ˇ Vˇenov´ano redaktor˚ um Andorsk´eho Sumu
Obsah ´ SUM, ˇ 1 ANDORSKY ˇ c´ıslo 1
3
´ SUM, ˇ 2 ANDORSKY ˇ c´ıslo 2
6
´ SUM, ˇ 3 ANDORSKY ˇ c´ıslo 3
11
´ SUM, ˇ 4 ANDORSKY ˇ c´ıslo 4
15
´ SUM, ˇ 5 ANDORSKY ˇ c´ıslo 5
19
´ SUM, ˇ 6 ANDORSKY dvojˇ c´ıslo 6-7
23
´ SUM, ˇ 7 ANDORSKY ˇ c´ıslo 8
30
´ SUM, ˇ 8 ANDORSKY ˇ c´ıslo 9
38
´ SUM, ˇ 9 ANDORSKY ˇ c´ıslo 10
44
´ SUM, ˇ 10 ANDORSKY speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Ud´ alosti okolo Vykop´ avek
49
´ ˇ 11 Pˇ r´ıloha ANDORSKEHO SUMU - Raport Herolda
51
´ SUM, ˇ 12 ANDORSKY ˇ c´ıslo 11
53
´ SUM, ˇ 13 ANDORSKY ˇ c´ıslo 12
58
´ SUM, ˇ 14 ANDORSKY ˇ c´ıslo 13
62
´ SUM, ˇ 15 ANDORSKY ˇ c´ıslo 14
67
´ SUM, ˇ ˇ 16 ANDORSKY ˇ c´ıslo 14 - PRETISK
72
´ SUM, ˇ 17 ANDORSKY ˇ c´ıslo 15
76
´ ˇ 18 Pˇ r´ıloha ANDORSKEHO SUMU - I. v´ yroˇ c´ı
79
´ SUM, ˇ 19 ANDORSKY ˇ c´ıslo 16
82
´ SUM, ˇ 20 ANDORSKY dvojˇ c´ıslo 17-18
87
´ SUM, ˇ 21 ANDORSKY ˇ c´ıslo 19
91
´ SUM, ˇ 22 ANDORSKY Vol’by
94
´ SUM, ˇ ´ 23 ANDORSKY UNOS!!!
98
24 Mimoˇ r´ adn´ e ud´ alosti - narozeniny kr´ alovny Killias
99
2
OBSAH
3
´ SUM, ˇ 25 ANDORSKY ˇ c´ıslo 20.
101
26 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ ati na starostu 104 26.1 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ at na starostu Lothorn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 26.2 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ at na starostu, Falathrim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 ˇ 27 V´ alka Viking˚ u a Remesln´ ık˚ u 28 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ ati na starostu 28.1 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Sigfried . . . . 28.2 Speci´ aln´ı vyd´ aln´ı - Kandid´ at na starostu, Belegorn . . . ˇ 28.3 Speci´ alne vydanie - kandid´ at na starostu, Jaako Tatarka 28.4 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Sigfried . . . . 28.5 Prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata na starostu - Sigfried . . . . . . . 28.6 Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Freya . . . . . 28.7 Prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata na starostu - Vox . . . . . . . . . . 28.8 Vyhl´ asenie kandid´ ata Kibi Inuzuki . . . . . . . . . . . . 28.9 Vyhl´ asenie kandid´ ata Athadanela . . . . . . . . . . . . . 28.10Vyhl´ asenie kandid´ ata Shangallara . . . . . . . . . . . . . 28.11Vyhl´ asenie kandid´ ata Sigfrieda . . . . . . . . . . . . . .
105
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . .
106 106 106 106 107 107 107 108 108 108 109 110
29 21. ˇ c´ıslo
111
30 Vyhl´ asenie kandid´ ata, Jaako Tatarka
120
31 Nov´ y n´ abor, znovu a v´ aˇ znˇ e!
121
32 Andarijsk´ yˇ sum, ˇ c´ıslo 1
122
ˇ 33 Andarijsk´ y Sum, ˇ c´ıslo 2.
127
ˇ 34 Andarijsk´ y Sum, ˇ c´ıslo 3
133
35 Redaktoˇ ri a pˇ rispˇ evatel´ e
137
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 1 ´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 1 ´ Uvodn´ ık V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, ˇ jsem r´ ad, ˇze pr´ avˇe ted’ listujete naˇsimi novinami Andorsk´ y Sum. Budeme se V´am snaˇzit pˇrin´aˇset zaj´ımav´e informace, z´ abavn´e ˇcl´ anky, historick´e u ´daje ˇci pohled na zn´am´e osobnosti tak, jak je tˇreba nezn´ate. Tohle prvn´ı ˇc´ıslo m´ a zjistit, jak je lid Andarie zvˇedav´ y na pr´aci n´as, novin´aˇr˚ u, a jak ji dok´aˇze ocenit. Budeme se snaˇzit b´ yt objektivn´ı a nikomu tak nenadrˇzovat, budeme se snaˇzit obs´ahnout ud´alosti cel´e zemˇe a nikoliv tak jen Andoru, jehoˇz jm´eno m´ ame v n´ azvu. Douf´am, ˇze si my, redaktoˇri, a vy, ˇcten´aˇri, k sobˇe udˇel´ame pˇekn´ y vztah, a ˇze n´ am bude radost´ı a ct´ı pro v´as tyto noviny pˇripravovat. Pˇreji V´am pˇr´ıjemn´e poˇcten´ı. ˇ Mikolas, ˇsed´a eminence Andorsk´eho Sumu.
Pˇribliˇzujeme V´am. . . V´evodkyni Nimue Nen´ı tomu d´ avno, co v Andoru probˇehly volby o starostovsk´e kˇreslo. Po V´evodovi Merikovi, kter´ y str´avil ˇ ve funkci starosty dvˇe obdob´ı, usedla do ˇcela hlavn´ıho mˇesta opˇet ˇzena. Andorsk´ y Sum v´am o n´ı zjistil nˇekolik zaj´ımavost´ı. Takˇze jak´ apak ve skuteˇcnosti je V´evodkynˇe Nimue? Jak´epak bylo jej´ı dˇetstv´ı? Co r´ada j´ı? Co r´ ada dˇel´ a? Narodila se v dalek´e zemi jm´enem Meliamne. Jej´ı otec je kr´alem a jmenuje se kr´al Menistofanes. Je to syn slavn´eho kr´ ale Uthera. Pˇrekr´asn´e jm´eno matky zn´ı Guinevera. Jej´ı dvˇe starˇs´ı sestry Ceinwin, Morwen z˚ ustaly daleko v rodn´e zemi, stejnˇe tak i jej´ı mal´a sestˇriˇcka Diana. Bohuˇzel, jej´ı rodinu stihl nemil´ y osud. Pˇri zrozen´ı Diany zhasla sv´ıˇcka ˇzivota jej´ı drah´e matky. Avˇsak o kamar´ ada nemˇela nikdy nouzi, jej´ı nevlastn´ı sestry slouˇz´ı na majest´atn´ım hradˇe, kdeˇzto nevlastn´ı bratˇri ˇs´ıˇr´ı sl´ avu sv´eho otce v boj´ıch. Otec je prozat´ım s´am a ct´ı pam´ atku sv´e chotˇe. Vˇzdy snila st´ at se v´ aleˇcnic´ı a b´ yt zde, v zemi Andarijsk´e. B´ıt se po boku sv´ ych lid´ı. Br´ anit jejich svobodu. Pˇr´ ala si to tak moc, aˇz ji otec pˇridˇelil dva jej´ı uˇcitele. Filozofa a m´ aga Lorda Merlina, jeˇz j´ı zasvˇecoval do diplomacie a taj˚ u magie. Druh´ ym byl sliˇcn´ y elf jm´enem Pirlig, ten j´ı zase poukazoval na umˇen´ı, zvl´aˇstˇe mal´ıˇrstv´ı, jemuˇz se s oblibou vˇenuje do ted’. Ti j´ı vˇenovali svou p´eˇci, aˇz do odjezdu z rodn´e zemˇe. Kdyˇz j´ı uplynul 15. rok, zaˇcal ji bojov´emu umˇen´ı uˇcit Lord Owadin. Nejlepˇs´ı bojovn´ık, jehoˇz nosila jej´ı zem. Nejen ˇze to byl mocn´ y bojovn´ık a uˇcitel, ale i veleknˇez boha Mithruve. Avˇsak jeji n´ aklonost si nez´ıskal, byl pˇr´ısn´ y a se sm´ıchem se pˇriznala, ˇze i zap´ achal. Po jej´ım 20. roku ˇzivota ji otec vyslal sem, aby zde chr´anila sv˚ uj lid. Pˇrijela, vˇedˇela, ˇze m´a vyhledat pana Korneuse, nynˇejˇs´ıcho cechmistra Str´ aˇzc˚ u. Po nˇejak´e dobˇe se j´ı to podaˇrilo, skr´ yvala sv˚ uj p˚ uvod. Je vˇsak tak podobna sv´e matce, ˇze Korneus po kr´ atk´e dobˇe odhalil jej´ı identitu. Zveˇrejnˇ eno 6. 11. 2006
4
5 ˇ zdob´ı ocelov´a barva, jenˇz poch´az´ı z rodn´e zemˇe. Nejˇcasteji ji A ted’ p´ ar obl´ıben´ ych vˇec´ı jeˇz m´ a r´ ada. Sat zastihnete ve vlˇc´ı zbroji, nˇekdy i v draˇc´ı a pˇr´ıleˇzitostnˇe ve zbroji ze star´ ych vlˇc´ıch k˚ uˇz´ı. Dejte si vˇsak pozor abyste j´ı nerozhnˇevali, sic v´ as potr´ ap´ı krisem. Nejradˇeji m´a kris z temn´eho kovu. Tam kde potˇrebuje ˇst´ıt pouˇzije mrˇstnost, kde j´ı chyb´ı s´ıla, vyuˇzije smrteln´ y jed. Pokud byste ji chtˇeli pohostit, radost jistˇe udˇel´ ate chobotniˇckama nakl´ adan´ ych v octu a jableˇcn´ ym moˇstem. Jak zakonˇcit pov´ıd´ an´ı o t´eto mlad´e d´ amˇe? Jak jinak neˇz kr´atkou vˇetou v jej´ı mateˇrˇstinˇe. Inter arma silent muses. (Ve v´ alce m´ uzy mlˇc´ı.) Ashley
Co se dˇeje. . . Trˇ znice Na zaˇc´ atku minul´eho mˇes´ıce zaˇcala novˇe zvolen´a v´evodkynˇe Nimue z cechu Str´ aˇzc˚ u, budovat na m´ısto zpustl´eho andorsk´eho cviˇciˇstˇe trˇznici. Podle slov v´evodkynˇe byly hlavn´ımi d˚ uvody sjednocen´ı cen, ust´ alen´ı jinak velmi rozliˇcn´ ych sazeb za stejn´e zboˇz´ı a zlepˇsen´ı ekonomiky v zem´ıch andarijsk´ ych. P˚ uvodnˇe mˇela trˇznice ˇc´ıtat dvan´ act st´ ank˚ u, nicm´enˇe to se zd´ alo radˇe mˇesta Andor m´ alo. Proto mˇestˇst´ı dˇeln´ıci v ˇcele s vrchn´ım stavitelem Sandresem zapoˇcali stavbu na m´ıstˇe vybran´em starostkou a ryt´ıˇrem Thomasem von Chavou. Za necel´e tˇri t´ ydny bylo d´ılo dokonan´e. Dvacet obchodn´ıch st´ ank˚ u, p´ odium pro draˇzby a port´aly do mˇesta a zpˇet. To vˇse st´ alo kasu naˇseho hlavn´ıho mˇesta osmdesat tis´ıc ve zlatˇe. Pak uˇz jen Nimue navrhla barvy jednotliv´ ych st´ank˚ ua kr´ alovˇst´ı mal´ıˇri se dali do d´ıla. Koncem pˇredchoz´ıho mˇes´ıce byla trˇznice slavnostnˇe otevˇrena za poveden´eho ohˇ nostroje a trh mohl zaˇc´ıt. Pronajmut´ı st´ anku je moˇzn´e p˚ ul hodiny pˇred zapoˇcat´ım a ˇcin´ı zlatku na hodinu. Na mou ot´ azku: A co bezpeˇcnost?“, odpov´ıd´a pohledn´a ” starostka s klidem: O bezpeˇc´ı lidu je dobˇre postar´ano heroldy ” a mˇestskou gardou, kr´ adeˇz´ım je ihned zabr´anˇeno, a kdyby se n´ahodou nˇejak´a vˇetˇs´ı banda rozhodla trh vydrancovat tak je poˇr´ ad k dispozici u ´nikov´ y port´al.“ Tud´ıˇz, lide andarijsk´ y, jak vid´ıte ze slov naˇs´ı v´evodkynˇe, se nemus´ıte niˇceho ob´ avat a v poklidu obchodovat. Nuˇze tedy, nashledanou kaˇzd´ y posledn´ı den t´ ydnu o ˇsest´e veˇcern´ı na trhu! V´aˇs redaktor Ivor Peklo v pˇredmˇ est´ı Thyrisu Nen´ı tomu tak d´ avno, kdy se v pˇredmˇest´ı Thyrisu proch´azely skupinky vrah˚ u a n´ajemn´ ych lapk˚ u. Mnoha bezbrann´ ym obyvatel˚ um bylo ubl´ıˇzeno na tˇele, mnohdy i na duchu. Materi´aln´ı ˇskody velmi vysok´e. Tento kousek zemˇe je nas´ aknut krv´ı bezbrann´eho obyvatelstva. Skutky zde vykonan´e byly tak hrozn´e, ˇze i samotn´emu peklu se zal´ıbily. I ono chtˇelo nas´at atmosf´eru tohoto zkaˇzen´eho m´ısta. Rozhodlo se tedy, ˇze vystoup´ı na povrch zemsk´ y. Jiˇz tak dost vystraˇsen´e m´ıstn´ı obyvatelstvo, mˇelo v posledn´ıch p´ar dnech tˇech hr˚ uz jeˇstˇe v´ıc. Byl zde nˇekolikr´ at spatˇren d’´ abel, i golem tu pustoˇsil svou silou. A pˇredn´ı hl´ıdkou jim byla d’´ablova oka. Niˇcili, ubliˇzovali, ˇskodili kde mohli. Ale vˇzdy se naˇsla skupinka odv´aˇzn´ ych, kteˇr´ı bez vidiny z´aˇriv´eho pokladu spˇechali ochr´ anit obyvatele pˇred splozenci pekla . Vzdejme hold tˇemto odv´aˇzn´ ym jeˇz chr´an´ı naˇse s´ıdla. Ashley
Pozn´an´ı zast´anc˚ u z´akona Jak vˇsichni v´ıte naˇse mˇesta pˇred zlodˇeji a vrahy br´an´ı nemnoho ryt´ıˇr˚ u, herold˚ u a soudc˚ u.
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 1 KAPITOLA 1. ANDORSKY C
6
T´ımto bych chtˇel zjistit i nˇeco o jejich osobn´ım ˇzivotˇe a pr´aci, proto se do kaˇzd´eho ˇc´ısla Andorsk´eho ˇ ˇ ık´ate si v´ıd´am ho kaˇzd´ Sumu pokus´ım napsat rozhovor s jedn´ım z onˇech lid´ı. R´ y den, uˇz mˇe nic nepˇrekvap´ı? Jste na omylu, jejich ˇzivot skr´ yv´ a mnoho dobrodruˇzstv´ı, ale jistˇe i mnoho nebezpeˇc´ı a n´astrah. Prvn´ı z naˇsich vysl´ ychan´ ych“ je pan velev´aˇzen´ y ” Herold Gulord Velitel Gladie, b´ yval´ y plukovn´ık Kr´ alovsk´e Gardy Moje prvn´ı ot´ azka znˇela: Jak se zmˇenil v´ aˇs ˇzivot od dob co jste byl jmenov´an herol” dem?“ Z vypr´ avˇen´ı jsem se dozvˇedˇel, ˇze heroldov´ an´ı pˇr´ın´aˇs´ı mnoho a mnoho zmˇen, pan Gulord tuto pr´ aci pˇrirovn´ aval k ˇremeslu velmi vyt´ıˇzen´eho ˇremesln´ıka, s t´ım rozd´ılem, ˇze pokud se stanete heroldem, jste ve dne i v noci poˇr´ ad ve sluˇzbˇe, je to pr´ y velmi zaj´ımav´a pr´ace, mus´ıte b´ yt st´ ale ve stˇrehu, pˇripraveni svolat lidi na obranu mˇest. Tato pr´ace je pouze z dobr´eho srdce udˇelat nˇeco pro lid, neˇcek´ a v´as takˇrka ˇz´adn´a odmˇena a nˇekdy se v´am nedostane ani podˇekovan´ı, ba naopak se na v´ as pohrnou st´ıˇznosti a ur´aˇzky ze vˇsech stran. Pokud se chcete st´ at heroldem, ˇci ryt´ıˇrem, mus´ıte m´ıt pevn´e nervy a b´ yt pˇripraven na vˇsechno. T´ımto se s V´ ami louˇc´ım a nashle v pˇr´ıˇst´ım vyd´an´ı. ˇ *podeps´an Redaktor Andorsk´eho Sumu Sejky* ˇ T´ımto se s V´ ami louˇc´ıme a tˇeˇs´ıme se pˇri pˇr´ıˇst´ım vyd´an´ı Andorskho Sumu opˇet napˇreˇctenou, V´aˇs t´ ym redaktor˚ u.
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 2 ˇ Andorsk´ y Sum - 2. ˇ c´ıslo ´ Uvodn´ ık Dobr´ y den, v´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, jsem r´ ad, ˇze jste se sv˚ uj ˇcas opˇet rozhodli vˇenovat ˇcten´ı naˇsich rozv´ıjej´ıc´ıch se novin. Za ty dva t´ ydny se ˇ n´ am podaˇrilo vn´est jm´eno Sumu do veˇrejn´eho podvˇedom´ı, ust´alili jsme redakˇcn´ı t´ ym, sest´avaj´ıc´ı zat´ım ze 4 st´ al´ ych redaktor˚ u a v˚ ubec zajistit chod novin jako celku tak, aby se k V´am dostaly tak jak maj´ı. Do redakce dorazily i prvn´ı pokusy o v´ as, ˇcten´ aˇr˚ u, stejnˇe jako se objevili prvn´ı inzerenti - za oboj´ı jsme velmi r´adi. A na co se dnes m˚ uˇzete tˇeˇsit? Na Andarii vtrhlo studen´e poˇcas´ı a naˇsi report´eˇri byli pˇri tom. Je konflikt Garsadie s pˇr´ısluˇsn´ıky andorsk´e domobrany jiˇz minulost´ı, nebo si obˇcan´e hlavn´ıho mˇesta musej´ı d´avat velk´ y pozor na sv´e ˇzivoty? A co se vlastnˇe pˇrihodilo? ˇ Redaktoˇri Sumu vyzpov´ıdali i V´evodu Merika, b´ yval´eho starostu Andorsk´eho, a byli pˇri jmenov´an´ı nov´eho herolda v Havantu. V´ıce uˇz ale prozrazovat nebudu, pˇreji pˇr´ıjemn´e ˇcten´ı a kr´asn´ y t´ yden. Mikolas, specialista na u ´vodn´ıky
Co se dˇeje Zima Tak n´ am opˇet uhodily prvn´ı mrazy, zem se pokryla snˇehov´ ym kobercem a jak hl´ as´ı kr´ alovˇst´ı poˇcasn´ıci, hned tak n´am nezmiz´ı, sp´ıˇse bude pˇrib´ yvat v´ıc a v´ıc. Proto sepnˇete svˇe pl´aˇstˇe vysoko u krku, na hlavu nasad’te tepl´e ˇcapky a pro jistotu obl´eknˇete tepl´e obleˇcen´ı. Pro p´ any se doporuˇcuj´ı vlnˇen´e spodky, d´ am´ am rad´ı andorsk´a l´eˇcitelka Danielle, mimochodem majitelka obratn´ ych prst˚ u a kr´asn´ ych modr´ ych oˇc´ı, aby nechodily pˇr´ıliˇs nalehko a rozhodnˇe se vyvarovaly odhalen´ ych zad. Proti nachlazen´ı, kter´e m˚ uˇze potkat kaˇzd´eho z n´as, doporuˇcuje tato tich´ a kr´ aska hork´ y ˇcaj. Ten, s m´ırnou pˇr´ımˇes´ı ˇzenˇsenu, hravˇe vymete vˇsechny zimn´ı neduhy. Naopak proti tomu nedoporuˇcuje ˇ ek usne na ulici a r´ano pˇr´ıliˇsnou konzumaci omamn´ ych n´ apoj˚ u. Clovˇ ho najdou zmrzl´eho.“ ˇr´ık´ a tato p˚ uvabn´ a oˇsetˇrovatelka. Tak´e doporuˇcuje obout pevn´e boty, n´ aled´ı se tvoˇr´ı nˇekde i v ulic´ıch mˇesta a boule na tˇele rozhodnˇe n´ aladˇe nepˇrid´ a. Pros´ı tak´e vˇsechny, aby nebˇehali po n´aled´ı, velkou rychlost´ı se akor´at zranˇen´ı zn´asob´ı, a nˇekdy m˚ uˇze doj´ıt i ke smrteln´emu poranˇen´ı. Majitel´e krb˚ u by mˇeli rovnˇeˇz vyˇcistit sv´e kom´ıny, pokud tak doposud neuˇcinili. Potom bude doma pˇr´ıjemnˇe teplo a ˇz´adn´ y kouˇr. Oheˇ n v krbu a nohy v teple pˇreje s p´ısn´ı na rtech V´aˇs redaktor Aenye. Zveˇrejnˇ eno 21. 11. 2006
7
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 2 KAPITOLA 2. ANDORSKY C
8 Garsadie vs. Andor
ˇ eho dne minul´eho t´ Sest´ ydnu za´ utoˇcila hrstka Posledn´ıch z Garsadie na andorskou v´evodkyni Nimue a dvorn´ıho ˇcarodˇeje Vorcarta. Dle slov tˇechto dvou v´aˇzen´ ych osob jedna z garsadijsk´ ych ˇzen oˇcividnˇe provokovala a hledala z´ aminku na u ´tok, i pˇres klidnou povahu starostky se j´ı to podaˇrilo a na pokraji les´ıku u Thyrisk´eho pˇredmˇest´ı zaˇcal boj. Dvojice napaden´ ych kliˇckovala lesy, vrhala obrann´a kouzla a s´ah po s´ahu se pˇremist’ovala smˇerem k naˇsemu hlavn´ımu mˇestu. Spatˇren´ım prvn´ıch andorsk´ ych staveb se jim oˇcividnˇe ulevilo. Avˇsak drzost u ´toˇcn´ık˚ u neznala mez´ı, tud´ıˇz boj pokraˇcoval. Nicm´enˇe na m´ıstˇe uˇz byla Gladie v ˇcele s heroldem Gulordem a ryt´ıˇrem Thomasem von Chavou. Ironick´e bylo, ˇze prvn´ı kdo leˇzel na zemi v poutech byla pr´ avˇe provokuj´ıc´ı ˇzena jm´enem Rouwana Reiwerard. Po kr´atk´e chvilce ji do ˇzal´aˇre n´asledovali ilerensk´ y herold Paracelseus a Baradur Esgarot ostatn´ı se rozutekli po les´ıch. Za dva dny po incidentu zˇrejmˇe podplacen´ y ˇzal´aˇrn´ık pustil vˇsechny tˇri vˇeznˇe. Pak n´ asledoval klid. Klid pˇred bouˇr´ı. Pˇri z´ apadu slunce se z´ apadnˇe od Andoru vyrojili postavy v rud´ ych pl´aˇst´ıch, kaˇzd´a postava tˇr´ımala v ruce h˚ ul a pod sebou mˇela bujn´eho oˇre pravdˇepodobnˇe elfsk´e krve. Tˇri siluety vybˇehli z vˇezen´ı a naskoˇcili na pˇriveden´e konˇe. Jenˇze to uˇz o u ´tˇeku vˇedˇelo cel´e mˇesto a kaˇzd´ y kdo byl schopen boje se vydal pomoci Gladii v u ´tˇeku zabr´anit. I pˇres poˇcetn´ı pˇrevahu nebylo v sil´ ach gladijsk´e arm´ ady u ´nik pˇrekazit, kdokoliv pˇrebˇehl z´apadn´ı andorsk´ y most byl pˇri nejlepˇs´ım zmrzaˇcen, tˇem, kter´ ym se tolik nepoˇstˇestilo zase o nˇeco zaplnili Andorsk´ y hˇrbitov. Ten veˇcer nikoliv jedinec, n´ ybrˇz cel´ y Andor podcenil s´ılu garsadijsk´ ych jezdc˚ u. Tuto bitvu Garsadie nekompromisnˇe vyhr´ala, avˇsak vyhraj´ı i v´alku ? Vyˇreˇs´ı se vˇse diplomaticky nebo bude andorsk´ a p˚ uda neust´ ale nas´ akl´ a krv´ı ? Jak se vˇse bude vyv´ıjet ? ... na to vˇse a jin´e dalˇs´ı ot´azky se V´ am budeme snaˇzit co nejdˇr´ıve odpov´ıdat a informovat V´as v dalˇs´ım ˇc´ısle. Pozn: Avˇsak prapodivn´e vˇei se dˇej´ı kolem t´eto ud´alosti. Najednou vˇsichni oˇcit´ı svˇedkov´e tvrd´ı, ˇze Rouwana nikdy nepoznala andorsk´e vˇezen´ı zevnitˇr. Lid´e jsou vystraˇsen´ı a nechtˇej´ı pˇr´ıliˇs mluvit. Proto i j´ a radˇeji vzd´ al´ım sv´e tˇelo od nebezpeˇcn´e z´ ony. M˚ uj novin´aˇrsk´ y ˇcuch mi ˇr´ık´a, ˇze tady by se mohl urodit mal´er. Nad u ´dajn´ ym zatˇcen´ım Rouwany tak asi navˇzdy z˚ ustanou pochybnosti a dohady...ale rad´ım i V´am vˇsem: Neˇreˇsme to a pˇrijmˇeme i my tuto pravdu za svou. Z pˇredn´ı linie V´aˇs redaktor Ivor
´ VASE ˇ NAB´IDKA I TADY BY MOHLA BYT Jmenov´ an´ı nov´ eho havantsk´ eho herolda Mˇela jsme tu ohromnou ˇcest b´ yt u jmenov´an´ı nov´eho herolda. To by nebylo tak zvl´ aˇstn´ı, ale tuto funkci vykon´ av´ a ˇzena. Je kr´asn´ y sluneˇcn´ı den a mˇe byla doruˇcena zpr´ ava, ˇze jsem ˇz´ ad´ ana Lordem Gryzzlym do jeho s´ıdla v Havantu ohlednˇe jmenov´an´ı heroldkynˇe. Jsem velice poctˇena, a tak nev´ ah´ am a ihned na cestu se vyd´av´am. Proti mˇe stoj´ı sliˇcn´ a, sebevˇedom´ a mlad´ a sleˇcna jm´enem Naleen. Kr´asnˇe se usm´ıv´a a jeˇstˇeˇr´ı zbroj ji padne. Tiˇse pozoruji jak j´ı Lord Gryzzly nasazuje ˇserpu a pasuje ji na funkci herolda. V dalek´em mˇeste Tula Naleen vyr˚ ustala, ˇzila si spokojenˇe a neruˇsenˇe. Pak ale jeden smysl˚ u zbaven´ y m´ ag vyˇrkl zvl´ aˇstn´ı formuli a ona se ocitla nˇekde pobl´ıˇz Thyrisu. Vyˇcerpan´ a a na pokraji sil se dostala do hlavn´ıho mˇesta Andor. Budiˇz j´ı ke ˇstˇesti, ˇze zlat’´ aˇcci maj´ı vˇsude stejnou hodnotu, a tak mˇela moˇznost se brzy zotavit. Nˇekde zaslechla, ˇze u Lovc˚ u se nach´ az´ı mistrynˇe sv´eho oboru Vanora. Doufala, ˇze s jej´ı pomoc´ı se navr´ at´ı zpˇet. Bohuˇzel se nepovedlo, a tak se Naleen stala jej´ı uˇcednic´ı a st´ ale douf´ a, ˇze jednou stane na rodn´em bˇrehu sv´e zemˇe, ˇze se bude proch´azet ulicema Tuli. Po roku studia magie vˇsak pˇrisla na to, ˇze je jeˇstˇe jin´ y druh magie, a to temnˇejˇs´ı a prastarejˇs´ı, se spoustou mocn´ ych zaˇr´ıkadel. A tak se obr´ atila s ˇz´ adost´ı o pomoc na mistryni Rouwanu Reiwerard. Ta j´ı r´ada pomohla a pomah´ a j´ı dodnes. Po p´ ar mˇes´ıc´ıch vypukly nepokoje mezi Spoleˇcn´ıky a Ilerenem. A Naleen st´ala po boku
9 sv´e mistrynˇe. Nepokoje utichly a do ˇcela mˇesta Havant byl zvolen Lord Gryzzly. Funkci heroldkynˇe j´ı nab´ıdla jej´ı b´ yval´ a mistrynˇe Vanora a Naleen s u ´ˇzasem v oˇc´ıch pˇrijala. Chce pilnˇe a svˇedomitˇe plnit tuto funkci. Nem´ a strach, snad jen z toho, ˇze by selhala a zklamala. Jedin´e jej´ı velk´e pˇr´an´ı je dostat se dom˚ u...
Rozhovor s. . . Merikem ˇ Vy jste byl starostou mˇesta Andor, ˇze? Mohl by jste naˇsim ˇcten´aˇr˚ AS: um kr´atce zrekapitulovat vaˇs´ı vl´ adu? Merik: Starostou Andoru jsem byl po dvˇe obdob´ı. A rekapitulace m´e vl´ady? Dobr´a, pokus´ım se vzpomenout si. Pˇredevˇs´ım byla obnovena funkce andorsk´eho soudce a byl jmenov´ an prvn´ı herold. Poˇr´ adek ve mˇestˇe mˇel pom´ahat br´anit i cech zaloˇzen´ y za pomoci mˇesta - Gladie. Mysl´ım, ˇze po dobu m´eho starostov´ani vl´adl v Andoru relativn´ı klid, kter´ y ve mˇeste rozhodnˇe nebyl bˇehem u ´ˇradov´ an´ı starostky Eliˇsky. ˇ Mohl byste porovnat svou vl´ AS: adu s vl´adou nynˇejˇs´ı starostky, v´evodkynˇe Nimue? Merik: Mysl´ım, ˇze na srovn´ av´ an´ı je jeˇstˇe pˇr´ıliˇs brzy, i kdyˇz z posledn´ıch ud´alost´ı m´am pocit, ˇze souˇcasn´ a starostka nedrˇz´ı mˇesto ve sv´ ych rukou dost pevnˇe. ˇ Mohl byste svou myˇslenku rozvinout? AS: Merik: Na v´ ypady Garsadie mˇelo b´ yt odpovˇezeno velmi tvrdˇe. J´a vˇsak nezn´am vˇsechny skuteˇcnosti, a tak nemohu soudit. ˇ Co by jste vy udˇelal, b´ AS: yt starostou? Merik: Co bych udˇelal b´ yt starostou nen´ı d˚ uleˇzit´e, protoˇze j´a starostou nejsem. ˇ Mohl byste prozradit jak na v´ AS: as vl´ada v´evodkynˇe p˚ usob´ı? Merik: Jak jsem jiˇz ˇrekl, na posouzen´ı je pˇr´ıliˇs brzy. Ale vzhledem k tomu, jak usilovnˇe v´evodkynˇe pracuje, mysl´ım, ˇze bude dobrou starostkou. ˇ Pl´ AS: anujete opˇet vstoupit do politiky? Merik: Vzhledem k tomu, ˇze jsem vrchn´ım hejtmanem Husit˚ u, pohybuji se v tˇechto kruz´ıch poˇr´ ad. Prioritu vˇsak nyn´ı maj´ı moji bratˇri a sluˇzba Bohu. ˇ Kdybyste mˇel moˇznost vzk´ AS: azat prostˇrednictv´ım tohoto rozhovoru nˇeco v´evodkyni, jak by znˇel v´ aˇs vzkaz? Merik: Vzk´ azal bych ji, aby se nenechala rozh´azet ud´alostmi, kter´e se okolo mˇesta toˇc´ı a popˇr´al bych j´ı hodnˇe ˇstˇest´ı. ˇ Dˇekuji za rozhovor a pˇreji mnoho u AS: ´spˇech˚ u ve vaˇsem ˇzivotˇe. Merik: I j´ a dˇekuji. Ned´ ate si ted’ se mnou sklenku v´ına ? Rozhovor pˇripravil V´aˇs redaktor Aenye.
INZERCE a pˇr´ıspˇevky od ˇcten´aˇr˚ u +1. V´ yzva starostce Andoru k odvol´ an´ı soudce : V´ aˇzen´ a starostko, s velk´ ym u ´divem jsem zaregistrovala osobu m´eho n´astupce na m´ıstˇe Andorsk´eho soudce. Pan Orfeus je schopn´ ym ˇreˇcn´ıkem, nicm´enˇe druh´a jmenovan´a osoba vyvol´av´a pˇrinejmenˇs´ım u ´div, ne-li znechucen´ı. Usvˇedˇcen´ y krimin´ aln´ık soudcem kr´alovsk´eho mˇesta? To mysl´ıte v´aˇznˇe?Krimin´aln´ık bude soudit zloˇcince? Na pana Vorcarta byl vyd´ an zatykaˇc pro ur´aˇzku ˇslechtice, zemana Ilerenu. To je velmi z´avaˇzn´e provinˇen´ı. Byl dopaden, odsouzen mˇestem Ileren k nˇekolikadenn´ımu vˇezen´ı. Pˇr´ıtomnost krimin´ aln´ıka na andorsk´em soudu je v´ ysmˇechem pr´aci pˇredchoz´ıch soudc˚ u na tomto odpovˇedn´em ˇ ad´ m´ıstˇe. Z´ am V´ as t´ımto o odvol´ an´ı t´eto osoby a nahrazen´ı osobou mor´alnˇe bez´ uhonnou.Nebo se snad doˇck´ ame, ˇze pˇr´ıˇstˇe jmenujete soudcem i masov´eho vraha? Nebo se jedn´ a pouze o tepl´e m´ısto pro vaˇseho osobn´ıho str´aˇzce, kter´eho po incidentu s cechem garsadie zjevnˇe vlastn´ı vinou potˇrebujete? Tissaia de Vries, b´ yval´ a andorsk´ a soudkynˇe
10
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 2 KAPITOLA 2. ANDORSKY C
+2. V´ yzva starostce Andoru k sn´ıˇzen´ı cen pron´ajmu pol´ı : Vzhledem k nynˇejˇs´ımu zimn´ımu obdob´ı t´ımto navrhuji sn´ıˇzen´ı cen pron´ajmu pol´ı na u ´zem´ı Andoru, kde lze ted leda tak p´ ast ovce. +Desatoro pre sudcu Vortcarta 1. Ctihodn´y sudca Vortcart, dovol’te mi V´ am zablahoˇzelat’ k Vaˇsej novej funkcii a v mene cel´eho an’ ’ dorsk´eho l udu V´ am potriast pravicou. - Ovˇsem. Dekuju 2. V najvyˇsˇs´ıch kulo´ aroch sa ˇs´ıri niekol’ko verzi´ı preˇco Vaˇsa predchodkyˇ na, v´ aˇzen´ a Tissaia De Vries opustila svoju funkciu. Jedna napr´ıklad hovor´ı, ˇze sa stala nepohodlnou pre samotn´ u starostku kvˆ oli svojej svojbytnej tvrdohlavej povahe. In´ a verzia, ˇze uˇz proste nevl´ adala neust´ ale potierat’ zloˇcin a potrebovala si odd´ychnut’ a ˇzit’ vlastn´y ˇzivot. Mohli by ste do toho vniest’ troˇsku svetla a objasnit’ l’ud’om aspoˇ n v n´ aznakoch t´ uto neoˇcak´ avan´ u zmenu? Aj ked’ sa v´ aˇzen´ a Tissaia stala poˇcas svojho pˆ osobenia pre mnoh´ych neobl’u ´benou, som toho n´ azoru, ˇze preuk´ azala vytrvalost’ a odvahu urobit’ mnoh´e kontroverzn´e kroky, ktor´ych sa jej predchodcovia b´ ali. Dle m´eho soudkynˇe mˇela osobn´ı d˚ uvody. Nav´ıc osobnˇe nesouhlasila s nˇekter´ ymi kroky jej´ı milosti v´evodkynˇe Nimue v Andorsk´em soudnictv´ı a veden´ı mˇesta. Souhlas´ım s V´ami, pane knihovniku, ˇze lady De Vries se povedl vskutku obdivuhodny kus pr´ace - postavit na nohy Andorsk´e soudnictv´ı. 3. Preˇco ste zaujali jej miesto pr´ ave Vy? Mysl´ıte, ˇze budete schopn´y splnit’ vˇsetky oˇcak´ avania l’ud´ı? ’ Vklad´ ame do V´ as vel k´e n´ adeje, kde vˇsak m´ ame istotu? A koneˇcne, preˇco mysl´ıte, ˇze budete lepˇs´ım sudcom ako v´ aˇzen´ a Tissaia? M´ısto soudce sem zaujal d´ıky sv´ ym diplomatick´ ym a retorick´ ym schopnostem. Nav´ıc m´am zkuˇsenosti s krimin´ aln´ımi ˇzivly, nˇejak´ y ˇcas sem, jako ˇzoldn´eˇrsk´ y kapit´an, pob´ yval v jejich spoleˇcnosti - vedl jsem prapor Sillinvarsk´ ych zloˇcinc˚ u, kteˇr´ı byli souˇc´ ast´ı vojska kr´ale Rimwera VII. Moje pˇredstava, na rozd´ıl od pˇredstavy lady de Vries, si zakl´ ad´ a sp´ıˇse na spolupr´ aci vˇetˇs´ıho t´ ymu kompetentn´ıch jedinc˚ u. Dost´av´a se tak v´ıce ˇcasu a pozornosti jednotliv´ ym kauz´ am, neˇz kdyˇz vˇsechny musela ˇreˇsit jedna osoba. Do rukou soudc˚ u- mˇe a pana Orfea, se nyn´ı dost´ avaj´ı jen v´ aˇzn´e pˇr´ıpady. 4. Ak´y je V´ aˇs pohl’ad na moment´ alnu legislat´ıvu? S´ u v nej nejak´e diery? Pl´ anujete v bl´ızkej dobe presadzovat’ zmeny v andorskom z´ akon´ıku? Legislativa je na m˚ uj vkus zbyteˇcnˇe sloˇzit´a. Zloˇcinc˚ um se u n´as ve vˇezen´ı dost´av´a jednoho d˚ uleˇzit´eho pr´ ava. Po spr´ avnˇe proveden´e tortuˇre, v pˇr´ıpadˇe naˇr´ızen´ı, maj´ı pr´avo na smrt. 5. L’udia sa mi ˇcasto st’aˇzuj´ u, ˇze za Tissaii neboli verejn´e popravy, obzvl´ aˇst’ u tak´ych zloˇcincov, ak´ym bol napr´ıklad Zark. Bude to teraz in´e? Pokus´ım se popravy zveˇrejnit. Zat´ım n´ am veˇsker´e popravy pˇreb´ır´a kr´alovsk´a inkvizice. Posud’te s´am, o jakou lah˚ udku n´ as pˇripravuje. 6. Poˇcul som, ˇze pokial’ to Vy s´ am nedovol´ıte, nikto nedok´ aˇze manipulovat’ Vaˇsimi em´ ociami a spr´ avan´ım. Je to pravda? Dok´ aˇze vˆ obec niekto ovplyvnit’ Vaˇse rozhodnutie? Moje rozhodnut´ı m˚ uˇze ovlivnit jen jej´ı veliˇcenstvo kr´alovna, jej´ı excelence Nimue, nebo kolega Orfeus. 7. Voˇci niektor´ym inˇstit´ uci´ am a veciam m´ ate v¨ aˇcˇsie z´ av¨ azky, ako voˇci sebe sam´emu. Ste pripraven´y obetovat’ aj svoje vlastn´e hodnoty, aby ste uprednostnil ich prospech? Samozˇrejmˇe. 8. Ako je to moment´ alne s korupciou v mestskom zastupitel’stve? Co j´ a v´ım, m´ıra korupce je minim´ aln´ı. 9. Viem, ˇze je to proti dvornej etikete, ale ned´ a mi to. Prezrad´ıte n´ am aj nieˇco z V´ aˇsho s´ ukromn´eho ˇzivota? Jsem ˇcarodˇej, v´ yzkumn´ık, teolog a b´ yval´ y ˇzoldn´eˇr. ˇ ’ ’ ’ 10. Co by ste chcel odk´ azat l ud om? Spravedlnost nen´ı slep´ a. Protoˇze j´ a jsem jej´ı zrak. S panom Vortcartom sa rozpr´ aval a za rozhovor a vel’korys´ u audienciu d’akuje Chodec
ˇ ´I n´azor redakce!!! !!!Inzerce i pˇr´ıspˇevky od ˇcten´ aˇr˚ u neproˇsly ˇz´adn´ ymi u ´pravami a NEVYJADRUJ
11 Dˇekujeme V´ am za V´ aˇs ˇcas vˇenovan´ y ˇcten´ı tˇechto novin. Jsme r´adi, ˇze m´ame pro koho ps´at. ˇ T´ym redaktor˚ u AS. Pozn: toto ˇc´ıslo je asi jedin´e, kde jsme otiskli opravdu vˇse, o n´ am dorazilo do redakce, bez jak´ ychkoliv zmˇen(vyjma grafick´ ych). Ponech´ av´ ame tedy pro n´ as nezn´ ama slova jako korupce a tak podobnˇe. Od pˇr´ıˇst´ıho ˇc´ısla budou ale pˇr´ıspˇevky opravov´ any a tud´ıˇz i cenzurov´ any a rozhodnˇe nezaruˇcujeme, ˇze otiskneme vˇse, co n´ am poˇslete ˇci pˇrinesete. ˇ slouˇzit k vyˇrizov´ V ˇza ´dn´em pˇr´ıpadˇe nebude AS an´ı osobn´ıch spor˚ u nebo podobn´ ym podvratn´ ym ˇcinnostem. Pros´ım V´ as tedy o d˚ ukladn´e skontrolov´ an´ı toho, co chcete zveˇrejnit a takt´eˇz o promyˇslen´ı, zda to opravdu chcete zveˇrejnit. Dˇekuji za pochopen´ı.
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 3 ˇ Andorsk´ y Sum - 3. ˇ c´ıslo ´ Uvodn´ ık Draz´ı ˇcten´ aˇri, ˇ neˇz V´ am struˇcnˇe pov´ım, o ˇcem se doˇctete jiˇz ve tˇret´ım ˇc´ısle Andorsk´eho Sumu, mus´ım s politov´ an´ım ozn´ amit odchod naˇseho specialisty na u ´vodn´ıky pana Mikolase. To pr´ avˇe jemu vdˇeˇc´ıme za moˇznost ps´ at pro V´ as avˇsak kv˚ uli ˇ zdravotn´ım d˚ uvod˚ um se rozhodl ukonˇcit sv´e p˚ usoben´ı v Sumu. T´ımto mu cel´ y t´ ym redaktor˚ u pˇreje mnoho zdaru po cel´ y ˇzivot. A ted’ uˇz koneˇcnˇe co se dozv´ıte z naˇseho dalˇs´ıho vyd´ an´ı. Stalo se toho za ty dva t´ ydny mnoho, opravdu mnoho. Objevil se z´ ahadn´ y drak a brzy po nˇem i spousta pˇrisluhovaˇc˚ u samotn´eho pekla. Do toho vˇseho se vyskytl poˇz´ ar v naˇsem hlavn´ım mˇestˇe. Nehoda nebo u ´mysl ? D´ ale jsme pro V´ as pˇripravili rozhovor s ilerensk´ ym heroldem Deletriem, pˇribl´ıˇz´ıme V´ am u ´nos velitele andorsk´ ych str´ aˇz´ı lorda Valgrima a sdˇel´ıme nˇeco o konfliktu Menetorie s Andˇely temnot. Toto vˇse se doˇctete v naˇsem tˇret´ım vyd´ an´ı, pˇreji pˇr´ıjemn´e ˇcten´ı a za dva t´ ydny nashledanou... redaktor Ivor
Co se dˇeje Kauza drak Kaˇzd´eho z V´ as jistˇe zaj´ım´ a jak tohle vˇsechno zaˇcalo. D´ıky pˇresn´ ym informac´ım od lady Eliˇsky se V´ am to pokus´ım co nejv´ıce pˇribl´ıˇzit ... Byl typick´ y zimn´ı den, lehce snˇeˇzilo a slunce m´ısty vykukovalo zpod mrak˚ u. K veˇceru se Eliˇska, jako kaˇzd´ y jin´ y den, vracela ze sv´eho podniku U Zlomen´eho srdce. Na cestˇe, nedaleko sv´eho domu spatˇrila obrovsk´eho zelenoˇsed´eho draka, kter´ y st´ ale nˇeco vyˇrv´ aval a nˇeˇceho se doˇzadoval. Chtˇel Angelicu, dceru m´e kolegynˇe Ashley, kterou m´ a Eliˇska v opatrovnictv´ı. Po chvilce dohadov´ an´ı se drak pˇresunul k Eliˇsˇcinˇe vile a zaˇcala soukrom´ a debata. Drak se pˇredstavil pod jm´enem Xilath a koneˇcnˇe sdˇelil, oˇc mu jde. Dle Xilathov´ ych slov je posledn´ı sv´eho druhu a potˇrebuje ˇcistou, nezkaˇzenou d´ıvku, aby mohl m´ıt ml´ ad’ata - n´ asledovn´ıky sv´eho rodu. Lady mu tedy pˇrisl´ıbila pomoc s t´ım, ˇze po obˇradu bude Angelica navr´ acena ˇziv´ a a zdrav´ a. Do doby, neˇz mˇel pˇrij´ıt ˇcas obˇradu nesmˇel Angelicu nikdo vidˇet, mluvit s n´ı a v ˇza ´dn´em pˇr´ıpadˇe ji jak´ ymkoliv zp˚ usobem zkazit. Tohle bohuˇzel vˇedˇel Xilath˚ uv nepˇr´ıtel - Temn´ y drak. Nejednou se samozˇrejmˇe pokusil poruˇsit nˇekter´e z pravidel v´ yˇse vyjmenovan´ ych. Zkouˇsel to at’ uˇz v podobˇe prodavaˇcky biˇzuterie, krejˇc´ı, ˇci kr´ alovsk´ ych uˇredn´ık˚ u, pokaˇzd´e vˇsak bylo nebezpeˇc´ı zaˇzehn´ ano a postava mizela v plamenech nezn´ amo kam. Temn´ y zjistil, ˇze potajnu a diplomaticky obˇrad nepˇrekaz´ı, a tak zaˇcaly boje. Tuh´e boje. Dle slov Xilatha zde Temn´ y nemˇel ˇza ´dnou moc, avˇsak vˇzdy kˇriˇcel nˇeco o nˇejak´em bratrovi. Andorem byl vyd´ an z´ akaz vstupu do Had´ıho pr˚ usmyku a do nedalek´e svatynˇe. Nejprve se vejce uchov´ avaly v pr˚ usmyku, pot´e je Xilath s Eliˇskou pˇrem´ıstili do svatynˇe, kde probˇehl obˇrad. Angelica dala kaˇzd´emu z ˇsesti vajec ˇzivot, ˇctyˇri byly b´ıl´e a dvˇe ˇcern´e. B´ıl´e se rozdaly mezi ˇctyˇri dobr´e lidi a ˇcern´ a vejce si vybraly majitele samy. V tom se ve mˇestˇe objevila ta divn´ a potvora zvan´ a mastifa. Nah´ anˇelo ji p˚ ul mˇesta a pˇresto se nedaˇrilo ji pˇremoci. Kdyˇz uˇz to vypadalo slibnˇe, tak prostˇe zmizela, nikdo nevˇedˇel kam. Xilath vˇsak lidem poradil, ˇze mastifa hled´ au ´toˇciˇstˇe na stinn´ ych m´ıstech, v u ´vahu pˇripadaly stoky, a tam vskutku byla zahl´ednuta. Nebylo v lidsk´ ych sil´ ach tu potvoru pˇremoci, drak si byl jist´ y, ˇze ji porazit dok´ aˇze, jenˇze jak dostat draka k t´e potvoˇre, kdyˇz pˇreb´ yv´ a ve stok´ ach ? A tak ... Zveˇrejnˇ eno 5. 12. 2006
12
13 ...elf v namodral´e zbroji zaˇcal u poklopu rozhazovat syrov´e maso, drak pˇrihl´ıˇzel. Mysl´ıˇs, ˇze pˇrijde zelenoˇsed´ y ?, ot´ azal se elf a poodstoupil nˇekolik stop od mˇr´ıˇz´ı. Nev´ım, znˇela struˇcn´ a odpovˇed’. V jeho hlase vˇsak byla jistota. Po chv´ıli mˇr´ıˇze vyletˇely. Oba zbystˇrili, elf poloˇzil na tˇetivu ˇs´ıp a nat´ ahl ji, drak se pˇrikrˇcil a ˇcekal. V tom mastifa vyskoˇcila, tˇetiva zazp´ıvala a ˇs´ıp rozˇc´ısl vzduch. Zaˇcal boj. Mastifa sice byla o mnoho menˇs´ı neˇz drak, ale to se odr´ aˇzelo na jej´ı obratnosti. Jak pro elfa, tak pro draka bylo obt´ıˇzn´e ji trefit. Drak odrazil potvoru pravou tlapou a vychrlil oheˇ n, mastifa znehybnˇela a z˚ ustala leˇzet vedle mˇr´ıˇz´ı. Ticho. Xilath se pˇribl´ıˇzil k tˇelu potvory a neˇz se sehnul, tak jedn´ım pochybn´ ym skokem zmizela potvora v kan´ alu. Marn´ y boj, prohl´ asil elf a sklopil luk. M´ yl´ıˇs se, odpovˇedˇel drak. Elf nakoukl do stok a spatˇril mrv´e tˇelo mastify. Aˇz ted’ mu doˇslo, ˇze i kdyby tˇech nest˚ ur bylo v´ıce, tak nebyl tento boj marn´ y... Ano, elf nebyl jedin´ y kdo zjistil, ˇze mastifˇe i Temn´emu ˇskod´ı oheˇ n. Dvˇe ze tˇr´ı mastif byly jiˇz zabity. Jednoho dne se thyrisk´ y tribun Caesar rozhodl s menˇs´ı skupinkou vyjet na Temn´eho, protoˇze od Xilatha vˇedˇel, ˇze Temn´ y je zraniteln´ y zbran´ı z vz´ acn´eho kovu. Bohuˇzel se nepodaˇrilo Temn´eho pokoˇrit, ba naopak, Temn´ y unesl Caesara spolu s heroldem Imotepem a promˇenil je ve sv´e temn´e jezdce zk´ azy, kteˇr´ı maj´ı za u ´kol naj´ıt vˇsech ˇsest vajec. Caesar bohuˇzel vˇedˇel, kde se nach´ az´ı jedno z vajec, druh´ y veˇcer na to bylo odcizeno. Podle slov Xilatha bude m´ıt vyl´ıhnut´e dr´ aˇce povahu toho, kdo jej vlastn´ı. Nemus´ım zd˚ urazˇ novat co se stane jestli vˇsechna vejce padnou do rukou Temn´eho. Nicm´enˇe ani s´ am Xilath nepop´ıra, ˇze na tom nen´ı nejl´epe. Um´ır´ a. Jedno je jist´e : za ˇza ´dnou cenu nesm´ı zbyl´ a vejce dostat Temn´ y, i kdyby to mˇelo st´ at mnoho ˇzivot˚ u andarijsk´ ych obˇcan˚ u. Co se bude d´ıt d´ ale draz´ı ˇcten´ aˇri nev´ım, jen v´ am mohu doporuˇcit abyste se drˇzeli pokyn˚ u ryt´ıˇr˚ u a herold˚ u. Tady uˇz nez´ aleˇzi jen na p´ ar ˇzivotech nevinn´ ych lid´ı, ale i na budoucnosti cel´e naˇs´ı zemˇe. vˇzdy s V´ ami V´ aˇs redaktor Ivor
Mastifa Kde tato potvora pˇ rev´ aˇ znˇ e pˇ reb´ yv´ a? Ve sv´e domovinˇe ve st´ınov´e sf´eˇre. Je mastifa hojn´ y druh nebo sp´ıˇ se existuje posledn´ıch p´ ar jedinc˚ u? Jedn´ a se sp´ıˇse o nepˇr´ıliˇs ˇcast´ y druh, nebot’ jej´ı reprodukce trv´ a velmi znaˇcnou dobu. Je mastifa osamˇ el´ y lovec nebo m´ a vˇ zdy po boku nˇ ejak´ e pˇ risluhovaˇ ce ? Pokud je mi zn´ amo, tak mastifa vˇetˇsinou lov´ı ve tˇr´ıˇclenn´ ych skupin´ ach, kdy vˇzdy jedna je dominantn´ı a je znaˇcnˇe silnˇejˇs´ı. Dominantn´ı mastify se poznaj´ı podle modroˇcern´e barvy, jej´ı slabˇs´ı druhov´e hnˇedo-ˇcernou barvou. Pokud se nem´ yl´ım, tak ty dvˇ e zabit´ e byly hnˇ edo-ˇ cern´ e... Ano, tak to je. Takˇze pokavad’ se nejednalo o n´ ahodn´ y pˇr´ıchod mastif do svˇeta Andarie, tak by se tu mohla vyskytovat jeˇstˇe jedna modro-ˇcern´ a mastifa. D˚ uvod proˇc se zde objevily je moˇzn´ a, ˇze jsou pouze na honbˇe za potravou pro mlad´e. Lze je pˇ remoci ? A jak´ ym zp˚ usobem ? Jeˇstˇe jsme se nesetkali s modro-ˇcernou, ale na jej´ı slabˇs´ı odr˚ udy platilo pouˇzit´ı ohnˇe. Pokud na dvˇ e pˇ redchoz´ı platil oheˇ n, mˇ el by platit i na tu silnˇ ejˇ s´ı, modro-ˇ cernou, pˇ rece jen jsou to stejn´ e druhy. Co si o tom mysl´ıte ? Je to moˇzn´e. Zat´ım se nedochovali z´ aznamy o tom, ˇze by nˇekdo dok´ azal zab´ıt tuto silnˇejˇs´ı. Uˇz jen bˇehem nˇekolika let se stali pouze 3 pˇr´ıpady skolen´ı hnˇed´e mastify a z toho ted’ dva byly ned´ avno. Takˇ ze nikdo nikdy neslyˇ sel o zabit´ı modro-ˇ cern´ e? Ne, zat´ım jsem ˇza ´dn´e takov´e z´ aznamy nevyp´ atral. Jejich u ´toky v historii mˇely v´ıcem´enˇe n´ ahodn´e c´ıle. Tyto u ´toky jak´ ymi jsme se stali svˇedky se jim nepodobaj´ı.
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 3 KAPITOLA 3. ANDORSKY C
14
Je moˇ zn´ e, ˇ ze tyto tvory nˇ ekdo ovl´ ad´ a ? Nˇ ekdo, kdo jim d´ av´ a rozkazy co maj´ı dˇ elat ? Ano, je to teoreticky moˇzn´e. Tato osoba by musela b´ yti znaˇcnˇe magicky vyspˇel´ a a hodnˇe podl´ a, aby j´ı v˚ ubec tito nebezpeˇcn´ı tvorov´e poslechly. Trochu jsem p´ atral a zjistil jsem, ˇ ze mastify za´ utoˇ cily na urˇ cit´ e lidi, opravdu si mysl´ıte, ˇ ze sem pˇ rich´ az´ı ze st´ınov´ ych sf´ er jen kv˚ uli potravˇ e? Je to jist´e pokavad’ je, jak ste pˇredt´ım pouk´ azal, skuteˇcnˇe nikdo neovl´ ad´ a. Rozhovor pro V´ as pˇripravil redaktor Ivor za spolupr´ ace s kr´ alovsk´ ym honcem.
´ Unos lorda Valgrima Byl p´ ateˇcn´ı podveˇcer. Ryt´ıˇr Thomas von Chava proj´ıˇzdˇel mˇestem a pˇrem´ yˇslel. Byl klid, aˇz moc velk´ y klid. Z myˇslenek ho vytrhlo trouben´ı kr´ alovsk´ ych trubaˇc˚ u, lid´e jiˇz nepropadali panice, klidnˇe se zbran´ı v ruce m´ıˇrili ke stok´ am. Nikdo se jim nemohl divit, pˇredchoz´ı t´ yden bojovali kaˇzd´ y den. Z andorsk´ ych kan´ al˚ u zaˇcala l´ezt velmi pr˚ urazn´ a monstra. Po prvn´ı vlnˇe, dav utichl a ryt´ıˇr urˇcil tˇri poruˇc´ıky - heroldku Naleen, kter´ a vedla z´ astup jedinc˚ u ovl´ adaj´ıc´ı magii, herolda Cicmaka, ten velel opl´ atovan´ ym v´ aleˇcn´ık˚ um a nakonec vynikaj´ıc´ı lukostˇrelkyni Mariu Barring, kter´ a samozˇrejmˇe dohl´ıˇzela na druˇzinu lukostˇrelc˚ u. Po chv´ıli se podaˇrilo vˇsechny oˇskliv´e potvory na povrchu zab´ıt, nicm´ennˇe z´ ahadnˇe zmizel lord Valgrim, velitel andorsk´ ych str´ aˇz´ı. Naˇstˇest´ı jedna hampejznice vidˇela, jak ho podivn´ a monstra vleˇcou za sebou do stok. Do kan´ al˚ u byla vysl´ ana pr˚ uzkumn´ a skupinka v ˇcele s havantskou heroldkou, jenˇze ta se delˇs´ı ˇcas nevracela, a proto za nimi Thomas poslal zvˇeda, aby zjistil co se dˇeje. Ten se po chv´ıli vr´ atil se zpr´ avou, ˇze prvn´ı skupina potˇrebuje nutnˇe pomoci, nebot’ nepoˇc´ıtali s tak tuh´ ym odporem. Zbyl´e dvˇe skupinky se tedy vydali na pomoc. cesta k prvn´ı druˇzinˇe byla hladk´ a, avˇsak postup d´ ale pohromadˇe, to uˇz byl dle slov ryt´ıˇre poˇra ´dn´ y oˇr´ıˇsek. Do cesty se jim stavˇeli r˚ uzn´ı element´ alov´e, at’ uˇz ohniv´ y ˇci s mitrilov´ ym zbarven´ım. V niˇzˇs´ıch patrech stok na nˇe ˇcekalo pˇrekvapen´ı v podobˇe ˇsesti masivn´ıch golem˚ u. Poraˇzen´ı tˇechto nestv˚ ur dodalo vˇsem bojovn´ık˚ um velk´e sebevˇedom´ı a postupovali nemilosrdnˇe vpˇred. Kaˇzd´ y jejich nepˇr´ıtel padl na zem, bud’ na dvˇe poloviny, nebo se ˇs´ıpem v tˇelˇe. Koneˇcnˇe se probili do posledn´ı m´ıstnosti, kde st´ ala, cituji pana Chavu : velk´ a fialov´ a kupa masa, s lordem Valgrimem v zajet´ı. Navzdory sv´e velikosti netvor padl a lord Valgrim byl osvobozen. T´ımto vˇsem osvoboditel˚ um, kteˇr´ı se z˚ uˇcastnili z´ achrann´e akce dˇekuji. Bez nich by lord Valgrim byl ztracen. podeps´ an ryt´ıˇ r andarijsk´ y Thomas von Chava redaktor Ivor ˇ aˇr Zh´ ˇ Ctvrt´ eho dne minul´eho t´ ydne vzpl´ aly v kr´ alovsk´em mˇestˇe Andoru dva domy: d˚ um l´eˇcitel˚ u a cechovn´ı obchod cechu Tul´ aci. Oba s doˇskovou stˇrechou, poˇza ´r se nerozˇs´ıˇril pouze d´ıky velk´e vrstvˇe snˇehu, protoˇze podle odhad˚ u dorazili obyvatel´e hasit aˇz po p˚ ul hodinˇe, co uˇz stˇrechy doutnaly. Obˇe stˇrechy jsou poˇskozen´e, naˇstˇest´ı se oheˇ n nerozˇs´ıˇril na jejich celou plochu, takˇze touto dobou jsou jiˇz v pˇrijateln´em stavu. Po poˇza ´ru se na Andorsk´em n´ amˇest´ı objevil svitek s pˇrekvapiv´ ym poselstv´ım: Pokud nebude do veˇcera druh´eho dne zaplaceno 500 zlat´ ych andarijsk´e mˇeny, jinak podp´ al´ı dalˇs´ı domy. Pouze plan´ a v´ yhr˚ uˇzka nebo nebezpeˇcn´ a v´ ystraha? Podle naˇsich zdroj˚ u nebyly DOPOSUD pen´ıze ˇ aˇri nebylo a nebude zaplaceno, mohl zaplaceny. Jak se k tomu postavila v´evodkynˇe kter´ a ˇr´ıd´ı tyto vˇeci? Cituji:,,Zh´ by potom zapalovat domy a poˇzadovat za to pen´ıze kaˇzd´ y. Postavila tedy v´evodkynˇe Andor pˇred hrozbu toho, ˇze lehne popelem ? Byly pr´ y provedeny bezpeˇcnostn´ı opatˇren´ı jako pos´ılen´ı kontrol str´ aˇzn´ ych, ale pt´ am se ˇcten´ aˇri : Bylo tedy doposud mˇesto proti takov´ ym u ´tok˚ um nechr´ anˇeno? Na tuto znepokojivou ot´ azku V´evodkynˇe odpovˇedˇela ˇze bylo chr´ anˇeno, ale nikdo nev´ı jak to mohl podp´ alit, a ˇze bylo vyhl´ aˇseno p´ atr´ an´ı po nezn´ am´em ˇzh´ aˇri. M˚ uˇzeme tedy pouze doufat ve schopnosti naˇsich herold˚ u a str´ aˇz´ı, ˇze se neprobud´ıme jednoho dne v plamenech. V´ aˇs redaktor Aenye.
15
Rozhovor s. . . heroldem Deletriem V naˇsem seri´ alu o osobnostech naˇs´ı zemˇe jsme pro V´ as nyn´ı pˇripravili rozhovor s heroldem Ilerensk´ ym, Ducˇ adu ryt´ıˇr˚ ˇ torem R´ u Salamounova Chr´ amu, panem Deletriem. Tento pomˇernˇe vysok´ y muˇz mlad´eho a svˇeˇz´ıho vzhledu nastoupil do sv´e funkce osm´eho mˇes´ıce tohoto roku. ˇ Dobr´ AS: y den pˇreji, mohl by jste na u ´vod ve zkratce povˇedˇet jak jste se stal Ilerensk´ ym Heroldem? ˇ adu a podobn´e vˇeci. Jako Templ´ Deletrius: Nebudu rozpitv´ avat jak jsem se stal ˇclenem R´ aˇr jsem podlehl nemoci nezn´ am´eho p˚ uvodu. Byl jsem tˇeˇzce nemocen tˇri mˇes´ıce a byl jsem na pokraji ˇ adov´ vn´ım´ an´ı, nesl jsem sv˚ uj kˇr´ıˇz. Aˇz jsem se d´ıky p´eˇci m´ ych R´ ych bratr˚ u vyzdravil, bylo mi ˇreˇceno ˇze jsem se osvˇedˇcil a proto budu s tehdy turcopolem Telcontarem a Paracelseem herold. Mˇel jsem radost, jen toho po nemoci bylo na mˇe ze zaˇca ´tku trochu moc, ale nyn´ı dle sv´eho n´ azoru na u ´ˇrad herolda plnˇe dostaˇcuji. ˇ Jak´e m´ AS: ate c´ıle na postu herolda? ˇ adu a vym´ Deletrius: Prosadit v Andarii d˚ uleˇzitost R´ ytit zloˇcin v Ilerenu, nebo napomoci i koleg˚ um z jin´ ych mˇest. ˇ Jak se stav´ıte k ned´ AS: avn´ ym ud´ alostem mezi Andorem a Garsadi´ı? ˇ ad, neutr´ Deletrius: Stejnˇe jako R´ alnˇe. ˇ Co by jste vzk´ AS: azal Andarijsk´ ym obˇcan˚ um? Deletrius: Aby se chovali v duchu hesla:Dvakr´ at mˇeˇr, jednou ˇreˇz, protoˇze v dneˇsn´ıch dob´ ach, kdy t´emˇeˇr kaˇzd´ y jejich ˇcin ovlivˇ nuje ˇsirokou ˇsk´ alu ud´ alost´ı, by si mohli doslova zadˇelat na pˇekn´ y mal´er. A d´ ale aby si v´ aˇzili ctnosti kter´ a dnes v zem´ıch andarijsk´ ych chyb´ı a tou je skromost. ˇ Dˇekuji V´ AS: am za rozhovor a pˇreji mnoho u ´spˇech˚ u ve Vaˇs´ı funkci. Deletrius: Tak´e dˇekuji. Necht’ B˚ uh ˇzehn´ a vaˇs´ı redaktorsk´e ˇcinnosti. Rozhovor pro V´ as pˇripravil Aenye.
Rozhovor s. . . Nelionem Mil´ı ˇcten´ aˇri, jak vˇsichni v´ıte naˇsi zemi zm´ıt´ a v´ alka dvou cech˚ u - Andˇel´e proti Menetorii. Urˇcitˇe mnoh´e z V´ as zaj´ım´ a jak v´ alka prob´ıh´ a, a proto jsem zaˇsel za jedn´ım z cechmistr˚ u v´ alˇc´ıc´ıch cech˚ u, cechmistrem Andˇel˚ u, Nelionem. ˇ ˇ Dobr´ AS: y podveˇcer pane Nelione mohl by jste n´ am poskytnout rozhovor pro Andorsk´ y Sum ? ˇ Nelion: Zdrav´ım v´ as i ˇcten´ aˇre Andorsk´eho Sumu, jistˇe ptejte se. ˇ Pˇred ˇcasem v´ AS: am cech Menetoria vyhl´ asil v´ alku, jak´e ˇciny mysl´ıte vedly Menetorii k vyhlaˇsen´ı v´ alky ? Nelion: K vyhl´ aˇsen´ı v´ alky vedly vz´ ajemn´e potyˇcky a ur´ aˇzky, mysl´ım si , ˇze se k v´ alce dost pˇriˇcinila i vraˇzda Godfryho s Ibelinu ˇ Kdo vlastnˇe v´ AS: alˇc´ı ? M´ ate vy nebo v´ aˇs nepˇr´ıtel nˇejak´e spojence ? Jestli ano, kdo j´ım je? Nelion: N´ aˇs cech je prozat´ım bez spojenc˚ u, ale n´ aˇs nepˇr´ıtel m´ a za spojence Praetori´ anskou gardu, a proto jsou ve znaˇcn´e pˇresile. ˇ Jak velk´e jsou vaˇse ztr´ AS: aty ?A jak´e jsou ztr´ aty nepˇr´ıtele? Nelion: Mysl´ım, ˇze ztr´ aty jsou na obouch stran´ ach zat´ım vyrovnan´e. ˇ Jak vid´ıte budoucnost v´ AS: alky ? Takov´e krveprolit´ı ani jednomu cechu nem˚ uˇze pˇrin´est nic dobr´eho, chyst´ ate se tedy v´ alku v bl´ızk´e dobˇe ukonˇcit? Nelion: Nev´ım jak m˚ uj protivn´ık, ale j´ a ne. Pˇrestˇehoval jsem cech do Lewanu, kde nem˚ uˇzeme bojovat a ˇcek´ am, ˇze uˇz nebude takov´e krveprolit´ı jako doposud. ˇ Dˇekuji v´ AS: am za v´ aˇs ˇcas a pˇreji brzk´ y konec v´ alky. ˇ Nelion: Nem´ ate zaˇc, jsem r´ ad, ˇze jsem se mohl s v´ ami a ˇcten´ aˇri Andorsk´eho Sumu podˇelit o informce ohlednˇe v´ alky. redaktor Sejky
Ozn´amen´ı Vzhledem k tomu, ˇze se bezesporu nach´ az´ı mezi V´ ami mnoho tvoˇriv´ ych duˇs´ı, rozhodla se naˇse redakce d´ at Vaˇsim v´ ytvor˚ um prostor v ˇca ´sti Dopisy od ˇcten´ aˇr˚ u. Vaˇsimy pˇr´ıspˇevky se budu zab´ yvat j´ a, budu je tˇr´ıdit a vyb´ırat z nich ty, co budou otisknuty v n´ asleduj´ıc´ım ˇc´ısle. Berte toto pros´ım navˇedom´ı a sv´e v´ ytvory zas´ılejte mnˇe. S pozdravem, Aenye
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 4 ˇ Andorsk´ y Sum - 4. ˇ c´ıslo ´ Uvodn´ ık Mil´ı ˇcten´ aˇri, Po v´ anoˇcn´ı dovolen´e jsme se seˇsli v redakci a pˇripravili pro V´ as prvn´ı ˇc´ıslo v nov´em roce. Pˇrijali jsem mezi sebe novou redaktorku Renfri m´ısto zemˇrel´eho Aenyeho a redaktora Warghawna, necht’ je jim mezi n´ ami dobˇre. No, ted’ uˇz k tomu, o ˇcem si v tomto ˇc´ısle poˇctete. Dozv´ıte se nˇeco o novoroˇcn´ıch zvyc´ıch, o aktu´ aln´ıch volb´ ach ve mˇestˇe Andor a Havant, naˇsi redaktoˇri se V´ am v kaˇzd´em ˇc´ısle budou snaˇzit pˇribl´ıˇzit vˇse o urˇcit´em cechu, nyn´ı o cechu Str´ aˇzc˚ u a elfsk´em cechu Hen Ichaer. A nakonec pro V´ as naˇse redaktorka Ashley sloˇzila p´ ar b´ asniˇcek. V´ıce jiˇz nebudu prozrazovat, hur´ a do ˇcten´ı ! redaktor Ivor
Co se dˇeje Nov´ y rok Mil´ı ˇcten´ aˇri, jistˇe jste si vˇsimli, ˇze n´ am nadeˇsel rok nov´ y, rok Draka a rok tˇret´ı od osvobozen´ı kr´ alovsk´eho mˇesta Andoru. Zkuste se ve sv´ ych domovech zamyslet jak jste minul´ y rok proˇzili, co jste udˇelali pro sv´e bl´ızk´e a jestli jste prospˇeli spoleˇcnosti. Zaˇca ´tek nov´eho roku by n´ am mˇel slouˇzit k uvˇedomˇen´ı naˇsich povinnost´ı v˚ uˇci kr´ alovnˇe Killias a k vytyˇcen´ı pˇredsevzet´ı pro nov´ y rok. S nov´ ym rokem je tak´e spojeno mnoho zvyk˚ u a tak si mohou naˇse ˇcten´ aˇrky zkusit napˇr´ıklad hodit botou (doporuˇcuji sp´ıˇse lehk´e boty a pˇredevˇs´ım ˇcist´e, ne zabl´ acen´e) za z´ ada. Pokud bota dopadne ˇspiˇckou ke dveˇr´ım, mohou uˇz v tomto roce oˇcek´ avat mil´eho ml´ adence, kter´ y se o nˇe bude uch´ azet. K dˇetsk´ ym hr´ am spojen´ ym s t´ımto obdob´ım patˇr´ı napˇr´ıklad pouˇstˇen´ı sv´ıˇcek v oˇrechov´ ych skoˇra ´pk´ ach v sudu, urˇcitˇe i Vaˇse ratolest najde zal´ıben´ı v z´ avodˇe se sv´ ymi vrstevn´ıky. Protoˇze n´ am hezky nasnˇeˇzilo a i n´ amˇest´ı jsou pln´ a snˇehu, m˚ uˇzeme oˇcek´ avat v bl´ızk´e dobˇe zv´ yˇsen´ y v´ yskyt snˇehul´ ak˚ u postaven´ ych dˇetmi, nezˇr´ıdka vˇsak i n´ ami, dospˇel´ ymi. D´ avejte si ale tak´e pozor na mrazy a nenech´ avejte sv´ a zv´ıˇrata venku, mohlo by se st´ at, ˇze r´ ano po probuzen´ı najdete svoje ovce zmrzl´e na k´ amen. Proto jim st´ aje naplˇ nte senem a k˚ uˇzemi, at’ V´ am i tuto zimu pˇreˇzij´ı. S pozdravem, Vaˇse redaktorka Renfri.
VOLBY Andor Tak, a m´ ame to tu, po ˇrekl bych velice u ´speˇsn´em ˇctvrtroce vl´ ady v´evodkynˇe Nimue, n´ am zaˇc´ınaj´ı dalˇs´ı volby. Obh´ aj´ı souˇcasn´ a starostka svou funkci nebo ji vystˇr´ıd´ a hrd´ y barbar Mrazoun, stateˇcn´ y v´ aleˇcn´ık Rulvo, ˇci snad kˇrehk´ a tulaˇcka Liliam ? To V´ am, draz´ı ˇcten´ aˇri, ani j´ a nepov´ım, ale mohu tu shrnout, co se vˇse za ty ˇctyˇri mˇes´ıce zmˇenilo... Nimue toho stihla opravdu hodnˇe. V prvn´ı ˇradˇe bych jistˇe zm´ınil trˇznici, kter´ a mnoho pomohla v rozvoji andorsk´eho obchodu, d´ ale byla vybudov´ ana s´ıt’ mezimˇestsk´ ych port´ al˚ u, dokonce financovala naˇse z´ azem´ı redakci, kde bychom jinak psali tyto listy pro V´ as ? Zveˇrejnˇ eno 6. 1. 2007
16
17 Je to jen na V´ as, lide andarijsk´ y, zda zvol´ıte jistou cestu spokojenosti a tud´ıˇz Nimue, ˇci se rozhodnete zvolit nov´eho spr´ avce mˇesta, at’ uˇz v podobˇe kohokoliv z kandid´ at˚ u. Mohu ˇr´ıct jen jedno, kdo m˚ uˇze pˇrijd’te k volb´ am, jen tak doc´ıl´ıte toho, co chcete. Pˇet ot´ azek pro kandid´ aty. . . Co V´ as vedlo k tomu, kandidovat na funkci starosty naˇ seho hlavn´ıho mˇ esta ? Mrazoun : Huu...j´ a cht´ıt udˇelat Andor velk´ a mˇesto, hodnˇe penˇez a moc pˇekn´ a hospoda, cht´ıt pomoct Andor, aby ubr´ anit kaˇzd´ a skˇret’a ´k. Rulvo : Ke kandidatuˇre mˇe vedla pˇredevˇs´ım podpora cel´eho cechu Husit˚ u a lid´ı jenˇz jsem za sv˚ uj ˇzivot tady v Andoru potkal, za coˇz jim t´ımto velice dˇekuji. Co byste udˇ elal l´ epe neˇ z souˇ casn´ a starostka, v´ evodkynˇ e Nimue ? Mrazoun : J´ a zn´ at Nim dlouh´ a doba, ona dobr´ a ˇzensk´ a, ale j´ a urˇcitˇe zaplatit v´ıc str´ aˇze, protoˇze oni nedˇelat, co muset. Rulvo : K tomu bych se opravdu nerad vyjadˇroval. Pˇrece jenom v´evodkynˇe Nimue kandiduje znovu a mysl´ım, ˇze by bylo v˚ uˇci n´ı nef´er pˇred volbami vytahovat nˇejakou ˇsp´ınu a pˇrem´ yˇslet nad nˇejak´ ymi spekulacemi, co by kdyby. Pˇresto bych p´ ar vˇec´ı zajist´e udˇelal jinak, o tom nepochybuji. M´ ate proti jej´ı vl´ adˇ e nˇ ejak´ e n´ amitky a naopak se V´ am na n´ı l´ıbilo ? Mrazoun : Jak j´ a ˇr´ıct, Nim dobr´ a vladaˇr, udˇelat hezk´ a magick´ a d´ıra, ale ˇcasto vidˇet ve mˇesto jak obch´ azet chud´ a lid. Rulvo : N´ amitky m´ am, ale nebudu je veˇrejnˇe prezentovat. Mysl´ım, ˇze jsem schopn´ y si to s Nim vyˇr´ıkat osobnˇe, ten kdo ji bude volit by je zajist´e neakceptoval a ten kdo nebude asi v´ı proˇc. Nav´ıc by bylo opravdu netaktn´ı se k tomu vyjadˇrovat bez toho aniˇz by dostala prostor na obh´ ajen´ı. L´ıbilo se mi, ˇze v´evodkynˇe byla ˇcasto k zastiˇzen´ı. Pokud budete zvolen, co od V´ as mohou obyvatele Andoru oˇ cek´ avat ? Mrazoun : J´ a se postarat o bezpeˇc´ı vˇsechna barbar, ˇclovˇek, ale i elf´ ak v mˇesto, huu, a moct ˇcekat, ˇze j´ a nezvednout daˇ n. Rulvo : R´ ad bych m´ırnˇe sn´ıˇzil daˇ nov´e zat´ıˇzen´ı obˇcan˚ um mˇesta a hlavnˇe cech˚ um, jenz by se aktivnˇe pod´ıleli na ochranˇe mˇesta a jeho obyvatel. D´ ale bych r´ ad provedl urˇcitou stavebn´ı u ´pravu mˇesta. Podle m´eho n´ azoru Andor potˇrebuje vˇetˇs´ı st´ aje a vˇetˇs´ı ubytovnu, st´ avaj´ıc´ı je poˇra ´d pln´ a a pocestn´ı, kteˇr´ı pˇrijdou do mˇesta nemaj´ı kam sloˇzit hlavu. Rovnˇeˇz dom˚ u je v Andoru m´ alo, mysl´ım, ˇze by neuˇskodila mal´ a pˇr´ıstavba na m´ıstˇe za mostem. Tak´e kostel bych r´ ad pˇrestavˇel, aby byl hoden kr´ alovskeho mˇesta, r´ ad bych, aby slovo boˇz´ı v nˇem hl´ as´ ano bylo a knihy s mˇestsk´e knihovny v nˇem pˇredˇc´ıt´ any byly. Chtˇel bych podpoˇrit kulturu mˇesta, jenˇz pomalu upad´ a, r´ ad bych pomohl kaˇzd´emu kdo nˇejak´ y turnaj, z´ apas nebo divadeln´ı pˇredstaven´ı poˇr´ adat bude, at’ uˇz aktivnˇe, finanˇcnˇe nebo materi´ alnˇe. Jste ochotn´ y obˇ etovat sv˚ uj soukrom´ yˇ zivot za cenu vl´ adnut´ı v Andoru ? Mrazoun : J´ a obˇetovat cel´ a ˇzivot, aby kaˇzd´ a svobodn´ a barbar, ˇclovˇek i elf´ ak b´ yt v bezpeˇc´ı v naˇse mˇesto, huuu. Rulvo : Samozˇrejmˇe v tomto m´ am podporu sv´eho cechu, jenˇz za mnou bude st´ at a m´ a nepˇr´ıtomnost v nˇem nebude zajist´e zn´ at, ˇc´ımˇz budu m´ıt voln´e ruce a budu se moct soustˇredit na pr´ aci pro mˇesto. LIDEM : Mrazoun : Kaˇzd´ y, co se mnou j´ıt do volba b´ yt dobr´ a, i chlap´ ak i ˇzensk´ a, vyhr´ at, ten co b´ yt nejlepˇs´ı pro Andor, huuu. ˇ Rulvo : Zivot v Andoru mˇe mnoh´emu nauˇcil, zaˇzil jsem zde ty dobr´e ˇcasy i ty horˇs´ı, byl jsem u vl´ ady Lady Maji, Eliˇsky, v´evody Merika i souˇcasn´e V´evodkynˇe Nimue. Byl bych r´ ad, kdybych mohl vˇsechny sv´e zkuˇsenosti, jenˇz jsem nabyl nˇejak´ ym zp˚ usobem z´ uroˇcit a povzn´est t´ım kr´ alovsk´e mˇesto opˇet na v´ yslun´ı. Kaˇzd´ y, kdo mˇe zn´ a, v´ı, ˇze jsem vˇzdy pom´ ahal vˇsem, kteˇr´ı to potˇrebovali a mysl´ım si, ˇze kdyz budu zvolen do ˇcela mˇesta budu schopen pomoci daleko v´ıce lidem, neˇz doposud. Proto budu r´ ad za kaˇzd´ y hlas, kter´ y dostanu a snad nezklamu ty, kteˇr´ı mi vˇeˇrili. Z´ aroveˇ n jsem schopn´ y n´est odpovˇednost za sv´e ˇciny a v pˇr´ıpadˇe byt’ jen nepatrn´eho zpochybnˇen´ı m´ ych ˇcin˚ u okamˇzitˇe odstoupit. (Pozn. redakce - Liliam nebyla zastiˇzena) Pˇet ot´ azek pro obh´ ajkyni. . . Proˇ c jste se rozhodla obhajovat svoji funkci ? Pˇ reci jen jste toho jiˇ z hodnˇ e dok´ azala. Abych dokonˇcila zapoˇcatou pr´ aci a nedostal se k moci nˇekdo, kdo ani v Andoru nebydl´ı a netuˇs´ı, co jeho lid potˇrebuje...
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 4 KAPITOLA 4. ANDORSKY C
18
Pokuste se okomentovat Vaˇ se protivn´ıky a ˇ reknˇ ete kdo je podle V´ as nejvˇ etˇ s´ım soupeˇ rem ? Hmm, tˇeˇzko ˇr´ıct, sleˇcnu Liliam v˚ ubec nezn´ am a do ted’ jsem ani netuˇsila, ˇze je obˇcankou naˇseho mˇesta. Mrazoun je m˚ uj obl´ıben´ y voj´ ak, ale svoj´ı kandidaturou mˇe opravdu pˇrekvapil, ˇcekala jsem od nˇej sp´ıˇs vojenskou kari´eru. Rulvo je tak´e dobr´ y voj´ ak, ale jako starosta by mohl tak´e uspˇet. Takˇze vˇse zaleˇz´ı jen na voliˇc´ıch a douf´ am, ˇze jich pˇrijde opravdu co nejv´ıc a hlavnˇe ti, kter´ ych se dˇen´ı ve mˇest´ a t´ yk´ a a ne jen ti, co do mˇesta pˇrijiˇzdi jen kv˚ uli volb´ am. Dˇekuji. Udˇ elala jste toho pro obyvatele Andoru mnoho, mysl´ıte si, ˇ ze V´ as znovu zvol´ı ? Tohle opravdu nech´ am na naˇsich voliˇc´ıch. Co jeˇ stˇ e zmˇ en´ıte pokud sv´ e m´ısto obh´ aj´ıte ? Chtˇela bych dokonˇcit s´ıt’ port´ al˚ u na d˚ uleˇzit´ a m´ısta jako tˇreba d˚ ul a podobnˇe. Pokusit se z´ıskat u kr´ alovsk´ ych u ´ˇredn´ık˚ u povolen´ı k v´ ystavbˇe druh´e ubytovny a p´ ar dom˚ u. Hlavnˇe bych chtˇela opravit andorsk´e doly a moˇzn´ a vyrazit i nov´ y, aby mˇeli lid´e pr´ aci a nemuseli ˇzebrat na n´ amˇest´ı. Na z´ avˇer m´ am jedno pˇrekvapen´ı, kter´e bych chtˇela po skonˇcen´ı zimy uskuteˇcnit, ale to si zat´ım nech´ am pro sebe. Obch´ azel jsem lid andarijsk´ y a ptal se na dotazy pro V´ as, vesmˇ es mi byly navrˇ zeny ot´ azky na jeˇ z jsem se zeptal, nicm´ enˇ e naˇ sel se jeden V´ aˇ s obdivovatel a toho zaj´ımalo, kdy jste pˇ risla o panenstv´ı ? Na ot´ azku samozˇ rejmˇ e nemus´ıte odpov´ıdat, to v´ıte pro ˇ cten´ aˇ re vˇ se... Mysl´ım, ˇze to bylo v sedmn´ acti, to v´ıte, byla jsem dost poˇcestn´ a d´ıvka. LIDEM : Tak, lidi, nezapomeˇ nte pˇrij´ıt k volb´ am, at’ si pak nemus´ıte stˇeˇzovat, ˇze je u moci nˇekdo, koho jste nechtˇeli. Havant V naˇsem pivovarsk´em mˇesteˇcku kandiduj´ı jen dvˇe osoby - obh´ ajce funkce Lord Gryzzly a pan Lisiak. V Havantu je velice m´ alo obyvatel a jeˇstˇe m´enˇe chod´ı volit, proto z´ aleˇz´ı na kaˇzd´em hlasu. LIDEM : ˇ zko je teraz rozpr´ Lisiak : Taˇ avat’ o pl´ anoch, ked’ neviem s ak´ ymi finanˇcn´ ymi prostriedkami budem hospod´ arit’, ale chcel by som zv´ yˇsit’ bezpeˇcnost’ v meste a jeho okol´ı, lebo poslednou dobou sa tam vyskytuju zlodeji.V kaˇzdom pr´ıpade by som chcel vylepˇsit’ ekonomiku. Uvid´ım, ˇci by bolo moˇzn´e zv´ yˇsit’ poˇcet pol´ı. Lord Gryzzly : Kdyˇz jsem nastoupil do funkce havantsk´eho spr´ avce, byl Havant stejn´ y jako v pˇredchoz´ıch letech - za celou tu dobu se zmˇenilo hodnˇe m´ alo. Ano, u ´pravy v Havantu nemohou pokraˇcovat tak rychle jako napˇr´ıklad v Andoru, nelze srovn´ avat hlavn´ı mˇesto s rozv´ıjej´ıc´ım se mˇesteˇckem. Nicm´enˇe jsem za finaˇcn´ı pomoci Andoru postavil most, kter´ y jiˇz bylo tˇreba vymˇenit za starou pˇrevoznickou lod’ s jeˇstˇe starˇs´ım pˇrevozn´ıkem. Tato stavba pochopitelnˇe st´ ala mnoho financ´ı a chv´ıli trvalo neˇz se havantsk´ a kasa zase vzpamatovala. Nyn´ı, pokud mˇe havantsk´ y lide zvol´ıte, zveleb´ım naˇse poklidn´e mˇeesteˇcko tak, jak bude v m´ ych sil´ ach. Pokus´ım se obnovit zaˇslou pivovarskou tradici a d´ ale rozˇs´ıˇrit pole a domy. Pˇredem dˇekuji za podporu kaˇzd´emu obˇcanovi, kter´ y vˇeˇr´ı v lepˇe´ı budoucnost naˇseho mal´eho mˇesteˇcka. Jen pro V´ as, V´ aˇs redaktor Ivor
Pˇribliˇzujeme V´am. . . cechy andarijsk´e Hen Ichaer Prvn´ım z cech˚ u, kter´ ym se budeme v naˇsem seri´ alu zab´ yvat je druˇzina elfsk´eho velmoˇze, spoleˇcenstv´ı zvan´e Hen Ichaer – v ˇreˇci Andarie to znaˇc´ı Starˇs´ı Krev. Tato druˇzina vznikla okolo osoby Sila Thitbleidda, kter´ y byl vˇsak jeˇstˇe pˇred zaloˇzen´ım cechu pro svou p´ ychu sraˇzen bohy a obr´ an o sv´e mimoˇra ´dn´e schopnosti a ted’ nos´ı jm´eno Esseageas – Jsem proklet. V˚ udce skupiny se naz´ yv´ a Caenseidhe, v t´eto dobˇe zastupuje cechmistra pan´ı Alrae s titulem Lionors, v jazyce star´ ych elf˚ u Lvice. Druˇzina nevznikla jako protiv´ aha elfsk´e frakce Menel Sanga, sp´ıˇse je to spoleˇcenstv´ı elf˚ u troˇsku jin´eho druhu. Tato druˇzina s´ıdl´ı v severn´ı baˇstˇe Andarie, mˇestˇe pod vl´ adou zemana Gorgona, Ilerenu. Spolu s Templ´ aˇri tak´e tvoˇr´ı Ilerenskou arm´ adu, kde je Caenseidhe Esseageas velitelem pˇechoty. Hierarchie druˇziny je n´ asleduj´ıc´ı: Caenseidhe m´ a rozhoduj´ıc´ı slovo ve vˇsem, pˇrij´ım´ a rady a doporuˇcen´ı od takzvan´ ych Gamling˚ u, pod nimi jako ˇclenov´e se vˇsemi pr´ avy a povinostmi jsou takzvan´ı Istyar a mezi nejniˇzˇs´ı ˇcleny patˇr´ı takzvan´ı Elevov´e – Adepti. Na pˇreˇctenou v dalˇs´ım ˇc´ısle se tˇeˇs´ı Vaˇse redaktorka Renfri.
19 Cech Str´ aˇ zc˚ u Jistˇe uˇz kaˇzd´ y z V´ as potkal nˇekoho z tohoto cechu, jistˇe uˇz mnoz´ı navˇst´ıvili jejich obchod kousek pod Andorskou bankou, proto jsem se j´ a rozhodl dozvˇedˇet v´ıce, v´ıce o jejich cechu... Prvn´ı jsem se rozhodl navˇst´ıvit jejich obchod, pot´e co jsem veˇsel jsem byl mile pˇrekvapen, ˇze za pultem sed´ı nˇejak´ y muˇz, a ˇze cel´ y obchod nenech´ av´ a na pronajmut´em muˇzi co tam st´ al. Nejprv sem pˇristoupil k muˇzi, co st´ al pˇred pultem a porozpr´ avˇel sem s n´ım... Jeho velectˇen´e jm´eno bylo Enrique..ˇrekl mi, ˇze s n´ım zach´ azej´ı velmi dobˇre, prohl´edl jsem jeˇstˇe, co mi nab´ızel, pod´ıval se na kvalitu a na druhy vˇsech vˇec´ı a shledal jsem, ˇze u Str´ aˇzc˚ u maj´ı opravdu velik´ y v´ ybˇer zboˇz´ı. Pot´e jsem mluvil s muˇzem za pultem, jehoˇz jm´eno jsem zjistil pozdˇeji, jmenoval se Falathrim. Byl velmi pˇr´ıvˇetiv´ y, proto jsem si od nˇej nechal vyrobit u ´vazn´ y k˚ ul a vyˇsel jsem z obchodu. Zam´ıˇril jsem na n´ amˇest´ı kde jsem na laviˇcce uvidˇel Lothorna, kter´ y je tak´e jedn´ım ˇclenem, pot´e pˇrijel na koni pan Imotep, dalˇs´ı ˇclen, a tak sem je oba pozval do Gorrova krknut´ı, coˇz je zdejˇs´ı hospoda, aby mi odpovˇedˇeli na p´ ar ot´ azek. Pozdˇeji jsem vyhledal i Nimue a zeptal se i j´ı. 1. ot´ azka - Jak dlouho jste v cechu? Lothorn : Mysl´ım, ˇze mˇes´ıc a p˚ ul... Imotep : Nev´ım pˇresnˇe, v´ım, ˇze do cechu jsem se dostal pˇres cechmistra Korneuse, naˇsel mˇe kdyˇz mˇe vyplavilo moˇre a pomohl mi... Nimue: Asi rok. 2. ot´ azka - M´ ate v cechu nˇ ejakou v´ yznaˇ cnou funkci ? Lothorn : Tak dlouho v cechu nejsem abych mohl o nˇeco takov´eho usilovat... Imotep : Dalo by se ˇr´ıci ano, patˇr´ım do 4 ˇclen˚ u rady starˇs´ıch... Nimue : Z´ astupce cechmistra. 3. ot´ azka - Jste spokojeni s vaˇ s´ım nynˇ ejˇ s´ım cechmistrem? Lothorn : Velmi spokojen, vˇzdy mˇe podrˇzel, je to pˇr´ıtel.. Imotep : Jistˇe, dok´ azal n´ aˇs cech pozvednout z u ´padku, kdyˇz jsme se pˇrestali st´ avat jednotn´ ymi... Nimue : V nynˇejˇs´ı dobˇe je cechmistr indisponov´ an nˇejak´ ym proklet´ım a nem´ ame o nˇem moc zpr´ av, ale jinak ano. 4. ot´ azka - M´ ate nˇ ekde s´ıdlo? Ano, m´ ame zat´ım jen v pron´ ajmu ˇc´ıslo 1 v Andoru, ale chyst´ ame se v brzk´e dobˇe postavit vlastn´ı d˚ um... Dalˇs´ı z ˇclen˚ u, ovˇsem nejsou vˇsichni : Korneus, Meriadoc, Falathrim, Argonaut.... a jin´ı redaktor Warghawn
Trocha poezie. . . Slunce Na obloze s´ıdl´ı, z v´ yˇsky na n´ as hled´ı. Tepl´e doteky rozd´ av´ a, radost v srdc´ıch rozs´ev´ a. Je spravedliv´e, je nemˇenn´e. At’ je podzim ˇci zima, je st´ ale s n´ ama. Jaro, l´eto mu n´ aleˇz´ı, to pˇrehl´ednout lze stˇeˇz´ı. Nˇekdy p´ al´ı, jindy hˇreje, kaˇzd´ y z n´ as si ho pˇreje.
Luna Blankytn´ ym z´ avojem n´ as hal´ı, nekoneˇcn´e d´ alavy se zdaj´ı. Temn´ y h´ av sametov´ y, lehk´ y a vˇsudypˇr´ıtomn´ y. Na nˇem d´emanty se bliˇst´ıc´ı, barvami duhy hraj´ıc´ı. Chladn´ y v´ anek k nˇemu patˇr´ı, stejnˇe tak, jako temnota ho znaˇc´ı. Velk´e stˇr´ıbrn´e oko na n´ as hled´ı, spousty z´ ahad v sobˇe taj´ı. Jeho chladn´ a z´ aˇr vˇse proz´ aˇz´ı, na klidn´e vodn´ı hladinˇe se odr´ aˇz´ı. redaktorka Ashley
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 5 ˇ Andorsk´ y Sum - 5. ˇ c´ıslo ´ Uvodn´ ık Draz´ı ˇcten´ aˇri, ˇ jistˇe se nem˚ uˇzete doˇckat, o ˇcem se v naˇsem p´ atem ˇc´ısle Andorsk´eho Sumu doˇctete. Nejprve zase zmˇeny, dva z naˇsich redaktor˚ u n´ as opustili kv˚ uli vyt´ıˇzenosti a jin´ ym povinnostem, Sejky a Warghawne t´ımto V´ am pˇrejeme mnoho ˇstˇest´ı v ˇzivotˇe. Avˇsak nebud’te smutn´ı, navˇst´ıvil n´ as pan Vilja D´eˇzi s velice zaj´ımav´ ym n´ apadem, kter´ y jsme se rozhodli uskuteˇcnit. Na zkuˇsebn´ı dobˇe je tak´e p˚ uvabn´ a sleˇcna An Ara, zaj´ımav´e je, ˇze pˇri vysloven´ı tohoto jm´ena polovina muˇz˚ u zˇcerven´ a a druh´ a polovina ji bud’ nezn´ a nebo byli kdysi zbaveni sv´eho muˇzstv´ı. Nuˇze tedy, co jsme pro V´ as napsali. V prvn´ı ˇradˇe jiˇz v´ yˇse zm´ınˇen´ y n´ apad pana Viljy - Andorsk´ a kr´ alovsk´ a loterie - vskutku rychl´ y zp˚ usob zbohatnut´ı, pot´e jeden obyˇcejn´ y den v naˇsem kr´ alovstv´ı a samozˇrejmˇe co bychom to byli za noviny bez st´ıˇznost´ı a drb˚ u. Nˇekoho naˇse psan´ı pobav´ı, jin´eho naˇstve, obˇema skupin´ am vˇsak pˇreji pˇr´ıjemn´e ˇcten´ı. redaktor Ivor
Co se dˇeje ˇ Velk´ a kr´ alovsk´ a loterie v Andorsk´ em Sumu Kaˇzd´ y m˚ uˇze vyhr´ at, staˇc´ı jen vsadit to spr´ avn´e ˇc´ıslo. Loterie prob´ıh´ a s vylouˇcen´ım ˇstˇestˇeny a za dozoru nˇekolika menˇs´ıch boh˚ u. Loterie probˇehnˇe dne osmn´ act´eho tohoto mˇes´ıce na andorsk´em trhu v sedmou hodinu veˇcern´ı a pot´e kaˇzd´ y nedˇeln´ı veˇcer na stejn´em m´ıstˇe. S´ azky vˇsak jiˇz m˚ uˇzete h´ azet od dneˇsn´ıho dne do zabezpeˇcen´e truhly v naˇs´ı redakci. Pravidla loterie: • Vyhr´ av´ a ten, kdo vsad´ı nejniˇzˇs´ı cel´e kladn´e ˇc´ıslo a bude pˇritom s´ am, kdo jej vsad´ı. Kaˇzd´ y obyvatel Andarie sm´ı vsadit pouze jednou. • Losy s ˇc´ıslem je moˇzn´e vsadit pouze vhozen´ım do zapeˇcetˇen´e schr´ anky pˇribit´e na stˇenˇe redakce Andorsk´eho ˇ Sumu oznaˇcen´e Kr´ alovsk´ a loterie. Platn´ ym losem je koˇzen´ y mˇech ˇci pytl´ık, obsahuj´ıc´ı z´ apisn´e 5 zlatek a podepsan´ y, zapeˇcetˇen´ y svitek se vsazen´ ym ˇc´ıslem (pro m´enˇe movit´e obˇcany je v redakci truhliˇcka s jiˇz pˇripraven´ ym pytl´ıkem a svitkem). • Losy, kter´e budou obsahovat z´ aporn´ a, desetinn´ a, zlomkov´ a ˇci jinak podivn´ a ˇc´ısla nebo nulu, nebo k nim nebude pˇriloˇzeno z´ apisn´e 5 zlatek, budou povaˇzov´ any za neplatn´e. Stejnˇe jako vˇsechny losy osoby, kter´ a vsadila v´ıce neˇz jedno ˇc´ıslo. • V´ıtˇezi pˇripadne cel´ y v´ ytˇeˇzek ze z´ apisn´eho vˇsech platn´ ych los˚ u zmenˇsen´ y o n´ aklady na uspoˇra ´d´ an´ı soutˇeˇze. • Soutˇeˇze se nesm´ı z´ uˇcastnit organiz´ atoˇri a jejich rodinn´ı pˇr´ısluˇsn´ıci. V´ ysledky loterie budou slavnostnˇe vyhl´ aˇseny ihned po skonˇcen´ı, za dozoru kr´ alovsk´eho not´ aˇre, duchovn´ıho otce ˇ loterie, pana Vilji D´eˇzi a redaktor˚ u Andorsk´eho Sumu. Zveˇrejnˇ eno 16. 2. 2007
20
21 Mal´ y pˇr´ıklad ze vzd´ alen´eho kr´ alovstv´ı: V loterii nas´ azeli soutˇeˇz´ıc´ı ˇc´ısla: 1,1,3,3,3,4,4,5,6,8. V´ıtˇezem loterie se stal ten, kter´ y vsadil ˇc´ıslo 5 a odnesl si 50 zlatek. Nev´ ahejte a s´ azejte, pˇ reci nenech´ ate v´ yhru sousedovi! ˇ Kaˇzd´e n´ asleduj´ıc´ı ˇc´ıslo Andorsk´eho Sumu pˇrinese rozhovor se ˇst’astn´ ym v´ yhercem. Jak asi ˇ ete Andorsk´ ˇ naloˇz´ı se z´ıskan´ ymi penˇezi? Ctˇ y Sum. Vaˇse redakce Nˇ ekolik postˇreh˚ u v t´ eto rozmanit´ e zemi. Je kr´ asn´e sluneˇcn´ı odpoledne, v´ıtr se op´ır´ a do korun strom˚ u, pt´ aci pˇej´ı balady o pˇrich´ azej´ıc´ım jaru. Sed´ım si tak ˇ pod stromem a pˇrem´ yˇsl´ım, co by mohlo piln´e ˇcten´ aˇre Andorsk´eho Sumu zaj´ımat. Ud´ alo se toho tolik, od pˇrehl´ıdky vypracovan´ ych muˇzn´ ych tˇel v ringu, pˇres d˚ uvtip j´ımˇz bojovn´ıci opl´ yvaj´ı, aˇz po u ´smˇevnou chvilku s ryt´ıˇrem. Mnoho se toho ud´ alo a mnoh´e V´ am pov´ım. Usad’te se tedy na laviˇcku, ˇzidli, ˇci jen tak do tr´ avy a nechte se un´est m´ ym pohledem na tuto zem a dˇen´ım v n´ı. Jitˇrenka vystoupla za obzor a odhalila sv˚ uj sluneˇcn´ı z´ avoj, stoj´ım si u cesty a pˇrem´ıt´ am, co, ˇze mˇe to dnes vˇse ˇcek´ a. Tu se vyˇr´ıt´ı z lesa jezdec na hnˇed´em koni. Je poznat, ˇze za sebou maj´ı dlouh´e putovan´ı, jelikoˇz mohutn´ y oˇr je notnˇe zpˇenˇen a unaven. Pohl´ednu na muˇze, rozpozn´ av´ am jeho rysy a zakabon´ım se copak, ˇze se to dˇeje, jelikoˇz v´ım, ˇze on chr´ an´ı pˇredmˇest´ı Thyrisu. Stoj´ım tedy a ˇcek´ am s ˇc´ımpak tak pˇrispˇechal. Nic se nenadˇeji a uˇz na mˇe utoˇc´ı jeho had, no sp´ıˇse tedy h´ adˇe, ale pov´ım V´ am zuby m´ a poˇra ´dn´e. V duchu mi probˇehne myˇslenka na jedinou zbraˇ n co m´ am - m˚ uj mistrnˇe opracovan´ y elf´ı luk. Ale to bylo vˇse, na co jsem pomyslela, jelikoˇz mˇe oslepil odraz slunce od jeho, tuˇs´ım halapartny. Probrala jsem se jen v nˇejak´e r´ obˇe a bez vˇec´ı, radˇeji nechci vˇedˇet, co se mnou mohl dˇelat. Nev´ım z ˇceho odtuˇsil, ˇze nˇejak´ a redaktorka v pl´ atˇen´e tunice se sand´ alem m´ a nˇejak´e bohatstv´ı, jeˇz stoj´ı za uloupen´ı. Zvl´ aˇstn´ı zkuˇsenost, ale zamysleme se nad t´ım, ˇze takov´e povol´ an´ı redaktora je dost n´ aroˇcn´e a unavuj´ıc´ı. Mus´ıte st´ ale b´ yt tam kde se nˇeco dˇeje, nesm´ıte se pˇrikl´ anˇet na ˇz´ adnou stranu, drˇzet se v u ´stran´ı a pˇritom vˇsem na oˇc´ıch. Nezlobte n´ as tedy zbranˇemi, kouzly ani zv´ıˇra ´tky ˇci jinou havˇet´ı. My se zase na opl´ atku vynasnaˇz´ıme nˇeco kloudn´eho napsat. Otˇresena po tomto ˇcinu se odpot´ ac´ım dom˚ u, prohled´ av´ am bedniˇcky kv˚ uli nov´ ym vˇecem, usoud´ım, ˇze je ˇcas na u ´klid. Nˇekter´e vˇeci potˇrebuji nakoupit v Andoru. Jdu tedy smˇerem od redakce a hle tˇri muˇzi na kon´ıch si dob´ıraj´ı dva mlad´ıky s louˇcemi. Jejich ˇcerven´e pl´ aˇstˇe vlaj´ı ve vˇetru jeˇz se zvedl, slunce se zraˇc´ı v jejich podivn´ ych tv´ aˇr´ıch. Inu zastanu se tˇech dvou mlad´ık˚ u a pov´ım jim, ˇze jim bude l´epe, kdyˇz kroky sv´e nasmˇeruj´ı do mˇesta. Ale co to, jsem oslovena velmi kr´ asn´ ym hlasem, pr´ y ˇze m´ısto nich tedy j´ a. M´ am to ale smoln´ y den, oni tˇri, j´ a sama a pˇeˇs´ı. Zv´ aˇz´ım sv´e ˇsance, pokouˇs´ım se tedy vyjedn´ avat. Pr´ y m´ am d´ at zlat’a ´ˇcky, no to se mi moc nechce. Tak pr´ y ˇzivot, toho si moc cen´ım. Vypadalo to beznadˇejnˇe.Tak, ˇze pr´ y m´ am d´ at pl´ atˇenou koˇsili a kilt, jeˇz m´ am na sobˇe. Pov´ıd´ a mi ten nejvyˇsˇs´ı. Pokrˇc´ım tedy rameny a svleˇcu se. Pˇritom jim v duchu nad´ av´ am. Hled´ım zat´ım na nˇe a jejich hˇrebce a hle, v´ıtr odkryl odznak cechu schovan´ y pod pl´ aˇstˇem. Pˇreˇctu si ho a zaˇc´ın´ a nˇejak Sic... zrak m´ am sp´ıˇse pˇrivykl´ y na hled´ an´ı stop v les´ıch, neˇz na ˇcten´ı zabl´ acen´e cedulky, uchov´ am si tedy to, co v´ım v pamˇeti. Oni seberou ze zemˇe svou koˇrist, dva kousky potrhan´eho oˇsacen´ı a v´ıtˇezoslavnˇe uh´ anˇej´ı pryˇc, aˇz prach za kopyty jejich kon´ı dlouho hal´ı mou skl´ıˇcenost. Dvakr´ at za den hanebnˇe svleˇcen´ a na Andorsk´em mostˇe stoj´ıc´ı, avˇsak hrd´ a, ˇze ti dva mlad´ı muˇzi vyv´ azli bez zranˇen´ı a se vˇsemi vˇecmi, jeˇz mˇeli na sobˇe. M´ avnu nad dˇen´ım rukou a hled´ım si pˇr´ıprav turnaje jeˇz poˇra ´d´ a redaktorka Renfri, s niˇz j´ı pom´ ah´ am. Vaˇr´ım, aˇz se z domu line l´ıbezn´ a v˚ unˇe. Pivo st´ aˇc´ım do soudk˚ u, stejky hezky op´ek´ am a r´ ano se do pralesa vyd´ av´ am pro ˇcerstv´e plody. Pom´ ah´ am j´ı obstarat ceny a tˇeˇs´ım se na tu pod´ıvanou. Hle hodina souboj˚ u dospˇela sv´eho vrcholu. Muˇzi se sch´ azej´ı a hl´ as´ı se na souboj, d´ amy se s nimi louˇc´ı a pˇrej´ı jim mnoho zdaru. I j´ a jsem pˇriˇsla, tedy sp´ıˇse se sem pˇrem´ıstila pomoc´ı port´ alu, s doprovodem. V ringu sv´ adˇej´ı dech prob´ıhaj´ıc´ı boje, logika jde proti meˇci. Vzduch ˇcp´ı pouˇzit´ ymi ˇıpy l´etaj´ı vzduchem, dav povzbuzuje sv´e obl´ıbence. D´ kouzly. S´ amy se strachuj´ı o sv´e mil´e. Z t´e odvahy se nejednomu zalekne srdce. Vˇse avˇsak jednou konˇc´ı a i tak tato pod´ıvan´ a m´ a konce. V´ıtˇezem se stal elf, jeˇz sv˚ uj ˇzivot zasvˇetil nekromancii, ˇclen cechu tul´ ak˚ u Theseus. Porazil vˇsechny a s´ am poraˇzen nebyl. Bojovn´ık˚ um jsou zaceleny drobn´e odˇerky a boule, upraveni a v dobr´e n´ aladˇe doprov´ az´ı sv´e mil´e na hostinu, jeˇz se kon´ a v Andorsk´em kulturn´ım domˇe. Nejprve se v´ıtˇezi a jeho partnerce pˇredaj´ı ceny, jedn´ a se o mithrilovou soˇsku a zlatem vyˇs´ıvan´e oˇsacen´ı. N´ asleduje ´ evy dam rozzaˇruj´ı okol´ı a hrdinsk´e skutky muˇz˚ hostina, kde pivo teˇce proudem jako vody v ˇrek´ ach. Usmˇ u se zraˇc´ı v jejich tv´ aˇr´ıch. Den se pomalu mˇen´ı v noc a kaˇzd´ y se rozch´ az´ı do sv´eho domu. Dny plynou v poklidn´e harmonii, v zemi se nedˇeje nic, co by st´ alo o zm´ınˇen´ı, nebo to alespoˇ n k uˇs´ım m´ ym nedolehlo. Aˇz tu najednou thyrijsk´e trubky zn´ı vzduchem, jejich hlas se nese daleko a zvˇestuj´ı zaj´ımav´e zpr´ avy. Jdu se tam tedy porozhl´ednout, copak se to dˇeje. Dˇrevˇen´e leˇsen´ı na n´ amˇest´ı Thyrisu je odstranˇeno a umoˇzn ˇuje tam vstoupit na kr´ asn´e n´ amˇest´ı. Pohled upout´ a majest´ atn´ı socha bojovn´ıka oz´ aˇrena nehasnouc´ım plamenem. Na balkonˇe novˇe zbudovan´e banky m´ a proslov nov´ y vl´ adce Thyrisu Ryt´ıˇr Malagar. Mluv´ı o rozvoji a budov´ an´ı, o znovu nabyt´ı sl´ avy. Pˇrijd’te a posud’te, zda-li mˇel pravdu. Posed’te a zahrajte si stoln´ı hry nebo ˇsachy na zdejˇs´ı obˇr´ı ˇsachovnici. Pˇrivoˇ nte si k Thyrisk´ ym r˚ uˇz´ım jeˇz zdob´ı kvˇety prostranstv´ı. Pokochejte se klidem v kostele, jenˇz byl pokˇrtˇen mou
22
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 5 KAPITOLA 5. ANDORSKY C
svatbou. Odpoˇciˇ nte na laviˇcce v parˇc´ıku. Nebo se pod´ıvejte co nab´ızej´ı zdejˇs´ı obchodn´ıci. Maj´ı dobr´e ceny a kr´ asn´e a kvalitn´ı zboˇz´ı. Obchodn´ı ruch tu pomalu a jistˇe je zˇretelnˇejˇs´ı a zˇretelnˇejˇs´ı, vˇsak nic nenaruˇsuje klid a harmonii tohoto p´ıseˇcn´eho mˇesta. Netrv´ a tu dlouho a opˇet slyˇs´ım l´ıbezn´ y zvuk lynouc´ı se od Thyrijsk´ ych trubaˇc˚ u. Tentokr´ at jsou kroky m´e smˇeˇrov´ any do zdejˇs´ıho kolosea, kde bude kl´ an´ı gladi´ ator˚ u. Tribun Caesar pˇridˇeluje bojovn´ık˚ um roby, ti po shl´ednut´ı ˇ pr´ barvy brunat´ı ve tv´ aˇr´ıch. Ze y to je barva pro proteplen´e bratry. Nev´ım, co se jim na t´e sladk´e tyrkysov´e nel´ıbilo. Nakonec to dopadlo, ˇze ˇcerven´ a a modr´ a jsou lepˇs´ı barvy. Meˇce a hole pevnˇe dˇr´ımaj´ı v rukou, ale na barvy oˇsacen´ı maj´ı vyhranˇen´ y n´ azor. Kaˇzd´ y je hold nˇejak´ y. Pohled na nˇe v ar´enˇe byl pˇekn´ y. Klouby prst˚ u jeˇz sv´ırali pevnˇe zbranˇe bˇelely, pokud byly vidˇet a nebyly zakryt´e rukavicemi. Odhodlan´e tv´ aˇre hledˇeli na sv´e spolubojovn´ıky, nyn´ı nepˇra ´tele, jeˇz je tˇreba porazit. Svaly se nap´ınali, kouzla nar´ aˇzela do stˇen. Bˇritk´ a ostˇr´ı se spojila, jiskry odletovaly. Magick´e formule se nesly vzduchem. Publikum v´ yskalo a naˇr´ıkalo, podle toho jak se vedlo jejich favorit˚ um. Vˇsechny na konec udolal chrabr´ y bojovn´ık, ˇclen Gladie Mrazoun. Bojoval se ct´ı. Kdyˇz jsem byla nasycena boj˚ u vydala sem se ven z mˇesta, pov´ıdala jsem si s jednou milou d´ıvˇcinou. Tu u n´ as zastav´ı Ryt´ıˇr Tomas von Chava a do ouˇska mi kˇrikne, ˇze se m´ ame vyrovnat a zaˇradit. Najednou byl rud´ y jak jablko, my zdˇeˇsen´e co jsme udˇelaly. Odkaˇslal si a pob´ıdl konˇe a honem pryˇc. My se probraly po chv´ıli ze ˇsoku a usoudili jsme v n´ avalech sm´ıchu, ˇze je zˇrejmˇe pˇrepracov´ an, jelikoˇz nepozn´ a klid od boje. Humorn´ a teˇcka za nevˇsedn´ım dnem. Jeˇstˇe ted’ se tomu r´ ada zasmˇeji, kterak sem potkala statn´eho ryt´ıˇre. St´ avaj´ı se lidem zaj´ımav´e vˇeci... Tak veˇcer se hal´ı do purpurov´eho oblaku, tak i j´ a zav´ır´ am kalam´ aˇr a chyst´ am se ke sp´ anku. Odpout´ av´ am mysl od vˇsedn´ıch vˇec´ı nevˇsedn´ıch dn˚ u a nech´ av´ am se un´ aˇset z´ avanem dobrodruˇzstv´ı. redaktorka Ashley
Pˇribliˇzujeme V´am. . . cechy andarijsk´e Templ´ aˇri ˇ V tomto ˇc´ısle V´ am prozrad´ıme vˇse d˚ uleˇzit´e o Ryt´ıˇr´ıch Salamounova Chr´ amu, Templ´ aˇr´ıch. Hierarchie v ˇra ´du je n´ asleduj´ıc´ı: Nejvyˇsˇs´ı pozemskou autoritou po papeˇzi je pro nˇe Velmistr, Dertdrill, pod n´ım je Marˇsa ´l a Seneˇsal. Toto je velen´ı ˇra ´du, kter´e se zodpov´ıdaj´ı jednotliv´ a komturstv´ı. Komturem pro zemˇe Andarijsk´e je pan Telcontar. Pod Komturem je Praeceptor staraj´ıc´ı se o ekonomiku ˇra ´du a dohled nad bratry ˇremesln´ıky, d´ ale Ductor, maj´ıc´ı na starosti v´ aleˇcn´e operace a po konzultaci s vyˇsˇs´ım velen´ım vyhlaˇsuje v´ alku a Turcopole s dohledem nad ˇcekateli ˇra ´du. ˇ adu se staraj´ı kaplani a o jeho Hlavn´ı jednotkou jsou Ryt´ıˇri, pr´ avoplatn´ı ˇclenov´e br´ an´ıc´ı svou v´ıru. O duchovn´ı ˇzivot R´ ˇ adu zast´ hmotnou zaopatˇrenost Bratˇri ˇremesln´ıci. Nejniˇzˇs´ı funkci v R´ av´ a Novic, z jeho latinsk´eho jm´ena Servient je ˇ adu je heslo ,,Ne n´ moˇzno vyˇc´ıst to ˇze je urˇcen pˇredevˇs´ım k tomu aby slouˇzil. Heslem R´ am pane, ne n´ am, ale jm´enu sv´emu dej sl´ avu! Odznakem pr´ avoplatn´eho ˇclena je b´ıl´ y pl´ aˇst’ s rud´ ym kˇr´ıˇzem na rameni. Pokud je potk´ ate a chcete je pozdravit v jejich obl´ıben´e ˇreˇci, latinˇe, pozdravte je slovem ,,Salve. Tolik k tomuto v´ aˇzen´emu spoleˇcenstv´ı, na pˇreˇctenou v pˇr´ıˇst´ıch ˇc´ıslech se tˇeˇs´ı Vaˇse redaktorka Renfri.
Fejeton na z´avˇer Svˇ et se mˇ en´ı ...znaˇcnˇe znaven z n´ aroˇcn´eho dne otevˇru dveˇre do redakce, jedin´e co mˇe drˇz´ı na nohou je pˇredstava, ˇze na mˇe ˇcek´ a tepl´e j´ıdlo na m´em stole jako kaˇzd´ y veˇcer. Najmout si osobn´ı ukl´ızeˇcku a kuchaˇrku se opravdu vyplatilo. Povˇes´ım ´ koˇcka, kterou Ashley vzala vˇcera dovnitˇr, protoˇze pr´ pl´ aˇst’ na vˇeˇs´ ak a co to vid´ım ?! Ta ZATRACENA y mˇela hlad, si pr´ avˇe dopˇra ´v´ a m´e tepl´e veˇceˇre. Nesn´ aˇs´ım koˇcky, alespoˇ n ne ty zv´ıˇrec´ı. Letˇela daleko, mˇ noukla a pˇrikrˇcila se u krbu. I kdyˇz znechucen, otev´ır´ am ˇcist´ y list pergamenu a p´ıˇsi... Ano, tvrdit, ˇze ˇzivot v naˇs´ı zemi pˇred d´ avnem je stejn´ y jako v souˇcasnosti je nemoˇzn´e, avˇsak stoj´ı tyto dvˇe, trouf´ am si ˇr´ıci odliˇsn´e doby, srovnat. Kdysi d´ avno byla radost proch´ azet se mˇestem, poslouchat balady trubad´ ur˚ u, ˇci jen tak se sej´ıt u veˇcern´ıho ohnˇe a vypr´ avˇet o sv´ ych osudn´ ych z´ aˇzitc´ıch. Coˇz na nedostatek informac´ı si stˇeˇzovat nem˚ uˇzeme, dnes staˇc´ı proj´ıt naˇs´ım hlavn´ım mˇestem jednou a hned v´ıte, kter´ y herold svedl m´ıstn´ı pekaˇrku, kdo komu udˇelal parchanta, ˇci kdo chtˇel zab´ıt samotnou kr´ alovnu. Dˇr´ıve se kaˇzd´ y snaˇzil, i kdyˇz tˇreba mizernˇe, vydˇelat si brnk´ an´ım na nˇeco pˇripom´ınaj´ıc´ı loutnu nebo prod´ av´ an´ım ryb, ˇci jin´e zvˇeˇre, zk´ atka vydˇel´ avalo se poctivˇe. Dnes je nebezpeˇcn´e si j´ıt pˇreˇc´ıst mˇestskou v´ yvˇesku s mˇeˇsˇcem u pasu, nebot’ v´ as zmerˇc´ı banda, nikoliv jedinec, ˇzebr´ ak˚ u a slet´ı se na v´ as jako mouchy na lejno, naˇstˇest´ı je rozeˇzene nˇekter´ y z herold˚ u, vˇetˇsina uteˇce, ti m´enˇe hbitˇejˇs´ı jsou potrest´ ani, zda-li je to dobˇre zvaˇzte sami. Ne kaˇzd´ y byl obdarov´ an nˇejakou schopnost´ı a nakrmit alespoˇ n sv˚ uj hladov´ y krk nen´ı
23 opravdu lehk´e v souˇcasn´ ych krut´ ych dob´ ach. Dle m´eho n´ azoru si lid´e neuvˇedomuj´ı, co vˇse mohou ovlivnit. Jistˇe, mus´ı dodrˇzovat z´ akony a vyhl´ aˇsky mˇesta, ale co by bylo mˇesto bez obyvatel a pracovn´ı s´ıly ? Nic. Kaˇzd´ y jen slepˇe pracuje a pln´ı to, co mus´ı. Dalˇs´ı vˇec, kter´ a se hodnˇe zmˇenila je jistˇe v´ yznam pˇr´ atelstv´ı a oddanosti. Na prstech jedn´e ruky spoˇc´ıt´ am poctiv´e a oddan´e jednotlivce. Ta zbyl´ a vˇetˇsina v´ am, jak se lidovˇe ˇr´ık´ a, namaˇze med kolem huby a pak za p´ ar stˇr´ıbrn´ ych bodne do zad nebo otr´ av´ı... ...oheˇ n v krbu pohas´ın´ a. M´ am na vybranou - vynaloˇzit u ´sil´ı, pˇriloˇzit a dopsat ˇcl´ anek v teple nebo z˚ ustat d´ al l´ınˇe sedˇet a klepat se zimou. Vol´ım prvn´ı moˇznost, pˇrece jen je dnes jasn´ a a studen´ a noc. M˚ uj nepˇr´ıtel seˇzraj´ıc moj´ı veˇceˇri leˇzel u krbu. Nehybnˇe. Zvl´ aˇstn´ı, pomysl´ım si, jeˇstˇe pˇred chv´ıli nah´ anˇel protivn´e myˇsi a ted’ tu bezvl´ adnˇe leˇz´ı s pˇenou u tlamy a m´ ym vyvrhnut´ ym obˇedem pˇred sebou. J´ıdlo bylo otr´ aven´e...aˇc zneklidnˇen, mus´ım ˇcl´ anek dopsat. Mil´ı ˇcten´ aˇri, co plyne z tohoto ˇcl´ anku ? Dvˇe vˇeci, ta prvn´ı - nikdy uˇz nebude tak jako dˇr´ıv, jen m´ alo se s t´ım d´ a dˇelat, neplaˇc, nevˇeˇs hlavu, jen beˇz d´ al svoj´ı cestou. Ta druh´ a - vˇeˇr jen s´ am sobˇe a pˇra ´tel˚ um, kteˇr´ı za tebe poloˇz´ı ˇzivot a bud’te jim za to vdˇeˇcn´ı, stejnˇe jako j´ a sv´ ym elf´ım druh˚ um. redaktor Ivor
´ SUM, ˇ ANDORSKY dvojˇ c´ıslo 6-7 ˇ Andorsk´ y Sum - dvojˇ c´ıslo 6.-7. Slovo ˇs´ efredaktora Jak ste asi zaznamenali, ctˇen´ı ˇcten´ aˇrov´e, je to uˇz drahnej ˇca ´sek co vyˇslo posledn´ı ˇc´ıslo naˇseho ˇcasop´ısma. Vono se n´ am totiˇz v redakci nˇejak zadrhla pr´ ace, nˇekolik ˇcl´ ank˚ u se zaseklo v ˇsupl´ıku, my jsme je nemohli dostat ven a mezit´ım je trochu vokousaly myˇsi. Nav´ıc se n´ am n ˇa ´k porouchal ten tiskaˇrskej stroj, co sme ned´ avno nechali postavit, a tak z nˇej lezly ven cel´ y ˇcern´ y str´ anky m´ısto p´ısmenek. No, abysem to neprotahoval, uˇz je vˇsecko v poˇra ´dku, ale za tu dobu se sebˇehla straˇsn´ a spousta ud´ alost´ı, co bysme vo nich mˇeli informovat, ve svˇetˇe, ve mˇestˇe, v politice. Zdaleka vˇsecko se ale ned´ a nacpat do jidnoho jedin´ yho ˇc´ısla, dokonce ani dvojˇc´ısla jako je tohle. Anˇcto sme nˇekter´ y ˇcl´ anky mˇeli zamˇcen´ y v tom ˇsupl´ıku, tak n´ am troˇsek zest´ arly, proto sem u kaˇzd´ yho titulku nechal vytisknout i den, kdy byl dotyˇcnej ˇcl´ anek vodevzdanej, a vy ste si tak mohli udˇelat vobr´ azek, jak moc se vod t´ y doby zmˇenilo a jak moc por´ ad eˇstˇe plat´ı. Ouplnˇe zahazovat sme ani ty star´ y ˇcl´ anky nechtˇeli, ponivaˇc leccos v nich je furt eˇstˇe aktueln´ıho. Tˇem co tu voˇcek´ avali nˇeco k horkejm ud´ alostem, ale m˚ uˇzu nab´ıdnout jen vomluvu a to, aby koukli na z´ avˇer naˇseho pl´ atku a pak poˇcekali na pˇr´ıˇst´ı ˇc´ıslo. No a posledn´ı co by asi mˇelo bejt zm´ınˇen´ y je, ˇze se zmˇenila vosoba ˇs´efredaktora. N´e, ˇze bych v´ as, ctˇen´ y ˇcten´ aˇrstvo, podceˇ noval, ˇze byste tu zmˇenu nepostˇrehli, ale ch´ apejte pros´ım tenhle odstaveˇcek jako m´ y vosobn´ı pˇredstaven´ı a slib, ˇze se budu snaˇzit, abysme i do fut˚ ury pˇrin´ aˇseli zaj´ımac´ı ˇctivo, aktu´ aln´ı zpr´ avy a kritick´ y a pevn´ y n´ azory. V´ aˇs Vilja D´eˇzi.
Nˇ ekolik postˇreh˚ u v t´ eto rozmanit´ e zemi. (16.2.) Je kr´ asn´e sluneˇcn´ı odpoledne, v´ıtr se op´ır´ a do korun strom˚ u, pt´ aci pˇej´ı balady o pˇrich´ azej´ıc´ım jaru. Sed´ım si tak ˇ pod stromem a pˇrem´ yˇsl´ım, co by mohlo piln´e ˇcten´ aˇre Andorsk´eho Sumu zaj´ımat. Ud´ alo se toho tolik, od pˇrehl´ıdky vypracovan´ ych muˇzn´ ych tˇel v ringu, pˇres d˚ uvtip j´ımˇz bojovn´ıci opl´ yvaj´ı, aˇz po u ´smˇevnou chvilku s ryt´ıˇrem. Mnoho se toho ud´ alo a mnoh´e V´ am pov´ım. Usad’te se tedy na laviˇcku, ˇzidli, ˇci jen tak do tr´ avy a nechte se un´est m´ ym pohledem na tuto zem a dˇen´ım v n´ı. Jitˇrenka vystoupla za obzor a odhalila sv˚ uj sluneˇcn´ı z´ avoj, stoj´ım si u cesty a pˇrem´ıt´ am, co, ˇze mˇe to dnes vˇse ˇcek´ a. Tu se vyˇr´ıt´ı z lesa jezdec na hnˇed´em koni. Je poznat, ˇze za sebou maj´ı dlouh´e putovan´ı, jelikoˇz mohutn´ y oˇr je notnˇe zpˇenˇen a unaven. Pohl´ednu na muˇze, rozpozn´ av´ am jeho rysy a zakabon´ım se copak, ˇze se to dˇeje, jelikoˇz v´ım, ˇze on chr´ an´ı pˇredmˇest´ı Thyrisu. Stoj´ım tedy a ˇcek´ am s ˇc´ımpak tak pˇrispˇechal. Nic se nenadˇeji a uˇz na mˇe utoˇc´ı jeho had, no sp´ıˇse tedy h´ adˇe, ale pov´ım V´ am zuby m´ a poˇra ´dn´e. V duchu mi probˇehne myˇslenka na jedinou zbraˇ n co m´ am - m˚ uj mistrnˇe opracovan´ y elf´ı luk. Ale to bylo vˇse, na co jsem pomyslela, jelikoˇz mˇe oslepil odraz slunce od jeho, tuˇs´ım halapartny. Probrala jsem se jen v nˇejak´e r´ obˇe a bez vˇec´ı, radˇeji nechci vˇedˇet, co se mnou mohl dˇelat. Nev´ım z ˇceho odtuˇsil, ˇze nˇejak´ a redaktorka v pl´ atˇen´e tunice se sand´ alem m´ a nˇejak´e bohatstv´ı, jeˇz stoj´ı za uloupen´ı. Zvl´ aˇstn´ı zkuˇsenost, ale zamysleme se nad t´ım, ˇze takov´e povol´ an´ı redaktora je dost n´ aroˇcn´e a unavuj´ıc´ı. Mus´ıte st´ ale b´ yt tam kde se nˇeco dˇeje, nesm´ıte se pˇrikl´ anˇet na ˇz´ adnou stranu, drˇzet se v u ´stran´ı a pˇritom vˇsem na oˇc´ıch. Nezlobte n´ as tedy zbranˇemi, kouzly ani zv´ıˇra ´tky ˇci jinou havˇet´ı. My se zase na opl´ atku vynasnaˇz´ıme nˇeco kloudn´eho napsat. Otˇresena po tomto ˇcinu se odpot´ ac´ım dom˚ u, prohled´ av´ am bedniˇcky kv˚ uli nov´ ym vˇecem, usoud´ım, ˇze je ˇcas na u ´klid. Nˇekter´e vˇeci potˇrebuji nakoupit v Andoru. Jdu tedy smˇerem od redakce a hle tˇri muˇzi na kon´ıch si dob´ıraj´ı dva mlad´ıky s louˇcemi. Jejich ˇcerven´e pl´ aˇstˇe vlaj´ı ve vˇetru jeˇz se zvedl, slunce se zraˇc´ı v jejich podivn´ ych tv´ aˇr´ıch. Inu zastanu se tˇech dvou mlad´ık˚ u a pov´ım jim, ˇze jim bude l´epe, kdyˇz kroky sv´e nasmˇeruj´ı do mˇesta. Ale co to, jsem Zveˇrejnˇ eno 1. 5. 2007
24
25 oslovena velmi kr´ asn´ ym hlasem, pr´ y ˇze m´ısto nich tedy j´ a. M´ am to ale smoln´ y den, oni tˇri, j´ a sama a pˇeˇs´ı. Zv´ aˇz´ım sv´e ˇsance, pokouˇs´ım se tedy vyjedn´ avat. Pr´ y m´ am d´ at zlat’a ´ˇcky, no to se mi moc nechce. Tak pr´ y ˇzivot, toho si moc cen´ım. Vypadalo to beznadˇejnˇe.Tak, ˇze pr´ y m´ am d´ at pl´ atˇenou koˇsili a kilt, jeˇz m´ am na sobˇe. Pov´ıd´ a mi ten nejvyˇsˇs´ı. Pokrˇc´ım tedy rameny a svleˇcu se. Pˇritom jim v duchu nad´ av´ am. Hled´ım zat´ım na nˇe a jejich hˇrebce a hle, v´ıtr odkryl odznak cechu schovan´ y pod pl´ aˇstˇem. Pˇreˇctu si ho a zaˇc´ın´ a nˇejak Sic... zrak m´ am sp´ıˇse pˇrivykl´ y na hled´ an´ı stop v les´ıch, neˇz na ˇcten´ı zabl´ acen´e cedulky, uchov´ am si tedy to, co v´ım v pamˇeti. Oni seberou ze zemˇe svou koˇrist, dva kousky potrhan´eho oˇsacen´ı a v´ıtˇezoslavnˇe uh´ anˇej´ı pryˇc, aˇz prach za kopyty jejich kon´ı dlouho hal´ı mou skl´ıˇcenost. Dvakr´ at za den hanebnˇe svleˇcen´ a na Andorsk´em mostˇe stoj´ıc´ı, avˇsak hrd´ a, ˇze ti dva mlad´ı muˇzi vyv´ azli bez zranˇen´ı a se vˇsemi vˇecmi, jeˇz mˇeli na sobˇe. M´ avnu nad dˇen´ım rukou a hled´ım si pˇr´ıprav turnaje jeˇz poˇra ´d´ a redaktorka Renfri, s niˇz j´ı pom´ ah´ am. Vaˇr´ım, aˇz se z domu line l´ıbezn´ a v˚ unˇe. Pivo st´ aˇc´ım do soudk˚ u, stejky hezky op´ek´ am a r´ ano se do pralesa vyd´ av´ am pro ˇcerstv´e plody. Pom´ ah´ am j´ı obstarat ceny a tˇeˇs´ım se na tu pod´ıvanou. Hle hodina souboj˚ u dospˇela sv´eho vrcholu. Muˇzi se sch´ azej´ı a hl´ as´ı se na souboj, d´ amy se s nimi louˇc´ı a pˇrej´ı jim mnoho zdaru. I j´ a jsem pˇriˇsla, tedy sp´ıˇse se sem pˇrem´ıstila pomoc´ı port´ alu, s doprovodem. V ringu sv´ adˇej´ı ˇıpy l´etaj´ı vzduchem, dav povzbuzuje sv´e dech prob´ıhaj´ıc´ı boje, logika jde proti meˇci. Vzduch ˇcp´ı pouˇzit´ ymi kouzly. S´ obl´ıbence. D´ amy se strachuj´ı o sv´e mil´e. Z t´e odvahy se nejednomu zalekne srdce. Vˇse avˇsak jednou konˇc´ı a i tak tato pod´ıvan´ a m´ a konce. V´ıtˇezem se stal elf, jeˇz sv˚ uj ˇzivot zasvˇetil nekromancii, ˇclen cechu tul´ ak˚ u Theseus. Porazil vˇsechny a s´ am poraˇzen nebyl. Bojovn´ık˚ um jsou zaceleny drobn´e odˇerky a boule, upraveni a v dobr´e n´ aladˇe doprov´ az´ı sv´e mil´e na hostinu, jeˇz se kon´ a v Andorsk´em kulturn´ım domˇe. Nejprve se v´ıtˇezi a jeho partnerce pˇredaj´ı ceny, jedn´ a se o mithrilovou soˇsku a zlatem vyˇs´ıvan´e oˇsacen´ı. N´ asleduje hostina, kde pivo teˇce proudem jako vody v ˇrek´ ach. ´ evy dam rozzaˇruj´ı okol´ı a hrdinsk´e skutky muˇz˚ Usmˇ u se zraˇc´ı v jejich tv´ aˇr´ıch. Den se pomalu mˇen´ı v noc a kaˇzd´ y se rozch´ az´ı do sv´eho domu. Dny plynou v poklidn´e harmonii, v zemi se nedˇeje nic, co by st´ alo o zm´ınˇen´ı, nebo to alespoˇ n k uˇs´ım m´ ym nedolehlo. Aˇz tu najednou thyrijsk´e trubky zn´ı vzduchem, jejich hlas se nese daleko a zvˇestuj´ı zaj´ımav´e zpr´ avy. Jdu se tam tedy porozhl´ednout, copak se to dˇeje. Dˇrevˇen´e leˇsen´ı na n´ amˇest´ı Thyrisu je odstranˇeno a umoˇzn ˇuje tam vstoupit na kr´ asn´e n´ amˇest´ı. Pohled upout´ a majest´ atn´ı socha bojovn´ıka oz´ aˇrena nehasnouc´ım plamenem. Na balkonˇe novˇe zbudovan´e banky m´ a proslov nov´ y vl´ adce Thyrisu Ryt´ıˇr Malagar. Mluv´ı o rozvoji a budov´ an´ı, o znovu nabyt´ı sl´ avy. Pˇrijd’te a posud’te, zda-li mˇel pravdu. Posed’te a zahrajte si stoln´ı hry nebo ˇsachy na zdejˇs´ı obˇr´ı ˇsachovnici. Pˇrivoˇ nte si k Thyrisk´ ym r˚ uˇz´ım jeˇz zdob´ı kvˇety prostranstv´ı. Pokochejte se klidem v kostele, jenˇz byl pokˇrtˇen mou svatbou. Odpoˇciˇ nte na laviˇcce v parˇc´ıku. Nebo se pod´ıvejte co nab´ızej´ı zdejˇs´ı obchodn´ıci. Maj´ı dobr´e ceny a kr´ asn´e a kvalitn´ı zboˇz´ı. Obchodn´ı ruch tu pomalu a jistˇe je zˇretelnˇejˇs´ı a zˇretelnˇejˇs´ı, vˇsak nic nenaruˇsuje klid a harmonii tohoto p´ıseˇcn´eho mˇesta. Netrv´ a tu dlouho a opˇet slyˇs´ım l´ıbezn´ y zvuk lynouc´ı se od Thyrijsk´ ych trubaˇc˚ u. Tentokr´ at jsou kroky m´e smˇeˇrov´ any do zdejˇs´ıho kolosea, kde bude kl´ an´ı gladi´ ator˚ u. Tribun Caesar pˇridˇeluje bojovn´ık˚ um roby, ti po shl´ednut´ı ˇ pr´ barvy brunat´ı ve tv´ aˇr´ıch. Ze y to je barva pro proteplen´e bratry. Nev´ım, co se jim na t´e sladk´e tyrkysov´e nel´ıbilo. Nakonec to dopadlo, ˇze ˇcerven´ a a modr´ a jsou lepˇs´ı barvy. Meˇce a hole pevnˇe dˇr´ımaj´ı v rukou, ale na barvy oˇsacen´ı maj´ı vyhranˇen´ y n´ azor. Kaˇzd´ y je hold nˇejak´ y. Pohled na nˇe v ar´enˇe byl pˇekn´ y. Klouby prst˚ u jeˇz sv´ırali pevnˇe zbranˇe bˇelely, pokud byly vidˇet a nebyly zakryt´e rukavicemi. Odhodlan´e tv´ aˇre hledˇeli na sv´e spolubojovn´ıky, nyn´ı nepˇra ´tele, jeˇz je tˇreba porazit. Svaly se nap´ınali, kouzla nar´ aˇzela do stˇen. Bˇritk´ a ostˇr´ı se spojila, jiskry odletovaly. Magick´e formule se nesly vzduchem. Publikum v´ yskalo a naˇr´ıkalo, podle toho jak se vedlo jejich favorit˚ um. Vˇsechny na konec udolal chrabr´ y bojovn´ık, ˇclen Gladie Mrazoun. Bojoval se ct´ı. Kdyˇz jsem byla nasycena boj˚ u vydala sem se ven z mˇesta, pov´ıdala jsem si s jednou milou d´ıvˇcinou. Tu u n´ as zastav´ı Ryt´ıˇr Tomas von Chava a do ouˇska mi kˇrikne, ˇze se m´ ame vyrovnat a zaˇradit. Najednou byl rud´ y jak jablko, my zdˇeˇsen´e co jsme udˇelaly. Odkaˇslal si a pob´ıdl konˇe a honem pryˇc. My se probraly po chv´ıli ze ˇsoku a usoudili jsme v n´ avalech sm´ıchu, ˇze je zˇrejmˇe pˇrepracov´ an, jelikoˇz nepozn´ a klid od boje. Humorn´ a teˇcka za nevˇsedn´ım dnem. Jeˇstˇe ted’ se tomu r´ ada zasmˇeji, kterak sem potkala statn´eho ryt´ıˇre. St´ avaj´ı se lidem zaj´ımav´e vˇeci... Tak veˇcer se hal´ı do purpurov´eho oblaku, tak i j´ a zav´ır´ am kalam´ aˇr a chyst´ am se ke sp´ anku. Odpout´ av´ am mysl od vˇsedn´ıch vˇec´ı nevˇsedn´ıch dn˚ u a nech´ av´ am se un´ aˇset z´ avanem dobrodruˇzstv´ı. Redaktorka Ashley
Zdrav´ a jak ˇr´ıpa a nebo nohama napˇred? (28.2.) . . . aneb Vo and´ arijsk´ ym hospodaˇren´ı“ ” At’ uˇz cheme, nebo ne, svˇet se mˇen´ı a my s n´ım. Pod to by se v´ am podepsal lecjakej filozof, kdyby tu teda n ˇa ´kej byl. A stejn´ ym d´ılem tak ty naˇse ˇzivoty, at’ uˇz cheme nebo ne, ovlivˇ nujou pen´ıze a ˇza ´dnej s t´ım nic nenadˇel´ a, i kdyby
26
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 6-7 KAPITOLA 6. ANDORSKY DVOJC
byl tˇreba b˚ uh. Jenˇze vono, za posledn´ı rok se toho pr´ avˇe hodnˇe zmˇenilo, co se penˇez a jejich kolobˇehu tejˇce. No zkuste si to vz´ıt popoˇradˇe.
Ouroky bankovn´ı Zaˇc´ın´ a to tam, kde pˇrestala centr´ aln´ı banka, nebo jak se takov´ a inˇstituce menovala, platit ouroky. Zˇcistajasna ohl´ asili bank´eˇri, ˇze s t´ım konˇcej a d´ al at’ si to mˇesta platˇej samy a pak se uk´ aˇze, jak´ y sou p´ ani. No to se v´ı, ˇze bylo pozdviˇzen´ı, jenˇze kdyˇz bank´eˇri nedali, tak nedali a najednou se zaˇcaly utahovat opasky. Na druhou stranu, nebylo to nijak ve velkym, p´ aˇc tahle zmˇena se dotkla jenom tˇech bohatejch, vobyˇcejnej ˇclovˇek, co r´ ano nakopal v dole, dopoledne slil, v poledne vykoval, odpoledne prodal a veˇcer za utrˇzenej krejcar nakoupil chleba pro rodinu, takovej se jen divil, vo jakejch ourok´ ach se to mluv´ı a ˇze jeho se to stejnˇe netejk´ a.
Doly pr´ azdn´ y, zasypan´ y No, netrvalo dlouho a doˇslo pr´ avˇe na toho vobyˇcejn´ yho ˇclovˇeka. Jednou r´ ano si to pˇriˇsnˇeruje, do dolu, d´ a si z´ avdavek, aby se to l´ıp kopalo, a kouk´ a, vˇsude sam´ a hl´ına, ˇsutry jak draˇc´ı hlavy, ˇzelezo nikde. No koho by to nenaˇstvalo, tak se zasejc sebere a de jinam, koneckonc˚ u m´ ame dol˚ u pov´ıcero, d´ a si zase z´ avdavek a . . . vono houby. Jeden d˚ ul zasypanej, druhej d˚ ul zavalenej, zevnitˇr smrd´ı s´ıra ˇci co, ve tˇretim vˇsude sam´ y zlato. Teda, zlato je sice vz´ acnej kov, to j´ o, jenˇze co s nim? Na chleba se to namazat ned´ a, koupit to nikdo nechce, aspoˇ n ne za cenu, za kterou to m´ a faz´ onu prod´ avat, a dyby jeden zaˇcal razit mince, to by to s nim vzalo rychlej konec. A ted’ co s tim? Doly zasypan´ y, a dyˇz n´e tak star´ a ˇz´ıla doˇsla a ted’ je to tam sam´ a hluˇsina. Vobˇcas se samozˇrejmˇe kopne nˇejak´ y to ˇzelezo, jenˇze je toho tak ˇstvrtina a ˇremesn´ıci, ty vyˇz´ırkov´e, za nˇej nechtˇej platit ani n´ ahodou ˇstyrykr´ at v´ıc, vono ani dvakr´ at ne. A doma na krku nˇekolik hladovejch krk˚ u.
Seˇs pˇrespoln´ı? Tak zaplat’! Tak bylo ten ˇrev hladovejch krk˚ u slyˇset, aˇz zaˇcal budit starostensk´ y uˇsi ze span´ı. A hned se vrchnost zaˇcla ˇ hlady? No tak at’ se najed´ı ne? Jo voni nemaj ˇceho! Chv´ıli to trvalo, ale pak se zaj´ımat, co ˇze prej tak kˇriˇcej? Ze na to pˇriˇslo. Za vˇsechno m˚ uˇzou ciz´ aci, a to je jedno jestli v Andoru, Iler´enu nebo kde jinde, dycky sou to ciz´ aci, co zan´ aˇsej nemoce, tr´ avˇej studnˇe, un´ aˇsej dˇeti a dobytek a vykopou vˇsecko ˇzelezo z dol˚ u. Vod takov´ yho vodhalen´ı uˇz byl jen kr˚ uˇcek k n´ apravˇe vˇec´ı veˇrejnejch. Staˇc´ı prej d´ at na d˚ ul cedulku, ˇze pro pˇrespoln´ı je tˇreba zaplatit mejto za vstup a do br´ any magickej port´ al, co se koukne do hlavy, kam ˇze to kop´ aˇc patˇr´ı a pˇr´ıpadnˇe mu tˇech p´ ar tron´ık˚ u rovnou vyt´ ahne z kapsy. Co m´ a ten chud´ ak dˇelat, aby vyvezl ven sv˚ uj denn´ı vozejk, co pˇres br´ anu neprojde, to nejni jasn´ y, ale asi se po nˇem chce, aby zaplatil tˇrikr´ at. Esli todle vopatˇren´ı pomohlo, to nejni tak u ´plnˇe jist´ y, ale asi jo, ponivaˇc n´ aˇrek tˇech hladovejch krk˚ u uˇz nen´ı tak hlasitej, takˇze starosta uˇz m˚ uˇze ve sv´ y rezidenci klidnˇe sp´ at. No, moˇzn´ a je taky uˇz zaˇcaly bolet hlasivky, do toho jeden nevleze.
At’ hnojim, jak hnojim, neroste to Abysme byli spravedliv´ y, neˇzijou tady jenom kop´ aˇci. Nˇekter´ y lidi, i kdyˇz je nejni moc vidˇet, dobejvaj svoji obˇzivu taky ze zemˇe. Za nekˇrest’ansk´ y, nenistrovsk´ y a dokonce i nemrogrothovsk´ y pen´ıze si pronajmou vod mˇesta ouhor samej k´ amen a tam pak cedˇej krev a pot na pˇr´ımym slunci a tahaj ze zemˇe vobil´ı, zeleninu i to magick´ y bejl´ı, co z nˇeho pak alchemisti zasmradˇej laboratoˇre. J´ aˇrku, dlouho se vo tom radˇej moc nemluvilo, ale dyˇs se jeden byl schopen t´ yhle ˇcinnosti vˇenovat pravidelnˇejc, byl to uˇcinˇenej zlatej d˚ ul. Ale pak zniˇcehonic sklaplo – jednou r´ ano vyrazili vˇsickni sedl´ aci na svoje pol´ıˇcka a nic. Prostˇe nic. V˚ ubec nic. Neroste to, a dyˇs to roste, tak to nezraje. A najednou se sedl´ aci z Havantu smˇejou p´ an˚ um z Andoru, ˇze prej jim roste to zel´ı n ˇa ´k´ y mal´ y a brambory taky nanicovat´ y, vo lnu, co je jen po kolena ani nemluvˇe. No, at’ se smˇeje kdo chce komu chce, jedno je fakt. Vˇsechny p´ ole dohromady ted’ urodˇej m´ıˇ n jak polovinu toho co pˇred zejmou a i kdyˇz se zatim nic nedˇeje, p´ aˇc kaˇzdej mˇel ve sp´ıˇzi nasysl´ıno jako kˇreˇcek, panujou vobavy, esli bude dost j´ıdla pro vˇsechny, vo tˇech bylin´ ach ani nemluvˇe.
No dobˇre, tak je vˇsechno jin´ aˇ c. A co s tim? A to je pr´ avˇe ta jener´ aln´ı vot´ azka: je hospod´ aˇrstv´ı v t´ yhle zemi zdrav´ yau ´spˇeˇsn´ y, nebo se ˇr´ıt´ı do pekel? A at’ uˇz jo, co s tim, jak na tom vydˇelat nebo aspoˇ n neprodˇelat. Pˇreskoˇc´ıme takov´ y ty obvykl´ y vejˇsplechty, jako ˇze nˇekdo breˇc´ı, ˇze pen´ıze ztr´ acej cenu, protoˇze dˇr´ıv st´ al n´ avod na meˇc´ık sto zlat’a ´k˚ u a dneska je za tˇricet. Tyhle lidi, co se nevˇsimli ˇze v takov´ ym pˇr´ıpadˇe cena penˇez nar˚ ust´ a, se najdou vˇzdycky.
27 Na prvn´ı pohled je vidˇet, ˇze je m´ıˇ n surovin – pole nejsou ourodn´ y, doly jsou zavˇren´ y nebo pln´ y kamen˚ u. Cena by teda mˇela stoupat, ale z´ akazn´ıci to nˇejak zatim nechtˇej akceptovat, a tak uˇz rozhodnˇe neplat´ı, ˇze ˇremeslo m´ a zlat´ y dno. J´ aˇrku, v t´ yhle zemi bylo vˇzdycky zvykem, ˇze se cena v´ yrobk˚ u odv´ıjela akur´ at vod matrij´ alu a nikdo nechtˇel pochopit, ˇze kdyˇz kaˇzdej kousek hodin mus´ı majstr vz´ıt dvakr´ at do ruky a pak to jeˇstˇe cel´ y jednou poskl´ adat, tak to bude draˇzˇs´ı, neˇz jednoduchej kredenc, i dyˇs se do nˇej nacpe stejn´ y mnoˇzstv´ı ˇzeleza a prken. Proto taky jen m´ alokdo v´ı, kolik je hodin. Ted’ to ale plat´ı dvojn´ asob, protoˇze pokav´ ad’ je m´ıˇ n surovin, tak ty by mˇely bejt draˇzˇs´ı, a taky vo trochu jsou, jenˇze zdaleka ne vo tolik, vo kolik pˇribyla potˇreba ˇcasu na jejich dobejv´ an´ı. A tak se zlevnil i ˇcas majstra ˇremesn´ıka, kterej, aby prodal, tak nem˚ uˇze j´ıt s cenou moc nah´ oru. Jako dlouhodobej vejhled je nad slunce jasn´ y, ˇze je tu prostor pro ˇsponov´ an´ı cen, ale obchodn´ıci s nˇema p˚ ujdou nah´ oru pˇeknˇe pozvolna, aby se to tak rychle neprojevilo. Z toho je vidˇet, ˇze pen´ıze budou vopravdu ztr´ acet hodnotu, hlavnˇe se ale zmˇen´ı to, co si za svoje pen´ıze lidi koupˇej. Dˇr´ıv sme byli zvykl´ı d´ at p´ ar ˇsprdl´ık˚ u za z´ akladn´ı vˇeci, j´ıdlo, ˇs´ıpy, flastry a velk´ y pen´ıze si uˇsetˇrit na velk´ y vˇeci, jako jsou z´ aˇriv´ y meˇce a takov´ y serepetiˇcky. Aˇz se ceny ust´ alej, budeme mnohem v´ıc d´ avat za vobyˇcejn´ y vˇeci. A ty luxusn´ı? B˚ uh sud’, moˇzn´ a jich bude tolik, ˇze jeden n´ avod bude koˇstovat jako stovka flastr˚ u, moˇzn´ a jich ubude a pak budou vopravdu jen pro ty nejbohatˇs´ı, zatim to ale vypad´ a sp´ıˇs na velk´ y zlevˇ nov´ an´ı. Jen jedno je jist´ y a sice to, ˇze nic nejni jist´ yho. Svˇet se mˇen´ı straˇslivˇe ˇcasto a rychle a tak nejni dobr´ a doba na velik´ y investice, pokud teda nemaj n´ avratnost zlat´ yho dolu, tˇreba za dva tˇri tejdny prachy zp´ atky doma ve slamn´ıku. Ted’ je lepˇs´ı z˚ ustat pˇeknˇe pˇri zemi, pˇrizp˚ usobovat ceny n´ aklad˚ um a v kl´ıdeˇcku poˇckat, jak se to cel´ y jeˇstˇe chv´ıli bude vyv´ıjet. -VDPoˇz´ adal sem dva v´ yznamn´ y obchodn´ıky, co z´ asobujou svejma v´ yrobkama m´ alem p˚ ulku Andoru, aby mi zvodpovˇedˇeli p´ ar vot´ azek, co se hospodaˇren´ı tejˇce. Tak tady m´ ate, mil´ı ˇcten´ aˇrov´e, jak se k tomu stavˇej p´ anov´e Falathrim a Sam Noe. V posledn´ı dobˇ e se toho na svˇ etˇ e spousta zmˇ enila. Banky pˇ restaly platit ouroky, v dolech je toho pom´ alu, za vstup do dolu mus´ı kaˇ zdej druhej platit, a aby toho nebylo m´ alo, i pole pˇ restaly rodit. Co byla podle nich, vaˇ snosti, nejv´ yznamnˇ ejˇ s´ı ud´ alost’ pro hospod´ aˇ rskej ˇ zivot? Nˇ ekter´ a ze jmenovanejch, nebo eˇ stˇ en ˇ´ ak´ a jin´ a? Falathrim: No popravdˇe jsou dvˇe, a to pole a ˇzelezo. Na pol´ıch toho uˇz tolik nen´ı a tam, kde je, jsou, m´ırnˇe ˇreˇceno, pˇredraˇzen´ a. A se ˇzelezem je to tak´e b´ıda. Dle m´eho n´ azoru to bude m´ıt velmi brzo i odraz v cen´ ach nˇekter´ ych - popravdˇe skoro vˇsech - vˇec´ı, co se daj´ı koupit. Cena materi´ alu se uˇz velmi brzo prom´ıtne do ceny v´ yrobk˚ u a to smˇerem nahoru a ne o m´ alo. Sam Noe: Co na to ˇr´ıci, moˇzn´ a to bude zn´ıt podivnˇe, ale s t´ım ˇzelezem a s tˇema dolama, ˇze toho je opˇet m´enˇe, tot’ pro moje hospodaˇren´ı jen dobˇre. Ale pro ty, co dojeli sem, nebo doˇsli pro ty je to horˇs´ı. Ale ˇzivot je takovej. M˚ uj ˇ n´ azor totiˇz je ˇze nedostatek, ten narovn´ av´ a ceny a uv´ ad´ı svˇet penˇez do pohybu. Ceho je mnoho to nikdo neˇza ´d´ a. Jakej maj´ı pocit z cen toho z´ akladn´ıho materi´ alu? Je jeho cena u ´ mˇ ern´ a n´ aklad˚ um na z´ısk´ an´ı, je pˇ redraˇ zenej nebo pod cenou? Falathrim: Cena z´ akladn´ıho materi´ alu ted’ poroste a to, jak jsem jiˇz odpovˇedˇel v predeˇsl´e ot´ azce, pˇredevˇs´ım u ˇzeleza a v´ yrobk˚ u z nit´ı. Popravdˇe, s touhle situac´ı bude brzo pl´ atov´ y komplet pˇeknˇe drahou z´ aleˇzitost´ı a ne pro kaˇzd´eho. Vˇetˇsina kr´ am˚ u v Andoru, co jsem koukal, jsou pod cenou, coˇz se dle m´eho brzo zmˇen´ı. Sam Noe: Nezn´ am ceny materi´ alu pˇresnˇe. Co j´ a prod´ am, je vˇetˇsinou u ´mˇern´e, ale ˇclovˇek m´e i srdce. Obˇcas polev´ım a slev´ım. Jinak materi´ al ja skoro nekupuji, jiˇz jen m´ alokdo nˇeco nab´ıdne, takˇze ceny opravdu nezn´ am. Jakej voˇ cek´ avaj´ı v´ yvoj cen, budou se pen´ıze dlouhodobˇ e sp´ıˇ s zhodnocovat, nebo na cenˇ e ztr´ acet? Falathrim: Vˇetˇsina vˇec´ı rapidnˇe zdraˇz´ı. Sam Noe: Mysl´ım, ˇze v brzk´e dobˇe zaˇcne velk´e zhodnocen´ı, ne jen penˇez ale i vˇec´ı. Bl´ıˇz´ı se na tuto zem n ˇ´ ak´e zlo - j´ a oˇcek´ av´ am, ze brzy vypukne v´ alka a v´ alka hospod´ aˇrstv´ı napom´ ah´ a, ale i raubierum a ryt´ıˇr˚ um. Nev´ım, odkud to pˇrijde, ale v´ım, ˇze to pˇrijde, proto mus´ıme b´ yti pˇripraveni a niˇc´ım nepl´ ytvat. Moˇzn´ a shoˇr´ı i naˇse domy, pak n´ as p´ amb˚ u chraˇ n. Co by doporuˇ cili, vaˇ snosti, naˇ sim ˇ cten´ aˇ r˚ um jako rozumn´ y zp˚ usob uloˇ zen´ı penˇ ez? Falathrim: Pen´ıze neukl´ adat do niˇceho. Sami vid´ıte, co se stalo ted’ po zimˇe. Nˇekdo vydrˇzoval 3 mˇes´ıce pole a ted’ zaplakal. Nejjednoduˇsˇs´ı je nakupovat jen to potˇrebn´e a jinak m´ıt asi bohuˇzel hotov´e pen´ıze v bance, kde se na druhou stranu ale nehodnot´ı, naopak vlastnˇe tak svou hodnotu ztr´ ac´ı. Sam Noe: Skupovati n´ avody a drah´e kamen´ı. I ˇzelezo, to se t´eˇz vˇzdy hod´ı. Chce to ale opatrnˇe, aby se ceny pˇri velk´e popt´ avce nezvedly, pak by to nebylo dobr´e ke zhodnocen´ı.
28
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 6-7 KAPITOLA 6. ANDORSKY DVOJC
ˇ Skoda, ˇze na hradˇe ti alchymisti moc nedˇelaj. Vˇetˇsinou tam tvoˇr´ı lektvary a zapom´ınaj´ı vynal´ezti nˇeco speci´ aln´ıho. Pamatuji, kdyˇz se objevila prvn´ı ritu´ aln´ı d´ yka, to byly ceny. A m´ alokdo zjistil, jak se dˇel´ a. A dnes se pod´ıvej, je to neprodejn´e. Cena kamen˚ u je vyˇsˇs´ı neˇz za cel´ y v´ yrobek. A ot´ azka na z´ avˇ er: Pˇ ripad´ a jim andarijsk´ y hospod´ aˇ rstv´ı v dobr´ y kondici a nebo sp´ıˇ s jako nemocnej ˇ clovˇ ek, co potˇ rebuje felˇ cara? A pokud ano, jakej l´ ek by nemocn´ ymu pˇ redepsali. Falathrim: V dobr´e kondici urˇcitˇe ne, ale co nadˇel´ am. Jsem jen jeden z mnoha a dohodnout se je takˇrka nemoˇzn´e. Mysl´ım ale, ˇze s t´ım, jak jsou na tom ted’ nˇekter´e suroviny, asi porostou ceny u vˇsech obchodn´ık˚ u. Sam Noe: Nen´ı na tom jeˇstˇe u ´plnˇe nejh˚ uˇr. Lidi jako my se uˇziv´ıme, ale ti nov´ı nemaj´ı ˇsanci. V´ım, ˇc´ım to je, ˇze ten svˇet nen´ı u ´plnˇe tak, jak by to mˇelo b´ yti, ale ˇspatnˇe se to poslouch´ a a n´ aprava se asi nikdy nestane. Ono je to tak, jednoho dne uˇz d´ avno sem dorazili, byla to skupina mazan´ ych lid´ı, vˇsemi mastmi, i tou draˇc´ı. A co provedli? Nastˇehovali se n´ am do d´ılen, do kr´ amk˚ u a vzali kˇseft do svejch rukou. Od tˇech dob kaˇzdej porovn´ a ceny. Nesh´ an´ı na sebe odˇev ˇsitej na m´ıru, ˇci zbraˇ n padnouc´ı do ruky. Uˇziv´ıme se, to ano, ale trp´ıme a s n´ ami trp´ı i mlad´ı kov´ aˇri a jin´ı, co prod´ avali na cest´ ach a na n´ amˇest´ı. Mluv´ım o n´ arodˇe obchodn´ık˚ u. To oni obchodujou, my ne. Vid´ım tu dennˇe, ˇze nˇekdo pˇrijde a zkoum´ a ceny u toho obchodn´ıka Freddyho tady, pak jde d´ al a podle toho se zaˇrizuje. A my se t´ım ˇsid´ıme jeden druh´eho. My starˇs´ı se zˇrejmˇe vˇzdy uˇziv´ıme, ale ti snaˇziv´ı a ˇsikovn´ı ale nezn´ am´ı uˇz velmi tˇeˇzko. L´ek tedy nem´ am, protoˇze obchodn´ıci uˇz za moˇre neodejdou, ale prostˇe je to tak. Rozhovor pro v´ as zachytil Vilja D´eˇzi
Od naˇseho v´ aleˇ cn´ eho dopisovatele (3.4.) - Lewan: Korunami strom˚ u prosv´ıtaj´ı posledn´ı paprsky veˇcern´ıho slunce. Je klidn´ y u ´tern´ı podveˇcer a nic nenasvˇedˇcuje tomu, co se za chvilku stane. V´ aˇznˇe nic? Pˇreci jen . . . jsme v Lewanu, m´ıstˇe lesn´ıho ticha a harmonie pˇr´ırody, ale na zemi je tu a tam rezavˇej´ıc´ı meˇc ˇci ˇst´ıt, tu zapadl´ a podkova. Zem je zdusan´ a kopyty ciz´ıch kon´ı, jiˇz tudy projeli. Nˇeco nen´ı v poˇra ´dku. Pˇresuneme-li sv˚ uj pohled na jih a napneme uˇsi, zaslechneme zvuk vzd´ alen´e bitvy. Kde? Pˇr´ımo u sam´eho s´ıdla Menel Sangy, ofici´ aln´ı nositelky samotn´eho elfstv´ı. D˚ um je obleˇzen lidskou arm´ adou, obˇcas se v oknˇe objev´ı prot´ ahl´ a tv´ aˇr nˇekter´eho z elf´ıch obr´ anc˚ u. Je to velmi pˇrekvapiv´ y pohled – lidsk´ a arm´ ada, aˇc nen´ı pr´ avˇe pˇri pˇrehl´ıdkov´e formaci, stoj´ı uk´ aznˇenˇe, poslouch´ a sv´e velitele, vystupuje jednotnˇe. Pohled dovnitˇr obleˇzen´eho domu je prav´ ym opakem. Vid´ıme unaven´e tv´ aˇre, pohledy pln´e poraˇzenectv´ı ˇci naopak vzdoru a krutosti, nikde vˇsak nen´ı ani n´ aznak t´e, b´ asn´ıky opˇevovan´e, elf´ı vzneˇsenosti. Co se stalo? Vydala se Menel Sanga cestou, kterou nedok´ azala doj´ıt do konce? Snad. Mezit´ım vid´ıme dalˇs´ı zbyteˇcn´ a u ´mrt´ı. Obr´ anci, aˇc jsou v absolutn´ı menˇsinˇe, mˇeˇreno poˇctem, ˇci vybaven´ım, se odm´ıtaj´ı vzd´ at. Snad chtˇej´ı sv˚ uj kalich hoˇrkosti vyp´ıt aˇz do dna, snad je pro nˇe takov´ y pˇr´ıstup naplnˇen´ım elfstv´ı. Je-li tomu tak, pak se nˇekde stala chyba. Pak z˚ ustalo skuteˇcn´ a elf´ı vzneˇsenost, ke kter´e patˇr´ı i umˇen´ı pˇriznat por´ aˇzku a n´est ji s hlavou vzpˇr´ımenou, zapomenuta nˇekde v prachu historie. Mezit´ım pˇrich´ az´ı dalˇs´ı zbyteˇcnˇe smrti obr´ anc˚ u. Krev jim huˇc´ı v uˇs´ıch. V´ aleˇcn´ık Dawid ˇs´ıl´ı, ˇci se snad se st´ av´ a berserkem, vol´ a nesmysln´e vˇety, vyd´ av´ a rozporupln´e rozkazy, mluv´ı, kdyˇz nem´ a a ˇr´ık´ a, co se neˇr´ık´ a. Ve star´ ych dob´ ach by vyslechl ortel od vlastn´ıho n´ aroda, leˇc dnes je jin´ y svˇet. Dnes nam´ısto Nistry obr´ anci vz´ yvaj´ı ve sv´em domˇe d´emona, sukubu Kirsten, jeˇz se jim pˇred bojem zjevila a je do krvav´eho boje jeˇstˇe pob´ıdla. Koneˇcnˇe doch´ az´ı k vyjedn´ av´ an´ı. Ven z domu vych´ az´ı pˇred ˇsiky lidsk´ ych bojovn´ık˚ u elfov´e Nelion, Dawid a jeˇstˇe jeden, nezn´ am´e tv´ aˇre leˇc vzneˇsen´eho drˇzen´ı tˇela. Mezi bojovn´ıky se dozv´ıd´ ame, ˇze jeho jm´eno zn´ı Elenius, elf dobr´eho rodu, leˇc jinak vcelku nezn´ am´ y. Proˇc pr´ avˇe oni jednaj´ı za Quendi, aˇc jeden nem´ a ani form´ aln´ı funkci a tedy povˇeˇren´ı pro veden´ı takov´eho jedn´ an´ı, a dva jsou pouh´ ymi spojenci, ˇcleny Temn´ ych Andˇel˚ u? Nev´ıme, leˇc vyjedn´ av´ an´ı odpov´ıd´ a situaci. Trojice mluv´ı nevyrovnanˇe, sk´ aˇcou si do ˇreˇci, vykˇrikuj´ı nesmysly, neorientuj´ı se. Na v´ yzvy ryt´ıˇre Chavy nereaguj´ı. Je jasn´e, ˇze toto vyjedn´ av´ an´ı nikam nepovede. Trv´ a to nˇekolik dalˇs´ıch minut, slunce uˇz d´ avno zapadlo a koneˇcnˇe, objevuje se s´ am kiran Nasir a s n´ım pˇrich´ az´ı trochu t´e gr´ acie, kter´ a prov´ az´ı elfy odnepamˇeti. Vykazuje Andˇele z prostranstv´ı a s´ am se uj´ım´ a vyjedn´ av´ an´ı. Leˇc ani on nen´ı schopen uvˇedomit si v´ aˇznost situace. Zd´ a se, jako by nepˇriˇsel ani vyjednat podm´ınky sm´ıru, natoˇz sv´e kapitulace, jeˇz by byla nam´ıstˇe. Naopak, diktuje s´ am sv´e podm´ınky, nech´ ape, co se kolem dˇeje, nepˇripouˇst´ı si sv´e postaven´ı. Jeho zaslepenost neumoˇzn ˇuje uzavˇren´ı dohody ani do pozdn´ı noˇcn´ı hodiny a otev´ır´ a tak cestu dalˇs´ımu krveprolit´ı. Duch Lewanu se zmˇenil. Zd´ a se, ˇze Nistra opustila sv´e dˇeti, jeˇz seˇsly z prav´e cesty a zaslepily sv´e oˇci, obr´ atily se k d´emon˚ um, a nechala je vykrv´ acet. To, co jsme spatˇrili, zd´ a se b´ yt bolestiv´ ym koncem vzneˇsen´e Menel Sangy, jeˇz moˇzn´ a nabude znovu sv´e s´ıly, tˇeˇzko ale z´ısk´ a zpˇet svou auru. Nebude to ale konec elfstv´ı jako takov´eho. Historie n´ am ˇsept´ a, ˇze jiˇz dnes, nˇekde hluboko v les´ıch, ˇzij´ı dalˇs´ı dˇeti Nistry, jeˇz si vyhl´edla, jeˇz p˚ ujdou jej´ı cestou a jeˇz znovu povznesou vlajky hrd´eho a vzneˇsen´eho lesn´ıho n´ aroda.
29
Jaro je tu (4.4.) Tak zasejc pˇriˇslo jaro. A nejenˇze pˇriˇslo, vono pˇr´ımo udeˇrilo a to silou nev´ıdanou. Pt´ aci ˇrvou, kytky smrdˇej, pro sam´ y housata nen´ı kam ˇsl´ apnout. Vˇsecko roste jako z vody: v Andoru vyrostlo takovejch strom˚ u, ˇze si jeden mus´ı nechat znova podrazit botky, aby mu ta smrˇcina neprolejzala podr´ aˇzkama. Kdo nebydl´ı na n´ amˇest´ı, ten m´ a tv´ aˇre vodˇren´ y vod haluz´ı a vypad´ a to, ˇze esli s t´ım nˇeco neudˇel´ ame, tak brzy se bude i do hlaun´ı banky chodit skrz ˇzal˚ uzie z vˇetv´ı. Je vidˇet, ˇze sme jako Andoˇrani tu u ´drˇzbu trochu zanedb´ avali a je ˇcas, aby starosta najal n ˇa ´kou ˇsikovnou skupinku chlapc˚ u s pilama, sekerama a kˇresadlama, co by to zasejc uvedli do pˇr´ısluˇsnˇe patˇriˇcn´ yho a rozumn´ yho stavu. Dyk pro ty lupeny ˇclovˇek ani nevid´ı to pˇekn´ y, co by vod jara voˇcek´ aval, jako tˇreba vˇselijak´ y to vokrasn´ y bejl´ı a tak. No, n´e ˇze by vˇsechno, co vyrostlo, bylo na ˇskodu, anˇcto tˇreba v Havantu vyrost pivovar a to je j´ aˇrku nˇejak´ a ud´ alost’, protoˇze ted’ budou tamn´ı m´ıt piva pln´ y sklepy a eˇstˇe ho budou moct vyv´ aˇzet, pokud tou dobou, kdy jim to pivo uzraje, eˇstˇe bude komu. Vona totiˇz s t´ım jarem pˇriˇsla taky takov´ a hork´ a krev a na zchlazen´ı nestaˇc´ı ani to, ˇze na pokyn Iler´ensk´ yho purkmistra (a pˇredevˇs´ım teda mˇestsk´ y portmonky) vyrostly pobl´ıˇz mˇestyse ar´eny, kde by se ty prudk´ y hlavy vybily. Ale to voni ne, voni musej zaˇc´ıt hnedka v´ alku. Jeden z toho m´ a aˇz pocit, esli se ty stromy v Andoru nevobjevily proto, ˇze nechtˇely bejt u ˇra ´dˇen´ı v Lewanu a radˇsi vzaly kramle. No, at’ uˇz je to, jak chce, jaro je tady, zak´ azat se ned´ a, zauˇr´ıt do karceru taky ne, a tak se s nim asi budeme muset sm´ıˇrit a halt taky zabojovat proti t´ y votravn´ y vegetaci, aby v l´etˇe bylo v˚ ubec kde cviˇcit konˇe, chodit na houby a tak. Ale co, v nejhorˇsim poˇck´ ame na letn´ı vedra, a s trochou voleje a kˇresadel udˇel´ ame takovej menˇc´ı poˇz´ ar. Vˇsak vono se to nˇejak vyˇreˇs´ı. -VD-
Most v plamenech (27.4.) Vˇcera, to je ˇsestadvac´ at´ yho dubna n´ am v kr´ alousk´ ym mˇestˇe hoˇrelo, a n´e jen tak troˇsku, jako ˇze by nˇekomu chytla stodola a chlivy vod jiskry z kom´ına. Anˇcto u toho ˇrada lid´ı nebyla a n´ asledky se budou eˇstˇe nˇejakou chv´ıli citelnˇe dotejkat vˇetˇciny z n´ as, seskl´ adali sme pro v´ as, co se vlastnˇe sebˇehlo. Zaˇca ´tek je poˇza ´ru nen´ı jasnej, ale zd´ a se, ˇze se nˇejakej ˇzh´ aˇr snaˇzil rozdˇelat na mostˇe voheˇ n. Kolemjdouc´ı ho vyhnali a plam´ınky udupali. Jenˇze, co ˇcert nechtˇel, plameny rozfoukal znova v´ıtr a za p´ ar minutek byl most v plam´enech. Okamˇzidˇe se sebˇehla vˇetˇcina vobyvatelstva z bl´ızk´ yho vokol´ı, ale sud˚ u bylo m´ alo a voheˇ n se zprudka ˇs´ıˇril, aˇz to dospˇelo tak daleko, ˇze svrˇsek mostu prohoˇrel a zaˇcal se propadat do vody. Aby toho nebylo m´ alo, v plamenech se vobjevil jakejsi element´ al, a tvrdil, ˇze nev´ı co je, kdo je ani kdy je, ouˇsem jen do doby, kdy pˇriˇsel na to ˇze je vlastnˇe kov´ aˇrem, ker´ ymu vybuchla doma vejheˇ n. Jak je tohle moˇzn´ y, to se n´ as ˇcten´ aˇrov´e neptejte, ale jak jsme nakoupili tak prod´ av´ ame. Dotyˇcnej element´ al se natolik b´ al deˇstˇe, ˇze ho jeden z mˇekkosrdcatejch vobˇcan˚ u, pan Macros, ukryl ve svoj´ı kov´ aˇrsk´ y vejhni a pˇrenesl nˇekam, kde mu bude dobˇre, teda do kov´ arny. Jenˇze vono, kaˇzd´ a mince m´ a dvˇe strany a tak to, co se zd´ alo bejt nejspr´ avnˇejˇs´ı vˇec na svˇetˇe, byl vlastnˇe jeden velikej vomyl. Totiˇz, v kov´ arnˇe se zaˇcaly d´ıt vˇeci. Zm´ınˇenej element´ al nejprv´ a zatavil vˇsechny dveˇre z kov´ arny a vˇsecky pˇr´ıtomn´ y tam nam´ıstˇe uvˇeznil. Dalˇs´ı informace sou trochu zmaten´ y, ale zd´ a se, ˇze mˇel nˇejak´e pekeln´e n´ avrhy t´ ykaj´ıc´ı se mocnejch zbran´ı vodmˇenou za ˇcist´ y panny a tak v˚ ubec. Nakonec se ale hrdinnejm Andoˇren˚ um podaˇrilo dveˇre rozˇst´ıpat, pˇrivolat pomoc a nestv˚ uru odeslat do pekel. Vo tom, co je pravda a co poh´ adka, a kde bylo pr´ avo a kde ne, at’ udˇelaj ˇcten´ aˇri vobr´ azek sami. Na tˇr´ısky ze dv´eˇr´ı se m˚ uˇzou ale ale jeˇstˇe ted’ j´ıt kouknout. Faktem je, ˇze tyhle lidi, co se vybavovali s element´ alem, zoufale chybˇeli u haˇsen´ı mostu a ten se hrstce zbylejch tak podaˇrilo uhasit aˇz ve chv´ıli, kdy uˇz byl zcela prohoˇrelej a zaˇcal se hroutit do vody. Ani zoufal´ y pokusy most vopravit narychlo pˇrihoblovanejma hrubejma foˇsnama se nezdaˇril a po nˇekolik hodin´ ach si ho tak definitivnˇe vzala voda. Na posledn´ı chv´ıli pˇrivolanej stavitel sl´ıbil, ˇze se vopravy mostu sice ujme, ale ˇze se mu mus´ı vopatˇrit materi´ al (velik´ y mnoˇzstv´ı polen, prken, hˇreb´ık˚ u, ingot˚ u a kamen´ı) a ˇze mu pˇrinejmenˇc´ım tejden bude trvat malov´ an´ı pl´ an˚ u nov´ yho mostu. A tak n´ am nezbejv´ a, neˇz nˇejakou tu dobu chodit vokolo starostensk´ yho hr´ adku a doufat, ˇze novej most bude pevnˇejˇs´ı, neˇz ten bejvalej, co se na jeho vohoˇrel´ y trosky m˚ uˇze kaˇzdej doj´ıt pod´ıvat. Ten smutnej pohled je z n´ amˇest´ı, co by jeden kamenem dohodil. A jak´ y n´ am z toho plyne ponauˇcen´ı? Aˇz bude st´ at novej most, mˇel by na nˇej starosta postavit str´ aˇzn´ıka, poniv´ aˇc tohle zdaleka nebyl prvn´ı pokus most zap´ alit. Pˇredevˇs´ım by se ale mˇelo zv´ aˇzit, esli nenajmout do mˇestkejch sluˇzeb nˇejak´ y hasiˇce, co by vobch´ azeli mˇesto, kontrolovaly ˇzh´ aˇre, ale tˇrebas i kom´ıny, a pokutovali ty, co svoj´ı nepoˇra ´dnost´ı vohroˇzujou majetek i ˇzivoty vostatn´ıch spoluvobˇcan˚ u -VD-
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 6-7 KAPITOLA 6. ANDORSKY DVOJC
30
Posvˇ ecenej zloˇ cin na poctivejch spoluvobˇ canech (27.4.) Moˇzn´ a to ˇcten´ aˇrovi tohohle pl´ atku ani nepˇr´ıde, ale v t´ yhle zemi si lidi nejm´ıˇ n vˇs´ımaj tech, ker´ y nejv´ıc potˇrebujou. M´ am na mysli vobyˇcejn´ y ˇremesn´ıky ... je to nˇekdo, kdo m´ a bejt zalezlej ve sv´ ym vobchodˇe nebo tˇreba v dole, tam makat ze vˇsech sil a akdyˇr pˇrijde z´ akazn´ık do vobchodu, tak bejt milej, vochotnej a pˇripravenej za m´ alo penˇez dˇelat hodnˇe muziky. Nejde mi vo n´ as, p´ ar starejch mistr˚ u, my uˇz m´ ame sv´ y jist´ y, mluv´ım vo tom neviditeln´ ym podhoub´ı n´ aden´ık˚ u a tovaryˇs˚ u, co za p´ ar tron´ık˚ u hledaj ˇzelezo mezi tunama kamen´ı a hluˇsiny. Naposled se tohle ukazuje na pˇrehl´ıˇziv´ ym postoji mˇestskejch spr´ avc˚ u k nim. Zav´ıst magick´ y port´ aly do dol˚ u a z nich, to jim ˇslo hned, ale ˇze by tam l´ıpli vybyˇcejnou cedulku a napsali na ni, kolik je vstupn´ y, to uˇz je ani nenapadne. Dost na tom, ˇze je smutnej pohled, dyˇs ˇclovˇek vyhod´ı ty hˇr´ıˇsn´ y pen´ıze, vleze do dolu a zjist´ı, ˇze zaplatil ouplnˇe zbyteˇcnˇe. Nav´ıc se eˇstˇe mus´ı podrobit t´ y vostudn´ y proced˚ uˇre, kdy ho magickej port´ al proˇsah´ a a ˇslohne mu p´ ar krejcar˚ u z mˇeˇsce a ani neˇrekne kolik. Je to vostuda cht´ıt po nˇekom pen´ıze za nˇeco tak nejist´ yho jako jsou vykopan´ y doly a je eˇstˇe vˇetˇs´ı ostuda ani neˇr´ıct kolik. Jen to ukazuje, nakolik si vrchnost v´ aˇz´ı tˇech, ker´ y pro ni zespoda makaj. -VD-
P´ ar slov´ıˇ cek na z´ avˇ er Tak, tohle ˇc´ıslo, co na nˇem sed´ a prach uˇz ted’, je zaplat’p´ amb˚ u na svˇetˇe. Toˇsku sme se nad n´ım zapotili, ale douf´ ame, ˇze v´ as, ctˇen´ y ˇcten´ aˇrstvo, zaujalo, ˇze ste nad n´ım popˇremejˇsleli, tˇreba si i trochu zanad´ avali na pomˇery, a uˇz ted’ jste zvˇedav´ y, co bude v tom pˇr´ıˇst´ım. Kv˚ uliv´ a t´ y z´ apavˇe starejch ˇcl´ ank˚ u sme eˇstˇe nestihli zpracovat nejnovˇejˇs´ı ud´ alostˇe, ale nenech´ ame na sebe dlouho ˇcekat. Do dvou tejdn˚ u byste mˇeli m´ıt na stole dalˇs´ı pl´ atek, tentokr´ at s mnohem ˇzhavˇejˇs´ıma ud´ alostˇema a esli ne tak sn´ım vlastn´ı klobouk. Uˇziteˇcnˇe str´ avenejch ˇstrn´ act dn´ı v´ am pˇreje ˇ v´ aˇs Andorskej Sum
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 8 ˇ Andorsk´ y Sum -ˇ c´ıslo 8. Slovo ˇs´ efredaktora ˇ Tak se n´ am tejden s tejdnem seˇsel a je tu slibovan´ y dalˇs´ı ˇc´ıslo Andorsk´ yho Sumu, coˇz je dobˇre, ponivaˇc jednak vy, naˇsi mil´ı ˇcten´ aˇrov´e, m´ ate duˇsevn´ı potravu, jednak j´ a nebudu muset ˇzvejkat sv˚ uj klobouk, jak jsem minule na konci sl´ıbil. Tohle ˇc´ıslo vych´ az´ı tak rychle po minul´ ym proto, ˇze i doba je aˇz moc rychl´ a a leckdo nest´ıh´ a vˇsecky ty zmˇeny sledovat. Inu, my je sledujeme za v´ as. Douf´ ame ale, ˇze se to nejˇckon trochu zklidn´ı. Tohle kr´ aloustv´ı by to potˇrebovalo jako s˚ ul. V textu se vˇenujeme jednak ud´ alostem minul´ yho tejdne v Andoru na hradˇe, pˇriˇcemˇz se n´ am povedlo zachytit ryt´ıˇre Malagara, a tak v´ am pˇrin´ aˇs´ıme jeho pohled na to, co se dˇelo. Kdyˇz uˇz sme mˇeli tˇech p´ ar minut jeho drahocenn´ yho ˇcasu, poˇza ´dali sme ho i vo vyj´ adˇren´ı k pˇrevzet´ı Havantu Praetori´ı. Hlaun´ım t´ematem ˇc´ısla sou volby v Havantu. Podaˇrilo se n´ am pˇrimˇet k rozhovoru tˇri ze ˇctyˇr kandid´ at˚ u na starostenskej post, a tak si m˚ uˇze kaˇzdej s rozmyslem vybrat, komu d´ a ten sv˚ uj hl´ asek. Anˇcto ˇrada lid´ı ˇzije v naˇsem kr´ aloustv´ı jen kr´ atce, shrnula pro nˇe redaktorka Ashley jeˇstˇe pˇred sv´ ym uvˇeznˇen´ım ˇradu informac´ı o drac´ıch, kter´ y se tu vyskytli a tˇrebas jeˇstˇe vyskytnou. Vˇeˇr´ım, ˇze v´ as zaujme i jej´ı vypr´ avˇec´ı styl. A jako bonus na z´ avˇer je tu jednak jedno podobenstv´ı, ale jeho intepretaci nech´ am na v´ as, ˇcten´ aˇrov´e moji mil´ı, a hlavnˇe text, kter´ y n´ am poslala neboh´ a Ashley z galej´ı. Novinkou je, ˇze naˇsi redakci opustil redaktor Ivor a rozhodl se vyd´ avat vlastn´ı, ryze elfskej pl´ atek. Do budoucna teda patrnˇe budete moct porovn´ avat n´ aˇs vˇseobecnej s ˇcistˇe elf´ım pohledem na vˇeci. Pˇreju pˇr´ıjemn´ y poˇcten´ıˇcko. Vilja D´eˇzi
Ud´alosti v kr´alovstv´ı Co se dˇ eje na hradˇ e? (2.5.) Vot´ azka z titulku shrnuje to co se hon´ı v hlavˇe lecker´ ymu spoluvobˇcanovi. Co se to dˇeje? Rozum´ı tomu nˇekdo? Proˇc to vˇsecko? No, abysme nepˇredb´ıhali, tak ponejprv´ a struˇcnej souhrn, co sme mohli vidˇet. Tˇeˇzko ˇr´ıct, kam se t´ ahnou podivn´ y znamen´ı, ale ˇreknˇeme, ˇze nˇekter´ y svˇedci se shodli na tom, ˇze uˇz dyˇs mˇelo doj´ıt ke srovn´ an´ı sporu mezi elfsk´ ym a lidsk´ ym svˇetem, bylo divn´ y, ˇze s pˇr´ısluˇsnejma velkejma hlavama hovoˇrila ne kr´ alovna, ale z jej´ıho povˇeˇren´ı ˇca ´rodˇej Syracus. Dyˇs se vpodveˇc´ır devˇetadvac´ at´ yho, den pˇred velkou Filipojakubskou noc´ı, zniˇcehonic rozeznˇely trouby kr´ alovskejch troubaˇc˚ u, ˇze se vˇsichni ˇslechtici a v˚ ubec vejznaˇcn´ y lidi zvou na kr´ alovskej hrad, m´ alokdo asi ˇcekal nˇeco pˇr´ıjemn´ yho. Z naˇsich redachtor˚ u nebyl tou dobou nikdo dost nabl´ızku, aby stihnul popadnout brk a notes a bˇeˇzet tam, a tak sme museli tuhle zpr´ avu vypracovat na z´ akladˇe pov´ıd´ an´ı s u ´ˇcastn´ıkama t´ y seance. V˚ ubec to bylo cel´ y tak narychlo svolan´ y, ˇze to aˇz budilo dojem nepˇripravenostˇe. Kr´ alovna Kilias Podle voˇcitejch svˇedk˚ u se toho stalo souˇcasnˇe moc a m´ alo ... kr´ alovna, bled´ a aˇz sinal´ a, po boku ˇca ´rodˇeje Syracusa, pˇreˇctla prohl´ aˇsen´ı, podle kter´ yho vyj´ım´ a Andor z vl´ ady lidu a ustanovuje nad n´ım svoji vlastn´ı spr´ avu. Do nastal´ yho ticha pak pokraˇcovala t´ım, ˇze nˇekterejm ˇslechtic˚ um, menovitˇe Lordu Merikovi, Lady Maje a Lordu Grizzlymu se vˇenuje l´eno, zat´ımco jinejm, Lady Eliˇsce a Lady Nimue, se titul vodeb´ır´ a. Zveˇrejnˇ eno 10. 5. 2007
31
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 8 KAPITOLA 7. ANDORSKY C
32
Po tˇechhle slovech ˇsum v s´ ale zes´ılil, ale nikdo si nedovolil zpochybˇ novat kr´ alovnin´ y vyhl´ aˇsen´ı. Eˇstˇe bylo stvrzen´ y pr´ avo na Iler´en p´ an˚ um Gorgonovi a Iˇstv´ anovi a neˇz se kdo nad´ al, bylo shrom´ aˇzdˇen´ı u konce. Dom˚ u se pak trousili jednotliv´ı ouˇcastn´ıci jednotlivˇe, zaduman´ y. Kaˇzdej pˇremejˇslel, co to vlastnˇe znamen´ a, pro mˇesto, pro st´ at, pro lidi vn ˇom, a co se asi bude d´ıt d´ al. Netrvalo to dlouho a dalˇs´ı naˇr´ızen´ı bylo na svˇetˇe. Na jeho z´ akladˇe byly plat´ıc´ım pron´ ajemc˚ um vodebran´ y jejich pole v andorsk´ ym vokol´ı a byly votevˇreny vˇsem bez rozd´ılu mˇestsk´ y pˇr´ısluˇsnosti, stejnˇe jako zdejˇs´ı doly. Kam tenhle krok povede, to nen´ı tˇeˇzk´ y uhodnout, ale proˇc k nˇemu doˇslo, tomu asi rozum´ı jen vzneˇsen´ y hlavy na hradˇe. Doufejme teda, ˇze to bude poˇcinek nˇejak´ ym zp˚ usobem nakonec uˇziteˇcnej. -VD-
Rozhovor s ryt´ıˇrem Malagarem o zmˇ en´ ach na kr´ alovsk´ em hradˇ e, dˇ en´ı v Andoru a pˇrevzet´ı mˇ esta Havant Praetori´ı (2.5.) Abychom nˇejak zaˇcali, sire, sm´ım vˇedˇet, zda jste o nedˇeln´ım setk´ an´ı na hradˇe vˇedˇel dopˇredu? Ne, bylo to pro mne pˇrekvapen´ı. Nicm´enˇe byl jste pˇr´ıtomen. Jak byste shrom´ aˇzdˇen´ı popsal? Inu, vˇsichni byli sv´ ateˇcnˇe vystrojeni, a tak v˚ ubec. Ovˇsem to, co kr´ alovna vyhl´ asila byl velik´ y ˇsok pro cel´e osazenstvo, zvl´ aˇstˇe pak by byl pro ty, kter´ ym byl titul odebr´ an. Bohuˇzel, ˇci snad bohud´ık, Eliˇska ani Nimue nebyly pˇr´ıtomny a tak se vˇse dozvˇedˇely aˇz pozdˇeji. I to ale pˇr´ıtomn´e zaskoˇcilo, ˇrekl bych. Jak´e bylo setk´ an´ı po dlouh´e dobˇe s jej´ım veliˇcenstvem? Ano po dlouh´e dobˇe ... Kilias zaˇc´ın´ a b´ yt opravdovou ˇzenou ... ale ve spoleˇcnosti Syracuse je jej´ı chov´ an´ı zvl´ aˇstn´ı. Jako by nic neˇr´ıkala ze sv´e vlastn´ı v˚ ule. Naproti tomu on vystupuje velmi sebejistˇe. Pojd’me tedy d´ al, kdyˇz skonˇcila audience na hradˇe, oˇcek´ aval jste nˇeco dalˇs´ıho? r Malagar Pˇrizn´ am se, ˇze ano, zaslechl jsem cosi od m´ ych bl´ızk´ ych pˇra ´tel Husit˚ u, ale neposlouch´ am ciz´ı Ryt´ıˇ rozhovory a tak jsme jen z t´ on˚ u jejich hlas˚ u vyrozumˇel, ˇze se cosi chyst´ a a ˇze jsou znepokojeni. J´ a s´ am jsem ale pˇredevˇs´ım oˇcek´ aval, ˇze Killias nebo Syracus ˇreknou nˇeco k situaci v kr´ alovstv´ı, nˇeco, co by n´ as nˇekam smˇeˇrovalo, d´ avalo c´ıl naˇsim ˇzivot˚ um. Nestalo se tak ale, jako by drˇzeli vˇsechen lid v nejistotˇe tˇemi podivn´ ymi v´ yroky a rozhodnut´ımi. Pˇrikroˇcme tedy k dalˇs´ımu dni, slyˇsel jste o tom pˇrekvapiv´em rozd´ av´ ani pol´ı a dol˚ u v kr´ alovsk´em mˇestˇe? Ano slyˇsel. To jsou ty podivn´e kr´ alovniny v´ ynosy. Pˇrijde mi, jako by kr´ alovna chtˇela aby Andor zpustl, jakoby chtˇela z mˇesta vystrnadit lid, jakoby j´ı na obˇcanech nez´ aleˇzelo. Je ale tˇeˇzk´e to takhle ˇr´ıci, nezn´ am vˇsechny podrobnosti. Dˇekuji v´ am za rozhovor, pane ryt´ıˇri. R´ ad bych jeˇstˇe na konec rozhovoru ˇrekl toto, a pˇra ´l bych si, abyste to otiskl doslova: Praetori´ ansk´ a Garda neustoup´ı nikomu a niˇ cemu. Thyrisk´ y lid je siln´ y a lidsk´ aˇ r´ıˇ se bude vzkv´ etat! -UC-
Vyj´ adˇren´ı ryt´ıˇre Malagara k pˇrevzet´ı spr´ avy nad Havantem 1. Mˇesto Havant bylo pˇrevzato pod mou spr´ avu, to ale neznamen´ a, ˇze Praetori´ ani maj´ı ve mˇestˇe Havantu jakoukoli moc ˇci privilegia. Praetori´ ani jsou lidskou arm´ adou, kter´ a m´ a chr´ anit a v´est lidskou rasu na u ´zem´ı Thyrisu. Jedin´ y Praetori´ an, kter´ y m´ a v Havantu moc, jsem j´ a, protoˇze Havant se nyn´ı nach´ az´ı pod moj´ı spr´ avou. Nov´ a hierarchie Havantu je jasn´ a - 1. Ryt´ıˇr Malagar - 2. Starosta Havantu - 3. Starostovi lid´e.
2. 3. 4. 5.
6.
Starosta se mnou nepotˇrebuje nic komentovat, vˇsechno co bude s Havantem dˇelat je jeho vˇec, nepotˇrebuje k niˇcemu ani m´e svolen´ı. Pokud budou cht´ıt Havant’an´e volby, kdykoliv mohou ˇr´ıci a j´ a je vyhl´ as´ım, at’ si sami zvol´ı sv´eho spr´ avce, kter´ y bude Havant spravovat. Praetori´ ani si nen´ arokuj´ı ˇza ´dn´ a Havantsk´ a pole. Pokud ano, pak si ho kaˇzd´ y Praetori´ an bude platit ze sv´ ych penˇez z´ıskan´ ych vlastni prac´ı. V Havantu ˇza ´dn´ y Praetori´ an, kromˇe mne, nebude vyd´ avat ˇza ´dn´e rozsudky ani pˇr´ıkazy. Ocenil bych, kdyby se Havant’an´e chovali k Praetori´ an˚ um jako k sobˇe rovn´ ym. Vojensk´ a pomoc Praetori´ an˚ u Havantu je automatick´ a. V momentˇe, kdy bude nˇejak´ y Praetori´ an pobl´ıˇz Havantu ˇ Y ´ Praetori´ a dostane se ke konfliktu Havant’an˚ u proti komukoliv, je KAZD an povinen pomoci Havant’an˚ um. Ocenil bych, kdyby Havant’an´e vojenskou pomoc neodm´ıtali. Z´ akazy vydan´e na u ´zem´ı Thyrisu NEJSOU platn´e na u ´zem´ı Havantu. Z´ akazy a vyhl´ aˇsky vyd´ avaj´ı Havantsk´ y spr´ avce s heroldy Havantu. Z m´e strany nebude vyv´ıjen ˇza ´dn´ y n´ atlak.
33
T´ema vyd´an´ı Nenad´ al´ e volby v Havantu (9.5.) Kolo dˇejin se v posledn´ı dobˇe ot´ aˇc´ı aˇz s neuvˇeˇritelnou rychlost´ı a nab´ır´ a nov´e a nov´e ot´ aˇcky. Jeˇstˇe ani nestaˇcil oschnout inkoust na listinˇe, kterou ryt´ıˇr Malagar potvrdil Lorda Grizzlyho v roli spr´ avce Havantu a uˇz jsou vyhl´ aˇseny volby na jeho m´ısto. Kandid´ atn´ı listina byla uzavˇrena jiˇz osm´eho kvˇetna a do sobotn´ıho veˇcera bˇeˇz´ı vlastn´ı hlasov´ an´ı. Kdyˇz se tuto skuteˇcnost dozvˇedˇel dnes jiˇz b´ yval´ y spr´ avce Lord Gryzzly, vyj´ adˇril se podle oˇcit´ ych svˇedk˚ u na adresu sira Malagara velmi trefnˇe a jadrnˇe, nicm´enˇe jeho slova nelze v naˇsich novin´ ach zopakovat. ˇ Nepˇr´ısluˇs´ı Andorsk´emu Sumu, aby jakkoli hodnotil rozhodnut´ı, nicm´enˇe pokusili jsme se promluvit s kandid´ aty na m´ısto starosty a zjistit, jak´e jsou jejich pl´ any. Tyto rozhovory v´ am nyn´ı pˇrin´ aˇs´ıme, abyste sami rozpoznali, komu jde o tepl´e m´ısto, komu o moc a komu o obˇcany, posoudili, kdo m´ a promyˇslenou koncepci a kdo bez rozmyslu vaˇr´ı ˇ ete peˇclivˇe, z vody, rozhodli se, komu d´ ate sv˚ uj hlas, a po zvolen´ı mohli kontrolovat, nakolik sv´e sliby dodrˇzuje. Ctˇ rozm´ yˇslejte a nezapomeˇ nte, jeden kaˇzd´ y hlas se poˇc´ıt´ a. Kandid´ aty na m´ısto havantsk´eho spr´ avce jsou, v abecedn´ım poˇrad´ı:
sleˇ cna Aishlyn z cechu Lovc˚ u
pan Cardegius, nez´ avisl´ y
sleˇ cna Nemesis z cechu Orbis Abdictus
au ´dajnˇe jeˇstˇe jist´ y pan Andrel, kter´ y vˇsak nen´ı veˇrejnˇe zn´ amou postavou a kter´eho se n´ am bohuˇzel nepodaˇrilo zastihnout, ani o nˇem nic zjistit. Jakou m´ ate vizi rozvoje Havantu? Jak pozn´ a vaˇsi spr´ avu nad Havantem obyˇcejn´ y obˇcan? Aishlyn: R´ ada bych dokonˇcila rozvoj pol´ı, kter´ y je uˇz v rozbˇehu. Chtˇela bych, aby Havant byl bezpeˇcn´ ym mˇestem pro kaˇzd´eho obˇcana bez rozd´ılu rasy ˇci p˚ uvodu. D´ ale bych chtˇela zlepˇsit trˇzn´ı ekonomiku mˇesta a v neposledn´ı ˇradˇe a aˇz podle veˇrejn´eho m´ınˇen´ı uspoˇra ´dat havantsk´ y jarmark. Ale ten, jak jsem ˇrekla, podle obˇcan˚ u, zda by mˇeli z´ ajem ˇci nikoli. Pokud bude m´ıt obˇcan Havantu nˇejak´ y probl´em ˇci nˇejak´ y dotaz, tak mu r´ ada a kdykoli pom˚ uˇzu. D´ a se ˇr´ıct, ˇze pro nˇe budu kaˇzd´ y den. Nechci se honosit v drah´ ych r´ ob´ ach, zkr´ atka jsem Aishlyn a r´ ada bych touhle cestou pom´ ahala. Cardegius: Pokud by to bylo v m´ ych sil´ ach, vybudovat zde v´ıce pol´ı a ohr´ adek, sn´ıˇzit mˇes´ıˇcn´ı daˇ n i poplatek za pˇrihl´ aˇsen´ı se do vesnice, aby tato mohla i nad´ ale plnˇe rozkv´etat a jej´ı obˇcan´e aby byli hrd´ı na to, ˇze ˇzij´ı na vesnici a nemuseli se stydˇet pˇred mˇeˇst’a ´ky. D´ ale bych se pokusil zajistit pravideln´e hl´ıdky do pˇredmˇest´ı Havantu, aby i tam bylo bezpeˇcno pˇred n´ ajezdn´ıky a jin´ ymi lapky. To, ˇze jsme mal´ a vesniˇcka, neznamen´ a, ˇze si na naˇse obˇcany budou jin´ı dovolovat. Jednou za ˇcas bych tak´e chtˇel uspoˇr´ adat v Havantu nˇejakou menˇs´ı pivn´ı slavnost. Nemesis: Inu, rozv´est pˇestov´ an´ı chmele, podneb´ı Havantu je pˇr´ızniv´e t´ehle plodinˇe. D´ ale se postarat o rozvoj pivovarnictv´ı a zvˇetˇsen´ı plochy pro obˇcany. Jak s´ am vid´ıte, je tady moc lid´ı a m´ alo domeˇck˚ u. Pokud to pokladna dovol´ı, chtˇela bych se postarat o nˇejak´e str´ aˇze ˇcistˇe na obranu obˇcan˚ u. A v dalˇs´ı ˇradˇe pˇridat troˇsku sportovn´ıho ducha do mˇesta, ˇreknˇeme nˇejak´ y ten turnaj. ˇ Ceho byste se jako starost(k)a urˇcitˇe chtˇel(a) vyvarovat? Aishlyn: Toho, aby si lid´e mysleli, ˇze jako ˇclenka cechu Lovc˚ u budu preferovat Lovce nad ostatn´ımi obyvateli. Nen´ı tomu tak a ani nebude. Cardegius: Chyb, co by pohanily Havant a jeho obˇcany. Mohl bych b´ yt konkr´etnˇejˇs´ı, ale nˇeco si mus´ım nechat jako pˇrekvapen´ı, aby z toho budouc´ı jin´ y starosta neudˇelal svou myˇslenku. Nemesis: V hlavn´ı ˇradˇe, abych nebyla jako nynˇejˇs´ı starosta. To znamen´ a, ˇze chci b´ yt obˇcan˚ um vˇzdy k ruce. A v neposledn´ı ˇradˇe, nechtˇela bych z mˇesteˇcka udˇelat nˇeco stylem cirkusu. Havant je a bude i nad´ ale venkovsk´e mˇesto, tenhle zp˚ usob ˇzivota nechci mˇenit.
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 8 KAPITOLA 7. ANDORSKY C
34 Jak hodnot´ıte vl´ adu sv´eho pˇredch˚ udce, lorda Gryzzlyho?
Aishlyn: Jako v´ ybornou, i kdyˇz byl indisponovan´ y, tak za sebe naˇsel doˇcasn´eho spr´ avce, l´epe ˇreˇceno spr´ avkyni, takˇze jako velmi zodpovˇednou. Cardegius: Mus´ım odpov´ıdat? M´e hodnocen´ı by nebylo pozitivn´ı. Nemesis: Inu, mluvila jsem s n´ım snad jednou, pˇripadal mi mil´ y a pˇr´ıvˇetiv´ y, ale od t´e doby jsem ho nezastihla, takˇze bych ˇrekla, ˇze byl moc zanepr´ azdnˇen´ y. Nemohu o nˇem ˇr´ıct nic ˇspatn´eho, zas tak dobˇre ho nezn´ am. Jak´ y je v´ aˇs n´ azor na to, ˇze Havant je pod spr´ avou Praetorie? Aishlyn: No, zat´ım nezn´ am d˚ uvody, kter´e k tomu vedly, takˇze m´ am neutr´ aln´ı postoj. Pokud to bude pro dobro, tak budu r´ ada, ale jak jsem ˇrekla, nezn´ am d˚ uvody, nem˚ uˇzu se vyj´ adˇrit. Cardegius: Praetorie mnˇe zas tak nevad´ı. Aspoˇ n se tu nˇekdo star´ a o slab´e. To Lovci se o to moc nestarali. Uˇz jsme tady sestavovali nˇeco jako domobranu, kdyˇz se tu zaˇcli zjevovat prvn´ı n´ ajezdn´ıci, ale obˇcas mus´ı ˇclovˇek taky odcestovat a tak nest´ıh´ a vˇse. J´ a osobnˇe bych tedy byl r´ ad, kdyby se tu ˇcas od ˇcasu objevil nˇekdo od Praetorie, aby tu zjednal poˇra ´dek, i kdyˇz si asi nezvyknou na zdejˇs´ı hovorovˇejˇs´ı mluvu. ˇ Nemesis: Reknˇ eme, ˇze t´ım nejsem nadˇsen´ a, ale budu dˇelat vˇse pro Havant, a to se nezmˇen´ı, i kdyby byl pod spr´ avou skˇret˚ u. Radˇeji bych nebyla konkr´etnˇejˇs´ı. Jak si predstavujete spolupraci s Praetoriany? Aishlyn: Praetori´ ani jsou dobˇr´ı bojovn´ıci, tak bych oˇcek´ avala jejich podporu po str´ ance v´ aleˇcn´e. Pokud by byly nˇejak´e z´ avaˇzn´e probl´emy, tak asi jako konzultaci s panem Malagarem a n´ asledn´e ˇreˇsen´ı probl´emu. Mysl´ım, ˇze pokud budou obˇe strany, tedy Havant a Praetorie, cht´ıt naj´ıt nˇejak´e v´ ychodisko, tak se dohodnou na vz´ ajemn´e podpoˇre. Vˇzdycky jde pˇrece o blaho obyvatel a o jejich bezpeˇc´ı. Cardegius: Kdybych byl zvolen a nesehnal bych dost spolehliv´ ych lid´ı odsud z vesnice na jej´ı obranu, tak bych mile rad jejich pomoc uv´ıtal. Ale to je zat´ım ve hvˇezd´ ach. Nemesis: Inu, ˇreknˇeme ˇze to z´ aleˇz´ı na nich, budu r´ ada kdyˇz obˇcas projedou mˇesto, jestli tady nejsou vrazi. Ale nerada bych, aby straˇsili obˇcany. Jak se ˇr´ık´ a, vˇseho s m´ırou, aby napˇr´ıklad, kdyˇz se obˇcan Havantu vyd´ a na lov, nebyl peskov´ an po cestˇe z domu do lesa, ˇze m´ a zbraˇ n v ruce. Pˇredmˇest´ı je pololesem, i tady se vyskytuj´ı divok´ a zv´ıˇrata. ˇ ek tu mus´ı b´ Nechci aby se obyvatel´e c´ıtili ˇspatnˇe ve vlastn´ım mˇestˇe. Clovˇ yt pˇripraven se br´ anit a m´ a na to pr´ avo. Pˇr´ al(a) byste si naˇsim ˇcten´ aˇr˚ um jeˇstˇe nˇeco ˇr´ıci? Aishlyn: Pokud bych se stala starostkou, tak to bude jen d´ıky v´ am, voliˇc˚ um a kdyby to nevyˇslo, tak v´ am dˇekuji za vaˇse hlasy. Moc to pro mˇe znamen´ a. Cardegius: Ano, kdo se neboj´ı pr´ ace na poli a nevad´ı mu vesnick´ y ˇzivot v Havantu, byl by za m´eho spr´ avcov´ an´ı mile v´ıt´ an. Nemesis: Aby se tˇeˇsili na zmˇeny v Havantu. -UC-
Z andarijsk´e historie Draci v Andarii aneb Xilath, Gemma a ti dalˇs´ı Jednoho poˇsmourn´eho r´ ana se bl´ızko redakce v Andoru ozval ˇrev. Pˇrijdu bl´ıˇze a vid´ım jen draka. Nejprve se mˇe zmocn´ı panika, ale z´ ahy ji vystˇr´ıd´ a zvˇedavost. Hlavou mi poletuje moˇre myˇslenek a jednou z nich je, ˇze kdyby mˇe chtˇel seˇzrat, uˇz by to udˇelal. Pˇristoup´ım tedy k nˇemu, nikde nikdo a ve mnˇe je jen mal´ a duˇsiˇcka. Po chv´ıli rozmlouv´ an´ı s n´ım, moudr´ ym to tvorem, a dozv´ıd´ am se p´ ar informac´ı. Pominu to, ˇze to je m˚ uj str´ yc a jin´ a rodinn´ a fakta, ale dozv´ıd´ am se, ˇze ˇza ´d´ a si ˇzivotem nezkaˇzenou d´ıvku, mˇe odm´ıtne pro pˇr´ıliˇs draˇc´ı krve jeˇz m´ am. Mezi t´ım se vˇsude kolem jiˇz srocuj´ı lid´e a chtˇej´ı ho vyhnat. Odjedu tedy dom˚ u a jdu si po sv´ ych vˇecech, neopomenu varovat svou dceru aby nikam nechodila, a uˇz v˚ ubec ne do Andoru. Co se dˇelo pak se dozv´ıd´ am od n´ı, jelikoˇz je to st´ ale jen d´ıtˇe a pov´ım-li nesahej, ˇsup a uˇz na to ˇsm´ atr´ a. Drak si Angelicu vyvolil a chtˇel si ji odv´est, ona souhlasila, aby ochr´ anila Andor a obˇcany v nˇem. Tu se na odpor postavilo p´ ar hrdin˚ u, jiˇz vˇsak proti drakovi nemˇeli ˇsanci. Pobl´ıˇz pob´ıhal pan Bimba, po rozmluvˇe se Xilathem (drakem) se stal jeho pomocn´ıkem a prostˇredn´ıkem. Kdyˇz byl vˇsak pan Bimba bl´ızko Xilatha, jeho pl´ aˇst’ nevydrˇzel ˇza ´r draˇc´ıho tˇela a
35 vzpl´ al ohnˇem jenˇz nep´ alil, naopak zanechal po sobˇe strukturu podobnu draˇc´ı k˚ uˇzi. I barevnˇe se u ´plnˇe odliˇsoval. Jako dar jeˇstˇe pˇrevzal draˇc´ı vidle a pˇr´ıdomek Pekeln´ık. Hrdinn´ı obˇcan´e vzdorovali a nechtˇeli nechat dˇevˇce odej´ıt s tou. v jejich oˇc´ıch, pˇr´ıˇserou. Drak jim tedy musel d˚ uraznˇe vysvˇetlit, ˇze mus´ı z˚ ustat tu a oni odejdou at’ se jim to l´ıb´ı nebo ne. Hromovit´ y ˇrev vˇsem zastˇrel uˇsi. Jeho hr˚ uzn´ a zloba se snesla na kaˇzd´eho kdo se mu postavil. Bylo tˇreba Angelicu na duchu oˇcistit a pˇripravit ji na sloˇzit´ y ritu´ al, jenˇz se mˇel konat. Sv˚ uj pˇr´ıbytek j´ı nab´ıdla Lady Eliˇska, jeˇz k n´ı nesmˇela nikoho pouˇstˇet a dovolit, aby se j´ı nˇeco stalo. Xilath pˇrisl´ıb´ı podˇelen´ı se o sv´e vˇedomosti s touto hodnou d´ amou a zaruˇcuje se ochr´ anˇen´ı lid´ı, pokud si sami nebudou umˇet poradit. Vˇse m´ a sv´e odp˚ urce, a tak i zde je. S´ıdl´ı daleko, na hranici t´eto zemˇe. Temn´ y drak, mnoho pˇrisluhovaˇc˚ u a otrok˚ u pln´ı jeho pˇra ´n´ı. Obˇr´ı pavouci, tarantule a jin´ a havˇet’ pln´ı jeho pˇr´ıkazy. D˚ um Lady Eliˇsky se ocit´ a znovu a znovu v obleˇzen´ı. Nebezpeˇc´ı ˇc´ıh´ a na kaˇzd´em kroku. Temn´ y Drak promˇenˇen v lidsk´e bytosti se snaˇz´ı st˚ uj co st˚ uj dostat k Angelice, rozhodnˇe totiˇz nestoj´ı o to, aby mˇel jeˇstˇe v´ıc odp˚ urc˚ u v podobˇe siln´ ych dr´ aˇcat. Skrze jej´ı bl´ızk´e se j´ı snaˇz´ı d´ at r˚ uzn´e artefakty, mnˇe pro ni napˇr´ıklad d´ av´ a draˇc´ı korunku. Ale naˇstˇest´ı se nikdo nenechal oklamat a ned˚ uvˇeˇrovalo se kaˇzd´emu, kdo s t´ımto pˇriˇsel. Kdyˇz uzraje ˇcas odn´ aˇs´ı si Xilath d´ıvku ke sv´e svatyni, kde probˇehne ritu´ al a ona vdechne ˇzivot jeho draˇc´ım vejc´ım. D´ıky nˇemu se v n´ı probud´ı draˇc´ı s´ıla, jej´ı smysly se prohloub´ı, kadeˇre podobny draˇc´ım ˇsupin´ am z´ aˇr´ı ve slunci. Z jej´ıho nitra je c´ıtit ˇza ´r, jenˇz stˇeˇz´ı ovl´ ad´ a, a v neposledn´ı ˇradˇe vyspˇeje, z d´ıtˇete se st´ av´ a sleˇcna jeˇz se neboj´ı postavit tˇem kdo chtˇej´ı ubl´ıˇzit j´ı, vejc´ım ˇci Xilathovi. Ty svˇeˇr´ı Lady Eliˇsce, aby jim naˇsla ochr´ ance, jeˇz je budou stˇreˇzit a peˇcovat ´ o nˇe. Pokud se z nich vyklube dr´ aˇce, pak bude m´ıt srdce a duˇsi podle ochr´ ance. Utoky se stupˇ nuj´ı a Temn´ y drak chce zabr´ anit tomu, aby se vejce vyklubala. Po cel´e zemi vyl´ezaj´ı odporn´ı pavouci, Xilah, na nˇemˇz je st´ aˇr´ı a n´ amaha zn´ at, se zapojuje a bojuje po boku dvounoˇzc˚ u. Jde aˇz na hranici sv´ ych sil a stˇeˇz´ı se drˇz´ı na nohou, avˇsak pokaˇzd´e se najde podpora obyvatel. Jednou i mˇe napadnou osminoh´e pˇr´ıˇsery v Lewanu. Otr´ avili mˇe a na pokraji vˇedom´ı vid´ım Xilatha kterak se z nebe sn´ aˇs´ı a pos´ıl´ a monstra na vˇeˇcnost. Jeho dech probud´ı ve mnˇe chut’ st´ at po jeho boku a pomoci mu. Od v´ ychodu slunka bojoval a nyn´ı padl k zemi. Hr˚ uza mi koluje v ˇzil´ ach, nevˇeˇr´ıcnˇe hled´ım na jeho obˇr´ı tˇelo, jeˇz bez hlesu leˇz´ı opod´ al na kraji houˇst´ı. Napadne mˇe, ˇze m´ a krev aˇc jen zpola draˇc´ı by v nˇem mohla probudit ˇzivot, Macros pˇrin´ aˇs´ı lahviˇcky s draˇc´ı krv´ı. Felˇcar Yo Than Ghot mu pom´ ah´ a, pomaz´ avaj´ı ho j´ı. Do pootevˇren´e tlamu mu st´ek´ a m´ a s´ıla, om´ amen´ a a zpola pˇri vˇedom´ı sleduji jak jeho obˇr´ı srdce zaˇc´ın´ a tlouct, nejprve jen pomalu a sotva zˇretelnˇe. Svˇet se se mnou toˇc´ı a jen s n´ amahou vn´ım´ am okol´ı. Mocn´ y Xilath˚ uv duch se vrac´ı, vyˇcerp´ an, ale ˇziv se stav´ı na nohy. Po d´ avce lektvar˚ u a notn´e d´ avky ˇstˇestˇeny odl´et´ a. Nˇekolik mˇes´ıc˚ u o nˇem nen´ı ani vidu, ani slechu. Na celou zem u ´toˇc´ı draci, ˇsed´ı, ˇcern´ı, mlad´ı, staˇr´ı. Ve znamen´ı se zjevuje dˇesiv´ y Balrod, skupina odv´ aˇzn´ ych ho zabije a jeho srdce vloˇz´ı do draˇc´ı svatynˇe. Pokud v jeho bl´ızkosti nˇekdo zemˇre, rozz´ aˇr´ı se a objev´ı se z prostoru a ˇcasu d´emon. Obyvatel´e zamˇestn´ avaj´ı kov´ aˇre v´ yrobou zbran´ı, zbroj´ı, alchymisty pˇr´ıpravou lektvar˚ u a cel´ y n´ arod vzdoruje t´e pˇresile jeˇz je nakonec pokaˇzd´e odraˇzena. Zjevuj´ı se pomocn´ıci Temn´eho, nen´ı jasn´e jak, ale na svou stranu z´ıskal postupem ˇcasu jiˇz zesnul´eho Tribuna Caesara, Herolda Imotepa, Herolda Telecontara a v neposledn´ı ˇradˇe st´ ale mu slouˇz´ı Korneus, cechmistr Str´ aˇzc˚ u. Lid´e um´ırali a pˇresto bojovali proti sv´ ym, mnohdy pˇra ´tel˚ um. Nakonec se pˇriˇslo na to, ˇze zbranˇe nic nezm˚ uˇzou, jen l´eˇcen´ı a k´ amen svˇetla jim vyˇzene to bl´ aznovstv´ı z hlavy. Bylo tˇreba jim totiˇz sejmout zbroj, co mˇeli na sobˇe, ta jim zast´ırala mysl. Neopomeˇ nme ani jejich hrozn´ a muka, i smrt by byla m´enˇe bolestiv´ a neˇz tento u ´kon. Naˇstˇest´ı se zm´ınˇen´ı vzpamatovali na tolik, ˇze se postavili opˇet hrdˇe proti s´ıle jeˇz je doned´ avna ovl´ adala. Snad se najde p´ ar odv´ aˇzn´ ych jeˇz se postav´ı Korneovi. Jistˇe mnoh´ ym z n´ as chyb´ı. Nev´ı se kdo, ale jist´e je toto, Ryt´ıˇr Malagar, nyn´ı Konzul, byl str´ aˇzcem jednoho z draˇc´ıch vajec, mus´ım podotknout, ˇze je jich je ˇsest a z toho ˇctyˇri b´ıl´e a dvˇe ˇcern´ a, on stˇreˇzil b´ıl´e. Bohuˇzel pˇri jednˇech ˇsarv´ atk´ ach byl sraˇzen a oloupen o b´ıl´e vejce jeˇz nosil o sebe. To z´ıskal Temn´ y drak a vychoval ho k obrazu sv´emu. ˇ est´ım v neˇstˇest´ı bylo to, ˇze stˇreˇzil zm´ınˇen´e b´ıl´e vejce, ˇcern´ Stˇ a si sv´e majitele vybrala sama a z nich budou mocnˇejˇs´ı dr´ aˇcata, neˇz ze sourozenc˚ u. Kdyby z´ıskal Temn´ y ˇcern´e, umocnil by jeˇstˇe jeho s´ılu a nev´ım zadli by se ho uˇz podaˇrilo nˇekdy odrazit. Opˇet nastal klid pˇred bouˇr´ı. Po jist´e dobˇe zachv´ atila Thyris a jeho okol´ı panika. Zjevila se mlad´ a draˇcice, nˇekdo ji pojmenoval Gemma. Hovorn´ a tedy nebyla, ˇci sp´ıˇs nebyla ˇsance s n´ı nˇeco promluvit, neust´ ale na n´ as u ´toˇcili nemrtv´ı, pˇrev´ aˇznˇe lichov´e a zombie. Zde ostˇr´ı meˇc˚ u byla ztupena, vzduch prosycen magii a vˇsude vl´ adl boj. Gemma je mlad´ a draˇcice jeˇz se vyklubala z ukraden´eho vejce. Objevil se i Xilath, opˇet pˇri s´ıle, a sdˇelil n´ am, ˇze kdesi je ukryta tajupln´ a zbraˇ n, jeˇz pom˚ uˇze ukonˇcit jej´ı vˇeˇcn´ y ˇzivot. A tak se stalo, ˇze kmen siln´ ych bojovn´ıku Kulgur se vypravil do podzem´ı a tam u Parasekta byla v truhle schovan´ a mocn´ a zbraˇ n. Popsala bych ji jako zvl´ aˇstn´ı palc´ at. J´ım jedin´ ym se dalo rozb´ıt srdce Balroda v draˇc´ı svatyni. Axantur mu zasadil dvˇe r´ any a jeho u ´lomky si ponechal.
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 8 KAPITOLA 7. ANDORSKY C
36
V Andoru, v kov´ arnˇe za bankou se jednou objevila zvl´ aˇstn´ı kov´ aˇrka, poch´ azela pr´ y ze vzd´ alen´ ych kraj˚ u a podle zbran´ı, jeˇz vyr´ abˇela, byla mistryn´ı ve sv´em ˇremesle. Axantur j´ı tedy uk´ azal u ´lomky srdce a zeptal se, zdali by je mohla zatavit do jeho bardychy. Chv´ıli se vykrucovala, nakonec okouzlena jeho kr´ asn´ yma oˇcima a svaly, jeˇz se vln´ı pod jeho op´ alenou k˚ uˇz´ı, svolila, ale musel pˇrin´est nˇeco na roztaven´ı pece. Ted’, uˇz je moˇzn´e ukonˇcit tr´ yznivou existenci zkaˇzen´eho dr´ aˇcete, jedin´ a tato bardycha se j´ı dostane pod draˇc´ı k˚ uˇzi. Opˇet je klid pˇred bouˇr´ı. Avˇsak jen zd´ anliv´ y. Pˇred branou Thyrisu potk´ av´ am pˇrekr´ asnou d´ıvku, zaujme mˇe. Chv´ıli pot´e se z mˇesta ozve ˇrev, ˇrev tak straˇsliv´ y, ˇze jej vyd´ avaj´ı jen um´ıraj´ıc´ı. A skuteˇcnˇe, na chodn´ıku nach´ az´ıme zohavenou, draˇc´ımi sp´ ary rozs´ apanou mrtvolu. Neˇslo urˇcit v´ıc. Jen mˇe zaujalo, ˇze v okol´ı, pokud to byl drak, nebyl pol´ am´ an ˇziv´ y plot nic, neshledala sem zn´ amky toho, ˇze by tu proˇsel drak. A tak jsem usoudila, ˇze to musel b´ yt drak promˇenˇen´ y v ˇclovˇeka. Sebˇehne se hlouˇcek lid´ı a diskutujeme co d´ al? Po dvojic´ıch prop´ atr´ av´ ame okol´ı, postupnˇe nach´ az´ıme dalˇs´ı tˇela a vˇzdy kolem je potuluje ta kr´ asn´ a d´ ama. Nakonec Markus Diego ji stˇreˇz´ı, ˇci j´ı dˇel´ a spoleˇcnost v hostinci. Jen tak okrajovˇe, nemaj´ı tam ani pivo. Ale jiˇz neshled´ av´ ame nic, co stoj´ı za povˇsimnut´ı. Vyd´ am se tedy za tou sleˇcnou, velmi ji podez´ır´ am, ˇze je draˇcic´ı a jsem odhodlan´ a to dok´ azat. Po kr´ atk´e chv´ıli, kdy jsem si vyˇza ´dala samotu a troˇsku lsti se neudrˇzela a promˇenila se. Cel´ a vydˇeˇsen´ a ze zbran´ı, jeˇz na n´ı hlouˇcek bojovn´ık˚ u, kter´ y netuˇs´ım, jak se tam tak rychle vzal, vyt´ ahl. Odletˇela tedy. Zanedlouho pot´e se objevil staˇr´ık jeˇz usiluje o pana Bimbu, tuze se vypt´ aval na jeho pl´ aˇst’ a kde ho naj´ıt. N´ aslednˇe pˇriˇsel na to kde hledat, v´ı kde bydl´ı. Co po nˇem chce a proˇc ho hled´ a netuˇs´ım, pokud to nˇekdo v´ı povˇezte. A nezapom´ınejte, ne kaˇzd´ y je takov´ y jak´ y se zd´ a b´ yt, uˇz v˚ ubec ne t´ım k´ ym se zd´ a b´ yt. Ne kaˇzd´eho je hned tˇreba eliminovat, ne kaˇzd´ y je hodn´ y. Bud’te ostraˇzit´ı a pokud se cokoliv dozv´ıte, nebo uvid´ıte nˇeco, co by s t´ımto pˇr´ıbˇehem mohlo souviset. Nemeˇskejte a vyhledejte mˇe a nebo sv˚ uj postˇreh napiˇste a do truhliˇcky v Andorsk´e bance vhod’te. Dˇekuji. Ashley
A nˇeco nav´ıc. . . Zpr´ ava z galej´ı Bylo to uˇz pozdˇe, snad kolem p˚ uloci, sedim v redakci, p´ıˇsu, kdyˇz mi na vrata zaklepe nˇejak´ y podivn´ y individuum, takovej skrˇcek pihovatej. Pt´ am se co chce a von ˇze prej deset zlatejch a za nˇe mi d´ a zpr´ avu o Ashley. No, pˇriˇslo mi to podivn´ y, ale pˇri vzpom´ınce na tu holku neˇst’astnou sem mu tˇech p´ ar krejcar˚ u dal. Vrazil mi do ruky kus hadru poˇcm´ aranej uhlem, nˇeco zachrˇcel a zmizel ve tmˇe. Co bylo na tom hadru, pˇretiskuju slovo vod slova. VD Snad tyhle ˇra ´dky nejsou to posledn´ı co m´e zniˇcen´e prsty nap´ıˇs´ı v tomto pekle na zemi. P´ıˇsi velmi rychle, snaˇz´ım se i zˇretelnˇe na ten kousek l´ atky jeˇz jedin´ y zat´ım nevlastn´ı pam´ atky po stop´ ach biˇc˚ u tˇech ps˚ u co n´ as tu hon´ı. Krˇc´ım se tu ve stinn´em koutku pod stolem, tˇeˇzk´e boty dozorc˚ u r´ azuj´ı kolem a j´ a, uˇsmudlan´ a a zuboˇzen´ a, dˇr´ıve hrd´ a redaktorka sepisuji sv´e poznatky kouskem uhle o t´eto hr˚ uze zde. Peklo jinak to tu nelze nazvat, pˇr´ıtm´ı se dob´ yv´ a do vaˇs´ı mysli a vzpom´ınky na to kr´ asn´e, jeˇz bylo, jsou pryˇc. I pojem kr´ asno tu pozb´ yv´ a na v´ yznamu. Vzpom´ınky jsou jen ozvˇenou minulosti a nic, neˇz co je ted’, nikdy nebylo a zd´ a se ˇze ani nebude. Plesniv´ y chl´eb, svraˇstˇel´e ovoce, zvadl´ a zelenina, voda ze zaplivan´e n´ adoby n´ as maj´ı udrˇzet naˇzivu. Svˇetlo louˇc´ı problik´ av´ a v temn´em labyrintu, m´e lehk´e botky st´ ale nar´ aˇzej´ı o kamen´ı. Obˇcas zde potk´ av´ am i jinou zuboˇzenou ˇ duˇsi, jeˇz oh´ yb´ a sv˚ uj hˇrbet pod ranami d˚ utek, ˇci zlomen´ a sed´ı ve st´ınu doufaj´ıce, ˇze unikne pohled˚ um dozorc˚ u. Cas neplyne, zd´ a se, ˇze se zde zastavil, stejnˇe jako ta stoka pˇres niˇz vedou chatrn´e m˚ ustky, po kter´ ych se neust´ ale ub´ıraj´ı tam a zpˇet naˇse kroky. Ne naˇse kroky, sp´ıˇse n´ aˇs zbˇesil´ y bˇeh. Nest´ al... Co se fl´ ak´ aˇs holoto?“ Zaˇrve dozorce a jeho hˇrmotn´ y hlas je doprov´ azen dopadem biˇce. ” Krˇc´ım se na jin´em m´ıstˇe a snad i v jin´ y ˇcas, jen s nˇekolika ranami biˇce nav´ıc. Jen vzpom´ınka na m´e milovan´e mˇe drˇz´ı. Tˇeˇzk´e ˇzelezn´e, mˇedˇen´e, stˇr´ıbrn´e, zlat´e a mitrilov´e pruty pˇren´ aˇs´ıme do skladu, ze skladu, kdo v´ı? Pokud se v tom ˇseru spleteme, dozorce d˚ uraznˇe naˇs´ı tˇelesn´e schr´ ance pˇripomene, ˇze to nebylo dobˇre a pˇrid´ a n´ am p´ ar prut˚ u do seznamu nav´ıc. Samota se st´ av´ a naˇs´ı spoleˇcnost´ı, bolest naˇs´ı souˇca ´st´ı, vyˇcerp´ an´ı naˇs´ım dechem. St´ ale se na rty derouc´ı v´ ykˇrik se odr´ aˇz´ı chodbami a m´ am takov´ y dojem, ˇze jist´ ym ˇspinav´ ym uˇs´ım jest rajskou hudbou. Pro vˇetˇsinu je to peklo, pro vˇsechny oˇcistec a pro nˇekter´e r´ aj v nˇemˇz se vyˇz´ıvaj´ı. ˇ redaktorsk´e ˇremeslo nen´ı nic snadn´eho, znaˇc´ı i cena j´ıˇz jsem podplatila dozorce, aby tenhle c´ Ze ar snad doruˇcil Viljovi. A ˇze platit se tu ned´ a penˇezi, to snad ˇr´ıkat nemus´ım. Na m´ısto zatracen´ı a zapomnˇen´ı v´ am nerad´ım se dostat. Ashley.
37
Pl´ an galejn´ıho ostrova, jak jsme jej spolu s nˇekolika b´yval´ymi dozorci i trestanci pro poˇcestn´e ˇcten´ aˇre v redakci sestavili
Podobenstv´ı o dvou vesnic´ıch, dvou pastvin´ ach a dvou st´ adech krav V knih´ ach moudra pro ˇcten´ aˇre, obzvl´ aˇst’ pro ty, co se jim dostalo spoleˇcn´ yho vlastnictv´ı ˇcehokoli, a nejv´ıc pak tˇem, co bydlej v souˇcasnosti v kr´ alovsk´ ym mˇestˇe, vyhrabal Vilja D´eˇzi Byly nebyly, dvˇe vesnice, jedna jako druh´ a, jedna kous´ıˇcek po proudu potoka za druhou. V obou ˇzili ˇst’astn´ı i neˇst’astn´ı lid´e, rodili se, um´ırali, ˇzenili se, h´ adali se, usmiˇrovali, ur´ aˇzeli a prali, jak to tak uˇz na vesnic´ıch b´ yv´ a. A v obou vesnic´ıch ti lid´e chovali kr´ avy, kter´e jim d´ avaly ml´eko, maso i pracovn´ı s´ılu. V Horn´ım Osazen´ı, jak se jmenovala vesnice v´ yˇs proti proudu, mˇeli sedl´ aci pastviny peˇclivˇe ohrazeny a rozdˇeleny sv´ ymi ploty a ohradn´ıky. Kaˇzd´ y si spravoval sv˚ uj pronajat´ y d´ıl, kaˇzd´ y za nˇej odv´ adˇel do pokladny nˇejak´ y ten krejcar, za kter´ y rycht´ aˇr tu a tam nechal ten ohradn´ık opravit, ˇci strouhu prohloubit, kaˇzd´ y na sv´em d´ıle p´ asl kr´ avy, pˇres den pracoval, veˇcer je podojil, obˇcas i nˇejakou porazil, ˇci tele porodil. Ten mˇel krav m´ıˇ n a ten zas v´ıc, podle toho, jak velik´ y kus zemˇe spravoval. ˇ To v Doln´ım Osazen´ı, tam byli sedl´ aci chytˇrejˇs´ı. Rekli si, proˇc bychom my mˇeli za obecn´ı pastvinu platit? Vˇzdyt’ z tˇech penˇez rycht´ aˇr stejnˇe stav´ı jen ohradn´ıky, co zab´ıraj´ı m´ısto, kde by mohla b´ yt taky tr´ ava a p´ ast se kr´ avy. A jak ˇrekli, tak udˇelali. Zbourali ohradn´ıky a zaˇcali vyh´ anˇet kr´ avy na voln´e prostranstv´ı. A jejich kr´ avy prosperovaly, tak jako ty v Horn´ım Osazen´ı, ba jeˇstˇe l´epe, mˇely pˇrece v´ıc tr´ avy. Jenˇze jak ˇsel ˇcas, ˇrekl si nejeden sedl´ ak, ˇze kdyˇz se jeho krav´ am tak pˇeknˇe daˇr´ı, proˇc by si nenechal o jednu, o dvˇe v´ıc. A st´ ada zaˇcala nar˚ ustat. Brzy se pozapomnˇelo, kter´ a pastvina kdysi patˇrila komu, st´ ada se vyh´ anˇela tam, kde byla nejlepˇs´ı tr´ ava. A tak se stalo, ˇze poˇcetnˇejˇs´ı st´ ada krav sp´ asala spoleˇcn´ ymi silami tr´ avu rychleji, neˇz st´ıhala dor˚ ustat. Po nˇejak´em ˇcase kr´ avy zaˇcaly hubnout. Ne nijak rychle, sp´ıˇs pokradmu, ale pˇreci jen, se z nich pomalu st´ avaly suˇsinky kost a k˚ uˇze. A pˇriˇsly spory. Soused´e se navz´ ajem obviˇ novali, ˇze ten nebo onen m´ a moc krav a ty ˇ adn´ sp´ asaj´ı obecn´ı tr´ avu ostatn´ım st´ ad˚ um. Z´ y ale nechtˇel ustoupit, ˇza ´dn´ y nechtˇel pˇripustit, ˇze by on musel nˇejakou porazit, aby ostatn´ı mohli m´ıt v´ıc, koneckonc˚ u, proˇc by to mˇel b´ yt pr´ avˇe on. A od t´e doby spolu soused´e v Doln´ım Osazen´ı nemluv´ı a maj´ı huben´e kr´ avy i dˇeti. Co ale udˇelali ˇspatnˇe? Vˇzdyt’ pˇrece mˇeli v u ´myslu jen to nejlepˇs´ı, mˇeli v´ıc tr´ avy, jejich st´ ada vyuˇz´ıvala tr´ avu l´epe a v˚ ubec vˇsechno ˇslo zpoˇca ´tku tak dobˇre. Nebo snad ne?
38
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 8 KAPITOLA 7. ANDORSKY C
A to je vˇse Douf´ am, mil´ı ˇcten´ aˇrov´e, ˇze ste si dobˇre poˇcetli, snad se pouˇcili, nˇekdo se moˇzn´ a rozhodl pˇrij´ıt nebo nej´ıt k volb´ am. To uˇz je na v´ as. My z redakce douf´ ame, ˇze se ted’ doba tak trochu zklidn´ı, a tak se dalˇs´ı ˇc´ıslo se d´ a voˇcek´ avat tak zhruba za dva tejdny, jeden ale nikdy nev´ı. A na co se m˚ uˇzete tˇeˇsit? Urˇcitˇe budeme informovat vo dˇen´ı na kr´ alovsk´em hradˇe i v pˇrilehl´ ych mˇestech a r´ adi bysme taky zpracovali historii temn´ y j´ızdy podobnˇe, jako ted’ m´ ate historii draˇc´ı. To ostatn´ı je ve hvˇezd´ ach. ˇ My z redakce v´ am pˇrejeme hezkej ˇcas do pˇr´ıˇst´ıho Sumu a z˚ ustaˇ nte n´ am vˇern´ı. A kdyby nˇekdo mˇel z´ ajem pˇridat se do naˇs´ı redaktorsk´ y party, v´ıte komu d´ at vˇedˇet. Vilja D´eˇzi
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 9
´ Uvodn´ ık V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, zdrav´ım v´ as po dvou t´ ydnech ze sv´eho redaktorsk´eho kˇresla. Po dvou t´ ydnech se v´ am hl´ as´ıme opˇet s nov´ ym ˇ ˇc´ıslem Andorsk´eho Sumu. I tentokr´ at je o ˇcem informovat a tak s chut´ı do toho. A co ˇze si dnes m˚ uˇzete pˇreˇc´ıst? Zpr´ avu o ztroskot´ an´ı Kyrsk´e obchodn´ı lodi a rozhovor s jedn´ım ˇclenem jej´ı pos´ adky, u ´vahu nad nesmyslnost´ı jednoho poplatku, sloupek o tom, zda se v Andoru nechystaj´ı nˇejak´e stavby, zpr´ avu o v´ yzkumu u ´hynu ovc´ı a pˇredevˇs´ım, cel´ y prostˇredn´ı dvojlist je vˇenov´ an pˇrepisu den´ık˚ u udatn´eho bojovn´ıka, kter´e se v´ aˇzou k n´ ajezd˚ um temn´ ych jezdc˚ ua d´emon˚ u, jeˇz pˇred ned´ avnem suˇzovaly i naˇsi zem. Pˇreji niˇc´ım neruˇsen´e pˇr´ıjemn´e ˇcten´ı. Vilja D´eˇzi
Ud´alosti v kr´alovstv´ı M´ır jeho duˇsi Jiˇz tˇret´ı den v zemi spoˇc´ıv´ a tˇelo, jeˇz balzamovaˇci zahalili do pruhu modr´e l´ atky, modr´e jako obloha kdyˇz zapadne slunko nad jeho milovan´ ym mˇestem. Modr´e jak pl´ aˇstˇe Pretori´ ansk´e gardy, k n´ıˇz do sv´e smrti patˇril. Pohˇreb s´ am byl skromn´ y, jak se na voj´ aka sluˇs´ı a patˇr´ı. Konzul Ryt´ıˇr Malagar mˇel kr´ atk´ y a v´ ystiˇzn´ y proslov, stejnˇe tak jako ostatn´ı druhov´e ve zbrani. Kaˇzd´ y Praetori´ an o tomto chrabr´em muˇzi ˇrekl to, co ho nejv´ıce charakterizovalo. ˇ ıti bude Byla vyˇrˇcena i jeho posledn´ı slova, jeˇz jistˇe z˚ ustanou v naˇsich srdc´ıch jako vzpom´ınka na nˇej samotn´eho. Z´ jeho odkaz v n´ as vˇsech, nebot’ pro n´ as ˇzivot sv˚ uj poloˇzil a pˇr´ıkladem n´ am ˇsel. Naˇc v´ıce rozepisovat se o muˇzi jako byl Caesar? Vˇse, co by bylo ˇreˇceno, ve sv´ ych srdc´ıch m´ ame veps´ ano. A tam to z˚ ustane, dokud i my nevydechneme naposledy. Ashley
V´ ystavba v kr´ alovsk´ em mˇ estˇ e? ˇ ıkaj´ı si geometˇri a pozorov´ Objevili se nen´ apadnˇe, a jeˇstˇe nen´ apadnˇeji zmizeli. R´ ano zvnˇejˇsku, spoˇc´ıv´ a jejich pr´ ace v pob´ıh´ an´ı s p´ asmem, zapichov´ an´ı tyˇc´ı a zatlouk´ an´ı kol´ık˚ u. Pˇredevˇs´ım v severn´ı ˇca ´sti Andoru, pobl´ıˇz hˇrbitova, vyrostla tˇech kol´ık˚ u cel´ a ˇrada a jistˇe mnoho z v´ as pˇrekvapila, ale co se pl´ anuje, to nikdo nev´ı. Zveˇrejnˇ eno 26. 5. 2007
39
40
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 9 KAPITOLA 8. ANDORSKY C
Potkat geometra je vz´ acn´ a ud´ alost a pˇrimˇet ho k hovoru je zcela nemoˇzn´e. Jen pokrˇc´ı rameny, zakrout´ı hlavou a vˇenuje se svoj´ı pr´ aci. Budou se stavˇet nov´e domy? Pal´ ace? Nebo opevnˇen´ı? Nikdo nev´ı. A tak n´ am neb´ yv´ a neˇz ˇcekat a trpˇelivˇe pozorovat, co se s kr´ alovsk´ ym mˇestem bude d´ıt d´ al. -UC-
Co stoj´ı za u ´hynem ovc´ı? Jak si jistˇe mnoh´ y obˇcas Andarie vˇsiml, zaˇcaly v zemi masovˇe vym´ırat ovce. A protoˇze byly zah´ ajeny v´ yzkumy Kr´ alovskou Zvˇerol´ekaˇrskou Komorou (d´ ale jen KZK), vyzpov´ıdal jsem jednoho ze zvˇerol´ekaˇr˚ u, vˇehlasn´eho Verkese Kravendra. Kdyˇz se tato nemoc rozmohla, KZK sl´ıbila, ˇze se probl´emem bude zab´ yvat, ale ˇze by uv´ıtali vlastn´ı v´ yzkumy ˇci poznatky od obyvatelstva. Bohuˇzel se tak nestalo, a tak se informace o l´eˇcbˇe a pˇr´ıˇcin´ ach dostaly k mnoh´ ym lidem pravdˇepodobnˇe pozdˇe. KZK peˇclivˇe zkoumala chov´ an´ı a vitalitu ovc´ı v z´ avislosti na stravˇe, na m´ıstˇe, kde jsou, a tak´e v r˚ uzn´ ych poˇctech kus˚ u. Bylo zjiˇstˇeno, ˇze pro ovce je velmi d˚ uleˇzit´e, aby se mohly ˇra ´dnˇe h´ ybat a probˇehnout. KZK doˇsla k pˇrekvapuj´ıc´ım z´ avˇer˚ um, ˇze ovce, kter´e se nemohly probˇehnout, ˇcasem ochabovaly a pˇrest´ avala jim r˚ ust vlna, zat´ımco v´ ysledky chovu ovc´ı ve velk´ ych prostor´ ach ukazuj´ı na sluˇsnou produktivitu vlny. Bohuˇzel, toto zjiˇstˇen´ı se net´ yk´ a vym´ır´ an´ı ovc´ı, i ty ovce s velk´ ym v´ ybˇehem hynuly. Proto se zvˇerol´ekaˇri zab´ yvali probl´emem d´ al a pˇriˇsli na to, ˇze ovce chovan´e v krut´ ych podm´ınk´ ach bez j´ıdla rychle hynou. Pokud ovce nemˇela st´ al´ y pˇr´ısun potravy, uhynula jiˇz po des´ıti hodin´ ach bez stravy. Bylo ale tak´e ovˇeˇreno to, co jiˇz d´ avno v´ıme, a tedy to, ˇze ovce, kter´e maj´ı okolo sebe dostatek tr´ avy, se mohou nap´ ast samy. Pokud ale p˚ uda, na kter´e jsou chov´ any, nen´ı zatravnˇen´ a, je nutno je krmit, jinak uhynou. KZK testovala na ovce i r˚ uzn´e druhy j´ıdel, a prok´ azalo se, ˇze ovce snˇed´ı veˇsker´e ovoce i zeleninu. Chovejte se tedy ke sv´ ym ovc´ım sluˇsnˇe a ony se V´ am za to odvdˇeˇc´ı. S pozdravem Redaktor Morholt
Tajemn´e den´ıky, d´emoni, drakkarimov´e a ti dalˇs´ı Jiˇz je tomu nˇejak´ y ten rok, co zaslechla jsem pˇr´ıbˇeh o jedn´e zemi, o zemi, jeˇz je nyn´ı zniˇcena, a jen posledn´ı ˇzij´ıc´ı ˇ obyvatel mohl by ˇr´ıci, co se stalo. Avˇsak osud mu nebyl naklonˇen, a tak potkal nepˇr´ıtele v rouˇse ber´ anˇc´ım. Zivot jeho pot´e nemˇel dlouh´eho trv´ an´ı, a tak jen z´ apisky po nˇem z˚ ustaly. Ty za tajupln´ ych okolnost´ı dostaly se do drˇzen´ı obˇcan˚ u Andarie. J´ a setkala se s jejich pˇrepisy, jeˇz na tul´ ack´em hradˇe jsou, a ˇc´ısti je mohla, kdyˇz v jeho stˇen´ ach jsem bloudila. Vyslechla jsem ten pˇr´ıbˇeh dˇesiv´ y, jeˇz snad minulost´ı se m˚ uˇze zd´ at, vˇsak opak je pravdiv´ y a budoucnost s minulost´ı jdou ruku v ruce, a tak jako padl hrd´ y a siln´ y n´ arod, m˚ uˇze dopadnout dalˇs´ı zem. Vezmˇeme si pouˇcen´ı, bud’me ve stˇrehu, neb nebezpeˇc´ı ˇcasto je z´ aludn´e a vt´ır´ a se do naˇs´ı mysli, aby otupilo naˇs´ı obezˇretnost a z´ıskalo si n´ as. Pˇri bdˇel´em stavu pak nem˚ uˇzeme nic vidˇet, neb podezˇren´ı nem´ ame, zlo n´ as z´ıskalo a ˇsa ´tek pˇres oˇci n´ am dalo, aniˇz jsme toho postˇrehli.
41 Z textu, jenˇz st´ al ho ˇzivot, dozv´ıte se jistˇe v´ıc, neˇz kdyˇz bych v´ am byla pˇrevypr´ avˇela. Vzdejme hold tomuto chrabr´emu muˇzi, jenˇz za zemi svou a mnoha dalˇs´ıch zem´ı ˇzivot sv˚ uj obˇetoval. Zde n´ asleduje pˇrepis jeho den´ık˚ u, jeˇz pout’ a hr˚ uzn´ y osud jeho a jeho zemˇe mapuje. 1. ˇ c´ ast den´ıku Dnes jsme opˇet prohr´ ali jednu menˇs´ı ˇsarv´ atku na hranic´ıch svobodn´eho kr´ alovstv´ı Sommerlund. Asi n´ as skˇreti a ostatn´ı posluhovaˇci d´emonu zaˇzenou i odtud ˇcasem. Kr´ al Arturius si to zjevnˇe myslel tak´e, a proto napl´ anoval naˇsi u ´stupovou strategii – s velkou u ´lohou pro jedin´eho muˇze. Jak jiˇz tuˇs´ıte, ten muˇz jsem byl j´ a. Nev´ım, proˇc to potkalo zrovna mne. Pravda, jsem zdatn´ y bojovn´ık a z´ aroveˇ n sluˇsn´ y m´ ag, ale proˇc to? Ne ze bych nechtˇel d´ at sv˚ uj ˇzivot pro Lycignii, ale takhle. . . . Byl jsem zkr´ atka vysl´ an jako zvˇed na u ´zem´ı nepˇr´ıtele. Zrovna ned´ avno jsme zajali jednoho nepˇra ´telsk´eho knˇeze, takˇze nebylo tˇeˇzk´e, aby mnˇe naˇsi m´ agov´e pˇriˇcarovali jeho podobu. Tˇeˇzˇs´ı bude dostat se na m´ısto urˇcen´ı. Celou noc jsem bdˇel a myslel na sv´e pˇra ´tele, na rodinu, kter´ a byla vyvraˇzdˇen´ a uˇz d´ avno, na kr´ ale a prokl´ınal osud. Moˇzn´ a i z nudy, moˇzn´ a z netrpˇelivosti, ale mnohem sp´ıˇse ze strachu, ˇze jakmile vkroˇc´ım na u ´zem´ı nepˇr´ıtele, nic po mnˇe nez˚ ustane, jsem si zaˇcal ps´ at tento den´ık. Jiˇz za hodinu mus´ım vyrazit, abych se mohl nen´ apadnˇe vm´ısit do nepˇra ´telsk´e hl´ıdky. Uˇz tam nejsp´ıˇs zemru. A kdyˇz ne, druh´eho dne se sotva doˇziji. Zatracen´ y ˇzivot. Snad mˇe budou bohov´e chr´ anit . . . moˇzn´ a se i vr´ at´ım . . . a moˇzn´ a zjist´ım, co naˇsi zem zachr´ an´ı. Bude lepˇs´ı asi myslet na n´ avrat, neˇz na smrt. 2 nalezen´ aˇ c´ ast: Lycignia – n´ adhern´e slovo. Byl to m˚ uj svˇet, jeden z mnoha jin´ ych svˇet˚ u, avˇsak byl n´ adhern´ y. Zurˇc´ıc´ı potoky, hlubok´e lesy, vyprahl´e pouˇstˇe. A ta n´ adhern´ a mˇesta z b´ıl´eho mramoru, v nichˇz co chv´ıli byl poˇra ´d´ an trh, dostihy v´ aleˇcn´ ych koni ˇci ryt´ıˇrsk´e turnaje. To vˇse byl . . . do u ´toku d´emon˚ u. Bohov´e Lycignie nehodlali nechat sv˚ uj svˇet zniˇcit, a proto se d´emon˚ um postavili. Zaˇcal pˇredlouh´ y a krvav´ y ˇ est´ı a v´ıtˇezstv´ı se stˇr´ıdalo na obou stran´ konflikt, trvaj´ıc´ı 500 let. Stˇ ach. Boj o jeden svˇet. Bohuˇzel, d´emoni zv´ıtˇezili. Zv´ıtˇezili d´ıky zradˇe naˇsich nejlepˇs´ıch – elitn´ıch kopin´ık˚ u – Drakkarim˚ u. Jejich jm´eno vzniklo kv˚ uli jejich obl´ıben´e z´ abavˇe – lovu na draky. Kdyˇz i tito bohy obdaˇren´ı v´ aleˇcn´ıci padli, nebo pˇreˇsli na stranu d´emon˚ u, bohov´e n´ as opustili. Zapˇr´ıs´ ahli se, ˇze s tak zr´ adn´ ymi stvoˇren´ımi, jak´ ymi jsme, uˇz nic m´ıt nechtˇej´ı. Ale n´ aˇs svˇet br´ anili d´ al. A tak v tˇr´ıdenn´ı bitvˇe o Cygnopolis bohov´e pouˇzili veˇskerou svou silu – a d´emoni ji pohltili. V tu chv´ıli se setmˇelo a udeˇril blesk a hrom. D´emoni se v jeden okamˇzik stali dvakr´ at silnˇejˇs´ı. Nechali zmizet slunce a vzplanout veˇsker´ a naˇse mˇesta a lesy. Potom, se silou naˇsich boh˚ u, zniˇcili naˇse arm´ ady, i naˇse bohy. Nikdo se z bitvy nevr´ atil. Nikdo nemˇel ˇsanci. Jen nˇekolik mˇeˇst’an˚ u vidˇelo bitevn´ı pole z velk´e d´ alky . . . a podali svˇedectv´ı dosud ˇziv´ ym. Ale ani ti, kdo v bitvˇe nebyli, jiˇz dlouho nepˇreˇzili. Moc d´emon˚ u byla jiˇz pˇr´ıliˇs velk´ a, aby se j´ı dalo ˇcelit. ˇ ık´ R´ a se, ˇze Bohov´e Lycignie z˚ ustali leˇzet nepohˇrbeni na bitevn´ım poli, spolu s pobit´ ymi voj´ aky svobodn´ ych arm´ ad, a ˇze jejich zbranˇe a zbroje si rozebrali zr´ adn´ı Drakkarimov´e, jejichˇz hlavn´ı velitel´e tak z´ıskali boˇzskou moc, a v kombinaci se sv´ ym umˇen´ım takˇrka neporazitelnost. Ale uˇz nezbyl nikdo, kdo by to zkusil. Lycignie byla zniˇcena a sp´ alena. Jedin´ y svobodny Lycigniec jsem z˚ ustal j´ a, Ormus, zvˇed kr´ ale Arturia. Nemˇel jsem ˇsanci zabr´ anit zk´ aze sv´e zemˇe, i pˇres vˇsechny informace, jeˇz jsem dok´ azal z´ıskat v temn´e pevnosti Argh-Dir. Nemˇel jsem je uˇz komu pˇredat. A protoˇze se ani nem´ am kam vr´ atit, jsem sm´ıˇren se smrt´ı. Jednou zjist´ı, kdo se skr´ yv´ a za pl´ aˇst’em temn´eho knˇeze Molratha. Ve sv´em den´ıku jsem se snaˇzil popsat vˇsechny odd´ıly arm´ ady d´emonu, jejich schopnosti a . . . pokud jsem je dok´ azal vidˇet, i jejich slabiny. Avˇsak mus´ıte vˇedˇet, ˇze na kaˇzd´em svˇetˇe d´emoni z´ıskaj´ı nov´e spojence, nov´e arm´ ady a nov´e schopnosti. Informace zde obsaˇzen´e, uˇz mohou b´ yt stovky ˇci tis´ıce let star´e – ale tak´e mohou b´ yt jeˇstˇe pouˇziteln´e. Pokud se tento den´ık nˇekdy nˇekomu dostane do rukou, necht’ se pokus´ı za pomoci tˇechto str´ anek, jejichˇz seps´ an´ı mˇe st´ alo ˇzivot, zastavit d´emony, zniˇcit je a pomstit tak m˚ uj svˇet, stejnˇe jako stovky jin´ ych, jeˇz uˇz d´emoni zniˇcili. Pˇrepsal jsem cel´ y den´ık nˇekolikr´ at a vˇsechny knihy zakopal zde na Andarii – dalˇs´ım svˇetˇe jeˇz se d´emoni chystaj´ı zniˇcit. Snad je nˇekdo najde a pouˇzije, aby m´ a smrt nebyla zbyteˇcn´ a. Ormus 3 nalezen´ aˇ c´ ast: Myslel jsem, ˇze Drakkarimov´e jsou jiˇz jen legendou. Naˇsi otcov´e vˇeˇrili, ˇze je vˇsechny pobili v pr˚ usmyku Orgloj-Ur. Vypr´ avˇel mi o tom. To byla posledn´ı bitva, v niˇz bojovali bohov´e po boku lid´ı, proti d´emon˚ um. Bitva, kterou jsme vyhr´ ali. Drakkarimov´e byli naˇse elitn´ı s´ıla – nejlepˇs´ı kopin´ıci, jak´e kdy kdo vidˇel. Na 100 metr˚ u dok´ azali hodit sv´e kop´ı a zab´ıt s n´ım zv´ıˇre i ˇclovˇeka. A v boji na bl´ızko byli neporaziteln´ı. Kop´ı pro nˇe bylo zbran´ı i ˇst´ıtem a nikdo jejich ˇ ıkalo se, ˇze dok´ obranou nepronikl. R´ aˇz´ı srazit i ˇs´ıp v letu. A pˇrece se tehdy d´emon˚ u zalekli, zalekli tak silnˇe, ˇze pˇreˇsli pod jejich vl´ adu a v bitvˇe n´ as zradili. M´ alem kv˚ uli tomu naˇsi otcov´e bitvu prohr´ ali. Ale nakonec byli d´emoni zahn´ ani zpˇet do pekel a Drakkarimov´e zniˇceni spolu s nimi. Ale nem˚ uˇze to b´ yt tak ˇst’astnˇe. Tˇech 8 muˇz˚ u co kolem mˇe proˇslo, to mus´ı byt oni. Vidˇel jsem ve mˇestˇe jejich obrazy. Mus´ı to b´ yt oni! Ale ta podoba . . . vypadaj´ı jako by nest´ arnuli . . . ta krutost v oˇc´ıch, ta s´ıla, jeˇz z nich vyzaˇruje . . . . Je to jen sila? Vˇcera jsem vidˇel jejich cviˇcen´ı – nevˇedˇel jsem, kdo to je, ale ti dva se navz´ ajem probodli. A potom oˇcistili zbranˇe, pˇrev´ azali se a odeˇsli! Jestli se jejich um d´emon˚ um povedlo skloubit s nesmrtelnost´ı, jsme ztraceni. Ale od toho jsem tu j´ a. Pˇrinesu kr´ ali Arturiovi vˇsechny informace, kter´e mu pomohou toto temn´e m´ısto zniˇcit. Bohov´e mi pom´ ahejte, jestli nˇekdo odhal´ı moje pˇrevleˇcen´ı . . . uˇz z t´eto
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 9 KAPITOLA 8. ANDORSKY C
42
pevnosti nikdy nevyjdu . . . stejnˇe tak jako ti chud´ aci z t´ amhle toho pr˚ uvodu. Zas je vedou skˇreti. Ani netuˇs´ım, kolik jich je . . . ale proˇc oddˇeluj´ı muˇze od dˇet´ı a ˇzen? Mus´ım to j´ıt zjistit. . . - nˇekolik neˇciteln´ ych vˇet ˇ est´ı n´ Prohr´ ali jsme! J´ a. . . nem˚ uˇzu tomu uvˇeˇrit. Zklamal jsem. Stˇ as opustilo a m˚ uj svˇet je navˇzdy pryˇc. Z cel´e Lycignie stoupal temn´ y kouˇr – nen´ı m´ısta, kter´e by uniklo moci d´emon˚ u. Ohnˇe zniˇcen´ ych mˇest a vesnic osvˇetluj´ı kolony otrok˚ u, jeˇz smˇeˇruj´ı sem, do Argh-Dir. Nikdy jsem nezjistil, kolik lid´ı d´emoni zajali, ale koneˇcnˇe jsem zjistil, co s nimi dˇelaj´ı. Vidˇel jsem to na vlastn´ı oˇci. Bylo to straˇsn´e! Dˇeti a ˇzeny zde byly vraˇzdˇeny, aby jejich krev jeˇstˇe zv´ yˇsila moc d´emon˚ u – ale muˇzi by takov´ y osud mohli jeˇstˇe pokl´ adat za ˇstˇest´ı. Ti byli muˇceni, muˇceni tak straˇsnˇe, aˇz v nich kaˇzd´ y kousek ˇrval ˇs´ılenstv´ım. A pot´e, co nemˇeli uˇz ˇz´ adnou v˚ uli, ani nejmenˇs´ı z´ ablesk myˇslenky, pot´e byli ponoˇreni do obrovsk´ ych k´ ad´ı kyselin a l´ avy. To, co se pot´e vynoˇrilo, uˇz nebyl ˇclovˇek, barbar ani elf. Byla to lidsk´ a schr´ anka, siln´ a jako drak, odoln´ a jako sk´ ala a zcela naplnˇen´ a nen´ avist´ı. Z m´ısta sv´eho dˇesiv´eho pˇretvoˇren´ı odeˇsli do zbrojnice Argh-Dir. Ven vyˇsli jiˇz jen temn´ı v´ aleˇcn´ıci. Rud´e oˇci bl´ yskaj´ıc´ı otvory lebeˇcn´ı helmy a zbytek temn´ y jako samo peklo. V jeskyn´ıch pod pevnosti nasedli na sv´e nemrtv´e konˇe, byli sv´ ymi Drakkarimsk´ ymi veliteli rozdˇeleni do odd´ıl˚ u a zmizeli v temnot´ ach. Kde se objev´ı? Kam pˇrinesou hr˚ uzu a utrpen´ı, kdyˇz n´ aˇs svˇet je jiˇz zcela zniˇcen? To uk´ aˇze aˇz ˇcas . . . a dejte bohov´e abych j´ a jeˇstˇe ˇzil a mohl nˇekomu ˇr´ıci, co jsem zde vidˇel. 4ˇ c´ ast den´ıku, po m´ agovi Teryldovi: Dorazil jsem s hl´ıdkou do Argh-Dir zrovna v dobˇe, kdy moc´ı d´emon˚ u otˇr´ asla krut´ a r´ ana. D´emoni zniˇc´ı vˇse, co mohu, ale obˇcas uˇsetˇr´ı moˇzn´e sluˇzebn´ıky, nebo spojence. Nen´ı ovˇsem moc tvor˚ u, kter´e by d´emoni povaˇzovali za dosti siln´e, aby je uznali spojenci. Pˇred mnoha stovkami let se d´emoni stˇretli s moci stejnˇe velkou, jako mˇeli oni sami. Quanzirov´e – ˇra ´d temn´ ych m´ ag˚ u. Podle toho, co jsem zjistil, Quanzirov´e sice pod u ´toky d´emonu um´ırali, ale krom d´emon˚ u jak´ekoliv arm´ ady niˇcili po tis´ıc´ıch. Z nˇekolika stovek nakonec z˚ ustali jen ˇctyˇri Quanzirov´e – a jejich v˚ udce. Podle toho, co jsem d´ıky zmatk˚ um posledn´ıch dn´ı zjistil, jeho v´ yzkum nesmrtelnosti pokroˇcil tak daleko, ˇze ani d´emoni ho nedovedli zab´ıt. Po obrovsk´ ych ztr´ at´ ach arm´ ad d´emon˚ u se nakonec dvˇe temn´e s´ıly spojily. Ovˇsem Quanzirov´e, a zvl´ aˇst’ jejich v˚ udce, nebyli hlup´ aci. D´emoni se nikdy nedozvˇedˇeli tajemstv´ı nesmrtelnosti. A j´ a m´ am podezˇren´ı, ˇze krom toho jednoho, ho neznali ani ostatn´ı Quanzirov´e. On s´ am vˇzdy odˇen´ y v ˇcerni noci a se svou draˇcic´ı dok´ azal pˇri u ´toc´ıch na dalˇs´ı svˇety tolik, co cel´e arm´ ady skˇret˚ u a menˇs´ıch d´emon˚ u. A ted’ zmizel – nikdo nev´ı kam, nikdo nev´ı proˇc. A j´ a mysl´ım, ˇze d´emoni – ti dˇesn´ı p´ anov´e zla a podsvˇet´ı – maj´ı strach...moˇzn´ a ˇze onen S...pˇrepis zbytku poˇskozen´e str´ anky - ...hr..b.u p... emony. B..e ...jimav´e...sli...e...kdy...kaz. ... . T´ımto den´ıky a z´ apisky konˇc´ı, vyskakuje vˇsak mnoˇzstv´ı ot´ azek na nˇeˇz jsou i nejsou zat´ım odpovˇedi. Zat´ımco tohle pˇreˇctˇete, jistˇe na spoustu vˇec´ı pˇrijdete sami, mil´ı ˇcten´ aˇri, neb bystr´e hlavy m´ ate. V pˇr´ıˇst´ım ˇc´ısle pouk´ aˇzu na jist´e vˇeci v tˇechto den´ıc´ıch, vyvod´ım z´ avˇery a domnˇenky, jeˇz nemus´ı b´ yt nutnˇe pravdou, avˇsak tak´e j´ı b´ yt m˚ uˇzou. Pokud nepodaˇr´ı se v´ am rozluˇstit posledn´ı jeho vˇetu, nezoufejte, vˇse objasnˇeno bude. Kdy? No zase pˇr´ıˇstˇe. Tak na shled´ an´ı pˇri ˇcten´ı o dˇesiv´ ych Drakkari´ anech, D´emonech, Quanzirovech a jin´ ych ne uˇz tak pro n´ as nezn´ am´ ych osob´ ach. Ashley
Ud´alosti, lid´e, souvislosti Troseˇ cn´ık ze Zlat´ e Panny Patrnˇe vˇsichni jsme zaznamenali siln´ y v´ıtr a neutuchaj´ıc´ı d´eˇst’ v pondˇel´ı veˇcer. Nad celou zem´ı bur´ acela meluz´ına, ale ti, kteˇr´ı byli pobl´ıˇz v´ ychodn´ıho pobˇreˇz´ı, zaslechli i nˇeco jin´eho – siln´ y n´ araz a prask´ an´ı. P´ ar yard˚ u od m´ısta, kde se vl´ev´ a ˇreka do oce´ anu narazila velk´ a n´ akladn´ı lod’ na u ´tes a ztroskotala. Podle oˇcit´ ych svˇedk˚ u nach´ azela se na m´ıstˇe katastrofy nepˇrehledn´ a zmˇet’ rozbit´ ych beden, sud˚ u, lan a plachet a spolu s nimi tak´e tˇela n´ amoˇrn´ık˚ u, jeˇz moˇre vyvrhlo. Pˇres obˇetavou p´eˇci pˇr´ıtomn´ ych se podaˇrilo zachr´ anit pouze jedin´eho z nich. Pozdˇeji veˇcer tedy alespoˇ n kdosi, nen´ı zn´ amo kdo, poskytl mrtv´ ym posledn´ı sluˇzbu a uloˇzil je na m´ısto posledn´ıho odpoˇcinku pˇr´ımo na m´ıstˇe katastrofy. Zachr´ anˇen´ ym n´ amoˇrn´ıkem je dle vlastn´ıch slov druh´ y d˚ ustojn´ık Anwar. Lod’, na kter´e se plavil, nesla n´ azev Zlat´ a Panna, patˇrila jedn´e z Kyrsk´ ych obchodn´ıch spoleˇcnost´ı a kdyˇz ji bouˇre strhla, plavila se z Phyristie na Kyr. D˚ ustojn´ık Anwar byl nejprve m´ırnˇe dezorientov´ an, nicm´enˇe pot´e, co byl odveden do Thyrisu, ponˇekud se vzpamatoval. M´ısto katastrofy Zde jej (pˇredevˇs´ım) ˇclenov´e Pretori´ ansk´e gardy nejprve vyzpov´ıdali a pak ubytovali v ˇ m´ıstn´ım hostinci. Andorsk´ y Sum mˇel to ˇstˇest´ı, ˇze se mu podaˇrilo se setkat s d˚ ustojn´ıkem Anwarem pˇri jeho proj´ıˇzd’ce po pobˇreˇz´ı a z´ıskat od nˇej rozhovor. Nyn´ı V´ am jej pˇrin´ aˇs´ıme. Vyjadˇrov´ an´ı d˚ ustojn´ıka Anwara bylo redakˇcnˇe upraveno tak, aby bylo srozumiteln´e tuzemsk´ ym ˇcten´ aˇr˚ um.
43 ˇ ık´ R´ ate, ˇze poch´ az´ıte z Kyru. Znamen´ a to, ˇze ostrovn´ı pevnost nepodlehla skˇret´ımu n´ ajezdu? ˇ Rekl bych to asi tak, skˇreti na moˇri nebyli zdaleka tak siln´ı jako asi tady u v´ as na kontinentˇe a tak se o hradby pevnosti rozbili jako pˇr´ılivov´ a vlna. Tedy ted’ to trochu pˇribarvuji, ale faktem je, ˇze Kyr stoj´ı a jeho postaven´ı obchodn´ıho mˇesta je silnˇejˇs´ı, neˇz dˇr´ıv. Jak doˇslo k vaˇsemu ztroskot´ an´ı? Naˇse lod’ opouˇstˇela Phyristii, kdyˇz n´ as vzala bouˇre. Vl´ aˇcela n´ as ˇradu dn´ı, lod’ byla v ˇc´ım d´ al horˇs´ım stavu. Nebyla to zˇrejmˇe obyˇcejn´ a, ale magick´ a bouˇre, vˇsude kolem sebe jsme vidˇeli tmavofialov´e a ˇsediv´e obliˇceje, kter´e jako by se n´ am vysm´ıvaly. Nev´ım, jak dlouho jsme v t´e bouˇri viseli, ale kdyˇz se zaˇcalo bl´ıˇzit pobˇreˇz´ı, nedok´ azali jsme s t´ım nic dˇelat. J´ a s´ am jsem mˇel to ˇstˇest´ı, ˇze jsem dopadl na hromadu l´ atek, kter´e mˇela lod’ v n´ akladu, jinak bych dozajista skonˇcil, jako m´ı druhov´e.
Druh´y d˚ ustojn´ık Hodl´ ate tu z˚ ustat, nebo se budete pokouˇset vr´ atit na Kyr? Aˇckoliv je Andaria zaj´ımav´ a zemˇe, j´ a patˇr´ım na moˇre a k lodi. Velmi r´ ad bych zde ale postavil Anwar lodˇenici a provozoval n´ amoˇrn´ı obchod s Kyrem. Ostrovn´ı zemˇe m´ a vskutku, co nab´ıdnout vy jistˇe tak´e. Nast´ınil jsem tento pl´ an sv´ ym pˇra ´tel˚ um, douf´ am, ˇze je tak sm´ım naz´ yvat, Pretori´ an˚ um, a oni velmi ochotnˇe souhlasili s t´ım, ˇze by pro lodˇenici poskytli pozemek. Podaˇr´ı-li se n´ am vybudovat z´ amoˇrskou obchodn´ı spoleˇcnost, mohl by to b´ yt skuteˇcn´ y zlat´ y d˚ ul. Zaˇcala jiˇz v´ ystavba lodˇenice? Kdepak, zat´ım jsme hledali voln´e m´ısto, a jeˇstˇe nejsme rozhodnuti, kde by mˇela st´ at. P´ısˇcit´e podloˇz´ı je pr´ avˇe tak nevhodn´e, jako mˇekk´ a p˚ uda moˇca ´l˚ u. Nav´ıc bude v´ ystavba velmi n´ aroˇcn´ a na suroviny, pˇredevˇs´ım dˇrevo, ˇzelezo a tak´e na pr´ aci. Mus´ıte si chv´ıli poˇckat. Urˇcitˇe to bude st´ at za to. Hlavnˇe je tu ale jin´ y probl´em: nikdo totiˇz nezn´ a pˇresnou polohu Kyru vzhledem k Thyrisu, nebo naopak. N´ amoˇrn´ı mapy v t´eto zemi snad jako by neexistovaly a globusy, kter´e jsem zde vidˇel, jsou sp´ıˇs umˇeleck´ ymi d´ıly, neˇz zachycen´ım skuteˇcnosti. Mnoho jsem si sliboval od lodn´ıho den´ıku Zlat´e Panny, kter´ y kapit´ an ˇcasto podrobnˇe doplˇ noval. Den´ık byl sice nalezen, bohuˇzel ale je zcela zniˇcen moˇrskou vodou a ned´ a se pˇreˇc´ıst. V tomto ohledu se budeme muset zˇrejmˇe spolehnout na ˇstˇest´ı, vypravit nˇekolik v´ yprav a doufat, ˇze se n´ am podaˇr´ı naj´ıt Kyr, ˇci nˇekterou z obchodn´ıch lod´ı, kter´ a n´ am pom˚ uˇze. Dˇekuji za rozhovor a tˇeˇs´ım se na to, ˇze o vaˇsich n´ amoˇrn´ıch v´ yprav´ ach jeˇstˇe uslyˇs´ıme. Nashledanou redaktore.
N´ ahrobek vztyˇcen´y na m´ıstˇe
Rozhovor v hostinci
I otrok´ aˇri jsou lid´ e Do naˇs´ı redakce pˇriˇsel dneˇsn´ıho dne posel od Kapit´ ana otrok´ aˇr˚ u. Pr´ y ˇze by chtˇeli lidu Andarijsk´emu uk´ azat co vlastnˇe jsou zaˇc, ˇze to nen´ı jen ta banda otrhanc˚ u v pl´ atov´ ych zbroj´ıch, ale kultivovan´ı obchodn´ıci se zboˇz´ım troˇsku jin´eho raˇzen´ı. Pozval jsem tedy pana Kapit´ ana k n´ am do redakce, abych ho vyzpov´ıdal a pˇrinesl V´ am, ˇcten´ aˇr˚ um ˇ Andorsk´eho Sumu, oˇcit´e svˇedectv´ı a pravdu. Kdyˇz Kapit´ an Hektor pˇriˇsel (tak zn´ı totiˇz jeho jm´eno) poznal jsem ho na prvn´ı pohled. Trochu hrub´e rysy ve tv´ aˇri a hlavnˇe cizokrajn´ a pl´ atov´ a zbroj. Jakmile jsme zaˇcali rozhovor, ihned se rozhorlil proti andorsk´ ym obˇcan˚ um, ˇze pr´ y povaˇzuj´ı jeho spolupracovn´ıky a kolegy za nelidi, ˇze nedodrˇzuj´ı lidsk´ a pr´ ava a povaˇzte, ˇziv´ı se hnojem. Vznesl mnoho v´ yhr˚ uˇzek proti tˇem, kdo by takov´eto bludy ˇs´ıˇrili. Prohl´ asil, ˇze jsou lid´e jako kaˇzd´ y jin´ y, jen nebydl´ı v honosn´ ych s´ıdlech, protoˇze nemaj´ı tolik penˇez jako pr˚ umˇern´ y obˇcan. Nˇekteˇr´ı z nich ˇzij´ı jen v t´ aborech u ohˇ n˚ u, ti, kteˇr´ı jsou na
44
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 9 KAPITOLA 8. ANDORSKY C
vyˇsˇs´ıch pozic´ıch, ˇzij´ı v podzemn´ıch prostor´ ach, kter´e si vlastn´ıma rukama postavili. Inu, nepˇekn´ y osud a nepˇekn´e podm´ınky. Pˇriznal, ˇze obˇcas je nouze zavede tak daleko, ˇze opravdu pˇrepadaj´ı lidi, ale cituji: ,,Kdo to dneska nedˇel´ a?“ Nav´ıc trp´ı chronick´ ym odporem k pr´ aci a tak jim nezb´ yv´ a neˇz se ˇzivit takto. Ovˇsem, jejich pˇrepad´ av´ an´ı m´ a i kladn´e str´ anky. Kdyˇz naraz´ı na nˇekter´eho opravdov´eho niˇcemu, zav´ıraj´ı ho tak´e do sv´ ych kobek a pouˇz´ıvaj´ı jako levnou pracovn´ı s´ılu. Inu u n´ as na povrchu je potom bezpeˇcnˇeji. Obyˇcejnˇe, kdyˇz pˇrepaden´ y spolupracuje, tak ho ,,pouze“ oberou o to, co potˇrebuj´ı, tedy pˇredevˇs´ım j´ıdlo, pen´ıze a cennosti, nˇekdy (zvl´ aˇstˇe pr´ y v zimˇe) i o boty. Kdyˇz je pˇrepaden´ y ˇclovˇek nˇek´ ym proradn´ ym, tak ho vezmou cel´eho i s jeho vˇecmi, pr´ y je uˇz potˇrebovat nebude, protoˇze vˇse, co d´ al bude potˇrebovat, mu r´ adi poskytnou sami. Zajatci se pˇredevˇs´ım zab´ yvaj´ı hlouben´ım nov´ ych chodeb, ˇci st´ an´ım na jedn´e noze v cele s mravenci. Nˇekdy tak´e slouˇz´ı jeho kump´ an˚ um jako objekt ˇcir´e z´ abavy, napˇr´ıklad jako c´ıl na vrh´ an´ı noˇz˚ u. Stejn´e podm´ınky plat´ı jak pro zajatce, tak pro zajatkynˇe, kaˇzd´ y dostane, co si zaslouˇz´ı, ale v t´eto oblasti se otrok´ aˇri projevuj´ı jako opravdu kultivovan´ı lid´e. Zajatkynˇe pr´ y nikdy nezn´ asilˇ nuj´ı, to nejhorˇs´ı, co je m˚ uˇze potkat, je zamet´ an´ı chodeb ˇci obveselov´ an´ı tancem. Nen´ı ani zrnko pravdy v tom, ˇze by zn´ asilˇ novali ˇzeny ˇci snad dokonce i zv´ıˇrata. Kapit´ an Hektor mˇe ubezpeˇcil, ˇze pokud by n´ ahodou na jeho kolegy narazil ˇcestnˇe ˇzij´ıc´ı obˇcan, nem´ a se v z´ asadˇe ˇceho ob´ avat, v pˇr´ıpadˇe spolupr´ ace bude moci bˇehem chv´ıle pokraˇcovat nezranˇen d´ al ve sv´e cestˇe. Hezk´ y den na bezpeˇcn´ ych cest´ ach pˇreje Redaktor Morholt
Pˇripomeˇ nme si V pˇredminul´em ˇc´ısle se objevil ˇcl´ anek Posvˇecenej zloˇcin na poctivejch spoluvobˇcanech,“ kter´ y upozorˇ noval na ” amor´ alnost toho, ˇze u vstup˚ u do dol˚ u se nach´ az´ı port´ aly,jeˇz vyb´ıraj´ı horn´ık˚ um kapsy, ale nen´ı u nich naps´ ano, kolik penˇez vlastnˇe seberou. Dali jsme si tu pr´ aci a pokusili se zjistit, zda doˇslo ke zmˇenˇe. Jak se m˚ uˇzete pˇresvˇedˇcit sami, naˇse v´ yzva se minula u ´ˇcinkem. Aˇckoliv by k n´ apravˇe staˇcila jedna obyˇcejn´ a tabule a p´ ar hˇreb´ık˚ u, nest´ aly probl´emy obyˇcejn´ ych lid´ı nikomu z kompetentn´ıch za to, aby ji tam pˇribil. Snad tedy pˇr´ıˇstˇe. -UC-
Slovo na z´ avˇ er Dalˇs´ı ˇc´ıslo je za n´ ami. V t´ehle mal´e proluce, neˇz dojde str´ anka, bych r´ ad vysvˇetlil jeˇstˇe jednu vˇec. Moˇzn´ a jste si vˇsimli, ˇze m˚ uj u ´vodn´ık nen´ı ps´ an tak, jak bylo m´ ym zvykem. V naˇs´ı redakci doˇslo totiˇz ke vzpouˇre a byl na mne vyv´ıjen velmi brut´ aln´ı n´ atlak, jemuˇz jsem podlehl a musil zaˇc´ıt chodit do ˇskoly a uˇcit se spisovn´emu jazyku. Aˇckoliv to nen´ı m´ a pˇrirozen´ a ˇreˇc, stalo se mi to podm´ınkou k udrˇzen´ı pozice, a tak jsem, alespoˇ n v ofici´ aln´ım u ´vodu a z´ avˇeru, musel sv˚ uj styl s tˇeˇzk´ ym srdcem obˇetovat, pˇresto ale, ve vlastn´ıch ˇcl´ anc´ıch budu i d´ al ps´ at tak, jak mluv´ı moje srdce. Pros´ım v´ as tedy, abyste omluvili zd´ anlivou neupˇr´ımnost a pˇr´ıpadnou pˇrehnanou spisovnost zp˚ usobenou nadbyteˇcn´ ym vzdˇel´ an´ım. Do pˇr´ıˇst´ıho ˇc´ısla n´ am zb´ yvaj´ı dva nebo tˇri t´ ydny, tak je uˇzijte ve zdrav´ı a tˇeˇste se na dalˇs´ı d´ avku informac´ı zpr´ av a koment´ aˇr˚ u ze svˇeta. V´ aˇs Vilja D´eˇzi
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 10
´ Uvodn´ ık V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, t´ yden se s t´ ydnem seˇsel, a pak jeˇstˇe s jedn´ım a pˇrin´ aˇs´ıme v´ am dalˇs´ı ˇc´ıslo vaˇsich novin. Ty dva t´ ydny od minul´eho vyd´ an´ı pˇrinesly obrovsk´e mnoˇzstv´ı zmˇen v redakci, jeˇz se, jak jistˇe pozn´ ate, projev´ı na obsahu i kvalitˇe tohoto ˇc´ısla. Pˇrednˇe, v naˇs´ı redakci se jiˇz nevyskytuje redaktorka Ashley. Je-li j´ı nˇekde konec, nev´ıme. Byla zavˇrena do Lewansk´eho ˇzal´ aˇre a z nˇej pˇrevezena nezn´ amo kam. Zmizela den po vyd´ an´ı minul´eho ˇc´ısla a jedin´e, co jsme se od t´e doby dozvˇedˇeli, je dopis velmi znepokojiv´eho obsahu, kter´ y neˇst’astn´ a Ashley propaˇsovala z vˇezen´ı cestou, o kter´e z pochopiteln´ ych d˚ uvod˚ u nechci bl´ıˇze mluvit, a kter´ y pˇriˇsel aˇz k n´ am do redakce. Radˇeji jej nebudu ani komentovat, povinnost mi vˇsak vel´ı jej otisknout.
Ashley p´ıˇse: Podaˇrilo se mi pˇremluvit ˇzal´ aˇrn´ıka, aby mi donesl kus pergamenu a inkoust, abych mohla napsat p´ ar slov. Sem tu uvˇeznˇen´ a v Lewansk´em vˇezen´ı a jak zdejˇs´ı ˇcas let´ı, m´ am hrozn´e myˇslenky. S obavou ˇ se oz´ yv´ a i svˇedom´ı, nebo snad pocit viny. Sem redaktorka Andorsk´eho Sumu uˇz nˇejakou dobu a . . . pˇrizn´ av´ am . . . n´e vˇzdy byly moje zpr´ avy, v nˇem otisknut´e, u ´plnˇe pravdiv´e. Snad by nˇekdo ˇrekl, ˇze mi vidina sl´ avy a uzn´ an´ı zaslepila mozek, ˇze jsem se sn´ıˇzila k nekal´ ym ˇcin˚ um. Sed´ıc tady za mˇr´ıˇzemi si najednou uvˇedomuji trag´edie, jenˇz sem sv´ ym vym´ yˇslen´ım mohla zp˚ usobit a moˇzn´ a i zp˚ usobila. Jeˇstˇe bych r´ ada ˇrekla. . . poˇckat. . . slyˇs´ım kroky, nˇekdo sem jde. . .
T´ım konˇc´ı nejen Ashley, ale tak´e slibovan´ y seri´ al ˇcl´ ank˚ u o u ´toc´ıch temn´e j´ızdy, nebot’ s n´ı zmizely i vˇsechny ˇ informace, kter´e se j´ı podaˇrilo vyp´ atrat a pro Andorsk´ y Sum pˇripravit. Neˇst’astnou Ashley nahradil v redakci redaktor Hraˇciˇcka. Jeho ostˇr´ıˇz´ımu pohledu nic neunikne a jeho styl je tak osobit´ y, aˇz je kousav´ y. Aˇckoliv vˇetˇsina z n´ as patrnˇe nebude s jeho n´ azory a hodnocen´ımi souhlasit, mohla by b´ yt i pˇresto zaj´ımavou inspirac´ı k zamyˇslen´ı. Redaktor Hraˇciˇcka m´ a pro sebe novˇe vzniklou rubriku Ostr´ ym u ´hlem pohledu. V dneˇsn´ım d´ıle pak najdete jeˇstˇe rozhovory veden´e naˇsimi dvˇema spolupracovn´ıky a moˇzn´ a budouc´ımi redaktory, panem Abegothem a sleˇcnou Ashanty. Vˇenuj´ı se Havantsk´e soutˇeˇzi a dalˇs´ımu dˇen´ı ve vˇeci n´ amoˇrn´ıka ze Zlat´e Panny, kter´ y v naˇsich kraj´ıch ztroskotal. Pˇreji V´ am pˇr´ıjemn´e ˇcten´ı. Vilja D´eˇzi, ˇs´efredaktor Zveˇrejnˇ eno 15. 6. 2007
45
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 10 KAPITOLA 9. ANDORSKY C
46
Ud´alosti v kr´alovstv´ı Ako sa dar´ı troseˇ cn´ıkovi zo Zlatej Panny v krajoch Andarijsk´ ych? Prin´ aˇsame pokraˇcovanie osudu druh´eho dˆ ostojn´ıka Anwara, ktor´ y v naˇs´ıch konˇcin´ ach predned´ avnom stroskotal. O tom, ako to bolo, ste sa mohli doˇc´ıtat’ v minulom ˇc´ısle. Dnes prin´ aˇsame pokraˇcovanie jeho pr´ıbehu a jeho vplyv na zeme Andarijske. Ako iste viete, p´ an Anwar bol ubytovan´ y v Thyrise pod z´ aˇstitou Pretori´ anov. Avˇsak, odtial’ bol eskortou kr´ al’ovskej str´ aˇze odveden´ y do hlavn´eho mesta Andor priamo na hrad. ˇ Okolo presunu boli vel’k´e tajnosti a str´ aˇze na rozkaz Cierneho rytiera, osobn´eho rytiera m´ aga ’ Syracusa, nesmeli k n´ amorn´ıkovi nikoho pustit . P´ ar l’ud´ı, ktor´ı sa snaˇzili horlivo zistit’, ˇco je ˇ vo veci, bolo nepekne zranen´ ych Ciernym. Dˆ ostojn´ık Anwar zaˇcal kreslit’ pl´ any na v´ ystavbu dokov a lode, ale jej stavbu podl’a nich realizuje pani Eliˇska a kr´ al’ovsk´ı tes´ ari. Andorsk´e doky s´ u pr´ısne str´ aˇzen´e a na lodi sa pilne pracuje, ˇco mˆ oˇzu ˇcitatelia vidiet’ na vlastn´e oˇci. Viac sa dozviete v rozhovoroch, ktor´e mi l´ askavo poskytli p´ an Marcus Diego od Praetori´ anov a pani Eliˇska. Rozhovor s p´ anom Markusom Diegom, ktor´ y bol s p´ anom Anwarom ˇcasto, poˇcas jeho pobytu v Thyrise: P´ aˇcilo sa p´ anovi Anwarovi v Thyrise? Markus Diego: Ano, naz´ yval n´ as pˇra ´teli. Zaˇcal uˇz s v´ ystavbou loden´ıc v Thyrise? Markus Diego: Ani jsme nezaˇcali. Ten den, kter´ y ho od n´ as odvezli, jsme mˇeli pˇrekontrolovat m´ısto pro jeji stavbu. A neviete ˇci sa vr´ ati dokonˇcit’ t´ u stavbu? Markus Diego: Nev´ım. Str´ aˇze si jej hl´ıdaj´ı velmi peˇclivˇe. Jen tak nˇekdo nem´ a moˇznost se k nˇemu pˇribl´ıˇzit. Vedel ste dopredu o tom, ˇze si ho odved´ u na hrad? Markus Diego: Ne nevˇedˇel. Pˇrijela pro nej str´ aˇz s kr´ alovsk´ ym v´ ynosem podepsan´ ym panem Jariwem. ˇ Obˇcania sa st’aˇzovali na hrubost’ Cierneho Rytiera, mali ste s nim nejak´e probl´emy? Markus Diego: J´ a osobnˇe tedy ne. Zat´ım jsem ho ani nevidˇel. Jen z doslechu v´ım, ˇze vyh´ anˇel m´e spoleˇcn´ıky od toho d˚ ustojn´ıka ˇ Dakujem za rozhovor Markus Diego: Bylo mi poteˇsen´ım. ˇ Dalej prin´ aˇsame rozhovor s pani Eliˇskou, ktor´ a sa v´ yznamnou mierou podiel’a na v´ ystavbe lode. Dopoˇcula som sa, ˇze staviate lod’ v Andorskom pr´ıstave, je to pravda? Eliˇ ska: To pravda opravdu je, bude to lod’ obchodn´ı, stejne jako Zlat´ a Panna. Na ak´ yu ´ˇcel je potrebn´ a tak´ ato lod’? Eliˇ ska: Mno prvn´ı lod’ bude pravdˇepodobnˇe slouˇzit k zmapov´ an´ı oblasti a nav´ azan´ı prvn´ıch obchodn´ıch vztah˚ u. Pri tejto pr´ aci na lodi priamo spolupracujete s p´ anom Anwarom? Eliˇ ska: D´ a se ˇr´ıci, on kresl´ı pl´ any a j´ a s nˇekolika dˇeln´ıky stav´ım, v´ıd´ ame se spolu. Kedy asi by mala byt’ lod’ hotov´ a? Eliˇ ska: To m´ ate teˇzk´e, z´ aleˇz´ı na spoustˇe vˇec´ı, z´ aleˇz´ı na v´ıce lidech, na pl´ anech, kter´e Anwar kresl´ı, na naˇs´ı pr´ aci, kterou odv´ adime. Mela by byt dokonˇcena do 20 tohoto mˇes´ıce. T´ uto z´ akazku na stavbu lode ste dostali od kr´ al’ovnej? Eliˇ ska: Po pravdˇe to je jinak. Byla sem u ztroskot´ an´ı Zlat´e Panny a posl´eze i v t´e hospodˇe v Thyrisu. Jak se zaˇcal stavˇet dok, p´ arkrat jsem tam pomohla a pak poslala ˇza ´dost na hrad, ˇze bych byla rada, kdyby mi bylo dovoleno stavˇet lod’, ˇze bych jako jedna z nejstarˇs´ıch ˇremeslnic kontinentu andarijsk´eho chtˇela po dlouh´e dobˇe dos´ ahnout neˇceho velk´eho a triumfu v m´em oboru. Chv´ıli ticho a pak si mˇe pozvali na hrad – dohodli jsme se Jariwem a dostala jsem i druh´ yu ´kol: z´ asobit kr´ alovsk´e sklady, coˇz brzy bude d´ ano taky na vˇedom´ı. Ak´e meno bude niest’ lod’? Uˇz je nejak´e vybrat´e? Eliˇ ska: Ptala jsem se na nˇej, bylo mi ˇreˇceno, ˇze jeˇstˇe nen´ı rozhodnuto. Ale asi to bude po nˇejak´em umˇelci. Pracuje niekto z and´ arijcov na tej lodi s vami? Eliˇ ska: Jak se to vezme, p´ anov´e, co se mnou stav´ı, jsou v´ yborn´ı, ale doposud jsem je neznala. Jsou to jedni z nejlepˇs´ıch tesaˇr˚ u z hradu.
47 Tak teda eˇste na z´ aver, chcete nieˇco odk´ azat’ ˇcitatel’om? Eliˇ ska: No urˇcitˇe, ale ted’ jste mˇe zaskoˇcila. Je toho celkem dost, stejnˇe mˇe nebudou mit r´ adi. Tak snad jen at’ omluvi chov´ an´ı toho str´ aˇzn´eho u doku, opravdu se neum´ı chovat. ˇ Dakujem v´ am pekne za v´ aˇs ˇcas. Eliˇ ska: Nen´ı zaˇc, nem´ am co tajit. Ashanty
Havantsk´ a s´ ut’aˇ z Pred p´ ar t´ yˇzdˇ nami sa v meste Havant spustila s´ ut’aˇz o fantastick´e ceny. S´ ut’aˇz postihla jedna dost’ v´ aˇzna vec, a to zmena starostu. Vol’by prebehli v poriadku, ale ˇco dopad na s´ ut’aˇz? S´ ut’aˇz to preˇzila, no vˇsak jej ukonˇcenie sa pred´lˇzilo, ˇco urˇcite mnoh´ ym vyhovovalo, no naˇsli sa aj odporcovia, ktor´ı by radi starostke povedali p´ ar tepl´ ych slov. Ale o tom tu nejdem p´ısat’. Po neˇcakanom ukonˇceni s´ ut’aˇze som sa vrhol do ter´enu, vyhl’adat’ starostku, nech vrhne lepˇsie svetlo na tento krok a z´ aroveˇ n som ju poˇziadal o vyjadrenie sa k celkovej s´ ut’aˇzi.
Rozhovor so starostkou Ako sa V´ am p´ aˇci miesto starostky? Aishlyn: Nˇejak zvl´ aˇst’ to nevn´ım´ am, jen mus´ım plnit daleko v´ıce povinnost´ı a snaˇzit se, aby kaˇzd´ y byl spokojen. Ako hodnot´ıte v´ ysledky v s´ ut’aˇzi? Ste s nimi spokojn´ a? Aishlyn: Jsem s nimi velice spokojena, takovou u ´ˇcast bych neˇcekala. Hlavnˇe v´ıtˇez se opravdu snaˇzil. Ale mus´ım podˇekovat i tˇem, kteˇr´ı z˚ ustali v pozad´ı a do soutˇeˇze se nezapojili, aby se pˇredeˇslo jist´ ym spekulac´ım. Ked’ ste uˇz z´ıskali tak´eto mnoˇzstvo hliny, na ˇco ju chcete vyuˇzit’? Aishlyn: Hl´ına bude pouˇzita na rozvoj pol´ı. Poˇcul som ohlasy medzi ludmi, ˇze koniec s´ ut’aˇze nebol vopred ohlasen´ y, t´ ym teda vˇsetci nestihli dat’ svoje posledn´e pr´ıspevky. Viete nieˇco k tomu povedat’? Aishlyn: Vzhledem k tomu, ˇze soutˇeˇz prob´ıhala tak dlouho, jsem uˇz ani neˇcekala, ˇze by nˇekdo jeˇstˇe chtˇel nˇeco pˇridat. Pokud byl nˇekdo pobouˇren, tak se omlouv´ am. Teda ste spokojn´ a so s´ ut’aˇzou, pl´ anujete podnikat’ eˇste d’alˇsie podobn´e s´ ut’aˇze? Aishlyn: Urˇcitˇe ano, ale neprozrad´ım co. . . ˇ Citatelia bud´ u urˇcite zvedav´ı, neprezrad´ıte predsa nejak´ y k´ usoˇcek? Aishlyn: Ne ne. . . Pani starostke d’akujem sa jej odpovede a jej ˇcas, ktor´ y mi venovala, a prajem jej mnoho u ´spechov v jej novom poste. Po dlhˇsom p´ atran´ı v zemi Andarijskej sa mi podarilo zastihn´ ut’ aj jednotliv´ ych v´ yhercov prv´ ych troch miest. Ako ste si vˇsimli v sekcii Inzercia, nebolo to l’ahk´e. 1. miesto z´ıskal p´ an Paracelseus, 2. miesto potom sleˇ cna Kol´ aˇ cek a 3. miesto pak Vl´ adci strachu (z´ astupovala ich sleˇcna Stonny Mal Rell). ˇ V´ Co as inˇspirovalo sa zapojit’ do Havantskej s´ ut’aˇze? Paracelseus: No chtˇel jsem pole. Kol´ aˇ cek: Mˇ no, v´ıte, m˚ uj kon´ık straˇslivˇe miluje mrkev, ale v´ aˇznˇe straˇsnˇe. . . a moˇzn´ a jste si vˇsimli, ˇze sehnat kvalitn´ı v´ yˇzivnou mrkev se zde skoro ned´ a. Tak sem si ˇrekla, ˇze pro moji l´ asku to udˇel´ am. . . a ted’ m´ ame vlastn´ı mrkviˇcky, co se pˇr´ımo rozpl´ yvaj´ı na jazyku a Jajda, to je m˚ uj kon´ık v´ıte, po nich l´ıt´ a jak stˇrela.
48
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 10 KAPITOLA 9. ANDORSKY C
Stonny Mal Rell: Co mˇe inspirovalo? Pr´ azdn´e v´ aˇcky a bedny v naˇsem skladˇe. No ˇreknˇete, n´ ajem velk´eho pole na tˇri t´ ydny, koho by to nerozh´ ybalo k ˇcinu. Kol’ko ˇcasu ste str´ avil(a) vykopan´ım tol’k´eho mnoˇzstva hliny? Pom´ ahal V´ am niekto? Paracelseus: J´ a a kopat? (nech´ apav´ y pohled) Pˇreci se nebudu dˇr´ıt j´ a. Jistˇe, ˇze nˇekdo kopal za mˇe. Kol´ aˇ cek: Kop´ an´ı. . . ehm. . . no to v´ıte, nebylo to snadn´e, ale vlastnˇe jsem vˇetˇsinu uˇz mˇela nakopanou, jak se tak ˇr´ık´ a, pro str´ yˇcka Pˇr´ıhodu. Stonny Mal Rell: Pffff. . . Jedn´ım slovem – moc. Nekopala jsem to sama, zapojili se i dalˇs´ı ˇclenov´e cechu a vypomohli mi i pˇra ´tel´e. Ako hodnot´ıte cel´ u s´ ut’aˇz? Ste spokojn´ y(´ a) so svojim umiestnen´ım? Paracelseus: M´ am pole a to mnˇe staˇc´ı. Takˇze jsem spokojen. Kol´ aˇ cek: Soutˇeˇz se mi l´ıbila velice, jeˇstˇe aby ne, kdyˇz jsem vyhr´ ala pole, ˇze? Druh´e m´ısto mi u ´plnˇe staˇcilo a jsem za nˇej r´ ada. Akor´ at se mi nel´ıbilo, ˇze byla prodlouˇzena. Kaˇzd´ y spr´ avn´ y obchodn´ık se hned jako prvn´ı vˇec mus´ı nauˇcit, ˇze pˇredem dan´ a dohoda by se mˇela dodrˇzet. To je ot´ azka cti. No ale asi k tomu mˇeli sv´e vlastn´ı d˚ uvody. Stonny Mal Rell: Asi bych si mˇela odpustit hodnocen´ı cel´e soutˇeˇze, protoˇze by to nebylo zrovna lichotiv´e. Zvl´ aˇstˇe pˇr´ıstup pan´ı starostky. Ukonˇcit soutˇeˇz vˇetou soutˇeˇz pr´ avˇe konˇc´ı“ je ponˇekud. . . Nem´ am ” slov. Nav´ıc, doted’ nebyl nikdo z naˇseho cechu kontaktov´ an, kdy a kde si m´ ame pˇrevz´ıt tu u ´ˇzasnou cenu za tˇret´ı m´ısto. ˇ budete robit’, aˇz vyprˇs´ı doba n´ Co ajmu vyhran´eho pol’a? Pred´lˇzite to alebo to darujete niekomu? Paracelseus: Jistˇe, ˇze prodlouˇz´ım, nejsem padlej na hlavu, abych to nˇekomu d´ aval. Kol´ aˇ cek: Asi ho nˇekomu pˇrenech´ am, p´ aˇc mˇe zavolaly povinnosti z daleka a nebudu m´ıt ˇcas starat se o pole, takˇze ho dostane do spr´ avy ten, jenˇz se ujme i m´eho kon´ıka a bude ho dennˇe krmit ˇcerstvou mrkviˇckou. ˇ by ste robili, ak by ste vyhrali pole? Co Stonny Mal Rell: To co kaˇzd´ y – os´ azela bych ho, hnojila a chodila kontrolovat, peˇcovala bych o nˇej, aby v´ ynosy byly co nejvˇetˇs´ı. Aby se mi vyplatily ty hodiny kop´ an´ı. Tak a ot´ azka na z´ aver, keby sa s´ ut’aˇz opakovala, zapojili by ste sa do nej op¨ at’? Paracelseus: Kdyˇz to nˇekdo bude kopat zase za mˇe, tak klidnˇe. Kol´ aˇ cek: No urˇcitˇe bych zase nˇeco pˇrispˇela, protoˇze Havant m´ am hodnˇe r´ ada, hlavnˇe od t´ y doby co tam maj´ı ten velkej p´ıvovar. Takˇze urˇcitˇe ano, ale vyhr´ at uˇz bych asi nechtˇela, tolik mrkve uˇz bysme ani s Jajdou dohromady nesnˇedli. Stonny Mal Rell: Zapojila bych se, pokud by ji organizoval nˇekdo d˚ uvˇeryhodn´ y. ˇ Dakujem vˇsetk´ ym v´ yhercom za ich odpovede a ich cenn´ y ˇcas, a prajem im mnoho u ´rody na ich nov´ ych pol´ıˇckach. (Pozn. redaktora: Vl´ adcom strachu pr´ıjemn´ u jazdu na ich novom kon´ıku.) Abegoth
Ostr´ym u´hlem pohledu Svˇ et to nevidˇ el a pes to neˇ zral, elfov´ e pot´ ahnou na Imer. ˇ nev´ıte kterou? J´eje jak j´ Lidiˇcky, uˇz jste slyˇseli tu novinku? Ze a jsem se u n´ı pobavil, kdo to kdy vidˇel. Elfov´e se rozhodli dob´ yt z rukou skˇret˚ u barbarsk´e mˇesto. Tohle svˇet jeˇstˇe nevidˇel, a to si snad naivnˇe mysl´ı, ˇze je barbaˇri nechaj´ı. Ale v˚ ubec ne, i barbaˇri se zaˇcali pˇripravovat na dobit´ı sv´eho mˇesta. Oba n´ arody zaˇcaly vykupovat suroviny – no, u barbar˚ u to pochop´ım, ale elfov´e? Nestaˇc´ı jim, jak se chovaj´ı namyˇslenˇe, jeˇstˇe se mus´ı ukazovat, jak jsou siln´ı a jeˇstˇe k tomu na barbarsk´em mˇestˇe? Schvalnˇe, jsem zvˇedav, kdo z tˇechto dvou skupinek shrom´ aˇzd´ı dˇr´ıve potˇrebn´e suroviny k bitvˇe. A jestli to budou elfov´e, tak to se budu neschopnosti barbar˚ u sm´ at jeˇstˇe dlouho potom. Aby jejich mˇesto dob´ yvali elfov´e, takov´ a ostuda pro barbarsk´ y n´ arod! Leda by to stihli dˇr´ıve. . . .ale o tom silnˇe pochybuju, pokud jde o umˇen´ı boje, o tom ˇza ´dn´ a, ale obchod, hrab´ an´ı se v dolech ˇci po les´ıch, to je pod jejich u ´roveˇ n. A spol´ehat na milodary, kde to ˇzijete barbaˇri, tady V´ am nikdo nic ned´ a a pokud jo, tak urˇcitˇe ne proto, abyste nˇeco dobili, natoˇz vyhr´ ali soutˇeˇz s elfsk´ ym n´ arodem, ale sp´ıˇse ze soucitu. A stejnˇe, nejste schopni se ani sej´ıt, natoˇz z´ıskat dostateˇcnou podporu, abyste mohli v˚ ubec nˇejak´ y siln´ y u ´tok podniknout. A co jsem tak zjistil, tak to vypad´ a, ˇze elfov´e si pro barbarsk´e mˇesto dojdou dˇr´ıve neˇz samotn´ı barbaˇri. A jestli uspˇej´ı, tak to se barbaˇri neopov´ aˇz´ı ostudou vyt´ ahnout ani nos na ulici. Ale co j´ a v´ım, tˇreba to dopadne jinak. A jeˇstˇe jeden drb, kter´ y se mi podaˇrilo zaslechnout. . . .v´ıte, jak praetori´ ani ˇcumˇeli, kdyˇz vidˇeli tu ˇremeslnici Eliˇsku, jak vch´ azela do hradu? Pˇrekvapen´ım nemohli popadnout dech, aˇz tak je to sebralo. Dokonce si den na to
49 vyrazil samotn´ y Malagar do hradu, snad aby ji chytil za paˇcesy na m´ıstˇe. No, jestli to bylo pro Eliˇsku, tak se j´ı tam nedoˇckal. redaktor Hraˇciˇcka
Chceˇs vyl´ eˇ cit? Tak zaplat’! A uˇz je to tu zase d´ amy a p´ anov´e, sleˇcinky a dˇetiˇcky. Vˇsak poˇckejte, aˇz pˇrijde mor, sem zvˇedavej, kdopak se o ty vaˇse prdelky bude starat. O ˇcem ˇze to mluv´ım? Jeˇstˇe poˇr´ ad nev´ıte? O ˇca ´stce 874048 mˇed’a ´k˚ u. Osobnˇe sem tipoval 10 tis´ıc zlatek, ale nebyl sem zas tak daleko. Ano mil´ı pˇra ´tel´e, takovouhle sumiˇcku dluˇz´ıte l´eˇcitel˚ um po cel´e zemi. Za jejich vˇern´e sluˇzby nejste schopni ani platit a tak m˚ uˇzete oˇcek´ avat tvrd´ y proti´ uder. Cech l´eˇcitel˚ u hodl´ a ve velmi brzk´e dobˇe pˇrej´ıt aˇz k tomu, ˇze bude odm´ıtat jakoukoliv pomoc nemocn´ ym, zranˇen´ ym ˇci polomrtv´ ym. Chceˇs vyl´eˇcit? Tak zaplat’ na ruku, jinak t´ ahni. A vzhledem k tomu, ˇze zdejˇs´ı obyvatelstvo je nepouˇciteln´e, neˇcekejte ˇza ´dn´e u ´stupky. A tˇem nejvˇetˇs´ım dluˇzn´ık˚ um, jako je tˇreba pan Sanorix s ˇc´ astkou pˇres 250 zlat’a ´k˚ u odm´ıtnou pomoc kdykoliv, i kdyby platil dvojn´ asobek . . . j´ oo ´ leda byste platili poctivˇe, pan´ aˇckov´e a d´ amiˇcky a to vy . . . pˇriznejme si to narovinu, sysl´ıte si doma kaˇzdej mˇed’a ´ˇcek, ale abyste platili za sluˇzby, tak to n´e. A schv´ alnˇe sem zvˇedavej, aˇz se mrknu na dluhy na dan´ıch, mysl´ım ˇze podobn´ y ˇcl´ anek m˚ uˇzete brzy oˇcek´ avat a rozhodnˇe nem´ am probl´em, abych zveˇrejnil nejvˇetˇs´ı neplatiˇce i na dan´ıch. Takˇze padejte platit a nebo ˇcelte veˇrejn´e ostudˇe . . . a nebo dokonce i ˇzal´ aˇri . . . kdo v´ı. redaktor Hraˇciˇcka
Postˇrehy Bezvohlednost’ ke zv´ıˇrat˚ um je bezvohlednost’ k lidem Jak uˇz to tak vypad´ a, budu ps´ at vo bezvohlednosti pravidelnˇe. Nejni to tim, ˇze by se mi tak zamlouvala, je to tim, ˇze je j´ı kolem n´ as tolik. Nem´ am ted’kon na mysli takov´ y ty vobyˇcejn´ y tr´ apen´ı, jako ˇze jeden druh´ ymu nepodrˇz´ı dveˇre, nepozdrav´ı, m´ alem ho sraz´ı na koni nebo mu ˇsl´ apne na hn´ at, mluv´ım vo zv´ıˇratech, a to dokonce n´e jen vo zv´ıˇratech dom´ ac´ıch. Kaˇzdej uˇz dneska v´ı, ˇze kdyˇz se vo svoje ouce nebude starat, pomˇrou mu hlady, dyˇs bude m´ıt ve vohradˇe moc krav, pojdou zrouna tak, klisna, kter´ a zabˇrezne v mal´ ym prostoru, taky potrat´ı a pes, kter´ yho doma nˇekdo zml´ at´ı, mu to jednou vr´ at´ı. Jenˇze nejsou tu jenom zv´ıˇrata dom´ ac´ı, na ˇclovˇeka uˇz trochem zvykl´ y, ale taky zv´ıˇrata divok´ y. Je to dneska bˇeˇzn´ a vˇec, jeden jde lesem ˇci po cestˇe pobl´ıˇz pouˇstˇe, a na co nenaraz´ı? Kobra pˇres cestu, ˇst´ır zapletenej ve vˇetv´ıch, obrovskej pavouk mrk´ a z kˇrov´ı. A jak se tam asi dostali? Sami pˇrece nepˇriˇsli. To je tam nˇekdo zlomyslnej odvedl ˇci nal´ akal z pouˇstˇe. Nejde se divit, ˇze takov´ y zv´ıˇre, kter´ y se ocitne v ouplnˇe ciz´ım prostˇred´ı, se chov´ a jako ˇs´ılen´ y, u ´toˇc´ı na vˇsechno co vid´ı. Vono totiˇz nev´ı, co se s n´ım dˇeje, a tr´ ap´ı se, i kdyˇz tomu tˇreba nemus´ıme vˇeˇrit. A proto, ˇcten´ aˇrov´e, kdyˇz jdete do pouˇstˇe a jste napaden´ı nˇejak´ y zv´ıˇretem, zabijte je, skryjte se, ale nel´ akejte ho ven, d´ av´ ate tak najevo jen sv˚ uj nez´ ajem vo to, jak se to neboh´ y zv´ıˇre c´ıt´ı, a kˇriˇr´ıte do svˇeta, jak je v´ am jedno, jnakolik bezpeˇcn´ y budou vokoln´ı cesty a lesy a ˇze jistojistˇe bude napadenej nˇejakej pˇr´ıˇst´ı n´ ahodnej kolemjdouc´ı. -VD-
Slovo na z´ avˇ er Tak, posledn´ı jarn´ı ˇc´ıslo je za n´ ami a to oˇcek´ avejte aˇz v l´etˇe, tˇesnˇe po slunovratu. Douf´ am, ˇze jsme v´ as nezklamali, pobavili, potˇeˇsili, zaujali, pouˇcili, informovali, naladili, rozladili, informovali a v˚ ubec celkovˇe rozpoloˇzili a tak d´ıky net´ apete v ud´ alostech minul´ ych dvou t´ ydn˚ u a z˚ ustanete n´ am vˇerni i do budoucna. V´ aˇs Vilja D´eˇzi
´ SUM, ˇ ANDORSKY speci´ aln´ı vyd´ an´ı Ud´ alosti okolo Vykop´ avek
´ Uvodn´ ık Mil´ı ˇcten´ aˇri, pevnˇe vˇeˇr´ım ˇze nem´ alo z V´ as bylo v pondˇel´ı ve veˇcern´ıch hodin´ ach pˇr´ıtomno bitvˇe s temn´ ymi jezdci a jejich n´ asledn´ ym odraˇzen´ım - snad alespoˇ n na chv´ıli. Co se vˇsak dˇelo pak, nad t´ım z˚ ust´ av´ a rozum st´ at a tak je nutn´e vydat toto ˇc´ıslo, snad aby jste se pro pˇr´ıˇstˇe pouˇcili, protoˇze mnoh´ a nebezpeˇcenstv´ı V´ am visela nad hlavou. Vezmˇete si tedy pros´ım toto ˇc´ıslo k srdci. Su ´ctou, redaktor Morholt
ˇ Cern´ y ryt´ıˇr Kdyˇz byla potyˇcka u ´spˇeˇsnˇe vybojov´ ana, ti co byli pˇr´ıtomni (j´ a byl mezi nimi) se pˇresunili k vykop´ avk´ am severnˇe od Ilerenu. Dluˇzno dodat ˇze okolo tˇechto vykop´ avek se dˇely podivn´e vˇeci uˇz dˇr´ıve, v zimˇe minul´eho roku zde Templ´ aˇri kopali jak´esi poz˚ ustatky d´ avn´ ych paladin˚ u. Jakmile se dorazilo k vykop´ avk´ am, okamˇzitˇe se zaˇcalo s jejich pr˚ uzkumem, protoˇze kapit´ an temn´ ych si pr´ y nˇeco odnesl co potˇreboval. Po ohled´ an´ı bylo ale zjiˇstˇeno, ˇze hroby jsou neporuˇseny. V tuto chv´ıli vystoupily dvˇe dominantn´ı osoby, Gulord a Eliˇska. Eliˇska prohled´ avala hroby a okol´ı jiˇz bˇehem bitvy ˇ a po bitvˇe Gulord chtˇel vˇedˇet, co v´ı. Rekla mu zat´ım vˇse, na co pˇriˇsla, ale on tohle shledal za nedostaˇcuj´ıc´ı a chtˇel platit penˇezi za vˇeci, kter´e Eliˇska dle nˇej hledala, kdyˇz to lidi najdou a daj´ı jemu. Nenaˇsli vˇsak nic. Po chv´ıli dorazila k Vykop´ avk´ am eskorta veden´ a ryt´ıˇrem v zbroji z temn´eho kovu, vˇsak s kr´ alovsk´ ym erbem na hrudi. Chtˇel zaˇc´ıt ve vlastn´ım pr˚ uzkumu hrob˚ u, bylo mu v tom vˇsak panem Gulordem zabr´ anˇeno a posl´eze se strhla h´ adka. Skupinka andarijc˚ u se nyn´ı rozdˇelila na dva t´ abory. Jedni, kteˇr´ı celou dobu boju se snaˇzili ji chr´ anit a bylo jich jen p´ ar, st´ ali za Eliˇskou, si nepˇra ´li ˇza ´dn´e roztrˇzky a sv´ ary, protoˇze Eliˇska pˇrisvˇedˇcila, ˇze ryt´ıˇr je on´ım ryt´ıˇrem Scatlockem, kter´ y zde je z povˇeˇren´ı m´ aga Syracuse, toho ˇcasu ochr´ ance kr´ alovny a Andarie. Jako osoba v posledn´ı dobˇe ˇcasto zv´ ana na hrad a vidˇena v doprovodu takov´eho ryt´ıˇre asi moc dobˇre vˇedˇela, o koho se jedn´ a. Druh´ a skupinka, ta vˇetˇs´ı ˇca ´st okolostoj´ıc´ıh, st´ ala okolo pana Gulorda, kter´ y vyzval otevˇrenˇe kr´ alovsk´eho ryt´ıˇre na souboj. Inu, hork´ a v´ aleˇcnick´ a hlava. Zanedlouho se v´ alelo tˇelo Gulordovo v krvi a vyhˇrezl´ ych vnitˇrnostech, protoˇze kr´ alovsk´ y ryt´ıˇr, aˇc se nˇekolikr´ at t´e v´ yzvˇe br´ anil, nakonec v´ yzvu pˇrijal. Gulord byl pˇriveden zp´ atky na cesty ˇziv´ ych a uˇz to vypadalo ˇze je vˇse zaˇzehn´ ano, ˇze bude ryt´ıˇri vyhovˇeno v jeho prosbˇe. Bohuˇzel se tak nestalo a p´ ar hork´ ych hlav ryt´ıˇre napadlo. Co p´ ar, skoro vˇsichni se do nˇej pustili a pokusili se ho i zab´ıt, samozˇrejmˇe ne´ uspˇeˇsnˇe, on ale sv´ ym meˇcem tak´e rozdal p´ ar ran a tak nˇekteˇr´ı z n´ as padli na zem. Pot´e odjel a na m´ıstˇe z˚ ustala jeho eskorta, tvoˇren´ a tˇremi halapartn´ıky s kr´ alovsk´ ymi varkoˇci. Na ty se nyn´ı jiˇz krv´ı zaslepen´ y dav vrhl a postupnˇe vˇsechny tˇri pozab´ıjel. St´ ale ale st´ ala opod´ al skupinka lid´ı, co se do boje nezapojili a ... h´ ad´ atˇe spr´ avnˇe mil´ı ˇcten´ aˇri, ˇze Zveˇrejnˇ eno 11. 7. 2007
50
51 to byla ta skupinka co celou dobu st´ ala za Eliˇskou. Vˇedˇeli dobˇre, ˇze je dostateˇcnˇe informovan´ a. Po vyvraˇzdˇen´ı kr´ alovsk´ ych zbrojnoˇs˚ u ustanovi pan Gulord hl´ıdky, aby stˇreˇzily vykop´ avky pro pˇr´ıpad ˇze by se vojsko temn´ ych vr´ atilo. Po t´eto ud´ alost se asi vˇetˇsina z n´ as, s vyj´ımkou hl´ıdky samozˇrejmˇe, odebrala do sv´ ych domov˚ u a tepl´ ych postel´ı. Rozhodnˇe jedna osoba, pˇr´ıtomn´ a zab´ıjen´ı kr´ alovsk´ ych zbrojnoˇs˚ u, nespala. Uprostˇred noci si vyˇza ´dala slyˇsen´ı u m´ aga Syracuse, kter´ y jiˇz d´ avno vˇedˇel co se tam u vykop´ avek odehr´ alo a bˇesnil, pˇriznejme si to ˇze opr´ avnˇenˇe. Napadnout ryt´ıˇre kr´ alovny a zab´ıt jeho zbrojnoˇse, to je otevˇren´ a vzpoura. Naˇstˇest´ı tam tato osoba nebyla sama, ale st´ al pˇri n´ı jeˇstˇe jeden ˇclovˇek a to dalˇs´ı kr´ alovsk´ y ryt´ıˇr, Thomas von Chava. I kdyˇz byl Syracus pevnˇe rozhodnut aby byli vˇsichni povˇeˇseni na ˇsibenice a nech´ ani na pospas vran´ am, po usilovn´em dvouhodinov´em pˇremlouv´ an´ı se podaˇrilo pˇresvˇedˇcit Syraca, aby od tohoto upustil a aby upustil od veˇsker´ ych trest˚ u v˚ uˇci provinilc˚ um. To se naˇstˇest´ı podaˇrilo, dotyˇcn´ a osoba vyuˇzila veˇsker´eho sv´eho umu diplomacie a navrhla spoleˇcnˇe s ryt´ıˇrem jedin´e opatˇren´ı, kter´e bude zavedeno. A to se bude t´ ykat obezn´ amen´ı lidu andarijsk´eho bl´ıˇze s osobou ryt´ıˇre Scatlocka, aby ho pro pˇr´ıˇstˇe poznali a podobn´ a situace se uˇz nikdy neopakovala. Syrakus tedy, aˇc oˇcividnˇe nerad, souhlasil a prohl´ asil, ˇze si teda poˇck´ a, aˇz se za n´ım dostav´ı Herold osobnˇe. Kdyˇz bylo po vˇsem, doprov´ azena ryt´ıˇrem Thomasem von Chavou, dorazila tato osoba k smrti unaven´ a koneˇcnˇe do sv´eho domu, kde mohla po n´ aroˇcn´em dni v klidu odpoˇc´ıvat. Aˇz j´ı nˇekdy potk´ ate, zkuste j´ı podˇekovat za to, ˇze V´ am zachr´ anila hrdla. redaktor Morholt
Ostr´ym u´hlem pohledu Bezhlav´ a bitka Bitkaaaaaaaaaaa. Coˇze kde ˇze je bitka? Jo aha, j´ a v´ am to neˇrekl, mno pˇrece u tˇech hrobek. Jo, vy jste tam nebyli ˇze, aha. . . ..tak poslouchejte, j´ a v´ am to pov´ım. Jistˇe vˇsichni zn´ ate slavn´eho Andorsk´eho Herolda, vˇeˇcnˇe naˇstvan´eho. Toho st´ ale uˇrvan´eho? Jo pˇresnˇe toho m´ am na mysli. Mno prostˇe se uk´ azali zase ti temn´ı jezdci s nˇejak´ ym frajerem v ˇcele. Mˇel nˇejak´eho jeˇstˇera, ˇcerne kop´ı a ˇcernou zbroj a nˇeco hledal. Kdyˇz byli jeho jezdci po u ´morn´e bitvˇe vyhn´ an´ı a ten frajer, dle slov nˇekolika lid´ı, zabit, co se odehr´ alo potom, to se t´e nudn´e bitvˇe nedalo rovnat. Zn´ ate to, ˇcern´ a sem, ˇcern´ a tam, tak co j´ a mu udˇel´ am. Pˇrijel tam ˇcern´ y ryt´ıˇr, no ten, tamten vˇeˇcnˇe nafrfˇ nan´ ya arogantn´ı. . . mno vlastnˇe se tomu Heroldovi hodnˇe podobal, ˇze prej m´ısto zab´ır´ a na rozkaz hradu z d˚ uvodu ˇsetˇren´ı. Nˇekdo se ho pokusil nazvat temn´ ym jezdcem, no bylo to to posledn´ı,co m´ alem udˇelal, ˇskoda, mohlo b´ yt troˇsku v´ıce krve. Ale ten ˇcernej se udrˇzel, coˇz jsem s´ am koukal, ale pokraˇcujem. Prostˇe se mu Herold postavil do cesty, ˇze nem´ a listinu, moˇzn´ a ho nazval i podvodn´ıkem, netuˇs´ım. Mno postavte dva chlapy proti sobˇe, jasnˇe ˇze se pobijou. P´ ar minut a Herold se v´ alel na zemi, zat´ımco se temn´ y ryt´ıˇr spokojenˇe sm´ al. Nˇejak´ y l´eˇcitel pomohl Heroldovi vst´ at, no co by jste ˇcekali, ˇze udˇel´ a, pustil se zase do nˇej, sobec jeden pomstychtivej. Mno a nebyl s´ am, prostˇe se k nˇemu pˇridalo spousta lid´ı, ryt´ıˇr si s pˇrehledem sv´ ym meˇcem, kter´ ym p´ arkr´ at m´ achnul a zabil nˇekolik bojovn´ık˚ u proklestil cestu davem jako proutky tr´ avy a odjel. Samozˇrejmˇe ˇze vˇse ohl´ asit na hrad. Jen tamta jedna ˇzensk´ a s p´ ar vˇern´ yma tam kejhala o tom, ˇze jej zn´ a a ˇze m˚ uˇze potvrdit, ˇze to je opravdu ryt´ıˇr,ale vˇsichni na ni kaˇslali. Mno osobnˇe j´ a vlastnˇe taky, kejhala si tam do hluku, asi se mus´ı pˇr´ıˇstˇe v´ıce snaˇzit. Vˇsichni tam zaˇcali jeˇcet ˇze ho vyhnali, no prostˇe fakt jak pominut´ı. Mˇe, co by pˇrihl´ıˇzej´ıc´ıho, ˇ je prej Herold ochr´ nadˇsen´ı hned opustilo, hehe oni si neuvˇedomili, co udˇelalim ˇze ne. Ze an´ı a na hradˇe to vˇse vyˇr´ıd´ı, tak to jsem zvˇedavej, protoˇze na tohle bych nevsadil ani tu k˚ urku chleba, co m´ am u sebe. Takˇze to je napaden´ı kr´ alovsk´eho ryt´ıˇre, coˇz se rovn´ a napaden´ı kr´ alovny, hradu i kr´ alovsk´eho mˇesta Andoru. . . .kdo zn´ a pˇr´ıpad Andˇel˚ u Temnoty v´ı o ˇcem p´ıˇsu. A pak tam m´ ame jeˇstˇe velezradu, napaden´ı kr´ alovsk´e str´ aˇze, dokonce 3 zabit´ı. Neuposlechnut´ı pˇr´ım´eho rozkazu nadˇrazen´e osoby. . . co sem jeˇstˇe vynechal. . . .a joo, revolta. Uˇz se tˇeˇs´ım, to bude teda spousta lid´ı viset na ˇsibenici. Aneb jak to dopad´ a, kdyˇz pˇri boji nepouˇz´ıv´ ate hlavu. Mno aspoˇ n si vydˇel´ am nˇejak´ y zlat’a ´k za to hlouben´ı tolika hrob˚ u. redaktor Hraˇciˇcka
´ ˇ Pˇ r´ıloha ANDORSKEHO SUMU Raport Herolda Myslim, ze bylo na mou hlavu uvaleno tolik spatnych slov, ze uz snad ani nemam chut mit snahu se prosazovat o opak. Je mi velmi lito, ze na verejnost padi takto psane vety. Kazda z tech vet se mne snazi osocovat ze spatnosti. Rikam si, proc? Nebyl jsem snad k Vam vsem dost uprimny? Nebo snad jsem Vam nekdy ukrivdil? Nesnazil se pomoci? Je tu par veci, ktere bych rad objasnil. Eliska, ta, kterou jsem znaval jiz pro me davno zemrela. Thomas, ten, ktereho jsem ucil znalostem boje, a ktereho jsem povazoval za pritele. Oba tito lide mne velmi zklamali. Je mi lito, ze sve nesympatie ke me se snazi v posledni dobou prezentovat prostrednictvim verejnych urazek. Rad bych tu rekl to, jak se udalost stala. Trubaci ohlasili, ze se neco deje. Ja a adept z Gladie jsme se snazili situaci vysetrit. Po chvili jsme zjistili, ze se odnekud vynorila temna jizda. Zacali jsme oba s utokem. Nasledoval houf odvaznych, kteri nam pomahali nepratele zarazit v postupu. Nejspis jeden z temnych, nebo nejaka jina sila mne srazila s kone a meho milovaneho ore vzala s sebou, ale po chvili jsme utok castecne odrazili. Odnekud se vyritila Eliska, ktera zacala ohledavat jiz drive vykopane sarkofagy. Jelikoz kazdy alespon trochu Elisku zna, vi, ze jeji sklady obsahuji nejem zelezo, ale i cenne veci z ruznych utoku skretu, temnych jezdcu a vseho mozneho, co kdy Andarii postihlo. Ptal jsem se Elisky, co hleda, rekl,a ze nevi, ale z jejiho hlasu bylo patrne, ze pokud to najde, bude danou vec zkoumat sama, bez pomoci ostatnich. Tomu jsem tentokrat chtel zabranit. Zeptal jsem se prhlizejich, kdo ma obratne ruce, prihlasili se myslim dva. Jeden z nich byl urcite jeden z redaktoru Andorskeho Sumu. Rekl jsem jim, ze chci, aby danou vec nasli drive nez ona, a donesli mi ji. Ne proto, ze bych si ji chtel nechat, ale aby ostatni videli a mohli se zapricinit i oni o konecne zniceni temne jizdy. Nenaslo se nic. Utok temnych znovu proniklul pres nas a hodne obcanu nasazovalo svuj vlastni krk a milovane ore k obrane Andarie. Eliska behem bitvy ohledavala sarkofagy... Rekl jsem Eliscce, ze pokud vedela o utoku a mohla nas varovat pred temnou jizdou predem, ze s ni iz nepromluvim. Po znovu odrazenem utoku prijel neznamy muz v helme, brneni, stitem, mecem v ruce a na koni, za nim par valecniku se zbraneni. Velmi arogantne rekl, ze se jmenuje Scathlock a jedna ve jmenu kralovny, ze mame jit pryc. Myslim, ze to rekl takhle. Pozadal jsem ho, at sejme masku, odvetim mi tim, ze je Syracusuv rytir a ze masku nemusi sundavat. Nekdo jej myslim oznacil za temneho rytire. Osobne mam za to, ze rytiri kralovny nosi odznaky s korunou, rytirske brneni a hlavne - rytirskou serpu. Ani jedno z toho nemel. Vyzval jsem jej tedy na souboj. Pripravil jsem se, on nejspis take. Ale on se pripravil s tak mocnou magii, ze me zasahy mithrilovym mecem sice vedly ke spravnemu bodu, nybrz utok, ktery by skolil draka odvratil ve vysmech. Prisahal bych, ze byt to kdokoliv jiny, i drak, neprezil by. Na jeho pazi se objevila jen velmi mala ranka. Prohral jsem svuj souboj. Nez jsem se ale zvedl ze zeme, uderil mecem barda, cekatele Gladie, ktery pri pohledu na mou porazku nesnesl takovou nespravedlnost. V tu chvili se na toho muze v temnem brneni, stale s helmou na hlavne, vrhl rozzureny dav. A mily Scathlock vystrelil na koni jako by mel za sebou armadu honicich psu. Kdyz jsem se zvedl ze zeme, zautocili jeho oplechovani valecnici. Rozdelili jsme se, kazdy z tech valecniku mel co delat, aby snasel rany statecnych. Nez vsak byl kazdy porazen, dal jsem drtivy uder kazdemu z nich. Jeden vsak tuto hanbu nemohl prijmout, shodil muze na koni a osklive ho poranil. Mel moznost odejit, neudelal to a na muj povel byl zabit. Ostatni dva pochopili, ze opravdu nema cenu dale bojovat a prestali. Ustanovil jsem hlidky na obranu sarkofagu pred dalsim pripadnym najezdem. Po nejake chvili prijel Thomas, kralovnin rytir, ktery serpu a rytirske brneni ma a nosi. Zkracene jsem mu vylozil, co se stalo. Chtel jsem, aby valecnici, odesli, protoze jim neverim. Thomas rekl, ze zustanou, a ze neveri on me. To jsem se opravdu nasval a vylozil jsem mu, co si o nem myslim, a jak se zmenil od dob, co patril do Gladie. Thomas po chvili odjel, ikdyz jsem ho pozadal, aby hlidal s nami a on souhlasil. Zveˇrejnˇ eno 13. 7. 2007
52
53 K veceru se dva valecnici dohadovali, nevim precne, co rikali, ale jeden z nich se sel podivat do lesa. Poslal jsem za nim adeptku Gladie, velmi zkusenou hranicarku, ktera se v lesech dobre vyzna. Po chvili se vratila se zpravou, ze byl onen valecnik zabit nekolika sipy neznamo kym. Ja a ona hranicarka jsme se snazili najit jakekoliv pamatky po utocnikovi. Marne. Pri navratu k sarkofagum jsem nakazal zhasnout svetla a s par vernymi jsme hlidali az do brzkeho rana. A abych na zaver dodal, jeden z tech valecniku hlidal dane misto jeste dlouho po teto udalosti. Mozna, ze hlida do ted. Andorsk´ y Herold Gulord ˇ anek byl posl´ Pozn´ amka redakce: Cl´ an do tisku v nezmˇenˇen´e formˇe v jak´e ho redakci pˇredal pan Gulord. Ani gramatick´e chyby, ani diakritika opravov´ ana nebyla. V z´ ajmu rovnomˇern´eho veˇrejn´eho m´ınˇen´ı byl tento ˇcl´ anek vyd´ an jako druh´ y pohled na ud´ alost u Vykop´ avek. Navidˇenou v nov´em ˇc´ısle, redaktor Morholt.
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 11 ˇ Andorsk´ y Sum -ˇ c´ıslo 11. Slovo zastupuj´ıc´ıho ˇs´ efredaktora V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, v´ıtejte opˇet po delˇs´ı odmlce na str´ ank´ ach sv´eho obl´ıben´eho pl´ atku! Je n´ am l´ıto ˇze jsme V´ as tak dlouho nechali bez pˇr´ısunu informac´ı a tak V´ am to nyn´ı chceme vynahradit. Toto ˇc´ıslo je doslova napˇechov´ ano zaj´ımavostmi. Jak jistˇe v´ıte, uˇz delˇs´ı dobu jsou podnik´ any cesty na ostrov Kyr a tak jsme pro V´ as pˇripravili p´ ar d˚ uleˇzit´ ych u ´daj˚ u o ostrovu a jednu report´ aˇz. S obchodem na ostrovˇe z´ aroveˇ n souvis´ı dalˇs´ı novinka a to jsou lodˇe – i o nich se zde doˇctete. Posledn´ı t´ema zde je vskutku bonb´ onkem pro ukojen´ı Vaˇs´ı mysli. Pˇreji tedy za celou redakci pˇr´ıjemn´e poˇcten´ı! z´ astupce ˇs´efredaktora Morholt
Poutn´ık˚ uv bedekr, aneb co si pˇreˇc´ıst neˇz vyplujete Aˇckoliv ostrov Kyr byl pro n´ as ned´ avno znovuobjeven, z˚ ust´ av´ a nesporn´ ym faktem, ˇze v minulosti udrˇzovalo naˇse kr´ alovstv´ı s touto zem´ı alespoˇ n obˇcas styky. Svˇedˇc´ı o tom i kniha, kterou jsme naˇsli na pod vrstvou prachu na p˚ udˇe naˇs´ı redakce. Zd´ a se, byla kdysi souˇca ´st´ı bohatˇs´ı ˇrady takzvan´ ych bedekr˚ u - zˇrejmˇe knih urˇcen´ ych pro cestuj´ıc´ı do vzd´ alen´ ych zem´ı, aby vˇedˇeli, co je v dalek´e cizinˇe ˇcek´ a. Jazyk bedekru byl ponˇekud archaick´ y, proto jsme jej pro v´ as pˇreloˇzili do modern´ı ˇreˇc´ı. Vilja D´eˇzi - ˇs´efredaktor na dovolen´e
Poutn´ık˚ uv bedekr – kapitola Ostrov Kyr“ ” Poloha Ostrovn´ı st´ at Kyr se rozkl´ ad´ a na dvojici nejjiˇznˇejˇs´ıch z ostrov˚ u V´ ychodn´ıho Moˇre, na kraji Velk´eho Oce´ anu. Poloha souostrov´ı a okoln´ı moˇre zajiˇst’uje ostrovu vl´ıdn´e, nˇekdy aˇz pˇr´ıliˇs tepl´e pˇr´ımoˇrsk´e podneb´ı a nen´ı tedy divu, ˇze zde jiˇz odprad´ avna s´ıdl´ı civilizovan´e bytosti. Severn´ı ostrov, Kyrin, je zpoloviny zastavˇen nedobytnou pevnost´ı, zpoloviny se t´ ahne hust´ y cedrov´ y les, takˇrka nevyˇcerpateln´ y zdroj kvalitn´ıho dˇreva tak potˇrebn´eho pro opravy a obnovu m´ıstn´ı obchodn´ı flotily. Jiˇzn´ı ostrov, Kyras, byl doslova vysek´ an a vysuˇsen z p˚ uvodn´ı dˇzungle a baˇziny, jedovat´ı hadi byli vybiti, divok´e ˇselmy vyhubeny a je nyn´ı intenzivnˇe vyuˇz´ıv´ an , pˇredevˇs´ım zemˇedˇelsky. Obyvatel´e a Historie P˚ uvodn´ım obyvatelstvem, m˚ uˇzeme-li o nˇem jeˇstˇe v˚ ubec mluvit, byli koloniz´ atoˇri z Al Abb´ asu, zuˇriv´ı bojovn´ıci, snˇed´ı, ˇcernovlas´ı a prudc´ı. M´ıstn´ı tepl´e podneb´ı vˇsak po ˇcase zklidnilo jejich temperament i v˚ uli podmaˇ novat ciz´ı svˇety. Hork´e hlavy zaˇcala okupovat touha po blahobytu a klidu, jehoˇz lze nejl´epe dos´ ahnout obchodem. Velkou roli v n´ astupu Kyru jako obchodn´ı velmoci sehr´ ala uzavˇrenost okoln´ıch st´ at˚ u, ˇcasto ˇr´ızen´ ych nesn´ aˇsenliv´ ymi m´ agy, klerik´ aly a despoty pln´ ymi z´ aˇsti a nen´ avisti k sobˇe navz´ ajem. Vˇsichni totiˇz, aˇc spolu jednat pˇr´ımo odm´ıtali, byli navz´ ajem na sobˇe z´ avisl´ı a pr´ avˇe Kyrˇst´ı obchodn´ıci se ochotnˇe ujali role zprostˇredkovatel˚ u. A tak jejich lodˇe, za patˇriˇcn´ y rabat u ´mˇern´ y vz´ ajemn´e z´ aˇsti vl´ adc˚ u, zaˇcaly br´ azdit cel´e V´ ychodn´ı Moˇre s n´ akladem toho nejobyˇcejnˇejˇs´ıho i nejvz´ acnˇejˇs´ıho zboˇz´ı. Zveˇrejnˇ eno 4. 8. 2007
54
55 Bohatstv´ı Kyru pˇril´ akalo brzy ˇradu podnikavˇejˇs´ıch povah okoln´ıch zem´ı, p˚ uvodn´ı obyvatelstvo se sm´ısilo s pˇr´ıchoz´ımi a tak dnes nen´ı nemoˇzn´e potkat nejen lidi plav´ ych vlas˚ u a svˇetl´e pleti, ale i elfy, barbary a nˇekter´e spoleˇcnosti jsou u ´dajnˇe tajnˇe ˇr´ızeny i svobodomysln´ ymi skˇret´ımi zbˇehy. Co vˇsak z˚ ustalo po zakladatel´ıch, Al Abb´ ask´ ych koloniz´ atorech, je u ´cta k pravdomluvnosti a povinnost drˇzet slovo. Nen´ı v´ yjimkou, ˇze za nedodrˇzenou obchodn´ı ˇci politickou dohodu je podloudn´ık zavˇeˇsen na r´ ahno sv´e ˇ ık´ lodi ˇci shozen z mostu spojuj´ıc´ıho Kyras s Kyrinem. R´ a se, ˇze utopen´ı kˇrivopˇr´ıseˇzn´ıci v noci opouˇst´ı sv˚ uj ponur´ y a chladn´ y domov a pros´ı na mostˇe na kolemjdouc´ı, aby jim jejich zloˇcin odpustili. Aˇc nen´ı jist´e, zda se tato legenda zakl´ ad´ a na pravdˇe, nen´ı divu, ˇze na Kyrsk´em mostˇe k p˚ ulnoci nikoho nepotk´ ate. Vzdˇelanost Spolu s hospod´ aˇrsk´ ym rozkvˇetem poˇcal Kyr pˇestovat i vzdˇelanost. Bohat´ı obchodn´ıci z´ ahy pochopili, ˇze se jim vyplat´ı nechat sv´e potomky vyuˇcit v umˇen´ı ˇc´ıst, ps´ at a pˇredevˇs´ım v poˇctech a mluven´ı. Zaˇcali naj´ımat soukrom´e uˇcitele, na kter´ ych neˇsetˇrili penˇezi, kontrolovali vˇsak d˚ ukladnˇe, zda uˇcitel uˇc´ı budouc´ı obchodn´ıky vˇeci skuteˇcnˇe uˇziteˇcn´e. V´ yhody svˇetsk´eho vzdˇel´ an´ı a s n´ım spojen´eho obchodn´ıho r˚ ustu byly shled´ any tak velk´ ymi, ˇze dnes kaˇzd´ y mal´ y Kyˇran mus´ı navˇstˇevovat po cel´e ˇctyˇri roky ˇskolu, d´ıvky jsou vˇsak t´eto povinnosti naˇstˇest´ı uˇsetˇreny. Racion´ aln´ı zaloˇzen´ı Kyrsk´ ych obchodn´ık˚ u je patrn´e na kaˇzd´em kroku, magick´ a umˇen´ı, knˇeˇz´ı ani alchymist´e zde nedosahuj´ı ani zdaleka takov´e v´ aˇznosti, jako obchodn´ıci, chovatel´e kon´ı a moˇreplavci. Nechut’ vˇsak nen´ı odporem, protoˇze ten by ˇskodil obchodu, a tak je Kyr nejvˇetˇs´ım pˇrekupn´ıkem alchymistick´ ych pˇr´ısad i kouzeln´ ych svitk˚ u a knih pln´ ych magick´e vˇedy. Vˇseobecn´e vzdˇel´ an´ı bylo d˚ uvodem k roztrˇzce mezi m´ıstn´ımi obchodn´ıky a m´ agy s kleriky, kteˇr´ı ztr´ aceli tak svou v´ yjimeˇcnost, nebot’ vzdˇelanost b´ yvala pouze jejich dom´enou. Pot´e, co byla zam´ıtnuta jejich st´ıˇznost ke Str´ aˇzci, se nˇekteˇr´ı st´ ahli a odeˇsli z mˇesta do bl´ızk´e jeskynˇe. Pr´ y snad zde jejich potomci dodnes studuj´ı magick´e vˇedy a chystaj´ı st´ atn´ı pˇrevrat. Zb´ yvaj´ıc´ı se sm´ıˇrili se stavem vˇec´ı a tak dnes na Kyru najdete malou neok´ azalou svatyni snad kaˇzd´eho mysliteln´eho boha (Sv´ a p˚ uvodn´ı n´ aboˇzenstv´ı s sebou na Kyr pˇrinesli pˇristˇehovalci a jejich smˇesice dala vzniknout nˇekolika dalˇs´ım). Vˇetˇsinˇe obyvatel tento stav vyhovuje, podle hesla: Kaˇzd´ y at’ si vˇeˇr´ı, ˇcemu chce, hlavnˇe kdyˇz to ” nechce po mnˇe.“ Zemˇedˇelstv´ı a obchod S prvn´ımi obyvateli pˇriˇsli z Al Abb´ asu na Kyr t´eˇz divoc´ı abb´ asˇst´ı konˇe. Zde vˇsak byla do dˇr´ıve intuitivn´ıch postup˚ u jejich chovu zapojena striktn´ı obchodnick´ a logika a vytvoˇreny pˇresn´e a dokonal´e postupy ˇslechtˇen´ı. Dnes nen´ı na cel´em zn´ am´em svˇetˇe lepˇs´ıho chovu, neˇz jsou Kyrˇst´ı plnokrevn´ıci. Kon´ım je obˇetov´ ano kaˇzdiˇck´e m´ısto jiˇzn´ıho ostrova, Kyrasu, kter´e nen´ı tˇreba pro z´ asobov´ an´ı obyvatelstva zeleninou. Kyrsk´ y j´ıdeln´ıˇcek je pestrou smˇesic´ı vˇsech dar˚ u moˇre, ryb, chobotnic, u ´stˇric, vodn´ıch ˇsnek˚ u, kalam´ ar, ˇskebl´ı, rak˚ u, langust, olihn´ı a jeˇstˇe roztodivnˇejˇs´ıch vˇec´ı. Dennˇe vyj´ıˇzd´ı z pˇr´ıstavu flotila ryb´ aˇrsk´ ych lod´ı a vrac´ı se s n´ akladem dar˚ u moˇre, kter´e pak konˇc´ı na stole zdejˇs´ıch obyvatel. Tuto pestrou a souˇcasnˇe jednotv´ arnou stravu pak doplˇ nuje zelenina a ovoce ze z´ ahon˚ u a sad˚ u Kyrasu, koˇ nsk´e maso a ml´eko a samozˇrejmˇe nepˇrebern´e mnoˇzstv´ı dov´ aˇzen´ ych potravin a pochutin. Za zm´ınku stoj´ı, ˇze na ostrovˇe neˇzij´ı kr´ avy, ovce, kozy ani prasata, nebot’ vˇsechen prostor je vˇenov´ an posedlosti obyvatel koˇ nmi. Politick´e zˇr´ızen´ı Nejvyˇsˇs´ım spr´ avcem ostrova je Str´ aˇzce, kter´eho vyb´ır´ a ze sv´eho stˇredu Cech Kupc˚ u, ten si pak k sobˇe vyb´ır´ a jako poradce v´ yznaˇcn´e ˇcleny dalˇs´ıch profesn´ıch spolk˚ u, pˇredevˇs´ım Mistra Tesaˇre, Mistra Moˇreplavce a Mistra Chovatele. Str´ aˇzce je svrchovan´ ym vl´ adcem ostrova a jeho slovo je z´ akonem. Hlavn´ı n´ apln´ı jeho sluˇzby je dohled na obchod, na to, aby byl pro Kyr vˇzdy v´ yhodn´ y a aby mu nic nebr´ anilo v rozkvˇetu, at’ uˇz by to bylo cokoliv. I tak se obˇcas st´ av´ a, ˇze nˇejak´ y Str´ aˇzce podlehne pokuˇsen´ı podˇr´ıdit obchod vlastn´ı moci a pak n´ asleduje kr´ atk´e obdob´ı, ve kter´em je str´ aˇzce smeten sv´ ymi druhy z Cechu Kupc˚ u a jeho ˇzivot nakonec semelou kola osudu. V historii byl podniknut nejeden pokus o dobyt´ı Kyru a vyplenˇen´ı jeho nadit´ ych pokladnic, vˇsechny vlny n´ ajezdn´ık˚ u se vˇsak bud’ jako voda o vlnolam rozbily o stˇeny Kyrsk´e pevnosti, nebo jich hrstky sice pronikly aˇz na ostrov, z´ ahy vˇsak zjistily, ˇze m´ısto obsazov´ an´ı poraˇzen´eho nepˇr´ıtele s
56
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 11 KAPITOLA 12. ANDORSKY C
u ´divem proch´ az´ı v´ ystavn´ı ulice, obdivuj´ı architekturu, pˇrem´ yˇsl´ı, jak se tu usadit a rozhazuj´ı posledn´ı zbytky penˇez za n´ akupy a ubytov´ an´ı. Sv´ atky V Kyru se kon´ a pravidelnˇe nˇekolik v´ yznamn´ ych sv´ atk˚ u. Po obdob´ı monzun˚ u jsou to Dny Klidn´eho Moˇre, dny radosti z toho, ˇze skonˇcila doba bouˇr´ı a nadejde obdob´ı bezpeˇcn´e plavby, Sv´ atek Hada, kdy obyvatel´e vzpom´ınaj´ı na den, kdy byl zabit posledn´ı jedovat´ y had a skonˇcila u ´mrt´ı na had´ı uˇstknut´ı, ve straˇsn´ ych bolestech. Nejv´ yznamnˇejˇs´ım dnem jsou Corroes, sv´ atek kon´ı. V tento den jezd´ı nejzdatnˇejˇs´ı jezdci na nejlepˇs´ıch kon´ıch dlouh´ y a vyˇcerp´ avaj´ıc´ı z´ avod kolem dokola mˇestem.
Cesta na ostrov Kyr Naˇse neohroˇzen´ a redaktorka Ashanty se vydala do m´ıst kam vplulo zat´ım jen m´ alo z andarijsk´ ych obˇcan˚ u a tak V´ am t´ımto pˇrin´ aˇs´ıme report´ aˇz z ostrova Kyr. ´ Urˇcite vˇsetci z v´ as uˇz poˇculi slov´ a ako Kyr, Anwar, Nov´e druhy kon´ı, Kr´ al’ovsk´ a lod’... Ano vˇsetko to s´ uvis´ı s ˇ ’ naviazan´ım vzt ahov s bohat´ ym obchodn´ıckym ostrovom zvan´ ym Kyr. Co predch´ adzalo ceste si mˆ oˇzete preˇc´ıtat’ v starˇs´ıch ˇc´ıslach naˇsich nov´ın. Ja by som sa s vami rada podelila o moje z´ aˇzitky z tejto v´ ypravy. Plavbe predch´ adzalo nalodenie v´ yznamn´ ych obˇcanov naˇsej vlasti a odraz od brehu Andoru za potlesku a jasotu kr´ al’ovnin´ ych poddan´ ych zo vˇsetk´ ych k´ utov krajiny. Za z´ astupcov naˇs´ıch zem´ı boli vybran´ı Kiran Nasir, pani Eliˇska, Ryt´ır Thomas von Chava, sleˇcna Genesis, Herold Markus Diego a husita Peca a ja, Ashanty.T´ ymto sa chcem pod’akovat’ Obchodnej Aliancii, ktorej som ˇclenkou, a ktor´ a mi poskytla dary pre Kyrsk´ ych obchodn´ıkov, kedˇze redakcia nedisponuje podobn´ ym majetkom. Ked’ˇze to bola plavba prv´ a, prieskumn´ a, trvalo n´ am cel´e tri dni k´ ym sme ˇ sie spomalenie znamenalo poˇskodenie naˇsej lode, ktor´e sme ut´rˇzili v boji na ˇs´ırom mori s bojovou lod’ou dorazili. Dalˇ pir´ atov. Aj napriek urputn´emu boju Markusa Diega boli pir´ ati nad naˇse sily. Avˇsak ˇst’astena st´ ala na naˇsej strane. Pir´ atom ich lod’ zniˇcilo ich vlastn´e star´e delo, ktor´e sa upchalo a stiahlo do mora t´ ych ˇspinavcov. V podveˇcer tretieho dˇ na sme koneˇcne zazreli u ´tesy a o chv´ıl’oˇcku aj pr´ıstavisko. Zakotvili sme v dokoch, kde n´ as s podozren´ım a prekvapen´ım zadrˇzala Kyrsk´ a str´ aˇz. Ich zbroj a zbrane boli prv´ a vec, ˇco n´ as zaujala. Ked’ sa koneˇcne z podpalubia vys´ ukal Anwar vˇsetko sa vysvetlilo. T´ıto ˇclovieˇckovia vyr´ abaju nejak´ u n´ am nezn´ amu zliatinu kovu. D´ ufajme, ˇze sa s nami o n ˇu v dohl’adnom ˇcase podelia. Na Kyre sme stretli mil´ ych a pohostinn´ ych l’ud´ı. Veˇcer sme z´ astupcom mesta dali kopy presentov, ktor´e sme od n´ as doniesli a ˇsli sme sa ubytovat’. Kyrsk´ a ˇsl’achta si z darovan´ ych kon´ı robila srandiˇcky a podarovali kr´ alovne Kilias dva p´ ary mocn´ ych, ˇsl’achten´ ych kon´ı. Noc sme str´ avili v jednoduˇ ma chom ale o to u ´tulnejˇsom pohostinci. Co trochu prekvapilo bol pre n´ as z´ akaz vych´ adzania bez sprievodcu. Druh´ y deˇ n na ostrove n´ am bol pridelen´ y sprievodca, ktor´ y bol nem´ y. Uk´ azal n´ am cel´e mesto, chr´ amy bohov, bohat´e obchody, m´ uzeum. Potom sme dostali rozchod a mohli sme si presk´ umat’ cel´ y ostrov. Je to vel’mi pekn´e miesto nie len na obchod ale tieˇz aj na oddych. Na ostrove s´ u dva velik´ anske ranˇce, v ktor´ ych miestni koniari ˇsl’achtia tie najlepˇsie hˇrebce a klisniˇcky ak´e sme u n´ as doposial’ nepoznali. ˇ sou zauj´ımavost’ou s´ Daj´ u sa tu k´ upit’ aj jaˇstery alebo lamy. Dalˇ u obrovsk´e Kyrsk´e lodenice. D´ a sa tu priamo na mieste k´ upit’ aj vlastn´ a lod’ a kapit´ an v pr´ıstave v´ am za poplatok vysvetl´ı ako sa s n ˇou nar´ aba a d´ a v´ am osvedˇcenie, ˇze ste pr´ avoplatn´ ym kapit´ anom. Len pre zauj´ımavost’, tak´ a lodiˇcka naˇsinca vyjde na 9990 zlat´ ych duk´ atov a p´ an kapit´ an si za v´ yuku ˇziada tis´ıcovku. Rarita v potravin´ arstve je nov´ a odroda ˇcaju, ktor´ y sa u n´ as nepestuje. M´ a vel’mi pekn´e kr´ıˇcky s ˇcerven´ ymi l´ıstoˇckami. Za ostrovom so samotn´ ym mestom sa nach´ adza eˇste jeden ostrov spojen´ y s mestom mostom. S´ u tu rozl’ahl´e pl´ ane s mnoˇzstvom pol´ı, jeden z ranˇcov a lodenice. Kvˆ oli t´ ymto poliam bola na Kyre vyhuben´ a vˇsetka zver. V¨ aˇcˇsie pred´ atory boli zas vyhuben´e, aby sa zabr´ anilo strat´ am na koˇ noch. Preto na celom Kyre nen´ ajdete ˇziadne divok´e zverstvo. Urˇcite sa na tomto n´ adhernom mieste n´ ajde eˇste sp´ usta vec´ı a z´ akut´ı, ktor´e sami
57 isto radi preb´ adate, tento ˇcl´ anok m´ a sl´ uˇzit’ na utvorenie si ak´eho – tak´eho n´ azoru a nabudit’ v´ as, aby ste sa tam vydali sami. Po prelezen´ı cel´eho okolia sme sa eˇste veˇcer rozl´ uˇcili s pr´ısl’ubom, ˇze sa urˇcite niekedy vr´ atime. Domov sme sa plavili s pocitom ˇst’astia z v´ yletu, n´ ajdenia nov´ ych priatel’ov a s kopcom nov´ ych z´ aˇzitkov. Odpor´ uˇcam aj v´ am sa tam niekedy z´ ajst’ pozriet’, je to nieˇco nov´e a teda aj nieˇco zauj´ımav´e. Zatial’ je trochu probl´em sa na Kyr dostat’, ale s pani Eliˇskou sa d´ a dohodn´ ut’ na preprave jej lod’ou. A na veˇceri na hrade s p´ anom Jariwom padlo rozhodnutie, ˇze v bl´ızkej dobe bude zaveden´ a pravideln´ a doprava na Kyr. Ja sama sa tam urˇcite rada vr´ atim a odpor´ uˇcam to aj v´ am. Ashanty
Lodˇ e, dˇ ela a to ostatn´ı Na ostrovˇe Kyr m´ a sv´e trval´e bydliˇstˇe slovutn´ y mistr nad mistry v n´ amoˇrnictv´ı, kter´ y za nemalou u ´platu pˇred´ a mnoh´e sv´e zkuˇsenosti z´ ajemc˚ um a dokonce jim vystav´ı potvrzen´ı o Kapit´ ansk´e zkouˇsce. K ˇcemu je takov´ a zkouˇska dobr´ a? Inu, m˚ uˇzete d´ıky n´ı vlastnit a ˇr´ıdit lod’. A k ˇcemu je dobr´ a takov´ a lod’? O tom jste mˇeli mil´ı ˇcten´ aˇri moˇznost se pˇresvˇedˇcit tento p´ atek, kdy probˇehla historicky prvn´ı Andarijsk´ a lodn´ı bitva. Tyto bitvy jsou zn´ am´e uˇz z jin´ ych zem´ı, ale teprve nyn´ı si je mohli vyzkouˇset i obˇcan´e Andarie. K dispozici bylo celkem deset lod´ı, do kter´ ych se nasoukaly tˇr´ıˇclen´e odhodlan´e pos´ adky, kter´e mezi sebou bojovaly. Na kaˇzd´e lodi byla um´ıstˇena dvˇe dˇela, stˇr´ılej´ıc´ı jak vraˇzedn´e stˇrepinov´e koule, tak mohutn´e a pˇretˇeˇzk´e koule proti lodn´ım trup˚ um. J´ a jsem se boje tak´e z˚ uˇcastnil a ke sv´emu uspokojen´ı jsem si taky z dˇela vystˇrelil. Vˇeˇrte mi, je to neopakovateln´ y z´ aˇzitek kdyˇz kus pˇred V´ ami vylet´ı z hlavnˇe koule a s rachotem proraz´ı nepˇra ´telskou lod’. Naˇse pos´ adka byla bohuˇzel rychle vyˇr´ızena, protoˇze proj´ıˇzdˇej´ıc´ı lod’ nev´ıdan´ ym zp˚ usobem nabrala naˇseho kapit´ ana a po jeho odchodu se naˇse lod’ stala neovladatelnou. V´ıtˇeznou se stala pos´ adka veden´ a pir´ atkou Faerin a jej´ı spoleˇcn´ıci Ivan a Robin z Loxly, z bitvy si odnesli, kromˇe mnoha ˇsr´ am˚ u, kr´ asn´ y model zlat´e lodi, pouk´ azku na Kapit´ anskou zkouˇsku a nemal´ y obnos ve zlat’a ´c´ıch. Nelze jim neˇz provolat sl´ avu a doufat ˇze se z nich nestane opravdov´ a pir´ atsk´ a smeˇcka. redaktor Morholt
Co, kde, kdy, jak, s k´ym a proti komu: IMER! Slyˇseli jste uˇz to jm´eno? Ne? A v˚ ubec nev´ıte co to je? Pak vˇezte ˇze Imer je mˇesto co dˇr´ıve spadalo pod nadvl´ adu barbar˚ u, kteˇr´ı o nˇej ale pˇri skˇret´ım n´ ajezdu pˇriˇsli. Imer je nyn´ı zamoˇren skˇrety a jim podobnou havˇet´ı, je pravdˇepodobn´e ˇze se tam vyskytuj´ı i mnohem horˇs´ı stv˚ ury neˇz jsou oni. Co je vˇsak podstatn´e: Pˇr´ıpravy na znovuz´ısk´ an´ı Imeru vrchol´ı. V p´ atek v podveˇcer se seˇsla rada velitel˚ uu ´toˇcn´ ych skupin, tedy z´ astupc˚ u jednotliv´ ych cech˚ u a frakc´ı a projedn´ avala sloˇzen´ı sil. Za naˇs´ı redakci jsem tam dorazil j´ a, redaktor Morholt a tak V´ am pˇrin´ aˇs´ım informace z prvn´ı ruky. Sch˚ uzi svolal, zapoˇcal a ˇr´ıdil kr´ alovsk´ y ryt´ıˇr, sir Thomas Von Chava. Nelze mu upˇr´ıt jeho v˚ udcovsk´e schopnosti, kter´e se po nepˇr´ıliˇs p˚ usobiv´em u ´vodu projevily. Postupnˇe se t´ azal vˇsech pˇr´ıtomn´ ych, kolik jsou pˇripraveni do bitvy poslat voj´ ak˚ u a tak´e z toho vyvozoval patˇriˇcn´e z´ avˇery. Sch˚ uzi prov´ azely dva nepˇr´ıjemn´e incidenty, zavinˇen´e str´ aˇzemi. Omlouv´ a je snad pouze to, ˇze v parn´em l´etˇe st´ ale nos´ı zimn´ı uniformy a tak nen´ı divu ˇze jim zˇrejmˇe pˇreskoˇcilo a zat´ ykali zloˇcince i tam kde ˇza ´dn´ı nebyli (t´ımto apeluji na Velitele str´ aˇz´ı, aby poskytl sv´ ym podˇr´ızen´ ym nov´e, letn´ı uniformy). Pro tento skand´ al opustili nedobrovolnˇe sch˚ uzi z´ astupci cech˚ u Andˇel´e Temna a Gladie, reprezentovan´ı osobou Neliona a Nareah. Kaˇzd´ y cech pˇrisl´ıbil vskutku nemalou podporu, nejvˇetˇs´ı pˇr´ıslib ovˇsem poskytla elfsk´ a arm´ ada, zn´ am´ a pod oznaˇcen´ım Menel Sanga. Chtˇej´ı si snad oni n´ arokovat po dobyt´ı toto u ´zem´ı? Nev´ıme. Co ovˇsem V´ am, ˇcten´ aˇr˚ um m˚ uˇzeme doporuˇcit je n´ asleduj´ıc´ı: Zostˇrete sv´e meˇce lid´e, pˇripravte ˇs´ıpy elfov´e a zvednˇete sv´ a kladiva barbaˇri. At’ kaˇzd´ y, sedl´ ak ˇci bojovn´ık se pˇripravuje k nadch´ azej´ıc´ı bitvˇe. At’ ze sv´ ych lesn´ıch skr´ yˇs´ı vylezou lapkov´e a pˇriprav´ı si sv´e zbranˇe, vˇzdyt’ kr´ alovsk´ a amnestie m˚ uˇze n´ asledovat hrdinsk´e skutky! Jist´e je, ˇze tato bitva bude jednou z nejvˇetˇs´ıch naˇseho vˇeku, necht’ jsou tedy s n´ ami vˇsichni bohov´e a bohynˇe! redaktor Morholt
58
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 11 KAPITOLA 12. ANDORSKY C
Slovo na z´ avˇ er Jeden´ act´e ˇc´ıslo je za n´ ami a j´ a douf´ am ˇze jste v nˇem naˇsli to co jste chtˇeli vˇedˇet, ale i to o ˇcem jste ani netuˇsili ˇze je a ˇze nelitujete penˇez, kter´e jste za zakoupen´ı naˇseho pl´ atku dali. Tˇeˇs´ım se zase pˇr´ıˇstˇe nad dvan´ act´ ym ˇc´ıslem napˇreˇctenou! ˇ Za redakci Andorsk´eho Sumu, z´ astupce ˇs´efredaktora Morholt
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 12
V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, v´ıt´ am V´ as za celou redakci u dalˇs´ıho ˇc´ısla, v poˇrad´ı uˇz dvan´ act´em. Co V´ am dnes nab´ıdneme? Prvnˇe n´ ahled o kauzy ,,Herold“ vˇcetnˇe p´ ar zaj´ımavost´ı, kter´e pˇrin´ aˇs´ıme pouze pro V´ as. D´ ale V´ am dovol´ıme nahl´ednout do kuchynˇe mistr˚ u alchymist˚ u, prostˇrednictv´ım novˇe zaveden´e rubriky Co tu roste. Douf´ ame, ˇze se V´ am tato rubrika bude zamlouvat. Novˇe zavedenou rubrikou je i Vyzkouˇseli jsme za V´ as, kde V´ as dnes sezn´ am´ıme s novˇe vznikl´ ym Saloonem Kulgur. Na z´ avˇer, aby toho nebylo v naˇsem ˇc´ısle m´ alo, V´ as sezn´ am´ıme s pˇr´ıbˇehem pln´ ym l´ asky, zrady, pˇra ´telstv´ı a stateˇcnosti. Tak smˇele do ˇcten´ı! Morholt, z´ astupce ˇs´efredaktora
Co, kdy, kde, s k´ ym a proti komu: Kauza Herold Jistˇe jste, mil´ı ˇcten´ aˇri, zaznamenali na Kr´ alovsk´e V´ yvˇesce ozn´ amen´ı o zatˇcen´ı herolda Gwarae a jej´ım n´ asledn´em soudu. Naˇse redakce za V´ as vyp´ atrala podrobnosti a nyn´ı V´ am je pˇrin´ aˇs´ıme. Cel´ a kauza zaˇcala ke konci bitvy o Imer, kdy uˇz ˇslo pouze o to, udrˇzet mˇesta, kter´ a jsou jiˇz osvobozena, pˇred n´ aporem Temn´e j´ızdy. Kdyˇz se bojovalo u Ilerensk´ ych hradeb, herold Gwarae projevila nesouhlas se strategi´ı Templ´ aˇr˚ u ochraˇ nuj´ıc´ıch mˇesto a tak se mezi n´ı a zemanem Gorgonem strhla slovn´ı pˇrestˇrelka, vedouc´ı k naˇrˇcen´ı z ur´ aˇzky ˇslechtice. M˚ uˇzeme se pouze dohadovat co je a co nen´ı ur´ aˇzka, jist´e je to, ˇze herold Gwarae si mohla d´ avat vˇetˇs´ı pozor na jazyk a drˇzet sv´e hork´e srdce na uzdˇe. Po zatˇcen´ı sirem Von Chavou byla heroldovi odebr´ ana ˇserpa a pˇred´ ana nazpˇet starostce Aishlyn. Ta o zatˇcen´ı vypr´ av´ı: Mus´ım ˇr´ıci, ˇze jsem byla pˇrekvapen´ a, kdyˇz ” mˇe jednoho dne naveˇcer navˇst´ıvil ctˇen´ y ryt´ıˇr Thomas Von Chava s nem´enˇe ctˇen´ ym zemanem Gorgonem, v doprovodu herolda Gwarae. T´ım v´ıce mˇe udivilo, ˇze mi pˇrednesli st´ıˇznost na jej´ı osobu. Aˇz do onoho veˇcera jsem o tom nemˇela ˇza ´dn´e tuˇsen´ı, ˇceho ˇze se mˇela herold Gwarae dopustit. Nejv´ıce jsem se toho dozvˇedˇela pr´ avˇe od ryt´ıˇre. Gwarae se snaˇzila oponovat, ale nebylo to nic platn´e, byla uvˇeznˇena po dobu, neˇz probˇehne ryt´ıˇrsk´ y Zveˇrejnˇ eno 20. 8. 2007
59
60
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 12 KAPITOLA 13. ANDORSKY C
koncil. Nel´ıbilo se mi to, ale nemohla jsem s t´ım nic dˇelat, jelikoˇz v tomto pˇr´ıpadˇe ˇslo o ur´ aˇzku ˇslechtice. Pot´e byla Gwarae pˇrepravena do Thyrisk´eho vˇezen´ı, kde seˇckala ˇctyˇri dny. Nyn´ı jiˇz pouze Gwarae byla uvˇeznˇena v Thyrisk´em ˇzal´ aˇri a uvrˇzena do rohov´e cely severov´ ychodˇe vˇezen´ı. Zat´ım sir Thomas Von Chava navrhl pro projedn´ an´ı koncilium ryt´ıˇr˚ u, kde se urˇc´ı trest pro Gwarae. Trest odnˇet´ı svobody mˇel vyprˇset ve ˇctvrtek a str´ aˇze mˇely propustit tuto Lovkyni v pozdn´ıch veˇcern´ıch hodin´ ach. Jiˇz okolo sedm´e hodiny po poledni se zaˇcal Thyris hemˇzit jezdci na kon´ıch s r˚ uzn´ ymi odznaky, byly zde pˇredevˇs´ım barvy Gladie a Kulguru. Gladie zaujala perfektn´ı vojensk´e postaven´ı v ulic´ıch a ˇcekalo se. Trest pro b´ yval´eho Herolda byl ovˇsem prodlouˇzen o dalˇs´ı den a tak se ˇcek´ an´ı voj´ ak˚ u uk´ azalo jako zbyteˇcn´e. Opravdu? Ne tak docela! Nepozornost´ı jednoho z obˇcan˚ u Thyrisu totiˇz vzpl´ al ˇziv´ y plot u jednoho z dom˚ u a vedle stoj´ıc´ı k˚ un ˇ m´ alem uhoˇrel. Za z´ achranu mohou obyvatel´e vdˇeˇcit duchapˇr´ıtomnosti Gladijc˚ u a skvˇel´e organizaci jejich velitele Gulorda. Kdyˇz se naˇse redakce chtˇela informovat u sira Thomase o cel´e kauze, ryt´ıˇr odm´ıtl s despektem pod´ avat jak´ekoliv informace. Museli jsme si tedy vystaˇcit sami. V noci ze ˇctvrtka na p´ atek a jeˇstˇe ˇca ´st toho dne, byl Thyris uzamˇcen Praetori´ anskou arm´ adou a prost´ ym obˇcan˚ um nikdo nedal vˇedˇet proˇc to tak je. V p´ atek byla vypravena kohorta Praetorie spolu s vˇezenkyn´ı na koncilium. V´ ysledkem bylo, ˇze se opˇet dosazen´ a herold Gwarae mus´ı omluvit Zemanu a je v podm´ınce. Sp´ ach´ a-li tedy nˇeco pˇr´ıˇstˇe, bude se s n´ı uˇz nakl´ adat jinak. Doufejme, ˇze si herold d´ a pro pˇr´ıˇstˇe pozor. Morholt, z´ astupce ˇs´efredaktora
Redaktorka Ashanty pro V´ as vyz´ıskala od jednoho slovutn´eho alchymisty, kter´ y si nepˇreje b´ yt jmenov´ an, detailn´ı popisy jednotliv´ ych rostlin hojnˇe uˇz´ıvan´ ych v naˇsich zem´ıch. Jako prvn´ı ze vˇsech V´ am pˇredstav´ı rul´ık.
Rul´ık zlomocn´ y (Atropa bella-donna), l’udovo naz´ yvan´ y ˇcertova tˇreˇseˇ n, je siln´ a bylina dorastaj´ uca aˇz do v´ yˇsky 180 centimetrov. Je to najjedovatejˇsia rastlina v celej And´ arii. Zprvu chut´ı t´ ato bylinka sladko, potom vˇsak dost´ ava odporn´ u hork´ u pr´ıchut’. Jej plodmi s´ u ˇcierne bobul’ky o priemernej vel’kosti 14 – 18 milimetrov. T´ ato rastlinka je na And´ arii preferovan´ a ako u ´ˇcinn´ a pr´ısada do rˆ oznych jedov, pripadne inych tajn´ ych n´ apojov. Najjedovatejˇsou ˇcast’ou tejto rastliny je koreˇ n, a v tesnom z´ avese za n´ım s´ u l´ıstky tejto rastlinky. Jed pˆ osob´ı na srdeˇcn´ u ˇcinnost’ a spˆ osobuje zastavenie d´ ychania. Obet’ otravy sa mˆ oˇze nakazit’ aj z m¨ asa zvierat’a, ktor´e t´ uto rastlinu poˇzilo, napr´ıklad koziˇcky. Tak´ yto pr´ıpad u ´mrtia vˇsak nebol u n´ as zatial’ zaznamenan´ y. Naˇsi vych´ yren´ y alchymisti a lieˇcitelia bojuj´ u proti tejto otrave hlavne cesnakom a jeho rˆ oznymi odvarmi. Takˇze d´ ufam, ˇze po preˇc´ıtan´ı tejto rubriky rul´ık bezpeˇcne rozpozn´ ate a budete sa proti jeho u ´ˇcinkom vediet’ chr´ anit’. Ashanty, redaktorka
61
Vyzkouˇseli jsme za V´ as Uˇz jste to slyˇseli? Ne? Pak vˇezte, ˇze v Andoru, v domˇe s ˇc´ıslem popisn´ ym ˇsest. Jiˇz pˇred vstupem V´ as upout´ a velik´ a cedule s n´ apisem Saloon Kulgur. Pˇri vstupu V´ as pohlad´ı pˇr´ıjemn´ a v˚ unˇe speci´ aln´ı smˇesi, kter´ a se zrovna p´ al´ı ve dvou vodn´ıch d´ ymk´ ach. Kouˇr se shromaˇzd’uje v pˇr´ıjemn´e v´ yˇsce u stropu, neobtˇeˇzuje a dod´ av´ a m´ıstnosti zaj´ımav´ y n´ adech. V m´ıstnosti je dostatek ˇzidl´ı, obˇe vodn´ı d´ ymky maj´ı tˇri ˇslahouny vyroben´e z had´ıch k˚ uˇz´ı, vychutn´ avat si tedy tuto cizozemskou zaj´ımavost si m˚ uˇze aˇz ˇsest osob najednou. Smˇes v d´ ymk´ ach poch´ az´ı aˇz z ostrova Kyr a mus´ım za sebe ˇr´ıct, ˇze je v´ yborn´e kvality. Vodn´ı d´ ymky ovˇsem nejsou to jedin´e, co m˚ uˇze Saloon n´ avˇstˇevn´ık˚ um nab´ıdnout. Veˇ ıjnov´eho piva z dobˇre pˇripraven´eho Havantsk´eho chmele tu dle R´ jsou jeˇstˇe ,,ˇcarovn´e houby.“ V z´ ajmu pod´ an´ı co nejlepˇs´ıch informac´ı jsem i j´ a jednu vyzkouˇsel a vˇeˇrte, ˇze to stoj´ı za to. Jak spr´ avnˇe p´ıˇse majitel v naˇs´ı inzerci – uvid´ıte, co jste jeˇstˇe nevidˇeli. A pokud si chcete jen zlepˇsit n´ aladu, ale nem´ ate z´ ajem o vodn´ı d´ ymku, prod´ av´ a se tu za smˇeˇsnou cenu pˇet zlatek ruˇcnˇe balen´ y svitek s podobnou, ale silnˇejˇs´ı, smˇes´ı jako je ve vodn´ı d´ ymce. Urˇcitˇe stoj´ı za vyzkouˇsen´ı! Jen pˇripom´ın´ am, ˇze Saloon se otv´ır´ a kaˇzd´e pondˇel´ı od pˇeti hodin po poledni a konˇc´ı se z´ apadem slunce. Snad se tam nˇekdy setk´ ame! Morholt, z´ astupce ˇs´efredaktora
Pˇr´ıbˇ eh na pokraˇ cov´ an´ı N´ aˇs redaktor Abegoth zaˇzil zaj´ımavou pˇr´ıhodu a tak se o n´ı podˇel´ı i s V´ ami. Jeho vypr´ avˇen´ı je pˇr´ıliˇs rozs´ ahl´e, neˇz abychom jej vtˇesnali na str´ anky jednoho ˇc´ısla, proto jsme jej rozkouskovali na s´erii mal´ ych kousk˚ u, kter´e V´ am budeme pˇrin´ aˇset na pokraˇcov´ an´ı. Nyn´ı uˇz ovˇsem ponechme vˇse na sam´em vypravˇeˇci. Pˇr´ıjemn´e poˇcten´ı.
Pravda alebo loˇz? Sami urˇcite viete, ˇze posledn´e mesiace s n´ amorn´ıkmi sa roztrhlo vrece. No ver´ım tomu, ˇze tento pr´ıbeh v´ as zaujme. ˇ ıtajte d’alej a pos´ C´ ud’te. Pravda alebo loˇz? Minule som sa v´ am tak pot´lkal po meste Thyris. Pozn´ ate to, mnoho vol’n´eho ˇcasu, a tak m´ alo chuti nieˇco ’ robit . Povedal som si, ˇze skoˇc´ım ochutnat’ miestne pivo. Natrafil som na u ´tuln´ u krˇcmiˇcku pri n´ amest´ı. Obsluha bola pr´ıjemn´ a, pivo dobr´e, no predsa tam bolo nieˇco nezvyˇcajn´e. Muˇz. Strhan´ y, na top´ ankach sn´ ad’ blato cel´eho sveta, cez oko ˇsatka a docela pr´ azdny v´ yraz v tv´ ari. Chv´ıl’u som ho sledoval, no netrvalo dlho a prist´ upil ku mne. Zdrav´ım ” v´ as.“ Sadol si. M´ ate tu vol’n´e?“ Z jeho dychu bolo c´ıtit’ litre a litre rumu, aˇz ma oˇci p´ alili. Op¨ at’ som si ho cel´eho ” ’ prehliadol a silno zvaˇzoval, ˇci je m´ udre sa s n´ım pustit do reˇci. R´ aznejˇsie zopakoval svoju ot´ azku. Trhol som sebou ˇ chce? Odhodlal som sa. Co ˇ s prekvapen´ım a aj u ´l’akom, a prik´ yvol som. Tr´ apna chv´ıl’ka. Naˇco ku mne sadol? Co ” v´ as priv´ adza do t´ ychto konˇc´ın?“ Spopod hustej brady sa ozval dusiv´ y kaˇsel’ a nejak´e mumlanie. Vravel ste nieˇco?“ ” Dopil svoje pivo a jeho oko spoˇcinulo na mojom poh´ ari. Budete to eˇste pit’?“ znechutene sa op´ ytal. Neviem preˇco, ” ale v tom momente sa mi to pivo zhnusilo. Odsunul som poh´ ar smerom k nemu. Chopil sa moku a vyklopil ho do seba. Nejak´ u t´ u min´ utku sme sedeli vedl’a seba a kaˇzd´ y uvaˇzoval o tom svojom. Z neho zrazu vyh´rklo, Videl som ” ˇ ho.“ Tupo som na neho pozrel ako barbar na umeleck´e dielo. CO? O ˇcom tu hovor´ıte?“ Videl som ho! JA!“ Hned’ ” ” ˇ ma napadlo, poˇsitel´ y chlap s riadnou d´ avkou svojho rum´ıka a fant´ azie. Co ste videli? Teda koho?“ Zaˇcal sa smiat’. ” Bl´ azon. C´ıtil som ako si o mne utv´ ara n´ azor. Meˇstiak a rob´ı sa m´ udry, ale JA som m´ udrejˇs´ı. Pliaga. Hnusn´ a mestsk´ a zberba. Ked’ smiech pominul, zal’ahlo ticho a op¨ at’ jeho oko spoˇcinulo na mne. Mraziv´e ticho. Povedzte pekne vˇsetko ” od zaˇciatku.“ Vˇsetky inform´ acie nieˇco stoja,“ zachechtal sa chlap´ık. Prevr´ atil som oˇci a znechutene som zist’oval ” ˇco za to. Budete v´ as to st´ at’ rum. Nie! Dva rumy. Nie! Tri!“ zaˇcal sa hur´ onsky smiat’, kopu rumu!“. Nech sa uˇz ” ” koneˇcne rozhodne. Zo smiechom a so slzami v oku zo seba vydal takmer nezrozumitel’n´ u vetu, Plat´ı?“ bez odpovede ” sa otoˇcil na obsluhu, k´ yvol a zkrikol, Dvakr´ at rum, zlato!“ R´ ychlost’ou blesku sa pred nami zjavili dva poh´ are s ” rumom. Cudzinec to do seba kopol ako dva d´ uˇsky vody a buchol poh´ armi o stˆ ol. Pretrel si u ´sta a zt’aˇzka sa nad´ ychol a vyd´ ychol. Hned’ mi je lepˇsie. Poˇcu ´vajte poriadne, poviem v´ am to len raz...“ ” Abegoth, redaktor
62
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 12 KAPITOLA 13. ANDORSKY C
Ozn´ amen´ı redakce: V minul´em ˇc´ısle vyˇslo upozornˇen´ı, ˇze str´ aˇze v hlavn´ım mˇestˇe chod´ı st´ ale v zimn´ıch uniform´ ach a to vede k tomu, ˇ VE ˇze obˇcas zkolabuj´ı, ˇci provedou nˇejak´ y pˇrehmat, jako v pˇr´ıpadˇe porady ohlednˇe bitvy o Imer. T´ımto OPET ´ JMENU REDAKCE APELUJI na Velitele str´ aˇz´ı, aby dotyˇcnou vˇec posoudil. Douf´ am, ˇze se V´ am toto ˇc´ıslo l´ıbilo, ˇze jste v nˇem nalezli mnoho, co V´ as zaujalo, a str´ avili jste s naˇs´ım pl´ atkem hezk´ y ˇcas. Nezb´ yv´ a neˇz se rozlouˇcit v oˇcek´ av´ an´ı pˇr´ıˇst´ıho ˇc´ısla, kde se mimo jin´e doˇctete, co nezn´ am´ y trhan vypr´ avˇel naˇsemu redaktoru Abegothovi. J´ a osobnˇe se uˇz nem˚ uˇzu doˇckat. Napˇreˇctenou v ˇc´ısle tˇrin´ act! Morholt, z´ astupce ˇs´efredaktora
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 13
V´ aˇzen´ı ˇcitatelia, v mene celej redakcie V´ as v´ıtam pri d’alˇsom ˇc´ısle a to trin´ astom. Uˇz samotn´e ˇc´ıslo vydania vraj prin´ aˇsa u ´dajne smolu, no mali sme moˇznost’ zistit’ v redakcii, ˇze aj prin´ aˇsa. Vydanie tohto ˇc´ısla sprev´ adzalo niekol’ko nemal´ ych ˇ V´ probl´emov, ktor´e sa ˇciastoˇcne aj vyrieˇsili. Co am dnes pon´ ukame? Prehl’ad udalost´ı v Kr´ al’ovskom meste, vyhl´ asenie ˇ robili pir´ Andorsk´eho kancel´ ara, vol’ba herolda. Co ati v Andorsk´ ych vod´ ach. Pokraˇcovanie pr´ıbehu od redaktora ’ Abegotha a d alˇsiu bylinku z naˇsich n´ adhern´ ych lesov. A nakoniec menˇsia rubrika n´ azorov obˇcanov na rˆ ozne problematiky, ktor´e suˇzuj´ u kr´ al’ovstvo. Abegoth, Redaktor
Andor op¨ at’ oˇ z´ıva? Urˇcie ste si vˇsimli,ze zivot v meste Andor zacina pomaly naberat obratky. Politicke dianie, bezpecnostne kroky a neposlednom rade aj zabava. V nasledujucich riadkov sa vam pokusim priniest informacie zo zakulisia diania, ako to vlastne vsetko je, ako to vsetko vlastne bolo a ako to vsetko mozno bude.
Andorsky Starosta Dlh´e, u ´morn´e ˇcakania a preˇsl’apovania v rade pred Kr´ al’ovsk´ ym hradom, ked’ ste potrebovali rieˇsit’ u ´radn´e z´ aleˇzitosti okolo v´ aˇsho pren´ ajmu, stajni a niektor´ı aj okolo ohr´ ad, skonˇcili. Vel’a obˇcanov sa u ´radn´ıkom staˇzovalo, ˇze je to otravn´e a smieˇsne pre Kr´ al’ovsk´e mesto a ˇcasto byrokracia nemala konca kraja. Moˇzno pr´ ave tieto staˇznosti viedli Kr´ al’ovnu ku kroku, ktor´ y poburil v¨ aˇcˇsinu mesta. Neˇcakan´ a vol’ba starostu, respekt´ıve Andorsk´eho kancel´ ara, tak ako sa ofici´ alne naz´ yva tento post, poburil mnoho z´ astancov mesta. Niektor´ı obˇcania mali v´ yhrady priamo voˇci ˇcloveku, ktor´ y bol zvolen´ y. Niektor´ı obˇcania mali v´ yhrady voˇci spˆ osobu jeho zvolenia. ˇ Ziadne vol’by, ˇziadne ozn´ amenie verejnosti. Z mojich nemenovan´ ych zdrojov bola na hrade Zveˇrejnˇ eno 5. 10. 2007
63
64
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 13 KAPITOLA 14. ANDORSKY C
ˇ si rytier Thomas von Chava tajn´ a schˆ odza deˇ n pred t´ ym, ako bol zvolen´ y kancel´ ar mesta, na ktorej bol menovan´ y. Ci tento post zasl´ uˇzi alebo nie, to nech´ am na Kr´ al’ovnej. Ona sama vie, ˇco je pre Kr´ al’ovstvo najlepˇsie. No dovolil som ˇ ıtajte a uvid´ıte. si navˇst´ıvit’ p´ ana Chavu a poˇziadal som ho o menˇs´ı rozhovor. C´ Ihned’ pri vstupe do jeho s´ıdla ma uv´ıtala sleˇcna Kol´ aˇcek, ktor´ a ma aj uviedla k rytierovi. Z rytiera ˇziarila charizma, pokora ale aj autorita. No nebudem nat’ahovat’, prejdem rovno k veci. ˇ mysl´ıte, preˇco si V´ Co as Kr´ al’ovn´ a vybrala a preˇco m´ a vo V´ as tak´ u dˆ overu? Thomas von Chava: No na tuto ot´ azku V´ am bohuˇzel neodpov´ım jinak, neˇz ˇze si ani v nejmenˇs´ım nedovol´ım mluvit za kr´ alovnu. Jedin´ y m˚ uj n´ azor je, ˇze mˇe velice teˇs´ı, ˇze si Jej´ı Veliˇcenstvo vybrala mne. Vel’a l’ud´ı tomuto kroku nebolo nadˇsen´ ych, oˇcak´ avali adekv´ atne vol’by, popr´ıpade ˇsancu na hlas l’udu. Thomas von Chava: Ch´ apu rozhorˇcen´ı lidu, ale toto mˇesto vlastn´ı Jej´ı Veliˇcenstvo Killias. Bylo to jej´ı rozhodnut´ı a proti nˇemu nen´ı ˇza ´dn´e odvol´ an´ı. Kr´ al’ovn´ a V´ am zverila t´ uto funkciu, hovoril ste, ˇze ste r´ ad, ˇze ste ju dostal. No ako viem, a urˇcite aj obˇcania mesta vedia, chyt´ ate vrahov a nepolepˇsitel’n´ ych zlodejov. D´ a sa predpokladat’, ˇze vel’a ˇcasu V´ am pre mesto neost´ ava. Thomas von Chava: Takto to u ´plnˇe nen´ı. Pravda je, ˇze hl´ıdat celou zemi a starat se o tak obrovsk´e mˇesto stoj´ı spoustu ˇcasu, ale podm´ınky se zmˇenily a j´ a, ani na mˇesto, ani na pr´ aci ryt´ıˇre, nejsem s´ am. Dokonce bych ˇrekl, ˇze tyto dvˇe vˇeci se navz´ ajem prol´ınaj´ı. Jedna s druhou si mohou velice vypomoci. Napˇr´ıklad vyd´ av´ an´ı z´ akazu, vyhl´ aˇsek a ˇreˇsen´ı kriminality ve mˇestˇe. Dˇr´ıve jsem musel spolupracovat se starostou. Coˇz byl nˇekdy dost velk´ y probl´em. Teda sa mi ˇcrt´ a ot´ azka, ˇze ˇco pl´ anujete v glob´ ale urobit’ pre mesto? Thomas von Chava: Udˇelat z pojmu kr´ alovsk´e mˇesto nejen pojem, ale i skuteˇcnost. M´ am v pl´ anu vyhladit buˇriˇce, zlodˇeje a zloˇcince. Udˇelat z Andoru symbol bezpeˇc´ı. D´ ale m´ am v pl´ anu vybudovat v Andoru nejvˇetˇs´ı obchodn´ı funguji´ıc´ı krˇriovatku v zemi. Centrum Andoru zkr´ aˇslit a pˇrit´ ahnout co nejv´ıce vlivn´ ych osob ˇslechty a bohat´ ych obchodn´ık˚ u. Chci, aby Andor byla chlouba Kralovstv´ı. A ako je u mˇ na zvykom. M´ ate na jazyku nejak´ y menˇs´ı odkaz pre l’ud´ı Andoru a Kr´ al’ovstva? Thomas von Chava: Milujte svou kr´ alovnu, kter´ a V´ am d´ av´ a zemi a stˇrechu nad hlavou. Bud’te j´ı loay´ aln´ı a dodrˇzujte jejich z´ akon˚ u a j´ a se postar´ am o vaˇse bezpeˇc´ı. Pˇrinesu moˇznost budovat Vaˇse obchodn´ı s´ıtˇe a budu naslouchat Vaˇsim pˇra ´n´ım a poˇzadavk˚ um. P´ anovi Chavovi t´ ymto by som chcel pod’akovat’ za rozhovor a jeho venovan´ y ˇcas. Na koniec by som len r´ ad povedal, ˇze kancel´ ar si zriadil u ´radn´e hodiny, poˇcas ktor´ ych moˇzte rieˇsit’ svoje probl´emy v meste Andor. Venovat’ sa v´ am tam bude, bud’ p´ an Chava, alebo jeho z´ astupca, sleˇcna Kol´ aˇcek.
Krok ku bezpeˇ ciu P´ an Chava je niekol’ko dn´ı vo svojom kresle a uˇz sa tu ˇcrtaj´ u nov´e zmeny v meste. Medzi prv´ ymi bolo vyhl´ asenie verejn´eho v´ yberov´eho konania o post Andorsk´ y herold. Podl’a mojich inform´ aci´ı uch´ adzaˇcov bolo mnoho, ale ako vˇsetci viete iba jeden mˆ oˇze byt’ heroldom. Konanie sa konalo necel´ ych 7 dn´ı. Prebiehalo docela ako v kaˇzdom inom pr´ıpade. Prihlaˇsku hodit’ tam a tam, ˇcakat’ a nakoniec radovat’ alebo plakat’. V uliciach Andoru sa cel´ y ˇcas poˇsept´ avalo, kedy to pr´ıde a rˆ ozne tipy, kto by to mohol byt’. V stredu veˇcer tr´ ubaˇci Andoru vyhl´ asili, ˇze v´ ysledky bud´ u o pol deviatej na Andorskom aukˇcnom p´ odiu. L’udia sa zaˇcali zbiehat’ uˇz dobr´ u polhodinku pred zaˇcat´ım, aby si zaistili tie najlepˇsie miesta. N´ amestie sa zaplnili a niektor´ı obˇcania kr´ al’ovstva muselipost´ avat’ pri p´ odiu alebo za publikom. Andorsk´ y kancel´ ar priˇsiel ako obvykle tesne pred zaˇciatkom aj so svojim z´ astupcom, sleˇcnou Kol´ aˇcek. Chv´ıl’ku to nat’ahovali, zrejme asi ˇcakali, k´ ym pr´ıdu vˇsetci opozdilci. Na p´ odium priˇsli obidvaja s u ´smevom a pokojom. Rytier v prejave zhodnotil, ˇze prihl´ aˇsiek bolo viac neˇz dost’. Spom´ınal nieˇco aj v tom zmysle, ˇze niektor´e boli docela vtipn´e. No po dlhom rokovan´ı, rozhodovan´ı a sledovan´ı sa rozhodol dat’ ˇsancu jedn´emu muˇzovi. S´ am eˇste chvil’ku nap´ınal publikum a zvedavcom vtipnou pozn´ amkou a potom vyhlasil, ˇze post Andorsk´eho herolda z´ıskal p´ an Macros. Z davu vyst´ upil chlap´ık, rytier ho vˇsetk´ ym predstavil. Hned’ po vyhl´ asen´ı padla ot´ azka, ˇci bude v´ yberov´e aj na tretieho herolda. Kancel´ ar s u ´smevom odpovedal, ˇze s´ u to len drby. Pred odchodom eˇste p´ an Chava spomenul platnost’ novej vyhl´ aˇsky o zahalen´ ych tv´ ariach a n´ asledne spolu s nov´ ym heroldom odiˇsli do jeho rezidencie. Na n´ amest´ı eˇste panoval rozruch, no l’udia sa postupne roziˇsli do svojich obydl´ı. Niektor´ı eˇste ostali a tr´ uchlili nad neziskan´ım postom. Abegoth, Redaktor
65
Stajne z ul´ıc Po dlhej ceste sa vr´ atim koneˇcne domov. A ˇco to nevid´ım? Lepˇsie povedan´e, ˇco to c´ıtim? Smrad. Otrasn´ y, prenikav´ y smrad. Hned’ som zist’oval, ˇco je vo veci. Po p´ ar min´ utovej prech´ adzke Kr´ al’ovsk´ ym mestom som nevedel, ˇci som n´ ahodou nenavˇst´ıvil nejak´ u zanedban´ u maˇstal’. Po celom meste sa v´ al’ali kr´ asne vel’k´e kobylince. Ak by som bol cudzinec neviem, ˇco si m´ am mysliet’. Kde nastala chyba? Kto je za to zodpovedn´ y? Jednoznaˇcne vˇsetci. Vedenie mesta si nevie udrˇzat’ poriadok. V dobe vydania tohto ˇclanku uˇz boli veci naporiadku, ale trvalo to 3 dni, pokial’ to zmizlo z ul´ıc. V¨ azenie preplnen´e a nemal to, kto upratat’. H´ adam ja? Alebo susedia? Plat´ıme dane a eˇste budeme aj pracovat’ v uliciach. To isto nie. Preˇco vedenie mesta nezriadi miesta s odbornou starostlivost’ou, kde sa bud´ u ˇ odkladat’ kone? Nie stajne, ktor´e s´ u vzdialen´e niekol’ko sto metrov. Alebo skupinu l’ud´ı, ktor´ı sa o to postaraj´ u. Co tak nejak´ a vyhlaˇska? Alebo z´ akaz? Rieˇsen´ı je vel’a. Ale jednoducho sa na tak´eto voˇ naj´ uce detaily nemysl´ı. Aby som neostal a nekritizoval len mesto a jeho vedenie, ˇco obˇcania? Mysl´ım, ˇze kto chce navˇstevovat’ kr´ al’ovsk´e mesto, mal by vediet’ nieˇco to okolo sluˇsn´eho spr´ avania. R´ ychla jazda na koni mˆ oˇze poranit’ chodcov. Bezohl’adn´e jazdenie po kvetoch. Mesto urˇcite d´ ava nemal´e peniaze do v´ yzdobu. Pr´ıde jeden z´ ahradn´ık a poorie cel´ y z´ ahon kvetov, a to len preto, lebo to ma bl´ızko ku obchon´ıkovi. Bezohl’adnost’ v tomto smere nem´ a konca kraja. A probl´em, ktor´ y ˇ tak to za sebou upratat’ alebo odhrn´ najviac postihol mesto, kobylince. Co ut’ do tr´ avy? Ked’ sa v´ am to hnus´ı, tak ˇ kr´ si najat’ nejak´eho ˇcloveka. Ako som vravel, rieˇsen´ı je mnoho, staˇc´ı sa len zamysliet’. Zamysliet’ sa, PRECO al’ovsk´e ˇ sa v n ˇ nie. mesto je kr´ al’ovsk´ ym mestom, a CO ˇom sluˇs´ı a CO Pre redakciu sp´ısal obˇcan Fefer´ on
Rozruch na nedˇ eln´ıch trz´ıch J´e, hele, uˇz jste to slyˇseli? N´e? Tak pojd’te sem, V´ am to ˇreknu, j´ a tam totiˇz byla! To takhle v nedˇeli, p˚ ul hodiny po tom, co vypukly trhy, se zaˇclo nˇeco d´ıt. Zrovna se mi okolo st´ anku motalo p´ ar lid´ı a okukovali mi zboˇz´ı, kdyˇz zdola od posledn´ıch st´ ank˚ u pˇril´ıtly prvn´ı v´ ykˇriky. A vˇsichni hrrr tam. Protoˇze pobl´ıˇz nikdo nebyl, zamkla jsem st´ anek a ˇsla se taky pod´ıvat. Zase loterie, nebo draˇzba, ˇr´ıkala jsem si. Ale ono prdy vody! Uˇz po p´ ar kroc´ıch jsem uc´ıtila smrad. Nejdˇr´ıv jsem nevˇedˇela co to, ale pak mi to doˇslo – sp´ alenina. A taky ˇze jo. U st´ ank˚ u, co stoj´ı u moˇre, leˇzelo nˇekolik mrtv´ ych tˇel, zohaven´ ych ohnˇem co tam dohas´ınal. Neˇz jsem se rozkoukala, zaˇcaly kolem l´ıtat nad´ avky a kameny – pˇresn´ y opak toho, co tam vykˇrikovala Kol´ aˇcek. Skrˇcila jsem se za koˇs a sledovala co se dˇeje. Bˇehem chvilky jsem byla v obraze. Napadli n´ as pir´ ati, ostˇrelovali dˇelem bˇreh a ohniv´ ymi kouzly p´ alili obyvatele Andarie. Nˇekolik z m´ ych z´ akazn´ık˚ u nev´ ahalo a sˇ nalo ze zad luk. Aˇckoliv byli zbranˇe i stˇrelci kvalitn´ı, ani jeden ˇs´ıp nedoletˇel na palubu lodi. Co to? V´ıtr? Kouzla? Kdo v´ı. Herold Macros se snaˇzil zorganizovat jakous takous obranu, ale vˇsechno mu tam kazil nˇejakej ˇca ´ryfuk, co jak smysl˚ u zbavenej pod´el bˇrehu stavˇel kamennou zed’. Nˇekdo dalˇs´ı ji zas kouzly boˇril a kapit´ an pir´ at˚ u se mohl jen sm´ at do hrstˇe – jeho nebylo tˇreba, lidi se dok´ aˇzou pozab´ıjet sami. Pak pir´ at navrhl nˇejakou dohodu, snad klid zbran´ı za nˇejak´ yu ´platek. Ale neˇz se s n´ım mohla Kol´ aˇcek dohodnout, rozzuˇren´ y dav posb´ıral kamen´ı, a povzbuzeni bojovou p´ısn´ı, jeˇz tam hr´ al Sidor, vrhli se na pir´ ata ˇc´ım se dalo. Samozˇrejmˇe bez u ´spˇechu. Ani tˇech p´ ar z´ apaln´ ych ˇs´ıp˚ u na lod’ nedoletˇelo. Po chv´ıli nerozhodn´ ych boj˚ u, kdy naˇsi um´ırali, ale neub´ yvalo jich, pir´ at objel v´ ybˇeˇzek pobˇreˇz´ı a snad se chtˇel na konci trˇznice vylodit ˇci co. V t´e chv´ıli jsem zaslechla jak´ ysi hysterick´ y hlas, co do komunikaˇcn´ıho krystalu jeˇcel At’ sem sakra uˇz nˇekdo pˇrijede a pˇrivede ” ozbrojenou str´ aˇz!“. Z krystalu se oz´ yval hlas ryt´ıˇre von Chavy. Pˇrisl´ıbil pomoc, ale neˇz se stihl objevit, zapleskaly plachty a po boku pir´ atovy lodi se uk´ azala lod’ Gladie, jeˇz nesla na palubˇe Gulorda a dalˇs´ı. Bˇehem p´ ar okamˇzik˚ u byl pir´ at zpacifikovanej a jeho lod’ znehybnˇena. I kdyˇz bylo po vˇsem, nepˇrest´ avalo mi vrtat hlavou p´ ar vˇec´ı. Proˇc na trz´ıch nehl´ıdkuje str´ aˇz, lapkov´e jsou tam na denn´ım poˇra ´dku. Dalˇs´ı z´ ahadou pro mˇe bylo, proˇc ani jeden ˇs´ıp nedoletˇel na lod’, a to se o to pokouˇselo mnoho zkuˇsen´ ych luˇciˇstn´ık˚ u. A nakonec – proˇc na dˇelov´ ych koul´ıch, kter´ ymi n´ as pir´ at ostˇreloval, je znaˇcka pan´ı Sii De Nafay?! ˇ V hospodˇe u Kr´ akory zaznamenala z vypr´ avˇen´ı Cerven´ a Karkulka
66
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 13 KAPITOLA 14. ANDORSKY C
ˇ sen (Panax ginseng) Zenˇ ˇ sen m´ Z rostliny se v l´ekaˇrstv´ı uˇz´ıv´ a koˇren, ˇra ´dnˇe oˇciˇstˇen´ y a usuˇsen´ y. Zenˇ a z´ azraˇcn´e l´eˇciv´e u ´ˇcinky, nˇekter´e kultury mu pˇrisuzuj´ı i dalˇs´ı u ´ˇcinky, napˇr´ıklad svaˇran´ y ho uˇz´ıvaj´ı proti impotenci nebo neplodnosti. Uˇz´ıv´ a se ve formˇe odvaru z koˇrene, ˇci ve vodˇe rozm´ıchan´em pr´ aˇsku z drcen´eho koˇrene. Pokud uˇz´ıv´ ate ˇzenˇsen, dbejte, aby jste nepˇrekroˇcili maxim´ aln´ı horn´ı hranici, danou vaˇs´ı tˇelesnou konstituc´ı. Pˇr´ıznaky pˇred´ avkov´ an´ı jsou nervozita, nespavost, bolesti hlavy nebo ˇzaludeˇcn´ı nevolnost. Tˇehotn´ ym ˇzen´ am se nedoporuˇcuje ˇzenˇsen uˇz´ıvat, mohlo by doj´ıt k poˇskozen´ı d´ıtˇete. Z laborat´ oria informuje Kalam Meachar
Pravda alebo loˇ z? (2.ˇcast’) ˇ Naˇsa lod’, Cierna Labut’, sa plavila na sever smerom od Kyru. Plavba do tej noci bola kl’udn´ a, more pokojn´e. Moˇzem povedat’, ˇze ako mili´ on in´ ych v´ yletov, pousmial sa a pokraˇcoval d’alej, po p´ ar dˇ noch plavby sme v dial’ke zahliadli tvoriacu sa b´ urku. Ozn´ amili sme to kapit´ anovi. Ten n´ as vysmial a povedal n´ am: Ste ako ˇzensk´e boj´ıte sa jedn´eho mraku! Zvl´ adli sme kopu in´ ych, zvl´ adneme aj t´ uto! A do pr´ ace, vy praˇsiv´e psy!! Na tieto slov´ a nezabudnem. chlap´ık si povzdychol a zakr´ uˇzil prstom vo vzduchu, sign´ al d’alˇsej rundy. Pok´ uˇsali sme sa ho presvedˇcit’, ale vidina pokladu pokladov je silnejˇsia. Sk´ usen´e oko n´ amorn´ıka, jedno ˇci obidve, vie, ˇze to nebude prech´ adzka pivn´ ym rajom. Pr´ıpravy prebehli sakra r´ ychlo. Priprevnit’ vˇsetko, ˇco moˇze pr´ ud odniest’. Previazat’ plachty a pripravit’ vedr´ a. Doplnili sme z´ asoby chlastu v krvi a ˇcakali. Priˇsiel veˇcer, nikto nespal, kaˇzd´ y oˇca ´kaval len to najhorˇsie. Doˇckal sa. chlap´ık st´ıchol a nerv´ ozne mi pohliadol do oˇc´ı. Pochopil som to. Poh´ ar klepol o stˆ ol a pokraˇcoval. B´ urka, ak´ u si ani neviete predstavit’. Vlny boli vysok´e viac ako naˇsa lod’ a vietor dych nejakej prekliatej beˇstie. odpl’ul na zem. Lod’ sa hojdala zo strany na stranu. Niektor´ı uˇz zaˇcali verit’, ˇze si n´ as chov´ a sama smrt’, v hustej brade sa ˇcrtal u ´smev. Mnoho naˇsich najlepˇs´ıch muˇzov skonˇcilo v rozb´ uren´ ych vln´ ach mora, odkial’ uˇz nebolo n´ avratu. Priˇslo sme o mnoho z´ asob, mnoho r´ uk a s´ıl. Ked’ sme si mysleli, ˇze je po vˇsetkom, t´ a mrcha sa uk´ azala vo svojej plnej kr´ ase. Opakovalo sa to donekoneˇcna. Niektor´ı si uˇz zaˇcali mysliet’, ˇze s´ u uˇz d´ avno po smrti a diabol sa s nimi pohr´ ava. Opak bol pravdou. Peklo n´ as eˇste len ˇcakalo a nie jedno. Prv´e, ˇco n´ as postihlo bola vlna. Nech sa do hlb´ın prepadnem, keby t´ u vaˇsu miziv´ u krajinku nezmylo z povrchu! Cel´ u! podr´ aˇzdene som striedavo pozeral na ˇcaˇsn´ıˇcku a na provokat´era, ktor´ ys posmeˇsn´ ym v´ yrazom v tv´ ari ˇcakal na moju reakciu. S kl’udom elfa som mu jeho slovn´ yu ´der vr´ atil. Mysl´ım, ˇze by ste sa na t´ u krajinku mali pozriet’ aj druh´ ym okom, pretoˇze t´ a ˇsatka v´ am zakr´ yva jej v¨ aˇcˇsiu polovicu! Chlap sa namrzene pozrel do mojich oˇc´ı, postavil sa, dlane oprel o stˆ ol a naklonil sa smerom ku mne. Jeho tv´ ar kop´ırovala t´ u moju a z tejto tesnej bl´ızkosti, kde som viac c´ıtil pach rumu ako strach, na mˇ na zabrunel. Vid´ım, ˇze m´ aˇs odvahu ˇzartovat’ na u ´ˇcet chlapa ako som ja! Opat’ ˇcakal na moju reakciu. Len som sa znudene oprel do stoliˇcky, priˇzm´ uril oˇci a cez zuby mi preˇslo p´ ar slov. Radˇsej pokraˇcujte. Hned’ na to som zakr´ uˇzil prstom vo vzduchu. Chlap sa povyˇsenecky usadil a s v´ıt’azn´ ym u ´smevom dodal, Ved’ preto. Inak by si zle skonˇcil. Odpl’uvol si na zem a d’alej sa posmieval. No kde som to skonˇcil? Aha, uˇz viem. Pri tej vaˇsej krajinke. smiech. Pohl’adom som mu naznaˇcil nech pokraˇcuje. Z´ azraˇcne stichol, tupo sa pozrel do poh´ arika, ktor´ y hned’ do seba kopol. No. T´ a vlna, ˇco by v´ as zmietla. S nez´ aujmom som si objednal d’alˇsieho Havant’ana. Teda priˇsla obrovsk´ a vlna, ktor´ a n´ as zaˇcala dv´ıhat’. Kaˇzd´ y sa chytil ˇcoho sa len mohol. Daˇzd’ov´ a voda n´ am stekala po tv´ ari a kaˇzd´ y oˇcak´ aval, ˇco ˇ pr´ıde. T´ı, ˇco preˇzili tie vlnky, ticho z´ avideli t´ ym m´rtvym a ticho sa l´ uˇcili so svojimi ˇzensk´ ymi, chl’astom a s Ciernou Labut’ou. Naˇsa lod’... odmlˇcal sa a s dorazom povedal, Bola naˇsa lod’. Zbystril som pozornost’. Bola? Znechutene hlasn´ ym hrub´ ym hlasom zr´ ukol, Poˇcu ´vaˇs ma vˆ obec, zasran? Ach, jo. Op¨ at’ d’alˇs´ı v´ ylev. Asi toho rumu bolo dost’. Poˇcu ´vam, poˇcu ´vam, prehodil som, len som nerozumel. Pokraˇcujte. Faloˇsn´ ym u ´smevom, ktor´emu sa ˇclovek nauˇc´ı v obchode pri predaji, som mu dal najavo, ˇze je to to najlepˇsie, ˇco mˆ oˇzem poˇcu ´vat’. Bola to in´ a vlna ako in´e. Pri jej vel’kosti n´ as mala strhn´ ut’ do pekiel a rozdrvit’ ako kameˇ n. No nestalo sa. Do tis´ıc ˇcertov! To bolo ˇst’astie! Vel’a l’ud´ı zaˇcalo kriˇcat’ akoby ich muˇcili. Sme najlepˇs´ı! Sme Pir´ ati! Vˇsetky moria n´ am patria! Po chv´ıl’ke zaˇcali spievat’, no nik sa nep´ uˇst’al.Ho´ u, ho´ u... Kosti, vlajky, pir´ atska lod’...ho´ u, ho´ u..to je dobr´ a cesta, tou chod’! N´ aˇs spev prehluˇsil aj b´ urku, ktor´ a pomaly ut´ıchala. Urˇcite doteraz hraje diablovi v uˇsiach. zaˇcal sa smiat’, no n´ ahle zv´ aˇznel. Vˇseci sa radovali, len jeden muˇz bol chladn´ y ako sam´ a morsk´ a voda. St´ al pred svojou kajutou s rukami za chrbtom. To bol kus chlapa.
67 Pir´ ata som nepreruˇsoval, len som pokr´ util na obsluhu, aby priniesla d’alˇsie kolo. Ani som nevedel, kol’ko som minul, kol’ko ˇcasu preˇslo. No nevad´ı. Pr´ıbeh bol zauj´ımav´ y a bolo vidiet’, ˇze ani z d’aleka nekonˇc´ı. Redaktor Abegoth
ˇ na to l’udia? Co T´ ymto by som r´ ad uviedol nov´ u rubriku, kde bud´ u prezentovan´e n´ azory piatich n´ ahodne stretnut´ ych obˇcanov Kr´ al’ovstva, na rˆ ozne probl´emy a aktuality. Tu uveden´e n´ azory sa nijako nesp´ ajaj´ u s n´ azormi redakcie a kaˇzd´ y obˇcan za ne vedie pln´ u zodpovednost’. C´ıtite sa v Kr´ al’ovstve v bezpeˇc´ı? Aronas: No podle toho kdy jako. Jinak vetˇsinou ano, ale obˇcas se tu uk´ aˇze nˇekdo, kdo tu bezpeˇcnost ruˇs´ı, t´ım mysl´ım vrahy a podobnˇe. Feles: Neviem v´ am povedat’. Som v tom Kr´ al’ovstve dost’ kr´ atko. I ked’, ˇco som poˇcul na uliciach Thyrisu, vraj zloˇcinu zaˇc´ına ub´ udat’. Korneus: Ot´ azka bezpeˇc´ı je velmi subjektivn´ı. My Str´ aˇzci, jsme byly vysl´ ani do Andarijsk´eho kr´ alovstv´ı, aby jsme pomohli zajistit bezpeˇc´ı. Spolu s m´ıstn´ımy cechy a vojensk´ ymi jednotkami bojujem za bezpeˇcnˇejˇs´ı zem i prakticky kaˇzd´ y den. Nev´ım na kolik se to zat´ım daˇr´ı... Ale rozhodnˇe je tu bezpeˇcnˇeji neˇz dˇr´ıve. Takˇze bych mohl dnes ˇr´ıct: ano, c´ıt´ım se nyn´ı v relativn´ım bezpeˇc´ı. Aishlyn: Vaˇse ot´ azka mˇe pˇrekvapila. Byla doba, kdy tomu tak nebylo, ale nyn´ı se v nˇem c´ıt´ım v bezpeˇc´ı. Elore Akrnigha: V Kr´ alostv´ı bezpeˇc´ı? Heroldov´e se do boje radˇeji nepust´ı natoˇz honit nˇejakou lapku ˇci dokonce vraha. Troufnou si jen na mal´e sousta. A nebo si vyskakuj´ı, ˇze oni jsou tu p´ ani a ty jsi nic. Srazit hˇreb´ınek, aby jsi se mu b´ al, aby jsi pak nebyl popraven, ˇze jsi mu pochroumal jeho velectˇen´e ego. Takˇze na ot´ azku mus´ım odpovˇedˇet, ˇze bezpeˇc´ı je jen pro vyvolen´e. Na z´ aver by som chcel pod’akovat’ vˇsetk´ ym l’udom, ˇco prispeli nieˇcim do tohto ˇc´ısla, ˇci uˇz ide o ˇcl´ anok alebo n´ azor. D´ ufam, ˇze ste s ˇc´ıslom str´ avili pekn´ u chv´ıl’ku, a naˇsli ste v n ˇom vˇsetko po ˇcom Vaˇse srdce t´ uˇzilo. Teraz mi uˇz niˇc in´e neost´ ava ako sa rozl´ uˇcit’ a vybehn´ ut’ do ul´ıc za novinkami. Pevne ver´ım, ˇze sa stretneme pri d’alˇsom ˇc´ısle, ˇci uˇz pri ˇspeci´ alnom vydan´ı venovan´emu u ´toku na Imer.
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 14
V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, ˇ mˇes´ıc s mˇes´ıcem se ani nestihl sej´ıt a do Vaˇs´ıch rukou se dost´ av´ a nov´e ˇc´ıslo Andorsk´eho Sumu, v poˇrad´ı jiˇz ˇctrn´ act´e. Co se m˚ uˇzete doˇc´ıst? Jistˇe V´ as vˇsechny bude zaj´ımat tˇret´ı ˇca ´st nap´ınav´eho pˇr´ıbˇehu Pravda nebo leˇz, mr´ az v´ am pˇrejede po z´ adech u ˇcl´ anku o u ´toc´ıch pir´ at˚ u a nejeden z V´ as se jistˇe pozastav´ı nad report´ aˇz´ı o Praetori´ anech. Pro V´ as, uˇcnˇe obor˚ u alchymistick´ ych bude jistˇe prospˇeˇsn´e pˇreˇc´ıst si naˇs´ı pravidelnou rubriku o pˇr´ısad´ ach a vzpomenu jeˇstˇe pravidelnou anketu kterou prov´ ad´ıme mezi V´ ami ˇcten´ aˇri. Nemarnˇete tedy ˇcas ˇcten´ım nudn´ ych u ´vodn´ık˚ u a listujte d´ al! Morholt, ˇs´efredaktor
Smutn´ a zpr´ ava ˇefredaktor, pˇr´ıtel v nouzi a kamar´ V uplynul´ ych dnech do naˇs´ı redakce doputovala pˇresmutn´ a zpr´ ava. S´ ad n´ as vˇsech, mistr ˇremesel Vilja D´eˇzi zesnul po tˇeˇzk´e nemoci. I kdyˇz uˇz nen´ı mezi n´ ami, v srdc´ıch vˇsech redaktor˚ u a jistˇe mnoh´ ych z V´ as bude zaps´ an nesmazateln´ ym p´ısmem. Pros´ım vˇsechny kdo se s n´ım kdy setkali, aby uctili jeho pam´ atku minutou ticha a zavzpom´ınali na nˇej.
Imer oˇ z´ıv´ a! Mlad´ a ˇzena, zachumlan´ a do tepl´eho ˇcerven´eho pl´ aˇstˇe, ˇcepici nataˇzenou pˇres uˇsi, se brodila snˇehem. Jeˇstˇe ho moc nen´ı, vˇzdyt’ teprve zaˇcal podzim, ale tady na severu se zima uj´ım´ a ˇzezla dˇr´ıve neˇz na jihu. Zastavila se pod stromem a pozorovala jelena s lan´ı, jak odhrab´ avaj´ı sn´ıh a hledaj´ı posledn´ı v´ yhonky letoˇsn´ı tr´ avy. I kdyby to do svˇeta nekˇriˇcel kaˇzd´ y, kdo um´ı mluvit, jen tento pohled by ji ujistil – zlo odeˇslo. Ta mlad´ a ˇzena se proch´ azela u ´zem´ım, jeˇz dlouh´ a l´eta u ´pˇelo pod smradlav´ yma nohama skˇret˚ u. Ale posledn´ıch p´ ar t´ ydn˚ u je tomu jiˇz jinak. Zvˇeˇr se vrac´ı do les˚ u, barbaˇri s posv´ atnou u ´ctou znovuobjevuj´ı svoji zem. Zveˇrejnˇ eno 2. 11. 2007
68
69 Jeleni ostraˇzitˇe zvedli hlavu a poodbˇehli. Za ˇzenou se oz´ yvaj´ı kroky. Pohledem pˇres rameno se ujiˇst’uje, ˇze pˇrich´ az´ı ten, na nˇehoˇz tu ˇcek´ a. S u ´smˇevem zdrav´ı Faramira, nov´eho starostu Imeru. Pˇrich´ az´ı na smluvenou sch˚ uzku, kdy ona ukoj´ı svou zvˇedavost a on se podˇel´ı o sv´e pl´ any. Po nejist´em pozdravu pˇrech´ az´ı bez okolk˚ u k vypt´ av´ an´ı. Jak jste spokojen´ y s t´ım, jak dopadla bitva? Faramir: Hum ty pt´ at na bitva! V bitva umˇr´ıt hodnˇe skˇret’a ´k a to dobˇre b´ yt. Dobr´ a skˇret’a ´k mrtv´ a skˇret’a ´k. A ted’ naˇse braka svobodn´ a, ˇza ´dn´ a skˇret’a ´k uˇz tu nesmrdˇet. Ne? Slyˇsela jsem, ˇze sem tam se d´ a v les´ıch okolo Imeru narazit na zatoulan´e potvory. Faramir: To m´ıt jako s breberka v medvˇed koˇzich, moct ho vyb´ırat kaˇzd´ a den, ale vˇzdycky to nˇejak´ a zkouˇset znova. To m´ ate pravdu. Jak´ y to byl pocit, poprv´e se svobodnˇe nadechnout ve sv´em mˇestˇe? Faramir: J´ a padnout na koleno a l´ıbat moje braka. Ta hnusn´ a skˇret’a ´k zboˇrit vˇsechna bar´ ak, co velk´ a star´ a barbar postavit. Jedin´ a co nedok´ azat zniˇcit b´ yt posv´ atn´ a oheˇ n, do kter´ a s´ am Mrogroth topit. Ten oheˇ n jsem vidˇela, je opravdu ... impozantn´ı. A jak´e m´ ate pl´ any, kdyˇz tam vlastnˇe nic nez˚ ustalo? Faramir: Nez˚ ustat ˇza ´dn´ a budova, ale posv´ atn´ a oheˇ n a Mrogroth n´ am d´ at s´ıla, aby my postavit nov´ a a lepˇs´ı Imer. Postavit my velk´ a hradba proti skˇret’a ´k, zvednout znova svat´ y kameny a vystavˇet velk´ a socha Mrogroth. To jsou hezk´e pl´ any. Zvl´ adnete to ale sami? Nebo jste se obr´ atili k nˇekomu pro pomoc? Faramir: Grum, j´ a jednat s kaˇzd´ a starosta o nˇejak´ a pomoc pˇri stavba Imer; dva mˇesto vyhl´ asit sb´ırka - b´ yt to Havant a Thyris. Ileren b´ yt zniˇcena pˇri u ´tok skˇret’a ´k a m´ıt sv´ a starost dost. Lewan slibovat pomoc, ale brouk seˇzrat poleno v on sklad. Chava sl´ıbit, ale pak mal´ a probl´em b´ yt a ta ryt´ıˇr vycouvat od to co sl´ıbit. Ale ˇza ´dna barbar se neplazit pˇred ta ryt´ıˇr, aby on pom´ ahat !! A na cechy jste se neobraceli? ˇ Faramir: Grum hmm kdyˇz tak pˇremejˇslet, tak pˇrij´ıt sama ta cech. J´ a dˇekovat zvl´ aˇst’ cech Remesln´ ık a Vl´ adci Strachu, ty d´ at hodnˇe poleno a ˇsutr´ ak pro my. M´ alem j´ a zapomenout podˇekovat jedna elfa, kter´ a b´ yt moje mistr kdyˇz j´ a mlad´ a stopaˇr. B´ yt to Farach, kter´ a d´ at moc ˇzlut’a ´k na naˇse mˇesto. J´ a dˇekovat j´ı za to. Bude to staˇcit na obnovu mˇesta tak jak ji pl´ anujete? Faramir: Staˇcit? To b´ yt ot´ azka jako kdyˇz se zeptat jestli Chava m´ıt vˇsechna vlas na hlava. My sekat jako div´ a od r´ ano do noc, naˇse rekhli Sabrae uˇz ˇctyˇri sekyrka zlomit, takov´ a to b´ yt pracant! Materi´ al poˇra ´d potˇrebovat, ale to asi kaˇzd´ a starosta co cht´ıt nˇeco dˇelat s on mˇesto. Zept´ am se jinak - m´ ate dost materi´ alu, aby jste zaˇcali s v´ ystavbou? Nebo si poˇck´ ate aˇz bude materi´ al na vˇsechno a postav´ıte to najednou? Naˇse ˇcten´ aˇre by totiˇz zaj´ımalo, zda se budou moci brzo kochat barbarskou architekturou. Faramir: My m´ıt dost materi´ al, aby postavit to, co potˇrebovat pro naˇse ˇzivot a pro barbar, co se pˇristˇehovat do jejich braka. Vy tedy nepl´ anujete, ˇze by ve mˇestˇe bydlel nˇekdo jin´ y neˇz barbaˇri? Faramir: Jak ty vˇedˇet, tak v Imer velk´ a zima, to v´ yhoda protoˇze takov´ a elf´ ak tam nevydrˇzet dlouho. Nemuset ani vyhlaˇsovat nˇeco o z´ akaz elf´ ak nebo ˇclovˇek, bud’ si na ta zima zvyknout nebo odej´ıt. Takˇze postav´ıte domy. Kolik jich tak pl´ anujete? Faramir: Na zaˇca ´tek pl´ anovat jen p´ ar d˚ um pro ta nejlepˇs´ı barbar, ta d˚ um spoˇc´ıtat na prst od obˇe ruka. Kaˇzd´ y, kdo se byl v Imeru pod´ıvat mus´ı ocenit um´ıstˇen´ı centra mˇesta - ze vˇsech stran chr´ anˇeno sk´ alou, jen u ´zk´ y, dobˇre br´ aniteln´ y pˇr´ıstup. Pl´ anujete stavˇet domy jen tam, nebo i mimo toto chr´ anˇen´e hn´ızdo ve skal´ ach? Faramir: Ta kruh ze sk´ ala b´ yt dobr´ a na obrana, to m´ıt pravdu, ale zklamat ta, kter´ a tˇeˇsit, ze bydlet pˇr´ımo tam. Tam my udˇelat velk´ a br´ ana a zavˇr´ıt ta kruh pro Kulgur a on pˇr´ıtel, b´ yt to jako v Thyris,
70
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 14 KAPITOLA 15. ANDORSKY C
kde m´ıt cel´ a ostrov, takˇze kdo cht´ıt bydlet v kruh ze sk´ ala, muset Kulgur vstoupit.Ale neb´ at se, ˇze mimo kruh neb´ yt bezpeˇcno, my postavit dalˇs´ı hradba pˇred prvn´ı brod a t´ım udˇelat velk´ a br´ anˇena plocha pro naˇse obyvatel. To zn´ı rozumnˇe. A na kdy to vid´ıte? Tedy, mysl´ım zaˇca ´tek prac´ı na obnovˇe Imeru. Faramir: Aˇz Mrogroth odv´ at studen´ a ˇr´ıjnov´ a bouˇre zp´ atky na moˇre, tak zaˇc´ıt my stavˇet, ale to b´ yt brzo. To je v´ yborn´e! A co je pravdiv´eho na povˇestech, ˇze imersk´e skaly jsou pln´e ˇzeleza? Faramir: Pˇrij´ıt to zkusit. Snad ani ne. Ale pl´ anujete znovuotevˇr´ıt star´e ˇsachty? Faramir: Ta star´ a d˚ ul b´ yt zavalen´ a, asi jak skˇret’a ´k tˇeˇzit ta ˇzelezo co tam b´ yt. Ted’ to j´ a ˇr´ıct, ˇze tam b´ yt ˇzelezo. Hum ale ta star´ a d˚ ul urˇcitˇe znova vyhrabat, neb´ yt hned, poˇckat na jaro, aˇz trochu zemˇe zmˇeknout. To je rozumn´e. P´ al´ı mˇe na jazyku ale ot´ azka: zachov´ ate se jako Thyrisan´e, rozdˇel´ıte doly na ˇsachty a ty budete pronaj´ımat, nebo nech´ ate doly volnˇe pˇr´ıstupn´e jako je tomu v Andoru? Faramir: Proˇc z˚ ust´ avat u jedna d˚ ul? Otevˇr´ıt v´ıc a pak teprv uvidˇet co s nima dˇelat. Tak tohle se bude ˇremesln´ık˚ um l´ıbit! Faramir: A kdyˇz se rekhli pˇriˇcinit b´ yt to jeˇstˇe dˇr´ıv. Pl´ anujete uspoˇr´ adat akci, na kter´e by se vˇsichni pod´ıleli na odkl´ızen´ı kamen˚ u z dolu? Faramir: Pl´ anovat velk´ a akce, kde jak doufat d´ at kaˇzd´ a ruka k vynoˇsen´ı ˇsutr´ ak a upevnˇen´ı strop. To si vyˇza ´d´ a spoustu polen a tr´ am˚ u... Je nˇejak´e m´ısto, kam v´ am m˚ uˇzou nosit dary i obyˇcejn´ı obˇcan´e? Faramir: Grum, j´ a d´ at nˇekolik truhla - jedna b´ yt u jedin´ a otevˇren´ a d˚ ul, obyˇcejn´ a rekhli ho zn´ at jako p´ at´ a imersk´ a d˚ ul, druh´ a b´ yt u star´ a d˚ ul nahoˇre v Imer a tˇret´ı b´ yt pˇr´ımo v Imer u Posv´ atn´ a oheˇ n. J´ a domluvit jeˇstˇe se starosta, aby d´ at truhla do oni mˇesto. V´ ybornˇe, to jsou informace, kter´e naˇse spoluobˇcany zaj´ımaly - jak mohou pomoci a co jim z toho k´ apne. Chcete na z´ avˇer nˇeco vzk´ azat ˇcten´ aˇr˚ um? Faramir: J´ a cht´ıt ˇr´ıct, ˇze Imer nestavˇet jen j´ a, ale cel´ a Kulgur, a j´ a dˇekovat vˇsem co pˇrispˇet na naˇse braka. Taky vzk´ azat vˇsechna bratr barbar: Uvˇedomit si kde ty braka b´ yt a pˇripojit se ty ke Kulgur !!! Diky za rozhovor. Faramir: Huu. ˇ ˇ pro redakci Andorsk´eho Sumu, Cerven´ a Karkulka
Praetori´ ani – ochr´ anci mˇ esta ˇ ci tyrani? Zn´ ate je vˇsichni. Arkantos, Ilveth, Marcus Diego, Kentril a mohl bych pokraˇcovat jeˇstˇe dlouho. Voj´ aci arm´ ady lid´ı a str´ aˇzci mˇesta Thyrisu. Opravdu jimi ale jsou? Vrtala mi v hlavˇe dlouho myˇslenka podrobit Praetori´ any testu, kter´ y by aspoˇ n z ˇca ´sti prok´ azal co jsou zaˇc. Slyˇs´ım totiˇz velmi ˇcasto nad´ avky na jejich hlavu, ale tak´e obˇcas i slova ocenˇen´ı. Nelze upˇr´ıt Praetorii to, ˇze se velmi zasadili o rozvoj kultury ve mˇestˇe. Bohat´e trhy a Gladi´ atorsk´e hry jsou toho d˚ ukazem, zveleben´ı ˇca ´sti mˇesta nepoˇc´ıtaje. Schv´ alnˇe jsme vybrali jednoho nen´ apadn´eho ˇclov´ıˇcka, navl´ekli ho do obyˇcejn´ ych ˇsat˚ u a poslali ho prosit k Praetorii. Mnoz´ı by ˇrekli ˇze odeˇsel s nepoˇr´ızenou. Nestalo se ovˇsem tak a ˇ tento ˇclovˇek se k n´ am vr´ atil s dostaˇcuj´ıc´ı v´ ybavou. Rekli jsme si, inu je to ˇclovˇek, jistˇe se budou chovat jinak k elfovi. ˇ Vypravili jsme tedy podobnˇe i elfa a svˇete div se, i jemu se dostalo pomoci a to nemal´e. Rekl bych tedy ˇze Praetori´ ani se v t´eto chv´ıli uk´ azali jako velmi ochotn´ı a vstˇr´ıcn´ı ku pomoci. Zaj´ımav´ ym faktem je, ˇze v Thyrisu rapidnˇe poklesla zloˇcinnost, kter´ a v dˇr´ıvˇejˇs´ıch dob´ ach hojnˇe bujela na hˇrbitovˇe. Pˇr´ıkladem jejich u ´spˇechu je chycen´ı proslul´eho zloˇcince Denerotha. Mysl´ım ˇze s vl´ adou Praetorie pˇriˇsel ˇcas kdy se prost´ y ˇclovˇek nemus´ı b´ at v Thyrisu o sv˚ uj krk a kdy se zloˇcinec se zatrouben´ım rohu radˇsi s´ am pˇrizn´ av´ a a nech´ av´ a chytit. M˚ uˇzete je nen´ avidˇet, m˚ uˇzete jimi pohrdat, ale jejich kvalitn´ı pr´ aci nelze pˇrehl´ednout. Morholt, ˇs´efredaktor
Zde uv´ ad´ım n´ azor jednoho z obyvatel na ud´ alost kter´ a rozbouˇrila opˇet vody v kr´ alovstv´ı. Redakce nezodpov´ıd´ a za chyby v ˇcl´ anku a ani se n´ azor redakce nemus´ı shodovat s n´ azorem pisatele. Pisatel nen´ı redaktorem.
71
Pir´ ati Dobrej den pro ty co nevˇed´ı co se posledn´ı dobou dˇeje na trz´ıch o u ´toc´ıch pir´ at˚ u a tˇechto vˇecech budu v´ am o tom nˇeco vypr´ avˇet. Vezmu to hezky od zaˇca ´tku. Cel´e to zaˇcalo takto: jednoho pochmurn´eho dne pˇrisel nˇejak´ y p´ an do obchodu ˇ Remesln´ ık˚ u. Nebylo na nˇem nic divn´eho, prostˇe obyˇcejn´ y chl´ apek. V tom obchodˇe si objednal jeden tis´ıc dˇelov´ ych ˇ koul´ı. Zat´ım bylo vˇse v poˇra ´dku a cechmistrinˇe Remesln´ ık˚ u nemˇela nic proti. Lidi maj vˇselijak´e pˇra ´n´ı, tak proˇc ne, kdyˇz si to zaplat´ı. Dostal vˇsak jen dvˇe stˇe kousk˚ u, protoˇze v´ıc na skadˇe nebylo. Zbytek mˇel dostat pozdˇeji. Ale stalo se, ˇze v nedˇeli na pravideln´ ych Andorsk´ ych trz´ıch, ke konci pˇriplula ke bˇrehu lod’ s ˇcernou vlajkou. Ano je to tak, pir´ at kter´ y nakoupil dˇelov´e koule v obchode ˇremesln´ık˚ u s nima pak zaˇcal odstˇrelovat trh. Poprv´e byla lod’ u ´spˇeˇsnˇe zahn´ ana a to ochr´ ancem mˇesta heroldem Macrosem. I kdyˇz byla ˇca ´st trhu zap´ alena, uspˇeˇsnˇe se podaˇrilo v rychlosti vˇsechno uhasit a oheˇ n se nerozˇs´ıˇril. Po t´ehle situaci Sia de Nafay, ˇremeslnice, kter´ a prodala dˇelov´e koule, poznala, ˇze byly od n´ı. Vyhledala ryt´ıˇre Thomase von Chavu a zdˇelila mu tuto informaci. On na to reagoval tak, ˇze pˇrisl´ıbil hl´ıd´ an´ı ˇremeslnick´eho obchodu a jestliˇze pˇr´ıjde pir´ at, bude zatˇcen. Nestalo se tak, nikdo se u obchodu ani jednou neuk´ azal. Kdyˇz pˇrisel pir´ at byl jsem v obchodˇe jen j´ a a Sia, ovˇsem ˇza ´dn´e dˇelov´e koule uˇz pir´ atovi poskytnuty nebyly. Takov´e u ´toky jsou velice nepˇr´ıjemn´e, to kaˇzd´ y jiste uzn´ a. Takto se to taky opakovalo jeˇste dvakr´ at po sobˇe, ale vˇzdy na konci trhu se povedlo pir´ aty zahnat a nebylo z toho nic poˇra ´dn´eho. Nˇeco poˇra ´dn´eho se stalo, kdyˇz pir´ ati za˚ utoˇcily po ˇctvrt´e. Pˇrijela pir´ atsk´ a lod’ a poˇzadovala po heroldovi, jako z´ astupci mˇesta, 1 800 zlatek. Herold nˇekam odbˇehl a tvrdil pir´ atovi ˇze ˇc´ astku donese. V tu chv´ıli tam byla i Sia de Nafay. V rychlosti vyhledala herolda, protoˇze slyˇsela poˇzadavek a nab´ıdla jako pomoc mˇestu ˇca ´stku 1 500 zlatek. Sia heroldovi tuto nab´ıdku ˇrekla tˇrikr´ at pˇriˇcemˇz, st´ ala dva metry od nˇej. Herold vˇsak pozdˇeji u soudu uvedl ˇze nab´ıdku neslyˇsel, ale to uˇz pˇredb´ıh´ am. Takˇze, herold odbˇehl a pir´ at teda ˇcekal. Asi za minutku - dvˇe pˇribˇehl herold a ˇrekl, ˇze ˇca ´stku pˇred´ a.Pir´ at tedy na udici pˇripevnil pytl´ık a hodil jej na bˇreh. Herold pˇriˇsel a do pytl´ıku vloˇzil dva siln´e v´ ybuˇsn´e lektvary. S´ am jsem se stihl pod´ıvat dovnitˇr. T´ımto ˇcinem herold dle m´eho n´ azoru velmi ohrozil vˇsechny na trhu. S´ am musel vidˇet, ˇze st´ anky jsou poˇra ´d pln´e, zboˇz´ı je na pultech a lidi poˇra ´d na trhu. Ovˇsem herold tak uˇcinil, vloˇzil v´ ybuˇsn´ aky a pot´e co je pir´ at vyt´ ahl na palubu, vybouchly. Na palubˇe pir´ atovi lodi vˇsak udˇelaly minim´ aln´ı ˇskody. Rozzuˇril se a trh takˇrka srovnal se zem´ı. V p´ ar okamˇzic´ıch padl cel´ y trh, nez˚ ustal nikdo ˇziv´ y. V tu chv´ıli se vrhli pir´ ati na trh a vykradli st´ anky. Po tomto incidentu Sia de Nafay podala ˇzalobu na herolda, protoˇze sv´ ym un´ ahlen´ ym jedn´ an´ım ohrozil vˇsechny lidi na trhu a taky nab´ızen´e zboˇz´ı. Po urˇcit´ ych odkladech probˇehl soud, kter´eho jsem se taky z˚ uˇcastnil. Soudce volal vˇsechny postupnˇe k v´ ypovˇed´ım. Prvn´ı ˇzaloba se vzatahovala na herolda Macrose, ale jelikoˇz na trˇziˇsti jako ochr´ ance byl s´ am a bylo to uˇz po ˇctvrt´e, dalo se ˇcekat ˇze se pir´ ati opˇet uk´ aˇzou. Mˇesto Andor pˇresto nezajistilo ˇra ´dnou ochranu. Proto bylo ˇzalov´ ano i mˇesto. D´ ale mluvil obˇzalovan´ y herold, ten uvedl ˇze se nec´ıt´ı odpovˇedn´ y za to co se stalo a tak´e uvedl, ˇze nevˇedˇel jak´ y uˇcinek budou m´ıt v´ ybuˇsn´e lektvary na lod’, protoˇze to ˇ jeˇstˇe nezlouˇsel. D´ ale vypov´ıdal za ˇzalovan´e mˇesto starosta Ryt´ıˇr Thomas vom Chava. Rekl ˇze mˇesto nen´ı vinno a ˇze nezodpov´ıd´ a za stracen´e vˇeci. Ovˇsem vˇsichni v´ıme, ˇze v trubaˇci pˇrisl´ıbil ztracen´e vˇeci navr´ atit. Tak´e se ptal proˇc lid´e neutekli z trhu, pr´ y kdo chtˇel se mohl zachr´ anit... D´ ale vypov´ıdali svˇedci j´ a a pan Handagol. Pot´e soud pokraˇcoval vz´ ajemn´ ym pokl´ ad´ an´ım ot´ azek obou zainteresovan´ ych stran. Mˇe osobnˇe se nel´ıbilo, kdyˇz soudce vyjel na ˇzalobkyni proˇc m´ a tu drzost podavat ˇzalobu, kdyˇz dˇelov´e koule prodala ona sama. Oboˇril se na ni, aniˇz by ji nechal domluvit, jak to vlasnˇe bylo. Soud dopadl tak, ˇze obvinˇen´ı byly sproˇstˇeni viny a naopak pan ryt´ıˇr obvinil Siu de Nafay z vlastizrady. Chtel bych m˚ uj pˇr´ıspˇevek zakonˇcit ot´ azkami k zamyˇslen´ı... Sia de Nafay prodala norm´ aln´ımu z´ akazn´ıkovi dˇelov´e koule a kdyˇz se pot´e dozvˇedˇela ˇze je pir´ at,uˇz to neˇslo vz´ıt zpˇet, samozˇrejmˇe uˇz mu ˇza ´dn´e dalˇs´ı zboˇz´ı neprodala, je vinna? Ohrozil herold trh, kdyˇz pouˇzil zbraˇ n kterou nevyzkouˇsel a nevˇedˇel co udˇel´ a? Mˇeli lidi ut´ıkat z trhu, kdyˇz se nˇeco takov´eho jeˇstˇe nikdy nestalo a nemohli tuˇsit ˇze se stane? ˇ Proˇc nikdo nehl´ıdal Remeslnick´ y obchod, kdyˇz to bylo pˇrisl´ıbeno? A bylo jasn´e, ˇze se tam pir´ at objev´ı. Odpovˇezte a udˇelejte si n´ azor sami... ˇ pro redakci Andorsk´eho Sumu, Genexis
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 14 KAPITOLA 15. ANDORSKY C
72
Mandragora Mandragora, lidovˇe zvan´ a pokˇr´ın. M´ a tvar koˇrene podobn´ y lidsk´emu tˇelu, coˇz pˇrispˇelo k jej´ı povˇesti nejz´ azraˇcnˇejˇs´ı rostliny. Dva druhy mandragory byly dˇr´ıve zn´ amy jako muˇzsk´ a (M. officialis) a ˇzensk´ a (M. autumnalis). Trh´ an´ı mandragory je pr´ y smrtelnˇe nebezpeˇcn´e, rostlina u ´dajnˇe hrozivˇe kˇriˇc´ı a zp˚ usobuje ohluchnut´ı. Uˇz´ıv´ a se jako l´eˇcivka a ve spojen´ı s v´ınem jako afrodisiakum. Mandragora se hojnˇe vyuˇz´ıv´ a jako evokaˇcn´ı kuˇridlo a souˇca ´st vˇetˇsiny lektvar˚ u a mast´ı. Z laborat´ oria informuje Kalam Meachar
Pravda alebo loˇ z? Napil som sa Havaˇ nt’ana a poˇcu ´val. Bola to hora m¨ asa, dva metre vysok´ a, metr´ ak taˇzk´ a. Hust´ a ˇcierna brada a niekol’ko vrkoˇcov. Spod klob´ uka, ktor´ y mu padal do tv´ are a z v¨ aˇcˇsej ˇcasti mu halil tv´ ar, st´ upal ostr´ y dym. Kto na neho pohliadol, vedel, ˇze tomuto diablovi sa treba vyhn´ ut’. Duniv´ ym krokom predst´ upil pred n´ as. St´ al tam ako st´lp ˇ sie zn´ na m´ ole. Spev stichol. Chlap´ık na mˇ na pohliadol a poklepal na stˆ ol. Dalˇ ame gesto na obsluhu a slobodne po doplnen´ı energie pokraˇcoval d’alej. Kaˇzd´ y ˇclen pos´ adky oˇcak´ aval nejak´e povˇsimnutie alebo pochvalu. No namiesto toho sme si vypoˇculi krik a vyhr´ aˇzky. Niˇc v´ ynimoˇcn´e. St´ ale spom´ınal a vykrikoval, ˇze sme ako ˇzensk´e, ˇco patria na zem. Hned’ na to n´ as poslal do hlbok´ ych pekiel a vynadal, ˇze len tak post´ avame. Vˇsetci sme sa rozbehli ako h´ uf r´ yb. Dˆ ostojn´ık zist’oval ˇskody, n´ amornici ich opravovali a kapit´ an posed´ aval v kajute. Neskˆ or ako som sa fl´ akal po palube, poˇcul som rozhovor dˆ ostojn´ıka a kapit´ ana. Kapit´ an mal nepr´ıˇcetn´ y hlas a dˆ ostojn´ık opatrne hl´ asil ˇskody. Vel’mi vel’k´e ˇskody. Z´ asoby vystaˇcia na p´ ar dn´ı. Hlavn´ y staˇzeˇ n praskol a pri najmenˇsom vetr´ıku sa zlom´ı. Kormidlo bolo zniˇcen´e. Straty na muˇzoch obrovsk´e. Dˆ ostojn´ık zaˇcal panik´ arit’. Vraj v takomto stave sa budeme plavit’ po morskom dne a podobn´e voloviny. Pribl´ıˇzil som sa bliˇzˇsie, aby som videl, ˇco presne sa tam deje. Kapit´ an bol k nemu otoˇcen´ y chrbtom, chv´ıl’ku preˇslapoval a poˇcu ´val tie ˇzv´ asty. No n´ ahle sa yvrtol a z obr´ atky jednu vrazil dˆ ostojn´ıkovi, ktor´ y sa v momente ocitol na kolen´ ach. Kapit´ an zasypel, ˇze on bude rozhodovat’ kedy a kadial’ sa bude plavit’ jeho lod’ a nie ak´ asi krysa zo stoky. Ticho som sa prikrˇcil a snaˇzil sa spoza sudov odplazit’. Dˆ ostojn´ık st´ ale leˇzal na zemi a vypl’u ´val krv. Kapit´ an do neho kopol a rozk´ azal, nech sa mu prat´ a z oˇc´ı. Dˆ ostojn´ık sa najprv plazil ako had, no potom vstal a pridal sa k ostatn´ ym akoby sa niˇc nestalo. Abegoth, Redaktor
V dneˇsnom ˇc´ısle nem´ ame urˇcit´ u t´emu, no asi najviac suˇzuje obˇcanov kr´ al’ovstva probl´em menom Pir´ at. Preto som si dovolil vyrazit’ do ul´ıc a zistit’, ˇco si okolo toho mysl´ıte. C´ıtite sa v bezpeˇc´ı pred pir´ atom, ˇco plieni Andariu? Tralpian: No...Abych pravdu rekl, jeste jsem ho nepotkal a doufam, ze ani nepotkam. Nikdy nevite kde a koho prepadnou. Krian: Ani nie jelikoz si s tim Andorska armada neporadila. Kdo by se tu take citil v bezpeci. Anonym: Ano. Ja s nich mam strach, pretoze si myslim, ze ovladnou cely Andor. Falathrim: Ne. Necitim, ma moc velkou lod. Jeho lod ma 6 del, 2 stezne a vycvicenu posadku. Je rychla a dobre manevrovatelna. Jednou jsem ji potkal na mori a nechtel bych s ni bojovat. Dalˇs´ı ˇc´ıslo je za n´ ami a j´ a douf´ am ˇze jste v nˇem naˇsli informace kter´e V´ as pˇrekvapily, potˇeˇsily ˇci dovedly k zamyˇslen´ı se. Tˇeˇs´ım se na vidˇenou v dalˇs´ı ˇc´ısle, kter´e by mˇelo vyj´ıt urˇcitˇe co nejdˇr´ıve, vˇzdycky se pˇreci najde o ˇcem ps´ at. Pˇreji pˇr´ıjemn´ y ˇcas pˇri ˇcek´ an´ı na dalˇs´ı ˇc´ıslo! Napˇreˇctenou, Morholt, ˇs´efredaktor
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 14 ˇ PRETISK
V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, ˇ mˇes´ıc s mˇes´ıcem se ani nestihl sej´ıt a do Vaˇs´ıch rukou se dost´ av´ a nov´e ˇc´ıslo Andorsk´eho Sumu, v poˇrad´ı jiˇz ˇctrn´ act´e. Co se m˚ uˇzete doˇc´ıst? Jistˇe V´ as vˇsechny bude zaj´ımat tˇret´ı ˇca ´st nap´ınav´eho pˇr´ıbˇehu Pravda nebo leˇz, mr´ az v´ am pˇrejede po z´ adech u ˇcl´ anku o u ´toc´ıch pir´ at˚ u a nejeden z V´ as se jistˇe pozastav´ı nad report´ aˇz´ı o Praetori´ anech. Pro V´ as, uˇcnˇe obor˚ u alchymistick´ ych bude jistˇe prospˇeˇsn´e pˇreˇc´ıst si naˇs´ı pravidelnou rubriku o pˇr´ısad´ ach a vzpomenu jeˇstˇe pravidelnou anketu kterou prov´ ad´ıme mezi V´ ami ˇcten´ aˇri. Nemarnˇete tedy ˇcas ˇcten´ım nudn´ ych u ´vodn´ık˚ u a listujte d´ al! pozn. P˚ uvodn´ı ˇc´ıslo muselo b´ yt pˇretiˇstˇeno pro nevyhovuj´ıc´ı informace v nˇem obsaˇzen´e, omlouv´ ame se tedy za vznikl´e probl´emy. Morholt, ˇs´efredaktor
Smutn´ a zpr´ ava ˇefredaktor, pˇr´ıtel v nouzi a kamar´ V uplynul´ ych dnech do naˇs´ı redakce doputovala pˇresmutn´ a zpr´ ava. S´ ad n´ as vˇsech, mistr ˇremesel Vilja D´eˇzi zesnul po tˇeˇzk´e nemoci. I kdyˇz uˇz nen´ı mezi n´ ami, v srdc´ıch vˇsech redaktor˚ u a jistˇe mnoh´ ych z V´ as bude zaps´ an nesmazateln´ ym p´ısmem. Pros´ım vˇsechny kdo se s n´ım kdy setkali, aby uctili jeho pam´ atku minutou ticha a zavzpom´ınali na nˇej.
Imer oˇ z´ıv´ a! Mlad´ a ˇzena, zachumlan´ a do tepl´eho ˇcerven´eho pl´ aˇstˇe, ˇcepici nataˇzenou pˇres uˇsi, se brodila snˇehem. Jeˇstˇe ho moc nen´ı, vˇzdyt’ teprve zaˇcal podzim, ale tady na severu se zima uj´ım´ a ˇzezla dˇr´ıve neˇz na jihu. Zastavila se pod stromem a pozorovala jelena s lan´ı, jak odhrab´ avaj´ı sn´ıh a hledaj´ı posledn´ı v´ yhonky letoˇsn´ı tr´ avy. I kdyby to do svˇeta nekˇriˇcel kaˇzd´ y, kdo um´ı mluvit, jen tento pohled by ji ujistil – zlo odeˇslo. Zveˇrejnˇ eno 3. 11. 2007
73
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 14 - PRETISK ˇ KAPITOLA 16. ANDORSKY C
74
Ta mlad´ a ˇzena se proch´ azela u ´zem´ım, jeˇz dlouh´ a l´eta u ´pˇelo pod smradlav´ yma nohama skˇret˚ u. Ale posledn´ıch p´ ar t´ ydn˚ u je tomu jiˇz jinak. Zvˇeˇr se vrac´ı do les˚ u, barbaˇri s posv´ atnou u ´ctou znovuobjevuj´ı svoji zem. Jeleni ostraˇzitˇe zvedli hlavu a poodbˇehli. Za ˇzenou se oz´ yvaj´ı kroky. Pohledem pˇres rameno se ujiˇst’uje, ˇze pˇrich´ az´ı ten, na nˇehoˇz tu ˇcek´ a. S u ´smˇevem zdrav´ı Faramira, nov´eho starostu Imeru. Pˇrich´ az´ı na smluvenou sch˚ uzku, kdy ona ukoj´ı svou zvˇedavost a on se podˇel´ı o sv´e pl´ any. Po nejist´em pozdravu pˇrech´ az´ı bez okolk˚ u k vypt´ av´ an´ı. Jak jste spokojen´ y s t´ım, jak dopadla bitva? Faramir: Hum ty pt´ at na bitva! V bitva umˇr´ıt hodnˇe skˇret’a ´k a to dobˇre b´ yt. Dobr´ a skˇret’a ´k mrtv´ a skˇret’a ´k. A ted’ naˇse braka svobodn´ a, ˇza ´dn´ a skˇret’a ´k uˇz tu nesmrdˇet. Ne? Slyˇsela jsem, ˇze sem tam se d´ a v les´ıch okolo Imeru narazit na zatoulan´e potvory. Faramir: To m´ıt jako s breberka v medvˇed koˇzich, moct ho vyb´ırat kaˇzd´ a den, ale vˇzdycky to nˇejak´ a zkouˇset znova. To m´ ate pravdu. Jak´ y to byl pocit, poprv´e se svobodnˇe nadechnout ve sv´em mˇestˇe? Faramir: J´ a padnout na koleno a l´ıbat moje braka. Ta hnusn´ a skˇret’a ´k zboˇrit vˇsechna bar´ ak, co velk´ a star´ a barbar postavit. Jedin´ a co nedok´ azat zniˇcit b´ yt posv´ atn´ a oheˇ n, do kter´ a s´ am Mrogroth topit. Ten oheˇ n jsem vidˇela, je opravdu ... impozantn´ı. A jak´e m´ ate pl´ any, kdyˇz tam vlastnˇe nic nez˚ ustalo? Faramir: Nez˚ ustat ˇza ´dn´ a budova, ale posv´ atn´ a oheˇ n a Mrogroth n´ am d´ at s´ıla, aby my postavit nov´ a a lepˇs´ı Imer. Postavit my velk´ a hradba proti skˇret’a ´k, zvednout znova svat´ y kameny a vystavˇet velk´ a socha Mrogroth. To jsou hezk´e pl´ any. Zvl´ adnete to ale sami? Nebo jste se obr´ atili k nˇekomu pro pomoc? Faramir: Grum, j´ a jednat s kaˇzd´ a starosta o nˇejak´ a pomoc pˇri stavba Imer; dva mˇesto vyhl´ asit sb´ırka - b´ yt to Havant a Thyris. Ileren b´ yt zniˇcena pˇri u ´tok skˇret’a ´k a m´ıt sv´ a starost dost. Lewan slibovat pomoc, ale brouk seˇzrat poleno v on sklad. A na cechy jste se neobraceli? ˇ Faramir: Grum hmm kdyˇz tak pˇremejˇslet, tak pˇrij´ıt sama ta cech. J´ a dˇekovat zvl´ aˇst’ cech Remesln´ ık a Vl´ adci Strachu, ty d´ at hodnˇe poleno a ˇsutr´ ak pro my. M´ alem j´ a zapomenout podˇekovat jedna elfa, kter´ a b´ yt moje mistr kdyˇz j´ a mlad´ a stopaˇr. B´ yt to Farach, kter´ a d´ at moc ˇzlut’a ´k na naˇse mˇesto. J´ a dˇekovat j´ı za to. Bude to staˇcit na obnovu mˇesta tak jak ji pl´ anujete? Faramir: Staˇcit? My sekat jako div´ a od r´ ano do noc, naˇse rekhli Sabrae uˇz ˇctyˇri sekyrka zlomit, takov´ a to b´ yt pracant! Materi´ al poˇra ´d potˇrebovat, ale to asi kaˇzd´ a starosta co cht´ıt nˇeco dˇelat s on mˇesto. Zept´ am se jinak - m´ ate dost materi´ alu, aby jste zaˇcali s v´ ystavbou? Nebo si poˇck´ ate aˇz bude materi´ al na vˇsechno a postav´ıte to najednou? Naˇse ˇcten´ aˇre by totiˇz zaj´ımalo, zda se budou moci brzo kochat barbarskou architekturou. Faramir: My m´ıt dost materi´ al, aby postavit to, co potˇrebovat pro naˇse ˇzivot a pro barbar, co se pˇristˇehovat do jejich braka. Vy tedy nepl´ anujete, ˇze by ve mˇestˇe bydlel nˇekdo jin´ y neˇz barbaˇri? Faramir: Jak ty vˇedˇet, tak v Imer velk´ a zima, to v´ yhoda protoˇze takov´ a elf´ ak tam nevydrˇzet dlouho. Nemuset ani vyhlaˇsovat nˇeco o z´ akaz elf´ ak nebo ˇclovˇek, bud’ si na ta zima zvyknout nebo odej´ıt. Takˇze postav´ıte domy. Kolik jich tak pl´ anujete? Faramir: Na zaˇca ´tek pl´ anovat jen p´ ar d˚ um pro ta nejlepˇs´ı barbar, ta d˚ um spoˇc´ıtat na prst od obˇe ruka. Kaˇzd´ y, kdo se byl v Imeru pod´ıvat mus´ı ocenit um´ıstˇen´ı centra mˇesta - ze vˇsech stran chr´ anˇeno sk´ alou, jen u ´zk´ y, dobˇre br´ aniteln´ y pˇr´ıstup. Pl´ anujete stavˇet domy jen tam, nebo i mimo toto chr´ anˇen´e hn´ızdo ve skal´ ach?
75 Faramir: Ta kruh ze sk´ ala b´ yt dobr´ a na obrana, to m´ıt pravdu, ale zklamat ta, kter´ a tˇeˇsit, ze bydlet pˇr´ımo tam. Tam my udˇelat velk´ a br´ ana a zavˇr´ıt ta kruh pro Kulgur a on pˇr´ıtel, b´ yt to jako v Thyris, kde m´ıt cel´ a ostrov, takˇze kdo cht´ıt bydlet v kruh ze sk´ ala, muset Kulgur vstoupit.Ale neb´ at se, ˇze mimo kruh neb´ yt bezpeˇcno, my postavit dalˇs´ı hradba pˇred prvn´ı brod a t´ım udˇelat velk´ a br´ anˇena plocha pro naˇse obyvatel. To zn´ı rozumnˇe. A na kdy to vid´ıte? Tedy, mysl´ım zaˇca ´tek prac´ı na obnovˇe Imeru. Faramir: Aˇz Mrogroth odv´ at studen´ a ˇr´ıjnov´ a bouˇre zp´ atky na moˇre, tak zaˇc´ıt my stavˇet, ale to b´ yt brzo. To je v´ yborn´e! A co je pravdiv´eho na povˇestech, ˇze imersk´e skaly jsou pln´e ˇzeleza? Faramir: Pˇrij´ıt to zkusit. Snad ani ne. Ale pl´ anujete znovuotevˇr´ıt star´e ˇsachty? Faramir: Ta star´ a d˚ ul b´ yt zavalen´ a, asi jak skˇret’a ´k tˇeˇzit ta ˇzelezo co tam b´ yt. Ted’ to j´ a ˇr´ıct, ˇze tam b´ yt ˇzelezo. Hum ale ta star´ a d˚ ul urˇcitˇe znova vyhrabat, neb´ yt hned, poˇckat na jaro, aˇz trochu zemˇe zmˇeknout. To je rozumn´e. P´ al´ı mˇe na jazyku ale ot´ azka: zachov´ ate se jako Thyrisan´e, rozdˇel´ıte doly na ˇsachty a ty budete pronaj´ımat, nebo nech´ ate doly volnˇe pˇr´ıstupn´e jako je tomu v Andoru? Faramir: Proˇc z˚ ust´ avat u jedna d˚ ul? Otevˇr´ıt v´ıc a pak teprv uvidˇet co s nima dˇelat. Tak tohle se bude ˇremesln´ık˚ um l´ıbit! Faramir: A kdyˇz se rekhli pˇriˇcinit b´ yt to jeˇstˇe dˇr´ıv. Pl´ anujete uspoˇr´ adat akci, na kter´e by se vˇsichni pod´ıleli na odkl´ızen´ı kamen˚ u z dolu? Faramir: Pl´ anovat velk´ a akce, kde jak doufat d´ at kaˇzd´ a ruka k vynoˇsen´ı ˇsutr´ ak a upevnˇen´ı strop. To si vyˇza ´d´ a spoustu polen a tr´ am˚ u... Je nˇejak´e m´ısto, kam v´ am m˚ uˇzou nosit dary i obyˇcejn´ı obˇcan´e? Faramir: Grum, j´ a d´ at nˇekolik truhla - jedna b´ yt u jedin´ a otevˇren´ a d˚ ul, obyˇcejn´ a rekhli ho zn´ at jako p´ at´ a imersk´ a d˚ ul, druh´ a b´ yt u star´ a d˚ ul nahoˇre v Imer a tˇret´ı b´ yt pˇr´ımo v Imer u Posv´ atn´ a oheˇ n. J´ a domluvit jeˇstˇe se starosta, aby d´ at truhla do oni mˇesto. V´ ybornˇe, to jsou informace, kter´e naˇse spoluobˇcany zaj´ımaly - jak mohou pomoci a co jim z toho k´ apne. Chcete na z´ avˇer nˇeco vzk´ azat ˇcten´ aˇr˚ um? Faramir: J´ a cht´ıt ˇr´ıct, ˇze Imer nestavˇet jen j´ a, ale cel´ a Kulgur, a j´ a dˇekovat vˇsem co pˇrispˇet na naˇse braka. Taky vzk´ azat vˇsechna bratr barbar: Uvˇedomit si kde ty braka b´ yt a pˇripojit se ty ke Kulgur !!! Diky za rozhovor. Faramir: Huu. ˇ ˇ pro redakci Andorsk´eho Sumu, Cerven´ a Karkulka
Praetori´ ani – ochr´ anci mˇ esta ˇ ci tyrani? Zn´ ate je vˇsichni. Arkantos, Ilveth, Marcus Diego, Kentril a mohl bych pokraˇcovat jeˇstˇe dlouho. Voj´ aci arm´ ady lid´ı a str´ aˇzci mˇesta Thyrisu. Opravdu jimi ale jsou? Vrtala mi v hlavˇe dlouho myˇslenka podrobit Praetori´ any testu, kter´ y by aspoˇ n z ˇca ´sti prok´ azal co jsou zaˇc. Slyˇs´ım totiˇz velmi ˇcasto nad´ avky na jejich hlavu, ale tak´e obˇcas i slova ocenˇen´ı. Nelze upˇr´ıt Praetorii to, ˇze se velmi zasadili o rozvoj kultury ve mˇestˇe. Bohat´e trhy a Gladi´ atorsk´e hry jsou toho d˚ ukazem, zveleben´ı ˇca ´sti mˇesta nepoˇc´ıtaje. Schv´ alnˇe jsme vybrali jednoho nen´ apadn´eho ˇclov´ıˇcka, navl´ekli ho do obyˇcejn´ ych ˇsat˚ u a poslali ho prosit k Praetorii. Mnoz´ı by ˇrekli ˇze odeˇsel s nepoˇr´ızenou. Nestalo se ovˇsem tak a ˇ tento ˇclovˇek se k n´ am vr´ atil s dostaˇcuj´ıc´ı v´ ybavou. Rekli jsme si, inu je to ˇclovˇek, jistˇe se budou chovat jinak k elfovi. ˇ Vypravili jsme tedy podobnˇe i elfa a svˇete div se, i jemu se dostalo pomoci a to nemal´e. Rekl bych tedy ˇze Praetori´ ani se v t´eto chv´ıli uk´ azali jako velmi ochotn´ı a vstˇr´ıcn´ı ku pomoci. Zaj´ımav´ ym faktem je, ˇze v Thyrisu rapidnˇe poklesla zloˇcinnost, kter´ a v dˇr´ıvˇejˇs´ıch dob´ ach hojnˇe bujela na hˇrbitovˇe. Pˇr´ıkladem jejich u ´spˇechu je chycen´ı proslul´eho zloˇcince Denerotha. Mysl´ım ˇze s vl´ adou Praetorie pˇriˇsel ˇcas kdy se prost´ y ˇclovˇek nemus´ı b´ at v Thyrisu o sv˚ uj krk a kdy se zloˇcinec se zatrouben´ım rohu radˇsi s´ am pˇrizn´ av´ a a nech´ av´ a chytit. M˚ uˇzete je nen´ avidˇet, m˚ uˇzete jimi pohrdat, ale jejich kvalitn´ı pr´ aci nelze pˇrehl´ednout. Morholt, ˇs´efredaktor
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 14 - PRETISK ˇ KAPITOLA 16. ANDORSKY C
76
Mandragora Mandragora, lidovˇe zvan´ a pokˇr´ın. M´ a tvar koˇrene podobn´ y lidsk´emu tˇelu, coˇz pˇrispˇelo k jej´ı povˇesti nejz´ azraˇcnˇejˇs´ı rostliny. Dva druhy mandragory byly dˇr´ıve zn´ amy jako muˇzsk´ a (M. officialis) a ˇzensk´ a (M. autumnalis). Trh´ an´ı mandragory je pr´ y smrtelnˇe nebezpeˇcn´e, rostlina u ´dajnˇe hrozivˇe kˇriˇc´ı a zp˚ usobuje ohluchnut´ı. Uˇz´ıv´ a se jako l´eˇcivka a ve spojen´ı s v´ınem jako afrodisiakum. Mandragora se hojnˇe vyuˇz´ıv´ a jako evokaˇcn´ı kuˇridlo a souˇca ´st vˇetˇsiny lektvar˚ u a mast´ı. Z laborat´ oria informuje Kalam Meachar
Pravda alebo loˇ z? Napil som sa Havaˇ nt’ana a poˇcu ´val. Bola to hora m¨ asa, dva metre vysok´ a, metr´ ak taˇzk´ a. Hust´ a ˇcierna brada a niekol’ko vrkoˇcov. Spod klob´ uka, ktor´ y mu padal do tv´ are a z v¨ aˇcˇsej ˇcasti mu halil tv´ ar, st´ upal ostr´ y dym. Kto na neho pohliadol, vedel, ˇze tomuto diablovi sa treba vyhn´ ut’. Duniv´ ym krokom predst´ upil pred n´ as. St´ al tam ako st´lp ˇ sie zn´ na m´ ole. Spev stichol. Chlap´ık na mˇ na pohliadol a poklepal na stˆ ol. Dalˇ ame gesto na obsluhu a slobodne po doplnen´ı energie pokraˇcoval d’alej. Kaˇzd´ y ˇclen pos´ adky oˇcak´ aval nejak´e povˇsimnutie alebo pochvalu. No namiesto toho sme si vypoˇculi krik a vyhr´ aˇzky. Niˇc v´ ynimoˇcn´e. St´ ale spom´ınal a vykrikoval, ˇze sme ako ˇzensk´e, ˇco patria na zem. Hned’ na to n´ as poslal do hlbok´ ych pekiel a vynadal, ˇze len tak post´ avame. Vˇsetci sme sa rozbehli ako h´ uf r´ yb. Dˆ ostojn´ık zist’oval ˇskody, n´ amornici ich opravovali a kapit´ an posed´ aval v kajute. Neskˆ or ako som sa fl´ akal po palube, poˇcul som rozhovor dˆ ostojn´ıka a kapit´ ana. Kapit´ an mal nepr´ıˇcetn´ y hlas a dˆ ostojn´ık opatrne hl´ asil ˇskody. Vel’mi vel’k´e ˇskody. Z´ asoby vystaˇcia na p´ ar dn´ı. Hlavn´ y staˇzeˇ n praskol a pri najmenˇsom vetr´ıku sa zlom´ı. Kormidlo bolo zniˇcen´e. Straty na muˇzoch obrovsk´e. Dˆ ostojn´ık zaˇcal panik´ arit’. Vraj v takomto stave sa budeme plavit’ po morskom dne a podobn´e voloviny. Pribl´ıˇzil som sa bliˇzˇsie, aby som videl, ˇco presne sa tam deje. Kapit´ an bol k nemu otoˇcen´ y chrbtom, chv´ıl’ku preˇslapoval a poˇcu ´val tie ˇzv´ asty. No n´ ahle sa yvrtol a z obr´ atky jednu vrazil dˆ ostojn´ıkovi, ktor´ y sa v momente ocitol na kolen´ ach. Kapit´ an zasypel, ˇze on bude rozhodovat’ kedy a kadial’ sa bude plavit’ jeho lod’ a nie ak´ asi krysa zo stoky. Ticho som sa prikrˇcil a snaˇzil sa spoza sudov odplazit’. Dˆ ostojn´ık st´ ale leˇzal na zemi a vypl’u ´val krv. Kapit´ an do neho kopol a rozk´ azal, nech sa mu prat´ a z oˇc´ı. Dˆ ostojn´ık sa najprv plazil ako had, no potom vstal a pridal sa k ostatn´ ym akoby sa niˇc nestalo. Abegoth, Redaktor
V dneˇsnom ˇc´ısle nem´ ame urˇcit´ u t´emu, no asi najviac suˇzuje obˇcanov kr´ al’ovstva probl´em menom Pir´ at. Preto som si dovolil vyrazit’ do ul´ıc a zistit’, ˇco si okolo toho mysl´ıte. C´ıtite sa v bezpeˇc´ı pred pir´ atom, ˇco plieni Andariu? Tralpian: No...Abych pravdu rekl, jeste jsem ho nepotkal a doufam, ze ani nepotkam. Nikdy nevite kde a koho prepadnou. Krian: Ani nie jelikoz si s tim Andorska armada neporadila. Kdo by se tu take citil v bezpeci. Anonym: Ano. Ja s nich mam strach, pretoze si myslim, ze ovladnou cely Andor. Falathrim: Ne. Necitim, ma moc velkou lod. Jeho lod ma 6 del, 2 stezne a vycvicenu posadku. Je rychla a dobre manevrovatelna. Jednou jsem ji potkal na mori a nechtel bych s ni bojovat. Dalˇs´ı ˇc´ıslo je za n´ ami a j´ a douf´ am ˇze jste v nˇem naˇsli informace kter´e V´ as pˇrekvapily, potˇeˇsily ˇci dovedly k zamyˇslen´ı se. Tˇeˇs´ım se na vidˇenou v dalˇs´ı ˇc´ısle, kter´e by mˇelo vyj´ıt urˇcitˇe co nejdˇr´ıve, vˇzdycky se pˇreci najde o ˇcem ps´ at. Pˇreji pˇr´ıjemn´ y ˇcas pˇri ˇcek´ an´ı na dalˇs´ı ˇc´ıslo! Napˇreˇctenou, Morholt, ˇs´efredaktor
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 15
V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, ˇ ım V´ drˇz´ıte ve sv´ ych rukou dalˇs´ı v´ ytisk Vaˇseho obl´ıben´eho pl´ atku. C´ as toto ˇc´ıslo pˇrekvap´ı? Rozhodli jsme se, s nadch´ azej´ıc´ım ˇcasem zim a snˇehu, z´ asobit V´ as pˇr´ıbˇehy ke krbu pro dlouh´e noci. V prvn´ım d´ıle naˇseho seri´ alu poh´ adek pˇrin´ aˇs´ıme kouzeln´ y pˇr´ıbˇeh pro moˇzn´ a troˇsku odrostlejˇs´ı ˇcten´ aˇre, posud’te vˇsak sami. Pro mlad´e jinochy touˇz´ıc´ı po ˇ sl´ avˇe sepsala naˇse u ´ˇzasn´ a pisatelka Cerven´ a Karkulka podrobn´ y n´ avod jak se st´ at uzn´ avan´ ym a obdivovan´ ym hrdinou. Douf´ am za celou redakci ˇze ˇc´ıslo pˇreˇctete jedn´ım dechem a najdete v nˇem podnˇetn´e informace pro V´ as. Morholt, ˇs´efredaktor
Smutn´ a zpr´ ava Redaktor Abegoth je jiˇz delˇs´ı dobu nezvˇestn´ y, nedost´ av´ a se n´ am o nˇem ˇza ´dn´ ych informac´ı a posledn´ı ˇcl´ anek co se od nˇej ocitl na redakˇcn´ı n´ astˇence je pokraˇcov´ an´ı pir´ atsk´eho pˇr´ıbˇehu s pˇripsan´ ym pap´ırkem ˇze mapa mus´ı urˇcitˇe existovat. Pros´ım V´ as vˇsechny za celou redakci, aby jste v pˇr´ıpadˇe ˇze redaktora uvid´ıte ˇci o nˇem uslyˇs´ıte okamˇzitˇe hl´ asili nˇekomu z redaktor˚ u. Za stopu vedouc´ı k nalezen´ı redaktora bude inform´ ator odmˇenˇen!
Od pivovaru ke kl´ aˇsteru Slyˇseli jste uˇz tu zpr´ avu, ˇze na v´ ychod od Imeru se zaˇcal budovat kl´ aˇster? Ne? A slyˇseli jste o svat´ ych muˇz´ıch Sikovi a Rufovi? Taky ne? Tak poslyˇste co se ud´ alo na pˇrelomu p´ atku a soboty. Noˇcn´ı klid Havantu z niˇceho nic proˇr´ızl t´ ahl´ y zvuk mˇestsk´e trouby, pˇreruˇsovan´ y sign´ al povˇedˇel vˇsem v okol´ı at’ se shrom´ aˇzd´ı neprodlenˇe pˇred srdcem Havantu, pˇred domem starostky Aishlyn. Neˇz by jste stihli vyp´ıt jedno Tmav´e Havantsk´e, bylo pˇred jej´ım domem shrom´ aˇzdˇeno na deset dobrodruh˚ u. Starostka je sezn´ amila se svat´ ymi muˇzi, Sikem a Rufem a ti jim vysvˇetlili co si maj´ı vz´ıt s sebou na v´ ypravu a ˇze se sejdou za chv´ıli pˇred komendou Templu. Netrvalo dlouho a pˇred komendou se shrom´ aˇzdil z´ astup lidu, obleˇcen´eho v tepl´e svrchn´ıky, kter´ y se pod velen´ım herolda Fafnera uspoˇra ´dal v dokonal´ y dvojˇrad. Pak skupina vyrazila, s obˇcasn´ ymi pˇrest´ avkami k hled´ an´ı svat´ ych muˇz˚ u, kteˇr´ı se ˇcasto odklonili z cesty. Zima pˇrituhovala a v dobrodruz´ıch nar˚ ustala obava. Jdeme spr´ avnˇe? Nespletla Aishlyn cestu? Pak jsme narazili na prvn´ı d’a ´blovy zplozence a mnoh´ ym zaˇcalo sv´ıtak oˇc p˚ ujde pˇri t´ehle Zveˇrejnˇ eno 30. 11. 2007
77
78
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 15 KAPITOLA 17. ANDORSKY C
v´ ypravˇe, rozhodnˇe to nebude nic jednoduch´eho. Vyskytly se prvn´ı obˇeti na ˇzivotech, ovˇsem d´ıky mistrovsk´emu umu starostky byly bloud´ıc´ı duˇse vr´ aceny zpˇet do ˇzivota. Prod´ırali jsme se nehostin´ ymi Imersk´ ymi pl´ anˇemi, bojovali se snˇehem o kaˇzd´ y krok, nˇekolikr´ at jsme si museli udˇelat cestu skrz mohutn´e balvany. Nakonec jsme ale stanuli pˇred zdmi nˇeˇceho, co v ˇst’astnˇejˇs´ıch dob´ ach mohlo b´ yt kl´ aˇsterem. Hned zpoˇca ´tku n´ as uv´ıtal jeden z d’a ´blov´ ych sluˇzebn´ık˚ u, jeho ˇzivot vˇsak netrval dlouho. Pak jsme ale narazili na podivnou postavu, zboˇzn´ı muˇzi v naˇsich ˇrad´ ach - Morholt, Fafner a Henry, maj´ıc silnou v´ıru ve sv´eho boha, se snaˇzili z postavy vym´ ytit zl´eho ducha, postava se ovˇsem promˇenila v obrovsk´eho d´emona a rozpoutala ˇreˇz na kterou budou urˇcitˇe vˇsichni dlouho ve snech vzpom´ınat. Mnoho lid´ı zemˇrelo, mnoho bylo znovu probuzeno k ˇzivotu, d´emon byl vˇsak nakonec zahn´ an do podzemn´ı krypty a vchod byl zaˇst´ıcen mocnou magi´ı jednoho ze svat´ ych muˇz˚ u. Neˇz, ˇza ´dn´e ˇstˇest´ı nen´ı dokonal´e a jeden z bratr˚ u ztratil v onom boji sv˚ uj ˇzivot navˇzdy. Budiˇz mu zemˇe lehk´ a, pˇrejme alespoˇ n osvobozen´emu kl´ aˇsteru rychlou obnovu ku sl´ avˇe a funkci kterou mˇel pˇredt´ım. Favens, redaktor
Prestavba Kr´ al’ovsk´ eho mesta Andor Urˇcite si mnoh´ı z v´ as vˇsimli novinku na v´ yveske v Andore, v ktorej sa p´ısalo o prestavbe kr´ al’ovsk´eho mesta. Preto v´ am prin´ aˇsam tento ˇcl´ anoˇcek, aby ste sa o tomto novom pl´ ane dozvedeli nieˇco viac. Na moje ot´ azky za cel´e mesto odpovedal rytier Thomas von Chava, ktor´emu z´ aroveˇ n d’akujem za ochotu a pomoc. Cel´e mesto ako tak´e, bude z kameˇ na a mramoru, priˇcom hlavn´ y dˆ oraz ost´ ava na kameni, aby dominantou mesta ostal hrad. Jeho prestavba nie je v kompetencii mesta, preto zrejme ostane nedotknut´ y. Mˆ oˇze sa vˇsak zmenit’ jeho poloha vzhl’adom k okoliu, ked’ˇze sa pl´ anuje u ´pln´ a prestavba mesta a nov´e rozmiestnenie budov. D´ atum zaˇcatia pr´ ac eˇste nie je stanoven´ y, nakol’ko sa eˇste plnia mestsk´e sklady a dokresl’uj´ u sa posledn´e n´ avrhy. Projekt je financovan´ y zo z´ asob mestskej pokladne. Podarilo sa mi zistit’ nieˇco aj k oslav´ am pri pr´ıleˇzitosti v´ ystavby. P´ an rytier sa vyjadril doslova takto: “Kr´ alovsk´ y Andor poskytne v budoucnu hojnost oslav. Budou poˇra ´dany pˇred zapoˇcet´ım v´ ystavby, bˇehem n´ı, i po n´ı. Hned prvn´ı, pokud se vˇse podaˇr´ı by mˇel b´ yt nedˇeln´ı trh.“ Prestavba zaˇcne rekonˇstrukciou pr´ıstavu a n´ amestia a postupne sa rozˇs´ıri na cel´e mesto. V pl´ anoch je zmenit’ vzhl’ad banky, a kniˇznici bud´ u pravdepodobne priraden´e nov´e priestory v samostatnej budove. Kr´ al’ovsk´ y Andor m´ a byt’ vybudovan´ y aj ako obchodn´ a kriˇzovatka celej zeme. Na obchody a obchodn´ıkov bude kladen´ y obzvl´ aˇst’ vel’k´ y dˆ oraz. Zabehnut´ ym obchodn´ıkom bude umoˇznen´e podat’ si vlastn´ y n´ avrh, s predstavou svojho obchodu. Samozrejme nie u ´plne zadarmo. Poloha obchodov Str´ aˇzcov a Tul´ akov sa zrejme menit’ nebude, ale celkov´ y obraz mesta poˇc´ıta s t´ ym, ˇze ˇziaden obchodn´ık neostane nikde zastrˇcen´ y“. S kaˇzd´ ym obchodn´ıkom sa bude jednat’ ” osobitne a osobne. Na predmest´ı bud´ u st´ at’ luxusn´e domy pre bohatˇs´ıch meˇst’anov, r´ ata sa vˇsak aj so ˇstvrt’ou pre nov´ ych prist’ahovalcov a chudobu. Mesto sa rozhodlo eˇste pred zaˇcat´ım v´ ystavby zredukovat’ poˇcty zamestnancov, konkr´etne ide o mestsk´e str´ aˇze. Uˇz ted’ jich je pr´ıliˇs mnoho, takˇze poˇcty str´ aˇzn´ ych omez´ım jeˇstˇe pˇred zaˇca ´tkem pˇrestavby,“ vyjadril sa p´ an ” Chava. Naˇsich ˇcitatel’ov iste bude zauj´ımat’ aj ot´ azka hospod´ arstva. Ohl’adom pol´ı sa nechystaj´ u bohuˇzial’ ˇziadne zmeny. Andorsk´ y dol ˇc´ıslo dva je uˇz v rekonˇstrukcii. Podl’a vedenia mesta: Neust´ ale se na nˇem pracuje, ale jeho poˇskozen´ı ” bylo natolik v´ aˇzne, ˇze pr´ ace zaberou hodne ˇcasu. Kaˇzdop´ adne se pracuje na jeho znovuotevˇren´ı.“ Do bud´ ucna s´ uv ’ pl´ ane aj ˇspeci´ alne ohrady na ˇsl achtenie kon´ı. V n´ akresoch sa objavila aj pr´ıstavba d’alˇs´ıch domin´ ant mesta a to hned’ v poˇcte tri kusy. Pre obyvatel’ov asi ˇ najpr´ıjemnejˇsie bud´ u parn´e k´ upele. Dalej sa poˇc´ıta s mestsk´ ym skladiskom v podobe kamennej veˇze a do tretice to bude vel’k´ y maj´ ak. Rytier Thomas von Chava odkazuje naˇsim ˇcitatel’om:“ Za kr´ alovnu!!“ a ja d´ ufam, ˇze v´ as tento ˇcl´ anok zaujal a dostali ste sa aˇz sem.
79 Ashanty, redaktorka
Krvav´ y mech Dnes v´ am predstav´ım t´ uto zvl´ aˇstnu rastlinku. Vybrala som si ju po rozhovore s jednou mojou zn´ amou. A ˇco tak´eho ma na nej zaujalo? No pravdupovediac, dozvedela som sa, ˇze t´ ato rastlinka sa ned´ a pestovat’ a nerastie ani na divoko. A tak som zasadla za star´e knihy a zapr´ aˇsene zvitky a p´ ar inform´ aci´ı som pre v´ as vydolovala. Kedysi d´ avno, pred spojen´ım r´ as proti skˇretom, bojovali tieto medzi sebou. Elfovia, l’udia a barabari. Jeden n´ arod krvilaˇcnejˇs´ı ako druh´ y. A pr´ ave tieto boje o vl´ adu nad krajmi po celkom svete zrodili rastlinku, cudzopasn´ıka. Krvav´ y mach. ˇ Carodejn´ ıci ho niekedy volaj´ u aj Krvilaˇcn´ y(Krvav´ y) Koberec, pr´ıpadne Kvety Elfov. Krvav´ y mach je vlastne obyˇcajn´ y mach, ktor´ y rastie v pˆ ode presiaknutej krvou. Pomenovanie Kvety Elfov, dostal podl’a miesta, kde sa prv´ y kr´ at objavil. Na tomto mieste elfsk´e komando zmasakrovalo l’udsk´ u karav´ anu, naloˇzen´ u zbraˇ nami a brneniami pre nov´ ych rytierov. M´ a slan´ u pr´ıchut’, pr´ıchut’ mili´ onov slz´ı, ktor´e preliali pozostal´ı bez rozdielu rasy. T´ ato rastlina r´ astla vel’mi r´ ychlo a skoro vˇsade. Zarastali n ˇou obrovsk´e bojov´e polia, pokr´ yvala tel´ a m´rtvych. Nedala sa vyhubit’ ani zniˇcit’. Alchemisti ju zaˇcali pre tieto jej vlastnisti prid´ avat’ do rˆ oznych lektvarov, podporuj´ ucich ohybnost’ a h´ uˇzenvatost’. A teraz sa dost´ avam k rozl´ usknutiu mojej ot´ azky:Kde a ako teda tento mach z´ıskat’? Po uzmieren´ı r´ as krv vyplavil d´ aˇzd’, krvav´e rastliny vymreli a ich pestovanie sa dodnes nikomu nedar´ı. Tento zauj´ımav´ y regent ochraˇ nuj´ u uˇz len d´ avno m´rtvi ˇcarodeji, pr´ıpadne temn´ y ˇcarodeji, ktor´ı umelo predlˇzuj´ u ˇzivot svojej ˇciernej duˇse. Urˇcite sa nejak´e k´ usky n´ ajdu aj v rozpadaj´ ucich sa truhliciach na zabudnut´ ych miestach, kde uˇz dnes chodievaj´ u len dobrodruhovia za vidinou vel’k´ ych straten´ ych pokladov... Ashanty, redaktorka
Ozn´ amen´ı V sobotu tohoto mˇes´ıce se bude konat ples na kter´ y jste vˇsichni srdeˇcnˇe zv´ ani. Shodou okolnost´ı je m´ısto kon´ an´ı plesu ve stejn´em mˇestˇe o jak´em je toto ˇc´ıslo, tedy v Andoru v jeho kulturn´ım domˇe. Bliˇzˇs´ı informace najdete na v´ yvˇesk´ ach, nyn´ı nˇeco k chov´ an´ı na takov´e akci. Pokud jdete jiˇz v p´ aru, vstupuje do m´ıstnosti prvn´ı parnterka, muˇz j´ı t´ım prokazuje ˇcest ˇze ona m˚ uˇze vstoupit prvn´ı. Partnerce pom˚ uˇzete galantnˇe z pl´ aˇstˇe a odvete j´ı na V´ ami vybran´e m´ısto k sezen´ı. K obl´ek´ an´ı na plesu: Velmi nevhodn´e jsou zbroje, ano i ze zlata ˇci temn´eho kovu. Kdo pˇrijde na ples ve zbroji, bude poˇza ´d´ an aby opustil prostor kon´ an´ı. Doporuˇcuje se kratˇs´ı obleˇcen´ı, robu si m˚ uˇzete pˇri tanci lehko pˇriˇsl´ apnout a to dojmu rozhodnˇe nepˇrid´ a. Kdyˇz chcete tanˇcit s jinou partnerkou neˇz zn´ ate, doporuˇcuje se n´ asleduj´ıc´ı formulace. ,,Dobr´ y den, sm´ım prosit? partnerka by mˇela odpovˇedˇet vˇzdy ano, ojednˇel´e vyj´ımky se samozˇrejmˇe toleruj´ı. D´ ale se partner jako prvn´ı pˇredstavuje a d´ ama mu prvn´ı pod´ av´ a ruku - jako spoleˇcensky v´ yˇse postaven´ a osoba. Tanˇc´ıme ladnˇe a bez dupotu, po tanci podˇekujeme partnerce a odvedeme j´ı na m´ısto. To by byly z´ akladn´ı informace pro to aby jste se na plese neztrapnili. Pro procviˇcen´ı a pˇr´ıpadn´e rozˇs´ıˇren´ı obzor˚ u doporuˇcuji navˇst´ıvit Taneˇcn´ı lekci o den dˇr´ıve na t´emˇze m´ıstˇe. S pˇra ´n´ım u ´spˇeˇsn´eho v´ ybˇeru partnerky, Morholt, ˇs´efredaktor Doˇc´ıt´ ate posledn´ı ˇra ´dky ˇc´ısla 15 a j´ a douf´ am ˇze se V´ am l´ıbilo a ˇze ho nepouˇzijete pouze jako vysouˇseˇc do mokr´ ych ˇ bot ˇci palivo v krbu. Pokud vˇse p˚ ujde tak jak m´ a, budete si moc pˇreˇc´ıst v pˇr´ıˇst´ım ˇc´ısle dalˇs´ı z pˇr´ıbˇeh˚ u z pera Cerven´ e Karkulky a dalˇs´ı report´ aˇze z neobvykl´ ych m´ıst. Napˇreˇctenou pˇr´ıˇstˇe, Morholt, ˇs´efredaktor
´ ˇ Pˇ r´ıloha ANDORSKEHO SUMU - I. v´ yroˇ c´ı
ˇ Vˇern´ı ˇcten´ aˇri Andorsk´eho Sumu... ... pˇred rokem a p´ ar dny jste drˇzeli v rukou prvn´ı vyd´ an´ı jedin´ ych andorsk´ ych novin. Ano, je tomu jiˇz rok, co se seˇsla skupinka lid´ı rozd´ıln´e rasy, povol´ an´ı i charakteru avˇsak se stejn´ ym z´ amˇerem - pravidelnˇe pˇrin´ aˇset obˇcan˚ um Andarie vˇsechny, at’ uˇz d˚ uleˇzit´e zpr´ avy z hradu, tak i vˇsemoˇzn´e drby. Jako vˇsechny zaˇc´ atky byl i tento velice teˇzk´ y. Neust´ al´e sh´ anˇen´ı informac´ı, podpl´ acen´ı kr´ alovsk´ ych ˚ uˇredn´ık˚ u a vyd´ır´ an´ı mˇestsk´ ych str´ aˇzn´ık˚ u bylo vskutku n´ aroˇcn´e. Moˇzn´ a V´ am to pˇrijde pˇr´ıliˇs krut´e, ale staˇcilo str´ aˇzn´ıkovi zahrozit ozn´ amen´ım jeho nevˇery a uˇz ste vˇedˇeli, s k´ ym se sch´ az´ı jeho nadˇr´ızen´ y a jak´e podniky navˇstˇevuje ryt´ıˇr. Aˇc se to nezd´ a, novinaˇrina je velmi nebezpeˇcn´ y kon´ıˇcek. Spousta lid´ı by V´ as nejradˇeji vidˇela p´ ar metr˚ u pod zem´ı, m´ ate mnoho nepˇra ´tel. Kaˇzd´ y z redaktor˚ u vˇsak p´ıˇse jen pro V´ as bez nˇejak´eho vˇetˇs´ıho zisku, proto si tˇechto osob vaˇzte a bud’te za nˇe r´ adi. Vskutku, ps´ at pro andarijsk´e obˇcany bylo, je a bude n´ aroˇcn´e, pˇresto vˇsechno jsem hrd´ y na to b´ yt jeden z rodiˇc˚ u ˇ Andorsk´eho Sumu. T´ımto bych chtˇel popˇra ´t hodnˇe ˇstˇest´ı souˇcasn´ ym redaktor˚ um, mnoho spokojen´ ych ˇcten´ aˇr˚ u a co nejm´enˇe probl´em˚ u a cenzur. ˇ Ivor, naladris lewansk´ y, prvn´ı ˇs´efredaktor Andorsk´eho Sumu
Dobrodruhem snadno a rychle - Mal´ y n´avod pro zaˇc´ınaj´ıc´ı hrdiny. Dobr´ y den. Jistˇe i vy jste nˇekdy pˇrem´ yˇsleli nad t´ım, jak se vychle dopracovat k povˇesti hrdiny, opˇevovan´eho v b´ asn´ıch, kter´emu se lid´e kladn´ı a d´ıvky o nˇem v noci sn´ı. Tedy i pro v´ as je urˇcen tento kr´ atk´ y nauˇcn´ y text. Z´ asadn´ı ot´ azka zn´ı – jak na to? Prvn´ı, podle ˇceho v´ as lid´e budou posuzovat, je vzhled. Jak tedy vypad´ a typick´ y hrdina? Vysok´ y, svalnat´ y, to je bez pochyby (kdo kdy vidˇel hrdinu – skrˇcka). A d´ al? Hmmm... Snad bujn´ y, dobˇre udrˇzovan´ y kn´ır nebo bradka. Nakr´ atko stˇriˇzen´e vlasy, kter´e nepˇrek´ aˇzej´ı pod pˇrilbou. T´ım se dost´ av´ ame k odˇevu – krdina bez brnˇen´ı je jako pivo bez pˇeny. Nabl´ yskan´ a zbroj bez ˇsr´ am˚ u nebo prasklin, ˇskornˇe po kolena, vlaj´ıc´ı pl´ aˇst’ v barvˇe lad´ıc´ı k hrdinov´ ym oˇc´ım... A d´ al? Zveˇrejnˇ eno 30. 11. 2007
80
81 Nu, snad nˇejak´ a zbraˇ n. Kaˇzd´emu sednˇe nˇeco jin´eho, tenhle se oh´ an´ı obouruˇcn´ım meˇcem stejnˇe snadno jako p´ ar´ atkem, tamten niˇc´ı hordy nepˇra ´tel pravideln´ ymi rozmachy palc´ atem. Oba maj´ı sv´e kouzlo. Nez´ aleˇz´ı vˇsak na tom, ˇc´ım se oh´ an´ıte, ale po ˇcem. V´ aˇznˇe? Jistˇe! Chlap vraˇzd´ıc´ı jak maniak v Lewansk´ ych les´ıch rozhodnˇe nem´ a n´ arok na titul hrdina roku“. Naopak ten, ” kter´ y se bez ohledu na sv´e zdrav´ı postav´ı bok po boku jin´ ym a bojuje proti pˇresile zla, TO je prav´ y hrdina. S´ ahnˇete si do svˇedom´ı – padlo vaˇs´ı rukou v´ıce zvˇeˇre neˇz nepˇra ´tel? Kdo je to nepˇr´ıtel? To je ten, nebo ta, kteˇr´ı obtˇeˇzuj´ı sluˇsn´e lidi, br´ an´ı jim v norm´ aln´ım ˇzivotˇe, zab´ıj´ı je a i jinak jim ˇskod´ı. Nepˇr´ıtele je vˇzdy tˇreba naj´ıt a zneˇskodnit. Nepˇr´ıtelem nejsou jen zl´ı ˇcarodˇejov´e, oˇskliv´e nekromantky a ˇs´ılen´ı knˇeˇzourov´e. Za nepˇr´ıtele lidstva (a elfstva a barbarstva) jsou povaˇzov´ an´ı v prvn´ı ˇradˇe skˇreti. Skˇreta najdete nejl´epe po ˇcichu. Smrd´ı jak otevˇren´ a stoka, chrocht´ a, vrˇc´ı a tak nˇejak v˚ ubec je hluˇcn´ y. Z´ akeˇrnˇejˇs´ı pˇr´ıbuzn´ y skˇreta je troll. Je vˇetˇs´ı, v´ıc smrd´ı a v´ıc to bol´ı kdyˇz v´ as praˇst´ı. Ale taky zab´ıt trolla m´ a u sleˇcen vˇetˇs´ı v´ ahu neˇz nˇejakej obyˇcejnej skˇret. Takˇze t´ım to konˇc´ı? Zab´ıt nepˇr´ıtele a jsem hrdina? Ale kdepak. Hlavnˇe tˇe u toho nˇekdo mus´ı vidˇet a pak tˇe vychvalovat. To ˇze jsi hrdina o tobˇe mus´ı prohl´ asit jin´ı, ne ty s´ am. A bez d˚ ukaz˚ u a svˇedk˚ u ti bude tˇeˇzko nˇekdo vˇeˇrit. No tak nic. Tak j´ a se vr´ at´ım ke kolovratu... Jen jdi, z tebe hrdina nebude. Ale co z v´ as?
Z andarijsk´ ych hospod informujeme... Tam v t´ y hospodˇe v Andoru, jak tam maj´ı krb a nepˇr´ıjemnou serv´ırku, sedˇel tuhle chl´ apek. No, oˇsuntˇelej byl aˇz hamba, docela smrdˇel, ale lidi se okolo nˇej rojili... Tak jsem si sedla bl´ıˇz, abych vˇedˇela co se zas dˇeje. No, byl to potulnej vypravˇeˇc pˇr´ıbˇeh˚ u, a zrovna jim ˇr´ıkal tuhle historku... Jeden mlad´ık, ˇr´ıkejme mu Brett, se uˇcil u jednoho nejmenovan´ yho slavn´ yho ˇremesln´ıka. Jakoˇzto uˇceˇ n mˇel na starosti obstar´ av´ an´ı dˇreva, a tak jako kaˇzd´e r´ ano sbalil sekeru a svaˇcinu a vyrazil do lesa. Vyˇsel v´ ychodn´ı branou, obloukem se vyhnul m´ ytinˇe, kde je do tr´ avy vyp´ alen´ y d’a ´blovo znamen´ı, a ˇsel nahoru, ke skal´ am. Rostou tam pˇekn´ y duby, tˇeˇsil se na snadnou pr´ aci... Ale to by nesmˇel potkat toho staˇr´ıka. Jak tak Brett s pobrukov´ an´ım proch´ azel lesem, o nˇeco zakopl a nat´ ahl se jak dlouh´ y tak ˇsirok´ y. Za sebou zaslechl tak trochu ˇs´ılen´ y sm´ıch a kdyˇz se ohl´edl, uvidˇel starce v b´ıl´e ˇr´ıze, zlat´ ymi vlasy, ale u ´plnˇe debiln´ım v´ yrazem (vypravˇeˇc se posluchaˇc˚ um omluvil za nevhodn´e v´ yrazy, ale jinak to pr´ y popsat neˇslo). Bl´ azen si na Bretta ukazoval prstem, sm´ al se a slintal si na b´ılou r´ obu. N´ aˇs dˇrevorubec byl sluˇsnˇe vychovan´ y mlad´ y muˇz, a tak odloˇzil pr´ aci na pozdˇeji, nal´ akal starce na such´ y chleba a odvedl ho do mˇesta k l´eˇcitel˚ um. Neoˇcek´ aval ˇz´ adnou odmˇenu, ale staˇcilo p´ ar kouzeln´ ych zaˇr´ık´ an´ı ze strany l´eˇcitelek a staˇr´ık najednou vypadal pˇri smyslech. Dˇekuji ti ml´ adenˇce,“ odvˇetil hlasem a v oˇc´ıch se mu zraˇcila moudrost vˇek˚ u. Zachr´ anil jsi mˇe a proto ti spln´ım ” ” pˇra ´n´ı.“ Jak jste si domysleli, Brettovi se povedl husarsk´ y kousek – zachr´ anil kouzeln´eho dˇedeˇcka, a jak vˇsichni v´ıte, kouzeln´ ym d˚ uchodc˚ um se mus´ı d´ at bud’ chleba nebo buchty, a oni v´ am za to pak spln´ı pˇra ´n´ı. Brett byl v t´eto oblasti vzdˇel´ an dostateˇcnˇe – vˇsak co se naposlouchal pˇr´ıbˇeh˚ u za zimn´ıch noc´ı! – a tak vˇedˇel co se sluˇs´ı a patˇr´ı. ´ dˇekuji, dˇedeˇcku. Ale j´ O, a nic nechci. M´ am pr´ aci, m´ am kde hlavu sloˇzit, m˚ uj v´ aˇcek nen´ı pr´ azdn´ y. J´ a jsem ” spokojen´ y,“ hr´ al si Brett na skromn´eho, i kdyˇz mu hlavou v´ıˇrily myˇslenky na ˇserpu herolda, bujn´eho oˇre, truhlu plnou zlat’a ´k˚ u, post starosty... Kouzeln´ y dˇedeˇcek tak´e zachoval dek´ orum a zaˇcal mlad´ıka pˇremlouvat: Nenech se prosit. Po ˇcem tvoje srdce ” touˇz´ı?“ ptal se a zaˇcal pˇred zkoprnˇel´ ym mlad´ıkem vytv´ aˇret ve vzduchu iluze pˇresnˇe tˇech vˇec´ı, kter´e Brettovi t´ ahly hlavou. Protoˇze si mlad´ık myslel, ˇze by nemˇel vypadat jako hamoun, zatv´ aˇril se skromnˇe. Ne, dˇedeˇcku, to opravdu ” ˇ jsem skromnˇe a l´ıbilo se mi to...“ D´ nemohu pˇrijmout. Zil al se nedostal. Staˇr´ık nasadil naˇstvan´ y v´ yraz, zavrˇcel Tak si naprdni!“ a odeˇsel, nech´ avaje zkoprnˇel´eho mlad´ıka uprostˇred ” n´ amˇest´ı. A co z toho plyne, mil´e dˇeti? Hloupej kdo d´ av´ a, hloupˇejˇs´ı kdo nebere. ˇ Kdyˇz vypravˇeˇc dovypr´ avˇel a pˇrihnul si z korbele, zavrtˇela jsem znechucenˇe hlavou. Cemu tady ˇr´ıkaj´ı dobr´ y pˇr´ıbˇeh, nad t´ım se mi chce breˇcet... Znechucenˇe jsem vstala a odeˇsla. Pˇr´ıbˇeh urˇcitˇe nebyl podle pravdy, protoˇze kdyby nˇekdo nab´ızel truhly zlata a ˇslechtˇen´ y konˇe za chleba nebo kol´ aˇc, tak uˇz je d´ avno zavˇrenej nˇekde, kde si nem˚ uˇze ubl´ıˇzit... A jistˇe v t´eto zemi nen´ı nikdo, kdo by takov´e dary odm´ıtnul v´ıc neˇz jednou. ˇ Cerven´ a Karkulka
82
ˇ ´ILOHA ANDORSKEHO ´ ˇ ´ ˇ ´I KAPITOLA 18. PR SUMU - I. VYRO C
ˇ Dˇekuji vˇsem naˇsim ˇcten´ aˇr˚ um, jako jste Vy, ˇze n´ aˇs/V´ aˇs Sum st´ ale podporuj´ı a ˇctou. Znamen´ a to pro n´ as mnoho ˇ a douf´ ame ˇze se bude moci cel´ a redakce pochlubit opˇet za rok nejen t´ım ˇze Andorsk´ y Sum st´ ale funguje, ale i t´ım ˇze se vylepˇsil. Pˇreji kr´ asn´e chv´ıle str´ aven´e s naˇsimi novinami. Morholt, ˇs´efredaktor
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 16
V´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, okolo dom˚ u a mˇest st´ ale dun´ı kopyta Temn´e j´ızdy, ale u n´ as v redakci jsou ˇcasto pˇrehluˇsena naˇsim mil´ ym tiskaˇrsk´ ym strojem, kter´ y chrl´ı Vaˇse obl´ıben´e noviny. O ˇcem si dnes poˇctete? Inu, nebudu chodit kolem hork´e kaˇse a oddalovat V´ as od ˇcten´ı, u ´vodn´ıky jsou pˇreci proto aby se pˇreskakovali. No ne? Morholt, ˇs´efredaktor
N´ abor Havantu V´ıte, ˇze v Havantu zaˇcali budovat vlastn´ı domobranu? No fakt! Ta jejich starostka tam norm´ alnˇe sch´ an´ı lidi schopn´ y boje. S´ am jsem to na vlastn´ı oˇci vidˇel, jak tam zkouˇsela nˇejak´ yho zabij´ aka. Kolem st´ ali jeho kump´ ani a ˇsuˇskali si nˇeco o tom, ˇze kdyˇz to starej vyhraje a p˚ ujde do arm´ ady, tak jim budou prominut´ y vˇsecky zloˇciny. No, asi to bude pravda. Takˇze jestli m´ ate nˇejakou tu skvrnu na ˇst´ıtˇe, tak rychle do Havantu a koukejte se nalejt do arm´ ady. Men´ aˇz tam prej vaˇr´ı a serv´ıruje samotn´ a starostka. No to uˇz za to stoj´ı, ne? Favens, redaktor
Havant a jeho rozvoj Pekn´ y deˇ n prajem ˇcitatel’om tohto ˇcl´ anku, v ktorom sa dozviete vel’mi vel’a nov´ ych vec´ı o meste Havant a pl´ anoch jeho starostky pani Aishlyn, ktor´ a bola tak´ a mil´ a a darovala jej drahocenn´ y ˇcas n´ aˇsmu Andorsk´emu ˇ Sumu. P´ ytali sme sa jej rˆ ozne ot´ azky o mestu a jej pl´ anoch a tu ich m´ ate:
Zveˇrejnˇ eno 21. 12. 2007
83
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 16 KAPITOLA 19. ANDORSKY C
84
Preˇco si mysl´ıte ˇze temn´ a j´ızda neza´ utoˇcila na vaˇse mesto? Aishlyn:Na to jde tˇeˇzko odpovˇedˇet, sama to nev´ım, moˇzn´ a je to pro nˇe ned˚ uleˇzit´e. Oˇcak´ avate, ˇze na Havant za´ utoˇci niekedy teraz J´ızda? Aishlyn:Nev´ım jestli v bl´ızk´e dobˇe, ale ob´ avam se ˇze ano! Ste na nich nejak pripraven´ y? Aishlyn:Samozrejmˇe se budeme br´ anit jak um´ıme, ale nechci o tom mluvit, je to tajn´e. A hodl´ ate nieˇco postavit’ nov´e do mesta? Mysl´ım nejak´ u budovu. Aishlyn:R´ ada bych zde nechala postavit kostel, kde budou s´ıdlit l´eˇcitel´e, aby jim nebyla zima. Vaˇse mesto je zn´ ame poliami preto sa t’aˇzko zh´ an ˇaj´ u, neuvaˇzujete o postaven´ı dalˇs´ıch pol´ı? Aishlyn:Budou se stavˇet, ale uˇz jenom soukrom´ a pole. Jak jste si mohli vˇsimnout, nechala jsem vyhl´ asit sb´ırku na nov´ a pole, ale nikdo jeˇstˇe nehodlal pˇrispˇet. Ale aˇz budou havantsk´e sklady pˇret´ekat hl´ınou, tak budou nov´ a pole. A ˇco konkretn´e pl´ any z mesto ako s´ u pron´ ajmi? Aishlyn:At’ se ˇcten´ aˇri nechaj´ı pˇrekvap it osobnˇe. ˇ Tak ja za cel´ y t´ ym Sumu d’akujem za v´ aˇs drahocenn´ y ˇcas.Ja d´ ufam ˇze l’udia radi pomˆ oˇzu na rozv´ıjanie Havantu ale aj in´ ych miest. Iraglos, redaktor
Praetori´ ansk´ a Garda O Praetori´ anskej Garde sa hovor´ı ˇze s´ u to l’udia, ktor´ı myslia iba na seba. Opakom je pravda. Dˇ na 8.12.2007 p´ ar ˇclenov tejto gardy sa us´ıdlili pred mestom Thyris a urobili si piknik, kde poz´ıvali l’ud´ı, ktor´ı chodili okolo nich, a pon´ ukali im tepl´ y ˇcaj alebo nieˇco pod zub. Vl´ adla tam skvel´ a z´ abava a ziˇslo sa vel’a l’ud´ı, ktor´ı urˇcite prispeli tou zvl´ aˇstnou atmosf´erou. Takto asi chceli uk´ azat’, ˇze sa vedia zab´ avat’ aj oni. Po p´ ar hodin´ ach z´ abavy sa l’udia pomaly str´ acali domov a ˇclenovia z Gardy pomaly balili stoly pln´e jedla, ktor´e sa nezjedlo. Po skonˇcen´ı tochto vydaren´eho pikniku sa museli vr´ atit’ do svojej u ´lohy br´ anit’ mesto. Prajeme im asi vˇsetci, aby tak´eto stretnutia sa organizovali ˇcastejˇsie, kde sa stretn´ u vˇsetci l’udia z okolia. Iraglos, redaktor
Thyrisk´ a sch˚ uze Dnes, patn´ act´eho dne tohoto mˇes´ıce, jakmile odbila ˇsest´ a hodina veˇcern´ı byla poprv´e v historii Thyrisu svol´ ana Sch˚ uze lidu. Pˇredstavte si to. Pˇred tˇremi dny dal velitel Temn´e j´ızdy pˇredstavitel˚ um Thyrisu na v´ ybˇer. Bud’ za´ utoˇc´ı spolu s nimi na barbary, anebo se postav´ı pˇr´ımo proti Temn´e j´ızdˇe. Rada lidu rozhodovala dlouho, mluvilo mnoho obˇcan˚ u, mluvilo mnoho pˇredstavitel˚ u Thyrisk´e vl´ ady. Jejich rozhodnut´ı je rozhodnut´ım skuteˇcn´ ych hrdin˚ u, hrd´ ych syn˚ u sv´ ych matek. Thyris bude vzdorovat Temn´e j´ızdˇe a nepˇrijme jej´ı nab´ıdku spojenectv´ı. Barbaˇri, elfov´e - vezmˇete si z lidsk´e rasy pˇr´ıklad. Je moˇzn´e, ˇze jeˇstˇe dnes bude podobn´e rozhodnut´ı na V´ as! Favens, redaktor Jeˇstˇe t´ehoˇz dne veˇcer za´ utoˇcila Temn´ a j´ızda na mˇesto, ale d´ıky srdnatosti obr´ anc˚ u a mnoh´ ym pomocn´ık˚ um z ˇrad pˇrespoln´ıch bylo mˇesto ubr´ anˇeno. Thyris odolal zkouˇsce. Kdo ovˇsem bude dalˇs´ı? Morholt, ˇs´efredaktor
Vˇ eˇstkynˇ e O sobotn´ım dopoledni, kr´ atce pˇred t´ım neˇz se hospodyˇ nky pustily do pˇr´ıpravy obˇeda, obˇevil se na v´ yvˇesce ˇ Andorsk´eho Sumu let´ aˇcek zvouc´ı lidi ten den odpoledne na Andorsk´e n´ amˇest´ı. Ve dvˇe hodiny zaˇcali andorˇst´ı trubaˇci svol´ avat lidi. Obˇevila se tu totiˇz elfka, kter´ a tvrdila, ˇze vid´ı do budoucnosti. Na n´ amˇest´ı mˇela rozloˇzen´e stoly a laviˇcky, zvala lidi a vˇeˇstila jim budoucnost. Tarotov´e karty byly star´e, uˇsmudlan´e, s oh´ yban´ ymi rohy. Kˇriˇst’a ´lov´ a koule byla vyleˇstˇen´ a do vysok´eho lesku, okolo st´ alo velk´e mnoˇzstv´ı zvˇedavc˚ u. Nakonec prvn´ı ˇclovˇek sebral odvahu a nechal si vyvˇeˇstit co ho ˇcek´ a.
85
N´ asledovalo ho p´ ar dalˇs´ıch, kteˇr´ı kromˇe budoucnosti chtˇeli zn´ at odpovˇedi na ot´ azky, jeˇz t´ıˇzily jejich srdce. Mezi nimi byl i kdosi od Pretori´ an˚ u, prozradil ho modr´ y pl´ aˇst’, i kdyˇz tv´ aˇr mˇel zahalenou. Bohuˇzel, svou vˇeˇstbu o l´ asce a ˇzenˇe, jeˇz na nˇej kdesi ˇcek´ a, si nevyslechl do konce. Andorˇst´ı str´ aˇzn´ıci ho kdov´ı proˇc zatkli a ˇsupem poslali do chl´ adku. Klidn´ y pr˚ ubˇeh naruˇsoval muˇz, jeˇz hlasitˇe vykˇrikoval, ˇze nˇeˇcemu jako osudu a ˇcten´ı budoucnosti nevˇeˇr´ı. Budiˇz, kdyˇz nevˇeˇr´ı, at’ si nenech´ a vˇeˇstit. On ale zaˇcal brojit proti elfce, nazval ji lh´ aˇrkou jeˇz ovlivˇ nuje osudy druh´ ych, obvinil ji, ˇze aˇz nˇekomu pˇreˇcte v kart´ ach cosi ˇspatn´eho, a on si s´ ahne na ˇzivot, bude to jej´ı chyba. Vˇeˇstkynˇe se h´ ajila, ale jeho ˇreˇci - to byla voda na ml´ yn pˇrihl´ıˇzej´ıc´ıch Templ´ aˇr˚ u. Hlasitˇe ji naz´ yvali ˇcarodˇejnic´ı, mluvili o kac´ıˇrtv´ı, moˇzn´ a padlo i slovo o up´ alen´ı... Opravdu jsem je nech´ apala, ji naz´ yvali ˇcarodˇejnic´ı, i kdyˇz sami mˇeli v rukou kouzeln´e hole a magie z nich t´ ahla na m´ıle. Snad z´ avist, ˇze ˇzena z lidu toho v´ı o budoucnosti v´ıce, neˇz oni zab´ yvaj´ıc´ı se magi´ı, ˇcten´ım z hvˇezd a ovˇc´ıch vnitˇrnost´ı? Snad ne... Po v´ıce neˇz hodinˇe elfka sbalila sv´e vˇeci a rozlouˇcila se, pr´ y zase brzy mˇesto navˇst´ıv´ı. Komu vyvˇeˇst´ı l´ asku tentokr´ at? ˇ Cerven´ a Karkulka, redaktorka
V´ ytrˇ zn´ık ˇ Sestn´ act´ y den posledn´ıho mˇesice tohoto roku byl jako kaˇzd´ a nedˇele dnem Andorsk´ ych trh˚ u. Seˇsla se zde spousta obchodn´ık˚ u, kupuj´ıc´ıch i lid´ı, kteˇr´ı si jen vyˇsli do spoleˇcnosti. Pˇriˇslo i nˇekolik Praetori´ an˚ u, hl´ıdat pˇred pir´ aty. S nimi pˇriˇsla i jejich ˇcern´ a ovce, voj´ ak Mnium. Ten to pˇred pˇr´ıchodem docela pˇrep´ıskl s pit´ım, ponˇevaˇc se na trhu choval velmi nehezky. Chodil od st´ anku ke st´ anku a tv´ aˇril se pohorˇsenˇe na kvalitn´ı v´ yrobky m´ıstn´ıch obchodn´ık˚ u. Obtˇeˇzoval m´ıstn´ı d´ amy, a to mˇel tolik drzosti, ˇze se pˇredt´ım ani neumyl! Nakonec vˇse zkonˇcilo menˇs´ı potyˇckou s tˇemi, kter´ ym se uˇz jeho chov´ an´ı nel´ıbilo. Pan Macros se jej uˇz chystal vyv´est, kdyˇz v tom se o Mniumov´ ych ˇcinech doslechli Praetori´ ani a herold Ilveth, sopt´ıc vzteky z jeho chov´ an´ı, jej jak se patˇr´ı potrestal, odk´ azal do lesa teˇzit dˇrevo a zak´ azal dalˇs´ı pˇr´ıstup na trhy. Mnium tedy odeˇsel. Klid ale netrval dlouho, protoˇze se tam pˇres z´ akaz uk´ azal ˇclen Kulguru, Sztampo, ale o toho se uˇz Macros rychle postaral. An Ara, redaktorka
86
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 16 KAPITOLA 19. ANDORSKY C
Kr´ıdla z netopiera Toˇz ma zas nezbedn´ıci zl´ akali na nejak´e to dobrodruˇzstvo. Ked’ˇze som za cel´ y svoj ˇzivot zabila len jedin´eho tvorˇceka – Thyrisk´ u krysu, do jaskyne podzemia som sa veru neteˇsila. Ale vˇsetci mi sl’u ´bili, ˇze na mˇ na daj´ u pozor. No ja som ˇsla hlavne kvˆ oli nejak´emu zauj´ımav´emu materi´ alu, z ktor´eho by som si mohla nieˇco pekn´eho urobit’. Teda pr´ıjemn´ y v´ ylet to urˇcite nebol! Skoro som tam od strachu duˇsu vypustila... Ale! Na nieˇco to dobr´e predsa len bolo. Vˇsade sa tam poval’ovali, okrem in´eho, m´rtvolky netopierov, kr´ıdelka, hlaviˇcky, kostiˇcky, noˇziˇcky a ktovie ˇco vˇsetko eˇste. Jeden z naˇsich nekromatov to zbieral, za ˇco som ho patriˇcne odmenila zhnusen´ ym pohl’adom. Konkr´etne opatrne vyberal a zbieral do ˇcierneho batˆ oˇzku len a len kr´ıdla. Ked’ sme sa koneˇcne v zdrav´ı dostali na ˇcerstv´ y vzduch vzala som tohto vyzn´ avaˇca smrti bokom a troˇsku som aj pre v´ as nieˇco o t´ ychto kr´ıdelk´ ach pozist’ovala. Kr´ıdla tvor´ı tenk´ a koˇzovit´ a blana - pat´ agium, ktor´ a je nap¨ at´ a medzi pred´lˇzen´ ymi prstami predn´ ych konˇcat´ın a vzadu sa up´ına na nohy a chvost. Jeho blanit´e kr´ıdla s´ u charakteristick´e pri spodobˇ novan´ı diablov´ ych sluˇzobn´ıkov a je tieˇz star´ ym elfsk´ ym veˇstebn´ ym symbolom. Do elix´ırov sa pouˇz´ıvaj´ u najˇcastejˇsie suˇsen´e. P´ ar kr´ıdel zo stredne vel’k´eho netopiera v´ aˇzi pribliˇzne 200 aˇz 250 gramov, po usuˇsen´ı pribliˇzne polovicu tejto hmotnosti. Netopier m´ a r´ ychlu l´ atkov´ u v´ ymenu. To znamen´ a, ˇze konzumuje hmyz ˇcasto a v pomerne vel’k´ ych mnoˇzstv´ ach. V jeho krvi sa teda nach´ adza naraz vel’a magick´ ych ˇstiav z rˆ oznych druhov hmyzu. Ak k tomu pripoˇc´ıtame aj v´ ynimoˇcnost’ krvi samotn´eho netopiera, vznikne n´ am celkom sluˇsn´ y koncentr´ at pr´ırodn´ ych s´ıl. A pr´ ave koˇzovit´e kr´ıdla popretk´ avan´e mili´ onmi ˇziliek tieto zl´ uˇceniny rovnomerne rozkladaj´ u na v¨ aˇcˇsiu plochu. Zabezpeˇc´ı to dobr´e vyl´ uhovanie extraktu do alchymistovho kotl´ıka. Pripravuj´ u sa z nich hlavne n´ apoje a elix´ıry povzbudzuj´ uce mysel’. Tak celkom vyˇcerp´ avaj´ uce, ˇco poviete? D´ ufam, ˇze ste si zas raz obohatili vedomosti, a ˇze sa na d’alˇsie pokraˇcovanie tejto rubriky teˇs´ıte minim´ alne tak ako ja. Ashanty, redaktorka
POV´IDKY O popleten´e v´ıle ˇ Zila byla jednou d´ıvka. Ani chud´ a, ani bohat´ a, mlad´ a tak akor´ at na vd´ av´ an´ı, rozumu moc nepobrala, ale byla pˇekn´ a na poled. Jiˇz nˇekolik mˇes´ıc˚ u pro ni jej´ı kmotˇriˇcka v´ıla sh´ anˇela ˇzenicha. Nechtˇela si pˇriznat, ˇze by mohla nespˇet, hledala nejdˇr´ıve v d´ıvˇcinˇe vesnici, pak v okoln´ıch vesnic´ıch, zaletˇela i do nejbliˇzˇs´ıho mˇesta... Jenˇze nikde nebyl nikdo, kdo by si chtˇel jej´ı svˇeˇrenkyni vz´ıt. Jednomu se zd´ ala moc mlad´ a, druh´emu moc huben´ a, tˇret´ı by radˇeji vidˇel vˇetˇs´ı vˇeno... V´ıla uˇz z toho byla tak ul´ıtan´ a, ˇze pˇri poslen´ı cestˇe od potencion´ aln´ıho n´ apadn´ıka usnula za letu. Vˇsichni zn´ ame jak si N´ ahoda r´ ada zahr´ av´ a, a tak naˇs´ı v´ıle do cesty pˇrihr´ ala vˇeˇz kostel´ıka. Tuˇs´ıte co se stalo, ˇze? Jistˇe, sp´ıc´ı v´ıla narazila hlavou do kostela, spadla na zem a zbytek noci byla bez sebe. Aˇz k r´ anu, kdyˇz ji skropila rosa, se probrala, s hlavou bolavou – a u ´plnˇe pr´ azdnou. Kdo je, kde je, kam smˇeˇruje – nic nevˇedˇela. A protoˇze vlastnˇe nikam neposp´ıchala, prosedˇela r´ ano u paviˇcny, na kter´e se kapiˇcky rosy tˇrpitily jako perly v n´ ahrdeln´ıku. Se stoupaj´ıc´ım sluncem se ozval jej´ı ˇzaludek, a tak se vydala do lesa nˇeco naj´ıt. Na pasece uvidˇela p´ ast se laˇ n s kolouchem. Uchv´ acena pohledem na tu nevinnost, posadila se na paˇrez a pozorovala je. Na druh´em konci louky spatˇrila ale nebezpeˇc´ı – vlka samot´ aˇre, kter´emu od tlamy kanuly sliny. Zpanikaˇrila. Co ted’? Luk a ˇs´ıpy ani oˇstˇep nem´ a, ˇcarovat neum´ı... Moment, um´ı! Vyt´ ahla z ruk´ avu ˇcarodˇejnou h˚ ulku, hvˇezdiˇcka na konci se zatˇrpitila a kouzlo bylo vysl´ ano vstˇr´ıc vlkovi. Kolem vlka se zatˇrpitila magick´ a mlha a najednou na jeho m´ıstˇe st´ al pohledn´ y mlad´ık ostr´ ych rys˚ u. Magick´ a vlna o kousek poodplula a promˇenila i laˇ n a koloucha. M´ısto nich tu st´ ali mlad´ a d´ıvka a d´ıtˇe, b´ azlivˇe se okolo sebe rozhl´ıˇzej´ıc. V´ıla, spokojena ˇze zaˇzehnala nebezpeˇc´ı, naˇsla lesn´ı cestu a vydala se po n´ı. Najednou mˇela pocit, ˇze mˇela nˇeco udˇelat, nˇeco zaˇr´ıdit... Jak tak ˇsla sluncem proz´ aˇren´ ym lesem, mumlala si nˇeco pro sebe a rozˇcilenˇe m´ avala h˚ ulkou. Katastrofa na sebe nenechala dlouho ˇcekat. Kudy proˇsla, tam z˚ ust´ avaly myˇsi promˇenˇen´e na b´ıl´e oˇre, d´ ynˇe zmˇenˇen´e v koˇca ´ry, koˇcky v olivrejovan´e koˇc´ı, z bodl´ aku byla zdoben´ a kytice r˚ uˇz´ı... Nejhorˇs´ı byla promˇena jednoho slav´ıka za letu – kr´ asnˇe obleˇcen´ y opern´ı pˇevec dopadl na zem z v´ yˇsky nˇekolika metr˚ u a jeho zajeˇcen´ı bylo slyˇset pˇres p˚ ul kr´ alovstv´ı. Co mezi t´ım dˇelala jej´ı svˇeˇrenkynˇe? Chv´ıli pob´ıhala od jednoho okna k druh´emu, vyhl´ıˇzela v´ılu se ˇzenichem, ale kdyˇz dlouho nikdo neˇsel, vzala si pl´ at’ a vyrazila v´ılu hledat.
87 A jak to cel´e dopadlo? D´ıvka v´ılu sice nenaˇsla, ale potkala muˇze, jenˇz si ji vzal za ˇzenu. A v´ıla dodnes bloud´ı lesem a svou neopatrnost´ı mˇen´ı ˇzivoty vˇseho co potk´ a. Mohu v´ as vˇsak uklidnit – jej´ı kouzla vˇzdy o p˚ ulnoci vyprchaj´ı. Pouˇcen´ı plynouc´ı z pˇr´ıbˇehu je takov´eto – neˇcekej na ˇstˇest´ı doma za pec´ı, tam tˇe nenajde, a nikdo ho k tobˇe ˇ est´ı si mus´ıˇs naj´ıt s´ nepˇrivede. Stˇ am. A dodatek: nel´etejte pokud jste unaven´ı, pˇredejdete u ´raz˚ um a nepˇr´ıjemnostem! ˇ Cerven´ a Karkulka, redaktorka Dalˇs´ı ˇc´ıslo doˇc´ıt´ ate a tˇreba i uschov´ av´ ate mezi jeho starˇs´ı pˇr´ıbuzn´e, jak jsem jiˇz v mnoh´ ych s´ıdlech vidˇel. Andorsk´ y ˇ Sum jsou jedin´e noviny, vyd´ avaj´ıc´ı i v ˇcase v´ alky! Snad napˇreˇctenou v dalˇs´ım vyd´ an´ı.
Vytiˇstˇeno na svitc´ıch dodan´ ych Praetori´ anskou Gardou
´ SUM, ˇ ANDORSKY dvojˇ c´ıslo 17-18
V´ aˇzen´ı ˇcitatelia, r´ ad by som v´ as priv´ıtal pri novom ˇc´ısle naˇsich nov´ın Andorsk´ y ˇsum. Urˇcite mnoh´ı sa p´ ytate, ˇco sa stalo a preˇco 17. ˇc´ıslo tak dlho nevych´ adzalo, no vysvetlenie nehl’adajte v u ´vode, ale hlbˇsie v ˇc´ısle. Okrem ospravedlnenia a objasnenia z´ ahad Andorsk´eho ˇsumu v ˇc´ısle n´ ajdete d’alˇsie pokraˇcovanie nekoneˇcn´eho pr´ıbehu o Pir´ atovi a jeho tajomstve, nahliadnutie na sever ku barbarom, zhodnotenie u ´toku temnej jazdy na mesteˇcko Thyris a d’alˇs´ıch menˇs´ıch report´ aˇz´ı z povrchu Andarie. Nezab´ıjajte ˇcas u ´vodom a prekuˇste sa hlbˇsie! Pr´ıjemn´e ˇc´ıtanie. Abegoth, redaktor
POZOR! POZOR! Chyt´ı V´ as niekedy pis´ arske ˇsialenstvo a neviete, kde ho usmernit’?! Chcete sa zviditel’nit’ a neviete ako?! Dostanete sa k inform´ aci´ am, ktor´e h´ ybu svetom? ˇ Andorsk´ y Sum sa V´ as r´ ad ujme! ˇ Andorsk´ y Sum rozˇsiruje svoje obzory a hl’ad´ a nov´ ych redaktorov. Pr´ıd’te a pracujte v pracovnej dobe, ktor´ a vyhovuje pr´ ave V´ am. Pracujte v kolekt´ıve, ktor´ y sa urˇcite oplat´ı spoznat’, a to nielen spoza p´ısmen. Neviete ako na to? Je to jednoduch´e. Kontaktujte ktor´ehokol’vek redaktora a ten V´ am pod´ a podrobnejˇsie inform´ acie. Pon´ ahl’ajte sa! Poˇcet vol’n´ ych miest je obmedzen´ y a st´ ale kles´ a. ˇ ame pr´ Cak´ ave na V´ as!
ˇ Tajomstvo odmlky Andorsk´ eho Sumu ˇ Ako iste vˇsetci viete, Andorsk´ y Sum uˇz dlhˇsiu nevydal. Urˇcite V´ as mnoh´ ych zauj´ımalo, preˇco tomu tak bolo a kde sa stala chyba. No skˆ or ako vysvetl´ıme t´ uto z´ ahadu, r´ ad by som sa V´ am za tento incident ospravedlnil. To, ˇze ste na n´ as ˇcakali tak ukrutn´ u dobu s nap¨ at´ım, ˇco nov´eho sa dozviete, ˇci ˇcakanie d’alˇs´ıch p´ utav´ ych pr´ıbehov, n´ as mrz´ı. No ver´ıme, ˇze n´ am ostanete vern´ı aj v t´ ychto t’aˇzˇs´ıch chv´ıl’ach. Ale sp¨ at’ k vysvetleniu, ˇco sa vlastne dialo. Zveˇrejnˇ eno 16. 4. 2008
88
89 Vˇsetko to zaˇcalo uˇz d´ avnejˇsie, a to presnejˇsie zarmucuj´ ucou smrt’ou n´ aˇsho priatel’a a ˇs´efredaktora Vijla D´eˇziho. Vˇsetci sme tr´ uchlili niekol’ko dlh´ ych noc´ı, no ˇzial’ n´ am zakalil mysel’ viac, neˇz sme mohli oˇcak´ avat’. Prvopoˇciatoˇcn´e bezn´ adeje zaˇcali plienit’ naˇse myˇslienky a prv´e probl´emy s vydan´ım na seba dlho nenechali ˇcakat’. Ako to b´ yva zvykom, choroba, ktor´ a sa nelieˇci, ub´ıja. Medzi redaktormi sa z ˇcasu na ˇcas vyskytli menˇsie nezhody, ktor´e mali dost’ vel’k´ y vplyv na fungovanie redakcie. Koncom roku vyˇslo ˇc´ıslo, ktor´e bolo v´ ysledkom redakcie, ktor´ a sa o p´ ar dn´ı na to rozpadla. Dlho redakcia vˆ obec nefungovala. Znakom toho bola aj rezign´ acia b´ yval´eho ˇs´efredaktora Morholta. Po ˇ p´ ar dˇ noch som sa stretol s redaktorkou Cervenou Karkulkou. Sadli sme si na poh´ arik dobr´eho vina a zhodli sme sa, ˇze by bolo dobre pokraˇcovat’ tam, kde naˇse spoloˇcn´e chodn´ıˇcky skonˇcili. Niekto to nazve nov´ y zaˇciatok, niekto znovuoˇzivenie, no podstatne je, ˇze sme tu op¨ at’ pre V´ as. Ako odˇskodnenie V´ am prin´ aˇsame toto dvojˇc´ıslo. Abegoth, redaktor
ˇ Zivot na severe Jaro zabuˇsilo na dveˇre... ... v lese se objevuj´ı ml´ ad’ata vˇsech druh˚ u, rostliny se po nepˇr´ıliˇs tuh´e zimnˇe d´ avaj´ı do pr´ ace, aby n´ as jiˇz brzy zahltily kvˇety a plody. A j´ a vyrazila na toulavou. To mˇe tak obˇcas na jaˇre chytne. Tentokr´ at mˇe nohy zanesly pˇeknˇe daleko na sever, aˇz tam co leˇz´ı sn´ıh, kter´eho jsme si my na jihu letos moc neuˇzili. Vyuˇzila jsem pˇr´ıleˇzitosti a zaˇsla se pod´ıvat do osady barbar˚ u, jak to s nimi vypad´ a. A uˇzasla jsem. Z m´ısta, kter´e jsem si pamatovala z m´e posledn´ı n´ avˇstˇevy, byl stejn´ y snad jen velk´ y planouc´ı oheˇ n, zbytek byl jak z poh´ adky. Vyuˇzila jsem pˇr´ıleˇzitosti a vyzpov´ıdala pro v´ as n´ aˇceln´ıka Kulguru, Nakrula Axantura. J´ a jako ˇzensk´ a zvˇedav´ a, vypt´ avala jsem se na vˇsechno. Zaj´ımalo mˇe jak daleko je v´ ystavba. Hrd´ y barbar mi s p´ ychou ukazoval sv´e m´ısto, kter´emu zasvˇetil vˇsechnu svou energii. Uk´ azal mi n´ ajemn´ı domy, ve kter´ ym ˇzij´ı nejen barbaˇri, ale tak´e elfov´e a lid´e, kter´ ym uˇcarovala divok´ a krajina. Dom˚ u zat´ım moc nen´ı, v´ ystavba je n´ akladn´ a na materi´ al a v zemi Andarijsk´e jsou lid´e pˇr´ıliˇs ˇsetˇriv´ı na to, aby neziˇstnˇe pomohli. Barbaˇri se vlastn´ımi silami snaˇz´ı z´ısk´ avat materi´ al na v´ ystavbu dom˚ u, jde jim to vˇsak pomalu, a tak zat´ım stoj´ı jen pˇet obytn´ ych dom˚ u a banka. Axantur se vˇsak netaj´ı pl´ any, kter´e m´ a v hlavˇe jiˇz kr´ asnˇe srovn´ any – ukazoval mi m´ısto, kde vyroste port´ al, obchody a dalˇs´ı domy pˇr´ıstupn´e pro vˇsechny. Se zvl´ aˇstn´ı jiskrou v oku mi l´ıˇcil sv˚ uj pl´ an na v´ ystavbu krˇcmy, jedn´ım dechem vypr´ avˇel i o obnovˇe dol˚ u. Vzhledem k neutˇeˇsen´e situaci na trhu se ˇzelezem jsem se malinko vypt´ avala. V Imersk´ ych hor´ ach jsou ˇz´ıly ˇzeleza siln´e jak stehno dvoumetrov´eho barbara, t´ ahnou se do hloubky mnoha kilometr˚ u a meˇce z tohoto ˇzeleza ukut´e jsou pˇredmˇetem historek vypr´ avˇen´ ych u ohˇ n˚ u. Naneˇstˇest´ı jsou ˇsachty zavalen´e, statika chodeb naruˇsena, tr´ amy podp´ıraj´ıc´ı stropy ztrouchnivˇel´e. Obnova dol˚ u je sice v pl´ anu, nen´ı vˇsak na prvn´ım m´ıstˇe. Kolem n´ as proch´ azelo mnoho mlad´ ych lid´ı, zeptala jsem se tedy kdo jsou, vˇsak v´ıte, l´ına huba hol´ y neˇstˇest´ı, zvl´ aˇstˇe u redaktora. Nakrul je oznaˇcil za ˇcleny cechu Osadn´ık˚ u, bl´ızk´ ych pˇra ´tel Imeru. Slunce se sklonilo k obzoru, tak jsem se s mil´ ym barbarem rozlouˇcila, slibuj´ıc dalˇs´ı n´ avˇstˇevu. M´ıstn´ı pˇr´ıroda mi opravdu uˇcarovala. A co vy, uˇz jste byli na severu? ˇ Cerven´ a Karkulka, redaktorka
H´ adej, h´ adej! Thyrisk´e predmestie oˇzilo! Tentoraz nie temnou jazdou, ale l´ uˇstitel’mi r´ebusov. Opatrovatelia Thyrisu sa rozhodli usporiadat’ h´ adank´ arsku s´ ut’aˇz, nez´ uˇcastnilo sa jej vel’a l’ud´ı, no o to v¨ aˇcˇsie nap¨ atie bolo. Zaˇciatok zaˇcal ako obvykle, hr´ aˇcov oˇsklbali o 5 zlat´ ych ako vstupn´e a z´ aroveˇ n v´ yhern´e. Ked’ sa vˇsetk´ ych 8 s´ ut’aˇziacich usadilo, asistent p´ ana Alkina de Severina rozdal svitky. P´ an de Severin priv´ıtal hr´ aˇcov a povedal niekol’ko u ´vodn´ ych slov´ıˇcok. Po reˇci p´ an Augustus uviedol ˇcas h´ adania pre prv´ u h´ adanku. Za okamih sa s´ ut’aˇziaci niesli ku organiz´ atorovi svitky s odpoved’ami. Jeden l´ amaˇc slov neuh´ adol, z pekla to ˇst’astie! Cviˇcn´e kolo bolo za nami. Hr´ aˇci sa pred´ ychali a na tv´ ari sa im objavili prv´e kvapky t’aˇzk´eho s´ ustredenia a myslenia. Druh´ a h´ adanka priˇsla na svet. ˇ Dlho sme neˇcakali a jeden s´ ut’aˇziaci si to ˇsije rovno ku p´ anovi Augustusovi. Vyhodnotenie kola a vˇsetci u ´spech. Co ˇ sia aj by nie, bolo to l’ahk´e, to by zvl´ adol aj ˇskret. Tretia h´ adanka pritvrdila, no neotriasla ˇziadnym s´ ut’aˇziacim. Dalˇ h´ adanka uˇz nebola tak´ a pohodiˇcka. P´ ytate sa preˇco? Tu ju mate: Ve lˇzi ˇzij´ıc´ı ˇr´ıkaj´ı, Bys na mˇe pozor d´ aval, Zradit m˚ uˇzu nevˇedomky, snad potaj´ı, Kdyˇz jsi nekalosti pr´ aval.
M´ agem, jako ˇcarodˇejem, Myˇslenky v sladkou realitu, J´ a jsem t´ım opojn´ ym medem, Snadno niˇc´ım hradby studu.
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 17-18 KAPITOLA 20. ANDORSKY DVOJC
90 Kdyˇz odpoˇc´ıv´ am, uˇz´ıv´ am j´ıdla, Ochutn´ av´ am r´ ad i v´ına, R´ ad i piju, Tak pozn´ am, ˇze dosud ˇziju.
Diplomatem na cest´ ach, u ´kol prost´ y, R˚ uzn´ a zem, r˚ uzn´e zvyky, Vyuˇz´ıv´ am sv´e schopnosti a triky, Jsem to j´ a, kter´ y stav´ı mosty.
Jako l´ asky posel jsem tu taky, Hru smyslnosti rozehraju, Pozn´ am mnoh´e ˇzeny mnoh´e vnady, Nahl´ednu r˚ uzn´ ym taj˚ um.
Ak neviete, ˇco to je alebo sa len chcete uistit’, rieˇsenie n´ ajdete na konci tohto ˇc´ısla. Mus´ım v´ am vopred povedat’, ˇze t´ ato h´ adanka rozhodla pr´ ave o v´ıt’azovi tejto h´ adank´ arskej s´ ut’aˇze. Bolo rozhodnut´e! Toto organiz´ atori neˇcakali a ostatn´ı urˇcite nechceli ostat’ zahanben´ı. Moˇznost’ pokraˇcovat’ alebo ukonˇcit’ toto klanie dlho nevisela vo vzduchu. ˇ sie vyrovnan´e kol´ Dalˇ a sa m´ıˇ nali ako pivo v krˇcmiˇcke. No musela pr´ıst’, a predsa priˇsla. H´ adanka rozhodca. Kto ju ˇ ’ast´ıˇcko, prv´ y uh´ adne, z´ıskava druh´e miesto! ozvalo sa z u ´st p´ ana de Serevina. Nap´ınav´ a situ´ acia, to v´ am poviem. St ’ ˇze som nes´ ut aˇzil. Moje srdce by urˇcite neznieslo ten tlak. H´ adanka sa poniesla zvukom a penk bolo odˇstartovan´e! Sekundy beˇzali ako barbar za medvedicou. A ˇco to vid´ım?! S´ ut’aˇziaci sa nesie so svitkom v ruke? Bolo rozhodnut´e! Druh´e miesto z´ıskava p´ an Braen. Gratulujeme mu, a t´ ymto ho pozdravujem v mene redakcie. Urˇcite mnoh´ ych z v´ as zauj´ıma, ak´ a h´ adanka rozhodla? Exkluz´ıvne iba pre v´ as:
Objev´ım se znenad´ an´ı podobu m´ am tis´ıcerou jsem t´ematem k vypr´ avˇen´ı do u ´st si mˇe obˇcas berou.
Minulost m´ a matka budoucnost, ta pro mˇe nen´ı nˇekdy vybav´ım Ti jatka nˇekdy sladk´e us´ın´ an´ı.
Nˇekdy sama samotink´ a dob´ yv´ am Tvou pevnost v hlavˇe nˇekdy cel´ y roj n´ as ˇcek´ a neubr´ an´ıˇs se n´ am hravˇe.
V´ıˇs uˇz? V´ıˇs kdo mohu b´ yt? Sebevˇedom´ı Ti boˇr´ım aˇz odpov´ıˇs Vˇedmˇe z niˇceho se stvoˇr´ım.
ˇ Op¨ at’ rieˇsenie n´ ajdete na z´ aver tohto ˇc´ısla. Dakujem za vaˇsu pozornost’ pri ˇc´ıtan´ı tohto ˇcl´ anku. Autor t´ ychto h´ adaniek n´ am poskytol d’alˇsiu zbierku teda v d’alˇsom ˇc´ısle op¨ at’ a zas! Eˇste st´ ale ˇc´ıtate? Tieˇz ste postrehli, ˇze meno v´ yhercu som nespomenul? No pre t´ ych, ˇco sa dostali aˇz sem, v´ yhercom sa stal p´ an Nexus ktor´ y ako jedin´ y uh´ adol rozhoduj´ uci r´ebus. V sekcii Napsali ste n´ am uvedieme o ´du, ktor´ a bola nap´ısan´ a na jeho poˇcest’. V mene redakcie mu gratulujem a vel’a vyrieˇsen´ ych ˇst’astn´ ych chv´ıl’ v ˇzivote. Abegoth, redaktor
Perla juhu v trosk´ ach? Priˇsiel som k Praetori´ anskym kas´ arˇ nam so ˇziadost’ou na Legatusa Quandila o objasnenie krvav´ ych udalost´ı po celej Andarii a pl´ anoch do bud´ ucna. S vel’kou ochotou mi vysvetlil vel’kost’ a dosah ˇskˆ od, nieˇco o t´ aboroch na Juhu, ˇ tunajˇsom pr´ıstave a novej vel’kolepej stavby pri novopostavenom Thyriskom moste. Skody spoˇciatku neboli tak´e vel’k´e, ale ked’ sa nepriatelia dostali do mesta vyplienili skoro kaˇzd´ y dom a zniˇcili pr´ıstav. Podporu na opravu mesta naˇsli u mestsk´ ych remeseln´ıkoch ktor´ y odhaduj´ u ˇskody na 20 ton pieskovca a menej dreva. Zniˇcen´e budovy sa vr´ atia do pˆ ovodn´eho stavu. Iste si vˇsak mnoh´ y vˇsimli nov´e budovy v centre mesta. Jednou z nich je aj pl´ anovan´ a citadela Thyrisu. Bude sl´ uˇzit’ sˇcasti na ubytovanie ˇclenov gardy, ale hlavne ako posledn´e miesto obrany pri pr´ıpadnom u ´toku ˇ na t´ uto Perlu Juhu. Bude vel’mi dˆ okladne opevnen´ a a ozbrojen´ a. Dalej som sa p´ ytal na Juˇzn´ u ˇcast’ tohto n´ adhern´eho mesta. P´ an Quandil prezradil, ˇze v t´ aboroch je podstatne menej ozbrojen´ ych s´ıl ako tam bolo. Je dost’ pravdepodobn´e ˇze pr´ıstav je zniˇcen´ y. Pr´ıstup k nemu zabraˇ nuje n´ amorn´ a blok´ ada. V tomto ˇcase sa hl’adaj´ u takzvan´e kamene vedenia ktor´e by mali pomˆ oct’ porazit’ Rassangeho a ostatn´ ych zloduchov tr´ apiacich obˇcanov Andarie. Augustus
91
ˇ Cern´ e perly ˇ Cern´ e perly jsou produktem moˇrsk´ ych mlˇz˚ u perlotvorek. Jejich nalezen´ı je obt´ıˇzn´e, a tak je jejich cena vysok´ a. Vyskytuj´ı se v rozliˇcn´ ych odst´ınech od kovovˇe ˇsed´e aˇz po ˇcernou, k nalezen´ı jsou ve vˇsech slan´ ych ˇci brakick´ ych vod´ ach. ˇ Cern´ e perly se daj´ı vyuˇz´ıt nˇekolika zp˚ usoby. Nemocn´ı si je mohou rozpustit ve v´ınˇe a tento roztok vyp´ıt, pos´ıl´ı tak chor´ y organismus. Alchymist´e z tmav´ ych perel m´ıchaj´ı n´ apoj, kter´ y na urˇcitou dobu rozt´ ahne zorniˇcky a umoˇzn´ı ˇclovˇeku, elfu i barbarovi vidˇet za tmy jako koˇcka. V neposledn´ı ˇradˇe jsou ˇcern´e perly vyuˇz´ıv´ any magiky vˇsech obor˚ u jako prostˇredek zesiluj´ıc´ı kouzlo.
Pravda alebo loˇ z? Napil som sa Havaˇ nt’ana a poˇcu ´val. Bola to hora m¨ asa, dva metre vysok´ a, metr´ ak t’aˇzk´ a. Hust´ a ˇcierna brada a niekol’ko vrkoˇcov. Spod klob´ uka, ktor´ y mu padal do tv´ are a z v¨ aˇcˇsej ˇcasti mu halil tv´ ar, st´ upal ostr´ y dym. Kto na neho pohliadol, vedel, ˇze tomuto diablovi sa treba vyhn´ ut’. Duniv´ ym krokom predst´ upil pred n´ as. St´ al tam ako st´lp na m´ ole. Spev st´ıchol. Chlap´ık na mˇ na pohliadol a poklepal na ˇ sie zn´ stˆ ol. Dalˇ ame gesto na obsluhu a slobodne po doplnen´ı energie pokraˇcoval d’alej. Kaˇzd´ y ˇclen pos´ adky oˇcak´ aval nejak´e povˇsimnutie alebo pochvalu. No namiesto toho sme si vypoˇculi krik a vyhr´ aˇzky. Niˇc v´ ynimoˇcn´e. St´ ale spom´ınal a vykrikoval, ˇze sme ako ˇzensk´e, ˇco patria na zem. Hned’ na to n´ as poslal do hlbok´ ych pekiel a vynadal, ˇze len tak post´ avame. Vˇsetci sme sa rozbehli ako h´ uf r´ yb. Dˆ ostojn´ık zist’oval ˇskody, n´ amorn´ıci ich opravovali a kapit´ an posed´ aval v kajute. Neskˆ or ako som sa fl´ akal po palube, poˇcul som rozhovor dˆ ostojn´ıka a kapit´ ana. Kapit´ an mal nepr´ıˇcetn´ y hlas a dˆ ostojn´ık opatrne hl´ asil ˇskody. Vel’mi vel’k´e ˇskody. Z´ asoby vystaˇcia na p´ ar dn´ı. Hlavn´ y staˇzeˇ n praskol a pri najmenˇsom vetr´ıku sa zlom´ı. Kormidlo bolo zniˇcen´e. Straty na muˇzoch obrovsk´e. Dˆ ostojn´ık zaˇcal panik´ arit’. Vraj v takomto stave sa budeme plavit’ po morskom dne a podobn´e voloviny. Pribl´ıˇzil som sa bliˇzˇsie, aby som videl, ˇco presne sa tam deje. Kapit´ an bol k nemu otoˇcen´ y chrbtom, chv´ıl’ku preˇsl’apoval a poˇcu ´val tie ˇzv´ asty. No n´ ahle sa zvrtol a z obr´ atky jednu vrazil dˆ ostojn´ıkovi, ktor´ y sa v momente ocitol na kolen´ ach. Kapit´ an zasypel, ˇze on bude rozhodovat’ kedy a kadial’ sa bude plavit’ jeho lod’ a nie ak´ asi krysa zo stoky. Ticho som sa prikrˇcil a snaˇzil sa spoza sudov odplazit’. Dˆ ostojn´ık st´ ale leˇzal na zemi a vypl’u ´val krv. Kapit´ an do neho kopol a rozk´ azal, nech sa mu prat´ a z oˇc´ı. Dˆ ostojn´ık sa najprv plazil ako had, no potom vstal a pridal sa k ostatn´ ym akoby sa niˇc nestalo. Abegoth, redaktor D´ amy a p´ ani, prel´ uskali ste sa ku koncu d’alˇsieho ˇc´ısla a neost´ ava mi niˇc in´e ako sa s Vami rozl´ uˇcit’. Pevne d´ ufam, ˇ v´ ˇze sa V´ am p´ aˇcilo a stretneme sa op¨ at’ v bl´ızkej dobe. Co am prinesieme najbliˇzˇsie? Nechajte sa prekvapit’, urˇcite to bude st´ at’ za to. Oj! Skoro by som zabudol. T´ı, ˇco ˇcak´ ate na rieˇsenie h´ adaniek, ste sa doˇckali. Rieˇsen´ım je slov´ıˇcko Jazyk a slov´ıˇcko Spomienka. Tak to je uˇz, ale naozaj vˇsetko. Dovidenia priatelia... Abegoth, redaktor
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 19 ˇ Andorsk´ y Sum, 19. ˇ c´ıslo
ˇ Velev´ aˇzen´ı ˇcten´ aˇri, opˇet se k V´ am vrac´ı obˇcasn´ık kr´ alovstv´ı Andarijsk´eho - Andorsk´ y Sum. V´ıt´ am V´ as na str´ ank´ ach naˇseho pl´ atku a douf´ am ˇze V´ as zaujme stejnˇe jako ˇc´ısla pˇredchoz´ı. Proˇc jsme se dlouho neozvali? Inu, do naˇseho tiskaˇrsk´eho stroje vlezl podivn´ y ˇsotek a neˇz se n´ am podaˇrilo ho vystrnadit, zabralo to vˇeky. Proto pˇrijmˇete naˇs´ı omlouvu a vydejte se opˇet s n´ ami mezi str´ anky jiˇz devaten´ act´eho ˇc´ısla. Na co se m˚ uˇzete tˇeˇsit? Pˇredstaven´ı dalˇs´ıho cechu, novou rubriku o vaˇren´ı, dalˇs´ı z pˇr´ıbˇeh˚ u pro dlouh´e letn´ı veˇcery. Morholt, havantsk´ y redaktor
POZOR! POZOR! Chyt´ı V´ as niekedy pis´ arske ˇsialenstvo a neviete, kde ho usmernit’?! Chcete sa zviditel’nit’ a neviete ako?! Dostanete sa k inform´ aci´ am, ktor´e h´ ybu svetom? ˇ Andorsk´ y Sum sa V´ as r´ ad ujme! ˇ Andorsk´ y Sum rozˇsiruje svoje obzory a hl’ad´ a nov´ ych redaktorov. Pr´ıd’te a pracujte v pracovnej dobe, ktor´ a vyhovuje pr´ ave V´ am. Pracujte v kolekt´ıve, ktor´ y sa urˇcite oplat´ı spoznat’, a to nielen spoza p´ısmen. Neviete ako na to? Je to jednoduch´e. Kontaktujte ktor´ehokol’vek redaktora a ten V´ am pod´ a podrobnejˇsie inform´ acie. Pon´ ahl’ajte sa! Poˇcet vol’n´ ych miest je obmedzen´ y a st´ ale kles´ a. ˇ ame pr´ Cak´ ave na V´ as!
Andarijsk´ e cechy Rozhodli jsme se obnovit zapoˇcatou tradici a v´ am, naˇsim ˇcten´ aˇr˚ um, pˇredstavovat cechy, kter´e se vyskytuj´ı por˚ uznu po cel´em kontinentˇe. Ve starˇs´ıch ˇc´ıslech si m˚ uˇzete osvˇeˇzit pamˇet’, byly zde pˇredstaveny cechy Hen Ichaer, Str´ aˇzci a Templ´ aˇri. Dneˇsn´ı ˇcl´ anek je vˇenov´ an OSADN´IK˚ UM, jedin´emu cechu, kter´ y se uch´ ylil na studen´ y sever, kde ˇzije bok po boku s medvˇedy, vlky a ˇcleny Kulguru. Osadn´ıci jako cech byli zaloˇzeni koncem prvn´ıho jarn´ıho mˇes´ıce, a kr´ atce po jejich vzniku se veden´ı spoleˇcenstv´ı ujal Albar. muˇz ˇcestn´ y, neohroˇzen´ y a pln´ y ide´ al˚ u. Obklopil se lidmi, kter´ ym d˚ uvˇeˇroval, po pravici sv´eho z´ astupce Ybeliona, po levici diplomatku Brilian, kter´ a mi vˇenovala sv˚ uj ˇcas a povypr´ avˇela mi o sv´em cechu. Osadn´ıci si zakl´ adaj´ı na tom, ˇze jsou sp´ıˇse spoleˇcenstv´ım pˇra ´tel, neˇz organizac´ı s jasn´ ym c´ılem. Chtˇej´ı prostˇe b´ yt, drˇzet se a pomalu stoupat na spoleˇcensk´em ˇzebˇr´ıˇcku. Snad proto si vybrali odlehl´ y sever, kde jim nejsou konkurenc´ı star´e siln´e cechy. Sp´ıˇse ale bylo motivem pˇra ´telstv´ı mezi Albarem a hlavou Kulguru. Vztahy mezi obˇema partami jsou Zveˇrejnˇ eno 22. 6. 2008
92
93 v´ıcem´enˇe pˇra ´telsk´e, i kdyˇz barbaˇri neradi na sv´em u ´zem´ı vid´ı potyˇcky, zvl´ aˇstˇe mezi ˇcleny jednoho cechu. Osadn´ıci maj´ı totiˇz horkou krev a nejsou pro r´ anu daleko, zvl´ aˇstˇe posilnˇeni v´ınem nebo pˇred zraky vnadn´ ych dam. Nelze jim ale upˇr´ıt jistou sehranost, i kdyˇz jako spoleˇcnost nefunguj´ı pˇr´ıliˇs dlouho, jiˇz se dobˇre znaj´ı a Brilian s hrdost´ı v hlase l´ıˇcila z´ aˇzitky, jeˇz nasb´ırali v boji s temn´ ymi pˇrisluhovaˇci na povrchu. Opravdov´ a bitva se jim vˇsak vyh´ yb´ a, jejich protivn´ıky jsou krvelaˇcn´e ˇselmy a oˇzivl´ı mrtv´ı. V nevelk´em poˇctu dev´ıti osob nejsou velkou bojovou silou, mus´ı se s nimi ale rozhodnˇe poˇc´ıtat, snaˇz´ı se b´ yt barbarsk´emu kmenu oporou a neust´ ale do sv´ ych ˇrad v´ ab´ı nov´e ˇcleny. Brilian mˇe ujistila, ˇze pˇrij´ımac´ı zkouˇsky neusiluj´ı z´ ajemc˚ um o ˇzivot ani o hrdost, jen maj´ı za c´ıl provˇeˇrit spolehlivost, ˇcestnost a u ´ctu ke starˇs´ım - vlastnosti, jeˇz jsou pro Osadn´ıky d˚ uleˇzitˇejˇs´ı neˇz mocn´e svaly ˇci bystr´ y intelekt. Brilian jm´enem sv´eho cechu vyz´ yv´ a vˇsechny, kteˇr´ı by snad mˇeli z´ ajem o vstup do cechu, aby navˇst´ıvili Imer a do schr´ anky u domu ˇc´ıslo jedna vhodili svitek. Rozhovor s Brilian byl zaj´ımav´ y a rozhodnˇe pˇr´ıjemn´ y, louˇcila se pevn´ ym stiskem ruky a j´ a nejen j´ı, ale cel´emu jej´ımu spoleˇcenstv´ı ze srdce pˇreji mnoho u ´spˇech˚ u a pln´e pokladnice. ˇ Cerven´ a Karkulka
Cviˇ citel kon´ı Kdyˇz jsem pˇriˇsel do m´ıstnosti, muˇze, o kter´em je tento ˇcl´ anek, jsem vskutku nemohl pˇrehl´ednout. Urostl´ a postava, ˇsirok´ a ramena, na tv´ aˇri ˇsr´ am a mohutn´ y plnovous. O jeho pr´ aci svˇedˇcily i vysok´e boty a u pasu stoˇcen´ y biˇc jev´ıc´ı zn´ amky ˇcast´eho pouˇz´ıv´ an´ı. Muˇz se pˇredstavil jako Eduard, cviˇcitel kon´ı z Kyrsk´ ych zem´ı. Pˇri rozmluvˇe v´ am jistˇe neunikne jeho patrn´ y cizokrajn´ y pˇr´ızvuk, ale ten v´ as jenom utvrd´ı v tom, ˇze tento muˇz je t´ım prav´ ym pro v´ ycvik vaˇseho konˇe. Eduard je skuteˇcn´ ym umˇelcem mezi cviˇciteli, z jak´ehokoliv vaˇseho konˇe, i kdyby byl sebeslabˇs´ı, vycviˇc´ı oddan´eho nosiˇce pro vˇsechny vaˇse v´ ypravy na povrch. O svˇeˇren´e konˇe se star´ a velmi dobˇre a profesion´ alnˇe, ˇza ´dn´ y od nˇej neodch´ az´ı vyhladovˇel´ y ˇci se zn´ amkami krut´eho zach´ azen´ı. O jeho odbornosti svˇedˇc´ı uˇz jen to, ˇze vaˇseho konˇe v´ am vr´ at´ı vycviˇcen´eho jiˇz za jeden den. No ˇreknˇete, kde jinde neˇz na Kyru se tohle mohl nauˇcit? Cviˇcitel Eduard cviˇc´ı konˇe na pl´ an´ıch Havantu, ˇcasto ho ale zastihnete v jeho obydl´ı na Havantsk´em ostrovˇe. Na budovˇe je v´ ymluvn´ a cedule Koˇ nsk´ y Cviˇcitel. Tento mistr sv´eho oboru poskytuje sv´e sluˇzby za pouh´ ych deset zlatek. havantsk´ y redaktor Morholt
A tenhle zn´ ate? Sejdou se takhle tˇri ˇclenov´e mˇestsk´e rady pˇri projedn´ av´ an´ı pˇr´ıspˇevk˚ u na charitu. Bohat´ a obchodnice, ryt´ıˇr a p´ısaˇr. Ryt´ıˇr pov´ıd´ a: Vezmeme vˇsechny pen´ıze co mˇesto m´ a a pod radniˇcn´ı vˇeˇz´ı udˇel´ ame ˇctverec s´ ah na s´ ah. Pak vyhod´ıme vˇsechny pen´ıze z okna a potˇrebn´ ym vˇenujeme vˇse co nespadne do ˇctverce. P´ısaˇr chvilinku pˇrem´ yˇsl´ı a pak pov´ıd´ a: Nene, udˇel´ ame to obr´ acenˇe. Vyhod´ıme pen´ıze z okna ve vˇeˇzi a to, co do ˇctverce spadne, vˇenujeme pro dobr´e u ´ˇcely. Na to bohat´ a obchodnice rychle vyskoˇc´ı a pov´ıd´ a: A co prostˇe ty pen´ıze jen vyhodit z okna bez nˇejak´eho kreslen´ı dole na dlaˇzbˇe? Kdyˇz bohov´e mysl´ı, ˇze bysme mˇeli pˇrispˇet chud´ ym, at’ si ty let´ıc´ı pen´ıze prostˇe chyt´ı. Tluˇchuba
Mˇ esta Andarijsk´ a R´ ad bych v´ am v tomto ˇc´ısle pˇribl´ıˇzil mˇesto, kter´e m´ a za sebou dlouhou historii, a kter´e mus´ı b´ yt zlat´ ym dolem pro kaˇzd´eho dobrodruha. Lewan, mˇesto elf˚ u, n´ as m˚ uˇze okouzlit sv´ ym pomˇernˇe nov´ ym n´ amˇest´ım, kter´e bylo vybudov´ ano po n´ ajezdech temn´e j´ızdy, kter´ a poniˇcila jiˇz star´e budovy pˇredchoz´ıho lewansk´eho n´ amˇest´ı. Kr´ asn´e akvadukty a pr˚ uzraˇcnˇe ˇcist´ a voda pˇril´ akali do kraj˚ u lewansk´ ych vz´ acn´eho pt´ aka, jeˇra ´ba. Jeˇra ´b se jistˇe zaˇradil mezi dalˇs´ı skvosty Lewanu, a proto je smutnou skuteˇcnost´ı, ˇze se najdou lovci, pro kter´e se stal jeˇr´ ab lovnou zvˇeˇr´ı. Bl´ıˇze jsem se zaj´ımal o tohoto pt´ aka a tady pˇrikl´ ad´ am jeho popis. ˇ ı se semeny, Jeˇra ´b je pt´ ak vysok´ y pˇribliˇznˇe ˇctyˇri stopy, rozpˇet´ı kr´ıdel aˇz sedm stop a v´ aˇz´ı 5 aˇz 7 kamen˚ u. Ziv´ plody, koˇr´ınky a drobn´ ymi ˇzivoˇcichy. Z travin stav´ı velk´e hn´ızdo, do kter´eho samiˇcka sn´ aˇs´ı dvˇe hnˇedav´ a vejce velk´ a asi pˇet palc˚ u. Miluje prostˇred´ı se sladkou vodou, a i proto mu lewansk´e prostˇred´ı prosp´ıv´ a. Elfsk´ a arm´ ada v ˇcele s Kiranem Nasirem toho pl´ anuje v tomto mˇestˇe mnoho. Nˇekter´e pl´ any jsou zahalen´e tajemstv´ım, ale urˇcitˇe v´ as bude zaj´ımat, ˇze se brzy bude konat turnaj, kter´ y bude m´ıt r˚ uzn´e tradiˇcn´ı i netradiˇcn´ı discipl´ıny. Bliˇzˇs´ı informace se vˇsichni dov´ı v patˇriˇcn´em ˇcase. V Lewanu a jeho okol´ı se m˚ uˇzete setkat se zvˇeˇr´ı vˇseho druhu, ale tak´e se zbojnick´ ymi tlupami a skupinami otrokaˇr˚ u. Proto ˇclen Menel Sangy pan Finwes varuje a rad´ı vˇsem, kdo se chtˇej´ı toulat po okol´ı Lewanu, at’ jsou
94
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 19 KAPITOLA 21. ANDORSKY C
ostraˇzit´ı. Pokud v´ as zaj´ım´ a v´ıce o tomto n´ adhern´em mˇestˇe, bˇeˇzte se tam pod´ıvat, nebo poˇckejte co si o nˇem budete ˇ moci pˇreˇc´ıst v pˇr´ıˇst´ım ˇc´ısle Andorsk´eho Sumu. V´ aˇs redaktor Arcano Mente
Rady Dˇ edka Koˇren´ aˇrky Mil´e hospodyˇ nky, chyst´ ate se uvaˇrit sv´ ym drah´ ym muˇz˚ um ˇci p´ an˚ um nˇeco extra, ale nev´ıte ˇc´ım by jste pˇrekvapily jejich mlsn´e jazyky? Tato novˇe vznikl´ a rubrika V´ am pˇrinese recepty ze vˇsech osvobozen´ ych mˇest Andarie, kter´e se mi podaˇrilo sebrat. Jako prvn´ı pˇrijde na ˇradu mˇesto Ileren s jeho skoro nezn´ am´ ym receptem - Templ´ aˇrovou baˇstou. Na pˇr´ıpravu pro pˇet lid´ı budete potˇrebovat: Deset strouˇzk˚ u dobr´eho ˇcesneku Pˇet dobˇre rostl´ ych brambor ˇ Spetku soli Trocha koˇren´ı (moˇznost nakoupit u obchodn´ık˚ u co ho dov´ aˇz´ı z ostov˚ u) Lˇz´ıce s´ adla Tˇri klob´ asy Vezmete velk´ y hrnec do kter´eho naberete vodu a zaˇcnete vaˇrit. Kdyˇz pˇrivedete vodu k varu, osolte a dejte do n´ı utˇren´ y ˇcesnek. Utˇren´ ym ˇcesnekem se pros´ım nemysl´ı ˇcesnek utˇren´ y hadrem, ale noˇzem. Pˇrid´ ame ostatn´ı ingredience, klob´ asu pˇredt´ım nakr´ aj´ıme na koleˇcka. Moˇzno pˇridat i dvˇe aˇz tˇri vaj´ıˇcka kter´e rozklepnete do vaˇr´ıc´ı vody. Nutno ovˇsem m´ıchat, pozor aby j´ıdlo nez˚ ustalo v´ıc na dnˇe a okraj´ıch hrnce! Zkuˇsenn´ a hospodyˇ nka jistˇe pozn´ a kdy je pol´evka jiˇz dostateˇcnˇe uvaˇren´ a a m˚ uˇze zaˇc´ıt pod´ avat na st˚ ul. Toto j´ıdlo pod´ av´ ame nejl´epe s opeˇcen´ ym chlebem. Ilerenskou specialitou je z´ aroveˇ n pouˇz´ıt m´ısto tˇr´ı klob´ as tˇri koˇ nsk´e sal´ amy. J´ıdlo pak dostane typickou chut’ mˇesta Ileren. Pˇreji dobrou chut’. Dˇedek Koˇren´ aˇrka
Pravda alebo loˇ z? Vˇsetci sme pracovali ako otroci, ktor´ı si snaˇzia vyk´ upit’ svoju slobodu. Atmosf´era na lodi sa pomaly vyostrovala, ked’ˇze nikto z n´ as nevedel, kam sa plav´ıme. Ked’ uˇz naˇsa nedoˇckavost’ prer´ astla v ˇsialenstvo, rozhodli sme sa pritlaˇcit’ na kapit´ ana, aby n´ am povedal, kam vlastne smerujeme. Podr´ aˇzden´ y kapit´ an n´ as dojedn´eho zvolal. V z´ astupe pozostal´ ych z b´ urky ˇsumelo ako pri draˇzen´ı otrokov. Pir´ at sa pousmial a l’ahko prehodil,hlavne otrok´ yn ˇ. Zatv´ aril som sa neurˇcito. Urˇcite to muselo bzt’ zaj´ımav´e. jednook´ aˇc sa zaˇcal smiat’, To si p´ıˇs, skrˇcek. N´ utene som sa pousmial a objednal pivo. Kapit´ an predst´ upil pred svoje st´ ado. Ruky drˇzal ako obvykle, za chrbtom, no z fajky sa nedymilo. Prezrel si n´ as ako bandu tup´ ych hl´ av a spustil ohniv´ u vlnu ostr´ ych slov. Slov o tom, ˇze nie je naˇsa mater, ktor´ a n´ am bude mazat’ med okolo zadku. Hned’ na to n´ as uistil, ˇze je to jeho lod’, a je to ˇcisto jeho vec, kam si s n ˇou pl´ ave. O tom, ˇze n´ as s kl’udn´ ym svedom´ım vyhod´ı z paluby a nakrm´ı naˇsim m¨ asom ˇzraloky a in´ u h´ av¨ ad’. Po tomto v´ yleve sme pochopili, ˇze sa ˇcosi deje alebo ˇcosi chorobne hl’ad´ a. Nebolo by divu, ak by to bol nejak´ y poklad. No skrˇcek, tentokr´ at to bolo inak. Upil piva a ja som sa pomaly zaˇcal aj nudit’. St´ ale pohromy a divn´ y kapit´ an. Tak´e m´ ame aj v naˇsom kr´ al’ovstve. Chlap´ık zaˇc´ınal vyzerat’ ospalo a ja by som r´ ad vedel, ˇc´ım bol tak ohromen´ y, ˇco vlastne videl. Na zaˇciatku ste hovoril, ˇ ste teda videl? Kto tu rozpr´ ´ ˇze ste ho videl. Co ava pr´ıbeh?! JA, ˇci ty?! zaˇcala penit’ opit´ a kopa svalov.Ano, a ´no. Ale ned´ a sa to ur´ ychlit’? Zasran, ak sa ti to nep´ aˇci, odp´ al’! Urˇcite sa tu n´ ajdu vd’aˇcnejˇs´ı posluchaˇci. rozhorˇcoval sa. No mne svitlo, ˇze som jedin´ y, ˇco by ho vypoˇcul a mal som pocit, ˇze svit´ a koncu tejto b´ achorky. Dobre, dobre. Pokraˇcujte, zatial’ objedn´ am. Pir´ at buchol po stole, uˇz to tu malo byt’! Krˇcmou sa ozvalo buchnutie poh´ ara a n´ adych. redaktor Abegoth Doˇc´ıt´ ate devaten´ act´e ˇc´ıslo a jistˇe s napˇet´ım oˇcek´ av´ ate ˇc´ıslo dvac´ at´e, tedy jubilejn´ı. Vaˇse oˇcek´ av´ an´ı je opr´ avnˇen´e, protoˇze si bud’te jisti ˇze dvac´ at´e ˇc´ıslo bude takov´e, jak´e jste jeˇstˇe neˇcetli! Napˇreˇctenou v pˇr´ıˇst´ım ˇc´ısle havantsk´ y redaktor Morholt
Vytiˇstˇeno na svitc´ıch dodan´ ych Praetori´ anskou Gardou
´ SUM, ˇ ANDORSKY Vol’by
V´ aˇzen´ı ˇcitatelia, v´ıtam V´ as pri naˇsom ˇspeci´ alnom ˇc´ısle venovan´emu Andorsk´ ym vol’b´ am. Kedysi bolo trad´ıciou, aby si Andorsk´ı obˇcania zvolili svojho vodcu, ktor´ y ich viedol cestou necestou. Minul´eho roku sa karta obr´ atila. Kr´ al’ovn´ a Killias do tejto funkcie dosadila rytiera Thomasa Von Chavu, ktor´ y pred ned´ avnom n´ ahle umrel. Prin´ aˇsame V´ am kr´ atky rozhovor s kaˇzd´ ym kandid´ atom a jeho kr´ atke predstavenie ˇsirokej verejnosti. Ver´ım, ˇze V´ am naˇsa pr´ aca odpovie na Vaˇse ot´ azky, pr´ıpadne V´ am ul’ahˇc´ı v´ yber. Abegoth, ˇs´efredaktor
Kto s´ u? ´ Uvodom by sme V´ am ich radi predstavili. Ver´ıme, ˇze ich pozn´ ate, no s´ u tu cudzinci, teda obˇcania, ktor´ı sa do mesta prist’ahovali pred ned´ avnom a nemaj´ u prehl’ad. Kandid´ ati s´ u usporiadan´ı podl’a abecedy. Falathrim ˇ Dostal jsem za u ´kol od Androsk´eho Sumu se troˇsku pˇredstavit tak tedy, m´e jm´eho Falathrim, jsem obchodn´ık cechu Str´ aˇzc˚ u s´ıdl´ıc´ıch v Andoru. Do Andarijsk´eho kr´ alovstv´ı jsem zav´ıtal cirka pˇred 3 lety pˇri u ´tˇeku z m´e domoviny, zemˇe Kelevarsk´e. Po nˇejak´e dobˇe jsem se zaˇclenil mezi zdejˇs´ı obyvatele, posl´eze mˇe Korneus pˇrivedl do cechu Str´ aˇzc˚ u. Zde mˇe dostal na starost Falgir, kter´ y mˇe mnoho nauˇcil. Plynul ˇcas a j´ a se postupnˇe vypracoval na obchodn´ıho z´ astupce cechu a poznal mnoho nov´ ych lid´ı. Jinak jsem nˇekdy n´ aladov´ y, ale snaˇz´ım se vˇzdy pomoci, pokud je to potˇreba a pokud je to v m´ ych sil´ ach. Jsem ochoten j´ıt za sv´ ym snem. Zn´ ate to - moˇznost´ı je hodnˇe. No to je tak asi vˇse. Douf´ am, ˇze jsem v´ as moc nenudil. . .
Zveˇrejnˇ eno 16. 7. 2008
95
´ SUM, ˇ KAPITOLA 22. ANDORSKY VOL’BY
96
Freya Jsem Freya, dlouholet´ a obyvetelka Andoru a tak´e ˇclenkou cechu Kelt˚ u. Co bych v´ am o sobˇe ˇrekla? Snad jen to, ˇze m´ am hlavu plnou pl´ an˚ u. Moje oˇci se st´ ale d´ıvaj´ı na vˇeci kolem a uˇsi naslouchaj´ı tuˇzb´ am jin´ ych.
Gorlae Zilace Bohuˇzial’ pre nedostatok ˇcasu sa kandid´ atka nestihla vyjadrit’.
Jeˇ zek Pˇriˇsel sem za zemˇe zvan´e Deltora. Mˇel sem dva bratry, co se snimi stalo nev´ım. Jednu chv´ıli sem se ˇzivil jako bandita. Pro neshody s mnoha lidmi jsem musel z Andarie uprchnout a pak jsem se za nˇejak´ y ˇcas vr´ atil. Svoje zl´e ˇciny by jsem chtˇel odˇcinit, proto si mysl´ım, ˇze b´ yt starosta by mohl b´ yt dobr´ y zp˚ usob, jak dok´ azat lidem, ˇze jsem se zmˇenil, a z´ aroveˇ n d˚ ukaz toho, ˇze to, co jsem dˇelal, mˇe mrz´ı.
97
Vox Zdrav´ım ˇcten´ aˇre Andorsk´eho ˇsumu, dovolte abych se pˇredstavil, jsem Vox, kandid´ at na post Andorsk´eho starosty. V zem´ıch Andarijsk´ ych ˇziji pˇribliˇznˇe 3 roky a 7 mˇes´ıc˚ u a jsem jedn´ım ze zakladatel˚ u cehu Husit˚ u.
P´ ar ot´ azok pre naˇsich kandid´ atov Co V´ as vedlo k tomu, kandidovat na funkci starosty naˇseho hlavn´ıho mˇesta? Falathrim: Dlouh´ a l´eta jsem pozoroval starosty pˇrede mnou, jak jsou voleni do sv´e funkce, jak se snaˇz´ı nˇeco zmˇenit. Nˇekomu se podaˇrilo, nˇekomu m´enˇe. Freya: No ke kandidatuˇre mnˇe vedlo to, ˇze Andor jakoˇzto hlavn´ı mˇesto potˇrebuje vzkv´etat, rozˇsiˇrovat se a b´ yt udrˇzov´ ano a spravov´ ano. A k tomu je potˇreba ˇclovˇek s pl´ any, ochotou a podporou lid´ı. A j´ a si mysl´ım, ˇze aspoˇ n dva z tˇechto pˇredpoklad˚ u m´ am. O tom tˇret´ım se rozhodne. Gorlae Zilace: M´ am nˇejak´e moˇznosti? Asi nejsp´ıs proto, ˇze jsem nemˇela co dˇelat a rozhodla jsem se tedy nˇejak pokusit zmˇenit Andor k lepˇs´ımu. Jeˇ zek: Chtˇel bych udˇelat nˇeco pro lidi a ne jen neˇcinnˇe st´ at a koukat se. Vox: Uˇz dˇr´ıve mˇe napadlo kandidovat na post starosty, ale tenkr´ at jsme se v cechu nakonec dohodli na kandidatuˇre pana Rulva. Pozdˇeji jsem chtel prospˇet mˇestu jakoˇzto Herold, ale tehdy jsem mˇel jist´e povinnosti k cechu, kter´e by mˇe pˇripravovaly o dost ˇcasu, a tak jsem si ˇrekl, ˇze se jistˇe najde osoba dost schopn´ a a s dostatkem voln´eho ˇcasu, coˇz jsem j´ a tenkr´ at nebyl. Dnes mˇe jiˇz nic nezastavilo, a tak jsem se po dlouh´e dobˇe, po kterou jiˇz v Andarii ˇziju, rozhodl kandidovat na starostu Andoru a pˇrispˇet historii tohoto mˇesta, jak nejl´epe budu umˇet. Co byste udˇelal(a) l´epe neˇz b´ yval´ y kancl´eˇr, ryt´ıˇr Thomas Von Chava? Falathrim: Mno, l´epe, to je tˇeˇzk´e ˇr´ıct, ono po bitvˇe je kaˇzd´ y gener´ al, a ˇr´ıkat co m˚ uj pˇredch˚ udce udˇelal ˇspatnˇe se mysl´ım moc nesluˇs´ı a vˇzdy, kdyˇz byla moˇznost jsem mu rovou ˇrekl m˚ uj n´ azor, jelikoˇz jsem mˇel moˇznost se s n´ım v´ıdat docela ˇcasto. Freya: L´epe neˇz b´ yval´ y kancl´eˇr. . . Tˇeˇzk´ a ot´ azka, ale urˇcitˇe bych se v´ıce ptala lid´ı a d´ avala vˇetˇs´ı v´ ahu jejich slov˚ um, neˇz vlastn´ımu u ´sudku a odkazov´ an´ı se na slovo Kr´ alovny. Gorlae Zilace: Co udˇelal on? Asi bych se v´ıce zaj´ımala o n´ azory obˇcan˚ u a o z´ abavu pro nˇe. Jeˇ zek: Urˇcitˇe bych se ptal prvnˇe lid´ı co chtˇej´ı, a aˇz potom bych zaˇcal nˇeco dˇelat. Vox: Jistou nev´ yhodou zesnul´eho kancl´eˇre Andoru, za kterou nemohl, bylo, ˇze byl do sv´e funkce dosazen pˇr´ımo Kr´ alovnou Killias, coˇz vyvolalo v mnoha obˇcanech nevoli, jelikoˇz v Andoru byla jist´ a tradice voleb. Takˇze bych byl r´ ad zvolen. Tak´e se pokus´ım uspoˇra ´dat v´ıce zaj´ımav´ ych akc´ı ˇci turnaj˚ u. M´ ate proti jeho vl´ adˇe nˇejak´e n´ amitky a naopak co se V´ am na nˇem l´ıbilo ? Falathrim: N´ amitky a l´ıbilo - mno, byl to muˇz dosazen´ y kr´ alovnou, snaˇzil se u ´ˇrad drˇzet se ct´ı, mysl´ım ˇze udˇelal, nebo alespoˇ n chtˇel udˇelat mnoho zmˇen, jeho n´ ahl´ a smrt tomu zabr´ anila. Popravdˇe, nemˇel jsem s n´ım ˇza ´dny probl´em, spiˇs naopak. Freya: L´ıbilo se mi vˇse co dˇelal. Spustil pˇrestavbu mˇesta, podporoval m´ıstn´ı cechy, na obˇcany s ochranou tak´e myslel a vˇse dˇelal pro obyvatele. Jen se mi nel´ıb´ı, ˇze nakonec vˇse soustˇredil do uzavˇren´e skupinky lid´ı. Do sv´e druˇziny. A tam byla chyba. Gorlae Zilace: Tak to bude probl´em, odpovˇedˇet na tuto ot´ azku. J´ a si jeho vl´ ady moc nevˇs´ımala. Jeˇ zek: N´ amitky... Snad jen to, ˇze se neptal na nic lid´ı. Vox: Nerad bych kritizoval nˇekter´eho z pˇredeˇsl´ ych starost˚ u. At’ uˇz byl Thomas jak´ ykoliv ˇclovˇek, byl to v´ yborn´ y voj´ ak a ze vˇsech sil se snaˇzil o obranyschopnost mˇesta. A to se mu daˇrilo.
98
´ SUM, ˇ KAPITOLA 22. ANDORSKY VOL’BY
Pokud budete zvolen´ y(´ a), co od V´ as mohou obyvatele Andoru oˇcek´ avat ? Falathrim: Mohou ode mne oˇcek´ avat snahu nˇeco zmˇenit a pracovat pro mˇesto a pro lidi. Freya: No pokud by se tohle stalo, tak zmˇenu v podobˇe ˇcin˚ u. A ne jen plan´e sliby pˇred volbami. Celkovˇe asi dostavˇen´ı Andoru. Sledov´ an´ı aktu´ aln´ıho dˇen´ı. Podporu cech˚ u a obyvatel. Ve zkratce - vybudovat z Andoru mˇesto, kter´e je hodno nosit titul Hlavn´ıho mˇesta zem´ı Andarijsk´ ych. Vˇse hlavnˇe ke spokojenosti lidu. Gorlae Zilace: Zjistila bych jak je na tom druh´ y Andorsk´ y d˚ ul a jestli by se uˇz nedal otevˇr´ıt. Pak nˇejak´e turnaje a z´ avody, kaˇzd´ y t´ yden at’ se m˚ uˇzou obˇcan´e nˇejak pobavit. Pravideln´e trhy. Pak bych koukla na ceny pron´ ajm˚ u a ty, kter´e by byly moc vysok´e, bych sn´ıˇzila. Mysl´ım, ˇze na n´ astˇenece je toho v´ıc, ale pˇred chv´ıl´ı jsem vstala a nejsem moc schopna si vybavit vˇse co tam je. Jeˇ zek: Nechci slibovat ˇza ´dn´e velk´e vˇeci jako pˇrestavbu, nov´e cviˇciˇstˇe, pˇresunut´ı trˇznice a tak, ale chtˇel bych se zeptat lid´ı na jejich n´ azor a na jejich n´ apady. Hlavnˇe bych chtˇel udˇelat radu Andoru, ˇze by tam mˇeli pˇr´ıstup i obyˇcejn´ı lid´e a ne jen ti v´ yznamn´ı. Vox: Jelikoˇz jsem zaˇzil vˇsechny Andorsk´e starosty, vezmu si to nejlepˇs´ı z jejich vl´ ady a dopln´ım to o vlastn´ı n´ apady. R´ ad bych v pˇredmˇest´ı Andoru nechal vystavˇet malebnou zahradu, do kter´e bych um´ıstil sochy jist´ ych v´ yznamn´ ych osobnost´ı Andarie, aby se dochovaly i budouc´ım generac´ım. Pˇrem´ yˇsl´ım tak´e o nov´em cviˇciˇsti a jist´e renovaci, ˇci ˇca ´steˇcn´e pˇrestavbˇe kostela - tyto dva projekty jsou pouze v m´e mysli a v´ıce o nich budu pˇrem´ yˇslet pokud budu zvolen. Jak jsem jiˇz zm´ınil v druh´e ot´ azce, chci oˇzivit kulturu ve mˇestˇe a vr´ atit umˇelce do zdejˇs´ıho domu umˇen´ı. O rozestavˇenych a pl´ anovan´ ych stavb´ ach nejsem dostateˇcnˇe informov´ an, takˇze se nemohu vyj´ adˇrit k jejich realizaci. Jste ochotn´ y(´ y) obˇetovat sv˚ uj soukrom´ y ˇzivot za cenu vl´ adnut´ı v Andoru? Falathrim: Popravdˇe na kr´ amˇe uˇz jsem obˇetoval dost, ale klidnˇe obˇetuji jeˇstˇe v´ıc, pokud to bude potˇreba. Freya: Obˇetovat sv˚ uj ˇzivot pro Andor bude v t´eto funkci nezbytnost´ı. Tak jako jsem to uˇz nejednou dok´ azala, tak to dok´ aˇzu i pro Andor. Gorlae Zilace: Mysl´ım, ˇze se to d´ a spojit. Jeˇ zek: Soukrom´ y ˇzivot nem´ am. ˇ Vox: Zivot Andoru bude m´ ym osobn´ım ˇzivotem.
L’ud’om Falathrim: M´e jm´eno je Falathrim a jsem jeden z kandid´ at˚ u na starostu v naˇsem hlavn´ım mˇestˇe. Dostal jsem moˇznost pˇredstavit v´ am zde sv´e pl´ any do budoucna, kdybych se starostou stal, ale popravdˇe slibovat dok´ aˇze kaˇzd´ y, ale s plnˇen´ım uˇz je to horˇs´ı. Sl´ıbit nov´e cviˇciˇstˇe, zruˇsen´ı straˇz´ı, nov´e mˇesto, vysok´e u ´roky, n´ızk´e danˇe, kulturn´ı akce a j´ a nev´ım co vˇse to m˚ uˇzu taky, ale mysl´ım, ˇze to nem´ a moc cenu. Radˇsi nebudu slibovat nic z toho, co jsem ted’ nepsal a sl´ıb´ım jen to, ˇze se budu snaˇzit mˇenit vˇeci k lepˇs´ımu, udrˇzovat ve mˇestˇe ˇrad a poˇradek, z˚ ustat takov´ y jak´ y jsem a b´ yt dobr´ y starosta, kter´ y zde bude pro st´ ale obyvatele i novˇe pˇr´ıchoz´ı a ne jen pro sl´ avu a titul. Pokud by i pˇres to mˇel nˇekdo nˇejak´ y dotaz ˇci ot´ azku mysl´ım, ˇze kaˇzd´ y v´ı kde mˇe najde a pokud ne nach´ az´ım se vˇetˇsinu ˇcasu za pultem v obchodˇe Str´ aˇzc˚ u v Andoru. Freya: V´ aˇzen´ı obˇcan´e Andoru, mal´ı lid´e okolo sebe rozhazuj´ı velk´e a neuv´ aˇzen´e pl´ any, neboj´ı se oh´ anˇet se sliby. Nebudu V´ as zatˇeˇzovat. V pˇr´ıpadˇe m´eho zvolen´ı starostkou, chci b´ yt dobrou sluˇzebnic´ı sv´emu mˇestu a hlavnˇe V´ am, obyvatel˚ um. Pl´ an˚ u m´ am v hlavˇe dost, kdo by mˇel z´ ajem nahl´ednout pod pokliˇcku, at’ se pros´ım zastav´ı u keltsk´e vˇeˇze jihov´ ychodnˇe od Severn´ı Andorsk´e br´ any. Chci, aby starostka nebyla jen nˇejak´ a ta nahoˇre. Chci b´ yt se sv´ ymi obˇcany, ˇreˇsit jejich probl´emy a pom´ ahat jim v jejich ˇzivotech. Vaˇse Freya Gorlae Zilace: Jsem obyˇcejn´ a elfka, kter´ a by chtˇela, aby kr´ alovsk´e mˇesto Andor vzkv´etalo. To, co r´ ada dˇel´ am, nen´ı pro mlad´e ˇcten´ aˇre. Ted’ se mi Andor moc jako kr´ alovsk´e mˇesto nezd´ a. Je takov´e mrtv´e a to by jsem chtˇela zmˇenit. Jeˇ zek: Moje moto je Vˇse pro lidi. Vox: R´ ad bych popˇra ´l ˇstˇest´ı ostatn´ım kandid´ at˚ um. At’ zv´ıtˇez´ı ten nejlepˇs´ı. Svitok konˇc´ı a s n´ım aj toto ˇspeci´ alne ˇc´ıslo, ktor´e sme pre V´ as priniesli. D´ ufame, ˇze V´ am zodpovedalo potrebne ot´ azky, pr´ıpadne V´ as napadlo nieˇco nov´e, ˇco sa chcete op´ ytat’. Nezabudnite pr´ıst’ k vol’b´ am, nech sa potom nemus´ıte staˇzovat’, ˇze je pri moci niekto, koho ste nechceli. Dovidenia v najbliˇzˇsom ˇc´ısle! Abegoth, ˇs´efredaktor ˇ Cerven´ a Karkulka, Imersk´ a redaktorka Morholt, Havantsk´ y redaktor
´ SUM, ˇ ´ ANDORSKY UNOS!!!
´ Unos kandid´ at˚ u? ˇ Zijeme v dobˇe, kter´ a nen´ı bezpeˇcn´ a a nen´ı ani pˇr´ıvˇetiv´ a k nikomu. Svˇedect´ım je ud´ alost, se kterou za mnou pˇriˇsel jeden z kandid´ at˚ u, pan Falathrim. Jak on, tak dalˇs´ı z kandid´ at˚ u, pan´ı Freya, byli uneseni dvˇema nezn´ am´ ymi maskovan´ ymi u ´toˇcn´ıky kamsi do pozdemn´ı spleti stok. Bohuˇzel se n´ am nepodaˇrilo spojit s pan´ı Freyou, m´ ame ovˇsem informace z prvn´ı ruky od pana Falathrima. Chtˇel jako obvykle ze sv´eho kr´ amku j´ıt do vily Str´ aˇzc˚ u (Str´ aˇzc˚ u Mologenu, andorsk´ y cech, pozn. red.), kdyˇz na nˇej tito dva za´ utoˇcili a odvlekli ho pr´ y velmi n´ asilnou metodou na nezn´ am´e m´ısto. Je s podivem, ˇze cestu v˚ ubec pˇreˇzil, protoˇze n´ asiln´ıci ho pr´ y vstkutku neˇsetˇrili. Byl zamˇcen do cely a zanech´ an s vysvˇetlen´ım, ˇze byl unesen z d˚ uvodu v´ ykupn´eho. Dokud nebudou tyto pen´ıze zaplaceny, tak z˚ ustane zde dole. Velmi podobn´ y osud pr´ y mˇela i pan´ı Freya. Oba mˇeli to ˇstˇest´ı, ˇze se naˇsel nezn´ am´ y dobrotiv´ y zachr´ ance a oba z jejich cel pustil. Pak se museli sloˇzitou cestou dost´ avat na povrch, ale oba se dostali do sv´ ych domov˚ u v poˇra ´dku. Pan Falathrim vypisuje odmˇenu 500 zlat´ ych tomu, kdo by mu pˇrivedl alespoˇ n jednoho z u ´nosc˚ u ˇziv´eho. Informace, na kter´e si vzpomnˇel: Oba byli vysoc´ı, jeden z nich mˇel chraplav´ y hlas. Sebrali knihu s podpisem Str´ aˇzc˚ u Mologenu a tak´e runu se znaˇckou pana Falathrima. Na v´ıce vˇec´ı si bohuˇzel nevzpomnˇel. ˇ ´ Andorsk´ y Sum nab´ız´ı odmˇenu 50 zlat´ ych za poskytnut´ı JAKEKOLIV vˇerohodn´e informace o u ´nosc´ıch, pokud je nˇekdo zahl´edl. Stoj´ı tak´e za povˇsimnut´ı, ˇze pan Falathrim a pan´ı Freya, jakoˇzto kandid´ ati na starostu Andoru, patˇr´ı k tˇem dvˇema, kteˇr´ı maj´ı silnˇejˇs´ı pozici neˇz ostatn´ı, a u kter´ ych lze pˇredpokl´ adat, ˇze budou zvoleni. Nenab´ız´ı se snad pˇr´ımo moˇznost u ´nosu z politick´ ych d˚ uvod˚ u? Objednal si nˇekdo u ´nos sv´eho protihr´ aˇce? Spolu s V´ ami mil´ y ˇcten´ aˇri se pokus´ıme tyto ˇspinav´e ˇcachry Andorsk´e smet´ anky objasnit a pˇredn´est je v dalˇs´ıch ˇc´ıslech. Abegoth, ˇs´efredaktor Morholt, Havantsk´ y redaktor
Zveˇrejnˇ eno 17. 7. 2008
99
Mimoˇ r´ adn´ e ud´ alosti - narozeniny kr´ alovny Killias
Kr´ alovsk´ e narozeniny Slunce se klonilo k obzoru, kdyˇz se zem´ı rozlehly hlasy vyvol´ avaˇc˚ u - kr´ alovsk´ y hrad se otev´ır´ a vˇsem a zve obyvatele na velkou ud´ alost! Ale jakou, ptali se lid´e sami sebe a vrtˇeli hlavami. Sbalila jsem svitek a brk, nasedla na konˇe a uh´ anˇela do Andoru. Nemohla jsem si nechat uj´ıt cokoliv, co se dˇeje pˇr´ımo na hradˇe, vˇsak vy, naˇsi ˇctenaˇri, si zaslouˇz´ıte b´ yt informov´ ani o vˇsem co se dˇeje. Dorazila jsem jako jedna z posledn´ıch a aˇz na m´ıstˇe si s hr˚ uzou uvˇedomila, ˇze nem´ am na sobˇe obleˇcen´ı odpov´ıdaj´ıc´ı m´ıstu kam jsem se pˇriˇr´ıtila. Naleˇstila jsem si aspoˇ n boty a opr´ aˇsila pl´ aˇst’. ˇ ri velk´e prostˇren´e stoly, kr´ Ctyˇ alovsk´ a tabule, noblesnˇe obleˇcen´ı n´ avˇstˇevn´ıci, str´ aˇzci ve stˇr´ıbrn´ ych a temn´ ych zbroj´ıch - ano, tady se bude d´ıt nˇeco velk´eho. Zat´ımco jsem pop´ıjela pivo, poslouchala jsem barda jak oblaˇzuje spoleˇcnost sv´ ymi r´ ymy za doprovodu hudby. Kupodivu, nebylo to tak zl´e. Nˇekter´e tv´ aˇre, kter´e jsem zde vidˇela, mi byly povˇedom´e, k nˇekter´ ym jsem si dok´ azala i pˇriˇradit jm´eno, jin´ı mi byli u ´plnˇe nezn´ am´ı. Velk´e zastoupen´ı tu mˇel Thyris, dokonce s´ am pan Malagar se dostavil. Kdyˇz uˇz zaˇcala b´ yt spoleˇcnost m´ırnˇe ˇreˇceno netrpˇeliv´ a, ozn´ amila str´ aˇz pˇr´ıchod Killias a lorda Magalhaese. Vˇsichni povstali a dvojici se uklonili. Pohled na regent˚ uv klobouk mˇe ujistil, ˇze zde nejsem nejh˚ uˇr obleˇcen´ a. Lord n´ as vˇsechny uv´ıtal, pozval ko stol˚ um a s Killias se odebrali ke kr´ alovsk´e tabuli. Mil´ı ˇcten´ aˇri, v z´ ajmu zajistit v´ am co nejv´ıce pˇresn´ ych informac´ı, riskovala jsem sv´e zdrav´ı a oslovila pˇr´ımo Killias. Velebnˇe mi pokynula a j´ a usedla po jej´ı pravici. Neˇz jsem mˇela ˇcas poloˇzit j´ı p´ ar ot´ azek, pˇriˇsli gratulanti s d´ arky. Jako prvn´ı se poklonila a dar pˇredala Syntinia z Imeru, dcera b´ yval´eho v˚ udce kmene Kulgur Axantura. Jej´ı dar, ˇsperky z mitrilu, kr´ alovnu potˇeˇsil a Synthia usedla ke kr´ alovsk´emu stolu. Nikdo dalˇs´ı nebyl podobnˇe vyznamen´ an. Lord regent si vyˇza ´dal ticho a pˇripil Killias k jej´ım 20. narozenin´ am, k jeho pˇr´ıpitku se pˇridali vˇsichni n´ avˇstˇevn´ıci. Lord drˇzel proslov o tom, jak s plnoletost´ı Killias m˚ uˇze do jej´ıch rukou pˇredat vl´ adu nas Andari´ı. Jeˇstˇe neˇz to udˇelal, jmenoval ji c´ısaˇrovnou. C´ısaˇrovna Killias. Vl´ adkynˇe Andarie. Mnoh´ ym to vyrazilo dech, i j´ı samotn´e, nebyla schopn´ a slova. Bouˇrliv´ y potlesk, doprov´ azen´ y zvony z vˇeˇze, trval dlouho. Nˇekter´e u ´smˇevy v s´ ale byly hodnˇe ˇskroben´e a kysel´e, nikdo ale nepronesl jedin´e slovo. Zbranˇe str´ aˇzn´ ych byly pˇripraveny zkr´ atit kec´ alky o hlavu. Zveˇrejnˇ eno 9. 11. 2008
100
101 Co mi prvn´ı prol´etlo hlavou, na to jsem se tak´e kr´ alovny zeptala. Samozˇrejmˇe hned po gratulaci a ot´ azce jak se c´ıt´ı. Rozechvˇel´ ym hlasem pˇriznala, ˇze je zaskoˇcena t´ımto jmenov´ an´ım a co se t´ yˇce voln´ ych u ´zem´ı na Andarii, prozat´ım nepl´ anuje nic na jejich samospr´ avˇe mˇenit. Hudba kr´ asnˇe hr´ ala, lid´e se bavili, pili, jedli a zp´ıvali. Pak pˇriˇsel ˇcas slavnost ukonˇcit, a tak jsme se s mnoha poklonami rozlouˇcili a opustili hrad. Pocit, kter´ y jsem zaˇz´ıvala v pˇr´ıtomnosti kr´ alovny, mˇe bude jeˇstˇe dlouho rozechv´ıvat. ˇ Cerven´ a karkulka, redaktorka
´ SUM, ˇ ANDORSKY ˇ c´ıslo 20. ˇ Andorsk´ y Sum, 20. ˇ c´ıslo
ˇ V´ aˇzen´e d´ amy a V´ aˇzen´ı p´ anov´e, pravideln´ı ˇcten´ aˇri, jakoˇz i Ti kteˇr´ı ˇctou Andorsk´ y Sum poprv´e. S radost´ı V´ am pˇrin´ aˇs´ıme jiˇz dvac´ at´e ˇc´ıslo naˇseho pl´ atku, kter´e vych´ az´ı po velmi dlouh´e odmlce. Pravideln´e rubriky, novinky ze svˇeta a hlavnˇe ˇra ´dnou porci z´ abavy. Douf´ ame ˇze V´ as toto ˇc´ıslo oslov´ı a napˇr´ıˇstˇe se rozhodnete opˇet si n´ aˇs pl´ atek zakoupit. Morholt, havantsk´ y redaktor
Ozn´ amen´ı ˇs´ efredaktora V´ aˇzen´ı ˇcitatelia, u ´vodom by som sa V´ am chcel ospravedlnit’, ˇze toto ˇc´ıslo nevych´ adza v jeho plnej sile. Probl´em nastal pri zimnom upratovan´ı. Pri pres´ uvan´ı tlaˇciarenskeho stroja sa nieˇco pokazilo a do dneˇsneho dˇ na sa snaˇz´ıme n´ ajst’ a opravit’ chybu, ktor´ a vznikla. Poteˇsuj´ ucou spr´ avou pre V´ as mˆ oˇze byt’ to, ˇze m´ ame objednan´ y nov´ y stroj priamo z Kyrsk´eho kr´ al’ovstva. Prevoz tak´ehoto stroja nie je l’ahk´ y a nieˇco to trv´ a, aj vzhl’adom na to, ˇze v okol´ı n´ as sa dej´ u divn´e ˇ magick´e b´ urky, ˇci prepady pir´ atov na kaˇzdom kroku, V´ am mˆ oˇzem sl´ ubit’, ˇze nov´ y stroj doraz´ı a Andorsk´ y Sum sa V´ am, mil´ı ˇcitatelia, uk´ aˇze eˇste vo v¨ aˇcˇsej sile ako bol doteraz. Na z´ aver pr´ıhovoru by som V´ am chcel pod’akovat’ za Vaˇsu vernost’ a trpezlivost’ pri naˇsich menˇs´ıch nezdaroch. Abegoth, Andorsk´ y redaktor
POZOR! POZOR! Chyt´ı V´ as niekedy pis´ arske ˇsialenstvo a neviete, kde ho usmernit’?! ’ ’ Chcete sa zviditel nit a neviete ako?! Dostanete sa k inform´ aci´ am, ktor´e h´ ybu svetom? ˇ Andorsk´ y Sum sa V´ as r´ ad ujme! ˇ Andorsk´ y Sum rozˇsiruje svoje obzory a hl’ad´ a nov´ ych redaktorov. Pr´ıd’te a pracujte v pracovnej dobe, ktor´ a vyhovuje pr´ ave V´ am. Pracujte v kolekt´ıve, ktor´ y sa urˇcite oplat´ı spoznat’, a to nielen spoza p´ısmen. Neviete ako na to? Je to jednoduch´e. Kontaktujte ktor´ehokol’vek redaktora a ten V´ am pod´ a podrobnejˇsie inform´ acie. Pon´ ahl’ajte sa! Poˇcet vol’n´ ych miest je obmedzen´ y a st´ ale kles´ a. ˇ ame pr´ Cak´ ave na V´ as! Abegoth, Andorsk´ y redaktor Zveˇrejnˇ eno 9. 2. 2009
102
103
Andarijsk´ e cechy V naˇsich kraj´ıch se objevil nov´ y cech a tak se sluˇs´ı a patˇr´ı, aby jsme V´ am ho ˇra ´dnˇe pˇredstavili. Jde o spoleˇcenstv´ı, kter´e si ˇr´ık´ a Zakl´ınaˇci. Dle jejich slov je jejcih ˇremeslem zab´ıjen´ı nebezpeˇcn´ ych zr˚ ud za u ´platu. Chr´ an´ı naˇse dˇeti pˇred t´ım, aby je seˇzral vlkodlak pokud se zapomenou veˇcer venku, ochraˇ nuj´ı vesnice pˇred draky, ovˇsem ˇc´ım horˇs´ı bestie, t´ım vˇetˇs´ı cena. Vidˇel jsem tyto muˇze v boji a mohu m´ıstopˇr´ıseˇznˇe prohl´ asit, ˇze sv´emu ˇremeslu opravdu rozum´ı. Jejich obratnost a s´ıla tkv´ı v podivn´em ritu´ alu, o kter´em se jejich mistr Sigfried odm´ıtl vyjadˇrovat. Zastihnout je m˚ uˇzete kterak se potuluj´ı krajem a hledaj´ı pr´ aci - zabit´ı a zaplacen´ı. Pokud tedy V´ aˇs sp´ anek ruˇs´ı hejkalov´e, nad polem V´ am l´ıtaj´ı podivn´ı l´etavci a boj´ıte se o sv´e dˇeti, svˇeˇrte sv˚ uj probl´em jim. redaktor Cechovn´ık
Bouˇrliv´ a noc Pevnˇe vˇeˇr´ım ˇze kaˇzd´ y z V´ as si vˇsiml podivn´ ych ud´ alost´ı minul´e noci, ale pˇresto v naˇsem obˇcasn´ıku pˇrin´ aˇs´ıme shrnut´ı situace: Kdyˇz Andorsk´ y zvon odb´ıjel osmou hodinu po poledni, z ˇcista jasna se strhla vichˇrice a bouˇre, jakou snad naˇse zemˇe nepamatuje. V´ıtr sviˇstˇel v kom´ınech a straˇsil dˇeti i dospˇel´e, z nebe se sn´ aˇsel hotov´ y pˇr´ıval deˇstˇe kter´ y brzy zvedl hladiny ˇrek i moˇre a oblohu klikatily podivn´e, jistˇe magick´e, blesky bez hromu. Vydˇeˇsen´ı obyvatel´e se shrom´ aˇzdily ve veˇrejn´ ych budov´ ach (lehce u ´smˇevn´e je, ˇze ˇslo bez rozd´ılu o hospody - inu na kur´ aˇz je potˇreba) a ti odv´ aˇznˇejˇs´ı se zaˇcali radit co d´ al. Nebudu V´ am lh´ at, j´ a to prachobyˇcejnˇe zaspal ve sv´e posteli v Havantu, kdyˇz tu se probud´ım a zjist´ım ˇze moje postel plave a ˇze m´ am vodu v peˇrinˇe. Vˇeˇrte nebo ne, to ˇclovˇeka opravdu rychle probud´ı a vyˇzene ven. Neˇz jsem ale se staˇcil dobrodit ke dveˇr´ım, voda jako z´ azrakem zmizela, z˚ ustala jen vlhkota na n´ abytku a podlaze. Protoˇze tohle se nest´ av´ a kaˇzd´ y den, rozhodl jsem se zjistit v´ıce. Poˇcas´ı jako by se zbl´ aznilo, v Lewanu se strhla takov´ a v´ anice, ˇze nebyl vidˇet pomalu na krok a aby ˇclovˇek nˇeco ˇrekl sousedovi, musel kˇriˇcet z plna hrdla. To ovˇsem nebylo vˇsechno. Pˇr´ıroda m´ a podivn´e hr´ atky a tuto noc se zˇrejmˇe chtˇela pˇredv´est, protoˇze ze zemˇe zaˇcali povst´ avat z´ astupce ˇzivl˚ uau ´toˇcit na obyvatele. Naˇstˇest´ı jich nebylo mnoho a tak bylo alespoˇ n toto nebezpeˇc´ı zaˇzehn´ ano. Aby toho nebylo m´ alo, pobl´ıˇz hranic Lewanu se objevila arm´ ada had˚ u. Dva odv´ aˇzn´ı pr˚ uzkumn´ıci se postupnˇe vydali na v´ yzvˇedy, ovˇsem nedozvˇedˇeli se nic urˇcit´eho. Snad pouze to, ˇze p˚ uvodnˇe neagresivn´ı had´ı v´ aleˇcn´ıci (vˇeˇrte ˇze vypadaj´ı opravdu hrozivˇe) se pˇri vysloven´ı jm´ena Ortixe stali velmi agresivn´ımi (Ortix, mudrc had´ıho n´ aroda se kter´ ym se obyvatel´e Andarie pˇred ˇcasem setkali pozn. red.) Po p´ ar hodin´ ach se v´ anice uklidnila, ale bouˇre na obloze nabrala na intenzitˇe. Do zemˇe udeˇril zlatav´ y blesk a na celou Andarii se ozval v´ ykˇrik mraz´ıc´ı do morku kost´ı. Co se stalo? Kdov´ı? Morholt, havantsk´ y redaktor Pozv´ an´ı do redakce pˇrijal kr´ alovsky poˇcasn´ık Larten. Byl peˇclivˇe vyzpov´ıd´ an a tak v´ am pˇrin´ aˇs´ıme tento rozhovor: ˇ AS: Jste kr´ alovsk´ ym poˇcasn´ıkem, mohl by jste objasnit co se dˇelo vˇcera veˇcer? Larten: C´ısaˇrsk´ y...c´ısaˇrsk´ y. Na to pozor. ˇ AS: M´ ate mou omluvu Larten: Vˇcera veˇcer pov´ıd´ ate...Ach ano...uˇz ch´ apu, asi V´ as zaj´ım´ a to, co se vlastnˇe dˇelo, teda proˇc. ˇ AS: Ano, oboj´ı. Co i proˇc. Larten: Tak na to v´ am neodpov´ım, protoˇze to s´ am nev´ım. Takovou bouˇri sem jeˇstˇe nevidˇel. Jestli to bouˇr´ı m˚ uˇzeme nazvat tedy. ˇ AS: Co bylo vidˇeno na obloze? Larten: Poˇcas´ı se naprosto zbl´ aznilo a vymykalo obvykl´ ym jev˚ um. Hust´ a ˇcern´ a mraˇcna, nezvykle hust´ a, v nich v´ yboje energie a barevn´e blesky. Avˇsak bez hromu, coˇz je v pˇr´ırodˇe bˇeˇznˇe nemoˇzn´e. Jestli se pt´ ate, zda to byl pˇr´ırodn´ı u ´kaz, tak v´ am s jistotou ˇreknu ˇze nebyl. Dˇel´ am tohle ˇremeslo odmaliˇcka a tohle nepamatuji, ani v arch´ıvu o niˇcem podobn´em nen´ı zm´ınka. ˇ AS: Byla pozorov´ ana nˇejak´ a znamen´ı hvˇezd?
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 20. KAPITOLA 25. ANDORSKY C
104
Larten: Hvˇezdy? Vˇzdyt’ ta mraˇcna zahalila cel´ y kraj do podivn´e tmy. Jak´e hvˇezdy tedy? Byl jsem r´ ad, ˇze vid´ım na p´ ar krok˚ u pˇred sebe, pokud jste nemˇel svˇetlo. V kaˇzd´e oblasti se poˇcas´ı projevovalo u ´plnˇe jinak. ˇ AS: Podnik´ a hrad nˇejak´ a opatˇren´ı? Larten: Opatˇren´ı? Co proti tomu chcete dˇelat, kdyˇz nev´ıte pˇr´ıˇcinu? ˇ AS: J´ a nev´ım, moje pr´ ace je ps´ at. Larten: Jak se to z´ ahadnˇe objevilo, tak to z´ ahadnˇe po p˚ ulnoci a tom v´ ykˇriku (viz. v´ yˇse), co mi m´ alem urval uˇsi, zmizelo. Nen´ı mi zn´ am p˚ uvod vzniku, c´ısaˇrsk´e mˇesto se jen pˇripravilo, kdyby se mˇela takov´ a situace opakovat. ˇ AS: Jak? Larten: Upevnit okenice, vyztuˇzit a zpevnit dveˇre a kdyby nˇeco, nevyl´ezat ven. Z´ asobit se dostatkem j´ıdla, kdyby to trvalo d´ele. ˇ AS: Dˇekuji V´ am tedy za V´ aˇs drahocenn´ y ˇcas a louˇc´ım se s V´ ami.
Kr´ alovstv´ı Thyrisu Pro ty kteˇr´ı cel´ y den pracuj´ı a nemaj´ı ˇcas sh´ anˇet se po novink´ ach pˇrin´ aˇs´ıme rovnˇeˇz zpr´ avu o tom ˇze byl korunov´ an kr´ al Thyrisu, Alkin de Severin. Bˇehem velkolep´e korunovace se objevilo na programu kromˇe gratulac´ı a bohat´eho obˇcerstven´ı tak´e pˇrekvapen´ı v podobˇe dvou elf´ıch (sic!) taneˇcnic. Toto pˇrekvapen´ı bylo kontrov´ ano bohat´ ym potleskem, zvl´ aˇstˇe ze strany Praetori´ ansk´e Gardy. M´ ame dokonce ovˇeˇren´e zpr´ avy, ˇze jedna z tˇechto taneˇcnic se stala kr´ alovou favoritkou a kr´ al j´ı bere na pomˇernˇe ˇcast´e vyj´ıˇzd’ky. Z d˚ uvodu zachov´ an´ı seri´ oznosti naˇseho pl´ atku nebudeme uveˇrejˇ novat jm´eno dotyˇcn´e elfky. redaktorka Hrom
Rady Dˇ edka Koˇren´ aˇrky Mil´e hospodyˇ nky, chyst´ ate se uvaˇrit sv´ ym drah´ ym muˇz˚ um ˇci p´ an˚ um nˇeco extra, ale nev´ıte ˇc´ım by jste pˇrekvapily jejich mlsn´e jazyky? Tato novˇe vznikl´ a rubrika V´ am pˇrinese recepty ze vˇsech osvobozen´ ych mˇest Andarie, kter´e se mi podaˇrilo sebrat. Jako druh´e pˇrijde na ˇradu mˇesto Thyris s jeho skoro vˇehlasn´ ym receptem - Moˇrskou sn´ıdan´ı. Na pˇr´ıpravu pro sebe a svou (trojˇclennou) rodinu budete potˇrebovat: Jednu chobotnici Jednu cibuli Dvˇe kukuˇrice Je to opravdu jednoduch´e. Naporcujte chobotnici - nejl´epe jeˇstˇe r´ ano ulovenou - tak aby nikdo z rodiny nepˇriˇsel zkr´ atka. Nakr´ ajejte na kous´ıˇcky cibuli a pˇridejte j´ı k chobotnici. Povaˇrte kukuˇrici a ozdobte s n´ı chobotnici. Pod´ avejte za studena, dobrou chut’! Dˇedek Koˇren´ aˇrka
B´ aseˇ n pro potˇ echu srdce na pokraˇ cov´ an´ı potuln´ y bard Medres Karios Kr´ alovna Zimy moc svoj´ı ztr´ ac´ı, ˇzezlo vl´ ady Jaru brzy pˇred´ a. Vˇsak uˇz je na ˇcase - hˇrejiv´e slunce kaˇzd´emu sch´ az´ı a strom ˇza ´dn´e ovoce Ti ned´ a. Louˇc´ım se s V´ ami na str´ ank´ ach dvac´ at´eho ˇc´ısla a uˇz netrpˇelivˇe vyhl´ıˇz´ım co dalˇs´ıho osud do naˇs´ı redakce zavane, o co by jsme se mohli s V´ ami podˇelit. Douf´ am ˇze V´ as toto ˇc´ıslo zaujalo a pˇreˇcetli jste ho jedn´ım dechem.
Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ ati na starostu 26.1
Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ at na starostu Lothorn
Zdrav´ım V´ aˇs mil´ y obˇcan´e c´ısaˇrsk´eho Andoru, jmenuji se Lothorn a jiˇz po delˇs´ı dobu p˚ usob´ım jako ˇclen a v´ aleˇcn´ık cechu Str´ aˇzci Mologenu. A nyn´ı jsem kandidoval na starostu Andoru. Nynˇejˇs´ı starosta Falathrim vede mˇesto velice dobˇre co se t´ yˇce politiky a finanˇcn´ı str´ anky mˇesta, ale podle mne se aˇz moc zapom´ın´ a na bezpeˇcnost ve mˇestˇe pro obˇcany. Chtˇel bych pro mˇesto v´ıce str´ aˇz´ı, kteˇr´ı nebudou jen neˇcinnˇe pˇrihl´ıˇzet pˇr´ıkoˇr´ı slabˇs´ıch a nemohouc´ıch jak je okr´ ad´ a nˇejak´ y zloˇcinec. Chtˇel bych pˇr´ısnˇejˇs´ı tresty pro zloˇcince a provinilce,aby si jiˇz nedovolovali okr´ adat obˇcany mˇesta! Budu tak´e v´ıce n´ apomocen pˇri dopaden´ı zloˇcinc˚ u, zabaven´ı jejich pron´ ajm˚ u a z´ akaz˚ u vstupu do mˇesta! Konec zloˇcin˚ um v Andoru! Chcete m´ıt klid? Volte mˇ e! Lothorn, ˇclen cechu Str´ aˇzci Mologenu a kandid´ at na starostu v Andoru. Tento ˇcl´ anek nen´ı vyj´ adˇren´ am redakce. Stejnou moˇznost zviditelnˇen´ı se maj´ı vˇsichni kandid´ ati ve volb´ ach, staˇc´ı se ozvat redaktor˚ um. Vaˇse Karkulka
26.2
Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ at na starostu, Falathrim
Mˇes´ıc s mˇes´ıcem se seˇsel a opˇet nastal ˇcas volby Andorsk´eho starosty. Dlouho jsem v´ ahal, zda m´ am kandidovat na tento post, nebot’ to nen´ı snadn´ a pr´ ace, o ˇcemˇz jsem se jiˇz pˇresvˇedˇcil na vlastn´ı k˚ uˇzi. Po dlouh´em v´ ah´ an´ı jsem si ˇrekl, ˇze jeˇstˇe nen´ı vˇse hotovo a odejit od rozdˇelan´e pr´ ace bych nemˇel. Vˇeˇr´ım, ˇze za dobu m´e dosavadn´ı vl´ ady se alespoˇ n nˇeco zmˇenilo, i kdyˇz je mi jasn´e ˇze ne kaˇzd´ y mˇe m´ a rad a m´ a rozhodnut´ı povaˇzuje za spr´ avn´ a. Vˇetˇsina obyvatel Andoru jiˇz mˇela moˇznost se s mou prac´ı pro mˇesto sezn´ amit a je jen na v´ as komu d´ ate sv˚ uj hlas a zda v˚ ubec p˚ ujdete k volb´ am. O tom jak´ y jsem se jiˇz snad mˇel moˇznost pˇresvˇedˇcit kaˇzd´ y s´ am. Nebudu opˇet nic slibovat, pr´ ace starosty mˇe bav´ı a douf´ am, ˇze i j´ a jako starosta jsem v´ as nezklamal. Falathrim, ˇclen cechu Str´ aˇzci Mologenu a kandid´ at na starostu v Andoru. Tento ˇcl´ anek nen´ı vyj´ adˇren´ am redakce. Stejnou moˇznost zviditelnˇen´ı se maj´ı vˇsichni kandid´ ati ve volb´ ach, staˇc´ı se ozvat redaktor˚ um. V´ aˇs Arcano
Zveˇrejnˇ eno 17. 3. 2009 Zveˇrejnˇ eno 22. 3. 2009
105
ˇ V´ alka Viking˚ u a Remesln´ ık˚ u ˇ vˇsechna prohl´ Zde shrom´ aˇzd´ı redakce AS aˇsen´ı t´ ykaj´ıc´ı se t´eto v´ alky. D˚ uraznˇ e upozorˇ nujeme ˇ ze noviny jsou nestrann´ e! ˇ Cerven´ a Karkulka
J´ a, Zaldur ˇ adu Vlka, bych r´ toho ˇcasu arcim´ ag R´ ad dal na vˇedom´ı vˇsemu lidu Andarijsk´emu, prost´emu i nobilitˇe, ˇze ve vˇeci ˇ v´ alky Remesln´ık˚ u a Viking˚ u jsem se pˇripojil na stranu Viking˚ u. Jedn´ am tak s´ am za sebe, ze sv´e vlastn´ı v˚ ule. V t´eto vˇeci se budu ˇr´ıdit pˇra ´n´ımi jarla kmene Viking˚ u Sangura Grunwalda. M˚ uj cechmistr Nexus, ani kdokoliv jin´ yz ˇ adu Vlka nebude m´ıt s m´ım poˇc´ın´ R´ an´ım nic spoleˇcn´eho, leda by se ke mˇe rozhodl pˇripojit. Kˇrivdu, jeˇz byla sp´ ach´ ana na kmenu Viking˚ u by nemˇel tolerovat nikdo, kdoˇz se povaˇzuje za sluˇsn´eho obyvatele Andarie a ani j´ a ji nehodl´ am tolerovat. Proto jsem se rozhodl podpoˇrit kmen Viking˚ u sv´ ymi schopnostmi v boji. Douf´ am, ˇze se ke mˇe i Viking˚ um pˇripoj´ı dalˇs´ı, a ˇze spravedlnosti bude uˇcinˇeno za dost.
J´ a Belegorn cechmistr modr´eho kamene, t´ımto pˇridavam plnou podporu cechu Viking˚ u, kter´ ykoliv jejich ˇclen u n´ as najde stˇrechu nad hlavou a u ´toˇciˇstˇe, takov´e jest m´e rohodnut´ı. Belegorn
ˇ J´ a Sia Sia De Nafay, kov´ aˇrka a cechmistrynˇe cechu Remesln´ ık˚ u, prohlaˇsuji, ˇze se budeme br´ anit proti vˇsem co proti n´ am nastoup´ı. D´ ale prohlaˇsuji ˇze proti vˇsem co proti n´ am nastoup´ı uˇz neprod´ am nikdy ˇza ´dnou v´ yzbroj ani zbraˇ n, jelikoˇz kdyˇz se pˇridaj´ı na stranu nˇekoho kdo nechce vyjedn´ avat tak si s nima uˇz nem´ am co ˇr´ıct. ˇ Pokud m´ a z´ ajem si o tom kdokoliv promluvit najde mˇe nejˇcastˇeji v Remeslnick´ em s´ıdle... s pozdravem Sia De Nafay
Loveck´e prohl´ aˇsen´ı ˇ Cech Lovc˚ u d´ av´ a na vˇedom´ı, ˇze ve v´ alce cechu Remesln´ ık˚ u a Viking˚ u, bude v pˇr´ıpadˇe potˇreby st´ at po boku Viking˚ u. Nebudeme vyhled´ avat spory, dokud nezazn´ı definitivn´ı verdikt Lorda Gryzzlyho, kter´ y je na cest´ ach. Kazatel, z´ astupce Lorda Gryzzlyho
Zveˇrejnˇ eno 3. 5. 2009
106
Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - kandid´ ati na starostu 28.1
Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Sigfried
Zdrav´ım vˇsechny obˇcany Andoru. Jmenuji se Sigfried a jsem kandid´ at na post starosty naˇseho mˇesta. Nikdy dˇr´ıv by mˇe nenapadlo, ˇze zrovna j´ a bych nˇekdy kandidoval na tak d˚ uleˇzit´ y a v´ aˇzen´ y post. I kdyˇz byl b´ yval´ y starosta Falathrim ve sv´e funkci dlouho a vykon´ aval ji v´ ybornˇe. Naˇslo se p´ ar chyb, kter´e bych chtˇel napravit a zlepˇsit tak pomˇery ve mˇestˇe. V prv´e ˇradˇe bych chtˇel v obdob´ı m´e funkce zes´ılit mˇestsk´e hl´ıdky a zpˇr´ısnit tresty za vˇsechny prohˇreˇsky na u ´zem´ı c´ısaˇrsk´eho mˇesta. D´ ale tak´e rozˇs´ıˇrit z´ akaz noˇsen´ı zbran´ı na okol´ı Andoru. Nˇekter´e zloˇciny byly na naˇsem u ´zem´ı moc dlouho tolerov´ any a d´ ale to jiˇz zaj´ıt nesm´ı! M´ ym dalˇs´ım c´ılem by bylo zrychlit fungov´ an´ı Andoru a celkem zrychlit fungov´ an´ı, nebot’ nˇekter´e vˇeci(jako tˇreba volba nov´eho herolda) se zde protahuj´ı na mˇes´ıce a lid´e tak plat´ı za nˇeˇc´ı neschopnost. Pro ˇsirokou veˇrejnost budou opˇet zavedeny pravideln´e trhy s mnoh´ ymi dalˇs´ımi akcemi. Kaˇzd´emu, komu nen´ı lhostejn´ y osud Andoru, bych r´ ad vzk´ azal: Pˇrijd’te volit! Tento ˇcl´ anek nen´ı vyj´ adˇren´ am redakce. Stejnou moˇznost zviditelnˇen´ı se maj´ı vˇsichni kandid´ ati ve volb´ ach, staˇc´ı se ozvat redaktor˚ um. Arcano
28.2
Speci´ aln´ı vyd´ aln´ı - Kandid´ at na starostu, Belegorn
V´ aˇzen´ı obˇcan´e Andorˇst´ı, Jmenuji se Belegorn a pˇrihl´ asil sem se do voleb starosty, tud´ıˇz je mou povinnost´ı V´ as informovat o m´e pˇredstavˇe ohlednˇe Andoru. Mnoz´ı z v´ as si jistˇe pamatuj´ı na vzkv´etaj´ıc´ı andorsk´e trhy. Je to jiˇz mnoho t´ ydn˚ u, kdy naposled nedˇeln´ı trhy praskali ve ˇsvech, kdy obchodn´ık nevˇedˇel co m´ a dˇelat dˇr´ıv a lid´e nevˇedˇeli co si vybrat. R´ ad bych tyto ˇcasy vr´ atil, aby se nedˇeln´ı trhy opˇet stali v´ yznamn´ ymi. D´ ale bych zv´ yˇsil tresty za vykr´ ad´ an´ı pron´ ajm˚ u, ti jiˇz se tˇechto zloˇcin˚ u dopouˇst´ı jsou dle m´eho trest´ ani aˇz pˇr´ıliˇs m´ırnˇe. S t´ım souvis´ı celkov´e zv´ yˇsen´ı trest˚ u za pˇrestupky v Andoru a jeho pˇrilehl´em okol´ı. Nechci slibovat modr´e z nebe, ani to co nem˚ uˇzu splnit. Nab´ız´ım rovnost a spravedlnost pro vˇsechny obˇcany Andoru. Proto volte mˇe. Tento ˇcl´ anek nen´ı vyj´ adˇren´ am redakce. Stejnou moˇznost zviditelnˇen´ı se maj´ı vˇsichni kandid´ ati ve volb´ ach, staˇc´ı se ozvat redaktor˚ um. Arcano
28.3
ˇ Speci´ alne vydanie - kandid´ at na starostu, Jaako Tatarka
Zdrav´ım vˇsechny obyvatele c´ısaˇrsk´eho mˇesta Andor. Jako jednomu z kandid´ at˚ u na uvolnˇen´ y post starosty naˇseho kr´ asn´eho mˇesta, naskytla se i mˇe pˇr´ıleˇzitost, takto se veˇrejnˇe vyj´ adˇrit. Touto cestou toho tedy chci vyuˇz´ıt a snad i oslovit pˇr´ıpadn´e voliˇce. Vˇetˇsinou se zde p´ıˇse, co by ten a ten kandid´ at chtˇel zmˇenit, ˇci jak´e c´ıle vytyˇcit. Nikdo v´ am vˇsak neˇrekne, jak jich chce dos´ ahnout. Je sice hezk´e m´ıt v hlavˇe myˇslenku grandi´ ozn´ıch trh˚ u, bezpeˇcn´eho mˇesta kam nevkroˇc´ı ani nejprotˇrelejˇs´ı ze zlosyn˚ u. Jak toho ale dos´ ahnout? To proˇc se dlouhou dobu daˇrilo starostovi Falathrimovi, se kter´ ym Zveˇrejnˇ eno 28. 6. 2009 Zveˇrejnˇ eno 29. 6. 2009 Zveˇrejnˇ eno 2. 7. 2009
107
´ ´I VYDAN ´ ´I - KANDIDATI ´ NA STAROSTU KAPITOLA 28. SPECIALN
108
jsem mˇel tu ˇcest spolupracovat, splˇ novat alespoˇ n z poloviny jeho avizovan´e c´ıle, tkvˇelo v jeho nadpr˚ umˇern´e znalosti obchodu jako takov´eho. Vˇedˇel, ˇze pˇr´ıpadn´e radik´ aln´ı zv´ yˇsen´ı poˇctu str´ aˇzn´ ych, kteˇr´ı jsou naj´ım´ ani pro obranu mˇesta, by citelnˇe zas´ ahlo do rozpoˇctu mˇesta. I pˇres jeho enormn´ı snahu zvl´ adnout vˇsechno, co si pˇredcevzal, z˚ ustalo po nˇem na stole jeˇstˇe hodnˇe pl´ an˚ u. Ty pl´ any nyn´ı vloˇzil do m´ ych rukou. Andor je jiˇz dlouho pˇripravov´ an na rozs´ ahlou pˇrestavbu, st´ ale vˇsak chyb´ı dostatek prostˇredk˚ u. J´ a bych chtˇel vyuˇz´ıt toho, co je nyn´ı k dispozici a v n´ asleduj´ıc´ım obdob´ı dokonˇcit nˇekter´e dlouhodob´e strategick´e pl´ any, mezi kter´e patˇrila i dostavba vnˇejˇs´ıch hradeb a udrˇzet st´ avaj´ıc´ı prosperitu mˇesta. S pozdravem k obˇcan˚ um Rozsoudce Jaako Tatarka
28.4
Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Sigfried
Prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata na starostu Andoru Sigfrieda: T´ımto bych chtˇel podˇekovat vˇsem m´ ym voliˇc˚ um v prvn´ım kole starostovsk´ ych voleb v Andoru. Z´ aroveˇ n vyz´ yv´ am vˇsechny obˇcany k u ´ˇcasti v druh´em kole kter´e prob´ıh´ a do pondˇelka. Pˇrijd’te volit! Volte toho, kdo podle v´ as zmˇen´ı Andor jedinˇe k lepˇs´ımu!
28.5
Prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata na starostu - Sigfried
Zdrav´ım vˇsechny obˇcany Andoru. Jmenuji se Sigfried a jsem kandid´ at na starostu c´ısaˇrsk´eho mˇesta. Uˇz je to nˇejak´ y p´ atek, kdy byly vyhl´ aˇseny posledn´ı volby, ve kter´ ych jsem kandidoval stejnˇe jako v tˇechto. Tehdy jsem neuspˇel s docela velk´ ym rozd´ılem, ale rozhodl jsem se to nevzdat a vylepˇsit moje pl´ any pro mˇesto. Starostka Mashell vykon´ avala svou funkci dobˇre a spolehlivˇe, avˇsak je ˇcas j´ıt d´ al a neohl´ıˇzet se do minulosti. Jako prvn´ı vˇec, kter´e bych r´ ad dos´ ahnul je rozˇs´ıˇren´ı a vyd´ an´ı z´ akon´ıku, ve kter´em zpˇr´ısn´ıme vˇsechny tresty, aby jsme vymetli kriminalitu z naˇsich ulic. Souˇcasn´ y z´ akon´ık p˚ usob´ı sp´ıˇse jako liter´ arn´ı sb´ırka pojedn´ avaj´ıc´ı o pˇeti vˇec´ıch v deseti stran´ ach. Jako dalˇs´ı v poˇrad´ı zapoˇc´ıt pl´ anovanou pˇrestavbu mˇesta jiˇz z doby starosty Falathrima. Pˇrestavba zahrnuje zvˇetˇsen´ı vˇetˇsiny n´ ajm˚ u, zruˇsen´ı zbyteˇcn´ ych budov a postaven´ı hradeb kolem cel´eho andorsk´eho pˇredmˇest´ı. V neposledn´ı ˇradˇe to bude ˇrada akc´ı podobn´eho r´ azu jako byly Letn´ı andorsk´e oslavy. R´ ad bych, kdyby se kaˇzd´ y z V´ as zamyslel, co bude podle v´ as pro Andor nejlepˇs´ı a podle toho jednal. Pˇrijd’te volit! Nebud’te lhostejn´ı k osudu c´ısaˇrsk´eho mˇesta! R´ ad bych z´ aroveˇ n ozn´ amil, ˇze v u ´ter´ y 12.10. od 18 hodin budu na druh´em andorsk´em n´ amˇest´ı(to s p´ odiem) odpov´ıdat na vaˇse dotazy ohlednˇe m´ ych pl´ an˚ u. K dispozici bude i pan Fafner, kter´ y bude opravovat zbranˇe a zbroje zdarma. Pˇripravena bude i tombola a pan´ı Tatiana s jej´ım skvˇel´ ym pivem, vˇse zdarma. Budeme se na v´ as tˇeˇsit! Sigfried, kandid´ at na starostu ˇ Dodatek redakce: Toto je soukrom´e prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata, redakce se s n´ azory v ˇcl´ anku nijak neztotoˇzn ˇuje. C.K.
28.6
Speci´ aln´ı vyd´ an´ı - Kandid´ at na starostu, Freya
Jakoˇzto kandid´ atka na Starostku v Andoru bych v´ am r´ ada sdˇelila nˇeco m´ alo o tom, co v Andoru zam´ yˇsl´ım. Nen´ı toho m´ alo, a v´ım ˇze jistˇe vˇse nezrealizuju avˇsak pokus´ım se pro V´ as, Andorsk´e obˇcany, zrealizovat vˇetˇsinu. Urˇcitˇe by bylo dobr´e dokonˇcit nˇeco z pl´ anovan´ ych pˇrestaveb Andoru. D´ ale bych se tak´e chtˇela pokusit znovuobnovit andorsk´e trhy a r´ ada bych zpˇrehlednila a odkryla spr´ avu mˇesta. A vˇzdy jednou za t´ yden bych si vyhradila ze sv´eho ˇcasu hodinu na to, aby kaˇzd´ y Andorsk´ y obˇcan mohl projevit sv˚ uj n´ azor, myˇslenku ˇci prosbu. Dnes, tj. p´ ateˇcn´ı veˇcer bych r´ ada v 8 hodin a 30 minut vystoupila na prvn´ım andorsk´em n´ amˇest´ı a r´ ada bych v´ am pˇrednesla nˇeco osobnˇe a potom budu pˇr´ıstupna diskuzi a dotaz˚ um na m´e kandidov´ an´ı. S pˇra ´n´ım pˇekn´eho odpoledne pos´ıl´ a pozdrav Freya ˇ Dodatek redakce: Toto je soukrom´e prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata, redakce se s n´ azory v ˇcl´ anku nijak neztotoˇzn ˇuje. C.K. Zveˇrejnˇ eno 5. 7. 2009 Zveˇrejnˇ eno 12. 10. 2009 Zveˇrejnˇ eno 16. 10. 2009
´ SEN ˇ ´I KANDIDATA ´ 28.7. PROHLA NA STAROSTU - VOX
28.7
109
Prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata na starostu - Vox
J´ a Ryt´ıˇr Vox kandid´ at na starostu c´ısaˇrsk´eho mˇesta Andor bych V´ as r´ ad sezn´ amil s m´ ymi pl´ any pˇri zvolen´ı do funkce. R´ ad bych pˇristoupil k d´ılˇc´ım pˇrestavb´ am Andoru, pro vylepˇsen´ı struktury mˇesta a vyuˇzit´ı neuˇz´ıvan´ ych m´ıst a staveb. Zaruˇcenˇe potˇrebn´ a je i revize z´ akon˚ u a cel´eho z´ akon´ıku. Hodl´ am z´ akon´ık pˇrepsat a doplnit ho o tresty udˇelovan´e Heroldy, pro zrychlen´ı pr´ ace soud˚ u. M´ am v pl´ anu tak´e pos´ılen´ı hl´ıdek mˇestsk´e str´ aˇze v centr´ aln´ı ˇca ´sti mˇesta pro maxim´ aln´ı bezpeˇcnost obˇcan˚ u. Chci zlepˇsit povˇedom´ı o dobˇe kon´ an´ı Andorsk´ ych trh˚ u, pravidelnˇe hl´ asit jejich zaˇca ´tek a spojit je s r˚ uzn´ ymi soutˇeˇzemi draˇzbami a jin´ ymi ud´ alostmi, kter´e zv´ yˇs´ı jejich n´ avˇstˇevnost a pˇrinesou tak zisky pro prod´ avaj´ıc´ı a dostatek zboˇz´ı pro n´ avˇstˇevn´ıky. R´ ad bych se tak´e pokusil pl´ anovat v´ıce spoleˇcensk´ ych akc´ı pro obˇcany Andoru i ostatn´ı. Turnaje, plesy, soutˇeˇze a dalˇs´ı. Do fungov´ an´ı mˇesta by se mohli zapojit i jednotliv´e cechy na mnou poˇra ´dan´ ych sch˚ uz´ıch na kter´ ych by mohli pod´ avat svoje n´ avrhy na zlepˇsen´ı fungov´ an´ı mˇesta. Moˇznost pˇrij´ıt zamnou s nˇejak´ ym n´ avrhem v pˇr´ıpadˇe m´e v´ yhry, by mˇel samozˇrejmˇe kaˇzd´ y obˇcan Andoru. Ryt´ıˇr Vox ˇ Dodatek redakce: Toto je soukrom´e prohl´ aˇsen´ı kandid´ ata, redakce se s n´ azory v ˇcl´ anku nijak neztotoˇzn ˇuje. C.K.
28.8
Vyhl´ asenie kandid´ ata Kibi Inuzuki
V´ aˇzen´e d´ amy, v´ aˇzen´ı p´ anov´e, ctihodn´ı obˇcan´e c´ısaˇrsk´eho mˇesta Andor. J´ a Kiba Inuzuka, se v´ am chci t´ımto pˇredstavit, jakoˇzto kandid´ at v nynˇejˇs´ıch volb´ ach na post starosty mˇesta Andor. V´ım, ˇze tento post, je sv´ ym zp˚ usobem i velk´ ym z´ avazkem v˚ uˇci v´ am, obˇcan˚ um, proto svou kandidaturu neberu na lehkou v´ ahu. Mˇesto Andor je mi jiˇz po dlouhou dobu domovem, proto bych jeho spr´ avu pˇrijal nejenˇze jako obrovskou ˇcest, n´ ybrˇz dokonce jako posl´ an´ı. A to se m˚ uˇze a nemus´ı vyplnit pr´ avˇe d´ıky v´ am. Kaˇzd´ y zde v tomto pˇredvolebn´ım projevu slibuje spousty novot, r˚ uzn´ a zkr´ aˇslen´ı mˇesta, velkolep´e hry, z´ abavu vˇseho druhu. Kdyˇz jsem se zamyslel nad t´ım, co mˇesto potˇrebuje nejv´ıce, pak je to pˇredevˇs´ım p´eˇce. A tu mu jsem ochoten vˇenovat nakolik budou m´e s´ıly staˇcit. Nen´ı totiˇz tˇeˇzk´e, sl´ıbit pˇred zvolen´ım velk´e zmˇeny, ale dos´ ahnout jich po zvolen´ı, to se m´ alo komu podaˇr´ı, jestli v˚ ubec podaˇrilo. Proto m´e c´ıle jsou pro zaˇca ´tek mal´e, nebot’ pokud zvl´ adneme ˇreˇsit mal´e probl´emy, u ´pravy a zmˇeny t´ ykaj´ıc´ı se naˇseho kr´ asn´eho mˇesta, pak m˚ uˇzeme pokroˇcit k ˇreˇsen´ı probl´em˚ u a zmˇen´ am daleko vˇetˇs´ıho r´ azu. Proto nebudu konkr´etn´ı, vˇsak kaˇzd´ y z v´ as v´ı, co jsme mˇeli posledn´ı tˇri volebn´ı obdob´ı naslibov´ ano a co se skuteˇcnˇe zrealizovalo. Vˇse je ve vaˇsich rukou. S pozdravem a pˇra ´n´ım u ´spˇech˚ u rozliˇcn´ ych v´ aˇs kandid´ at Kiba I.
28.9
Vyhl´ asenie kandid´ ata Athadanela
Zdrav´ım v´ as, obˇcan´e Andoru, m´e jm´eno je Athadanel a kandiduji na post Starosty. T´ımto bych v´ as chtˇel informovat o m´ ych pl´ anech. Za prv´e bych chtˇel obnovit andorsk´e trhy. M˚ uj pl´ an je v pˇresunut´ı trˇznice bl´ıˇze k samotn´emu mˇestu a na m´ısto, kde trˇziˇstˇe pr´ avˇe stoj´ı, bych chtˇel vystavˇet cviˇciˇstˇe pro vˇsechny obˇcany Andoru. Mus´ıme myslet na vˇsechny obˇcany. Za druh´e. Po Andoru se nesm´ı pohybovat lupiˇci ani vrahov´e! A se str´ aˇzemi jako je ted’ se jim to daˇr´ı! Andor je c´ısaˇrsk´e mˇesto, mus´ıte v nˇem b´ yt v bezpeˇc´ı. Proto bych poslal st´ aˇze na speci´ aln´ı vycvik, aby byli ostraˇzitˇejs´ı a pˇr´ıpadnˇe pos´ılil hl´ıdky. Za tˇret´ı bych chtˇel pokraˇcovat ve sch˚ uz´ıch cechmistr˚ u, nebo jejich z´ astupc˚ u, jako tomu bylo za Starostku Mashell, aby se na zmˇen´ ach ve mˇestˇe pod´ılely vˇsechny cechy a tak´e bych byl r´ ad, kdyby projevili n´ azor i lid´e, kteˇr´ı nepatˇr´ı do ˇza ´dn´eho cechu. Vˇzdy bych si na v´ as naˇsel ˇcas. D´ ale bych chtˇel uspˇra ´dat spousty turnaj˚ u a soutˇeˇz´ı, kter´e mi posledn´ı dobou moc sch´ az´ı. Zveˇrejnˇ eno 17. 10. 2009 Zveˇrejnˇ eno 30. 1. 2010 Zveˇrejnˇ eno 5. 5. 2010
´ ´I VYDAN ´ ´I - KANDIDATI ´ NA STAROSTU KAPITOLA 28. SPECIALN
110
A ted’ to hlavn´ı! Chtˇel bych zaˇcit s pˇrestavbou Andoru. Uˇz se to dlouho pl´ anuje, ale zat´ım jsem si nevˇsiml ˇza ´dn´ ych rozd´ıl˚ u. V´ım, ˇze to je sloˇzit´e, ale chtˇel bych, aby se s pˇrestavbou zaˇcalo. T´ımto bych nechtˇel nijak urazit pˇredeˇsl´e starosty, vˇsichni si poˇc´ınali dobˇre a vykon´ avali svou pr´ aci. Pokud by jste mˇeli dotaz ohlednˇe m´ ych pl´ an˚ u, m˚ uˇzete me zastihnout na farmˇe cechu Kaval´erie. Tento t´ yden ve ˇctvrtek v 18 hodin budu k zastiˇzen´ı na druh´em andorsk´em n´ amˇest´ı. N´ amˇest´ı s podiem. A odpov´ım v´ am na vˇsechny dotazy. Samozˇrejmˇe obˇcerstven´ı zdarma a pˇrekvapen´ı na konec! Dˇekuji vˇsem! S pozdravem Athadanel.
28.10
Vyhl´ asenie kandid´ ata Shangallara
V´ aˇzen´ı obˇcan´e c´ısaˇrsk´eho mˇesta Andor! Jmenuji se Shangallar a r´ ad bych V´ am pˇredstavil sv˚ uj program do voleb. M´ am hodnˇe pl´ an˚ u ale bez podpory ,V´ as, obyvatel mˇesta a u ´ˇredn´ık˚ u z hradu se to zvl´ adnout ned´ a. Nebudu V´ am lh´ at o tom, ˇze N´ as okamˇzitˇe ˇcekaj´ı kr´ asn´e z´ıtˇrky bez poskvrnky. Ale vˇeˇr´ım, ˇze spoleˇcn´ ym u ´sil´ım m˚ uˇzem dok´ az´ at v´ıc neˇz se podaˇrilo pˇredeˇsl´ım starost˚ um. Nuˇze nyn´ı nast´ın´ım body sv´eho programu: 1.Zaˇc´ıt s pˇrestavbou mˇesta, na tomto projektu pracuji jiˇz velmi dlouho a m´ am jiˇz i konkr´etn´ı n´ avrhy budov. Stejnˇe tak sem se v kontaktu s hradem a diskutuji vˇsechny pl´ any s tamˇejˇs´ımi architekty. Jen mal´ a uk´ azka z toho co V´ as bude ˇcekat. 1.Bude otevˇrena mˇestsk´ a univerzita s cviˇcistˇem. 2.S pˇrestavbou bude souviset i rozˇsiˇrov´ an´ı dol˚ u. 3.Pˇrid´ an´ı placen´ ych ohrad. 2.Po m´em zvolen´ı vˇsichni obˇcan´e budou osvobozeni po dobu 5 dn´ı od dan´ı. 1.S t´ım bude souviset n´ asledn´e sniˇzov´ an´ı cen n´ ajm˚ u, jde o to aby se zaplnili vˇsechny n´ ajmy v Andoru. ´ cast cech˚ 3.Zaveden´ı mˇestk´e rady. Uˇ u, ale i jednotlivc˚ u. 1.Ta bude ˇreˇsit poˇzadavky a st´ıˇznosti. 4.Vyberu peˇclivˇe heroldy a soudce, s ohledem na jejich aktivitu a vˇeˇrejnou podporu. 1.T´ımto krokem se budu snaˇzit doc´ılit sn´ıˇzen´ı kriminality. 5.Zavedn´ı hodnocen´ı obˇcan˚ u a cech˚ u. Ti kdo nejv´ıce pomohou s rozvojem mˇesta budou odmˇeneni. 1.S t´ım souvis´ı zaveden´ı r˚ uzn´ ych ocenˇen´ı. 6.Trhy 1.Velk´ y trh bude jednou za dva t´ ydny, zde budou vyhlaˇsov´ any akce a soutˇeˇze pro nadch´ azej´ıc´ı t´ ydny. 2.Zaveden´ı putovn´ıch cen. 3.Vˇetˇs´ı bezpeˇcnost pˇri trz´ıch. 7.Znovu obnovit lodn´ı spoleˇcnost ReMiSa 8.Zaveden´ı placen´ ych post˚ u, knihovn´ık, bank´eˇr, mˇestsk´ y ˇsaˇsek, hrobn´ık, atd... 1.Pˇrisp´ıv´ an´ı do knihovny, pokud nˇekdo nap´ıˇse kvalitn´ı knihu obdrˇz´ı min. 30zl. 2.Moˇznost p˚ ujˇcek od mˇesta na spl´ atky.(Bude se ˇr´ıdit pˇr´ısn´ ymi pravidly) 9.Podpora Andorsk´eho ˇsumu, aby opˇet zaˇcal vych´ azet. 10.Vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı odpadkov´ ych koˇs˚ u na veˇrejn´ ych m´ıstech. 11.P´ ary, kter´e uspoˇra ´daj´ı svatbu ve mˇestˇe. 1.Dostanou vhodn´e prostory. 2.Dostanou od mˇesta novomanˇzelsk´ y dar. Pro pˇr´ıpadn´e dotazy mˇe zastihnete v kr´ amu Str´ aˇzc˚ u ˇci s´ıdle. Dˇekuji za pozornost! Zveˇrejnˇ eno 5. 5. 2010
´ ´ 28.11. VYHLASENIE KANDIDATA SIGFRIEDA
28.11
111
Vyhl´ asenie kandid´ ata Sigfrieda
Ctihodn´ı obˇcan´e c´ısaˇrsk´eho mˇesta Andor. J´ a Sigfried, budu v nadch´ azej´ıc´ıch mˇestsk´ ych volb´ ach usilovat o post starosty naˇseho kr´ asn´eho mˇesta. Jakoˇzto kandid´ at m´ am moˇznost oslovit v´ as, voliˇce, a j´ a se tohoto pr´ ava rozhodnˇe nem´ın´ım vzd´ at. Uˇz jen proto, ˇze nevzd´ avat se patˇr´ı k m´e pˇrirozenosti. Nechci tu slibovat vˇeci co nehodl´ am dodrˇzet. Toto obdob´ı b´ yv´ a v˚ ubec charakterizov´ ano spoustou nesplnˇen´ ych slib˚ u, proˇc v nˇeˇcem takov´em pokraˇcovat? Moje vize zaˇc´ın´ a u ot´ azky, co s nepouˇciteln´ ymi pˇr´ıpady, zloˇcinci, vrahy, kleptomany? Jakou m´ a pro spoleˇcnost hodnotu drˇzet je pod z´ amkem, kdyˇz se jejich tˇela mohou proh´ ybat pod tˇeˇzkou prac´ı. V t´ aboˇre nucen´ ych prac´ı by nejl´epe svou krv´ı a potem smyli tu ˇsp´ınu do kter´e zabˇredli. Dalˇs´ı ot´ azka na kterou jsem se zamˇeˇril je chudobinec, nebot’ solidarita je m´e druh´e j´ a. . . Ted’ v´ aˇznˇe, podpora chud´ ych by mˇela b´ yt z´ akladem kaˇzd´e spoleˇcnosti a staˇc´ı jen tak m´ alo jako m´ıt kde sehnat ˇsaty, j´ıdlo, such´e m´ısto k pˇresp´ an´ı. Mˇesto Andor je po dlouhou dobu charakterizov´ ano sv´ ymi trhy, ale i slavnosti maj´ı sv´e m´ısto, a kdyˇz na nˇe pak pˇrijde, tak to stoj´ı za to. Protoˇze jsem si mohl vyzkouˇset organizaci posledn´ıch letn´ıch slavnost´ı, mohu smˇele ˇr´ıct, ˇze pˇr´ıprava akc´ı, kter´e budou pro potˇechu tˇela, ducha i bankovn´ı schr´ anky, je neoddˇelitelnou souˇca ´st´ı m´eho pˇr´ıpadn´eho p˚ usoben´ı na starostovsk´em postu. V z´ avˇeru neopomenu kliˇs´e posledn´ıch let. Heslo pˇrestavba Andoru“ je zmiˇ nov´ ano v kaˇzd´em volebn´ım obdob´ı ” nˇekolik uchazeˇci. Vˇsichni v´ıme o tom jak je d˚ uleˇzit´e, aby ona pˇrestavba probˇehla. Pokusit se alespoˇ n nasmˇerovat t´ımto smˇerem mˇesto i jeho pokladnu pro dalˇs´ı obdob´ı je mezn´ıkem, ke kter´emu bych se v n´ asleduj´ıc´ıch ˇctyˇrech mˇes´ıc´ıch chtˇel propracovat. Je ˇcas skonˇcit se sliby a zaˇc´ıt jednat. Pˇrijd’te volit! Sigfried
Zveˇrejnˇ eno 6. 5. 2010
21. ˇ c´ıslo
Zveˇrejnˇ eno 4. 9. 2010
112
113
114
ˇ ´ISLO KAPITOLA 29. 21. C
115
116
ˇ ´ISLO KAPITOLA 29. 21. C
117
118
ˇ ´ISLO KAPITOLA 29. 21. C
119
120
ˇ ´ISLO KAPITOLA 29. 21. C
Vyhl´ asenie kandid´ ata, Jaako Tatarka V´ aˇzen´ı spoluobˇcan´e, Na zaˇca ´tku sv´eho prohl´ aˇsen´ı, bych chtˇel vysvˇetlit nˇekolik m´ alo drobnost´ı, na kter´e se uˇz nˇejakou dobu zapom´ın´ a. Pr´ avo na osloven´ı voliˇc˚ u pˇred volbami m´ a kaˇzd´ y, proto mˇe dosti udivuje a udivovalo i v minul´em volebn´ım obdob´ı, ˇze kandid´ ati t´eto moˇznosti nevyuˇz´ıvaj´ı, tak jak by mohli. J´ a nechci nechat nic n´ ahodˇe a rozhodnˇe si s´ am sobˇe toto pr´ avo neodepˇru a vyuˇziji ho. To jen ve zkratce k tomu, proˇc vlastnˇe m´ ate tu moˇznost nˇeco ˇc´ıst. B´ yv´ a zvykem, ˇze kandid´ ati na post starosty se pˇred volbami najednou velmi ˇcasto ukazuj´ı na veˇrejnosti, b´ yvaj´ı tam, kde je zkr´ atka ruˇsno. J´ a s´ am ale pˇredem ˇr´ık´ am: toto ode mˇe neˇcekejte. Nehodl´ am st´ at u obl´ıben´eho m´ısta, ˇc´ımˇz vˇetˇsinou b´ yv´ a andorsk´ y port´ al a pl´ acat kolemjdouc´ı po z´ adech, dˇelat gesta, dost ˇcasto zbyteˇcn´ a a pˇr´ıliˇs teatr´ aln´ı. Nic takov´eho. Oslovuji v´ as touto formou, tedy p´ısemn´ ym prohl´ aˇsen´ım, pˇriˇcemˇz nem´ am probl´em si s k´ ymkoliv popov´ıdat k vˇeci, vˇecnˇe, staˇc´ı se ozvat, koneckonc˚ u komunikaˇcn´ı krystal je neust´ ale k dispozici. Nebudu ani pron´ aˇset populistick´ a hesla, nebudu slibovat, co v´ım, ˇze nemohu splnit. A v cel´e t´eto ˇreˇci zazn´ı pouze jeden jedin´ y slib, kter´ y ovˇsem, aˇc se zd´ a jednoduch´ y, nebyl po posledn´ıch p´ ar volebn´ıch obdob´ı naplnˇen, coˇz je skoro k pl´ aˇci. Obdob´ım, kter´ ym v tuto chv´ıli proch´ az´ı naˇse mˇesto, Andor, bych nazval obdob´ım temna. Skuteˇcnˇe je to mˇesto duch˚ u, mˇesto, co moment´ alnˇe m˚ uˇze nab´ıdnout pouze kvalitn´ı ˇzeleznou rudu a v´ıc nic. Nic se nedˇeje, o veˇrejn´ a prohl´ aˇsen´ı zavad´ıte velmi sporadicky. Nejvyˇsˇs´ım stupnˇem aktivity je pak nepravideln´e vyhl´ aˇsen´ı mˇestsk´ ych trh˚ u, kter´e nav´ıc ztratily veˇskerou jiskru. Kdyˇz pˇrijdete na trˇziˇstˇe, nen´ı slyˇset charakteristick´e pˇrekˇrikov´ an´ı, jak by se to u trˇziˇstˇe ˇcekalo, n´ ybrˇz potk´ ate p´ ar znudˇen´ ych prodavaˇc˚ u a jeˇstˇe m´enˇe potencion´ aln´ıch z´ akazn´ık˚ u. Moje vize ohlednˇe rozh´ yb´ an´ı trh˚ u pr´ avˇe na trˇziˇsti nen´ı zrovna r˚ uˇzov´ a, takˇze od toho radˇeji pˇreskoˇc´ım rovnou k prvn´ımu a posledn´ımu slibu m´eho prohl´ aˇsen´ı, kter´ y s t´ımto t´ematem lehce souvis´ı. Chtˇel bych sl´ıbit, ˇze se moje aktivity ve mˇestˇe rozhodnˇe neomez´ı pouze na kaˇzdot´ ydenn´ı vyhl´ aˇsen´ı trh˚ u. Nˇekomu by se zd´ alo, ˇze jde o prkotinu, ovˇsem pokud si vezmeme, co se dˇelo a dˇeje v naˇsem mˇestˇe, pak je to meta takˇrka nejvyˇsˇs´ı. Naˇstˇest´ı si kladu vyˇsˇs´ı c´ıle, takˇze bych r´ ad i tuto metu nechal daleko za sebou. A k tomu m˚ uˇzete dopomoci pr´ avˇe vy. A to i kdyˇz nebydl´ıte zrovna v Andoru, protoˇze ne vˇsichni obˇcan´e jsou i bydliˇstˇem sv´ azan´ı s naˇs´ım mˇestem. Prostˇe pˇrijd’te a odevzdejte mi sv˚ uj hlas, je to jednoduch´e. S pozdravem, pˇra ´n´ım pevn´eho zdrav´ı a zdrav´e mysli Jaako Rukou pˇestˇenou sepsal uˇcen´ y ˇsvec Borg Thar Tharog
Zveˇrejnˇ eno 11. 3. 2011
121
Nov´ y n´ abor, znovu a v´ aˇ znˇ e! ˇ C´ısaˇrsk´ y hrad projevil z´ ajem a my velmi r´ adi vyjdeme vstˇr´ıc - Andorsk´ y Sum znovu hled´ a redaktory, pˇrispˇevovatele, koment´ atory a kritiky do sv´ ych ˇrad. Umˇelci maj´ı t´eˇz moˇznost publikovat sv´ a d´ıla, cechy pˇredstavit ˇ sv´e c´ıle a tak d´ ale a d´ ale. Netrv´ ame na zachov´ an´ı souˇcasn´e tv´ aˇre Sumu, jsme otevˇreni nov´ ym n´ apad˚ um. Svoje z´ avazn´e pˇrihl´ aˇsky vhazujte do schr´ anky pˇred redakc´ı. Finanˇcn´ı odmˇeny za dodan´e materi´ aly jsou samozˇrejmost´ı! ˇ Marmel, t.ˇc. redaktorka Andorsk´eho Sumu
Zveˇrejnˇ eno 20. 3. 2011
122
Andarijsk´ yˇ sum, ˇ c´ıslo 1
Zdrav´ıme V´ as mil´ı ˇ cten´ aˇ ri, ˇ Po dlouh´e dobˇe se V´ am dost´ av´ a do rukou Staronov´ y Sum. Naˇs´ım vroucn´ ym pˇr´ an´ım bylo pokraˇcovat v tradici ˇ Andorsk´eho Sumu, coˇz n´ am bohuˇzel nebylo umoˇznˇeno. My jsme se ale nevzdali a d´ al jsme usilovali o obnoven´ı redakce. Podaˇrilo se. Dˇen´ı ve svˇetˇe! Zaj´ımav´e osobnosti a m´ısta! Informace pro kutily i cestovatele! Pro vˇsechny a vˇsechno! Ruth Zarzarrosa, Lainadan Cora¨er, Godric Audecan, Jindra a v neposledni ˇradˇe tak´e An Ara - n´ aˇs ˇsikovn´ y t´ ym, kter´ y se postar´ a o to abyste mˇeli vˇsechny informace zcela bez cenzury a bez obalu. Nenechte si uj´ıt dalˇs´ı ˇc´ıslo. V´ aˇs Andarijsk´ y ˇsum...
Kdo jsou vlastnˇe ti podivn´ı ozbrojenci v okol´ı Andorsk´eho hradu? Odkud se vzali? Jak´e maj´ı u ´mysly? Vˇsechny tyto ot´ azky jsem si poloˇzil i j´ a, ve chv´ıli, kdy jsem je prvnˇe spatˇril ve mˇestˇe. M´e pocity z nich byly sm´ıˇsen´e. Pˇriˇsli, aby dokonˇcili pr´ ace Naama a Kerstin? Chtˇej´ı zniˇcit naˇse mˇesta? Zab´ıt naˇsi milovanou C´ısaˇrovnu? A tak po bedliv´em zkoum´ an´ı a zjiˇst’ov´ ani informac´ı o tomto z´ ahadn´em n´ arodu, jsem se rozhodl s v´ ami, mil´ı ˇcten´ aˇri, o nˇe podˇelit. Ozbrojenci poch´ az´ı z jin´e zemˇe. Je to n´ arod veden´ y muˇzem, kter´ y je naz´ yv´ an Tash Akara. Akarovi bojovn´ıci jsou obleˇceni do mˇekˇcen´e koˇzen´e zbroje, d´ıky kter´e mohou b´ yt dosti obratn´ı. Nos´ı t´eˇz pl´ aˇst’, jenˇz vypad´ a jako st´ın, avˇsak pˇri jeho zavl´ at´ı je vidˇet, ˇze je to nazelenal´ a l´ atka. Vˇse je doplnˇeno zelenou ˇserpou s v´ yˇsivkou chˇrest´ yˇse. Zvl´ adaj´ı mistrnˇe boj s kop´ım a lukem. V boji se specializuji na vyuˇzit´ı momentu pˇrekvapen´ı. V jejich ˇrad´ ach jsou jak muˇzi, tak i ˇzeny. Celkovˇe vypadaj´ı stejnˇe jako lid´e. To mi ale nestaˇcilo. A tak jsem se vydal zjistit v´ıc. Pˇriˇsel jsem k letn´ımu s´ıdlu naˇs´ı C´ısaˇrovny, kam se, jak jsem zjistil, pˇresunuli. U dveˇr´ı st´ aly dva p´ ary ozbrojen´ ych str´ aˇzn´ ych v jejich typick´e zbroji. Netv´ aˇrili se nijak pˇra ´telsky. Chv´ıli jsem se rozhl´ıˇzel, aˇz nakonec ze dveˇr´ı vyˇsel dalˇs´ı str´ aˇzn´ y. Dle jeho vystupov´ an´ı se dalo odhadnout, ˇze to je niˇzˇs´ı d˚ ustojn´ık. Jeho chov´ an´ı bylo ryze vojensk´e a po kr´ atk´em rozhovoru jsem zjistil, ˇze tam nyn´ı Tash Akara, v˚ udce tohoto n´ aroda, m´ a jedn´ an´ı. Tak jsem se rozhodl t´eto situace vyuˇz´ıt, abychom koneˇcnˇe zjistili, kdo vlastnˇe jsou. Str´ aˇzn´ y mne odeˇsel ohl´ asit a za chv´ıli se vr´ atil, n´ asledov´ an Ryt´ıˇrem c´ısaˇrsk´e gardy Zaldurem a panem Tashem Akarou. Pan Tash Akara byl odˇen shodnˇe jako jeho voj´ aci, jen s t´ım rozd´ılem, ˇze m´ısto ˇserpy mu krk zdobil medailon se stejn´ ym znakem chˇrest´ yˇse. Gardista n´ as pˇredstavil. Kr´ atce jsem vysvˇetlil, co mˇe za n´ım pˇriv´ ad´ı. I kdyˇz to vypad´ a, ˇze v jejich zemi se noviny nevyd´ avaj´ı, nakonec k m´emu pˇrekvapen´ı ˇrekl, ˇze jsem zrovna ten, koho by mohl potˇrebovat. Pan Tash Akara mne uvedl do m´ıstnosti, kter´ a byla skromnˇe avˇsak u ´tulnˇe zaˇr´ızena. Nab´ıdl mi m´ısto k sezen´ı a ujal se slova. Tash Akara(TA): Jsem velice r´ ad, ˇze jsme se setkali, pane Jindro. Uˇz dlouho pˇrem´ yˇsl´ım, jak se omluvit ˇsirok´e veˇrejnosti za nedorozumˇen´ı, ke kter´emu doˇslo. Redaktor Jindra(RJ): R´ ad bych se nejdˇr´ıve zeptal na to, odkud poch´ az´ıte. Zveˇrejnˇ eno 17. 6. 2012
123
124
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 1 KAPITOLA 32. ANDARIJSKY C
TA: S naˇs´ım p˚ uvodem je to sloˇzitˇejˇs´ı. N´ aˇs svˇet byl zniˇcen v´ alkou a rozpadl se doslova na kusy. Naˇstˇest´ı naˇsi m´ agov´e bravurnˇe ovl´ adaj´ı port´ alovou magii, a tak naˇse n´ arody prchly do r˚ uzn´ ych jin´ ych svˇet˚ u. Sem k V´ am jsme se dostali n´ ahodou. Jak´ asi zdejˇs´ı energie pˇrit´ ahla port´ aly a naˇsi voj´ aci proˇsli sem k V´ am, m´ısto aby napadli rebely. RJ: Kdo napadl v´ aˇs n´ arod? TA: Rebelov´e. Abyste rozumˇel, ˇzili jsme v m´ıru pod vl´ adou Tashe Hassareshe, ale dva z Tash˚ u se vzbouˇrili a proto zaˇcala v´ alka. RJ: Jak se v´ aˇs lid vlastnˇe naz´ yv´ a? TA: Vˇetˇsinou podle sv´eho v˚ udce, tedy napˇr´ıklad Akar˚ uv lid, Hassaresh˚ uv lid. Nen´ı to vˇsak pavidlem. Napˇr´ıklad Hassaresh˚ uv lid, tedy pˇredevˇs´ım jeho arm´ ada, je oznaˇcov´ ana jako Rud´e p´ısky. RJ: Vˇsiml jsem si znaku chˇrest´ yˇse na ˇserp´ ach a vaˇsem medailonu. Pˇredpokl´ ad´ am tedy, ˇze patˇr´ıte mezi jeden kmen pouˇstn´ıho lidu? TA: *pˇrejel rukou po pˇr´ıvˇesku* Ano jeden kmen vedu. RJ: Ti rebelov´e. Nebyli to jedni z tˇech, co u ´toˇcili ve zdejˇs´ı zemi? TA: Nem´ am zpr´ avy o jejich u ´toc´ıch zde ve Vaˇs´ı zemi. Ale urˇcitˇe byste je poznali, jejich ˇ barvy jsou ˇsed´e a modr´e. Sedou nos´ı lid Tashe Neruna. Mus´ım vˇsak s hanbou pˇriznat, ˇze je moˇzn´e, ˇze to byly pr´ avˇe Rud´e p´ısky Tashe Hassareshe, protoˇze doˇslo k velk´emu omylu. Naˇsi v´ aleˇcn´ıci byli na taˇzen´ı proti rebel˚ um, ale port´ alem se dostali jinam, neˇz zam´ yˇsleli, a za´ utoˇcili na m´ıstn´ı v domnˇen´ı, ˇze se jedn´ a o Nerun˚ uv lid. Opravdu n´ as tahle ud´ alost mrz´ı, a proto jsem byl vysl´ an j´ a, abych se veˇrejnˇe omluvil. Tak´e bych zde r´ ad upevnil dobr´e vztahy mezi naˇsimi svˇety. Mysl´ım, ˇze obchod by byl prospˇeˇsn´ y pro obˇe strany a v´ ypomoc zajist´e tak´e. RJ: Tak to veˇrejnost jistˇe r´ ada uslyˇs´ı. Dle zkoum´ an´ı vaˇsich zbroj´ı i ˇsatstva vaˇsich muˇz˚ u jste pokroˇcili mnohem d´ al, neˇz naˇsi nejlepˇs´ı ˇremesln´ıci. TA: Mysl´ım, ˇze jen zcela v´ yjimeˇcnˇe, ale uzn´ av´ am, ˇze naˇse v´ ystroj m˚ uˇze p˚ usobit exoticky. RJ: Nˇekolik t´ ydn˚ u jsem pozoroval vaˇse voj´ aky u pal´ ace, nˇekteˇr´ı lid´e se jich ob´ avali, avˇsak z vaˇsich slov vyzn´ıv´ a, ˇze tam pˇredevˇs´ım byli na ochranu c´ısaˇrovny. Je tomu tak? TA: V´ım, ˇze to bylo trochu neobvykl´e, ale n´ ahoda tomu chtˇela, ˇze jsem proˇsel port´ alem pˇr´ımo na hrad. Vaˇse okouzluj´ıc´ı vl´ adkynˇe mne vyslechla a poskytla mi azyl. RJ: M´ ate v pl´ anu se zdrˇzet? TA: Ano. RJ: Jak´e jsou vaˇse dalˇs´ı pl´ any? TA: Velice r´ ad bych zde vybudoval port´ al a obchodn´ı stanici, abychom mohli proch´ azet mezi naˇsimi svˇety. C´ısaˇrovna uˇz se k m´e ˇza ´dosti vyj´ adˇrila kladnˇe, takˇze pˇredpokl´ ad´ am, ˇze pokud mne pan Zaldur a jeho kolegov´e nezavrhnou, tak se brzo pokus´ıme vystavˇet nov´ y port´ al. Cestov´ an´ı sem je velice obt´ıˇzn´e. Naˇsi m´ agov´e v˚ ubec netuˇs´ı, jak je moˇzn´e, ˇze naˇse port´ aly vedou pr´ avˇe sem. Zd´ a se to jako n´ ahoda. RJ: Naˇse ˇcten´ aˇre by urˇcitˇe zaj´ımalo, co bude k dost´ an´ı v t´e obchodn´ı stanici, pˇr´ıpadnˇe jak´e bude platidlo? TA: Uvid´ıme, o co bude u V´ as z´ ajem. My budeme m´ıt z´ ajem prakticky o vˇsechno, protoˇze budeme muset vystavˇet mnoho budov a tak d´ ale. RJ: Tedy ˇza ´dn´e speci´ aln´ı platidlo nebude? Bude to ˇcistˇe na dohodˇe? TA: Zˇrejmˇe ano. Pˇrizn´ am se, ˇze nad t´ım jsem jeˇstˇe nepˇrem´ yˇslel. Nev´ıme, zdali se povede vystavˇet port´ al, kter´ y by fungoval. Zat´ım je to vˇsechno jedna velk´ a nezn´ am´ a. RJ: Jeˇstˇe posledn´ı ot´ azka. Mohou zdejˇs´ı lid´e pˇredpokl´ adat, ˇze se vaˇsi lid´e nastˇehuj´ı do naˇsich mˇest? TA: Mysl´ım, ˇze tomu tak nebude. Nen´ı naˇs´ım c´ılem pˇresunout se sem. Sp´ıˇse jen p´ ar lid´ı, co budou obchodovat a stˇreˇzit port´ al, moˇzn´ a nˇekolik stan˚ u kolem. Do mˇest rozhodnˇe ne. Rozlouˇcili jsme se a j´ a s klidem v srdci odeˇsel. Zd´ a se, ˇze tito muˇzi nevˇest´ı ˇza ´dn´e zlo pro naˇsi kr´ asnou zem, ani pro naˇsi spanilou C´ısaˇrovnu. Ale zjistil jsem, ˇze se jiˇz zabydleli na m´ıstˇe star´e andorsk´e trˇznice. Stav´ı palis´ ady a nikdo za nˇe nesm´ı. Kdo v´ı, jak to nakonec vˇsechno bude. Redaktor Jindra
125
Uˇz v´ıce jak 14 dn´ı ˇreˇs´ı Andorˇst´ı prozat´ım nevysvˇetlitelnou z´ ahadu podivn´e knihy pˇr´ımo v srdci jejich milovan´eho mˇesta. Prvnˇe se objevila v budovˇe banky spolu s des´ıtkami pˇr´ızraˇcn´ ych str´ aˇzc˚ u, kteˇr´ı napadali vˇsechny, kter´e ve sv´ ych mrtv´ ych oˇc´ıch spatˇrili. Jeden z nich je i nyn´ı u knihy, avˇsak sv´e bojovnosti pozbyl a jen obch´ az´ı knihu, Knihu V´ alky, zdroj cel´e z´ ahady. Tu noc, kdy se kniha objevila, tedy 29. dne 5. cyklu, se podaˇrilo Vulnusu Morthirovi, Ryt´ıˇri C´ısaˇrsk´e Gardy, diplomaticko-n´ aboˇzenskou cestou zjednat prozatimn´ı klid a ˇca ´steˇcn´e vyˇreˇsen´ı incidentu. Podaˇrilo se mu zjistit, ˇze tito pˇr´ızraˇcn´ı bojovn´ıci, vedeni pˇr´ızrakem skoro nerozliˇsiteln´eho od nich samotn´ ych, snad jen kromˇe bytelnˇejˇs´ı postavy, nelaˇcn´ı po krvi, jak se na prvn´ı pohled zd´ alo, n´ ybrˇz po poˇzehn´ an´ı. Poˇzehn´ an´ı, kter´e je zbav´ı jejich proklet´ı, kter´e jim koneˇcnˇe umoˇzn´ı zemˇr´ıt. Jedin´e, co po nich zbylo, byla kniha, pr´ avˇe ta, kter´ a nyn´ı leˇz´ı pˇred bankou, kam se, zˇrejmˇe, pˇresunula sama. V u ´ter´ y v noci totiˇz z˚ ustala v budovˇe banky. Ryt´ıˇr a knˇeˇz´ı ji zkouˇseli tak´e jist´ ym zp˚ usobem poˇzehnat, ˇci pol´ıt r˚ uzn´ ymi lektvary, ale bez reakce. Jelikoˇz neˇsla zvednout, ani otevˇr´ıt, musela z˚ ustat tam, kde leˇzela. O nˇekolik dn´ı pozdˇeji, pˇresnˇeji 3. dne 6. cyklu, doˇslo ke zvratu. Podle v´ ypovˇedi oˇcit´eho svˇedka, kniha podivn´ ym zp˚ usobem zareagovala na magii seslanou v jej´ı bl´ızkosti. Posl´eze se pomoc´ı levitace pˇrenesla pˇred budovu banky. Spolu s t´ımto aktem tak´e pˇrivolala, nejsp´ıˇs, str´ aˇzce, kter´ y nyn´ı obch´ az´ı kolem knihy. Starosta, ani jeho heroldi netuˇs´ı, jak tuto situaci ˇreˇsit. Pro bezpeˇc´ı vˇsech, zejm´ena tedy m´ ag˚ u, byl vyhl´ aˇsen z´ akaz kouzlen´ı v bl´ızkosti knihy. Ot´ azkou st´ ale z˚ ust´ av´ a, jak dlouho bude kniha setrv´ avat v centru Andoru, nebot’ z´ akaz pouˇz´ıv´ an´ı magie naruˇsuje chod i ochranu mˇesta. Nejen tento, ale des´ıtky dalˇs´ıch otazn´ık˚ u pomyslnˇe poletuj´ı kolem t´eto bezduch´e hrozby mˇesta. Ale je opravdu bez duˇse? Lainadan Cora¨er
Zdrav´ım v´ as pˇri naˇsich spoleˇcn´ ych chv´ıl´ıch v d´ılnˇe. V posledn´ıch dvou ˇc´ıslech jsme si ˇrekli nˇeco o pr´ aci se dˇrevem. A nyn´ı bychom se mohli zamˇeˇrit na pr´ aci s kamenem a hl´ınou. Andarijsk´e doly jsou bohat´e na r˚ uzn´e materi´ aly. Vˇetˇsinu z nich si v kr´ atkosti pˇredstav´ıme. K´ amen: Obyˇcejn´ y stavebn´ı k´ amen m˚ uˇzete nal´ezt pˇrev´ aˇznˇe ve vˇsech dolech mimo Thyrsk´ ych, je velmi pevn´ y a obˇcas se pˇri jeho drcen´ı a rozb´ıjen´ı d´ a naj´ıt i p´ ar kousk˚ u pemzy. Hl´ına: S hl´ınou nebudete m´ıt probl´em. Je to pˇreci jen odpad pˇri objevov´ an´ı mnohem d˚ uleˇzitˇejˇs´ıch surovin v dolech. Nal´ezt se tud´ıˇz d´ a vˇsude - to mi vˇeˇrte. Je to velmi tv´ arn´ y materi´ al a s jeho pomoc´ı se daj´ı vyr´ abˇet m´ısy, v´ azy nebo i kr´ asn´e mal´e soˇsky. Z´ aleˇz´ı na Vaˇs´ı zruˇcnosti. P´ıskovec: P´ıskovec m´ a kr´ asnou ˇzlutou barvu. To kde se d´ a nal´ezt, V´ am prozrad´ı mˇesto, kter´e je z nˇej postaveno. Ano je to ˇcistˇe Thyrisk´ a z´ aleˇzitost. Thyriˇst´ı si zvolili tento materi´ al na stavbu sv´eho mˇesta mimo jin´e taky proto, ˇze na rozd´ıl od kamene nep˚ usob´ı tak studenˇe. Je to odoln´ y materi´ al. M˚ uˇzete z nˇej m´ıt doma tˇreba pec, krb nebo kr´ asnˇe zdoben´ y, pevn´ y st˚ ul. Mramor: Tato surovina patˇr´ı mezi vyhled´ avanou a velice drahou komoditu. Je to dalˇs´ı specialita thyrisk´ ych dol˚ u, ale i tam je jeho n´ aleznost velice n´ızk´ a. Vyhled´ avan´ y je nejen pro svou odolnost, ale hlavnˇe kr´ asu. Kdyˇz totiˇz tento k´ amen vybrous´ıte a vyleˇst´ıte, dostane se V´ am pohledu na n´ adhern´ y matri´ al. D´ ale je dobr´e vˇedˇet, ˇze pˇri spr´ avn´e kombinaci s ˇzelezem tento k´ amen prop˚ ujˇc´ı sv´e kvality kovu a vznikne velmi kvalitn´ı materi´ al, zn´ am´ y jako ocel. A co budete potˇrebovat k pr´ aci s tˇemito materi´ aly?
126
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 1 KAPITOLA 32. ANDARIJSKY C
Inu zajist´e se v´ am hod´ı dr´ atenick´e n´ aˇrad´ı, t´eˇz i nˇejak´ a kvalitn´ı d´ yka na jemnˇejˇs´ı opracov´ an´ı a pˇr´ıpadnˇe i tesaˇrsk´e klad´ıvko s pilkou na vˇetˇs´ı projekty. Samozˇrejmˇe mus´ıme myslet na ochrann´e prostˇredky, jakoˇz jsou rukavice a br´ yle, jelikoˇz pˇri opracovan´ı kamene odletuj´ı mal´e kousky. Pˇri z´ asahu oka je to velmi nepˇr´ıjemn´e. Prvn´ı pomoc pˇ ri poranˇ en´ı: Prevence je lepˇs´ı neˇz ˇreˇsen´ı poranˇen´ı. Ale kdyˇz uˇz se V´ am nˇeco stane, je potˇreba se uklidnit, nepanikaˇrit a jednat rychle. R´ anu vypl´ achnˇete, odstraˇ nte z n´ı veˇsker´e kous´ıˇcky materi´ alu a pˇriloˇzte obklad z ˇzenˇsenu. Pokud se jedn´ ao zranˇen´ı vˇetˇs´ıho rozsahu nebo se V´ am r´ ana zan´ıt´ı, vyhledejte okamˇzitˇe felˇcaˇre. Nikdy nepodceˇ nujte ˇz´ adn´e zranˇen´ı mohlo by m´ıt trval´e n´ asledky. Pˇreji V´ am mnoho ˇstˇest´ı a ˇza ´dn´e poranˇen´ı pˇri Vaˇs´ı kreativn´ı ˇcinnosti ˇci tvorbˇe n´ abytku. At’ se d´ılo daˇr´ı! Redaktor Jindra
Chyst´ ate se na cestu? Kamˇze? Na pouˇst’? Pak tedy pozornˇe ˇctˇete, tˇreba V´ am tento ˇcl´ anek pom˚ uˇze ˇci zachr´ an´ı ˇzivot. Ale jedno m˚ uˇzeme ˇr´ıci hned na zaˇc´ atek. Pokud se chyst´ ate na romantickou proch´ azku, ˇci na veˇcern´ı kouk´ an´ı na hvˇezdy, pouˇst’ je opravdu velmi, velmi ˇspatn´ a volba. Kam se pohnete, ˇc´ıh´ a na V´ as nebezpeˇc´ı. Ve dne je tˇeˇzk´e se tam orientovat - horko, tepl´ y p´ısek, osluˇ nuj´ıc´ı svˇetlo....a co teprve pak v noci. Tradiˇcn´ımi obyvateli tˇechto oblast´ı jsou pouˇstn´ı ˇ ım hadi - mal´ y i velc´ı. C´ vˇetˇs´ım, t´ım samozˇrejmˇe nebezpeˇcnˇejˇs´ı. Kobry a zmije - hadi velmi siln´ı, aˇckoliv pomalejˇs´ı. Ned´ avejte se s nimi do kˇr´ıˇzku, pokud nejste patˇriˇcnˇe pˇripraveni a hlavnˇe si kryjte z´ ada, aby se najednou z pod p´ısku nevynoˇril obˇr´ı ˇst´ır. Aˇckoliv nen´ı nijak zvl´ aˇstˇe siln´ y, dok´ aˇze neˇcekanˇe pˇeknˇe potr´ apit a jeho jed tak´e nen´ı ˇza ´dn´ a legrace. Pokud projdete celou oblast, minete pyramidu a vyd´ ate se st´ ale na jih pod´el pohoˇr´ı, naraz´ıte na oblast s vysok´ ymi kaktusy. Nejenˇze jich je zde hodnˇe a jsou velmi pichlav´e, ale hlavnˇe tvoˇr´ı jakousi bari´eru, ze kter´e vedou jen dvˇe cesty. Dvakr´ at se rozmyslete, neˇz se tam vyd´ ate. Pokud se pˇreci jen touto cestou vyd´ ate, spatˇr´ıte podivn´e zbytky nˇejak´e stavby s prazvl´ aˇstn´ı v´ yhn´ı. Pokud na V´ as pouˇstn´ı obyvatel´e pˇrijdou, m˚ uˇzete pozdravovat vˇsechny bohy - neuteˇcete, jestli obsad´ı u ´nikov´e cesty. Na pouˇsti se nach´ az´ı i jedna mal´ a o´ aza - pˇribliˇznˇe v jej´ım stˇredu, u kter´e je svat´ y symbol -to pro pˇr´ıpad, ˇze by se nˇekdo potˇreboval pomodlit dˇr´ıve, neˇz smrt odnese jeho duˇsi. Pokud jste doˇsli aˇz sem, proˇsli celou pouˇst’, jednu vˇec jsem V´ am zde jeˇstˇe nepˇredstavil. Ano, je to nechvalnˇe zn´ am´ y a obydlen´ y pouˇstn´ı d˚ ul. Ale pokud si mysl´ıte, ˇze tam ˇzij´ı horn´ıci, ˇserednˇe se pletete. Varuji V´ as - bez ˇra ´dn´eho doprovodu a v´ ybavy tam nechod’te! Setk´ an´ı s tarantul´ı nen´ı nic legraˇcn´ıho, zvl´ aˇstˇe, pokud nehodl´ ate b´ yt jej´ı veˇceˇr´ı, coˇz pravdˇepodobnˇe i moˇzn´ a budete. A ˇc´ım je tento d˚ ul tak zvl´ aˇstn´ı? Mimo jeho obydlen´ı se traduje, ˇze je bohatˇs´ı na
127 drahokamy, coˇz n´ am prozradilo p´ ar horn´ık˚ u, ale zn´ ate to, jedna babka pov´ıdala. . . Anebo mysl´ıte, ˇze to je pravda? Pokud ano a m´ ate doprovod, tak proˇc jeˇstˇe ˇctete? Ut´ıkejte, at’ tam zbude i nˇeco pro V´ as.
Omlouv´ am se za tiskovou kvalitu, m´ ame nov´ y tiskaˇrsk´ y stroj a teprve se s n´ım seznamuji. Sazaˇrka An Ara
ˇ Andarijsk´ y Sum, ˇ c´ıslo 2.
Zdrav´ıme V´ as mil´ı ˇ cten´ aˇ ri, Je n´ am velk´ ym potˇ eˇsen´ım pˇrin´ aˇset V´ am nejnovˇ ejˇs´ı informace ze svˇ eta aˇ z do vaˇsich rukou. V tomto ˇ c´ısle se dozv´ıte, co provedla tajemn´ a kniha na n´ amˇ est´ı Andoru. Spoleˇ cnˇ e se pod´ıv´ ame do Temn´ eho lesa, zjist´ıme informace o obchodn´ıc´ıch s lektvary a jak zatopen´ı Havantu ovlivnilo toto odvˇ etv´ı obchodu. Dneˇsn´ım dnem zaˇ c´ın´ a nov´ a rubrika o Andarijsk´ ych ceˇs´ıch a pro ty z V´ as, kdo se radˇ eji pobav´ı, nebo hledaj´ı nˇ eco ke ˇ cten´ı u sklenky v´ına, tu m´ ame pov´ıdku o bardu Lojz´ıkovi... ˇ Zkr´ atka Andarijsk´ y Sum je tu pro vˇsechny! Nenechte si uj´ıt dalˇs´ı ˇ c´ıslo. Redakce
Obloha nad n´ amˇ est´ım Andoru v nedˇ eli 17.6. opˇ et potemnˇ ela. Kolem knihy se rozestoupili tˇri muˇ zi. Tˇri muˇ zi dostateˇ cnˇ e odv´ aˇ zn´ı a odhodl´ ani uˇ cinit pr´ avˇ e dneˇsn´ı noc ten z´ asadn´ı krok k objeven´ı pravdy. Ta noc mˇ ela vˇsechno zmˇ enit. C´ısaˇrsk´ y alchymista Celsius se chystal vyslat sv´ e dva dobrovoln´ıky pˇr´ımo do stˇredu nezn´ ama, do knihy. Pt´ ate se, kdo jsou ti odv´ aˇ zlivci, kteˇr´ı pro pravdu a pro bezpeˇ c´ı n´ as vˇsech dali v s´ azku sv´ e vlastn´ı ˇ zivoty? Vˇ eˇrte tomu nebo ne, ale toto nebezpeˇ c´ı pro v´ as ˇ podstoupil samotn´ y Andorsk´ y starosta Windos Imbra a jeho vˇ ern´ y spoleˇ cn´ık Sedovous. Oba po zuby ozbrojeni se vrhli vstˇr´ıc pravdˇ e nevˇ edˇ e kam, nebo v˚ ubec proˇ c, jdou. Pˇr´ıprava a samotn´ a cesta do centra knihy je n´ aroˇ cn´ a a pro n´ as nepochopiteln´ a, pˇresto Celsius vˇse bez vˇ etˇs´ıch pot´ıˇ z´ı zvl´ adl oba cestovatel´ e zmizeli ve v´ıru knihy. Zatmˇ elo se mi pˇred oˇ cima, svˇ et se se mnou toˇ cil, c´ıtil jsem, jak mˇ e opouˇst´ı m´ e hmotn´ e tˇ elo... Probudili sem se na zemi, kdesi v hor´ ach pobl´ıˇ z pr´ azdn´ eho vojensk´ eho t´ abora. Nadechli jsme se a rozhl´ edli kolem. Vˇsimli jsme si ducha, kter´ y bloudil t´ aborem. Uvidˇ el n´ as a kˇriˇ cel. Zprvu jsme mu nerozumˇ eli, ale potom jsme rozeznali slova, kter´ a kˇriˇ cel. Ptal se n´ as na hodnost a poˇra ´d opakoval, ˇ ze dezert´ eˇri zemˇrou a bojovn´ıci ˇ cestnˇ e padnou v prvn´ı linii.. Kdyˇ z se vykˇriˇ cel, zaˇ cal u ´plnˇ e znovu a klidnˇ e mluvit. Pr´ y je v knize uˇ z dlouho a proˇ zil pˇres 260 bitev. 260 naprosto identick´ ych bitev. Proklet´ı jsou rozdˇ eleni na dvˇ e arm´ ady, kter´ e svedou boj o pevnost d´ al v hor´ ach. Jedna ji br´ an´ı, druh´ a dob´ yv´ a. S´ıly arm´ ad, vybaven´ı, vˇse je stejn´ e, aby utrpen´ı proklet´ ych bylo vˇ eˇ cn´ e.. Tedy jedinou moˇ znost´ı je vyslat do knihy odhodlan´ e muˇ ze a ˇ zeny, lidi, elfy i barbary, aby se pokusili bitvu zvr´ atit a utrpen´ı duˇs´ı navˇ zdy ukonˇ cit. S t´ımto c´ılem se zpr´ ava o hrdinstv´ı dvou cestovatel˚ u roznesla do svˇ eta s v´ yzvou vˇsem dobrodruh˚ um, vˇsem, kteˇr´ı se neboj´ı riskovat ˇ zivoty pro jin´ e. Zhruba za deset dn´ı ohl´ asili c´ısaˇrˇst´ı trubaˇ ci, ˇ ze Celsius odhadl den, kdy kniha opˇ et povol´ a k boji vˇsechny jmenovan´ e v n´ı samotn´ e, vˇ cetnˇ e naˇsich dvou hrdin˚ u. Ten den se u knihy seˇslo asi 40 stateˇ cn´ ych ˇ zen a muˇ z˚ u pˇripraveni pomoci v nadch´ azej´ıc´ı bitvˇ e. Mezi nimi stanula i m´ a maliˇ ckost. Rozestoupili jsme se kolem knihy, kter´ a se vznesla do vzduchu a rozz´ aˇrila celou Andorskou oblohu. Po chv´ıli pˇrehl´ıdka svˇ etel ustoupila a vedle knihy se objevil zˇreteln´ y port´ al. Skl´ an´ım se nad stateˇ cnost´ı pˇr´ıtomn´ ych, kteˇr´ı se takˇrka prali o to, kdo projde prvn´ı. Nakonec jsme se vˇsichni dostali na m´ısto urˇ cen´ı. Ale kam? Kde to vlastnˇ e jsme? Za chv´ıli se zjevil duch knihy a doslova se podivil nad mnoˇ zstv´ım nov´ ych duˇs´ı, kter´ e pˇriˇsli ukojit svou touhu po v´ alce. Kr´ atce n´ as uvedl a pot´ e pˇriˇ caroval dva port´ aly. Jeden do t´ abora obr´ anc˚ u-ˇ z´ aˇrivˇs´ı oranˇ zovˇ e a druh´ yˇ cern´ y, vedouc´ı do t´ abora u ´toˇ cn´ık˚ u. Rozhodl jsem se okusit bitvu ze strany u ´toˇ c´ıc´ı a se sv´ ymi spolubojovn´ıky jsem proˇsel ˇ cern´ ym port´ alem. Stanuli jsme na mˇ ekk´ e zemi mezi nˇ ekolika stany. Po chv´ıli se zjevil duch knihy a n´ ami zvolen´ e v˚ udce uvedl do dˇ en´ı a svolil jim rozdˇ elit mezi Zveˇrejnˇ eno 26. 7. 2012
128
129 n´ as v´ ybavu do boje. Mus´ım ˇr´ıct, ˇ ze vypukl ponˇ ekud zmatek, ale po nˇ ekolika minut´ ach jsme st´ ali jako jedna arm´ ada pˇripravena do boje. Objevilo se i nˇ ekolik kon´ı, kteˇr´ı byli pˇridˇ eleni m´ ag˚ um. Mohli jsme vyrazit. Do boje n´ as vedl Konzul Gibraen Artalius spolu s jedn´ım ˇradov´ ym voj´ akem Praetorie. Po cestˇ e k pevnosti jsme v les´ıch naˇsli dalˇs´ı truhly s lepˇs´ı v´ ybavou, ale o to se staral m´ alokdo, kaˇ zd´ y bˇ eˇ zel vstˇr´ıc boji. Nestaˇ cil jsem sv´ ym mladˇs´ım druh˚ um a dorazil do uˇ z zuˇr´ıc´ı bitvy. Obr´ anci byli rozmeteni jedn´ım zniˇ cuj´ıc´ım u ´derem. Sebrali jsme standartu a za v´ıtˇ ezn´ eho ˇrevu a radosti jsme opustili pevnost zpˇ et do naˇseho t´ abora. Utiˇsil n´ as aˇ z pˇr´ıchod duˇse knihy. Vyzval n´ as k dalˇs´ımu stˇretu a vˇsichni jsme souhlasili, jenˇ ze bylo potˇreba p´ ar dobrovoln´ık˚ u, kteˇr´ı by pomohli obr´ anc˚ um, aby s´ıly byly skuteˇ cnˇ e vyrovnan´ e. Abych zjistil co nejv´ıce informac´ı a mohl v´ as, ˇ cten´ aˇre, co nejl´ epe informovat, pˇrihl´ asil jsem se a spolu s nˇ ekolika dalˇs´ımi jsem byl pˇrenesen do t´ abora obr´ anc˚ u. Byl to hrozn´ y pohled. Vˇsude hromady tˇ el lid´ı i zv´ıˇrat. Pˇri tomto tuhla krev v ˇ zil´ ach. Mor´ alka obr´ anc˚ u musela b´ yt na bodˇ e mrazu. Pˇresto se vˇsak vˇsichni rozhodli znovu bojovat. Zaznˇ el roh a my se zaˇ cali pomalu rozmist’ovat po hradb´ ach. Koneˇ cnˇ e se vˇsichni dostali na sv´ a m´ısta. Rozhostilo se ticho. Ve svitu mˇ es´ıce se objevovaly prvn´ı odrazy od ˇ zelezn´ ych zbran´ı naˇsich nepˇra ´tel. Vˇsichni bˇ eˇ zeli k jednomu m´ıstu, jedin´ emu m´ıstu, kde vedl ˇ zebˇr´ık ze zemˇ e aˇ z na hradby. A to bylo pˇresnˇ e to m´ısto, kde jsem hl´ıdal j´ a. M´ e chab´ e pokusy zastavit masu u ´toˇ cn´ık˚ u se nezdaˇrili a j´ a poprv´ e okusil teplotu zemˇ e. Byl jsem pˇrenesen zpˇ et k naˇs´ı standartˇ e avˇsak uˇ z neschopen boje. Chtˇ el jsem se dostat ven, ale v tom pˇribˇ ehl do dvora pevnosti oranˇ zovˇ e odˇ en´ y v´ aleˇ cn´ık sv´ıraje v ruce standartu ˇ cern´ e barvy, standartu zaruˇ cuj´ıc´ı naˇse v´ıtˇ ezstv´ı. To zˇrejmˇ e staˇ cilo k tomu, abychom byli propuˇstˇ en´ı, a jeden po druh´ em jsme byli pˇresunuti zpˇ et do naˇseho svˇ eta. Naˇse touha po krvi byla uhaˇsena. Nezbylo n´ am nic neˇ z vzpom´ınky, ˇ z´ adn´ e jizvy ani ˇsr´ amy, ˇ z´ adn´ e poˇskozen´ı na tˇ ele. A takov´ a je moc knihy. Jak´ y je tedy u ´ˇ cel? Uvˇ eznit duˇse a nechat je trpˇ en navˇ zdy jako nˇ ejak´ y trest? Nebo je stvoˇrena pro n´ acvik boje a taktik pˇri obl´ eh´ an´ı? Nebo prostˇ e jen pro pobaven´ı tˇ ech, kteˇr´ı knihy stvoˇrili? Jsme jen loutky, nebo skuteˇ cn´ı bojovn´ıci? Lainadan Cora¨ er
Vˇsichni v´ıme, ˇ ze Havant – nejvˇ etˇs´ı a nej´ urodnˇ ejˇs´ı oblast Andarie, spl´ achla ned´ avno voda. N´ asledkem v´ ybuchu sopky se Havant a spoleˇ cnˇ e s n´ım i jeho pole, ocitl na dnˇ e oce´ anu. Jak se tato skuteˇ cnost projevuje v cenˇ e bylinek? A co takhle cena lektvar˚ u? Tak na to se dnes spoleˇ cnˇ e pod´ıv´ ame. Dne 9. sedm´ eho mˇ es´ıce roku dvan´ act se uskuteˇ cnil pr˚ uzkum napˇr´ıˇ c vˇsemi mˇ esty. V´ ysledky tohoto pr˚ uzkumu v´ as budou jistˇ e velice zaj´ımat. Zjistili jsme, ˇ ze kaˇ zd´ y dnes tah´ a bylinky aˇ z ze dna truhel. Cechy s´ ahly na sv´ eˇ zelezn´ e z´ asoby a cela lektvar˚ u stoup´ a. Ovˇsem jsou zde i jist´ e v´ yjimky, kter´ e se snaˇ z´ı cenu drˇ zet st´ ale v u ´nosn´ ych mez´ıch. Pr˚ uzkumu se z´ uˇ castnilo 12 obchod˚ u a celkem jsme zahrnuli do pr˚ uzkumu 17 druh˚ u lektvar˚ u v t´ e nejsilnˇ ejˇs´ı verzi. V´ yˇ cet lektvar˚ u i obchodn´ık˚ u naleznete v tabulce.
130
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 2. KAPITOLA 33. ANDARIJSKY C
Nejpˇrekvapivˇ ejˇs´ı pro vˇ etˇsinu z´ akazn´ık˚ u je zjiˇstˇ en´ı, ˇ ze obyˇ cejn´ y l´ eˇ civ´ y lektvar, kter´ y potˇrebuje kaˇ zd´ y, pokud nen´ı zbˇ ehl´ yv l´ eˇ cen´ı, se d´ a sehnat pouze ve 4 obchodech – v Andoru u pana E.S.Noxe, v Thyrisu u pana Gimliho, kter´ y m´ a nejniˇ zˇs´ı cenu a v Margaardu u pana Melaroca a Slovan˚ u. Jeho cena se pohybuje od 101 do 133 mˇ ed’´ ak˚ u. Nejprod´ avanˇ ejˇs´ı lektvar, kter´ y se nach´ az´ı ve vˇsech obchodech, je protijed. Takˇ ze aˇ z v´ as nˇ ekdo otr´ av´ı, staˇ c´ı zabˇ ehnout do jak´ ehokoli mˇ esta a alchymista v´ am pom˚ uˇ ze. Bohuˇ zel tento lektvar pr´ y nepom´ ah´ a na otr´ aven´ı ˇ zivotem. Rozptyl cen u tohoto lektvaru kr´ asnˇ e zrcadl´ı v˚ uli obchodn´ık˚ u j´ıt vstˇr´ıc sv´ ym z´ akazn´ık˚ um. Celkovˇ e se d´ a ˇr´ıct, ˇ ze nejlevnˇ ejˇs´ı a nejrozˇs´ıˇrenˇ ejˇs´ı sortiment lektvar˚ u m´ a pan E. S. Nox v Andoru. Jeho obchod se nach´ az´ı hned na n´ amˇ est´ı u banky. M´ a 12 z n´ ami studovan´ ych lektvar˚ u a z toho 7 druh˚ u v nejlevnˇ ejˇs´ı podobˇ e. Jeden´ act druh˚ u maj´ı takt´ eˇ z Husit´ e ve sv´ e kov´ arnˇ e, ale jejich ceny jsou velmi zmateˇ cn´ı. Jsou zde drah´ e lektvary za velice n´ızk´ e ceny, ale tak´ e ve velmi pˇredraˇ zen´ e podobˇ e. Z´ aleˇ z´ı, kdy k nim pˇrijdete. Pro v´ıce informac´ı se pod´ıvejte do tabulky. Ruth Zarzarrosa
V tomto vyd´ an´ı probereme druhy n´ aˇrad´ı pro tesaˇrskou v´ yrobu. Z´ akladem u ´ spˇ eˇsn´ e tesaˇriny je pˇredevˇs´ım such´ a m´ıstnost. V opaˇ cn´ em pˇr´ıpadˇ e by se mohlo st´ at, ˇ ze se v´ am dˇrevo zkrout´ı. Samotn´ e dˇrevo mus´ı postupnˇ e vyschnout. V ˇ z´ adn´ em pˇr´ıpadˇ e ho nesm´ıte suˇsit pˇr´ıliˇs rychle, jinak hroz´ı, ˇ ze v´ am dˇrevo poprask´ a. Takˇ ze nyn´ı, kdyˇ z m´ ame suchou m´ıstnost a dˇr´ıv´ı je dostateˇ cnˇ e vyschl´ e, se zamˇ eˇr´ıme na potˇrebn´ e n´ aˇrad´ı. Tesaˇrsk´ e n´ aˇrad´ı se d´ a velice v´ yhodnˇ e koupit v Andoru kousek od severov´ ychodn´ı br´ any, ale zajist´ e ho poˇr´ıd´ıte i u r˚ uzn´ ych ˇremesln´ık˚ u. Na jednoduch´ e v´ yrobky v´ am bude staˇ cit hobl´ık, pilka a tesaˇrsk´ e kladivo. Pro n´ aroˇ cnˇ ejˇs´ı n´ abytek budete potˇrebovat bedn´ aˇrsk´ y st˚ ul (skl´ ad´ a se ze dvou ˇ c´ ast´ı) a tesaˇrsk´ y st˚ ul (ten se skl´ ad´ a ze tˇr´ı ˇ c´ ast´ı). Nezapomeˇ nte si k tesaˇrsk´ emu stolu koupit i svˇ er´ ak, je to velmi uˇ ziteˇ cn´ y pomocn´ık pˇri v´ yrobˇ e n´ abytku. Obˇ cas je dobr´ e u sebe m´ıti i jednu sadu barev. V pˇr´ıˇst´ım vyd´ an´ı spolu probereme postup pˇri v´ yrobˇ e jednoduch´ e skˇr´ınˇ e. Do t´ e doby si poˇrid’te vˇsechno potˇrebn´ e n´ aˇrad´ı a nezapomeˇ nte na p´ ar hˇreb´ık˚ u. Tak tedy d´ılu zdar! Jindra
Minule jsme se vydali na pouˇst’ za ˇst´ıry, hady, pichlav´ ymi kaktusy a tajemn´ ym dolem. Dnes se pod´ıv´ ame na m´ısto zcela opaˇ cn´ e vyprahl´ e pouˇsti. Je to m´ısto, kde se v´ am i z t´ e vlhkosti vzduchu ˇspatnˇ e d´ ych´ a. M´ısto, kde se pohybuj´ı nebezpeˇ cn´ı tvorov´ e, ale tady se maj´ı za co schovat, na rozd´ıl od pouˇstˇ e. Zarostl´ y, star´ y prales, nejjiˇ znˇ ejˇs´ı c´ıp naˇs´ı zemˇ e – Temn´ y les. Uˇ z jen samotn´ y n´ azev vypov´ıd´ a o jeho zr´ adnosti. Je to les tak temn´ y, ˇ ze i ve dne zde l´ıtaj´ı netop´ yˇri. To se ale podle legendy nestalo jen n´ ahodou. Kdyˇ z proj´ıˇ zd´ıte pralesem u thyrisk´ ych bˇreh˚ u, Temn´ y les V´ as praˇst´ı do oˇ c´ı. Nen´ı tak vysok´ y jako okoln´ı prales, stromy dokonce vypadaj´ı, ˇ ze jsou jiˇ z dlouh´ a l´ eta mrtv´ e - jako by se tu zastavil ˇ cas. Podle vˇseho za to m˚ uˇ ze kletba temn´ eho druida. Probudil stromy, aby mu slouˇ zily, oˇ caroval kr´ asn´ e ˇ zeny, aby pro nˇ ej zab´ıjely, zastˇrel
131 mysl dry´ ad´ am, vˇsechna zvˇ eˇr zeˇs´ılela a to nen´ı vˇse. Tento temn´ y druid podle vˇseho st´ ale ˇ zije. Asi ukradl elf˚ um jejich dlouhovˇ ekost. Kdo v´ı, proˇ c to vˇsechno udˇ elal. Jen ze zloby? Nebo dole v nejjiˇ znˇ ejˇs´ım c´ıpu Andarie nˇ eco ukr´ yv´ a? Ruth Zarzarrosa Mrtv´ e stromy, temn´ a tr´ ava, ˇz´ adn´ y zaj´ıc, ˇza ´dn´ a kr´ ava. Proklet´ a zem hr˚ uzu pouˇst´ı, Nebezpeˇ c´ı ˇ c´ıh´ a z houˇst´ı. Hodn´ y medvˇ ed? Chyba, brachu, Ut´ıkej pryˇ c, jednej v strachu, Temn´ y druid to vˇsechno svolal, Hady, mouchy, spektry pˇ rijal, Medvˇ edy si pˇ rizval k sobˇ e, itshape Pˇ r´ıbytek si zˇ r´ıdil v hrobˇ e. Ted’ tam straˇs´ı dnem i noc´ı, Bud’ n´ am ˇstˇ est´ı ku pomoci, Zvl´ aˇstn´ı keˇ re pˇ estuje tam, Medituje, smˇ eje se n´ am. Svolej vˇsechny kamar´ ady, Netoˇ c se k probl´ emu z´ ady, Svrhni vl´ adu temn´ e sily, Natrhej si kv´ıtek b´ıl´ y, Uvaˇ r v kotli, nalej v ˇsa ´lek, Zapomeneˇs smysl v´ alek, V m´ıru svˇ et by zase chtˇ el ˇz´ıt, Lesem ˇ cist´ ym mˇ el bys zapoˇ c´ıt. Vˇzdyt’ pˇ r´ırodu kr´ asnou mˇ el bys kolem sebe cht´ıt m´ıt
Mil´ı ˇ cten´ aˇri, r´ ad bych V´ as uv´ıtal u zaˇ ca ´tku sv´ e nov´ e s´ erie ˇ cl´ ank˚ u o Andarijsk´ ych ceˇs´ıch. R´ ad bych V´ am t´ımto zp˚ usobem pˇribl´ıˇ zil kaˇ zd´ y z aktivn´ıch cech˚ u a pomohl s v´ ybˇ erem toho spr´ avn´ eho a t´ım tedy i trochu pomoci cech˚ um s propagac´ı a n´ aborem nov´ ych ˇ clen˚ u. Prvn´ıch nˇ ekolik ˇ cl´ ank˚ u se bude t´ ykat cech˚ u frakˇ cn´ıch, konkr´ etnˇ e pro toto ˇ c´ıslo jsem si vybral cech elf´ı.
Stanete-li na leˇstˇ en´ ych mramorov´ ych kamenech Lewansk´ eho port´ alu a otoˇ c´ıteli se k jihu, jiˇ z od pohledu V´ as upout´ a majest´ atn´ y d˚ um hned naproti Lewansk´ ym dok˚ um. Zde je hlavn´ı s´ıdlo ˇ clen˚ u cechu Menel Sanga. A pr´ avˇ e tam smˇ eˇrovaly m´ e kroky. Hlavn´ı insigni´ı ˇ clen˚ u i s´ıdla je syt´ a tmav´ a zelen´ a barva a v souˇ casn´ e dobˇ e tuto barvu na sv´ em pl´ aˇsti nos´ı 36 hrd´ ych elf˚ u. V˚ udcem cel´ eho cechu je Aran Finwes, spr´ avu mˇ esta m´ a na starosti Arandur Atan, vojensk´ e z´ aleˇ zitosti Naladris Denegond a o obchod se star´ a ˇremesln´ık Falathrim. D´ ale se hierarchie dˇ el´ı na ˇ cleny starˇs´ı, ˇ cleny ˇradov´ e a rekruty. Menel Sanga byla zaloˇ zena 3.12. roku 5 Enialisem Liadonem a jiˇ z od jejich prvn´ıch krok˚ u se Menel Sanga hl´ asila k Nistˇre, elf´ı bohyni. V t´ e dobˇ e byl Lewan, stejnˇ e jako vˇ etˇs´ı ˇ c´ ast Andarie, obl´ eh´ an skˇret´ı hordou. Proto byla Menel Sanga zaloˇ zena a prvn´ı jejich c´ıl byl Lewan osvobodit. Pˇresnˇ e to se Menel Sanze dne 26.3. roku 6 podaˇrilo, bohuˇ zel tˇri dny nato prvn´ı v˚ udce Menel Sangy, Enialis Liadon, tragicky zemˇrel a na jeho m´ısto se po dlouh´ e dobˇ e, aˇ z 5.10. roku 6, dostal Kiran Willhrub. Ten sice pˇrekonal d´ elku obdob´ı vl´ ady sv´ eho pˇredch˚ udce, bohuˇ zel ale 17. 3. roku 6 zemˇrel bˇ ehem v´ alky s Praetori´ı, kter´ a skonˇ cila o t´ yden pozdˇ eji smrt´ı Tribuna Caesara. Dalˇs´ım, v poˇrad´ı tˇret´ım, v˚ udcem Menel Sangy se tak stal Kiran Nasir. Dva roky nato byl Nasir sv´ ymi druhy uzn´ an, jako pr´ avoplatn´ y elf´ı kr´ al a 23. 4. roku 9 z´ıskal titul Arana. O rok pozdˇ eji se rozhodl pro odchod do hvozd˚ u a sv˚ uj post pˇredal nynˇ ejˇs´ımu Aranu Finwesovi, kter´ y vede Menel Sangu v souˇ casn´ e dobˇ e. Dneˇsn´ım c´ılem tohoto elf´ıho cechu je zvelebit mˇ esto Lewan a zpˇr´ıjemnit pobyt co nejv´ıce elf˚ um, kteˇr´ı tu najdou sv˚ uj domov. K tomuto c´ıli tak´ e patˇr´ı udrˇ zov´ an´ı prastar´ ych, ale i novodob´ ych elf´ıch tradic, jakou bylo napˇr´ıklad vysvˇ ecen´ı Nistˇrina ostrova. Menel Sanga se v souˇ casn´ e dobˇ e m˚ uˇ ze, podle hodnocen´ı jejich ˇ clena, pyˇsnit spolehliv´ ymi ˇ cleny, pˇr´ıkladn´ ym veden´ım a v neposledn´ı ˇradˇ e precizn´ı funkˇ cnost´ı vˇ ec´ı v cechu obecnˇ e. Do sv´ ych ˇrad pˇrij´ım´ a elfy vˇ ern´ e tradic´ım a zvyklostem elf˚ u, jejich historii a samozˇrejmˇ e Lewanu. Nab´ız´ı jim z´ azem´ı, materi´ aln´ı, ˇ ci duˇsevn´ı podporu, tedy vˇse, co prav´ y elf k ˇ zivotu potˇrebuje a
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 2. KAPITOLA 33. ANDARIJSKY C
132
po ˇ cem by mˇ el touˇ zit. Tac´ı z v´ as, kteˇr´ı o Menel Sanze pˇrem´ yˇslej´ı, se mohou hl´ asit pˇr´ımo v s´ıdle Menel Sangy v Lewanu, nebo u jak´ ehokoliv ˇ clena. Z´ avˇ erem ˇ cl´ anku bych r´ ad podˇ ekoval Aranduru Atanovi, jemuˇ z vdˇ eˇ c´ım za tyto nemal´ e informace a pˇreji vˇsem uchazeˇ c˚ um ˇstˇ est´ı pˇri plnˇ en´ı pˇrij´ımac´ıch u ´kol˚ u. Lainadan Cora¨ er
Autor: Godric Audecan Kdysi d´ avno v Andoru ˇ zil bard Lojz´ık. V hospod´ ach mu ale neˇr´ıkali jinak, neˇ z Drnkal, protoˇ ze jeho p´ısnˇ e a hr´ an´ı nest´ ali ani za zl´ aman´ y mˇ ed’´ ak. Lojz´ık ovˇsem velmi touˇ zil se nauˇ cit hr´ at, jako ti nejlepˇs´ı bardi. Byl schopn´ y pro to obˇ etovat cokoliv. Kv˚ uli tomu byl chud´ y jak kosteln´ı myˇs a tak si vydˇ el´ aval na ˇ zivobyt´ı drobnou zlodˇ ejnou. Tak´ e chodil i na hˇrbitov, kde kopal hroby mrtv´ ych a oblehˇ coval je o drah´ e cetky. Jednou, kdyˇ zu ´plnˇ ek zdobil oblohu, sebral Lojz´ık m´ıstn´ımu hrobaˇri lopatu, jak to dˇ el´ aval a ˇsel k novˇ e vykopan´ emu hrobu tesaˇre Ferdy. Kdyˇ z se dostal aˇ z k ostatk˚ um, zaslechl, ˇ ze na hˇrbitovˇ e nen´ı s´ am. B´ al se, ˇ ze je to hrobn´ık, ale kdyˇ z vykoukl z hrobu, uvidˇ el muˇ ze kr´ aˇ cej´ıc´ıho do hrobek, kam se Lojz´ık b´ al chodit. Kdyˇ z muˇ z vstoupil do hrobek, Lojz´ık pokraˇ coval v pr´ aci, ale o trochu rychleji, aby ho muˇ z nevidˇ el. Pak ale zaslechl u ´ˇ zasnou melodii, kter´ a ho plnˇ e oˇ carovala. Nevˇ edˇ el co je to za p´ıseˇ n, ale vˇ edˇ el, ˇ ze vych´ az´ı z hrobky. Pˇrestal vykop´ avat hrob a vydal se do hrobky a tam to uvidˇ el - nemrtv´ı tancovali a bavili se. Kostlivci sk´ akali a vyhazovali kosti vysoko do vzduchu, zombie se toˇ cily v kolu se zombi sleˇ cnami, nad nimi l´ etali duchov´ ev pozoruhodn´ ych sestav´ ach, lichov´ e bouchali sv´ ymi holemi rytmicky do zemˇ e, zkr´ atka Lojz´ık si pˇripadal jako na nˇ ejak´ e oslavˇ e. Avˇsak dvˇ e vˇ eci upoutali Lojz´ıkovu pozornost. Prvn´ı vˇ ec byl muˇ z zahalen robou, kter´ y sedˇ el na kameni a hr´ al onu n´ adhernou p´ıseˇ n a druh´ a vˇ ec byl k˚ uly, na kter´ ych byli pˇripout´ ani lid´ e s roub´ıkem v u ´stech. Lojz´ık nespustil oˇ ci z muzikanta hraj´ıc´ıho na fl´ etnu. Pozoroval ho, i kdyˇ z nemrtv´ı zaˇ cali s ˇ ziv´ ych lid´ı odtrh´ avat kusy masa a cp´ at si je do chˇrt´ an˚ u, ani kdyˇ z lichov´ e navr´ atili zuboˇ zen´ ym tˇ el˚ um obˇ et´ı ˇ zivot, neodvr´ atil svou pozornost od muˇ ze v robˇ e. Dokonce se nemohl odtrhnout od on´ e p´ısnˇ e, kdyˇ z za sebou slyˇsel bl´ıˇ z´ıc´ı se kroky. Dalˇs´ı nemrtv´ı host´ e pˇriˇsli na oslavu a zpozorovali Lajz´ıka. A jako kouzeln´ ym proutkem oslava utichla. Lojz´ık jen vidˇ el stovky pr´ azdn´ ych oˇ cn´ıch bulv sleduj´ıc´ı ho samotn´ eho. Lojz´ık pohotovˇ e vstal a vyt´ ahl svoji fl´ etnu a pokouˇsel se napodobit melodii zahalence, avˇsak marnˇ e. I sloˇ zil Lojz´ık svoji fl´ etnu a sv´ ym smutn´ ym pohledem sledoval sed´ıc´ıho muˇ ze. Muˇ z vidˇ el, ˇ ze Lojz´ık˚ uv pohled patˇr´ı mu samotn´ emu a rukou ho pˇriv´ abil k sobˇ e. Lojz´ık vstal a ˇsel za muˇ zem. Kdyˇ z byl u nˇ ej, vˇsiml si dvou ˇspiˇ c´ ak˚ u trˇ c´ıc´ı muˇ zi zpoza k´ apˇ e. I pˇresto vˇsechno Lojz´ık chtˇ el umˇ et hr´ at jako on a opakoval: Nauˇ cte mne ” hr´ at tak jako vy.“ Muˇ z v k´ api mu uk´ azal na jeden z nˇ ekolika pentagram˚ u zdob´ıc´ı hrobku. Lojz´ık k´ yvl a stoupl si doprostˇred kruhu. Pot´ e se dal up´ır do hran´ı a nemrtv´ı pokraˇ covali ve sv´ e veselce. Lojz´ık nevˇ edˇ el proˇ c, ale najednou dostal pocit, ˇ ze m˚ uˇ ze hr´ at jako up´ır. Vzal proto svoji fl´ etnu a zkusil to. Opravdu hr´ al, jako up´ır. Lojz´ık pln´ y slz ˇstˇ est´ı hr´ al. Hr´ al i pˇresto, ˇ ze mu nemrtv´ı odtrh´ avali kusy masa. Pot´ e uˇ z ovˇsem bolest nec´ıtil a mohl pokraˇ covat ve sv´ em hran´ı na vˇ eky vˇ ek˚ u. Moˇ zn´ a ho uslyˇs´ıte, kdyˇ z zav´ıt´ ate do Andorsk´ e hrobky a budete pozornˇ e poslouchat. Nebo se stavte o p˚ ulnoci za sv´ıt´ an´ı, ale nem˚ uˇ zu v´ am zaruˇ cit, ˇ ze odejdete v jednom kuse. . .
Lidu Andarijsk´ emu j´ a sdˇ eluji, ˇ ze bardsk´ e sluˇ zby poskytuji. Od obraz˚ u, pov´ıdek a b´ asniˇ cek ke hr´ am a seˇsitu p´ısniˇ cek. To vˇse a mnohem v´ıc j´ a, Umˇ elec, nab´ız´ım.
Obˇ can´ e c´ısaˇrstv´ı naˇseho, nyn´ı j´ a, Umˇ elec, sh´ an´ım sluˇ zby vaˇse, neb v boji chci vyuˇ cit vˇseho, aby mˇ e neskolil stˇrelec, a nezbyla ze mˇ e kaˇse.
Chcete se zviditelnit? Nab´ız´ıte sluˇ zbu ˇ ci zboˇ z´ı? Kontaktujte n´ as!
133
Dneˇsn´ım dnem zaˇ c´ın´ a velk´ a moˇ znost pro vˇsechny, kdo si mysl´ı, ˇ ze maj´ı na sv´ e stranˇ e ˇstˇ est´ı! Je n´ am velk´ ym potˇ eˇsen´ım V´ am pˇredstavit velkou andarijskou loterii. Pro ty, kteˇr´ı uh´ adnou ze 30-ti ˇ c´ısel pˇ et losovan´ ych, ˇ cek´ a odmˇ ena 5 000 zlat´ ych! Neuh´ adli jste? Nezoufejte! St´ ale m´ ate moˇ znost vyhr´ at s jinou kombinac´ı vaˇsich obl´ıben´ ych ˇ c´ısel. S´ azet m˚ uˇ zete u pan´ı Nethien Waldez v Ilerensk´ e hospodˇ e kaˇ zd´ e pondˇ el´ı od tˇret´ı hodiny odpoledn´ı. Cena jednoho losu ˇ cin´ı 5 zlat´ ych. Losov´ an´ı probˇ ehne vˇ zdy na konci mˇ es´ıce. Vylosovan´ aˇ c´ısla se dozv´ıte ˇ prostˇrednictv´ım Andarijsk´ eho Sumu - tedy v dalˇs´ım ˇ c´ısle. Pˇrejeme mnoho ˇstˇ est´ı.
Vyd´ ano v pondˇ el´ı 23. 7. Ve hˇre jsou k dost´ an´ı svitky s odkazy na lepˇs´ı kvalitu na str´ ank´ ach http://sum.andaria.cz/andarijsky-sum-cislo-2/
ˇ Andarijsk´ y Sum, ˇ c´ıslo 3 V´ aˇ zen´ı a mil´ı ˇ cten´ aˇri, ˇ po dlouh´ e dobˇ e se V´ am opˇ et o rukou dost´ av´ a Andarijsk´ y Sum s poˇradov´ ym ˇ c´ıslem tˇri. Toto ˇ c´ıslo popisuje dobu, kterou zn´ a vˇ etˇsina z n´ as, ´ eru, kterou budeme pamatovat jeˇstˇ e dlouhou ˇradu let. A pr´ avˇ e tato doba n´ am nˇ ejakou dobu br´ anila, abychom ˇ Sum vyd´ avali, proto bych r´ ad podˇ ekoval jm´ enem cel´ e redakce za vaˇsi shov´ıvavost a z´ aroveˇ n pevnˇ e douf´ am, ˇ ze my vaˇsi d˚ uvˇ eru nezklameme. ˇ Za celou redakci Andarijsk´ eho Sumu, ˇs´ efredaktor Lainadan Cora¨ er
Konec okupace Akarovy Po vˇ etˇsinu z posledn´ıho roku Akara okupoval t´ emˇ eˇr polovinu Andarijsk´ eho kontinentu a otravoval mysl n´ as vˇsech. Zprvu, tv´ aˇriv se jako zbloudil´ y poutn´ık, p˚ usobil pˇr´ıvˇ etivˇ e a veˇrejnˇ e prohlaˇsoval jeho z´ ajem na zbudov´ an´ı obchodn´ı stanice mezi naˇsimi svˇ ety. Jenˇ ze od toho velmi rychle upustil. Objevil totiˇ z jinou moˇ znost, kter´ a dala jeho pobytu u ´plnˇ e nov´ y smˇ er. Rozhodl se pomoc´ı trik˚ u a lst´ı z´ıskat cestu do srdce naˇs´ı c´ısaˇrovny Kilias a t´ım i k cel´ emu c´ısaˇrsk´ emu tr˚ unu. Mnoz´ı se mu stavˇ eli na odpor. Nˇ ekdo meˇ cem a ˇst´ıtem, nˇ ekdo tajn´ ym intern´ım odbojem. Vzdorovali mu jedinci, skupiny, dokonce cel´ a mˇ esta. Jedno po druh´ em d´ avala najevo nev˚ uli k rychl´ emu r˚ ustu jeho spoleˇ censk´ eho vlivu. Prvn´ı ofici´ aln´ı vyhl´ aˇsen´ı nez´ avislosti uˇ cinila Thyrisk´ a Republika dne 18.7. roku 12, n´ asledov´ ana Lewanem a Ilerenem. V´ alka mezi tˇ emito dvˇ ema stranami byla bohat´ a na menˇs´ı konflikty, avˇsak byly i bitvy, kdy proti sobˇ e st´ ala vojska nezmˇ ern´ ych velikost´ı. Jedna takov´ a se ud´ ala 15.9. kdy se pouˇstn´ı arm´ ada seskupila u Thyrisk´ ych bran. Thyˇran´ e byli samozˇrejmˇ e dobˇre pˇripraveni a i pˇres velk´ e ztr´ aty se jim podaˇrilo u ´tok odvr´ atit. Ztr´ aty na stranˇ e Akarovˇ e byly ovˇsem znaˇ cnˇ ejˇs´ı a nejen zde. Jeho voj´ aci um´ırali po des´ıtk´ ach nejen rukama lid´ı, ale i d´ emon˚ u. Vˇsechny tyto u ´bytky v Akarov´ ych ˇrad´ ach zvyˇsovaly ˇsance na proveden´ı p˚ uvodnˇ e ˇs´ılen´ eho pl´ anu a s touto ˇsanc´ı se zvedala i samotn´ a nadˇ eje ve svobodu. Pˇripravovala se akce, kter´ a si vyˇ z´ adala hodiny a hodiny podrobn´ eho pl´ anov´ an´ı. Akce tak obt´ıˇ zn´ a, ˇ ze se na n´ı pod´ılelo bezm´ ala 50 ˇ clen˚ u odboje. V nedˇ eli 18.11. muselo b´ yt vˇse perfektnˇ e pˇripraveno a nachyst´ ano. Lid´ e se na tento den pˇripravovali jako na den, kdy mˇ ela b´ yt ukonˇ cena tyranie, na den, kdy padne faleˇsn´ y c´ısaˇr. K ˇsest´ e hodinˇ e veˇ cern´ı byli vˇsichni na sv´ ych pozic´ıch. Nadˇ eje na svobodn´ y z´ıtˇrek pronikala do jejich duˇs´ı, jako kdyˇ z prvn´ı rann´ı paprsky trhaj´ı nicotnou tmu noci, a dr´ asala strach a pochybnosti na kusy. Na druh´ e stranˇ e Andorsk´ eho hradu vyˇ ck´ avala poˇ cetnˇ e mnohem menˇs´ı skupinka, ale co jim chybˇ elo na poˇ ctu, vynahrazovaly tyto dvˇ e d´ amy na odvaze a zruˇ cnosti. Na nˇ eˇ cekal nelehk´ yu ´kol, kter´ y byl velmi d˚ uleˇ zit´ y pro u ´spˇ eˇsnost cel´ e akce. A jelikoˇ z ˇslo o pr´ aci s ohnˇ em a v´ ybuchy, nemohl ji prov´ est nikdo jin´ y neˇ z sleˇ cna Sirhell, ovˇsem s nemalou pomoc´ı pan´ı Fortuny Dayer. V prav´ yˇ cas zaznˇ el sign´ al a pr´ avˇ e tehdy pˇriˇsla jejich chv´ıle. Pˇresnˇ e na ˇ cas se jim povedlo odstˇrelit most k hlavn´ı br´ anˇ e a odˇr´ıznout tak jednotky, kter´ e by jistˇ e stav cel´ e akce zvr´ atily, od pˇr´ıstupu do hradu. Pot´ e se obˇ e pˇresunuly ke sv´ ym druh˚ um u jiˇ zn´ı br´ any a na povel sv´ ych v˚ udc˚ u se u ´toˇ cn´ıci zaˇ cali pˇresouvat k Andorsk´ e vˇ eznici, kde u ´ st´ı tajn´ a chodba z hradu. Zde zat´ım mohli narazit jen na mal´ y odpor, ovˇsem poˇ c´ıtali s vˇ etˇs´ım v hradu. Proto jich neˇslo m´ alo a jeden po druh´ em mizeli v u ´trob´ ach star´ e vˇ ezeˇ nsk´ e ˇsachty. Chodba u ´stila v jiˇ zn´ı str´ aˇ znici. Nyn´ı mezi nimi a samotn´ ym hradem st´ alo pˇres pades´ at voj´ ak˚ u. Pˇri u ´toku bylo bohuˇ zel zranˇ eno i mnoho c´ısaˇrsk´ ych str´ aˇ z´ı, kter´ e i pˇres v´ yzvy, aby se pˇridali k u ´toku proti Akarovi, bojovali na stranˇ e faleˇsn´ eho c´ısaˇre. Akara s´ am samozˇrejmˇ e ryk boje zaslechl a rozhodl se z hradu uprchnout. Obkl´ıˇ cen ze vˇsech stran, rozhodl se prchnout port´ alem, kter´ y sem nechal pˇrem´ıstit z trˇ znice, zpˇ et do sv´ e zemˇ e. V domnˇ en´ı, ˇ ze jej u ´ toˇ cn´ıci nebudou, nebo se neodv´ aˇ z´ı, sledovat, se vrh´ a do magick´ eho v´ıru. Jenˇ ze u ´toˇ cn´ıci udˇ elali nˇ eco, co zˇrejmˇ e neˇ cekal. Jeden po druh´ em mizeli v jiskˇren´ı magick´ ych ˇ car uprostˇred hlavn´ıho hradn´ıho s´ alu. Touha po jeho smrti je bezhlavˇ e hnala i za hranice naˇs´ı zemˇ e. Zde se ale nesetkali jen s Akarou. Cestu jim zkˇr´ıˇ zil dalˇs´ı dobˇre zn´ am´ y nepˇr´ıtel, kter´ y cel´ e situaci rozhodnˇ e nepomohl. Setam pˇriˇsel do p´ıseˇ cn´ eho mˇ esta na druh´ em konci Andorsk´ eho port´ alu i s celou arm´ adou sv´ ych jedno, ˇ ci v´ıceok´ ych d´ emon˚ u. Tedy na tomto provizorn´ım bitevn´ım poli proti sobˇ e stanuly tˇri skupiny, z nichˇ z kaˇ zd´ a mˇ ela u ´plnˇ e jin´ y c´ıl. Aˇ ckoliv byla moˇ zn´ a cesta diplomatick´ a, doˇslo k boji mezi vˇsemi stranami. Proˇ c vlastnˇ e d´ emoni pˇriˇsli a jak se jim to v˚ ubec povedlo, z˚ ust´ av´ a z´ ahadou. Podle expert˚ u mohl jejich pozornost pˇril´ akat obelisk, kter´ y se zˇrejmˇ e v t´ eto oblasti nach´ azel. I pˇres jejich u ´ sil´ı ukonˇ cit v´ ypravu naˇsich dobrodruh˚ u, byla jejich nepl´ anovan´ a cesta do stinn´ ych ulic P´ıseˇ cn´ eho mˇ esta u ´spˇ eˇsn´ a a pozdˇ e v noci Akara um´ır´ a na m´ıstˇ e, kter´ e nemˇ el nikdy opustit. Zb´ yvalo jen toto proklet´ e m´ısto opustit a vyhnout se tak dalˇs´ım boj˚ um s d´ emonsk´ ymi silami, coˇ z se jim za pomoci obelisku a nˇ ekolika nadan´ ych m´ ag˚ u povedlo a vˇsichni se dostali ˇ zivi a zdr´ avi zpˇ et na p˚ udu Andorsk´ eho hradu. Akara zde zanechal spoustu vˇ ec´ı, mnoho voj´ ak˚ u a vˇselijak sm´ıˇsen´ e pocity v mysl´ıch n´ as vˇsech. Jedna osoba, kterou po celou dobu sv´ e vl´ ady drˇ zel pod z´ amkem, se ale doted’ nenaˇsla. C´ısaˇrovna Kilias je jiˇ z v´ıce jak mˇ es´ıc nezvˇ estn´ a ale st´ ale existuje nadˇ eje, ˇ ze ˇ zije a potˇrebuje naˇsi pomoc. Proto vyz´ yv´ ame vˇsechny obˇ cany, kteˇr´ı by snad z´ıskali stopu vedouc´ı k jej´ımu nalezen´ı, Zveˇrejnˇ eno 16. 1. 2013
134
135 ˇ abys se ozvali kter´ emukoli hodnost´ aˇri kter´ ehokoli mˇ esta a nebo n´ am - do redakce Sumu. Nadˇ eje st´ ale ˇ zije, a dokud nepˇrestaneme hledat, bude ˇ z´ıt i nad´ ale. ˇ Pro Andarijsk´ y Sum, Lainadan Cora¨ er
Tarkas znovu svobodn´ ym! V Tarkasu se odehr´ alo nˇ eco mnohem povzbudivˇ ejˇs´ıho. Prvn´ı nedˇ eli v prosinci se skupinˇ e bojovn´ık˚ u povedlo vymanit toto severn´ı mˇ esto z podruˇ c´ı d´ emon˚ u. Ti z nˇ eho o nˇ eco dˇr´ıve vyhnali Akarovy okupaˇ cn´ı jednotky. Samotn´ eho osvobozen´ı jsem se osobnˇ eu ´ˇ castnil a mus´ım upˇr´ımnˇ e ˇr´ıci, ˇ ze neb´ yt povzbudiv´ eho veden´ı ze strany Heroldky Stenilie, byla by tato v´ıcem´ enˇ e rutinn´ı akce dopadla u ´ plnˇ e jinak. I pˇres vˇsechna u ´skal´ı, kter´ a tato akce poskytla, se osvobozen´ı podaˇrilo a do pondˇ eln´ıho r´ ana se Tarkas opˇ et probudil jako svobodn´ e mˇ esto. ˇ Pro Andarijsk´ y Sum, Lainadan Cora¨ er
Akara jedin´ y Tash? Ani omylem! Tash Akara nebyl jedin´ y z´ astupce pouˇstn´ıho lidu, kter´ y se v naˇs´ı zemi dostal do povˇ edom´ı. Pro ty z v´ as, kteˇr´ı se v nich neorientuj´ı, nebo o nich v˚ ubec neslyˇseli, pˇripravila kolegynˇ e An Ara struˇ cn´ y pˇrehled jejich jmen a kr´ atkou charakteristiku jejich skupin. Pouˇstn´ı lid se skl´ ad´ a z nˇ ekolika klan˚ u, kteˇr´ı ˇ zij´ı pod vl´ adou Tashe Hassareshe, kter´ y ostatn´ı klany sjednotil. Titul Tash znaˇ c´ı vl´ adce urˇ cit´ eho kmene. Zn´ am´ ych n´ am je pˇ et Tash˚ u. Tash Hassaresh, Tash Akara, Tash Sirio, Tash Nerun a Tash Merias. Posledn´ı dva zm´ınˇ en´ı Tashov´ e - Nerun a Merias, ovˇsem odm´ıtli pˇristoupit na sjednocen´ı pod vl´ adou Hassareshe a tak v jejich zemi vypukla v´ alka. Podle slov Tashe Akary u ´dajn´ e vzbouˇrence sice porazili, ale ti se st´ ale odm´ıtaj´ı podvolit a br´ an´ı se, jak m˚ uˇ zou. Tash Hassaresh Tash Hassaresh vl´ adne ostatn´ım (dvˇ ema) Tash˚ um a sv´ emu klanu pˇrezd´ıvaj´ıc´ımu Rud´ e p´ısky. V tom mu dopom´ ahaj´ı jeho v rud´ e odˇ en´ e jednotky, kter´ e jsou cviˇ cen´ e k udrˇ zov´ an´ı poˇr´ adku v jeho dobyt´ ych zem´ıch. Tyto jednotky byly ke spatˇren´ı pr´ avˇ e v Tarkasu a na zaˇ ca ´tku boj˚ u v Thyrisu. Tash Akara Tash Akara byl lidu Andarijsk´ emu jistˇ e nejv´ıce na oˇ c´ıch, jakoˇ zto nast´ avaj´ıc´ı naˇs´ı c´ısaˇrovny Kilias. Slouˇ zil Hassareshovi jako zvˇ ed, ˇspi´ on a z´ aˇskodn´ık - k takov´ ym akc´ım jsou cviˇ ceny jeho jednotky oznaˇ covan´ e vˇ etˇsinou jasnˇ e zelenou barvou a znakem chˇrest´ yˇse Tash Sirio Tash Sirio je v˚ udcem Bronzov´ eho lidu. Jeho lid´ e jsou nejob´ avanˇ ejˇs´ı v´ aleˇ cn´ıci, kteˇr´ı jsou pro boje vychov´ av´ an´ı jiˇ z od u ´ tl´ eho vˇ eku. Tˇ echto bojovn´ık˚ u se ob´ avaj´ı i Akarovy jednotky, kter´ e by s nimi do pˇr´ım´ eho boje rozhodnˇ e neˇsli. Tito bojovn´ıci stˇreˇ zili mimo jin´ e i Sigmar˚ uv Val. Tash Nerun a Tash Merias O tˇ echto dvou toho bohuˇ zel mnoho nev´ıme. V naˇs´ı zemi se zat´ım, zd´ a se, neuk´ azali (alespoˇ n to tvrd´ı Akara a vzhledem k jeho zamˇ eˇren´ı by o nich jistˇ e vˇ edˇ el). Tash Nerun (o kter´ em Akara tvrdil, ˇ ze jej nikdy moc nepochopil) m´ıv´ a jednotky odˇ en´ ev barvˇ e ˇsed´ e a Tash Merias vˇ etˇsinou pouˇ z´ıv´ a barvu modrou a znak sokola. Sepsala An Ara
Masov´ y vrah v Andoru Uˇ z delˇs´ı dobu se zaj´ım´ am o dˇ en´ı v Andoru. Oˇ cit´ı svˇ edci tvrd´ı, ˇ ze v Andoru ˇra ´d´ı masov´ y vrah. Zpoˇ ca ´tku jsem si myslel, ˇ ze se jedn´ a o f´ amu, ale jednoho dne jsem se stal svˇ edkem jeho zloˇ cinu. D˚ um s l´ askou, kolem kter´ eho cestuji, byl ten den otevˇren´ y a pˇred vchodem jiˇ z nest´ ali str´ aˇ zci. M˚ uj bystr´ yu ´ sudek mi ˇr´ıkal, ˇ ze nˇ eco nen´ı v poˇr´ adku a tak jsem zaˇ cal p´ atrat po okol´ı. Naˇsel jsem zkrvavenou ˇsl´ apotu, z ˇ cehoˇ z jsem usoudil, ˇ ze v on´ e budovˇ e se nˇ eco stalo. Pobral jsem vˇsechnu odvahu a vstoupil dovnitˇr. To co jsem vidˇ el, mˇ e zcela zarazilo. Mrtvoly, spouˇst’, krev. Mezi mrtvolami jsem spatˇril tˇ ela hl´ıdaˇ c˚ u. Po bliˇ zˇs´ım ohled´ an´ı jsem zjistil, ˇ ze se nejednalo o loupeˇ z. Pˇri m´ em p´ atr´ an´ı jsem byl vyruˇsen skupinkou postav. Z poˇ c´ atku jsem mˇ el obavy, zdali se jedn´ a o tv˚ urce tˇ echto vraˇ zd. Naˇstˇ est´ı jsem zpozoroval tv´ aˇr m´ eho dobr´ eho pˇr´ıtele. Kdyˇ z jsme prohodili p´ ar slov, odeˇsel k baru, kde zmizel v nezn´ am´ em pr˚ uduchu. Nev´ ahal jsem a rozbˇ ehl jsem se do druh´ eho patra. To co jsem spatˇril, mi vyrazilo dech. V jednom pokoji, leˇ zela ˇ zena, kter´ a mˇ ela rozp´ aran´ e bˇricho. Bylo vidˇ et, ˇ ze ˇ zenu nˇ ekdo zabil a vyrval j´ı d´ıtˇ e z tˇ ela. Vzhledem k tomu, ˇ ze jsem nechtˇ el obr´ atit m˚ uj ˇ zaludek, rozhodl jsem se nad´ ychat ˇ cerstv´ eho vzduchu. I skupinka detektiv˚ u jiˇ z vyˇsla. Moje dalˇs´ı kroky
136
´ SUM, ˇ ˇ ´ISLO 3 KAPITOLA 34. ANDARIJSKY C
byli jasn´ e - konfrontovat jeˇstˇ e jednou skupinku a zjistit co nejv´ıc to p˚ ujde. Bohuˇ zel jsem v tomhle ohledu selhal a skupinka mi zmizela z dohledu, proto jsem se rozhodl vr´ atit na m´ısto ˇ cinu. Kdyˇ z jsem prob´ıhal branou, nˇ ekteˇr´ı ˇ clenov´ e ze skupinky se snaˇ zili vyzpov´ıdat pouˇstn´ıho str´ aˇ zce, ovˇsem ne´ uspˇ eˇsnˇ e - nemˇ el jazyk. Uˇ z jsem se chtˇ el vzd´ at, kdyˇ z v tu n´ ahle proch´ azel ulicemi c´ısaˇrsk´ y voj´ ak. Bylo vidˇ et, ˇ ze skupinka se s voj´ akem domluvila a vydali se spolu zpˇ et do domu s l´ askou. C´ısaˇrsk´ y voj´ ak potvrdil, ˇ ze se jedn´ a o pr´ aci profesion´ ala, kter´ y si zˇrejmˇ e zaplatil za sluˇ zbu mrtv´ e obchodnice s rozp´ aran´ ym bˇrichem. Pot´ e se voj´ ak vydal k baru a potvrdil, ˇ ze se nejednalo o loupeˇ zn´ e pˇrepaden´ı. Vydali se spolu i do tajemn´ eho pr˚ uchodu a j´ a za nimi. Ve sklepen´ı jsem zpozoroval mrtvolu jednoho ˇ clovˇ eka ze skupinky, z ˇ cehoˇ z jsem usoudil, ˇ ze ve sklepˇ e byly poloˇ zeny d˚ umysln´ e pasti. Voj´ ak projel oˇ cima p´ ar truhel a pot´ e se vr´ atil. Padla menˇs´ı debata pln´ a ot´ azek s otevˇren´ ym koncem a j´ a usoudil, ˇ ze se v´ıc vˇ ec´ı nedozv´ım. Po nˇ ekolika dnech se mi povedlo zastihnout andorsk´ eho herolda Damodara. Ten mi potvrdil, ˇ ze masov´ y vrah skuteˇ cnˇ e ˇr´ ad´ı. Pˇri ot´ azce co bude dˇ elat, mi odpovˇ edˇ el, ˇ ze se vyd´ a jeˇstˇ e jednou do tajemn´ eho sklepen´ı, hned jak seˇ zene asistenta. Tady m´ e hled´ an´ı prozat´ım konˇ c´ı se spoustou ot´ azek. Proˇ c vrah vyrval nenarozen´ e d´ıtˇ e? Byl to akt vendety? Co je jeho c´ılem? Udeˇr´ı pˇr´ıˇstˇ e? Proˇ c andorsk´ a bezpeˇ cnost postupuje tak pomalu? Ale hlavn´ı- Kdo je onen vrah? Pro Andarijsk´ y ˇsum Godric Audecan
Jindr˚ uv kutilsk´ y koutek Zdrav´ım v´ as mil´ı ˇ cten´ aˇri v minul´ em vyd´ an´ı jsme si ˇrekli nˇ eco o pˇr´ıpravˇ e dˇreva a n´ aˇrad´ı. V tom to d´ıle jsem v´ am sl´ıbil, ˇ ze si spoleˇ cnˇ e stluˇ ceme pˇ eknou, jednoduchou skˇr´ıˇ n. Takˇ ze pro jistotu si zopakujme, co vˇse je tˇreba m´ıt pˇripraveno a pak se jiˇ z pust´ıme do pr´ ace. Mus´ıme m´ıt pˇripraven´ e tesaˇrsk´ e klad´ıvko, pilku, hobl´ık pˇrichystan´ y budeme m´ıt i tesaˇrsk´ y st˚ ul se svˇ er´ akem. Nesm´ıme zapomenout na jiˇ z vyschl´ a prkna a nˇ ejak´ e ty hˇreb´ıky. Nyn´ı, kdyˇ z uˇ z m´ ame vˇse pˇripraven´ e, pust´ıme se do d´ıla. Prkna jeˇstˇ e jednou pˇrehoblujeme, aby byli ˇr´ adnˇ e hladk´ e a zamezily pˇr´ıpadn´ emu znehodnocen´ı ukl´ adan´ eho materi´ alu. Vyberme si 10 tˇ ech nejhezˇ c´ıch prken bez r˚ uzn´ ych vad (jako jsou suky a podobnˇ e - prkno tam obˇ cas prask´ a) a jeˇstˇ e ˇ ctyˇri krabiˇ cky hˇreb´ık˚ u. Prkna pˇ eknˇ e naˇreˇ zeme na poˇ zadovanou d´ elku. Tˇri prkna pouˇ zijeme na zadn´ı ˇ c´ ast, tˇri na pˇredn´ı dv´ıˇrka, dvˇ e na boky a dvˇ e na horn´ı a doln´ı ˇ c´ ast. Kdyˇ z vˇse m´ ame naˇrezan´ e a pˇripraven´ e nadejde chv´ıle mont´ aˇ ze. Spoj´ıme strany taky, aby se z nich staly pevn´ e desky, a kdyˇ z to m´ ame, upneme jednu desku mezi dvˇ e prkna do svˇ er´ aku, aby nyn´ı jiˇ z hotov´ a deska nepopraskala ˇ ci nestala jin´ a vada. Pˇriloˇ z´ıme a ztluˇ ceme. Nejdˇr´ıve vyrob´ıme r´ am. Po t´ e pˇribijeme zadn´ı stˇ enu. A nyn´ı pˇridˇ el´ ame dv´ıˇrka. Nejprve vymˇ eˇr´ıme vzd´ alenost pant˚ u, aby byli stejn´ e jak na dveˇr´ıch, tak i na r´ amu a nasad´ıme dveˇre. Je to zcela jednoduch´ e a pro n´ aroˇ cnˇ ejˇs´ı kutily - m˚ uˇ zete si skˇr´ıˇ n namalovat ˇ ci vytvoˇrit jin´ e ryteck´ e d´ılo. Tak tedy D´ılu Zdar. Redaktor Jindra
Andarijsk´ e cechy: V´ aˇ zen´ı a mil´ı ˇ cten´ aˇri, v´ıt´ am v´ as u dalˇs´ıho pokraˇ cov´ an´ı sv´ e s´ erie ˇ cl´ ank˚ u o Andarijsk´ ych ceˇs´ıch. V tomto ˇ c´ısle si pˇribl´ıˇ z´ıme dalˇs´ı z frakˇ cn´ıch cech˚ u a to konkr´ etnˇ e Thyrskou Praetori´ anskou Gardu.
Praetori´ ansk´ a Garda Vejdete-li do Thyrisu jeho hlavn´ı branou a zahnete ihned za n´ı vlevo, stanete na dlouh´ e ulici lemovan´ e palmami a keˇri vedouc´ı pˇr´ımo k bran´ am Praetori´ ansk´ e pevnosti. Zdobena modr´ ymi praporci poskytuje pˇr´ıstˇreˇs´ı jedn´ e z nejsilnˇ ejˇs´ıch arm´ ad Andarijsk´ eho kontinentu. Pl´ aˇstˇ e t´ eto tmavˇ e modr´ e barvy dod´ avaj´ı jejich nositel˚ um na eleganci a jednotˇ e. K dneˇsn´ımu datu je takto odˇ eno bezm´ ala 30 siln´ ych muˇ z˚ uaˇ zen. Velitelem arm´ ady je nyn´ı Konzul Gibraen Artalius. Jeho z´ astupcem je Praefektus Amundsen II Ama. Tˇ emto dvˇ ema muˇ z˚ um je po odchodu do d˚ uchodu udˇ elena ˇ cestn´ a hodnost Protektora, kterou dnes zast´ avaj´ı p´ anov´ e Gebethor, Ilveth, Alkin de Serevin a mnoho dalˇs´ıch vyslouˇ zil´ ych d˚ ustojn´ık˚ u. N´ asleduj´ıc´ı hodnost v hierarchii Praetori´ ansk´ e gardy je Tribun. Tribun je zodpovˇ edn´ y za spr´ avu majetku gardy a tak´ e za spr´ avu mˇ esta. V ojedinˇ el´ ych pˇr´ıpadech m˚ uˇ ze tuto funkci vykon´ avat i civiln´ı osoba. Bezpeˇ c´ı mˇ esta udrˇ zuj´ı niˇ zˇs´ı d˚ ustojn´ıci, takzvan´ı Leg´ ati a v posledn´ı ˇradˇ e jsou tu Centurioni a samozˇrejmˇ e ˇradov´ı voj´ aci. Praetori´ ansk´ a Garda, v´ıce arm´ ada, neˇ z cech, byla zaloˇ zena koncem mˇ es´ıce listopadu roku 5 ryt´ıˇrem Christianem d’Ruah a to z jednoho jedin´ eho a prost´ eho d˚ uvodu. Vytvoˇrit arm´ adu lidu dostateˇ cnˇ e silnou a koordinovanou na to, aby se dok´ azala vypoˇr´ adat s nebezpeˇ c´ım, kter´ e v roce 5 suˇ zovalo cel´ y kontinent a to konkr´ etnˇ e skˇret´ı obleˇ zen´ı. Ryt´ıˇr Christian d’Ruah a jeho druˇ zina si vzala osvobozen´ı Thyrisu jako jeden z hlavn´ıch c´ıl˚ u, kter´ y se jim po nˇ ekolika bitv´ ach povedlo zd´ arnˇ e splnit, bohuˇ zel kr´ atce pot´ e ale Ryt´ıˇr Christian d’Ruah um´ır´ a a do ˇ cela arm´ ady se dost´ av´ a pan Gebethor. Skoro o rok pozdˇ eji Konzul Gebethor sv˚ uj post podstupuje ryt´ıˇri Malagarovi, avˇsak ten bohuˇ zel v u ´ˇradˇ e nesetrval ani polovinu doby jeho pˇredch˚ udce a tak se titul Konzula dost´ av´ a do rukou jiˇ z v poˇrad´ı ˇ ctvrt´ emu muˇ zi Praetori´ ansk´ e historie a to Alkinu de Serevin. Tento muˇ z vedl arm´ adu v´ıce jak dva a p˚ ul roku, nicm´ enˇ e zmoˇ zen mnoˇ zstv´ım boj˚ u a v´ alek se rozhodl koncem roku 11 tento titul pˇrenechat st´ avaj´ıc´ımu Konzulu Gibraenu Artaliusovi a s´ am odej´ıt na odpoˇ cinek. Vˇsichni minul´ı i souˇ casn´ı v˚ udci se pro sv´ e druhy st´ avaj´ı d˚ uleˇ zit´ ymi ikonami a zast´ anci cti a poˇra ´dku, kter´ y mus´ı b´ yt v arm´ adˇ e za vˇsech podm´ınek perfektnˇ e dodrˇ zov´ an i po jejich, ne vˇ zdy pˇr´ıjemn´ em, odchodu. V souˇ casn´ e dobˇ e nejde Gardˇ e o nic jin´ eho, neˇ z o zachov´ an´ı c´ıl˚ u z minulosti a odkazu jejich b´ yval´ ych v˚ udc˚ u. Obrana obyvatel Thyrisu i Thyrisu samotn´ eho se pro nˇ e stala srdeˇ cn´ı z´ aleˇ zitost´ı a nutno dodat, ˇ ze ji pln´ı opravdu v´ ybornˇ e nebot’ od osvobozen´ı
137 Thyrisu nebylo toto jiˇ zn´ı mˇ esto dobyto. Garda se ale nesoustˇredila pouze a jen na jejich milovan´ y Thyris, na sv´ em pomysln´ em kontˇ e m´ a pˇripsanou u ´ˇ cast t´ emˇ eˇr v kaˇ zd´ e bitvˇ e, kter´ a se na naˇsem kontinentu odehr´ ala, a vˇ zdy stanuli na stranˇ e c´ısaˇrsk´ e koruny. To se ale uˇ z dnes ˇr´ıci ned´ a. Nyn´ı se Garda snaˇ z´ı zbavit Andarii Tashe Akary a jeho vojsk, jeˇ z oznaˇ cila za okupaˇ cn´ı. Vzhledem k m´ e vˇ etˇsinov´ e nestrannosti v tomto sporu se nebudu pouˇstˇ et do dalˇs´ıch spekulac´ı, abych nevklouzl do intrik a f´ am. Stejnˇ e jako v pˇredchoz´ım ˇ cl´ anku jsem i nyn´ı sv´ emu pr˚ uvodci Praetori´ anskou histori´ı poloˇ zil za u ´kol zhodnotit tˇri z´ akladn´ı oblasti cechu. Odpovˇ ed’ znˇ ela takto: Veden´ı odhodlan´ e, ˇ clenov´ e nejlepˇs´ı, funkˇ cnost disciplinovan´ a. To je to, co dˇ el´ a Gardu Gardou. Pˇrihl´ asit se ke vstupu do arm´ ady se m˚ uˇ ze jak´ ykoliv muˇ zˇ ci ˇ zena, kteˇr´ı mus´ı nejprve proj´ıt velmi n´ aroˇ cn´ ymi testy, aby se stali kadety Gardy, a to u kter´ ehokoliv ˇ clena arm´ ady. Na samotn´ y z´ avˇ er sv´ eho ˇ cl´ anku bych r´ ad podˇ ekoval Protektorovi Alkinovi de Serevin za informace, kter´ e my poskytl a za pohoˇstˇ en´ı v jeho domˇ e a samozˇrejmˇ e tak´ e jeho ˇ zenˇ e a m´ e kolegyni, sleˇ cnˇ e Ruth za skvˇ el´ yˇ caj. ˇ Pro Andarijsk´ y Sum, Lainadan Cora¨ er
Ud´ alo se Thyrsk´ y Jarmark V nedˇ eli 7.10. se na p˚ udˇ e za Thyrsk´ ymi branami konal ˇremeslnick´ y jarmark. Pˇriˇslo celkem poskrovnu prodejc˚ u, ale kaˇ zd´ y mˇ el ˇsirok´ y v´ ybˇ er vˇselijak´ ych zbran´ı, zbroj´ı, zvˇ eˇre i lektvar˚ u aˇ z po surov´ e kovy a drahokamy. Souˇ c´ ast´ı nedˇ eln´ıho jarmarku byla i draˇ zba nˇ ekolika drah´ ych n´ avod˚ u na v´ yrobu zlat´ e i mitrilov´ e v´ yzbroje a nˇ ekolika cennost´ı. Napˇr´ıklad vz´ acn´ a r´ oba temnˇ e rud´ e barvy se vydraˇ zila za kr´ asn´ ych 900 zlatek. Thyris si nebral menˇs´ı u ´ˇ cast ˇremesln´ık˚ u jako negativum a nepˇrestal s poˇr´ ad´ an´ım jarmarku. Naopak se tˇ eˇs´ıme, na dalˇs´ı Thyrsk´ y jarmark, kter´ y si ustanovil pevn´ e m´ısto v kaˇ zd´ em mˇ es´ıci a bude se konat pravidelnˇ e. Celou akci samozˇrejmˇ e zaˇst’it’ovala Praetori´ ansk´ a Garda, takˇ ze vˇsichni n´ avˇstˇ evn´ıci i jejich zboˇ z´ı bylo celou dobu v bezpeˇ c´ı a cel´ a dvouhodinov´ a akce probˇ ehla bez sebemenˇs´ıch pot´ıˇ z´ı. ˇ Pro Andarijsk´ y Sum, Lainadan Cora¨ er Lewansk´ a veˇ rejn´ a draˇ zba a turnaj v d´ amˇ e Trochu netradiˇ cn´ı zp˚ usob zvolila Lewansk´ a Menel Sanga pˇri draˇ zen´ı nˇ ekolika vˇ ec´ı z jejich depozit´ aˇre. Veˇsker´ e vˇ eci, kter´ e byly ten den vydraˇ zeny, byly ukryty a rozm´ıstˇ eny do pˇ eti zav´ azan´ ych pytl´ık˚ u. Kaˇ zd´ y potom pˇrihazoval, aniˇ z by vˇ edˇ el, co se v pytl´ıku skuteˇ cnˇ e skr´ yv´ a. Cel´ e akci to dodalo na napˇ et´ı a ceny nˇ ekter´ ych pytl´ık˚ u se vyˇsplhaly aˇ z pˇres tis´ıc zlatek. Organiz´ atoˇri ˇ adn´ zˇrejmˇ e nepoˇ c´ıtali s tak velk´ ym u ´spˇ echem a po skonˇ cen´ı se rozhodli sn´ıˇ zit ceny na polovinu. Z´ y z kupc˚ u nebyl nespokojen a kromˇ e ztr´ aty hedv´ abn´ eho klobouku probˇ ehlo vˇse naprosto v poˇr´ adku. Pro druhou ˇ ca ´st veˇ cera se sjeli do Lewansk´ eho hostince u Zelen´ eho Listu vˇsichni milovn´ıci deskov´ ych her a pro tento turnaj byla zvolena d´ ama. Ovˇsem turnaj byl otevˇren vˇsem, kteˇr´ı pro z´ abavu a pouˇ cen´ı byli ochotni zaplatit startovn´ e. Na toho nejlepˇs´ıho ˇ cekal za pultem putovn´ı poh´ ar - zlat´ a hra v d´ amu, takˇ ze se vˇsichni vrhli do hry s opravdovou vervou. Na konci veˇ cera pozvedla nad hlavu tento poh´ ar sleˇ cna Blaˇ zena, kter´ a ve fin´ alov´ e hˇre porazila pana Nafriuse, kter´ y p´ ar kol pˇredt´ım vyˇradil mne. Kromˇ e menˇs´ıho organizaˇ cn´ıho probl´ emu, kter´ y se d´ a vzhledem k prvn´ımu poˇr´ ad´ an´ı turnaje prominout, se cel´ e akci ned´ a nic vytknout, tud´ıˇ z se pˇr´ıˇstˇ e tˇ eˇs´ıme na vˇ etˇs´ı u ´ˇ cast. ˇ Pro Andarijsk´ y Sum, Lainadan Cora¨ er
V´ ysledky Andarijsk´ eho Lota Dlouho oˇ cek´ avan´ e v´ ysledky jsou tu! Za pˇr´ıtomnosti Richiuse byla taˇ zena tato ˇ c´ısla: 18, 16, 6, 9, 21 Gratulujeme v´ıtˇ ezi a pˇr´ıˇst´ı ˇ c´ıslo v´ as budeme znovu o v´ ysledc´ıch informovat. Neuh´ adli jste? Nezoufejte! St´ ale m´ ate moˇ znost vyhr´ at s jinou kombinac´ı vaˇsich obl´ıben´ ych ˇ c´ısel. Pro ty, kteˇr´ı uh´ adnou ze 30-ti ˇ c´ısel pˇ et losovan´ ych, ˇ cek´ a odmˇ ena 5 000 zlat´ ych! V´ yhru a dalˇs´ı s´ azky si m˚ uˇ zete zaˇr´ıdit u sleˇ cny Nethien Walldezz. Redakce
Redaktoˇ ri a pˇ rispˇ evatel´ e Abegoth Aenye An Ara Arcano Mente Ashanty Ashley Augustus Cechovn´ık ˇ Cerven´ a Karkulka Dˇedek Koˇren´aˇrka Favens Godric Audecan Hraˇciˇcka Hrom Iraglos Ivor Jindra Lainadan Cora¨er Marmel Mikolas Morholt Ormus Fefer´on Renfri Ruth Zarzarrosa Sejky Tluˇchuba -UCVilja D´eˇzi Warghawn Kalam Meachar
138