si V pˇredminulém ˇc´ısle se objevil ˇcl´ anek Posvˇecenej zloˇcin na poctivejch spoluvobˇcanech,“ kter´ y upozorˇ noval na ” amor´ alnost toho, ˇze u vstup˚ u do dol˚ u se nach´ az´ı port´ aly,jeˇz vyb´ıraj´ı horn´ık˚ um kapsy, ale nen´ı u nich naps´ ano, kolik penˇez vlastnˇe seberou. Dali jsme si tu pr´ aci a pokusili se zjistit, zda doˇslo ke zmˇenˇe. Jak se m˚ uˇzete pˇresvˇedˇcit sami, naˇse v´ yzva se minula u ´ˇcinkem. Aˇckoliv by k n´ apravˇe staˇcila jedna obyˇcejn´ a tabule a p´ ar hˇreb´ık˚ u, nest´ aly problémy obyˇcejn´ ych lid´ı nikomu z kompetentn´ıch za to, aby ji tam pˇribil. Snad tedy pˇr´ıˇstˇe. -UC-

Slovo na z´ avˇ er Dalˇs´ı ˇc´ıslo je za n´ ami. V téhle malé proluce, neˇz dojde str´ anka, bych r´ ad vysvˇetlil jeˇstˇe jednu vˇec. Moˇzn´ a jste si vˇsimli, ˇze m˚ uj u ´vodn´ık nen´ı ps´ an tak, jak bylo m´ ym zvykem. V naˇs´ı redakci doˇslo totiˇz ke vzpouˇre a byl na mne vyv´ıjen velmi brut´ aln´ı n´ atlak, jemuˇz jsem podlehl a musil zaˇc´ıt chodit do ˇskoly a uˇcit se spisovnému jazyku. Aˇckoliv to nen´ı m´ a pˇrirozen´ a ˇreˇc, stalo se mi to podm´ınkou k udrˇzen´ı pozice, a tak jsem, alespoˇ n v ofici´ aln´ım u ´vodu a z´ avˇeru, musel sv˚ uj styl s tˇeˇzk´ ym srdcem obˇetovat, pˇresto ale, ve vlastn´ıch ˇcl´ anc´ıch budu i d´ al ps´ at tak, jak mluv´ı moje srdce. Pros´ım v´ as tedy, abyste omluvili zd´ anlivou neupˇr´ımnost a pˇr´ıpadnou pˇrehnanou spisovnost zp˚ usobenou nadbyteˇcn´ ym vzdˇel´ an´ım. Do pˇr´ıˇst´ıho ˇc´ısla n´ am zb´ yvaj´ı dva nebo tˇri t´ ydny, tak je uˇzijte ve zdrav´ı a tˇeˇste se na dalˇs´ı d´ avku informac´ı zpr´ av a koment´ aˇr˚ u ze svˇeta. V´ aˇs Vilja Déˇzi


´ Uvodn´ ık V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, t´ yden se s t´ ydnem seˇsel, a pak jeˇstˇe s jedn´ım a pˇrin´ aˇs´ıme v´ am dalˇs´ı ˇc´ıslo vaˇsich novin. Ty dva t´ ydny od minulého vyd´ an´ı pˇrinesly obrovské mnoˇzstv´ı zmˇen v redakci, jeˇz se, jak jistˇe pozn´ ate, projev´ı na obsahu i kvalitˇe tohoto ˇc´ısla. Pˇrednˇe, v naˇs´ı redakci se jiˇz nevyskytuje redaktorka Ashley. Je-li j´ı nˇekde konec, nev´ıme. Byla zavˇrena do Lewanského ˇzal´ aˇre a z nˇej pˇrevezena nezn´ amo kam. Zmizela den po vyd´ an´ı minulého ˇc´ısla a jediné, co jsme se od té doby dozvˇedˇeli, je dopis velmi znepokojivého obsahu, kter´ y neˇst’astn´ a Ashley propaˇsovala z vˇezen´ı cestou, o které z pochopiteln´ ych d˚ uvod˚ u nechci bl´ıˇze mluvit, a kter´ y pˇriˇsel aˇz k n´ am do redakce. Radˇeji jej nebudu ani komentovat, povinnost mi vˇsak vel´ı jej otisknout.

Ashley p´ıˇse: Podaˇrilo se mi pˇremluvit ˇzal´ aˇrn´ıka, aby mi donesl kus pergamenu a inkoust, abych mohla napsat p´ ar slov. Sem tu uvˇeznˇen´ a v Lewanském vˇezen´ı a jak zdejˇs´ı ˇcas let´ı, m´ am hrozné myˇslenky. S obavou ˇ se oz´ yv´ a i svˇedom´ı, nebo snad pocit viny. Sem redaktorka Andorského Sumu uˇz nˇejakou dobu a . . . pˇrizn´ av´ am . . . né vˇzdy byly moje zpr´ avy, v nˇem otisknuté, u ´plnˇe pravdivé. Snad by nˇekdo ˇrekl, ˇze mi vidina sl´ avy a uzn´ an´ı zaslepila mozek, ˇze jsem se sn´ıˇzila k nekal´ ym ˇcin˚ um. Sed´ıc tady za mˇr´ıˇzemi si najednou uvˇedomuji tragédie, jenˇz sem sv´ ym vym´ yˇslen´ım mohla zp˚ usobit a moˇzn´ a i zp˚ usobila. Jeˇstˇe bych r´ ada ˇrekla. . . poˇckat. . . slyˇs´ım kroky, nˇekdo sem jde. . .

T´ım konˇc´ı nejen Ashley, ale také slibovan´ y seri´ al ˇcl´ ank˚ u o u ´toc´ıch temné j´ızdy, nebot’ s n´ı zmizely i vˇsechny ˇ informace, které se j´ı podaˇrilo vyp´ atrat a pro Andorsk´ y Sum pˇripravit. Neˇst’astnou Ashley nahradil v redakci redaktor Hraˇciˇcka. Jeho ostˇr´ıˇz´ımu pohledu nic neunikne a jeho styl je tak osobit´ y, aˇz je kousav´ y. Aˇckoliv vˇetˇsina z n´ as patrnˇe nebude s jeho n´ azory a hodnocen´ımi souhlasit, mohla by b´ yt i pˇresto zaj´ımavou inspirac´ı k zamyˇslen´ı. Redaktor Hraˇciˇcka m´ a pro sebe novˇe vzniklou rubriku Ostr´ ym u ´hlem pohledu. V dneˇsn´ım d´ıle pak najdete jeˇstˇe rozhovory vedené naˇsimi dvˇema spolupracovn´ıky a moˇzn´ a budouc´ımi redaktory, panem Abegothem a sleˇcnou Ashanty. Vˇenuj´ı se Havantské soutˇeˇzi a dalˇs´ımu dˇen´ı ve vˇeci n´ amoˇrn´ıka ze Zlaté Panny, kter´ y v naˇsich kraj´ıch ztroskotal. Pˇreji V´ am pˇr´ıjemné ˇcten´ı. Vilja Déˇzi, ˇséfredaktor Zveˇrejnˇ eno 15. 6. 2007

45


46

Události v královstv´ı Ako sa dar´ı troseˇ cn´ıkovi zo Zlatej Panny v krajoch Andarijsk´ ych? Prin´ aˇsame pokraˇcovanie osudu druhého dˆ ostojn´ıka Anwara, ktor´ y v naˇs´ıch konˇcin´ ach predned´ avnom stroskotal. O tom, ako to bolo, ste sa mohli doˇc´ıtat’ v minulom ˇc´ısle. Dnes prin´ aˇsame pokraˇcovanie jeho pr´ıbehu a jeho vplyv na zeme Andarijske. Ako iste viete, p´ an Anwar bol ubytovan´ y v Thyrise pod z´ aˇstitou Pretori´ anov. Avˇsak, odtial’ bol eskortou kr´ al’ovskej str´ aˇze odveden´ y do hlavného mesta Andor priamo na hrad. ˇ Okolo presunu boli vel’ké tajnosti a str´ aˇze na rozkaz Cierneho rytiera, osobného rytiera m´ aga ’ Syracusa, nesmeli k n´ amorn´ıkovi nikoho pustit . P´ ar l’ud´ı, ktor´ı sa snaˇzili horlivo zistit’, ˇco je ˇ vo veci, bolo nepekne zranen´ ych Ciernym. Dˆ ostojn´ık Anwar zaˇcal kreslit’ pl´ any na v´ ystavbu dokov a lode, ale jej stavbu podl’a nich realizuje pani Eliˇska a kr´ al’ovsk´ı tes´ ari. Andorské doky s´ u pr´ısne str´ aˇzené a na lodi sa pilne pracuje, ˇco mˆ oˇzu ˇcitatelia vidiet’ na vlastné oˇci. Viac sa dozviete v rozhovoroch, ktoré mi l´ askavo poskytli p´ an Marcus Diego od Praetori´ anov a pani Eliˇska. Rozhovor s p´ anom Markusom Diegom, ktor´ y bol s p´ anom Anwarom ˇcasto, poˇcas jeho pobytu v Thyrise: P´ aˇcilo sa p´ anovi Anwarovi v Thyrise? Markus Diego: Ano, naz´ yval n´ as pˇra ´teli. Zaˇcal uˇz s v´ ystavbou loden´ıc v Thyrise? Markus Diego: Ani jsme nezaˇcali. Ten den, kter´ y ho od n´ as odvezli, jsme mˇeli pˇrekontrolovat m´ısto pro jeji stavbu. A neviete ˇci sa vr´ ati dokonˇcit’ t´ u stavbu? Markus Diego: Nev´ım. Str´ aˇze si jej hl´ıdaj´ı velmi peˇclivˇe. Jen tak nˇekdo nem´ a moˇznost se k nˇemu pˇribl´ıˇzit. Vedel ste dopredu o tom, ˇze si ho odved´ u na hrad? Markus Diego: Ne nevˇedˇel. Pˇrijela pro nej str´ aˇz s kr´ alovsk´ ym v´ ynosem podepsan´ ym panem Jariwem. ˇ Obˇcania sa st’aˇzovali na hrubost’ Cierneho Rytiera, mali ste s nim nejaké problémy? Markus Diego: J´ a osobnˇe tedy ne. Zat´ım jsem ho ani nevidˇel. Jen z doslechu v´ım, ˇze vyh´ anˇel mé spoleˇcn´ıky od toho d˚ ustojn´ıka ˇ Dakujem za rozhovor Markus Diego: Bylo mi poteˇsen´ım. ˇ Dalej prin´ aˇsame rozhovor s pani Eliˇskou, ktor´ a sa v´ yznamnou mierou podiel’a na v´ ystavbe lode. Dopoˇcula som sa, ˇze staviate lod’ v Andorskom pr´ıstave, je to pravda? Eliˇ ska: To pravda opravdu je, bude to lod’ obchodn´ı, stejne jako Zlat´ a Panna. Na ak´ yu ´ˇcel je potrebn´ a tak´ ato lod’? Eliˇ ska: Mno prvn´ı lod’ bude pravdˇepodobnˇe slouˇzit k zmapov´ an´ı oblasti a nav´ azan´ı prvn´ıch obchodn´ıch vztah˚ u. Pri tejto pr´ aci na lodi priamo spolupracujete s p´ anom Anwarom? Eliˇ ska: D´ a se ˇr´ıci, on kresl´ı pl´ any a j´ a s nˇekolika dˇeln´ıky stav´ım, v´ıd´ ame se spolu. Kedy asi by mala byt’ lod’ hotov´ a? Eliˇ ska: To m´ ate teˇzké, z´ aleˇz´ı na spoustˇe vˇec´ı, z´ aleˇz´ı na v´ıce lidech, na pl´ anech, které Anwar kresl´ı, na naˇs´ı pr´ aci, kterou odv´ adime. Mela by byt dokonˇcena do 20 tohoto mˇes´ıce. T´ uto z´ akazku na stavbu lode ste dostali od kr´ al’ovnej? Eliˇ ska: Po pravdˇe to je jinak. Byla sem u ztroskot´ an´ı Zlaté Panny a posléze i v té hospodˇe v Thyrisu. Jak se zaˇcal stavˇet dok, p´ arkrat jsem tam pomohla a pak poslala ˇza ´dost na hrad, ˇze bych byla rada, kdyby mi bylo dovoleno stavˇet lod’, ˇze bych jako jedna z nejstarˇs´ıch ˇremeslnic kontinentu andarijského chtˇela po dlouhé dobˇe dos´ ahnout neˇceho velkého a triumfu v mém oboru. Chv´ıli ticho a pak si mˇe pozvali na hrad – dohodli jsme se Jariwem a dostala jsem i druh´ yu ´kol: z´ asobit kr´ alovské sklady, coˇz brzy bude d´ ano taky na vˇedom´ı. Aké meno bude niest’ lod’? Uˇz je nejaké vybraté? Eliˇ ska: Ptala jsem se na nˇej, bylo mi ˇreˇceno, ˇze jeˇstˇe nen´ı rozhodnuto. Ale asi to bude po nˇejakém umˇelci. Pracuje niekto z and´ arijcov na tej lodi s vami? Eliˇ ska: Jak se to vezme, p´ anové, co se mnou stav´ı, jsou v´ yborn´ı, ale doposud jsem je neznala. Jsou to jedni z nejlepˇs´ıch tesaˇr˚ u z hradu.

47 Tak teda eˇste na z´ aver, chcete nieˇco odk´ azat’ ˇcitatel’om? Eliˇ ska: No urˇcitˇe, ale ted’ jste mˇe zaskoˇcila. Je toho celkem dost, stejnˇe mˇe nebudou mit r´ adi. Tak snad jen at’ omluvi chov´ an´ı toho str´ aˇzného u doku, opravdu se neum´ı chovat. ˇ Dakujem v´ am pekne za v´ aˇs ˇcas. Eliˇ ska: Nen´ı zaˇc, nem´ am co tajit. Ashanty

Havantsk´ a s´ ut’aˇ z Pred p´ ar t´ yˇzdˇ nami sa v meste Havant spustila s´ ut’aˇz o fantastické ceny. S´ ut’aˇz postihla jedna dost’ v´ aˇzna vec, a to zmena starostu. Vol’by prebehli v poriadku, ale ˇco dopad na s´ ut’aˇz? S´ ut’aˇz to preˇzila, no vˇsak jej ukonˇcenie sa pred´lˇzilo, ˇco urˇcite mnoh´ ym vyhovovalo, no naˇsli sa aj odporcovia, ktor´ı by radi starostke povedali p´ ar tepl´ ych slov. Ale o tom tu nejdem p´ısat’. Po neˇcakanom ukonˇceni s´ ut’aˇze som sa vrhol do terénu, vyhl’adat’ starostku, nech vrhne lepˇsie svetlo na tento krok a z´ aroveˇ n som ju poˇziadal o vyjadrenie sa k celkovej s´ ut’aˇzi.

Rozhovor so starostkou Ako sa V´ am p´ aˇci miesto starostky? Aishlyn: Nˇejak zvl´ aˇst’ to nevn´ım´ am, jen mus´ım plnit daleko v´ıce povinnost´ı a snaˇzit se, aby kaˇzd´ y byl spokojen. Ako hodnot´ıte v´ ysledky v s´ ut’aˇzi? Ste s nimi spokojn´ a? Aishlyn: Jsem s nimi velice spokojena, takovou u ´ˇcast bych neˇcekala. Hlavnˇe v´ıtˇez se opravdu snaˇzil. Ale mus´ım podˇekovat i tˇem, kteˇr´ı z˚ ustali v pozad´ı a do soutˇeˇze se nezapojili, aby se pˇredeˇslo jist´ ym spekulac´ım. Ked’ ste uˇz z´ıskali takéto mnoˇzstvo hliny, na ˇco ju chcete vyuˇzit’? Aishlyn: Hl´ına bude pouˇzita na rozvoj pol´ı. Poˇcul som ohlasy medzi ludmi, ˇze koniec s´ ut’aˇze nebol vopred ohlasen´ y, t´ ym teda vˇsetci nestihli dat’ svoje posledné pr´ıspevky. Viete nieˇco k tomu povedat’? Aishlyn: Vzhledem k tomu, ˇze soutˇeˇz prob´ıhala tak dlouho, jsem uˇz ani neˇcekala, ˇze by nˇekdo jeˇstˇe chtˇel nˇeco pˇridat. Pokud byl nˇekdo pobouˇren, tak se omlouv´ am. Teda ste spokojn´ a so s´ ut’aˇzou, pl´ anujete podnikat’ eˇste d’alˇsie podobné s´ ut’aˇze? Aishlyn: Urˇcitˇe ano, ale neprozrad´ım co. . . ˇ Citatelia bud´ u urˇcite zvedav´ı, neprezrad´ıte predsa nejak´ y k´ usoˇcek? Aishlyn: Ne ne. . . Pani starostke d’akujem sa jej odpovede a jej ˇcas, ktor´ y mi venovala, a prajem jej mnoho u ´spechov v jej novom poste. Po dlhˇsom p´ atran´ı v zemi Andarijskej sa mi podarilo zastihn´ ut’ aj jednotliv´ ych v´ yhercov prv´ ych troch miest. Ako ste si vˇsimli v sekcii Inzercia, nebolo to l’ahké. 1. miesto z´ıskal p´ an Paracelseus, 2. miesto potom sleˇ cna Kol´ aˇ cek a 3. miesto pak Vl´ adci strachu (z´ astupovala ich sleˇcna Stonny Mal Rell). ˇ V´ Co as inˇspirovalo sa zapojit’ do Havantskej s´ ut’aˇze? Paracelseus: No chtˇel jsem pole. Kol´ aˇ cek: Mˇ no, v´ıte, m˚ uj kon´ık straˇslivˇe miluje mrkev, ale v´ aˇznˇe straˇsnˇe. . . a moˇzn´ a jste si vˇsimli, ˇze sehnat kvalitn´ı v´ yˇzivnou mrkev se zde skoro ned´ a. Tak sem si ˇrekla, ˇze pro moji l´ asku to udˇel´ am. . . a ted’ m´ ame vlastn´ı mrkviˇcky, co se pˇr´ımo rozpl´ yvaj´ı na jazyku a Jajda, to je m˚ uj kon´ık v´ıte, po nich l´ıt´ a jak stˇrela.

48


Stonny Mal Rell: Co mˇe inspirovalo? Pr´ azdné v´ aˇcky a bedny v naˇsem skladˇe. No ˇreknˇete, n´ ajem velkého pole na tˇri t´ ydny, koho by to nerozh´ ybalo k ˇcinu. Kol’ko ˇcasu ste str´ avil(a) vykopan´ım tol’kého mnoˇzstva hliny? Pom´ ahal V´ am niekto? Paracelseus: J´ a a kopat? (nech´ apav´ y pohled) Pˇreci se nebudu dˇr´ıt j´ a. Jistˇe, ˇze nˇekdo kopal za mˇe. Kol´ aˇ cek: Kop´ an´ı. . . ehm. . . no to v´ıte, nebylo to snadné, ale vlastnˇe jsem vˇetˇsinu uˇz mˇela nakopanou, jak se tak ˇr´ık´ a, pro str´ yˇcka Pˇr´ıhodu. Stonny Mal Rell: Pffff. . . Jedn´ım slovem – moc. Nekopala jsem to sama, zapojili se i dalˇs´ı ˇclenové cechu a vypomohli mi i pˇra ´telé. Ako hodnot´ıte cel´ u s´ ut’aˇz? Ste spokojn´ y(´ a) so svojim umiestnen´ım? Paracelseus: M´ am pole a to mnˇe staˇc´ı. Takˇze jsem spokojen. Kol´ aˇ cek: Soutˇeˇz se mi l´ıbila velice, jeˇstˇe aby ne, kdyˇz jsem vyhr´ ala pole, ˇze? Druhé m´ısto mi u ´plnˇe staˇcilo a jsem za nˇej r´ ada. Akor´ at se mi nel´ıbilo, ˇze byla prodlouˇzena. Kaˇzd´ y spr´ avn´ y obchodn´ık se hned jako prvn´ı vˇec mus´ı nauˇcit, ˇze pˇredem dan´ a dohoda by se mˇela dodrˇzet. To je ot´ azka cti. No ale asi k tomu mˇeli své vlastn´ı d˚ uvody. Stonny Mal Rell: Asi bych si mˇela odpustit hodnocen´ı celé soutˇeˇze, protoˇze by to nebylo zrovna lichotivé. Zvl´ aˇstˇe pˇr´ıstup pan´ı starostky. Ukonˇcit soutˇeˇz vˇetou soutˇeˇz pr´ avˇe konˇc´ı“ je ponˇekud. . . Nem´ am ” slov. Nav´ıc, doted’ nebyl nikdo z naˇseho cechu kontaktov´ an, kdy a kde si m´ ame pˇrevz´ıt tu u ´ˇzasnou cenu za tˇret´ı m´ısto. ˇ budete robit’, aˇz vyprˇs´ı doba n´ Co ajmu vyhraného pol’a? Pred´lˇzite to alebo to darujete niekomu? Paracelseus: Jistˇe, ˇze prodlouˇz´ım, nejsem padlej na hlavu, abych to nˇekomu d´ aval. Kol´ aˇ cek: Asi ho nˇekomu pˇrenech´ am, p´ aˇc mˇe zavolaly povinnosti z daleka a nebudu m´ıt ˇcas starat se o pole, takˇze ho dostane do spr´ avy ten, jenˇz se ujme i mého kon´ıka a bude ho dennˇe krmit ˇcerstvou mrkviˇckou. ˇ by ste robili, ak by ste vyhrali pole? Co Stonny Mal Rell: To co kaˇzd´ y – os´ azela bych ho, hnojila a chodila kontrolovat, peˇcovala bych o nˇej, aby v´ ynosy byly co nejvˇetˇs´ı. Aby se mi vyplatily ty hodiny kop´ an´ı. Tak a ot´ azka na z´ aver, keby sa s´ ut’aˇz opakovala, zapojili by ste sa do nej op¨ at’? Paracelseus: Kdyˇz to nˇekdo bude kopat zase za mˇe, tak klidnˇe. Kol´ aˇ cek: No urˇcitˇe bych zase nˇeco pˇrispˇela, protoˇze Havant m´ am hodnˇe r´ ada, hlavnˇe od t´ y doby co tam maj´ı ten velkej p´ıvovar. Takˇze urˇcitˇe ano, ale vyhr´ at uˇz bych asi nechtˇela, tolik mrkve uˇz bysme ani s Jajdou dohromady nesnˇedli. Stonny Mal Rell: Zapojila bych se, pokud by ji organizoval nˇekdo d˚ uvˇeryhodn´ y. ˇ Dakujem vˇsetk´ ym v´ yhercom za ich odpovede a ich cenn´ y ˇcas, a prajem im mnoho u ´rody na ich nov´ ych pol´ıˇckach. (Pozn. redaktora: Vl´ adcom strachu pr´ıjemn´ u jazdu na ich novom kon´ıku.) Abegoth

Ostrým u´hlem pohledu Svˇ et to nevidˇ el a pes to neˇ zral, elfov´ e pot´ ahnou na Imer. ˇ nev´ıte kterou? Jéje jak j´ Lidiˇcky, uˇz jste slyˇseli tu novinku? Ze a jsem se u n´ı pobavil, kdo to kdy vidˇel. Elfové se rozhodli dob´ yt z rukou skˇret˚ u barbarské mˇesto. Tohle svˇet jeˇstˇe nevidˇel, a to si snad naivnˇe mysl´ı, ˇze je barbaˇri nechaj´ı. Ale v˚ ubec ne, i barbaˇri se zaˇcali pˇripravovat na dobit´ı svého mˇesta. Oba n´ arody zaˇcaly vykupovat suroviny – no, u barbar˚ u to pochop´ım, ale elfové? Nestaˇc´ı jim, jak se chovaj´ı namyˇslenˇe, jeˇstˇe se mus´ı ukazovat, jak jsou siln´ı a jeˇstˇe k tomu na barbarském mˇestˇe? Schvalnˇe, jsem zvˇedav, kdo z tˇechto dvou skupinek shrom´ aˇzd´ı dˇr´ıve potˇrebné suroviny k bitvˇe. A jestli to budou elfové, tak to se budu neschopnosti barbar˚ u sm´ at jeˇstˇe dlouho potom. Aby jejich mˇesto dob´ yvali elfové, takov´ a ostuda pro barbarsk´ y n´ arod! Leda by to stihli dˇr´ıve. . . .ale o tom silnˇe pochybuju, pokud jde o umˇen´ı boje, o tom ˇza ´dn´ a, ale obchod, hrab´ an´ı se v dolech ˇci po les´ıch, to je pod jejich u ´roveˇ n. A spoléhat na milodary, kde to ˇzijete barbaˇri, tady V´ am nikdo nic ned´ a a pokud jo, tak urˇcitˇe ne proto, abyste nˇeco dobili, natoˇz vyhr´ ali soutˇeˇz s elfsk´ ym n´ arodem, ale sp´ıˇse ze soucitu. A stejnˇe, nejste schopni se ani sej´ıt, natoˇz z´ıskat dostateˇcnou podporu, abyste mohli v˚ ubec nˇejak´ y siln´ y u ´tok podniknout. A co jsem tak zjistil, tak to vypad´ a, ˇze elfové si pro barbarské mˇesto dojdou dˇr´ıve neˇz samotn´ı barbaˇri. A jestli uspˇej´ı, tak to se barbaˇri neopov´ aˇz´ı ostudou vyt´ ahnout ani nos na ulici. Ale co j´ a v´ım, tˇreba to dopadne jinak. A jeˇstˇe jeden drb, kter´ y se mi podaˇrilo zaslechnout. . . .v´ıte, jak praetori´ ani ˇcumˇeli, kdyˇz vidˇeli tu ˇremeslnici Eliˇsku, jak vch´ azela do hradu? Pˇrekvapen´ım nemohli popadnout dech, aˇz tak je to sebralo. Dokonce si den na to

49 vyrazil samotn´ y Malagar do hradu, snad aby ji chytil za paˇcesy na m´ıstˇe. No, jestli to bylo pro Eliˇsku, tak se j´ı tam nedoˇckal. redaktor Hraˇciˇcka

Chceˇs vyl´ eˇ cit? Tak zaplat’! A uˇz je to tu zase d´ amy a p´ anové, sleˇcinky a dˇetiˇcky. Vˇsak poˇckejte, aˇz pˇrijde mor, sem zvˇedavej, kdopak se o ty vaˇse prdelky bude starat. O ˇcem ˇze to mluv´ım? Jeˇstˇe poˇr´ ad nev´ıte? O ˇca ´stce 874048 mˇed’a ´k˚ u. Osobnˇe sem tipoval 10 tis´ıc zlatek, ale nebyl sem zas tak daleko. Ano mil´ı pˇra ´telé, takovouhle sumiˇcku dluˇz´ıte léˇcitel˚ um po celé zemi. Za jejich vˇerné sluˇzby nejste schopni ani platit a tak m˚ uˇzete oˇcek´ avat tvrd´ y proti´ uder. Cech léˇcitel˚ u hodl´ a ve velmi brzké dobˇe pˇrej´ıt aˇz k tomu, ˇze bude odm´ıtat jakoukoliv pomoc nemocn´ ym, zranˇen´ ym ˇci polomrtv´ ym. Chceˇs vyléˇcit? Tak zaplat’ na ruku, jinak t´ ahni. A vzhledem k tomu, ˇze zdejˇs´ı obyvatelstvo je nepouˇcitelné, neˇcekejte ˇza ´dné u ´stupky. A tˇem nejvˇetˇs´ım dluˇzn´ık˚ um, jako je tˇreba pan Sanorix s ˇc´ astkou pˇres 250 zlat’a ´k˚ u odm´ıtnou pomoc kdykoliv, i kdyby platil dvojn´ asobek . . . j´ oo ´ leda byste platili poctivˇe, pan´ aˇckové a d´ amiˇcky a to vy . . . pˇriznejme si to narovinu, sysl´ıte si doma kaˇzdej mˇed’a ´ˇcek, ale abyste platili za sluˇzby, tak to né. A schv´ alnˇe sem zvˇedavej, aˇz se mrknu na dluhy na dan´ıch, mysl´ım ˇze podobn´ y ˇcl´ anek m˚ uˇzete brzy oˇcek´ avat a rozhodnˇe nem´ am problém, abych zveˇrejnil nejvˇetˇs´ı neplatiˇce i na dan´ıch. Takˇze padejte platit a nebo ˇcelte veˇrejné ostudˇe . . . a nebo dokonce i ˇzal´ aˇri . . . kdo v´ı. redaktor Hraˇciˇcka

Postˇrehy Bezvohlednost’ ke zv´ıˇrat˚ um je bezvohlednost’ k lidem Jak uˇz to tak vypad´ a, budu ps´ at vo bezvohlednosti pravidelnˇe. Nejni to tim, ˇze by se mi tak zamlouvala, je to tim, ˇze je j´ı kolem n´ as tolik. Nem´ am ted’kon na mysli takov´ y ty vobyˇcejn´ y tr´ apen´ı, jako ˇze jeden druh´ ymu nepodrˇz´ı dveˇre, nepozdrav´ı, m´ alem ho sraz´ı na koni nebo mu ˇsl´ apne na hn´ at, mluv´ım vo zv´ıˇratech, a to dokonce né jen vo zv´ıˇratech dom´ ac´ıch. Kaˇzdej uˇz dneska v´ı, ˇze kdyˇz se vo svoje ouce nebude starat, pomˇrou mu hlady, dyˇs bude m´ıt ve vohradˇe moc krav, pojdou zrouna tak, klisna, kter´ a zabˇrezne v mal´ ym prostoru, taky potrat´ı a pes, kter´ yho doma nˇekdo zml´ at´ı, mu to jednou vr´ at´ı. Jenˇze nejsou tu jenom zv´ıˇrata dom´ ac´ı, na ˇclovˇeka uˇz trochem zvykl´ y, ale taky zv´ıˇrata divok´ y. Je to dneska bˇeˇzn´ a vˇec, jeden jde lesem ˇci po cestˇe pobl´ıˇz pouˇstˇe, a na co nenaraz´ı? Kobra pˇres cestu, ˇst´ır zapletenej ve vˇetv´ıch, obrovskej pavouk mrk´ a z kˇrov´ı. A jak se tam asi dostali? Sami pˇrece nepˇriˇsli. To je tam nˇekdo zlomyslnej odvedl ˇci nal´ akal z pouˇstˇe. Nejde se divit, ˇze takov´ y zv´ıˇre, kter´ y se ocitne v ouplnˇe ciz´ım prostˇred´ı, se chov´ a jako ˇs´ılen´ y, u ´toˇc´ı na vˇsechno co vid´ı. Vono totiˇz nev´ı, co se s n´ım dˇeje, a tr´ ap´ı se, i kdyˇz tomu tˇreba nemus´ıme vˇeˇrit. A proto, ˇcten´ aˇrové, kdyˇz jdete do pouˇstˇe a jste napaden´ı nˇejak´ y zv´ıˇretem, zabijte je, skryjte se, ale nel´ akejte ho ven, d´ av´ ate tak najevo jen sv˚ uj nez´ ajem vo to, jak se to neboh´ y zv´ıˇre c´ıt´ı, a kˇriˇr´ıte do svˇeta, jak je v´ am jedno, jnakolik bezpeˇcn´ y budou vokoln´ı cesty a lesy a ˇze jistojistˇe bude napadenej nˇejakej pˇr´ıˇst´ı n´ ahodnej kolemjdouc´ı. -VD-

Slovo na z´ avˇ er Tak, posledn´ı jarn´ı ˇc´ıslo je za n´ ami a to oˇcek´ avejte aˇz v létˇe, tˇesnˇe po slunovratu. Douf´ am, ˇze jsme v´ as nezklamali, pobavili, potˇeˇsili, zaujali, pouˇcili, informovali, naladili, rozladili, informovali a v˚ ubec celkovˇe rozpoloˇzili a tak d´ıky net´ apete v ud´ alostech minul´ ych dvou t´ ydn˚ u a z˚ ustanete n´ am vˇerni i do budoucna. V´ aˇs Vilja Déˇzi

´ SUM, ˇ ANDORSKY speci´ aln´ı vyd´ an´ı Ud´ alosti okolo Vykop´ avek

´ Uvodn´ ık Mil´ı ˇcten´ aˇri, pevnˇe vˇeˇr´ım ˇze nem´ alo z V´ as bylo v pondˇel´ı ve veˇcern´ıch hodin´ ach pˇr´ıtomno bitvˇe s temn´ ymi jezdci a jejich n´ asledn´ ym odraˇzen´ım - snad alespoˇ n na chv´ıli. Co se vˇsak dˇelo pak, nad t´ım z˚ ust´ av´ a rozum st´ at a tak je nutné vydat toto ˇc´ıslo, snad aby jste se pro pˇr´ıˇstˇe pouˇcili, protoˇze mnoh´ a nebezpeˇcenstv´ı V´ am visela nad hlavou. Vezmˇete si tedy pros´ım toto ˇc´ıslo k srdci. Su ćtou, redaktor Morholt

ˇ Cern´ y ryt´ıˇr Kdyˇz byla potyˇcka u ´spˇeˇsnˇe vybojov´ ana, ti co byli pˇr´ıtomni (j´ a byl mezi nimi) se pˇresunili k vykop´ avk´ am severnˇe od Ilerenu. Dluˇzno dodat ˇze okolo tˇechto vykop´ avek se dˇely podivné vˇeci uˇz dˇr´ıve, v zimˇe minulého roku zde Templ´ aˇri kopali jakési poz˚ ustatky d´ avn´ ych paladin˚ u. Jakmile se dorazilo k vykop´ avk´ am, okamˇzitˇe se zaˇcalo s jejich pr˚ uzkumem, protoˇze kapit´ an temn´ ych si pr´ y nˇeco odnesl co potˇreboval. Po ohled´ an´ı bylo ale zjiˇstˇeno, ˇze hroby jsou neporuˇseny. V tuto chv´ıli vystoupily dvˇe dominantn´ı osoby, Gulord a Eliˇska. Eliˇska prohled´ avala hroby a okol´ı jiˇz bˇehem bitvy ˇ a po bitvˇe Gulord chtˇel vˇedˇet, co v´ı. Rekla mu zat´ım vˇse, na co pˇriˇsla, ale on tohle shledal za nedostaˇcuj´ıc´ı a chtˇel platit penˇezi za vˇeci, které Eliˇska dle nˇej hledala, kdyˇz to lidi najdou a daj´ı jemu. Nenaˇsli vˇsak nic. Po chv´ıli dorazila k Vykop´ avk´ am eskorta veden´ a ryt´ıˇrem v zbroji z temného kovu, vˇsak s kr´ alovsk´ ym erbem na hrudi. Chtˇel zaˇc´ıt ve vlastn´ım pr˚ uzkumu hrob˚ u, bylo mu v tom vˇsak panem Gulordem zabr´ anˇeno a posléze se strhla h´ adka. Skupinka andarijc˚ u se nyn´ı rozdˇelila na dva t´ abory. Jedni, kteˇr´ı celou dobu boju se snaˇzili ji chr´ anit a bylo jich jen p´ ar, st´ ali za Eliˇskou, si nepˇra ´li ˇza ´dné roztrˇzky a sv´ ary, protoˇze Eliˇska pˇrisvˇedˇcila, ˇze ryt´ıˇr je on´ım ryt´ıˇrem Scatlockem, kter´ y zde je z povˇeˇren´ı m´ aga Syracuse, toho ˇcasu ochr´ ance kr´ alovny a Andarie. Jako osoba v posledn´ı dobˇe ˇcasto zv´ ana na hrad a vidˇena v doprovodu takového ryt´ıˇre asi moc dobˇre vˇedˇela, o koho se jedn´ a. Druh´ a skupinka, ta vˇetˇs´ı ˇca ´st okolostoj´ıc´ıh, st´ ala okolo pana Gulorda, kter´ y vyzval otevˇrenˇe kr´ alovského ryt´ıˇre na souboj. Inu, hork´ a v´ aleˇcnick´ a hlava. Zanedlouho se v´ alelo tˇelo Gulordovo v krvi a vyhˇrezl´ ych vnitˇrnostech, protoˇze kr´ alovsk´ y ryt´ıˇr, aˇc se nˇekolikr´ at té v´ yzvˇe br´ anil, nakonec v´ yzvu pˇrijal. Gulord byl pˇriveden zp´ atky na cesty ˇziv´ ych a uˇz to vypadalo ˇze je vˇse zaˇzehn´ ano, ˇze bude ryt´ıˇri vyhovˇeno v jeho prosbˇe. Bohuˇzel se tak nestalo a p´ ar hork´ ych hlav ryt´ıˇre napadlo. Co p´ ar, skoro vˇsichni se do nˇej pustili a pokusili se ho i zab´ıt, samozˇrejmˇe ne´ uspˇeˇsnˇe, on ale sv´ ym meˇcem také rozdal p´ ar ran a tak nˇekteˇr´ı z n´ as padli na zem. Poté odjel a na m´ıstˇe z˚ ustala jeho eskorta, tvoˇren´ a tˇremi halapartn´ıky s kr´ alovsk´ ymi varkoˇci. Na ty se nyn´ı jiˇz krv´ı zaslepen´ y dav vrhl a postupnˇe vˇsechny tˇri pozab´ıjel. St´ ale ale st´ ala opod´ al skupinka lid´ı, co se do boje nezapojili a ... h´ ad´ atˇe spr´ avnˇe mil´ı ˇcten´ aˇri, ˇze Zveˇrejnˇ eno 11. 7. 2007

50

51 to byla ta skupinka co celou dobu st´ ala za Eliˇskou. Vˇedˇeli dobˇre, ˇze je dostateˇcnˇe informovan´ a. Po vyvraˇzdˇen´ı kr´ alovsk´ ych zbrojnoˇs˚ u ustanovi pan Gulord hl´ıdky, aby stˇreˇzily vykop´ avky pro pˇr´ıpad ˇze by se vojsko temn´ ych vr´ atilo. Po této ud´ alost se asi vˇetˇsina z n´ as, s vyj´ımkou hl´ıdky samozˇrejmˇe, odebrala do sv´ ych domov˚ u a tepl´ ych postel´ı. Rozhodnˇe jedna osoba, pˇr´ıtomn´ a zab´ıjen´ı kr´ alovsk´ ych zbrojnoˇs˚ u, nespala. Uprostˇred noci si vyˇza ´dala slyˇsen´ı u m´ aga Syracuse, kter´ y jiˇz d´ avno vˇedˇel co se tam u vykop´ avek odehr´ alo a bˇesnil, pˇriznejme si to ˇze opr´ avnˇenˇe. Napadnout ryt´ıˇre kr´ alovny a zab´ıt jeho zbrojnoˇse, to je otevˇren´ a vzpoura. Naˇstˇest´ı tam tato osoba nebyla sama, ale st´ al pˇri n´ı jeˇstˇe jeden ˇclovˇek a to dalˇs´ı kr´ alovsk´ y ryt´ıˇr, Thomas von Chava. I kdyˇz byl Syracus pevnˇe rozhodnut aby byli vˇsichni povˇeˇseni na ˇsibenice a nech´ ani na pospas vran´ am, po usilovném dvouhodinovém pˇremlouv´ an´ı se podaˇrilo pˇresvˇedˇcit Syraca, aby od tohoto upustil a aby upustil od veˇsker´ ych trest˚ u v˚ uˇci provinilc˚ um. To se naˇstˇest´ı podaˇrilo, dotyˇcn´ a osoba vyuˇzila veˇskerého svého umu diplomacie a navrhla spoleˇcnˇe s ryt´ıˇrem jediné opatˇren´ı, které bude zavedeno. A to se bude t´ ykat obezn´ amen´ı lidu andarijského bl´ıˇze s osobou ryt´ıˇre Scatlocka, aby ho pro pˇr´ıˇstˇe poznali a podobn´ a situace se uˇz nikdy neopakovala. Syrakus tedy, aˇc oˇcividnˇe nerad, souhlasil a prohl´ asil, ˇze si teda poˇck´ a, aˇz se za n´ım dostav´ı Herold osobnˇe. Kdyˇz bylo po vˇsem, doprov´ azena ryt´ıˇrem Thomasem von Chavou, dorazila tato osoba k smrti unaven´ a koneˇcnˇe do svého domu, kde mohla po n´ aroˇcném dni v klidu odpoˇc´ıvat. Aˇz j´ı nˇekdy potk´ ate, zkuste j´ı podˇekovat za to, ˇze V´ am zachr´ anila hrdla. redaktor Morholt

Ostrým u´hlem pohledu Bezhlav´ a bitka Bitkaaaaaaaaaaa. Coˇze kde ˇze je bitka? Jo aha, j´ a v´ am to neˇrekl, mno pˇrece u tˇech hrobek. Jo, vy jste tam nebyli ˇze, aha. . . ..tak poslouchejte, j´ a v´ am to pov´ım. Jistˇe vˇsichni zn´ ate slavného Andorského Herolda, vˇeˇcnˇe naˇstvaného. Toho st´ ale uˇrvaného? Jo pˇresnˇe toho m´ am na mysli. Mno prostˇe se uk´ azali zase ti temn´ı jezdci s nˇejak´ ym frajerem v ˇcele. Mˇel nˇejakého jeˇstˇera, ˇcerne kop´ı a ˇcernou zbroj a nˇeco hledal. Kdyˇz byli jeho jezdci po u ´morné bitvˇe vyhn´ an´ı a ten frajer, dle slov nˇekolika lid´ı, zabit, co se odehr´ alo potom, to se té nudné bitvˇe nedalo rovnat. Zn´ ate to, ˇcern´ a sem, ˇcern´ a tam, tak co j´ a mu udˇel´ am. Pˇrijel tam ˇcern´ y ryt´ıˇr, no ten, tamten vˇeˇcnˇe nafrfˇ nan´ ya arogantn´ı. . . mno vlastnˇe se tomu Heroldovi hodnˇe podobal, ˇze prej m´ısto zab´ır´ a na rozkaz hradu z d˚ uvodu ˇsetˇren´ı. Nˇekdo se ho pokusil nazvat temn´ ym jezdcem, no bylo to to posledn´ı,co m´ alem udˇelal, ˇskoda, mohlo b´ yt troˇsku v´ıce krve. Ale ten ˇcernej se udrˇzel, coˇz jsem s´ am koukal, ale pokraˇcujem. Prostˇe se mu Herold postavil do cesty, ˇze nem´ a listinu, moˇzn´ a ho nazval i podvodn´ıkem, netuˇs´ım. Mno postavte dva chlapy proti sobˇe, jasnˇe ˇze se pobijou. P´ ar minut a Herold se v´ alel na zemi, zat´ımco se temn´ y ryt´ıˇr spokojenˇe sm´ al. Nˇejak´ y léˇcitel pomohl Heroldovi vst´ at, no co by jste ˇcekali, ˇze udˇel´ a, pustil se zase do nˇej, sobec jeden pomstychtivej. Mno a nebyl s´ am, prostˇe se k nˇemu pˇridalo spousta lid´ı, ryt´ıˇr si s pˇrehledem sv´ ym meˇcem, kter´ ym p´ arkr´ at m´ achnul a zabil nˇekolik bojovn´ık˚ u proklestil cestu davem jako proutky tr´ avy a odjel. Samozˇrejmˇe ˇze vˇse ohl´ asit na hrad. Jen tamta jedna ˇzensk´ a s p´ ar vˇern´ yma tam kejhala o tom, ˇze jej zn´ a a ˇze m˚ uˇze potvrdit, ˇze to je opravdu ryt´ıˇr,ale vˇsichni na ni kaˇslali. Mno osobnˇe j´ a vlastnˇe taky, kejhala si tam do hluku, asi se mus´ı pˇr´ıˇstˇe v´ıce snaˇzit. Vˇsichni tam zaˇcali jeˇcet ˇze ho vyhnali, no prostˇe fakt jak pominut´ı. Mˇe, co by pˇrihl´ıˇzej´ıc´ıho, ˇ je prej Herold ochr´ nadˇsen´ı hned opustilo, hehe oni si neuvˇedomili, co udˇelalim ˇze ne. Ze an´ı a na hradˇe to vˇse vyˇr´ıd´ı, tak to jsem zvˇedavej, protoˇze na tohle bych nevsadil ani tu k˚ urku chleba, co m´ am u sebe. Takˇze to je napaden´ı kr´ alovského ryt´ıˇre, coˇz se rovn´ a napaden´ı kr´ alovny, hradu i kr´ alovského mˇesta Andoru. . . .kdo zn´ a pˇr´ıpad Andˇel˚ u Temnoty v´ı o ˇcem p´ıˇsu. A pak tam m´ ame jeˇstˇe velezradu, napaden´ı kr´ alovské str´ aˇze, dokonce 3 zabit´ı. Neuposlechnut´ı pˇr´ımého rozkazu nadˇrazené osoby. . . co sem jeˇstˇe vynechal. . . .a joo, revolta. Uˇz se tˇeˇs´ım, to bude teda spousta lid´ı viset na ˇsibenici. Aneb jak to dopad´ a, kdyˇz pˇri boji nepouˇz´ıv´ ate hlavu. Mno aspoˇ n si vydˇel´ am nˇejak´ y zlat’a ´k za to hlouben´ı tolika hrob˚ u. redaktor Hraˇciˇcka

´ ˇ Pˇ r´ıloha ANDORSKEHO SUMU Raport Herolda Myslim, ze bylo na mou hlavu uvaleno tolik spatnych slov, ze uz snad ani nemam chut mit snahu se prosazovat o opak. Je mi velmi lito, ze na verejnost padi takto psane vety. Kazda z tech vet se mne snazi osocovat ze spatnosti. Rikam si, proc? Nebyl jsem snad k Vam vsem dost uprimny? Nebo snad jsem Vam nekdy ukrivdil? Nesnazil se pomoci? Je tu par veci, ktere bych rad objasnil. Eliska, ta, kterou jsem znaval jiz pro me davno zemrela. Thomas, ten, ktereho jsem ucil znalostem boje, a ktereho jsem povazoval za pritele. Oba tito lide mne velmi zklamali. Je mi lito, ze sve nesympatie ke me se snazi v posledni dobou prezentovat prostrednictvim verejnych urazek. Rad bych tu rekl to, jak se udalost stala. Trubaci ohlasili, ze se neco deje. Ja a adept z Gladie jsme se snazili situaci vysetrit. Po chvili jsme zjistili, ze se odnekud vynorila temna jizda. Zacali jsme oba s utokem. Nasledoval houf odvaznych, kteri nam pomahali nepratele zarazit v postupu. Nejspis jeden z temnych, nebo nejaka jina sila mne srazila s kone a meho milovaneho ore vzala s sebou, ale po chvili jsme utok castecne odrazili. Odnekud se vyritila Eliska, ktera zacala ohledavat jiz drive vykopane sarkofagy. Jelikoz kazdy alespon trochu Elisku zna, vi, ze jeji sklady obsahuji nejem zelezo, ale i cenne veci z ruznych utoku skretu, temnych jezdcu a vseho mozneho, co kdy Andarii postihlo. Ptal jsem se Elisky, co hleda, rekl,a ze nevi, ale z jejiho hlasu bylo patrne, ze pokud to najde, bude danou vec zkoumat sama, bez pomoci ostatnich. Tomu jsem tentokrat chtel zabranit. Zeptal jsem se prhlizejich, kdo ma obratne ruce, prihlasili se myslim dva. Jeden z nich byl urcite jeden z redaktoru Andorskeho Sumu. Rekl jsem jim, ze chci, aby danou vec nasli drive nez ona, a donesli mi ji. Ne proto, ze bych si ji chtel nechat, ale aby ostatni videli a mohli se zapricinit i oni o konecne zniceni temne jizdy. Nenaslo se nic. Utok temnych znovu proniklul pres nas a hodne obcanu nasazovalo svuj vlastni krk a milovane ore k obrane Andarie. Eliska behem bitvy ohledavala sarkofagy... Rekl jsem Eliscce, ze pokud vedela o utoku a mohla nas varovat pred temnou jizdou predem, ze s ni iz nepromluvim. Po znovu odrazenem utoku prijel neznamy muz v helme, brneni, stitem, mecem v ruce a na koni, za nim par valecniku se zbraneni. Velmi arogantne rekl, ze se jmenuje Scathlock a jedna ve jmenu kralovny, ze mame jit pryc. Myslim, ze to rekl takhle. Pozadal jsem ho, at sejme masku, odvetim mi tim, ze je Syracusuv rytir a ze masku nemusi sundavat. Nekdo jej myslim oznacil za temneho rytire. Osobne mam za to, ze rytiri kralovny nosi odznaky s korunou, rytirske brneni a hlavne - rytirskou serpu. Ani jedno z toho nemel. Vyzval jsem jej tedy na souboj. Pripravil jsem se, on nejspis take. Ale on se pripravil s tak mocnou magii, ze me zasahy mithrilovym mecem sice vedly ke spravnemu bodu, nybrz utok, ktery by skolil draka odvratil ve vysmech. Prisahal bych, ze byt to kdokoliv jiny, i drak, neprezil by. Na jeho pazi se objevila jen velmi mala ranka. Prohral jsem svuj souboj. Nez jsem se ale zvedl ze zeme, uderil mecem barda, cekatele Gladie, ktery pri pohledu na mou porazku nesnesl takovou nespravedlnost. V tu chvili se na toho muze v temnem brneni, stale s helmou na hlavne, vrhl rozzureny dav. A mily Scathlock vystrelil na koni jako by mel za sebou armadu honicich psu. Kdyz jsem se zvedl ze zeme, zautocili jeho oplechovani valecnici. Rozdelili jsme se, kazdy z tech valecniku mel co delat, aby snasel rany statecnych. Nez vsak byl kazdy porazen, dal jsem drtivy uder kazdemu z nich. Jeden vsak tuto hanbu nemohl prijmout, shodil muze na koni a osklive ho poranil. Mel moznost odejit, neudelal to a na muj povel byl zabit. Ostatni dva pochopili, ze opravdu nema cenu dale bojovat a prestali. Ustanovil jsem hlidky na obranu sarkofagu pred dalsim pripadnym najezdem. Po nejake chvili prijel Thomas, kralovnin rytir, ktery serpu a rytirske brneni ma a nosi. Zkracene jsem mu vylozil, co se stalo. Chtel jsem, aby valecnici, odesli, protoze jim neverim. Thomas rekl, ze zustanou, a ze neveri on me. To jsem se opravdu nasval a vylozil jsem mu, co si o nem myslim, a jak se zmenil od dob, co patril do Gladie. Thomas po chvili odjel, ikdyz jsem ho pozadal, aby hlidal s nami a on souhlasil. Zveˇrejnˇ eno 13. 7. 2007

52

53 K veceru se dva valecnici dohadovali, nevim precne, co rikali, ale jeden z nich se sel podivat do lesa. Poslal jsem za nim adeptku Gladie, velmi zkusenou hranicarku, ktera se v lesech dobre vyzna. Po chvili se vratila se zpravou, ze byl onen valecnik zabit nekolika sipy neznamo kym. Ja a ona hranicarka jsme se snazili najit jakekoliv pamatky po utocnikovi. Marne. Pri navratu k sarkofagum jsem nakazal zhasnout svetla a s par vernymi jsme hlidali az do brzkeho rana. A abych na zaver dodal, jeden z tech valecniku hlidal dane misto jeste dlouho po teto udalosti. Mozna, ze hlida do ted. Andorsk´ y Herold Gulord ˇ anek byl posl´ Pozn´ amka redakce: Cl´ an do tisku v nezmˇenˇené formˇe v jaké ho redakci pˇredal pan Gulord. Ani gramatické chyby, ani diakritika opravov´ ana nebyla. V z´ ajmu rovnomˇerného veˇrejného m´ınˇen´ı byl tento ˇcl´ anek vyd´ an jako druh´ y pohled na ud´ alost u Vykop´ avek. Navidˇenou v novém ˇc´ısle, redaktor Morholt.

´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 11 ˇ Andorsk´ y Sum -ˇ c´ıslo 11. Slovo zastupuj´ıc´ıho ˇs´ efredaktora V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, v´ıtejte opˇet po delˇs´ı odmlce na str´ ank´ ach svého obl´ıbeného pl´ atku! Je n´ am l´ıto ˇze jsme V´ as tak dlouho nechali bez pˇr´ısunu informac´ı a tak V´ am to nyn´ı chceme vynahradit. Toto ˇc´ıslo je doslova napˇechov´ ano zaj´ımavostmi. Jak jistˇe v´ıte, uˇz delˇs´ı dobu jsou podnik´ any cesty na ostrov Kyr a tak jsme pro V´ as pˇripravili p´ ar d˚ uleˇzit´ ych u ´daj˚ u o ostrovu a jednu report´ aˇz. S obchodem na ostrovˇe z´ aroveˇ n souvis´ı dalˇs´ı novinka a to jsou lodˇe – i o nich se zde doˇctete. Posledn´ı téma zde je vskutku bonb´ onkem pro ukojen´ı Vaˇs´ı mysli. Pˇreji tedy za celou redakci pˇr´ıjemné poˇcten´ı! z´ astupce ˇséfredaktora Morholt

Poutn´ık˚ uv bedekr, aneb co si pˇreˇc´ıst neˇz vyplujete Aˇckoliv ostrov Kyr byl pro n´ as ned´ avno znovuobjeven, z˚ ust´ av´ a nesporn´ ym faktem, ˇze v minulosti udrˇzovalo naˇse kr´ alovstv´ı s touto zem´ı alespoˇ n obˇcas styky. Svˇedˇc´ı o tom i kniha, kterou jsme naˇsli na pod vrstvou prachu na p˚ udˇe naˇs´ı redakce. Zd´ a se, byla kdysi souˇca ´st´ı bohatˇs´ı ˇrady takzvan´ ych bedekr˚ u - zˇrejmˇe knih urˇcen´ ych pro cestuj´ıc´ı do vzd´ alen´ ych zem´ı, aby vˇedˇeli, co je v daleké cizinˇe ˇcek´ a. Jazyk bedekru byl ponˇekud archaick´ y, proto jsme jej pro v´ as pˇreloˇzili do modern´ı ˇreˇc´ı. Vilja Déˇzi - ˇséfredaktor na dovolené

Poutn´ık˚ uv bedekr – kapitola Ostrov Kyr“ ” Poloha Ostrovn´ı st´ at Kyr se rozkl´ ad´ a na dvojici nejjiˇznˇejˇs´ıch z ostrov˚ u V´ ychodn´ıho Moˇre, na kraji Velkého Oce´ anu. Poloha souostrov´ı a okoln´ı moˇre zajiˇst’uje ostrovu vl´ıdné, nˇekdy aˇz pˇr´ıliˇs teplé pˇr´ımoˇrské podneb´ı a nen´ı tedy divu, ˇze zde jiˇz odprad´ avna s´ıdl´ı civilizované bytosti. Severn´ı ostrov, Kyrin, je zpoloviny zastavˇen nedobytnou pevnost´ı, zpoloviny se t´ ahne hust´ y cedrov´ y les, takˇrka nevyˇcerpateln´ y zdroj kvalitn´ıho dˇreva tak potˇrebného pro opravy a obnovu m´ıstn´ı obchodn´ı flotily. Jiˇzn´ı ostrov, Kyras, byl doslova vysek´ an a vysuˇsen z p˚ uvodn´ı dˇzungle a baˇziny, jedovat´ı hadi byli vybiti, divoké ˇselmy vyhubeny a je nyn´ı intenzivnˇe vyuˇz´ıv´ an , pˇredevˇs´ım zemˇedˇelsky. Obyvatelé a Historie P˚ uvodn´ım obyvatelstvem, m˚ uˇzeme-li o nˇem jeˇstˇe v˚ ubec mluvit, byli koloniz´ atoˇri z Al Abb´ asu, zuˇriv´ı bojovn´ıci, snˇed´ı, ˇcernovlas´ı a prudc´ı. M´ıstn´ı teplé podneb´ı vˇsak po ˇcase zklidnilo jejich temperament i v˚ uli podmaˇ novat ciz´ı svˇety. Horké hlavy zaˇcala okupovat touha po blahobytu a klidu, jehoˇz lze nejlépe dos´ ahnout obchodem. Velkou roli v n´ astupu Kyru jako obchodn´ı velmoci sehr´ ala uzavˇrenost okoln´ıch st´ at˚ u, ˇcasto ˇr´ızen´ ych nesn´ aˇsenliv´ ymi m´ agy, klerik´ aly a despoty pln´ ymi z´ aˇsti a nen´ avisti k sobˇe navz´ ajem. Vˇsichni totiˇz, aˇc spolu jednat pˇr´ımo odm´ıtali, byli navz´ ajem na sobˇe z´ avisl´ı a pr´ avˇe Kyrˇst´ı obchodn´ıci se ochotnˇe ujali role zprostˇredkovatel˚ u. A tak jejich lodˇe, za patˇriˇcn´ y rabat u ´mˇern´ y vz´ ajemné z´ aˇsti vl´ adc˚ u, zaˇcaly br´ azdit celé V´ ychodn´ı Moˇre s n´ akladem toho nejobyˇcejnˇejˇs´ıho i nejvz´ acnˇejˇs´ıho zboˇz´ı. Zveˇrejnˇ eno 4. 8. 2007

54

55 Bohatstv´ı Kyru pˇril´ akalo brzy ˇradu podnikavˇejˇs´ıch povah okoln´ıch zem´ı, p˚ uvodn´ı obyvatelstvo se sm´ısilo s pˇr´ıchoz´ımi a tak dnes nen´ı nemoˇzné potkat nejen lidi plav´ ych vlas˚ u a svˇetlé pleti, ale i elfy, barbary a nˇekteré spoleˇcnosti jsou u ´dajnˇe tajnˇe ˇr´ızeny i svobodomysln´ ymi skˇret´ımi zbˇehy. Co vˇsak z˚ ustalo po zakladatel´ıch, Al Abb´ ask´ ych koloniz´ atorech, je u ćta k pravdomluvnosti a povinnost drˇzet slovo. Nen´ı v´ yjimkou, ˇze za nedodrˇzenou obchodn´ı ˇci politickou dohodu je podloudn´ık zavˇeˇsen na r´ ahno své ˇ ık´ lodi ˇci shozen z mostu spojuj´ıc´ıho Kyras s Kyrinem. R´ a se, ˇze utopen´ı kˇrivopˇr´ıseˇzn´ıci v noci opouˇst´ı sv˚ uj ponur´ y a chladn´ y domov a pros´ı na mostˇe na kolemjdouc´ı, aby jim jejich zloˇcin odpustili. Aˇc nen´ı jisté, zda se tato legenda zakl´ ad´ a na pravdˇe, nen´ı divu, ˇze na Kyrském mostˇe k p˚ ulnoci nikoho nepotk´ ate. Vzdˇelanost Spolu s hospod´ aˇrsk´ ym rozkvˇetem poˇcal Kyr pˇestovat i vzdˇelanost. Bohat´ı obchodn´ıci z´ ahy pochopili, ˇze se jim vyplat´ı nechat své potomky vyuˇcit v umˇen´ı ˇc´ıst, ps´ at a pˇredevˇs´ım v poˇctech a mluven´ı. Zaˇcali naj´ımat soukromé uˇcitele, na kter´ ych neˇsetˇrili penˇezi, kontrolovali vˇsak d˚ ukladnˇe, zda uˇcitel uˇc´ı budouc´ı obchodn´ıky vˇeci skuteˇcnˇe uˇziteˇcné. V´ yhody svˇetského vzdˇel´ an´ı a s n´ım spojeného obchodn´ıho r˚ ustu byly shled´ any tak velk´ ymi, ˇze dnes kaˇzd´ y mal´ y Kyˇran mus´ı navˇstˇevovat po celé ˇctyˇri roky ˇskolu, d´ıvky jsou vˇsak této povinnosti naˇstˇest´ı uˇsetˇreny. Racion´ aln´ı zaloˇzen´ı Kyrsk´ ych obchodn´ık˚ u je patrné na kaˇzdém kroku, magick´ a umˇen´ı, knˇeˇz´ı ani alchymisté zde nedosahuj´ı ani zdaleka takové v´ aˇznosti, jako obchodn´ıci, chovatelé kon´ı a moˇreplavci. Nechut’ vˇsak nen´ı odporem, protoˇze ten by ˇskodil obchodu, a tak je Kyr nejvˇetˇs´ım pˇrekupn´ıkem alchymistick´ ych pˇr´ısad i kouzeln´ ych svitk˚ u a knih pln´ ych magické vˇedy. Vˇseobecné vzdˇel´ an´ı bylo d˚ uvodem k roztrˇzce mezi m´ıstn´ımi obchodn´ıky a m´ agy s kleriky, kteˇr´ı ztr´ aceli tak svou v´ yjimeˇcnost, nebot’ vzdˇelanost b´ yvala pouze jejich doménou. Poté, co byla zam´ıtnuta jejich st´ıˇznost ke Str´ aˇzci, se nˇekteˇr´ı st´ ahli a odeˇsli z mˇesta do bl´ızké jeskynˇe. Pr´ y snad zde jejich potomci dodnes studuj´ı magické vˇedy a chystaj´ı st´ atn´ı pˇrevrat. Zb´ yvaj´ıc´ı se sm´ıˇrili se stavem vˇec´ı a tak dnes na Kyru najdete malou neok´ azalou svatyni snad kaˇzdého myslitelného boha (Sv´ a p˚ uvodn´ı n´ aboˇzenstv´ı s sebou na Kyr pˇrinesli pˇristˇehovalci a jejich smˇesice dala vzniknout nˇekolika dalˇs´ım). Vˇetˇsinˇe obyvatel tento stav vyhovuje, podle hesla: Kaˇzd´ y at’ si vˇeˇr´ı, ˇcemu chce, hlavnˇe kdyˇz to ” nechce po mnˇe.“ Zemˇedˇelstv´ı a obchod S prvn´ımi obyvateli pˇriˇsli z Al Abb´ asu na Kyr téˇz divoc´ı abb´ asˇst´ı konˇe. Zde vˇsak byla do dˇr´ıve intuitivn´ıch postup˚ u jejich chovu zapojena striktn´ı obchodnick´ a logika a vytvoˇreny pˇresné a dokonalé postupy ˇslechtˇen´ı. Dnes nen´ı na celém zn´ amém svˇetˇe lepˇs´ıho chovu, neˇz jsou Kyrˇst´ı plnokrevn´ıci. Kon´ım je obˇetov´ ano kaˇzdiˇcké m´ısto jiˇzn´ıho ostrova, Kyrasu, které nen´ı tˇreba pro z´ asobov´ an´ı obyvatelstva zeleninou. Kyrsk´ y j´ıdeln´ıˇcek je pestrou smˇesic´ı vˇsech dar˚ u moˇre, ryb, chobotnic, u ´stˇric, vodn´ıch ˇsnek˚ u, kalam´ ar, ˇskebl´ı, rak˚ u, langust, olihn´ı a jeˇstˇe roztodivnˇejˇs´ıch vˇec´ı. Dennˇe vyj´ıˇzd´ı z pˇr´ıstavu flotila ryb´ aˇrsk´ ych lod´ı a vrac´ı se s n´ akladem dar˚ u moˇre, které pak konˇc´ı na stole zdejˇs´ıch obyvatel. Tuto pestrou a souˇcasnˇe jednotv´ arnou stravu pak doplˇ nuje zelenina a ovoce ze z´ ahon˚ u a sad˚ u Kyrasu, koˇ nské maso a mléko a samozˇrejmˇe nepˇreberné mnoˇzstv´ı dov´ aˇzen´ ych potravin a pochutin. Za zm´ınku stoj´ı, ˇze na ostrovˇe neˇzij´ı kr´ avy, ovce, kozy ani prasata, nebot’ vˇsechen prostor je vˇenov´ an posedlosti obyvatel koˇ nmi. Politické zˇr´ızen´ı Nejvyˇsˇs´ım spr´ avcem ostrova je Str´ aˇzce, kterého vyb´ır´ a ze svého stˇredu Cech Kupc˚ u, ten si pak k sobˇe vyb´ır´ a jako poradce v´ yznaˇcné ˇcleny dalˇs´ıch profesn´ıch spolk˚ u, pˇredevˇs´ım Mistra Tesaˇre, Mistra Moˇreplavce a Mistra Chovatele. Str´ aˇzce je svrchovan´ ym vl´ adcem ostrova a jeho slovo je z´ akonem. Hlavn´ı n´ apln´ı jeho sluˇzby je dohled na obchod, na to, aby byl pro Kyr vˇzdy v´ yhodn´ y a aby mu nic nebr´ anilo v rozkvˇetu, at’ uˇz by to bylo cokoliv. I tak se obˇcas st´ av´ a, ˇze nˇejak´ y Str´ aˇzce podlehne pokuˇsen´ı podˇr´ıdit obchod vlastn´ı moci a pak n´ asleduje kr´ atké obdob´ı, ve kterém je str´ aˇzce smeten sv´ ymi druhy z Cechu Kupc˚ u a jeho ˇzivot nakonec semelou kola osudu. V historii byl podniknut nejeden pokus o dobyt´ı Kyru a vyplenˇen´ı jeho nadit´ ych pokladnic, vˇsechny vlny n´ ajezdn´ık˚ u se vˇsak bud’ jako voda o vlnolam rozbily o stˇeny Kyrské pevnosti, nebo jich hrstky sice pronikly aˇz na ostrov, z´ ahy vˇsak zjistily, ˇze m´ısto obsazov´ an´ı poraˇzeného nepˇr´ıtele s

56


u ´divem proch´ az´ı v´ ystavn´ı ulice, obdivuj´ı architekturu, pˇrem´ yˇsl´ı, jak se tu usadit a rozhazuj´ı posledn´ı zbytky penˇez za n´ akupy a ubytov´ an´ı. Sv´ atky V Kyru se kon´ a pravidelnˇe nˇekolik v´ yznamn´ ych sv´ atk˚ u. Po obdob´ı monzun˚ u jsou to Dny Klidného Moˇre, dny radosti z toho, ˇze skonˇcila doba bouˇr´ı a nadejde obdob´ı bezpeˇcné plavby, Sv´ atek Hada, kdy obyvatelé vzpom´ınaj´ı na den, kdy byl zabit posledn´ı jedovat´ y had a skonˇcila u ´mrt´ı na had´ı uˇstknut´ı, ve straˇsn´ ych bolestech. Nejv´ yznamnˇejˇs´ım dnem jsou Corroes, sv´ atek kon´ı. V tento den jezd´ı nejzdatnˇejˇs´ı jezdci na nejlepˇs´ıch kon´ıch dlouh´ y a vyˇcerp´ avaj´ıc´ı z´ avod kolem dokola mˇestem.

Cesta na ostrov Kyr Naˇse neohroˇzen´ a redaktorka Ashanty se vydala do m´ıst kam vplulo zat´ım jen m´ alo z andarijsk´ ych obˇcan˚ u a tak V´ am t´ımto pˇrin´ aˇs´ıme report´ aˇz z ostrova Kyr. ´ Urˇcite vˇsetci z v´ as uˇz poˇculi slov´ a ako Kyr, Anwar, Nové druhy kon´ı, Kr´ al’ovsk´ a lod’... Ano vˇsetko to s´ uvis´ı s ˇ ’ naviazan´ım vzt ahov s bohat´ ym obchodn´ıckym ostrovom zvan´ ym Kyr. Co predch´ adzalo ceste si mˆ oˇzete preˇc´ıtat’ v starˇs´ıch ˇc´ıslach naˇsich nov´ın. Ja by som sa s vami rada podelila o moje z´ aˇzitky z tejto v´ ypravy. Plavbe predch´ adzalo nalodenie v´ yznamn´ ych obˇcanov naˇsej vlasti a odraz od brehu Andoru za potlesku a jasotu kr´ al’ovnin´ ych poddan´ ych zo vˇsetk´ ych k´ utov krajiny. Za z´ astupcov naˇs´ıch zem´ı boli vybran´ı Kiran Nasir, pani Eliˇska, Ryt´ır Thomas von Chava, sleˇcna Genesis, Herold Markus Diego a husita Peca a ja, Ashanty.T´ ymto sa chcem pod’akovat’ Obchodnej Aliancii, ktorej som ˇclenkou, a ktor´ a mi poskytla dary pre Kyrsk´ ych obchodn´ıkov, kedˇze redakcia nedisponuje podobn´ ym majetkom. Ked’ˇze to bola plavba prv´ a, prieskumn´ a, trvalo n´ am celé tri dni k´ ym sme ˇ sie spomalenie znamenalo poˇskodenie naˇsej lode, ktoré sme ut´rˇzili v boji na ˇs´ırom mori s bojovou lod’ou dorazili. Dalˇ pir´ atov. Aj napriek urputnému boju Markusa Diega boli pir´ ati nad naˇse sily. Avˇsak ˇst’astena st´ ala na naˇsej strane. Pir´ atom ich lod’ zniˇcilo ich vlastné staré delo, ktoré sa upchalo a stiahlo do mora t´ ych ˇspinavcov. V podveˇcer tretieho dˇ na sme koneˇcne zazreli u ´tesy a o chv´ıl’oˇcku aj pr´ıstavisko. Zakotvili sme v dokoch, kde n´ as s podozren´ım a prekvapen´ım zadrˇzala Kyrsk´ a str´ aˇz. Ich zbroj a zbrane boli prv´ a vec, ˇco n´ as zaujala. Ked’ sa koneˇcne z podpalubia vys´ ukal Anwar vˇsetko sa vysvetlilo. T´ıto ˇclovieˇckovia vyr´ abaju nejak´ u n´ am nezn´ amu zliatinu kovu. D´ ufajme, ˇze sa s nami o n ˇu v dohl’adnom ˇcase podelia. Na Kyre sme stretli mil´ ych a pohostinn´ ych l’ud´ı. Veˇcer sme z´ astupcom mesta dali kopy presentov, ktoré sme od n´ as doniesli a ˇsli sme sa ubytovat’. Kyrsk´ a ˇsl’achta si z darovan´ ych kon´ı robila srandiˇcky a podarovali kr´ alovne Kilias dva p´ ary mocn´ ych, ˇsl’achten´ ych kon´ı. Noc sme str´ avili v jednoduˇ ma chom ale o to u ´tulnejˇsom pohostinci. Co trochu prekvapilo bol pre n´ as z´ akaz vych´ adzania bez sprievodcu. Druh´ y deˇ n na ostrove n´ am bol pridelen´ y sprievodca, ktor´ y bol nem´ y. Uk´ azal n´ am celé mesto, chr´ amy bohov, bohaté obchody, m´ uzeum. Potom sme dostali rozchod a mohli sme si presk´ umat’ cel´ y ostrov. Je to vel’mi pekné miesto nie len na obchod ale tieˇz aj na oddych. Na ostrove s´ u dva velik´ anske ranˇce, v ktor´ ych miestni koniari ˇsl’achtia tie najlepˇsie hˇrebce a klisniˇcky aké sme u n´ as doposial’ nepoznali. ˇ sou zauj´ımavost’ou s´ Daj´ u sa tu k´ upit’ aj jaˇstery alebo lamy. Dalˇ u obrovské Kyrské lodenice. D´ a sa tu priamo na mieste k´ upit’ aj vlastn´ a lod’ a kapit´ an v pr´ıstave v´ am za poplatok vysvetl´ı ako sa s n ˇou nar´ aba a d´ a v´ am osvedˇcenie, ˇze ste pr´ avoplatn´ ym kapit´ anom. Len pre zauj´ımavost’, tak´ a lodiˇcka naˇsinca vyjde na 9990 zlat´ ych duk´ atov a p´ an kapit´ an si za v´ yuku ˇziada tis´ıcovku. Rarita v potravin´ arstve je nov´ a odroda ˇcaju, ktor´ y sa u n´ as nepestuje. M´ a vel’mi pekné kr´ıˇcky s ˇcerven´ ymi l´ıstoˇckami. Za ostrovom so samotn´ ym mestom sa nach´ adza eˇste jeden ostrov spojen´ y s mestom mostom. S´ u tu rozl’ahlé pl´ ane s mnoˇzstvom pol´ı, jeden z ranˇcov a lodenice. Kvˆ oli t´ ymto poliam bola na Kyre vyhuben´ a vˇsetka zver. V¨ aˇcˇsie pred´ atory boli zas vyhubené, aby sa zabr´ anilo strat´ am na koˇ noch. Preto na celom Kyre nen´ ajdete ˇziadne divoké zverstvo. Urˇcite sa na tomto n´ adhernom mieste n´ ajde eˇste sp´ usta vec´ı a z´ akut´ı, ktoré sami

57 isto radi preb´ adate, tento ˇcl´ anok m´ a sl´ uˇzit’ na utvorenie si akého – takého n´ azoru a nabudit’ v´ as, aby ste sa tam vydali sami. Po prelezen´ı celého okolia sme sa eˇste veˇcer rozl´ uˇcili s pr´ısl’ubom, ˇze sa urˇcite niekedy vr´ atime. Domov sme sa plavili s pocitom ˇst’astia z v´ yletu, n´ ajdenia nov´ ych priatel’ov a s kopcom nov´ ych z´ aˇzitkov. Odpor´ uˇcam aj v´ am sa tam niekedy z´ ajst’ pozriet’, je to nieˇco nové a teda aj nieˇco zauj´ımavé. Zatial’ je trochu problém sa na Kyr dostat’, ale s pani Eliˇskou sa d´ a dohodn´ ut’ na preprave jej lod’ou. A na veˇceri na hrade s p´ anom Jariwom padlo rozhodnutie, ˇze v bl´ızkej dobe bude zaveden´ a pravideln´ a doprava na Kyr. Ja sama sa tam urˇcite rada vr´ atim a odpor´ uˇcam to aj v´ am. Ashanty

Lodˇ e, dˇ ela a to ostatn´ı Na ostrovˇe Kyr m´ a své trvalé bydliˇstˇe slovutn´ y mistr nad mistry v n´ amoˇrnictv´ı, kter´ y za nemalou u ´platu pˇred´ a mnohé své zkuˇsenosti z´ ajemc˚ um a dokonce jim vystav´ı potvrzen´ı o Kapit´ anské zkouˇsce. K ˇcemu je takov´ a zkouˇska dobr´ a? Inu, m˚ uˇzete d´ıky n´ı vlastnit a ˇr´ıdit lod’. A k ˇcemu je dobr´ a takov´ a lod’? O tom jste mˇeli mil´ı ˇcten´ aˇri moˇznost se pˇresvˇedˇcit tento p´ atek, kdy probˇehla historicky prvn´ı Andarijsk´ a lodn´ı bitva. Tyto bitvy jsou zn´ amé uˇz z jin´ ych zem´ı, ale teprve nyn´ı si je mohli vyzkouˇset i obˇcané Andarie. K dispozici bylo celkem deset lod´ı, do kter´ ych se nasoukaly tˇr´ıˇclené odhodlané pos´ adky, které mezi sebou bojovaly. Na kaˇzdé lodi byla um´ıstˇena dvˇe dˇela, stˇr´ılej´ıc´ı jak vraˇzedné stˇrepinové koule, tak mohutné a pˇretˇeˇzké koule proti lodn´ım trup˚ um. J´ a jsem se boje také z˚ uˇcastnil a ke svému uspokojen´ı jsem si taky z dˇela vystˇrelil. Vˇeˇrte mi, je to neopakovateln´ y z´ aˇzitek kdyˇz kus pˇred V´ ami vylet´ı z hlavnˇe koule a s rachotem proraz´ı nepˇra ´telskou lod’. Naˇse pos´ adka byla bohuˇzel rychle vyˇr´ızena, protoˇze proj´ıˇzdˇej´ıc´ı lod’ nev´ıdan´ ym zp˚ usobem nabrala naˇseho kapit´ ana a po jeho odchodu se naˇse lod’ stala neovladatelnou. V´ıtˇeznou se stala pos´ adka veden´ a pir´ atkou Faerin a jej´ı spoleˇcn´ıci Ivan a Robin z Loxly, z bitvy si odnesli, kromˇe mnoha ˇsr´ am˚ u, kr´ asn´ y model zlaté lodi, pouk´ azku na Kapit´ anskou zkouˇsku a nemal´ y obnos ve zlat’a ć´ıch. Nelze jim neˇz provolat sl´ avu a doufat ˇze se z nich nestane opravdov´ a pir´ atsk´ a smeˇcka. redaktor Morholt

Co, kde, kdy, jak, s kým a proti komu: IMER! Slyˇseli jste uˇz to jméno? Ne? A v˚ ubec nev´ıte co to je? Pak vˇezte ˇze Imer je mˇesto co dˇr´ıve spadalo pod nadvl´ adu barbar˚ u, kteˇr´ı o nˇej ale pˇri skˇret´ım n´ ajezdu pˇriˇsli. Imer je nyn´ı zamoˇren skˇrety a jim podobnou havˇet´ı, je pravdˇepodobné ˇze se tam vyskytuj´ı i mnohem horˇs´ı stv˚ ury neˇz jsou oni. Co je vˇsak podstatné: Pˇr´ıpravy na znovuz´ısk´ an´ı Imeru vrchol´ı. V p´ atek v podveˇcer se seˇsla rada velitel˚ uu ´toˇcn´ ych skupin, tedy z´ astupc˚ u jednotliv´ ych cech˚ u a frakc´ı a projedn´ avala sloˇzen´ı sil. Za naˇs´ı redakci jsem tam dorazil j´ a, redaktor Morholt a tak V´ am pˇrin´ aˇs´ım informace z prvn´ı ruky. Sch˚ uzi svolal, zapoˇcal a ˇr´ıdil kr´ alovsk´ y ryt´ıˇr, sir Thomas Von Chava. Nelze mu upˇr´ıt jeho v˚ udcovské schopnosti, které se po nepˇr´ıliˇs p˚ usobivém u ´vodu projevily. Postupnˇe se t´ azal vˇsech pˇr´ıtomn´ ych, kolik jsou pˇripraveni do bitvy poslat voj´ ak˚ u a také z toho vyvozoval patˇriˇcné z´ avˇery. Sch˚ uzi prov´ azely dva nepˇr´ıjemné incidenty, zavinˇené str´ aˇzemi. Omlouv´ a je snad pouze to, ˇze v parném létˇe st´ ale nos´ı zimn´ı uniformy a tak nen´ı divu ˇze jim zˇrejmˇe pˇreskoˇcilo a zat´ ykali zloˇcince i tam kde ˇza ´dn´ı nebyli (t´ımto apeluji na Velitele str´ aˇz´ı, aby poskytl sv´ ym podˇr´ızen´ ym nové, letn´ı uniformy). Pro tento skand´ al opustili nedobrovolnˇe sch˚ uzi z´ astupci cech˚ u Andˇelé Temna a Gladie, reprezentovan´ı osobou Neliona a Nareah. Kaˇzd´ y cech pˇrisl´ıbil vskutku nemalou podporu, nejvˇetˇs´ı pˇr´ıslib ovˇsem poskytla elfsk´ a arm´ ada, zn´ am´ a pod oznaˇcen´ım Menel Sanga. Chtˇej´ı si snad oni n´ arokovat po dobyt´ı toto u ´zem´ı? Nev´ıme. Co ovˇsem V´ am, ˇcten´ aˇr˚ um m˚ uˇzeme doporuˇcit je n´ asleduj´ıc´ı: Zostˇrete své meˇce lidé, pˇripravte ˇs´ıpy elfové a zvednˇete sv´ a kladiva barbaˇri. At’ kaˇzd´ y, sedl´ ak ˇci bojovn´ık se pˇripravuje k nadch´ azej´ıc´ı bitvˇe. At’ ze sv´ ych lesn´ıch skr´ yˇs´ı vylezou lapkové a pˇriprav´ı si své zbranˇe, vˇzdyt’ kr´ alovsk´ a amnestie m˚ uˇze n´ asledovat hrdinské skutky! Jisté je, ˇze tato bitva bude jednou z nejvˇetˇs´ıch naˇseho vˇeku, necht’ jsou tedy s n´ ami vˇsichni bohové a bohynˇe! redaktor Morholt

58


Slovo na z´ avˇ er Jeden´ acté ˇc´ıslo je za n´ ami a j´ a douf´ am ˇze jste v nˇem naˇsli to co jste chtˇeli vˇedˇet, ale i to o ˇcem jste ani netuˇsili ˇze je a ˇze nelitujete penˇez, které jste za zakoupen´ı naˇseho pl´ atku dali. Tˇeˇs´ım se zase pˇr´ıˇstˇe nad dvan´ act´ ym ˇc´ıslem napˇreˇctenou! ˇ Za redakci Andorského Sumu, z´ astupce ˇséfredaktora Morholt


V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, v´ıt´ am V´ as za celou redakci u dalˇs´ıho ˇc´ısla, v poˇrad´ı uˇz dvan´ actém. Co V´ am dnes nab´ıdneme? Prvnˇe n´ ahled o kauzy ,,Herold“ vˇcetnˇe p´ ar zaj´ımavost´ı, které pˇrin´ aˇs´ıme pouze pro V´ as. D´ ale V´ am dovol´ıme nahlédnout do kuchynˇe mistr˚ u alchymist˚ u, prostˇrednictv´ım novˇe zavedené rubriky Co tu roste. Douf´ ame, ˇze se V´ am tato rubrika bude zamlouvat. Novˇe zavedenou rubrikou je i Vyzkouˇseli jsme za V´ as, kde V´ as dnes sezn´ am´ıme s novˇe vznikl´ ym Saloonem Kulgur. Na z´ avˇer, aby toho nebylo v naˇsem ˇc´ısle m´ alo, V´ as sezn´ am´ıme s pˇr´ıbˇehem pln´ ym l´ asky, zrady, pˇra ´telstv´ı a stateˇcnosti. Tak smˇele do ˇcten´ı! Morholt, z´ astupce ˇséfredaktora

Co, kdy, kde, s k´ ym a proti komu: Kauza Herold Jistˇe jste, mil´ı ˇcten´ aˇri, zaznamenali na Kr´ alovské V´ yvˇesce ozn´ amen´ı o zatˇcen´ı herolda Gwarae a jej´ım n´ asledném soudu. Naˇse redakce za V´ as vyp´ atrala podrobnosti a nyn´ı V´ am je pˇrin´ aˇs´ıme. Cel´ a kauza zaˇcala ke konci bitvy o Imer, kdy uˇz ˇslo pouze o to, udrˇzet mˇesta, kter´ a jsou jiˇz osvobozena, pˇred n´ aporem Temné j´ızdy. Kdyˇz se bojovalo u Ilerensk´ ych hradeb, herold Gwarae projevila nesouhlas se strategi´ı Templ´ aˇr˚ u ochraˇ nuj´ıc´ıch mˇesto a tak se mezi n´ı a zemanem Gorgonem strhla slovn´ı pˇrestˇrelka, vedouc´ı k naˇrˇcen´ı z ur´ aˇzky ˇslechtice. M˚ uˇzeme se pouze dohadovat co je a co nen´ı ur´ aˇzka, jisté je to, ˇze herold Gwarae si mohla d´ avat vˇetˇs´ı pozor na jazyk a drˇzet své horké srdce na uzdˇe. Po zatˇcen´ı sirem Von Chavou byla heroldovi odebr´ ana ˇserpa a pˇred´ ana nazpˇet starostce Aishlyn. Ta o zatˇcen´ı vypr´ av´ı: Mus´ım ˇr´ıci, ˇze jsem byla pˇrekvapen´ a, kdyˇz ” mˇe jednoho dne naveˇcer navˇst´ıvil ctˇen´ y ryt´ıˇr Thomas Von Chava s neménˇe ctˇen´ ym zemanem Gorgonem, v doprovodu herolda Gwarae. T´ım v´ıce mˇe udivilo, ˇze mi pˇrednesli st´ıˇznost na jej´ı osobu. Aˇz do onoho veˇcera jsem o tom nemˇela ˇza ´dné tuˇsen´ı, ˇceho ˇze se mˇela herold Gwarae dopustit. Nejv´ıce jsem se toho dozvˇedˇela pr´ avˇe od ryt´ıˇre. Gwarae se snaˇzila oponovat, ale nebylo to nic platné, byla uvˇeznˇena po dobu, neˇz probˇehne ryt´ıˇrsk´ y Zveˇrejnˇ eno 20. 8. 2007

59

60


koncil. Nel´ıbilo se mi to, ale nemohla jsem s t´ım nic dˇelat, jelikoˇz v tomto pˇr´ıpadˇe ˇslo o ur´ aˇzku ˇslechtice. Poté byla Gwarae pˇrepravena do Thyriského vˇezen´ı, kde seˇckala ˇctyˇri dny. Nyn´ı jiˇz pouze Gwarae byla uvˇeznˇena v Thyriském ˇzal´ aˇri a uvrˇzena do rohové cely severov´ ychodˇe vˇezen´ı. Zat´ım sir Thomas Von Chava navrhl pro projedn´ an´ı koncilium ryt´ıˇr˚ u, kde se urˇc´ı trest pro Gwarae. Trest odnˇet´ı svobody mˇel vyprˇset ve ˇctvrtek a str´ aˇze mˇely propustit tuto Lovkyni v pozdn´ıch veˇcern´ıch hodin´ ach. Jiˇz okolo sedmé hodiny po poledni se zaˇcal Thyris hemˇzit jezdci na kon´ıch s r˚ uzn´ ymi odznaky, byly zde pˇredevˇs´ım barvy Gladie a Kulguru. Gladie zaujala perfektn´ı vojenské postaven´ı v ulic´ıch a ˇcekalo se. Trest pro b´ yvalého Herolda byl ovˇsem prodlouˇzen o dalˇs´ı den a tak se ˇcek´ an´ı voj´ ak˚ u uk´ azalo jako zbyteˇcné. Opravdu? Ne tak docela! Nepozornost´ı jednoho z obˇcan˚ u Thyrisu totiˇz vzpl´ al ˇziv´ y plot u jednoho z dom˚ u a vedle stoj´ıc´ı k˚ un ˇ m´ alem uhoˇrel. Za z´ achranu mohou obyvatelé vdˇeˇcit duchapˇr´ıtomnosti Gladijc˚ u a skvˇelé organizaci jejich velitele Gulorda. Kdyˇz se naˇse redakce chtˇela informovat u sira Thomase o celé kauze, ryt´ıˇr odm´ıtl s despektem pod´ avat jakékoliv informace. Museli jsme si tedy vystaˇcit sami. V noci ze ˇctvrtka na p´ atek a jeˇstˇe ˇca ´st toho dne, byl Thyris uzamˇcen Praetori´ anskou arm´ adou a prost´ ym obˇcan˚ um nikdo nedal vˇedˇet proˇc to tak je. V p´ atek byla vypravena kohorta Praetorie spolu s vˇezenkyn´ı na koncilium. V´ ysledkem bylo, ˇze se opˇet dosazen´ a herold Gwarae mus´ı omluvit Zemanu a je v podm´ınce. Sp´ ach´ a-li tedy nˇeco pˇr´ıˇstˇe, bude se s n´ı uˇz nakl´ adat jinak. Doufejme, ˇze si herold d´ a pro pˇr´ıˇstˇe pozor. Morholt, z´ astupce ˇséfredaktora

Redaktorka Ashanty pro V´ as vyz´ıskala od jednoho slovutného alchymisty, kter´ y si nepˇreje b´ yt jmenov´ an, detailn´ı popisy jednotliv´ ych rostlin hojnˇe uˇz´ıvan´ ych v naˇsich zem´ıch. Jako prvn´ı ze vˇsech V´ am pˇredstav´ı rul´ık.

Rul´ık zlomocn´ y (Atropa bella-donna), l’udovo naz´ yvan´ y ˇcertova tˇreˇseˇ n, je siln´ a bylina dorastaj´ uca aˇz do v´ yˇsky 180 centimetrov. Je to najjedovatejˇsia rastlina v celej And´ arii. Zprvu chut´ı t´ ato bylinka sladko, potom vˇsak dost´ ava odporn´ u hork´ u pr´ıchut’. Jej plodmi s´ u ˇcierne bobul’ky o priemernej vel’kosti 14 – 18 milimetrov. T´ ato rastlinka je na And´ arii preferovan´ a ako u ´ˇcinn´ a pr´ısada do rˆ oznych jedov, pripadne inych tajn´ ych n´ apojov. Najjedovatejˇsou ˇcast’ou tejto rastliny je koreˇ n, a v tesnom z´ avese za n´ım s´ u l´ıstky tejto rastlinky. Jed pˆ osob´ı na srdeˇcn´ u ˇcinnost’ a spˆ osobuje zastavenie d´ ychania. Obet’ otravy sa mˆ oˇze nakazit’ aj z m¨ asa zvierat’a, ktoré t´ uto rastlinu poˇzilo, napr´ıklad koziˇcky. Tak´ yto pr´ıpad u ´mrtia vˇsak nebol u n´ as zatial’ zaznamenan´ y. Naˇsi vych´ yren´ y alchymisti a lieˇcitelia bojuj´ u proti tejto otrave hlavne cesnakom a jeho rˆ oznymi odvarmi. Takˇze d´ ufam, ˇze po preˇc´ıtan´ı tejto rubriky rul´ık bezpeˇcne rozpozn´ ate a budete sa proti jeho u ´ˇcinkom vediet’ chr´ anit’. Ashanty, redaktorka

61

Vyzkouˇseli jsme za V´ as Uˇz jste to slyˇseli? Ne? Pak vˇezte, ˇze v Andoru, v domˇe s ˇc´ıslem popisn´ ym ˇsest. Jiˇz pˇred vstupem V´ as upout´ a velik´ a cedule s n´ apisem Saloon Kulgur. Pˇri vstupu V´ as pohlad´ı pˇr´ıjemn´ a v˚ unˇe speci´ aln´ı smˇesi, kter´ a se zrovna p´ al´ı ve dvou vodn´ıch d´ ymk´ ach. Kouˇr se shromaˇzd’uje v pˇr´ıjemné v´ yˇsce u stropu, neobtˇeˇzuje a dod´ av´ a m´ıstnosti zaj´ımav´ y n´ adech. V m´ıstnosti je dostatek ˇzidl´ı, obˇe vodn´ı d´ ymky maj´ı tˇri ˇslahouny vyrobené z had´ıch k˚ uˇz´ı, vychutn´ avat si tedy tuto cizozemskou zaj´ımavost si m˚ uˇze aˇz ˇsest osob najednou. Smˇes v d´ ymk´ ach poch´ az´ı aˇz z ostrova Kyr a mus´ım za sebe ˇr´ıct, ˇze je v´ yborné kvality. Vodn´ı d´ ymky ovˇsem nejsou to jediné, co m˚ uˇze Saloon n´ avˇstˇevn´ık˚ um nab´ıdnout. Veˇ ıjnového piva z dobˇre pˇripraveného Havantského chmele tu dle R´ jsou jeˇstˇe ,,ˇcarovné houby.“ V z´ ajmu pod´ an´ı co nejlepˇs´ıch informac´ı jsem i j´ a jednu vyzkouˇsel a vˇeˇrte, ˇze to stoj´ı za to. Jak spr´ avnˇe p´ıˇse majitel v naˇs´ı inzerci – uvid´ıte, co jste jeˇstˇe nevidˇeli. A pokud si chcete jen zlepˇsit n´ aladu, ale nem´ ate z´ ajem o vodn´ı d´ ymku, prod´ av´ a se tu za smˇeˇsnou cenu pˇet zlatek ruˇcnˇe balen´ y svitek s podobnou, ale silnˇejˇs´ı, smˇes´ı jako je ve vodn´ı d´ ymce. Urˇcitˇe stoj´ı za vyzkouˇsen´ı! Jen pˇripom´ın´ am, ˇze Saloon se otv´ır´ a kaˇzdé pondˇel´ı od pˇeti hodin po poledni a konˇc´ı se z´ apadem slunce. Snad se tam nˇekdy setk´ ame! Morholt, z´ astupce ˇséfredaktora

Pˇr´ıbˇ eh na pokraˇ cov´ an´ı N´ aˇs redaktor Abegoth zaˇzil zaj´ımavou pˇr´ıhodu a tak se o n´ı podˇel´ı i s V´ ami. Jeho vypr´ avˇen´ı je pˇr´ıliˇs rozs´ ahlé, neˇz abychom jej vtˇesnali na str´ anky jednoho ˇc´ısla, proto jsme jej rozkouskovali na sérii mal´ ych kousk˚ u, které V´ am budeme pˇrin´ aˇset na pokraˇcov´ an´ı. Nyn´ı uˇz ovˇsem ponechme vˇse na samém vypravˇeˇci. Pˇr´ıjemné poˇcten´ı.

Pravda alebo loˇz? Sami urˇcite viete, ˇze posledné mesiace s n´ amorn´ıkmi sa roztrhlo vrece. No ver´ım tomu, ˇze tento pr´ıbeh v´ as zaujme. ˇ ıtajte d’alej a pos´ C´ ud’te. Pravda alebo loˇz? Minule som sa v´ am tak pot´lkal po meste Thyris. Pozn´ ate to, mnoho vol’ného ˇcasu, a tak m´ alo chuti nieˇco ’ robit . Povedal som si, ˇze skoˇc´ım ochutnat’ miestne pivo. Natrafil som na u ´tuln´ u krˇcmiˇcku pri n´ amest´ı. Obsluha bola pr´ıjemn´ a, pivo dobré, no predsa tam bolo nieˇco nezvyˇcajné. Muˇz. Strhan´ y, na top´ ankach sn´ ad’ blato celého sveta, cez oko ˇsatka a docela pr´ azdny v´ yraz v tv´ ari. Chv´ıl’u som ho sledoval, no netrvalo dlho a prist´ upil ku mne. Zdrav´ım ” v´ as.“ Sadol si. M´ ate tu vol’né?“ Z jeho dychu bolo c´ıtit’ litre a litre rumu, aˇz ma oˇci p´ alili. Op¨ at’ som si ho celého ” ’ prehliadol a silno zvaˇzoval, ˇci je m´ udre sa s n´ım pustit do reˇci. R´ aznejˇsie zopakoval svoju ot´ azku. Trhol som sebou ˇ chce? Odhodlal som sa. Co ˇ s prekvapen´ım a aj u ´l’akom, a prik´ yvol som. Tr´ apna chv´ıl’ka. Naˇco ku mne sadol? Co ” v´ as priv´ adza do t´ ychto konˇc´ın?“ Spopod hustej brady sa ozval dusiv´ y kaˇsel’ a nejaké mumlanie. Vravel ste nieˇco?“ ” Dopil svoje pivo a jeho oko spoˇcinulo na mojom poh´ ari. Budete to eˇste pit’?“ znechutene sa op´ ytal. Neviem preˇco, ” ale v tom momente sa mi to pivo zhnusilo. Odsunul som poh´ ar smerom k nemu. Chopil sa moku a vyklopil ho do seba. Nejak´ u t´ u min´ utku sme sedeli vedl’a seba a kaˇzd´ y uvaˇzoval o tom svojom. Z neho zrazu vyh´rklo, Videl som ” ˇ ho.“ Tupo som na neho pozrel ako barbar na umelecké dielo. CO? O ˇcom tu hovor´ıte?“ Videl som ho! JA!“ Hned’ ” ” ˇ ma napadlo, poˇsitel´ y chlap s riadnou d´ avkou svojho rum´ıka a fant´ azie. Co ste videli? Teda koho?“ Zaˇcal sa smiat’. ” Bl´ azon. C´ıtil som ako si o mne utv´ ara n´ azor. Meˇstiak a rob´ı sa m´ udry, ale JA som m´ udrejˇs´ı. Pliaga. Hnusn´ a mestsk´ a zberba. Ked’ smiech pominul, zal’ahlo ticho a op¨ at’ jeho oko spoˇcinulo na mne. Mrazivé ticho. Povedzte pekne vˇsetko ” od zaˇciatku.“ Vˇsetky inform´ acie nieˇco stoja,“ zachechtal sa chlap´ık. Prevr´ atil som oˇci a znechutene som zist’oval ” ˇco za to. Budete v´ as to st´ at’ rum. Nie! Dva rumy. Nie! Tri!“ zaˇcal sa hur´ onsky smiat’, kopu rumu!“. Nech sa uˇz ” ” koneˇcne rozhodne. Zo smiechom a so slzami v oku zo seba vydal takmer nezrozumitel’n´ u vetu, Plat´ı?“ bez odpovede ” sa otoˇcil na obsluhu, k´ yvol a zkrikol, Dvakr´ at rum, zlato!“ R´ ychlost’ou blesku sa pred nami zjavili dva poh´ are s ” rumom. Cudzinec to do seba kopol ako dva d´ uˇsky vody a buchol poh´ armi o stˆ ol. Pretrel si u ´sta a zt’aˇzka sa nad´ ychol a vyd´ ychol. Hned’ mi je lepˇsie. Poˇcu ´vajte poriadne, poviem v´ am to len raz...“ ” Abegoth, redaktor

62


Ozn´ amen´ı redakce: V minulém ˇc´ısle vyˇslo upozornˇen´ı, ˇze str´ aˇze v hlavn´ım mˇestˇe chod´ı st´ ale v zimn´ıch uniform´ ach a to vede k tomu, ˇ VE ˇze obˇcas zkolabuj´ı, ˇci provedou nˇejak´ y pˇrehmat, jako v pˇr´ıpadˇe porady ohlednˇe bitvy o Imer. T´ımto OPET ´ JMENU REDAKCE APELUJI na Velitele str´ aˇz´ı, aby dotyˇcnou vˇec posoudil. Douf´ am, ˇze se V´ am toto ˇc´ıslo l´ıbilo, ˇze jste v nˇem nalezli mnoho, co V´ as zaujalo, a str´ avili jste s naˇs´ım pl´ atkem hezk´ y ˇcas. Nezb´ yv´ a neˇz se rozlouˇcit v oˇcek´ av´ an´ı pˇr´ıˇst´ıho ˇc´ısla, kde se mimo jiné doˇctete, co nezn´ am´ y trhan vypr´ avˇel naˇsemu redaktoru Abegothovi. J´ a osobnˇe se uˇz nem˚ uˇzu doˇckat. Napˇreˇctenou v ˇc´ısle tˇrin´ act! Morholt, z´ astupce ˇséfredaktora


V´ aˇzen´ı ˇcitatelia, v mene celej redakcie V´ as v´ıtam pri d’alˇsom ˇc´ısle a to trin´ astom. Uˇz samotné ˇc´ıslo vydania vraj prin´ aˇsa u ´dajne smolu, no mali sme moˇznost’ zistit’ v redakcii, ˇze aj prin´ aˇsa. Vydanie tohto ˇc´ısla sprev´ adzalo niekol’ko nemal´ ych ˇ V´ problémov, ktoré sa ˇciastoˇcne aj vyrieˇsili. Co am dnes pon´ ukame? Prehl’ad udalost´ı v Kr´ al’ovskom meste, vyhl´ asenie ˇ robili pir´ Andorského kancel´ ara, vol’ba herolda. Co ati v Andorsk´ ych vod´ ach. Pokraˇcovanie pr´ıbehu od redaktora ’ Abegotha a d alˇsiu bylinku z naˇsich n´ adhern´ ych lesov. A nakoniec menˇsia rubrika n´ azorov obˇcanov na rˆ ozne problematiky, ktoré suˇzuj´ u kr´ al’ovstvo. Abegoth, Redaktor

Andor op¨ at’ oˇ z´ıva? Urˇcie ste si vˇsimli,ze zivot v meste Andor zacina pomaly naberat obratky. Politicke dianie, bezpecnostne kroky a neposlednom rade aj zabava. V nasledujucich riadkov sa vam pokusim priniest informacie zo zakulisia diania, ako to vlastne vsetko je, ako to vsetko vlastne bolo a ako to vsetko mozno bude.

Andorsky Starosta Dlhé, u ´morné ˇcakania a preˇsl’apovania v rade pred Kr´ al’ovsk´ ym hradom, ked’ ste potrebovali rieˇsit’ u ´radné z´ aleˇzitosti okolo v´ aˇsho pren´ ajmu, stajni a niektor´ı aj okolo ohr´ ad, skonˇcili. Vel’a obˇcanov sa u ´radn´ıkom staˇzovalo, ˇze je to otravné a smieˇsne pre Kr´ al’ovské mesto a ˇcasto byrokracia nemala konca kraja. Moˇzno pr´ ave tieto staˇznosti viedli Kr´ al’ovnu ku kroku, ktor´ y poburil v¨ aˇcˇsinu mesta. Neˇcakan´ a vol’ba starostu, respekt´ıve Andorského kancel´ ara, tak ako sa ofici´ alne naz´ yva tento post, poburil mnoho z´ astancov mesta. Niektor´ı obˇcania mali v´ yhrady priamo voˇci ˇcloveku, ktor´ y bol zvolen´ y. Niektor´ı obˇcania mali v´ yhrady voˇci spˆ osobu jeho zvolenia. ˇ Ziadne vol’by, ˇziadne ozn´ amenie verejnosti. Z mojich nemenovan´ ych zdrojov bola na hrade Zveˇrejnˇ eno 5. 10. 2007

63

64


ˇ si rytier Thomas von Chava tajn´ a schˆ odza deˇ n pred t´ ym, ako bol zvolen´ y kancel´ ar mesta, na ktorej bol menovan´ y. Ci tento post zasl´ uˇzi alebo nie, to nech´ am na Kr´ al’ovnej. Ona sama vie, ˇco je pre Kr´ al’ovstvo najlepˇsie. No dovolil som ˇ ıtajte a uvid´ıte. si navˇst´ıvit’ p´ ana Chavu a poˇziadal som ho o menˇs´ı rozhovor. C´ Ihned’ pri vstupe do jeho s´ıdla ma uv´ıtala sleˇcna Kol´ aˇcek, ktor´ a ma aj uviedla k rytierovi. Z rytiera ˇziarila charizma, pokora ale aj autorita. No nebudem nat’ahovat’, prejdem rovno k veci. ˇ mysl´ıte, preˇco si V´ Co as Kr´ al’ovn´ a vybrala a preˇco m´ a vo V´ as tak´ u dˆ overu? Thomas von Chava: No na tuto ot´ azku V´ am bohuˇzel neodpov´ım jinak, neˇz ˇze si ani v nejmenˇs´ım nedovol´ım mluvit za kr´ alovnu. Jedin´ y m˚ uj n´ azor je, ˇze mˇe velice teˇs´ı, ˇze si Jej´ı Veliˇcenstvo vybrala mne. Vel’a l’ud´ı tomuto kroku nebolo nadˇsen´ ych, oˇcak´ avali adekv´ atne vol’by, popr´ıpade ˇsancu na hlas l’udu. Thomas von Chava: Ch´ apu rozhorˇcen´ı lidu, ale toto mˇesto vlastn´ı Jej´ı Veliˇcenstvo Killias. Bylo to jej´ı rozhodnut´ı a proti nˇemu nen´ı ˇza ´dné odvol´ an´ı. Kr´ al’ovn´ a V´ am zverila t´ uto funkciu, hovoril ste, ˇze ste r´ ad, ˇze ste ju dostal. No ako viem, a urˇcite aj obˇcania mesta vedia, chyt´ ate vrahov a nepolepˇsitel’n´ ych zlodejov. D´ a sa predpokladat’, ˇze vel’a ˇcasu V´ am pre mesto neost´ ava. Thomas von Chava: Takto to u ´plnˇe nen´ı. Pravda je, ˇze hl´ıdat celou zemi a starat se o tak obrovské mˇesto stoj´ı spoustu ˇcasu, ale podm´ınky se zmˇenily a j´ a, ani na mˇesto, ani na pr´ aci ryt´ıˇre, nejsem s´ am. Dokonce bych ˇrekl, ˇze tyto dvˇe vˇeci se navz´ ajem prol´ınaj´ı. Jedna s druhou si mohou velice vypomoci. Napˇr´ıklad vyd´ av´ an´ı z´ akazu, vyhl´ aˇsek a ˇreˇsen´ı kriminality ve mˇestˇe. Dˇr´ıve jsem musel spolupracovat se starostou. Coˇz byl nˇekdy dost velk´ y problém. Teda sa mi ˇcrt´ a ot´ azka, ˇze ˇco pl´ anujete v glob´ ale urobit’ pre mesto? Thomas von Chava: Udˇelat z pojmu kr´ alovské mˇesto nejen pojem, ale i skuteˇcnost. M´ am v pl´ anu vyhladit buˇriˇce, zlodˇeje a zloˇcince. Udˇelat z Andoru symbol bezpeˇc´ı. D´ ale m´ am v pl´ anu vybudovat v Andoru nejvˇetˇs´ı obchodn´ı funguji´ıc´ı krˇriovatku v zemi. Centrum Andoru zkr´ aˇslit a pˇrit´ ahnout co nejv´ıce vlivn´ ych osob ˇslechty a bohat´ ych obchodn´ık˚ u. Chci, aby Andor byla chlouba Kralovstv´ı. A ako je u mˇ na zvykom. M´ ate na jazyku nejak´ y menˇs´ı odkaz pre l’ud´ı Andoru a Kr´ al’ovstva? Thomas von Chava: Milujte svou kr´ alovnu, kter´ a V´ am d´ av´ a zemi a stˇrechu nad hlavou. Bud’te j´ı loay´ aln´ı a dodrˇzujte jejich z´ akon˚ u a j´ a se postar´ am o vaˇse bezpeˇc´ı. Pˇrinesu moˇznost budovat Vaˇse obchodn´ı s´ıtˇe a budu naslouchat Vaˇsim pˇra ń´ım a poˇzadavk˚ um. P´ anovi Chavovi t´ ymto by som chcel pod’akovat’ za rozhovor a jeho venovan´ y ˇcas. Na koniec by som len r´ ad povedal, ˇze kancel´ ar si zriadil u ´radné hodiny, poˇcas ktor´ ych moˇzte rieˇsit’ svoje problémy v meste Andor. Venovat’ sa v´ am tam bude, bud’ p´ an Chava, alebo jeho z´ astupca, sleˇcna Kol´ aˇcek.

Krok ku bezpeˇ ciu P´ an Chava je niekol’ko dn´ı vo svojom kresle a uˇz sa tu ˇcrtaj´ u nové zmeny v meste. Medzi prv´ ymi bolo vyhl´ asenie verejného v´ yberového konania o post Andorsk´ y herold. Podl’a mojich inform´ aci´ı uch´ adzaˇcov bolo mnoho, ale ako vˇsetci viete iba jeden mˆ oˇze byt’ heroldom. Konanie sa konalo necel´ ych 7 dn´ı. Prebiehalo docela ako v kaˇzdom inom pr´ıpade. Prihlaˇsku hodit’ tam a tam, ˇcakat’ a nakoniec radovat’ alebo plakat’. V uliciach Andoru sa cel´ y ˇcas poˇsept´ avalo, kedy to pr´ıde a rˆ ozne tipy, kto by to mohol byt’. V stredu veˇcer tr´ ubaˇci Andoru vyhl´ asili, ˇze v´ ysledky bud´ u o pol deviatej na Andorskom aukˇcnom p´ odiu. L’udia sa zaˇcali zbiehat’ uˇz dobr´ u polhodinku pred zaˇcat´ım, aby si zaistili tie najlepˇsie miesta. N´ amestie sa zaplnili a niektor´ı obˇcania kr´ al’ovstva muselipost´ avat’ pri p´ odiu alebo za publikom. Andorsk´ y kancel´ ar priˇsiel ako obvykle tesne pred zaˇciatkom aj so svojim z´ astupcom, sleˇcnou Kol´ aˇcek. Chv´ıl’ku to nat’ahovali, zrejme asi ˇcakali, k´ ym pr´ıdu vˇsetci opozdilci. Na p´ odium priˇsli obidvaja s u ´smevom a pokojom. Rytier v prejave zhodnotil, ˇze prihl´ aˇsiek bolo viac neˇz dost’. Spom´ınal nieˇco aj v tom zmysle, ˇze niektoré boli docela vtipné. No po dlhom rokovan´ı, rozhodovan´ı a sledovan´ı sa rozhodol dat’ ˇsancu jednému muˇzovi. S´ am eˇste chvil’ku nap´ınal publikum a zvedavcom vtipnou pozn´ amkou a potom vyhlasil, ˇze post Andorského herolda z´ıskal p´ an Macros. Z davu vyst´ upil chlap´ık, rytier ho vˇsetk´ ym predstavil. Hned’ po vyhl´ asen´ı padla ot´ azka, ˇci bude v´ yberové aj na tretieho herolda. Kancel´ ar s u ´smevom odpovedal, ˇze s´ u to len drby. Pred odchodom eˇste p´ an Chava spomenul platnost’ novej vyhl´ aˇsky o zahalen´ ych tv´ ariach a n´ asledne spolu s nov´ ym heroldom odiˇsli do jeho rezidencie. Na n´ amest´ı eˇste panoval rozruch, no l’udia sa postupne roziˇsli do svojich obydl´ı. Niektor´ı eˇste ostali a tr´ uchlili nad neziskan´ım postom. Abegoth, Redaktor

65

Stajne z ul´ıc Po dlhej ceste sa vr´ atim koneˇcne domov. A ˇco to nevid´ım? Lepˇsie povedané, ˇco to c´ıtim? Smrad. Otrasn´ y, prenikav´ y smrad. Hned’ som zist’oval, ˇco je vo veci. Po p´ ar min´ utovej prech´ adzke Kr´ al’ovsk´ ym mestom som nevedel, ˇci som n´ ahodou nenavˇst´ıvil nejak´ u zanedban´ u maˇstal’. Po celom meste sa v´ al’ali kr´ asne vel’ké kobylince. Ak by som bol cudzinec neviem, ˇco si m´ am mysliet’. Kde nastala chyba? Kto je za to zodpovedn´ y? Jednoznaˇcne vˇsetci. Vedenie mesta si nevie udrˇzat’ poriadok. V dobe vydania tohto ˇclanku uˇz boli veci naporiadku, ale trvalo to 3 dni, pokial’ to zmizlo z ul´ıc. V¨ azenie preplnené a nemal to, kto upratat’. H´ adam ja? Alebo susedia? Plat´ıme dane a eˇste budeme aj pracovat’ v uliciach. To isto nie. Preˇco vedenie mesta nezriadi miesta s odbornou starostlivost’ou, kde sa bud´ u ˇ odkladat’ kone? Nie stajne, ktoré s´ u vzdialené niekol’ko sto metrov. Alebo skupinu l’ud´ı, ktor´ı sa o to postaraj´ u. Co tak nejak´ a vyhlaˇska? Alebo z´ akaz? Rieˇsen´ı je vel’a. Ale jednoducho sa na takéto voˇ naj´ uce detaily nemysl´ı. Aby som neostal a nekritizoval len mesto a jeho vedenie, ˇco obˇcania? Mysl´ım, ˇze kto chce navˇstevovat’ kr´ al’ovské mesto, mal by vediet’ nieˇco to okolo sluˇsného spr´ avania. R´ ychla jazda na koni mˆ oˇze poranit’ chodcov. Bezohl’adné jazdenie po kvetoch. Mesto urˇcite d´ ava nemalé peniaze do v´ yzdobu. Pr´ıde jeden z´ ahradn´ık a poorie cel´ y z´ ahon kvetov, a to len preto, lebo to ma bl´ızko ku obchon´ıkovi. Bezohl’adnost’ v tomto smere nem´ a konca kraja. A problém, ktor´ y ˇ tak to za sebou upratat’ alebo odhrn´ najviac postihol mesto, kobylince. Co ut’ do tr´ avy? Ked’ sa v´ am to hnus´ı, tak ˇ kr´ si najat’ nejakého ˇcloveka. Ako som vravel, rieˇsen´ı je mnoho, staˇc´ı sa len zamysliet’. Zamysliet’ sa, PRECO al’ovské ˇ sa v n ˇ nie. mesto je kr´ al’ovsk´ ym mestom, a CO ˇom sluˇs´ı a CO Pre redakciu sp´ısal obˇcan Fefer´ on

Rozruch na nedˇ eln´ıch trz´ıch Jé, hele, uˇz jste to slyˇseli? Né? Tak pojd’te sem, V´ am to ˇreknu, j´ a tam totiˇz byla! To takhle v nedˇeli, p˚ ul hodiny po tom, co vypukly trhy, se zaˇclo nˇeco d´ıt. Zrovna se mi okolo st´ anku motalo p´ ar lid´ı a okukovali mi zboˇz´ı, kdyˇz zdola od posledn´ıch st´ ank˚ u pˇril´ıtly prvn´ı v´ ykˇriky. A vˇsichni hrrr tam. Protoˇze pobl´ıˇz nikdo nebyl, zamkla jsem st´ anek a ˇsla se taky pod´ıvat. Zase loterie, nebo draˇzba, ˇr´ıkala jsem si. Ale ono prdy vody! Uˇz po p´ ar kroc´ıch jsem uc´ıtila smrad. Nejdˇr´ıv jsem nevˇedˇela co to, ale pak mi to doˇslo – sp´ alenina. A taky ˇze jo. U st´ ank˚ u, co stoj´ı u moˇre, leˇzelo nˇekolik mrtv´ ych tˇel, zohaven´ ych ohnˇem co tam dohas´ınal. Neˇz jsem se rozkoukala, zaˇcaly kolem l´ıtat nad´ avky a kameny – pˇresn´ y opak toho, co tam vykˇrikovala Kol´ aˇcek. Skrˇcila jsem se za koˇs a sledovala co se dˇeje. Bˇehem chvilky jsem byla v obraze. Napadli n´ as pir´ ati, ostˇrelovali dˇelem bˇreh a ohniv´ ymi kouzly p´ alili obyvatele Andarie. Nˇekolik z m´ ych z´ akazn´ık˚ u nev´ ahalo a sˇ nalo ze zad luk. Aˇckoliv byli zbranˇe i stˇrelci kvalitn´ı, ani jeden ˇs´ıp nedoletˇel na palubu lodi. Co to? V´ıtr? Kouzla? Kdo v´ı. Herold Macros se snaˇzil zorganizovat jakous takous obranu, ale vˇsechno mu tam kazil nˇejakej ˇca ´ryfuk, co jak smysl˚ u zbavenej podél bˇrehu stavˇel kamennou zed’. Nˇekdo dalˇs´ı ji zas kouzly boˇril a kapit´ an pir´ at˚ u se mohl jen sm´ at do hrstˇe – jeho nebylo tˇreba, lidi se dok´ aˇzou pozab´ıjet sami. Pak pir´ at navrhl nˇejakou dohodu, snad klid zbran´ı za nˇejak´ yu ´platek. Ale neˇz se s n´ım mohla Kol´ aˇcek dohodnout, rozzuˇren´ y dav posb´ıral kamen´ı, a povzbuzeni bojovou p´ısn´ı, jeˇz tam hr´ al Sidor, vrhli se na pir´ ata ˇc´ım se dalo. Samozˇrejmˇe bez u ´spˇechu. Ani tˇech p´ ar z´ apaln´ ych ˇs´ıp˚ u na lod’ nedoletˇelo. Po chv´ıli nerozhodn´ ych boj˚ u, kdy naˇsi um´ırali, ale neub´ yvalo jich, pir´ at objel v´ ybˇeˇzek pobˇreˇz´ı a snad se chtˇel na konci trˇznice vylodit ˇci co. V té chv´ıli jsem zaslechla jak´ ysi hysterick´ y hlas, co do komunikaˇcn´ıho krystalu jeˇcel At’ sem sakra uˇz nˇekdo pˇrijede a pˇrivede ” ozbrojenou str´ aˇz!“. Z krystalu se oz´ yval hlas ryt´ıˇre von Chavy. Pˇrisl´ıbil pomoc, ale neˇz se stihl objevit, zapleskaly plachty a po boku pir´ atovy lodi se uk´ azala lod’ Gladie, jeˇz nesla na palubˇe Gulorda a dalˇs´ı. Bˇehem p´ ar okamˇzik˚ u byl pir´ at zpacifikovanej a jeho lod’ znehybnˇena. I kdyˇz bylo po vˇsem, nepˇrest´ avalo mi vrtat hlavou p´ ar vˇec´ı. Proˇc na trz´ıch nehl´ıdkuje str´ aˇz, lapkové jsou tam na denn´ım poˇra ´dku. Dalˇs´ı z´ ahadou pro mˇe bylo, proˇc ani jeden ˇs´ıp nedoletˇel na lod’, a to se o to pokouˇselo mnoho zkuˇsen´ ych luˇciˇstn´ık˚ u. A nakonec – proˇc na dˇelov´ ych koul´ıch, kter´ ymi n´ as pir´ at ostˇreloval, je znaˇcka pan´ı Sii De Nafay?! ˇ V hospodˇe u Kr´ akory zaznamenala z vypr´ avˇen´ı Cerven´ a Karkulka

66


ˇ sen (Panax ginseng) Zenˇ ˇ sen m´ Z rostliny se v lékaˇrstv´ı uˇz´ıv´ a koˇren, ˇra ´dnˇe oˇciˇstˇen´ y a usuˇsen´ y. Zenˇ a z´ azraˇcné léˇcivé u ´ˇcinky, nˇekteré kultury mu pˇrisuzuj´ı i dalˇs´ı u ´ˇcinky, napˇr´ıklad svaˇran´ y ho uˇz´ıvaj´ı proti impotenci nebo neplodnosti. Uˇz´ıv´ a se ve formˇe odvaru z koˇrene, ˇci ve vodˇe rozm´ıchaném pr´ aˇsku z drceného koˇrene. Pokud uˇz´ıv´ ate ˇzenˇsen, dbejte, aby jste nepˇrekroˇcili maxim´ aln´ı horn´ı hranici, danou vaˇs´ı tˇelesnou konstituc´ı. Pˇr´ıznaky pˇred´ avkov´ an´ı jsou nervozita, nespavost, bolesti hlavy nebo ˇzaludeˇcn´ı nevolnost. Tˇehotn´ ym ˇzen´ am se nedoporuˇcuje ˇzenˇsen uˇz´ıvat, mohlo by doj´ıt k poˇskozen´ı d´ıtˇete. Z laborat´ oria informuje Kalam Meachar

Pravda alebo loˇ z? (2.ˇcast’) ˇ Naˇsa lod’, Cierna Labut’, sa plavila na sever smerom od Kyru. Plavba do tej noci bola kl’udn´ a, more pokojné. Moˇzem povedat’, ˇze ako mili´ on in´ ych v´ yletov, pousmial sa a pokraˇcoval d’alej, po p´ ar dˇ noch plavby sme v dial’ke zahliadli tvoriacu sa b´ urku. Ozn´ amili sme to kapit´ anovi. Ten n´ as vysmial a povedal n´ am: Ste ako ˇzenské boj´ıte sa jedného mraku! Zvl´ adli sme kopu in´ ych, zvl´ adneme aj t´ uto! A do pr´ ace, vy praˇsivé psy!! Na tieto slov´ a nezabudnem. chlap´ık si povzdychol a zakr´ uˇzil prstom vo vzduchu, sign´ al d’alˇsej rundy. Pok´ uˇsali sme sa ho presvedˇcit’, ale vidina pokladu pokladov je silnejˇsia. Sk´ usené oko n´ amorn´ıka, jedno ˇci obidve, vie, ˇze to nebude prech´ adzka pivn´ ym rajom. Pr´ıpravy prebehli sakra r´ ychlo. Priprevnit’ vˇsetko, ˇco moˇze pr´ ud odniest’. Previazat’ plachty a pripravit’ vedr´ a. Doplnili sme z´ asoby chlastu v krvi a ˇcakali. Priˇsiel veˇcer, nikto nespal, kaˇzd´ y oˇca ´kaval len to najhorˇsie. Doˇckal sa. chlap´ık st´ıchol a nerv´ ozne mi pohliadol do oˇc´ı. Pochopil som to. Poh´ ar klepol o stˆ ol a pokraˇcoval. B´ urka, ak´ u si ani neviete predstavit’. Vlny boli vysoké viac ako naˇsa lod’ a vietor dych nejakej prekliatej beˇstie. odpl’ul na zem. Lod’ sa hojdala zo strany na stranu. Niektor´ı uˇz zaˇcali verit’, ˇze si n´ as chov´ a sama smrt’, v hustej brade sa ˇcrtal u ´smev. Mnoho naˇsich najlepˇs´ıch muˇzov skonˇcilo v rozb´ uren´ ych vln´ ach mora, odkial’ uˇz nebolo n´ avratu. Priˇslo sme o mnoho z´ asob, mnoho r´ uk a s´ıl. Ked’ sme si mysleli, ˇze je po vˇsetkom, t´ a mrcha sa uk´ azala vo svojej plnej kr´ ase. Opakovalo sa to donekoneˇcna. Niektor´ı si uˇz zaˇcali mysliet’, ˇze s´ u uˇz d´ avno po smrti a diabol sa s nimi pohr´ ava. Opak bol pravdou. Peklo n´ as eˇste len ˇcakalo a nie jedno. Prvé, ˇco n´ as postihlo bola vlna. Nech sa do hlb´ın prepadnem, keby t´ u vaˇsu miziv´ u krajinku nezmylo z povrchu! Cel´ u! podr´ aˇzdene som striedavo pozeral na ˇcaˇsn´ıˇcku a na provokatéra, ktor´ ys posmeˇsn´ ym v´ yrazom v tv´ ari ˇcakal na moju reakciu. S kl’udom elfa som mu jeho slovn´ yu ´der vr´ atil. Mysl´ım, ˇze by ste sa na t´ u krajinku mali pozriet’ aj druh´ ym okom, pretoˇze t´ a ˇsatka v´ am zakr´ yva jej v¨ aˇcˇsiu polovicu! Chlap sa namrzene pozrel do mojich oˇc´ı, postavil sa, dlane oprel o stˆ ol a naklonil sa smerom ku mne. Jeho tv´ ar kop´ırovala t´ u moju a z tejto tesnej bl´ızkosti, kde som viac c´ıtil pach rumu ako strach, na mˇ na zabrunel. Vid´ım, ˇze m´ aˇs odvahu ˇzartovat’ na u ´ˇcet chlapa ako som ja! Opat’ ˇcakal na moju reakciu. Len som sa znudene oprel do stoliˇcky, priˇzm´ uril oˇci a cez zuby mi preˇslo p´ ar slov. Radˇsej pokraˇcujte. Hned’ na to som zakr´ uˇzil prstom vo vzduchu. Chlap sa povyˇsenecky usadil a s v´ıt’azn´ ym u ´smevom dodal, Ved’ preto. Inak by si zle skonˇcil. Odpl’uvol si na zem a d’alej sa posmieval. No kde som to skonˇcil? Aha, uˇz viem. Pri tej vaˇsej krajinke. smiech. Pohl’adom som mu naznaˇcil nech pokraˇcuje. Z´ azraˇcne stichol, tupo sa pozrel do poh´ arika, ktor´ y hned’ do seba kopol. No. T´ a vlna, ˇco by v´ as zmietla. S nez´ aujmom som si objednal d’alˇsieho Havant’ana. Teda priˇsla obrovsk´ a vlna, ktor´ a n´ as zaˇcala dv´ıhat’. Kaˇzd´ y sa chytil ˇcoho sa len mohol. Daˇzd’ov´ a voda n´ am stekala po tv´ ari a kaˇzd´ y oˇcak´ aval, ˇco ˇ pr´ıde. T´ı, ˇco preˇzili tie vlnky, ticho z´ avideli t´ ym m´rtvym a ticho sa l´ uˇcili so svojimi ˇzensk´ ymi, chl’astom a s Ciernou Labut’ou. Naˇsa lod’... odmlˇcal sa a s dorazom povedal, Bola naˇsa lod’. Zbystril som pozornost’. Bola? Znechutene hlasn´ ym hrub´ ym hlasom zr´ ukol, Poˇcu ´vaˇs ma vˆ obec, zasran? Ach, jo. Op¨ at’ d’alˇs´ı v´ ylev. Asi toho rumu bolo dost’. Poˇcu ´vam, poˇcu ´vam, prehodil som, len som nerozumel. Pokraˇcujte. Faloˇsn´ ym u ´smevom, ktorému sa ˇclovek nauˇc´ı v obchode pri predaji, som mu dal najavo, ˇze je to to najlepˇsie, ˇco mˆ oˇzem poˇcu ´vat’. Bola to in´ a vlna ako iné. Pri jej vel’kosti n´ as mala strhn´ ut’ do pekiel a rozdrvit’ ako kameˇ n. No nestalo sa. Do tis´ıc ˇcertov! To bolo ˇst’astie! Vel’a l’ud´ı zaˇcalo kriˇcat’ akoby ich muˇcili. Sme najlepˇs´ı! Sme Pir´ ati! Vˇsetky moria n´ am patria! Po chv´ıl’ke zaˇcali spievat’, no nik sa nep´ uˇst’al.Ho´ u, ho´ u... Kosti, vlajky, pir´ atska lod’...ho´ u, ho´ u..to je dobr´ a cesta, tou chod’! N´ aˇs spev prehluˇsil aj b´ urku, ktor´ a pomaly ut´ıchala. Urˇcite doteraz hraje diablovi v uˇsiach. zaˇcal sa smiat’, no n´ ahle zv´ aˇznel. Vˇseci sa radovali, len jeden muˇz bol chladn´ y ako sam´ a morsk´ a voda. St´ al pred svojou kajutou s rukami za chrbtom. To bol kus chlapa.

67 Pir´ ata som nepreruˇsoval, len som pokr´ util na obsluhu, aby priniesla d’alˇsie kolo. Ani som nevedel, kol’ko som minul, kol’ko ˇcasu preˇslo. No nevad´ı. Pr´ıbeh bol zauj´ımav´ y a bolo vidiet’, ˇze ani z d’aleka nekonˇc´ı. Redaktor Abegoth

ˇ na to l’udia? Co T´ ymto by som r´ ad uviedol nov´ u rubriku, kde bud´ u prezentované n´ azory piatich n´ ahodne stretnut´ ych obˇcanov Kr´ al’ovstva, na rˆ ozne problémy a aktuality. Tu uvedené n´ azory sa nijako nesp´ ajaj´ u s n´ azormi redakcie a kaˇzd´ y obˇcan za ne vedie pln´ u zodpovednost’. C´ıtite sa v Kr´ al’ovstve v bezpeˇc´ı? Aronas: No podle toho kdy jako. Jinak vetˇsinou ano, ale obˇcas se tu uk´ aˇze nˇekdo, kdo tu bezpeˇcnost ruˇs´ı, t´ım mysl´ım vrahy a podobnˇe. Feles: Neviem v´ am povedat’. Som v tom Kr´ al’ovstve dost’ kr´ atko. I ked’, ˇco som poˇcul na uliciach Thyrisu, vraj zloˇcinu zaˇc´ına ub´ udat’. Korneus: Ot´ azka bezpeˇc´ı je velmi subjektivn´ı. My Str´ aˇzci, jsme byly vysl´ ani do Andarijského kr´ alovstv´ı, aby jsme pomohli zajistit bezpeˇc´ı. Spolu s m´ıstn´ımy cechy a vojensk´ ymi jednotkami bojujem za bezpeˇcnˇejˇs´ı zem i prakticky kaˇzd´ y den. Nev´ım na kolik se to zat´ım daˇr´ı... Ale rozhodnˇe je tu bezpeˇcnˇeji neˇz dˇr´ıve. Takˇze bych mohl dnes ˇr´ıct: ano, c´ıt´ım se nyn´ı v relativn´ım bezpeˇc´ı. Aishlyn: Vaˇse ot´ azka mˇe pˇrekvapila. Byla doba, kdy tomu tak nebylo, ale nyn´ı se v nˇem c´ıt´ım v bezpeˇc´ı. Elore Akrnigha: V Kr´ alostv´ı bezpeˇc´ı? Heroldové se do boje radˇeji nepust´ı natoˇz honit nˇejakou lapku ˇci dokonce vraha. Troufnou si jen na malé sousta. A nebo si vyskakuj´ı, ˇze oni jsou tu p´ ani a ty jsi nic. Srazit hˇreb´ınek, aby jsi se mu b´ al, aby jsi pak nebyl popraven, ˇze jsi mu pochroumal jeho velectˇené ego. Takˇze na ot´ azku mus´ım odpovˇedˇet, ˇze bezpeˇc´ı je jen pro vyvolené. Na z´ aver by som chcel pod’akovat’ vˇsetk´ ym l’udom, ˇco prispeli nieˇcim do tohto ˇc´ısla, ˇci uˇz ide o ˇcl´ anok alebo n´ azor. D´ ufam, ˇze ste s ˇc´ıslom str´ avili pekn´ u chv´ıl’ku, a naˇsli ste v n ˇom vˇsetko po ˇcom Vaˇse srdce t´ uˇzilo. Teraz mi uˇz niˇc iné neost´ ava ako sa rozl´ uˇcit’ a vybehn´ ut’ do ul´ıc za novinkami. Pevne ver´ım, ˇze sa stretneme pri d’alˇsom ˇc´ısle, ˇci uˇz pri ˇspeci´ alnom vydan´ı venovanému u ´toku na Imer.


V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, ˇ mˇes´ıc s mˇes´ıcem se ani nestihl sej´ıt a do Vaˇs´ıch rukou se dost´ av´ a nové ˇc´ıslo Andorského Sumu, v poˇrad´ı jiˇz ˇctrn´ acté. Co se m˚ uˇzete doˇc´ıst? Jistˇe V´ as vˇsechny bude zaj´ımat tˇret´ı ˇca ´st nap´ınavého pˇr´ıbˇehu Pravda nebo leˇz, mr´ az v´ am pˇrejede po z´ adech u ˇcl´ anku o u ´toc´ıch pir´ at˚ u a nejeden z V´ as se jistˇe pozastav´ı nad report´ aˇz´ı o Praetori´ anech. Pro V´ as, uˇcnˇe obor˚ u alchymistick´ ych bude jistˇe prospˇeˇsné pˇreˇc´ıst si naˇs´ı pravidelnou rubriku o pˇr´ısad´ ach a vzpomenu jeˇstˇe pravidelnou anketu kterou prov´ ad´ıme mezi V´ ami ˇcten´ aˇri. Nemarnˇete tedy ˇcas ˇcten´ım nudn´ ych u ´vodn´ık˚ u a listujte d´ al! Morholt, ˇséfredaktor

Smutn´ a zpr´ ava ˇefredaktor, pˇr´ıtel v nouzi a kamar´ V uplynul´ ych dnech do naˇs´ı redakce doputovala pˇresmutn´ a zpr´ ava. S´ ad n´ as vˇsech, mistr ˇremesel Vilja Déˇzi zesnul po tˇeˇzké nemoci. I kdyˇz uˇz nen´ı mezi n´ ami, v srdc´ıch vˇsech redaktor˚ u a jistˇe mnoh´ ych z V´ as bude zaps´ an nesmazateln´ ym p´ısmem. Pros´ım vˇsechny kdo se s n´ım kdy setkali, aby uctili jeho pam´ atku minutou ticha a zavzpom´ınali na nˇej.

Imer oˇ z´ıv´ a! Mlad´ a ˇzena, zachumlan´ a do teplého ˇcerveného pl´ aˇstˇe, ˇcepici nataˇzenou pˇres uˇsi, se brodila snˇehem. Jeˇstˇe ho moc nen´ı, vˇzdyt’ teprve zaˇcal podzim, ale tady na severu se zima uj´ım´ a ˇzezla dˇr´ıve neˇz na jihu. Zastavila se pod stromem a pozorovala jelena s lan´ı, jak odhrab´ avaj´ı sn´ıh a hledaj´ı posledn´ı v´ yhonky letoˇsn´ı tr´ avy. I kdyby to do svˇeta nekˇriˇcel kaˇzd´ y, kdo um´ı mluvit, jen tento pohled by ji ujistil – zlo odeˇslo. Ta mlad´ a ˇzena se proch´ azela u ´zem´ım, jeˇz dlouh´ a léta u ´pˇelo pod smradlav´ yma nohama skˇret˚ u. Ale posledn´ıch p´ ar t´ ydn˚ u je tomu jiˇz jinak. Zvˇeˇr se vrac´ı do les˚ u, barbaˇri s posv´ atnou u ćtou znovuobjevuj´ı svoji zem. Zveˇrejnˇ eno 2. 11. 2007

68

69 Jeleni ostraˇzitˇe zvedli hlavu a poodbˇehli. Za ˇzenou se oz´ yvaj´ı kroky. Pohledem pˇres rameno se ujiˇst’uje, ˇze pˇrich´ az´ı ten, na nˇehoˇz tu ˇcek´ a. S u ´smˇevem zdrav´ı Faramira, nového starostu Imeru. Pˇrich´ az´ı na smluvenou sch˚ uzku, kdy ona ukoj´ı svou zvˇedavost a on se podˇel´ı o své pl´ any. Po nejistém pozdravu pˇrech´ az´ı bez okolk˚ u k vypt´ av´ an´ı. Jak jste spokojen´ y s t´ım, jak dopadla bitva? Faramir: Hum ty pt´ at na bitva! V bitva umˇr´ıt hodnˇe skˇret’a ´k a to dobˇre b´ yt. Dobr´ a skˇret’a ´k mrtv´ a skˇret’a ´k. A ted’ naˇse braka svobodn´ a, ˇza ´dn´ a skˇret’a ´k uˇz tu nesmrdˇet. Ne? Slyˇsela jsem, ˇze sem tam se d´ a v les´ıch okolo Imeru narazit na zatoulané potvory. Faramir: To m´ıt jako s breberka v medvˇed koˇzich, moct ho vyb´ırat kaˇzd´ a den, ale vˇzdycky to nˇejak´ a zkouˇset znova. To m´ ate pravdu. Jak´ y to byl pocit, poprvé se svobodnˇe nadechnout ve svém mˇestˇe? Faramir: J´ a padnout na koleno a l´ıbat moje braka. Ta hnusn´ a skˇret’a ´k zboˇrit vˇsechna bar´ ak, co velk´ a star´ a barbar postavit. Jedin´ a co nedok´ azat zniˇcit b´ yt posv´ atn´ a oheˇ n, do kter´ a s´ am Mrogroth topit. Ten oheˇ n jsem vidˇela, je opravdu ... impozantn´ı. A jaké m´ ate pl´ any, kdyˇz tam vlastnˇe nic nez˚ ustalo? Faramir: Nez˚ ustat ˇza ´dn´ a budova, ale posv´ atn´ a oheˇ n a Mrogroth n´ am d´ at s´ıla, aby my postavit nov´ a a lepˇs´ı Imer. Postavit my velk´ a hradba proti skˇret’a ´k, zvednout znova svat´ y kameny a vystavˇet velk´ a socha Mrogroth. To jsou hezké pl´ any. Zvl´ adnete to ale sami? Nebo jste se obr´ atili k nˇekomu pro pomoc? Faramir: Grum, j´ a jednat s kaˇzd´ a starosta o nˇejak´ a pomoc pˇri stavba Imer; dva mˇesto vyhl´ asit sb´ırka - b´ yt to Havant a Thyris. Ileren b´ yt zniˇcena pˇri u ´tok skˇret’a ´k a m´ıt sv´ a starost dost. Lewan slibovat pomoc, ale brouk seˇzrat poleno v on sklad. Chava sl´ıbit, ale pak mal´ a problém b´ yt a ta ryt´ıˇr vycouvat od to co sl´ıbit. Ale ˇza ´dna barbar se neplazit pˇred ta ryt´ıˇr, aby on pom´ ahat !! A na cechy jste se neobraceli? ˇ Faramir: Grum hmm kdyˇz tak pˇremejˇslet, tak pˇrij´ıt sama ta cech. J´ a dˇekovat zvl´ aˇst’ cech Remesln´ ık a Vl´ adci Strachu, ty d´ at hodnˇe poleno a ˇsutr´ ak pro my. M´ alem j´ a zapomenout podˇekovat jedna elfa, kter´ a b´ yt moje mistr kdyˇz j´ a mlad´ a stopaˇr. B´ yt to Farach, kter´ a d´ at moc ˇzlut’a ´k na naˇse mˇesto. J´ a dˇekovat j´ı za to. Bude to staˇcit na obnovu mˇesta tak jak ji pl´ anujete? Faramir: Staˇcit? To b´ yt ot´ azka jako kdyˇz se zeptat jestli Chava m´ıt vˇsechna vlas na hlava. My sekat jako div´ a od r´ ano do noc, naˇse rekhli Sabrae uˇz ˇctyˇri sekyrka zlomit, takov´ a to b´ yt pracant! Materi´ al poˇra ´d potˇrebovat, ale to asi kaˇzd´ a starosta co cht´ıt nˇeco dˇelat s on mˇesto. Zept´ am se jinak - m´ ate dost materi´ alu, aby jste zaˇcali s v´ ystavbou? Nebo si poˇck´ ate aˇz bude materi´ al na vˇsechno a postav´ıte to najednou? Naˇse ˇcten´ aˇre by totiˇz zaj´ımalo, zda se budou moci brzo kochat barbarskou architekturou. Faramir: My m´ıt dost materi´ al, aby postavit to, co potˇrebovat pro naˇse ˇzivot a pro barbar, co se pˇristˇehovat do jejich braka. Vy tedy nepl´ anujete, ˇze by ve mˇestˇe bydlel nˇekdo jin´ y neˇz barbaˇri? Faramir: Jak ty vˇedˇet, tak v Imer velk´ a zima, to v´ yhoda protoˇze takov´ a elf´ ak tam nevydrˇzet dlouho. Nemuset ani vyhlaˇsovat nˇeco o z´ akaz elf´ ak nebo ˇclovˇek, bud’ si na ta zima zvyknout nebo odej´ıt. Takˇze postav´ıte domy. Kolik jich tak pl´ anujete? Faramir: Na zaˇca ´tek pl´ anovat jen p´ ar d˚ um pro ta nejlepˇs´ı barbar, ta d˚ um spoˇc´ıtat na prst od obˇe ruka. Kaˇzd´ y, kdo se byl v Imeru pod´ıvat mus´ı ocenit um´ıstˇen´ı centra mˇesta - ze vˇsech stran chr´ anˇeno sk´ alou, jen u ´zk´ y, dobˇre br´ aniteln´ y pˇr´ıstup. Pl´ anujete stavˇet domy jen tam, nebo i mimo toto chr´ anˇené hn´ızdo ve skal´ ach? Faramir: Ta kruh ze sk´ ala b´ yt dobr´ a na obrana, to m´ıt pravdu, ale zklamat ta, kter´ a tˇeˇsit, ze bydlet pˇr´ımo tam. Tam my udˇelat velk´ a br´ ana a zavˇr´ıt ta kruh pro Kulgur a on pˇr´ıtel, b´ yt to jako v Thyris,

70


kde m´ıt cel´ a ostrov, takˇze kdo cht´ıt bydlet v kruh ze sk´ ala, muset Kulgur vstoupit.Ale neb´ at se, ˇze mimo kruh neb´ yt bezpeˇcno, my postavit dalˇs´ı hradba pˇred prvn´ı brod a t´ım udˇelat velk´ a br´ anˇena plocha pro naˇse obyvatel. To zn´ı rozumnˇe. A na kdy to vid´ıte? Tedy, mysl´ım zaˇca ´tek prac´ı na obnovˇe Imeru. Faramir: Aˇz Mrogroth odv´ at studen´ a ˇr´ıjnov´ a bouˇre zp´ atky na moˇre, tak zaˇc´ıt my stavˇet, ale to b´ yt brzo. To je v´ yborné! A co je pravdivého na povˇestech, ˇze imerské skaly jsou plné ˇzeleza? Faramir: Pˇrij´ıt to zkusit. Snad ani ne. Ale pl´ anujete znovuotevˇr´ıt staré ˇsachty? Faramir: Ta star´ a d˚ ul b´ yt zavalen´ a, asi jak skˇret’a ´k tˇeˇzit ta ˇzelezo co tam b´ yt. Ted’ to j´ a ˇr´ıct, ˇze tam b´ yt ˇzelezo. Hum ale ta star´ a d˚ ul urˇcitˇe znova vyhrabat, neb´ yt hned, poˇckat na jaro, aˇz trochu zemˇe zmˇeknout. To je rozumné. P´ al´ı mˇe na jazyku ale ot´ azka: zachov´ ate se jako Thyrisané, rozdˇel´ıte doly na ˇsachty a ty budete pronaj´ımat, nebo nech´ ate doly volnˇe pˇr´ıstupné jako je tomu v Andoru? Faramir: Proˇc z˚ ust´ avat u jedna d˚ ul? Otevˇr´ıt v´ıc a pak teprv uvidˇet co s nima dˇelat. Tak tohle se bude ˇremesln´ık˚ um l´ıbit! Faramir: A kdyˇz se rekhli pˇriˇcinit b´ yt to jeˇstˇe dˇr´ıv. Pl´ anujete uspoˇr´ adat akci, na které by se vˇsichni pod´ıleli na odkl´ızen´ı kamen˚ u z dolu? Faramir: Pl´ anovat velk´ a akce, kde jak doufat d´ at kaˇzd´ a ruka k vynoˇsen´ı ˇsutr´ ak a upevnˇen´ı strop. To si vyˇza ´d´ a spoustu polen a tr´ am˚ u... Je nˇejaké m´ısto, kam v´ am m˚ uˇzou nosit dary i obyˇcejn´ı obˇcané? Faramir: Grum, j´ a d´ at nˇekolik truhla - jedna b´ yt u jedin´ a otevˇren´ a d˚ ul, obyˇcejn´ a rekhli ho zn´ at jako p´ at´ a imersk´ a d˚ ul, druh´ a b´ yt u star´ a d˚ ul nahoˇre v Imer a tˇret´ı b´ yt pˇr´ımo v Imer u Posv´ atn´ a oheˇ n. J´ a domluvit jeˇstˇe se starosta, aby d´ at truhla do oni mˇesto. V´ ybornˇe, to jsou informace, které naˇse spoluobˇcany zaj´ımaly - jak mohou pomoci a co jim z toho k´ apne. Chcete na z´ avˇer nˇeco vzk´ azat ˇcten´ aˇr˚ um? Faramir: J´ a cht´ıt ˇr´ıct, ˇze Imer nestavˇet jen j´ a, ale cel´ a Kulgur, a j´ a dˇekovat vˇsem co pˇrispˇet na naˇse braka. Taky vzk´ azat vˇsechna bratr barbar: Uvˇedomit si kde ty braka b´ yt a pˇripojit se ty ke Kulgur !!! Diky za rozhovor. Faramir: Huu. ˇ ˇ pro redakci Andorského Sumu, Cerven´ a Karkulka

Praetori´ ani – ochr´ anci mˇ esta ˇ ci tyrani? Zn´ ate je vˇsichni. Arkantos, Ilveth, Marcus Diego, Kentril a mohl bych pokraˇcovat jeˇstˇe dlouho. Voj´ aci arm´ ady lid´ı a str´ aˇzci mˇesta Thyrisu. Opravdu jimi ale jsou? Vrtala mi v hlavˇe dlouho myˇslenka podrobit Praetori´ any testu, kter´ y by aspoˇ n z ˇca ´sti prok´ azal co jsou zaˇc. Slyˇs´ım totiˇz velmi ˇcasto nad´ avky na jejich hlavu, ale také obˇcas i slova ocenˇen´ı. Nelze upˇr´ıt Praetorii to, ˇze se velmi zasadili o rozvoj kultury ve mˇestˇe. Bohaté trhy a Gladi´ atorské hry jsou toho d˚ ukazem, zveleben´ı ˇca ´sti mˇesta nepoˇc´ıtaje. Schv´ alnˇe jsme vybrali jednoho nen´ apadného ˇclov´ıˇcka, navlékli ho do obyˇcejn´ ych ˇsat˚ u a poslali ho prosit k Praetorii. Mnoz´ı by ˇrekli ˇze odeˇsel s nepoˇr´ızenou. Nestalo se ovˇsem tak a ˇ tento ˇclovˇek se k n´ am vr´ atil s dostaˇcuj´ıc´ı v´ ybavou. Rekli jsme si, inu je to ˇclovˇek, jistˇe se budou chovat jinak k elfovi. ˇ Vypravili jsme tedy podobnˇe i elfa a svˇete div se, i jemu se dostalo pomoci a to nemalé. Rekl bych tedy ˇze Praetori´ ani se v této chv´ıli uk´ azali jako velmi ochotn´ı a vstˇr´ıcn´ı ku pomoci. Zaj´ımav´ ym faktem je, ˇze v Thyrisu rapidnˇe poklesla zloˇcinnost, kter´ a v dˇr´ıvˇejˇs´ıch dob´ ach hojnˇe bujela na hˇrbitovˇe. Pˇr´ıkladem jejich u ´spˇechu je chycen´ı proslulého zloˇcince Denerotha. Mysl´ım ˇze s vl´ adou Praetorie pˇriˇsel ˇcas kdy se prost´ y ˇclovˇek nemus´ı b´ at v Thyrisu o sv˚ uj krk a kdy se zloˇcinec se zatrouben´ım rohu radˇsi s´ am pˇrizn´ av´ a a nech´ av´ a chytit. M˚ uˇzete je nen´ avidˇet, m˚ uˇzete jimi pohrdat, ale jejich kvalitn´ı pr´ aci nelze pˇrehlédnout. Morholt, ˇséfredaktor

Zde uv´ ad´ım n´ azor jednoho z obyvatel na ud´ alost kter´ a rozbouˇrila opˇet vody v kr´ alovstv´ı. Redakce nezodpov´ıd´ a za chyby v ˇcl´ anku a ani se n´ azor redakce nemus´ı shodovat s n´ azorem pisatele. Pisatel nen´ı redaktorem.

71

Pir´ ati Dobrej den pro ty co nevˇed´ı co se posledn´ı dobou dˇeje na trz´ıch o u ´toc´ıch pir´ at˚ u a tˇechto vˇecech budu v´ am o tom nˇeco vypr´ avˇet. Vezmu to hezky od zaˇca ´tku. Celé to zaˇcalo takto: jednoho pochmurného dne pˇrisel nˇejak´ y p´ an do obchodu ˇ Remesln´ ık˚ u. Nebylo na nˇem nic divného, prostˇe obyˇcejn´ y chl´ apek. V tom obchodˇe si objednal jeden tis´ıc dˇelov´ ych ˇ koul´ı. Zat´ım bylo vˇse v poˇra ´dku a cechmistrinˇe Remesln´ ık˚ u nemˇela nic proti. Lidi maj vˇselijaké pˇra ń´ı, tak proˇc ne, kdyˇz si to zaplat´ı. Dostal vˇsak jen dvˇe stˇe kousk˚ u, protoˇze v´ıc na skadˇe nebylo. Zbytek mˇel dostat pozdˇeji. Ale stalo se, ˇze v nedˇeli na pravideln´ ych Andorsk´ ych trz´ıch, ke konci pˇriplula ke bˇrehu lod’ s ˇcernou vlajkou. Ano je to tak, pir´ at kter´ y nakoupil dˇelové koule v obchode ˇremesln´ık˚ u s nima pak zaˇcal odstˇrelovat trh. Poprvé byla lod’ u ´spˇeˇsnˇe zahn´ ana a to ochr´ ancem mˇesta heroldem Macrosem. I kdyˇz byla ˇca ´st trhu zap´ alena, uspˇeˇsnˇe se podaˇrilo v rychlosti vˇsechno uhasit a oheˇ n se nerozˇs´ıˇril. Po téhle situaci Sia de Nafay, ˇremeslnice, kter´ a prodala dˇelové koule, poznala, ˇze byly od n´ı. Vyhledala ryt´ıˇre Thomase von Chavu a zdˇelila mu tuto informaci. On na to reagoval tak, ˇze pˇrisl´ıbil hl´ıd´ an´ı ˇremeslnického obchodu a jestliˇze pˇr´ıjde pir´ at, bude zatˇcen. Nestalo se tak, nikdo se u obchodu ani jednou neuk´ azal. Kdyˇz pˇrisel pir´ at byl jsem v obchodˇe jen j´ a a Sia, ovˇsem ˇza ´dné dˇelové koule uˇz pir´ atovi poskytnuty nebyly. Takové u ´toky jsou velice nepˇr´ıjemné, to kaˇzd´ y jiste uzn´ a. Takto se to taky opakovalo jeˇste dvakr´ at po sobˇe, ale vˇzdy na konci trhu se povedlo pir´ aty zahnat a nebylo z toho nic poˇra ´dného. Nˇeco poˇra ´dného se stalo, kdyˇz pir´ ati za˚ utoˇcily po ˇctvrté. Pˇrijela pir´ atsk´ a lod’ a poˇzadovala po heroldovi, jako z´ astupci mˇesta, 1 800 zlatek. Herold nˇekam odbˇehl a tvrdil pir´ atovi ˇze ˇc´ astku donese. V tu chv´ıli tam byla i Sia de Nafay. V rychlosti vyhledala herolda, protoˇze slyˇsela poˇzadavek a nab´ıdla jako pomoc mˇestu ˇca ´stku 1 500 zlatek. Sia heroldovi tuto nab´ıdku ˇrekla tˇrikr´ at pˇriˇcemˇz, st´ ala dva metry od nˇej. Herold vˇsak pozdˇeji u soudu uvedl ˇze nab´ıdku neslyˇsel, ale to uˇz pˇredb´ıh´ am. Takˇze, herold odbˇehl a pir´ at teda ˇcekal. Asi za minutku - dvˇe pˇribˇehl herold a ˇrekl, ˇze ˇca ´stku pˇred´ a.Pir´ at tedy na udici pˇripevnil pytl´ık a hodil jej na bˇreh. Herold pˇriˇsel a do pytl´ıku vloˇzil dva silné v´ ybuˇsné lektvary. S´ am jsem se stihl pod´ıvat dovnitˇr. T´ımto ˇcinem herold dle mého n´ azoru velmi ohrozil vˇsechny na trhu. S´ am musel vidˇet, ˇze st´ anky jsou poˇra ´d plné, zboˇz´ı je na pultech a lidi poˇra ´d na trhu. Ovˇsem herold tak uˇcinil, vloˇzil v´ ybuˇsn´ aky a poté co je pir´ at vyt´ ahl na palubu, vybouchly. Na palubˇe pir´ atovi lodi vˇsak udˇelaly minim´ aln´ı ˇskody. Rozzuˇril se a trh takˇrka srovnal se zem´ı. V p´ ar okamˇzic´ıch padl cel´ y trh, nez˚ ustal nikdo ˇziv´ y. V tu chv´ıli se vrhli pir´ ati na trh a vykradli st´ anky. Po tomto incidentu Sia de Nafay podala ˇzalobu na herolda, protoˇze sv´ ym un´ ahlen´ ym jedn´ an´ım ohrozil vˇsechny lidi na trhu a taky nab´ızené zboˇz´ı. Po urˇcit´ ych odkladech probˇehl soud, kterého jsem se taky z˚ uˇcastnil. Soudce volal vˇsechny postupnˇe k v´ ypovˇed´ım. Prvn´ı ˇzaloba se vzatahovala na herolda Macrose, ale jelikoˇz na trˇziˇsti jako ochr´ ance byl s´ am a bylo to uˇz po ˇctvrté, dalo se ˇcekat ˇze se pir´ ati opˇet uk´ aˇzou. Mˇesto Andor pˇresto nezajistilo ˇra ´dnou ochranu. Proto bylo ˇzalov´ ano i mˇesto. D´ ale mluvil obˇzalovan´ y herold, ten uvedl ˇze se nec´ıt´ı odpovˇedn´ y za to co se stalo a také uvedl, ˇze nevˇedˇel jak´ y uˇcinek budou m´ıt v´ ybuˇsné lektvary na lod’, protoˇze to ˇ jeˇstˇe nezlouˇsel. D´ ale vypov´ıdal za ˇzalované mˇesto starosta Ryt´ıˇr Thomas vom Chava. Rekl ˇze mˇesto nen´ı vinno a ˇze nezodpov´ıd´ a za stracené vˇeci. Ovˇsem vˇsichni v´ıme, ˇze v trubaˇci pˇrisl´ıbil ztracené vˇeci navr´ atit. Také se ptal proˇc lidé neutekli z trhu, pr´ y kdo chtˇel se mohl zachr´ anit... D´ ale vypov´ıdali svˇedci j´ a a pan Handagol. Poté soud pokraˇcoval vz´ ajemn´ ym pokl´ ad´ an´ım ot´ azek obou zainteresovan´ ych stran. Mˇe osobnˇe se nel´ıbilo, kdyˇz soudce vyjel na ˇzalobkyni proˇc m´ a tu drzost podavat ˇzalobu, kdyˇz dˇelové koule prodala ona sama. Oboˇril se na ni, aniˇz by ji nechal domluvit, jak to vlasnˇe bylo. Soud dopadl tak, ˇze obvinˇen´ı byly sproˇstˇeni viny a naopak pan ryt´ıˇr obvinil Siu de Nafay z vlastizrady. Chtel bych m˚ uj pˇr´ıspˇevek zakonˇcit ot´ azkami k zamyˇslen´ı... Sia de Nafay prodala norm´ aln´ımu z´ akazn´ıkovi dˇelové koule a kdyˇz se poté dozvˇedˇela ˇze je pir´ at,uˇz to neˇslo vz´ıt zpˇet, samozˇrejmˇe uˇz mu ˇza ´dné dalˇs´ı zboˇz´ı neprodala, je vinna? Ohrozil herold trh, kdyˇz pouˇzil zbraˇ n kterou nevyzkouˇsel a nevˇedˇel co udˇel´ a? Mˇeli lidi ut´ıkat z trhu, kdyˇz se nˇeco takového jeˇstˇe nikdy nestalo a nemohli tuˇsit ˇze se stane? ˇ Proˇc nikdo nehl´ıdal Remeslnick´ y obchod, kdyˇz to bylo pˇrisl´ıbeno? A bylo jasné, ˇze se tam pir´ at objev´ı. Odpovˇezte a udˇelejte si n´ azor sami... ˇ pro redakci Andorského Sumu, Genexis


72

Mandragora Mandragora, lidovˇe zvan´ a pokˇr´ın. M´ a tvar koˇrene podobn´ y lidskému tˇelu, coˇz pˇrispˇelo k jej´ı povˇesti nejz´ azraˇcnˇejˇs´ı rostliny. Dva druhy mandragory byly dˇr´ıve zn´ amy jako muˇzsk´ a (M. officialis) a ˇzensk´ a (M. autumnalis). Trh´ an´ı mandragory je pr´ y smrtelnˇe nebezpeˇcné, rostlina u ´dajnˇe hrozivˇe kˇriˇc´ı a zp˚ usobuje ohluchnut´ı. Uˇz´ıv´ a se jako léˇcivka a ve spojen´ı s v´ınem jako afrodisiakum. Mandragora se hojnˇe vyuˇz´ıv´ a jako evokaˇcn´ı kuˇridlo a souˇca ´st vˇetˇsiny lektvar˚ u a mast´ı. Z laborat´ oria informuje Kalam Meachar

Pravda alebo loˇ z? Napil som sa Havaˇ nt’ana a poˇcu ´val. Bola to hora m¨ asa, dva metre vysok´ a, metr´ ak taˇzk´ a. Hust´ a ˇcierna brada a niekol’ko vrkoˇcov. Spod klob´ uka, ktor´ y mu padal do tv´ are a z v¨ aˇcˇsej ˇcasti mu halil tv´ ar, st´ upal ostr´ y dym. Kto na neho pohliadol, vedel, ˇze tomuto diablovi sa treba vyhn´ ut’. Duniv´ ym krokom predst´ upil pred n´ as. St´ al tam ako st´lp ˇ sie zn´ na m´ ole. Spev stichol. Chlap´ık na mˇ na pohliadol a poklepal na stˆ ol. Dalˇ ame gesto na obsluhu a slobodne po doplnen´ı energie pokraˇcoval d’alej. Kaˇzd´ y ˇclen pos´ adky oˇcak´ aval nejaké povˇsimnutie alebo pochvalu. No namiesto toho sme si vypoˇculi krik a vyhr´ aˇzky. Niˇc v´ ynimoˇcné. St´ ale spom´ınal a vykrikoval, ˇze sme ako ˇzenské, ˇco patria na zem. Hned’ na to n´ as poslal do hlbok´ ych pekiel a vynadal, ˇze len tak post´ avame. Vˇsetci sme sa rozbehli ako h´ uf r´ yb. Dˆ ostojn´ık zist’oval ˇskody, n´ amornici ich opravovali a kapit´ an posed´ aval v kajute. Neskˆ or ako som sa fl´ akal po palube, poˇcul som rozhovor dˆ ostojn´ıka a kapit´ ana. Kapit´ an mal nepr´ıˇcetn´ y hlas a dˆ ostojn´ık opatrne hl´ asil ˇskody. Vel’mi vel’ké ˇskody. Z´ asoby vystaˇcia na p´ ar dn´ı. Hlavn´ y staˇzeˇ n praskol a pri najmenˇsom vetr´ıku sa zlom´ı. Kormidlo bolo zniˇcené. Straty na muˇzoch obrovské. Dˆ ostojn´ık zaˇcal panik´ arit’. Vraj v takomto stave sa budeme plavit’ po morskom dne a podobné voloviny. Pribl´ıˇzil som sa bliˇzˇsie, aby som videl, ˇco presne sa tam deje. Kapit´ an bol k nemu otoˇcen´ y chrbtom, chv´ıl’ku preˇslapoval a poˇcu ´val tie ˇzv´ asty. No n´ ahle sa yvrtol a z obr´ atky jednu vrazil dˆ ostojn´ıkovi, ktor´ y sa v momente ocitol na kolen´ ach. Kapit´ an zasypel, ˇze on bude rozhodovat’ kedy a kadial’ sa bude plavit’ jeho lod’ a nie ak´ asi krysa zo stoky. Ticho som sa prikrˇcil a snaˇzil sa spoza sudov odplazit’. Dˆ ostojn´ık st´ ale leˇzal na zemi a vypl’u ´val krv. Kapit´ an do neho kopol a rozk´ azal, nech sa mu prat´ a z oˇc´ı. Dˆ ostojn´ık sa najprv plazil ako had, no potom vstal a pridal sa k ostatn´ ym akoby sa niˇc nestalo. Abegoth, Redaktor

V dneˇsnom ˇc´ısle nem´ ame urˇcit´ u tému, no asi najviac suˇzuje obˇcanov kr´ al’ovstva problém menom Pir´ at. Preto som si dovolil vyrazit’ do ul´ıc a zistit’, ˇco si okolo toho mysl´ıte. C´ıtite sa v bezpeˇc´ı pred pir´ atom, ˇco plieni Andariu? Tralpian: No...Abych pravdu rekl, jeste jsem ho nepotkal a doufam, ze ani nepotkam. Nikdy nevite kde a koho prepadnou. Krian: Ani nie jelikoz si s tim Andorska armada neporadila. Kdo by se tu take citil v bezpeci. Anonym: Ano. Ja s nich mam strach, pretoze si myslim, ze ovladnou cely Andor. Falathrim: Ne. Necitim, ma moc velkou lod. Jeho lod ma 6 del, 2 stezne a vycvicenu posadku. Je rychla a dobre manevrovatelna. Jednou jsem ji potkal na mori a nechtel bych s ni bojovat. Dalˇs´ı ˇc´ıslo je za n´ ami a j´ a douf´ am ˇze jste v nˇem naˇsli informace které V´ as pˇrekvapily, potˇeˇsily ˇci dovedly k zamyˇslen´ı se. Tˇeˇs´ım se na vidˇenou v dalˇs´ı ˇc´ısle, které by mˇelo vyj´ıt urˇcitˇe co nejdˇr´ıve, vˇzdycky se pˇreci najde o ˇcem ps´ at. Pˇreji pˇr´ıjemn´ y ˇcas pˇri ˇcek´ an´ı na dalˇs´ı ˇc´ıslo! Napˇreˇctenou, Morholt, ˇséfredaktor

´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 14 ˇ PRETISK

V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, ˇ mˇes´ıc s mˇes´ıcem se ani nestihl sej´ıt a do Vaˇs´ıch rukou se dost´ av´ a nové ˇc´ıslo Andorského Sumu, v poˇrad´ı jiˇz ˇctrn´ acté. Co se m˚ uˇzete doˇc´ıst? Jistˇe V´ as vˇsechny bude zaj´ımat tˇret´ı ˇca ´st nap´ınavého pˇr´ıbˇehu Pravda nebo leˇz, mr´ az v´ am pˇrejede po z´ adech u ˇcl´ anku o u ´toc´ıch pir´ at˚ u a nejeden z V´ as se jistˇe pozastav´ı nad report´ aˇz´ı o Praetori´ anech. Pro V´ as, uˇcnˇe obor˚ u alchymistick´ ych bude jistˇe prospˇeˇsné pˇreˇc´ıst si naˇs´ı pravidelnou rubriku o pˇr´ısad´ ach a vzpomenu jeˇstˇe pravidelnou anketu kterou prov´ ad´ıme mezi V´ ami ˇcten´ aˇri. Nemarnˇete tedy ˇcas ˇcten´ım nudn´ ych u ´vodn´ık˚ u a listujte d´ al! pozn. P˚ uvodn´ı ˇc´ıslo muselo b´ yt pˇretiˇstˇeno pro nevyhovuj´ıc´ı informace v nˇem obsaˇzené, omlouv´ ame se tedy za vzniklé problémy. Morholt, ˇséfredaktor

Smutn´ a zpr´ ava ˇefredaktor, pˇr´ıtel v nouzi a kamar´ V uplynul´ ych dnech do naˇs´ı redakce doputovala pˇresmutn´ a zpr´ ava. S´ ad n´ as vˇsech, mistr ˇremesel Vilja Déˇzi zesnul po tˇeˇzké nemoci. I kdyˇz uˇz nen´ı mezi n´ ami, v srdc´ıch vˇsech redaktor˚ u a jistˇe mnoh´ ych z V´ as bude zaps´ an nesmazateln´ ym p´ısmem. Pros´ım vˇsechny kdo se s n´ım kdy setkali, aby uctili jeho pam´ atku minutou ticha a zavzpom´ınali na nˇej.

Imer oˇ z´ıv´ a! Mlad´ a ˇzena, zachumlan´ a do teplého ˇcerveného pl´ aˇstˇe, ˇcepici nataˇzenou pˇres uˇsi, se brodila snˇehem. Jeˇstˇe ho moc nen´ı, vˇzdyt’ teprve zaˇcal podzim, ale tady na severu se zima uj´ım´ a ˇzezla dˇr´ıve neˇz na jihu. Zastavila se pod stromem a pozorovala jelena s lan´ı, jak odhrab´ avaj´ı sn´ıh a hledaj´ı posledn´ı v´ yhonky letoˇsn´ı tr´ avy. I kdyby to do svˇeta nekˇriˇcel kaˇzd´ y, kdo um´ı mluvit, jen tento pohled by ji ujistil – zlo odeˇslo. Zveˇrejnˇ eno 3. 11. 2007

73

´ SUM, ˇ ˇ ÍSLO 14 - PRETISK ˇ KAPITOLA 16. ANDORSKY C

74

Ta mlad´ a ˇzena se proch´ azela u ´zem´ım, jeˇz dlouh´ a léta u ´pˇelo pod smradlav´ yma nohama skˇret˚ u. Ale posledn´ıch p´ ar t´ ydn˚ u je tomu jiˇz jinak. Zvˇeˇr se vrac´ı do les˚ u, barbaˇri s posv´ atnou u ćtou znovuobjevuj´ı svoji zem. Jeleni ostraˇzitˇe zvedli hlavu a poodbˇehli. Za ˇzenou se oz´ yvaj´ı kroky. Pohledem pˇres rameno se ujiˇst’uje, ˇze pˇrich´ az´ı ten, na nˇehoˇz tu ˇcek´ a. S u ´smˇevem zdrav´ı Faramira, nového starostu Imeru. Pˇrich´ az´ı na smluvenou sch˚ uzku, kdy ona ukoj´ı svou zvˇedavost a on se podˇel´ı o své pl´ any. Po nejistém pozdravu pˇrech´ az´ı bez okolk˚ u k vypt´ av´ an´ı. Jak jste spokojen´ y s t´ım, jak dopadla bitva? Faramir: Hum ty pt´ at na bitva! V bitva umˇr´ıt hodnˇe skˇret’a ´k a to dobˇre b´ yt. Dobr´ a skˇret’a ´k mrtv´ a skˇret’a ´k. A ted’ naˇse braka svobodn´ a, ˇza ´dn´ a skˇret’a ´k uˇz tu nesmrdˇet. Ne? Slyˇsela jsem, ˇze sem tam se d´ a v les´ıch okolo Imeru narazit na zatoulané potvory. Faramir: To m´ıt jako s breberka v medvˇed koˇzich, moct ho vyb´ırat kaˇzd´ a den, ale vˇzdycky to nˇejak´ a zkouˇset znova. To m´ ate pravdu. Jak´ y to byl pocit, poprvé se svobodnˇe nadechnout ve svém mˇestˇe? Faramir: J´ a padnout na koleno a l´ıbat moje braka. Ta hnusn´ a skˇret’a ´k zboˇrit vˇsechna bar´ ak, co velk´ a star´ a barbar postavit. Jedin´ a co nedok´ azat zniˇcit b´ yt posv´ atn´ a oheˇ n, do kter´ a s´ am Mrogroth topit. Ten oheˇ n jsem vidˇela, je opravdu ... impozantn´ı. A jaké m´ ate pl´ any, kdyˇz tam vlastnˇe nic nez˚ ustalo? Faramir: Nez˚ ustat ˇza ´dn´ a budova, ale posv´ atn´ a oheˇ n a Mrogroth n´ am d´ at s´ıla, aby my postavit nov´ a a lepˇs´ı Imer. Postavit my velk´ a hradba proti skˇret’a ´k, zvednout znova svat´ y kameny a vystavˇet velk´ a socha Mrogroth. To jsou hezké pl´ any. Zvl´ adnete to ale sami? Nebo jste se obr´ atili k nˇekomu pro pomoc? Faramir: Grum, j´ a jednat s kaˇzd´ a starosta o nˇejak´ a pomoc pˇri stavba Imer; dva mˇesto vyhl´ asit sb´ırka - b´ yt to Havant a Thyris. Ileren b´ yt zniˇcena pˇri u ´tok skˇret’a ´k a m´ıt sv´ a starost dost. Lewan slibovat pomoc, ale brouk seˇzrat poleno v on sklad. A na cechy jste se neobraceli? ˇ Faramir: Grum hmm kdyˇz tak pˇremejˇslet, tak pˇrij´ıt sama ta cech. J´ a dˇekovat zvl´ aˇst’ cech Remesln´ ık a Vl´ adci Strachu, ty d´ at hodnˇe poleno a ˇsutr´ ak pro my. M´ alem j´ a zapomenout podˇekovat jedna elfa, kter´ a b´ yt moje mistr kdyˇz j´ a mlad´ a stopaˇr. B´ yt to Farach, kter´ a d´ at moc ˇzlut’a ´k na naˇse mˇesto. J´ a dˇekovat j´ı za to. Bude to staˇcit na obnovu mˇesta tak jak ji pl´ anujete? Faramir: Staˇcit? My sekat jako div´ a od r´ ano do noc, naˇse rekhli Sabrae uˇz ˇctyˇri sekyrka zlomit, takov´ a to b´ yt pracant! Materi´ al poˇra ´d potˇrebovat, ale to asi kaˇzd´ a starosta co cht´ıt nˇeco dˇelat s on mˇesto. Zept´ am se jinak - m´ ate dost materi´ alu, aby jste zaˇcali s v´ ystavbou? Nebo si poˇck´ ate aˇz bude materi´ al na vˇsechno a postav´ıte to najednou? Naˇse ˇcten´ aˇre by totiˇz zaj´ımalo, zda se budou moci brzo kochat barbarskou architekturou. Faramir: My m´ıt dost materi´ al, aby postavit to, co potˇrebovat pro naˇse ˇzivot a pro barbar, co se pˇristˇehovat do jejich braka. Vy tedy nepl´ anujete, ˇze by ve mˇestˇe bydlel nˇekdo jin´ y neˇz barbaˇri? Faramir: Jak ty vˇedˇet, tak v Imer velk´ a zima, to v´ yhoda protoˇze takov´ a elf´ ak tam nevydrˇzet dlouho. Nemuset ani vyhlaˇsovat nˇeco o z´ akaz elf´ ak nebo ˇclovˇek, bud’ si na ta zima zvyknout nebo odej´ıt. Takˇze postav´ıte domy. Kolik jich tak pl´ anujete? Faramir: Na zaˇca ´tek pl´ anovat jen p´ ar d˚ um pro ta nejlepˇs´ı barbar, ta d˚ um spoˇc´ıtat na prst od obˇe ruka. Kaˇzd´ y, kdo se byl v Imeru pod´ıvat mus´ı ocenit um´ıstˇen´ı centra mˇesta - ze vˇsech stran chr´ anˇeno sk´ alou, jen u ´zk´ y, dobˇre br´ aniteln´ y pˇr´ıstup. Pl´ anujete stavˇet domy jen tam, nebo i mimo toto chr´ anˇené hn´ızdo ve skal´ ach?

75 Faramir: Ta kruh ze sk´ ala b´ yt dobr´ a na obrana, to m´ıt pravdu, ale zklamat ta, kter´ a tˇeˇsit, ze bydlet pˇr´ımo tam. Tam my udˇelat velk´ a br´ ana a zavˇr´ıt ta kruh pro Kulgur a on pˇr´ıtel, b´ yt to jako v Thyris, kde m´ıt cel´ a ostrov, takˇze kdo cht´ıt bydlet v kruh ze sk´ ala, muset Kulgur vstoupit.Ale neb´ at se, ˇze mimo kruh neb´ yt bezpeˇcno, my postavit dalˇs´ı hradba pˇred prvn´ı brod a t´ım udˇelat velk´ a br´ anˇena plocha pro naˇse obyvatel. To zn´ı rozumnˇe. A na kdy to vid´ıte? Tedy, mysl´ım zaˇca ´tek prac´ı na obnovˇe Imeru. Faramir: Aˇz Mrogroth odv´ at studen´ a ˇr´ıjnov´ a bouˇre zp´ atky na moˇre, tak zaˇc´ıt my stavˇet, ale to b´ yt brzo. To je v´ yborné! A co je pravdivého na povˇestech, ˇze imerské skaly jsou plné ˇzeleza? Faramir: Pˇrij´ıt to zkusit. Snad ani ne. Ale pl´ anujete znovuotevˇr´ıt staré ˇsachty? Faramir: Ta star´ a d˚ ul b´ yt zavalen´ a, asi jak skˇret’a ´k tˇeˇzit ta ˇzelezo co tam b´ yt. Ted’ to j´ a ˇr´ıct, ˇze tam b´ yt ˇzelezo. Hum ale ta star´ a d˚ ul urˇcitˇe znova vyhrabat, neb´ yt hned, poˇckat na jaro, aˇz trochu zemˇe zmˇeknout. To je rozumné. P´ al´ı mˇe na jazyku ale ot´ azka: zachov´ ate se jako Thyrisané, rozdˇel´ıte doly na ˇsachty a ty budete pronaj´ımat, nebo nech´ ate doly volnˇe pˇr´ıstupné jako je tomu v Andoru? Faramir: Proˇc z˚ ust´ avat u jedna d˚ ul? Otevˇr´ıt v´ıc a pak teprv uvidˇet co s nima dˇelat. Tak tohle se bude ˇremesln´ık˚ um l´ıbit! Faramir: A kdyˇz se rekhli pˇriˇcinit b´ yt to jeˇstˇe dˇr´ıv. Pl´ anujete uspoˇr´ adat akci, na které by se vˇsichni pod´ıleli na odkl´ızen´ı kamen˚ u z dolu? Faramir: Pl´ anovat velk´ a akce, kde jak doufat d´ at kaˇzd´ a ruka k vynoˇsen´ı ˇsutr´ ak a upevnˇen´ı strop. To si vyˇza ´d´ a spoustu polen a tr´ am˚ u... Je nˇejaké m´ısto, kam v´ am m˚ uˇzou nosit dary i obyˇcejn´ı obˇcané? Faramir: Grum, j´ a d´ at nˇekolik truhla - jedna b´ yt u jedin´ a otevˇren´ a d˚ ul, obyˇcejn´ a rekhli ho zn´ at jako p´ at´ a imersk´ a d˚ ul, druh´ a b´ yt u star´ a d˚ ul nahoˇre v Imer a tˇret´ı b´ yt pˇr´ımo v Imer u Posv´ atn´ a oheˇ n. J´ a domluvit jeˇstˇe se starosta, aby d´ at truhla do oni mˇesto. V´ ybornˇe, to jsou informace, které naˇse spoluobˇcany zaj´ımaly - jak mohou pomoci a co jim z toho k´ apne. Chcete na z´ avˇer nˇeco vzk´ azat ˇcten´ aˇr˚ um? Faramir: J´ a cht´ıt ˇr´ıct, ˇze Imer nestavˇet jen j´ a, ale cel´ a Kulgur, a j´ a dˇekovat vˇsem co pˇrispˇet na naˇse braka. Taky vzk´ azat vˇsechna bratr barbar: Uvˇedomit si kde ty braka b´ yt a pˇripojit se ty ke Kulgur !!! Diky za rozhovor. Faramir: Huu. ˇ ˇ pro redakci Andorského Sumu, Cerven´ a Karkulka

Praetori´ ani – ochr´ anci mˇ esta ˇ ci tyrani? Zn´ ate je vˇsichni. Arkantos, Ilveth, Marcus Diego, Kentril a mohl bych pokraˇcovat jeˇstˇe dlouho. Voj´ aci arm´ ady lid´ı a str´ aˇzci mˇesta Thyrisu. Opravdu jimi ale jsou? Vrtala mi v hlavˇe dlouho myˇslenka podrobit Praetori´ any testu, kter´ y by aspoˇ n z ˇca ´sti prok´ azal co jsou zaˇc. Slyˇs´ım totiˇz velmi ˇcasto nad´ avky na jejich hlavu, ale také obˇcas i slova ocenˇen´ı. Nelze upˇr´ıt Praetorii to, ˇze se velmi zasadili o rozvoj kultury ve mˇestˇe. Bohaté trhy a Gladi´ atorské hry jsou toho d˚ ukazem, zveleben´ı ˇca ´sti mˇesta nepoˇc´ıtaje. Schv´ alnˇe jsme vybrali jednoho nen´ apadného ˇclov´ıˇcka, navlékli ho do obyˇcejn´ ych ˇsat˚ u a poslali ho prosit k Praetorii. Mnoz´ı by ˇrekli ˇze odeˇsel s nepoˇr´ızenou. Nestalo se ovˇsem tak a ˇ tento ˇclovˇek se k n´ am vr´ atil s dostaˇcuj´ıc´ı v´ ybavou. Rekli jsme si, inu je to ˇclovˇek, jistˇe se budou chovat jinak k elfovi. ˇ Vypravili jsme tedy podobnˇe i elfa a svˇete div se, i jemu se dostalo pomoci a to nemalé. Rekl bych tedy ˇze Praetori´ ani se v této chv´ıli uk´ azali jako velmi ochotn´ı a vstˇr´ıcn´ı ku pomoci. Zaj´ımav´ ym faktem je, ˇze v Thyrisu rapidnˇe poklesla zloˇcinnost, kter´ a v dˇr´ıvˇejˇs´ıch dob´ ach hojnˇe bujela na hˇrbitovˇe. Pˇr´ıkladem jejich u ´spˇechu je chycen´ı proslulého zloˇcince Denerotha. Mysl´ım ˇze s vl´ adou Praetorie pˇriˇsel ˇcas kdy se prost´ y ˇclovˇek nemus´ı b´ at v Thyrisu o sv˚ uj krk a kdy se zloˇcinec se zatrouben´ım rohu radˇsi s´ am pˇrizn´ av´ a a nech´ av´ a chytit. M˚ uˇzete je nen´ avidˇet, m˚ uˇzete jimi pohrdat, ale jejich kvalitn´ı pr´ aci nelze pˇrehlédnout. Morholt, ˇséfredaktor

´ SUM, ˇ ˇ ÍSLO 14 - PRETISK ˇ KAPITOLA 16. ANDORSKY C

76

Mandragora Mandragora, lidovˇe zvan´ a pokˇr´ın. M´ a tvar koˇrene podobn´ y lidskému tˇelu, coˇz pˇrispˇelo k jej´ı povˇesti nejz´ azraˇcnˇejˇs´ı rostliny. Dva druhy mandragory byly dˇr´ıve zn´ amy jako muˇzsk´ a (M. officialis) a ˇzensk´ a (M. autumnalis). Trh´ an´ı mandragory je pr´ y smrtelnˇe nebezpeˇcné, rostlina u ´dajnˇe hrozivˇe kˇriˇc´ı a zp˚ usobuje ohluchnut´ı. Uˇz´ıv´ a se jako léˇcivka a ve spojen´ı s v´ınem jako afrodisiakum. Mandragora se hojnˇe vyuˇz´ıv´ a jako evokaˇcn´ı kuˇridlo a souˇca ´st vˇetˇsiny lektvar˚ u a mast´ı. Z laborat´ oria informuje Kalam Meachar

Pravda alebo loˇ z? Napil som sa Havaˇ nt’ana a poˇcu ´val. Bola to hora m¨ asa, dva metre vysok´ a, metr´ ak taˇzk´ a. Hust´ a ˇcierna brada a niekol’ko vrkoˇcov. Spod klob´ uka, ktor´ y mu padal do tv´ are a z v¨ aˇcˇsej ˇcasti mu halil tv´ ar, st´ upal ostr´ y dym. Kto na neho pohliadol, vedel, ˇze tomuto diablovi sa treba vyhn´ ut’. Duniv´ ym krokom predst´ upil pred n´ as. St´ al tam ako st´lp ˇ sie zn´ na m´ ole. Spev stichol. Chlap´ık na mˇ na pohliadol a poklepal na stˆ ol. Dalˇ ame gesto na obsluhu a slobodne po doplnen´ı energie pokraˇcoval d’alej. Kaˇzd´ y ˇclen pos´ adky oˇcak´ aval nejaké povˇsimnutie alebo pochvalu. No namiesto toho sme si vypoˇculi krik a vyhr´ aˇzky. Niˇc v´ ynimoˇcné. St´ ale spom´ınal a vykrikoval, ˇze sme ako ˇzenské, ˇco patria na zem. Hned’ na to n´ as poslal do hlbok´ ych pekiel a vynadal, ˇze len tak post´ avame. Vˇsetci sme sa rozbehli ako h´ uf r´ yb. Dˆ ostojn´ık zist’oval ˇskody, n´ amornici ich opravovali a kapit´ an posed´ aval v kajute. Neskˆ or ako som sa fl´ akal po palube, poˇcul som rozhovor dˆ ostojn´ıka a kapit´ ana. Kapit´ an mal nepr´ıˇcetn´ y hlas a dˆ ostojn´ık opatrne hl´ asil ˇskody. Vel’mi vel’ké ˇskody. Z´ asoby vystaˇcia na p´ ar dn´ı. Hlavn´ y staˇzeˇ n praskol a pri najmenˇsom vetr´ıku sa zlom´ı. Kormidlo bolo zniˇcené. Straty na muˇzoch obrovské. Dˆ ostojn´ık zaˇcal panik´ arit’. Vraj v takomto stave sa budeme plavit’ po morskom dne a podobné voloviny. Pribl´ıˇzil som sa bliˇzˇsie, aby som videl, ˇco presne sa tam deje. Kapit´ an bol k nemu otoˇcen´ y chrbtom, chv´ıl’ku preˇslapoval a poˇcu ´val tie ˇzv´ asty. No n´ ahle sa yvrtol a z obr´ atky jednu vrazil dˆ ostojn´ıkovi, ktor´ y sa v momente ocitol na kolen´ ach. Kapit´ an zasypel, ˇze on bude rozhodovat’ kedy a kadial’ sa bude plavit’ jeho lod’ a nie ak´ asi krysa zo stoky. Ticho som sa prikrˇcil a snaˇzil sa spoza sudov odplazit’. Dˆ ostojn´ık st´ ale leˇzal na zemi a vypl’u ´val krv. Kapit´ an do neho kopol a rozk´ azal, nech sa mu prat´ a z oˇc´ı. Dˆ ostojn´ık sa najprv plazil ako had, no potom vstal a pridal sa k ostatn´ ym akoby sa niˇc nestalo. Abegoth, Redaktor

V dneˇsnom ˇc´ısle nem´ ame urˇcit´ u tému, no asi najviac suˇzuje obˇcanov kr´ al’ovstva problém menom Pir´ at. Preto som si dovolil vyrazit’ do ul´ıc a zistit’, ˇco si okolo toho mysl´ıte. C´ıtite sa v bezpeˇc´ı pred pir´ atom, ˇco plieni Andariu? Tralpian: No...Abych pravdu rekl, jeste jsem ho nepotkal a doufam, ze ani nepotkam. Nikdy nevite kde a koho prepadnou. Krian: Ani nie jelikoz si s tim Andorska armada neporadila. Kdo by se tu take citil v bezpeci. Anonym: Ano. Ja s nich mam strach, pretoze si myslim, ze ovladnou cely Andor. Falathrim: Ne. Necitim, ma moc velkou lod. Jeho lod ma 6 del, 2 stezne a vycvicenu posadku. Je rychla a dobre manevrovatelna. Jednou jsem ji potkal na mori a nechtel bych s ni bojovat. Dalˇs´ı ˇc´ıslo je za n´ ami a j´ a douf´ am ˇze jste v nˇem naˇsli informace které V´ as pˇrekvapily, potˇeˇsily ˇci dovedly k zamyˇslen´ı se. Tˇeˇs´ım se na vidˇenou v dalˇs´ı ˇc´ısle, které by mˇelo vyj´ıt urˇcitˇe co nejdˇr´ıve, vˇzdycky se pˇreci najde o ˇcem ps´ at. Pˇreji pˇr´ıjemn´ y ˇcas pˇri ˇcek´ an´ı na dalˇs´ı ˇc´ıslo! Napˇreˇctenou, Morholt, ˇséfredaktor


V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, ˇ ım V´ drˇz´ıte ve sv´ ych rukou dalˇs´ı v´ ytisk Vaˇseho obl´ıbeného pl´ atku. C´ as toto ˇc´ıslo pˇrekvap´ı? Rozhodli jsme se, s nadch´ azej´ıc´ım ˇcasem zim a snˇehu, z´ asobit V´ as pˇr´ıbˇehy ke krbu pro dlouhé noci. V prvn´ım d´ıle naˇseho seri´ alu poh´ adek pˇrin´ aˇs´ıme kouzeln´ y pˇr´ıbˇeh pro moˇzn´ a troˇsku odrostlejˇs´ı ˇcten´ aˇre, posud’te vˇsak sami. Pro mladé jinochy touˇz´ıc´ı po ˇ sl´ avˇe sepsala naˇse u ´ˇzasn´ a pisatelka Cerven´ a Karkulka podrobn´ y n´ avod jak se st´ at uzn´ avan´ ym a obdivovan´ ym hrdinou. Douf´ am za celou redakci ˇze ˇc´ıslo pˇreˇctete jedn´ım dechem a najdete v nˇem podnˇetné informace pro V´ as. Morholt, ˇséfredaktor

Smutn´ a zpr´ ava Redaktor Abegoth je jiˇz delˇs´ı dobu nezvˇestn´ y, nedost´ av´ a se n´ am o nˇem ˇza ´dn´ ych informac´ı a posledn´ı ˇcl´ anek co se od nˇej ocitl na redakˇcn´ı n´ astˇence je pokraˇcov´ an´ı pir´ atského pˇr´ıbˇehu s pˇripsan´ ym pap´ırkem ˇze mapa mus´ı urˇcitˇe existovat. Pros´ım V´ as vˇsechny za celou redakci, aby jste v pˇr´ıpadˇe ˇze redaktora uvid´ıte ˇci o nˇem uslyˇs´ıte okamˇzitˇe hl´ asili nˇekomu z redaktor˚ u. Za stopu vedouc´ı k nalezen´ı redaktora bude inform´ ator odmˇenˇen!

Od pivovaru ke kl´ aˇsteru Slyˇseli jste uˇz tu zpr´ avu, ˇze na v´ ychod od Imeru se zaˇcal budovat kl´ aˇster? Ne? A slyˇseli jste o svat´ ych muˇz´ıch Sikovi a Rufovi? Taky ne? Tak poslyˇste co se ud´ alo na pˇrelomu p´ atku a soboty. Noˇcn´ı klid Havantu z niˇceho nic proˇr´ızl t´ ahl´ y zvuk mˇestské trouby, pˇreruˇsovan´ y sign´ al povˇedˇel vˇsem v okol´ı at’ se shrom´ aˇzd´ı neprodlenˇe pˇred srdcem Havantu, pˇred domem starostky Aishlyn. Neˇz by jste stihli vyp´ıt jedno Tmavé Havantské, bylo pˇred jej´ım domem shrom´ aˇzdˇeno na deset dobrodruh˚ u. Starostka je sezn´ amila se svat´ ymi muˇzi, Sikem a Rufem a ti jim vysvˇetlili co si maj´ı vz´ıt s sebou na v´ ypravu a ˇze se sejdou za chv´ıli pˇred komendou Templu. Netrvalo dlouho a pˇred komendou se shrom´ aˇzdil z´ astup lidu, obleˇceného v teplé svrchn´ıky, kter´ y se pod velen´ım herolda Fafnera uspoˇra ´dal v dokonal´ y dvojˇrad. Pak skupina vyrazila, s obˇcasn´ ymi pˇrest´ avkami k hled´ an´ı svat´ ych muˇz˚ u, kteˇr´ı se ˇcasto odklonili z cesty. Zima pˇrituhovala a v dobrodruz´ıch nar˚ ustala obava. Jdeme spr´ avnˇe? Nespletla Aishlyn cestu? Pak jsme narazili na prvn´ı d’a ´blovy zplozence a mnoh´ ym zaˇcalo sv´ıtak oˇc p˚ ujde pˇri téhle Zveˇrejnˇ eno 30. 11. 2007

77

78


v´ ypravˇe, rozhodnˇe to nebude nic jednoduchého. Vyskytly se prvn´ı obˇeti na ˇzivotech, ovˇsem d´ıky mistrovskému umu starostky byly bloud´ıc´ı duˇse vr´ aceny zpˇet do ˇzivota. Prod´ırali jsme se nehostin´ ymi Imersk´ ymi pl´ anˇemi, bojovali se snˇehem o kaˇzd´ y krok, nˇekolikr´ at jsme si museli udˇelat cestu skrz mohutné balvany. Nakonec jsme ale stanuli pˇred zdmi nˇeˇceho, co v ˇst’astnˇejˇs´ıch dob´ ach mohlo b´ yt kl´ aˇsterem. Hned zpoˇca ´tku n´ as uv´ıtal jeden z d’a ´blov´ ych sluˇzebn´ık˚ u, jeho ˇzivot vˇsak netrval dlouho. Pak jsme ale narazili na podivnou postavu, zboˇzn´ı muˇzi v naˇsich ˇrad´ ach - Morholt, Fafner a Henry, maj´ıc silnou v´ıru ve svého boha, se snaˇzili z postavy vym´ ytit zlého ducha, postava se ovˇsem promˇenila v obrovského démona a rozpoutala ˇreˇz na kterou budou urˇcitˇe vˇsichni dlouho ve snech vzpom´ınat. Mnoho lid´ı zemˇrelo, mnoho bylo znovu probuzeno k ˇzivotu, démon byl vˇsak nakonec zahn´ an do podzemn´ı krypty a vchod byl zaˇst´ıcen mocnou magi´ı jednoho ze svat´ ych muˇz˚ u. Neˇz, ˇza ´dné ˇstˇest´ı nen´ı dokonalé a jeden z bratr˚ u ztratil v onom boji sv˚ uj ˇzivot navˇzdy. Budiˇz mu zemˇe lehk´ a, pˇrejme alespoˇ n osvobozenému kl´ aˇsteru rychlou obnovu ku sl´ avˇe a funkci kterou mˇel pˇredt´ım. Favens, redaktor

Prestavba Kr´ al’ovsk´ eho mesta Andor Urˇcite si mnoh´ı z v´ as vˇsimli novinku na v´ yveske v Andore, v ktorej sa p´ısalo o prestavbe kr´ al’ovského mesta. Preto v´ am prin´ aˇsam tento ˇcl´ anoˇcek, aby ste sa o tomto novom pl´ ane dozvedeli nieˇco viac. Na moje ot´ azky za celé mesto odpovedal rytier Thomas von Chava, ktorému z´ aroveˇ n d’akujem za ochotu a pomoc. Celé mesto ako také, bude z kameˇ na a mramoru, priˇcom hlavn´ y dˆ oraz ost´ ava na kameni, aby dominantou mesta ostal hrad. Jeho prestavba nie je v kompetencii mesta, preto zrejme ostane nedotknut´ y. Mˆ oˇze sa vˇsak zmenit’ jeho poloha vzhl’adom k okoliu, ked’ˇze sa pl´ anuje u ´pln´ a prestavba mesta a nové rozmiestnenie budov. D´ atum zaˇcatia pr´ ac eˇste nie je stanoven´ y, nakol’ko sa eˇste plnia mestské sklady a dokresl’uj´ u sa posledné n´ avrhy. Projekt je financovan´ y zo z´ asob mestskej pokladne. Podarilo sa mi zistit’ nieˇco aj k oslav´ am pri pr´ıleˇzitosti v´ ystavby. P´ an rytier sa vyjadril doslova takto: “Kr´ alovsk´ y Andor poskytne v budoucnu hojnost oslav. Budou poˇra ´dany pˇred zapoˇcet´ım v´ ystavby, bˇehem n´ı, i po n´ı. Hned prvn´ı, pokud se vˇse podaˇr´ı by mˇel b´ yt nedˇeln´ı trh.“ Prestavba zaˇcne rekonˇstrukciou pr´ıstavu a n´ amestia a postupne sa rozˇs´ıri na celé mesto. V pl´ anoch je zmenit’ vzhl’ad banky, a kniˇznici bud´ u pravdepodobne priradené nové priestory v samostatnej budove. Kr´ al’ovsk´ y Andor m´ a byt’ vybudovan´ y aj ako obchodn´ a kriˇzovatka celej zeme. Na obchody a obchodn´ıkov bude kladen´ y obzvl´ aˇst’ vel’k´ y dˆ oraz. Zabehnut´ ym obchodn´ıkom bude umoˇznené podat’ si vlastn´ y n´ avrh, s predstavou svojho obchodu. Samozrejme nie u ´plne zadarmo. Poloha obchodov Str´ aˇzcov a Tul´ akov sa zrejme menit’ nebude, ale celkov´ y obraz mesta poˇc´ıta s t´ ym, ˇze ˇziaden obchodn´ık neostane nikde zastrˇcen´ y“. S kaˇzd´ ym obchodn´ıkom sa bude jednat’ ” osobitne a osobne. Na predmest´ı bud´ u st´ at’ luxusné domy pre bohatˇs´ıch meˇst’anov, r´ ata sa vˇsak aj so ˇstvrt’ou pre nov´ ych prist’ahovalcov a chudobu. Mesto sa rozhodlo eˇste pred zaˇcat´ım v´ ystavby zredukovat’ poˇcty zamestnancov, konkrétne ide o mestské str´ aˇze. Uˇz ted’ jich je pr´ıliˇs mnoho, takˇze poˇcty str´ aˇzn´ ych omez´ım jeˇstˇe pˇred zaˇca ´tkem pˇrestavby,“ vyjadril sa p´ an ” Chava. Naˇsich ˇcitatel’ov iste bude zauj´ımat’ aj ot´ azka hospod´ arstva. Ohl’adom pol´ı sa nechystaj´ u bohuˇzial’ ˇziadne zmeny. Andorsk´ y dol ˇc´ıslo dva je uˇz v rekonˇstrukcii. Podl’a vedenia mesta: Neust´ ale se na nˇem pracuje, ale jeho poˇskozen´ı ” bylo natolik v´ aˇzne, ˇze pr´ ace zaberou hodne ˇcasu. Kaˇzdop´ adne se pracuje na jeho znovuotevˇren´ı.“ Do bud´ ucna s´ uv ’ pl´ ane aj ˇspeci´ alne ohrady na ˇsl achtenie kon´ı. V n´ akresoch sa objavila aj pr´ıstavba d’alˇs´ıch domin´ ant mesta a to hned’ v poˇcte tri kusy. Pre obyvatel’ov asi ˇ najpr´ıjemnejˇsie bud´ u parné k´ upele. Dalej sa poˇc´ıta s mestsk´ ym skladiskom v podobe kamennej veˇze a do tretice to bude vel’k´ y maj´ ak. Rytier Thomas von Chava odkazuje naˇsim ˇcitatel’om:“ Za kr´ alovnu!!“ a ja d´ ufam, ˇze v´ as tento ˇcl´ anok zaujal a dostali ste sa aˇz sem.

79 Ashanty, redaktorka

Krvav´ y mech Dnes v´ am predstav´ım t´ uto zvl´ aˇstnu rastlinku. Vybrala som si ju po rozhovore s jednou mojou zn´ amou. A ˇco takého ma na nej zaujalo? No pravdupovediac, dozvedela som sa, ˇze t´ ato rastlinka sa ned´ a pestovat’ a nerastie ani na divoko. A tak som zasadla za staré knihy a zapr´ aˇsene zvitky a p´ ar inform´ aci´ı som pre v´ as vydolovala. Kedysi d´ avno, pred spojen´ım r´ as proti skˇretom, bojovali tieto medzi sebou. Elfovia, l’udia a barabari. Jeden n´ arod krvilaˇcnejˇs´ı ako druh´ y. A pr´ ave tieto boje o vl´ adu nad krajmi po celkom svete zrodili rastlinku, cudzopasn´ıka. Krvav´ y mach. ˇ Carodejn´ ıci ho niekedy volaj´ u aj Krvilaˇcn´ y(Krvav´ y) Koberec, pr´ıpadne Kvety Elfov. Krvav´ y mach je vlastne obyˇcajn´ y mach, ktor´ y rastie v pˆ ode presiaknutej krvou. Pomenovanie Kvety Elfov, dostal podl’a miesta, kde sa prv´ y kr´ at objavil. Na tomto mieste elfské komando zmasakrovalo l’udsk´ u karav´ anu, naloˇzen´ u zbraˇ nami a brneniami pre nov´ ych rytierov. M´ a slan´ u pr´ıchut’, pr´ıchut’ mili´ onov slz´ı, ktoré preliali pozostal´ı bez rozdielu rasy. T´ ato rastlina r´ astla vel’mi r´ ychlo a skoro vˇsade. Zarastali n ˇou obrovské bojové polia, pokr´ yvala tel´ a m´rtvych. Nedala sa vyhubit’ ani zniˇcit’. Alchemisti ju zaˇcali pre tieto jej vlastnisti prid´ avat’ do rˆ oznych lektvarov, podporuj´ ucich ohybnost’ a h´ uˇzenvatost’. A teraz sa dost´ avam k rozl´ usknutiu mojej ot´ azky:Kde a ako teda tento mach z´ıskat’? Po uzmieren´ı r´ as krv vyplavil d´ aˇzd’, krvavé rastliny vymreli a ich pestovanie sa dodnes nikomu nedar´ı. Tento zauj´ımav´ y regent ochraˇ nuj´ u uˇz len d´ avno m´rtvi ˇcarodeji, pr´ıpadne temn´ y ˇcarodeji, ktor´ı umelo predlˇzuj´ u ˇzivot svojej ˇciernej duˇse. Urˇcite sa nejaké k´ usky n´ ajdu aj v rozpadaj´ ucich sa truhliciach na zabudnut´ ych miestach, kde uˇz dnes chodievaj´ u len dobrodruhovia za vidinou vel’k´ ych straten´ ych pokladov... Ashanty, redaktorka

Ozn´ amen´ı V sobotu tohoto mˇes´ıce se bude konat ples na kter´ y jste vˇsichni srdeˇcnˇe zv´ ani. Shodou okolnost´ı je m´ısto kon´ an´ı plesu ve stejném mˇestˇe o jakém je toto ˇc´ıslo, tedy v Andoru v jeho kulturn´ım domˇe. Bliˇzˇs´ı informace najdete na v´ yvˇesk´ ach, nyn´ı nˇeco k chov´ an´ı na takové akci. Pokud jdete jiˇz v p´ aru, vstupuje do m´ıstnosti prvn´ı parnterka, muˇz j´ı t´ım prokazuje ˇcest ˇze ona m˚ uˇze vstoupit prvn´ı. Partnerce pom˚ uˇzete galantnˇe z pl´ aˇstˇe a odvete j´ı na V´ ami vybrané m´ısto k sezen´ı. K oblék´ an´ı na plesu: Velmi nevhodné jsou zbroje, ano i ze zlata ˇci temného kovu. Kdo pˇrijde na ples ve zbroji, bude poˇza ´d´ an aby opustil prostor kon´ an´ı. Doporuˇcuje se kratˇs´ı obleˇcen´ı, robu si m˚ uˇzete pˇri tanci lehko pˇriˇsl´ apnout a to dojmu rozhodnˇe nepˇrid´ a. Kdyˇz chcete tanˇcit s jinou partnerkou neˇz zn´ ate, doporuˇcuje se n´ asleduj´ıc´ı formulace. ,,Dobr´ y den, sm´ım prosit? partnerka by mˇela odpovˇedˇet vˇzdy ano, ojednˇelé vyj´ımky se samozˇrejmˇe toleruj´ı. D´ ale se partner jako prvn´ı pˇredstavuje a d´ ama mu prvn´ı pod´ av´ a ruku - jako spoleˇcensky v´ yˇse postaven´ a osoba. Tanˇc´ıme ladnˇe a bez dupotu, po tanci podˇekujeme partnerce a odvedeme j´ı na m´ısto. To by byly z´ akladn´ı informace pro to aby jste se na plese neztrapnili. Pro procviˇcen´ı a pˇr´ıpadné rozˇs´ıˇren´ı obzor˚ u doporuˇcuji navˇst´ıvit Taneˇcn´ı lekci o den dˇr´ıve na témˇze m´ıstˇe. S pˇra ń´ım u ´spˇeˇsného v´ ybˇeru partnerky, Morholt, ˇséfredaktor Doˇc´ıt´ ate posledn´ı ˇra ´dky ˇc´ısla 15 a j´ a douf´ am ˇze se V´ am l´ıbilo a ˇze ho nepouˇzijete pouze jako vysouˇseˇc do mokr´ ych ˇ bot ˇci palivo v krbu. Pokud vˇse p˚ ujde tak jak m´ a, budete si moc pˇreˇc´ıst v pˇr´ıˇst´ım ˇc´ısle dalˇs´ı z pˇr´ıbˇeh˚ u z pera Cerven´ e Karkulky a dalˇs´ı report´ aˇze z neobvykl´ ych m´ıst. Napˇreˇctenou pˇr´ıˇstˇe, Morholt, ˇséfredaktor

´ ˇ Pˇ r´ıloha ANDORSKEHO SUMU - I. v´ yroˇ c´ı

ˇ Vˇern´ı ˇcten´ aˇri Andorského Sumu... ... pˇred rokem a p´ ar dny jste drˇzeli v rukou prvn´ı vyd´ an´ı jedin´ ych andorsk´ ych novin. Ano, je tomu jiˇz rok, co se seˇsla skupinka lid´ı rozd´ılné rasy, povol´ an´ı i charakteru avˇsak se stejn´ ym z´ amˇerem - pravidelnˇe pˇrin´ aˇset obˇcan˚ um Andarie vˇsechny, at’ uˇz d˚ uleˇzité zpr´ avy z hradu, tak i vˇsemoˇzné drby. Jako vˇsechny zaˇc´ atky byl i tento velice teˇzk´ y. Neust´ alé sh´ anˇen´ı informac´ı, podpl´ acen´ı kr´ alovsk´ ych ˚ uˇredn´ık˚ u a vyd´ır´ an´ı mˇestsk´ ych str´ aˇzn´ık˚ u bylo vskutku n´ aroˇcné. Moˇzn´ a V´ am to pˇrijde pˇr´ıliˇs kruté, ale staˇcilo str´ aˇzn´ıkovi zahrozit ozn´ amen´ım jeho nevˇery a uˇz ste vˇedˇeli, s k´ ym se sch´ az´ı jeho nadˇr´ızen´ y a jaké podniky navˇstˇevuje ryt´ıˇr. Aˇc se to nezd´ a, novinaˇrina je velmi nebezpeˇcn´ y kon´ıˇcek. Spousta lid´ı by V´ as nejradˇeji vidˇela p´ ar metr˚ u pod zem´ı, m´ ate mnoho nepˇra ´tel. Kaˇzd´ y z redaktor˚ u vˇsak p´ıˇse jen pro V´ as bez nˇejakého vˇetˇs´ıho zisku, proto si tˇechto osob vaˇzte a bud’te za nˇe r´ adi. Vskutku, ps´ at pro andarijské obˇcany bylo, je a bude n´ aroˇcné, pˇresto vˇsechno jsem hrd´ y na to b´ yt jeden z rodiˇc˚ u ˇ Andorského Sumu. T´ımto bych chtˇel popˇra ´t hodnˇe ˇstˇest´ı souˇcasn´ ym redaktor˚ um, mnoho spokojen´ ych ˇcten´ aˇr˚ u a co nejménˇe problém˚ u a cenzur. ˇ Ivor, naladris lewansk´ y, prvn´ı ˇséfredaktor Andorského Sumu

Dobrodruhem snadno a rychle - Mal´ y návod pro zaˇc´ınaj´ıc´ı hrdiny. Dobr´ y den. Jistˇe i vy jste nˇekdy pˇrem´ yˇsleli nad t´ım, jak se vychle dopracovat k povˇesti hrdiny, opˇevovaného v b´ asn´ıch, kterému se lidé kladn´ı a d´ıvky o nˇem v noci sn´ı. Tedy i pro v´ as je urˇcen tento kr´ atk´ y nauˇcn´ y text. Z´ asadn´ı ot´ azka zn´ı – jak na to? Prvn´ı, podle ˇceho v´ as lidé budou posuzovat, je vzhled. Jak tedy vypad´ a typick´ y hrdina? Vysok´ y, svalnat´ y, to je bez pochyby (kdo kdy vidˇel hrdinu – skrˇcka). A d´ al? Hmmm... Snad bujn´ y, dobˇre udrˇzovan´ y kn´ır nebo bradka. Nakr´ atko stˇriˇzené vlasy, které nepˇrek´ aˇzej´ı pod pˇrilbou. T´ım se dost´ av´ ame k odˇevu – krdina bez brnˇen´ı je jako pivo bez pˇeny. Nabl´ yskan´ a zbroj bez ˇsr´ am˚ u nebo prasklin, ˇskornˇe po kolena, vlaj´ıc´ı pl´ aˇst’ v barvˇe lad´ıc´ı k hrdinov´ ym oˇc´ım... A d´ al? Zveˇrejnˇ eno 30. 11. 2007

80

81 Nu, snad nˇejak´ a zbraˇ n. Kaˇzdému sednˇe nˇeco jiného, tenhle se oh´ an´ı obouruˇcn´ım meˇcem stejnˇe snadno jako p´ ar´ atkem, tamten niˇc´ı hordy nepˇra ´tel pravideln´ ymi rozmachy palc´ atem. Oba maj´ı své kouzlo. Nez´ aleˇz´ı vˇsak na tom, ˇc´ım se oh´ an´ıte, ale po ˇcem. V´ aˇznˇe? Jistˇe! Chlap vraˇzd´ıc´ı jak maniak v Lewansk´ ych les´ıch rozhodnˇe nem´ a n´ arok na titul hrdina roku“. Naopak ten, ” kter´ y se bez ohledu na své zdrav´ı postav´ı bok po boku jin´ ym a bojuje proti pˇresile zla, TO je prav´ y hrdina. S´ ahnˇete si do svˇedom´ı – padlo vaˇs´ı rukou v´ıce zvˇeˇre neˇz nepˇra ´tel? Kdo je to nepˇr´ıtel? To je ten, nebo ta, kteˇr´ı obtˇeˇzuj´ı sluˇsné lidi, br´ an´ı jim v norm´ aln´ım ˇzivotˇe, zab´ıj´ı je a i jinak jim ˇskod´ı. Nepˇr´ıtele je vˇzdy tˇreba naj´ıt a zneˇskodnit. Nepˇr´ıtelem nejsou jen zl´ı ˇcarodˇejové, oˇsklivé nekromantky a ˇs´ılen´ı knˇeˇzourové. Za nepˇr´ıtele lidstva (a elfstva a barbarstva) jsou povaˇzov´ an´ı v prvn´ı ˇradˇe skˇreti. Skˇreta najdete nejlépe po ˇcichu. Smrd´ı jak otevˇren´ a stoka, chrocht´ a, vrˇc´ı a tak nˇejak v˚ ubec je hluˇcn´ y. Z´ akeˇrnˇejˇs´ı pˇr´ıbuzn´ y skˇreta je troll. Je vˇetˇs´ı, v´ıc smrd´ı a v´ıc to bol´ı kdyˇz v´ as praˇst´ı. Ale taky zab´ıt trolla m´ a u sleˇcen vˇetˇs´ı v´ ahu neˇz nˇejakej obyˇcejnej skˇret. Takˇze t´ım to konˇc´ı? Zab´ıt nepˇr´ıtele a jsem hrdina? Ale kdepak. Hlavnˇe tˇe u toho nˇekdo mus´ı vidˇet a pak tˇe vychvalovat. To ˇze jsi hrdina o tobˇe mus´ı prohl´ asit jin´ı, ne ty s´ am. A bez d˚ ukaz˚ u a svˇedk˚ u ti bude tˇeˇzko nˇekdo vˇeˇrit. No tak nic. Tak j´ a se vr´ at´ım ke kolovratu... Jen jdi, z tebe hrdina nebude. Ale co z v´ as?

Z andarijsk´ ych hospod informujeme... Tam v t´ y hospodˇe v Andoru, jak tam maj´ı krb a nepˇr´ıjemnou serv´ırku, sedˇel tuhle chl´ apek. No, oˇsuntˇelej byl aˇz hamba, docela smrdˇel, ale lidi se okolo nˇej rojili... Tak jsem si sedla bl´ıˇz, abych vˇedˇela co se zas dˇeje. No, byl to potulnej vypravˇeˇc pˇr´ıbˇeh˚ u, a zrovna jim ˇr´ıkal tuhle historku... Jeden mlad´ık, ˇr´ıkejme mu Brett, se uˇcil u jednoho nejmenovan´ yho slavn´ yho ˇremesln´ıka. Jakoˇzto uˇceˇ n mˇel na starosti obstar´ av´ an´ı dˇreva, a tak jako kaˇzdé r´ ano sbalil sekeru a svaˇcinu a vyrazil do lesa. Vyˇsel v´ ychodn´ı branou, obloukem se vyhnul m´ ytinˇe, kde je do tr´ avy vyp´ alen´ y d’a ´blovo znamen´ı, a ˇsel nahoru, ke skal´ am. Rostou tam pˇekn´ y duby, tˇeˇsil se na snadnou pr´ aci... Ale to by nesmˇel potkat toho staˇr´ıka. Jak tak Brett s pobrukov´ an´ım proch´ azel lesem, o nˇeco zakopl a nat´ ahl se jak dlouh´ y tak ˇsirok´ y. Za sebou zaslechl tak trochu ˇs´ılen´ y sm´ıch a kdyˇz se ohlédl, uvidˇel starce v b´ılé ˇr´ıze, zlat´ ymi vlasy, ale u ´plnˇe debiln´ım v´ yrazem (vypravˇeˇc se posluchaˇc˚ um omluvil za nevhodné v´ yrazy, ale jinak to pr´ y popsat neˇslo). Bl´ azen si na Bretta ukazoval prstem, sm´ al se a slintal si na b´ılou r´ obu. N´ aˇs dˇrevorubec byl sluˇsnˇe vychovan´ y mlad´ y muˇz, a tak odloˇzil pr´ aci na pozdˇeji, nal´ akal starce na such´ y chleba a odvedl ho do mˇesta k léˇcitel˚ um. Neoˇcek´ aval ˇz´ adnou odmˇenu, ale staˇcilo p´ ar kouzeln´ ych zaˇr´ık´ an´ı ze strany léˇcitelek a staˇr´ık najednou vypadal pˇri smyslech. Dˇekuji ti ml´ adenˇce,“ odvˇetil hlasem a v oˇc´ıch se mu zraˇcila moudrost vˇek˚ u. Zachr´ anil jsi mˇe a proto ti spln´ım ” ” pˇra ń´ı.“ Jak jste si domysleli, Brettovi se povedl husarsk´ y kousek – zachr´ anil kouzelného dˇedeˇcka, a jak vˇsichni v´ıte, kouzeln´ ym d˚ uchodc˚ um se mus´ı d´ at bud’ chleba nebo buchty, a oni v´ am za to pak spln´ı pˇra ń´ı. Brett byl v této oblasti vzdˇel´ an dostateˇcnˇe – vˇsak co se naposlouchal pˇr´ıbˇeh˚ u za zimn´ıch noc´ı! – a tak vˇedˇel co se sluˇs´ı a patˇr´ı. ´ dˇekuji, dˇedeˇcku. Ale j´ O, a nic nechci. M´ am pr´ aci, m´ am kde hlavu sloˇzit, m˚ uj v´ aˇcek nen´ı pr´ azdn´ y. J´ a jsem ” spokojen´ y,“ hr´ al si Brett na skromného, i kdyˇz mu hlavou v´ıˇrily myˇslenky na ˇserpu herolda, bujného oˇre, truhlu plnou zlat’a ´k˚ u, post starosty... Kouzeln´ y dˇedeˇcek také zachoval dek´ orum a zaˇcal mlad´ıka pˇremlouvat: Nenech se prosit. Po ˇcem tvoje srdce ” touˇz´ı?“ ptal se a zaˇcal pˇred zkoprnˇel´ ym mlad´ıkem vytv´ aˇret ve vzduchu iluze pˇresnˇe tˇech vˇec´ı, které Brettovi t´ ahly hlavou. Protoˇze si mlad´ık myslel, ˇze by nemˇel vypadat jako hamoun, zatv´ aˇril se skromnˇe. Ne, dˇedeˇcku, to opravdu ” ˇ jsem skromnˇe a l´ıbilo se mi to...“ D´ nemohu pˇrijmout. Zil al se nedostal. Staˇr´ık nasadil naˇstvan´ y v´ yraz, zavrˇcel Tak si naprdni!“ a odeˇsel, nech´ avaje zkoprnˇelého mlad´ıka uprostˇred ” n´ amˇest´ı. A co z toho plyne, milé dˇeti? Hloupej kdo d´ av´ a, hloupˇejˇs´ı kdo nebere. ˇ Kdyˇz vypravˇeˇc dovypr´ avˇel a pˇrihnul si z korbele, zavrtˇela jsem znechucenˇe hlavou. Cemu tady ˇr´ıkaj´ı dobr´ y pˇr´ıbˇeh, nad t´ım se mi chce breˇcet... Znechucenˇe jsem vstala a odeˇsla. Pˇr´ıbˇeh urˇcitˇe nebyl podle pravdy, protoˇze kdyby nˇekdo nab´ızel truhly zlata a ˇslechtˇen´ y konˇe za chleba nebo kol´ aˇc, tak uˇz je d´ avno zavˇrenej nˇekde, kde si nem˚ uˇze ubl´ıˇzit... A jistˇe v této zemi nen´ı nikdo, kdo by takové dary odm´ıtnul v´ıc neˇz jednou. ˇ Cerven´ a Karkulka

82

ˇ ÍLOHA ANDORSKEHO ´ ˇ ´ ˇ Í KAPITOLA 18. PR SUMU - I. VYRO C

ˇ Dˇekuji vˇsem naˇsim ˇcten´ aˇr˚ um, jako jste Vy, ˇze n´ aˇs/V´ aˇs Sum st´ ale podporuj´ı a ˇctou. Znamen´ a to pro n´ as mnoho ˇ a douf´ ame ˇze se bude moci cel´ a redakce pochlubit opˇet za rok nejen t´ım ˇze Andorsk´ y Sum st´ ale funguje, ale i t´ım ˇze se vylepˇsil. Pˇreji kr´ asné chv´ıle str´ avené s naˇsimi novinami. Morholt, ˇséfredaktor


V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, okolo dom˚ u a mˇest st´ ale dun´ı kopyta Temné j´ızdy, ale u n´ as v redakci jsou ˇcasto pˇrehluˇsena naˇsim mil´ ym tiskaˇrsk´ ym strojem, kter´ y chrl´ı Vaˇse obl´ıbené noviny. O ˇcem si dnes poˇctete? Inu, nebudu chodit kolem horké kaˇse a oddalovat V´ as od ˇcten´ı, u ´vodn´ıky jsou pˇreci proto aby se pˇreskakovali. No ne? Morholt, ˇséfredaktor

N´ abor Havantu V´ıte, ˇze v Havantu zaˇcali budovat vlastn´ı domobranu? No fakt! Ta jejich starostka tam norm´ alnˇe sch´ an´ı lidi schopn´ y boje. S´ am jsem to na vlastn´ı oˇci vidˇel, jak tam zkouˇsela nˇejak´ yho zabij´ aka. Kolem st´ ali jeho kump´ ani a ˇsuˇskali si nˇeco o tom, ˇze kdyˇz to starej vyhraje a p˚ ujde do arm´ ady, tak jim budou prominut´ y vˇsecky zloˇciny. No, asi to bude pravda. Takˇze jestli m´ ate nˇejakou tu skvrnu na ˇst´ıtˇe, tak rychle do Havantu a koukejte se nalejt do arm´ ady. Men´ aˇz tam prej vaˇr´ı a serv´ıruje samotn´ a starostka. No to uˇz za to stoj´ı, ne? Favens, redaktor

Havant a jeho rozvoj Pekn´ y deˇ n prajem ˇcitatel’om tohto ˇcl´ anku, v ktorom sa dozviete vel’mi vel’a nov´ ych vec´ı o meste Havant a pl´ anoch jeho starostky pani Aishlyn, ktor´ a bola tak´ a mil´ a a darovala jej drahocenn´ y ˇcas n´ aˇsmu Andorskému ˇ Sumu. P´ ytali sme sa jej rˆ ozne ot´ azky o mestu a jej pl´ anoch a tu ich m´ ate:

Zveˇrejnˇ eno 21. 12. 2007

83


84

Preˇco si mysl´ıte ˇze temn´ a j´ızda neza´ utoˇcila na vaˇse mesto? Aishlyn:Na to jde tˇeˇzko odpovˇedˇet, sama to nev´ım, moˇzn´ a je to pro nˇe ned˚ uleˇzité. Oˇcak´ avate, ˇze na Havant za´ utoˇci niekedy teraz J´ızda? Aishlyn:Nev´ım jestli v bl´ızké dobˇe, ale ob´ avam se ˇze ano! Ste na nich nejak pripraven´ y? Aishlyn:Samozrejmˇe se budeme br´ anit jak um´ıme, ale nechci o tom mluvit, je to tajné. A hodl´ ate nieˇco postavit’ nové do mesta? Mysl´ım nejak´ u budovu. Aishlyn:R´ ada bych zde nechala postavit kostel, kde budou s´ıdlit léˇcitelé, aby jim nebyla zima. Vaˇse mesto je zn´ ame poliami preto sa t’aˇzko zh´ an ˇaj´ u, neuvaˇzujete o postaven´ı dalˇs´ıch pol´ı? Aishlyn:Budou se stavˇet, ale uˇz jenom soukrom´ a pole. Jak jste si mohli vˇsimnout, nechala jsem vyhl´ asit sb´ırku na nov´ a pole, ale nikdo jeˇstˇe nehodlal pˇrispˇet. Ale aˇz budou havantské sklady pˇretékat hl´ınou, tak budou nov´ a pole. A ˇco konkretné pl´ any z mesto ako s´ u pron´ ajmi? Aishlyn:At’ se ˇcten´ aˇri nechaj´ı pˇrekvap it osobnˇe. ˇ Tak ja za cel´ y t´ ym Sumu d’akujem za v´ aˇs drahocenn´ y ˇcas.Ja d´ ufam ˇze l’udia radi pomˆ oˇzu na rozv´ıjanie Havantu ale aj in´ ych miest. Iraglos, redaktor

Praetori´ ansk´ a Garda O Praetori´ anskej Garde sa hovor´ı ˇze s´ u to l’udia, ktor´ı myslia iba na seba. Opakom je pravda. Dˇ na 8.12.2007 p´ ar ˇclenov tejto gardy sa us´ıdlili pred mestom Thyris a urobili si piknik, kde poz´ıvali l’ud´ı, ktor´ı chodili okolo nich, a pon´ ukali im tepl´ y ˇcaj alebo nieˇco pod zub. Vl´ adla tam skvel´ a z´ abava a ziˇslo sa vel’a l’ud´ı, ktor´ı urˇcite prispeli tou zvl´ aˇstnou atmosférou. Takto asi chceli uk´ azat’, ˇze sa vedia zab´ avat’ aj oni. Po p´ ar hodin´ ach z´ abavy sa l’udia pomaly str´ acali domov a ˇclenovia z Gardy pomaly balili stoly plné jedla, ktoré sa nezjedlo. Po skonˇcen´ı tochto vydareného pikniku sa museli vr´ atit’ do svojej u ´lohy br´ anit’ mesto. Prajeme im asi vˇsetci, aby takéto stretnutia sa organizovali ˇcastejˇsie, kde sa stretn´ u vˇsetci l’udia z okolia. Iraglos, redaktor

Thyrisk´ a sch˚ uze Dnes, patn´ actého dne tohoto mˇes´ıce, jakmile odbila ˇsest´ a hodina veˇcern´ı byla poprvé v historii Thyrisu svol´ ana Sch˚ uze lidu. Pˇredstavte si to. Pˇred tˇremi dny dal velitel Temné j´ızdy pˇredstavitel˚ um Thyrisu na v´ ybˇer. Bud’ za´ utoˇc´ı spolu s nimi na barbary, anebo se postav´ı pˇr´ımo proti Temné j´ızdˇe. Rada lidu rozhodovala dlouho, mluvilo mnoho obˇcan˚ u, mluvilo mnoho pˇredstavitel˚ u Thyriské vl´ ady. Jejich rozhodnut´ı je rozhodnut´ım skuteˇcn´ ych hrdin˚ u, hrd´ ych syn˚ u sv´ ych matek. Thyris bude vzdorovat Temné j´ızdˇe a nepˇrijme jej´ı nab´ıdku spojenectv´ı. Barbaˇri, elfové - vezmˇete si z lidské rasy pˇr´ıklad. Je moˇzné, ˇze jeˇstˇe dnes bude podobné rozhodnut´ı na V´ as! Favens, redaktor Jeˇstˇe téhoˇz dne veˇcer za´ utoˇcila Temn´ a j´ızda na mˇesto, ale d´ıky srdnatosti obr´ anc˚ u a mnoh´ ym pomocn´ık˚ um z ˇrad pˇrespoln´ıch bylo mˇesto ubr´ anˇeno. Thyris odolal zkouˇsce. Kdo ovˇsem bude dalˇs´ı? Morholt, ˇséfredaktor

Vˇ eˇstkynˇ e O sobotn´ım dopoledni, kr´ atce pˇred t´ım neˇz se hospodyˇ nky pustily do pˇr´ıpravy obˇeda, obˇevil se na v´ yvˇesce ˇ Andorského Sumu let´ aˇcek zvouc´ı lidi ten den odpoledne na Andorské n´ amˇest´ı. Ve dvˇe hodiny zaˇcali andorˇst´ı trubaˇci svol´ avat lidi. Obˇevila se tu totiˇz elfka, kter´ a tvrdila, ˇze vid´ı do budoucnosti. Na n´ amˇest´ı mˇela rozloˇzené stoly a laviˇcky, zvala lidi a vˇeˇstila jim budoucnost. Tarotové karty byly staré, uˇsmudlané, s oh´ yban´ ymi rohy. Kˇriˇst’a ´lov´ a koule byla vyleˇstˇen´ a do vysokého lesku, okolo st´ alo velké mnoˇzstv´ı zvˇedavc˚ u. Nakonec prvn´ı ˇclovˇek sebral odvahu a nechal si vyvˇeˇstit co ho ˇcek´ a.

85

N´ asledovalo ho p´ ar dalˇs´ıch, kteˇr´ı kromˇe budoucnosti chtˇeli zn´ at odpovˇedi na ot´ azky, jeˇz t´ıˇzily jejich srdce. Mezi nimi byl i kdosi od Pretori´ an˚ u, prozradil ho modr´ y pl´ aˇst’, i kdyˇz tv´ aˇr mˇel zahalenou. Bohuˇzel, svou vˇeˇstbu o l´ asce a ˇzenˇe, jeˇz na nˇej kdesi ˇcek´ a, si nevyslechl do konce. Andorˇst´ı str´ aˇzn´ıci ho kdov´ı proˇc zatkli a ˇsupem poslali do chl´ adku. Klidn´ y pr˚ ubˇeh naruˇsoval muˇz, jeˇz hlasitˇe vykˇrikoval, ˇze nˇeˇcemu jako osudu a ˇcten´ı budoucnosti nevˇeˇr´ı. Budiˇz, kdyˇz nevˇeˇr´ı, at’ si nenech´ a vˇeˇstit. On ale zaˇcal brojit proti elfce, nazval ji lh´ aˇrkou jeˇz ovlivˇ nuje osudy druh´ ych, obvinil ji, ˇze aˇz nˇekomu pˇreˇcte v kart´ ach cosi ˇspatného, a on si s´ ahne na ˇzivot, bude to jej´ı chyba. Vˇeˇstkynˇe se h´ ajila, ale jeho ˇreˇci - to byla voda na ml´ yn pˇrihl´ıˇzej´ıc´ıch Templ´ aˇr˚ u. Hlasitˇe ji naz´ yvali ˇcarodˇejnic´ı, mluvili o kac´ıˇrtv´ı, moˇzn´ a padlo i slovo o up´ alen´ı... Opravdu jsem je nech´ apala, ji naz´ yvali ˇcarodˇejnic´ı, i kdyˇz sami mˇeli v rukou kouzelné hole a magie z nich t´ ahla na m´ıle. Snad z´ avist, ˇze ˇzena z lidu toho v´ı o budoucnosti v´ıce, neˇz oni zab´ yvaj´ıc´ı se magi´ı, ˇcten´ım z hvˇezd a ovˇc´ıch vnitˇrnost´ı? Snad ne... Po v´ıce neˇz hodinˇe elfka sbalila své vˇeci a rozlouˇcila se, pr´ y zase brzy mˇesto navˇst´ıv´ı. Komu vyvˇeˇst´ı l´ asku tentokr´ at? ˇ Cerven´ a Karkulka, redaktorka

V´ ytrˇ zn´ık ˇ Sestn´ act´ y den posledn´ıho mˇesice tohoto roku byl jako kaˇzd´ a nedˇele dnem Andorsk´ ych trh˚ u. Seˇsla se zde spousta obchodn´ık˚ u, kupuj´ıc´ıch i lid´ı, kteˇr´ı si jen vyˇsli do spoleˇcnosti. Pˇriˇslo i nˇekolik Praetori´ an˚ u, hl´ıdat pˇred pir´ aty. S nimi pˇriˇsla i jejich ˇcern´ a ovce, voj´ ak Mnium. Ten to pˇred pˇr´ıchodem docela pˇrep´ıskl s pit´ım, ponˇevaˇc se na trhu choval velmi nehezky. Chodil od st´ anku ke st´ anku a tv´ aˇril se pohorˇsenˇe na kvalitn´ı v´ yrobky m´ıstn´ıch obchodn´ık˚ u. Obtˇeˇzoval m´ıstn´ı d´ amy, a to mˇel tolik drzosti, ˇze se pˇredt´ım ani neumyl! Nakonec vˇse zkonˇcilo menˇs´ı potyˇckou s tˇemi, kter´ ym se uˇz jeho chov´ an´ı nel´ıbilo. Pan Macros se jej uˇz chystal vyvést, kdyˇz v tom se o Mniumov´ ych ˇcinech doslechli Praetori´ ani a herold Ilveth, sopt´ıc vzteky z jeho chov´ an´ı, jej jak se patˇr´ı potrestal, odk´ azal do lesa teˇzit dˇrevo a zak´ azal dalˇs´ı pˇr´ıstup na trhy. Mnium tedy odeˇsel. Klid ale netrval dlouho, protoˇze se tam pˇres z´ akaz uk´ azal ˇclen Kulguru, Sztampo, ale o toho se uˇz Macros rychle postaral. An Ara, redaktorka

86


Kr´ıdla z netopiera Toˇz ma zas nezbedn´ıci zl´ akali na nejaké to dobrodruˇzstvo. Ked’ˇze som za cel´ y svoj ˇzivot zabila len jediného tvorˇceka – Thyrisk´ u krysu, do jaskyne podzemia som sa veru neteˇsila. Ale vˇsetci mi sl’u ´bili, ˇze na mˇ na daj´ u pozor. No ja som ˇsla hlavne kvˆ oli nejakému zauj´ımavému materi´ alu, z ktorého by som si mohla nieˇco pekného urobit’. Teda pr´ıjemn´ y v´ ylet to urˇcite nebol! Skoro som tam od strachu duˇsu vypustila... Ale! Na nieˇco to dobré predsa len bolo. Vˇsade sa tam poval’ovali, okrem iného, m´rtvolky netopierov, kr´ıdelka, hlaviˇcky, kostiˇcky, noˇziˇcky a ktovie ˇco vˇsetko eˇste. Jeden z naˇsich nekromatov to zbieral, za ˇco som ho patriˇcne odmenila zhnusen´ ym pohl’adom. Konkrétne opatrne vyberal a zbieral do ˇcierneho batˆ oˇzku len a len kr´ıdla. Ked’ sme sa koneˇcne v zdrav´ı dostali na ˇcerstv´ y vzduch vzala som tohto vyzn´ avaˇca smrti bokom a troˇsku som aj pre v´ as nieˇco o t´ ychto kr´ıdelk´ ach pozist’ovala. Kr´ıdla tvor´ı tenk´ a koˇzovit´ a blana - pat´ agium, ktor´ a je nap¨ at´ a medzi pred´lˇzen´ ymi prstami predn´ ych konˇcat´ın a vzadu sa up´ına na nohy a chvost. Jeho blanité kr´ıdla s´ u charakteristické pri spodobˇ novan´ı diablov´ ych sluˇzobn´ıkov a je tieˇz star´ ym elfsk´ ym veˇstebn´ ym symbolom. Do elix´ırov sa pouˇz´ıvaj´ u najˇcastejˇsie suˇsené. P´ ar kr´ıdel zo stredne vel’kého netopiera v´ aˇzi pribliˇzne 200 aˇz 250 gramov, po usuˇsen´ı pribliˇzne polovicu tejto hmotnosti. Netopier m´ a r´ ychlu l´ atkov´ u v´ ymenu. To znamen´ a, ˇze konzumuje hmyz ˇcasto a v pomerne vel’k´ ych mnoˇzstv´ ach. V jeho krvi sa teda nach´ adza naraz vel’a magick´ ych ˇstiav z rˆ oznych druhov hmyzu. Ak k tomu pripoˇc´ıtame aj v´ ynimoˇcnost’ krvi samotného netopiera, vznikne n´ am celkom sluˇsn´ y koncentr´ at pr´ırodn´ ych s´ıl. A pr´ ave koˇzovité kr´ıdla popretk´ avané mili´ onmi ˇziliek tieto zl´ uˇceniny rovnomerne rozkladaj´ u na v¨ aˇcˇsiu plochu. Zabezpeˇc´ı to dobré vyl´ uhovanie extraktu do alchymistovho kotl´ıka. Pripravuj´ u sa z nich hlavne n´ apoje a elix´ıry povzbudzuj´ uce mysel’. Tak celkom vyˇcerp´ avaj´ uce, ˇco poviete? D´ ufam, ˇze ste si zas raz obohatili vedomosti, a ˇze sa na d’alˇsie pokraˇcovanie tejto rubriky teˇs´ıte minim´ alne tak ako ja. Ashanty, redaktorka

POVÍDKY O popletené v´ıle ˇ Zila byla jednou d´ıvka. Ani chud´ a, ani bohat´ a, mlad´ a tak akor´ at na vd´ av´ an´ı, rozumu moc nepobrala, ale byla pˇekn´ a na poled. Jiˇz nˇekolik mˇes´ıc˚ u pro ni jej´ı kmotˇriˇcka v´ıla sh´ anˇela ˇzenicha. Nechtˇela si pˇriznat, ˇze by mohla nespˇet, hledala nejdˇr´ıve v d´ıvˇcinˇe vesnici, pak v okoln´ıch vesnic´ıch, zaletˇela i do nejbliˇzˇs´ıho mˇesta... Jenˇze nikde nebyl nikdo, kdo by si chtˇel jej´ı svˇeˇrenkyni vz´ıt. Jednomu se zd´ ala moc mlad´ a, druhému moc huben´ a, tˇret´ı by radˇeji vidˇel vˇetˇs´ı vˇeno... V´ıla uˇz z toho byla tak ul´ıtan´ a, ˇze pˇri poslen´ı cestˇe od potencion´ aln´ıho n´ apadn´ıka usnula za letu. Vˇsichni zn´ ame jak si N´ ahoda r´ ada zahr´ av´ a, a tak naˇs´ı v´ıle do cesty pˇrihr´ ala vˇeˇz kostel´ıka. Tuˇs´ıte co se stalo, ˇze? Jistˇe, sp´ıc´ı v´ıla narazila hlavou do kostela, spadla na zem a zbytek noci byla bez sebe. Aˇz k r´ anu, kdyˇz ji skropila rosa, se probrala, s hlavou bolavou – a u ´plnˇe pr´ azdnou. Kdo je, kde je, kam smˇeˇruje – nic nevˇedˇela. A protoˇze vlastnˇe nikam neposp´ıchala, prosedˇela r´ ano u paviˇcny, na které se kapiˇcky rosy tˇrpitily jako perly v n´ ahrdeln´ıku. Se stoupaj´ıc´ım sluncem se ozval jej´ı ˇzaludek, a tak se vydala do lesa nˇeco naj´ıt. Na pasece uvidˇela p´ ast se laˇ n s kolouchem. Uchv´ acena pohledem na tu nevinnost, posadila se na paˇrez a pozorovala je. Na druhém konci louky spatˇrila ale nebezpeˇc´ı – vlka samot´ aˇre, kterému od tlamy kanuly sliny. Zpanikaˇrila. Co ted’? Luk a ˇs´ıpy ani oˇstˇep nem´ a, ˇcarovat neum´ı... Moment, um´ı! Vyt´ ahla z ruk´ avu ˇcarodˇejnou h˚ ulku, hvˇezdiˇcka na konci se zatˇrpitila a kouzlo bylo vysl´ ano vstˇr´ıc vlkovi. Kolem vlka se zatˇrpitila magick´ a mlha a najednou na jeho m´ıstˇe st´ al pohledn´ y mlad´ık ostr´ ych rys˚ u. Magick´ a vlna o kousek poodplula a promˇenila i laˇ n a koloucha. M´ısto nich tu st´ ali mlad´ a d´ıvka a d´ıtˇe, b´ azlivˇe se okolo sebe rozhl´ıˇzej´ıc. V´ıla, spokojena ˇze zaˇzehnala nebezpeˇc´ı, naˇsla lesn´ı cestu a vydala se po n´ı. Najednou mˇela pocit, ˇze mˇela nˇeco udˇelat, nˇeco zaˇr´ıdit... Jak tak ˇsla sluncem proz´ aˇren´ ym lesem, mumlala si nˇeco pro sebe a rozˇcilenˇe m´ avala h˚ ulkou. Katastrofa na sebe nenechala dlouho ˇcekat. Kudy proˇsla, tam z˚ ust´ avaly myˇsi promˇenˇené na b´ılé oˇre, d´ ynˇe zmˇenˇené v koˇca ´ry, koˇcky v olivrejované koˇc´ı, z bodl´ aku byla zdoben´ a kytice r˚ uˇz´ı... Nejhorˇs´ı byla promˇena jednoho slav´ıka za letu – kr´ asnˇe obleˇcen´ y opern´ı pˇevec dopadl na zem z v´ yˇsky nˇekolika metr˚ u a jeho zajeˇcen´ı bylo slyˇset pˇres p˚ ul kr´ alovstv´ı. Co mezi t´ım dˇelala jej´ı svˇeˇrenkynˇe? Chv´ıli pob´ıhala od jednoho okna k druhému, vyhl´ıˇzela v´ılu se ˇzenichem, ale kdyˇz dlouho nikdo neˇsel, vzala si pl´ at’ a vyrazila v´ılu hledat.

87 A jak to celé dopadlo? D´ıvka v´ılu sice nenaˇsla, ale potkala muˇze, jenˇz si ji vzal za ˇzenu. A v´ıla dodnes bloud´ı lesem a svou neopatrnost´ı mˇen´ı ˇzivoty vˇseho co potk´ a. Mohu v´ as vˇsak uklidnit – jej´ı kouzla vˇzdy o p˚ ulnoci vyprchaj´ı. Pouˇcen´ı plynouc´ı z pˇr´ıbˇehu je takovéto – neˇcekej na ˇstˇest´ı doma za pec´ı, tam tˇe nenajde, a nikdo ho k tobˇe ˇ est´ı si mus´ıˇs naj´ıt s´ nepˇrivede. Stˇ am. A dodatek: nelétejte pokud jste unaven´ı, pˇredejdete u ´raz˚ um a nepˇr´ıjemnostem! ˇ Cerven´ a Karkulka, redaktorka Dalˇs´ı ˇc´ıslo doˇc´ıt´ ate a tˇreba i uschov´ av´ ate mezi jeho starˇs´ı pˇr´ıbuzné, jak jsem jiˇz v mnoh´ ych s´ıdlech vidˇel. Andorsk´ y ˇ Sum jsou jediné noviny, vyd´ avaj´ıc´ı i v ˇcase v´ alky! Snad napˇreˇctenou v dalˇs´ım vyd´ an´ı.

Vytiˇstˇeno na svitc´ıch dodan´ ych Praetori´ anskou Gardou

´ SUM, ˇ ANDORSKY dvojˇ c´ıslo 17-18

V´ aˇzen´ı ˇcitatelia, r´ ad by som v´ as priv´ıtal pri novom ˇc´ısle naˇsich nov´ın Andorsk´ y ˇsum. Urˇcite mnoh´ı sa p´ ytate, ˇco sa stalo a preˇco 17. ˇc´ıslo tak dlho nevych´ adzalo, no vysvetlenie nehl’adajte v u ´vode, ale hlbˇsie v ˇc´ısle. Okrem ospravedlnenia a objasnenia z´ ahad Andorského ˇsumu v ˇc´ısle n´ ajdete d’alˇsie pokraˇcovanie nekoneˇcného pr´ıbehu o Pir´ atovi a jeho tajomstve, nahliadnutie na sever ku barbarom, zhodnotenie u ´toku temnej jazdy na mesteˇcko Thyris a d’alˇs´ıch menˇs´ıch report´ aˇz´ı z povrchu Andarie. Nezab´ıjajte ˇcas u ´vodom a prekuˇste sa hlbˇsie! Pr´ıjemné ˇc´ıtanie. Abegoth, redaktor

POZOR! POZOR! Chyt´ı V´ as niekedy pis´ arske ˇsialenstvo a neviete, kde ho usmernit’?! Chcete sa zviditel’nit’ a neviete ako?! Dostanete sa k inform´ aci´ am, ktoré h´ ybu svetom? ˇ Andorsk´ y Sum sa V´ as r´ ad ujme! ˇ Andorsk´ y Sum rozˇsiruje svoje obzory a hl’ad´ a nov´ ych redaktorov. Pr´ıd’te a pracujte v pracovnej dobe, ktor´ a vyhovuje pr´ ave V´ am. Pracujte v kolekt´ıve, ktor´ y sa urˇcite oplat´ı spoznat’, a to nielen spoza p´ısmen. Neviete ako na to? Je to jednoduché. Kontaktujte ktoréhokol’vek redaktora a ten V´ am pod´ a podrobnejˇsie inform´ acie. Pon´ ahl’ajte sa! Poˇcet vol’n´ ych miest je obmedzen´ y a st´ ale kles´ a. ˇ ame pr´ Cak´ ave na V´ as!

ˇ Tajomstvo odmlky Andorsk´ eho Sumu ˇ Ako iste vˇsetci viete, Andorsk´ y Sum uˇz dlhˇsiu nevydal. Urˇcite V´ as mnoh´ ych zauj´ımalo, preˇco tomu tak bolo a kde sa stala chyba. No skˆ or ako vysvetl´ıme t´ uto z´ ahadu, r´ ad by som sa V´ am za tento incident ospravedlnil. To, ˇze ste na n´ as ˇcakali tak ukrutn´ u dobu s nap¨ at´ım, ˇco nového sa dozviete, ˇci ˇcakanie d’alˇs´ıch p´ utav´ ych pr´ıbehov, n´ as mrz´ı. No ver´ıme, ˇze n´ am ostanete vern´ı aj v t´ ychto t’aˇzˇs´ıch chv´ıl’ach. Ale sp¨ at’ k vysvetleniu, ˇco sa vlastne dialo. Zveˇrejnˇ eno 16. 4. 2008

88

89 Vˇsetko to zaˇcalo uˇz d´ avnejˇsie, a to presnejˇsie zarmucuj´ ucou smrt’ou n´ aˇsho priatel’a a ˇséfredaktora Vijla Déˇziho. Vˇsetci sme tr´ uchlili niekol’ko dlh´ ych noc´ı, no ˇzial’ n´ am zakalil mysel’ viac, neˇz sme mohli oˇcak´ avat’. Prvopoˇciatoˇcné bezn´ adeje zaˇcali plienit’ naˇse myˇslienky a prvé problémy s vydan´ım na seba dlho nenechali ˇcakat’. Ako to b´ yva zvykom, choroba, ktor´ a sa nelieˇci, ub´ıja. Medzi redaktormi sa z ˇcasu na ˇcas vyskytli menˇsie nezhody, ktoré mali dost’ vel’k´ y vplyv na fungovanie redakcie. Koncom roku vyˇslo ˇc´ıslo, ktoré bolo v´ ysledkom redakcie, ktor´ a sa o p´ ar dn´ı na to rozpadla. Dlho redakcia vˆ obec nefungovala. Znakom toho bola aj rezign´ acia b´ yvalého ˇséfredaktora Morholta. Po ˇ p´ ar dˇ noch som sa stretol s redaktorkou Cervenou Karkulkou. Sadli sme si na poh´ arik dobrého vina a zhodli sme sa, ˇze by bolo dobre pokraˇcovat’ tam, kde naˇse spoloˇcné chodn´ıˇcky skonˇcili. Niekto to nazve nov´ y zaˇciatok, niekto znovuoˇzivenie, no podstatne je, ˇze sme tu op¨ at’ pre V´ as. Ako odˇskodnenie V´ am prin´ aˇsame toto dvojˇc´ıslo. Abegoth, redaktor

ˇ Zivot na severe Jaro zabuˇsilo na dveˇre... ... v lese se objevuj´ı ml´ ad’ata vˇsech druh˚ u, rostliny se po nepˇr´ıliˇs tuhé zimnˇe d´ avaj´ı do pr´ ace, aby n´ as jiˇz brzy zahltily kvˇety a plody. A j´ a vyrazila na toulavou. To mˇe tak obˇcas na jaˇre chytne. Tentokr´ at mˇe nohy zanesly pˇeknˇe daleko na sever, aˇz tam co leˇz´ı sn´ıh, kterého jsme si my na jihu letos moc neuˇzili. Vyuˇzila jsem pˇr´ıleˇzitosti a zaˇsla se pod´ıvat do osady barbar˚ u, jak to s nimi vypad´ a. A uˇzasla jsem. Z m´ısta, které jsem si pamatovala z mé posledn´ı n´ avˇstˇevy, byl stejn´ y snad jen velk´ y planouc´ı oheˇ n, zbytek byl jak z poh´ adky. Vyuˇzila jsem pˇr´ıleˇzitosti a vyzpov´ıdala pro v´ as n´ aˇceln´ıka Kulguru, Nakrula Axantura. J´ a jako ˇzensk´ a zvˇedav´ a, vypt´ avala jsem se na vˇsechno. Zaj´ımalo mˇe jak daleko je v´ ystavba. Hrd´ y barbar mi s p´ ychou ukazoval své m´ısto, kterému zasvˇetil vˇsechnu svou energii. Uk´ azal mi n´ ajemn´ı domy, ve kter´ ym ˇzij´ı nejen barbaˇri, ale také elfové a lidé, kter´ ym uˇcarovala divok´ a krajina. Dom˚ u zat´ım moc nen´ı, v´ ystavba je n´ akladn´ a na materi´ al a v zemi Andarijské jsou lidé pˇr´ıliˇs ˇsetˇriv´ı na to, aby neziˇstnˇe pomohli. Barbaˇri se vlastn´ımi silami snaˇz´ı z´ısk´ avat materi´ al na v´ ystavbu dom˚ u, jde jim to vˇsak pomalu, a tak zat´ım stoj´ı jen pˇet obytn´ ych dom˚ u a banka. Axantur se vˇsak netaj´ı pl´ any, které m´ a v hlavˇe jiˇz kr´ asnˇe srovn´ any – ukazoval mi m´ısto, kde vyroste port´ al, obchody a dalˇs´ı domy pˇr´ıstupné pro vˇsechny. Se zvl´ aˇstn´ı jiskrou v oku mi l´ıˇcil sv˚ uj pl´ an na v´ ystavbu krˇcmy, jedn´ım dechem vypr´ avˇel i o obnovˇe dol˚ u. Vzhledem k neutˇeˇsené situaci na trhu se ˇzelezem jsem se malinko vypt´ avala. V Imersk´ ych hor´ ach jsou ˇz´ıly ˇzeleza silné jak stehno dvoumetrového barbara, t´ ahnou se do hloubky mnoha kilometr˚ u a meˇce z tohoto ˇzeleza ukuté jsou pˇredmˇetem historek vypr´ avˇen´ ych u ohˇ n˚ u. Naneˇstˇest´ı jsou ˇsachty zavalené, statika chodeb naruˇsena, tr´ amy podp´ıraj´ıc´ı stropy ztrouchnivˇelé. Obnova dol˚ u je sice v pl´ anu, nen´ı vˇsak na prvn´ım m´ıstˇe. Kolem n´ as proch´ azelo mnoho mlad´ ych lid´ı, zeptala jsem se tedy kdo jsou, vˇsak v´ıte, l´ına huba hol´ y neˇstˇest´ı, zvl´ aˇstˇe u redaktora. Nakrul je oznaˇcil za ˇcleny cechu Osadn´ık˚ u, bl´ızk´ ych pˇra ´tel Imeru. Slunce se sklonilo k obzoru, tak jsem se s mil´ ym barbarem rozlouˇcila, slibuj´ıc dalˇs´ı n´ avˇstˇevu. M´ıstn´ı pˇr´ıroda mi opravdu uˇcarovala. A co vy, uˇz jste byli na severu? ˇ Cerven´ a Karkulka, redaktorka

H´ adej, h´ adej! Thyriské predmestie oˇzilo! Tentoraz nie temnou jazdou, ale l´ uˇstitel’mi rébusov. Opatrovatelia Thyrisu sa rozhodli usporiadat’ h´ adank´ arsku s´ ut’aˇz, nez´ uˇcastnilo sa jej vel’a l’ud´ı, no o to v¨ aˇcˇsie nap¨ atie bolo. Zaˇciatok zaˇcal ako obvykle, hr´ aˇcov oˇsklbali o 5 zlat´ ych ako vstupné a z´ aroveˇ n v´ yherné. Ked’ sa vˇsetk´ ych 8 s´ ut’aˇziacich usadilo, asistent p´ ana Alkina de Severina rozdal svitky. P´ an de Severin priv´ıtal hr´ aˇcov a povedal niekol’ko u ´vodn´ ych slov´ıˇcok. Po reˇci p´ an Augustus uviedol ˇcas h´ adania pre prv´ u h´ adanku. Za okamih sa s´ ut’aˇziaci niesli ku organiz´ atorovi svitky s odpoved’ami. Jeden l´ amaˇc slov neuh´ adol, z pekla to ˇst’astie! Cviˇcné kolo bolo za nami. Hr´ aˇci sa pred´ ychali a na tv´ ari sa im objavili prvé kvapky t’aˇzkého s´ ustredenia a myslenia. Druh´ a h´ adanka priˇsla na svet. ˇ Dlho sme neˇcakali a jeden s´ ut’aˇziaci si to ˇsije rovno ku p´ anovi Augustusovi. Vyhodnotenie kola a vˇsetci u ´spech. Co ˇ sia aj by nie, bolo to l’ahké, to by zvl´ adol aj ˇskret. Tretia h´ adanka pritvrdila, no neotriasla ˇziadnym s´ ut’aˇziacim. Dalˇ h´ adanka uˇz nebola tak´ a pohodiˇcka. P´ ytate sa preˇco? Tu ju mate: Ve lˇzi ˇzij´ıc´ı ˇr´ıkaj´ı, Bys na mˇe pozor d´ aval, Zradit m˚ uˇzu nevˇedomky, snad potaj´ı, Kdyˇz jsi nekalosti pr´ aval.

M´ agem, jako ˇcarodˇejem, Myˇslenky v sladkou realitu, J´ a jsem t´ım opojn´ ym medem, Snadno niˇc´ım hradby studu.


90 Kdyˇz odpoˇc´ıv´ am, uˇz´ıv´ am j´ıdla, Ochutn´ av´ am r´ ad i v´ına, R´ ad i piju, Tak pozn´ am, ˇze dosud ˇziju.

Diplomatem na cest´ ach, u ´kol prost´ y, R˚ uzn´ a zem, r˚ uzné zvyky, Vyuˇz´ıv´ am své schopnosti a triky, Jsem to j´ a, kter´ y stav´ı mosty.

Jako l´ asky posel jsem tu taky, Hru smyslnosti rozehraju, Pozn´ am mnohé ˇzeny mnohé vnady, Nahlédnu r˚ uzn´ ym taj˚ um.

Ak neviete, ˇco to je alebo sa len chcete uistit’, rieˇsenie n´ ajdete na konci tohto ˇc´ısla. Mus´ım v´ am vopred povedat’, ˇze t´ ato h´ adanka rozhodla pr´ ave o v´ıt’azovi tejto h´ adank´ arskej s´ ut’aˇze. Bolo rozhodnuté! Toto organiz´ atori neˇcakali a ostatn´ı urˇcite nechceli ostat’ zahanben´ı. Moˇznost’ pokraˇcovat’ alebo ukonˇcit’ toto klanie dlho nevisela vo vzduchu. ˇ sie vyrovnané kol´ Dalˇ a sa m´ıˇ nali ako pivo v krˇcmiˇcke. No musela pr´ıst’, a predsa priˇsla. H´ adanka rozhodca. Kto ju ˇ ’ast´ıˇcko, prv´ y uh´ adne, z´ıskava druhé miesto! ozvalo sa z u ´st p´ ana de Serevina. Nap´ınav´ a situ´ acia, to v´ am poviem. St ’ ˇze som nes´ ut aˇzil. Moje srdce by urˇcite neznieslo ten tlak. H´ adanka sa poniesla zvukom a penk bolo odˇstartované! Sekundy beˇzali ako barbar za medvedicou. A ˇco to vid´ım?! S´ ut’aˇziaci sa nesie so svitkom v ruke? Bolo rozhodnuté! Druhé miesto z´ıskava p´ an Braen. Gratulujeme mu, a t´ ymto ho pozdravujem v mene redakcie. Urˇcite mnoh´ ych z v´ as zauj´ıma, ak´ a h´ adanka rozhodla? Exkluz´ıvne iba pre v´ as:

Objev´ım se znenad´ an´ı podobu m´ am tis´ıcerou jsem tématem k vypr´ avˇen´ı do u ´st si mˇe obˇcas berou.

Minulost m´ a matka budoucnost, ta pro mˇe nen´ı nˇekdy vybav´ım Ti jatka nˇekdy sladké us´ın´ an´ı.

Nˇekdy sama samotink´ a dob´ yv´ am Tvou pevnost v hlavˇe nˇekdy cel´ y roj n´ as ˇcek´ a neubr´ an´ıˇs se n´ am hravˇe.

V´ıˇs uˇz? V´ıˇs kdo mohu b´ yt? Sebevˇedom´ı Ti boˇr´ım aˇz odpov´ıˇs Vˇedmˇe z niˇceho se stvoˇr´ım.

ˇ Op¨ at’ rieˇsenie n´ ajdete na z´ aver tohto ˇc´ısla. Dakujem za vaˇsu pozornost’ pri ˇc´ıtan´ı tohto ˇcl´ anku. Autor t´ ychto h´ adaniek n´ am poskytol d’alˇsiu zbierku teda v d’alˇsom ˇc´ısle op¨ at’ a zas! Eˇste st´ ale ˇc´ıtate? Tieˇz ste postrehli, ˇze meno v´ yhercu som nespomenul? No pre t´ ych, ˇco sa dostali aˇz sem, v´ yhercom sa stal p´ an Nexus ktor´ y ako jedin´ y uh´ adol rozhoduj´ uci rébus. V sekcii Napsali ste n´ am uvedieme o ´du, ktor´ a bola nap´ısan´ a na jeho poˇcest’. V mene redakcie mu gratulujem a vel’a vyrieˇsen´ ych ˇst’astn´ ych chv´ıl’ v ˇzivote. Abegoth, redaktor

Perla juhu v trosk´ ach? Priˇsiel som k Praetori´ anskym kas´ arˇ nam so ˇziadost’ou na Legatusa Quandila o objasnenie krvav´ ych udalost´ı po celej Andarii a pl´ anoch do bud´ ucna. S vel’kou ochotou mi vysvetlil vel’kost’ a dosah ˇskˆ od, nieˇco o t´ aboroch na Juhu, ˇ tunajˇsom pr´ıstave a novej vel’kolepej stavby pri novopostavenom Thyriskom moste. Skody spoˇciatku neboli také vel’ké, ale ked’ sa nepriatelia dostali do mesta vyplienili skoro kaˇzd´ y dom a zniˇcili pr´ıstav. Podporu na opravu mesta naˇsli u mestsk´ ych remeseln´ıkoch ktor´ y odhaduj´ u ˇskody na 20 ton pieskovca a menej dreva. Zniˇcené budovy sa vr´ atia do pˆ ovodného stavu. Iste si vˇsak mnoh´ y vˇsimli nové budovy v centre mesta. Jednou z nich je aj pl´ anovan´ a citadela Thyrisu. Bude sl´ uˇzit’ sˇcasti na ubytovanie ˇclenov gardy, ale hlavne ako posledné miesto obrany pri pr´ıpadnom u ´toku ˇ na t´ uto Perlu Juhu. Bude vel’mi dˆ okladne opevnen´ a a ozbrojen´ a. Dalej som sa p´ ytal na Juˇzn´ u ˇcast’ tohto n´ adherného mesta. P´ an Quandil prezradil, ˇze v t´ aboroch je podstatne menej ozbrojen´ ych s´ıl ako tam bolo. Je dost’ pravdepodobné ˇze pr´ıstav je zniˇcen´ y. Pr´ıstup k nemu zabraˇ nuje n´ amorn´ a blok´ ada. V tomto ˇcase sa hl’adaj´ u takzvané kamene vedenia ktoré by mali pomˆ oct’ porazit’ Rassangeho a ostatn´ ych zloduchov tr´ apiacich obˇcanov Andarie. Augustus

91

ˇ Cern´ e perly ˇ Cern´ e perly jsou produktem moˇrsk´ ych mlˇz˚ u perlotvorek. Jejich nalezen´ı je obt´ıˇzné, a tak je jejich cena vysok´ a. Vyskytuj´ı se v rozliˇcn´ ych odst´ınech od kovovˇe ˇsedé aˇz po ˇcernou, k nalezen´ı jsou ve vˇsech slan´ ych ˇci brakick´ ych vod´ ach. ˇ Cern´ e perly se daj´ı vyuˇz´ıt nˇekolika zp˚ usoby. Nemocn´ı si je mohou rozpustit ve v´ınˇe a tento roztok vyp´ıt, pos´ıl´ı tak chor´ y organismus. Alchymisté z tmav´ ych perel m´ıchaj´ı n´ apoj, kter´ y na urˇcitou dobu rozt´ ahne zorniˇcky a umoˇzn´ı ˇclovˇeku, elfu i barbarovi vidˇet za tmy jako koˇcka. V neposledn´ı ˇradˇe jsou ˇcerné perly vyuˇz´ıv´ any magiky vˇsech obor˚ u jako prostˇredek zesiluj´ıc´ı kouzlo.

Pravda alebo loˇ z? Napil som sa Havaˇ nt’ana a poˇcu ´val. Bola to hora m¨ asa, dva metre vysok´ a, metr´ ak t’aˇzk´ a. Hust´ a ˇcierna brada a niekol’ko vrkoˇcov. Spod klob´ uka, ktor´ y mu padal do tv´ are a z v¨ aˇcˇsej ˇcasti mu halil tv´ ar, st´ upal ostr´ y dym. Kto na neho pohliadol, vedel, ˇze tomuto diablovi sa treba vyhn´ ut’. Duniv´ ym krokom predst´ upil pred n´ as. St´ al tam ako st´lp na m´ ole. Spev st´ıchol. Chlap´ık na mˇ na pohliadol a poklepal na ˇ sie zn´ stˆ ol. Dalˇ ame gesto na obsluhu a slobodne po doplnen´ı energie pokraˇcoval d’alej. Kaˇzd´ y ˇclen pos´ adky oˇcak´ aval nejaké povˇsimnutie alebo pochvalu. No namiesto toho sme si vypoˇculi krik a vyhr´ aˇzky. Niˇc v´ ynimoˇcné. St´ ale spom´ınal a vykrikoval, ˇze sme ako ˇzenské, ˇco patria na zem. Hned’ na to n´ as poslal do hlbok´ ych pekiel a vynadal, ˇze len tak post´ avame. Vˇsetci sme sa rozbehli ako h´ uf r´ yb. Dˆ ostojn´ık zist’oval ˇskody, n´ amorn´ıci ich opravovali a kapit´ an posed´ aval v kajute. Neskˆ or ako som sa fl´ akal po palube, poˇcul som rozhovor dˆ ostojn´ıka a kapit´ ana. Kapit´ an mal nepr´ıˇcetn´ y hlas a dˆ ostojn´ık opatrne hl´ asil ˇskody. Vel’mi vel’ké ˇskody. Z´ asoby vystaˇcia na p´ ar dn´ı. Hlavn´ y staˇzeˇ n praskol a pri najmenˇsom vetr´ıku sa zlom´ı. Kormidlo bolo zniˇcené. Straty na muˇzoch obrovské. Dˆ ostojn´ık zaˇcal panik´ arit’. Vraj v takomto stave sa budeme plavit’ po morskom dne a podobné voloviny. Pribl´ıˇzil som sa bliˇzˇsie, aby som videl, ˇco presne sa tam deje. Kapit´ an bol k nemu otoˇcen´ y chrbtom, chv´ıl’ku preˇsl’apoval a poˇcu ´val tie ˇzv´ asty. No n´ ahle sa zvrtol a z obr´ atky jednu vrazil dˆ ostojn´ıkovi, ktor´ y sa v momente ocitol na kolen´ ach. Kapit´ an zasypel, ˇze on bude rozhodovat’ kedy a kadial’ sa bude plavit’ jeho lod’ a nie ak´ asi krysa zo stoky. Ticho som sa prikrˇcil a snaˇzil sa spoza sudov odplazit’. Dˆ ostojn´ık st´ ale leˇzal na zemi a vypl’u ´val krv. Kapit´ an do neho kopol a rozk´ azal, nech sa mu prat´ a z oˇc´ı. Dˆ ostojn´ık sa najprv plazil ako had, no potom vstal a pridal sa k ostatn´ ym akoby sa niˇc nestalo. Abegoth, redaktor D´ amy a p´ ani, prel´ uskali ste sa ku koncu d’alˇsieho ˇc´ısla a neost´ ava mi niˇc iné ako sa s Vami rozl´ uˇcit’. Pevne d´ ufam, ˇ v´ ˇze sa V´ am p´ aˇcilo a stretneme sa op¨ at’ v bl´ızkej dobe. Co am prinesieme najbliˇzˇsie? Nechajte sa prekvapit’, urˇcite to bude st´ at’ za to. Oj! Skoro by som zabudol. T´ı, ˇco ˇcak´ ate na rieˇsenie h´ adaniek, ste sa doˇckali. Rieˇsen´ım je slov´ıˇcko Jazyk a slov´ıˇcko Spomienka. Tak to je uˇz, ale naozaj vˇsetko. Dovidenia priatelia... Abegoth, redaktor

´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 19 ˇ Andorsk´ y Sum, 19. ˇ c´ıslo

ˇ Velev´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, opˇet se k V´ am vrac´ı obˇcasn´ık kr´ alovstv´ı Andarijského - Andorsk´ y Sum. V´ıt´ am V´ as na str´ ank´ ach naˇseho pl´ atku a douf´ am ˇze V´ as zaujme stejnˇe jako ˇc´ısla pˇredchoz´ı. Proˇc jsme se dlouho neozvali? Inu, do naˇseho tiskaˇrského stroje vlezl podivn´ y ˇsotek a neˇz se n´ am podaˇrilo ho vystrnadit, zabralo to vˇeky. Proto pˇrijmˇete naˇs´ı omlouvu a vydejte se opˇet s n´ ami mezi str´ anky jiˇz devaten´ actého ˇc´ısla. Na co se m˚ uˇzete tˇeˇsit? Pˇredstaven´ı dalˇs´ıho cechu, novou rubriku o vaˇren´ı, dalˇs´ı z pˇr´ıbˇeh˚ u pro dlouhé letn´ı veˇcery. Morholt, havantsk´ y redaktor

POZOR! POZOR! Chyt´ı V´ as niekedy pis´ arske ˇsialenstvo a neviete, kde ho usmernit’?! Chcete sa zviditel’nit’ a neviete ako?! Dostanete sa k inform´ aci´ am, ktoré h´ ybu svetom? ˇ Andorsk´ y Sum sa V´ as r´ ad ujme! ˇ Andorsk´ y Sum rozˇsiruje svoje obzory a hl’ad´ a nov´ ych redaktorov. Pr´ıd’te a pracujte v pracovnej dobe, ktor´ a vyhovuje pr´ ave V´ am. Pracujte v kolekt´ıve, ktor´ y sa urˇcite oplat´ı spoznat’, a to nielen spoza p´ısmen. Neviete ako na to? Je to jednoduché. Kontaktujte ktoréhokol’vek redaktora a ten V´ am pod´ a podrobnejˇsie inform´ acie. Pon´ ahl’ajte sa! Poˇcet vol’n´ ych miest je obmedzen´ y a st´ ale kles´ a. ˇ ame pr´ Cak´ ave na V´ as!

Andarijsk´ e cechy Rozhodli jsme se obnovit zapoˇcatou tradici a v´ am, naˇsim ˇcten´ aˇr˚ um, pˇredstavovat cechy, které se vyskytuj´ı por˚ uznu po celém kontinentˇe. Ve starˇs´ıch ˇc´ıslech si m˚ uˇzete osvˇeˇzit pamˇet’, byly zde pˇredstaveny cechy Hen Ichaer, Str´ aˇzci a Templ´ aˇri. Dneˇsn´ı ˇcl´ anek je vˇenov´ an OSADNÍK˚ UM, jedinému cechu, kter´ y se uch´ ylil na studen´ y sever, kde ˇzije bok po boku s medvˇedy, vlky a ˇcleny Kulguru. Osadn´ıci jako cech byli zaloˇzeni koncem prvn´ıho jarn´ıho mˇes´ıce, a kr´ atce po jejich vzniku se veden´ı spoleˇcenstv´ı ujal Albar. muˇz ˇcestn´ y, neohroˇzen´ y a pln´ y ide´ al˚ u. Obklopil se lidmi, kter´ ym d˚ uvˇeˇroval, po pravici svého z´ astupce Ybeliona, po levici diplomatku Brilian, kter´ a mi vˇenovala sv˚ uj ˇcas a povypr´ avˇela mi o svém cechu. Osadn´ıci si zakl´ adaj´ı na tom, ˇze jsou sp´ıˇse spoleˇcenstv´ım pˇra ´tel, neˇz organizac´ı s jasn´ ym c´ılem. Chtˇej´ı prostˇe b´ yt, drˇzet se a pomalu stoupat na spoleˇcenském ˇzebˇr´ıˇcku. Snad proto si vybrali odlehl´ y sever, kde jim nejsou konkurenc´ı staré silné cechy. Sp´ıˇse ale bylo motivem pˇra ´telstv´ı mezi Albarem a hlavou Kulguru. Vztahy mezi obˇema partami jsou Zveˇrejnˇ eno 22. 6. 2008

92

93 v´ıceménˇe pˇra ´telské, i kdyˇz barbaˇri neradi na svém u ´zem´ı vid´ı potyˇcky, zvl´ aˇstˇe mezi ˇcleny jednoho cechu. Osadn´ıci maj´ı totiˇz horkou krev a nejsou pro r´ anu daleko, zvl´ aˇstˇe posilnˇeni v´ınem nebo pˇred zraky vnadn´ ych dam. Nelze jim ale upˇr´ıt jistou sehranost, i kdyˇz jako spoleˇcnost nefunguj´ı pˇr´ıliˇs dlouho, jiˇz se dobˇre znaj´ı a Brilian s hrdost´ı v hlase l´ıˇcila z´ aˇzitky, jeˇz nasb´ırali v boji s temn´ ymi pˇrisluhovaˇci na povrchu. Opravdov´ a bitva se jim vˇsak vyh´ yb´ a, jejich protivn´ıky jsou krvelaˇcné ˇselmy a oˇzivl´ı mrtv´ı. V nevelkém poˇctu dev´ıti osob nejsou velkou bojovou silou, mus´ı se s nimi ale rozhodnˇe poˇc´ıtat, snaˇz´ı se b´ yt barbarskému kmenu oporou a neust´ ale do sv´ ych ˇrad v´ ab´ı nové ˇcleny. Brilian mˇe ujistila, ˇze pˇrij´ımac´ı zkouˇsky neusiluj´ı z´ ajemc˚ um o ˇzivot ani o hrdost, jen maj´ı za c´ıl provˇeˇrit spolehlivost, ˇcestnost a u ćtu ke starˇs´ım - vlastnosti, jeˇz jsou pro Osadn´ıky d˚ uleˇzitˇejˇs´ı neˇz mocné svaly ˇci bystr´ y intelekt. Brilian jménem svého cechu vyz´ yv´ a vˇsechny, kteˇr´ı by snad mˇeli z´ ajem o vstup do cechu, aby navˇst´ıvili Imer a do schr´ anky u domu ˇc´ıslo jedna vhodili svitek. Rozhovor s Brilian byl zaj´ımav´ y a rozhodnˇe pˇr´ıjemn´ y, louˇcila se pevn´ ym stiskem ruky a j´ a nejen j´ı, ale celému jej´ımu spoleˇcenstv´ı ze srdce pˇreji mnoho u ´spˇech˚ u a plné pokladnice. ˇ Cerven´ a Karkulka

Cviˇ citel kon´ı Kdyˇz jsem pˇriˇsel do m´ıstnosti, muˇze, o kterém je tento ˇcl´ anek, jsem vskutku nemohl pˇrehlédnout. Urostl´ a postava, ˇsirok´ a ramena, na tv´ aˇri ˇsr´ am a mohutn´ y plnovous. O jeho pr´ aci svˇedˇcily i vysoké boty a u pasu stoˇcen´ y biˇc jev´ıc´ı zn´ amky ˇcastého pouˇz´ıv´ an´ı. Muˇz se pˇredstavil jako Eduard, cviˇcitel kon´ı z Kyrsk´ ych zem´ı. Pˇri rozmluvˇe v´ am jistˇe neunikne jeho patrn´ y cizokrajn´ y pˇr´ızvuk, ale ten v´ as jenom utvrd´ı v tom, ˇze tento muˇz je t´ım prav´ ym pro v´ ycvik vaˇseho konˇe. Eduard je skuteˇcn´ ym umˇelcem mezi cviˇciteli, z jakéhokoliv vaˇseho konˇe, i kdyby byl sebeslabˇs´ı, vycviˇc´ı oddaného nosiˇce pro vˇsechny vaˇse v´ ypravy na povrch. O svˇeˇrené konˇe se star´ a velmi dobˇre a profesion´ alnˇe, ˇza ´dn´ y od nˇej neodch´ az´ı vyhladovˇel´ y ˇci se zn´ amkami krutého zach´ azen´ı. O jeho odbornosti svˇedˇc´ı uˇz jen to, ˇze vaˇseho konˇe v´ am vr´ at´ı vycviˇceného jiˇz za jeden den. No ˇreknˇete, kde jinde neˇz na Kyru se tohle mohl nauˇcit? Cviˇcitel Eduard cviˇc´ı konˇe na pl´ an´ıch Havantu, ˇcasto ho ale zastihnete v jeho obydl´ı na Havantském ostrovˇe. Na budovˇe je v´ ymluvn´ a cedule Koˇ nsk´ y Cviˇcitel. Tento mistr svého oboru poskytuje své sluˇzby za pouh´ ych deset zlatek. havantsk´ y redaktor Morholt

A tenhle zn´ ate? Sejdou se takhle tˇri ˇclenové mˇestské rady pˇri projedn´ av´ an´ı pˇr´ıspˇevk˚ u na charitu. Bohat´ a obchodnice, ryt´ıˇr a p´ısaˇr. Ryt´ıˇr pov´ıd´ a: Vezmeme vˇsechny pen´ıze co mˇesto m´ a a pod radniˇcn´ı vˇeˇz´ı udˇel´ ame ˇctverec s´ ah na s´ ah. Pak vyhod´ıme vˇsechny pen´ıze z okna a potˇrebn´ ym vˇenujeme vˇse co nespadne do ˇctverce. P´ısaˇr chvilinku pˇrem´ yˇsl´ı a pak pov´ıd´ a: Nene, udˇel´ ame to obr´ acenˇe. Vyhod´ıme pen´ıze z okna ve vˇeˇzi a to, co do ˇctverce spadne, vˇenujeme pro dobré u ´ˇcely. Na to bohat´ a obchodnice rychle vyskoˇc´ı a pov´ıd´ a: A co prostˇe ty pen´ıze jen vyhodit z okna bez nˇejakého kreslen´ı dole na dlaˇzbˇe? Kdyˇz bohové mysl´ı, ˇze bysme mˇeli pˇrispˇet chud´ ym, at’ si ty let´ıc´ı pen´ıze prostˇe chyt´ı. Tluˇchuba

Mˇ esta Andarijsk´ a R´ ad bych v´ am v tomto ˇc´ısle pˇribl´ıˇzil mˇesto, které m´ a za sebou dlouhou historii, a které mus´ı b´ yt zlat´ ym dolem pro kaˇzdého dobrodruha. Lewan, mˇesto elf˚ u, n´ as m˚ uˇze okouzlit sv´ ym pomˇernˇe nov´ ym n´ amˇest´ım, které bylo vybudov´ ano po n´ ajezdech temné j´ızdy, kter´ a poniˇcila jiˇz staré budovy pˇredchoz´ıho lewanského n´ amˇest´ı. Kr´ asné akvadukty a pr˚ uzraˇcnˇe ˇcist´ a voda pˇril´ akali do kraj˚ u lewansk´ ych vz´ acného pt´ aka, jeˇra ´ba. Jeˇra ´b se jistˇe zaˇradil mezi dalˇs´ı skvosty Lewanu, a proto je smutnou skuteˇcnost´ı, ˇze se najdou lovci, pro které se stal jeˇr´ ab lovnou zvˇeˇr´ı. Bl´ıˇze jsem se zaj´ımal o tohoto pt´ aka a tady pˇrikl´ ad´ am jeho popis. ˇ ı se semeny, Jeˇra ´b je pt´ ak vysok´ y pˇribliˇznˇe ˇctyˇri stopy, rozpˇet´ı kr´ıdel aˇz sedm stop a v´ aˇz´ı 5 aˇz 7 kamen˚ u. Ziv´ plody, koˇr´ınky a drobn´ ymi ˇzivoˇcichy. Z travin stav´ı velké hn´ızdo, do kterého samiˇcka sn´ aˇs´ı dvˇe hnˇedav´ a vejce velk´ a asi pˇet palc˚ u. Miluje prostˇred´ı se sladkou vodou, a i proto mu lewanské prostˇred´ı prosp´ıv´ a. Elfsk´ a arm´ ada v ˇcele s Kiranem Nasirem toho pl´ anuje v tomto mˇestˇe mnoho. Nˇekteré pl´ any jsou zahalené tajemstv´ım, ale urˇcitˇe v´ as bude zaj´ımat, ˇze se brzy bude konat turnaj, kter´ y bude m´ıt r˚ uzné tradiˇcn´ı i netradiˇcn´ı discipl´ıny. Bliˇzˇs´ı informace se vˇsichni dov´ı v patˇriˇcném ˇcase. V Lewanu a jeho okol´ı se m˚ uˇzete setkat se zvˇeˇr´ı vˇseho druhu, ale také se zbojnick´ ymi tlupami a skupinami otrokaˇr˚ u. Proto ˇclen Menel Sangy pan Finwes varuje a rad´ı vˇsem, kdo se chtˇej´ı toulat po okol´ı Lewanu, at’ jsou

94


ostraˇzit´ı. Pokud v´ as zaj´ım´ a v´ıce o tomto n´ adherném mˇestˇe, bˇeˇzte se tam pod´ıvat, nebo poˇckejte co si o nˇem budete ˇ moci pˇreˇc´ıst v pˇr´ıˇst´ım ˇc´ısle Andorského Sumu. V´ aˇs redaktor Arcano Mente

Rady Dˇ edka Koˇren´ aˇrky Milé hospodyˇ nky, chyst´ ate se uvaˇrit sv´ ym drah´ ym muˇz˚ um ˇci p´ an˚ um nˇeco extra, ale nev´ıte ˇc´ım by jste pˇrekvapily jejich mlsné jazyky? Tato novˇe vznikl´ a rubrika V´ am pˇrinese recepty ze vˇsech osvobozen´ ych mˇest Andarie, které se mi podaˇrilo sebrat. Jako prvn´ı pˇrijde na ˇradu mˇesto Ileren s jeho skoro nezn´ am´ ym receptem - Templ´ aˇrovou baˇstou. Na pˇr´ıpravu pro pˇet lid´ı budete potˇrebovat: Deset strouˇzk˚ u dobrého ˇcesneku Pˇet dobˇre rostl´ ych brambor ˇ Spetku soli Trocha koˇren´ı (moˇznost nakoupit u obchodn´ık˚ u co ho dov´ aˇz´ı z ostov˚ u) Lˇz´ıce s´ adla Tˇri klob´ asy Vezmete velk´ y hrnec do kterého naberete vodu a zaˇcnete vaˇrit. Kdyˇz pˇrivedete vodu k varu, osolte a dejte do n´ı utˇren´ y ˇcesnek. Utˇren´ ym ˇcesnekem se pros´ım nemysl´ı ˇcesnek utˇren´ y hadrem, ale noˇzem. Pˇrid´ ame ostatn´ı ingredience, klob´ asu pˇredt´ım nakr´ aj´ıme na koleˇcka. Moˇzno pˇridat i dvˇe aˇz tˇri vaj´ıˇcka které rozklepnete do vaˇr´ıc´ı vody. Nutno ovˇsem m´ıchat, pozor aby j´ıdlo nez˚ ustalo v´ıc na dnˇe a okraj´ıch hrnce! Zkuˇsenn´ a hospodyˇ nka jistˇe pozn´ a kdy je polévka jiˇz dostateˇcnˇe uvaˇren´ a a m˚ uˇze zaˇc´ıt pod´ avat na st˚ ul. Toto j´ıdlo pod´ av´ ame nejlépe s opeˇcen´ ym chlebem. Ilerenskou specialitou je z´ aroveˇ n pouˇz´ıt m´ısto tˇr´ı klob´ as tˇri koˇ nské sal´ amy. J´ıdlo pak dostane typickou chut’ mˇesta Ileren. Pˇreji dobrou chut’. Dˇedek Koˇren´ aˇrka

Pravda alebo loˇ z? Vˇsetci sme pracovali ako otroci, ktor´ı si snaˇzia vyk´ upit’ svoju slobodu. Atmosféra na lodi sa pomaly vyostrovala, ked’ˇze nikto z n´ as nevedel, kam sa plav´ıme. Ked’ uˇz naˇsa nedoˇckavost’ prer´ astla v ˇsialenstvo, rozhodli sme sa pritlaˇcit’ na kapit´ ana, aby n´ am povedal, kam vlastne smerujeme. Podr´ aˇzden´ y kapit´ an n´ as dojedného zvolal. V z´ astupe pozostal´ ych z b´ urky ˇsumelo ako pri draˇzen´ı otrokov. Pir´ at sa pousmial a l’ahko prehodil,hlavne otrok´ yn ˇ. Zatv´ aril som sa neurˇcito. Urˇcite to muselo bzt’ zaj´ımavé. jednook´ aˇc sa zaˇcal smiat’, To si p´ıˇs, skrˇcek. N´ utene som sa pousmial a objednal pivo. Kapit´ an predst´ upil pred svoje st´ ado. Ruky drˇzal ako obvykle, za chrbtom, no z fajky sa nedymilo. Prezrel si n´ as ako bandu tup´ ych hl´ av a spustil ohniv´ u vlnu ostr´ ych slov. Slov o tom, ˇze nie je naˇsa mater, ktor´ a n´ am bude mazat’ med okolo zadku. Hned’ na to n´ as uistil, ˇze je to jeho lod’, a je to ˇcisto jeho vec, kam si s n ˇou pl´ ave. O tom, ˇze n´ as s kl’udn´ ym svedom´ım vyhod´ı z paluby a nakrm´ı naˇsim m¨ asom ˇzraloky a in´ u h´ av¨ ad’. Po tomto v´ yleve sme pochopili, ˇze sa ˇcosi deje alebo ˇcosi chorobne hl’ad´ a. Nebolo by divu, ak by to bol nejak´ y poklad. No skrˇcek, tentokr´ at to bolo inak. Upil piva a ja som sa pomaly zaˇcal aj nudit’. St´ ale pohromy a divn´ y kapit´ an. Také m´ ame aj v naˇsom kr´ al’ovstve. Chlap´ık zaˇc´ınal vyzerat’ ospalo a ja by som r´ ad vedel, ˇc´ım bol tak ohromen´ y, ˇco vlastne videl. Na zaˇciatku ste hovoril, ˇ ste teda videl? Kto tu rozpr´ ´ ˇze ste ho videl. Co ava pr´ıbeh?! JA, ˇci ty?! zaˇcala penit’ opit´ a kopa svalov.Ano, a ńo. Ale ned´ a sa to ur´ ychlit’? Zasran, ak sa ti to nep´ aˇci, odp´ al’! Urˇcite sa tu n´ ajdu vd’aˇcnejˇs´ı posluchaˇci. rozhorˇcoval sa. No mne svitlo, ˇze som jedin´ y, ˇco by ho vypoˇcul a mal som pocit, ˇze svit´ a koncu tejto b´ achorky. Dobre, dobre. Pokraˇcujte, zatial’ objedn´ am. Pir´ at buchol po stole, uˇz to tu malo byt’! Krˇcmou sa ozvalo buchnutie poh´ ara a n´ adych. redaktor Abegoth Doˇc´ıt´ ate devaten´ acté ˇc´ıslo a jistˇe s napˇet´ım oˇcek´ av´ ate ˇc´ıslo dvac´ até, tedy jubilejn´ı. Vaˇse oˇcek´ av´ an´ı je opr´ avnˇené, protoˇze si bud’te jisti ˇze dvac´ até ˇc´ıslo bude takové, jaké jste jeˇstˇe neˇcetli! Napˇreˇctenou v pˇr´ıˇst´ım ˇc´ısle havantsk´ y redaktor Morholt

Vytiˇstˇeno na svitc´ıch dodan´ ych Praetori´ anskou Gardou

´ SUM, ˇ ANDORSKY Vol’by

V´ aˇzen´ı ˇcitatelia, v´ıtam V´ as pri naˇsom ˇspeci´ alnom ˇc´ısle venovanému Andorsk´ ym vol’b´ am. Kedysi bolo trad´ıciou, aby si Andorsk´ı obˇcania zvolili svojho vodcu, ktor´ y ich viedol cestou necestou. Minulého roku sa karta obr´ atila. Kr´ al’ovn´ a Killias do tejto funkcie dosadila rytiera Thomasa Von Chavu, ktor´ y pred ned´ avnom n´ ahle umrel. Prin´ aˇsame V´ am kr´ atky rozhovor s kaˇzd´ ym kandid´ atom a jeho kr´ atke predstavenie ˇsirokej verejnosti. Ver´ım, ˇze V´ am naˇsa pr´ aca odpovie na Vaˇse ot´ azky, pr´ıpadne V´ am ul’ahˇc´ı v´ yber. Abegoth, ˇséfredaktor

Kto s´ u? ´ Uvodom by sme V´ am ich radi predstavili. Ver´ıme, ˇze ich pozn´ ate, no s´ u tu cudzinci, teda obˇcania, ktor´ı sa do mesta prist’ahovali pred ned´ avnom a nemaj´ u prehl’ad. Kandid´ ati s´ u usporiadan´ı podl’a abecedy. Falathrim ˇ Dostal jsem za u ´kol od Androského Sumu se troˇsku pˇredstavit tak tedy, mé jmého Falathrim, jsem obchodn´ık cechu Str´ aˇzc˚ u s´ıdl´ıc´ıch v Andoru. Do Andarijského kr´ alovstv´ı jsem zav´ıtal cirka pˇred 3 lety pˇri u ´tˇeku z mé domoviny, zemˇe Kelevarské. Po nˇejaké dobˇe jsem se zaˇclenil mezi zdejˇs´ı obyvatele, posléze mˇe Korneus pˇrivedl do cechu Str´ aˇzc˚ u. Zde mˇe dostal na starost Falgir, kter´ y mˇe mnoho nauˇcil. Plynul ˇcas a j´ a se postupnˇe vypracoval na obchodn´ıho z´ astupce cechu a poznal mnoho nov´ ych lid´ı. Jinak jsem nˇekdy n´ aladov´ y, ale snaˇz´ım se vˇzdy pomoci, pokud je to potˇreba a pokud je to v m´ ych sil´ ach. Jsem ochoten j´ıt za sv´ ym snem. Zn´ ate to - moˇznost´ı je hodnˇe. No to je tak asi vˇse. Douf´ am, ˇze jsem v´ as moc nenudil. . .


95

´ SUM, ˇ KAPITOLA 22. ANDORSKY VOL’BY

96

Freya Jsem Freya, dlouholet´ a obyvetelka Andoru a také ˇclenkou cechu Kelt˚ u. Co bych v´ am o sobˇe ˇrekla? Snad jen to, ˇze m´ am hlavu plnou pl´ an˚ u. Moje oˇci se st´ ale d´ıvaj´ı na vˇeci kolem a uˇsi naslouchaj´ı tuˇzb´ am jin´ ych.

Gorlae Zilace Bohuˇzial’ pre nedostatok ˇcasu sa kandid´ atka nestihla vyjadrit’.

Jeˇ zek Pˇriˇsel sem za zemˇe zvané Deltora. Mˇel sem dva bratry, co se snimi stalo nev´ım. Jednu chv´ıli sem se ˇzivil jako bandita. Pro neshody s mnoha lidmi jsem musel z Andarie uprchnout a pak jsem se za nˇejak´ y ˇcas vr´ atil. Svoje zlé ˇciny by jsem chtˇel odˇcinit, proto si mysl´ım, ˇze b´ yt starosta by mohl b´ yt dobr´ y zp˚ usob, jak dok´ azat lidem, ˇze jsem se zmˇenil, a z´ aroveˇ n d˚ ukaz toho, ˇze to, co jsem dˇelal, mˇe mrz´ı.

97

Vox Zdrav´ım ˇcten´ aˇre Andorského ˇsumu, dovolte abych se pˇredstavil, jsem Vox, kandid´ at na post Andorského starosty. V zem´ıch Andarijsk´ ych ˇziji pˇribliˇznˇe 3 roky a 7 mˇes´ıc˚ u a jsem jedn´ım ze zakladatel˚ u cehu Husit˚ u.

P´ ar ot´ azok pre naˇsich kandid´ atov Co V´ as vedlo k tomu, kandidovat na funkci starosty naˇseho hlavn´ıho mˇesta? Falathrim: Dlouh´ a léta jsem pozoroval starosty pˇrede mnou, jak jsou voleni do své funkce, jak se snaˇz´ı nˇeco zmˇenit. Nˇekomu se podaˇrilo, nˇekomu ménˇe. Freya: No ke kandidatuˇre mnˇe vedlo to, ˇze Andor jakoˇzto hlavn´ı mˇesto potˇrebuje vzkvétat, rozˇsiˇrovat se a b´ yt udrˇzov´ ano a spravov´ ano. A k tomu je potˇreba ˇclovˇek s pl´ any, ochotou a podporou lid´ı. A j´ a si mysl´ım, ˇze aspoˇ n dva z tˇechto pˇredpoklad˚ u m´ am. O tom tˇret´ım se rozhodne. Gorlae Zilace: M´ am nˇejaké moˇznosti? Asi nejsp´ıs proto, ˇze jsem nemˇela co dˇelat a rozhodla jsem se tedy nˇejak pokusit zmˇenit Andor k lepˇs´ımu. Jeˇ zek: Chtˇel bych udˇelat nˇeco pro lidi a ne jen neˇcinnˇe st´ at a koukat se. Vox: Uˇz dˇr´ıve mˇe napadlo kandidovat na post starosty, ale tenkr´ at jsme se v cechu nakonec dohodli na kandidatuˇre pana Rulva. Pozdˇeji jsem chtel prospˇet mˇestu jakoˇzto Herold, ale tehdy jsem mˇel jisté povinnosti k cechu, které by mˇe pˇripravovaly o dost ˇcasu, a tak jsem si ˇrekl, ˇze se jistˇe najde osoba dost schopn´ a a s dostatkem volného ˇcasu, coˇz jsem j´ a tenkr´ at nebyl. Dnes mˇe jiˇz nic nezastavilo, a tak jsem se po dlouhé dobˇe, po kterou jiˇz v Andarii ˇziju, rozhodl kandidovat na starostu Andoru a pˇrispˇet historii tohoto mˇesta, jak nejlépe budu umˇet. Co byste udˇelal(a) lépe neˇz b´ yval´ y kancléˇr, ryt´ıˇr Thomas Von Chava? Falathrim: Mno, lépe, to je tˇeˇzké ˇr´ıct, ono po bitvˇe je kaˇzd´ y gener´ al, a ˇr´ıkat co m˚ uj pˇredch˚ udce udˇelal ˇspatnˇe se mysl´ım moc nesluˇs´ı a vˇzdy, kdyˇz byla moˇznost jsem mu rovou ˇrekl m˚ uj n´ azor, jelikoˇz jsem mˇel moˇznost se s n´ım v´ıdat docela ˇcasto. Freya: Lépe neˇz b´ yval´ y kancléˇr. . . Tˇeˇzk´ a ot´ azka, ale urˇcitˇe bych se v´ıce ptala lid´ı a d´ avala vˇetˇs´ı v´ ahu jejich slov˚ um, neˇz vlastn´ımu u ´sudku a odkazov´ an´ı se na slovo Kr´ alovny. Gorlae Zilace: Co udˇelal on? Asi bych se v´ıce zaj´ımala o n´ azory obˇcan˚ u a o z´ abavu pro nˇe. Jeˇ zek: Urˇcitˇe bych se ptal prvnˇe lid´ı co chtˇej´ı, a aˇz potom bych zaˇcal nˇeco dˇelat. Vox: Jistou nev´ yhodou zesnulého kancléˇre Andoru, za kterou nemohl, bylo, ˇze byl do své funkce dosazen pˇr´ımo Kr´ alovnou Killias, coˇz vyvolalo v mnoha obˇcanech nevoli, jelikoˇz v Andoru byla jist´ a tradice voleb. Takˇze bych byl r´ ad zvolen. Také se pokus´ım uspoˇra ´dat v´ıce zaj´ımav´ ych akc´ı ˇci turnaj˚ u. M´ ate proti jeho vl´ adˇe nˇejaké n´ amitky a naopak co se V´ am na nˇem l´ıbilo ? Falathrim: N´ amitky a l´ıbilo - mno, byl to muˇz dosazen´ y kr´ alovnou, snaˇzil se u ´ˇrad drˇzet se ct´ı, mysl´ım ˇze udˇelal, nebo alespoˇ n chtˇel udˇelat mnoho zmˇen, jeho n´ ahl´ a smrt tomu zabr´ anila. Popravdˇe, nemˇel jsem s n´ım ˇza ´dny problém, spiˇs naopak. Freya: L´ıbilo se mi vˇse co dˇelal. Spustil pˇrestavbu mˇesta, podporoval m´ıstn´ı cechy, na obˇcany s ochranou také myslel a vˇse dˇelal pro obyvatele. Jen se mi nel´ıb´ı, ˇze nakonec vˇse soustˇredil do uzavˇrené skupinky lid´ı. Do své druˇziny. A tam byla chyba. Gorlae Zilace: Tak to bude problém, odpovˇedˇet na tuto ot´ azku. J´ a si jeho vl´ ady moc nevˇs´ımala. Jeˇ zek: N´ amitky... Snad jen to, ˇze se neptal na nic lid´ı. Vox: Nerad bych kritizoval nˇekterého z pˇredeˇsl´ ych starost˚ u. At’ uˇz byl Thomas jak´ ykoliv ˇclovˇek, byl to v´ yborn´ y voj´ ak a ze vˇsech sil se snaˇzil o obranyschopnost mˇesta. A to se mu daˇrilo.

98

´ SUM, ˇ KAPITOLA 22. ANDORSKY VOL’BY

Pokud budete zvolen´ y(´ a), co od V´ as mohou obyvatele Andoru oˇcek´ avat ? Falathrim: Mohou ode mne oˇcek´ avat snahu nˇeco zmˇenit a pracovat pro mˇesto a pro lidi. Freya: No pokud by se tohle stalo, tak zmˇenu v podobˇe ˇcin˚ u. A ne jen plané sliby pˇred volbami. Celkovˇe asi dostavˇen´ı Andoru. Sledov´ an´ı aktu´ aln´ıho dˇen´ı. Podporu cech˚ u a obyvatel. Ve zkratce - vybudovat z Andoru mˇesto, které je hodno nosit titul Hlavn´ıho mˇesta zem´ı Andarijsk´ ych. Vˇse hlavnˇe ke spokojenosti lidu. Gorlae Zilace: Zjistila bych jak je na tom druh´ y Andorsk´ y d˚ ul a jestli by se uˇz nedal otevˇr´ıt. Pak nˇejaké turnaje a z´ avody, kaˇzd´ y t´ yden at’ se m˚ uˇzou obˇcané nˇejak pobavit. Pravidelné trhy. Pak bych koukla na ceny pron´ ajm˚ u a ty, které by byly moc vysoké, bych sn´ıˇzila. Mysl´ım, ˇze na n´ astˇenece je toho v´ıc, ale pˇred chv´ıl´ı jsem vstala a nejsem moc schopna si vybavit vˇse co tam je. Jeˇ zek: Nechci slibovat ˇza ´dné velké vˇeci jako pˇrestavbu, nové cviˇciˇstˇe, pˇresunut´ı trˇznice a tak, ale chtˇel bych se zeptat lid´ı na jejich n´ azor a na jejich n´ apady. Hlavnˇe bych chtˇel udˇelat radu Andoru, ˇze by tam mˇeli pˇr´ıstup i obyˇcejn´ı lidé a ne jen ti v´ yznamn´ı. Vox: Jelikoˇz jsem zaˇzil vˇsechny Andorské starosty, vezmu si to nejlepˇs´ı z jejich vl´ ady a dopln´ım to o vlastn´ı n´ apady. R´ ad bych v pˇredmˇest´ı Andoru nechal vystavˇet malebnou zahradu, do které bych um´ıstil sochy jist´ ych v´ yznamn´ ych osobnost´ı Andarie, aby se dochovaly i budouc´ım generac´ım. Pˇrem´ yˇsl´ım také o novém cviˇciˇsti a jisté renovaci, ˇci ˇca ´steˇcné pˇrestavbˇe kostela - tyto dva projekty jsou pouze v mé mysli a v´ıce o nich budu pˇrem´ yˇslet pokud budu zvolen. Jak jsem jiˇz zm´ınil v druhé ot´ azce, chci oˇzivit kulturu ve mˇestˇe a vr´ atit umˇelce do zdejˇs´ıho domu umˇen´ı. O rozestavˇenych a pl´ anovan´ ych stavb´ ach nejsem dostateˇcnˇe informov´ an, takˇze se nemohu vyj´ adˇrit k jejich realizaci. Jste ochotn´ y(´ y) obˇetovat sv˚ uj soukrom´ y ˇzivot za cenu vl´ adnut´ı v Andoru? Falathrim: Popravdˇe na kr´ amˇe uˇz jsem obˇetoval dost, ale klidnˇe obˇetuji jeˇstˇe v´ıc, pokud to bude potˇreba. Freya: Obˇetovat sv˚ uj ˇzivot pro Andor bude v této funkci nezbytnost´ı. Tak jako jsem to uˇz nejednou dok´ azala, tak to dok´ aˇzu i pro Andor. Gorlae Zilace: Mysl´ım, ˇze se to d´ a spojit. Jeˇ zek: Soukrom´ y ˇzivot nem´ am. ˇ Vox: Zivot Andoru bude m´ ym osobn´ım ˇzivotem.

L’ud’om Falathrim: Mé jméno je Falathrim a jsem jeden z kandid´ at˚ u na starostu v naˇsem hlavn´ım mˇestˇe. Dostal jsem moˇznost pˇredstavit v´ am zde své pl´ any do budoucna, kdybych se starostou stal, ale popravdˇe slibovat dok´ aˇze kaˇzd´ y, ale s plnˇen´ım uˇz je to horˇs´ı. Sl´ıbit nové cviˇciˇstˇe, zruˇsen´ı straˇz´ı, nové mˇesto, vysoké u ´roky, n´ızké danˇe, kulturn´ı akce a j´ a nev´ım co vˇse to m˚ uˇzu taky, ale mysl´ım, ˇze to nem´ a moc cenu. Radˇsi nebudu slibovat nic z toho, co jsem ted’ nepsal a sl´ıb´ım jen to, ˇze se budu snaˇzit mˇenit vˇeci k lepˇs´ımu, udrˇzovat ve mˇestˇe ˇrad a poˇradek, z˚ ustat takov´ y jak´ y jsem a b´ yt dobr´ y starosta, kter´ y zde bude pro st´ ale obyvatele i novˇe pˇr´ıchoz´ı a ne jen pro sl´ avu a titul. Pokud by i pˇres to mˇel nˇekdo nˇejak´ y dotaz ˇci ot´ azku mysl´ım, ˇze kaˇzd´ y v´ı kde mˇe najde a pokud ne nach´ az´ım se vˇetˇsinu ˇcasu za pultem v obchodˇe Str´ aˇzc˚ u v Andoru. Freya: V´ aˇzen´ı obˇcané Andoru, mal´ı lidé okolo sebe rozhazuj´ı velké a neuv´ aˇzené pl´ any, neboj´ı se oh´ anˇet se sliby. Nebudu V´ as zatˇeˇzovat. V pˇr´ıpadˇe mého zvolen´ı starostkou, chci b´ yt dobrou sluˇzebnic´ı svému mˇestu a hlavnˇe V´ am, obyvatel˚ um. Pl´ an˚ u m´ am v hlavˇe dost, kdo by mˇel z´ ajem nahlédnout pod pokliˇcku, at’ se pros´ım zastav´ı u keltské vˇeˇze jihov´ ychodnˇe od Severn´ı Andorské br´ any. Chci, aby starostka nebyla jen nˇejak´ a ta nahoˇre. Chci b´ yt se sv´ ymi obˇcany, ˇreˇsit jejich problémy a pom´ ahat jim v jejich ˇzivotech. Vaˇse Freya Gorlae Zilace: Jsem obyˇcejn´ a elfka, kter´ a by chtˇela, aby kr´ alovské mˇesto Andor vzkvétalo. To, co r´ ada dˇel´ am, nen´ı pro mladé ˇcten´ aˇre. Ted’ se mi Andor moc jako kr´ alovské mˇesto nezd´ a. Je takové mrtvé a to by jsem chtˇela zmˇenit. Jeˇ zek: Moje moto je Vˇse pro lidi. Vox: R´ ad bych popˇra ´l ˇstˇest´ı ostatn´ım kandid´ at˚ um. At’ zv´ıtˇez´ı ten nejlepˇs´ı. Svitok konˇc´ı a s n´ım aj toto ˇspeci´ alne ˇc´ıslo, ktoré sme pre V´ as priniesli. D´ ufame, ˇze V´ am zodpovedalo potrebne ot´ azky, pr´ıpadne V´ as napadlo nieˇco nové, ˇco sa chcete op´ ytat’. Nezabudnite pr´ıst’ k vol’b´ am, nech sa potom nemus´ıte staˇzovat’, ˇze je pri moci niekto, koho ste nechceli. Dovidenia v najbliˇzˇsom ˇc´ısle! Abegoth, ˇséfredaktor ˇ Cerven´ a Karkulka, Imersk´ a redaktorka Morholt, Havantsk´ y redaktor

´ SUM, ˇ ´ ANDORSKY UNOS!!!

´ Unos kandid´ at˚ u? ˇ Zijeme v dobˇe, kter´ a nen´ı bezpeˇcn´ a a nen´ı ani pˇr´ıvˇetiv´ a k nikomu. Svˇedect´ım je ud´ alost, se kterou za mnou pˇriˇsel jeden z kandid´ at˚ u, pan Falathrim. Jak on, tak dalˇs´ı z kandid´ at˚ u, pan´ı Freya, byli uneseni dvˇema nezn´ am´ ymi maskovan´ ymi u ´toˇcn´ıky kamsi do pozdemn´ı spleti stok. Bohuˇzel se n´ am nepodaˇrilo spojit s pan´ı Freyou, m´ ame ovˇsem informace z prvn´ı ruky od pana Falathrima. Chtˇel jako obvykle ze svého kr´ amku j´ıt do vily Str´ aˇzc˚ u (Str´ aˇzc˚ u Mologenu, andorsk´ y cech, pozn. red.), kdyˇz na nˇej tito dva za´ utoˇcili a odvlekli ho pr´ y velmi n´ asilnou metodou na nezn´ amé m´ısto. Je s podivem, ˇze cestu v˚ ubec pˇreˇzil, protoˇze n´ asiln´ıci ho pr´ y vstkutku neˇsetˇrili. Byl zamˇcen do cely a zanech´ an s vysvˇetlen´ım, ˇze byl unesen z d˚ uvodu v´ ykupného. Dokud nebudou tyto pen´ıze zaplaceny, tak z˚ ustane zde dole. Velmi podobn´ y osud pr´ y mˇela i pan´ı Freya. Oba mˇeli to ˇstˇest´ı, ˇze se naˇsel nezn´ am´ y dobrotiv´ y zachr´ ance a oba z jejich cel pustil. Pak se museli sloˇzitou cestou dost´ avat na povrch, ale oba se dostali do sv´ ych domov˚ u v poˇra ´dku. Pan Falathrim vypisuje odmˇenu 500 zlat´ ych tomu, kdo by mu pˇrivedl alespoˇ n jednoho z u ńosc˚ u ˇzivého. Informace, na které si vzpomnˇel: Oba byli vysoc´ı, jeden z nich mˇel chraplav´ y hlas. Sebrali knihu s podpisem Str´ aˇzc˚ u Mologenu a také runu se znaˇckou pana Falathrima. Na v´ıce vˇec´ı si bohuˇzel nevzpomnˇel. ˇ ´ Andorsk´ y Sum nab´ız´ı odmˇenu 50 zlat´ ych za poskytnut´ı JAKEKOLIV vˇerohodné informace o u ńosc´ıch, pokud je nˇekdo zahlédl. Stoj´ı také za povˇsimnut´ı, ˇze pan Falathrim a pan´ı Freya, jakoˇzto kandid´ ati na starostu Andoru, patˇr´ı k tˇem dvˇema, kteˇr´ı maj´ı silnˇejˇs´ı pozici neˇz ostatn´ı, a u kter´ ych lze pˇredpokl´ adat, ˇze budou zvoleni. Nenab´ız´ı se snad pˇr´ımo moˇznost u ńosu z politick´ ych d˚ uvod˚ u? Objednal si nˇekdo u ńos svého protihr´ aˇce? Spolu s V´ ami mil´ y ˇcten´ aˇri se pokus´ıme tyto ˇspinavé ˇcachry Andorské smet´ anky objasnit a pˇrednést je v dalˇs´ıch ˇc´ıslech. Abegoth, ˇséfredaktor Morholt, Havantsk´ y redaktor


99

Mimoˇ r´ adn´ e ud´ alosti - narozeniny kr´ alovny Killias

Kr´ alovsk´ e narozeniny Slunce se klonilo k obzoru, kdyˇz se zem´ı rozlehly hlasy vyvol´ avaˇc˚ u - kr´ alovsk´ y hrad se otev´ır´ a vˇsem a zve obyvatele na velkou ud´ alost! Ale jakou, ptali se lidé sami sebe a vrtˇeli hlavami. Sbalila jsem svitek a brk, nasedla na konˇe a uh´ anˇela do Andoru. Nemohla jsem si nechat uj´ıt cokoliv, co se dˇeje pˇr´ımo na hradˇe, vˇsak vy, naˇsi ˇctenaˇri, si zaslouˇz´ıte b´ yt informov´ ani o vˇsem co se dˇeje. Dorazila jsem jako jedna z posledn´ıch a aˇz na m´ıstˇe si s hr˚ uzou uvˇedomila, ˇze nem´ am na sobˇe obleˇcen´ı odpov´ıdaj´ıc´ı m´ıstu kam jsem se pˇriˇr´ıtila. Naleˇstila jsem si aspoˇ n boty a opr´ aˇsila pl´ aˇst’. ˇ ri velké prostˇrené stoly, kr´ Ctyˇ alovsk´ a tabule, noblesnˇe obleˇcen´ı n´ avˇstˇevn´ıci, str´ aˇzci ve stˇr´ıbrn´ ych a temn´ ych zbroj´ıch - ano, tady se bude d´ıt nˇeco velkého. Zat´ımco jsem pop´ıjela pivo, poslouchala jsem barda jak oblaˇzuje spoleˇcnost sv´ ymi r´ ymy za doprovodu hudby. Kupodivu, nebylo to tak zlé. Nˇekteré tv´ aˇre, které jsem zde vidˇela, mi byly povˇedomé, k nˇekter´ ym jsem si dok´ azala i pˇriˇradit jméno, jin´ı mi byli u ´plnˇe nezn´ am´ı. Velké zastoupen´ı tu mˇel Thyris, dokonce s´ am pan Malagar se dostavil. Kdyˇz uˇz zaˇcala b´ yt spoleˇcnost m´ırnˇe ˇreˇceno netrpˇeliv´ a, ozn´ amila str´ aˇz pˇr´ıchod Killias a lorda Magalhaese. Vˇsichni povstali a dvojici se uklonili. Pohled na regent˚ uv klobouk mˇe ujistil, ˇze zde nejsem nejh˚ uˇr obleˇcen´ a. Lord n´ as vˇsechny uv´ıtal, pozval ko stol˚ um a s Killias se odebrali ke kr´ alovské tabuli. Mil´ı ˇcten´ aˇri, v z´ ajmu zajistit v´ am co nejv´ıce pˇresn´ ych informac´ı, riskovala jsem své zdrav´ı a oslovila pˇr´ımo Killias. Velebnˇe mi pokynula a j´ a usedla po jej´ı pravici. Neˇz jsem mˇela ˇcas poloˇzit j´ı p´ ar ot´ azek, pˇriˇsli gratulanti s d´ arky. Jako prvn´ı se poklonila a dar pˇredala Syntinia z Imeru, dcera b´ yvalého v˚ udce kmene Kulgur Axantura. Jej´ı dar, ˇsperky z mitrilu, kr´ alovnu potˇeˇsil a Synthia usedla ke kr´ alovskému stolu. Nikdo dalˇs´ı nebyl podobnˇe vyznamen´ an. Lord regent si vyˇza ´dal ticho a pˇripil Killias k jej´ım 20. narozenin´ am, k jeho pˇr´ıpitku se pˇridali vˇsichni n´ avˇstˇevn´ıci. Lord drˇzel proslov o tom, jak s plnoletost´ı Killias m˚ uˇze do jej´ıch rukou pˇredat vl´ adu nas Andari´ı. Jeˇstˇe neˇz to udˇelal, jmenoval ji c´ısaˇrovnou. C´ısaˇrovna Killias. Vl´ adkynˇe Andarie. Mnoh´ ym to vyrazilo dech, i j´ı samotné, nebyla schopn´ a slova. Bouˇrliv´ y potlesk, doprov´ azen´ y zvony z vˇeˇze, trval dlouho. Nˇekteré u ´smˇevy v s´ ale byly hodnˇe ˇskrobené a kyselé, nikdo ale nepronesl jediné slovo. Zbranˇe str´ aˇzn´ ych byly pˇripraveny zkr´ atit kec´ alky o hlavu. Zveˇrejnˇ eno 9. 11. 2008

100

101 Co mi prvn´ı prolétlo hlavou, na to jsem se také kr´ alovny zeptala. Samozˇrejmˇe hned po gratulaci a ot´ azce jak se c´ıt´ı. Rozechvˇel´ ym hlasem pˇriznala, ˇze je zaskoˇcena t´ımto jmenov´ an´ım a co se t´ yˇce voln´ ych u ´zem´ı na Andarii, prozat´ım nepl´ anuje nic na jejich samospr´ avˇe mˇenit. Hudba kr´ asnˇe hr´ ala, lidé se bavili, pili, jedli a zp´ıvali. Pak pˇriˇsel ˇcas slavnost ukonˇcit, a tak jsme se s mnoha poklonami rozlouˇcili a opustili hrad. Pocit, kter´ y jsem zaˇz´ıvala v pˇr´ıtomnosti kr´ alovny, mˇe bude jeˇstˇe dlouho rozechv´ıvat. ˇ Cerven´ a karkulka, redaktorka

´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 20. ˇ Andorsk´ y Sum, 20. ˇ c´ıslo

ˇ V´ aˇzené d´ amy a V´ aˇzen´ı p´ anové, pravideln´ı ˇcten´ aˇri, jakoˇz i Ti kteˇr´ı ˇctou Andorsk´ y Sum poprvé. S radost´ı V´ am pˇrin´ aˇs´ıme jiˇz dvac´ até ˇc´ıslo naˇseho pl´ atku, které vych´ az´ı po velmi dlouhé odmlce. Pravidelné rubriky, novinky ze svˇeta a hlavnˇe ˇra ´dnou porci z´ abavy. Douf´ ame ˇze V´ as toto ˇc´ıslo oslov´ı a napˇr´ıˇstˇe se rozhodnete opˇet si n´ aˇs pl´ atek zakoupit. Morholt, havantsk´ y redaktor

Ozn´ amen´ı ˇs´ efredaktora V´ aˇzen´ı ˇcitatelia, u ´vodom by som sa V´ am chcel ospravedlnit’, ˇze toto ˇc´ıslo nevych´ adza v jeho plnej sile. Problém nastal pri zimnom upratovan´ı. Pri pres´ uvan´ı tlaˇciarenskeho stroja sa nieˇco pokazilo a do dneˇsneho dˇ na sa snaˇz´ıme n´ ajst’ a opravit’ chybu, ktor´ a vznikla. Poteˇsuj´ ucou spr´ avou pre V´ as mˆ oˇze byt’ to, ˇze m´ ame objednan´ y nov´ y stroj priamo z Kyrského kr´ al’ovstva. Prevoz takéhoto stroja nie je l’ahk´ y a nieˇco to trv´ a, aj vzhl’adom na to, ˇze v okol´ı n´ as sa dej´ u divné ˇ magické b´ urky, ˇci prepady pir´ atov na kaˇzdom kroku, V´ am mˆ oˇzem sl´ ubit’, ˇze nov´ y stroj doraz´ı a Andorsk´ y Sum sa V´ am, mil´ı ˇcitatelia, uk´ aˇze eˇste vo v¨ aˇcˇsej sile ako bol doteraz. Na z´ aver pr´ıhovoru by som V´ am chcel pod’akovat’ za Vaˇsu vernost’ a trpezlivost’ pri naˇsich menˇs´ıch nezdaroch. Abegoth, Andorsk´ y redaktor

POZOR! POZOR! Chyt´ı V´ as niekedy pis´ arske ˇsialenstvo a neviete, kde ho usmernit’?! ’ ’ Chcete sa zviditel nit a neviete ako?! Dostanete sa k inform´ aci´ am, ktoré h´ ybu svetom? ˇ Andorsk´ y Sum sa V´ as r´ ad ujme! ˇ Andorsk´ y Sum rozˇsiruje svoje obzory a hl’ad´ a nov´ ych redaktorov. Pr´ıd’te a pracujte v pracovnej dobe, ktor´ a vyhovuje pr´ ave V´ am. Pracujte v kolekt´ıve, ktor´ y sa urˇcite oplat´ı spoznat’, a to nielen spoza p´ısmen. Neviete ako na to? Je to jednoduché. Kontaktujte ktoréhokol’vek redaktora a ten V´ am pod´ a podrobnejˇsie inform´ acie. Pon´ ahl’ajte sa! Poˇcet vol’n´ ych miest je obmedzen´ y a st´ ale kles´ a. ˇ ame pr´ Cak´ ave na V´ as! Abegoth, Andorsk´ y redaktor Zveˇrejnˇ eno 9. 2. 2009

102

103

Andarijsk´ e cechy V naˇsich kraj´ıch se objevil nov´ y cech a tak se sluˇs´ı a patˇr´ı, aby jsme V´ am ho ˇra ´dnˇe pˇredstavili. Jde o spoleˇcenstv´ı, které si ˇr´ık´ a Zakl´ınaˇci. Dle jejich slov je jejcih ˇremeslem zab´ıjen´ı nebezpeˇcn´ ych zr˚ ud za u ´platu. Chr´ an´ı naˇse dˇeti pˇred t´ım, aby je seˇzral vlkodlak pokud se zapomenou veˇcer venku, ochraˇ nuj´ı vesnice pˇred draky, ovˇsem ˇc´ım horˇs´ı bestie, t´ım vˇetˇs´ı cena. Vidˇel jsem tyto muˇze v boji a mohu m´ıstopˇr´ıseˇznˇe prohl´ asit, ˇze svému ˇremeslu opravdu rozum´ı. Jejich obratnost a s´ıla tkv´ı v podivném ritu´ alu, o kterém se jejich mistr Sigfried odm´ıtl vyjadˇrovat. Zastihnout je m˚ uˇzete kterak se potuluj´ı krajem a hledaj´ı pr´ aci - zabit´ı a zaplacen´ı. Pokud tedy V´ aˇs sp´ anek ruˇs´ı hejkalové, nad polem V´ am l´ıtaj´ı podivn´ı létavci a boj´ıte se o své dˇeti, svˇeˇrte sv˚ uj problém jim. redaktor Cechovn´ık

Bouˇrliv´ a noc Pevnˇe vˇeˇr´ım ˇze kaˇzd´ y z V´ as si vˇsiml podivn´ ych ud´ alost´ı minulé noci, ale pˇresto v naˇsem obˇcasn´ıku pˇrin´ aˇs´ıme shrnut´ı situace: Kdyˇz Andorsk´ y zvon odb´ıjel osmou hodinu po poledni, z ˇcista jasna se strhla vichˇrice a bouˇre, jakou snad naˇse zemˇe nepamatuje. V´ıtr sviˇstˇel v kom´ınech a straˇsil dˇeti i dospˇelé, z nebe se sn´ aˇsel hotov´ y pˇr´ıval deˇstˇe kter´ y brzy zvedl hladiny ˇrek i moˇre a oblohu klikatily podivné, jistˇe magické, blesky bez hromu. Vydˇeˇsen´ı obyvatelé se shrom´ aˇzdily ve veˇrejn´ ych budov´ ach (lehce u ´smˇevné je, ˇze ˇslo bez rozd´ılu o hospody - inu na kur´ aˇz je potˇreba) a ti odv´ aˇznˇejˇs´ı se zaˇcali radit co d´ al. Nebudu V´ am lh´ at, j´ a to prachobyˇcejnˇe zaspal ve své posteli v Havantu, kdyˇz tu se probud´ım a zjist´ım ˇze moje postel plave a ˇze m´ am vodu v peˇrinˇe. Vˇeˇrte nebo ne, to ˇclovˇeka opravdu rychle probud´ı a vyˇzene ven. Neˇz jsem ale se staˇcil dobrodit ke dveˇr´ım, voda jako z´ azrakem zmizela, z˚ ustala jen vlhkota na n´ abytku a podlaze. Protoˇze tohle se nest´ av´ a kaˇzd´ y den, rozhodl jsem se zjistit v´ıce. Poˇcas´ı jako by se zbl´ aznilo, v Lewanu se strhla takov´ a v´ anice, ˇze nebyl vidˇet pomalu na krok a aby ˇclovˇek nˇeco ˇrekl sousedovi, musel kˇriˇcet z plna hrdla. To ovˇsem nebylo vˇsechno. Pˇr´ıroda m´ a podivné hr´ atky a tuto noc se zˇrejmˇe chtˇela pˇredvést, protoˇze ze zemˇe zaˇcali povst´ avat z´ astupce ˇzivl˚ uau ´toˇcit na obyvatele. Naˇstˇest´ı jich nebylo mnoho a tak bylo alespoˇ n toto nebezpeˇc´ı zaˇzehn´ ano. Aby toho nebylo m´ alo, pobl´ıˇz hranic Lewanu se objevila arm´ ada had˚ u. Dva odv´ aˇzn´ı pr˚ uzkumn´ıci se postupnˇe vydali na v´ yzvˇedy, ovˇsem nedozvˇedˇeli se nic urˇcitého. Snad pouze to, ˇze p˚ uvodnˇe neagresivn´ı had´ı v´ aleˇcn´ıci (vˇeˇrte ˇze vypadaj´ı opravdu hrozivˇe) se pˇri vysloven´ı jména Ortixe stali velmi agresivn´ımi (Ortix, mudrc had´ıho n´ aroda se kter´ ym se obyvatelé Andarie pˇred ˇcasem setkali pozn. red.) Po p´ ar hodin´ ach se v´ anice uklidnila, ale bouˇre na obloze nabrala na intenzitˇe. Do zemˇe udeˇril zlatav´ y blesk a na celou Andarii se ozval v´ ykˇrik mraz´ıc´ı do morku kost´ı. Co se stalo? Kdov´ı? Morholt, havantsk´ y redaktor Pozv´ an´ı do redakce pˇrijal kr´ alovsky poˇcasn´ık Larten. Byl peˇclivˇe vyzpov´ıd´ an a tak v´ am pˇrin´ aˇs´ıme tento rozhovor: ˇ AS: Jste kr´ alovsk´ ym poˇcasn´ıkem, mohl by jste objasnit co se dˇelo vˇcera veˇcer? Larten: C´ısaˇrsk´ y...c´ısaˇrsk´ y. Na to pozor. ˇ AS: M´ ate mou omluvu Larten: Vˇcera veˇcer pov´ıd´ ate...Ach ano...uˇz ch´ apu, asi V´ as zaj´ım´ a to, co se vlastnˇe dˇelo, teda proˇc. ˇ AS: Ano, oboj´ı. Co i proˇc. Larten: Tak na to v´ am neodpov´ım, protoˇze to s´ am nev´ım. Takovou bouˇri sem jeˇstˇe nevidˇel. Jestli to bouˇr´ı m˚ uˇzeme nazvat tedy. ˇ AS: Co bylo vidˇeno na obloze? Larten: Poˇcas´ı se naprosto zbl´ aznilo a vymykalo obvykl´ ym jev˚ um. Hust´ a ˇcern´ a mraˇcna, nezvykle hust´ a, v nich v´ yboje energie a barevné blesky. Avˇsak bez hromu, coˇz je v pˇr´ırodˇe bˇeˇznˇe nemoˇzné. Jestli se pt´ ate, zda to byl pˇr´ırodn´ı u ´kaz, tak v´ am s jistotou ˇreknu ˇze nebyl. Dˇel´ am tohle ˇremeslo odmaliˇcka a tohle nepamatuji, ani v arch´ıvu o niˇcem podobném nen´ı zm´ınka. ˇ AS: Byla pozorov´ ana nˇejak´ a znamen´ı hvˇezd?

´ SUM, ˇ ˇ ÍSLO 20. KAPITOLA 25. ANDORSKY C

104

Larten: Hvˇezdy? Vˇzdyt’ ta mraˇcna zahalila cel´ y kraj do podivné tmy. Jaké hvˇezdy tedy? Byl jsem r´ ad, ˇze vid´ım na p´ ar krok˚ u pˇred sebe, pokud jste nemˇel svˇetlo. V kaˇzdé oblasti se poˇcas´ı projevovalo u ´plnˇe jinak. ˇ AS: Podnik´ a hrad nˇejak´ a opatˇren´ı? Larten: Opatˇren´ı? Co proti tomu chcete dˇelat, kdyˇz nev´ıte pˇr´ıˇcinu? ˇ AS: J´ a nev´ım, moje pr´ ace je ps´ at. Larten: Jak se to z´ ahadnˇe objevilo, tak to z´ ahadnˇe po p˚ ulnoci a tom v´ ykˇriku (viz. v´ yˇse), co mi m´ alem urval uˇsi, zmizelo. Nen´ı mi zn´ am p˚ uvod vzniku, c´ısaˇrské mˇesto se jen pˇripravilo, kdyby se mˇela takov´ a situace opakovat. ˇ AS: Jak? Larten: Upevnit okenice, vyztuˇzit a zpevnit dveˇre a kdyby nˇeco, nevylézat ven. Z´ asobit se dostatkem j´ıdla, kdyby to trvalo déle. ˇ AS: Dˇekuji V´ am tedy za V´ aˇs drahocenn´ y ˇcas a louˇc´ım se s V´ ami.

Kr´ alovstv´ı Thyrisu Pro ty kteˇr´ı cel´ y den pracuj´ı a nemaj´ı ˇcas sh´ anˇet se po novink´ ach pˇrin´ aˇs´ıme rovnˇeˇz zpr´ avu o tom ˇze byl korunov´ an kr´ al Thyrisu, Alkin de Severin. Bˇehem velkolepé korunovace se objevilo na programu kromˇe gratulac´ı a bohatého obˇcerstven´ı také pˇrekvapen´ı v podobˇe dvou elf´ıch (sic!) taneˇcnic. Toto pˇrekvapen´ı bylo kontrov´ ano bohat´ ym potleskem, zvl´ aˇstˇe ze strany Praetori´ anské Gardy. M´ ame dokonce ovˇeˇrené zpr´ avy, ˇze jedna z tˇechto taneˇcnic se stala kr´ alovou favoritkou a kr´ al j´ı bere na pomˇernˇe ˇcasté vyj´ıˇzd’ky. Z d˚ uvodu zachov´ an´ı seri´ oznosti naˇseho pl´ atku nebudeme uveˇrejˇ novat jméno dotyˇcné elfky. redaktorka Hrom

Rady Dˇ edka Koˇren´ aˇrky Milé hospodyˇ nky, chyst´ ate se uvaˇrit sv´ ym drah´ ym muˇz˚ um ˇci p´ an˚ um nˇeco extra, ale nev´ıte ˇc´ım by jste pˇrekvapily jejich mlsné jazyky? Tato novˇe vznikl´ a rubrika V´ am pˇrinese recepty ze vˇsech osvobozen´ ych mˇest Andarie, které se mi podaˇrilo sebrat. Jako druhé pˇrijde na ˇradu mˇesto Thyris s jeho skoro vˇehlasn´ ym receptem - Moˇrskou sn´ıdan´ı. Na pˇr´ıpravu pro sebe a svou (trojˇclennou) rodinu budete potˇrebovat: Jednu chobotnici Jednu cibuli Dvˇe kukuˇrice Je to opravdu jednoduché. Naporcujte chobotnici - nejlépe jeˇstˇe r´ ano ulovenou - tak aby nikdo z rodiny nepˇriˇsel zkr´ atka. Nakr´ ajejte na kous´ıˇcky cibuli a pˇridejte j´ı k chobotnici. Povaˇrte kukuˇrici a ozdobte s n´ı chobotnici. Pod´ avejte za studena, dobrou chut’! Dˇedek Koˇren´ aˇrka

B´ aseˇ n pro potˇ echu srdce na pokraˇ cov´ an´ı potuln´ y bard Medres Karios Kr´ alovna Zimy moc svoj´ı ztr´ ac´ı, ˇzezlo vl´ ady Jaru brzy pˇred´ a. Vˇsak uˇz je na ˇcase - hˇrejivé slunce kaˇzdému sch´ az´ı a strom ˇza ´dné ovoce Ti ned´ a. Louˇc´ım se s V´ ami na str´ ank´ ach dvac´ atého ˇc´ısla a uˇz netrpˇelivˇe vyhl´ıˇz´ım co dalˇs´ıho osud do naˇs´ı redakce zavane, o co by jsme se mohli s V´ ami podˇelit. Douf´ am ˇze V´ as toto ˇc´ıslo zaujalo a pˇreˇcetli jste ho jedn´ım dechem.

Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ ati na starostu 26.1

Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ at na starostu Lothorn

Zdrav´ım V´ aˇs mil´ y obˇcané c´ısaˇrského Andoru, jmenuji se Lothorn a jiˇz po delˇs´ı dobu p˚ usob´ım jako ˇclen a v´ aleˇcn´ık cechu Str´ aˇzci Mologenu. A nyn´ı jsem kandidoval na starostu Andoru. Nynˇejˇs´ı starosta Falathrim vede mˇesto velice dobˇre co se t´ yˇce politiky a finanˇcn´ı str´ anky mˇesta, ale podle mne se aˇz moc zapom´ın´ a na bezpeˇcnost ve mˇestˇe pro obˇcany. Chtˇel bych pro mˇesto v´ıce str´ aˇz´ı, kteˇr´ı nebudou jen neˇcinnˇe pˇrihl´ıˇzet pˇr´ıkoˇr´ı slabˇs´ıch a nemohouc´ıch jak je okr´ ad´ a nˇejak´ y zloˇcinec. Chtˇel bych pˇr´ısnˇejˇs´ı tresty pro zloˇcince a provinilce,aby si jiˇz nedovolovali okr´ adat obˇcany mˇesta! Budu také v´ıce n´ apomocen pˇri dopaden´ı zloˇcinc˚ u, zabaven´ı jejich pron´ ajm˚ u a z´ akaz˚ u vstupu do mˇesta! Konec zloˇcin˚ um v Andoru! Chcete m´ıt klid? Volte mˇ e! Lothorn, ˇclen cechu Str´ aˇzci Mologenu a kandid´ at na starostu v Andoru. Tento ˇcl´ anek nen´ı vyj´ adˇren´ am redakce. Stejnou moˇznost zviditelnˇen´ı se maj´ı vˇsichni kandid´ ati ve volb´ ach, staˇc´ı se ozvat redaktor˚ um. Vaˇse Karkulka

26.2

Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ at na starostu, Falathrim

Mˇes´ıc s mˇes´ıcem se seˇsel a opˇet nastal ˇcas volby Andorského starosty. Dlouho jsem v´ ahal, zda m´ am kandidovat na tento post, nebot’ to nen´ı snadn´ a pr´ ace, o ˇcemˇz jsem se jiˇz pˇresvˇedˇcil na vlastn´ı k˚ uˇzi. Po dlouhém v´ ah´ an´ı jsem si ˇrekl, ˇze jeˇstˇe nen´ı vˇse hotovo a odejit od rozdˇelané pr´ ace bych nemˇel. Vˇeˇr´ım, ˇze za dobu mé dosavadn´ı vl´ ady se alespoˇ n nˇeco zmˇenilo, i kdyˇz je mi jasné ˇze ne kaˇzd´ y mˇe m´ a rad a m´ a rozhodnut´ı povaˇzuje za spr´ avn´ a. Vˇetˇsina obyvatel Andoru jiˇz mˇela moˇznost se s mou prac´ı pro mˇesto sezn´ amit a je jen na v´ as komu d´ ate sv˚ uj hlas a zda v˚ ubec p˚ ujdete k volb´ am. O tom jak´ y jsem se jiˇz snad mˇel moˇznost pˇresvˇedˇcit kaˇzd´ y s´ am. Nebudu opˇet nic slibovat, pr´ ace starosty mˇe bav´ı a douf´ am, ˇze i j´ a jako starosta jsem v´ as nezklamal. Falathrim, ˇclen cechu Str´ aˇzci Mologenu a kandid´ at na starostu v Andoru. Tento ˇcl´ anek nen´ı vyj´ adˇren´ am redakce. Stejnou moˇznost zviditelnˇen´ı se maj´ı vˇsichni kandid´ ati ve volb´ ach, staˇc´ı se ozvat redaktor˚ um. V´ aˇs Arcano

Zveˇrejnˇ eno 17. 3. 2009 Zveˇrejnˇ eno 22. 3. 2009

105

ˇ V´ alka Viking˚ u a Remesln´ ık˚ u ˇ vˇsechna prohl´ Zde shrom´ aˇzd´ı redakce AS aˇsen´ı t´ ykaj´ıc´ı se této v´ alky. D˚ uraznˇ e upozorˇ nujeme ˇ ze noviny jsou nestrann´ e! ˇ Cerven´ a Karkulka

J´ a, Zaldur ˇ adu Vlka, bych r´ toho ˇcasu arcim´ ag R´ ad dal na vˇedom´ı vˇsemu lidu Andarijskému, prostému i nobilitˇe, ˇze ve vˇeci ˇ v´ alky Remesln´ık˚ u a Viking˚ u jsem se pˇripojil na stranu Viking˚ u. Jedn´ am tak s´ am za sebe, ze své vlastn´ı v˚ ule. V této vˇeci se budu ˇr´ıdit pˇra ń´ımi jarla kmene Viking˚ u Sangura Grunwalda. M˚ uj cechmistr Nexus, ani kdokoliv jin´ yz ˇ adu Vlka nebude m´ıt s m´ım poˇc´ın´ R´ an´ım nic spoleˇcného, leda by se ke mˇe rozhodl pˇripojit. Kˇrivdu, jeˇz byla sp´ ach´ ana na kmenu Viking˚ u by nemˇel tolerovat nikdo, kdoˇz se povaˇzuje za sluˇsného obyvatele Andarie a ani j´ a ji nehodl´ am tolerovat. Proto jsem se rozhodl podpoˇrit kmen Viking˚ u sv´ ymi schopnostmi v boji. Douf´ am, ˇze se ke mˇe i Viking˚ um pˇripoj´ı dalˇs´ı, a ˇze spravedlnosti bude uˇcinˇeno za dost.

J´ a Belegorn cechmistr modrého kamene, t´ımto pˇridavam plnou podporu cechu Viking˚ u, kter´ ykoliv jejich ˇclen u n´ as najde stˇrechu nad hlavou a u ´toˇciˇstˇe, takové jest mé rohodnut´ı. Belegorn

ˇ J´ a Sia Sia De Nafay, kov´ aˇrka a cechmistrynˇe cechu Remesln´ ık˚ u, prohlaˇsuji, ˇze se budeme br´ anit proti vˇsem co proti n´ am nastoup´ı. D´ ale prohlaˇsuji ˇze proti vˇsem co proti n´ am nastoup´ı uˇz neprod´ am nikdy ˇza ´dnou v´ yzbroj ani zbraˇ n, jelikoˇz kdyˇz se pˇridaj´ı na stranu nˇekoho kdo nechce vyjedn´ avat tak si s nima uˇz nem´ am co ˇr´ıct. ˇ Pokud m´ a z´ ajem si o tom kdokoliv promluvit najde mˇe nejˇcastˇeji v Remeslnick´ em s´ıdle... s pozdravem Sia De Nafay

Lovecké prohl´ aˇsen´ı ˇ Cech Lovc˚ u d´ av´ a na vˇedom´ı, ˇze ve v´ alce cechu Remesln´ ık˚ u a Viking˚ u, bude v pˇr´ıpadˇe potˇreby st´ at po boku Viking˚ u. Nebudeme vyhled´ avat spory, dokud nezazn´ı definitivn´ı verdikt Lorda Gryzzlyho, kter´ y je na cest´ ach. Kazatel, z´ astupce Lorda Gryzzlyho


106

Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ ati na starostu 28.1

Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Sigfried

Zdrav´ım vˇsechny obˇcany Andoru. Jmenuji se Sigfried a jsem kandid´ at na post starosty naˇseho mˇesta. Nikdy dˇr´ıv by mˇe nenapadlo, ˇze zrovna j´ a bych nˇekdy kandidoval na tak d˚ uleˇzit´ y a v´ aˇzen´ y post. I kdyˇz byl b´ yval´ y starosta Falathrim ve své funkci dlouho a vykon´ aval ji v´ ybornˇe. Naˇslo se p´ ar chyb, které bych chtˇel napravit a zlepˇsit tak pomˇery ve mˇestˇe. V prvé ˇradˇe bych chtˇel v obdob´ı mé funkce zes´ılit mˇestské hl´ıdky a zpˇr´ısnit tresty za vˇsechny prohˇreˇsky na u ´zem´ı c´ısaˇrského mˇesta. D´ ale také rozˇs´ıˇrit z´ akaz noˇsen´ı zbran´ı na okol´ı Andoru. Nˇekteré zloˇciny byly na naˇsem u ´zem´ı moc dlouho tolerov´ any a d´ ale to jiˇz zaj´ıt nesm´ı! M´ ym dalˇs´ım c´ılem by bylo zrychlit fungov´ an´ı Andoru a celkem zrychlit fungov´ an´ı, nebot’ nˇekteré vˇeci(jako tˇreba volba nového herolda) se zde protahuj´ı na mˇes´ıce a lidé tak plat´ı za nˇeˇc´ı neschopnost. Pro ˇsirokou veˇrejnost budou opˇet zavedeny pravidelné trhy s mnoh´ ymi dalˇs´ımi akcemi. Kaˇzdému, komu nen´ı lhostejn´ y osud Andoru, bych r´ ad vzk´ azal: Pˇrijd’te volit! Tento ˇcl´ anek nen´ı vyj´ adˇren´ am redakce. Stejnou moˇznost zviditelnˇen´ı se maj´ı vˇsichni kandid´ ati ve volb´ ach, staˇc´ı se ozvat redaktor˚ um. Arcano

28.2

Speci´ aln´ı vyd´ aln´ı - Kandid´ at na starostu, Belegorn

V´ aˇzen´ı obˇcané Andorˇst´ı, Jmenuji se Belegorn a pˇrihl´ asil sem se do voleb starosty, tud´ıˇz je mou povinnost´ı V´ as informovat o mé pˇredstavˇe ohlednˇe Andoru. Mnoz´ı z v´ as si jistˇe pamatuj´ı na vzkvétaj´ıc´ı andorské trhy. Je to jiˇz mnoho t´ ydn˚ u, kdy naposled nedˇeln´ı trhy praskali ve ˇsvech, kdy obchodn´ık nevˇedˇel co m´ a dˇelat dˇr´ıv a lidé nevˇedˇeli co si vybrat. R´ ad bych tyto ˇcasy vr´ atil, aby se nedˇeln´ı trhy opˇet stali v´ yznamn´ ymi. D´ ale bych zv´ yˇsil tresty za vykr´ ad´ an´ı pron´ ajm˚ u, ti jiˇz se tˇechto zloˇcin˚ u dopouˇst´ı jsou dle mého trest´ ani aˇz pˇr´ıliˇs m´ırnˇe. S t´ım souvis´ı celkové zv´ yˇsen´ı trest˚ u za pˇrestupky v Andoru a jeho pˇrilehlém okol´ı. Nechci slibovat modré z nebe, ani to co nem˚ uˇzu splnit. Nab´ız´ım rovnost a spravedlnost pro vˇsechny obˇcany Andoru. Proto volte mˇe. Tento ˇcl´ anek nen´ı vyj´ adˇren´ am redakce. Stejnou moˇznost zviditelnˇen´ı se maj´ı vˇsichni kandid´ ati ve volb´ ach, staˇc´ı se ozvat redaktor˚ um. Arcano

28.3

ˇ Speci´ alne vydanie - kandid´ at na starostu, Jaako Tatarka

Zdrav´ım vˇsechny obyvatele c´ısaˇrského mˇesta Andor. Jako jednomu z kandid´ at˚ u na uvolnˇen´ y post starosty naˇseho kr´ asného mˇesta, naskytla se i mˇe pˇr´ıleˇzitost, takto se veˇrejnˇe vyj´ adˇrit. Touto cestou toho tedy chci vyuˇz´ıt a snad i oslovit pˇr´ıpadné voliˇce. Vˇetˇsinou se zde p´ıˇse, co by ten a ten kandid´ at chtˇel zmˇenit, ˇci jaké c´ıle vytyˇcit. Nikdo v´ am vˇsak neˇrekne, jak jich chce dos´ ahnout. Je sice hezké m´ıt v hlavˇe myˇslenku grandi´ ozn´ıch trh˚ u, bezpeˇcného mˇesta kam nevkroˇc´ı ani nejprotˇrelejˇs´ı ze zlosyn˚ u. Jak toho ale dos´ ahnout? To proˇc se dlouhou dobu daˇrilo starostovi Falathrimovi, se kter´ ym Zveˇrejnˇ eno 28. 6. 2009 Zveˇrejnˇ eno 29. 6. 2009 Zveˇrejnˇ eno 2. 7. 2009

107

´ Í VYDAN ´ Í - KANDIDATI ´ NA STAROSTU KAPITOLA 28. SPECIALN

108

jsem mˇel tu ˇcest spolupracovat, splˇ novat alespoˇ n z poloviny jeho avizované c´ıle, tkvˇelo v jeho nadpr˚ umˇerné znalosti obchodu jako takového. Vˇedˇel, ˇze pˇr´ıpadné radik´ aln´ı zv´ yˇsen´ı poˇctu str´ aˇzn´ ych, kteˇr´ı jsou naj´ım´ ani pro obranu mˇesta, by citelnˇe zas´ ahlo do rozpoˇctu mˇesta. I pˇres jeho enormn´ı snahu zvl´ adnout vˇsechno, co si pˇredcevzal, z˚ ustalo po nˇem na stole jeˇstˇe hodnˇe pl´ an˚ u. Ty pl´ any nyn´ı vloˇzil do m´ ych rukou. Andor je jiˇz dlouho pˇripravov´ an na rozs´ ahlou pˇrestavbu, st´ ale vˇsak chyb´ı dostatek prostˇredk˚ u. J´ a bych chtˇel vyuˇz´ıt toho, co je nyn´ı k dispozici a v n´ asleduj´ıc´ım obdob´ı dokonˇcit nˇekteré dlouhodobé strategické pl´ any, mezi které patˇrila i dostavba vnˇejˇs´ıch hradeb a udrˇzet st´ avaj´ıc´ı prosperitu mˇesta. S pozdravem k obˇcan˚ um Rozsoudce Jaako Tatarka

28.4

Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Sigfried

Prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata na starostu Andoru Sigfrieda: T´ımto bych chtˇel podˇekovat vˇsem m´ ym voliˇc˚ um v prvn´ım kole starostovsk´ ych voleb v Andoru. Z´ aroveˇ n vyz´ yv´ am vˇsechny obˇcany k u ´ˇcasti v druhém kole které prob´ıh´ a do pondˇelka. Pˇrijd’te volit! Volte toho, kdo podle v´ as zmˇen´ı Andor jedinˇe k lepˇs´ımu!

28.5

Prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata na starostu - Sigfried

Zdrav´ım vˇsechny obˇcany Andoru. Jmenuji se Sigfried a jsem kandid´ at na starostu c´ısaˇrského mˇesta. Uˇz je to nˇejak´ y p´ atek, kdy byly vyhl´ aˇseny posledn´ı volby, ve kter´ ych jsem kandidoval stejnˇe jako v tˇechto. Tehdy jsem neuspˇel s docela velk´ ym rozd´ılem, ale rozhodl jsem se to nevzdat a vylepˇsit moje pl´ any pro mˇesto. Starostka Mashell vykon´ avala svou funkci dobˇre a spolehlivˇe, avˇsak je ˇcas j´ıt d´ al a neohl´ıˇzet se do minulosti. Jako prvn´ı vˇec, které bych r´ ad dos´ ahnul je rozˇs´ıˇren´ı a vyd´ an´ı z´ akon´ıku, ve kterém zpˇr´ısn´ıme vˇsechny tresty, aby jsme vymetli kriminalitu z naˇsich ulic. Souˇcasn´ y z´ akon´ık p˚ usob´ı sp´ıˇse jako liter´ arn´ı sb´ırka pojedn´ avaj´ıc´ı o pˇeti vˇec´ıch v deseti stran´ ach. Jako dalˇs´ı v poˇrad´ı zapoˇc´ıt pl´ anovanou pˇrestavbu mˇesta jiˇz z doby starosty Falathrima. Pˇrestavba zahrnuje zvˇetˇsen´ı vˇetˇsiny n´ ajm˚ u, zruˇsen´ı zbyteˇcn´ ych budov a postaven´ı hradeb kolem celého andorského pˇredmˇest´ı. V neposledn´ı ˇradˇe to bude ˇrada akc´ı podobného r´ azu jako byly Letn´ı andorské oslavy. R´ ad bych, kdyby se kaˇzd´ y z V´ as zamyslel, co bude podle v´ as pro Andor nejlepˇs´ı a podle toho jednal. Pˇrijd’te volit! Nebud’te lhostejn´ı k osudu c´ısaˇrského mˇesta! R´ ad bych z´ aroveˇ n ozn´ amil, ˇze v u ´ter´ y 12.10. od 18 hodin budu na druhém andorském n´ amˇest´ı(to s p´ odiem) odpov´ıdat na vaˇse dotazy ohlednˇe m´ ych pl´ an˚ u. K dispozici bude i pan Fafner, kter´ y bude opravovat zbranˇe a zbroje zdarma. Pˇripravena bude i tombola a pan´ı Tatiana s jej´ım skvˇel´ ym pivem, vˇse zdarma. Budeme se na v´ as tˇeˇsit! Sigfried, kandid´ at na starostu ˇ Dodatek redakce: Toto je soukromé prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata, redakce se s n´ azory v ˇcl´ anku nijak neztotoˇzn ˇuje. C.K.

28.6

Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Freya

Jakoˇzto kandid´ atka na Starostku v Andoru bych v´ am r´ ada sdˇelila nˇeco m´ alo o tom, co v Andoru zam´ yˇsl´ım. Nen´ı toho m´ alo, a v´ım ˇze jistˇe vˇse nezrealizuju avˇsak pokus´ım se pro V´ as, Andorské obˇcany, zrealizovat vˇetˇsinu. Urˇcitˇe by bylo dobré dokonˇcit nˇeco z pl´ anovan´ ych pˇrestaveb Andoru. D´ ale bych se také chtˇela pokusit znovuobnovit andorské trhy a r´ ada bych zpˇrehlednila a odkryla spr´ avu mˇesta. A vˇzdy jednou za t´ yden bych si vyhradila ze svého ˇcasu hodinu na to, aby kaˇzd´ y Andorsk´ y obˇcan mohl projevit sv˚ uj n´ azor, myˇslenku ˇci prosbu. Dnes, tj. p´ ateˇcn´ı veˇcer bych r´ ada v 8 hodin a 30 minut vystoupila na prvn´ım andorském n´ amˇest´ı a r´ ada bych v´ am pˇrednesla nˇeco osobnˇe a potom budu pˇr´ıstupna diskuzi a dotaz˚ um na mé kandidov´ an´ı. S pˇra ń´ım pˇekného odpoledne pos´ıl´ a pozdrav Freya ˇ Dodatek redakce: Toto je soukromé prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata, redakce se s n´ azory v ˇcl´ anku nijak neztotoˇzn ˇuje. C.K. Zveˇrejnˇ eno 5. 7. 2009 Zveˇrejnˇ eno 12. 10. 2009 Zveˇrejnˇ eno 16. 10. 2009

´ SEN ˇ Í KANDIDATA ´ 28.7. PROHLA NA STAROSTU - VOX

28.7

109

Prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata na starostu - Vox

J´ a Ryt´ıˇr Vox kandid´ at na starostu c´ısaˇrského mˇesta Andor bych V´ as r´ ad sezn´ amil s m´ ymi pl´ any pˇri zvolen´ı do funkce. R´ ad bych pˇristoupil k d´ılˇc´ım pˇrestavb´ am Andoru, pro vylepˇsen´ı struktury mˇesta a vyuˇzit´ı neuˇz´ıvan´ ych m´ıst a staveb. Zaruˇcenˇe potˇrebn´ a je i revize z´ akon˚ u a celého z´ akon´ıku. Hodl´ am z´ akon´ık pˇrepsat a doplnit ho o tresty udˇelované Heroldy, pro zrychlen´ı pr´ ace soud˚ u. M´ am v pl´ anu také pos´ılen´ı hl´ıdek mˇestské str´ aˇze v centr´ aln´ı ˇca ´sti mˇesta pro maxim´ aln´ı bezpeˇcnost obˇcan˚ u. Chci zlepˇsit povˇedom´ı o dobˇe kon´ an´ı Andorsk´ ych trh˚ u, pravidelnˇe hl´ asit jejich zaˇca ´tek a spojit je s r˚ uzn´ ymi soutˇeˇzemi draˇzbami a jin´ ymi ud´ alostmi, které zv´ yˇs´ı jejich n´ avˇstˇevnost a pˇrinesou tak zisky pro prod´ avaj´ıc´ı a dostatek zboˇz´ı pro n´ avˇstˇevn´ıky. R´ ad bych se také pokusil pl´ anovat v´ıce spoleˇcensk´ ych akc´ı pro obˇcany Andoru i ostatn´ı. Turnaje, plesy, soutˇeˇze a dalˇs´ı. Do fungov´ an´ı mˇesta by se mohli zapojit i jednotlivé cechy na mnou poˇra ´dan´ ych sch˚ uz´ıch na kter´ ych by mohli pod´ avat svoje n´ avrhy na zlepˇsen´ı fungov´ an´ı mˇesta. Moˇznost pˇrij´ıt zamnou s nˇejak´ ym n´ avrhem v pˇr´ıpadˇe mé v´ yhry, by mˇel samozˇrejmˇe kaˇzd´ y obˇcan Andoru. Ryt´ıˇr Vox ˇ Dodatek redakce: Toto je soukromé prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata, redakce se s n´ azory v ˇcl´ anku nijak neztotoˇzn ˇuje. C.K.

28.8

Vyhl´ asenie kandid´ ata Kibi Inuzuki

V´ aˇzené d´ amy, v´ aˇzen´ı p´ anové, ctihodn´ı obˇcané c´ısaˇrského mˇesta Andor. J´ a Kiba Inuzuka, se v´ am chci t´ımto pˇredstavit, jakoˇzto kandid´ at v nynˇejˇs´ıch volb´ ach na post starosty mˇesta Andor. V´ım, ˇze tento post, je sv´ ym zp˚ usobem i velk´ ym z´ avazkem v˚ uˇci v´ am, obˇcan˚ um, proto svou kandidaturu neberu na lehkou v´ ahu. Mˇesto Andor je mi jiˇz po dlouhou dobu domovem, proto bych jeho spr´ avu pˇrijal nejenˇze jako obrovskou ˇcest, n´ ybrˇz dokonce jako posl´ an´ı. A to se m˚ uˇze a nemus´ı vyplnit pr´ avˇe d´ıky v´ am. Kaˇzd´ y zde v tomto pˇredvolebn´ım projevu slibuje spousty novot, r˚ uzn´ a zkr´ aˇslen´ı mˇesta, velkolepé hry, z´ abavu vˇseho druhu. Kdyˇz jsem se zamyslel nad t´ım, co mˇesto potˇrebuje nejv´ıce, pak je to pˇredevˇs´ım péˇce. A tu mu jsem ochoten vˇenovat nakolik budou mé s´ıly staˇcit. Nen´ı totiˇz tˇeˇzké, sl´ıbit pˇred zvolen´ım velké zmˇeny, ale dos´ ahnout jich po zvolen´ı, to se m´ alo komu podaˇr´ı, jestli v˚ ubec podaˇrilo. Proto mé c´ıle jsou pro zaˇca ´tek malé, nebot’ pokud zvl´ adneme ˇreˇsit malé problémy, u ´pravy a zmˇeny t´ ykaj´ıc´ı se naˇseho kr´ asného mˇesta, pak m˚ uˇzeme pokroˇcit k ˇreˇsen´ı problém˚ u a zmˇen´ am daleko vˇetˇs´ıho r´ azu. Proto nebudu konkrétn´ı, vˇsak kaˇzd´ y z v´ as v´ı, co jsme mˇeli posledn´ı tˇri volebn´ı obdob´ı naslibov´ ano a co se skuteˇcnˇe zrealizovalo. Vˇse je ve vaˇsich rukou. S pozdravem a pˇra ń´ım u ´spˇech˚ u rozliˇcn´ ych v´ aˇs kandid´ at Kiba I.

28.9

Vyhl´ asenie kandid´ ata Athadanela

Zdrav´ım v´ as, obˇcané Andoru, mé jméno je Athadanel a kandiduji na post Starosty. T´ımto bych v´ as chtˇel informovat o m´ ych pl´ anech. Za prvé bych chtˇel obnovit andorské trhy. M˚ uj pl´ an je v pˇresunut´ı trˇznice bl´ıˇze k samotnému mˇestu a na m´ısto, kde trˇziˇstˇe pr´ avˇe stoj´ı, bych chtˇel vystavˇet cviˇciˇstˇe pro vˇsechny obˇcany Andoru. Mus´ıme myslet na vˇsechny obˇcany. Za druhé. Po Andoru se nesm´ı pohybovat lupiˇci ani vrahové! A se str´ aˇzemi jako je ted’ se jim to daˇr´ı! Andor je c´ısaˇrské mˇesto, mus´ıte v nˇem b´ yt v bezpeˇc´ı. Proto bych poslal st´ aˇze na speci´ aln´ı vycvik, aby byli ostraˇzitˇejs´ı a pˇr´ıpadnˇe pos´ılil hl´ıdky. Za tˇret´ı bych chtˇel pokraˇcovat ve sch˚ uz´ıch cechmistr˚ u, nebo jejich z´ astupc˚ u, jako tomu bylo za Starostku Mashell, aby se na zmˇen´ ach ve mˇestˇe pod´ılely vˇsechny cechy a také bych byl r´ ad, kdyby projevili n´ azor i lidé, kteˇr´ı nepatˇr´ı do ˇza ´dného cechu. Vˇzdy bych si na v´ as naˇsel ˇcas. D´ ale bych chtˇel uspˇra ´dat spousty turnaj˚ u a soutˇeˇz´ı, které mi posledn´ı dobou moc sch´ az´ı. Zveˇrejnˇ eno 17. 10. 2009 Zveˇrejnˇ eno 30. 1. 2010 Zveˇrejnˇ eno 5. 5. 2010

´ Í VYDAN ´ Í - KANDIDATI ´ NA STAROSTU KAPITOLA 28. SPECIALN

110

A ted’ to hlavn´ı! Chtˇel bych zaˇcit s pˇrestavbou Andoru. Uˇz se to dlouho pl´ anuje, ale zat´ım jsem si nevˇsiml ˇza ´dn´ ych rozd´ıl˚ u. V´ım, ˇze to je sloˇzité, ale chtˇel bych, aby se s pˇrestavbou zaˇcalo. T´ımto bych nechtˇel nijak urazit pˇredeˇslé starosty, vˇsichni si poˇc´ınali dobˇre a vykon´ avali svou pr´ aci. Pokud by jste mˇeli dotaz ohlednˇe m´ ych pl´ an˚ u, m˚ uˇzete me zastihnout na farmˇe cechu Kavalérie. Tento t´ yden ve ˇctvrtek v 18 hodin budu k zastiˇzen´ı na druhém andorském n´ amˇest´ı. N´ amˇest´ı s podiem. A odpov´ım v´ am na vˇsechny dotazy. Samozˇrejmˇe obˇcerstven´ı zdarma a pˇrekvapen´ı na konec! Dˇekuji vˇsem! S pozdravem Athadanel.

28.10

Vyhl´ asenie kandid´ ata Shangallara

V´ aˇzen´ı obˇcané c´ısaˇrského mˇesta Andor! Jmenuji se Shangallar a r´ ad bych V´ am pˇredstavil sv˚ uj program do voleb. M´ am hodnˇe pl´ an˚ u ale bez podpory ,V´ as, obyvatel mˇesta a u ´ˇredn´ık˚ u z hradu se to zvl´ adnout ned´ a. Nebudu V´ am lh´ at o tom, ˇze N´ as okamˇzitˇe ˇcekaj´ı kr´ asné z´ıtˇrky bez poskvrnky. Ale vˇeˇr´ım, ˇze spoleˇcn´ ym u ´sil´ım m˚ uˇzem dok´ az´ at v´ıc neˇz se podaˇrilo pˇredeˇsl´ım starost˚ um. Nuˇze nyn´ı nast´ın´ım body svého programu: 1.Zaˇc´ıt s pˇrestavbou mˇesta, na tomto projektu pracuji jiˇz velmi dlouho a m´ am jiˇz i konkrétn´ı n´ avrhy budov. Stejnˇe tak sem se v kontaktu s hradem a diskutuji vˇsechny pl´ any s tamˇejˇs´ımi architekty. Jen mal´ a uk´ azka z toho co V´ as bude ˇcekat. 1.Bude otevˇrena mˇestsk´ a univerzita s cviˇcistˇem. 2.S pˇrestavbou bude souviset i rozˇsiˇrov´ an´ı dol˚ u. 3.Pˇrid´ an´ı placen´ ych ohrad. 2.Po mém zvolen´ı vˇsichni obˇcané budou osvobozeni po dobu 5 dn´ı od dan´ı. 1.S t´ım bude souviset n´ asledné sniˇzov´ an´ı cen n´ ajm˚ u, jde o to aby se zaplnili vˇsechny n´ ajmy v Andoru. ´ cast cech˚ 3.Zaveden´ı mˇestké rady. Uˇ u, ale i jednotlivc˚ u. 1.Ta bude ˇreˇsit poˇzadavky a st´ıˇznosti. 4.Vyberu peˇclivˇe heroldy a soudce, s ohledem na jejich aktivitu a vˇeˇrejnou podporu. 1.T´ımto krokem se budu snaˇzit doc´ılit sn´ıˇzen´ı kriminality. 5.Zavedn´ı hodnocen´ı obˇcan˚ u a cech˚ u. Ti kdo nejv´ıce pomohou s rozvojem mˇesta budou odmˇeneni. 1.S t´ım souvis´ı zaveden´ı r˚ uzn´ ych ocenˇen´ı. 6.Trhy 1.Velk´ y trh bude jednou za dva t´ ydny, zde budou vyhlaˇsov´ any akce a soutˇeˇze pro nadch´ azej´ıc´ı t´ ydny. 2.Zaveden´ı putovn´ıch cen. 3.Vˇetˇs´ı bezpeˇcnost pˇri trz´ıch. 7.Znovu obnovit lodn´ı spoleˇcnost ReMiSa 8.Zaveden´ı placen´ ych post˚ u, knihovn´ık, bankéˇr, mˇestsk´ y ˇsaˇsek, hrobn´ık, atd... 1.Pˇrisp´ıv´ an´ı do knihovny, pokud nˇekdo nap´ıˇse kvalitn´ı knihu obdrˇz´ı min. 30zl. 2.Moˇznost p˚ ujˇcek od mˇesta na spl´ atky.(Bude se ˇr´ıdit pˇr´ısn´ ymi pravidly) 9.Podpora Andorského ˇsumu, aby opˇet zaˇcal vych´ azet. 10.Vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı odpadkov´ ych koˇs˚ u na veˇrejn´ ych m´ıstech. 11.P´ ary, které uspoˇra ´daj´ı svatbu ve mˇestˇe. 1.Dostanou vhodné prostory. 2.Dostanou od mˇesta novomanˇzelsk´ y dar. Pro pˇr´ıpadné dotazy mˇe zastihnete v kr´ amu Str´ aˇzc˚ u ˇci s´ıdle. Dˇekuji za pozornost! Zveˇrejnˇ eno 5. 5. 2010

´ ´ 28.11. VYHLASENIE KANDIDATA SIGFRIEDA

28.11

111

Vyhl´ asenie kandid´ ata Sigfrieda

Ctihodn´ı obˇcané c´ısaˇrského mˇesta Andor. J´ a Sigfried, budu v nadch´ azej´ıc´ıch mˇestsk´ ych volb´ ach usilovat o post starosty naˇseho kr´ asného mˇesta. Jakoˇzto kandid´ at m´ am moˇznost oslovit v´ as, voliˇce, a j´ a se tohoto pr´ ava rozhodnˇe nem´ın´ım vzd´ at. Uˇz jen proto, ˇze nevzd´ avat se patˇr´ı k mé pˇrirozenosti. Nechci tu slibovat vˇeci co nehodl´ am dodrˇzet. Toto obdob´ı b´ yv´ a v˚ ubec charakterizov´ ano spoustou nesplnˇen´ ych slib˚ u, proˇc v nˇeˇcem takovém pokraˇcovat? Moje vize zaˇc´ın´ a u ot´ azky, co s nepouˇciteln´ ymi pˇr´ıpady, zloˇcinci, vrahy, kleptomany? Jakou m´ a pro spoleˇcnost hodnotu drˇzet je pod z´ amkem, kdyˇz se jejich tˇela mohou proh´ ybat pod tˇeˇzkou prac´ı. V t´ aboˇre nucen´ ych prac´ı by nejlépe svou krv´ı a potem smyli tu ˇsp´ınu do které zabˇredli. Dalˇs´ı ot´ azka na kterou jsem se zamˇeˇril je chudobinec, nebot’ solidarita je mé druhé j´ a. . . Ted’ v´ aˇznˇe, podpora chud´ ych by mˇela b´ yt z´ akladem kaˇzdé spoleˇcnosti a staˇc´ı jen tak m´ alo jako m´ıt kde sehnat ˇsaty, j´ıdlo, suché m´ısto k pˇresp´ an´ı. Mˇesto Andor je po dlouhou dobu charakterizov´ ano sv´ ymi trhy, ale i slavnosti maj´ı své m´ısto, a kdyˇz na nˇe pak pˇrijde, tak to stoj´ı za to. Protoˇze jsem si mohl vyzkouˇset organizaci posledn´ıch letn´ıch slavnost´ı, mohu smˇele ˇr´ıct, ˇze pˇr´ıprava akc´ı, které budou pro potˇechu tˇela, ducha i bankovn´ı schr´ anky, je neoddˇelitelnou souˇca ´st´ı mého pˇr´ıpadného p˚ usoben´ı na starostovském postu. V z´ avˇeru neopomenu kliˇsé posledn´ıch let. Heslo pˇrestavba Andoru“ je zmiˇ nov´ ano v kaˇzdém volebn´ım obdob´ı ” nˇekolik uchazeˇci. Vˇsichni v´ıme o tom jak je d˚ uleˇzité, aby ona pˇrestavba probˇehla. Pokusit se alespoˇ n nasmˇerovat t´ımto smˇerem mˇesto i jeho pokladnu pro dalˇs´ı obdob´ı je mezn´ıkem, ke kterému bych se v n´ asleduj´ıc´ıch ˇctyˇrech mˇes´ıc´ıch chtˇel propracovat. Je ˇcas skonˇcit se sliby a zaˇc´ıt jednat. Pˇrijd’te volit! Sigfried


21. ˇ c´ıslo


112

113

114

ˇ ÍSLO KAPITOLA 29. 21. C

115

116


117

118


119

120


Vyhl´ asenie kandid´ ata, Jaako Tatarka V´ aˇzen´ı spoluobˇcané, Na zaˇca ´tku svého prohl´ aˇsen´ı, bych chtˇel vysvˇetlit nˇekolik m´ alo drobnost´ı, na které se uˇz nˇejakou dobu zapom´ın´ a. Pr´ avo na osloven´ı voliˇc˚ u pˇred volbami m´ a kaˇzd´ y, proto mˇe dosti udivuje a udivovalo i v minulém volebn´ım obdob´ı, ˇze kandid´ ati této moˇznosti nevyuˇz´ıvaj´ı, tak jak by mohli. J´ a nechci nechat nic n´ ahodˇe a rozhodnˇe si s´ am sobˇe toto pr´ avo neodepˇru a vyuˇziji ho. To jen ve zkratce k tomu, proˇc vlastnˇe m´ ate tu moˇznost nˇeco ˇc´ıst. B´ yv´ a zvykem, ˇze kandid´ ati na post starosty se pˇred volbami najednou velmi ˇcasto ukazuj´ı na veˇrejnosti, b´ yvaj´ı tam, kde je zkr´ atka ruˇsno. J´ a s´ am ale pˇredem ˇr´ık´ am: toto ode mˇe neˇcekejte. Nehodl´ am st´ at u obl´ıbeného m´ısta, ˇc´ımˇz vˇetˇsinou b´ yv´ a andorsk´ y port´ al a pl´ acat kolemjdouc´ı po z´ adech, dˇelat gesta, dost ˇcasto zbyteˇcn´ a a pˇr´ıliˇs teatr´ aln´ı. Nic takového. Oslovuji v´ as touto formou, tedy p´ısemn´ ym prohl´ aˇsen´ım, pˇriˇcemˇz nem´ am problém si s k´ ymkoliv popov´ıdat k vˇeci, vˇecnˇe, staˇc´ı se ozvat, koneckonc˚ u komunikaˇcn´ı krystal je neust´ ale k dispozici. Nebudu ani pron´ aˇset populistick´ a hesla, nebudu slibovat, co v´ım, ˇze nemohu splnit. A v celé této ˇreˇci zazn´ı pouze jeden jedin´ y slib, kter´ y ovˇsem, aˇc se zd´ a jednoduch´ y, nebyl po posledn´ıch p´ ar volebn´ıch obdob´ı naplnˇen, coˇz je skoro k pl´ aˇci. Obdob´ım, kter´ ym v tuto chv´ıli proch´ az´ı naˇse mˇesto, Andor, bych nazval obdob´ım temna. Skuteˇcnˇe je to mˇesto duch˚ u, mˇesto, co moment´ alnˇe m˚ uˇze nab´ıdnout pouze kvalitn´ı ˇzeleznou rudu a v´ıc nic. Nic se nedˇeje, o veˇrejn´ a prohl´ aˇsen´ı zavad´ıte velmi sporadicky. Nejvyˇsˇs´ım stupnˇem aktivity je pak nepravidelné vyhl´ aˇsen´ı mˇestsk´ ych trh˚ u, které nav´ıc ztratily veˇskerou jiskru. Kdyˇz pˇrijdete na trˇziˇstˇe, nen´ı slyˇset charakteristické pˇrekˇrikov´ an´ı, jak by se to u trˇziˇstˇe ˇcekalo, n´ ybrˇz potk´ ate p´ ar znudˇen´ ych prodavaˇc˚ u a jeˇstˇe ménˇe potencion´ aln´ıch z´ akazn´ık˚ u. Moje vize ohlednˇe rozh´ yb´ an´ı trh˚ u pr´ avˇe na trˇziˇsti nen´ı zrovna r˚ uˇzov´ a, takˇze od toho radˇeji pˇreskoˇc´ım rovnou k prvn´ımu a posledn´ımu slibu mého prohl´ aˇsen´ı, kter´ y s t´ımto tématem lehce souvis´ı. Chtˇel bych sl´ıbit, ˇze se moje aktivity ve mˇestˇe rozhodnˇe neomez´ı pouze na kaˇzdot´ ydenn´ı vyhl´ aˇsen´ı trh˚ u. Nˇekomu by se zd´ alo, ˇze jde o prkotinu, ovˇsem pokud si vezmeme, co se dˇelo a dˇeje v naˇsem mˇestˇe, pak je to meta takˇrka nejvyˇsˇs´ı. Naˇstˇest´ı si kladu vyˇsˇs´ı c´ıle, takˇze bych r´ ad i tuto metu nechal daleko za sebou. A k tomu m˚ uˇzete dopomoci pr´ avˇe vy. A to i kdyˇz nebydl´ıte zrovna v Andoru, protoˇze ne vˇsichni obˇcané jsou i bydliˇstˇem sv´ azan´ı s naˇs´ım mˇestem. Prostˇe pˇrijd’te a odevzdejte mi sv˚ uj hlas, je to jednoduché. S pozdravem, pˇra ń´ım pevného zdrav´ı a zdravé mysli Jaako Rukou pˇestˇenou sepsal uˇcen´ y ˇsvec Borg Thar Tharog


121

Nov´ y n´ abor, znovu a v´ aˇ znˇ e! ˇ C´ısaˇrsk´ y hrad projevil z´ ajem a my velmi r´ adi vyjdeme vstˇr´ıc - Andorsk´ y Sum znovu hled´ a redaktory, pˇrispˇevovatele, koment´ atory a kritiky do sv´ ych ˇrad. Umˇelci maj´ı téˇz moˇznost publikovat sv´ a d´ıla, cechy pˇredstavit ˇ své c´ıle a tak d´ ale a d´ ale. Netrv´ ame na zachov´ an´ı souˇcasné tv´ aˇre Sumu, jsme otevˇreni nov´ ym n´ apad˚ um. Svoje z´ avazné pˇrihl´ aˇsky vhazujte do schr´ anky pˇred redakc´ı. Finanˇcn´ı odmˇeny za dodané materi´ aly jsou samozˇrejmost´ı! ˇ Marmel, t.ˇc. redaktorka Andorského Sumu


122

Andarijsk´ yˇ sum, ˇ c´ıslo 1

Zdrav´ıme V´ as mil´ı ˇ cten´ aˇ ri, ˇ Po dlouhé dobˇe se V´ am dost´ av´ a do rukou Staronov´ y Sum. Naˇs´ım vroucn´ ym pˇr´ an´ım bylo pokraˇcovat v tradici ˇ Andorského Sumu, coˇz n´ am bohuˇzel nebylo umoˇznˇeno. My jsme se ale nevzdali a d´ al jsme usilovali o obnoven´ı redakce. Podaˇrilo se. Dˇen´ı ve svˇetˇe! Zaj´ımavé osobnosti a m´ısta! Informace pro kutily i cestovatele! Pro vˇsechny a vˇsechno! Ruth Zarzarrosa, Lainadan Coraër, Godric Audecan, Jindra a v neposledni ˇradˇe také An Ara - n´ aˇs ˇsikovn´ y t´ ym, kter´ y se postar´ a o to abyste mˇeli vˇsechny informace zcela bez cenzury a bez obalu. Nenechte si uj´ıt dalˇs´ı ˇc´ıslo. V´ aˇs Andarijsk´ y ˇsum...

Kdo jsou vlastnˇe ti podivn´ı ozbrojenci v okol´ı Andorského hradu? Odkud se vzali? Jaké maj´ı u ´mysly? Vˇsechny tyto ot´ azky jsem si poloˇzil i j´ a, ve chv´ıli, kdy jsem je prvnˇe spatˇril ve mˇestˇe. Mé pocity z nich byly sm´ıˇsené. Pˇriˇsli, aby dokonˇcili pr´ ace Naama a Kerstin? Chtˇej´ı zniˇcit naˇse mˇesta? Zab´ıt naˇsi milovanou C´ısaˇrovnu? A tak po bedlivém zkoum´ an´ı a zjiˇst’ov´ ani informac´ı o tomto z´ ahadném n´ arodu, jsem se rozhodl s v´ ami, mil´ı ˇcten´ aˇri, o nˇe podˇelit. Ozbrojenci poch´ az´ı z jiné zemˇe. Je to n´ arod veden´ y muˇzem, kter´ y je naz´ yv´ an Tash Akara. Akarovi bojovn´ıci jsou obleˇceni do mˇekˇcené koˇzené zbroje, d´ıky které mohou b´ yt dosti obratn´ı. Nos´ı téˇz pl´ aˇst’, jenˇz vypad´ a jako st´ın, avˇsak pˇri jeho zavl´ at´ı je vidˇet, ˇze je to nazelenal´ a l´ atka. Vˇse je doplnˇeno zelenou ˇserpou s v´ yˇsivkou chˇrest´ yˇse. Zvl´ adaj´ı mistrnˇe boj s kop´ım a lukem. V boji se specializuji na vyuˇzit´ı momentu pˇrekvapen´ı. V jejich ˇrad´ ach jsou jak muˇzi, tak i ˇzeny. Celkovˇe vypadaj´ı stejnˇe jako lidé. To mi ale nestaˇcilo. A tak jsem se vydal zjistit v´ıc. Pˇriˇsel jsem k letn´ımu s´ıdlu naˇs´ı C´ısaˇrovny, kam se, jak jsem zjistil, pˇresunuli. U dveˇr´ı st´ aly dva p´ ary ozbrojen´ ych str´ aˇzn´ ych v jejich typické zbroji. Netv´ aˇrili se nijak pˇra ´telsky. Chv´ıli jsem se rozhl´ıˇzel, aˇz nakonec ze dveˇr´ı vyˇsel dalˇs´ı str´ aˇzn´ y. Dle jeho vystupov´ an´ı se dalo odhadnout, ˇze to je niˇzˇs´ı d˚ ustojn´ık. Jeho chov´ an´ı bylo ryze vojenské a po kr´ atkém rozhovoru jsem zjistil, ˇze tam nyn´ı Tash Akara, v˚ udce tohoto n´ aroda, m´ a jedn´ an´ı. Tak jsem se rozhodl této situace vyuˇz´ıt, abychom koneˇcnˇe zjistili, kdo vlastnˇe jsou. Str´ aˇzn´ y mne odeˇsel ohl´ asit a za chv´ıli se vr´ atil, n´ asledov´ an Ryt´ıˇrem c´ısaˇrské gardy Zaldurem a panem Tashem Akarou. Pan Tash Akara byl odˇen shodnˇe jako jeho voj´ aci, jen s t´ım rozd´ılem, ˇze m´ısto ˇserpy mu krk zdobil medailon se stejn´ ym znakem chˇrest´ yˇse. Gardista n´ as pˇredstavil. Kr´ atce jsem vysvˇetlil, co mˇe za n´ım pˇriv´ ad´ı. I kdyˇz to vypad´ a, ˇze v jejich zemi se noviny nevyd´ avaj´ı, nakonec k mému pˇrekvapen´ı ˇrekl, ˇze jsem zrovna ten, koho by mohl potˇrebovat. Pan Tash Akara mne uvedl do m´ıstnosti, kter´ a byla skromnˇe avˇsak u ´tulnˇe zaˇr´ızena. Nab´ıdl mi m´ısto k sezen´ı a ujal se slova. Tash Akara(TA): Jsem velice r´ ad, ˇze jsme se setkali, pane Jindro. Uˇz dlouho pˇrem´ yˇsl´ım, jak se omluvit ˇsiroké veˇrejnosti za nedorozumˇen´ı, ke kterému doˇslo. Redaktor Jindra(RJ): R´ ad bych se nejdˇr´ıve zeptal na to, odkud poch´ az´ıte. Zveˇrejnˇ eno 17. 6. 2012

123

124

´ SUM, ˇ ˇ ÍSLO 1 KAPITOLA 32. ANDARIJSKY C

TA: S naˇs´ım p˚ uvodem je to sloˇzitˇejˇs´ı. N´ aˇs svˇet byl zniˇcen v´ alkou a rozpadl se doslova na kusy. Naˇstˇest´ı naˇsi m´ agové bravurnˇe ovl´ adaj´ı port´ alovou magii, a tak naˇse n´ arody prchly do r˚ uzn´ ych jin´ ych svˇet˚ u. Sem k V´ am jsme se dostali n´ ahodou. Jak´ asi zdejˇs´ı energie pˇrit´ ahla port´ aly a naˇsi voj´ aci proˇsli sem k V´ am, m´ısto aby napadli rebely. RJ: Kdo napadl v´ aˇs n´ arod? TA: Rebelové. Abyste rozumˇel, ˇzili jsme v m´ıru pod vl´ adou Tashe Hassareshe, ale dva z Tash˚ u se vzbouˇrili a proto zaˇcala v´ alka. RJ: Jak se v´ aˇs lid vlastnˇe naz´ yv´ a? TA: Vˇetˇsinou podle svého v˚ udce, tedy napˇr´ıklad Akar˚ uv lid, Hassaresh˚ uv lid. Nen´ı to vˇsak pavidlem. Napˇr´ıklad Hassaresh˚ uv lid, tedy pˇredevˇs´ım jeho arm´ ada, je oznaˇcov´ ana jako Rudé p´ısky. RJ: Vˇsiml jsem si znaku chˇrest´ yˇse na ˇserp´ ach a vaˇsem medailonu. Pˇredpokl´ ad´ am tedy, ˇze patˇr´ıte mezi jeden kmen pouˇstn´ıho lidu? TA: *pˇrejel rukou po pˇr´ıvˇesku* Ano jeden kmen vedu. RJ: Ti rebelové. Nebyli to jedni z tˇech, co u ´toˇcili ve zdejˇs´ı zemi? TA: Nem´ am zpr´ avy o jejich u ´toc´ıch zde ve Vaˇs´ı zemi. Ale urˇcitˇe byste je poznali, jejich ˇ barvy jsou ˇsedé a modré. Sedou nos´ı lid Tashe Neruna. Mus´ım vˇsak s hanbou pˇriznat, ˇze je moˇzné, ˇze to byly pr´ avˇe Rudé p´ısky Tashe Hassareshe, protoˇze doˇslo k velkému omylu. Naˇsi v´ aleˇcn´ıci byli na taˇzen´ı proti rebel˚ um, ale port´ alem se dostali jinam, neˇz zam´ yˇsleli, a za´ utoˇcili na m´ıstn´ı v domnˇen´ı, ˇze se jedn´ a o Nerun˚ uv lid. Opravdu n´ as tahle ud´ alost mrz´ı, a proto jsem byl vysl´ an j´ a, abych se veˇrejnˇe omluvil. Také bych zde r´ ad upevnil dobré vztahy mezi naˇsimi svˇety. Mysl´ım, ˇze obchod by byl prospˇeˇsn´ y pro obˇe strany a v´ ypomoc zajisté také. RJ: Tak to veˇrejnost jistˇe r´ ada uslyˇs´ı. Dle zkoum´ an´ı vaˇsich zbroj´ı i ˇsatstva vaˇsich muˇz˚ u jste pokroˇcili mnohem d´ al, neˇz naˇsi nejlepˇs´ı ˇremesln´ıci. TA: Mysl´ım, ˇze jen zcela v´ yjimeˇcnˇe, ale uzn´ av´ am, ˇze naˇse v´ ystroj m˚ uˇze p˚ usobit exoticky. RJ: Nˇekolik t´ ydn˚ u jsem pozoroval vaˇse voj´ aky u pal´ ace, nˇekteˇr´ı lidé se jich ob´ avali, avˇsak z vaˇsich slov vyzn´ıv´ a, ˇze tam pˇredevˇs´ım byli na ochranu c´ısaˇrovny. Je tomu tak? TA: V´ım, ˇze to bylo trochu neobvyklé, ale n´ ahoda tomu chtˇela, ˇze jsem proˇsel port´ alem pˇr´ımo na hrad. Vaˇse okouzluj´ıc´ı vl´ adkynˇe mne vyslechla a poskytla mi azyl. RJ: M´ ate v pl´ anu se zdrˇzet? TA: Ano. RJ: Jaké jsou vaˇse dalˇs´ı pl´ any? TA: Velice r´ ad bych zde vybudoval port´ al a obchodn´ı stanici, abychom mohli proch´ azet mezi naˇsimi svˇety. C´ısaˇrovna uˇz se k mé ˇza ´dosti vyj´ adˇrila kladnˇe, takˇze pˇredpokl´ ad´ am, ˇze pokud mne pan Zaldur a jeho kolegové nezavrhnou, tak se brzo pokus´ıme vystavˇet nov´ y port´ al. Cestov´ an´ı sem je velice obt´ıˇzné. Naˇsi m´ agové v˚ ubec netuˇs´ı, jak je moˇzné, ˇze naˇse port´ aly vedou pr´ avˇe sem. Zd´ a se to jako n´ ahoda. RJ: Naˇse ˇcten´ aˇre by urˇcitˇe zaj´ımalo, co bude k dost´ an´ı v té obchodn´ı stanici, pˇr´ıpadnˇe jaké bude platidlo? TA: Uvid´ıme, o co bude u V´ as z´ ajem. My budeme m´ıt z´ ajem prakticky o vˇsechno, protoˇze budeme muset vystavˇet mnoho budov a tak d´ ale. RJ: Tedy ˇza ´dné speci´ aln´ı platidlo nebude? Bude to ˇcistˇe na dohodˇe? TA: Zˇrejmˇe ano. Pˇrizn´ am se, ˇze nad t´ım jsem jeˇstˇe nepˇrem´ yˇslel. Nev´ıme, zdali se povede vystavˇet port´ al, kter´ y by fungoval. Zat´ım je to vˇsechno jedna velk´ a nezn´ am´ a. RJ: Jeˇstˇe posledn´ı ot´ azka. Mohou zdejˇs´ı lidé pˇredpokl´ adat, ˇze se vaˇsi lidé nastˇehuj´ı do naˇsich mˇest? TA: Mysl´ım, ˇze tomu tak nebude. Nen´ı naˇs´ım c´ılem pˇresunout se sem. Sp´ıˇse jen p´ ar lid´ı, co budou obchodovat a stˇreˇzit port´ al, moˇzn´ a nˇekolik stan˚ u kolem. Do mˇest rozhodnˇe ne. Rozlouˇcili jsme se a j´ a s klidem v srdci odeˇsel. Zd´ a se, ˇze tito muˇzi nevˇest´ı ˇza ´dné zlo pro naˇsi kr´ asnou zem, ani pro naˇsi spanilou C´ısaˇrovnu. Ale zjistil jsem, ˇze se jiˇz zabydleli na m´ıstˇe staré andorské trˇznice. Stav´ı palis´ ady a nikdo za nˇe nesm´ı. Kdo v´ı, jak to nakonec vˇsechno bude. Redaktor Jindra

125

Uˇz v´ıce jak 14 dn´ı ˇreˇs´ı Andorˇst´ı prozat´ım nevysvˇetlitelnou z´ ahadu podivné knihy pˇr´ımo v srdci jejich milovaného mˇesta. Prvnˇe se objevila v budovˇe banky spolu s des´ıtkami pˇr´ızraˇcn´ ych str´ aˇzc˚ u, kteˇr´ı napadali vˇsechny, které ve sv´ ych mrtv´ ych oˇc´ıch spatˇrili. Jeden z nich je i nyn´ı u knihy, avˇsak své bojovnosti pozbyl a jen obch´ az´ı knihu, Knihu V´ alky, zdroj celé z´ ahady. Tu noc, kdy se kniha objevila, tedy 29. dne 5. cyklu, se podaˇrilo Vulnusu Morthirovi, Ryt´ıˇri C´ısaˇrské Gardy, diplomaticko-n´ aboˇzenskou cestou zjednat prozatimn´ı klid a ˇca ´steˇcné vyˇreˇsen´ı incidentu. Podaˇrilo se mu zjistit, ˇze tito pˇr´ızraˇcn´ı bojovn´ıci, vedeni pˇr´ızrakem skoro nerozliˇsitelného od nich samotn´ ych, snad jen kromˇe bytelnˇejˇs´ı postavy, nelaˇcn´ı po krvi, jak se na prvn´ı pohled zd´ alo, n´ ybrˇz po poˇzehn´ an´ı. Poˇzehn´ an´ı, které je zbav´ı jejich proklet´ı, které jim koneˇcnˇe umoˇzn´ı zemˇr´ıt. Jediné, co po nich zbylo, byla kniha, pr´ avˇe ta, kter´ a nyn´ı leˇz´ı pˇred bankou, kam se, zˇrejmˇe, pˇresunula sama. V u ´ter´ y v noci totiˇz z˚ ustala v budovˇe banky. Ryt´ıˇr a knˇeˇz´ı ji zkouˇseli také jist´ ym zp˚ usobem poˇzehnat, ˇci pol´ıt r˚ uzn´ ymi lektvary, ale bez reakce. Jelikoˇz neˇsla zvednout, ani otevˇr´ıt, musela z˚ ustat tam, kde leˇzela. O nˇekolik dn´ı pozdˇeji, pˇresnˇeji 3. dne 6. cyklu, doˇslo ke zvratu. Podle v´ ypovˇedi oˇcitého svˇedka, kniha podivn´ ym zp˚ usobem zareagovala na magii seslanou v jej´ı bl´ızkosti. Posléze se pomoc´ı levitace pˇrenesla pˇred budovu banky. Spolu s t´ımto aktem také pˇrivolala, nejsp´ıˇs, str´ aˇzce, kter´ y nyn´ı obch´ az´ı kolem knihy. Starosta, ani jeho heroldi netuˇs´ı, jak tuto situaci ˇreˇsit. Pro bezpeˇc´ı vˇsech, zejména tedy m´ ag˚ u, byl vyhl´ aˇsen z´ akaz kouzlen´ı v bl´ızkosti knihy. Ot´ azkou st´ ale z˚ ust´ av´ a, jak dlouho bude kniha setrv´ avat v centru Andoru, nebot’ z´ akaz pouˇz´ıv´ an´ı magie naruˇsuje chod i ochranu mˇesta. Nejen tento, ale des´ıtky dalˇs´ıch otazn´ık˚ u pomyslnˇe poletuj´ı kolem této bezduché hrozby mˇesta. Ale je opravdu bez duˇse? Lainadan Coraër

Zdrav´ım v´ as pˇri naˇsich spoleˇcn´ ych chv´ıl´ıch v d´ılnˇe. V posledn´ıch dvou ˇc´ıslech jsme si ˇrekli nˇeco o pr´ aci se dˇrevem. A nyn´ı bychom se mohli zamˇeˇrit na pr´ aci s kamenem a hl´ınou. Andarijské doly jsou bohaté na r˚ uzné materi´ aly. Vˇetˇsinu z nich si v kr´ atkosti pˇredstav´ıme. K´ amen: Obyˇcejn´ y stavebn´ı k´ amen m˚ uˇzete nalézt pˇrev´ aˇznˇe ve vˇsech dolech mimo Thyrsk´ ych, je velmi pevn´ y a obˇcas se pˇri jeho drcen´ı a rozb´ıjen´ı d´ a naj´ıt i p´ ar kousk˚ u pemzy. Hl´ına: S hl´ınou nebudete m´ıt problém. Je to pˇreci jen odpad pˇri objevov´ an´ı mnohem d˚ uleˇzitˇejˇs´ıch surovin v dolech. Nalézt se tud´ıˇz d´ a vˇsude - to mi vˇeˇrte. Je to velmi tv´ arn´ y materi´ al a s jeho pomoc´ı se daj´ı vyr´ abˇet m´ısy, v´ azy nebo i kr´ asné malé soˇsky. Z´ aleˇz´ı na Vaˇs´ı zruˇcnosti. P´ıskovec: P´ıskovec m´ a kr´ asnou ˇzlutou barvu. To kde se d´ a nalézt, V´ am prozrad´ı mˇesto, které je z nˇej postaveno. Ano je to ˇcistˇe Thyrisk´ a z´ aleˇzitost. Thyriˇst´ı si zvolili tento materi´ al na stavbu svého mˇesta mimo jiné taky proto, ˇze na rozd´ıl od kamene nep˚ usob´ı tak studenˇe. Je to odoln´ y materi´ al. M˚ uˇzete z nˇej m´ıt doma tˇreba pec, krb nebo kr´ asnˇe zdoben´ y, pevn´ y st˚ ul. Mramor: Tato surovina patˇr´ı mezi vyhled´ avanou a velice drahou komoditu. Je to dalˇs´ı specialita thyrisk´ ych dol˚ u, ale i tam je jeho n´ aleznost velice n´ızk´ a. Vyhled´ avan´ y je nejen pro svou odolnost, ale hlavnˇe kr´ asu. Kdyˇz totiˇz tento k´ amen vybrous´ıte a vyleˇst´ıte, dostane se V´ am pohledu na n´ adhern´ y matri´ al. D´ ale je dobré vˇedˇet, ˇze pˇri spr´ avné kombinaci s ˇzelezem tento k´ amen prop˚ ujˇc´ı své kvality kovu a vznikne velmi kvalitn´ı materi´ al, zn´ am´ y jako ocel. A co budete potˇrebovat k pr´ aci s tˇemito materi´ aly?

126


Inu zajisté se v´ am hod´ı dr´ atenické n´ aˇrad´ı, téˇz i nˇejak´ a kvalitn´ı d´ yka na jemnˇejˇs´ı opracov´ an´ı a pˇr´ıpadnˇe i tesaˇrské klad´ıvko s pilkou na vˇetˇs´ı projekty. Samozˇrejmˇe mus´ıme myslet na ochranné prostˇredky, jakoˇz jsou rukavice a br´ yle, jelikoˇz pˇri opracovan´ı kamene odletuj´ı malé kousky. Pˇri z´ asahu oka je to velmi nepˇr´ıjemné. Prvn´ı pomoc pˇ ri poranˇ en´ı: Prevence je lepˇs´ı neˇz ˇreˇsen´ı poranˇen´ı. Ale kdyˇz uˇz se V´ am nˇeco stane, je potˇreba se uklidnit, nepanikaˇrit a jednat rychle. R´ anu vypl´ achnˇete, odstraˇ nte z n´ı veˇskeré kous´ıˇcky materi´ alu a pˇriloˇzte obklad z ˇzenˇsenu. Pokud se jedn´ ao zranˇen´ı vˇetˇs´ıho rozsahu nebo se V´ am r´ ana zan´ıt´ı, vyhledejte okamˇzitˇe felˇcaˇre. Nikdy nepodceˇ nujte ˇz´ adné zranˇen´ı mohlo by m´ıt trvalé n´ asledky. Pˇreji V´ am mnoho ˇstˇest´ı a ˇza ´dné poranˇen´ı pˇri Vaˇs´ı kreativn´ı ˇcinnosti ˇci tvorbˇe n´ abytku. At’ se d´ılo daˇr´ı! Redaktor Jindra

Chyst´ ate se na cestu? Kamˇze? Na pouˇst’? Pak tedy pozornˇe ˇctˇete, tˇreba V´ am tento ˇcl´ anek pom˚ uˇze ˇci zachr´ an´ı ˇzivot. Ale jedno m˚ uˇzeme ˇr´ıci hned na zaˇc´ atek. Pokud se chyst´ ate na romantickou proch´ azku, ˇci na veˇcern´ı kouk´ an´ı na hvˇezdy, pouˇst’ je opravdu velmi, velmi ˇspatn´ a volba. Kam se pohnete, ˇc´ıh´ a na V´ as nebezpeˇc´ı. Ve dne je tˇeˇzké se tam orientovat - horko, tepl´ y p´ısek, osluˇ nuj´ıc´ı svˇetlo....a co teprve pak v noci. Tradiˇcn´ımi obyvateli tˇechto oblast´ı jsou pouˇstn´ı ˇ ım hadi - mal´ y i velc´ı. C´ vˇetˇs´ım, t´ım samozˇrejmˇe nebezpeˇcnˇejˇs´ı. Kobry a zmije - hadi velmi siln´ı, aˇckoliv pomalejˇs´ı. Ned´ avejte se s nimi do kˇr´ıˇzku, pokud nejste patˇriˇcnˇe pˇripraveni a hlavnˇe si kryjte z´ ada, aby se najednou z pod p´ısku nevynoˇril obˇr´ı ˇst´ır. Aˇckoliv nen´ı nijak zvl´ aˇstˇe siln´ y, dok´ aˇze neˇcekanˇe pˇeknˇe potr´ apit a jeho jed také nen´ı ˇza ´dn´ a legrace. Pokud projdete celou oblast, minete pyramidu a vyd´ ate se st´ ale na jih podél pohoˇr´ı, naraz´ıte na oblast s vysok´ ymi kaktusy. Nejenˇze jich je zde hodnˇe a jsou velmi pichlavé, ale hlavnˇe tvoˇr´ı jakousi bariéru, ze které vedou jen dvˇe cesty. Dvakr´ at se rozmyslete, neˇz se tam vyd´ ate. Pokud se pˇreci jen touto cestou vyd´ ate, spatˇr´ıte podivné zbytky nˇejaké stavby s prazvl´ aˇstn´ı v´ yhn´ı. Pokud na V´ as pouˇstn´ı obyvatelé pˇrijdou, m˚ uˇzete pozdravovat vˇsechny bohy - neuteˇcete, jestli obsad´ı u ńikové cesty. Na pouˇsti se nach´ az´ı i jedna mal´ a o´ aza - pˇribliˇznˇe v jej´ım stˇredu, u které je svat´ y symbol -to pro pˇr´ıpad, ˇze by se nˇekdo potˇreboval pomodlit dˇr´ıve, neˇz smrt odnese jeho duˇsi. Pokud jste doˇsli aˇz sem, proˇsli celou pouˇst’, jednu vˇec jsem V´ am zde jeˇstˇe nepˇredstavil. Ano, je to nechvalnˇe zn´ am´ y a obydlen´ y pouˇstn´ı d˚ ul. Ale pokud si mysl´ıte, ˇze tam ˇzij´ı horn´ıci, ˇserednˇe se pletete. Varuji V´ as - bez ˇra ´dného doprovodu a v´ ybavy tam nechod’te! Setk´ an´ı s tarantul´ı nen´ı nic legraˇcn´ıho, zvl´ aˇstˇe, pokud nehodl´ ate b´ yt jej´ı veˇceˇr´ı, coˇz pravdˇepodobnˇe i moˇzn´ a budete. A ˇc´ım je tento d˚ ul tak zvl´ aˇstn´ı? Mimo jeho obydlen´ı se traduje, ˇze je bohatˇs´ı na

127 drahokamy, coˇz n´ am prozradilo p´ ar horn´ık˚ u, ale zn´ ate to, jedna babka pov´ıdala. . . Anebo mysl´ıte, ˇze to je pravda? Pokud ano a m´ ate doprovod, tak proˇc jeˇstˇe ˇctete? Ut´ıkejte, at’ tam zbude i nˇeco pro V´ as.

Omlouv´ am se za tiskovou kvalitu, m´ ame nov´ y tiskaˇrsk´ y stroj a teprve se s n´ım seznamuji. Sazaˇrka An Ara

ˇ Andarijsk´ y Sum, ˇ c´ıslo 2.

Zdrav´ıme V´ as mil´ı ˇ cten´ aˇ ri, Je n´ am velk´ ym potˇ eˇsen´ım pˇrin´ aˇset V´ am nejnovˇ ejˇs´ı informace ze svˇ eta aˇ z do vaˇsich rukou. V tomto ˇ c´ısle se dozv´ıte, co provedla tajemn´ a kniha na n´ amˇ est´ı Andoru. Spoleˇ cnˇ e se pod´ıv´ ame do Temn´ eho lesa, zjist´ıme informace o obchodn´ıc´ıch s lektvary a jak zatopen´ı Havantu ovlivnilo toto odvˇ etv´ı obchodu. Dneˇsn´ım dnem zaˇ c´ın´ a nov´ a rubrika o Andarijsk´ ych ceˇs´ıch a pro ty z V´ as, kdo se radˇ eji pobav´ı, nebo hledaj´ı nˇ eco ke ˇ cten´ı u sklenky v´ına, tu m´ ame pov´ıdku o bardu Lojz´ıkovi... ˇ Zkr´ atka Andarijsk´ y Sum je tu pro vˇsechny! Nenechte si uj´ıt dalˇs´ı ˇ c´ıslo. Redakce

Obloha nad n´ amˇ est´ım Andoru v nedˇ eli 17.6. opˇ et potemnˇ ela. Kolem knihy se rozestoupili tˇri muˇ zi. Tˇri muˇ zi dostateˇ cnˇ e odv´ aˇ zn´ı a odhodl´ ani uˇ cinit pr´ avˇ e dneˇsn´ı noc ten z´ asadn´ı krok k objeven´ı pravdy. Ta noc mˇ ela vˇsechno zmˇ enit. C´ısaˇrsk´ y alchymista Celsius se chystal vyslat sv´ e dva dobrovoln´ıky pˇr´ımo do stˇredu nezn´ ama, do knihy. Pt´ ate se, kdo jsou ti odv´ aˇ zlivci, kteˇr´ı pro pravdu a pro bezpeˇ c´ı n´ as vˇsech dali v s´ azku sv´ e vlastn´ı ˇ zivoty? Vˇ eˇrte tomu nebo ne, ale toto nebezpeˇ c´ı pro v´ as ˇ podstoupil samotn´ y Andorsk´ y starosta Windos Imbra a jeho vˇ ern´ y spoleˇ cn´ık Sedovous. Oba po zuby ozbrojeni se vrhli vstˇr´ıc pravdˇ e nevˇ edˇ e kam, nebo v˚ ubec proˇ c, jdou. Pˇr´ıprava a samotn´ a cesta do centra knihy je n´ aroˇ cn´ a a pro n´ as nepochopiteln´ a, pˇresto Celsius vˇse bez vˇ etˇs´ıch pot´ıˇ z´ı zvl´ adl oba cestovatel´ e zmizeli ve v´ıru knihy. Zatmˇ elo se mi pˇred oˇ cima, svˇ et se se mnou toˇ cil, c´ıtil jsem, jak mˇ e opouˇst´ı m´ e hmotn´ e tˇ elo... Probudili sem se na zemi, kdesi v hor´ ach pobl´ıˇ z pr´ azdn´ eho vojensk´ eho t´ abora. Nadechli jsme se a rozhl´ edli kolem. Vˇsimli jsme si ducha, kter´ y bloudil t´ aborem. Uvidˇ el n´ as a kˇriˇ cel. Zprvu jsme mu nerozumˇ eli, ale potom jsme rozeznali slova, kter´ a kˇriˇ cel. Ptal se n´ as na hodnost a poˇra ´d opakoval, ˇ ze dezert´ eˇri zemˇrou a bojovn´ıci ˇ cestnˇ e padnou v prvn´ı linii.. Kdyˇ z se vykˇriˇ cel, zaˇ cal u ´plnˇ e znovu a klidnˇ e mluvit. Pr´ y je v knize uˇ z dlouho a proˇ zil pˇres 260 bitev. 260 naprosto identick´ ych bitev. Proklet´ı jsou rozdˇ eleni na dvˇ e arm´ ady, kter´ e svedou boj o pevnost d´ al v hor´ ach. Jedna ji br´ an´ı, druh´ a dob´ yv´ a. S´ıly arm´ ad, vybaven´ı, vˇse je stejn´ e, aby utrpen´ı proklet´ ych bylo vˇ eˇ cn´ e.. Tedy jedinou moˇ znost´ı je vyslat do knihy odhodlan´ e muˇ ze a ˇ zeny, lidi, elfy i barbary, aby se pokusili bitvu zvr´ atit a utrpen´ı duˇs´ı navˇ zdy ukonˇ cit. S t´ımto c´ılem se zpr´ ava o hrdinstv´ı dvou cestovatel˚ u roznesla do svˇ eta s v´ yzvou vˇsem dobrodruh˚ um, vˇsem, kteˇr´ı se neboj´ı riskovat ˇ zivoty pro jin´ e. Zhruba za deset dn´ı ohl´ asili c´ısaˇrˇst´ı trubaˇ ci, ˇ ze Celsius odhadl den, kdy kniha opˇ et povol´ a k boji vˇsechny jmenovan´ e v n´ı samotn´ e, vˇ cetnˇ e naˇsich dvou hrdin˚ u. Ten den se u knihy seˇslo asi 40 stateˇ cn´ ych ˇ zen a muˇ z˚ u pˇripraveni pomoci v nadch´ azej´ıc´ı bitvˇ e. Mezi nimi stanula i m´ a maliˇ ckost. Rozestoupili jsme se kolem knihy, kter´ a se vznesla do vzduchu a rozz´ aˇrila celou Andorskou oblohu. Po chv´ıli pˇrehl´ıdka svˇ etel ustoupila a vedle knihy se objevil zˇreteln´ y port´ al. Skl´ an´ım se nad stateˇ cnost´ı pˇr´ıtomn´ ych, kteˇr´ı se takˇrka prali o to, kdo projde prvn´ı. Nakonec jsme se vˇsichni dostali na m´ısto urˇ cen´ı. Ale kam? Kde to vlastnˇ e jsme? Za chv´ıli se zjevil duch knihy a doslova se podivil nad mnoˇ zstv´ım nov´ ych duˇs´ı, kter´ e pˇriˇsli ukojit svou touhu po v´ alce. Kr´ atce n´ as uvedl a pot´ e pˇriˇ caroval dva port´ aly. Jeden do t´ abora obr´ anc˚ u-ˇ z´ aˇrivˇs´ı oranˇ zovˇ e a druh´ yˇ cern´ y, vedouc´ı do t´ abora u ´toˇ cn´ık˚ u. Rozhodl jsem se okusit bitvu ze strany u ´toˇ c´ıc´ı a se sv´ ymi spolubojovn´ıky jsem proˇsel ˇ cern´ ym port´ alem. Stanuli jsme na mˇ ekk´ e zemi mezi nˇ ekolika stany. Po chv´ıli se zjevil duch knihy a n´ ami zvolen´ e v˚ udce uvedl do dˇ en´ı a svolil jim rozdˇ elit mezi Zveˇrejnˇ eno 26. 7. 2012

128

129 n´ as v´ ybavu do boje. Mus´ım ˇr´ıct, ˇ ze vypukl ponˇ ekud zmatek, ale po nˇ ekolika minut´ ach jsme st´ ali jako jedna arm´ ada pˇripravena do boje. Objevilo se i nˇ ekolik kon´ı, kteˇr´ı byli pˇridˇ eleni m´ ag˚ um. Mohli jsme vyrazit. Do boje n´ as vedl Konzul Gibraen Artalius spolu s jedn´ım ˇradov´ ym voj´ akem Praetorie. Po cestˇ e k pevnosti jsme v les´ıch naˇsli dalˇs´ı truhly s lepˇs´ı v´ ybavou, ale o to se staral m´ alokdo, kaˇ zd´ y bˇ eˇ zel vstˇr´ıc boji. Nestaˇ cil jsem sv´ ym mladˇs´ım druh˚ um a dorazil do uˇ z zuˇr´ıc´ı bitvy. Obr´ anci byli rozmeteni jedn´ım zniˇ cuj´ıc´ım u ´derem. Sebrali jsme standartu a za v´ıtˇ ezn´ eho ˇrevu a radosti jsme opustili pevnost zpˇ et do naˇseho t´ abora. Utiˇsil n´ as aˇ z pˇr´ıchod duˇse knihy. Vyzval n´ as k dalˇs´ımu stˇretu a vˇsichni jsme souhlasili, jenˇ ze bylo potˇreba p´ ar dobrovoln´ık˚ u, kteˇr´ı by pomohli obr´ anc˚ um, aby s´ıly byly skuteˇ cnˇ e vyrovnan´ e. Abych zjistil co nejv´ıce informac´ı a mohl v´ as, ˇ cten´ aˇre, co nejl´ epe informovat, pˇrihl´ asil jsem se a spolu s nˇ ekolika dalˇs´ımi jsem byl pˇrenesen do t´ abora obr´ anc˚ u. Byl to hrozn´ y pohled. Vˇsude hromady tˇ el lid´ı i zv´ıˇrat. Pˇri tomto tuhla krev v ˇ zil´ ach. Mor´ alka obr´ anc˚ u musela b´ yt na bodˇ e mrazu. Pˇresto se vˇsak vˇsichni rozhodli znovu bojovat. Zaznˇ el roh a my se zaˇ cali pomalu rozmist’ovat po hradb´ ach. Koneˇ cnˇ e se vˇsichni dostali na sv´ a m´ısta. Rozhostilo se ticho. Ve svitu mˇ es´ıce se objevovaly prvn´ı odrazy od ˇ zelezn´ ych zbran´ı naˇsich nepˇra ´tel. Vˇsichni bˇ eˇ zeli k jednomu m´ıstu, jedin´ emu m´ıstu, kde vedl ˇ zebˇr´ık ze zemˇ e aˇ z na hradby. A to bylo pˇresnˇ e to m´ısto, kde jsem hl´ıdal j´ a. M´ e chab´ e pokusy zastavit masu u ´toˇ cn´ık˚ u se nezdaˇrili a j´ a poprv´ e okusil teplotu zemˇ e. Byl jsem pˇrenesen zpˇ et k naˇs´ı standartˇ e avˇsak uˇ z neschopen boje. Chtˇ el jsem se dostat ven, ale v tom pˇribˇ ehl do dvora pevnosti oranˇ zovˇ e odˇ en´ y v´ aleˇ cn´ık sv´ıraje v ruce standartu ˇ cern´ e barvy, standartu zaruˇ cuj´ıc´ı naˇse v´ıtˇ ezstv´ı. To zˇrejmˇ e staˇ cilo k tomu, abychom byli propuˇstˇ en´ı, a jeden po druh´ em jsme byli pˇresunuti zpˇ et do naˇseho svˇ eta. Naˇse touha po krvi byla uhaˇsena. Nezbylo n´ am nic neˇ z vzpom´ınky, ˇ z´ adn´ e jizvy ani ˇsr´ amy, ˇ z´ adn´ e poˇskozen´ı na tˇ ele. A takov´ a je moc knihy. Jak´ y je tedy u ´ˇ cel? Uvˇ eznit duˇse a nechat je trpˇ en navˇ zdy jako nˇ ejak´ y trest? Nebo je stvoˇrena pro n´ acvik boje a taktik pˇri obl´ eh´ an´ı? Nebo prostˇ e jen pro pobaven´ı tˇ ech, kteˇr´ı knihy stvoˇrili? Jsme jen loutky, nebo skuteˇ cn´ı bojovn´ıci? Lainadan Cora¨ er

Vˇsichni v´ıme, ˇ ze Havant – nejvˇ etˇs´ı a nej´ urodnˇ ejˇs´ı oblast Andarie, spl´ achla ned´ avno voda. N´ asledkem v´ ybuchu sopky se Havant a spoleˇ cnˇ e s n´ım i jeho pole, ocitl na dnˇ e oce´ anu. Jak se tato skuteˇ cnost projevuje v cenˇ e bylinek? A co takhle cena lektvar˚ u? Tak na to se dnes spoleˇ cnˇ e pod´ıv´ ame. Dne 9. sedm´ eho mˇ es´ıce roku dvan´ act se uskuteˇ cnil pr˚ uzkum napˇr´ıˇ c vˇsemi mˇ esty. V´ ysledky tohoto pr˚ uzkumu v´ as budou jistˇ e velice zaj´ımat. Zjistili jsme, ˇ ze kaˇ zd´ y dnes tah´ a bylinky aˇ z ze dna truhel. Cechy s´ ahly na sv´ eˇ zelezn´ e z´ asoby a cela lektvar˚ u stoup´ a. Ovˇsem jsou zde i jist´ e v´ yjimky, kter´ e se snaˇ z´ı cenu drˇ zet st´ ale v u ńosn´ ych mez´ıch. Pr˚ uzkumu se z´ uˇ castnilo 12 obchod˚ u a celkem jsme zahrnuli do pr˚ uzkumu 17 druh˚ u lektvar˚ u v t´ e nejsilnˇ ejˇs´ı verzi. V´ yˇ cet lektvar˚ u i obchodn´ık˚ u naleznete v tabulce.

130

´ SUM, ˇ ˇ ÍSLO 2. KAPITOLA 33. ANDARIJSKY C

Nejpˇrekvapivˇ ejˇs´ı pro vˇ etˇsinu z´ akazn´ık˚ u je zjiˇstˇ en´ı, ˇ ze obyˇ cejn´ y l´ eˇ civ´ y lektvar, kter´ y potˇrebuje kaˇ zd´ y, pokud nen´ı zbˇ ehl´ yv l´ eˇ cen´ı, se d´ a sehnat pouze ve 4 obchodech – v Andoru u pana E.S.Noxe, v Thyrisu u pana Gimliho, kter´ y m´ a nejniˇ zˇs´ı cenu a v Margaardu u pana Melaroca a Slovan˚ u. Jeho cena se pohybuje od 101 do 133 mˇ ed’´ ak˚ u. Nejprod´ avanˇ ejˇs´ı lektvar, kter´ y se nach´ az´ı ve vˇsech obchodech, je protijed. Takˇ ze aˇ z v´ as nˇ ekdo otr´ av´ı, staˇ c´ı zabˇ ehnout do jak´ ehokoli mˇ esta a alchymista v´ am pom˚ uˇ ze. Bohuˇ zel tento lektvar pr´ y nepom´ ah´ a na otr´ aven´ı ˇ zivotem. Rozptyl cen u tohoto lektvaru kr´ asnˇ e zrcadl´ı v˚ uli obchodn´ık˚ u j´ıt vstˇr´ıc sv´ ym z´ akazn´ık˚ um. Celkovˇ e se d´ a ˇr´ıct, ˇ ze nejlevnˇ ejˇs´ı a nejrozˇs´ıˇrenˇ ejˇs´ı sortiment lektvar˚ u m´ a pan E. S. Nox v Andoru. Jeho obchod se nach´ az´ı hned na n´ amˇ est´ı u banky. M´ a 12 z n´ ami studovan´ ych lektvar˚ u a z toho 7 druh˚ u v nejlevnˇ ejˇs´ı podobˇ e. Jeden´ act druh˚ u maj´ı takt´ eˇ z Husit´ e ve sv´ e kov´ arnˇ e, ale jejich ceny jsou velmi zmateˇ cn´ı. Jsou zde drah´ e lektvary za velice n´ızk´ e ceny, ale tak´ e ve velmi pˇredraˇ zen´ e podobˇ e. Z´ aleˇ z´ı, kdy k nim pˇrijdete. Pro v´ıce informac´ı se pod´ıvejte do tabulky. Ruth Zarzarrosa

V tomto vyd´ an´ı probereme druhy n´ aˇrad´ı pro tesaˇrskou v´ yrobu. Z´ akladem u ´ spˇ eˇsn´ e tesaˇriny je pˇredevˇs´ım such´ a m´ıstnost. V opaˇ cn´ em pˇr´ıpadˇ e by se mohlo st´ at, ˇ ze se v´ am dˇrevo zkrout´ı. Samotn´ e dˇrevo mus´ı postupnˇ e vyschnout. V ˇ z´ adn´ em pˇr´ıpadˇ e ho nesm´ıte suˇsit pˇr´ıliˇs rychle, jinak hroz´ı, ˇ ze v´ am dˇrevo poprask´ a. Takˇ ze nyn´ı, kdyˇ z m´ ame suchou m´ıstnost a dˇr´ıv´ı je dostateˇ cnˇ e vyschl´ e, se zamˇ eˇr´ıme na potˇrebn´ e n´ aˇrad´ı. Tesaˇrsk´ e n´ aˇrad´ı se d´ a velice v´ yhodnˇ e koupit v Andoru kousek od severov´ ychodn´ı br´ any, ale zajist´ e ho poˇr´ıd´ıte i u r˚ uzn´ ych ˇremesln´ık˚ u. Na jednoduch´ e v´ yrobky v´ am bude staˇ cit hobl´ık, pilka a tesaˇrsk´ e kladivo. Pro n´ aroˇ cnˇ ejˇs´ı n´ abytek budete potˇrebovat bedn´ aˇrsk´ y st˚ ul (skl´ ad´ a se ze dvou ˇ c´ ast´ı) a tesaˇrsk´ y st˚ ul (ten se skl´ ad´ a ze tˇr´ı ˇ c´ ast´ı). Nezapomeˇ nte si k tesaˇrsk´ emu stolu koupit i svˇ er´ ak, je to velmi uˇ ziteˇ cn´ y pomocn´ık pˇri v´ yrobˇ e n´ abytku. Obˇ cas je dobr´ e u sebe m´ıti i jednu sadu barev. V pˇr´ıˇst´ım vyd´ an´ı spolu probereme postup pˇri v´ yrobˇ e jednoduch´ e skˇr´ınˇ e. Do t´ e doby si poˇrid’te vˇsechno potˇrebn´ e n´ aˇrad´ı a nezapomeˇ nte na p´ ar hˇreb´ık˚ u. Tak tedy d´ılu zdar! Jindra

Minule jsme se vydali na pouˇst’ za ˇst´ıry, hady, pichlav´ ymi kaktusy a tajemn´ ym dolem. Dnes se pod´ıv´ ame na m´ısto zcela opaˇ cn´ e vyprahl´ e pouˇsti. Je to m´ısto, kde se v´ am i z t´ e vlhkosti vzduchu ˇspatnˇ e d´ ych´ a. M´ısto, kde se pohybuj´ı nebezpeˇ cn´ı tvorov´ e, ale tady se maj´ı za co schovat, na rozd´ıl od pouˇstˇ e. Zarostl´ y, star´ y prales, nejjiˇ znˇ ejˇs´ı c´ıp naˇs´ı zemˇ e – Temn´ y les. Uˇ z jen samotn´ y n´ azev vypov´ıd´ a o jeho zr´ adnosti. Je to les tak temn´ y, ˇ ze i ve dne zde l´ıtaj´ı netop´ yˇri. To se ale podle legendy nestalo jen n´ ahodou. Kdyˇ z proj´ıˇ zd´ıte pralesem u thyrisk´ ych bˇreh˚ u, Temn´ y les V´ as praˇst´ı do oˇ c´ı. Nen´ı tak vysok´ y jako okoln´ı prales, stromy dokonce vypadaj´ı, ˇ ze jsou jiˇ z dlouh´ a l´ eta mrtv´ e - jako by se tu zastavil ˇ cas. Podle vˇseho za to m˚ uˇ ze kletba temn´ eho druida. Probudil stromy, aby mu slouˇ zily, oˇ caroval kr´ asn´ e ˇ zeny, aby pro nˇ ej zab´ıjely, zastˇrel

131 mysl dry´ ad´ am, vˇsechna zvˇ eˇr zeˇs´ılela a to nen´ı vˇse. Tento temn´ y druid podle vˇseho st´ ale ˇ zije. Asi ukradl elf˚ um jejich dlouhovˇ ekost. Kdo v´ı, proˇ c to vˇsechno udˇ elal. Jen ze zloby? Nebo dole v nejjiˇ znˇ ejˇs´ım c´ıpu Andarie nˇ eco ukr´ yv´ a? Ruth Zarzarrosa Mrtv´ e stromy, temn´ a tr´ ava, ˇz´ adn´ y zaj´ıc, ˇza ´dn´ a kr´ ava. Proklet´ a zem hr˚ uzu pouˇst´ı, Nebezpeˇ c´ı ˇ c´ıh´ a z houˇst´ı. Hodn´ y medvˇ ed? Chyba, brachu, Ut´ıkej pryˇ c, jednej v strachu, Temn´ y druid to vˇsechno svolal, Hady, mouchy, spektry pˇ rijal, Medvˇ edy si pˇ rizval k sobˇ e, itshape Pˇ r´ıbytek si zˇ r´ıdil v hrobˇ e. Ted’ tam straˇs´ı dnem i noc´ı, Bud’ n´ am ˇstˇ est´ı ku pomoci, Zvl´ aˇstn´ı keˇ re pˇ estuje tam, Medituje, smˇ eje se n´ am. Svolej vˇsechny kamar´ ady, Netoˇ c se k probl´ emu z´ ady, Svrhni vl´ adu temn´ e sily, Natrhej si kv´ıtek b´ıl´ y, Uvaˇ r v kotli, nalej v ˇsa ´lek, Zapomeneˇs smysl v´ alek, V m´ıru svˇ et by zase chtˇ el ˇz´ıt, Lesem ˇ cist´ ym mˇ el bys zapoˇ c´ıt. Vˇzdyt’ pˇ r´ırodu kr´ asnou mˇ el bys kolem sebe cht´ıt m´ıt

Mil´ı ˇ cten´ aˇri, r´ ad bych V´ as uv´ıtal u zaˇ ca ´tku sv´ e nov´ e s´ erie ˇ cl´ ank˚ u o Andarijsk´ ych ceˇs´ıch. R´ ad bych V´ am t´ımto zp˚ usobem pˇribl´ıˇ zil kaˇ zd´ y z aktivn´ıch cech˚ u a pomohl s v´ ybˇ erem toho spr´ avn´ eho a t´ım tedy i trochu pomoci cech˚ um s propagac´ı a n´ aborem nov´ ych ˇ clen˚ u. Prvn´ıch nˇ ekolik ˇ cl´ ank˚ u se bude t´ ykat cech˚ u frakˇ cn´ıch, konkr´ etnˇ e pro toto ˇ c´ıslo jsem si vybral cech elf´ı.

Stanete-li na leˇstˇ en´ ych mramorov´ ych kamenech Lewansk´ eho port´ alu a otoˇ c´ıteli se k jihu, jiˇ z od pohledu V´ as upout´ a majest´ atn´ y d˚ um hned naproti Lewansk´ ym dok˚ um. Zde je hlavn´ı s´ıdlo ˇ clen˚ u cechu Menel Sanga. A pr´ avˇ e tam smˇ eˇrovaly m´ e kroky. Hlavn´ı insigni´ı ˇ clen˚ u i s´ıdla je syt´ a tmav´ a zelen´ a barva a v souˇ casn´ e dobˇ e tuto barvu na sv´ em pl´ aˇsti nos´ı 36 hrd´ ych elf˚ u. V˚ udcem cel´ eho cechu je Aran Finwes, spr´ avu mˇ esta m´ a na starosti Arandur Atan, vojensk´ e z´ aleˇ zitosti Naladris Denegond a o obchod se star´ a ˇremesln´ık Falathrim. D´ ale se hierarchie dˇ el´ı na ˇ cleny starˇs´ı, ˇ cleny ˇradov´ e a rekruty. Menel Sanga byla zaloˇ zena 3.12. roku 5 Enialisem Liadonem a jiˇ z od jejich prvn´ıch krok˚ u se Menel Sanga hl´ asila k Nistˇre, elf´ı bohyni. V t´ e dobˇ e byl Lewan, stejnˇ e jako vˇ etˇs´ı ˇ c´ ast Andarie, obl´ eh´ an skˇret´ı hordou. Proto byla Menel Sanga zaloˇ zena a prvn´ı jejich c´ıl byl Lewan osvobodit. Pˇresnˇ e to se Menel Sanze dne 26.3. roku 6 podaˇrilo, bohuˇ zel tˇri dny nato prvn´ı v˚ udce Menel Sangy, Enialis Liadon, tragicky zemˇrel a na jeho m´ısto se po dlouh´ e dobˇ e, aˇ z 5.10. roku 6, dostal Kiran Willhrub. Ten sice pˇrekonal d´ elku obdob´ı vl´ ady sv´ eho pˇredch˚ udce, bohuˇ zel ale 17. 3. roku 6 zemˇrel bˇ ehem v´ alky s Praetori´ı, kter´ a skonˇ cila o t´ yden pozdˇ eji smrt´ı Tribuna Caesara. Dalˇs´ım, v poˇrad´ı tˇret´ım, v˚ udcem Menel Sangy se tak stal Kiran Nasir. Dva roky nato byl Nasir sv´ ymi druhy uzn´ an, jako pr´ avoplatn´ y elf´ı kr´ al a 23. 4. roku 9 z´ıskal titul Arana. O rok pozdˇ eji se rozhodl pro odchod do hvozd˚ u a sv˚ uj post pˇredal nynˇ ejˇs´ımu Aranu Finwesovi, kter´ y vede Menel Sangu v souˇ casn´ e dobˇ e. Dneˇsn´ım c´ılem tohoto elf´ıho cechu je zvelebit mˇ esto Lewan a zpˇr´ıjemnit pobyt co nejv´ıce elf˚ um, kteˇr´ı tu najdou sv˚ uj domov. K tomuto c´ıli tak´ e patˇr´ı udrˇ zov´ an´ı prastar´ ych, ale i novodob´ ych elf´ıch tradic, jakou bylo napˇr´ıklad vysvˇ ecen´ı Nistˇrina ostrova. Menel Sanga se v souˇ casn´ e dobˇ e m˚ uˇ ze, podle hodnocen´ı jejich ˇ clena, pyˇsnit spolehliv´ ymi ˇ cleny, pˇr´ıkladn´ ym veden´ım a v neposledn´ı ˇradˇ e precizn´ı funkˇ cnost´ı vˇ ec´ı v cechu obecnˇ e. Do sv´ ych ˇrad pˇrij´ım´ a elfy vˇ ern´ e tradic´ım a zvyklostem elf˚ u, jejich historii a samozˇrejmˇ e Lewanu. Nab´ız´ı jim z´ azem´ı, materi´ aln´ı, ˇ ci duˇsevn´ı podporu, tedy vˇse, co prav´ y elf k ˇ zivotu potˇrebuje a

´ SUM, ˇ ˇ ÍSLO 2. KAPITOLA 33. ANDARIJSKY C

132

po ˇ cem by mˇ el touˇ zit. Tac´ı z v´ as, kteˇr´ı o Menel Sanze pˇrem´ yˇslej´ı, se mohou hl´ asit pˇr´ımo v s´ıdle Menel Sangy v Lewanu, nebo u jak´ ehokoliv ˇ clena. Z´ avˇ erem ˇ cl´ anku bych r´ ad podˇ ekoval Aranduru Atanovi, jemuˇ z vdˇ eˇ c´ım za tyto nemal´ e informace a pˇreji vˇsem uchazeˇ c˚ um ˇstˇ est´ı pˇri plnˇ en´ı pˇrij´ımac´ıch u ´kol˚ u. Lainadan Cora¨ er

Autor: Godric Audecan Kdysi d´ avno v Andoru ˇ zil bard Lojz´ık. V hospod´ ach mu ale neˇr´ıkali jinak, neˇ z Drnkal, protoˇ ze jeho p´ısnˇ e a hr´ an´ı nest´ ali ani za zl´ aman´ y mˇ ed’´ ak. Lojz´ık ovˇsem velmi touˇ zil se nauˇ cit hr´ at, jako ti nejlepˇs´ı bardi. Byl schopn´ y pro to obˇ etovat cokoliv. Kv˚ uli tomu byl chud´ y jak kosteln´ı myˇs a tak si vydˇ el´ aval na ˇ zivobyt´ı drobnou zlodˇ ejnou. Tak´ e chodil i na hˇrbitov, kde kopal hroby mrtv´ ych a oblehˇ coval je o drah´ e cetky. Jednou, kdyˇ zu ´plnˇ ek zdobil oblohu, sebral Lojz´ık m´ıstn´ımu hrobaˇri lopatu, jak to dˇ el´ aval a ˇsel k novˇ e vykopan´ emu hrobu tesaˇre Ferdy. Kdyˇ z se dostal aˇ z k ostatk˚ um, zaslechl, ˇ ze na hˇrbitovˇ e nen´ı s´ am. B´ al se, ˇ ze je to hrobn´ık, ale kdyˇ z vykoukl z hrobu, uvidˇ el muˇ ze kr´ aˇ cej´ıc´ıho do hrobek, kam se Lojz´ık b´ al chodit. Kdyˇ z muˇ z vstoupil do hrobek, Lojz´ık pokraˇ coval v pr´ aci, ale o trochu rychleji, aby ho muˇ z nevidˇ el. Pak ale zaslechl u ´ˇ zasnou melodii, kter´ a ho plnˇ e oˇ carovala. Nevˇ edˇ el co je to za p´ıseˇ n, ale vˇ edˇ el, ˇ ze vych´ az´ı z hrobky. Pˇrestal vykop´ avat hrob a vydal se do hrobky a tam to uvidˇ el - nemrtv´ı tancovali a bavili se. Kostlivci sk´ akali a vyhazovali kosti vysoko do vzduchu, zombie se toˇ cily v kolu se zombi sleˇ cnami, nad nimi l´ etali duchov´ ev pozoruhodn´ ych sestav´ ach, lichov´ e bouchali sv´ ymi holemi rytmicky do zemˇ e, zkr´ atka Lojz´ık si pˇripadal jako na nˇ ejak´ e oslavˇ e. Avˇsak dvˇ e vˇ eci upoutali Lojz´ıkovu pozornost. Prvn´ı vˇ ec byl muˇ z zahalen robou, kter´ y sedˇ el na kameni a hr´ al onu n´ adhernou p´ıseˇ n a druh´ a vˇ ec byl k˚ uly, na kter´ ych byli pˇripout´ ani lid´ e s roub´ıkem v u ´stech. Lojz´ık nespustil oˇ ci z muzikanta hraj´ıc´ıho na fl´ etnu. Pozoroval ho, i kdyˇ z nemrtv´ı zaˇ cali s ˇ ziv´ ych lid´ı odtrh´ avat kusy masa a cp´ at si je do chˇrt´ an˚ u, ani kdyˇ z lichov´ e navr´ atili zuboˇ zen´ ym tˇ el˚ um obˇ et´ı ˇ zivot, neodvr´ atil svou pozornost od muˇ ze v robˇ e. Dokonce se nemohl odtrhnout od on´ e p´ısnˇ e, kdyˇ z za sebou slyˇsel bl´ıˇ z´ıc´ı se kroky. Dalˇs´ı nemrtv´ı host´ e pˇriˇsli na oslavu a zpozorovali Lajz´ıka. A jako kouzeln´ ym proutkem oslava utichla. Lojz´ık jen vidˇ el stovky pr´ azdn´ ych oˇ cn´ıch bulv sleduj´ıc´ı ho samotn´ eho. Lojz´ık pohotovˇ e vstal a vyt´ ahl svoji fl´ etnu a pokouˇsel se napodobit melodii zahalence, avˇsak marnˇ e. I sloˇ zil Lojz´ık svoji fl´ etnu a sv´ ym smutn´ ym pohledem sledoval sed´ıc´ıho muˇ ze. Muˇ z vidˇ el, ˇ ze Lojz´ık˚ uv pohled patˇr´ı mu samotn´ emu a rukou ho pˇriv´ abil k sobˇ e. Lojz´ık vstal a ˇsel za muˇ zem. Kdyˇ z byl u nˇ ej, vˇsiml si dvou ˇspiˇ c´ ak˚ u trˇ c´ıc´ı muˇ zi zpoza k´ apˇ e. I pˇresto vˇsechno Lojz´ık chtˇ el umˇ et hr´ at jako on a opakoval: Nauˇ cte mne ” hr´ at tak jako vy.“ Muˇ z v k´ api mu uk´ azal na jeden z nˇ ekolika pentagram˚ u zdob´ıc´ı hrobku. Lojz´ık k´ yvl a stoupl si doprostˇred kruhu. Pot´ e se dal up´ır do hran´ı a nemrtv´ı pokraˇ covali ve sv´ e veselce. Lojz´ık nevˇ edˇ el proˇ c, ale najednou dostal pocit, ˇ ze m˚ uˇ ze hr´ at jako up´ır. Vzal proto svoji fl´ etnu a zkusil to. Opravdu hr´ al, jako up´ır. Lojz´ık pln´ y slz ˇstˇ est´ı hr´ al. Hr´ al i pˇresto, ˇ ze mu nemrtv´ı odtrh´ avali kusy masa. Pot´ e uˇ z ovˇsem bolest nec´ıtil a mohl pokraˇ covat ve sv´ em hran´ı na vˇ eky vˇ ek˚ u. Moˇ zn´ a ho uslyˇs´ıte, kdyˇ z zav´ıt´ ate do Andorsk´ e hrobky a budete pozornˇ e poslouchat. Nebo se stavte o p˚ ulnoci za sv´ıt´ an´ı, ale nem˚ uˇ zu v´ am zaruˇ cit, ˇ ze odejdete v jednom kuse. . .

Lidu Andarijsk´ emu j´ a sdˇ eluji, ˇ ze bardsk´ e sluˇ zby poskytuji. Od obraz˚ u, pov´ıdek a b´ asniˇ cek ke hr´ am a seˇsitu p´ısniˇ cek. To vˇse a mnohem v´ıc j´ a, Umˇ elec, nab´ız´ım.

Obˇ can´ e c´ısaˇrstv´ı naˇseho, nyn´ı j´ a, Umˇ elec, sh´ an´ım sluˇ zby vaˇse, neb v boji chci vyuˇ cit vˇseho, aby mˇ e neskolil stˇrelec, a nezbyla ze mˇ e kaˇse.

Chcete se zviditelnit? Nab´ız´ıte sluˇ zbu ˇ ci zboˇ z´ı? Kontaktujte n´ as!

133

Dneˇsn´ım dnem zaˇ c´ın´ a velk´ a moˇ znost pro vˇsechny, kdo si mysl´ı, ˇ ze maj´ı na sv´ e stranˇ e ˇstˇ est´ı! Je n´ am velk´ ym potˇ eˇsen´ım V´ am pˇredstavit velkou andarijskou loterii. Pro ty, kteˇr´ı uh´ adnou ze 30-ti ˇ c´ısel pˇ et losovan´ ych, ˇ cek´ a odmˇ ena 5 000 zlat´ ych! Neuh´ adli jste? Nezoufejte! St´ ale m´ ate moˇ znost vyhr´ at s jinou kombinac´ı vaˇsich obl´ıben´ ych ˇ c´ısel. S´ azet m˚ uˇ zete u pan´ı Nethien Waldez v Ilerensk´ e hospodˇ e kaˇ zd´ e pondˇ el´ı od tˇret´ı hodiny odpoledn´ı. Cena jednoho losu ˇ cin´ı 5 zlat´ ych. Losov´ an´ı probˇ ehne vˇ zdy na konci mˇ es´ıce. Vylosovan´ aˇ c´ısla se dozv´ıte ˇ prostˇrednictv´ım Andarijsk´ eho Sumu - tedy v dalˇs´ım ˇ c´ısle. Pˇrejeme mnoho ˇstˇ est´ı.

Vyd´ ano v pondˇ el´ı 23. 7. Ve hˇre jsou k dost´ an´ı svitky s odkazy na lepˇs´ı kvalitu na str´ ank´ ach http://sum.andaria.cz/andarijsky-sum-cislo-2/

ˇ Andarijsk´ y Sum, ˇ c´ıslo 3 V´ aˇ zen´ı a mil´ı ˇ cten´ aˇri, ˇ po dlouh´ e dobˇ e se V´ am opˇ et o rukou dost´ av´ a Andarijsk´ y Sum s poˇradov´ ym ˇ c´ıslem tˇri. Toto ˇ c´ıslo popisuje dobu, kterou zn´ a vˇ etˇsina z n´ as, ´ eru, kterou budeme pamatovat jeˇstˇ e dlouhou ˇradu let. A pr´ avˇ e tato doba n´ am nˇ ejakou dobu br´ anila, abychom ˇ Sum vyd´ avali, proto bych r´ ad podˇ ekoval jm´ enem cel´ e redakce za vaˇsi shov´ıvavost a z´ aroveˇ n pevnˇ e douf´ am, ˇ ze my vaˇsi d˚ uvˇ eru nezklameme. ˇ Za celou redakci Andarijsk´ eho Sumu, ˇs´ efredaktor Lainadan Cora¨ er

Konec okupace Akarovy Po vˇ etˇsinu z posledn´ıho roku Akara okupoval t´ emˇ eˇr polovinu Andarijsk´ eho kontinentu a otravoval mysl n´ as vˇsech. Zprvu, tv´ aˇriv se jako zbloudil´ y poutn´ık, p˚ usobil pˇr´ıvˇ etivˇ e a veˇrejnˇ e prohlaˇsoval jeho z´ ajem na zbudov´ an´ı obchodn´ı stanice mezi naˇsimi svˇ ety. Jenˇ ze od toho velmi rychle upustil. Objevil totiˇ z jinou moˇ znost, kter´ a dala jeho pobytu u ´plnˇ e nov´ y smˇ er. Rozhodl se pomoc´ı trik˚ u a lst´ı z´ıskat cestu do srdce naˇs´ı c´ısaˇrovny Kilias a t´ım i k cel´ emu c´ısaˇrsk´ emu tr˚ unu. Mnoz´ı se mu stavˇ eli na odpor. Nˇ ekdo meˇ cem a ˇst´ıtem, nˇ ekdo tajn´ ym intern´ım odbojem. Vzdorovali mu jedinci, skupiny, dokonce cel´ a mˇ esta. Jedno po druh´ em d´ avala najevo nev˚ uli k rychl´ emu r˚ ustu jeho spoleˇ censk´ eho vlivu. Prvn´ı ofici´ aln´ı vyhl´ aˇsen´ı nez´ avislosti uˇ cinila Thyrisk´ a Republika dne 18.7. roku 12, n´ asledov´ ana Lewanem a Ilerenem. V´ alka mezi tˇ emito dvˇ ema stranami byla bohat´ a na menˇs´ı konflikty, avˇsak byly i bitvy, kdy proti sobˇ e st´ ala vojska nezmˇ ern´ ych velikost´ı. Jedna takov´ a se ud´ ala 15.9. kdy se pouˇstn´ı arm´ ada seskupila u Thyrisk´ ych bran. Thyˇran´ e byli samozˇrejmˇ e dobˇre pˇripraveni a i pˇres velk´ e ztr´ aty se jim podaˇrilo u ´tok odvr´ atit. Ztr´ aty na stranˇ e Akarovˇ e byly ovˇsem znaˇ cnˇ ejˇs´ı a nejen zde. Jeho voj´ aci um´ırali po des´ıtk´ ach nejen rukama lid´ı, ale i d´ emon˚ u. Vˇsechny tyto u ´bytky v Akarov´ ych ˇrad´ ach zvyˇsovaly ˇsance na proveden´ı p˚ uvodnˇ e ˇs´ılen´ eho pl´ anu a s touto ˇsanc´ı se zvedala i samotn´ a nadˇ eje ve svobodu. Pˇripravovala se akce, kter´ a si vyˇ z´ adala hodiny a hodiny podrobn´ eho pl´ anov´ an´ı. Akce tak obt´ıˇ zn´ a, ˇ ze se na n´ı pod´ılelo bezm´ ala 50 ˇ clen˚ u odboje. V nedˇ eli 18.11. muselo b´ yt vˇse perfektnˇ e pˇripraveno a nachyst´ ano. Lid´ e se na tento den pˇripravovali jako na den, kdy mˇ ela b´ yt ukonˇ cena tyranie, na den, kdy padne faleˇsn´ y c´ısaˇr. K ˇsest´ e hodinˇ e veˇ cern´ı byli vˇsichni na sv´ ych pozic´ıch. Nadˇ eje na svobodn´ y z´ıtˇrek pronikala do jejich duˇs´ı, jako kdyˇ z prvn´ı rann´ı paprsky trhaj´ı nicotnou tmu noci, a dr´ asala strach a pochybnosti na kusy. Na druh´ e stranˇ e Andorsk´ eho hradu vyˇ ck´ avala poˇ cetnˇ e mnohem menˇs´ı skupinka, ale co jim chybˇ elo na poˇ ctu, vynahrazovaly tyto dvˇ e d´ amy na odvaze a zruˇ cnosti. Na nˇ eˇ cekal nelehk´ yu ´kol, kter´ y byl velmi d˚ uleˇ zit´ y pro u ´spˇ eˇsnost cel´ e akce. A jelikoˇ z ˇslo o pr´ aci s ohnˇ em a v´ ybuchy, nemohl ji prov´ est nikdo jin´ y neˇ z sleˇ cna Sirhell, ovˇsem s nemalou pomoc´ı pan´ı Fortuny Dayer. V prav´ yˇ cas zaznˇ el sign´ al a pr´ avˇ e tehdy pˇriˇsla jejich chv´ıle. Pˇresnˇ e na ˇ cas se jim povedlo odstˇrelit most k hlavn´ı br´ anˇ e a odˇr´ıznout tak jednotky, kter´ e by jistˇ e stav cel´ e akce zvr´ atily, od pˇr´ıstupu do hradu. Pot´ e se obˇ e pˇresunuly ke sv´ ym druh˚ um u jiˇ zn´ı br´ any a na povel sv´ ych v˚ udc˚ u se u ´toˇ cn´ıci zaˇ cali pˇresouvat k Andorsk´ e vˇ eznici, kde u ´ st´ı tajn´ a chodba z hradu. Zde zat´ım mohli narazit jen na mal´ y odpor, ovˇsem poˇ c´ıtali s vˇ etˇs´ım v hradu. Proto jich neˇslo m´ alo a jeden po druh´ em mizeli v u ´trob´ ach star´ e vˇ ezeˇ nsk´ e ˇsachty. Chodba u ´stila v jiˇ zn´ı str´ aˇ znici. Nyn´ı mezi nimi a samotn´ ym hradem st´ alo pˇres pades´ at voj´ ak˚ u. Pˇri u ´toku bylo bohuˇ zel zranˇ eno i mnoho c´ısaˇrsk´ ych str´ aˇ z´ı, kter´ e i pˇres v´ yzvy, aby se pˇridali k u ´toku proti Akarovi, bojovali na stranˇ e faleˇsn´ eho c´ısaˇre. Akara s´ am samozˇrejmˇ e ryk boje zaslechl a rozhodl se z hradu uprchnout. Obkl´ıˇ cen ze vˇsech stran, rozhodl se prchnout port´ alem, kter´ y sem nechal pˇrem´ıstit z trˇ znice, zpˇ et do sv´ e zemˇ e. V domnˇ en´ı, ˇ ze jej u ´ toˇ cn´ıci nebudou, nebo se neodv´ aˇ z´ı, sledovat, se vrh´ a do magick´ eho v´ıru. Jenˇ ze u ´toˇ cn´ıci udˇ elali nˇ eco, co zˇrejmˇ e neˇ cekal. Jeden po druh´ em mizeli v jiskˇren´ı magick´ ych ˇ car uprostˇred hlavn´ıho hradn´ıho s´ alu. Touha po jeho smrti je bezhlavˇ e hnala i za hranice naˇs´ı zemˇ e. Zde se ale nesetkali jen s Akarou. Cestu jim zkˇr´ıˇ zil dalˇs´ı dobˇre zn´ am´ y nepˇr´ıtel, kter´ y cel´ e situaci rozhodnˇ e nepomohl. Setam pˇriˇsel do p´ıseˇ cn´ eho mˇ esta na druh´ em konci Andorsk´ eho port´ alu i s celou arm´ adou sv´ ych jedno, ˇ ci v´ıceok´ ych d´ emon˚ u. Tedy na tomto provizorn´ım bitevn´ım poli proti sobˇ e stanuly tˇri skupiny, z nichˇ z kaˇ zd´ a mˇ ela u ´plnˇ e jin´ y c´ıl. Aˇ ckoliv byla moˇ zn´ a cesta diplomatick´ a, doˇslo k boji mezi vˇsemi stranami. Proˇ c vlastnˇ e d´ emoni pˇriˇsli a jak se jim to v˚ ubec povedlo, z˚ ust´ av´ a z´ ahadou. Podle expert˚ u mohl jejich pozornost pˇril´ akat obelisk, kter´ y se zˇrejmˇ e v t´ eto oblasti nach´ azel. I pˇres jejich u ´ sil´ı ukonˇ cit v´ ypravu naˇsich dobrodruh˚ u, byla jejich nepl´ anovan´ a cesta do stinn´ ych ulic P´ıseˇ cn´ eho mˇ esta u ´spˇ eˇsn´ a a pozdˇ e v noci Akara um´ır´ a na m´ıstˇ e, kter´ e nemˇ el nikdy opustit. Zb´ yvalo jen toto proklet´ e m´ısto opustit a vyhnout se tak dalˇs´ım boj˚ um s d´ emonsk´ ymi silami, coˇ z se jim za pomoci obelisku a nˇ ekolika nadan´ ych m´ ag˚ u povedlo a vˇsichni se dostali ˇ zivi a zdr´ avi zpˇ et na p˚ udu Andorsk´ eho hradu. Akara zde zanechal spoustu vˇ ec´ı, mnoho voj´ ak˚ u a vˇselijak sm´ıˇsen´ e pocity v mysl´ıch n´ as vˇsech. Jedna osoba, kterou po celou dobu sv´ e vl´ ady drˇ zel pod z´ amkem, se ale doted’ nenaˇsla. C´ısaˇrovna Kilias je jiˇ z v´ıce jak mˇ es´ıc nezvˇ estn´ a ale st´ ale existuje nadˇ eje, ˇ ze ˇ zije a potˇrebuje naˇsi pomoc. Proto vyz´ yv´ ame vˇsechny obˇ cany, kteˇr´ı by snad z´ıskali stopu vedouc´ı k jej´ımu nalezen´ı, Zveˇrejnˇ eno 16. 1. 2013

134

135 ˇ abys se ozvali kter´ emukoli hodnost´ aˇri kter´ ehokoli mˇ esta a nebo n´ am - do redakce Sumu. Nadˇ eje st´ ale ˇ zije, a dokud nepˇrestaneme hledat, bude ˇ z´ıt i nad´ ale. ˇ Pro Andarijsk´ y Sum, Lainadan Cora¨ er

Tarkas znovu svobodn´ ym! V Tarkasu se odehr´ alo nˇ eco mnohem povzbudivˇ ejˇs´ıho. Prvn´ı nedˇ eli v prosinci se skupinˇ e bojovn´ık˚ u povedlo vymanit toto severn´ı mˇ esto z podruˇ c´ı d´ emon˚ u. Ti z nˇ eho o nˇ eco dˇr´ıve vyhnali Akarovy okupaˇ cn´ı jednotky. Samotn´ eho osvobozen´ı jsem se osobnˇ eu ´ˇ castnil a mus´ım upˇr´ımnˇ e ˇr´ıci, ˇ ze neb´ yt povzbudiv´ eho veden´ı ze strany Heroldky Stenilie, byla by tato v´ıcem´ enˇ e rutinn´ı akce dopadla u ´ plnˇ e jinak. I pˇres vˇsechna u ´skal´ı, kter´ a tato akce poskytla, se osvobozen´ı podaˇrilo a do pondˇ eln´ıho r´ ana se Tarkas opˇ et probudil jako svobodn´ e mˇ esto. ˇ Pro Andarijsk´ y Sum, Lainadan Cora¨ er

Akara jedin´ y Tash? Ani omylem! Tash Akara nebyl jedin´ y z´ astupce pouˇstn´ıho lidu, kter´ y se v naˇs´ı zemi dostal do povˇ edom´ı. Pro ty z v´ as, kteˇr´ı se v nich neorientuj´ı, nebo o nich v˚ ubec neslyˇseli, pˇripravila kolegynˇ e An Ara struˇ cn´ y pˇrehled jejich jmen a kr´ atkou charakteristiku jejich skupin. Pouˇstn´ı lid se skl´ ad´ a z nˇ ekolika klan˚ u, kteˇr´ı ˇ zij´ı pod vl´ adou Tashe Hassareshe, kter´ y ostatn´ı klany sjednotil. Titul Tash znaˇ c´ı vl´ adce urˇ cit´ eho kmene. Zn´ am´ ych n´ am je pˇ et Tash˚ u. Tash Hassaresh, Tash Akara, Tash Sirio, Tash Nerun a Tash Merias. Posledn´ı dva zm´ınˇ en´ı Tashov´ e - Nerun a Merias, ovˇsem odm´ıtli pˇristoupit na sjednocen´ı pod vl´ adou Hassareshe a tak v jejich zemi vypukla v´ alka. Podle slov Tashe Akary u ´dajn´ e vzbouˇrence sice porazili, ale ti se st´ ale odm´ıtaj´ı podvolit a br´ an´ı se, jak m˚ uˇ zou. Tash Hassaresh Tash Hassaresh vl´ adne ostatn´ım (dvˇ ema) Tash˚ um a sv´ emu klanu pˇrezd´ıvaj´ıc´ımu Rud´ e p´ısky. V tom mu dopom´ ahaj´ı jeho v rud´ e odˇ en´ e jednotky, kter´ e jsou cviˇ cen´ e k udrˇ zov´ an´ı poˇr´ adku v jeho dobyt´ ych zem´ıch. Tyto jednotky byly ke spatˇren´ı pr´ avˇ e v Tarkasu a na zaˇ ca ´tku boj˚ u v Thyrisu. Tash Akara Tash Akara byl lidu Andarijsk´ emu jistˇ e nejv´ıce na oˇ c´ıch, jakoˇ zto nast´ avaj´ıc´ı naˇs´ı c´ısaˇrovny Kilias. Slouˇ zil Hassareshovi jako zvˇ ed, ˇspi´ on a z´ aˇskodn´ık - k takov´ ym akc´ım jsou cviˇ ceny jeho jednotky oznaˇ covan´ e vˇ etˇsinou jasnˇ e zelenou barvou a znakem chˇrest´ yˇse Tash Sirio Tash Sirio je v˚ udcem Bronzov´ eho lidu. Jeho lid´ e jsou nejob´ avanˇ ejˇs´ı v´ aleˇ cn´ıci, kteˇr´ı jsou pro boje vychov´ av´ an´ı jiˇ z od u ´ tl´ eho vˇ eku. Tˇ echto bojovn´ık˚ u se ob´ avaj´ı i Akarovy jednotky, kter´ e by s nimi do pˇr´ım´ eho boje rozhodnˇ e neˇsli. Tito bojovn´ıci stˇreˇ zili mimo jin´ e i Sigmar˚ uv Val. Tash Nerun a Tash Merias O tˇ echto dvou toho bohuˇ zel mnoho nev´ıme. V naˇs´ı zemi se zat´ım, zd´ a se, neuk´ azali (alespoˇ n to tvrd´ı Akara a vzhledem k jeho zamˇ eˇren´ı by o nich jistˇ e vˇ edˇ el). Tash Nerun (o kter´ em Akara tvrdil, ˇ ze jej nikdy moc nepochopil) m´ıv´ a jednotky odˇ en´ ev barvˇ e ˇsed´ e a Tash Merias vˇ etˇsinou pouˇ z´ıv´ a barvu modrou a znak sokola. Sepsala An Ara

Masov´ y vrah v Andoru Uˇ z delˇs´ı dobu se zaj´ım´ am o dˇ en´ı v Andoru. Oˇ cit´ı svˇ edci tvrd´ı, ˇ ze v Andoru ˇra ´d´ı masov´ y vrah. Zpoˇ ca ´tku jsem si myslel, ˇ ze se jedn´ a o f´ amu, ale jednoho dne jsem se stal svˇ edkem jeho zloˇ cinu. D˚ um s l´ askou, kolem kter´ eho cestuji, byl ten den otevˇren´ y a pˇred vchodem jiˇ z nest´ ali str´ aˇ zci. M˚ uj bystr´ yu ´ sudek mi ˇr´ıkal, ˇ ze nˇ eco nen´ı v poˇr´ adku a tak jsem zaˇ cal p´ atrat po okol´ı. Naˇsel jsem zkrvavenou ˇsl´ apotu, z ˇ cehoˇ z jsem usoudil, ˇ ze v on´ e budovˇ e se nˇ eco stalo. Pobral jsem vˇsechnu odvahu a vstoupil dovnitˇr. To co jsem vidˇ el, mˇ e zcela zarazilo. Mrtvoly, spouˇst’, krev. Mezi mrtvolami jsem spatˇril tˇ ela hl´ıdaˇ c˚ u. Po bliˇ zˇs´ım ohled´ an´ı jsem zjistil, ˇ ze se nejednalo o loupeˇ z. Pˇri m´ em p´ atr´ an´ı jsem byl vyruˇsen skupinkou postav. Z poˇ c´ atku jsem mˇ el obavy, zdali se jedn´ a o tv˚ urce tˇ echto vraˇ zd. Naˇstˇ est´ı jsem zpozoroval tv´ aˇr m´ eho dobr´ eho pˇr´ıtele. Kdyˇ z jsme prohodili p´ ar slov, odeˇsel k baru, kde zmizel v nezn´ am´ em pr˚ uduchu. Nev´ ahal jsem a rozbˇ ehl jsem se do druh´ eho patra. To co jsem spatˇril, mi vyrazilo dech. V jednom pokoji, leˇ zela ˇ zena, kter´ a mˇ ela rozp´ aran´ e bˇricho. Bylo vidˇ et, ˇ ze ˇ zenu nˇ ekdo zabil a vyrval j´ı d´ıtˇ e z tˇ ela. Vzhledem k tomu, ˇ ze jsem nechtˇ el obr´ atit m˚ uj ˇ zaludek, rozhodl jsem se nad´ ychat ˇ cerstv´ eho vzduchu. I skupinka detektiv˚ u jiˇ z vyˇsla. Moje dalˇs´ı kroky

136


byli jasn´ e - konfrontovat jeˇstˇ e jednou skupinku a zjistit co nejv´ıc to p˚ ujde. Bohuˇ zel jsem v tomhle ohledu selhal a skupinka mi zmizela z dohledu, proto jsem se rozhodl vr´ atit na m´ısto ˇ cinu. Kdyˇ z jsem prob´ıhal branou, nˇ ekteˇr´ı ˇ clenov´ e ze skupinky se snaˇ zili vyzpov´ıdat pouˇstn´ıho str´ aˇ zce, ovˇsem ne´ uspˇ eˇsnˇ e - nemˇ el jazyk. Uˇ z jsem se chtˇ el vzd´ at, kdyˇ z v tu n´ ahle proch´ azel ulicemi c´ısaˇrsk´ y voj´ ak. Bylo vidˇ et, ˇ ze skupinka se s voj´ akem domluvila a vydali se spolu zpˇ et do domu s l´ askou. C´ısaˇrsk´ y voj´ ak potvrdil, ˇ ze se jedn´ a o pr´ aci profesion´ ala, kter´ y si zˇrejmˇ e zaplatil za sluˇ zbu mrtv´ e obchodnice s rozp´ aran´ ym bˇrichem. Pot´ e se voj´ ak vydal k baru a potvrdil, ˇ ze se nejednalo o loupeˇ zn´ e pˇrepaden´ı. Vydali se spolu i do tajemn´ eho pr˚ uchodu a j´ a za nimi. Ve sklepen´ı jsem zpozoroval mrtvolu jednoho ˇ clovˇ eka ze skupinky, z ˇ cehoˇ z jsem usoudil, ˇ ze ve sklepˇ e byly poloˇ zeny d˚ umysln´ e pasti. Voj´ ak projel oˇ cima p´ ar truhel a pot´ e se vr´ atil. Padla menˇs´ı debata pln´ a ot´ azek s otevˇren´ ym koncem a j´ a usoudil, ˇ ze se v´ıc vˇ ec´ı nedozv´ım. Po nˇ ekolika dnech se mi povedlo zastihnout andorsk´ eho herolda Damodara. Ten mi potvrdil, ˇ ze masov´ y vrah skuteˇ cnˇ e ˇr´ ad´ı. Pˇri ot´ azce co bude dˇ elat, mi odpovˇ edˇ el, ˇ ze se vyd´ a jeˇstˇ e jednou do tajemn´ eho sklepen´ı, hned jak seˇ zene asistenta. Tady m´ e hled´ an´ı prozat´ım konˇ c´ı se spoustou ot´ azek. Proˇ c vrah vyrval nenarozen´ e d´ıtˇ e? Byl to akt vendety? Co je jeho c´ılem? Udeˇr´ı pˇr´ıˇstˇ e? Proˇ c andorsk´ a bezpeˇ cnost postupuje tak pomalu? Ale hlavn´ı- Kdo je onen vrah? Pro Andarijsk´ y ˇsum Godric Audecan

Jindr˚ uv kutilsk´ y koutek Zdrav´ım v´ as mil´ı ˇ cten´ aˇri v minul´ em vyd´ an´ı jsme si ˇrekli nˇ eco o pˇr´ıpravˇ e dˇreva a n´ aˇrad´ı. V tom to d´ıle jsem v´ am sl´ıbil, ˇ ze si spoleˇ cnˇ e stluˇ ceme pˇ eknou, jednoduchou skˇr´ıˇ n. Takˇ ze pro jistotu si zopakujme, co vˇse je tˇreba m´ıt pˇripraveno a pak se jiˇ z pust´ıme do pr´ ace. Mus´ıme m´ıt pˇripraven´ e tesaˇrsk´ e klad´ıvko, pilku, hobl´ık pˇrichystan´ y budeme m´ıt i tesaˇrsk´ y st˚ ul se svˇ er´ akem. Nesm´ıme zapomenout na jiˇ z vyschl´ a prkna a nˇ ejak´ e ty hˇreb´ıky. Nyn´ı, kdyˇ z uˇ z m´ ame vˇse pˇripraven´ e, pust´ıme se do d´ıla. Prkna jeˇstˇ e jednou pˇrehoblujeme, aby byli ˇr´ adnˇ e hladk´ e a zamezily pˇr´ıpadn´ emu znehodnocen´ı ukl´ adan´ eho materi´ alu. Vyberme si 10 tˇ ech nejhezˇ c´ıch prken bez r˚ uzn´ ych vad (jako jsou suky a podobnˇ e - prkno tam obˇ cas prask´ a) a jeˇstˇ e ˇ ctyˇri krabiˇ cky hˇreb´ık˚ u. Prkna pˇ eknˇ e naˇreˇ zeme na poˇ zadovanou d´ elku. Tˇri prkna pouˇ zijeme na zadn´ı ˇ c´ ast, tˇri na pˇredn´ı dv´ıˇrka, dvˇ e na boky a dvˇ e na horn´ı a doln´ı ˇ c´ ast. Kdyˇ z vˇse m´ ame naˇrezan´ e a pˇripraven´ e nadejde chv´ıle mont´ aˇ ze. Spoj´ıme strany taky, aby se z nich staly pevn´ e desky, a kdyˇ z to m´ ame, upneme jednu desku mezi dvˇ e prkna do svˇ er´ aku, aby nyn´ı jiˇ z hotov´ a deska nepopraskala ˇ ci nestala jin´ a vada. Pˇriloˇ z´ıme a ztluˇ ceme. Nejdˇr´ıve vyrob´ıme r´ am. Po t´ e pˇribijeme zadn´ı stˇ enu. A nyn´ı pˇridˇ el´ ame dv´ıˇrka. Nejprve vymˇ eˇr´ıme vzd´ alenost pant˚ u, aby byli stejn´ e jak na dveˇr´ıch, tak i na r´ amu a nasad´ıme dveˇre. Je to zcela jednoduch´ e a pro n´ aroˇ cnˇ ejˇs´ı kutily - m˚ uˇ zete si skˇr´ıˇ n namalovat ˇ ci vytvoˇrit jin´ e ryteck´ e d´ılo. Tak tedy D´ılu Zdar. Redaktor Jindra

Andarijsk´ e cechy: V´ aˇ zen´ı a mil´ı ˇ cten´ aˇri, v´ıt´ am v´ as u dalˇs´ıho pokraˇ cov´ an´ı sv´ e s´ erie ˇ cl´ ank˚ u o Andarijsk´ ych ceˇs´ıch. V tomto ˇ c´ısle si pˇribl´ıˇ z´ıme dalˇs´ı z frakˇ cn´ıch cech˚ u a to konkr´ etnˇ e Thyrskou Praetori´ anskou Gardu.

Praetori´ ansk´ a Garda Vejdete-li do Thyrisu jeho hlavn´ı branou a zahnete ihned za n´ı vlevo, stanete na dlouh´ e ulici lemovan´ e palmami a keˇri vedouc´ı pˇr´ımo k bran´ am Praetori´ ansk´ e pevnosti. Zdobena modr´ ymi praporci poskytuje pˇr´ıstˇreˇs´ı jedn´ e z nejsilnˇ ejˇs´ıch arm´ ad Andarijsk´ eho kontinentu. Pl´ aˇstˇ e t´ eto tmavˇ e modr´ e barvy dod´ avaj´ı jejich nositel˚ um na eleganci a jednotˇ e. K dneˇsn´ımu datu je takto odˇ eno bezm´ ala 30 siln´ ych muˇ z˚ uaˇ zen. Velitelem arm´ ady je nyn´ı Konzul Gibraen Artalius. Jeho z´ astupcem je Praefektus Amundsen II Ama. Tˇ emto dvˇ ema muˇ z˚ um je po odchodu do d˚ uchodu udˇ elena ˇ cestn´ a hodnost Protektora, kterou dnes zast´ avaj´ı p´ anov´ e Gebethor, Ilveth, Alkin de Serevin a mnoho dalˇs´ıch vyslouˇ zil´ ych d˚ ustojn´ık˚ u. N´ asleduj´ıc´ı hodnost v hierarchii Praetori´ ansk´ e gardy je Tribun. Tribun je zodpovˇ edn´ y za spr´ avu majetku gardy a tak´ e za spr´ avu mˇ esta. V ojedinˇ el´ ych pˇr´ıpadech m˚ uˇ ze tuto funkci vykon´ avat i civiln´ı osoba. Bezpeˇ c´ı mˇ esta udrˇ zuj´ı niˇ zˇs´ı d˚ ustojn´ıci, takzvan´ı Leg´ ati a v posledn´ı ˇradˇ e jsou tu Centurioni a samozˇrejmˇ e ˇradov´ı voj´ aci. Praetori´ ansk´ a Garda, v´ıce arm´ ada, neˇ z cech, byla zaloˇ zena koncem mˇ es´ıce listopadu roku 5 ryt´ıˇrem Christianem d’Ruah a to z jednoho jedin´ eho a prost´ eho d˚ uvodu. Vytvoˇrit arm´ adu lidu dostateˇ cnˇ e silnou a koordinovanou na to, aby se dok´ azala vypoˇr´ adat s nebezpeˇ c´ım, kter´ e v roce 5 suˇ zovalo cel´ y kontinent a to konkr´ etnˇ e skˇret´ı obleˇ zen´ı. Ryt´ıˇr Christian d’Ruah a jeho druˇ zina si vzala osvobozen´ı Thyrisu jako jeden z hlavn´ıch c´ıl˚ u, kter´ y se jim po nˇ ekolika bitv´ ach povedlo zd´ arnˇ e splnit, bohuˇ zel kr´ atce pot´ e ale Ryt´ıˇr Christian d’Ruah um´ır´ a a do ˇ cela arm´ ady se dost´ av´ a pan Gebethor. Skoro o rok pozdˇ eji Konzul Gebethor sv˚ uj post podstupuje ryt´ıˇri Malagarovi, avˇsak ten bohuˇ zel v u ´ˇradˇ e nesetrval ani polovinu doby jeho pˇredch˚ udce a tak se titul Konzula dost´ av´ a do rukou jiˇ z v poˇrad´ı ˇ ctvrt´ emu muˇ zi Praetori´ ansk´ e historie a to Alkinu de Serevin. Tento muˇ z vedl arm´ adu v´ıce jak dva a p˚ ul roku, nicm´ enˇ e zmoˇ zen mnoˇ zstv´ım boj˚ u a v´ alek se rozhodl koncem roku 11 tento titul pˇrenechat st´ avaj´ıc´ımu Konzulu Gibraenu Artaliusovi a s´ am odej´ıt na odpoˇ cinek. Vˇsichni minul´ı i souˇ casn´ı v˚ udci se pro sv´ e druhy st´ avaj´ı d˚ uleˇ zit´ ymi ikonami a zast´ anci cti a poˇra ´dku, kter´ y mus´ı b´ yt v arm´ adˇ e za vˇsech podm´ınek perfektnˇ e dodrˇ zov´ an i po jejich, ne vˇ zdy pˇr´ıjemn´ em, odchodu. V souˇ casn´ e dobˇ e nejde Gardˇ e o nic jin´ eho, neˇ z o zachov´ an´ı c´ıl˚ u z minulosti a odkazu jejich b´ yval´ ych v˚ udc˚ u. Obrana obyvatel Thyrisu i Thyrisu samotn´ eho se pro nˇ e stala srdeˇ cn´ı z´ aleˇ zitost´ı a nutno dodat, ˇ ze ji pln´ı opravdu v´ ybornˇ e nebot’ od osvobozen´ı

137 Thyrisu nebylo toto jiˇ zn´ı mˇ esto dobyto. Garda se ale nesoustˇredila pouze a jen na jejich milovan´ y Thyris, na sv´ em pomysln´ em kontˇ e m´ a pˇripsanou u ´ˇ cast t´ emˇ eˇr v kaˇ zd´ e bitvˇ e, kter´ a se na naˇsem kontinentu odehr´ ala, a vˇ zdy stanuli na stranˇ e c´ısaˇrsk´ e koruny. To se ale uˇ z dnes ˇr´ıci ned´ a. Nyn´ı se Garda snaˇ z´ı zbavit Andarii Tashe Akary a jeho vojsk, jeˇ z oznaˇ cila za okupaˇ cn´ı. Vzhledem k m´ e vˇ etˇsinov´ e nestrannosti v tomto sporu se nebudu pouˇstˇ et do dalˇs´ıch spekulac´ı, abych nevklouzl do intrik a f´ am. Stejnˇ e jako v pˇredchoz´ım ˇ cl´ anku jsem i nyn´ı sv´ emu pr˚ uvodci Praetori´ anskou histori´ı poloˇ zil za u ´kol zhodnotit tˇri z´ akladn´ı oblasti cechu. Odpovˇ ed’ znˇ ela takto: Veden´ı odhodlan´ e, ˇ clenov´ e nejlepˇs´ı, funkˇ cnost disciplinovan´ a. To je to, co dˇ el´ a Gardu Gardou. Pˇrihl´ asit se ke vstupu do arm´ ady se m˚ uˇ ze jak´ ykoliv muˇ zˇ ci ˇ zena, kteˇr´ı mus´ı nejprve proj´ıt velmi n´ aroˇ cn´ ymi testy, aby se stali kadety Gardy, a to u kter´ ehokoliv ˇ clena arm´ ady. Na samotn´ y z´ avˇ er sv´ eho ˇ cl´ anku bych r´ ad podˇ ekoval Protektorovi Alkinovi de Serevin za informace, kter´ e my poskytl a za pohoˇstˇ en´ı v jeho domˇ e a samozˇrejmˇ e tak´ e jeho ˇ zenˇ e a m´ e kolegyni, sleˇ cnˇ e Ruth za skvˇ el´ yˇ caj. ˇ Pro Andarijsk´ y Sum, Lainadan Cora¨ er

Ud´ alo se Thyrsk´ y Jarmark V nedˇ eli 7.10. se na p˚ udˇ e za Thyrsk´ ymi branami konal ˇremeslnick´ y jarmark. Pˇriˇslo celkem poskrovnu prodejc˚ u, ale kaˇ zd´ y mˇ el ˇsirok´ y v´ ybˇ er vˇselijak´ ych zbran´ı, zbroj´ı, zvˇ eˇre i lektvar˚ u aˇ z po surov´ e kovy a drahokamy. Souˇ c´ ast´ı nedˇ eln´ıho jarmarku byla i draˇ zba nˇ ekolika drah´ ych n´ avod˚ u na v´ yrobu zlat´ e i mitrilov´ e v´ yzbroje a nˇ ekolika cennost´ı. Napˇr´ıklad vz´ acn´ a r´ oba temnˇ e rud´ e barvy se vydraˇ zila za kr´ asn´ ych 900 zlatek. Thyris si nebral menˇs´ı u ´ˇ cast ˇremesln´ık˚ u jako negativum a nepˇrestal s poˇr´ ad´ an´ım jarmarku. Naopak se tˇ eˇs´ıme, na dalˇs´ı Thyrsk´ y jarmark, kter´ y si ustanovil pevn´ e m´ısto v kaˇ zd´ em mˇ es´ıci a bude se konat pravidelnˇ e. Celou akci samozˇrejmˇ e zaˇst’it’ovala Praetori´ ansk´ a Garda, takˇ ze vˇsichni n´ avˇstˇ evn´ıci i jejich zboˇ z´ı bylo celou dobu v bezpeˇ c´ı a cel´ a dvouhodinov´ a akce probˇ ehla bez sebemenˇs´ıch pot´ıˇ z´ı. ˇ Pro Andarijsk´ y Sum, Lainadan Cora¨ er Lewansk´ a veˇ rejn´ a draˇ zba a turnaj v d´ amˇ e Trochu netradiˇ cn´ı zp˚ usob zvolila Lewansk´ a Menel Sanga pˇri draˇ zen´ı nˇ ekolika vˇ ec´ı z jejich depozit´ aˇre. Veˇsker´ e vˇ eci, kter´ e byly ten den vydraˇ zeny, byly ukryty a rozm´ıstˇ eny do pˇ eti zav´ azan´ ych pytl´ık˚ u. Kaˇ zd´ y potom pˇrihazoval, aniˇ z by vˇ edˇ el, co se v pytl´ıku skuteˇ cnˇ e skr´ yv´ a. Cel´ e akci to dodalo na napˇ et´ı a ceny nˇ ekter´ ych pytl´ık˚ u se vyˇsplhaly aˇ z pˇres tis´ıc zlatek. Organiz´ atoˇri ˇ adn´ zˇrejmˇ e nepoˇ c´ıtali s tak velk´ ym u ´spˇ echem a po skonˇ cen´ı se rozhodli sn´ıˇ zit ceny na polovinu. Z´ y z kupc˚ u nebyl nespokojen a kromˇ e ztr´ aty hedv´ abn´ eho klobouku probˇ ehlo vˇse naprosto v poˇr´ adku. Pro druhou ˇ ca ´st veˇ cera se sjeli do Lewansk´ eho hostince u Zelen´ eho Listu vˇsichni milovn´ıci deskov´ ych her a pro tento turnaj byla zvolena d´ ama. Ovˇsem turnaj byl otevˇren vˇsem, kteˇr´ı pro z´ abavu a pouˇ cen´ı byli ochotni zaplatit startovn´ e. Na toho nejlepˇs´ıho ˇ cekal za pultem putovn´ı poh´ ar - zlat´ a hra v d´ amu, takˇ ze se vˇsichni vrhli do hry s opravdovou vervou. Na konci veˇ cera pozvedla nad hlavu tento poh´ ar sleˇ cna Blaˇ zena, kter´ a ve fin´ alov´ e hˇre porazila pana Nafriuse, kter´ y p´ ar kol pˇredt´ım vyˇradil mne. Kromˇ e menˇs´ıho organizaˇ cn´ıho probl´ emu, kter´ y se d´ a vzhledem k prvn´ımu poˇr´ ad´ an´ı turnaje prominout, se cel´ e akci ned´ a nic vytknout, tud´ıˇ z se pˇr´ıˇstˇ e tˇ eˇs´ıme na vˇ etˇs´ı u ´ˇ cast. ˇ Pro Andarijsk´ y Sum, Lainadan Cora¨ er

V´ ysledky Andarijsk´ eho Lota Dlouho oˇ cek´ avan´ e v´ ysledky jsou tu! Za pˇr´ıtomnosti Richiuse byla taˇ zena tato ˇ c´ısla: 18, 16, 6, 9, 21 Gratulujeme v´ıtˇ ezi a pˇr´ıˇst´ı ˇ c´ıslo v´ as budeme znovu o v´ ysledc´ıch informovat. Neuh´ adli jste? Nezoufejte! St´ ale m´ ate moˇ znost vyhr´ at s jinou kombinac´ı vaˇsich obl´ıben´ ych ˇ c´ısel. Pro ty, kteˇr´ı uh´ adnou ze 30-ti ˇ c´ısel pˇ et losovan´ ych, ˇ cek´ a odmˇ ena 5 000 zlat´ ych! V´ yhru a dalˇs´ı s´ azky si m˚ uˇ zete zaˇr´ıdit u sleˇ cny Nethien Walldezz. Redakce

Redaktoˇ ri a pˇ rispˇ evatel´ e Abegoth Aenye An Ara Arcano Mente Ashanty Ashley Augustus Cechovn´ık ˇ Cerven´ a Karkulka Dˇedek Koˇrenáˇrka Favens Godric Audecan Hraˇciˇcka Hrom Iraglos Ivor Jindra Lainadan Coraër Marmel Mikolas Morholt Ormus Feferón Renfri Ruth Zarzarrosa Sejky Tluˇchuba -UCVilja Déˇzi Warghawn Kalam Meachar

138

Ve nova no redaktoru m Andorske ho S umu

Recommend Documents