Územní ochrana a územní rozvoj příklad problematiky rozvoje cestovního ruchu v Českém Krumlově

Územní ochrana a územní rozvoj – příklad problematiky rozvoje cestovního ruchu v Českém Krumlově

Vztah územního rozvoje a územní ochrany formy územní ochrany  přírodních hodnot území – druhová rozmanitost, ekologická stabilita, krajinný ráz

(světové dědictví a geoparky UNESCO, SMARAGD, NATURA 2000: ptačí území + evropsky významné lokality včetně sporných lokalit a smluvní ochrany území; BR, NP, CHKO, NPR, NPP, PR, PP, přírodní parky, VKP, EECONET, ÚSES)  kulturních hodnot území – původnost a zachovalost památky (UNESCO, NKP, MPR, VPR, MPZ, VPZ, krajinná památková zóna, movité a nemovité KP)

Vztah územního rozvoje a územní ochrany legislativní rámec – Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, sdělení FMZV č. 159/91 Sb. – Evropská úmluva o krajině (krajinné plánování) – Úmluva o biodiverzitě – novela zákona č. 114/1992 Sb. – tj. zákon č. 218/2004 Sb. o ochraně přírody a krajiny (transpozice směrnic ER „o ptácích“ z r. 1979 a o „stanovištích“ z r. 1992) – novelizovaný zákon č. 50/1992 Sb. – o územním plánování a stavebním řádu („stavební zákon“) – Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči

Vztah územního rozvoje a územní ochrany regulativy, strategie, plány – – – – – – – –

ÚPD, limity rozvoje, regulační plány, generely Plány péče zvláště chráněných území, SZCHÚ Strategie regionálního rozvoje ČR, vláda Politika územního rozvoje, MMR Státní politika životního prostředí, MŽP Národní strategie biodiverzity, MŽP Státní program ochrany přírody a krajiny, MŽP Koncepce účinnější péče o památ. fond, MK

Vztah územního rozvoje a územní ochrany programy péče a rozvoje – – – –

– – –

Program obnovy venkova, MMR, Mze SOP, SROP; PRK (KÚ) Program záchrany architektonického dědictví Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, MK Program péče o vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné pam. zóny, MK podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství krajinotvorné programy, MŽP

Vztah územního rozvoje a územní ochrany obvyklé střety zájmů – – – – – – – –

stavební aktivity (na zelené louce vs. brownfields, městská jádra – MPR, MPZ) průmysl (vlivy na ŽP – emise, odpady EIA ) zemědělství (vlivy na ŽP, kraj. ráz – SEA) doprava (vlivy na ŽP, kraj. ráz – EIA, SEA) těžba (přímá destrukce přírody a kraj. rázu) příměstská rekreace a sběr plodin ve ZCHÚ cestovní ruch (kapitál: přírod. a kultur. hodnoty) „veřejný zájem“??? (kvalitní ŽP, infrastruktura, příjmy, rekreační příležitosti, vývoj, výzkum)

Vztah územního rozvoje a územní ochrany ŘEŠENÍ? – – – – –

–

Rada pro udržitelný rozvoj??? Strategie UR? strategie územ. rozvoje (brownfields vs. greenfileds) mezioborový přístup, meziresortní příprava strategických materiálů, projektové řízení (pozitivní) regulace (pobídky, návody, pravidla) ve ZCHÚ: soustavná (pravidelná) komunikace orgánů OP a PP se zástupci místních obyvatel, podnikatelů, investory - hledání kompromisů, výběr z variant, projednávání rozvoj. záměrů se správami jedním z řešení: udržitelný cestovní ruch: zachování územních hodnot a zároveň generování příjmů často devizových; ne výstavba, interpretace hodnot

Filosofie, principy, přístupy, koncepce a definice udržitelného rozvoje CR

Vymezení pojmu „udržitelný rozvoj“ • „rozvoj, který uspokojuje současné potřeby, aniž by přitom omezoval možnost budoucích generací naplňovat jejich potřeby“ zpráva Světové komise pro ŽP a rozvoj (WCED 1987) • 3. pravidlo Deklarace konference OSN o ŽP a rozvoji (Rio de Janeiro 1992) • zákl. kámen environmentální politiky EU a podnět ke spuštění 1. akčního programu (EK 1992): „politika dlouhodobého ekonomického a společenského rozvoje, nezpůsobujícího prostředí a přírodním zdrojům újmy na kvalitě, na níž jsou závislé další společenské aktivity a rozvoj“

Okolnosti „udržitelného rozvoje“ CR • počátek

zájmu o problematiku „udržitelnosti rozvoje“ CR 1972 (Stockholmská konference OSN o životním stylu) jako reakce na důsledky neplánovitého masového, konzumně orientovaného rozvoje CR • CR v mnohých oblastech (zemích) odvětvím s nejvyšším podílem na tvorbě (devizových) příjmů • dilema „udržitelnosti rozvoje“ CR Měl by být vůbec masový turismus, který významně přispívá k ekonomickému růstu příjmů, odmítán?

Jak se vypořádat s rozporem mezi zastánci „laissezfaire“ přístupu a obhájci regulačních mechanismů?

Principy „udržitelného rozvoje“ CR  zahrnuje kromě aktivit podnikatelů a návštěvníků také aktivity místních komunit (hledá společný zájem – dlouhodobou prosperitu a kvalitu území)  provozován v souladu s regeneračními schopnostmi ŽP (omezenou obnovitelností přírodních zdrojů i zachovatelností kulturně historických hodnot )  respektuje místní životní styl a zvyky jako významný aspekt přitažlivosti dané destinace

 zohledňuje potřeby místních obyvatel, kontroluje zátěž území spojenou s „rozvojem“ CR

Principy udržitelného rozvoje CR  šetrné využívání zdrojů – zachovává a racionálně využívá přírodní, společenské i

kulturní zdroje  snížení nadměrné spotřeby a znečisťování – snížování nákladů na nápravu dlouhodobých

škod na ŽP a zlepšení kvality CR rozmanitosti – zachovává a podporuje růst biologické, společenské, kulturní, ekonomické a percepční rozmanitosti významný aspekt přitažlivosti území

 zachování

Principy udržitelného rozvoje CR  zahrnutí CR do plánování územního rozvoje – začlenění CR do národního i místního

strategického plánování a řízení, podmínkou je předběžné i následné hodnocení dopadů tohoto rozvoje na ŽP (EIA, SEA, monitoring vývoje CR)  podpora místních ekonomik – prioritně tradičních způsobů hospodaření s územím, zohlednění environmentálních nákladů a hodnot, ochrana komunitních ekonomik jako celků

Principy udržitelného rozvoje CR  zapojení místních komunit – zvýhodňuje nejen místní obyvatele a jejich prostředí, ale také zvyšuje kvalitu zážitků návštěvníků (percepční diverzitu), zvyšuje frekvenci a efektivitu sociální směny  konzultace zástupců sektoru CR se všemi zájmovými skupinami (klíčovými aktéry): místními obyvateli, místní samosprávou,

sdruženími; koordinace činnosti a řešení potenciálních i stávajících střetů zájmů (koordinovaný postup všech klíčových aktérů)

Principy udržitelného rozvoje CR  školení, průběžné vzdělávání personálu zahrnující

aplikaci principů udržitelného rozvoje CR do pracovní praxe, zaměstnávání místních obyvatel na všech organizačních úrovních  zodpovědný marketing CR – působit na návštěvníky vhodnými marketingovými nástroji tak, aby navštěvovali příslušná místa v turisticky méně vytížených obdobích, kdy má (eko)systém největší rezervy vzhledem ve své únosné kapacitě; poskytovat návštěvníkům úplné a pravdivé informace, zvyšovat tak jejich respekt k přírodním i společenským hodnotám prostředí destinace a zároveň kvalitu jejich zážitku

Principy udržitelného rozvoje CR  provádění výzkumu a průběžné monitorování efektů vývoje CR pomocí systematického sběru

dat a jejich analýzy - nezbytný nástroj řízení rozvoje CR informací – informování návštěvníků o destinacích v předstihu (ve zdrojových lokalitách) a in situ prostřednictvím informačních a interpretačních center, vytváření řetězců služeb udržitelného CR, stimulace návštěvníků k udržitelnému vzorci chování na území destinace (i mimo ni)

 zabezpečení

Destinační management

Nástroje udržitelného rozvoje CR  návštěvnický management

 soubor technik a nástrojů, používaných soukromými i veřejnými subjekty CR (zejm. destinačním managementem) za účelem usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování způsobu jejich chování na území destinace  dílčí nástroje: – – – – –

přístupový management cenová politika zonace (vytváření environmentálně různě citlivých zón) budování a koordinování informačních a interpretačních center zpracovávání kodexů chování návštěvníka a pořádání výchovně vzdělávacích pořadů či seminářů – karty návštěvníka

Nástroje udržitelného rozvoje CR přístupový management = regulace toku návštěvníků pomocí kontroly přístupu do destinace – provádí se v destinacích s omezenými možnostmi vstupu, například ve ZCHÚ, jeskyních, MPR(Z), jednotlivých historických objektech a prostranstvích – moderní technologie v destinacích a výpočetní technika v informačních centrech umožňuje aplikaci přístupového managementu v narůstající míře a kvalitě (turnikety, nášlapná zařízení, fotobuňky, lasery, čipy, kamery atd.)

„Měkký“ versus „tvrdý“ CR  vědci, ochránci přírody a profesionálové v oblasti CR alpského regionu: realita rozvoje CR = kontinuum s 2 extrémy: „měkký“ a „tvrdý“ CR  kriterium „tvrdosti“ je vztahováno k ohleduplnosti, odpovědnosti, šetrnosti aktivit

CR k ŽP  alternativní označení měkkého CR: zelený,

odpovědný, inteligentní, postindustriální CR, metaturismus, alternativní, šetrný, ohleduplný, ekologický, měkký CR atd.

„Měkký“ CR  výraznější vazba na místní komunitu a respekt k místnímu prostředí, např. aktivity spojené s pobytem na

venkovském statku či ve volné přírodě, zaměřené na poznávání prostředí a vytvářející minimální tlak na výstavbu infrastruktury CR (ne zábor nenarušené krajiny – greenfields, ale spíše brownfields – původní statky, hospodářské domy, vodní mlýny, venkovská stavení atd.)  důraz spíše na vlastní poznávací činnost – komerčně prováděnou interpretaci územních hodnot a kontakt s místními obyvateli  jedinečnost a původnost nabídky, její vázanost na místní zdroje, tradice

„Měkký“ CR  atribut „měkkosti“ CR: malé měřítko, vysoká míra

specifičnosti nabízeného produktu, používání místních zdrojů a spolupráci s místními dodavateli  právě měkký CR chápán jako možné řešení tíživých problémů, způsobených masovou návštěvností

oblasti Alp a Středomoří - komplexní systém integrovaného plánování, který v dlouhodobém výhledu respektuje ŽP a potřeby místního obyvatelstva, návštěvníků i samotného sektoru CR

„Tvrdý“ CR  orientován na spotřebu zboží často dováženého ze

zahraničí a čerpání služeb, nezřídka zajišťovaných imigranty v rámci sezónního navýšení poptávky CR  univerzální produkt, standardizované mezinárodní řetězce a turistické areály, budované na „zelené louce“(fragmentace krajiny, narušení ekologické stability, biodiverzity)  umělá střediska CR, která se vyvíjejí nezávisle na realitě místní komunity = „hrnce medu“ (honey –

pots)

Musí taxi opravdu až na náměstí?

měkký CR

tvrdý CR

atributy silné

významné

omezené

slabé

vazba na místní silná zdroje

významná

omezená

slabá

vlastnictví, pracovní síly

místní

převážně místní převážně externí

externí (zahraniční)

negativní dopady na ŽP

omezené

rozmanité, ale omezené

rozmanité

významné

měřítko, rozsah

malé

malé/střední

střední/velké

velké

produkt

místně specifický

socio-kulturní vazby

příklad

ubytování na statku

standardizovaný malý hotel / penzion

národní hotelový řetězec s regionálně specifickým produktem

národní/mezinárodní hotelový řetězec

Aspekty „udržitelnosti“ CR  udržitelnost rozvoje CR závisí na úrovni spolupráce mezi skupinami aktérů, jejichž krátkodobé priority

mohou být rozdílné; integrace, PPP a vzájemná koordinace – prevence konfliktů mezi odvětvím CR a dalšími oblastmi místního rozvoje  problém „resortismu“ - oborová rivalita snižuje pozitivní multiplikační efekt CR a zvyšuje negativní dopady na ŽP  udržitelný CR zpravidla interpretován z hlediska určité životní filosofie - zužování problému na jeho ekonomický či ekologický aspekt či „udržitelnost“ per se (Coccossis 1996)

Interpretace „udržitelného“ CR ekonomická efektivita cestovního ruchu udržitelný ekonomický rozvoj

“udržitelnost” cestovního ruchu udržitelný turistický rozvoj ekologicky udržitelný ekonomický cestovní ruch

potřeby místní komunity

ochrana životního prostředí ekologický udržitelný rozvoj

Ekonomicky udržitelný CR  důraz na posílení a diverzifikaci produktu CR, zpravidla organizační i technologické změny a inovace, nedochází k hodnotovým změnám (ekologických a etických vztahů )  zejm. zvyšování fyzické kapacity území pro

rozvoj infrastruktury a vylepšování vzhledu destinace  místní prostředí je šetřeno především jako kapitál dalšího rozvoje CR, tj. jako ekonomická komodita

Ekologicky udržitelný CR  interpretace založená na socio-kulturních politických aspektech ekologie

a

 „konzervacionistický“ přístup, který klade důraz na ochranu přírodních zdrojů a ekosystémů, ochrana přírody per se (i proti zájmům člověka), často téměř dogmatický přístup  v rámci řízení rozvojových aktivit ŽP jsou

podporovány přijatelné formy CR, nenarušují či dokonce vhodně doplňují ŽP

které

Udržitelný rozvoj CR  důraz na dlouhodobou životaschopnost aktivit CR, chápání nezbytnosti chránit určité environmentální

aspekty území  ochrana ŽP vnímána z ekonomického hlediska,

tedy především jako konkurenční a marketingový nástroj  opatření zahrnující údržbu a úklid turistických prostranství a památek, regulaci dopravy, zakládání památkových rezervací atd.

Ekologicky udržitelný ekonomický rozvoj CR

 skutečně komplexní přístup, připisuje stejný význam jak ochraně ŽP, tak ekonomické výkonnosti a sociální rovnosti

 řízení CR je dostatečně provázáno s řízením

činností v oblasti ŽP

Optimalizace vlivu CR  základní podmínka udržitelného rozvoje CR  maximalizace žádoucích a zároveň nežádoucích dopadů); optimalizační kompromisem – tzv. Paretovo optimum

minimalizace rovnice je

 nástroje optimalizace (komplexní a dlouhodobé):  zapojení místní komunity  monitorování efektů vývoje CR  hledání únosné kapacity území pro rozvoj CR

 koordinace činností mezi sektory ŽP, místního rozvoje, kultury i dopravy na komunální, (mikro)regionální, národní, evropské i globální úrovni

Optimalizace vlivu CR  základní orientace o vývojovém stadiu destinace:

koncept životního cyklu destinace  koncept „udržitelnosti: lepší přístup k informacím a větší kompetenci všech zúčastněných stran postupná optimalizace jejich chování - medializace  práce

mezioborových týmů, vyrovnané složení destinačního managementu – PPP, používání Delfské metody, schopnost hledání kompromisů při strategickém plánování a realizaci rozvoje CR v rámci celkového rozvoje území

Případová studie Český Krumlov  příčinná analýza dopadů CR vs. vyčerpávající popis

vývoje a působení CR na území Českého Krumlova, vs. reprezentativnost  zkoumaný vzorek – 20 klíčových aktérů (10 „rozvojářů“, 10 „ochranářů“) – 21 řadových obyvatel (12 z jádrové zóny)

 způsob šetření – intenzivní hloubkové destinačními aktéry

standardizované

– transkripce a kategorizace výpovědí – letní sezóna, jádrová a přechodová zóna

rozhovory

s

Proces turismifikace

Turismifikace  proces vytlačování základních funkcí sídla

(obytná, obslužná, rekreační, hospodářská), které se stává destinací CR výsledek monokulturní hospodářské funkce CR komerční zájmy - preferováno uspokojování potřeb návštěvníků destinace na úkor každodenních potřeb a životního stylu rezidentů

Turistické ghetto  kompaktní část území sídla, na níž

postupně došlo k vytlačení (potlačení) běžných funkcí sídla (nejen obytné) funkcí komerční CR doprovodné jevy: – turistická inflace – snížení dostupnosti zboží běžné denní spotřeby – kongesce atd.

Efekt turistické pasti  negativní působení neregulovaného CR, který svými podnikatelskými aktivitami znehodnocuje

svůj vlastní kapitál (kulturní a přírodní hodnoty destinace a tím i předpoklady pro svůj ekonomicky, ekologicky i společensky udržitelný rozvoj  faktory: relativní návštěvnost (vztažená na počet obyvatel), sezónnost, zranitelnost ekosystémů, míra ekonomické závislosti rezidentů na CR a míra regulace CR  tento sebedestruktivní jev může výrazně ovlivňovat životní cyklus destinace

Životní cyklus českokrumlovské destinace

Alternativní vyjádření ŽCD Českého Krumlova

Relativní rozložení turistické „zátěže“

Vnímání vlivů CR ze strany obyvatel města

Turistická iritace  míra nevraživosti rezidentů ve vztahu k návštěvníkům a k vývoji CR  Doxeyho iritační index - empiricky odvozená 4 stupňová škála: euforie, apatie, znechucení, antagonismus  během ŽCD změna postoje rezidentů k

návštěvníkům v závislosti na typu interakce návštěvníků a rezidentů, zejména na měnícím se typu segmentu CR (alocentrik, midcentrik, psychocentrik) a převažujících formách CR  faktory: prostorová a časová koncentrace návštěvníků a rezidentů, míra rozdílnosti kultur, kvalita infrastruktury atd.

Vlivy převážně vnímané jako žádoucí  světová proslulost města

 iniciativa místních (vzhled města a podnikavost obyvatel)  oživení společenského života města  oživení kulturního života ve městě  zvýšení životní úrovně obyvatel  vliv na děti a mládež (komunikace, jazyk, tolerance)

 ekonomický rozvoj města, přínos pro podnikatele  zvýšené příjmy města (mj. s dopadem na pořádek ve městě a k obnově města)  nárůst možností vzdělávání  nárůst povědomí významu znalosti cizích jazyků

Vlivy převážně vnímané jako žádoucí  restaurace a údržba historických budov  pořádek ve městě

 vzhled a úprava města (objekty, prostranství, techn. stránka, techn. sítě)  živoucí, kosmopolitní atmosféra města  kontakty se zahraničními návštěvníky (jazyk, tolerance, informace, vztahy)

 nárůst pracovních příležitostí  nárůst prestiže města  obohacení, zintenzivnění života

společenského (i spolkového)

 kvalitativní i kvantitativní nárůst kulturní nabídky

Vlivy převážně vnímané jako nežádoucí  oslabování obytné funkce historického jádra  upřednostňování potřeb CR, návštěvníků (marginalizace

místních obyvatel, turistifikace historického jádra)  narušení životního stylu a omezování výkonu potřeb obyvatel (zvýšené nároky památkové péče, regulace dopravy atd.)  potenciální pokles ekonomické diverzity (neúměrná orientace na CR)  zvýšení cenové hladiny, zejména v historickém jádru  nárůst kriminality, drogové závislosti  ztráta pocitu bezpečí domácího prostředí  tlak na infrastrukturu z hlediska základních potřeb (WC, mléčná jídelna atd.)

Vlivy převážně vnímané jako nežádoucí  neúměrný tlak na místo (vzhledem k omezenému prostoru i geniu loci)

 nedostatečná regulace návštěvnosti a výkonu památkové péče)  překročena únosná míra návštěvnosti vzhledem k rozměru města (komercializace památek, uzpůsobení vnitřních prostor - ztráta autenticity, historických hodnot, přeplněnost historického jádra a komunikací v sezóně)  kýčovitá nabídka suvenýrů a pseudotradičního zboží  hektická

atmosféra, narušování klidu a soukromí (především v nočních hodinách)  úpadek spolkového života (lidových zábav, živé hudby)  neregulovaný rozvoj podnikatelských aktivit

Doporučení pro českokrumlovský destinační management (ČDM)  Aplikace životního cyklu destinace ČDM

 monitorovat vývoj a dopady CR pomocí sady navržených indikátorů (hodnota Df, ŽCD atd.)  přijmout opatření odpovídající počínající fázi stagnace  Aplikace teorie „jádro – periferie“ ČDM

 systematicky stimulovat difúzi aktivit CR z jádrové zóny, podporovat růst míry provázanosti aktivit jádrové zóny s jejím okolím  řešit problematiku sezónnosti a prostorové polarizace CR segmentací návštěvníků, přístupovým managementem, rezervačním a navigačně informačním systémem

Doporučení pro českokrumlovský destinační management (ČDM)  Aplikace teorie sociální směny ČDM

 sledovat vývoj vnímání dopadů CR ze strany obyvatel (zejména

jádrové zóny) a klíčových aktérů CR (odlišnost postojů ochranářů a rozvojářů)  Aplikace konceptu únosné kapacity ČDM

 nadále sledovat míru dosažení hodnoty únosné kapacity nejzatěžovanějších částí území města dle použité metodiky  zvláštní důraz klást na ekologickou a socio-kulturní dimenzi únosné kapacity – již dosažena mezní hodnota

Výsledky výzkumu  existuje trend vztahu mezi pokročilostí ŽCD a hodnotou Df

 efekty CR (a jejich percepce) se různí podle „vertikální“ a

horizontální geografické polohy daného území  hodnota Df je výrazně vyšší na území jádrové zóny než ve zbytku českokrumlovské destinace  neexistuje příčinná souvislost mezi  charakterem vztahu „host – hostitel“ a pokročilostí českokrumlovského ŽCD  postoji obyvatel k CR a skutečností, zda respondent má či nemá příjmy z CR, prokázal se však přímo úměrný trend vztahu mezi mírou žádoucnosti vnímaných dopadů a výší těchto příjmů

Literatura  HOPFENBECK,W.-ZIMMER,P. (1993):Umweltorientiertes Tourismusmanagement,

Verlag Moderne Industrie, 515 str.  Zelenka J. (2001): Krajina a cestovní ruch - globální perspektiva, sborník mezinárodní konference Tvář naší země, krajina domova, svazek 6, str. 202-210  PÁSKOVÁ, M. (2001): „Udržitelný rozvoj“ cestovního ruchu. Sborník České geografické společnosti, 106, č. 3, Česká geografická společnost, Praha, s. 178–195  PÁSKOVÁ, M. (2001c): Regulace cestovního ruchu coby výzva pro strategické plánování komunit. In: Sborník z konference Tvář naší země: Krajina domova, Průhonice, s. 309 – 317

Literatura  COCCOSSIS, H. (ed.) (1995): Sustainable Tourism Development. Ashgate UK, HB

 HALL, C.M. - LEW, A. (eds) (1998): Sustainable Tourism: A Geographical Perspective. Addison Wesley Longman, UK, PB  INSKEEP, E. (1991): Tourism Planning: An Integrated and Sustainable Development Approach. Van Nostrand

Reinhold, New York, USA  PRISTLEY, G.K. - EDWARDS, J. A. - COCCOSIS, H. (eds.), (1996): Sustainable Tourism? European Experiences, Wallingford: CAB International  Loving them to death? Sustainable tourism in Europes Nature and National Parks

Děkuji za pozornost

Ing. Martina Pásková, PhD.

Odbor územních vazeb Ministerstvo životního prostředí [email protected] tel.: 26712 20 68 602 643 054