ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MIKULOV ZMĚNA Č. 8

ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU MIKULOV ZMĚNA Č. 8 ODŮVODNĚNÍ

ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 8 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÚ MIKULOV ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Textová část zpracovaná dle zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění a vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Pořizovatel: Městský úřad MIKULOV Odbor stavební a životního prostředí Zpracovatel: Ing. arch. Vojtěch Mencl Koliště 49, 60200 Brno IČO: 665 87 280 Ochrana přírody a zemědělský půdní fond RNDr. Gabriela Licková, Ph.D. Datum: I/2011

O B S A H: TEXTOVÁ ČÁST 1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 2.7. 3. 4. 4.1. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7. 4.7.1 4.7.2. 4.7.3. 4.7.4. 4.7.5. 4.7.6. 5. 6. 6.1. 6.2. 6.3. 7. 7.1. 7.2. 7.3. 8.

8.1. 8.2. 9. 10. 10.1. 10.2. 10.3. 10.4. 10.5. 11

YMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH ZTAHŮ V ÚZEMÍ Postavení obce ve struktuře osídlení Koordinace z hlediska širších vztahů v území Soulad s politikou územního rozvoje České republiky a s cíli územního plánování Soulad s ÚPD vydanou krajem Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené ÚPD Soulad s ÚAP ORP MIKULOV Hlavní cíle řešení, důvody pro zpracování změn č. 8 ÚPN SÚ Mikulov ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ ARIANTY Demografický vývoj, vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Přehled a zdůvodnění jednotlivých dílčích změn ÚPN SÚ Odůvodnění ploch s jiným způsobem využití než je stanoveno vyhl. 501/2006 Sb. Doprava silniční Doprava železniční Technická infrastruktura Zásobování vodou Zabezpečení požární vody Odkanalizování a čištění odpadních vod Zásobování elektrickou energií Zásobování plynem Závlahová voda ŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ DŮSLEDKY ÚP VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Environmentální pilíř, důsledky na přírodní hodnoty Ekonomický pilíř, hospodářský potenciál rozvoje Sociální pilíř INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ Vyhodnocení přínosů změny ÚPN SÚ k naplnění priorit územního plánování Vyhodnocení vlivů změny ÚPN SÚ na vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území Shrnutí přínosů změny ÚPN SÚ k vytváření podmínek pro trvale udržitelný rozvoj VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Důsledky na ZPF Důsledky na pozemky určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ Ochranná pásma vyplývající ze zákona Záplavová území Ložiska surovin Poddolovaná území, sesuvná území Ochranná pásma ostatní GRAFICKÁ ČÁST

TEXTOVÁ ČÁST 1. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ÚPN SÚ Mikulov, změna č.8, řeší pouze území změn a nejbližšího okolí. Řešené území je vymezeno ve výřezu nad zastavěným a zastavitelným územím města Mikulov. Změna je vypracována nad digitálními katastrálními mapami. 2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ 2.1. Postavení obce ve struktuře osídlení Řešené území leží v katastrálním území Mikulov na Moravě. Mikulov se nachází v okrese Břeclav, kde sousedí s obcemi Březí, Bavory, Klentnice, Milovice, Bulhary a Sedlec. Jižní hranici k.ú. Mikulov na Moravě tvoří státní hranice ČR s Rakouskem.. Město Mikulov je samostatná obec se sídlem městského úřadu. Mikulov je obec s rozšířenou působností a obec s pověřeným obecním úřadem. 2.2. Koordinace z hlediska širších vztahů v území Žádné požadavky. 2.3. Soulad s politikou územního rozvoje České republiky a s cíli územního plánování Změna územního plánu Mikulov je v souladu s cíli územního plánování. Je řešena s ohledem na vztah přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v řešeném území. Cílem je dosažení trvale udržitelného rozvoje, tj. vytvoření podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a uspokojení potřeb současné generace, aniž by byly ohroženy podmínky života generací budoucích. Změna územního plánu usiluje o komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území. Chrání přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území. Určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Změna územního plánu je v souladu s politikou územního rozvoje České republiky 2008, schválenou usnesením vlády ČR dne 20.7.2009 pod č. 929 (dále jen PUR). PUR konkretizuje úkoly územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Změna územního plánu naplňuje vybrané republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území: (10) vytvářet vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území (udržitelný rozvoj území), především doplněním ploch pro rekreaci obyvatelstva v přírodním prostředí, lázeňství a wellness. (14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. Krajinu chápe jako živý, v čase proměnný celek, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. (23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. (27) Vytvářet podmínky pro koordinované umísťování veřejné infrastruktury v území a její rozvoj a tím podporovat její účelné využívání v rámci sídelní struktury - viz. dílčí změna č. 8.03.

Vztah rozvojových oblastí, os, specifických oblastí, koridorů a ploch dopravy, koridorů a ploch technické infrastruktury vymezených v Politice územního rozvoje ČR k řešenému územnímu plánu: • Řešené území neleží v žádné rozvojové ose • Řešené území neleží ve specifických oblastech vymezených v PÚR ČR. 5 KORIDORY A PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY – silniční doprava R52 – vymezení: Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen / Rakousko (E461) Vytvoření Podmínek pro dokončení základní sítě kapacitních silnic, umožňující převést na ně část zátěže intenzivní dopravy. Zkvalitnění silničního spojení Brno – Vídeň. Vazba na rakouskou silniční síť. • Změna č.1 již řešila plochu pro dopravu komunikace R 52 - veřejně prospěšná stavba pod identifikačním č. D 1.39. Tato plocha zůstává změnou č.8 ÚP SÚ nedotčena. 6 KORIDORY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY A SOUVISEJÍCÍCH ROZVOJOVÝCH ZÁMĚRŮ - plynárenství P2 – Vymezení: koridor propojovacích plynovodů VVTL DN 700 PN 80 systémů RWE Transgas Net v Jihomoravském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku v okolí obce Dolní Dunajovice na Břeclavsku k hranici ČR – Rakousko a dále do obce Hrušky. Zabezpečení koridoru pro propojovací plynovody systému RWE Transgas Net a WAG v oblasti jižní Morava a výstavba nového propojovacího plynovodu mezi kompresorovou stanicí Břeclav a podzemním zásobníkem plynu Dolní Dunajovice. • Na předmětnou stavbu bylo již vydáno pravomocné územní rozhodnutí ze dne 24.11.2009 pod č.j. STU/29360/2009/ALEL, Městským úřadem Mikulov, Odborem ÚP a SŘ. • Dílčí změna č. 8.04 respektuje trasu vedení VVTL plynovodu. 2.4. Soulad s ÚPD vydanou krajem Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vydalo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje usnesením č.1552/11/Z 25 na 25. zasedání, které se konalo dne 22.9.2011. Změnou č. 8 nejsou dotčeny plochy a koridory vymezené v ZÚR JMK: Rychlostní silnice R52 ZÚR JMK zpřesňují koridor kapacitní silnice R52 Pohořelice – Mikulov – Drasenhofen / Rakousko (E461), vymezený v PÚR ČR 2008, vymezením koridoru D65 rychlostní čtyřpruhové silnice R52 Pohořelice – Mikulov – hranice ČR / Rakousko, včetně doprovodných komunikací pro přímou obsluhu území (veřejně prospěšná stavba). • Průběh komunikace na území města Mikulov byl již zpřesněn Změnou č. 1 ÚP SÚ Mikulov a kladně projednán s MD ČR a ŘSD Brno (DÚR). Tato plocha zůstává změnou č.8 ÚP SÚ nedotčena. Silnice I/40 ZÚR JMK vymezují koridor D68 dvoupruhové silnice I. třídy I/40 Mikulov – Břeclav, přeložka s obchvaty sídel - (veřejně prospěšná stavba). • Komunikace I/40 je již řešena Změnou č. 1 ÚP SÚ Mikulov, jako veřejně prospěšná stavba pod identifikačním číslem D31. Změna byla provedena na podkladu „vyhledávací studie silnice I/40 v úseku Břeclav - Valtice - Mikulov- Novosedly“ zpracovatele ProFi Jihlava z února 1999 (poskytovatel ŘSD ČR Brno). V úseku státní hranice - Mikulovská bažantnice se zároveň jedná o stav již zrealizované přeložky komunikace, úsek 18.50 až 20.00 km. Změna č. 8 plně respektuje tuto komunikaci. EuroVelo 9 ZÚR JMK v souladu s UV ČR č. 678/2004 Sb. respektují vedení dálkových cyklistických koridorů EuroVelo (EV); Územím města prochází koridor EV 9 Balt – Jadran v koridoru (Polsko –) Olomouc – Blansko – Brno – Mikulov – Břeclav (– Rakousko) a krajská síť cyklistických koridorů. • Koridory zůstávají změnou č.8 ÚP SÚ nedotčeny.

Vodní hospodářství plochy a koridory nadmístního významu ZÚR JMK vymezuje koridor TV 28 pro rozšíření a zkvalitnění zásobování obyvatel pitnou vodou: Mikulov, obce Březí, Dolní Dunajovice pro hlavní vodovodní řady nadmístního významu (veřejně prospěšné stavby). • Stavba již byla realizována a je provozována společnosti VaK a.s. Břeclav, pasport ÚAP předán v roce 2011 úřadu územního plánování. Změna č. 8 respektuje trasu vedení vodovodního přivaděče (limit využití území). VVTL plynovod ZÚR JMK zpřesňují koridor technické infrastruktury P2 pro propojovací plynovody VVTL DN 700 PN 80 systému RWE Transgas Net v Jihomoravském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku v okolí obce Dolní Dunajovice na Břeclavsku k hranici ČR – Rakousko a dále k obci Hrušky, vymezený v PÚR ČR 2008, vymezením koridoru TE33 VVTL plynovod DN 700 Dolní Dunajovice – Břeclav. • Na předmětnou stavbu bylo již vydáno pravomocné územní rozhodnutí ze dne 24.11.2009 pod č.j. STU/29360/2009/ALEL, Městským úřadem Mikulov, Odborem ÚP a SŘ. Změna č. 8 respektuje trasu vedení VVTL plynovodu (limit využití území). Územní systém ekologické stability ZÚR JMK vymezují plochy a koridory nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability krajiny:, NRBK 19, NRBK 24, NRBK 28, RBC 126, RBC 127, RBK 102, RBK 158, RBK 159. • Koridory a plochy zůstávají změnou č.8 ÚP SÚ nedotčeny. 2.5. Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené ÚPD Podkladem pro zpracování změny č.7 územního plánu je územní plán sídelního útvaru Mikulov byla dokumentace: • Územní plán sídelního útvaru Mikulov, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., schváleno 11.12.1996 • Územní plán sídelního útvaru Mikulov - Změna č. 1, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., schváleno 13.9.2001 (řešila celé katastrální území Mikulov na Moravě) • Územní plán sídelního útvaru Mikulov - Změna č. 2, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., schváleno 14.2.2006 • Územní plán sídelního útvaru Mikulov - Změna č. 3, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., schváleno 13.12.2006 • Územní plán sídelního útvaru Mikulov - Změna č. 4, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o, vydána 12.12.2007. • Územní plán sídelního útvaru Mikulov - Změna č. 5a, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., vydána 11.11.2009. • Územní plán sídelního útvaru Mikulov - Změna č. 6, Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o., vydána 8.2.2010. • Územní plán sídelního útvaru Mikulov - Změna č. 7, AR Projekt s.r.o., Brno, vydána 21.9.2011. Platný územní plán sídelního útvaru Mikulov - Změna č. 1, je základním koncepčním dokumentem řešícím rozvoj města. Urbanistická koncepce založená tímto územním plánem zůstává nadále platná a nové změny územního plánu ji doplňují a rozvíjejí.

2.6. Soulad s ÚAP ORP MIKULOV V roce 2008 byly zpracovány „ÚAP ORP Mikulov“ (AR projekt, s.r.o., Brno) a v roce 2010 „1.Aktualizace ÚAP ORP Mikulov“. V zadání změny č. 8 ÚP SÚ Mikulov nebyly uplatněny žádné požadavky vyplývající z ÚAP ORP Mikulov.

2.7. Hlavní cíle řešení, důvody pro zpracování změn č. 8 ÚPN SÚ Mikulov Důvodem pro zpracování změny č. 8 územního plánu sídelního útvaru je nedostatek ploch vhodných pro komerční aktivity, rekreaci v přírodním prostředí (golf), plochy staveb občanského vybavení typu lázeňství a wellness a dále plochy pro rozšíření technické infrastruktury - rozšíření trafostanice Mikulov. Vymezení dalších zastavitelných ploch změnou územního plánu je v souladu s ustanovením § 55 odst. (3) zákona č. 183/2006 Sb. Cílem změny územního plánu je vytvoření předpokladů pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel obce. Změna územního plánu navazuje na urbanistickou koncepci stanovenou platným územním plánem a dále ji rozvíjí. Vymezení zastavitelných ploch s rozdílným využitím je řešeno s ohledem na specifické podmínky a charakter území, se zřetelem k vytvoření podmínek pro příznivé životní prostředí, zejména z důvodů omezení střetů vzájemně neslučitelných činností a požadavků na uspořádání a využívání území. 3. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ Zadání změny územního plánu bylo projednáno a schváleno Zastupitelstvem Města Mikulov na Moravě dne 30.6.2010. Splnění požadavků zadání: A. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů - NEBYLY UPLATNĚNY. B. Požadavky vyplývající z územně analytických podkladů - NEBYLY UPLATNĚNY. C. Požadavky na rozvoj území obce – Akceptovány a zapracovány do změny územního plánu. Změna D. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území – SPLNĚNY. E. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury – SPLNĚNY. F. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území - SPLNĚNY. G. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace – SPLNĚNY. H. Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů – SPLNĚNY. I. Požadavky a podmínky pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území - AKCEPTOVÁNY. J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby – SPLNĚNY. K. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií – NEBYLY UPLATNĚNY. L. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem – NEBYLY UPLATNĚNY. M. Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území – SPLNĚNY. N. Případný požadavek na zpracování konceptu, požadavky na zpracování variant – NEBYLY UPLATNĚNY. O. Požadavky na uspořádání obsahu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení – SPLNĚNY. 4. KOMPLEXNÍ VARIANTY

ZDŮVODNĚNÍ

PŘIJATÉHO

ŘEŠENÍ

VČETNĚ

VYBRANÉ

4.1. Demografický vývoj, vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Zastavěné území je v současné době zastavěno poměrně intenzivně a poskytuje málo možností pro zahušťování další výstavbou. Kompaktní charakter zástavby intravilánu města vyvolal nutnost hledat pro novou výstavbu vhodné pozemky i mimo zastavěné území obce.

Nově jsou vymezeny plochy zastavitelného území: plochy všeobecné komerce, plochy pro lázeňství a wellness, a plochy pro rekreaci v přírodě Změnou č. 8 územního plánu sídelního útvaru Mikulov. Dále pak úprava stávajících ploch pro bydlení a staveb občanského vybavení. Řešením změny č. 8 nedojde tak k podstatnému ovlivnění demografických charakteristik města. 4.2. Urbanistická koncepce Funkční změny obsažené ve změně č. 8 ÚP SÚ Mikulov rozvíjejí urbanistickou koncepci založenou platným územním plánem. Hlavní územní rozvoj je ve změně č. 8 ÚP SÚ Mikulov směřován na jižní okraj města. Koncepce rozvoje obce po změně č. 8 ÚPN SÚ - dílčí změny č. 8.02, 8.04 (část Rs,h) a 8.06 jsou lokalizovány na jižním okraji města, kde navazují na stávající plochy výrobních aktivit a plochy bydlení. Zastavěním vymezených ploch dojde k dalšímu rozšíření zastavěného území. 4.3. Přehled a zdůvodnění jednotlivých dílčích změn ÚPN SÚ Ozn. Obsah změny Umístění, odůvodnění změny změny Jedná se o návrh využití současně zastavěného území obce 8.01 BO - plochy smíšené pro s původním funkčním využitím pro zemědělskou výrobu. bydlení a stavby Dané území bylo využíváno jako Školní statek jenž zanikl občanského vybavení spolu se zrušením Střední zemědělské školy v Mikulově. Území navazuje bezprostředně na stavby a areály občanské vybavení typu školského zařízení (ZŠ Valtická) a dále na plochy bydlení ul. Valtická. Plocha se nachází východně od plochy s funkčním využitím 8.02 Kv - všeobecná komerce Kv - všeobecná komerce. Tato změna doplňuje a rozvíjí zastavitelné území původního areálu zemědělské výroby. V současné době již je dokončena přestavba tohoto areálu na výrobu a služby v otevřených areálech pro veřejnost (všeobecná komerce). Stávající zastavitelná plocha pro bydlení dle Změny č. 1 ÚP 8.03 Br - bydleni v rodinných SÚ Mikulov. Na dané území byla zpracována studie domech zástavby ing.arch. Štěpánem Děngem a na podkladu této studie byla povinnost zpracovat RP pro dané území dílčí změnou č. 8.03 vypuštěna. Byly stanoveny opatření a specifické podmínky pro využití této plochy, včetně prostorové regulace a stanovení obsluhy území. Návrhem dílčí změny 8.04 dojde k rozšíření a doplnění 8.04 MR - krajinná zóna ploch pro sport a rekreaci, o plochy pro rekreaci v přírodě, smíšená s rekreační funkcí a tím k zvýšení atraktivity města především z hlediska dlouhodobější turistiky, což bude zdrojem nových pracovních míst, a zárukou udržitelného rozvoje města. Jako územně plánovací podklad byla použita pro dílčí změnu č. 8.04 územní studie „Studie lokality Šibeničník v k.ú. Mikulov“ zpracovatele AGROPROJEKT PSO, spol. s r.o. Brno. Předložená studie, v souladu se zadáním, proto v prvním kroku podrobně analyzovala dostupné informace o funkcích, jež jsou dosud v řešeném území uskutečňovány. Do řešeného území zasahuje CHKO Pálava. Území zahrnuté do CHKO je na seznamu biosférických rezervací UNESCO. V evropském systému ochrany přírody Natura 2000 je toto území chráněno podle směrnic o ochraně ptáků a ochraně stanovišť jako Ptačí oblast Pálava. Uvnitř jsou dále vymezena (navržena) jednotlivá ZCHÚ k zajištění

ochrany konkrétních biotopů. Pro CHKO jsou stanoveny čtyři zóny ochrany a je zpracován „plán péče“. Jako podklad pro zvažování funkce zemědělské výroby, byl plně využit materiál - Komplexní pozemková úprava k.ú. Mikulov. Souběžně byly studovány informace vztahující se k ochraně přírody a krajiny. Jejich podstatným zdrojem byla Správa CHKO Pálava. Zvažována byla také interpretace Krajinného plánu Mikulova a z něj plynoucí limity a doporučení pro koordinaci ochrany přírody a krajiny s umístěním golfového hřiště. Motivací studie v tomto směru bylo vyloučení negativních zásahů do hlavních pohledových os a respekt k hlavním kompozičním prvkům krajiny Mikulovska-Falkensteinska. Na základě analytických informací, konzultovaných na vstupním jednání zhotovitele se zadavatelem a se Správou CHKO, byly ohraničeny části území, ve kterých nelze připustit negativní vlivy na zájmy ochrany přírody - zóny s nejvyšší preferencí zájmů ochrany přírody. V takto rozděleném území bylo dále zvažováno umístění a různá řešení golfového hřiště. Alternativní koncepce organizace prvků golfového hřiště, při respektu k zájmům ochrany přírody, vyústily ve vymezení částí území s preferencí funkcí nutných pro hru golfu – zóny s preferencí sportovně rekreačních aktivit. Důsledkem tohoto přístupu ke koordinaci funkcí bylo také vymezení zón přechodných, které poskytují možnost vzájemné podpory zájmů ochrany přírody s funkcemi sportovně rekreačními. Koncept studie byl projednán s partnery na společném jednání. Správa CHKO Pálava i zadavatel studie – město Mikulov, s uspokojením konstatovali shodu a koordinovatelnost svých zájmů. Tím byly splněny předpoklady zadání a mohl být odevzdán čistopis předložené studie. Výsledek obsažený ve studii umožnil pokračovat v procesu pořizování změny územního plánu s perspektivou kladného výsledku. Zásadní význam pro následující pozitivní postup k realizaci záměru vytvořit v lokalitě Šibeničník golfové hřiště bude mít vzájemný respekt k zájmům obou klíčových partnerů – Města Mikulov a Správy CHKO Pálava. 8.05

T - plochy technické infrastruktury

8.06

Ol - plochy lázeňských areálů

V souvislosti s výstavbou fotovoltaických elektráren vznikla potřeba rozšíření stávající rozvody el. energií v západní části města. Ve srovnání s jinými kraji je lázeňský cestovní ruch na jižní Moravě omezen, a Jihomoravský kraj má přitom rezervy a dobré předpoklady pro jeho rozvoj. Dle kapitovly A.8.1 Územně analytických podkladů Jihomoravského kraje - aktualizace 2011, se “počítá s výstavbou dalších lázeňských středisek v oblasti Pasohlávek, Valtic, Moravského krasu či dokonce s obnovou lázní v Mikulově”. Rozvoj lázeňství je tedy jednou z priorit, což dokládá mimo jiné Hydrogeologická a balneotechnická studie oblasti Mikulova, kterou zadal v roce 2008 Jihomoravský kraj společnosti GEOSPEKTRUM s.r.o,. Umístění lázeňského areálu doplňuje a rozvíjí celkovou

koncepci stávajícího územního plánu: „ regenerace duševních a fyzických sil obyvatel a návštěvníků“ Výběr území pro dílčí změnu č. 8.06 byl proveden dle výše uvedené studie v doporučené perspektivní oblasti č. 1 a č. 4, s ohledem na vazbu na zastavěné území města, a dále na plochy pro sport a rekreaci lokality Bažantnice, kde již v současné době je vybudováno koupaliště, sportovní hala a rehabilitační středisko. V neposlední řadě vznik lázeňské zóny v Mikulově zvýší atraktivitu města především z hlediska dlouhodobější turistiky a bude zdrojem nových pracovních míst – zárukou udržitelného rozvoje města. Rozvoj lázeňství je jednou z priorit programu rozvoje Jihomoravského kraje. Plocha dílčí změny č. 8.06 je zařazena mezi plochy, ve kterých je prověření změny jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování. Důvodem je poloha plochy na okraji města, v pohledově exponované poloze při příjezdu do Mikulova od Brna. Plocha se uplatňuje v dálkových pohledech v panoramatu města i CHKO Pálava. Bude nutné navrhnout a vybudovat sítě technického vybavení včetně návrhu dopravní obsluhy.

4.4. Odůvodnění ploch s jiným způsobem využití než je stanoveno vyhl. 501/2006 Sb. Struktura funkčních ploch byla převzata z původního územního plánu sídelního útvaru. Jako podklad sloužil schválený ÚP SÚ Mikulov a jeho změny. Z důvodu zachování potřebné vnitřní kontinuity změny územního plánu s původním územním plánem byla terminologie i regulativy přizpůsobeny tomuto územnímu plánu. 4.5. Doprava silniční Veškerá nová připojení na silniční síť musí respektovat ust. ČSN 73 6102 „Projektování křižovatek na silničních komunikacích“, ČSN 73 6101 „Projektování silnic a dálnic“ a ČSN 73 6110 „Projektování místních komunikací“. Parkování a garážování je uvažováno v rámci jednotlivých zastavitelných ploch, při respektování výhledového stupně automobilizace 1:2,5. 4.6. Doprava železniční Není dotčena Změnou č. 8 ÚP SÚ Mikulov. 4.7.

Technická infrastruktura

4.7.1 Zásobování vodou Základní koncepce zásobování vodou se změnou č.8 ÚP SÚ Mikulov nemění. Obec Mikulov má vybudován vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem VaK Břeclav a.s. a provozován střediskem Mikulov společností VaK Břeclav a.s. Vodovod je zásobován ze SV Mikulov, jehož zdrojem je jímací území Lednice. Voda je do Mikulova dopravována výtlačným řadem DN 350 mm resp. DN 300, kterým je voda čerpána do VDJ Sedlec 200 + 250 + 1650 (výhled) m3 (233,0/229,0). Z VDJ Sedlec je voda dále gravitačně vedena ocelovým potrubím DN 300 mm do čerpací stanice Mušlov. Odtud je čerpána výtlačným řadem DN 300 mm resp. DN 250 mm a DN 175 mm do VDJ Bezručova 2 x 200 + 1000 m3 (272,80/269,40). Vodovodní síť v Mikulově je členěna na 3 tlaková pásma, přičemž akumulace je tvořena:

• • •

pro I. tlakové pásmo vodojemy „Bezručova“ 2 x 200 m3 (272,8/269,4) + 1000 m3 (275,8/270,8) a „Amfiteátr“ 2 x 250 m3 (268,1/265,1), pro II. tlakové pásmo VDJ „Gravitace“ 100 m3 (287,4/284,9) pro III. tlakové pásmo VDJ „Turold“ 2 x 100 m3 (338,8/335,3).

Do vodojemů II. a III. tlakového pásma je voda dopravována čerpací stanicí ve VDJ Bezručova 1000 m3. Potřeba vody bude pokryta ze skupinového vodovodu. Celé zastavěné území je zásobováno z veřejného vodovodu. Pro zásobování navrhovaných zastavitelných ploch budou navrženy nové vodovodní řady. Vedení nově navržených vodovodních řadů je navrženo přednostně v plochách veřejných uličních prostorů a v plochách sídelní zeleně, koncové větve vodovodu jsou dle možností zaokruhovány. Zdrojem skupinového vodovodu Mikulov je pět samostatných jímacích území (dále jen JÚ): 1/ JÚ Lednice tvoří soustava vrtaných studní (jímací území I - V), ve kterých je jímána podzemní surová voda a pomocí násosek, sběrných studní, čerpacích stanic a výtlačných řadů dopravována do úpravny vody. Celková vydatnost jímacího území byla vyhodnocena na 130 l/s, kapacita úpravny vody Lednice je 100 l/s. Z důvodu nevyhovující kapacity ÚV a vzhledem k zastaralé technologii úpravy vody probíhá po etapách rekonstrukce a rozšíření úpravny vody na kapacitu 130 l/s. 2/ JÚ Mikulov – Kostelní - jedná se o širokoprofilovou kopanou studnu o vydatnosti 1,9 l/s. 3/ JÚ Mikulov - Gravitace jedná se o pramenní jímky o celkové vydatnosti 0,8 l/s, z kterých je voda gravitačně přiváděna do VDJ Mikulov - Gravitace 100 + rozšíření o 300 m3 – výhled (287,4/284,9). 4/ JÚ Milovice - Jímaná voda neodpovídá požadavkům vyhlášky 376/2000 a v dnešní době je mimo provoz. 5/ JÚ Sedlec – Hranice - jímací zářez o vydatnosti 0,90 l/s, z kterého je voda přiváděna do akumulace 130 m3 a odtud čerpána výtlačným řadem do VDJ Sedlec 2 x 200 m3 (258,9/256,5).Ve výhledu je uvažováno s napojením SV Novosedly a SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov a tím přivedení kvalitní pitné vody z ÚV Lednice do oblasti, kde všechny využívané zdroje vody jsou závadné. Tím se zvýší počet zásobených obcí z tohoto SV z 10 na 23 obcí.

Tab. č. 1 Skupinový vodovod Mikulov - BILANCE POTŘEBY VODY A KRYTÍ ZDROJI dle PRVK Jihomoravského kraje

Qp

Qd

403-Sk.vod.Mikulov (číslo a název vodovodu) 2012 2013 Qp Qd Qp Qd

3 558

4 667

3 569

4 682

3 587

4 705

3 608

4 734

3 637

4 772

11 543

11 543

11 543

11 543

11 543

11 543

11 543

11 543

11 543

11 543

7 985

6 876

7 974

6 861

7 956

6 838

7 935

6 809

7 906

6 771

2011 celková potřeba vody celková vydatnost zdrojů Rozdíl [m3/d] voda převzatá (odkud) voda předaná do SV Novosedly voda předaná do SV Dolní Dunajovice bilance

2014

2015

Qp

Qd

Qp

Qd

-341

-630

-346

-636

-351

-642

-355

-649

-360

-655

-1 113

-1 557

-1 107

-1 549

-1 114

-1 558

-1 121

-1 568

-1 128

-1 578

6 530

4 689

6 521

4 676

6 492

4 637

6 459

4 592

6 418

4 539

136

obec - potřeba vody [m3/d] 0624.004.119.01 - Bulhary

96

130

97

131

99

133

100

135

101

0624.004.120.01 - Hlohovec

233

314

228

307

229

309

230

310

231

312

0624.004.124.01 - Lednice

220

285

218

284

217

283

220

286

223

290

0624.004.124.02 - Nejdek

23

35

23

35

23

35

24

35

24

36

0624.004.132.02 - Valtice

841

1 094

847

1 101

852

1 108

858

1 115

863

1 122

0624.004.132.01 - Úvaly 0624.011.279.01 - Mikulov 0624.011.280.01 - Milovice

8

12

8

12

9

13

9

14

10

14

1 867

2 427

1 874

2 437

1 882

2 447

1 890

2 457

1 905

2 477

38

57

39

59

41

61

42

63

44

65

0624.011.283.01 - Pavlov

139

188

139

188

140

189

140

190

141

190

0624.011.285.01 - Sedlec

93

126

94

127

95

128

95

129

96

130

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

403-Sk.vod.Mikulov

zdroj - výdatnost [m3/d] Lednice - vrtané studny

11 232

11 232

11 232

11 232

11 232

11 232

11 232

11 232

11 232

11 232

Mikulov - Kostelní

164

164

164

164

164

164

164

164

164

164

Mikulov - gravitace

69

69

69

69

69

69

69

69

69

69

Sedlec - hranice

78

78

78

78

78

78

78

78

78

78

Valtice-mimo provoz

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Milovice-mimo provoz

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Poznámka: V roce 2006 bude ukončena rekonstrukce JÚ A ÚV Lednice na kapacitu 140,0 l/s Od roku 2008 bude napojen SV Novosedly na SV Mikulov Od roku 2011 bude napojen SV Dolní Dunajovice na SV Mikulov

V rámci změny územního plánu byl proveden výpočet potřeby vody pro navrhované řešení. Výsledná potřeba vody je nižší než potřeba udávaná v bilanční tabulce pro skupinový vodovod Mikulov uvedené v PRVK Jihomoravského kraje (viz. Tab. 1). Vodovod Mikulov je tedy dle dostupných podkladů dostatečně kapacitní pro zásobování obce i po realizaci výhledové zástavby a s tím spojeného předpokládaného nárůstu potřeby vody. S umístěním dalších objektů znamenajících významný odběr vody z veřejného vodovodu (mimo lokality 8.06 určené pro lázeňství) není v územním plánu uvažováno.

Tab. č. 2 Bilance města Mikulov dle PRVK Jihomoravského kraje Položka Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná Voda fakturovaná pro obyvatele

Nz VVR VFC VFD

obyv.

2000

2004

2015

8033

8033

8033

3

692.1

714.2

695.4

3

457.4

479.5

540.2

3

269.0

291.1

351.8

tis. m /r tis. m /r tis. m /r

Spec. potř. fakt. obyvatelstva

Qs,d

l/(os.den)

92

99

120

Spec. potř. fakt. vody

Qs

l/(os.den)

156

164

184

Spec. potř. vody vyrobené

Qs,v

l/(os.den)

Prům. denní potřeba Max. denní potřeba

236

244

237

Qp

3

m /d

1896.1

1956.6

1905.3

Qd

3

2464.9

2543.6

2476.9

m /d

Výpočet potřeby vody Mikulov ZM8 lokalita 8.01 Počet obyvatel Spotřeba vody na osobu (l/den) Počet pracovníků Spotřeba vody na pracovníka (l/den)

max. max.

Průměrná roční spotřeba vody ( m3/rok )

55 95 20 125

1881

Průměrná denní spotřeba vody (m3/den) Maximální denní odběr vody (m3/den)

7,73 10,43

Výpočet potřeby vody Mikulov ZM8 lokalita 8.02 Počet pracovníků Spotřeba vody na pracovníka (l/den)

max.

Průměrná roční spotřeba vody ( m3/rok )

40 125

1800

Průměrná denní spotřeba vody (m3/den) Maximální denní odběr vody (m3/den)

5,00 6,75

Výpočet potřeby vody Mikulov ZM8 lokalita 8.06 Počet lůžek Spotřeba vody na lůžko (l/den)

Průměrná roční spotřeba vody ( m3/rok ) Průměrná denní spotřeba vody (m3/den) Maximální denní odběr vody (m3/den)

max.

90 800

25920 72,00 97,20

Výpočet potřeby vody Mikulov změn ZM 8 celkem

Průměrná roční spotřeba vody ( m3/rok ) Průměrná denní spotřeba vody (m3/den) Maximální denní odběr vody (m3/den)

29601 84,73 114,38

Výpočet potřeby závlahové vody pro Změnu Z 8.04 je uveden samostatně v kapitole 4.7.6.. Změna Z.8.05 je bez nároků na zásobování vodou – rozšíření trafostanice. Změnou Z 8.03 se řeší pouze změna regulace. 4.7.2. Zabezpečení požární vody V zastavitelných plochách vymezených změnou územního plánu sídelního útvaru Mikulov bude zabezpečena voda pro hašení (§29 odst. 1) písm. k) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, v platném znění) - splněny podmínky provedení a provozu vodovodního systému jako vodovodu požárního (ČSN 73 0873). 4.7.3. Odkanalizování a čištění odpadních vod Základní koncepce odkanalizování se změnou č. 8 ÚP SÚ Mikulov nemění. V Mikulově je vybudována stoková síť kanalizace jednotné. Odpadní vody z větší části města jsou odváděny na čistírnu odpadních vod, část odpadních vod je zaústěna do melioračních svodnic. Městská mechanicko-biologická čistírna odpadních vod s mezofilní anaerobní stabilizací kalu je situována v jihozápadní části města. Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do melioračního odpadu 01 ústícího do rybníku Šibeník. Provozovatelem kanalizační sítě a ČOV je VaK Břeclav. V zastavitelných plochách navrhovaných změnou č. 8 ÚP SÚ je řešeno odkanalizování kanalizací splaškovou gravitační. Dešťové vody budou přednostně zasakovány na vlastním pozemku. Přebytek dešťových vod z ploch změn č. 8.06 bude odveden do stávajících vodotečí (resp. otevřených příkopů).

4.7.4. Zásobování elektrickou energií Základní koncepce zásobování elektrickou energií se změnou č. 8 ÚP SÚ Mikulov nemění. Řešení zásobování rozvojových ploch navrhovaných změnou č. 8 ÚP SÚ Mikulov elektrickou energií nevyžaduje změny stávající koncepce. Dílčí změny č. 8 ÚP SÚ Mikulov budou napojeny na síť el. vedení prostřednictvím zemního kabelu NN. Ochranná pásma el. vedení v plochách 8.04, 8.02 a 8.06 budou respektována. 4.7.5. Zásobování plynem Základní koncepce zásobování plynem se změnou č. 8 ÚP SÚ Mikulov nemění. Změna územního plánu sídelního útvaru Mikulov řeší zásobování navrhovaných rozvojových ploch zemním plynem. Pro zásobování rozvojových ploch zemním plynem je navrženo prodloužení plynovodů.

Ochranná a bezpečnostní pásma VVTL a VTL plynovodů v plochách 8.04, 8.02 a 8.06 budou respektována. 4.7.6. Závlahová voda Popis závlahového systému a výpočet potřeby vody pro změnu Z 8.04 - plánované Golfové hřiště v blízkosti rybníku Šibeničník Popis závlahového systému: V rámci změny Z 8.04 se v blízkosti rybníku Šibeničník se plánuje stavba golfového hřiště s 36 jamkami. Stavba hřiště je rozdělena na dvě etapy po 18 jamkách. V rámci plánované výstavby golfového hřiště je nutné počítat s potřebou doplňkové závlahy, zajišťující vysokou kvalitu trávníku na hracích plochách. Tu na golfových hřištích zajišťuje automatický závlahový systém. Automatický závlahový systém je tvořen čerpací stanicí, podzemními rozvody potrubí, závlahovými detaily a řídicím systémem. Závlahový detail zpravidla tvoří výsuvné rotační postřikovače. Jejich správným pravidelným rozmístěním je zajištěna rovnoměrná zálivka. Automatický závlahový systém je řízen centrální řídicí jednotkou, která zajišťuje spuštění jednotlivých postřikovačů na dobu potřebnou k dodání optimálního množství vody. Celý systém tak umožňuje přesné dávkování vody zohledňující poměry jednotlivých ploch. Automatický závlahový systém tak umožňuje hospodárné nakládání s vodami. Koncept vodního hospodářství pro závlahový systém: Jako zdroj vody potřebný pro závlahový systém byly zvažovány tři varianty a to: přilehlý rybník Šiběničník, potok Včelínek a přilehlý závlahový kanál Brod-Bulhary-Valtice. S ohledem k územní studii lokality Šiběničník, která upozorňuje na nepříznivou hydrologickou bilanci v dané oblasti, bude využit výhradně závlahový kanál Brod-Bulhary-Valtice napájený z vodního díla Nové Mlýny. Na golfovém hřišti se počítá se zbudováním akumulační nádrže s volnou hladinou, která bude zároveň fungovat jako vodní překážka při hře. Hladina nádrže je o přibližné rozloze 3 ha. Při využití závlahového kanálu by byla odebraná voda dopravena do této nádrže, ze které by byla do závlahového systému čerpána pomocí přilehlé čerpací stanice. V současné době nejsou pozemky určené pro golf nijak zavlažovány a jsou z větší části využívány pro zemědělství. Přivedení vody ze závlahového kanálu bude mít pozitivní vliv na celkovou bilanci vody v zájmové oblasti. Vstupy: Prvním zdrojem vody by byl již zmíněný závlahový kanál. Ze závlahového kanálu by přes odběrný objekt a čerpací stanici byla přečerpávána voda do akumulační nádrže. Druhým, přirozeným zdrojem vody, budou dešťové srážky. Pod zavlažovanými plochami a v místech, kde bude hrozit eroze povrchovými vodami, bude zbudován drenážní systém. Dešťová voda a část nezužitkované závlahové vody budou odváděny drenážním systémem položeným pod travnatými plochami. Voda bude gravitačně svedena do nejnižšího místa, kde bude odčerpávána do akumulační nádrže. Část srážkové vody se dostane do nádrže přirozeným způsobem. Zachycení většího množství vody v oblasti napomůže i travnatý porost. Výstupy: V případě výrazných dešťových srážek bude voda z nádrže přes přeliv odvedena do potoka Včelínek. Nádrž tak pozdrží odtok části srážkových vod a sníží tím kulminační průtoky v potoku. Značná část vody se vypaří přirozenou evapotranspirací ze zatravněných i ostatních ploch. Odpadní vody: Pro provoz sociálních zařízení pro návštěvníky a administrativu bude sloužit voda z veřejných sítí. Splaškové vody budou odvedeny do veřejné kanalizace. Tímto provozem tedy nebude nijak ovlivněna bilance vody v oblasti. Dešťové vody svedené ze střech, kde nehrozí kontaminace, budou svedeny do usazovací nádrže. Dešťová voda svedená z parkovišť, která může být kontaminována, bude nejprve svedena

k odlučovači lehkých kapalin a až poté bude pokračovat do usazovací nádrže. Z usazovací nádrže bude voda odvedena do akumulační nádrže. Potok Včelínek Golfové hřiště se nachází v povodí potoku Včelínek. Zájmová plocha zaujímá cca 15% části povodí potoku Včelínek nacházející se před Novým rybníkem. Na golfovém hřišti se neplánují výrazné modelace terénu, které by měli dopad na změny hranic povodí. Drenážní systém nacházející se pod hracími plochami (především jamkoviště a odpaliště) a v místech s rizikem eroze zachytí pouze nepatrnou část srážek, které budou odvedeny do závlahové nádrže a tedy využity pro závlahu. Travní drn nacházející se na převážné ploše golfového hřiště bude mít pozitivní vliv na retenci vody v této části povodí. Závlahový systém na golfovém hřišti dotovaný vodou ze závlahového kanálu bude mít pozitivní vliv na celkovou bilanci vody v povodí, nepředpokládá se proto negativní dopad na minimální průtoky v potoku Včelínek. Kulminační průtoky budou sníženy vlivem větších retenčních vlastností této části povodí. Výpočty pro 18-ti jamkové hřiště: Maximální denní potřeba vody: Předběžný koncept hracích ploch golfového hřiště odpovídá následujícím výměrám. Hrací plocha Tee Fairway Green Cvičné plochy

Výměra [m2] 13500 220000 10800 36000

Potřeba vody [l/m2/den] 3 4 5 3

Celkem [m3/den] 40,5 880 54 108

Celková potřeba vody pro všechny plochy činí 1082,5 m3/den. Je potřeba zároveň přičíst rezervu zahrnující přestřiky postřikovačů. Odhadem se tak spotřeba vody navýší o 15%. Maximální denní potřeba vody činí 1245 m3/den. Potřeba vody pro doplňkovou závlahu hřiště na jeden rok: Potřeba vody pro doplňkovou závlahu hřiště je odvozena na základě podobnosti s jiným golfovým hřištěm na jižní Moravě (v blízkosti Brna). Při několikaletém provozu hřiště se potřeba vody pohybuje průměrně v množství 25.000-35.000 m3/rok na 9 jamek. Sledované hřiště je zavlažováno kombinovaným jednořadým a dvouřadým systémem. Předpokládaná potřeba vody pro 18-ti jamkové hřiště v oblasti Mikulova se dá odhadnout na 50.000 m3/rok pro srážkově průměrný rok a 100.000 m3/rok pro srážkově kritický rok. Průměrná předpokládaná roční potřeba vody je 50.000 m3/rok. Maximální předpokládaná roční potřeba vody je 100 000 m3/rok. Poznámka: Skutečnou spotřebu vody bude kromě klimatických podmínek ovlivňovat i návrh závlahového systému. Uvedené hodnoty se vztahují ke kombinaci jednořadého a dvojřadého systému, což je v České Republice nejčastěji používané řešení. Procentuální potřeba závlahy v jednotlivých měsících: březen duben 5% 8%

květen 13%

červen 15%

červenec srpen 18% 18%

září 15%

říjen 8%

Největší potřeba vody pro doplňkovou závlahu je v červenci a srpnu. Průměrná potřeba je pro tyto měsíce 9000 m3/měsíc, maximální pak 18000 m3/měsíc. Návrh čerpací stanice: Závlahový systém se na golfových hřištích může pouštět pouze v době, kdy se na hřišti nenacházejí žádní hráči, závlahové okno se většinou pohybuje okolo hodnoty 8 hodin denně. Denní potřeba vody 1245 m3 se tedy musí na hřiště dopravit v čase 8 hodin. Potřebný průtok čerpací stanice pro závlahy je tedy 156 m3/hod. Maximální doporučený pracovní tlak pro postřikovače ale i jiné komponenty bývá

zpravidla 1 MPa. Hodnota 1 MPa se i s ohledem na geomorfologii zájmové plochy jeví jako pracovní výstupní tlak z čerpací stanice. Předpokládané hydraulické parametry čerpací stanice pro závlahy jsou 156 m3/hod při tlaku 1 MPa. Závěr: Jako zdroj vody bude využit závlahový kanál protékající zájmovou plochou. Využito může být buď stávajícího odběrného místa, nebo nově zbudovaného. Maximální denní potřeba vody bude 1245 m3/den. Předpokládaná průměrná potřeba vody ročně je 50 000 m3, maximální potřeba vody ročně je 100 000 m3. Výpočty jsou vztaženy k 18-jamkovému hřišti (1. Etapa). V současnosti neexistuje ani předběžný návrh druhého 18-jamkového hřiště, proto lze nyní pouze velice hrubě odhadnout stejnou potřebu vody i pro 2. Etapu. 5. ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A OPATŘENÍ Ve smyslu obecně závazných právních předpisů vymezuje územní plán ve výkrese č. 3 veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace.

Veřejně prospěšná stavba D7.2 a veřejně prospěšné opatření Zv7.3 jsou situovány výhradně na pozemcích ve vlastnictví České republiky, zřízení předkupního práva zde proto není uvažováno. Ve smyslu obecně závazných právních předpisů vymezuje změna č. 7 ÚPN SÚ Mikulov ve výkrese č. 8 tyto veřejně prospěšné stavby, pro které je možné vyvlastnit práva k pozemkům a stavbám: Ozn. VPS z.8.03 z.8.05

Druh veřejně prospěšné stavby či opatření plocha dopravy a veřejná technická infrastruktura veřejná technická infrastruktura

Odůvodnění zařazení stavby mezi VPS, resp. plochy mezi VPO místní komunikace, plocha pro uložení sítí technické infrastruktury - vody, plyn, kanalizace, NN rozšíření rozvodny - trafostanice Mikulov

Ve změně č. 8 ÚP SÚ Mikulov nebyly vymezeny veřejně prospěšné stavby a opatření, pro které je možné uplatnit zřízení předkupního práva, dle § 101 zák.č. 183/2006 Sb. 6. INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ 6.1. Environmentální pilíř, důsledky na přírodní hodnoty Požadavek na zpracování vyhodnocení vlivů změny č. 8 územního plánu sídelního útvaru Mikulov na životní prostředí a posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, byl uplatněn.

Natura2000 V rámci soustavy Natura 2000 byla v katastrálním území Mikulov na Moravě vymezena Ptačí oblast: • CZ0621029 Ptačí oblast Pálava - území se nachází mezi obcemi Milovice, Přítluky, Sedlec a Mikulov. Navržená ptačí oblast je totožná s CHKO Pálava a na délku zaujímá 17 km, na šířku 9 km. Velmi cenné území, které hostí 20 druhů ptáků přílohy I, z nichž je osm cílových. Hojně zastoupené biotopy, lesostepi, skalnaté a drnové stepi obývá početná populace pěnice vlašské a ťuhýka obecného. V teplomilných doubravách a dubohabřinách hnízdí strakapoud prostřední, včelojed lesní, lejsek bělokrký. Staré sady, ovocné aleje a zahrady obývá početná populace strakapouda jižního. V lužních biotopech na Křivém jezeře žije kolonie 10-12 párů čápa bílého a jediná kolonie kormorána velkého na Moravě. Lokalita je též pravidelným zimovištěm orla mořského. Pravidelně zde hnízdí luňák hnědý, příležitostně i luňák červený. V Milovickém lese hnízdí významná část populace dudka chocholatého v ČR. Pavlovské vrchy jsou zimovištěm zedníčka skalního.

Posouzení vlivů koncepce na evropsky významné lokality a ptačí oblasti ze dne 1. 4. 2011, podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, zpracovala v dubnu 2011 a následně doplnila v srpnu 2011 Mgr. Karolína Bílá, Ph.D., rozená Černá: „Na základě předložených doplňujících materiálů byly vyhodnoceny možné vlivy na předměty ochrany a celistvost dotčené ptačí oblasti Pálava, dále pak ptačí oblasti i evropsky významné lokality Lednické rybníky a evropsky významné lokality Slanisko u Nesytu ležící jihovýchodně od zájmového území. Lze konstatovat, že předložené doplnění koncepce nemá významný negativní vliv, resp. negativní vliv dle odst. 9 § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění“ Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA je zpracována na podkladu návrhu Změny č. 8 ÚP SÚ Mikulov a územní studie lokality Šibeničník v k.ú. Mikulov, v souladu s platnými právními předpisy: - Zák. č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním rádu § 19 odst. 2 a přílohy k tomuto zákonu - Vyhl. č. 500/2006 Sb. § 13 odst. 3 a přílohy č. 5 k této vyhlášce - Zák. č.. 100/2001 Sb. § 10i, o posuzování vlivu na ŽP Zpracovatel: RNDr. Gabriela Licková, Ph.D. č. osvědčení 8779/1012/OPVŽP/97; č. autorizace 39760/ENV/06 Posouzení je samostatnou textovou přílohou této dokumentace. Z Posouzení vyplynulo: Změny – Z 8.01, Z 8.02, Z 8.03, Z 8.05 a Z 8.06 – ve svém celkovém spolupůsobení nejsou pro dané životní prostředí závažné a celkově je lze hodnotit za akceptovatelné při splnění podmínek navrhovaných Správou CHKO Pálava. V návrhu změny č. Z 8.04 a Územní studii lokality Šibenicník v k.ú. Mikulov je předložena pouze jedna varianta, jejíž předpokládané vlivy jsou předmětem posouzení. Hodnocení z hlediska „vytrvalosti“ vlivu je následující: v případě změny využívání produkčních schopností půdy na mimoprodukční se jedná o vliv přechodný dlouhodobý. A) Funkce zóny akceptovatelná: Zóna vylučující jakýkoliv zásah (I.etapa) Zóna citlivého řešení k přírodě a krajině (I. etapa) Zóna citlivého řešení k ekologickým hodnotám (I. etapa) B) Funkce zóny, která není v plném rozsahu akceptovatelná: Část I. etapy (cca 1/3) včetně parkoviště a příjezdové komunikace a celá II. etapa realizace hřiště v tzv. zóně bez omezení především z důvodu ochrany ZPF. Golfové hřiště jako jeden celek, resp. dvě hřiště rozdílného typu (včetně kumulativního a synergického efektu v rámci celého území řešeného územním plánem města Mikulov) C) Funkce zóny navrhované k vypuštění nebo přesunutí: Žádná Důvodem, proč není plně akceptovatelný návrh změny Z 8.04 je především riziko ovlivnění vodního režimu (zkreslená průměrná známka 3,5). Dalším problémem se jeví fragmentace krajiny, krajinný ráz a mimoprodukční využívání úrodné pudy. K těmto problémům navrhujeme opatření: Pro ochranu vodního režimu, ochranu přírody, krajiny a půdy: • jako zdroj vody pro zavlažování plánovaného golfového hřiště na ploše dílčí změny Z8.04 bude využit výhradně přilehlý závlahový kanál Brod-Bulhary-Valtice napájený z vodního díla Nové Mlýny • opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných záporných vlivů na životní prostředí (dle kapitoly 7 dokumentu SEA - Vyhodnocení vlivu na

životní prostředí - změna č. 8 územního plánu sídelního útvaru Mikulov, září 2011, str. 85 - 87). Jedná se o následující opatření: o pro ochranu vodního režimu: o Projekt modelace hřiště bude vycházet z podrobnějšího hydrologického průzkumu s cílem ochrany před zbytečnou likvidací zvodnělých horizontů. o Hydrologický průzkum bude zahrnovat i mapování drah soustředěného odtoku vody v zájmovém území a jeho okolí, monitoring domovních studní - to vše s cílem optimalizovat místní vodní režim, tj. zabránit úniku vody, která je rychlým vsakem ve vápencovém prostředí svedena velmi rychle do hlubšího oběhu podzemních vod, a proto nemůže být součástí mělkého oběhu (detailní podmínky a upřesnění stanoví hydrogeolog nebo hydrolog) o Revitalizace drobných toků a vytvoření tůní o Využití vlastních odpadních vod po recyklaci o Podle výsledku hydrologického průzkumu přizpůsobit rozsah a místa výsadby dřevin, přizpůsobit druhovou skladbu; vliv větrolamů na krajinu se projevuje v suchých oblastech následovně: snižuje unášecí schopnosti větru, má příznivý vliv na teplotu, vlhkost vzduchu, snižuje výpary z půdy a vegetace, významně se podílí na tvorbě rosy, dále slouží k zachycení sněhu, snížení půdní eroze, větrné i vodní eroze, zvyšuje produkce schopnost půdy; nepříznivé působení spočívá v odčerpání živin a vláhy kořeny stromů v blízkém okolí pásu, dále v zastiňování pěstovaných zemědělských kultur, částečně také v omezení využití zemědělských mechanizačních prostředků. o Podle výsledků hydrologického průzkumu a na základě pokračujícího monitoringu domovních studní přizpůsobovat intenzitu zavlažování o Zvážit variantu podzemních zásobníků vody, popř. sběračů zachycujících srážkovou vodu ve vápenci, která nyní zasakuje a dotuje hlubší zvodně (na základě výsledku zmíněného hydrologického průzkumu). Pozn.: důvodem podzemního řešení zásobníku je problém s muchničkou. o pro ochranu přírody, krajiny a půdy: o Omezit prostorově i plošně modelaci a výměru precizně udržovaných ploch (v této lokalitě, důsledně dbát doporučení golfových architektů z posledních let, a to nevytvářet hřištěm stále zelenou umělou krajinu) Pozn.: upřesnění umístění a rozlohy modelovaných a intenzivně udržovaných ploch bude specifikováno v oznámení záměru dle zák. č. 100/2001 Sb., intenzivně udržované plochy (odpaliště a jamkoviště) budou vyžadovat také speciální travní směs pro silně namáhaný sportovní trávník - viz opatření č.1a z hodnocení NATURA. o K docílení pozitivního účinku na hnízdění ptáků je třeba zachovat stávající dřevinný porost podél polních cest a v alejích, případně jej ozdravit a doplnit. o Doporučeno neprovádět umělé osvětlení, případně konzultovat účel a umístění se Správou CHKO. o Výskyt dravců řešit dohodou se Správou CHKO a úpravou podmínek po dobu jejich případného hnízdění. o Podmínkou realizace je postupné (ve všech fázích projektu) projednávání se Správou CHKO Pálava; stanovisko Správy CHKO ze dne 8.12.2010 č.j. 01133/PA/2010/AOPK vzhledem k jeho podrobnosti považujeme za základní informaci pro zpracování projektové dokumentace stupně územního rozhodnutí. Úkolem územního plánování není řešit podmínky v takových podrobnostech, jako je například druhová skladba dřevin, či prostorovou modelaci terénu. Tyto podmínky náleží svou podrobností do územního rozhodování. Podmínky tedy budou řešeny v navazujících řízeních. Ochrana vodního režimu bude prokázána v navazujícím řízení a bude doložena podrobnějším hydrogeologickým posudkem. Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, jsou golfová hřiště zařazeny v kategorii II - záměry vyžadující zjišťovací řízení. Podmínky ochrany CHKO Pálava vyplývají z právních předpisů. Podmínky vyplývající z hodnocení dle §45i zák. č. 114/1992 Sb. - Vyvarovat se unifikaci druhové diverzity zájmového území, především v místech plánovaného golfového hřiště, tzn.:
k výsevu travních porostů použít druhově bohatá společenstva regionální travní směsi, pokud je k dispozici; případně použít směs původních druhů travin a bylin, které budou

doporučeny příslušným orgánem ochrany přírody (Správa CHKO Pálava) Pozn.: odpaliště, jamkoviště a další herní plochy budou vyžadovat speciální travní směs pro sportovní trávník – na tyto plochy tedy nelze aplikovat požadavek regionální travní směsi; upřesnění jejich polohy a rozlohy bude specifikováno v oznámení záměru dle zák.č.100/2001 Sb.
vysadit doprovodné dřeviny (keřové/stromové formace či solitérní stromy) za použití geograficky původních druhů; jejich skladbu a rozmístění předem konzultovat s příslušným orgánem ochrany přírody (Správa CHKO Pálava). o Zachovat stávající dřevinný porost podél polních cest a v alejích, případně jej ozdravit a doplnit z důvodu zlepšení hnízdních podmínek ptáků. o V místech zvýšeného pohybu osob v okolí vodních ploch ponechat přirozené lemy vegetace v šířce 15 – 20 m, aby na nově vzniklých plochách pro rekreaci a sport nedocházelo k rušení hnízdícího ptactva. Lemy nemusejí být souvislé, je možné vytvořit průhledy k vodní hladině v místech určených příslušným orgánem ochrany přírody (Správa CHKO Pálava). Úkolem územního plánování není řešit podmínky v takových podrobnostech, jako je například druhová skladba dřevin, či prostorovou modelaci terénu. Tyto podmínky náleží svou podrobností do územního rozhodování. Podmínky tedy budou řešeny v navazujících řízeních. Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, jsou golfová hřiště zařazeny v kategorii II - záměry vyžadující zjišťovací řízení. Podmínky ochrany CHKO Pálava a Ptačí oblasti Pálava CZ0621029 vyplývají z právních předpisů.

6.2. Ekonomický pilíř, hospodářský potenciál rozvoje Vznik lázeňské zóny v Mikulově dílčí změna č. 8.06 návrhem dílčí změny 8.04 dojde k rozšíření a doplnění ploch pro sport a rekreaci, o plochy pro rekreaci v přírodě, tím bude docíleno zvýšení atraktivity města především z hlediska dlouhodobější turistiky, což bude zdrojem nových pracovních míst, a zárukou udržitelného rozvoje města 6.3. Sociální pilíř Trvale udržitelná společnost musí vykazovat dostatečnou životní úroveň každého jednotlivce a soudržnost společenství obyvatel. Obec Mikulov je obcí s rozšířenou působností a představuje přirozené centrum širšího území. Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti je nad celostátním průměrem. V roce 2009 dosahovala míra registrované nezaměstnanosti v Mikulově 13,42 % (Regionální informační servis), celostátní průměr za rok 2009 představoval 8 %. Změnou územního plánu sídelního útvaru jsou navrhovány plochy lázeňství, všeobecné komerce a plochy sportu a rekreace v přírodě. Realizací konkrétních záměrů v těchto plochách vzniknou nová pracovní místa. Kulturní a civilizační hodnoty V řešeném území se nachází Památková rezervace Mikulov, prohlášená za PR výnosem MK ČSR ze dne 13.4.1982. Památková rezervace zahrnuje historické jádro města Mikulova. Navrhované plochy leží mimo tuto památkovou rezervaci. Rozhodnutím ONV Břeclav, odboru kultury č.j. Kult 42/87-pam ze dne 1.9.1987 bylo určeno ochranné pásmo pro historické jádro Mikulova prohlášené výnosem MK ČSR za městskou památkovou rezervaci. V obci se nachází mnoho prohlášených kulturních památek evidovaných v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky (podrobný seznam viz ÚAP ORP Mikulov) Změna č. 8 ÚP SÚ Mikulov nebude mít negativní dopad na památkově chráněné objekty. Řešené území je možné v celém rozsahu považovat za území s archeologickými nálezy podle § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů. V případě jakýchkoliv zemních prací a úprav terénu v katastrálním území obce je jejich investor povinen dle § 22 odst. 2 zák. 20/1987 v platném znění již v době přípravy stavby uzavřít smlouvu na provedení záchranného archeologického výzkumu s institucí oprávněnou k provádění archeologických výzkumů.

7. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 7.1. Důsledky na ZPF Celkové zdůvodnění záborů zemědělského půdního fondu s ohledem na jiná možná řešení Při srovnání s jiným možným řešením je třeba vycházet ze skutečnosti, že správní území města Mikulova je tvořeno: 41% zemědělská půda v I. a II. třídě ochrany 23% zemědělská půda v III. IV. a V. třídě ochrany 28% lesní půda 6% zastavěné území 2% vodní plochy Dostupnost půdy v nižších třídách ochrany je omezená (tyto půdy tvoří pouze 1/5 výměry území) a z hlediska své polohy vzhledem k zastavěnému území těžko využitelná. Současně zastavěné území, se nachází z cca 50% na plochách BPEJ v I. a II. třídě ochrany a z 50% na plochách BPEJ nižší ochrany. Především historické centrum je situováno na plochách IV. a V. třídy. Novější části města se však až doposud z důvodů geomorfologie terénu, požadavků na ochranu panoramatu města, dopravních vazeb atd. rozšiřovaly západo - jižním směrem na plochy zemědělské půdy v třídě ochrany I. a II. viz. grafická příloha číslo 1. Při posuzování jiného možného řešení umístění lokalit záborů je třeba vycházet i ze zásady nerozšiřování zástavby do volné krajiny a z toho důvodu je jako „jiné možné řešení“ posuzováno umístění ve vazbě na současně zastavěné území města. Volné plochy nižší třídy ochrany navazující na současně zastavěné území se nacházejí na východě v okolí železniční trati směrem na Znojmo a na severu v okolí Turoldu. Plochy v okolí železniční trati jsou však od města odděleny pásem výrobních aktivit a obchvatu. Území je rovněž protnuto plánovanou trasou I/52. Další rozšiřování výstavby severovýchodním směrem není možné z hlediska ochrany panoramatu města tvořeného horizontem s dominantními vrcholy Turoldu a Svatého kopečku. Navržené řešení rovněž vychází z urbanistické koncepce stávajícího územního plánu založené na dotváření prstence zástavby ve směru západ – jihovýchod s krátkou dostupností do centra. Změna Z 8.02 Plocha všeobecné komerce – Kv Výměra: 1,63ha Umístění: k.ú. Mikulov na Moravě, v lokalitě pod komunikací směr Mikulov – Břeclav v návaznosti na stávající areál, v rozsahu pozemku parc.č. 7021 Stávající stav: orná půda Územní plán obce: Po - krajinná zóna produkční zemědělská – orná půda Navrhovanou změnou dojde k rozšíření zastavitelných ploch. Zdůvodnění: Jedná se o rozšíření stávajícího areálu služeb – bývalé středisko „teletníky Mikulov“ v návaznosti na současně zastavěné území města. Rozšíření škály služeb je pozitivní z hlediska posílení ekonomické soběstačnosti příhraniční oblasti. Změna Z 8.04 Plochy smíšené s rekreační funkcí v přírodě – MR - golfové hřiště Výměra: 98,41 Umístění: k.ú. Mikulov na Moravě, jižní část katastru včetně přilehlých ploch Šibeničníku Stávající stav: zemědělská půda, krajinná zeleň Územní plán obce: Po - krajinná zóna produkční zemědělská – orná půda, Ek - krajinná zóna

přírodní Navrhovanou změnou dojde k minimálnímu rozšíření zastavitelných ploch. Zdůvodnění: Řešené území o velikosti 253,75 ha bylo rozděleno do dvou časových etap realizace. V obou etapách je navrhováno samostatné 18-ti jamkové hřiště, avšak každé jiného typu. V první etapě o rozloze 100,59 ha se nachází chráněné krajinné dominanty (Šibeniční vrch a rybník Šibeník), a proto hřiště 1. etapy bude navrženo pouze jako rekreační s tréninkovým zázemím a nezbytnými službami (dále rekreační hřiště). Ve druhé etapě – na 153,16 ha - již nebude nutno respektovat prioritu ochrany přírody a krajiny, a proto může dojít ke zvýšení sportovní náročnosti (dále sportovní hřiště). Z celkových 253,75 ha se 9,81 ha nachází v I.TO, 185,82 ha ve II.TO, 55,03 ve IV.TO a 0,92 ha v V.TO. Obě hřiště jsou oddělena komunikací spojující Mikulov s Klein - Schweinbarth. V prostoru golfových hřišť byl vyprojektován ÚSES v rámci pozemkových úprav – do golfového areálu zasahuje biocentrum Šibeničník a tři navazující biokoridory, v těsném sousedství je další biocentrum – Svatý kopeček. V rámci změny č. 8 byly posuzovány i jiné lokality pro možné umístění záměru. Z přílohy č. 1 vyplývá, že pozemky s nižší bonitní třídou ochrany III. a IV. leží v území k.ú. Mikulov v koridoru VPS dopravního koridoru dle ZÚR JMK a dále v lokalitě přírodní rezervace TUROLD a viničních tratí. Z výše uvedeného vyplývá, že není jiné možné vhodnější umístění záměru v území. Prověření lokality záboru Z 8.04 z hlediska nadmístního, popřípadě republikového významu Dle ustanovení § 2 odst. 1) písm. h) zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákonů č. 68/2007 Sb., č. 191/2008 Sb., č. 223/2009 Sb., č. 227/2009 Sb., č. 281/2009 Sb., č. 345/2009 Sb., č. 379/2009 Sb. a č. 424/2010 Sb., je plochou nadmístního, popřípadě republikového významu plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí nebo více městských částí na území hlavního města Prahy, popřípadě území více krajů. Plochy Změny č. Z8.04 jsou vzdáleny více než 1,5 km východně od společné hranice s kat. území obce Březí, západně 3,5 km od společné hranice s k.ú. Sedlec na Moravě a jižně 3 km od hranice s k.ú. Bavory. Svým umístěním, významem, rozsahem nebo využitím neovlivní území dalších obcí. Dílčí změnou č.Z8.04 se dále vymezuje plocha pro dopravu DP – parkoviště pro golf při komunikaci obslužné, směr spojující Mikulov s Klein - Schweinbarth. DP svým umístěním, významem, rozsahem nebo využitím neovlivní území dalších obcí. Obě hřiště jsou oddělena komunikací spojující Mikulov s Klein - Schweinbarth. Jedná se o komunikaci v části k.ú. Mikulov jako účelová komunikace, dále jen komunikace, jenž slouží pro přechod na Rakouské území pouze pro cyklistickou a pěší dopravu zemí EU. Z uvedeného vyplývá, že navržená dopravní infrastruktura neovlivní území jiných obcí. K záměru byl vydán souhlas bez připomínek Ministerstvem vnitra ČR dne 11.7.2011 pod č.j. MV67762-2/VS-2011 Napojení plochy změny Z 8.04 na veřejný vodovod, kanalizační síť a distribuční síť NN svým umístěním, významem, rozsahem nebo využitím neovlivní území dalších obcí. Charakteristika REKREAČNÍHO hřiště – I. Etapa ve vztahu k zachování půdní úrodnosti: Pozemky ZPF rekreačního hřiště je možné rozdělit z hlediska jejich budoucího využití na:  Plochy modelované, intenzivně udržované – modelace bude provedena pouze za účelem umístění jamkovišť a odpališť včetně drobných herních překážek v sousedství; před modelací bude z dotčeného prostoru sejmuta ornice (případně podorničí) a krátkodobě uložena na řádně udržovaných deponiích, jejichž rozmístění a případné oddělení (ornice a podorničí) bude stanoveno v souhlase s odnětím půdy ze ZPF; po dokončení modelace bude tato zemina rozprostřena zpět; bude založen intenzivně udržovaný sportovní trávník speciálního druhového složení (pro každý typ herní plochy bývá druhové složení travního porostu poněkud odlišné v závislosti na odolnosti proti sešlapu apod.).

 Plochy bez modelace, intenzivně udržované – plochy nacházející se mezi herními prvky v jednotlivých drahách minimálního rozsahu, dále plocha cvičiště (tzv. driving range) - sportovní trávník s rozptýlenou zelení nebo větrolamem.  Plochy bez modelace, extenzivně udržované s trvalým travním porostem místního druhového složení nacházející se mezi drahami, popř. zasahující do těchto drah, místy rozptýlená zeleň, popř. větrolam; termín, způsob a frekvenci sečení stanoví Správa CHKO Pálava; v těchto plochách se nacházejí prvky ÚSES (dle pozemkových úprav je ÚSES připraven k realizaci): jedno biocentrum BC14 Šibeničník a dva biokoridory BK 14-5 a BK 14-1535; v těchto plochách je nutné počítat s cestami pro údržbu a pro hráče. Všechny výše uvedené plochy budou obhospodařovány zemědělskou a zahradní technikou, neboť se bude jednat o trvalý travní porost – sportovní trávník a louky (případně pastviny) s rozptýlenou zelení. Dle aktuálního znění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu – zák. č. 334/1992 Sb., je všechny tyto plochy nutné odejmout ze zemědělského půdního fondu, protože jejich hlavní funkce bude mimoprodukční. Pro ochranu zemědělského půdního fondu, resp. pro zachování jeho potenciálu a ponechání možnosti opětovného produkčního využití půdy budou minimalizovány modelované plochy. Toto opatření bude zajištěno limitováním modelace v ploše do 5% celkové výměry hřiště. Dalším opatřením je maximalizace výměry extenzivně udržované plochy jako louky, popř. pastviny – jejichž výměra bude minimálně 75% procent z celkové výměry hřiště. Ve srovnání s jiným důvodem odnětí půdy ze ZPF, resp. s jiným způsobem využití území pro nezemědělské účely, je tento způsob z hlediska ochrany ZPF tím nejméně ohrožujícím, a to z následujících důvodů: 1.Půda, ačkoliv nebude obdělávána, bude chráněna proti vodní i větrné erozi trvalým travním porostem. 2.Louky (případně pastviny) i sportovní trávník budou pravidelně udržovány, zavlažovány, hydrologické a odtokové poměry budou minimálně narušeny, obdobně cesty využívané zemědělskou a zahradní technikou budou koncipovány jako by bylo hospodařeno na zemědělském půdním fondu. 3.Mimoprodukční využití místní půdy je v souladu s ochranou přírodně cenných stanovišť – hřiště bude mít přírodní vzhled; minimální modelace nebude v krajinném rázu zaznamenatelná. Ve srovnání s ponecháním plochy v ZPF se popisované mimoprodukční využití vyznačuje těmito pozitivními rozdíly: 1.Dojde ke zmenšení hnojených ploch – hnojivo a v případě potřeby pesticidy budou aplikovány v obdobných koncentracích jako u zemědělské výroby pouze na intenzivně udržované plochy. (hnojiva na intenzivně udržované trávníky se dávkují v přesných množství dle pokynů výrobce, tak aby byla v maximální možné míře vstřebána travním porostem. Zvyšování dávek hnojiv ani prostředků k hubení nežádoucích druhů rostlin nebo živočichů není efektivním způsobem udržování trávníků, a proto se při jejich údržbě dbá na správné dávkování). Pozitivní vliv to bude mít především na okolní vodoteče, neboť budou minimalizovány splachy. 2.Dojde ke změně vodního režimu - nejen že budou jamkoviště a odpaliště zavlažována, ale bude provedena výsadba rozptýlené zeleně a větrolamů – jejich vliv se projeví následovně: sníží unášecí schopnosti větru, bude mít příznivý vliv na teplotu, vlhkost vzduchu, sníží výpary z půdy a vegetace, významně se bude podílet na tvorbě rosy, bude sloužit k zachycení sněhu, ke snížení půdní eroze větrné i vodní, ke zvýšení produkceschopnosti půdy. 3.Na většině plochy - min. 75% výměry hřiště - bude údržba srovnatelná s hospodařením na zemědělském půdním fondu – louky, popř. pastviny (způsob a frekvenci sečení stanoví Správa CHKO Pálava). Pouze na intenzivně udržovaných plochách, tj. na max. 25%

celkové plochy hřiště nebude sice docházet ke zvyšování mocnosti orniční vrstvy a zvyšování její produkční schopnosti pravidelnou hlubokou orbou, bude však z hlediska mechanické údržby orniční vrstvy zajištěno provzdušňování a pískování. Zájem o provoz golfového areálu související se zájmem města o zvýšení turistického ruchu lze považovat za nezbytný případ, kdy dojde k odnětí ze zemědělského půdního fondu. Pro daný účel nebylo možné použít nezemědělskou půdu, neboť toto sportovně rekreační využití je prostorově náročné a aby plnilo cíl daný strategií města (tj. využití území tak, aby bylo v souladu s ochranou přírody a krajiny a zároveň zvýšilo turistickou atraktivitu), není ho možné plošně omezit. Při tomto odnětí bude dodržena povinnost co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací. Dojde k odnětí jen nejnutnější plochy zemědělského půdního fondu. Odňatá plocha bude na většině území obhospodařovaná obdobně jako by byla součástí zemědělského půdního fondu, čímž je zachován potenciál půdy a možnost jejího opětovného využití k produkčním účelům. Celkově tedy toto odnětí půdy ze ZPF lze hodnotit z hlediska ochrany základního přírodního bohatství naší země a nenahraditelného výrobního prostředku umožňujícího zemědělskou výrobu jako přijatelné. Charakteristika SPORTOVNÍHO hřiště - II. etapa ve vztahu k zachování půdní úrodnosti: Pozemky ZPF sportovního hřiště je možné rozdělit z hlediska jejich budoucího využití na:  Plochy modelované – výrazná modelace bude provedena za účelem umístění jamkovišť a odpališť včetně rozsáhlejších herních překážek v jednotlivých drahách, tj. předpokládaná modelace proběhne i na velké části drah; před modelací bude z dotčeného prostoru sejmuta ornice (případně podorničí) a krátkodobě uložena na řádně udržovaných deponiích, jejichž rozmístění a případné oddělení (ornice a podorničí) bude stanoveno v souhlase s odnětím půdy ze ZPF; po dokončení modelace bude tato zemina rozprostřena zpět; bude založen intenzivně udržovaný sportovní trávník speciálního druhového složení.  Plochy bez modelace extenzivně udržované – nacházející se mezi drahami, trávník místního druhového složení, místy rozptýlená zeleň či větrolam; v těchto plochách se nachází jeden prvek ÚSES – biokoridor BK14-15A. Všechny výše uvedené plochy budou obhospodařovány zemědělskou a zahradní technikou, neboť se bude jednat o trvalý travní porost – sportovní trávník a louky s rozptýlenou zelení. Dle aktuálního znění zákona o ochraně zemědělského půdního fondu – zák. č. 334/1992 Sb., je všechny tyto plochy nutné odejmout ze zemědělského půdního fondu, protože jejich hlavní funkce bude mimoprodukční. Pro ochranu zemědělského půdního fondu, resp. pro zachování jeho potenciálu a ponechání možnosti opětovného produkčního využití půdy, není v tomto případě možné řešit minimalizací modelované plochy, neboť ve druhé etapě je kladen na hřiště požadavek vyšší sportovní náročnosti tak, aby se z hlediska herní úrovně obě hřiště vzájemně doplňovala. Z tohoto důvodu je postup výstavby obou hřišť stanoven tak, aby hřiště s významnými terénními úpravami bylo budováno až ve druhé etapě, tedy až se potvrdí předpoklad zvýšení turistického ruchu. Z důvodu finanční náročnosti modelace a v případě návratu k zemědělskému hospodaření také zarovnání terénu do původní podoby, doporučujeme odnětí dočasné s povinností zemědělské rekultivace. Ve srovnání s jiným důvodem odnětí půdy ze ZPF, resp. s jiným způsobem využití území pro nezemědělské účely, je tento způsob z hlediska ochrany ZPF méně ohrožujícím, a to z následujících důvodů: 1)

Půda, ačkoliv nebude obdělávána, bude chráněna proti vodní i větrné erozi trvalým travním porostem.

2)

Louky i sportovní trávník budou pravidelně udržovány, zavlažovány, hydrologické a odtokové poměry budou minimálně narušeny, obdobně cesty využívané zemědělskou a zahradní technikou budou koncipovány jako by bylo hospodařeno na zemědělském půdním fondu.

Ve srovnání s ponecháním plochy v ZPF se popisované mimoprodukční využití vyznačuje těmito rozdíly: 3)

Dojde k zásadní změně hospodaření na většině území, dojde k mírnému snížení dávek hnojiva – hnojivo a v případě potřeby pesticidy budou aplikovány v obdobných koncentracích jako u zemědělské výroby na plochy intenzivně udržované.

4)

Dojde ke změně vodního režimu – zavlažováním i výsadbou rozptýlené zeleně.

V porovnání s hřištěm prvního typu se jedná o významnější vliv na ZPF, a to především z důvodu vyššího procentuálního zastoupení plochy modelované a finanční náročnosti v případě opětovného zemědělského hospodaření. Ovšem na druhou stranu, pokud by došlo k vybudování hřiště stejného charakteru jako v první etapě – tedy přírodního vzhledu, výslovně rekreačního typu, určeného zejména pro začátečníky, bylo by odnětí půdy ze ZPF neefektivní, neboť obě hřiště by s největší pravděpodobností měla srovnatelnou návštěvnost jako hřiště jedno, tj. nevzrostla by ani turistická atraktivita, kterou si záměr - vybudování dvou hřišť rozdílné herní úrovně - klade za cíl. Zájem vybudovat druhé hřiště vysoké sportovní úrovně lze tedy považovat za nezbytný případ, kdy dojde k odnětí ze zemědělského půdního fondu, obdobně jako tomu bylo u prvního hřiště. Pro daný účel nebylo možné použít nezemědělskou půdu, neboť toto sportovně rekreační využití je prostorově náročné. Aby byl splněn cíl daný strategií města (tj. zvýšení turistické atraktivity), není možné odnětí půdy ze ZPF plošně omezit. Při tomto odnětí bude dodržena povinnost co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací. Dojde k odnětí jen nejnutnější plochy zemědělského půdního fondu. Odňatá plocha bude obhospodařovaná jako sportovní trávník a louka. Tento způsob údržby zemědělský půdní fond ovlivní negativně zejména absencí orby na většině území, ovšem půdní potenciál – úrodnost - může být obnovena. Z důvodu finanční náročnosti modelace a v případě návratu k zemědělskému hospodaří také zarovnání terénu do původní podoby doporučujeme odnětí dočasné s povinností zemědělské rekultivace. Celkově tedy i toto odnětí půdy ze ZPF lze hodnotit z hlediska ochrany základního přírodního bohatství naší země a nenahraditelného výrobního prostředku umožňujícího zemědělskou výrobu jako přijatelné. Prvky ÚSES nacházející se v ploše dílčí změny Z 8.04 Vymezování a ochrana územního systému ekologické stability (ÚSES) je zařazena zákonem č.114/1992 Sb., v platném znění, mezi základní nástroje zajištění ochrany přírody a krajiny. ÚSES v k.ú. Mikulov byl v rámci pozemkových úprav vyprojektován dle tohoto zákona a prováděcí vyhlášky č.395/1992 Sb., v platném znění. Je běžné, že pozemky, na kterých došlo k vytvoření nebo navržení prvků ÚSES, náleží podle zákona č.334/1992 Sb., v platném znění, zemědělskému půdnímu fondu (ZPF) a jedná se o ornou půdu nebo trvalý travní porost, na jehož ochraně se podle §2 odst.2, písm. h) zákona č.114/1992 Sb. v nemalé míře podílí i tento zákon. Je tedy obvyklé, že navrhované prvky ÚSES na tomto druhu pozemku jsou v případě biocenter remízky a v případě biokoridorů travnaté pásy s keři - meze, které plní protierozní funkci popř. zatravněné údolnice nebo zatravněné dráhy soustředěného odtoku vody. Tyto prvky jsou projektovány tak, aby se zachovaly, popř. vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půd a všechny prvky plní nebo budou plnit jako jednu z hlavních funkci půdoochrannou. Dle zákona o ochraně ZPF, §1 odst.3 je jakožto protierozní opatření apod. součástí ZPF: „Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.“. Je tedy bezúčelné odnímat plochu dotčenou prvky ÚSES z evidence ZPF, ovšem z hlediska ucelenosti pozemků a omezení jejich zbytečného dělení je

ponechána možnost plochu dotčenou prvky ÚSES buď neodnímat z evidence ZPF, nebo odejmout v rámci hřiště. Odůvodnění dle přílohy č. 3 Vyhlášky č. 13/1994 Sb., V rámci změny č. 8 byly posuzovány i jiné lokality pro možné umístění záměru. Z přílohy č. 1 vyplývá, že pozemky s nižší bonitní třídou ochrany III. a IV. leží v území k.ú. Mikulov v koridoru VPS dopravního koridoru dle ZÚR JMK a dále v lokalitě přírodní rezervace TUROLD a viničních tratí. Z výše uvedeného vyplývá, že není jiné možné vhodnější umístění záměru v území. Změna Z 8.05 plochy technického zařízení - T Výměra: 0,75 Umístění: k.ú. Mikulov na Moravě, v ochranném pásmu rozvodny TRE Stávající stav: zemědělská půda Územní plán obce: Po - krajinná zóna produkční zemědělská – orná půda Navrhovanou změnou dojde k rozšíření zastavitelných ploch. Zdůvodnění: Změna je vyvolána nutností úprav a rozšíření trafostanice při rozvodně elektrické energie Mikulov. Nezbytné z hlediska zásobování elektrickou energií. S ohledem na stávající polohu rozvodny jediné možné umístění. Změna Z 8.06 plochy občanského vybavení – Ol - lázeňství Výměra:14,87 Umístění: k.ú. Mikulov na Moravě, pod komunikací I 40 v Místě zástavby lokality Na hradbách Stávající stav: zemědělská půda, krajinná zeleň Územní plán obce: Po - krajinná zóna produkční zemědělská – orná půda, Ek – krajinná zóna přírodní Navrhovanou změnou dojde k rozšíření zastavitelných ploch. Odůvodnění dle přílohy č. 3 Vyhlášky č. 13/1994 Sb., Dílčí změnou Z 8.06 je řešena nová plocha pro umístění lázeňského provozu. Při srovnání s jiným možným řešením je třeba vycházet ze skutečnosti že správní území města Mikulova je tvořeno ze 41% zemědělskou půdou v I. a II. třídě ochrany a pouze z 23% zemědělskou půdou v III. IV. a V. třídě ochrany (podrobněji v odůvodnění dílčí změny Z8.01.) Dostupnost půdy v nižších třídách ochrany je omezená (tyto půdy tvoří pouze 1/5 výměry území) a z hlediska své polohy k zastavěnému území obtížně využitelná viz. grafická příloha číslo 1. Při posuzování jiného možného řešení umístění lokaity lázeňství je třeba posuzovat lokality s vazbou na město a stejně jako u změny Z 8.01 vycházet ze zásady nerozšiřování zástavby do volné krajiny. Z těchto důvodů je jako „jiné možné řešení“ posuzováno umístění v lokalitách nižší třídy ochrany ve vazbě na současně zastavěné území města. Volné plochy nižší třídy ochrany navazující na současně zastavěné území se nacházejí na východě v okolí železniční trati směrem na Znojmo a na severu v okolí Turoldu. Plochy v okolí železniční trati jsou však od města odděleny pásem výrobních aktivit a obchvatem. Území je rovněž protnuto plánovanou trasou I/52. Umístění lázeňského provozu je zde nevhodné z hygienického hlediska. Umístění lázeňského provozu severovýchodně zastavěného území není možné z hlediska ochrany panoramatu města tvořeného horizontem s dominantními vrcholy Turoldu a Svatého kopečku. Z tohoto porovnání vyplývá navrhované umístění lázeňského provozu vhodnější než jiná možná řešení. Tato plocha byla zvolena i s ohledem na budoucí provozní a funkční návaznosti se sousedním areálem koupaliště a sportovních aktivit.

Umístění lázeňského areálu vychází z rovněž z celkové koncepce stávajícího územního plánu: „ regenerace duševních a fyzických sil obyvatel a návštěvníků bude soustředěna ve sportovně rekreačním areálu na jižním okraji města v návaznosti na rekonstruované koupaliště a v rekreační krajině včetně Mariánského lomu“ (Vyhláška o závazných částech ÚPN SÚ). V neposlední řadě vznik lázeňské zóny v Mikulově zvýší atraktivitu města především z hlediska dlouhodobější turistiky a bude zdrojem nových pracovních míst – zárukou udržitelného rozvoje města. Rozvoj lázeňství je jednou z priorit programu rozvoje Jihomoravského kraje. 7.2. Důsledky na pozemky určené k plnění funkce lesa podle zvláštních předpisů Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa se neuvažuje. 8.

ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ VYPLÝVAJÍCÍCH ZE ZVLÁŠTNÍCH ZÁJMŮ

Ochrana zvláštních zájmů Do řešeného území zasahuje zájmové území objektu důležitého pro obranu státu na stanovišti Mikulov. Požaduje se respektovat následující podmínky: • do 2 km od stanoviště předem projednat stavby s kovovou konstrukcí (výrobní haly, sklady, vedení vysokého napětí apod.). • do 5 km od stanoviště předem projednat výkonové zdroje elektromagnetického záření v rozsahu 10 kHz - 100 GHz. • do 10 km od stanoviště vždy projednat předem výstavbu výškových staveb (větrných elektráren, základnových stanic mobilních operátorů aj.), jejichž výstavba může být omezena nebo vyloučena. • do zájmové území ACR zasahuje koridoru RR směrů, proto veškerá nadzemní výstavba v tomto území musí být předem konzultována s VUSS Brno. Do řešeného území dále zasahuje zájmové území AČR - koridoru RR směrů, proto veškerá nadzemní výstavba v tomto území musí být předem konzultována s VUSS Brno. Z důvodu ochrany zájmů vojenského letectva se požaduje projednat vždy předem výstavbu všech výškových staveb nad 30 m nad terénem na celém řešeném území lokality. Civilní ochrana Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování, vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů, uplatňují dotčené orgány civilní ochrany při návrhu zadání územně plánovací dokumentace (§ 18 až 21 vyhl.č. 380/2002 Sb.), a to v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace. a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zájmové území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. Není v něm ani vyhlášeno záplavové území dle § 66 odst.1 vodního zákona. Obec je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod, procházejících územím obce. V územním plánu proto nebylo třeba vymezovat žádná opatření. b) zóny havarijního plánování. Zóny havarijního plánování stanovuje pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek, a které jsou zařazeny do skupiny B, podle odst. 1 § 20 zákona č. 59/2006, o prevenci závažných havárií Sb., krajský úřad, odbor životního prostředí, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit případné následky závažných havárií na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek v objektech a zařízeních a v jejich okolí. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje (dále jen „HZS JmK") zpracovává pro stanovené ZHP vnější havarijní plány a zabezpečuje realizaci plánovaných opatření v jeho působnosti. HZS JmK dále zpracovává za část území zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany podklady pro VHP (zákony č. 18/1997 Sb., atomový zákon, 239/2000 Sb., a vyhlášky MV č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení IZS) zabezpečuje realizaci plánovaných opatření v jeho působnosti. HZS JmK vede přehledy o dalších objektech a zařízeních na území JmK, které manipulují s nebezpečnými látkami, a pro které se nezpracovávají vnější havarijní plány podle uvedených právních předpisů, ale které představují zdroj možného ohrožení obyvatelstva, a pro vybrané z nich zpracovává „Plány opatření". Zájmové území je ohroženo objektem a zařízením: VaK a.s. Břeclav, ČOV Mikulov (

zařazeny v přehledu možných zdrojů mimořádných událostí v Havarijním plánu JmK ). Žádná opatření v územním plánu. c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím stanoví § 16 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Těžiště ukrytí obyvatelstva je v improvizovaném ukrytí. K ochraně před kontaminací osob radioaktivním prachem, účinky pronikavé radiace a toxickými účinky nebezpečných chemických látek uniklých při haváriích se využívají přirozené ochranné vlastnosti obytných a jiných budov. K ochraně obyvatelstva v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu slouží stálé úkryty a improvizované úkryty. Stálé úkryty jsou trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo samostatně stojící a složí především k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení. V katastru obce Mikulov je stálý úkryt: Město Mikulov – domovní správa Mikulov, Brněnská 33. Improvizované úkryty (dále jen „IÚ") se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálé úkryty. IÚ je vybraný vyhovující prostor ve vhodných částech bytů, obytných domů, provozních a výrobních objektů, který bude pro potřeby zabezpečení ukrytí upraven. Prostory budou upravovány svépomocí fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů. Tyto prostory jsou evidovány na obecním úřadě. Je třeba doporučit, aby nově budované objekty byly v zájmu jejich majitelů řešeny tak, aby obsahovaly prostory vyhovující podmínkám pro možné vybudování IÚ. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. Organizační ani technické zabezpečení budování IÚ není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování. Způsob provádění evakuace a jejího všestranného zabezpečení stanoví § 12 a 13 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění. V zájmovém území je plánovaná evakuace ze zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany. Pro případ neočekávané (neplánované) mimořádné události navrhujeme pro nouzové, případně i náhradní ubytování obyvatelstva následující objekty a plochy: prostory ZŠ včetně tělocvičny, MŠ, kulturně-společenského zařízení, penzionu, sportovní haly, domova důchodců, plocha stadionu místní TJ... - vhodné nebytové prostory v obytných domech a vhodné prostory v dalších objektech, nezasažených mimořádnou událostí. Databáze je vedena v programu IS Argis ( zpravuje HZS JmK ÚO Břeclav ve spolupráci s příslušným ORP ). Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem územního plánu. e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. V zájmovém území není dislokován žádný z centrálních skladů materiálu CO MV-GŘ HZS ČR. Obecní úřad a PaPFO vytvoří podmínky pro dočasné skladování materiálu CO - prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob za účelem provedení jejich výdeje při stavu ohrožení státu a válečném stavu v souladu s § 17 vyhlášky MV č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. Organizační ani technické zabezpečení skladování (výdeje) materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. S odkazem na bod b) jsou v zájmovém území situovány objekty manipulující s nebezpečnými chemickými látkami VaK a.s. Břeclav, ČOV Mikulov. Zabezpečují provoz v souladu s platnými právními předpisy. Z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných chemických látek uvažováno. g) plochy pro usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací, pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých událostí. K usnadnění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací je v urbanistickém řešení prostoru obce zásadní: výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné, není přípustná výstavba uzavřených bloků, - doprava na místních a obslužných komunikacích je řešena tak, aby umožnila příjezd zasahujících jednotek (včetně těžké techniky) a nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění části komunikací v obci, místo zúženého profilu v historické zástavbě bude možno objet po nově navrženém koridoru...,

- při řešení důležitých místních komunikací bude zabezpečena jejich nezavalitelnost v důsledku rozrušení okolní zástavby, tedy jejich šířka bude minimálně (v-i + v2)/2 + 6m, kde Ví + v2 je výška budov po hlavní římsu v metrech na protilehlých stranách ulice, sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, rozvod elektrické energie) jsou dle možností zaokruhovány a umožňují operativní úpravu dodávek z jiných nezávislých zdrojů. Organizační ani technické zabezpečení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce v jejich dokumentaci. h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. S odkazem na bod b) jsou v zájmovém území situovány objekty manipulující s nebezpečnými chemickými látkami VaK a.s. Břeclav, ČOV Mikulov. Ochrana před jejich případnými negativními účinky je řešena „Havarijním plánem daného podniku" i) plochy pro nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Podle povahy narušení systému zásobování obyvatelstva pitnou vodou se v prvé řadě posuzuje a využívá schopnost vodovodu dodávat vodu, byť ve zhoršené kvalitě, nastavením systému uzávěrů z jiného nezávislého zdroje. Organizační ani technické zabezpečení nouzového zásobování pitnou vodou není úkolem územního plánu. Je řešeno orgány obce s využitím „Služby nouzového zásobování vodou", kterou stanovuje Směrnice Ministerstva zemědělství ČR, čj. 41658/2001-6000 ze dne 20. prosince 2001, uveřejněná ve Věstníku vlády částka 10/2001. 9.

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ VČETNĚ STANOVENÝCH ZÁPLAVOVÝCH ÚZEMÍ

9.1. Ochranná pásma vyplývající ze zákona ÚP SÚ Mikulov, změna č. 8, respektuje limity využití území vyplývající z právních předpisů a pravomocných správních rozhodnutí. Tyto limity jsou zakresleny v grafické části změny č.8 ÚP SÚ Mikulov. 9.2. Záplavová území V katastrálním území Mikulov na Moravě se vyskytuje vyhlášené záplavové území včetně aktivní zóny významného vodního toku Polní potok. Toto záplavové území nezasahuje na území řešené změnou č. 8 ÚP SÚ Mikulov. 9.3. Ložiska surovin V k.ú. Mikulov na Moravě je stanoven DP 6/0149/8 Mikulov, surovina vápenec k výrobě vápna, pro společnost Carmeuse Czech Republic, s.r.o., Mokrá-Horákov. Těžba ukončena. V k.ú. Mikulov na Moravě nejsou žádná ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod. 9.4. Poddolovaná území, sesuvná území Poddolovaná území v řešeném území nejsou.

9.5. Ochranná pásma ostatní Beze změn. 10.

GRAFICKÁ ČÁST 7. Vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL

Grafická příloha č.1

1 : 5000 1x

ODNÍMANÁ PLOCHA Funkční využití Katastrální území

KVALITA POZEMKŮ

VÝMĚRA POZEMKŮ Kultura dle KN

Značení

Komerce všeobecná - Kv Z8.02 Mikulov Celkem Sport a rekreace - Rs,h Z8.04b Mikulov Celkem

BPEJ

[ha]

1,63 1,63

orná

2,89

orná orná

0.06.00

0.60.00 0.06.00

Třída ochrany

II.

I. II.

2,89

Vodní plocha - N Z8.04c Mikulov 3,93 Celkem 3,93 Dopravní plochy - parkoviště - DP Z8.04a Mikulov 2,87

orná

orná orná

Celkem 2,87 Technická zařízení - rozšíření trafostanice - TRE Z8.05 Mikulov 0,75 orná Celkem 0,75 Občanské vybavení - O Z8.06 Mikulov 14,87 orná orná Celkem 14,87 Krajinná zóna smíšená s rekreační funkcí - Mr - I. etapa Z8.04 Mikulov 98,41 orná orná orná orná

0.06.00

0.04.01 0.55.00

0.06.00

0.01.00 0.05.01

0.60.00 0.06.00 0.05.01 0.06.10

II.

IV. IV.

II.

I. II.

I. II. II. II.

Výměra [ha]

REŽIM PLOCHY Zastavěné Zastaviteln území é plochy [ha]

[ha]

0

1,63 1,63

0,80 2,09 2,89

0

0,80 2,09 2,89

3,93 3,93

0

0

2,64 0,23 2,87

0

2,64 0,23 2,87

0,75 0,75

0

0,75 0,75

0

13,93 0,94 14,87

1,63 1,63

13,93 0,94 14,87 4,06 40,27 13,31 12,85

0,77 2,12

ODNÍMANÁ PLOCHA Funkční využití Katastrální území

KVALITA POZEMKŮ

VÝMĚRA POZEMKŮ Kultura dle KN

Značení

[ha] orná orná orná orná

Celkem

Třída ochrany

0.08.10 0.04.01 0.55.00 0.37.56

II. IV. IV. V.

98,41

Krajinná zóna smíšená s rekreační funkcí - Mr - II. etapa Z8.04 Mikulov 153,16 orná orná orná orná Celkem 153,16 MIKULOV - CELKEM

BPEJ

0.60.00 0.06.00 0.04.01 0.55.00

I. II. IV. IV.

278,51

Výměra [ha]

REŽIM PLOCHY Zastavěné Zastaviteln území é plochy [ha]

[ha]

13,62 1,80 11,58 0,92 98,41

0

4,59

5,75 105,76 30,59 11,06 153,16

0

0

278,51

0

27,59

1,70

Vyhodnocení záboru PUPFL: V územním plánu nejsou zabírány pozemky určené pro plnění funkcí lesa. Rekapitulace nároků na plochy (v ha) : Seznam dotčených BPEJ

BPEJ 0.01.00 - I. 0.60.00 - I. 0.06.00 - II. 0.05.01 - II. 0.06.10 - II. 0.08.10 - II. 0.04.01 - IV. 0.55.00 - IV. 0.37.56 - V.

Rekapitulace podle kvality půdy Výměra ha

Třída

Výměra ha

13,93

I.

24,54

II.

195,15

IV.

57,90

V.

0,92

10,61

154,43 14,25 12,85 13,62 35,03 22,87 0,92

h) Vyhodnocení souladu se stanovisky dotčených orgánů státní správy podle zvláštních právních předpisů popř. s výsledkem řešení rozporu Samostatná zpráva. i) Vyhodnocení námitek uplatněných k návrhu změn; popř. řešení rozporů nastalých při projednávání změn Bude doplněno po projednání