Věstník farnosti u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava 4. března Léta Páně 2007
3
BŘEZEN
MENE, TEKEL, UPARSÍN – sečteno, zváženo, rozděleno – tak přečetl Daniel králi Belšasarovi písmena, která neznámá ruka napsala na zeď místnosti, v níž hodoval. Vyprávění i okolnosti výkladu známe z 5. kapitoly Daniela. Mene, tekel byl také název festivalu, který proběhl v týdnu od 18. února v Praze. Konec byl ve výroční den Vítězného února, festival tedy
připomínal dobu, kdy vládly třešně. Mnohé filmy a přednášky doložily, že vláda třešní je velmi eufemistický výraz pro tuto zločinnou dobu. Ačkoli vím o tom velmi mnoho, festivalová výstava v Karolinu mi objevila zcela neznámého sochaře Jaroslava Šlezingera. Po Akademii výtvarných umění byl jako 29letý středoškolský profesor zatčen
2/III
spolu se studenty v Kounicových kolejích v listopadu 1939. V koncentračním táboře Oranienburg byl až do roku 1942. Neutuchajícím úsilím prezidenta Háchy se totiž podařilo postupně osvobodit všechny uvězněné studenty. V září 1949 byl znovu zatčen, zcela nevinně odsouzen k 25 letům těžkého žaláře, půlročně zostřeného. Z jednoroční vazby na Mírově nesměl napsat ani jeden dopis své ženě a pětiletému synovi. Po roce byl odvezen na Jáchymovsko a pracoval ve věži smrti, kde roztloukal uranovou rudu a plnil ji do barelů k odvozu do Sovětského svazu. Mezitím jeho žena několikrát žádala o revizi procesu, nebo o milost. Tu ovšem MNV v Jemnici, kde žil, nedoporučil. Těžce onemocněl z ozáření, ale nepomohl mu ani prezident Zápotocký, který ho velmi dobře znal z koncentračního tábora. Roku 1954 byl přeřazen na výstavbu města Ostrov nad Ohří. Pracoval na sochařské výzdobě domu kultury. Tam tajně zhotovil malé sádrové reliefy Křížové cesty. Jsou velké jako pohlednice. Na zadní stranu napsal vlastní doprovodné texty. V nich srovnává nespravedlnost Ježíšova odsouzení s nespravedlností, kterou mu způsobili jeho spoluobčané. Krátkou dobu se léčil v karlovarské nemocnici a odtud mohl ilegálně posílat necenzurované dopisy své ženě. Zemřel v srpnu 1955 ve vězeňské nemocnici ve pk Vykmanově.
I. JEŽÍŠ PŘED PILÁTEM Vedou Tě před soud aby Ti vyřkli rozsudek dle vůle lidu. Co žádá lid? Trest! Vždyť odsoudil Krista k smrti, ač Mu den před tím volal Hosannah.
První zastavení z cyklu Křížová cesta. Na první staně Hlava umírajícího vězně, kterou Jaroslav Šlezinger vytvořil po návratu z německého koncentračního tábora.
ŽIVOTOPIS KŘESŤANSTVÍ
3/III
Na přelomu 3. a 4. století vládli Římské říši dva velmi schopní panovníci: Dioklecián a Konstantin. Oba se upřímně snažili zachránit tehdejší civilizaci před rozkladem, každý po svém. První z nich rozdělil stát na čtyři celky a držel se pohanských bohů. Potíral křesťanství tak krutě, že do povědomí křesťanů vstoupil jako darebák. Konstantin, který začal jako jeden ze čtyř vladařů, naopak postupně vyhnal svoje kolegy z trůnů a stal se opět jediným císařem. Z titulu římského náboženského šéfa (pontifex maximus) si k tomu mohl vybrat na pomoc libovolného z bohů – a on vsadil na Boha křesťanů. Historik Eusebios z Cesareje tento Konstantinův obrat vyjádřil vyprávěním o panovníkově snu v noci před rozhodnou bitvou, v němž uviděl kříž se slovy „v tomto znamení zvítězíš“. Svoboda křesťanů byla úředně potvrzena roku 313 reskriptem vydaným v Miláně. Pokud si vzpomenete na děkovnou mši „Te Deum“ po zvolení Václava Havla prezidentem v prosinci 1989, pomůže vám to pochopit pocity tehdejších křesťanů. Stát je přestal utiskovat, naopak panovník zakládal kostely (např. sv. Petra ve Vatikánu), podporoval biskupy, svolával církevní sněmy… Těžko proto vyčítat tehdejší církvi, že neviděla nebezpečí přílišného přilnutí ke světské moci tak, jak ho vidíme my po staletích bolestných zkušeností. Ty na sebe ostatně nenechaly dlouho čekat. Velkou
statečnost v nich prokázal milánský biskup sv. Ambrož, který císaře �eodosia ctil jako panovníka, současně se ale dokázal postavit proti jeho krutosti. Za Konstantina přestalo být křesťanství prohřeškem proti státu, za �eodosia se pak dokonce stalo povinností. Mnozí lidé se pak stávali křesťany ne z přesvědčení, ale nejprve kvůli prospěchu a pak prostě z nutnosti. Není se co divit, že některým začala scházet radikálnost evangelia a odcházeli do pouště vést život jako poustevníci. Ne všichni tam však zůstali: např. sv. Jan nazývaný Zlatoústý si odříkáním natolik zkazil zdraví, že se musel vrátit – což je dobře, protože z jeho kázání můžeme číst i dnes, jak své křesťanství žít prakticky. Teologické rozpory se najednou staly nebezpečím pro jednotu státu. Oba uvedení císaři se tomu snažili bránit zorganizováním církevních koncilů. V Niceji (r. 325) a později v Konstantinopoli (r. 381) byly formulovány mnohé pravdy víry, především o Ježíšově božství i lidství. Objevovaly se stále nové otázky, do jejich řešení však čím dál víc pronikaly osobní spory jednotlivých nejvýznamnějších biskupů zvaných patriarchové. Chtělo to mít stejně tehdy jako dnes po boku Ježíše, aby se zeptal: „O čem jste se cestou bavili…?“ (Mk 9,33)
Díl 2: Legalizace křesťanství v chřadnoucí říši
Miloslav Müller jr.
4/III
ZPRÁVA Z HOR Domácí úkol pro Vinici – o našem pobytu na horách – stanovila Simona tak, že měl mít 20–25 slov a měly v něm být tři ypsilony.
Na horách se mi líbilo. Bylo tu krásně. Byl tu dokonce i čerstvý vzduch. Na horách se dá bobovat i sáňkovat a jezdit na lopatě. Kačka K.
Na horách bylo krásně, i když nás sníh vyšplouchl a roztál. Ale to nevadilo, protože Simona nás zahrnula spoustou netradičních úkolů. Lucka
Na hory jezdíme kvůli Simoně. Simona je úžasná osoba, která člověku z pěkného volného dne udělá nabitý neuvěřitelně dobrodružný den. Člověk se o to nesmí nechat ochudit. N.N.
Do Vinice píšu, že mám ráda Ríšu, na horách s ním blbnu, při tom celá rudnu, chytám druhý dech, je mi čtyřicet. Eva Na letošní hory jelo okolo dvaceti lidí. Tentokrát převažovali kluci (děti). Všechna mládež spala v horní chatě bez Kikina vleku. Bylo to krásné.
Pobyt na horách byl užitečný nejenom kvůli zimním sportům. Vzájemně jsme se poznali, a tak jsem si jist, že to vše bylo velice prospěšné. Derek Prožila jsem krásný týden s 23 přáteli ve věku 1,5–50 let. Lyžovali jsme, plavali, navštívili muzeum, modlili se, četli a hráli a hráli, … Děkuju. Hanka
5/III
FARNÍ KRONIKA Poděkování Začátkem února jste mi, milí a vzácní farníci, uspořádali velkolepou, několikadílnou oslavu mých sedmdesátin. Patřilo k ní mnoho darů a přepychové dorty. Některé dary byly velmi drahé, některé vlastnoručně vyrobené, mohl jsem z nich udělat výstavu. Ani tady nemohu všechny Vaše laskavé gratulační projevy vyjmenovat. Všechny jsem přijal s vděčností. Minulé pondělí jsem v Klubu důchodců v Sámově ulici obvyklé Hovory o víře začal společným
přípitkem a výbornými čokoládovými bonbony z těch darovaných. Nakonec mi přítomní řekli: „Dnes to bylo nejen hezké, ale taky dobré!“ Ještě jednou díky. Pavel Kuneš Do sbírky AP (18. února) Svatopetrský haléř jsme odeslali 5000 korun. Za sběr papíru nám v únoru Sběrné suroviny poslaly 1642 korun. Byly vloženy na účet varhan.
6/III
KRÁTKÉ ZPRÁVY Třetí přednášku z cyklu Životopis křesťanství s názvem Křesťané barbaři aneb hledání středověkého řádu (léta 476–1054) přednese Mgr. Míla Müller v pondělí 12. března. Koná se v kapli kostela sv. Václava, začátek v l8 hodin Každou středu v březnu je v rámci večerní mše svaté křížová cesta v kostele sv. Václava (nikoliv v kapli). Klasické skladby pro kytaru a flétnu zahrají v kostele sv. Mikuláše ve čtvrtek 15. března Marie Kofránková, Michaela Brázdilová, Jana Kyselá a Renata Vyhnalová. Začátek v 19 hodin. Soubor Aulos – hudební soubor prof. Žilky – vystoupí v kostele sv. Mikuláše v neděli 18. března. Začátek v 17 hodin. Hudební skupina Korach se rozloučí s posluchači při vystoupení v kos-
tele sv. Václava v sobotu 24. března v 17 hodin. V neděli 25. března je na faře od 16 hodin loutkové divadlo pro nejmenší diváky. Koncert duchovní hudby se koná v kostele sv. Václava v úterý 27. března od 18 hodin. Účinkuje pěvecký sbor Music Society z University of Nottingham (Anglie). Na programu: Barber – Agnus Dei, Scarlatti – Stabat Mater. Kající bohoslužba je v kostele sv. Václava v pátek 30. března od 18 hodin. Plánujeme farní zájezd od 2. 7. do 7. 7. na Moravu. Bližší informace budou co nejdříve.
PRACH A POPEL, písek a poušť se nám v postě pořád připomínají. Nekonečné množství písečných zrnek má svou obdobu na obloze, kde nebeská tělesa ještě nikdo nespočítal. Snad na to myslel neznámý egyptský kameník, když do pískovce tesal svá zpodobení hvězd. Počátek světa si jde jen těžko představit, ale začít znova bychom mohli všichni. Asi není nic jednoduššího, a přece je to nejtěžší. (vs)
8/III
PRAVIDELNÉ ČINNOSTI … NA FAŘE Mariina legie – pondělí 9–10 hod. Maminky s miminky – každou středu od 9 do 11 hodin. Vede Zdena Čiháková. Náboženství pro děti – čtvrtek 16 (mladší), 16.45 (starší), vedou Jarka Nagyová a Hana Rechnerová. Dramatický kroužek pro děti a mládež – každý čtvrtek od 17.30 do 18.30 hod. Vede Dana Vacková. Náboženství pro dospělé – doplňování znalostí z Bible a katechismu s panem farářem ve čtvrtek v 19.30 hod. … NA BOHDALCI
tvořivý kroužek – úterý v klubovně kostela v 18 hod. setkání mládeže každou středu při mši sv. s kytarami v 18 hod. pěvecký sbor – středa v 19 hod. v kapli – vede Olga Polanská biblická hodina – každý druhý čtvrtek od 19 hod., vede Doc. Jozef Nagy farní knihovna – 1. a 3. neděle 9.30 až 10.30 hod. – Marcela Vinšová a Jana Stibůrková. prodej knížek a pohlednic – každou neděli ráno v kostele – Alena Králová … A V KOSTELE SV. MIKULÁŠE Adorace před Nejsvětější svátostí čtvrtek od 21 do 22 hod. – vede Jiří Vyšohlíd
PONDĚLÍ Řezbářský kroužek od 17.30 hodin. Vede Václav Novák. Cvičení pro radost od 19 do 21 hodin. Vede Denisa. STŘEDA Euroskaut (původní skaut) od 16 hodin. Vede Monty – Lukáš Alexa. SOBOTA (každá sudá) Modelářský kroužek každých 14 dní (vede Ing. Petr Hříbek) od 10 do 12 hodin. … V KOSTELE SV. VÁCLAVA modlitební setkání – úterý v 19 hod. v kapli – vede Václav Novák
MŠE SVATÉ: KOSTEL SV. VÁCLAVA Čechovo nám.
Středa 18 hod. Čtvrtek 18 hod.
1. čtvrtek (18,45) a 3. čtvrtek (16,30) úklid kostela
Neděle 8.30 a 10.30 hod. (rodinná)
KOSTEL SV. MIKULÁŠE Vršovické nám.
Pondělí 8 hod. Čtvrtek 8 hod. Sobota 8 hod. Neděle 19 hod. Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha–Vršovice, red. P. Pavel Kuneš tel.: fara 271 742 523, kostel 272 739 690 č. účtu 280828389/0800
