4.3.2012
nominální × reálný HDP model AD-AS – jeden ze základních modelů v ekonomii • cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou hladinu • klíčové: KO × DO
Model ADAD-AS
•
agregátní poptávka a agregátní nabídka
•
Hospodářské cykly 8.3.2012
V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes)
I. Agregátní poptávka Agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách.
Σ všech spotřebních výdajů domácností, investiční
Pavelka, 2007, s. 84
y
výdajů firem, vládních nákupů statků a služeb a čistého exportu, jejichž výše závisí na cenové hladině
2. Efekt bohatství
Klesající tvar křivky AD
1. Efekt úrokové míry •
odvození ve vztahu k trhu peněz
•
↓ P (P0 → P1) ⇒ ↓ MD ⇒ ek. subjekty začnou nakupovat CP ⇒ ↑ CP ∧ ↓i ⇒ ↑ investic a spotřeby (úvěry) ⇒ posun po křivce AD do E1
•
ek. subjekty drží část svého bohatství v penězích
•
↓ P ⇒ ek. subjekty si za své peníze mohou koupit více ∧ úroveň svého bohatství chtějí držet na stejné výši ⇒ přebytek rovnou utratí
•
naopak:
↓P↑Y ↑P↓Y
3. Zahraniční efekt
↓P↑Y ↑P↓Y
•
NX jako součást AD
•
↓P v domácí ekonomice ⇒ domácí zboží levnější i v zahraničí ⇒ ↑Ex ∧ pro domácí subjekty jsou zahr. statky a služby relativně dražší ↓Im ⇒ ↑NX
•
naopak:
↓P↑Y ↑P↓Y •
naopak:
P … cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP
1
4.3.2012
Změny agregátní poptávky
y
posun ← (pokles AD) nebo → (růst AD): C, I, G, NX
pro růst AD podrobněji: 1. růst zásoby peněz - ↓i ⇒↑investice a spotř. výdaje (! P je konst.) y
2. 3. 4.
zlepšení očekávání spotřebitelů a investorů zvýšení ýš í bohatství b h t t í – vzroste t b bohatství h t t í z ji jiných ý h dů důvodů dů než poklesem P (např. objevení ložiska ropy, akciový boom) snížení daní
5.
zvýšení vládních výdajů – nákupy statků a služeb, transfery
6.
znehodnocení kurzu domácí měny – domácí st. se stávají levnější v zahr., zahr. st. jsou dražší ⇒↑Ex ↓Im oživení v zahraničí – roste v zahraničí důchod
7.
Dlouhé období LAS – vertikální – na úrovni potencionálního produktu y potencionální produkt Y* = produkt. při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů (práce, kapitálu, půdy) y
y
II. Agregátní nabídka Agregátní nabídka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách.
dvě období: dlouhé a krátké
Krátké období SAS – rostoucí – čím vyšší je P, tím větší produkt budou firmy vyrábět y reálná produkt se v KO od Y* odchyluje y náklady firem (nominální mzdy, ceny surovin,…) jsou po jistý čas fixní – keynesiánsky orientovaná ekonomie (× monetaristé – peněžní iluze) y
Y* se může zvyšovat – růst množství výrobních zdrojů, růst produktivity těchto výrobních zdrojů
Y < Y* - VF jsou nevyužité, nezaměstnanost y Y > Y* - lze krátkodobě „přetížit“ i dosavadní pracovníky y jestliže ↑ poptávka po produkci firem, pak ↑ P, firmy chtějí vydělat ∧ náklady jsou KO fixní f ⇒ ↑ produkci: d k y
- Y < Y* : dodateční pracovníci - Y = Y* : motivace zvýšením mzdy
Změny krátkodobé agregátní nabídky pokud se firmám zvýší náklady, stejné množství produkce za vyšší ceny y růst cen vstupů: ↑ SAS, agregátní nabídka klesá y
x růst nominálních mezd x růst cen surovin x znehodnocení měnového kurzu
•
pokles cen vstupů: ↓ SAS, SAS agregátní nabídka roste nominální faktory ↓ či ↑ reálné faktory – posun křivky SAS → či ← : změna produktivity a množství výrobních faktorů
2
4.3.2012
Tři teorie
Klasický model
ceny jsou pružné v DO i v KO ⇒ LAS i SAS jsou vertikální n a úrovni Y*
Keynesiánský model
rigidní (pevné) ceny, AS je rovnoběžná s osou x, předpoklad: ex. nedobrovolná nezaměstnanost a Y
Neokeynesiánský model
-
v KO ex. volné zdrojem ⇒ keynesiánský model v KO volné zdroje nejsou ⇒ klasický model
-
AD a AS - rovnováha Rovnováha po růstu AD
↑
např. zvýšení vládních výdajů AD → na AD1 ⇒↑P a ↑produkce ⇒ dočasné přesvědčení zaměstnanců pro zvýšení produkce ⇒↑ nominálních mezd ⇒↑Y ⇒ E1 : bod krátkodobé rovnováhy Y > Y* - není udržitelné zam. zjistí, že si za svou mzdu koupí méně (vyšší P) ∼ klesla reálná mzda ⇒ zam. chtějí zvýšit nom. mzdy ⇒ ↑ nákladů ⇒ ↓ krátkodobé agr. nabídky ⇒ E2 : nový bod dlouhodobé rovnováhy
Rovnováha po poklesu AD
↓
např. pokles nom zásoby peněz, snížení vládních nákupů y AD ← ⇒↓ P ⇒ propouštění (nelze snižovat mzdy) a snížení výroby ⇒ reálný produkt klesá na Y1 a E1 je novým bodem krátkodobé rovnováhy y
y
ale – nové kolektivní smlouvy, ex nezaměstnanost, ochota k nižším nom mzdám ⇒↓ náklady ⇒ agregátní nabídka vzroste, SAS ↓ ⇒ E2 nový bod dlouhodobé rovnováhy
P je vyšší, Y = Y* výkyv např. peněžní iluze nebo fixní nominální mzdy (např. kolektivní smlouvy, krátkodobě): vzroste AD, vzroste P, poklesne reálná mzda, zam. chtějí vyšší nom. mzdy a to je možné, protože se již mohou uzavírat nové kolektivní smlouvy
Rovnováha po poklesu AS
↓
např. růst cen ropy (SAS se posune nahoru) y ↑ náklady ⇒ propouštění , reálný produkt klesá na Y1 a roste nezaměstnanost y
y
kolektivní smlouvy vyprší ⇒ zam. souhlasí s nižší nom. mzdou ⇒ vzroste agregátní nabídka (posun ↓) ⇒ Y = Y*
y
krátkodobě: ↓Y ∧↑P – pokles AS má horší dopady než pokles AD (↓Y∧↓P)
3
4.3.2012
Hospodářské cykly Hospodářský cyklus představuje kolísání reálného hrubého domácího produktu kolem potencionálního produktu.
recese – reálný produkt klesá, ekonomika je pod svým potencionálním produktem; hromadí se zásoby, omezení investic a produkce, roste nezaměstnanost, omezení spotřeby
expanze – reálný produkt roste, ekonomika se posouvá nad svůj potencionál, zaměstnávání, zvyšování výroby a investic, růst příjmů a spotřeby
vrchol a dno mezera produktu – odchylka skutečného reálného produktu od potencionálního produktu, kde Y
Y* • běžně se sleduje spíše vývoj reálného produktu (ne odchylka) • •
y
recese (expanze) – praxe - reálný produkt
1. Poptávkové šoky
klesá (roste) dvě po sobě jdoucí čtvrtletí
stagnace – reálný produkt se v podstatě nemění y deprese – dlouhotrvající a hluboká recese (velká y
hospodářská krize 1929-1933) propojenost zemí, recese (expanze) nepostihuje jednotlivé státy izolovaně y recese (expanze) zasahuje různá odvětví různou intenzitou y na recesi jsou nejcitlivější investice, které v sobě zahrnují i zásoby (ty také mohou výrazně fluktuovat) y kolísání: poptávkové šoky, nabídkové šoky, pozitivní nebo negativní y
C, I, G, NX – cokoli, co je pozitivně (negativně) ovlivní, způsobí pozitivní (negativní) poptávkový šok y faktory: monetární – změna peněžní zásoby reálné – pesimismus spotřebitelů a investorů, y
omezení G, pokles exportu z důvodu neg. vývoje v zahraničí
2. Nabídkové šoky y
faktory: nominální – změny cen vstupů do výroby reálné – změny množství VF a jejich produktivity
y
LAS – trend, posuny křivky AD způsobí hosp. cykly
y
recese> reálné faktory: AD← ⇒ hromadění zásob, omezení produkce, propouštění ⇒↓Y ↓P monetární: pokles peněžní zásoby ⇒↑i ⇒ omezení investic a spotřeby ⇒ AD ↓
•
expanze> reálné faktory: AD→ ⇒ zvýšení produkce, zaměstnanost roste, zvyšování cen produkce ⇒↑Y↑P monetární: růst peněžní zásoby ⇒↓i ⇒ růst investic a spotřeby ⇒ AD ↑
4
4.3.2012
•
recese> nominální: vzrostou ceny vstupů (cena ropy, nom mzdy, nepřímé daně) ⇒ SAS1 se posune ↑⇒ zvyšování cen ⇒↑P↓Y reálné: např. přírodní katastrofa
•
expanze> nominální: analogie reálné: např. technologické inovace
Ropné nabídkové „šoky“ 70. let 1973 – po egyptském a syrském útoku na Izrael, OPEC (protiizraelsky smýšlející) reagoval omezením těžby a vývozu ropy ⇒ cena ropy na světových trzích vzrostla 4x y všeobecný růst nákladů, růst všeobecné cenové hladiny ve všech průmyslových zemích y
y
1979 979 – druhý ý ropný p ý šok – p politický ý převrat p v Íránu – těžba a export ropy se prudce snížily, OPEC opět zvýšil ceny
y
zvýšení míry inflace, zpomalení hospodářského růstu v průběhu 80. let pomalý obrat – vysoké ceny ropy a zavádění nových technologií pro úsporu spotřeby energie, snižování poptávky po ropě a později začala světová cena ropy klesat (OPEC dlouhodobě nedokázal udržovat vysoké ceny)
y
Ekonomický růst y
pojetí ekonomického růstu v ekonomické teorii
Ekonomický růst je růstem potencionálního produktu y
Y* - „maximální produkční kapacita“, časem se mění! trend mění!,
Expanze
Recese
↑ reálný produkt ↑P – poz. D šok ↓P – poz. S šok
↓ reálný produkt ↑P – neg. S šok ↓P – neg. D šok
3. Kolísání ekonomiky v závislosti na volbách teorie politického hospodářského cyklu líbivá ekonomika před volbami ∼ expanzivní politika ⇒ roste reálný produkt a zaměstnanost y nadměrná expanze p ⇒ inflační tlakyy ⇒ p po volbách restriktivní politka y y
4. Další důvody Finanční krize – chování lidí (spekulantů) na trzích aktiv, pokles úrokové míry zvyšuje cenu aktiv hospodářská expanze může vést ke vzniku „spekulační bubliny“ ⇒ finanční krize – prohlubuje recesi • Bankovní panika – hromadné vybírání vkladů, CB zasahuje y
Recese a deprese působí i jako ozdravný proces – slabé a nevýkonné firmy krachují, zatímco silné a efektivní firmy tuto zkoušku vydrží a zůstávají (tvořivá destrukce – Joseph Schumpeter)
5
4.3.2012
pozn.: krátkodobě může být ekonomika mimo Y* (změny AD či AS – nominální nebo reálné změny) reálné změny AS! – změny produkční kapacity země ⇒ posun SAS i LAS společně p doprava p
Zdroje ekonomického růstu y y
faktory ovlivňují výši Y* dva faktory: zvýšení množství výrobních vstupů nebo zlepšení produktivity p odu t ty V VF Potenciální produkt
Práce Množství pracovníků, odpracované hodiny
obyvatelé: ekonomicky aktivní část y kapitál: celkové fyzické množství jednotlivých y
y
forem kapitálu (stroje, zařízení, budovy, …) k určitému časovému okamžiku; investice a opotřebovávání
y
produktivita VF: všechny ostatní faktory
y
ovlivňující produkt – lidský kapitál (vzdělání, zkušenosti) a technologie
Přírodní zdroje Půda, suroviny
Produktivita VF
realita: ekonomický růst = růst skutečného reálného hrubého domácího produktu gHDP =
přírodní zdroje: půda (daná), obnovitelné a neobnovitelné zdroje
y
Fyzický kapitál Stroje, budovy, infrastruktura
HDPt − HDPt −1 ⋅100 HDPt −1
tempo růstu reálného HDP na jednoho obyvatele gHDPobyv = gHDP − gO
Česká hospodářská recese 1993-1995 – období expanze, růst HDP se zrychloval z 0,6 % (1993) na 6,4 % (1995), vysoká míra investic y od 1996 zpomalování, 1998 pokles HDP o 2,7 %, deprese y CB – 1996 zvýšila bankám povinnou míru rezerv a zpomalila růst peněžní zásoby 1997 zvýšila své úrokové míry a dále zpomalila růst peněžní zásoby y
http://www.google.cz/publicdata/directory
6
