Vážení občané obcí zapojených do komunitního plánování sociálních služeb,

1

Obsah Spolupracující obce Osoblažska, které se podílejí na procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb ....................................................................... 4 1

Základní údaje o Osoblažsku............................................................................ 5

2

Sociodemografická analýza Osoblažska ........................................................... 7

3

4

2.1

Obyvatelstvo ..................................................................................................... 7

2.2

Trh práce ......................................................................................................... 9

2.3

Kriminalita ...................................................................................................... 12

2.4

Bydlení ........................................................................................................... 13

2.5

Sociální zabezpečení ........................................................................................ 14

2.5.1

Sociální podpora ....................................................................................... 15

2.5.2

Sociální pomoc a sociální služby ................................................................. 15

2.5.3

Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku ................... 18

Spolupráce obcí s Agenturou pro sociální začleňování................................... 19 3.1

Začátek spolupráce a její forma ........................................................................ 19

3.2

Současný stav spolupráce ................................................................................ 19

3.3

Plánované aktivity v následujících letech............................................................ 21

Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku ... 22 4.1 Organizační struktura střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku .......................................................................................................... 22

5

4.2

Členové pracovní skupiny sociální služby ........................................................... 23

4.3

Dotazníkové šetření ......................................................................................... 24

Cíle střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku........ 26 5.1

SWOT analýzy................................................................................................. 26

5.2

Cíle, opatření a aktivity střednědobého plánování rozvoje sociálních .................... 29

služeb ...................................................................................................................... 29 Seznam použitých zkratek.................................................................................... 52 Přílohy .................................................................................................................. 53 Příloha č. 1 - Základní statistické údaje ....................................................................... 53 Příloha č. 2 - Poloha a obecná charakteristika .............................................................. 55 Příloha č. 3 - Obyvatelstvo ......................................................................................... 56 Příloha č. 4 - Nezaměstnanost .................................................................................... 67 Příloha č. 5 – Návaznost na nepojistné dávkové systémy .............................................. 70 Příloha č. 6 – Celkové počty bytů v obcích ................................................................... 71

2

Vážení občané obcí zapojených do komunitního plánování sociálních služeb, s potěšením sleduji, že je i nadále kladen velký důraz na kvalitu i rozsah poskytovaných sociálních služeb. Jedním z klíčových momentů je bezesporu dokončení v pořadí již druhého komunitního plánu. Do rukou se vám dostává oficiální dokument, který s mimořádnou vypovídací schopností mapuje spolupráci uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb, vyzdvihuje její výsledky a navrhuje nová řešení. Obsáhlý materiál poskytující zevrubné informace o komunitním plánování obcí Osoblažska je ucelený a zároveň inspirativní. Dokladem tohoto tvrzení je také skutečnost, a to je opravdu příznivá zpráva, že nabídka sociálních a souvisejících služeb stále roste. Bylo by asi příliš jednoduché a prvoplánové nahlížet na oblast komunitního plánování pouze jako na přesný sumář pomoci potřebným a podpory těch, kteří se ocitli ve složité životní situaci. Komunitní plánování má daleko hlubší význam. Nabízí totiž dostatek prostoru i nástrojů, aby široká síť sociálních služeb byla dostupná opravdu všem, aby lidé vnímali připravený plán jako smysluplný a efektivní. K tomu mají všichni, kdo se do něj zapojují, dostatečné předpoklady. Naše obce mají mnoho schopných, pracovitých a vzdělaných odborníků, a to mě naplňuje nadějí, že ani v příštích letech ve svém úsilí nepoleví. Všem, kteří se po celou dobu s mimořádnou pečlivostí a plným nasazením věnovali přípravě a zpracování tohoto dokumentu, bych chtěl poděkovat a popřát co nejvíc síly, trpělivosti a vytrvalosti při realizaci deklarovaných cílů. Uživatelé sociálních služeb a souvisejících aktivit nechť se setkávají jen se samými vstřícnými, ochotnými a hlavně s vysoce profesionálními poskytovateli pomoci.

Ing. Antonín Rous v. r. starosta obce Osoblaha

3

Spolupracující obce Osoblažska, které se podílejí na procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb

Obec Dívčí Hrad

Obec Hlinka

Obec Osoblaha

Obec Slezské Pavlovice

Předkládaný Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku na léta 2015 – 2017 byl sestaven a sepsán na základě spolupráce čtyř obcí nacházejících se v severní části územního obvodu obce Osoblaha.

4

1

Základní údaje o Osoblažsku

Osoblažsko jako správní obvod obce Osoblaha s pověřeným obecním úřadem je oblastí o rozloze 10 379 ha nacházející se na severu Moravskoslezského kraje, v okrese Bruntál, zakusující se do Polské republiky, která obklopuje tento region ze tří stran. Charakterem svých přírodních podmínek náleží zdejší oblast Osoblažské pahorkatině a dosahuje nadmořské výšky v rozmezí od 201 do 352 m. n. m. Geologická stavba území je poměrně jednotvárná. Tvoří ji převážně usazeniny hornin křídového moře a vývoj krajiny výrazně ovlivnilo dvojí zalednění ve starších čtvrtohorách, kdy bylo celé území pokryto ledovcem. Osu vodního systému Osoblažska tvoří řeky Osoblaha a řeka Prudník. Právě povodí řeky Osoblahy bylo v minulosti častým zdrojem rozsáhlých záplav, proto po roce 1903 bylo přikročeno k regulaci řečiště. Avšak ani tato úprava nezabránila obrovským škodám při záplavách v roce 1997. Podnebí na Osoblažsku je mírně teplé a vlhké a vyznačuje se krátkou mírnou zimou. Osoblaha má nejvyšší průměrnou roční teplotu v okrese, +8,6 °C. S nejstaršími stopami člověka se na Osoblažsku setkáváme již v období mladšího paleolitu (starší doby kamenné), asi před 30 tisíci lety. Další doklady o pobytu člověka na Osoblažsku pocházejí až z neolitu (mladší doby kamenné) z období od konce 6. tisíciletí do poloviny 4. tisíciletí př. n. l. V roce 1300 byla Osoblaha poprvé výslovně označena za město. Přesto však zůstává nespornou skutečností, že byla městem již v roce 1251. Ve 14. století došlo na Opavsku k závažným státoprávním změnám, které dalekosáhle poznamenaly též postavení Osoblažska na celá další staletí. Osoblažsko bylo roku 1348 natrvalo odloučeno od okolního Opavska a v celé své další historii sdílelo osudy enklávy olomouckého biskupství. 20. století znamenalo pro osoblažský region několik milníků jeho vývoje. Šlo především o obě světové války, vznik Československa, nástup komunismu a rozvoj zemědělství. Na počátku 1. světové války odešlo jen z Osoblahy do války přes 100 mužů. Od podzimu 1914 se prováděly neustále soupisy úrody a na jaře 1915 byly zabaveny veškeré zásoby obilí, kukuřice a mouky. Přesto se všude šířil hlad a 18. dubna 1915 byly vydávány chlebové lístky. Ušetřeny nezůstaly ani osoblažské kostely, z nichž byly odvezeny všechny zvony, cínové náčiní a píšťaly z varhan. Na jaře 1918 byla situace v zásobování již kritická, Rakousko bylo vyčerpáno a válkou unavené obyvatelstvo volalo po míru. Na podzim 1918 se začala rakouská monarchie rozpadat. Osoblažsko se společně se západním Slezskem stalo součástí

nově

vytvořeného

Německého

Rakouska.

Proto

vyhlášení

samostatné

Československé republiky přijalo obyvatelstvo s klidem. Ve dnech 30. října až 4. listopadu 1918 byl v Opavě ustanoven tzv. Sudetenland. 5

Československá vláda pochopitelně zřízení Sudetenlandu neuznávala a od počátku považovala všechna pohraniční území za nedílnou součást republiky. V prosinci 1918 byla provincie obsazena bez odporu československým vojskem. Osoblažsko a samotné město Osoblaha obsadili českoslovenští vojáci ale až 3. února 1919. V červnu 1919 se v ČSR konaly první obecné volby, ve kterých ale německé nacionalistické strany neuspěly. Na počátku 30. let byly na Osoblažsku neutěšené hospodářské a sociální poměry a narůstající německý nacionalismus vyvolával mezi obyvatelstvem protičeskoslovenské nálady a nespokojenost. Útoky proti územní celistvosti republiky vyvrcholily v září 1938, kdy henleinovci přikročili k otevřeným ozbrojeným provokacím. Oddíly Freikorpsu již 22. září obsadily v Osoblaze všechny klíčové objekty. Obyvatelstvo Osoblahy přivítalo připojení města k říši s nadšením. Z počátku došlo také k určitému zlepšení hospodářských a sociálních poměrů, neboť Osoblažsko přestalo být izolovanou oblastí a mohlo navazovat kontakty s okolním německým prostředím. V lednu 1945 procházel Osoblahou evakuovaný koncentrační tábor z Osvětimi. V té době již do města doléhaly ozvěny bojů z blížící se fronty. Válka do Osoblahy vstoupila 16. března 1945, kdy začala evakuace obyvatelstva do šumperského okresu a ve městě propukla panika a zděšení. Téhož dne byla přerušena vlaková doprava z Osoblahy do Třemešné a mnoho lidí proto muselo jít pěšky. V noci ze 17. na 18. března již hořely na Osoblažsku vesnice. Rozhodující bitva o Osoblahu začala 22. března v 9,30 hodin. Němci ustupovali a procházeli obcemi Životice a Sádek. Osoblaha byla prvním osvobozeným městem na území Čech a Moravy. Konečnou tečku za válkou a následnými změnami udělal až rok 1946 a rok 1947, kdy v prvně zmiňovaném roce bylo ukončeno vysídlování Němců po druhé světové válce. V roce následujícím pak bylo území osoblažského výběžku znovu osídlováno rodinami z vnitrozemí našeho státu, ale i rodinami z jiných evropských států (Řeci, Lužičtí Srbové). Jak již bylo zmíněno výše, velkým milníkem v rozvoji našeho regionu byl rozvoj zemědělství, přesněji státních statků, které byly dotovány ze státní pokladny a v podstatě vytlačily soukromé zemědělství, popř. jiná družstva. Pro obyvatele Osoblažska práce ve státním statku znamenala prakticky jedinou možnou práci v tomto pohraničním regionu. Výhodou, která se později ukáže jako chyba a zátěž pro osoblažský region, byl nízký nárok státních statků na vzdělání svých zaměstnanců. Po roce 1989 dochází k demokratickým reformám a tím pádem i státní statky procházejí reformami, resp. státní statky se ruší a obyvatelstvo, s nízkou úrovní vzdělání, bez potřebné kvalifikace, se ocitá bez zaměstnání.

6

2

Sociodemografická analýza Osoblažska

2.1

Obyvatelstvo Obyvatelstvo je základním stavebním kamenem komunity na daném území. Na

základě vývoje počtu obyvatelstva a jeho skladby (počet mužů a žen, věková struktura, průměrný věk obyvatelstva) je relevantní s ohledem na potřeby obyvatelstva zjištěné na základě dotazníkového šetření nastavit vhodné sociální služby a návazné aktivity. Obyvatelstvo Osoblažska se nejvýrazněji změnilo po druhé světové válce. Odsunuto bylo veškeré německé obyvatelstvo a bylo potřeba tuto pohraniční oblast dosídlit. A to buďto z vnitrozemí nebo, jak bylo uvedeno výše, z jiných evropských států. V současnosti můžeme v rámci vývoje obyvatelstva a jeho jednotlivých stránek sledovat výrazný pokles počtu obyvatelstva především v produktivním věku. Důvodem je absence volných pracovních míst pro kvalifikovanější obyvatelstvo, které odchází za prací do větších měst – Krnov, Opava, Ostrava, Brno, Praha. Tento nepříznivý jev sebou přináší i další negativní jevy – stárnutí obyvatelstva a zvyšující se index stáří, zvyšující se poptávka po službách sociální péče (např. pečovatelská služba) či nedostatek kvalifikované pracovní síly pro specializované profese. Naproti tomu v obci Osoblaha můžeme pozorovat v počtu obyvatelstva výkyvy, kdy v jednom roce vykazuje počet obyvatelstva úbytek, ve druhém pak výrazný přírůstek. Vysvětlením může být ten fakt, že v obci je více než 100 bytů v rukou soukromého majitele, který do obce v minulých letech přistěhoval sociálně slabé občany, jež se v návaznosti na pobírání sociálních dávek přihlásili v Osoblaze k trvalému pobytu, a po pár měsících se po nezaplacení nájmů opět odstěhovali a přehlásili. Druhou výjimkou jsou pak Slezské Pavlovice, kde počet občanů v letech 2011 a 2012 vzrostl a nyní je konstantní. Na základě rozhovoru s pracovnicí oddělení hmotné nouze Úřadu práce v Osoblaze a se starosty dotčených obcí je možné nárůst ve Slezských Pavlovicích vysvětlit změnou počtu osob v rodinách v bytovém domě č. p. 113 ve Slezských Pavlovicích, kdy se zvýšila porodnost.

7

Tabulka č. 1: Přehled počtu obyvatel v jednotlivých obcích v letech 2010 – 2014 Obec

2010

2011

2012

2013

2014

Dívčí Hrad

275

274

271

272

268

Hlinka

233

228

207

202

192

Osoblaha

1129

1107

1131

1106

1146

Slezské Pavlovice

199

219

225

224

224

zdroj: http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-v-obcich.aspx, vlastní grafická úprava

Celorepublikovým trendem ve vývoji obyvatelstva je zvyšování jeho průměrného věku a zvyšování indexu staří – poměr obyvatel ve věku 65 a více let ku počtu obyvatel ve věku 0 – 14 let. Zatímco byl ještě v roce 2004 index stáří v osoblažských obcí něco málo přes 60 %, v roce 2011 to bylo už přes 80 %. Aktuální index stáří v roce 2014 činil 87 %. Uklidněním nám snad může být jen ten fakt, že celorepublikový index stáří dle posledního SLDB v roce 2011 dosáhl hodnoty 110 %.1 Graf č. 1: Index stáří v letech 2010 – 2014

Index stáří ve spolupracujících obcí Osoblažska 2010 - 2014 86,04%

81,59%

82,10%

2011

2012

87%

76,88%

2010

2013

2014

zdroj: www.czso.cz, vlastní grafická úprava

1

https://www.czso.cz/csu/czso/6b004993a4

8

2.2

Trh práce Důležitou stránkou života osoblažského obyvatelstva je zaměstnanost, resp. vysoká

nezaměstnanost. Ta se s naším regionem táhne už od devadesátých let minulého století, kdy největší zaměstnavatel regionu – Státní statky Bruntál přestal být dotován ze strany státu tak, jak tomu bylo doposud. Následně byly statky zavřeny, polnosti rozprodány několika zemědělsky hospodařícím podnikatelům a desítky ba stovky zaměstnanců propuštěny. Rázem tak byli lidé ve středním věku, mnohdy se základním vzděláním, bydlící v rodinném domě nebo levném bytě bývalých statků s několika malými dětmi, bez zdroje obživy. A místo dotování státních statků nastoupil stát v roli poskytovatele sociálních dávek a svou záchrannou sociální sítí. Od těchto devadesátých let je vývoj na trhu práce de facto konstantní bez výrazných změn. V letních měsících nadprůměrná nezaměstnanost značným způsobem klesne díky sezónním pracím v zemědělství, stavebnictví a díky veřejně prospěšným pracím v rámci aktivní politiky státu, kdy především tohoto nástroje využívají obce. V zimních měsících pak nezaměstnanost atakuje hranici i 40 %. Tabulka č. 2: Podíl nezaměstnaných osob v %2 Souhrn podílu nezaměstnaných osob v obcích 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Dívčí Hrad 41,5 30,1 17,1 13,8 13,8 22,8 28,5 22 Hlinka 47,8 33 31,3 19,1 32,2 33,9 38,3 41,7 Osoblaha 26,4 25,5 18,3 11,2 14,8 17,9 17,9 21 Slezské Pavlovice 40,2 31,5 28,3 21,7 19,6 35,9 35,9 32,6 -

2013 -

2014 14 23,2 18,1 21,3

zdroj: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes, vlastní úprava

míra nezaměstnanosti v %

Graf č. 2: Souhrn podílu nezaměstnaných osob v obcích2

60 Dívčí Hrad

40

Hlinka 20

Osoblaha Slezské Pavlovice

0 2004 2005

2006 2007

2008 2009 2010 2011 2012 2013

vždy k 31. 12. daného roku

2014

zdroj: https://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes, vlastní úprava

2

Do roku 2012 se sledovala míra nezaměstnanosti, od 1. 1. 2013 je sledován podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku

9

Výše uvedená tabulka i graf dokladuje hrozivý podíl nezaměstnaných především v letech 2004 – 2011, tedy v době, po které se částečně změnila metodika výpočtu. Všechna data, resp. obce jsou ale nad krajským (9,4 %) i republikovým (7,4 %) podílem stále a nezaměstnanost se nedaří snížit ani uvedenými nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, které jsou jen dočasné, a které využívají i naše spolupracující obce. Tabulka č. 3: Přehled počtu VPP v jednotlivých obcích v daných letech Dívčí Hrad Hlinka Osoblaha Slezské Pavlovice

2013 stav k 31. 5. 2013 10 16 18 11

2014 10 12 15 8

2015 13 10 20 10

zdroj: Situační analýza socioekonomického rozvoje Osoblažska, str. 18; informace starostů jednotlivých obcí

Tímto nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti na Osoblažsku se rovněž ve své studii Situační

analýza socioekonomického rozvoje Osoblažska zabývala i Slezská univerzita v Opavě, která došla v případě VPP k těmto závěrům:

„Co se VPP týče, je možné, že oproti jiným městům, kde existují alespoň některé jiné pracovní příležitosti, konstatovat, že VPP není „přestupným“ zaměstnáním, kdy by osoby získající pracovníky návyky, postoupily na volný trh práce, na kterém by se mohly uchytit. Po ukončení zaměstnaní se pracovníci opět hlásí na pobočce Úřadu práce v Osoblaze. Důvodem je nedostatek pracovních míst. Veřejně prospěšné práce tak můžeme na Osoblažsku pro nezaměstnané chápat jako možný bonus a jedinou možnost, jak získat alespoň na omezenou dobu (většinou po dobu 12 kalendářních měsíců) stabilní a relativně dobře ohodnocené pracovní uplatnění. VPP tak nefungují jako přestupní stanice mezi oblastí nezaměstnanosti a trhem práce, ale jako stanice cílová, o kterou usilují „pracovití“ nezaměstnaní. V těchto souvislostech lze pozorovat dva jevy podstatné při alokaci zmiňovaných pracovních příležitostí: · nulová či zanedbatelná fluktuace osob na veřejně prospěšných pracích (kdo práci VPP získá, zůstává zaměstnán po celou dobu VPP) · při výběru pracovníků je zohledňována nejen samotná nabídka úřadu práce, ale rovněž sociální situace jedince i jeho rodiny a celková spolehlivost daného jedince, která je kompetentním osobám, jež jsou schopny do alokace pracovních míst zasahovat, známa z každodenního života.“3 3

JANÁK, D., BEZDĚK, J., PILÁT, M. Situační analýza socioekonomického rozvoje Osoblažska, Opava 2013, str. 19.

10

Další skutečností, která je na Osoblažsku poměrně zajímavá a jíž se rovněž zabývala výše zmiňovaná situační analýza, je fakt, že ve výčtu pěti největších zaměstnavatelů v regionu jsou na prvním místě a pátém místě podnikatelé (první místo zaujímá Ing. Jan Bacho a jeho zámečnická výroba s 80 zaměstnanci, páté místo s 24 zaměstnanci zaujímá zemědělský podnikatel Ing. Josef Vendolský), druhé až čtvrté místo ale zujímají veřejné subjekty: DpS Osoblaha s 38 zaměstnanci, ZŠ a MŠ Osoblaha, p. o. s 33 zaměstnanci a Obec Osoblaha s 30 zaměstnanci.4

Tato skutečnost tedy jen dokresluje tvrzení mnoha studií

zabývajících se Osoblažskem, které poukazují na velmi malé zastoupení fungujících podnikatelských subjektů v regionu. Na druhou stranu se potvrzuje důležitost a potřebnost sociální služby – v tomto případě pobytové služby, která je významným hráčem na pracovním trhu regionu. A když hovoříme o trhu práce, je třeba zmínit sociální podnikání jako jednu z možností snížení nezaměstnanosti v našem regionu s využitím místního potenciálu – volné pracovní síly, místních surovinových zdrojů a místní lokální potřeby. Přesná definice sociálního podnikání, uveřejněna na webových stránkách českého sociálního podnikání,5 hovoří o sociálním podnikání jako o „podnikatelských aktivitách prospívajících společnosti a

životnímu prostředí. Hraje důležitou roli v místním rozvoji a často vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku. Pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i zvýšení veřejného prospěchu.“ Jako možnost využití sociálního podnikání uvádí tento typ podnikání již zmíněná situační analýza, kde se na straně 123 hovoří o tom, že „z hlediska zaměstnávání

specifických cílových skupin se ztíženým přístupem na trh práce se jeví jako možná cesta rozvoj sociálního podnikání, pro které je podstatná vazba na obec, ve kterém podnik sídlí. Sociální podnikání může být životaschopnou platformou pro rozvoj regionu po ekonomické stránce. Jeho úspěšnost a existence se také do značné míry odvíjí od existence dotačních titulů podporujících zaměstnávání specifických skupin. Závislost na dotační politice centra se tak nezmění, může však vést k lepšímu životu k regionu.“ Sociální podnikání jako nástroj socioekonomického rozvoje Osoblažska je pak zmíněno jako doporučení. Naše spolupracující obce si toto plně uvědomují a s tímto vědomím v roce 2013 založily obecně prospěšnou společnost Osoblažský cech, o.p.s. Tato společnost je založena s cílem zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti prostřednictvím sociálních podniků, které by měly být společností založeny. Prvními úspěchy společnosti je realizace několika projektů 4 5

Údaje platné z podzimu 2013. Aktuální počet se může mírně lišit. http://www.ceske-socialni-podnikani.cz/cz/socialni-podnikani/principy-a-definice

11

ve spolupráci s Úřadem práce České republiky, kdy společností do dnešního dne prošlo celkem sedm zaměstnanců, z nichž pět je u společnosti stále zaměstnáno. Náplní práce těchto zaměstnanců je úklid společných prostor bytových domů v majetku jednotlivých obcí, stavební a dokončovací práce na stavbách ve spolupracujících obcích, výroba marmelád a džemů v sezóně ovoce a příprava občerstvení na nádraží v Osoblaze v rámci jízd parního vlaku v letních měsících. Mezi aktéry sociálního podnikání, kteří na Osoblažsku rovněž působí, a kteří se k principům sociálního podnikání přihlásily ve svých zakládacích dokumentech, nebo dle veřejně dostupných informací (webové stránky, letáčky apod.), patří obecně prospěšná společnost Althaia o. p. s. a obecně prospěšná společnost JINAK, o. p. s.

2.3

Kriminalita Oblastí života, která se přímo váže na komfort žití na Osoblažsku, je míra kriminality a

pocit bezpečí občanů jednotlivých obcí a můžeme i říci jednotlivých částí daných obcí. Od roku 2013 byla na základě spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování (viz kapitola 3) ustavena při Lokálním partnerství Osoblažska pracovní skupina Prevence kriminality a ustanovena funkce manažera prevence kriminality, který působí při Obecním úřadě v Osoblaze. Na základě mnoha jednání, schůzek, fokusových skupin a vyjednávání byl v roce 2013 schválen Plán prevence kriminality regionu Osoblažsko na období 2013 – 2016, který na základě analytických dat a popisu současného stavu obsahuje návrhovou část v podobě jednotlivých cílů a opatření. Všechna navržená opatření mají návaznost na další stránky sociodemografické struktury Osoblažska – obyvatelstvo v podobě migrace, zaměstnanost v podobě šedé pracovní ekonomiky či sociální služby a návazné aktivity v podobě volnočasových aktivit pro děti a mládež. Zcela průkopnickým projektem na Osoblažsku a částečně i v celé republice, je opět dohoda části spolupracujících obcí – Dívčí Hrad, Hlinka a Osoblaha na společném projektovém záměru asistentů prevence kriminality na Osoblažsku. Ti začali na území uvedených obcí pracovat za podpory Ministerstva vnitra České republiky a Policie České republiky – obvodního oddělení Město Albrechtice v září 2013. Primárním cílem a úkolem asistentů je monitorovat veřejný prostor, působit preventivně v oblasti kriminality a veřejného pořádku a zamezit pokračování páchání případné trestné činnosti. Výsledky činnosti se pak projevily velmi záhy, kdy podle vyjádření občanů jednotlivých obcí se zvýšil jejich subjektivní pocit bezpečí a dle vyjádření Policie ČR byl zaznamenán oproti jiným letům částečný pokles přestupků. V roce 2015 byl projekt opět podpořen, kdy obec Osoblaha jako 12

žadatelská obec získala z Ministerstva vnitra České republiky dotaci v částce 865 000 Kč, což odpovídá 90 % výdajů projektu. Zbylé náklady pokryjí obce Dívčí Hrad, Hlinka a Osoblaha. Tabulka č. 4: Přehled počtu přestupků a trestných činů v jednotlivých obcích

Dívčí Hrad Hlinka Osoblaha Slezské Pavlovice

TČ 10 3 34 11

rok 2012 přestupky 15 19 77 12

TČ 3 8 31 7

rok 2013 přestupky 10 13 31 5

TČ 5 12 36 7

2014 přestupky 13 8 42 4

zdroj: Bezpečnostní analýza v rámci žádosti v Programu prevence kriminality 2014 a v Programu prevence kriminality 2015

2.4

Bydlení Oblast bydlení byla v posledních letech velmi diskutovanou otázkou zejména ve

spojitosti s migrací sociálně slabého obyvatelstva do Osoblahy do volných bytů ve vlastnictví soukromého majitele. Tato situace se postupně uklidnila, i když migrace v menším měřítku pokračuje i nadále. Bydlení na Osoblažsku bychom mohli rozčlenit do tří skupin: 

bydlení v rodinných domech – tento typ bydlení je bezproblémový, majitelé domů jsou určitým způsobem zaopatřeni a jen v menším měřítku jsou obyvatelé rodinných domů příjemci sociálních dávek, poživateli sociálních služeb nebo jsou ohroženi ztrátou bydlení.



bydlení v bytech ve vlastnictví obcí – každá spolupracující obec má ve svém vlastnictví více či méně bytů (Tabulka č. 5), které obývají stálí občané, a nepozorujeme zde výraznou migraci obyvatel. V těchto bytech platí jednotně stanovené nájemné rozhodnutím zastupitelstva příslušné obce a výše tohoto nájmu odpovídá vybavenosti daného bytu a stáří poslední případné rekonstrukce či výstavby. Nájemníci nejsou vystaveni riziku ztráty bydlení z důvodu vstřícného postupu dané obce v případě dluhu na nájmu a službách a obce mají spíše zájem zachovat a pomoci takovýmto dlužníkům např. prostřednictvím dluhového poradenství obecně prospěšné společnosti Althaia o.p.s.

13

Tabulka č. 5: Přehled počtu obecních bytů a výše nájemného Název obce

Počet bytů ve vlastnictví obce

Dívčí Hrad

66

Hlinka Osoblaha

25 108

Slezské Pavlovice

24

Výše měsíčního Poznámka nájemného za m2 Obec odkoupila na podzim 2014 celkem 23,-Kč 28 bytů z rukou soukromého majitele, 31,-Kč z nichž je jen 6 obydleno. V současnosti 35,-Kč je rekonstruováno 17 bytů a od 07/2015 45,-Kč budou obydleny novými nájemníky. 19,90 Kč 25,-Kč V průběhu roku 2015 bude dostavěno 19,87 Kč dalších 8 bytů ve vlastnictví obce.

zdroj: údaje od starostů jednotlivých obcí, vlastní grafická úprava



bydlení v bytech soukromých majitelů – největší počet bytů v soukromém vlastnictví je v obci Osoblaha (přes 130), ve Slezských Pavlovicích a Hlince. Jediná obec bez soukromých bytů je obec Dívčí Hrad. Nejpalčivější problém je s byty v obci Osoblaha, kde byla také v minulosti největší migrace nájemníků těchto bytů, přičemž zde byli ubytováváni především sociálně slabí občané, se kterými přicházely i další sociálně patologické problémy – zadluženost, závislost na sociálních dávkách, kriminální chování, problémy se školní docházkou dětí a další. Nájemné v těchto bytech se pohybuje vysoko nad nájmem v bytech obecních a v návaznosti na výše uvedené problémy obyvatel nebyli tito obyvatelé dlouho v bytech ubytováni.

2.5

Sociální zabezpečení Sociální

zabezpečení

je

součástí

sociální

politiky

každého

státu

a

slouží

k uskutečňování jejich cílů a úkolů. Je to soubor institucí, zařízení a opatření, jehož cílem je předcházení, zmírňování a odstraňování důsledků negativních sociálních situací v životech občanů. V literatuře můžeme k tématu najít několik definic, nejpoužívanější je ale asi tato: „Sociální zabezpečení jsou systémy náhradních (mimořádných) zdrojů zabezpečujících

relativní stabilitu, přiměřenou minimální úroveň sociálního zabezpečení a sociální suverenit.“6 Systém sociálního zabezpečení pak stavíme na třech pilířích: sociální pojištění, sociální podpora, sociální pomoc a sociální služby. V našem případě se budeme na Osoblažsku zabývat pouze sociální podporou, sociální pomocí a sociálními službami.

6

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s. ISBN 978-80-7357-585-4. S. 175 - 190.

14

2.5.1 Sociální podpora Systém státní sociální podpory je v České republice upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují dávky přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné. V rámci střednědobého plánování sociálních služeb je pro pracovní skupiny vždy potřebný počet vyplacených příspěvků na bydlení, kterými stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady stanovené zákonem.7

2.5.2 Sociální pomoc a sociální služby Stát využívá hned několik nástrojů sociální pomoci svým občanům. Patří mezi ně například sociální poradenství, sociálně právní ochrana, sociální prevence, poskytování sociálních služeb a vyplácení dávek sociální pomoci (skládají se z dávek v hmotné nouzi a dávek sociální péče). Systém pomoci v hmotné nouzi upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a jde o moderní formu pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Do konce roku 2011 zajišťovaly vyplácení dávek v hmotné nouzi na základě žádostí sociální odbory na pověřených obecních úřadech (obce II. typu). Novelou výše zmíněného zákona č. 111/2006 Sb., která proběhla v roce 2011 na základě zák. č. 366/2011 Sb., přešlo vyřizování žádostí o dávky hmotné nouze, jakožto i vyplácení těchto dávek na Úřad práce a jeho krajské pobočky, resp. kontaktní pracoviště. Dávky hmotné nouze jsou pro občany, kteří se dostanou do tíživé životní situace a nemůže jim pomoci rodina, jediným zdrojem finančních prostředků na obstarání si základních životních potřeb jako je bydlení a s tím související služby, jídlo, ošacení apod. 

Příspěvek na živobytí je první a základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, kdy nárok osobě či rodině vzniká v případě, že po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem této osoby či rodiny částky živobytí (částka je stanovena individuálně pro každou osobu dle věku a počtu členů rodiny). V roce 2011 bylo na celém Osoblažsku vyplaceno celkem 2 434 příspěvků na živobytí, v roce 2014 bylo jen

7

http://www.mpsv.cz/cs/2

15

ve čtyřech spolupracujících obcí vyplaceno 1 923 příspěvků. Z těchto čísel je patrné, že vývoj počtu vyplacených příspěvků má vzestupnou tendenci a situace na poli sociální situace obyvatelstva se bohužel nemění. 

Doplatek na bydlení je druhou dávkou pomoci v hmotné nouzi řešící nedostatek příjmů k uhrazení nákladů spojených s bydlením. Důležitou podmínkou pro poskytnutí této dávky je přiznání příspěvku na živobytí. I zde je zaznamenán citelný nárůst počtu vyplacených dávek – na celém Osoblažsku bylo v roce 2011 vyplaceno 591 dávek, v roce 2014 bylo jen ve spolupracujících obcích vyplaceno 1 034 dávek.



Třetí dávkou je mimořádná okamžitá pomoc. Ta je poskytována osobám, které se ocitnou v situacích, které je třeba bezodkladně řešit. Zákon stanovuje šest takovýchto situací. Z pohledu počtu vyplacených dávek zaznamenáváme oproti roku 2011 výrazný pokles.

Tabulka č. 6: Přehled počtu vyplacených dávek a objem vyplacených finančních prostředků v roce 2014 Přehled počtu a finančního objemu vyplacených dávek hmotné nouze v obcích za rok 2014 Mimořádná Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení okamžitá pomoc Dívčí Hrad 201 518 563 Kč 66 2 132 407 Kč Hlinka 284 1 341 434 Kč 104 16 229 985 Kč Osoblaha 1 186 4 818 336 Kč 742 57 2 019 483 Kč Slezské Pavlovice 252 1 089 779 Kč 122 7 452 772 Kč Celkem 1 923 7 768 112 Kč 1 034 2 834 647 Kč 82 zdroj: podklady úřadu práce, vlastní úprava

Jednou z dalších dílčích oblastí sociální politiky jsou sociální služby. V současné době v České republice využívá sociální služby přibližně půl milionu obyvatel. Asi sto tisíc z nich by bylo bez možnosti využití těchto služeb vážně ohroženo na zdraví či na životě. Pojem sociální služby se u nás v dnešním slova smyslu začal používat po roce 1989. Definice se odlišují podle toho, jaký akcent autor přikládá pojmu sociální služby. Sociální služby jsou definovány v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2007. V zákoně o sociálních službách jsou definovány takto: „sociální

službou se rozumí činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.“ Podle Synovského definice se sociální služby soustřeďují na společný účel a poslání služeb. „Sociální služby jsou mimořádně významnou částí aktivit státu, samosprávy a nestátních

subjektů. … Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že 16

bez jejich působení by se nikoliv nevýznamná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti, bylo by tak znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení.“ Podle Matouška, 2003, jsou sociální služby definovány jako: „všechny služby, krátkodobé i dlouhodobě poskytované oprávněným

uživatelům, jejichž cílem je zvýšení kvality klientova života, případně i ochrana zájmů společnosti.“ Sociální služby dělíme na tří základní druhy. Jedná se o: 

služby sociální péče,



služby sociální prevence,



sociální poradenství.

Při pohledu na sociální služby na Osoblažsku ve spolupracujících obcích je možné říci, že se od roku 2010 situace na poli sociálních služeb zlepšila a pomalými kroky se do dneška podařilo nastavit určitou základní síť sociálních služeb. Je třeba ale řešit některé návazné problémy, jako jsou nevhodné prostory pro poskytování sociálních služeb a nemožnost poskytování i v dalších spolupracujících obcích, malá informovanost o možnosti využití sociálních služeb či zvýšení nabídky služeb občanům v seniorském věku v jejich přirozeném prostředí. Po překonání těchto problémů pak, máme za to, bude nastavena na Osoblažsku optimální síť potřebných sociálních služeb. K 1. 1. 2015 působí v regionu 7 poskytovatelů sociálních služeb. 

Althaia o.p.s. – nezisková organizace sídlící v Osoblaze poskytuje pro občany spolupracujících obcí celkem tři sociální služby: odborné sociální poradenství, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.



Armáda spásy v ČR, z. s. – organizace působí zejména v oblasti zajišťování azylového bydlení pro osoby bez přístřeší.



Domov pro seniory Osoblaha, příspěvková organizace – příspěvková organizace obce Osoblaha poskytuje pobytovou službu domov pro seniory. V roce 2014 měla služba 77 lůžek.



Harmonie p. o. – příspěvková organizace Moravskoslezského kraje v současné době poskytuje službu chráněného bydlení pro celkem 12 klientů, kteří se do Osoblahy přistěhovali v roce 2013 a kteří se do konce roku 2015 přestěhují do nově postaveného objektu chráněného bydlení na Slunečné ulici v Osoblaze.

17



Charita Krnov – poskytuje občanům v seniorském věku pečovatelskou službu v jejich domácím přirozeném prostředí.



JINAK o.p.s. – nová nezisková organizace zřídila v Osoblaze sociálně terapeutickou dílnu primárně pro klienty Harmonie, ale i pro klienty z řad dalších obyvatel regionu.



Slezská diakonie – organizace poskytuje terénní sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a služby rané péče.

2.5.3 Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku Efektivní plánování potřebných sociálních služeb na Osoblažsku metodou komunitního plánování se v našem regionu uskutečňuje už od roku 2008, kdy se koordinační role ujala obec s pověřeným obecním úřadem Osoblaha – zřídila pozici koordinátora a byla sestavena první pracovní skupina Senioři a osoby zdravotně postižené. Do plánování se zapojily i spádové obce Osoblahy a v roce 2010 byla podána žádost o finanční podporu procesu střednědobého plánování z prostředků Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Žádost byla podpořena a daný projekt se realizoval na celém spádovém území Osoblahy od dubna

2011

do března 2013 – pozice koordinátora byla rozšířena na celý úvazek, byla zřízena druhá pracovní skupina Rodiny s dětmi, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením a ustavena Řídící skupina. Výsledkem bylo sepsání prvního střednědobého plánu s platností na léta 2013 – 2014. Po skončení projektu byly jeho aktivity zachovány v pozměněné formě s ohledem na spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. Z důvodu možné duplicity probíraných témat a plnění daných úkolů jak v jednotlivých pracovních skupinách, tak v pracovní skupině Sociální služby Lokálního partnerství, bylo dohodnuto, že pracovní skupina Sociální služby zastřeší obě pracovní skupiny komunitního plánování na dobu intenzivní spolupráce s agenturou. Gesci střednědobého plánování sociálních služeb má sociální pracovník obce Osoblaha.

18

3

Spolupráce obcí s Agenturou pro sociální začleňování

3.1

Začátek spolupráce a její forma Ve druhé polovině roku 2012 tehdejší starostka obce Osoblaha Mgr. Dagmar

Machaňová oslovila spádové obce Osoblažska s nabídkou přihlásit se jako celé území ke spolupráci s Odborem pro sociální začleňování při Úřadu vlády České republiky (odbor je obecně nazýván Agentura pro sociální začleňování). Nabídku odsouhlasily tři obce – Dívčí Hrad, Hlinka a Slezské Pavlovice. Obec Osoblaha podala v září 2012 předepsanou přihlášku a po mikroanalýze stavu Osoblažska a obhájení potřeby spolupráce byly obce Osoblažska schváleny ke spolupráci na léta 2013 – 2015. V prvních měsících spolupráce bylo ustaveno Lokální partnerství pro socioekonomický

rozvoj Osoblažska, ustaveno bylo pět pracovních skupin – Zaměstnanost a ekonomický rozvoj, Sociální služby, Prevence kriminality, Vzdělávání, Bydlení a jako mezistupeň byla vytvořena Koordinační skupina. K účasti v LP i pracovních skupinách byly přizvány spolupracující obce, regionální zaměstnavatelé, nevládní neziskové organizace, školy a další místní úřady a organizace podílející se na sociálním začleňování (viz struktura Lokálního partnerství, graf č. 3). První fáze spolupráce byla završena podpisem Memoranda o

spolupráci mezi danou obcí a odborem pro sociální začleňování při slavnostním jednání 10. dubna 2013 v obci Osoblaha. Následovala pravidelná setkávání partnerů při práci jednotlivých pracovních skupin při přípravě Lokální strategie sociálního a ekonomického rozvoje a sociálního začleňování na

Osoblažsku v letech 2014 – 2020. Ta byla schválena jednotlivými zastupitelstvy spolupracujících obcí na podzim roku 2014 a podle této strategie byly nastaveny kroky k efektivnímu sociálnímu začleňování.

Strategie bude sloužit jako podklad pro efektivní

čerpání finančních prostředků jak ze státních, tak evropských strukturálních zdrojů.

3.2

Současný stav spolupráce Spolupráce s Agenturou pro sociální začleňování je v posledním roce spolupráce a

první polovina roku 2015 se stala velmi pracovně náročná pro všechny zúčastněné. Důvodem byla možnost využít Koordinovaného přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám, který vytvořila Agentura pro sociální začleňování s cílem efektivního čerpání finančních prostředků z evropských strukturálních fondů v sociálně vyloučených lokalitách, ve kterých agentura v minulosti pracovala, pracuje nebo pracovat v budoucnosti bude. K tomu, aby bylo možné tyto předem alokované finanční prostředky čerpat, musela každá pracovní skupina vytvořit

19

na základě místních potřeb v dané oblasti seznam a popis projektových fiší a Lokální partnerství a zastupitelstva obcí musela tyto fiše schválit. Následně byly fiše promítnuty do

Strategického plánu sociálního začleňování Osoblažsko 2015 – 2020. Po schválení tohoto významného strategického dokumentu bude tento plán předložen řídícím orgánům jednotlivých operačních programů a aktivity v něm obsažené budou plněny na základě finanční podpory z operačních programů Zaměstnanost, Věda, výzkum, vzdělávání,

Integrovaný operační program v letech 2016 – 2018 v první fázi, následně pak v letech 2019 – 2022. V rámci spolupráce s Agenturou pro sociálního začleňování byla na dobu intenzivní tříleté spolupráce ustanovena pracovní skupina Sociální služby, která po dobu této spolupráce „nahradila“ obě pracovní skupiny střednědobého plánování (pracovní skupina Rodiny s dětmi, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením a pracovní skupina Senioři a osoby zdravotně postižené), takže došlo ke komplementárnímu propojení obou procesů – spolupráce s agenturou a komunitního plánování.

Graf č. 3: Struktura Lokálního partnerství Zastupitelstva spolupracujících obcí Lokální partnerství pro socioekonomický rozvoj Osoblažska Koordinační skupina Pracovní skupina Bydlení Pracovní skupina Zaměstnanost a sociekonomický rozvoj Pracovní skupina Vzdělávání Pracovní skupina Prevence kriminality Pracovní skupina Sociální služby

20

3.3

Plánované aktivity v následujících letech V rámci schváleného strategického plánu sociálního začleňování byla pro kontrolu,

evaluaci a monitoring aktivit a čerpání finančních prostředků zřízena pracovní skupina

Projekty složena ze starostů spolupracujících obcí, vedoucích jednotlivých pracovních skupin, lokálního konzultanta, koordinátora sociální inkluze, zástupce Úřadu práce a zástupce MAS Rozvoj Krnovska. Tato pracovní skupina bude dohlížet na přípravu a kvalitu jednotlivých předkládaných projektových žádostí a zaujímat k nim hodnotící stanoviska, monitorovat stav čerpání a kvality provádění jednotlivých projektů a v posledním roce první fáze čerpání finančních prostředků připraví podkladové dokumenty pro fázi druhou. Po odchodu lokálního konzultanta, po skončení aktivní intenzivní spolupráce, bude spolupráce probíhat tzv. vzdálenou podporou, případně bude tento systém přehodnocen a bude nastavena jiná forma. Výsledkem spolupráce je však ten fakt, že se doposud podařilo zadržet zhoršující se stav v oblasti sociálního začleňování, omezit migraci obyvatelstva, vytvořit úspěšný projekt asistentů prevence kriminality, založit obecně prospěšnou společnost Osoblažský cech, o.p.s. nebo zasíťovat jednotlivé aktéry na poli sociálních služeb, samosprávy a dalších institucí a navázat tak vzájemnou spolupráci.

Podrobné sociodemografické údaje, které jsou součástí východisek předkládaného plánu, je možné nalézt v aktuálním dokumentu, který byl vytvořen na podzim 2013 Slezskou univerzitou v Opavě na zakázku Agentury pro sociální začleňování - JANÁK, D., BEZDĚK, J., PILÁT, M. Situační analýza socioekonomického rozvoje Osoblažska, Opava 2013 – dostupná

na http://www.socialni-zaclenovani.cz/dokumenty/osoblaha

21

4

Proces střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb

na Osoblažsku 4.1

Organizační struktura střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku Zastupitelstva spolupracujících obcí

Uživatelé

Starostové spolupracujících obcí

Řídící skupina

Lokální partnerství

Koordinátor SPRSS

Pracovní skupina Sociální služby

Pracovní skupina Rodiny s dětmi, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením

Pracovní skupina Senioři a osoby zdravotně postižené

22

4.2

Členové pracovní skupiny sociální služby

Členové pracovní skupiny Sociální služby Jméno a příjmení

Subjekt

Bc. Pavla Bartoníková

ÚP Osoblaha

739 534 546

[email protected]

Mgr. Jan Bezděk

Obec Dívčí Hrad

737 435 092

[email protected]

Bc. Lenka Drozdová

Obec Slezské Pavlovice

724 180 701

[email protected]

Bc. Monika Dudová

Charita Krnov

725 104 441

[email protected]

Mgr. Břetislav Fiala

ASZ Harmonie, příspěvková organizace

777 111 058

[email protected]

777 005 771

[email protected]

Mgr. Miroslava Fofová Bc. Šárka Gaudková Bc. Martina Grivalská Martin Havránek Jan Hejtmánek Mgr. Daniela Houdková

Telefon

Slezská diakonie 737 702 896 Domov pro seniory Osoblaha, příspěvková organizace 739 487 324 Althaia o. p. s.

E-mail

[email protected] [email protected]

603 872 293

[email protected]

Obec Osoblaha 739 757 641 Domov pro seniory Osoblaha, příspěvková organizace 732 734 711

[email protected] [email protected]

Mgr. Martina Chlápková

JINAK, o. p. s.

605 292 990

[email protected]

Marcel Chovančák

Obec Hlinka

727 919 519

[email protected]

Bc. Jana Juřenová MSc.

LIGA o. p. s.

603 523 876

[email protected]

Tomáš Kleistner

Althaia o. p. s.

731 154 318

[email protected]

Mgr. Ivana Kmínková

731 191 868

[email protected]

Bc. Martina Kusová

Slezská diakonie Harmonie, příspěvková organizace

604 135 666

[email protected]

Bc. Magdaléna Kutálková, DiS.

Obec Osoblaha

736 614 876

[email protected]

Jiří Loskot

Armáda spásy v ČR, z. s.

737 215 429

[email protected]

Mgr. Dagmar Machaňová

Obec Osoblaha

731 610 860

[email protected]

Mgr. Karel A. Novák

ASZ

602 720 830

[email protected]

Veronika Papajová

Slezská diakonie

736 758 973

[email protected]

Bc. Julius Pavliska


773 770 203

[email protected]

Ing. Antonín Rous

Obec Osoblaha

731 610 860

[email protected]

Ing. Hana Rousová

JINAK, o. p. s.

724 066 023

[email protected]

Šárka Richtárová, DiS.

Slezská diakonie

731 692 936

[email protected]

Zdeňka Spurná

Obec Dívčí Hrad

736 223 051

[email protected]

Mgr. Katrin Surovková

Slezská diakonie

734 439 347

[email protected]

Mgr. Jaroslav Vejmola


773 770 201

[email protected]

Veronika Vyvialová

Althaia o. p. s.

739 208 809

[email protected]

23

4.3

Dotazníkové šetření V prvních

měsících

roku

2015

zpracovala

pracovní

skupina

Sociální

služby

dvoustránkový dotazník, který byl určen pro veřejnost spolupracujících obcí. Cílem dotazníku mělo být ověření tezí a SWOT analýz, které vypracovala pracovní skupina s ohledem na provedené

dotazníkové

šetření

u

starostů

spolupracujících

obcí

a institucí v regionu (lékaři, úřad práce, poskytovatelé sociálních služeb, základní škola). Po vypracování byl dotazník distribuován do spolupracujících obcí s žádostí o rozdání občanům. Po shromáždění všech dotazníků, které byly vráceny zpět koordinátorovi SPRSS, byly dotazníky vyhodnoceny s těmito výsledky: 

dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů (25 z Dívčího Hradu, 15 z Hlinky, 36 z Osoblahy a 13 ze Slezských Pavlovice)



nejvíce respondentů bylo ve věkovém rozmezí 27 – 45 let, nejméně pak ve věku na 75 let a ve věku 15 – 17 let Uvítali byste službu (telefonickou, terénní, přímou v kanceláři, pobytovou), která by pomohla lidem v těžké životní situaci? (např. domácí násilí, šikana, zneužívání,…

28 61

Potřebujete poradit v oblasti rodinného rozpočtu, řešení exekucí a dluhů? Uvítali byste službu ve věci např. pomoc s hospodařením, péčí o domácnost ...

ne

Uvítali byste rozšíření volnočasových aktivit pro děti a mládež a jaké?*

40

ne

64

V jakém prostředí chcete trávit své stáří? ve své domácnosti s podporou rodiny

ano

49

ne 15 12

*nejčastěji byly uváděny tělocvičny, prolézačky, trampolína, pořádné dětské hřiště, výlety, soutěže, sportovní aktivity, vzdělávání formou her

ano

25

ano

56

ve své domácnosti s terénní pečovatelskou službou

v zařízení pro seniory, např. v Domově pro seniory

24

Z výše uvedených graficky znázorněných odpovědí jasné vyplývá potřebnost naplánovaných sociálních služeb (viz. cíle a opatření níže), kdy je třeba si z uvedených odpovědí uvědomit, že: 

31,5% respondentů by uvítalo službu řešící těžké životní situace - domácí násilí, šikanu, zneužívání apod., tak skoro ten samý počet respondentů by uvítal službu v oblasti rodinného rozpočtu, řešení exekucí a dluhů. Tato potřeba odpovídá službě odborné sociální poradenství a sociálně aktivizačním službám pro rodiny s dětmi.



přes 55% respondentů by přivítalo rozšíření volnočasových aktivit pro děti a mládež, kdy jsou nejčastěji zmiňovány tělocvičny, prolézačky, trampolína, výlety a soutěže, vzdělávání formou her. Jasně je zde ukázána potřebnost nízkoprahových zařízení pro děti a mládež.



drtivá většina respondentů – přes 75% by chtělo ve stáří zůstat ve svém domě, ve svém přirozeném prostředí, za asistence a pomoci své rodiny nebo pečovatelské služby. Toto zjištění jasně koresponduje s opatřením zavést pečovatelskou službu v obcích, kde není poskytována a splnit tak přání jak nynějších, tak budoucích seniorů.

I když jsou zde výsledky shrnuty jen velmi stručně, bylo dotazníkové šetření cenným a důležitým podkladem pro plánování rozvoje sociálních služeb na léta 2015 – 2017 a výsledky potvrdily, že se pracovní skupina ubírá tím správným směrem.

25

5

Cíle střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na Osoblažsku

5.1

SWOT analýzy

Rodiny s dětmi, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením

1. 2. 3. 4.

5. 6. 7. 8. 9.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Silné stránky Střednědobé plánování sociálních služeb Základní škola, mateřské školy, zájmové kroužky Poskytovatelé sociálních služeb, návazné činnosti Zájmová činnost v obcích – TJ Slezan, hasiči, Ještěrky, taneční kroužek, fotbalový klub, Čtyřlístek, Děti džungle, Dívčí Hrad pro Osoblažsko, Duha, Paprsek Přístup jednotlivých obcí Asistenti prevence kriminality Vzájemná spolupráce obcí, NNO, školy, školek Působení protidluhové poradny Programy prevence základní školy

Příležitosti Financování v rámci KPSVL Financování z více zdrojů EU Programy směřující k zvýšení finanční gramotnosti obyvatel Programy směřující k zvýšení zaměstnanosti Rozvoj sociálního podnikání Vznik nových pracovních příležitostí Podmínky k zemědělské činnosti Koncepce dostupného bydlení Přeshraniční spolupráce Komunitní sociální práce Příležitost k získání stipendia pro studující Krizové fondy nadací Potravinová banka Komunitní role škol Alternativní doprava

1. 2.

Slabé stránky Nízká vzdělanostní struktura obyvatelstva Nedostatek pracovních příležitostí

3.

Nedostatek příležitostí k využití volného času

4.

Nízká finanční gramotnost

5. 6. 7.

1. 2. 3.

Špatná finanční situace Nákladné bydlení u soukromých vlastníků Vysoké náklady na potraviny a základní služby Odchod perspektivních obyvatel Příliv sociálně slabých rodin Nezájem obyvatel řešit své problémy Mezigenerační přenos Absence pozitivních vzorů Špatná dopravní dostupnost Absence policie Demotivující systém sociálních dávek Nedostatek odborných lékařů Hrozby Prohlubování sociálního vyloučení Ztráta zaměstnání Snížení životní úrovně

4.

Exekuce

5. 6.

Šikana Návykové látky a alkohol u nízké věkové skupiny obyvatel Latentní domácí násilí Trestná činnost - návykové látky Zhoršení financování sociálních služeb

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

7. 8. 9.

26

Dynamická část SWOT analýzy

Hledání příležitostí k překonání slabých stránek S rozvojem sociálního podnikání mohou vzniknout nové stabilní pracovní příležitosti a zabránit tak odchodu obyvatel z regionu Jak pomocí silných stránek překonat slabé stránky? Díky činnosti asistentů prevence kriminality dochází ke spolupráci s Policií ČR a může tak dojít k eliminaci rizika její absence v regionu Působením protidluhové poradny je možné docílit zlepšování finanční situace rodin a jednotlivců a tím předejít dalšímu zadlužování rodin Programy prevence realizované na základní škole pomáhají eliminovat výskyt sociálně patologických jevů, zejména šikany, kyberšikany, užívání návykových látek Díky působení mnoha zájmových organizací lze eliminovat nedostatek příležitostí pro trávení volného času

27

Senioři a osoby zdravotně postižené

4. 5. 6. 7.

Silné stránky Střednědobé plánování sociálních služeb Registrované sociální služby DpS Osoblaha, Harmonie, JINAK, o. p. s. Spolupráce obcí a registrovaných poskytovatelů sociálních služeb Spolupráce obcí a zájmových sdružení Působení protidluhové poradny Působení asistentů prevence kriminality Pořádání Dne sociálních služeb

8.

Aplikace AAK

8.

9. 10.

Politická vůle (podpora zastupitelů obcí)

9. 10. 11.

1. 2. 3.

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Program prevence Domova pro seniory Příležitosti Asistent sociální péče (terénní sociální služba - udržení člověka v jeho přirozeném prostředí) Vznik pečovatelské a odlehčovací služby pod DpS Srozumitelná informovanost o sociálních službách Zachování stávajících pracovních míst Vznik nových pracovních míst v rámci sociálního podnikání Financování soc. služeb z EU, MPSV, obcí

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Slabé stránky Velká důvěřivost seniorů Nízká finanční gramotnost Nedostatek odborné zdravotní péče (např. stomatolog) Bezbariérovost budov Dopravní nedostupnost Nedostatek dobrovolníků Nedostatek služeb občanské vybavenosti (pedikúra) Nedostatek pracovních příležitostí pro zdravotně postižené Nedostatek sociálních kontaktů Návykové látky (alkohol)

Nedostatek malometrážních bytů Hrozby

1.

Nárůst exekucí

2.

Šikana seniorů

3.

Nedůvěra vůči cizím lidem

4. 5.

Sociální izolace Zneužívání příspěvku na péči příbuznými příjemců Podomní prodejci Ohrožení kriminalitou (pojistné podvody)

6. 7.

Dynamická část SWOT analýzy Hledání příležitostí k překonání slabých stránek Vznik nových pracovních míst v rámci sociálně podnikatelských příležitostí může přinést zvýšení pracovních příležitostí pro zdravotně postižené Jak pomocí silných stránek překonat slabé stránky? Registrované sociální služby pomohou začleňovat seniory a zdravotně postižené a tak zmírnit nedostatek sociálních kontaktů, které mohou zapříčinit izolovanost této skupiny obyvatel Využíváním vhodné formy komunikace (AAK) lze účinně informovat seniory a zdravotně postižené s cílem zvýšení jejich vlastní ostražitosti a bezpečnosti v různých životních situacích

28

5.2

Cíle, opatření a aktivity střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb

Společné cíle

Cíl 1

Vytvoření systému sledování, hodnocení a zapracování změn střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb

Popis cíle

Účinné a účelné vyhodnocování procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb představuje nastavení souboru metodik a vnitřní dokumentace směřující k průběžnému sledování a evaluaci střednědobého plánování a případným revizím vyplývajícím z hodnocení a potřebných změn

Opatření k naplnění cíle

1.1 1.2 1.3

Opatření 1.1

Monitoring

Popis opatření

Průběžné sledování procesu SPRSS, vytvoření a schválení metodiky monitoringu, kontrola plnění opatření a aktivit střednědobého plánu

Aktivita 1.1.1

Vytvoření a schválení metodiky monitoringu

Předkládaný termín realizace

1. 7. 2015 – 1. 12. 2015

Předpokládaní realizátoři

Řídící skupina, koordinátor SPRSS

Předpokládané náklady

Mzdový náklad koordinátora ve výši 27 500 Kč, zajištění zázemí pro jednání řídící skupiny 500 Kč/rok

Předpokládané zdroje financování

Spolupracující obce, OPZ

Předpokládaný postup

Řídící skupina vytváří a schvaluje obsah metodiky za spolupráce s koordinátorem SPRSS

Předpokládané výstupy

Vytvořená a schválená metodika monitoringu

Monitoring Evaluace Aktualizace

29

Aktivita 1.1.2

Kontrola plnění opatření a aktivit střednědobého plánu


Průběžně


ŘS, vedoucí PS


Osobní náklady týmu


Rozpočty jednotlivých obcí a poskytovatelů zapojených do procesu SPRSS

Předpokládaný postup Předpokládané výstupy

Opatření 1.2 Popis opatření

Kontrola plnění opatření a aktivit střednědobého plánu bude probíhat v souladu s vytvořenou metodikou monitoringu Závěrečná zpráva z kontroly plnění opatření a aktivit střednědobého plánu v termínech a četnosti dle vytvořené metodiky monitoringu

Evaluace Systematické sledování procesu SPRSS, sledování kvality, vytvoření a schválení metodiky evaluace, pravidelné provádění hodnocení

Aktivita 1.2.1

Vytvoření a schválení metodiky evaluace


1. 7. 2015 – 1. 12. 2015










Vytvořená a schválená metodika evaluace

Aktivita 1.2.2

Provádění hodnocení


Průběžně


ŘS, vedoucí PS






Systematické sledování procesu SPRSS, jeho kvality a hodnot, bude probíhat v souladu s metodikou evaluace Evaluační zpráva v termínech a četnosti dle vytvořené metodiky evaluace 30

Opatření 1.3 Popis opatření

Aktualizace Zapracování změn do schváleného SPRSS, revize střednědobého plánu, vytvoření a schválení metodiky aktualizace

Aktivita 1.3.1

Vytvoření a schválení metodiky aktualizace


1. 7. 2015 – 1. 12. 2015










Vytvořená a schválená metodika aktualizace

Aktivita 1.3.2

Provádění aktualizace


Průběžně


ŘS, vedoucí PS






Provádění revize střednědobého plánu a zpracování změn v souladu s metodikou aktualizace Revidovaný střednědobý plán v souladu s metodikou aktualizace

31

Cíl 2

Zlepšit informovanost obyvatel Osoblažska o sociálních službách

Popis cíle

Informovanost cílových skupin, odborníků i veřejnosti o nabízených sociálních službách, souvisejících aktivitách a možnostech jejich využití je nezbytnou součástí procesu SPRSS, přičemž z analýzy tohoto procesu vyplynula potřeba větší a účinnější informovanosti občanů Osoblažska

Opatření 2.1

Využitím vhodných informačních kanálů zvýšit povědomí obyvatel Osoblažska o sociálních službách

Popis opatření

Zvýšení informovanosti obyvatel Osoblažska o sociálních službách je nutné podpořit vytvořením letáků, prezentací poskytovatelů na kulturních a společenských akcích obcí, na Dnech sociálních služeb, aktuálními informacemi na kabelové televizi a webových stránkách.


Vytvoření informačního letáku o poskytovaných sociálních službách na Osoblažsku a jeho průběžná distribuce na veřejně dostupná místa Průběžně


Pracovní skupiny, koordinátor SPRSS


3 Kč/ks


Spolupracující obce


Sběr informací o poskytovaných službách, finalizace letáku, rozeslání jednotlivým obcím v elektronické podobě k tisku, další distribuce na veřejná místa (čekárny lékaře, úřadu práce, pošta apod.)


Informativní leták v aktuálním znění, 2x za dobu realizace střednědobého plánu v množství 200 ks

Aktivita 2.1.2

Prezentace poskytovatelů sociálních služeb na Dnech sociálních služeb, kulturních a společenských akcích

Aktivita 2.1.1

Předkládaný termín realizace Předpokládaní realizátoři Předpokládané náklady

Průběžně Poskytovatelé sociálních a návazných služeb, vedení obcí, koordinátor SPRSS 10 000 Kč/akce (průměrně)




Oslovení poskytovatelů, zajištění potřebného zázemí pro prezentaci poskytovatelů, vlastní realizace akce


6 akcí za dobu realizace střednědobého plánu 32

Aktivita 2.1.3 Předkládaný termín realizace Předpokládaní realizátoři

Využití kabelové televize a vývěsek k informovanosti o sociálních službách Průběžně Vedení obcí, vedoucí pracovních skupin, koordinátor SPRSS

Předpokládané náklady a zdroje financování

-


-


Uveřejnění informací od poskytovatelů a obcí o sociálních službách, o procesu SPRSS, minimálně 1 x za 6 měsíců proběhne informace v kabelové televizi, vývěsky budou aktualizovány průběžně koordinátorem SPRSS


Zveřejnění aktuálních informací pro obyvatele

Aktivita 2.1.4

Tvorba propagačních materiálů poskytovateli sociálních služeb a jejich distribuce veřejnosti, prezentace poskytovatelů – webové stránky


Průběžně


Poskytovatelé sociálních a návazných služeb


3 Kč/ks


Rozpočty poskytovatelů


Aktivita 2.1.5 Předkládaný termín realizace Předpokládaní realizátoři Předpokládané náklady

Tisk letáků, účast a prezentace na akcích, pravidelné aktualizování webových stránek, využívání sociálních sítí Distribuované letáky, aktuální webové stránky, účast na akcích Pravidelná aktualizace webových stránek o procesu SPRSS Průběžně Koordinátor SPRSS Mzdový náklad koordinátora SPRSS ve výši 27 500 Kč/rok


Spolupracující obce


Koordinátor SPRSS zpracovává materiály k aktualizaci webových stránek a zajistí jejich vložení na webové stránky, nebo předání odpovědné osobě


Funkční webové stránky s aktuálními údaji týkajícími se procesu SPRSS na webových stránkách spolupracujících obcí

33

Cíl 3

Zvyšování finanční gramotnosti v regionu

Popis cíle

Zvyšování finanční gramotnosti u jednotlivců i rodin žijících v osoblažském regionu může vést ke snížení zadluženosti a vymanění z dluhových spirál, ve kterých se tito lidé nacházejí. Zvýšení vědomostí by mělo vést ke snížení specifických rizik při čerpání půjček a úvěrů, zejména nebankovních, jež jsou na trhu volně nabízeny a jednotlivci i rodinami využívány.

Opatření 3.1

Dostupnost a stabilita odborného sociálního poradenství v osoblažském regionu

Popis opatření

Zvýšením kapacity poskytování odborného sociálního poradenství zaměřeného na dluhové poradenství a realizací aktivizačních činností směřujících ke zvyšování finanční gramotnosti lze dosáhnout zastavení zadlužování jednotlivců i rodin v regionu a určité stabilizace měsíčního rozpočtu uživatelů poradenství.

Aktivita 3.1.1

Dluhové poradenství


Průběžně


Althaia o. p. s.



920 000 Kč/rok MSK, obecní rozpočty, soukromé grantové zdroje, OPZ Specializované odborné sociální poradenství zaměřené na protidluhové poradenství a řešení dluhových závislostí je postupně rozšířeno do všech spolupracujících obcí 85 uživatelů služeb/rok, rozšířená doba poskytování služby o 25%

Aktivita 3.1.2

Finanční gramotnost


Od 4/2016


Althaia o. p. s.


50 000 Kč/rok


Grantové a nadační zdroje, MSK, OPZ Přednášky, besedy a workshopy na odborná témata z oblasti finanční gramotnosti směřující k jejímu zvyšování, se specializací na různé věkové skupiny osob

Předpokládané zdroje financování Předpokládaný postup


10 realizovaných akcí/rok, 150 účastníků akcí/rok

34

Aktivita 3.1.3

Vytvoření zázemí pro poskytování odborného sociálního poradenství ve spolupracujících obcích


2016 - 2017


Obec Osoblaha, Althaia o. p. s.


IROP, grantové a nadační zdroje


1 000 000 Kč/podíl investičních akcí


Investiční příprava a vytvoření zázemí pro poskytování odborného sociálního poradenství ve spolupracujících obcích Osoblaha, Dívčí Hrad a Hlinka


3 prostory - zázemí pro pracovníky poradenství, 3 prostory pro individuální práci s uživateli poradenství

35

Rodiny s dětmi, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením

Cíl 1

Zajištění individuální práce s rodinami s dětmi

Popis cíle

Zajištění kontinuálního poskytování sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi na území spolupracujících obcí v terénní a ambulantní formě a rozvoj vhodných fakultativních činností, které mohou napomoci řešit složitou situaci rodin žijících v sociálně znevýhodněných podmínkách. 1.1


1.2

Rozvoj a udržitelnost sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Udržitelnost služby raná péče pro rodiny s dítětem se specifickými potřebami

Opatření 1.1

Rozvoj a udržitelnost sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi v regionu

Popis opatření

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi jsou zajišťovány formou ambulantní a terénní, přičemž jsou zaměřeny na rodiny s dítětem, u kterého je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě tíživé sociální situace, kterou rodiče nejsou schopni překlenout.

Aktivita 1.1.1

Rozvoj a udržení sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi v terénní a ambulantní formě


Průběžně


Althaia o. p. s., Slezská Diakonie Althaia 2 000 000 Kč/rok Slezská diakonie 723 600 Kč/rok

Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování

MSK, obce, nadace a grantové zdroje, OPZ


Postupná stabilizace sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi ve spolupracujících a dalších obcích, přičemž služby jsou vykonávány zkušeným vyškoleným personálem a rozsah doby poskytování služeb je celkově navýšen o 20%, poskytovány jsou návazné činnosti (např. šatník, potravinové balíčky)

36


50 uživatelů služeb/rok, rozšířená doba poskytování služby o 20%; - omezení negativních dopadů krizových situací na děti a stabilizace rodinného zázemí - zabránění poškozování dítěte a zlepšení jeho životní situace - ochrana dětí ze sociálně ohrožených dětí - zlepšení psychosociálních a dalších individuálních dovedností uživatelů služeb

Aktivita 1.1.2

Rozšíření kapacity sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi


Od 1/2016


Slezská diakonie


180 000 Kč/rok


OPZ, nadace Zajištění finančních prostředků pro rozšíření služby o 0,5 úvazku a poskytování služeb ve zvýšeném úvazku na území Osoblažska



Navýšení kapacity služby o 4 rodiny (cca 12 osob), zvyšování kvality služeb, možnost poskytování služeb vyššímu počtu potřebných rodin na území Osoblažska

Aktivita 1.1.3

Poskytnutí zázemí a podpory pro rozvoj vzájemných vztahů v rodinách prostřednictvím společného trávení času rodičů a dětí v nepříznivé sociální situaci


Průběžně


Slezská diakonie


20 000 – 40 000 Kč /rok MPSV - Odbor rodinné politiky a politiky stárnutí, nadace, obce



Prostřednictvím projektu „Nejsme na to sami“ budou realizovány aktivity podporující společné kvalitní trávení času rodičů a dětí v nepříznivé sociální situaci; cílem aktivit je podpora vztahů v rodině, osobní rozvoj dětí v bezpečném prostředí, podpora rodin


Realizováno bude 6 ročně pro 20 rodin - rozvoj dětí ze sociálně ohrožených rodin - zlepšení vzájemných vztahů v ohrožených rodinách - rozvoj rodičovských dovedností a kompetencí - prevence prohloubení nepříznivé sociální situace rodin 37

Aktivita 1.1.4

Klub rodičů


od 1/2016


Althaia o. p. s.


100 000 Kč/rok


grantové a nadační zdroje, OPZ, MSK Zapojení rodičů dětí do společných činností se zaměřením na zkvalitňování vzájemných rodinných vazeb a vztahů, upevňování rodičovských kompetencí a společně trávený čas členů rodin


10 realizovaných akcí/rok, zapojení 25 rodin

Aktivita 1.1.5

Vytvoření zázemí sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi ve spolupracujících obcích


2016 - 2017








Investiční příprava a vytvoření zázemí pro sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi ve spolupracujících obcích Osoblaha, Dívčí Hrad a Hlinka


3 prostory - zázemí pro pracovníky služeb, 3 prostory pro práci s uživateli služeb

Opatření 1.2

Udržitelnost služby raná péče pro rodiny s dítětem se specifickými potřebami

Popis opatření

Raná péče je terénní (případně ambulantní) sociální služba poskytovaná rodinám, ve kterých se narodilo a vyrůstá dítě se zdravotním postižením od narození do jeho 7 let. Služba je zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby.

Aktivita 1.2.1

Podpora rodin s dítětem se zdravotním postižením prostřednictvím rané péče


Průběžně


Slezská diakonie - Poradna rané péče MATANA 1 500 000 Kč/rok (náklady jsou plánovány v rámci celé působnosti služby, konkrétně však průměrně 36 tis. Kč/rok/rodina)

Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování

MSK, města a obce dle působnosti služby, nadace a nadační fondy

38

-


-

-


-

poskytování rané péče v domácím prostředí uživatelů - podpora a poradenství rodin s dětmi do 7 let, které mají zdravotní postižení nebo opožděný či ohrožený vývoj ze zdravotních důvodů; podpora všech členů rodiny - rodičů, pěstounů, sourozenců, příbuzných a podpora vývoje dětí průběžná propagace služby, realizace kampaně Týden rané péče, případná depistáž spolupráce poskytovatelů rané péče v rámci Volného sdružení poskytovatelů rané péče v Moravskoslezském kraji posílení kompetencí a sebedůvěry rodin s dítětem s postižením, rodina se orientuje v oblastech péče a podpory pro dítě s postižením a tím se snižuje její závislost na sociálních systémech informované rodiny pečující o zdravotně postižené dítě již od narození dítěte informovaní odborníci ve zdravotnictví, kteří nabízí rodině dítěte s postižením kromě své péče i navazující služby snížení negativního dopadu postižení na život dítěte a jeho rodiny zvýšení vývojové úrovně dítěte v oblastech, které jsou postiženy nebo ohroženy

39

Cíl 2

Popis cíle

Opatření 2.1

Aktivní volný čas dětí a mládeže Zajištění rozšíření nabídky činností pro smysluplné trávení volného času dětí a mládeže ve spolupracujících obcích, vytvoření zázemí pro sociální službu nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ve spolupracujících obcích. Dostupnost a stabilita služeb nízkoprahového zařízení pro děti a mládež v osoblažském regionu

Popis opatření

Rozvojem ambulantní formy nízkoprahového zařízení ve spolupracujících obcích bude dostupná kvalitní nabídka činností pro děti a mládež v jejich bezprostřední blízkosti, v důvěryhodném prostředí obce, kde žijí. Nabídka bude moci zasahovat cílená specifika potřeb cílové skupiny.

Aktivita 2.1.1

Rozvoj a udržení sociální služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež


Průběžně


Althaia o. p. s.


2 600 000 Kč/rok MSK, obecní rozpočty, soukromé grantové zdroje, OPZ

Předpokládané zdroje financování Předpokládaný postup

Poskytování sociální služby v nejvhodnější (ambulantní) formě prostřednictvím kvalitního personálu ve čtyřech spolupracujících obcích


120 uživatelů služeb/rok, rozšířená doba poskytování služby o 50%

Aktivita 2.1.2

Filmový klub


od 4/2016


Althaia o. p. s.


45 000 Kč/rok


grantové a nadační zdroje, MSK


Vzdělávací i zábavné pořady na aktuální témata, natáčení vlastních videozáznamů a dokumentů


5 realizovaných akcí/rok, zapojení 10 uživatelů/rok

40

Aktivita 2.1.3

Vytvoření zázemí sociální služby nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ve spolupracujících obcích


2016 - 2017








Investiční příprava a vytvoření zázemí pro prostory nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve spolupracujících obcích Osoblaha, Dívčí Hrad a Hlinka


3 prostory - zázemí pro pracovníky služby, 3 prostory pro individuální práci s uživateli služby, 6 prostorů pro ostatní činnosti s uživateli

41

Senioři a osoby zdravotně postižené

Cíl 1

Posílit a rozšířit kapacitu terénních služeb pro seniory a osoby zdravotně postižené

Popis cíle

Z informací zjištěných v rámci procesu SPRSS vyplynula potřeba zajistit lidem s postižením a seniorům na Osoblažsku potřebnou podporu přímo v jejich přirozeném prostředí formou terénní sociální služby. 1.1


1.2 1.3 1.4

Vznik sociální služby podpora samostatného bydlení v kapacitě 2 osoby Rozšíření kapacity sociální služby podpora samostatného bydlení na Osoblažsku Udržení kapacity pečovatelské služby Rozšíření pečovatelské služby místně a časově

Opatření 1.1

Vznik sociální služby podpora samostatného bydlení v kapacitě 2 osoby

Popis opatření

Od července 2015 v obci Osoblaha bude fungovat Podpora samostatného bydlení poskytovaná společností JINAK, o. p. s. v kapacitě 2 osoby. Služba bude dostupná 7 dní v týdnu od 7 do 20 hodin.


Od 7/2015


JINAK, o. p. s.


480 000 Kč/rok


90 % státní rozpočet, 4 % příjmy od klientů, 3 % obec Osoblaha, 3 % jiné zdroje


Poskytovatel zajistí poskytování služby podpora samostatného bydlení pro 2 osoby v náležitě kvalitě; současně podá včas projekty tak, aby získal finance z výše uvedených zdrojů


Podpora samostatného bydlení v Osoblaze bude poskytována v kapacitě pro 2 osoby

42

Opatření 1.2

Rozšíření kapacity sociální služby podpora samostatného bydlení na Osoblažsku

Popis opatření

Od července 2015 bude v obci Osoblaha realizována podpora samostatného bydlení poskytovaná společností JINAK, o. p. s. v kapacitě 2 osoby. Na základě posledních zjištění je třeba od roku 2016 navýšit kapacitu služby. Aby došlo k uspokojení poptávky, je žádoucí rozšířit kapacitu stávající služby z 2 na 4 osoby.


Od 1/2016


JINAK, o. p. s.


150 000 Kč /rok


90 % státní rozpočet, 4 % příjmy od klientů, 3 % obec Osoblaha, 3 % další zdroje



Poskytovatel navýší kapacitu sociální služby podpora samostatného bydlení od ledna 2016 o 2 osoby (celková kapacita služby bude 4 osoby), bude poskytovat službu v náležitě kvalitě; současně podá včas projekty tak, aby získal finance z výše uvedených zdrojů Podpora samostatného bydlení v Osoblaze bude od 1/2016 poskytována v kapacitě 4 osoby

Opatření 1.3

Udržení kapacity pečovatelské služby

Popis opatření

Z analýz provedených v procesu SPRSS vyplývá potřeba rozšíření kapacity terénních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Uživatelé chtějí co nejdéle setrvat ve svém přirozeném prostředí, využívat pečovatelskou službu a proto je nutné péči rozšířit tak, aby byla místně dostupná v dalších obcích Osoblažska, kde doposud služba nepůsobí.


Průběžně


Charita Krnov


300 000 Kč /rok


40 % státní rozpočet, 30 % příjmy od klientů, 20 % příjmy od obcí, 10 % dary


Poskytovatel bude realizovat činnosti v plném rozsahu stanovené sociální služby


Zachování stávající kapacity uživatelů služby 43

Opatření 1.4

Rozšíření pečovatelské služby místně a časově

Popis opatření

Pečovatelskou službu dle poptávky seniorů a osob se zdravotním postižením je nutno rozšířit. Jedná se o rozšíření do obcí, kde pečovatelská služba doposud nepůsobí a o časové rozšíření působnosti pečovatelské služby. Je třeba reagovat na skutečné potřeby seniorů a pečujících rodin rozšířením kapacity terénních služeb ve večerních hodinách, o víkendech a svátcích.


Průběžně


Charita Krnov, obce


300 000 Kč /rok


40 % státní rozpočet, 30 % příjmy od klientů, 20 % příjmy od obcí, 10 % dary


Poskytovatel zajistí finanční prostředky - poskytovatel podá žádosti o granty dotace, budou vyčísleny úhrady uživatelů, bude poskytována kvalitní registrovaná služba, zástupci obcí porozumí sociálním službám, budou se podílet na vzájemné spolupráci


Rozšířená kapacita sociální služby o 20%

44

Cíl 2

Posílit a rozšířit kapacitu ambulantních služeb pro seniory a osoby zdravotně postižené

Popis cíle

Z informací zjištěných v rámci procesu SPRSS vyplynula potřeba zajistit lidem s postižením a seniorům na Osoblažsku potřebnou podporu formou možnosti trávit aktivní část dne mimo prostor bydlení, tj. např. v ambulantních službách. 1.1


1.2

Udržení kapacity sociálně terapeutické dílny na Osoblažsku Rozšíření kapacity sociálně terapeutické dílny na Osoblažsku

Opatření 2.1

Udržení kapacity sociálně terapeutické dílny na Osoblažsku

Popis opatření

V současné době v obci Osoblaha funguje sociálně terapeutická dílna s kapacitou 12 osob. Služba je dostupná v pracovní dny od 8 do 15 hodin. Služba je plně využita občany Osoblažska a je žádoucí udržení minimálně její stávající kapacity, tj. 12 osob.


Průběžně


JINAK, o. p. s.


840 000 Kč/rok


90 % dotace MPSV, 4 % obec Osoblaha a obce, 6 % jiné (dary, prodej výrobků apod.)



Poskytovatel zajistí poskytování služby sociálně terapeutické dílny pro 12 osob v náležitě kvalitě; současně podá včas projekty tak, aby získal finance z výše uvedených zdrojů Sociální služba sociálně terapeutická dílna v Osoblaze bude poskytována v kapacitě pro 12 osob po celou dobu realizace střednědobého plánu

Opatření 2.2

Navýšení kapacity sociálně terapeutické dílny na Osoblažsku

Popis opatření

V současné době v obci Osoblaha funguje sociálně terapeutická dílna s kapacitou 12 osob. Po této službě byla zaznamenána zvýšená poptávka, potřebou je navýšení kapacity sociálně terapeutické dílny na 18 osob.


Od 9/2015


JINAK, o. p. s.


420 000 Kč/rok 45


90 % dotace MPSV, 4 % obec Osoblaha a obce, 6 % jiné (dary, prodej výrobků apod.)


Poskytovatel zajistí navýšení kapacity služby sociálně terapeutické dílny z 12 na 18 osob, bude poskytovat službu v náležitě kvalitě; současně podá včas projekty tak, aby získal finance z výše uvedených zdrojů


Od 9/2015 bude poskytována služba sociálně terapeutická dílna v Osoblaze v kapacitě 18 osob po celou dobu realizace střednědobého plánu

Cíl 3

Zajištění pobytových služeb pro seniory a osoby zdravotně postižené

Popis cíle

Zajištění pobytových služeb pro seniory je možností důstojného bydlení a celodenní péče pro osoby se sníženou soběstačností, kteří vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu již nemohou setrvávat ve svém přirozeném prostředí ani za využití terénních a ambulantních služeb. Zajištění pobytových služeb pro osoby s mentálním a kombinovaným postižením a podpora jejich individuálních potřeb.


1.1 1.2

Opatření 3.1

Udržení pobytové služby domov pro seniory

Popis opatření

Cílem je zajistit a udržet stávající pobytovou službu určenou pro seniory a zvýšit kvalitu této služby směřující k vytváření vhodného prostředí pro důstojný a aktivní život ve stáří.


Průběžně


Domov pro seniory Osoblaha, Obec Osoblaha


16 000 000 Kč/rok


MSK, ÚP, zdravotní pojišťovny, úhrady uživatelů, grantové a jiné zdroje



Udržení pobytové služby domov pro seniory Udržení kapacity služby chráněné bydlení

Poskytování kvalitní sociální služby, zajištění informací cílové skupině, vzdělávání zaměstnanců dle aktuálních potřeb uživatelů Udržení potřebné kapacity lůžek, udržení pracovních míst, zajištění kvalifikovaného personálu, jeho průběžného vzdělávání a rozvoje směřujícího ke zvýšení kvality poskytované sociální služby 46

Opatření 3.2

Udržení kapacity služby chráněné bydlení

Popis opatření

Harmonie, příspěvková organizace poskytuje celoroční pobytové služby lidem s mentálním a kombinovaným postižením ve věku od 18 let a více, kteří vzhledem ke svému postižení nemohou žít ve svém přirozeném prostředí. Jedná se o pobytovou službu pro osoby, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Cílem této služby je podpora při vedení domácnosti včetně hospodaření a připravovat tak uživatele na samostatnější život.

Aktivita 3.2.1

Zajištění financí na provoz chráněného bydlení


Průběžně


Harmonie, příspěvková organizace, zřizovatel (MSK)


-


Poskytovatel plánuje financování provozu sociální služby a aktivně vyhledává zdroje na krytí těchto nákladů Zajištěné finance pro provoz sociální služby, uzavřené smlouvy o finančních příspěvcích ve výši 100% plánovaného rozpočtu


Aktivita 3.2.2

Poskytování sociální služby


Průběžně


Harmonie, příspěvková organizace, zřizovatel (MSK)


3 000 000 Kč/rok Dotace MSK, úhrady uživatelů, dotační a grantové zdroje Poskytovatel realizuje činnosti sociální služby v maximální kvalitě pro všechny uživatele služby Poskytovatel zajistí poskytování služby chráněné bydlení pro 12 uživatelů v náležité kvalitě

Předpokládané zdroje financování Předpokládaný postup Předpokládané výstupy

47

Podpora souvisejících služeb Cílem komunitního plánování je podporovat aktivity organizací, které poskytují své služby rodinám s dětmi, osobám sociálně vyloučeným, seniorům, osobám se zdravotním postižením a dalším cílovým skupinám komunitního plánování, přičemž se nejedná o aktivity, které vyžadují registraci dle zákona o sociálních službách. služby:

V současné době se podporují níže uvedené aktivity organizací realizující související

Cíl 1

Podpora rozvoje sociální ekonomiky v regionu

Popis cíle

Sociální ekonomika je v podstatě komplementární možností řešení specifických sociálních, ekonomických a environmentálních problémů osoblažského regionu, zejména ve smyslu pomoci při řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a využívání místních zdrojů. Může významně napomoci zvyšování úrovně regionu a zvyšování životní úrovně místních obyvatel.

Opatření 1.1

Podpora sociálního podnikání

Popis opatření

Vznik a rozvoj sociálních podniků v osoblažském regionu může přinést pracovní příležitosti pro dlouhodobě nezaměstnané obyvatele regionu, kteří jsou zdravotně či sociálně znevýhodnění.

Aktivita 1.1.1

Realizace sociálně podnikatelských projektů

Předpokládaný termín realizace

Od 4/2016


Podnikatelé regionu – fyzické a právnické osoby


40 000 000 Kč/celkové náklady na vznik a rozvoj sociálně podnikatelských činností


IROP, OPZ, ÚP, soukromé finanční zdroje


Realizace sociálně podnikatelských projektů na základě úspěšného zpracování podnikatelských záměrů v časové dotaci 24 měsíců, po nichž by měly sociální podniky vykonávat vlastní činnost z převážně vlastních příjmů sociálního podniku


35 zaměstnaných osob, 8 podaných sociálně podnikatelských záměrů

48

Aktivita 1.1.2

Poradenství k sociálnímu podnikání


Průběžně


LIGA o. p. s., Althaia o. p. s.


400 000 Kč/rok Grantové a nadační zdroje, MSK, OPZ, soukromé finanční zdroje Poradenství specializované pro potřeby sociálních podniků při vzniku, při udržitelnosti, při rozvoji, se zaměřením na management změny a formulaci strategií sociálních podniků; příprava a implementace indikátorů sociálního podniku do chodu podniku




10 klientů/rok

Aktivita 1.1.3

Vzdělávací aktivity pro sociální podniky


Od 4/2016


LIGA o. p. s., Althaia o. p. s., Osoblažský cech, z. ú.


100 000 Kč/rok


Grantové a nadační zdroje, MSK, OPZ, soukromé finanční zdroje


Nabídka vzdělávacích aktivit v oblasti managementu, řízení rizik, podnikových financí, strategického plánování, age managementu a řízení lidských zdrojů, a rekvalifikační kurz manažer sociálního podniku budou nabízeny sociálním podnikům a podnikatelům s cílem zvýšení odborných dovedností a znalostí směřujících k dalšímu rozvoji a udržitelnosti jejich sociálních podniků


8 akcí/rok


Zvyšování zaměstnatelnosti osob osoblažského regionu Od 4/2016


Osoblažský cech, z. ú.


500 000 Kč/rok


OPZ, MSK, soukromé granty

Aktivita 1.1.4



Nabídka aktivit směřujících k získání nových znalostí a dovedností, které pomohou dlouhodobě nezaměstnaným zvýšit šance na uplatnění na pracovním trhu 30 podpořených osob za dobu realizace střednědobého plánu, 15 zaměstnaných osob 49

Cíl 2

Postupné zefektivnění spolupráce s obyvateli vyloučené lokality a zvýšení jejich participace na životě v lokalitě

Popis cíle

Vznik, rozvoj a realizace komunitní práce s obyvateli sociálně vyloučených lokalit v Osoblaze. Komunitní práce umožňuje navázání komunikace mezi obyvateli sociálně vyloučených lokalit (nově příchozími sociálně ohroženými rodinami či jednotlivci) a stávajícími obyvateli obce.

Opatření 2.1

Zahájení realizace komunitní práce s obyvateli lokality

Popis opatření

V osoblažském regionu dochází v různých částech některých obcí k vyšší koncentraci osob sociálně vyloučených s kumulací specifických sociálních problémů, se kterými je potřebné zahájit proces zmírňování sociálního vyčlenění prostřednictvím realizace komunitní práce. Komunitní práce pomůže aktivizovat skupiny nově příchozích obyvatel a napomáhat tak k jejich začlenění.

Aktivita 2.1.1

Vznik, rozvoj a realizace komunitní práce


Průběžně


Slezská Diakonie


2 000 000 Kč/doba realizace střednědobého plánu


OPZ, MSK, obce, nadační zdroje -


-


-

navazování kontaktu s nájemníky ve vyloučených lokalitách, mapování komunikace s majiteli domů aktivity směřující ke zplnomocňování komunity, vytvoření iniciační skupiny posílení vlastní aktivity komunity, aktivity zaměřené na zlepšení vzájemného v aktivizace komunit efektivnější komunikace s obyvateli obce zlepšení vzájemného soužití snížení napětí

50

Cíl 3

Zřízení Dobrovolnického centra DC - Slezská diakonie

Popis cíle

Dobrovolnické centrum je službou, při níž obyčejní lidé, kteří se rozhodnou věnovat část svého času ve prospěch druhých lidí, mohou nabídnout svou pomoc a podporu ostatním.

Opatření 3.1

Vytvoření služby dobrovolnického centra

Popis opatření

Dobrovolníci v dobrovolnickém centru nalézají uplatnění při práci se všemi cílovými skupinami řady sociálních služeb. Dobrovolníci se mohou na Osoblažsku věnovat lidem se zdravotním postižením, seniorům, rodinám s dětmi, lidem v obtížné životní situaci. Dobrovolnická činnost je vysoce humánní a potřebná pomoc člověka člověku.


Průběžně


Slezská Diakonie


20 – 30 000 Kč


MSK, obce, nadace, soukromé granty -



oslovování občanů s informacemi o dobrovolnické činnosti, tisk letáků, plakátů, aktuální informace na webových stránkách a v tisku - seznamování veřejnosti s činností sociálních služeb prostřednictvím dobrovolnické práce - v rámci dobrovolnické činnosti proškolování veřejnosti v práci s lidmi s různými sociálními problémy Distribuované letáky, aktuální webové stránky, zapojení občanů do práce v sociálních službách

51

Seznam použitých zkratek

AAK

Alternativní a augmentativní komunikace

ASZ

Agentura pro sociální začleňování, odbor sociálního začleňování Úřadu vlády ČR

ČSR

Československá republika

DpS

Domov pro seniory

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

IROP

Integrovaný regionální operační program

KPSS

Komunitní plánování sociálních služeb

KPSVL

Koordinovaný přístup v sociálně vyloučených lokalitách

LP

Lokální partnerství

MAS

Místní akční skupina

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSK

Moravskoslezský kraj

MŠ

Mateřská škola

OPZ

Operační program Zaměstnanost

PS

Pracovní skupina

ŘS

Řídící skupina

SPRSS

Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb

SAS

Sociálně aktivizační služby

SDK

Slezská Diakonie

TČ

Trestné činy

UoZ

Uchazeči o zaměstnání

ÚP

Úřad práce

VPP

Veřejné prospěšné práce

ZŠ

Základní škola

Vysvětlení pojmů: Projektová fiše Evaluace

dokument obsahující souhrnné informace o určitém zamýšleném projektu hodnocení

52

Přílohy Příloha č. 1 - Základní statistické údaje Mapa Moravskoslezského kraje (červeně vyznačeno Osoblažsko)

zdroj: http://cyklo-osoblazsko.unas.cz/

Zeměpisné souřadnice:


50°14′38″ 50°16′48″ 50°16′31″ 50°18′43″

Katastrální výměra:


11,98 km2 8,77 km2 18,16 km2 6,63 km2

s. s. s. s.

š., š., š., š.,

17°38′30″ 17°40′20″ 17°42′55″ 17°42′11″

v. v. v. v.

d. d. d. d.

53


Nadmořská výška:


307 254 220 200

m m m m

Počet obyvatel v obcích: (k 31. 12. 2014)


268 184 1146 224

n. n. n. n.

m. m. m. m.

Počet obyvatel


54

Příloha č. 2 - Poloha a obecná charakteristika Hranici Osoblažského výběžku klademe ve vnitrozemí zhruba na linii spojující středy obcí Janov a Město Albrechtice. Zbývající omezení představuje převážně uměle vytvořená česko-polská státní hranice, pouze na několika místech jí tvoří vodní toky. Obvod studovaného území má délku téměř 83 km a zaujímá plochu 176 km2. Nejvýchodnější místo Osoblažska se nachází asi 1 km na východ od Matějovic (501417 s. š., 174602 v. d., 269 m n. m.). Nejzápadnější mezní bod je severně od Janova na průsečíku vrstevnice 435 m n. m. a česko-polské státní hranice (501615 s. š.,172816 v. d.). Severní mezní bod leží v cípu Osoblažského výběžku (501941 s. š., 174123 v. d., 245m n. m.). Na jihu se mezní bod nalézá východně od Města Albrechtice na styku toku řeky Opavice se státní hranicí (500938 s. š., 173543 v. d., 387 m n. m.). Geomorfologicky se území, jehož převážná část je tvořena mírně zvlněnou Jindřichovskou pahorkatinou, vyznačuje menší tvarovou pestrostí než přilehlá jesenická oblast. Na severovýchodě postupně přechází do Osoblažské nížiny, která je spolu s Opavskou pahorkatinou součástí Středopolské nížiny. V některých částech má Jindřichovská pahorkatina velkou reliéfovou energii, v jiných je naopak zcela plochá. Obecně sklon terénu klesá od jihozápadu k severovýchodu. Nejnižším místem je kóta 204 m n. m. na soutoku řek Prudniku a Osoblahy. Nejvyšším místem je hřbetní komplex Kobyly (574 m n. m.). Na základě geomorfologické homologie je Osoblažsku bližší severní část území Javornického výběžku než sousední Hlučínská pahorkatina, i když má stejnou glaciální minulost. V případě Osoblažské nížiny se jedná o předbádenskou sníženinu. Dnešní reliéf vznikl až po ústupu ledovce z období sálského zalednění. Jedná se o erozní reliéf, který nemá charakter reliéfu původní glaciální akumulace, jejíž tvary jsou natolik pozměněny, že nejsou rozpoznatelné geneticky. Tímto se ráz krajiny liší od oblastí v Polsku či Německu, které byly přímo zasaženy viselským zaledněním a které se vyznačují “svěžestí“ tvarů ledovcové akumulace8.

8

zdroj: http://is.muni.cz/th/106915/prif_b/Bakalarska_prace.doc

55

Příloha č. 3 - Obyvatelstvo Počet obyvatel celkem dle jednotlivých obcí: Dívčí Hrad 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet obyvatel 271 259 278 266 271 272 275

2011 274

2012 271

2013 272

2014 268

Dívčí Hrad 278

280

275

počet obyvatel

275

271

271

274

272

271

272 268

270

266

265 259

260

Dívčí Hrad

255 250 245 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


Hlinka 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet obyvatel 246 246 245 245 240 236 233

2011 214

2012 199

2013 195

2014 184

Hlinka 300

246

počet obyvatel

250

246

245

245

240

236

233 214

200

199

195

184

150 Hlinka 100 50 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

vždy k 31. 12. daného roku 56

Osoblaha 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet obyvatel 1112 1134 1146 1150 1149 1133 1129

2011 1107

2012 1131

2013 1106

2014 1146

Osoblaha 1 160 1 146

počet obyvatel

1 150

1 150 1 149

1 134

1 140

1 146 1 133

1 131

1 129

1 130

1 120

1 112 1 107

1 110

1 106

Osoblaha

1 100 1 090

1 080 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


Slezské Pavlovice 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 počet obyvatel 172 178 180 168 182 191 199

2011 219

2012 225

2013 224

2014 224

Slezské Pavlovice 250

počet obyvatel

200

219 172

178

180

182

191

225

224

224

199

168

150 Slezské Pavlovice

100 50 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


57


2004 271 246 1112

Celkem počet obyvatel v obcích 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 259 278 266 271 272 275 274 246 245 245 240 236 233 214 1134 1146 1150 1149 1133 1129 1107

2012 271 199 1131

2013 272 195 1106

2014 268 184 1146

172

178

225

224

224

180

168

182

191

199

219

Souhrn

počet obyvatel

1500 1000

Dívčí Hrad Hlinka

500


0 2004 2005

2006 2007

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


58

Počet narozených a zemřelých obyvatel dle jednotlivých obcí: Dívčí Hrad 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2 3 5 3 3 2 9 2 3 3 2 3 1 4

narození zemřelí

2011 1 1

2012 3 3

2013 2 2

2014 3 2

Dívčí Hrad 10

9

9

počet obyvatel

8 7 6

5

5

4

4 3

3

3

2

3

3

2

3 2

2

3 2

1

2

narození zemřelí

1

1 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


Hlinka 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 4 5 2 2 3 1 4 1 5 4 1 2 6 0

narození zemřelí

2011 3 4

2012 3 4

2013 1 6

2014 1 5

Hlinka 7 6

6

6

počet obyvatel

5

5

5 4

4

4

4

4

3

3

4 3

narození

3 2

2

2

zemřelí

2 1

1

1

1

1

1 0 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


59

Osoblaha 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 7 15 9 12 13 9 9 19 11 33 15 24 14 13

narození zemřelí

2011 14 23

2012 10 22

2013 12 29

2014 20 23

Osoblaha 33

35

29

počet obyvatel

30 24

25 20

23 20

22

19 15

15 10

23

15 12

11

13

9

14 9

13

14

narození

12 10

9

zemřelí

7

5 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


Slezské Pavlovice 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 1 5 3 4 0 2 2 4 1 1 0 1 2 2

narození zemřelí

2011 3 0

2012 6 3

2013 3 2

2014 6 4

Slezské Pavlovice 7 6

6

6

počet obyvatel

5 5

4

4

4

4 3

3

3

3

narození

3 2

2

2

zemřelí

2 1

1

1

1

1 0

0

2007

2008

0

0 2004

2005

2006

2009

2010

2011

2012

2013

2014


60

Počet přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel dle jednotlivých obcí: Dívčí Hrad 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 17 11 28 14 18 11 4 14 23 11 27 13 11 6

přistěhovalí vystěhovalí

2011 3 13

2012 2 5

2013 7 6

2014 6 11

Dívčí Hrad 28

30 23

počet obyvatel

25 20 15

27

18

17 14

14 11

13

11

13 11

10 6 4

5

přistěhovalí

11 5 3

7 6

vystěhovalí 6

2

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


Hlinka 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 16 7 5 10 5 6 14 7 7 4 11 11 5 21


2011 8 16

2012 2 16

2013 14 13

2014 8 15

Hlinka 25 21

počet obyvatel

20 16

16

15 11 10 10 5

16

14

7

14 13

11 8

7 5 4

15

5

8

6 5


2

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


61

Osoblaha 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 34 51 48 62 42 32 46 46 33 12 55 32 43 46


2011 62 47

2012 84 48

2013 76 84

2014 110 67

Osoblaha 120

110

100

počet obyvatel

84 80

60

46

34

40

51

62 55 48

67

62 42 32

33

84 76

43 32

46

47

48


12

20 0

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014




2011 41 34

2012 19 16

2013 21 23

2014 9 11


41

40 34

počet obyvatel

35 28

30 22

25 18

20 13 11

15 10 5

19 13

6 32

20

2

19 16

23 21 přistěhovalí 11 9

vystěhovalí

4

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


62

Počet mužů a žen dle jednotlivých obcí: Dívčí Hrad 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 143 136 147 141 145 145 149 128 123 131 125 126 127 126

muži ženy

2011 145 129

2012 141 130

2013 143 129

2014 142 126

Dívčí Hrad 160

počet obyvatel

140

143 128

147 136 123

131

141 125

145 126

145 127

149

145

126

129

141 130

143 129

142 126

120 100 80

muži

60

ženy

40 20 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


Hlinka 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 127 122 124 123 120 115 116 119 124 121 122 120 121 117

muži ženy

2011 110 104

2012 103 96

2013 101 94

2014 95 89

Hlinka 140

127 119

124 122

124 121

123 122

120

počet obyvatel

120

121 115

117 116

110 104

100

103 96

101 94

95 89

80 muži

60

ženy

40 20 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


63

Osoblaha 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 552 568 568 568 565 558 546 560 566 578 582 584 575 583

muži ženy

2011 531 576

2012 544 587

2013 544 562

2014 580 566

Osoblaha 600 590

578

počet obyvatel

580 570 560

568 566

568

584

582

580

576

575 568

587

583

565

560 552

546

550

566

562

558

540

544

544 muži

531

ženy

530 520 510 500 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014



muži ženy

2011 102 117

2012 109 116

2013 108 116

2014 113 111


počet obyvatel

120 100

88 84

93 85

93 87

89 79

97 85

99 92

103 96

102

116 109

116 108

113 111

80 muži

60

ženy

40 20 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014


64

Počet obyvatel v jednotlivých věkových skupinách dle jednotlivých obcí: Dívčí Hrad 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 55 54 55 49 49 44 49 181 170 187 180 186 191 194 35 35 36 37 36 37 32

0 – 14 let 15 – 64 let nad 65 let

2011 46 195 33

2012 45 189 37

2013 46 190 36

2014 44 189 35

Dívčí Hrad 250

počet obyvatel

200

181

187

170

180

186

191

194

195

189

190

189

150 0 - 14 let 100 50

55 35

54 35

55 36

15 - 64 let 49 37

49 36

44 37

49 32

46 33

45 37

46 36

44 35

65 a více let

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


Hlinka 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 50 53 53 53 50 49 45 168 167 168 167 167 166 163 28 26 24 25 23 21 25

0 – 14 let 15 – 64 let nad 65 let

2011 38 154 22

2012 31 140 28

2013 27 142 26

2014 25 134 25

Hlinka 180

168

167

168

167

167

166

163

160

154 140

142

počet obyvatel

140

134

120 100 0 - 14 let

80

15 - 64 let

60

50

53

53

53

50

49

45

40

28

26

24

25

23

21

25

38 22

31 28

27 26

65 a více let 25

20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


65

2004 190 783 139

0 – 14 let 15 – 64 let nad 65 let

2005 201 789 144

2006 201 800 145

Osoblaha 2007 2008 2009 2010 196 193 188 187 808 808 795 785 146 148 150 157

2011 179 759 169

2012 194 767 170

2013 178 756 172

2014 193 763 190

Osoblaha 900

783

789

800

808

808

795

785

800

759

767

756

763

počet obyvatel

700 600

500

0 - 14 let

400 300 200

15 - 64 let 190 139

201 144

201 145

196 146

193 148

150 118

187 157

179 169

194 170

178 172

193 190

65 a více let

100

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


2004 2005 2006 22 28 31 129 125 122 21 25 27

0 – 14 let 15 – 64 let nad 65 let

Slezské Pavlovice 2007 2008 2009 2010 24 29 31 39 115 119 129 128 29 34 31 32

2011 52 134 33

2012 54 140 31

2013 57 136 31

2014 61 132 31


počet obyvatel

140

129

125

122

120

129 115

119

128

140

136

132

52

54

57

61

33

31

31

31

134

100 80 60 40

22 21

28 25

31 27

29 24

34 29

31

39 32

0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let

20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


66

Příloha č. 4 - Nezaměstnanost Počet uchazečů o zaměstnání evidovaných na ÚP celkem dle jednotlivých obcí: Dívčí Hrad 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 51 37 21 17 17 28 35

Počet UoZ Podíl nezaměstnaných 41,5 30,1 17,1 13,8 13,8 22,8 v %9

28,5

2011 27

2012 -

22

-

2013 2014 36 -

14

počet uchazečů registrovaných na ÚP

Dívčí Hrad 60

51

50 37

40

36

35 28

30

21

20

17

27

17

Dívčí Hrad

10 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


Počet UoZ Podíl nezaměstnaných v %9

Hlinka 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 55 38 36 22 37 39 44

2011 2012 2013 2014 48 33

47,8

41,7

33

31,3

19,1

32,2

33,9

38,3

-

-

23,2


Hlinka 60 50 40 30

55 38

37

5.2

39

44

48 33

22

20

Hlinka

10 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

vždy k 31. 12. daného roku 9

Do roku 2012 se sledovala míra nezaměstnanosti, od 1. 1. 2013 je sledován podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku

67


Osoblaha 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 146 141 101 62 82 99 99 26,4

25,5

18,3

11,2

14,8

17,9

2011 2012 2013 2014 116 137

17,9

21

-

-

18,1


Osoblaha 160

146

141

137

140

116

120

101

99

100

99

82

80

62 Osoblaha

60 40 20 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014



Slezské Pavlovice 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 37 29 26 20 18 33 33

2011 2012 2013 2014 30 29

40,2

32,6

31,5

28,3

21,7

19,6

35,9

35,9

-

-

21,3


Slezské Pavlovice 40 35 30 25 20 15 10 5 0

37 33 29

33

30

26 20

29

18 Slezské Pavlovice

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


68

Souhrn uchazečů o zaměstnání obcí 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Dívčí Hrad 51 37 21 17 17 28 35 Hlinka 55 38 36 22 37 39 44 Osoblaha 146 141 110 62 82 99 99 Slezské Pavlovice 37 29 26 20 18 33 33

2011 2012 2013 2014 27 36 48 33 116 137 30 29


Souhrn 150 100

Dívčí Hrad Hlinka

50

Osoblaha 0


2006 2007

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


Souhrn podílu nezaměstnaných osob v obcích 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Dívčí Hrad 41,5 30,1 17,1 13,8 13,8 22,8 28,5 22 14 Hlinka 47,8 33 31,3 19,1 32,2 33,9 38,3 41,7 23,2 Osoblaha 26,4 25,5 18,3 11,2 14,8 17,9 17,9 21 18,1 Slezské Pavlovice 40,2 31,5 28,3 21,7 19,6 35,9 35,9 32,6 21,3

míra nezaměstnanosti v %

Souhrn 50 40 30

Dívčí Hrad

20

Hlinka

10


0 2004 2005

2006 2007

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014


69

Příloha č. 5 – Návaznost na nepojistné dávkové systémy Přehled počtu vyplacených dávek hmotné nouze v obcích za rok 2014 Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc Dívčí Hrad 201 66 2 Hlinka 284 104 16 Osoblaha 1186 742 57 Slezské Pavlovice 252 122 7 Celkem 1923 1034 82

Přehled počtu vyplacených dávek Hmotné nouze za rok 2014 počet dávek

1500 1000 Příspěvek na živobytí

500

Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc

0 Dívčí Hrad

Hlinka

Osoblaha

Slezské Pavlovice

Objem finančních prostředků vyplacených na dávky hmotné nouze v obcích za rok 2014 v Kč Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení Mimořádná okamžitá pomoc Dívčí Hrad 518 563 132 407 Hlinka 1 341 434 229 985 Osoblaha 4 818 336 2 019 483 Slezské Pavlovice 1 089 779 452 772 Celkem 7 768 112 2 834 647 -

částky vyplacené na dávky hmotné nouze

Objem finančních prostředků na rok 2014 6000000 4000000

Příspěvek na živobytí Doplatek na bydlení

2000000

Mimořádná okamžitá pomoc

0 Dívčí Hrad

Hlinka

Osoblaha

Slezské Pavlovice

70

Příloha č. 6 – Celkové počty bytů v obcích

obydlené domy obydlené byty počet obyvatel

Počet obydlených domů a bytů v obcích10 Dívčí Hrad Hlinka Osoblaha Slezské Pavlovice 40 49 136 36 90 79 366 69 274 214 1107 219

Počty obydlených domů a bytů 1200 1000 800 600 400 200 0

počet obydlených domů počet obydlených bytů počet obyvatel Dívčí Hrad

Hlinka

Osoblaha

Slezské Pavlovice

k 26. 3. 2011

10

Údaje ze sčítání lidu, domů a bytů ze dne 26. 3. 2011

71

Vážení občané obcí zapojených do komunitního plánování sociálních služeb,

Recommend Documents