Věc: Závěrečná zpráva a ekonomické zhodnocení pilotního projektu: „Elektronický monitoring odsouzených“. 1. Popis experimentu a jeho cíle Dne 1. 7. 2012 zahájila Probační a mediační služba (dále jen „PMS“) s podporou Ministerstva spravedlnosti experiment „Elektronický monitoring (dále jen „EM“) odsouzených“. Hlavním cílem experimentu bylo zkušebně ověřit v rámci menšího pilotního projektu provoz EM odsouzených a využít získané zkušenosti pro přípravu širšího a standardního zavedení EM do praxe trestní justice v České republice. Ve veřejných zakázkách malého rozsahu, které vyhlásila PMS na „zkušební provoz – pronájem„ celkem 25 monitorovacích zařízení včetně zajištění souvisejícího servisu a dále „zajištění provozu monitorovacího centra“ zvítězila společnosti 3M Česko, spol. s r.o., sídlem V Parku 2343/24, 148 00 Praha 4 (dále jen „3M“). Ve veřejné zakázce malého rozsahu, kterou zahájila PMS na „projektové řízení experimentu EM TDV“ zvítězila Advokátní kanceláři Dáňa, Pergl a Partneři, sdružení advokátů, sídlem Na Ořechovce 580/4, 162 00 Praha 6, a jako projektový manažer působil po dobu pilotního projektu JUDr. Jan Skácel. Experimentu EM TDV se zúčastnili zejména odsouzení, kterým byl uložen trest domácího vězení (dále jen „TDV“) podle § 60 trestního zákoníku (dále jen „TRZ“) nebo měli v rámci podmíněného propuštění podle § 88 TRZ uloženo opatření shodné s domácím vězením. Vstup odsouzených-klientů do experimentu byl dobrovolný a zájem o účast převyšoval počet monitorovacích zařízení. Experimentu se zúčastnili též i 4 dobrovolníci – probační úředníci, kteří měli zejména za úkol simulovat nejrůznější situace porušení monitorovacího režimu. Experiment probíhal ve všech 8 soudních krajích v ČR. Elektronický monitoring odsouzených je v rámci stávající legislativy upraven jak ve spojení s trestem domácího vězení (§ 60 TRZ), tak i v rámci podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody podle § 88 TRZ, kdy je možné uložit domácí vězení jako opatření v rámci dohledu probačního úředníka. Podmíněné propuštění je nyní možné i po jedné třetině vykonaného trestu nebo lze odsouzeného propustit po polovině trestu odnětí svobody s tím, že zbývající polovinu vykoná v rámci trestu domácího vězení (nová úprava TRZ – nyní zákon č. 390/2012 Sb., kterým se mění zákon č.40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony1, publikovaný dne 23. 11. 2012 ve sbírce zákonů). V rámci experimentu EM TDV byly předmětem ověření mj. i následující parametry: Montáž (instalace) monitorovacích zařízení probačními úředníky Demontáž (deinstalace) monitorovacích zařízení probačními úředníky Provoz monitorovacího centra (MC), případně center PMS Funkčnost monitorovacích zařízení včetně simulace porušení výkonu trestu domácího vězení ve spojení s EM. 5. Spolupráce s dodavatelem při správě a servisu dodaného hardware a software 6. Personální zajištění ze strany PMS na zajištění provozu EM 1. 2. 3. 4.
Usnesením Poslanecké sněmovny č. 391/2012 Sb. ze dne 7. 11. 2012 Poslanecká sněmovna setrvala na tomto zákoně vráceném prezidentem republiky 1
1
7. Účinnost kombinování EM a probační práce s odsouzenými k TDV či podmíněně propuštěnými z výkonu trestu odnětí svobody se současným uložením opatření shodným s domácím vězením 8. Spolupráce a součinnost s orgány činnými v trestním řízení a Vězeňskou službou ČR při aplikaci a provozu EM TDV Experiment reflektoval pozitivní zkušenosti z aplikace EM v systému trestní justice například ve skandinávských zemích. Probační služba tam plní jak roli provozovatele monitorovacího systému včetně monitorovacího centra, tak i současně zajišťuje nezastupitelnou roli probační práce s odsouzeným, která v zájmu resocializace a prevence recidivy trestné činnosti musí výkon alternativních trestních opatření a jiných omezení či opatření spojených s EM nezbytně provázet. 2. Průběh experimentu Elektronický monitoring odsouzených. Experiment EM byl zahájen dne 1. 7. 2012, červenec byl věnován zaškolení účastníků z řad PMS, přípravě pilotních středisek na experimentální provoz EM včetně zajištění odsouzených-klientů do pilotního provozu. Dne 1. 8. 2012 byl zahájen elektronický monitoring v rámci pilotního období od 1. 8. 2012 tj. do 30. 11. 2012. Rovněž byl zahájen související provoz monitorovacího centra. Ke konci experimentu, tj. k 30. 11. 2012, bylo do pilotního provozu zařazeno celkem 47 osob, z toho 43 odsouzených k TDV či osob s uloženým opatřením domácího vězení v rámci podmíněného propuštění a 4 probační úředníci (dobrovolníci) z pilotních středisek, kteří se soustředili mj. i na simulaci porušení režimu EM. Celkový počet 47 osob zařazených do experimentu EM je určitě úspěchem samotného experimentu, protože původně bylo plánováno do experimentu zařadit cca 25 až 30 osob za celé plánované období2. Tedy navýšení původně plánovaných 25 odsouzených zařazených do experimentu EM na 43 odsouzených je výsledek obrovské snahy a ochoty zúčastněných pilotních středisek, jejich vedoucích, probačních úředníků, regionálních vedoucích a ředitelství PMS, stejně jako pracovníků monitorovacího centra a dodavatele technologie společnosti 3M. Z experimentu EM bylo nakonec v jeho průběhu vyřazeno 5 klientů-odsouzených z celkového počtu 43 osob. Jeden z nich navíc přišel v průběhu výkonu trestu o bydlení, kde byl umístěn RF přijímač, jelikož musel opustit byt své přítelkyně. K tomuto bytu mu nesvědčil žádný užívací titul, na jehož základě by byl oprávněn tento byt užívat. Tedy v zásadě pouze 4 odsouzení zařazení do experimentu EM TDV prokazatelně porušili či porušovali výkon TDV, a z tohoto důvodu museli být z experimentu vyloučeni.Po vyloučení z experimentu byly u těchto odsouzených obnoveny intenzivní namátkové kontroly. 3. Poznatky a zkušenosti z pilotního provozu Elektronického monitoringu Experiment ukázal, že je nutné brát v úvahu skutečnost, že může ojediněle během provozu EM dojít z technických či technologických příčin k „selhání instalace“ s nutností opětovné instalace u klienta-odsouzeného v jiném termínu. Průběh experimentu prokázal, že probační úředníci, kteří nikdy v minulosti podobné činnosti nerealizovali, jsou schopni ve spolupráci Viz např. Výzva k podání nabídek „Projektové řízení experimentu“, kde v předmětu VZ je uvedeno, že „Monitorování cca 25ti odsouzených osob bude probíhat po celém území České republiky“. 2
2
s monitorovacím centrem proces instalace EM u klienta-odsouzeného v obydlí zdárně provádět i přes občas se vyskytnuvší technické problémy. Přínosem ověřovaného systému EM byla možnost telefonického volání na přijímač umístěný v obydlí klienta-odsouzeného prostřednictvím sítě GSM. Ukázalo se, že se jedná o velmi užitečný nástroj, jehož prostřednictvím mohou pracovníci monitorovacího centra klientaodsouzeného přímo konfrontovat s hlášením o porušení režimu EM a tedy porušením podmínek výkonu trestu. Ověřovaný systém EM byl založen na RF technologii (radiofrekvenční systém), kdy klientodsouzený měl nainstalován RF vysílač (náramek) na svém těle a RF přijímač (základnová stanice) byl nainstalován v prostoru obydlí klienta (z důvodu všesměrového vysílání RF signálu ze základnové stanice většinou zhruba uprostřed obydlí). Experiment ukázal, že čím je obydlí klienta-odsouzeného rozlehlejší a členitější, (např. hospodářské stavení, usedlost, s více budovami a větším pozemkem), tím může tato rozlehlost způsobovat větší problémy při vymezování daného prostoru a může zde častěji docházet k tzv. chybovým hlášením, tj. systém hlásí, že odsouzený opustil vymezený prostor, ale ve skutečnosti, tomu tak není. V rámci experimentu se poměrně zřetelně ukázalo, že v případě výkonu trestu domácího vězení a EM, kdy se bude jednat o rozlehlejší „usedlost“ a pozemek, klient-odsouzený, bude například argumentovat, že musí chodit krmit domácí zvířata nebo musí chodit pro dřevo, čerpat vodu ze studně či vykonávat další jiné činnosti v kontextu potřeb dané usedlosti. Je třeba, aby probační úřednici tuto situaci vždy výrazně promítli do zprávy pro soud v rámci procesu předběžného šetření. Jedním z důležitých poznatků bylo, že je potřeba vždy vše pečlivě zjistit a rozsah vykonávaného trestu omezit pouze do obytného prostoru, nikoliv automaticky na celý pozemek či usedlost a snažit problém řešit výhradně technickým řešením. V případě nutnosti zajištění některých nezbytných činností, pokud se jedná o rozlehlejší usedlost (je třeba říci, že se nejedná o úplné výjimky) lze takovou situaci ze strany probačního úředníka ošetřit spíše metodicky a není třeba za každou cenu hledat technické řešení této situace. Například soud může odsouzenému-klientovi vymezené a nezbytné hospodářské činnosti povolit, a ten bude mít povinnost vždy předem zavolat pracovníkům monitorovacího centra, aby věděli, že se nejedná o úmyslné porušení podmínek trestu či podmíněného propuštění s domácím vězením. Rovněž lze na dobu výkonu trestu například i ve spolupráci s dalšími členy rodiny, tyto činnosti přenést právě na ně či případně sousedy. Proto je důležité při předběžném šetření zjistit a zmapovat rodinnou situaci odsouzenéhoklienta, jak se rodina k trestu staví, může být trest pro rodinu přínosem či spíše rizikem? Z uvedených informací je jasné, že bez kvalitního procesu předběžného šetření nelze uložit trest či opatření domácího vězení ve spojení s elektronickým monitoringem efektivně. Lidský faktor, především přípravná a ověřovací činnost PMS je naprosto nezbytnou podmínkou efektivního využívání EM ve spojení s trestně právní sankcí „domácí vězení“. Rovněž se ukázalo, že je důležité prověřit důležité základní informace týkající se obydlí, ve kterém se odsouzený zdržuje, tj. zdali odsouzenému k obydlí svědčí nějaký právní titul (nájemní smlouva, podnájemní smlouva atp.) Rovněž je nezbytné prověřit, zdali má legální přívod elektrické energie a zdali je v místě dostatečně dostupný a výkonný signál telefonního operátora.
3
Cílem experimentu EM bylo mj. ověřit kombinaci využívání elektronického monitoringu a probační práce.Získané zkušenosti, jednoznačně ukázaly, že elektronický monitoring v kombinaci s trestem či opatřením domácího vězení se těžko obejde bez lidského faktoru probačního úředníka. Význam a nezbytnost procesu předběžného šetření a zprávy pro soud, než rozhodne, je popsán již výše. Probační činnost včetně návštěv odsouzeného v době výkonu trestu i v kombinaci s elektronickým monitoringem, či občasných namátkových kontrol, musí být nezbytnou a nezastupitelnou součástí celého systému kombinace výkonu trestu domácího vězení a elektronického monitoringu. Cílem experimentu EM bylo dále zjištění personální a časové náročnosti procesu instalací monitorovacích zařízení u klientů-odsouzených. Stran personální náročnosti pro Probační a mediační službu je třeba uvést, že u každé instalace monitorovacího zařízení u odsouzeného-klienta v obydlí jsou obvykle třeba dvě osoby, probační úředníci z bezpečnostních, ale i praktických důvodů, že si mohou vzájemně vypomoci například v případě náročnějšího procesu instalace při vymezování určeného prostoru. Stran časové náročnosti bylo prokázáno, že každou instalaci monitorovacího zařízení lze provést do 30 minut při předem vhodně „zúženém“ vymezeném prostoru v obydlí při rozsáhlých či členitých pozemcích či stavbách na nich zřízených. Tento problém a jeho spíše metodické řešení je popsán již výše. Jako podstatnou se dále v průběhu experimentu ukázala potřeba, mít v monitorovacím centru co nejpřesnější popis obydlí odsouzeného-klienta (s následným popisem místa umístění RF přijímače základnové stanice), aby pracovníci MC mohli při případných tel. hovorech prováděných na tel. přístroj zabudovaný v RF přijímači pružně reagovat na výpovědi, odpovědi či výmluvy odsouzených během EM TDV (např. odsouzený-klient bude tvrdit, že byl nutně v garáži na pozemku, ale ve skutečnosti žádná garáž na pozemku zřízena není atd.) Stran časové náročnosti de-instalací bylo prokázáno, že každou de-instalaci monitorovacího zařízení lze provést do 15 minut a že v zásadě de-instalace nevyžaduje žádné zvláštní opatření (vyjma zohlednění bezpečnostních důvodů a včasné informovanosti monitorovacího centra o de-instalaci). U časové náročnosti instalací a de-instalací je třeba brát v úvahu i dojezdové doby pracovníků PMS do místa bydliště a zpět.Prakticky pak může celý proces instalace či deinstalace monitorovacího zařízení trvat například více než dvě hodiny. V experimentu EM si probační úředníci velmi rychle osvojili schopnosti a dovednosti instalace a de-instalace monitorovacích zařízení u klientů a velice dobře celý proces zvládli.
4. Spolehlivost a odolnost technologie V experimentu byla použita RF (radiofrekvenční) technologie EM, tj. radiofrekvenční systém. Účastníci experimentu klienti-odsouzení i dobrovolníci z řad PMS měli nainstalovány enáramky (RF vysílače) na svém těle (na kotníku), a RF přijímač byl nainstalován v prostoru obydlí obvykle v jeho prostorovém středu. RF přijímač následně prostřednictvím GSM sítě (GPRS/3G) vysílá data monitorovacímu centru, které zajišťuje monitorovací proces. RF technologie tak zajišťuje kontrolu přítomnosti odsouzeného v obydlí v určeném čase .
4
RF technologie je nejčastěji využívanou technologií v Evropě v rámci kontroly při aplikaci trestu domácího vězení či při aplikaci podmíněného propuštění s opatřením spočívajícím v domácím vězení či při dočasném přerušení výkonu trestu odnětí svobody. Druhá nejpoužívanější technologie je GPS, tj. globální polohovací systém, která je využívána zejména u trestně právních institutů jako je náhrady vazby nebo se ověřuje a zkouší u vysoce rizikových pachatelů, například u tzv. sexuálních delikventů. Její nevýhodou je vyšší pořizovací cena a nelze zaručit 100% sledování například kvůli terénním zlomům či architektuře města. V Evropě je dle dostupných informací využívána spíše v menších projektech EM. Použitá RF technologie v experimentu i přes skutečnost, že server, prostřednictvím kterého se uskutečňoval monitorovací proces, byl umístěn v Izraeli (v potenciálním „ostrém“ provozu bude umístěn v ČR), prokázala v průběhu experimentu spolehlivost i odolnost. Stran odolnosti je potřeba zmínit, že RF vysílač (náramek) je vodotěsný a je možné se s ním koupat ať již ve volném čase nebo v rámci osobní hygieny. Monitorovací zařízení vyzkoušená v experimentu zaznamenala veškerá „porušení“ monitorovacího režimu u odsouzených. Neprokázalo se, ať již v rámci porušování stanoveného režimu dobrovolníky PMS či z provedené namátkové kontroly u klientaodsouzeného zařazeného do experimentu, že by systém nezaznamenal porušení režimu u odsouzených. Tedy spolehlivost technologie byla ověřována opakovanými namátkovými kontrolami probačních úředníků v obydlí odsouzených a přímou komunikací s pracovníky monitorovacího centra přímo z obydlí odsouzených v době prováděné namátkové kontroly, jakož i následnými cílenými dotazy probačních úředníků pokládaných odsouzeným poté, co příslušní probační úředníci obdrželi hlášení z monitorovacího centra o porušení režimu monitorovacího procesu. Spolehlivost technologie byla prezentována i na 8 pracovních setkáních v jednotlivých soudních krajích se soudci, státními zástupci, řediteli spádových věznic a zástupci středisek PMS. Na místě těchto setkání byly demonstrovány varianty porušení monitorovacího režimu, opuštění vymezeného prostoru v obydlí, násilné přerušení e-náramku. Technologie vždy zaznamenala každé porušení, což si mohli účastníci setkání na místě přímo ověřit. Tato demonstrace spolehlivosti technologie velmi pozitivně působila na přítomné účastníky setkání, zejména soudce a státní zástupce. 5. Náklady na experiment Zdrojem financování „experimentu EM“ byl rozpočet PMS. Náklady na experiment byly neinvestiční, týkaly se pouze položky služeb a byly limitovány částkou 1.000.000,-Kč, která byla stanovena jako maximální a nepřekročitelná hranice nákladů na experiment. Náklady na experiment byly rozděleny a experiment byl zrealizován v rámci 3 veřejných zakázek malého rozsahu (pronájem monitorovacích zařízení včetně software a souvisejících servisních služeb, provoz monitorovacího centra a činnost projektového manažera). 1. pronájem monitorovacích zařízení včetně software a souvisejících servisních služeb Cena pronájmu monitorovacích zařízení byla konstruována následujícím způsobem: náklady za 1 monitorovací den a 1 odsouzeného v experimentu jsou dle sdělení dodavatele technologie společnosti 3M, spol. s.r.o. cca 165,-Kč/den3. §152 odst. (1) písm. c) a d) TŘ: Byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu náklady spojené s využitím elektronického kontrolního systému při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody a s výkonem trestu domácího vězení. Podle 3
5
Doba trvání experimentu a monitorovacího období byla 4 měsíce, tj. 122 dní. V experimentu bylo použito celkem 25 monitorovacích zařízení pro původně plánovaných 25 osob. Tedy náklady na pronájem monitorovacích zařízení včetně software a souvisejících servisních služeb byly 165,-Kč * 122 dní * 25 monitorovacích zařízení = 503.000,-Kč 2. provoz monitorovacího centra (rovněž veřejná zakázka) = 288.000,-Kč 3. Řízení projektu – projektový manažer (rovněž veřejná zakázka) = 70.800,-Kč Náklady experimentu celkem činily = 862.800,-Kč Veškeré vynaložené náklady byly použity v souladu se zákonem a jejich výše je plně odůvodnitelná v kontextu získaných zkušeností a poznatků v rámci uskutečněného experimentu „Elektronický monitoring odsouzených“. 6. Potřeba právní úpravy trestního zákoníku a trestního řádu Po ukončení experimentu byla vyhodnocena následující témata, kde by mělo být zváženo, zdali je třeba provést změny v trestním zákoníku a trestním řádu. V rámci stávající právní úpravy trestního zákoníku a řádu bude třeba minimálně nově upravit ustanovení, které „stanovuje“ povinnost odsouzeného „strpět“ elektronické monitorovací zařízení na svém těle. Tuto povinnost zatím pouze upravuje vyhláška č. 456/2009 Sb., o kontrole výkonu trestu domácího vězení, kde je toto ustanovení uvedeno v §7 odst. 1, písm. b) vyhlášky. V tomto ustanovení navíc není výslovně uvedeno, že se jedná o povinnost odsouzeného a navíc se jedná o vyhlášku, tedy podzákonnou normu. Další změnou by měla být úprava v trestním řádu v § 334b kontrola výkonu trestu domácího vězení. Pakliže bude dle stávajícího plánu i výsledků experimentu provozovatelem elektronického monitorovacího systému Probační a mediační služba, mělo by být stávající znění upraveno a současně i v související vyhlášce rovněž v § 7 odst. 1. 7. Doporučení dalších kroků k realizaci projektu rozšíření elektronického monitoringu odsouzených v systému trestní justice ČR. Již začátkem prosince 2012 byl vedení Ministerstva spravedlnosti na jeho žádost předložen ze strany Probační a mediační služby dokument: „První hodnocení experimentu elektronický monitoring“. Dokument obsahuje i následná doporučení k dalšímu postupu v rámci potenciálního rozšíření systému elektronického monitoringu v ČR: a) Na základě úspěšné realizovaného experimentu, který potvrdil technologickou způsobilost, bezpečnostní odolnost i přijatelnou finanční náročnost monitorovací §152 odst. (2) TŘ: Denní sazbu připadající na náklady spojené s výkonem vazby, náklady spojené s využitím elektronického kontrolního systému při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a způsob úhrady těchto nákladů stanoví Ministerstvo spravedlnosti obecně závazným právním předpisem. Podle Vyhlášky č. 458/2009 Sb., kterou se stanoví denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a způsob úhrady: Denní sazba nákladů výkonu trestu domácího vězení činí 50 Kč za každý kalendářní den, ve kterém odsouzený alespoň zčásti vykonával trest domácího vězení.
6
technologie, zavést systém elektronického monitoringu odsouzených pro širší využití v rámci výkonu trestní spravedlnosti. b) Na základě dosavadního trendu ukládání trestu domácího vězení a opatření domácího vězení v rámci podmíněného propouštění (doposud uložených trestů a opatření domácího vězení je celkem 824 a ve výkonu je 330 odsouzených) nakoupit zařízení v počáteční výši 500 až do maximální výše 2000 zařízení. c) Probační a mediační služba by měla být provozovatelem systému elektronického monitoringu, tj. zejména zajištění instalace a de-instalace monitorovacích zařízení, provozu monitorovacího centra včetně součinnosti s dodavatelem při správě a servisu monitorovacích zařízení a také zajištění kontrolních probačních činností v rámci výkonu trestu a opatření domácího vězení. Tento model je výrazně méně finančně náročný, než model, kdy externí dodavatel zajišťuje veškeré činnosti a služby v rámci provozu monitorovacího systému. d) Probační a mediační služba by měla realizovat i veřejnou zakázku na pořízení plánovaného počtu zařízení a souvisejících služeb s ohledem na skutečnost, že realizovala experiment EM, bude provozovatelem celého systému a má v tuto chvíli největší zkušenost a znalosti celé problematiky. e) Veřejná zakázka by měla být realizována formou „otevřeného výběrového řízení“, (otevřená výzva) s cílem vybrat transparentně dodavatele, který zajistí splnění požadovaných nároků na technologickou způsobilost, bezpečnostní odolnost a přijatelnou finanční náročnost celého „monitorovacího systému“. f)
Pro přípravu zadávací dokumentace veřejné zakázky by měla být rovněž ve výběrovém řízení vybrána právní kancelář/firma pro přípravu celého výběrového řízení s ohledem na náročnost a důležitost celého „projektu“ a tématu.
g) Ministerstvo spravedlnosti bude nad celým projektem vykonávat dohled, konkrétně 1. náměstek ministra JUDr. D. Volák, do jehož působnosti spadá Probační a mediační služba, rovněž bude nezbytná úzká součinnost a spolupráce s ekonomickou sekcí a investičním odborem Ministerstva spravedlnosti. Závěrečná zpráva, kterou zpracoval na základě podkladů a materiálů z pilotního projektu, projektový manažer JUDr. Jan Skácel včetně ekonomického zhodnocení projektu byla dokončena a upravena po připomínkách zástupců dodavatele společnosti 3M a zástupců Probační a mediační služby. Pavel Štern, v.r., ředitel Probační a mediační služby ČR
7
