V JANCE S VRTKAVÝM ŠTĚSTÍM

376kovak 3.11.2006 9:46 Stránka 8

KOVÁK číslo 37 — 10. listopadu 2006

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXX.)

robě a v rafinaci (čištění - poznámka autorky) železa. Ve vysokopecní výrobě to bylo nahrazení dřevěného uhlí kamenouhelným Rozvoj železářství u nás podnítila nová cího průmyslu a zejména železnic. Proto bylo koksem, dmýchání ohřátého větru a zavetechnologie, spočívající v rozdělení výrob- nutné chybějící železo dovážet. dení válcových či jiných výkonných dmychaPrůmyslová revoluce jako epocha začala del. Těmito změnami bylo možné zvětšit ního procesu na výrobu surového železa ve vysoké peci, zkujňování surového železa na nejdříve v některých regionech Anglie tavný prostor vysoké pece, urychlit tavbu kujné a jeho zpracování na základní druhy - zhruba po polovině 18. století, brzy se rozší- a tím zvýšit produktivitu práce. (Například tyčovinu, hřebíkářské železo, plech a drát řila do jižní Belgie a severní Francie. Pro vět- jen v průběhu průmyslové revoluce se denní nebo výrobky pro zemědělství. Surové železo šinu Evropy se však stalo zavádění mecha- kapacita vysokých pecí zvýšila asi 13krát. představovalo slévatelnou surovinu - litinu -, nických strojů, nahrazujících práci lidských Podle Dějin Československa, II. díl, 1648 což vedlo „k založení dalšího železářského rukou, hlavním činitelem až teprve v prů- 1918). V rafinaci železa bylo rozhodující naodvětví, slévárenství“ (podle Dějin hrazení zkujňovacích výhní pudhutnictví v Československu). lovacími pecemi (pudlovací pec = Železárna byla ve své podstatě plamenná nístějová pec, kde nístěj je spodní část pracovního prodosti komplikovaný a nákladný storu pece, na kterou se klade podnik, vyžadující jednotné techkoks, surové železo, ocelový či litinické a ekonomické řízení, ve srovnový odpad aj. materiál, tzv. nání s předchozím obdobím vyspěvsázka, nebo ve které se hromadí lejší. Sice stále šlo o manufakturu, produkty tavicího pochodu typická však již byla pokročilá podle L. Klimeše, Slovník cizích dělba práce, různé kvalifikace zaslov, též Technický slovník naměstnanců od dělníků nevyučeučný). Důležité bylo rovněž zavených až k vyučeným, různé kategodení válcoven místo dosavadních rie hutních dělníků apod. Nicméně hamrů. „Mechanické a chemickose stále ještě vyskytovaly zaostalé technologické změny znamenaly prvky feudální ekonomiky, jako rotechnický převrat v železářské botní práce nebo nucená práce návýrobě a nejprve se začaly uplatmezdní. Autoři Dějin hutnictví v Českoňovat v závěrečné fázi výrobního slovensku sestavili tabulku vývoje procesu, tj. v rafinaci železa.“ železářství od 17. století do 30. let (Dějiny Československa, II. díl, 19. století. Zatímco roku 1650 bylo 1648 - 1918) První z těchto technických nov českých zemích včetně Moravy vinek bylo válcování; v našem žea Slezska celkem 60 vysokých Mariánská huť v Blansku. Podle litografie J. Alta lezářství byla první válcovna zřípecí, v nichž se odhadem vyrobilo 3000 tun surového železa ročně, pak o 100 běhu 19. století. Předpokladem průmyslové zena v Ondřejovicích u Zlatých Hor (roku let později jich bylo již 76 s produkcí odhad- revoluce obecně bylo výrazné zvýšení pro- 1821). Další vznikly například v Blansku, nutou na 11 248 tun, v roce 1800 93 vyso- duktivity v zemědělství (tzv. agrární revoluce, v Tihavě u Hořovic, v Ludvíkově u Vrbna kých pecí vyrobilo odhadem 13 764 tun su- tj. zásadní změny ve způsobu obdělávání pod Pradědem, v Šindelové u Kraslic, ve Vítrového železa (Dějiny hutnictví půdy a zemědělského hospodaření - po- kovicích aj. Roku 1841 tak v českých zemích známka autorky). Také ji umožnila řada tech- pracovalo již 16 válcoven. První pudlovna v Československu). Přesto, že výroba během doby trvale stou- nologických pokroků, jako byl například ob- v Rakousku byla zřízena ve Vítkovicích pala, byla až do první poloviny 18. století více jev koksování černého uhlí (1735), vynálezy v roce 1830. Do roku 1840 vznikly v našich orientována na výrobu kujného železa; od pracovních strojů, například ručního spřáda- zemích tři nové pudlovny - v Sobotíně ve výdruhé poloviny 18. století začala stoupat rov- cího stroje „jenny“ (1764), zavedení Wattova chodní části krkonošsko-jesenické železářské něž produkce litiny. V počátcích průmyslové parního stroje po roce 1780 nejen v textilnic- oblasti, v Liticově v Podkrušnohoří a v Joserevoluce (v rakouské monarchii zhruba od tví, ale též v železářství (M. Hroch a kol., En- fově Huti. Pozvolný přechod k novému způsobu rafinace železa vyvrcholil až na přepřelomu 18. a 19. století - poznámka autorky) cyklopedie dějin novověku). se ukázalo, že stávající železárny nemohou V železářství představuje průmyslovou lomu 60. a 70. let 19. století. svou produkcí pokrýt potřeby nově vznikají- revoluci souhrn změn ve vysokopecní vý- Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je český filolog a překladatel, pozoruhodný polyglot František Vymazal (1841 - 1917). Je autorem osmadvaceti malých praktických konverzačních učebnic cizích jazyků, nazvaných „Snadno a rychle...“. Jak uvádějí jeho současníci, Vymazal byl samotář, nemluva, škarohlíd, podivín, přímo legendární bohém a přes svoji pracovitost žil neustále na pokraji bídy. (jk)

4

37 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 2. LISTOPADU 2006, DATUM VYDÁNÍ: 10. LISTOPADU 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Co nového na Jihlavsku - str. 2 ● Zprávy ze zahraniãí - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● Pfiechodná ustanovení nového zákoníku práce

Janka v pražském Radotíně má 240 kmenových zaměstnanců a asi 60 agenturních pracovníků

Nikdy si nenech říkat „šibale“! To je totiž strašně sprostá politická nadávka…

V JANCE S VRTKAVÝM ŠTĚSTÍM HROZBA STÁVKOU UŽ NEBUDE NUTNÁ?

JAROMÍR DRÁBEK MÁ JASNO

Pro nezasvěcené čtenáře je třeba hned úvodem prozradit, že název firmy JANKA nepochází od dívčího křestního jména, ale od příjmení pražského klempíře Jana Janky, který v roce 1872 otevřel svou živnost v Dlouhé ulici s patnácti dělníky, avšak již v roce 1907 se A CO VY? přestěhoval do dnešního prostorů v Radotíně, kde se věnoval výrobě klimatizace, zejména „Minimální mzda, zákoník práce a další pro hlubinné doly, horké provozy a různé společné prostory. Vznikla tu vlastně významná instrumenty k ,ochraně’ zaměstnanců jsou výrobní tradice, která nemá svou délkou ve světě obdoby. v ČR politicky zneužívány,“ stojí v prohlášení prezidenta Hospodářské komory České republiky Jaromíra Drábka z 30. října.

V období mezi koncem II. světové války a koncem 80. let patřila klimatizace v ČSR k rozkvétajícím „Žijeme ve státě, kde se sbírat body u zaměstoborům. Kromě Radotína nanců vyplatí, protože polovinu desetimiliónose věnovali stejnému vývého obyvatelstva tvoří právě oni. Pro některé robnímu oboru i v Brně strany se to stalo nepsaným pravidlem bez a Milevsku, zatímco ohledu na ty, kteří lidem práci dávají, a ty, kteří v Praze-Malešicích vyrostl se rozhodli postarat se o sebe sami. Odborářské úctyhodný Výzkumný organizace neváhají vyvolávat hysterii a zaměst- František Staněk ústav pro vzduchotechnavatele vystavovat ve světle hyenismu. V marniku. K roku 1990 čítal xistických termínech třídního boje vyzývají k de- celý podnik i se svými pobočkami na 2500 zamonstracím a neváhají vykřikovat polopravdy městnanců a o zakázky pro svou specifičnost i vyložené lži, aby zmobilizovaly davy. Podnika- nouzi neměl. Pak se však začala situace měnit. telské organizace k takovým praktikám neklesají, Pobočné závody se postupně privatizovaly konstruktivní a věcná diskuse s protistranou však a osamostatňovaly, a tak v současné době není možná,“ tvrdí Jaromír Drábek. zbyla pouze Janka Radotín se svými 240 kmeZdá se, že prezident hospodářské komory má novými zaměstnanci a asi 60 agenturními prajasno: Zákoník práce, minimální mzda, to vše slouží covníky z Polska. jen k „politickému zneužívání“. Obzvlášť „zavrženíhodné“ jsou zřejmě ty politické strany, které se snaží brát v potaz i zájmy zaměstnanců. Pan Drábek dokonce neváhá obvinit odbory z marxistického rozdmýchávání třídního boje. A rovnou pro jistotu deklaruje, že „diskuse s protistranou není možná“. Zůstává otázkou, jak by se odbory měly stavět k takto vyhraněným výrokům lidí, kteří sedí na vysokých postech našeho hospodářského života. Kovák rád otiskne vaše příspěvky na téma: Jakou odpověď by měl dostat pan Drábek? Mgr. MARTIN BENEŠ, šéfredaktor časopisu Kovák

Na bodu mrazu Po privatizaci a založení akciové společnosti s tradičním názvem Janka Radotín neměla firma přílišné štěstí na schopné řídící pracovníky a kdysi kvetoucí firmě hrozil dokonce bankrot. Jak uvedl předseda ZO OS KOVO František Staněk, s největší hořkostí vzpomínají v Radotíně na ředitele Straňáka, za jehož „pontifikátu“, trvajícího až do letošního jara celkem pět let, firma ztrácela zakázky, výroba šla dolů a začalo se i propouštět, také vzájemné vztahy mezi vedením a odbory se ocitly prakticky na bodu mrazu. Naštěstí po

nástupu francouzského ředitele na přelomu dubna a května nabrala situace v Radotíně zásadního obratu, stav pracovníků se stabilizoval a dokonce bylo přijato navíc 64 agenturních pracovníků ze Slovenska. Kamil Kácha

Kam patří?

V roce 1998 se Janka Radotín stala dceřinou společností holdingu LENNOX se sídlem ve Francii a výrobními závody v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Kanadě, Austrálii, USA, v ČR a rovněž ve Francii. Nejvyšší ředitel však má sídlo v texaském Dallasu (USA). Holding zaměstnává celkem na 22 000 pracovníků, obchodní zastoupení má v 80 zemích světa. Výrobní programy jednotlivých podniků se vzájemně doplňují, čímž umožňují firmě nabídnout komplexní řešení systémů klimatizace. V holdingu se rovněž daří uplatňovat trend na využívání ekologických chladiv šetrných k životnímu prostředí a neustálé zlepšování akustických parametrů. „V současné době se firma Janka Lennox orientuje výrobně především na malá klimatizační zařízení do rodinných domků, obchodů a kanceláří, na blokové chladicí jednotky, nástřešní monoblokové klimatizační jednotky a sestavné klimatizační jed(Pokračování na str. 3) 1

376kovak 3.11.2006 9:48 Stránka 2



OKÉNKO DO REGIONŮ: Co nového na Jihlavsku

Bohužel, to je to negativum, které je schopno ovlivnit vnitřní klima organizace. Výsledkem pak je, že nám dochází k obměnám ve složení V letošním roce redakce pokračuje v rubrice Okénko do regionů, která nahlíží „pod po- orgánů a někdy lidé, kteří se zasloužili o vznik kličku“ krajských metodických pracovišť OS KOVO. Rozhovory s vedoucími těchto pra- odborové organizace, jsou nahrazeni jinými, covišť přibližují, jaké jsou aktuální problémy v odborových organizacích daného regionu kteří se v počátku neangažovali. Ale takový je a jak se je daří - právě s pomocí metodických pracovišť - řešit. Otázky jsou proti loňsku život, je to přirozený vývoj, který ovlivňují jiné. Dnešní redakční „Okénko“ patří vedoucímu jihlavského metodického pracoviště vnitřní, ale i vnější podmínky v organizaci. Bohuslavu Svobodovi. Najde se ve vaší působnosti případ takové ZO OS KOVO, která si ke své škodě nedá poKterým ZO OS KOVO vaše metodické pra- radit, či pomoci? Řešili jste v posledních měsících na vašem meto- coviště v poslední době nejvíce pomohlo? Nejedná se o organizaci, ale zjišťujeme, že dickém pracovišti nějaký A v čem? někteří funkcionáři mají problémy s účastí na Myslím, že nelze objektivně posoudit, komu akcích OS KOVO, krajského sdružení nebo vozávažný, či zajímavý příjsme nejvíce pomohli. Každá organizace vidí lebního obvodu. Na vině jsou tzv. „bonusy“ za pad? V minulém okénku do svůj problém pochopitelně jako ten nejzávaž- odpracovanou dobu. Nechci polemizovat o lenašeho regionu jsem vyslo- nější, a tak se opravdu těžko tvoří jakýsi žebří- gitimitě takové mzdové složky, ale je zřejmé, že vil názor, že činnost in- ček. Nejvíce problémů, zejména spojených s je- pokud si funkcionáři nedohodli svoji účast na spekce práce je stále ještě jich vznikem je v organizacích, které existují akcích OS KOVO započitatelnou jako výkon v plenkách a že bude něja- maximálně jeden rok, jako například Futaba práce, dostali se do slepé uličky. A to jenom Bohuslav Svoboda kou dobu trvat, než z ní Czech Havlíčkův Brod a Schäfer-Sudex Ledeč tím, že v orgánu kývli zaměstnavateli na uplatbude plnohodnotný nad Sázavou. Těm musíme věnovat maximum nění této mzdové složky, bez hlubší analýzy doa hlavně nezávislý kontrolní orgán. S odstupem času a v podstatě je vést, krůček po krůčku. padu zejména na ně, jako zaměstnance. I když půl roku mohu konstatovat, že se situace příliš Musíme jim pomoci vytvořit vyhovující nový zákoník práce dává přesnější vyjádření nezlepšila, a proto názor našeho metodického a hlavně fungující strukturu, informační práva na vzdělávání, přesto bych doporučil, pracoviště na výsledky činnosti inspekce se ne- systém, plány práce jejich orgánů a vůbec, aby aby se v rámci kolektivního vyjednávání zabýmění. Máme k tomu důvody, protože v našem se začaly chovat jako suverénní partneři za- vali tímto problémem a sjednotili své názory na regionu se právníci OS KOVO a zástupci zá- městnavatele. A to nelze jinak než naší pravi- příslušná ustanovení kolektivních smluv. Vykladních organizací setkávají přímo s inspek- delnou účastí na zasedáních orgánů, kdy jim hnou se tak zbytečným problémům při uplattory nad konkrétními problémy, ale stále ne- pomáháme s vypracováním dokumentů ňování svých práv. mohou najít společnou řeč. Obzvlášť je to z těchto jednání, pomáháme při kolektivním Zaujalo vás něco z dění v regionu? patrné na případu nejmenované firmy, kde jde vyjednávání a tak dále. Docela mne překvapil zájem o školení k soo podezření na diskriminaci pro odborovou Výsledkem je nejen nabývání zkušeností, ciálnímu dialogu a novému zákoníku práce, činnost. Jednalo se o zařazení zaměstnance na projevujících se ve zlepšení činnosti orgánů, ale který je pod patronací ministerstva práce a sovyšší pozici, ale pro jeho angažování v odbo- u některých funkcionářů i zjištění, kolik vol- ciálních věcí. Důležitým poznatkem ze školení rech byla personální změna zrušena. Bohužel ného času vlastně věnují výkonu funkce. A ne je, že ze základních organizací se nezúčastnili inspektoři tento případ neumějí kvalifikovaně všichni jsou ochotni tyto podmínky akceptovat pouze předsedové, ale z několika dostali proposoudit, takže řešení vidím zatím v nedo- a věnovat svůj čas práci pro ostatní a také ne stor i ostatní členové orgánu. Je to dobře a douhlednu. všude se funkcionáři naladí na stejnou strunu. fám, že se jedná o nový trend. (red.) Placená inzerce

DIVADLA A MUZIKÁLY * NABÍDKA VSTUPENEK * Muzikály: Kleopatra, Tajemství, Angelika, Děti ráje, Bídníci, Elixír života, Exkalibur, Láska je láska, Obraz Doriana Graye, Golem, Jack rozparovač, Noc na Karlštejně, Zpívání v dešti, West Side Story, Jekyll a Hyde, Producenti. Divadla: Metro, Radka Brzobohatého,

U Hasičů, Jezerka, Bez Zábradlí, Fidlovačka, Komorní Fidlovačka, Národní a Stavovské divadlo. Černé divadlo: Frankenstein. Minimální objednávka je 10 vstupenek na jedno představení. Zájemcům pošleme bližší informace. Pražská herecká společnost, Benešovská 32, 101 00 Praha 10. Telefon: 271 732 341, fax: 272 730 323. E-mail: [email protected]

DEMONSTRACE BEZ OBSTRUKCÍ Již po uzávěrce tohoto čísla jsme dostali informaci, že došlo k podepsání smlouvy mezi ČMKOS a panem Jehličkou, který si pronajal prostor před úřadem vlády (viz čl. v Kováku číslo 36 Kováci pro demonstraci), o tom, že 25. listopadu přenechá odborům toto místo. Plánované demonstraci před úřadem vlády tak již nestojí nic v cestě. (ben)

CHORVATŠTÍ KOVÁCI SE SLOUČÍ S CHEMIKY A ENERGETIKY Zásadní kroky k integraci chorvatských kováků s odboráři z dalšího průmyslového svazu přinesl jejich kongres ve dnech 17. - 20. října v Primoštěnu. Více než 100 delegátů SMH (Sindicata Metalaca Hrvatske - Chorvatský svaz kováků) rozhodovalo o budoucnosti tohoto svazu, jednoho z největších v Chorvatsku. Podobně se rozhodovali delegáti kongresu Chorvatských pracujících v chemickém a energetickém průmyslu, který se konal souběžně, a to v nedalekém městě Šibenik. Kromě běžné agendy a volby nových představitelů diskutovali delegáti kongresu SMH právě otázku užší spolupráce s odborovým svazem pracujících v chemickém a energetickém průmyslu. V této souvislosti schválili vytvoření nové společné Vednan Dragicevic konfederace, která by měla působit dva roky. Po dobu její existence by se oba svazy měly postupně propojit a následně by mělo dojít k jejich fúzi. Delegáti se dále zabývali působením SMH na mezinárodní a na národní scéně, finančními otázkami - včetně nárůstu členských příspěvků, personální politikou svazu, sociál-

ním dialogem, kolektivním vyjednáváním, BOZP, záležitostmi souvisejícími s právní ochranou, restrukturalizací a privatizací podniků, postojem SMH vůči médiím a také mezinárodními aktivitami. Odpoledne 19. 10. 2006 byl znovu zvolen na post předIvo Marjanovic sedy SMH Ivo Marjanovic (ze čtyř kandidátů na tento post získal 93 z celkem 146 hlasů; zvolen v prvním kole) a na post místopředsedy byl zvolen Vednan Dragicevic (z pěti kandidátů na tento post získal ve druhém kole 78 z celkem 143 hlasů). DANA SAKAŘOVÁ, mezinárodní odbor OS KOVO

JAPONCI NÁS PŘÍZNIVĚ HODNOTÍ ČR je pro investory druhý nejatraktivnější člen EU Polská republika a hned za ní Česká republika spolu s Rakouskem se ze všech 25 členských států Evropské unie jeví v očích japonských podnikatelů nejatraktivnějším místem pro jejich investice. Vyplynulo to z posledního průzkumu rakouské státní agentury ABA, v němž se dotázala 87 vedoucích pracovníků předních japonských společností, ve které zemi EU by nejraději investovali. Respondenti z hlavních elektronických, telekomunikačních, farmaceutických, strojírenských, logistických a dalších firem označili za nejslibnější Polsko, jež získalo 44 procent. Česká republika a Rakousko dostaly shodně po 39 procentech a až za nimi se umístily Spolková republika Německo, Maďarsko a Velká Británie. Za rozho-

dující hlediska považovali japonští investoři strategické místo, blízkost velkých odbytových trhů, disponibilní kvalifikované síly a ekonomickou stabilitu. Poněkud překvapivé bylo, že na respondenty ze „země vycházejícího slunce“ neměly zásadní vliv daňové úlevy či investiční pobídky ze strany vlád hodnocených zemí EU. Za zemi, ve které by japonští podnikatelé chtěli se svými rodinami nejraději žít, označilo 80 procent dotázaných Rakousko, ČR obdrželo devět procent hlasů, uvedl rakouský deník Der Standard. (jh)

V JANCE… (Dokončení ze str. 1) notky. K posledním velkým zakázkám firmy patřila například klimatizace pro pražský hotel Hilton, nová letištní hala v Praze-Ruzyni a supermarket v Trnavě na Slovensku,“ podotkl místopředseda ZO OS KOVO Kamil Kácha, který je současně mistrem výroby.

Ledy se pohnuly V oblasti kolektivního vyjednávání to za ředitelování ing. Straňáka žádná sláva nebyla: „Některý rok jsme se k jednání sešli až 15krát, ale ředitel stejně nakonec ,pustil’ maximálně jedno až dvě procenta valorizace mezd,“ říká K. Kácha. „Průměrná dělnická mzda tehdy činila 11 000 korun, což bylo hluboko pod pražským strojírenským průměrem, a tak lidé odcházeli za lepším,“ dodává předseda F. Staněk. Odborářům nakonec došla trpělivost a po konzultaci s Metodickým pracovištěm OS KOVO Praha se rozhodli ke krajnímu opatření. Napsali do Paříže stížnost na ředitele Straňáka a pohrozili, že pokud nebudou splněny do 15 dnů jejich požadavky, vyhlásí stávkovou pohotovost. „Ultimátum jsme odeslali a do deseti dnů přijelo do Radotína kompletně celé vedení holdingu a věci se daly do pohybu,“ vzpomíná předseda odborové organizace. „Dohodli jsme se na 8procentním růstu mezd nejprve u vybraných profesí, takže dnes už činí naše průměrná dělnická mzda 16 816 korun, přidali nám na dětské tábory, výrazně se zvýšily odměny za pracovní jubilea, poskytují se bezúročné půjčky do 20 000 Kč, podnik nám přispívá na důchodové pojištění, dále na obědy a příspěvek na čištění montérek nám zvedli ze 40 na 150 korun. Zejména ale nastoupil do čela Janky nový francouzský ředitel, Yves Provost. Ten firmu rozhýbal a vůči odborům se chová velmi vstřícně. Škoda jen, že ke vzájemnému dialogu potřebujeme tlumočníka a nemůžeme jednat přímo.“ Co se týče kolektivního vyjednávání na příští rok, na toto téma již F. Staněk hovořil jak s ředitelem, tak s majitelem firmy. Vyjádřil přitom víru, že tentokrát půjde o daleko úspěšnější i rychlejší proces a nebude nutné hrozit stávkou. Oba francouzští partneři přislíbili, že bude vše v pořádku. „,Nemusíte si dělat starosti,’ řekli mi doslova,“ zdůrazňuje odborový předák.

Bude líp?

HROZÍ PO ROCE 2007 EXODUS BULHARŮM? Pokud se Bulharsko stane v roce 2007 dalším členem Evropské unie, mohlo by se pak během prvních třech let do zemí EU vystěhovat za prací asi 200 000 Bulharů.

Jedním z míst, kde zaměstnanci metodického pracoviště České Budějovice seznamují odboráře z jihočeských základních organizací s novým zákoníkem práce, je hotel Swing v kouzelné historické jihočeské krajině, na břehu Lipna. Organizace z Kaplicka mají hodně mladých členů, proto se našla i chvilka pro vyzkoušení posilovny, jak dokládá snímek. PhDr. ANTONÍN HRAŠE, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO České Budějovice 2

Tento odhad přinesla studie Bulharské akademie věd, podle níž hned bezprostředně po uvedeném datu odejde do ciziny 16 000 především mladých Bulharů. Podle sdělení Bulharské agentury pro zaměstnání docházejí již nyní s předstihem četné dotazy německých, španělských a francouzských firem hledajících v této balkánské zemi kuchaře, číšníky a stavební dělníky. V Bulharsku však v případě odchodu tisíců Metodické pracoviště OS KOVO v Brně nedávno pořádalo v Hustopečích seminář pro volební obvod Břeclav a Hodonín. Na téma Nový zákoník práce přednášela JUDr. Věra Balážová, právnička tohoto metodického pracoviště (na snímku). VLADIMÍR VALENTA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Brno

kvalifikovaných lidí nastane nedostatek těchto pracovních sil. Bulharská ministryně pro záležitosti EU Maglena Kunevaová se domnívá, že její krajané budou mít zájem o práci hlavně v deseti nových členských státech včetně České republiky. Staré země EU, jako Německo a Rakousko, totiž již zavedly přechodný stop pro bulharské přistěhovalce za prací, upozornil rakouský list Die Presse. (jh)

Místopředseda Kácha připomenul, že závodní výbor léta svůj dětský chatový tábor poblíž jihočeské Kardašovy Řečice a dostát všem náročným hygienickým normám je nyní stále náročnější. Proto odborům už nezbývají finance na další aktivity a dříve uvolněný předseda Staněk se nakonec z úsporných důvodů vrátil ke svému řemeslu zámečníka a vedení firmy mu hradí aspoň jeden „úřední“ den v týdnu, kdy je ve „stavu dosažitelnosti“. „Dnes už máme v odborech jen 62 zaměstnanců z celkového počtu 230,“ ale po našem úspěšném zásahu v Paříži se někteří naši bývalí členové s uznáním vyjadřují o užitečnosti odborů a uvažují o cestě zpět do odborářské rodiny. Text a snímky (rur)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

376kovak 3.11.2006 9:48 Stránka 2



OKÉNKO DO REGIONŮ: Co nového na Jihlavsku

Bohužel, to je to negativum, které je schopno ovlivnit vnitřní klima organizace. Výsledkem pak je, že nám dochází k obměnám ve složení V letošním roce redakce pokračuje v rubrice Okénko do regionů, která nahlíží „pod po- orgánů a někdy lidé, kteří se zasloužili o vznik kličku“ krajských metodických pracovišť OS KOVO. Rozhovory s vedoucími těchto pra- odborové organizace, jsou nahrazeni jinými, covišť přibližují, jaké jsou aktuální problémy v odborových organizacích daného regionu kteří se v počátku neangažovali. Ale takový je a jak se je daří - právě s pomocí metodických pracovišť - řešit. Otázky jsou proti loňsku život, je to přirozený vývoj, který ovlivňují jiné. Dnešní redakční „Okénko“ patří vedoucímu jihlavského metodického pracoviště vnitřní, ale i vnější podmínky v organizaci. Bohuslavu Svobodovi. Najde se ve vaší působnosti případ takové ZO OS KOVO, která si ke své škodě nedá poKterým ZO OS KOVO vaše metodické pra- radit, či pomoci? Řešili jste v posledních měsících na vašem meto- coviště v poslední době nejvíce pomohlo? Nejedná se o organizaci, ale zjišťujeme, že dickém pracovišti nějaký A v čem? někteří funkcionáři mají problémy s účastí na Myslím, že nelze objektivně posoudit, komu akcích OS KOVO, krajského sdružení nebo vozávažný, či zajímavý příjsme nejvíce pomohli. Každá organizace vidí lebního obvodu. Na vině jsou tzv. „bonusy“ za pad? V minulém okénku do svůj problém pochopitelně jako ten nejzávaž- odpracovanou dobu. Nechci polemizovat o lenašeho regionu jsem vyslo- nější, a tak se opravdu těžko tvoří jakýsi žebří- gitimitě takové mzdové složky, ale je zřejmé, že vil názor, že činnost in- ček. Nejvíce problémů, zejména spojených s je- pokud si funkcionáři nedohodli svoji účast na spekce práce je stále ještě jich vznikem je v organizacích, které existují akcích OS KOVO započitatelnou jako výkon v plenkách a že bude něja- maximálně jeden rok, jako například Futaba práce, dostali se do slepé uličky. A to jenom Bohuslav Svoboda kou dobu trvat, než z ní Czech Havlíčkův Brod a Schäfer-Sudex Ledeč tím, že v orgánu kývli zaměstnavateli na uplatbude plnohodnotný nad Sázavou. Těm musíme věnovat maximum nění této mzdové složky, bez hlubší analýzy doa hlavně nezávislý kontrolní orgán. S odstupem času a v podstatě je vést, krůček po krůčku. padu zejména na ně, jako zaměstnance. I když půl roku mohu konstatovat, že se situace příliš Musíme jim pomoci vytvořit vyhovující nový zákoník práce dává přesnější vyjádření nezlepšila, a proto názor našeho metodického a hlavně fungující strukturu, informační práva na vzdělávání, přesto bych doporučil, pracoviště na výsledky činnosti inspekce se ne- systém, plány práce jejich orgánů a vůbec, aby aby se v rámci kolektivního vyjednávání zabýmění. Máme k tomu důvody, protože v našem se začaly chovat jako suverénní partneři za- vali tímto problémem a sjednotili své názory na regionu se právníci OS KOVO a zástupci zá- městnavatele. A to nelze jinak než naší pravi- příslušná ustanovení kolektivních smluv. Vykladních organizací setkávají přímo s inspek- delnou účastí na zasedáních orgánů, kdy jim hnou se tak zbytečným problémům při uplattory nad konkrétními problémy, ale stále ne- pomáháme s vypracováním dokumentů ňování svých práv. mohou najít společnou řeč. Obzvlášť je to z těchto jednání, pomáháme při kolektivním Zaujalo vás něco z dění v regionu? patrné na případu nejmenované firmy, kde jde vyjednávání a tak dále. Docela mne překvapil zájem o školení k soo podezření na diskriminaci pro odborovou Výsledkem je nejen nabývání zkušeností, ciálnímu dialogu a novému zákoníku práce, činnost. Jednalo se o zařazení zaměstnance na projevujících se ve zlepšení činnosti orgánů, ale který je pod patronací ministerstva práce a sovyšší pozici, ale pro jeho angažování v odbo- u některých funkcionářů i zjištění, kolik vol- ciálních věcí. Důležitým poznatkem ze školení rech byla personální změna zrušena. Bohužel ného času vlastně věnují výkonu funkce. A ne je, že ze základních organizací se nezúčastnili inspektoři tento případ neumějí kvalifikovaně všichni jsou ochotni tyto podmínky akceptovat pouze předsedové, ale z několika dostali proposoudit, takže řešení vidím zatím v nedo- a věnovat svůj čas práci pro ostatní a také ne stor i ostatní členové orgánu. Je to dobře a douhlednu. všude se funkcionáři naladí na stejnou strunu. fám, že se jedná o nový trend. (red.) Placená inzerce

DIVADLA A MUZIKÁLY * NABÍDKA VSTUPENEK * Muzikály: Kleopatra, Tajemství, Angelika, Děti ráje, Bídníci, Elixír života, Exkalibur, Láska je láska, Obraz Doriana Graye, Golem, Jack rozparovač, Noc na Karlštejně, Zpívání v dešti, West Side Story, Jekyll a Hyde, Producenti. Divadla: Metro, Radka Brzobohatého,

U Hasičů, Jezerka, Bez Zábradlí, Fidlovačka, Komorní Fidlovačka, Národní a Stavovské divadlo. Černé divadlo: Frankenstein. Minimální objednávka je 10 vstupenek na jedno představení. Zájemcům pošleme bližší informace. Pražská herecká společnost, Benešovská 32, 101 00 Praha 10. Telefon: 271 732 341, fax: 272 730 323. E-mail: [email protected]

DEMONSTRACE BEZ OBSTRUKCÍ Již po uzávěrce tohoto čísla jsme dostali informaci, že došlo k podepsání smlouvy mezi ČMKOS a panem Jehličkou, který si pronajal prostor před úřadem vlády (viz čl. v Kováku číslo 36 Kováci pro demonstraci), o tom, že 25. listopadu přenechá odborům toto místo. Plánované demonstraci před úřadem vlády tak již nestojí nic v cestě. (ben)

CHORVATŠTÍ KOVÁCI SE SLOUČÍ S CHEMIKY A ENERGETIKY Zásadní kroky k integraci chorvatských kováků s odboráři z dalšího průmyslového svazu přinesl jejich kongres ve dnech 17. - 20. října v Primoštěnu. Více než 100 delegátů SMH (Sindicata Metalaca Hrvatske - Chorvatský svaz kováků) rozhodovalo o budoucnosti tohoto svazu, jednoho z největších v Chorvatsku. Podobně se rozhodovali delegáti kongresu Chorvatských pracujících v chemickém a energetickém průmyslu, který se konal souběžně, a to v nedalekém městě Šibenik. Kromě běžné agendy a volby nových představitelů diskutovali delegáti kongresu SMH právě otázku užší spolupráce s odborovým svazem pracujících v chemickém a energetickém průmyslu. V této souvislosti schválili vytvoření nové společné Vednan Dragicevic konfederace, která by měla působit dva roky. Po dobu její existence by se oba svazy měly postupně propojit a následně by mělo dojít k jejich fúzi. Delegáti se dále zabývali působením SMH na mezinárodní a na národní scéně, finančními otázkami - včetně nárůstu členských příspěvků, personální politikou svazu, sociál-

ním dialogem, kolektivním vyjednáváním, BOZP, záležitostmi souvisejícími s právní ochranou, restrukturalizací a privatizací podniků, postojem SMH vůči médiím a také mezinárodními aktivitami. Odpoledne 19. 10. 2006 byl znovu zvolen na post předIvo Marjanovic sedy SMH Ivo Marjanovic (ze čtyř kandidátů na tento post získal 93 z celkem 146 hlasů; zvolen v prvním kole) a na post místopředsedy byl zvolen Vednan Dragicevic (z pěti kandidátů na tento post získal ve druhém kole 78 z celkem 143 hlasů). DANA SAKAŘOVÁ, mezinárodní odbor OS KOVO

JAPONCI NÁS PŘÍZNIVĚ HODNOTÍ ČR je pro investory druhý nejatraktivnější člen EU Polská republika a hned za ní Česká republika spolu s Rakouskem se ze všech 25 členských států Evropské unie jeví v očích japonských podnikatelů nejatraktivnějším místem pro jejich investice. Vyplynulo to z posledního průzkumu rakouské státní agentury ABA, v němž se dotázala 87 vedoucích pracovníků předních japonských společností, ve které zemi EU by nejraději investovali. Respondenti z hlavních elektronických, telekomunikačních, farmaceutických, strojírenských, logistických a dalších firem označili za nejslibnější Polsko, jež získalo 44 procent. Česká republika a Rakousko dostaly shodně po 39 procentech a až za nimi se umístily Spolková republika Německo, Maďarsko a Velká Británie. Za rozho-

dující hlediska považovali japonští investoři strategické místo, blízkost velkých odbytových trhů, disponibilní kvalifikované síly a ekonomickou stabilitu. Poněkud překvapivé bylo, že na respondenty ze „země vycházejícího slunce“ neměly zásadní vliv daňové úlevy či investiční pobídky ze strany vlád hodnocených zemí EU. Za zemi, ve které by japonští podnikatelé chtěli se svými rodinami nejraději žít, označilo 80 procent dotázaných Rakousko, ČR obdrželo devět procent hlasů, uvedl rakouský deník Der Standard. (jh)

V JANCE… (Dokončení ze str. 1) notky. K posledním velkým zakázkám firmy patřila například klimatizace pro pražský hotel Hilton, nová letištní hala v Praze-Ruzyni a supermarket v Trnavě na Slovensku,“ podotkl místopředseda ZO OS KOVO Kamil Kácha, který je současně mistrem výroby.

Ledy se pohnuly V oblasti kolektivního vyjednávání to za ředitelování ing. Straňáka žádná sláva nebyla: „Některý rok jsme se k jednání sešli až 15krát, ale ředitel stejně nakonec ,pustil’ maximálně jedno až dvě procenta valorizace mezd,“ říká K. Kácha. „Průměrná dělnická mzda tehdy činila 11 000 korun, což bylo hluboko pod pražským strojírenským průměrem, a tak lidé odcházeli za lepším,“ dodává předseda F. Staněk. Odborářům nakonec došla trpělivost a po konzultaci s Metodickým pracovištěm OS KOVO Praha se rozhodli ke krajnímu opatření. Napsali do Paříže stížnost na ředitele Straňáka a pohrozili, že pokud nebudou splněny do 15 dnů jejich požadavky, vyhlásí stávkovou pohotovost. „Ultimátum jsme odeslali a do deseti dnů přijelo do Radotína kompletně celé vedení holdingu a věci se daly do pohybu,“ vzpomíná předseda odborové organizace. „Dohodli jsme se na 8procentním růstu mezd nejprve u vybraných profesí, takže dnes už činí naše průměrná dělnická mzda 16 816 korun, přidali nám na dětské tábory, výrazně se zvýšily odměny za pracovní jubilea, poskytují se bezúročné půjčky do 20 000 Kč, podnik nám přispívá na důchodové pojištění, dále na obědy a příspěvek na čištění montérek nám zvedli ze 40 na 150 korun. Zejména ale nastoupil do čela Janky nový francouzský ředitel, Yves Provost. Ten firmu rozhýbal a vůči odborům se chová velmi vstřícně. Škoda jen, že ke vzájemnému dialogu potřebujeme tlumočníka a nemůžeme jednat přímo.“ Co se týče kolektivního vyjednávání na příští rok, na toto téma již F. Staněk hovořil jak s ředitelem, tak s majitelem firmy. Vyjádřil přitom víru, že tentokrát půjde o daleko úspěšnější i rychlejší proces a nebude nutné hrozit stávkou. Oba francouzští partneři přislíbili, že bude vše v pořádku. „,Nemusíte si dělat starosti,’ řekli mi doslova,“ zdůrazňuje odborový předák.

Bude líp?

HROZÍ PO ROCE 2007 EXODUS BULHARŮM? Pokud se Bulharsko stane v roce 2007 dalším členem Evropské unie, mohlo by se pak během prvních třech let do zemí EU vystěhovat za prací asi 200 000 Bulharů.

Jedním z míst, kde zaměstnanci metodického pracoviště České Budějovice seznamují odboráře z jihočeských základních organizací s novým zákoníkem práce, je hotel Swing v kouzelné historické jihočeské krajině, na břehu Lipna. Organizace z Kaplicka mají hodně mladých členů, proto se našla i chvilka pro vyzkoušení posilovny, jak dokládá snímek. PhDr. ANTONÍN HRAŠE, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO České Budějovice 2

Tento odhad přinesla studie Bulharské akademie věd, podle níž hned bezprostředně po uvedeném datu odejde do ciziny 16 000 především mladých Bulharů. Podle sdělení Bulharské agentury pro zaměstnání docházejí již nyní s předstihem četné dotazy německých, španělských a francouzských firem hledajících v této balkánské zemi kuchaře, číšníky a stavební dělníky. V Bulharsku však v případě odchodu tisíců Metodické pracoviště OS KOVO v Brně nedávno pořádalo v Hustopečích seminář pro volební obvod Břeclav a Hodonín. Na téma Nový zákoník práce přednášela JUDr. Věra Balážová, právnička tohoto metodického pracoviště (na snímku). VLADIMÍR VALENTA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Brno

kvalifikovaných lidí nastane nedostatek těchto pracovních sil. Bulharská ministryně pro záležitosti EU Maglena Kunevaová se domnívá, že její krajané budou mít zájem o práci hlavně v deseti nových členských státech včetně České republiky. Staré země EU, jako Německo a Rakousko, totiž již zavedly přechodný stop pro bulharské přistěhovalce za prací, upozornil rakouský list Die Presse. (jh)

Místopředseda Kácha připomenul, že závodní výbor léta svůj dětský chatový tábor poblíž jihočeské Kardašovy Řečice a dostát všem náročným hygienickým normám je nyní stále náročnější. Proto odborům už nezbývají finance na další aktivity a dříve uvolněný předseda Staněk se nakonec z úsporných důvodů vrátil ke svému řemeslu zámečníka a vedení firmy mu hradí aspoň jeden „úřední“ den v týdnu, kdy je ve „stavu dosažitelnosti“. „Dnes už máme v odborech jen 62 zaměstnanců z celkového počtu 230,“ ale po našem úspěšném zásahu v Paříži se někteří naši bývalí členové s uznáním vyjadřují o užitečnosti odborů a uvažují o cestě zpět do odborářské rodiny. Text a snímky (rur)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

376kovak 3.11.2006 9:46 Stránka 8


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXX.)

robě a v rafinaci (čištění - poznámka autorky) železa. Ve vysokopecní výrobě to bylo nahrazení dřevěného uhlí kamenouhelným Rozvoj železářství u nás podnítila nová cího průmyslu a zejména železnic. Proto bylo koksem, dmýchání ohřátého větru a zavetechnologie, spočívající v rozdělení výrob- nutné chybějící železo dovážet. dení válcových či jiných výkonných dmychaPrůmyslová revoluce jako epocha začala del. Těmito změnami bylo možné zvětšit ního procesu na výrobu surového železa ve vysoké peci, zkujňování surového železa na nejdříve v některých regionech Anglie tavný prostor vysoké pece, urychlit tavbu kujné a jeho zpracování na základní druhy - zhruba po polovině 18. století, brzy se rozší- a tím zvýšit produktivitu práce. (Například tyčovinu, hřebíkářské železo, plech a drát řila do jižní Belgie a severní Francie. Pro vět- jen v průběhu průmyslové revoluce se denní nebo výrobky pro zemědělství. Surové železo šinu Evropy se však stalo zavádění mecha- kapacita vysokých pecí zvýšila asi 13krát. představovalo slévatelnou surovinu - litinu -, nických strojů, nahrazujících práci lidských Podle Dějin Československa, II. díl, 1648 což vedlo „k založení dalšího železářského rukou, hlavním činitelem až teprve v prů- 1918). V rafinaci železa bylo rozhodující naodvětví, slévárenství“ (podle Dějin hrazení zkujňovacích výhní pudhutnictví v Československu). lovacími pecemi (pudlovací pec = Železárna byla ve své podstatě plamenná nístějová pec, kde nístěj je spodní část pracovního prodosti komplikovaný a nákladný storu pece, na kterou se klade podnik, vyžadující jednotné techkoks, surové železo, ocelový či litinické a ekonomické řízení, ve srovnový odpad aj. materiál, tzv. nání s předchozím obdobím vyspěvsázka, nebo ve které se hromadí lejší. Sice stále šlo o manufakturu, produkty tavicího pochodu typická však již byla pokročilá podle L. Klimeše, Slovník cizích dělba práce, různé kvalifikace zaslov, též Technický slovník naměstnanců od dělníků nevyučeučný). Důležité bylo rovněž zavených až k vyučeným, různé kategodení válcoven místo dosavadních rie hutních dělníků apod. Nicméně hamrů. „Mechanické a chemickose stále ještě vyskytovaly zaostalé technologické změny znamenaly prvky feudální ekonomiky, jako rotechnický převrat v železářské botní práce nebo nucená práce návýrobě a nejprve se začaly uplatmezdní. Autoři Dějin hutnictví v Českoňovat v závěrečné fázi výrobního slovensku sestavili tabulku vývoje procesu, tj. v rafinaci železa.“ železářství od 17. století do 30. let (Dějiny Československa, II. díl, 19. století. Zatímco roku 1650 bylo 1648 - 1918) První z těchto technických nov českých zemích včetně Moravy vinek bylo válcování; v našem žea Slezska celkem 60 vysokých Mariánská huť v Blansku. Podle litografie J. Alta lezářství byla první válcovna zřípecí, v nichž se odhadem vyrobilo 3000 tun surového železa ročně, pak o 100 běhu 19. století. Předpokladem průmyslové zena v Ondřejovicích u Zlatých Hor (roku let později jich bylo již 76 s produkcí odhad- revoluce obecně bylo výrazné zvýšení pro- 1821). Další vznikly například v Blansku, nutou na 11 248 tun, v roce 1800 93 vyso- duktivity v zemědělství (tzv. agrární revoluce, v Tihavě u Hořovic, v Ludvíkově u Vrbna kých pecí vyrobilo odhadem 13 764 tun su- tj. zásadní změny ve způsobu obdělávání pod Pradědem, v Šindelové u Kraslic, ve Vítrového železa (Dějiny hutnictví půdy a zemědělského hospodaření - po- kovicích aj. Roku 1841 tak v českých zemích známka autorky). Také ji umožnila řada tech- pracovalo již 16 válcoven. První pudlovna v Československu). Přesto, že výroba během doby trvale stou- nologických pokroků, jako byl například ob- v Rakousku byla zřízena ve Vítkovicích pala, byla až do první poloviny 18. století více jev koksování černého uhlí (1735), vynálezy v roce 1830. Do roku 1840 vznikly v našich orientována na výrobu kujného železa; od pracovních strojů, například ručního spřáda- zemích tři nové pudlovny - v Sobotíně ve výdruhé poloviny 18. století začala stoupat rov- cího stroje „jenny“ (1764), zavedení Wattova chodní části krkonošsko-jesenické železářské něž produkce litiny. V počátcích průmyslové parního stroje po roce 1780 nejen v textilnic- oblasti, v Liticově v Podkrušnohoří a v Joserevoluce (v rakouské monarchii zhruba od tví, ale též v železářství (M. Hroch a kol., En- fově Huti. Pozvolný přechod k novému způsobu rafinace železa vyvrcholil až na přepřelomu 18. a 19. století - poznámka autorky) cyklopedie dějin novověku). se ukázalo, že stávající železárny nemohou V železářství představuje průmyslovou lomu 60. a 70. let 19. století. svou produkcí pokrýt potřeby nově vznikají- revoluci souhrn změn ve vysokopecní vý- Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je český filolog a překladatel, pozoruhodný polyglot František Vymazal (1841 - 1917). Je autorem osmadvaceti malých praktických konverzačních učebnic cizích jazyků, nazvaných „Snadno a rychle...“. Jak uvádějí jeho současníci, Vymazal byl samotář, nemluva, škarohlíd, podivín, přímo legendární bohém a přes svoji pracovitost žil neustále na pokraji bídy. (jk)

4

37 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 2. LISTOPADU 2006, DATUM VYDÁNÍ: 10. LISTOPADU 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Co nového na Jihlavsku - str. 2 ● Zprávy ze zahraniãí - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Poradny na pfiání ● Pfiechodná ustanovení nového zákoníku práce

Janka v pražském Radotíně má 240 kmenových zaměstnanců a asi 60 agenturních pracovníků

Nikdy si nenech říkat „šibale“! To je totiž strašně sprostá politická nadávka…

V JANCE S VRTKAVÝM ŠTĚSTÍM HROZBA STÁVKOU UŽ NEBUDE NUTNÁ?

JAROMÍR DRÁBEK MÁ JASNO

Pro nezasvěcené čtenáře je třeba hned úvodem prozradit, že název firmy JANKA nepochází od dívčího křestního jména, ale od příjmení pražského klempíře Jana Janky, který v roce 1872 otevřel svou živnost v Dlouhé ulici s patnácti dělníky, avšak již v roce 1907 se A CO VY? přestěhoval do dnešního prostorů v Radotíně, kde se věnoval výrobě klimatizace, zejména „Minimální mzda, zákoník práce a další pro hlubinné doly, horké provozy a různé společné prostory. Vznikla tu vlastně významná instrumenty k ,ochraně’ zaměstnanců jsou výrobní tradice, která nemá svou délkou ve světě obdoby. v ČR politicky zneužívány,“ stojí v prohlášení prezidenta Hospodářské komory České republiky Jaromíra Drábka z 30. října.

V období mezi koncem II. světové války a koncem 80. let patřila klimatizace v ČSR k rozkvétajícím „Žijeme ve státě, kde se sbírat body u zaměstoborům. Kromě Radotína nanců vyplatí, protože polovinu desetimiliónose věnovali stejnému vývého obyvatelstva tvoří právě oni. Pro některé robnímu oboru i v Brně strany se to stalo nepsaným pravidlem bez a Milevsku, zatímco ohledu na ty, kteří lidem práci dávají, a ty, kteří v Praze-Malešicích vyrostl se rozhodli postarat se o sebe sami. Odborářské úctyhodný Výzkumný organizace neváhají vyvolávat hysterii a zaměst- František Staněk ústav pro vzduchotechnavatele vystavovat ve světle hyenismu. V marniku. K roku 1990 čítal xistických termínech třídního boje vyzývají k de- celý podnik i se svými pobočkami na 2500 zamonstracím a neváhají vykřikovat polopravdy městnanců a o zakázky pro svou specifičnost i vyložené lži, aby zmobilizovaly davy. Podnika- nouzi neměl. Pak se však začala situace měnit. telské organizace k takovým praktikám neklesají, Pobočné závody se postupně privatizovaly konstruktivní a věcná diskuse s protistranou však a osamostatňovaly, a tak v současné době není možná,“ tvrdí Jaromír Drábek. zbyla pouze Janka Radotín se svými 240 kmeZdá se, že prezident hospodářské komory má novými zaměstnanci a asi 60 agenturními prajasno: Zákoník práce, minimální mzda, to vše slouží covníky z Polska. jen k „politickému zneužívání“. Obzvlášť „zavrženíhodné“ jsou zřejmě ty politické strany, které se snaží brát v potaz i zájmy zaměstnanců. Pan Drábek dokonce neváhá obvinit odbory z marxistického rozdmýchávání třídního boje. A rovnou pro jistotu deklaruje, že „diskuse s protistranou není možná“. Zůstává otázkou, jak by se odbory měly stavět k takto vyhraněným výrokům lidí, kteří sedí na vysokých postech našeho hospodářského života. Kovák rád otiskne vaše příspěvky na téma: Jakou odpověď by měl dostat pan Drábek? Mgr. MARTIN BENEŠ, šéfredaktor časopisu Kovák

Na bodu mrazu Po privatizaci a založení akciové společnosti s tradičním názvem Janka Radotín neměla firma přílišné štěstí na schopné řídící pracovníky a kdysi kvetoucí firmě hrozil dokonce bankrot. Jak uvedl předseda ZO OS KOVO František Staněk, s největší hořkostí vzpomínají v Radotíně na ředitele Straňáka, za jehož „pontifikátu“, trvajícího až do letošního jara celkem pět let, firma ztrácela zakázky, výroba šla dolů a začalo se i propouštět, také vzájemné vztahy mezi vedením a odbory se ocitly prakticky na bodu mrazu. Naštěstí po

nástupu francouzského ředitele na přelomu dubna a května nabrala situace v Radotíně zásadního obratu, stav pracovníků se stabilizoval a dokonce bylo přijato navíc 64 agenturních pracovníků ze Slovenska. Kamil Kácha

Kam patří?

V roce 1998 se Janka Radotín stala dceřinou společností holdingu LENNOX se sídlem ve Francii a výrobními závody v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Itálii, Kanadě, Austrálii, USA, v ČR a rovněž ve Francii. Nejvyšší ředitel však má sídlo v texaském Dallasu (USA). Holding zaměstnává celkem na 22 000 pracovníků, obchodní zastoupení má v 80 zemích světa. Výrobní programy jednotlivých podniků se vzájemně doplňují, čímž umožňují firmě nabídnout komplexní řešení systémů klimatizace. V holdingu se rovněž daří uplatňovat trend na využívání ekologických chladiv šetrných k životnímu prostředí a neustálé zlepšování akustických parametrů. „V současné době se firma Janka Lennox orientuje výrobně především na malá klimatizační zařízení do rodinných domků, obchodů a kanceláří, na blokové chladicí jednotky, nástřešní monoblokové klimatizační jednotky a sestavné klimatizační jed(Pokračování na str. 3) 1

376kovakA 3.11.2006 9:44 Stránka 6

KOVÁK číslo 37 — 10. listopadu 2006/příloha

nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. V podmínkách (kritériích) pro výplatu odměn za to, že zaměstnanec v určitém období nezamešká práci, jsou obvykle stanoveny výslovně nebo skrytě podmínky spočívající ve skutečnosti, že zaměstnanec zameškal práci z důvodu nemoci, ošetřování člena rodiny apod., zatímco ostatní důvody nepřítomnosti (dovolená, čerpání náhradního volna) nemají na odměnu žádný vliv. Jde tedy obvykle o diskriminaci z důvodu zdravotního

stavu nebo postavení v rodině. V uvedeném dotazu, který je však dosti obecný a nejsou známy bližší podrobnosti, by šlo pravděpodobně o diskriminaci právě z důvodu zdravotního stavu. Na závěr podotýkám, že jednání tohoto druhu není ze strany zaměstnavatele ani zvlášť rozumné z ekonomického hlediska. Zaměstnanec, který je nemocný, a tudíž se necítí dobře, může spíše vyrobit zmetek nebo způsobit sobě či spoluzaměstnancům pracovní úraz. A jak je správně v dotazu uvedeno, nemocný zaměstnanec často nakazí své kolegy a výpadek je pak pro zaměstnavatele ještě citelnější.

Sociální rubrika

Mám zůstat v evidenci uchazečů o zaměstnání?


JAK VYPOČÍTAT NÁHRADU MZDY A NEMOCENSKÉ V ROCE 2007 Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast

Od ledna 2007 nabude účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, který výrazně mění poskytování nemocenských dávek. Největší změnu zaznamená samotné nemocenské. Dnes je tato dávka poskytována z veřejného systému nemocenského pojištění a vyplácejí ji svým zaměstnancům zaměstnavatelé. Nově bude zaměstnanec během prvního období pracovní neschopnosti zajištěn náhradou mzdy od zaměstnavatele, poté bude od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostávat klasické nemocenské. Zasílat ho bude ČSSZ zaměstnanci přímo na účet nebo poštou. Následující informace navazují na článek Změny v nemocenském pojištění, uveřejněný v minulém čísle.

Náhrada mzdy Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Pobírám částečný invalidní důchod, ale jsem doma, protože v našem regionu nemám šanci sehnat práci. Můj zdravotní stav se spíše horší. Jelikož mi do starobního důchodu schází ještě řada let, hodlám si v budoucnu zažádat o plný invalidní důchod. Jedno ale nevím: Podpora v nezaměstnanosti mi již dávno skončila, mám povinnost zůstat v evidenci? B. S., Teplice Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce není pro nezaměstnané v žádném případě povinností, je však třeba si uvědomit, že není samoúčelné. Kromě hlavního významu, jímž je snaha o nalezení vhodného zaměstnání pro uchazeče a poskytování podpory v nezaměstnanosti, má vedení v evidenci význam i pro platbu zdravotního pojištění státem (uchazeč o zaměstnání není osobou bez zdanitelných příjmů, která by musela své zdravotní pojištění platit sama, nýbrž tzv. státním pojištěncem). Můžete namítnout, že platba zdravotního pojištění je u poživatelů částečného invalidního důchodu „ošetřena“ již z titulu pobírání důchodu, je zde však jeden zásadní problém, na který chceme upozornit. Jedná se o náhradní dobu pojištění pro účely důchodového pojištění. Doba pojištění má při výpočtu důchodu dvojí použití. První použití spočívá v samotném výpočtu výše důchodu. Výše jakéhokoli důchodu se přímo odvozuje z dosažené doby pojištění. Za každý celý rok do dosažení důchodového věku pojištěnec získá 1,5 % výpočtového základu (ten se vypočte z výdělků z rozhodného období). Stejným způsobem se hodnotí i náhradní doba pojištění, kromě vojenské služby a péče o děti se však náhradní doba pojištění hodnotí jen z 80 % (například 292 dnů místo 360 dnů).

Význam počtu let pojištění (včetně náhradních dob) zde zdůrazňujeme proto, že výrazně ovlivní výši starobního, případně plného invalidního důchodu v budoucnu. Druhé použití počtu let pojištění je pro samotné získání nároku na důchod. Zde může dojít za určitých okolností k velmi závažným dopadům, v krajním případě i k nezískání nároku na důchod. Zatímco pro nárok na starobní (i předčasný) důchod je třeba buď 25 let pojištění při současném splnění důchodového věku, nebo 15 let pojištění při splnění věku 65 let, pro nárok na plný invalidní důchod je podmínkou u pojištěnce staršího 28 let získání 5 let pojištění (včetně náhradních dob) v posledních 10 letech před vznikem plné invalidity. Je přitom třeba si uvědomit, že doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se jako náhradní doba důchodového pojištění hodnotí v rozsahu maximálně tří let plus doba pobírání podpory v nezaměstnanosti. Doba pobírání částečného invalidního důchodu se jako náhradní doba nehodnotí. Doporučujeme proto setrvat v evidenci u úřadu práce i při dlouhodobé nezaměstnanosti, či případně získat a vykonávat jakékoli zaměstnání malého rozsahu, které zakládá účast na pojištění. Kdybyste byl totiž uznán plně invalidním a v posledních 10 letech nezískal alespoň 5 let pojištění, plný invalidní důchod by vám podle zákona nenáležel.

Nad otazníky v bydlení

Je nabídka na náhradní byt rovnocenná? Ing. MILAN TARABA, statutární místopředseda Sdružení nájemníků ČR

Pro nezájem nájemníka o koupi bytu, v němž bydlí, byl po uplynutí lhůty 18 měsíců tento byt prodán, a to třetí osobě i s nájemníkem. Nový vlastník bytu chce s přivolením soudu dle občanského zákoníka (§ 711) dosáhnout výpovědi z nájmu původního nájemce z důvodu, že byt potřebuje pro svoji rodinu. Bohužel nabízí několik náhradních bytů s vysokým neregulovaným nájmem. Je možné tuto nabídku považovat za rovnocennou, když nájemné v bytě, který se má vyklidit, je regulované? J. K., Domažlice Podle současné právní úpravy je náhradním bytem byt, který dle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Potřebuje-li pronajímatel (vlastník) byt pro sebe či členy své rodiny, má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek v zásadě rovnocenný bytu, jenž má vyklidit. Soud může z důvodů zvláštního zřetele vhodných rozIV

hodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, než je vyklízený byt. Ve věci nájemného v náhradním bytě bude záležitost posuzována individuálně tak, aby pokud možno nebyla poškozena žádná ze stran. Pronajímatel bude zřejmě požadovat alespoň tzv. nákladové nájemné, nájemce bude chtít zachovat režim, dle kterého bylo nájemné v původním bytě sjednáno. Dle mého názoru soud přihlédne k textu nového zákona č. 107/2006 Sb., který stanovuje způsob zvyšování nájemného v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010.

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnanec pobírat náhradu mzdy, která se však poskytuje jen za pracovní dny a svátky. V kolektivní smlouvě lze dohodnout vyšší náhradu mzdy než určenou zákonem, nesmí však překročit průměrný měsíční čistý výdělek zaměstnance. Náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti je osvobozena od daně z příjmu fyzických osob a neodvádí se z ní pojistné na sociální a zdravotní pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Výše náhrady mzdy se určuje z průměrného denního výdělku, tj. podílu hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci v kalendářním čtvrtletí, které předchází vzniku pracovní neschopnosti, na počet dní v tomto období odpracovaný. Průměrný denní výdělek se pro účely náhrady mzdy redukuje. Do první redukční hranice se započítá z 90 %, z částky mezi první a druhou redukční hranicí ze 60 % a z části výdělku nad druhou do třetí redukční hranice se zohlední z 30 procent. K části průměrného výdělku, která převyšuje třetí hranici, se nepřihlíží. Pro redukci v případě náhrady mzdy jsou stanoveny tři hranice, které představují 1,4 násobek redukčních hranic pro nemocenské (viz dále). V roce 2007 se očekává první redukční hranice pro stanovení náhrady mzdy v nemoci ve výši 941 Kč, druhá 1410 Kč a třetí ve výši 2820 Kč. Z takto zjištěné částky se vypočítá náhrada mzdy ve výši 30 % za první tři pracovní dny a 69 % od 4. pracovního dne neschopnosti.

Nemocenské Nemocenské náleží od 15. dne pracovní neschopnosti, vyplácí se za kalendářní dny. I nemocenské je osvobozeno od daně z příjmu fyzických osob a neodvádí se z něho pojistné na sociální a zdravotní pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Rozhodné období, za které se zjišťuje započitatelný příjem, v tomto případě činí 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Započitatelný příjem se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, z nichž se odečtou tzv. vyloučené dny (například dny poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, poskytování náhrady mzdy a nemocenského atd.). Takto zjištěný denní vyměřovací základ se redukuje obdobně jako v případě náhrady mzdy, do první redukční hranice se však započítá v plné výši. První redukční hranice se v roce 2007 očekává ve výši 672 Kč, druhá 1007 Kč a třetí hranice ve výši 2014 Kč. Přesnou výši redukčních hranic pro rok 2007 vyhlásí ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Denní výše nemocenského se následně stanoví ve výši 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Příklad výpočtu náhrady mzdy a nemocenského Zaměstnanec onemocní 1. února 2007 a jeho pracovní neschopnost bude trvat 21 kalendářních dní. Pro zjednodušení předpokládáme, že po celý rok 2006, stejně jako v lednu 2007, pracoval (tj. jeho započitatelný příjem) za průměrnou mzdu 20 200 Kč měsíčně, což je očekávaná úroveň průměrné mzdy v národním hospodářství v roce 2006. V rozhodném období neměl zaměstnanec žádné vyloučené dny.

Náhrada mzdy v tomto případě náleží za dobu 10 pracovních dnů, rozhodné období pro zjištění průměrného výdělku je říjen až prosinec 2006, tj. 65 odpracovaných dnů (směn). 1. průměrný denní výdělek ● započitatelný příjem za celé čtvrtletí činí 60 600 Kč, tj. 3 x 20 200, ● průměrný denní výdělek činí 932,3 Kč, tj. 60 600 : 65 2. redukce průměrného denního výdělku ● do první hranice (941 Kč) 90 % 840 Kč, tj. 932,3 x 90 % = 839,07 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) 3. denní náhrada mzdy ● 1. až 3. pracovní den 252 Kč, tj. 840 x 30 % = 252,0 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) ● 4. - 10. den 580 Kč, tj. 840 x 69 % = 579,6 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) 4. náhrada mzdy za 10 pracovních dnů 4816 Kč, tj. (3 x 252) + (7 x 580) Nemocenské v tomto případě náleží za 7 kalendářních dnů (tj. od 15. dne pracovní neschopnosti), rozhodné období pro zjištění započitatelných příjmů je únor 2006 až leden 2007, tj. 365 kalendářních dní. 1. denní vyměřovací základ ● započitatelný příjem za celé období 242 400 Kč, tj. 20 200 x 12 ● denní vyměřovací základ 664,11 Kč, tj. 242 400 : 365 2. redukce denního vyměřovacího základu ● do první hranice (672 Kč) 100 % 665 Kč, tj. 664,11 x 100 % (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) 3. denní nemocenské ● od 15. dne pracovní neschopnosti 459 Kč, tj. 665 x 69 % = 458,85 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) 4. nemocenské za 7 kalendářních dnů 3213 Kč, tj. 7 x 459 Celková výše náhrady mzdy a nemocenského (za 21 kalendářní den pracovní neschopnosti)

8029 Kč, tj. 4816 + 3213

I

376kovakA 3.11.2006 9:45 Stránka 4


PŘECHODNÁ USTANOVENÍ NOVÉHO ZÁKONÍKU PRÁCE Kdy a s jakým obsahem uzavřít kolektivní smlouvu? JUDr. JIŘÍ PODHAJSKÝ, právní odbor OS KOVO

V současné době můžeme sledovat útok vlády na nový zákoník práce, a to konkrétně formou odložení účinnosti zákoníku práce a dalších s ním souvisejících zákonů. Z tohoto postupu vlády i z nesmiřitelného postoje Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR k novému zákoníku práce je možno dovodit budoucí osud tohoto právního předpisu v případě, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nezabrání odložení jeho účinnosti. To, že některé dnes napadané části nového zákoníku práce jako protiústavní zde od roku 1990 dosud fungovaly a nebyly napadeny ani vládou, ani žádnou z výše uvedených institucí, svědčí o zřejmé tendenčnosti takového postupu. I proto se tento článek bude zabývat jednou z takzvaných problematických částí nového zákoníku práce, a to jeho přechodnými ustanoveními.

Problémy s některými přechodnými ustanoveními Problémy by mohl přinést při aplikaci nového zákoníku práce zejména do oblasti kolektivního vyjednávání možný různý výklad přechodných ustanovení zákoníku práce, a to zejména ustanovení § 364 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen nového zákoníku práce). Podle ustanovení § 364 odst. 1 nového zákoníku práce se podle tohoto zákona řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Podle ustanovení § 364 odst. 2 nového zákoníku práce se podle dosavadních právních předpisů (například podle zákona č. 65/1965 Sb., nového zákoníku práce) řídí právní úkony (tedy i kolektivní smlouvy) učiněné před 1. 1. 2007, i když jejich právní účinky nastanou až po tomto dni. Podle prvního právního názoru by bylo možné uzavírat kolektivní smlouvy již před 1. 1. 2007 i v částech umožněných až novým zákoníkem práce za podmínky, že účinnost takových kolektivních smluv by byla sjednána od 1. 1. 2007. Podle druhého právního názoru části kolektivních smluv umožněné až novým zákoníkem práce nemohou být platně uzavřeny před 1. 1. 2007, i když jejich účinnost bude sjednána po 1. 1. 2007.

Názor právního odboru OS KOVO Z uvedených ustanovení nového zákoníku práce, podle názoru právního odboru OS KOVO, vyplývá, že každá kolektivní smlouva (i obsah jejích jednotlivých ustanovení) uzavřená za účinnosti zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění účinném do 31. 12. 2006, se bude řídit a posuzovat podle těchto zákonů. V kolektivních smlouvách uzavřených (podepsaných) před 1. 1. 2007 tedy bude možno upravit bez právních pochybností, mimo jiné, práva a povinnosti vyplývající ze zákona 65/1965 Sb., jejichž sjednání je umožněno též novým zákoníkem práce. Tato velmi složitá právní situace byla způsobena nepříliš vhodnou úpravou uvedeného přechodného ustanovení (§ 364 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.), které nevzalo v úvahu změnu základní filosofie nového zákoníku práce („co není zakázáno, je dovoleno“). Při řešení této situace je nezbytné upozornit na možná rizika a jejich řešení: Uzavřením kolektivních smluv v roce 2006, které budou obsahovat i ustanovení umožněná pouze novým zákoníkem práce, jež současná právní úprava (zákon č. 65/1965 Sb.) neumožňuje (například úpravu pracovního konta), se smluvní strany mohou vystavit nebezpečí, že v případě soudního sporu tato ustanovení kolektivní smlouvy by mohla být příslušnými soudy označena za neplatná, a to se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Důležité je uvědomit si, že se může jednat nejen o spor o neplatnost celé kolektivní smlouvy nebo její části iniciovaný jednou ze smluvních stran této kolektivní smlouvy, ale také o případné spory o plnění individuálních práv jednotlivých zaměstnanců (například o výši mzdy při uplatII

nění konta pracovní doby). Předmětem takových sporů by zřejmě bylo i posuzování, zda kolektivní smlouva v této části je, či není v souladu se zákonem a tedy, zda je platná, nebo neplatná. Jedná se tedy o problematiku nejen teoretickou, ale s možnými dopady do oblasti kolektivního vyjednávání u jednotlivých zaměstnavatelů. Příklad konta pracovní doby byl použit cíleně právě proto, že na jeho zavádění je vyvíjen značný tlak ze strany zaměstnavatelů a že jeho zavedení je umožněno až novým zákoníkem práce s účinností od 1. 1. 2007, zatímco doposud za úpravy zákona č. 65/1965 Sb. (tedy s účinností do 31. 12. 2006) by zavedení konta pracovní doby bylo v rozporu se stávající právní úpravou, a to konkrétně s ustanovením § 242 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/1965 Sb., podle něhož je neplatný právní úkon, který se svým obsahem nebo účelem příčí zákonu nebo jej obchází nebo se jinak příčí dobrým mravům.

Platnost kolektivních smluv před a po 1. 1. 2007 Posuzování případné platnosti nebo neplatnosti kolektivní smlouvy nebo její části po 1. 1. 2007 se bude řídit ustanovením § 27 nového zákoníku práce, podle něhož je podniková kolektivní smlouva neplatná v té části, která upravuje práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně; kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána účastníky na téže listině, jinak je neplatná. Dále se potom toto posuzování bude řídit ustanoveními § 39 a 41 občanského zákoníku, podle nichž je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům, a vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Ustanovení § 39 a 41 občanského zákoníku budou použita na základě ustanovení § 4 nového zákoníku práce, podle něhož se občanský zákoník na pracovněprávní vztahy podle tohoto zákona použije jen tehdy, jestliže to tento zákon výslovně stanoví a na základě ustanovení § 18 nového zákoníku práce, podle kterého se právní úkony (tedy i kolektivní smlouvy) řídí § 34 až 39, § 40 odst. 3 až 5, § 41, 41a, 42a, 43, 43a, 43b, 43c, 44, 45, 48, 49, 49a, 50a, 50b a 51 občanského zákoníku. Pro kolektivní smlouvu se přitom nepoužijí pouze ustanovení § 41a, 42a, 43a, 43b, 43c, 44 a 49 občanského zákoníku, stejně jako ustanovení § 51 občanského zákoníku, když kolektivní smlouvu není možné nahrazovat smlouvou podle § 51 občanského zákoníku (§ 23 odst. 3 a § 28 zákona č. 262/2006 Sb.). Tato teoreticky složitá citace znamená ve výše uvedeném smyslu, že na kolektivní smlouvy se uplatní ustanovení o platnosti právních úkonů (s výjimkou § 41a občanského zákoníku), nikoliv však ustanovení o návrzích smluv, přijetí návrhu smlouvy, uzavření smlouvy (§ 43a, 43b, 43c a 44 občanského zákoníku) a ustanovení o tom, že účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit (§ 49 občanského zákoníku). Je tedy zřejmé, že ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku by


byla neplatná kolektivní smlouva nebo její část, která svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází. V tomto případě by takovým ustanovením zákona, kterému taková kolektivní smlouva odporuje, bylo ustanovení § 364 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., o přechodných ustanoveních (viz výše).

Jak problematické situace řešit? Jak tedy řešit uvedenou situaci, kdy by kolektivní smlouva uzavřená v roce 2006 (přes výše uvedený právní názor) měla obsahovat i ustanovení umožněná pouze zákonem č. 262/2006 Sb., která současná právní úprava (zákon č. 65/1965 Sb.) neumožňuje, například zavedení pracovního konta? Je možno navrhnout několik řešení, které by uvedené problémy řešily tak, že nevzniknou žádné případné právní problémy, a to při jakémkoliv právním výkladu přechodných ustanovení nového zákoníku práce. 1. Je možné, aby smluvní strany kolektivní smlouvu uzavřely jako celek až po 31. 12. 2006 s účinností od 1. 1. 2007. Taková situace by znamenala naprostou právní jistotu a jak uzavření kolektivní smlouvy, tak její obsah by se řídil ustanoveními nového zákoníku práce a zákona č. 2/1991 S., o kolektivním vyjednávání, ve znění s účinností od 1. 1. 2007 (tedy po změně zákonem č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce). 2. Jinou možností je uzavření kolektivní smlouvy smluvními stranami v rozsahu umožněném zákonem č. 65/1965 Sb. do 31. 12. 2006 s tím, že ustanovení umožněná až novým zákoníkem práce uzavřou smluvní strany dodatkem k této kolektivní smlouvě po 31. 12. 2006 s účinností od 1. 1. 2007. V tomto případě je možno do kolektivní smlouvy uzavřené před 1. 1. 2007 zakotvit ustanovení, ve kterém se smluvní strany zaváží, že takový dodatek ve sjednaném textu podepíší a do kdy nejpozději tak učiní. Výhodou takového řešení je především opět jeho právní bezvadnost.

3. Postup popsaný pod bodem 2. lze realizovat také uzavřením samostatné kolektivní smlouvy po 31. 12. 2006. Na tomto místě je pouze potřeba připomenout, že uzavřít je možné i více kolektivních smluv mezi týmiž smluvními stranami.

K pojmům platnost a účinnost kolektivních smluv K pojmům platnost a účinnost vzhledem k mnoha dotazům a nejasnostem upozorňujeme, že v případě kolektivních smluv jsou tyto pojmy upraveny ustanoveními § 4 a § 6 odst. 2 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění před 1. 1. 2007, podle nichž jsou kolektivní smlouvy platné, jestliže jsou uzavřené písemně a podepsané na téže listině oprávněnými zástupci příslušných odborových orgánů a zaměstnavatelů, a neplatné jsou kolektivní smlouvy v té části, která je v rozporu s právními předpisy, upravuje nároky zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně nebo zaručuje mzdové nároky ve větším rozsahu, než je rozsah stanovený kolektivní smlouvou vyššího stupně jako nejvýše přípustný, a to v části přesahující tento nejvýše přípustný rozsah; účinnost kolektivní smlouvy začíná běžet prvním dnem období, na které byla smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období, pokud doba účinnosti některých závazků není v kolektivní smlouvě sjednána odchylně. Ustanovení o účinnosti kolektivních smluv po 1. 1. 2007 se řídí ustanovením § 26 odst. 2 nového zákoníku práce, podle něhož účinnost kolektivní smlouvy začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období, pokud doba účinnosti některých práv nebo povinností není v kolektivní smlouvě sjednána odchylně. Situace v oblasti přechodných ustanovení je, jak je patrno z výše uvedeného, poměrně složitá, a proto na závěr doporučujeme řešit případné sporné problémy u jednotlivých zaměstnavatelů za odborné pomoci specialistů metodických pracovišť OS KOVO.

Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou

Je odměna za „nemarodění“ správná? Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

Zaměstnavatel poskytuje každému zaměstnanci, který nebyl v příslušném měsíci nemocný nebo neměl propustku k lékaři, odměnu ve výši 1000 Kč. Zdá se nám, že někteří kolegové kvůli odměně přecházejí nemoci a svou přítomností na pracovišti ohrožují na zdraví ostatní. Je toto poskytování odměny za „nemarodění“ etické? K. Č., Brno Používání různých forem odměn či bonusů za skutečnost, že zaměstnanec v určitém období není nemocný nebo nenavštívil v pracovní době lékaře, se v posledních letech velmi rozšířilo. Proto se touto problematikou zabývali i specialisté OS KOVO. V Metodické pomůcce pro kolektivní vyjednávání v podnikové sféře ZO OS KOVO na rok 2005 se uvádí: „Mzda ani její část nemůže být vázána na jiná kriteria, než která jsou uvedena v zákoně o mzdě (poznámka autorky jedná se o kritéria: složitost, odpovědnost a namáhavost práce, obtížnost pracovních podmínek, pracovní schopnosti a pracovní způsobilost a pracovní výkonnost a výsledky práce), a to ani na čerpání a délku pracovního volna z důvodu některých důležitých osobních překážek v práci (například pracovní neschopnost a ošetřování nemocného člena rodiny). Takový postup by byl nesporně též v rozporu s ustanovením § 1 odst. 3 a 4 zákoníku práce, tj. se zásadou rovného zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich odměňování za práci, a se zákazem diskriminace zaměstnanců z důvodu jejich zdravotního stavu nebo povinností k rodině.“ Problematikou poskytování tzv. bonusů za přítomnost nebo jiných forem odměn za skutečnost, že zaměstnanec v určitém období nezamešká práci z důvodu nemoci nebo návštěvy lékaře, se zabývala i legislativní rada ČMKOS a vydala k této problematice stanovisko.

Ve svém stanovisku se legislativní rada v obecné rovině zabývala vyplácením finančních částek, kdy nárok na jejich výplatu je určitým způsobem vázán na (ne)přítomnost zaměstnance v práci. V první řadě řešila otázku, zda uvedené druhy plnění jsou mzdou, či nikoli. Podle § 4 odst. 1 zákona o mzdě přísluší zaměstnanci za vykonanou práci mzda. Mzdou je tedy třeba rozumět pouze takové plnění, které se bezprostředně váže na vykonanou práci. Zákon o mzdě neupravuje jednotlivé složky mzdy, je tedy nutné jakékoli plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci posoudit z hlediska vazby na výkon práce. Pokud je však odměna ve vašem konkrétním případě vázána pouze na skutečnost, že zaměstnanec nebyl nemocný nebo neměl propustku k lékaři, o mzdu se nejedná. V druhé řadě legislativní rada posuzovala otázku, zda takováto plnění, respektive kritéria pro vznik nároku na ně, nemají diskriminační charakter. Zákoník práce v § 1 odst. 3 stanoví, že zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty. V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a povinností k rodině, politického III

376kovakA 3.11.2006 9:45 Stránka 4


PŘECHODNÁ USTANOVENÍ NOVÉHO ZÁKONÍKU PRÁCE Kdy a s jakým obsahem uzavřít kolektivní smlouvu? JUDr. JIŘÍ PODHAJSKÝ, právní odbor OS KOVO

V současné době můžeme sledovat útok vlády na nový zákoník práce, a to konkrétně formou odložení účinnosti zákoníku práce a dalších s ním souvisejících zákonů. Z tohoto postupu vlády i z nesmiřitelného postoje Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR k novému zákoníku práce je možno dovodit budoucí osud tohoto právního předpisu v případě, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky nezabrání odložení jeho účinnosti. To, že některé dnes napadané části nového zákoníku práce jako protiústavní zde od roku 1990 dosud fungovaly a nebyly napadeny ani vládou, ani žádnou z výše uvedených institucí, svědčí o zřejmé tendenčnosti takového postupu. I proto se tento článek bude zabývat jednou z takzvaných problematických částí nového zákoníku práce, a to jeho přechodnými ustanoveními.

Problémy s některými přechodnými ustanoveními Problémy by mohl přinést při aplikaci nového zákoníku práce zejména do oblasti kolektivního vyjednávání možný různý výklad přechodných ustanovení zákoníku práce, a to zejména ustanovení § 364 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen nového zákoníku práce). Podle ustanovení § 364 odst. 1 nového zákoníku práce se podle tohoto zákona řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Podle ustanovení § 364 odst. 2 nového zákoníku práce se podle dosavadních právních předpisů (například podle zákona č. 65/1965 Sb., nového zákoníku práce) řídí právní úkony (tedy i kolektivní smlouvy) učiněné před 1. 1. 2007, i když jejich právní účinky nastanou až po tomto dni. Podle prvního právního názoru by bylo možné uzavírat kolektivní smlouvy již před 1. 1. 2007 i v částech umožněných až novým zákoníkem práce za podmínky, že účinnost takových kolektivních smluv by byla sjednána od 1. 1. 2007. Podle druhého právního názoru části kolektivních smluv umožněné až novým zákoníkem práce nemohou být platně uzavřeny před 1. 1. 2007, i když jejich účinnost bude sjednána po 1. 1. 2007.

Názor právního odboru OS KOVO Z uvedených ustanovení nového zákoníku práce, podle názoru právního odboru OS KOVO, vyplývá, že každá kolektivní smlouva (i obsah jejích jednotlivých ustanovení) uzavřená za účinnosti zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění účinném do 31. 12. 2006, se bude řídit a posuzovat podle těchto zákonů. V kolektivních smlouvách uzavřených (podepsaných) před 1. 1. 2007 tedy bude možno upravit bez právních pochybností, mimo jiné, práva a povinnosti vyplývající ze zákona 65/1965 Sb., jejichž sjednání je umožněno též novým zákoníkem práce. Tato velmi složitá právní situace byla způsobena nepříliš vhodnou úpravou uvedeného přechodného ustanovení (§ 364 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb.), které nevzalo v úvahu změnu základní filosofie nového zákoníku práce („co není zakázáno, je dovoleno“). Při řešení této situace je nezbytné upozornit na možná rizika a jejich řešení: Uzavřením kolektivních smluv v roce 2006, které budou obsahovat i ustanovení umožněná pouze novým zákoníkem práce, jež současná právní úprava (zákon č. 65/1965 Sb.) neumožňuje (například úpravu pracovního konta), se smluvní strany mohou vystavit nebezpečí, že v případě soudního sporu tato ustanovení kolektivní smlouvy by mohla být příslušnými soudy označena za neplatná, a to se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Důležité je uvědomit si, že se může jednat nejen o spor o neplatnost celé kolektivní smlouvy nebo její části iniciovaný jednou ze smluvních stran této kolektivní smlouvy, ale také o případné spory o plnění individuálních práv jednotlivých zaměstnanců (například o výši mzdy při uplatII

nění konta pracovní doby). Předmětem takových sporů by zřejmě bylo i posuzování, zda kolektivní smlouva v této části je, či není v souladu se zákonem a tedy, zda je platná, nebo neplatná. Jedná se tedy o problematiku nejen teoretickou, ale s možnými dopady do oblasti kolektivního vyjednávání u jednotlivých zaměstnavatelů. Příklad konta pracovní doby byl použit cíleně právě proto, že na jeho zavádění je vyvíjen značný tlak ze strany zaměstnavatelů a že jeho zavedení je umožněno až novým zákoníkem práce s účinností od 1. 1. 2007, zatímco doposud za úpravy zákona č. 65/1965 Sb. (tedy s účinností do 31. 12. 2006) by zavedení konta pracovní doby bylo v rozporu se stávající právní úpravou, a to konkrétně s ustanovením § 242 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/1965 Sb., podle něhož je neplatný právní úkon, který se svým obsahem nebo účelem příčí zákonu nebo jej obchází nebo se jinak příčí dobrým mravům.

Platnost kolektivních smluv před a po 1. 1. 2007 Posuzování případné platnosti nebo neplatnosti kolektivní smlouvy nebo její části po 1. 1. 2007 se bude řídit ustanovením § 27 nového zákoníku práce, podle něhož je podniková kolektivní smlouva neplatná v té části, která upravuje práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně; kolektivní smlouva musí být uzavřena písemně a podepsána účastníky na téže listině, jinak je neplatná. Dále se potom toto posuzování bude řídit ustanoveními § 39 a 41 občanského zákoníku, podle nichž je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům, a vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Ustanovení § 39 a 41 občanského zákoníku budou použita na základě ustanovení § 4 nového zákoníku práce, podle něhož se občanský zákoník na pracovněprávní vztahy podle tohoto zákona použije jen tehdy, jestliže to tento zákon výslovně stanoví a na základě ustanovení § 18 nového zákoníku práce, podle kterého se právní úkony (tedy i kolektivní smlouvy) řídí § 34 až 39, § 40 odst. 3 až 5, § 41, 41a, 42a, 43, 43a, 43b, 43c, 44, 45, 48, 49, 49a, 50a, 50b a 51 občanského zákoníku. Pro kolektivní smlouvu se přitom nepoužijí pouze ustanovení § 41a, 42a, 43a, 43b, 43c, 44 a 49 občanského zákoníku, stejně jako ustanovení § 51 občanského zákoníku, když kolektivní smlouvu není možné nahrazovat smlouvou podle § 51 občanského zákoníku (§ 23 odst. 3 a § 28 zákona č. 262/2006 Sb.). Tato teoreticky složitá citace znamená ve výše uvedeném smyslu, že na kolektivní smlouvy se uplatní ustanovení o platnosti právních úkonů (s výjimkou § 41a občanského zákoníku), nikoliv však ustanovení o návrzích smluv, přijetí návrhu smlouvy, uzavření smlouvy (§ 43a, 43b, 43c a 44 občanského zákoníku) a ustanovení o tom, že účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit (§ 49 občanského zákoníku). Je tedy zřejmé, že ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku by


byla neplatná kolektivní smlouva nebo její část, která svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází. V tomto případě by takovým ustanovením zákona, kterému taková kolektivní smlouva odporuje, bylo ustanovení § 364 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., o přechodných ustanoveních (viz výše).

Jak problematické situace řešit? Jak tedy řešit uvedenou situaci, kdy by kolektivní smlouva uzavřená v roce 2006 (přes výše uvedený právní názor) měla obsahovat i ustanovení umožněná pouze zákonem č. 262/2006 Sb., která současná právní úprava (zákon č. 65/1965 Sb.) neumožňuje, například zavedení pracovního konta? Je možno navrhnout několik řešení, které by uvedené problémy řešily tak, že nevzniknou žádné případné právní problémy, a to při jakémkoliv právním výkladu přechodných ustanovení nového zákoníku práce. 1. Je možné, aby smluvní strany kolektivní smlouvu uzavřely jako celek až po 31. 12. 2006 s účinností od 1. 1. 2007. Taková situace by znamenala naprostou právní jistotu a jak uzavření kolektivní smlouvy, tak její obsah by se řídil ustanoveními nového zákoníku práce a zákona č. 2/1991 S., o kolektivním vyjednávání, ve znění s účinností od 1. 1. 2007 (tedy po změně zákonem č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce). 2. Jinou možností je uzavření kolektivní smlouvy smluvními stranami v rozsahu umožněném zákonem č. 65/1965 Sb. do 31. 12. 2006 s tím, že ustanovení umožněná až novým zákoníkem práce uzavřou smluvní strany dodatkem k této kolektivní smlouvě po 31. 12. 2006 s účinností od 1. 1. 2007. V tomto případě je možno do kolektivní smlouvy uzavřené před 1. 1. 2007 zakotvit ustanovení, ve kterém se smluvní strany zaváží, že takový dodatek ve sjednaném textu podepíší a do kdy nejpozději tak učiní. Výhodou takového řešení je především opět jeho právní bezvadnost.

3. Postup popsaný pod bodem 2. lze realizovat také uzavřením samostatné kolektivní smlouvy po 31. 12. 2006. Na tomto místě je pouze potřeba připomenout, že uzavřít je možné i více kolektivních smluv mezi týmiž smluvními stranami.

K pojmům platnost a účinnost kolektivních smluv K pojmům platnost a účinnost vzhledem k mnoha dotazům a nejasnostem upozorňujeme, že v případě kolektivních smluv jsou tyto pojmy upraveny ustanoveními § 4 a § 6 odst. 2 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění před 1. 1. 2007, podle nichž jsou kolektivní smlouvy platné, jestliže jsou uzavřené písemně a podepsané na téže listině oprávněnými zástupci příslušných odborových orgánů a zaměstnavatelů, a neplatné jsou kolektivní smlouvy v té části, která je v rozporu s právními předpisy, upravuje nároky zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně nebo zaručuje mzdové nároky ve větším rozsahu, než je rozsah stanovený kolektivní smlouvou vyššího stupně jako nejvýše přípustný, a to v části přesahující tento nejvýše přípustný rozsah; účinnost kolektivní smlouvy začíná běžet prvním dnem období, na které byla smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období, pokud doba účinnosti některých závazků není v kolektivní smlouvě sjednána odchylně. Ustanovení o účinnosti kolektivních smluv po 1. 1. 2007 se řídí ustanovením § 26 odst. 2 nového zákoníku práce, podle něhož účinnost kolektivní smlouvy začíná prvním dnem období, na které byla kolektivní smlouva uzavřena, a končí uplynutím tohoto období, pokud doba účinnosti některých práv nebo povinností není v kolektivní smlouvě sjednána odchylně. Situace v oblasti přechodných ustanovení je, jak je patrno z výše uvedeného, poměrně složitá, a proto na závěr doporučujeme řešit případné sporné problémy u jednotlivých zaměstnavatelů za odborné pomoci specialistů metodických pracovišť OS KOVO.

Mzdy a kolektivní smlouvy pod lupou

Je odměna za „nemarodění“ správná? Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

Zaměstnavatel poskytuje každému zaměstnanci, který nebyl v příslušném měsíci nemocný nebo neměl propustku k lékaři, odměnu ve výši 1000 Kč. Zdá se nám, že někteří kolegové kvůli odměně přecházejí nemoci a svou přítomností na pracovišti ohrožují na zdraví ostatní. Je toto poskytování odměny za „nemarodění“ etické? K. Č., Brno Používání různých forem odměn či bonusů za skutečnost, že zaměstnanec v určitém období není nemocný nebo nenavštívil v pracovní době lékaře, se v posledních letech velmi rozšířilo. Proto se touto problematikou zabývali i specialisté OS KOVO. V Metodické pomůcce pro kolektivní vyjednávání v podnikové sféře ZO OS KOVO na rok 2005 se uvádí: „Mzda ani její část nemůže být vázána na jiná kriteria, než která jsou uvedena v zákoně o mzdě (poznámka autorky jedná se o kritéria: složitost, odpovědnost a namáhavost práce, obtížnost pracovních podmínek, pracovní schopnosti a pracovní způsobilost a pracovní výkonnost a výsledky práce), a to ani na čerpání a délku pracovního volna z důvodu některých důležitých osobních překážek v práci (například pracovní neschopnost a ošetřování nemocného člena rodiny). Takový postup by byl nesporně též v rozporu s ustanovením § 1 odst. 3 a 4 zákoníku práce, tj. se zásadou rovného zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich odměňování za práci, a se zákazem diskriminace zaměstnanců z důvodu jejich zdravotního stavu nebo povinností k rodině.“ Problematikou poskytování tzv. bonusů za přítomnost nebo jiných forem odměn za skutečnost, že zaměstnanec v určitém období nezamešká práci z důvodu nemoci nebo návštěvy lékaře, se zabývala i legislativní rada ČMKOS a vydala k této problematice stanovisko.

Ve svém stanovisku se legislativní rada v obecné rovině zabývala vyplácením finančních částek, kdy nárok na jejich výplatu je určitým způsobem vázán na (ne)přítomnost zaměstnance v práci. V první řadě řešila otázku, zda uvedené druhy plnění jsou mzdou, či nikoli. Podle § 4 odst. 1 zákona o mzdě přísluší zaměstnanci za vykonanou práci mzda. Mzdou je tedy třeba rozumět pouze takové plnění, které se bezprostředně váže na vykonanou práci. Zákon o mzdě neupravuje jednotlivé složky mzdy, je tedy nutné jakékoli plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci posoudit z hlediska vazby na výkon práce. Pokud je však odměna ve vašem konkrétním případě vázána pouze na skutečnost, že zaměstnanec nebyl nemocný nebo neměl propustku k lékaři, o mzdu se nejedná. V druhé řadě legislativní rada posuzovala otázku, zda takováto plnění, respektive kritéria pro vznik nároku na ně, nemají diskriminační charakter. Zákoník práce v § 1 odst. 3 stanoví, že zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty. V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a povinností k rodině, politického III

376kovakA 3.11.2006 9:44 Stránka 6


nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů. V podmínkách (kritériích) pro výplatu odměn za to, že zaměstnanec v určitém období nezamešká práci, jsou obvykle stanoveny výslovně nebo skrytě podmínky spočívající ve skutečnosti, že zaměstnanec zameškal práci z důvodu nemoci, ošetřování člena rodiny apod., zatímco ostatní důvody nepřítomnosti (dovolená, čerpání náhradního volna) nemají na odměnu žádný vliv. Jde tedy obvykle o diskriminaci z důvodu zdravotního

stavu nebo postavení v rodině. V uvedeném dotazu, který je však dosti obecný a nejsou známy bližší podrobnosti, by šlo pravděpodobně o diskriminaci právě z důvodu zdravotního stavu. Na závěr podotýkám, že jednání tohoto druhu není ze strany zaměstnavatele ani zvlášť rozumné z ekonomického hlediska. Zaměstnanec, který je nemocný, a tudíž se necítí dobře, může spíše vyrobit zmetek nebo způsobit sobě či spoluzaměstnancům pracovní úraz. A jak je správně v dotazu uvedeno, nemocný zaměstnanec často nakazí své kolegy a výpadek je pak pro zaměstnavatele ještě citelnější.

Sociální rubrika

Mám zůstat v evidenci uchazečů o zaměstnání?


JAK VYPOČÍTAT NÁHRADU MZDY A NEMOCENSKÉ V ROCE 2007 Ing. HANA POPELKOVÁ, poradkyně ČMKOS pro sociální oblast

Od ledna 2007 nabude účinnosti zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, který výrazně mění poskytování nemocenských dávek. Největší změnu zaznamená samotné nemocenské. Dnes je tato dávka poskytována z veřejného systému nemocenského pojištění a vyplácejí ji svým zaměstnancům zaměstnavatelé. Nově bude zaměstnanec během prvního období pracovní neschopnosti zajištěn náhradou mzdy od zaměstnavatele, poté bude od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostávat klasické nemocenské. Zasílat ho bude ČSSZ zaměstnanci přímo na účet nebo poštou. Následující informace navazují na článek Změny v nemocenském pojištění, uveřejněný v minulém čísle.

Náhrada mzdy Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Pobírám částečný invalidní důchod, ale jsem doma, protože v našem regionu nemám šanci sehnat práci. Můj zdravotní stav se spíše horší. Jelikož mi do starobního důchodu schází ještě řada let, hodlám si v budoucnu zažádat o plný invalidní důchod. Jedno ale nevím: Podpora v nezaměstnanosti mi již dávno skončila, mám povinnost zůstat v evidenci? B. S., Teplice Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání u úřadu práce není pro nezaměstnané v žádném případě povinností, je však třeba si uvědomit, že není samoúčelné. Kromě hlavního významu, jímž je snaha o nalezení vhodného zaměstnání pro uchazeče a poskytování podpory v nezaměstnanosti, má vedení v evidenci význam i pro platbu zdravotního pojištění státem (uchazeč o zaměstnání není osobou bez zdanitelných příjmů, která by musela své zdravotní pojištění platit sama, nýbrž tzv. státním pojištěncem). Můžete namítnout, že platba zdravotního pojištění je u poživatelů částečného invalidního důchodu „ošetřena“ již z titulu pobírání důchodu, je zde však jeden zásadní problém, na který chceme upozornit. Jedná se o náhradní dobu pojištění pro účely důchodového pojištění. Doba pojištění má při výpočtu důchodu dvojí použití. První použití spočívá v samotném výpočtu výše důchodu. Výše jakéhokoli důchodu se přímo odvozuje z dosažené doby pojištění. Za každý celý rok do dosažení důchodového věku pojištěnec získá 1,5 % výpočtového základu (ten se vypočte z výdělků z rozhodného období). Stejným způsobem se hodnotí i náhradní doba pojištění, kromě vojenské služby a péče o děti se však náhradní doba pojištění hodnotí jen z 80 % (například 292 dnů místo 360 dnů).

Význam počtu let pojištění (včetně náhradních dob) zde zdůrazňujeme proto, že výrazně ovlivní výši starobního, případně plného invalidního důchodu v budoucnu. Druhé použití počtu let pojištění je pro samotné získání nároku na důchod. Zde může dojít za určitých okolností k velmi závažným dopadům, v krajním případě i k nezískání nároku na důchod. Zatímco pro nárok na starobní (i předčasný) důchod je třeba buď 25 let pojištění při současném splnění důchodového věku, nebo 15 let pojištění při splnění věku 65 let, pro nárok na plný invalidní důchod je podmínkou u pojištěnce staršího 28 let získání 5 let pojištění (včetně náhradních dob) v posledních 10 letech před vznikem plné invalidity. Je přitom třeba si uvědomit, že doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se jako náhradní doba důchodového pojištění hodnotí v rozsahu maximálně tří let plus doba pobírání podpory v nezaměstnanosti. Doba pobírání částečného invalidního důchodu se jako náhradní doba nehodnotí. Doporučujeme proto setrvat v evidenci u úřadu práce i při dlouhodobé nezaměstnanosti, či případně získat a vykonávat jakékoli zaměstnání malého rozsahu, které zakládá účast na pojištění. Kdybyste byl totiž uznán plně invalidním a v posledních 10 letech nezískal alespoň 5 let pojištění, plný invalidní důchod by vám podle zákona nenáležel.

Nad otazníky v bydlení

Je nabídka na náhradní byt rovnocenná? Ing. MILAN TARABA, statutární místopředseda Sdružení nájemníků ČR

Pro nezájem nájemníka o koupi bytu, v němž bydlí, byl po uplynutí lhůty 18 měsíců tento byt prodán, a to třetí osobě i s nájemníkem. Nový vlastník bytu chce s přivolením soudu dle občanského zákoníka (§ 711) dosáhnout výpovědi z nájmu původního nájemce z důvodu, že byt potřebuje pro svoji rodinu. Bohužel nabízí několik náhradních bytů s vysokým neregulovaným nájmem. Je možné tuto nabídku považovat za rovnocennou, když nájemné v bytě, který se má vyklidit, je regulované? J. K., Domažlice Podle současné právní úpravy je náhradním bytem byt, který dle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti. Potřebuje-li pronajímatel (vlastník) byt pro sebe či členy své rodiny, má nájemce právo na náhradní byt, který je podle místních podmínek v zásadě rovnocenný bytu, jenž má vyklidit. Soud může z důvodů zvláštního zřetele vhodných rozIV

hodnout, že nájemce má právo na náhradní byt o menší podlahové ploše, než je vyklízený byt. Ve věci nájemného v náhradním bytě bude záležitost posuzována individuálně tak, aby pokud možno nebyla poškozena žádná ze stran. Pronajímatel bude zřejmě požadovat alespoň tzv. nákladové nájemné, nájemce bude chtít zachovat režim, dle kterého bylo nájemné v původním bytě sjednáno. Dle mého názoru soud přihlédne k textu nového zákona č. 107/2006 Sb., který stanovuje způsob zvyšování nájemného v období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2010.

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti bude zaměstnanec pobírat náhradu mzdy, která se však poskytuje jen za pracovní dny a svátky. V kolektivní smlouvě lze dohodnout vyšší náhradu mzdy než určenou zákonem, nesmí však překročit průměrný měsíční čistý výdělek zaměstnance. Náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti je osvobozena od daně z příjmu fyzických osob a neodvádí se z ní pojistné na sociální a zdravotní pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Výše náhrady mzdy se určuje z průměrného denního výdělku, tj. podílu hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci v kalendářním čtvrtletí, které předchází vzniku pracovní neschopnosti, na počet dní v tomto období odpracovaný. Průměrný denní výdělek se pro účely náhrady mzdy redukuje. Do první redukční hranice se započítá z 90 %, z částky mezi první a druhou redukční hranicí ze 60 % a z části výdělku nad druhou do třetí redukční hranice se zohlední z 30 procent. K části průměrného výdělku, která převyšuje třetí hranici, se nepřihlíží. Pro redukci v případě náhrady mzdy jsou stanoveny tři hranice, které představují 1,4 násobek redukčních hranic pro nemocenské (viz dále). V roce 2007 se očekává první redukční hranice pro stanovení náhrady mzdy v nemoci ve výši 941 Kč, druhá 1410 Kč a třetí ve výši 2820 Kč. Z takto zjištěné částky se vypočítá náhrada mzdy ve výši 30 % za první tři pracovní dny a 69 % od 4. pracovního dne neschopnosti.

Nemocenské Nemocenské náleží od 15. dne pracovní neschopnosti, vyplácí se za kalendářní dny. I nemocenské je osvobozeno od daně z příjmu fyzických osob a neodvádí se z něho pojistné na sociální a zdravotní pojištění a státní politiku zaměstnanosti. Rozhodné období, za které se zjišťuje započitatelný příjem, v tomto případě činí 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Započitatelný příjem se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období, z nichž se odečtou tzv. vyloučené dny (například dny poskytování peněžité pomoci v mateřství, ošetřovného, poskytování náhrady mzdy a nemocenského atd.). Takto zjištěný denní vyměřovací základ se redukuje obdobně jako v případě náhrady mzdy, do první redukční hranice se však započítá v plné výši. První redukční hranice se v roce 2007 očekává ve výši 672 Kč, druhá 1007 Kč a třetí hranice ve výši 2014 Kč. Přesnou výši redukčních hranic pro rok 2007 vyhlásí ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Denní výše nemocenského se následně stanoví ve výši 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Příklad výpočtu náhrady mzdy a nemocenského Zaměstnanec onemocní 1. února 2007 a jeho pracovní neschopnost bude trvat 21 kalendářních dní. Pro zjednodušení předpokládáme, že po celý rok 2006, stejně jako v lednu 2007, pracoval (tj. jeho započitatelný příjem) za průměrnou mzdu 20 200 Kč měsíčně, což je očekávaná úroveň průměrné mzdy v národním hospodářství v roce 2006. V rozhodném období neměl zaměstnanec žádné vyloučené dny.

Náhrada mzdy v tomto případě náleží za dobu 10 pracovních dnů, rozhodné období pro zjištění průměrného výdělku je říjen až prosinec 2006, tj. 65 odpracovaných dnů (směn). 1. průměrný denní výdělek ● započitatelný příjem za celé čtvrtletí činí 60 600 Kč, tj. 3 x 20 200, ● průměrný denní výdělek činí 932,3 Kč, tj. 60 600 : 65 2. redukce průměrného denního výdělku ● do první hranice (941 Kč) 90 % 840 Kč, tj. 932,3 x 90 % = 839,07 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) 3. denní náhrada mzdy ● 1. až 3. pracovní den 252 Kč, tj. 840 x 30 % = 252,0 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) ● 4. - 10. den 580 Kč, tj. 840 x 69 % = 579,6 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) 4. náhrada mzdy za 10 pracovních dnů 4816 Kč, tj. (3 x 252) + (7 x 580) Nemocenské v tomto případě náleží za 7 kalendářních dnů (tj. od 15. dne pracovní neschopnosti), rozhodné období pro zjištění započitatelných příjmů je únor 2006 až leden 2007, tj. 365 kalendářních dní. 1. denní vyměřovací základ ● započitatelný příjem za celé období 242 400 Kč, tj. 20 200 x 12 ● denní vyměřovací základ 664,11 Kč, tj. 242 400 : 365 2. redukce denního vyměřovacího základu ● do první hranice (672 Kč) 100 % 665 Kč, tj. 664,11 x 100 % (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) 3. denní nemocenské ● od 15. dne pracovní neschopnosti 459 Kč, tj. 665 x 69 % = 458,85 (zaokrouhleno na celé koruny nahoru) 4. nemocenské za 7 kalendářních dnů 3213 Kč, tj. 7 x 459 Celková výše náhrady mzdy a nemocenského (za 21 kalendářní den pracovní neschopnosti)

8029 Kč, tj. 4816 + 3213

I

V JANCE S VRTKAVÝM ŠTĚSTÍM

Recommend Documents