Obsah OBSAH ................................................................................................................................................................. 1 ÚVODNÍ SLOVO DĚKANA ............................................................................................................................... 2 20 LET FESTIVALU SETKÁNÍ/ENCOUNTER ................................................................................................. 4 ČASOVÝ HARMONOGRAM AKADEMICKÉHO ROKU 2009/2010 ............................................................. 6 REKTORÁT JAMU (adresář) .............................................................................................................................. 8 INFORMAČNÍ, VÝUKOVÉ A UBYTOVACÍ CENTRUM ASTORKA, KNIHOVNA JAMU (adresář) .......... 9 DIVADELNÍ FAKULTA JAMU (adresář) ........................................................................................................... 10 UMĚLECKÁ RADA DIFA, AKADEMICKÝ SENÁT DIFA, DISCIPLINÁRNÍ KOMISE DIFA ................... 11 PEDAGOGICKÁ PRACOVIŠTĚ ....................................................................................................................... 12 STUDIJNÍ OBORY DIFA, STUDIJNÍ PLÁNY JEDNOTLIVÝCH OBORŮ A ROČNÍKŮ ............................ 21 PŘEHLED SPOLEČNÝCH PŘEDNÁŠEK A CVIČENÍ (předměty osobní specializace) ................................ 22 PŘEDMĚTY NABÍZENÉ V RÁMCI PROJEKTU ESF „Umění a multimédia“ ............................................... 23 ERASMUS ENGLISH STUDENT PROGRAMME .......................................................................................... 25 ČINOHERNÍ HERECTVÍ .................................................................................................................................. 26 MUZIKÁLOVÉ HERECTVÍ .............................................................................................................................. 30 KLAUNSKÁ SCÉNICKÁ A FILMOVÁ TVORBA .......................................................................................... 33 ČINOHERNÍ REŽIE ........................................................................................................................................... 34 DIVADELNÍ DRAMATURGIE ......................................................................................................................... 39 ROZHLASOVÁ A TELEVIZNÍ DRAMATURGIE A SCÉNÁRISTIKA ......................................................... 44 AUDIOVIZUÁLNÍ TVORBA A DIVADLO ..................................................................................................... 48 SCÉNOGRAFIE ................................................................................................................................................. 50 DRAMATICKÁ VÝCHOVA .............................................................................................................................. 55 VÝCHOVNÁ DRAMATIKA PRO NESLYŠÍCÍ ................................................................................................ 62 DIVADELNÍ MANAŽERSTVÍ .......................................................................................................................... 64 JEVIŠTNÍ TECHNOLOGIE ............................................................................................................................... 69 TANEČNÍ PEDAGOGIKA ................................................................................................................................. 72 DOKTORSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM, OBOROVÁ RADA DOKTORSKÉHO STUDIA ............................. 74 ÚPLNÉ ZNĚNÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU JAMU ..................................................................... 76 SMĚRNICE DĚKANA O STUDIU NA DIVADELNÍ FAKULTĚ JAMU ......................................................... 91 ABECEDNÍ SEZNAM INTERNÍCH A EXTERNÍCH PEDAGOGŮ DIFA JAMU ......................................... 98
ÚVODNÍ SLOVO DĚKANA Vážení kolegové, třebaže se to zdá být neuvěřitelné, v příštím akademickém roce si připomeneme již dvacet let od zásadního přelomu souvisejícího s událostmi roku 1989, který oběma fakultám JAMU vtiskl zcela novou tvář, která v průběhu následujících let vykrystalizovala až do dnešní podoby významné a mezinárodně uznávané instituce v oblasti uměleckého školství. Byla zásadně proměněna programová koncepce a s potřebou pojmenování tvůrčího směřování a samotné podstaty existence školy vstoupila na její půdu celá plejáda vynikajících osobností; větší části z nich byla do té doby možnost předávat svoje mimořádné profesní i lidské zkušenosti mladší generaci umělců z politických důvodů zapovězena. Před dvaceti lety vznikla zvláštní, unikátní situace. Postupně byly obnoveny fakulty JAMU, škola se vzpamatovávala z doby normalizace a částečného bezvědomí. S touto etapou znovuzrození Divadelní fakulty jsou neodmyslitelně spjata jména jako A. Štěpánková-Veselá (nová rektorka), A. Hajda, B. Srba, J. Kovalčuk, P. Oslzlý, P. Scherhaufer, Z. Mikotová, J. Karlík, N. Brettschneiderová, A. Přidal, V. Cejpek, M. Plešák, P. Švanda, I. Osolsobě, A. Goldflam, posléze S. Macková, D. Svozilová, A. Pernica, I. Krobot, J. Hlaváčková…Nelze určit ani pořadí, ani kompletní výčet všech klíčových osobností, které na počátku devadesátých let těsně po tzv. „sametové revoluci“ a pádu totalitního režimu určovaly nový chod školy (ti nejmenovaní nechť mi to, prosím, odpustí). Jisté je, že naši dnešní studenti se tehdy vozili v kočárku nebo na svůj vstup na tento svět teprve čekali jako v Maeterlinckově podobenství, a bez nadsázky napínavý a velmi odvážný vznik dnešní podoby naší školy i těsně předcházející absurdity politického i společenského života minulého režimu pro ně dnes logicky představují dávnou historii. Přesto však tato etapa neodmyslitelně vstupuje do paměti celé školy a právě tato paměť, která je kromě jiného také základem pro „genius loci“ našich jednotlivých budov, nesmí být ani opomíjena, ani zapomínána. Skutečnost, že zásluhou profesionální erudice, nezměrného úsilí, houževnatosti, často i za cenu nemalých osobních obětí, byla díky celé řadě významných a vynikajících osobností fakulta přebudována do podoby, jak ji společně známe dnes, zdaleka není automatickou samozřejmostí a v jiné konstalaci tomu tak ani nemuselo být. Jestliže mělo v roce 1989 divadelní oddělení JAMU dvě katedry (režie a herectví), na nichž studovala necelá padesátka posluchačů, dnes Divadelní fakulta vyučuje okolo 360 studentů ve třinácti oborech a v několika stovkách předmětů. Připomeňme s odkazem na Boloňskou deklaraci také zavedení třístupňového systému studia včetně doktorského stupně, akreditaci pro habilitace i profesorská řízení, což je i v evropském kontextu uměleckých škol mimořádná a jedinečná skutečnost. Nelze opomenout také každoroční prestižní mezinárodně respektovaný festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER (letos půjde rovněž o jeho jubilejní dvacátý ročník), významná mezinárodní sympozia i semináře, Salón původní tvorby, kurzy celoživotního vzdělávání, významnou publikační činnost a v neposlední řadě existenci netradičních a svým zaměřením unikátních ateliérů (např. Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících, Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scénáristiky a další). Na uplynulou dvacetiletou etapu naší školy nahlížejme s velkou úctou, k aktivitám našich vážených předchůdců se bezpochyby můžeme programově hlásit a přejme si, abychom společně nacházeli s již vykonaným dílem zřetelnou kontinuitu. Právě v duchu a tradici jejich nevšední odvahy chápeme náš příští úkol jako nezbytnost „navázat, rozvíjet a pokračovat“ a nikoliv pouze „převzít a udržovat“. S odkazem na výše řečené je v tuto chvíli zcela nezbytný rovněž pohled do nejbližší i vzdálenější budoucnosti naší fakulty. Vzhledem k nám všem dobře známým událostem ve světě se ocitáme v nelehké společenské i finanční situaci. Objem financí pro vysoké školy není dostačující. O to větší důraz je nutno klást na všechny dostupné formy grantů, domácích i evropských, aby si škola nejen udržela dosavadní rozsah výuky, ale dokázala ho trvale rozšiřovat a obohacovat o nové osobnosti a rozvíjet o nové předměty a posléze i o obory, které budou reflektovat současný vývoj divadla i stále intenzivnější potřebu výuky zahraničních studentů na naší škole. Přestože jsme do značné míry limitováni prostorem našich budov i zmíněnými finančními prostředky, je nezbytné hledat cesty, jak Divadelní fakultu dále otevírat tvůrčím a inspirativním námětům i dalším výrazným osobnostem. Samostatnou kapitolu představuje zahájení stavby Hudebně dramatické laboratoře JAMU, pro kterou je nezbytné již nyní začít vytvářet budoucí program, abychom se společně
-2-
s Hudební fakultou důkladně připravili na provoz v nové budově. Vzniká tu příležitost k hlubší diskuzi na komplexní téma výuky muzikálového oboru i k přípravě vizí a plánů, které musejí nutně vznikat již během realizace stavby. Všichni členové akademické obce spolu sdílíme vzácnou hodnotu, kterou představuje tvůrčí svoboda. Prostor, v němž můžete, pedagogové společně se svými posluchači, zkoumat důsledně svůj umělecký obor. Prostor, v němž budou studenti během příslušných let svého studia profesionálně vybaveni pro svoje budoucí povolání, ale kde je zároveň dostatek místa pro hru, fantazii i experiment. Jsem přesvědčen, že prostřednictvím umění lze poznávat svět, třebaže je to bezesporu zvláštní způsob poznávání, který je nekonečně bohatý a pestrý. Zacílení fakulty proto musí být programově pluralitní. Rozmanitost postupů i přístupů považuji za nutnou, dokonce nezbytnou. Každý z pedagogů předává svoje zkušenosti, které získal během své profesní činnosti, a do tohoto „transportu“ poznatků vkládá tvůrce - pedagog celou svoji osobnost. Proto by bylo zcela pošetilé chtít fakultu směřovat k nějaké jedné konkrétní inscenační poetice. Výuku na vysoké škole vnímám tak, že je posluchač svému pedagogovi v diskuzi partnerem. Student má dostatek příležitostí na škole různé přístupy i divadelní poetiky vzájemně konfrontovat a vytvářet si postupně svůj vlastní budoucí tvůrčí názor i osobitý rukopis. Od doby vzniku JAMU v roce 1947 a za dobu existence naší školy vzešla z její půdy celá řada vynikajících osobností, těm všem jsme odpovědni za budoucnost i podobu naší fakulty. Přeji nám všem, aby Divadelní fakulta vždy představovala tvůrčí, svobodný a otevřený prostor pro nové podněty a zároveň spolehlivé zázemí pro neustálé hledání, objevování a poznávání. doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D. Součas ná podoba budovy Divadel ní fakulty JAMU (foto P. Francán)
20 LET FES TIV ALU SET KÁN Í/EN COU NTE R
-3-
Na počátku byla relativně malá akce, příští velikost v ní byla přítomna pouze latentně. Nikdo ve chvíli jejího zrodu nemohl tušit, čeho je toto především přátelské gesto - toto skromné mávnutí křídla divadelního motýla - počátkem. V roce 1991, necelý rok po ustavení Divadelní fakulty, bylo po zásadní rekonstrukci, která je přiblížila tvaru variabilního divadelního prostoru, nově otevřeno Studio Marta. Zakládající děkan fakulty, docent Kovalčuk, udělal důležité rozhodnutí: pozval další dvě divadelní školy tehdy ještě existujícího Československa, pražskou DAMU a bratislavskou VŠMU, aby společně zahájily provoz školního divadla. Tento třídenní festival dostal jednoduché jméno: SETKÁNÍ. Janáčkova akademie a obě její fakulty - hudební i divadelní - se však na počátku devadesátých let - v době nově nabyté svobody - stejně jako celá naše společnost, otevírala zahraničí a to se otevíralo jí. Následující ročník měl stále ještě jen jednoho zahraničního hosta, Divadelní a filmovou školu z Lodže. Ale již třetí realizace festivalu v roce 1993 měla program vskutku mezinárodně bohatý a různorodý. Festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER se vedle svého nejvlastnějšího poslání - výměny zkušeností a metod v oblasti výuky i studia dramatického umění - stává také nástrojem vytváření zahraničních kontaktů - hlavním mediem fakultní diplomacie. Hned v prvních letech se podařilo navázat bratrský kontakt s o rok starším, avšak již prestižním, festivalem divadelních škol ITs v Amsterodamu. Odtud pak vede cesta k velkému holandsko-českému Projektu SCART, jehož idea se zrodila v Brně v době festivalu při rozhovorech mezi představiteli DIFA a Hoogeschool voor de Kunsten z Utrechtu, aby do něj posléze byly zapojeny nejen obě fakulty JAMU, ale i pražská DAMU a HAMU, spolu s dalšími českými uměleckými školami. SETKÁNÍ/ENCOUNTER se stalo živým a dynamickým místem i časem mezinárodní komunikace. Postupně si získávalo mezi příbuznými evropskými divadelními festivaly své nezaměnitelné postavení. Z počátečních tří se postupně prodlužoval počet jeho hracích dní, až se od roku 1997 ustálil na současných pěti, jež jsou však vždy extenzivně programově naplněny, takže se daří představit každý rok v průměru čtrnáct škol (a vedle toho bohatý off-program). Zájem o účast na festivalu rok co rok nejméně dvojnásobně překračuje jeho kapacitu, ale i tak (či právě proto) se počet evropských zemí, z nichž u nás doposud divadelní škola nevystoupila, každým rokem zmenšuje (na jejich spočítání již téměř stačí jen prsty jediné ruky). Mezinárodní festival SETKÁNÍ/ENCOUNTER je v současnosti „vlajkovou“ akcí divadelní fakulty a spolutvoří svým výrazným podílem evropskou prestiž celé Janáčkovy akademie múzických umění. Není však akcí, která by měla působit jen reprezentativně, navenek, velký význam má i pro vnitřní programování fakulty. Současné divadlo je mezinárodním fenoménem a studenti divadelní školy se na tuto skutečnost mají připravovat. SETKÁNÍ/ENCOUNTER je proto skvělým experimentálním polem. Není pouze prezentací inscenací, je edukativní dílnou, jakýmsi velkým seminářem, při němž se především studenti divadelního manažerství, vedeni svými pedagogy, v praxi učí, jak takový festival organizovat (jako jeho dlouholetý ředitel mohu s hrdostí dosvědčit, že se tato schopnost, toto knowhow, rok od roku zdokonaluje). Na skutečně živém festivalu, který je sám o sobě konceptuální uměleckou akcí, se však podílejí všechny divadelní profese, proto do realizace našeho festivalu vstupují aktivně všechny obory divadelní fakulty, především pak dramaturgové, scénografové, režiséři, herci a jevištní technologové, ale aktivně a variabilně i studenti oboru divadlo a výchova. V nejširším smyslu se festival otevírá všem studentům i pedagogům fakulty (ale i celé JAMU) jako příležitost mezinárodních setkání inscenací, jako platforma poznávání metod zahraničních divadelních škol, jako příležitost setkat se s kolegy z jiných zemí, s jejich divadelním myšlením, s jejich rodícím se divadelním viděním světa, jako příležitost navázat přátelství s evropskou divadelní budoucností … SETKÁNÍ/ENCOUNTER vstoupí v jarním semestru akademického roku 2009/2010, konkrétně v termínu 13. - 17. dubna 2010, do svého dvacátého ročníku. Něco se v jeho vývoji završí, ale zároveň se toho ještě více započne - nové mezinárodní kontakty, nové příležitosti pro ty, kteří na Divadelní fakultu v tomto akademickém roce teprve vstupují, pro všechny její stávající studenty i pro ty, kteří teprve přijdou ... prof. Petr Oslzlý ředitel festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER
-4-
Cena festivalu SETKÁNÍ/ENCOUNTER - „Marta“ (foto P. Francán)
ČAS OVÝ PLÁ N AKAD E M I C K É H O R O K U -5-
2009 / 2010 29. 9. 2009 – 28. 9. 2010 část I. ZIMNÍ SEMESTR 29. 9. 2009 – 14. 2. 2010
29. 9. 2009 - 18. 12. 2009 29. 9. 2009 (17.00 hod.) 7. 11. 2009 (10.00 – 12.00 hod.) 27. 11. 2009 30. 11. 2009 4. 12. 2009 - 5. 12. 2009 21. 12. 2009 - 3. 1. 2010 4. 1. 2010 - 8. 1. 2010 15. 1. 2010 11. 1. 2010 - 14. 2. 2010 18. 1. 2010 - 22. 1. 2010 25. 1. 2010 - 7. 2. 2010
12 týdnů výuky imatrikulace studentů I. ročníku a slavnostní zahájení akademického roku den otevřených dveří na DIFA zadání bakalářských a diplomových prací odevzdání přihlášek pro bakalářské a magisterské nenavazující studium mezinárodní doktorská konference vánoční prázdniny zápočtový týden zimního semestru a klauzury hlavních oborů uzávěrka přihlášek zahraničních výjezdů v rámci programu Erasmus – studenti DIFA, pedagogové, zaměstnanci zkouškové období zimního semestru opravné termíny I. (DSD a DČD) i II. (závěrečných) státních zkoušek I. kolo přijímacích zkoušek pro akademický rok 2010/2011
KONZULTACE – kombinované studium taneční pedagogiky: II. ročník - pondělí IV. ročník - středa
Termíny zasedání Umělecké rady Divadelní fakulty JAMU: pátek 16. října 2009 (v 10.30 hod.) - učebna č. 106;
Porady pedagogů fakulty:
ve středu 30. září 2009 (ve 13.30 hod.) - učebna č. 104;
Státní svátky a dny pracovního volna: rok 2009:
středa
úterý
čtvrtek
pátek
sobota
28. 10.
17. 11.
24. 12.
25. 12.
26. 12.
ČAS OVÝ PLÁ N AKAD E M I C K É H O R O K U -6-
2009 / 2010 29. 9. 2009 – 28. 9. 2010 část II. LETNÍ SEMESTR 15. 2. 2010 – 28. 9. 2010 15. 2. 2010 - 21. 5. 2010 24. 5. 2010 - 28. 5. 2010 12. 3. 2010 - 13. 3. 2010 15. 3. 2010 16. 3. 2010 – 20. 3. 2010 19. 3. 2010 2. 4. 2010 - 5. 4. 2010 13. 4. 2010 - 17. 4. 2010 21. 5. 2009 22. 5. 2010 – 30. 5. 2010 28. 5. 2010 31. 5. 2010 - 30. 6. 2010 1. 6. 2010 - 5. 6. 2010 7. 6. 2010 - 11. 6. 2010 14. 6. 2010 - 18. 6. 2010 21. 6. 2010 - 24. 6. 2010 29. 6. 2010 1. 7. 2010 1. 7. 2010 – 31. 8. 2010 3. 9. 2010 1. 9. 2010 - 2. 9. 2010 1. 9. 2010 - 17. 9. 2010 6. 9. 2010 - 10. 9. 2010 13. 9. 2010 - 17. 9. 2010 13. 9. 2010 - 24. 9. 2010 24. 9. 2010
14 týdnů výuky zápočtový týden letního semestru a klauzury hlavních oborů 17. Salon původní tvorby uzávěrka přihlášek zahraničních studentů – program Erasmus BERG-ŠPÍL – 8. ročník krajského kola postupových přehlídek amatérského divadla (DaV) odevzdání FRVŠ projektů na rok 2011 na fakultu velikonoční prázdniny Mezinárodní festival divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2010 (20. ročník) I. termín odevzdání bakalářských a magisterských diplomových prací absolventský festival odevzdání uzavřených indexů končících ročníků zkouškové období (1. část) festival ateliéru Divadlo a výchova „Sítko“ 2. státní zkouška (závěrečná bc. a mg. + obhajoby výkonů a DP) – řádný termín přijímací zkoušky na magisterské navazující studium pro akademický rok 2010/2011 1. státní zkouška (DSD a DČD) – řádný termín promoce zápisy I. ročníků bakalářských a magisterských nenavazujících oborů letní prázdniny II. termín odevzdání bakalářských a magisterských diplomových prací přijímací zkoušky doktorského studia zkouškové období (2. část) 2. státní zkouška (závěrečná bc. a mg. + obhajoby výkonů a DP) – řádný termín 1. státní zkouška (DSD a DČD) – řádný termín řádný termín zápisu do 2. - 5. ročníků promoce
KONZULTACE – kombinované studium taneční pedagogiky: II. ročník - pondělí IV. ročník - středa
Termíny zasedání Umělecké rady Divadelní fakulty JAMU: pátky 26. února 2010 a 4. června 2010 (vždy v 10.30 hod.) - učebna č. 106;
Porady pedagogů fakulty:
ve středy 20. ledna 2010 a 16. června 2010 (vždy ve 13.30 hod.) - učebna č. 104;
Státní svátky a dny pracovního volna: rok 2010:
pátek
pondělí
pondělí
úterý
úterý
1. 1.
5. 4.
5. 7.
6. 7.
28. 9.
-7-
ADRESÁŘ REKTORÁT JAMU Beethovenova 2, 662 15 Brno ústředna: 542 591 100; 542 591 111, fax 542 591 140
Přímý tel. Rektor Prorektoři
Kvestorka Sekretariát rektora Sekretariát kvestorky Úsek prorektora pro studijní a pedagogickou činnost Úsek prorektora pro zahraniční styky, vědu a výzkum Ekonomický úsek
prof. PhDr. Václav CEJPEK prof. PhDr. Leoš Faltus (zahraniční styky, věda a výzkum) prof. PhDr. Miroslav Plešák (studijní, pedagogická a umělecká činnost) JUDr. Lenka Valová Magdalena Spílková Dana Moláková Jana Hálová
542 59x xxx 1101 1114 1128 1115 1101 1102 1110
Marie Káňová
1126
Ing. Yvona Hanáková – vedoucí Jindřiška Heřmannová, finanční účetní Jana Konstandinovská, daňová účetní Jindřiška Doubravová, všeobecná účetní Eva Novotná, všeobecná účetní Milada Káňová, mzdová účetní Hana Spurná, pokladna
1116 1108 1132 1109 1125 1106 1107
Úsek personální Úsek práce a mezd
Ing. Josef Vinkler – vedoucí Ing. Eva Mayerová, investice Alena Cesarová, správa majetku Jiří Lázenský, doprava, CO, PO, bezp. techn. Jiří Mrázek PhDr. Eva Němcová Miluška Šnyrchová, PaM
1113 1103 1124 1121 1133 1123 1119
Úsek organizačně právní
Mgr. Martin Prokeš
1105
Odd.výpočetních a informačních služeb Správce počítačové sítě
Ing. Jan Búřil – vedoucí Mgr. Helena Zemanová Libor Spáčil Ing. Vladimír Holý Jiří Spáčil
1122 1118 1120 1130 2300 2202 2202 2207 1127 1134 1129
Technické oddělení
Správce počítačové sítě Astorka, studovna SIS, studovna Správce web JAMU Projektový manažer Oddělení interního auditu
Michal Vala Marek Kokeš MgA. Hana Krejčí, Ph.D. MgA. Lucie Abou Ing. Marta Černá
-8-
INFORMAČNÍ, VÝUKOVÉ A UBYTOVACÍ CENTRUM ASTORKA Novobranská 3, 602 00 Brno
IVU centrum
Ředitel Provozně správní úsek Provozní kolejí Podatelna Údržba Recepce hotel
ASTO R KA Vrátnice Spojovatelka Astorka-fax Astorka hotel-fax Ing. Jaroslav GERŠL Arna Motyčková – vedoucí Tamara Novotná Jaroslava Jurčičková Jan Brzobohatý, Pavel Novotný (červenec – září)
542 59xxxx 2100 2109 2111 542 592 106 542 592 260 2300 2350 2360 2111 2110 2370
KNIHOVNA JAMU
Ediční středisko Divadelní fakulta Hudební fakulta Hudební fakulta Hudební fakulta Restaurace Klub
Mgr. Libuše ČÍŽKOVÁ – vedoucí Mgr. Romana Kasperkevičová MgA. Michal Kovalčuk Alexandra Lukášová Ludmila Pernicová Jarmila Polická Božena Kalousková Bc. Josef Blažek Výdej Sklad PhDr. Zdeňka Stejskalová – vedoucí Václav Kovář, tiskař Kabinet pedagoga cvičebna I cvičebna II cvičebna III Astorka Astorka
-9-
2200 2205 2208 2201 2114 2211 2211 2215 2204 2114 2203 2206 2104 2113 2112 2115 2103 2720
DIVADELNÍ FAKULTA JAMU Mozartova 1, 662 15 Brno vrátnice: 542 59 1300, 542 59 1354; web: http://difa.jamu.cz
Děkan
doc. MgA. Zbyněk SRBA, Ph.D.
Proděkani
prof. PhDr. Josef Kovalčuk věda, výzkum a zahr. koncepce doc. PhDr. Silva Macková studijní záležitosti MgA. Blanka Chládková rozvoj fakulty a zahr. vztahy MgA. Ondřej Vodička
Tajemník Manažerka děkanátu
Věra Kadlecová
Sekretářka atel. a kabinetů Studijní oddělení
Zdenka Hniličková
Ekonomicko provozní odd. Správa majetku
Helena Korábová
Vnější vztahy
BcA. Jitka Honsová
Ing. Ivana Oulehlová
Eva Hovancová
Manažer vnitřních Jiří Matoušek projektů Mgr. Petra Kaderková Zahraniční oddělení Ing. Josef Bartoň Podpora AV a IT Ing. Igor Knězek Správa budov
Bc. Ladislav Šulák – vedoucí Pavel Klouda – údržba Martin Burian – údržba
Vrátnice studio MARTA
doc. Mgr. Jan Kolegar – vedoucí
Bayerova 5 602 00 Brno Detašovaná pracoviště
MgA. Lenka Tesáčková – tajemnice ateliér muzikálového herectví Novobranská 3, 602 00 Brno ateliér taneční pedagogiky Nejedlého 3, 638 00 Brno-Lesná ateliér scénografie Bayerova 5, 602 00 Brno
- 10 -
tel. 542 59 1301, fax 542 59 1352 e-mail:
[email protected] e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1327, fax 542 59 1352 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1346, fax 542 59 1352 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1334, fax 542 59 1352 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1302, fax 542 59 1351 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1301, fax 542 59 1352 e-mail:
[email protected] [email protected] tel. 542 59 1304, fax 542 59 1352 e-mail: hniličková@jamu.cz tel. 542 59 1303, fax 542 59 1352 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1306, fax 542 59 1352 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1314, fax 542 59 1352 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1305, fax 542 59 1350 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1334, fax 542 59 1352 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1307, fax 542 59 1350 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1319, fax 542 59 1352 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1319, fax 542 59 1352 e-mail:
[email protected] 542 59 1308 e-mail:
[email protected] 542 59 1309 549 59 1309 tel. 542 59 1300 e-mail: vrá
[email protected] tel. 542 59 1512, fax 541 21 3842 e-mail:
[email protected] tel. 542 59 1511 e-mail:
[email protected] 542 59 2104 548 52 9081 542 59 1513
UMĚLECKÁ RADA Divadelní fakulty JAMU
prof. PhDr. Václav CEJPEK prof. Mgr. František DERFLER Mgr. Pavel DRÁBEK, Ph.D. (externí, FF MU Brno) prof. Alois HAJDA doc. Mgr. Jan HANČIL (externí, DAMU Praha) prof. Mgr. Miloslav KLÍMA (externí, DAMU Praha) prof. PhDr. Josef KOVALČUK doc. Juraj LETENAY (externí, VŠMU Bratislava) doc. PhDr. Silva MACKOVÁ prof. Mgr. Zoja MIKOTOVÁ Mgr. Vladimír MORÁVEK (externí, CED Brno) Mgr. Stanislav MOŠA (externí, MDB) prof. Petr OSLZLÝ prof. PhDr. Petr OSOLSOBĚ, Ph.D. prof. PhDr. Miroslav PLEŠÁK prof. Mgr. Martin PORUBJAK (externí, VŠMU Bratislava) prof. PhDr. Antonín PŘIDAL doc. MgA. Zbyněk SRBA, Ph.D. prof. Pavel ŠVANDA prof. Lubomír VAJDIČKA (externí, VŠMU Bratislava) doc. PhDr. Jiří VORÁČ, Ph.D. (externí, FF MU Brno) prof. Mgr. Ján ZAVARSKÝ
AKADEMICKÝ SENÁT Divadelní fakulty JAMU doc. Mgr. Jan KOLEGAR – předseda Mgr. Sylva TALPOVÁ – místopředsedkyně prof. MgA. Nika BRETTSCHNEIDEROVÁ Mgr. Karel HEGNER Mgr. Hana CHARVÁTOVÁ MgA. Lukáš RIEGER, Ph.D. Zdeňka KUJOVÁ Magdaléna LIŠKOVÁ Ondřej NOVOTNÝ
DISCIPLINÁRNÍ KOMISE Divadelní fakulty JAMU (pro období od 1. května 2009 do 30. dubna 2011) prof. PhDr. Miroslav PLEŠÁK – pedagog ateliéru Režie a dramaturgie (předseda) MgA. Blanka CHLÁDKOVÁ – pedagog ateliéru Divadelní manažerství Mgr. Sylva TALPOVÁ – pedagog ateliéru Muzikálové herectví Kateřina HORÁČKOVÁ – studentka bakalářského stupně oboru Dramatická výchova Miloš MAXA – student doktorského stupně oboru Divadlo a výchova Petr PAVLAS – student magisterského stupně oboru Činoherního herectví
- 11 -
PEDAGOGICKÁ PRACOVIŠTĚ Výuka jednotlivých oborů studijních programů Dramatická umění a Taneční umění je zajišťována v ateliérech, jež jsou vždy vedeny výraznou osobností daného oboru. Struktura ateliérů v jednotlivých oborech je rozdílná: pro některé obory je pouze jeden ateliér, který se dále člení na ročníky (divadelní manažerství a jevištní technologie, scénografie, rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika, výchovná dramatika pro Neslyšící, dramatická výchova, taneční pedagogika), pro některé obory je více samostatných ateliérů (činoherní herectví, muzikálové herectví, divadelní dramaturgie, činoherní režie), které zajišťují výuku průběžně během celého studia samostatně. Rozdílnost takového organizačního členění je dána specifickou potřebou jednotlivých oborů i konkrétní situací. Ateliér činoherního herectví vedoucí: doc. Mgr. Aleš B E R G M A N , Ph.D. pedagog: doc. Mgr. Jana Hlaváčková Ateliér se snaží vytvářet podmínky pro studium herectví jako oboru v celé jeho šíři. S vědomím existence různých přístupů, postupů a technik v herecké tvorbě klade základní důraz na herectví, které je chápáno jako umění přesáhnout sama sebe přetělesněním a přeosobněním. Psychosomatická cvičení, etudy, jevištní projekty v prvním ročníku vedou posluchače k hledání a objevování nejen sebe, ale v napětí mezi autenticitou vnitřního procesu a hravostí vnějších podmínek jsou vytvářeny předpoklady k tvůrčímu přesahu sama sebe. Celá herecká výchova a první pokusy tvořivosti se vřazují do souvislosti s budoucí vědomou tvorbou herce. Druhý ročník je zaměřen na seznamování, ozřejmování a ovládnutí základních principů vědomé herecké tvorby, jejímiž inspirativními zdroji jsou témata světové i české literatury, ale i vlastní tvorba posluchačů. Práce herce při tvorbě jevištní postavy je chápána jako tvůrčí proces, ve kterém herec přesahuje sebe dramatickou postavou a jevištní postavu pak přesahuje sebou v procesu vespolného jednání. Ateliér činoherního herectví vedoucí: Oxana S M I L K O V Á , CSc. pedagog : Iva Valešová Ateliér vychází z myšlenky, že pro dosažení pravdivosti role je nutné pomoci studentovi pochopit pravdu o sobě samém. Uvědomit si své já ve hře, při cvičeních pro rozvoj fantazie a při improvizacích v etudách. Naučit se ukládat do emoční paměti své životní reakce a vyvolávat je k životu, když to role vyžaduje. V prvních ročnících je podstatné pomoci posluchačům porozumět, že při hereckém jednání musí zapojit celé tělo, celý psychofyzický mechanismus. Proto je nedostačující dát jim při cvičení cíl, ale je nutné, aby tento cíl přesahoval rámec bezprostředního syžetu cvičení. Student musí pochopit, že partner na jevišti je nutnost. I když je na jevišti sám, stejně vede dialog. Na základě tohoto objevu K. S. Stanislavského jsou rozpracovány působivé systémy hereckého tréninku od M. Čechova po P. Brooka a J. Grotowského, které rozvíjejí základní prvky moderní herecké techniky, z nichž první je cílevědomá, soustředěná pozornost, která je nasměrovaná na partnera, na objekt. Od druhého ročníku se předpokládá práce s textem. Studenti sami zkouší prvky různých existujících metod hereckého tréninku s pedagogem, a hledají také vlastní metody. Třetí a čtvrtý ročník je zaměřen hlavně na spolupráci s pedagogy a režiséry při tvorbě studentských představení. Důraz je kladen především na týmovou práci.
Ateliér činoherního herectví vedoucí: Mgr. Eva J E L Í N K O V Á pedagogové MgA. Roman Groszmann hlavního oboru MgA. Lukáš Rieger, Ph.D.
V našem ateliéru je herectví vnímáno jako profese vyžadující jak technickou připravenost, tak i tvůrčí zodpovědnost. Základ studia spočívá ve zkoumání a rozvíjení individuálního jevištního potenciálu studenta a jeho využití především při tvorbě postavy. V prvním semestru se studenti v hereckých improvizacích zaměřují na osvojování autentické jevištní existence v podmínkách organického mlčení. Ve druhém směřují k tvorbě dramatického jednání (okolnosti, motivace, přizpůsobení) v rámci etud s improvizovaným textem. Třetí semestr zkoumá různé přístupy ke kompozici obrazu postavy a čtvrtý závislost způsobu její tvorby na inscenačním stylu. V dalších semestrech spolupracují s pedagogy herectví a studenty režie na přípravě představení, ve kterých se postupně zvyšuje rozsah a náročnost jednotlivých úkolů. Záměrem ateliéru je rovněž umožnit těsnou spolupráci jak s pedagogy ostatních hereckých ateliérů, tak i jiných divadelních škol.
- 12 -
Ateliér činoherního herectví vedoucí: prof. MgA. Nika B R E T T S C H N E I D E R O V Á pedagog: prof. Mgr. František Derfler Mgr. Igor Dostálek I. ročník je věnován především různým improvizačním cvičením, jejichž cílem je uvolnění toku fantazie, rozvíjení partnerského a situačního cítění a způsobu používání hereckých výrazových prostředků. Další fáze byla věnována herecké fixaci a opakovatelnosti improvizovaných scén, od spontánnosti se přechází k přesnější struktuře a scénickému tvaru. Ve II. ročníku se zaměříme na práci s literárními předlohami. Středem pozornosti se stane maximální konkrétnost jednání a odvážnost hereckého výrazu. Zatímco v I. ročníku se studenti snaží v zadaných okolnostech přesáhnout své úzké privátní Já, ve II. ročníku se pokusíme dotknout tajemství herecké proměny. III. a IV. ročník je zaměřen na další rozvoj herecké kreativity a techniky. Herecká technika se musí studentům stát druhou přirozeností, nesmí imaginaci překážet, ale naopak ji musí vizualizovat do intenzivního výrazu. V tomto období by se studenti měli učit umění transponovat sebe sama (svou jedinečnou osobnost) a poznávat tajemství herecké proměny. Ve IV. ročníku vytvoří ateliér 5 inscenací ve studiu Marta. Kromě hereckých projektů (III. ročník) se budou v ateliéru dále prohlubovat disciplíny, které vedou ke zvládnutí vnitřní a vnější herecké techniky – pohybová a herecká tvorba, rozvoj mluvního výrazu, zpěv, základy pohybového divadla apod. Ateliér muzikálového herectví vedoucí: Mgr. Sylva T A L P O V Á Petr Svozílek Výuka v ateliéru je koncipována tak, aby vedla studenty přes proces sebedisciplíny, která jim umožní odstraňovat překážky bránící přirozené expresivitě, k herecké interpretaci zpěvu a tance s důrazem na vědomé vytváření dramatické postavy v rámci muzikálového díla. Herecká tvorba vychází z hledání a objevování vlastní identity a spolu s rozvojem fantazie a osvojováním si různých hereckých technik přechází v hereckou tvorbu vědomou. Studenti mají možnost získat maximum teoretických a praktických vědomostí a znalostí tak, aby možnost jejich uplatnění byla v praxi co nejširší.
Ateliér muzikálového herectví vedoucí: Ladislav K O L Á Ř pedagog: Miroslava Kolářová Akademický rok 2009/2010 bude pro studenty rokem pravdy. Ateliér chystá 3 projekty pro divadelní studio Marta: muzikál autorů Bohuslava Ondráčka a Jana Schneidera „Gentlemani“, dále představení „Udav se katedrálou“ a posledním titulem bude „Muzikálový koncert“. Při těchto pracích by posluchači měli zúročit vše, co se naučili a co jim studium muzikálového herectví dalo. Ateliér muzikálového herectví vedoucí: doc. Jana J A N Ě K O V Á pedagogové: PhDr. Pavlína Hoggard, Ph.D. OA Dagmar Klementová HVI - je předmět, který pod názvem herecko – vokální interpretace zahrnuje komplex cvičení směřujících ke koordinaci všech složek syntetického žánru, protínající se v jednom okamžiku, jako předpoklad k dalšímu rozvoji a přitom vycházející z dispozic a možností talentu jednotlivce. Zahrnuje improvizaci pohybovou i vokální, dechová cvičení, asociační cvičení, práci s energií, imaginaci a představivost, prostorové cítění, rozvoj fantazie, techniku mluveného projevu, práci s textem a to nejen dramatickým, kontaktní improvizaci, hudební a výtvarné cítění, analýzu lidského charakteru, uvědomění si lásky k profesi jako základního kódu. Pěstování schopností filosofického pohledu při práci na postavách, při zachování možnosti jevištní improvizace a tématu, hledání identity a vlastních kořenů a kultur. Způsob práce se odvíjí od emotivní stránky člověka, základ je především smyslový. Výuka vyžaduje maximální koncentraci a aktivitu studentů v hodinách. Konkrétní projekty vznikají během studia na základě tvůrčího vývoje posluchačů a schopnosti kolektivního cítění. Cílem je dosáhnout rovnováhy a lehkosti ve spojení hereckého, vokálního a pohybového projevu s následným uplatněním absolventů v divadelní praxi na maximální profesionální úrovni doma i v zahraničí.
- 13 -
Ateliér klaunské scénické a filmové tvorby vedoucí: Mgr. Pierre N A D A U D pedagog: Pavel Zatloukal Cílem ateliéru je předat mladým umělcům, kteří se věnují fyzickému divadlu a performanci, nástroje, směry, možné přístupy k práci, a prostřednictvím výměn, reflexí a naslouchání jim nabídnout rámec a prostředí pro jejich vlastní tvorbu a zkoumání. Výuka, dilny a umělecké projekty uskutečňované v rámci ateliéru či fakulty vyžadují od studentů vysoké pracovní nasazení a neustálý vývoj. Dílny, které probíhají v rámci tříletého studia, umožňují studentům-umělcům setkávat se a pracovat s uznávanými umělci a nabývat tak více kompetencí a zralosti pro svou vlastní tvorbu ve vztahu ke společnosti, historii umění a umění dramaturgie. Ve výuce se klade důraz jednak na různé možnosti dramaturgie (literární, hudební, choreografický, vizuální přístup k dramaturgii), které jsou základem a tvoří sílu a bohatost fyzického divadla, dále na vztahy mezi scénickým a filmovým jazykem a v neposlední řadě také na různorodost prostoru (ulice, plenér) a sociálního kontextu pro hry a inscenace. Kromě toho je kladen důraz na fyzickou performanci a precizní znalost lidského těla jako nástroje pro práci a zprostředkovávání emocí a imaginárních světů. První rok studií ateliéru provede studenty od nového cirkusu a jeho poetiky, přes mim a práci s maskou až k butó. Soustředí se na vztah k tělu, jeho trénink a práci s různými možnostmi představivosti, světů a jazyků, které tělo nabízí. Druhý ročník přináší studijní program, jehož cílem je předat studentům nástroje k nacházení vlastního zkoumání a rukopisu. Program nabízí různé typy exprese a improvizace v divadelní, fyzické a taneční tvorbě (např. Judson church, který přinesl post-moderní proudy do scénického umění) a také seznámení s historickými typy komediální improvizace jako klaun a “commedia dell' arte”, až do vysoce kodifikovaných forem typu japonského divadla. V rámci druhého ročníku absolvují studenti v únoru tvořivý maraton (společná tvorba, tři představení během tří týdnů) a ke konci ročníku tvorbu pod vedením významného umělce. Dílo, které tak vznikne, je uvedeno jak na studentských tak na profesionálních divadelních scénách. V rámci druhého ročníku mají studenti také možnost specializovat svou uměleckou tvorbu směrem k scénickému nebo filmovému vyjádření. Třetí ročník se zaměřuje na zkoumání, příběhy a dobrodružství, které umožňují různá prostředí: městské, přírodní a prostředí těla. Studenti jsou kromě toho uvedeni do problematiky intervencí ve specializovaných prostředích. Závěrečný ročník bakalářského studia je zaměřen na realizaci vlastního výzkumu a na kreaci, pro níž si studenti sami vyberou rámec a spolupracovníky. Po absolvování tříletého studia jsou studenti schopni učit jak fyzické divadlo, tak i pohyb a začleňovat se do skupin, které působí ve specializovaných prostředích (osoby s postižením, marginalizované skupiny, …). Získané vzdělání umožní absoloventům pracovat v profesionálních skupinách v České republice a v zahraničí (divadlo, fyzické divadlo a taneční divadlo) a díky nezbytným znalostem, dovednostem a profesionálním kontaktům nabytým během studií rovněž rozvíjet vlastní tvůrčí dráhu. Ateliér režie a dramaturgie vedoucí: prof. PhDr. Josef K O VA L Č U K pedagog: prof. MgA. Arnošt Goldflam prof. Alois Hajda MgA. Marek Horoščák, Ph.D. Specifikou ateliéru je těsné propojení výuky dramaturgie, režie a tvůrčího psaní, spojené s důrazem na rozvíjení předpokladů pro práci s hercem. Pedagogové nechtějí vést studenty k předem danému názoru na divadlo či k jedné konkrétní poetice, ale naopak se snaží objevovat jejich vlastní osobitost a dávat podněty k jejímu rozvíjení. Výuka v I. a II. ročníku je zaměřena na získání širokého odborného rozhledu v oblasti teorie a dějin divadla, ale také literatury, filmu, filozofie, výtvarného umění a hudby. Studenti procházejí také praktickou hereckou výchovou a poznávají metody herecké práce. Samozřejmou součástí seminářů je konzultace odborných i původních autorských prací, případně adaptací. V divadelních předmětech je rovnoměrně kladen důraz na problematiku dramatického textu, jeho analýzy a interpretace – a vedle toho na oblast divadelnosti, kde se pracuje s pojmy jako je dramatická a jevištní situace, vnitřní a vnější jednání, vizualizace, ozvláštnění, stylizace atd. Často používanými metodami poznávání bývají srovnávací analýzy různých přístupů k adaptaci dramatických i nedramatických textů, stejně jako záznamů divadelních inscenací. Již od 2. ročníku dostávají posluchači zadání na vytváření menších projektů (od práce na dialogu a jevištní situaci přes jevištní ztvárnění prozaického textu až k průřezu dramatickým textem). Od 3. ročníku se podílejí na samostatné práci s posluchači hereckých ateliérů a procházejí také stážemi a asistencemi v divadlech. Své studium potom završují samostatnými pracemi realizovanými ve školním divadelním studiu MARTA.
- 14 -
Ateliér režie a dramaturgie vedoucí: prof. Petr O S L Z L Ý pedagog: doc. MgA. Ivo Krobot Programování ateliéru je vedeno snahou pomoci formovat studenty ve všestranné, pro praxi vybavené osobnosti, schopné uplatnit se nejen v různých typech divadel, ale i v širší oblasti umělecké tvorby (při tvorbě projektů na pomezí divadla, hudby, výtvarného umění, uličního divadla, happeningů, performancí atd.). V první části jde vedle intenzivního studia historie a teorie divadla také o studium dotýkající se filozofie, výtvarného umění, hudby, jazyků atd. To vše směřuje k nabytí teoretické schopnosti a k získání vědomostního vybavení potřebného pro analýzu dramatického a literárního textu s ohledem na jeho další praktickou realizaci či divadelní přepis. Studenti by si postupně měli osvojovat schopnost podrobně a zřetelně hru či jiný literární text současným způsobem scénicky interpretovat. V prvních dvou letech absolvují rovněž hereckou výchovu, která je pro ně východiskem k jejich vlastní režijní a dramaturgické práci s hercem při vytváření nejprve drobných projektů s posluchači herectví (dialogy, event. části hry) směřujícím postupným zvyšováním náročnosti k tvorbě samostatných menších i větších inscenací. Na bakalářské úrovni je vše podřizováno poznávání metody práce s hercem, v magisterském stupni je vedle toho kladen hlavní důraz na schopnost konceptuální inscenační tvorby a samostatnou práci studenta při vytváření stylově kontrastních inscenací a kreací autorského typu. Současné divadlo je postaveno na týmové spolupráci, v tomto smyslu je v ateliéru propojena výuka dramaturgie a režie (v 1. a 2. roku jsou oba obory odlišovány jen při praktických projektech). Pracovní týmy vytvářejí od počátku společně studenti režie a dramaturgie, na náročnějších projektech spolupracují i se studenty scénografie a divadelního manažerství. Postupně by měli být vedeni také ke spolupráci s mladými hudebními skladateli a hudebními interprety a s mladými tvůrci dalších uměleckých oborů, aby výsledky jejich práce měly charakter generační výpovědi o dnešním světě.
Ateliér režie a dramaturgie vedoucí: prof. PhDr. Václav C E J P E K pedagogové: prof. PhDr. Miroslav Plešák doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D. MgA. Pavel Trtílek, Ph.D. Divadlo je fenomén, který se zcela specifickými prostředky pokouší stále znovu a znovu vytvářet obraz světa. Přispívá tak velmi osobitě k jeho poznatelnosti. Základní koncepce výuky v ateliéru vychází z takto chápaného pojmu „divadlo“, a proto je hlavní osou studia hledání spojitostí, což je jeden z bytostných principů tvorby. Máli být divadelní myšlení produktivní, musí dokázat hledat souvislosti, spojovat jednotlivosti ve větší celky, vytvářet řetězy nápadů i souvislé linie fakt, vytvářet polemické situace (střety kontrastů) a zhodnocovat je. Na tomto základním principu je budována struktura jednotlivých přednášek a seminářů i struktura celého studijního programu – třídění, spojování, řetězení. Režie a dramaturgie jsou chápány jako způsob přemýšlení o světě; zároveň je to hledání možností, jak takové přemýšlení vtělit do tvůrčího divadelního činu. Studijní program směřuje k rozvíjení kreativity a tvůrčí osobitosti posluchače. Důraz je kladen na kontext příbuzných disciplín, které vytvoření dramaturgicko-režijní koncepce divadelního projektu bezprostředně ovlivňují (literatura, hudba, výtvarné umění, film, apod.). Za velmi důležitou je pak považována práce s hercem jako nejdůležitější prostředek režisérova způsobu jevištního vyjadřování, hledání herecké pravdy, autenticity a bohatě strukturované postavy. Program bakalářského studia je zaměřen více analyticky a více faktograficky, tedy tak, aby student získal potřebnou vědomostní bázi v oblasti historie a teorie divadla a dramatických umění. Zároveň je ovšem paralelně rozvíjena také tvůrčí složka talentu (představivost a fantazie). V navazujícím magisterském studiu je završeno poznávání struktury dramatického textu. Teorie divadla je prezentována formou případových přednášek k jednotlivým problémovým okruhům moderního divadla; vedle toho se sleduje vztah dramatického textu a divadelní inscenace. Studium je samostatnější, orientované již více k projektům a seminárním pracím. Studenti mají možnost ve značné míře dotvářet v duchu kreditního systému studia svůj studijní program také podle svých specifických zájmů. Ateliér rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky vedoucí: prof. PhDr. Antonín P Ř I D A L pedagogové: doc. PhDr. Alena Blažejovská doc. Mgr. Jan Gogola MgA. Marek Hlavica, Ph.D. MgA. Hana Slavíková, Ph.D. prof. Pavel Švanda Koncepce oboru vychází z předpokladu, že profese televizního a rozhlasového dramaturga a scénáristy vyžaduje jak specializovanou průpravu, tak širší erudici v problematice kulturní historie, masové komunikace a v pestré škále uměleckých a publicistických žánrů. Cílem výuky je výchova dramaturgů a scénáristů, kteří jsou technicky
- 15 -
zruční a zároveň přemýšliví a umělecky tvořiví. Studijní program proto kromě přednášek o tvorbě rozhlasových a televizních žánrů (včetně praktických cvičení s audiovizuální technikou) zahrnuje výuku zaměřenou na společenský kontext masových médií a kultury vůbec, na typologii filmu a jeho dějiny, na uměleckou kritiku a na vybrané kapitoly z poetiky a literární historie. V seminářích autorské tvorby (creative writing) a při výuce o mediálních žánrech jsou studenti soustavně vedeni k samostatným pokusům o publicistické, prozaické a dramatické útvary. Zvláštní pozornost se věnuje rozhlasovým a televizním adaptacím literárních děl. Studium v rámci Divadelní fakulty posluchačům kontakt s řadou jiných oborů dramatických umění, s jejich akcemi a projekty, a také s pracovníky veřejnoprávních médií. Ateliér Divadlo a výchova vedoucí: doc. PhDr. Silva M A C K O V Á pedagogové: MgA. Eva Brhelová, Ph.D. PhDr. Jan Roubal, Ph.D. Mgr. Simona Hlínová Mgr. Jarmila Hrabalová MgA. Eva Kadlecová Mgr. Magdalena Lípová MgA. Radka Macková Mgr. Veronika Rodriguezová Ateliér Divadlo a výchova vznikl v roce 1992 jako ateliér dramatické výchovy. Zaměření na výuku předmětu dramatická výchova se postupně rozšiřovalo na oblast neprofesionálního divadla (divadla hraného dětmi, mládeží i dospělými amatéry) a na nejrůznější formy výchovy k divadlu a divadlem (divadlo fórum, projekty k inscenacím, divadlo ve výchově). Již při akreditaci nové struktury studia (třístupňové studium rozdělené na bakalářský, magisterský a doktorský stupeň studia) byl magisterský a doktorský obor akreditován jako obor Divadlo a výchova. Od akademického roku 2007/2008 jsme se rozhodli používat i pro ateliér název Divadlo a výchova. Lépe vystihuje zaměření studia i oblast profesního uplatnění absolventů. Ve všech materiálech se tedy vyskytují dva názvy ateliéru - do roku 2007 ateliér dramatické výchovy, od roku 2007 souběžně ještě oba názvy (ateliér dramatické výchovy a ateliér Divadlo a výchova) s tím, že postupně přecházíme na zavedení názvu Divadlo a výchova. V ateliéru Divadlo a výchova se uskutečňují tři stupně studia koncipovaného jako studium umělecko pedagogické. • V bakalářském studiu oboru Dramatická výchova je výuka zaměřena na praktické dovednosti (hlasové, pohybové, herní, herecké, režijně dramaturgické, sociálně komunikační), na metodiku práce s dětmi a mládeží a na získávání základních teoretických znalostí z oblasti dramatického umění. Studenti vykonají státní zkoušky z předmětů pedagogika, psychologie a didaktika dramatické výchovy, které je opravňují k vykonávání učitelské profese a státní zkoušky z dějin českého a světového divadla a z teorie divadla. Studium zakončí kromě státních zkoušek obhajobou bakalářské diplomové práce a bakalářského diplomového projektu. • Dvouleté magisterské navazující studium oboru Divadlo a výchova je zaměřeno především na získávání dalších teoretických znalostí z oblasti dramatického umění a na vlastní autorskou režijně dramaturgickou tvorbu a pedagogickou práci s neprofesionální skupinou (skupiny dětí, mládeže, amatérské soubory dospělých, skupiny se specifickými potřebami apod.). • V tříletém doktorském studijním programu Dramatická umění oboru Divadlo a výchova je studijní plán zaměřen na rozšíření teoretických znalostí, na vlastní výzkum studentů vztahující se k tématu zpracovávané disertační práce, na jejich vlastní tvůrčí a pedagogickou činnost. • Ateliér již šest let uskutečňuje dlouhodobé kurzy celoživotního vzdělávání a od akademického roku 2007 – 2008 zahájil bakalářské studium oboru Dramatická výchova v kombinované formě. Ateliér Divadlo a výchova usiluje o vstup předmětů dramatická výchova a dramatický obor na základní školy a gymnázia. Praxe studentů je zaměřena na podporu škol, na kterých se dramatická výchova již vyučuje, nebo se teprve zavádí. Praxe je pojímána současně jako výzkum, jehož výsledky mohou přinést nové zkušenosti pro tvorbu školních vzdělávacích programů pro tyto vyučovací předměty. Oblastí, na kterou se ateliér zaměřuje nejvíce, je oblast neprofesionálního divadla. Nejde jen o inscenační tvorbu s divadelními skupinami a soubory dětí, mládeže i dospělých, ale také o různé typy divadelních projektů (projekty k profesionálním inscenacím, divadlo fórum, divadlo ve výchově, participační divadlo, atd.). V budoucnu se ateliér bude věnovat dalšímu výzkumu v oblasti zařazení předmětu dramatická výchova do škol (obsah předmětu zaměřený na dramatické umění, tvorba školních vzdělávacích programů, problematika začátečnických skupin v různém věku, otázka klasifikace v předmětu apod.), a to včetně mapování toho, jak je dramatická výchova pojímána a zařazována do škol v zemích EU, a výzkumu v oblasti neprofesionálního divadla.
- 16 -
Z historie ateliéru Divadlo a výchova • Ateliér dramatické výchovy (dnes ateliér Divadlo a výchova) Divadelní fakulty JAMU byl založen v roce 1992. • První studenti nastoupili do ateliéru v akademickém roce 1992 – 1993. První dva ročníky probíhaly ještě jako čtyřleté nenavazující magisterské studium. • Od roku 1995 bylo studium rozšířeno na pětileté magisterské nenavazující. • Od akademického roku 2004 – 2005 probíhá studium jako tříleté bakalářské (obor Dramatická výchova) a dvouleté magisterské navazující (obor Divadlo a výchova). Na bakalářský a magisterský stupeň navazuje tříleté doktorské studium oboru Divadlo a výchova ve studijním programu Dramatická umění. • V akademickém roce 2007- 2008 bylo dále studium v ateliéru Divadlo a výchova rozšířeno o bakalářské studium oboru Dramatická výchova v kombinované formě studia. Ateliér výchovné dramatiky Neslyšících vedoucí: prof. Mgr. Zoja M I K O T O V Á pedagogové: PhDr. Veronika Broulíková Václav Gottwald – tlumočník do znakové řeči BcA. Radka Kulichová Výchovná dramatika Neslyšících je tříleté bakalářské studium. Během těchto tří let je studentům věnována péče především v oblasti rozšíření jejich pohybové zdatnosti a znalosti – k tomu přispívají předměty jako základní pohybová průprava, akrobacie, moderní a klasický tanec, step, žonglování, práce s náčiním. Důležitou složkou studia je předmět „pohybové divadlo“. Zde se studenti zabývají pantomimou, snaží se proniknout do tajů divadla, které využívá prvků tzv.totální komunikace. Je kladen důraz na pohybovou a výtvarnou kreativitu posluchače (+ výtvarné techniky, práce s maskou a loutkou atd.). Výsledky jsou uplatňovány především v pedagogické praxi při konkrétní práci s dětmi a také v divadelní praxi formou představení pro veřejnost. Na pomezí praxe a teorie se pohybuje psychologie sebepoznání, relaxační techniky a logopedie. Ke studiu patří i zdokonalování znakového jazyka, studium cizích jazyků a práce na počítači, fotografování a práce s videem. Teoretické přednášky jsou z oblasti historie umění a divadla, především však se zaměřením pedagogickým (zdravověda, základy školní hygieny, speciální pedagogika, surdopedie, pedagogická a vývojová psychologie). Teoretické i praktické předměty jsou přednášeny orálně se simultánním překladem do znakové řeči. Studenti mají k dispozici i písemný záznam teoretických přednášek. Tlumočník do znakové řeči je přítomen i na všech akcích, které škola pořádá. Ateliér scénografie vedoucí: prof. Mgr. Ján Z AVA R S K Ý pedagogové: MgA. Kateřina Bláhová Mgr. Marie Jirásková doc. Mgr. Jana Preková Mgr. Jan Štěpánek Ateliér je veden jako syntetizující cesta k sebevyjádření propojující tvorbu v prostoru, času a situaci. Je tedy řízenou cestou koncepčního myšlení a tvorby sdružující současné výtvarné a technologické prostředky. Smyslem syntézy je vizuální vyjádření tematicky vázaných literárně dramatických i volných myšlenkových obsahů. Struktura výuky zahrnuje postupy směřující ke: - získání všeobecných znalostí v oblasti hmotné kultury a divadla jako profilujícího předmětu - analýze a interpretaci tématu (metodou asociačních řad) - zvládnutí výtvarných prostředků (grafika, malba, kresba, modelování, foto, video) - získání nutných technolog. základů (jevištní, kostýmní, výstavní a grafické technologie). Syntézou těchto postupů je profilující ateliér se zaměřením na scénografii divadelní a televizní, kostýmní tvorbu, performance, instalaci, grafiku, výstavnictví s komerčním a kulturním zaměřením včetně reklamy. Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie vedoucí: doc. Mgr. Jan K O L E G A R pedagogové: MgA. Lucie Abou doc. Ing. Ivan Hálek, CSc. MgA. Blanka Chládková MgA. Hana Krejčí, Ph.D.
- 17 -
MgA. Jan Petr BcA. Jan Škubal JUDr. Lenka Valová Ateliér divadelního manažerství připravuje formou bakalářského a magisterského studia tři typy specializovaných divadelních manažerů. Bakalářské studium divadelního manažerství připravuje divadelní manažery na střední řídící funkce v divadlech, schopné samostatné práce ve vlastních agenturách s hlubokými znalostmi o vedení pracovních skupin a pracovišť v divadle, s komplexním přehledem přes divadelní problematiku v celé škále, s dobrými jazykovými znalostmi, s vysokým stupněm právního vědomí, specializovanými na management uměleckých souborů a management marketingových oddělení v divadlech a uměleckých agenturách. V průběhu studia se studenti setkávají se zahraničními odborníky na divadelní management a marketing, vykonávají stáž v kulturní organizaci jako bakalářský výkon. Organizace je vybrána podle zaměření jejich bakalářské práce. Bakalářské studium jevištní technologie připravuje divadelní manažery, schopné řídit umělecko-technická pracoviště v oborech jevištní světlo (mistr osvětlovač), jevištní zvuk (mistr zvukař) a jevištní stavba (jevištní mistr), nebo řídit všechny tyto umělecko-technické složky divadla (vedoucí umělecko-technického provozu – stage manager) s komplexním přehledem přes divadelní problematiku v celé škále, s dobrými jazykovými schopnostmi, specializované na divadelní umělecko-technické obory (světlo, zvuk, stavba) se schopností založit a řídit agenturu, nabízející služby v uvedených umělecko-technických oborech. V průběhu studia se studenti setkávají s domácími i zahraničními odborníky, vykonávají praxi ve školním divadelním studiu a profesionálních divadlech, kde také realizují svůj bakalářský výkon. Magisterské studium divadelního manažerství připravuje divadelní manažery s přesahem do obecného kulturního managementu (art management), s hlubokými znalostmi o profilování a vedení divadla, o postavení divadla ve společnosti, o nadačních činnostech, o financování neziskových organizací u nás a ve světě, s dobrou orientací v zahraničním managementu při reflexi historie a tradice evropského divadla a tradic jeho managementu, s výbornými jazykovými znalostmi, umožňující jim suverénní schopnost komunikace a spolupráce se zahraničními partnery, s mimořádně vysokým stupněm právního vědomí a hlubokou znalostí divadelní problematiky (divadelní teorie a technologie). V průběhu studia se studenti setkávají mj.také se zahraničními odborníky na divadelní, kulturní a obecný management v seminářích, vedených v anglickém jazyce. Nejlepší studenti mají možnost účastnit se zahraničních stáží. Svoje organizační schopnosti si mohou studenti ověřit během studia na národní a mezinárodní úrovni při zajišťování společných projektů ve studiu Marta a na mezinárodním festivalu divadelních škol Setkání. Studium má připravit divadelního manažera – partnera členům tvůrčího týmu (režisér, dramaturg a scénograf) – sebevědomého a produktivního člena tohoto rovnocenného tvůrčího týmu. Ateliér taneční pedagogiky vedoucí: doc. Mgr. Jarmila V O N D R O V Á pedagog: Mgr. Ivana Kloubková doc. Ludvík Kotzian Ateliér poskytuje vysokoškolské vzdělání v oboru pedagogiky tance. Rozsah učebních plánů umožňuje vychovávat pedagogy pro základní umělecké školy (kteří by odborně vedli zájmovou činnost a bezchybně rozvíjeli taneční nadání dětí), taneční konzervatoře (jako hlavní instituce pečující o výchovu aktivních tanečníků) a vysoké školy, divadla, soubory. Po odborné stránce si absolvent osvojí rozsah teoretických vědomostí a plný rozsah praktických dovedností v klasickém, moderním a lidovém tanci a taneční gymnastice. Osvojí si poznatky z předmětů teoretického, historického a estetického charakteru. Studium taneční pedagogiky je koncipováno jako pětileté kombinované studium magisterské. Na přednáškách a seminářích se podílejí pedagogové a výkonní umělci s mnohaletou uměleckou a vyučovací praxí, kteří jsou schopni zajistit posluchačům takové vzdělání, aby byli všestranně vybaveni pro své povolání.
- 18 -
Kabinety a laboratoře jsou pracoviště zajišťující výuku, resp. také výzkum v oblasti disciplín či souhrn disciplín potřebných pro moderní vysokoškolské studium. Kabinet pro výzkum divadla a dramatu vedoucí: prof. PhDr. Josef K O VA L Č U K vědecký pracovník: MgA. David Drozd, Ph.D. PhDr. Jan Roubal, Ph.D. prof. PhDr. Bořivoj Srba, DrSc. PhDr. Jarmila Turbová dva vědeckovýzkumní pracovníci (grant GA ČR): Mgr. Zuzana Gilarová ThDr. Jan Zámečník A. Činnost v oblasti pedagogiky Programové a organizační zajišťování III. stupně – doktorského studia (organizace přednášek a seminářů). Programové a organizační zajišťování přednášek význačných odborníků prezentujících nové poznatky oboru. Programové a organizační zajišťování kolokvií k výzkumu teorie a dějin divadla. Programové a organizační zajišťování Divadelního semináře, působícího v rámci studijního programu celoživotního vzdělávání. B. Aktivity v oblasti výzkumu Výzkumné téma a metodologické otázky. Teorie divadelní tvorby (stylové proměny současné režie). Historická problematika (duch a tvar současné dramatiky). Témata volená podle individuálního badatelského zájmu účastníků výzkumu. Pomoc při vypracovávání grantů týkajících se výzkumných úkolů teoretické povahy. Kabinet pohybové výchovy vedoucí: Mgr. Hana C H A R V Á T O V Á pedagogové: Mgr. Lenka Tužilová Ing. David Strnad Kabinet pohybové výchovy zajišťuje výuku širokého spektra pohybových disciplin pro všechny ateliéry DIFA JAMU. Reaguje na aktuální požadavky jednotlivých vedoucích ateliérů a po dohodě s nimi vytváří podmínky pro rozvoj pohybových schopností a dovedností studentů. Některé speciální disciplíny související s pohybovými dovednostmi jsou zajišťovány prostřednictvím externích pedagogů (např. šerm, step apod.) Kabinet hlasové a hudební výchovy vedoucí: Mgr. Karel H E G N E R pedagogové: Mgr. Lenka Císařová Mgr. Františka Horáková prof. Mgr. Jarmila Krátká Mgr. Jana Matyášová Mgr. Jaroslava Michalíková Mgr. Stanislava Pergolová Mgr. Markéta Ungrová Kabinet zajišťuje výuku praktických i teoretických hudebních disciplín a jevištní mluvy pro všechny ostatní ateliéry podle požadavků jejich vedoucích. Základní úvaha vychází z předpokladu, že právě absolventi těchto praktických oborů by měli být vybaveni dovednostmi i vědomostmi z těchto oblastí: Technika mluveného projevu – má za cíl vybudovat zdravý a znělý hlas, odstranit případné dikční a hlasové nedostatky a vybavit posluchače odpovídajícími teoretickými vědomostmi z oblasti ortoepie. Výuka přechází v umělecký přednes a v interpretaci uměleckých textů. Výuka zpěvu – smyslem je vybavit posluchače pro náročnou praxi uměleckou, event. pedagogickou, odpovídajícími vědomostmi a hlasem, který bude technicky správně tvořen a ovládán, a proto vyhoví náročnosti herecké praxe. Výuka hry na klavír pro začátečníky i pokročilé.
- 19 -
Kabinet cizích jazyků vedoucí : Mgr. Dobroslava Š V R Č K O V Á pedagogové : OA Alexandra Noubelová doc. Wolfgang Spitzbardt OA Alexander Duncan Packer Kabinet zajišťuje výuku cizích jazyků ve všech studijních zaměřeních. V základu oboru vyučuje jazyk anglický (pro obory divadelní manažerství, jevištní technologie, dramatická výchova a výchovná dramatika pro Neslyšící) nebo německý (mohou si vybrat studenti oborů s hodinovou dotací) ostatní obory si mohou vybrat i francouzštinu, španělštinu a ruštinu. Všechny jazyky si mohou studenti vybrat v rámci osobní specializace nebo druhého světového jazyka. Výuka v jednotlivých studijních zaměřeních respektuje charakter oboru, důraz je kladen na odbornou terminologii, výuka je směrována k maximální komunikativnosti studentů v daném jazyce a u špičkových studentů pak na schopnost překladatelské práce. Laboratoř práce s médii vedoucí: Mgr. Petr F R A N C Á N pedagogové: Mgr. Aleš Záboj OA Jiří Vanýsek MgA. Tomáš Gruna Mgr. Rodrigo Morales MgA. Hana Slavíková, Ph.D. technik: Ing. Josef Bartoň pracovník pro VaV: Ing. Igor Knězek Laboratoř práce s médii zabezpečuje výuku a rozvoj schopností tvůrčího individua pro vědomě reflektované, strukturované, zodpovědné a aktivní užívání informačních, multimediálních a intermediálních technologií v oborech a odvětvích jejichž výuku realizuje či podporuje Divadelní fakulta JAMU. Orientace činností laboratoře sleduje především: a) zakomponování těchto technologií do umělecké tvorby korespondující s orientací Divadelní fakulty JAMU a vytváří tak prostor pro hraniční mezioborové činnosti nezbytné pro kvalitní uměleckou tvorbu a odbornou reflexi; b) zabezpečuje koncepční rozvoj výuky a užívaných technologií v souladu s profilováním potřeb fakulty; c) sleduje zhodnocování odborného i uměleckého potenciálu s využitím moderních technologií směřující k vytváření kvalitních archivů, zpracování dat těchto archivů a zpětné využití duchovního potenciálu k odborné a umělecké tvorbě.
- 20 -
STUDIJNÍ OBORY DIFA Divadelní fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně vznikla současně se zřízením JAMU zákonem č.168/1947 Sb., ze dne 12. září 1947. Po obnovení fakultního dělení školy, ke kterém došlo nařízením vlády ČSFR č. 282/1990 Sb., ze dne 9. dubna 1990, rozšířila fakulta postupně studijní programy na stávajících 12 studijních oborů studijního programu DRAMATICKÁ UMĚNÍ a 1 studijní obor studijního programu TANEČNÍ UMĚNÍ. Na Divadelní fakultě JAMU v Brně jsou tak zavedeny tyto studijní programy a obory: „DRAMATICKÁ UMĚNÍ“ Bakalářský studijní program v oborech (prezenční studium): - jevištní technologie - klaunská scénická a filmová tvorba
3 leté --//--
Bakalářský studijní program s možností pokračovat v navazujícím magisterském studijním programu v oborech (prezenční studium): - činoherní režie 3 leté - divadelní dramaturgie --//-- divadelní manažerství --//-- dramatická výchova --//-- (akreditováno i v kombinované formě) - rozhlasová a tel.dramaturgie a scenáristika --//-- scénografie --//-- výchovná dramatika pro Neslyšící --//-- (navazující stupeň je akreditován v komb. formě) (po absolvování je možno na základě úspěšného vykonání přijímací zkoušky pokračovat ve dvouletém magisterském studiu těchto oborů) Magisterský nenavazující studijní program v oborech (prezenční studium) - činoherní herectví 4 leté - muzikálové herectví --//-Magisterský navazující studijní program v oborech (prezenční studium) - audiovizuální tvorba a divadlo 2 leté Doktorský studijní program "DRAMATICKÁ UMĚNÍ" v oborech (interní a kombinované studium): - herecká tvorba 3 leté - divadlo a výchova --//-- divadelní manažerství --//-- režijní tvorba --//-- dramaturgie a autorská tvorba --//-- scénografie --//--
„TANEČNÍ UMĚNÍ“ Magisterský studijní program v oboru (kombinované studium) - taneční pedagogika 5 leté
STUDIJNÍ PLÁNY JEDNOTLIVÝCH OBORŮ A ROČNÍKŮ Obecné zásady vyplývající ze směrnice děkana: ¾ každý posluchač si povinně zapisuje všechny předměty základu oboru; ¾ předměty osobní specializace si student zapisuje podle svého uvážení, přičemž si může zvolit nejen předměty uvedené u svého ateliéru, ale i jiné předměty z nabídky Divadelní fakulty JAMU, Hudební fakulty JAMU, Ústavu divadelní a filmové vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, po domluvě též z nabídky jiných vysokých škol; ¾ počet předmětů si posluchači zapisují tak, aby v akademickém roce získali nejméně 60 kreditů (m.j. podmínka prospěchového stipendia); ¾ u předmětů osobní specializace si posluchači musí sami zjistit, zda se jim v rozvrhu nebudou křížit s předměty základu oboru (nejpozději v prvním týdnu výuky). Předměty osobní specializace s externími vyučujícími budou realizovány jen v případě, že se na ně zapíše alespoň 5 posluchačů.
- 21 -
PŘEHLED PŘEDNÁŠEK A CVIČENÍ, KTERÉ JE MOŽNÉ ZAPSAT JAKO PŘEDMĚTY OSOBNÍ SPECIALIZACE HISTORIE, TEORIE A PRAXE DIVADLA předmět Dějiny světového divadla III, IV Dějiny českého divadla Seminář k dějinám českého divadla Absurdní divadlo Americké drama 20.století Umělecké literární dílo Základy autorské tvorby Autorský seminář Fabulační trénink Teorie a metody herecké tvorby Umění režie a dramaturgie Současné myšlení o divadle Interpretace textů souč.dramatiky
zimní semestr P C
S
2
0
4
2
0
2
zk, klz, z zk
KR
letní semestr P C
S
pedagog
3
2
0
4
2
2
0
2
zk 2 1
2 2
0 klz
2 0
2
0 0 0
2 2 2
2 2 2
2
1
1
0 1
2 1
0
2
2
Trtílek
klz
Trtílek Šotkovský 3
zk 2
0
2
2
2 2 2
0 0 0
2 2 2
2 2 2
2
2
1
1
Trtílek 2
z
zk 2 1
2
2
z z klz klz/zk
Cejpekt, Trtílek, Šotkovský Havlíčková
z 2 2
2
3
2
zk 0
KR
zk
z 0 1
zk, klz, z zk
z klz klz/zk
Trtílek 2 2 2 2
zk
klz
2 2
2 2
0 1
2 1
z
2
0
2
2
Goldflam Goldflam Bergman B.Srba, Kovalčuk
klz
2 2
Roubal
z
2
Horoščák
FILOZOFIE, ESTETIKA, LITERATURA, KRITIKA, FILM, VÝTVARNÉ UMĚNÍ Kořeny evropské kultury Umění kritiky Proměny literatury Periferní vidění Filozofie a postmoderní situace Dějiny kultury Typologie filmové tvorby Dějiny filmu Průvodce filmem a TV dokumentem Inrenetový zvukový časopis
P
C
S
1
1
2
zk, klz, z zk
KR
P
C
S
2
1
1
2
zk, klz, z zk
KR Osolsobě
1 0 1
1 2 1
2 2 2
klz klz z
2 2 2
1 0 1 1
1 2 1 1
2 2 2 2
klz klz z z
2 2 2 2 2
2 1
0 3
2 0
zk klz
2 2
2 1
0 3
2 0
zk klz
2 2
Šmuková Švanda
2 1
0 3
2 0
z z
2 2
2 1
0 3
2 0
z z
2 2
Viceníková Rychlík
0
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Slavíková
C 3 1
S 0 2
zk, klz, z z z klz
KR
P 0 1
1 2
P 0 1
C 3 1
S 0 2
zk, klz, z z z klz
KR 1 2
0 0
3 4
3 0
2 2
0 0
3 4
3 0
Švanda Přidal Krist Krist
DABING Dabingové herectví Dabingová režie Úprava českých dialogů Zvuk v dabingu
z
- 22 -
z
1 2
Talpová, Staškovič Talpová Talpová, Staškovič Staškovič
MÉDIA Základy práce na PC a s médii Tvůrčí fotografie I IV PC v administrativě I, II Multimediální zpracování projektů Grafika na PC I 3D grafika Audiovizuální tvorba I, II
P
C
S
0
2
2
0
2
2
0
2
2
0 0 0
2 2 2
2 2 1
0
2
2
P 0 0 0 0 0 0
C 2 2 2 2 2 2
S 2 2 2 2 2 2
0
2
2
zk, klz, z z
KR P
C
S
2
0
2
2
2
0
2
2
2
0
2
2
2 2 1
0 0 0
2 2 2
2 2 1
2
0
2
2
2 2 2 2 2 2
P 0 0 0 0 0 0
C 2 2 2 2 2 2
S 2 2 2 2 2 2
2
0
2
2
z
KR Laboratoř médií 2
z
z
Francán 2
klz
z z z z
zk, klz, z z
Gruna 2
z z z z
Gruna 2 2 1
Gruna Gruna Laboratoř médií
2
CIZÍ JAZYKY Angličtina Němčina Němčina rozšířená Francouzština Španělština Ruština Literárně překladatelský seminář z NJ Úvod do judaistiky a hebrejštiny Znaková řeč
zk, klz, z klz klz z klz klz klz z
KR
z 0 0
2 2
2 2
P
C
S
klz
zk, klz, z klz klz z klz klz klz z
KR 2 2 2 2 2 2 2
z 2 2
0 0
2 2
2 2
KR
P
C
S
Svrčková, Parker Spitzbardt Spitzbardt Noubel Noubel Spitzbardt Spitzbardt
klz
Spitzbardt 2 2
Gottwald
OSTATNÍ Mezinárodní festival Setkání Podpora festivalu Sítko Stáž v divadle I Stáž v divadle II Salon původní tvorby Kondiční gymnastika Žonglování Scénický šerm
2-4 týdny
0 0 0
2 2 2
zk, klz, z
z
0 1 0
z z z
KR
1 týden
zk, klz, z z
1-3
Vedoucí ateliéru
1 týden
z
1
Ateliér DaV
5-9 týdnů 1 týden 0 2 0 2 0 2
z z z z z
5-6 1-2 1 1 1
Vedoucí ateléru Vedoucí ateliéru Charvátová Záboj Olšan
2-4
1 1 1
0 1 0
NABÍDKA PŘEDMĚTŮ NABÍZENÝCH V RÁMCI PROJEKTU ESF „UMĚNÍ A MULTIMÉDIA“ Inovace umělecky zaměřených studijních programů v oblasti multimediální tvorby předmět P
C
zimní semestr S zk, klz, z
KR
P
C
letní semestr S zk, klz, z
pedagog KR
Divadelní fakulta JAMU Umění režie a dramaturgie Jazyk audiovizuálního díla Základy scénického pohybu Strukturovaný multimediální dokument
2
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
B. Srba, Kovalčuk
2
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
Vanýsek, Morales
0
2
2
z
2
0
2
2
klz
2
Charvátová
0
2
2
z
2
0
2
2
klz
2
Záboj, Morales, Gruna, Francán
- 23 -
Hudební fakulta JAMU Základy teorie kompozice I. Základy teorie kompozice II. Základy hudební kompozice I. Základy hudební kompozice II.
2
0
2
z
2
2
0
2
zk
2
Šťastný
2
0
2
z
2
2
0
2
zk
2
Medek, Dvořáková
0
2
2
z
2
0
2
2
klz
2
0
2
2
z
2
0
2
2
klz
2
Medek, Šťastný Dvořáková Kavan
Fakulta výtvarného umění VUT v Brně ∗ Dějiny multimediálního umění v kontextu vizuální kultury Vizuální kompozice v čase Základy multimediálních technologií
2
0
2
z
2
0
2
2
zk
2
Sýkorová
1
2
2
z
2
1
2
2
klz
2
Cenek
1
1
2
z
1
1
1
2
klz
1
Hrůza
2
0
2
zk
4
Horáková
1
1
4
klz
3
J.Macek J. Macek
Filozofická fakulta MU v Brně Umění nových médií: mezi uměním a technikou 1, 2 Kyberkultura Sociální teorie nových médií Média a jejich praxe
2
0
2
zk
4
2
0
4
zk
4
2
0
2
klz
3
Flašar
Posluchači mohou získat více informací o předmětech v samostatné publikaci Umění a multimédia. Zapisovat si mohou i předměty realizované na výše uvedených fakultách. Zapisují se do zápisových archů na naší fakultě do 3. října 2008, kde budou k dispozici i rozvrhy na tyto předměty. Počet studentů některých předmětů je z kapacitních důvodů omezen. Projekt „Inovace umělecky zaměřených studijních programů v oblasti multimediální tvorby“ č. CZ.04.1.03/3.2.15.3/0428 byl financován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky v rámci Operačního programu Rozvoj lidkých zdrojů, Opatření 3.2.
∗
- 24 -
ERASMUS EXCHANGE STUDENT PROGRAMME Ateliér/Programme: Erasmus exchange student programme Ročník/Year: 2.- 5. (Erasmus incoming students) Garant programu/Programme Guarantee: MgA. Blanka Chládková Erasmový koordinátor/Erasmus Coordinator: Mgr. Petra Kaderková
Předmět/subject
zimní i letní semestr/winter and Pedagog/pedagogue summer term P/L C/W S/S KR/CR
Základ oboru/ basic subjects 1 Performing project 0
Pedagogues from departments according to study specialization (mentor) 4 Pedagogues from departments according to study Seminar to performing 0 0 2 specialization (mentor) projects 0 6 Pedagogues from departments according to study Research Project 0 4 specialization (mentor) 2 4 Pedagogues from departments according to study Seminar to Research Project 0 0 specialization (mentor) Czech for Foreigners 1 1 0 2 Lipová Předměty širšího základu/Subjects offered according to study specialisation Subject/subjects offered by 1 0 1 2 departments according to study specialization (mentor) Modern Czech Theatre 1 0 1 3 Drozd (FF MU) Creative writing 0 0 2 2 Brhelová Theatre animation – Czech 1 0 1 2 Chládková Framework 1 3 Slavíková The Audiovisual Dramatic 1 0 Interspace – Alfred Radok Between Reality and Fiction 1 3 Morales Creative Audiovisual 1 0 Resources. Some of the Czech Artist experience Playing the character 0 2 0 2 Rieger 0 1 Kyogen 0 2 Dostálek 4
0
8
43 Kredity celkem/Total number of credits Předměty dle osobní specializace/Subjects offered at mentor’s department or other courses 2 Voice training 0 2 0 2 Movement/dance training
0
2
0
2
Glossary: L – lecture W – workshop S – seminar CR – number of credits
1
All the subjects indicated in the list can be studied in the winter or spring term Besides the subjects above mentioned, there is also a possibility to attend such courses as juggling, step, fencing, dance, movement, singing and others, based on individual agreement with the particular mentor pedagogue
2
- 25 -
ČINOHERNÍ HERECTVÍ Ateliér: Činoherní herectví – magisterské nenavazující studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru (ročníku): prof. Nika Brettschneiderová předmět
zimní semestr P
letní semestr
C
S
z,klz zk
K
18
6
klz
12
P
pedagog
C
S
z,klz zk
K
18
8
klz
13
Brettschneiderová, Dostálek
Základ oboru Herecká výchova 0
0
Herecká pohybová výchova
0
2
1
klz
2
0 2
1
klz
2
Krátká (Dostálek)
Rytmická a taneční cvičení
0
4
1
klz
2
0 4
1
klz
2
Charvátová
1,5
2
klz
2
1,5
2
klz
2
Kabinet hlasové výchovy
1
2
klz
1
Derfler, Mikluš, Poláčková
1
1
klz
1
Kabinet hlasové výchovy
Hlasová výchova, zpěv 0 Herecká interpretace textu
0 1
2
klz
1
0 Technika jevištní mluvy
1
0 1
1
klz
2 0
Akrobacie
0
Ansámblový zpěv
0
Dějiny světového divadla III. IV
2
0
4
zk
3
Úvod do teorie divadla
1
2
2
klz
2
2
2
klz
2
z
1
Herecká propedeutika
0
Cizí jazyk
0
Vstupní kurz
1 týden
2
1
klz
2
2
1
klz
2
Hora
1
klz
1
Svozílek
0
4
zk
3
Cejpek, Trtílek, Šotkovský Rieger
1
Kredity celkem
0 2 0 1
2
2
klz
2
Rieger
2
2
klz
2
Kabinet jazyků Brettschneiderová, Dostálek, Charvátová
31
31
Předměty osobní specializace Hudební nástroj
2 0
Hudební nauka
z
1
1 2
0
2 0
z
1
1
z
1
Kabinet hlasové výchovy
z
1
Kabinet hlasové výchovy
1 2
0
1
Žonglování
0
2
0
z
1
0
2
0
z
1
Záboj
Step začátečníci
0
2
0
z
1
0
2
0
z
1
Čadová, Vítková
Základy práce na PC a s médii
0
2
2
z
2
0
2
2
z
2
kabinet médií
- 26 -
ČINOHERNÍ HERECTVÍ Ateliér: Činoherní herectví – magisterské nenavazující studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru (ročníku): doc. Mgr. Aleš Bergman, Ph.D. předmět Základ oboru Herecká tvorba Herecká interpretace textu (individuální) Herecká interpretace textu (kolektivní) Zpěv (individuální) Ansámblový zpěv Klasický tanec Akrobacie Cvičení s předměty Dějiny českého divadla Dějiny světového divadla III,IV Základy psychologie Herecký proseminář Cizí jazyk Práce se studenty režie
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
0
20
5
klz
12
0
20
5
klz
12
0
1,5
1
klz
1
0
1,5
1
klz
1
0
4
1
z
2
0 0 0 0 0
1,5 2 4 2 2
2 0 0 0 0
klz klz z z klz
2 1 2 1 1
0 0 0 0 0
1,5 2 4 2 2
2 0 0 0 0
klz klz klz klz klz
2 1 2 1 1
2
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
2
0
4
zk
3
2
0
4
zk
3
1 1 0
1 1 2
1 1 2
z klz z
1 1 2
1 1 0 0
1 1 2 4
1 1 2 0
z klz zk z
1 1 2 2
Kredity celkem Předměty osobní specializace Scénický šerm 0 Step začátečníci 0 Klavír 0 Cizí jazyk 0 Dílna J.M.Avšarova
pedagog
Hlaváčková
30 2 2 1 1 2 týdny
0 0 1 1
z z z z z
1 1 1 1 1
Bergman, Hlaváčková, Zetel Hlaváčková
Kabinet hlasové výchovy Svozilek Charvátová Hora Charvátová, Záboj, Bergman Havlíčková Cejpek, Šotkovský, Trtílek Lípová Bergman, Zetel Kabinet jazyků Ateliér režie a dramaturgie, Bergman, Zetel
31 0 0 0 0
Státní zkouška: Dějiny světového divadla Dějiny českého divadla
- 27 -
2 2 1 1
0 0 1 1
z z z z
1 1 1 1
Olšan Čadová, Vítková Kabinet hlasové výchovy Kabinet jazyků Avšarov
ČINOHERNÍ HERECTVÍ Ateliér: Činoherní herectví – magisterské nenavazující studium Ročník: 3. Vedoucí ateliéru (ročníku): Oxana Smilková, CSc. předmět Základ oboru Herecká výchova Projekt 1 Projekt 2 Projekt 3 Projekt 4 Herecká interpretace textu Zpěv (individuální) Ansámblový zpěv Scénický pohyb Historický a společenský tanec Teorie a metody herecké tvorby Herectví před kamerou (dílna) Diplomový proseminář Kredity celkem
zimní semestr
letní semestr
P
C
S
0 0 0
6 16 16
2 2
zk, klz, z klz z 2 z
pedagog
KR
P
C
S
zk, klz, z
KR
4 9 9
0
6
2
zlz
4
16 16 1
2 2 1
z klz klz
9 9 1
Smilková Morávek, Kovalčuk Z.Srba, Krobot Krobot,Oszlý Smilková Valešová
0
1
1
klz
1
0 0 0
0 0 0 0
1,5 2 2 4
2 0 0 0
klz z z z
2 1 1 2
0 0 0 0
1,5 2 2 4
2 0 0 0
klz z z z
2 1 1 2
Kabinet hlasové výchovy Svozílek Nadaud Charvátová
2
1
1
klz
2
2
1
1
klz
2
Bergman, Smilková
z
1
1 týden
Předměty osobní specializace Dabingové herectví 0 2 Dílna pohybového 1 divadla týden
Lifanov, Smilková 0
1
1
z
32 0
klz z
1 1
1
Kovalčuk, Smilková
32 0
Státní zkouška: Teorie a metody herecké tvorby
- 28 -
2
0
klz
1
Talpová Nawrot, Chong
ČINOHERNÍ HERECTVÍ Ateliér: Činoherní herectví – magisterské nenavazující studium Ročník: 4. Vedoucí ateliéru (ročníku): Mgr. Eva Jelínková Pedagogové hlavního předmětu: MgA. Lukáš Rieger, Ph.D.; MgA. Roman Groszmann předmět
Základ oboru Magisterský diplomový projekt Inscenace II Magisterský diplomový projekt Inscenace III Magisterský diplomový projekt Inscenace IV Magisterský diplomový projekt Inscenace V Magisterská diplomová práce Seminář k magisterské diplomové práci Kredity celkem
zimní semestr S zk, klz, z
KR
P
C
letní semestr S zk, klz, z
pedagog
P
C
KR
0
20
2
z
10
Jelínková, Rieger, Groszmann a ped. režie
0
20
2
z
10
Jelínková, Rieger, Groszmann a ped. režie 0
20
2
z
10
Jelínková, Rieger, Groszmann a ped. režie
0
20
2
z
10
Jelínková, Rieger, Groszmann Vedoucí DP
0
0
12
z
5
0
0
20
z
10
0
2
2
z
2
0
2
2
z
2
27
32
Stání zkouška: Obhajoba magisterské diplomové práce Obhajoba magisterského absolventského projektu Inscenace ve studiu Marta: Inscenace I
Nikolaj Erdman: Mandát (r. Rodion Ovčinikov)
Inscenace II
Petr Maška: Lešení (r. Adam Doležal)
Inscenace III
Reinaldo Arenas: Vrátný (r. Lukáš Večerka)
Inscenace IV
J. A. Pitínský: Pokojíček & Ondřej Novotný: Co je ve sklepě (r. Ján Mikluš)
- 29 -
MUZIKÁLOVÉ HERECTVÍ Ateliér: muzikálové herectví – magisterské nenavazující studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru (ročníku): doc. Jana Janěková předmět
zimní semestr P C
S
zk, klz, z KR
letní semestr P C S
0
12
2
klz
8
0
12
0 0 0 0 0
2 5 4 4 3
2 1 0 0 2
klz klz klz klz klz
3 2 2 2 3
0 0 0 0 0
Koncertní a scénická praxe 0 moderního a současného tance-práce s choreografem Jazzový tanec 0
3
2
z
2
4
2
klz
Akrobacie Cizí jazyk
0 0
2 2
0 2
Dějiny světového divadla 0 III,IV Kredity celkem
2
4
pedagog zk, klz, z
KR
0
klz
8
Janěková, Klementová
2 5 4 4 2
2 1 0 0 2
klz klz klz klz klz
3 2 2 2 3
kabinet hlasové výchovy Klementová Tužilová Tužilová Litterová
0
3
2
z
2
Litterová
2
0
4
2
klz
2
Strnad
z klz
1 2
0 0
2 2
0 2
klz klz
1 2
Hora kabinet jazyků
zk
3
0
2
4
zk
3
Cejpek,Trtílek, Šotkovský
Základ oboru Herecko – vokální interpretace a technika mluveného projevu Zpěv Ansámblový zpěv Moderní tanec Klasický tanec Tanec s partnerem
Předměty osobní specializace Základy práce s médii a na 0 PC Step začátečníci
30 2
2
2
z
2
z
1
30 0
2 2
Afro jazz - seminář: pedagog Ivona Balašová ZS
- 30 -
2
z
2
laboratoř médií
z
1
Čadová, Vítková
MUZIKÁLOVÉ HERECTVÍ Ateliér: Muzikálové herectví – nenavazující magisterské studium Ročník: 3. Vedoucí ateliéru: Mgr. Sylva Talpová Vedoucí ročníku: Mgr. Sylva Talpová předmět
Základ oboru Herecká a muzikálová tvorba Projekt Technika mluveného projevu Zpěv Ansámblový zpěv II Korepetice ansámblového zpěvu Klasický tanec Jazzový tanec Moderní tanec Tanec s partnerem Práce s mikrofonem při interpretaci zpěvu, slova a tance Diplomový proseminář Dabingové herectví Teorie a metody herecké tvorby Teorie muzikálové tvorby Kredity celkem
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
pedagog
0
10
2
klz
6
0
12
2
klz
7
Talpová
0 0
6 2
2 2
klz klz
3 2
0 0
4 2
2 2
z klz
2 2
Rieger Talpová
0
3
1
klz
2
0
3
1
klz
2
Kabinet hlasové výchovy
0 0
3 2
1 1
klz z
2 1
0 0
3 2
1 1
klz z
2 1
Klementová Šmiřák
0 0 0 0 0
4 2 4 2 2
0 0 0 0 0
klz klz klz klz z
2 1 2 1 1
0 0 0 0 0
4 2 4 2 2
0 0 0 0 0
klz klz klz klz z
2 1 2 1 1
Tužilová Strnad Strnad Strnad Staškovič, Talpová, Šmiřák
2
2
z
2
0
2
0
z
2
Talpová, Rieger
0 0 2
3 1
0 1
z klz
1 2
0 2
3 1
0 1
z klz
1 2
Talpová, Staškovič Bergman a kol.
0
3
1
klz
2
0
3
1
klz
2
Hoggard
Předměty osobní specializace Akrobacie 0 Interpretační trénink 0 Step začátečníci 0 Šerm 0 Žonglování 0 Úprava českých 0 dialogů Kurz 21. - 27. 9.2009
30 2 2 2 2 2 3 1týden
0 0 0 0 0 3
z z z z z z
1 1 1 1 1 2
z
3
30 0 0 0 0 0 0
Státní zkouška: Teorie a metody herecké tvorby
- 31 -
2 2 2 2 2 3
0 0 0 0 0 3
z z z z z z
1 1 1 1 1 1
z
3
Strnad Strnad Čadová Olšan Záboj Talpová, Staškovič Lepoldová, Havlík
MUZIKÁLOVÉ HERECTVÍ Ateliér: Muzikálové herectví – nenavazující magisterské studium Ročník: 4 Vedoucí ateliéru: Ladislav Kolář Vedoucí ročníku: Ladislav Kolář předmět
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
z
2
z
10
letní semestr P C
pedagog S
zk, klz, z
KR
Základ oboru Absolventský projekt č.1 Gentlemanni
0
5
Absolventský projekt č.2 Udav se katedrálou
0
16
4
Kolář,Kolářová,Strnad, Klementová, Ungrová, Matyášová ,Hoggard, Krátká, Richter Lucie Repašská
0
Absolventský projekt č.3 Muzikálový koncert
14
2
z
8
Kolář, Kolářová, Strnad, Klementová, Kloubková, Tužilová, Ungrová, Matyášová, Krátká, Hegner, Richter
Herecká výchova individuální
0
4
1
z
2
Ansámblový zpěv
0
3
0
z
1
0
3
0
z
1
Klementová
Sólový zpěv
0
3
2
klz
2
0
3
2
z
2
Kabinet hlasové výchovy
Klasický tanec
0
4
0
klz
2
0
4
0
z
2
Tužilová
Jazzový tanec
0 0
4
0
klz
2
0
4
0
z
2
Kloubková
6
0
klz
3
0
6
0
z
3
Strnad
3
1
z
2
0
3
1
z
2
Hoggard
z
5
z
10
Moderní tanec / Horton/ Seminář k diplomové magisterské práci
0
Kolář, Kolářová
vedoucí diplomové práce Magisterská diplomová práce Kredity celkem
31
30
Státní zkouška: Obhajoba magisterské diplomové práce Obhajoba magisterského absolventského projektu
- 32 -
KLAUNSKÁ SCÉNICKÁ A FILMOVÁ TVORBA Ateliér: Klaunská scénická a filmové tvorba – bakalařské studium Ročník: 3. Vedoucí ateliéru: MgA. Pierre Nadaud Vedoucí ročníků: MgA. Pierre Nadaud Předmět
Základ oboru Tvorba pod vedením Ioany Popovici Bakalářský absolventský projekt Bakalářská diplomová práce Seminář k bakalářské práci Radokovské principy Od klauna k performanci Veřejný prostor jako scéna Herecká tvorba Historie mimického divadla Tanec a technika pohybu Rytmická a taneční cvičení Jóga a cesty rozcvičení Krajina těl a doteků Seminář fyzického divadla Kredity celkem
zimní semestr P C
S
dílna 2
1
1 1
1
2
zk, klz, KR z z
1
z
2
z
2
letní semestr P C
pedagog S
zk, klz, KR z Popovici
10
8
Nadaud
z
8
vedoucí práce
z
2
Kovalčuk, Petišková
2
z
2
5 5
5 3
zk klz
5 4
Turba Nadaud
5
3
klz
4
Nadaud
4 2
2
klz z
2 2
6
z
3
2
z
1
z z z
2 1 1
Předměty osobní specializace Umění režie a 1 1 dramaturgie Hraniční tvary divadla 1 1 Audiovizuální tvorba 0 2
dílna dílna
1 1
4 2
2
z
2
4
2
6
2 2
6
klz zk
3 2
Zatloukal Petišková
z
3
Caunerová, Kolečkařová Charvátová
1
4
zk
32
2
Nadaud Mikotová, Nadaud Váša
28
2
z
2
1
1
2
z
2
Kovalčuk
2 2
z z
2 2
1 0
1 2
2 2
z z
2 2
Oslzlý Laboratoř médií
Bakalářská zkouška: Obhajoba bakalářského projektu Obhajoba bakalářské práce
- 33 -
ČINOHERNÍ REŽIE Ateliér: činoherní režie – bakalářské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru: prof. PhDr. Václav Cejpek Vedoucí ročníku: doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D. předmět
Základ oboru Základy režijní tvorby Teorie dramatu I, II Úvod do praktické dramaturgie I, II Herecká výchova pro režiséry Seminář režijní tvorby Společný seminář ateliéru Absurdní divadlo Americké drama 20. stol. Dějiny světového divadla III, IV Dějiny kultury Psychologie I, II Cizí jazyk Kredity celkem
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
pedagog
2 2 1
2 1 1
4 6 3
z zk z
4 5 3
2 2 0
2 1 2
4 6 3
klz zk z
4 5 3
Srba Z. Cejpek Plešák
0
4
0
z
2
0
4
2
z
2
Brettschneiderová
0
2
2
z
2
0 0
2 2
2 2
z z
2 2
1
1
2
klz
2 2
0
2
zk
2
Srba Z. Cejpek, Plešák, Srba Z., Trtílek, Šotkovský Trtílek Šotkovský
2
0
4
zk
3
2
0
4
zk
3
2 1 0
0 1 4
2 2 4
zk z klz
2 2 3
2 1 0
0 1 4
2 2 4
zk z kl
2 2 3
28 Předměty osobní specializace Umění režie a 2 dramaturgie Salon původní tvorby Mezinárodní festival Setkání Základy práce na PC a 0 s médii Základy teorie 2 kompozice I Základy autorské tvorby Úvod do moderního výtvarného umění
0
2
2 0
zk
z 2 0
2
2
Cejpek, Šotkovský Šmuková Turbová kabinet jazyků
30 2
0
0
2
2
zk
2
B.Srba, Kovalčuk
z z
1-2 1
Cejpek, Plešák, Srba Z. Cejpek, Plešák, Srba Z.
z
2
kabinet médií
z
2
Šťastný (HF)
2 z
2
Trtílek,
2
0
2
Trtílek 1
- 34 -
1
2
z
2
R.Horáček
ČINOHERNÍ REŽIE Ateliér: Činoherní režie - bakalářské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru: prof. PhDr. Josef Kovalčuk Vedoucí ročníku: prof. Arnošt Goldflam předmět
Základ oboru Režijní výchova 2 Umění režie a dramaturgie Dramaturgie Projekt 1 Projekt 2 Dějiny česk.divadla Dějiny svět. divadla III,IV Dějiny režie 1 Periferní vidění (filozofie) Kompozice obrazu Úvod do moderního výtvarného umění Základy teorie kompozice I., II. Cizí jazyk Stáž v divadle Kredity celkem
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
1 2
2 0
3 2
klz zk
3 2
1 2
2 0
3 2
klz zk
3 2
Goldflam B.Srba, Kovalčuk
0 2 8
2 2
klz z
2 5
0
2
2
klz
2
0 2 2
0 0
2 4
zk zk
2 3
0 2 2
8 0 0
2 2 4
klz zk zk
5 2 3
2
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
Kovalčuk, Horoščák Morávek, Kovalčuk Goldflam Havlíčková Cejpek, Trtílek, Šotkovský Francisci
1
1
2
z
2
1
1
2
zk
2
Krist
1
1
2
z
2 1
1
2
z
2
Slavíček R.Horáček
2
pedagog
0
2
z
2
2
0
2
z
2
0 4 5 týdnů
4
klz z
3 4 32
0
4
4
klz
3
0 0 0
Předměty osobní specializace Autorský seminář 0 Salon původní tvorby Multimediální 0 zpracování projektů
2
2
z
2
2
2
z
2
Šťastný, Medek, Dvořáková (HF) Kabinet jazyků Goldflam
28
Státní zkouška: Dějiny světového divadla Dějiny českého divadla
- 35 -
2 2 2
2 0 2
z z z
2 1 2
Goldfam Kovalčuk Gruna
ČINOHERNÍ REŽIE Ateliér: Činoherní režie – bakalářské studium Ročník: 3. Vedoucí ateliéru (ročníku): prof. Petr Oslzlý Vedoucí ročníku: doc. Mgr. Ivo Krobot předmět
Základ oboru Režijní výchova Dramaturgický a režijní seminář Umění režie a dramaturgie Projekt I – inscenování poezie Projekt II – Salon původní tvorby
zimní semestr S zk, klz, z
P
C
1 0
1 2
3 2
2
0
2
KR
P
C
klz z
2 2
1
2
zk
2
letní semestr S zk, klz, z 3
zk
pedagog KR 2
Krobot Oslzlý, Krobot
zk 2
0
B.Srba, Kovalčuk
2
2
0
8
2
z
4
Krobot, Oslzlý
0
8
2
z
4
Krobot, Oslzlý
Bakalářský absolventský projekt Bakalářská diplomová práce Seminář k bakalářské diplomové práci Česká divadelní režie 2 Grotowski, Barba, 0 divadelní antropologie Brook, Wajda, etc.
z
2
2
2
z
2
0 2
2 2
zk zk
2 2
z
10
Krobot, Oslzlý
z
8
Krobot
2
2
z
2
Krobot, Oslzlý
2
0
2
zk
2
Srba Oslzlý (FF MU)
0
2
2
zk
2
Oslzlý (FF MU)
Psychologie
1
1
2
z
2
1
1
2
zk
2
Turbová
Práce se světlem
0
2
0
z
1
0
2
0
z
1
Petr
Základy teorie kompozice I. Kredity celkem
2
0
2
z
2
2
0
2
zk
2
Šťastný
27
Předměty osobní specializace Dějiny režie II. 1 Interpretace současných dramatických textů
0
33
1
2
z
2
1
1
2
zk
2
Francisci
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Horoščák
Státní zkouška: Dějiny režie Obhajoba bakalářské diplomové práce Obhajoba bakalářského absolventského projektu
- 36 -
ČINOHERNÍ REŽIE Ateliér: činoherní režie – navazující magisterské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru: prof. PhDr. Václav Cejpek Vedoucí ročníku: doc. MgA. Zbyněk Srba, Ph.D. předmět Základ oboru Režijní tvorba Teorie divadla I, II Režijní projekt I, II Diplomový proseminář Seminář k projektu Společný seminář ateliéru Dabingová režie Verš v dramatu Kredity celkem
zimní semestr
letní semestr
pedagog
P
C
S
zk, klz, z
KR
P
C
S
zk, klz, z
KR
1 2 0
1 0 16
6 10 4
z zk z
4 6 10
1 2 0 0
1 0 16 2
6 10 4 2
klz zk z z
4 6 10 2
0 0
2 2
2 2
z z
2 2
0 0
2 2
2 2
z z
2 2
1
1
2
z
2
1 0
1 2
2 2
z z
2 2
26 Předměty osobní specializace Umění režie a 2 dramaturgie Grotowski, Barba, divadelní antropologie Brook, Wajda, etc. Interpretace 0 současných dramatických textů Úvod do moderního výtvarného umění
0
2
zk
2
2
2
zk
2
2
2
z
2
Srba Z. Cejpek, Plešák Srba Z. Cejpek, Plešák, Srba Z., Trtílek, Šotkovský Srba Z. Cejpek, Plešák, Srba Z., Trtílek Talpová Derfler 30
2
0
2
zk
2
B.Srba, Kovalčuk Oslzlý (FF MU)
0 0
2 2
2 2
zk z
2 2
Oslzlý (FF MU) Horoščák
1
1
2
z
2
R. Horáček
- 37 -
ČINOHERNÍ REŽIE Ateliér:Činoherní režie – navazující magisterské studium Ročník: 2 Vedoucí ateliéru: prof. PhDr. Josef Kovalčuk Vedoucí ročníků: prof. Arnošt Goldflam, prof. Alois Hajda předmět Magisterský absolventský projekt Režijní projekt Seminář k projektu Magisterská diplomová práce Seminář k magisterské diplomové práci Kredity celkem
zimní semestr P C
0
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
pedagog S
zk, klz, z z
KR 20
Goldflam, Hajda Goldflam, Hajda Goldflam, Hajda Goldflam, Hajda
0 2
2
z z z
12 2 4
0
2
2
z z
2 16
2
2
z
2
0
2
2
z
2
20
40
Státní zkouška: Teorie divadla (s aspektem k teorii režie) Obhajoba magisterské diplomové práce Obhajoba magisterského absolventského projetu
- 38 -
Kovalčuk, Goldflam, Hajda
DIVADELNÍ DRAMATURGIE Ateliér: divadelní dramaturgie – bakalářské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru: prof. PhDr. Václav Cejpek Pedagogové: prof. PhDr. Miroslav Plešák, MgA. Pavel Trtílek, Ph.D. předmět
Základ oboru Teorie dramatu I, II Úvod do praktické dramaturgie I, II Umělecké literární dílo Základy autorské tvorby Seminář režijní tvorby Společný seminář ateliéru Dějiny světového divadla III, IV Absurdní divadlo Americké drama 20. stol. Dějiny kultury Psychologie I, II Cizí jazyk Základy práce na PC a s médii Kredity celkem
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
pedagog
2 1
1 1
6 3
zk z
5 3
2 0
1 2
6 3
zk z
5 3
Cejpek Plešák
2
2
klz
2
0
2
2
klz
2
Trtílek
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Trtílek
0
2
2
z
2
0 0
2 2
2 2
z z
2 2
2
0
4
zk
3
2
0
4
zk
3
1
1
2
klz
2 2
0
2
zk
2
Srba Z. Cejpek, Plešák, Srba Z., Trtílek, Šotkovský Cejpek, Trtílek, Šotkovský Trtílek Šotkovský
2 1 0 0
0 1 4 2
2 2 4
zk z kl z
2 2 3 2
Šmuková Turbová kabinet jazyků kabinet médií
0 0
2 1 0 0
0 1 4 2
2 2 4
zk z klz z
2 2 3 2
2
2 28
30
Osobní specializace Salon původní tvorby Mezinárodní festival Setkání
z z
- 39 -
1-2 1
Cejpek, Plešák Cejpek, Plešák
DIVADELNÍ DRAMATURGIE Ateliér: dramaturgie a režie - bakalářské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru: prof. PhDr. Josef Kovalčuk Vedoucí ročníku: prof. PhDr. Josef Kovalčuk předmět
Základ oboru Umění režie a dramaturgie Dramaturgie 2 Projekt 1 Projekt 2 Dějiny česk. divadla Dějiny svět. divadla III., IV. Autorský seminář Periferní vidění (filozofie) Kompozice obrazu Úvod do moderního výtvarného umění Základy teorie kompozice I., II. Cizí jazyk Stáž v divadle Kredity celkem
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
2
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
B. Srba, Kovalčuk
0 0
2 8
2 2
klz z
2 5
0
2
2
klz
2
2 2
0 0
2 4
zk zk
2 3
0 2 2
8 0 0
2 2 4
klz zk zk
5 2 3
0 1
2 1
2 2
z z
2 2
0 1
2 1
2 2
z zk
2 2
Kovalčuk, Horoščák Morávek, Kovalčuk Kovalčuk Havlíčková Cejpek, Trtílek, Šotkovský Goldflam Krist
1
1
2
z
2 1
1
2
z
2
Slavíček R. Horáček
2
pedagog
0
2
z
2
2
0
2
z
2
0 4 5 týdnů
4
klz z
3 4 29
0
4
4
klz
3
2 2 2
2 0 2
klz z z
2 1 2
Goldfam Kovalčuk Gruna
Předměty osobní specializace Fabulační trénink 0 Salon původní tvorby Multimediální 0 zpracování projektů Typologie filmové 1 tvorby Dějiny režie 1 2
Šťastný, Medek, Dvořáková (HF) Kabinet jazyků Kovalčuk
25
2
2
klz
2
2
2
z
2
0 0 0
3
0
klz
2
1
3
0
klz
2
Švanda
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
Francisci
Státní zkouška: Dějiny světového divadla Dějiny českého divadla
- 40 -
DIVADELNÍ DRAMATURGIE Ateliér: Divadelní dramaturgie – bakalářské studium Ročník: 3. Vedoucí ateliéru (ročníku): prof. Petr Oslzlý předmět
Základ oboru Analýza dramatického textu Dramaturgický a režijní seminář Umění režie a dramaturgie Projekt I – inscenování poezie Projekt II – Salon původní tvorby Bakalářský absolventský projekt Bakalářská diplomová práce Seminář k bakalářské diplomové práci Česká divadelní režie Grotowski, Barba, divadelní antropologie Brook, Wajda, etc. Interpretace současných dramatických textů Psychologie Základy teorie kompozice Kredity celkem
zimní semestr S zk, klz, z
P
C
KR
P
C
1
1
3
klz
2
1
1
0
2
2
z
2
2
0
2
zk
2
letní semestr S zk, klz, z 3
zk
pedagog KR 2
Oslzlý Oslzlý, Krobot
zk 2
0
B.Srba, Kovalčuk
2
2
0
6
2
z
4
Oslzlý, Krobot
0
8
2
z
4
Oslzlý, Krobot
z
2
2
2
z
2
2 0
0 2
2 2
zk zk
2 2
0
2
2
z
2
1 2
1 0
2 2
z z
2 2
z
10
Oslzlý, Krobot
z
8
Oslzlý
2
2
z
2
Krobot, Oslzlý
2
0
2
zk
2
Srba Oslzlý (FF MU)
0
2
2
zk
2
Oslzlý (FF MU) Horoščák
1 2
1 0
2 2
zk zk
2 2
Turbová Šťastný
28
32
Předměty osobní specializace Interpretace současných dramatických textů Dějiny režie II.
1
1
2
z
2
0
2
2
z
2
Horoščák
1
1
2
zk
2
Francisci
Státní zkouška: Teorie dramatu Obhajoba bakalářské diplomové práce Obhajoba bakalářského absolventského projektu
- 41 -
DIVADELNÍ DRAMATURGIE Ateliér: divadelní dramaturgie – navazující magisterské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru: prof. PhDr. Václav Cejpek Pedagogové: prof. PhDr. Miroslav Plešák, MgA. Pavel Trtílek, PhD. předmět
Základ oboru Teorie divadla I, II Dramaturgický seminář I, II Dramaturgický projekt I, II Diplomový proseminář Seminář k projektu Společný seminář ateliéru Verš v dramatu Kredity celkem
zimní semestr
letní semestr
pedagog
P
C
S
zk, klz, z
KR
P
C
S
zk, klz, z
KR
2 0
0 2
10 2
kl z
6 2
2 0
0 2
10 2
zk z
6 2
Cejpek, Plešák Cejpek, Plešák
0
16
4
z
10
0
16
4
z
10
Cejpek, Plešák
0
2
2
z
2
Cejpek, Plešák, Trtílek
0 0
2 2
2 2
z z
2 2
0
2
2
z
2
Cejpek, Plešák Cejpek, Plešák, Z. Srba, Trtílek, Šotkovský Derfler
0 0
2 2
2 2
z z
2 2
22 Osobní specializace Dabingová režie
1 1
2
z
2
26 1
- 42 -
1
2
z
2
Talpová
DIVADELNÍ DRAMATURGIE Ateliér: Divadelní dramaturgie – navazující magisterské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru: prof. PhDr. Josef Kovalčuk Vedoucí ročníku:prof. PhDr. Josef Kovalčuk předmět
zimní semestr P C
Magisterský absolventský projekt Dramaturgický projekt Seminář k projektu 0 Seminář k magisterské 0 diplomové práci Magisterská diplomová práce Kredity celkem
2 2
S
2 2
zk, klz, z
KR
z z z
12 2 2
z
4
letní semestr P C
0 0
20
2 2
pedagog S
2 2
zk, klz, z z
KR 20
Kovalčuk
z z
2 2
Kovalčuk Kovalčuk Kovalčuk,
z
16
Kovalčuk
40
Státní zkouška: Teorie divadla (s aspektem k teoretické dramaturgii) Obhajoba magisterské diplomové práce Obhajoba magisterského absolventského projektu
- 43 -
ROZHLASOVÁ A TELEVIZNÍ DRAMATURGIE A SCÉNARISTIKA Ateliér: Rozhlasová a televizní dramaturgie a scénáristika – bakalářské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru (ročníku): prof. PhDr. Antonín Přidal Předmět Základ oboru Scenáristická tvorba I Rozhlasové žánry I Televizní žánry Typologie filmové tvorby Kapitoly z dějin světového filmu Rozhlasové praktikum I Teorie dramatu Proměny literatuty I Média a společnost Internetový rozhlasový projekt BlackBox Autorská tvorba Cizí jazyk 1 Kredity celkem
zimní semestr P C 0 1 0
4 1 2 3
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
pedagog
2 2 1 1
z klz klz klz
3 2 1 2
0 1 0 1
4 1 2 3
2 2 1 1
z klz klz klz
3 2 1 2
Gogola Blažejovská Hlavica Švanda
1 0 2 0 1 1 1 0 0 0
Předměty osobní specializace Umění kritiky 1 Internetový seriál 0 Digitální technologie 0 Tvůrčí fotografie I-IV 0 Dokumentární tvorba DIFA
zk
2
2
0
2
zk
2
Viceníková
3
2 2
klz
2
0
3
2
klz
2
Bureš
1 1 1 2
2 2 2 2
klz klz zk z
2 2 2 2
1 1 1 0
1 1 1 2
2 2 2 2
klz klz zk z
2 2 2 2
Drozd Přidal Slavíková Slavíková
2 4
2 4
z klz
2 3 25
0 0
2 4
2 4
z klz
2 3 25
Hlavica, Slavíková Kabinet jazyků
1 2 2 2
2 2 2 2
klz z z z
2 2 2 2
1 0
1 2
2 2
klz z
2 2
0 0
2 3
2 2
z z
2 2
Švanda Hlavica Externí lektoři Francán Slavíková
- 44 -
ROZHLASOVÁ A TELEVIZNÍ DRAMATURGIE A SCÉNÁRISTIKA Ateliér: Rozhlasová a televizní dramaturgie a scénáristika – bakalářské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru (ročníku): prof. PhDr. Antonín Přidal Předmět
Základ oboru Scenáristická tvorba II Dramaturgie scénáře Typologie filmové tvorby Kapitoly z dějin českého filmu Kapitoly z dějin světového filmu II Proměny divadla Tvorba rozhlasové hry Rozhlasové žánry II Rozhlasové praktikum II Internetový rozhlasový projekt Black Box Vývoj televizní dramatické tvorby Současná televizní tvorba Adiovizuální projekt I
zimní semestr P C 0 0
4 2 3
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
3 2 1
z klz klz
3 2 2
0 0 1
4 2 3
3 2 1
z klz klz
3 2 2
Gogola, Aujezdský Gogola Švanda
2
0
2
zk
2
Viceníková
2
0
2
zk
2
1 0 0
1 2 2 2
2 2 3 2
zk klz klz z
2 2 3 2
1 0 0 0
1 2 2 2
2 2 3 2
zk klz klz z
2 2 3 2
Přidal Přidal Blažejovská Bureš
Viceníková
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Slavíková
1
1
klz
2
1
1
1
klz
2
Slavíková
2
klz
2
0
2
2
klz
2
Slavíková
2
klz
2
0
3
2
klz
2
Gogola, Hlavica, Slavíková, Zlatušková
0 0 1 0 0
2 3
Kredity celkem
26
Předměty osobní specializace: Umění kritiky 1 1 Tvorba televizního dokumentu I Internetový seriál Tvůrčí fotografie I-IV Dokumentární tvorba Difa Večerníček jako problém Počátky filmové řeči
pedagog
26
2
klz
2
1
1
2
klz
2
Švanda
1
1
1
klz
2
1
1
1
klz
2
Zlatušková
0 0
2 2
2 2
z z
2 2
0 0 0
2 2 2
2 2 2
z z z
2 2 2
Hlavica Francán Slavíková
1
1
2
klz
2
2
0
2
klz
2
Drozd 2
- 45 -
0
2
klz
2
Aujezdský
ROZHLASOVÁ A TELEVIZNÍ DRAMATURGIE A SCÉNÁRISTIKA Ateliér: Rozhlasová a televizní dramaturgie a scénáristika – magisterské navazující studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru (ročníku): prof. PhDr. Antonín Přidal Předmět
zimní semestr
letní semestr
Pedagog
P
C
S
zk, klz, z
KR
P
C
S
zk, klz, z
KR
0
2
4
klz
3
0
2
4
klz
3
Dílna magisterského projektu
0
2
4
klz
3
0
2
4
klz
3
Rozhlasová dramaturgická dílna Audiovizuální projekt III Rozhlasový projekt Typologie filmové tvorby Současná rozhlasová tvorba Proměny literatury III
0
2
2
klz
2
0
2
2
klz
2
0
4
2
klz
3
0
4
2
klz
3
0 1
2 3
2 1
klz klz
2 2
0 1
2 3
2 l
klz klz
2 2
Aujezdský ,Gogola, Hlavica, Slavíková Bureš Švanda
0
1
3
klz
2
0
1
3
klz
2
Horoščák
1
1
2
klz
2
1
1
2
klz
2
Přidal
Současná audiovizuální dramatická tvorba Vývoj televizní dramatické tvroby III Kredity celkem
1
1
2
klz
2
1
1
2
klz
2
Hlavica
1
1
2
klz
2
Základ oboru Dílna magisterské práce
Slavíková
23
Předměty osobní specializace Umění kritiky 1
Přidal, Blažejovská, Gogola, Hlavica, Slavíková, Aujezdský Přidal, Blažejovská, Gogola, Hlavica, Slavíková, Aujezdský Blažejovská
21
1
2
klz
2
1
1
2
klz
2
Švanda
0
2
2
klz
2
0
2
2
klz
2
Zlatušková
0
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Hlavica
Internetový rozhlasový 0 projekt Black Box Současná televizní 0 tvorba Umění a multimedia (viz nabídka ESF)
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Slavíková
2
2
klz
2
0
2
2
klz
2
Slavíková
Tvorba televizního dokumentu II Internetový seriál
- 46 -
ROZHLASOVÁ A TELEVIZNÍ DRAMATURGIE A SCÉNÁRISTIKA Ateliér: Rozhlasová a televizní dramaturgie a scénáristika – navazující magisterské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru (ročníku): prof. PhDr. Antonín Přidal Předmět
zimní semestr
letní semestr
Pedagog
P
C
S
zk, klz, z
KR
P
C
S
zk, klz, z
KR
Základ oboru Magisterský absolventský projekt
0
0
15
z
8
0
0
30
z
15
Seminář k projektu
0
2
4
klz
3
0
2
4
klz
3
Magisterská diplomová práce
0
0
15
z
4
0
0
30
z
16
Seminář k magisterské diplomové práci
0
2
4
klz
3
0
2
4
klz
3
Kredity celkem Předměty osobní specializace Tvorba televizního 0 dokumentu 2 Internetový seriál 0 Typologie filmové 1 tvorby Internetový rozhlasový 0 projekt Black Box Umění a multimedia (viz nabídka ESF)
18
Aujezdský, Gogola, Hlavica, Přidal, Blažejovská, Slavíková Aujezdský, Gogola, Hlavica, Přidal, Blažejovská, Slavíková Aujezdský, Gogola, Hlavica, Přidal, Blažejovská, Slavíková Aujezdský, Gogola, Hlavica, Přidal, Blažejovská, Slavíková
37
2
2
klz
2
0
2
2
klz
2
Zlatušková
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Hlavica
3
1
klz
2
1
3
1
klz
2
Švanda
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Slavíková
Magisterská zkouška: Rozhlasová a televizní dramaturgie II Obhajoba magisterského projektu Obhajoba magisterské práce
- 47 -
AUDIOVIZUÁLNÍ TVORBA A DIVADLO Ateliér: Audiovizuální tvorba a divadlo – navazující magisterské studium Ročník: 1. předmět
Základ oboru Dějiny světového divadla III, IV Adaptace dramatických děl v audiovizi a divadle I Jazyk a režie audiovizuálního díla I Realizace a produkce audiovizuálního díla Umění režie a dramaturgie Audiovizuální dokumentace divadla Typologie filmové tvorby Audiovizuální záznam divadelního představení Divadelní dokumentární fotografie Grafika na PC I Dokumentární tvorba DIFA Audiovizuální projekt Příprava a servis ANO technologických řetězců Střihové praktikum Kamerové praktikum Zvukové praktikum Kredity celkem
zimní semestr P C
S
2
0
4
2
0
2
0
2
ESF Jazyk AV díla Zvuk v dabingu Dabingová režie
letní semestr P C
S
zk, klz, z
pedagog
z
3
2
0
4
zk
3
4
z
3
2
0
4
zk
3
Cejpek, Šotkovský, Trtílek Slavíková
2
z
2
2
0
2
zk
2
Morales
2
z
2
2
0
2
klz
2
Morales
2
0
2
zk
2
B. Srba, Kovalčuk
KR
2
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
1
2
1
klz
2
1
2
1
klz
2
Švanda
0
8
0
z
4
0
8
0
z
4
Záboj
0
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Francán
2
4
z
3
2 2
2 4
z klz
2 3
Gruna Morales, Slavíková
2 2
2
klz z
2 1
2 2
2
klz z
2 1
Morales Externí pedagog
z z z
1 1 1 31
Dílna 5*5 h. Dílna 5*5 h. Dílna 5*5 h.
z z z
1 1 1 31
2 2
klz z
2 2
2 0
0 2
2 2
klz z
2 2
Švanda Goldflam
Dílna 5*5h. Dílna 5*5 h. Dílna 5*5 h.
Předměty osobní specializace Umění kritiky 2 0 Autorský seminář 0 2 Hraniční formy divadla
KR
zk, klz, z
Roubal
Externí pedagog Externí pedagog Externí pedagog
2
0
2
klz
2
2
0
2
klz
2
Oslzlý
2
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
Morales, Vanýsek
2 2
2 2
z z
2 2
2
2 2
z z
2 2
Staškovič Talpová
- 48 -
AUDIOVIZUÁLNÍ TVORBA A DIVADLO Ateliér: Audiovizuální tvorba a divadlo – navazující magisterské studium Ročník: 2. předmět
Základ oboru Dějiny světového divadla I - IV Adaptace dramatických děl v audiovizi a divadle II Jazyk a režie audiovizuálního díla II Magisterský absolventský projekt Seminář k magisterské diplomové práci Magisterská diplomová práce Dokumentární tvorba DIFA Tvůrčí fotografie Grafika na PC I Záznam divadelních představení festival Divadlo 17, Plzeň Televizní záznam div. představení a televizní praxe Kredity celkem
zimní semestr P C
S
2
0
4
2
0
2
letní semestr P C
S
zk, klz, z
pedagog
z
3
2
0
4
zk
3
4
z
3
2
0
4
zk
3
2
zk
2
KR Cejpek, Šotkovský, Trtílek Slavíková
Morales
0
2
4
z
2
0
2
20
z
8
Vedoucí projektu
0
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Kovalčuk
0
2
6
z
4
0
2
30
z
16
Vedoucí diplomové práce
0
2
4
klz
3
Morales, Slavíková
0 2 0 2 1 týden
2 2
z z z
2 2 2
Francán Gruna Záboj, Roubal
z
3
modul 8*8 h.
modul 8*8 h.
z
28
Předměty osobní specializace: Umění kritiky 2 0 2 Autorský seminář 2 Typologie filmové 1 tvorby II Zvuk v dabingu Dabingová režie
KR
zk, klz, z
0 0
2 2
3
Vanýsek
35
2 2
klz z
2 2
2
0 2
2 2
klz z
2 2
Švanda Goldflam
1
klz
2
1
2
1
klz
2
Švanda
2 2
z z
2 2
0 0
0 2
2 2
z z
2 2
Staškovič Talpová
Magisterská státní závěrečná zkouška Dějiny světového divadla Adaptace dramatických děl v audiovizi a divadle Jazyk a režie audiovizuálního díla
- 49 -
SCÉNOGRAFIE Ateliér: scénografie – bakalářské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru: prof. Mgr. Ján Zavarský Vedoucí ročníků: doc. Mgr. Jana Preková předmět
zimní semestr P
Základ oboru Scénografie 0 Kostým 0 Akademický projekt 0 Kresba, malba 0 Modelování 1 0 Technické kreslení 1 0 Technologie kostýmu 1 0 Historie scénic. technol 2 Technologie projektu Grafické techniky 0 Dějiny jevištní 2 výpravy Dějiny světového 2 divadla III, IV Umění režie a1 dramaturgie Symbolika 2 Cizí jazyk 0 Základy práce s médii a na PC 0 Kredity celkem
letní semestr
pedagog
C
S
zk, klz, KR z
P
C
S
zk, klz, KR z
4 4 4 4 2 2 2 0
4 4 4 0 0 0 0 0
z z z klz klz klz z klz
4 4 4 2 1 1 1 1
0 0 0 0 0 0 0
4 4 4 4 2 2 2
4 4 4 0 0 0 0
z z z klz klz klz z
4 4 4 2 1 1 1
2 0
0 1
klz zk
1 2
0 0 2
1 2 0
0 0 1
z klz zk
1 1 2
Preková Preková Preková Baránek Baránek Ondruš Skočovská Kolegar Kolegar Lastomírský Havlíčková
0
4
zk
3
2
0
4
zk
3
Cejpek, Šotkovský, Trtílek
0
2
zk
2
1
0
2
zk
2
Kovalčuk, B. Srba
0 2 2
0 2
z klz z
1 2
2 0
0 2 2
0 2
z klz z
1 2
Mrskoš Kabinet jazyků Kabinet médií
2
0
2
2
2
31 Předměty osobní specializace Dny scénografie Typologie film.tvorby 1 3 Scénogr.spolupráce na projektu režisérů
1
klz
2
31 1 týden 3 1
1
- 50 -
z klz z
1 2 2
Preková Švanda pedagog režie
SCÉNOGRAFIE Ateliér: scénografie – bakalářské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru: prof. Mgr. Ján Zavarský Vedoucí ročníků: prof. Mgr. Ján Zavarský předmět
zimní semestr P
Scénografie 0 Kostým 0 Akademický projekt 0 Kresba, malba 0 Modelování 2 0 Technické kreslení 2 0 Technologie kostýmu 2 0 Technologie projektu 0 Grafické techniky 0 Dějiny architektury 1 2 Dějiny světového 2 divadla III, IV Dějiny českého 2 divadla Seminář k DČD 0 Řeč obrazů 1 Cizí jazyk 0 Grafika na PC I 0 Audiovizuální tvorba 0 Kredity celkem Předměty osobní specializace Scénogr. spolupráce na projektu režisérů Dny scénografie Typologie film.tvorby 1 Vojenská hist. uniforma 2
letní semestr
C
S
4 4 4 3 2 2 2 1 2 0 0
pedagog
P
C
S
4 4 4 0 0 0 0 0 0 2 3
zk, klz, KR z z 4 z 4 z 4 klz 1 klz 1 klz 1 z 1 z 1 klz 1 zk 2 zk 3
0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 2
4 4 4 3 2 2 2 1 2 0 0
0
2
zk
2
2
2 1 2 2 2
0 0 2 2 2
z klz klz klz z
1 1 2 2 2 33
0 1 0 0 0
3 0
1 0
klz z
2 1
4 4 4 0 0 0 0 0 0 2 3
zk, klz, KR z z 4 z 4 z 4 klz 1 klz 1 klz 1 z 1 z 1 klz 1 zk 2 zk 3
Zavarský Bláhová Zavarský, Bláhová Buřival Baránek Ondruš Skočovská Kolegar Lastomírský Hrubý Cejpek
0
2
zk
2
Havlíčková
2 1 2 2 2
0 0 2 2 2
z klz klz klz z
1 1 2 2 2 33
Trtílek Křepela Kabinet jazyků Gruna Laboratoř médií
z
2
Zavarský
z klz
1 2
Bláhová Švanda Šulák
1 týden 3 1
1
Státní zkouška: Dějiny světového divadla Dějiny českého divadla
- 51 -
SCÉNOGRAFIE Ateliér: scénografie – bakalářské studium Ročník: 3. Vedoucí ateliéru: prof. Mgr. Ján Zavarský Vedoucí ročníků: Mgr. Marie Jirásková předmět
zimní semestr
letní semestr
pedagog
P
C
S
zk, klz, KR z
P
C
S
zk, klz, KR z
0 0 0
4 4 4
4 4 4
z z z
4 4 4
0 0
4 4
4 4
z z
4 4
0 0 0 2 2 0
2 1 2 0 0 2
0 0 0 2 2 2
klz z klz zk klz z
1 1 1 2 2 2
0 0 0 0 2 2 0
4 2 1 2 0 0 2
4 0 0 0 2 2 2
z klz z klz zk klz z
4 1 1 1 2 2 2
Jirásková Jirásková Jirásková Jirásková Buřival Kolegar Ondruš Hrubý Příhodová Křepela
Výtv. umění moderny 2 a postnoderny Seminář k bakalářské 0 diplomové práci Bakalářská diplomová 0 práce Kredity celkem
0
2
klz
2
2
0
2
klz
2
Kačírková
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Příhodová, Jirásková
0
4
z
2
0
0
16
z
8
Jirásková
Základ oboru Scénografie Kostým Akademický projekt Bakalářský projekt Kresba, malba 3 Technologie projektu Konstrukce Dějiny architektury 2 Dějiny scénografie I Počítačová grafika 1
Předměty osobní specializace Scénogr. spolupráce na projektu režisérů Symbolika 2 Vojenská hist.uniforma 2 Dny scénografie Typologie film.tvorby 1 Kurz Maska – pohyb kostým
27
0 0
0 0
3 1 1 týden
33
z
2
z z
1 1
2
0
klz z
2 1
1
1 týden 3 1
Státní zkouška: Dějiny jevištní výpravy Obhajoba bakalářské diplomové práce Obhajoba bakalářského absolventského projektu
- 52 -
0
z
2
Jirásková
z
1
z klz
1 2
Mrskoš Šulák Jirásková Švanda Jirásková, Skočovská, Chytilová
SCÉNOGRAFIE Ateliér: scénografie – navazující magisterské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru: prof. Mgr. Ján Zavarský Vedoucí ročníků: Mgr. Jan Štěpánek předmět Základ oboru Scénografie Kostým Akademický projekt Technologie projektu Výstavnictví Scénografie TV a filmu Dějiny architektury 3 Dějiny scénografie 2 Počítačová grafika 2 Současné výtv. umění Světlo – kurz Kredity celkem
zimní semestr
letní semestr
pedagog
P
C
S
zk, klz, KR z
P
C
S
zk, klz, KR z
0 0 0 0 0 0 2 2 0 2
4 4 4 1 2 2 0 0 2 0
4 4 4 0 2 2 2 2 2 2
z z klz z klz klz zk klz z klz
0 0 0 0 0 0
4 4 4 1 2 2
4 4 4 0 2 0
z z klz z klz klz
4 4 4 1 2 2
2 0 2
0 2 2 2 0 2 1 týden
klz z klz z
2 2 2 1 24
z
10
Štěpánek
z
5
Štěpánek
z z klz
1 1 2
Mrskoš Štěpánek Švanda
Předměty osobní specializace Scénografický projekt v Martě Scénogr. spolupráce na projektu režisérů Symbolika 2 0 Dny scénografie Typologie film.tvorby 1 3
4 4 4 1 2 2 2 2 2 2 25
0
z
1
2
1
klz
2
1
0 0 1 týden 3 1
- 53 -
Štěpánek Štěpánek Štěpánek Kolegar Ondruš Máčal Hrubý Příhodová Křepela Navrátil Petr
SCÉNOGRAFIE Ateliér: scénografie – navazující magisterské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru: prof. Mgr. Ján Zavarský Vedoucí ročníků: doc. Mgr. Jana Preková předmět Základ oboru Scénografie Kostým Akademický projekt Scénografický projekt v Martě nebo jinde Technologie projektu Seminář k magisterské diplomové práci Magisterská diplomová práce Kredity celkem
zimní semestr
letní semestr
C
S
zk, klz, KR z
0 0 0 0
4 4 4 5
4 4 4 15
z z klz klz
4 4 4 10
0
5
15
klz
10
Preková Preková Preková Preková
0 0
2 2
2 2
z z
2 2
0 0
2 2
2 2
z z
2 2
Kolegar Preková, Příhodová
0
0
8
z
4
0
0
32
z
16
Preková
Předměty osobní specializace Symbolika 2 0 Dny scénografie Typologie film. tvorby 1 3
P
C
pedagog
P
S
zk, klz, KR z
30
30
0
z
1
2
1
klz
2
1
0 0 1 týden 3 1
Státní zkouška: Dějiny scénografie 20.století Obhajoba magisterské diplomové práce Obhajoba magisterského absolventského projektu
- 54 -
z z klz
1 1 2
Mrskoš Preková Švanda
DRAMATICKÁ VÝCHOVA Ateliér: Divadlo a výchova – bakalářské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru: doc. PhDr. Silva Macková Vedoucí ročníku: MgA. Radka Macková předmět
Základ oboru Úvod do dramatické výchovy Interpretace textu Hlasová průprava Pohybová průprava Herecká průprava Úvod do teorie divadla Dějiny světového divadla III,IV Psychologie 1 Školní pedagogika Obecná didaktika, alternativní pedagogika Jazykově literární praktikum Literatura pro děti a mládež Angličtina Základy práce na PC a s médii Rozborový seminář k praxi Společná praxe s 1. mag. ročníkem a třídou ZŠ Organizace festivalu Sítko Realizace festivalu Sítko Vstupní kurz Praxe ve volnočasových zařízeních Kredity celkem
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
pedagog
0
6
2
z
3
0 0 0 1
4 4 4 1
0 0 0 2
z z z zk
1,5 1,5 1,5 2
0 0 0 0 1
4 4 4 4 1
1 0 0 0 2
z klz z z zk
2 1,5 1,5 1,5 2
Brhelová Hrabalová Šumná Hájek Roubal
2
0
4
zk
3
2
0
4
zk
3
1 1
1 1
2 2
zk zk
2 2
1 1
1 1
2 2
zk zk
2 2
Cejpek, Trtílek, Šotkovský Lípová Brücknerová
1
1
2
zk
2
1
1
2
zk
2
Lípová
S
zk, klz, z
Rodriguezová
1
2
zk
2
1
1
2
zk
2
Brhelová
1 0 0
2 2
2
klz z
2
0 0
2 2
2
klz z
2
Kabinet jazyků laboratoř médií
0
2
0
2 1
z
2 2
0
2
2 1
z
2 2
Rodriguezová
0
z
2
0
4
1
z
2
Rodriguezová
0
2
1
z
1
R. Macková
klz
2
R. Macková
z
1
S.Macková Rodriguezová Hlínová
4 9 dní 3 dny 0
2
1
z z
1 1
0
2
1
30,5 Předměty osobní specializace 3 Tvůrčí psaní 0 2 Sborový zpěv 0 2 Recitační přehlídka Dílna „Legrando“ 5 dní
3
KR
2 0
z z
2 1
z
1
31,5 0 0
2 2 6 dní
2 0
z z z
2 1 2
Studenti mohou volit předměty osobní specializace z nabídky pro svůj ročník a z nabídky školy
- 55 -
Brhelová Svozílek Brhelová o.s. Legrando
DRAMATICKÁ VÝCHOVA Ateliér: Divadlo a výchova – bakalářské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru: doc. PhDr. Silva Macková Vedoucí ročníku: Mgr. Veronika Rodriguezová Předmět
Základ oboru Divadlo forum Fonetika a fonologie Práce s veršem Pohybová průprava Herecká průprava Hra s loutkou, hra v masce Sociální komunikace Historie DV Dějiny světového divadla III,IV Dějiny českého divadla Seminář k DČD Psychologie II Sociální pedagogika, pedagogický výzkum Teorie divadla Literární teorie Literární projekt Seminář k bakalářské diplomové práci Angličtina Projekt na ZŠ Realizace projektu Rozborový seminář k praxi Soustavná praxe na 1.st. ZŠ Mediální zprac. projektů Základy scénického světla Účast na festivalu Sítko Kredity celkem
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
Letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
0 0
6 2
2 1
z z
2 1
0 0 0
2 2 2
0 1 0
z z z
1 1 1
0 1 2
2 1 0
0 2 4
z zk zk
1 2 3
2
0
2
zk
0 1 1
2 1 1
0 2 2
1 1
1 1
0
2
0 0
0
6
2
klz
2
0 0 0 0
2 2 2 2
1 0 0 0
klz z z z
1 1 1 1
0
2
0
z
1
2
0
4
zk
3
Hlínová Rodriguezová Cejpek
2
2
0
2
zk
2
Havlíčková
z zk zk
1 2 2
0 1 1
2 1 1
0 2 2
z zk zk
1 2 2
Trtílek Lípová Brücknerová
2 2
zk zk
2 2
1
1
2
zk
2
z
2
2 0
2 2
2 2
klz z
3
2
Roubal, Drozd Brhelová Brhelová Macková
klz z klz z
2 1 1 1
0
2
2
zk
2
0
2 2 2 1 1 týden 2 0
0
2
0
z
1
kabinet jazyků Rodriguezová Rodriguezová Rodriguezová
0
0
z
1
0
0
2
z
1
Rodriguezová
2 dny
z
1
klz
1
Gruna
3 dny
z
1
Předměty osobní specializace: 1 Tvůrčí psaní 0 2 Taneční průprava 0 2 Logopedie 0 2 Praxe II 0 0 Tvůrčí fotografie I-IV 0 2 Dílna maska 1 týden Kreativní vyprávění 0 2 Sborový zpěv 0 2 Recitační přehlídka Dílna „Legrando“ 5 dní
2
Pedagog
2 dny
Petr 1 týden
z
33 2 0 1 2 0 2 0
z z z z z z z z
2 1 1 1 1 2 2 1
z
1
1
Rodriguezová
28 0 0 0 0 0
2 2 2 0 2
2 0 1 2 0
z z z z z
2 1 1 1 1
0 0
2 2 6 dní
2 0
z z z
2 1 2
Státní zkouška: Dějiny světového divadla Dějiny českého divadla
1
R. Macková Hrabalová Hrabalová Kloubková Hájek Marková
Studenti mohou volit předměty osobní specializace z nabídky pro svůj ročník a z nabídky školy
- 56 -
Brhelová Charvátová Hrabalová Hlínová Francán Fojtíková Olah Svozílek Brhelová o.s. Legrando
DRAMATICKÁ VÝCHOVA Ateliér: Divadlo a výchova – bakalářské studium Ročník: 3. Vedoucí ateliéru: doc. PhDr. Silva Macková Vedoucí ročníku: MgA. Eva Brhelová, Ph.D. Předmět
Základ oboru Inscenace podle předlohy Metodika hlasové průpravy Pohybová průprava Herecká průprava Teorie divadla Obecná didaktika Didaktika DV Psychologie III Metodologie, Pedagogika Stylistika Tvorba scénáře Bakalářská diplomová práce Bakalářský absolventský projekt Rozborový seminář k praxi Soustavná praxe na 2.stupni ZŠ Účast na festivalu Sítko Kredity celkem
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
Letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
0
4
2
z
2
0
4
2
z
2
S. Macková
0
2
1
z
1
0
2
1
klz
1
Hrabalová
0 1 1
2 2 1 1
0 1 2 2
z z zk z
1 2 2 2
0 0 1 1
2 2 1 1
0 1 2 2
z z z z
1 2 2 2
Charvátová Hájek Roubal S. Macková
1 1
1 1
2 2
zk zk
2 2
1 1
1 1
2 2
z z
2 2
Lípová Brücknerová
1 0 0
1 2 0
2 2 4
z klz z
2 2 2
0 0
2 0
2 16
z z
2 8
Brhelová Brhelová vedoucí DP
0
4
2
z
2
0
2
6
z
4
0
2
0
z
1
0
2
0
z
1
R. Macková a vedoucí projektu Hlínová
0
0
2
z
1
0
0
2
z
1
Hlínová
z
1
Brhelová
1 týden 24
Předměty osobní specializace 1 Tvůrčí psaní 0 Taneční průprava 0 Rétorika 0 Logopedie 0 Praxe II 0 Tvůrčí fotografie I-IV 0 Vlastní projekt 0 Dílna maska Kreativní vyprávění Sborový zpěv Recitační přehlídka Dílna „Legrando“
Pedagog
2 2 2 2 0 2 0
1 týden 0 2 0 2
2
31
1 1 2 0 2
z z z z z z z
2 1 1 1 2 1 1
0 0 0 0 0 0 0
2 2 2 2 0 2 0
2 0 1 1 2 0 2
z z z z z z z
2 1 1 1 2 1 1
2 0
z z z
2 2 1
0 0
2 2 6 dní
2 0
z z z
1 2
z
1
5 dní
Brhelová Charvátová Hrabalová Hrabalová Hlínová Francán R. Macková vedoucí projektu Fojtíková Olah Svozílek Brhelová o.s. Legrando
Bakalářská zkouška: Pedagogika Psychologie Teorie divadla Didaktika dramatické výchovy Obhajoba písemné bakalářské práce Obhajoba absolventského bakalářského projektu
1
Studenti mohou volit předměty osobní specializace z nabídky pro svůj ročník nebo nižší ročníky a z nabídky školy
- 57 -
DIVADLO A VÝCHOVA Ateliér: Divadlo a výchova – navazující magisterské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru: doc. PhDr. Silva Macková Vedoucí ročníku: Mgr. Simona Hlínová Předmět
zimní semestr P C
Základ oboru: Divadlo ve výchově Autorská inscenace
S
zk, klz, z
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
pedagog
4 5
0 0
2 2
4 10
klz z
3 6
2
2 1 týden
Teorie hry a dramatu Kořeny evropské kultury Management pro DV
0 1
2 1
2 2
z zk
2 2
0 1
2 1
2 2
z zk
2 2
R.Macková S.Macková R.Macková Brhelová Roubal Osolsobě
1
1
2
z
1
1
1
2
zk
2
Vodičková
Pedagogická práce ve speciálních zařízeních Principy žánrové tvorby Seminář k magisterské diplomové práci Seminář k praxi
1
1
2
zk
2
1
1
2
zk
2
Hlínová
1
3
2
z
2
1
3
2
klz
2
Brhelová
1
1
1
z
1
1
1
2
z
1
S.Macková
0
2
0
z
1
0
2
0
z
1
Hlínová
Praktická cvičení s 1.ročníkem a třídou 1.st. ZŠ Praxe
0
4
2
klz
3
0
0
4
z
2
0
3 dny 1 týden 2 2
z z z
1 2 2
Práce se světlerm Projekt Site Specific Přehlídky amatérského divadla Účast na festivalu Sítko Kredity celkem
1
Hlínová Rodriguezová 0
0
4
z
2
Hlínová
8 dní
z
2
Petr Žižka Rodriguezová
1 týden
z
1
Hlínová
30
Předměty osobní specializace: 1 Praxe II 0 0 Vlastní projekt 0 0 Dílna maska Storytelling Sborový zpěv Recitační přehlídka Dramaturgie dětského divadla Tvůrčí psaní Dílna „Legrando“
6 z z
KR
26
2 2
z z
2 1
0 0
0 0
2 2
z z
2 1
0 0
1 týden 2 2 2 0
z z z
2 2 1
0 0
2 0
0
2
2
z
2
0
2 2 6 dní 2
2
z z z z
1 2 2
0
2 5 dní
2
z z
2 1
0
2
2
z
2
Studenti mohou volit předměty osobní specializace z nabídky pro nižší ročníky a z nabídky školy
- 58 -
Hlínová R. Macková a vedoucí projektu Fojtíková Olah Svozílek Brhelová Brhelová Brhelová o.s. Legrando
DIVADLO A VÝCHOVA Ateliér: Divadlo a výchova – navazující magisterské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru: doc. PhDr. Silva Macková Vedoucí ročníku: doc. PhDr. Silva Macková Předmět
Základ oboru: Inscenace se skupinou Režijně dramaturgický seminář Teorie hry a dramatu Teorie divadla a výchovy Asistence v bakalářské výuce Diplomová magisterská práce Magisterský absolventský projekt Seminář k praxi Praxe Projekt „Site Specific“ Vstupní kurz pro 1.ročník Účast na festivalu Sítko Kredity celkem
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
0 0
0 2
10 0
z z
3 1
0 0
0 2
10 0
z z
3 1
S. Macková S. Macková
0 1
2 1
2 2
z z
2 2
0 1
2 1
2 2
z z
2 2
Drozd S.Macková
0
0
2
z
1
0
0
2
z
1
Ateliér DaV
0
0
8
z
4
0
0
32
z
16
Vedoucí DP
0
2
8
z
5
0
0
8
z
5
0 0
2 0 0 4 1 týden 3 dny
z z z z
1 2 2 1
0 0
2 0
0 4
z z
1 2
R. Macková a vedoucí projektu Hlínová Hlínová Žižka
z
1
1 týden 24
Předměty osobní specializace: 1 Praxe II 0 0 Vlastní projekt 0 0 Dílna maska Storytelling Sborový zpěv Dramaturgie dětského divadla Tvůrčí psaní Recitační přehlídka Dílna „Legrando“
pedagog
34
2 2
z z
2 1
0 0
0 0
2 2
z z
2 1
1 týden 0 2 0 2 0 2
2 0 2
z z z z
2 2 1 2
0 0 0
2 2 2
2 0 2
z z z
1 2
0
2
z
2
0
2 6 dní
2
z z
2 2
z
1
2 5 dní
Státní závěrečná zkouška Teorie hry a dramatu Teorie divadla a výchovy + ukázková hodina Obhajoba písemné diplomové práce Obhajoba absolventského projektu
1
S. Macková
Studenti mohou volit předměty osobní specializace z nabídky pro nižší ročníky a z nabídky školy
- 59 -
Hlínová R.Macková a vedoucí projektu Fojtíková Olah Svozílek Brhelová Brhelová Brhelová o.s. Legrando
DRAMATICKÁ VÝCHOVA Ateliér: Divadlo a výchova - kombinované bakalářské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru : doc. PhDr. Silva Macková Vedoucí ročníku: Mgr. Simona Hlínová předmět
Základ oboru Hlasová průprava s metodikou Pohybová průprava s metodikou Média Literární projekt Literatura pro děti a mládež Úvod do dramatické výchovy Didaktika DV
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
pedagog
8
20
60
klz
6
Hrabalová
8
20
60
klz
6
Charvátová
0
18
20
zk
2
S
zk, klz, z
KR
14 14
0 0
60 40
klz zk
3 3
Gruna Brhelová Brhelová
8
20
60
klz
6
Rodriguezová
8
0
60
klz
6
Pedagogika
4
0
60
klz
3
Rodriguezová Macková Brucknerová
Psychologie
4
0
60
klz
3
Lípová
Teorie divadla I,II
8
0
60
klz
6
Roubal
Dějiny světového divadla I, II Herecká průprava s metodikou I Pedagogická praxe
8
0
60
z
6
Šotkovský
Kredity celkem
0
0
60
z
4
4
10
30
z
3
Hájek
0
0
60
z
4
Hlínová
30
31
- 60 -
DRAMATICKÁ VÝCHOVA Ateliér: Divadlo a výchova - kombinované bakalářské studium Ročník: 3. Vedoucí ateliéru: doc. PhDr. Silva Macková Vedoucí ročníku: Mgr. Simona Hlínová předmět Tvorba inscenace Principy žánrové tvorby Seminář k bakalářské diplomové práci Seminář k bakalářskému absolventskému projektu Ukázkové hodiny
zimní semestr P C
S
4 8
60 60
10 20
zk, klz, z z klz
KR
letní semestr P C
S
3
4
10
18 18
KR
60
3
S. Macková Brhelová
0
60
z
3
0
40
z
3
S. Macková Brhelová Rodriguezová, R.Macková
6
0
28
60
z
4
Tvorba scénáře Pedagogika
pedagog zk, klz, z z
8 4
0
60
zk
20
60
klz
6
3
Psychologie
Hlínová ateliér DaV Brhelová Brücknerová
4
0
60
zk
3
Lípová
Teorie divadla I, II
8
0
60
zk
6
Roubal
Dějiny světového divadla I, II Dějiny českého divadla Pedagogická praxe
8
0
60
zk
6
Šotkovský
Kredity celkem
0
0
60
z
4
8
0
30
zk
6
Drozd
0
0
60
z
4
Hlínová
32
28
- 61 -
VÝCHOVNÁ DRAMATIKA PRO NESLYŠÍCÍ Ateliér: Výchovná dramatika pro Neslyšící – bakalářské studium Ročník: 2 Vedoucí ateliéru a vedoucí ročníku: prof. Mgr. Zoja Mikotová předmět
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
Základ oboru Metodika dramatické výchovy
1
2
klz
2
1
1
2
klz
2
Mikotová, Antonova
Pedagogika
1
1
pedagog
2
zk
2
1
1
2
zk
2
Broulíková
1
1 1
2
zk
2
1
1
2
zk
2
Abbodová
Vývojová psychologie 2
0
2
zk
2
Speciální pedagogika
Pedagogická psychologie Dějiny kultury
Broulíková 2
0
2
zk
2
Broulíková
2
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
Šmuková
Vybrané kapitoly z dějin pohybového divadla Výtvarné techniky a metodika Akrobacie a metodika
2
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
Petišková
0
2
0
klz
1
0
2
0
klz
1
Dostálová
0
2
1
klz
1
0
2
0
klz
1
Kulichová
Historický a společenský tanec Znakový jazyk
0
2
0
klz
1
0
2
0
klz
1
Charvátová
0
2
0
klz
2
0
2
0
klz
2
Pohybové divadlo
0
4
2
klz
3
0
4
2
klz
3
Hájková, Kulichová Milič Mikotová, Antonova
Angličtina
0
2
2
klz
2
0
2
2
klz
2
Švrčková
Pedagogická praxe průběžná Pedagogická praxe souvislá a stáže Literární seminář
0
2
2
z
1
0
2
2
z
1
Kulichová, Broulíková
z
1
z
1
Kulichová, Broulíková
0
1
1
klz
1
0
1
1
klz
1
Broulíková, Mikotová
Reflexní seminář
0
1
1
z
1
0
1
1
z
1
Broulíková
3 dny
z
1
z
1
Štefek
dílna
z
1
1 týden
Pohybové sportovní hry Krajina těl a doteků společný projekt s KSFT Kniha – průběžný projekt Kredity celkem
1 týden
3dny
Mikotová, Nadaud 1 týden
z
28
1
Jirásková, Mikotová, Gottwald, Broulíková
28
Osobní specializace Rytmická cvičení, step 0
2
0
z
1
0
2
0
z
1
Čadová
Žonglování
0
2
0
z
1
0
2
0
z
1
Záboj
Tvůrčí fotografie I
0
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Francán
Rytmická a relaxační 0 cvičení
2
0
z
1
0
2
0
z
1
Antonova
- 62 -
VÝCHOVNÁ DRAMATIKA PRO NESLYŠÍCÍ Ateliér: výchovná dramatika pro Neslyšící – bakalářské studium Ročník: 3 Vedoucí ateliéru a vedoucí ročníku: prof. Mgr. Zoja Mikotová předmět Základ oboru Sociální psychologie Psychopatologie Surdopedie Projekty DV pro SP a metodika DV Dějiny kultury Vybrané kapitoly z dějin pohybového divadla Pohybové divadlo Akrobacie s metodikou Historický a společenský tanec Angličtina Výtvarné techniky s metodikou Pedagogická praxe a stáže Samostatný projekt DV Znakový jazyk
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
2
2
zk
2
0
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
2 2
2 2
zk zk
2 2
0 0
pedagog
Broulíková Broulíková Abbodová Mikotová, Broulíková
2 1
0 1
2 2
zk zk
2 2
2
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
Petišková
0 0
4 2
1 1
kl kl
2 2
0 0
2 2
1 1
kl kl
1 2
Mikotová, Antonova Kulichová
0
2
0
kl
1
0
2
0
kl
1
Charvátová
0 0
2 2
2 2
kl kl
2 2
0 0
2 2
2 2
kl kl
2 2
Švrčková Dostálová
0
2
1
z
1
0
2
1
z
1
Kulichová, Broulíková
0
2
2
kl
2
Mikotová, Broulíková
Šmuková
1
1
1
klz
2
0
1
1
klz
1
Seminář k bakalářské 0 diplomové seminář Bakalářská diplomová 0 práce Pohybové a sportovní hry Krajina těl a doteků společný projekt s FKST Kniha- průběžný projekt Kredity celkem
1
1
z
2
1
1
1
z
2
Hájková, Milič, Kulichová vedoucí BP
1
1
z
2
0
0
10
z
8
vedoucí BP
3 dny
z
1
Štefek
dílna
z
1
Mikotová, Nadaud
1 týden
z
1
Mikotová, Jirásková Broulíková, Gottwald
Osobní specializace Rytmická cvičení step Žonglování Grafika na PC I Tvůrčí fotografie II
29
28
0
2
0
z
1
0
2
0
z
1
Čadová, Vítková
0
2
0
z
1
0
2
0
z
1
Záboj
0 0
2 2
2 0
z z
2 2
0 0
2 2
2 0
z z
2 2
laboratoř médií Francán
Státní zkouška: Metodika dramatické výchovy (a obhajoba samostatného projektu DV) Speciální pedagogika Vývojová a pedagogická psychologie Techniky a metodika výuky základní pohybové průpravy a akrobacie Metodika výtvarné výchovy Obhajoba bakalářského absolventského projektu Obhajoba bakalářské diplomové práce
- 63 -
DIVADELNÍ MANAŽERSTVÍ Ateliér: Divadelní manažerství – bakalářské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru (ročníku): doc. Mgr. Jan Kolegar předmět
Základ oboru Základy managementu I ,II Vznik divadelní inscenace Úvod do kulturní politiky Organizační struktury divadla Organizace divadelního provozu Herecká propedeutika Vstupní kurz I Organizace mezinárodního divadelního festivalu I Dějiny světového divadla III,IV Dějiny kultury Divadelní dramaturgie Makroekonomika Angličtina Základy práce na PC a s médii Divadelní praxe Mezinárodní divadelní festival Kredity celkem
zimní semestr S zk, klz,z
P
C
2 1
0 1
3 2
2 1
0 1
2 0
letní semestr S zk, klz, z KR
P
C
zk z
3 2
2
0
3
zk
3
Hálek Plešák
zk klz
2 1
1
1
2
klz
2
1
1
0
klz
1
Chládková Kolegar Kolegar
0 6 Dva dny 1 1
2 0 2
z z Z
4 1 2
1
1
4
klz
4
2
0
4
zk
3
2
0
4
zk
3
Chládková Chládková Abou Cejpek
2
0
2
zk
2
0 0 0
4 2 2
3 2 0
klz z z
3 2 1
2 1 2 0 0 0 0
0 1 0 4 2 2 4
2 2 2 3 2 0 0
zk z zk klz z z z
2 2 2 3 2 1 2
Šmuková Plešák Abou Kab. jazyků Laboratoř médií Kolegar Chládková, Abou
26 Předměty osobní specializace: 4 Samostatná produkce 0
4
pedagog
KR
8
0
z
4
27 0
Studenti volí nejméně dva předměty z nabídky školy
- 64 -
8
0
z
4
Chládková, Krejčí
DIVADELNÍ MANAŽERSTVÍ Ateliér: Divadelní manažerství – bakalářské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru (ročníku): doc. Mgr. Jan Kolegar předmět
Základ oboru Management řízení a vedení lidí I, II Marketing I ,II Projektový management I Kulturní projekt I Organizace a technologie div. výroby Organizace mezinárodního divadelního festivalu II Dějiny světového divadla III,IV Dějiny českého divadla Seminář k dějinám českého divadla Právo pro manažery I, II Mikroekonomika I, II Rozpočetnictví Účetnictví Angličtina Anglická manažerská terminologie Metodologie výzkumu a zprac. semin.a bakalářských prací Fundraising Úvod do sociologie I, II PC v administrativě I Mez. div. festival Kredity celkem Předměty osobní specializace 5 Vstupní kurz II Samostatná produkce Produkce bakalářských absolventských projektů Člen užšího týmu student. fest. rady
zimní semestr S zk, klz, z
P
C
2
0
3
1 1
1 1
1
pedagog
P
C
zk
2
2
0
3
zk
2
Hálek
3 3
klz z
2 2
1
1
3
klz
2
klz
2
1
0
klz
1
Procházka Krejčí Krejčí Kolegar
1
1
6
klz
3
1
1
6
klz
3
2 2 0
0 2 2
4 2 0
zk zk
3 2 1
2 2 0
0 2 2
4 2 0
zk zk z
3 2 1
2 2 1
2 0 1
2,5 2 1
zk zk z
2 2 1
2 2
2 0
2,5 2
zk zk
2 2
0 0
3 1
3 1
klz klz
3 1
1 0 0
1 3 1
1 3 1
z klz klz
1 3 1
Prokeš Abou Jan Ondroušek Jan Ondroušek kab.jazyků kab.jazyků
1
z
1
Chládková
1
1
0 0 1 0
1 1 2
3 1 2
klz klz klz
1 2 2
2
4
0
dva dny 8
KR
1 0 0
1 2 4
1 2 0
klz klz z
1 2 2 30
30
Chládková, Abou Cejpek Havlíčková Havlíčková
Chládková Kafková lab. medií Chládková, Abou
0 0
z z
1 4
0
8
0
z
4
Chládková Chládková, Krejčí
0
8
0
z
4
0
8
0
z
4
Chládková, Krejčí
0
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Chládková, Abou
Státní zkouška: Dějiny světového divadla Dějiny českého divadla
5
letní semestr S zk, klz, z
KR
Studenti si volí další předměty z nabídky školy
- 65 -
DIVADELNÍ MANAŽERSTVÍ Ateliér: Divadelní manažerství – bakalářské studium Ročník: 3. Vedoucí ateliéru (ročníku): doc. Mgr. Jan Kolegar předmět
Základ oboru Základy marketing. výzkumu Management organ.chování I Absolventský projekt Organizace mezinárodního divadelního festivalu III Mezinárodní divadelní festival Cizí jazyk II Anglická manažerská terminologie Právo autorské Psychologie osobnosti Kvantitativní metody I Marketing v obchodním oddělení divadla Produkce AV díla Kulturní projekt II Bakalářská diplomová práce Seminář k bakalářské práci a absolventskému výkonu PC v administrativě II Kredity celkem
zimní semestr S zk, klz, z
P
C
KR
1
1
3
zk
2
0 1
8 1
0 8
z klz
4 5
0 0
2 1
2 1
klz klz
2 1
2 1
0 1
4 2
zk z
3 1
2
0
0
z
1
1 1 0 0
1 1 0 2
1 2 4 0
z klz z z
2 2 2 2
0
2
2
z
2 29
z z z
C
letní semestr S zk, klz, z
pedagog KR Procházka
2
Předměty osobní specializace 6 0 Vstupní kurz III dva dny Člen užšího týmu stud.festival. 0 2 2 rady Samostatná produkce 0 8 0
2
1
3 zk v průběhu celého roku 1 8 klz
5
Hálek Kolegar, Krejčí Chládková, Abou
0 0 0
8 2 1
0 2 1
z klz klz
2 2 1
Chládová, Abou kab. jazyků kab. jazyků
2
0
4
zk
3
2
0
1
klz
1
Valová Hlínová Kafková Nykodýmová
1 0 0
1 0 2
2 28 0
klz z z
2 8 2
0
2
2
z
2 30
1 2
0
2
2
z
2
4
0
8
0
z
4
Státní závěrečná zkouška: Management Divadelní provoz Právo Obhajoba bakalářské práce Obhajoba absolventského výkonu/dokumentace výkonu
6
P
Student volí další předměty z nabídky školy
- 66 -
0
Morales Krejčí, Chládková ved. dipl. práce Kolegar, Chládková laboratoř médií
Chládková Chládková, Abou Chládková, Krejčí
DIVADELNÍ MANAŽERSTVÍ Ateliér: Divadelní manažerství – navazující magisterské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru (ročníku): doc. Mgr. Jan Kolegar předmět
Základ oboru Projekt I – samostatná produkce (Marta, jiná instituce) Stáž v divadle nebo studium/praxe v zahraničí Seminář ke stáži/studiu/praxi
zimní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
Letní semestr P C
pedagog
0
16
4
klz
10
0
0
40
klz
19
Chládková
1
1
z
1
Chládková, Kolegar Hálek
S
zk, klz, z
KR
V průběhu celého roku
Kolegar
Management - Organizační chování II Strategické řízení Marketingová komunikace Projekt II teatrologický
1
1
4
klz
3
1 1 0
1 2 2
3 2 10
zk klz klz
2 2 4
Seminář k projektu II
0
2
2
z
2
Projektový management II Kvantitativní metody II Sociologie práce Úvod do mezin. kult.politiky Seminář autorského práva I Metodologie výzkumu a zprac. dipl. práce Pracovní psychologie Finanční řízení z hlediska účetní evidence Mezinár. divadelní festival Kredity celkem
1 1 2 1 0 1
1 1 0 1 2 1
2 1 2 2 2 2
klz klz klz klz klz klz
2 1 2 2 2 2
Chládková Procházka Kovalčuk, Oslzlý Kovalčuk, Oslzlý Krejčí Kafková Kafková Chládková Valová Chládková
1 1
1 1
2 1
klz z
2 1
Hlínová Abou
0
1
1
z
2 29
Chládková
0
1
1
z
2
Chládová, Abou
30
Předměty osobní specializace 7 Mezinárodní divadelní festival
7
Student volí další předměty z nabídky školy
- 67 -
DIVADELNÍ MANAŽERSTVÍ Ateliér: Divadelní manažerství – navazující magisterské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru (ročníku): doc. Mgr. Jan Kolegar předmět
zimní semestr S zk, klz, z
KR
C
pedagog
C
Základ oboru Projekt III - absolvetnský projekt
0
0
13
z
10
Seminář k projektu III
0
1
2
z
1
Projekt IV - producentský záměr (management divadla a umění)
0
0
15
z
5
Seminář k projektu IV
0
2
2
z
2
Marketing v umění Management - Organizační chování III Seminář autorského práva II Seminář k magisterské diplomové práci a absolventskému projektu Magisterská diplomová práce
1 1
1 1
3 4
zk klz
2 3
0
2 2
2 2
klz z
Dotační management - kurz
1
1
1
klz
2
Krejčí
QM – Evaluace kulturní instituce Kredity celkem
1
1
1
klz
1
Chládková
KR Kolegar, Chládková
V průběhu celého roku
Kolegar
0
2
15 2
z
2
Kolegar, Chládková, Hálek, Valová, Krejčí, Abou Chládková, Kolegar Procházka Hálek
2 2
0
2
6
z
2
Valová Kolegar Chládková
4
0
0
36
z
16
Vedoucí DP
0
0
z
34
Předměty osobní specializace: 8 teorie divadla výběr z nabídky školy Mezinárodní divadelní festival
Studenti si volí další předměty z nabídky školy
- 68 -
5
25
0
Státní závěrečná zkouška: Management divadla a umění (producentský záměr) Obhajoba magisterské diplomové práce Obhajoba magisterského absolventského výkonu III
8
P
letní semestr S zk, klz, z
P
1
1
z
2
Chládová Abou
JEVIŠTNÍ TECHNOLOGIE Ateliér: Jevištní technologie – bakalářské studium Ročník: 1. Vedoucí ateliéru (ročníku): doc. Mgr. Jan Kolegar předmět P Základ oboru Historie scénické 2 technologie Dějiny světového 2 divadla III,IV Dějiny výpravy a 2 kostýmu Vznik divadelní 1 inscenace Organiz.struktury 2 divadel Organiz. divadel. provozu Vstupní kurz I Předměty širšího základu: Makroekonomika 2 Mikroekonomika Elektrotechnika I 2 Zvukotechnika I, II 2 Technické kreslení I, II 0 Základy scénické 1 stavby Základy scénického 1 zvuku I, II Základy scénického 1 světla I, II Základy práce na PC a 0 s médii Angličtina 0 Jevištní praxe: Světlo 0 Zvuk 0 Stavba 0 Dny scénografie I Tech. podpora festivalu
C
zimní semestr S zk, klz, z
KR
P
letní semestr S zk, klz, z
pedagog KR
0
0
klz
1
Kolegar
0
4
zk
3
2
0
4
zk
3
Cejpek
0
2
zk
2
2
0
2
zk
2
Havlíčková
1
2
z
2
Plešák
0
0
klz
1
Kolegar 2
dva dny 0
0
z
1
2
zk
2
0 0 2 1
1 1 1 0
zk zk z z
2 2 1 1
1
0
z
1
1
0
z
1
2
z
2
2 2
klz
2 2
2 2 2
0 0 0
z z z
1 1 1
0
0
klz
1
Kolegar Chládková
2
0
2
zk
2
2 0
0 2
2 2
zk z
2 2
Abou Abou Holešínský Kos Kolegar Škubal
0
2
0
2
2
0
2
0 0 0 0 0
2 2 4 2 8
0 0 0 0 0
student volí předměty z nabídky školy
- 69 -
z
2
z 2 2
Kredity celkem 27 Předměty osobní specializace 9 Spolupráce na klauzurách hereckých ročníků, za každou klauzuru 2 kredity
9
C
Petr Laboratoř médií
klz
2 2
Kabinet jazyků
z z z z z
1 1 2 1 4
Petr Škubal Kolegar Kolegar Kolegar
27
JEVIŠTNÍ TECHNOLOGIE Ateliér: Jevištní technologie – bakalářské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru (ročníku): doc. Mgr. Jan Kolegar předmět Základ oboru Dějiny světového divadla III, IV Dějiny českého divadla Základy scénografie I, II Základy managementu I, II Organizace technol. divadelní výroby Základy psychologie Psychologie – práce s lidmi Elektrotechnika II Bezp. práce a požární ochrana Související vyhlášky elektro Zavěšování Scénická dokumentace Angličtina Zvuk v dabingu s 3.r. muzikálu Audiovisuální tvorba I a II Jevištní praxe: Světlo Zvuk Stavba Metodologie výzkumu a zprac. semin. a bakal. prací Projekt I – práce v tvůrčím týmu na klauzuře Projekt II – práce v tvůrčím týmu na klauzuře Dny scénografie II Tech.pod. festivalu Kredity celkem
zimní semestr S zk, klz, z
P
C
2
0
4
2
0
0
letní semestr S zk, klz, z
pedagog
KR
P
C
zk
3
2
0
4
zk
3
Cejpek
2
zk
2
2
0
2
zk
2
Havlíčková
2
1
klz
1
0
2
1
klz
1
Bláhová
2
0
3
zk
2
2
0
3
zk
3
Hálek
1
1
0
z
1
2
0
2
zk
2
Kolegar
2 2 2
0 0
0
1
1 1
0
zk z
z
KR
0
2
zk
2
1 1
Lipová Lipová Holešínský Plšek
2
0
1
z
1
Plšek
0
1
0
z
1
Kolegar Kolegar
1
0 0
2 4
2 0
klz z
2 2
0 0
2 4
2 0
klz z
2 2
0
2
2
z
2
0
2
2
z
2
Staškovič Laboratoř médií
0 0 0
2 2 2
0 0 0
z z z
1 1 1
0 0 0 0
2 2 2 2
0 0 0 2
z z z klz
1 1 1 2
Petr Škubal Kolegar Chládková
0
5
0
z
2
0
8
2
z
Kabinet jazyků
Kolegar 0
5
0
z
2
0
8
0
z
4 30
0
4
0
z
2
4 29
Kolegar Kolegar Kolegar
10
Předměty osobní specializace: Vstupní kurz II dva dny Logistik festivalu 0 4
0 0
z z
1 2
Státní zkouška: Dějiny českého divadla Dějiny světového divadla
10
Student volí další předměty z nabídky školy
- 70 -
Chládková Kolegar
JEVIŠTNÍ TECHNOLOGIE Ateliér: Jevištní technologie – bakalářské studium Ročník: 3. Vedoucí ateliéru (ročníku): doc. Mgr. Jan Kolegar předmět
Základ oboru Související právní předpisy Manag.řízení lidí a týmů I , II Základy projektového řízení Projekt III scénická realizace a stavba Projekt IV nasvícení inscenací a svícení repríz Projekt V nazvučení inscenací a zvučení repríz
zimní semestr
letní semestr
C
S
zk, klz, z
KR
P
C
S
zk, klz, z
KR
2
0
2
klz
2
2
0
2
klz
2
Prokeš
2
0
3
zk
2
2
0
3
zk
3
Hálek
1
1
2
klz
2
0
10
2
z
10
v průběhu celého roku
Kolegar
0
10
2
z
10
v průběhu celého roku
Petr
0
10
z
2
10
v průběhu celého roku
Škubal
Krejčí
Jeden z projektů III – V si student vybere jako Absolventský projekt, který obhajuje u státní zkoušky Sem. k projektům 0 1 1 z 1 0 1 1 z III – V 11 Sem. k bakalářské 0 2 0 z 2 0 2 0 z práci a abs. projektu Bakalářská diplomová 0 0 4 z 2 0 0 28 z práce Technická podpora 0 8 0 z festivalu Kredity celkem 41 Předměty osobní specializace: 12 Logistik festivalu 0 4
0
z
2
0
4
0
Státní závěrečná zkouška: Management Obhajoba bakalářské diplomové práce Obhajoba bakalářského absolventského výkonu (dokumentace absolventského výkonu)
11 12
pedagog
P
Jeden z projektů si student vybere jako bakalářský absolventský a ten bude obhajovat Student volí další předměty z nabídky školy
- 71 -
z
1
Kolegar
2 8
Kolegar Chládková vedoucí bakalářské práce
4
Kolegar
20 2
Kolegar
TANEČNÍ PEDAGOGIKA Ateliér: Taneční pedagogika – kombinované nenavazující magisterské studium Ročník: 2. Vedoucí ateliéru: doc. Mgr. Jarmila Vondrová Vedoucí ročníku: doc. Mgr. Jarmila Vondrová předmět Základ oboru Klasický tanec metodika Klasický tanec technika Moderní tanec metodika Moderní tanec technika Lidový tanec metodika Lidový tanec technika Taneční gymnastika metodika Taneční gymnastika technika Předměty teoretického základu Pedagogika Psychologie Dějiny a teorie tance a baletu Dějiny a teorie hudby Anatomie a fyziologi Úvod do estetiky Cizí jazyk volitelný Ostatní předměty Pedagogická praxe Hospitace Hra na klavír Kredity celkem
zimní semestr P C S
zk, klz, z
KR
letní semestr P C
S
zk, klz, z
KR
12 12 10 10 10 10 6 6
0 0 0 0 0 0 0 0
60 40 40 40 40 20 40 20
zk klz zk klz zk klz zk klz
3 2 2 2 2 1 2 1
Štychova Štychova Kloubková Kloubková Košíková Košíková Lepoldová Lepoldová
8 8 8 8 8 0
0 0 0 0 0 0
40 40 40 40 40 50
klz klz klz klz klz z
2 2 2 2 2 2
Unzeitigová Skácelová Kloubková J.Doležel Mráčková Pelán Kabinet cizích jazyků
12 10 0
0 0 0
30 10 30
z z z
1,5 0,5 1 30
12 12 10 10 10 10 6 6
0 0 0 0 0 0 0 0
60 40 40 40 40 20 40 20
zk z zk z zk z zk z
3 2 2 2 2 1 2 1
10 8 8 8 8
0 0 0 0 0
40 40 40 40 40
klz z z z z
2 2 2 2 2
0
0
50
z
2
12 10 0
0 0 0
30 10 30
z z z
1,5 0,5 1 30
- 72 -
pedagog
Kotzian Kotzian J. Doležel
TANEČNÍ PEDAGOGIKA Ateliér: Taneční pedagogika – kombinované nenavazující magisterské studium Ročník: 4. Vedoucí ateliéru: doc. Mgr. Jarmila Vondrová Vedoucí ročníku: doc. Mgr. Jarmila Vondrová předmět Základ oboru Klasický tanec metodika Klasický tanec technika Moderní tanec metodika Moderní tanec technika Lidový tanec metodika Lidový tanec technika Předměty teoretického základu Dějiny a teorie tance baletu Dějiny kultury - vývoj um. slohů a výtv. um.
zimní semestr
letní semestr
pedagog
P
C
S
zk, klz, z
KR
P
C
S
zk, klz, z
KR
12 12 10 10 8 8
0 0 0 0 0 0
60 60 60 60 40 20
zk z zk z zk z
3 3 3 3 2 1
12 12 10 10 8 8
0 0 0 0 0 0
60 60 60 60 40 20
zk klz zk klz zk klz
3 3 3 3 2 1
Vondrová Vondrová Tužilová Tužilová Košíková Košíková
8
0
40
z
2
8
0
40
klz
2
Koubková
8
0
40
z
2
8
0
40
klz
2
Šmuková
0 0
40 40
z z
2 2
8 8
0 0
40 40
klz klz
2 2
Havlíčková J. Doležel
0
50
z
2
0
0
50
z
2
Kabinet cizích jazyků
0 0 0 0
30 30 10 30
z z z z
2 1,5 0,5 1 30
24 12 10 0
0 0 0 0
30 30 10 30
klz z z z
2 1,5 0,5 1 30
Grecmanová Kotzian Kotzian J.Doležel
0 0
30 30
z z
1,5 1,5
8 8
0 0
30 30
klz klz
1,5 1,5
Lepoldová Kotzian
Dějiny českého divadla 8 Výběr a rozbor hudební 8 předlohy Cizí jazyk volitelný 0 Ostatní předměty Charakterní tanec 24 Pedagogická praxe 12 Hospitace 10 Hra na klavír 0 Kredity celkem Předměty osobní specializace Dětské taneční hry 8 Tanec s partnerem 8
- 73 -
DOKTORSKÝ STUDIJNÍ PROGRAM DRAMATICKÁ UMĚNÍ Základní informace o doktorském studijním programu Doktorský studijní program „DRAMATICKÁ UMĚNÍ“ se realizuje v tříletém prezenčním nebo kombinovaném studiu v oborech: herecká tvorba, režijní tvorba, dramaturgie a autorská tvorba, scénografie, divadelní manažerství a divadlo a výchova. Studium jednotlivých oborů je naplňováno pod vedením školitele na základě individuálního studijního plánu. K doktorskému studiu v uvedených oborech se mohou přihlásit absolventi magisterského studijního programu „Dramatická umění“ či příbuzných studijních programů jiných fakult (v tomto případě se u přijímací zkoušky ověřují znalosti na úrovni státních zkoušek příslušného oboru magisterského studijního programu Dramatická umění). Posluchači jsou přijímáni na základě přijímacího řízení. Přihlášky ke studiu se podávají zpravidla k 30. červnu každoročně na formulářích, které jsou k dispozici na studijním oddělení fakulty. Uchazeči si k přijímacímu řízení připraví projekt své dizertační práce (v rozsahu 3 – 5 stran). Součástí přijímacího řízení je i ověření znalostí alespoň jednoho cizího jazyka. Doktorské studium je určeno těm uchazečům, kteří jsou schopni spojovat kvalitní uměleckou tvorbu se schopností její teoretické reflexe. Součástí doktorského studia je rovněž příprava na pedagogické působení na vysoké umělecké škole a k odborné a vědecké práci. Kandidáti na doktorské studium budou proto vybíráni především z řad tvůrců, kteří mají za sebou úspěšnou uměleckou a odbornou činnost a kteří vedle schopnosti vlastní umělecké tvorby prokáží také schopnost samostatné vědeckovýzkumné práce v daných oborech. Absolventi doktorského studijního programu se vedle možné pedagogické a umělecké a odborné činnosti stanou nepochybně i vůdčími osobnostmi předních uměleckých kolektivů. Školitelé a učitelé doktorského studia jsou profesoři a docenti Divadelní fakulty a výjimečně též další významní odborníci z praxe a výzkumu, kteří mají za sebou též významnou uměleckou či odbornou tvorbu.
Oborová rada doktorského studia Předseda oborové rady: prof. PhDr. Josef KOVALČUK Místopředsedkyně: doc. PhDr. Silva Macková Členové: prof. PhDr. Václav Cejpek MgA. David Drozd, Ph.D. prof. Mgr. Zoja Mikotová prof. Petr Oslzlý prof. PhDr. Miroslav Plešák PhDr. Jan Roubal, Ph.D. prof. PhDr. Bořivoj Srba, DrSc. JUDr. Lenka Valová
- 74 -
Základní schéma předmětů doktorského studijního programu Základní schéma přednášek, seminářů a cvičení doktorského studijního programu je pro každý individuální studijní plán (podle oboru apod.) konkretizováno školitelem. Základní schéma může být doplněno dalšími přednáškami či semináři. Individuální studijní plán schvaluje příslušná oborová rada.
Název předmětu Doktorský seminář Filozofie nebo Psychologie Kapitoly ze současného myšlení o divadle Historie a teorie příslušného oboru Cizí jazyk
Typ seminář přednáška, seminář přednáška
přednáška, seminář, cvičení cvičení
Metody seminář výzkumu Estetika divadla přednáška, a dramatu seminář
2. semestru
pedagog (garant předmětu) Srba B., Kovalčuk Drozd, Roubal Krist, P. Osolsobě, Turbová Roubal
6. semestru
školitel
státní doktorská zkouška
4. semestru
Švrčková Spitzbardt Noubelová Macková Brücknerová P. Osolsobě
zkouška
ukončení po po každém semestru, celkem 6 semestrů 4. semestru
2. semestru 4. semestru
ÚPLNÉ ZNĚNÍ - 75 -
způsob ukončení zápočet zkouška + seminární práce zkouška
zkouška zkouška
STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU JANÁČKOVY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ ZE DNE 9. KVĚTNA 2006 Část první Základní ustanovení
Čl. 1 Studijní a zkušební řád Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen „JAMU“) obsahuje pravidla pro studium v bakalářských studijních programech, magisterských studijních programech, které navazují na bakalářské studijní programy (dále jen „navazující magisterský studijní program“) a v magisterských studijních programech, které nenavazují na bakalářské studijní programy (dále jen „magisterský studijní program“) a doktorských studijních programech uskutečňovaných fakultami JAMU.
Čl. 2 Akademický rok a časové členění studia (1) Rektor každoročně nejpozději do 1. února vyhlásí začátek následujícího akademického roku. (2) Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. (3) Děkan vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán akademického roku stanovuje zejména začátek a konec výuky, zkouškové období, období prázdnin v jednotlivých semestrech a období, v němž se konají státní závěrečné zkoušky. (4) V každém semestru je zpravidla 14 týdnů výuky a 5 týdnů zkouškového období. (5) Výuka je organizována v prezenční formě studia podle týdenních rozvrhů, pokud v rozhodnutí o akreditaci studijního programu není stanoveno jinak. (6) Fakulty mohou ve směrnici děkana upravit členění studia jednotlivých studijních programů do modulů tvořících obsahově ucelený souhrn předmětů se stanovením podmínek a minimální a maximální doby pro jejich uzavření.
Část druhá Studium v bakalářských, navazujících magisterských a magisterských studijních programech Hlava I Organizace studia Čl. 3 Studijní plány (1) Základním výukovým modulem studijního plánu je jednosemestrální studijní předmět (dále jen „předmět”). (2) Před zahájením výuky studijního oboru zveřejní fakulta, na které se studijní program uskutečňuje, strukturovaný seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení daného studijního oboru. Tento seznam: a) seskupuje předměty do semestrů a ročníků, případně modulů studia, b) vymezuje podmínky návaznosti předmětů, c) vymezuje charakter jednotlivých předmětů co do úrovně povinnosti jejich zařazení do studijního plánu (3) Studijní plán oboru studijního programu je základem pro vytváření studijního plánu studenta. (4) Při zachování obsahové části studijního programu lze upravit průběh studia a termíny kontroly studia těm studentům, kteří chtějí absolvovat část studia na jiné vysoké škole, zejména v zahraničí. Důvodem pro udělení výjimky mohou být i závažné, zejména zdravotní důvody. Podrobnosti pro vytváření takovýchto individuálních studijních plánů stanoví směrnice děkana.
Čl. 4 Kreditový systém
- 76 -
Pro kvantifikaci průběhu studia na JAMU se užívá kreditový systém, 13) jehož znaky jsou: 1) pracovní zátěž studenta představuje 60 kreditů za 1 akademický rok, 2) z toho jeden kredit představuje 24 – 30 pracovních hodin, 3) kredit je kvantitativním ukazatelem zátěže studenta, počet kreditů přidělených jednotlivým předmětům vyjadřuje dobu, za kterou student dosáhne stanovených cílů studia předmětu, 4) pracovní zatížení studentů vyjádřené kredity zahrnuje čas strávený na přednáškách, seminářích a cvičeních, přípravou studentů na výuku, samostatným studiem a samostatnou tvůrčí činností studentů, 5) kredity jsou přiděleny všem součástem studijního programu (zejména jako jsou předměty, moduly, praxe, diplomové práce, projekty) 6) zakončením předmětu způsobem předepsaným podle čl. 5 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, 7) kredity získané v rámci jednoho studijního oboru se sčítají.
Čl. 5 Způsob zakončení předmětu (1) Předměty jsou zakončeny: a) udělením zápočtu nebo b) udělením klasifikovaného zápočtu nebo c) vykonáním zkoušky. (2) Zakončením předmětu podle odstavce 1 student získá předmětu přiřazený počet kreditů. (3) Pokud student neukončí předmět některým ze způsobů uvedených v odstavci 1, postupuje se podle čl. 10 odst. 4 nebo čl. 11 odst. 6.
Čl. 6 Způsoby výuky a její zabezpečení (1) Způsoby výuky jsou zejména přednášky, cvičení, semináře, projekty, kurzy, individuální konzultace a odborné praxe. (2) Způsoby výuky uvedené v odstavci 1 jsou charakterizovány takto: a) obsah přednášek odpovídá obsahu studia ve studijních oborech, b) cvičení a semináře jsou aktivními formami výuky, v nichž se předpokládá samostatná práce studentů; jejich součástí může být průběžné ústní i písemné hodnocení znalostí jednotlivých studentů, které je součástí závěrečného klasifikačního hodnocení, c) individuální konzultace vychází z požadavků studentů. Týdenní rozsah jejího poskytování jednotlivými vyučujícími stanoví vedoucí pedagogického pracoviště (ateliérů, kabinetů, kateder a laboratoří). (3) Součástí studijních činností studenta je zadávaná a vlastní samostatná práce. (4) Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách výuky je povinná s tím, že učitel je povinen při zahájení výuky seznámit studenty s bližšími pravidly hodnocení docházky. (5) Vedoucí pedagogických pracovišť (ateliérů, kabinetů, kateder a laboratoří) jsou povinni sledovat výuku zabezpečovanou jejich pracovištěm a dbát o její úroveň. Podkladem pro jejich hodnocení jsou rovněž výsledky plynoucí z hodnocení výuky studenty.
Čl. 7 Dokumentace předmětu 13
)
Kompatibilní s European Credit Transfer System (ve zkratce „ECTS“) umožňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů.
- 77 -
Dokumentace předmětu obsahuje zejména: a) název předmětu, b) kód předmětu, c)
způsob výuky předmětu a způsob jeho ukončení,
d) charakter předmětu, e)
ročník,
f)
semestr,
g) počet přidělených kreditů, h) jméno vyučujícího, i)
cíle předmětu (předpokládané výstupy a dosažené kompetence),
j)
předpoklady pro studium předmětu (zejména předchozí absolvované předměty, úroveň vědomostí a dovedností),
k) obsah předmětu, l)
doporučenou studijní literaturu,
m) vyučovací metody, n) metody hodnocení, o) jazyk výuky.
Čl. 8 (1) Fakulta poskytuje studentovi informace nutné pro jeho studium, zejména zajišťuje poradenství při vytváření jeho studijního plánu. (2) Pro zabezpečení těchto činností fakulta vytváří poradenskou a informační strukturu.
Hlava II Ověřování a hodnocení studijních výsledků Čl. 9 Ověřování studijních výsledků (1) Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem, klasifikovaným zápočtem nebo zkouškou. (2) Směrnice děkana stanoví konečné termíny pro získání zápočtů, nebo klasifikovaných zápočtů a vykonání zkoušek v akademickém roce.
Čl. 10 Zápočet a klasifikovaný zápočet (1) Zápočtem se potvrzuje, že se student aktivně účastnil práce v průběhu semestru a splnil požadavky, jimiž bylo udělení zápočtu na začátku výuky předmětu podmíněno. (2) Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň uložených aktivit hodnotí klasifikačním stupněm. (3) Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, v němž byl předmět vyučován. Výjimky může stanovit směrnice děkana. (4) Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování je pro studium v daném studijním programu povinné, a nebyl mu povolen přesun předmětu podle čl. 14 odst. 4, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. (5) Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání způsobem stanoveným směrnicí děkana. (6) Udělení nebo neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 49). Ve výkazu o studiu potvrdí učitel udělení zápočtu slovem „započteno” a svým podpisem a uvede datum udělení
- 78 -
zápočtu. V případě klasifikovaného zápočtu se uvádí klasifikační stupeň a datum v rubrice zápočet. Do výkazu o studiu se uvede rovněž hodnocení ECTS. (7) Neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje.
Čl. 11 Zkouška (1) Zkouška hodnotí vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho schopnosti tvořivě uplatňovat získané poznatky při aplikaci v příslušném oboru. Součástí hodnocení je tvůrčí aktivita studenta ve cvičeních a seminářích předmětu. (2) Zkoušky mohou být ústní, písemné, praktické nebo kombinované. Konkrétní forma prověřování znalostí a termín jeho konání (půlsemestrální, řádné, náhradní) je stanovena vyučujícím. Pro studenta, který si daný předmět zapsal, jsou stanovené termíny zkoušek závazné. (3) Zkoušky se skládají ve zkouškových termínech, které navazují na ukončení příslušného semestru podle časového harmonogramu akademického roku. (4) Student, který byl klasifikován stupněm „nevyhovující”, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou dva. (5) Na žádost studenta nebo z vlastního podnětu může vedoucí pedagogického pracoviště rozhodnout o konání zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Je-li zkoušejícím vedoucí pedagogického pracoviště, o konání zkoušky před komisí rozhoduje a komisi jmenuje děkan. (6) Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro studium v daném studijním programu povinné, a nebyl mu povolen přesun předmětu podle čl. 14 odst. 4, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. (7) Pokud se student bez omluvy ke zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se známkou „nevyhověl”. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností vedoucí pedagogického pracoviště, je-li on zkoušejícím, rozhoduje děkan. (8) Výsledky zkoušky se hodnotí klasifikačním stupněm podle čl. 12. (9) Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 49). Ve výkazu o studiu zkoušející uvede klasifikační stupeň, bodový zisk, datum konání zkoušky nebo datum konání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň „nevyhověl” se do výkazu o studiu neuvádí. Do výkazu o studiu se uvede rovněž hodnocení ECTS.
Čl. 12 Klasifikační stupnice (1) Výsledek zkoušky a klasifikovaného zápočtu se hodnotí bodovým systémem ECTS. Maximální bodový zisk je 100 bodů. Bodové hodnocení získané z průběžného hodnocení a půlsemestrální zkoušky, nelze dodatečně opravit ani zlepšit. Pro úspěšné složení zkoušky a klasifikovaného zápočtu je nutno získat minimálně 50 bodů. (2) Do studijní dokumentace se hodnocení zkoušky a klasifikovaného zápočtu zapisuje písmenem A, B, C, D, E + počet bodů + počet kreditů. Body klasifikace ECTS: a) 0 – 49 bodů – F – nevyhověl, b) 50 – 59 bodů
– E,
c) 60 – 69 bodů
– D,
d) 70 – 79 bodů
– C,
e) 80 - 89 bodů
– B,
f) 90 - 100 bodů
– A.
Čl. 13 Průměrná klasifikace studenta (1) Průměrná klasifikace studenta ve studiu daného celku studia (semestr, ročník studia) je vyjádřena váženým studijním průměrem definovaným vztahem: ∑ Kp . Zp VP = --------------
- 79 -
∑ Kp kde Kp ...... je počet kreditů za předmět p uzavřený zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, Zp ......je klasifikace v daném roce studia – sčítají se všechny klasifikované předměty. (2) Vážený studijní průměr se užívá zejména: a) pro přiznání prospěchového stipendia, b) pro stanovení celkového hodnocení studia (čl. 25).
Hlava III Průběh studia Čl. 14 Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu (1) V každém akademickém roce je kontrolováno, zda student získal v dané části studia alespoň minimální počet kreditů v předepsané struktuře stanovený směrnicí děkana. Pokud student tuto podmínku nesplní, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. (2) V průběhu studia je prováděna kontrola účasti studentů na cvičeních, seminářích a na výuce v ateliérech. (3) Opakovaná neomluvená neúčast ve výuce s kontrolovanou účastí je důvodem pro ukončení studia pro neplnění studijních požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Pravidla pro provádění kontroly studia specifikuje směrnice děkana. (4) V odůvodněných a výjimečných případech může děkan povolit studentovi přesun nezakončeného předmětu do dalšího akademického roku za podmínek stanovených ve směrnici děkana. (5) Směrnice děkana může stanovit podmínky pro pokračování ve studiu po prvním ročníku studia.
Čl. 15 Zápis do dalšího akademického roku studia (1) Student, který splní podmínky pro pokračování ve studiu, nebo mu byla povolena výjimka podle čl. 14 odst. 4, má právo se zapsat do dalšího akademického roku studia. (2) Při zápisu si student zapisuje předměty daného studijního oboru v souladu s pravidly, která stanoví směrnice děkana. (3) Vyučuje-li určitý předmět více učitelů, má student právo výběru z nich. Toto právo uplatní formou písemné žádosti podané děkanovi. Děkan žádosti vyhoví, nebrání-li tomu kapacitní, technické nebo jiné objektivní důvody. Způsob a termíny podávání žádostí stanoví směrnice děkana. (4) Zápisy do studia se konají v termínech stanovených děkanem. (5) Pokud se student bez omluvy nezapíše do studia ve stanoveném termínu, nebo není-li jeho omluva děkanem přijata, jeho studium se ukončuje podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Čl. 16 Přerušení studia (1) Na základě písemné žádosti studenta děkan stanoví dobu a podmínky přerušení studia tak, aby byly dodrženy všechny zásady tohoto studijního a zkušebního řádu v souladu se studiem v příslušném studijním programu. (2) Přerušení studia v době, kdy je předpoklad pro potenciální nesplnění studijních požadavků, nelze povolit. (3) Přerušení studia v průběhu prvního semestru je možné pouze ve výjimečných případech, zejména z důvodů zdravotních. (4) Přerušení studia se zpravidla ukončuje začátkem semestru. (5) Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Výjimky zdůvodněné zejména zdravotními důvody může povolit děkan. (6) Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit dva roky. Výjimky zdůvodněné zejména zdravotními důvody může povolit děkan. (7) Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení a stanovit další průběh studia.
- 80 -
(8) Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné fakultě a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost, doporučenou vedoucím ateliéru nebo katedry, zajišťující odpovídající předmět studia ve studijním programu uskutečňovaném fakultou, děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě se stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. (9) Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí lhůty přerušení studia bez omluvy nedostaví k zápisu, nebo její omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis ke studiu. O uznání omluvy rozhodne s konečnou platností děkan. (10) Studium je přerušeno studentovi, který nevykonal státní závěrečnou zkoušku, a to až do doby jejího opakování.
Čl. 17 Zanechání studia Rozhodne-li se student studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi.
Čl. 18 Uznání části studia (1) Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje jiný studijní program uskutečňovaný vysokou školou v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na kreditové hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního programu, na prospěch při studiu a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia. (2) Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. (3) Uznané části studia nebo jednotlivým uznaným zkouškám se přiřadí kreditové hodnocení odpovídající danému studiu ve studijním programu. (4) Studentům, kterým byla uznána část studia, se do doby studia započte počet roků odpovídající celkovému kreditovému hodnocení uznané části studia. Přitom se vychází z tempa studia předpokládající ukončení studia ve studijním programu za dobu rovnou standardní době studia. (5) O uznání části studia rozhoduje děkan.
Hlava IV Řádné ukončení studia Čl. 19 (1) Studium v bakalářském, magisterském nebo navazujícím magisterském studijním programu se řádně ukončuje po získání stanoveného počtu kreditů specifikovaného ve směrnici děkana vykonáním státních závěrečných zkoušek (dále jen „SZZ“). Součástí SZZ jsou zkoušky z příslušných odborných předmětů, obhajoba bakalářské nebo magisterské diplomové práce (dále jen „diplomová práce“) a absolventský výkon nebo projekt a jeho obhajoba. (2) Dnem řádného ukončení studia je podle § 55 odst. 1 zákona den, kdy byla vykonána SZZ nebo její poslední část.
Čl. 20 Státní závěrečná zkouška (1) Pravidla pro organizaci a průběh SZZ specifikuje směrnice děkana. (2) SZZ nebo kteroukoli její část lze dvakrát opakovat. (3) Při opakování SZZ student opakuje tu její část, ze které byl klasifikován stupněm nevyhověl. (4) Poslední část SZZ musí být vykonána v termínech, které stanoví směrnice děkana. Pokud student do této doby nevykoná SZZ, je mu podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona studium ukončeno. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. (5) O průběhu SZZ je veden protokol; obsahuje průběh a hodnocení obhajoby absolventského výkonu nebo projektu, diplomové práce a ostatních součástí SZZ, jakož i celkovou klasifikaci SZZ podle čl. 24. Přílohou zápisu jsou posudky oponentů a hodnocení absolventského výkonu nebo projektu vedoucím učitelem a hodnocení diplomové práce vedoucím diplomové práce. Formu protokolu stanoví směrnice rektora.
- 81 -
Čl. 21 Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky (1) SZZ se koná před zkušební komisí pro státní závěrečné zkoušky. Předsedu a členy komise jmenuje děkan tak, aby byly dodrženy zásady obsažené v § 53 odst. 2 a 3 zákona. (2) Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky je nejméně tříčlenná. (3) Jednání zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky řídí její předseda. (4) Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky je schopná usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny jejích členů.
Čl. 22 Absolventský projekt (1) Absolventským projektem prokazuje student úroveň své umělecké nebo odborné práce formou vlastního uměleckého výkonu či vytvoření uměleckého díla nebo odborného projektu. Nastudování a veřejná prezentace absolventského projektu je součástí studijního plánu. (2) Proces výběru, způsobu zadávání a vlastní realizace absolventského projektu upravuje směrnice děkana. (3) Vedoucím absolventského projektu je zpravidla učitel studijního oboru studenta. Oponenta absolventského projektu jmenuje děkan na návrh příslušného vedoucího ateliéru nebo katedry. Oba vypracují písemný posudek tak, aby s ním mohl být student seznámen nejpozději tři dny před vlastní obhajobou absolventského projektu. (4) Absolventský projekt a jeho obhajoba se klasifikují odlišně od ostatních částí SZZ udělením nebo neudělením absolutoria za absolventský projekt.
Čl. 23 Diplomová práce (1) Diplomovou prací student prokazuje, že je schopen řešit a ústně a písemně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. Bakalářská a magisterská diplomová práce se vzájemně liší charakterem zadaných problémů a rozsahem a hloubkou jejich zpracování. Vypracování diplomové práce je součástí studijního plánu. (2) Vedoucí pedagogického pracoviště navrhuje zadání diplomových prací. Termíny, způsob zadání a formální úpravu diplomové práce děkanem stanoví směrnice děkana. (3) Zadání diplomové práce obsahuje název a stručnou charakteristiku cílů, kterých má být dosaženo, základní prameny a literaturu, jméno vedoucího diplomové práce a termín jejího odevzdání. Vedoucím diplomové práce může být i odborník, který není zaměstnancem JAMU. (4) Diplomovou práci lze se souhlasem vedoucího diplomové práce předložit v některém ze světových jazyků. V tomto případě diplomová práce musí obsahovat resumé v českém jazyce. (5) Oponenta diplomové práce jmenuje děkan. Vedoucí diplomové práce a její oponent vypracují posudky k této práci. Student musí být s nimi seznámen nejpozději tři dny před konáním obhajoby. (6) Při obhajobě diplomové práce student nejprve uvede hlavní výsledky své práce a poté se vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení vedoucího diplomové práce a posudku oponenta. Dále následuje diskuse. (7) Diplomová práce je podle § 47b odst. 2 zákona zveřejněna nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby na studijním oddělení příslušné fakulty, kde si každý může po předchozí dohodě pořídit na své náklady výpisy, opisy či rozmnoženinu této práce za dodržení obecných předpisů o ochraně duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství. 14) (8) Diplomové práce, u kterých již proběhla obhajoba, včetně jejich posudků jsou zveřejněny v elektronické databázi diplomových prací, která je spravována JAMU a dostupná v rámci služeb knihovny JAMU. V databázi jsou zveřejněny posudky oponentů a diplomové práce v rozsahu, který respektuje obecné předpisy ochraně duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství. V databázi je rovněž zveřejněn výsledek obhajoby diplomové práce.
Čl. 24 Hodnocení státní závěrečné zkoušky 14
)
Např. zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 17 až 20 obchodního zákoníku.
- 82 -
(1) Jednotlivé části SZZ se klasifikují samostatně, pro klasifikaci se užívá klasifikačního stupně podle čl. 12. O klasifikaci SZZ a jejích částí se komise usnáší na neveřejném zasedání. Návrh na klasifikaci je přijat, vysloví-li se pro něj nadpoloviční většina členů komise. Stejným procesem dochází komise k rozhodnutí o udělení nebo neudělení absolutoria za absolventský projekt studenta. (2) Pokud je student klasifikován stupněm „nevyhověl”, komise se usnese na odůvodnění, které uvede do protokolu o SZZ a se kterým je student seznámen. (3) Pokud se student bez omluvy k SZZ nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jakoby u SZZ neprospěl. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne. (4) Na základě klasifikace jednotlivých částí SZZ komise rozhodne o její celkové klasifikaci, přičemž a) pokud je jedna část SZZ klasifikována známkou „nevyhověl” nebo není uděleno absolutorium za absolventský umělecký výkon, je celkový výsledek nevyhovující, b) celkový výsledek SZZ je hodnocen známkou „výborně”, jsou-li její části klasifikovány stupněm A, maximálně jednou B, c) v ostatních případech se celkový výsledek SZZ hodnotí stupněm „vyhověl”.
Čl. 25 Celkové hodnocení studia (1) Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je a) prospěl s vyznamenáním b) prospěl. (2) Student, který prospěl s vyznamenáním, obdrží vysokoškolský diplom s vyznamenáním. (3)Vyznamenání je uděleno studentům, kteří v průběhu studia dosahovali vynikající studijní výsledky specifikované ve směrnici děkana a při SZZ byli klasifikováni stupněm „výborně”.
Část třetí Ustanovení pro studium v doktorských studijních programech Hlava V Organizace a uskutečňování studia v doktorském studijním programu Oborová rada
Čl. 26 (1) Fakulty JAMU ustavují oborové rady vymezené § 47 odst. 6 zákona. Oborová rada má nejméně 5 členů, které jmenuje a odvolává po projednání v umělecké radě fakulty děkan příslušné fakulty. Děkan rovněž stanoví počet členů oborové rady a jejich funkční období. (2) Ve své činnosti se oborová rada řídí jednacím řádem, který stanoví rovněž způsob volby jejího předsedy. Jednací řád vydá po projednání s oborovou radou děkan.
Čl. 27 Oborová rada zejména: a) vyjadřuje se k návrhům na školitele, b) schvaluje návrhy témat samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění pro příslušný studijní program, předložené školiteli (dále jen „téma doktorského studijního programu“), a návrhy témat disertačních prací, c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného studijního programu, d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu, komise jmenuje děkan, e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí uchazečů o studium, f) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům studentů doktorského studijního programu
- 83 -
a jejich
případným změnám, g) projednává hodnocení studentů předložená školiteli, h) doporučuje děkanovi ukončení studia studenta pro neplnění studijních povinností, k projednání je přizván student se školitelem, i) hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi, j) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování studijního programu a závěry předkládá děkanovi, k) iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace, l) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, m) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby disertačních prací.
Čl. 28 Školitel (1) Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké a umělecké zázemí studijního programu. (2) Školitele, kterým může být profesor, docent nebo významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření studijního programu, ustanovuje a odvolává po schválení uměleckou radou děkan. (3) Témata studia v doktorském studijním programu, která školitel navrhuje, jsou zejména v souladu s jeho vlastní výzkumnou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož je začleněn student ( dále jen „školící pracoviště“). (4) Školitel usměrňuje vzdělávání studenta tím, že: a) sestavuje ve spolupráci se studentem jeho individuální studijní plán, b) stanovuje za účasti studenta téma disertační práce a vede ho při jejím zpracovávání, především v metodologických otázkách, c) poskytuje studentovi konzultace, d) sleduje plnění jeho studijního plánu a předkládá návrhy sledující splnění cílů studia, e) každoročně provádí hodnocení studenta, přičemž vychází z výsledků zkoušek a splnění úkolů z individuálního studijního plánu, f) při nevyhovujícím hodnocení navrhne školitel společně s předsedou oborové rady děkanovi ukončení studia podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Čl. 29 Individuální studijní plán (1) Individuální studijní plán, podle něhož studium ve studijním programu probíhá, stanoví studentovi zejména: a) obsahové zaměření jeho samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění a jeho vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma disertační práce, b) studijní předměty, které je student povinen absolvovat, c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména studium na jiných pracovištích, účast na konferencích, seminářích, festivalech, soutěžích, letních školách, d) jeho pedagogické působení v souladu se směrnicí děkana, e) časové rozvržení studia. (2) Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává se studentem školitel, který jej po vyjádření vedoucího školícího pracoviště předkládá oborové radě k vyjádření. Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan.
Čl. 30 Studijní předměty doktorského studijního programu
- 84 -
(1) Studijní předměty doktorského studijního programu jsou stanoveny tak, aby student ve spolupráci s učitelem získal dostatečnou základnu odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření studijního programu. (2) Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v příslušných oblastech. (3) Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou. (4) Studijní předměty mají dokumentaci, která obsahuje zejména: a) název předmětu, b) rozsah předmětu, c) jména učitelů předmětu, d) obsahovou anotaci předmětu, e) osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky, f) literaturu, na níž je předmět vystavěn, a literaturu doporučenou studentům. Dokumentace předmětu je zveřejněna zejména prostřednictvím informačního systému JAMU. (5) Výuka studijního předmětu je založena v závislosti na počtu studentů, kteří tento předmět studují, buď na přednáškách organizovaných pro skupinu studentů, jejíž minimální počet na doporučení oborové rady stanoví děkan, na seminářích nebo na řízeném samostatném studiu s konzultacemi.
Čl. 31 Zkouška ze studijního předmětu ve studiu v doktorském studijním programu (1) Termín zkoušky ze studijního předmětu ve studiu v doktorském studijním programu stanoví zkoušející po dohodě se studentem. O konání zkoušky je vždy informován školitel, který se zpravidla zkoušky účastní. (2) Zkouška je veřejná. (3) Pro hodnocení zkoušky se užívá vyjádření prospěl, neprospěl. (4) Student, který u zkoušky neprospěl, má právo konat opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí. Komisi z podnětu školitele jmenuje příslušná oborová rada. Předsedou komise je zpravidla člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a učitel daného předmětu. Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky rozhoduje komise na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných členů komise. O zkoušce konané před komisí je veden zápis. (5) Výsledek zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu. Ve výkazu o studiu se uvádí datum konání zkoušky a podpis zkoušejícího, v případě konání zkoušky před komisí podpis předsedy. Hodnocení nevyhověl se do výkazu o studiu neuvádí. (6) Nevykoná-li student zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho individuálním studijním plánem před komisí podle odstavce 4, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. (7) Pokud se student bez omluvy ke zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností předseda oborové rady.
Čl. 32 Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu (1) Student zpravidla jednou za rok referuje na školícím pracovišti o svém studiu, výsledcích řešení tvůrčích úkolů a o přípravě disertační práce. (2) Student každoročně v termínu stanoveném děkanem vypracuje písemnou zprávu o výsledcích své činnosti, která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem. (3) Školitel pravidelně hodnotí plnění studijních povinností studenta a hodnocení předkládá oborové radě. (4) Při nevyhovujícím hodnocení studenta navrhne školitel po vyjádření vedoucího zaměstnance školícího pracoviště příslušné oborové radě projednání návrhu na ukončení studia studenta podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Tento postup může iniciovat též vedoucí školícího pracoviště nebo oborová rada. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Čl. 33 Přerušení studia v doktorském studijním programu (1) Na základě písemné žádosti studenta doporučené jeho školitelem může děkan studium přerušit.
- 85 -
(2) Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit dva roky. Výjimky, zejména z důvodů zdravotních, může povolit děkan. (3) Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení. (4) Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné fakultě nebo vysoké škole a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost, doporučenou školitelem a oborovou radou, děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole. (5) Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí doby přerušení studia bez omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan.
Čl. 34 Zanechání studia v doktorském studijním programu Rozhodne-li se student studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi. Pokud student v rámci studia přijal závazky vyplývající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové činnosti definované smluvním vztahem, je povinen tento smluvní vztah řádně ukončit.
Čl. 35 Uznání částí studia v doktorském studijním programu (1) Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na prospěch při studiu, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení předchozího studia. (2) Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. (3) O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan.
Hlava VI Disertační práce a její obhajoba Čl. 36 Disertační práce (1) Disertační práce je samostatná teoretická práce, zpracovaná podle odstavce 2, obsahující výsledky řešení vědeckého nebo uměleckého úkolu. (2) Disertační práce se člení zejména na tyto části: a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertační práce, b) cíl disertační práce, c) výsledky disertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýzu a jejich význam pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj oboru, d) seznam použité literatury, e) seznam vlastních prací (teoretických nebo praktických) vztahujících se k tématu disertační práce. Součástí disertační práce může být rovněž dokumentace uměleckých děl nebo výkonů. Její součástí je vždy souhrn v českém a anglickém jazyce, zpravidla v rozsahu jedné strany. (3) Disertační práce se předkládá zpravidla v jazyce českém, cizinci mohou předkládat práci v jazyce slovenském, anglickém nebo německém. (4) Formální úpravu disertační práce stanoví směrnice děkana. (5) Disertační práce je podle § 47b odst. 2 zákona zveřejněna nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněna na studijním oddělení příslušné fakulty, kde si každý může po předchozí dohodě pořídit na své náklady výpisy, opisy či rozmnoženinu této práce za dodržení obecných předpisů o ochraně duševního vlastnictví nebo obchodního tajemství.21) (6) Disertační práce, u kterých již proběhla obhajoba, včetně jejich posudků jsou zveřejněny v elektronické databázi disertačních prací, která je spravována JAMU a dostupná v rámci služeb knihovny JAMU. V databázi jsou zveřejněny posudky oponentů a disertační práce v rozsahu, který respektuje obecné předpisy o ochraně
- 86 -
duševním vlastnictví nebo obchodního tajemství.21) V databázi je rovněž zveřejněn výsledek obhajoby disertační práce. Čl. 37
Řízení o obhajobě disertační práce (1) K obhajobě disertační práce se může student přihlásit po vykonání všech předepsaných zkoušek a splnění úkolů daných jeho studijním programem. (2) Spolu s přihláškou k obhajobě disertační práce student předkládá: a) disertační práci ve trojím vyhotovení, b) teze disertační práce, c) přehled aktivit vykonaných během jeho studia v doktorském studijním programu, včetně seznamu publikovaných prací a prací k publikaci přijatých, respektive seznamu vytvořených uměleckých děl nebo výkonů, a ohlasy těchto prací, děl a výkonů, d) stanovisko školitele studenta k disertační práci. (3) Způsob podávání přihlášek k obhajobě disertační práce stanoví děkan (4) Řízení o obhajobě disertační práce je zahájeno doručením přihlášky. (5) Pokud přihláška k obhajobě disertační práce splňuje náležitosti podle odstavce 2, je postoupena oborové radě k dalšímu řízení. (6) Nesplňuje-li přihláška k obhajobě disertační práce náležitosti podle odstavce 2, děkan řízení přeruší a vyzve studenta, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, jinak řízení zastaví.
Čl. 38 Teze disertační práce (1) Teze disertační práce obsahují ve stručné formě základní myšlenky, metody, výsledky a závěry disertační práce ve struktuře stejné jako u disertační práce. Teze mají rozsah do 15 tiskových stran formátu A4. (2) Teze disertační práce, které student předkládá v 15 až 20 vyhotoveních spolu s přihláškou k obhajobě disertační práce, obdrží všichni členové komise pro obhajobu disertační práce a odborně příslušná pracoviště.
Čl. 39 Komise pro obhajobu disertační práce (1) Obhajoba disertační práce se koná před komisí pro obhajobu disertační práce. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan. (2) Komise pro obhajobu disertační práce je nejméně pětičlenná. Jeden až dva členové komise jsou osoby jiné než členové akademické obce JAMU. (3) Jednání komise pro obhajobu disertační práce svolává a řídí její předseda. (4) Komise pro obhajobu disertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň dvě třetiny jejích členů. Pro přijetí návrhu je nutná většina hlasů všech členů komise.
Oponenti disertační práce a jejich posudky Čl. 40 (1) Komise pro obhajobu disertační práce jmenuje nejméně dva oponenty disertační práce, z nichž alespoň jeden musí být profesor a nejvýše jeden může být z fakulty nebo instituce, kde práce vznikla. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený studenta. (2) Oponent vypracuje na disertační práci písemný posudek. (3) Oponent se v posudku vyjádří zejména: a) k aktuálnosti tématu disertační práce, b) zda disertace splnila stanovený cíl, c) k postupu řešení problému a k výsledkům disertační práce s uvedením konkrétního přínosu studenta, d) k významu pro praxi nebo rozvoj oboru, e) vyjádření k formální úpravě disertační práce a její jazykové úrovni.
- 87 -
(4) Oponentní posudky musí být zaslány všem členům komise pro obhajobu disertační práce a studentovi alespoň 15 dnů před konáním obhajoby.
Čl. 41 V případě, že některý z oponentů nedoporučí disertační práci k obhajobě, může student požádat o přerušení řízení o obhajobě disertační práce, aby mohl svou práci doplnit nebo přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení komise pro obhajobu disertační práce a příslušné oborové rady s konečnou platností děkan.
Čl. 42 (1) Obhajoba disertační práce je vědeckou rozpravou mezi studentem a oponenty, členy komise pro obhajobu disertační práce a ostatními účastníky obhajoby. (2) Obhajoba disertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na úřední desce příslušné fakulty alespoň dva týdny předem. (3) Obhajoba disertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba přerušení řízení se do této doby nepočítá. (4) Pokud disertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve za šest měsíců. Není-li disertační práce obhájena ani napodruhé, studium studenta se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. (5) Disertační práci je nutné obhájit nejpozději do pěti let ode dne zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě student neobhájí, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Čl. 43 (1) Komise pro obhajobu disertační práce dbá o to, aby se obhajoba konala do 30 dnů po doručení posudků od všech oponentů. O překročení lhůty je nutno vyrozumět děkana, který ji může přiměřeně k důvodům prodloužit. (2) Obhajoba disertační práce je veřejná a probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý z nich nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta čte. (3) Obhajobu řídí předseda komise pro obhajobu disertační práce, výjimečně z jeho pověření jiný člen komise. (4) Při obhajobě disertační práce se postupuje zpravidla takto: a) předsedající zahájí obhajobu, představí studenta, sdělí téma disertační práce a seznámí komisi pro obhajobu disertační práce s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, respektive jím vytvořených uměleckých děl nebo výkonů, b) student vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své disertační práce, c) školitel seznámí komisi pro obhajobu disertační práce se svým stanoviskem k práci studenta a obhajované disertační práci, d) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, e) student zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům, f) předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní. (5) Obhajoba disertační práce zpravidla netrvá déle než dvě hodiny. (6) Na neveřejném zasedání zhodnotí komise pro obhajobu disertační práce za účasti oponentů a školitele obhajobu disertační práce a v tajném hlasování rozhodne o jejím výsledku. K úspěšné obhajobě disertační práce je zapotřebí většiny hlasů všech členů komise. Po rozhodnutí ve věci se komise usnáší většinou hlasů na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho odůvodněním je student seznámen. (7) O obhajobě disertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky oponentů. Závěry komise pro obhajobu disertační práce obsahují rovněž stanovisko k tezím disertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. (8) O obhajobě disertační práce informuje předseda komise pro obhajobu disertační práce příslušnou oborovou radu a děkana.
Hlava VII Státní doktorská zkouška Čl. 44 - 88 -
(1) Při státní doktorské zkoušce se ověřuje, zda si student osvojil širší vědní základ oboru, vědomosti z oblasti tématického zaměření disertační práce, zda ovládl metody vědecké práce a je způsobilý osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat. (2) Součástí státní doktorské zkoušky je diskuse o souvislostech s tématem disertační práce. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Rozsah pojednání určí oborová rada. (3) Státní doktorskou zkoušku lze jednou opakovat. (4) O průběhu státní doktorské zkoušky je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice rektora.
Čl. 45 Přihlašování ke státní doktorské zkoušce Ke státní doktorské zkoušce se student přihlašuje zpravidla po obhajobě disertační práce.
Čl. 46 Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky (1) Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí a je veřejná. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan v souladu s § 53 odst. 2 a 3 zákona. (2) Zkušební komise je nejméně pětičlenná. (3) Jednání zkušební komise řídí její předseda. (4) O výsledku státní doktorské zkoušky jedná zkušební komise na neveřejném zasedání a rozhoduje tajným hlasováním. Rozhodnutí je přijato většinou hlasů všech členů komise.
Čl. 47 Hodnocení státní doktorské zkoušky (1) Státní doktorská zkouška je klasifikována stupni „prospěl“ nebo „neprospěl“. (2) Pokud je student při státní doktorské zkoušce klasifikován stupněm „neprospěl”, uvede se do protokolu odůvodnění, které je sděleno studentovi. (3) Pokud se student bez omluvy ke státní doktorské zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne. (4) Nevykoná-li student státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.
Čl. 48 Řádné ukončení studia v doktorském studijním programu Dnem řádného ukončení studia v doktorském studijním programu je den, kdy byla vykonána státní doktorská zkouška, případně úspěšná obhajoba disertační práce, byla-li konána později.
Část čtvrtá Společná ustanovení Čl. 49 Dokumentace o studiu (1) Dokumentace o studiu slouží k zápisu, uchovávání a zpracování údajů souvisejících se studiem jednotlivých studentů. (2) Dokumentace o studiu je součástí informačního systému JAMU.
Čl. 50 Styk studenta s fakultou
- 89 -
V jednání o studijních záležitostech může být student zastupován zástupcem jen v mimořádných případech na základě plné moci. K zastupování studenta je nutný souhlas děkana.
Čl. 51 Student, který ukončil studium, je povinen neprodleně odevzdat průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek JAMU a fakult vůči němu.
Čl. 52 Doručování a způsob náhradního doručování Rozhodnutí ve věcech a) udělení výjimky z pravidel pro stanovení studijního plánu podle čl. 3 odst. 5, b) přerušení studia podle čl. 16 a 33, c) rozhodování podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona, d) uznávání částí studia nebo zkoušek podle čl. 18 a 35, bude studentovi doručeno do vlastních rukou, nebo náhradním způsobem, tj. osobním převzetím rozhodnutí na studijním oddělení fakulty. Nepodaří-li se rozhodnutí podle písmen a) až d) doručit, jak je uvedeno v první větě, bude vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.
Čl. 53 Pochvaly a ocenění (1) Podle čl. 40 odst. 3 Statutu JAMU uděluje rektor jako ocenění mimořádných výsledků studenta během jeho studia Cenu rektora. (2) Ocenění za výsledky ve studiu udělovaná fakultou specifikuje směrnice děkana.
Část pátá Závěrečná ustanovení Čl. 54 Závěrečná ustanovení (1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 22. června 1999 pod čj. 23 792/99-30. (2) Tento studijní a zkušební řád byl schválen podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona Akademickým senátem JAMU dne 16. června 2004. (3) Tento studijní a zkušební řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. (4) Tento studijní a zkušební řád nabývá účinnosti dnem 1. října 2004. *** Změny Studijního a zkušebního řádu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně byly schváleny podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých školách Akademickým senátem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně dne 3. května 2006. Změny Studijního a zkušebního řádu Janáčkovy akademie múzických umění v Brně nabývají platnosti podle § 36 odst. 4 zákona o vysokých školách dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. prof. PhDr. Václav Cejpek, v. r. rektor
- 90 -
Směrnice děkana O studiu na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně platná od 29. září 2009 do 28. září 2010
Směrnice děkana o studiu na Divadelní fakultě JAMU konkretizuje pravidla daná Studijním a zkušebním řádem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně (dále jen SZŘ JAMU) pro studium ve studijních programech Dramatická umění a Taneční umění.
Část první Studijní programy a formy studia Čl. 1 Studijní programy a studijní obory 1) Na Divadelní fakultě JAMU jsou realizovány dva studijní programy – Dramatická umění a Taneční umění 2) Studijní program Dramatická umění se člení na bakalářské studijní obory (Činoherní režie, Divadelní dramaturgie, Klaunská scénická a filmová tvorba, Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika, Scénografie, Divadelní manažerství, Jevištní technologie, Dramatická výchova, Výchovná dramatika pro Neslyšící), magisterské navazující studijní programy (Činoherní režie, Divadelní dramaturgie, Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika, Scénografie, Divadelní manažerství, Divadlo a výchova, Výchovná dramatika pro Neslyšící, Audiovizuální tvorba a divadlo), magisterské nenavazující programy (Činoherní herectví, Muzikálové herectví) a doktorské studijní programy (Režijní tvorba, Dramaturgie a autorská tvorba, Scénografie, Divadlo a výchova, Divadelní manažerství). 3) Ve studijním programu Taneční umění je realizován nenavazující magisterský obor Taneční pedagogika.
Čl. 2 Studium v doktorském studijním programu 1) Studium v doktorském studijním programu se řídí Ustanoveními pro studium v doktorských studijních programech, Část třetí SZŘ JAMU.
Čl. 3 Formy studia 1) Studium na Divadelní fakultě JAMU probíhá v prezenční formě ve všech oborech uvedených v čl. 1 (odst. 2) a čl. 2. 2) Studium na Divadelní fakultě JAMU probíhá v kombinované formě studia v oborech divadlo a výchova (bakalářský a magisterský stupeň), výchovná dramatika pro Neslyšící (magisterský stupeň studia) a v oboru taneční pedagogika studijního programu Taneční umění a v doktorských studijních oborech programu Dramatická umění. 3) Bakalářské studium v prezenční formě je tříleté, v kombinované formě čtyřleté. Navazující magisterské studium v prezenční formě je dvouleté, v kombinované formě tříleté. Nenavazující magisterské studijní obory studijního programu Dramatická umění v prezenční formě jsou čtyřleté, nenavazující magisterský studijní obor taneční pedagogika studijního programu Taneční umění v kombinované formě je pětiletý. Doktorský studijní program v prezenční i kombinované formě je tříletý.
- 91 -
Čl. 4 Akademický rok 1) Akademický rok je členěn podle čl. 2 SZŘ JAMU. 2) Časový harmonogram akademického roku je zveřejňován 3 měsíce před zahájením akademického roku na webových stránkách Divadelní fakulty JAMU a v tištěné podobě studijních plánů na studijním oddělení Divadelní fakulty JAMU. 3) Součástí časového harmonogramu jsou i významné akce pořádané na Divadelní fakultě JAMU v nastávajícím akademickém roce.
Část druhá Studijní plány Čl. 5 Studijní plány 1) Studijní plány jsou aktualizovány pro každý akademický rok a zveřejněny 3 měsíce před zahájením akademického roku ve Studijním informačním systému JAMU (dále jen SIS), na webových stránkách Divadelní fakulty JAMU a jsou k dispozici v tištěné podobě na studijním oddělení DIFA JAMU. 2) Studijní předměty jsou rozděleny na studijní předměty povinného základu oboru a na předměty osobní specializace. Předměty osobní specializace jsou dále členěny na předměty doporučené jednotlivými ateliéry Divadelní fakulty JAMU pro daný obor a ročník (jsou uvedeny ve studijním plánu příslušného oboru a ročníku) a na celofakultní předměty osobní specializace (jsou uvedeny na začátku studijních plánů v samostatném oddíle). 3) Dokumentace předmětů studijního plánu pro daný akademický rok jsou zveřejněny na webových stránkách Divadelní fakulty JAMU. Způsob dokumentace předmětu se řídí ustanovením dle čl. 7, Hlava I, Část druhá SZŘ JAMU.
Čl. 6 Předměty osobní specializace 1) Předměty osobní specializace (dále jen POS) si student vybírá na základě souhrnné nabídky, která je zveřejněna v SIS a Studijním plánu na příslušný akademický rok. Student svůj zájem prokáže písemným přihlášením se do jednotlivých předmětů zápisem do Studentského informačního systému JAMU současně se zápisem předmětů základu oboru. 2) U předmětů osobní specializace může být stanovena horní hranice počtu studentů, kteří si budou moci daný předmět v příslušném semestru zapsat. 3) Předmět osobní specializace, u kterého probíhá výuka individuálně, je otevřen v případě, kdy to dovolují personální a prostorové možnosti fakulty. Předmět osobní specializace, u kterého probíhá hromadná či skupinová výuka, je otevřen v případě zájmu nejméně pěti studentů. 4) Zápis studenta do POS nabývá platnosti teprve po potvrzení zápisu pedagogem příslušného předmětu v SIS. 5) Student je povinen si sám zjistit, zda se mu nebudou zvolené předměty osobní specializace křížit s výukou předmětů základu oboru. V případě, že nebude moci zapsaný předmět osobní specializace z těchto důvodů absolvovat, je povinen oznámit tento fakt na studijním oddělení nejpozději do konce druhého týdne po zahájení výuky. Studijní oddělení na základě jeho žádosti zápis do POS zruší. 6) Pokud student během semestru zjistí, že není ze závažných důvodů schopen zapsaný předmět osobní specializace studovat, může si zažádat o zrušení předmětu osobní specializace. Žádost o zrušení včetně specifikace důvodů předloží studijnímu oddělení nejpozději do konce 7. týdne výuky příslušného semestru.
- 92 -
Čl. 7 Způsob výuky 1) Způsob výuky je stanoven čl. 6, Hlava I, Část druhá SZŘ JAMU. 2) Samostatné tvůrčí projekty studentů zadává a kontroluje pověřený pedagog (pedagog předmětu, vedoucí ateliéru). 3) Student zpracuje písemný návrh projektu včetně prostorových, personálních a finančních požadavků. Písemný návrh obsahuje souhlas pověřeného pedagoga a vedoucího ateliéru. Formu a termín podání žádosti stanoví Studijní plán pro příslušný akademický rok. 4) Návrhy projektů včetně přidělení požadovaných prostředků schvaluje děkan fakulty.
Čl. 8 Způsob zakončování předmětů 1) Předměty jsou zakončovány podle čl. 5, Hlava I, Část druhá SZŘ JAMU. 2) Klasifikované zakončení předmětů se řídí klasifikační stupnicí stanovenou čl.12, Hlava II, Část druhá SZŘ JAMU. 3) Zápočet (klasifikovaný zápočet) lze získat při splnění podmínek stanovených k jeho udělení vyučujícím příslušného předmětu. Studentovi, který podmínky nesplnil, může pedagog umožnit jejich dodatečné splnění. 4) Zápočet (klasifikovaný zápočet) uděluje vyučující předmětu. 5) Zápočty (klasifikované zápočty) se udělují v zápočtovém týdnu semestru. Termín zápočtového týdne je stanoven harmonogramem příslušného akademického roku. 6) Ve zdůvodněných případech může na žádost vyučujícího stanovit děkan fakulty pro udělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) termín jiný, nejpozději však do zahájení dalšího semestru. Ve zdůvodněných případech může být zápočet (klasifikovaný zápočet) na žádost vyučujícího a se souhlasem děkana fakulty udělen v průběhu semestru po ukončení určitého celku výuky. 7) V případě, že hodnocení klasifikovaného zápočtu je „nevyhověl“, může děkan na žádost studenta stanovit mimořádný opravný termín formou prověření před komisí. Komise je nejméně tříčlenná a je složena z pedagogů příslušného ateliéru nebo jiných ateliérů příslušného studijního oboru. Komisi jmenuje děkan fakulty, jejím členem je vždy příslušný pedagog hodnoceného předmětu. 8) Zkouška hodnotí vědomosti studenta v příslušném předmětu a jeho schopnost tvořivě uplatňovat získané poznatky při aplikaci v příslušném oboru. 9) Zkoušky mohou být ústní, písemné, praktické nebo kombinované. Konkrétní forma prověřování znalostí a termíny konání (řádné, náhradní) jsou stanoveny vyučujícím předmětu. Pro studenta, který si daný předmět zapsal, jsou termíny zkoušek závazné. Student se může ve zdůvodněných případech ze zkoušky omluvit a požádat o nový řádný termín. O uznání žádosti rozhoduje děkan fakulty. 10) Zkoušky se skládají ve zkouškových termínech, které navazují na ukončení výuky v jednotlivých semestrech dle časového harmonogramu příslušného akademického roku. 11) Při neúspěchu nebo neomluvené neúčasti na stanoveném řádném termínu zkoušky může student složit zkoušku v prvním či druhém opravném termínu. Opravné termíny zkoušek jednotlivých předmětů stanoví pedagog předmětu nejméně se sedmidenním předstihem. 12) Studenti, kteří jsou se souhlasem vedoucího ateliéru zapojeni do inscenací studia Marta nebo do tvůrčích projektů jiných ateliérů nad rámec vlastního studijního programu, mohou uplatnit zájem o získání kreditního ohodnocení. Práce bude zakončena zápočtem. Zápočet uděluje a kreditní ohodnocení přiznává vedoucí příslušného ateliéru, který inscenaci nebo tvůrčí projekt vytváří, a to v maximální výši 2 kredity, což představuje maximální hodinovou zátěž studenta 60 hodin za 1 semestr. Projekt si student musí řádně zapsat prostřednictvím studijního oddělení fakulty. Takto dodatečně zapsaný předmět je posuzován jako předmět osobní specializace.
- 93 -
Čl. 9 Způsob zakončování ročníku a zápis do dalšího ročníku studia 1) Zápis do příslušného ročníku studia probíhá elektronickou cestou ve SIS JAMU do termínu stanoveného ve Studijním plánu pro daný akademický rok. 2) Studentem prvního ročníku fakulty se přijatý uchazeč stává dnem zápisu na fakultu. 3) Student, který splnil stanovené minimum studijních povinností v předepsaných termínech, nejpozději však do konce daného akademického roku, tj. ukončil studium všech předmětů základu oboru předepsaným způsobem v ročníku, ve kterém byl zapsán a získal počet kreditů stanovený ve Studijním plánu pro základ příslušného oboru a ročníku v daném akademickém roce má právo zapsat se do dalšího ročníku. 4) V odůvodněných případech a na základě písemné žádosti studenta a na doporučení vedoucího ateliéru může povolit děkan přesun předmětu, který měl student v daném akademickém roce zapsán v základu oboru, do základu oboru následujícího akademického roku. Takový přesun lze povolit maximálně u jednoho předmětu v bakalářských a navazujících magisterských studijních oborech a dvakrát za studium v čtyřletých magisterských a pětiletých magisterských oborech, přičemž student ztrácí nárok na prospěchové stipendium za uplynulý akademický rok. 5) Student, který se nedostaví k zápisu a bez písemné omluvy ze závažného důvodu se nezapíše ke studiu nejpozději do jednoho týdne od zahájení výuky v příslušném akademickém roce, je posuzován, jako by studia zanechal.
Čl. 10 Individuální studijní plán 1) Pokud student hodlá studovat část studia nebo některé předměty na jiné české nebo zahraniční škole a bude následně žádat o uznání části studia nebo předmětu, žádá předem děkana fakulty o individuální studijní plán (dále jen ISP). Individuální studijní plán sestavuje student na základě nabídky jiné vysoké školy po dohodě s vedoucím ateliéru a pedagogy příslušných předmětů. 2) Pokud student hodlá odjet na zahraniční pracovní stáž, žádá předem děkana fakulty o ISP. Individuální studijní plán sestavuje student na základě dohody s vedoucím ateliéru a pedagogy příslušných předmětů. 3) Dojde-li individuálním studijním plánem k rozložení ročníku na delší časové období, nejdéle však dva roky, musí být žádost o individuální studijní plán podána současně se zápisem do rozkládaného studijního ročníku, nejpozději však do zahájení výuky letního semestru toho akademického roku. Žádost o rozložení ročníku posuzuje děkan fakulty na základě vyjádření vedoucího ateliéru studenta a příslušných pedagogů. 4) U mimořádně talentovaných studentů může děkan fakulty na žádost studenta, po souhlasném vyjádření zainteresovaných vedoucích ateliérů (především pedagogů hlavních oborů) a po předložení ISP povolit studentovi v navazujícím dvouletém magisterském studiu současně studium dvou studijních oborů. Podmínkou u navazujících magisterských dvouletých oborů je úspěšné složení talentové přijímací zkoušky u obou oborů. 5) Oba studijní obory poté student studuje v individuálním studijním plánu, ve kterém vedoucí obou zainteresovaných ateliérů (pedagogové hlavních oborů) stanoví především povinné předměty každého studijního oboru, které musí student absolvovat samostatně v jednotlivých semestrech v každém ze studijních oborů a předměty, které jsou obsahově společné, a proto je možné je absolvovat pouze v jednom z nich, s určením semestru, ve kterém je student povinen takové předměty absolvovat. 6) Individuální studijní plán schvaluje děkan fakulty, který současně na návrh vedoucích zainteresovaných ateliérů stanoví počet kreditů nutných pro ukončení navazujícího magisterského dvouletého studia a předměty státní zkoušky u navazujícího dvouletého magisterského studia. Přitom společné předměty absolvuje student pouze jednou. 7) Pro ukončení magisterského stupně studia ve dvouletých navazujících oborech je nezbytně nutné vytvořit samostatnou diplomovou práci a absolventský projekt v každém ze studovaných oborů. 8) Pokud je cílem ISP spojení dvou ročníků studia, je možné spojit pouze dva ročníky na sebe navazující.
- 94 -
Čl. 11 Mimoškolní umělecká činnost studentů 1) Student je povinen podřídit veškeré své mimoškolní umělecké a tvůrčí aktivity naplňování studijních povinností v termínech a formách stanovených Směrnicí děkana pro daný akademický rok. 2) O veškerých svých mimoškolních uměleckých a tvůrčích aktivitách je student povinen informovat vedoucího ateliéru, který o nich vede evidenci. 3) V mimořádných a odůvodněných případech a s písemným souhlasem vedoucího ateliéru může student v souvislosti se svou mimoškolní uměleckou a tvůrčí činností požádat o individuální studijní plán. 4) Na schvalování individuálního studijního plánu se vztahují pravidla uvedená v článku 10.
Čl. 12 Reprezentování fakulty a školy 1) Posluchači příslušných oborů jsou povinni účastnit se festivalů, vystoupení, dílen a dalších aktivit, na nichž reprezentují Divadelní fakultu JAMU. 2) Výjimkou je období letních prázdnin od 1. července do 31. srpna.
Část třetí Zakončování studia Čl. 13 Podmínky zakončení studia v bakalářských a magisterských studijních programech 1) Podmínky pro zakončení studia v bakalářských a magisterských studijních programech se řídí ustanoveními Hlavy IV, Část druhá SZŘ JAMU. 2) Podmínkou pro zakončení studia je absolvování všech předmětů označených jako základ oboru pro daný studijní obor a získání minimálního počtu kreditů pro příslušný stupeň studia. 3) Pro bakalářské studijní programy činí minimální počet kreditů 180, pro navazující magisterské programy 120 kreditů, pro nenavazující čtyřleté magisterské obory 240 kreditů a pro nenavazující magisterské pětileté obory 300 kreditů.
Čl. 14 Bakalářská a magisterská diplomová práce, bakalářský a magisterský absolventský projekt 1) Vypracování bakalářské diplomové práce nebo magisterské diplomové práce a vytvoření bakalářského nebo magisterského absolventského projektu je součástí studijního plánu. Termíny odevzdání bakalářských a magisterských diplomových prací jsou stanoveny Studijním plánem pro daný akademický rok. 2) Bakalářské a magisterské absolventské projekty a bakalářské a magisterské diplomové práce zadává děkan fakulty na základě návrhů vedoucích příslušných ateliérů nejpozději do konce listopadu (u hereckých ateliérů je možno zadat konkrétní absolventský výkon do konce února) posledního ročníku studia. Příslušné formuláře pro zadání vydává děkan fakulty pro daný akademický rok a jsou dostupné na webových stránkách Divadelní fakulty JAMU. 3) Vedoucího a oponenta diplomové bakalářské a diplomové magisterské práce stanoví na návrh vedoucího příslušného ateliéru děkan fakulty. Vedoucí diplomové práce předkládá hodnocení vedoucího diplomové práce a její oponent vypracuje posudek k této práci. Vedoucí diplomové práce a její oponent navrhují klasifikaci diplomové práce podle stupnice uvedené ve čl. 12, Hlava II, Část druhá SZŘ JAMU. Student musí být seznámen s hodnocením a posudkem diplomové práce nejpozději tři dny před konáním její obhajoby.
- 95 -
4) Bakalářským a magisterským absolventským projektem prokazuje student úroveň své umělecké nebo odborné práce. Vedoucího a oponenta bakalářského a magisterského absolventského projektu stanoví děkan na návrh příslušného vedoucího ateliéru. Oponent vypracuje posudek bakalářského a magisterského absolventského projektu tak, aby s ním mohl být student seznámen nejpozději tři dny před vlastní obhajobou bakalářského nebo magisterského projektu. Bakalářský a magisterský absolventský projekt se neklasifikuje, ale je označen udělením absolutoria za projekt. 5) Bakalářská státní závěrečná zkouška (dále jen BSZZ) a magisterská státní závěrečná zkouška (dále jen MSZZ), bakalářská diplomová práce a její obhajoba a magisterská diplomová práce a její obhajoba je hodnocena dle čl.12, Hlava II, Část druhá SZŘ JAMU. Obhajoba se koná před komisí. Komisi stanoví děkan. 6) Při změně tématu bakalářské nebo magisterské diplomové práce či absolventského projektu musí být děkanovi fakulty podána ke schválení nové písemné zadání na příslušném formuláři /prostřednictvím a s podpisem vedoucího ateliéru). Na případnou změnu názvu bakalářské nebo magisterské diplomové práce či absolventského projektu upozorní student na Studijním oddělení fakulty při ukončování studia.
Čl. 15 Bakalářská státní závěrečná zkouška 1) Jednotlivé části bakalářské státní závěrečné zkoušky (dále jen BSZZ) stanoví děkan fakulty na základě návrhu vedoucích ateliérů ve Studijním plánu pro příslušný akademický rok. 2) BSZZ se dělí na dvě části. Obsahem první části je zkouška z dějin českého a světového divadla (s výjimkou oborů Výchovná dramatika pro Neslyšící, Rozhlasová a televizní dramaturgie a scénaristika, Taneční pedagogika) a ze znalostí studovaného oboru. Druhou část tvoří obhajoba bakalářské diplomové práce a bakalářského projektu. 3) Součástí BSZZ u pedagogických oborů je zkouška z pedagogiky, psychologie a didaktiky oboru. 4) První část BSZZ může student vykonat na konci 2. ročníku studia. Podmínkou je řádné ukončení studia v předmětech, které jsou součástí BSZZ. Druhou část BSZZ může student vykonat po dosažení 180 kreditů u tříletých bakalářských programů nebo 240 kreditů u čtyřletých bakalářských programů a po řádném ukončení všech zapsaných předmětů. 5) BSZZ je nutno vykonat v termínech stanovených v Časovém harmonogramu pro daný akademický rok. 6) Pokud student v těchto termínech státní závěrečnou zkoušku nevykoná, je mu studium přerušeno rozhodnutím děkana až do doby jejího opakování. 7) Státní závěrečnou zkoušku musí student vykonat u tříletých bakalářských oborů nejpozději do pěti let od zahájení studia, u čtyřletých bakalářských oborů do šesti let od zahájení studia.
Čl. 16 Magisterská státní závěrečná zkouška v navazujících studijních programech 1) Jednotlivé části magisterské státní závěrečné zkoušky (dále jen MSZZ) stanoví děkan fakulty na základě návrhu vedoucích ateliérů ve Studijním plánu pro příslušný akademický rok a obor studia. 2) MSZZ může student vykonat po dosažení 120 kreditů a po řádném ukončení všech zapsaných předmětů. 3) MSZZ je nutno vykonat v termínech stanovených v Časovém harmonogramu pro daný akademický rok. 4) Pokud student v těchto termínech státní závěrečnou zkoušku nevykoná, je mu studium přerušeno rozhodnutím děkana až do doby jejího opakování. 5) Státní závěrečnou zkoušku musí student vykonat nejpozději do čtyř let od zahájení studia.
Čl. 17 Magisterská státní závěrečná zkouška v nenavazujících studijních programech 1) Jednotlivé části MSZZ stanoví děkan na základě návrhu vedoucích ateliérů ve Studijním plánu pro příslušný akademický rok a obor studia. 2) MSZZ se dělí na dvě části. Pro první část MSZZ všech oborů nenavazujícího magisterského studia studijního programu „Dramatická umění“ je závaznou částí MSZZ zkouška z dějin českého a světového
- 96 -
divadla a zkouška ze znalostí studovaného oboru. Druhou část tvoří obhajoba magisterské diplomové práce a obhajoba magisterského projektu. 3) První část MSZZ může student vykonat na konci II. ročníku studia. Podmínkou je řádné ukončení studia v předmětech, které jsou předměty MSZZ. 4) Druhou část MSZZ může student vykonat po dosažení celkem 240 kreditů u čtyřletých magisterských studijních programů a po řádném ukončení všech zapsaných předmětů. 5) MSZZ je nutno vykonat v termínech stanovených v Časovém harmonogramu pro daný akademický rok. 6) Pokud student v těchto termínech státní závěrečnou zkoušku nevykoná, je mu studium přerušeno rozhodnutím děkana až do doby jejího opakování. 7) Státní závěrečnou zkoušku musí student vykonat nejpozději do šesti let po zahájení studia.
Čl. 18 Podmínky ukončení studia v magisterském studijním programu Taneční umění 1) Státní závěrečná zkouška (dále jen SZZ) se dělí na dvě části. 2) První část SZZ se koná po ukončení 3. ročníku studia a její součástí je praktická zkouška z předmětů hlavního oboru (pedagogický výstup v rozsahu 2 vyučovacích hodin) a ústní zkouška z metodik oborových tanečních předmětů a z dějin a teorie tance a baletu. 3) Druhá část SZZ se koná po ukončení 5. ročníku studia a její součástí je praktická zkouška z předmětů hlavního oboru (pedagogický výstup v rozsahu 2 vyučovacích hodin), ústní zkouška z metodik oborových tanečních předmětů a obhajoba diplomové magisterské práce. 4) MSZZ je nutno vykonat v termínech stanovených v Časovém harmonogramu pro daný akademický rok. 5) Pokud student v těchto termínech státní závěrečnou zkoušku nevykoná, je mu studium přerušeno rozhodnutím děkana až do doby jejího opakování. 6) Státní závěrečnou zkoušku musí student vykonat nejpozději do sedmi let po zahájení studia.
Čl. 19 Hodnocení státní závěrečné zkoušky 1) Hodnocení SZZ se řídí čl. 24 a 25, Hlava IV, Část druhá SZŘ JAMU.
Část čtvrtá Obecná ustanovení Čl. 20 Způsob podávání žádostí 1) Na DIFA se využívají následující formuláře žádostí: Žádost o individuální studijní plán, Žádost o přerušení studia, Žádost o přesun předmětu, Žádost o zrušení předmětu osobní specializace a Žádost univerzální. 2) Lhůty pro odevzdání jednotlivých speciálních žádostí na studijní oddělení jsou popsány v příslušných článcích této směrnice. 3) Posouzena a vyřízena bude vždy jen kompletně předložená žádost s vyjádřením všech dotčených pedagogů a vedoucího ateliéru.
- 97 -
Abecední seznam interních a externích pedagogů Divadelní fakulty JAMU A B B O D O V Á Hana, Mgr. (externí) Absolventka speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě UP v Olomouci. V současné době působí na ZŠ pro sluchově postižené děti v Brně. Spolupráce s Pedagogickou fakultou MU v Brně. V ateliéru VDN přednáší speciální pedagogiku. Od roku 1998 pracuje také jako logoped ve speciálně pedagogickém centru pro sluchově postižené. A B O U Lucie, MgA. (externí) Je absolventkou magisterského studia divadelního manažerství na DIFA JAMU (2004). V letech 2007 – 2008 působila v Ateliéru divadelního manažerství a jevištní technologie jako externí pedagog. V roce 2009 se stala interním pedagogem. Vyučuje předměty ekonomického zaměření, a sice Makroekonomika, Mikroekonomika I a II a Finanční řízení z hlediska účetní evidence, dále pak předmět Organizace mezinárodního divadelního festivalu, ve kterém se zaměřuje na finanční řízení Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER. V letech 2004 – 2009 pracovala rovněž v Oddělení vnějších vztahů Divadelní fakulty JAMU, kde bylo její hlavní náplní práce řízení projektů financovaných prostřednictvím grantů. Od března roku 2009 pracuje v Projektové kanceláři Janáčkovy akademie múzických umění v Brně jako projektová manažerka. A U J E Z D S K Ý Pavel, PhDr. (externí) Dramaturg České televize v Brně, působil jako šéfredaktor producentského centra, v současnosti je vedoucím tvůrčí skupiny zaměřené na pořady pro děti a mládež. Autor řady televizních a filmových scénářů (např. Sedmero krkavců, Poema, O Radkovi a Mileně, Gilgameš, Sladké jarní hry). B E R G M A N Aleš, doc. Mgr. Ph.D. (interní) V roce l990 absolvoval Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, studijní kombinaci estetika - divadelní, filmová a televizní věda. Pracoval jako dramaturg a lektor dramaturgie (HaDivadlo), režisér (Městské divadlo Zlín, Městské divadlo Brno, Divadlo ABC v Praze a další divadla). Pedagogem JAMU nejprve externě, od roku 1994 učil na škole v rámci svého doktorského studia (předměty herecká tvorba, herecká interpretace textu, voiceband). Od roku 1997 interním pedagogem, vyučoval hereckou tvorbu, teorii a metody herecké tvorby, teoretickou a praktickou dramaturgii. Od roku 2002 vede jeden z ateliérů herecké tvorby. B R H E L O V Á Eva, MgA. Ph.D. (interní) Absolvovala obor dramatická výchova na Divadelní fakultě JAMU. Obhájila diplomovou práci na téma Moje hledání specifických rysů autorské tvorby s neherci. V roce 2006 obhájila disertační práci na téma Tvorba dramatického a její pedagogické aplikace. V ateliéru DaV působí v plném úvazku. Vyučuje předměty tvůrčí psaní, tvorba scénáře, literatura pro děti a mládež, dramatický text, diplomový seminář, stylistika, literární projekt, tvorba autorské inscenace. Vyučuje literárně dramatický obor na Gymnáziu P. Křížkovského v Brně. B L Á H O V Á Kateřina, MgA. (interní) Vystudovala scénografii na Divadelní fakultě JAMU. Po absolvování školy v roce 1995 pracuje jako scénografka a kostýmní výtvarnice ve svobodném povolání, od roku 2000 zároveň působí na JAMU jako asistentka vedoucího ateliéru scénografie. Spolupracovala v řadě divadel (nejčastěji v HaDivadle a v Divadle v 7 a půl) s režiséry A.Goldflamem, J.A.Pitínským, M.T.Růžičkou, O.Pavelkou, A.Staňkem, L.Balákem, D. Jařabem, J. Kroftou a O. Elblem. V České televizi pak vytvořila kostýmy pro inscenace v režii J. Vanýska, K. Fuksy, P. Hajna a dalších. B L A Ž E J O V S K Á Alena, doc. PhDr. (interní) Vystudovala bohemistiku a historii na Filozofické fakultě MU. Od roku 1986 působí jako redaktorka literárně-dramatické redakce Českého rozhlasu Brno, kde vytváří pořady pro regionální vysílání i pro celoplošné stanice, zejména Český rozhlas 3-Vltava. Od roku 1996 připravuje a moderuje regionální literárně-publicistický magazín Zelný rynk, který dostal Cenu programového ředitele Českého rozhlasu za rok 2000, a rediguje také jeho internetovou verzi. Pro stanici Český rozhlas 3Vltava vytváří pořady jako Četba na pokračování, Povídka, Svět poezie, Psáno kurzívou, rozhlasová pásma z cyklu Schůzky s literaturou, komponované Páteční večery, besedy i aktuální publicistiku. Je členkou svazu rozhlasových tvůrců a pravidelně se účastní rozhlasových soutěží a přehlídek jako Bilance a Prix Bohemia Radio. V roce 2008 získala za svůj dokument Drnka 2.místo v kategorii Dokument, pásmo, feature v rozhlasové soutěži Report. V roce 2008 byla na DIFA habilitovaná.
- 98 -
B R E T T S C H N E I D E R O V Á Nika, prof. MgA. (interní) V roce 1973 absolvovala JAMU - obor herectví. Následovala angažmá ve Studiu "Y", v Huse na provázku a v HaDivadle. Pro své aktivity v oblasti lidských práv (signatářka Charty 77) se dostala do existenčních obtíží a v roce 1977 se vystěhovala do Rakouska. Tam založila se svým manželem Ludvíkem Kavínem THEATER BRETT, divadlo, které po několikaletém cestování po různých evropských zemích našlo své stálé sídlo ve Vídni. Zde hraje, režíruje a na některých hrách se autorsky podílí. V roce 1981 obdržela Kainzovu cenu za herecký výkon. Počínaje rokem 1979 vedla množství dlouhodobých i krátkodobých divadelních dílen v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Francii a v USA. Od roku 1990 učí na JAMU hereckou a pohybovou výchovu. V roce 1997 se habilitovala na DIFA, kde je vedoucí ateliéru herecké výchovy. V roce 2007 byla jmenovaná profesorkou. B R O U L Í K O V Á Veronika, PhDr. (interní) Studovala pedagogickou psychologii, ruský jazyk a literaturu a odbornou psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Do roku 1992 pracovala jako psycholožka ve speciálním poradenském centru pro sluchově postižené děti v Brně. Od roku 1992 vyučuje na Divadelní fakultě JAMU. Spolupracuje se Sdružením pro kulturu sluchově postižených (SORDOS) v oblasti rehabilitace a resocializace sluchově postižených dětí. Od roku 1998 externě spolupracuje s Psychologickým ústavem Masarykovy univerzity v Brně v oblasti psychologie sluchově postižených. B U R E Š Michal, MgA. (externí) Vystudoval rozhlasovou a televizní dramaturgii a scenáristiku na Divadelní fakultě JAMU (2000). Od roku 1994 spolupracuje s Českým rozhlasem Olomouc, kde postupně prošel všemi publicistickými disciplinami, aby se od roku 1998 začal věnovat především slovesné umělecké realizaci. Je podepsán pod rozhlasovými režiemi adaptací próz J. Formánka, O. Filipa, G. Pausewangové, V. Kamaráda ad.; a rozhlasových her K. Legátové, D. Drábka či H. Slavíkové. Je garantem cyklu „Setkání s literaturou“ mapujícího s týdenní periodicitou tituly z oblasti současné české literatury. Věnuje se rovněž mediální problematice a překladům z francouzštiny. C E J P E K Václav, prof. PhDr. (interní) Absolvoval germanistiku a divadelní vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V letech 1979 – 87 pracoval jako dramaturg Československé televize v Ostravě a v Brně (mj. pořady Divadélko pod věží, Manéž Boleslava Polívky). 1987 – 2003 působil jako dramaturg Mahenovy činohry Národního divadla v Brně. Dramaturgické realizace: mj. shakespearovský cyklus, Schiller, Goldoni, Goethe, Claudel, Anouilhe, Bernhard, B. Strauss, Dorst, Y. Reza. Překlady dramatických textů z němčiny (Bernhard: Velikáni, Lessing: Emilia Galotti, Mitterer: V jámě lvové, Handke: Hodina, kdy jsme o sobě navzájem nic nevěděli aj.), divadelní dramatizace (např. Vančura: Markéta Lazarová, Saint-Exupéry: Malý princ aj.), úpravy textů. Publikoval studie a články a články z oblasti historie a teorie divadla, mj. Brněnské německé divadlo 1918 – 1932, Heiner Müllers Verhältnis zur Tradition, Současná německá dramatika (1986). Na Divadelní fakultě JAMU působí od r. 1990; vede ateliér divadelní dramaturgie, přednáší dějiny světového divadla. Habilitace v r. 1994 (Černý anděl. Pokus o interpretaci dramatické tvorby Thomase Bernharda).V letech 1996 – 2002 byl děkanem JAMU. V r. 2000 jmenován profesorem. Od r. 2003 rektor JAMU. Veřejné působení: místopředseda České konference rektorů pro oblast vzdělávání, předseda Rady Národního divadla (Praha), člen Vědecké rady Masarykovy univerzity, člen Umělecké rady AMU. Přednášky a semináře: Dějiny světového divadla I - IV; Teorie dramatu I - VI; Teorie divadla I – II; Společný seminář ateliéru; Dramaturgický seminář; Dramaturgický projekt; Diplomový proseminář; Seminář k projektu. C Í S A Ř O V Á Lenka, Mgr. (interní) Absolventka klavírního oddělení brněnské konzervatoře a posléze i JAMU. Učila i na LŠU, doprovázela významné zpěváky a hudebníky, spolupracuje s Městským divadlem Brně. Na Divadelní fakultě je zaměstnána jako korepetitorka. D E R F L E R František, doc. Mgr. (interní) Je absolventem oboru herectví na JAMU, jako herec působil v Divadle Jiřího Wolkera, v Divadle na provázku a v Mahenově činohře ND v Brně (zde v 90. letech také jako umělecký šéf). Založil původně bytové Divadlo u stolu, jehož činnost v posledních letech intenzivně rozvíjí. Účinkování v rozhlase, televizi, filmu. Signatář Charty 77. Na JAMU vyučuje umělecký přednes. V roce 2005 byl na DIFA habilitován. D O L E Ž E L Jiří, prof. (externí) Absolvent brněnské konzervatoře – obor klavír. Ve studiu pokračoval na JAMU, které ukončil v roce 1955. Poté nastoupil jako vyučující klavíru v Kroměříži. V letech 1962 až 1978 byl profesorem Konzervatoře v Brně. Od roku 1978 dodnes je interním vyučujícím na Hudební fakultě JAMU. Koncertní činnost započal v roce 1956. Má za sebou bezpočet koncertů nejen doma, ale i v zahraničí (Polsko, Rakousko, Španělsko, Jižní Korea a další). V roce 1997 pedagogicky působil v Jižní Korei. Věnoval se uvádění soudobých skladatelů a koncertní činnosti pro mládež.
- 99 -
D O S T A L O V Á Šárka, Mgr. (externí) Absolventka SUPŠ Brno, Pedagogické fakulty UJEP Brno. Od roku 1976 učila na různých typech a stupních škol. Od roku 1991 pracuje v oblasti dalšího vzdělávání učitelů jako metodik výtvarné výchovy. Působila na CDVU Brno. Nyní pracuje na ŠÚ Brno v oddělení metodiky. Externě vyučuje na Pedagogické fakultě MU arteterapii a didaktiku výtvarné výchovy. Zabývá se keramikou, je činná v oblasti propagační grafiky a je spoluautorkou projektu komunikace s výtvarným dílem, který se realizuje v Domě umění. Absolvovala zahraniční stáže (Německo, Rakousko). Na DIFA JAMU vyučuje výtvarné techniky.
D R O Z D David, MgA., Ph.D. (interní) Narozen 1976 v Brně. Vystudoval Divadelní fakultu JAMU v Brně, obor divadelní dramaturgie v ateliéru prof.PhDr. Bořivoje Srby, DrSc. Studium ukončil v roce 2000 a pokračuje v doktorském studiu. Publikuje recenze a eseje v odborném tisku, uplatňuje se i jako překladatel v oblasti současné anglické dramatiky. Založil internetový divadelní časopis YORICK. V kabinetu pro výzkum divadla a dramatu působí jako vědecký pracovník. Vyučuje též na Ústavu divadelní vědy FF MU. F R A N C Á N Petr, Mgr. (interní) Mgr. Petr Francán absolvoval na FF MU obor Hudební věda. Od roku 1996 vystavoval fotografie a výtvarné práce ve více než třech desítkách tuzemských i zahraničních galerií. Jako fotograf se podílel na čtyřech knižních publikacích. Od roku 1995 se účastnil se na tvorbě více než dvaceti videofilmů, jako kameraman, scénárista a režisér. Fotografie a texty publikuje v českých hudebních a literárních časopisech. F R A N C I S C I Claudia, MgA. (externí) Absolventka VŠMU v Bratislavě, v roce 1997 nastoupila doktorské studium v ateliéru prof. Petera Scherhaufera na JAMU v Brně, kde přednáší Dějiny režie. G O G O L A Jan, doc. Mgr. (interní) Dramaturg a spolupracovník řady českých režisérů. Podílel se na tvorbě více než dvaceti celovečerních filmů a několika TV seriálů (např. Kouř, Rekviem pro panenku, Neuvěřitelná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina, Řád, Fanny, Kamenný most, Je třeba zabít Sekala, Když se slunci nedaří, Dvakrát stejně, ale jinak.., Děvčátko, Pravidla lži, Tobruk; spoluautor scénáře TV seriálu Poste restante). G O L D F L A M Arnošt, prof. MgA. (interní) Absolvent JAMU v oboru činoherní režie, působil v Divadle U Jakuba, Hanáckém divadle – HaDivadle (Život ze sametu, Panoptikum, Hra bez pravidel, Návrat ztraceného syna, Biletářka, Útržky z nedokončeného románu, Dcery národa, Písek, Proces, Lidská tragikomedie, Idiot). Hostoval v Národním divadle v Brně, v Divadle Na zábradlí, Studiu "Y", v Polsku, Rakousku, Německu. Autor dvaceti původních her a řady dramatizací (Kafka, Roth, Werfel, Poláček, Němcová). Jeho hry byly přeloženy do němčiny, angličtiny, dánštiny, polštiny a v překladech uvedeny. Autor televizních, rozhlasových a filmových scénářů (Vrah, Slavný Peterka, Červená knihovna atd.). Je činný také jako divadelní a filmový herec. Od roku 1990 vyučuje na Divadelní fakultě JAMU. V roce 2007 byl jmenován profesorem. G O T T W A L D Václav (interní) Lektor – tlumočník znakové řeči Neslyšících pro výchovnou dramatiku sluchově postižených studentů. Má kvalifikaci soudního tlumočníka I. kategorie. G R E C M A N N O V Á Marcela, doc. (externí) Po ukončení gymnázia přijala angažmá v Slovenském lidovém uměleckém kolektivu. Během let 1961-65 vystudovala taneční pedagogiku na katedře taneční tvorby VŠMU v Bratislavě. V letech 1969-78 externí pedagog VŠMU a od roku 1978 interní dosud. Na Filozofické fakultě KU v Bratislavě navštěvovala přednášky vědy o výtvarném umění. G R U N A Tomáš, MgA. (interní) Vystudoval obor dramatická výchova na DIFA JAMU v Brně. Ve své diplomové práci s názvem „Využití videa v dramatické výchově“ se zamýšlel nad možnou funkcí videa v rámci edukačního procesu. Vede tvůrčí multimediální dílny pro znevýhodněnou mládež v SDV Labyrint v Brně.
- 100 -
H Á L E K Ivan, doc. Ing., CSc. (interní) Odborné zaměření doc. Hálka vychází ze studia technických, informatických, ekonomických a sociologických věd, dále z praxe na vědeckých pracovištích v tuzemsku i zahraničí a z ekonomických a sociologických výzkumů, provedených v řadě tuzemských podniků. Po roce 1990 pracoval doc. Hálek v Českém prognostickém ústavu a v telemarketingovém oddělení švýcarské vydavatelské společnosti RINGIER ČR. Komplexní pohled na problematiku managementu mu pomohla dotvářet poměrně bohatá novinářská činnost v denících i odborných ekonomických časopisech a dvouletá činnost ve funkci šéfredaktora časopisu pro odborné školství. Nyní působí doc. Hálek na ESF MU v Brně, kde vyučuje management ziskových organizací formou simulačních manažerských her a systémy řízení podniků. Na DIFA JAMU vyučuje od r. 2000 v ateliéru divadelního manažerství management. H AV L Í Č K O V Á Margita, doc. PhDr. (interní) Vystudovala divadelní vědu a španělštinu na FF MU v Brně. V polovině sedmdesátých let řídila a režírovala divadelní soubor PIRÁM s repertoárem zaměřeným na české surrealisty (Kolář, Weiss, Nezval). Od roku 1981-2008 pracovala jako kurátorka v oddělení dějin divadla Moravského zemského muzea v Brně, od roku 1991 spolupracovala externě s DIFA JAMU, od podzimu 2000 zde působí jako odborná asistentka se zaměřením na výuku dějin českého divadla a starších dějin scénografie. Současně působí také v Kabinetu divadelních studií na FF MU. Zabývá se dějinami českého a německého profesionálního divadla, a to zejména v Brně a na Moravě. Z dění v současném českém divadle systematicky sleduje činnost brněnského Divadla U stolu. V posledních letech publikuje především výsledky svého výzkumu z oblasti profesionálního divadla v Brně v 17. a 18. stol. H E G N E R Karel, Mgr. (interní) Studoval konzervatoř, obor zpěv. Ve studiu pokračoval na JAMU v Brně, pak působil v AUS Praha a 8 let v brněnském LD Radost. Hostoval v HaDivadle a v Divadle na provázku. Byl členem Brněnských madrigalistů, čtyři roky pracoval ve svobodném povolání jako konferenciér a zpěvák souboru Jožky Černého. Má za sebou nahrávky v rozhlase, čtyři gramofonové desky s lidovými písněmi a koledami, herecké a moderátorské působení v televizi. S JAMU spolupracuje od roku 1987. H L AV Á Č K O V Á Jana, doc. Mgr. (interní) Absolventka JAMU v Brně. V sezóně 1964-65 členka Divadla J.Fučíka, od r.1965 členka Národního divadla Brno. Hrála řadu stěžejních rolí světového a českého repertoáru, např. Gurmyžská v Ostrovského hře Les, Šugi v Uhryho hře Dům z modrého listí, titulní role ve hrách Návštěva staré dámy a Projížďky paní Daisy, Alžběta Anglická v Schillerově Marii Stuartovně, Erži Orbánová v Kočičí hře, nastudovala monodrama M.Uhdeho Modrý anděl. Působí v ateliéru Mgr. Aleše Bergmana, Ph.D. H L AV I C A Marek, MgA., Ph.D. (interní) Absolvent oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na DIFA JAMU (2000). Zde také obhájil disertační práci na téma Performanční studia (2008). Během přípravy této práce absolvoval studijní pobyt na Tisch School of Arts při New York University. Dramaturg České televize (dokumentární cykly Česko jedna báseň, Čtenářský deník, Divadlo žije!, televizní záznamy divadelních představení, televizní kabarety, seriál Poste restante) a scenárista (televizní filmy České televize Kája a Zabi, Tajemství dešťového pokladu, Brenten, seriály TV Nova Ulice a První krok). H L Í N O V Á Simona, Mgr. (interní) Absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze – obor Speciální pedagogika – vychovatelství pro osoby vyžadující zvláštní péči – etopedie, psychopedie a rozšiřující studium učitelů pro osoby vyžadující zvláštní péči – logopedie. Obhájila diplomovou práci na téma Využití dramatické výchovy ve vyučovacím procesu v ústavu sociální péče. Po absolutoriu nastoupila jako speciální pedagog v oblasti základního školství, kde v letech 1995-2001 vedla dětský divadelní soubor (Zvláštní divadlo), složený z dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Od roku 1996 působí v ateliéru DV (dnes DaV). Zajišťuje praxi studentů 3. ročníku bakalářského studia a 1. a 2. ročníku magisterského studia. Vyučuje předměty – praxe, seminář k praxi, práce ve speciálních pedagogických zařízeních a sociální komunikace. Pro ateliér DaV zajišťuje chod studia v rámci celoživotního vzdělávání a kombinovaného studia. Spolupracuje s ateliérem divadelního manažerství. H O G G A R D Pavlína, PhDr., Ph.D. (interní) Vystudovala hudební a divadelní vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a teoretickou dramaturgii se zaměřením na muzikál na Divadelní fakultě JAMU v Brně. Muzikálem, zejména moderním, se teoreticky a prakticky zabývala ve Velké Británii a USA. Nyní působí jako redaktorka, dramaturgyně, pedagožka, překládá a píše. Od roku 1994 spolupracuje s ateliérem muzikálového herectví Divadelní fakulty JAMU a podílí se na jeho projektech. Od roku 2005 je dramaturgem Městského divadla v Brně.
- 101 -
H O R Á K O V Á Františka, Mgr. (interní) Studovala konzervatoř – obor dramatický, na JAMU vystudovala herectví. V letech 1976-1986 vyučovala na konzervatoři v Brně jevištní řeč. Od roku 1981 působí na JAMU jako pedagog techniky mluveného projevu a uměleckého přednesu. Její aktivní divadelní činnost je spojena s divadlem jednoho herce a s uměleckým přednesem v rámci koncertů a vernisáží. H R A B A L O V Á Jarmila Mgr. (interní) V roce 1981 absolvovala JAMU – obor herectví, působila v angažmá v divadle Večerní Brno a posléze ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. V roce 1995 ukončila státní zkouškou Pedagogickou fakultu MU v Brně – obor speciální pedagogika logopedie. H R U B Ý Jan, Ing. arch., CSc. (externí) Na brněnské Fakultě architektury vystudoval obor architektura, kde se dále specializoval na studium historie. Získané znalosti zužitkoval v publikační a přednáškové činnosti. Dále je činný projekčně a výtvarně. C H A R V Á T O V Á Hana, Mgr. (interní) Taneční pedagožka a choreografka. Tanec studovala u brněnské choreografky a pedagožky Marie Turkové. Po ukončení své aktivní taneční dráhy studovala v letech 1991 – 1996 obor Taneční pedagogika na DIFA JAMU. Od roku 1994 působí jako interní pedagog pohybových disciplin na DIFA JAMU. Jako choreografka také spolupracuje s řadou profesionálních divadelních souborů v České republice (např. ND Brno, MD Brno DUS Brno Divadlo v Dlouhé Praha, MD Zlín, SD Uherské Hradiště, MD Most, MD Kladno, KD Hradec Králové Moravské Divadlo Olomouc a další ), kde vytvořila řadu choreografií v oblasti činohry, opery i muzikálu. Od roku 2007 je vedoucí kabinetu pohybové výchovy na DIFA JAMU. C H L Á D K O V Á Blanka, MgA. (interní) Je pedagogem Ateliéru divadelního manažerství a jevištní technologie na DIFA JAMU. Vyučuje předměty: Úvod do kulturní politiky ČR, Fundraising, Úvod do mezinárodní kulturní politiky, Evaluace kulturní instituce, Organizace mezinárodního divadelního festivalu, Metodologie seminární práce, Metodologie diplomové práce, Diplomový seminář, Strategické řízení atd. Mj. se podílela na zpracování Analýzy k transformaci příspěvkových organizací; divadel zřizovaných hlavním městem Prahou, konkrétně příspěvkem v rámci analytické stati Správa a financování divadel v zahraničí. V současnosti je členkou realizačního týmu výzkumného projektu Studie stavu, struktury, podmínek a financování umění v ČR (2006-2011) financovaného Ministerstvem kultury ČR. J A N Ě K O V Á Jana, doc. (interní) Absolvovala v roce 1976 na pražské konzervatoři obor hudebně-dramatický/pedagogové – L. Pistorius, L. Munzar, P. Šmok, J. Adamová, L. Skořepová, J. Smoláková-Svolinská, R. Pellar aj./ rolí Lisandry v hudebně-dramatickém díle V. Nezvala Schovávaná na schodech /režie Luboš Pistorius/. Během studií hostovala v pražských divadlech. Průběžné angažmá 1976 2006 (Pardubice, Olomouc, Ostrava, ND Brno), v současné době bez trvalého angažmá. Rozsáhlá televizní a filmová činnost viz.: www.janajanekova.com. Od roku 1999 se věnuje divadelní režii. Na DIFA JAMU vyučuje od roku 1991. Od roku 1998 vede samostatný atelier muzikálového herectví /filosofie ateliéru zaměřena na přirozený rozvoj osobnosti a původní muzikálovou tvorbu/. V roce 2006 byla habilitována. J E L Í N K O V Á Eva, Mgr. (interní) Absolventka herectví na JAMU v roce 1967. Angažmá: Východočeské divadlo Pardubice, 15 let Státní divadlo Ostrava, nyní Městské divadlo. Od roku 1986 odborný asistent uměleckého přednesu a herectví na Divadelní fakultě JAMU. Od roku 2005 je vedoucí ateliéru herecké výchovy. J I R Á S K O V Á Marie, Mgr. (interní) Absolventka katedry alternativního a loutkového divadla DAMU v oboru scénografie. Od roku 1991 ve svobodném povolání se zaměřením na scénografii, kostýmní, filmovou tvorbou – videoklipy, grafiku, ilustraci a interiéry. Spolupráce s divadelními soubory: Figuren Theater Wolfsburg – Odysseus, Divadelní spolek Kašpar – Fantomima, Královský hon na slunce, Sestup Orfeův, Misery love company – King Stag. Husa na provázku – Se mnou smrt a kůň. Aktivní účast na festivalech v Německu, Francii, Polsku, Portugalsku, Holandsku, Číně – vedení workshopu v oboru kostým, loutka, maska. Výtvarná a pedagogická spolupráce se Studiem Dům Evy Tálské, na inscenacích Svatbičky, Tance krále Leara, Arlekino. Od roku 1994 vyučuje v ateliéru scénografie Divadelní fakulty JAMU.
- 102 -
K A D L E C O V Á Eva, Mgr. (interní) Absolvovala obor dramatická výchova na Divadelní fakultě JAMU. Obhájila diplomovou práci na téma Práce s maskou. Po absolvování nastoupila jako pedagog volného času do Střediska volného času Lužánky – pobočka Labyrint a na částečný úvazek jako pedagog praxe do ateliéru dramatické výchovy (dnes DaV) DIFA JAMU. Od roku 2006 působí v ateliéru v plném úvazku. Zajišťuje praxi studentů 1. a 2. ročníku a praxi v mimoškolním zařízení. Vyučuje předměty praxe, seminář k praxi, projekt na základní škole, praxe v mimoškolním zařízení, historie dramatické výchovy, tvorba masky a hra v masce. K A R T O U S O V Á Vladimíra, Mgr. (externí) Absolventka tanečního oddělení brněnské konzervatoře, angažmá v Městském divadle St.Pöltnu a posléze v Laterně magice. Vystudovala na HAMU choreografii. Působila jako šéf baletu Hudebního divadla v Brně. Je pedagogem moderního tance na Taneční konzervatoři v Brně. K L E M E N T O V Á Dagmar (interní) Absolventka Konzervatoře v Brně – obor klavír. V letech 1971-75 korepetitorka baletu Janáčkova divadla v Brně, 1975 – 93 na brněnské Konzervatoři (korepetice v baletu a na hudebně-dramatickém oddělení), od roku 1991 spolupráce s ateliérem muzikálového herectví na DIFA JAMU – vícehlasý zpěv, korepetice, herecko – vokální interpretace. Aktivní koncertní činnost: kapela Quakvarteto zaměřená na vlastní tvorbu a volnou improvizaci (r. 2001 CD Quakvarteto – Průvany), spolupráce s HADivadlem (písně Jiřího Bulise, CD „Hosté na zemi“), vlastní tématické klubové pořady zaměřené na českou tvorbu, moderní šanson, písně J.Suchého a J. Šlitra. Autorská tvorba: písně, komorní skladby, hudba ke krátkým filmům, scénická hudba. K L O U B K O V Á Ivana, Mgr. (interní) Po maturitě pokračovala ve studiu na HAMU obor taneční pedagogika. Absolvovala aspiranturu v oboru taneční teorie a současně působila na taneční katedře jako odborná asistentka. Několik let spolupracovala s Vysokoškolským uměleckým souborem UK. Svoji umělecko-pedagogickou činnost završila externí spoluprací v Tanečním divadle ve Freiburgu. V současnosti působí jako pedagog taneční složky Městského divadla v Brně a na DIFA JAMU. K O L Á Ř Ladislav (interní) Od roku 1970 působil jako herec v divadle v Olomouci, Státním divadle v Brně, Slováckém divadle a od roku 1990 – dosud v Městském divadle Brně. Na JAMU jako pedagog herecké výchovy v rámci ateliérů muzikálového herectví pracuje od roku 2000. K O L Á Ř O V Á Miroslava (interní) Jako herečka působí od roku 1971 ve Slováckém divadle a posléze v Městském divadle v Brně. Jako pedagog herecké tvorby v rámci ateliérů muzikálového herectví působí na JAMU od roku 2000. K O L E G A R Jan, doc. Mgr. (interní) Absolvent DAMU v Praze, obor organizace a řízení divadelního provozu, s třicetiletou praxí v divadlech všech typů doma i v zahraničí, ve výrobě a v provoze završenou dvouletou praxí ve funkci ředitele divadla. Na fakultě působí jako pedagog divadelního provozu a scénické technologie. Od roku 1994 vede ateliér divadelního manažerství a od roku 2000 je vedoucím studia MARTA. K O S T E L N Í K Kaj (externí) Pantomimu se učil u prof. J. Ryšánkové od roku 1961. Hrál amatérsky v Divadle pantomim Brno. S Neslyšícími pracuje od roku 1981 intenzivně, kdy byl jedním ze zakladatelů Pantomimy SI, což byl ústřední soubor pantomimy Neslyšících Svazu invalidů. V roce 1990 spolu s Neslyšícími založil občanské sdružení pro kulturu Neslyšících SORDOS, jehož je předsedou. Sdružení je zaměřeno na práci v oblasti dramatické a výtvarné výchovy Neslyšících dětí a mládeže. Je iniciátorem studia Neslyšících na DIFA – přednáší v ateliéru výchovná dramatika pro Neslyšící – dějiny pohybového divadla. K O Š Í K O V Á Ladislava, Mgr. (externí) Je absolventkou Pedagogické fakulty MU a Taneční pedagogiky na DIFA JAMU. Vyučuje pohybovou výchovu na Pěveckém oddělení Státní konzervatoře Brno, Metodiku a techniku lidového tance na JAMU, Gestiku a pohyb na UTB Zlín a Taneční obor na ZUŠ Uherské Hradiště. Jako choreografka spolupracuje s profesionálními divadelními soubory a hudebními tělesy
- 103 -
(např. ND Praha, ND Brno, SD Uherské Hradiště, divadlo Radost Brno, JD České Budějovice, Musica Bohemica, Filharmonie Zlín, Vídeňská filharmonie). Je uměleckou vedoucí a choreografkou souboru Hradišťan. K O T Z I A N Ludvík, doc. (interní) Od poloviny padesátých let do konce osmdesátých let působil v baletním souboru Národního divadla v Brně, kde vedle klasických rolí vytvořil i řadu odlišných typů v soudobém repertoáru. K tomu lze přičíst dlouholetou činnost hostujícího sólisty Moravského divadla v Olomouci a Národního divadla v Bratislavě. Vystudoval teorii tance a taneční pedagogiku na VŠMU v Bratislavě. Pokračoval a ukončil studium pedagogiky tance v Petrohradě. Od začátku sedmdesátých let do roku 1996 působil jako pedagog v brněnském baletním souboru a na VŠMU v Bratislavě a měl rozhodující umělecký a organizační vliv na rozvoj Taneční Konzervatoře v Brně ve funkci zástupce ředitele a ředitele do roku 1996. Podílel se na výchově tanečních pedagogů na HAMU. Od roku 1990 byl vedoucím ateliéru taneční pedagogiky Divadelní fakulty JAMU do roku 2006. K O VA L Č U K Josef, prof. PhDr. (interní) Studoval bohemistiku (s literárněvědným zaměřením), historii a filozofii na UP v Olomouci a dramaturgii na pražské DAMU. V roce 1974 se stal spoluzakladatelem a dramaturgem HaDivadla v Prostějově (později Brno), formoval jeho profil autorského divadla i součásti hnutí otevřeného divadla a alternativní kultury. Je autorem her, řady dramatizací a spoluautorem řady scénářů divadelních inscenací HaDivadla (např. Panoptikum, Hra bez pravidel, Bylo jich pět a půl, Pouť k milosrdným, Záhadné povahy atd. – většinou ve spolupráci s A. Goldflamem). Podílel se na společných projektech studiových divadel Cesty a Rozrazil. Teoreticky reflektoval práci netradičních divadel zejména ve studiích Autorské divadlo 70.let (1982), Od tématu ke scénáři (1986), Znaky autorského divadla.V letech 1990-96 byl děkanem fakulty, výrazně se podílel na jejím obnovení a vybudování, včetně otevření řady nových oborů. V letech 1997-2002 působil jako umělecký šéf činohry Národního divadla v Praze, kde dramaturgicky spolupracoval s režiséry I.Krobotem (Romance pro křídlovku, Hamlet, Obsluhoval jsem anglického krále), J.A.Pitinským (Bloudění, Markéta Lazarová), V. Morávkem (Lucerna). V letech 2002-08 byl znovu děkanem Divadelní fakulty, nyní je proděkanem pro vědu, výzkum a zahraniční koncepce. K R E J Č Í Hana, MgA., Ph.D. (interní) Vystudovala Divadelní fakultu JAMU, obor divadelní manažerství. Certifikovaná projektová manažerka, lektorka kurzů a seminářů zaměřených na projektový management, financování a řízení neziskových organizací. Současně působí jako fundraiser kulturních akcí a festivalů. Na DIFA JAMU učí předměty z oblasti projektového managementu a kulturních projektů. K R Á T K Á Jarmila, prof. Mgr. (interní) Absolvovala Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity, konzervatoř a JAMU v Brně. V divadlech působila jako sólistka zpěvohry Státního divadla Brno 1960-1969 a sólistka Janáčkovy opery v Brně 1969-1990. Zpívala operní představení téměř ve všech evropských státech. Pracovala v porotách pěveckých soutěží a přednášela na odborných seminářích. Od roku 1970 vyučuje na JAMU zpěv, a to jak operní, tak zpěv pro studenty muzikálového zaměření. Její teoretická práce Kapitoly z metodiky výuky zpěvu pro potřeby muzikálového a činoherního herectví shrnuje poznatky a zkušenosti z umělecké i pedagogické práce. K R I S T Jan, Mgr. Ing. (externí) 1984 -1989 studium Politické ekonomie na VŠE Praha. 1988 – 1994 studium filosofie na Filozofické fakultě UK Praha. 1989 – 1998 odborný asistent Katedra filosofie VŠE Praha. 1998 – 2001 umělecký šéf HaDivadlo Brno. Od roku 2002 na volné noze – překlady. Od roku 1985 divadlo Protoč, Divadlo na okraji, A-studio Rubín. Dramaturg, herec, produkční, dramatizace (J. A. Pitínský, J. Pokorný). K R O B O T Ivo, doc. MgA. (interní) Tři roky studia divadelní vědy a dějin umění na Filozofické fakultě MU v Brně, později studium činoherní režie na JAMU – absolvoval v roce 1978. 1978-1979 Dílna 24, 1979-1993 v Činoherním klubu Praha, 1974-1997 Divadlo pod Palmovkou, 1997 až 2002 činohra Národní divadlo Praha. Dále desítky inscenací v jiných divadlech, především v Divadle Husa na provázku, na mnoha se podílel jako spoluautor scénářů (Hrabal – Něžný Barbar, Rozvzpomínání, Taneční hodiny, Ostře sledované vlaky, Němcová – Babička, Viewegh – Báječná léta pod psa, Škvorecký – Příběh inženýra lidských duší, atd.). Spolupráce na různých projektech, od roku 1995 např. pravidelná spolupráce s uměleckým sdružením Serpens v synagoze v Praze-Libni. Několik režií v cizině: Polsko, Maďarsko, Finsko, Francie. Na počátku 90.let pedagogická spolupráce s JAMU. V současnosti je rovněž šéfem činohry Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. V roce 2007 byl na DIFA habilitován. K U L I C H O V Á Radka, BcA. (interní)
- 104 -
Absolventka oboru Výchovné dramatiky Neslyšících na Divadelní fakultě JAMU Brno (2001-2005). Od roku 2006 studentkou navazujícího magisterského studia oboru Aplikovaná tělesná výchova, FTK UP Olomouc. Účast na workshopech a projektech, např. Rakousko-český projekt „Neverbální komunikace – využití uměleckých prostředků“, spolupráce s výtvarnou školou Kuntschule Wien – ocenění: vítězný projekt „EUROREGIO – cena za inovaci 2004“ za mimořádnou angažovanost za dlouhodobé zlepšení přeshraniční spolupráce, oceněno Rakouskem. Drama workshop – v rámci semináře Inter aktive integrative together - Meda training ve Francii (2005). Od roku 2005 spolupráce na projektu „Pro plný život – Celoživotní vzdělávání neslyšících“- projekt druhého kola výzvy iniciativy EQUAL je zaměřen na celoživotní vzdělávání Neslyšících a na zlepšení jejich komunikace s majoritní společností, celkem obsahuje 12 aktivit pokrývajících široké spektrum potřeb neslyšících. L A S T O M Í R S K Ý Ján (externí) Narozen 5.6.1972 v Hlinsku v Čechách. Bydliště Vranovice, Přibická 270. Vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Košicích (1986-1990), Pedagogickou fakultu v Prešově UPJŠ Košice (1990-1995) a Fakultu výtvarných umění VUT v Brně – ateliér grafiky (1995-2001).Od roku 2001 vyučuje na Střední škole uměleckých řemesel v Brně. Od roku 2002 je členem sdružení Hollar. Od roku 1999 vystavoval na 5-ti samostatných výstavách a 10-ti dalších kolektivních výstavách. L E P O L D O V Á Jana, Mgr. (externí) Absolventka tanečního oddělení brněnské konzervatoře. Pedagogické činnosti se věnuje od roku 1973 nejprve na ZUŠ a od roku 1994 na Taneční konzervatoři v Brně v oboru klasického tance a taneční gymnastiky.
M A C K O V Á Silva, doc. PhDr. (interní) Absolvovala v roce 1974 FF MU, obor pedagogika – čeština. Obhájila diplomovou práci na téma „Estetická výchova se zvláštním přihlédnutím k dramatické výchově“. Pracovala jako pedagogická pracovnice oddělení estetické výchovy Domu pionýrů a mládeže v Brně (později Centrum pro volný čas v Brně). Spolupodílela se na založení prvního střediska dramatické výchovy u nás (v roce 1989). Od roku 1992 působí jako pedagog dramatické výchovy (dnes Divadlo a výchovy) na DIFA JAMU. Současně působí již od studií jako vedoucí dětského a mládežnického divadelního souboru Pirko. Spolupracovala s Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze na tvorbě osnov pro předměty dramatická a výchova a dramatický obor v Rámcově vzdělávacím programu pro základní a gymnaziální vzdělávání, v současné době spolupracuje na tvorbě RVP pro základní umělecké školy pro dramatický obor. Na ateliéru DaV vyučuje předměty didaktika dramatické výchovy; diplomový seminář; teorie a historie dramatické výchovy; interpretace textu; úvod do DV, herní dramatický proces a proces inscenační tvorby; tvorba inscenace podle předlohy; tvorba autorské inscenace; režijně dramaturgické koncepce. Je proděkankou pro studijní záležitosti DIFA JAMU. M A C K O V Á Radka, MgA. (interní) Vystudovala Divadelní fakultu JAMU, obor dramatická výchova. Absolvovala v roce 2002. Téma absolventského projektu i diplomové práce směřovalo do oblasti divadla ve výchově (absolventský projekt „Práce s tématy, která nabízí divadelní představení Odyssea svým divákům“, diplomová práce „Divadlo Fórum“). V akademickém roce 2002/2003 působila jako pedagog v částečném úvazku v ateliéru dramatické výchovy DIFA JAMU, od roku 2003/2004 je studentkou doktorského studia. Pracuje na disertační práci, která se zabývá různými formami divadla ve výchově u nás a v zahraničí. V ateliéru DaV vyučuje předměty Divadlo fórum, divadlo ve výchově, tvorba autorské inscenace, bakalářský a magisterský absolventský projekt, příprava a realizace festivalu Sítko. Je vedoucí nejmladší skupiny dětí v Dětském divadelním souboru Pirko a vyučuje angličtinu na soukromé jazykové škole v Brně. M Á Č A L Jaroslav, Mgr. (externí) Narozen: 1. 4. 1972; Studium : 1986-1990 SUPŠ Uherské Hradiště, ateliér průmyslového designu, 1991-1997 Janáčkova akademie múzických umění, Divadelní fakulta, ateliér scénografie. Scénograf (1991-2007 - realizace 40 scénických a kostýmních výprav-Wien, Praha, Brno, Olomouc, Uherské Hradiště, Český Těšín, Jihlava, Pardubice, Příbram). Návrhář interiérů (Regionální muzeum Mikulov, expozice “Římané a Germáni…“, prodejny, kavárny, firemní sídla). TV a filmový architekt (Četnické humoresky, DELITTO IN PRIMA SERATA (Vražedná přehlídka) Itálie, RUNNING SCARED (Zběsilý útěk) USA, ...). M A T Y Á Š O V Á Jana, Mgr. (interní) Je absolventkou brněnské konzervatoře a JAMU obor sólový zpěv. Po ukončení studia (1977) se stala profesorkou na Konzervatoři v Brně, kde pedagogicky působila do r.2001. Na DIFA JAMU vyučuje od r.1997. Kromě výuky zpěvu spolupracovala s Českým filharmonickým sborem, je členkou porot pěveckých soutěží, metodicky spolupracuje se ZUŠ, přednášky na odborných seminářích, koncertní činnost. M I C H A L Í K O V Á Jaroslava, Mgr. (interní)
- 105 -
Absolventka Státní konzervatoře a JAMU v Brně v oboru Hra na klavír (absolutorium v roce 1995). Korepetitorka a vyučující předmětu Výuka hry na klavír na Divadelní fakultě JAMU, korepetitorka Městského divadla Brno, externí hráčka na klávesové nástroje v orchestru Městského divadla, Státní filharmonie Brno a v řadě dalších souborů. Působí také jako doprovod vokálních a instrumentálních recitálů. M I K O T O V Á Zoja, prof. Mgr. (interní)
Je absolventkou režie na JAMU, kde od roku 1991 vede ateliér dramatické výchovy pro Neslyšící. Režie v činoherních a loutkových divadlech – Divadlo bratří Mrštíků Brno, Mahenova činohra, Šumperk, Most, Zlín, Praha, Vídeň. Choreografie v Činoherním klubu Praha, Husa na provázku, HaDi, v Maďarsku, Polsku, Německu, Rakousku, Francii. Aktivní herecko-pantomimická činnost – festivaly Itálie, USA, Německo, Rakousko. Letní kurzy pantomimy, spolupráce s pantomimou Neslyšících (scénáře, kostýmní návrhy, režie představení). M L Á D E K Ladislav (externí) Absolvoval na brněnské konzervatoři (klavír). Vyučuje na Taneční konzervatoři v Brně hře na klavír a korepetuje odborným tanečním předmětům. M O R A L E S Rodrigo, Mgr. (interní) Je filmovým a televizním režisérem, věnuje se především dokumentárnímu filmu. Pracoval v zemích bývalé Jugoslávie, na Srí Lance, v Kuvajtu a v Iráku. Kromě filmové tvorby působil jako novinář v českých a zahraničních médiích. Od roku 1996 pracuje též jako producent se zkušeností v mezinarodních kooprodukcích. Přednášel filmovou režii a dokumentární tvorbu na Universidad Santo Tomás de Aquino v La Pazu v Bolívii, na filmovém institutu Imágen v Buenos Aires v Argentině, krátkodobě na AGRFT - Divadelní, rozhlasové, filmové a televizní akademii Univerzity v Lublani, ve Slovinsku, na katedře Dokumentární tvorby pražské FAMU. Účastnil se projektů Media a ESF. Od roku 2007 působí pedagogicky na Divadelní fakultě JAMU (Jazyk a režie audiovizuálního díla, Jazyk audiovizualního díla, Dokumentarní tvorba DIFA, Audiovizuální projekt, Produkce audiovizuálního díla). M R Á Č K O V Á Věra, PaedDr. (externí) Studovala tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě MU a rehabilitaci na Lékařské fakultě MU v Brně. Působí na oddělení tělesné výchovy LF MU. Je cvičitelkou džezgymnastiky II.třídy a trenérkou a rozhodčí sportovní gymnastiky II.třídy. M R S K O Š Martin, Ing. (externí) Vyučuje symboliku a mýtoetymologii v ateliéru scénografie. N A D A U D Pierre, Mgr. (interní) Pierre Nadaud, filosof, klaun, tanečník, choreograf a pedagog. Po magisterském studiu filosofie v Paříži (závěrečná práce DEA v roce 1996 na Univerzitě Paris 8 byla zaměřena na dílo G. Deleuze), se v roce 1998 začal věnovat fyzickému divadlu a tanci. Nastoupil k řádnému studiu na pražské HAMU na katedře nonverbálního divadla, které ukončil získáním magisterského titulu v roce 2004. Současně se studiem na HAMU se také zdokonaluje v technikách současného tance a pracuje jako interpret, například s Karine Ponties v Bruselu, Paco Decinou a Nathalie Sternberg v Paříži. V roce 2002 vytvořil své první představení – „Figures In a Landscape“ pro pětici interpretů inspirované dílem F. Bacona. Na něj navázalo v roce 2003 duo s dětskou interpretkou „Čísi lehké tělo“. V letech 2004 – 2007 tak vytvořil jedno až dvě představení ročně (Bakarabia, Fields, Extraction, Den Zloby), pracoval v Praze, ale také během tvůrčích rezidencí ve Francii (Cie Beau Geste / Dominique Boivin), Německu a Maďarsku. Režíroval ve Stavovském divadle operu M. Keprta v rámci projektu Bušení do železné opony a ve spolupráci s režisérkou Hanou Valentovou vytvořil filmů na základě svých představení. Jeho poslední představení, choreografie pro pět interpretů „Iné ráno“, vzniklo v koprodukci se Štúdiem tanca v Banské Bystrici v říjnu 2008. V roce 2007 svedl taneční pedagogy, choreografy a fyzioterapeuty a v pražském Centru Paraple zahájili pravidelné kurzy pro paraplegiky s cílem prohloubit jejich poznání těla, jeho fungování a péči o něj. Od února 2008 vyučuje v Ateliéru KSFT založeném Ctiborem Turbou na brněnské DIFA JAMU. Od září 2008 je vedoucím tohoto ateliéru. N O U B E L O V Á Alexandra (interní) Po maturitě v Praze studovala školu cestovního ruchu v Karlových Varech a Karlovu univerzitu – obor francouzština italština. V roce 1968 obdržela stipendium na studia ve Francii, kde studovala na Univerzitě v Toulouse – románské a slovanské jazyky – a poté v Paříži. V roce 1977 odjíždí s rodinou přednášet francouzský jazyk a literaturu do zahraničí – SSSR, Řecko, Španělsko. Od roku 1988 vyučuje francouzštinu pro cizince na letních kurzech Univerzity v Toulose. V Brně se usazuje v roce 1993, působí na Alliance francaise, vyučuje francouzštinu a španělštinu a věnuje se překladatelské činnosti. NA JAMU působí od roku 1997, od téhož roku organizuje mezinárodní festival studentského divadla ve francouzském jazyce.
- 106 -
O L Š A N Libor (externí) Od roku 1971 sportovním šermířem TJ Zbrojovka Brno. Celých dvacet let aktivně působí jako aktér i autor v inscenacích skupiny scénicko-historického šermu L.A.G. (Ludus antiquus gladiatorius). Od roku 1990 spolupracuje s Divadelní fakultou JAMU jak ve výuce šermu, tak i při uměleckých projektech jednotlivých ateliérů a ročníků činoherního a muzikálového herectví. O N D R U Š Martin, Mgr. (externí) Nar. 4. 7. 1972 ve Varnsdorfu, okr. Děčín. Vystudoval SPŠ – textilní, model. a návrhářství oděvů v Brně, následně DIFA JAMU, obor scénografie. V současnosti se věnuje zejména prostorově výtvarným návrhům a realizacím v oboru výstavnictví se specializací na výstavy exponátů muzejní a galerijní povahy a uměleckých artefaktů. Je zaměstnán jako vedoucí výstavního oddělení Moravské galerie v Brně. Zabývá se rovněž scénografií (spolupráce s režisérem V. Morávkem) a adjustačními technologiemi a prostorovým řešením výstav. O S L Z L Ý Petr, prof. (interní) Vystudoval divadelní vědu a dějiny umění a Filozofické fakultě MU. Byl jedním z protagonistů experimentálního divadla Quidam, od r. 1973 je dramaturgem a jednou z vůdčích osobností Divadla Husa na provázku. Pro toto divadlo připravil větší množství původních scénářů, adaptací i dramatizací a v řadě inscenací působil a působí i jako herec. Podílel se na výrazném profilování souboru jako části hnutí otevřeného divadla a alternativní kultury, zasloužil se o realizaci významných mezinárodních i domácích divadelních projektů. Svou divadelní práci reflektoval v řadě divadelních studií, knižně vydal monografii o divadelní skupině Living Theater (1981), dokument o tajném filozofickém semináři Podzemní univerzita, publikaci o výtvarném umění Jan Šimek – Příběhy soch a monografií Divadlo Husa na provázku 1968(7) – 1998 (kniha v pohybu I). V letech 1990 – 1992 byl poradcem prezidenta Václava Havla pro kulturní záležitosti. V současné době je ředitelem Centra experimentálního divadla v Brně, uměleckým šéfem divadla Husa na provázku a působí i na ústavu divadelní vědy FF MU. Od roku 1997 je proděkanem Divadelní fakulty. V roce 2000 jmenován profesorem. P E L Á N Jiří, PhDr. (interní) Doktor filozofie, studoval sociologii, pedagogiku, jazykovědu a literaturu. Studijní pobyt Colliege Ripon-York v Anglii (umění a film). Pracoval jako vedoucí katedry filozofie a OV na PedF MU, působil i jako vedoucí ateliéru dramatické výchovy Divadelní fakulty JAMU. Dlouhodobě se zajímá o umělecký přednes a divadlo poezie. Publikuje v oblasti filozofie pro děti – filozofování dětí, v oblasti reference o dětském divadle a zajímá se o literární tvorbu dětí. P E R G O L O V Á Stanislava, Mgr. (interní) Absolventka JAMU – obor sólový zpěv. Pedagogické činnosti se věnuje 25t let, na JAMU působí od r. 1988, v letech 1990 – 2004 učila jako profesorka Konzervatoře v Brně. Spolupracovala řadu let s experimentálním „Studiem dům“ divadla Husa na provázku, zpívala v souboru ČF Pražští madrigalisté a v Českém filharmonickém sboru Brno. Má na svém kontě 15 let bohaté sólistické činnosti. P E T I Š K O V Á Ladislava, PhDr. (externí) Emeritní pracovnice Divadelního ústavu v Praze. Ve své odborné práci se zabývá problematikou moderní pantomimy a pohybového divadla stejně tak i tvůrčími osobnostmi české avantgardy (zejména J. Frejka). Historii nonverbálního a pohybového divadla vyučuje na HAMU a v Duncan Centru, od minulého roku také v ateliéru klaunské scénické a filmové tvorby na DIFA JAMU. P L E Š Á K Miroslav, prof. PhDr. (interní) Absolvent Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (obor divadelní věda – čeština). Věnoval se publicistické činnosti (Host do domu, Divadlo, Slovenské divadlo, Index aj.). V letech 1972-1989 dramaturgem Divadla pracujících v Gottwaldově (dnes Městské divadlo Zlín). Zde spolupracoval s řadou režisérských osobností (A.Hajda, M.Hynšt, E.Schorm, I.Balaďa, S.Skopal aj.) a podílel se na mimořádných výsledcích této scény. 1991-2003 dramaturgem činohry Národního divadla v Brně (spolupráce se Z.Kaločem, Z.Srbou, I.Krobotem, R.Polákem, P.Mikulíkem, M.Porubjakem aj.) 2003-2006 uměleckým šéfem Městského divadla ve Zlíně. Od akademického roku 1999/2000 je prorektorem JAMU pro studijní, pedagogickou a uměleckou činnost. P R E K O V Á Jana, doc. Mgr. (interní)
- 107 -
Studia DAMU Praha – scénografie a kostýmní tvorba, Ping Chong – Amsterodam, Min Tanaka – Praha, Brno. Od roku 1983 – výtvarnice ve svobodném povolání. Od roku 1990 – pedagog ateliéru scénografie na DIFA JAMU. Tvorba scénografická, kostýmní, perform, instalace, móda, architektonická (ČR, Francie, Rakousko, USA). V osmdesátých letech spolupracovala zejména se studiovými typy divadel (Divadlo na okraji, Divadlo na provázku, HaDivadlo). Devadesátá léta – spolupráce s režiséry – J. A. Pitínským a J. Nebeským. Pedagogická práce – „Dům“ Evy Tálské, Gent – Královská akademie, Chicago – Galery 37. Workshop: Orebro – Hight school of Line arts. 1999 pražské Quadrienale – Zlatá medaile za kostýmní tvorbu. P Ř I D A L Antonín, prof. PhDr. (interní) Vystudoval anglistiku a hispanistiku s literárněvědným zaměřením na Fiolozofické fakultě Masarykovy univerzity. V šedesátých letech pracoval jako redaktor literárně dramatického oddělení Čs. rozhlasu v Brně a byl autorem řady vzdělávacích cyklů (Malá škola poezie, Shakespeare pro začátečníky, Potulky knihami a hudbou). V sedmdesátých a osmdesátých letech převážně překládal anglickou, americkoua španělskou beletrii (Shakespeare, Chesterton, Lear, Heller, Updike, Singer, Lorca aj.)a psal ke svým překladům komentáře. V leteh 1990-91 působil jako dramaturg FS Barrandov, Od roku 1990 přednáší na Divadelní fakultě JAMU, od r. 1991 je vedoucím ateliéru rozhlasové a televizní dramaturgie a scénáristiky. Kromě několika básnických sbírek, publicistických knih a filmových a televizních scénáířů napsal řadu divadelních a rozhlasových her, souborně vydaných ve dvou svazcích (Všechny moje hlasy a jiné hry,1994, Políček č. 111 a jiné hry, 2006). V letech 1990-2003 byl autorem a moderátorem televizních cyklů Klub Netopýr a Z očí do očí.Jako autor a režisér spolupracuje také s Českým rozhlaasm (seriál Pan Kaplan má stále třídu, rád, literární cyklus Potulky knihami a časem aj.) R. 1998 mu byla udělena novinářská cena Ferdinanda Perotutky, r. 2007 Státní cena za překladatekké dílo, r. 2008 Cena města Brna za literární činnost. R I E G E R Lukáš, MgA. Ph.D. (interní) Narozen 1978 v Jablonci nad Nisou. V roce 2000 absolvoval obor činoherního herectví NA DIFA JAMU v ateliéru prof. Josefa Karlíka a Mgr. Vladimíra Kelbla. Poté nastoupil na doktorské studium pod vedením prof. Pavla Švandy, v jehož rámci působil několikrát jako asistent režie. Pracuje jako pedagog v ateliéru herectví na JAMU. R O D R I G U E Z O V Á Veronika, Mgr. (interní) Je absolventkou FF MU, oboru historie – archivnictví (1992) a specializace dramatická výchova (1994). Učila dějepis a dramatickou výchovu na brněnských středních školách (Akademické gymnázium, gymnázium Integra, gymnázium P. Křížkovského), od r. 1999 působí ve Středisku volného času Lužánky – pobočka Legato (dříve CVČ Ulita). Zde se začala věnovat možnostem využití dramatické výchovy při výuce dějepisu. Je autorkou programů Tematické kooperativní výuky dějepisu, které rozvíjí a realizuje jednak s žáky základních a středních škol, jednak s učiteli v rámci akreditovaných kurzů. Dále se věnuje oblasti dětského a studentského divadla. Vedla několik dětských a studentských divadelních skupin. Je členem Odborné rady pro studentské a experimentující divadlo NIPOS ARTAMA Praha a garantem krajských přehlídek Prima sezóna a Šrámkův Písek. Od roku 2008 působí v redakční radě časopisu Tvořivá dramatika. V ateliéru Divadlo a výchova vyučuje předměty vztahující se k praxi studentů, k historii dramatické výchovy a k organizaci divadelních přehlídek. Je studentkou doktorského studia na Pedagogické fakultě MU se zaměřením na oborovou didaktiku. R O U B A L Jan, PhDr. Ph.D. (interní) Vystudoval bohemistiku a historii (1972) a polonistiku (1986) na FF UP v Olomouci (1986), zde získal i titul PhDr. (1986). V letech 1973-1990 působil jako vedoucí literárně dramatického oboru LŠU V. Ambrose v Prostějově, v letech 1984-1990 ve stejném oboru i na LŠU Žerotín v Olomouci. Působil jako pedagog na FF UP v Olomouci na katedře divadelních, filmových a mediálních studií (1990-2007). Disertační práce (Ph.D.): Tři studie k současnému alternativnímu a autorskému divadlu a herectví (1995). Na DIFA JAMU v Brně působil v letech 1990-1997 jako odborný asistent v ateliérech činoherního herectví (J. Karlík, V. Martinec, B. Rychlík) a dramatické výchovy (A. Pernica), od roku 2007 v ateliéru Divadlo a výchova a v Kabinetu pro výzkum divadla a dramatu. Vědecká činnost: Odborné konference v ČR, Polsku a SR, studijní pobyty na institutech divadelní vědy v SRN (1997, 2001), přednášky v Mnichově, Vídni a Budapešti. Předmětem jeho zájmu je především teorie divadla, české a světové autorské divadlo, netradiční a alternativní divadlo a otázky videodokumentace divadla. Překládá teatrologické texty z polštiny a němčiny. Divadelní činnost: V oblasti amatérského divadla založil a vedl soubory Divadlo na dlani (1976-1981), Takydivadlo (1983-1989; oba na LŠU Prostějov) a Pardón 1985-1991 (DK Sigma Olomouc), často působil i v soutěžních porotách. Členství v odborných institucích: Divadelní rada MK ČR (1999-2001; Rada pro výzkum a vývoj MK ČR pro oblast divadla (2002-2007); od 1999 Teatrologicka společnost, od 2002 člen redakční rady Divadelní revue. S K Á C E L O V Á Lenka, PhDr. (externí) Vystudovala na MU v Brně pedagogiku a psychologii. V rámci hudební pedagogiky a psychologie se zaměřuje na zátěžové situace. S K O Č O V S K Á Soňa (externí)
- 108 -
Studovala na SPŠ textilní v Brně. Její tvorba je zaměřena na návrhy a realizaci oděvu a divadelního kostýmu. Zabývá se lektorskou činností v oboru technologie kostýmu. S L AV Í K O V Á Hana, MgA., Ph.D. (interní) Vystudovala obor Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě JAMU. Tamtéž v roce 2006 obhájila svoji disertační práci s názvem Český a slovenský televizní film 60. let – průniky s novou vlnou. V letech 2004 – 2006 působila jako dramaturg Centra divadelní a dramatické tvorby ČT ( televizní film Trofej, cyklus Portréty). Od roku 2000 spolupracuje s Českým rozhlasem ( cyklus portrétních dokumentů Černý Petr). Je autorkou původních rozhlasových her ( Narozeniny, Klíč je na tvé straně, Cesta do Lo Ignoto). Věnuje se scenáristické tvorbě ( námět a scénáře cyklu Záhady Toma Wizarda, scénář filmu Zmrtvýchvstání, dokument Cesta domů). Od roku 2000 pedagogicky působí na Divadelní fakultě JAMU. ( Současná televizní tvorba, Média a společnost, Vývoj televizní dramatické tvorby, Internetový rozhlasový projekt Black Box (ve spolupráci s Radiem R, FSS MU), Adaptace dramatických děl v audiovizi a v divadle, Alfred Radok - The Interspace between reality and fiction). V letech 2007 a 2008 krátkodobě přednášela na AGRFT (Akademija za gledališče, radio, film in televizijo), Univerzita v Lublani, Slovinsko. S M I L K O V Á Oxana, PhDr., CSc. (interní) Vystudovala herectví na Kyjevském institutu divadelního umění a již v době studií se stala herečkou kyjevského Národního divadla. V následujících letech obhájila disertaci z estetiky a získala hodnost kandidát filosofických věd. 1979 – zakládá divadlo poezie, po roce činnosti je však přinucena z politických důvodů divadlo opustit. Odchází do Moskvy, kde studuje režii u profesora A. Gončarova na GITISu. Posléze se stává hlavní režisérkou moskevského Divadla mimiky a pohybu. V letech 1992-1994 režíruje v Londýně. Od roku 1996 žije v České republice, kde nastudovala řadu inscenací, např. A. P. Čechov: Višňový sad, Divadlo Aréna, Ostrava. A. P. Čechov: Strýček Váňa, Národní divadlo Moravskoslezské, Ostrava, M. Bulgakov: Mistr a Markétka, Národní divadlo Praha, Elektra, studio JAMU Marta. Je aktivně činná také jako výtvarnice (výstavy v řadě evropských galerií). S P I T Z B A R D T Wolfgang, doc. (interní) V roce 1991 se přestěhoval z Německa do ČR. Studoval slavistiku a překladatelství na Marxově univerzitě v Lipsku na UK v Praze a na Humboldtově univerzitě v Berlíně, hebrejštinu na Církevní VŠ v Erfurtu. Vyučoval češtinu mj. na Humboldtově univerzitě v Berlíně, na Schillerově univerzitě v Jeně, v lidových univerzitách, na gymnáziu apod. Od roku 1991 vyučoval němčinu nejprve v Praze na Státní jazykové škole a na Ministerstvu zahraničí ČSFR. Rozsáhlá překladatelská činnost (mj. R. Weiner, A. Goldflam, J. Durych, F. Křelina, do češtiny: M. Buber, B. Brecht, P. Celan. Th. Bernhardt. H. Müller, W. Schwab, G. Tabori ...). Odborně dramaturgická spolupráce s A-Studiem v Praze, s Ochotnickým kroužkem a s HaDivadlem v Brně. Tam 1996 spolupráce a účinkování v inscenaci JÓB, posléze pro HaDi a Český rozhlas inscenace SLABIKA BOL (poezie Paula Celan). Roku 1997 založil a dosud vede soubor HaChucpa. Na JAMU působí od roku 1993, vyučuje jazyk německý a ruský, vede semináře Teorie a praxe uměleckého překladu a Úvod do judaistiky a hebrejštiny. Kromě toho působí v Praze na ETF UK, kde vede seminář četby německých teologických textů. Roku 2006 se na DIFA habilitoval a byl rektorem JAMU jmenován docentem v oboru „Dramatická umění“. S R B A Bořivoj, prof. PhDr., DrSc. (interní) Studoval dramaturgii a divadelní vědu na JAMU. Doktorátu filozofie dosáhl na Filozofické fakultě UK. Působil jako dramaturg Divadla bří Mrštíků v Brně (1954-1959) a jako hlavní dramaturg Mahenovy činohry Státního divadla v Brně, kde spoluvytvářel program epického a lyrického, politicky angažovaného divadla, inspirovaného českou a světovou avantgardou. Roku 1967 spolu se svými žáky založil studiovou scénu Divadlo Husa na provázku a byl iniciátorem jejího programu tzv. „nepravidelné“ dramaturgie. Příležitostně s ní spolupracuje dodnes. Souběžně se od konce padesátých let věnoval práci divadelně teoretické a historické, od roku 1963 jako vědecký pracovník Kabinetu pro studium českého divadla Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV v Praze. Jako teatrolog soustředil svou pozornost k národně obrozenecké periodě vývoje českého divadla a k českému divadlu doby první a druhé republiky a nacistické okupace, zejména pak k problematice české divadelní avantgardy. Kromě prací vydaných jako součást velkých kolektivních děl (Dějiny českého divadla svazek II. a IV., Národní divadlo a jeho předchůdci, Encyklopedie českých divadel, Postavy brněnského jeviště), vydal šest knižních monografií (Poetické divadlo E.F.Buriana, Inscenační tvorba E.F.Buriana 1939-1941, E.F.Burian a jeho program poetického divadla, O nové divadlo, Umění režie). Od roku l958 působil jako pedagog na divadelní katedře JAMU a od roku 1961 na divadelněvědném oddělení FF MU v Brně. Roku 1990 se po dvacetileté přetržce, způsobené normalizačními postihy, na obě školy vrátil. S R B A Zbyněk, doc. MgA., Ph.D. (interní) V době středoškolských studií v letech 1977 – 1981 pracoval jako elév v divadle Husa na provázku pod vedením P. Scherhaufera a P. Oslzlého, rovněž vedl amatérské divadlo M – DÍLNA. V roce 1986 ukončil studium režie na Divadelní fakultě AMU v Praze. Po absolutoriu odešel s generační skupinou do nově otevřeného divadla v Mostě, kde se v roce 1989 stal šéfem činohry. V letech 1993 – 2007 působil jako režisér Mahenovy činohry Národního divadla v Brně (1997 – 2003 šéf činohry). V týmu s dramaturgy V. Cejpkem a M. Plešákem vytvořil např. inscenace: Stromy umírají vstoje (s Vlastou
- 109 -
Fialovou) Tomáš Becket, Merlin aneb Pustá zem, Faust I, Rok na vsi, Malý princ, Král Jan, Maryša, Tři verze života, Don Carlos a další. Pohostinsky působil v řadě divadel včetně ND Praha. Režijně připravil přibližně sedmdesát inscenací na profesionálních scénách. Na polovině z nich se podílel rovněž jako spoluautor dramatizace nebo úpravy. Na fakultě pracuje od roku 1994 jako pedagog režie (v počátečních letech v ateliéru A. Hajdy). V roce 2008 byl na DIFA habilitován. S T R N A D David, Ing. (interní) Od roku 1993 do 2003 byl jako interpret, pedagog a choreograf Tanečního divadla Bralen Bratislava, se kterým absolvoval množství představení na Slovensku, v České republice, Polsku, Německu, Řecku, USA, atd. Od roku 2004 je uměleckým šéfem Tanečního divadla MAXIMVS Brno. Více jak 20 let se věnuje pedagogické činnosti vedením seminářů a tanečních škol doma i v zahraničí. Pracuje jako choreograf nejen v Tanečním divadle MAXIMVS, ale v množství divadel v České republice i v zahraničí /Hradec Králové, Opava, Zlín, Uherské Hradiště, Městské divadlo Brno, Národní divadlo Brno, Berlin, Montevarchi, atd./. S V O Z Í L E K Petr (interní) Po absolutoriu Konzervatoře v Brně obor klavír spolupracoval s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín-Mezinárodní dirigentské kurzy, zahraniční zájezdy. Působil jako korepetitor baletu Národního divadla v Brně, Městského divadla Brno a muzikálového oddělení na ZUŠ. Spolupracuje s řadou osobností české muzikálové a činoherní scény. Na DIFA působí jako korepetitor-nácvik repertoiru s klavírem pro ateliéry muzikálového herectví a činohry a výuka vícehlasé vokální interpretace. Š M U K O V Á Svatava, PhDr. (externí) Vystudovala výtvarný obor SPŠT v Brně a dějiny umění a etnografii na Filozofické fakultě MU. Od roku 1977 učí na SPŠT výtvarné předměty a dějiny výtvarné kultury. Příležitostně vede seminář a závěrečné práce z metodiky výuky DVK na MU. Od roku 1988 přednáší dějiny výtvarného umění na JAMU. Š T Ě P Á N E K Jan, Mgr. (interní) Narozen 28. 3. 1970 v Praze. Po dvou maturitách (USA a SRN) absolvoval scénografii na DAMU v Praze. Od roku 1993 spolupracoval s režisérem J. Pokorným v Činoherním klubu v Ústí nad Labem a brněnským HaDivadlem, dále s J. A. Pitínským v Městském divadle Zlín, v Uherském Hradišti a v Národním divadle v Praze, s D. Pařízkem v Komorním divadle v Praze a s V. Morávkem v Divadle Husa na provázku v Brně. Od roku 2002 pedagog JAMU, vedoucí ročníku v ateliéru scénografie. Š T Y C H O V Á Eva, Mgr. (externí) Absolvovala taneční oddělení brněnské konzervatoře. Od roku 1982-96 byla členkou a později sólistkou baletu Národního divadla v Brně. Vystudovala taneční pedagogiku na JAMU v Brně. V současné době vyučuje na brněnské Taneční konzervatoři obor klasický tanec a jevištní scénická praxe. Š VA N D A Pavel, prof. (interní) V letech 1954-1958 studoval dějiny umění na Filozofické fakultě MU v Brně. V šedesátých letech byl činný jako filmový kritik v Hostu do domu, Filmu a době apod. Jeho literární tvorba je spojena původně se skupinou kolem měsíčníku Tvář a s Hostem do domu. V letech 1971-1990 vykonával řadu praktických zaměstnání manuální povahy. K literární a novinářské činnosti se vrátil v roce 1990. Publikuje v denním i kulturním tisku. Knižně publikoval povídky, eseje a poezii, spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí. Věnuje se rovněž politické publicistice. Je nositelem různých literárních cen, mj. Ceny Jana Skácela za poezii. Š V R Č K O V Á Dobroslava, Mgr. (interní) V roce 1974 ukončila studia na Filozofické fakultě UJEP Brno, obor angličtina – španělština. Pracovala jako lektorka cizích jazyků, odborná překladatelka, pracovnice sekretariátu Mezinárodního hudebního festivalu Brno a od roku 1990 středoškolská profesorka. S JAMU spolupracovala mnoho let jako tlumočnice při letních Mezinárodních interpretačních kurzech. Od září 1998 pracuje jako vedoucí Kabinetu cizích jazyků na Divadelní fakultě. Pravidelně překládá materiály pro potřebu školy, např. v loňském roce 260 stran, kolejní řád, knihovní řád, senát atd. Jiiž několik let vede Letní školu češtiny pro zahraniční studenty v rámci programu Erasmus.
Š U L Á K Ladislav, Bc. (externí) Studoval obor dějiny umění na Filozofické fakultě MU. Soudní znalec v oboru ekonomika a kriminalistika se specializací historické uniformy a zbraně. Od r. 2009 externě vyučuje na DIFA JAMU předmět Vojenská historická uniforma. T A L P O V Á Sylva, Mgr. (interní)
- 110 -
Absolvovala v roce 1979 činoherní herectví na JAMU. Po ukončení studia působila v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci a v Divadle bratří Mrštíků v Brně. Věnuje se dabingu a rozhlasové tvorbě, pracuje jako nezávislá novinářka. Od roku 2000 působí na JAMU, vyučuje muzikálové herectví, umělecký přednes a dabingové herectví, je vedoucí ateliéru muzikálového herectví. T R T Í L E K Pavel, MgA., Ph.D. (interní) Vystudoval divadelní dramaturgii na JAMU v ateliéru prof. PhDr. Václava Cejpka (absolvoval roku 2002), kde získal v roce 2007 doktorát (disertační práce na téma Antijazyková avantgarda – specifika francouzského absurdního dramatu). Je autorem zhruba dvaceti celovečerních divadelních her, z nichž byla většina uvedena profesionálními scénami (Divadlo Husa na provázku, Jihočeské divadlo, Studio Marta, Malé divadlo, Divadlo Na zábradlí, Divadlo Polárka aj.) Některé z her jsou přeloženy do cizích jazyků (němčina, španělština, slovenština, ruština, italština, maďarština). Za hru Poslední večeře obdržel cenu Alfréda Radoka za rok 2003, hra Pět set milionů Číňanů míří na západ hledat si nevěsty zastupuje současné české drama v almanachu soudobé evropské dramatiky L’Europa sulla scena. Rozhlasovou hru Ave Maria natočil roku 2007 Český rozhlas. Dále je autorem několika básnických sbírek a textů, které byly zhudebněny. Věnuje se rovněž překladatelské činnosti z francouzštiny a angličtiny, zpravidla ve spolupráci s Janem Krupou (Eugène Ionesco, Samuel Beckett, Robert Pinget, Jean Tardieu, Roland Dubillard). Coby dramaturg se podílel na inscenacích dramatických textů spadajících převážně do oblasti tzv. absurdní dramatiky (Beckett, Ionesco, Tardieu). T U R B A Ctibor, prof. (interní) Zakladatelská osobnost druhé generace české pantominy a klauniády, která přinesla přelom v dosavadním chápání žánru. S odkazem na osobnost Alfreda Jarryho postupně založil řadu souborů s jménem Alfred v názvu: Pantomina Alfréda Jarryho (Harakiri, Turba facet), Cirkus Alfred (Klaunerie) Společnost Alfred (Deklamizace, Archa bláznů) divadlo Alfred ve dvoře. Poté, co přestal ze zdravotních důvodů vystupovat, se věnuje převážně pedagogice a režii. Vyučoval na Scuola Teatro Dimitri ve Švýcarsku, v cirkusové škole Chalous sur Marne ve Francii, na loutkařské katedře DAMU. Po roce 1990 vybudoval z pantomimického oddělení samostanou katedru nonverbálnío divadla na HAMU. Na JAMU působí od akademického roku 2003. Do roku 2008 byl vedoucím nově akreditovaného oboru „klaunská scénická a filmová tvorba“. T U R B O V Á Jarmila, PhDr. (interní) Vystudovala psychologii na Filozofické fakultě MU, kde byla mj. žákyní Dr. Hugo Širokého, zaměřovala se na otázky psychologie umění a divadla. Působí jako klinický psycholog. Řadu let hrála v autorském Divadle X. T U Ž I L O V Á Lenka, Mgr. (interní) Studovala konzervatoř J.Ježka v Praze a poté pedagogiku klasického a moderního tance na AMU v Praze. Během studia se zúčastnila několika zahraničních stáží (Palluca Schule v Drážďanech, London Contemporary Dance School). Působila v Armádním uměleckém souboru a Českém souboru písní a tanců. Jako pedagog spolupracuje s Tanečním centrem UK Praha a vyučuje na DAMU v Praze. Od roku 1994 je pedagogem ateliéru muzikálového herectví DIFA JAMU. U N G R O V Á Markéta, Mgr. (interní) Vystudovala sólový zpěv na ostravské konzervatoři a později na JAMU v Brně. V té době také získala II.cenu v mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Po absolutoriu se stala sólistkou Janáčkovy opery v Brně, se kterou hostovala na významných evropských festivalech a operních scénách. Pro rozhlas natočila písně klasického i muzikálového žánru. Neméně významná je také její koncertní činnost.
U N Z E I T I G O V Á Jarmila, PhDr. (externí) Studovala na brněnské konzervatoři obor klavír, na Filozofické fakultě |MU pedagogiku a češtinu, na Pedagogické fakultě MU třísemestrové doplňovací pedagogické studium. V současné době vy\učuje na Taneční konzervatoři Brno pedagogiku, psychologii, didaktiku, hru na klavír a korepetuje v odborných tanečních předmětech. Již dříve působila jako externí pedagog na JAMU - klavír, korepetice, nyní vyučuje předmět Pedagogika v ateliéru taneční pedagogiky. VA L O V Á Lenka, JUDr. (interní) Vystudovala Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně v roce l978. Pracovala v různých organizacích oblasti státní správy a kultury, specializovala se na odvětví autorského práva a práva k výsledkům tvůrčí práce. Od roku 1990 do dubna 2003 byla tajemnicí Divadelní fakulty JAMU, od roku 1992 zde i pedagogicky působí. Od května 2003 je kvestorkou JAMU. VA N Ý S E K Jiří (interní) Režisér a scenárista, studoval režii hraného filmu na FAMU u prof.Otakara Vávry. Televizní filmy: Cesta, která vede nikam (1969), Zjasnělá noc (1983), Chirurgie (1988), Zobani (1993) a další. Dokumenty o moravských básnících, Divadle Járy
- 111 -
Cimrmana, Divadle na provázku. Smrt v posledním okamžiku a další. . Divadlo: Sestup Orfeův (1974). Knihy: Zakázaná holka (1988). Netalent (2007). Prožil jsem zvláštní století (2008). V I C E N Í K O V Á Dora, Mgr. (externí) Vystudovala divadelní a filmovou vědu na Filozofické fakultě MU. V současné době je dramaturgyní a zástupkyní šéfa Divadla Reduta Národního divadla Brno, dramaturgyní Mezinárodního festivalu Divadlo v Plzni, doktorandkou na FaVU. V O N D R O V Á Jarmila, doc. Mgr. (interní) Absolventka tanečního oddělení brněnské konzervatoře. Od roku 1976 byla členkou baletu Národního divadla v Brně. Záhy po otevření Taneční konzervatoře v Brně začala vyučovat klasickému a lidovému tanci, později do současnosti také metodiku a vyučovací praxi klasického tance. Od roku 2005 je na Taneční konzervatoři vedoucí tanečního oddělení.. V letech 19711985 byla sólistkou taneční skupiny BROLNu. Vystudovala taneční pedagogiku na katedře taneční tvorby VŠMU v Bratislavě. Od roku 1991 vyučuje na JAMU, od počátku akademického roku 2006/2007 je vedoucí ateliéru taneční pedagogiky. Z Á B O J Aleš, Mgr. (interní) Vystudoval obor tělesná výchova – vychovatelství na PF UJEP v Brně (nyní MU). V 60.-70.l. člen souboru autorského divadla a dramatické výchovy Pirko, lektor dramatické výchovy (odb. práce - „Pohybové hry pro dramatickou výchovu“). V 70.- 80. letech člen Divadla X, kde se autorsky podílel na repertoáru. Spolupracovník Divadla na provázku (hudebník, lektor dětského studia). V pol. 80. let je jedním z iniciátorů vzniku státně a institucionálně nezávislého Projektu pro zachování kultury. Natočil přes tisíc videozáznamů a několik desítek videodokumentů z oblasti literatury, divadelní, výtvarné tvorby a ekologie (archiv uměleckých aktivit Divadla na provázku, Hadivadla a dalších kulturně společenských skupin a institucí, spolupráce na sociologickém výzkumu o alternativním způsobu života – „Pestří a zelení“). Natočil a podílel se na nezávislých autorských dokumentech: „Poušť plná vody“ – Gabčíkovo, „Sedm zastavení na pouti se sv. Anežce“, triáda o uměleckém knihaři J. Svobodovi ,“Svět lidí“ (o J. Štreitovi), dokumentech pro Vzdělávací nadaci Jana Husa, nadaci Podané ruce, Ústav pro mentálně postižené v Břežanech, nadaci Partnerství a další. Od r. 1990 spolupracoval s ČT jako kameraman na dokumentech „Doteky“, „Smíření“, „Zákon vepsaný v srdci“, „Proč nás nechcete vidět“, „Osud jako šance“, „Milosrdenství“, „Zvoňte zvony alelujá“, „Stín mý krve“, spoluprycoval na cyklech Babylon (2006), Rodinné křižovatky „V zajetí vůle“(kamera, režie, 2007). Dále se profesionálně živil jako grafik a webmaster, vytvořil několik multimediálních CD, DVD – “Proměny lidové kultury“ pro Etnologický ústav ČSAV, „Nadace Partnerství“, „Žonglování – základy psychomotorických dovedností pro herce“... Od r. 2001 se účastnil pěti společných výstav autorského ručního papíru a fotografií. Od r. 1991 je odborným asistentem na Divadelní fakultě JAMU v Brně, kde v roce 1992 založil a do roku 2007 také vedl Laboratoř pro práci s médii, v letech 2002 až 2008 byl proděkanem pro IT a technologický rozvoj fakulty. Z A T L O U K A L Pavel (interní) Herec Divadla Husa na provázku od roku 1974 až do současnosti. Od roku 2004 vyučuje v ateliéru klaunské scénické a filmové tvorby hereckou improvizaci. Z AVA R S K Ý Ján, prof. Mgr. (interní) Studium scénografie na VŠMU Bratislava absolvoval v roce 1974 u profesora Ladislava Vychodila. V letech 1972-73 působil jako scénický výtvarník Divadla A. Bagara v Nitře. V letech l975-79 byl scénografem Státního loutkového divadla v Bratislavě. Od roku l979 působí jako scénický výtvarník Trnavského divadla. Od roku 1981 pravidelně spolupracuje s divadlem Husa na provázku. Od roku 1999 je vedoucím ateliéru scénografie na DIFA, v roce 2006 byl jmenován profesorem.
- 112 -
Poznámky:
- 113 -
STUDIJNÍ PLÁNY DIVADELNÍ FAKULTY JANÁČKOVY AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ DIFA JAMU © 2009
- 114 -
