o
OsUedni knihovna FSS MU Brno
(1t /21 lJ4 K-
111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111
4240737716
MASARYKOVA UNIVERZITA VBRNE
FAKULTA SOCIALNICH STUDIi
Katedra psychologie
Bakalarska prace (OhOf psychologie)
MANZELSKE SOUZITI A NAROZENI PRVNIHO DITETE: v ,.
v
'WI
T
PRISPEVEK K PROBLEMATICE DYNAMIKY SOUZITI ..,
,
'W
V MANZELSTVI A RODINE
Vypracovala: Lenka Hliibikova
Vedouci prace: doc. PhDr. Ivo Plaiiava
Brno 2005
RE\}\Z£ 2008
MASA.R'{KOVA U~'{lVERzrrAV Bruffi FakalJ';.:;' ~;()~i6.~n1,;,h Shldii
.i~jiO·{:i.;.
10
60~OO BRNO
@
Prohlasuji, ze jsem praci vypracovala samostatne a Ze jsem vsechny pouiite imformacni zdroje uvedla v seznamu literatury
V Brne 15.12.2005 ~
( 'Cco r .l•••• -~ ~ •••••••••••••
....... ~ ...f:!.t:-!: ~
Lenka Hltibikova
Dekuji doc. PhDr. Ivo Planavovi za odbome vedeni pnice a cenne pnpominky. Take dekuji vsem svjm respondentiim, laen byli ochotni se se mnou podelit 0 sve zazitky tjkajici se jejich partnerskeho a rodinneho iivota. Bez jejich ochoty a otevrenosti by tato pnice nemohla vzniknout. A nemohu opomenout pomoc meho muie a jeho rodicu, kteri se v dobe psani teto pnice obetave starali 0 nasi dcerku Kristjnku.
Obsah I.Uvod 1. Tema prace
1
2. ell prace
2
3. Struktura prace
2
II. Teoreticloi cast
3
1. Rodina
3
2. Manulstvi
4
3. Zmeny a vjvojove trendy v rodine 4. Fungovani v rodine
5
4.1. Aspekty rodinneho fungovani podle Planavy
6
4.2. Oblasti rodinneho fungovani
6
4.3. mavni promenne podle PJzaka
7
4.4. Modely funkcnosti a dysfunkcnosti
7
4.5. Beaversuv model
7
5. Zivotni cyldus rodiny a jeho etapizace
9
5.1. VYvojove etapy rodiny podle Me Goldickove a Carterove
9
5.2. VYvojove likoly podle PJanavy
10
5.3. Nulta etapa man.zelskeho souziti
11
5.3.1. Charakteristika a likol teto etapy
11
5.3.2. medani partnera
12
5.4. Prvni etapa man.zelskeho souZiti
14
5.4.1. Charakteristika a likol prvni etapy
14
5.4.2. Novoman.zele a rodice
15
5.4.3. Tehotenstvi
16
5.4.4. Porod
18
5.5. Druha etapa man.zelskeho souZiti
19
5.5.1. Charakteristika a likoly druhe etapy
19
6. Mlada dospelost
21
6.1. Charakteristika mlade dospelosti
21
6.2. VYvojovY ukol malde dospelosti
22
6.3. Rodieovstvi
23
7. Shrnuti teoreticke casti, vjchodiska vjzkumu
25
III. Vyzkumna cast
26
1. cn vjzkumu
26
2. Pouiita metoda
26
3. Vzorek
28
4. Zpusob zpracovani dat
32
5. Vysledky
32
5.1. Prozivani tehotenstvi a obdobi po narozeni ditete
33
5.2. Zmeny ve vnimani osobnosti partnera
35
5.3. Zmeny v sexuaJnim zivote
36
5.4. Zmeny v oblasti traveni volneho Casu
38
5.5. Zmeny v oblasti bydleni a pece 0 domacnost
40
5.6. Zmeny v oblasti finanei
43
5.7. ShroUD vjsledku vjzkumu
44
6. Diskuze
45
IV. Zaver
47
V. Seznam literaturv
48
Pruohy
1
Pnlohy c. 1
1
Piilohy C. 2
5
I. Uvon
1. Tema prace
Man.zelstvi a rodina predstavuji jedny z nejstarsieh soeialn1ch instituei. Prestoze se v soucasnosti role institueionalizovaneho partnerskeho svazku mem a roste pocet nesezdanyeh souziti, stale v nasi spoleenosti pretrv{wa ocekavani, ze si mlady clovek najde primereny protejsek a spolecne se svYm partnerem vstoupi easem do svazku man.zelskeho. As timto ocekavanim je take spojen pfedpoklad brzkeho rodicovstvi novoman.zelu (tatam jsou doby, kdy ve vetsine pnpadu pfedehazela neehtena gravidita nevesty oznament terminu svatby). Pokud je tedy vse tak, jak ma by!, za pomeme kratkou dobu se musi mladi man.zele pripravit na novou roli - roli rodice. Narozeni ditete s sebou pnnasi mnoho zmen. Do partnerskeho vztahu dvou lidi vstupuje nekdo treti,
0
nehoz se musi starat a s nim.z je spojeno mnoho nadeji, obav i ocekavani.
Rodicovstvi pntom vyzaduje zmenu zivotniho stylu, prinasi mnoho povinnosti a omezeni, a lisi se od ostatnieh roll jednim vYrazn}i'm znakem
je nevratne. (Vagnerova, 2000)
Mlady clovek tedy muze rodieovstvi pnjimat s nadSemm, ale take jej muze dost zaskocit a adaptaee na tuto roli pro nej mu.ze by! obtiZna. Na prvni pohled by se zdalo, ze tezsi to rna nastavajici matka, to ona proziva tehotenske nevolnosti, ona bude rodit, na ni bude spocivat hlavni zodpovednost a pece
0
dite. Ovsem
jak uvadi Plaiiava (1998), take budouci otee je "tehotnf'. Priroda ho ovsem pro rodicovstvi nevybavila fyziologieky ani geneticky, musi se tedy bez zvYsene hladiny hormonu pripravit na diametralne odlisny zivot. Nelze samozrejme urcit, ktery z partneru je ve slozitejsi situaei, a ani by toto uVaZovilni nemelo smysl. Je zrejme, ze se zivot velmi zmeni obema z nieh a navie take dojde ke zmene jejieh partnerskeho vztahu. Jak se tedy zmeni manZelske souZiti po narozeni ditete? K jakym konkretnim zmenam doehazi? Dojde k nejakym zmenam uz behem tehotenstvi? Jak se vyrovnavaji s rodicovstvim muzi a jak zeny? Odpovoo na tyto otazky by mela by! tematem teto praee. Krome jineho me k nemu pnvedla i ma osobni motivaee
pled dvema lety jsem se stala
matkou a spoleene s man.zelem jsme byli nueeni adaptovat se na rodieovskou roli.
1
2.
ell prace
Tato prace vychitzi a navazuje na vYzkumy zabYvajici se manzelskym sou.zitim a rodinou, ktere od zrodu rodinne terapie v polovine minuleho stoleti stale maji vYznamne misto ve vYvojove psychologii. CHern prace je pfispeni k problematice dynamiky souziti v manZelstvi a rodine a zjisteni, jak se meni partnerske vztahy v prubehu casu. Vychitzim z konceptu vYvojovYch etap sou.ziti v manZelstvi a rodine a tzv. ukoloveho ptistupu k jednotlivym etapam. Blize se zabYvam nultou, prvni a druhou etapou a pfechodem z jedne etapy do nasledujici, zvlaste pfechodem z prvn! do druhe etapy. Vzhledem k cHi prace pouzivam kvalitativni ptistup, ktera se mi v tomto ptipade jevi jako optimalni.
3. Struktura prace
Pominu-li uvod a zitver, je moje prace rozdelena na dye zakladni casti a to na cast teoretickou a cast empirickou. V teoreticke casti jsou v llt!kolika kapitolach rozpracovany zakladni pojmy a teoreticke koncepty, ktere se tematu prace dotYkaji. V prvni casti jsou nejprve obecne definovany instituce manZelstvi a rodiny. Pote charakterizuji zivotni cyklus rodiny, vzhledem k memu tematu prace se venuji pouze prvnim tfem etapam (nulta, prvni etapa a etapa s malymi detmi). Z vYvojoveho hlediska patti zacinajici manzelstvi a narozenim ditete vznikla rodina do obdobi mlade dospelosti, proto jsem popis teto etapy zafadila na zaver teoreticke casti. Z teto teoreticke casti pak vychazi cast empirickci, kteni je zalozena na kvalitativnim pfistupu. Na zitver empiricke casti je zafazena diskuse, ve ktere se sna.zim uvest ziskane pomatky do sirsich souvislosti.
2
II. PRAKTICKA CAST
1. Rodina
Rodinou se obecne rozumi spolecensky uznami forma staJeho souZiti lidi, kteri jsou mezi sebou obvykle poutani manielskymi, pokrevnimi ci adopcnimi vztahy. Tyto vztahy byvaji blizke, vzajemne a neformalni. Rodina pfitom tvon dulezity stavebni kamen lidske spolecnosti, protoZe rna radu vYznamnych spoleeenskych funkci a rovnez se v nt uskutecDuje prim3.rni socializace ditete. (Nakonecny, 1999). Pfestoze v historii prodelala slozite strukturalni a funkcionalni promeny, pro spolecnost se stala nenahraditelnou spolecenskou jednotkou, skrze kterou se uskuteeDuje proces socializace a enkulturace jednotlivcu (Momy, 1990) Pfestoze v soueasnem svete se casto na rodinu pohlizi ponekud s despektem a zduraziiuje se spise individualita a nezavislost jednotlivce, presto je obecne povaZovana za jednu z prednich spolecenskych hodnot. Tuto skutecnost vystihuje vYrok predniho ceskeho rodinneho terapeuta Petra Bose: "Rlxlina je nezbytnau hodnofau nutnau k pfeiiti, je kultumi hodnotau uchowivqjici zpUsob uspofcidani potfebn:jJ k seberealizaci a hodnotou duchovni, kultivujici zpUsob uspofadimi pro sebetranscendenci.
(cit. die Fouskova, 1994,
s.11) Spolecenskj vYznam rodiny je tedy zrejmy, rod ina je proto zaStit'ovana zakonem a chranena statem. Z hlediska skupinove dynamiky Ize na rodinu pohHiet jako na primarni socialni skupinu, pfitom mohou bYt odliSovany jeji jednotlive dimenze: biologicka, ekonomicka, monilni, pravni a psychologicka. (Vesel a, 2001) Jako kaZda mala skupina rna take rodina urcitou socialni strukturu s pozicemi, statusy a rolemi a vykazuje urCitou vnitfui dynamiku a atmosferu. (Nakoneeny, 1999)
3
2. Manzelstvi Na nejobecnejsi urovni lze manielstvi charakterizovat jako "institucionalizovany
spolecensky svazek men muzem a zenou, jehoz hlavnim ukolem je vytvoreni rodiny a vychova diti". (Vesela, 2001, s.13) Pro spoJeeenskou instituci manZelstvi je typicke, ze lze pfesne ohranicit jak jeho zacatek, tak take konec. Propujcim-li si pravnickou terminologii, zacina manZelstvi po spineni zilkonnych pozadavkU, za pfitomnosti dvou svedkU, souhlasnym prohlasenim muze a zeny pfed orgilnem statu nebo cirkve. Zaniknout pak muze pouze rozvodem nebo umrtimjednoho z manzelu 1 (Vesela, 2001) Na zilklade kfest'ansko-zidovske tradice, ktera je v Evrope hluboce zakorenena, je v nasich zemepisnych sifkilch bezny svazek jednoho mme a jedne zeny, tedy monogamni manZelstvi. Stejne jako je tomu u rodiny, take tuto instituci chrani pravni system; manZelstvi tedy pfedpoklilda prnva ale take povinnosti partneru k sobe navzajem. Jak uvildi Vagnerova (2000), znamena vstup do manZelstvi pfijeti zivotniho stylu dospelych, jez je urcen spoJecnosti, a rovnez akceptovilni nove role tvond vYznamnou soucast identity cloveka. DuleZitou eharakteristikou manZelstvi, ktern vychilzi z vseobecne lidske potfeby otevfene budoucnosti, jak ji eharakterizuje Matejcek (1986, 1992), je spoleena budouenost. ManZele tedy planuji daISi spoleeny zivot, maji urCity spolecny eil, tradicni oeekavani je pfedevsim vytvoreni domova a plozeni deti. Timto se tedy dostilvam k faktu, ze manielstvi a rodina spolu velmi uzce souviseji, pfedstavuji v pod state jakesi "spojite nadoby".
3. Zmeny a rtvojove trendy v rodine Jak jiz bylo uvedeno vYse, v soucasne postmoderni spoIecnosti se spolecne s relativizaci tradicnich hodnot meni take vYznam rodiny a manielskeho souziti. Jak uvadi Plaiiava (l998), muzeme tyto zmeny pozorovat piedevsim v poslednich desetiletich, aJe impulzy k nim lze vysledovat aZ do pfelomu devatenilcteho a dvaeateho stoleti. Kratce se nyni zastavim u techto promen, jelikoz z hlediska tematu me prace mohou hrat tyto poznatky jistou roli, pfedevsim ve vYvojovem cyklu rodiny, ale rovnez ve zvladani tranzitorni situace, ktera s narozenim ditete mlade manZele ceka. Uvedene zmeny jsem rozdelila do nekolika oblasti:
Pfipadne oficiaInim prohlasenim jednoho z manZeliI za IIIl'f:veho.
4
Prvni skupina vlivu souvisi s fenomenem prodluzovani mladi a dospivani. Jak uvadi mnozi autofi (napT. Macek, 1999, Plaiiava, 1998, Vagnerova, 2000), v poslednich desetiletich se
zvYsil
psychologickymi
interval mezi biologickou schopnosti zplodit dite a sociaIne
dispozicemi
k rodicovstvi.
Rovnez
ekonomicka
pfipravenost
k rodicovstvi se spolecne se stoupajicim procentem vysokoskolskYch studentu oddaluje. Protoze se znacne rozsifila antikoncepce, stava se mene dospivajicich zen (ale nejen tech) nechtenymi matkami. Nejen predmafiZelsky, ale take mimomanzelsky sex je beznejsi a mene
odsuzovany,
pfijatelnejsi jsou
nesezdana
souiiti
nebo
dokonce
souZiti
homosexuaInich pam. (plaiiava, 1998, 2000) Roste trend individuality charakteristicky pro zapadni spoleenost, a stale vice bYva kladen duraz na osobni spokojenost, stesti a uspokojeni, s cimz rostou naroky i ocekavani jednotIivcu od mafiZelstvi. Ruku v ruce s prosazovanim lidskYch pniv cloveka jde pravo zvolit si partnera, zalozit 8i rodinu a mit deti. Domov pak plni pfedevsim jakousi rekreacne zabavnou funkci. Zaroveii rna clovek pravo kdykoliv z man.zelskeho svazku odejit, s cimz souvisi vetS! rozvodovost. (plaiiava, 1998) Transformaci prochilzi i mui8ka a zenska role, stiraji se rozdity mezi pohlavimi. Kuprikladu stille vice mum ziJstava misto syYch mafiZelek s deti na rodicovske dovolene Qejich zeny pak casteji buduji svou pracovni karieru nez tomu bylo kdysi). Take se zmenil pomer nevemych mum a zen, jak uvadi Plaiiava (1998) sni.zuje se "naskok" mum v mimoman.zelskYch vztazich. Jak jiz bylo reeeno, vsechny uvedene zmeny charakteristicke pro souiiti v manielstv! a v rodine v dnesnim svete mohou brat roli pfi zvladani takove zmeny, jako je narozeni ditete.
4. Fungovani v rodine Jak pozname, ze je rodina funkcni? KaZdy ma jiste kolem sebe mnoho rodin a man.zelskych pam,
0
nicm si mysJi, Ze jsou "dobre" nebo naopak "spatne". Pfipadne lezi
nekde na kontinuu mezi temito poly. Toto usuzovani je samozfejme pouze laicke. Nekten auton vsak povafuji veskere hodnoceni za nevooecke (napi'. Keriinger, 1973), psychologie jako veda rna podle nich pouze popisovat, nikoli hodnotit. V nasledujicich kapitolach pominu tento problem a budu se zabyvat tim, co je v rodinach "dobre" funkcni - a co naopak "spatne"
tedy
dysfunkcnf. Je oVSem tfeba stanovit urcitou zakladnu,
strukturu, ktera bude moci siouzit jako vYchodisko pro toto posuzovani; nastinim tedy 5
nejdiilezitejsi aspekty rodinneho fungov{mi. Ty jsou ovsem riiznymi autory vymezovany vice Ci mene odlisne. Pro ucely teto pnice se tedy budu dale zabYvat nejdiilezitejsimi a nejeasteji zmiiiovanymi dimenzemi.
4.1 Aspekty rodinneho fungovani podle Plaiiavy
Plaiiava (1994, 2000) chape rodinu jako strukturovany celek, ktery ovsem neni pouze prostym soucrem jednotIivYch casti, ale vytvan zcela novou kvalitu. Rodinu pak rozlisuje pomod etyf zakladnich komponent - struktura, intimita, osobni autonomie, hodnoty a postoje; a dvou procesii - dynamika a vzajemne interakce. U struktury rodiny jde usporadani v system,
0
0
vzajemne vazby a pozice elenii, organizovanost rodiny, aliance a
hierarchie, rozdeleni kompetenci. V intimite je kladen diiraz na emoeni kvality, psychologickou atmosferu rodiny, na rodinnou kohezi, podporu jednotIivych clenii rodiny. Osobni autonomii je rozumena diferenciace mezi eleny rodiny veetne deti, respekt kjejim jednotlivym eleniim jako lidskym bytostem a mezi hodnoty a pastoje rodiny patti jeji hodnotova orientace, preference i smer usilovani rodiny v dane etape jejiho vYvoje. Dynamikou je pak minen vYvojovY pohled na souziti v rodine za zmen, ktere jej v priibehu easu potkavaji. Na rodinne interakce, tedy komunikaci, je pohlizeno jako na procesy ovliviiujid jak rodinnou dynamiku, tak take vYse uvedene komponenty rodinneho fungovani. (Plaiiava, 2000)
4.2 Oblasti rodinneho fungovani
Zajimave vymezeni rodinneho fungovani z hlediska nekolika zivotnich oblasti nabizi S. R. Sauber (cit.dle Sobotkova, 2001). Schopnost rodiny fungovat pfitom rozdeluje do etyf
hlavnich oblasti: 1. Osobni fungovimi - spokojenost elenii se svou pozid a roll v rodine.
2. Manielske (partnerske) fungovimi - spokojenost v sexualni oblasti, vzajemny soulad. 3. Rodicovske fungovimi - odpovednost za vYchovu deti a pocit obohaceni z rodieovske role. 4. Socioekonomicke fungovimi - ekonomicka uroven rodiny i socialni zacleneni, socialne podpiirna sit'. 6
4.3 Hlavni promenne manzelstvi podle Plzaka Jednoduchy a pfitom velice vjstiZny model fungovani v manZelstvi a rodine nabizi predni cesklt manzelskY poradee a zakladatel matrimoniologie Miroslav Plzcik (1999), kdyz hovori 0 peti rozhodujicich promennych ufeujicich mafiZelske fungovani:
1. Manielske souiili - obsahuje Ctyfi reprezentativni slozky
domacnost, financni
hospodafeni rodiny, pece 0 dite, nakhidani s volnym easem.
2. Manielske dorozumiwini - zahrnuje nejen ree, ale i vzajemne chovani. 3. Manielsl«i Iaska - tfi "S", stesk , starost, strach 4. ManielskO sexualita. 5. Manielske klima - nalada manZelu v manZelstvi. Plzcikovo rozdeleni zakladnich oblasti manZelskeho a rodinneho fungovani je prijimano a pouZivano v praxi (napf. Kratochvil, 2000, Plaiiava, 2000) a budu jej vyuzivat take v teto praci jako inspiraci pro vytvareni okruhu, jimz se budu venovat v ziskavam vjzkumnych dat.
4.4 Modely funkcnosti
dysfunkcnosti
S fungovanim v rodine souvisi do velke miry modely funkcnosti a dysfunkcnosti, ktere na zaklade empirickYch vYzkumu popisuji promenne charakteristicke v zivote rodin funkcnich na jedne strane a dysfunkcmch na strane druhe. Tyto modely se snaZi
0
popis,
kategorizaci a nekdy i diagnostiku rodiny. Jak pripomina Plaiiava (2000), vetsina z mch je, stejne jako vetsina individualne zamerenych teorii, inspirovana klinickou praxi. Puvodne byly zamereny pfedevsim na patologii a teprve postupne se zaealy zabYvat nonnalitou. Mezi nejcasteji uvadene modely fungovani v rodine pam: Beaverst'iv model, Olsonuv Cirkumplexni model, McMasterovskY model, Riskinovy hypotezy, Deskriptivm model autorU D. Kantora a W. Lema (plaiiava, 2000, Sobotkova, 2001). Pro uCely teto prace povafuji za nejinspirativnejsi model Beaversuv, kteremu se budu dale venovat.
4.4.1 Beaversuv systemovj model Beaverst'iv
systemovY
model
spojuje
systemove teoretickY
pohled
s vJvojovou
perspektivou. Beavers (cit.dle Plaiiava, 2000) na zaklade rUzne Urovne fungovam odlisoval 7
rodiny zdrave, prumeme a dysfunkcni. Podle Beaversova v,Yzkumu predstavuji prumeme a.z dysfunkcni rodiny skupinu nejpocetnejsi. U zdrav,Ych rodin pak rozlisovaI rodiny optimalni a adekvatni. V ramci tohoto kontinua se lisily pouze kvantitou oviadani urcitych schopnosti. Mezi zdrav,Yrni a ostatnimi rodinami vidi Beavers rozdil v tom, ze zdrave rodiny ovladaji umem zvladat napeti mezi individualni volbou a potrebami skupiny. Jedna se
0
schopnosti z rUznorodych oblasti a na jejich zaklade formuloval Beavers osm promennych a tezi. (cit.dIe Planava, 2000, 8.53) 1. SystemoVll orientace
2. Jasnost hranic 3. Kontextualni jasnost 4. Moe v rodine 5. Podpora autonomie 6. Vfelost a zajem 7. Dovednost vyjednCtvat 8. Transcendentalni hodnoty
v adekvatnich
rodinach je zfetelne oddelovani mu.zske a zenske role. Mu.z je velmi
pracovne angaZovan, poskytuje rodine rnateriaIni podporu, rna vice spoleeenskych kontaktii nez zena. Zena se venuje hlavne domacim zale.zitostem a citi se jimi by! ponekud pretiZena, by-va unavena, muze trpet depresi. Sexualni styk je v teehto rodinach pravidelny, je uspokojivejsi pro mu.ze nez pro zenu. (Matousek, 1993) Rodiny optimalni se vyznacuji pMnejsim pojetim mu.zske a zenske role, man.zele se mohou vice zastupovat, nektere domaci pnice, popadne i zajmy delaji spolecne. Man.zele davaji najevo poteSeni ze sveho vzajemneho vztahu. Muz je take hodne pracovne anga.zovan, to mu vSak nebrani v tom, aby dokazal zene poskytovat emocni podporu a aby se zajimal
0
deti a travil s nimi cas. Zena se v takove rodine citi dobfe a udrfuje si dostatek
sv,Ych vlastnich spoIeeensk:ych kontaktU. Castost sexuaInich stykii mezi man.zeIi je variabilni a oba man.zele maji ze sexuality poteseni. Jsou si vemi a maji spoleeenske kontakty s jinymi lidmi. Rodinam optimalnim
j
adekvatnim velmi zaleZi na prospeehu
deli, v obou typech rodin jsou zajmy deti prioritou. Spoleenym znakem obou typti rodin je odpovednost wci zajmtim a potfebam kohokoliv z sirSi rodiny. (MatouSek, 1993) Rodiny dysjunkCni a prilmeme tvon nejpocetnejsi skupinu a jde
0
rodiny, v niz jeden
nebo vice clenu produkuje malaadaptivni nezdrave chovani. Dysfunkcni rodiny vykazuji nektere z teehto charakteristik: popir3ni ci nereSeni probJemu, chybejici intimita, vzajemne 8
obvinovani, rigidni role, potlaeovani osobni identity na ukor rodinne identity, individualni potreby clenu rodiny obetovane dysfunkcnimu rodinnemu systemu, nejasna komunikace, chybeni jasnych hranic mezi cleny rodiny, nejasna pravidla a kompetence. Dysfunkcni rodinny system muze (ale nemusi) produkovat individualni psychopatologii, pneemz psychopatologie jednotlivych clenu rodiny zpetne pusobi na fungovani rodiny. (Sobotkova, 2001) Beaversuv model muze pro ucely teto prace slount jako inspirace pro zarazeni rodin, ktere zvladaji narozeni potomka a tedy pfechod z jedne etapy ryvoje rodiny do etapy nasledujici, do teto typologie (tedy na optimlilni, adekvatni, prumeme ci dysfunkcni).
5. Zivotni eyklus rodiny a ieho etapizace
Jak jiz bylo uvedeno vy-se, vYznamnou soucasti zivota rodiny je dynamika rodinneho systemu. Promenami v prubehu casu se rodiny vice ci mene vy-znamne lisi, nektera setrvava na ryvojove pozici delsi Casovy- usek, jina krats!. Byla vSak shledana urcita obecna obdobi, kterymi rodiny prochlizeji, pficemz tyto etapy nejsou ohraniceny primame casove, ale i zivotnimi udalostmi, ktere yYvojove ukoly pnnliSeji. Tyto problemy je pak treba resit a zvladnout. (Kratochvil, 2000) Nelze zvladnout ukoly souCasne etapy, pokud se rodina uspesne nevyrovnala s ukoly etap pfedchozich. Kriticka obdobi vidi Kratochvil (2000) v plechodu z jedne etapy yYvoje do druhc.\ zviliSte problematicke je, pokud maniele Ipi na svy-ch stavajicich postojich z pfedchoziho obdobi. Prave narozeni ditete pfedstavuje pfelom mezi dvema flizemi manZelskeho souziti a podle meho nlizoru je pro oba novopeeene rodice velkYm ukolem a vyzvou. Existuji ruzne etapizace zivota rodiny, kupfikladu podle delky trvani, veku deti nebo prave ukolu, jez musi rodina zvladnout. Za zajirnave povaruji predevsirn etapizace Plaiiavy a McGoldvickove s Carterovou, jirnZ se budu dale venovat.
5.1 Vjvojove etapy rodiny poole McGoldviekove a Carterove
McGoldvickova s Carterovou (cit.dIe Walsh, 1982, s.176) rozlisuji sest yYvojovy-ch etap rodiny: 1. Mezi rodinami: svobodny, mlady, dospely - z8kladni princip teto etapy Je
v rozvijeni vztahu akceptujici rodic sarnostatne oddeleneho potornka. 9
2. Spojeni rodin shatkem: novomanZeIe - toto obdobi je charakteristicke budovamm noveho manielskeho systemu a jeho vztahu k vnejsimu svetu.
3. Rodina s malymi detmi: ukolem etapy je akceptace nove generace jako elenu vytvoreneho systemu. 4. Rodina.~ adolescenty: charakteristicky je rust flexibility rodinnych hranic, ktere tak umoziiuji zahrnout nezavisiost deli.
5. Vypusleni dili a daBi pohyb - zahrnuje opetne ustaveni manielskeho systemu jako dyady, nalezeni jinych zivotnich aktivit nez je starost 0 deli. 6. Rodina v pozdejjim veku: (stilli)
typicka je nutnost vyrovnat se s pfesunem
generaenich roli, s ubytkem sil, se ztratou partnera, blizkych lidi, ptiprava na viastni smrt.
5.2 Vjvojove etapy rodiny podle Planavy
Plaiiava (1998) rozlisuje pet (respektive sest) etap yYvoje rodiny, kterym pfedfazuje nuite
pTipravne obdobf.
Nulta etapa: pfedmaoZelske parovani aZ zparovani - zahrnuje pfechod od nevazne k vazne
zmimosti a konci siiatkem.
J. etapa: mlady, bezdetny par
mela by trvat 1-2 roky od zaeatku souZiti aZ do narozeni
prvniho ditete.
2. etapa: rodina s malYmi detmi ei ditetem - trvani etapy zalezi na poem deli, konei nastoupenim zeny do zamestnani po posledni matefske dovolene. Y jejim nimci se rozlisuji dye subetapy: symbioticka a batoleci faze a post-symbioticka, ptedskolni faze.
3. etapa: rodina se skolliky - je to obdobi "objektivniho veku", konci vstupem ditete do puberty. 4. etapa: vyletani z rodneho hnizda - je obdobi charakterizovane odloueenim ditete od rodice. Toto obdobi je mozno dale rozdelit jednak na obdobi rodiny s dospivajicimi detmi a za druhe na obdob! rodiny s odloueenymi detmi (studujicimi YS)
5. etapa: pr8.zdne hnizdo obdobi
zrah~ho
je to nejdelsi obdobi, opet lze rozdelit na dye dalsi. Prvnim je
paru, zahrnujici dobu mezi siiatkem ei odchodem nejmladsiho ditete
z rodiny a odchodem partneru do diichodu. Druhym je obdobi stamouciho pam, kdy jsou jiz oba partnefi v duchodu.
10
(6. etapa: rnanielstvi jednoho z partneru
po smrti jednoho z partneru jakoby rnanzelstvi
pokraeoval0, nebot' zernrely rna stale vYznamne misto v zivote a ve vzpornfnkach pOzUstaleho partnera.)2 Vzhledem k cHi teto prace se budu v dalsich kapitolach zevrubneji venovat prvnim trem etapam yYvoje rodiny, jak je popisuje Planava (1998), dotknu se nejvYznamnejsich ukolu a problernu jednotlivych fazl rodinneho cyklu a predevsim se zamenm na klieova temata teehto obdobi - tehotenstvi a porod.
5.3 Nulta etapa manzelskebo souziti 5.3.1
Cbarakteristika a ukol teto etapy
Nultou etapou, nekdy nazYvanou obdobim "mezi rodinami", rozumime obdobi meZI ukoneenirn dospivani a zacatkern man.zelskeho souziti, pro nez je charakteristicke velke rnnozstvi zmen probihajicich v zivote mladeho eloveka. Jak uvadi Planava (1998) rnladi panove a sleeny jeste nezalozili sve vlastni rodiny, ale moven uZ tak zcela a bezvYhradne nepatn do rodin svYch rodieu. Pro obdobi pozdni adolescence a rane dospelosti, tedy obdobi nulte etapy, jsou vYznamne dva podstatne ukoly, kterY"mi jsou volba profesni drahy nebo jeji nasrnerovani a hledani partnera pro spoleeny zivot. S temito dvema ukoly uzce souvisi dva uz zapoeate a nesnadne procesy
Z
obdobi pozdni adolescence. Jednim z ukolu je dotvoreni vlastniho
sebepojeti a druhym pak separace od rodicu a autority rodieovske rodiny, ktera rna nekolik spolu souvisejicich dimenzi. Tyto dimenze separace na zaklade svYch vYzkumu rozlisuje Hoffinan (cit.dIe Plaiiava, 1998) na dimenzi emocionalni (citovou), funkeni, postojovou a konfliktovou nezavislost. Emocionlilni separace pfedstavuje vzajemne odpoutavani od rodieu a jejich deti v oblasti
citove podpory a ochrany. Mlady elovek rovnez prestava potrebovat a vyzadovat rodieovsky souhlas s ka.zdYm svYm einem. Separace funkCni spoeiva predevSim ve schopnosti dokazat samostatne fungovat i bez
fyzicke a ekonomicke ueasti rodicu.
2Popis teto etapy je uvedeny v z3vorce, protO:l£ neni obecne U:n:t3v3.n jako soucast Zivotniho cyklu.
11
Postojovou separaci Ize rozlisit podle miry nezilvislosti postojti a nilzorU, u nichZ ale neni podstatne, jesdi jsou tyto postoje ci hodnotove orlentace rodicu a detl stejne, podobne nebo uplnejine.
Konfliktovou nezavislost jakoZto posledni slozku separacniho procesu charakterizuj e Plaiiava (1998, s.82) tremi slovy: "usmifeni, odpuSteni. vyrovnani ". Tato etapa pam k nejtezsim a nejslozitejsim v celem procesu separace. Aby rodile i jejich deti dokilzali jit dill smerem k budoucnosti, je nutne si zrekapitulovat minulost. Behem spolecneho rodinneho zivota spolu proZivaji clenove rodiny mnoho veei, nejen tech dobrych, ale i zlych. Vyrovnat se s minulosti je jednim z predpokladti, aby mohli separujici se mladi lide i jejich rodice dille fungovat jako samostatne a sveprilvne jednotky sobe si vsak nadille blizkjch lidi s dobrymi vztahy. Neni dtilezite se minulosti zabYvat prespftlis, nejpodstatnejsi je pfunat si, ze nikdo z nils neni bez chyby a chybovat je lidske, ale kaZdy delal to, co mohl. Pak mme dojit k Zildoucimu usmifeni a vyrovnilni jakoZto vYznamnemu ukolu nulte etapy vyYojoveho obdobi. Soucasne probihajici separace dospivajicich od svYch rodicu a rodicti od svYch deti se deje zilroveii s procesem utvareni noveho sebepojeti. Pro rozvoj noveho sebepojeti, jenZ je odliSne od obdobi detstvi, jsou vYznamne jak interakce mezi generacemi, tak - a to zejmena
kontakty a vztahy s vrstevniky stejneho i rozdilneho rodu. Na zilklade teehto
kontaktti, pn vziljemnem hledilni a pilrovilni, si dospivajici overuji jak na tom jsou a proc jsou na tom tak, jak si mysli; a proc ne tak, jak by si prilli. Kladou si otilzky 0 tom, zda jsou pro nekoho zajimavi, jestli se libi te ci tomu, na koho "maji". Pokud probihil vse tak, jak mil, dochilzi postupne k relativnimu "potvrzeni" a pnjeti sebe sarna jakoZto erotickeho partnera (planava, 1998, 2000).
5.3.2 ffiedaoi a vjber partnera
V soucasne dobe neni znilma vSeobecne akceptovatelnil teorle vYberu a volby partnera, kteril by vysvetlovala proc se prilve urciti dva jedinci rozhodli dilt dohromady. Odbomici se ve svYch nilzorech na to, co je pn vYberu a volbe partnera podstatne, list a pohlizeji na tuto oblast z vice hledisek, ktera lze rozdelit na pohled psychoanalyticky, sociillne psychologickj a syntetickj.
Sigmund Freud rozlisil dva mode1y vYberu partnera a to model volby anaklyticke (zilvislostnf) a narcistni (plaiiava, 1998, 2000). Podstatou prvni volby je hledilni osoby, ktera by nahrazovala jedinci matku. Tato volba je castejsi u Zen. V druhe, narcistni, hleda 12
clovek, v tomto pnpade Casteji muz, osobu, v niz by mohl milovat sam sebe. Tato druha volba rna vice variant. Jednak muzeme milovat toho, kdo: je stejny jako jsem ja; je takovy, jakym jsem by! dnve; je takovy, jakY bych chtel by! a v posledni i'ade muzeme ve druhem milovat urcitou cast sebe sarna. Plaiiava (2000) poukazuje na fakt, ze elm je vyber vice urcovan nevedomim a je projektivni identifikaci, tim je volba problematiCtejsi a rizikovejsi. Vyjadi'eno jinymi slovy:
"Cim vice clovi! ocekQva ad sveho partnera, ie hude predevsim
Ci dokonce vjhradne
jakjmsi korektorem dfivejsich deficilii Ci dokonce laickfm terapeutem traumat z detstvi, tim vetsi je pravdepodobnost wiinjch problemu a zk/amani, a to na ohou straruich" (plaiiava, 2000. s. 179).
Socialne - psycbologicke a sociologicke pnstupy kladou diiraz na vedomou nebo nevedomou motivaci, ktera je ovlivnitelna spoleeensko-kultumimi faktory a osobnostnimi promennymi, pi'ipadne jejich kombinaci. Hlavni myslenkou techto pnstupii je, ze se navzajem vyhledavaji a preferuji osoby, ktere pochazi ze stejneho nebo blizkeho socialne kulturniho i vzdelanostniho prosti'edi (plaiiava, 2000). Socialni psychologove podavaji k teto teorli jeste daISi faktory a to hodnotove orlentace partneru a podobnost jejich osobnostnich rysil (Plaiiava, 1998). Sociolog R. F. Wincb (cit.dle Plaiiava, 1998) ve sve teorli komplementarity, jen.z se zabYva manZeistvim i man.zelskym vyberem, llZnRVa ryznam sociologickYch faktoru jen v pocatecnim stadiu znamosti Pozdeji uz podle nej braje pi'i ryberu partnerii hlavni roli vzajemne uspokojovani osobnich poti'eb. PO tomto uspokojovani dochazi ke dvema typiim rymen. Prvni je staY; kdy jsou u obou partnerii uspokojovany stejne potreby majici rUznou intenzitu. Charakterlstikou druheho je uspokojovani rozdilnych potieb kaZdeho z partneru, pficernZ miize dochazet k rymenam komplementamim (pozitivnim) nebo vymenam konfliktnim.
Mursteinova teorie S-V-R (Stimulus-Value-Role)
(cit.dIe Plaiiava, 1998) je
povaZovana za dosud nejkomplexneji pajaty koncept vy-beru man.zelskeho partnera pro manZelstvi. Vychozim predpokladem teto teorie je princip vzajemnych rymen urciteho chovani a predevsim jejich vyvazeni. Podstatou je rozliseni ili po sobe nasledujicich fazi procesu seznamovani se a volby partnera. Prvni stadium S (stimulus) je stadiem upoutani, kdy jeden vyvola zajem u druheho, at' uz diky sve f)rzicke pnta.zJivosti, inteJigenci, chovani nebo jinym osobnostnim vJastnostem a temo zajem je opetovan. V pnpade, kdy jedna osoba zapiisobi na druhou osobu opaeneho
13
pohlavi jako podnet, zacimi mezi temito dvema osoby vziljemmi podnetova pritaZlivost a zmimost miize precfuizet do dalsiho stadia. Timto dalsim stadiem je V (value) jako stadium porovnavani hodnot, zajmu a postoju. Tyto vzajemne priizkumy vSak mohou vest i ke zmene vnimane atraktivity a zajimavosti druheho. Kdyz ale dvojice zjisti, ze jejich zajmy, hodnoty a nazory jsou podobne, muze se jejich vzajemnyvztah dale rozvijet a prejit do tfetiho stadia. Tim je posledni stadium R (role), jehoz hlavnfm ukolem je zjistit, jak jsou partneri spolu schopni vychazet z hlediska kompatibility roli. Pod pojmem role autor mini
"chowini, ktere je charakteristicke a oeemwl se vzhledem k pfislusnosti c/oveka k urcite skupine a jeho pozice v ni" (planava, 1998, s. 97). Vyse popsane etapy jako faze vztahu nemusi nutne nflsledovat soubezne za sebou. AvSak je velice diileZite, a pro vztah dvou mladych lidi jen dobre, kdyi; si dvojice tuto predmanZelskou trasu projde celou a to predevsim proto, aby si ti dva ovefili nejen svou vzajemnou fyzickou pritaZlivost, ale predevsim spolecne a pokud mozno slueitelne zivotni hodnoty, orientace a oeekavani (Planava, 1998).
5.4 Prvni etapa manzelskeho souziti Pokud bychom tuto etapu porovnali se vSemi ostatnimi, naSli bychom dye zvlastnosti. Jednou je presne ohranieeni teto etapy, ktera zaeimi dnem svatby a je ukoneena narozenim prvniho ditete. Za druhou zvlastnost lze povaZovat to, ze jeji trvani je vetsinou velmi kratk6. (planava, 1998)
5.4.1
Charakteristika a ukoly prvni etapy
Obecne lze charakterizovat hlavni lIkoly teto etapy jako snahu dvou lid! vytvorit podminky pro rozsii'eni sve zatim dvouclenne rodiny
0
elena dalsiho. VyJepsit sviij vztah tak, aby
jejich budouci rodina byla rodinou funkeni. Ve skuteenosti to oVSem pfedstavuje snahu
0
utvareni a naplnovani intimity stejne jako osobni autonomie. Podstatne je uspesne dokoncit ukoly pfedchazejici nulte etapy a to pfedevsim separaci od piivodnich rodicovskych rodin obou novomanZebi a rovnez vytvoreni relativne samostatne fungujici ekonornicke jednotky. Pokud jeste neprobehlo pfetvoieni milenecke erotiky v lasku manZelskou, melD by se dovrsit prave ted'. (planava, 1998)
14
Spolecne by novomanZele meli vytvaret z8klady sveho spolecneho zivotniho stylu, dokcizat sladit sve hodnoty a za.zite styly s norym stavem. Dokcizat se vyrovnat s omezenim svobody a nauCit se zachazet
s vlastnimi
i pattnerorymi n8.ladami. Velmi
podstatny je i rozvoj umeni komunikace mezi partnery a to pfedevsim umeni vyjednavat. Jednim z poslednich (ale nejvyznamnejsich) ukolu je postupne se ve zdravi, pohode a vzajemne peCi pfipravit na pfichod ditete a tim i na pfechod do dalsi etapy (Planava, 1998). Aby prechod do dalsi faze - rodina s malY"mi detmi - mohl zdame probehnout, je treba nejdfive splnit ukoly prvni etapy spoluziti bezdetneho pam. A nestalo-li se tak v prvni etape, tfeba protoze wbec nebyla nebo trvala kratce, pfesouva se plneni ukolu prvni etapy do obdobi po narozeni ditete a to by-va tezsi a narocnej si.
5.4.2
Novomanzele a rod ice
Dnem svatebnim doslo ke spojeni nejen dvou mladych lidi, ale i k propojeni s jejich rodinami a take techto rodin mezi sebou. Kdyz vezmeme v potaz, ze rna ka.zdY z novomanZelu alespon jednoho sourozence, bratrance ci prarodice,
vytvan
tak spolecne
s ostatnimi pribuznymi velkou sit' norych vazeb a vztahu. (Planava, 1998) Pro vytvofeni dobrych vzajemnych vztahu, jez nove vznikly mezi novomanZeli a jejich rodinami je tfeba vzajemna ucta, respekt, tolerance Ci pomoc. Vytvofeni techto, alespon relativne dobrych vztahu je dulezitYm ukolem prvni etapy manZelskeho sounti. Je nezbytne nutne, aby si vsichni zUCastneni, novoman.zele, ale pfedevsim jejich rodice uvedomili a zacali respektovat sve deti jako novou a hlavne samostatnou jednotku. Novoman.zele by si meIi bYt vedomi toho, Ze jejich vztah ma pfednost pfed vsemi vztahy s ostatnimi lidmi mimo jejich manZelstvi, rodice nevyjimaje. "Pro kaideho z novomanielu
je (mel by byt) jeho partner tou ne}vjznamnejsi osobou ze vsech lidi. Pfeneseno do roviny kaidodenniho souiiti: fesime-li v manielstvi jakoukoliv ottizku, ma pfednost stanovisko partnera pfed stanoviskem rodicu. "(planava, 1998, s.1 09). Rodice ne vzdy souhlasi s tim, jak jejich deti ziji v manZelstvi a Castose sna.zi zasahovat nebo jinak ovliviiovat souZiti novomanZelu. Je tedy namiste zminit se
0
respektu jakoZto
prvku zcela nezbytnemu k tomu, aby dye generace byly schopny spolu vychcizet a rovnez pfedchazet Casto zbyteenym konfliktnim situacim. Je samozfejme, ze rodice se nemusi vzdy shodnout se srymi detmi v nazorech na jejich manzelske souziti a naopak. Avsak v pfipade, ze by doslo k pfilis velk:Ym rozporum mezi generacemi, by-va h~pe omezit, nekdy pferusit vzajemne kontakty na urcitou potfebnou dobu. Planava (1998) ovsem 15
upozoriiuje na existenci zasady, ze zadny z manielu nema pravo bran it svemu partnerovi ve styku s rodici. Stejne tak nema pravo k temto stykUm sveho partnera nutit. Z respektu vypl-yvajici zasada nevmesovani souvisi s poskytnutim svobody a prava druhym samostatne jednat a rozhodovat se. Rodice by se meli smint s tim, .le pro sve deti udelali co mohli a umeli uZ v dobe, kdy vsichni zili pohromade. Nevmesovani neni synonymem pro Ihostejnost nebo nepritomnost soucitu ci ucasti. Stejne tak vzajemna pomoc by nemela bYt vynucovana novoman.zeli a vnucovana rodici. "Vztah rodicu a
dospilych potomkU v sobe zahmuje moinost vztijemne si vypomahat, nilroliv povinnost tak Cini!. "(Plaiiava, 1998, s. 110).
5.4.3
Tehotenstvi
Ocekavani ditete b-yva povaZovano za jedno z nejkrasnejsich obdobi pro man.zele v prvni etape souZiti. V idealnim pnpade tomu tak opravdu je, ale presto je udobim nar-oenym, ktere s sebou pnnasi mnoho zmen a iikolii, jez je t1eba zvJadnout. Jak uvadi Vagnerova (2000), budouci rodice prochazeji obdobim transformace svYch roll, vzajemneho vztahu a dosavadniho zpusobu zivota. Tehotenstvi zasahne vYznamne do jejich zivota, zejmena pak pokud jde
0
dite prvorozene. Prvni tehotenstvi muze s sebou nest zmeny v jednani obou
manielii, vetsinou dochazi k vetsimu citovemu sbli.zeni, k vetsi sounalezitosti. Nekdy vSak dochilzi k nedorozumeni, nejsou-li manzele ochotni chapat zmeny, ktere .lena v tehotenstvi proZiva. (Brtnikova, 1984) Tehotenstvi je doprovazeno velkymi hormonalnimi zmenami, ktere ovliviiuji proZivani i chovani matky. "Je zfejme, ie tehoma iena je trochu jinou osobnosti s ponekud jinjlmi
reakcemi, nei jake mela dfiv.
U
(Vagnerova, 2000, s.350) Beme jsou pocity nevolnosti,
stfidaru naiad, precitlivelost a podrazdenost. K emocnim roz]adam prispiva i nar-aenost situace, zivotni promena, kterou budouci matka nejak proZiva a rUzne ji zpracovava. Jeji reakce jsou biologicky (hormonalne) i psychicky podminene. Tehotenstvi nelze posuzovat pouze jako idylicke a st'astne obdobi, naopak mme predstavovat dobu plnou zateze jak psychicke, tak take somaticke a nekdy i socialni. .lena se musi vyrovnat s promenou vlastni bytosti, se zmenou sveho teloveho schematu, s norymi a obeas i nepnjemnymi pocity, s novou roli matky. To vse se nedeje automaticky a kaZda budouci matka musi svou zivotni zmenu zpracovat. Negativni pocity se mohou objevit i kdyz se matka na dite tesi. Jejich pnCinou mme bYt pocit neodvolatelnosti nove role, strach ze zodpovednosti,
16
z porodu, nelibost ze ztnity urciteho Zivotniho stylu, nechut' k vlastnimu telu, vYcitky ve vztahu k partnerovi. (Vagnerova, 2000) Muzi to podle Plaiiavy (1998) maji v tehotenstvi tezsi, protoZe nejsou pfuozene vybaveni pro rodieovstvi. Tehotenstvi se nety-ka pouze rostouciho bfiska, ale take hlavy.
"Mu:!. je toti:!. teholny rovne:!. a to smesici obav, nejistot i nadeje: obav, zoo v.Ye probiha a nadale probehne, jak by melD; obav mit; nejistot z toho co a jak on
sam
0
tu, kterou ma rtid, a take
0
dile, ktere rtid bude
mil:!.e a nemilie de/at pro optima/ni chod udti/osti;
a nejistot z odpovednosti za matku a dite, a za svou novou roli, kterou na sebe nav:!.dy bere. "(plaiiava, 1998, s.l13) Muf se tedy musi na novY stay prelad'ovat sam vlastni villi, vlastnim pficinenim, pfiCemZ ne vZdy tento ukol zvladne. Otec nikdy nezafije sve dite jako soucast vlastniho organismu. I kdyz byl ueastnikem zplozeni ditete, nepocit'uje temer zadnou zmenu. Dite je pro nej jeSte mene re8.lne nez pro matku. Tento fakt muze ovlivnit jeho vztah k diteti. Budouci otec miiZe prozlvat existenci sveho potomka jako zivotni komplikaci, jako konkurenci, ktera ho pfipravila 0 jeho prava a pozomost matky. Zejmena tehdy, pokud se chovani matky zmenilo a otec neni dostateene zraly a vyrovnany, aby tuto zmenu pochopil a prijal. (Vagnerova, 2000) Podle tradicniho nazoroveho stereotypu je otcovska role v prenatalni fl:izi mene vYznamna. Tento obecny, sociaIne zafixovany postoj pak miiZe nepfiznive ovlivnit sebepojeti budoucich otcii. OvSem mnozi mladi muZove jsou na sve oCekavane otcovstvi pysni. POCeti ditete je dulefitl:i soucast mufske identity. Po oplodneni a pozdeji v tehotenstvi se ovsem meni vice identita zeny nez muze. (MatejCek, 1986) Dulezitym meznikem v rozvoji rodicovskych postojU jsou prvni pohyby ditete, ktere se objevuji pfiblizne v polovine tehotenstvL Matka vnima tyto projevy, jimiz se dite ohlasuje, jako projevy konkretni bytosti, kterou Ize identifikovat na zilklade urciteho chovimi. Pod vlivem t6to zkusenosti se postoj matky ale i otce k nenarozenemu diteti meni, zpravidla v pozitivnim smeru. Z hlediska rozvoje budouci otcovske role je vhodne sdilet tuto zkusenost a spoluproZivat vy-vojove zmeny potomka. Ve vztahu kjeste nenarozenemu diteti potrebuje otec ziskat pocit vlastniho vYznamu, ueasti a zodpovednosti. (Vagnerova, 2000) Asi od cyfiadvacateho ty-dne tehotenstvi plod vnima zvuky, v te dobe uz muze vnimat budouciho rodiCe - maminku, ale i tatinka podle hlasu3 . (Marek, 2002)
Proto se doporueuje pous)ouchat v t!hotenstvi pfijemnou hudbu, pfedevSim vaznou hudbu, ale take diteti zpivat, napiildad ukoJebavky. Take n~.kterC domorodC mistroje (didjeridoo, buben) maji vliv na vfvoj mozku ditete. Navic si dite hudbu, kterou posiouchalo mateine bfichu pamatuje a ta ho pak dokaZe uklidnit. (Marek, 2002) 3
17
5.4.4
Porod
Obdobi tehotenstvi zakoncuje naprosto specifickil udillost
porod. Dilt i.ivot diteti je
jedineenym zitZitkem ka.zde matky. I kdyz je tento zilZitek pJi dalSich porodech opakovany, je poWde nezapomenutelny, protoi.e je spojen s vedomim narozeni ditete jako jedineene, neopakovatelne bytosti. (Brtnikova, 1984) Jak uvildi Vagnerova (2000), je pro dobry rozvoj materskeho chovani ryznamne obdobi tesne po porodu. Hormonalni zmeny v tehotenstvi a behem porodu pntom predisponuji matku ke specifickym projeviim chovani. Typicke materske chovani se dille vyviji po porodu v kontaktu s novorozencem. Pro dite je porod velmi stresujici udillosti, nastesti ma vsak jeho matka instinktivni tendenci se ihned ditetem zab)'vat, pozorovat ho, komunikovat s nim a uci se vnimat jeho potfeby. (Langmeier, Krejcirova, 1998) Citlivost k diteti tedy rozviji co nejranejsi kontakt, ihned po porodu. Matky, ktere byly v te dobe od ditete odlouceny, si pocinaji mene obratne. Rany kontakt s ditetem usnadnuje vytvoreni citoveho vztahu a porozumeni detskym projeviJm, je dulei.ity pro utvoreni tzv.attachmentu, tedy pnpoutani. Stejne pravidlo pro rany kontakt oVSem dIe nekterych autoru plat] take pro otee. "Pozitivnl vztah dltete a olce je take podpofen co nejcasnejsim vziljemnjm Irontaktem, ktery mUie zaclt jii otcovou pfitomnosti ph porodu. a (Matousek,
1993, s.67) Trend otcU u porodu dilvno dorazil i do nasich zemi, dokonee mohou by! u narozeni sourozence piitomny take ostatni deti, propaguji se take alternativni porody Ci porody v domacim prostredi, ty vsak jsou beznejsi spise nei. u nils v ostatnich evropskych zemich. (Matousek, 1993) Roli otce v}'stizne ilustruje nilsledujici ryrok: "Teprve kdyi jsem pak sve dile driel v narucl" , vyprilvi jeden mlady otec, "mel jsem Ironeene pocit, ie jsem svou ierm dohonil.
ana se stala matkou, jil otcem. Brecel jsem,
nejen dojetim ale i ulevou. .. (VirtheUerova,
2000) Po narozeni potomka se oVSem novopeeeny otec muze citit na druhou stranu ponekud zaskoeen, neni si jisty svou roli, nevi co udelat, jak se tvant. (planava, 1998) Vylucnost a intimita partnerskeho vztahu je v obdobi nilsledujicim po narozeni ditete narusena, matka se po porodu orientuje ryhradne na dite a otec se muze citit touto "malou konkurenci" obrozen. Tento problem je prave jednou z ryznamnych oblasti, na niz se orientuji v teto prilci.
18
5.5 Druha etapa manzelskeho souziti
Pocatek teto etapy vYvojoveho cyklu rodiny je dan jednoznacnou udalosti - narozenim prvniho potomka. Doba ukoneeni zalezi na poCtu deti a vekovem rozdilu mezi nimi a tez na deIce materske dovolene. Jestlize dite zilstane jedinackem, probiha piechod do daIs! etapy kolem sesteho roku veku ditete, tedy pribliZne sedm let od zacatku manZelstvi rodiCu. (Plaiiava, 1998) Z hlediska kriterii etapizace rodinnlSho cyklu je vhodne tuto etapu rozdelit do dvou fazl: prvni nazYva Plaiiava (1998) jakoJazi symbiotic!wu, aby zduraznil vzajemnou propojenost matky s ditetem. Tato podetapa pak trva pnblizne do tfi let veku ditete. Druhou podetapu charakterizuje prvni detske "vyletavani z rodneho hnizda". Vetsina deti zacne chodit do materske skolky a musi se adaptovat na nove prostredi. Travi pomeme hodne casu mimo svou rodinu, rna zde prvni kontakty a tez konflikty se svjmi vrstevniky. Spojeni ditete s matkou prestava mit znaky symbiotickeho spoluZiti a proto je tate faze oznaeena jako postsymbiotickti (predSkolni).
5.5.1
Charakteristika a 6koly druhe etapy
Jak uvadi nektefi auton (napf. Vesela, 2001), teprve narozenim ditete se z manZelske dvojice stava rodina. Hlavnim Ukolem teto etapy je tedy adaptace na roli rodice, osvojeni si rodicovske role. Do centra deni se dostava predevsim vztab matky a ditete, coz mil sve biologicke opodstatneni, ovsem jak jsem jii uvedla vYse, otec muze tuto situaci nest znacne nelibe a muze pro nej by-t znacne problematicka. Piitom prave on se stava clovekem, na kterem by-va maminka - manZelka zavislejsi nei byla drive. Tuto situaci nazYva Plaiiava (1998) otcavskjm paradoxem. Zena na mater-skIS dovolene je na svem manZelovi zavisla nejen financne, ale do znacne miry take psycho-socialne. Jeji partner muie v dobe po porodu, kdy iena veskerY sviij cas venuje peci
0
dite, pfedstavovat jediny
kontakt s vnejslm svetem, moinost komunikace a podpory. Zaroveii se muZ mus!
podfidit potrebam symbioticke dvojice matka - dite, musi
respektovat prani a pokyny sve zeny, ktera se podfizuje biologickym rytmum novorozenete: knneni, vymesovimi, spanek. Toto muze by-t problemem hlavne v souiitich, kde byl dosud dominantni mul:, a kde pfedevsim jeho potfeby a zajmy strukturovaly zivot v dyade. Problemy vyrovnat se s roli otee majl Casto muZi s nezvladnutYmi ukoly
19
pfedchozich vYvojove individurunich f'azi, kten sami potfebuji podporu a starostlivost, aniz by ji byli shopni poskytovat (plaiiava, 1998) Stabilita noveho rodinneho systemu oVSem muze bYt ohrozena i zvenci. Jde zde o problematiku jasneho ohranieeni systemu wei systemum okolnim (zvhlste pak wei puvodnim rodimim.) Souvisi to s moznosti substituce otce v triade babickou, ktera se muze pokusit pfevzit jeho roli. Toto je ohrorenim pro mladou rodinu predevsim pokud s rodici ziji ve spoJecne domacnosti. (plaiiava, 1998) Problemem pro reny je take tzv. ponorkory efekt, tedy stav vyvolany stereotypnim opakovanim kaidodennich rituruu, spojenych s peei
0
dite, manZela a domacnost
a nedostatkem einnosti prinasejicich zene relaxaci. Zvlaste kdyz muz travi velke mnozstvi casu mimo domov, at' uz praci ci svami kOnleky, neumoznuje pak zene uspokojovat jeji pfirozenou potrebu socialnich kontaktu muze vazne ohrozovat manielskY vztah. DruM cast teto etapy
postsymbioticka
je vlastne pnprava rodiny na zivot se
skolaky. Je nutna zmena rodinneho systemu z hlediska zivotniho stylu i kompetenci. Je spojena se zaeatkem chozeni ditete do materske skolky. Urcite napeti mohou v rodine zpusobit obvykIe adaptacni potlze ditete, nekdy i matky po nastupu do skolky. Pro dite tato separace od rodicu muze znamenat psychicky stres, ale take ryzicky stres spojeny s castejsi nemocnosti ditete hlavne ze zacatku doch8.zky. Rodinny system, ktery zvladl uspesne ukoly predchozich etap, by se vSak mel umet pi'izpusobit zmenenym podminkam i v tomto obdobi. (Vagnerova, 2000) Prave konecne obdobi teto etapy je nekterymi autory (Plz8.k, 1999, Kratochvil, 2000) spojovano s prvni manielslwu vjvojovou krizi V pilpade pfizniveho vYvoje tTVa krize pfiblizne jeden rok. Pneinou je vesmes rozdil mezi ocekavanirn a skutecnosti. To je pocit'ovano predevsim v rozdilu mezi zamilovanym chovanim partnera na zaCatku jejich vztahu a man.zelstvi, a mezi soucasnosti. Roste poCet situaci, kdy si partnefi nerozumejii a tim mezi mmi narusta napeti a negativni emoce. Napeti mezi partnery vznika i diky tomu, ze jsou spolu pilUs casto. Krize oVSem muze vypuknout bez jakekoli vnejsl priciny i u partneru, kten maji veSkere podrninky pro uspesne manielstvi. ManZelska krize je
0
to
zavaZnejsi, probiha-li za existence rizikovYch faktorU jako je treba bydleni s rOOici, pokud mafiZele nemaji vlastni byt, nedostatek financi. Za tTVani krize narusta pocit nespokojenosti, zesiluji se nazorove rozpory, hadky se stupnuji, objevuje se protestni mleeni. Fakt, ze jde 0 obdobi z hlediska adaptability a flexibility rodinneho systemu velmi narocne doklada i Plaiiava (1994), ktery na zaklade udaju ze statisticke rocenky z roku
20
1994 zjistil, ze z celkoveho poem rozvodu popada na rozvod do peti let od uzavfeni manZelstvi 32% a do desiti let pak 58%.
6. Obdobi mlade dospelosti
Ve yYvojove psychologii je nejvetsi prostor venovitn yYvoji lidskeho jedince v detstvi a dospivani, coz je pochopitelne vzhledem k mnozstvi zmen, ktere se v techto obdobich v psychice eloveka odehravaji. Jak uvadeji Langmeier a Krejeifova (1998), obdobi dospelosti vSak. bYva v empirickych vYzkumech nepravem opomijeno. Psychicke funkce se dale nerozvijeji, ale prozatim take neklesaji, presto vsak toto obdobi zdanlive stability predstawje zajimavou etapu v zivote eloveka, coz dokladaji napfiklad koncepce yYvojovYch ukolii Havighursta a Eriksona. Pro ueely teto prace povaZuji za dillezite zastavit se predevsim u obdobi mlade dospelosti 4, do nehoz vetsinou spadaji udalosti, jimiz se zde venuji - narozeni prvniho potomka a prechod z jedne etapy rodinneho souZiti do etapy druhe, dosti odlisne.
6.1 Charakteristika mlade dospelosti
V ucebnicich yYvojove psychologie bYva dlouhe obdobi dospelosti rozdelovano odlisne. Nejen co se tyee poCtu a pojmenovani jednotlivYch subetap, ale take jejich vekorym vymezenim. Langmeier a Krejcirova (1998) deli dospely vek do Ctyf etap. Na casnou, stredni, pozdni dospelost a staii, celkem pak zahmuji obdobi od dvaceti let aZ do smrti. Casnou dospelost, tedy obdobi zhruba od 20 do 25 let, charakterizuji jako prechodne obdobi mezi adolescenci a plnou dospelosti, v nJz dochazi k upevneni identity dospeleho, jeho identifikaci s roli
dospelc~ho,
upresiiuji se jeho osobni cUe a celkove je produktivne
orientovan. Vyznamna je rovnez nezavislost na rodicich, hledani partnera a zaklitdani vlastni rodiny, stejne jako alespoii pi'edbezna volba povolani. Domnivam se, ze z hlediska teto prace je rystimejsi rozdeleni Vagnerove (2000), ktera obdobi mlade dospelosti chape ponekud siteji. M1ada dospelost trva podJe teto autorky 4
Toto obdobi byw n~kdy nazYv3.no take jako Casna nebo rnn:i dospelost, budu se vSak drZet pojrnenovaru
mlada dospelost, jak jej uvitdi Vagnerova (2000).
21
pfiblizne od 20 do 35 let a jejimi primarnimi charakteristikami jsou samostatnost a zodpovednost. Vztah ke spolecenskjm normam a moralni uvaiovani mladeho dospeleho se pak meni. Jak uvadi Macek (1999), z adolescenta se stava dospely v tom okarnZiku, kdy pfestava bYt centrem vlastniho zeijmu a obraci se ve svYch aktivitilch k druhym (pece
0
rodinu, potreba by! uZiteeny ve sve profesi apod.). Dosaieni dospelosti rovnez signalizuje ochota prijmout a zvlildnout urcite vYvojove ukoly a to profesni realizaci, stabilni partnerstvi (manielstvi) a rodieovstvi. Tyto tn oblasti vyzaduji pnjeti zcela nOvYch roli, pficernZ dale se budu venovat vzhledem k memu tematu predevsim roli rodicovske a partnerske.
6.2 Vjvojovj ukol mlade dospelosti
IDavni myslenkou konceptu vYvojoveho Ukolu, jehoz autorem je R. J. Havighurst je, ze kaide obdobi zivota stavi pfed cloveka ukoly, ktere jsou specificke prilve pro toto obdobi, a ktere kdyz nejsou zvJildnuty, kompJikuji zvJadani 6koJii a kompetend navazujidch na dany Ukol v dalsich etapilch lidskeho zivota Pro kaidy vYvojovY ukol existuje optimalni obdobi k jeho zvlildnuti, tzv. teacheable moment, tedy senzitivni okarnZik pro zahajeni uceni. Je-li toto kriltke obdobi optimalniho startu promeskano, je mnohem obtiznejsi ukol, ktery se k nemu vaze nilsledne zvlildnout (Macek, 1999). V pojeti vYvojoveho ukolu jsou zahrnuty potfeby a oeekavani spoJeenosti, ale i individualni potieby ocekavani cloveka. Se splnenim vYvojoveho ukolu je spojeno pfijeti urciteho zpusobu chovani, postoje, vstup do role atd. Pro naplneni vYvojoveho ilkolu nabizi konknStni spoleenost urcite osvoocene vzorce chovani. Na Havighurstovu koncepci vYvojovYch ukolii navazuje ve sve prilci E. H. Erikson, podle ktereho probihil ontogeneticky ryvoj v osrni stadiich, z nichZ v kaZdem ma clovek za ilkol integrovat do sve osobnosti nove skuteenosti, ktere se v pfedchazejicim stildiu nevyskytovaly.
Prechod
zjednoho
vYvojoveho
stadia
do
druheho
muze
by!
charakterizoviln pozitivnim nebo negativnim vYsledkem pfi plneni vYvojoveho ukolu. Na zaklade zvladnuti nebo nezvlildnuti techto ukolii se clovek vyviji dille. (Langmeier, Krejcifova, 1998) Mladil dospelost je sestYm z celkove osmi stadii iivotniho cyklu. Erikson (2002) formuluje vYvojory ilkol mlade dospelosti jako vytvoreni hluboce intimniho manZeiskeho nebo jineho partnerskeho vztahu. Ctnosti tohoto stadia je laska. Mlady clovek miize nyni vstoupit do vztahu k partnerovi jako cela, v podstate jii hotovil osobnost a intimita muze
22
by-t vyjadrena sexuaIne. Intimita tohoto vztahu je zdfuaznena i tim, ze tihne k zalozeni rodiny. Plaiiava (1998) hovon pfitom
0
intimite a osobni autonomii jako
pilirich fungujiciho partnerstvi (manZelstvi,
rodiny).
0
dvou zaIdadnich
Intimita znamena by-t v co
nejtesnejsim a nejcastejsim kontaktu s druhym clovekem. Intimitu a jeji projevy lze popsat jako: sdileni zivota, hodnot a pocitii, oddanost, welost, vemost, zajem a pece
0
druheho,
ale take jako zavislost, pfipoutani, ovladani stalou kontrolu. Osobni autonomie znamena,
Ze partnefi jsou dYe svebytne lidske bytosti, pfiCernZ existence jednoho neni bezvYhradne odvozovana od druheho a muzeme ji charakterizovat jako osamocenost, nezavislost, zajem a peci 0 sebe, seberealizaci, ale take jako izolovanost a osamelost. Pro ucely teto pnice povafuji za diileZite zminit take etapu nasledujici, jejimz cHern je zplozeni potomka., coz Erikson (2002) popisuje pojmem generativita. Toto zamereni vsak nemusi by-t orientovano pouze na rodinu, ale rovnez na realizaci v sirsim spoleeenskem meritku. Bemeji je vSak pojem generativity spojova prave s rodicovskou roli, kratce se tedy u teto vYznamne role zasavim v nasledujici kapitole.
6.3 Rodicovstvi
Prave potfeba mit nekoho,
0
koho clovek mme peeovat, kdo jej potfebuje a je na nem
zavisly, tedy poti"eba generativity je uspokojovana rodieovstvim. (Langmeier, Krejcifova, 1998) Ovsem dite pnnasi do zivota mladych lidi nejen novY zivotni smysl, ale zaroven take nove miroky, jak uvadi Langmeier a Krejcifova (1998), po narozeni potomka obvykle manZelska spokojenost dosti klesa a cely rodinny system se meni. Rodicovska role je tedy duleZitou soucasti identity dospeleho cloveka. Je to role primame biologicky podminena, ale woven psychicky a socialne vYznamna. Jeji vliv na osobnost cloveka, jeho uVaZovani a emoeni proZivani, dalSi role i mezilidske vztahy je velkY. Jak uvadi Sobotkova (2001), je podle empirickYch studii materstvi povaZovano za samozrejmou soucast zivotniho plimu mladych divek a zeny, ktere dite chteji a maji problemy s otehotnenim, proZivaji mnoho negativnich psychickych procesu. Na druhou stranu ale roste ve spoleenosti tolerance k tendenci manZelstvi a rodieovstvi odkladat, v soueasnosti, zejmena pak v ureite socialni vrstve, je trend mit mene deti a mit je pozdeji (tento trend roste v zavislosti na urovni vzdelani.) Rovnez dnes naby-va na vYznamu racionalni pristup k rodieovstvi a jeho planovani. (Vagnerova, 2000) Vnitfui stimulaci k rodieovstvi popisuje Matejeek (1986, 1992) v nasledujicich bodech: 23
1. Dite prinasi oiiveni, stimulaci, ktera vede k aktivite. Dite pfinasi plno vzruchu, nikdy neni nouze
0
zabavu ani
0
starosti a uzkosti. Bez detl by byl zivot i manZelstvi prazdny
anudny.
2. Potreba citove vazby
dite je vdecnym objektem citoveho vztahu, pfijima city rodicu
a oplaci je. Na druhe strane dite Casto omezuje naplneni jinych zivotnich vztahu, protoze k sobe intenzivne vaze pozornost a lasku dospelych. Nekdy dochlizi po narozeni ditete k ochlazeni partnersk-ych vztahu a vZdycky dochazi k jejich promene. To je dana diferenciaci jejich roli, nov-ymi povinnostmi a spolecnou zodpovOOnosti.
3. Rodicovskil. role jako soucast identity dospeleho cloveka, schopnost mit potomstvo potvrzuje normalitu dospeIeho cloveka na biologicke a psychosochllni urovni. Rodicovska role je nezpochybnitelnym dUkazem dospelosti a v nekterych spoleeenskych skupinach je status rodice, zejmena matky,
vyssi nei
status svobodneho nebo bezdetneho cloveka. Dite
se muze stat smyslem existence sv-ych rodicu a to nekdy do takove miry, ze po jeho odchodu z domova maji pocit prazdnoty a obtizne si hledaji nove zivotni cile. Na druhe strane muze by! dite prekazkou v seberealizaci. Obecne plati, ze silna potreba individualniho uplatneni, nezavislosti a rovnosti v mafiZelskych vztazich signalizuje preferenci jinych hodnot a vede k omezeni pocru deti, nebo dokonce k bezdetnosti.
4. Smysluplne prostfedi - dite pfinasi rodicum poznatky a zkuSenosti jinak neziskatelne, umoZiiuje jejich vnitfui
rust.
Deti rostou k dospelosti a rodice s nimi zraji k zivotni
moudrosti.
5. Potfeba otevfene budoucnosti - dite je pokraoovanem Zivota sv-ych rodicu. V detech je na psychosociaIni i geneticke urovni zak6dovano zachovani existence rodu a jeho typickych znakU. Na druhe strane dite limituje budoucnost rodicu, nemohou se jiz tak svobodne rozhodovat, s ohledem na dite a jeho potfeby.
24
7. Shrnuti teoreticke casti, vYchodiska yfzkumu
Rodina a man.zelstvi pfedstavuji tradicni socialni instituce, ktere vytvareji kontext lidske zkusenosti po cely zivot cloveka. Jejich dulezitost je zrejma, uvilZime-li kolik mista zabiraji v psychologii prave vYzkumy rodiny a man.zelskeho souZiti. Spoleene se vznikem rodinne terapie se mnoho psychologU i celych skol orientuji na tyto fenomeny a pfes hledimi patologickych vzorcu v nefungujicich rodifilich se dostali aZ k popisu normaInich nebo dokonce idealnich rodin (plaiiava, 2000). Na rodinu lze pohHzet jako na strukturovany celek urcitYch casti, ktere jsou v neustale interakci, a jez ma svou dynamiku a v}rvoj v Case. SocioJogove i psychologove rozlisuji jednotlive etapy rodinneho a man.zelskeho 80miti (napr. Kratochvil, 1992, Plaiiava, 1998, Walsh, 1982), pficem.z v kaZde etape musi rodina eelit charakteristickYm problemum a vYzvam, a aby jeji yYvoj mohl uspesne pokraoovat, musi tyto krize uspesne zvladnout. Vyznamnym Ukolem je pro mlade man.zelstvi predevsim narozeni ditete. Na oba z rodiCii cekit zcela novit role - a to role rodieovskit. Zeny jsou bioJogicky pnpravene tuto roli ptijmout a cen na ne tedy pravdepodobne mene nesnilzi nez na jejich man.zele. (plaiiava, 1998) Ovsem oba z rodicu musi pfejit zjedne etapy rodinneho somiti do etapy kvalitativne odlisne a tento pfechod muze by! dosti obtizny. V ruznych oblastech rodinneho souZiti dochilzi k zmenitm a pro oba partnery tato situace predstavuje obrovskou vYzvu a ukol. Pritve zvlitditni situace narozeni ditete, ktera piedstavuje piechod mezi dvema vYznamnymi etapami man.zelskeho souZiti, budu dale zkoumat v prakticke &8ti teto prace. Abych mnozstvi zmen, ktere nastanou po porodu, urcitYm zpusobem uttidila, zametim se konkretneji na jednotlive sloZky man.zelskeho 80uZiti v kapitole 4.3.
25
podle PIzaka (1999) uvedene
III. EMPIRICKA CAST 1.
en yfzkumu
Tematem teto prace je manz.elske souziti a narozeni prvniho ditete. CHern meho vYzkumu je tedy pnspeni k problematice dynarniky souiiti v rnanielstvi a rodine s rnalyrn ditetern. Myrn hlavnim zamerem je porozumeni tomu, k jakym zmemim dochazi v rodine a manz.elstvi po narozeni prvniho potomka. Jak se meni manielskj svazek v jednotlivYch oblastech souiiti? K jakym zmenam dochazi uz v tehotenstvi zeny a k jakym po narozeni ditete? Tyto otazky jsou svou subjektivni povahou urceny ke kvalitativnimu zkoumani, nejde
0
overovanl predem formulovanych hypotez, ale spise
0
porozumeni zmenam,
k nimz dochazi v mladem manielstvi po narozeni prvniho potomka. Protoze tyto vztahy budou formulovany na zitklade porovnavani dat male skupiny respondentil, nebude se jednat
0
z8.very monotematickeho charakteru. VysJedkem
kvalitativniho vYzkumu milk by! pouze formulovani hypotetickych vztahil, ktere je mozno dale overovat i pornoci kvantitativnich metod a zpusobu zpracovani dat.
2. Pouzita metoda V provedenem vYzkumu jsem protoze mi nejde
0
jako vYzkumny design zvolila kvalitativni typ studie,
overovani urcitych konkretnich hypotez, ale
0
porozumeni
problematice, kdy iJdaje ziskane od respondenm mi pomohou pn utvareni urcite teorie. Konkretne jsem pouiila techniku, kterou Hendl (1999) oznacuje jako rozhovor s navodem. Podle Hendla je mlvod k rozhovoru tvoren seznamem otazek nebo temat, ktere je nutne v priibehu kaideho rozhovoru probrat. Tento navod rna zabezpecit, ze se se vsemi dotazovanymi osobami proberou vsechna dUlezita temata a tak umoznuje jejich vzajemne srovnavani. Zaroven vSak tazateJ muze piizpusobovat fonnuJace otazek a jejich pofadi dIe situace a povahy respondenta. Taktez mu zUstava volnost, jakym zpilsobem a v jakem pofadi ziska informace, ktere osvetli dany problem. Navod k rozhovoru tedy pomitha udriet zamereni rozhovoru, umomuje srovnavat odpovedi jednotlivYch respondenru, avsak stale dovoluje iIcastnikUm vYzkumu uplatnit vlastni perspektivy a zkusenosti.
26
Pri tvorbe otazek a temat zai'azenych do navodu k rozhovorujsem vychazela pfedevsim
z teoretickych poznatk.ti tjkajicich se problematiky souirti v manielstvi a rodine. Konkretni otilzky kladene v rozhovoru jsou uvedeny v Pfiloze 1 (Navod k rozhovoru). V rozhovoru jsem se chtela dotknout pfedevsim techto oblasti: 1. Oblast partnerskYch vztahii pfed tehotenstvim 2. Oblast partnerskYch vztahii behem tehotenstvi 3. Oblast partnerskych vztahii po narozeni ditete Vzhledem k tomu, ze celek manZelskeho souziti se v literature tradicne deli do nekolika podkategorii, charakterizovanych funkcne pfibuzenskYmi aktivitami, ktere lze nazvat oblasti souziti, ptipadalo mi vhodne a ucelne se na tyto oblasti zamefit i v samotnem rozhovoru. V souladu s kategorizaci Plzakovou (1976, 1988) se v rozhovoru zabYvam temito oblastmi manielskeho sound: A) oblast pece 0 deti (v etapach bez deti napi'. jestli se na dite tesili, kolik chte1i mit deti) B) oblast pece 0 domacnost C) oblast hospodareni s financemi D) oblast sexuaIniho zivota partnerii E) oblast volnt!ho Casu Na doplneni a lepsi predstaw 0 zkoumanych manZelstvich jsem do rozhovoru zaradila otilzky tykajici se nasledujicich kategorii: F) partner (jaky je, jeho zivotni hodnoty) G) rodice H) bydleni
Formulace jednotlivYch otazek jsem pak pfizpusobovala reakcim jednotlivych respondentii a zpusobu jejich vyjadrovani. Pofadi kladenych otazek jsem piilis nemenila, pouze v nekterych piipadech jsem kladla bUG pfedem ptipravene ci spontanne vznikle prohlubujici tzv. sondazni otilzky. Tyto dopliiujici otilzky jsem kIadla predevsim v pnpadech, kdy mi odpoved' respondenta neposkytla dostatecne mnoistvi relevantnich informaci, v pfipadech ujasneni si nekterych formulaci a subjektivniho vYznamu slov ci slovnich spojeni, a v neposledni rade take k podpofeni vypraveni respondenta. Rozhovor
s navodem
jsem
jeste
doplnila
0
dotaznik
tykajici
zakladnich
sociodemografickych charakteristik zkoumanych paru, delky jejich manZelstvi, bytove situace atd. (podrobneji viz. Piiloha I - Dotaznik) a
0
strucne hodnoceni (znamky 1-5)
jednotlivych oblasti manZelskeho zivota (viz. Pnloha 1 - Hodnoceni manielstvi).
27
3. Vzorek
Logika kvalitativniho vYzkumu je odlisna od logiky vYzkumu kvantitativniho, coz se projevuje mimo jine take odlisnym pfistupem ohou vYzkumnych pristupii k vYberu osob participujicich na vYzkumu. V kvantitativnim ryzkumu maji osoby zvolene do rybemveho souboru reprezentovat cilovou populaci ve vsech znamych i neznamych charakteristikach, cehoz se vetsinou dosahuje pomoci strategie nahodneho vYberu. AvSak v kvalitativnim vYzkumu neni cHern reprezentovat populaci jedincii, ale populaci problemu a jeho relevantnich dimenzi (Disman, 1998). Nelze tedy predem urcit kolik jedincii bude tfeba osiovit, vYber jedincii pmbiha priibezne behem ceJeho vYzkumu a je ukoncen v okarnZiku, kdy dals} respondenti jiz nepnnaSeji nove informace
0
zkoumanem jevu. V praxi je vsak
tento pozadavek velmi obtizne splnitelny a ani mne se to v provedenem ryzkumu zcela nepodafilo, cehoz jsem si pIne voooma. Jak uz jsem uvedla vYse, tak v kvalitativnim vYzkumu
0
uCasti urcite osoby ve
vYzkumnem souboru nemzhoduje nilhodny ryber, ale sam vYzkumnik. Mym cUem bylo ziskat k rozhovoru a mislednemu zkoumani pary nalezajici se v druhe etape man.zelskeho souziti, tak aby ve vzorku byly zastoupeny jak pary, ktere zvladly pfechod z prvni etapy do druM adekvatne ci optimaIne, tak pary jejichz zvladnuti uVaZovaneho pfechodu a nAsledne souziti v druhe etape cyklu rodiny je problemove. Tomuto cHi jsem pak pfizpiisobila ryber osob zahmutych do teto casti vYzkumu. Man.zeJske pAry pro vYzkum jsem si vybirala z okruhu svYch kamaradii a znamych, ktm se nachAzeli v druhe etape cyklu rodiny a mel i v te dobe prvorozene dite do m let veku. Nejdfive jsem se jich zeptala zda budou ochotni se rnnou hovorit
0
svem rodinnem zivote. Pak jsem sondovala, jak jsou spokojeni se svYm
rodinnym zivotem, zda jsou spokojeni,spise spokojeni nebo nespokojeni. Pak jsem vybrala 6 pam tak, aby byly zastoupeny vsechny tn skupiny spokojene, spise spokojene a nespokojene pary. Jeden par, ktery jsem si podle pfedbezneho rozhovoru ohodnotila jako nespokojeny, nakonec ucast na vYzkumu odepfeL Vyzkumu se zUcastnilo 5 dotazanych pam, z eehoz byly 4 pary man.zelske a 1 par zijici v nesezdanem soliZiti. Vsechny pary maji 1 dite (1 par v dobe rozhovoru cekal druhe dite) a vsechny pary spolu zily jeSte pied samotnym vstupem do manZelstvi. Podle toho jak sami respondenti hodnoti vydafenost sveho souZiti a spokojenost s jednotlivymi sloZkami souziti lze pary rozdelit na pary spokojene, pary nespokojene a na pary v niehZ je muz spiSe spokojeny a zena spiSe nespokojemi (viz. vyplnene dotazniky v pfiloze C. 5.) Rozhovor jsem provadela s kaZdou osobou man.zelskeho pam zvIASt'.
28
Tabulka 3.1: Charakteristiky jednotlivy-ch par.. -----
Par l.1
Part 2
Par
Par
c.)
c.4
Jmeno
VEk Hodnoceni manlelstvi
Kriterium vYberu paru
StaN dit(;te
Poznamky
Pavia
28
spise nespokojena
5 mesicu
Jara
31
spise spokojeny
Romovor probebldoma u respondenru. Behem romovoru musela7..ena OOtas k ojit dite
Verka
26
spise nespokojena
2roky
Romovor probebl u respondentU doma.
Pavel
35
spise spokojeny
Tento par jsem vybral podle piedbe.mcho rozhovoru, kde uvedli, ze jsou se svYm manZelskYm souzitim spise spokojeni. Druhy manZelskY par jsem vybrala take podIe ptedbemeho rozhovoru, kde uvedli, jsou se svYm maniclskYm souZitim spise spokojcni.
Gabina
22
Nespokojena
Petr
25
Nespokojeny
Alena
26
Spokojena
Milan
28
Spokojeny
Behem
ze
Vazim si ochoty tohoto piuu, ktery aekoliv uvedl, Ze nejsou se svYm partnerskjm souiitim spokojeni a feSili si iadu probJemu, tak se vYzkumu zUCastnili a upffmne mi 0 svYch problemech popovidali.
2roky
Ctvrt;y manzclskY par se 2roky v pi'edbe.mcm rozhovoru ohodnotil jako spokojeny, tak byJi zahrnuti do meho vYzkumu .
romovoru chystala zena abed a povidala si s dcerkou. Podminky toboto romovoru byly ztizene, proloze jednopokojovy byt nenabiz.el dostatecne soukromipro oddiHeny rozhovor. Behem rozhovoru s Zenou odeSel muZdo bospody ale pfi rozhovoru smuZeffibyla zena oWas Jli'itomna. Rozhovor probehJ doma u respondentU. Behem rozhovoru byla pfitomna maninka respondentky azena se
para1elne
Par
c.s
Jana
Tomas
29
f--"""
32
Spokojena
Spokojeny
Tento manzelsky par 3,5 mesicu byl take vybrim, protoze uvedl celkovou spokojcnost se svYm manZelskYm Zivotem.
29
venovala svemu synovi. Rozhovor probebl uJaninych rodi¢6 doma, kdebylina deist mivSteve. Pfi rozhovoru OOCaszena kojila a proSli okolo oOCas jeji rodice.
Par c. J - Pavia a .fara
PavIa mel a v dobe rozhovoru 28 let, lara 31 let a jsou maniele . lejicb syn Cenda mel v dobe rozhovoru 5 mesicii. Pfed uzavretim manielstvi spolu zili nejdfive v ve meste v podnajmu, potom si koupili domek na vesnici. PavIa rna odbome stfedoskolske vzdehini - obor kuchaf a peed narozenim ditete pracovala jako kuchaeka v restauraci. Jarda vystudoval gymnazium a pracuje jako basic. Dite bylo planovane a cbtene, ikdyz PavIa pfiznala , ze to mohlo pockat aZ po letni dovolene. Tebotenstvi bylo tezke, protoze PavIa mel a dost vazne zdravotni problemy, ale zpetne to oba hodnoti, Ze je to hodne sblizilo. Pavia se chtela vypovidat, twe s ni jsem ot3.zky probrala vice do hloubky. Jeji man.zel lara s rozhovorem souhlasil, ale pfedstavoval si , ze se ho budu ptat a on bude odpovidat ano/ne. Pavia v dobe rozhovoru maMho kojila a byla dost unavena z casteho nocniho vstavani. MysHm si, ze i tento fakt mobl brat roli pn zaverecnem bonoceni jejich manielstvi. PavIa hodnotila nektere oblasti jeich sounti hodne negativne, pntom muj subjektivni pocit byl, ze to aZ tak spatne neni.
Par c. 2 - Verka a Pavel
Verka mela v dobe rozhovoru 26 let a jeji maniel Pavel mel 35Jet a byli pul roku maniele. Jejich dcera Bara meta v dobe rozhovoru 2 roky. Tento par spolu chodil devet let, z toho spolu zili 4 aZ 5 let. Vzali se aZ 1,5 roku po narozeni dcerky Bary. Verka rna SS - dis.a peed narozenim ditete pracovala jako zdravotni sestra. Pavel vystudoval VS technickou a pracuje jako technik. Pred narozenim dcery spolu bydleli nejdfive 2 roky u manze10vych rodicu a pak ve vlastnim byte - v byte po rodicich, kten se prestehovali jinam. Verka a Pavel se kamaradi s parem c. 3. Verka i Pavel vzpominaji na pnjemne stravene chvile nejen behem tehotenstvL MysHm si, ze pro zenu je hodne diilezite, kdyz muze tehotenstvi, porod a narozeni ditete proZivat s kamaradkou , ktent je ve stejne situaci. S timto parem se znam uz hodne dlouho a myslim si , ze proto byli hodne sdilni a upfimnL V soucasne dobe maji druhe dite syna Jana, ktery rna 2 roky.
Par Co 3
Gtibina a Petr
Gllbina mela v dobe rozhovoru 22 let a Petr 25 let a Zili v nesezdanem souiiti. Jejich syn Tomasek mel dva roky v dobe rozhovoru. Gabina vystudovala SS pedagogickou, peed narozenim ditete pracovaia jako prodavacka. Petr vystudoval SS technickou a pracuje jako 30
konstrukter, studoval knitce i
VS,
ale nezvhidl skioubit praci , rodinu a skolu. Pred
narozenim ditete spoIu bydleli v podmijmu a rok po narozeni ditete dostali jednopokojovy byt, ale velice malY. Ze vsech pam jsou vekove nejmladsi a tento fakt a take problemy s bydJenim, ve vziljemne komunikaci a partnerova neochota venovat se vice rodine vedly tento par na 3 mesice k rozchodu. V dobe rozhovoru byli opet spolu a bylo videt, ze oba 0 vztahu premysleli a v nekterych vecech se zmenili, coz je posunulo opet k sobe.Mela jsem z nich opravdu dobry pocit, behem rozhovoru jsem mela moznost pozorovat -ryvoj jejich vztahu, nezvladnuti krize, ktera zaCala uz behem tehotenstvi a vyvrcholila po narozeni ditete a po prestehovani do memiho bytu. Po tnmesicni odluce se zase spolu k sobe vratili a bylo videt, ze
0
sobe
hodne premysleli a zacali znovu spolu komunikovat. Po dvou letech po rozhovoru jsem se s nimi setkala a v te dobe uz byli manZele. Par c. 4 Alena a Milan
Alena mela 26let a Milan mel 28 let a jsou manzele. Jejich syn mel v dobe rozhovoru 2 roky a 2 mesice. Alena je vyueen3. kucharka a pred narozenim ditete pracovala v oboru. Milan vystudoval
SS
technickou a pracuje jako radovY zamestnanec Matadoru. Oba jsou
verici katolici. Fred narozenim ditete spolu bydleli ve spolecne domacnosti s Aleninou maminkou a ziji s ni dodnes. Dite bylo planovane a chtene, Alene se podafilo otehotnet hned po svatbe . .lena mi sdelila , ze klidne jeSte mohU rok pockat. Tento par je slovenske narodnosti. Alena uvadi, ze Milan je prvni mui, se kterym chodila a Ze spolu chodi od jejich sesnactYch narozenin. Tato dvojice hodnotila oblasti manZelskeho soniiti skoro v naproste shode. Ale mela jsem pocit, ze moc
0
problemech nechteji hovont a ze znamkuji oblasti jejich soniiti tak, aby to
vypadalo dobre. A chvilema se nedalo zabranit tomu, aby rozhovoru byla pntomna Alenina maminka. V soucasne dobe maji druhe dite dcerku - Patriku, ktera ma 9 mesicu.
Par c. 5 Jana a Tomas Jana mela v dobe rozhovoru 29 let a Tomas 32 let a byli 1,5 roku manZele. Jejich syn Lukas mel 3,5 mesice. Jana vystudovala SS a pled narozenim ditete pracovala jako ucetni. Tomas vystudoval
VS a pracuje jako softwerovY specialista. Fred narozenim ditete spolu
ziti nejdnv v podnajmu a pak ve vlastnim byte. Tento par je smiseny Jana je slovenske a Tomas ceske narodnosti. Jana je venci katolicka a Tomas uvedl, ze je nevenci. 31
Tento par hodnotil oblasti manZelskeho souZiti v naproste shode, oba uvedli zhorseni
v oblasti sexu, ale vzhledem Ice stan ditete se tomu nelze divit.
V soucasne dobe maj I druheho syna Martina 4 mesice.
4. ZDllsob zpracovani dat
Pn vyhodnocovani zislcanych udaju jsem postupovala podle strategie, kterou pro analyzu rozhovoru s ruivodem navrhuje J. Hendl (1999). V prvni fazi jsem rozhovory nahrane na diktafon pfepsala a jednotlive pfepisy nekoliknit dukladne proeetla. Potom jsem se podrobne venovala kaidemu pfepsanemu rozhovoru zvlast' a na okraj kaide stranky jsem zapisovala temata, kteni se v textu objevovala. Zaroveii jsem si na druhy okraj stranky poznamemivala vlastni postfehy 0 tom, co respondent rekl,
810
predevsim 0 ruzne asociace
k danemu tematu, shrnuti ci predbezne interpretace a mozne souvislosti s dalsimi tematy. V dalsi fazi jsem se snaiila seskupit nalezena temata do obecnejsich kategorii a skupin. Take jsem se pokousela nalezt momou hierarchickou strukturu jednotlivYch temat. V zavereene fazi jsem pak hledala souvislosti a mozne vztahy mezi jednotlivymi tematy, kategoriemi a skupinami temat. Vse jsem se snaZila dokumentovat jak u paru, ktere zvladly pfechod z prvni etapy do druhe adekvatne Ci optimalne, tak u pam jejichZ zvladnuti uvaiovaneho pfechodu a misledne souziti v druhe etape cyklu rodiny je problemove. V prubehu cele analyzy a prace
S
nalezenymi tematy a kategoriemi temat jsem se taktez
neustale vracela k puvodnim pfepsanym rozhovorum a zpetne kontrolovala, zda jsou me zavery opodstatnene obsahem textu.
5. Vysledky
V rozhovorech se objevovaly zejmena tyto kategorie temat: zmeny v oblasti financi, v oblasti bydleni a pece
0
domacnost, zmeny v oblasti traveni volneho casu a zmeny
v sexualnim zivote. Dale se v rozhovorech objevovala temata zmeny ve vnimani osobnosti partnera a v neposledni fade take tema samotneho proZivani tehotenstvi a narozeni ditete.
32
Uvedene kategorie se castecne prolinaji a ovliviiujt a jejieh oddeleny popis povaiuji za do jiste miry zjednoduSujici a redukujici, avsak nutny. Bez teto redukce by totiz nebylo mozne
mnozstvi
informaci
uvedenyeh
v jednotlivyeh
rozhovoreeh
smysluplne
interpretovat a porozumet jim.
5.1. Prozivani tehotenstvi a obdobi po narozeni ditete Respondenti hovonet
0
prozivani tehotenstvi a narozeni ditete se zmiiiuji
0
tak0vYch
tematech jako jsou reakce na zjisteni tehotenstvi zeny, spoleene proZivani tehotenstvi partnerky, narozeni ditete a zvladani prvnich mesicu zivota s ditetem. U vsech zkoumanych pam bylo dite chtene, u pam c.l, 2 a 5 i planovane. 5 Co se tyce reakci na zpnlvu
0
tehotenstvi partnerky, respondenti uvildeji nekolik
zilkladnich reakci, pncemz ne vroy jsou reakce zeny a muze z jednoho paru totozne. Shodne na zpnlvu
0
tehotenstvi partnerky reagovaly pouze pary c.2 a 5, kdy muz i .lena
shodne uvadi, ze dite byJo chtene, tesiJi se na nej, meJi radost atd. K popisu teehto prozitkU pouzivaji nasledujici slova: ,,Kdyzjsem zjistila, ze jsem lihotrta, mila jsem z loho obrovslwu radosl, dozvidela jsem se to v pract. Pracujt jako zdravotnf sestra a z legrace jsem si udelala tihotenskj test. U
(Vir/ca,
par c.2)
"DUi bylo chtine, konecni jsme mohli, mili jsme napiJl zafizeny byt. Oba jsem se tisili a chystali. " (Pavel, par 6.2) "Nejdfive jsem sf udelala test a Tomas byl u toho, za tjden jsem to mela potvrzeno od
tekafe. TomilSovi zazaiily oCicka ... " (Jana, par c.5)
"No vzhledem k tomu, ie jsme se snaiili, tak jsem to cekal. Ale bylo to fajn, kdyi se test
potvrdil. " (Tomas, par c.5)
U dalsich pam uvadi jeden z partneru radost a druhy smisene pocity, byt' je to .lena: ,,Jaryn sf diti moe pial a mel z 1000 obrovskou radosl, jil jsem dite taky chlila, ale bylo 10 v dobi, kdy jsme mili napltmovany dvi cesty mimo republiku a moe jsem se tam tisila, no a nic z toho nebylo ... Teda ne ie bych nemila radost, ale mohlo to prijit pozdiji, i jsme v te dobe mili trochu problemy mezi sebou. (pavia, piIr c.1) U
U dalSiho pilru je to muZ, ktery si uvedomoval problemy spojene s jinak radostnou udalosti, kterou je narozeni potomka. ,,PMli jsme sf kluka. Ale byl jsem v Ie dabe moe mladj, piny pltmU, zaskoCilo mi to, mil jsem strach. Poritd jsem se vypttival jak jf je, hladil ji a tesH jsem se, byljsem starostlivy, miljsem obavy i proto ie iene nebylo dobre . .. (petr. par c.3) 5
Viz vyplneny dotaznik: uvedeny v piiloze
c. 2. 33
"'jiiji!f!i!,· .
Zajimave je, ze u piuu c. 4 pfijali zpnivu
0
tehotenstvi partnerky se smiSenymi pocity
jak muz tak take jeho zena, ovsem delle shodne uVlidi, ze obdobi tehotenstvi bylo pro oba velmi krasnym obdobim.
"Obdobie m6jho tehotenstva sme si fakt uiili, manielovi som sa paclla, hladil ma po brusku a dokonea cltal malemu rozpravky a rozprtrval sa s nim. Toto obdobie bolo moe jajn, partner bol ku mne citlivijsi, dovolil mi uplne vsetko. " (Alena, par c.4) " Tehotenstvo sme preiili bombast;eky, bola pohoda, ehodili sme na preeluidzky, boli sme hodne spolu. Chodil som s ftou na prehliadky, na ultrazvuk, po obehodoeh vybierat' rybavicku. " (Milan, par c. 4) Naopak par c. 3 uvadi, ze pro ne bylo obdobi tehotenstvi obdobi mirocne a bylo provazeno neshodami a spory.
,jJost jsme se luidali, mila jsem alerg;; z toho, ie mi mui wbee neposloueM, nedolaizala jsem na nim najit nie dobreho, ziskalajsem k nimu telesnj odpor. " (Gabina, par c.3) U pam
c. 2 a 5 zeny tvrdi, ze pro ne bylo obdobi
tehotenstvi pnjemnym obdobim a jejich
muzi se k tomuto tematu nijak blize nevyjadruji. Naopak zena z piuu c. 1 mela behem tehotenstvi zavaZne zdravotni potiZe a oba partnen tedy behem tohoto obdobi prozili hodne strachu:
,,No vis mila jsem dost yelle zdravotni problemy, ehvili to vypadalo, ie mi to dili budou muset vzit, abyeh to ja preiila, pak ie budu muset rodil preclCasni a cisafem a nakonee jsem rodila skoro v terminu. Ti doktor; kolem mi udilali humbuk, kaidou ehvili mi fikali jine injormaee, prehazovali si mi jak horkj brambor, jeden fikal operovat, druhy cekal, pak ie ui to operovat nejde a ie musime doufat ... ie jsem nevidila sama jak to dopadne a hrozne jsem se Mia. " (pavia, par c. 1) Co se
tYee
samotneho porody, tak vsechny pary zmiiiuji pouze to, zda partner byl ci
nebyl s zenou u porodu a nejaIcym zpusobem tento fukt hodnoti.
Pary,
kde mui by)
pfitomen porodu (par c.l, 2, 5), to hodnoti shodne velmi kladne. Jedna z respondentek napfiklad uvadi:
"Skiilek byl se mnou u porodu. vidila jsem ie budu rodit, a ie to piijde tak ryehle to jsem necekala, mili jsme troehu problem sehnat auto, noSe vybrana porodniee byla as; 20km od mista bydJisti. Prijelt jsme a hned jsme sli na to, za neeelou hodinu byla mala na sviti, muj mui sf prestfihl pupecni snuru. (Virka, par c.2)
Jeji muZ k tomu dodava:
"Jsem moe rad, ie jsem tam byl Jsem rad, ie jsem byl u porodu. priSte ehci jit zase. (pavel, par c.2)
34
U
Pary, kde partner u porodu nebyl (oba vsak uvitdi, ze chtel jit) plitnuji, ze u dalsiho ditete mm k porodu ptijde.
"K parodu som chcel ist: bol som nachystany ; s kamerou, ale potom ma k nej nepustili, pretoie v nemocnici panoval nejakf podivnj prikaz ie pokiaf to ostatne radicky nechcU, tak tam chlap nesmie, dufam ie to pajde k dalSiemu parodu. " (Milan, par c. 4) Obdobi po narozeni dite vnimaly vsechny pitry jako velmi nitrocne, tvrdi, ze se zmenil cely jejich nvot a zejmena zeny uvitdi, ze veskery cas venovaly (venuji) diteti:
"Cely milj cas se toci! okolo maieho. " (Pavia, par c.l) "Prvni clyn mesice to hyly hrome, maki poftid kficela, trpila na vetry vilhec jsem si neodpoCinula, byla jsem psychicky vyfizena. Stihla jsem si zajit akorat na zachod a osprchovat se, malou jsem pofiui nosila na rokou, mela jsem roce jako orangutan ... Tesila jsem se, at se mui vrati z prace, ahych si troehu odpoCinula. " (Verka, pill' c.2) "Uplne se mi zmenii rytmus iivota, vse se tocilo kolem maieho ... " (Gabina, par c.3) "No pre mila sa zmenilo up/ne vsetko, vohec nemam cas sama na seha. Dlho ui sme s partnerom nik.de neholi sami a stejne ked sme sami tak myslime na nase diet'a, ui si to Clovek neuiije talc ako za slobodna. " (Alena, pill' cA) a "No bolo vsetko naroby, malo casu, vacsia zodpovednost: starostlivosf. malo vofna." (Milan, par c.4) Muzi take reflektuji fakt. Ze na ne rna zena mene casu a naopak ji musi vice pomahat, zaraz vsak vetsinou dodavaji, Ze jim to nevadi.
"Nejdilleiitejsi je pro ni dite, svym zpusobem je to tabu, hodne se na dite upnula, svjm zpilsobem me odstavila na vedlejsi kolej, ale netrvalo to dlouho i jsem se s tim srovnal. " A dale jeste: "Chvili mi trvalo neijsem wealfungovat, zacal plnit povinnosti. 80% chlapil si mysli, ie pfinesou domu vjJplatu a zbytek je na ienske. Chlap se v noci nevyspi a okolo roku to vrcholi. pak chlap bud zapne anebo jsou ad sebe. Nedtivtim moe najevo city a polykam i radosti i smutek. " (Pavel, par c.2) 5.2. Zmeny ve vnimani osobnosti partnera Muzi i zeny u vsech dotazovanych pam se taktez zmiiiuji
0
tom, ze partner(ka) se po
narozeni ditete zmenil(a) a to smerem k vetsi samostatnosti. zodpovednosti. starostlivosti. Mmi casto hovon
0
tom, Ze jejich partnerka po porodu dozrala, ovsem take Zeny ocenuji
sve mafiZely a pfipisuji jim pozitivnejsi vlastnosti.
,,Noje vic zodpovednj a snaii se byt vice s rodinou. .. (pavIa, par c.l) "Partnerlm se pine venuje rodine, je samostatnejsi a zodpovednej.fi. hezky se stara 0 dite. " (Jara, pill' c.l) " ... zmenila se, je vice samostatnti. " (pavel, par c.2)
35
"Partner je viae starostliry. viae sa stara 0 rodinu aj 0 svojho syna, je viae eitliry, hlavne ked'je malj nemoenj. Ano viae sa stara 0 rodinu,je starostlivejsi." (Alena, par c.4) ,,Myslim, ie muj mui se stal zodpovednejsi, starostiivejsi. " (Jana. par c.5)
5.3. Zmeny v sexmilnim zivote Co se tyee zmen v oblasti sexuality, tak vsechny pary shodne uvitdi, ze v dobe chozeni si oba v sexu rozumeli. Zeny ze dvou pam zduraznuji, ie na pocittku vztahu byI sex nejlepsi a nejintenzivnejsi: ,,,4si nejlepsi to bylo v prvnim roce ehozeni. kdyijsme iili koidj zvlast: to jsme se na sebe a na sex oba dva moe tesili. "(pavia, par c. J) "Ze zacatleu vztahu jsme se sexu hodne venovali, dO. se fiet, ie ehut' byla z obou strano No znas to, ze zacatku jsme po sobe vecne skilkali jako veverley... (smieh). " (Gabina, par c. 3)
Tytez zeny take uvitdi, ze po zacatku spolecneho bydleni a po vstupu do manZelstvi se frekvence sexmilnfho styku sniZiJa: "Kdyi uijsme spoiu byli jako maniele, tak ui jsme se tak moe nemilovali ... To vis no, kdyi ehiapovi peres ponoiky a trenky, tak se ta ehut' na sex vytraci .... "(Pavia, par C. J) ,,Kdyi ui jsme spolu bydleli, talc jsem praeovala, delala jsem dvanaetihodinove smeny a talejsem byla hodne unavena, aktivnejsi byl mui. " (Gabina, par c. 3)
Pary, ktere sve sounti hodnoti ve vetsine oblasti jako vydafene, uvitdi, ze behem tehotenstvi partnerky nedoslo v jejich sexuitlnim zivote k zitsadnim zmenam. Napfiklad Milan s Alenou (par c.4) shodne uvadi, ze behem tehotenstvi, to v oblasti sexu zUstalo stejne. "Sex sa nezmenil, viae som pratnerku hladil po brusku a skrabkal ju po nom, teraz ehee mali' neeh ho .~krabkilm po ehrbate .... " (Milan, par c. 4)
Svou dozajista nezanedbatelnou roli zde taktez hraji zdravotni potize zeny,
kten~
zapfieinily nechut' zeny k sexu ei jeho faktickou nemoZnost. K tomuto tematu respondenti uvitdi nitsJedujici: "Behem tehotenstvi jsem mela zdravotni komplikaee, takie jsem neehtela toUIe jaleo muj partner. " (pavia, par c. J) "Ze zacatku tehotenstvi (prvni ctyfi mesiee) jsem sex vilbee nemohla, vadito mi to psyehieky. Pale to bylo na ehvili lepsi a na kone; tehotenstvi jsem se zacala predcasne otvirat, takie jsme spotu spat nemohli. "(Gabina, par c. 3)
36
"Kdyi iena otihotnila, bjvalo ji Spatni a na sex nemila chut' a ja jsem nerozumil slovu ne, snaiil jsem se sex vyprovokovat. Sexu bylo opravdu malo, jen prvni dva misice. " (petr, par c. 3)
DalSi temata, ktera se v teto souvislosti vynoruji jsou tema (ne)pfitaZlivosti partnerky v dobe tehotenstvi a ohledy ci obavy muie. ledna z respondentek vypovidala, ze si behem tehotenstvi pfipadala nepi'itafliva, coz se i odrazilo v jejich sexuaInim zivote: " ......... navic jsem si pfipadala skaredO.. I kdyi, ... muj mui si nestiioval, ie bych se mu nelibila, spi.~e jsme se 0 tom nebavili. Ja jsem se
Zeny ze dvou pam (spokojeneho a nespokojeneho) naopak uvadely, ze v tehotenstvi byly pro partnera pntaflive, coz v rozhovorech spontanne zmiiiuji i jejich muzi: "Pro muie jsem byla v tihotenstvi vice pfttailiva, libilo se mu moje bfisko, pofM me po nem hladil, to jsme st opravdu uiili. "(Gabina, par c.3) "Bylo to teike, partnerka byla s bfiSkem moe pfitailiva. " (petr, par c.3) "Myslim, ie jsem se Tomasovi libila, hlavne kdyi jsem na sobe mela nejake ty tehotenske satecky, mela jsem jedny riliove s kytkami a v tech jsem se i dobfe citila .... " (Jana, par c.5) "Jana se mi libila is bfiSkem. " (Tomas, par c.5)
Jeden z mum v rozhovoru taktez zmiiiuje sve obavy, aby partnerce
ci diteti pfi sexualnim
styku neublizil: "Braljsem ohledy, meljsem Ze zacatku strach, abych neubliiil, i kdyi jsem to moe nedtlval najevo. " (pavel, par c.2)
Po narozeni ditete uvadi shodne vsechny zeny, ze jsou vice unavene a nevyspane a to se odritZi predevsim ve zmenSeni af ztrate zajmu
0
sex, coz potvrzuji i jejich partnefi,
kten ovsem tuto zmenu vetsinou nevitaji, oVSem unavu
BVe
zeny toleruji. Napnklad
manZele z pafU c.1 a c. 5 k tomu uvadi: ,/vine byl v te dobe sex nepfijemnY. Navic jsem hodne unavena, talc jsem rilda ie lehnu a
spim. " (pavia, par c.l)
"Ja se pftzpUsobim, ja se vic snaiim, aby neco bylo, iena nema moe 0 sex zajem. " (Jara,
par c.l)
"Po sestinedeli nemam moe chut' na sex, vice chce milj mui, ja jsem tak unavena, ie usnu a
!!Jpim. " (Jana, par c.5)
"Jana nema 0 sex takovy zajem jako ja, chtel bych tasteji, ale pfizpusobim se. " (Tomas,
parc.S)
37
Zajimave je, ze oba dva pfuy, jeZ hodnoti svoje souZiti jako celkove vydafene, zmiiiuji u.navu partnerky jako jedinou zmenu v jejich sexualnim zivote, k cemuz muZi dodavaji, ze se tomu pnzpusobili a danou situaci jiz dale nerozebiraji: U respondenm ze zbylych tn paru se pak v teto souvislosti objevuji jeste dalsi temata,
0
ktecych hovon. ledna z zen zmiiiuje, ze ji vadi, kdyz maji pn sexu dite v lomici.
"A vis dost mi vadi, ie je mary v loinici pfi tom kdyi to detame ... A casto se stam to, ie dostaneme chut' na sex chut' a v tom se Cenouch probudi a zacne brecet ... fekla bych ie mary je spolehlivcl antikoncepce ... (smich). " (pavia, par c. J) Zena z pam, ktecy je se svYffi sOuZitim nespokojen, a u ktereho se objevuji mnohe potize uvadi, ze po narozeni ditete s partnerem zcela pfestali sexualne zit a to pfedevsim v dusledku kaZdodennich sporn.
"Pak jsme spolu moe nespaJi, proloie jsme se hodne hOdali a ja se nedoluliu v noei milovat, kdyi se pfes den htidiJ:m ... Ziskala jsem k sexu odpor. Po pUl roce maleho jsme spolu spali hodne malo, vystupnovalo se to as; v roee, kdyi jsme spolu nespali vilbec ... " (Gabina, par c.3) Jina zena naopak uvadi, ze po narozeni ditete je pro ni prekvapive sex lepsi nez pred porodem:
"Ze zacatku to hodne hole/o, protoie me malti hodne potrha/a a byla jsem sila. Pak se to srovnalo, kdyi jsme meli delsi pfedehru, tak to byl lepsi proiitek nei pfed porodem. " (Verka, par c.2) K tomu jeji muZ poznamenava:
" V podstate se nic nezmenilo, i kdyi jsem zmenu cekal. Po porodu ma iena k muii jinj vztah. Po ctyfeeh mesidch ditete zacala byt iena vice aktivni. Rekla mi, ie je ted' pro ni sex lepsi nei pfedporodem. Ale musime ditvat pozor, kvUli sesiti obcas ji to boli. " (pavel, par c.2)
lak jiz bylo uvedeno vYSe, co se tyee ostatnich mum, tak ti (s vYjimkou muze z "nespokojeneho" pam) shodne tvrdi, ze partnerka rna mensi zeijem
0
sex a oni se jednak
snail zene pnzpusobit a jednak se vice snaz-i sex iniciovat. Naopak: muZ z pam,
ktecy se ze
vsech dotazovanych paru pot-yka ve svem souziti s nejvetsimi potlzemi uvadi, ze se s nim partnerka nechtela sexualne stykat, coz spojuje s nefungujici komunikaci:
"No to byla fakt krize, odpoCittiva/ jsem minuty do konee sestinedeli ... fakt tragedie. No a pak byly problemy, ie jsem pracoval a jeste delal skolu, tak jsem se uzavfei, nefugovala mezi nam; komunikace a partnerka se mnou spat nechtela. " (petr, par c.3) 5.4. Zmeny v oblasti tniveni volneho casu
38
V obdobi pied otehotnenim partnerky a narozenim ditete meli vsechny dotazovane osoby (muii i zeny) sve vlastni konicky a pratele. AvSak zeny z pa.ru, s jejichZ souiitim jsou muii spokojeni a zeny spise nespokojeny, svome uvadi, ze se ve sv-ych koniecich piizpusobily partnerovi.
"Vis, muj mui chtef vidy neco noveho vyzkouset a ja se priOOla ... no a pak jsem u toho zustafa djl nei on... (.-;;mich) ViS hodne wei co Jitra dela bavi i me a rildi oba zkousime nove veci, ale nesmi me do nich nutit. (Pavia, par c.l) H
"Jezdili jsme spolu na vandry, chodili do kina, na koncerty, previline jsme meli spolecne zajmy, ja se prizpUsobila. Naucila jsem se od muie hrat taroky a ted'dle muiovjch slov drtim stare dUchodce ... (smich), berl taroky hraji celY iivot. (Verka, par c.2) H
Respondenti z pa.ru, v nichZ jsou oba partnefi spokojeni, shodne uvlidi, ze v dobe chozeni meli nektenS konicky spolecne, nektere rozdilne, avSak bez probIemu si je navzajem tolerovali. Par e.4 k tomu dodava:
"Chodili sme do kina, tancovat: jazdili sme na blcykloeh. Partner sf iSlel obcas s kamanitmi posediet' a popit: Partner sa zaujima 0 poeitace, som schopna to tolerovat; ale nesmie to stat' moe peflazi." (Alena, par c.4) "Chodili sme spolu tancovat: cvicit; chodili sme na prechOdzky, jazdili na dovolenky. Spory medzi nami neboli, partnerka ma zal'ubu kuchyfm. " (Milan, par c.4) Naopak par, jez neni se sv-ym souiitim pfilis spokojen, mel v oblasti volnoCasov-ych aktivit spory jiz v obdobi peed narozenim ditete, ooz ilustruje misledujici vYrok muze:
,,iene se moe nelibilo, ie chodim s kilmos; do hospody a ie jt neberu s sebou a ie hodne casu travim s oddilem, a taky ie jsem casto neprisel na schUzku, kdyi jsem se domluvili. ana chodila do Cervemiho kilie, na to jsem zase Mrlil ja, ale nechal jsem ji. •, (Petr, par c.3)
Co se tYee volnocasov-ych aktivit v obdobi narozeni ditete, tak vsichni muii shodne uvlidi, ze se sv-ym konickUm dale venuji, ale omezili je, a snaZl se je skloubit s praci a rodinou, ooz vnimaji i jejich reny. Napfiklad:
"Omezil jsem sve zajmy a pratele a vice se soustfedil na rodinu. " (Jitra, par c. J) "No rekla bych ie se Jara snail skloubit rodinu i konicky, snail se 0 kompromis, ale nekdy ho cete dny nevidim, treba kdyi ma smeny v praci a pak jeste jede na vikend pryc .... " (pavia, par c.l) "Ja sa 00/ venujem svojim zafubilm, zo zaCiatku som bol hodne s rodinou. " (Milan. par c.4) "Chodim hrat va/ejbal jednou tjdne, jinakjsem v prtici nebo s rodinou. " (Tomas, par 6.5) Avsak muz z pam, v jejichZ souziti se vyskytuji nejvetsi obtiZe uvadi, ze sve zajmy casteene omezil aZ po krizi ve vztahu a po tnmesicnim odlouceni. Jeho zena to potvrzuje.
39
"Ted'se vice venuji rodine, i po tech problemech co jsme ~polu meli. (Petr, par c.3) "Mui se ze zaCiitku moe neomezoval ve svjch zajmech, ted' ui je to lepsi, vice se venuje rodine, po te cojsme se movu dali dohromady. (Gabina, par c.3) H
C<
feny shodne uvadeji, ze na sve konicky moc Casu nemaj i, protoze pfevaznou vetSinu casu se must venovat peci 0 dite.
,,Nojit se venuju decku, na konicky cas neni. (pavIa,
par c.l) "
"No cas moe nemitm, ked'potrebujem, musim si ho vydobyt:
U
(Alena, par c.4)
feny z pam 2 a 3, ktere se znaji a jsou pntelkyne oceiiuji, ze jim partner umoZtluje chodit cvicit a nekam si spolu sednout.
"Ale umoiflUje mi chodit do cviceni a kdyi mela malit rok takjsme chodili s maminami si nekam sednout. (Verka, par c.2) U
"Chodila jsem s kamaritdkou vecer cvicit a asi v roce maleho jsme si spolu chodili sednout a to partner maleho hlidal. " (Gabina, par e.3). Spoleene a bez ditete tnivi Cas vsichni dotazovani partnefi jen sporadicky.
"Ano strtiienie mitme zaistene, ale moe spolu neehodime von. Teraz sme boli taneavat' na diskoteke, strtiiili obidve babicky, ale nebolo to ako prv, stale sme sa divali na mobil, Ci nitm nevolajil, ie sa mame want'domov. " (Milan, par c.4) "Spolu jsme byli akorat lyiovat, kdyi jsme byli v Beskydach u mych rodieu a jednou v kine. " (pavIa, par C. J) Dalsi tema,
0
kterem respondenti v souvislosti s volnocasovYmi aktivitami hovon, je
mene casta frekvence setkav8ni s prateJi. Tuto skuteenost ilustruji kupnkladu tyto vYroky:
"Pratele k nitm chodili dokud jsme jeste bydleli na podntijmu, kdyi jsem se prestehovali do mestskeho bytu, tak navstery prestaly, protoie je tam hrozne malo mista. " (Gabina, par c.3) ,,PrateM omezili svoje navstevy, ale vzeslo to z jejich strany." (Pavel, par c.2)
5.5. Zmeny v oblasti bydleni a pece 0 domacnost
Bytove podminky a pece
0
domacnost spolu u.zce souvisl, pece
0
domacnost je castecne
zavisla na bytovYch podminkach pam (jine pnice jsou napnklad rreba v panelAkovem byte a jine v rodinnem dome se zahradou), coz respondenti reflektuji. Z tohoto duvodu je tedy techto dvou oblastech pojednano ve spolecne kapitole. 40
0
Vsechny pilry peed narozenim ditete Zily ve spoleene domacnosti. Rozdily byly a jsou pouze v samostatnosti bydleni. Pary c.l, 3 a 5 bydlely nejprve v podmijmu a nyni maji viastni bydleni, ktere splaceji ze stavebnich spoeeni. Oproti tomu par c.2 a 4 sdBel bydleni nejprve s rodiCi. Tuto bytovou situaci ilustruje nasledujici v)irok zeny z jednoho z uvedenych paro.
"zm jsme spolu as; dva roky s partnerovfmi rodiCi, pak se jeho rodice odstehovali 0 tfi palra rys do piJdni vestavby v paneltlku a pak jsme spolu iili sami asi rok nei se maJa narodila. (Verka, pUr c.2) H
Oba zminene pary pfitom shodne uvadeji, ze pritomnost rodicil jejich partnerske souziti nijak nenarusovala.. V soucasne dobe zije s jednim z rodieu pouze par c.4 a toto souziti hodnoti vicemene kladne: ,,No niekedy by bolo fajn bjvat' bez partnerkinej maminky, ale nemenil by som." (Milan, parc.4)
I ostatni pilry, krome pam c.3, jsou s bytov)imi podminkami aZ na mensi v)ihrady spokojeny: "Vpodstatejsem spo~jenti, jen bych chtela dovybavit domacnost ntibytkem, vsechno must jit postupne. "(pavia, pUr c. J)
"S bydlenim spokojenost, bude fajn ai ten byt splatime." (Pavel, par c.2) "No malemu cltyba detskil, inak sme celkom spokojnj, neplanujeme zmenu. " (Milan, pUr c.4)
"S bydlentmjsme spokojeni, snadjen kdyby mel Tomas nekde pracovni kout." (Jana, par c.5) Pouze par, jehoz souziti je ze vsech pam nejvice problematicke uvadi, ze je se sv)im bydlenim nespokojen. Muzi predevsim vadi velikost bytu, cimz oduvodiiuje i dalSi problemy vyskytujici se v jejich vztahu:
"S byd/enim byly problemy, kvUli peneziim jsme sli do mestskeho bytu, ktery je hrozne malinkj, dostavali jsme z toho ponorku, nebylo se kam schovat, nemohli jsme si tam vilbec zvyknout. No byt je to hrozne mary, chlel byjsem do neceho velJiho, ten mary pros/or k Ziti je hroznj. i protojsem as; utikal. "(petr, pUr c.3) Zmeny souvisejici s bydlenim v dobe tehotenstvi partnerek se t)rkaji pfedevsim iIpravy bytu pro pnchod ditete, mikupem mibytku, usporadanim VCcI v byte, dozaftzovanim. Vystizne to popisuje par c. 5:
41
"v Ie
dobe ui jsme byd/e/i ve svem byte a sp/Qce/i jsme jej. Ja jsem se tesi/a z kaide vecicky, vysiva/ajsem malemu obrilzky do pokojicku. TomilS chystal postjlku a pokojiCek. " (Jana, par c.5) a "V te dobe ui jsme bydleli ve svem byte. No te,~ila se h/avne Jana, vysivala a pletla a radovala se s kaide vecicky. Ja jsem delat velkj veci, jako kolibka atd " (Tomas, par c.5)
Obdobne to vsak bylo i u da1sich dvojic: ,.j'ajsem se snaiila s; vice uspofildat domacnost, pfemyslela jsem kde budu maleho koupat, jak co zabezpecit. aby to pro nej doma bylo co nejbezpecnejsi, chtMa jsem domacnost dovybavi/". (Pavia, par c.l) "Pfipravovali jsme se, malovalo se as uklidem pomohla maminka. " (Gabina, par c.3) ,Musel som prerobit' celu spallm, popremysfat; kde co dat; spaflm sme rohili 3 mesiace pred narodenim. " (Milan, par if. 4)
Po narozeni ditete pak uZ u zadneho z parii k zadne zavaZne zmene v oblasti bydleni nedoslo. V souvislosti s peel
0
domacnost se pak v rozhovorech objevuji dye kategorie temat:
rozdeleni domacich praci pred narozenim ditete a po narozeni ditete. Vsechny pary, krome paru
c. 3 ("nespokojeny par") mely jiz v dobe
nesezdaneho souZiti domaci prace pomerne
jasne vymezeny a na domacich pracech se podileli oba partneri, i kdyz kaZdy jinou mirou. "Vpodniljmujsme se de/iii 0 prace, ; kdyi vice pracijsem delalaja, muj muijen umjval ruidobi. Kdyi jsme zacali bydlet ve svem dome, tak jsme si prace rozde/ili na prace doma, to delion ja, a ko/em domu, to de/Q mui. " (pavia, par c.l) "My oba vime, co ten druhy nerad de/Q, me napfik/ad Spina nevadL.Zehlit, sit a prat nebudu, ne ie bych to nezvlildl, ale nebavi me to. Jinak mi prace doma nevadL. "(Pave/,
par c.2) Obdobne
0
rozdeleni domacich cinnosti a praci referuji i dalsi piuy Ovsem par, jehoz
souZitf se jevi ze vsech dotazovanych pece
0
pam jako nejproblematiCtejsf, mel neshody ohledne
domacnost jiz v obdobi pred narozenim ditete, kdy ac byli domluveni, Ze se
0
domaci prace budou delit, muZ nedelal temer nic: "Plimovali jsme, ie spolu budeme delat domaci prace, ale mne se nechte/o de/at nic, ... no vysaval jsem, umyl ruidobi, z donuceni povesil prildlo ... pracka je ienskit za/eiitost ... , ja jsem spiS obkecaval, proe neco delat nebudu ... hildal; jsme se levUli zvykfim, ie jsem nezaviral dvefe .... " (Petr, par c.3).
Po narozeni ditete se povinnosti mu.Zil a zen casteene zmenily, zejmena v tom, ze se muZi vice zapojiIi do pece do domacnost a zaeali chodit nakupovat. VystiZne tuto zmenu popisuje par c.2: 42
II II I,
I "Muz se musel zapojit, jeden se staral 0 dite a druhy uldizel. Muz chodil na nilkupy. " (Verka, piu c.2) "Clovek musel zaCit fungovat. Ja vim, ze co neudeliun poftidne, tak to radS; nedeltun vilbec. Pomahal jsem s nakupy. trochu uklid, stfidali jsme se kdyz jeden se staralo malou drullY uklizel. "(pavel, par c.2)
Podobne to chodi i v domacnosti dalsich pam. " Tomas chodi nakupovat a vice se stara, koupe, pfebaluje a chodi s maIym na prochitzky, ja si mum mezitim doma aspofl neco udelat. Muj muz se snail pomtihat s eim je tfeba, ale to vi~, kdyz pfijde ai vecer z prace ... tak je leckdy rtid ze se najf a trochu se natlihne, ale az okoupe maleho .... (smich). Ja maleho koupu hodne malo, nechitvam to Tomasovi. " (Jana, parc.5) " ... zena vari, ale menej casovo nilroene jedla, viac upratujem, po narodeni som mal styri tini vorna. Vysavam, chodil som na nilkupy, skladal plienky. "(Milan, par c.4)
5.6. Zmeny v oblasti financi
Vsechny zkoumane pary spolu zily j iz pred svatbou a narozenirn ditete a z rozhovoru vyplYv8., ze neivetsi zmena v oblasti hospodareni nastala jiz pied siiatkem, v okamZiku. kdy spolu zacaly Zit, hospodafit, popr. si zalozily spoleeny uCet. Kupfikladu: "No nejdiiv jsme meli kaZdj sve finance, oba jsme pracovali, pak kdyz jsem se pfestehovala k Tomasovi, tak me mesic zivil pak jsem zaCala pracovat a hnedjsme zalozili spolecny ucet. " (Jana, par c.5)
VSechny pary take shodne uvadi, ze od doby, kdy spolu zacaly zit ve spolecne domacnosti, davaji penize dohromady a ka.zdY z nich rna bud' sve kapesne ci si ze "spolecne kasy" bere jak potrebuje: "Kdyz uz jsme spolu zili, zfidili jsme si spolecnou kasu a kaidj si nechitval kapesne pro sebe. " (pavIa, par c. J) "Zo zaciatku partnerka chodila do sko/y, potom sme asi po troch rokoch spolu zacali bjvat' u jej maminky a davali sme si peniaze dohromady, no kto si viac vezme ten mil .... " (Milan, par c.4)
Pouze par, kde jsou oba partnen se svYrn vztahern nespokojeni a v sOuZiti se vyskytuje I'ada problemu se financerni zabYvaji podrobneji a i presto, ze zprvu uvedli, ze rnaji penize dohrornady, tak zena dale vypocitava kdo co platH, atd. ,,Penize jsme dilvali dohromady, muz dilval na najem ja jsem platila jidlo, fikali jsme sf jak hospodafime, kdyz sf nekdo vzal penlze ze spolecneho tak 0 tom druhemu fekl. Ruzne veci jsme platili spoleene, stfidali jsme se kdo zap/ali JIJ jsem vyhavi/a eery byl na spJatky, mOji rodice koupili letinicku a partnerovi rodice koupili ntibytek a pracku. " (Gabina, par c.3)
43
Zajimave take je, ze dva muzi (z pam v kterych jsou muzi relativne spokojeni a zeny spiSe nespokojene) uvadi, ze si na zpusob hospodareni v dobe chozeni nevzpominaji, ze to pro ne nebylo (neni) dulezite:
,,NevzpominIDn si, ast to nebylo d:Uleiite. .. (Jara, pirr c. 1) a "Od zacatkujsem se 0 penize nestaral ...penize me nezajimaji zatim nechybi ... " (pavel, par c.2) Co se tyee zmen po otehotneni partnerky a narozeni ditete, tak vseehny pary shodne uvadi, ze ve zpusobu hospodafeni s penezi se nie nezmenilo jen narostIy vy-daje. VystiZne to vyjadfuje jeden z respondenru:
,,DiMje vir do penez. " (pavel, pill' C. 2) Nektere z zen, predevsim ty, ktere jsou ve vztahu spise nespokojene take uvadi, ze urcity zlom nastal ve ehvili, kdy jim prestala ehodit materska od zamestnavatele, a zacaly dostavat pouze davky ze statniho systemu sociitlniho zabezpeceni.
"Nejvelsi zlom pfisel, kdyi mila mala pill roku, to mi pfes/ala chodit matefskit z prace a zacala jsem brat matefskou ze socialky, coije hroznil almuina. Kdyi mila mala IN mesice, tak mui zmenil zamestnimi a tam mel vice penez, takie se to jaki taki vyrovnalo. " (Verka, par c.2) "Po pill roce, kdyi mi pfestaly chodit penize ze zamestnilni, tak nastal zlom. Pak se to srovnalo, protoie Clovek se musi nauCit hospodafit. Jen jsem si ui dlouho nekoupila nic hezkeho na sebe a kdyi nakupuji, tak se musim rozhodovat mezi tim, jestli maJemu koupim jogobelu za sest koron, /aera mu moe nechutnti, nebo mJecnou rjii za dvantict koron, kterou ma I'M. " (Gabina, par c. 3). 5.7 Shrnuti vjsledku vjzkumu
V provedenych rozhovorech se v souvislosti se zmenami v rodinaeh, jimz se narodilo dite a ktera tedy prechazela z prvni etapy rodinneho a man.zelskeho sou.ziti do etapy druhe, objevily nasledujici hlavni kategorie temat: ZIneny v oblasti financi, zmeny v oblasti bydleni a pecovani
0
spolecnou domaenost, zmeny v traveni volneho casu a zmeny
v oblasti sexualniho souziti. Okrajovejsi oblast pak predstawji zmeny v percepci osobnosti partnera. Tyto kategorie popisujici rUzne oblasti man.zelskeho a rodinneho sounti, jez musely nutne po narozeni potomka projit transformaci dopliiuje kategorie zahmujiei vnimani a proZivani obdobi tehotenstvi jako takoveho a rovnez porodu.
44
6. Diskuze Uskuteeneny vYzkum prinesl nektere zajimave, i kdyz asi ne prilis prekvapive vYsledky. Prvotnim zjistenim je predevsim konstatovani, Ze po narozeni prvniho ditete opravdu docha.zi k mnoha zmenam v manZeJskem a rodinnem systemu. Tento zaver je zcela v souladu s udaji uvedenymi v literature (Vagnerova, 2000, Plaiiava, 1998, Kratochvil, 2000), nepredstavuje tedy zadne neocekavane zjisteni. Zajimave je spise blizsl zkoumani jednotlivych oblasti, v nicM se zmeny projevuji a zpusobu jimiz se to deje. Uz samotne obdobi tehotenstvi predstavuje pro mafiZele urcitou zmenu jejich dosavadniho zivota, piestoze dite oba partnefi chteH nebo se mu pfinejmensim nebranili, zjisteni gravidity zeny bylo u nekterych pam provazeno smiSenymi pocity. Tato nejednoznacna reakce mohla plynout bud' z existence jinych planu, jez oeekavani ditete zhatilo, ale rovnez take z nejistoty a pochybach rodicu
0
sobe samych. Jak uvadi Plaiiava
(1998) pfedevsim nastavajici tatinkove si wbee nemusi by! jisti, zda "na to maji". Za zajimave zjisteni pova.zuji ochotu a piani vsech otcU zUCastnit se porodu, pokud pak nekteti tatinkove do nemocnice z objektivnich duvodu nedostali, litovali toho a svou ptitomnost u porodu planuji alespoii do budoucna. Jak uvadi Vagnerova (2000), dochazi po narozeni prvniho potomka ke zmene celkoveho zivotniho stylu, do nehoz patti take sexualni souZiti partnerii. V teto oblasti podle realizovaneho vYzkumu pravdepodobne neexistllje jediny mozny scenar, protoze zatimco nektere pary uvadeji ze strany zen mensi ochotu k intimnimu styku provazenou snizenou kvalitou i kvantitou sexualnich stykU, jine zeny naopak uvadeji, ze po porodu povafuji swj sexualni .livot za uspokojivejsi. V obdobi tehotenstvi se intimni nvot vetsiny zkoumanych pam nezmenil, pokud to ovsem nebylo vynuceno ze zdravotnich duvodu. Spolecnym tematem je u vsech dotazDvanych zen tema unavy spojene s peei
0
dite,
problematicka mme by! pro zenu take pfitomnost ditete v loznici mafiZelu. Neni bez zajimavosti, ze u mum se pfilis motivace k sexu behem tehotenstvi zeny a po jejim porodu nemeni, oVSem zmeny v sexualni apetenci u reny vicemene akceptuji. Za velmi zajimave tema povafuji oblast fyzicke pritaZlivosti tehotnych zen pro jejich partnery a domnivam se, ze tento fenomen by byl vhodny k dalsimu empirickemu zkoumani. Mumm se totiZ vetsinou jejich gravidni partnerky libily, coz davali najevo napfiklad doteky zenina bncha, ovsem u zen se ojedincle objevila nespokojenost s vlastnim tloustnoucim telem, ktera je pochopitelna vzhledem k soucasnemu idealu
45
I
I, ! 'I
~
. ·.!I
li
stihlosti. Pnive vliv percepce vlastniho tela v tehotenstvi a jeho reflexi v partnerskem vztahu (predevsim komunikaci) povafuji za zajimave tema. Pochopitelne jsou zmeny v tniveni volneho casu, ktery zena po narozeni ditete temer nema a muz jej vice ci mene omezi. Prave zde se dostava do popredi funkce muze jakoZio spolecnika a take prostfednika mezi vnejsim svetem a domacim prostfedim pro cerstvou matku, jak na ni upozomuje Plaiiava (1998). S omezenim konickU obou rodicu pak souvisi vetsi mnozstvi povinnosti a take predanl vetsl casti ukohi na otce nez tomu bylo v minulosti. S nepomerem v teto oblasti mohou vznikat vazne neshody a problemy, jak ilustruje situace v "problemovem paru", coz potvrzuje udaje Kratochvilovy (2000) i Planavovy (1998). Nepfekvapi zmeny v oblasti financi, spojene pfedevsim s naroky maleho ditete, pncemi: rodice jsou nuceni se uskrovnit. Uvedene zmeny byly vetsinou spoleene vsem pcinim, krome paru jedineho, ktery jsem pracovne nazvala parem problemov-ym. V tomto svazku se situace po narozeni ditete natolik vyhrotila, ze se partnen dokonce nacas odloucili. Zmeny (a to zmeny ve vsech zkoumanych oblastech) jez pnneslo narozeni potomka tedy tento par neunesl. Prechod z jedne etapy rodinneho souZiti do druhe zde mladi rodiee jednoduSe nezvladli. Pokud si polozim otazku proc tomu tak je, nabizi se vysvetIeni Plaiiavovo (1998), respektive dye mozna vysvetleni: bud' prvni etapa, v niz se meli oba partnen piipravit na Ukoly obdobi nasledujiciho wbec neprobehla nebo probehla pouze kratce. Toto vysvetleni je take v souladu s tzv.ukolov-ym pnstupem. Vztah teto dvojice ovsem trval pfed narozenim ditete dost dlouhou dobu, stejne jako soui:iti ve spolecne domacnosti, oVSem zajimav-y je fakt, ze tato dvojice Zije jako jedimi z pam uCastnicich se v-yzkumu v nesezdanem souziti. Napovida snad tento fakt neco? Nebo je treba vysvetieni htedat v druhe moznosti uvadene Planavou (1998), a tou je problematickci osobnost jednoho z partneru, ktery nemusi mit uspesne zvladnute ukoly pfedchozich vy-vojove individualnich fazi. Posuzovani duvodu pro nezvladnuti zivotni zmeny a prechodu z jedne etapy do druhe u tohoto paru vSak jiz nepnslusi teto pnlci, oVSem mohlo by by! zajimavym nametem pro dalsi zkoumani. Shrnu-Ii tedy vy-sledky, k nimz jsem na z8.klade provedeneho vy-zkumu dosla, Je narozeni ditete v-yznamnou udalosti v rodine a mani:elstvi. V rUznych oblastech soui:iti se tyto zmeny mohou projevovat v rUzne intenzite, pntom vets ina rodin je pfimerene zvlada. Must vsak dosti pozmenit swj zivotni sty), ocekavani a naroky, must vyjit ze sebe vstnc druhemu a vice nez sv-ym potrebci.m a zajmum se venovat zajmum a potrebam sveho ditete. To vSe ovsem chapu jako charakteristiku typickou pro dospeleho cloveka, ktery se v roli rodice stava zralejsi a zodpovednejsi Iidskou bytosti majici novy- zivotni smysl. 46
IV.zAvER Ve sve bakalaiske pnici jsem se pokusila pnspet k problematice dynamiky sOuZiti manZelstvi a rodiny. Konkretneji jsem se zamerila na prerod manZelskeho paru v rodinu po narozeni ditete a zvhidimi zmen s touto udiIJosti spojenych. V teoreticke casti jsem predstavila zilkladni pojmy souvisejici s timto tematem: vymezila jsem instituce rodiny a manielstvi, charakterizovala jednotlive etapy souziti v manZelstvi a rodine a zastavila se rovnez u aspektU fungovani v rodine. Dale jsem se venovala klieovym etapam konkretne a zduraznila jsem itkoly, ktere jsou spojeny s temito zivotnimi obdobimi. Zminila jsem se rovnez
0
obdobi tehotenstvi. porodu a fenomenu
rodicovstvi. Empiricka cast pak vychazela z kvalitativniho vYzkumneho designu, dIe charakteru vyzkumu jsem k ziskavcini dat zvolila polostrukturovany rozhovor, konkretne rozhovor s navodem. Zjistila jsem, ze narozeni potomka pfedstavuje vYznamnou zmenu v mnoha oblastech manzelskeho souZiti a Ze tento ukol mladi rod ice mohou, ale take nemusi zvlcidnout. Mezi nejzajimavejsi zjisteni bych zaradila zmeny v sexualnim souziti partnerU, fyzicke pfitaZlivosti i v oblasti hospodareni a pete 0 domacnost. Vysledky realizovaneho vYzkumu nejsou sice pfflis prekvapive, ale domnivam se, ze a1espon casteene pnspely k lepsimu objasneni zmen dejicich se pn narozeni ditete a pfechodu z jedne etapy do druM u mladych rodicu.
47
v. LITERATURA
Brtnikova, M. (1984). Mnoiiny lasky. Praha: Avicenum. Disman, M. (1998) . .fak se vyrabi sociologicka znalost. Praha: UK Karolinum. Erikson, E. H. (2002). Dite a spoleenost. Praha: Argo Fouskova, D. (1994) Dialogy 0 rodine. Praha: Narodni centrum podpory zdravi. Hendl, 1. (1999). Uvod do kvalitativniho vjtzkumu. Praha: UK Karolinum. Keriinger, F. (1973) Uklady vjtzkumu chovani. Praha: Academia. Kratochvil, S. (2000). Manielska terapie. Praha: PortID. Langmeier, 1., Krejcirova, D. (1998). Vjrvojova psychologie. Praha: Grada Publishing. Macek, P. (1999). Adolescence. Praha: PortID. Marek, V. (2002). Nova doba porodni. Praha: Eminent. Matejcek, Z. (1986). Rodice a deti. Praha: Avicenum. Matejcek, Z. (1992). Dite a rodina v psychologickim poradenstvi. Praha: SPN. Matousek, O. (1993). Rodinajaw instituce a vzlahovti sit: Praha: SLON. Momy, I. (1990). Modemirodina, mytyaskutecnost. Bmo: Blok. Nakonecny, M. (1999). Socialni p~ychologie. Praha: Academia. Plaiiava, 1. (1994) Komponenty a procesy fungujici rodiny a manielstvi. Ceskoslovenska psychologie, 38, 1, 14 s. Plaiiava, 1. (2000). Manielstvi a rodiny. Hmo: Doplnek. Plaiiava,1. (1998). Spolu kaidj sam. Praha: Nakladatelstvi Lidove noviny, Plzlik, M. (1974). Klic k vjtberu partnera pro souiiti. Praha: Avicenum. Plzak, M. (1999) . .fak do./...?U vas doma, ve vaSem manielstvi Praha: Plzlik, M. (1976). Uvoddomatrimonio!ogie. Praha: SPN. Rican, P. (1990). Cesta iivotem. Praha: Panorama. Sobotkova, I. (2001). Psychologie rodiny. Praha: Portal. Vagnerova, M. (2000). Vjvojova psychologie. Praha:Portal. Vesela, R (2001). Rodina a rodinne pravo. Praha: Virthellerova, B. (2000). Cekame miminko ... ajak se vede nastavajicimu tatinkovi? Rodice, 9, 7-15. Walsh, F. (1982) Normal Family Processes. New York, London: The Guilford Press.
48
v"
PRILOHY PliIo•• l.1 Dotaznik L Pohlavi
2. Vek 3. Vzdellini 4. Zamestmini
5. VITa 6. Mella jste pied soui!asnYm vztahem jeste nejakeho jineho partnera? 7. a) Jste manZele? V pftpade,ie Ano tak jak dlouho jste spolu chodili nei doslo k uzavfeni manZelstvi? V pftpade, ie Ne tak jak dlouho trva Vas partnersky vztah ? 7. b) Je toto manielstvi vaSe prvni? 7. c) Ziti jste spolu ve spolei!ne domacnosti pied uzavfenim manielstvi? Jak dlouho? 7. d) Bydleli jste:
a) ve vlastnim byte, rodinnem domku b) v podnajmu c)urodicu
7. e)V soueasne dobe bydlite:
a) ve vlastnim byte, rodinnem domku b) v podnAjmu c) u rodicu (v bytejak velkyl rodinnem domku) d) na vesnicil ve meste
8. Bylo prvni tehotenstvi do jednoho roku po uzavfeni manielstvi? 9. a) Bylo tehotenstvi nechtene/chtene (planovane/neplanovane)? 9.b) Bylo tehotenstvi pftcinou uzavfeni manielstvi? 10. Stan prvorozeneho wtete (deli) :
1
Navod k rozhovoru 1. Partnerske vztahy pfed tehotenstvim:
1.a Mohla by jsi si vzpomenout na dobu vaSeho ehozeni, planovali jste spolu rodinu?
Kdy a kolik deti?
I.b Meli jste pfedstavu 0 spoleene dom.acnosti, kdo se bude starat 0 jednotlive oblasti vafeni, prani, Uklid, ruikupy,umY-V3nl midobi, drobne opravy?
I.e Jak to bylo u Vas s financemi, kdyzjste spolu ehodili? Jak to bylo u Vas s placenim spoleenych akc!, platili jste je na pill nebo pfevame jeden s partneni?
I.d Mohl a by jste mi fici neco 0 VaSem sexwilnim zivote?
I.e Jake byly nejcastejsi aktivity v doM, kdy jste spolu chodili? Jak Casto jste se spolu videli a ktere cinnosti Vas spojovaly I rozdelovaly? Ma Vas partner nejake konicky? Jsou to konicky spoleene? Pokud ne , jsi ochotna tyto aktivity partnera tolerovat? Meli jste v teto doM spoleene pfatele?
1.f Co se ti na partnerovi nejvic libilo, proe jsi si ho vybrala? Co si na partnerovi nejvice cenis? Jaky vlastne partner je? (napf.:hezkj, inteligentni, ohleduplny, tolerantnf, starostlivj, pracovitj, upfimny, verny, citlivj, skromny, zodpovedny, dobrj milenec, abstinent, nekutak, ma smysl pro humor). Jake jsou hodnoty partnera je vic zamefeny pro rodinu (domov, deti, domaci kutilstvi, zahrada) nebo spiSe mimo rodinu (prace a konicky mimo domov, ptateIe)?
l.g Mohla by jsi mi neco tici
tve rodine?
0
Meli jste vlastni Inevlastni rodiCe popf.
sourozence? Jake to bylo souZiti? Kdo mel v tve rodine hlavni slovo? Kdo se u Vas pfevame
staral
0
domacnost 0 deti? VzpoIIlinate si na rodinne vjlety ci dovolene, kdo je organizoval?
Jak jste u vas tnivili spoleeny Cas? Delali jste spolu nejake cinnosti? Kolik mate sourozencii a kolikata jsi v pofadf? 1ak hodnotili rodiCe tviij vztah s partnerem?
1. h Meli jste nejake pfedstavy
0
spoleenem bydleni? Jake? Chteli jste zaeit Zit pfed
uzavfenim ffianZelstvi? Chteli jste bydlet bez nebo s rodici?
2
2. Partnerske vztahy behem tehotenstvi 2. a Mohla by jsi mi popsat jake to byIo, kdyi jste zjistiIa, Ze jsi tehotmi? Jak jste tehotenstvi spolu proZivali? Tesili jste se na dite? Chodili jste spolu na gynekologicke prohlidky,
III
II'
I I!.I
kupovat v-ybavicku? Chteli jste chlapecka, holcicku? Vybirali jste spolu porodnici, chodili na predporodni plipravu, byli jste spolu u porodu a jak to zpetne hodnotite?
2. b Jake to pro vas bylo pfipravovat spoIecne bydleni pro vas a pokojicek pro dite?
2. c Dokazali jste se shodnout na tom, co koupit a kdyi ne, kdo mel rozhodujici slovo? Mel kaidy z partneni kapesne?
2.d Zmenil se nejak vas sex.Zivot, kdyi jsi otehotnela ? Omezili jste eetnost stykti nebo naopak? ByJa jsi pro partnera vice pfitailiva nebo naopak ?
2.e Mohla by jsi mi lici, jestli se u Vas v tehotenstvi zmenily volno easove aktivity a jak? Travili jste vice Casu spolu doma nebo ve spolecnosti pratel? Venovali jste se daI syYm konicki'un?
2.f Zmenil se Vas partner v tomto obdobi? Jak partner prozival tehotenstvi ? Zmenili se mezi Varni vztahy? Jak by jste hodnotil toto obdohi?
2.g Jak zareagovali VaSi nebo partnerovi rodice na to, ze budou prarodici? Tesili se na vnouee? Pomahali Vam kupovat v-ybavicku pro dite nebo Vam dali hotovost? Slibili Vam pomoc s ditetem nebo pracuji? Jak casto jste byli v tomto obdob! se syYmi partneroyYmi
· V'? rodICI. 2.h Jak se u Vas zmenil postoj k VaSemu bydleni, kdyzjste vedeli, Ze budete mit dite? Chteli jste tuto situaci zmenit?
I
i
3.Partnerske vztahy po narozeni ditete: 3.a Mohla by jsi mi popsat kjaky-m zmenam u Vas dosio po narozenim ditete? Jak jste prozlvali obdobi narozeni a sestinedeli?
3.b Nastali nejake zmeny v chodu domacnosti po narozeni ditete? (napT. co se tYee prace v kuchyni, Uklid, prani,nakupy .....)
3
3.e Mobl/a by jste mi fiei,jestli
do~Ho
k nejakYm zmenam v oblasti financi po narozeni ditete?
3.d Zmenil se nejak Vas sexuAlni Zivot po narozeni ditete? (nezahmuji obdobi sestinedeli) Byly nejake vjrazne rozdily do pill roku po narozeni ditete a pozdeji?
3.e Mohla by jsi mi fiei
0
oblasti volneho Casu, co se zmenilo u tebe au partnera po narozeni
ditete?
3.f Vnimalla jste nejake zmeny u partnera co se tYee jeho chovaru, projeviI, kdyz se stal otcem?
3.g Pomahaji Vam nejak VaSi rodiee a rodiee partnera s ditetem, s domaenosti, s fmaneemi? Stjkate se s rodiei svYroi , partnera? Jak rodice proZivali narozeni vnoueete ? Je to jejieh prvni vnonee? Maji tendenci Vam zasahovat do vjchovy dftete?
3. h Zmenilo se u Vas neco v oblasti bydleni? Jste se svjm bydlenim spokojeni nebo planujete nejakou zmenu? Mate dostateene velky prostor pro bydleni?
Hodnoceni manielstvi
1. Pece 0 rodinu 2. Pece 0 domacnost 3. Penize 4. Sex 5. Volny cas 6. Partner 7. RodiCe 8. Bydleni
4
-
".
N
,cJ
,
t>
.....s=
!
lS
rIl
1:1
.-1-.t ";
'i\\I1
'.s e
5w
1:1
e
"'C
A
..t'
e ~
A
...~
g" j
.g 1:1
,~
,~
=
.e ~
-----
- - - ~~~--=="nt~~""-·--~--~-
Ptirf.l
Dottlz,nik 1. Pohlavi
t
M
2. Vek
28
31
3. Vzdelani
SS - odborne
SS- gymnazium
4. Zamestnam kuchafka 5. Vira
hasie
bez vyzruini
bez vyzruini
6. Mellajste pied soucasnYro vztahemjeSte nejakehojineho partnera?
Ano
ano
7. a) Jste manfele?
V pffpade, ie Ano tak jak dlouho jste spolu chodili nez doslo k uzavi'eni manZelstvi?
V pffpade, ze Ne tak jak dlouho trva Vas partnerskj vztah ?
ano, 5 let
ano,51et
7. b) Je toto manielstvi vaSe prvni?
Ano
anD
7. c) Ziti jste spolu ve spoleene domacnosti pied uzavfenim manielstvi? Jak dlouho?
ano, 4 roky 7. d) Bydleli jste:
ano, 4 roky
a) ve vlastnim byte, rodinnem domku b) v podmijmu c) u rodicu
2 roky v podnajmu, 2 v rod. domku 7 . e) V soucasne dore bydlite:
2 roky v podruijmu, 2 v rod domku a) ve vlastnim byte, rodinnem domku b) v podruijmu c) u rodicu (v bytejak velkyl rodinnem domku) d) na vesnicil ve meste
A, na vesnici
A, no vesnici
8. Bylo prvnf tehotenstvi do jednoho roku po uzavfenf manZelstvi?
Aoo
Aoo
9. a) Bylo tehotenstvi nechtene/chtene (planovane/nepIanovane)?
pltinovane, chtene
planovane, chtene
9.b) Bylo tehotenstvi pffcinou uzavfenf manZelstvi?
Ne
Ne
10. St8ii ditete (deti)
5mesicu
5mesicu 6
Rozhovo1' -lena (pavia) 1. Partnerske vztahy pied tehotenstvim:
La
Mohla by jste si vzpomenout na dobu vaSeho ehozeni, planovali jste spoJu £Odinu?
PavIa: My jsme se s manielem moe
0
spolecne but/ouenost; nebavili, jen
0
tom kolik eheeme
mit de'li. Ja byeh si praia mit klasickou dvojku holku a kluka .... No a muj mui si z toho jako
ka.:ZdY ehlap deJa srandu a ehee mit vic diti nei mili Habsburkove,
ktefijieh mili 13.
1.b
Meli jste pfedstavu
0
spolecne domaenosti, kdo se bude
0
vafen1, prani,
ka.:ZdY zvltiSt' ja v Beskydeeh a mui v Brni.
Pak jsme dva
0
co starat, napf.:
Uklid, nakupy, umyvam nadobi, drobne opravy?
PavIa: Prvni rok ehozeni jsme byli
roky iili v podnajmu v Brni a pak jsme si koupi/i domecek na vesnici. V podnajmu jsme se
dilili 0 praee, i kdyi vice pracijsem dilala ja, muj mui jen umjval ntidobi. KdyZ jsme zacali
bydlet ve svem dome, tak jsme sf praee rozdilili na praee doma, to diJam ja a kolem domu, to
diJa mui. Mui mi obcas pomuze s mytim nadobi, nakupem a vynesenim kose, ale mohl by
pomoet castiji.
I.e
Jak to bylo u Vas s financemi v tomto obdobi? Jak to bylo s placenim spoleenyeh akci?
PavIa: Kdyi jsme spolu ehodili prvni rok, tak spolecne akce platil mui, ale taky jsem se
snaiila, nebylo to jen na nim. Kdyi uijsme spolu iili, zfidili jsme si spolecnou kasu a lroidj si
neehaval kapesne pro sebe.
1.d
Mohla by jste mi fici neco 0 vaSem sexuaInim Zivote?
PavIa: Asi nejlepsi to bylo v prvnim roee ehozenf, kdyi jsme iiJi lroidj zvltiSf, to jsme se na
sebe a na sex oba dva moe tisili. Na zacatku jsme byli aktivni oba dva, no vice muj mui nei
ja, ale vyhovovalo nam to tak. KdyZ ui jsme spolu byli jako maniele, tak ui jsme se tak moe
nemilovali..,To vis no, kdyZ ehlapovi peres ponoiky a trenky tak se ta ehut' na sex vytraci.....
I.e
Jak casto jste se spolu videli a jake byly nejcastejsi aktivity v dobe, kdy jste spolu ehodili?
7
PavIa: Jela jsem na vandr do Morawikiho krasu, pUvodne jsem mela jet s kamaradkou, ale
nakonec jsem jela sama a meho muie jsem potkala u BYci skaly a povidali jsme si a muj mui me pozval do jeskyni. Tak jsme spolu prolezli nejakou tu jeskyni a pak mi volal, jestli si to nezopakujem ....Libilo se mi no nem, ie je aktivni ma plno zajmu a ie jich mame hodne spolecnjch - hory, kras - jeskyne, voda a cestovani, jeideni no kole a pozde}i jsme spolu zacli chodit na stielbu a tal hlavne
0
ci. Ten prvni rok, co jsme spolu chodili, jsme se videli jen malo,
vikendech, protoie oba jsme pfes tjden pracovali. On v Brne, ja v Beskydtich, to
j'sou dost velki vzdtilenosti. tak jsme pak pfemysleli 0 spolecnem bydleni, aby jsme mohli byt spo/u vic. Jake mate vy a partner konicky? loou to konicky spoleene? Pokud ne, jste ochotni tyto aktivity partnera tolerovat? PavIa: Vis mUj mui chtel vidy neco noveho vyzkouset a ja se pfidala ... no a pak jsem u toho
zUstala tJyl nei on ... (smich) Vis hodne veci co Jara deJa bavi i me a rad; oba zkouIime nove veci, ale nesmi me do n;ch nutit. Tfeba ted' nedavno chtel, abychom prolezli jednu plazivku v krasu, ale ja se toho bojim.
Meli jste v teto dore spoleene pfatele? PavIa: Ze zacatku jsme meli pratele kaitJy sve v miste bydliste, to vis ty vzdtilenosti .... KdyZ
jsme pak bydleli v Brne, tak jsem poznala Jarovy prate/e, od hasicu a jeskyftafU, no vic jsem poznala pratele meho muie, do Beskyd jsme nejezdiJi tak casto a tech par mych pratel co poznal si do dne,vka moc neoblibil. I.f Co se Yam na partnerovi nejvic libilo, proe jsi si ho vybrala?
PavIa: Uf to musim chvili pfe",yslet ... Na Jarynovi se mi nejvic libi, ie je sportovniho zaloieni,
ma rUznorode zaliby, je aktivni, zabavny a pohodovj.
Jaky vlastne tvUj partner je? (he:zky, inteligentni, obleduplny, tolerantni, starostlivj, pracovitj, upfimny, vemy, citlivj, skromny, zodpovedny, dobrj milenec, abstinent, nekurnk, rna smysl pro humor, jake joou hodnoty partnera) Z tech vlastnosti, co uvadis bych fekla ie je inleligentni, ohleduplnj, starostlivY, tolerantni,
pracovitj, vernj, upfimny,citlivj, skromny, zodpovedny dobry milenec, mel rad dobre }idlo a piti, nekufak,ma smysl pro humor, iarll, ale skryte. Jara by chtel velkou rodinu, ale nechce se vzdtit srych konickU, vic bych fekla ie je zamefeny mimo rodinu. KdyZ to je teiko fict...je rad i doma a deJa rad rUzne prace okolo domu a zahrady ....
8
l.g Mohla by jsi mi neco net 0 sve rodine? PavIa: Muj otec je delnfle, mallra kuchaflra.No nedQ se ficl,kdo mel u nds vetsf autoritu, kdyi
neco mamlra chtela, tak sf to vykfieela 0 me a
0
brachu a taky
0
domacnost se starala
mamlra, tafka se staral 0 dum a zahradu ... tak jako as; kaidY chlap na baraku.Ale pozdeji kdyi byl nemocny, Meil se na tuberu, lak se
0
vse starala mamlra. S rodie; jsme dost chodili po
horaeh, iill jsme v BeskydQch tak jsme meli kopeeky za humny ... a z naSimi jsme i jezdili na dovolene. Mam starsiho braehu. NaSi me pokftiU, ale to bjvalo na dedindch zvykem. Jak hodnotili rodiee tvUj vztah s partnerem?
PavIa: Jo mi rodiee znali Jaru pred svatbou a mamina ho ma docela rada, s tatou jsme se
0
nem nebavill, ale rekla bych ie mu nijak nevadi.
1. h Meli jste pfedstavy 0 spoleenem bydleni? Jake? PavIa: Ano, iili jsme spolu pred tim nei jsem olehotnela as; 4 roky, z loho dva v podnajmu a
pak jsme si diky prodeji pole mych rodieu mohli koupit starsi domek no vesnici a postupne jsme si ho zafizovali.
2. Partnerske vztahy behem tehotenstvi
2.a Mohla by jsi mi popsat jake to byIo, kdyi jste ~istila, t.e jsi tehotna? PavIa: Jaryn si dite moe pfeil a mel z toho obrovskou radost, ja jsem dite laky chtela, ale bylo
to v dobe kdy jsme meli naplanovany dve cesty mimo repub/iku a moe jsem se tam tesi/a, no a nic z toho nebylo ... Teda ne ie bych nemela radost, ale mohlo to prijit pozdeji, i jsme v te dobe meli trochu problemy mezi sebou. Jak jste tehotenstvi spolu prozlvali? PavIa: No vis mela jsem dost velke zdravotni problemy, chvili 10 vypadalo, ie mi to dite budou
muset vzit, abych to ja preii/a, pak ie budu muset rodit predeasne a eisafem a nakonec jsme rodila skoro v terminu. Ti doktori kolem me udelali humbuk, koidou chvili mi rilrali jini informace, pfehazovali si me jak horkj brambor, jeden ftlcal operoval druhj eelrat, pak ie ui 10
operoval nejde a ie musime doufal ... iejsem nevedela samajak to dopadne a hroznijsem
se bala. Vybavieku jsme nekupovali. hodne veci jsme dostali, jen koear jsme spolu vyblrali. JQra moc to nakupovani veci pro maJeho neproiival, co ehces je to ehlap '" ani me moc nehladil po bfisku, spis byeh rekla, ie mu to bylo divne. Ale ani ja se moc necitila jako 9
tehotnti dobfe, spis jsem to chtela zakrjt, nelibilo se mi ie mam pupek, bf;cho mi pfek/Jielo, nemeia jsem si co oblict... Jara byi se mnou jen no ultrazvuku a pak u porodu, i kdyi jsem si to moc nepfdla, stydela jsem se, ale zpitne jsem moc r6.da, ie tam se mnou byl. K pfistimu porodu bych si ho vzala zase, bylo to super, hlavne jeho psychicka podpora a to nejen u porodu, behem celeho tehotenstvi, nevim jak bych to bez nej zvMdla ....
2.b
Jake to pro vas bylo pfipravovat spoleene bydleni pro vas a pokojieek pro dite?
PavIa: Moc jsme to nechystali jen loinici jsme pfizpilsobi/i pro male, protoie ze zafatku stejne
must byt dite u mamy.
2.c
Jak to u Vas bylo se spolecDjrn hospodafeoim, meli jste penize zvlast' nebo dohromady a kdo
s nimi hospodafil?
PavIa: Kdyi jsem byla tehotnti musela jsem zmenit zamestntini a tam jsem mela min penez.
Vsechny penize jsem ukiadaia no ufet, ze ktereho se platilo inkaso, jidlo a nezbyvalo mi teda
moc penez na me potfeby, vlastne jsem si od Ie doby nic moc vyloiene pro sebe nekoupila.
Jaryn
rna
prachy no ave zajmy pofad. Obfas mame neshody, ja bych mela r6.da hezkJ
nabytek, nebo koupila malemu nejakou hracku nebo oblecen~ ale mUj mid mi feme, je tfeba
topit a tak se misto sedafky koupi kotel.... Nebo misto oblefeni se koupi hrabe no
zahradu .... no nokonec se dohodneme co ma vetsi pfednost...
2.d
Zmenil se nejak vas sex. Zivot, kdyi jsi otehotnela ?
PavIa: Behem tehotenstvi jsem mela zdravotni komplikace, taUe jsem nechtela tolik jako muj
partner navic jsem si pfipadala skareda. I kdyi, ... mfg mid si nesteioval, ie bych se mu
nelibila, spise jsme se 0 tom nebavili. Ja jsem se dost stydela.
2.e
Mohla by jsi mi nct, jestli si behem tehotenstvi zmenila sve zajmy a zpiisob tniveni volneho
casu?
PavIa: Musela jsem znofne omezit ave aktivity, nemohla jsem jet no vodu, ani chad;t do hor a
pfestala jsem lozit do jeskyni. No kdyi jsem zjistila, ie jsem tihotnti, tak me to chvili mrzelo,
pr%ie jsem se tesila na vodu a v lete no trek do Rumunska. Muj mid ze svych zajmu neslevil,
lO
l na vodu jel sam, ale mi ui to pak nevadilo, sedila jsem jako divak no bfehu a skolacky jsem se bavila, kdyZ se nikdo otoci/ .... (smich). A Jara vyfasoval do dvojice uplni neschopneho hacka, tak si s nim dost uiil, pfiznol, Ie bude rad, ai zase pojedeme spolu.
2.f Zmenil se tvlij partner a Vas vztah v tomto obdobi? PavIa: No vlastni se toho moc nezmenilo, kromi 1000 Ie jsem fadu vici nemohla dilat. A Jara
se taky bal jak to dopadne s ni a dilitem. Oba jsme zaiili hodni nejistoly, myslim, Ie ntis to upevnilo.
2.g Jak zareagovali VaSi nebo partnerovi rodice na to, ze budou prarodici, tesili se na vnouee? Pavia: Oboji rodice byli nadSeni, hlavni moje mamino, bylo to jeji prvni vnouce a tak se
vsichni moc tisi/i, v rodini maniela byla v tomteI roce tihoma i manielova sestra. Rodice ntim pomahali i s vjbavickou, manie/ovi rodice nam pfispili no kocarek a naSi nam koupili postY/h. Moje mamka mi plel/a ob/ecky a no sve prvni vnouee se moc tisila, hodni to proIivala. V te dobijsme dost jezdili k naSim i k Jarovjm rodicum.
2.h SnaZilijste se neco doma zmenit, kd~jste zjistili pfuiistek do rodiny? Pavia: Ja jsem se snaiila si vice uspofaOOt domacnost, pfe",ysle/a jsem kde budu maJeho
koupal, jak co zabezpecit, aby to pro nij doma by/o co nejbezpecnijs~ chtila jsem domacnost "dovybavit", ale by/o tfeba i plno ji"ych vec£, kdyi jednou bydlis no baraku, tak do nij porod vrazis prachy ... Jara se snaiil dodilavat co se 0010, takovj Iy ch/apskj vici, de/al dfevenou podlahu, notiral postYlku a tak ....
3.Partnersk6 vztahy po narozeni ditete 3.a Mohla by jste mi popsat kjaIcym zmenam u
Vas doslo po narozenim ditete? Jakjste proZivali
obdobi narozeni a Sestinedeli? PavIa: Cely muj cas se tociJ ok%
maJeho, tenOO se narodil cisafem
0
nejakj tYden dfiv, a
mil vetry a hodne leiicel. Jsem moc rada, ie se mnou v sestinedili byla moje maminka, hera ted' nepracuje, talde jsem nemusela vaNt a moje mamka mi OOla mnoho rad.Nevim jak bych 11
to bez ni zv/(idla, hlavne to vafeni, byla jsem seSiwma po cisari a dost me to bolelo a to vis Jara zvltidne dost, ale uvafil toho moe neumi.
3.b
Nastali nejake zmeny v chodu domacnosti po narozeni ditete? (pnice v kuehyni, Uklid,
prani,mikupy.....)
PavIa: Jara v te dobe prewiine nokupoval, pak umjval podlahu a nadobi. To ostatni zvltidla
mamka.
3.e
Mohla by jsi mi fici, jestli doslo k neja.k,Ym zmenam v rodinnem rozpoCtu po narozeni ditete?
PavIa: Dtivame dohromady tak asi 7000 no no.kupy a no domaenost, ja dtivam praehy no
sporeni a z toho pak budeme kupovat vybaveni do domaenosti - nabytek a veei pro maleho.
3.d
Zmenil se nejak Vas sexuAlnf Zivot po narozeni ditete? ( nezahrnuji obdobi Sestinedeli)
PavIa: Po sestinedili jsem hned dostala menstruaei a pak jsem diley spatne antikoncepei stale krvaeela a to vis to neni moe ehlapa neltiktL. takZe A me byl v te dobe sex neprijemnj. NOllie jsem hodne unaventi, tak jsem rada ie lehnu a spim.A vis dost mi vadi, ie je maly v loiniei prj tom kdyZ to deltime ... A casto se stava to, ie dostaneme ehuf no sex ehut' a v tom se Cenoueh probudi a zacne brecet ... .felda byeh ie maly je spolehliva antikoneepce .,. smieh.
3.e Co se pro teOO zmenilo narozenim ditete v oblasti tniveni volneho casu?
PavIa: No ja se venuju deeku, no konicley cas neni. Mame problem s hlidanim, Jarov; rodice radeji hUdaji dite sestry,protoie no Cendu nejsou zvykli, nemaji k nemu takovj vztah, jako k dilet; svoji deery. Je to jasne matley vets;nou maji radS; dite sve deery, nei dite ktere porodi nejahi cizi iemhi... .synova manielka ... .Matka s deerou k sobe maji bUi, s tim nie nenodeiM, krev neni voda ... .No a moje rodino je daleko, mamka by pohlidala, i si s Cendou lip rozumi nei teh,Yne, ale ta dlilka.Asi to souvisi s tim, ie k JiJ.rovjm radieum moe neehodime, Jam olee do me furt rjpe, ie ui byeh mela to c; ono a porad srovntivaji, co udelal Martinek a co Cendo a to Ie prestane bavit. NOllie kdyZ tam prijdeme tak tam vetsinou je nokvartjrovano. Jarova sestra ajaji zrovno dvakrat nemusim. Spolu jsme byli akorat lyiovat, kdyZ jsme byli v Beskydlieh u myeh radieu a jednou v kine. Ja ehodim cvicit, kdyZ Jara nema smenu a mUte se starat
12
0
maleho. Jara se svjm konickUm
_.
-~
-,.
-
-~--
venuje, ale kdyZ jede na cely vikend pryc tak me zaveze ke svjm nebo mym rodicum, abych nebyla doma sama. PftiteJe
nas navstevuji, ale vic moji pftitele. To vis.Jara ma pratele v praci
a mezi jeskyfuifem a s nema je v praci nebo
0
vikendu. A chlapi se tolik nehrnou videt maly
ubrecenj mrne. Sem tam prijdou zncimi a hrajeme dracak nebo grilujeme. No rekla bych ze se Jara snaii skloubit rodinu i konicky, snaii se 0 kompromis, ale nekdy ho ceJe dny nevidim,tfeba kdyZ ma smeny v praci a pakjestejede na vikend pryc....
3.f
Zmenil se tvUj partner nejak v cbov8ni, kdyz se stal otcem ditete?
PavIa: No je vic zodpovedny a snaii se byt vice s rodinou.
3.g Pomabaji Vam nejak VaSi rodiee/rodiee partnera s ditetem, s domacnosti, s financemi? StYlGite se s
rodi~i
svYmi, partnera?
PavIa: NaSi i Jarovi rodice maJemu kupuji vecicky, na to nemuzu nic fict, to je fajn. Nejvice to
proziva moje mamina, plete na maJeho oblecky a porOd se pta co je noveho, jestli ui udelal to nebo 000 ..• neni divu je to jeji prvni vnouce. Ale myslim si, ze je to i tim jam je, hodne citove zalozenci, takova materskti, tchjne je spis raciomilni a citove chladnci. Ja mUiu fict mamine cokoliv a nemusim se bat. Jarova segra se zdaleka tolik nesvefuje svoji mame - moji tchjni, jako ja. Tchjne se ani tolik nepta co ui maly umi. A moje mama se mi snaii spise radit nez mi
do vfJchovy zasahovat. Horsi je to ze strany manielovfJch rodicu, kteri hodne srovncivaji Cendu s ditetem manielovy sestry, ze ui bych ho nemela kojit v osmi mesidch a ze ui by mel maly papat pfikrmy - v sesti mesicich, ale maly ty pfikrmy vUbec jist nechtel. A takovfJch pripadu bych naSla vice.
3.b Zmenilo se u
Vas
neco v oblasti bydIeni? Jste se svYm bydlenim spokojeni nebo pbinujete
nejakou zmenu? PavIa: V podstate jsem spokojena. jen bych chtela dovybavit domacnost ncibytkem, vsechno
musi jit postupne. A chtela bych koberce kvUli maJemu, kdyZ lozi po koleoou tak si muze na tech dfevenjch podlahcich zadfit tfisku, ale muj mui 0 tom nechce ani slyset. To jsou naSe caste spory 0 tom co poridit a co ne, ja bych si tfeba chtela koup;t golfac, jenie muj mui rim, ze mame nosic a v tech naSich podminktich ho nevyuiiji,na cestu k vlaku - 3km lesem, ze neni vhodny ....A Jara ui by chtel dalsi dite, ale ja jeste nechci, Cenda mi dOva dost zabrat, chci
13
aby byl trochu vetsi, no a kdy bylo dite jen jedno taky by mi to nevadilo. Docela mi tu chybi spolecnost, je tu jen jedna mamina. ale ta taky vidycky nema cas a nemame Icrome deti moc spolecnjch zajmu. Jeste ie chodime s malym na plavani, aspon tam jsou dalsi maminky, se kterymi obcas pokecam. A to vis setlaivat se s lidmi. ktefi nemaji deli to je
0
nicem, oni maji
uplne jim~ zajmy, setlaivaji se v jine dobe, ty musis udriovat urc;tf ftid diteti a nemuzes kdylwliv a taky se setktivaji tfeba v hospode, kam s malym nemuzes. Proste dite je radost, ale znamena fadu omezeni. mkuji Yam za rozhovor!
Rozhovor - mui (Jura) Jara: Takjo. muzes se ptat ... Je toho moc?
No asi tak na dve hodiny, zaleZijak budes odpovidat ajak ty otazky rozvedes.
Jara: Ajeje... no takja ti budu odpovidatjednoslabicne -ano ne.
To nejsou otazky na ano ne .....
lara: No tak dobra tak ui zacneme. ui to chci mit za sebou, no ale jak tak Iwuktim na ty
otazky, tak na to ui si se ptala Pavly, lak na 10 ui se me pfece nemusis ptat, ne?
Ja byeh ehtela vedet, jak jsi to videl, prozil ty. 1.Partnerske vztahy pfed tehotenstvim
l.a
Mohl by jsi si vzpomenout na dobu v~ho ehozeni, planovali jste spolu rodinu?
Jara: No deli jsme pLanovali asi tak od druhiho roku chozeni, ie chceme mit deli polovinu
muiskYch a polovinu ienskYch potomkil a tolik koUk jich iena zvLadne ..... No hodne ale led'
mame jednoho Cendu a ten ntim dava dost zabrat. tak uvidime, asi budou stacit dve.
l.b
Meli jste pfedstavu
0
spole<;ne domacnosti, kdo se bude starat
0
jednotlive oblasti - vafeni.
prani, iildid, nakupy,umjvam ntidobi, drobne opravy?
Jara: No to net ale je fakt. ie nektere domaci prace bych deial fakt nerad a ie bych nevedei jak
na to. No as; tak pili na pill. Zena se bude staralo domticnosl a ja Iwlem domu a zahrady.
I.e
lak to bylo u Vas s financemi, kdyz jste spolu ehodili?
14
Nevzpominam si, asi to nebylo duleiite. Jak to bylo u Vas s placenim spoleenych akcf, platili jste je pul na pm nebo pfevazoe
tyl partnerka?
Jara: Ze zacatku jsme platili pUl na pul, no moina vic ja, kdyi byla partnerka v Brne pla1l1
jsemja ... pozdijijsme meli spolecnou kasu a kaidj sve kapesne.
I.d
Mohl by jsi mi ficijakjste si rozumeli v sexu?
Jara: Ze zacatku jsme na tom byli stejne, pozdeji jsem chtel vice net
rna iena. Jsem sice vic
aktivni, ale pfizpUsobim se.
I.e Jake byly nejeastejs{ aktivity v dobe, kdy jste spolu chodili? Jake mate Vy a jake
vaSe
partnerka konfcky? Jsou to konicky spolecne? Jara: Spolecne bylo cestovani jeideni na kole, voda, moje iena se mnou zacala chodit do
krasu - prolizat jeskyne. Jen bych si pfa/ , aby se moje iena nautUa Iepe s/afwvat,protoie jeste porad ma z toho strach. Da/si naSe zajmy jsou stfe/btl. to mame spolecne a ja ted' chodim na lukostfelbu. Meli jste v teto dobe spoleene pmtele?
Jara: Ze zacatku jsme meli pratele kaidj v miste bydliste, ted' bych fek, ie se naSi pfatele
prolinaji.
l.f Co se ti na partnerce nejvic libilo. proe jsi si ho vybral?
Jara: Na partnerce se libi jeji vzhled,ale hlavne ie mame spolecny nahled na vee. Mame
spolecne zajmy ale hlavne, ie jsme spolu vydrieli ...
Jill vlastne tva partnerka je?
(hezka, inteligentni, ohledupIna, tolerantni, starostliva, pracovit:i, upfimna, verna, citlivit,
skromna, zodpovedna, dobra milenka, abstinentka , nekuiafka, ma smysl pro humor), jake
Jsou hodnoty partnerky. je vic zamerena pro rodinu (domov, deti, domaci kutilstvi, zahrada)
nebo spiSe mimo rodinu (pnice a konicky mimo domov, pmtele)?
Jara: Ma iena je hezkti, inteligentni, ohleduplna, starostliva,spise pracovita, upfimna, verna,
citliva, zodpovedrui, dobra milenka, abstinentka, no ale z donuceni .... smich - ted' nemUie moe
15
.
ehlastal, proloze koji .... , nekufacka,
ma smysl pro humor Je zarliva, popudliva. dfive nebyla
moe samoslatrui Ted' bych fek, ze je vice zalozena na rodinu, dfive spis na pfalele a zajmy.
l.g Mohl by jsi mi nero ffci
0
tve rodine?
Jara: Maminka je projektantka, otec technik a hlava rodiny, bydleli jsme v ciniovnim dome
v Brne. No veNci nejsme, vztah k vife bych fek takovj vlainj. do kostele jsme sli pouze jednou za rok na velikonoce. Matka se starala 0 deti a domacnost, otec hlavne zivitel rodiny.
S rodici jsme chodili na vjlety a jezdili na dovolene ROB, ale hlavne na vodu po cele republice. Mam jednu mladSi sestru. Jak hodnotili rodire tvO.j vztah s partnerkou?
Mi rodice hodnotili mou partnerku pozitivne.
1. h Meli jste nejake pfedstavy 0 spoleenem bydieni? Jake?
Jara: Jeste nez jsme se vzali,kdyZ jsme bydleli v podnajmu, jsme si ptanovali, ze si koupime
domecek na vesnici. A tento sen se nam splnil.
2. Partnerske vztahy behem tehotenstvi
2.a
Mohl by jsi mi popsat ja.ky jsi mel pocit, kdyZ jste zjistil, Ze je tva Zena tehoma?
Jara: No mel jsem obrovskou ratiost, ale nevim ze bych to nejak, proste jsem se te.m na dite .
Jakjste tehotenstvi spolu prozivali?
Jara: Byl jsem s zenou na ultrazvuku, ale stejne jsem nepoznal, kde co je. U porodu jsem byl
raJ, ze muzu byt nejak uiitecny. PMl jsem si hlavne atjsou dite a ma zena zdravi, na pohlavi
mi nezalezelo.
2.b
Jakjste chystali vas domov na pffchod dite?
Jara: Pfipravovali jsme jen cast pokoje v loznici.
2. c Jak to u Vas bylo se spoleCnYm hospodafenim, meli jste penize zvIasi' nebo dohromady a kdo s nimi hospodafil?
16
Jara: Meli jsme spolecnou kasu a kaidy sve kapesne. Nekdy byl problem, kdyi bylo tfeba neco koupit, to co bylo nezbytne, bez kotle no topeni se neoo bjt , bez nabytku ano, ale ten se pak koupil taky.
2.d
Zmenil se nejak vas sex.zivot, kdyz tva zena otehotnela ?
Jara: Partnerka mela zdravotni problemy talde doslo k omezeni sexu, pfizpUsobil jsem se.
2.e
Mohl by jsi mi nci,jestii se u Vas v tehotenstvi zmenily volno Casove aktivity ajak?
Jara: Omezil jsme sve zajmy a pftitele a vice se soustfedil no rodinu.
2.fZmenila se tva partnerka, kdyZ otehotnela?
Jara: Partnerka byla citlivejsi, ntiladovejsi, ale stala se vic zodpovednou a ma vetsf cit pro
rodinu.
2.g
Jak zareagovali VaSi nebo partnerovi rodice na to, ze budou prarodici?
Jara: Rodice byli rtidi na vnouce se tesili a pomtihali s koupi vjbavicky.
2.h
Chteli jste neco zmenit ve vaSem domeeku pfed narozenim ditete?
Jara: Nic moe jsme nemenili, dodelal jsem podlahy, no/akoval postjlku ....
3. Partnerske vztahy po narozeni ditete
3.a
Mohl by jsi mi popsat kjakYm zmenam u Vas doslo po narozenim ditete?
Jara: KdyZ se dite norodilo tak by/o no vsechno min casu, ale c/oveku to toUk nevadilo.
3.b
Nastali nejake zmeny v chodu domacnosti po narozeni ditete? (prace v kuchyni, Uklid,
prani,ncikupy ..... )
Jara: Snaiil jsem se no domacnosti vice podilet, de/al jsem co by/o tfeba.
17
3.e
Mohlla by jste mi tici, jestli doslo k nejakYm zmenam v oblasti financi po narozeni ditete?
Jara: Nie se nezmenilo.
3.d
Zmenil se nejak Vas sexwilni Zivot po narozeni ditete? (nezahmuji obdobi SesUnedeli)
Jara: Partnerka po sestinedeli hned mila menstruaci a tea ma spatnou antikoncepei a krvaei,
me
10
nevadi, ale zene ano. Ja se pfizpiJsobim, ja se vic snaZim, aby neeD bylo, iena nema
moe 0 sex zlijem.
3.e Mohl by js; mi rid
0
oblasti volneho casu, co se zmenilo u Vasa u partnerky po narozeni
ditete? Jara: Zena chodl do cviceni a ja hlidtim, jinak se venuje rodine. Je to spatne s hildtinim, mym
rodicum dile moc nedtivame a mantelfini rodice jsou daleko. Ja se venuji srym zajmum, ale snaZim se byt s zenou a ditetem.
3.f
Vnimal jsi nejake zmeny u partnerky co se lYre jeho ehovam, projevii, kdyz se stala matkou?
Jara: Partnerka se pine venuje rodine, je samostatnejsi a zodpovednejsi, hezky se stara 0 dite.
3.g Pomabaji Vam nejak VaSi rodiCelrodi~e partnera s ditetem, s domacnosti, s finaneemi? Jara: Mi rodice pomahaji a chteli by Cendu vidat i casteji, ale partnerka moc nechee, proloie
majlodlisne nOzory na rychovu, majl tendend nam do vjchovy zasahovat. Ale nenl to tak hrozne jak zena rikala .... Vice Cendu hlidajl rodice partnerky.
3. h Zmenilo se u Vas nero voblasti bydleni? Jste se svym bydlenim spokojeni nebo
planujete nejakou zmenu?
Jara: Cheeme vybavit domacnost nabytkem.
18
Celkovi hodnoceni na ztivir: Zena
Mui
1. Pece 0 rodinu
3-4
1
2. Peee 0 domacnost
2
2
3. Penize
3-4
2
4. Sex
2
1
5. Volny cas
4
1
6. Partner
3
2
7. Rodice
1,4
1-,2-3
8. Bydleni
2
2
19
Pirl..2 DotllUlfk
1. Pohlavi
t
M
2. Vek
26
35
3. Vzdelam
SS-odborne, Dis.
Dis. VS-technicke
4. Zamestnani
zdravotni sestra
technik
5. Vira
bez konkrelniho vyzruini
bez vyznani
6. MeVa jste pred soucasnjm vztahem jeste nejakeho jineho partnera? ana
ana
7. a) Jste man.zele? V pnpade, Ze Ano tak jak dlouho jste spolu chodili nez doslo k uzavfeni mamelstvi? V pnpade. ze Ne takjak dlouho trva Vas partnersIcy vztah ?
ano, 4-5 let
ano, 4-5 let
7. b) Je toto mamelstvi vaSe prvni? ano
ana
7. c) Zili jste spoin ve spoleene domacnosti pfed uzavfenim man.zeIstvf? Jak dlouho?
ano, 4-5 let 7. d) Bydlelijste:
ano, 4-5 let a) ve vlastnim byte, rodinnem domku
b) v podnajmu c) u rodicu
2 roley u rodicu,
2 roley ve vlastnim
7. e)V soucasne dobe bydlite:
a) ve vlastnim byte, rodinnem domku b) v podnajmu c) u rodicu (v byteJak velkyl rodinnem domku) d) na vesnicil ve meste
A, ve meste
A, ve meste
8. Bylo prvni tehotenstvi do jednoho rokn po uzavreni mamelstvi? Ne, snatek po 1,5 roce
Ne, snatek po 1,5 roce
9. a) Bylo tehotenstvi nechtene/chtene (planovane/neplanovane)? chtene, plOnovane
chtene, plOnovane
9. b) Bylo tehotenstvi pncinou uzavfeni manZelstvi?
Ne, snatekpo 1,5 narozeni male
Ne, snatekpo 1,5 narozeni male
10. Stan ditete (deti)
2 roley, druM ceMme
2 roley, druhe ceMme 20
Rozhovor - teRa (Verla) 1. Partnerske vztahy pfed tehotenstvfm:
La
Mohla by jsi si vzpomenout na dobu vaSeho chozeni, planovalijste spolu rodinu?
Verka: Jii jsem chtlla ditl uZ v osmnacti letech, ale studovala jsem a od 18 jsem se !ecila no
chorobu jater asi 2 roky. Pak jsem jeste studovala 2 nadstavby a pak jsem pracovala as; rok.
Detijsme chteli mit 2.
1.b
Meli jste pfedstavu
0
spolecne doJ:ruienosti, kdo se bude starat
0
jednotlive oblasti napf.:
0
vafeni, prani, Uklid, n8kupy, umy-v3.ni nadobi, drobne opravy?
Verka:
Na domiicfch pracich jsme se nedomlouvali, to vyplynulo z okolnosti. Ze zacatku
jsem studovala asi 30 km od muZova bydliste, tam jsem mila i priviit. Jezdili jsme spolu no
vandry a s oddilem ana techto akcichjsemjii vaNia a muZ umjval nadobi. Pozdeji, kdyijsme
spolu zacaJi bydlet u manielovjch rodicu, tak nOs otec maniela k nicemu nepustil. Ai kdyi se
jebo rodice odstehovali, tak jsem se naucila vafit. Myslim si, ie domiicnost nenl ryze ienskou
ziileiitostl, ie podilet by se meli oba.
I.e
Jak to bylo u Vas s financemi, kdyzjste spolu chodili?
Verka: Jii jsem studovala a muZ pracoval a ui v te dobe jsme zavedli spolecnj ucet a to
funguje do ted'.
I
1.d
Mohla by jste mi nci neco 0 VaSem sexualnfm Zivote?
Verka:
V sexu si vyhovujeme, vice je aktivni muZo Ja jsem stydlivii, mu} muZ je i vic
dominontni, nevlm moinaje to dQno i velrem,je 0 deset let starsi.... smich.
I.e
Jakjste se sezrulmili ajak Casto jste se spolu v dobe chozeni vidali?
Verka: ... Pot/cali jsme se spolu na country biile na Dubicku, zapomnela jsem si zpevnicek ve
vlaku a muZ ho ve vlaku nasel a dal mi bo .... V prvnim roce chozenl jsme se vidali vlkendech, muZ v te dobe vedl oddil ...... asi 1 rok, pak mel vice pracovnlch povinnost~ 21
0
tak vedeni oddilu pfenechal mladsim.
Jake byly nejcastejsi aktivity v dobe, kdy jste spolu chodili?
Verka: Jezdili jsme spolu na vandry, chodili do kina, na koneerty, pfeviiine jsme meli
spolecne zajmy, ja se pfizpusobila. Naucila jsem se od muie hrat taroky a ted'dle muiorych
slov drti stare duchodce ... smich, ktefi taroky hraji cely iivot.
Mate Vy a Vas partner nejake konicky?
Tak jak jsem ui ffkala, hlavne vandry, koncerty ....... Kdyi jsem bydlela na privatu tak jsem
chodila cviCit.
I.f Co se ti na partnerovi nejvic libilo, proe jsi si ho vybrala? Verka:
Kdyi jsme se potkali byla jsem asi mesic po rozchodu s agresivnim a
nevypocitatel"ym partnerem a muii okolo me se se mnou ehteli akorat tak vyspat. U Skfitka jsem citila oporu a mel intelektualnejsi zajmy nei ti ostatni, cetli jsme si spolu /eniiky a basne. Spolu jsme jezdili na vandry a teprve s nim jsem si zacala uiivat iivota. NemUiu fiet, ie by byl Skfitek vyloiene muj typ, ale libi se mi jeho oci, vlasy,
rna svou vnitfni krasu.
Jaky vlastne partner je?
Verka: Hodnotim ho jako inteligentniho,
ohleduplneho, tolerantniho, starostliveho,
pracoviteho, upfimneho at moc, verneho, citliveho. Muj mui si rad uiiva iivota - dobre jidlo,
piti, je pfileiitostnJ kurak, ma smysl pro humor, je klid"y, pohodory at flegmatik, snilek. Je
urfpany, neumi fiet ne a ke vsemu se musi dokopavat a chvili to frva nei neco udeM, nerozdeluje na chlapy - ienskj. Ma smysl pro rodinu, i kdyi ma i hodne kamaradit, ale jsou to kamaradi spolecni, taue mi to nevadi. Muj mui rad pracuje, potfebtfie tiche mistecko, kde sl udeM svoje a v praci je vic nei bych si ptala. Ale to si nevyberes, bud' mas muie doma a nejsou koruny nebo je porad v praei a je z ceho iit... Rekla bych , ie je hodne rodinne zaloieny, je hodne v kontaktu se svou vlastni rodinou.
l.g Mohla by jsi mi neco tici 0 tve rodine? Verka: U nas doma byly velmi sloiite vztahy. Jsem ze ctyf sourozencu nejstarsi bratr je
let starsi, sestra
0
15 let starsi a druhj bratr
0
0
18
3 a pul roku starsi. Otec je stfedoskolsky
vzdela"y, vidycky mel hlavni slovo, pedant a kfestanskj fanatik. Pozdeji mi to vadilo, hlavne kvUli casu stravenem v kostele, kvUli tomu jsem utekla z domu a bratr zaeal brat drogy. Ale
nebylo to jen kvUli vife, muj otee neumil ohodnotit.\)'n)l, dcery mel rad, vzpominam, ie si se 22
j
-----------------------------
mnou jalro malou hodne hral, ie jsem byla jeho mazlicek, chodili spolu poustet letadla (otoo
zajem). Otec nemil smysl pro rodinu, vsechny problemy fesila mamka, starala se
0
domacnost i 0 diti, otec jen obcas nico spravil, ale spiS byl neprakticJey, nejvice casu vinoval
cirkvi. Kdyi mi bylo 15 let, tak se muj otee zacal venovat politice a odesel do Prahy a pozdeji
se s matlrou rozvedl. A pak jsem bydlela jen s maminlrou, muj bratr se toulal a bral drogy at
do mych dvaceti let. Pak dostal otec mrtvicku a ui se nevratil do prace, mamka si otce vzala
zptitky k sobi, znovu se vzali a mamka se
0
nij starala at do svi smrti. Ted' muj otec iije
v domove a je 00 tom dost spatne, zapominti a je zmatenf.
Jak hodnotili rodiee tviij vztah s partnerem?
Verka: Ma maminka si musela zvyknout na to ie Skfitekje 010 let starsi, ale mila ho rada,
vidila v nem jistotu.
l.h Meli jste nejake pfedstavy 0 spolecnem bydlen:i? Jake? Verka:
tili jsme spolu asi 2 roky s partnerovjmi rodic;, pak se jeho rodice odstehovali 0 3
patra vjs do pitdni vestavby v paneMku a pak jsme spolu fili sami asi rok nei se maM oorodila.
2. Partnerske vztahy behem tehotenstvi
2.a Mohla by jsi mi popsat jake to bylo, kdyz jste zjistila, Ze jsi tehotna? Verka: Kdyi jsem zj;stila, ie jsem tihotnti mela jsem z toho obrovslrou radost, dozvidiia se to
v prado Pracuji jalro zdravotni sestra a z legrace jsem si udilala tehotensJey test. Nejdfive
jsem tomu nechtela an; vifit. 0 dite jsme se snaiili Ifi misice. Skfitlrovi jsme to fekia, kdyi se vratil z prace a byl pfekvapeny a byl moe rad. Spolu jsme vybirali Irocarek a jsme se spolu chysta/i, ale mui nemohl s praee. Chodili jsme spolu
00
00
ultrazvuk
pfedporodni kurzy.
Porodnid jsme si vybirali s kamaradlrou, ktera byla v tu dobu taky tihotna. Protoie jsme pracovala ve zdravotnietvi, tak jsem odesla
00
matefslrou dfive a moje kamaradka taky,
protoie trpila nevolnostmi. Toto obdobi jsme si nddherni spolu uiili, ehodily jsme spolu plavat, cvicit, chodili jsme
00 prochtizky,
to bylo asi nejhezci obdobi prosti nadhera. I nasi
chlapi jsou kamaradi, takie hodne casu jsme trdvili spolu. Oba jsme si pfali chlapecka, ale nebude vadit, kdyi to bude holka. Nalronec si myslim, ie je dobfe, ie mame dceru. muj muije 00
ni hodni zatiieny. Skfitek byl se mnou u porodu, vidila jsem ie budu rodit a ie to pitjde
tak rychle to jsem necekala. meli jsme trochu problem sehoot auto, noSe vybranti porodnice 23
byla as; 20km od mista bydlisti. Prijeli jsme a hned jsme sli na to, za neeelou hodinu byla mata na sviti, muj muZ si prestfihl pupecni snuru. Jsem moe raJa, ze tam se mnou by1.
2.b
Jake to pro vas bylo pfipravovat spoleene bydleni pro vas a pokojicek pro dite?
Verka: Bylo tofajn obajsme se tesi/i, uZjsme byli ve ~'Vem ....
2.c
DokazaIijste se shodnout na tom, co koupit a kdyz ne, kdo mel rozhodujicf slovo?
Verka: Vzdycky jsme se shodli co koupime.
2.d
Zmenil se nejak vas sex.Zivot, kdyZjsi otehotnela?
Verka:
v sexu se nie moe nezminilo, jen male omezeni.
2.e
Mohla by jsi mi fici,jestli se u Vas v tehotenstvi zmenily volno Casove aktivity ajak?
Verka: Tihotenstvijsem si uZila s kamarodkou taki tihotnou a hodni akJivit dilali spolu a se
svjmi muii a bylo to bajecne obdobi. Nijak jsme se neomezili v aktivitaeh. S kamarady jsme se
stjkali dol.
2.f
Zmenil se Vas partner v tomto obdobi a zmenili se mezi Varni vztahy?
Verka: Toto obdobi bylo fajn, nie moe se mezi nam; nezminilo, partner moje lehotenstvi moe
neprozival.
2.g
Jak zareagovali VaAi nebo partnerovi rodiee na to, ze budou prarodici?
Verka: Rodice se na dite tisi/i, v pripadi meho muie to bylo prvni vnouce. Moje maminka se
moe tisila, muj otee byl ui v Ii dobi po mrtviei, laue vnouce si uz moe neuZil. Oboji rodice
nom pfispeU na vjbavicku.
2.h
Jak se u Vas zmenil postoj k VaAemu bydleni, kdyzjste vedeli, Ze budete mit dite?
24
Verka:
v tomlo obdobi jsme si pomalu vybavovali domacnost. II
3.Partnerske vztahy po narozeni wtete:
In!
I
3.a
Mohla by jsi mi popsat kjakym zmenam u Vas doslo po narozenim ditete? Jak jste prozivali
obdobi narozeni a Sestinedeli?
Verka: Prvni ctyfi misice to byly hrozne, malO porOd kricela, trplla na vitry vilbec jsem si
neodpocinula, byla jsem psychicky vyfizena. Stihla jsem si zajit akorat na zachod a
osprchovat se, malou jsem porOd nosila na rukou, mila jsem ruce jalw orangutan ... Tisila
jsem se, at se mid wati z prace,abych si trochu odpocinula. Jak malO brecela pres den, tak
spala pres noc. S malou jsem se porad mazlila a ta si na to tak zvykla, ie si pak nechtila
odvyknout. Problemy s briskem mila malO do ctvrteho misice a pak se to zlepsilo, do te doby
nic nepomahalo. Jedini co pomahalo bylo chozeni ven tam jedini malO spala. Moje maminka
k nam jezdila na vikend.
3.b
Nastali nejake zmeny v ehodu domaenosti po narozeni ditete? (Pr8ce v kuchyni, Uklid, prani,
mikupy.....)
Verka: Mid se musel zapojit, jeden se staral
0
dili a druhj uklizel. Mid chodil na nakupy.
V prvnim rydnu po narozeni mil mid volno, bohldel v te dobi mil toho hodni v prad, tak si
nemohl vzit volna vic. Jeho rodice nam nijak nepomohli.
3.e
Mohl/a by jste mi fici, jestli doslo k nejakym zmenam v oblasti fmanei po narozeni ditete?
Verka: Mili jsme hodni vici nalwupenjch Id dopredu, jedine co jsme kupovali byly pliny.
Nejvitsi zlom prisel, kdyZ mila malO pal roku, to mi prestala chodit materskO z prace a zacala
jsem brat materslwu ze sociallcy, coi je hromO almuina. KdyZ mila malO 3 misice, tak mid
zminil zamislnOn! a tam mil vice peniz, takie se to jaki taki vyrovnalo.
3.d
Zmenil se nejak Vas sexuiilni Zivot po narozeni wtete? (nezahmuji obdobi SestinedeH)
Verka: Ctrnact dnu pred porodem uZ jsme spolu nespa/i pak po sestinedili jsem hned dostala
menstruaci. Ze zacatku to hodni bolelo, protoie mi malO hodni potrhala a byla jsem sita.
Pak se to srovnalo, kdyZ jsme mili delsi pfedehru, tak to byllepsi proiilek nei predporodem.
25
3.e Mohla by jsi mi nci 0 oblasti volneho Casu, co se zm~nilo u tebe au partnera po narozeni ditae? V~rka:
Mitj partner se v ramei moinosti rodine venuje, ale ditleiita je jeho zamestntini, kde
za nej praei nikdo neudelti, je tam dost nepostradatelny. Ale umoifluje mi chodit do cviceni a kdyi mela mala rok tak jsme chodili s maminami si nekam sednout. Rodice partnera malou hlidaIi at v pitl roce, ale at v jsem prestala kojit. To jsme jeIi na Mohelnickj dostavnik. Silvestra jsme strtivili doma s druhou rodinou taky s ditetem. Ai byla malti vetsi po jednom roce jsme jeIi na dovolenou na Slovensko k pfibuznjm do Ztizrive. Maminka pohlidala dite pfes noc 0 priizdnintich a kdyijsme sIi nekam na koncert. Tehan diti nepohlida, spis si s nim jen pohraje. Muiova maminka si sama nefekne a ani sami na navstevu nepfijdou, i kdyi to maji jen Ifi patra, coi mi dost mrzi, protoie malti
rna
sve prarodice rtida. Kdyi jsem
polfebovala uklidit tak mi muiova maminka pomohla malou hlldat. Kamaradi k nOm chodili ze zacatku dost, ale malti poftid brecela tak pak postupne chodit pfestali. Skfitkovi kamaradi se s nim sejdou spis nekde venku. Kdyi mela malti rok tak jsem sla na brigadu znow do zdravotnictvi, jednou za tjden
0
vikendu, po thou letech to bylo odreagovani. Tea jsem znova tehotnti, tak ui na brigadu nechodim. Kdyi muipohlidti malou tak chodime s kamaradkou plavat a na bfisni tance.
3.f
Vnimalla jste n~jake zm~ny u partnera co se tYee jeho chovaru, projeV1\ kdyi se stal otcem?
Verka: Muj mui je vice zatiienj na rodinu, hlavne na rnalou. Vis moe se mi nelibi, ie se
Skfitkem dohodneme jak budeme malou vychovtivat a pak je to jinak.Skfitek Bafe daleko vic
dovoli, ma na vjchovu volnijsi ntizor i ji vic pusti af delti vici sama. Ja se
0
dite vic bojim,
nenecham ji tak samotnou jako mitj mui.
3.g
Pom8haji Vam nejak VaSi rodice/rodiee partnera s ditetem, s domacnosti, s financemi?
Verka: Oboji rodice pfispili zhruba stejni, hodne ntim pomohla moje maminka, do te doby
nei umfela Mam poeit, ie SkfitkUv
otec ntis zamerni nechtiva ve vecech se topit. U
Skfitkovjch rodicu je to prvni vnouce a majiji radio
Maji tendenci Vam zasahovat do vychovy dit~te?
Verka: Rodice moc do vjchovy nezasahuji, jen obcas maminka, mysli si, ie dite je na nektere
veeijdte male a nektere viciji zase dovoli - napfikladji dti do rukou sirky ....
26
3. h
Zm~nilo
se u Vas neco v oblasti bydleni,jste s bydlenim spokojeni?
V~rka:
SpLQcime jeho rodicum byt, ai to splatime, tak to bude fajn. Snad bychom jeste
potfebovali mistnost, jako pracovnu, kde by mui mohl pracovat na pocitafi neruSene i doma,
Rozhovor - mu.f (Pavel) 1. Partnerske vztahy pled tehotenstvim:
La
Mohl by jsi si vzpomenout na dobu vaSeho ehozeni, planovali jste spolu rodinu?
Pavel: Jo., .. , pLQnovali. Chtelijsme mit dve deli.
l.b
M~li
jste pfedstavu
0
spoleene domacnosti, kdo bude co
d~lat
co se
tYee
napfiklad vareni,
prani, Uklidu, rulkupu,umfvant mldobi, drobnyeh oprav?
Pavel: My oba vime, co ten druhj nerad deLQ, me napflklad spina nevadf .... Zehlit, sit a prOt
nebudu, ne ze bych to nezvlOdI, ale nebavi me to. Jinak mi prace doma nevadi...
I.e
Jak to bylo u Vas s fmancemi v tomto obdobi?
Pavel: Od zacatkujsem se 0 penize nestaral.. ..penize me nezajimaji zatim nechybi ...
l.d
Mohl by j si mi ffei neco 0 oblasti VaSl sexuality?
Pavel: Ze sexem zacala zena, chtela si me otestovat ... ze zacatku to byl vikendovfJ vztah, to
jsme spolu vzdycky skoncili v posteli, bylo jedno kdo zafal, vychlizeli jsme si vstfic, bylo to
hodne spontanni. Vic jsem zacinal ja, zena je spi.f konzervativni, spis se podfidi.
I.e
Jake jste m~1 v do~ vaSeho seznamenf a ehozenf konicky a jake vaSe :rena?
Pavel: Mel jsem hodne konifkU od modeltifU, tanec, psal jsem basnifky, vsim jsem prolitnul
na plno, ale to uZ zena nezaiila ... v te dobe ui jsem jen vedl oddil a zena byla prvnf, ktera to
tolerovala a i se zapojovala do chystani hry pro oddily, ktera se hrala kaidj role.
27
Jak Casto jste se spolu v te dobe videli a ktere ~innosti Vas spojovaly - rozdelovaly?
Pavel: Prvni rok chozeni byl mezi Havirovem a Blanskem, pak kdyZ fena studovala v Brne,
tak jsme se videli casleji, ale nejvic 0 vikendeckAfjsme delali co jsme delali, vfdycky to bylo
spolu. :lena se naucila hrat taroky a zacala se mnou jezdil ven.
Meli jste v 16to dobe spoleene pfatele?
Ze zacatku jsme mili kamarady v miste bydliste, casem kamartidi spolecni, ale vice moji kamartidi, fena to mela tefsi :lena chodila pres tjden v Brne cvicit, ale
10 jsme
spolu stejne
nebyli. Ja jsem tolerantni.
1.f
Co se ti na partneree nejvic libilo, pro~ jsi si ji vybral?
Pavel: Setkali jsme se diky jejimu zpivnicku, ktery zapomnela ve vlaku a uZ tenkrat mi srdce
reklo, fe to je ona a udelal jsem pro to vsechno. Partnerka byla uZ v sedmnticti zrala fenskti.
Jill vlastne tva partnerka je? (hezka, inteligentni, ohleduplna, tolerantni, starostliva, pracovita, upfitnna, vema, citliva, skrom.na, zodpovedn3, dobra rnilenka, abstinentka , nekuiaCka, rna srnysl pro humor,je vic zamefena pro rodinu nebo spiSe mimo rodinu) Pavel: Moje partnerka je hezkti. inteligentni, ohleduplnti, tolerantni, starostliva, pracovitti,
uprimnti, verna, citliva, zodpovednti, dobra milenka, abstinentka, kufacka,
rna
smysl pro
humor, je ftirliva, popudliva a nesamostatnti, neumi se prosadit. :lena je zalofenti i pro rodinu i pro pMte1e a zajmy.
1.g Mohl by jsi mi neco Hci 0 tve rodine? Pavel:
Otec je vysokoskoltik - strojar, mamka je ekonomka. Sve rodice bych strucne
charakterizoval takto: Otec kazatel a matka bMzen .... Matka trplla schizofrenii, rodice se hadali a ja jsem nechapal prot, hodne mi pomohl muj mladSi bratr, ktery taki trpel schizofrenii a ktery tak mohl matku Jepe chapal. Vztah k matce jsem si noSel of ve dvaceti. V pate tfide jsem si zacal uvedomoval, ze mamka neni v poradku, otec se slaral
0
vsechno.
Mamka diky sve nemoci ovltidala lidi, ale olec 10 uhral, protoze ma komedianlskou povahu. Nevedel jsem dlouho, co si mam 0 tom vlastne myslet, dtil jsem velkou nejistolu, trochu jsem i kvUli tomu ulikal z domu, vedl oddil a mel plno zajmu .... Meljsem mamku rOd, ale nerozumel jsem ji... Maminka me naucila citu a otec byl chodici kalkulacka.
28
Bnichu jsem mel mladSiho, meli jsme mezi sebou dobrj vztah, i kdyZ jsme byli kaZdj jiny.
Diky bnichovi jsem snadneji mohl pochopit mamku. Smrt bratra mamce pomohla se dostat
s letargie. Ted' uZ delti prace v domacnosti i se stjkii z vnuckou a hlidii ji.
Jak hodnotili rodiee Vas vztah s partnerem?
Pavel: Partnerku poprve ohodnotila babicka a dobfe, ai pozdeji rodice, berou ji oba, i kdyi
mamka si hitf zrykii.
l.h M~li jste n~jake
pfedstavy 0 spolecnem bydleni? Jake?
Pavel: Meli jsme pfedstavu, ja jsem mel zaloiene stavebni spofeni, nacpal me do toho otec,
me vsechno dele trwL.. Chteli jsme si byt koupit, pak ale nahodou se delali pudni nastavby
v ntdem panelOku a rodice tak ziskali byt 2 a 1, tak jsme zitstali v byte ve kterem jsem
vyrltstal.
2. partnerske vztahy behem t~hotenstvi
2.a Mohla by jsi mi popsat jake to bylo, kdyi jste 2jistila, ze budete mit dUe? Jak jste tehotenstvi prozlvali? Pavel: Dite bylo chtene, konecnejsme mohli, melijsme napul zafizeny byt. Obajsem se tesili
a chystali. Nechodil jsem s ienou na prohlidky, chtel jsem jit na ultrazvuk. ale pracovne mi to nevyslo. Chodili jsem spolu na pfedporodni kurzy. SpiSe jsem ale posleytoval technic/ce zazemi. Svjm zpitsobem mi bylo jedno co to bude hlavne afje to zdrave, i kdyZ as; potivedome jsem si pMllduka. Pri porodu jsem byl a bylo to hrozne rychle, pfijeli jsme na posledni chvili pfijeli jsme pred dvanactou a
0
pUl druhe byla malO na svete.iena se pri porodu hodne
potrhala a meia problemy s djchtinim. Jsem rad, ie jsem byl u porodu pfiste chcijit zase.
2. b
Jake to pro vas bylo pfipravovat spoleene bydleni pro vas a pokojieek pro dit~?
Pavel: Spise jsme se chystali prakticky.
2. c
Jak to u Vas bylo se spoleen:9m hospodafenim. meli jste penize zvlast' nebo dohromady a kdo
s nimi hospodafil?
29
Pavel: Meli jsme spolecny ucet, museli jsme hlidat, abychom ho neprofvihli. Nejdfiv jsme
kupovali lednicku pak te1evizi, vidyjsme se dohodli.
2.d
Zmenil se nejak vas sex.Zivot, kdyf tva partnerka otehotnela?
Pavel: Brali jsem ohledy, mel jsem ze zacatku strach, abych neubliiil, i kdyZ jsem to moc
nedtival najevo. :lena ze zacatku trplla nevolnostmi, tak moe nechtela.
2.e
Mohl by jsi mi nci, jestli se u
Vas v tehotenstvi zmenily volno casove aktivity a jak?
Pavel: Vice jsem chodili na prochOzky misto chozeni do hospod. Pozdeji jsme hravali taroky,
ale jen doma. :lena chodila hodne s kamaradkou , ktera byla take tehotnti na plavani a hodne
casu travily spolu. :lena nebyla mimo aktivity, vsechno jsme delali spoJu. Hodne jsme jezdili
na vylety, hrady, prochtizky. Kamarooi nOs spise navstevovali doma
2.f
Zmenila se va§e partnerka v tomto obdobi?
Pavel: V podstate se partnerka nezmenila, ale pfestala koufit aje vic kousava ... ja nerozlisuji
neco noviho vsechno je to iivot.
2.g
Jak zareagovali VaSi nebo partnerovi rodice na to, Ze budou prarodici?
Pavel: Rodice z toho meli radost, ale moc to nedali najevo. Otec je chladnejsi, mamka mela
velkou radost. Rodice pomahaji, maminka ieny je maximalni pomoc (matka ctyf deli). Rodice
z obou stran jsou financni pomoc.
2.h Jak se u Vas zmenil postoj k va§emu bydlenf, kdyzjste vedeli, Ze budete mit dUe? Pavel:
Zadna zmena
3.Partnerske vztahy po narozeni diteie: 3.a Mohl by jsi mi popsat kjakjm zmenam u
Vas doslo po narozenfm dftete? Jak jste proZivali
obdobi narozenf a Sestinedeli?
30
Pavel: Hrozne jsem se bal chytit dile, zena me musela vsechno naucit. Chvili mi trvalo nez jsem zacal fungoval, zacal pln;1 povinnosti. 80% chlapU si mysli, ze pfinesou domu vjplatu a zbytek je na zenske. Chlap se v noci nevyspi a okolo roku
10 vrchol~
pak chlap bud' zapne
anebo jsou od sebe. NetMvam moc najevo city polyktim i radosti i smulek. V sestinedeli mela zena bolesti po sesiti a molti ctyfi mesice rvala, kdyi nespala, lak 10 bylo narocne. Dile je absolutni sobec, chce vsechno, dejte mi nairat a nechle me spat. Ve vztahu s zenou se mi libi ten souzvuk a ze vim i jako chlap ze je lepsi.
3.b
Nastali nejake zmeny v ehodu domacnosti po narozeni dit!te? (prace v kuehyni, Uklid,
prani,ruikupy ..... )
Pavel: Clovek musel zacit fungovat. Ja vim, ze co neudeltim poftidne tak to radSi nedeltim
vllbec. Pomahal jsem s ntikupy. trochu iiklid, stfidali jsme se kdyi jeden Se staral
0
malou
druhj uklizel.
3.e
Mohlla by jste mi tici, jestli doslo k nejakYm zmeruim v oblasti finanei po narozeni ditete?
Pavel: Diteje vir do penez.
3.d
Zmenil se nejak Vas sexualni Zivot po narozeni ditete? (nezahmuji obdobi sestinedeli)
Pavel: V podstate se nic nezmenilo, i kdyi jsem zmenu cekal. Po porodu ma zena k muii jinj
vztah. Po ctyfech mesicich ditete zacala bjt tena vice aktivni. Rekla mi, ze je ted' pro ni sex
lepsi nez pfedporodem. Ale musime davat pozor, kvUli seSiti obcas jf to boli.
3.e Mohl by jsi mi tiei 0 oblasti volneho casu, co se zmenilo u Vas au partnerky po narozeni
ditete?
Pavel: V podstate dfte, prace, rodice dfle obcas pohlidaji, abychom mohli nekam ven. Pfateie
omezili svoje navstevy, ale vzeslo to z jejich strany.
3.f Vnimal jste nejake zmeny u partnera co se tYee jeho ehovlini, projevU, kdyz jste se stala matkou?
31
Pavel: Ano, zmenila se je vice samoslatrui Nejdilleiitejsi je pro ni dite, svfm zpUsobem je 10
tabu, hodne se na dite upnula, svjJm zpUsobem me odstavila na vedlejsi kolej, ale netrvalo to dlouho i jsem se s tim srovnal.
3.g Pom8.hajf Vam nejak VaAi rodiee/rodiee partnera s ditetem, s domacnosti, s financemi? Pavel: Kontakty s rodici jsou, v moji rodine je to prvni vnouce a jsou radi, i kdyi to moc
nedtivaji najevo. Rodice pomahaji, ale jen kdyi si rekneme, sam; nic neiniciuji. Problem je, ie moje mamka nam zasahuje do rychovy docela razantne stejne i mUj otec.
3. h Zmenilo se u Vas neco v oblasti bydleni? Jste se sv,Ym bydlenim spokojeni? Pavel: S bydlenim spokojenost, bude fajn
at ten byt splatime.
32
Celkove hodnoceni na zaver:
MuZ
rena
1
3
2. POCe 0 domacnost 1
2
3. Penize
2
2
4. Sex
1
1
5. Volny i!8S
2
4
6. Partner
1
2
7. Rodice
1
3
8. Bydleni
1
1
1. Pei!e 0 rodinu
33
Phi. 3 Dolaznlk 1. Pohlavi
t
M
2. V~k
22
25
3. VzdelAni
SS-pedagogicke
SS-technicke
4. ZamestnAni
prodavacka
konstrukter
5. Viraano,
nechodi do kostela
ano,nechodi do kostela
6. MeVa jste pied soucasnYm vztahem jesre nejakeho jineho partnera?
ano
ana
7. a) Jste manZele? V pnpade,ze Ano takjak dlouho jste spotu chodili nez do~10 k uzavfeni manielstvi? V pnpad~, ze Ne tak jak dlouho trvii Vas partnersky vztah ?
ne,51et
ne, 5 let
7 . b) Je toto manZelstvi V ~ prvni?
nejsou manieIe
nejsou manieIe
7. c) Zili jste spotu ve spoleene domacnosti pled uzavfenim manielstvi? Jak dlouho?
lrok 7. d) Bydlelijste:
lrok a) ve vlastnim byte, rodinnem domku b) v podniijmu c) urodicu
B
B
7 . e) V soucasne do~ bydlfte:
a) ve vlastnim byte, rodinnem domku b) v podniijmu c) u rodicu (v byteJak veIkYI rodinnem domku) d) na vesnicil ve mest~
A. ve mestl
A, ve meste
8. Bylo prvoi t~hotenstvi do jednoho roku po uzavfenf manZelstvi?
nejsou manieIe
nejsou manieIe
9. a) Bylo tehotenstvi nechtene/chtene (planovane/neplanovane)?
chtene 9. b) Bylo tehotenstvi pncinou uzavfenf manZelstvi?
nejsou maniele
nejsou manieIe
10. Staff prvorozeneho ditete: 2 roky
2 roky
34
Rozhovor - tens (Gobins)
1. Partnerske vztahy pled t!hotenstvim:
l.a Mohla by jsi si vzpomenout na dobu va§eho ehozeni, planovali jste spolu rodinu? Gabina: Zacali jsme spolu chod;t, kdyi m; bylo 16 let. Ze zacatku jsme nic neplanovali, oba jsme studovali. KdyZ jsem dostudovala pajdiik, takjsme spolu zacali bydlet v podnajmu, to ui jsme dite chteli a as; po pill roce spolecneho bydleni jsem otehotneia. Mui by chtel mit Iduka ; holku, ale v podstate je mu to jedno. Ze zacatku mel silacke feci, ze by chtel mit Idabzubovu jedenactku...
I.b
Meli jste pledstavu
0
spoleene domaenosti, kdo se bude starat 0 vafeni, pram, Uklld, nakupy,
umy-vcini nadobi, drobne opravy, atd?
Gabina: UZ v podnajmu jsme zaeali feSit
rilzne neshody,
mui nechaval vsude roinute a ja
jsem vsude pofOd zavirala dvefe .... O prad se delime, ja nerada iehlim. Zacatky bydleni byly
jajn, v podstate moc neshod nebylo. Myslim si, ie bych plno praci zvladla sama, ze bych si
troufla i na ty ryze muiske.
I.e
Jak: to bylo u Vas s financemi v tomto obdobi?
Gabina: Penize jsme diivali dohromady, mui diival na najem ja jsem platila jidlo, fikali jsme
si jak hospodafime, kdyZ si nekdo vzal penize ze spolecneho tak 0 tom druhemu feld. Rilzne
vec; jsme platili spolecne, stfidali jsme se kdo zaplati. Ja jsem vybavila celj byt na splatky,
moji rodice koupili lednicku a partnerovi rodice koupi/i nabytek a pracku.
l.d
Mohl a by jsi mi tici neco 0 oblasti VaSi sexuality?
Gabina: Ze zacatku vztahu jsme se sexu hodne venovali, dii se fict, ze chuf byla s obou stran.
No znas to ze zacatku jsme po sobe vecne sktikali jako veverky ... smich. KdyZ ui jsme spolu
bydleli, tak jsem pracovala, de/ala jsem dvanacti hodinove smeny a tak jsem by/a hodne
unavena, aktivnejsi byl mui.
I.e 35
Jake byly nejeastejsi aktivity v dobe, kdy jste spolu chodili? Gabina: Skoro
way den jsme spolu veeer chodili veneit psa, jezdili jsme spolu na vandry,
oba jsme vedli oddil a jezdili jsme s nim na akce. Nei jsem sla do prace tak jsem jezdila na akce s eervenym kfiiem a hrala volejbal. Mui se venoval hIavne oddilu, coi mi v obdobi naaeho chozeni nevadilo. Meli jsme pratele spoleene i
way
zvMSf. Mela jsem jinou
predstavu 0 pratelstvi a co se bude delat na vandrech, neijen chlastat.Pozdeji dik kamaradce se muj mui skamaradil sjejim partnerem a takjsmejezdili ina akce, kde byli moji kamaradi. Mui studoval vysokou, spis ale kvUli rodieum, ja jsem mu dtivala prostor.
l.f Co se ti na partnerovi nejvic libilo, proe jsi si ho vybrala? GAbina: Celkem jsme si spolu rozumeli, meli jsem spoleene zajmy, dalo se snim pokecat, byl
celkem v pohode. Libilo se mi na nem, ie studuje vysokou skolu, ale hlavne jak se choval k deckDm a ie mel vidycky v zOsobe nejakou hru. Mui je hezkj, inteligentni, tea je vice tolerantni, protoie poznal, ie nic nenijiste, pracovilj, dflsledny, ale stve me, ie mui obeas lie, ale je verrrj, myslim, ie je i citlivj, ale nektere veci nedtiva moe najevo. Je skromrrj co do obleeeni, nepotfebuje ho k iivotu, zodpovedny, ale aZ ted',
rna smysl pro humor, ale ne pro
ten mu.; kousavj a ironickj, iarlivj, popudlivj, ale jen nekdy, vztahovaCrrj, dfive byl nesamostatrrj, ted'je to leps£, je snilek
I l.g Mohla by jsi mi neco fici
0
sve rodine?
Gabina: Oba rodiee jsou vyueeni, mamka si udelal maturitu, otec byl hlavou rodiny, mel
autoritu a byl agresivni Mamka se starala
0
domacnost ; 0 nOs, delala s nami vsechno Otec
pil, ale prestal a ted'i dokonce neco uvafi. KdyZ mamka jezdila do skoly tak se staral. Otec iil sam nei se oienil a umel se
0
sebe postorat, ale kdyZ si vzal mamku, tak ui to neuznal za
vhodne neco delat. tena ma mladSi sestru a starii nevlastni sourozence - bratry. Jako rod;na jsme spolu moe n;kam nejezdili, akorat k babicce. Otec si s nam; moe nehral jen kdyi jsme byl; ma1f, ale ted'je povolnej dida. Jak hodnotili rodi6e vztah s partnerem?
Gabina: Otec se ze zaeatku nedokOzal smirit,ie ui nejsem jeho maM holc;Cka a partnera
nesntiSel, ale ted' ui ho bere. Maminka rna partnera rtida.
1. h 36
Meli jste nejake pfedstavy 0 spolecnem bydleni? Jake? Gabina:
Sli jsme spolu bydlet do podruijmu, ja jsem ho sehnola. Mui ma zaloiene staveb!ro.
2. partnerske vztahy behem tehotenstvi:
2.a
Mohla by jsi mi popsat jake to bylo, kdyf jsi zjistila, Ze jsi tehotmi?
Gabina: Mela jsem vel!rou radost, ale felda jsem to muii at za dva dny tak, ie mu dola male
boticky a v nich tehotenskj test. Ze zacatku jsme se hodne hOda/i, proloie jsem byla zmenou
hormonu cillivejsi. Vybavic1cu jsem dostala a !rocar jsem kupovala sama, protoie jsme ho jeli
kupovat do Polska se zruimjJmi a mui ui by se nevlezl do auta. S partnerem jsme byli spolu no
ultrazvuku a vybfrali spolu porodnici. Mui chtel nejdfiv Iduka a pak holcicku. Porod nestihl,
pfijel pozde, odrodi/ placentu. Pfala jsem si mit muie u porodu, ale byla jsem stejne po
injekci oblbla a nebylo mi dobfe.
2. b
Udelalijste v te dobe nejake zmeny v byte?
GAbina: Pfipravovali jsme se, malovalo se as uklidem pomohla maminka.
2.c
Jak to u Vas bylo se spoleentm hospodafenim, meli jste penize zvlast' nebo dohromady?
Gabina: Pofad jsme meli spolecnou kasu, ja jsem byla u kasy vic, proloie jsem diwala vic
penez i vice jsem spofila.
2.d
Zmenil se nejak vas sex.zivot, kdyf si otehotnela ?
Gabina: Ze zacatku tehotenstvi (prvni ctyfi mesice) jsem sex wbec nemohla vadito mi to
psychicky. Pak to bylo no chvili lepsi a no !rond tehotenstvi jsem se zaeala pfedCasne otvirat
takie jsme spolu spat nemohli. Pro muie jsem byla v tehotenstvi vice pfitat/iwl, libilo se mu
moje bfis!ro, pofOd me po nem hladil, 10 jsme si opravdu uiili.
2.e
Mohla by jsi mi tici, jestli se u Vas v tehotenstvi zmenily voino Casove aktivity a jak?
Gabina:
Prvni tehotenstvi bylo paradni, kdyi ui jsem nechodita do prace tak jsem si to
opravdu uiila, dopoledne jsem spala a pak jsem chodila s kamaradkou plavat a cvicit. Byly
37
jsme spolu porod, dokonee vic nei ze svjmi muii, ktefi byli v te dobe hodne v praei. I pak ehodili spolu jako dve dvojiee, nekam si sednout nebo jsme jeli no vjlet e; vandr. Proto mi nevadilo, ie muj mui krome praee je take no klubovne a ie se venuje oddilu.
2.f
Zmenil se Vas partner v tomto obdobi?
GAbina: Nevim jestli jsem se zmenUa ja nebo partner .... asi pod vlivem zmeny hormonu mi ze
zaeatku vadilo uplne vseehno, take jsem trpela rannimi nevolnostmi. Dost jsme se hlidaU, mela jsem alergii z toho, ie me mui wbee neposlouehli, nedokazala jsem no nem nojit nie dobreho, ziskala jsem k nemu telesnj odpor. Ze zaeatku tehotenstvi jsme se zasnoubili a planovali jsme, ie se vezmeme po norozeni ditete.
2.g
Jak zareagovali VaAi nebo partnerovi rodice na to, fe budou prarodiCi?
GAbina: Ze zaeatku neby/i moe nadSeni partnerovi rodiee, ale po norozeni neehteli dite dilt
s ruky. Muj otee byl nadSenj, hlavne kdyi zjistil, ie to bude kluk Moje maminka si myslela, ie je to brzo, ale oba se tesili. V obou rodinlieh to bylo prvni vnouee. Maminka mi dala na koear a partnerovi rodiee taky prisplli a pfispivaji porlid
2.h
Jak se u Vas zmenil postoj k VaSeffiU bydleni, kdyfjste vedeli,:Ze budete mit dite?
GAbina: Kdyi jsem zjistila, ie jsem tehotnli zailidala jsem si 0 mestskj byt, bylo mi jasne, ie
plaeeni podnlijmu by jsme neutahli.
3.Partnerske vztahy po narozeni ditete: 3.a Mohla by jsi mi popsat kjakjm zrnenam u Vas doslo po narozenim ditete? Jakjste profivali obdobi narozeni a Sestinedeli? GAbina: Uplne se mi zmenil rytmus iivota, vse se toeilo kolem maleho ... pres den jsme byli
hodne v pfirode, pak veeer kouplini a v osm hodin jsem ho ukladala ke spani... Ze zaeatku v sestinedeli, mi hodne pomohl partner a maminka. Hodne jsem se ji ptala no radu.
3.b
38
Nastali nejake 2'Jl1eny v chodu domacnosti po narozeni ditete? (prace v kuchyni, Uklid, prani,mikupy.....) GAbina: V sestinedeJi partner chvili pomahal, vzal si ctyfi dny volna, pak kdyZ videl, ie to
zvlOdam, tak to nechal na me, dite bylo v te dobe hodne. Jinak mel partner hodne prace a ani ve srych zajmech se moc neomezoval.
3.c
Mohla by jsi mi lici, jestli doslo k neja.Icym 2'Jl1enam v oblasti fmanci po narozeni ditete?
GAbina: Po piJ.I roce, kdyZ mi pfestaly chodit penize ze zamestnani, tak nastal zlom. Pak se to
srovnalo, protoie clovek se musi naucit hospodafit. Jen jsem s; ui dlouho nekoupila nic hezkeho na sebe a kdyZ nakupuji tak se musim rozhodovat mezi tim, jestli ma!emu koupim jogobelu za 6kC, ktera mu moe nechutna nebo mlecnou rjZi za 12 IcC, kterou ma rad....Mui byl dost nezodpovednj, mel klidne dluh na klubovne. Ted' nam vzrostly rydaje. protoie mame auto, ale zase muzeme jet dOl na rylet ....
3.d Zmenil se nejak Vas sexuaIni Zivot po narozeni ditete? (nezahmuji obdobi SestinedeH) Gabina: Po sestinedeli jsem hned dostala menstruaci. Pak jsme spolu moc nespali, protoie
jsme se hodne hadali aja se nedokfiZu v nod milovat, kdyZ se pfes den hOdOm ... Ziskalajsem k sexu odpor. Po pill roce maleho jsme spolu spali hodne malo, vystupftovalo se to asi v roee kdyZ jsme spolu nespali wbec a pak jsme se as; na If; mesice rozefli. Kdybych nebyla
nemocna, tak ui by jsme se nedali zptitky dohromady. Ted' spolu jen bydlime a jsme kvii.li ma!emu, ale nespime spolu, uvidim, jak nam to bude spolu fungovat.
3.e
Mohla by jsi mi lici 0 oblasti volneho Casu, co se 2'Jl1enilo u tebe/partnera po narozeni ditete?
Oabina: Mui mel hodne prace a sve zajmy, ktere omezil aZ po nafem Ifimesicnim odloueeni,
protoie poznal , ie me nema tak jistou. Chodila jsem s kamarookou vecer cvic;t a as; v roce maieho jsme si spolu chodili sednout a to partner maleho hlidal. KdyZ jsme s; chteli spolu vyjit ven tak nebyl problem partnerovi rod;ce pohlidali. Jeho maminka si vzala volno z prace , kdyZ jsem polfebovala, kdyZ jsem byla v nemocnici. Pfate!e k nam chodili dokud jsme jeste
bydleli na podntijmu, kdyZ jsem se pfestehovali do mestskeho bytu. tak nOvstevy pfestaly, protoie je tam hrozne malo mista. Chodi Ire mnijen jedna kamarad/ca, ale ja jsem vetsinou u ni, takie je to fajn. Mui se ze zacatku moe neomezoval ve srych zajmech, ted' ui je to lepsi 39
vice se venuje rodine, po te co jsme se znovu dali dohromady. No, viS chlap je svobodny cely zivot, rozdil mezi muii a zenami je takovj, ze mui se vice odwiZi, vnitfni svoboda zene chybi, kdyZ nekde zena pije tak vzdycky mysli na to , ze ma doma dile, chlapovi je to jedno. tena je
matkou po cely zivot .... Aneb jak by felda ma maminka: " Ja bych tak rada trpela, kdybych H
vedela za co ... jako dicko ....
H
nebo "Pokud se v pfistim zivote nenarodimjako chlap, tak se zesebevraidim
H
3.f
Vnfmala jsi nejake zmeny u partnera co se tyee jeho chovam. proje~ kdyz se stal otcem?
Gabina: Muz neumel moe dtivat najevo sve dty, aZ kdyZ se dite zacalo hjbat a projevovat tak
si ho zacal vice vsimat. Asi v roce a pul dltete byly nejvetsi problemy - spatna komunikaee, mui byl hodne v prado Mrzelo me, ze s nim nemUiu sdilet prvni kritcky maleho, aZ pozdeji jsem si uvedomila i svou vlaslni chybu, ze ehlap to tak nevidi ty drobnosti, ktere mi pfipadaji dulezite. Chlap potfebuje odezvu. Ja jsem tolerantnejsi, uvedomila jsem si i svou vlastni chybu, ze nedolaizala videt u muie ztidnou snahu, kdyZ je clovek vytoceny tak pak ui nic nevnima. U chlapu je to tak, ze musi byt pupkem sveta, ale po narozeni ditete se to meni. Mui mi to vycital, ale ted' ui je tolerantnejsi. Bylo to slozite dite v zacalo v osmi mesieich chodit, ale pofad se me chtelo drzet. Ted' kdyZ znovu byd/ime spolu tak je mui zodpovednejsi. Kdyz jsem byla v nemoenici, tak vseehno v byte uk/idil sam dokonce se byl zeptat i sousedky na radu, aby se podivala svjm zenskjm okem. KdyZ se zakousne do prace, tak je pracant. tene vadi, ze mui hodne utraci. A ze se nezastane ji pfed svjmi rodici, tfeba kdyz dite ritzne natahuji a uCi ho tfeba s1crtat sirkami . Jeho rodice nejsou tak citlivi.
3.g Pom8haji V8m nejak VaSi rodiee/rodiee partnera s ditetem, s domacnosti, s financemi? Gabina: Partnerovi rodice nam dtivaji zeleninu ze zahradky a obcas nOs pozvou na obed
nebo nam penize pujci. Partnerova maminka chce dite casto, je aZ otravna, ale ja jim ho nechd moc dtivat, protoze ho ucl veci, ktere ho pak ona musi odnaucovat. Dost me stvala partnerova maminka, ale ted' ui se nad to pfenesla. Mrzi me, ze moje maminka sama nepfijde s tim, ze by maleho pohlidala, spise ja musim jit za ni, ale libi se mi mamincin styl vjehovy.
3. h 4. Zmenilo se u Vas neco v oblasti bydlenf? Jste se svYro bydlenfm spokojeni?
40
Gabina: S bydlenim nejsme spokojeni je to straSne malic/ce, ale nemame jak spltieet jine
bydleni. Je fakt, ie nejvetsi problemy zaealy ai kdyi jsme se pfestehovali do mests/ceho bytu ktery je hrozne malinJeY.
Roz/lol'Or - mill. (pm) 1. Partnerske vztahy pled tehotenstvim:
l.a Mohl by jsi si vzpomenout na dobu vaSeho chozenf, planovali jste spolu rodinu? Petr: No ui jsme spolu 5 let. Pltinovali jsme, iena ehtela 2 deti a me to bylo jedno. Nejdfiv
jsem ehtel dostudovat Vs, ale dopadlo to jinak. V podstate jsme
0
diteti zaeali uvaiovat, kdyi
jsem se pfestehovali na podntijem.
l.b
Meli jste pfedstavu
0
spol~ne
domaenosti, kdo se bude starat
0
vafenf, pram, Uklid,
narupy,umjvam nooobi, drobne opravy, atd?
Petr: pltinovali jsme, ie spolu budeme delat domtici praee, ale me se neehtelo delat nie, ... no
vystival jsem, umyl ntidobi, z donuceni povesil prtidlo ... praeka je zenskti zaleiitost ... , ja jsem spES obkeetival, proe neeo delat nebudu ... htidali jsme se kvUli zvykUm, ie jsem nezaviral dvefe ....
I.e Jak to bylo u Vas s financemi v tomto obdobf? Petr: no ze zacatku jsem platil ja, ehodil jsem na brigtidy, ale spis to bylo tak pul na pul. Pak
kdyi zacala partnerka ehodit do prace, tak mela vice penez ona dokud jsem nepfestal studovat.
Ld
Mohl by jsi mi fici neco 0 oblasti VaSi sexuality?
Petr: Ze zaeatku ntim to v sexu /dapalo, ale vic aktivnijsem byl ja.
I.e Jake byly nejcastejsi aktivity v dobe, kdy jste spolu chodili?
Petr: Spoleene jsme vencili partneeina psa, byla to zasterka, abych se mohli vecer schtizet.
Spoleene zajmy jeideni na vandry, vedeni oddilu, tabor. Ale meli jsme jine pfatele, neehtel
jsem se ze zacatku stfetavat s kamarady partnerky, aZ me jednou vzala na oheli Casto
41
doehazelo Ire stfetavtJni nazorU, zena mi lreeala do cinnosti delanyeh no tabofe, byla v opozici. U nas byly dohady u malickosti, ale kdyz byla situaee vazna, tak jsem tahli za jeden
provaz. Zene se moe nelibilo, ze ehodim s ktimosi do hospody a ze ji neberu s sebou a ze hodne casu travim s oddi/em a taky, ze jsem casto nepfisel no sehilzku, kdyZ jsem se domluvili. Dna ehodila do cerveneho kfize, no to jsem zase zarlil jil, ale neehal jsem ji.
l.f
Co se ti na partneree nejvie libilo, proe jsi si ji vybral?
Petr: PfitaZlivost, proste se mi libila ........... taky... dalo se s ni
0
eemkoli mluvit, i.e je
intelektualni, mel jsem si sni co fiet, meli jsme spoleene zajmy, libilo se mi na ni, i.e se snail
lidem pomAhat. Vadilo mi, i.e nekiere veei nedomyslela, i.e delala veci, ktere nemaji eenu.
l.g
Mohl by jsi mi neco fiei
0
sve rodine?
Petr: No doma to byla tak troehu ltalie, myslim si ze mui si hleda zenu podIe matky. Matka
SS, nevefiei, otee byl hlavou rodiny. hodne dominantni, ale matee se to nelibilo, ale naSli kompromis. Otee ehodil rad za kamosama do hospody, praci spise ukoloval, zafizoval a organizoval, s tatou jezdili po ryleteeh, a kvUli zdravi no hory, hraval si s nami,cim jsme byli starsi lepil s nami modely a staver stavebniee, ale nemel moe trpilivost a vetsinou se mu neehtelo.Doma to bylo nodtlvtini, Mdtlni, pfikazy a zakazy, tak jsem se snaiil ehodit do rilznYeh zajmovYeh cinnosti judo, stolni tenis, abyeh z toho unikl, hledal jsem si nahradni rodinu v oddile. Mamka se starala
0
domaenost, kdyZ otee zehlil byl to prilser, tak radS;
uklizel, spise neeo doma opravil.S mladSim braehou jsme si moe nerozumeli rozumet jsem si zacali at po puberte, kdyt jsem se odstehoval, utvofili jsem koalie; proti naSim. Jak hodnotili rodice Vas vztah s partnerem?
Petr: Partnerku hodnotili moji rodice dobfe, v pohodi, moje maminka si
rna s moji partnerkou
co fici.
l.h
Meli jste nejake pfedstavy 0 spolecnem bydleni? Jake?
Petr: Ano, zili jsme v podnajmu, uvaZoval jsem , ze byeh spravil u babicky podkrovi, ale
z toho pak seslo, protoze tam zacal bydlet strje. 2. partnerske vztahy behem tehotenstvi: 42
2. a Mohl by jsi mi popsat jake to bylo, kdyi jsi zjistil, Ze je partnerka tehotna? Petr: Pfiili jsme si !duka. Ale byl jsem v te dobe moe mladj, pinY pJanu, zaskocilo me to, mil
jsem strach.poftid jsem se vyptaval jak jije, hladil ji a teAil jsem se, byl jsem starostlivy, mil jsem obavy i proto ze zene nebylo dobfe. Chodili jsem spolu na prohlidky, k porodu jsem chtel jit, ale nestihl jsem
10,
pfijel jsem pozdi. Ale chci jit k dolAimu porodu. Zena si me chtela vzit
aZ po narozeni dilete.
2. b Meli jste v te dobe spoleenou domacnost? Piipravovali jste nejak spoleene bydleni pro
vas a pokoji~ek pro dUe? Petr: Ano ehystali jsme vybavicku, postjlku.Kdyz byla partnerka lehotnQ, tak jsem vytiral,
vysaval, pomahal jsem vic, ale slejne jsem to obkecaval.
3.e
Jak to u Vas bylo se spoleenjrn hospodafenim ?
Petr: Zena chodila do prace prvni 3 mesice, pak Ala na matefskou. Zena umi Iepe zacJuizet s
penezi, vetsinu veci do domacnosti pofidila ona na spJatky no neco jsme meli od rodicu.
2.d
Zmenil se nejak vas sex.zivot, kdyi partnerka otehotnela ?
Petr: KdyZ zena otehotnela bjvalo ji spatne a na sex nemela chut' a ja jsem nerozumel slovu
ne, snaiil jsem se sex vyprovokovat. Sexu bylo opravdu malo, jen prvni dva mesice. Bylo
10
tizke, partnerka byla s bfiskem moe pfitazliva.
2.e
Mohl by jsi mi tid, jestli se u Vas v tehotenstvi zmenily volno casove aktivity a jak?
Petr:
Nevedel jsem jak se k tomu mam stavet, jak se mam choval. ale chlil jsem mit
s partnerkou dite, mel jsem problemy s rodicema, nefikal jsem jim celou pravdu, nedokQzal jsem to, nechtel jsem vyvolavat konflikty, slaval jsem se tajniJstkafem. U zeny se mi libi , ze vim na cem jsem, ale ja mam problem domluvim se na neco a pak na to zapomenu, anebo nemldu odejit s prace, protoze je tfeba neco udelat, neumim fict ne a tak jsem v praci zustaval zbytecne dele. Dnes ui mam takovou pozici, ze si mldu dovolit odejit. Travil jsem hodne casu v praci a jeSti studium, zena mi to umoinila, ale ja jsem vsechno fesil na posledni chvili a nestihal jsem to proto, mel jsem na spoustu veci dost casu, to vAechno me stalo vztah 43
se lenou. Castjmi stfety by/a i oddflova Cinnost, sice jsem byl se zenou dele, ale by/o to tak pul napul.
2.f
Zm~nila se
tva partnerka v tomto obdobi? Jak partnerka pro~vala t~hotenstvi ?
Petr: Ano zena se zmenila, dozrma.
2.g Jak zareagovali Va§i nebo partnerovi rodiee na to, fe budou prarodici?
Petr: Rodice byli v soku, aJe cekaU ze to nlkdy prijde. Na prvni vnouce se tlsm a slibili
pomoc.
2.h
Jak: se u Vas zm~l postoj k Va§emu bydleni, kdyzjste ved~li, ze budete mit dit~? Petr:
S bydlenim byly problemy, kvUli penezum sli do mestskeho bytu, ktery je hrozne
malinkj, dosttivali z toho ponorku, neby/o se kam schovat, nemohli si tam vUbec zvyknout. 3.Partnerske vztahy po narozeni di~te: 3.a Jak jste pro~va1i obdobi narozeni a Sestined~li Petr: KdyZ se maly narodil byl jsem hroznl stastny, byl jsem hrozne rOd, bylto takovj maly
ubreceny uzlicek.
3.b
Nastali n~jake zm~ny v chodu domacnosti po narozeni dit~te? (prace v kuchyni, Uldid,
prani,nakupy.....)
Petr:
Chodil jsem nakupovat a vice jsem se snaiiJ pomlihat. V te dobe jsem byJ hodne
pracovne zaneprazdnen, byla to dost [talie s uldizenim, pomlihal moje matka. No utiral jsem maJemu i zadek. ale natahoval jsem u toho, nevldll jsem jak ho mlim chytit. Ted' je pro me maly vic atraktivni, kdyi uZ sam chodi.Moje zena si vynutila, ze kdyZ ona vaff tak ja umyju ntidobi. Obcas vaffm, vetsinou nejake maso.
3.c
Mohl by jsi mi tici, jestli do§lo k n~jakYm zm~ v oblasti fmanci po narozeni direte?
44
_.-
'"-'-'-
Petr: Bylo to dost spatne s jinancemi od pill roku ditete, kdy prestala dostavat materskou
z prace. Nabytek jsme dostali od babicek vetsinu vecf na spratky, kasu j.tem meli spolecnou a drielaji zena. :lena obstaravajidlo ja platim najem, vztijemne si ,ikame 0 vjdajick
3.d Zmenil se nejak Vas sexuAlni zivot po narozeni ditete? (nezahmuji obdobi ~stinedeli) Petr: No to byla fakl krize, odpoCftaval jsem minuty do konce sestinedeli...fakl tragedie.No a
pak byly problemy, ze jsem pracoval a jeste delal skolu, tak jsem se uzavfel nefugovala mezi nami komunikace a partnerka se moou spat nechtela. Kdybych vedel co rodicovstvi obntiSi asi bych do toho nesel. Ale clovek neni nikdy pfipraveny, byl jsem moc mladj.
3.e
Mohl by jsi mi fici 0 oblasti volneho Casu, co se zmenilo u V8s/partnerky po narozeni ditete?
Petr: Rodice nOm maleho pohlidali, tak jsem mlli moznost jit spolu ven. ale chodili jsem
malo. Zena mela i nejaJce zdravotni problemy, no ale diky nim jsem se dali dohromady, zili jsem 3mes, kaZdj sam. Ted'lena chodf na plawini, a casto je se svoji kamaradkou . klera
rna
taky dite.Pratele k nam chodi , ale miii , protoze je u nils doma malo mista a moe se nils tam nevejde. Ted'se vice venuji rodine, i po tech problemech co jsme spolu meli.
3.f Vnimal jsi nejake zmeny u partnerky co se tYee jejiho chov8ni,
proje~
kdyz
se stala
matkou? Petr: :lena se zmenila po porodu dozrala okamzite, ale rna strach ze to nezvladne, ... ....
nevyspani. ..........nervozita.
3.g
Pomahaji Vam nejak VaSi rodiCelrodice partnera s ditetem, s domacnosti, s financemi?
Petr: Vnouce je to v obou rodinach prvni a rodice jsou nadSenf a pornahaji.
3.h
ZmenHo se u Vas neco v oblasti bydleni? Mate dostateene velky prostor pro bydleni?
Petr: No byt je to hrozne maly, chteli by jsem do neceho vetsiho, ten maly prostor k ziti je
hrozny, i proto jsem as; utikal.
45
Celkove hodnoceni na z4ver: Zena
Mui
2(3)
1
3
2
3. Penize
3(4)
3
4. Sex
5
4
5. Volny cas
2(3)
2
6. Partner
3
2
7. Rodiee
3
2
8. Bydleni
4
5
1. Pece 0 rodinu 2.
Pece 0 domacnost
46
Puc.. " DotlJznik 1. Pohlavi
t
M
2. Vek
26
28
3. Vzdel3ni
lYUcena kuchaflea
SS
4. Zamestrulni
kuchaflea
fOdovY zamestnanec
5. Vira
vefici leatolik
vefici leatoUk
6. Mellajste pied soucasnYm vztahemjeste nejakeho jineho partnera? ne
ano
7, a) Jste manZele? V pfipade,Ze Ano tak jak dlouho jste spolu chodili nei doslo k uzavfeni manZelstvi? V pfipade, Ze Ne takjak dlouho trva Vas partnerskyvztah ?
ano, 4 roky
Ano, 4 roky 7 . b) Je toto manZelstvi VaSe prvni?
ana
ana
7, c) Zili jste spolu ve spoleene domacnosti pied uzavfenim manZelstvi? Jak dlouho?
ana 3-4 roky
7. d) Bydleli jste:
ana 3-4 roky a) ve vlastnim byte, rodinnem domku b) v podnajmu
c) u rodici'!
urodicu 7. e)V soucasne dobe bydlite:
u partnerciny maminky a) ve vlastnim byte, rodinnem domku b) v podnajmu c) u rodicu (v bytejak velkYl rodinnem domku) d) na vesnicil ve meste
A
A
8. Bylo prvni tehotenstvi do jednoho roku po uzavfeni manZelstvi?
ana
ana
9. a) Bylo rehotenstvi nechtene!chrene (planovane/neplanovane)?
chtene, nepltinovane
chtene, neplimovane
9. b) Bylo tehotenstvi pficinou uzavfeni man:lelstvi?
Ne
ne
10, Stafi dUete (deti)
2 roky
2 roky 47
Rozhovor - tena (Alena)
1. Partnerske vztahy pied tehotenstvim:
La
Mohia by jsi si vzpomenout na dobu va§eho chozeni, planovali jste spolu rodinu?
Alena: Ano pldnovali sme rodinu, ja som ehcela maf dve deti a moj mantel si prial maf
futbalovU jedentistku ... (Smieeh) Ako prve sme ehceli mat dievca a potom ehlapca a deti sme
eheeli mat dva rolcy po svadbe.
1.b
Meli jste pfedstavu
0 spol~ne
domacnosti, kdo se bude starat nape.
0
vateni, prani, Uklid,
ruikupy,umy-vam nadobi, drobne opravy?
Alena: Zili sme spolu ui pred svadbou, partner umjiva kUpefftu a rystiva -to je jeho,
0
domaee
praee sme sa delili asi pol no pol a myslim si, ze zapojit sa do domacieh prae maju obidvaja
partnery.
I.e
Jak to bylo u
Vas s financemi v tomto obdobt?
Alena: Ja som este studovala ked' sme spolu zacali ehodif. ale spolocne akcie sme platili
nopoly a peniaze sme dtivali no jednu hromadu.
I.d Mohla by jsi mi lici neco 0 oblasti vaSt sexuality, bylajsi spiSc aktivni ci pasivni?
Alena: Myslim si, Ie nikto nieje dominantny, je to tak no polovicu, v sexu si rozumieme.
I.e Jake byly nejcastejsi aktivity v dobe, kdy jste spolu chodili?
Alena: Chodili sme do kina, tancovaf. jazdili sme no bicyk/och. Partner si isiel obcas
s kamaratmi posediet a popit: Priatefov som moe nemala, viae ich mti partner, ale boli sme
casto spolu. Partner sa zaujima 0 poc{tace, som schopna to tolerovat: ale nesmie to staf moe
peflazi.
l.r Co se Ti na partnerovi nejvic libilo, proe jsi si ho vybrala?
48
Alena: Paeilo sa mi ako bol partner ku mne pozorny. Je zodpovedny, dobry milenee, obeas Sl vypije, nefajeiar, ma zmysel pre humor, myslim si, ze je ziarlivj, ale nedtiva to najavo. Partner je zalozeny viae pre rodinu, ale praeou stravi dosf easu - pocitaee.
1.g Mohla by jsi mi nero tici 0 Tve rodin~?
Alena: No otea som moe nepoznala, naSi sa rozviedli, ked' som mala rok, otee pil, na otea
nemam moe vzpomienok, slcOr horsie, bola som raz unho a on se opi/ a neehal ma na stanici.
Som z osmieh surodeneov najmladSia -maznaeik, mama s; s nam; moe nehrala, asi na to
nemala cas, zivila rodinu, ale hrala som si so surodencami a bolo to fajn, vyehtidzame spolu
dobre.
Jak hodnotili rodiee partnera?
Alena: Mame se m6j partner paci/, ehvalila ho ako je praeovitj, bjvame dodnes spolu.
1. h M~li jste n~jake pfedstavy 0 spoleenem bydleni? Jake?
Alena: Ano zili sme spolu od tej doby co sa partner vrotil z vojny, po rokoch ehodenia.
2. partnerske vztahy Mhem t~hotenstvi: 2. a Mohla by jsi mi popsat jake to bylo, kdyi jsi zjistila, ie jsi tehotna? Jak jste ~hotenstvi
spolu proiivali?
Alena: Otehotnela som dva mesiace po svadbe, eheeli sme siee lIZ dva roky po svadbe, ale
nevadi to. Priali sme si obidvaja dievcatko, ale nedoTcazali sme sa zhodnuf na mene. Nakoniee
je to ehlapee. Partner mal obrovskU radost', ehodil so mnou k lekarovi a bol so mnou na sono
a eheel isf aj k ptJrodu s kamerou, ale vd'aka blbemu nemoenicnemu nariadeniu tam nemohol,
ale ehee lst' k d'alSiemu p6rodu. Vlastne na to prisiel on, ze som tehoma, on vie kedy mom mat'
menstruaciu, tak sa ma spytal, ci ut som ju nahodou nemala dostat: a potom ame isli kUpit'
test a tak sme to zistili spolu. Obdobie mojho tehotenstva sme si fakt utili, manielovi som sa
paeiZa, hladil ma po bruSku a dokonea eital maJemu rozpravky a rozpraval sa s nim.
3.b
Meli jste v te doM spoleenou domacnost?
Alena: Aoo zili sme spolu.
3.e 49
Jak to u Vas bylo se spol~nYm hospodafenim, m~li jste penize zvlast' nebo dohromady? Alena: Mali sme peniaze dohromady
2.d Zm~nil
se n~jak vas sex.tivot, kdyz jsi o~hotnela ?
Alena: Nie, v sexe to zostalo stejne.
2.e Mohla by jsi mi lici, jestli se u Vas v tehotenstvi zm~nily volno Casove aktivity a jak? Alena: Ani moe nie, boli sme hodne spolu, skOr sme boli doma.
2.f
Zm~nil
se tvUj partner v tomto obdobi? Jak by jste hodnotil toto obdobi?
Alena: Toto obdobie bolo moe fajn, partner bol ku mne citlivejsi, dovolil mi uplne vsetko.
2.g
Jak zareagovali Vdi nebo partnerovi rodiee na to, Ze budou prarodi~i?
Alena: Moja mamka tomu nechcela stale uverit', dokiaf sme neprinesli tehotenskU kniiku.
Ale bola moe sfastna. Mamka mi pomahala kupovaf vjbavicku, sfubila pomacf.
2.h Jak se u Vas zm~nil postoj k Vdemu bydleni, kdyZjste vC
3.Partnerske vztahy po narozeni dit~te: 3.a Mohla by jsi mi popsat kjakYm zmenam u Vas doslo po narozenim ditete? Jakjste prozfvali obdobi narozeni a Sestinedeli Alena: No pre mfia sa zmenilo uplne vsetko, vabec nemam cas sama na seba. Dlho ui sme
s partnerom nikde neboli sami a stejne ked' sme sami tak myslime na nase diefa, ui si to clovek neuiije tak ako za slobodna. Partner je viae starostlivj, zodpovednejsi.
3.b
Nastali nejake zm~ny v chodu domacnosti po narozeni ditete? (prace v kuchyni, Uklid,
prani,nakupy.....)
50
~
Alena: Zo zaciatku aj teraz mi pomahala moja maminka bora s nomi bfrva a manZel chodil
no preehOdzky, tak som mala cas poupratovaf. ManZel skladal plienky, ehodil nokupovat: pomahal viae nez teraz, ale to sUvisi s tYm ze sa venuje pocitacom mimo domov a je casto prec.
3.e
Mohla by jsi mi fiei, jestli do§lo k nejakym zmenam ve financieh po narozenf ditete?
Alena: No marne teraz nojvacsie vjdaje vjdaje no rekonStrukciu bytu.
3.d
Zmenil se nejak Vas sexuaInf fivot po narozenf dftete? (nezahmuji obdobf §estinedeii)
Alena: V sexe sa nic nezmenilo, akurat to nieje tak casto ako predtjm, som viae unavena,
padnem do postele ako by povedal moj partner ako delostrelee a spim.
3.e
Mohla by jsi mi fici
0
oblasti volneho Casu , co se zmenilo u tebe/partnera po narozenf dftete?
Alena: No cas moc nemam, ked' potrebujem musim si ho vydobit: Mala som cas ked' som
robi/a vodicak, to strazil maIeho manzel aj babic'ka. Teraz sme boli po dvoeh rokoeh no diskoteke, rodicia moc nestrazia. Mui sa venuje svojim konickom, ale je to zaroven aj zarobkova cinnosf. Na navstevu k nam moe priatefov neehodi, skOr rodino a tjeh je hodne.
3.f Vnfmala jsi nejake zmeny u partnera co se tYee jeho ehovanf, projevil, kdyZ se staI oteem dftete? Alena: Partner je viae starostlivj, viae sa stara
hlavne ked' je maly nemocny. Mame stastie, Ie
0
rodinu aj
0
Sllojho syna, je viae eitlivj,
nas syn prespal od druheho mesiaea celu noe
to ma as; po nOs.
3.g
Pomahaji Vam nejak VaSi rodiCelrodiee partnera s ditetem, s domflcnosti, s fmancemi?
Alena:
No moe nam nepomahaju, moja mamka vnUcikovi stale nieco kupuje -hracky,
oblecenie. Vyehadzame s obidvoma rodicmi dobre.
3. h Jste spokojeni se svjm bydlenfm?
51
Alena: No malemu ehyba detska, inak sme celkom spokojnj, nepltinujeme zmenu.
Rozhovor - Inu! (MUan) 1. Partnerske vztahy pied tehotenstvim:
l.a
Mohl by jsi si vzpomenout na dobu vaSeho chozeni, planovali jste spolu rodinu? Milan:
Milan: Chodili sme spo/u dlho, asi sedem rokov, rodinu sme pltinovali jeden aZ dva roky po
svadhe a chceli sme mat tri deli.
I.b
M~li
jste piedstavu
0
spoleene domacnosti, kdo se bude starat
0
vafeni, prani, Uldid,
n8kupy,UlDYvaru ruldobi, drobne opravy?
Milan: No nejakU predstavu sme mali, vsetko zena .... nie tak pol na pol, lYsavam, upratujem,
sam si pre seba navarim. '" neopravujem, bjvame v paneltiku, na to je opravar.,...
I.e
Jak to bylo u Vas s financemi v tomto obdobi?
Milan: Zo zaciatku partnerka ehodila do skoly, potom sme asi po troch rokoeh spo/u zacali
bjva( u jej maminky a davali sme si peniaze dohromady, no klo si viae vezme ten
rna....
l.d Mohl by jsi mi tici neco 0 oblasti V ~i sexuality? Milan: V sexe sme sa zhodli, nikto z ntis neni dominantny.
I.e Jake byly nejCast~jsi aktivity v dobe. kdy jste spolu chodili? Milan: Chodili sme spolu tancovaf, evicif, ehodili sme na prechddzky, jazdili na dovolenky.
Spory medzi nami neboli, partnerka ma zafuhu kuchyiiu. Mali sme hodne spolocnjch
priatefov, ale niktore aj kaZdj zvldSf.
1.fCo se Vam na partnerce nejvic libilo, proe jsi si ji vybral? cenis?
Milan: No rozumieme si ,najsIWr sa mi pdcila na vizualny pohfad aj po duSevnej stranke,
pdcila sa mi jej spontannos( a zmysel pre humor.
Co si na partnerce nejvice eenis?
Milan: Na partnerke si cenim trpezlivosf, ohfaduplnosf, vsestrannosf.
52
l.g
Mohl by jsi mi neco tici 0 Tve rodine?
Milan: Rodicia su veriaci katoIiei, obidvaja maju uciliste a praeuju. Obidvaja rodic;a boli
hlavami ... dohodli sa. Otec s nomi chodillyiovaf,
0
vsetlco sa starala mamka. Som nojstarsi z
troch surodeneov, bolo mi desaf ked' sa norodila sestra a dvanasf ked' sa narodiJ braeho ... no nestaCiI som sa divit: rezaf rolcov zvyldy, ie som no vsetlco sam. Jak hodnotili rodiee Tvou partnerku?
Milan: Rodicia partnerku nijak nelcomentovali, asi sa im paci/a.
l.h Meli jste nejake pfedstavy 0 spoleenem bydleni? Jake? Milan: Po troch aZ styroch rolcoch sme spolu zacali bjvaf u partnerky v byte s jej maminlcou.
2. Partnerske vztahy behem tehotenstvi:
2.a Mohl by jsi mi popsat jake to byIo, kdyi jste zjistiI, z£ je partnerka tehotna? Jak jste tehotenstvi spolu proZivali? Milan:
Mali sme zmiesany pocit, radosf a strach zaroven. Tehotenstvo sme preiili
bombasticky, bola pohoda, chodili sme no prechadzky, boli sme hodne spolu. Chodil som s nou na prehliadky, no ultrazvuk. po obchodoch vybieraf vjbav;cku. K porodu som cheel ist: bol som nochystany i s kamerou, ale potom ma k nej nepustili, pretoie v nemocnici panoval nejakj podivny prikaz ie pokiaf to ostarne rodicky nechcU tak tam chlap nesmie, dufam ie to p6jde k d'afsiemu p6rodu.
3.b
Pnpravovali jste nejak spoleene bydleni pro vas a pokojicek pro dite?
Milan:
Musel som prerobit' celu spalflu, popremysfaf, kJe co daf, spafnu sme robili 3
mesiace pred norodenim.
3.e Jak to u Vas bylo se spoleenjm hospodafenim? Milan: No kto si co vzal, to mal .... a no zaldadnych veciach sme sa zhodli.
53
2.d
Zmenil se nejak vas sex.1:ivot, kdy1: partnerka otehotnela ?
Milan: Nie sex sa nezmenil, viae som pratnerku hladil po brusku a skrabkal ju po nom, teraz
ehee maly neeh ho skrabkiim po ehrbate....
2.e
Mohl by jsi mi fici,jestli se u Vas v tehotenstvi zmenily volno casove aktivity ajak?
Milan: Ano, viae sme sa venovali jeden druhemu, ehodili sme hodne von, do prirody na
preeMdzky a po obchodoeh. Priatelia k nam moe neehodili, my sme sa obcas zisli s nimi
mimo byt.
2.f
Zmenila se vaSe partnerka v tomto obdobi?
Milan: Patrnerka bola viae eitliva, ale inak bola vo vynikajileej pohode, hodne spala. Bolo
to moe fajn obdobie.
2.g
Jak zareagovali VaSi nebo partnerovi rodiee na to, 1;e budou prarodici?
Milan: Pre rodicov to bol sole, ale mali radost: u mojieh rodicov to bolo prve vnilca u
partnerky 14.... Rodicia sfilbili pomoe, pomahali kupovat'vjbavicku.
2.h
Jak se u Vas zmenil postoj k VaSemu bydleni, kdy1:jste vooeli, u budete mit dite?
Milan: Nic sa nezmenilo.
3.partnerske vztahy po narozeni ditete: 3.a Mohl by jsi mi popsat kjak:,Ym zmenam u Vas doslo po narozenim ditete? Jak jste pronvali obdobi narozeni a Sestinedeli
Milan: No bolo vsetleo naruby, malo casu, vacsia zodpovednost', starostlivost', malo vofna. Pre moo to bol sok, talceho maleho cloviecika vzia( do rUle, kUpal 80m ho at v dvoeh roleoeh jeho iivota.
54
3.b
Nastali nejake zmeny v chodu domacnosti po narozeni ditete? (prace v kuchyni, iiklid,
prani,nakupy .....)
Milan: Ano zmenilo, lena var;, ale menej casovo naroene jedlii, viae upratujem, po narodeni
som mal styri dni vofna. Vysavam, ehodil som na m:fkupy, sHadal plienky.
3.c
Mohl by jsi mi fici, jestli doslo k nejakjm zmemim v oblasti financi po narozeni ditete?
Milan: SpOsob hospodOrenia sa nezmenil,
iba vjdaje nartistly...... okrem diet'at'a,
rekonStrukcia bytu.
3.d
Zmenil se nejak Vas sexwilni zivot po narozeni ditete? (nezahrnuji obdobi Sestinedeli)
Milan: Nie sex sa moe nezmenil, ehlapee zaspi a prespi eelu noe, iOO lena viae spi, zaspi a je
t'allce ju prebudit'.
3.e
Mohl by jsi mi neco fici
0
oblasti volneho
~u,
co se zmenilo u tebe a u partnerky po
narozeni dite!e?
Milan: Ja sa venujem svojim zafubam, zo zaciatku som bol hOOne s rodinou. Partnerka bola do dvoeh rokov diet'at'a doma, potom uZ ehcela ist'do praee, pretole spliieame pOlic"ku. Chodlm na pivo, venujem sa pocltacom. Ano strazenie marne zaistene, ale moe spolu neehodime von. Teraz sme boli taneovat' na diskoMke, strazili obidve babicky, ale nebolo to ako prv, stale sme sa divali na mobil, ci nOm nevolaju, Ie sa mame vratit'domov.
3.f Vnimal jsi nejake zmeny u partnerky co se tyee jejiho chovani, projevii, kdyz se staIa matkou ditete?
Milan:
Ano viae sa stara 0
rodinu, je starostlivejsia.
3.g
Pomahaji Vam nejak Vagi rodiee ei
rodiee partnerky s vjchovou ditete, s domacnosti,
s financemi?
55
Milan:
No pomaha partnerkina maminka s domoctnosfou a maIemu kupuje dosf veci.
Chodime navstevovaf obcas rodicol', ale skOr chodia oni k nam. Na vnuca se moe leIili a do vjchovy nom nezasahuju.
3. h
Zm~nilo
se u Vas neco v oblasti bydleni?
Milan: Bjvanie sa nezmenilo, no bolo by fajn bjvaf bez partnerkinej maminky, ale nebudeme menit.
56
Celkove hodnocenl nil z.dver: Mui
Zena
1. Pece 0 rodinu
1
1
2. Pece 0 domacnost
2
2
3. Penize
2
2
4. Sex
2
1
5. Volnycas
1
1
6. Partner
2
1
7. Rodice
2,2
2,2
8. Bydleni
2
2
57
i,
iiiI
PUGS Dotaznik 1. Pohlavi
t
M
2. Vek
29
32
3. Vzdelani
SS
VS
4. Zamestnani
litetnf
SW specialista
5. Vim
vefici
nevefici
6. MeVajste pred soucasnYm vztahemjeste nejakeho jineho partnera? anD
ne
7. a) Jste manZele? V pnpade,ze Ano takjak dlouho jste spolu chodili nez dosio k uzavfeni manZelstvi? V pnpade, ze Ne takjak dlouho trva Vas partnerskyvztah ? ano, 1,5 roku
ano, 1,5roku 7. b) Je toto manZelstvi vaSe prvni? anD
anD
7. c) Zili jste spolu ve spoleene domacnosti pred uzavfenim manZeistvi? Jak dIouho? ano, 1 rok
ano, 1 rok 7. d) Bydleli jste:
a) ve viastnim byte, rodinnem domku b) v podnajmu c) u rodieu
b
b
7. e)V soueasne dobe bydlite:
a) ve viastnim byte, rodinnem domku b) v podnajmu c) u rodieu (v bytejak velkyl rodinnem domku) d) na vesnicil ve meste
a
a
8. Bylo prvni tehotenstvi do jednoho roku po uzavfeni manZeistvi? ne
ne
9. a) Bylo tehotenstvi nechtene/chtene (pianovane/neplanovane)? chtene, pltinovane
chtene, pltinovane
9. b) Bylo tehotenstvi pneinou uzavfeni manieistvi? ne
ne
10. Stan ditete (deti) 3,5 meso
3,5 meso
58
l
,I
I
Rozhovor lena (Jana)
Partnerske vztahy pled tehotenstvim:
La Mohla by jsi si vzpomenout na dobu vaSeho ehozeni, planovalijste spolu rodinu? Jana: Ano pltinovali jsme rodinu, chteli by jsme mit tri deli. No a prvni dite nam vyslo nam
takjakjsme to chteli, ani dfiv ani pozdiji. Ui je to v praci nebavilo .... (smich) ... .No pfece jen ui je mi tricet let a fiM se , ie prvni dite je nej/epe mit do triceti, pak se zvysuje riziko genetickjch chorob.No a to vis ie v mladsim veku se i sntiz rodi...
Lb Meli jste pfedstavu
0
spolecne domacnosti, kdo se bude starnt
0
vafeni, prani, Uklid, nakupy,
umYvcini midobi, drobne opravy? Jana: Domacnost, no to vyplynulo samo ze situace, z 90 procent vafim ja, z J0 Tomas. Napf.
pudink, on ho rad vaN, tak mu to nechtim pfece ne? Z 80 procent se staram
0
domacnost jti,
no a ten zbytek Tomas. Ale nedelime prace na muiskou a ienslrou, to urCite ne, moina to je proto ie je ze dvou ldukU a mamka je doma ucila pomtihat se vsim.
I.e Jakjste hospodafili s finaneemi v dobe, kdy jste spolu ehodili? Jana: No nejdfiv jsme meli
kaidY
sve finance,
oba jsme pracovali, pak kdyi jsem se
pfestehovala k Tomtisovi, tak me mesic iivil pak jsem zacala pracovat a hned jsme zaloiili spolecnj ucet. Kdyi jsme nekam sli, tak vetsinou platil Tom, krome toho kdyi byl u nas na Siovensku, tak jsem platila ja.
Ld Mohla by jste mi fiei neeo 0 oblasti VaSi sexuality,bylajsi spiSe aktivni Ci pasivni? Jana: Relda bych, ie v sexu se shodneme .... No ale asi vic aktivni je Tomas i kdyi zpocatku
jsem byla aktivnejsi ja. Dominantni je muj mui.
I.e KdyZ jste spolu ehodili jak casto jste se spolu videli? Jana: Prvni 4,5 meso jsme se videli jen
0
vikendu a hned potom jsme spolu bydleli, zpocatku
v pronajmu. 59
~i
1I
I
Jake jste meli v dobe chozeni konieky
Jana: KdyZ to shrnu tak turistika, kolo, kino.
Meli jste v !eto dobe spoleroe ptatele?
Jana: Kamartidy jsme meli ze zaciitku kaidj we, ale snaiili se navziijem je poznat, sldoubit to
dohromady a po mem pfestehoviini marne pfiitele spolecne.
Lf Co se Ti na partnerovi nejvic libilo, co si na nem cenis?
Nejvie me na Tomiisovi zaujal smysl pro humor a nejviee si cenfm spolehlivost, myslim si ie muj muffje dosl pro rodinu.
Lg Mohla by jsi mi neco fici
° Tve rodine?
Jana: Oba rodice jsou vefici, oba pracovali v gumiirniieh. Kdyi jsme byli mali tak rodice
pfestavovali bariik a stffdali se na smeny, takie olee se 0 ntis staral de/aJ niim i vecefi, hraval si s niimi, ehodil na vflety. Kolem ehalupy bylo plno priiee, domiicnost byla mamcinou domenou. Rozhodovali se spolecne, nevzpominiim si ie by se hiidali. Miim bratra
0
Ifi roky mladsiho. Nam vidyeky fikali, ie jsme meli byt naopak, jii mela byt
Iduk, jsem aktivni a ukecanii a muj briiehaje spis pasivni a moe toho nenamluvi. Jak hodnotili rodiee TVlij vztah s partnerem?
Jana: NaSi hodnotili meho pfitele dobfe.
Lh
Meli jste nejake pfedstavy 0 spoleenem bydleni? Jake?
Jana: Po ctyfeeh a pul meso ehozenfjsme zacali spolu bydlet v podniijmu.
2.Partnerske vztahy behem tehotenstvi: 2.a Mohla by jsi mi popsat jake to bylo, kdyz jste zjistila, Ze jsi tehotna? Jak jste tehotenstvi spolu proZlvali? Jana: Prvniho jsme si pfiili Iduka. Nejdfive jsem si udelala test a Tomas byl u toho, za tjden
jsem to mela potvrzeno od /eWe. Tomasovi zaziifili oc;cka ... Otehotnela jsem v podstate hned, jak jsem vysadila priisky. " Tatinek niim" delal taxikOfe..vozil ntis k doktorovi.A mluvil
60 I
J
k malemu, kdyi byl jeste v bfisku ... Na ultrazvuku s nama nebyl, ale byl u porodu. Vjbavicku jsme vybirali spolu, bylo to moe hezki obdobi, skoda ze jsme museli chodit do puke ....
2.b
Jake to pro vas bylo pfipravovat spoleene bydleni pro vas a pokojicek pro dite?
Jana: V te dobe uz jsme bydleli ve svem byte a splQceli jsme jej. Ja jsem se tesila z kaZde
vecicky, vysivalajsem malemu obrilzky do pokojicku. Tomas chystal postjlku a pokojicek
2.c
Jak to u Vas bylo se spoIecnYro hospodafenim?
Jana: Od toho co jsme si zalozili spolecnj ucet se nic nezmenilo.
Dokazali jste se shodnout na tom, co koupit?
Jana: Vzdy jsme se doktizali shodnout co koupit a co ne, v tom nebyl zadnj problem.
2.d
Zmenil se nejak vas sex.Zivot, kdyZ jsi otehotnela ?
Jana: Ze zacatku jsme se milovali jako dfiv at u konce jsme sex omezili. Myslim, ze jsme se
Tomasovi Ubila, hlavne kdyi jsem no sobe mela nejaki ty tehotenski satecky, mela jsem jedny
ri'dove s kytkami a v techjsem se i dobre cftila ....
2.e
Mohla by jsi mi fici, jestli tehotenstvi nejak zmenilo volno Casove aktivity a jak?
Jana: Prestala jsem chodit no aerobi/c, protoze jsem nestacila s dechem, uijsem pak nejezdila
na kole. Zustalo mi jen vysivani a pleteni. Vice casu jsme trilvili doma, ale sem tam jsme se
sesli i s prateli.
2.f
Zmenil se Tviij partner v tomto obdobi?
Jana: MysUm, ze muj mui se stal zodpovednejsi, starostlivejsi. Partnerovi jsem se Ubila, ale
nelibila jsem se sama sobe nevadilo mi bfisko, ale ze jsem pribrala i jinde. Ze zacatku mi bylo
nevolno, a v te dobe bylo po povodnich celil Praha rozkopana a ja jezdila pres pul Prahy do
prace, to bylo hrozne. A byla jsem vic citliva, vice veci me dojimalo k slzam. Ale stejne toto
obdobi bylo moe jajn, krome chozeni do prace ...
61
j
i
2.g
Jak zareagovali VaSi nebo partnerovi rodice na to, i.e budou prarodiCi?
Jana: Oboji rodiee se moe tesi/i, bylo to z obou slran prvni vnouee. Pomahali i finanene i
s vjibaviekou. S/ibili nam pomoe, kdyz s; fekneme. Skoda jen ze se svjimi rodie; jsem moe
nebyla, je to daleko na dojiZdeni, s partnerovjmi rodie; jsme byli easteji.
2.h
Jak se u Vas zm~nil postoj k VaSemu bydleni, kdyf jste ved~li, i.e budete mit dit~?
Jana: To uijsme bydleli ve svem byte, no telia ne uplne jeSte ho budeme nejakou dobu sptaeet.
3.Partnerske vztahy po narozeni ditete: 3.a
Mohla by jsi rni popsat k jakjrn zmenam u V as
do~no
po narozenim ditete? Jak jste pro~ivali
obdobi narozeni a kstinedeli
Jana: Pro mne se zmenilo uplne vseehno, vse se tofi okolo maleho .... , pfed porodem jsem byla
dlouho v nemoenici , spame ni vypoeitali termin, ; jsem si tam pobreeela. To eekani bylo
nekoneene. Vz jsem se moejsem se tesila z porodnice domu.
3.b
Nastali nejake zmeny vehodu domacnosti po narozeni ditete? (prace v kuehyni, Uklid,
prani,nakupy ..... )
Jana: Tomas ehodi nakupovat a vice se stara, koupe, pfebaluje a ehodi s maljm na proehtizky,
ja si mum mezitim doma aspon neeo ude/at. Muj mui se snaii pomahat s eim je tfeba, ale to
viS, kdyZ pfijde ai veeer s praee ... tak je leekdy rad ze se naji a Iroehu se natahne, ale ai
okoupe maleho .... (smieh}. Ja maleho koupu hodne malo, neehavam to Tomasovi.
3.e
Mohla by jsi mi tici, jestli doslo k n~jakym
zm~nam
v oblasti finanei po narozeni ditete?
Jana: Rek/a byeh ze stejne, hOTSi to bude po pUl roce kdyZ uZ mi nebude matefskou platit
zamestnavatel.
3.d
Zmenil se nejak Vas sexwilni tivot po narozeni ditete? (nezahmuji obdobi sestined~li)
62
I
1
1
I
Jana: Po sestinedili nenuim moc chut' na sex, vice chce muj mui, ja jsem tak unavena, ie usnu
aspim.
3.e
Mohla by jsi mi fici
0
oblasti volmSho casu, co se zmenilo u tebe a partnera po narozeni
ditete?
Jana: No zatim jsme nikde nebyli, aZ prestanu kojit. Tomas chodi hrat volejbal jednou (jdni,
jinakje s nami doma. PrateJe k nam domu chodi, ale min nei dfiv.
3.f
VnimalJa jste nejake zmeny u partnera co se tYee jeho chovani, projevii, kdyz jsi se stala
ditete?
matkou Jana: Urciti je vic starostlivj a zodpovidnijsi.
3.g
Pomabaji Varn nejak VaSi rodiee/rodiee partnera s ditetem, s domacnosti, s fmancemi?
Jana: Rodice nam pomohou , kdyZ jsou na navstivi u nOs nebo my u nick Moje maminka byla
se mnou prvni (jden po narozeni dilile, coi bylo pro mi moe duleiite pino vicijsem nevidila,
tfeba jak nuim maJeho driet pfi koupflni, a hlavni mamka uvarila.
3.h
Zmenilo se u
Vas neco v oblasti bydleni? Jste se svjm bydlenim spokojeni?
Jana: S bydlenimjsme spokojeni, snadjen kdyby mil Tomas nikde pracovni kout.
Rothovor - muf (TonuiS)
1.Partnerske vztahy pfed tehotenstvim: 1.a
Mohl by jsi si vzpomenout na dobu vaSeho chozeni, planovali jste spolu rodinu?
Tom: Ano, planovalijsme 2 deti a vyslo to takjakjsme chtili.
1.b
II I I
1
63
.-'
M~li
jste pfedstavu 0 spoleene domacnosti, kdo se bude starat 0 vafeni, prani, Uklid, ruikupy,
umfvam nadobi, drobne opravy, atd.?
Tomas: To vyplynulo ze situace, vice se stara
0
domacnost Jana, ja se staram
0
Udribu.
Nemame rozdelene, jen iehli pouze partnerka .... ale neni to striktni, as; bych i v tom pomohl,
kdyby bylo tfeba.
I.e Jak to bylo u Vas s financemi v tomto obdobi? Tomas: No jen ze zacatku jsme meli finance zvltiJt'. Spolecne akce jsme platili jsme tak pill na
pill, ... kdyi jsem byl na Slovensku a nemel penize ... (smich) KdyZ ui jsme iili spolu tak jsme si hned zaloiili spolecnj ucet.
I.d
Mohl
by
jsi
mi
tici
neco
o
oblasti
VaSi
sexuality?
Tomas: V zasade panuje v sexu sholla.
I.e
Jake mas a Ty a Tva partnerka konicky? Jsou to konicky spoleene?
TomA§: Hlavni zOjmy obou jsou kola, turistika, kino,cetba. Cinnosti jsme se snaiili skloubit
dohromady.
Meli jste v teto dobe nejake spoleene pratele?
TomA§: Ze zacatku nei se partnerka pristehovala tak jsem meli pratele kaidj jinde, pak jsme
je vzajemne poznavalL.
I.f Co se Ti na partnerce nejvic libilo, proc jsi si ji vybra1?
Tomas: No nejvic se mi na me iene Ubi povaha. Seznamili jsme se pres internet, pres jeji
kamaradku, chystaly se zrovna jet do Prahy. Nejvice si cenim jejl starostlivosti.
Jaka
vlastn~
Tva partnerka je? (hezka, inteligentni, ohleduplna, tolerantni, starostliva,
pracovitci, upHmrul, vema, eitliva, skromna, zodpovedna, dobra milenka, abstinentka, nekufaCka, rna smysl pro humor, je vic zamerena pro rodinu nebo spiSe mimo rodinu?) Tomas: Reid bych ie je hezkti, inteligentni, ohleduplna, tolerantni, starostliva. pracovita,
upfimna, verna, citliva, skromna, zotipovedna, dobra milenka, abstinentka , nekuracka a ma po smysl pro humor. Partnerkaje vic zaloiena pro rodinu.
64
1
l.g
Mohl by jsi mi o~o ffci 0 Tve rodin~? Tomas: Mamlmje
se moe
0
V8 ucitellm, tat7ca lry'UCenji a oba nevlrici. Rozhodowini tak pill na pill, otee
domaenost nestaral, spis jen
0
udrlbu a nlkdy ehodil na nakupy. Otee si s nam;
hral, ale uZ si to moe nepamatuji, jezdil s nami na vjlety, na hory lyiovat. Mam
0
neeeIe dva
roky mladSiho bratra, vyehoviival jsem ho, rozumime si, ehodime spolu hrat volejbal.
Jak hodnotili rodice tvou partnerku? Tomas: Poznali moji partnerku a jsou spokojeni.
l.h Meli jste nejake pfedstavy 0 spolecoem bydleni? Jake?
Tomas: Ze zacatku jsem bydleli v pronajmu, pakjsme si piljcili a nyni splticime ntiS byt.
2.Partnerske vzta.hy behem tehotenstvi: 2.a
Mohl by jsi mi popsatjake to bylo, kdyZjste zjistil, ze je partnerka t~hotmi?
Tomas: No vzhledem k tomu, ze jsme se snaiili takjsem to celml. Ale bylo to fajn, IcdyZ se test
potvrdil.
Byli jste spolu u porodu a jak to Z¢tne hodnotite?
Tomas: Pr; porodu ano, bylo to neeo noveho. No ale vzhledem k tomu, ze to bylo tak brzo
rano a ja eelou noe nespal ... k dalsimu porodu piljdu pokud budeme mit zajisteno hlidani
maIeho. Asi by mi to bylo jedno jestli je to hollm nebo kluk, na tom nezaleii.
2.b Meli jste v te dobe spolecoou domacoost? Jake to pro vas bylo pfipravovat spoleeoe bydleni pro vas a pokojieek pro dUe? Tomas: V Ie dobe ui jsme bydleli ve svem byte. No tesila se hlavne Jana, vysivala a pletla a
radovala se s kl1Zde veeicky. Ja jsem delal velkj veet, jako koliblm atd.
2.c Jak to u Vas bylo se spoleeoYm hospodafeoim, meli jste penize zvlast' nebo dohromady a kdo s nimi hospodafil?
65
1
I
J
Tomas: Meli jsme spolecny ucet, vidycky jsme se shodli, na tom co bylo tfeba. A kapesne jsme meli jak kdo potfeboval.
2.d
Zmenil se nejak vas sex.Zivot, kdyf tva partnerka otehotnela ?
Tomas: Na konci tehotenstvijsme se milovali mene, ale Jana se mi libila is bfiSkem.
2.e
Mohl by jsi mi rici, jestli se u Vas v tebotenstvi zmenily volno casove aktivity a jak?
Tomas: No nejezdili jsme na kole ... (smich} ... , vice casu jsme travili doma a dOl jsme se
stjkali s pfateli.
2.f
Zmenila se Tva partnerka v tomto obdobi?
Tomas: Byla vice citliva a unavena, ale moc se mi libila s bffskem.
2.g
Jak
zareagovali
VaSi
nebo
partnerovi
rodice
na
to,
fe
budou
prarodici?
Tomas: Obojf rodice se na prvnf vnouce tesili a slibili pomoc, kdyZ si 0 ni fekneme.
2.h
Jak se u Vas zmenil postoj k Vakmu bydleni, kdyf jste vedeli, fe budete mit dite?
Tomas: Uijsme bydleli ve svem, ale pfibylo prace dozafizovat a nochystat co bude Ifeba.
3. Partnerske vztaby po narozeni ditete
3.a Mohl by jste mi popsat kjakym zmenam u Vas obdobi
do~lo
po narozenim ditete? Jakjste pro:livali
a
narozeni
~stinedeli
Tomas: No moc se toho nezmenilo .... (smfch} ... partnerka no me cekil doma ... malY me nechO se v noei vyspat. Necitim se odstrceny, cleny nasi rodiny jsou i rybicky .... (smfch) ..
3.b
Nastali nejake zmeny v chodu domacnosti po narozeni ditete? (peace v kuchyni, Uklid,
prani,nakupy .....)
66
Tomas: Chodim nakupovat,s malym na prochtizky, slaram se hlavne 0 vikendu a kaZdj vecer
maMho koupu, pomaham v domacnosti s tim co je tfeba, vice vafim nez dfiv.
3.e
Mohl by jsi mi fici, jestli doslo k nejakYm zmenam v oblasti finanef po narozenf ditete?
Tomas: Je 10 stejne jako dfiv, jen pfibylo vice vjdaju.
3.d
Zmenil se nejak Vas sexuAlnf Zivot po narozenf ditete? (nezahmuji obdobi Sestinedeli)
Tomas: Jana nema 0 sex takovj zajem jako ja, chtel bych casteji, ale pfizpusobim se.
3.e
Mohl by jsi mi tici eo se zmenilo v oblasti vaSeho volneho tasu
po narozenf ditete?
Tomas: Chodim hrat volejbal jednou tjdne, jinakjsem v praci nebo s rodinou.
3.f
Vnfmal jsi nejake zmeny u partnerky co se lYre jeho chovaru,
proje~
kdyf se stala matkou
ditete?
Tomas: Je zodpovednejsi.
3.g
A co rodire
.....Pomabajf V8m nejak?
Tomas: Stjkame se s rodici, pomahaji nam a do vjchovy nam nezasahuji. Na vnouce se moe
lesili.
3. h
Zmenilo se u Vas neco v oblasti byd1enf? Jste se svjm bydlenim spokojeni?
Tomas: No na nejblizsich 10 leI ano ... (smich).
67
·
.,
qt
..
Celkol1i hodnocelli nil z4;vh:
Muf
una
1. Pece 0 rodinu
1
1
2. Pece 0 domacnost
1
1
3. Penize
1
1
4. Sex
2
2
5. Volny ~as
1
1
6. Partner
1
1
7. Rodite
1,1
1,1
8. Bydleni
1
1
68
fM&f*, •
,¥¥¥'!.flti
.' ,"
Vyjadfeni vedouciho haJci.lafskeprace Nazev prace: ManUlskeS011titi. a narozenf prv~ihoditete: pnspevek k probleUi.tice dynamiky souliti ~ maniels.tvi a rodine Autorka: ,LenkaIDubikova ' Vedouci prace:'doc.,l'hDr. Iyo Plaiiava ,dPonentki: Mgt. i~tefitta, Ra~micova' '
Prace bylapodana na F'sSrvflJ v kvetDu 2005. Na zatdadepnibehtia vysledku oponentskeho nz~riebyla pfedlozemiprace obhajena. Diplomantce " dbporuceno pfepracovanl v souladu spfipominkami opon:entky a vedouciho prace - viz posudky zkvetn~ 2005. V shode s pnpomfill{anrllliplomantka pnici dopltllia 0 seznatn literatury, vyP.echala beletriz:ujfci pasUe a citace, ~alitnila zachazem s literatut:{)u, poorobneji popsala. zk;oUlllane dvojice. Pfepmc6vami verze tez obsahtije poZadovan6 shmutf t~reticJc6casti,jakoz i prepracovanouj byf i zde pnli~ struertou aneuplliou,za:verecDQu kapitolu~ Diplomantka'korlgovala ' stylisticke i gramaticke 'prohfeMcy a pfeldepy;: nicttlene nektere riedostatkyci nepfesnosti pfettvavajL Na pfildad hned v ObSahll (ukap. 5.1.), jakoz i nekolikrat v textuje ,uvedeno nespravnejtneno ,,McOoldickova" -spravne McGodrickloval. prvni castje'nazVana,,Praktickacast" (str.3), zatinicojde 0 castteoretickou..Slovnf spojeni H •• ~tatamjsoudobYJ kdy~." (str.i)je stylisticky neobratne,gramaticky chJbi1e.T~e nekteI~'ipfek'1ep" j8kozi~hyby v ifiterpunkci v nove verzi pfetrvavaji, jejich pooet j~ v§akdaiekomen§i nezv puvodnf praci. '
Pfedkhidanou .verzi diplomoveprtjce dopotucuji k oponentsk~mu ri~.
V prtibehu obhajoby oeekB.vam, Ze diplomantka' jasne a presvedcive sdeli hhivnf,
(a ko~tni) vYs1edky entpiric1¢ho zkounumL (V podanepraci - kapitola'IY·
".~
Zavery - jsou vYs1edky tuvedetiy ve, ctyTecb faddch. ) ,. "'.,
•
,:.
i'
"
, -
•
,
, " ',/1M ,ij lCi'~c~"\. Bmo, 30.12.2005
r:"lfl \\\
Vypracov£f:'ivo Planava Katedra psychologie FSS MU
.'
"r -,-
\-
,. .,.-
'~-..--.
.,¥tih.
WfJ"U.S$1'Ml
"
);.'''r
'.
POS'UnEltK B.A.tALARsm pRACI (II.).,
, MagteWIg; ,ootid a namzent;pmrlho dit:ete: plfsphek kprob1ematice' dyiuUOiky souiid ," "'1D!nfeWtvi a rodine
Autorka! Lenka I-llubikova
Vedouci pci.ce:' doc; Ivo Plailava
Opopent Mgr. Katetina Rajtnicova
.
,
· PI~ana bakalaisk:i diplomow pci.ce ..je druhou, pfeptacovanou vetzf, kteci.. jiZ odpo~dapnjet1 ,
"
k obhajobe~
,"'
Autotka velmi doble' posunula fo:ttnalmkvilitu pci.ce, pre5toze i po, teto suance piettvav:aji nedostatky
.
" I ' ,
.
'
(struktuta pci.ce naPt, stt. 3; Casto neobratne fotrnulace, a .vyjidieni,n1l.pf.stt. l' a pre
casti pci.vce autorka veltni dbbfe postihIa tktata spojena sdanou probiematiko~ ~etpa jak z zahtaniCnfch zdroj~. Z celkoveho, pohledu .se jevi teoreticlci. cast pci.ce jako kvalitnejsl nei '"
donuick~
i
.
"
,
t
\
.'
.
empiticki cast. V te autoika kvalitativneJoJ;llloutozhov6tiizkOWllllla problematiku u5p8.tii. , I
'-"
K pci.ci truU.tt tyro piipominky:
•
,
"
II DQinnfv9.m se, ze v pci.ci !u~le thybi pfesnezfom;mlova'nevjzk:u:mt1e oclzky.Autorka fo:ttnuluje ocizky . . ,
"
"
v cl.tnci kapitoly .,Temapnice" (stt. 1). a v kapitole.,Cil ~k:umu" (stt. 1:6); na obou m1stech vsak
•
f
\
obmenene a jfujtni slary.
!
Y,teot'etick~ casti. (piedevS~ vkapitole "Zmeny Ii vfvojovettendy v rodine"') 'cqpa autorka pfe4evs®
zli~tury z konce 90.1~t; p~bYPtospBa sIrSfreflexe soucasnych zmenve vnlmarumwelstvi a todiny (nesezcL!.na souiiti, odklidanf pocet! atd.), treba i vlastnimi slovy~av~ak vedome, ne jen z ktiihy z toku 1998.
·1
• Ve vjkun:mecasti :pmcepfes .z,nlCne zlepsen1oproti pfedchozi vetzi stale piettvavaji nejasne a. nizrie. fo:ttnulovane zavery. Vjsledky pnice jsou ,zfotniulovany natiech mfstech (stt.32,44 a 41 ) - v uplnem .
•
.
-
.
, I
za~eru seobjevuje obsahove nove shtnuti 'Pro ctenafe puce by bylo jiste ~rozumitelnej8i, ,kdyby popis
jedno~hzavetUbyl v poiadi Uk" jalt je uveden v piehledu (viz, str: 32. 33 a ruisledujkl)' "
.•
~
t
-
,
. ' . '
','
.
Zit rleadebithl, piiliS ''O.~s,jbbi :!lriefottruWU, pro' typ pci.ce pokladam nektete Jonnulace, ktere aut?rka,
uwdiv,komentittk jednoili;ym. parum'rta stt. 30 - 32, (napt. ,,: .. intij subjektivni pocit . .
by~ ie to az tak .
spatne neni." aj.);
"
f'
,~:
Do diskuze roam tyto ocizky:. '
• Co vedloautorku k vynecharu nebo' ~pu5teni od posuzmtini zkoumanych pam dIe Beaversova modelu, . . tak jak nainaeuje v teoreticke praci ~a stt. 9?
'\: .,' ".\.
Pokud by 81 autotka meta vybrat jedno z temat vzeSlych z jejibovfzlm'nru pro dalSi vjzkumnou prici, .
•
,
"
,
-
'.
-'
ktete by to bylo,~ tzn. kt~ poklada za nejzajimavejs{ a nosne?
! ~"; ~
t.,.\.'",
,
\
1
;
~
.
•
~
"~ ~::1..
0
.l:j
;~ ';.c:I ..... .S'
('II.
,.
-
'
~
'I.e:!'
,~
'.~
('II
~i
1
.1 .• J
1
'.;!
S
..bd
;[ !;:!..
,0
e
&.
'0 't:I
'~
'", '0 p.,
'. '1
"
I
\' \
!
! )
~:
..,..:
"r
'/
i~~,:, I
;,
"
-.
." :;:
