ÚZEMNÍ PLÁN TOVÉŘ II. ODŮVODNĚNÍ TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s. Tylova Olomouc

ÚZEMNÍ PLÁN TOVÉŘ

II. ODŮVODNĚNÍ TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST Zadavatel

Pořizovatel

Obec Tovéř

Magistrát města Olomouce, odbor koncepce a rozvoje

Zpracovatel ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s. Tylova 4 779 00 Olomouc

LISTOPAD 2012 Úprava dle Zák. 183/2006 Sb. a Vyhl. 501/2006 Sb. po novele k 1.1.2013 ČERVEN 2013 Úprava po společném jednání ŘÍJEN 2015


II. ODŮVODNĚNÍ

II. ODŮVODNĚNÍ II.1 POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Důvodem pro pořízení nového územního plánu je povinnost vyplývající z nového stavebního zákona, § 188 odst. 1, a to, že územně plánovací dokumentace obce bude nahrazena do 31.12.2020 novým územním plánem, jinak územní plán, schválený před 1. lednem 2007, pozbývá platnosti. Územní plán je zpracován na podkladě Zadání Územního plánu Tovéř, schváleného Zastupitelstvem obce Tovéř dne 1.8.2012. Vypracování návrhu Zadání územního plánu předcházelo zpracování Doplňujících průzkumů a rozborů (ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s.). Ve spolupráci s určeným zastupitelem (starosta Miroslav Majer) následně pořizovatel (Magistrát města Olomouce, Odbor koncepce a rozvoje) vypracoval Zadání Územního plánu Tovéř. Dokumentace Územního plánu Tovéř je zpracována na základě smlouvy o dílo, kterou uzavřeli objednatel dokumentace - Obec Tovéř a zhotovitel dokumentace – ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., autorizovaný architekt Ing. arch. Eva Tempírová.

II.2 SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE (PÚR) A ZÁSADAMI ÚZEMNÍHO ROZVOJE (ZÚR) II.2.1 SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Návrh územního plánu Tovéř je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR ve znění aktualizace č. 1 (04/2015). Politika územního rozvoje stanovuje republikové priority zajišťující udržitelný rozvoj území. Územní plán v souladu s republikovými prioritami: Chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. (čl.14) - Územní plán respektuje nemovité kulturní památky, navrhuje ochranu památek místního významu, začleněním volných ploch v zastavěném území do koncepce rozvoje obce minimalizuje rozvojové záměry na půdách nejvyšší třídy ochrany Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. (čl.14) - jednotlivé rozvojové záměry jsou situováním v bezprostřední vazbě na stávající funkční a prostorové členění obce

ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

2


II. ODŮVODNĚNÍ

Bránit upadání venkovské krajiny. (čl.14) - rozvojové záměry jsou v rozsahu a lokalizaci, které nemohou významně ovlivnit charakter krajiny Dbát na rozvoj primárního sektoru při zohlednění ochrany kvalitní zemědělské, především orné půdy a ekologických funkcí krajiny. (čl. 14a) - navržen je rozsah rozvojových ploch odpovídající požadavkům ze zadání ÚP a demografické prognózy, a to s ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu Předcházet prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost území. (čl. 15) - rozvoj obce je řešen formou dostaveb proluk v zastavěném území obce, formou nových ploch bydlení, které doplňují již realizovanou výstavbu a nových ploch bydlení bezprostředně navazujících na stávající zástavbu. Jde o plochy bydlení venkovského typu s kompaktní zástavbou rodinnými domy Při stanovování způsobu využití v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. (čl.16) - koncepce rozvoje obce vychází z již dříve stanovených směrů rozvoje, respektuje převažující funkce v jednotlivých částech obce, zdůrazňuje význam veřejného prostoru v centru obce a umožňuje rozvojové výrobní aktivity na jejím okraji Hospodárně využívat zastavěné území a zajistit ochranu nezastavěného území a zachování veřejné zeleně. (čl.19) - v bilanci potřeb nových ploch pro bydlení vyplývajících z demografické prognózy je počítáno s dostavbou stávajících volných ploch v zastavěném území, významné plochy veřejné zeleně jsou specifikovány v grafické i textové části, doplněny jsou o nově navržené plochy Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. (čl.20) - navržený rozvoj obce neovlivní charakter krajiny Respektovat veřejné zájmy např. biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí. (čl.20) - navržená koncepce rozvoje obce nebude mít negativní vliv na kvalitu životního prostředí Vytvářet podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní krajině. (čl. 20) - navržen je územní systém ekologické stability tak, aby bylo zajištěno zvyšování a udržování ekologické stability a zajištěna ekologická funkce krajiny, ochrana krajinných prvků přírodního charakteru a udržování venkovské krajiny Vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na typ krajiny. (čl. 20) - ochrana krajinného rázu je podmíněna zachováním stávající přírodní i kulturně historické hodnoty území, realizací prvků ÚSES, doplněním krajinné zeleně, zachováním sevřeného charakteru sídla obklopeného zelení, zachováním vyrovnané hladiny zástavby, respektováním významných dálkových pohledů, respektováním symboliky kulturně – historických objektů při situování nových staveb


3


II. ODŮVODNĚNÍ

Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. (čl. 20a) - navržen je systém ekologické stability území, zahrnující biocentra, biokoridory a interakční prvky ve formě liniové zeleně přírodního charakteru, které zajišťují migrační propustnost krajiny Omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny. (čl. 20a) - rozvojové plochy bydlení jsou navrhovány zásadně v bezprostřední vazbě na stávající zastavěné území obce, doplňují ho, případně rozšiřují Vymezit a chránit před zastavěním pozemky pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně. (čl. 21) - v územním plánu jsou navrženy nezastavitelné plochy zeleně přírodního charakteru Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu při zachování hodnot území. (čl. 22) - v územním plánu je navržena cyklostezka s pěší stezkou a pěší stezka propojující sousední obce Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny. Je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (čl. 23) - v územním plánu je vymezeno území pro situování části přeložky silnice I/46, stávající síť silnic, místních obslužných komunikací a účelových komunikací je zachována, případně doplněna v souvislosti s rozvojovými záměry Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro nové úseky silnic I. třídy a tímto způsobem důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na veřejné zdraví obyvatel- (čl. 23) - navržená dopravní plocha pro přeložku silnice I/46 včetně mimoúrovňové křižovatky je situována na samém okraji katastrálního území obce, k umocnění eliminace negativních vlivů je rozvoj bydlení ohraničen plošně rozsáhlou navrženou plochou zeleně přírodního charakteru Novou výstavbu podmínit dostatečnou veřejnou infrastrukturou. (čl. 24) - veškerá navrhovaná výstavba v obci je podmíněna realizací zkapacitnění skupinového vodovodu Olomouc, případně vybudováním akumulačního vodovodu, který zajistí potřebnou dodávku pitné vody do vodovodního systému obce Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva, vytvářet podmínky pro dopravu šetrnou k životnímu prostředí. (čl. 24) - navržením cyklostezky se směsným provozem a pěší stezky je možné vyloučení pěších a cyklistů ze silničního provozu Vhodným uspořádáním ploch v území obcí vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů koncentrované výrobní činnosti na bydlení. Vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu tak, aby byl zachován dostatečný odstup od průmyslových nebo zemědělských areálů. (čl. 24a) ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

4

ÚZEMNÍ PLÁN TOVÉŘ -

II. ODŮVODNĚNÍ

výrobní činnost v obci je v minimálním rozsahu a rovněž v minimálním rozsahu je navrhován rozvoj výrobních aktivit

V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování a znovu využívání dešťových vod. (čl. 25) - v územním plánu jsou pro jednotlivé rozvojové plochy stanoveny koeficienty zastavitelnosti a stanoveny podmínky v souladu s Vyhl. 501/2006 Sb., odst. 5c, tj. v max. míře zajistit zadržování a vsakování dešťových vod na nezastavitelných částech jednotlivých pozemků Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury. (čl. 27) - veřejná infrastruktura je kontinuálně rozvíjena ve vazbě na stávající veřejná prostranství, občanskou vybavenost a technickou infrastrukturu Vytvářet územní podmínky pro rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí. (čl.31) - rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů není navržen Politika územního rozvoje České republiky vymezuje rozvojové oblasti a rozvojové osy. Dle dokumentu PÚR ČR je obec Tovéř zařazena do Rozvojové oblasti Olomouc - OB 08. Dále je území obce Tovéř součástí kulturní krajinné oblasti Svatý Kopeček a rekreačního krajinného celku Olomoucko – východ.

II.2.2 SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Z hlediska nadřazené dokumentace ZÚR OK jsou v Územním plánu Tovéř řešeny požadavky stanovené v oblasti posílení sociální soudržnosti v území, v oblasti hospodářského rozvoje a v oblasti ochrany životního prostředí jako obecné principy, priority a zásady pro změny v území, a to zejména v úrovni obecných priorit, které jsou v územním plánu zohledněny a upřesněny v podrobnosti územního plánu, a to jak v grafické, tak textové části: Zachovat a rozvíjet současný stav polycentrického osídlení Olomouckého kraje - územním plánem je zajištěna kompaktnost urbanistické struktury obce s určitou mírou flexibility přijatelných funkcí v převážně obytném území, a to návrhem lokalit se smíšeným využitím Vymezit plochy a koridory veřejné infrastruktury přiměřené velikosti a funkčnímu významu obce, a to zejména ke stavu a očekávanému vývoji dopravní obslužnosti území - v územním plánu je vymezena plocha Z15(DS) v rámci koridoru přeložky silnice I/46, vzhledem k potřebě zajištění území pro umístění mimoúrovňové křižovatky, vyplývající z podrobné dokumentace „Přeložka silnice I/46 Týneček – Šternberk (Viapont s.r.o, Brno, 2003), plocha částečně vybočuje z koridoru - v souladu se ZÚR OK, kap. A.4.1.6, bod 45: „Šířková kategorie navrhovaných komunikací, požadavky na situování a řešení křižovatek budou upřesněny podrobnějšími dokumentacemi a nejsou v těchto bodech vázány na ZÚR OK“

-

Plochy bydlení vymezovat s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel, zamezovat územní segregaci obyvatel rozvoj obce je řešen formou dostaveb proluk v zastavěném území obce, formou nových ploch bydlení, které doplňují již realizovanou výstavbu a nových ploch bydlení


5


II. ODŮVODNĚNÍ

bezprostředně navazujících na stávající zástavbu. Jde o plochy bydlení venkovského typu s kompaktní zástavbou rodinnými domy Věnovat maximální pozornost lokalizaci území se zvýšenou nezaměstnaností a negativních sociálních jevů - obec Tovéř tvoří kompaktní venkovské sídlo, kde míra nezaměstnanosti je nad průměrem ČR. Územní plán stabilizuje stávající podnikatelské aktivity v území, umožňuje jejich existenci v rámci smíšených ploch. Optimálním řešením je však intenzifikace využití stávajících ploch oproti expanzi dalších ploch pro podnikání. Hlavním zdrojem pracovních míst ve vesnickém území jsou služby Podporovat mimoprodukční funkce zemědělství v krajině a mimoprodukční funkce lesů v oblastech zvýšeného zájmu o využití ploch pro rekreaci - v oblasti ochrany lesů je zejména v lokalitách územních systémů ekologické stability (ÚSES) podporována mimoprodukční funkce lesů s druhovou diverzifikací dřevin tak, aby směřovaly k přírodě blízkému stavu Chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví - Územní plán respektuje nemovité kulturní památky, navrhuje ochranu památek místního významu, začleněním volných ploch v zastavěném území do koncepce rozvoje obce minimalizuje rozvojové záměry na půdách nejvyšší třídy ochrany Vhodným uspořádáním ploch vytvářet podmínky pro minimalizaci negativních vlivů ploch s koncentrovanou výrobní činností na plochy bydlení - navrženy jsou plochy zeleně, které izolují výrobní aktivity od ploch bydlení Podporovat využívání netradičních zdrojů energie - v územním plánu nejsou navrženy Podporovat provádění pozemkových úprav směřujících k ochraně půdy proti větrné erozi - v územním plánu jsou navrženy pásy zeleně hlavně podél cest, které pomohou k ochraně půdy proti větrné erozi K záboru ZPF a PUPFL navrhovat pouze nezbytně nutné plochy - zábor ZPF je v rozsahu rozvojových záměrů vyplývajících ze zadání územního plánu a demografické prognózy, k záboru PUPFL nedochází Podporovat ochranu půdy před vodní a větrnou erozí a rovněž před negativními jevy způsobenými přívalovými srážkami - v územním plánu je zapracována studie protierozních opatření na ZPF (MMOL), respektovány jsou stávající meliorační nádrže Respektovat nezbytnost ochrany krajiny a jejího krajinného rázu. Podporovat a realizovat krajinotvorná opatření podporující žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů, důraz klást na posilování retenční schopnosti krajiny a omezování fragmentace krajiny - ochrana krajinného rázu je podmíněna zachováním stávající přírodní i kulturně historické hodnoty území, realizací prvků ÚSES, doplněním krajinné zeleně, zachováním sevřeného charakteru sídla obklopeného zelení, zachováním vyrovnané hladiny zástavby, respektováním významných dálkových pohledů, respektováním symboliky kulturně – historických objektů při situování nových staveb


6


II. ODŮVODNĚNÍ

Minimalizovat negativní dopady na životní prostředí v návaznosti na hlavní rozvojové impulsy v oblasti - hlavní rozvojové záměry v obci spadají do oblasti bydlení s minimálními negativními dopady na životní prostředí Řešit územní souvislosti spojené s výstavbou východní tangenty I/46 Olomouc – Šternberk v parametrech čtyřpruhové komunikace - v územním plánu je navržena dopravní plocha v rámci koridoru pro přeložku silnice I/46, vymezeného v ZÚR Olomouckého kraje, rozšířena je o území potřebné pro umístění stavby mimoúrovňové křižovatky Akceptovat územní rezervu pro výstavbu vodní cesta Dunaj – Odra – Labe - v územním plánu je vymezena rezervní plocha pro sledovanou vodní cestu Dunaj – Odra – Labe v rozsahu dle ZÚR Olomouckého kraje Respektovat základní síť cyklistických tras - respektováno Podporovat rozvoj cykloturistiky, budování sítě cyklostezek v obcích i cyklostezek spojujících obce pro rekreační využití i každodenní dojížďku, prověřit rozšíření cyklostezek spojujících Tovéř s okolními obcemi - v územním plánu je navržena cyklostezka propojující sousední obce Dolany a Samotíšky Vytvořit územní podmínky pro zlepšení funkce hromadné dopravy - hromadná doprava je stabilizována Akceptovat a chránit stávající rozsah vodních zdrojů využívaných pro hromadné zásobování pitnou vodou včetně jejich stanovených ochranných pásem - zásobování vodou je zajištěno ze skupinového vodovodu, který je v současné době kapacitně nedostačující, navrženo je vybudování akumulačního vodojemu s následným rozvedením naakumulované pitné vody do stávající a navrhované vodovodní sítě. Prioritně je však nutné řešit zkapacitnění vodovodního přivaděče, a to v součinnosti s okolními dotčenými obcemi. - Stávající vodní zdroj pro bývalé Seliko Dolany není do koncepce zásobování pitnou vodou obce zahrnut, jeho ochrana je zajištěna minimalizací činností, které by mohly kvalitu podzemní vody ohrozit. Při návrhu odvádění a čištění odpadních vod vycházet z aktuálního znění Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, respektovat koncepci zásobování el. energií, respektovat VTL plynovod - řešeno v územním plánu Nevymezovat plochy pro zařízení obnovitelných zdrojů energie uplatňujících se v krajině v chráněných částech přírody - stavby a zařízení obnovitelných zdrojů energie nejsou v územním plánu navrhovány ani připuštěny Respektovat zásady ochrany nemovitých kulturních památek a podmínky památkově chráněných území - nemovité kulturní památky jsou v územním plánu zakresleny a navržena je rovněž ochrana místních kulturních památek


7


II. ODŮVODNĚNÍ

Respektovat začlenění obce do kulturní krajinné oblasti Svatý Kopeček - respektováno je začlenění obce do kulturní krajinné oblasti KKO8 - Svatý Kopeček Respektovat prostorové uspořádání krajiny a sídel, zachovat stávající panoramatické pohledy, respektovat charakter a měřítko zástavby, zachovat ráz urbanistické struktury území se specifickými hodnotami - respektováno je prostorové uspořádání krajiny včetně sevřeného charakteru sídla obklopeného zelení, zachována je vyrovnaná výšková hladina zástavby, respektovány jsou významné dálkové pohledy Nepodporovat vznik satelitních městeček mimo zastavěné území sídel a již založenou sídelní strukturu - Tovéř je malá obec, katastrální území obce je rovněž nevelkého rozsahu, v územním plánu nejsou navrženy plochy, které by zakládaly možnost vybudování satelitního městečka Změny v území provádět s ohledem na hospodárné využití zastavěného území, zejména existujících proluk v zástavbě a proluk nevyužitých - volné plochy v zastavěném území jsou bilancovány pro uplatnění rozvojových záměrů v oblasti bydlení Návrh ploch pro novou bytovou výstavbu stanovit přiměřeně s ohledem na očekávanou koupěschopnou poptávku v území obce a možnosti optimálního využití území - množství rozvojových ploch je stanoveno na základě demografické prognózy Řešit návaznosti na územně plánovací dokumentaci sousedních obcí – Olomouc, Samotíšky, Dolany - respektováním nadřazené územně plánovací dokumentace – ZÚR Olomouckého kraje a platných územních plánů sousedních obcí je zajištěna potřebná návaznost

II.3 SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ II.3.1 SOULAD S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. - územní plán respektuje ve svém řešení základní principy udržitelného rozvoje území t.j. navrhuje rozvoj ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a to na základě Rozboru udržitelného rozvoje území dle Územně analytických podkladů pro správní obvod ORP Olomouc. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. - soustavným a komplexním řešením je návaznost návrhu územního plánu na předchozí dokumentaci s vyhodnocením potřeb obce ve vazbě na změny a jejich ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

8


II. ODŮVODNĚNÍ

požadavky v území. Projednáním územního plánu je dosaženo obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů. Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. - je uplatněno v rámci vyhodnocování projednávání územního plánu v jednotlivých etapách Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. - principy jsou v návrhu územního plánu respektovány, ochrana krajiny a hospodárné využití zastavěného území bylo prioritou při návrhu územního plánu, který tyto úvahy dokládá v textu odůvodnění, zejména při odůvodnění jednotlivých typů zastavitelných ploch V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. - v tomto smyslu jsou stanoveny podmínky využití v nezastavěném území

II.3.2 ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty - je obsaženo v územně analytických podkladech, které byly využity jako základní analytický materiál při vstupních průzkumech území před zahájením prací na územním plánu Stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území - koncepce je řešena v příslušných kapitolách I.2. a I.3. textové části územního plánu, vymezena v grafické části – Hlavní výkres a hodnocena v textu odůvodnění Prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání - bylo provedeno v rámci zpracování a projednání všech etap územního plánu, zejména s ohledem na omezení rizik plynoucích ze střetů s limity využití území a eliminaci negativního ovlivňování veřejného zdraví a životního prostředí a s ohledem na hospodárné využívání veřejné infrastruktury


9


II. ODŮVODNĚNÍ

Stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb - je uvedeno v kapitolách I.3. a I.6. územního plánu s odůvodněním v příslušných kapitolách textu Odůvodnění Stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území - je uvedeno v kapitole I.6. Stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci) - bylo vyhodnoceno, že není účelné stanovovat pořadí změn v území, realizace výstavby v jednotlivých lokalitách je podmíněna zajištěním zdroje pitné vody. Vytvářet územní podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem - v území nejsou uvedené katastrofy aktuálně předpokládány, nicméně snižování jejich nebezpečí je nastíněno opatřeními ke zlepšení retenční schopnosti krajiny a omezení vlivů větrné a vodní eroze a návrhem zabezpečujícím funkčnost územních systémů ekologické stability Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn - rozvoj obce je navržen přiměřeně stavu v území tak, aby bylo zabráněno výraznějším disproporcím a případně jednostrannému zaměření ve využívání území Stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení - návrh územního plánu zachovává stávající charakter venkovského sídla, pro rozvojové plochy jsou stanoveny podmínky k jeho nenarušení a zároveň udržení kvality bydlení Prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území - návrh ÚP vytváří podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, zastavitelné plochy jsou navrhovány v přiměřeném rozsahu v návaznosti na zastavěné území a dostupnost a kapacitní možnosti veřejné infrastruktury Vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany - požadavky a potřeby civilní obrany nebyly v zadání specificky uplatněny Určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území - v rámci vyhodnocení stavu území a v měřítku zpracování územního plánu v plochách, nebylo považováno za účelné vymezovat v územním plánu uvedené zásahy Vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak - územní plán respektuje ochranu podle zvláštních předpisů, zejména na úsecích ochrany památek, ochrany přírody a krajiny a ochrany vod, navržená řešení jsou rozsahu, který nevyžaduje kompenzační opatření; Regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů - v obci nejsou navrhovány plochy pro využívání přírodních zdrojů


10


II. ODŮVODNĚNÍ

Uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče - územní plán je navrhován s ohledem na uvedené poznatky, které se uplatňují při stanovení urbanistické koncepce i při formulaci podmínek pro využití ploch a stanovení podmínek pro prostorové uspořádání území; Úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území; jeho součástí je posouzení vlivů na životní prostředí zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil - orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv vyloučil

II.4 SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Proces zpracování a pořizování územního plánu byl veden v souladu se stavebním zákonem a jeho prováděcími předpisy. V souladu s § 6 odst.5, písm. a) stavebního zákona schválilo zastupitelstvo pořízení Územního plánu Tovéř; ve spolupráci s určeným zastupitelem byl dle § 47, odst. 1 stavebního zákona zpracován návrh Zadání dle přílohy č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb. ve znění dosavadních právních předpisů. Návrh Zadání byl projednán ve smyslu § 47, odst. 2, poté byl upraven a dle § 47, odst. 5 písm. b) stavebního zákona podle dosavadních právních předpisů. Zadání bylo schváleno zastupitelstvem. Návrh územního plánu byl vypracován, projednán a dopracován v souladu s § 43 a §§ 50 - 53 stavebního zákona ve znění pozdějších předpisů. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou vymezovány s přihlédnutím k § 3 vyhlášky 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tj. převážně o rozloze nad 2 000 m2 (pokud nebylo účelné, zejména vzhledem k významu, menší plochu vymezit, plochy do 100 m2 nejsou z důvodu nemožnosti je graficky čitelně vyjádřit samostatně vymezovány, v případě staveb lze tyto užívat a udržovat i nadále dle charakteru a rozsahu určeného v katastru nemovitostí, či vydaného správního rozhodnutí). Plochy vymezené nad rámec určení vyhláškou 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou odůvodněny v kap. II.8.6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití.


11


II. ODŮVODNĚNÍ

II.5 SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ II.5.1. SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Řešení požadavků civilní ochrany a obrany státu Požadavky na ochranu obyvatelstva vyplývají z havarijních a krizových plánů v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace a dle příslušné vyhl. Ministerstva vnitra k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. V obci Tovéř nejsou na úseku územního plánování dotčeny nové zájmy obrany státu a civilní ochrany a v zadání nebyly specifikovány žádné rozvojové požadavky. V k.ú. Tovéř se nacházejí zájmová území Ministerstva obrany ČR, viz Koordinační výkres a text Odůvodnění v kap. II.8.11- Limity využití území.

Požadavky ochrany obyvatelstva a)

Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Řešené území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. b) Zóny havarijního plánování Řešené území není součástí zón havarijního plánování. Je nutno respektovat havarijní plány. c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty: • stálé úkryty • improvizované úkryty (IÚ) - se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Ukrytí bude provedeno ve vytipovaných podzemních, suterénních a jiných částech obytných domů a v provozních a výrobních objektech po jejich úpravě na improvizované úkryty. V případě potřeby ukrytí obyvatel a návštěvníků sídla při vzniku mimořádné události (MU) v době míru zajišťuje obecní úřad ochranu osob před kontaminací nebezpečnými látkami (průmyslová havárie, únik nebezpečné látky z havarovaného vozidla apod.) především za využití ochranných prostorů jednoduchého typu ve vhodných částech obytných domů a provozních, výrobních a dalších objektů, kde budou improvizovaně prováděny úpravy proti pronikání nebezpečných látek • hlavní kapacity jsou v prostorách a areálech veřejného občanského vybavení • výrobní provozy si zajišťují ukrytí pro své zaměstnance ve vlastní režii v prostorách provozoven ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

12


II. ODŮVODNĚNÍ

Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Zajištění evakuace organizuje obecní úřad. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události je navrženo pro nouzové, příp. náhradní ubytování obyvatelstva (pobyt evakuovaných osob a osob bez přístřeší) využití kapacitních objektů a areálů veřejného občanského vybavení. Organizační ani technické zabezpečení evakuace obyvatelstva není úkolem územního plánu. e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Obecní úřad a orgány integrovaného záchranného systému vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO – prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Pro skladování materiálu humanitární pomoci mohou být využity prostory a plochy veřejného občanského vybavení. Organizační ani technické zabezpečení skladování (výdeje) materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci není úkolem územního plánu. f) Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo zastavěná území a zastavitelná území Na katastru obce nelze uskladnit nebezpečné látky, tyto jsou vyváženy na příslušnou, zajištěnou skládku. V případě havárie na komunikacích bude problém řešen operativně dle místa havárie. Organizační ani technické zabezpečení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací není úkolem územního plánu. g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v územním plánu řešeno: • výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné • doprava na místních obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce i v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci – komunikace budou v max. míře zaokruhovány • při řešení důležitých místních komunikací bude zabezpečena jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby • sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů • pro dekontaminační plochy (místo pro dekontaminaci osob, případně pro dekontaminaci kolových vozidel - jedná se o zařízení napojená na kanalizaci a vodovod) postačí zpevněná betonová plocha s odpadem a improvizovanou nájezdní rampou, která bude mít z jedné strany příjezd a z druhé strany odjezd s přívodem vody nebo páry. • h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných ve výrobních areálech musí být řešena pravidelným monitoringem.


13


II. ODŮVODNĚNÍ

i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Objekty bydlení a vybavenosti jsou zabezpečeny proti požáru stávající vodovodní sítí a návrhem na její doplnění. Dále mohou být využity pro zabezpečení požární vody stávající i navržené (uvnitř i vně sídla) vodní plochy a toky. Protipožární zabezpečení tak bude vyhovovat ČSN 73 0873. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou bude řešeno dovozem z nezávadného zdroje, zásobování el. energií bude řešeno instalací náhradního zdroje (není řešeno územním plánem). Popis vodního hospodářství a zásobování energiemi je uveden v kap. II.8.4.2. Koncepce technické infrastruktury.

Poddolovaná území, sesuvná území, hlavní důlní díla Na území obce Tovéř nejsou evidována a zohledněna sesuvná území, důlní díla se na území města nevyskytují.

Ochrana ovzduší a veřejného zdraví Problematika ochrany veřejného zdraví je řešena prostředky, kterými územní plánování disponuje. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou navrhovány s podmínkami, které mají koncepčně zajistit nekonfliktní využívání území a pro další stupně dokumentací nastínit zásadní požadavky, které v dalším musí být ve smyslu urbanistické koncepce dopracovávány. Mnohé prostředky pro zajištění ochrany veřejného zdraví jsou však vázány právě na ošetření v podrobnějších dokumentacích v závislosti na konkrétní umístění, charakter a provozní požadavky stavby. V tomto smyslu jsou možnosti územního plánu na řešení problematiky ochrany veřejného zdraví omezené právě jen na stanovení koncepčních zásad. Stávající zástavba musí být v případě prokázání nadlimitních hodnot hluku z dopravy (průjezdní úsek silnice III. tř.) chráněna opatřeními technické povahy, které jsou řešitelné mimo úroveň územního plánu (výměna oken, změna dispozic a provozů, vhodné kombinace funkcí a rekonstrukce objektů ve smyslu „bariérových“ domů apod.). Rozvojové plochy jsou situovány převážně mimo dosah případného stávajícího zatížení. Plochy, případně stavby, které budou umístěny přímo u silnice, musí v dalších stupních řízení (územní studie, územní a stavební řízení apod.) řešit konkrétní umístění nebo technické opatření, splňující požadované limitní hodnoty přípustnosti hlukové zátěže. V rámci ÚP jsou navrženy plochy zeleně jako významný faktor eliminující prašnost a zlepšující kvalitu ovzduší. Maximální přípustná hladina hluku z dopravy je pro obytnou zástavbu v blízkosti průjezdních úseků rovna 60dB ve dne a 50dB v noci. Nová zástavba musí být umísťována tak, aby dostatečným odstupem od komunikace splňovala i hodnoty pro chráněné venkovní prostory. Jedná se ovšem už o umísťování staveb, ke kterému nemá územní plán zmocnění a problematiku je nutno dořešit v následných stupních.

II.5.2. SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Doplní pořizovatel po projednání.


14


II. ODŮVODNĚNÍ

II.6 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ POKYNŮ K ÚPRAVĚ NÁVRHU

A

Návrh Územního plánu Tovéř neobsahuje variantní řešení. a) Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě dalších širších územních vztahů Požadavek respektování PÚR ČR a ZÚR OK je dodržen, při řešení byly uplatňovány zásady udržitelného rozvoje území a priority pro územní plánování. Návrh územního plánu respektuje nadřazenou dokumentaci zapracováním jejich záměrů a požadavků do řešení (viz předchozí kapitola), tím jsou provázány i širší vztahy v území. Území obce je zařazeno do rozvojové oblasti Olomouc - OB 8, kulturní krajinné oblasti Svatý Kopeček a rekreačního krajinného celku Olomoucko – východ. Do území obce zasahují koridor komunikace I/46 a rezervní plocha pro vodní cestu Dunaj – Odra – Labe. Ke zpracování územního plánu byly dle požadavku zadání využity koncepční rozvojové materiály Olomouckého kraje, tj.: • Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje • Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje • Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje • Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje • Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje • Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje • Studie ochrany před povodněmi na území Olomouckého kraje • Územní generel dopravy silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje • Hluková mapa Olomouckého kraje • Územní studie krajinných oblastí KKO1 – KKO11 na území Olomouckého kraje • Územní studie se zvýšeným potenciálem pro rekreaci a cestovní ruch RC2-4 • • • •

Další použité podklady: Technická studie „Přeložka silnice I/46 Týneček – Šternberk“ (Viapont s.r.o. Brno, 2003) Studie revitalizace návsi (DS GEO projekt, 02/2014) „Studie protierozních opatření na ZPF na území města Olomouce (Ing. Katarína Kalivodová, 2010) Smíšená stezka Samotíšky – Tovéř (DÚR, 2008)

b) Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Územně analytické podklady správního území ORP Olomouc, aktualizované v prosinci 2014, byly promítnuty do úpravy územního plánu po společném jednání. Veškeré známé limity využití území, vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace, z ÚAP, z právních předpisů a správních rozhodnutí jsou respektovány a vymezeny v textové části Odůvodnění, graficky vyjádřitelné limity v Koordinačním výkrese. c) Požadavky na rozvoj území obce Územní plán je zpracován pro celé správní území obce - katastrální území Tovéř, navrhuje rozvojové plochy s cílem zabezpečit vyvážený, t.j. udržitelný rozvoj v území a tím zajišťuje koordinaci soukromých a veřejných zájmů v území a ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví a ochranu nezastavěného území.


15


II. ODŮVODNĚNÍ

d) Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Hranice zastavěného území byla vymezena k datu 30.10.2012 a následně v rámci úpravy ÚP po SJ aktualizována ke datu 30.9.2015, a to ve vazbě na aktuální údaje katastru nemovitostí a podle ust. § 58 stavebního zákona. Územní plán navazuje na stávající strukturu osídlení, vymezeny jsou plochy s rozdílným způsobem využití. Rozlišeny jsou plochy zastavitelné, plochy přestavby, plochy změn v krajině a plocha územní rezervy. Jednotlivé plochy jsou specifikovány v souladu s Vyhl. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, stanoven je hlavní účel využití, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití. V rámci urbanistické koncepce jsou plochy začleněny do ploch smíšených obytných, a to v centrální části obce, ploch bydlení (hromadné, venkovské), ploch občanské vybavenosti, rekreace individuální, drobné výroby, specifické výroby – zahradnictví, veřejných prostranství, dopravní a technické infrastruktury, zeleně sídelní a zeleně přírodního charakteru, ploch vodních, lesních, zemědělských a přírodních. V koridoru I/46 a ochranném pásmu silnice I/46 nejsou navrhovány žádné jiné rozvojové plochy. Plošné a prostorové uspořádání je součástí specifikace ploch s rozdílným způsobem využití území. Stanovena je výšková hladina objektů v jednotlivých plochách s rozdílným využitím území, a to vždy ve vazbě na zastavěné území. Nové rozvojové plochy jsou navrženy v bezprostředním sousedství stávající zástavby obce. Rozsah nově navržených rozvojových ploch pro bydlení vychází z demografické prognózy, z požadavků občanů a obce, z analýzy volných proluk v zastavěném území obce, které jsou vzhledem ke své velikosti a poloze součástí stabilizovaných ploch bydlení, ale skýtají potenciál pro výstavbu RD. Návrhové lokality pro výstavbu rodinných domů byly konzultovány v průběhu zpracování územního plánu na jednáních zpracovatele, pořizovatele, určeného zastupitele obce a členů zastupitelstva obce. Nové plochy pro bytové domy v obci nejsou navrhovány. Vzhledem k charakteru a kapacitám občanského vybavení byly jejich plochy zařazeny převážně do ploch obytných smíšených, v centrální části obce je vymezena plocha občanského vybavení samostatně. Nová plocha pro výrobu je navržena na stávající plochu výroby, a to pouze doplňkově v přiměřeném rozsahu a s ohledem na únosnost území. V souladu se zadáním nejsou navrhovány nové plochy pro individuální rekreaci. Navrženy jsou plochy veřejných prostranství, a to vždy ve vazbě na rozvojové plochy bydlení. Součástí těchto veřejných prostranství bude obslužný dopravní skelet doplněný o parkovací stání a sídlení zeleň. Součástí urbanistické koncepce je navržení cyklostezky s pěší stezkou v souladu s rozpracovaným záměrem vybudování „smíšené stezky Samotišky – Tovéř“, navržení pěší stezky směrem k obci Dolany a doplnění o cyklotrasy a pěší trasy. Územní plán nenavrhuje rozšíření zastavitelných ploch do volné krajiny. Plochy s rozdílným způsobem využití jsou řešeny v míře odpovídající podrobnosti územního plánu (např. nejsou řešena nová rozvržení autobusových zastávek s ohledem na detail, který je vhodnější řešit v rámci územních a stavebních řízení). Navržené plochy určené k zastavění jsou vymezeny jako zastavitelná území a jsou graficky znázorněné ve výkresu základního členění území, dále v hlavním výkresu a výkresu koordinačním. e) Požadavky na řešení veřejné infrastruktury Územní plán respektuje nadřazenou územně plánovací dokumentaci a vymezuje dopravní plochu pro přeložku silnice I/46 a rezervní plochu pro vodní cestu Dunaj – Odra – Labe.


16


II. ODŮVODNĚNÍ

Koncepce řešení dopravní a technické infrastruktury navazuje na stávající zařízení a požadavky vzešlé z nadřazené dokumentace kraje i ostatních koncepčních dokumentů. V územním plánu jsou stanoveny zásadní koncepční zásady dopravní a technické infrastruktury odpovídající podrobnosti územního plánu. Dopravní a technická infrastruktura v nově navrhovaných plochách bude řešena v navazujících podrobnějších dokumentacích (jedná se o detail, který není koncepčního charakteru, není předmětem řešení územního plánu a ani neodpovídá měřítku jeho zpracování). Koncepce zásobování vodou je dle požadavku o úpravu návrhu ÚP rozšířena o návrh prioritního řešení zásobování vodou ze skupinového vodovodu Olomouc po jeho zkapacitnění, které je vázáno na řešení v rámci širšího území – jedná se zvláště o úsek v k.ú Samotíšky. Respektována jsou veškerá stávající zařízení zásobování plynem a zařízení spojů, v případě zásobování el. energií je navržena dílčí přeložka nadzemního el. vedení VN 22 kV, a to v minimálním rozsahu. V územním plánu nejsou navržena zařízení pro využívání obnovitelných zdrojů energií. Na území obce se nenachází žádný vodní tok, není stanovené záplavové území. Na území obce se nachází umělá vodní nádrž, sloužící pro zabezpečení požární vodou, vodní plocha u „cihelny“ a retenční prostor pod rekreačními plochami, který je součástí plochy zeleně přírodního charakteru. Územní plán vymezil plochu občanské vybavenosti veřejné, a to v centrální části obce. Dále jsou zařízení občanské vybavenosti veřejné i komerční připuštěna v rámci smíšených ploch obytných. V územním plánu jsou vymezeny plochy stávajících i nově navržených veřejných prostranství, a to ve vazbě na stávající i navrhovanou zástavbu v obci. Plocha pro bydlení o velikosti 2ha a více, vyžadující vymezení veřejného prostranství, není v územním plánu navržena. f) Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území V řešení byly zohledňovány požadavky na zachování a ochranu urbanistických, historických, architektonických i přírodních hodnot dle výčtu v zadání. Územní plán je navržen s ohledem na respektování limitů v území a minimalizaci negativních dopadů na ZPF, PUPFL. Byla respektována potřeba zachování dálkových pohledů. Plochy ÚSES jsou vymezeny v souladu s platnou metodikou ÚSES, urbanistická koncepce je koordinována s návrhem ÚSES. g) Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace V územním plánu je vymezena veřejně prospěšná stavba vyplývající ze ZÚR Olomouckého kraje – D037 (přeložka silnice I/46 včetně souvisejících staveb), veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury a veřejně prospěšná opatření – prvky územního systému ekologické stability (biocentrum, biokoridory). Pro předkupní právo jsou vymezeny plochy veřejných prostranství. h) Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (např. požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochranu ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Na ochranu obyvatelstva nebyly v zadání vzneseny požadavky, nebyly uplatněny ani na základě stanovisek HZS Olomouckého kraje a KHS Olomouckého kraje. Ochrana obyvatelstva dle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb. je řešena standardně, v zadání nebyly stanoveny jiné, specifické požadavky na zařízení tohoto druhu. Byly respektovány podmínky vyplývající ze zařazení katastrálního území obce do prostoru zájmových území ministerstva obrany. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

17


II. ODŮVODNĚNÍ

Na území obce se nenacházejí ložiska nerostných surovin. Adekvátně pro úroveň územního plánování obce byl respektován Integrovaný program snižování emisí a imisí Olomouckého kraje. Byla prověřena sesuvná území, na území obce se nenachází území evidované Geofondem ČR. V území není vyhlášeno záplavové území, jako opatření ke zmírnění důsledků extravilánových vod a vodní eroze slouží stávající retenční prostory a navržený systém plošné a liniové zeleně v krajině, které jsou zároveň součástí územního systému ekologické stability. Území obce Tovéř je územím zájmu Ministerstva obrany, v územním plánu jsou zapracovány limity a zájmy MO. i) Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů a problémů v území Rozvoj obce je navržen s ohledem na požadavek minimalizovat negativní dopad na zemědělský a lesní půdní fond, tj. v rozsahu odpovídajícím požadavkům obce, občanů a zároveň demografické prognóze, která byla zpracována v rámci Doplňujících průzkumů a rozborů. Zohledněna je volná kapacita stavebních pozemků ve stávajícím zastavěném území obce. K záboru PUPFL v rámci návrhu koncepce územního plánu nedochází. Není navrženo rozšíření stávajících ploch individuální rekreace, není připuštěna změna využití stávajících rekreačních objektů na objekty trvalého bydlení. Nově je vymezen územní systém ekologické stability, a to v souladu s platnou metodikou a s ohledem návaznosti na sousední obce. Navrženo je oddělení pěší, cyklistické a automobilové dopravy navržením cyklostezky s pěší stezkou podél silnice III. tř. ze Samotíšek do Tovéře, dále pěší stezkou směrem k obci Dolany. Doplněna je síť stávajících účelových komunikací s možností využití pro cykloturistiku a pěší turistiku. Při umísťování objektů v plochách pro bydlení, navržených podél silnice III. tř., bude dodrženo ochranné pásmo 15m od osy komunikace. Podzemní liniová zařízení budou situována do vzdálenosti 100m od krajů uzemňovací anody. j) Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose V územním plánu je v rámci úpravy územního plánu po společném jednání vymezena hranice zastavěného území k datu 30.9.2015, a to nad aktuální digitální katastrální mapou. V této souvislosti je upřesněn rozsah ploch změn a ploch přestavby. Jednotlivé rozvojové plochy jsou v rozsahu do 10 ha. k) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Návrh urbanistické koncepce rozvoje obce nevyžaduje vymezit plochy a koridory, ve kterých by bylo uloženo prověření změn jejich využití územní studií. l) Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Požadavek není stanoven.


18


II. ODŮVODNĚNÍ

m) Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území nebylo požadováno a není zpracováno. n) Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Nebyl stanoven. o) Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Textová i grafická část je zpracována v souladu se stavebním zákonem a dle přílohy č. 7 vyhlášky 500/2006 Sb. a je členěna do dvou oddílů: I. Výroková část, II. Odůvodnění. Grafická část je doplněna na základě pokynů k úpravě ÚP o výkres I.5. Schéma zástavby, který definuje způsob zástavby ve vymezených částech zastavěného a zastavitelného území obce. Územní plán je zpracován digitálně nad katastrální mapou v měřítku katastrální mapy a obsahuje jevy zobrazitelné v daném měřítku. TEXTOVÁ ČÁST V samostatných svazcích textové části je zpracován text územního plánu a odůvodnění územního plánu. GRAFICKÁ ČÁST I. Územní plán I.1 I.2 I.3a I.3b I.3c I.4 I.5

Výkres základního členění území Hlavní výkres Zásobování vodou Kanalizace Energetika, spoje Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací Schéma zástavby

měřítko 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

II. Odůvodnění územního plánu II.1 Koordinační výkres 1 : 5 000 II.2 Výkres širších vztahů 1 : 50 000 II.3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000 Dokumentace bude zpracována pro účely projednávání návrhu ve 2 vyhotoveních tiskem, digitálně ve formátu PDF a textová část bude odevzdána rovněž ve formátu DOC. Konečná podoba územního plánu (čistopis) k vydání bude vyhotovena v počtu čtyřech výtisků a v digitální podobě na CD, vše ve formátu PDF a vybraná data ve formátu DGN.

II.7 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ Širší vazby jsou hodnoceny v kontextu se základním vymezením a definicí rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů, jak ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

19


II. ODŮVODNĚNÍ

je provedeno v Politice územního rozvoje ČR ve znění aktualizace č. 1 a Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), vydaných usnesením č. UZ21/32/2008 ze dne 22. 2. 2008 pod č.j. KÚOK/8832/2008/OSR-1/274 Opatřením obecné povahy, které nabylo účinnosti dne 28.3.2008 s aktualizací č. 1 ZUR OK vydaných usnesením č. UZ19/44/2011 dne 22.4.2011 Opatřením obecné povahy č.j. KUOK/28400/2011, které nabylo účinnosti 14.7.2011. Dle dokumentu PÚR ČR je obec Tovéř zařazena do Rozvojové oblasti Olomouc - OB 08, která se územně váže na silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností. Obec je dopravně napojena na silnici I/46, která spojuje města Olomouc a Šternberk. Dále je propojena silnicemi III/44310 a III/4436 s okolními obcemi Dolany a Samotíšky. Západním okrajem obce prochází koridor pro přeložku silnice I/46, vymezený v ZÚR Olomouckého kraje. Západním okrajem obce Tovéř prochází koridor strategické vodní cesty - vedení kanálové trasy průplavu Dunaj - Odra – Labe. Obcí prochází trasa značené lokální cyklostezky. Územím neprochází žádné turistické trasy. Z hlediska širších vztahů se dále uplatňují specifické vazby s ohledem na výskyt chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV), kontinuální vazby biokoridorů a biocentra lokálního významu, zejména v hranicích s katastry sousedních obcí. Východním směrem od obce se rozprostírá rozlehlý les, který je součástí přírodního parku Údolí Bystřice. Dále je území provázáno navazujícími sítěmi technické infrastruktury. Po severozápadním okraji obce prochází kabelové vedení přenosové sítě, západní části obce je vedena trasa vysokotlakého plynovodu, skrze východní část řešeného území prochází skupinový vodovod Olomouc z vodojemu Droždín, obec je výtlačným řadem napojena na kanalizační síť a ČOV Dolany. Obec Tovéř je členem mikroregionu Olomoucko, který tvoří město Olomouc a 25 okolních obcí, jejichž vlastní život je významně ovlivňován městem. Zatímco město znamená pro obyvatele obcí pracovní příležitosti, odbornou lékařskou péči, střední a vyšší vzdělání, široké spektrum služeb a částečně i kulturní a sportovní vyžití, obce naopak nabízejí obyvatelům Olomouce sportovní, rekreační a další volnočasové příležitosti a v neposlední řadě i pozemky připravované pro individuální výstavbu, případně plochy a objekty pro podnikání.

II.8 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ II.8.1 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT II.8.1.1 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Rozsah území řešeného územním plánem je dán velikostí správního území obce Tovéř. Obec Tovéř je vymezena západně silnicí I/46 Vyškov - Olomouc – Opava a hraničí s k.ú. Týneček (Olomouc), severozápadně s k.ú. Dolany u Olomouce (Dolany), jihovýchodně s k.ú. Svatý Kopeček (Olomouc) a jižně s k.ú. Samotíšky (Samotíšky). Tovéř je hanácká obec s celkovou výměrou 204 ha, ležící v nadmořské výšce 231 m n.m.


20

ÚZEMNÍ PLÁN TOVÉŘ Území NUTS 1 Území NUTS 2 Území NUTS 3 Území NUTS 4 Území NUTS 5 Turistický region Turistická oblast

II. ODŮVODNĚNÍ Česká republika Střední Morava Olomoucký kraj Okres Olomouc Obec Tovéř Střední Morava Střední Morava - Haná

II.8.1.2 VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A JEHO CHARAKTERISTIKA Celé řešené území je členěno na území zastavěné a území nezastavěné. Zastavěné území je vymezeno v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a to ke dni 30.9.2015. Je tvořeno zastavěnou částí obce vymezenou k 1. září 1966 a vyznačenou v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán"), zastavěným stavebním pozemkem evidovaným v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkovou parcelou zpravidla pod společným oplocením, které spolu tvoří souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Zásadní funkcí v území je funkce bydlení, významnou funkcí je individuální rekreace. Občanská vybavenost je zastoupena v míře odpovídající velikosti a významu obce ve struktuře osídlení, vyšší občanská vybavenost je dostupná v sousední obci Dolany a blízkých městech Olomouc a Šternberk. Výroba je zastoupena vyjma provozovny pneuservisu spíše drobnějšími podnikatelskými subjekty. Zastavěným územím prochází silnice III/44310 Tovéř – spojka a III/4436 Holice - Samotíšky – Dolany, které jsou součástí dopravních ploch. Dále jsou vymezeny dle významu, rozsahu a účelnosti veřejná prostranství a sídelní zeleň. Původní urbanistická struktura Tovéře má typický charakter venkovské zástavby Hané - ulicovka, návesní ulicovka. Náves obdélníkového tvaru byla tvořena řadovými domy s navazujícími zahradami a hospodářským zázemím a dále humny – A. Výrazným znakem hanáckých vesnic obecně je kompaktní, sevřená zástavba uličních nebo návesních front, vesměs patrovými domy orientovanými podélnou stranou k veřejnému prostoru.


21


II. ODŮVODNĚNÍ

Následná obytná zástavba se i dále rozvíjela v původním trendu ulicovek - B, od 2. poloviny 20. století se způsob zastavění začíná rozvolňovat a v posledních letech dochází převážně k plošné individuální výstavbě RD - C.

II.8.2 URBANISTICKÁ KONCEPCE, KONCEPCE SÍDELNÍ ZELENĚ Základní úvahy nad koncepčním uspořádáním obce a jeho rozvojovými možnostmi se odvíjely z charakteru historického vývoje a současného stavu i dosavadního trendu rozvoje obce. Územní plán i nadále vytváří předpoklady pro udržení přiměřeného rozvoje obce s udržením charakteristické zástavby v jednotlivých částech obce. Zastavěné a zastavitelné území je na základě současného stavu a předpokládaného rozvoje obce charakterizováno jako: A

území původní urbanistické struktury kompaktní, sevřená zástavba návesní fronty objektů kolem významného veřejného prostoru s definovanou výškovou hladinou (do 2NP) a orientací střech (rovnoběžně s hranicí veřejného prostranství), kterou je nutné zachovat

B

území s charakterem uliční zástavby forma venkovské uliční zástavby a zástavby řadových rodinných domů podél ulice, případně izolovaných rodinných domů a dvojdomků se sjednocenou stavební čárou, výškovou hladinou, objemem a rytmem situování objektů, které spolu s vymezením veřejných prostranství vytváří uliční prostor

C

území s plošnou zástavbou izolovanými domy samostatně stojící RD, případně dvojdomky se zahradou, bez sjednocené stavební čáry a bez vazby na historickou strukturu sídla. Zahrada obklopuje dům ze všech stran, jednotlivé pozemky na sebe navazují.

Zásadní koncepční záměry rozvoje obce se odehrávají v oblasti bydlení, a to v bezprostřední vazbě na stávající zástavbu. Doplněna je veřejná vybavenost v obci formou rozvojové plochy pro sport, umožněn je v malém rozsahu rozvoj výrobních aktivit na západním okraji zastavěného území, a to ve vazbě na stávající výrobní plochu. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

22


II. ODŮVODNĚNÍ

Zastavěné a zastavitelné území dále doplňují stabilizované plochy individuální rekreace. Urbanistická koncepce se soustřeďuje na komplexnost funkcí a jejich vzájemný soulad včetně prostorového uspořádání jednotlivých ploch. Využití území v jednotlivých plochách rozdílného způsobu využití se řídí stanovenými podmínkami využití pro příslušnou plochu dle textové části výroku územního plánu. Jedním z výchozích bodů úvah o rozvoji obce byla zpracovaná demografická prognóza, která v definici problémů nastiňuje východiska, která využívá k řešení územního plánu. Demografická prognóza se tak stává jedním z argumentů pro odůvodnění řešení územního plánu. II.8.2.1 BYDLENÍ Rozsah ploch navrhovaných pro bydlení v územním plánu je prioritně ovlivněn potřebou zajistit dostatečné podmínky pro rozvoj bydlení (byť v dlouhodobějším časovém horizontu). Demografická prognóza je uvažovaná s horizontem roku 2025. Územní plán navrhuje plochy bez stanovení platnosti, ale zároveň s ohledem na možnosti zabezpečení veřejnou infrastrukturou. Plochy bydlení jsou začleněny do funkčních typů: BH – bydlení hromadné BV – bydlení venkovské SV – smíšené území obytné - venkovské Bydlení hromadné je v obci zastoupeno jedním bytovým domem na okraji obce, který svým objemem výrazně nepřesahuje stávající zástavbu. Další plochy hromadného bydlení nejsou navrhovány. Převážná část stávajících i rozvojových ploch pro bydlení je zařazena do funkčního typu BV – bydlení venkovské. Jedná se o plochy v klidové a nerušené poloze, jsou dopravně dostupné a je možné jejich napojení na stávající technickou infrastrukturu. Jako území smíšené obytné venkovské jsou vymezeny plochy v centrální části obce a plochy přiléhající k silnicím, a to z důvodu kumulace funkce stávajícího bydlení, vybavenosti a drobných výrobních aktivit, případně jejich přípustnosti s ohledem na situování v blízkosti hlavních komunikačních tahů. Návrh rozvojových ploch pro bydlení vychází z aktuálně vymezeného zastavěného území obce s možností zastavění proluk a možností vymezení přestavbových ploch pro bydlení, a dále z požadavků občanů a obce. Prolukami jsou plochy do 2000m2, obklopené stávající zástavbou, přestavbovým územím je území v zastavěné části obce, které je obklopeno stávající zástavbou a jeho velikost je větší než 2000m2. Rozvojové plochy (plochy změn) jsou navrhovány mimo hranice zastavěného území obce, a to dle reálné potřeby vycházející z demografické prognózy a ve vazbě na možnosti rozvoje dopravní a technické infrastruktury. Všechny rozvojové lokality bezprostředně navazují na stávající zastavěné území, případně ho doplňují. Rozvoj je směrován jihozápadním směrem v souladu s původní koncepcí rozvoje obce. Rozsah rozvojových ploch respektuje požadavky na ochranu životního prostředí, tj. ochranu zemědělského půdního fondu, krajiny a krajinného rázu.


23


II. ODŮVODNĚNÍ

Sociodemografické podmínky Obyvatelstvo a bydlení (široce pojaté sociodemografické podmínky) – zaměstnanost (hospodářské podmínky území) vytvářejí základní prvky sídelní struktury území, promítající se zejména do soudržnosti obyvatel území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (do značné míry odrážející i její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, vlastní či širší rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané lokalitě. Zhodnocení rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro reálnou kvantifikaci budoucího vývoje řešeného území (zpřesnění územně plánovací koncepce rozvoje obce) minimálně pro dalších 10-15 let. Hlavním cílem této části územního plánu je sestrojení prognózy vývoje počtu obyvatel (a bydlení) v řešeném území, doplnění, prohloubení a aktualizace analýzy demografických podmínek řešeného území, včetně širších vazeb. Navazující prognóza vychází zejména z rozboru (poznání jeho fungování) funkčně propojeného systému obyvatelstvo - bydlení a zaměstnanosti. Prognóza slouží především jako podklad pro návrh nových ploch pro bydlení (potřeby zastavitelných ploch), posouzení technické infrastruktury sídel a eventuální zhodnocení dopadů na sociální infrastrukturu. • • • • •

U řešeného území se projevují na jeho demografickém vývoji především: Poloha v bezprostřední blízkosti Olomouce, na rozhraní intenzivně využívané zemědělské krajiny a zalesněné vrchoviny Nízkého Jeseníku. Omezujícím faktorem je značná úroveň nezaměstnanosti v širším regionu (zejména Šternbersko). Průměrná dopravní dostupnost obce. Malá velikost obce, ovlivňující rozsah vybavenosti, obslužných funkcí. Značný zájem o novou bytovou výstavbu v obci (obec jednoznačně patří do suburbanizačního prstence města Olomouce)

Pohled na dlouhodobý demografický vývoj obce umožňuje zpřesnit její rozvojové možnosti. Dlouhodobý vývoj se mnohdy promítá i do soudržnosti obyvatel obcí v současnosti (například změny obyvatel po II. světové válce jsou u mnohých obcí dodnes významným faktorem). Pro vývoj počtu obyvatel obce Tovéř byly v minulosti (od r. 1869 – prvního moderního sčítání) charakteristické postupné změny. Růst počet obyvatel pokračoval až do období II. světové války. Již v tomto období (relativního přelidnění zemědělských obcí a průmyslové revoluci ve městech) se kladně projevovala příměstská poloha obce. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území (podle ČSÚ)

1869

1900

1930

k u t e č n o s t 1950 1961 1970 1980

253

274

421

337

s rok řešené území

443

400

369

prognóza 1991

2001

2011

2014

2025

390

464

566

572

640-680

Tab. Věková struktura obyvatel (ČSÚ, SLDB r. 2001) územní jednotka obyvatel celkem 0-14 let podíl 0-14 let Česká republika 10230060 1654862 16,2% okr. Olomouc 224613 36056 16,1% Tovéř 464 70 15,1%

60+ let 1887266 40942 79

podíl 60+ 18,4% 18,2% 17,0%

Ve 20. století pak nastal v obci výrazný pokles v důsledku II. světové války, dále pak především stěhování mladých rodin za dotovaným bydlením do okolních měst (v letech 1961 ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

24


II. ODŮVODNĚNÍ

až 1991). Po r. 1991 došlo k růstu počtu obyvatel obce, zejména v souvislosti s hledáním atraktivního bydlení v zázemí měst, v kvalitním obytném a životním prostředí, ale i s ohledem na růst nákladů na bydlení ve městech. Podle sdělení obecního úřadu bylo v obci na konci roku 2011 – 591 obyvatel. Tab. Vývoj počtu obyvatel v posledních letech v řešeném území (zdroj: ČSÚ) přistěho vystěhov přirozen saldo Rok stav 1.1. narození zemřelí vaní aní á měna migrace 2001 463 3 8 19 9 -5 10 2002 468 3 7 35 10 -4 25 2003 489 7 6 28 7 1 21 2004 511 4 5 27 9 -1 18 2005 528 5 5 27 14 13 2006 541 6 5 19 13 1 6 2007 548 4 7 32 18 -3 14 2008 559 9 3 12 18 6 -6 2009 559 7 2 17 10 5 7 2010 571 4 3 8 14 1 -6 2011 566 Průměr 2001-10 5 5 23 12 0 11

změna celkem 5 21 22 17 13 7 11 12 -5 11

Počet trvale bydlících obyvatel v řešeném území byl na začátku roku 2011 (podle ČSÚ) 566 (bráno v úvahu jako výchozí počet obyvatel pro bilance). Vývoj počtu obyvatel po r. 1991 je velmi příznivý. Rozhodujícím faktorem je kladné saldo migrace, převaha počtu přistěhovalých osob nad vystěhovalými. V jednotlivých letech saldo migrace však výrazně kolísá, zejména v závislosti na dokončované individuální bytové výstavbě. Příznivou skutečností je, že i přirozenou měnou počet obyvatel neubývá.

Řešené území může při svém budoucím rozvoji využít svou příměstskou polohu, rozhodující je však vytvoření atraktivních podmínek pro bydlení v samotné obci, její optimální rozvoj. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

25

ÚZEMNÍ PLÁN TOVÉŘ Tab. Věková struktura obyvatel v řešeném území (ČSÚ, 1.1.2011) 0-14 let 15-59 let věková skupina celkem počet obyvatel 566 84 425 podíl 100% 14,8% 75,1% srovnání – 100% 14,4% 70,1% podíl ČR

II. ODŮVODNĚNÍ

65+ let 57 10,1% 15,5%

Věková struktura obyvatel řešeného území nebyla v minulosti příznivá. Podíl předproduktivní věkové skupiny (0–14 let) byl podprůměrný – 15,1 % (r. 2001), při srovnatelném průměru okresu 16,1% a podobně v ČR. Podíl obyvatel v poproduktivním věku byl však ve stejném období nižší - 17,0 %. Počet dětí do roku 2011 stoupnul ze 70 na 84, i při mírném růstu počtu obyvatel je tento vývoj velmi příznivý. Počet obyvatel nad 65 let je v současnosti vysoce pod průměrem ČR. Je nutno předpokládat, že v dlouhodobém výhledu podíl obyvatel nad 65 let poroste, podíl dětí bude stagnovat či mírně stoupat (v závislosti na migraci). To se promítne především do mírného zvýšení kapacitních nároků na základní školství. Na druhé straně porostou nároky na sociálně zdravotní péči, komunitní plánování vyvolané „stárnutím“ populace (v dlouhodobějším výhledu). Dá se očekávat další mírný růst počtu obyvatel v řešeném území na cca 650-680 obyvatel do r. 2025. Růst počtu obyvatel obce do značné míry závisí na nové bytové výstavbě. V úvahu jsou brány jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (zájem o bydlení), tak i širší podmínky regionu. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel je podmíněn udržením (zvyšováním) atraktivity bydlení v obci (optimálním rozvojem obytného prostředí, přiměřenou nabídkou pozemků pro bydlení, rozšířením vybavenosti a využitím všech územních předpokladů rozvoje) a zlepšením podmínek hospodářského rozvoje regionu. Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými dopady i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je vnímá zejména plošně (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a komplexně – především skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky v regionu). Z hlediska zaměstnanosti se právě služby stávají hlavním zdrojem pracovních míst ve vesnickém území, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní a mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti. V roce 2010 byla průměrná míra nezaměstnanosti v obci 13,5% - 32 dosažitelných uchazečů o práci (u míry nezaměstnanosti na úrovni obcí je nutno vnímat i zkreslení vlivem růstu počtu obyvatel, pro stanovení počtu ekonomicky aktivních se používá údaj ze sčítání v roce 2001, neexistuje průběžná evidence ekonomicky aktivních obyvatel). Na konci roku 2011 bylo v Tovéři stále 36 nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti se pohybovala kolem 15%, byla výrazně nad průměrem ČR a i SO ORP Olomouc (cca 9%). Okres Olomouc patří z hlediska dlouhodobé úrovně nezaměstnanosti k částečně postiženým okresům, zejména na severu – mikroregion Moravský Beroun a Uničov. Z celkového pohledu je nutno vnímat širší možnosti zaměstnanosti obyvatel jako jeden z omezujících faktorů pro rozvoj řešeného území. Řešení hospodářských problémů je v rámci systému územního plánování omezené. Územní plán stabilizuje stávající podnikatelské aktivity v území, umožňuje jejich existenci v rámci smíšených ploch. Optimálním řešením je však intenzifikace využití stávajících ploch oproti expanzi dalších ploch pro podnikání. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

26


II. ODŮVODNĚNÍ

Případný rozvoj podnikatelských aktivit je navržen a regulován tak, aby neomezoval především prvořadou a perspektivní funkci obce v systému osídlení – funkci bydlení. Bydlení V řešeném území je na začátku roku 2011 cca 195 trvale obydlených bytů, přesné výsledky budou k dispozici na základě výsledků sčítání 2011. V r. 2001 (podle výsledků sčítání) zde bylo 150 trvale obydlených bytů, z toho 145 v rodinných domech. Počet trvale neobydlených bytů byl 15 v r. 2001 (v r. 1991 - 11), žádný neslouží přímo k rekreaci (nebyl takto vykazován). Individuální rekreační objekty nebyly v r. 2001 sčítány, v r. 1991 byly v obci vykazovány 41 objekty k individuální rekreaci. Ke druhému bydlení (široce definovanému), které zahrnuje všechny jeho formy, je využívána (podobně jako v jiných obcích) značná část trvale neobydlených bytů, nejenom ty, které slouží k rekreaci (byty přitom nejsou vyjmuty z bytového fondu). Rozsah druhého bydlení je odhadován na cca 50 jednotek druhého bydlení. Tab. Bytový fond (ČSÚ, SLDB r. 2001) územní celkem byty z toho neobydlené jednotka byty obydlené byty celkem v bytových v rodinných celkem v % domech domech řešené území 165 150 2 145 15 9,1% Tab. Vývoj počtu trvale obydlených domů a bytů: s k u t e č n o s 1961 1970 1980 bytů trvale obydlených x 128 128

slouží k rekreaci 0

t 1991 120

odhad 2011 195

2001 150

Bytový fond vykazuje průměrnou až nadprůměrnou věkovou strukturu a většinou i odpovídající stupeň údržby. Horší věková struktura bytového fondu je v menších sídlech s vysokým podílem neobydlených bytů, lepší naopak v příměstských sídlech, ke kterým řešené území patří. Počet trvale obydlených bytů a rozsah druhého bydlení po r. 1991 vzrostl (podobně jako v mnoha obcích ČR). Po r. 2000 bylo v řešeném území dokončeno cca 20 nových bytů (podle ČSÚ). Intenzita nové bytové výstavby je výrazně nad průměrem ČR, s ohledem na poměry Olomouckého kraje je vysoká. V obci existuje velký zájem o bydlení, výstavbu rodinných domů, o čemž svědčí dokončení cca 50 bytů v období 2001-2010. Tab. Nová bytová výstavba v posledních letech (zdroj: ČSÚ) 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 rok dokončené byty 21 7 2 6 2 2 7

2008

2009

2010

1

2

1

Pro řešené území je možno cca do roku 2025 uvažovat s potřebou bytové výstavby (ploch pro bydlení), bilancovanou v jednotlivých položkách: 1) S odpadem celkem asi 5 bytů (ve všech formách, především přeměnou části rodinných domů na druhé bydlení – rekreaci, či jiné využití). Demolice budou tvořit pouze malou část odpadu bytů, tj. je možno uvažovat s nízkou celkovou intenzitou odpadu – pod 0,3 % ročně z celkového výchozího počtu bytů (je uvažováno s životností bytů – hrubých staveb – překračující 200 let, přičemž tato hrubá stavba tvoří méně než 50 % celé hodnoty stavby a současně značná část instalací a vybavení domku se mění v mnohem častější periodě, asi po 20–40 letech). 2) S potřebou max. 10 bytů pro zlepšení úrovně bydlení. Především pokrytí nároků vznikajících v důsledku poklesu průměrné velikosti domácnosti, což bude představovat ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

27


II. ODŮVODNĚNÍ

největší část z celkové „potřeby“ nových bytů. Tato především demograficky odvozená potřeba nebude plně uspokojována, limitujícím prvkem je především koupěschopná poptávka. Dá se očekávat i mírný růst soužití cenzových domácností, jedná se však spíše o okrajový faktor. Soužití cenzových domácností nelze ve vesnickém území považovat za negativní jev, určení jeho přirozené míry je problematické. Soužití cenzových domácností snižuje nároky na sociálně zdravotní zařízení a je do jisté míry i přirozenou reakcí na snižování průměrné velikosti cenzových domácností (rychlý růst podílu jednočlenných domácností důchodců a samostatně žijících osob). 3) Potřebou bytů pro přírůstek počtu trvale bydlících obyvatel – tj. pro obyvatele, kteří se nově přistěhují do obce (asi 25-35 bytů) do roku 2025. V řešeném území je reálné získání celkem cca 45-50 nových bytů do roku 2025, přesný odhad je velmi problematický s ohledem na malou velikost obce a její vysokou atraktivitu z hlediska bydlení. Asi u 1/5 je možné jejich získání bez nároku na nové plochy vymezené územním plánem jako návrhové (nástavby, přístavby, změny využití budov, výstavba v zahradách, prolukách v zástavbě apod.). Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky se doporučuje převaha nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou (cca o 30%). Část pozemků z nabídky odpadne z majetkoprávních či jiných neodhadnutelných důvodů – nebudou nabídnuty k prodeji (tj. k zástavbě) nebo v potřebném časovém předstihu nebudou infrastrukturně připraveny (nákladnost technického vybavení, nových obslužných komunikací, problematika časové koordinace). Tabulka bilance počtu obyvatel a bytů v řešeném území: obec-část obce Obyvatel trvale obydlených bytů rok 2011 2025 2011 2025 řešené území 195 235 560 660

úbytek bytů do r. 2025 cca 5

nových bytů do r. 2025 druhé bydlení v v plocha [ha] obytných jednotek obec-část obce bytových rodinných BD RD r. 2011 r. 2025 domech domech (BD) (RD) 45 4,5 ha řešené území 50 55 Mírný nárůst druhého bydlení se realizuje zejména formou „úbytku-odpadu“ trvale obydlených bytů. II.8.2.2 OBČANSKÉ VYBAVENÍ Zastoupeno je funkčními typy: OV – občanské vybavení – veřejná infrastruktura OS – občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení Na území obce se nacházejí zařízení veřejné i komerční vybavenosti, která je soustředěna v centru obce v samostatných objektech, v případě zařízení obchodu a služeb pak v přízemním parteru obytných domů. Nové monofunkční plochy občanské vybavenosti nejsou navrhovány, doplnění těchto zařízení je územním plánem umožněno v rámci objektů v plochách bydlení a plochách smíšených obytných, které tuto funkci připouští.


28


II. ODŮVODNĚNÍ

Předpokladem funkčnosti těchto zařízení je určitá koncentrovanost obyvatelstva a dostupnost. Tyto předpoklady splňuje zejména centrální část obce kolem komunikace, zde jsou proto umísťovány v největší míře plochy obytné smíšené. V souladu s původní územně plánovací dokumentací je navržena nová rozvojová plocha pro tělovýchovu a sport, a to v centrální části obce ve vazbě na stávající plochy občanské vybavenosti veřejné.

II.8.2.3 REKREACE Zastoupena funkčním typem RI – rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci. Okolí obce je typickou agrární krajinou oblasti Hané, tomu odpovídá i přírodní zázemí, které nemá pro rekreační využití v přírodě dostatečně atraktivní přírodní podmínky vyjma ne příliš rozsáhlého lesního masivu ve východní části obce, který je součástí krajinného rámce v úpatí Nízkého Jeseníku. Krajinný rámec dotváří významná dominanta Svatého Kopečka na jihovýchodě. V obci Tovéř je významně zastoupena rekreace individuální, která je ve formě individuálních chat a zahradních domků soustředěna do kompaktního celku a tvoří přechod mezi zástavbou rodinnými domy a krajinou. Rekreační zázemí vytvářejí rovněž zařízení civilizačního charakteru, v případě obce Tovéř se jedná především o dětské hřiště a tenisový kurt v centru obce, předsálí kulturního domu vyčleněné pro stolní tenis a relaxační zařízení v podobě sauny, rovněž situované v kulturním domě v centru obce. Nové plochy individuální rekreace nejsou na území obce Tovéř navrhovány, jejich rozsah je vzhledem k poloze a rozloze obce maximální. Obec neskýtá dostatečné zázemí pro situování rekreace hromadné, žádoucí je zachování přírodního charakteru území v té části obce, která je součástí rekreačního celku RKC Olomoucko – východ a skýtá možnosti pěší turistiky provozované v rámci krátkodobé rekreace místních obyvatel a nejbližšího okolí. II.8.2.4 VÝROBA Plochy výroby jsou začleněny do funkčního typu VD – výroba a skladování – drobná řemeslná výroba a VX – výroba a skladování - zahradnictví. ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA Na území obce se nenachází zemědělský výrobní areál, rozsáhlé zemědělské pozemky v cca ¾ podílu z celkové plochy řešeného území jsou obhospodařovány soukromým subjektem. Drobné zemědělské aktivity se odehrávají pouze v souběhu s bydlením. Mezi specifické funkce v obci patří zahradnická produkce, doplněná o sortiment umožňující realizaci zahradní architektury.


29


II. ODŮVODNĚNÍ

PRŮMYSLOVÁ VÝROBA Průmyslová výroba není v obci Tovéř zastoupena, drobná výroba, skladování a služby výrobního charakteru jsou v obci zastoupeny podnikatelskými subjekty, mezi největší patří fa Pneuservis, s.r.o. a Emontas, s.r.o., které jsou součástí smíšených ploch obytných. Jako samostatná výrobní plocha je vymezena plocha pod „cihelnou“, nachází se na okraji obce mimo plochy bydlení, navrženo je její mírné rozšíření. Tento areál je lemován stávající i navrženou plochou krajinné zeleně, která je zároveň začleněna do územního systému ekologické stability území. Tento zelený prstenec uzavírá zastavěné a zastavitelné území obce západním směrem. II.8.2.5 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH - PLOCH ZMĚN A PLOCH PŘESTAVEB Zastavitelné plochy jsou vymezovány zpravidla o rozsahu nad 2000m2. K vymezení rozvojových ploch menšího rozsahu dochází pouze ojediněle v případech potřeby (např. plochy veřejné infrastruktury). V rámci zastavěného území obce se v souladu s metodikou MINIS – minimálních standardů pro digitální zpracování územních plánů v GIS navrhují plochy přestavby P. V případě obce Tovéř se jedná převážně o plochy bydlení, překračující svým rozsahem velikost 2000m2. Mimo zastavěné území obce se navrhují plochy změn Z. Základní prostorové charakteristiky zastavitelných ploch (zejména ploch obytných a smíšených obytných) jsou stanoveny územním plánem v principech uspořádání území v urbanistické koncepci, v podmínkách prostorového uspořádání ploch, případně ve specifických podmínkách jednotlivých ploch. Má se za to, že jednotlivé zastavitelné plochy jsou uvedeným způsobem dostatečně definovány a regulovány k podrobnějšímu využití, a proto nebylo požadováno zpracování dalších územních studií (i s ohledem na hospodárné využívání vynaložených veřejných prostředků). PLOCHY PŘESTAVEB Označ. lokality P1 - BV P2 - BV P3 - PV

Výměra Popis lokality v ha Lokalita převzata z původní ÚPD, v zastavěném území navržená k přestavbě pro 0,2174 funkci bydlení venkovského – charakter zástavby B Lokalita převzata z původní ÚPD, v zastavěném území navržená k přestavbě pro 0,5388 funkci bydlení venkovského, jedná se o dosud nezastavěnou část ve východní části obce, obklopenou stávající zástavbou – charakter zástavby C 0,0290 Plocha veřejného prostranství s pěší komunikací pro zajištění prostupnosti území

PLOCHY ZMĚN Označ. lokality Z1 - BV Z2 - BV Z3 - BV Z4 - BV

Výměra Popis lokality v ha Dosud nezastavěná část lokality z původní ÚPD na západním okraji zastavěného 0,3564 území obce, navržená pro bydlení venkovské, navazuje bezprostředně na stávající zástavbu – charakter zástavby B Lokalita převzata z původní ÚPD, v jihozápadní části obce mezi stávající 0,2878 zástavbou bydlení – charakter zástavby B Lokalita převzata z původní ÚPD, v jihozápadní části obce mezi stávající 0,8674 zástavbou bydlení – charakter zástavby B Lokalita převzata z původní ÚPD, v jihozápadní části obce uzavírá rozvojové 0,1823 území pro bydlení venkovské – charakter zástavby B


30


Z5 - BV

0,3301

Z6 - BV

0,5491

Z7 - BV

0,5892

Z8 - BV

0,3583

Z9 - BV

0,6440

Z10 - SV

0,1987

Z11 - OS

0,2329

Z12 - VD

0,2250

Z13 - PV Z14 - PV

0,0553 0,0828

Z15 - DS

5,3818

Z16 - DX

0,0892

Z17 - DX

0,2565

Z18 - DX Z19 - TI Z20 - PV

0,0816 0,0184 0,2331

Z21 - BV

0,5008

Z22 - BV

0,1662

Z23 - DU

0,1407

II. ODŮVODNĚNÍ

Lokalita převzata z původní ÚPD, na jižním okraji zastavěného území, navržena k oboustrannému zastavění ulice – charakter zástavby B Lokalita převzata z původní ÚPD, na jihovýchodním okraji zastavěného území navržena k oboustrannému zastavění ulice – charakter zástavby B, lokalita je z části již zastavěna jedním RD, který dosud není evidován v katastru nemovitostí Lokalita převzata z původní ÚPD, ve východní části obce – dosud nezastavěná část rozvojové plochy bydlení venkovského z původní územně plánovací dokumentace – charakter zástavby C Lokalita převzata z původní ÚPD, ve východní části obce – dosud nezastavěná část rozvojové plochy bydlení venkovského z původní územně plánovací dokumentace – charakter zástavby C Lokalita převzata z původní ÚPD, ve východní části obce – dosud nezastavěná část rozvojové plochy bydlení venkovského z původní územně plánovací dokumentace – charakter zástavby C Lokalita převzata z původní ÚPD, doplňuje stávající smíšené obytné území, charakter zástavby B Lokalita převzata z původní ÚPD, plocha pro sport ve vazbě na stávající občanskou vybavenost obce Lokalita na jižním okraji obce, rozšiřuje stávající plochu drobné výroby, její nekonfliktní začlenění do urbanistické struktury obce je zajištěno návrhem významných ploch přírodního charakteru Plocha veřejného prostranství s obslužnou komunikací v západní části obce Plocha veřejného prostranství s obslužnou komunikací ve východní části obce Navržená dopravní plocha pro přeložku silnice I/46 včetně situování mimoúrovňové křižovatky – nadmístní záměr, vyplývající ze ZÚR OK (upřesněný ve studii „Přeložka silnice I/46 Týneček – Šternberk“, Viapont s.r.o. Brno, 2003) Navržená plocha pro vybudování cyklostezky a pěší stezky ze Samotíšek do Tovéře Navržená plocha pro vybudování cyklostezky a pěší stezky ze Samotíšek do Tovéře Navržená plocha pro vybudování pěší stezky do Dolan Lokalita navržená pro situování akumulačního vodojemu Plocha veřejného prostranství s obslužnou komunikací ve východní části obce Dosud nezastavěná část lokality z původní ÚPD na západním okraji zastavěného území obce, navržená pro bydlení venkovské, navazuje bezprostředně na stávající zástavbu – charakter zástavby B Dosud nezastavěná část lokality z původní ÚPD na západním okraji zastavěného území obce, navržená pro bydlení venkovské, navazuje bezprostředně na stávající zástavbu – charakter zástavby B Navržená účelová komunikace pro obsluhu zemědělských ploch a možné vedení cyklotrasy

II.8.2.6 SÍDELNÍ ZELEŇ Nad rámec ploch s rozdílným využitím území, definovaných Vyhl. č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu samostatně vymezeny a navrhovány plochy zeleně sídelní - ZS, které označují významnou a pro dané území charakteristickou, či účelnou zeleň. Samostatně jako plocha sídelní zeleně je vyznačena plocha na západním okraji obce, která zároveň plní funkci izolační mezi stávajícím obytným územím a výrobním areálem, je pokračováním severně od ní ležící přírodní plochy a navrženo je její rozšíření směrem k výrobě. Specificky je označena významná plocha zeleně v centru obce - ZX. Jedná se o původní návesní prostor, kde jsou rozsáhlé plochy zeleně dominantní, součástí těchto ploch jsou i památky sakrálního charakteru. Způsob výsadby zeleně v této ploše musí vycházet z původní druhové skladby a původních vegetačních prvků. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

31


II. ODŮVODNĚNÍ

V ostatních případech je zeleň nezbytnou součástí všech vymezených ploch s rozdílným způsobem využití, a to jak stávajících, tak nově navrhovaných.

II.8.2.7 VYMEZENÍ PLOCH SÍDELNÍ ZELENĚ Označ. lokality P4 - ZS

Výměra Popis lokality v ha Navržená plocha sídelní zeleně na západním okraji obce, která zároveň plní funkci izolační mezi stávajícím obytným územím a výrobním areálem, je 0,0765 pokračováním severně od ní ležící přírodní plochy a navrženo je její rozšíření směrem k výrobě.

II.8.3 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY II.8.3.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA DOPRAVA SILNIČNÍ Řešeného území se v rámci katastru obce dotýká trasa silnice I/46 Vyškov - Olomouc - Opava - Sudice - st. hranice, k vlastní zástavbě však nemá bezprostřední vztah. Z nadřazené dokumentace ZÚR Olomouckého kraje vyplývá záměr přeložení trasy silnice I/46. Pro realizaci tohoto záměru je vymezen v ZÚR OK koridor, který okrajově zasahuje i katastrální území obce Tovéř. V rámci tohoto koridoru bude situována přeložka silnice I/46. Pro související dopravní stavby, tj. především pro mimoúrovňovou křižovatku, je dopravní plocha rozšířena mimo koridor, a to v rozsahu vyplývajícím z podrobné dokumentace zpracované firmou Viapont s.r.o. Brno v roce 2003 Vybočení z koridoru je v souladu se ZÚR OK, kap. A.4.1.6 bod 45: Šířková kategorie navrhovaných komunikací, požadavky na situování a řešení křižovatek budou upřesněny podrobnějšími dokumentacemi a nejsou v těchto bodech vázány na ZÚR OK“. Řešeným územím prochází dále tyto silnice zařazené v ostatní silniční síti: III/44310 Tovéř - spojka III/4436 Holice - Samotíšky - Dolany Stávající stav komunikační sítě Silnice I/46 je významným tahem Olomouc – Šternberk - Opava, spojující město Olomouc se severní a severovýchodní částí kraje s přesahem do kraje Moravskoslezského. Úprava tohoto tahu je sledována v úseku Olomouc – Šternberk v řešení čtyřpruhové směrově rozdělené komunikace, kategorie S24,5/100. Na tuto úpravu byla firmou VIAPONT zpracována v roce 2003 technická studie. Zákres vedení I/46 dle této studie spolu s 200m koridorem jsou zaznačeny v grafické části. V rámci Koncepce rozvoje silniční sítě z roku 2006 je silnice I/46 sledována jako významný tah - obslužné napojení území Jeseníků. Přímo zastavěným územím prochází silnice III/44310 a III/4436 ve svých průjezdních úsecích a tvoří její dopravní kostru. Mimo dopravní funkci zabezpečují přímou dopravní obsluhu. Nově je v centru obce v křížení těchto silnic realizována stavba nové kruhové křižovatky s doplněním odstavných parkovacích stání. Trasy silnic III. třídy jsou v území stabilizované a nepočítá se s jejich přeložkami. Úpravy silnic v zastavěném území budou prováděny dle zásad ČSN 736110 „Projektování místních komunikací“ s přihlédnutím k aktuálním požadavkům na ztvárnění ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

32


II. ODŮVODNĚNÍ

průjezdního úseku ve smyslu zvýšení bezpečnosti – TP 145, úpravy úseků mimo zastavěné území budou prováděny dle ČSN 736101 „Projektování silnic a dálnic“. Stávající místní komunikace jsou vázány úzce na svou obslužnou funkci. Vytváří v zónách dopravně obslužné osy a zpřístupňují objekty. Jsou tvořeny jednopruhovými a dvoupruhovými komunikacemi. Kategorizace silniční sítě Silnice III. třídy jsou uvažovány dle ČSN 7236101 pro úpravy v kategorii S7,5/60. Úseky silnic v zastavěných částech obcí a místní komunikace budou upravovány v typech příčného uspořádání dle ČSN 736110, odpovídajících funkční skupině a navazujícím dopravním poměrům v obci. V zásadě budou jako hlavní použity typy M2 a M1. Zatížení úseků silniční sítě Pro určení dopravního zatížení silniční sítě pro návrhové období do 2030 se vychází z výsledků celostátního sčítání dopravy na silnicích a dálnicích, provedeného Ředitelstvím silnic a dálnic Praha v roce 2010. V řešeném území se nachází sčítací úsek 7-1080 na silnici I/46. Výsledek sčítání s přepočtem výhledových intenzit je uveden v tabulce: RPDI - roční průměr denních intenzit dopravy RPDI – všechny dny v/d RPDI – pracovní den (Po - Pá) v/d RPDI – volné dny (mimo svátky) v/d

LN

SN

SNP TN

TNP NSN A

TR

TV

O

M

SV

967

427

68

115

116

520

45

1

2259

9861

74

12194

1179

521

86

140

147

657

53

1

2784

10243

66

13093

437

193

23

52

39

177

25

0

946

8906

95

9947

Hodinová intenzita dopravy

Padesátirázová intenzita dopr.v/h Špičková hodin. intenzita dopr.v/h Těžká nákladní vozidla Hodnota TNV v/d

TV

SV

228

1232

194

1019

TNV 2198

Význam použitých zkratek Lehká nákladní vozidla bez přívěsů i s přívěsy LN Střední nákladní vozidla bez přívěsů SN Střední nákladní vozidla s přívěsy SNP Těžká nákladní vozidla bez přívěsů TN Těžká nákladní vozidla s přívěsy TNP Návěsové soupravy nákladních vozidel NSN Autobusy A Traktory bez přívěsů TR Těžká motorová vozidla celkem TV Osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy O Jednostopá motorová vozidla M Všechna motorová vozidla celkem (součet vozidel) SV ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

33

ÚZEMNÍ PLÁN TOVÉŘ TNV RPDI v/d v/h

II. ODŮVODNĚNÍ

Těžká nákladní vozidla Roční průměr denních intenzit dopravy Vozidel / den Vozidel / hod.

Zatížení na silnicích III. třídy nebylo celostátním sčítáním zkoumáno. V případě vzniklé potřeby je možno realizovat v obci dopravní průzkum a následně stanovit intenzitu dopravy a hlukové zatížení. Ochranná pásma a hluková zatížení Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: 50 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. a III. třídy a místní komunikace II. třídy. Dále bude nutno respektovat rozhledová pole křižovatek, určená ve smyslu ČSN 736101, 736110 a 736102. Hluk z dopravy na pozemních komunikacích a jeho limity jsou řešeny v Zákoně č. 258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví a navazujícím Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limitní hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a ostatní venkovní chráněný prostor jsou stanoveny jako součet základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce. Hluk z dopravy na pozemních komunikacích a jeho limity jsou řešeny v Zákoně č. 258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví a navazujícím Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Limitní hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a ostatní venkovní chráněný prostor jsou stanoveny jako součet základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce. Určení hladin hluku pomocí výpočtu se řídí „Novelou metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy“. V tabulce jsou uvedeny očekávané hladiny hluku z dopravy, odpovídající místním poměrům a intenzitám zatížení dle zjištěného sčítání. Korekce pro stanovení hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a chráněných venkovních prostorech staveb Způsob využití území Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

Korekce dB 1)

2)

3)

4)

-5

0

+5

+15

0

0

+5

+15

0

+5

+10

+20

Poznámka – korekce uvedené v tabulce se nesčítají. Pro noční dobu se použije další korekce – 10dB s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se užije korekce – 5dB.


34


II. ODŮVODNĚNÍ

1) Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde – li o účelové komunikace a dále s výjimkou drah, nejde – li o železniční stanice. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující nad hlukem z dopravy na ostatních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách. Z výše uvedeného plyne, že maximální přípustná hladina hluku z dopravy je pro obytnou zástavbu v blízkosti průjezdních úseků rovna 60dB ve dne a 50dB v noci. V rámci „Sčítání dopravy 2010“ byla stanovena intenzita dopravy pro hlukové a emisní výpočty: Intenzita dopravy pro hlukové a emisní výpočty

OA

NA

NS

Celkem

v/d v/d v/d

7565 1619 750

1211 163 180

457 113 134

9233 1895 1064

OA

LNA

TNA

NS

BUS

Celkem

1609

157

88

114

7

1975

Roční průměr intenzit, den (06 – 18) Roční průměr intenzit, večer (18 – 22) Roční průměr intenzit, noc (22 – 06)

Emise Roční špičková hodinová intenzita dopravy

v/d

Význam použitých zkratek

OA NA NS

OA LNA TNA NS BUS

Hluk Osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy + jednostopá motorová vozidla Lehká nákladní vozidla bez přívěsů i s přívěsy + střední nákladní vozidla bez přívěsů + těžká nákladní vozidla bez přívěsů + autobusy + traktory bez přívěsů Střední nákladní vozidla s přívěsy + těžká nákladní vozidla s přívěsy + návěsové soupravy nákladních vozidel Emise Osobní a dodávková vozidla bez přívěsů i s přívěsy + jednostopá motorová vozidla Lehká nákladní vozidla bez přívěsů i s přívěsy Střední nákladní vozidla bez přívěsů + těžká nákladní vozidla bez přívěsů + traktory bez přívěsů Střední nákladní vozidla s přívěsy + těžká nákladní vozidla s přívěsy + návěsové soupravy nákladních vozidel Autobusy

Zatížení na silnicích III. třídy nebylo celostátním sčítáním zkoumáno. V případě vzniklé potřeby je možno realizovat v obci dopravní průzkum a následně stanovit intenzitu dopravy a hlukové a emisní zatížení.


35


II. ODŮVODNĚNÍ

HROMADNÁ SILNIČNÍ DOPRAVA Hromadnou dopravu osob zajišťují Dopravní podnik města Olomouce v rámci IDOS a firma Veolia Transport Morava, a.s.. Autobusové zastávky jsou situovány v centrální části obce, izochrona dostupnosti celého obytného území je 10 min. DOPRAVA ŽELEZNIČNÍ Železniční doprava nezasahuje do řešeného území. ZEMĚDĚLSKÁ DOPRAVA Účelová zemědělská doprava probíhá po samostatných účelových komunikacích, po místních komunikacích a po silnici III. tř. Základní síť je respektována a vyznačena v grafické části. Další komunikace jsou a mohou být nově řešeny účelově podle potřeby, vyplývající z podstaty obslužnosti území, což je umožněno v podmínkách ploch s rozdílným způsobem využití. Účelové komunikace zajišťují základní obslužnost a prostupnost nezastavěného území. ÚČELOVÉ KOMUNIKACE V územním plánu jsou zakresleny plochy účelových komunikací. Jedná se o komunikace nezařazené do silniční a zemědělské dopravy, zajišťující dopravní obslužnost zastavěných území mimo soustředěnou zástavbu a mimo silniční síť a rovněž obslužnost zemědělských ploch. Navržena je účelová komunikace v jihozápadní části obce, kterou bude možné využít i pro účely cykloturistiky. Tato komunikace má vazbu na sousední obec Samotíšky. DOPRAVA PĚŠÍ A CYKLISTICKÁ V roce 2010 bylo provedeno celostátní sčítání dopravy včetně cyklistické dopravy. Intenzita cyklistické dopravy na silnici I/46 byla 26 cyklo/den. Řešeným územím vede cyklotrasa č. 6103 Bystrovany – Bělkovice. Tato cyklotrasa spojuje cyklotrasy 6029 a 6039. Vzhledem k tomu, že je vedena po stávající frekventované silnici III. tř., je žádoucí ji ze smíšeného silničního provozu vyloučit a vybudovat novou stezku pro cyklisty a chodce. Územní plán v souladu s požadavky obce Tovéř navrhuje vybudování cyklistické a pěší stezky podél silnice Tovéř – Samotíšky, která dále navazuje na stávající účelové komunikace, využitelné pro cyklotrasy. Síť cyklotras je možné rozšířit v rámci stávající účelové komunikace směr Dolany – hřbitov a navržené účelové komunikace směr Samotíšky. Pěší doprava probíhá z části po samostatných chodnících, které jsou vybudovány podél vozovek, a zčásti tam, kde to umožňuje nízká intenzita dopravy, tedy i na vozovce. V územním plánu je nově navržena pěší stezka podél silnice do Dolan, která má zajistit bezpečnost chodců na cestě do Dolan. V území nejsou vedeny turisticky značené trasy, pro pěší turistiku jsou využívány stávající účelové zemědělské a nezemědělské komunikace, které propojují cíle lokálních zájmů, zejména turistického charakteru jako jsou místa výhledů, či přístupy do volné krajiny a lesů. DOPRAVA VODNÍ Je zastoupena návrhem rezervy pro koridor pro kanál Dunaj – Odra – Labe (DOL) (dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje).


36


II. ODŮVODNĚNÍ

DOPRAVA LETECKÁ Není v obci Tovéř zastoupena. DOPRAVA STATICKÁ Mimo stávající plochy parkování v centrální části obce, které jsou součástí dopravní plochy silniční, není v rámci návrhu územního plánu uvažováno se záchytnými parkovišti a novými, samostatně vymezovanými plochami pro statickou dopravu. Stávající parkovací stání jsou situována součástí veřejných prostranství, ploch bydlení, ploch smíšených a ploch výroby. Další regulace již spadají do dalších stupňů projektových dokumentací - při zpracování podrobnější dokumentace je nutno ve smyslu ČSN 73 6110 "Projektování místních komunikací" uvažovat pro uspokojování potřeb obyvatelstva při parkování a garážování u všech potenciálních zdrojů dopravy parkovací a odstavná stání a to pro výhledový stupeň automobilizace min. 1:2,5. Současně je nezbytné zajistit odpovídající počet parkovacích stání pro vozidla imobilních občanů. Při navrhování ploch pro odstavování a parkování automobilů i garáží je nutno respektovat hygienické požadavky na ochranu životního prostředí a postupovat dle platných norem pro tyto stavby. Veškeré nově navržené objekty musí zajistit již v rámci územní přípravy dostatečný počet parkovacích stání v rámci pozemku objektu. II. 8.3.2 VYMEZENÍ PLOCH DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Označ. lokality Z15 - DS Z16 – DX Z17 – DX Z18 – DX Z23 - DU

Výměra v ha 5,3818 0,0892 0,2565 0,0816 0,1407

Popis lokality Plocha dopravy silniční pro přeložku silnice I/46 včetně křižovatky mimo koridor Navržená plocha pro vybudování cyklo a pěší stezky ze Samotíšek do Tovéře Navržená plocha pro vybudování cyklo a pěší stezky ze Samotíšek do Tovéře Pěší stezka do Dolan Účelová komunikace směrem k Samotiškám

II.8.3.3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ZÁSOBOVÁNÍ VODOU Stávající stav V obci Tovéř je vybudován veřejný vodovod, který je v majetku obce a spravuje jej Středomoravská Vodárenská a.s. Vodovod byl postaven v letech 1989 – 90 a v současné době je na něj napojeno asi 75 % obyvatel. Zdrojem vody je skupinový vodovod Olomouc. Z úpravny vody Černovír je voda dopravena do VDJ Droždín 4 x 5 000m3 a následně do vodojemu Droždín I 2 x 500 m3 (310,00 – 305,00). Z tohoto VDJ je pak zásobeno dolní tlakové pásmo Samotíšek a rovněž vodovodní sítě obcí Tovéř a Dolany. Přívodním řadem DN 150 – 200 je voda dodávána ze Samotíšek do Dolan. Na tento přívodní řad je napojena rozvodná vodovodní síť zhotovená z PVC v profilech DN80 – 200. Zásobování je řešeno v jednom tlakovém pásmu z řídícího vodojemu Droždín 2 x 500 m3 (310,00 –305,00). Novou zástavbu v obci, která je v současné době plánována však stávající rozvod vody není schopen zásobit, a to z důvodu nedostatečné kapacity vodovodního přivaděče z VDJ Droždín zásobujícího obce Tovéř, Samotíšky a Dolany, které v posledních letech prodělaly dynamický rozvoj, se kterým nepočítal žádný propočet potřeby vody. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

37


II. ODŮVODNĚNÍ

Severozápadně od obce je zdroj vody s čerpací stanicí pro podnik Likérku v Dolanech. Vydatnost zdroje je udána cca 1,0 - 1,5 l.s-1. Dle vyjádření vlastníka se uvažuje s použitím tohoto zdroje i nadále, slouží jako jediný zdroj pitné vody pro podnik v Dolanech. Vlastní studna je na parcele č. 192 - 18 m2, ochranné pásmo o rozměru 78,8 x 32,2 m je oploceno a má parc. č. 193. Obě parcely jsou ve vlastnictví likérky v Dolanech, zdroj včetně výtlaku byl kolaudován v r. 1975. Za silnicí Olomouc - Šternberk, při západní straně, probíhá hranice PHO 2B vodního zdroje Černovír. Středem obce, podél komunikace ze Samotíšek do Dolan, probíhá hranice CHOPAV - chráněná oblast přirozené akumulace vod. Navržené řešení Novou zástavbu v obci stávající rozvod vody není schopen zásobit, a to z důvodu nedostatečné kapacity skupinového vodovodu Olomouc z VDJ Droždín, který zásobuje obce Tovéř, Samotíšky a Dolany, ale není dimenzován na dynamický rozvoj daných území v posledních letech. Prioritně je navrženo zkapacitnění skupinového vodovodu, a to za předpokladu koordinace řešení problematiky s dotčenými okolními obcemi, dotčenými orgány a organizacemi. K jednotlivým rozvojovým plochám jsou navrženy nové úseky vodovodní sítě, a to v napojení na stávající soustavu vodovodní sítě v obci a s ohledem na potřebnou kapacitu pitné a požární vody pro novou zástavbu. Pro případ potřeby je kromě tohoto prioritního řešení navržen na skupinovém vodovodu přerušovací a akumulační vodojem, který by při poklesu odběru akumuloval vodu potřebnou jednak k zásobování a jednak k udržení potřebné zásoby požární vody. Podle základního přepočtu vystačí vodojem o objemu 200 m3, který bude umístěn na pozemku 344/1. Vodojem bude nadzemní s armaturním prostorem, který umožní ovládání vodojemu. Jelikož je stávající skupinový vodovod Olomouc zásobován z VDJ Droždín, je nutno při podrobném návrhu dbát tlakových poměrů v zásobovacím vodojemu, popřípadě navrhnout posilovací automatickou tlakovou stanici.

Výpočet potřeby pitné vody Výpočet potřeby pitné vody vychází ze Zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, Vyhlášky č. 120/2011 Sb. a dále z údajů o stávajícím počtu a navrhovaném růstu počtu obyvatel vycházejícím z demografické prognózy do roku 2025. Stávající stav V současné době má obec Tovéř 604 obyvatel a je předpokládána specifická potřeba vody ve výši 60 l.ob−1.d−1 – stanoveno podle spotřeby ve skupinovém vodovodu: •

průměrná denní potřeba ……… Qp,A = 604 × 0,06 = 36,24 m3.d−1 = 0,42 l.s−1;

•

maximální denní potřeba ..…… Qm,A = 36,24 × 1,4 = 50,74 m3.d−1= 0,59 l.s−1;

•

maximální hodinová potřeba .… Qh,A = 0,59 × 2,1 = 1,24 l.s−1;

při použití koeficientů denní nerovnoměrnosti kd = 1,4 a hodinové nerovnoměrnosti kh = 2,1. Návrh ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

38


II. ODŮVODNĚNÍ

Pro návrh potřeby pitné vody je jednak uvažována potřeba vody stávající a navíc potřeba vody pro dalších 114 obyvatel. Pro novou zástavbu je uvažována vyšší specifická potřeba vody na obyvatele = 120 l.ob−1.d−1, pak: •

průměrná denní potřeba ……… Qp,C = 36,24 + 13,7 = 49,94 m3.d−1 = 0,58 l.s−1;

•

maximální denní potřeba ..…… Qm,C = 49,94 × 1,7 = 84,9 m3.d−1 = 0,98 l.s−1;

•

maximální hodinová potřeba .… Qh,C = 0,98 × 2,1 = 2,06 l.s−1;

Akumulace Vodojem Droždín 2 x 500 m3 skupinového vodovodu (SV) zajistí dodávky vody pro požární účely. Podle ČSN 73 6650 má činit využitelný objem vodojemu 60% z příslušné maximální denní potřeby. Ve stávajícím vodojemu SV, z něhož je obec zásobena, je nutné počítat s akumulací minimálně 113,31 m3. Pro účely zásobování nových rozvojových oblastí v obci je nutné vybudovat nový akumulační vodojem, který zajistí uspokojivé tlakové poměry i dostatečný objem pro zásobování ve špičce odběru. Umístění akumulačního VDJ o kapacitě 200 m3 je navrženo v ploše Z19, a to na části parcely 344/1. Maximální hladina je navržena na kótu 288,2, m.n.m. Řešení stavby vodojemu je navrženo jako nouzové řešení pro zásobování obyvatel při současném stavu hlavního přivaděče vody ze skupinového vodovodu. Není navržen pro variantu samostatného vodojemu pro autonomní systém se samostatným zdrojem vody (tedy bez skupinového vodovodu). Primárním řešením pro zlepšení zásobování pitnou vodou v obci je stále zvýšení kapacity zásobovacího řadu skupinového vodovodu Olomouc. Stavba vodojemu v ploše Z19 je uvažována jako pozemní s částečným překrytím terénem. Při navrhované kapacitě může být stavba vysoká max. 4 m.

KANALIZACE Stávající stav Obec Tovéř leží severovýchodně od krajského města Olomouc, ve vzdálenosti cca 5 km, na úpatí Nízkého Jeseníku. Území obce má výměru cca 206 ha, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 235 m n.m. až 285 m n.m. Oblast patří do povodí řeky Moravy, dílčím povodím je Morava od Třebůvky po Bečvu, č.h.p. 4-10-03. V současné době je v obci přihlášeno trvalému k pobytu cca 600 obyvatel. V obci Tovéř je vybudovaná splašková kanalizace, ukončená čerpací stanicí, která dopravuje odpadní vody přes Dolánky na ČOV Dolany. Kanalizace z PVC trub DN 300 (výtlak DN 90) je ve správě a v majetku obce. Původní kanalizace v obci byla budována zřejmě postupně v 2. polovině 20. století jako jednotná v celkové délce stokové sítě 2 040 m. Na tuto kanalizaci byly napojeny rodinné domy, buď přímo, nebo přes septik, dále odvodnění veřejných ploch a komunikací. Kanalizace pod obcí byla vyvedena do silničního příkopu komunikace č. III/443-10, kde odpadní vody vsakovaly do okolního prostředí nacházející se v prostoru mezi obcí Tovéř a obcí Hlušovice. V tomto prostoru současně probíhá hranice ochranného pásma CHOPAV kvartér řeky Moravy. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

39


II. ODŮVODNĚNÍ

Vzhledem k tomuto nevyhovujícímu stavu bylo v roce 1994 přistoupeno k rekonstrukci kanalizace. Stávající kanalizace byla částečně opravena a doplněna o nové stoky. Následně byly všechny stoky jednotné kanalizace napojeny přes odlehčovací komoru na nově vybudovanou čerpací stanici odpadních vod ČS 1. Z čerpací stanice jsou odpadní vody z obce Tovéř čerpány kanalizačním výtlakem a následně gravitační kanalizací odváděny do kanalizačního systému obce Dolany, který je ukončen čistírnou odpadních vod. Přímým recipientem ČOV Dolany je Dolanský potok. Kanalizační systém obce Tovéř je jednotný, slouží pro odvod jak splaškových, tak dešťových odpadních vod. Výjimkou je část nové zástavby na východním okraji obce, kde je současně i kanalizace dešťová. Bytová zástavba obce je z asi 97,5% napojena na kanalizační síť. Jedná se o cca 200 domů, z nichž je napojeno cca 195, ostatní mají žumpu na vyvážení. Paralelně s jednotnou kanalizací je uložena meliorační stoka, která je vyústěna přímo do silničního příkopu silnice III/443-10. Tato stoka slouží jako částečný odvod dešťových a balastních vod mimo systém kanalizace, současně je bezpečnostním přepadem z retenční (meliorační) nádrže. Celkem jsou v systému vybudovány dva retenční prostory, do kterých jsou sváděny povrchové vody - v jarních měsících vody z tajícího sněhu či přívalové deště. Jedním z retenčních prostorů je umělá nádrž, druhým je přírodní retenční prostor ve východní části obce. V jižní části obce se dále nachází meliorační příkop. Kapacita těchto melioračních zařízení je schopna zachytit extravilánové povrchové vody. Navrhované řešení Splaškové vody z nových objektů bydlení, budovaných v rámci zastavěného území, budou napojeny na kanalizaci stávající stokové sítě. Splaškové vody z nově navržených rozvojových ploch budou napojeny na stávající kanalizaci a na nové stoky navržené v rozšíření stávající stokové sítě. Podmínkou výstavby v rozvojových plochách (stejně jako pro obec Dolany) je intenzifikace ČOV Dolany (při zohlednění již stávajících kapacit odpadních vod přiváděných z obce Tovéř se dostává kapacita ČOV na limitní stav). Z důvodu limitované kapacity čerpací stanice v Tovéři bude možné u nových objektů napojit pouze splaškové odpadní vody a dešťové vody budou zasakovány. V tomto případě kapacita výtlaku nebude výrazně navýšena a kapacita ČOV Dolany bude po její intenzifikaci vyhovovat i pro čištění odpadních vod z obce Tovéř. Nově navržené komunikace jsou součástí ploch veřejných prostranství, jejichž parametry jsou v souladu s požadavky na vymezení minimálních šířek veřejných prostranství. Pro odvádění dešťových vod z těchto komunikací budou dále sloužit travnaté plochy (v územním plánu vymezené jako plochy krajinné zeleně) podél komunikací, umožňující vsakování. V případě nepříznivých hydrogeologických poměrů bude v rámci ploch zeleně vybudován systém příkopů, které budou zaústěny do retenční nádrže s řízeným odtokem a do stávající stokové sítě. Odvádění dešťových vod v případě nově budovaných objektů, případně rekonstruovaných objektů, bude zajištěno v souladu s podmínkami vyplývajícími z platné legislativy. Na území obce se nachází meliorační nádrž a přírodní retenční prostor, které jsou vzájemně propojené melioračními stokami. V jižní části obce se dále nachází meliorační příkop. Kapacita těchto melioračních zařízení je schopna zachytit extravilánové povrchové ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

40


II. ODŮVODNĚNÍ

vody - v jarních měsících vody z tajícího sněhu či přívalové deště. U extravilánových vod se nepředpokládá jejich výrazné navýšení, stávající retenční nádrže jsou v území stabilizovány, nutná je však jejich důsledná údržba a monitoring. Novou retenční nádrž na dešťové vody, které by přitékaly z nových rozvojových ploch, není nutné budovat. Rovněž realizací navrhovaných protierozních opatření (kap. 1.5.4.) se dále množství extravilánových vod v obci sníží. Výpočet množství odpadních vod – navrhovaný stav Stávající stav při výpočtu množství odpadních vod bylo použito hodnot výpočtu množství pitné vody a údajů o stávajícím počtu obyvatel 604: •

maximální denní přítok ……… Qd = 604 × 0,06 × 1,5 = 54,4 m3.d−1 = 0,63 l.s−1;

•

maximální hodinový přítok ……… Qh = 54,4 × 3,4 = 185,0 m3.d−1 = 2,14 l.s−1;

při použití koeficientů denní nerovnoměrnosti kd = 1,5 a hodinové nerovnoměrnosti kh = 3,4. Návrh při výpočtu množství odpadních vod bylo použito hodnot výpočtu množství pitné vody a údajů o stávajícím počtu obyvatel. Pro celkové množství odpadních vod je uvažováno stávající množství odpadních vod s nárůstem pro dalších 114 obyvatel. •

maximální denní přítok ……… Qd = 54,4 + 20,5 = 74,9 m3.d−1 = 0,87 l.s−1;

•

maximální hodinový přítok ……… Qh = 74,9 × 5,4 = 404,5 m3.d−1 = 4,68 l.s−1;

při použití koeficientů denní nerovnoměrnosti kd = 1,5 a hodinové nerovnoměrnosti kh = 5,4. Ochranná pásma Ochranná pásma stok a vodovodních řadů jsou určena zákonem č.274/2001 § 23 odst.3 (neurčí-li vodohospodářský orgán jinak), a to v šířce 1500 mm (resp. 2500 mm) od okrajů půdorysných rozměrů potrubí a souvisících objektů. V ochranném pásmu lze provádět jakoukoliv stavební činnost pouze se souhlasem provozovatele kanalizace. Jsou stanovována na základě zákona č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon) a mají sloužit k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod, které jsou využívány nebo využitelné k zásobování pitnou vodou a mají průměrný roční odběr přes 10 000 m3 (v přepočtu průměrně 27,4 m3 za den). Rozhodnutí o stanovení ochranného pásma vydává vodoprávní úřad a to vždy ve veřejném zájmu. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. a II. stupně. Odstupňovaným způsobem je v nich stanoveno, které aktivity jsou v těchto pásmech omezeny, a jaká opatření se zde naopak dle vodního zákona musí provádět. Územní plán respektuje veškerá stávající vodohospodářská zařízení, včetně ochranných pásem. Územní plán je navrhován v souladu s dokumentací „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“.


41


II. ODŮVODNĚNÍ

Dešťové a extravilánové vody Hydrotechnický výpočet odtoku těchto vod Výpočet je proveden podle vzorce : Q = F x k x i, kde F = plocha kanal. okresu v ha k = koeficient odtoku -1 -1 i = srážková intenzita 15 min. deště při periodicitě = l = 126 l.s .ha -1 V Generelu byl uvažován odtok z extravilánové plochy Ex1 Q = 140,4 l.s s opožděním -1 odtoku, který se jeví jako velmi nízký a je nově vyčíslen hodnotou 245,7 l.s . -1 Stávající DN 500 při spádu J = 14 %o provede 405 l.s . -1 Stávající dešťová kanalizace DN 300 je schopna při J = 13,4%o provést 132 l.s . Na tuto hodnotu je vypracován provozní řád retenčních nádrží. Číslo okresu plocha v ha koef. odtoku Extravilán: Ex 1 39,0 0,05 Ex 2 27,7 0,05 Ex 3 10,0 0,05 Zastavěná část : A 15,825

odtok v l.s-1

poznámka

245,7 174,5 63,0 539,4

Pasport kanalizace

VODNÍ TOKY A PLOCHY Území obce Tovéř spadá do povodí řeky Moravy, dílčím povodím je Morava od Třebůvky po Bečvu, č.h.p. 4-10-03. Ve správním území obce Tovéř se nacházejí meliorační příkopy ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, závod Olomouc. Jeden vede jižně pod Toveří, druhý příkop vede po hranici katastru Toveř - Samotíšky. Podle sdělení správce se nebudou kromě běžné údržby provádět na těchto vodotečích žádné větší úpravy. Do těchto příkop jsou zaústěny extravilánové vody z okolí obce. Správce může při výkonu správy zařízení, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s příkopem vodního toku, a to nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. Jinak bude prováděna pouze běžná údržba, která spočívá v čištění dna příkopu a v probírce břehových porostů. Stávající nádrž na východním konci obce slouží jako retenční a pro požární účely. Nad stávající lokalitou je v místě stávající strže další retenční prostor. Oba tyto retenční prostory zachycují extravilánové vody. Dešťové vody z obce a extravilánové vody z retencí jsou odvedeny meliorační stokou na západní část obce, kde vyústí do silničního příkopu u příjezdové silnice do Toveře, a to přes stávající dešťový oddělovač. Problematika vodního hospodářství je zpracována na podkladě platné legislativy – Zák. 254/2001 Sb., Zák. 274/2001 Sb., Vyhl. 120/2011, Územně analytických podkladů ORP Olomouc, demografické prognózy (RNDr. Milan Polednik), Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje a s využitím dílčích údajů z platné územně plánovací dokumentace a podkladů poskytnutých obcí – kanalizační řád.


42


II. ODŮVODNĚNÍ

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Katastrálním územím Tovéř, prochází VTL plynovod podél hlavní komunikace vedoucí na Šternberk. V rámci stávajících podkladů je stanoven koridor pro vedení plynovodu, který obsahuje vedení VTL plynovodu. Ten je veden západně od obce ve směru sever - jih. Tlaková stanice se nachází na jihozápadním okraji Dolan, u hřbitova. Obec Tovéř je v současné době plně plynofikována STL a NTL rozvodnou plynovodní sítí. Rozvodná STL plynovodní síť obce je vybudována z D90 a D63 z trub polyetylénových. Rozvodná STL plynovodní síť je provozována pod tlakem 0,10 MPa. Plynárenské zařízení situované v katastrálním území Tovéř je ve správě Severomoravské plynárenské, a.s. V západní části obce poblíž zástavby RD a plánované rozvojové oblasti je uložena katodová ochrana plynovodního potrubí, která probíhá od VTL plynovodu směrem na východ k obci. Ochranné pásmo 100 m zasahuje do navrhované lokality na východě obce. Územní plán navrhuje zachování současného systému zásobování zemním plynem, rozšiřuje plynovodní síť do rozvojových lokalit a respektuje veškerá stávající plynárenská zařízení včetně bezpečnostních a ochranných pásem. Noví odběratelé, zásobovaní zemním plynem ze STL plynovodních řadů, budou také zásobováni zemním plynem přes domovní regulátory Al.z. Stavby, které budou budovány v nové lokalitě na západní straně obce a zasahují do ochranného pásma katodové ochrany plynovodního potrubí, nesmějí mít podzemní podlaží a do základových konstrukcí se nesmí používat ocelové prvky. Ochranná pásma Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 500 - 300 je 30 m, VTL plynovodu DN 200 je 20 m a VTL plynovodů DN 100 a DN 80 je 10 m, oboustranně od vnějšího líce plynovodního potrubí. Ochranné pásmo VTL plynovodů DN 500, DN 200, DN 100 a DN 80 je 4 m, oboustranně od vnějšího líce plynovodního potrubí. Bezpečnostní pásmo regulační stanice VTL/STL je 10 m.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Podkladem pro zpracování energetické části územního plánu byly údaje předané objednatelem s doplňujícími průzkumy a zejména konzultace návrhu s pracovníky ČEZ – Distribuce, pracoviště Přerov. Obec Tovéř je zásobována el. Energií samostatným vedením VN 22 kV č. 10 a rozvodny VN 110 kV v Olomouci – Hodolanech. Vlastní rozvody VN 22 kV jsou v části obce Tovéř provedena nadzemním vedením, v části obce s kioskovými transformačními stanicemi pak kabelovým rozvodem VN 22 kV. Provedení rozvodů VN 22 kV je ve vyhovujícím stavu. Pouze pro novou lokalitu Z7 bude stávající transformační stanice stožárová nahrazena kioskovou spolu s úpravou venkovních vedení VN 22 kV. Transformační stanic nejsou rovněž ve vyhovujícím stavu a distributor el. Energie nepředpokládá ani ve výhledu s rekonstrukcí svých zařízení. Seznam stávajících transformačních stanic distribučních: DTS OC 4218 – stožárová – u opravny ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

43

ÚZEMNÍ PLÁN TOVÉŘ DTS OC 4219 - stožárová DTS OC 4220 – kiosková – DTS OC 4858 – kiosková –

II. ODŮVODNĚNÍ bude nahrazena kioskovou na kamenném poli

Výpočet maximálního soudobého příkonu nových RD V obci je zaveden plyn a nepředpokládá se použití el. Energie pro vytápění. Uvažuje se stupněm elektrifikace „A“ – 1/8 kW na RD a částečně se stupněm elektrifikace „B“ – 2,6 kW na BJ. Definitivní nároky na odběr el. energie vyplynou teprve z žádostí budoucích investorů a připojení odběratele k distribuční soustavě NN. Kapacita stavebních míst o velikosti cca 1000 m2 je v nově navržených lokalitách k zástavbě cca 57. V zastavěném území je možné zastavění stávajících proluk v rozsahu cca 9 RD. RD - kategorie elektrizace „A“ (bydlení s drobnými spotřebiči, osvětlení) = 70% 46 RD x 1,8 kW = 83 kW RD - kategorie elektrizace „B“ (kategorie „A“ + ohřev vody + el. vaření) = 30% 20 RD x 2,6 kW = 52 kW Celkem Výkonová rezerva ∑

135 kW 20 kW 155 kW

Potřebný výkon na straně transformoven 155 kW

soudobost : cosφ = 155 : 0,8 : 0,9 = 215 kVA

Nově navržené lokality budou zásobovány el. energií následovně: Zastavitelné proluky: Zastavitelné plochy Z1, Z2, Z3, Z4 Z21, Z22, P1 Zastavitelné plochy Z5, Z6, Z7 Zastavitelné plochy Z8, Z9, P2 Zastavitelná plocha Z10

ze stávajících rozvodů NN ze stávajících trafostanice OC 4858 ze stávající trafostanice OC 4219 ze stávající trafostanice OC 4218 ze stávající trafostanice OC 4218

Rozvody NN U plánované zástavby RD na plochách označených Z budou rozvody NN budovány zásadně jako kabelové s uložením zemních kabelů na veřejně přístupných pozemcích s umístěním přípojkových skříní mimo soukromé parcely. Připojení nových RD umístěných v prolukách bude většinou provedeno závěsnými kabely ze stávajícího rozvodu venkovního vedení NN. Veřejné osvětlení Osvětlení nových komunikací a chodníků bude provedeno sadovými stožáry s výbojkovými svítidly. Rozvod bude proveden zemními kabely.

Ochranná pásma Ochranná pásma elektrizační soustavy jsou stanovena zákonem č. 458/2000 Sb. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

44


II. ODŮVODNĚNÍ

nadzemní vedení VN 22 kV pro vodiče bez izolace 7m od krajních vodičů stožárová trafostanice 22/0,4 kV 7m všemi směry od konstrukce kiosková trafostanice 22/0,4 kV 2m od obezdění kabelové vedení VN 22 kV 1m od krajního kabelu Tato ochranná pásma platí pro všechna zařízení zkolaudovaná po vyhlášení platnosti zákona č. 458/2000 Sb. Zařízení vybudovaná a zkolaudovaná před vyhlášením platnosti tohoto zákona mají ochranná pásma platná v době kolaudace. Veškeré přeložky a úpravy přenosové soustavy jsou prováděny dle §47 zákona č. 458/2000 Sb.

SPOJE A TELEKOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ Telekomunikace Obec Tovéř náleží do uzlového telefonního obvodu UTO Olomouc. Účastnící veřejné telefonní sítě jsou většinou připojeni kabelovými rozvody přístupové sítě tvořené zemními kabely zaústěnými k jednotlivým účastníkům. V plochách pro bydlení budou nové rozvody řešeny zásadně jako kabelové. Přenosová síť Katastrem obce probíhají kabelová vedení dálkové přenosové sítě. Tato vedení jsou položena mimo zastavěné území obce. Radiové spoje Obcí probíhá radioreléový spoj ve vlastnictví Českých radiokomunikací, a.s. a zasahuje zde ochranné pásmo vysílače a retranslace Radíkov. Příjem TV signálu V obci je příjem TV signálu zajišťován pomocí TV vysílačů a převaděčů v digitální formě. Zajišťují příjem ČT1, ČT2, Nova, Prima a Barrandov, ostatní programy digitální sítě budou zajištěny postupně.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Z hlediska zákona o ochraně ovzduší se v řešeném území vyskytují převážně tepelné zdroje v kategorii do 0,2MW. Dle návrhu budou v plochách zastavěných a zastavitelných instalovány zejména topné zdroje do výkonu 200kW (malé spalovací zdroje). Dle typu návrhových ploch a vzhledem k nastoupenému trendu zateplování objektů se instalace zdrojů nad 200kW nepředpokládá. Skladba nových topných zdrojů se předpokládá se zastoupením plynofikace. U individuálního bydlení (rodinné domy) se doplňkově uvažuje se zdroji elektrickými, tepelnými čerpadly, kotli na biomasu, případně ostatními zdroji (pasivní domy, kombinace výše uvedených zdrojů se slunečními kolektory, teplovzdušné vytápění). Topné zdroje a systémy budou v dalších stupních navrhovány dle Zákona č. 406/200Sb. a Zákona č.458/2000Sb. a jejich prováděcích nařízení a vyhlášek.


45


II. ODŮVODNĚNÍ

II.8.3.4. VYMEZENÍ PLOCH TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Označ. lokality Z19 - TI

Výměra Popis lokality v ha 0,0184 Lokalita navržená pro situování akumulačního vodojemu

II.8.3.5 UKLÁDÁNÍ A ZNEŠKODŇOVÁNÍ ODPADŮ Ukládání a zneškodňování odpadů je řešeno pravidelným svozem na skládku mimo území obce. V území probíhá i třídění odpadu, včetně sběru nebezpečného a velkoobjemového odpadu. Prostory pro případný sběrný dvůr, jeho umístění a provoz je možné řešit v rámci stanovených podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití, a to způsobem, který nebude mít negativní a rušící dopad na okolní obytnou zástavbu a způsobem respektujícím Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje.

II.8.4 KONCEPCE OBČANSKÉ VYBAVENOSTI A VEŘEJNÝCH PROSTRANTVÍ II.8.4.1 OBČANSKÁ VYBAVENOST Občanské vybavení charakteru veřejné infrastruktury je v obci zastoupeno zařízením pro vzdělávání a výchovu (mateřská škola a hřiště), kulturu (kulturní dům), veřejnou správu (obecní úřad) a ochranu obyvatelstva (požární zbrojnice), a to v dostatečném rozsahu vymezené stabilizované plochy v centrální části obce. Nároky na další plochy nebyly vzneseny a pro velikost sídla jsou postačující stávající. Pro cílový nárůst počtu obyvatel bude veřejná občanská vybavenost řešena intenzifikací stávajících zařízení a ploch, případně bude jejich doplnění, včetně veřejných prostranství, řešeno v rozvojových plochách obytných a smíšených obytných.

II.8.4.2 VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Nejvýznamnějším veřejným prostranstvím v obci je původní náves s převažující zelení. Další veřejná prostranství v obci jsou vymezena ve vazbě na rozvojové plochy bydlení a výroby, a to z důvodu zajištění dopravní obsluhy území, přístupu k jednotlivým lokalitám a průchodnosti území pro pěší pohyb obyvatel obce. Jedná se zejména o zásadní uliční prostory. Přístup do nových lokalit bydlení je navrhován tak, aby byl zajištěn a umožněn adekvátní příjezd v šířkách veřejného prostranství podle vyhlášky 501/2006 Sb.

II.8.4.3 VYMEZENÍ PLOCH OBČANSKÉ VYBAVENOSTI A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Označ. lokality Z11 - OS P3 - PV Z13 – PV Z14 – PV Z20 – PV

Výměra Popis lokality v ha Lokalita převzata z původní ÚPD, plocha pro sport ve vazbě na stávající 0,2329 občanskou vybavenost obce 0,0290 Plocha veřejného prostranství s pěší komunikací ve východní části obce 0,0553 Plocha veřejného prostranství s obslužnou komunikací v západní části obce 0,0828 Plocha veřejného prostranství s obslužnou komunikací ve východní části obce Plocha veřejného prostranství s obslužnou komunikací a pěší komunikací ve 0,2331 východní části obce


46


II. ODŮVODNĚNÍ

II.8.5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY II.8.5.1 KRAJINNÝ RÁZ Základní východiska Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vymezuje v §12 krajinný ráz jako: přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti a jeho ochranu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz je určován: Přírodními charakteristikami, jimiž jsou zejména: typy a hlavní strukturální znaky tzv. přírodní (člověkem nepodmíněné) krajiny, které reprezentují kvalitativní a kvantitativní parametry geologického podloží a reliéfu, vodních režimů, půd, klimatu a bioty. Kulturně historickými charakteristikami, jimiž jsou zejména: dochované objekty, krajinné struktury nebo prostorové vztahy dokládající historické způsoby využití krajiny. Jedná se zejména o přítomnost památkových objektů, cenné vesnické zástavby, zahradní, krajinářské a nábožensko symbolické úpravy, fragmenty reliktní krajiny apod. Estetickými (percepčními) charakteristikami, jimiž jsou zejména: vizuálně vnímané prostorové uspořádání krajiny – vlastnosti krajinné scény, vyplývající ze struktury krajiny, pohledové provázání krajinných prostorů a celků, přírodní a architektonické dominanty, uspořádání pohledových horizontů, harmonický vztah zástavby a přírodního prostředí Pro vyhodnocení krajinného rázu a jeho ovlivnění není stanovena jednotná závazná metodika. Za teoretický základ práce bylo proto vzato metodické doporučení zpracované ing. Míchalem (Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, AOPK Praha 1999), které bylo doplněno o Metodické listy č.8 (AOPK Praha, 2006) a Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz (Vorel I., Bukáček R., Matějka P, Culek M., Sklenička P, Praha 2006). Širší vztahy Řešeným územím je katastrální území obce Tovéř s přihlédnutím k širším územním vztahům, zejména prostorovým, pohledovým a kompozičním a historickým souvislostem. Vymezení zájmového území Zájmové území se nachází v hraniční poloze úrodné rovinaté Hané a zvedajícím se předhůřím Nízkého Jeseníku. Jedná se o starou sídelní oblast, což je doloženo četnými archeologickými a později i písemnými nálezy. Zájmové území je tvořeno intenzivní zemědělskou krajinou s vysokým stupněm zornění. Lesní porosty se zachovaly na méně příznivých půdách ve východní části katastru. Historický vývoj krajiny Podle Typologie české krajiny (LÖW a spol, s.r.o., 2005) náleží zájmové území do starosídelní krajiny Pannonica. Jedná se nejstarší sídelní oblast Moravy, která byla kultivována již od mladší doby kamenné. Sídlo má charakter kompaktní ulicovky, původní traťová plužina byl do značné míry setřena a zachovala se zčásti jen v návaznosti na sídlo. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

47


II. ODŮVODNĚNÍ

Vývoj krajiny na k.ú. Tovéř je bezprostředně spojen s církví – Kartuziánským klášterem v Dolanech a Olomouckým arcibiskupstvím. Intenzita využití pozemků zde byla historicky na vysoké úrovni, o čemž svědčí vodohospodářské úpravy, ale i využívání přírodních surovin – cihelna. Hospodářsky méně příznivá část katastru zůstávala zalesněna. Za socialistické velkovýroby došlo k významnému zcelování zemědělské půdy do bloků a bylo zrušeno diverzifikované využití půdy v hrubé mozaice, které odpovídalo terénním podmínkám. Byly rozorány travní porosty, zrušeny meze, drobné vodoteče byla nahrazeny příkopy. V souvislosti se změnou zemědělské polity po roce 1989 došlo k dílčím změnám ve využití zemědělského půdního fondu, byly založeny nové intenzivní sady a postupně je obnovována i krajinná zeleň. Současný stav krajiny Zájmové území je podle ZÚR Olomouckého kraje součástí krajinného celku Haná. Pro krajinný ráz je určující intenzivní zemědělství, zaměřené především na obilnářství, které je typické pro rovinaté oblasti až ploché pahorkatiny na spraších nejenom ze současného, ale rovněž i historického pohledu. Lze jej tedy z pohledu krajinného rázu považovat za typickou krajinu otevřených polí. V současné době představuje zájmové území intenzivní zemědělskou krajinu s nízkou ekologickou stabilitou, situovanou v exponované příměstské oblasti. Zájmové území je reprezentováno krajinným typem A, tj. krajina plně antropogenizovaná, přeměněná člověkem. Antropogenní ovlivnění se výrazně projevuje zejména vysokým zorněním zemědělské půdy. Zastoupení ploch se zvýšenou hodnotou krajinného rázu je nízké. Krajina má výrazný zemědělský produkční potenciál. Z mimoprodukčních funkcí je důležitá ekologická stabilita krajiny, biodiverzita a rovnováha jednotlivých ekosystémů. Vzhledem k velké převaze agrárních systémů v krajině je tento potenciál oslabený, což snižuje i schopnost autoregulace krajiny. Narušená krajina pak poskytuje i menší možnosti jejího rekreačního využití. Hodnocení krajinného rázu Přírodní charakteristiky: • intenzivní produkční zemědělská krajina • zalesněné úpatí Nízkého Jeseníku • segmenty zvláště chráněné zemědělské půdy • nedostatek krajinné zeleně v agrární krajině – chybějí stromořadí a křoviny, chybí liniová a rozptýlená zeleň, doprovod mezí, polních cest • dožívající ovocná stromořadí • mladé alejové výsadby • ohrožení orné půdy větrnou erozí • umělé vodní plochy (rybník) • Skalka • • • • • • • • •

Kulturně historické charakteristiky: půdorysné uspořádání obce dochované části plužiny pruhových polí v návaznosti na sídlo kaple sv. Cyrila a Metoděje Kamenný kříž, boží muka a další drobné církevní památky hrubá velkoplošná mozaika - makrostruktury polí intenzivní ovocné sady vysoký stupeň zornění v rámci zastavěného území obce jemnější struktura zahrad a ovocných sadů stopy historického využití - cihelna


48


• • • •

II. ODŮVODNĚNÍ

Estetické (percepční) charakteristiky: dominanta sv. Kopečka významné dálkové pohledy vyrovnaná hladina zástavby hrubá krajinná mozaika s ostrými hranami

Krajinná scéna je otevřená, přehledná, což má za následek mimořádnou pohledovou exponovanost pohledových horizontů (jejich tvaru), dominant, sídelní siluety a struktury vegetačního krytu. Stávající krajinná scéna není doposud narušena nevhodnými objekty. Současný stav krajiny není plně vyhovující. K nejhodnotnějším krajinným strukturám patří les, rybník a oblast cihelny, ale i typické velké obilné lány. Chybí vyšší zastoupení přírodní a přírodě blízkých struktur. Podíl zeleně ve volné krajině – kolem cest, příkopů, na hranách bloků orné půdy je nízký, takže krajina působí poněkud vyprázdněně. Prstenec drobné držby kolem sídla není úplný, bylo by vhodné doplnit zeleň kolem nové zástavby. Vzhledem jedinečné lokalizaci pod sv. Kopečkem v kontaktu s dalšími významnými místy (Olomouc, Dolany), k charakteru reliéfu, a dochovaným přírodním a kulturně – historickým hodnotám území je zde dobrý předpoklad pro zachování a zlepšení krajinného rázu. Návrh opatření k ochraně podpoře krajinného rázu • Zachovat stávající přírodní i kulturně - historické hodnoty území • Realizovat prvky ÚSES • Doplnit krajinnou zeleň • Zachovat sevřený charakter sídla obklopeného zelení • Zachovat vyrovnanou hladinu zástavby • Respektovat významné dálkové pohledy • Respektovat symboliku kulturně – historických objektů při situování nových staveb • Při umísťování větších ploch či objemů výstavby vyžadovat posouzení vlivu stavby na krajinný ráz II.8.5.2 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Nadregionální ÚSES V řešeném území není nadregionální ÚSES zastoupen. Regionální ÚSES V řešeném území není regionální ÚSES zastoupen. Lokální ÚSES Lokální ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory lesního a kombinovaného typu. Lokální biocentra jsou označena dle názvů místních tratí, lokální biokoridory jsou označeny dle samostatné číselné řady. U všech prvků ÚSES dochází k úpravě jejich velikosti a tvaru na základě parcelace KN a stavu v terénu. Části ÚSES trasovaných na PUPFL lze charakterizovat jako existují, při obnově porostů je třeba dodržovat přirozenou druhovou skladbu sadebního materiálu. Trasy ÚSES jsou vedeny v souladu s oborovými dokumenty, migračními trasami bioty a skutečným stavem krajiny. Návrh řešení se snaží v maximální míře redukovat střety vedení ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

49


II. ODŮVODNĚNÍ

technických zařízení s trasami prvků ÚSES a to kolmým křížením. Tyto střety je v případě rekonstrukcí cest či mostů třeba řešit technickými opatřeními v rámci přípravy stavby. ÚSES je dle segmentů charakterizován jako existující a chybějící. Chybějící segmenty je z důvodu funkčnosti nutné doplnit přirozenými společenstvy lesního charakteru s přirozenou druhovou skladbou. Návaznost prvků ÚSES na sousední k.ú. je dodržena. U biocenter a biokoridorů přecházejících na sousedící k.ú. je nutné v dalším stupni řešení zajistit provázanost. Koordinace ÚSES na následující katastrální území: Navazující k.ú.

Biocentra ke koordinaci

Biokoridory ke koordinaci

Dolany u Olomouce

-

LBK 1, LBK 4

Samotíšky

-

LBK 2

Svatý Kopeček

LBC Rovinka

-

charakteristika prvků ÚSES OZNAČENÍ PRVKU ÚSES

FUNKČNOST

CÍLOVÁ VÝMĚRA

AKTUÁLNÍ STAV

existující

1,87 ha∗

lesní porosty jihovýchodně od obce

LBC Rovinka

NÁVRH OPATŘENÍ

Při obnově porostů přizpůsobit druhovou skladbu příslušnému SLT, STG.

Založit na chybějící části biocentra orná půda, travní geograficky původní lesní porost. porost, krajinná V místě křížení s infrastrukturou bude zeleň, drobná vodní cílové společenstvo upraveno dle plocha požadavků správce sítě.

částečně existující

3,29 ha

FUNKČNOST

CÍLOVÁ DÉLKA

AKTUÁLNÍ STAV

LBK 1

existující

260 m∗

lesní porosty východně od obce

LBK 2

částečně existující

220 m∗

LBK 3

chybějící

820 m

orná půda

Založit biokoridor geograficky původními druhy dřevin.

LBK 4

chybějící

90 m∗

orná půda

Založit biokoridor geograficky původními druhy dřevin.

LBC U cihelny

OZNAČENÍ PRVKU ÚSES

NÁVRH OPATŘENÍ

Při obnově porostů přizpůsobit druhovou skladbu příslušnému SLT, STG.

Na chybějících částech doplnit lesní porost a travní biokoridor geograficky původními porost druhy dřevin.

∗ Uvedená výměra/délka je v rámci řešeného k.ú.

II.8.5.3 VYMEZENÍ ROZVOJOVÝCH PLOCH V NEZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ Označ. lokality K1 – ZP K2 – ZP K3 – ZP K4 – ZP K5 – ZP K6 – ZP

Výměra v ha 0,1704 0,1362 0,2299 1,4271 0,6718 0,0900

Popis lokality Lokální biokoridor LBK 2 Lokální biokoridor LBK 4 Lokální biokoridor LBK 4 Lokální biokoridor LBK 3 Lokální biokoridor LBK 3 Liniová zeleň


50

ÚZEMNÍ PLÁN TOVÉŘ K7 – ZP K8 – ZP K9 – ZP K10 – ZP K12 – ZP K13 - NP

0,1561 0,0835 0,2244 0,0965 0,2443 1,5290

II. ODŮVODNĚNÍ

Liniová zeleň Liniová zeleň Liniová zeleň Liniová zeleň Liniová zeleň Lokální biocentrum KBC „U cihelny“

II.8.5.4 PROSTUPNOST KRAJINY Územní plán respektuje stávající síť všech druhů komunikací, zajišťujících prostupnost krajiny, včetně pěších komunikací a cyklotras. Stávající systém komunikací vykazuje dostatečně potřebnou hustotu a četnost, nově je navržena účelová komunikace směr Samotíšky. II.8.5.5 REKREACE Krajina Tovéře skýtá určitý rekreační potenciál, a to zejména pro krátkodobé, jednodenní formy rekreace v krajině, a to celoročně. Hodnotou pro veškeré rekreační aktivity je harmonické měřítko krajiny a dostatečně zachované přírodní zázemí obce. Podmínkou tohoto využití území je zachování a doplnění pěších a cyklistických tras v území a zároveň vybudování nové cyklostezky v ploše navržené územním plánem. Územní plán navrhuje doplnění stávající krajiny krajinotvornými prvky, kterými jsou plochy krajinné zeleně a liniové prvky krajinné zeleně, které mohou být formou interakčních prvků začleněny do územního systému ekologické stability.

II.8.5.6 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ A OCHRANA PŘED POVODNĚMI Protierozní opatření jsou zabezpečena posílením krajinné zeleně s účinkem zvyšování retenční schopnosti krajiny a zmírnění dopadů extravilánových vod. Jedná se zejména o zeleň navrhovanou na vnějších okrajích zástavby a posilující prvky ÚSES. Jako protierozní opatření figurují dále také územně stabilizované plochy lesa, plochy vymezených biokoridorů a biocenter prvků ÚSES a stávající plochy zeleně, která je právě z důvodu nutnosti tyto plochy uchovat a chránit vymezena nad rámec ploch s rozdílným způsobem využití, stanovených v prováděcí vyhlášce. Dále jsou navržena opatření dle Studie „Protierozních opatření na ZPF na území města Olomouce“, která je zaměřena na problematiku protierozních opatření na zemědělské půdě v rozsahu obce s rozšířenou působností Olomouc. Navrhují se opatření, která povedou k minimalizaci erozního smyvu na pozemcích zemědělského půdního fondu, zejména prostřednictvím doplnění krajinné struktury v rámci správního území města Olomouce. Uvedená opatření mají již podle označení povahu opatření nezávislých na územním plánu a uplatnění jednotlivých druhů bude záležitostí vlastních realizací úprav či osevních postupů na zemědělské půdě. Podmínky využití ploch zemědělských tato opatření umožňují a lze je tedy realizovat: 1. Organizační opatření (plošná) Organizační opatření jsou nejjednoduššími protierozními opatřeními a vycházejí ze znalosti příčin vzniku erozních jevů a zákonitostí jejich rozvoje. Jejich podstatou je především vhodný výběr a rozmístění plodin a úprava velikosti a tvaru pozemku. Vegetační pokryv hraje důležitou roli, jednak tím, že chrání půdu před erozním účinkem kapek, současně podporuje vsak do půdy a svými kořeny zpevňuje půdu, která se stává odolnější vůči eroznímu působení vody.


51


II. ODŮVODNĚNÍ

Mezi organizační opatření se řadí: pozemkové úpravy, ochranné zatravnění, protierozní rozmisťování plodin, pásové pěstování plodin, protierozní osevní postupy. 2. Agrotechnická opatření (plošná) Vliv vegetačního pokryvu na smyv půdy se projevuje ochranou povrchu půdy před destruktivním působením dopadajících dešťových kapek, zpomalováním rychlosti povrchového odtoku a nepřímo též působením vegetace na půdní vlastnosti. Ochranný vliv vegetace je přímo úměrný pokryvnosti a hustotě porostu v době přívalového deště (nejčetnější výskyt v období červen až září). Proto dokonalou protierozní ochranu představují porosty trav a jetelovin, naopak běžným způsobem pěstované širokořádkové plodiny (kukuřice, okopaniny) chrání půdu zcela nedostatečně. Agrotechnickými opatřeními se dosáhne toho, aby především v období častého výskytu přívalových srážek nezůstala půda bez dostatečného vegetačního krytu nebo alespoň bez krytu z posklizňových zbytků (strniště), zejména v období častého výskytu přívalových dešťů (od poloviny května do počátku září). V prvé třetině tohoto období mají nedostatečnou pokryvnost okopaniny, zvláště kukuřice. Agrotechnická opatření je možno rozdělit na: a) Protierozní agrotechnologie na orné půdě - výsev do ochranné plodiny, strniště, mulče či posklizňových zbytků a - hrázkování a důlkování povrchu půdy b) Protierozní agrotechnologie ve speciálních kulturách - zatravnění meziřadí, krátkodobé porosty v meziřadí a - mulčování - hrázkování a důlkování povrchu půdy v meziřadí. 3. Biotechnická opatření (liniová) Samostatně použitá organizační či agrotechnická opatření nejsou obvykle schopna podstatně omezit povrchový odtok. Proto je nezbytné přerušit svažité, plošně rozsáhlé pozemky a neúměrně dlouhé svahy protierozními opatřeními liniového charakteru a spolu s realizací nových svodných prvků vytvořit v povodí odpovídající síť nových hydrolinií. Technické liniové prvky protierozní ochrany jsou trvalou překážkou přerušující délku svahu a napomáhající tak rozptýlení povrchového odtoku. Jsou navrhovány tak, aby svou lokalizací ovlivňovaly směr obdělávání pozemků a způsob hospodaření zemědělských subjektů.Vedle základní protierozní funkce mají spolu s doprovodnou zelení na nich rostoucí velký význam i z hlediska krajinně estetického a ekologického. Základními biotechnickými opatřeními jsou: protierozní meze, protierozní průlehy, ochranné hrázky, stabilizace drah soustředěného odtoku, zasakovací a sedimentační pásy, protierozní nádrže a změna druhu pozemku.

II.8.5.7 PLOCHY PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN Nové plochy pro těžbu nejsou navrhovány. Na k.ú. obce nejsou evidována ložiska nerostných surovin. Ochrana ložisek nerostných surovin V řešeném území se nenachází chráněné ložiskové území a dobývací prostor.

II.8.6 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, DEFINICE POJMŮ II.8.6.1 PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Vymezené plochy s rozdílným způsobem využití jsou určeny ve vazbě na ustanovení stavebního zákona a vyhlášky č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tj. plochy stanovené vyhláškou a dále plochy, které jsou s ohledem na specifické podmínky a charakter území členěny podrobněji než vyhláškou vymezované plochy, zařazeny jsou i plochy nad rámec definice vyhlášky, jejichž vymezení je zdůvodněno v následném textu: ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

52


BH BV SV OV OS RI VD VX PV DS DV DX DU TI W NZ NX NL NP

II. ODŮVODNĚNÍ

BYDLENÍ – v bytových domech BYDLENÍ – v rodinných domech venkovské PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ - venkovské OBČANSKÉ VYBAVENÍ – veřejná infrastruktura OBČANSKÉ VYBAVENÍ – tělovýchovná a sportovní zařízení REKREACE – plochy staveb pro rodinnou rekreaci VÝROBA A SKLADOVÁNÍ – drobná a řemeslná výroba VÝROBA A SKLADOVÁNÍ - zahradnictví VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA - silniční DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – vodní cesta DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – pěší a cyklistická DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA – účelové komunikace TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – inženýrské sítě PLOCHY VODNÍ A VODOHOSPODÁŘSKÉ PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ - specifické PLOCHY LESNÍ PLOCHY PŘÍRODNÍ

Nad rámec ploch definovaných vyhláškou jsou v územním plánu samostatně vymezeny plochy zeleně: ZS – PLOCHY ZELENĚ SÍDELNÍ, obsahující zeleň soukromou i vyhrazenou, jsou vymezovány zejména v souvislosti s potřebou vyjádřit v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů koncepci sídelní zeleně. Tyto plochy zeleně označují významnější a pro dané zastavěné či zastavitelné území charakteristickou zeleň, vyhrazenou soukromou i veřejně přístupnou, která je ve velké míře doprovodnou součástí dalších ploch a veřejných prostranství, nebo vytváří zásadní veřejné parkové plochy, nebo je důležitou zelenou kulisou prostoru, a proto je potřebné je chránit samostatným vymezením. ZX - PLOCHY ZELENĚ SE SPECIFICKÝM VYUŽITÍM jsou plochy zeleně, které jsou významné svým rozsahem a historickým situováním v centru obce – prostoru návsi. ZP - ZELEŇ PŘÍRODNÍHO CHARAKTERU je řešena zejména v nezastavěném území a utváří charakteristiku krajiny, jejíž řešení je dle požadavku stavebního zákona nedílnou součástí řešení územního plánu. Kromě krajinotvorného efektu mají tyto prvky zeleně i charakter interakčních prvků a spolupůsobí se systémem ostatních skladebných částí ÚSES na vytvoření harmonické kulturní krajiny. Zeleň v krajině je samostatně vymezována také z důvodu potřeby chránit a označit plochy, které mají významný dopad na posilování retence vody v krajině a jako opatření zmírňující vodní a větrnou erozi na zemědělském půdním fondu. V souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona jsou v některých plochách nezastavěného území výslovně vyloučeny vybrané činnosti ve smyslu uvedeného paragrafu. Toto vymezení slouží zejména pro účely potvrzení a stabilizace koncepce uchování charakteru krajiny a v maximální míře zachování přírodního charakteru nezastavěného území, bez nepříznivých vlivů antropogenní činnosti (výstavba), zásadně ovlivňující charakter území, a zajištění prostupnosti krajiny (oplocení). Proto je ve většině ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území vyloučena výstavba ekologických a informačních center, a dále stavby pro zemědělství a lesnictví. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

53


II. ODŮVODNĚNÍ

II.8.62 DEFINICE POJMŮ Pojmy použité ke stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou odvozeny od definice pojmů stanovených ve stavebním zákoně, či v jiném, případně i metodickém předpisu. Pojmy neurčené jsou definované územním plánem v kapitole I.6. Příklad určitých objektů, zařízení, jevů a činností je uveden jako rámec možných objektů, zařízení, jevů a činností, nikoliv taxativní výčet. Prostorová regulace je stanovena s ohledem na ochranu charakteru stávajícího zastavěného území a jeho objemovou strukturu. Jsou stanoveny koeficienty zastavění pozemků a stanovena prostorová regulace zástavby s určením maximální výškové hladiny zástavby, včetně požadavku na dodržení tradičních objemových struktur zástavby ve smyslu uvedené definice. Regulace jsou určeny pro jednotlivé funkční typy jak v plochách zastavěných, tak zastavitelných. Související dopravní a technickou infrastrukturou je v plochách nezastavěného území chápána infrastruktura, která slouží obsluze nezastavěného území, t.j. v kontextu celé krajiny a zajišťuje tak i její dostatečnou prostupnost a dosažitelnost. II.8.6.3 LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ KULTURNÍ LIMITY

Nemovité kulturní památky zapsané v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, v grafické části ÚP (Koordinační výkres) pod číslem: Sloup se sousoším nejsvětější trojice z roku 1880 – evidenční číslo 45177/8-1790 Boží muka z druhé poloviny 18. Stol – evidenční číslo 50567/9-72

1 2

Památky místního významu Na území obce se nachází památky místního významu, na něž se nevztahuje legislativní ochrana, ale jejich zachování je žádoucí. Nejedná se však o limity využití území ve smyslu platné legislativy (hodnoty území podle stavebního zákona). V grafické části ÚP (Hlavní výkres a Koordinační výkres) jsou vedeny pod číslem: 3 4

Kaple Svatého Cyrila a Metoděje na návsi z roku 1844 Polní kamenný kříž z roku 1862 Významným objektem v obci je rovněž dům malíře Františka Šnajdra s pamětní deskou.

Území s archeologickými nálezy Správní území obce je územím s archeologickými zájmy. V případě budoucí výstavby je nutné dodržovat ustanovení odst. 2, § 22, zák. č. 20/1987 Sb. ohlásit písemně s dostatečným časovým předstihem /cca 15 pracovních dnů/ zahájení výkopových prací příslušné oprávněné organizaci /NPÚ, územní odborné pracoviště v Olomouci, příp. Archeologickému ústavu, a případně umožnit provedení záchranného archeologického výzkumu na základě dohody uzavřené podle odst. 1, § 22, zák. č. 20/1987 Sb.


54


II. ODŮVODNĚNÍ

PŘÍRODNÍ LIMITY

Územní systém ekologické stability Lokální biocentrum Lokální biokoridor Dle § 4 odst. 1 zák. č. 114/1992 je tvorba a ochrana územních systémů ekologické stability opatřením ve veřejném zájmu. Výsadbu prvků ÚSES v místech střetů s inženýrskými sítěmi a podél vodních toků je nutno v dalších stupních projektové přípravy ÚSES zkoordinovat s požadavky správců dotčených sítí a toků. V rámci komplexních pozemkových úprav může dojít ke korekci průběhu navrhovaných prvků ÚSES, zejména nižších kategorií, avšak pouze tak, aby zůstala zachována funkčnost systému.

Významné krajinné prvky ze zákona - vodní toky a plochy, údolní nivy a lesy Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Lesy Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Při dotčení lesních pozemků a pozemků do vzdálenosti 50m od okraje lesa je potřebný souhlas příslušného orgánu státní správy lesů

Ochrana využitelných přírodních zdrojů Ložiska nerostných surovin, bilanční výhradní ložiska ani poddolovaná území se v obci nevyskytují (zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v úplném znění zákona č. 439/1992 Sb., a vyhlášky MŽP ČR č. 364/1992 Sb. o ochranných ložiskových územích a zákona č. 41/1957 Sb.)

Ochrana vodních zdrojů dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů a dle změny tohoto zákona ze dne 7.ledna 1998, Směrnice č. 51 Ministerstva zdravotnictví z roku 1979 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží.

Ochrana ZPF dle zák.č.334/1992 Sb.,Vyhláška č.13/94 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při záboru ZPF je v souladu se Zák.č. 334/1992 nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území. Při veškerých zásazích do sítě zemědělských účelových komunikací je nutno zajistit přístup ke všem obhospodařovaným pozemkům. TECHNICKÉ A CIVILIZAČNÍ LIMITY

Ochranné pásmo silničních staveb dle zákona č. 13/1997 Sb. Týká se pouze silnic v části mimo zastavěné území obce. U silnice I. třídy je šířka ochranného pásma 50 m od osy silnice a u silnice III. třídy je šířka OP 15 m od osy silnice. Příslušný silniční orgán může nařídit, aby v silničním OP byla odstraněna nebo upravena stavba, zařízení, stromy, keře a povrch půdy. V OP je zakázána stavební činnost vyžadující ohlášení nebo povolení. Výjimku může udělit příslušný silniční orgán.


55


II. ODŮVODNĚNÍ

Ochranná pásma vodohospodářských staveb Kanalizace - ochranná pásma stok jsou určena §23 zákona 274/2001 Sb. a to v šířce 1500 resp. 2500 mm od okrajů půdorysných rozměrů stoky a souvisících objektů. V ochranném pásmu lze provádět jakoukoliv stavební činnost pouze se souhlasem majitele či provozovatele kanalizace. Vodovod - ochranná pásma vodovodních řadů jsou určena §23 zákona 274/2001 Sb. a to v šířce 1500 resp. 2500 mm od okrajů půdorysných rozměrů řadu a souvisících objektů. V ochranném pásmu lze provádět jakoukoliv stavební činnost pouze se souhlasem majitele či provozovatele kanalizace a vodovodu.

Ochranné pásmo elektrického vedení VN 22 kV dle zákona č. 222/1994 Sb. (platí pro stávající vedení), zákona č.458/2000 Sb. (platí pro nová vedení) o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o státní energetické inspekci je stanoveno svislými rovinami vedenými po obou stranách krajinných vodičů ve vodorovné vzdálenosti a měřené kolmo na vedení. Venkovní trafostanice má ochranné pásmo ve všech směrech. Ochranná pásma energetických zařízení jsou stanovena dle data kolaudace jednotlivých zařízení. U objektů staršího data se jedná o ochranná pásma dle zákona č. 222/94 Sb.: Venkovní vedení VN 22 kV vodiče bez izolace 10m od krajního vodiče na obě strany Transformační stanice 22/0,4 kV stožárová 10m od konstrukce Ostatní zařízení vybudovaná po účinnosti zákonem č. 458/2000 Sb.: Venkovní vedení VN 22 kV vodiče bez izolace 7m od krajního vodiče na obě strany Venkovní vedení VN 22 kV vodiče s izolací

2m od krajního vodiče na obě

Transformační stanice 22/0,4 kV stožárová Transformační stanice 22/0,4 kV kompaktní Transformační stanice 22/0,4 vestavné Kabelové vedení do 22 kV

7m od konstrukce 2m od zdiva 1m od zdiva 1m od krajních kabelů

strany

Ochranné a bezpečnostní pásmo plynovodu Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy dle zák. 458/2000 Sb. Ochranná pásma pro STL plynovody a přípojky 1m na obě strany od půdorysu. V ochranném pásmu nebude vysazována zeleň, která by ztěžovala nebo znemožňovala provádění pravidelné údržby, odstraňování ploch a havárií těchto zařízení. Bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 500 - 300 je 30 m, VTL plynovodu DN 200 je 20 m a VTL plynovodů DN 100 a DN 80 je 10 m, oboustranně od vnějšího líce plynovodního potrubí. Ochranné pásmo VTL plynovodů DN 500, DN 200, DN 100 a DN 80 je 4 m, oboustranně od vnějšího líce plynovodního potrubí. Bezpečnostní pásmo regulační stanice VTL/STL je 10 m.

Obrana státu Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní stavby podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu je výškově rozčleněno na:


56

ÚZEMNÍ PLÁN TOVÉŘ 1.

2.

3.

II. ODŮVODNĚNÍ

Zájmové území Ministerstva obrany pro veškerou nadzemní výstavbu – v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě stanoviska ČR – MO, VUSS Brno Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní výstavbu přesahující 50 m nad terénem – v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 50 m n.t. jen na základě stanoviska ČR – MO, VUSS Brno Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní výstavbu přesahující 100 m nad terénem – v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 100 m n.t. jen na základě stanoviska ČR – MO, VUSS Brno

Vzdušný prostor Ministerstva obrany Převážná část obce Tovéř leží ve vzdušném prostoru MO, který je nutno respektovat podle ustanovení § 41 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. V tomto vymezeném území - vzdušném prostoru pro létání v malých a přízemních výškách lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu vysílačů, výškových staveb, staveb tvořících dominanty v terénu, větrných elektráren, venkovních vedení VN a VNN jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren, výškových staveb nad 30m a staveb tvořících dominanty v terénu výškově omezena nebo zakázána. Z důvodu bezpečnosti letového provozu je nezbytné projednat rovněž rozšíření stávajících nebo povolení nových těžebních prostorů. Na celém správním území je zájem MO posuzován i z hlediska povolování níže uvedených druhů staveb, a to dle ustanovení §175 zákona č. 183/2006 Sb. lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno: • výstavba, rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací (nedotýká se obce Tovéř) • výstavba silnic I., II. a III. tříd • výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů (nedotýká se obce Tovéř) • výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů, včetně zařízení (nedotýká se obce Tovéř) • výstavba vedení VN a VVN • výstavba větrných elektráren • (nedotýká se obce Tovéř) • výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice) • výstavba objektů a zařízení vysokých 30m a více nad terénem • výstavba vodních nádrží • výstavba objektů tvořících dominanty v území (např. rozhledny) Ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení Celé území obce Tovéř se nachází v OP leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. Je zde nutno respektovat ustanovení § 37 zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání, podle ustanovení § 175 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit výstavbu, rekonstrukce a přestavby: ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

57

ÚZEMNÍ PLÁN TOVÉŘ • • • • •

II. ODŮVODNĚNÍ

větrných elektráren výškových staveb (i dominant v terénu) venkovní vedení VVN a VN základnových stanic mobilních operátorů staveb, které jsou zdrojem elektromagnetického záření

jen na základě závazného stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno. V tomto vymezeném území může být výstavba větrných elektráren a výškových staveb nad 30 m nad terénem výškově omezena nebo zakázána.

Radonové riziko Vyhláška MZD ČR 76/1991 Sb. s vládním usnesením 27/1987 Sb. a č. 150/1991 Sb. se směrnicemi MF ČR č. 122/1991 Sb. a zákonem č. 505/1990 Sb. zákon č.18/1997 Sb. o mírovém využívání. Dle převažující kategorie radonového indexu geologického podloží se v Tovéři jedná o přechodný stupeň rizikovosti 2, současně územím prochází 2 tektonické zlomy, se kterými souvisí zvýšení radonového rizika. Horninovým podložím na 21% území jsou spraše a sprašové hlíny, na 79% se nacházejí deluvioeolitické sedimenty. Je nutné počítat s možností zvýšení koncentrace radonu v podloží. Doporučuje se odborné zaměření koncentrace radonu v podloží v místě plánované výstavby, případně zaměření radonu ve stavebním objektu. Přes využívání místních zdrojů podzemní vody pro pitné účely se doporučuje analýza podzemní vody na radioaktivní prvky. Případné aktivity se doporučuje konzultovat s odborníkem. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku v následných stupních. Podkladové údaje, které byly využity pro zpracování územního plánu slouží k vymezení rizikových oblastí, nikoliv však jako přímý a jediný podklad pro detailní interpretaci radonového rizika na jednotlivých stavebních plochách.

II.8.7 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT Ve smyslu stavebního zákona a prováděcích předpisů jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby (VPS) pro veřejnou infrastrukturu, a to v grafické i textové části. Obdobně jsou vymezena veřejně prospěšná opatření (VPO - u ÚSES jsou uváděny jen části a segmenty dosud nefunkční a navrhované k realizaci).

II.8.8 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO Předkupní právo je požadováno pro veřejná prostranství, jejichž součástí jsou komunikace zajišťující dopravní obsluhu území.

II.8.9 STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ Kompenzační opatření nejsou navržena.


58


II. ODŮVODNĚNÍ

II.8.10 ÚZEMNÍ REZERVY Jako územní rezerva je navržena dopravní plocha DV – koridor pro vodní cestu Dunaj – Odra – Labe (R1), a to v rozsahu vymezeném v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje.

II.8.11 DOHODA O PARCELACI Územním plánem není navržena.

II.8.12 STANOVENÍ POŽADAVKU NA ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE Rozvojové plochy jsou malého rozsahu, převážně již s vymezenou parcelací, a nevyžadující vymezení veřejných prostranství o ploše min. 1000 m2. Z toho důvodu nenavrhuje územní plán jejich prověření územní studií.

II.8.13 STANOVENÍ POŽADAVKU NA ZPRACOVÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU Požadavky nebyly vymezeny, zpracování regulačního plánu není požadováno.

II.8.14 STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ - ETAPIZACE Realizace výstavby v jednotlivých rozvojových plochách včetně zástavby volných proluk ve stávajícím zastavěném území obce je podmíněna zajištěním zdroje pitné vody ( primárně zkapacitněním skupinového vodovodu Olomouc, případně vybudováním lokálního akumulačního vodojemu).

II.8.15 VYMEZENÍ STAVEB S PODMÍNKOU VYPRACOVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE AUTORIZOVANÝM ARCHITEKTEM Není navrhováno.

II.9. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH Aktuálním stanovením hranice zastavěného území obce k 30.9.2015 je vymezen rozsah ploch, které jsou v současné době zastavěny a které lze zastavět v rámci proluk, rozsah přestavbových ploch a rozvojových ploch mimo zastavěné území obce, jejichž součástí jsou i pozemky, na kterých je vydáno územní rozhodnutí, stavební povolení, výstavba se realizuje, případně je realizována bez zaevidování v katastru nemovitostí. Analýza ploch zastavěných a určených k zastavění je graficky vyjádřena ve výkrese „I.5 - Schéma zástavby“. Z této analýzy vyplývá, že velikost stabilizovaných ploch bydlení v zastavěném území obce je 19,3656 ha, na proluky připadá 1,0628 ha. Rozsah přestavbových ploch v zastavěném území je 0,7562 ha, rozvoj obce mimo zastavěné území je navržen na plochách o celkové rozloze 4,9316 ha. Celková bilance ploch pro výstavbu RD v zastavěném území obce je 1,8190 ha a 4,9316 ha mimo zastavěné území. Při průměrné velikosti parcel 1000m2 je tedy možné situovat v zastavěném území obce 18 RD a v rozvojových plochách 49 RD. Celková kapacita navržených ploch bydlení umožní situování 67 RD a zcela pokrývá potřeby ploch pro bydlení včetně rezervy. V nárůstu počtu obyvatel ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

59


II. ODŮVODNĚNÍ

(při průměrné obložnosti 2,5 obyv. na 1 bj. – viz demografie) to znamená navýšení počtu obyvatel obce cca o 28%. Nad tento rámec územní plán tedy nerozšiřuje původním územním plánem založenou koncepci rozvoje obce v oblasti bydlení a nenavrhuje další rozšiřování rozvojových ploch pro bydlení, které by zároveň přineslo i zvýšenou potřebu rozšíření veřejné infrastruktury v obci a tím i dále se zvyšující ekonomickou zátěž obce. Neopominutelným faktorem pro stanovení koncepce rozvoje obce je rovněž ochrana životního prostředí, krajinného rázu a zemědělského půdního fondu.

II.10. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ V územním plánu jsou řešeny záměry nadmístního významu vyplývající ze Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, kterými jsou přeložka silnice I/46 a rezerva pro vodní cestu Dunaj – Odra- Labe. Dále je navrženo zkapacitnění skupinového vodovodu z VDJ Droždín, které je podmíněno koordinací řešené problematiky s okolními dotčenými obcemi, dotčenými orgány a organizacemi..

II.11 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA II.11.1 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Při zpracování návrhu Územního plánu Tovéř bylo postupováno v souladu se zákonem č. 334/1992 Sb., vyhláškou MŽP č. 13/1994 Sb. a podle metodického pokynu MŽP ČR OOLP/1067/96 ze dne 12.6.1996. Podkladem pro vyhodnocení je Územní plán Tovéř. Vyhodnocení záborů se skládá z textové, tabulkové a grafické části. Grafická část je zpracována na samostatném výkresu II.3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1 : 5000, kde jsou vyznačeny jednotlivé rozvojové plochy, kultury zemědělského půdního fondu, hranice BPEJ, investice do půdy zde nejsou realizovány. Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch jsou uvedeny v tabulkové příloze. Zde jsou plochy rozlišeny z hlediska zařazení do BPEJ a do jednotlivých kultur včetně uvedení stupně přednosti ochrany. K aktuálnímu záboru zemědělské půdy dochází v územním plánu i ve prospěch prvků ÚSES (dle údajů uvedených v tabulce Vyhodnocení záboru ZPF). Zdůvodnění všech zastavitelných ploch a záborů zemědělské půdy je vyhodnoceno na závěr kapitoly. Trasy základních zemědělských komunikací jsou respektovány, nedošlo k jejich narušení. Zastavitelné plochy jsou navrhovány tak, aby nedocházelo ke ztížení obhospodařování stávajících zemědělských pozemků.


60


II. ODŮVODNĚNÍ

5.46.10

II.

5.14.50

I.

3.14.10

Třída ochrany ZPF

3.14.00

BPEJ

3.11.00

Třídy ochrany ZPF:

III.

III.

III.

Intenzivně obdělávané zemědělské plochy – orná půda - se nacházejí na 70% celého katastru, 10% celého katastru představují lesy, zbylou část pak zastavěné území a krajina. Zahrady a sady se vyskytují především v soukromé držbě a vyskytují se jak v zastavěném území, tak v území nezastavěném. Žádné speciální plodiny (chmelnice, vinice) se v řešeném území nepěstují. EROZE Vzhledem k existenci velkých bloků orné půdy hrozí na části území větrná, v případě přívalových dešťů i částečně vodní eroze. V územním plánu jsou navrženy v rámci protierozních opatření plochy přírodní a zeleň přírodního charakteru plošná i liniová, stabilizovaná je stávající plošná i liniová zeleň zahrnující rovněž retenční prostory. V územním plánu (II.1 Koordinační výkres) je graficky vymezeno území řešené v rámci studie protierozních opatření (zadavatel MMOL), a to návrhem agrotechnických a biotechnických opatření v rámci zemědělské plochy NZ. Další možnosti, jak omezit negativní důsledky erozí, jako např. dodržování vhodného způsobu organizace hospodaření na zemědělské půdě (orbu po vrstevnicích, úpravu osevního postupu, zatravnění orné půdy a pod.) nepřísluší řešení územnímu plánu. ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA Na území obce je provozována zemědělská výroba ve formě obhospodařování zemědělské půdy, žádný zemědělský výrobní areál se zde nenachází. TABULKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF Souhrnný přehled o struktuře a záboru ZPF navrhovaných zastavitelných ploch v Územním plánu Tovéř, v k.ú. Tovéř:

0,3564 0,1683 0,4486 0,1823 0,3301 0,5491 0,5892 0,3583 0,5065 0,5008

--0,1195 0,4188 ---------------

----------------0,1375 ---

třída ochrany

I.

II.

III.

IV.

V.

investice do půdy (ha)

trvalý travní porost - ttp

0,3564 0,2878 0,8674 0,1823 0,3301 0,5491 0,5892 0,3583 0,6440 0,5008

zahrady

výměra ZPF celkem (ha)

Z1 - BV Z2 - BV Z3 – BV Z4 - BV Z5 - BV Z6 – BV Z7 – BV Z8 – BV Z9 - BV Z21 - BV

orná

způsob využití – označení plochy

výměra dle kultur (ha)

0,3564 0,2878 0,3234 ------------0,5008

----0,5440 0,1823 0,3301 -----------

----------0,5491 0,5892 0,3583 0,6440 ---

---------------------

---------------------

---------------------


61


II. ODŮVODNĚNÍ

-----

-----

Z11 - OS ∑

0,2329 0,2329

0,2329 0,2329

---

---

---

0,2329 0,2329

---

---

---

---

Z12 - VD ∑

0,2250 0,2250

0,2250 0,2250

-----

-----

0,2250 0,2250

----

-----

-----

-----

-----

Z13 - PV Z14 - PV Z20 - PV P3 - PV ∑

0,0553 0,0575 0,1544 --0,2672

0,0553 --0,1544 --0,2097

-----------

--0,0575 ----0,0575

0,0553 ------0,0553

-----------

--0,0575 0,1544 --0,2119

-----------

-----------

-----------

Z15 - DS ∑

5,3818 5,3818

5,3818 5,3818

-----

-----

5,3818 5,3818

-----

-----

-----

-----

-----

Z16 - DX Z17 - DX Z18 - DX ∑

0,0892 0,2565 0,0816 0,4273

0,0892 0,2565 0,0816 0,4273

---------

---------

---------

0,0892 0,2565 0,0816 0,4273

---------

---------

---------

---------

Z23 - DU ∑

0,1407 0,1407

0,1407 0,1407

-----

-----

0,0140 0,0140

0,1267 0,1267

-----

-----

-----

-----

Z19 - TI ∑

0,0184 0,0184

---

0,0184 0,0184

---

---

---

0,0184 0,0184

---

---

---

P4 - ZS ∑

-----

-----

-----

-----

-----

-----

-----

-----

-----

-----

K1 - ZP K2 – ZP K3 – ZP K4 - ZP K5 – ZP K6 - ZP K7 – ZP K8 – ZP K9 – ZP K10 – ZP K12 – ZP ∑

0,1704 0,1362 0,2299 1,4271 0,6718 0,0900 0,1561 0,0835 0,2244 0,0965 0,2443 3,5302

0,1704 0,1362 0,2299 1,4271 0,6718 0,0900 0,1561 0,0835 0,2244 0,0965 0,2443 3,5302

-------------------------

-------------------------

----0,2299 1,4271 0,0620 0,0900 0,1561 0,0835 0,2244 --0,2443 2,5173

--0,1362 ----0,6098 --------0,0565 --0,8025

0,1704 ----------------0,04 --0,2104

-------------------------

-------------------------

-------------------------

K13 - NP ∑

0,9482 0,9482

0,9482 0,9482

-----

-----

0,1370 0,1370

0,8112 0,8112

-----

-----

-----

-----


0

investice do půdy (ha)

-----

tř. ochrany V.

-----

0

0,1987 0,1987

tř. ochrany IV.

-----

0

-----

tř. ochrany III.

-----

3,0671

0,1987 0,1987

tř. ochrany II.

0,1987 0,1987

3,6557

Z10 - SV ∑

tř. ochrany I.

---------

10,1825

---------

trvalý travní porost - ttp

---------

0,2473

----0,4858 2,6264

zahrady

------1,0564

0,7741

0,1662 0,2174 --1,8520

orná

----0,0523 0,1898

15,8838

--0,2174 --0,7557

výměra ZPF celkem (ha)

0,1662 --0,4335 4,5893

16,9052

0,1662 0,2174 0,4858 5,5348

∑ celkem

Z22 - BV P1 - BV P2 - BV ∑

62


II. ODŮVODNĚNÍ

Pro navrhované lokality, včetně ÚSES, je uvažováno s celkovým záborem ZPF 16,9052 ha, z toho pro plochy: BV bydlení venkovské orná půda zahrada ttp

5,5348 ha 4,5893 ha 0,7557 ha 0,1898 ha

SV smíšené obytné venkovské orná půda

0,1987 ha 0,1987 ha

OS občanská vybavenost – sport orná půda

0,2329 ha 0,2329 ha

VD výroba drobná a řemeslná orná půda

0,2250 ha 0,2250 ha

TI technická infrastruktura zahrada

0,0184 ha 0,0184 ha

PV veřejná prostranství orná půda ttp

0,2672 ha 0,2097 ha 0,0575 ha

DS dopravní infrastruktura - silniční orná půda

5,3818 ha 5,3818 ha

DX dopravní infrastruktura – pěší a cyklistická orná půda

0,4273 ha 0,4273 ha

DU dopravní infrastruktura – účelová komunikace 0,1407 ha orná půda 0,1407 ha ZP zeleň přírodního charakteru orná půda

3,5302 ha 3,5302 ha

NP plochy přírodní (biocentra - ÚSES) orná půda

0,9482 ha 0,9482 ha

II.11.2 ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ ZPF Koncepce rozvoje obce Tovéř vychází z rozvojových záměrů, které se týkají převážně rozvoje bydlení, doplňkově občanské vybavenosti a omezeně výrobních aktivit. Významným koncepčním záměrem je vybudování funkčního územního systému ekologické stability s doplněním plošných a liniových prvků zeleně v nezastavěném území, tj. na zemědělských plochách. V územním plánu je aktuálně k 30.9.2015 vymezena hranice zastavěného území v souladu s platnou legislativou, která kromě stávající zástavby zahrnuje i nezastavěné proluky a přestavbová území, které byly původně součástí rozvojových ploch. Při stanovení koncepce rozvoje obce byly tyto volné stavební plochy zohledněny v celkové bilanci potřebných ploch a rovněž byly zahrnuty do bilancí technické infrastruktury.


63


II. ODŮVODNĚNÍ

Zbylá potřebná kapacita ploch pro bydlení včetně rezervy je zabezpečena v rámci návrhu ploch pro bydlení. Vzhledem k tomu, že pro předpokládaný nárůst obyvatel (Demografická studie, RNDr. Polednik, 2012) je rozsah rozvojových ploch navržených v původním územním plánu (včetně Změny č. 1) dostačující (včetně rezervy), nejsou navrhovány lokality nové. V rámci zákonné lhůty pro aktualizaci územně plánovací dokumentace bude posuzován stav naplnění jednotlivých rozvojových záměrů. Celkový plošný rozsah všech rozvojových záměrů je 17,7485 ha, z toho k záborům zemědělské půdy dochází v celkovém rozsahu 16,9052 ha. Pro plochy Z1 – Z14, Z20 – Z22, P1 – P3 (BV, SV, OS, VD, PV) činí celkový zábor 6,4586 ha z celkové plochy 6,446 ha. Tyto lokality byly hodnoceny a odsouhlaseny orgánem ochrany ZPF již v původním územním plánu a jeho změně č. 1. Jejich využití bylo opětovně zváženo a kontinuálně zařazeno do návrhu rozvojových ploch. Lokalita Z15 (DS) je nově plošně vymezena, jedná se o plochu pro přeložku silnice I/46 včetně mimoúrovňové křižovatky, navrženou v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací – ZÚR OK, její rozsah včetně záboru ZPF je 5,3818 ha. Lokality Z16 - Z18, Z23 (DX, DU) jsou nově navrženy podél stávající silnice III. tř., a to pro vybudování cyklostezky s pěší stezkou směrem do Samotíšek a pěší stezky směrem do Dolan. Jejich rozsah včetně záboru ZPF je 0,5680 ha. Rozvojové plochy nezastavitelné K1 – K13 (ZP, NP) jsou navrženy jako plochy přírodního charakteru a plocha přírodní, zahrnující rovněž prvky územního systému ekologické stability. Rozsah těchto ploch je 5,0592 ha, z toho 4,4784 ha činí zábor ZPF. Mimo ploch změn Z a K jsou v územním plánu vymezeny plochy přestavby P1 – P4 (BV, PV, ZS), jedná se o rozvojové plochy bydlení, veřejných prostranství a plochu sídelní zeleně v zastavěném území obce. Jejich celkový rozsah je 0,8617, z toho zábor ZPF je 0,7032 ha. Katastrální území obce Tovéř leží na půdách s třídou ochrany I., II. a III., a to směrem od silnice I/46 po lesní masiv ve východní části obce. Rozvojové lokality zasahují všechny třídy ochrany, a to I. tř. ochrany v rozsahu 10,1825 ha, II. tř. ochrany v rozsahu 3,6557 ha a III. tř. ochrany v rozsahu 3,0671 ha.


64


II. ODŮVODNĚNÍ

II.11.3 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH LOKALIT LOKALITA Z1 Dosud nezastavěná část rozvojového území v západní části obce navržené pro výstavbu rodinných domů, bezprostředně navazuje na zastavěné území, je převzato z původní územně plánovací dokumentace. Území je připraveno novou parcelací pro výstavbu 3 RD. Plocha je ornou půdou, není součástí obhospodařovaného bloku orné půdy. LOKALITA Z2 Návrhová plocha pro zástavbu rodinných domů v jihozápadní části obce, jedná se o území mezi stávající zástavbou, rozvojová plocha je převzata z původní územně plánovací dokumentace, předpokládá se zde výstavba 2 RD. Plocha je ornou půdou a zahradou v drobné držbě, není součástí obhospodařovaného bloku orné půdy. LOKALITA Z3 Návrhová plocha v jihozápadní části obce, jedná se o území mezi stávající zástavbou, rozvojová plocha je převzata z původní územně plánovací dokumentace. Kapacita rozvojové plochy je cca 8 RD při velikosti parcel 1000m2 . Plocha je ornou půdou a zahradami v drobné držbě, není součástí obhospodařovaného bloku orné půdy. LOKALITA Z4 Území v centrální části obce, navržené pro výstavbu rodinného domu, uzavírá zastavěné a zastavitelné území obce. Plocha je převzata z původní územně plánovací dokumentace, předpokládaná výstavba 1 RD v uliční frontě. Jedná se o ornou půdu v drobné držbě, není součástí obhospodařovaného bloku orné půdy. LOKALITA Z5 Území jižně od stávající zástavby, převzato z původní územně plánovací dokumentace. Jedná se o zbylou část nezastavěné rozvojové plochy se 3 parcelami pro výstavbu RD. Plocha je ornou půdou v drobné držbě, není součástí obhospodařovaného celku. LOKALITA Z6 Území jižně od stávající zástavby, převzato z původní územně plánovací dokumentace. V území je provedena parcelace pro výstavbu 4 RD, z nichž jeden je již realizován, ale není dosud evidován v katastru nemovitostí. Plocha je ornou půdou v drobné držbě, není součástí obhospodařovaného celku. LOKALITA Z7 Území jižně od stávající zástavby, převzato z původní územně plánovací dokumentace. Jedná se o zbylou část nezastavěné rozvojové plochy se 4 parcelami pro výstavbu RD. Plocha je ornou půdou v drobné držbě, není součástí obhospodařovaného celku. LOKALITA Z8 Území jižně od stávající zástavby, převzato z původní územně plánovací dokumentace. Jedná se o zbylou nezastavěnou část rozvojové plochy se 2 parcelami pro výstavbu RD. Plocha je ornou půdou v drobné držbě, není součástí obhospodařovaného celku. LOKALITA Z9 Dosud nezastavěné území, které je součástí rozvojové plochy, navržené v původní územně plánovací dokumentaci. Jeho velikost umožní výstavbu cca 7 RD. Plocha je ornou půdou a trvale travním porostem v drobné držbě, není součástí obhospodařovaného celku. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

65


II. ODŮVODNĚNÍ

LOKALITA Z10 Rozvojová plocha doplňující stávající zástavbu podél silnice III. tř. směr Dolany. Navrženo je zde využití smíšené obytné. Plocha je součástí obhospodařovaného bloku orné půdy, rozšířením zástavby však nedojde k zásadnímu ztížení obhospodařování. LOKALITA Z11 Území v centrální části obce u stávající občanské vybavenosti, kterou doplňuje o sportovní plochu. Její umístění a využití je pro obec zásadní. Rozvojová plocha byla součástí původní územně plánovací dokumentace. Plocha je ornou půdou v drobné držbě, není součástí obhospodařovaného celku. LOKALITA Z12 Území na západním okraji obce, navrženo pro situování drobné výroby, navazující na stávající výrobní areál. Plocha je součástí obhospodařovaného bloku orné půdy, rozšířením zástavby však nedojde k zásadnímu ztížení obhospodařování. LOKALITA Z13 Území na západním okraji obce, navrženo je veřejné prostranství ve stopě stávající účelové komunikace tak, aby byly zajištěny šířkové parametry pro vybudování obslužné komunikace. Plocha je částečně ornou půdou v drobné držbě a částečně plochou ostatní. LOKALITY Z14 a Z20 Území na východním okraji obce, navržena jsou veřejná prostranství ve stopě stávajících účelových komunikací tak, aby byly zajištěny šířkové parametry pro vybudování obslužných komunikací. Plochy navazují na stávající veřejná prostranství a doplňují komunikační skelet v území. Plochy jsou ornou půdou a trvale travním porostem v drobné držbě, nejsou součástí obhospodařovaného celku. LOKALITA Z15 Navržená plocha dopravy silniční je součástí koridoru pro přeložku silnice I/46, její rozsah vychází z nadřazené územně plánovací dokumentace, kterou jsou Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje, a zpracované podrobné dokumentace „Přeložka silnice I/46 Týneček – Šternberk“ (Viapont s.r.o, Brno,). Lokalita je součástí obhospodařovaného bloku orné půdy, jejím využitím pro dopravní stavbu nedojde k zásadnímu ztížení obhospodařování bloků zemědělské půdy. LOKALITY Z16 a Z17 Navržené plochy pro cyklostezku představují pásy v souběhu se silnicí III. tř. od Samotíšek k Tovéři. Plochy jsou ornou půdou v drobné držbě, zachováno je napojení zemědělské účelové komunikace na stávající silnici a tím je umožněno bezproblémové obhospodařování bloků orné půdy. LOKALITA Z18 Navržená trasa pěší stezky podél silnice směrem do Dolan, řešení umožňuje bezkolizní provoz pěší a automobilové dopravy. LOKALITA Z19 Situování akumulačního vodojemu v ploše malého rozsahu ve východní části obce bez nároku na zábor zemědělského půdního fondu. LOKALITA P1 Lokalita je součástí zastavěného území obce, využívána je v současné době jako zahrada s drobnou stavbou, navržena je k přestavbě na plochu bydlení venkovského. Svým rozsahem umožní výstavbu 1 RD. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s., Tylova 4, 779 00 Olomouc

66


II. ODŮVODNĚNÍ

LOKALITA P2 Plocha přestavby ve východní části zastavěného území obce. Jedná se o dosud nezastavěné území, které v původní územně plánovací dokumentaci bylo součástí významné rozvojové plochy pro bydlení. V rámci aktuálního vymezení hranice zastavěného území k 30.9.2015 se stává součástí zastavěného území a je tedy vymezeno jako plocha přestavby. Území je rozparcelováno pro výstavbu 5 RD. LOKALITA P3 Přestavbová plocha pro veřejné prostranství, jedná se o dílčí úsek, procházející zastavěným územím a navazující na plochy Z14 a Z20, není zde zábor ZPF. LOKALITA P4 Plocha malého rozsahu v západní části obce bez nároku na zábor zemědělského půdního fondu. Jedná se o plochu zeleně sídelní, které doplňuje prstenec zeleně po okraji obytného území a plní izolační funkci mezi bydlením a výrobními aktivitami. LOKALITY K1, K2, K3, K4, K5 Jedná se o plochy přírodního charakteru v nezastavěném území, které jsou součástí územního systému ekologické stability. LOKALITY K6, K7, K8, K9, K10, K11, K12 Plochy převážně podél účelových komunikací, navržené pro liniovou zeleň přírodního charakteru, doplňují systém ekologické stability území a mají zároveň funkci protierozní a krajinotvornou. LOKALITA K13 Jedná se o návrh rozšíření stávající plochy přírodní, která je součástí územního systému ekologické stability –biocentra lokální úrovně.

II.11.4 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA V řešeném území nedochází k záborům pozemků určených k plnění funkce lesa, k zásahu do pásma 50 m od lesa nedochází u žádné rozvojové plochy.


67


II. ODŮVODNĚNÍ

Obsah II.1 POSTUP POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ....................................................................................... 2 II.2 SOULAD NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE (PÚR) A ZÁSADAMI ÚZEMNÍHO ROZVOJE (ZÚR) ............................................................................................................ 2 II.2.1 SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ................................................................................................................. 2 II.2.2 SOULAD S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM .................................................................................. 5

II.3 SOULAD S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ....................................................................... 8 II.3.1 SOULAD S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ....................................................................................................................... 8 II.3.2 ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ...................................................................................................................... 9

II.4 SOULAD S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ...... 11 II.5 SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ .. 12 II.5.1. SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ............................................................................................ 12 II.5.2. SOULAD SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ ................................................................................................................................................................... 14

II.6 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ A POKYNŮ K ÚPRAVĚ NÁVRHU......................... 15 II.7 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ÚZEMNÍCH VZTAHŮ........ 19 II.8 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ......................................................................... 20 II.8.1 KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT .................................................... 20 II.8.2 URBANISTICKÁ KONCEPCE, KONCEPCE SÍDELNÍ ZELENĚ ............................................................................... 22 II.8.3 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY ............................................................................................................... 32 II.8.4 KONCEPCE OBČANSKÉ VYBAVENOSTI A VEŘEJNÝCH PROSTRANTVÍ ............................................................. 46 II.8.5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ................................................................................................................. 47 II.8.6 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, DEFINICE POJMŮ ............ 52 VÝZNAMNÝM OBJEKTEM V OBCI JE ROVNĚŽ DŮM MALÍŘE FRANTIŠKA ŠNAJDRA S PAMĚTNÍ DESKOU. ............................................ 54 II.8.7 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A OPATŘENÍ, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT ................................................................................................................................................................................ 58 II.8.8 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY A VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO .. 58 II.8.9 STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ .................................................................................................... 58 II.8.10 ÚZEMNÍ REZERVY ........................................................................................................................................ 59 II.8.11 DOHODA O PARCELACI................................................................................................................................ 59 II.8.12 STANOVENÍ POŽADAVKU NA ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE ...................................................................... 59 II.8.13 STANOVENÍ POŽADAVKU NA ZPRACOVÁNÍ REGULAČNÍHO PLÁNU............................................................ 59 II.8.14 STANOVENÍ POŘADÍ ZMĚN V ÚZEMÍ - ETAPIZACE ...................................................................................... 59 II.8.15 VYMEZENÍ STAVEB S PODMÍNKOU VYPRACOVAT ARCHITEKTONICKOU ČÁST PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE AUTORIZOVANÝM ARCHITEKTEM .......................................................................................................................... 59

II.9. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ............................................................................................. 59 II.10. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ.............................................. 60 II.11 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA............................................................. 60 II.11.1 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND .............................. 60 II.11.2 ZDŮVODNĚNÍ ZÁBORŮ ZPF.......................................................................................................................... 63 II.11.3 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH LOKALIT ............................................................................................................. 65 II.11.4 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ....... 67


68

ÚZEMNÍ PLÁN TOVÉŘ II. ODŮVODNĚNÍ TEXTOVÁ A TABULKOVÁ ČÁST. ALFAPROJEKT OLOMOUC, a.s. Tylova Olomouc

Recommend Documents