Mgr. Petr Hanuš Bc. Monika Lainová
Co je norma ? Hranice mezi normalitou a abnormalitou, patologií je velmi k ehká a pohyblivá - m ní se v ase, v závislosti na sociokulturním kontextu. Za normu bývá ve spole nosti považováno to, co je v dané spole nosti a kultu e obvyklé.
obvyklé, b žné ???
Rodina a její vliv Rodinná patologie - ohrožující faktory: - výskyt fyzického týrání, psychického týrání, zanedbávání, sexuálního zneužívání d tí i dospívajících, alkoholismus rodi , zneužívání drog, domácí násilí, ale i rozvodovost, nezam stnanost apod. - je ohrožen zdravý vývoj osobnosti dít te, v n kterých p ípadech zdraví i dokonce i život dít te, dospívajícího
- problematická i chyb jící výchova k ádu a dodržování ur . norem, pravidel chování - asto chybí vlastní pozitivní p íklad - problematický výchovný styl rodi
:
- nejednotnost, ned slednost - extrémn tvrdý i naopak zanedbávající p ístup k dít ti, lhostejnost (ale rovn ž i problematika rodi ovské hyperpé e)
- latentní rodinná patologie - psychická, zejména pak citová subdeprivace
Rodina - ohrožující faktory 2 základní mechanismy ohrožení prosperity dít te : 1) dít se stává sv dkem nebo dokonce ob tí násilí páchaného v rámci rodiny 2) narušená rodinná konstelace i atmosféra neumož uje ádnou a kvalitní rodi ovskou pé i
T lesné týrání Celkem 83,1% respondent ve svém d tství zažilo alespo jednu z forem t lesného trestání nebo fyzického týrání, pop ípad obojí. Jen 16,9% uvádí, že ve svém d tství nebylo vystaveno žádné z forem zám rného zneužití síly. Zkušenost každého druhého dít te : uhození nebo bití rukou p es zadek, facka, pohlavek, tahání za vlasy i za uši, cloumání i strkání, kousání
Zkušenost se zám rným užitím síly
Zám rné užití síly Bez zkušenosti
16,9%
T lesné tresty 58,7%
83,1% 24,4%
Zkušenost 1/4 d tí : uhození nebo bití n jakým(i) p edm tem(ty) nebo p stí do hlavy i jinde na t le, kopání, opa ení nebo popálení, svazování a p ivazování, po ezání nožem i jiným ostrým p edm tem, dušení nebo škrcení, post elení apod.
Fyzické týrání
Fyzické násilí v i dít ti bývá v mnoha p ípadech jen jednou z forem násilí, které se v rodin vyskytuje.
Psychické týrání • Nezanechává viditelné stopy Citová subdeprivace • asto se vyskytuje v kombinaci s dalšími formami týrání • Riziko vyplývá zejména z kumulativního vlivu opakovaných výskyt týrání Cca 2/3 d tí jsou opakovan vystavovány n které z forem psychického týrání
Nej ast ji uvád né formy psychického týrání 1. Chování dosp lého vyvolávající pocity zbyte nosti, mén cennosti 2. Pocit, že dosp lý nebere dít na v domí 3. Znehodnocování myšlenek a pocit dít te dosp lým 4. Ponižování 5. Omezování v kontaktu s kamarády i jinými blízkými osobami 6. Nadávky, vulgární oslovování ze strany dosp lého 7. Opakované vysmívání se dít ti 8. Pocity strachu i hr zy vyvolané chováním dosp lého 9. Opakovaná lhostejnost dosp lého k dít ti
% 63,6% 59,5% 48,1% 38,6% 29,4% 27,8% 27,2% 21,9% 21,6%
Psychicky týrané dít je svými rodi i odmítáno, zavrhováno, ignorováno, násiln asu a pozornosti, je mu odpírána izolováno, není mu v nován dostatek bezpodmíne ná láska a náklonnost , je vystavováno závažným konflikt m v rodin , je citov vydíráno apod.
Zdroj : Retrospektivní studie fyzického a psychického týrání v d tství u dosp lé populace R
Sexuální zneužívání Celkem 25,7% dosp lých zažilo v d tství n kterou z forem sexuálního zneužití. V d tství byla sexuáln zneužita každá t etí žena a tém každý pátý muž.
Více než v 1/2 p ípad byli za p vodce zneužívání ozna eni rodi e i jiná p íbuzná nebo dít ti známá osoba
• tém
Graf : P vodci sexuálního zneužívání v d tství
Rodi e nebo p íbuzné osoby
Nep íbuzné, známé osoby
60% zneužívaných d tí bylo zneužito kontaktní formou (formou t lesné penetrace 1/10)
• 56,5% zneužívaných d tí a dospívajících bylo zneužito nejmén dvakrát a vícekrát • pr m rný v k za átku zneužívání byl 11,4 let • pr m rná doba kontaktního zneužívání dít te p íbuznou osobou - 3,8 roku
Nep íbuzné, cizí osoby
… a výsledek ?
Hledání korektivní zkušenosti Kde hledat?? Najde, nenajde??
• absence pocitu jistoty a bezpe í
… a cena??
• narušené sebev domí dít te (snížené i žádné sebev domí) • ztráta pocitu vlastní hodnoty, absence smyslu života • agresivní chování jako model a norma chování • odlišné vnímání hodnotového systému, „deviantní“ hodnotová orientace • odlišný životní styl • raný kontakt s alkoholem i jinou drogou • oslabená rodi ovská kontrola - problematika kvality trávení volného asu • neschopnost empatie, bezohlednost, rysy egocentrismu • pocity mén cennosti, odlišnosti
Vrstevnická skupina Po rodin nejd ležit jší socializa ní initel Spole ná innost podporuje vzájemnou soudržnost a pocit sounáležitosti s celkem - uspokojuje pot ebu dospívajícího „n kam pat it“ a sou asn se odlišit od sv ta dosp lých - parta, gang nabízí relativní pocit nezávislosti na dosp lých a sou asn sytí pocit opory a ochrany - to vše však za p edpokladu, že se len skupiny pod ídí skupinovým normám, které v n kterých p ípadech nabývají sociáln - patologických rys - vrstevnická skupina vytvá í na své leny velký tlak ve sm ru pod ízení se skupinovým normám (ty se mohou velmi diametráln lišit od norem obecn uznávaných) - nap . o samot pije alkohol pouze 5% mladistvých, zatímco s kamarády a ve skupin vrstevník 77,5% - zdrcující v tšina zejména kriminálního chování, ale i alkoholismus i zneužívání drog se objevuje p edevším v prost edí part - nikoli v rodinách
Spole nost a její vliv - oslabení sociální kontroly (nap . anonymita sídliš , oslabení vzájemných vztah , lhostejnost…)
- tolerantnost k ur itým formám nežádoucího chování - nap . liberální p ístup ke konzumaci alkoholu, tabakismu, a to i v p ípad dospívajících
- dostupnost (nap . hustá sí výherních automat , pom rn snadný p ístup d tí a dospívajících k alkoholu, cigaretám a dalším drogám, ale i non-stop zastavárny apod.)
- negativní vliv médií, reklamy - popularizace, propagace nevhodných vzor chování, hodnotového systému, životního stylu - ur uje, co je žádoucí, módní, „in“ (ak ní filmy, reklamy apod.)
Sociáln patologické jevy
Šikana Charakteristické znaky : - Úmysl ublížit druhému - a fyzicky nebo psychicky - Samoú elnost násiln ponižujícího chování - Nepom r sil mezi úto níkem a ob tí - p evaha úto níka m že být skute ná nebo jen zdánlivá - Neschopnost ob ti ú inn bránit - ob
se neumí nebo není z r zných p í in schopna se bránit
- v ur ité podob vyskytuje ve všech školách všech typ a stup - nejedná se pouze o problém agresor - ob
, jedná se o „onemocn ní celé skupiny“,
- ob tí se m že stát kdokoli - a pro n jaký handicap i naopak ur itou p ednost - pro vznik šikany není nutn pot eba p ítomnost osobnosti s patologickými rysy - výborná vn jší káze není známkou i d kazem nep ítomnosti šikany - v n kterých p ípadech napl uje podstatu trestných in - nap . krádež, loupež, omezování i zbavení osobní svobody, zastrašování, vydírání, ublížení na zdraví apod.
na TV
Závislosti
na alkoholu
na po íta ových hrách
Rozší enost širokého spektra závislostí mezi d tmi na nikotinu
Drogové a nedrogové závislosti
na práci
na
mo
bil u
Spole ná charakteristika : - neodolatelná touha lov ka po n em, co mu p ináší p íjemný prožitek - chování, užívání látky, která p ináší p íjemné prožitky, se stává os. dominantou - snížené sebeovládání - pokud jde o za átek, ukon ení nebo množství - zvyšování tolerance - postupné zanedbávání jiných zájm , pot šení i povinností - pokra ování i p es jasný d kaz zjevn škodlivých následk - zm na chování, prožívání, negativní zásah do osobnosti lov ka
na sexu
na alkoholu
na drogách
na výherním na Internetu automatu Droga = n co, co poutá
Konzumace alkoholu • v tšina adolescent uvádí první zkušenost s alkoholem v období 9 - 11let • 1/3 patnácti - až osmnáctiletých pila alkohol alespo jednou týdn - pouze 17% dospívajících v této v kové skupin zcela abstinovalo
pohledu (abstinence je prožívána jako vhodná, nikoli však jako vzor chování (není atraktivní z vlastní prestiže ve skupin , vlastního životního stylu...)
mladí lidé pijí o samot
množství alkoholu ve spole nosti
jen velmi z ídka
nej ast ji dochází ke konzumaci extrémního
- cca každé tvrté napití kon í v p ípad mladých muž opilostí
- mimo ádn ohrožená skupina = chlapci a mladí muži, jejichž otec je závislý na Tabulka .2 : Zkušenosti žák ZŠ s alkoholickými nápoji (Czémy, 1992) alkoholu
Alkohol Pivo Víno Destiláty
2. t . ZŠ 21,6% 12,1% 6,7%
4. t . ZŠ 41,4% 34,2% 18,8%
6. t . ZŠ 66,4% 62,5% 40,7%
Opravdová opilost :
7% dívek a 15% chlapc ve v ku 13 -14 let, 22% dívek a 37% chlapc ve v ku 15 -16 let (1994)
kou í se v 57 % ro din
Nikotinismus
• 3/4 dospívajících nabudou první zkušenost s cigaretou do 15 let svého v ku - v této dob za íná pravideln kou it cca 1/3 dospívajících - pravideln každý den kou í více než 40% st edoškolák • návyk na nikotin vzniká u d tí velmi rychle - sta í již dv cigarety týdn • klí ový motiv : - každý druhý dospívající vyzkouší svou první cigaretu s p áteli - oslabení pocit nejistoty, mén cennosti Jsem „in“ a n kam pat ím
(Zdroj : Falá a kol., Brno 2003)
Zkušenost s kou ením nad 5 cigaret denn Žáci ZŠ
20,00% Po et žák ZŠ a SŠ
- konformita se skupinovými normami
Dynamika drogové scény a sociálního klimatu d tí a mládeže
15,00%
Žáci SŠ 17,6%
14,1%
14,1%
13,2%
10,00% 5,00%
3,7%
4,3%
5,1%
4,8%
0,00% 1997
1998 1999 Vývoj v letech 1997 - 2000
2000
Jiné drogy
• Nár st užívání drog u nezletilých - až 40% mladistvých ve v ku 15 - 18 let má zkušenost s drogou, 10 -15% opakované užívání)
•Významn se snižuje v k první zkušenosti s drogou -nabídka drogy i první zkušenost s ní se p esouvá ze st edních škol a u iliš do základních škol
•Nej ast jší motivace : - pot eba zvládnout stres, vy ešit konfliktní situace, problémy, zbavit se nejistoty, zvýšit sebev domí - pot eba dosáhnout uspokojení, pocit pohody, odreagování - pot eba uniknout nud , získat nové, mimo ádné zážitky, které nejsou jinak b žn dostupné - pot eba sociální konformity - pot eba obstát, být akceptován skupinou
V k první zkušenosti s drogou
•V ková hranice d tí p icházejících do styku s drogou se snížila na 12 let
Pr m rný v k první zkušenosti s drogou 17,5
Zdroj : Sak, 1996 (2000) 17,2
17 16,5 16
15,9
15,5 15 14,5
14,8
14 13,5
15-16
17-18
19-20
V kové skupiny dotázaných respondent
Patologické hrá ství = závislost na h e - lov k je neovladateln puzen ke h e i hazardní h e - hra na hracích automatech zcela dominují nad sociálními, materiálními, rodinnými a pracovními (školními) hodnotami, povinnostmi - v mnohém p ipomíná závislost na alkoholu nebo jiných návykových látkách
.
- dle odhad psycholog jsou v R závislá na hracích automatech cca 3% populace - klesá v ková hranice závislých na hracích automatech - u d tí a mladistvých se vytvá í závislost mnohem rychleji - sta í n kolik týdn m síc (u dosp lých v horizontu cca 1 - 3 let)
i
V roce 1995 m ly s výherními automaty zkušenost více než 2/3 šestnáctiletých (74%chlapc a 51% dívek), (Zdroj : Czémy, 1995)
Hraní na výherních automatech Nejmén jedna zkušenost 3x a vácekrát za poslední m síc
Celkem 63,4% 4,9%
Dívky 51,3% 1,6%
Chlapci 73,5% 7,7%
Závislost na po íta ových hrách ... jsem pánem tohohle sv ta, jsem nep emožitelný, úsp šný, obávaný ...
- virtuální realita, alternativní model reálného sv ta ... táta po ád pije, bije mámu i m , = možnost odpoutání se od skute né reality, únik
máma se bojí, ve škole mi to nejde a nebaví, nemám žádného kámoše ...
„Kdo si hraje - nezlobí“ ??!! Možná rizika a úskalí po íta ových her : - aktivní podíl na násilí (násilí = prost edek k dosažení cíle, úsp ch je primárn založen na násilí - riziko nápodoby násilného chování dle herního vzoru v reálné situaci (neschopnost použít jiné, adekvátn jší vzorce chování pro jejich absenci i pocit, že nep inesou kýžený úsp ch apod.) - r st verbální i fyzické agresivity - deformace komunikace, sociálního cít ní - riziko ztráty orientace, rozlišení mezi virtuální a skute nou realitou
Rizikové sexuální chování V tšina mládeže zahajuje sv j sexuální život v etap sociální nezralosti - zna ná ást však již i v etap mentální nezralosti - negativní vliv médií - vytvá í dojem, že raná sexualita je p irozenou sou ástí identity a image mladého lov ka Získaná sterilita u dívek
Láska?
Konflikt se zákonem
AIDS! Jiné pohlavn p enosné nemoci
80%
75% 64%
60%
50%
40% 25%
Zodpov dnost
Sex
V k zahájení sexuálního života u dospívajících
20% 0%
5% 14 let
15 let
- jako potvrzení vlastní normality ?!!
16 let
- jako potvrzení vztahu ?!!
Co je to vlastn láska?
18 let V k
Zdroj : Weis a kol., 1996
- jako potvrzení vlastní atraktivity ?!!
Necht né t hotenství
17 let
?
Rizikové sexuální chování - promiskuita - eští adolescenti jsou mírn promiskuitn jší než jejich západoevropští i ameri tí vrstevníci
kondom!!!
Co je to bezpe ný sex? Vím = umím??
Bezpe ný sex je když… naši nejsou doma a do hodiny se ur it nevrátí...
Po et sexuálních partner u adolescent ve v ku 15 - 18 let Sexuáln aktivní adolescenti
!!! pouze cca 10% ze sex. aktivních adolescent používalo pravideln
30%
25% 20%
20%
17% 13%
15%
10%
0%
4%
1
2
3
Po et sexuálních partner
! D ti mají d ti !
4
5 -7 partn.
8 - 10 partn.
Zdroj : Raboch a kol., 1995
Delikventní chování, kriminalita - Mladiství (15 - 18let) mají na sv domí tém tvrtinu všech trestných in , dv t etiny pak mládež (do v ku 29 let). - už mezi mladistvými se objevuje asi 20 % recidivist - 1/3 trestné innosti mladistvých tvo í majetková trestná innost (vykrádání osobních automobil , krádeže pen z, alkoholu a cigaret, spot eb. elektroniky, jízdních kol a motorových vozidel
- v p evážné v tšin p ípad se jedná o trestnou innost páchanou ve skupin - nar stá po et p ípad násilné trestné innosti (loupeže, vandalismus, znásiln ní, ubližování na zdraví apod.) a in spáchaných pod vlivem alkoholu i jiných drog - zvyšuje samoú elná brutalita a bezohlednost - specifická oblast tr. innosti = prostituce mladistvých (fenomén relativn nový) - (mladiství se podílejí na tr. inech mravnostní povahy cca 1/5)
- Nar stají po ty p ípad d tské kriminality (d ti do 15 let) - z hlediska právní je trestná innost d tí prakticky nepostižitelná
odpov dnosti
Sebevražedné chování N kolik ošidných mýt o sebevražedném jednání : - „Pes, který št ká, nekouše“ - ten, kdo mluví o sebevražd , ji nespáchá - P emýšlí-li n kdo o sebevražd : - nehledá pomoc - chybí varovné signály Výskyt sebevražednosti : - po et sebevražedných pokus se odhaduje na deseti - až dvacetinásobek dokonaných sebevražd - u dívek a žen p evažují sebevražedné pokusy (a to farmaky), u muž je vysoký výskyt dokonaných sebevražd (a to formou ob šení, skoku z výšky nebo zast elením) - po et suicidálních pokus kulminuje v mladších v kových skupinách (nejvyšší je v adolescenci, a to zejména u dívek) - po et dokonaných sebevražd se naopak zvyšuje s p ibývajícím v kem
Sebevražedné chování V roce 2000 zem elo sebevraždou celkem 1649 osob, v roce 2001 to bylo 1623 - sebevraždy stojí po úrazech a úmrtích neš astnou náhodou na druhém míst mezi nej etn jšími p í inami úmrtí, teprve na t etím míst v po adí jsou úmrtí následkem dopravní nehody
9 8 7 6 5 4 3 2 1
20 00
19 99
19 98
19 97
19 96
19 95
19 94
19 93
19 92
0 19 91
Sebevražda bývá asto zoufalým výk ikem o pomoc
10
19 90
Možné p í iny : - rodinné problémy (cca 45%) - školní problémy (35%) - partnerské vztahy - duševní onemocn ní, zdravotní problémy
Po et dokonaných sui cidií ud t í aadol escent v letech 1989 - 2000 (na 100 000 osob) Do 14 let 15-19 let
19 89
Vývoj suicidality v d tském a adolescentním v ku vykazuje v posledních letech vzestupný trend
D kuji za pozornost!
