PŘEHLED ZPRÁV V debatě o mýtném by politici měli více naslouchat těm, kdo jej zaplatí, než těm, kdo na něm budou vydělávat .................................................................................................................................... 2 Česko rozkopané a neprůjezdné. Na opravy a stavby silnic jde letos mimořádně více peněz ..... 3 Některé dálniční obchvaty budou opět zdarma .................................................................................. 4 Děsivé svědectví kamioňáka Martina z Česka: Tohle jsou ti mírumilovní imigranti! ..................... 5 Bruselu do našeho mýtného nic není, bouří Němci .......................................................................... 6
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
1
PLNÉ ZNĚNÍ ZPRÁV V debatě o mýtném by politici měli více naslouchat těm, kdo jej zaplatí, než těm, kdo na něm budou vydělávat eulog.cz
16. 06. 2015
S blížícím se výběrem nového provozovatele mýtného systému se evidentně zvyšují lobbistické tlaky potenciálních zájemců o dobrý výdělek. V jejich důsledku jsme svědky mnohdy protichůdných prohlášení nejvyšších státních úředníků a ještě podezřelejších mediálních komentářů. Však se také hraje přibližně o 100 miliard, které by měl během deseti let systém vygenerovat. Je zcela nepochopitelné a pro ČESMAD BOHEMIA reprezentující české dopravce i neakceptovatelné, že veřejná debata se vede pouze o zájmech toho, kdo systém má vybudovat a později provozovat, tedy na něm vydělávat, a opomíjeni jsou ti, kdo budoucích 100 miliard mají státu zaplatit, tedy silniční dopravci. Jak velký je to rozdíl v přístupu například od Rakouska. Tam stát, jako dobrý hospodář, má v úmyslu vyhlásit soutěž na provoz již vybudované mýtné infrastruktury. A žádné obavy úředníci nemají. Proč, je nasnadě. Jak by si mohli dovolit „vyhodit oknem“ technologické zařízení, které stálo desítky milionů eur a které je ve stavu nového? (V případě ČR jde zhruba o 6 miliard korun.) Jen proto, aby soutěž byla „neutrální“? ASFINAG, který tendr bude vypisovat, deklaruje mýtný systém nejen jako zdroj peněz, ale snaží se za vybrané finance být dobrým poskytovatelem služeb těm, kteří mýto platí, tedy uživatelům. A německá vláda také prodlužuje kontrakt se stávajícím provozovatelem a nemění systém. Dopravci takové rozhodnutí vítají. Nemusí měnit palubní jednotky, uzavírat nové smlouvy, přeregistrovávat vozidla, učit řidiče i sebe zacházení s novým systémem. Není nutné „pracně vychytávat mouchy“ úplně nové technologie. To jsou všechno momenty, které uživatelé ocení. Takto se má chovat stát vůči daňovým poplatníkům. U nás je to ale naopak. Uživatel (ten, kdo vše platí, v Rakousku říkají zákazník), je až na posledním místě, ten nemá do výběru co mluvit, jen trpně čekat, co mu politici vyberou a pak mlčky platit a platit. Z obav, aby si někdo nemohl stěžovat na údajné znevýhodnění v tendru, mají úředníci/politici problém s definicí jednoznačného zadání. Pomíjí se, kvůli čemu byl systém elektronického mýta budován. Připomeňme si tedy několik zásadních faktů: Mýtným systémem se zpoplatňují dálniční a rychlostní komunikace, které svým uživatelům přinášejí výhody a jejichž vybudování je nákladné. Za ostatní komunikace platí uživatelé formou silniční daně, spotřební daně z pohonných hmot a dalších daní. Je tedy zcela irelevantní uvažovat o zpoplatňování mýtem desítek tisíc kilometrů silnic, které žádný nadstandard neposkytují a na jejich výstavbu a údržbu už silniční doprava přispívá. Mýtné na nich by vedlo naopak jen k odčerpání peněz, které by šly na provoz a kontrolu mýta na těchto silnicích. Mýtné přináší peníze pouze tam, kde se dostatečně jezdí. Je proto opět zbytečná debata o jeho regulační funkci, která se už ukázala jako zcela iluzorní v případě vyšších sazeb v pátek odpoledne. Zabránění objíždění zpoplatněné infrastruktury je navíc řešeno novelou zákona č. 13/1997Sb. která umožňuje zakázat tranzit v místech, kde objíždění hrozí. Jednoduché a levné řešení. Smyslem mýta nesmí být co největší zisk provozovatele mýta. Výběr mýtného musí mít co nejnižší náklady. Je nezbytné, aby se provozní náklady systému pohybovaly okolo 10 % a v žádném případě nepřesáhly 20 %. Tohoto stavu ovšem nesmí být dosaženo účelovým navýšením tarifů. Od vlády, která ve svém prohlášení deklarovala záměr nezvyšovat daňovou zátěž, by zvyšování mýtného byl krok přesně opačným směrem.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
2
Česko rozkopané a neprůjezdné. Na opravy a stavby silnic jde letos mimořádně více peněz iHNed.cz
15. 06. 2015
Na opravy silnic a stavbu nových je letos mimořádně více peněz. Většinou jsou to peníze, které se nepodařilo utratit v roce 2014. Jen ve Středočeském kraji letos plánují zrekonstruovat rekordních 250 úseků silnic a mostů zhruba za tři miliardy korun. Modernizovaná hlavní česká dálnice D1 mezi Prahou a Brnem se stává ještě větší pastí, protože v případě nehody už ji ani není kudy pořádně objet. Naplno se to ukázalo před týdnem, kdy se na opravovaném úseku u Velkého Meziříčí převrátil kamion a zablokoval oba pruhy. Řidiči chtěli dálnici jako kdykoliv předtím klasicky objíždět po silnici druhé třídy, ale rychle narazili na semafory a uvázli v zácpě - i tady se cesta právě teď opravuje. Motoristy letos (a také příští rok) čeká rozkopané Česko, protože na opravy silnic je mimořádně víc miliard. Většinou jsou to peníze, které se loni nepodařilo utratit. Ředitelství silnic a dálnic i kraje proto masivně obnovují. Ministr dopravy a policisté se dokonce obávají, jestli se to s rozsahem chystaných uzavírek nepřehnalo. "Hlavně v létě bude problém dé jedničku objet," říká ministr dopravy Dan Ťok. "Řidiči prostě musejí počítat s tím, že i na náhradních trasách může být v létě omezený provoz," dodává šéf dopravní policie Tomáš Lerch. Cestování autem po Česku bude o prázdninách vyžadovat od motoristů velkou trpělivost. Probuzené ŘSD plánuje opravit 88 kilometrů dálnic. Loni to sice bylo 96, ale více než z poloviny šlo o modernizaci D1. Letos se peníze rozdělí mezi více autostrád, a opravami proto bude zasažena větší část silniční sítě. Kdo má ve stavění přednost? Navíc se letos k omezením na dálnicích a silnicích první třídy přidají stovky uzavírek na regionálních cestách. Vláda totiž poslala krajům na rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy dohromady 4,4 miliardy korun. Na každý kraj vychází zhruba 300 až 400 milionů korun, které je nutné letos utratit. A protože ve velkém budou nejen obnovovat asfaltové povrchy, ale též opravovat staré mosty, lze očekávat mnoho uzavírek. ŘSD se ještě snaží s hejtmany dohodnout, aby si jednotlivé opravy vzájemně nepřekážely. Krajům se ale s rekonstrukcemi moc ustupovat nechce, aby vše stihly do konce roku. "Vzájemná koordinace je teď trochu problém," přiznal generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. "Bohužel, těch uzavírek bude poměrně hodně. Na druhou stranu je dobře, pokud se silnice opravují. Mosty a povrchy jsou ve špatném stavu." Příkladem za všechny je Vysočina, přes niž vede D1. Kraj obvykle dává do oprav svých silnic zhruba 400 milionů korun ročně, letos dostal dalších 400 milionů od vlády a půl miliardy z eurodotací. Výsledkem je celkem 160 staveb, z toho jsou desítky oprav mostů. "V takovém tempu bychom chtěli
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
3
rekonstruovat ještě dva tři roky. Řidiči to budou muset vydržet, výsledkem bude kvalitnější síť," tvrdí náměstek hejtmana Vysočiny pro dopravu Libor Joukl. Ve Středočeském kraji letos plánují zrekonstruovat rekordních 250 úseků silnic a mostů zhruba za tři miliardy korun. "Tak výjimečný rok s sebou přinese i komplikace. Akce nám musí schválit ministerstvo dopravy a v případě, že se harmonogramy akcí kryjí, po nás požaduje jiný termín prací, v krajním případě tuto rekonstrukci neschválí," říká středočeský hejtman Miloš Petera. Současný boom na silnicích se netýká jen oprav, ale také stavby nových úseků. Ukazují se tak nedostatky v dlouhodobém plánování v Česku: rozpočty se pohybují jako na houpačce - "zlatou éru" za ministra Aleše Řebíčka vystřídalo "vyhladovění" za Víta Bárty. Za něj zamrzla i samotná příprava nových staveb, tedy vykupování pozemků, projektování a schvalování územních a stavebních povolení. Až nyní se vše podařilo oživit. Letos se začne stavět celkem 124 kilometrů nových úseků dálnic, rychlostních silnic a silnic první třídy. Nejvíc, sedmadvacet kilometrů, je plánováno na D3 od Veselí nad Lužnicí k Českým Budějovicím. A to za rok má být rozpočet ŘSD ještě o 16 miliard korun vyšší. Investice mají i politické vysvětlení. Peníze regionům na opravy silnic nižších tříd protlačil premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka - oranžoví hejtmani tak rok před krajskými volbami dostanou šanci být vidět při přestřihávání pásek. Ministr financí a lídr hnutí ANO Andrej Babiš zase tlačí na rychlou stavbu nových dálnic. Chápe je jako hmatatelný důkaz pro své voliče, že vláda něco konkrétního dělá. Babiš například v nadsázce prohlásil, že pokud se z Prahy na vánoční trhy v Drážďanech nedostane v prosinci 2016 autem po dokončené D8, ministr dopravy Ťok bude mít velký problém. Nově zase Babiš zdůrazňuje nutnost dokončené R6 z Prahy do Karlových Varů. "Politické tlaky samozřejmě cítíme. Důvod je ale podle mě legitimní, nevnímám to úplně negativně. Chuť stavět já naopak vítám," reaguje šéf ŘSD Jan Kroupa.
Některé dálniční obchvaty budou opět zdarma CT24.cz
15. 06. 2015
Na čtyřech úsecích dálnic a rychlostních silnic budou moci osobní auta jezdit zdarma. Vládu o tom informoval ministr dopravy Dan Ťok, podle kterého se tak ulehčí místním komunikacím na místech, kde dálnice slouží nejen tranzitní dopravě, ale také jako obchvaty. Nejdelším úsekem, kde bude možné jezdit bez poplatku, bude 28 kilometrů na dálnici D1 u Brna. Výjimky ve zpoplatnění dálnic a rychlostních silnic mají odvést na dálniční obchvaty část aut z ulic Brna, Tábora, Chebu a Mladé Boleslavi. Dan Ťok upozornil, že dálniční komunikace zde slouží i jako spojnice státních silnic první třídy, které ovšem zpoplatněné nejsou. Kdo jezdí po nich a nemá dálniční známku, musí krátké úseky rychlostní silnic, resp. dálnic objíždět obcemi. "Když jedete po silnici číslo 16 z Mělníka do Jičína, musíte kolem Mladé Boleslavi jet kus po R10, abyste mohli pokračovat na Jičín," podotkl již dříve ministr dopravy. Ministerstvo nyní připraví příslušnou vyhlášku. "Vláda se s materiálem seznámila a byl vzat na vědomí," uvedl Dan Ťok, podle kterého budou komunikace bez poplatku od 1. ledna 2016. Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
4
Ťokův úřad je přesvědčen, že nehrozí, že by si lidé díky zrušení poplatků na dálničních obchvatech čtyř měst přestali kupovat dálniční známky. Dálniční úseky podle ministerstva využijí nově lidé, kteří známku nemají ani dnes. "Místní řidiči se dálnici kvůli poplatku vyhýbají a jezdí pak skrze město po silnicích nižších tříd," poznamenal ministr Ťok. Ministerstvo dopravy svým návrhem zařadilo pomyslnou zpátečku. V Brně totiž byla jízda po D1 mezi Kývalkou a Slatinou zdarma do konce roku 2010, kdy ministerstvo zpoplatnilo také jízdu po dálnicích v Ostravě a Berouně a rychlostní silnici v Mladé Boleslavi. U Tábora se potom zpoplatnění chystalo po dokončení rekonstrukce D3 na východě města, kde dnes fakticky žádná dálnice nevede, protože je již dva roky rozkopaný jeden dálniční pás. Naopak v Berouně zůstává dálnice zpoplatněná, stejně jako rychlostní silnice R55 v Otrokovicích. I zde slouží komunikace především jako obchvat. Ministerstvo ji proti vůli radnice krátce po otevření zpoplatnilo a dosud se na tom nic nezměnilo. R55 v současné podobě přitom nemá takřka žádný jiný význam než jako obchvat, měří totiž pouhých šestnáct kilometrů a prodloužení dále na Břeclav není na pořadu dne. Stejně tak ministr Ťok odmítá požadavky Karlovarského kraje na vytvoření dálničních známek platných pouze v konkrétním regionu. "Představte si, že by každý kraj vydával svoji známku – jak by to vypadalo," odmítl ministr myšlenku. O zrušení časových poplatků na svém obchvatu, resp. dálničním okruhu stojí také Praha. S Danem Ťokem o tom chce jednat náměstek primátorky Petr Dolínek. Ministerstvo dopravy ale zatím o zrušení poplatku na Pražském okruhu neuvažuje, ačkoli jeho mluvčí Zdeněk Neusar uvedl, že "se další diskusi nebrání".
Děsivé svědectví kamioňáka Martina z Česka: Tohle jsou ti mírumilovní imigranti! Blesk.cz
15. 06. 2015
Afričtí imigranti, kteří zaplavují Evropu při cestě za lepším životem, berou kamiony útokem. Dokazuje to děsivé video, které ve francouzském přístavu Calais pořídil český řidič kamionu Martin. To zhlédlo už 1,8 milionu vyděšených Čechů. Běženci se snaží dostat do kamionů, aby se jim podařilo odcestovat do Velké Británie. Z Calais totiž odplouvají do ostrovního království trajekty. "Mírumilovní imigranti," popsal Martin video. A je více než zřejmé, že popisek je ironický. Na záběrech jsou vidět stovky imigrantů, jak nebezpečně pobíhají po silnici a za každou cenu se snaží dostat do kamionů a menších vozů. Na videu je dokonce vidět, jak se jim to povede. Někteří dokonce naskákali na místo mezi tahačem a návěsem. Následnou jízdou by v takovémto případě riskovali vlastní život. A nejenom svůj. Riskují i život řidičů, kteří pomohou zazmatkovat, když zjistí, že se jim uprchlíci dostali do nákladu.
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
5
"Je to natočené tenhle týden cestou do Anglie. Je to přesně dva kilometry před přístavem na kanálu La Manche z Calais do Dover. Po pravé straně je tam udělaná vesnice z plastových pytlů. Odhadoval bych tak 1500 imigrantů," napsal Martin.
Bruselu do našeho mýtného nic není, bouří Němci tyden.cz
15. 06. 2015
O přípustnosti německého mýtného pro osobní automobily by podle německého ministra dopravy Alexandera Dobrindta neměla rozhodovat Evropská komise. Dobrindt to řekl v rozhovoru pro bavorský deník Augsburger Allgemeine Zeitung. Politik z bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) řekl, že snížení daně z vlastnictví vozidla, které by mělo být u německých motoristů uplatňováno po zavedení mýtného, je zcela věcí Německa. Národní nezávislost v daňových otázkách podle něj patří mezi základní principy EU. Evropská komise kritizuje, že německé mýtné prakticky dopadne jen na zahraniční řidiče. Evropské právo přitom znevýhodňování občanů jiných států zakazuje. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oznámil, že nechá německé opatření právně přezkoumat, jakmile vstoupí v platnost. Dokonce hrozí, že se Evropská komise obrátí na Soudní dvůr EU. "Už předpoklad, že EU by se mohla zabývat daní z vlastnictví vozidla v Německu, je špatný," namítá však Dobrindt. "Daně z vlastnictví vozidla se stanovují jednoznačně v rámci národní svrchovanosti, Brusel nemá žádnou kompetenci k tomu cokoli podotýkat," dodal ministr. Německé mýtné v chystané podobě odmítají i některé země sousedící s Německem, včetně České republiky. Německo se mýtné chystá zavést příští rok. Rakouský ministr dopravy Alois Stöger ale minulý týden Dobrindta vyzval, aby mýtné nezavádělo, dokud nebude odstraněna právní nejistota. Zavedení mýtného na německých dálnicích pro osobní automobily už schválily obě německé parlamentní komory a před týdnem příslušný zákon podepsal německý prezident Joachim Gauck. Výše poplatku bude záviset na ekologické náročnosti provozu auta. Rozpětí ročního poplatku by mělo být 22 až 130 eur (asi 600 až 3550 korun).
Relative PR & Consultancy, s.r.o. www.relativepr.cz
6
