Vážení kolegové, posíláme Vám jako podklad pro Vaši práci vybrané tematické články z denního tisku a dalších médií středa 7

Vážení kolegové, posíláme Vám jako podklad pro Vaši práci vybrané tematické články z denního tisku a dalších médií středa 7. září 2011 1. Sněmovna přehlasovala senátní veto – péče se rozdělí (ČTK) 2. Reformy: Poslanci schválili balík zákonů (HN) 3. Sněmovna znovu schválila zavedení nadstandardní zdravotní péče (ČTK) 4. Reformu lze napadnout u soudu hned ze třech důvodů (Regionální deník) 5. Nadstandard? Asi jen pár zákroků (LN) 6. Rathovy špitály jako zlatý důl. Pro několik vyvolených? (MFD) 7. Zápis Davida Ratha do dějin českého tunelování (HN) 8. Pardubický kraj má na pomoc svým nemocnicím 130 milionů korun (ČTK) 9. Hrozí sestrám nezaměstnanost? (www.tribune.cz) 10. Rebely zastaví jen Pejchlův odchod (Regionální deník) 11. Vláda nám bere naše peníze, znělo z italských ulic (HN) 12. Nejhorší zdravotní péče o děti je v Čadu, nejlepší ve Švýcarsku (ČTK)

1. Sněmovna přehlasovala senátní veto – péče se rozdělí (ČTK) 7.9.2011 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky včera hravě přehlasovala senátní veto novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která zavádí velmi diskutované rozdělení péče na standard a nadstandard. Pro normu v původním znění hlasovalo 103 ze 177 přítomných poslanců. Bezprostředně po hlasování opozice avizovala podání ústavní stížnosti. Obě opoziční strany jsou toho názoru, že dělení na péči „pro chudé a bohaté“ je v rozporu Listinou základních práv a svobod (článek 31). Napadnout chtějí i poplatky. Podle středočeského hejtmana a stínového ministra zdravotnictví za ČSSD Davida Ratha již straničtí právníci začali na stížnosti pracovat. „Já předpokládám, že v nejbližších týdnech, maximálně měsících, protože to musí napsat kvalitně, budeme ústavní stížnost podávat,“ sdělil Rath novinářům. Heger: Standard se nesnížíMinistr zdravotnictví Leoš Heger (TOP09) s odůvodněním podání ústavní stížnosti nesouhlasí. Podle Hegera není předloha v rozporu s Listinou, neboť rozdělení péče současný standard nesníží.

„Velká péče byla věnována rovněž ústavnosti celého procesu, který ten ekonomicky náročnější nadstandard definuje ve vyhlášce, které se tradičně říká seznam výkonů s bodovými hodnotami. Já bych řekl, že dosud všechny výkony, které hradí všeobecné zdravotní pojištění, jsou v tomto seznamu výkonů s bodovými hodnotami definovány a dodnes nedošlo k nějakému ústavnímu zpochybňování této záležitosti, takže to, co bylo až dosud definováno, že pacient potřebuje, zůstává a k tomu se připojuje cosi, co je možno nazvat jakýmsi luxusem, na který si pacient připlatí. Nezaplatí celý ten luxus, ale zaplatí pouze rozdíl mezi variantou základní a nárokovou, která je hrazena ze zdravotního pojištění, a variantou ekonomicky náročnější,“ uvedl na obhajobu normy Heger. Šťastný: Je to průlomPoslanec a předseda zdravotního výboru Boris Šťastný (ODS) považuje na rozdíl od opozice novelu za průlomovou. „Poprvé v historii naší země budeme schopni definovat nárok pacienta,“ uvedl Šťastný. Podle Šťastného sice Listina základních práv a svobod říká, že každý má právo na ochranu zdraví a občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní podmínky za podmínek, které stanoví zákon, ale zákon prý tyto podmínky zatím nestanovil a že nárok na „bezplatnou“ zdravotní péči nebyl dosud nikdy definován. Oponenti: Chaos! Kdo bude určovat nadstandard?Senátor za ČSSD Jan Žaloudík, který tlumočil zamítavé stanovisko Senátu, poznamenal, že horní komora novelu vnímala jako nesolidně připravenou. „Já jsem to trošinku předvídal, tak jsem si vzal černou kravatu,“ podotkl k rozhodnutí sněmovny senátní veto přehlasovat. Novela, kterou kritizovala Česká lékařská komora i odbory, ruší zákaz připlácení za lepší péči. Do budoucna by se tak měl zavést standard, na který by měl pacient nárok ze zdravotního pojištění. Za nadstandard by si pak připlácel. Podle kritiků ale novela nestanoví, kdo a na základě jakých kritérií bude standardy určovat. Odborníci mají nejprve určit výkony, ke kterým je ekonomicky náročnější varianta. Tento seznam se stane prvním podkladem pro definování úhradových standardů. Zbývá jen prezidentský podpisNorma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá i s tím, že by si pacienti měli hradit ze svého léky do 50 korun a podpůrné léky, a to třeba na vysoký tlak. Nově by se naopak neplatilo 30 korun za položku na receptu, ale za celý recept. Další změna předpokládá zavedení aukcí na léky. Zmocnění k jejich provádění by měl lékový úřad, který by vytvářel seznamy léků pro předepisování. Pro lékaře i pacienty by nebyly léky mimo seznam výhodné, úhrada z pojištění by byla nižší a stoupl by doplatek pacienta. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny by musely vrátit třetinu zůstatků na svých účtech zpět do systému pojištění. Má to pokrýt zvýšené náklady v důsledku růstu daně z přidané hodnoty. Celkem by šlo o 5,4 miliardy korun. Novela umožní fúzi pojišťoven.

Součástí novely mělo být původně i ustanovení, kvůli kterému by si lidé museli platit také amalgámové plomby. Na žádost VV však koalice od tohoto plánu upustila. Novela je první ze série reformních zdravotnických zákonů, další tři by sněmovna měla schvalovat v těchto dnech. Tyto předlohy, které by stejně jako většina novely měly platit od ledna 2012, ale ještě musí projednat Senát. Klíčová slovanadstandard, reforma, standard, zákon 48/1997 Autoři(fkc), ČTK,

2. Reformy: Poslanci schválili balík zákonů (HN) Heger uspěl. Protlačil nadstandard Koalice ve sněmovně triumfovala. Radoval se Heger, o hazard se přeli véčkaři Nečasovo vítězství. Všechny vládní reformy prošly sněmovnou Schváleno: Podpora stavebního spoření klesne na 2000 korun, rozhodli poslanci Ministr zdravotnictví Leoš Heger si včera musel oddechnout - největší kus reformní práce má pro letošní rok za sebou. Sněmovnou totiž i přes odpor opozice a Senátu protlačil první část největších změn v českém zdravotnictví za posledních dvacet let. Druhá část reformy by měla podle předpokladů projít dnes. Přisypat, promíchat Zákony, které poslanci schválili včera a budou ještě schvalovat dnes, poprvé rozdělují zdravotní péči na standard a nadstandard a zároveň pozvolna mění financování celého systému. Vládní koalice se o změnách dohadovala déle než rok a nakonec převážily dva hlavní cíle: na straně jedné se má do rozpočtu přisypat více peněz, na straně druhé zamíchat s tím, co tam už je. Tímto krokem si však ministr Heger proti sobě postavil jak pacienty, tak pojišťovny. Od těch prvních totiž vybere tři čtvrtě miliardy ročně díky vyššímu poplatku za den v nemocnici, těm druhým zase rozpustí přebytky, které mají na účtech. Jen tak totiž bude v systému dost peněz na běžný provoz i příští rok, kdy se kvůli nárůstu DPH a vyšším platům zdravotníků zvednou náklady. Další opatření, která nové zákony zavedou, už ale mají být systémovější: z pojištění se už třeba nemá platit všechno, co v medicíně existuje, ale jen to, co je nezbytné. Na zbytek si budou lidé připlácet v rámci takzvaného nadstandardu, který právě vytvářejí odborné společnosti. "Jsme domluveni tak, že do poloviny září by nám měli návrhy předat a my je pak začneme procházet," popsal HN minulý týden ministr Heger. Jako příklad zmínil nákladné robotické operace nebo příliš časté rehabilitace. Rozumněji utrácet se má nově i v dalších oblastech zdravotnictví. Třeba nákupy léků mají od příštího roku probíhat především prostřednictvím elektronických aukcí, což v zahraničí stlačilo ceny o desítky procent.

Lázeňská lobby ne, očkovací ano Šetřit se má také v lázeňství. Ministerstvo zdravotnictví se chystá významně proškrtat seznam nemocí, při nichž má člověk nárok na hrazený pobyt - první návrhy už jsou i na papíře, sepsala je Česká lékařská komora. Vypadnout z hrazeného režimu podle nich mají třeba lázně pro cukrovkáře nebo pro pacienty po operaci žlučníku. Medicína jde totiž podle ministerstva dopředu a u řady diagnóz už nejsou účinky lázeňských procedur viditelné. Ne ve všech případech je však zdravotnická reforma stejně přísná. Zatímco lázeňské lobby, která bojuje za zachování současného rozsahu péče, politici odolali, očkovací zřejmě vyhověli. Zdravotní výbor na poslední chvíli jednomyslně rozhodl, že pojišťovny začnou dívkám hradit injekce proti rakovině děložního čípku. Problém však je, že o účincích vakcíny, která bude stát ročně desítky milionů korun, se stále vedou spory. Řada lékařů se tak nad rozhodnutím, které potěší především farmaceutické firmy, podivuje. Ještě více kritiky vzbuzují zákony, které řeší postavení pacientů. Vláda sice ráda říká, že se jejich práva posilují, ale tak úplně to neplatí. Drobné změny typu nároku na přítomnost tlumočníka v ordinaci totiž zastíní nová definice toho, jak má lékař postupovat. Léčit už nebude tak, jak je medicínsky možné (tzv. lege artis), ale jen tak, jak mu dovolí dané podmínky. Podle právníků tak budou chráněni lékaři, ale ne pacienti - ti se v případě pochybení ničeho nedomohou.

Vyplatí se vám hegerova zdravotní reforma? To zjistíte v kvizu na ww.zpravy.ihned.cz

Schválené zákony Omezení reklamy na ČT Od příštího roku by reklama měla zmizet z kanálu ČT1 a zpravodajského kanálu ČT24. Za peníze z inzerce na kanálu ČT2 by měla veřejnoprávní televize nově financovat Státní fond kultury, z reklamy na ČT4 pak výrobu sportovních pořadů. Veřejnoprávní televize má také z inzertních výnosů přispívat do konce června příštího roku na dokončení digitalizace. Zákaz neekologických aut Díky novele zákona o ochraně ovzduší mohou radnice vymezit v obcích zóny, do nichž nebudou moci vjíždět auta nesplňující emisní limity. Při vyhlášené smogové situaci budou moci řidiči jezdit zdarma po zpoplatněných úsecích dálnic, které tvoří obchvaty obcí. Klaus zákon vetoval, protože prý omezuje podnikání a přispěje ke korupci. Poslanci ho včera přehlasovali.

Konec osoby blízké Novela silničního zákona zruší výmluvy řidičů na osobu blízkou. Za přestupky bude odpovědný provozovatel vozidla. Pokud nezveřejní jméno člověka, který předpisy porušil, zaplatí pokutu sám. O body však nepřijde. Mladiství pachatelé na léčení Novela zákona o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy dává soudcům možnost ukládat mladistvým pachatelům závažných trestných činů ochranné léčení na neomezeně dlouhou dobu. Ochranná výchova tedy nově půjde uložit nejen do 18 let, ale po celou dobu trvání duševní choroby. Porážet se může i mladý skot Změna zákona o veterinární péči přináší možnost porážky domácího skotu mladšího 24 měsíců a také jelenovité zvěře z faremního chovu. Chovatel musí nahlásit každou domácí porážku skotu a jelenovité zvěře sedm dní předem krajské veterinární správě. Vězení za kupčení při volbách Za kupčení s hlasy voličů bude hrozit až tříleté vězení. Vyplývá to z novely trestního zákoníku, která také zpřísňuje trest za úplatkářství nebo za pletichy při zadávání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (z osmi na deset let vězení). Novelu bude ještě projednávat Senát. Loterijní zákon Sněmovna schválila novelu loterijního zákona. Podrobně se mu věnujeme na straně 15.

O co se hraje dnes Zdravotnické zákony, o nichž hlasují poslanci Zákon o zdravotních službách Lege artis (postup odpovídající nejvyššímu vědeckému poznání) se mění na léčbu, která je právě objektivně k dispozici.

Nemocnice zavedou hodnocení kvality. Sledovat se bude zhruba 10 kritérií. Například proleženiny pacientů, množství porodů císařským řezem či úmrtnost pacientů při infarktech. Z dat pak mají vzniknout první oficiální žebříčky kvality péče. Nově budou mít děti právo na to, aby s nimi byli rodiče trvale v nemocnici. Nebudou se na ně vztahovat návštěvní hodiny.

Zákon o záchranné službě Záchranka má k pacientovi dojet do dvaceti minut od výzvy. Loni to záchranáři až u 96 procent případů zvládali do čtvrt hodiny.

Zákon o specifických službách Ženy mohou jít na umělé oplodnění do svých 55 let. Z pojištění se budou hradit čtyři pokusy, ale jen u žen mladších 40 let.

Jak schválené změny dopadnou na peněženky pacientů (cesta systémem zdravotnictví)

Krok první: Hospitalizace: 3 dny na očním oddělení (poplatek za den v nemocnici stoupne) Dnes: 3 x 60 = 180 korun Nově: 3 x 100 = 300 korun Pacient zaplatí: o 120 korun více

Krok druhý: Operace: odstranění šedého zákalu s použitím lepší oční čočky (pojišťovny začnou přispívat na nadstandard) Dnes: 16 000 korun

Nově: 13 400 korun Pacient zaplatí: o 2600 korun méně

Krok třetí: Lékárna: dvě balení léků na recept (platba jen za recept, ne za každou položku jako dosud) Dnes: 2 x 30 = 60 korun poplatek za recept Nově: 1 x 30 = 30 korun za recept Pacient zaplatí: o 30 korun méně

(pacient si však připlatí za léky do 50 korun - pojišťovna už na ně nebude přispívat) Krok čtvrtý: Lázně: péče po operaci žlučníku (po řadě zákroků se už do lázní za veřejné peníze jezdit nebude) Dnes: tři týdny v lázních hradí pojišťovna Nově: lidé si pobyt zaplatí ze svého Pacient zaplatí: až o 30 tisíc korun více

Napište nám Jaké máte zkušenosti s poplatky u lékaře? Napište nám, za co a kolik jste ve zdravotnictví zaplatili - ať už regulérně, nebo bokem. [email protected]

3. Sněmovna znovu schválila zavedení nadstandardní zdravotní péče (ČTK) 07.09.2011 07:35 Zdroj: ČTK Autor: Martin Horák Jakub Dospiva

Sněmovna opět schválila první část zdravotnické reformy, která mj. nově zavádí připlácenou nadstandardní zdravotní péči. Koalice včera podle očekávání hlasy 103 ze 177 přítomných poslanců přehlasovala veto levicového Senátu. Opozice avizovala, že novelu napadne u Ústavního soudu, a to kvůli nadstandardu i poplatkům. Podle poslance ČSSD Davida Ratha začnou straničtí právníci nyní na stížnosti pracovat. "Já předpokládám, že v nejbližších týdnech, maximálně měsících, protože to musí napsat kvalitně, budeme ústavní stížnost podávat," řekl Rath novinářům. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) ale předloha není v rozporu s Listinou základních práv a svobod, neboť rozdělením péče se její standard nesníží. "Zajišťuje pojištěnci jeho nárok na zdravotní péči, zavádí možnost připlatit si legálně na ekonomicky náročnější péči," uvedl ministr. Podle něj norma nepřinese rozdělení péče na tu pro bohaté a na tu pro chudé, jak tvrdil Rath. Opoziční poslanec ve své obsáhlé kritice předlohy mimo jiné uvedl, že zvýšení poplatku za pobyt nemocnici nezlepší situaci českého zdravotnictví "ani o tisícinu milimetru". Podle Ratha by zdravotní péče měla být rozlišena spíše na vědecky doloženou účinnou a ostatní, než na standardní a nadstandardní. Poslanec v souvislosti s nevyjasněnou hranicí mezi rozlišením péče zmínil například návrhy, aby z pojištění byly hrazeny endoprotézy jen do 50.000 korun. Rath tvrdí, že po přijetí novely budou muset pacienti ročně zaplatit o 17 miliard korun víc. Heger oponoval, že základní nároková varianta bude zajištěna zčásti v zákoně, zčásti vyhláškou. Norma podle něj zaručuje, aby součástí standardní péče byly všechny úkony nezbytné pro uzdravení pacienta. "Poprvé v historii naší země budeme schopni definovat nárok pacienta na péči," hájil novelu také předseda sněmovního zdravotního výboru Boris Šťastný (ODS). Senátor za ČSSD Jan Žaloudík, který dnes sněmovně tlumočil zamítavé stanovisko Senátu, poznamenal, že horní komora novelu vnímala jako nesolidně připravenou. "Já jsem to trošinku předvídal, tak jsem si vzal černou kravatu," podotkl k rozhodnutí sněmovny senátní veto přehlasovat. Novela, kterou kritizovala Česká lékařská komora i odbory, ruší zákaz připlácení za lepší péči. Do budoucna by se tak měl zavést standard, na který by měl pacient nárok ze zdravotního pojištění. Za nadstandard by si pak připlácel. Podle kritiků ale novela nestanoví, kdo a na základě jakých kritérií bude standardy určovat. Odborníci mají nejprve určit výkony, ke kterým je ekonomicky náročnější varianta. Tento seznam se stane prvním podkladem pro definování úhradových standardů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá i s tím, že by si pacienti měli hradit ze svého léky do 50 korun a podpůrné léky, a to třeba na vysoký tlak. Nově by se naopak neplatilo 30 korun za položku na receptu, ale za celý recept. Další změna předpokládá zavedení aukcí na léky. Zmocnění k jejich provádění by měl lékový úřad, který by vytvářel seznamy léků pro předepisování. Pro lékaře i

pacienty by nebyly léky mimo seznam výhodné, úhrada z pojištění by byla nižší a stoupl by doplatek pacienta. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny by musely vrátit třetinu zůstatků na svých účtech zpět do systému pojištění. Má to pokrýt zvýšené náklady v důsledku růstu daně z přidané hodnoty. Celkem by šlo o 5,4 miliardy korun. Novela umožní fúzi pojišťoven. Součástí novely mělo být původně i ustanovení, kvůli kterému by si lidé museli platit také amalgámové plomby. Na žádost VV však koalice od tohoto plánu upustila. Novela je první ze série reformních zdravotnických zákonů, další tři by sněmovna měla schvalovat v těchto dnech. Tyto předlohy, které by stejně jako většina novely měly platit od ledna 2012, ale ještě musí projednat Senát. Martin Horák Jakub Dospiva ČTK

4. Reformu lze napadnout u soudu hned ze třech důvodů (Regionální deník) 07.09.2011 08:10 Zdroj: Regionální deníky Podle odborníka na zdravotnické právo Ondřeje Dostála (na snímku) zákon nedefinuje nadstandardní péči dostatečně. V rozhovoru řekl regionálnímu deníku, že reformu lze napadnout u soudu hned ze tří důvodů. Sociální demokraté chtějí napadnout zavedení nadstandardní zdravotní péče u Ústavního soudu. Mají podle vás šanci se stížností uspět? Část hrazená a nehrazená funguje ve zdravotnictví už dnes –mámeléky, které si pacient částečně nebo zcela hradí sám, připívá si i třeba na asistovanou reprodukci a zubní péči. Argument, který často používají kolegové z pacientských sdružení, že veškerá potřebná péče musí být zadarmo, není pravdivý. Ale výběr, co bude hrazené a co ne, musí být daný zákonem. A je otázka, zda znění, které je v novele teď, je dostatečně přesné a zda jde už z něj poznat hrazenou péči. Není přitom nutné přesné určení. Měla by tam ale být určena kritéria výběru nadstandardní péče, osoba, která bude volbu provádět, a také proces, který dovolí pacientovi napadnout rozhodnutí o vyřazení dané péče z úhrad. Pacient musí mít možnost přezkoumat důvodnost vyřazení. A to v novele chybí? Je tam stanoveno rozdělení na nadstandard s kritérii o účinku a ceně. To je velmi vágní. Nikde není definováno, co je účelem péče. Kritéria jsou před soudem těžko uchopitelná, a splněna je tedy podle mého mínění nemáme. Navíc jsme dnes v situaci, žemá ministerstvo vydat vyhlášku a nadstandardy v ní mají určovat odborníci, o nichž nic nevíme – jak budou vybráni, zda nebudou nějak ovlivněni.

Jaký tedy bude výsledek v praxi? Máme šedesátiletého sportovně činného člověka, který bude chtít lepší protézu, protože stále běhá po Alpách. Měl by ji mít zadarmo, protože celý život platí pojištění, ale někdo, nevíme kdo, podle neznámo jakých kritérií rozhodne, že zadarmo dostane jen nějakou měkkou, se kterou se dá sotva chodit.Atakový pacient pak ani nebude mít možnost jít před správní orgán či soud a ohradit se. Takže ČSSD šanci se stížností uspět má. Bylo by možné napadnout současné znění zákona z hlediska ústavnosti, a to ne proto, že by bylo politicky špatně, ale protože je problém s tím, jak je napsaný.Nemámetedy jistotu ohledně toho, co bude a co nebude. Je proto reálná šance, že Ústavní soud stížnosti vyhoví. Jsou v malé reformě ještě další body, které je možné napadnout? Je tu problém s přílepky. Téměř polovina návrhu se k novele připojila při projednávání ve sněmovně. Přílepky v určité míře povolené jsou, ale měly by to být pouze drobné změny či dodatky. Tady se ale k části týkající se léků přilepilo asi 25 stránek nových ustanovení. Ty neprocházejí standardním připomínkovým řízením, a jde tedy o obcházení možnosti veřejnosti zasahovat do tvorby zákonů. A co přerozdělení peněz zdravotních pojišťoven ve prospěch VZP? To je další napadnutelná část reformy. Dobře hospodařící pojišťovna, která si našetří peníze, aby i v období krize mohla udržet pro pacienty kvalitu svých služeb, o svoje peníze přijde. Dostane je pojišťovna, která hospodařila špatně. To by mohlo být napadnutelné z hlediska majetkových práv. Je ale otázka, jak se soud postaví k tomu, zda pojišťovny hospodařící s veřejnými prostředky taková práva mají, nebo že jde o peníze pojištěnců, takže je možné je přesouvat tam, kde jsou třeba. (mk) Vyšlo v: Hradecký deník; Chrudimský deník; Náchodský deník; Orlický deník; Pardubický deník; Rychnovský deník; Svitavský deník; Krkonošský deník; Českolipský deník; Děčínský deník; Chomutovský deník; Liberecký deník; Jablonecký deník; Litoměřický deník; Mostecký deník; Teplický deník; Ústecký deník; Žatecký a lounský deník; Kroměřížský deník; Šumperský a Jesenický deník; Prostějovský deník; Slovácký deník; Přerovský deník; Valašský deník; Olomoucký deník; Zlínský deník

5. Nadstandard? Asi jen pár zákroků (LN) 07.09.2011 07:46 Zdroj: Lidové noviny Autor: Helena Stinglová

Některé skupiny lékařů chtějí na vytvoření sazebníku více času. Žádné dramatické změny ale nečekají. Podle nich se bude sazebník nejspíše kultivovat několik let. První seznamy by měly přijít na ministerstvo zdravotnictví v polovině září. založit diskusi >>diskuse dosud neobsahuje žádný příspěvek Upozornění: Následující článek vybírá redakce www.tribune.cz v rámci monitoringu médií. Není redakčním textem. Zdroj média tohoto článku najdete v záhlaví nebo na konci textu. Sdílet Za vybrané lékařské služby a úkony si budou moci lidé připlatit. Sněmovna včera znovu schválila část zdravotnické reformy, která od příštího roku zavádí takzvaný nadstandard. Co si však lidé budou financovat ze svého, stále není jasné. Spekuluje se třeba o kvalitnějších náhradách kloubů, některých zákrocích laserem a robotických operacích, lepších očních čočkách. Sazebník sestavuje Česká lékařská společnost, některé skupiny lékařů ale chtějí na vytvoření seznamu více času. To potvrdil i člen předsednictva České lékařské společnosti Petr Arenberger. Každopádně lékaři dramatické změny nečekají. "Myslím, že se toho od ledna příliš nezmění. Sazebník se bude nejspíše kultivovat několik let," upozornil Arenberger. "To, co se začne projednávat až teď, se zřejmě do ledna do seznamu nedostane," upozornil. Seznam by měl doputovat na ministerstvo zdravotnictví v polovině září. "Nad těmito návrhy se povede široká diskuse, které se budou účastnit jak odborné společnosti, tak ministerstvo, pojišťovny, ale také pacientské organizace," řekl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň. Resort ministra Leoše Hegera také nečeká, že by seznam nadstandardů byl nějak rozsáhlý. "Nepočítáme s tím, že by ze dne na den vzniklo nepřeberné množství nadstandardů. Myslíme, že jich bude poměrně malé množství. Do budoucna lze odhadnout, že se mohou týkat celkově půl procenta z poskytované péče," řekl Sršeň. Mnohým pacientům se nelíbí, že stále přesně nevědí, co je v lednu čeká. "Doufáme, že ministerstvo brzy vydá seznam, co je nadstandard," řekla prezidentka Platformy zdravotních pojištěnců Michala Filipová. Na seznamu placené péče se nejspíše ocitne možnost hradit si některé typy kloubních náhrad nebo očních čoček. Lékaři předpovídají, že to povede k celkovému snížení cen tohoto zdravotnického materiálu, protože budou mezi sebou jednotlivé firmy soutěžit. Ženy si zřejmě budou moci zaplatit v průběhu těhotenství více prohlídek ultrazvukem a později i císařský řez. Heger odmítá, aby si pacienti předpláceli vyhlášené specialisty. Tento návrh naopak prosazují lékařské společnosti. Novela také zvyšuje poplatky za pobyt v nemocnici z 60 na 100 korun. Nově už nebudou pacienti dávat 30 korun za každou položku na receptu, ale za celý předpis. Léky do 50 korun si budou platit sami.

Pokud zákon podepíše prezident, měl by platit od ledna. Zavedení nadstandardů i zvýšení plateb za hospitalizaci soustavně kritizuje opozice. A ČSSD plánuje novelu zákona napadnout u Ústavního soudu. HELENA STINGLOVÁ Lidové noviny

6. Rathovy špitály jako zlatý důl. Pro několik vyvolených? (MFD) 07.09.2011 07:17 Zdroj: Mladá fronta Dnes Autor: Martina Klapalová Šlo o lukrativní posty pro několik nejbližších spolupracovníků středočeského hejtmana a stínového ministra zdravotnictví za ČSSD Davida Ratha. Takové podezření se vznáší nad "tajemnou" organizací Krajská nemocnice Středočeského kraje. Protékaly jí miliony korun od pěti oblastních nemocnic, které zastřešovala. Trvalo to dva roky a zřejmě by to trvalo dál, kdyby letos v létě soud nedonutil Středočeský kraj organizaci zrušit. Otazníky a pochybnosti však přetrvávají dál. Například: kam šlo téměř 20 milionů korun, které za dva roky organizaci zaplatily jednotlivé nemocnice za poradenskou činnost? Podle včerejších Hospodářských novin mohla velká část těchto peněz skončit jako odměna nejbližším Rathovým spolupracovníkům. Nebo jako provize anonymním právníkům. Kateřina Pancová a kdo dál? MFDNES se pokusila rozkrýt strukturu organizace, o níž všichni mlčí. Zavazuje je k tomu mimo jiné smlouva o poradenské činnosti, kterou jednotlivé nemocnice s organizací uzavřely a kterou má MF DNES k dispozici. Veškeré informace sdělené kteroukoliv ze smluvních stran jsou podle ní považovány za přísně důvěrné. Jak potvrdila mluvčí Středočeského kraje Berill Mascheková, organizaci netvořilo víc než devět lidí. Krajskou nemocnici Středočeského kraje řídila Kateřina Pancová, která je ředitelkou kladenské nemocnice a patří k nejbližším spolupracovníkům Davida Ratha. Donedávna bydlela v Hostivici, kde žije i David Rath. Pancová včera nezvedala svůj mobilní telefon. Další úvazek tu navíc získal i ředitel benešovské nemocnice Milič Řepa. Ten v Krajské nemocnici Středočeského kraje působil jako náměstek. O svém platu mlčí. "V benešovské nemocnici mám plný úvazek, v Krajské nemocnici to byl minimální úvazek," prohlásil Milič Řepa. Na otázku MF DNES, kolik dalších lidí mělo v Krajské nemocnici zkrácené úvazky, odpověděl, že netuší. "Kolik nás bylo, to nevím. Zeptejte se na to tiskové mluvčí," prohlásil Řepa. Peníze od Krajské nemocnice Středočeského kraje dostával také Patrik Tomšů, hostivický radní a šéf hostivické ČSSD. Ten nyní působí jako poradce Davida Ratha

a doprovází ho na řadě akcí. Lidé, jimž Rath důvěřuje: Patrik Tomšů a Petr Kott Jak MF DNES upozornila už před rokem, Tomšů se stal šéfem PR (komunikace s veřejností) Krajské nemocnice Středočeského kraje. Přitom každá z oblastních nemocnic, jež organizace zastřešuje – tedy nemocnice kladenská, kolínská, v Mladé Boleslavi, Příbrami a Benešově – mají své tiskové mluvčí. "Mám na starosti nový projekt, nemocniční časopis, který má nahradit listy jednotlivých nemocnic, a také weby s novým designem," uvedl tehdy Tomšů. Na otázku, zda pobírá 100 tisíc korun, odpověděl, že je to méně. Dalším člověkem, který se kolem Krajské nemocnice Středočeského kraje pohyboval, byl bývalý poslanec Petr Kott, vyloučený z ODS kvůli skandálu s alkoholem. Ten sice nebyl zaměstnancem, ale jednal se zdravotními pojišťovnami. Rath potvrdil, že část činností Krajské nemocnice Středočeského kraje teď převzala kladenská nemocnice. Opět s Pancovou v čele. "Většina těch lidí se zase vrátila zpátky do svých nemocnic. V Krajské nemocnici Středočeského kraje měli jen zkrácené úvazky," reagoval Rath. Kraj považuje činnost organizace za přínosnou. "Celková bilance krajské nemocnice je jednoznačně pozitivní. Náklady na její provoz byly jen zlomkem toho, co ušetřila, případně vydělala samotným nemocnicím," uvedla mluvčí kraje Berill Mascheková. Jako příklad uvedla to, že organizace zajistila snížení plateb za elektrickou energii o 8,3 milionu korun za loňský rok. V politických kuloárech se hovoří o tom, že tato kauza odstartovala ostrou fázi volebního boje před krajskými volbami, které se uskuteční za rok. Na pochybnosti kolem organizace už delší dobu upozorňuje opoziční ODS. Včera se přidaly i Věci veřejné. "David Rath si udělal z krajských nemocnic zlatý důl," řekla Kateřina Klasnová, středočeský lídr VV, a vyzvala orgány činné v trestním řízení, aby se případem začaly zabývat. Klub ODS dává dohromady žádost o svolání mimořádného zastupitelstva k této věci. "Právě jsme se na tom dohodli. Všichni z klubu to podepíšeme, naše hlasy budou ke svolání mimořádného zastupitelstva stačit. Pan hejtman porušil všechny možné zákony," prohlásil mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati. Podivné je podle něj to, že jedna příspěvková organizace řídila pět nemocnic, a ještě k tomu neprůhledným způsobem. Ještě ostřejší výrazy zvolil někdejší Rathův spojenec, senátor Vladimír Dryml. "Je to nešťastný model zdravotnického holdingu, kterým se bohužel otevírá prostor pro korupci," řekl Dryml. Upozornil, že podobný model funguje i v Hradci Králové a Ústí nad Labem. Martina Klapalová Mladá fronta Dnes --FAKTA Jak vznikla Krajská nemocnice

Nechal ji založit hejtman David Rath v červenci 2009. Jejím úkolem bylo centralizovat nákupy léků, zdravotnického materiálu, ale i právních a jiných služeb. Žádná nemocnice to není. Jde o servisní organizaci se sídlem v Praze. Proto ji vrchní soud odmítl zapsat do rejstříku. Nesplňovala totiž účel, za jakým byla založena. Rath ji v létě 2011 zrušil.

7. Zápis Davida Ratha do dějin českého tunelování (HN) 7.9.2011 Zní to jako vystřižené z estébáckého spisu: "Řídící osoba je oprávněná udílet orgánům Řízených osob pokyny, a to i takové, které mohou být pro Řízené osoby nevýhodné." Přesto nejde o vázací akt mezi řídícím důstojníkem a agenty. Ale o „ovládací smlouvu“ mezi Krajskou zdravotní nemocnicí Středočeského kraje a pěti největšími nemocnicemi. Smlouvu, díky níž se hejtman David Rath zapíše do dějin českého tunelování. Rath si lámal hlavu, jak ovládnout nemocnice, které jeho předchůdce Petr Bendl proměnil v obchodní společnosti. Až přišel na nápad podřídit akciovky příspěvkové organizaci. Už ale jenom fakt, že Rathovi „pověřenci“ zavázali představenstva nemocnic, aby přijímala i nevýhodné pokyny, zavání právní krkolomností. Vždyť vedení akciovky musí dbát na blaho akcionářů, jimiž je tady zase jen kraj a tím i jeho obyvatelé. Hejtmanovi ale spíš než o blaho kraje šlo o kapsu několika přátel dosazených do vedení krajské nemocnice. Právě sem plynuly nesmyslné sumy za poradenskou činnost, kterou Krajská zdravotní nemocnice Středočeského kraje ani neměla jako předmět podnikání ve zřizovací listině. Za co ale její osmičlenné vedení pobíralo sto padesát tisíc korun měsíčně od pěti nemocnic? Rath i šéfové „krajské zdravotní“ to odmítají vysvětlit. Tím spíš by se jich na to měla zeptat policie. Celé to zavání vysáváním podmaněných nemocnic. Klíčová slovaDavid Rath, nemocnice, Středočeský kraj AutořiJiří Leschtina, Hospodářské noviny

8. Pardubický kraj má na pomoc svým nemocnicím 130 milionů korun (ČTK) 7.9.2011 Pardubický kraj vyčlenil na pomoc svým pěti zadluženým nemocnicích zhruba 130 milionů korun. Novinářům to řekl hejtman Radko Martínek (ČSSD).

Finanční injekce však bude pouze jednorázová. „V žádném případě nechci připustit, abychom pokračovali v tradici minulých let. To znamená, že se do zdravotnictví ob několik let nalije několik set milionů korun, vlastně se s ním nic nestane a za dva tři roky se situace bude opakovat,“ uvedl Martínek. Podle něj 130 milionů korun problémy nemocnic nevyřeší. „Budeme od nich vyžadovat zcela zásadní restrukturalizační změny, protože tato situace se už v žádném případě v této míře opakovat nesmí,“ uvedl Martínek. Pozastavil se také nad tím, že jednotlivé nemocnice jsou v různém finančním stavu, i když podmínky mají v zásadě stejné. Vedení kraje proto do budoucna chce, aby na chyby ostatních nedoplácela zařízení, která lépe hospodaří. Krajští radní nedávno navrhli, aby Pardubická krajská nemocnice dostala od kraje 51 milionů a nemocnice v Ústí nad Orlicí 36 milionů korun. Další nemocnice v Chrudimi, Litomyšli a Svitavách by měly získat po deseti milionech korun. Částky musí schválit krajské zastupitelstvo. Nejzadluženější pardubická nemocnice skončila minulý rok se ztrátou 97 milionů korun. S dalšími závazky a kumulovanou ztrátou 183 milionů korun jí při základním jmění 209 milionů korun hrozí insolvenční řízení. Značné dluhy mají i ostatní zdravotnická zařízení, celkem všech pět nemocnic vloni vytvořilo ztrátu 171 milionů korun, dvakrát vyšší, než původně kraj plánoval. Klíčová slovanemocncie, Pardubický kraj AutořiČTK

9. Hrozí sestrám nezaměstnanost? (www.tribune.cz) 06.09.2011 13:45 Zdroj: www.tribune.cz Ještě před nedávnem nemocnice o sestry bojovaly, investovaly do inzerátů, nabízely náborové příspěvky. Dnes je vše jinak, mnohde platí stop stav na přijímání nových zdravotníků. V některých oblastech sestry o místo nezavadí. Proto se nyní v diskusním fóru Medical Tribune ptáme: Co tato nová situace pro ošetřovatelství znamená? Převažuje ve vaší nemocnici potřeba nelékařských zdravotnických pracovníků nad zájmem uchazečů? Hrozí podle vás sestrám nezaměstnanost? vstup do diskuse >>příspěvků v diskusi: 10 Upozornění: Následující článek vybírá redakce www.tribune.cz v rámci monitoringu médií. Není redakčním textem. Zdroj média tohoto článku najdete v záhlaví nebo na konci textu. Sdílet Kvalifikace všeobecné sestry po léta znamenala jistotu zaměstnání, byť těžkého a podhodnoceného. Ještě před nedávnem nemocnice o sestry tvrdě bojovaly, investovaly do inzerátů, nabízely náborové příspěvky v řádu desetitisíců, dokonce se

objevily úvahy o mohutném využití sester z Vietnamu. Dnes už je vše jinak. Inzeráty zmizely, mnohde platí stop stav na přijímání nových zdravotníků. Přesycený pracovní trh nevysává sestry mimo zdravotnictví a ty si svého místa začínají vážit. V některých oblastech o místo nezavadí. Proto se tentokrát v diskusním fóru ptáme: Co tato nová situace pro ošetřovatelství znamená? Převažuje ve vaší nemocnici (respektive ve vašem regionu) potřeba nelékařských zdravotnických pracovníků nad zájmem uchazečů? Hrozí podle vás sestrám nezaměstnanost?

Mgr. Erna Mičudová, náměstek pro NLZP, FN Brno V rámci evidence uchazečů o zaměstnání evidujeme více zájemců o nelékařské profese, než je počet volných míst, což nám umožňuje vybrat si kvalitního zaměstnance a rozloučit se s těmi, kteří neodvádějí práci dle našich požadavků a představ. Příčin je několik. K profesi všeobecné sestry se díky situaci na trhu práce vracejí pracovníci i s několikaletou přestávkou. Naučili jsme se využívat v organizaci práce profesi zdravotnický asistent a v neposlední řadě i možnost pobírat starobní důchod bez nutnosti ukončení pracovního poměru motivuje některé pracovníky v setrvání v pracovním poměru. Všechny tyto faktory se projevují v naplnění požadovaného počtu nelékařských zdravotnických pracovníků na jednotlivých pracovištích. Současná situace v oblasti nelékařských zdravotnických pracovníků je tedy - s výjimkou profese radiologický asistent - ve FN Brno, ale i v rámci města Brna uspokojivá. Obecně si nemyslím, že by všeobecným sestrám, které nepožadují úpravy pracovní doby, umí, a především chtějí tuto profesi vykonávat, hrozila nezaměstnanost. Přirozené odchody, například na mateřskou dovolenou, vytvoří dostatek volných míst, ale samozřejmě to nemusí být v blízkosti jejich bydliště a s takovou pracovní dobou, kterou by požadovaly. Pro ošetřovatelství tato situace znamená příležitost ke zvýšení kvality poskytované péče, protože když si můžete pracovníka vybrat, když pracovník ví, že je nahraditelný, tak se požadavky na kvalitu lépe prosazují. Obávám se však, že současná situace je přechodná a odpovídá demografické situaci. Za dva tři roky se opět můžeme potýkat s nedostatkem kvalitního personálu.

Mgr.Václav Kočovský, ředitel SZŠ a VOŠZ Příbram Položené otázky by si zasloužily důkladnou analýzu společenského vývoje, který svými proměnami zasáhl také do nelékařských profesí našeho zdravotnictví. Splním však zadání a budu stručný. Ekonomické otřesy vrátily do zdravotnictví velkou část ošetřovatelského personálu - sester, jež pracovaly mimo svůj obor; navíc střední zdravotnické školy až po školy vysoké, které se zabývají vzděláváním oboru ošetřovatelství, připravují dostatek absolventů pro zdravotnická zařízení. Tyto dva

fenomény, kdy primární je nesporně prvně jmenovaný, způsobily, že nemocnice i ostatní zdravotnická zařízení v našem (příbramském) regionu mají ošetřovatelského personálu dostatek, uchazečů o zaměstnání začíná být více než systemizovaných míst. Lze tedy uvažovat o tom, že v dohledné době může sestrám nezaměstnanost reálně hrozit. Tato z hlediska nedávné doby překvapivá situace přináší jisté pozitivum v tom, že výběr ošetřovatelského personálu umožní zdravotnickým zařízením zvýšit kvalitu ošetřovatelství jako takového, znovu alespoň zčásti zvýšit prestiž této velice potřebné profese. Avšak vyslovuji svá slova velice obezřetně, protože prestiž se v naší společnosti často odvíjí od ekonomického ohodnocení. A zdravotní sestry nepatří k doceněným profesím.

Mgr. Lenka Nováková, ředitelka Střední zdravotnické školy Turnov V Libereckém kraji v současné době potřeba nelékařských zdravotnických pracovníků nepřevažuje nad zájmem uchazečů, alespoň takový pocit mám já. V kraji jsou dvě střední zdravotnické školy (z nichž jedna je navíc VOŠZ) a Ústav zdravotnických studií na Technické univerzitě v Liberci. Možnosti vzdělávání sester jsou v Libereckém kraji dobře pokryty. Je však známou skutečností, že v některých krajích republiky je počet škol příliš vysoký, což je příčinou toho, že sestry nenacházejí pracovní uplatnění (pokud nejsou navíc ochotny dojíždět nebo se přestěhovat). Systém vzdělávání sester je třeba optimalizovat a stabilizovat. Rychlé změny ve vzdělávání neprospívají totiž nejen žákům, studentům a pedagogům, ale hlavně nemocným! www.tribune.cz

10. Rebely zastaví jen Pejchlův odchod (Regionální deník) 7.9.2011 Rebelující lékaři a sestry z kyjovské nemocnice napadli otevřený dopis ředitele nemocnice. Trvají na jeho odvolání. V kyjovské nemocnici přituhuje. Nově vzniklé sdružení Občané za Nemocnici Kyjov je odhodlané bojovat za odvolání ředitele Josefa Pejchla i s právníky po svém boku. Zastavit to může jen vedení kraje, když ředitele odvolá samo. Teď už ale zástupci sdružení požadují i okamžité odvolání Pejchlovy nejbližší spolupracovnice Evy Havlíkové a ukončení spolupráce s tiskovým mluvčím nemocnice Tomášem Zdechovským. „Od momentu, kdy jsme založili sdružení, stali jsme se politicky silnějšími. Už i vedení kraje nás bere v potaz. V nejbližší době nás přijme jak radní za zdravotnictví Ryšavý, tak i hejtman Hašek,“ uvedl za sdružení psychiatr Jaroslav Kliment. Spolu s kolegy na úterý svolal tiskovou konferenci v reakci na otevřený dopis ředitele, kterému se věnovala v minulém týdnu média.

„Osmdesát procent toho, co tam píše, se nezakládá na pravdě. Můžeme to doložit,“ tvrdí Kliment. Podle něj v dopise s popisem zásluh nového vedení a plánů do budoucna stojí lži a s nimi záměrně uváděné polopravdy, ve kterých si nové vedení přivlastňuje zásluhy svých předchůdců. „Když totéž vyhodnocoval kraj, uznal, že jsme v nemocnici udělali kus práce,“ uvedl k tomuto nařčení Pejchl a dodal, že se zástupci nově vzniklého sdružení a také nově vzniklých odborů chce a bude jednat. Ovšem ne o tom, zda propustí náměstkyni Havlíkovou nebo sám odstoupí. „S odbory budu mluvit o věcech, které přísluší odborům. Stejně tak se sdružením můžeme probrat takové problémy, jako je vybavení či příplatky za směnnost, tomu se nebráním,“ řekl Pejchl s tím, že on je odpovědný vedení kraje a tomu také skládá účty a s ním konzultuje své kroky. S tímto postupem ovšem zřejmě u Občanů za Nemocnici Kyjov neuspěje. Lékaři a sestry ze sdružení vytýkají zásadní chyby nejen jemu, ale i zmíněné náměstkyni pro ošetřovatelskou péči, nemocniční ombudsmance a manažerce kvality v jedné osobě Evě Havlíkové. Změny, které spolu s ředitelem zavádí, jsou podle nich jen okopírované zásady z jiných nemocnic, které navíc v kyjovském zařízení nefungují. Mohou podle jejich slov i ovlivnit kvalitu péče. „Ochota lékařů sloužit klesá. K ohrožení pacienta je pak blízko,“ uvedl další ze zástupců sdružení, kardiolog Jaromír Břeň. Jak doplnil, nové pokyny kladou na lékaře při službách mnohdy přehnané nároky, které za určitých okolností nelze zvládat. Mnoho jich proto dalo ze služeb výpověď. „Jednání s krajem je poslední šancí. Když nevyjde, obrátíme se na právníky a podnikneme další kroky, které máme připravené,“ dodal Kliment, který si nedokáže představit, že by lékaři a sestry ze sdružení mohli dál s ředitelem Pejchlem spolupracovat. Za rebely stojí podle místostarosty Kyjova Antonína Kuchaře i kyjovská městská rada, která v pondělí večer vyslechla obě strany. Jak uvedl, nemocnici momentálně nejvíce ohrožuje personální krize, která právě za ředitelování Josefa Pejchla nastala. Klíčová slovaKyjov AutořiZdeněk Šmýd, Regionální deník

11. Vláda nám bere naše peníze, znělo z italských ulic (HN) Reportáž Statisíce Italů včera podpořily stávku na protest proti vládním úsporám. Od Palerma po Turín nejezdily některé vlaky, na mnoha místech kolabovala veřejná doprava a zavřené zůstalo i slavné římské Koloseum. Stávku doprovodily mohutné demonstrace. "Je to jen první krok, protesty budou pokračovat, vládu letos čeká horký podzim," říká Enrico Sitta, jeden z protestujících v Římě. Generální stávka, kterou vyhlásila levicová odborová ústředna CGIL,

doprovodila klíčové jednání v italském Senátu, kde poslanci zahájili debatu o úsporném plánu. Ten má třetí největší ekonomice eurozóny ušetřit 45 miliard eur. Italští odboráři škrty odmítají. Ztratili trpělivost Organizace protestů se ale odborářům nepovedla úplně podle představ. Život v zemi se sice zpomalil, ale nezastavil. "Většina železničních spojů na trase Řím-Milán jezdila normálně," uvedl šéf italských drah Mario Moretti. Odboráři si ale pochvalovali, že zasaženy byly především regionální spoje, které vozí lidi do práce. "Věděl jsem, že to takhle dopadne, tak jsem raději vstal už ve čtyři ráno a jel do Říma autem," říká římský bankovní úředník Carlo Brini, který protest rozhodně nepodporuje. Jeho kolega Walter Secchi, který není členem odborů, ale protestujícím Italům rozumí. "Těžko mohou najít nějakou přijatelnější formu, jak vyjádřit svůj nesouhlas," utrousí a pospíchá do práce. Italští zaměstnanci, kteří dnes mají jedny z nejnižších příjmů v celé Evropské unii, se považují za oběti dluhové krize. Platy stagnují, ceny potravin či služeb přitom míří vzhůru. K tomu přistupuje zvyšování věku odchodu do důchodu. "Už jsem se těšila do důchodu a najednou se dozvídám, že si ještě jeden rok počkám," rozhořčila se jednašedesátiletá Anna Matteiová, která pracuje ve státní správě. Stěžuje si, že vláda odmítla razantní zdanění nejbohatších. Účty za ekonomickou krizi podle ní zaplatí nižší příjmové skupiny. Pokud si udrží místo. Generální tajemnice CGIL Susanna Camussová kritizovala především plánované pravidlo, které umožní snadnější propouštění. "Nový balík úspor žádá oběti po těch, kteří si již opasky dávno utahují. Naopak nejde proti těm, kteří si neplatí daně a užívají si v luxusních vilách či na jachtách," říká Camussová. Protesty mají podporu Většina Italů protesty podporuje. Průzkum televizní stanice Sky uvádí, že 85 procent dotázaných souhlasí s generální stávkou. Berlusconiho vláda je tak v defenzivě. Včerejší protest ještě neměl razanci sociálních bouří v Řecku či ve Španělsku. Stoupající nespokojenost Italů ale mohou politici těžko přehlížet. "Berou mi moje peníze, už nechci dál fungovat jako úvěrová instituce pro tuto vládu," zlobí se Anna Matteiová. Většina Italů si myslí, že tvrdé škrty jen ztlumí ekonomiku a problémy se ještě prohloubí. Berlusconiho kabinet, na jehož adresu míří četná obvinění z korupce, ztrácí důvěru. Podle politologa Giovanni Sartoriho by bylo řešením ustavení přechodné vlády. "Berlusconi nemá co nabídnout, musí odejít," tvrdí analytik.

Josef Kašpar od našeho spolupracovníka z říma

GENERÁLNÍ STÁVKA Většině Italů se nelíbí úsporná opatření kabinetu Silvia Berlusconiho. Odboráři slibují vládě horký podzim. Včerejší generální stávka se dotkla zejména dopravy. Snímek je z demonstrace v Miláně. FOTO: ČTK/AP Sdílet Autor/ři: Josef Kašpar www.ihned.cz/autori

12. Nejhorší zdravotní péče o děti je v Čadu, nejlepší ve Švýcarsku (ČTK) 7.9.2011 Nejhorší vyhlídky na uzdravení mají nemocné děti v zemích jako Čad nebo Somálsko, zatímco nejlepší zdravotní péče se jim dostane v Evropě, a to ve Švýcarsku a tradičně ve skandinávských zemích. V žebříčku sledovaných zemí se ocitla Česká republika na 13. místě, a to před Británií nebo Spojenými státy. Vyplývá to z nejnovějšího indexu dostupnosti zdravotníků mezinárodní organizace na ochranu dětí Save The Children, o kterém informovala agentura Reuters. Podle dokumentu jsou děti ve 20 zemích s nejmenší dostupností zdravotní péče, které leží v Africe nebo Asii, vystaveny pětkrát vyššímu riziku úmrtí než v zemích, jež jsou v žebříčku bezprostředně nad nimi. V nejhorší dvacítce států jsou k dispozici pouze dva zdravotníci na tisíc lidí. „Přežití dítěte závisí na tom, kde se narodilo. Žádná matka by neměla bezmocně hledět na to, jak její dítě je nemocné a umírá, a to jen proto, že není k dispozici odborná pomoc,“ podotkl výkonný ředitel organizace Justin Forsyth. „Světoví státníci se musejí vypořádat s nedostatkem zdravotníků a uvědomit si, že pokud do rozšíření jejich počtu neinvestují, bude to stát životy,“ dodal. Podle organizace chybí ve světě na 3,5 milionu lékařů, sester a dalších pracovníků ve zdravotnictví. Index eviduje nejen počet dostupných zdravotníků v jednotlivých zemích, ale také to, jak je k nim daleko a jakou mají úspěšnost. Opírá se také o to, jaký počet dětí je pravidelně očkován a jaké míry životně důležité péče se dostává matkám při porodu.

Až 70 procent žen v Etiopii a kolem 50 procent v Ugandě a Nigeru uvádí, že je nejbližší zdravotnické zařízení příliš daleko od jejich domova na to, aby je byly s to navštěvovat. Klíčová slovaděti, Pediatrie, zdravotnictví AutořiČTKSouvisející články