V tomto směru máme ve výuce zeměpisu v Česku značné rezervy. Dokládají to

17

zeměpis a škola proto neměli přehlížet ani podceňovat. Někteří odborníci dokonce vyžadují zavedení samostatného předmětu, který by se hlouběji věnoval osvojování vizuální gramotnosti žáků ve všeobecném vzdělávání (podrobněji Shifrinová, 2009). Podle našeho názoru se jedná o  průřezovou, mezioborovou způsobilost, jejíž podstatou je percepční zraková senzibilita spojená s  dovednostmi přečíst a  pochopit vizuálním způsobem předávané informace a dále je využívat, například při vlastním učení či následné komunikaci (obdobně Průcha, Walterová, Mareš, 2003). Samostatný výukový předmět není proto nutné v Česku zavádět. Postačí, když výukové předměty, které operují s  vizuálními informacemi, se na osvojování vizuální gramotnosti důsledněji zaměří. Mezi tyto předměty patří i  zeměpis, a  to nejen kvůli četnému využívání různých typů map, grafů a schémat. Čím dál častěji, mj. pod vlivem používání počítačových prezentací, se ve výuce zeměpisu objevují různé fotografie a obrázky. V  zahraničí vznikají i  webové stránky přímo podporující vizuální prostředky ve výuce geografie (viz například http://www. visualgeography.com/). V dalších číslech Geografických rozhledů se zaměříme na to, jakými způsoby můžeme přivést žáky k tomu, aby porozuměli, používali a  učili se zeměpisu prostřednictvím obsahu rozmanitých fotografií s  tím, že obdobně můžeme nahlížet i na další vizuální prostředky.

V  tomto směru máme ve výuce zeměpisu v  Česku značné rezervy. Dokládají to náměty výuky uvedené v  manifestu Geografické asociace Velké Británie (viz www. geography.org.uk/adifferentview) či různá výzkumná šetření. Ukazuje se například, že žáci při interpretaci obsahu map mají potíže s posuzováním prostorových vztahů (Barányová, Novák, 2005) nebo že neumějí analyzovat obsah fotografií, ba dokonce je nepovažují za relevantní zdroj informací (Boháček, 2009). Na posledně zmiňovanou skutečnost upozorňuje i  článek Boháčka a  Řezníčkové v  tomto čísle Geografických rozhledů. Příspěvek vznikl za podpory grantového projektu GA ČR (P407/10/0514) s  názvem Dovednosti žáků v biologii, geografii a chemii: výzkum zamýšleného, realizovaného a  osvojeného kurikula na počátku implementace kurikulární reformy. Dana Řezníčková, PřF UK v Praze [email protected] Literatura: BARÁNYOVÁ, S., NOVÁK, S. (2005): Vizuální gramotnost žáků při výuce zeměpisného učiva na základních školách. In. Geografie XVI, sborník prací PdF MU, volume 183, PdF MU, Brno, s. 722–727. Baudrillard, J. (1988): Devil Demon of Images. University Press, Sydney.

Boháček, T. (2009): Využití fotografie ve výuce zeměpisu. Diplomová práce. Univerzita Karlova v  Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a  regionálního rozvoje, Praha, 120 s. Průcha, J., Walterová, E., Mareš, J. (2003): Pedagogický slovník. Portál, Praha, 323 s. Řezníčková, D. (2008): Zeměpis a  mediální výchova. In. Rutová, N. (ed.): Média tvořivě. Metodická příručka mediální výchovy. Aisis, o. s., Kladno, s. 238–246, 249–252. ŘEZNÍČKOVÁ, D., Marada, M. (2008): Notions and opinions of 15-year­ ‑old Czech students related to Europe and its countries. In Svatoňová, H. et al. (eds): Geography in Czechia and Slovakia. Theory and Praktice at the Onset of 21st Century. Masaryk Univerzity, Brno, s. 468–471. Shifrinová, S. (2009): Vizuální gramotnost v severoamerických středních školách. Překlad Varhaníková, H. [http://old. rvp.cz/clanek/3021, 10. 1. 2010] Sztompka, P. (2007): Vizuální sociologie. Fotografie jako výzkumná metoda. SLON, Praha, 168 s. Vodička, M. (2005): Češi jsou prostí vesničané a dělají hlavně olej. Mladá fronta DNES ze dne 4. července 2005. a  different view. A  manifesto from the Geographical Association. [www.geography.org.uk/adifferentview, 10. 1. 2010]

Visual Literacy: Necessary skill for everyone? The article is an introduction to the broad and interdisciplinary issues of visual literacy. The specifics of a visual epoch are outlined. The author also draws attention to the potential of the geography teaching subject to influence the level of visual literacy in individual students

VYHODNOCENÍ SOUTĚŽE Z MINULÉHO ČÍSLA GEOGRAFICKÝCH ROZHLEDŮ I ve třetím čísle Geografických rozhledů mohli naši čtenáři soutěžit o zajímavé knižní ceny. Z došlých správných odpovědí jsme vylosovali tři výherce. Jsou to Václav Hlinomaz z Klučenic, Markéta Václavková z Jihlavy a Jana Chloupková z Prahy. Všichni obdrží výpravnou fotografickou publikaci z edice Poutník nakladatelství Kartografie PRAHA, a. s. – Madagaskar, laboratoř bohů. Edici Poutník obohatila publikace Madagaskar, laboratoř bohů. Kolektiv autorů – cestovatelů a fotografů – vás provede tímto jedinečných ostrovem nejen prostřednictvím nádherných fotografií, ale i zasvěceného textu, plného nových a pozoruhodných informací. Kniha zachycuje Madagaskar jako zemi, která významně přispívá do pokladnice světové kultury, jejíž příroda patří k tomu nejcennějšímu, co na naší planetě ještě zbývá, a zemi fascinující, mírumilovnou a plnou úsměvů a přátelství. Jako u ostatních titulů této edice je přílohou podrobná mapa ostrova Madagaskar.

Učitelské noviny

týdeník pro učitele a přátele školy přináší každý týden do každé sborovny aktuální zprávy o dění ve školství l reportáže ze škol a školských zařízení l výměnu kantorských zkušeností l ohlasy na dříve zveřejněné články l dokumenty potřebné pro pedagogickou práci l kaleidoskop zajímavostí z domova i ze světa l cílenou inzerci nabídek pro zřizovatele a vedení škol

Objednávky předplatného: bezplatná tel. linka 800 300 302, fax: 284 011 847, [email protected] nebo tel. 241 484 521, fax 241 483 924, [email protected]

Každý rok v listopadu seznam vysokých a seznam středních škol Adresa redakce a inzerce UN: Ostrovní 30, 110 00 Praha 1 Tel. redakce: 224 932 222, inzerce a PR: 224 932 233 [email protected], [email protected] www.ucitelskenoviny.cz

Geografické rozhledy  4/09–10

18

zeměpis a škola

Čtení fotografií optikou geografa Pryč je doba, kdy za gramotného člověka byl považován ten, který zvládl jednoduché čtení, psaní a  počítání. Dnes se vyžaduje funkční gramotnost nejrůznějšího zaměření. Příkladem je gramotnost matematická, čtenářská, přírodovědná, finanční, geografická, ale také i  vizuální aj. Existenci vizuální gramotnosti obhajuje mnoho autorů (např. Řezníčková, 2008, Sztompka, 2007), protože rozmanité vizuální prostředky jsou nositeli informací stejně jako souvislý text. Záměrem tohoto článku je na konkrétních příkladech ukázat, že ačkoliv fotografie obsahují značné množství informací, ne každý z nich dokáže číst. Často jen proto, že je za zdroj informací nepovažuje. Problém může být také v tom, že veškeré informace obsažené ve fotografii jsou dostupné najednou v  jediné chvíli, my však vidíme, resp. čteme jen ty informace, které vidět chceme či umíme. Fotografii jihočeské krajiny bude jinak „číst“ a  interpretovat rekreant, jinak ekonom, biolog, geolog apod. V  následujících příkladech se pokusíme komentovat fotografie optikou geografie. V  posledních letech se v  různých regionálních publikacích, kalendářích, na pohlednicích apod. poměrně často objevují dvojice fotografií téhož místa, které byly pořízeny ze stejné výchozí pozice v jiném časovém období. Získávání tako-

výchto fotodvojic bylo podstatou i některých vzdělávacích projektů. Náhodně jsme si vybrali jeden z nich, abychom provedli rozbor textů k  uvedeným fotografiím. Konkrétně jsme posuzovali komentáře v projektu Krajina za školou v Praze, který byl určen žákům nižších ročníků víceletých gymnázií a  stejně starým žákům základních škol. Zajímalo nás, do jaké míry jejich komentáře korespondují s obsahem fotografií. Dříve než se pokusíme shrnout výsledky této analýzy, uvedeme dvě ukázky žákovských komentářů a  naše konkrétní rozbory obsahu fotografií. První se týká Malostranského náměstí. Žáci porovnávali fotografie z  roku 1900 a 2007 (viz obr. 1). Rámeček 1 obsahuje jejich komentář. Podle našeho soudu ze srovnání fotografií vyplývá, že náměstí se změnilo za více než sto let poměrně málo. V  podstatě jsou patrné jen dvě větší změny. První změnou je odstranění pomníku. Druhou pak ohraničení silnice a chodníků a vznik parkoviště, čímž došlo ke zmenšení původní rozlohy volné plochy. Budovy zůstávají zcela nezměněny, pomineme­‑li novou fasádu. Zajímavý je výskyt tramvajové dopravy na obou snímcích, byť na starším se o  přepravu stará tramvajová koněspřežka a na novém je nahrazena tramvajemi elektrickými. S rozvojem infra-

struktury se pojí výskyt semaforu, veřejného osvětlení a tramvajových trolejí, po kterých není na starším snímku ještě ani stopy. V horní části náměstí je i na novém snímku v náznacích zachován trh. Z  obsahu rámečku 1 je zřejmé, že žáci se především zaměřili na historické události vážící se k danému náměstí. Při takovém přístupu stojí fotografie obrazně řečeno v  pozadí a  „pouze“ ilustrují dějiny tohoto místa. Je v  podstatě jedno, z  kterého konkrétního roku fotografie pocházejí. Text žáků vychází zejména z  historických pramenů, popř. z  jejich osobních zkušeností. Nelze však upřít, že částečně se žáci opírají o informace ukryté ve fotografiích. Komentují zmizelý maršálův pomník, chrám sv. Mikuláše, výskyt silnice a parkoviště. V jejich textu naopak chybí zmínka o  tom, že i  na staré fotografii se vyskytují tramvaje, ale nenajdeme zde veřejné osvětlení a  že budovy jsou zachovány v podstatě v nezměněné podobě. Ač by měl porovnávat letecké snímky Toulcova dvora a okolí z let 1938 a 2003 (viz obr. 2), popisuje komentář v rámečku 2 jen vznik a  činnost této usedlosti. Jde o  ukázku přístupu, který téměř opomíjí informace obsažené v leteckých snímcích. Pouze první věta naznačuje pokus o vytěžení informací z  fotografií. Konstatování žáků, že poloha Toulcova dvora se nezměnila, je však bez-

Obr. 1: Fotodvojice – Malostranské náměstí kolem roku 1900 a v roce 2007 Rámeček 1: Komentář studentů k fotodvojici Malostranské náměstí

Malostranské náměstí vzniklo již za dob Přemysla Otakara II. V průběhu staletí měnilo své jméno i podobu. Z Malostranského rynku se v polovině 19. století stalo Štěpánské náměstí a od roku 1869 nese již své dnešní jméno – Malostranské náměstí. Jeho dominantou je jistě chrám sv. Mikuláše, postavený na přelomu 17. a 18. století. Sv. Mikuláš rozdělil náměstí na horní a dolní část. Horní náměstí bylo nazýváno Vlašský plac, protože zde působila italská menšina. Do roku 1918 se mezi Pražany používal i neoficiální název náměstí Radeckého, protože na místě, kde je dnes tramvajová zastávka, stával pomník maršála J. J. Radeckého z Radče (1766–1858). Radecký se zkušenostmi z napoleonských válek proslavil v letech 1848–1849, kdy působil v Itálii, porazil vojsko sardinského krále a zachránil tak monarchii. I proto jej první republika neměla příliš v oblibě. Po roce 1918 nahradila maršálův pomník socha francouzského slavisty a historika Ernesta Denise (1849–1921), ten se zase nelíbil komunistům. Na Denise zůstala na Malostranském náměstí alespoň malá vzpomínka v podobě pamětní desky s bustou. Dnes na náměstí žádná socha není. Větší část plochy, kde mohli Pražané dříve korzovat a klábosit, zabírá poměrně frekventovaný první městský okruh a tramvajová trať. Celková atmosféra náměstí je tím nepříjemně narušena, neutěšený dojem podtrhuje parkoviště, které zabírá značnou část z volného prostoru náměstí. Nezbývá než konstatovat, že na rozdíl od starých časů neplní dnes bohužel Malostranské náměstí úlohu urbanistického středobodu Malé Strany. Zdroj: Studenti Gymnázia Jana Keplera, (Matějka 2008, s. 66) Geografické rozhledy  4/09–10

19

zeměpis a škola

Obr. 2: Letecký pohled na Toulcův dvůr z roku 1938 a 2003 Rámeček 2: Komentář žáků k fotodvojici zobrazující letecký pohled na Toulcův dvůr

Poloha Toulcova dvora zůstala stejná, les se v některých místech změnil. Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy působí v Praze-Hostivaři od konce roku 1994. Za jeho správu a rozvoj zodpovídá Zájmové sdružení Toulcův dvůr, které 4. ledna 1996 uzavřelo s hlavním městem Praha padesátiletou smlouvu o správě a užívání areálu Toulcova dvora. Magistrát hlavního města Prahy je majitelem budov a pozemků, zajišťuje jejich rekonstrukci a podporuje činnost Zájmového sdružení Toulcův dvůr. Bez podpory magistrátu by činnost nebyla možná. Členy zájmového sdružení jsou základní článek Hnutí Brontosaurus Botič, Sdružení SRAZ – Společně za radostí a zdravím, Mateřská škola Semínko, o. p. s., a 4. základní organizace Českého svazu ochránců přírody. V současné době pracuje v Toulcově dvoře pro členské organizace asi 20 pracovníků. Cílem členských organizací je vybudovat v Toulcově dvoře ekologickovýchovný areál, který bude sloužit pro praktickou aplikaci ekologické výchovy a zvyšování ekologické informovanosti. Toulcův dvůr je zakládajícím členem Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina. Zdroj: Žáci Křesťanského gymnázia, (Matějka 2008, s. 128)

předmětné a informace o změnách rozmístění lesa jsou nepřesné. Samotný Toulcův dvůr není na fotografiích zachycen celý, ale jen část, nacházející se při spodním pravém rohu obou fotografií. Na novější fotografii vidíme, že území je pokryto lesem téměř z  poloviny, zatímco na starší fotografii se nachází jen v náznacích. „Les“ se na starší fotografii vyskytuje v  podobě stromořadí kolem Toulcova dvora, některých cest a podél Botiče, jehož tok stromy na snímku jasně vymezují. Studenti patrně pokládali centrální část staré fotografie také za les, jako analogii k fotografii nové. Není tomu tak. Pravděpodobně se jedná o louku, protože je po celé její délce jasně viditelná cesta. Tatáž cesta se však na novější fotografii zcela ztrácí v  lese. Navíc světlejší místa uprostřed louky mají poměrně pravidelné tvary, což napovídá tomu, že se zřejmě jedná o  budovy, pravděpodobně zemědělské objekty. Podobnost fotografií vynikne, budeme­‑li sledovat tvar Botiče nebo jednotlivých cest, které si zachovávají svůj tvar. Na nové fotografii se v pravém horním rohu nachází fotbalové hřiště, v pravé části pak nalezneme také běžecký ovál a zástavbu. V horní části, vedle fotbalového hřiště, můžeme postřehnout náznaky stavby.

Z  obsahového rozboru prací uvedených v projektu Krajina za školou v Praze vyplynulo, že zapojení žáci dokázali vytěžit velké množství informací z  kronik, vyprávění rodinných příslušníků a pamětníků, z historických publikací či internetu. Ve snaze vytvořit co nejobsáhlejší popis použili všechny takto získané informace, ale ve svých komentářích téměř nepracovali s nejdůležitějšími a ihned dostupnými informacemi, které jsou zachyceny přímo na fotografiích. Fotografie vnímali především jako prostředek ilustrace tématu, jež dané fotografie symbolizují. Žáci popisují spíše něco, co s vyfotografovanými objekty souvisí. Jejich popis sklouzne k přetlumočení získaných dat, k popisu vlastních zkušeností, vyprávění pamětníků nebo k  popisu funkce některého z  objektů na fotografiích. Tyto informace, což si studenti zřejmě neuvědomují, jsou podružné a jen malý, respektive žádný prostor je věnován popisu zachycených reálií a  srovnání změn, které jsou z fotografií patrné. Polemický je i  samotný výběr některých dalších fotografií v  projektu. Jmenuje­‑li se projekt Krajina za školou, lze očekávat, že obsahem fotografií bude venkovská či městská krajina, nikoli snímky

jednotlivých budov (například nádraží či restaurací). Takové snímky čtení krajiny z fotografií neumožňují. Příspěvek vznikl za podpory grantového projektu GA ČR (P407/10/0514) s názvem Dovednosti žáků v biologii, geografii a chemii: výzkum zamýšleného, realizovaného a  osvojeného kurikula na počátku implementace kurikulární reformy. Dana Řezníčková, PřF UK v Praze [email protected] Tomáš Boháček, [email protected]

Literatura

MATĚJKA, O. (ed.) (2008): Krajina za školou v Praze. Tereza, Praha. Řezníčková, D. (2008): Zeměpis a  mediální výchova. In. Rutová, N. (ed.): Média tvořivě. Metodická příručka mediální výchovy. Aisis, o. s., Kladno, s. 238–246, 249–252. Sztompka, P. (2007): Vizuální sociologie. Fotografie jako výzkumná metoda. SLON, Praha, 168 s.

Geographer’s Photography Perceptions. The article outlines extrapolation of information from photos. The presented examples demonstrate the common usage of photos as a means of illustration of reality, not as a valuable source of information. Photography perception from the perspective of a geographer is discussed.

www.geography.cz

www.geography.cz

www.geography.cz

www.geography.cz

Geografické rozhledy  4/09–10

20

zeměpis a škola

Geografie makroregionů II Druhá část statě věnované pojetí výuky regionální geografie předkládá krátký přehled přírodních poměrů jihozápadní Asie a  severní Afriky a  definuje jádrové oblasti makroregionu. Přes globální význam těžby ropy a  plynu se region jako celek jen zvolna posouvá mezi vyspělejší oblasti. Převažují periferní oblasti s  řídkým osídlením.

Jihozápadní Asie a  severní Afrika – přírodní poměry

Území jihozápadní Asie má kromě plošin Arabského poloostrova, Anatolie (poloostrova Malé Asie) a vnitrozemí Íránu hornatý charakter. Pohoří náležejí k  rozsáhlému třetihornímu alpínskému horskému systému (např. Taurus, Elborz, Zagros). Severní Afrika má jinak hlavně rovinatý charakter s  mnoha plošinami a  často bezodtokými pánvemi pokrytými stepmi, polopouštěmi a  pouštěmi (Sahara) a  také velký oblouk pohoří Atlas. Území makroregionu ovlivňuje blízkost obratníku, a proto převažuje celkově suché a velmi teplé podnebí s nízkými srážkami. Významnější srážky jsou především ve vyšších horských oblastech spíše při pobřeží a  jsou během roku velmi nerovnoměrně rozložené. Přívalové srážky způsobují nebezpečnou erozi půdy. V  posledních desetiletích dochází ke stále většímu rozšiřování pouští (dezertifikace). V  makroregionu se stavějí jednak tradiční malé jednoduché hliněné hráze k zadržení vody a jednak velké vodní nádrže, které mají především zadržovat vodu pro závlahy (např. Atatürkova přehrada v  Turecku, Násirova na Nilu). To je však předmětem kritiky v oblastech ležících po proudu řek, kde se snižuje průtok vody. S rozsáhlým umělým zavlažováním polí je spojen také nárůst obsahu soli v půdě. Převažuje totiž výpar nad srážkami, a proto se i  malé množství solí ze sladké vody nakonec v  půdě hromadí, což vede ke zhoršení úrodnosti půd. Proto také řada zdejších civilizací v minulosti zanikla (půda ztratila úrodnost či ve válkách byla zničena závlahová zařízení). Pouště a polopouště mají buď povrch kamenitý (hamada), nebo písčitý (erg) a zahrnují rozlehlé oblasti celého makroregionu, které jsou často liduprázdné, nebo jen v krátkém období roku využívané kočovnými kmeny pastevců. Celý makroregion charakterizují četná bezodtoká území, některé z  nich mají v  nejnižších polohách jezera (slaná a  hořká) s  velmi proměnlivým rozsahem plochy a  hloubky. Některá z  nich v  letním období výrazně ztrácejí na ploše, nebo i  zanikají. Slané jezero Mrtvé moře v  Izraeli a  Jordánsku s  vysokým obsahem solí je nejníže položeným místem na Zemi (více jak –400 m). Geografické rozhledy  4/09–10

Jádrové a periferní oblasti makroregionu

Jádrové oblasti makroregionu se formovaly především poblíž pobřeží, vodních zdrojů a historicko­‑náboženských středisek. Nejhustěji zalidněnou oblastí je stále dolní tok Nilu v Egyptě a také úzký pás pobřežní nížiny východního Středomoří. Z  ekonomického hlediska je významným jádrovým územím stát Izrael, v minulosti to bylo celé východní pobřeží Středozemního moře. Nejdynamičtěji se rozvíjejícím jádrovým regionem je pobřeží Perského zálivu, a  to hlavně díky vysokým ziskům z  těžby ropy a zemního plynu. Další jádrovou rozvojovou oblast představuje území západního Turecka (Istanbul, 11 mil. obyv., brána do Evropy, Izmir – starověká Smyrna, 3 mil. obyvatel, třetí největší město Turecka). Pobřežní pás mezi městy Casablanca a Tunis v severní Africe představuje území s velkou koncentrací hospodářských aktivit tří států, ovšem již menšího, spíše regionálního, tedy „středomořského“ významu. Posledním rozvojovým územím makroregionu je jediná oblast vlhkých subtropů (zemědělství, cestovní ruch, těžba ropy) při jižním břehu Kaspického moře v Íránu, navíc v  blízkosti dynamicky se rozvíjejícího Teheránu (11 mil. obyvatel) a s ropnými zeměmi v sousedství (Ázerbájdžán, Turkmenistán). Tyto jádrové oblasti mají nejvyšší hustotu zalidnění, klíčové výrobní, obslužné, dopravní a administrativní funkce jak pro makroregion, tak pro jednotlivé státy, v nichž leží. Městská sídla jsou v  současnosti cílem migrací z  venkovských oblastí. Většina těchto migrantů pak skončí ve slumech, tedy periferních oblastech měst, charakteristických nedostatečnou infrastrukturou, špatnou kvalitou obydlí, vyšší kriminalitou atd. Ve městech až na výjimky žije většina obyvatelstva. Ve státech těžících a vyvážejících ropu a zemní plyn je kvalita výstavby center i obytných zón na špičkové světové úrovni. Venkovská sídla v  horských a  periferních oblastech mají tradiční charakter kamenných a hliněných domů uzavřených do ulice a  s  malými dvorky a  zahrádkami. Nížiny kolem řek a oázy jsou velmi intenzivně využity především tradičním rolnictvím (často závlahovým), založeným na těžké fyzické práci mužů i žen s výpomocí dětí.

Obyvatelstvo a hospodářství makroregionu

Velikost populací jednotlivých států v  oblasti silně kolísá (největší: Egypt 80, Turecko 71, Írán 65 mil. obyvatel). Státy jsou poměrně mladé, většina z  nich se v  současných hranicích zformovala až v  druhé polovině 20. století. Jazykově

je region charakterizován převahou arabštiny (s  různými dialekty), početní jsou uživatelé turečtiny a  perštiny. Národnostně je nejpestřejší zemí Írán, také Súdán má velkou etnickou, jazykovou ale i  náboženskou pestrost. Přirozený populační přírůstek činí v  některých státech i více než 2 % ročně, při zachování této úrovně se populace zdvojnásobí asi za 35 let! Mládež do 15 let tvoří 25–40  % z  úhrnu obyvatel, což s  sebou přináší vysoké náklady na vzdělávání, sociální napětí a  radikalizaci společnosti. Osob starších než 65 let má naopak většina zemí ve srovnání s Evropou sotva polovinu (do 8  %). Život obyvatelstva je silně spjatý s  islámem a  životem podle něho, studium Koránu je povinnou součástí vzdělání už od základní školy. Ve většině států (kromě Izraele a Libanonu) dominuje islám, ke kterému se hlásí více než 90 procent všech obyvatel a který ovlivňuje společenské, politické i hospodářské poměry v jednotlivých zemích. Hospodářství makroregionu je stále výrazně závislé na přírodních podmínkách, a to jak v případě zemědělství, tak i těžby nerostných surovin. Výjimkou je pouze vyspělý Izrael se silným přistěhovalectvím, který zaměstnává více než 75  % obyvatel ve službách. Specifický je prudký rozvoj států těžících ropu, které rozvíjejí služby (bankovnictví, cestovní ruch, obchod). Nižší podíl v  zaměstnanosti žen v makroregionu vychází z tradičního pojetí islámu. Žena se má především starat o domácnost a pečovat o mnohodětné rodiny. Z  důvodů nepravidelných a  na mnoha místech i  nedostatečných srážek je nutné většinu orné půdy zavlažovat. Pěstuje se především pšenice, ječmen, citrusy, bavlník, datle, fíky, ovoce a zelenina. Část produkce je exportována hlavně do Evropy. Na zemědělskou činnost je pak navázáno potravinářství a  textilní výroba. Průmyslu makroregionu dominuje těžba ropy a zemního plynu. Na zdejší členské země OPEC jsou soustředěny přes dvě třetiny těžby a  asi 30  % známých zásob světa. Export těchto komodit napojuje makroregion na proces ekonomické globalizace. Jen malá část těžby je využita k  domácímu zpracování. Průmyslový rozvoj je ovšem bouřlivý (především textilní a strojírenský průmysl) a je často spojen se zakázkami evropských firem. Významné místo zaujímají i drobné živnosti a  řemesla (např. výroba koberců, zpracování kůží, vlny a kovotepectví). Poměrně významnou roli v  hospodářství některých zemí hraje i  cestovní ruch, který se koncentruje v  teplých pobřežních oblastech v  nově vystavěných rekreačních komplexech jen s malými vazbami na tra-

21

zeměpis a škola Jihozápadní Asie a severní Afrika – vybrané charakteristiky států makroregionu (2008) Obyv. (mil.)

Stát

HDP (PPP)/ obyv. v US $

HDI (pořadí)

Gramotnost (%)

Nezáv. voda (%)

Délka dožití

Městské obyv. (%)

Populační přírůstek (%)

Alžírsko

34,0

7500

100

70

89

74

60

1,2

Bahrajn

0,8

35000

32

87

95

75

92

1,4

Egypt

80,0

5500

116

71

97

72

45

1,7

Irák

28,0

4000

n

74

85

69

77

2,6

Írán

65,0

12000

84

77

92

71

62

0,7

Izrael

6,5

28000

24

97

100

80

91

1,2

Jemen

22,0

2500

138

50

90

62

25

3,5

Jordánsko

6,0

5000

90

90

96

79

74

2,4

Katar

1,0

85000

34

89

95

75

92

2,4

Kuvajt

2,5

50000

29

93

96

77

98

2,8

Libanon

4,0

11500

78

87

100

73

90

1,2

Libye

6,0

15000

52

83

72

77

88

2,3

Maroko

34,0

4000

127

52

80

71

56

1,5

Omán

3,2

22000

53

81

39

74

84

3,2

28,0

22000

55

79

95

76

86

2,1

2,5

40000

31

78

95

75

86

1,6

Saúd. Arábie Spoj. arab. emiráty Sýrie

19,5

4500

105

80

80

70

54

2,2

Tunisko

10,0

8000

95

74

80

75

65

1,0

Turecko JZ Asie a sev. Afrika

71,0

13000

76

87

82

73

75

1,0

425

9500

117

75

82

72

63

1,6

diční osídlení (Tunisko, Egypt, Dubaj). Dalšími cíli cestovního ruchu jsou centra náboženství s památkami a muzei (Jeruzalém, Káhira, Mekka, Istanbul), respektive archeologické lokality (Karnak, Babylon, Petra, Persepolis aj.), které jsou často i pod ochranou UNESCO. Většímu rozvoji cestovního ruchu brání politické problémy a občasné teroristické akce, mimo turistické destinace slabě rozvinutá infrastruktura. Územně rozsáhlé jsou periferní oblasti pouští a polopouští. Zde kromě malých oáz se závlahovým rolnictvím, lokalitami s těžbou surovin (ropa, plyn, rudy, fosfáty aj.) se nacházejí pouze místy rozptýlené stany kočovníků se stády koz, velbloudů a v horách i ovcí a skotu. Makroregion díky sousedství s Evropou a svým nerostným a klimatickým zdrojům má významný potenciál budoucího rozvoje. Cestou modernizace hospodářství se již vydal, rozvoj sociální a  politický zatím – alespoň z našeho evropského pohledu – zaostává. Tomáš Havlíček, Ivan Bičík, PřF UK v Praze [email protected], [email protected]

Vysvětlivky: HDP (PPP) – hrubý domácí produkt podle kupní síly, HDI – index lidského rozvoje vyjadřuje kvalitu lidského života a měří se prostřednictvím střední délky života, míry gramotnosti a HDP na 1 obyvatele, (státy podle pořadí ve světě – od 1 do 180), n – neuvedeno, počty obyvatel ve městech – v rozsahu aglomerace Pramen: The World Factbook 2009, World Economic Outlook Database 2008, International Monetary Fund, 2009

Literatura a zdroje dat:

Aplikace do výuky:

BIČÍK, I., ANDĚL, J., HAVLÍČEK, T., MATĚJČEK, T. (2010): Makroregiony světa. Nakladatelství ČGS, Praha BRADSHAW, M. J. et al. (2004): Contemporary World Regional Geography. Global Connections Local Voices. 572 s., McGraw Hill ROWNTREE, L., LEWIS, M., PRICE, M., WYCKOFF, W. (2009): Diversity Amid Globalization. World regions, environment, development. 663 s., Pearson The World Factbook 2009, World Economic Outlook Database 2008, International Monetary Fund

1. V tabulce uvedená velikost HDP na obyvatele je ukazatelem hospodářské vyspělosti. Údaje ve sloupcích 4, 5, 6, 7 jsou spíše ukazateli sociálního rozvoje. Sečtěte čtyři naměřené hodnoty za jednotlivé státy a porovnejte je s velikostí HDP/obyv. Existují rozdíly mezi pořadím zemí podle HDP/obyv. a součtem hodnot dílčích ukazatelů sociálního rozvoje? Proč asi? 2. Porovnejte pořadí HDP/obyv., získaný součet dílčích ukazatelů z předchozího úkolu a pořadí podle HDI. Komentujte. 3. Se kterými výrobky zemí makroregionu se můžete v Česku setkat? 4. Zjistěte, se kterými evropskými zeměmi jeden ze států makroregionu nejvíce obchoduje.

Makroregiony světa – Regionální geografie pro gymnázia

Makroregiony světa

Ivan Bičík a kol.

Obsah učebnice je nově obohacen o vývojové aspekty ve vztahu ke globálním problémům lidstva, k udržitelnosti života, ke geopolitickým problémům makroregionů v jejich jádrových i periferních oblastech. Zahrnuje geografii všech světadílů (kromě geografie České republiky). Jedná se o nejmodernější titul k regionální geografii světadílů a oceánů. 152 stran, formát A4, obch. číslo 70801, ISBN 978-80-86034-78-2 Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., Ostrovní 30, 110 00 Praha 1, tel. 224 933 996, mob. 603 527 207, e-mail [email protected], www.ncgs.cz TRADICE – ODBORNOST – KVALITA

let, do 25 h gorii všec vé kate 50 % žen a ve věkodruhý, tedygorie, naka ePIS rozšířen každý kate v někt ZEMĚ kami kde je již této věkové stav vede ch veso í celý íření mi sráž ÁLNÍ ÁZIA malý é většinou obyvatelAIDS. Tentk vymírán ON MN m ěrně i ímu rozš virem REGI O GY e pom rok), kteri listopade litách sti k dalš ku obyvatel. PR ucno úbyt ích zemích vyznačuj mm za létě mez beze srážek, rých loka v nce i v budo (do 250 pouze ek roku je áhlých sol- nic a a doko i v řadě dalš je dním nemoci, rozs spadnouem, a zbyt situace Afriky. vzniku ým příro vnitná ke dubn a Stej ifick rské pívá y je což přispánví. Spec Botswan delty řeky Subsaha severu á oblast těm četné ných ím na dtok oviš jedsti. územ á bezo á je stan tní obla A) je o ka (RJ africkéh rozemsk go, kter k pouš uje v kli-- 2.1.3 í Afri jina í ého Okawani flóry v se koncentrsti na jiho ka Jižn h územ nigerijsk e y faun vatelstvo nější obla í největší Republi jádrovýcle území u přesahuj tní Oby nejvýhod nacházej I když ním z Ved ého záliv m osta ntu. wn. také hlá maticky kde se a Francisto ově, přes l kontine v Guinejsk význame Jihoafric e odě, ně ce. jen rozle pobřežíhospodářským vuje v Namibské- vých Gaboron žije na venknízký podí rské Afri sice znač ěp edsta ta atel poměry nomická- svým v Subsahaod Evropy ho přist tě nepř ný přesy ibie, klimak, měs obyv ké ké pouš ku píseč eží Nam em sráže ý většina na afric 20 %). Eko na boha oblasti blika je em evropskéké domini-Afric Na sním pobř statk lo uelsk to je zde tů (oko je založenach surovin, ká repu , ale vliv bývalé brits velmi blíz u Sahara.při západnímíněné nedoežní Benge písek, pouz menší ě podm ný pobř analfabe ta státu nerostný , diamantů vzdálená í a jako urně stále byli zprv poušti krývá místn peri ch kovů exportuje hovalectv pě kult nizátory – nejdříve ticky odnímá stude tě nepo nce jejich štěrpros h ziští pouš Evro nale barevnýc vin se které Africké zabírají dokoje kamenitá,ý chatých zámoří. um je jšími kolodní Evropya francouz h m suro a do mnějproud. přesypy h plochy ážně takov Zde zápa skýc ecka předevší né Většinarepubliky Přev h ká. ranti ze píseč na jejic z Něm napoleon nejvýzna zlata. ké jejic Větši skalnatá. z ska, a imig (za ě; ím afric část. nebo ěji z zem st svět ánie. ra. á do Jiho a je jedn antů na společno z Nizo noti, pozd i z Brit la mít nad ho peně kovit má i Saha % r ni, mno ektive Botswan řů diam ští huge přistěhovalc cie chtě avní trase rakte africká okolo 60 těža e jiho oma má k) nů Ogo rní, resp Tato je dopr o o fakí kme do seve Jorubů. oz- ších u provozuj á kontrolu anty. Stát ý vále ská dipl em na Brit kým míst vala prot Neshona územozděleno i kmenů těžb s diam nciál, kter rs, kter ky. , usilo st v přer je přer dní část ravedlno a prodeje De Bee o obchodu ý pote Turisté se- strategice kontrolu části Afriských osad stick se jihozápa lní nesp z těžby t) je dal-é světovéh ný turi i využívá. ní afric do Indi dnutí této nizozem áhajícími rová část regioná í příjmů 100 mil.fliktů, kter wango tické ovlá , potomky i), dom také značz velké m o pozo búrské přes kon ntním již dnes předevší í delty Oka ích na dy s Búry í Afrikánc tily v tzv.ký trek“– dělován (ročně napětí a parlame vyús ají územ (nyn územ dní „vel v pak ých ř. náro ropy níků práv, jším jem edek osadníků u zajím h divočiny chráněn kých ky, kde ším zdro ají i v nyně y za násl svýcNAKLADATELSTVÍ kou míro - ké četných ě země (nap y. Měl dních búrs í Afri Zde přetrváv země. s dosud vyso ky moti ekonoav chod mí jižnrepubliky. žens tivní s vel- válk un půvo roze ČESKÉ GEOGRRAFICKÉ SPOLEČNOSTI, s. r. o. systémurie je stát pce a nábo vlády zatím severový be). tyto pozia potýká jeli- přes do vnit osady a Cho této ou Nigé ty, koru S, dále wan , kter t. Řešení m park všechny i nové I přes dy se Bots nemocí AID ocných zakládal kriminali problémů dnou předevší s tren nem zvlá l ch ných řit é oc m vova schopny lze spat okratický mick léme yšší podíje tato nem nejsou í situace dení dem mělo být kým probzuje nejv Nejvíce by vyka zave konfliktn tva, práv kož na světě. krokem upném v post Dalším sti obyvatels ženských AIDS poměrů. vzdělano azení nábo. V Nigérii,zajištění šin, prosé tolerance zemí Afri men žen a a vzájemn dalších niálních řadě kolo svobod jako v bývalých Jejich mísbně no. podo postavení umisťooslabová vin a zauky je í stále pu suro ukce, mocnostně v náku yslové prod to, hlav tní prům i Čína. vání vlas výrazněj stále jímá í Afri ím v jižn 2.1.2 kolonie k nejchudšdíky ká odní brits patřila dnes řadí ve vých li, Bývalá á dříve , se demokraak dosud hroši, buvo ů k žijí naop ce, kter oblastematství a úbyte levharti, dních park kým ěrům boh velký s rosi lvi, síť náro afric mu I přes Žijí tam ým pomv Africe lanou celá nerostnépolitick savany. a žiraf. zřízena státům ěrně vzdě infraafrické r, slonů zvěře byla tickým ohatším jsou é , pom zebe . skou u zvěř antilop, anu divok Botswaně k nejbekonomikou hospodář ází v jižní iv na velko tná stáda i. Na ochr hroš se nach řekami kvalitní toucí ohatší lací a Botswana ky mezi wango Nejb Africe poče velcí savc snímku jsou popu Na vací. turou. mské Afribezi a Oka ímá a jižnírožci a další rezer struk zauj noso vnitrozejihu, Zam státu a zápa- a přírodních části na ětší část jihu Limpoporu. Nejv ahari na ebí se zde na sevepoušť Kal cké podn step a é subtropi dě. Such

NOVINKA NA KVĚTEN

Geography of the Macroregions. Authors are discussing the obligatory change in traditional regional geography that is still surviving in elementary and secondary education in Czechia. Authors present a vision of necessary changes in traditional regional geography; an application example is used for the Middle East and Northern Africa macroregion, 1 from 12 covering the World.

2

Geografické rozhledy  4/09–10