Právo ES. Monika Šumberová

Právo ES

Monika Šumberová Jean Monnet European Module

Základní pojmy • • • • •

Evropské právo Právo Evropských spoleèenství Acquis Communautaire Komunitární právo Právo Evropské unie

Právo Evropských společenství

Prameny práva • Pramen práva – zdroj práva • Základní rozdìlení v právní nauce: – materiální x formální prameny

• V právu ES: – Primární x sekundární Právo Evropských společenství

Prameny práva • Primární prameny: – Zakládající smlouvy (ESUO, EURATOM, EHS, EU) – Jejich novely (JEA, Amsterodam, Nice) – Mezinárodní smlouvy EU s tøetími státy

• Sekundární prameny: – Právní akty pøijímané spoleènými orgány ES s legislativní pravomocí: • Rada ministrù • Evropská komise • Evropský parlament spoleènì s Radou ministrù Právo Evropských společenství

Pravomoc ES#1 • neexistuje taxativní výèet pravomocí • Zpravidla vymezení prostøednictvím stanovení závazných cílù integraèního procesu: – Pø.: „Rada vydává jednomyslnì na návrh Komise

a po konzultaci s Evropským parlamentem a Hospodáøským a sociálním výborem smìrnice ke sblíení tìch zákonù a jiných právních pøedpisù èlenských státù, které mají pøímý vliv na vytváøení nebo fungování spoleèného trhu.“ (èl. 100 ES) Právo Evropských společenství

Pravomoc ES#2 • Výhoda – schopnost prunì reagovat na dynamiku integrace • Nevýhoda – nejistota státù ohlednì koneèného rozsahu pravomocí ES • Zásada subsidiarity: – Èl. 3b ES:„v

oblastech, které nespadají do jeho výluèné pùsobnosti, vyvíjí Spoleèenství èinnost v souladu se zásadou subsidiarity jen tehdy a potud, pokud cíle navrhované èinnosti nemohou být uspokojivì dosaeny èlenskými státy a mohou být z dùvodu rozsahu èi úèinkù navrhované èinnosti lépe dosaeny Spoleèenstvím.“

– Kadá pøijatá sekundární norma obsahuje zdùvodnìní vèetnì odkazu na pøíslušné primární právo Právo Evropských společenství

Instituce ES/EU s legislativní pravomocí#1 • Dìlba moci jen èásteènì kopíruje zásady vnitrostátního uspoøádání (demokratický deficit) • • • •

Evropský parlament Rada ministrù Evropská komise Evropský soudní dvùr

Legislativní pravomoc

• Centrem legislativní moci – Rada ministrù Právo Evropských společenství

Instituce ES/EU s legislativní pravomocí#2 • Evropský parlament – spolupùsobení v legislativním procesu na základì 3 procedur: – Souhlas (u mezinárodních smluv – pøistoupení nových èlenù, Evropské dohody o pøidruení) – Spolurozhodování (spoleènì s Radou ministrù, tzv. dohodovací výbor, EP mùe návrh odmítnout) – Konzultace (nezávazný názor EP)

• Zvláštní postup v pøípadì schvalování rozpoètu (mùe zasahovat do nepovinných výdajù rozpoètu) Právo Evropských společenství

Instituce ES/EU s legislativní pravomocí#3 • Rada ministrù – „zákonodárný orgán ES“ • Tøi zpùsoby pøijímání aktù: – Jednomyslnì – Kvalifikovaná vìtšina (tzv. váení hlasù pøiblinì podle poètu obyvatel, celkem 345 hlasù – vìtšinou se vyaduje 72% + na ádost pøepoèítání 62% populace) – Prostá vìtšina Právo Evropských společenství

Instituce ES/EU s legislativní pravomocí#4 • Evropská komise – výluèná iniciativní pravomoc – Ve stanovených pøípadech má i legislativní pravomoc – Rozhoduje vìtšinovì

• Evropský soudní dvùr – dohlíí nad dodrováním a jednotným výkladem práva ES (kompetence jen v rámci 1. pilíøe) – Státy jsou jeho rozsudky vázány (monost uloení sankce – pokuta, penále)


Typy sekundárních právních aktù • • • •

Naøízení („Regulation“) Smìrnice („Directive“) Rozhodnutí („Decision“) Stanoviska a doporuèení

• Rozdíl mezi nimi – v rozsahu subjektù, které zavazují a v míøe jejich závaznosti Právo Evropských společenství

Naøízení • Obecnì závazný na celém území ES • Zavazuje èlenské státy i vnitrostátní subjekty • Ihned po vstoupení v platnost se stává souèástí vnitrostátního práva èlenských zemí • Nástroj právní unifikace (napø. v rámci spoleèných politik, zøízení ochranné známky Spoleèenství a ochranného úøadu Spoleèenství) Právo Evropských společenství

Smìrnice • Zavazují všechny èlenské státy co do výsledku a lhùty provedení • Formu provedené nechává na èlenských státech • Harmonizace právních oblastí z hlediska obsahu • Vìtší respekt k rozdílnosti zvyklostí vnitrostátních právních systémù • Pø. Technické normy, ochrana ivotního prostìdí, jednotný trh pro volný pohyb osob, zboí slueb a kapitálu Právo Evropských společenství

Rozhodnutí, Stanoviska a Doporuèení • Rozhodnutí: – Individuální právní akt – Upravuje specifický pøípad a zavazuje jen své adresáty – Vyuíváno Evropskou komisí (napø. dohled nad ochranou volné hospodáøské soutìe)

• Stanoviska a Doporuèení: – Nezávazné nástroje, pouze politický význam, „dobrá rada“, napø. „Bílá kniha“, „Zelená kniha“ Právo Evropských společenství

Publikace právních norem • Platnosti nabývají dnem uveøejnìní, úèinnosti 20. den po uveøejnìní (pokud nestanoví daná norma jinak) • Uveøejòovány jsou v tzv. Úøedním vìstníku ES - „Official Journal of the European Communities“ – – – –

Skládá se ze dvou øad L a C L = veškerá legislativa C = komentáøe a zprávy UV volnì pøístupný na adrese http://europa.eu.int/eur-lex/cs/search/search_lif.html


Úøední vìstník


Publikace právních norem • Èeský informaèní systém pro aproximaci práva - ISAP - je urèen pro informaèní podporu aktivit souvisejících s procesem harmonizace èeských právních pøedpisù s pøedpisy Evropského spoleèenství. • Najdete ho na http://isap.vlada.cz/homepage.nsf/uvod?OpenPage


Další prameny práva ES • Rozhodnutí Evropského soudního dvora a Obecné zásady právní • Rozsudky ESD dotváøejí právní systém ES, vyplòují mezery v právním systému, zajišují jednotný výklad práva • Obecné zásady právní (ty které uznal ESD) – – – – –

Zásada právní jistoty Zákaz retoraktivity Právo na právní pomoc Zásada proporcionality Zásada rovnosti v zacházení Právo Evropských společenství

Charakter práva ES • právo ES má pøednost pøed vnitrostátním právem èlenských státù • pøednost byla prosazena díky rozsudkùm ESD • Dvì zvláštní zásady práva ES: – zásada pøednosti práva ES – zásada bezprostøedního (pøímého) úèinku


Zvláštní zásady práva ES • Zásada pøednosti práva - Poprvé vyslovena 1964 – rozsudek „Costa verus Enel“ (ve zkratce: „Bylo

by proti duchu primárních smluv, kdyby právní akty Spoleèenství mìly jen doporuèující povahu a nemìly pøednost pøed vnitrostátním právem.“)

• Zásada bezprostøedního úèinku - Komunitární právo udìluje práva a povinnosti pøímo právním subjektùm kteréhokoli èlenského státu • 1962 „Van Gend en Loos“ • Problematická aplikace této zásady u smìrnic (pøípad „Frankovich versus Italská republika“) Právo Evropských společenství

Vztah práva ES a èlenských zemí • Nìkterá práva èlenských zemí pøenesena smlouvou integrativní povahy na nadstátní instituci nutnost úpravy základního zákona èlenských státù • Rozdílnost úprav podle charakteru jednotlivých ústav – podmínìná x nepodmínìná formulace – Nejvíce „proevropské“ - Irsko Právo Evropských společenství

Právo ES a ÈR • 1993 podepsána „Evropská dohoda“ (Asociaèní dohoda, Dohoda o pøidruení) – závazek pøijmout veškerou evropskou legislativu (sbliování práva ES a ÈR – jednostranné) – navazuje na Dohodu z roku 1991 – u nových zákonù tzv. doloka sluèitelnosti – Bílá kniha – seznam pravidel pro vnitøní trh – nutnost upravit Ústavu


Ústavní zmìny v ÈR • Ústava z roku 1993 – nedostateèná úprava vztahu mezinárodního a vnitrostátního práva • Novela Ústavy 395/2001 – doplnìní o tzv. evropské èlánky 10a a 10b • Èl. 10a: „1. Mezinárodní smlouvou mohou být nìkteré pravomoci

orgánù Èeské republiky pøeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. 2. K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odst. 1. je tøeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, e k ratifikaci je tøeba souhlasu daného v referendu.“ • Èl. 10b: „1. Vláda pravidelnì a pøedem informuje Parlament o otázkách souvisejících se závazky vyplývajícími ze èlenství Èeské republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci uvedené v èl. 10a. 2. Komory parlamentu se vyjadøují k pøipravovaným rozhodnutím takové mezinárodní organizace nebo instituce zpùsobem, který stanoví jejich jednací øády. 3. Zákon o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jako i navenek, mùe svìøit výkon pùsobnosti komor podle odst, 2 spoleènému orgánu komor.“ Právo Evropských společenství

Ústavní zmìny v ÈR • Doplnìní kompetencí Ústavního soudu o tzv. pøedbìnou kontrolu ústavnosti mezinárodních smluv • Monost pøezkoumat mezinárodní smlouvu ještì pøed její ratifikací (pozor – omezený okruh navrhovatelù pøezkoumání – nejménì 41 poslancù, 17 senátorù, prezident) • Nutnost pøijmout volební zákon pro volby do Evropského parlamentu (62/2003) Právo Evropských společenství

Smlouva o Ústavì pro Evropu • • • •

Zrušení „chrámového“ uspoøádání EU Rozdìlení na výluèné a sdílené a doplòkové kompetence Výslovné zakotvení pøednosti práva (èl. I-6) Zmìny v právních aktech – nové rozdìlení na legislativní a nelegislativní • Legislativní: – Evropský zákon a Evropský rámcový zákon

• Nelegislativní (obdoba našich vyhlášek): – Evropské naøízení a Evropské rozhodnutí

• Znaèné posílení role Evropského parlamentu v legislativním procesu • Pravomoc iniciovat legislativní akty rozšíøena na další okruhy aktérù (skupina èlenských státù, Evropský parlament, ESD, Evropská centrální banka, Evropská investièní banka)


Právo ES. Monika Šumberová

Recommend Documents