Územní plán sídelního útvaru DES N Á

Územní plán sídelního útvaru

Page 1

Územní plán sídelního útvaru DESNÁ Textová a tabulková část

Schváleno městským zastupitelstvem v Desné Usnesením č.j. 6A Ze dne 21.10.1998 Mgr. Josef Sucharda Starosta města

Zpracoval: ing. Arch Miroslav Ulmann a kolektiv Liberec, říjen 1995

Obsah: 1. Úvod a. b. c. d.

Zadání Postup prací a předcházející územně plánovací dokumentace Vymezení řešeného území – širší vztahy Stručná charakteristika – hlavní údaje o městě

1. Výhledová velikost sídelního útvaru . a. Organizace sídelního útvaru b. Obyvatelstvo – demografické údaje c. c) Bytový a domovní fond

http://www.mesto-desna.cz/mesto/aktualit/mapy/text_up.htm

27.02.2007 20:06:43


Page 2

d. d) Výhledový počet obyvatel 1. Urbanistická koncepce a. b. c. d. e.

Základní funkční členění a urbanistická kompozice Obytná zástavba Občanské vybavení Výroba, sklady, technická zařízení Rekreace

1. Ochrana kulturně historických hodnot a. Historický vývoj b. Ochrana památek a lidové architektury 1. Životní prostředí a. b. c. d. e. f. g. h. i.

Ochrana přírody a krajiny Územní systém ekologické stability Lesní hospodářství Zeleň ve městě Ochrana ovzduší Ochrana čistoty vody Ochrana před hlukem Odpadové hospodářství Geopatogenní zóny – radon

1. Doprava a. b. c. d.

Dopravní a přepravní vztahy Návrh komunikačního systému Hromadná doprava Odstavné plochy

7. Vodní hospodářství a. Vodní toky a plochy b. Zásobení vodou c) Odkanalizování 8. Energetika a. b. c. d.

Základní energetická koncepce Zásobení elektrickou energií Zásobení teplem a plynem Zásobení plynem

8. Spojová zařízení a. Telekomunikace b. Radiokomunikace 8. Ochranná pásma a. Zábor zemědělského a lesního půdního fondu b. Zábor zemědělského půdního fondu c. Zábor lesního půdního fondu 8. Bilance ploch a etapizace a. Bilance ploch b. Postup výstavby


27.02.2007 20:06:43


Page 3

8. Návrh veřejně prospěšných investic Návrh směrnic pro územní rozvoj OBSAH GRAFICKÉ DOKUMENTACE Výkres komplexního urbanistického návrh u 1:5 000 – form. Výkres návrhu dopravy a technického vybavení 1:5 000 – form. Výkres záboru zemědělského a lesního půdního fondu 1:5 000 – form. Výkres složek životního prostředí 1:10 000 – form, 89,1x42 (3x form A3) Grafická schémata ve zprávě: Spádové území a širší vztahy 1:100 000 Letecká fotografie 1:10 000 Charakteristické fotografie – 26 ks Širší vztahy v území 1:25 000 Organizační členění obyvatelstvo 1:25 000 Schéma pohybu za prací Umístění bytové výstavby 1:25 000 Schéma centrální části 1:5 000 Kulturní památky a lidová architektura 1:25 000 Fotografie lidové architektury navržené k památkovému zájmu – 12 ks Ochrana přírody a krajiny 1:25 000 Doprava 1:25 000 Alternativy řešení průtahu “A”-“B” situace Vodní hospodářství 1.25 000 Energetika 1.25 000 Zábor zemědělského a lesního půdního fondu – schema 1:25 000 Veřejně prospěšné investice 1:25 000

ZPRACOVATELSKÝ KOLEKTIV Vedoucí projektant: Ing.arch Miroslav Ulmann Vedení, urbanismus a koordinace prací, Fotopráce, grafické zpracování Zpracovatelé jednotlivých kapitol: Ing.arch. Miroslav Ulmann

1a,b,c,d, 3a,b,d,e, 4a,b, 5d,f, 6d, 10, 12a,b, 13

Ing. Lubor Franců

2a,b,c,d, 3c


27.02.2007 20:06:43


Page 4

RNDr. Alois Hýsek

5a,b,c,h,i, 11a,b

RNDr. Iveta Lukášová

5g

Ing. Karel Kout

6a,b,c

Ing. Zdena Kynclová

7a,b,c

Ing. Josef Kobrle

8a,b,c,d, 9a,b

Vladimíra Daňková

Písařské práce a část prací grafických

1. Ú V O D a. b. c. d.

Zadání Postup prací a předcházející územně plánovací dokumentace Vymezení řešeného území – širší vztahy Stručná charakteristika – hlavní údaje o městě

a. Zadání Zpracování návrhu územního plánu Desná objednal referát regionálního rozvoje Okresního úřadu v Jablonci n.N. potvrzením smlouvy o dílo ze dne 30.III.1995 u Ing. Arch. Miroslava Ulmana. Jedná se o dokončení a aktualizaci územního plánu ÚPN SÚ Smržovka – Tanvald – Desná z roku 1991 na základě připomínek z projednání 27.5.1993 a požadavku na samostatné zpracování administrativního území Desné včetně vodní nádrže Souš. a. Postup prací a předcházející územně plánovací dokumentace Na základě schválených územně hospodářských zásad objednal OVÚP ONV Jablonec nad Nisou v roce 1985 (ÚHZ schváleny plenárním zasedáním ONV Jablonec n.N. dne 26.7.1985) nový územní plán Smržovka – Tanvald – Desná (bez oblasti přehrady Souš). Koncept územního plánu byl zpracován v Městském urbanistickém středisku Liberec v květnu 1986 a projednán v září roku 1987. Návrh byl dokončen v prosinci 1988. Projednání probíhalo během roku 1989. Na základě nových skutečností a připomínek po změně politicko-hospodářské situace byla dokumentace aktualizována v červnu 1991 odevzdána. Nové veřejnoprávní projednání proběhlo 27.5.1993. S ohledem na nové připomínky bylo objednáno v roce 1994 dokončení územního plánu samostatně pro celé území Desné včetně přehrady Souš. Práce probíhaly a byly dokončeny odevzdáním návrhu v roce 1995. Předkládaná dokumentace kontinuálně navazuje na předcházející řešení, zbavuje je nepodstatných podrobností, doplňuje v oblasti složek životního prostředí a koncentrovanou formou se zaměřuje na základní problematiku. Respektuje základní závěry územního systému ekologické stability, který byl dokončen na podzim 1994 a navrhuje nové alternativní řešení přeložky silnic I/14 a I/10. V rámci dokončovacích prací byl návrh projednán předběžně v zastupitelstvu města 30.10.95 a předběžně s dotčenými orgány státní správy 9.11.95. Po odevzdání byl projednán 13.2.96 s podnikateli města, 22.2.96 veřejnoprávně s orgány státní správy a organizacemi. Dne 24.5.96 proběhlo projednání připomínek a stanovisek a 27.5.96 vydal referát regionálního rozvoje pokyny pro dokončení. Během června 1996 byla grafická a textová část po návrhu opravena a upřesněna a čistopis byl odevzdán 30.6.1996.


27.02.2007 20:06:43


Page 5

a. Vymezení řešeného území – širší vztahy Řešené území je vymezeno administrativní hranicí města Desné – jejích 3 částí Desné I, Desné II a Desné III. Na severu sousedí na okresní hranici s Hejnicemi, na východě s rozsáhlým územím obce Kořenov, na jihu s městem Tanvald a na západě s Albrechticemi. Rozloha řešeného území včetně vodní nádrže Souš je 1.257 ha. Desná je součástí urbanizovaného pásu osídlení v údolí Nisy a Kamenice od Hrádku n.Nisou po Desnou, kde Desná zaujímá východní okraj. Spolu se Smržovkou a Tanvaldem, se kterými těsně kooperuje vytváří v okrese Jablonec n.N. po Jablonci n.N. druhé největší soustředěné osídlení. Vlastní spádové území má malé a lze do něho zahrnout pouze větší část obce Kořenov na východě. Z hlediska dopravy prochází Desnou železniční trať Tanvald – Harrachov a silnice I. Tř. č. 10 a 14 (E 442) a severní částí silnice II. Tř.č. 290, která spojuje přes Jizerské hory Frýdlantsko s Tanvaldskem. Z vyšších řadů inženýrských sítí procházejí územím: Vodovodní přivaděč oblastního vodovodu z údolní nádrže a úpravny Souš, Vysokotlaký plynovod DN Pohyb za prací (dojížďka i vyjížďka) obyvatel je velmi intenzivní s poměrně vyrovnaným saldem cca 722 vyjíždějících a 700 dojíždějících. V zájmovém a spádovém území žilo v roce 1994 4.833 obyvatel. Z toho 3.820 v Desné a 1.022 v Kořenově. a. Stručná charakteristika Město Desná tvoří typická údolnicová zástavba s patrným pásovým uspořádáním funkcí ovlivněným horským terénem. Z hlavního hustě zastavěného údolí s dopravním koridorem silnice i železnice vybíhá podél vodotečí a vedlejších komunikací zástavba, která ve středních svahových polohách přechází do rozptýleného osídlení podhorského typu. Město je charakterizováno sklářskou výrobou s hlubokou tradicí, která je dnes soustředěna do několika velkých závodů ve střední části údolí. Desná vznikla srůstem několika obcí a na město byla povýšena až v roce 1968. Postrádá historicky utvářené centrum. To je suplováno centrálním prostorem formovaným v sedmdesátých letech z několika původních i nových objektů občanského vybavení a strohými typovými panelovými vícepodlažními domy. Jejich dosavadní koncepce zasluhuje nejen dostavbu, ale i architektonické ztvárnění fasád i hmot. Vedle tradiční sklářské výroby je na území rozvinuta rekreace pobytová i víkendová včetně výhodných podmínek pro turistiku a zimní sporty. To je umožněno poměrně cenným krajinným prostředím v CHKO Jizerské hory. Z technického vybavení má město zajištěno kvantitativní zásobení pitnou vodou z vodovodního přivaděče ze Souše, zásobení el. energií z rekonstruovaného systému VN 35 kV a možnosti plynofikace z hlavního řadu VTL plynu procházejícího údolím. Území postrádá soustavný kanalizační systém s napojením na plánovanou ČOV v Tanvaldě. Hlavní údaje o městě První zmínka o obci (založena Desná)

1691

Katastrální výměra celkem

1.257 ha

Z toho orná půda

0

Zahrady

28

Ovocné sady

0

Louky

223

Pastviny

120

Nezemědělská půda

886

Z toho lesní půdy

600


27.02.2007 20:06:43


Page 6

Rybníky a vodní plochy

97

Zastavěné plochy

40

Ostatní plochy

149

Nadmořská výška Počet obyvatel (sčítání 1991)

3.811

Počet obyvatel ekonomicky aktivních

2.097

Hustota obyvatel na 1 ha

3 obyv./ha

Počet trvale obydlených domů

476

Z toho rodinné domky

324

Bytové domy

141

Ostatní

12

Počet rekreačních objektů

336

(včetně neobydlených rodinných domků) Počet trvale obydlených bytů

1.392

Z toho v rodinných domcích

369

V bytových domech

1.008

Ostatní

15

Počet obyvatel na 1 byt

2,73 ob./bj

Obytná plocha v m2 na 1 osobu

43,4 m2

Počet vyjíždějících celkem

986

Z toho do práce

722

Do škol

264

Počet dojíždějících celkem

801

Z toho do práce

700

Do škol

101

2. VÝHLEDOVÁ VELIKOST SÍDELNÍHO ÚTVARU a. b. c. d.

Organizace sídelního útvaru Obyvatelstvo – demografické údaje Bytový a domovní fond Výhledový počet obyvatel

a. Organizace sídelního útvaru


27.02.2007 20:06:43


Page 7

Desná je v závislosti na charakteru zástavby, dnešní případně výhledové funkci jednotlivých částí v území, rozdělena do 12ti urbanistických obvodů, tj. do relativně homogenních celků, které zároveň tvoří základní bilanční a statisticky sledované lokality. Funkční diferenciace území potvrzuje rozdílný podíl jednotlivých lokalit na celoměstských hodnotách. Následující přehled a grafické schéma zachycující současné členění města lze pokládat za stabilizované i do výhledu. Město tvoří 3 městské části (Desná I, Desná II, Desná III) a 12 urbanistických obvodů, z nichž 3 (UO 02 – Desná střed, UO 03 – Desná průmysl a UO 04 – Dolní Polubný) jsou rozděleny na díly. OZNAČENÍ SÍDELNÍ LOKALITY (OU) Kód OU

Pořadí

Název

Charakter.

Příslušnost

OU k

OU

KÚ

ČO

SSÚ

Počet obyv.94

025570

001

Desná I

O

DI

DI

-

787

3103701

002A

Desná střed

O

DI

DI

-

166

3103702

002B

Desná střed

D II

D II

-

1636

3103801

003A

Desnáprům.obvod

D II

D II

-

51

3103802

003B

“

DI

DI

-

0

31038003

003C

“

D III

D III

-

71

0255901

004A

Dolní Polubný

D III

D III

-

508

0255902

004B

“

D II

D II

-

52

0255800

005

Desná II

O

D II

D II

-

170

3103900

006

K protr.přehradě

N

DI

DI

-

86

3104000

007

Černý vrch

N

DI

DI

-

52

02256200

008

Pustiny

N

D II

D II

-

86

0256100

009

Novina

R

D III

D III

-

1

3104100

010

Černá Říčka

R

D III

D III

-

141

3104200

011

Souš

U

D III

D III

-

0

0256000

012

Merklov

R

D III

D III

-

4

P

O

Celkem

3 811

Vysvětlivky: Charakteristiky OU O – obytný KÚ – katastrální území N – rozptýlená zástavba CO – část obce P – průmyslová výroba SSÚ – vymezení střediska sídelního útvaru U – účelová zařízení Území: D I – Desná I , D II – Desná II


27.02.2007 20:06:43


Page 8

D III – Desná III Uvedené rozdělení města vychází z původního dělení sídelního útvaru na 6 sídelních lokalit pro sčítání 1980 a upraveného v rámci revize OU při přípravě sčítání 1991 (viz podklady Terplán 1990). b. Obyvatelstvo – demografické údaje Obec Desná tvoří společně s Tanvaldem a Smržovkou významnou koncentraci obyvatelstva na východní části Liberecké aglomerace. Zmíněné trojměstí je vzhledem k terénní konfiguraci, historickým podmínkám a tím ovlivněnému administrativnímu členění protkáno celou řadou vzájemných technických, ekonomických i kulturně – společenských vazeb. Ačkoliv vzájemné vazby mezi městy v daném území lze charakterizovat spíše jako kooperační a vzájemně se doplňující, dominantní postavení Tanvaldu je vzhledem k velikosti obce, poloze a koncentraci zařízení občanského vybavení jednoznačné. Desná může konkurovat Tanvaldu a ostatním obcích spádového obvodu významnou koncentrací průmyslových pracovních příležitostí (sklárny) a významnou koncentrací rekreačních kapacit. Základní charakteristiky obyvatelstva (stav 1991) v Desné a jejím podílu na spádovém obvodu uvádí přehled: Ukazatel území

Počet bydl.osob

%

Počet ek.akt.

podíl

%

Počet vyj.EA % vyj.

podíl

Počet doj.EA

Z obce

Desná

3 811

18,0

2 097

55,0

722

34,3

700

Smržovka

3 395

16,1

2 261

56,1

865

38,3

1 034

Jiřetín

635

3,0

Tanvald

7 055

33,4

4 003

56,7

1 774

44,3

1 219

mezisoučet

11 080

52,5

6 264

Janův Důl

11 071

5,1

608

55,0

201

33,1

122

Albrechtice v JH

332

1,6

190

55,6

131

68,9

186

Kořenov

1 022

4,8

569

56,8

221

38,8

197

Plavy

1 173

5,6

653

55,7

283

43,3

253

V.Hamry

2 063

9,8

1 090

52,8

547

50,2

265

Zl. Olešnice

554

2,6

280

50,5

133

47,5

132

mezisoučet

6 215

29,5

3 390

54,5

1 516

44,7

1 155

Spád.Území celkem

21 111

100,00

11 701

55,7

-

-

-

2 539

2 253

Jak lze z přehledu vyčíst, tvoří Desná druhý největší (z hlediska potenciálu obyvatelstva) celek spádového území a to koncentrací pracovních příležitostí a jak dále uvedeno také výrazným soustředěním rekreačních kapacit (hromadných i individuálních). V roce 1991 (SLBD) bylo v Desné sečteno 3 811 trvale bydlících osob, je to cca o 150 osob méně než v roce 1987 (dle údajů MěNV Desná – pro ÚPN SÚ Desná) kdy dosáhl počet osob bydlících v Desné v souvislosti se zabydlením sídliště svého lokálního maxima. Počet obyvatel v dalších letech stagnuje, podobně jako v ostatních obcích jabloneckého okresu. Charakteristický jev minulých desetiletí, přelévání obyvatel mezi obcemi spád. Obvodu (Tanvald, Velké Hamry, Desná) v závislosti na umístění bytové výstavby, nelze již potvrdit.


27.02.2007 20:06:43


Page 9

Významné omezení bytové výstavby v posledním období vede spíš k poklesu počtu bydlících osob jak v Desné, tak i ostatních obcích. Z informací městského úřadu nelze zatím potvrdit zastavení procesu koncentrace obyvatelstva do střediskových sídelních útvarů a proces vylidňování okrajových lokalit. Návrh vytváří podmínky pro diferencovaný a efektivní vývoj celého území. Počet trvale bydlících osob ve městě tvoří jen část faktických uživatelů území. Jak je uvedeno dále, významný vliv na potřeby kapacit technického i občanského vybavení mají uživatelé rekreačních objektů, a to jak hromadných (penziony, záv.rekr.střediska), tak individuální (chaty, chalupy). Věkové složení obyvatel v Desné (SLBD) charakterizuje následující přehled. Jak je z něj patrno patří Desná vzhledem k příznivé věkové skladbě mezi relativně mladá města. Tato skutečnost, ovlivněná významnou imigrací mladého obyvatelstva v 80-tých letech (nové byty o pracovní příležitosti), vytváří pozitivní předpoklady pro přirozenou měnu v příštím 10tiletí. Podíl osob mladších 15-ti let (23,2%), index vitality (1,34) a průměrný věk (35,4 roku) jsou toho důkazem. Věkové složení 1991 Desná

0-14

Produkt.věk

Poprodukt.věk

Celkem

Absolutní

885

2 218

708

3 811

%

23,2

58,2

18,6

100,0

Vliv nové výstavby v 80tých letech na věkové složení potvrzuje i výrazná územní diferenciace mezi jednotlivými částmi řešeného území. Ukazatel území OU

0-14

Produkt.věk

Poprodukt.věk Celkem

Index vitality

poprodukt.věk

01 Desná I

165

516

106

787

1,56

13,5

02Desná střed

491

1035

276

1802

1,78

15,3

03 Desná – průmysl

35

67

20

122

1,75

16,3

04 Dolní Polubný

98

295

167

560

0,59

29,8

05 Desná II

35

93

42

170

0,83

24,7

06 K protr.přehradě

14

47

25

86

0,56

29,11

07 Černý vrch

11

33

8

52

1,38

15,4

08 Pustiny

15

46

25

86

0,60

29,1

09 Novina

-

1

-

1

-

-

10 Černá Říčka

20

82

39

141

0,51

27,7

11 Souš

-

-

-

-

-

-

12 Merklov

1

3

-

4

-

-

Celkem

885

2 218

708

3 811

1,33

-

V%

23,2

58,2

18.6

100,0

-

18,6

Okr.Jablonec n.N.%

21,1

58,9

19,9

100,0

1,06

19,9

Jednoznačně nejvíce ovlivňuje věkové složení příznivá věková skladba obyvatelstva OU-02 – obsahující vybudované sídliště, zatímco pro okrajové lokality je typické spíš soustředění obyvatelstva staršího věku (především UO 04 – Dolní Polubný, UO 8 – Pustiny a UO 10 – Černá Říčka). Urbanistické obvody: 09 –


27.02.2007 20:06:43


Page 10

Novina, 011 – Souš a 012 – Merklov jsou prakticky bez trvale bydlícího obyvatelstva a tak věkové složení neovlivňují. V této souvislosti upozorňujeme na vliv občasných obyvatel obce (uživatele především objektů individuální rekreace), kteří často pobývají v obci větší část roku, aniž by byli oficiální statistikou vůbec zaregistrováni. Věkové složení obyvatel obce Desná, ač doznalo od sčítání mírného zhoršení, vytváří příznivé podmínky pro potenciální rozvoj obce. Skutečný vývoj v delším období však ovlivní především počet a kvalita bytů a struktura a počet pracovních příležitostí. EKONOMICKÁ AKTIVITA – PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI S věkovým složením obyvatelstva bezprostředně souvisí i ekonomická aktivita, tj. úroveň zapojení osob do pracovního procesu.Ke dni sčítání bylo evidováno v Desné 2 097 ekonomicky aktivních osob, z toho 1 909 osob v produktivním věku a 188 důchodců. To znamená, že je ekonomicky zapojeno 86,7 % z obyvatelstva věkové skupiny 15-59 (54) let a cca 26,6% osob důchodového věku. Desná tak zůstává mírně pod okresním průměrem. Stejně jako podíl důchodců na celkovém počtu ek. aktivních (cca 9%). Úroveň ekonomické aktivity v obci zůstává i v těchto letech vysoká (jako v celém okrese), a to vzhledem k stávající odvětvové skladbě pracovních příležitostí (průmysl, služby) a věkové skladbě obyvatelstva. Pro návrhové období lze proto předpokládat růst počtu i podílu ekonomicky aktivních osob, později jejich stabilizaci a posléze pokles počtu ek. aktivních v souvislosti s odchodem silných ročníků do důchodového věku. Skutečná úroveň ekonomického zapojení obyvatel však bude nadále záviset na množství a struktuře pracovních příležitostí v obci, ale i v okolních obcích. Odvětvovou strukturu ekonomicky aktivních obyvatel obce Desná charakterizuje následující přehled (tab.č.3) Potvrzuje dominantní postavení průmyslu v oblasti, stagnaci priméru a nárůst zapojení ekonomicky aktivních v oblasti terciární sféry (obchod, služby a rekreace), vysoký podíl vyjíždějících za prací, eliminovaný protisměrnou dojížďkou do výrobních kapacit v Desné svědčí o značném pohybu za prací, který je vzhledem k terénní konfiguraci (sledované obecními hranicemi) často jen pěší docházkou do provozů, umístěných ve vedlejší obci. EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA – 1991 – Desná Tabulka č. 3 Odvětví

Počet ekonomicky aktivních

Skladba

ukazatel

Celkem

Ženy

Vyjíždí

%vyjíždí

V%

V%

Zemědělství

40

12

33

82,5

1,91

5,76

Lesnictví

16

3

7

43,7

0,76

1,24

S I. Sektor

56

15

40

71,4

2,67

7,00

Průmysl

1 476

723

412

27,9

70,39

53,03

Stavebnictví

55

2

42

76,4

2,61

5,00

S II. Sektor

1 531

725

454

29,7

73,0

58,03

Doprava a spoje

58

16

39

67,2

2,77

3,82

Obchod a služby

102

76

45

44,1

4,86

8,32

Věda a výzkum

2

1

2

100,0

0,01

0,55

Komun.hosp.

59

25

29

49,2

2,81

4,90

Škol.,kult.,zdrav.

145

118

72

49,6

6,91

9,30

Ostatní činnost

144

66

41

28,5

6,87

8,08


EA okres

27.02.2007 20:06:43


Page 11

S III sektor

510

302

228

44,7

24,33

34,97

Celkem

2 097

1 042

722

34,4

100,00

100,00

Relativně v %

100,00

49,7

34,4

-

-

-

Specifickou skladbou ekonomicky aktivních v Desné charakterizuje její srovnání s celookresní skladbou ekonomicky aktivních osob. Průmyslový charakter obce potvrzuje i nízký podíl vyjíždějících do průmyslových kapacit mimo obec a naopak významná průmyslová dojížďka do obce. Rozhodující podíl pohybu za prací obyvatelstva Desné a celého trojměstí Tanvald, Smržovka, Desná probíhá právě mezi těmito obcemi. Následující tabulka (tab.obyv.č.4) zachycuje na základě informací ze sčítání 1991 hlavní směry a rozsah pohybu za prací (doplněné pohybem studentů a žáků do škol) ve vztahu k Desné. Tabulka je doplněna grafickým schématem hlavních směrů pohybu.

Zdroj/cíl Dojížďka Vyjížďka Saldo pohybu Směr pohybu

P

S

C

P

S

C

P

S

C

Tanvald

321

28

349

325

45

370

-4

-17

-21

Smržovka

67

3

70

65

1

66

+2

+2

+4

Celkem

388

31

419

390

46

436

-2

-15

-17

Albrechtice v JH

13

6

19

19

-

19

-6

6

0

Kořenov

58

45

103

36

-

36

22

45

67

Plavy

15

-

15

-

-

-

15

-

15

V. Hamry

63

-

63

19

4

23

44

-4

40

Celkem

149

51

200

74

4

78

75

47

122

Celk.spád.obvod

537

82

619

464

50

514

73

32

105

Jablonec n.N.

83

6

89

99

88

187

-16

-82

-98

Bedřichov

-

-

-

15

-

15

-15

-

-15

Lučany n.N.

-

-

-

18

-

18

-18

-

-18

Zásada

-

-

-

13

-

13

-13

-

-13

,ost.a nezj.v okr.

37

6

43

40

8

48

-3

-2

-5

Okres celkem

657

94

751

649

146

795

+8

-52

-44

Praha

-

-

-

21

13

34

-21

-13

-34

Liberec

-

-

-

13

52

65

-13

-52

-65

Ost.a nezj. Mimo 43 okres.

7

50

39

53

92

4

-46

-42

Mimo okr.celkem

7

50

73

118

191

-30

-111

-141

Území

43


27.02.2007 20:06:43


Pohyb celkem

Page 12

700

101

801

722

264

986

-22

-163

-185

Jak patrno je Desná vzhledem k ostatním obcím obvodu centrem dojížďky, vzhledem ke vzdálenějším cílům (Jablonec n.N., Praha a Liberec) ztrácí (a to především u nepracovní dojížďky). Také ve výhledu předpokládáme, že Desná zůstane pro své okolí cílem dojížďky. Pracovní příležitosti v průmyslu a v rozvojovém odvětví cest. ruchu a rekreačních služeb umožní udržet vyrovnanost bilance pracovních sil v obci. Nízká evidovaná nezaměstnanost toho je zatím důkazem.

c. Bytový a domovní fond Pro další vývoj obce je významným faktorem rozsah a struktura bytového a domovního fondu a celková úroveň bydlení v obci. Výsledky sčítání 1991 potvrdily výrazné změny těchto ukazatelů v Desné ve srovnání s obdobím minulým. Podstatný vliv na zkvalitnění úrovně bydlení, průměrné velikosti bytů, kvalitu vybavení bytů i na snížení zabydlenosti bytů měla výstavba více než 300 nových bytů v minulém desetiletí. Ačkoliv výstavba 325 bj (převážně v obytných domech na sídlišti) byla provázena v Desné úbytkem cca 170 bytů, je čistý kladný přírůstek 155 bj. V Desné v rámci okresu Jablonec n.N. výjimkou. Pozitivní změny ve struktuře bytového fondu obce jsou jednoznačné. V obci bylo sečteno celkem 704 objektů, z toho 476 (67,6%) trvale obydlených, počet bytů dosáhl v Desné 1606, přičemž trvale obydlených bylo 1392 bj., tj. 86,7 %. V území bylo registrováno 214 rekreačních objektů, vyčleněných z byt. Fondu a dalších 122 bytů, sloužících k rekreaci v neobydlených, ale z bytového fondu nevyčleněných bytech. Z toho vyplývá, že 336 původních bytů slouží individuální rekreaci, což svědčí o značné koncentraci rekreačních objektů (25,8 rek.obj./km2 a 36,6 rek.obj./100 obyt.obj.) v obci, výrazně překračující. Celookresní 14,0 obj./km2 a 28,5 RD/100 obyt.obj. I republikový 5,0 obj./km2 a 18,6 RD/100 obyt.obj.průměr. Základní charakteristika bytového fondu v Desné její srovnání s celookresním průměrem shrnuje přehled. Ukazatel území

DESNÁ 1991

Okres (%) Rel. (%)

Absol.

Jablonec n.N.

Počet domů

704

100,0

100,0

Z toho trv.obydl.

476

67,6

81,2

Počet bytů

1 606

100,0

100,0

Z toho trv.obydl.

1 392

86,7

90,7

V rod. domcích

369

26,5

36,1

Trv.obydl. byty

1392

100,0

100,0

Stáří 1899

201

14,4

14,6

1900-1945

391

28,1

36,7

1945-1980

475

34,1

32,9

1981-1991

325

23,4

15,8

Kategorie I

918

65,9

71,3

II

261

18,8

15,4

III

107

7,7

6,3


27.02.2007 20:06:43


Page 13

IV

106

7,6

7,0

Počet obyt. Místností (8 m2)

3 295

85 379,0

Obyt. Plocha (m2)

60 356

1 507 127,0

Zabydleno

2,70

2,71

Členitost (ob.m./byt)

2,37

2,59

Obytná plocha (byt/m2)

43,4

2,71

Obytná plocha (obyv./m2)

16,1

17,2

Obytná plocha (ob.m./m2

18,31

17,85

Počet neobydl. Bytů

214

2382,0

Z toho k rekreaci

122

1555,0

Obj. k indiv.rekreaci

214

4081,0

K rekreaci celkem

336

5636,0

Z tabulky vyplývající následující závěry o stavu bytového fondu a domovního fondu v Desné: a. vysoký podíl neobydlených domů – 37% - (rekreační objekty) b. vysoký podíl bytů v bytových domech – (sídliště a rekreačního využití RD) c. významný podíl bytové výstavby po r. 1980 – přesahuje celookresní průměr d. průměrně vyšší úroveň vybavenosti bytů (především nových) než okresní průměr e. v průměru menší byty (plocha i členitost), nižší zabydleností bytů. Charakteristiky domovního a bytového fondu nejsou v celé obci shodné. Jak charakterizuje následující územní průřez existují v Desné významné rozdíly mezi jednotlivými lokalitami obce. Rozdíly jsou, jak v podílu jednotlivých lokalit, tak ve struktuře bytového fondu a úrovni bydlení. Také počet rekreačních objektů je územně velmi diferencován. Ukazatel území Počet urb. Obvod obydl. Byty

Podíl % Byty byty v RD I. a II.

Post.

01 Desná I

20,4

92,1

26,4

02 Desná – střed 644

8,9

97,8

8,7

03 Desná prům.

23,8

57,1

76,2

34,4

65,6

75,1

04 Polubný

265

– 42

Dolní 241

Byty

Podíl obyv. byt

Ob.pl. byt

Ob.m. byt

2,93

38,0

2,23

Po 1900 UT/ET

05 Desná II

62

80,6

64,5

64,5

2,74

51,4

2,89

06 K prot.přehr.

37

73,0

45,9

75,4

2.30

57,4

2,92

07 Černý vrch

20

50,0

95,0

70,0

2,50

46,4

2,55


27.02.2007 20:06:43


Page 14

08 Pustiny

29

100,0

68,9

82,8

2,69

54,4

2,97

09 Novina

0

0

0

0

0

0

0

10 Černá Říčka

51

84,1

53,0

56,9

2,71

53,4

2,7222

11 Souš

0

0

0

0

0

0

0

12 Merklov

1

100,0

0

100,0

4,0

77,0

5,0

Obec celkem

1 392

26,5

84,7

14,4

57,5

a. Výhledový počet obyvatel Předpokládaný počet obyvatel obce Desná v návrhovém období (2015) bude ovlivněn řadou faktorů, jejichž skutečný vývoj lze v současných transformačních podmínkách velmi těžko odhadovat. Příznivý výchozí stav demografické základny (viz kap. Obyvatelstvo) bude determinován rozvojovými možnostmi, ekonomickým potenciálem města, kvalitou a kapacitou bytového fondu. V případě Desné bude vedle zmíněných vlivů mít značný význam rozvoj rekreačních funkcí obce, které značně ovlivňují počet a strukturu pracovních příležitostí v obci a samozřejmě i výhledový počet ostatních uživatelů území. Jak shrnuje následující přehled, návrh předpokládá (v r. 2015) a vytváří podmínky pro bydlení cca 4080 trvale bydlících osob - pro řešení občanského a technického vybavení počítá s cca 1400 uživateli s cca 1700 uživateli rekreačních zařízení Vzhledem k turistickému a rekreačnímu významu území, počítá v bilančních úvahách s obsluhou dalších cca 500-700 turistů v území, využívajících především stravovací zázemí v obci. Na druhé straně je nezbytné předpokládat, že časový nesoulad využití rekreačních kapacit v území a spádový vliv kapacit občanské vybavenosti silnějšího střediska osídlení Tanvaldu sníží skutečné využití kapacit technické a občanské vybavenosti v obci. Za těchto předpokladů je pro bilanční úvahy k roku 2015 počítáno s cca 6 100 uživateli území, což je asi 75 % maximálního počtu. BILANČNÍ PROPOČET rok

Trv.bydl.

Saldo pohybu

Kapacita rekr.obj.

Prům.využití Turist.pas. Ost.uživatelé Celkový území počet max.uživatelů území

1991

3820

-100

2630

950

500

1450

5170

6850

2015

4080

+100

3100

1200

720

1920

6100

8000

Vzhledem k časovému nesouladu ve využívání rekreačních kapacit v území, sezónním výkyvům v turistickém využití území, je pro bilancování potřeby občanské a technické vybavenosti území uvažováno s celkovým počtem uživatelů v území 6 100 osob a ne s maximálním počtem potenciálních uživatelů vyčísleným na 8 000 osob, kterého však prakticky nikdy nedosáhne.


27.02.2007 20:06:43


Page 15

Vycházejíc ze současného rozložení obyvatelstva a jeho věkového složení a v závislosti na charakteru stávající zástavby a úrovni bydlení a samozřejmě i možnostech rozvoje bytové výstavby v jednotlivých lokalitách obce byl zpracován územní průřez rozložení úbytku a nárůstu obyvatel a očekávaného stavu bydlících osob v jednotl. urb. obvodech. Rozmístění nových bytů (cca 180 bj) je popsáno v části bytová výstavby očekávaný úbytek osob, je vedle nevelkého demoličního odpadu bytů (cca 20 bj) způsoben především postupným zřeďováním stávající úrovně zabydlenosti bytů (především v sídlišti) a pokračováním procesu změny využití objektů v okrajových lokalitách na rekreaci příp.penziony. Číslo

Název urbanistického obvodu

Počet trvale bydlících 1991

Nárůst

Úbytek

2015

1

Desná I

790

+ 125

- 40

875

2

Desná – střed

18000

+ 125

- 150

1775

3

Průmysl

125

-

- 25

100

4

Dolní Polubný

560

+ 50

- 30

580

5

Desná II

170

+ 70

- 20

220

6

K protrž.přehr.

90

+ 105

-5

190

7

Černý vrch

50

-

-

50

8

Pustiny

90

+ 50

- 10

130

9

Novina

1

-

-

-

10

Černá Říčka

140

+ 35

- 20

155

11

Souš

-

-

-

-

12

Merklov

4

-

-

5

3820

560

- 300

4080

S

1. URBANISTICKÁ KONCEPCE a. Základní funkční členění a urbanistická kompozice b. Obytná zástavba c. Občanské vybavení d. Výroba, sklady, technická zařízení e. Rekreace

a. Základní funkční členění a urbanistická koncepce Osídlení města Desná má typickou údolnicovou zástavbu podél komunikací při tocích Bílá a Černá Desná a Černá Říčka, která přechází v okolních svazích v rozptýlenou zástavbu podhorského charakteru. Jedná se v údolích o smíšenou zónu bydlení, sporadicky roztroušených objektů občanského vybavení a výroby. Tento charakter si město ponechá i když nová nízkopodlažní výstavba bude vyhledávat vyšší pro bydlení optimální polohy. Rozhodující část hlavních městských funkcí se bude dále rozvíjet v údolní poloze v místech přirozeného spádu – v centrální zóně při soutoku Bílé a Černé Desné. Tento prostor postupné kumulace celoměstského občanského


27.02.2007 20:06:43


Page 16

vybavení byl v osmdesátých letech posílen novou vícepodlažní bytovou výstavbou včetně občanského vybavení (škola, prodejna, restaurace, dům služeb, hasičská zbrojnice) a dostal tak novou výškovou hladinu a dnešní strohý výraz, ovlivněný charakterem nečleněných a nevýrazných fasád ekonomicky pojaté panelové výstavby. I když základní prostorové hmotové členění je dáno, je třeba centrální prostor dále dobudovávat a architektonicky obohacovat. Příležitostí k tomu bude rekonstrukce a úprava dnešních panelových domů, které by měly dostat bohatší členění včetně nových prostorových prvků a barevného pojednání. V některých případech jsou možné i střešní nástavby. Další možností jsou dostavby volných ploch v tomto prostoru objekty občanského vybavení nebo integrovanými obytnými domy s využitím parteru pro služby obyvatel (např. plocha po obou stranách hasičské zbrojnice, Centrál, proti býv. Nisatexu, na místě býv. Truhlárny, při mostku na hřiště severně od čp. 650, v prostoru hřiště a na ploše po zrušení dnešní čerpací stanice pohonných hmot). Všechny tyto nové objekty citlivě situované do prostoru a architektonicky náročněji pojaté přispějí k postupné humanizaci centrálního prostoru a vytvoření příjemnějšího obytného prostředí. Nízkopodlažní výstavba soustředěnějších forem i individuálních domků bude především rozvíjena ve vyšších polohách, optimálních pro bydlení, v lokalitách nad Finskými domky, Parlament a částečně i na Krausově kopci. Na ostatních místech se bude jednat o sporadickou dostavbu proluk v údolních polohách a zcela výjimečně jako izolované objekty v rozptýlené zástavby při dodržení podmínek přizpůsobení charakteru okolní výstavby. Okrajové části s cenným přírodním prostředím si ponechají svoji převažující rekreační funkci s postupným doplňováním a zkvalitňováním sportovně rekreačních služeb s prioritou zachování přírodní hodnoty krajiny. Krajině a zachování jejího charakteristického rázu bude třeba věnovat v budoucnu daleko více pozornosti a to jak při selekci zelených ploch, výběru ploch vhodných pro zalesňování, rekonstrukci bohaté náletové zeleně i údržbě a ošetřování volných lučních ploch. Pro hlavní silniční průtah I/10 vymezuje návrh rezervní trasu, která by ochránila zóny největší koncentrace bydlení a městského centra před negativními vlivy a přitom umožnila napojení městského dopravního systému na tuto výkonnou trasu ve třech křižovatkách. Nová trasa navazuje na navrhované řešení dopravy Tanvaldu mostním objektem nad dnešní silnicí v křižovatce na Pustiny, pokračuje cca 830 m dlouhým tunelem do křižovatky před závodem Ornela, dále druhým tunelem pod Riedlovou hrobkou a v souběhu se železniční tratí se napojuje v zatáčce v Desné III do dnešní trasy. Výrobní plochy průmyslových závodů jsou územně stabilizovány a ve svém rozsahu nedoznají ve výhledu podstatných změn. Dojde k jejich efektivnějšímu využití. b. Obytná výstavby Bytová výstavba zůstane v návrhovém období hlavním činitelem v územním rozvoji města. Zatímco v minulém dvacetiletí byla nová bytová výstavba směrována tzv. Soustředěnou formou vícepodlažních panelových bytů do centra, vytváří návrh podmínky pro novou výstavbu nízkopodlažní převážně pro rodinné domky. Ty jsou situovány především do tří lokalit, které navazují na dnešní zástavbu a dále do vhodných proluk. Jsou to: Lokalita “Finské domky I” v Desné I navazuje na dnešní zástavbu nových rodinných domků a skupinu Finských domků z let šedesátých. Jedná se o volnou louku ve značném spádu s jihozápadní orientací o rozloze cca 6 ha. Ekonomické využití plochy zde komplikují ochranná pásma technického vybavení (trasy el. VN 35 kV a vodovodní přivaděč). Inženýrské sítě včetně příjezdních komunikací je třeba nově vybudovat. Návrh předpokládá umístění cca 15 bj. V nízkopodlažní zástavbě. Lokalita “Finské domky II” v Desné I zahrnuje volné louky v náhorní poloze severně od zahrádkové kolonie s mírným svahem k jihu až jihovýchodu. Na vymezených plochách o rozsahu cca 4,4, ha bude nutné vybudovat zcela novou technickou infrastrukturu. Návrh předpokládá situování cca 25 bj. V rodinných domcích ve výškové hladině max. přízemí + 1 patro a podkroví. Lokalita “Parlament” leží v poměrně blízké vzdálenosti od městského centra. Zahrnuje volné plochy (louky) mezi lyžařským svahem a železniční tratí se západní až severozápadní orientací. Novou zástavbu podmiňuje vybudování technického vybavení včetně rekonstruované a rozšířené příjezdové komunikace ze silnice I/10, 14 z prostoru skláren. Na několika plochách o celkové rozloze cca 3,5 ha je navrženo 20 bytů. Kromě vpředu uvedených ploch, z nichž každá si vyžádá dle konkrétních požadavků zpracování urbanistické studie, která vymezí parcely, vedení inženýrských sítí a podrobně určí zastavovací a regulační podmínky, vymezuje návrh několik lokalit v prolukách, a to: V údolní poloze Desné I po obou stranách Bílé Desné cca 30 bj.


27.02.2007 20:06:43


Page 17

Na Krausově kopci v Desné III cca 15 bj. V lokalitě Pustiny v blízkosti křižovatky cest v Desné III cca 15 bj. Na území Černé Říčky a výjimečně i v ostatních okrajových částech v rozptylu cca 10 bj. Zcela specifická řešení vyžaduje problematika bytové výstavby v centru, kde je koncentrován rozhodující počet nových bytů ve vícepodlažních domech. Návrh předpokládá postupnou humanizaci těchto objektů formou barevného a plastického členění fasád ekonomicky zdůvodněných podkrovních nástaveb s optickým snížením objektů i v několika lokalitách možných dostaveb vícefunkčními integrovanými domy. Tyto úpravy, nástavby a dostavby umožní zvýšit počet bytů v centru cca o 50. Celkově určuje návrh územního plánu lokality pro rozvoj bydlení v kapacitě cca 180 bytů, což odpovídá předpokládané potřebě dle demografického vývoje obyvatel do roku 2015. Následující přehled prezentuje možnosti bytové výstavby na vytypovaných lokalitách: Desná I

- Finské domky (UO 1)

- 15 bj

Desná I

- Finské domky II (UO 1)

- 25 bj

Desná II

- Parlament (UO 5)

- 20 bj

Desná I

- rozptyl (UO 6)

- 30 bj

Desná II

- Pustiny (UO 8)

- 15bj

Desná III

- Krausův kopec (UO 4)

- 15 bj

Desná III

- Černá Říčka – rozptyl (UO 10)

- 10 bj

Desná I

- střed (nástavby, dostavba) (UO 2)

- 50 bj

Celkem

180 bj

Z tohoto objemu předpokládáme výstavbu cca 60ti bytů ve formě nájemných bytů a bytů ve víceúčelových domech a cca 120 bytů v nízkopodlažní výstavbě převážně individuálních rodinných domků. Na nově vytypovaných lokalitách je třeba udržet výškovou hladinu zástavby max. na dvou nadzemních podlažích s podkrovím, s objekty výhradně opatřenými sedlovou střechou tak, aby byl zachován charakter krajiny a nebyly zatěžovány pohledové horizonty novými dominantami. Případnou zástavbu v rozptylu mimo tyto určené lokality povolovat výjimečně, vždy po pečlivém zvážení z hlediska působení v krajině a po souhlasu Správy CHKO a zastupitelstva obce. Vedle standardních bytů je třeba počítat do budoucna s výstavbou bytů dle poptávky s vyšším nadstandardním vybavením i velikostí. I když se bude jednat v některých případech o stavby objemnější je nutno jejich charakter podřídit základním regulačním podmínkám vyplývajícím ze statutu CHKO Jizerské hory. S minimální dostavbou 4 objektů dle projednané studie se počítá v lokalitě Nýčovy domky. Pro uspokojení potřeb bydlení starých lidí navrhujeme výstavbu cca 40ti bytů a to min. ve dvou specializovaných objektech. V prostoru Heleštein je možné situovat další objekt tzv. holobytů pro zvláštní soc. skupiny obyvatel ve výškové hladině nepřesahující dnešní obytné objekty. c. Občanské vybavení Široká škála potřeb obyvatelstva je uspokojována v zařízeních občanské vybavenosti. Jejich lokalizace, druhová skladba a kapacita je významnou složkou osídlení . Občanské vybavení je v zájmu efektivity využití lokalizováno ve spádových prostorech koncentrace obyvatelstva, zároveň svým způsobem koncentraci osob, potenciálních uživatelů vytváří. Poslední kompletní hodnocení občanského vybavení v Desné vycházelo z šetření OV sídel v roce 1987. Od té doby došlo k výrazným změnám jak v kapacitách, rozmístění a druhovém složení, tak i ve vlastnických vztazích a způsobu poskytovaných služeb. Především oblast služeb, obchodu, veřejného stravování a ubytování doznala převratných změn. Zrušení sortimentních


27.02.2007 20:06:43


Page 18

omezení, likvidace monopolu státního obchodu a podniků služeb, vytvořila prostor pro změny sortimentů obchodu a služeb. V rodícím se tržním prostředí vznikají nové možnosti i pro podnikatelskou činnost místních živnostníků, využívajících ke své činnosti vedle, organizacemi služeb, uvolněných objektů také svoje bydliště, kde mnohem bezprostředněji poskytují požadované služby. Za těchto okolností lze pro výhledové úvahy vyslovit pouze následující zásady řešení a návrhy vázat především k předpokládanému rozvoji obce: Desná zůstane relativně samostatnou obcí v rámci spádového území Tanvaldu s předpokládaným počtem 4 100 bydlících obyvatel a s výrazným vlivem hromadné i individuální rekreace. Pro kapacity obchodu a služeb počítat i s přídavným počtem nestálých obyvatel 2020 tj. celkem 6 100. Vedle jednoznačné lokalizace celoměstských zařízení občanského vybavení v centru (UO – Desná – střed) udržovat případně rozvíjet především kapacity obchodu a služeb v dalších mikrocentrech vázaných nejen na obyvatele bydlící, ale i rekreanty (UO – Dolní Polubný a Černá Říčka). Doplňovat dnešní rekreační a ubytovací kapacity možnostmi stravování a rozvojem sportovně rekreačních služeb. Brát v úvahu dominantní vliv Tanvaldu a spád za speciálními zařízeními do Jablonce n.N., případně Liberce. Vedle uvedených hlavních zásad specifikují další odstavce koncepční úvahy o jednotlivých druzích občanského vybavení. Hlavní důraz je kladen na oblast školství, zdravotnictví a sociálních služeb a oblast kulturních a sportovních podmínek o jejichž rozvoj musí obec pečovat.

Školství V obci jsou 3 mateřské školy o celkové kapacitě 150 míst (Desná I – 70, Riedlova vila – 55, Dolní Polubný – 25). Jsou rozloženy v přijatelných docházkových vzdálenostech od lokalizace potřeb v nepůvodních objektech, kapacitně i provozně+ odpovídající současným potřebám obyvatel obce. Po odeznění enormních nároků, souvisejících s nepřirozenou věkovou skladbou obyvatel nového sídliště, jsou s to pokrýt i výhledové potřeby. ZDŠ v Desné má 20 tříd a kapacita cca 580 žák. Míst vyhovuje současným i výhledovým potřebám obce a v případě 2. Stupně i potřebám spádového obvodu. Její vybavenost neodpovídá vzhledem k omezeným prostorovým podmínkám normovaným potřebám. ZDŠ využívá plochy sportovního areálu TJ v bezprostředním sousedství. Z původní základní školy (družina v Desné II, vznikla zvláštní škola, která pokrývá současné požadavky obce i spád. Obvodu (Kořenov, Albrechtice v JH) v lepších dostupných podmínkách než ZŠ Tanvald. Výhledově lze však počítat se změnou využití objektu v souvislosti s poklesem potřeb. Za vyšší školskou vybaveností dojíždí obyvatelé především do Tanvaldu (gymnázium, ZUŠ, SOU) a stř. škol v Jablonci n.N.

Zdravotnická zařízení Po zrušení jeslí v obci musí být speciální požadavky uspokojovány v mateřských školách. Zdravotnické středisko (všeobecné, zubní i dětské) je lokalizováno ve stabilizovaném objektu v centru města (čp. 518),Zařízení i činnosti jsou privatizovány. Lékaři využívají odborných služeb oddělení tanvaldské nemocnice. Za speciálními vyšetřeními spádují obyvatelé do Jablonce n.N. a Liberce. Lékárna lokalizovaná v centru města vyhovuje potřebám obce.

Kulturní zařízení Základní kulturní vybavení obce tvoří kino (čp. 40 – Desná I) územně stabilizované zařízení – slabě využívané –kapacitně vyhovující – ekonomicky a provozně problematické.

Kulturní středisko – lokalizované v Riedlově vile (čp. 120 – Desná II), společně s městskou knihovnou a muzeem – je územně stabilizované, kapacitně vyhovující potřebám obce.


27.02.2007 20:06:43


Page 19

Kulturní zařízení “Sklář”, se společenským sálem při hlavní komunikaci, spádově a provozně vyhovuje. Plochu v sousedství za novou čerpací stanici je třeba dořešit včetně parkovacích ploch.

Sakrální stavby – 2 kostely – starokatolický a římskokatolický + fara postupně získávají zpět svoji funkci, jsou územně stabilizovány a vytvářejí místní dominanty. Riedlova hrobka – objekt v novogotickém slohu, v současné době v devastovaném stavu interiéru, zatím bez konkrétní náplně. Doporučujeme opravit pro účely sakrální nebo jako smuteční síň s možností plošné rezervy pro urnový háj na sousední volné ploše.

Sociální zařízení Věkové složení obyvatel (pozitivní znaky) umožňují předpokládat, že stávající kapacita domu pečovatelské služby (23míst), pokryje nejdůležitější potřeba obyvatel obce pro příštích 5 let. Pro pokrytí výhledového nárůstu potřeb doporučujeme v centru obce lokalizovat další dům pro seniory (penzion) pro cca 20-30 osob, případně objekt malometrážních bytů s cca 20 bj. Řešení problematiky bydlení nezaměstnaných občanů a bezdomovců není zatím aktuální. Doporučujeme vytypovat objekt s holobyty mimo centrum obce (Heleštein).

Tělovýchova a sport Na území Desné mají nadměstský význam plochy a zařízení pro zimní lyžařské sporty, pro které má poloha obce příznivé podmínky. Jedná se o lyžařské vleky a sjezdovky různé obtížnosti, z nichž dominantní význam má lyžařský svah “Parlament” ve výhodné poloze v blízkosti centra s vleku 1100 m a 500 m. Po zlepšení dopravního přístupu rekonstruovanou komunikací k dolní stanici vleku se nabízí možnost vybudování střediska služeb včetně ubytování, stravování a parkoviště na plochách východně od čp. 556. Atraktivitu tohoto zařízení je možno zvýšit prodloužením vleku o dalších cca 300 m až k silnici Dolní Polubný – Pustiny, kde návrh územního plánu vymezuje plochy pro parkoviště a další ubytovací a stravovací objekt. V ostatních prostorech je třeba chránit vymezené plochy lyžařských svahů před nezodpovědným oplocováním, výstavbou a výsadbou. Jsou to: - lyžařský svah Desná I s vlekem 500 m - lyžařský svah Desná III, Černá Říčka s vlekem 800 m (u dolní stanice doporučujeme vybudovat zařízení služeb). - lyžařský svah Desná I, pod Desenským vrchem, s vlekem 300 m - lyžařský svah u Nové Hutě s vlekem 250 m - lyžařský svah Novina s vlekem 300 m Stabilizovaná sportovní zařízení jsou lyžařské můstky v Desné I. Sportovní areál s hřišti na kopanou, odbíjenou a lehkou atletiku je výhodně umístěn v centru města. Ostatní hřiště mají lokální význam bez možností rozšíření. Jejich specifické využití se bude postupně stabilizovat. Pouze hřiště nad Finskými domky, dosud málo využívané má možnosti rozvoje, případně výhodné úpravy pro specifický sport. Na řešeném území jsou stabilizována tato hřiště sportovní areál v centru - hřiště nad Finskými domky hřiště v areálu mateřské školy v Desné I hřiště hasičů v Pustinách


27.02.2007 20:06:43


Page 20

hřiště v Desné I proti římskokatolickému kostelu hřiště v Desné I u čp. 199 hřiště v Desné I u čp. 56 hřiště na tenis u koupaliště místní hřiště u penzionu čp. 504 v Desné I hřiště u dolní stanice vleku na Černé Říčce v Desné III hřiště v Desné III V Desné III při komunikaci na Pustiny je využívána vodní nádrž jako koupaliště s omezenou roční dobou využití. Prostor i vlastní nádrž potřebuje nutné úpravy.

Maloobchodní zařízení Tato zařízení jsou nejvíce využívána tzv. ostatními uživateli území, tj. rekreanty, bydlícími sezónně v objektech indiv. A hromadné rekreace, jejichž kapacita a sezónní využití přivádí do obce cca 3 000 dalších potenciálních zákazníků. Kromě koncentrace maloobchodních jednotek v centrální zóně města (Desná – střed), při hlavní příjezdové komunikaci (samoobsluha, potraviny, tržnice, textil, obuv, průmyslové zboží), slouží potřebám obyvatel obce a rekreantům obchody potravin v Černé Říčce (čp. 215, III), pod Finskými domky (čp. 333/I) a v Dolním Polubném (čp. 614/III). Tato zařízení provozovaná převážně privátními osobami nejsou v současné době plně stabilizovaná. Lze však předpokládat, že zmíněné prostory (včetně Pustin u čp. 432) budou vzhledem ke spádu obyvatel a rekreantů atraktivní i ve výhledu pro lokalizaci maloobchodních zařízení včetně služeb. V oblasti maloobchodu je v současné dob+ě evidováno v Desné 70 živnostenských oprávnění.

Stravování a ubytování Stravovací zařízení jsou vedle dnešních školních jídelen (MŠ, ZDŠ ) lokalizována především v centru města (Desná střed, Desná I, Dolní Polubný) a dále v oblasti Černé Říčky a Pustin. Ve většině případů jsou vázána na ubytovací zařízení a návštěvníky obce využívána. Vzhledem k probíhající transformaci majetkových vztahů (privátní penziony, podniková rekreační střediska, ekonomický pronájem) nelze považovat jejich současné rozložení, kapacitu a využití (včetně rozsahu stravovacích služeb) za stabilizované. Návrh vymezuje plochy pro možnou další výstavbu ubytovacích kapacit na atraktivních místech a to: V centru pro hotelové zařízení (na místě demolovaného objektu v Desné II nebo vedle Nisatexu) a v atraktivních prostorách na Černém vrchu, v Pustinách při silnici a na Souši o kapacitě cca 200-220 lůžek. Zmíněné lokality, které jsou také uvedeny v kapitole “Rekreace” jsou náměty, které tvoří nabídku ploch pro případné zájemce.

Služby Široká škála služeb je v současné době provozována především privátními osobami v zařízeních a provozovnách vázaných na bydliště provozovatele služby, případně v původních provozovnách služeb ve městě. Na základě výpisu z registru živnostník (stav r. 1994) bylo v Desné evidováno celkem 122 živnostenských oprávnění v oblasti služeb obyvatelstvu, a to: 25 zedníků a stav. Profesí 11 instalatérů (voda, plyn, kanalizace)


27.02.2007 20:06:43


Page 21

9 zámečníků 8 elektroinstalatérů 7 pokrývačů a klempířů 7 elektroopravářů 11 textilních a oděvních výrobců, 4 v opravě obuvi a kožené galanterie 6 autoopravců 10 autodopravců 15 výrobců sklářských a bižuterních výrobků 9 osob v osobních službách (kadeřnictví, kosmetika) 4. osoby v čištění a žehlení prádla Výrazný podíl živnostenských lisů je zaměřen na činnost spojenou se soukromým ubytováním a hostinskou činností v rekreačních zařízeních (55 živnostenských oprávnění) a obchodní činností (nezávisle na sortimentních druzích – 70 živnostenských oprávnění).

Územně náročné služby Hřbitov v Desné I je územně stabilizován bez možnosti dalšího rozšíření, kapacitně potřebám obce vyhovuje. Návrh vymezuje možnost rekonstruovat Riedlovu hrobku, památkově významný objekt, na smuteční síň s možnou rezervou pro urnový háj na přiléhající sousední ploše. Technické služby města využívají dnešní areál při hlavní komunikaci proti závodu Ornela za viaduktem. V případě realizace tzv. tunelové trasy silničního obchvatu v dlouhodobém výhledu bude areál touto výstavbou dotčen a musí být přenesen na jiné místo (např. k nádraží Desná).

Administrativa Desná patří mezi města jabloneckého okresu s městským úřadem s přenesenou působností v oblasti státní správy (stavení úřad, matrika). Úřad je soustředěn v rekonstruovaném objektu v centru a vyhovuje dnešním potřebám. V obci je poštovní úřad a pobočka České spořitelny. Další zařízení (bankovní služby, pojišťovna, Úřad práce, policie atd.) jsou soustředěny v blízkém Tanvaldu

a. Výroba, sklady, technická zařízení Průmysl a sklady Desná patří k nejprůmyslovějším obcím jabloneckého okresu s dominantním tradičním sklářským průmyslem. Tato výroba je soustředěna do údolní polohy ve střední části obce a zaujímá poměrně rozsáhlé plochy o cca 17 ha. V posledních desetiletích proběhly rozsáhlé rekonstrukce a modernizace původních objektů – dnešní provozy ač rozdělené do několika podniků (Jablonecké sklárny, Ornela, Desko) jsou plošně a územně stabilizovány. V současné době dochází k postupné privatizaci a transformaci podniků do akciových společností a společností s.r.o. Výrazně se zvýšil počet fyzických osob pracujících a základě živnostenského povolení. Změny názvů spojené se změnami vlastníků, pokles počtu pracovníků, omezení a změny v náplni výrobních kapacit jsou průvodní jevy současné situace, v jejichž podmínkách je možné v návrhu územního plánu garantovat pouze územní stabilitu ploch. Plochy Jizerské porcelánky, Ekony a Elskla v Desné I (za mostem) jsou stabilizovány. Také další menší plochy s neobtěžující výrobou pro okolí územní plán na dnešních plochách respektuje (M+M trade – původní Nisatex


27.02.2007 20:06:43


Page 22

s možností změny na prodejní objekt v přízemí a zlepšení architektonického výrazu budovy, Na-ja, In-cor, kartonáž v Desné III, Desplast). Specifické větší skladové provozy, kromě halových skladů naproti Helešteinu v Desné nejsou. Plošným zařízením je skládka posypového materiálu Okresní správy silnic na části bývalé skládky u tunelu. Vzhledem k situování u mezinárodní komunikace a v CHKO JH je bezpodmínečně nutné skladovací prostor upravit a osázet zelení. Technická zařízení Maloplošná technická zařízení (trafostanice, redukční stanice plynu, výměníkové stanice tepla, čerpací stanice, vodojemy a úpravny vody) jsou zachycena ve schématech a výkresu technického vybavení. Rozsáhlý objekt úpravny vody je lokalizován pod přehradou Souš a při silnici u přehrady je objekt Povodí Labe včetně měřících aparatur AIM. Ústřední hasičská zbrojnice je vybudována a stabilizována v centru města. Objekty hasičských zbrojnic jsou dále u objektu “Sklář” u křižovatky v Desné III, v Desné II na křižovatce v Pustinách a ve středu osídlení Černé Říčky. Areál Technických služeb u hlavní silnice za viaduktem zůstane v provozu do doby realizace variantní tunelové trasy. Potom musí ustoupit dopravnímu řešení a být přesunut do jiné lokality.

Zemědělská výroba Zemědělská výroba na katastrálním území Desné má velmi omezený význam. Příčinou je poměrně značná nadmořská výška (500-750 m.n.m.) svažitost terénu a skutečnost, že zemědělská půda tvoří sice teoreticky 30% celkové výměry, kulturou jsou však výlučně louky a pastviny. Jejich využívání a ošetřování v zájmu zachování alespoň mimoprodukčních funkcí krajiny bude jedním z hlavních problémů příštích let a neobejde se bez cílově směřovaných dotací v rámci péče o krajinu, hlavně na území chráněné krajinné oblasti. Na řešeném území není žádná zemědělská provozovna: Mechanizační dvůr lesů je v závěru údolí Bílé Desné bez možnosti rozšiřování. Konkrétní výběr pozemků pro zalesnění návrh ÚPN SÚ neobsahuje, protože nejsou doposud vyjasněny restituční nároky a nejsou k dispozici dostatečně průkazné ekonomické a ekologické argumenty pro jednotlivé lokality. e) Rekreace V rajonizaci cestovních ruchu České republiky je území Desné zařazeno do oblasti cestovního ruchu II. Kategorie – Jizerské hory. Území města leží v těsném kontaktu s jižními svahovými hřbety Jizerských hor a svými několika údolími přímo vrůstá do masivu těchto hor. Poměrně kvalitní přírodní prostředí, atraktivity sportovní a turistické, přírodní zajímavosti a specifický charakter krajiny s rozptýlenou zástavbou na svazích vytvářejí dobré podmínky pro mnohostranné rekreační využití. Víkendová i pobytová rekreace letní i zimní obyvatel ze širokého okolí včetně Ústí n.L. i Prahy má zde zvláště výhodné podmínky. V současné době je na území Desné 52 rekreačních objektů poskytujících hromadné ubytování o kapacitě 1390 lůžek (hotely, penziony, rekreační střediska, ubytovny) a 284 objektů – chalup individuální rekreace s kapacitou cca 1240 lůžek. S přihlédnutím současnému rozložení objektů individuální rekreace (sčítání 1991) a objektů rekreace hromadné (penziony, zařízení podnikové rekreace – podklad městský úřad Desná) byl zpracován odhad výhledového rozmístění uživatelů území. Za předpokladu, že průměrný počet osob využívajících objektů individuální rekreace odpovídá průměrné velikosti bydlící domácnosti v okrese a kapacita objektů hromadné rekreace nedozná výrazných změn předpokládá návrh následující rozmístění uživatelů území: Urbanistický obvod Kapacita rekreačních objektů


27.02.2007 20:06:43


Číslo

Název

Page 23

Dnešní

1993

Výhled

2015

Indiv.

hrom.

Celkem Individ

Hrom.

Celkem

1

Desná I

10

95

105

20

95

115

2

Desná-střed

10

-

10

10

50

60

3

Průmysl

10

-

10

10

-

10

4

Dolní Polubný

150

145

295

180

180

360

5

Desná II

100

50

150

120

100

220

6

K protr.přehradě

300

200

500

300

220

520

7

Černý vrch

100

40

140

120

80

200

8

Pustiny

200

135

335

220

175

395

9

Novina

50

140

190

50

140

190

10

Černá Říčka

255

495

750

280

570

850

11

Souš (přehrada)

5

65

70

5

65

70

12

Merklov

50

25

75

50

60

110

Celkem

1240

1390

2630

1365

1735

3100

Úroveň využití existujících kapacit je během roku značně diferencovaná, časový nesoulad využití kapacit vázaný na výkyvy počasí a charakter rekreačního zařízení umožňuje předpokládat průměrné využití kapacit na 30-15 % uvedených kapacit. Tato úroveň je zdůvodnitelná pro bilancování potřeb technické a základní občanské vybavenosti (především obchodu, stravování a služeb). Celková současná kapacita území je cca 2 630 osob. Počítáme-li do výhledu další nárůst max. o 15 % dospějeme ke kapacitě území ve výhledu cca 3 000 – 3 100 lůžek. Určitý nárůst lůžkových kapacit lze předpokládat v centru, kde dnes chybí a v prostorech koncentrace rekreačních a sportovních aktivit a to jak formou komplexních ubytovacích kapacit se širokou nabídkou služeb, tak další přeměnou trvale obydlených rekreačních domů v okrajových územích na objekty rekreační. Rozhodujícími prostory pro rekreační využití území jsou oblasti: a. Černá Říčka včetně Souše a Noviny Vedle převažujícího počtu rekreačně využívaných objektů je v území i největší kapacita hromadné rekreace. Atraktivitu území zvyšuje i síť turistických stezek, z nichž některé se živičným povrchem jsou již dnes používány jako cyklostezky. Dále lyžařský vlek se svahem pro rekreační lyžování o délce 800 m, který vyžaduje vybavení potřebnými službami u dolní stanice. Návštěvnost tohoto území zvýší i znovuotevření silnice na Frýdlantsko po její nutné rekonstrukci. b. Území horní části údolí Bílé Desné Poněkud koncentrované osídlení v údolní poloze má charakter pobytové rekreace s v ýhodným nástupem k Protržené přehradě a využitím lyžařského vleku 500 m dlouhého na svahu pro rekreační lyžování pod Albrechticemi. c. Území Pustin, Sladké díry a Moravy Je nejrozsáhlejším rekreačním územím v podhorském terénu mnoha údolí a svahů s rozptýlenou, převážně rekreací využívanou zástavbou. S touto oblastí souvisí i velmi rekreačním lyžováním využívané svahy “nad parlamentem” s dvěma vleku 1100 m a 500 m a možnosti koupání za příznivých letních podmínek v koupališti při komunikaci na Pustiny.


27.02.2007 20:06:43


Page 24

V rámci možných požadavků na lokalizaci nových ubytovacích kapacit (hotely, rekreační a školící střediska atd.) vymezuje návrh územního plánu několik lokalit ve výhodných polohách. Jsou to: plocha cca 1 ha v prostoru Souš mezi silnicí a lesem na místě dvou zbouraných objektů stavebního zařízení (kapacita cca 50 lůžek) plocha cca 0,5 ha v prostoru “Parlament” u dolní stanice vleku v návaznosti na dnešní nájemný dům (kapacita cca 50 lůžek) plocha mezi silnicí a okrajem lesa a silnicí na Pustiny proti čp. 551 cca 0,5 ha (kapacita cca 40 lůžek) plocha jižně od silnice vedle Povodí Labe v prostoru Souš cca 0,4 ha plocha cca 0,5 ha na Černém kopci s nádhernými rozhledy na Desnou a tanvaldské údolí (kapacita cca 40 lůžek) V centrální oblasti je možno využít pro výstavbu nových ubytovacích zařízení univerzální plochy a to prostor Central (mezi kinem a bývalým Nisatexem) plochu po demolovaném objektu vlevo od komunikace z centra na Pustiny (kapacita cca 40 lůžek) Územím prochází několik turistických značených stezek modrá, z Příchovic přes Pustiny, Desnou, Sovín, Novinu na Souš zelená z Horního Polubného přes Nýčovy domky na Souš červená ze Souše údolím Černé Desné do Desné a Tanvaldu V následujícím přehledu uvádíme současné objekty hromadné rekreace – rekreační zařízení a pensiony včetně lůžkové kapacity.

SEZNAM Rekr. Objektů a pensionů v Desné I, II, III, včetně lůžkové kapacity DESNÁ I

Počet lůžek

AVIA – Kutná Hora

Čp. 172

44

ČD – Praha, depo Louny

Čp. 200, 202

12

ZD Staré Město

Čp. 219

28

TJ Slovan Lysá n.L.

Čp. 12

10

Pramen Praha

Čp. 108

30

OkS telek. Mělník

Čp. 185

20

Mlýny a.s. Čerčany

Čp. 192

40 mimo provoz

Okresní úřad Praha – vých.

Čp. 24

20

TJ Slavoj Stará Boleslav

Čp. 55,121

20

Hotel U Pilota (Špúr)

Čp. 176

28

TJ Desná – U můstků

Čp. 346

29

Celkem

238


27.02.2007 20:06:43


Page 25

DESNÁ II Česká spořitelna Ústí

Čp. 235

21

Boneco Benešov

Čp. 107

19

Počet. A org. Sl. Praha

Čp. 156

15

ZD Oskořínek

Čp. 562

30

Česká spořitelna Praha

Čp. 416

26

SD Jednota N”ová 209 Mělník

Čp. 225

19

Stř. chov. Sdruž. Říčany

Čp. 199

20

Dětský dům Praha

Čp. 432

17

Odbyt. Val. Lož. Praha 5

Čp. 14

10

Severočeské mlékárny Bohušovice

Čp. 109

20

Elektropor. Louny

Čp. 470

16

Družba – Janáčová

Čp. 504

46

Celkem

277

Desná III Agroprojekt Praha 1 – Foldová

Počet lůžek Čp. 424

Aritma Praha

26 6

ČD elektroúsek Pardubice

Čp. 678

23

Junia Praha, Senovážná 2

Čp. 189

16

Obchod. Pal. a stav. Praha

Čp. 596, 789

27

Svoboda Praha 10 Malešice

Čp. 757

28

Union cukr, Český Brod

Čp. 739

20

Léčiva, Dolní Měcholupy

Čp. 175, 409

26

Fyzikální ústav ČSAV Praha

Čp. 241

15

Autocamp – Havelka

Čp. 885

54 mimo provoz

Mlékárna Čejetičky – Smetanka

Čp. 516

15

LIAZ Mnichovo Hradiště – Kvapil

Čp. 284

84

Laborat.přístroje-Chotutice

Čp. 594

18

MÚ Praha 4 – Modřany

Čp. 261

10

Okr.plem.stř. Praha – západ

Čp, 304

8

Okr. Podnik MP Český Brod

Čp. 198

35


27.02.2007 20:06:43


Page 26

OU Praha – západ

Čp. 260

27

Severočeské papírny Bělá

Čp. 402, 648

49

Školská správa Praha – Sociál

Čp. 785

40

TESLA VÚST Praha 4- Dezort

Čp. 610

56

Soluna Praha “Severka”

Čp. 654

12

Vodní stavby

Čp. 105

30

FSB Copring Praha

53 Barrandov

Stř.vod. a kan. Mladá Boleslaav

Čp. 64999

20

Ubytovna Radost – MO Praha

Čp. 117

36

Sedmidomky

Čp. 154

-

Státní statek Klíčany

Čp. 747

-

MV ČR Souš – Folda

Čp. 791

68 Hotel Darré

SKI Hotel Jabl. Sklárny

58 Celkem

860

Celkový počet lůžek

1375

4. Ochrana kulturně historických hodnot A. Historický vývoj B. Ochrana památek lidové architektury

a. Historický vývoj Desná byla založena v posledním desetiletí 17. Stolení hrabětem A.M. Desfoursem s názvem “Desfoursdorf”. Původními osadníky byli dřevorubci, kteří káceli lesy a pálili dřevěné uhlí pro vznikající skelné hutě. Vedle Desné, která ležela v údolí říčky Bílá Desná, se po obou stranách hlavního údolí Černé Desné a Černé Říčky rozvíjely další obce Potočná, Pustiny, Dolní Polubný, Merklov, Černá Říčka, Nýčovy domky, Novina a Souš. Ty vytvořily spojením nejdříve v roce 1913 městys a teprve v roce 1968 město Desná. Vedle namáhavé práce v lese a v chudém podhorském zemědělství začínali lidé nalézat práci ve sklářských hutích, které vznikaly od konce 18. Stol. V hlavním údolí a postupně rozšiřovaly výrobu i sortiment. Významnou představitelkou podnikatelského úsilí byla sklářská rodina Riedlů. Většího rozmachu dostalo osídlení až ve druhé polovině 19. Stol., kdy bylo ve vlastní obci v provozu několik mačkáren a brusíren skla, tkalcovna, přádelna, porcelánka, pila a dva mlýny. V té době přispěla ke zvýšení průmyslový výroby i stavěná Krkonošská silnice z Jablonce n.N. do Trutnova (1847 – 1857) a posléze železnice z Tanvaldu do Kořenova a Sklarské Poreby (1902). Začátkem 20. Stol. Byla výroba skla a primárních výrobků pro bižuterii a lustry značně zmodernizována. Po roce 1951 byly místní provozy sloučeny do podniku Jablonecké sklárny, které se v roce 1990 rozpadly do několika privatizovaných podniků.


27.02.2007 20:06:43


Page 27

Dalším výrobním odvětvím v obci je výroba porcelánu od roku 1820 a kartonáže, které pracují dodnes. V roce 1890 byl v Desné postaven pseudogotický starokatolický kostel a v roce 1903 se dočkala obec římskokatolického kostela Nanebevzetí P. Marie postaveného nedaleko. Desnou nepostihly válečné útrapy, ale nevyhnuly se jí časté povodně, z nichž největší katastrofou bylo 16.9.1916 protržení přehrady na Bílé Desné, která zničila nebo poškodila na 70 domů a 62 lidí přišlo o život. Přehrada Souš na Černé Desné byla vybudována současně (1911 – 1915). Po dvou rekonstrukcích 1924 – 1927 a 1970 – 1973 slouží dnes jako rezervoár pitné vody pro velkou část jabloneckého okresu. V období 1970 – 1985 proběhla v Desné rozsáhlá bytová výstavba, která změnila tvář města v jeho centru a dala mu městský charakter, bude ale ještě dlouho trvat, než strohé panelové stavby dostanou příjemnější a lidštější podobu.

b. Ochrana památek a lidová architektura Město tvoří údolnicová zástavba kolem říček Černá a Bílá Desná a Černé říčky včetně rozptýleného podhorského osídlení na okolních svazích bez výrazně historicky utvářeného centrálního prostoru. Jeho absence je nahrazena nově vytvořeným centrem ve II. Pol. 20 stol. Z několika objektů původního a nového občanského vybavení a vícepodlažních panelových bytových objektů strohého ekonomického výrazu. Charakteristické je prostřídání různorodé zástavby podél komunikací poměrně velkými areály průmyslových objektů, jejichž založení spadá do 18.-19. Stol., dnes vesměs již přestavěnými a zmodernizovanými. V seznamu památkově chráněných objektů v Desné jsou uvedeny Památník katastrofy přehrady u mostu přes Bílou Desnou – reg.č. 12 Stavení čp. 74 v Desné I – lidová architektura – reg.č. 13 Ozubnicová trať Tanvald – Kořenov včetně objektu stanice Dolní Polubný – reg.č. 5487 Areál Riedlovy vily čp. 12 včetně okolí zahrady – reg.č. 5598 Římskokatolický kostel Nanebevzetí p. Marie pseudogotický jednolodní, postavený v roce 1903 Starokatolický kostel z let 1889-1890 jednolodní s hranolovou věží včetně fary Budoa Městského úřadu čp. 318 v Desné II Obytný dům čp. 476 v Desné II, vila s historizujícími prvky Obytný dům čp. 526 v Desné II Na základě požadavku Městského úřadu z roku 1993 jsou v řízení o památkové ochraně následující objekty: Riedlova hrobka – romantická stavba dnes v devastovaném stavu Obytný dům čp. 15 (Karnetův mlýn) v Desné I Dům čp. 2 v Desné I (bývalý hostinec) Rodinný dům čp. 250 v Desné II Kaplička na Novině Vedle vyhlášených památek a objektů v památkovém řízení je na rozlehlém území města několik lokalit rázovitě lidové architektury podhorského charakteru zčásti roubených chalup. Lokalitám, které jsme se pokusili


27.02.2007 20:06:43


Page 28

zdokumentovat, by měla být věnována zvýšená pozornost s cílem uchování původního charakteru těchto lidových staveb. Dále upozorňujeme na malé pomníčky – křížky, které se na území dochovaly. I když nemají vysokou uměleckou hodnotu jsou svědky řemeslné dovednosti, případně místní významné události – zasluhují si pozornost a ochranu. Železný křížek u čp. 247 z roku 1813 (v Desné II – Morava) Křížek (ulomený) na podstavci u čp. 224 z roku 1827 v Desné II – Pustinách Litinový kříž mezi čp. 2 a 3 v Desné I Křížek z roku 1850 (Ulmanův křížek) mezi čp. 292 a čp. 424 v Desné III Křížek (Fuchsův) v Desné I při cestě k vodopádům Kaplička u “Liazu” na Novině Na území Desné se dochovalo velké množství objektů lidové architektury – celodřevěných nebo zčásti roubených chalup, které vytváření spolu s rozptýlenou zelení specifiku podhorské krajiny. Souběžně se zpracováním návrhu územního plánu byla pořízena v rámci průzkumu samostatná fotodokumentace těchto objektů jako doplňující příloha. Z tohoto bohatého materiálu, který obsahuje přes 100 objektů, uvádíme v seznamu a grafické příloze pouze ty objekty, které považujeme za charakteristické a cenné jako dokumenty lidové architektury. Při jejich opravách, rekonstrukcích a přestavbách je třeba věnovat zvláštní pozornost zachování jejich původního vzhledu. Doporučujeme jejich odborný podrobný průzkum a po jeho vyhodnocení případně zařadit do památkově chráněných objektů. Jsou to: Desná I

Čp. 7

- roubená chalupa s přístavkem a hambalkovou konstrukcí krovu

Desná I

Čp. 43

- roubená citlivě rekonstruovaná chalupa

Desná I

Čp. 24

- Roubená chalupa s hambalkovým krovem a jednoduchým štítem

Desná I

Čp. 74

- Roubená chalupy s mansardovým krovem (dříve brusírna) z roku 1831 – památkově chráněný objekt

Desná II

Čp. 210

- roubená horská chalupa s hambalkovým krovem a jednoduchým štítem

Desná II

Čp. 211

- chalupa s hambalkovým krovem a bohatěji členěným štítem se svislým deštěním

Desná II

Čp. 104

- roubená horská chalupa s hambalkovým krovem, jednoduchým štítem a svislým deštění stěn

Desná II

Čp. 448

- chalupa s vaznicovým krovem a svislým deštěním stěn

Desná II

Čp. 224

- rázovitá chalupa se zvonicí

Desná III

Čp. 128

- horské stavení s přístavbou z pozdější doby se zvonicí ve hřebenu

Desná III

Čp. 427

- citlivě rekonstruovaná roubená chalupa s hambalkovým krovem

Desná III

Čp. 722

- příklad citlivé rekonstrukce

4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ a. Ochrana přírody a krajiny b. Územní systém ekologické stability c. Lesní hospodářství


27.02.2007 20:06:43


Page 29

d. Zeleň ve městě e. Ochrana ovzduší f. Ochrana čistoty vody g. Ochrana před hlukem h. Odpadové hospodářství i. Geopatogenní zóny

a. Ochrana přírody a krajiny Celé území Desné leží v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, vyhlášené v roce 1968. Cílem je zajištění (na základě vědeckých poznatků) zachování, využívání a obnovy přírodního prostředí a ochrany krajiny, která je charakteristická vysokým zastoupením lesní půdy vodoakumulačním významem, existencí zbytků přirozených společenstev, harmonicky utvářenou krajinou s mimolesní zelení a urbanistickými hodnotami rozptýlené podhorské zástavby. Hodnota krajiny je dána jak přírodě blízkými ekosystémy dolních částí souvislých lesních porostů (dnes pásmo ohrožení imisemi C) a bohatou a druhově rozmanitou mimolesní zelení (listnaté lesíky s bylinným patrem na kamenných “hrobkách”, aleje, porosty na mezích atd.) tak rozptýlenou zástavbou venkovských stavení, ta se skládá z chalup typu roubeného domu českého nebo slezského pohraničí, případně z jednoduchých zděných domků původního sklářského a textiláckého osídlení. Území CHKO Jizerské hory je na řešeném území rozčleněno do tří zón odstupňované ochrany přírody: II. Zóny přírodní (řízené polopřírodní, II. Zóny kompromisní a IV. Zóny (okrajové). Do II. Zóny je zařazeno území s lesními ekosystémy výrazně pozměněnými člověkem, extenzívně zemědělsky využívaná území s místně uchovanými přírodními hodnotami, zejména louky s přirozenou druhovou skladbou rostlin s výskytem zvláště chráněných druhů, vhodné pro ekologickou optimalizaci hospodářského využívání a s dobře vyvinutými prvky systému ekologické stability krajiny. Cílem je udržení přírodních a kulturních hodnot, zvyšování druhové pestrosti a postupné přibližování přirozeným ekosystémům s vyšší ekologickou stabilitou. Do II. Zóny jsou zařazeny ostatní lesní ekosystémy, silně přeměněné člověkem směrem k nepřirozené druhové skladbě, území se zemědělkou půdou s převahou trvalých trávních porostů se značně neúplným systémem ekologické stability a typickou rozptýlenou zástavbou. Cílem je postupné zvyšování druhové a prostorové pestrosti ekosystémů, zejména dotvořením funkčního systému ekologické stability krajiny. Z lokalit, které zasluhují zvláštní ochranu je nutné uvést: Při jižním okraji území Desné se nachází významná botanická lokalita “Sladká díra” (lokální biocentrum, viz kap. ÚSES) s výskytem pětiprstky žežulníku (Gymnadenia conopsea – ohrožený druh). Na lokalitě “Finské domky” (lokální biocentrum) tvořené přirozenou zčásti vlhkou až zamokřenou loukou s porosty podél místních komunikací a potoka, je doručeno provést vzhledem k charakteru bylinného patra podrobný botanický průzkum. Z mimolesní zeleně jsou význačné i jednotlivé stromy a jejich skupiny, kterým je třeba věnovat zvláštní pozornost (ochranu). 1. 2 jasany, Desná II nad zatáčkou silnice směr Pustiny nad čp. 554 (Ø kmenů 70-80 cm) 2. jasan, Desná II, ve stráni nad silnicí (cca 80 cm), 3. 2 buky “červené, Desná II v zahradě a u vjezdu u čp. 513 (cca 50 a 60 cm) 4. javor klen (barevný kultivar), Desná II, veřejná zeleň (cca 100 cm) 5. buk “červený” Desná I vedle Nisatexu (cca 110 cm – prasklý kmen) 6. magnolie, Desná I kproti Nisatexu, stromový charakter (cca 50 cm) ochranný plůtek)


27.02.2007 20:06:43


Page 30

7. buk “červený”, Desná I proti Nisatexu, poškozený v koruně – odlom větve, ))a 95 cm) 8. lípa, Desná III pod silnicí, mírně prosychá (cca 85 cm) 9. lípa, Desná III, vedle čp. 534 (cca 90 cm) 10. 10. Lípa, Desná III nad čp. 862, bohatě rozvětvená koruna – sedm hlavních větší (cca 80 cm) 11. buk, Desná III proti “Penzionu” u čp. 672, dvojitý (cca 190 cm) 12. modřín, Desná III v areálu Nýčových domků, výrazný solitér, zdravý (cca 65 cm) 13. jasan, Desná III nad zatáčkou u čp. 106, dvojitý (cca 110 cm) 14. lípa, Desná III, výrazný solitér ve stráni mezi rozptýlenou zástavbou u čp. 294, zvýšená koruna, (cca 90 cm) 15. lípa, Desná I vedle čp. 96 (cca 110 cm) 16. 2 buky “červené”, Desná I za čp. 149 u objektu fmy Elsklo (cca 90 cm – dvojitý a 50 cm) 17. borovice černá, Desná I u čp. 51, částečně zespodu odvětvená (cca 50 cm) 18. lípa, Desná I, výrazný solitér v uzávěru údolí za čp. 276 (cca 90 cm) 19. buk “červený”, Desná I (cca 50 cm), javor klen (cca 110 cm – poškozený kmen) u čp. 246 20. jasan, Desná I v krajnici silnice proti čp. 172 (cca 100 cm) 21. modřín, Desná I (cca 60 cm) u čp. 201 a buk “červený” (cca 60 cm), v zahradě nad čp. 201 Na území Desné jsou 2 památné stromy označené tabulkou a to 22. lípa u čp. 75 v Desné I 23. lípa proti čp. 209 v Desné II – Pustinách V rámci ochrany fauny je třeba zmínit se o stoupajících stavech tetřívka obecného (Tetrao tetrix), který je zařazený mezi ohrožené druhy. V Dalším období je třeba věnovat trvalou pozornost a ochranu interakčním a dochovaným krajinným prvkům, jako břehovým a mezním porostům, remízům, alejím, jednotlivým stromů a jejich skupinám, atd., které jsou důležitým ekologicky stabilizujícím činitelem.

a. Územní systém ekologické stability Pro řešené území byl zpracován generel místního systému ekologické stability (AKE spol.s.r.o. Liberec – 1994, k.ú. Tanvald – část v CHKO, Šumburk – část v CHKO, Desná I, Desná II a Desná III – volná krajina), který kromě návrhu enterakčních prvků doplňuje kostru ekologické stability systémem lokálních (místních) biocenter a biokoridorů). Podle základního členění ČR patří území Desné do jednoho sosiekoregionu: IV/ - Jizerské hory (tj. jednotka geomorfologického členění ČR, modifikována pro potřeby ochrany přírody) a do dvou biochor. Hranice mezi biochorami prochází z údolí Dílé Desné přes Desenský vrch k Novině, kde se obrací k jihovýchodu až k jihu a západně od Pustin pokračuje dále na Šumburk nad Desnou a. biochora IV/5-1 ve střední a jižní části řešeného území, tj. biochora (heterogenní – různorodá a typologická – opakovatelná jednotka biogeografického členění krajiny) hlubokých údolí a členitější úpatní vrchoviny s převahou skupin typů geobiocénů (dále STG = skupiny ekologicky podobných přírodních suchozemských ekosystémů se všemi společenstvy, která z nich vývojově pocházejí a která se mohou za daných trvalých ekologických podmínek vystřídat) 6. Smrkovobukovojedlového stupně s převahou zastoupení kyselých a kamenitých smrkových bučin, b. biochora IV/5-2 v severní a východní části území, tj. biochora strmých úbočí hornatiny a úpatní vrchoviny s převahou STG 6. Stupně.


27.02.2007 20:06:43


Page 31

Regionální systém ekologické stability v řešeném území představuje regionální biocentrum “Dlouhý kopec” mezi Černou Říčkou a Černou Desnou s pokračováním biokoridory severním směrem po obou stranách nádrže Souš přes lokální biocentra a s napojením směrem na východ na regionální biokoridor a lokální biocentrum nad Nýčovými domky v k .ú. Polubný. Tyto lokality se nacházejí na lesní půdě v rámci CHKO Jizerské hory. Místní systém ekologické stability tvoří lokální biocentrum (dále BC) “Sladká díra” při jižním okraji řešeného území, z kterého vychází na jih na k.ú. Šumburk n.D. lokální biokoridor Černostudničního hřbetu. BC “Sladká díra” (15,6 ha) má kombinovaný lesní a luční charakter a je významnou botanickou lokalitou s výskytem pětiprstky žežulníku (Gymnadenia conopsea). Východním směrem je propojeno biokoridorem lučního a lesního typu (délka 860 m, šířka běžně u lokálních biokoridorů 15-20 m) s BC na k.ú. Příchovice, směrem na sever biokoridorem opět kombinovaného lesního a lučního typu (960) s BC “Hutní hora” na lesní půdě (kyselá smrková bučina třtinová a borůvková, svěží smrková bučina šťavelová se třtinou chloupkatou – 6,5 ha) a s odbočkou s převahou lučních pozemků do BC “Riedlova hrobk” (6,7 ha – lesní a luční typ s čistou bučinou po okrajích, extenzivní louky se smíšenými náletovými porosty) nad sklárnami. Z BC “Hutní hora” pokračuje biokoridor (převaha lesních ploch 520 m) východním směrem s napojením na regionální biokoridor, který prochází údolím potoka pod Rozdvojeným kopcem po hranicích s k.ú. Kořenov. Přes údolí Černé Desné proti BS “Riedlova hrobka” je umístěno BC “Finské domky” (4,6 ha – přirozená louka, částečně vlhká až mokrá, s doprovodným porostem místních komunikací – a s břehovým porostem potoka), z kterého vychází severozápadním směrem BK údolím bezejmenného potoka a s extenzivními loukami do údolí Bílé Desné a dále na sever (vyvinuté břehové porosty, svěží smrková bučina s dominantním smrkem), kde navazuje na SES CHKO. Pod Desenským vrchem odbočuje z tohoto biokoridoru severovýchodním směrem kolem Sokolské boudy k samotě Sovín přes svažité louky s nálety dřevin a lesní porost (kyselá smrková bučina) BK, který navazuje na regionální BC na Dlouhém kopci, za kterým pokračuje dále do BC nad Nýčovými domky na k.ú. Polubný. V údolí Bílé Desné odbočuje krátký BK západním směrem do BC “Desná I – sever” (10,35 ha – lesní společenstvo s dominantním smrkem, buk 1033 %, jasan, klen a bříza – 20%). Z toho pokračuje po vrstevnici (hranice s k.ú. Albrechtice v J.h.) BK lesního a lučního typu na jih na k.ú. Tanvald. Souběžně s tímto BK je vedený údolím Desné navržený biokoridor, který prochází v části zastavěným územím (nedostatečné zapojení břehového porostu) a přes BC “Nad Bílou Desnou” (4,0 ha – lesní společenstvo proměnlivé druhové skladby) pokračuje jižním směrem opět na k.ú. Tanvald. Na území se uplatňuje množství interakčních prvků, které dále doplňují územní systém ekologické stability. Jedná se především o břehové porosty Černé a Bílé Desné a dalších vodních toků (mimo biokoridory), doprovodnou zeleň komunikací, mezní porosty, remízy (vč. skalek a snosů kamení), mokřady (též významné krajinné prvky) atd.

c. Lesní hospodářství Lesní půdní fond zaujímá severní (oblast Souše) a východní Morava – Pustiny) část katastrálního území Desné o ploše 682,63 ha (z toho je 10,02 ha holin – r. 1971 pouze 594 ha lesní půdy). Lesnatost 54,4 % vysoce překračuje celostátní průměr a zdůrazňuje význam lesa v řešeném území, které se nachází celé uvnitř hranic chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. V porostech převládá smrk ztepilý (77,24 % plochy), doplněný bukem lesním (9,59 % a s příměsí břízy bradavičnaté (4,51 %) a smrku pichlavého (2,52 %). V území hospodaří Lesy ČR na dvou LHC – na LHC Jablonec n.N. – Lesní správa Jablonec n.N. a na LHC Polubný, Lesní správa Polubný), soukromí vlastníci mají v držení celkem 19,82 ha (2,9 % plochy). Podle kategorizace lesních porostů je do hospodářského lesa – subkategorie 1 zařazeno pouze 1,13 ha (0,17 %), zbytek patří do lesů zvláštního určení – nadřazené subkategorie 3e= lesy postižené exhalacemi v pásmu ohrožení A až C. V rámci této kategorie dochází k překrytí s dalšími subkategoriemi: 2a – lesy ochranné na nepříznivých stanovištích (36,69 ha – z toho další překryv s 3g – s odlišným způsobem hospodaření = 31,03 ha): protierozní na ohrožených svazích severně od Pustin a Moravy, podél Černé Desné pod nádrží Souš, podél Bílé Desné (též genová základna),- ale celkem mimoprodukční protierozní funkci má v k.ú. Desná 184 ha lesa. 3a – porosty v ochranném hygienickém pásmu I. Stupně = 148,43 ha okolo nádrže Souš (též vsakovací – desukční funkce : celkem na k.ú. Desná 44 ha Na základě dostupných podkladů lze sledovat rozsah a postup jednotlivých pásem ohrožení porostů imisemi. V roce 1977 zaujímalo pásmo ohrožení C (životnost dospělých smrkových porostů do 60 let) pouze povodí Bílé Desné, zbytek území včetně nádrže Souš leželo v pásmu ohrožení D. V roce 1985 zasahovalo již pásmo D jen podél spodní části toku Černé Desné, zbytek území byl zahrnut do pásma ohrožení C. V současné době je pásmo ohrožení D v údolí Desné stabilizováno (zůstává prakticky v rozsahu stavu 1985), zbytek řešené plochy leží v pásmu ohrožení lesů exhalacemi C.


27.02.2007 20:06:43


Page 32

Pro lesní hospodářský celek – LS Jablonec n.N. (původně LHC Nisa) byl zpracován lesní hospodářský plán na období 1993 – 2002, pro LHC Polubný na období 1992 – 2001. Celkově pro území Desná tyto LHP stanovily: Obnovní těžbu celkem 13.339 m3 b.k., z toho smrk ztepilý 87,9 % a buk lesní 9,2% Výchovnou těžbu celkem 6.134 m3 b.k., z toho smrk ztepilý 84% a bříza bradavičnatá 14,6% Zalesnění na celkové ploše 63,88 ha z toho smrk ztepilý 67,45%, buk lesní 19,63%, modřín evropský 10,82% a javor klen 1,14%. Lesní porosty v k.ú. Desná jsou rozděleny na honitby Sovín (číslo honitby 104 – vlastník LČR, OI Liberec) v západní části, Kořenov (001-honební společenství Kořenov) v jižní části, zbytek zaujímá honitba Horní Polubný (101 – LČR, LZ Harrachov). Z hlediska ochrany přírody je zajímavé zvyšování stavů tetřívka obecného (Tetrao tetrix), který je zařazený mezi druhy silně ohrožené. Části toků Černé a Bílé Desné jsou prohlášeny za vody pstruhové (rybářský revír Horská Kamenice II), které obhospodařuje Rybářský svaz – MO Tanvald. Vzhledem ke kyselosti vod (huminové kyseliny z horských rašelinišť) jsou vůdčími rybami pstruh potoční, pstruh duhový, případně lipan (pokusy se sivenem). Při hospodaření v lesích musí být respektovány zásady a plochy (biocentra, biokoridory) vymezené ve schváleném generelu místního systému ekologické stability pro k.ú. Desná. a. Zeleň ve městě Vlastní území města je vklíněno mezi zalesněné kopce Špičák, Desenský hřeben, Zámky, Hutní horu a Příchovický hřeben s dostatečně rozmanitými porosty, které prostupují až do městského intravilánu. Na nezastavitelných svazích, v údolních mokřadech, na hranicích původních pozemků v pásech podél vodotečí i v soukromých zahradách je dostatek zeleně, která obohacuje městské prostředí a dotváří specifický krajinný podhorský ráz. Náletová zeleň zakryla za posledních 50 let i některé skupiny osídlení původní samostatné obce např. část Merklova i Noviny. Město nemá větší plochy upravené veřejné zeleně kromě několika malých parčíků v centru. Z původního Magdalenina prku v bezprostřední blízkosti Schindlerových lázní z první poloviny 19. stol. zbyly v okolí školy a Riedlovy vily fragmenty vzrostlých, cenných stromů a zalesněná východní stráň Březového kopce. Návrh přisuzuje této zeleni v centru značný význam a předpokládá její postupnou rekonstrukci a obnovení oddychové funkce s cestičkami pro pěší, odpočívadly a lavičkami. Svoji krajinotvornou funkci si ponechají doprovodné aleje horských silniček, jejichž doplňování, ochraně i údržbě je třeba věnovat stálou pozornost. Soustředěná bytová výstavba si vynutila vybudování zahrádkové kolonie v rozsahu cca 1,2 ha severovýchodně do Finských domků v jejímž okolí jsou možnosti menšího rozšíření.

b. Ochrana ovzduší Řešené území Desné se rozprostírá ve východní části Liberecké aglomerace na úpatí Jizerských hor. Jedná se o údolní polohu náchylnou ke vzniku inverzních situací nepříznivých pro rozptyl škodlivin v ovzduší. Území se nachází v dosahu vlivu emisí z velkých energetických zdrojů na území SRN i Polska. Tyto emise byly hlavní příčinou poškození lesních porostů Jizerských hor se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Po roce 1991 došlo postupně k omezení výkonu nebo odstavení některých energetických bloků na území Německa. Postupné snižování emisí z elektrárny Turow závisí na realizaci plánované rekonstrukce tohoto provozu. Nezbytným předpokladem pro získání kvalifikovaných informací o stavu ovzduší je monitorování koncentrace škodlivin. Měření koncentrace škodlivin je dlouhodobě prováděno Českým hydrometeorologickým ústavem v Desné – Souši. Zde je od roku 1981 umístěna manuální stanice, která sleduje koncentrace oxidu siřičitého a polétavého prachu. V roce 1993 byla uvedena do provozu stanice automatizovaného imisního monitoringu (AIM), která je součástí státní monitorovací sítě ČHMÚ.


27.02.2007 20:06:43


Page 33

Na této stanici se sledují koncentrace oxidu siřičitého, oxidu dusáku, polétavého prachu a ozónu. Obě stanice jsou umístěny u objektu hrázného u přehradní nádrže. Hodnoty průměrných měsíčních koncentrací oxidu siřičitého se pohybují v rozmezí hodnot 6-85m g.m-1, polétavého prachu v rozmezí 8-65m g.m-1, oxidů dusíku v rozmezí 10-40 m g.m-1. Hodnoty nejvyšších přípustných koncentrací nejsou překračovány. Uvedené údaje, vzhledem k umístění monitorovacích stanic, sledují spíše “pozadové” hodnoty a transhraniční přenos škodlivin. Lze předpokládat, že hodnoty uvedených škodlivin v samotné údolní poloze Desné budou vyšší. V posledních letech je věnována pozornost měření koncentrací troposférického ozónu. Reprezentativní stanicí pro sledovanou oblast je stanice ČHMÚ – AIM umístěná na Souši. Měření probíhá od roku 1994. Koncentrace ozónu (m g.m-1) – stanice ŠHMÚ Souš 1994 Měsíc

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII. IX.

X.

XI.

XII.

Prům.konc.

55

67

85

98

100

105

140

115

78

64

54

51

Počet překr.imisního lim.

-

-

-

-

-

1

6

3

-

-

-

-

(Imisní limit je stanoven pro průměrnou osmihodinovou koncentraci látky a činí 160m g.m-1) Podrobnější hodnocení imisního zatížení území lze provádět pomocí modelování rozptylu škodlivin v ovzduší se zřetelem na místní i cizí zdroje, konfiguraci terénu atd. Takováto studie není pro hodnocení území dosud k dispozici. Obecně lze konstatovat, že hledem k rozsáhlé plynofikaci velkých i malých místních zdrojů a zvyšování použití elektrické energie pro vytápění v okrajových oblastech by mělo dojít ke snížení dnešních hodnot emisí oxidu siřičitého, prachu a částečně i k omezení emisí oxidu dusíku. Lze však očekávat, že snížení koncentrací oxidu dusíku ze spalovacích procesů bude částečně eliminováno nárůstem dopravy podél hlavní údolní komunikace do doby vybudování nové objízdné trasy.

f) Ochrana čistoty vody Celé řešené území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jizerské hory, jejíž režim je upraven samostatnými regulativy. Prioritní význam má ochrana vodní nádrže Souš jako zdroje pitné vody nejen pro Desnou, ale pro většinu obcí jabloneckého okresu. Nádrž má stanovena pásma hygienické ochrany I. A II. Stupně, které svým rozsahem zabíhají i mimo administrativní hranice obce. Podél východního břehu vede silnice II. Tř. č. 290, která nemá dosud realizovaná ochranná a bezpečnostní opatření. Uzavírka této silnice je dočasná do doby realizace nutných úprav. Druhé vyhlášené pásmo hygienické ochrany I. Stupně má místní prameniště Sladká díra o rozsahu 3,14 ha jižní části území. V obou vymezených ochranných pásmech vodních zdrojů je třeba zachovávat přísný režim ochrany i hospodaření. Kvalita vody ve vodotečích je poměrně dobrá a pohybuje se mezi II.-III.tř. čistoty dle BSK5. Vlastní znečištění je závislé nejen na celkovém stavu ovzduší (zvětšená kyselost lesní půdy), ale především na nedostatečném čištění splaškových vod v zastavěném území. Tato situace je řešena návrhem základního kanalizačního systému města, který zachytí veškeré zdroje znečištění a odvede do navrhované čistírny odpadních vod v Tanvaldu. V okrajových územích s rozptýlenou zástavbou budou i nadále likvidovány odpadní vody individuálně.

g) Ochrana před hlukem Hlukové poměry v současnosti jsou charakteristické kumulací vyšších hlukových hladin do polohy hlavního údolí. Tudy probíhá hlavní oboustranně zastavěná trasa silnice I/10 a v nižších svahových polohách železniční trať Tanvad –Harrachov. Sem jsou soustředěny i hlavní průmyslové sklářské závody, jejichž primerní hluková hladina z vlastní výroby nepřesahuje přípustné hodnoty. Snížení vyšších hodnot hluku, převážně z dopravy, při zachování současného stavu sítě není možno docílit žádnými dostupnými prostředky kromě snížení vlastní hlučnosti dopravních prostředků.


27.02.2007 20:06:43


Page 34

Při dalším předpokládaném nárůstu dopravy jsou proto prověřovány dvě varianty změny ve vedení silnice I/10 a. Původní varianta trasy vedená rekreačním a cenným přírodním prostředím po svazích Šumburku a Příchovic z Tanvaldu k motorestu Kořenov. Tato trasa odvede sice část transitní dopravy z prostoru Desné mimo její administrativní hranice, ale doprava uspokojující vnitřní vztahy v území v dnešní síti zůstane. b. Nově navržená varianta trasy přichází z tanvaldského území mostem, využívá v místech největší koncentrace zástavby dvou tunelových úseků a od zástavby ČD Dolní Polubný sleduje železniční trať. V dolním Merklově se připojuje v zatáčce do dnešní trasy, město Desnou připojuje ve třech křižovatkách a tím zajišťuje odvedení značné části dopravy jak transitní, tak vnitřních vztahů z dnešní zastavěné údolní trasy. Pro variantu b) – údolní obchvat s tunelovými úseky byl proveden orientační výpočet vzdálenosti isofón od osy komunikace dle návrhových dopravních charakteristik ve třech profilech na dnešní silnici I/10 u společenského domu “Sklář”, zátěž 2 180 f.v./24 h na dnešní silnici I/10 v úrovni domu pečovatelské služby, zátěž 2 180 f.v.(24 h na nově navržené silniční trase podél železniční trati cca též v úrovni domu pečovatelské služby, zátěž 5 180 f.v./24 h Výpočet byl proveden bez využití korekcí, tzn. Pro výšku posuzovaného bodu 2 m nad terénem. Dle příslušných směrnic je nejvyšší základní ekvivalentní hladina hluku ve venkovním prostoru: LAZ den = 50 dB (A) LAZ den = 40 dB (A) Pro navrhované území bylo použito korekcí na místní podmínky + 10 dB (A) – tj. prostor bezprostředně navazující na území hlavních městských komunikací, dálnic, silnic I. A II. Třídy. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku bude: LAZ den = 60 dB (A) LAZ den = 50 dB (A) Vypočítané vzdálenosti isofon jsou s ohledem na výše uvedené skutečnosti, vzdálenostmi minimálními. ORIENTAČNÍ POSOUZENÍ HLUKOVÉ SITUACE SÚ DESNÁ Vzdálenost isofony od osy komunikace (m) Profil kom.

Zátěž f.v./24 Sklon % h

Podíl těžkých %

Den – 60 dB

(A)

Noc – 50 dB

(A)

Terén pohltivý

odrazivý

Pohltivý

odrazivý

1

2 180

4

12

8

20

10

25

2

2 180

7

12

10

48

15

50

3

5 180

5

10

15

60

15

70

Z výsledků vyplývá, že u trasy nové komunikace jsou hodnoty hlukové zátěže na hranici únosnosti a že pro ochranu dnešní zástavby mezi Černou Říčkou a tratí bude nutno uplatnit protihluková opatření.

h) Odpadové hospodářství


27.02.2007 20:06:43


Page 35

Základním způsobem likvidace odpadů v řešeném území je v současné době skládkování na skládce “Honvart” (Horní Tanvald). Tato skládka byla v roce 1993 rekonstruována, její životnost pro ukládání tuhých domovních odpadů je však omezená do července 1996. Po tomto termínu (cca do r. 2007) zde bude možné ukládat pouze inertní materiály. Svoz a likvidaci odpadů zajišťuje obec prostřednictvím TS Tanvald a veřejnoprospěšných služeb Desná ve spolupráci s dalšími subjekty (doprava: Desko, Des. Sklárny, TS Jablonec n.N., ZSE, Joukl – Eko). Celkem se jedná o 950 t/ rok TKO a 469 t/rok popele a dalšího odpadu. Separováno je 17 t sběrového papíru, 1,2 t textilu (fma Joukl-Eko) a 49 t železného šrotu (M´¨U.VPS Desná) za rok. Pro svoz TKO je používáno celkem 235 popelnic (110 l) a 13 kontejnerů (6-1,1 m3, 7 – nad 7 m3). Na území Desné je kromě obce pět dalších původů odpadů (Autoservis LEMIS, Desenské sklárny, DESKO a.s., ZSE – Elektroporcelán, Nisatex s.p.), kteří vyprodukují celkem 4.363 t odpadu všech kategorií za rok. Z toho je 3554 t zařazeno do kategorie zvláštního nebezpečného odpadu. Jedná se především o odpady ze žump, septiků a lapolů, o různé oleje, zářivky atd. Tento odpad, kterého nejvíce vyprodukují Desenské sklárny (203 t) a ZSE – Elektroporcelán (150 t), je likvidován samostatně ve speciálních zařízeních. V řešeném území bylo registrováno celkem pět “černých” skládek (Černá Říčka, Desná III nad čp. 408, Finské domky, Heleštein a Bílá Desná), které byly v roce 1993 uzavřeny. U těchto skládek a u skládky průmyslového a komunálního odpadu v Desné III, “U tunelu”, provozované v letech 1956 – 1990 (Jablonecké sklárny s.p.) a uzavřené rozhodnutím OKÚ-RŽP Jablonec n.N. z dubna 1993, musí být dokončena řádná rekultivace. Část této plochy je užívána Okresní správou silnic pro skladování posypového materiálu. Námět na vybudování závodu na zneškodňování odpadků EURO ECO včetně třídící linky a kompostárny na části plochy bývalé skládky v Merklově závisí na změně rozhodnutí o rekultivaci skládky a jeho realizace na kladném posouzení jeho technicko-ekonomických parametrů a vlivu na životní prostředí. Je třeba znát technologii, charakter likvidace odpadu (TKO, průmyslový odpad, nebezpečný odpad)), svozovou oblast, ekonomické předpoklady Kč likvidace 1 t odpadu a výsledky předběžného projednání s MÚ, CHKOJH a ref. ŽP OKÚ. Na základě těchto znalostí je možno teprve uvažovat o konkrétní lokalizaci. Desná produkuje v současné době cca 950 t TKO/rok a 4 363 t průmyslového odpadu/rok, z čehož je 354 t zvláště nebezpečného odpadu – ten je likvidován samostatně ve speciálních zařízeních. Zastáváme názor, že do chráněné krajinné oblasti by se neměly svážet odpadky k likvidaci ze široké svozové oblasti. a. Geopatogenní zóny Výskyt půdního plynu – radonu je vázán na geologické složení podloží. Řešené území Desné leží na jižním okraji krkonošsko – jizerského žulového masivu, tvořeného porfyrickou, středně hrubě zrnitou, biotickou žulou (“libereckou”). Žulové eluvium nebo zvětralá až navětralá žula, které jsou dobře propustné pro plyny, jsou významným zdrojem radonové emanace. Obecně je území Desné řazeno do oblasti vysokého radonové=ho rizika (objemová aktivita radonu v půdním vzduchu se pohybuje mezi 30 až 300 kBq.m-3) až nízkým radonovým rizikem (do 10 kBq.m-3). Toto obecné členění potvrzují i přímá měření (z roku 1991) na plochách navržených pro výstavbu. Obě (Desná – Parlament, Desná-Centrál) mají v podloží “libereckou” žulu. Parlament: Plošné rozložení objemové aktivity radonu je zde značně variabilní. Největší část plochy je charakterizována hodnotami 10 až 30 kBq.m-3, tj. střední radonové riziko. V plošně omezených anomáliích však přesahuje 30 kBq.m-3, tzn. Vysoké radonové riziko – západně od Parlamentu (přes 50 kBq.m-3), nejvíce ve východní části (přes 100 kBq.m-3). Centrál: Podstatná část území patří do oblasti nízkého radonového rizika (objemová aktivita radonu do 10 kBq.m-3), vyšší hodnoty byly zastiženy na východním okraji staveniště ve dvou anomálicích (v maximu 25 kBq.m-3 – střední radonové riziko). Hodnoty hmotnostní aktivity 226 Ra a přímého ozáření na obou měřených lokalitách nepřesahují doporučené mezní hodnoty pro vnější podmínky. Vzhledem k charakteristice území je nutné provést u projektovaných objektů ochranná opatření proti pronikání radonu z podloží (vyhl. Mzdr.ČR č. 76/1991 Sb. O požadavcích na omezování ozáření z radonu). 6 . DOPRAVA a. Dopravní a přepravní vztahy b. Návrh komunikačního systému c. Hromadná doprava d. Odstavné plochy


27.02.2007 20:06:43


Page 36

a. Dopravní a přepravní vztahy Základní dopravně územní charakteristiky. Specifický terénní relief území Desné vtiskl její zastavěné části charakter údolní urbanistické struktur v sevřených polohách říček Bílé a Černé Desné a Černé Říčky. V poloze hlavního údolí jsou umístěny i obě páteřní dopravní trasy – železniční trať Tanvald – Harrachov a petáž silnice I/10 a I/14. Na silniční trase se realizují rozhodující přepravní a dopravní vztahy. Charakteristickým znakem obou tras, silniční výlučně, je prostorové i funkční splynutí s intenzívně využitými plochami údolní struktury bydlení, výroby a občanského vybaven. Charakteristická je i mezní poloha silniční trasy a mezní hodnoty jejich dopravně technických parametrů. Ty neskýtají téměř (nebo spíše vůbec) žádné možnosti zlepšení. Dosavadní vývoj území i reálná prognóza pro další období potvrzují stabilitu dopravního chování. Přesto je ale nutné s nárůstem dopravy v absolutních hodnotách v Desné uvažovat. K odstranění současných potíží, které jsou důsledkem dlouhodobého hromadění disproporcí bez adekvátních opatření územní i investiční povahy, musí návrh územního plánu vytvořit podmínky a zakotvit potřebné územní rezervy.

Dopravně funkční řešení Členění území na dopravní okrsky vychází ze struktury okrsků urbanistických. Tuto organizační strukturu je ale třeba vnímat a využívat v širším spektru spolupůsobících a vzájemně se překrývajících dopravních okrsků Tanvaldu i Smržovky. Dopravní okrsky Desné 1. Řádu – 01D Desná střed 02D Dolní Polubný 3.řádu – 03D Pustiny c. Spolupůsobení s vnějším územím je kumulováno do 2 vstupních bodů. d. bod 1 - tanvaldský e. bod 2 - harrachovský f. Přepravní a dopravní vztahy – zátěžové schéma. Struktura vnitřních a radiálních vztahů je určována jednosměrnou vazbou na polycentrickou strukturu Tanvaldu a Smržovky a širší území Liberecké aglomerace. Vztahy transitní jsou určovány rekreačním potenciálem západních Krkonoš a regionálním významem mezinárodního přechodu v Harrachově do Polska.

Souhrn produkce cest ve vnitřních a vnějších vztazích v území – prognóza k roku 2010 Cest/den

Podíl %

Koef. 1980/2010

Vnitřní vztahy

18 600

34%

1,10

Vnitřní vztahy radiální

21 400

39%

1,10

Vnější vztahy tranzitní

14 800

27%

2,80

Celkem

54 800

100%

1,24

Porovnání vývojových tendencí automobilové dopravy. a. dle objemu jízd v přepravních vztazích širšího spektra spolupůsobících celků Tanvald, Smržovka, Desná.

Objem jízd OA (f.v)

1980(90)

2000(2010)

Koef.80/00

Dle ÚSH 80/00

10 200

19 750

1,94

1,85 (2,10)


27.02.2007 20:06:43


Page 37

Objem jízd T (f.v)

3 050

3 750

1,23

1,18 (1,28)

Celkový objem jízd (f.v)

13 250

23 500

1,78

1,52 (1,88)

b. dle dopravní zátěže (sčítání automobilové dopravy v Desné (celkem vozidel/24 hod.)

Koef.

Prům. předpoklad

Sčít.profil

1980

1985

1990

80/90

80/90

4-0190

3 271

4 248

4 257

1,30

1,12

Prognózovaná zátěž automobilovou dopravou v Desné. Dle skutečnosti

Minim. Úroveň Dle pův.předpokladů ÚSH

Reálný koef.

1980/2000

1,78

1,52

1980/2010

2,20

1,86

Sčítací profil (vozidel celkem/24 hod.) Rok rok 1. 2010 4-0190 5 900 7 200

Prognózovaná zátěž automobilovou dopravou v dělbě dopravních vztahů. Sčít. Profil vozidel celkem/24 hod. podíl

Rok 2000

2010(15)

Ve vztahu vnitřním

34%

2 000

2 500

Ve vztahu vnějším

66%

3 900

4 700

(radiální a tranzitní)

Zátěžové schéma je charakteristické jednou významnou linií s relativně vyšším podílem zátěže vznikající ze vztahů vnějších. Pro dopravní zátěž produkovanou ze vztahů vnitřních je existující komunikační síť optimální jak z hlediska situování, tak z hlediska dopravní kapacity (dle orientačního výpočtu je lp= 3 080 vozidel/24 hod). Pro zátěž produkovanou ze vztahu vnějších dnešní síť nevyhovuje zejména z hlediska dopravní kapacity (tu nelze žádným způsobem zvýšit). Celkové přetížení dosáhne v roce 2010 hodnoty 2,33. Eliminaci disproporce vzájemného působení dopravy s fixní komunikační osou v optimální poloze pro dopravu vnitřní je proto třeba hledat v jejím zdvojení, využitelném zejména pro dopravu vnější (radiální i tranzitní). Efektivnost zdvojovací příčky je i v případě Desné dána minimalizací vzdáleností vzájemného propojení. a. Návrh komunikačního systému


27.02.2007 20:06:43


Page 38

V návrhu byla hlavní pozornost zaměřena na odstranění důsledků disproporčního vývoje v silniční dopravě. Dopravě železniční je ponechána dosažená úroveň stavu sítě, která znamená provozní rezervu jako základ renesance v oblasti osobní dopravy ve výhledu. Doprava železniční. Železniční trať Tanvald – Harrachov (v převážné části ozubnicová) je ponechána územně v dosaženém stavu. Je využitelná po zavedení provozních a technologických úprav včetně modernizace zařízení pro osobní i nákladní dopravu pouze v adhesním provozu. K intenzívnějšímu dopravnímu využití nejsou navrhovány zásadní zásahy, ale zvýrazňuje se význam pro hromadnou dopravu osob. Páteřní kolejová osa v celém území Desné, bezprostředně připojená v Tanvaldě na trať Tanvald – Liberec se dá využít zejména v režimu MHD zvýšením počtu zastávek a tím zkvalitnění nabídky obsluhy území. V námětu uvádíme možnosti lokalizace těchto vložených zastávek na území Desné – Desná tunel, Desná – Riedlova vila, Desná k Parlamentu, Dolní Polubný střed a Merklov. Takto pojatá kolejová doprava by umožnila omezení dopravy autobusové v místním provozu na minimum a přispěla by tak ke zlepšení prostředí. K celkové renesanci železničního provozu přispěje v budoucnu, po vyřešení majetkových, provozních a ekonomických otázek, i propojení železniční trati z Harrachova do Sklarske Poreby a tím obnovení provozu do Polska. Dále pak zapojení této trati do širšího systému železničních tras v regionu i s přesahem státní hranice přinese atraktivní nabídku dopravy pro návštěvníky Jizerských hor i Krkonoš na obou stranách hranice. V dopravě nákladní se ponechávají nakládací místa v Desné a Dolním Polubném (zde se zachováním vlečkové koleje do skláren). Doprava silniční. Základní komunikací v Desné zůstává průtah st. Silnice č. I/10, I/14 ve funkční třídě B 2, kategorie MS 9,0/50. Doplňkovou sběrnou komunikací funkční třídy B 2 v kategorii S 7,5/50 je průtah st. Silnice č. III/29047. Rozhodujícím zásahem do komunikační sítě Desné je dle dopravně urbanistického návrhu zdvojení příčky zátěžní komunikace – silnice I/10, 14. Pro Desnou je třeba pokládat za optimální řešení její trasy dle varianty B publikované v územním plánu sídelního útvaru Tanvald. Je to trasa ponechaná v údolní poloze, která navazuje na tanvaldský úsek obdobně pojaté trasy, na úrovni odbočky silnice č. III/29050 Desná – Příchovice. Trasa zde mostem překovává železniční trať, území závodu Elektropragy, říčku Desnou a dnešní silnici I/10,14. Před vjezdem do tunelu je situována první křižovatka s možností napojení centra města od jihu. Tunelem pod “Parlamentem” míjí centrální zónu města a v prostoru dnešních Technických služeb za tratí je rozvinuta další křižovatka napojující centrum ze severu a průmyslovou oblast. V úseku Dolního Polubného je položena do souběhu se železniční tratí s tunelem pod svahovým hřbetem u Riedlovy hrobky. Vlečkovou kolej a část průmyslových ploch přiléhajících k zastávce Dolní Polubný včetně komunikačního napojení překonává mostním objektem a dále pokračuje v těsném souběhu se železniční tratí. Dnešní silnice III/29050 a I/10,14 je přemostěna a na původní trasu se napojuje v zatáčce u býv. Školy v Merklově. Zde je také lokalizována třetí křižovatka, která umožní připojit severní části Desné. Navržená trasa vylučuje průjezdnou dopravu z centra Desné a z hustě zastavěného úseku v údolí Dolního Polubného a město napojuje ve třech křižovatkách. Délka trasy zdvojovací příčku dle varianty B na území Tanvaldu a Desné je 5,5 km. Trasu lze budovat rozdělením do tří resp. Čtyř etap (max.spád 6% min.R= 200 m, kat.S 9,5/60): I. etapa řešení Tanvaldu, délka 1,8 km, 2 tunely (250,0 + 330,0 m), 2 mosty (100,0 + 40,0 m) II. a) etapa řešení soutěsky mezi Tanvaldem a Desnou délka 0,8 km, 1 tunel (360,0 m), 1 most (225,0 m)II. II. b) etapa řešení centra Desné, dl. 0,9 km, 1 tunel (820,0 m) III. etapa řešení zastavěné části Dol. Polubného, délka 2,0 km, 1 tunel (250,0 m), 2 mosty (150,0 m + 150,0 m). Silnice II/290 (kat. S 7,5/50) Frýdlant v Č. – Desná (Vysoké n.J.) se v nově pojímané hospodářské struktuře severních oblastí okresů Liberec a Jablonec n.N. stává významnou spojnicí. V úseku procházejícím podél vodní nádrže Souš v I. A II. pásmy hygienické ochrany nejsou provedeny dosud žádné úpravy k zamezení kontaminace pitné vody


27.02.2007 20:06:43


Page 39

z případných havárií. V tomto prostoru je neodkladně nutné realizovat celkovou úpravu silnice včetně bezpečnostních opatření k zamezení znečištění nádrže ropnými produkty. Silnice III. Tř.č. III/29046, na Albrechtice, III/29047 údolím Bílé Desné, III/29049 na Horní Polubný, III/29049 Dolní Polubný – Pustiny a III/29050 na Příchovice zůstávají ve svých trasách a právě tak jako na hlavních místních komunikacích budou na nich prováděny drobné úpravy včetně budování chodníků pro pěší v zastavěných úsecích. Systém místních komunikací je doplněn o modernizovanou a zčásti nově trasovanou spojnici přes území “Parlamentu” v kategorii MO 6,0/40 pro novou bytovou výstavbu a rekreační aktivity v tomto prostoru a o přístupovou komunikaci po vrstevnicové cestě nad čp. 277 k dnešním objektům čp. 230, 241 a 244. b. Hromadná osobní doprava Funkcí hromadné osobní dopravy bude nadále plnit doprava železniční i autobusová. Přitom ve výhledu může větší část z přepravního nároku 9 000 osob/den převzít modernizovaná kolejová doprava, jak bylo uvedeno v kapitole “doprava železniční”. Pro dopravu autobusovou bude nutné zkvalitňovat podmínky provozu se zřizováním zálivů na komunikacích (v centru po likvidaci benzinové čerpací stanice). Územím neprochází dosud značená cyklostezka i když zpevněné místní komunikace s minimálním provozem k tomu vytvářejí dobré podmínky. Například trasa Horní Polubný – Nýčovy domky – Souš – Novina – Sovín – Desná. c. Odstavné plochy Odstavné plochy otevřené jsou soustředěny převážně v centrální oblasti při vícepodlažních domech, u hlavních aktivit občanského vybavení a při nástupních prostorech do hlavních výrobních závodů. Za nejdůležitější považujeme: U nové bytové zástavby v centru, včetně Měst. Úřadu a obč. vybavení 200 míst U Riedlovy vily 15 míst U penzionu u vleku v Desné I 15 míst Na Souši, při silnici a u čp. 610 45 míst U vleku Černá Říčka 40 míst Před restaurací Švýcary a čp. 915, u silnice v Desné III 35 míst U býv. Obchodu čp. 884 v Desné III 20 míst U společ. Domu “Sklář” 15 míst U Jabloneckých skláren 15 míst U Ornely 30 míst 430 míst Ke kapacitě dnešních veřejných parkovacích míst (430 míst) třeba připočítat parkovací místa u penzionů a ubytovacích zařízení cca v počtu 90 míst. Nové objekty služeb a ubytování musí zajišťovat zejména v centru parkovací místa na svých pozemcích (lokalita Centrál, proti býv. Nisatexu, nový hotel atd.) pro vlastní kapacitu (odhad min. 60-100 míst). S kapacitním parkovištěm se počítá na dolním i na horním konci vleku “Na parlamentu” v kapacitě cca 50 míst. Výhledově lze tedy potřebu parkování na území města uspokojit cca 600-700 místy kromě stání na komunikacích. Při výstavbě nových rodinných domků i občanského vybavení je třeba vždy vyžadovat plochu pro odstavování vozidel na vlastním pozemku.


27.02.2007 20:06:43


Page 40

Hromadné garážování je rozptýleno po celém území v boxových řadových garážích, z nichž největší koncentrace je u Finských domků s možností dostavby. Další možnosti jsou v prostoru pod požární nádrží (koupalištěm a při souběžné komunikaci se železniční tratí v Dolním Polubném. Při nové výstavbě je třeba požadovat, aby garáž byla vždy součástí objektu nebo k němu připojena jednotícím architektonickým prvkem.

7. Vodní hospodářství a. Vodní toky a plochy b. Zásobení vodou c. Odkanalizování

a. Vodní toky a plochy Územím protéká Černá Desná, zařazena dle vyhlášky MLVH č. 28 z r. 1975 do seznamu vodárenských toků. Pramení východně od Jizery ve výšce 887 m.n.m. Délka vodárenského toku od pramene k hladině nádrže Souš je 3,6 km. Hydrologické údaje: (ČHMÚ Praha 1985-1986) Tok: Č. Desná č. hydrol. Pořadí 1-05-01-065 Plocha povodí K profilu přehrada Souš: 13,96 km2 Prům. douhodobá výška srážek: 1462,5 mm Průb. Dlouhodobý roční průtok: 0,486 m3.s-1 Min. roční průtok Q 364 : 541.s-1 Dalším tokem je Bílá Desná, která je dle vyhlášky č. 28 zařazena mezi vodohospodářsky významné toky. Pramení západně od vrchu Jizera ve výšce 950 m.n.m., má délku 3,6 km od pramene ke vzdouvacímu objektu, odkud se převádí část vody do nádrže Souš na Černé Desné. Hydrologické údaje: Tok: Bílá Desná č. hydrol. Pořadí: 1-05-01-068 Plocha povodí K odběr.objektu : 6,28 km2 Prům. dlouhodobá výška srážek: 1500 mm Prům. dlouhodobý roční průtok: 0,240 m3.s-1 Min.roční průtok : 271.s-1 Obě uvedené vodoteče protékají obcí Desnou a po soutoku pod názvem Desná pokračuje řeka směrem na Tanvald, kde se vlévá do Kamenice. Levostranným přítokem Černé Desné je Černá Říčka.


27.02.2007 20:06:43


Page 41

Taky mají horský charakter a je na nich vybudováno velké množství stupňů a vzdouvacích zařízení. Tato zařízení usnadňují odběry užitkové vody z toku. Žádné větší úpravy toků v řešeném území nejsou navrhovány, je třeba dbát především o údržbu, případně rekonstrukce stávajících vodohospodářských děl. Z velkoodběratelů povrchové vody je organizací Povodí Labe na území Desné evidován pouze závod: Plán potřeba: tok: ORNELA 470 tis. m3/rok Č. Desná Č. Říčka Hydroenergetický potenciál: Na tocích řešeného území je v provozu několik malých vodních elektráren (MVE) a to na Černé Říčce v km 1.720 na Č. Desné v říčním km 1.040 a pod ÚV Souš v ř. km 5.000. Na Bílé Desné v ř. km 1.720. Všechny tyto objekty provozují soukromí provozovatelé, kteří jsou v evidenci Povodí Labe. Největší a nejvýznamnější vodní plochou je vodárenská nádrž Souš na Č. Desné. Přehrada na Č. Desné byla vybudována v letech 1911 – 1915 jako součást vodohospodářského komplexu vodních děl na Černé a Bílé Desné. Hlavní funkcí nádrže, patřící do II. kategorie vod. Nádrží, je akumulace vody pro vodárenské účely, druhořadou funkcí je ochrana území pod nádrží před velkými vodami. Základní parametry nádrže: Celkový objem nádrže

7,560 mil. M3

Plocha nádrže

860 tis. m2

Kóta koruny hráze

771,29 m.n.m.

Délka hráze

364,0 m

Šířka hráze v koruně

7,10 m

V patě

108,0

V řešeném území nejsou žádné jiné významné vodní plochy, kromě nádrže v Desné II – Potočné sloužící jako koupaliště. Kvalita vody ve vodotečích je poměrně dobrá, kolísá mezi II. – III. Tř. čistoty dle BSK 5. Vzhledem k tomu, že celé povodí je součástí povodí vodárenského toku Jizery, je nutno urychlit výstavbu čistírny odpadních vod v Tanvaldě a veškeré zdroje znečištění v Desné zachytit centrální veřejnou kanalizací. b. Zásobování vodou Koncepce zásobení Desné pitnou vodou je dána a oproti stávajícímu stavu se nemění. Obec je prakticky závislá ze 100% na zásobování vodou ze Souše a Bílé Desné. Z místních pramenišť má větší význam prameniště “Sladká díra”, které je propojeno do veřejné vodovodní sítě. Některé místní malé zdroje vody nejsou ve správě SčVaKu (Heleštein, Pustiny, prameniště býv. Jabl. Skláren). Bilance potřeby vody: Podle metodického pokynu pro výpočet potřeby vody, který zpracovalo ministerstvo zemědělství ČR v červnu 1993 je uvažováno v dlouhodobém výhledu se specifickou potřebou na obyvatele hodnotu 150 –2000 l(os.den, v turisticky exponovaných místech je možno tuto hodnotu zvýšit až na 250 l/os.den. Dále bude tato hodnota zvýšena o potřebu individuálně kalkulovaných odběrů a o úniky z potrubní sítě.


27.02.2007 20:06:43


Page 42

V posledních letech je patrný všeobecný trend poklesu potřeby pitné vody, odběry dosahují oproti původnímu předpokladu SVP pouze 58 – 60% uvažované hodnoty. Trend poklesu potřeby vody v lokalitě Desná je uveden v tabulce č. 1. SPOTŘEBA VODY DESNÁ TABULKA 4. 1 m3/rok

1992

1993

1994

423 400

291 300

132 699

Bílá Desná

130 400

95 300

52 500

Vl.zdr.Sladká díra

1 500

1 300

620

VVR S

553 300

387 900

185 819

VFC

373 980

281 706

103 561

Voda vyr. K realizaci ÚV Souš

VFD

67 880

VFO

35 678

Ztráty %

32%

27,5 %

44,5 %

Z uvedené tabulky je patrno, že došlo k prudkému poklesu potřeby vody.Dnešní potřeba vody je oproti roku 1992 pouze třetinová. Další výrazný pokles potřeby vody se nepředpokládá. Pro rok 2015 je v návrhu ÚPN SÚ uvažována hodnota specifické potřeby vody q= 240l/os.den. Tato hodnota zahrnuje i odhad potřeby pro individuální odběratele a úniky z potrubí. Procento obyvatel napojených na vodovod je různé podle plochy jednotlivých urbanistických obvodu (UO) a ekonomických možností vybudování vodovodní sítě v nich. Celková potřeba vody je patrná z tabulky č. 2. Q maxd= 1,634 m3/den … tj…. 19,0 l/sec POTŘEBA VODY K ROKU 2015 TABULKA č. 2 Č.UO Název urban. Obvodu

Počet trval.bydl. obyv.

Rekreace Obyvatel Zásob. Q l/s 2015 celkem Z veř.vodovodu max.d 2015

Obyv .%

1991

M3/ den

Q max h

kh

l/s

2015 1

Desná I

790

875

2

Desná střed

1800

3

Průmysl

4 5

74

949

949 100

296

3,4

6,8

2,0

1775 7

1782

1782 100

556

6,4

14,7

2,3

125

100

7

107

107 100

33

0,4

0,9

2,2

Dolní Polubný

560

580

208

788

710 90

221

2,6

4,9

1,9

Desná II

170

220

106

326

293 90

91

1,1

2,0

1,8


27.02.2007 20:06:43


Page 43

6

K 90 protr.přehr.

190

352

542

488 90

152

1,8

3,2

1,8

7

Černý vrch 50

50

98

148

133 90

42

0,5

0,9

1,8

8

Pustiny

90

130

235

365

256 70

80

0,9

2,2

1,7

9

Novina

1

-

134

134

--

-

-

-

-

10

Černá Říčka

140

155

527

682

477 70

149

1,7

3,1

1,8

11

Souš

-

-

49

49

44 90

14

0,2

0,4

1,8

12

Merklov

4

5

53

58

--

-

-

-

-

Saldo

150

100

-

-

--

-

-

-

-

3970

4180 1850

6030

5239

1634

19,0

S

Vypočtenou potřebu vody lze ve výhledu pokrýt ze stávajících zdrojů. Spotřeba vody v Desné je prakticky ze 100% pokryta ze zdrojů Souš a Bílá Desná. Dnešní produkce vody v Desné je prakticky ze 100% pokryta ze zdrojů Souš a Bílá Desná. Dnešní produkce úpravny vody Souš činí pouze 60% povoleného odběru. Ostatní prameniště na řešeném území (Sladká díra – 1,4 l/s, Pustiny – 0,9,l/s, Heleštein a ostatní místní zdroje – 0,7 l/s) jsou svou celkovou kapacitou cca 3 l(sec bez většího významu, přesto budou využívána i ve výhledu. Prameniště Sladká díra má vyhlášeno PHO 1° o rozsahu 3,14 ha. Prameniště Pustiny je mimo řešené území. Prameniště prům. závodů nejsou využívána, nemají vyhlášena PHO a kvalita vody nevyhovuje normě na pitnou vodu. STÁVAJÍCÍ AKUMULACE Tabulka č. 3 Vodojem

Obsah (m3)

Kóta hladiny (m.n.m.)

Rozsah tlakového pásma m.n.m.)

Heleštein

30

585,00

565,0 – 540,0

Pustiny

15

687,00

665,0 – 620,0

Sokolská

250

634,12

615,0 – 570,0

Desná

250

561,57

540,0 – 500,0

561,50

540,0 – 500,0 545,0 – 500,0

Sklář – PK Sladká díra

80

563,37

Jbc sklárny (ORNELA)

100

540,00

Jbc sklárny (ORNELA)

200

578,00

Za dnešního stavu je procento akumulace pro výhledovou potřebu nedostatečné a činí pouze 66% z Q max.d.


27.02.2007 20:06:43


Page 44

S vodojemy bývalého podniku Jbc skláren lze kalkulovat pouze pro potřeby vlastního závodu, přesto při jejich využití lze počítat s určitým navýšením procenta akumulace.

Popis zásobení pitnou vodou Voda je přivedena z úpravny vody Souš do hlavního vodojemu “Sokolská” na kótě 634,12 m. Z tohoto vodojemu je přes přerušovací komoru zásobena část UO 4. Dále je z vodojemu “Sokolská” zásoben vodojem “Desná a PK “Sklář”. Tyto vodojemy zásobují UO 1,2,3 část UO 5 a 6. V obvodu UO 5 – Desná II je do této soustavy napojeno prameniště “Sladká díra” s vodojemem 80 m3. Část UO 6 – k protržené přehradě je zásobena z přivaděče DN 200 z Bílé Desné, který pokračuje dále do Tanvaldu. Přímo z ÚV Souš je zásobena oblast bezprostřední blízkosti úpravny v UO 11. Tabulka č. 4 Pásmo

Vodojem Kóta Rozsah UO hladiny pásma (m) (m.n.n.)

2015 Zásobuje Q Obsah poč.obyv. max d vodojemu (m3) (m3) stáv.návrh

Procento akumulace %

Samostatná ÚV Souš

Č. 10

111

35

Pásma

Bílá Desná

Část 6

808

96

Heleštein 585,00 565,0540,0

Č. 4

70

22

30

-

136

Pustiny

687,00 665,0620,0

Č. 8

256

80

15

50

81

Č. Říčka

650,00 630,0590,0

Č.4,

560

174

-

150

86

630,00 615,0580,0

Č. 4

60

19

-

20

93

Horní p.

Sokolská 634,12 615,0570,0

Č.1, č.4

280

87

250

-

287

Střední p.

Krausův vrch

Č. 4

430

134

250

-

59

Vysoké p.

Krausův vrch II

600,00 580,0540,0

č.10

3164 Dolní p.

Propojená vod. Soustava

Desná

561,57 540,0500,0

Č. 1,2,3

3164

987

250

-

59

Sklář

561,50 540,0500,0

“

3164

987

250

-

59

Sladká díra

563,37 545,0500,0

Č.5,6,7 3164

987

80

-

59

1401

1250

S

4494


89

27.02.2007 20:06:43


Page 45

V UO 8 – Pustiny je část zástavby zásobena ze zdroje u vodojemu “PUSTINY” ležícího mimo řešenou oblast. Toto zařízení není ve správě SčVaKu.

Tlakové poměry Stávající systém vodojemů nezajišťuje tlaky ve vodovodní síti doporučené normou. Rozsah dnešních tlakových pásem je uveden v tabulce č. 3. Návrh ÚPN počítá s vybudováním dalšího pásma pro část UO 4 a UO 10 s vodojemem “ČERNÁ ŘÍČKA” na kótě 650,00 m. Do tohoto vodojemu bude voda přečerpávána čerp. Stanicí situovanou na hranici pásma navrženého vodojemu “KRAUSŮV VRCH”, obsahu 250 m3, který je nutno dobudovat na kótě 600,00 m. Celý UO 10 je mimo dosah stávající vodovodní sítě a jejích vodojemů. Pokud vyvstane do r. 2015 nutnost rozšíření veřejného vodovodu i do oblasti mimo dosah dnešních tlakových pásem, je možno zajistit dodávku vody přímo z úpravny vody Souš prodloužením stávajícího řadu DN 110, vybudovaného pro objekty v blízkosti úpravny a to pro dolní partie Černé říčky přes přerušovací komoru na kótě cca 705,00 m. Další možností je zásobení ze sítě Dolní Polubný přečerpáváním. Napojení celého UO Č. Říčka na veřejný vodovod je ekonomicky dosti náročné. Předložený návrh uvažuje s dostavbou b.j. na nových plochách v části Desná I u kostela a při hlavní komunikaci v rozptylu. Tyto objekty budou zásobovány ze stávající vodovodní sítě, doplněním některých řádů. Z řadu DN 80, vedeného z vodojemu “SOKOLSKÁ” budou zásobeny stávající finské domky spolu s nově navrženými 40 RD, přičemž kóta 615,00 je omezující pro zásobení bez dalšího posílení tlaku. Řad DN 80 bude výhledově posílen na DN 100. Zástavba mezi kótami 540,00 – 570,00 bude zásobena přes přerušovací komoru. V části Desná II je uvažováno s modernizací cca 50 b.j. ve stávající zástavbě v centru a s výstavbou 20 RD “nad Parlamentem”. Tyto objekty budou napojeny na stávající vodovodní síť, která bude rozšířena dle potřeby výstavby. Objekty nad kótou 540,0 m vyžadují posílení tlaku. Rodinné domy, navržené v lokalitě Pustiny, je možno zásobit prodloužením stávajícího vodovodu, zásobeného z prameniště Pustiny. Jeho vydatnost je cca 0,9 l/sec., což postačí pro 250 obyvatel. Doporučuje se zvětšení akumulace minimálně o 50 m3. Vodojem je umístěn na kótě cca 687,00 m. Na území Desná III je uvažováno s dostavbou 15ti RD na Krausově kopci. Pokud výstavba bude zasahovat nad kótu 580,00 m bude nutné počítat s posílením tlaku. Je navržen vodojem Krausův vrch II 20 m3 na kótě 630,00 m s napojením přímo na řad DN 150, vedoucí do plánovaného vdj.”Krausův vrchI” 250 m3 na kótě 600,00 m. Tento řad je pod hydrostatickým tlakem vdj. “Sokolská”. Jak bylo výše uvedeno, je v ÚPN navrženo nové pásmo pro Černou Říčku a část UO Dolní Polubný, s vodojemem 150 m3 na kótě 650,00 m. Z tohoto vodojemu lze zásobit výstavbu do kóty 620,00 m. Rozsah tlakových pásem, jak jsou v ÚPN navržena pro rok 2015 je uvedena v tabulce č. 4. Z tabulky vyplývá, že vodojemy největšího středního pásma mají akumulaci pouhých 59 %. Vzhledem k propojení celé soustavy a malé vzdálenosti spotřebišť lze tuto posuzovat jako celek. Průměrné procento akumulace tak je 89 % z Q max d., což je vzhledem k blízkosti zdroje ÚV Souš dostačující. Do budoucna je nutno počítat hlavně s údržbou stávajících vodohospodářských zařízení, aby bylo dosaženo snížení úniků vyrobené vody a s ochranou místních využívaných pramenišť.

c. Odkanalizování Na řešeném území není vybudována soustavná kanalizace. V souvislosti s postupující výstavbou byly vybudovány pouze jednotlivé úseky jednotné kanalizace. Odpadní vody z těchto lokalit v UO 1 a2 jsou z části čištěny v místních nevyhovujících


27.02.2007 20:06:43


Page 46

čistírnách odpadních vod (biol. Septiky, ŠN). V hlavních komunikacích je stará dešťová kanalizace, odvádějící odpadní vody po určitých úsecích do toků. Likvidace odpadních vod vzhledem k tomu, že území se nachází v povodí vodárenského toku Jizery, je zcela nedostatečná. Bylo rozhodnuto o vybudování společné čistírny odpadních vod pro Tanvald a Desnou. Tato ČOV bude, dle územního rozhodnutí z r. 1992, umístěna na katastrálním území Velké Hamry na stávajícím hřišti pod závodem Seba v Tanvaldě. Odkanalizování Desné na tuto ČOV je navrženo jednotnou kanalizací, sběrači umístěnými v hlavních komunikacích podél Černé Říčky, Černé a Bílé Desné, kde je soustředěna nejhustší část výstavby. Veškeré odpadní vody z Desné, kde bude vybudována čerpací stanice splašků s oddělovačem dešťových vod. Výtlak splašků délky cca 500 m bude napojen do koncové šachty hlavního sběrače v komunikaci Tanvald – Desná (I/10) a splašky odvedeny na centrální ČOV. Stávající vyhovující kanalizační stoky budou do uvedeného systému napojeny, stávající zařízení na čištění odpadních vod budou vyřazena z funkce. Na centrální ČOV je možno čistit i splaškové vody průmyslových závodů. Bylo nutno zvážit rozsah území, jež bude vhodné odkanalizovat na ČOV. Některá okrajová území s rozptýlenou výstavbou není ekonomické napojit na tento centrální systém odkanalizování a odpadní vody zde budou likvidovány individuelně.Jedná se o urb. obvod 5, část 6, 7 až 12. V územích, kde je možnost odvedení dešťových vod do vodotečí nebo terénů bude preferován oddílný systém odkanalizování. V ÚPN je vyznačen rozsah odkanalizovaného území, jež zahrnuje UO 1 až 4 a část UO 5,6 a 10.

MNOŽSTVÍ SPLAŠKŮ r. 2015 TABULKA 4. 5 OU

Název

Počet obyv.

% odkan.

Počet

Qd

Qmax d

Odkan.obyv.

(m3/den)

(m3/den)

1

Desná I

949

95

902

281

365

2

Desná střed

1782

95

1693

528

686

3

Průmysl

107

95

102

32

42

4

Dol. Polubný

788

85

670

209

271

5

Desná II

326

20

65

20

26

6

K protrž. Přehr.

542

30

163

51

66

10

Č. Říčka

682

10

68

21

27

3663

1142

1483

Celkem

Dešťový odtok Plocha odkanalizovaného území Desné je 75 ha Redukovaná plocha povodí je 25 ha Při návrhové intenzitě 15ti minutového deště i = 1 25 l/sec.ha činí dešťový odtok z území Desné 3,8 m3/sec.


27.02.2007 20:06:43


Page 47

Poměr ředění při oddělení dešťových vod na stokové síti je doporučen 1 : 4q 24 Veškerá přípravná dokumentace na ČOV Tanvald byla zpracována v letech 1986 – 92 projektovým útvarem SčVaKu v Liberci. V této dokumentaci je s vybudováním čerpací stanice splašků v Desné a výtlaku na ČOV uvažováno až v poslední etapě výstavby po vybudování čistírny a hlavních sběračů v Tanvaldu. Realizaci hlavních sběračů a soustavné kanalizace v Desné je třeba prosazovat ve výhledu do r. 2015. V dalším stupni projektové dokumentace na ČOV, která bude zpracována je nutno návrh uvést do souladu s tímto územním plánem, pokud se týká rozsahu odkanalizovaného území a počtu obyvatel. Vzhledem k předpokládanému značnému časovému nesouladu výstavby ČOV v Tanvaldu včetně hlavního sběrače do Desné je navržena místní ČOV pro oblast bytové výstavby a Finských domků v Desné I, která je provozně i ekonomicky plně zdůvodněna.

8 . Energetika a. Základní energetická koncepce b. Zásobení elektrickou energií c. Vytápění d. Zásobení plynem

a. Základní energetická koncepce Desná leží na východě Jabloneckého okresu v údolí při komunikaci Jablonec – Harrachov. Na města této velikosti má velmi silnou energetickou infrastrukturu, která se postupně vytvořila díky silnému průmyslu v obci, z něhož je energeticky nejnáročnější výroba skla. Elektrickou energií je Desná zásobována z rozvody 110/35 kV Tanvald. Venkovní vedení 35 kV jsou trasována na severní a jižní části obce. Z těchto venkovních vedení jsou napojeny venkovní trafostanice. Mezi trafostanicemi T 542 a T 562. Po severním obvodu města je trasován VTL plynovod Jablonec – Harrachov . Částečně až ke sklárnám je v dvoutrubkovém provedení DN 150+ DN 250/PN 25. Autor této kapitoly zpracoval v r. 1991 Generel plynofikace Desné, kde je navrženo využití plynu do distribuci. Desná byla specifická tím, že Jablonecké sklárny byly jedním z největších odběratelů zemního plynu v kraji. V obci se plynu nepoužívalo. Nyní je již část návrhu realizována a v realizaci se stále pokračuje. Přesto se v Desné užívá pro vytápění stále ještě velké množství pevných paliv, která svými exhlacemi negativně ovlivňují kvalitu ovzduší v obci, která leží v údolní poloze. Dalším znečišťovatelem je zde doprava. Proto je nutné, aby se vliv vytápění na kvalitu ovzduší zlepšoval. Podle rychlosti plynofikace lze předpokládat, že do r. 2000 bude Desná plošně plynofikována. Z tohoto pohledu je navržen následující energetický vývoj města. Pevná paliva

- jejich vytěsnění a ukončení užití pro spalování do r. 2010

El. energie

- využití pro techlogickou potřebu v okrajových oblastech, které nebudou plynofikovány, pro vytápění.

Topné oleje

- TTO se v Desné nevyužívá, LTO jsou zatím cenově velmi náročné, ,proto nebude rozvoj užití topných olejů navržen.


27.02.2007 20:06:43


Page 48

Obnovitelné druhy

- užití těchto zdrojů bude postupně růst. V Desné to bude především využití odpadového dřeva z okolních lesů, většinou to budou pouze zdroje doplňkové.

Zemní plyn

- hlavní energií v Desné je zemní plyn.Z tohoto vyplývá, že téměř veškeré vytápění by mělo být pomocí této energie.

Rozšířením energetického systému o místní plynovodní síť se stane Desná městem se silnou energetickou infrastrukturou, která umožní minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí v řešeném území. Základní energetická koncepce vyplývá z komplexního pohledu na energetiku řešeného území a je pro jednotlivé energie následující. Vytápění:

Postupná plynofikace všech kotelen spalující pevná paliva. Na sídlišti provést zateplení objektů a postupnou výměnu sekunderních rozvodů. Základním palivem pro vytápění je zemní plyn. Vytápění el. energií bude pouze v těch částech Desné, kde nebude provedena plynofikace.

Ohřev TUV:

Zde je základním palivem zemní plyn, nelze vyloučit ohřev el. energií, měl by však být minimální.

Technologie:

Technologickou potřebu v domácnostech a v průmyslu bude pokrývat především el. energie v kombinaci se zemním plynem.

Pro možnost realizace této koncepce je nutná plošná plynofikace Desné. Orientační výpočet energetické náročnosti navržené výstavby je proveden v tab.č. 1. Tabulka č. 1 Lokalita

Specifik.

El.

Energie

Zemní

Plyn

Pm (kW)

Qr (Mwh/r)

Pm (m3/h)

Qr (tis.m3/r)

Finské domky I

15 bj.

23

18

30

50

Finské domky II

25 bj.

38

30

50

90

Střed – nástavby

50 bj.

75

60

-

-

Rozptyl

30 bj.

45

36

60

100

Parlament

20 bj.

30

24

40

70

Pustiny

15 bj.

180

450

-

-

Krausův kopec

15 bj.

23

18

30

50

Černá Říčka

10 bj.

120

300

-

-

Ubytovací zařízení

20

8

15

30

Hotel – služby

15

10

25

60

Sportovní služby – nebyt.

10

8

15

35

Sport.zař.tělocvična

12

10

18

40

Ubytovací zařízení

50

100

-

-

Ubyt.zař.-Pustiny

50

100

-

-


27.02.2007 20:06:43


2xbenzinová pumpa

Page 49

10

Celkem

20

4

10

1192

287

535

Bilance byla provedena podle měrných potřeb používaných pro průmyslovou a bytovou výstavbu. V dalších kapitolách budou popsány rozvojové trendy jednotlivých energií.

b. Zásobení elektrickou energií Popis a zhodnocení současného stavu. Řešené území je napájeno z rozvodny 110/35kV Tanvald, vývodovým vedením Desná. Rozvodna Tanvald je napojena na systém VVN pomocí dvou vedení 110 kV o dimenzi 3x 185 ACFE 6 Vedení č. 364, 369, 367 Jeřmanice – Jablonec – Tanvald Vedení č. 368 Bezděčín – Tanvald Tento způsob zásobování elektrickou energií zůstává zachován po celé návrhové období. Distribucí el. energie zajišťují stožárové nebo kabelové trafostanice, napájené z venkovního vedení, které je situováno v severní nebo jižní části města nebo z VN kabelu, který je protažen středem Desné mezi T 542 T 563. Na VN kabel jsou napojeny kabelové trafostanice T 561 a T 562. Obě o výkonu 2x 400 kVA. Umístění trafostanic a venkovních vedení VN je zakresleno ve výkresu energetiky. Výkony trafostanic jsou v rozmezí 160-2x 400 kVA. V řešeném území jsou velkoodběratelé el. energie Sklárny

15 700 Mwh/rok T

Jizerská porcelánka – Desná I

600 Mwh/rok T 685

Býv. Elektroporcelán – Desná II

2 600 Mwh/rok T 572

Celkově lze zásobování elektrickou energií hodnoti na velmi dobré úrovni s možností rozvoje dodávky elektrické energie.

Návrh rozvoje zásobování el. energií. Jak vyplývá z tabulky č. 1 je celkový příkon navržené výstavby 701 kW. Nárůst spotřeby ve stávajících bytech bude nyní, při stálém zvyšování ceny elektrické energie, minimální, rovněž tak spotřeba stávajícího průmyslu bude mít spíše klesající tendenci. Potom celkový nárůst spotřeby el. energie nepřekročí 1000 kW. Současné zatížení vývodu Desná je na úrovni 2-3 MW. Zvýšení zatížení této linky o 1 MW je možné. Z toho vyplývá, že zásobování elektrickou energií zůstane po celé návrhové období neměnné z RZ Tanvald venkovními vedeními ve stávajících trasách. V urbanistické části této práce jsou navrženy k výstavbě jednotlivé lokality v řešeném území. Po projednání s SČE je navrženo jejich zásobování el. energií následovně. BYTOVÁ VÝSTAVBA Finské domky I+II 40 bj. Pm=61 kW. Zde je navržena trafostanice TN 1 výkonu 400 kVA, dále zde bude vybudována nová NN síť. Střed – nástavby bytových domů, 50 bj. Pm= 75 kW. Dodávka el. energie bude ze stávajících NN rozvodů. Střed – rozptyl, 30 bj. Pm = 45 kW. Rovněž tato výstavba bude ze stávajících NN rozvodů


27.02.2007 20:06:43


Page 50

Parlament, 20 bj. Pm = 30 kW. Zde bude provedena rekonstrukce T 646 na 2x 400 kVA a bude vybudován nový NN rozvod. Pustiny, 15 bj. P max % 180 kW. Tato lokalita bude vytápěna el. energií. Příkon bude dodán z rekonstruované T 617 na výkon 2x 400 kVA a z nové sítě NN. Krausův kopec, 15 bj. Pmax = 20 kW. Dodávka el. energie bude zajištěna ze stávající NN sítě. Černá Říčka, 10 bj. P max = 120 kW. Tato lokalita bude rovněž vytápěna el. energií, což si vyžádá rekonstrukci sítě NN. VYBAVENOST – SLUŽBY nově navrhovaná zařízení v centrální oblasti (hotel, služby atd.) Pm = 35 kW budou napojena ze stávající sítě NN. Sportovní služby Parlament Pm = 10 kW. Napojení jako byty z rekonstruované T 646 na výkon 2x400 kVA Sport. Zařízení + tělocvična, Pm = 12 kW. Shodně jako Finské domky z navržené trafostanice TN 1. Ubytovací zařízení, P max = 50 kW. Zde bude vytápění el. energií. K tomu je nutné zde realizovat trafostanici TN 2. Ubytovací zařízení Pustiny, P max = 50 kW. Vytápění elektricky ze stávající T 620 vlastním kabelovým vývodem. 2x benzinové pumpy, P max = 20 kW. Východní vlastním NN kabelovým vývodem z T 6024. Západní z NN rozvodu. a. Vytápění Popis a zhodnocení současného stavu Jak již bylo uvedeno, je Desná netypickou obcí díky velkému průmyslu v ní lokalizovanému. Proto i v dodávce tepla jsou zde plošné zdroje tepla. V tabulce č. 2 je uveden jejich přehled. Tabulka č. 2 Č. kot.

Název firmy

Zařízení kotelny

Druh

Palivo Návrh

Stav

Roční (t,tis.M3/r)

ZP

200

783

K1

Základní škola

ZETOR 75 + FAVORIT 45

K2

Elektroporcelán 001

Vytápěno z Elektropraga

K3

Elektroporcelán – 062

3x VP 600, 1,8 MW

ZP

K4

Nisatex

2x RK 250,580 kW

HU

ZP

40

K5

Autoservis (Lemis)

Teplovodní vytápění

LTO

ZP

45

K6

Dům peč. Služby

1x VSB 4,314 kW

KO

ZP

90

K7

Zvl. Škola

1x VSB 1, 124 kW

KO

ZP

90

K8

Mateřská škola

1x VSB 1, 124 kW

ZP

70

K9

Bytová kotelna

4x Fe 4, 1 600

ZP

400

K11

Lustrové sklo Smržovka

Lignata

HU

45

K19

Rekreace-doprava Lbc

1x VSB 1+1x VIADRUS KO 124 kW


ZZP

sp.

30

27.02.2007 20:06:43


Page 51

K26

Zdravotní středisko

1x VSB 1, 105 kW

HU

ZP

26

K32

Kino

H4

HU

ZP

20

K37

Jbc.skl.ubyt.č. 103

1x RK 2150, 290 kW

HU

ZP

120

K38

Dtto č. 120

AKV 1, 115 kW

HU

ZP

60

K39

Kotelna městská

2x LOOS+TEDOM 1000

LTO+ZP

2 700

1xTEDOM LIAZ 132

Celkově lze hodnotit zásobování Desné tepelnou energií na velmi dobré úrovni. Jsou zde dva kogenerační zdroje tepelné a elektrické energie. Kotelna K 1 – základní škola je místní zdroj s maximální výrobou el. energie na úrovni 110 kV. Daleko podstatnějším zdrojem je městská výtopna K39, kde jsou osazeny dvě kogenerační jednotky TEDOM 1000 CAT a jedna kogenerační jednotka TEDOm LIAZ 132. Mimo to jsou zde dva špičkové plynové kotle BK 6. Výstup z kotelny je horkovodní z předisolovaného potrubí. Osazení kogeneračních jednotek a dvojtrubkový horkovod byly realizovány v minulých dvou letech. Tím byl v Desné vybudován jeden z nejefektivnějších systémů zásobování teplem, ve kterém se s vysokou účinností využívá tepelné energie zemního plynu. V centrálním zdroji lze ještě užít pro výrobu tepelné energie topných olejů. Výměníkové stanice na sídlišti byly zrušeny a ohřev TV a TUV se provádí přímo v jednotlivých bytových domech. Je smutné, že cenová politika státu tyto dokonalé energetické systému nepodporuje. Cena zemního plynu pro centrální zdroj by měla být ovlivněna možností užití topných olejů v době zimní odběrové špičky. Cena vykupované elektrické energie je velmi nízká (kolem 1 Kč/kWh), tato nelogičnost posunuje takto vyrobenou el. energii na hranici rentability. Desenské centrální zásobení plynem bylo vybráno ČEA Praha jako vzorové demonstrační pro řešení malých a středních lokalit na území ČR. Jak vyplývá z bilance uvedené v tab.č. 2 bude navržená výstavby vytápěna především zemním plynem a elektrickou energií. Vytápění el. energií bude především pro majetné obyvatele. Proto se v okrajových částech Desné, které nebudou plynofikovány budou uplatňovat různé druhy paliv. Jsou to: kapalný propanbutan jehož ceny jsou již tržní, nyní na úrovni 1,2 Kč/kWh topné oleje odpadové dřevo, jehož zde je dostatečné množství v okolních lesích sluneční energie především pro ohřev TUV a vody v bazénech d) Zásobení plynem Popis a zhodnocení současného stavu Řešené území je zásobováno z VTL plynovodu Liberec – Harrachov. Zde je ve zdvojené dimenzi DN 250, DN 150, PN 25. Zemního plynu se užívá pro průmyslové účely pomocí regulačních stanic RV 1 sklárna Příchovice, 3000 m3/hod., 8000 tis. m3/rok RV 2 sklárny Polubný, 2000 m3/hod., 7000 tis. m3/rok RV 3 Elektroporcelán, 600 m3/hod., 900 tis. m3/rok Pro distribuční plynovodní rozvod slouží regulační stanice RV 4 umístěná přes ulici do bytové kotelny K 9. Regulační stanice je typu RS 1200/2/1440 v provedení zděném. Z regulační stanice je vyveden STL plynovod DN 150, který je doveden na sever podle generelu plynu, jižním směrem až do centra Desné. Severní část Desné je zásobována zemním plynem pouze po výrobních firmách ze dvou regulačních stanic TV 1 a TV 2 Jabloneckých skláren, které zde vystupují jako dodavatelé plynu. Z tohoto průmyslového rozvodu je také napojena kotelna základní školy, toto napojení je posuzováno jako přechodné. Výhledově bude škola napojena z jižní části STL plynovodů.


27.02.2007 20:06:43


Page 52

Celkově lze hodnotit plynofikaci Desné na velmi dobré úrovni a dále se rychle rozvíjející.

Návrh rozvoje dodávky zemního plynuAutor této kapitoly zpracoval v r. 1991 Generel plynofikace Desné. Proto návrh plynofikace bude vycházet z urbanistického návrhu a z Generelu plynofikace. VTL plynovody VTL plynovody jsou v území pevně fixovány, jsou statečně kapacitní jak vyplynulo z bilance celého okresu Jablonec n.N., kterou zpracoval v r. 1990 autor této práce. Tyto VTL plynovody budou po celé navrhované období jedinými napaječi zemního plynu.

Regulační stanice. Regulační stanice RV 1, RV 2, RV 3, RV 4 budou po celé navrhované období plnit svoji funkci. V Generelu plynofikace byla navržena distribuční regulační stanice RVN 2 do blízkosti závodního klubu skláren. Tato regulační stanice nebude realizována stejně tak, jako distribuční plynovod v této části Desné, protože dodavatelem plynu zde jsou sklárny ze svého průmyslového rozvodu. Dále je navržena RVN 5 v místě bývalé odorizační stanice, která bude pokrývat lokální STL systém na severovýchodě obce. Tato RVN 5 nebyla v Generelu plynofikace plynofikace uvedena.

Plynovodní rozvod. Veškerý plynovodní rozvod v Desné je středotlaký. Distribuční plynovody z RV 4 na tlaku 0,3 Mpa. Průmyslové plynovody z RV 1 a RV 2 na tlaku 0,1 Mpa Desná se dělí na části zásobované ze STL plynovodů SČP. Jsou to jihozápadní část obce až po železniční most. Severovýchodní část obce od odbočky na Krausův kopec na východ. Střední část obce kolem skláren budou zajišťovat zemním plynem Jablonecké sklárny. V grafické části této práce jsou zakresleny VTL plynovody. Regulační stanice stávající a navrhované. Distribuční plynovody stávající a navrhované. V Generelu plynofikace byla zpracována rezerva pro 120 rodinných domků a 100 bytů v bytových domech. V plochách téměř shodných s urbanistickým návrhem, z tohoto důvodu je řešení navržené v Generelu plynofikace platné po celé návrhové období. Rozšíření STL plynovodů proti Generelu bude nutné v lokalitách Finské domky I a II, Krausův kopec a Parlament. Základní koncepce plynofikace byla projednána s pracovníky SČP p. Janem Hrochem a Zdeňkem Pacitem v Liberci dne 13.10.1995.

9. SPOJOVÁ ZAŘÍZENÍ a. Telekomunikace b. Radiokomunikace a) Telekomunikace MTO Desná je součástí uzlového telefonního obvodu UTO Jablonec , který přes tranzitní telefonní ústřednu (TTO) Liberec zajišťuje spojení po celé ČR i do zahraničí. MTO Desná má telefonní ústřednu Typ P51 Kapacita 200 Pp


27.02.2007 20:06:43


Page 53

Obsazeno 98,5% Stejně tak jako telefonní ústředna je i místní síť nevyhovující. Zásadní zvrat v rozšiřování telefonizace, přinese digitalizace MTO, která se nyní již realizuje a nová ústředna umístěná rovněž na poště bude v nejbližší době uvedena do provozu. Stejně tak se nyní provádí rekonstrukce místní sítě. Předmětem územně plánovací dokumentace není návrh místní telefonní sítě, nýbrž stanovení základních směrů rozvoje telefonizace. a. Radiokomunikace Vysílání české televize je zajišťováno základní televizním vysílačem Liberec – Ještěd, pracujícím na 8. Kanálu pro NOVA a na 31. Kanálu pro ČT 1 a Trutnov – Černá hora pracujícím na 11. Kanálu pro NOVA a na 23. Kanálu pro ČT 1. Rozhlasové vysílání v pásmu SV, DV a VKV je zde vyhovující. Ve výhledu se počítá s rozšiřováním vysílán í v pásmu VKV I (87,5 – 108 Mhz) Radioreleové spoje 1. a 2. řádu řešeným územím neprocházejí.

10. OCHRANNÁ PÁSMA

Ochranná pásma Informace o ochranných pásmech na území Desné, ať již vyplývají ze zákonných opatření nebo jsou vyhlašovány stavebním úřadem případně jinými orgány jsou uvedeny v následujícím seznamu. Jejich průběh je vyznačen v grafické části návrhu.

a. Ochranná pásma inženýrských sítí Ochranné pásmo venkovního el. Vedení VN – vrchní vedení 35 kV – 7 m od krajního vodiče Ochranné pásmo plynovodu – vysokotlaký plynovod do DN 300 – 20 m od osy Ochranné pásmo vodovodu – přivaděč oblastního vodovodu – 5 m od osy Ochranné pásmo telekomunikací dálkový kabel – 2 m od osy

a. Ochranná pásma dopravní Ochranné pásmo silnic – silnice I. A II. Tř. – 25 m od osy mimo zastavěné území – silnice III. Tř. – 18 m od osy vozovky mimo zastavené území Ochranné pásmo drah a vleček – dráha celostátní – 60 m od krajní koleje vlečky (mimo prostor závodu) – 30 m od krajní koleje

a. Ochranná pásma hygienická


27.02.2007 20:06:43


Page 54

– území se nachází celé v chráněné oblasti akumulace vod Jizerské hory (CHOPAV) pásmo hygienické ochrany vodního zdroje nádrže Souš a prameniště Sladká díra je v grafické části vyznačené. Ochranné pásmo průmyslových závodů budou nově vymezena na hranicích vlastních pozemků. d) Ochranná pásma

ostatní

Ochrana přírody území je celé v CHKO Jizerské hory (zóna II, III a IV je v grafické části zakreslena) ochranná pásma zvláštních zájmů v území nejsou.

11. ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉHO A LESNÍHO PŮDNÍHO FONDU a. Zábor zemědělského půdního fondu b. Zábor lesního půdního fondu

a. Ochrana zemědělského půdního fondu. Zemědělská příloha obsahuje komplexní vyhodnocení návrhu řešení ve vztahu k předpokládanému záboru zemědělské půdy. Při hodnocení záboru ZPF vycházel zpracovatel ze zákona ČNR č. 334/1992 Sb. O ochraně zemědělského půdního fondu, z jeho přílohy “Sazebník odvodů za odnětí půdy ze ZPF” z vyhlášky MŽP ČR č. 13/1994 Sb. O úpravě některých podrobností ochrany ZPF, z mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) v měř. 1:5000, z mapy evidence nemovitostí v měř. 1: 2000 a 1: 2880, z převodních tabulek pro zařazení půd do tříd ochrany zemědělské půdy – stupňů přednosti v ochraně a dalších dílčích podkladů (ložiska nerostných surovin, ochranná pásma vodních zdrojů, odvodnění, zónace CHKO Jizerské hory, hranice CHOPAV atd.) Vlastní grafická příloha je pracována jako samostatný výkres v měř. 1: 5000.

Charakteristika území Území Desné je řazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovin (V 2) v oblasti krystalinika, která se vyznačuje vysokou vertikální a horizontální členitostí ploch se středním až vysokým erozním ohrožením půd. Tomu odpovídá zemědělská výrobní oblast (horší) horská (H 2 – horský výrobní typ s větší svažitostí). Z agropedologického hlediska patří řešené území do oblasti hnědých a podzolovaných půd hor, která představuje nejchladnější a nejvlhčí území ČR (s krátkou vegetační dobou – přírodní stanoviště H 6). Jižní část zaujímá klimatický region 8 (mírně chladný, vlhký), který směrem severním do Jizerských hor přechází do klimatického regionu 9 (chladný, vlhký). Zemědělská půda pokrývá celkem 34 % jat, území Desné (z toho orná půda 0,5 %). Převahu zde mají půdy svažité (nad 12°), lehké až středně těžké, s vláhovými poměry závislými na srážkách (hlavní půdní jednotka 8,40, 9,40), na které na méně svažitých plochách ve vyšších polohách navazují hnědé půdy kyselé a hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy (HP 8,34, 9,36). Vlastní údolí vyplňují hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na žulách (HPJ 8,50, 9,50) místy se vyskytují hluboké strže (VPJ 9,78), nevhodné pro zemědělskou výrobu. V rámci komplexního hodnocení záboru ZPF bylo provedeno také vyhodnocení záboru ZP vzhledem ke stupni přednosti v ochraně ZP. Zábor se dotýká nejvíce půd v VIII. Stupni přednosti ochraně ZP (nejnižší – třída ochrany ZP = 28,30), drobné plochy jsou řazeny do VI. Stupně (tř. 22) a VII. Stupně (tř. 25). Podrobné dělení viz tab. 1. Tab. 1 Zemědělská půda (zábor) podle stupňů přednosti v ochraně Stupeň přednosti

VI

VII

VIII

Třída ochrany

22

25

28, 30

Hl. půdní jednotka

9,50

8,50, 9,36

8,34, 8,40


Celkem

27.02.2007 20:06:43


Lokalita č.

Page 55

15,31

21, 23, 24

Ostatní

34, 63

42, 61

Plocha v ha Z

0,25

0,73

5,21

6,19

M

0,18

0,04

20,61

20,83

Celkem

0,43

0,77

25,82

27,02

% ze záboru ZP

1,6

2,8

95,6

100,0

Pozn.: Z - v současně zastavěném území obce M - mimo současně zastavěné území obce Investice do půdy (odvodnění) zde nebyly realizovány. Návrh se nedotýká chráněných území, ani chráněných ložisek nerostných surovin. Celé řešené území Desné se nachází uvnitř hranic CHKO Jizerské hory a podle zónování území CHKO je celkem 7,68 ha plochy navrženého záboru ZP umístěno do III. Zóny (viz tab. 2). S hranicemi CHKO Jizerské hory se kryje i hranice CHOPAV Jizerské hory. Tab. 2. Umístění v III. Zóně CHKO Jizerské hory. HPJ

8,34

8,40

9,36

9,40

9,50

Celkem

Plocha (ha) Z

-

0,08

-

0,30

-

0,38

M

2,81

4,17

0,04

0,20

0,08

7,30

Celkem

2,81

4,25

0,04

0,50

0,08

7,68

Závěry vyhodnocení Výsledné hodnocení je uvedeno v tab. 3 “Souhrn odnětí zemědělské půdy”. Z bilance vyplývá, že k odnětí je navrženo celkem 32,99 ha půdy, z toho 27,02 ha půdy zemědělské (82 % záboru). V současně zastavěném území obce se nachází celkem 6,19 ha ZP (tj. 18,8 celkového záboru a 22,9 % navrženého záboru zeměděl. Půdy). Orná půda není návrhem dotčena.

Tab.3. Souhrn odnětí zemědělské půdy – návrhové období. Funkční členění

Z toho

Zemědělská Půda (ha)

celkem

louky

Pastv.

19,80

19,25

9,57

9,54

0,14

1,60

17,65

6,25

3,02

1,51

1,26

0,25

1,18

1,84

Techn. Vybavení 0,14

0,14

0,10

0,04

-

-

0,14

Doprava

5,65

3,46

2,65

0,34

0,47

3,01

0,45

Zeleň

1,15

1,15

0,90

0,25

-

0,40

0,75

Návrh celkem

32,99

27,02

14,73

11,43

0,86

6,19

20,83

Byt. Výst.

Celkem

Zahr.

Umístění

M

Z

Nízkopodlažní Obč. vybavení

Pozn.: Z - v současně zastavěném území obce M - mimo současně zastavěné území obce


27.02.2007 20:06:43


Page 56

Byt.výst - včetně obslužných komunikací Obč. vyb. – včetně integrovaných domů Techn. Vyb. - vodojemy Doprava - I/10 + přístup k “Parlamentu” Odvody za odnětí Podle zák.č. 334/1992 Sb. A Sazebníku odvodů za odnětí půdy ze ZPF bylo stanoveno: Území patří do klimatického regiony 8 a 9, Hlavními půdními jednotkami jsou: 34, 36, 41, 50. Faktory životního prostředí, které budou negativně ovlivněny odnětím půdy a jejich ekologické váhy: A. území v CHKO Jizerské hory – III. Zóna 5 Lokality mimo územní systém ekologické stability 0 B. lokality v CHOPAV Jizerské hory 10 Lokality mimo ochranná pásma vodních zdrojů 0 C. území uvnitř hranic Liberecké sídelní regionální aglomerace 10 D. plochy mimo chráněná ložisková území 0 Ekologická váha faktorů a) v III. Zóně CHKO Jizerské hory 25 b) mimo III. Zónu CHKO JH 20 Důvody ke snížení základní sazby odvodů: - ZP v současně zastavěném území obce, koeficient % 0,2

Výpočet odvodů – podle HPJ Hlavní půdní jednotka - základní sazba Kč/ha Z - v současně zastavěném území obce A. mimo současně zastavěné území obce a. - v III. Zóně CHKO Jizerské hory b. mimo III. Zónu CHKO JH HPJ

8,34

8,40

8,50

9,36

9,40

9,50

Celkem

Zast. (ha) a)

-

0,08

-

-

0,30

-

0,38

b)

0,42

0,86

0,73

-

3,37

0,43

5,81

Celkem Z (ha)

0,42

0,94

0,73

-

3,67

0,43

6,19

Mimo (ha) a)

2,81

4,17

-

0,04

0,20

0,08

7,30

b)

6,98

5,49

-

-

0,96

0,10

13,53

Celkem M (ha)

9,79

9,66

-

0,04

1,16

0,18

20,83

Celkem (ha)

10,21

10,60

0,73

0,04

4,83

0,61

27,02


27.02.2007 20:06:43


Page 57

Výpočet: 8,34 - 53.000,- /ha Z b) 0,42 x 53.000 x 20 x 0,2

89.040,-

M a) 2,81 x 53.000 x 25

3,723.250,-

b) 6,98 x 53.000 x 20

7,398.800,-

8,40 - 9. 000,- /ha Z a) 0,08 x 9.000 x 25 x 0,2

3.600,-

b) 0,86 x 9.000 x 20 x 0,2

30.960,-

M a) 4,17 x 9.000 x 25

938.250,-

b) 5,49 x 9.000 x 20

988.200,-

8,50 - 42.000,-/ha Z b) 0,73 x 42.000 x 20 x 0,2

122.640,-

9,36 - 44.000,-/ha M a) 0,04 x 44.000 x 25

44.000,-

9,40 - 8.000,-/ha Z a) 0,30 x 8.000 x 25 x 0,2

12.000,-

b) 3,37 x 8.000 x 20 x 0,2

107.840,-

M a) 0,20 x 8.000 x 25

40.000,-

b) 0,96 x 8.000 x 20

153.600,-

9,50 - 38.000,-/ha Z b) 0,43 x 38.000 x 20 x 0,2

65.360,-

M a) 0,08 x 38.000 x 25

76.000,-

b) 0,10 x 38.000 x 20

76.000,-

Celkem odvody za odnětí ZP

13,869.540,- Kč

Pozn.: Souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu k odnětí půdy není třeba, má-li být odňata půda v současně zastavěném území obce, která je ve vlastnictví fyzické osoby a odnětí půdy se má uskutečnit v zájmu této osoby pro výstavbu rodinného domu - § 9 odst. 2 písm. A, odd. 4 zák.č. 334/1992 Sb.

Tab 5 – Zábor zemědělské půdy podle lokalit a funkce. Viz samostatná příloha

a. Ochrana lesního půdního fondu K odnětí půdy z lesního půdního fondu je navrženo celkem 0,62 ha. Jedná se o zásah do lesních porostů v souvislosti s navrženou trasou komunikace I/10 Jablonec n.N. – Harrachov.


27.02.2007 20:06:43


Page 58

Zábor lesní půdy podle lokalit Poř.č.

Funkce

k.ú.

Ha

60

Komunikace I/10

Desná I

0,12

61

Komunikace I/10

Desná II

0,05

63

Komunikace I/10

Desná II-III

0,45

Celkem

Zábor LPF

0,62

12. BILANCE PLOCH A ETAPIZACE a. Bilance ploch b. Postup výstavby

a. Bilance ploch Plošné rozdělení katastrálního území je převzato ze statistických údajů. Vlastní rozdělení zastavěného území dle funkčních ploch je vztaženo k současnému a navrhovanému stavu a je odvozeno z grafického podkladu 1: 5000 měřením. Počty obyvatel jsou převzaty z údajů statistiky. Rozdělení ploch v katastrálním území: Výměra celkem 1 257 ha Z toho

Zemědělská půda

371 ha

V tom

Orná půda

0 ha

Louky

223 ha

Pastviny

120 ha

Zahrady

28 ha

Ovocné sady

0 ha

Z toho

Nezemědělská půda

886 ha

V tom

Lesní půdy

600 ha

Rybníky a vodní plochy

97 ha

Zastavěné plochy

40 ha

Ostatní plochy

149 ha

Rozdělení ploch dle funkčního členění urbanistického návrhu: Výměra dnešního souvisle zastavěného území (ve výkresu obtaženo čerchovanou čarou) je 147 ha, nově navrženého zastavěného území je 165 ha. Počet obyvatel (1991) na celém území


3 811 obyv.

27.02.2007 20:06:43


Page 59

Počet obyvatel na souvisle zastavěném území (odhad) dnešním

3 630 obyv.

Počet obyvatel na souvisle zastavěném území Navrhovaném (odhad)

3 600 obyv.

Vlastní členění funkčních ploch bylo sledováno pouze v souvisle zastavěném území a je zřejmé z následující tabulky.

BILANCE FUNKČNÍCH PLOCH V ZASTAVĚNÉM ÚZEMÍ Funkční plochy

Plocha v ha

Návrh plochy

V území

Stav

Dnešním

Novém

Celkem

Plochy venkovského a rekreačního bydlení

20,25

-

-

-

20,25

Plochy nízkopodlažního bydlení 1-3 podl.

38,80

4,98

14,82

19,80

58,60

Plochy vícepodlažního bydlení 4 – 12 podl.

4,20

-

-

-

4,20

12,95 Plochy občanského vybavení (vč.integrovaných domů v centru)

5,20

1,05

6,25

19,20

Plochy výroby, skladů a technických zařízení

23,15

-

0,14

0,14

23,29

Plochy hřišť

4,80

-

-

-

4,80

Plochy veřejné zeleně včetně hřbitovů

1,35

-

-

-

1,35

Plochy zahrádkových kolonií

1,50

-

-

-

1,50

Plochy zeleně ostatní navrhované

-

0,40

0,75

1,15

1,15

Plochy průtahu I/10, 14 1 komunikace na Parlament

-

4,60

1,05

5,65

5,65

107,00

15,18

17,81

32,99

139,99

39,85

24,67

Plochy ostatní – železnice, komunikace, zeleň, lesy, zemědělská půda atd.

Zastavěné území celkem 146,85


Celkem

24,67

17,81

164,66

27.02.2007 20:06:43


Page 60

Návrh předpokládá zvětšení souvisle zastavěného území na příštích 15 a 20 let cca o 17,81 ha. Dnešní zastavěné území má rozlohu 146,85 ha (tj. 12 % z celkové katastrální výměry) a nově navržené zastavěné území 164,66 ha (tj. 13%). Nejvíce preferované jsou plochy pro bydlení 19,80 ha, občanské vybavení 6,25 ha a dopravu 5,65 ha. Hustoty obyvatel na území města Tanvaldu jsou následující: stav

Výhled

Hustota obyvatel na katastrálním území (Obyv/ha) = 3 811 obyv/1257 ha

3 ob/ha

4 080 obyv/ 1257 ha

3,2 ob/ha

Hustota obyvatel na souvisle zastavěném území 3 630 obyv/147 ha

25 ob/ha

3 930 obyv/ 165 ha

24 ob/ha

Hustota obyvatel na obytném území (venkovské bydlení, nízko a vysokopodlažní bydlení) na souvisle zastavěném území 3 811 obyv/ 63 ha 4 080 obyv/83 ha

60 ob/ha 49 ob/ha

b. Postup výstavby Etapizace celkově předpokládané výstavby v příštích 15ti až 20ti letech se nedá v dnešních podmínkách tržních vztahů detailně určit. Bude záležet na finančních prostředcích města, státních dotacích do aktuálních priorit, potenciálních možnostech místních i cizích investorů a v neposlední řadě na vytváření příznivých podmínek pro investování ekonomicky výhodnými cenami pozemků a rozumnou daňovou politikou města. Soustředili jsme se proto na doporučení a časový sled těch investic v komunální sféře, které zajistí další rozvoj města, omezí negativní vlivy a zajistí udržení poměrně kvalitního životního prostředí. Jedná se tedy o udržení priorit z hlediska komplexního územního řešení. Do I. Etapy (cca do roku 2005) zařazujeme: Rekonstrukci silnice č. II/290 v úseku Souš – Smědava procházející pásmem hygienické ochrany I. A II. St. Tak, aby se minimalizoval vliv případné ropné havarie na tento významný vodní zdroj Dokončení plošné plynofikace soustředěné zástavby města včetně velkých tepelných zdrojů. Rekultivovat skládku odpadu u tunelu včetně úpravy areálu Okresní správy silnic. Zajistit separovaný sběr surovin a TDO směrovat na skládku do Košťálova nebo do spalovny Liberec. Vybudovat síť podmiňujících investic tj. obslužné komunikace a technické vybavení pro nízkopodlažní výstavbu v lokalitách Finské domky I a II. V místech soustředěné výstavby vybudovat systém jednotné kanalizace včetně přečerpací stanice v návaznosti na kanalizační soustavu a ČOV v Tanvaldě. Pro zlepšení tlakových poměrů ve vodovodním systému vybudovat nový vodojem na Krausově kopci a pro zásobení pitnou vodou Černé Říčky vybudovat vodojem Černá Říčka včetně hlavního vodovodu. Přikročit k postupné rekonstrukci a humanizaci panelových domů v centru a dostavbě volných parcel v centrální zóně včetně likvidace čerpací stanice pohonných hmot. Vybudovat přístupovou komunikaci do prostoru “Parlament” včetně základní technické vybavenosti.


27.02.2007 20:06:43


Page 61

13. NÁVRH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH INVESTIC Veřejně prospěšné investice jsou vymezeny převážně v komunální sféře a v oblasti technické infrastruktury s tendencí odstranit negativní vlivy na životní prostředí, doplnit občanské vybavení a zajistit tak dobré podmínky pro všechny městské funkce. Do veřejně prospěšných investic navrhujeme zařadit: plošnou plynofikaci zástavby včetně velkých tepelných zdrojů, včetně výstavby VTL redukční stanice v Desné III. Zásobení pitnou vodou vybudováním veřejného vodovodu prostoru Černá Říčka včetně nového vodojemu “Černá Říčka” nebo prodloužením dnešního řadu z úpravny vody, Pro zlepšení m tlakových poměrů ve vodovodním systému vybudovat 2 vodojemy na Krausově kopci, včetně čerpací stanice, Vybudovat nový systém jednotné kanalizace včetně přečerpávací stanice napojen ý na kanalizaci a ČOV Tanvald. Realizovat síť podmiňujících investic tj. obslužných komunikací včetně technického vybavení pro výstavbu rodinných domků v lokalitě Finské domy I a II Vybudovat přístupovou komunikaci do prostoru “Parlament” uvolněním dnešního napojení na silnici I/10, rozšířením dnešní trasy včetně rektifikace oblouků. Vybavit lokalitu “Parlament” určenou pro výstavbu rodinných domků inženýrskými sítěmi, Přístup k objektům čp. 230,241 a 242 řešit odbočením z cesty k nádraží Dolní Polubný přístupovou vrstevnicovou cestou nad čp. 277, Zajištění pozemků pro přeložku silnice I/10 včetně uvažovaných demolic čp. 570, 569, 584, 499, 578, 472, 604, 248, 361 a Technických služeb města v dlouhodobém výhledu Dostavbu centrální zóny města v prolukách Centrál Proti býv. Nisatexu, Na místě truhlárny, Po obou stranách hasičské zbrojnice, Severně od čp. 650 a na místě likvidované čerpací stanice.

REGULATIVY ÚZEMNÍHO ROZVOJE DESNÉ Návrh regulativů územního rozvoje města Desné. Regulativy územního rozvoje města jsou zpracovány ve smyslu zákona č. 50/1976 Sb. A znění novely z 24.4.1992. Jejich závazná část bude po schválení zastupitelstvem města základním podkladem pro sestavení vyhlášky o závazných částech územního plánu a následně pro řízení výstavby na území města. Spojení několika obcí v souvislou údolnicovou zástavbu bylo podnětem v roce 1913 k založení městysu a v roce 1968 města Desné. Město charakterizuje rozvinutý sklářský průmysl a poměrně zachovalé krajinné prostředí v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory s bohatou nabídkou rekreačních a sportovních aktivit. Výhodná demografická základna (vysoký podíl mladého obyvatelstva) a hospodářský potenciál rozvinutého sklářského průmyslu spolu s rozvojem rekreačních služeb dávají předpoklady k nárůstu obyvatel ve dvacetiletém návrhovém období z dnešních 3800 na 4080 trvale bydlících obyvatel. Vzhledem ke značným kapacitám rekreačního bydlení a návštěvnické atraktivitě území je třeba počítat pro dimenzování občanské a technické vybavenosti s poměrně vysokou pohyblivou složkou tj. celkem s 6 100 obyvateli. Podmínkou pro úspěšný rozvoj města je udržení kvalitního prostředí, počtu pracovních příležitostí a postupného odstraňování negativních civilizačních vlivů a to: dokončení plošné plynofikace města,


27.02.2007 20:06:43


Page 62

vytvoření podmínek pro novou trasu silnice I/10, 14 s cílem zklidnění centra a odvedení tranzitní dopravy z údolní zástavby, vytvoření atraktivních předpokladů pro novou nízkopodlažní bytovou výstavbu, modernizací a architektonickým ztvárněním dnešních panelových vícepodlažních domů a citlivou dostavbou proluk architektonicky náročnějšími víceúčelovými objekty docílit zkvalitnění prostředí městského centra a zároveň posílit jeho funkci obchodu a služeb, vybudování nového kanalizačního systému včetně napojení na novou ČOV v Tanvaldu. Návrh územního plánu na území města rozlišuje: - plochy urbanizované – plochy zastavěné nebo určené k zastavění, plochy neurbanizované – tvořené volnou krajinou. Plochy urbanizované jsou tvořeny především zastavěným územím města s rozlišením na: plochy pro bydlení rozptýleného venkovského a rekreačního charakteru plochy pro bydlení v obytných objektech nízkopodlažních (připuštěny zpravidla v přízemí obchody, služby, ordinace a kanceláře). Živnosti dílenského charakteru budou umísťovány ve dvorních traktech, a to jen tehdy, pokud negativně neovlivňují okolí. Plochy pro bydlení v nájemných domech vícepodlažních (čtyř až dvanáctipodlažních), Plochy pro občanské vybavení jako plochy vymezené pro speciální zařízení s plošným rozvojem a plochy centrální zóny bydlení a občanského vybavení v integrovaných objektech, Plochy pro průmyslovou výrobu, sklady a technická zařízení, Plochy pro sport – připouští se zřizování otevřených i krytých sportovních a rekreačních zařízení, stavby služeb, bufety a stavby dočasného ubytování, Plochy veřejné zeleně a hřbitovů, Plochy neurbanizované (tzv. bílé) jsou zpravidla nezastavitelné a vytvářejí volnou krajinu. Pro územní rozvoj jsou stanoveny tyto závazné regulativy: 1. Novou výstavbu provádět pouze na vymezených plochách územním plánem. Lokalizaci objektů mimo určené plochy povolovat pouze výjimečně na základě souhlasu zastupitelstva a za podmínek, že nebudou vyžadovat veřejné investice technické infrastruktury a nebudou v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. 2. V zájmu udržení dnešního charakteru města a okolní krajiny povolovat u rodinných domků výstavbu ve 4. Zóně OP CHKO do 2 nadzemích podlaží s podkrovím, ve 3. Zóně OP CHKO přízemí s podkrovím, u nájemných domů a polyfunkčních objektů v centrální zóně do 6ti nadzemních podlaží. Výstavba nových objektů se bude řídit následujícími regulačními prvky prostorového uspořádání: u nových bytových vícepodlažních objektů se nepřipouštění rovné střechy – doporučují se střechy sedlové nebo mansardové. Fasáda bude vždy členěna architektonickými prvky. Součástí stavby budou prostory pro garážování, buď jak samostatný objekt v těsné blízkosti nebo jako součást novostavby. Individuální obytné objekty – rodinné domky dodrží výškovou hladinu max. přízemí + patro + podkroví. Budou opatřeny sedlovou střechou o sklonu 40-50° ve tmavém barevném odstínu. Pokud nebude garáž přímo součástí objektu bude situována do jeho těsné blízkosti a spojena s ním architektonickým prvkem. Stavby v rozptylu mimo plochy určené územním plánem budou povolovány pouze výjimečně (mimo zastavěné území a ve III. Zóně CHKO JH) pouze na základě posouzení CHKO JH a po projednání a souhlasu zastupitelstva. Novostavby ve III. Zóně CHKO a ve vymezených zónách lidové architektury budou v architektonické koncepci přizpůsobeny hmotově, tvarově a užitými materiály původní zástavbě. Výšková hladina se připouští přízemí + podkroví (směrem k přivrácené straně ke svahu) s doporučením orientovat sedlovou střechu hřebenem rovnoběžně se svahem. Při využívání bytové novostavby pro ubytování osob (penziony) se omezuje počet lůžek na max. 12. V případě výstavby vedlejších objektů hospodářských, garáží, dílen atd. bude dávána přednost objektům sdruženým se šikmými střechami. Rekonstrukční zásahy do dnešních objektů mohou v odůvodněných případech zvětšit nevýrazně objekt při zachování základního hmotového charakteru stavby.


27.02.2007 20:06:43


Page 63

Na vymezené prostory pro soustředěnou výstavbu rodinných domků “Finské domky II a Parlament” bude před zahájením stavby zpracovány zastavovací studie, která upřesní závazně – velikost parcel, rozmístění objektů, vedení veřejných komunikací a inženýrských sítí a lokalizaci veřejných prostorů. Zároveň upřesní zastavovací podmínky v rámci daných regulativů. 1. Nové plochy pro průmysl a sklady na území města nejsou. Nové provozy je třeba budovat rekonstrukcemi a intenzifikací dnešních ploch. 2. Bytová výstavba je svým charakterem rozdělena do 4 skupin: bydlení rozptýleného venkovského a rekreačního charakteru (rekreační chalupy a domky, zemědělské usedlosti, objekty s domácí řemeslnou výrobou neobtěžující okolí). Bydlení v obytných objektech rodinného charakteru s možností zřízení obchodu, služeb, ordinace, kanceláře, malé provozovny pokud neovlivní negativně okolí. Bydlení v nájemných zpravidla vícepodlažních domech, s možností umístění občanského vybavení v parteru, Bydlení v centrální zóně převážně v polyfunkčních domech. Nová bytová výstavba bude situována do proluk zastavěného území nebo na volné plochy vymezené návrhem ÚPN SÚ. 1. Pro stavby občanského vybavení v rámci integrovaných domů vymezuje návrh několik proluk v centrální zóně. Pro objekty hromadného ubytování případně stravovacích služeb jsou rezervovány plochy při sportovně rekreačních zařízeních na Parlamentu, na Černé Říčce, u silnice na Pustiny, dále pak na Černém kopci, mezi Sokolskou chatou a hřištěm a dvě lokality na Souši. Plochy dnešních hřišť, lyžařských vleků a svahů návrh respektuje. Plocha pro další čerpací stanici pohonných hmot včetně autoservisu je situována v Desné III u odbočky na Pustiny. 2. Návrh územního plánu nepřipouští budování zahrádkových osad, kromě omezeného rozšíření dnešní vymezené lokality u Finských domků. Objekty pro rekreaci je možno budovat pouze na dnešních vymezených plochách v charakteru a velikosti místních chalup. 3. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat údržbě veřejné zeleně, rekonstruovat a pro veřejnost výhledově zpřístupnit vzrostlou zeleň nad sportovním stadionem a školou. 4. Památkově chráněné objekty: památník katastrofy přehrady u mostu přes Bílou Desnou – reg.č. 12 stavení čp. 74 v Desné I, lidová architektura – reg.č. 13 ozubnicová trať Tanvald – Kořenov včetně objektu stanice Dolní Polubný – reg.č. 5487 areál Riedlovy vily čp. 120 včetně zahrady reg.č. 5598 Římskokatolický kostel Nanebevzetí p. Marie, pseudogotický jednolodní postavený v roce 1903 Starokatolický kostel z let 1889 – 90 jednolodní s hranolovou věží Budova Městského úřadu čp. 318 v Desné II Obytný dům čp. 476 v Desné II, vila s historizujícími prvky Obytný dům čp. 526 v Desné II Zvláštní pozornost a ochranu věnovat vymezeným lokalitám lidové architektury dokladujícím architektonický vývoj obce. Po podrobnějším historicko-uměleckém zhodnocení navrhnout některé z nejcennějších chalup k památkové ochraně. Respektovat dva stromy označené jako památný strom lípu u čp. 75 v Desné I lípu proti čp. 209 v Desné II – Pustinách 1. Plochy 10ti vymezených biocenter (v lesních kulturách, loukách a mokřadech) včetně propojujících biokoridorů jsou nezastavitelné. Nelze na nich měnit dnešní kultury za kultury nižšího stupně ekologické stability, ani jiným způsobem narušovat jejich ekologická stabilizační funkci. Při pozemkových úpravách a jakýchkoliv investičních a stavebních pracech ve volné krajině budou respektovány dochované přírodní prvky včetně vyznačených nalezišť vzácných rostlin a bude přihlédnuto k vymezeným krajinným zónám. 2. Na území města je třeba v dalších letech zavést separovaný sběr a odpadky směrovat na řízenou skládku v Košťálově nebo do spalovny Liberec. Problematika umístění závodu na zneškodňování odpadků v prostoru ukončené skládky v Merklově bude po získání parametrů prověřena.


27.02.2007 20:06:43


Page 64

3. Vzhledem k oblasti zvýšeného radonového rizika, kde se Desná nachází, musí být respektována při nové výstavbě vyhláška MZČR 76/91 o požadavcích na omezování ozáření z radonu a dalších přírodních radionuklidů. 4. Pro výstavbu nové trasy silnice I/10, 14 z důvodů zklidnění centra a údolního zastavění je třeba respektovat jako územní rezervu plochy vymezené pro tuto trasu do doby definitivního rozhodnutí o vedení této silnice. K tomu je nutné zpracovat technické, ekologické a ekonomické posouzení navržené trasy na základě podrobné studie. Rekonstruovat místní komunikaci z prostoru “Skláře” na území nové nízkopodlažní zástavby a sportovního střediska “Parlament”. Na dnešní silnici II/290 kolem přehrady Souš realizovat úpravy k zamezení negativního ovlivnění kvality vody z automobilového provozu v I. A II. Pásmu hygienické ochrany. V dopravním systému místních komunikací budou prováděny drobné úpravy souladu s potřebami nové výstavby a celkovém zkvalitňování prostředí včetně budování dalších odstavných ploch. 5. Ze staveb technické infrastruktury rezervovat pozemky pro: vodojem a čerpací stanice Krausův kopec I vodojem Krausův kopec II, vodojem Černá Říčka rozšíření vodojemu Pustiny trafostanice v prostoru Finské domky II Vybudovat nový systém jednotné kanalizace s napojením na stoku a ČOV v Tanvaldu. V rámci snižování emisí dokončit plošnou plynofikaci města. 1. Pro územní rozvoje města bude třeba během návrhového období uvolnit 27 ha zemědělské půdy a 0,6 ha lesního půdního fondu. Z tohoto je 6,2 ha v dnešním zastavěném území a 15,84 ha mimo dnešní zastavěné území. 2. Z veřejně prospěšných staveb, pro které lze v nejnutnějších a zdůvodněných případech i příslušné pozemky vyvlastnit, uvádíme: plošnou plynofikaci zástavby včetně výstavby VTL redukční stanice v Desné III, zásobení pitnou vodou vybudováním veřejného vodovodu prostoru Černá Říčka včetně nového vodojemu “Černá Říčka” nebo prodloužením dnešního řadu z úpravny vody. pro zlepšení tlakových poměrů ve vodovodním systému vybudovat 2 vodojemy na Krausově kopci, včetně čerpací stanice. Vybudovat nový systém jednotné kanalizace včetně přečerpací stanice napojený na kanalizaci a ČOV Tanvald. Realizovat síť podmiňujících investic tj. obslužných komunikací včetně technického vybavení pro výstavbu rodinných domů v lokalitě Finské domky I a II. Vybudovat přístupovou komunikaci do prostoru “Parlament” uvolněním dnešního napojení na silnici I/10, rozšířením dnešní trasy včetně rektifikace oblouků. Vybavit lokalitu “Parlament” určenou pro výstavbu rodinných domků inženýrskými sítěmi, Zajištění pozemků pro přeložku silnice I/10 dlouhodobém výhledu. Vybudovat přístupovou místní komunikaci k obytným objektům po vrstevnicové cestě nad čp. 277 Dostavbu centrální zóny města v prolukách Centrál Proti býv. Nisatexu Na místě truhlárny Po obou stranách hasičské zbrojnice Severně od čp. 650 a na místě likvidované čerpací stanice. 1. Při lokalizaci jakýchkoliv staveb je třeba respektovat následující ochranná pásma: 7 m od krajního vodiče vrch. El. Vedení 35 kV 20 m od osy vysokotlakého plynovodu 5 m od hlavního vodovodního přivaděče


27.02.2007 20:06:43


Page 65

15 m od osy silnice II. Tř. mimo zastavěné území 25 m od osy silnice I. Tř. a II. Tř. mimo zastavěné území 60 m od osy železniční trati Při výstavbě v pásu 50 m od okraje lesa je třeba povolení ref. Životního prostředí OÚ Jablonec n.N. 17. Případné změny a doplňky závazných částí územního plánu sídelního útvaru schvaluje zastupitelstvo obce na návrh pořizovatele.


27.02.2007 20:06:43

Územní plán sídelního útvaru DES N Á

Recommend Documents