Úvod do směnečného práva Mgr. Monika Příkazská 14. 12. 2015 Základy obchodního práva.
Krátce k dalším druhům cenných papírů… (co je třeba ještě znát) • • • • •
Podílový list Investiční list Skladištní list Náložný list Zemědělský skladní list
Směnečné právo Úvodní část
Prameny úpravy směnečného práva • Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový • Upravuje směnky a šeky. • Článek o směnkách obsahuje převážnou většinu ustanovení týkající se směnek cizích, avšak i pro směnku vlastní se užijí vyjmenovaná ustanovení v § 77 ZSŠ o směnce cizí = legislativní zkratka.
Využití směnky a vztah ke smlouvě • Směnka jako platební nástroj – placení směnkou (pro soluto) nebo placení prostřednictvím směnky (pro solvendo).
• V dnešní době ale převažuje využití směnky jako zajišťovacího nástroje – zajišťovací směnka.
• Taková směnka má být věřitele užita pouze tehdy, když není řádně a včas splněna pohledávka z kauzálního vztahu.
• O povaze směnky vždy rozhoduje smlouva mezi účastníky, směnka sama je abstraktní a určení z ní není patrné.
Druhy směnek Základní členění je na směnku vlastní a směnku cizí:
• Směnka vlastní – „zaplatím“ – směnečný slib, stačí dva účastníci – výstavce (přímý směnečný dlužník) a věřitel.
• Směnka cizí – „zaplaťte“ – směnečný příkaz, vyžaduje se více účastníků –
výstavce (nepřímý směnečný dlužník), směnečník (akceptant, pokud přijme) a věřitel.
• V určitých specifických případech lze počty účastníků redukovat (směnka na vlastní řad výstavce jako směnka cizí – „na můj řad vlastní“)
Účastníci směnečných vztahů Podstatné je rozlišení dlužníků na přímé a nepřímé (postihové, regresní). Postihový dlužník je dlužníkem „nižšího“ řádu, vyžaduje se, aby věřitel splnil tzv. zachovávací úkony, teprve poté je možný „postih“. Výstavce směnky je dlužník, jehož postavení závisí na tom, zda se jedná o směnku vlastní nebo cizí. Jeho podpis musí být vždy na směnce, neboť bez jeho podpisu směnka platně nevznikne.
V případě směnky cizí se výstavce směnky nazývá trasant a je nepřímý dlužník.
Účastníci směnečných vztahů • Směnečník bude hlavním dlužníkem ze směnky cizí, pokud směnku akceptuje. Dokud směnku písemně neakceptuje (nepodepíše), jedná se o směnečně nezavázaného účastníka.
• Akceptací se s z něj stává akceptant a přímý dlužník směnky cizí. • První směnečný věřitel (první oprávněný) ze směnky (v jehož prospěch se plní) se nazývá remitent.
• Avalát – směnečný rukojmí • Domicilát – osoba, jeho prostřednictvím dlužník směnku proplácí (banka).
Směnečná prohlášení • Směnka je cenný papír určený primárně k převodům – obsah práv a povinností by proto měl být zřejmý i pro nezasvěcené třetí osoby.
• Prohlášení musí být písemná a musí být umístěna přímo na směnce. • Závazek osoby vzniká až na základě jejího materiálně a formálně bezchybného prohlášení.
• Zásada samostatnosti směnečných prohlášení – pokud jsou na směnce
podpisy osob, které tyto osoby z nějakého důvodu nezavazují, nemá to vliv závazky ostatních osob na směnce podepsaných.
Forma směnky • Pokud ve směnce není odchylné doložky, jedná se o směnku na řad (ordresměnku) – převod pomocí rubopisů. Doložka na řad nemusí být výslovně, neboť se jedná o zákonný cenný papír na řad.
• Pokud směnka obsahuje odchylnou doložku – „nikoliv na řad“ – jedná se o cenný papír na jméno (rektapapír) – převod postoupením pohledávky.
• Směnka s rektadoložkou je u nás méně častá.
Náležitosti směnky vlastní – § 75 ZSŠ • • • • • • •
Směnečná klauzule Bezpodmínečný platební slib Údaj splatnosti Údaj platebního místa Jméno remitenta Datum a místo vystavení směnky
Podpis výstavce
Náležitosti směnky cizí – čl. I. § 1 ZSŠ • • • • • •
Směnečná klauzule – označení, že jde o směnku pojaté přímo do textu směnky Bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu Jméno toho, kdo má platit Jméno remitenta – jméno toho, komu nebo na jehož řad se má platit Datum vystavení směnky Podpis výstavce.
Tyto náležitosti musí být ve směnce vždy!
Další náležitosti směnky cizí – čl. I. § 1 ZSŠ • Datum splatnosti – nemusí být vůbec. • Místo, kde má být placeno – nemusí vyplývat přímo ze směnky, ale lzde určit z dalších místních údajů na směnce.
• Místo vystavení - nemusí vyplývat přímo ze směnky, ale lzde určit z dalších místních údajů na směnce.
Obecně k vybraným náležitostem směnky • Směnečná klauzule – označení „směnka“ může obsahovat i slovní spojení
(„vlastní směnka“, „vistasměnka“), slovo musí být součástí textu (nikoliv jen v nadpise) a musí být v jazyce, v jakém je směnka sepsána. Celá směnka by měla být vystavena jen v jednom jazyce = jazyková jednota směnky.
• Bezpodmínečný příkaz nebo slib – nesmí být vázán např. na smlouvu –
„zaplaťte podle smlouvy ze dne…“. V případě rozporu platí suma uvedená slovy. Směnečnou sumu nelze úročit (vypočítat úroky a zahrnout).
• Podpis výstavce – vždy vlastnoruční.
Obecně k vybraným náležitostem směnky • Splatnost – pouze některý ze čtyř způsobů: - Směnka se splatností na viděnou (vistasměnka) – „při předložení“ v libovolný pracovní den - Směnka se splatností na určitý čas po viděné (lhůtní vistasměnka) – uplynutí lhůty po předložení – „za měsíc po viděné“. - Směnka splatná na určitý čas po datu vystavení (datosměnka) - „za měsíc od vystavení zaplaťte…“ - Směnka splatní na určitý den (fixní směnka).
Není možno kombinovat druhy splatnosti a není přípustné, aby byla směnka splatná ve více dnech!
Převody směnky • Rubopis – tzv. indosament. Indosant převádí směnku pomocí doložky „za mě na řad“ na indosatáře. Pozor na garanční (záruční) účinky rubopisu – indosant odpovídá za přijetí a zaplacení směnky, pokud svou odpovědnost nevyloučí doložkou (např. „sine obligo“)!
• Blankotradice – předpokladem je blankorubopis. Indosant předá směnku novému nabyvateli, sám se na ni ale nepodepíše a vyloučí garanční účinky, aniž však směnka vzbuzuje podezření.
• Převod práv ze směnky postoupením pohledávky – u směnky na jméno.
Placení, protestace a postih směnky • Placení – proti přímým dlužníkům – výstavce směnky vlastní a akceptant. Majitel musí
provést tzv. zachovávací úkon – předložit směnku k placení v platební den (pracovní den od 9:00 – 18:00), jinak mu zaniknou právo proti postihovým (nepřímým) dlužníkům. • Protestace – písemné kvalifikované osvědčení o tom, že určitý účastník směnečného vztahu (většinou dlužník) byl vyzván k plnění (většinou zaplacení) a plnění odepřel. • Postih – typicky indosant – odpovídá za přijetí a zaplacení směnky, dále jeho avalové a čestní příjemci. Při postihu je jedno, kdo je přímý a kdo nepřímý dlužník – jsou zavázání solidárně. Obvyklým důvodem postihu je nezaplacení směnky. Ten, kdo směnku v prvním postihu vyplatil, získává právo vést vlastní postih v druhém stupni.
Děkuji Vám za pozornost! Dotazy…?
