The Practical Significance of Teaching Method, Use of Work Sheets, For Students of Chemistry Teaching Praktický význam pedagogické metody, využití pracovních listů, pro studenty učitelství chemie Monika Šindelková, Petr Ptáček Abstract: The paper presents hypotheses drawn from the results of research using work sheets as a tool for repetition, practice or fixation of the curriculum, the teaching of chemistry subject in primary schools. Keywords: Work sheets, fixation of the curriculum, practicing. Abstrakt: Příspěvek prezentuje hypotézy vyvozené z výsledků výzkumu využití pracovních listů jako nástroje opakování, procvičování nebo fixace učiva při výuce předmětu chemie na základních školách. Klíčová slova: Pracovní listy, fixace učiva, procvičování.
1 Úvod Před devíti lety započatá reforma českého školství s sebou přinesla některé změny, které klíčovým způsobem ovlivnily způsob výuky na všech typech škol, zejména na základních školách. Zda se jednalo o změny pozitivní nebo negativní je stále předmětem debat, nicméně uplynula dostatečně dlouhá doba, aby se faktické dopady těchto změn projevily v praxi. Mezinárodní výzkum Programme for International Student Assessment – PISA, organizovaný od roku 2000 v pravidelných tříletých cyklech Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), v letech 2003 a 2006 opakovaně potvrdil, že čeští studenti mají problémy s porozuměním čtenému textu, za to jsou přesyceni pojmy z oblasti matematiky a dalších přírodních věd… Stěžejním cílem školské reformy měla být změna pohledu na požadované cíle vzdělávání, které se měly, dle reformního pojetí principů vzdělávání, výrazně změnit. Hlavním cílem se mělo stát osvojení takzvaných klíčových kompetencí. Pojmem klíčové kompetence jsou označovány praktické schopnosti a dovednosti žáků, uplatnitelné v profesním životě (konkrétně např. umět spolupracovat ve skupině, umět vyjádřit a zastávat vlastní názor atd.). Dle této filozofie se při výuce mají zavádět a uplatňovat takové pedagogické postupy, které povedou k tomu, že žáci mají více umět než znát. Jaké jsou výsledky naplňování reformních cílů po devíti letech? Z výsledků šetření české školní inspekce z roku 2013 vyplývá následující: Hlavní testovanou oblastí šetření PISA v roce 2012 se po devíti letech znovu stala matematická gramotnost. V matematickém testu nejlépe uspěli žáci sedmi asijských zemí, z nichž dosáhli výrazně nejlepšího výsledku žáci ze Šanghaje. Výsledek českých žáků byl průměrný. Česká republika se zařadila do skupiny jedenácti zemí OECD, jejichž nadprůměrný výsledek z roku 2003 se za devět let statisticky významně zhoršil. Podstatně se také zvětšil podíl českých patnáctiletých žáků s nedostatečnou úrovní matematické gramotnosti, z toho důvodu se v České republice do skupiny nejslabších žáků začlenil každý pátý žák. I když se výsledky českých žáků v matematice od roku 2003 značně zhoršily, oproti předchozímu cyklu v roce 2009 doznaly mírného zlepšení, třebaže se nejedná o zlepšení statisticky významné. Statistické výsledky hovoří pro oblast matematické gramotnosti naprosto zřetelně a jasně…
XXXII International Colloquium, Brno, May 22, 2014
1
V oblasti čtenářské a přírodovědné gramotnosti za poměrně krátké časové období od roku 2006 do roku 2009 doznaly výsledky českých žáků druhého nejvyššího zhoršení mezi zúčastněnými zeměmi. Ke zhoršení došlo ve všech druzích škol kromě středních odborných škol bez maturity, kde se výsledky téměř nezměnily. Nejlépe si v porovnání s ostatními zeměmi opět vedli žáci asijských zemí. V oblasti přírodovědné gramotnosti se v období od roku 2009 do roku 2012 výsledek českých žáků zlepšil.
2 Cíle Jako předmět pedagogického výzkumu se autoři příspěvku zaměřili na šetření efektivity využití pracovních listů ve výuce chemie na základních školách. Použití pracovních listů ve výuce jako nástroje k procvičování, opakování a fixace probíraného učiva, je jednou z pedagogických metod, které mají sloužit k rozvoji klíčových kompetencí (kompetence k učení, kompetence k řešení problémů), dále pak jako motivační nástroj a prostředek, jak výuku chemie učinit zajímavější. Rovněž jsou pracovní listy jedním z hlavních prostředků tzv. projektové výuky. Cílem provedeného výzkumu bylo zjistit míru efektivity používání pracovních listů při výuce chemie na základních školách pro rozvoj výše uvedených klíčových kompetencí.
3 Použité metody Jako metodu výzkumu autoři příspěvku zvolili metodu hodnocení úrovně znalostí a dovedností žáků 9. ročníků základních škol, při samostatném vyplňování pracovních listů se znalostními i dovednostními úlohami. Hodnocena byla především kvalitativní stránka – míra pochopení problematiky učiva. V rámci výzkumného šetření byly vytvořeny čtyři varianty pracovních listů na výukové téma sacharidy a byly navrženy tak, aby obsahem úkolů v maximální míře pokrývaly jak vlastní náplň učiva, tak také mezipředmětové vazby. Kompilací těchto čtyř pracovních listů byl vytvořen jeden souhrnný, finální pracovní list, který byl rozdán žákům devátých ročníků na čtyřech základních školách. Úlohy byly koncipovány tak, aby umožnily vyhodnotit dva hlavní faktory: schopnost žáků pracovat se zadaným textem a míru pochopení problematiky učiva. Pracovní list byl sestaven v souladu s RVP, který stanovuje závazný obsah učiva chemie pro základní školy. Cílem bylo vyhodnotit přínosnost a efektivitu použití pracovních listů, jako součást výuky, na kvalitu získaných klíčových kompetencí žáků – schopnost samostatně pracovat se zadaným textem a schopnost samostatně řešit problémy. Nebyla tedy hodnocena kvantitativní stránka znalostí žáků, ani to nebylo cílem provedeného výzkumu. Pro vlastní výzkum byly hodnoceny dva typy tematických úloh: • Tematické úlohy na práci s textem. • Tematické úlohy na samostatné řešení problému. (1)
4 Vlastní výzkum Pracovní listy byly rozdány celkem 105 žákům devátých ročníků na čtyřech základních školách Jihomoravského kraje, ve školním roce 2013/2014. Následující tabulky a grafy znázorňují odpovědi žáků, jedná se o procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí žáků z celkového počtu dotázaných.
XXXII International Colloquium, Brno, May 22, 2014
2
Tab. 1: Zastoupení odpovědí žáků při práci s textem
Počet správně doplněných slov v textu
Počet úspěšných žáků
Zastoupení v % z celkového počtu žáků
6
4
4%
5
18
17 %
4
38
36 %
2
45
43 %
Tabulka obsahuje vyhodnocení úkolu, který má rozvíjet schopnost žáků pracovat samostatně s textem. Konkrétně měli žáci za úkol doplňovat správná slova do textu tak, aby byl odborně správně a dával smysl.
Práce s textem 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 6 slov
5 slov
4 slova
2 slova
Graf 1: Zastoupení odpovědí žáků při práci s textem Tab. 2: Zastoupení odpovědí při vypisování výskytu a využití sacharidů (mezipředmětové vztahy)
Počet správných míst výskytu (A)
(B)
3 2 1 0
3 2 1 0
Počet úspěšných žáků v úkolu A
B
10 32 58 5
14 27 56 8
Zastoupení v % z celkového počtu žáků u úkolu A
B
10 % 30 % 55 % 5%
13 % 26 % 53 % 8%
Pro ověření schopnosti žáků řešit samostatně zadané úlohy byl koncipován úkol, kdy měli žáci doplňovat místa výskytu u sacharidů, dle jejich fyziologického významu a dále využití sacharidů, dle jejich vlastností.
XXXII International Colloquium, Brno, May 22, 2014
3
Graf 2: Zastoupení odpovědí při vypisování výskytu a využití sacharidů (mezipředmětové vztahy)
5
Výsledky výzkumu
Při vypracování úkolu, kde měli žáci doplňovat slova do textu, jich doplnilo do textu všech šest slov pouze 4 % z celkového počtu dotazovaných (4 žáci). 17 % žáků do textu doplnilo 5 slov z chybějících šesti, jednalo se o 18 žáků z celkového počtu dotazovaných. Největší procentuální zastoupení žáků 43 %, jednalo se o 45 žáků, do daného textu doplnilo pouze dvě slova z celkového počtu šesti slov. V úkolu, kde měli žáci doplňovat místa výskytu u sacharidů, dle jejich fyziologického významu, jich vypsalo všechny tři místa výskytu pouze 10 % z celkového počtu dotazovaných žáků. 30 % žáků vypsalo dvě správná místa výskytu u vybraných sacharidů. Nejvíce žáků, a to 58 žáků napsalo pouze jedno místo výskytu z požadovaných tří. Objevilo se i pět žáků, kteří neuvedli ani jedno místo výskytu u vybraných sacharidů. U využití jednotlivých sacharidů tomu bylo podobně jako u míst výskytu.
6 Diskuse Využití pracovních listů jako součást výuky je obecně doporučovaná a proklamovaná pedagogická metoda, která má ve vzdělávacím procesu sloužit k rozvoji klíčových kompetencí k učení, samostatné práci a k řešení problémů. Zároveň má být prostředkem k motivaci žáků, k procvičování a upevňování a zatraktivnění učiva. V rámci výuky chemie na základní škole může být tato metoda účinným motivačním nástrojem a pomocníkem učitele, pokud je ovšem použita v rozumných, předem plánovaných mezích, např. jako forma domácího úkolu. Vycházeje z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že nejvíce z této metody vytěží nejnadanější žáci ve třídě. Účinnost této metody u žáků průměrných a slabších lze však na základě výsledků provedeného výzkumu označit za spornou.
XXXII International Colloquium, Brno, May 22, 2014
4
7 Závěr Výsledky provedeného výzkumu potvrdily, že metoda využití pracovních listů při výuce předmětů na základní škole patří mezi standardní pedagogické metody, u kterých by měl mít učitel možnost volby a rozhodně by neměl být k nadstandardnímu využívání ve výuce nucen. Ukázalo se, že tuto metodu nelze paušálně aplikovat bez rozlišování specifik jednotlivých předmětů. Správné využití metody při výuce na základních školách je také limitováno časovou dotací, která v případě předmětu chemie činí dvě hodiny týdně. Metoda pracovních listů patří mezi časově náročné, jak pro učitele, tak pro žáky, takže její jednostranné upřednostnění před ostatními pedagogickými metodami může nakonec vést k opačnému výsledku, tedy nejen k potlačení znalostí, ale i vlastních klíčových kompetencí, jejichž rozvoj byl původním záměrem metody.
Použité zdroje PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. 4., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Portál, 2009. 481 s. ISBN 978-80-7367-503-5. Výzkumné metody v pedagogické praxi. Vyd. 1. Editor Lenka Gulová, Radim Šíp. Praha: Grada, 2013, 245 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-80-247-4368-4. PALEČKOVÁ, Jana a Vladislav TOMÁŠEK. Hlavní zjištění PISA 2012: matematická gramotnost patnáctiletých žáků. Praha: Česká školní inspekce, 2013. ISBN 978-80-905632-0-9. Dostupné z: http://www.csicr.cz/getattachment/283eb9f5-b30a-4467-927c-533ae347b621
Bc. Monika Šindelková Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita Poříčí 7, 603 00 Brno, Česká republika E-mail:
[email protected] Telefon: +420 549 493 407 Mgr. Petr Ptáček, Ph.D. Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita Poříčí 7, 603 00, Brno, Česká republika E-mail:
[email protected] Telefon: +420 549 493 407
XXXII International Colloquium, Brno, May 22, 2014
5
