Věstník farnosti u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava 6. května Léta Páně 2007
5
KVĚTEN
MÁJ je po staletí mariánským měsícem. Za mého dětství to byla příležitost pro učitele i katechety, aby nacvičili s dětmi básničky i písničky, které se pak u mariánského oltáře recitovaly a vyzpěvovaly. Napsal jsem stroze: u mariánského oltáře, ale jaký to byl mariánský oltář! Nastrojený a nazdobe-
ný, ověšený a rozsvícený i nasvícený! Cizí kazatelé a hudební vložky dělaly z májových pobožností často jedinou kulturní a společenskou událost v obci. Od té doby uteklo mnoho vody. Dnes máme kulturních a k c í n e p ř eb e r n é množství. Nejčastěji se jich účastníme v bačkorách před te-
2/V
levizí. Děti se sdružují pomocí internetu a bez mobilu neudělají ani ránu. Naopak my jsme v dětství neřešili problémy, které znepokojují dnešní děti. Proč stoupenci islámu neuzavřou mír, když věří v Pána Boha? Je v Bibli zpráva o tom, že se po smrti znovu narodím na tento svět? Přes tyto ohromné proměny si Panna Maria zasluhuje i dnes naší úcty. Vážíme si jí kvůli jejímu vyvolení jako matky Ježíšovy. To samo by byl dostatečný důvod k jejímu obdivování. Ale my si jí vážíme také kvůli jejímu vlastnímu chování. Jedním z důvodů mého obdivu Panny Marie je její cesta ke příbuzné Alžbětě do hor. Dozvěděla se, že příbuzná je v jiném stavu a vypravila se tam jí pomoci. Ale pozoruhodná je i další věc, spojená s touto návštěvou. Jakmile se obě ženy pozdravily, píše sv. Lukáš, nejprve poděkovaly Pánu Bohu. Sem totiž sv. Lukáš ve svém evangelijním textu zařadil Mariin oslavný obdiv Boží velikosti a spravedlnosti. Známe ho dnes jako Magnificat neboli Velebí má duše Pána. Podle tradice se místo setkání jmenuje Ain Karem. Je to v judských horách nedaleko Jeruzaléma. Mají tam bronzové sousoší těch vzácných žen a kolem dokola v mnoha jazycích je velkými písmeny napsán text chvalozpěvu. Mariin chvalozpěv se mi líbí nejen kvůli obsahu, ale jako doklad, že modlitba patřila do jejího života, že prová-
zela její život. Že byla schopna se podívat na sebe i své okolí s vděčností. Vyjádřila tím, že nic není samozřejmé. Stejně to platí i v našem životě. Měli bychom být vděčni za to, co máme. Dokud jsme to neměli, bylo to předmětem naší touhy. Toužili jsme kdysi po tom, co dnes jako samozřejmost vlastníme. Vděčnost obohacuje náš život. Každou věc, knihu a cokoli jsem od někoho dostal jako dárek, beru do rukou se vzpomínkou na jeho laskavost. Je mi to vzácnější a milejší. Tím spíše musím být vděčný za ten základní dar, kterým je život. Přejal jsem ho od rodičů, ale tím opravdovým dárcem je Pán Bůh sám. pk
ŽIVOTOPIS KŘESŤANSTVÍ Díl 4: Hledání středověkého řádu
Během první poloviny 6. století vznikly dvě slavné kupole, které názorně ukazují odlišné postavení Západu a Východu na prahu středověku. V Konstantinopoli (dnes Istanbul) dal císař Justinián I. vztyčit monumentální kupoli nad střední částí chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia), přičemž architekt Isidor z Milétu dokázal vyřešit napojení kupole na čtvercový půdorys. V Ravenně (v severní Itálii) si ostrogótský
3/V
náčelník �eodorich nechal vybudovat hrobku podle vzoru římských císařů, avšak architekt nevěděl, jak se kupole staví, a proto ji nechal vytesat z jediného, 300 tun těžkého balvanu. Skutečně, barbarský Západ měl antické vzory, ale zpočátku nevěděl, „jak na to“. V primitivních podmínkách nových států se vzdělanost nepěstovala, a proto až do 7. století úroveň vědění, technických dovedností i kultury dále klesala. Její zbytky držela Církev, která však sama značně zbarbarštěla. A přitom právě v tomto období, kdy byl středověký řád teprve v plenkách, vzniklo na Arabském poloostrově nové náboženství, islám. Na rozdíl od křesťanství, které se v prvních třech staletích šířilo pouze misiemi a křesťané svou vírou často riskovali život, byl islám od počátku šířen mečem. Sloužil jako nástroj zdejších vládců, chalifů; podobně tomu však v této době již bylo i s křesťanstvím. Vlivem tehdejšího úpadku křesťanských států se moc chalifátu rozšířila mj. po celé severní Africe a po vyvrácení Visigótského království (711– 719) až do Španělska. Současně však začal opět sílit stát Franků. Majordom (jakýsi tajemník) zdejšího krále Karel (zvaný Kladivo) roku 732 v bitvě u francouzského Poitiers odrazil muslimské nájezdníky, takže Evropě dál po celý středověk vládli křesťanští panovníci. Karlova syna Pi-
pina dal papež pomazat králem, Pipinova syna Karla (Velikého) pak dokonce osobně korunoval císařem (roku 800). Tato událost předznamenala evropský středověk, kdy vedle sebe stál císař a papež, kteří se zpočátku dělili, později pak zápasili o moc nad západním křesťanstvem. Až do poloviny 11. století byla nicméně církev zcela ovládána světskou mocí: buď silnými panovníky, kteří ji chránili a zároveň zneužívali pro svou politiku, nebo v dobách slabé vlády velmoži, pro něž to byl určitý druh podnikání – což bylo ještě mnohem horší. Právě v takových dobách se církev propadala do největšího bahna, které se nevyhnulo ani papežství. Očistit církev nejprve od mravní zkaženosti a posléze i od světského útlaku si dalo za cíl reformní hnutí, které se šířilo z benediktinského kláštera Cluny (čti klyny), založeného roku 910. Hnutí nabývalo na síle, zvláště když ho leckdy podporoval i sám panovník, naposledy císař Jindřich III. († 1056). Církev se tak stala protihráčem světské moci, papež protihráčem císaře, a jejich střetávání i spolupráce se staly hybnou silou následujících staletí. Středověký řád byl nastolen. Miloslav Müller jr.
4/V
FARNÍ KRONIKA Před Květnou nedělí se už tradičně uklízelo u sv. Václava. Řekli jsme si, že se pokusíme vyjmenovat všechny pomocníky naší paní kostelnice Marcely Neradové, kteří přišli v sobotu 31. března: Byli to Vlasta Kvášová, Kristýna a Simona Pišlovy, Ondřej Rechner, Jiřina Haaszová, Lída, Pavel, Slávka, Klárka, Vojta Hobzovi a s nimi i jejich Tomášek, Lucie a Matěj Polákovi, Jarka a Joža Nagyovi, Marie Pokorná, Jan a Jitka Novotných, Pavel Semela, Vláďa, Martin a Klárka Jeništovi, Jana Skripníková, Josef Klas, Helena Kučerová, Alžběta Mišoňová, Robert Konopásek, Růžena Zelená, Antonín Houdek. Celkem 23 dospělých a čtyři děti. Omlouváme se, jestli jsme nezaznamenali výskyt ještě někoho dalšího. V pátek před tím myli schodiště Eva, Barborka a Kristina Jančeovy, Jana Štěpánková rozená Semelová, Ivana Lukášová, Slávek Heřman, Štěpán Rechner a Matěj Polák. Ve čtvrtek 29. 3. uklízeli u sv. Mikuláše Zdeněk a Jiřina Kopeckých, Mirka Šmejkalová a Zdena Lomová. A jako obvykle na Květnou neděli vyzdobil zelenými ratolestmi schodiště před sv. Václavem Josef Klas, na jehož výzvu si návštěvníci bohoslužeb odnesli zelené proutky domů. Květinami věnovanými rodinou Vondruškových vyzdobily sv. Václava se-
stra Václava Dudová a Vlasta Kvášová. Udělaly to nádherně. Na velkopáteční sbírku pro Svatou zemi odeslala naše farnost 5.000 korun. Václav Hron opravil madla u dveří v kapli u sv. Václava. Za původního stavu si řada lidí o ně přiskřípla prsty. Janek, Slávek a Zuzka pomáhají rodině Tatouškových se synem Ondrou. Ve středu 18. 4. jednala farní rada. Hodnotila průběh Velikonoc. Přijala další náměty S. Pišlové na činnost dětí a mládeže. Probírala zprávu Marka Šilara o stavu střechy u sv. Václava, kterou udělal do školy. Když Štěpán Rechner a Kristýna Pišlová odváželi v pátek 20. 4. sběr papíru, bylo to 410 kg novin a 500 kg časopisů, za které přinesli ze sběrny na konto varhan 1.203,60 Kč. V sobotu 14. dubna vystoupily u sv. Mikuláše členky vokálního společenství Cantio s velikonočním programem. Omlouváme se, že jsme koncert zapomněli ohlásit ve farnosti. Někteří z nás byli na absolventském koncertu posluchače Pražské konzervatoře Jiřího Kabáta (viola) 12. dubna
5/V
v Lichtenštejnském paláci. Dlouho jsme mu společně s celým sálem a spolužáky tleskali, bylo to velmi krásné. Jiní z nás byli na Jarním koncertu s Aulodií (vystoupení souborů zobcových fléten) na historických schodech Národního muzea 19. 4. Tam hrála naše farnice, zpěvačka, obětavá pomocnice, studentka VŠ Maruška Dobrovolná. I tento koncert pořádaný ZUŠ Jižní Město byl velmi krásný. V úterý 24. 4. bylo v kapli u sv. Václava recitační pásmo s názvem K. J. Erben Kytice, jehož režii měla Dana Vacková. zl Zemřel prof. Václav Žilka Netušili jsme, že se při koncertu zobcových fléten souboru Aulos v polovině března tr. u sv. Mikuláše, tedy v neděli 18. 3., setkáme s panem profesorem Václavem Žilkou naposled. Bylo to jeho poslední hudební vystoupení. Zemřel 13. dubna a rodina a přátelé se s ním rozloučili 18. 4. v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Úněticích. Průkopník zdravého dýchání pomocí hry na píšťalku – zobcovou flétnu – vychoval přes třicet tisíc žáků. Koncerty u sv. Václava Od agentury �e Prague Concert Co. přišel dopis, v němž se mj. píše: „Váže-
ný pane faráři, chtěli bychom Vám a paní Pišlové jménem naší agentury co nejsrdečněji poděkovat za Vaši pomoc a ochotu při přípravě a realizaci úspěšného vystoupení pěveckého sboru University of Nottingham Music Society dne 27. 3. 2007 ve Vašem kostele sv. Václava. Členové souboru si velmi chválili výbornou akustiku a zároveň i možnost využití místních varhan. Pro většinu členů souboru byl pobyt v České republice vůbec prvním, proto i toto vystoupení se zařadí mezi hezké vzpomínky… Publikum, které doplnili i Vaši farníci, bylo velmi milé a vnímavé a určitě tím napomohlo k vytvoření příjemné atmosféry tohoto koncertu…“ V úterý Svatého týdne se konal koncert z díla Francise Poulence, z něhož zazněla Čtyři postní moteta a Stabat Mater. Měl velkou návštěvnost a výborný ohlas. Piccolo coro a Piccola orchestra řídil Marek Valášek. Sólistkou byla sopranistka Yukiko Šrejmová. Pro pořádek doplňujeme, že účinkující přispěli na provoz kostela dvěma tisíci korun. Nesporně největší ohlas a návštěvnost mělo velkopáteční provedení Stabat Mater od Antonína Dvořáka. Mnozí z nás považovali tento koncert za nevšedně krásný velikonoční zážitek. Děkujeme.
6/V
KRÁTKÉ ZPRÁVY Na Zelený čtvrtek v katedrále Na Zelený čtvrtek jsme byli pozváni za naši farnost prožít obřady na Hradě s panem kardinálem Miloslavem Vlkem. Setkali jsme se tam nejen s panem kardinálem, gen.vik. Michaelem Slavíkem, s farářem u svatého Víta kanovníkem M. Vágnerem, ale i s dalšími jedenácti páry z třetího vikariátu pražského, pozvanými stejně jako my. Po obřadech následovalo společné setkání, kde jsme představovali jednotlivé farnosti a jejich aktivity. Na závěr jsme byli pověřeni všechny vás moc pozdravovat a popřát vám požehnané a pokojné Velikonoce – tímto tedy vyřizujeme pozdravy a přání celé naší farnosti. – A jakou jsme dostali výslužku? Bochníček moc dobrého chleba a láhev vína. Jana a Vláďa Jeništovi Farní dopoledne v neděli 20. května V neděli 20. 5. bude u sv. Václava jediná mše sv., a to v 8.30 hodin. Po ní přivítáme paní dr. Jiřinu Prekopovou, odbornici na rodinnou psychoterapii, která pohovoří o tom, „Co děti opravdu potřebují?“ V rámci programu vystoupí děti z dramatického kroužku Dany Vackové a předvedou parodii na reklamy. Ještě je možné se přihlásit na poutní zájezd na Moravu od 2. do 7. července (Sv. Kopeček, Hostýn, Olomouc…)
Od dubna do konce června je v kostele sv. Václava výstava Integrace není legrace II. Připravila ji Simona Pišlová a je přístupná v době bohoslužeb, tj. ve středu a ve čtvrtek od 18 hodin a v neděli od 8 do 12 hodin. Navštěvují ji školáci i vysokoškoláci, všichni s užitkem a autorčiným výkladem. Pokud byste chtěli přijít ve skupině či skupince jindy, spojte se s autorkou výstavy na tel. 224 250 031 nebo 721 731 962. V neděli 13. května se koná sbírka na arcidiecézi. V pondělí 14. května je další přednáška Mgr. Míly Müllera z historického cyklu Životopis křesťanství. Přednáška začíná v kapli kostela sv. Václava v 18 hodin. Zlobilo dítě Ježíš? Nevíte? Tak pojeďte s námi v sobotu 23. června na jednodenní farní výlet a pouť ke svatému Prokopu na Sázavu. Pojedeme vlakem s možností dopravy kočárků… Kromě společné mše svaté a zábavného programu uvidíte gotickou fresku, která vám tento unikátní teologický problém osvětlí. M. Müller jr. Od června do konce srpna bude v neděli u sv. Václava mše pouze v 8.30.
Foto Libor Teplý
FOTOGRAFII Znojemské Madony jsem si kdysi přivezl z výstavy moravské gotiky v Brně. Jen účes prozrazuje, že nejde o současnou ženu. Neznámý řezbář pracoval na soše asi podle někoho blízkého. Nevíme nic o jeho uměleckých ambicích, možná mu stačilo naplnit dobře své zadání. Snad proto se na nás jeho Madona dívá přes pět století tak výmluvně a přesvědčivě. (vs) Na první straně Vinice reprodukujeme obraz Sedmibolestná od Radka Brože.
8/V
PRAVIDELNÉ ČINNOSTI … NA FAŘE Mariina legie – pondělí 9–10 hod. Maminky s miminky – každou středu od 9 do 11 hodin. Vede Zdena Čiháková. Náboženství pro děti – čtvrtek 16 (mladší), 16.45 (starší), vedou Jarka Nagyová a Hana Rechnerová. Dramatický kroužek pro děti a mládež – každý čtvrtek od 17.30 do 18.30 hod. Vede Dana Vacková. Náboženství pro dospělé – doplňování znalostí z Bible a katechismu s panem farářem ve čtvrtek v 19.30 hod. … NA BOHDALCI
tvořivý kroužek – úterý v klubovně kostela v 18 hod. setkání mládeže každou středu při mši sv. s kytarami v 18 hod. pěvecký sbor – středa v 19 hod. v kapli – vede Olga Polanská biblická hodina – každý druhý čtvrtek od 17 hod., vede Doc. Jozef Nagy farní knihovna – 1. a 3. neděle 9.30 až 10.30 hod. – Marcela Vinšová a Jana Stibůrková. prodej knížek a pohlednic – každou neděli ráno v kostele – Alena Králová … A V KOSTELE SV. MIKULÁŠE Adorace před Nejsvětější svátostí čtvrtek od 21 do 22 hod. – vede Jiří Vyšohlíd
PONDĚLÍ Řezbářský kroužek od 17.30 hodin. Vede Václav Novák. Cvičení pro radost od 19 do 21 hodin. Vede Denisa. STŘEDA Euroskaut (původní skaut) od 16 hodin. Vede Monty – Lukáš Alexa. SOBOTA (každá sudá) Modelářský kroužek každých 14 dní (vede Ing. Petr Hříbek) od 10 do 12 hodin. … V KOSTELE SV. VÁCLAVA modlitební setkání – úterý v 19 hod. v kapli – vede Václav Novák
MŠE SVATÉ: KOSTEL SV. VÁCLAVA Čechovo nám.
Středa 18 hod. Čtvrtek 18 hod.
1. čtvrtek (18,45) a 3. čtvrtek (16,30) úklid kostela
Neděle 8.30 a 10.30 hod. (rodinná)
KOSTEL SV. MIKULÁŠE Vršovické nám.
Pondělí 8 hod. Čtvrtek 8 hod. Sobota 8 hod. Neděle 19 hod. Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha–Vršovice, odp. Pavel Kuneš tel.: fara 271 742 523, kostel 272 739 690 č. účtu 280828389/0800
